UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI DIPLOMOVÁ PRÁCE 2013 ANETA JENÍČKOVÁ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2013

ANETA JENÍČKOVÁ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY

Bc. ANETA JENÍČKOVÁ Učitelství výtvarné výchovy pro střední školy a základní umělecké školy

Autorská kniha Málka na prázdninách Diplomová práce

Vedoucí práce: Ak. soch. Tomáš Chorý Olomouc 2013

„Prohlašuji,

ţe

jsem

tuto

diplomovou

práci

vypracovala

samostatně a pouţila pouze uvedené prameny a literaturu.“

V Olomouci dne …..............

Podpis autora práce ….................

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce Ak. soch. Tomáši Chorému za odborné rady a konzultace. A dále pak celé rodině za vytrvalou podporu při studiu.

„Kniha je jako zahrada, kterou nosíš v kapse.“ – Latinské přísloví

OBSAH Úvod ……………………………………………………………………………………........ 7 1 Ilustrace …………………………………………………………………………….. 8-9 1.1.

Autorská kniha ………………………………………………. 9-10

2 Autoři autorské knihy pro děti ………………………………….. 10-11 2.1.

Daisy Mrázková ……………………………………………. 11-13

2.2.

Petr Sís ………………………………………………………… 13-16

2.3.

Dagmar Urbánková …………………………………….. 16-19

2.4.

Alţběta Skálová …………………………………………… 19-26

2.5.

Iva Krupicová ………………………………………………. 26-27

2.6.

Michaela Casková ……………………………………….. 28-30

2.7.

Autorská dětská kníţka ve světě…………………. 31-34

3 Kde knihu vydají? ………………………………………………………… 34-35 3.1.

Úskalí vydávání autorských knih pro děti ….. 35-36

3.2.

Baobab …………………………………………………………. 36-38

3.3.

Meander …………………………………………………………….. 38

3.4.

Brio ……………………………………………………………………. 39

3.5.

Labyrint ………………………………………………………… 39-40

3.6.

Arbor Vitae ………………………………………………………… 40

3.7.

Argo …………………………………………………………………… 40

3.8.

NAPOLI ………………………………………………………... 40-41

3.9.

Koprbooks …………………………………………………………. 41

4 Kde knihu ocení? …………………………………………………………. 41-43 5 Jak vznikala moje kniha ……………………………………………. 43-46 5.1.

Inspirovali mě? …………………………………………… 46-49

5.2.

Ukázka z knihy Málka na prázdninách ………. 49-57

6 Didaktická část ……………………………………………………………. 58-62 Závěr ……………………………………………………………………………………….. 63 Seznam vyobrazení …………………………………………………………. 64-65 Seznam internetových portfólií výtvarníků …………………….. 65 Seznam použité literatury a internetových zdrojů ….. 66-69 Anotace ……………………………………………………………………………………. 70

6

Úvod Myšlenka vytvořit autorskou knihu pro děti mě lákala dlouhou dobu. Diplomová práce mě k realizaci této myšlenky dala prostor a potřebnou motivaci. Vznikla kniha Málka na prázdninách, která se svým

pojetím

pohybuje

napomezí

obrázkové

knihy,

deníkového

záznamu a kuchařského sešitu. Teoretickou částí se prolíná téma autorské knihy. Rozvrstvila jsem jej do šesti kapitol, kde se první kapitola věnuje samotnému pojmu ilustrace, stručně nastiňuje její význam a vývoj od jejího vzniku po současnost. První podkapitola objasňuje specifika autorské knihy. Druhá kapitola obsahuje medailony výrazných osobností autorské knihy. Klade si za cíl postihnout charakter tvorby Daisy Mrázkové, Petra Síse, Dagmar Urbánkové, Alţběty Skálové, Ivy Krupicové, Michaely Caskové a zahraničních výtvarníků Sary Fanelli, Nataschy S. Rosenberg, Marca Boutavanta, Bernarda Grangera, Dicka Bruny a Kitty Crowther. Další kapitola přináší přehled a informace o nakladatelstvích u nás, jeţ se vydáváním autorských knih zabývají. Z těch nejpodstatnějších jsou to Baobab, Meander a Labyrint. Čtvrtá kapitola obsahuje výběr soutěţí, našich i zahraničních, kde jsou dětské knihy oceňovány. V páté kapitole popisuji průběh vzniku knihy Málka na prázdninách, v dílčích částech zmiňuji své oblíbené autory a knihy z dětství, inspiraci. Poslední kapitolou je didaktická část, ve které píši o moţných přístupech ve výtvarné výchově na dané téma knihy a ilustrace. Současně zde popisuji část dvou realizovaných projektů. Text je prokládán více neţ 80 obrázky, příloha obsahuje internetové odkazy na portfolia kaţdého ze zmíněných autorů, seznam vyobrazení,

pouţité

literatury

a

dokumentací.

7

DVD

s textem

a

obrazovou

1. Ilustrace Termín ilustrace pochází z latinského illustrare – osvětlovat, názorně zobrazovat. Úzce je propojen se světem literatury, s knihou. Ilustraci lze chápat

jako

zrakové

objasnění,

obrazový

a

dekorativní

doprovod

či doplnění literárního textu zpravidla v knize tištěné. Je uměleckým projevem inspirovaným sice dílem literárním, avšak ve vztahu k němu projevem umělecky svébytným a rovnocenným. Zaplňuje prostor tam, kde psaná slova nestačí, jak říká Matějček: „…posiluje názor a představu čtenáře prostředky, jež psanému slovu nejsou dány.“1 Ilustrace nese více funkcí – například poznávací nebo rekreační v případě, ţe pobaví, čímţ plní důleţitou úlohu odpočinku zejména pro dětského čtenáře. Díky této funkci můţe být dobrým prostředkem také v arteterapii. Ilustraci můţeme v základu rozdělit na vědeckou a uměleckou. Vědecká má za úkol věcně, přesně a názorně objasnit odborný text zpravidla popisnou kresbou či fotografií. Nejčastěji se s ní setkáme v naučné

literatuře

–

encyklopediích,

atlasech,

učebnicích…

Cílem

umělecké ilustrace je podtrhnout působení literárního textu a především vytvořit harmonický estetický záţitek. Ač se termín ilustrace objevuje poprvé aţ v polovině 19. století, její prapůvod můţeme hledat jiţ v počátcích písma. Nejstarší písmo nebylo nic jiného neţ obrázky znázorňující věci nebo jevy, které člověk viděl kolem sebe a pokusil se je zaznamenat s jistým záměrem dorozumět se – tedy uţil ilustraci k lepší a přesnější komunikaci. Vývoj kniţní ilustrace lze všeobecně rozdělit do dvou základních historických fází. Do prvního období řadíme iluminace v ručně psaných knihách – kniţní malby a dekorativně obrazové iniciály. Druhá fáze začíná s vynálezem knihtisku, přelomem let 1447 a 1448, a spadají sem ilustrace v tištěných knihách. Na základě slohových tendencí se přirozeně proměňoval i styl kniţní ilustrace. Od vynálezu knihtisku se v průběhu 15. a 16. století stal

1

MATĚJČEK Antonín, Ilustrace, Praha: Nakladatelství Jan Štenc, 1931, str. 7

8

nejuţívanější výtvarnou ilustrační technikou dřevořez. Tuto techniku vystřídala téměř na tři století mědirytina. V 19. století se stal populární dřevoryt. A došlo také k celkovému rozvoji ilustrační tvorby díky objevu nových grafických technik. Velkému rozmachu přispělo i zdokonalení knihtisku. Ovšem tento technický posun způsobil v druhé polovině 19. století úpadek kvality tisku a tím pádem i ilustrací. Tiskařské řemeslo se změnilo v průmysl, který sice zpřístupnil knihu širokým masám, avšak na úkor její kvality. Od 80. let 19. století se objevily snahy v Anglii o renesanci kniţní grafické práce. Tyto tendence se postupně rozšířily do dalších zemí a celková úroveň knih a

jejich výzdoby se zvyšovala.

Od poloviny 20. století se ilustrační tvorba větví do několika různých směrů. Jedním z nich je příklon k současným tendencím a trendům ve volném výtvarném umění, další skupinou jsou pak ilustrace blíţící se karikatuře. Především při ilustraci dětských knih se výtvarníci přiklánějí k nápodobě dětského projevu a naivní stylizace. V dnešní době je škála výrazových prostředků a technik velice bohatá a záleţí jen na autorovi, pro kterou se rozhodne. 1.1. Autorská kniha Autorská kniha se chová jako svébytná věc. Je schopna potlačit, ale také rozvinout, všechny přednosti i nevýhody tradiční knihy. Od běţné knihy se liší například tím, ţe její zpracování většinou nějakým způsobem viditelně kniţní tvar inovuje a ozvláštňuje. Klíčovou vlastností autorské knihy není to, ţe zprostředkovává texty a další záznamy, nýbrţ to, ţe původ těchto záznamů přičítáme jednomu autorovi. Koncepce autorských knih patří od počátku aţ k jejich realizaci jedinému člověku. Právě tím, ţe editorem, autorem textu, ilustrátorem, grafikem i

autorem kniţního zpracování je jen jeden

člověk, kniha získává osobitější podobu. Jedná se o výtvor ryze umělecký, rovnocenný ostatním výtvarným disciplínám. Autorská kniha se objevuje v podobě běţné knihy nebo jako kniha – objekt.

Vzniká

většinou v jednom nebo v několika málo exemplářích. V dnešní době, zvláště v posledních

deseti letech, se díky malým alternativním

9

nakladatelstvím jako je například Baobab, Labyrint nebo NAPOLI, dostane kvalitní autorská kníţka snadněji mezi běţného čtenáře. Pro

svoji

jedinečnost

jsou

autorské

knihy

také

často

součástí

soukromých sbírek a depozitářů.

2. Autoři autorské knihy pro děti „Dětské knížky zůstávají tou kouzelnou vstupní branou uvádějící děti, batolaty počínaje, nejen do světa literatury, ale také do hájemství výtvarného umění.“2 Kniha určená dětskému čtenáři je velice specifická. Nesmíme zapomínat na to, ţe právě dialogem mezi dítětem a rodičem nad knihou, nabývá kniha svůj pravý a nezastupitelný význam. Upevňují se citové vztahy a kniha se stává podnětem k zamyšlení i popudem k výchovnému působení. Pomáhá rozvíjet vnímavost dítěte, ovlivňovat názory i postoje a podílet se na vytváření hodnot v nejdůleţitějším období dětského ţivota, kdy se formuluje jeho osobnost. Při prohlíţení obrázků a předčítání pohádek a příběhů se dítě ptá a rodič by měl být otevřený jeho otázkám.3 V úvodu této kapitoly bych chtěla zmínit, ţe výběr autorů je čistě subjektivní. Neřídím se podle například úspěšnosti autorů nebo podle toho, kolik vydali autorských kníţek, ale dle svého uváţení a vkusu. Zmiňuji zde autory, kteří jsou mi svojí tvorbou blízcí a kteří mi připadají výjimeční a zajímaví. Vybírám jak z řad proklamovaných a oceňovaných ilustrátorů jako jsou například Daisy Mrázková, Petr Sís nebo Alţběta Skálová, stejně tak jsem si dala za úkol představit jména, která dosud neměla to štěstí prorazit, navzdory tomu, ţe jejich nositeli jsou skvělí a nápadití výtvarníci, většinou toho času studující nebo čerství absolventi různých výtvarných škol. Jsou to Michaela Casková a Iva Krupicová. 2

HANUŠOVÁ, Marie. Čeští ilustrátoři dětem: Městská galerie Art club, Týn nad Vltavou, leden 1997, str. 16. 3 VEBEROVÁ Eva, Náš svět, str. 7.

10

Autory řadím pro snadnější orientaci chronologicky dle data narození. Na konci kaţdého medailonu o autorovi uvádím přehled jeho bibliografie a soupis ocenění, která za svoji tvorbu získal. 2.1. Daisy Mrázková Daisy Mrázkovou bychom mohli nazvat stálicí české autorské knihy. Narodila se 5. 5. 1923 v Praze, kde doposud ţije a aktivně se věnuje ilustrování dětských knih, tvorbě autorských kníţek, grafice a malbě. Studovala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Antonína Strnadla (do roku 1944), po studiu byla výtvarně činná na volné noze. Účastnila se řady výstav u nás a v zahraniční – i spolu s manţelem, malířem Jiřím Mrázkem. V polovině šedesátých let se objevují její první obrazy krajin s tendencí k metaforické abstrakci. Od roku 1962 se začala věnovat tvorbě autorských kníţek. V roce 1966 obdrţela cenu nakladatelství SNDK4

za

knihu

Neplač,

muchomůrko,

roku

1977

Cenu

kritiky

nakladatelství Albatros za knihu Chlapeček a dálka, v roce 1980 získala čestné uznání nakladatelství Albatros za obrázkové album Co by se stalo, kdyby… Mrázková

vytváří

kníţky

především

pro

děti

předškolního

a mladšího školního věku. V evropském kontextu je výrazným příkladem autorky tvořící tzv. Bilderbuch5, ve kterých je sloţka literární stejně hodnotná jako ta výtvarná. Nejedná se jen o rozvedení příběhového nápadu, ale o vlastní cílevědomě zaměřené literární dílo. Ve svých příbězích se dotýká mnoha různých témat a oblastí, s nimiţ seznamuje malého čtenáře a pomáhá mu orientovat se nejen v lidských hodnotách a vztazích, ale i v přírodě, světě zvířat a vůbec ve všem, s čím se dítě setkává. Autorka vyuţívá slova a obrazu ke konkretizaci, metaforicky přiměřené

chápání

dítěte.

V knihách

Daisy

Mrázkové

se

objevuje

perokresba často propojená s barevnou ilustrací. Námětově se věnuje především humáním tématům, kdy sloţka textová a obrazová vyznívají

4 5

Státní nakladatelství dětské knihy Bilderbuch = obrázková kniha pro děti

11

jako neoddělitelný harmonický celek.6 V příbězích se prolíná lyrika s epikou. Svět Daisy Mrázkové je křehký, plný drobných událostí. Věci mají své osudy, které jsou dětskými hrdiny proţívány intenzivně jako jejich vlastní. Lidská účast, vztah k věcem, přírodě, lidem a zvířatům je cítit z kaţdého autorčina příběhu. Objevuje v dětech to vzácné, co se pak časem, věkem a starostmi zasouvá kamsi na dno lidského nitra – něhu, cit, touhu po volnosti, poznání, smysl pro čest a spravedlnost. Čtenářům se nepodbízí, jen jim vypráví, sděluje, učí je vidět, slyšet, cítit a rozumět… jakoby svými knihami hledala cestu z citové chudoby dnešního světa.7

Obrázek 1-4 – Daisy Mrázková, z knihy Můj medvěd Flóra

Kníţky Daisy Mrázkové byly přeloţeny do několika světových jazyků a snad díky své křehkosti jsou velice oblíbené například i v Japonsku. U nás je vydávalo především nakladatelství Albatros, nyní vychází například v alternativním nakladatelství Juraje a Terezy Horváthových, v Baobabu. Bibliografie: Autorské knihy Neplač, muchomůrko (1965) Chlapeček a dálka (1969) Byla jedna moucha (1971)

6

HOLEŠOVSKÝ František, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, Praha: Albatros, 1989, str. 247 –249. 7 Daisy Mrázková, [online]. Dostupné z

12

Haló, Jácíčku (1972) Neposlušná Barborka (1973) Pohádky pro všední dny i pro svátky (1973) Můj medvěd Flóra (1973) Auto z pralesa (1975) Nádherné úterý čili slečna Brambůrková chodí po světě (1977) Kluk s míčem (1978) Co by se stalo, kdyby… (1980) Slon a mravenec (1982) Písně mravenčí chůvy (2009) Ilustrace ke knihám jiných autorů Irské pohádky (Eileen O´Faolainová – Patrick Kennedy, 1959) Malenka a štětec (Olga Krejčová, 1963) Budu mít svůj ostrov (Klára Fahérová, 1978) Přehled ocenění: 1966 – 1. cena nakladatelství Albatros za knihu Neplač, mochomůrko 1977 – Cena kritiky nakladatelství Albatros za knihu Chlapeček a dálka 1980 – Čestné uznání nakladatelství Albatros za obrázkové album Co by se stalo, kdyby…

2.2. Petr Sís Mezinárodně uznávaný autor a ilustrátor dětské knihy Petr Sís, syn reřiséra Vladimíra Síse, se narodil 11. května 1949 v Brně a vyrůstal v Praze. Od roku 1984 ovšem ţije a pracuje v New Yorku. Absolvoval praţskou VŠUP a The Royal Collage of Art v Londýně. Za svou tvorbu získal mnoho ocenění po celém světě – od Zlatého medvěda na Filmovém festivalu v Berlíně (1980 za krátký film Hlavy) aţ po Ragazzi Award na Mezinárodním veletrhu dětské knihy v Bologni (2004 za Strom života/ Charles Darwin). V roce 2003 obdrţel prestiţní MacArthurovo stipendium a v roce 2012 nejprestiţnější ilustrátorskou Cenu Hanse Christiana

13

Andersena. Se svou ţenou a dětmi, Madlenkou a Matějem, ţije v New Yorku. Napsal asi 25 knih pro děti, k dalším 50 vytvořil ilustrace a natočil 26 animovaných filmů. Vedle ilustrování se věnuje filmovému plakátu, výtvarným objektům a nástěnným malbám (např. mozaika pro newyorské metro).8 Sís ve svých knihách přibliţuje dětskému recipientovi stěţejní osobnosti či události českých i světových dějin. Dokladem jsou tomu knihy o Galileo Galileovi, Kryštofu Kolumbovi, Charlesu Darwinovi nebo Mozartovi a dalších. Jednou z jeho posledních autorských knih je Zeď – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, která vyšla v roce 2007 a setkala se s okamţitým zájmem kritiky i čtenářů. Osobně si Petra Síse váţím právě díky vytvoření této autobiografické knihy, která nemá svým významem v současné tvorbě

pro děti konkurenci. V knize citlivě,

ale kriticky a s humorem popisuje dobu, ve které vyrůstal – dobu totalitní vlády komunistické strany. Atmosféru doby a příběhy svého dětství a dospívání

se snaţí přiblíţit dnešní nejmladší generaci. Dosahuje toho

především ilustracemi, které vytvořil monochromní kresbou perem tam, kde popisuje utiskování lidí komunistickým reţimem – zákazy, cenzuru, nařízení a povinnosti. Kresby jsou většinou jednobarevné, doplněné červeným akcentem sovětských hvězd, vlaječek a dalších socialistických symbolů, jenţ působivě kontrastují s okolní šedí a vykreslují tak dokonale atmosféru doby. Naopak v autorových deníkových zápiscích či tam, kde popisuje svoje sny a touhu svobodně malovat, poslouchat hudbu nebo říci svůj názor, kreslí barevnými pastelkami nebo maluje akvarelem. Záměrně uţívá jasných a duhových tónů, z kterých je cítit vysněná svoboda.

Obrázek 5 a 6 – Petr Sís, z knihy Zeď – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou

8

SÍS Petr, ZEĎ – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, medailon o autorovi na přebalu knihy.

14

Kniha Petra Síse je „Výjimečná autobiografická kniha o době, která nesmí být zapomenuta.“9 (Tom Stoppard) „Povinná četba pro všechny, kdo si myslí, že svoboda je samozřejmostí.“10 (Václav Havel) Kníţky Petra Síse vychází v překladech po celém světě. U nás je vydává nakladatelství Labyrint. Mezinárodní přesah originální Sísovy tvorby byl oceněn v roce 2012, kdy získal na kniţním veletrhu v Bologni Cenu Hanse Christiana Andersena – nejvyšší mezinárodní ocenění pro tvůrce knih pro děti a mládeţ za celoţivotní dílo – „Nobelovu cenu v literatuře“, jak se jí také říká.11 Toto prestiţní ocenění nezískal český výtvarník poprvé – v roce 1968 si cenu za své dílo odnesl Jiří Trnka a roku 1992 ilustrátorka Květa Pacovská.12

Bibliografie: Autorské knihy Zeď - Jak jsem vyrůstal za železnou oponou (The Wall, srpen 2007) The Train of States (2004) Strom života - příběh Charlese Darwina (The Tree of Life, říjen 2003) Madlenčin pes (Madlenka's Dog, duben 2002) Tři zlaté klíče (The Three Golden Keys, říjen 2001) Ballerina (2001) Podivuhodný příběh Eskymo Welzla - O cestě českého dobrodruha na sever (A Small Tall Tale from the Far Far North, duben 2001) Madlenka (Madlenka, říjen 2000) Dinosaur! (2000) Ship Ahoy! (1999) Trucks Trucks Trucks (1999) Tibet - Tajemství červené krabičky (Tibet Through the Red Box, říjen 1998) 9

SÍS Petr, ZEĎ – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, zadní stana přebalu knihy. SÍS Petr, ZEĎ – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, zadní stana přebalu knihy. 11 Lidovky.cz. [online]. Dostupné z <> 12 iDnes.cz. [online]. Dostupn0 z <> 10

15

Fire Truck (1998) Hvězdný posel - Galileo Galilei (Starry Messenger: Galileo Galilei, říjen 1996) Komodo! (1993) An Ocean World (1992) Beach Ball (1990) Následuj svůj sen - Příběh Kryštofa Kolumba (Follow the Dream: The Story of Christopher Columbus, 1991) Duhový nosorožec (Rainbow Rhino, 1987) Přehled ocenění: 2012 – Cena Hanse Christiana Andersena 2008 – 1. cena v kategorii populárně naučné literatury na kniţním vletrhu v Bologni za knihu Zeď / Jak jsem vyrůstal za železnou oponou 2004 – 1. cena v kategorii populárně naučné literatury na kniţním vletrhu v Bologni za knihu Strom života / Charles Darwin Cenu časopisu The New York Times získal celkem sedmkrát

2.3. Dagmar Urbánková Výtvarnice a básnířka Dagmar Urbánková se narodila roku 1972 ve Valaškém Meziříčí. V letech 1992 – 1998 studovala scénografii na DAMU, na Katedře alternativního loutkového divadla. Absolvovala stáţe v norském Bergenu a v Hobartu v Tasmánii. Ilustruje hlavně pro děti, věnuje se autorskému divadlu a v letech 2002 – 2008 učila výtvarné obory ve studiu Paleta v Praze. Od roku 2006 působí jako výtvarnice a scénografka v praţském Divadle Minor. Osciluje mezi výtvarnou a literární tvorbou, čas od času

zabrousí k rozhlasovému dokumentu.

Vydala povídkovou knihu s ilustracemi Fjertoch si vyšiju (Eman, Benešov, 2007). Své výtvarné i literární práce publikuje v Revolver Revue, Hostu nebo časopisu A2. Autorské knihy pro děti právě odráţí celou škálu její samostatné výtvarné i literární tvorby. Kniţní projekty (Byl jeden dům, Adam a koleno, Chlebová lhota) patří k tomu nejoriginálnějšímu,

16

co v Čechách v této oblasti vzniká a je také srovnatelné se současnou evropskou tvorbou pro děti. Bohatě vyuţívá své zkušenosti scénografky i

svého

literárního

neopakovatelnou

talentu

atmosféru

proškrabované kníţky

a a

dokáţe

autorskou

svým

kníţkám

celistvost.

Od

vtisknout jednoduché

Byl jeden dům inspirované lidovou říkankou

směřovala k výpravnějším scénografičtějším polohám (Chlebová lhota, Adam a koleno). Chlebová lhota patří k nevšedním a přitom naprosto srozumitelným kníţkám. Prolíná se v ní inscenovaná fotografie, komiks a vyprávění. Na stránkách Chlebové lhoty se děti mohou těšit z detailně propracovaných pokojíčků i exteriérů, kde je opravdu skoro všechno vyrobeno z chlebové hmoty, mimo to i dalších druhů pečiva nebo útrţků látek a jiných materiálů. Příběh je poloţen tak, aby si mimo úţasného záţitku z působivých kulis odnesly i ponaučení, ţe ke šťastnému ţivotu potřebujeme jeden druhého. Předává jasné etické poselství tím, jak přesvědčivě modeluje obraz domova, jehoţ konstantou jsou mezilidské vztahy. Kníţka byla zařazena do prestiţního seznamu knih pro děti a mládeţ White Raven 2011, který kaţdý rok zveřejňuje Internationalen Jugenbibliothek v Mnichově.13

Obrázek 7 a 8 – Dagmar Urbánková, z knihy Chlebová lhota

Cirkus ulice je zatím poslední autorskou knihou, kterou Dagmar Urbánková vydala opět pod hlavičkou nakladatelství Baobab. Kníţka láká dětské

čtenáře,

a

nejen

je,

k nikdy

nekončícím

procházkám

ulicí

a autenticky reflektuje neustále se měnící koloryt dnešního světa. Kníţka na první pohled zaujme netypickým formátem zasazeným v pevných 13

Baobab books. [online]. Dostupné z

17

kartonových

deskách,

originální

krouţkovou

vazbou

i

lákavou

typografickou úpravou přebalu knihy připomínající plakát. „Cirkus ulice osciluje mezi skládankou, leporelem, vystřihovánkou a dokreslovací knížkou. (…) Slovesná složka je v ryze obrazovém pojetí knihy zcela okrajovou záležitostí. Omezuje se pouze na úvodní báseň, psanou volným veršem, jež čtenáře vítá v typicky lidské krajině – na ulici.“14 Autorka vytvořila

64 detailně

propracovaných postav, tvořených z odstřiţků

dekorativních tkanin, doplněných papírem, přírodninami a dotvořených osobitou kresbou. Kaţdá strana je pak rozstříhnuta na čtyři části, které lze libovolně otáčet. Kombinacemi tak vzniká nekonečné album lidí a stylů, které podněcují dětskou fantazii a lákají k dalšímu prohlíţení této knihy – objektu – hračky. Ústřední téma rozmanitosti lidských typů není ve

světě

knihy

v nakladatelství

pro Baobab

děti

úplnou

následně

novinkou. mezinárodně

V roce

2008

oceňovaná

vyšla kniha

s názvem Album lidí francouzského umělce tvořícího pod pseudonymem Blexbolex.

Obrázek 9, 10, 11 – Dagmar Urbánková, z knihy Cirkus Ulice

Bibliografie: Otec seče trávu (autorská povídková kniha, Praha: Baobab, 2013) Cirkus ulice (autorská kniha, Praha: Baobab, 2012) 14

iLiteratury.cz. [online]. Dostupné z

18

Čáp nejni kondor (Radúza, Praha: Baobab, 2011) Chlebová Lhota (autorská dětská kniha, Praha: Baobab, 2010) Adam a koleno (autorská dětská kniha, Praha: Baobab, 2007) Fjertoch si vyšiju (povídková kniha s ilustracemi, Benešov, 2007) Ta hlava větru vypadá jako pes (básnická sbírka, Brno: Host, 2007) Byl jeden dům (autorská dětská kniha, Praha: Baobab, 2004) (Vyšlo také francouzsky: Il était une maison, Thiery Magnier, Paris, 2007 a španělsky: Habia una vez una casa, Kókinos, Madrid, 2007) Přehled ocenění: 2011 – kniha Chlebová lhota byla zařazena do prestiţního seznamu knih pro děti a mládeţ White Raven 2011 – kniha Chlebová lhota – nominace v soutěţi Nejkrásnější česká kniha (Literatura pro děti a mládeţ)

2.4. Alžběta Skálová Alţběta Skálová je jednou z mých nejoblíbenějších ilustrátorek, proto ji zde věnuji více prostoru neţ dalším vybraným autorům. Skálová je česká grafička a ilustrátorka, zabývá se také malbou, akvarelem, volnou grafikou, tvorbou objektů a textilních hraček. Narodila se 20. prosince 1982 v Brandýse nad Labem Evě a Františkovi jr. Skálovým. Je vnučkou Františka Skály a sestrou Františka Antonína Skály. Věnuje se především dětské ilustraci, za kterou stihla posbírat jiţ několik ocenění a nominací zejména v soutěţích Nejkrásnější kniha roku, Zlatá stuha a Magnesia Litera. Získala 1. místo v kategorii Literatura pro děti a mládeţ za knihu Péťa Medánek v soutěţi Nejkrásnější kniha roku 2009 a zatím jejím posledním oceněním je cena Magnesia litera 2011 za autorskou knihu Pampe a Šinka, kterou vydalo nakladatelství Arbor vitae. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde studovala u Jiřího Barty v ateliéru filmové a televizní grafiky, následně u Juraje Horvátha v ateliéru Ilustrace a grafiky (2002-2008). Absolvovala

19

několik zahraničních stáţí (École Estienne PIAD, Paříţ 2005 a Maryland Institute College of Art, Baltimore v USA 2007), kde se zaměřila hlavně na volnou grafiku, litografii a hlubotisk. V květnu 2010 pobývala na měsíčním stipendiu v ESAC v Českém Krumlově a v roce 2011 v kulturním centru Banská Štiavnica na Slovensku. Sedm let vedla výtvarný

krouţek

v Kulturním

Domě

Dobeška

v praţském

Braníku.

V současné době je členkou občanského sdruţení Ilustrátoři. Společně s Alţbětou Zemanovou a Martinou Kupsovou zaloţila autorské sdruţení NAPOLI, kde se věnují nejen tvorbě autorských kníţek, ale také volné tvorbě, plakátu, atd. Úzce spolupracuje zejména s nakladatelstvím Baobab, pro které dosud ilustrovala 4 knihy. Další kníţky vydal Labyrint, Albatros, Brod aj. Autorské malonákladové kníţky dříve tvořila v rámci volného sdruţení grafiků a tvůrců knih Koprbooks. Své práce prezentuje téţ na stránkách internetové galerie Naugallery.com a řadu uţitých designových předmětů nabízí také v internetovém obchodě de-sign.cz (…věci s podpisem). Nedávno se její činnost rozšířila o navrhování designových samolepek na zeď pro značku Sofistick. Její profil najdeme i na stránkách nakladatelství G plus G, na slovenských stránkách Kid a na stránkách Design Cabinetu. Účastnila se několika desítek společných výstav, kde mimo jiné vystavovala i se svým otcem Františkem Skálou jr. a nebo s bratrem Františkem Antonínem Skálou.

Obrázek 12, 13 –Alţběta Skálová, Lenochod, Krajina

20

Nepopiratelně se u ní projevily rodinné umělecké geny. Dědeček František Skála (*16. 3. 1923 v Tuchlovicích u Kladna - 5. 9. 2011) ilustroval také zejména dětské knihy (přes 150), kreslil do několika časopisů (např. Dikobraz, Mladý Svět, Mateřídouška), působil jako výtvarný redaktor v nakladatelství Mladá fronta, SNDK a Albatros, byl členem

skupiny

RADAR,

členem

satirické

skupiny

Polylegran,

spolupracoval s animovaným filmem a byl autorem scénářů, námětů a výtvarníkem 20 filmů. Věnoval se také spolupráci s architekty a vytvořil několik

originálních interiérů

historických

hospod

(např. restaurace

U Dačického v Kutné Hoře) nebo prodejen (např. Mototechna). Za svou grafickou a filmovou tvorbu získal několik ocenění u nás i ve světě. Jeho syn, otec Alţběty, František Skála jr.( *21. 7. 1984 v Praze) se kromě volné tvorby věnuje také ilustrování dětských knih (přes 20 knih), za které získal mnohá ocenění. Je skutečným členem tajné organizace B.K.S. (Bude konec světa), Komturem Řádu Zelené berušky a členem umělecké

skupiny

Chalupeckého

Tvrdohlaví.

spojenou

V roce

s tříměsíčním

1991

získal

pobytem

Cenu

Jindřicha

v Headlands

Center

for the Arts u San Francisca v USA. Od roku 1992 postupně pracuje na vytváření interiérů Paláce Akropolis v Praze. Hraje a zpívá v Malém tanečním

orchestru

Universal

Praha

a skupině

Finský

barock.

Je členem divadla Sklep a vokálně tanečního tria Tros Sketos. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha sbírkách u nás i v zahraničí. Bratr Alţběty, František Antonín Skála (*21. 7. 1984 v Praze), vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, obor řezbářství a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, sochařský atelier u prof. J. Beránka. Pracoval na výzdobě vstupní haly pro sportovní areál Holiday park Benice – kinetické objekty (spolu s M. Adamovským). Hraje ve skupinách Kabela a Finský barock. Se svou sestrou jiţ několikrát vystavoval, svými protipóly tvoří zajímavé umělecké duo.

21

Obrázek 14 – František Skála jr., z knihy Velké putování Vlase a Brady Obrázek 15 – Alţběta Skálová, z knihy Peťa Medánek

Alţběta sama říká, ţe pro její tvorbu bylo zásadně určující dětství a rodinné prostředí, které ji formovalo. Uměním ţila, byla jím obklopena. Rodiče, oba výtvarníci, se jí a bratrovi věnovali, podporovali u nich výtavrného ducha a hravost. Důleţitým zdrojem inspirace je pro Alţbětu příroda, z které neustále čerpá. Vzpomíná jak s bratrem často pobývali venku, v lese stavěli přístřešky z větví a mechu, objevovali lesní příšerky. Na jedné straně se nechává inspirovat reálnou a jí blízkou krajinou a zátišími a na druhé vytváří svoji vlastní magickou krajinu. Jejím prostřednictvím uniká do říše fantazijních postav, tvarů a rostlin, tajemných zahrad. Některé její akvarely připomínají pouštní krajinu, jiné zase podmořský svět. Inspiraci pro drobné a něţné „vnitřní krajiny" hledá ve svých snech a vnitřním ţivotě. Postavy, které se objevují v Alţbětiných autorských kníţkách bývají často z říše zvířat (např. malý medvěd Péťa Madánek) a nebo jsou to postavičky, které se zrodily ze zcela běţných věcí (např. z knihy Pampe a Šinka –

Pampe se zrodila z chmíří

pampelišky a Šinka z ocásku jedné lišky). Má ráda nejrůznější hmyz, který nenápadně ţije tam, kde nemá, jako jsou pavouci nebo můrky. Vţdycky dobře promýšlí charaktery, aby se jí s postavičkami v knize snadno pracovalo. Nejprve pečlivě zkouší kresbou charakter a nálady kaţdé postavičky. To

se naučila v ateliéru filmové a televizní grafiky, kde

se počítalo s animací figurek. Svým hrdinům propůjčuje lidské emoce a vlastnosti. Mají tak výchovný charakter – učí nás a hlavně děti, jak by se k sobě měli chovat. Odkrývá základní lidské hodnoty jako

22

je pochopení a pomoc druhým, pravdomluvnost, přátelství… Spolu se svými postavami hledá krásu a harmonii v malých všedních věcech a čerpá ze světa všedních příběhů.

Obrázek 16 – Alţběta Skálová, z knihy Pampe a Šinka

Skálová maluje předevších technikou akvarelu. Ten vyuţívá jako prostředek při práci na ilustracích i ve vlastní volné tvorbě. Podle jejích slov ji technika akvarelu posouvá dále tím, ţe obrázky musí malovat tzv. z první. „Pro mě je to určitá alchymie, nutí mě se zdokonalovat – a to mě láká.

Navíc,

voda

rychle

schne,

takže

je

třeba

pracovat

svižně,

aby se obrázek takzvaně neutahal, jak říkáme u nás doma.“15 Její postavy nemají jasné obrysy, jaké dělal její děda František, ale jsou otevřenější, jakoby často propojené s prostředím. Dále ve svých dílech uplatňuje klasickou perokresbu, kresbu tuţkou, lept, litografii a hlubotisk. Speciální technikou, na kterou přišla během stáţe v kulturním centru Štokovec, je proškrabávání barevných ploch. Ve Štokovci začala experimentovat, udělala sondu do omítky, našla několik vrstev barevných nátěrů a pocítila touhu objev vyuţít. Poměrně náročnou technikou proškrabávání barevných ploch vznikla například kníţka Černé pohádky pro nebojácné děti od Blaise Cendrarse. Pracnost Skálové ale nevadí a říká, ţe ráda překonává problémy spojené s experimentováním. Důleţitým momentem je, ţe během tvorby počítá a pracuje s chybou.

15

Vyšší osborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola. [online] Dostupné z

23

Obrázek 17 – Alţběta Skálová – z knihy Peťa Medánek

Ve svých objektech pak pracuje i s textilem (maňásci pro nejmenší) a nebojí se vyuţívat jak přírodních materiálů, tak různých netradičních recyklovaných materiálů se stejnou bezprostředností jako její otec. Textil se objevuje i v kombibaci s akvarelem např. v autorské knize Pampe a Šinka (uţívá zde textury ponoţek a jiných textilních struktur v pozadí).

Obrázek 18, 19 – Alţběta Skálová, volná tvorba – maňásci

Jako

své

oblíbené

ilustrátory

–

kolegy

Skálová

v jednom

z rozhovorů uvedla Daisy Mrázkovou, Václava Kabáta a Arnošta Karáska. Oslovila

ji

tvorba Kateřiny

Černé. V

oblibě má

české dekadenty

a symbolisty. Zasáhlo ji i dílo ruského animátora Jurije Norštejna, zejména jeho krátký film Ježek v mlze. Obdivuje díla malířů francouzské skupiny Nabis, konkrétně Bonnarda, Vuillarda a Denise. Ze současných autorů uvádí Saru Fanelli, jejíţ ilustrace jsou ji blízké.

24

Obrázek 20 – Alţběta Skálová, z knihy Pampe a Šinka

Bibliografie: Marseille (autorská kniha, 2005) Rostla višeň na královském sadu (Boleslaw Lesmian, H+H, 2005) Zpátky do Afriky (Jiří Dvořák, nakladatelství Baobab, 2005) Poklad starého brouka (Olga Černá, nakladatelství Baobab, 2007) Máslo (sborník sdruţení Kopr, 2008) Pišťucha má problémy (Lenka Brodecká, nakladatelství Brod, 2008) Malé úvahy (Jindřiška Kubáčová, Česká biblická společnost, 2009) Malá medvědí knížka (Zbyněk Černík, Albatros, 2009) Nebe peklo ráj (spolu s Alžbětou Zemanovou a Radanou Přenosilovou, Albatros, 2009) Péťa medánek (autorská kniha, náklad 200 ks, nakladatelství Kopr, 2009) Malé černé pohádky pro nebojácné děti (Blaise Cendrars, nakladatelství Baobab, 2010) Putování žabáka Filemona (Jana Šrámková, nakladatelství Labyrint, 2010) Pampe a Šinka (nakladatelství Arbor Vitae, 2010) Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (společně s Ondřejem Buddeusem a Martinou Kupsovou, NAPOLI, 2011) 12 Nejmenších pohádek – Jak dědeček měnil, až vyměni (Baobab, 2011)

25

Rostlinopis aneb podivuhodné pravdy a výmysly ze zeleného světa (Jiří Dvořák, Baobab, 2012) Cirkus Rašelié (autorká kniha, NAPOLI, 2012) Přehled ocenění: 2011 – Magnesia Litera za autorskou knihu pro děti a mládeţ Pampe a Šinka 2009 – Nejkrásnější kniha roku, 1. místo v kategorii Literatura pro děti a mládeţ za knihu Péťa medánek 2008 – Cena Josefa Hlávky za knihu Pampe a Šinka 2008 – Nejkrásnější kniha roku, 2. místo v kategorii Literatura pro děti a mládeţ za knihu Pišťucha má problémy

2.5. Iva Krupicová Další talentovanou mladou autorkou je Iva Krupicová. Narodila se v Zastávce u Brna roku 1987. V Brně vystudovala Střední školu umění a designu obor Propagační výtvarnictví – Počítačová grafika. Na ostravské univerzitě získala titlu MgA. Od roku 2012 působí jako Odborná asistentka Ateliéru Obalový a kniţní design pod vedením Doc. PhDr. Elišky Čabalové na Katedře grafiky a kresby ostravské univerzity. V průběhu studia absolvovala studijní stáţ ve

Španělsku na Universidad de Castilla-La

Mancha v Cuence, kde mimo jiné vznikla působivá kresebná autorská kniha Cuenca. Iva Krupicová se věnuje tvorbě grafických listů, převáţně technikou linorytu a mezzotinty. Ilustrace ke knihám vytváří většinou technikou linorytu jako například u autorských knih Zabijačka, Svět filmu, AE Země nebo v knize Pergauda Knoflíková válka. V některých projektech pouţívá alternativní způsoby ilustrace například v podobě háčkovaných figurek v inscenované fotografii v knize Pipi dlouhá punčocha od Astrid Lindgrenové. Dále se věnuje tvorbě kniţních vazeb a restaurování knih. Má za sebou řadu společných výstav u nás i v zahraničí a uspořádala i několik výstav samostatných. Práce Krupicové vynikají svojí precizností jak v linorytu a grafických listech, tak i v další alternativní tvorbě.

26

Obrázek 21 – Iva Krupicová, z knihy Pipi dlouhá punčocha

Bibliografie: Pomsta Gurghů (Vladimír Stanislav, ilustrace a sazba, 2012) Zabijačka (autorská kniha, 2012) Pipi dlouhá punčocha (Astrid Lindgrenová, nerealizovaný projekt, 2011) Cuenca (autorská kniha, 2011) Vzorník I, II, III (3 autorské knihy na motivy španělských kachlí, 2011) SVĚT FILMU – Prvopočátky filmu, Filmový štáb, Filmové žánry (bakalářská práce, 2010) Knoflíková válka (Louis Pergaud, nerealizovaný projekt, 2009) AE Země, povídky z pěti světadílů (společná autorská kniha, 2009) Krysař (Viktor Dyk, 2008) Ocenění: 2013 – Fenomén kniha v Brně, hlavní cena za ilustraci, autorská kniha Zabijačka

27

2.6. Michaela Casková „Cesta ke knížkám je přes příběhy, které se vyprávějí a žijí. Přes své vlastní představy a sny, co se jen tak mohou změnit. V co chci. Kdykoliv. Mohou se říkat pořád dokola, a přece je pokaždé zažijeme jinak. Stačí studený nohy, kratší větev, jiný paroží, třešňová šťáva. Krabice jsou plný příběhů, police taky. Všechno je příběh.“16

Obrázek 22, 23 – Michaela Casková, z knihy Soví hůrka Obrázek 24 – Michaela Casková, akvarel z instalace Glow-worm is pretty ugly bug

Michaela

Casková zastupuje nejmladší

generaci výtvarníků

–

ilustátorů. Narodila se v Brně roku 1988 a tam také vystudovala Střední školu umění a designu obor Propagační výtvarnictví – výstavnictví. Její další studia ji zavedly na ostravskou univerzitu, kde získala titul MgA. v Ateliéru obalového a kniţního designu a začala se věnovat ilustracím, kniţním úpravám a grafice. Zkoumání prostoru a rozpohybovávání předmětů a slov ji však stále vábí a tak se vedle ilustrování knih věnuje animacím, loutkám, zvukům, hlukům, lapení okamţiků a příběhů. Během studia v Ostravě odjela na roční stáţ do Lotyšska, kde ţila v Rize a tvořila na tamní Akademii umění. Zúčastnila se řady společných výstav v Česku i nečesku a nainstalovala i pár výstav samostatných. V roce 2011 jí byla vydána kniha City Means – město plné návratů, která byla následně oceněná na soutěţní výstavě Fenomén kniha v Brně.17 Casková se mimo jiné věnuje také kniţní vazbě. Se svými dovednostmi se dělí na kniţních workshopech, které pořádala u nás i v zahraničí.

16

GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ, 2. TRIENÁLE, Současná studentská ilustrační tvoba, str. 8 17 Michaela Casková, [online], Dostupné z <www.naposedu.cz>

28

Obrázek 25, 26 – Michaela Casková, kniha City Means – město plné návratů

Autorka tvoří především technikou akvarelu, přičemţ klade důraz na výběr kvalitního papíru. Její akvarely jsou jemné aţ lyrické, ovšem vytvářené na základě skutečného záţitku. Fascinuje jí příroda a často se stává její inspirací. Casková také vyuţívá techniku linorytu, který se nebojí kombinovat s dalšími alternativami. Skenuje látky, vyšívá, kreslí, rýpe do omítky, prsty rozmazává pastel… V jejích obrazech se často objevuje jeden motiv, který se rytmicky opakuje, čímţ vzniká dekor, který také někdy vytváří drobnými tahy tuţkou nebo perem a zaplňuje jím i větší plochy.

Obrázek 27, 28 – Michaela Casková, z knihy Samozvání

29

„Ve

vrstvách

barevných

omítek

se

ukrývaly

ty

bytosti

a proškrabáváním na hlubší a barevnější nátěry jsem je pouštěla ven. Pod větví je liška, slyším chrapot mlýnku na skořici, čtu texty Petra Váně a v denících a na stěnách tak vznikají další a další ilustrace těch textů. Lepení, vrstvení, skřípot a škrabání. Oni jsou tady. Na paletě odvážejí knihu Samozvaní.“18

Obrázek 29, 30, 31 – Michaela Casková, instalace diplomové práce Cold feet, shorter branch, strange antlers are enough

Bibliografie: Samozvání (Petr Váně, část diplomové práce na Fakultě umění v Ostravě, 2012) Soví hůrka / Pienenov (autorská kniha, 2011) City Means – město plné návratů (Tom Patrick, kniha vznikla jako bakalářská práce na Fakultě umění v Ostravě, 2010) Ocenění: 2012 – Fenomén kniha, Brno, Čestné uznání za knihu City Means – město plné návratů

18

GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ, 2. TRIENÁLE, Současná studentská ilustrační tvoba, str. 8

30

2.7. Autorská dětská knížka ve světě Ze zahraničních výtvarníků a výtvarnic, kteří mě svojí tvorbou oslovili, si dovolím zmínit italskou výtvarnici Saru Fanelli, francouzského ilustrátora Marca Boutavanta, německou autorku Nataschu S. Rosenberg, Bernarda Grangera z Francie, který tvoří pod pseudonymem Blexbolex, Dicka Bruna z Holandska a belgickou autorku Kitty Crowther. Sara Fanelli se narodila ve Florencii v roce 1969. Studovat odjela z rodné Itálie do Londýna, tam své nadání rozvíjela na Camberwell College of Art a poté Royal College of Art, kde absolvovala v roce 1995. Fanelli se věnuje i volným projektům, ale většinu času tráví nad tvorbou knih, které byly publikovány v mnoha jazycích a za něţ získala nejedno ocenění v prestiţních ilustrátorských soutěţích. Dvakrát vyhrála hlavní cenu za ilustraci, kterou uděluje Victoria and Albert Museum v Londýně. Fanelli vyuţívá ve svých kníţkách především pestré koláţe z papírů různých struktur, dekorů a barev, které prokládá osobitou kresbou. Typické je pro ni pouţití starých zaţloutlých sešitů, kreslících a rýsovacích papírů, jeţ vyuţívá jako pozadí pro svoje koláţe, kde se většinou objevují vymyšlené postavy na pomezí lidí zvířat a rostlin. Důkaz najdeme v autorské kníţce pro děti z roku 1999, v Mytologii příšer.

Obrázek 32 – Sara Fanelli, z knihy Diary book Obrázek 33 – Marc Boutavant, volná tvorba

31

Francouz

Marc

Boutavant

ţije

a

pracuje

v Paříţi.

Náměty

na ilustrace čerpá z kaţdodenního ţivota, jeho kresby mají sarkastický nádech. Boutavant promítá lidské charaktery do zvířecích hrdinů, čímţ se snaţí hodnotit lidskou společnost a často ji podrobuje nenápadné, ale přísné kritice. Charakteristickým rysem jeho tvorby je prolnutí ruční kresby s digitální a pouţití výrazných barev jako je růţová a svítivě ţlutá a jejich kombinace.

Obrázek 34 – Natascha S. Rosenberg, volná tvorba

Německá

ilustrátorka

Natascha

S.

Rosenberg

ţije

střídavě

v Berlíně a v Madridu. Vystudovala práva na University of Madrid, ale rozhodla se veškerou svoji energii soustředit na kresbu, ilustraci a tvorbu hraček. Od roku 1998 pracuje na volné noze jako ilustrátorka. Dnes má řadu stálých klientů a za sebou několik samostatných výstav převáţně pořádaných ve Španělsku nebo Austrálii. Kníţky Rosenbergové jsou plné laskavého a chytrého humoru, který se objevuje jak v tiscích, kresbě nebo malbě akvarelu či kvaši. Autorka se mimo produkci autorských

knih,

grafických

listů,

pracovních sešitů pro nejmenší děti.

32

malby

a

kresby

věnuje

tvorbě

Ilustrátor a autor komiksových knih, Blexbolex, vlastním jménem Bernard Granger, se narodil roku 1996 ve Francii. Studoval na École des Beaux Arts v Angouleme. Ţije a pracuje střídavě v Paříţi, Berlíně a Lipsku. „Ve své práci, která je inspirovaná meziválečným designem, propojuje staré tiskařské metody s novými formami a technikami. Vytváří tak zcela osobitý a charakteristický styl, který vtisknul do mnoha knih pro děti i dospělé.“19 Za svoji výtvarnou činnost získal mnohá ocenění. Cenu německých knihkupců získala v roce 2010 jeho autorská kniha Sezony. Blexbolex se ale proslavil především knihou Album lidí. Díky jejímu výjimečnému grafickému pojetí byla kniha vyhlášena Nejkrásnější knihou světa na kniţním veletrhu v Lipsku roku 2009. Album lidí je jedninečná obrazová kniha skrývající mnoţství lidských typů, profesí, povah či rolí, ať uţ reálných nebo fantastických. Autor je seřadil do dvojic, které se doplňují nebo si naopak odporují, jsou vtipným protikladem, ironií… Hravá kniha tak zaujme jak děti, tak i jejich dospělé protějšky.

Obrázek 35 – Blexbolex, z knihy Album lidí Obrázek 36 – Dick Bruna, z knihy Kuku, Miffy! Kdo je tam?

Holandský výtvarník, ilustrátor a grafik, Dick Bruna, se narodil v Utrechtu roku 1927. Od začátku své kariéry se hlásí k odkazu avantgardy – pouţívá jednoduché obrysové linky vybarvované základními barvami. V tomto stylu jsou všechny jeho slavné kníţky o králičí holčičce Miffy, medvědu Borisovi, prasátku Poppym a pejskovi Šňupovi, kterých dodnes vydal více neţ 200. Ve stylu Brunovy tvorby vzniká dnes řada kníţek. Bohuţel většina z nich hraničí s kýčem, díky necitlivě pouţitému 19

Baobab, [online]. Dostupné z <www.baobab-books.net/blexbolex>

33

výtvarnému stylu. Ilustrátorka Kitty Crowther se narodila v Bruselu anglickému otci a švédské matce roku 1970. Studovala na Arts Plastviques v Bruselu. Od roku 1994 píše a kreslí kníţky pro děti, v kterých se dotýká velkých témat jako nemoci, smrti, navzdory

váţným

vztahů a samoty. Její křehké knihy jsou

námětům

plné

výjimečného

humoru.

Crowther

odmalička špatně slyší a moţná právě proto uţ od dětství ráda unikala do obrazového světa v kníţkách. Za svoji tvorbu získala nejedno ocenění, včetně toho nejvýznamnějšího – ceny za dětskou literaturu – ALMA (Cena Astrid Lindgrenové).

Obrázek 37 – Kitty Crowther, Návštěva malé smrti

3. Kde knihu vydají? „Činnost nakladatele je široká, může obsahovat všechno: službu, umění, poctivost řemesla, ale i dryáčnictví a zločin proti slušnosti a vkusu. Nakladatel může být stejně prostředníkem ducha a krásy, jako kuplířem či šaškem nevzdělanosti. Jsou nakladatelé,

34

kteří se jimi stali náhodou. Včera ještě prodávali leštidla na boty, dnes knihy a zítra – zítra cokoli. Takové nakladatele hned poznáte podle vůně a chuti jejich skladu… Býti nakladatelem opravdovým je, řekl bych, něco skoro jako osud. Narodili se k tomu, museli se jimi stát a nejen, že prodávají, ale také pěstují knihy, jako dobrý zahradník vzácné druhy květin. Nejsou jen obchodními zprostředkovateli autorů, ale i společníky v duchovním procesu, jímž je spojen autor se čtenářem. Jejich činnost není jen náhodným vydáváním náhodných knih, ale plánovitou prací na stavbě kulturních hodnot…“20 Slova Josefa Hory, otištěná v roce 1963 v katalogu knih vydaných nakladatelsvím František Borový, lze povaţovat za základní východiska

seriózní

nakladatelské

práce.

Ta

je

předpokladem

úspěšné cesty knihy ke čtenářovi. V podkapitole píši o jistých úskalích,

která

vydávání

kvalitní

literatury

pro

děti

provází.

V podkapitole následující uvádím nakladatelství, která jsou právě dobrým prostředníkem mezi autory a čtenáři, především dětskými. 3.1. Úskalí vydávání autorských knih pro děti Po roce 1989 se nakladatelská scéna v ČR zásadně proměnila. Do této doby existovalo v Československu jen něco málo přes 40 poměrně velkých státních nakladatelství. Ta byla řízena státem, takţe ediční plány podléhaly schválení ministerstva kultury. Probíhala jistá cenzura. Navíc měla nakladatelství direktivní roční příděl papíru. Polistopadové

události

výrazně

poznamenaly

politické,

sociální,

ekonomické, ale i kulturní oblasti ţivota u nás. Změny se promítly pochopitelně i do oblasti kniţní kultury obecně. Pistorius uvádí, ţe po listopadu 1989 vznikly zakrátko asi tři tisíce soukromých nakladatelství a ta brzy zlikvidovala většinu staré konkurence. Některá

nakladatelství

však

přetrvala

dosnes,

navázala

na to nejlepší, co ve velkých nakladatelstvích vznikalo i v totalitě a přeţila i nával komerční konkurence. Vydávání kvalitní české 20

PISTORIUS Vladimír, Jak se dělá kniha, str. 6

35

autorské knihy pro děti není však dnes nikterak jednoduché. „V běžném knihkupectví nemáme moc šancí na prodej, protože většina lidí nepozná, že jde o knihu, která je ručně vázaná a má jen 300 výtisků, a tak není ochotna zaplatit například o stovku nebo o dvě víc.“21 Říká Alţběta Skálová, která se podílí na produkci kníţek, hraček

a

dalším

výrobků

v ilustrátorském

seskupení

NAPOLI.

Záchranou jsou potom kniţní jarmarky a různé alternativní akce pro malé nakladatele jako je třeba Knihtex nebo Tabook, který pořádá nakladatelství Baobab. Takové prodejní akce jsou vlastně jedinou šancí, jak výrobky nabídnout přímo čtenářům a za příznivou cenu. Festivalů, jako jsou tyto není mnoho a například největší český kniţní veletr Svět knihy naopak není příznivým místem pro malé nakladatele. Podmínky pořadatele si mohou dovolit převáţně jen velcí nakladatelé. A přitom to jsou právě malá a střední nekomerční nakladatelství, která se skutečně podílí na formování současné kultury ve střední Evropě.

Alţběta Skálová se v minulém roce

účastnila prvního ročníku Tabooku v Táboře, jednoho z mála kniţních festivalů malých a středních nakladatelů, kde probíhal bohatý doprovodný program a hlavně „diskuze nad fenoménem malých nakladatelů, kterým se u nás nedaří, a pokud se výrazně nezmění program ministerstva kultury, patrně většina z nich nepřežije. Je to z větší části živoření a práce z přesvědčení a lásky ke knihám. Mě se to přímo dotýká. Bez dotací, respektive systematické investice do umění, většina kvalitních a původních českých knih pro děti prostě

přestane

vznikat.“22

V dalších

podkapitolách

uvádím

nakladatelství, která se produkcí kvalitních kníţek u nás zabývají. 3.2. Baobab Baobab je jedním z nakladatelství specializující se na vydávání knih pro dětského čtenáře. Můţeme o něm hovořit jako o fenoménu 21

Rozhovor s Alžbětou Skálovou [online]. Dostupné z <www.sups.cz/uspechy-absolventu/alzbetaskalova/> 22 Rozhovor s Alžbětou Skálovou [online]. Dostupné z <www.sups.cz/uspechy-absolventu/alzbetaskalova/>

36

české kniţní scény posledních deseti let, kdy bezpochyby výrazně přispívá

ke

zvyšování

úrovně

literatury

adresované

dětskému

recipientovi u nás. Baobab spolupracuje především s výtvarníky nastupující

generace.

Věnuje

se

vydávání

původních

textů

a zajímavých překladů – zaměřuje se na současnou nekomerční prózu, poezii, komiks a autorské knihy pro děti a mládeţ. Řada významných ocenění u nás i ve světě dokazuje, ţe v Baobabu vznikají kníţky, jeţ po grafické stránce v historii české literatury nemají obdoby. Alternativní vydavatelství Baobab také organizuje a iniciuje menší kulturní akce zaměřené na propagaci nekomerční literatury a divadla, pořádá literární čtení a výstavy.23 Baobab zahájilo svoji činnost v roce 2000 jako rodinné nakladatelství manţelů Juraje a Terezy Horváthových. Na název Baobab vsadili prý proto, ţe zní tak cizokrajně, mnohoslibně a záhadně. Další z motivů je ryze pragmatický: snadno si jej zapamatují děti. Horváthovi si kladli za cíl vyplnit mezeru alternativou mezi disneyovkami a produkcí Albatrosu, který jede v zaběhnutých kolejích a sahá vesměs po osvědčených titulech typu Astrid Lindgrenové. Nevydávají knihy z nadšení, ale spíše z přesvědčení. Horváth se označuje jako moralista se zájmem na tom, aby děti neválcovala televize a měli radost z kníţek. Pestrou produkcí Baobabu chce k tomu přispět. Svoji první knihu – Pohádky pro pana Izru od Kateřiny Klarincové s ilustracemi Veroniky Holcové vydali v prosinci 2000 a hned získali druhou cenu v soutěţi o nejkrásnější dětskou knihu. Zpočátku produkce spolupracovali zhruba s deseti autory a výtvarníky z okruhu svých přátel.24 Nyní uvádějí na svých internetových stránkách spolupráci

s bezmála

sedmdesáti

autory

textů

a

výtvarníky.

Specifikem Baobabu je velký podíl debutantů jak literárních tak i výtvarných v celkové jeho produkci. Nakladatelství

GplusG

bylo

zaloţeno

roku

1995.

Věnuje

se kvalitní literatuře faktu (především ţánru vzpomínek), původní 23 24

Nakladatelství Baobab [online]. Dostupné z <www.baobab-books.net>. iDNES.cz/Kultura, Baobab, nakladatelství z přesvědčení [online]. Dostupné z <>

37

i překladové beletrii a v ţánru publicistiky knihám reflektující aktuální společenské problémy. Zaměřuje se také na podporování tvorby menšin a o menšinách, kvalifikované práce z oboru společenských věd

(ekologie

a

sociologie).

Podstatnou

část

edičního

profilu

nakladatelství tvoří vzpomínky autorů refletující „ţidovskou“ ţivotní zkušenost.

GplusG

zde

zmiňuji

proto,

ţe

úzce

spolupracuje

s nakladatelstvím Baobab a veškerou baobabí produkci pro děti a mládeţ nabízí k prodeji na svých inetrnetových stránkách.25 3.3. Meander „Krásné knihy chytrým dětem i jejich rodičům.“26 Tak zní motto nakladatelství

Meander,

které

se

také

zaměřuje

především

na autorské kníţky pro děti a mládeţ. Vzniklo roku 1995 jako potřeba Ivany Pecháčkové vydat její Adventní kalendář, o který tehdejší vydavatelé neměli zájem. Název Meander má evokovat cosi mystického a tajemného. Logo vytvořil výtvarník Matěj Forman. Meander vydává kníţky, leporela a komiksy současných českých i zahraničních autorů, začínajících i těch legendárních. Spolupracuje s více neţ 35 literáty

a s 30 ilustrátory.

Produkce Meanderu

je rozdělena do tří edic, a to Praţské legendy, Pro Emu a Modrý slon. Specifikem

edice

Praţské

legendy

je,

ţe

knihy

vycházejí

i v cizojazyčných verzích. Edice Pro Emu se zaměřuje na kvalitní český i zahraniční komiks. A konečně Modrý slon je edicí uměleckou, v které je vţdy prvních sto knih autorem a výtvarníkem signovaných a číslovaných. Pro nakladatelství Meander ilustruje a tvoří knihy řada výrazných uměleckých osobností v čele s všestranným umělcem Petrem Niklem, malířem Jiřím Sopkem a univerzálním umělcem Františkem Skálou.27

25

G|G. [online]. Dostupné z <www.gplusg.cz> Meander. [online]. Dostupné z <www.meander.cz> 27 Meander. [online]. Dostupné z <www.meander.cz> 26

38

3.4. Brio Nakladatelství Brio se stalo v roce 2012 součástí nakladatelství Slovart. Brio se zaměřuje na literaturu pro děti a ve spolupráci s předními spisovateli a výtvarníky vydává ilustrované originální příběhy a sbírky pohádek pro děti od šesti do dvanáti let. Jeho další produkcí jsou knihy pro starší děti, mládeţ a dospělé – nabízí sebrané spisy pohádek a bajek od renomovaných spisovatelů, doplněné o klasickou literaturu celého světa.28 3.5. Labyrint Labyrint je nakladatelství a kulturní revue s dvacetiletou tradicí.

Vydává

kvalitní

beletrii,

českou

i

zahraniční,

zejména

německy psanou prózu, knihy o umění, komiksy a původní literaturu pro

děti.

Podporuje

řadu

nezávislých

kulturních

projektů

a spolupořádá mezinárodní festival KomiksFEST. Své knihy vydává v jedenácti edicích. Dětskou literaturu v edici Raketa. Nejvýraznější osobností v této edici je ilustrátor Petr Sís, od kterého je v současné nabídce na výběr sedm autorských knih. Další výtvarníci, s kterými Labyrint spolupracuje jsou například Michal Cihlář, David Böhm nebo Jana Šrámková.29 3.6. Arbor Vitae Nakladatelství Arbor Vitae bylo zaloţeno roku 1992, věnuje se

vydávání

knih

zaměřených

na

výtvarné

umění,

pořádání

a produkci výstav. Nakladatelská činnost Arbor Vitae je rozdělena do několika edic. Jsou to edice De arte (současně asi 30 titulů) –

deníky,

eseje,

sentence

a

vzpomínky

významných

českých

a světových malířů, sochařů a architektů. V edici Texty o architektuře vychází základní díla českého i světového architektonického myšlení. 28

Brio. [online]. Dostupné z <www.slovart.cz/knihy-v-cestine/pro-deti-amladez/brio.html?page_id=12186> 29 Labyrint. [online]. Dostupné z <www.labyrint.net>

39

Edice Vera effigies nabízí textové monografie významných umělců přelomu 19. a 20. století. V edici Louisa vychází pohádky a pověsti ilustrované současnými českými malíři a grafiky a v edici AV poezie, próza a literární eseje s výtvarným doprovodem. Arbor Vitae je stálicí mezi kvalitními českými vydavateli. Jeho nakladatelská činnost byla jiţ několikrát oceněna. V roce 2006 získalo výroční cenu Nadace Českého literárního fondu – Za kultivaci českého kniţního trhu. „S

pěti

oceněnými

knihami v soutěži

Nejkrásnější

kniha

roku

a prestižní cenou Gloria Musaealis se Arbor Vitae v roce 2009 stalo nejúspěšnějším nakladatelstvím v České republice. V roce 2010 získalo v téže soutěži dvě první místa za knihy Libuše Niklová a SIAL, dalších 8 titulů bylo nominováno, Kniha Alžběty Skálové Pampe a Šinka získala cenu Magnesia Litera za nejlepší dětskou knihu roku 2010.“30 3.7. Argo Nakladatelství, které vzniklo v roce 1992, vydalo jiţ více neţ 1500 titulů. Soustředí se především na přeloţené beletristické tituly, které

vydává

v reprezentativních

edicích

AAA

(edice

anglo-

amerických autorů) a SSP (edice současné světové prózy). Mimo tyto dvě řady nabízí knihy v dalších asi 30 různě zaměřných edicích. Literatuře pro děti se věnuje edice

Mýty, pohádky a legendy.

Vychází zde také kvalitně výtvarně zpracované knihy, tak jako v menších nakladatelstvích, které zmiňuji výše. 3.8. NAPOLI NAPOLI vzniklo na jaře roku 2011 jako volné seskupení tří absolventek grafiky a typografie Vysoké školy uměleckoprůmyslové, Martiny Kupsové, Alţběty Skálové a Alţběty Zemanové. Výtvarnice se pohybují NAPOLI ilustrace, designu a autorské i volné tvorby, zejména tvorbě knih, ručně zpracovaných, s důrazem kladeným 30

Arbor Vitae. [online]. Dostupné z <www.arborvitae.eu/o-nas/>

40

na jejich výtvarnou a grafickou úrověň. Autorky rozvíjejí především práci s papírem jako základním prvkem pro vytváření optických her a

hravých

skládaček.

V NAPOLI

také

průběţně

vznikají

série

sítotiskových plakátů tematicky zaměřených nejen pro děti. NAPOLI se

zúčastňují

Desingbooku

nejrůznějších 2011,

Pecha

přehlídek Kucha

a

akcí

Night

jako

Prague

například vol.

26,

Designsipermarket 2011/2012, kniţních festivalů Knihtex 2012, Tabook 2012, sérií workshopů v Papelote 2012, KomiksFestu atd. NAPOLI za

pořádá i

výstavy,

kde

lze všechny

výrobky

zakoupit

příznivé ceny, tak jako na většině alternativních kniţních

přehlídkách a veletrzích.31 3.9. Koprbooks Dalším

volným

sdruţením

absolventů

VŠUP,

zabývajícím

se produkcí uměleckých knih pro děti, je Koprbooks. Vzniklo v roce 2007. V současné době má čtyři členky – Darju Čančíkovou, Doru Čančíkovou, Doru Dutkovou a Silvu Vavřinovou. V minulosti prošli Koprem Martin Kubát, Jan Čumlivski, Alţběta Skálová a Martina Nováková.

Jejich

cílem

je

společnými

silami

vytvářet

knihy

s důrazem na jejich výtvarnou a grafickou tvář. V nabídce mají okolo čtyřiceti titulů výtvarně jedinečných dětských knih.32

4. Kde knihu ocení? V této kapitole uvádím přehled nejzásadnějších literárních ocenění v České republice v oblasti dětské knihy a výběr prestiţních mezinárodních cen, kterých se účastní i čeští výtvarníci.33

31

NAPOLI. [online]. Dostupné z <www.napolistranky.cz > Koprbooks. [online]. Dostupné z <www.koprbooks.org> 33 Portál české literatury. [online]. Dostupné z <www.czechlit.cz/odkazy/literarni-a-knizni-ceny/> 32

41

Nejkrásnější česká kniha roku Direktorium

soutěţe

spadá

pod

Ministerstvo

kultury

ČR

a Památník národního písemnictví. Hodnotí neperiodické publikace jako dokonalý technický výrobek a funkční předmět se zřetelem k polygrafické a výtvarné kvalitě knihy.34 Magnesia Litera Pořádá

Občanské

Kanzelsbergerem,

sdruţení

Vladimírem

Litera

Karfíkem

a

v čele Pavlem

s Janem Myndysem.

Posláním ceny je podpora a popularizace kvalitních knih, původních i překladových. Čtenáři má slouţit k orientaci v současné početné kniţní produkci, má vzbudit zájem nečtenářů. Vše se děje za finanční i mediální podpory literárních odborníků, spisovatelů, vědců a dalších osobností. Součástí ocenění je i hlavní finanční prémie 200.000 Kč. Avšak důleţitějším efektem je násobné zvýšení prodeje oceněných knih.35 Zlatá stuha Zlatou stuhu vyhlašují a pořádají česká sekce IBBY36, Klub ilustrátorů dětské knihy, Obec překladatelů a Památník národního písemnictví. Jedná se o výroční ocenění nejlepších autorů, ilustrátorů a překladatelů knih pro děti a mládeţ.37 Fenomén kniha Soutěţní výstavu výtvarných prací na téma knihy studentů vysokých škol pořádá od roku 1998 Katedra výtvarné výchovy 34

Památník národního písemnictví. [online]. Dostupné z <www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/direktorium-a-tajemnik/> 35 Magnesia Litera. [online]. Dostupné z <www.magnesia-litera.cz> 36 IBBY= International Board on Books for young People, Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu založeno 1953. 37 IBBY. [online]. Dostupné z <www.ibby.cz>

42

Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. Ocenění jsou rozdělena do čtyř kategorií – kniţní ilustrace, typografie, kniha jako objekt a volná tvorba.38

Výběr mezinárodních cen, kterých se účastní i čeští výtvarníci: Hans Christian Andersen Awards National Book Award Cena Friedricha Gerstäckera IBBY – Asahi Reading Promotion Award The Astrid Lindgren Memorial Award

5. Jak vznikala moje kniha Dlouhou dobu mě lákala myšlenka vytvořit autorskou kníţku pro

děti

a

právě

diplomová

práce

mě

k tomu

dala

prostor

a potřebnou motivaci. Doposud jsem se většinou věnovala volné tvorbě – malbě a lineární kresbě. Ilustrování jsem si vyzkoušela jen okrajově. Důleţitou část kníţky a pro mě ze začátku takřka bariéru tvořila textová část knihy. Chtěla jsem vytvořit kníţku opravdu autorskou, proto jsem neoslovila ţádného „psavce“, který by mi napsal příběh bez problémů raz dva. Zkoušením různých způsobů psaní jsem si prošla sama a v průběhu práce se text více méně podřídil obrázkům, které se, i vzhledem k tématu a účelu kníţky, staly dominantní. Téma kníţky není nikterak konstruované a sloţitě vymýšlené. Přišlo ke mně samo. Proţívala jsem jej a stále proţívám. Léto v zahradě,

které

mám

ráda.

Vůně

kvetoucích

stromů,

trávy,

dozrávající ovoce, šťavnatá zelenina, ale taky spousta práce, která se 38

Fenomén kniha. [online]. Dostupné z <www. Ped.muni.cz/warts/FenKnih/2012/index.html >

43

sama neudělá. Od toho jsou tady babička s dědou, kteří dobře vědí kdy a jak co sklízet, vyuţít, uskladnit nebo co dobrého si můţeme z plodů zahrady doma připravit. Malá holka – Málka, kterou můţe být vlastně kdokoli, kdo se chce něco dozvědět, tráví léto u babičky a dědy, kde se všechno učí, aby to jednou uměla tak jako oni dva. Kníţka

tak

osciluje

mezi

tradičním

obrázkovým

příběhem,

vzpomínkovým deníkem a také receptářem nebo kuchařkou, protoţe se v ní objevuje i několik jednoduchých receptů a „rad do ţivota“. Na třešně mlíko nepij, bude tě tuze bolet bříško… Slimáci nemají na zahradě ani ve skleníku co dělat – seţerou na co přijdou a komu by se chtělo jíst okousanou zeleninu? Děda tě naučí poznávat houby a od babičky se dozvíš, co s nima, kdyţ jsme jich tolik nasbírali. Růţovky na kmíně, smaţenice, řízky a co zbyde, nasušíme na zimu do polívky… Kníţka je takovou malou poctou našim prarodičům i rodičům, kteří si umí s lecčím poradit a my jejich zkušenosti v dnešní době mnohdy

vůbec

nedoceníme,

připadají

nám

jako

nepotřebné.

Při přemýšlení nad kníţkou jsem si uvědomila, jak je pro mě důleţité udrţení

rodinné

tradice,

předáván

zkušeností

a

rodinných

zvyklostí.Tak trochu s nostalgií vzpomínám na různé drobnosti, kterých jsem byla jako dítě svědkem s pocitem, ţe tohle uţ nikdy nezaţiju. Přemýšlím nad tím, jak je důleţité se ptát a chtít se něco dozvědět o své rodině, o kořenech z kterých vyrůstáme. Bohuţel je to většinou tak, ţe tohle pocítíme, aţ kdyţ nemáme komu naslouchat. Velice

mě

fascinují

také

staré

kuchařské

sešity,

kam

si hospodyně vkládaly a psaly různé recepty. Dnes uţ se tohle moc nenosí. Potřebujeme-li zjistit, jak se co připravuje, nejjednodušší cesta vede k internetu, kde najdeme stovky receptů na jedno jediné jídlo. Nedávno jsem takový sešit doma našla. Sešit mojí mámy sice není tak starý, ovšem jistou patinu uţ má a nikdo ho uţ nepouţívá. Listovala jsem v něm a našla spousty různých receptů, které jsme

44

doma dřív vařili. Je to vlastně také součást rodinné tradice – předávání osvědčených receptů z generace na generaci. V sešitu jsem mimo to našla spoustu vloţených lístků z různých papírů, na kterých byly recepty napsané rozličnými rukopisy – babičky, sousedky, máminy kamarádky Ivy a dalších… Sešit se pro mě stal jakýmsi grafickým artefaktem, jenţ můţe něco vypovídat o době zhruba před dvaceti lety. Jeden z rodinných receptů, který jsem v sešitu objevila, recept na Strouhanec s hruškami, jsem pouţila také ve své kníţce. Práce

na

kníţce

vlastně

začala

momentem,

kdy

jsem

přemýšlela nad námětem a ztvárněním. Pokračovala skicami tuţkou na papír, kdy jsem si nápady zaznamenala – ať uţ obrázkem nebo zapsáním

textu.

Nepostupovala

jsem

kontinuálně

od

začátku

do konce, ale spíš skládala mozaiku kreseb a textů, z kterých se nakonec stal jeden celek. Po fázi útrţkovitých kreseb a textíků nastala část vyrobení tzv. storyboardu – kresby s textem jsem umístila do formátu, ve kterém měla být výsledná kniha, vznikla tedy kreslená maketa kníţky. Následovala fáze, kdy jsem jednotlivé dvoustránky malovala akrylem na papír. Místo pro text zůstalo prázdné, protoţe mým záměrem bylo napsat text na samostatný papír a poté přeskenovat a vloţit v počítači do obrázku. Od začátku jsem také věděla, ţe nechci volit počítačový font písma, ale ţe budu texty psát ručně. Myslím, ţe jsem tím docílila harmonie mezi obrazovou částí a částí textovou. Zvolila jsem klasické psací písmo, které nechce být dokonalé, je snadno čitelné, přesto přpomíná písmo dětské ruky. Ţivosti jsem docílila zvolením techniky tuše a pera, na které i po přeskenování cítíme různost tlaku ruky na pero při psaní a pestřejší škálu linky neţ je tomu například u zdánlivě stejného centropenu. Obrázky jsem také skenovala a minimálně upravovala v programu Adobe Photoshop, spíš tehdy, objevil-li se na obrázku nechtěný defekt. Vzniklo celkem 22 dvoustran, z nichţ 2 dvoustrany tvoří přední a zadní předsádka knihy, kde příběh začíná a končí. U dětských knih se mi líbí čtvercový menší formát a i takový

45

jsem zvolila pro svoji knihu – 17 x 17 cm. Výsledný tisk je takřka matný na kvalitním papíře s nepatrnou strukturou, takovou, aby při tisku nezůstávala v refiéfu neotištěná místa. Jako součást knihy a celé diplomové práce vznikly také dva plakáty propagující knihu. Pouţila jsem na nich prvky, které se objevují v kníţce, aby došlo k vizuálnímu propojení. Do kníţky je také vloţen karton, na kterém je otištěn krátký slovníček pojmů a výrazů, jenţ se v kníţce objevují a nemuselo by být kaţdému jasné, co vlastně znamenají. Součástí je i zábavná záloţka. 5.1. Inspirovali mě? Nelze říci, ţe bych cíleně studovala nějakého ilustrátora, záměrně se od něho učila. Ilustrátorů a ilustrátorek mám řadu oblíbených. Znamená to, ţe jejich tvorba je mi pocitově nebo stylově blízká. V zásadě se mi líbí především barevné ilustrace akvarelem nebo kvašem. Takové, na kterých můţeme sledovat drobné detaily, objevovat překvapení. Autorkou, jejíţ tvorba mě jiţ dlouhou dobu fascinuje, je Alţběta Skálová, o které píši v kapitole Autoři autorké knihy.

Dále

bych

zde

chtěla

vzpomenout

ilustrátorku

Terezu

Říčanovou a její skvělé malované naturálně – poučné autorké kníţky jako Velikonoční knížka a Kozí knížka. Tvorbu Františka Skály, především jeho komiks z roku 1993 Velké dobrodružství Vlase a Brady, která je plná úţasně nápaditých postaviček malovaných akvarelem. Oceňuji také faktickou správnost ilustrace, na které si zvláště někteří ilustrátoři velmi zakládají. Těmi autory jsou například Petr Sís, o kterém taktéţ píši v druhé kapitole. Dalším z autorů je komiksový kreslíř Štěpán Mareš, známý především díky karikovanému komiksu Zelený Raul, který vychází v časopise Reflex.

46

jiţ několik let

Obrázek 38 – Tereza Říčanová, z knihy Kozí knížka Obrázek 39 – František Skála jr., z knihy Skutečný příběh Cílka a Lídy

V poslední době se objevují velice působivé autorské kníţky tvořené z inscenovaných fotografíí. Zde nelze opomenout tvorbu výtavrnice, ilustrátorky, scénografky a básnířky Dagmar Urbánkové a její knihy Adam a koleno nebo Chlebová lhota. Urbánkové jsem taktéţ věnovala prostor v kapitole dvě. Františka Skálu bych ráda zmínila ještě jednou v souvislosti s jeho dvěma knihami Skutečný příběh Cílka a Lídy a Jak Cílek Lídu našel. Obě tyto kouzelné knihy jsou tvořené inscenovanými fotografiemi, kdy si Skála vyrobil loutky a ty zasadil do reálného prostředí lesa. Z méně tradičních technik jsou dnes často vyuţívány koláţe z látek. Tuto techniku si oblíbila například ilustrátorka Eva Volfová a zhodnotila jí v kníţkách Kočička z kávové pěny a Z domu a zahrady. V těchto kníţkách hraje hlavní roli textilní sloţka, pouţívá zde různé dekorativní látky, skenuje celé kusy

oblečení,

knoflíky

a

nitě.

Avšak

nejdůleţitějším

prvkem

je originální naivní ručně šitá kresba, pro Volfovou tak typická. Další autorka, jeţ si zamilovala textil, je komiksová kreslířka a majitelka značky Zvrhlý vkus, Vendula Chalánková, které byly vydány kníţky Červená karkulka a Perníková chaloupka, kde se nebojí odváţných textilních koláţí a linii vytváří pomocí vyšívacího stroje.

47

Obrázek 40 – Eva Volfová, z knihy Kočička z kávové pěny Obrázek 41 – Vendula Chalánková, z knihy Červená karkulka

Při samotné práci na kníţce jsem si nepřipouštěla, ţe by mě něco výrazně ovlivňovalo. Aţ kdyţ jsem měla některé obrázky hotové, nemohla jsem se zbavit pocitu, ţe mě něco připomínají, cosi mě evokují. Zapátrala jsem v mysli a vyvstaly mě obrázky z mých oblíbených kníţek z dětství. A najednou jsem začala hledat spojitosti. Přece jen mě musely do jisté míry ovlivnit a teď se to nečekaně projevilo i při zpracování knihy. Milovala jsem kníţku Náš svět od Evy Veberové, kterou ilustrovala Eva Šedivá. V roce 1989 jí vydalo nakladatelství Albatros a já ji dostala moţná k pátým narozeninám. V kníţce se malý čtenář učí co je to rodina a kdo do ní patří, jak se jmenují místnosti v domě a co se v nich dělá a děje, jak to chodí ve školce, co se děti učí ve škole, jaká zvířata potká v zoologické a jaká v lese, kým se můţe stát aţ bude velký, co je sladké, co je hořké, co je dobré a co špatné… Kníţka je plná lidí, zvířat a věcí. „Malé dítě pozná nová slova a skutečnosti, starší dítě se naučí s vaší pomocí vidět vztahy člověka k přírodě, k lidem, k rodné zemi a odkrývat i chápat souvisloti.“39 Pamatuji si, ţe listovat Naším světem mě moc bavilo. V kaţdé kapitole je navíc stránka Říkej si s námi s různými úkoly, kde můţe dítě při řešení aktivit rozvíjet svůj intelekt a uplatnit svoje poznatky a zkušenosti. Analogii se svou 39

VEBEROVÁ Eva, Náš svět, str. 7.

48

kníţkou spatřuji v tom, ţe také zobrazuje jednoduché předměty a rostliny, které se dítě učí poznávat a pojmenovávat. V obou kníţkách se navíc objevují drobné glosy k obrázkům, komentáře k probíhajícím dějům

apod.

Další

knihou

mého dětství,

která

mi utkvěla v hlavě, je autorská kniha Tonyho Wolfa Lesní Majáles. V knize je 13 příběhů ze ţivota lesního obyvatelstva. Příběhy vypráví jeţek. Jeden je o tom, jak našli kukuřičný klas a uspořádali velké grilování, další jak zvířátka vymyslela, co se starým spadlým dubem –

udělali

z něho

příbytky,

další

příběh

popisuje

krutou

zimu

a obětavé tetky myšky, které šily srnkám kabátky… Kníţku jsem měla ráda určitě díky vtipným příběhům, ale také pro barvitě a skvěle propracované postavičky zvířat a hmyzu, kterým dal autor příznačné charaktery. Oceňuji také důmyslnou stylizaci zvířat – jsou vtipná a milá, ale zárověň nepostrádají všechny důleţité poznávací znaky toho kterého namalovaného zvířete. Na předním a zadním přebalu

knihy

jsou

znázorněné

všechny

postavičky,

které

se v příbězích objevují. Pod kaţdou postavou je napsáno její jméno. Autor zde zvolil stejné ručně psané písmo, tak jako já ve svojí kníţce a styl přebalu Lesního Majálesu se tím kníţce Málka na prázdninách do jisté míry podobá. Kromě těchto kníţek, u kterých by se daly najít podobnosti

s tou

mojí,

jsem

měla

v oblibě

i

spoustu

jiných.

Neopomenu Křemílka a Vochomůrku od geniálního ilustrátora Zdeňka Smetany nebo také kníţku Diogenés v sudu a dalších dvacet známých příběhů z doby dávné a nejdávnější od Hany Doskočilové, kterou vtipně a osobitě ilustroval Gabriel Filcík.

49

Obrázek 42 – Eva Veberová, z knihy Náš svět Obrázek 43 – Hana Doskočilová, z knihy Diogenés v sudu a dalších dvacet známých příběhů z doby dávné a nejdávnější Obrázek 44 – Tony Wolf, z knihy Lesní Majáles

5.2. Ukázky z knihy Málka na prázdninách

Obrázky 45-64, Aneta Jeníčková, přípravné kesby ke knize Málka na prázdninách

50

51

52

53

54

55

56

Obrázky 65-71 – Aneta Jeníčková, z knihy Málka na prázdninách

57

58

6. Didaktická část Kniha hraje velice důleţitou roli ve vývoji dítěte. Od batolete pomáhá –

rozvíjet

hračkách,

jeho

například

osobnost. měkká

Mluvit

můţeme

obrázková

o

leporela

knihách

zhotovená

z různých hapticky zajímavých materiálů pro ty nejmenší. Ti starší pronikají prostřednictvím knihy do světa literatury a umění, čtením se

učí

jazyku

a

myšlení,

procvičují

paměť,

rozvíjí

se

jejich

představivost, obohacují se o vědomosti a vzorce morálního chování. Ve výtvarné tvorbě při výchovně vzdělávacím procesu lze knihy vyuţít jako inspiračního zdroje v různých s knihou,

textem

či

propojení

výtvarná

ilustracemi výchova

se

–

přímo

český

podobách. nabízí

jazyk,

Při

práci

mezioborové

literatura.

Jako

jednoduché cvičení lze předčítat dětem z knihy a ty si následně libovolně

zvolí

takové

momenty

příběhu,

které

se

jim

zdají

nejdůleţitější nebo které by rády ztvárnily. Při cvičení pedagog do jisté míry můţe klást omezení například technikou, ale myslím si, ţe je dobré nechat dítě, aby si vybralo pro něho nejzajímavější část nebo části, které má chuť realizovat. Vzniknou tak různé ilustrace, které lze v další fázi úkolu společně svázat do knihy – učí se spolupráci a dále si také mohou vyzkoušet práci s textem v knize – jaký font v počítači vybrat nebo raději napsat příběh rukou? V rámci cvičení se naučí co je to kniţní vazba a některé její druhy si můţou i vyzkoušet. Vytvoří si vlastní obálku, ať uţ jakoukoli výtvarnou technikou ručně nebo v jednom z grafických programů. V návaznosti na téma knihy mohou dále ţáci navrhovat plakáty na propagaci knihy, záloţky do knih a další. Záleţí pochopitelně na věku a znalostech cílové skupiny dětí. Tvůrčí činnost na téma knihy

a

ilustrace lze

rozvíjet

různými

způsoby.

Jeden

z nich

je například nechat ţáky, aby jednotlivě či společně vymysleli příběh na určité téma, který budou dále ilustrovat. Jako vodítko můţeme zadat věci, které by se v příběhu mohly objevit. Nebo postup opačný

59

– nechat děti kreslit nebo malovat obrázky jednou zvolenou technikou a následně z obrázků poskládat příběh a popsat jej slovy. Tento způsob práce dává dětem velkou volnost a můţe být velice zábavný. Při své praxi, i vzhledem k poţadavkům školy, jsem cíleně téma knihy či ilustrace nerozvíjela, ale v určitých částech našich úkolů jsme se s ilustrační tvorbou také setkali. Příkladem je část projektu Jak pejsek a kočička vařili dort. Tento projekt jsem realizovala s ţáky přípravného ročníku na Základní umělecké škole Miloslava Stibora v Olomouci. Jednalo se t o děti ve věkovém rozmezí 5 – 7 let, některé byly ještě předškoláky. Na úvod hodiny si děti vylosovaly lístečky. Na kaţdém lístku byla napsaná jedna potravina (nebo i nepotravina), kterou pouţili pejsek s kočičkou do svého dortu. Děti měly následně uhádnout, o jakou pohádku se jedná, v jaké pohádce se vyskytovala taková slova. Děti hned příběh poznaly, čímţ potvrdily znalost vynikajících Čapkových pohádek. Děti si zkusily nakreslit to, co měly na lístku. Mezitím poslouchaly pohádku Jak pejsek s kočičkou vařili dort. Dalším dílčím úkolem bylo nakreslit, následně namalovat a vystříhnout potravinu nebo jídlo, které „mám nejraději“.

Obrázek 72, 73 – fotografie Aneta Jeníčková, záznam projektu Jak pejsek s kočičkou vařili dort

Hotové výtvory si děti mohly umístit do připraveného hrnce, kde jsme je symbolicky všechny dohromady „vařily“, tak jak to dělali

60

pejsek s kočičkou. Hrnec jsem měla vystřiţený z velkého černého papíru a přišpendlený k nástěnce tak, aby se do něho špendlíky daly „vkládat dobroty“.

Obrázek 74, 75 – fotografie Aneta Jeníčková, práce ţáků, projekt Jak pejsek s kočičkou vařili dort

Zatímco se dort pomyslně vařil, dostaly děti za úkol ilustrovat asi nejdramatičtější moment příběhu. Zlý pes našel a seţral dort, který mu nepatřil a pak ho tuze bolelo břicho a naříkal. Děti si vyzkoušely jak asi mohl zlý pes naříkat a mezitím toho psa kreslily či malovaly barevným pastelem na černý papír o velikosti A2. Ţáci byli velice zapálení do práce a vznikaly vskutku různorodé, skoro dramatické obrázky psů s bolavými břichy.

Pro ilustraci jsem zde

vybrala ty nejzájímavější, i kdyţ to bylo opravdu těţké, skvělé byly všechny.

Obrázek 76, 77 – fotografie Aneta Jeníčková, práce ţáků, projekt Jak pejsek s kočičkou vařili dort

61

Obrázek 78, 79 – fotografie Aneta Jeníčková, práce ţáků, projekt Jak pejsek s kočičkou vařili dort

Další téma, které jsem s dětmi zpracovávala neslo název Obrazy hudby. Bylo to na Základní škole v Sopotnici, kde jsem měla moţnost vyučovat výtvarku při své druhé pedagogické praxi. Práce s dětmi probíhala o něco málo sloţitěji neţ na předešlé ZUŠ v Olomouci. A to díky slučování tříd, kdy se na výtvarnou výchovu spojovaly dokonce tři ročníky. Ve třídě jsem potom měla 26 ţáků z čtvrtého, pátého a šestého ročníku. Nicméně téma hudby, které jsem rozdělila do několika dílčích úkolů, děti bavilo a vznikla řada zajímavých výstupů. Jednen z úkolů zněl nakreslit lidovou písničku tak, aby ji ostatní děti poznaly. Ţáci měli ilustrovat známou lidovou písničku – vybrat z ní ty momenty a věci, které jsou pro danou písničku typické.

Obrázek 80, 71 – fotografie Aneta Jeníčková, práce ţáků, projekt Obrazy hudby

62

Hodina probíhala tak, ţe si děti opět vylosovaly lístek, na kterém byl napsaný název jedné notoricky známe lidové písničky. Lístek nesměly nikomu ukázat. Pustily se do práce a usilovně přemýšlely, jak příběh, který se v lidové písničce většinou objevuje, ztvárnit tak, aby jej ostatní poznali. Neváhaly se se mnou radit a některé děti naráţely na to, ţe neuměly dané věci nebo jevy z písniček nakreslit. Kreslily je na cvičný papír a aţ si byly jisté, pokračovaly na výkres voskovkami.

Obrázek 82, 83 – fotografie Aneta Jeníčková, práce ţáků, projekt Obrazy hudby

Tento úkol zde zmiňuji,

protoţe se jedná o ilustrování

poslouchaného příběhu. Propojuje se v něm navíc mezioborové propojení výtvarné výchovy, českého jazyka i hudební výchovy. Děti si zopakovaly lidové písničky, které jsme při práci poslouchali. Na konci hodiny jsme společně poznávali, o kterou písničku se jedná. Musím říci, ţe jsme všechny, aţ na pár výjimek, bez problémů poznali. Na ukázku zde vkládám několik ilustrací.

Obrázek 8, 85 – fotografie Aneta Jeníčková, práce ţáků, projekt Obrazy hudby

63

Závěr V praktické části diplomové práce jsem vytvořila autorskou knihu pro děti. V části teoretické se věnuji tématu autorské knihy z různých pohledů. Píši o autorech, které povaţuji za stěţejní pro současnou ilustrační tvorbu. Předkládám přehled a popis malých a středních nakladatelsví u nás, která svojí produkcí výrazně přispívají k udrţení kvalitní úrovně české dětské kníţky. Práce také nabízí přehled ocenění v oblasti dětské literatuty. V části o vzniku mojí knihy jsem se pokusila nastínit, proč jsem se rozhodla kníţku pojmout právě takto. V poslední didaktické části se dotýkám tématu knihy a ilustrace ve dvou projektech pro děti. Práce na kníţce mě přinesla řadu nových zkušeností, které, jak doufám, zúročím při realizaci další kníţky.

64

SEZNAM VYOBRAZENÍ: 1. Daisy Mrázková, z knihy Můj medvěd Flóra 2. Daisy Mrázková, z knihy Můj medvěd Flóra 3. Daisy Mrázková, z knihy Můj medvěd Flóra 4. Daisy Mrázková, z knihy Můj medvěd Flóra 5. Petr Sís, z knihy Zeď – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou 6. Petr Sís, z knihy Zeď – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou 7. Dagmar Urbánková, z knihy Chlebová lhota 8. Dagmar Urbánková, z knihy Chlebová lhota 9. Dagmar Urbánková, z knihy Cirkus Ulice 10. Dagmar Urbánková, z knihy Cirkus Ulice 11. Dagmar Urbánková, z knihy Cirkus Ulice 12. Alţběta Skálová, Lenochod 13. Alţběta Skálová, Krajina 14. František Skála jr., z knihy Velké putování Vlase a Brady 15. Alţběta Skálová, z knihy Peťa Medánek 16. Alţběta Skálová, z knihy Pampe a Šinka 17. Alţběta Skálová, z knihy Peťa Medánek 18. Alţběta Skálová, volná tvorba – maňásci 19. Alţběta Skálová, volná tvorba – maňásci 20. Alţběta Skálová, z knihy Pampe a Šinka 21. Iva Krupicová, z knihy Pipi dlouhá punčocha 22. Michaela Casková, z knihy Soví hůrka 23. Michaela Casková, z knihy Soví hůrka 24. Michaela Casková, akvarel z instalace Glow-worm is pretty ugly bug 25. Michaela Casková, kniha City Means – město plné návratů 26. Michaela Casková, kniha City Means – město plné návratů 27. Michaela Casková, z knihy Samozvání 28. Michaela Casková, z knihy Samozvání 29. Michaela Casková, instalace diplomové práce Cold feet, shorter branch, strange antlers are enough 30. Michaela Casková, instalace diplomové práce Cold feet, shorter branch, strange antlers are enough 31. Michaela Casková, instalace diplomové práce Cold feet, shorter branch, strange antlers are enough 32. Sara Fanelli, z knihy Diary book 33. Marc Boutavant, volná tvorba 34. Natascha S. Rosenberg, volná tvorba

65

35. Blexbolex, z knihy Album lidí 36. Dick Bruna, z knihy Kuku, Miffy! Kdo je tam? 37. Kitty Crowther, Návštěva malé smrti 38. Tereza Říčanová, z knihy Kozí knížka 39. František Skála jr., z knihy Skutečný příběh Cílka a Lídy 40. Eva Volfová, z knihy Kočička z kávové pěny 41. Vendula Chalánková, z knihy Červená karkulka 42. Eva Veberová, z knihy Náš svět 43. Hana Doskočilová, z knihy Diogenés v sudu a dalších dvacet známých příběhů z doby dávné a nejdávnější 44. Tony Wolf, z knihy Lesní Majáles 45.-64. Aneta Jeníčková, přípravné kesby ke knize Málka na prázdninách 65.-71. Aneta Jeníčková, z knihy Málka na prázdninách 72. fotografie Aneta Jeníčková, záznam projektu Jak pejsek s kočičkou vařili dort 73. fotografie Aneta Jeníčková, záznam projektu Jak pejsek s kočičkou vařili dort 74.-79. fotografie Aneta Jeníčková, práce ţáků, projekt Jak pejsek s kočičkou vařili dort 80.-85. fotografie Aneta Jeníčková, práce ţáků, projekt Obrazy hudby

Seznam internetových portfólií výtvarníků: Daisy Mrázková

http://artlist.cz/?id=6062

Petr Sís

http://www.petersis.com/

Dagmar Urbánková

http://dagmar-urbankova.wz.cz/index2.html

Alţběta Skálová

http://www.ilustratori.net/alzbeta-skalova

Iva Krupicová

http://fakultaumeni.osu.cz/index.php?ktg=12&id=511

Michaela Casková

http://www.naposedu.cz/

Sara Fanelli

http://www.sarafanelli.com/

Marc Boutavant

http://www.heartagency.com/artist/MarcBoutavant/gallery/1

Blexbolex

http://www.illustrissimo.fr/portfolio/46/imagier-des-gens.html

Dick Bruna

http://www.miffy.com/

Natascha S. Rosenberg

http://www.nataschasrosenberg.com/

Kitty Crowther

http://makinggreatillustration.co.uk/wp/?p=686

66

Bibliografie: PISTORIUS Vladimír, Jak se dělá kniha, Praha: Paseka, 2005, ISBN 807185-774-2 HOLEŠOVSKÝ František, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, Praha: Albatros, 1989, ISBN 13-777-89 HOLEŠOVSKÝ František, Ilustrace pro děti, Tradice, vztahy, objevy, Praha: Albatros, 1977, ISBN 13-730-77 STEHLÍKOVÁ Blanka, Cesty české ilustrace v knize pro děti a mládež, Praha: Albatros, 1984, ISBN 13-782-84 MATĚJČEK Antonín, Ilustrace, Praha: Nakladatelství Jan Štenc, 1931 GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ, 2. TRIENÁLE, Současná studentská ilustrační tvoba, 2012, ISBN 978-80-904726-5-5 HANUŠOVÁ, Marie, Čeští ilustrátoři dětem: Městská galerie Art club, Týn nad Vltavou, leden 1997 : [katalog výstavy uspořádané Městským úřadem, odborem kultury v Týně nad Vltavou]. Týn nad Vltavou: Městský úřad, 1997.

VOLFOVÁ Eva, HORVÁTOVÁ Tereza, Kočička z kávové pěny, Praha: Baobab, 2011, ISBN 978-80-87060-46-9 ČERNÁ Olga, VOLFOVÁ Eva, Z domu a zahrady, Praha: Baobab, 2011, ISBN 978-80-87060-50-6 DVOŘÁK Jiří, Zpátky do Afriky, Praha: Baobab, 2005, ISBN 80-903276-99

67

URBÁNKOVÁ Dagmar, Adam a koleno, Praha: Baobab, 2007, ISBN 97880-87060-47-6 STARK Ulf, Hrdinové ze zahrádky, Itálie: TORVA, TITEL Books AB pro IKEA FAMILY, 2011, překlad IKEA FAMILY s. r. o. HOLZWARTH Werner, O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu, Německo: Scientia, 1989, překlad Beata Rodlingová, 2002, ISBN 80-7183-283-9 LUKEŠOVÁ Milena, Knížka pro Lucinku, Praha: Albatros, 1973, ISBN 13721-73 WATTOVÁ Mélanie, Chameleon Leon, Kanada: Toronto: Kids Can Press, 2001, ČR: Praha: Egmont ČR, s. r. o., 2002, ISBN 80-7186-792-6 RADŮZA, Čáp nejni kondor, Praha: Baobab, 2011, ISBN 978-80-8706044-5 SKÁLOVÁ Alţběta, Pampe a Šinka, Arbor Vitae, 2011, ISBN 978-8087164-46-4 SKÁLA František jr., Velké putování Vlase a Brady, Arbor Vitae, 2007, ISBN 80-86300-88-9 SÍS Petr, ZEĎ – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, Praha: Labyrint, edice Raketa, 2007 ISBN 978-80-86803-12-8 SKÁLA František, Skutečný příběh Cílka a Lídy, Praha: Arbor Vitae, 2007, ISBN 80-86300-86-2 MÍKOVÁ Marka, HORVÁTH Juraj, Roches a Bţunda, Praha: Baobab, 2001, ISBN 80-902916-2-7

68

PRAP Lila, Proč má zebra pruhy, Otázky a odpovědi pro zvídavé děti, Brno: Computer Press, 2004, ISBN 80-251-0212-2 VEBEROVÁ Eva, Náš svět, Praha: Albatros, 1989, ISBN 13-918-89 WOLF Tony, Lesní majáles, Miláno: Dami Editore, 1990, Bratislava: Fortuna Print, 1992,

ISBN 80-7153-004-2

ČTVRTEK Václav, Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky, Praha: Albatros, 1974, ISBN 80-00-00105-5

Prameny: www.baobab-books.net (vyhledáno 12. 5. 2013) daisy.mrazkova.sweb.cz (vyhledáno 12. 5. 2013) www.naposedu.cz (vyhledáno 24. 5. 2013) http://www.ilustratori.net/alzbeta-skalova (vyhledáno 24. 5. 2013) http://www.ilustratori.net/5-pet-ceskych-autoru-obrazovych-knih-pro-deti (vyhledáno 20. 5. 2013) http://www.ilustratori.net/ (vyhledáno 24. 5. 2013) http://www.napolistranky.cz/ (vyhledáno 25. 5. 2013) http://www.meander.cz/home (vyhledáno 30. 5. 2013) http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/cs/nckr-vysledky.php (vyhledáno 10. 6. 2013) http://groundingsmagazine.com/wordpress/art/profile-of-an-artist-michaelacaskova/ (vyhledáno 10. 6. 2013) http://www.lidovky.cz/petr-sis-dostal-prestizni-andersenovu-cenu-zailustrace-peo-/kultura.aspx?c=A120319_173058_ln_kultura_btt (vyhledáno 11. 6. 2013) http://kultura.idnes.cz/cesky-vytvarnik-petr-sis-dostal-nobelovu-cenu-prodetskou-literaturu-1z5-/literatura.aspx?c=A120319_172052_literatura_ob (vyhledáno 11. 6. 2013)

69

http://www.iliteratura.cz/Clanek/30799/urbankova-dagmar-cirkus-ulice (vyhledáno 11. 6. 2013) http://www.baobab-books.net/dagmar-urbankova (vyhledáno 11. 6. 2013) http://www.sups.cz/uspechy-absolventu/alzbeta-skalova/ (vyhledáno 12. 6. 2013)

70

ANOTACE Jméno a příjmení:

Bc. Aneta Jeníčková

Katedra:

Katedra výtvarné výchovy

Vedoucí práce:

Ak. soch. Tomáš Chorý

Rok obhajoby:

2013

Název práce:

Autorská kniha Dobroty

Název v angličtině:

Author book Goodies

Anotace práce: Text o

diplomové současných

vydavatelích

práce autorech

dětské

nabízí knih

literatury

informace pro a

děti, přehled

literárních cen za dětskou knihu. Popisuje vznik praktické práce. Součástí je obrazová příloha na DVD. Klíčová slova:

Autorská kniha, kniha pro děti, ilustrace.

Anotace

Text

of

the

thesis provides information

on

v angličtině:

current children´s book author, publishers of children´s literature and an overview of literary prizes

for

children´s

books.

Describes

the

creation of practical work. The image is out on DVD. Klíčová

slova

v angličtině: Přílohy

vázané

v práci:

Author book, book for children, illustration. DVD

Rozsah práce:

71

Jazyk práce:

Český

71