UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Brownfields v katastru města Ostravy

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Bc. Lenka PAVELKOVÁ

Brownfields v katastru města Ostravy Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Aleš Létal, Ph. D. Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracovala samostatně a veškeré literární i elektronické zdroje použité v diplomové práci jsem uvedla v seznamu literatury.

V Olomouci dne 17. května 2010

……………………………………

Poděkování:

Děkuji RNDr. Aleši Létalovi, Ph. D. za vstřícnost a odbornou pomoc při vedení diplomové práce. Velké poděkování patří Ing. Jiřímu Vozňákovi z Agentury pro regionální rozvoj za konzultaci stávajících lokalit brownfields v katastru města Ostravy. Dále děkuji Ing. Martinovi Hiltavskému z Odboru ekonomického rozvoje Magistátu města Ostravy za odbornou konzultaci lokality Rozvojová zóna Hrušov a Ing. Karlovi Malíkovi za odbornou konzultaci lokality Nová Karolina taktéž z Odboru ekonomického rozvoje Magistátu města Ostravy. V neposlední řadě děkuji Mgr. Jitce Šmehlíkové z knihovny Ostravského muzea za ochotu vyhledat a poskytnout literární zdroje.

UNIVEIIZITA PALACKÉHo v oLoMoUCI Přírodovědecká fakulta

Akademický rok: 2oo9 /zo1-o

ZADANÍ orPr,oMovÉ pnÁcp

(PRoJEKTU, UuĚlpcxÉuo oÍlA, uuelpcxÉHo vÝxoNu)

Jméno a

příjmení: Bc. Lenka PAVELKO\/Á

osobní číslo:

R090198

Studijní program: NL50L Biologie Studijní obory: Název

tématu:

Učitelstvíbiologie pro střední školy Učitelstvígeografie pro střední školy Brownfields v katastru města Ostravy

Zadávajícíkatedra: Katedra geografie

Zásady

pro vypracovánÍ:

Cílem diplomové práce je zmapovat současný stav nevyužívanýchprůmyslových a neprůmyslových ploch v katastru města ostravy. V rámci terénnípráce autorka kontaktuje organizace pod které daná problematika spadá a aktualizuje, případně vytvoří seznam objektů podle již existujících vzorů a databází. V rámci řešení se autorka zaměří i na plochy bez budov a významné pozůstatky antropogenní činnosti (bývalá důlnídíla, haldy, odstavné plochy).

Struktura práce: 1. Cíle a metody práce 2. Základní charakteristika izemi 3. Úvod do problematiky 4. Brownfields v katastru města ostravy 5' Hodnocení 6. Závěr Summary (česky a anglicky), klíčováslova - key words

Rozsah grafických prací: Rozsah pracovní zprávy:

Podle potřeb práce 20 000 až 22 000 slov Formazpracovánídiplomovépráce: tištěná/elektronická Seznam odborné literatury:

KRAMÁŘovÁ,

Z.: Iltbanistická studie brownfields města Úpice. Úpice,

2004.

KRAMÁŘovÁ, Z. a kol.: Vyhledávací studie pro lokalizaci

brownfields

na územíKrálovéhradeckého kraje -krok 1'. Hradec Králové, 2006. JACKSON, J.: Brownfields snadno a lehce. IURS Praha, 2003.

Vedoucí diplomové

práce:

RNDr. Aleš Létal' Ph.D. Katedra geografie

Datum zadání diplomové práce: 30. záÍí2009 Termín odevzdání diplomové práce: 30. dubna 2010

L.S. Prof. RNDr. Juraj Ševčík,Ph.D.

Doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.

děkan

vedoucí katedry

V olomouci dne

30. záÍi 2009

Obsah Obsah ...................................................................................................................................................... 6 1 Úvod ..................................................................................................................................................... 8 2 Cíle práce .............................................................................................................................................. 9 3 Použitá metodika ............................................................................................................................... 10 3.1 Zhodnocení základní literatury .................................................................................................... 10 3.2 Metodika katalogových listů ....................................................................................................... 11 3.2 Terénní výzkum ........................................................................................................................... 12 4 Základní charakteristika zájmového území ...................................................................................... 13 4.1 Vymezení zájmového území ........................................................................................................ 13 4.2 Historie města Ostravy ................................................................................................................ 17 4.3 Vývoj obcí na území města .......................................................................................................... 22 4.4 Znak města Ostravy ..................................................................................................................... 33 4.5 Logo města Ostravy ..................................................................................................................... 34 5 Socioekonomická charakteristika území ........................................................................................... 35 5.1 Průmysl ........................................................................................................................................ 35 5.2 Těžba černého uhlí ...................................................................................................................... 36 5.3 Doprava ....................................................................................................................................... 38 5.4 Cestovní ruch ............................................................................................................................... 39 6 Brownfields ........................................................................................................................................ 40 6.1 Brownfields – vymezení pojmu ................................................................................................... 40 6.1.1 Výklad pojmu „brownfields“ a jeho definice ........................................................................ 40 6.1.2 Základní okruhy problémů, které brownfields způsobují nebo negativně ovlivňují ............ 41 6.2 Typologie brownfields ................................................................................................................. 43 6.2.1 Dělení z hlediska původu vzniku brownfields ...................................................................... 43 6.3 Charakteristika vzniku brownfields v České republice ................................................................ 44 6.4 Tuzemské projekty a studie ......................................................................................................... 45 6.4.1 VŠB – TUO FAST: Výzkum metod regenerace devastovaných průmyslových ploch ............ 46 6.4.2 CzechInvest: Národní strategie regenerace brownfieldů ..................................................... 46 6.4.3 CzechInvest: Brownfields 3000 ............................................................................................ 47 6.4.4 Výzkumné projekty MMR ČR ................................................................................................ 47 6.5 Základní statistické údaje o brownfieldech v ČR ......................................................................... 47

6

6.6 Struktura nákladů na regeneraci ................................................................................................. 49 6.7 Evropská unie .............................................................................................................................. 49 6.8 Mezinárodní zkušenosti s řešením lokalit brownfields ............................................................... 50 6.8.1 Francie .................................................................................................................................. 50 6.8.2 Spolková republika Německo: Země Porýní ‐ Falc ............................................................... 53 6.8.3 Velká Británie ....................................................................................................................... 56 7 Vybrané lokality současných brownfields v Ostravě ........................................................................ 58 7.1. Projekty lokalit brownfields v Ostravě ....................................................................................... 58 7.1.1 Lokalita Dolní oblast Vítkovic ............................................................................................... 59 7.1.2 Lokalita Hrušov ..................................................................................................................... 68 7.1.3 Lokalita Nová Karolina v Moravské Ostravě ........................................................................ 71 7.2 Příklady revitalizovaných ploch neprůmyslového charakteru vybraných lokalit v Ostravě ........ 79 7.2.1 Balcarův statek ..................................................................................................................... 80 7.2.2 Jubilejní kolonie .................................................................................................................... 82 7.2.3 Martinská kolonie ................................................................................................................. 84 7.2.4 Sirotčí ulice ........................................................................................................................... 86 7.2.5 Slezskoostravský hrad .......................................................................................................... 88 7.2.6 Stadion odborářů .................................................................................................................. 90 8 Závěr ................................................................................................................................................... 92 9 Summary ............................................................................................................................................ 94 Seznam obrázků .................................................................................................................................... 96 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 98 Použitá literatura .................................................................................................................................. 99

7

1 Úvod V současnosti převládá trend opětovného využívání opuštěných průmyslových a neprůmyslových objektů a areálů. Problémem typu brownfields jsou nejvíce zasaženy vyspělé země západní Evropy, a to zejména Francie, Velká Británie a Německo. K vzniku lokalit typu brownfields docházelo v souvislosti s politickými změnami, změnami v dopravě, průmyslu a zemědělství. Zmíněné problémy a změny zasáhly taktéž

Českou republiku.

Diplomová práce je zaměřená na problematiku a výskyt lokalit brownfields v katastru města Ostravy. Téma je mi velice blízké, protože jsem se právě v Ostravě narodila a žádné problémy týkající se tohoto města mi nejsou cizí. Zajímám se o jeho historii, současný vývoj a samozřejmě i budoucí rozvoj. Smyslem diplomové práce je podat přehled vytipovaných lokalit brownfields a vytvořit jejich katalog obsahující základní informace doplněné souborem map a fotografií. Vytvořený katalog bude k dispozici Agentuře pro regionální rozvoj a doufám, že i pro laickou veřejnost bude sloužit k zodpovězení základních otázek týkající se této problematiky, zejména tedy v katastru města Ostravy.

8

2 Cíle práce Cílem diplomové práce je nastínění problematiky lokalit typu brownfields a vytvořit katalog vybraných lokalit brownfields v katastru města Ostravy včetně základních informací, souboru map a fotografií. V rámci textové části je mým cílem nastínit problematiku a řešení lokalit brownfields obecně a také konkrétně v České republice i ve světě. Dále bych chtěla uvést příklady v současnosti řešených projektů brownfields v Ostravě a příklady již revitalizovaných ploch v rámci tohoto města. V rámci vytvoření katalogu vybraných lokalit brownfields v katastru města Ostravy je cílem vytvoření a zpracování katalogového listu včetně základních informací, stručné charakteristiky historie areálu a charakteristiky stávajícího stavu, dále je nutné pořídit fotografickou dokumentaci a vytvořit mapový podklad. Cílem terénní práce je lokalizovat plochy a areály brownfields pomocí GPS a vytvořit souhrnnou mapu těchto lokalit v rámci města. Nedílnou součástí je pořízení již zmíněného souboru fotografií jednotlivých objektů a areálů. Při řešení je potřebná spolupráce s institucemi zabývajícími se touto problematikou (Agentura pro regionální rozvoj, Magistrát města Ostravy), rešerše dostupné literatury a také aktuálnost prostřednictvím webových stránek.

9

3 Použitá metodika 3.1 Zhodnocení základní literatury V kapitole Vymezení zájmového území jsem jako hlavní zdroj použila aktuální informace umístěné na webových stránkách Statutárního města Ostravy a Moravskoslezského kraje, jako zdroj některých informací jsem použila publikaci Chráněná území ČR (2004). Zdrojem základní literatury pro kapitolu Historie města Ostravy byla kniha Historie a současnost podnikání na Ostravsku (2001) a uvedené internetové zdroje. Vývoj obcí na území města vychází z knihy Velká Ostrava – 75. výročí sloučení ostravských obcí (1999). Znak i logo města Ostravy byly přejaty z webových stránek Statutárního města Ostravy. Pro socioekonomickou charakteristiku území byly zdrojem informací knihy Stručný socioekonomický přehled krajů Česka (2005), Dějiny hornictví, aneb jak to bylo s uhlím na Ostravsku (2005), Těžba nerostných surovin na území ČR a její geografické aspekty (2008) a Průvodce městem (2009). Základním zdrojem literatury zabývající se kapitolou s názvem Brownfields byly publikace Brownfields: jak vznikají a co s nimi (2009), Specifika a možnosti využití brownfields vzniklých v důsledku útlumu hlubinné těžby na Ostravsku (2006), Nevyužívané plochy neprůmyslového charakteru vybraných lokalit v Moravskoslezském kraji (2006), Technické a geografické aspekty integrace neprůmyslových brownfieldů do území (2007), Brownfields – šance pro budoucnost (2004). Informace jsou uvedeny ve velmi přehledné a plně dostačující formě. Pro téma Vybrané lokality současných brownfields v Ostravě jsem z důvodu aktuálnosti

čerpala

z internetových

zdrojů.

Mezi

hlavní

zdroje

patří

stránky

Moravskoslezského kraje a Statutárního města Ostrava. Zdrojem mnoha informací kapitoly Dolní oblast Vítkovic byly webové stránky Hornictví.info (http://www.hornictvi.info/), Dolní oblast Vítkovice (www.nkp-vitkovice.cz) a Agentura pro regionální rozvoj (www.arr.cz). Z literárních zdrojů jsem použila Společnost Vítkovice v dokumentech 1828 – 2003 (2003). Pro kapitolu Lokalita Hrušov byla stěžejní práce Technicko – ekonomické vyhodnocení lokality Hrušov (2008), kterou mi poskytl Ing. M. Hiltavský z Magistrátu města Ostravy. Významným internetovým zdrojem byly opět stránky Statutárního města Ostravy. V kapitole Nová Karolina jsem vycházela z oficiálních stránek projektu Nová Karolina (www.novakarolina.cz) a stránek Statutárního města Ostrava, doplněných knižní publikací Nevyužívané plochy neprůmyslového charakteru vybraných lokalit v Moravskoslezském kraji (2006). 10

Pro poslední kapitolu Příklady revitalizovaných ploch neprůmyslového charakteru vybraných lokalit v Ostravě byla využita kniha Nevyužívané plochy neprůmyslového charakteru vybraných lokalit v Moravskoslezském kraji (2006), taktéž doplněná aktuálními informacemi z internetových zdrojů.

3.2 Metodika katalogových listů Vzor použitých katalogových listů (viz. Příloha č. 4) byl vytvořen Agenturou

pro

regionální rozvoj (dále ARR). Katalog vybraných lokalit brownfields bude dále využit

pro potřebu Agentury pro regionální rozvoj. Katalogové listy jsou seřazeny abecedně podle názvu lokality a podle tohoto kritéria jim bylo přiděleno číslo lokality. Jedná se pouze o lokality brownfields v Moravskoslezském kraji ležící v okrese Ostrava – město. Obcí s rozšířenou působností je Ostrava. Název katastrálního území byl určen prostřednictvím webových stránek Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (http://www.cuzk.cz/). Název města/obce byl převzat z údajů o městských obvodech (viz. kapitola 4.1 Vymezení zájmového území). Údaje o rozloze lokality a výměře zastavěné plochy jsou převzaty z interních zdrojů ARR, taktéž čísla o počtu objektů v lokalitě. V případě zpřístupnění areálu byly počty objektů přepočítány. Informace o charakteristice historie areálu jsou převzaty z webových stránek nebo literárních zdrojů, které jsou uvedeny v závorce za textem. Stručná charakteristika stávajícího stavu a technická infrastruktura o daných lokalitách a objektech vychází ze stavu zjištěného v terénu a dále dle zjištěných údajů o dopravní dostupnosti, opuštěnosti areálu a poloze v rámci urbanizovaného území města/obce. Opuštěnost areálu byla ztišována v terénu. Dopravní dostupnost a poloha v rámci urbanizovaného území města/obce byly vyčteny z plánu města Ostravy (Ostrava, plán města, 1:20 000, Marco Polo, Praha 2009). Informace o vlastnických vztazích byly převzaty z interních zdrojů ARR. Předpokládaná míra kontaminace vychází z předchozího využití lokality brownfields. Funkční využití území dle platné UPD byly určeny prostřednictvím mapového serveru Statutárního města Ostrava ( http://gisova.ostrava.cz/webmaps/mapaz/viewer.htm). Všechny zjištěné informace byly konzultovány s Ing. Jiřím Vozňákem z Agentury pro regionální rozvoj a s vedoucím práce RNDr. Alešem Létalem, Ph. D. 11

3.2 Terénní výzkum V rámci terénního výzkumu probíhalo šetření o stavu a výskytu vytipovaných lokalit. Seznam s lokalitami jsem vytvořila částečně pomocí databáze Strategie regenerace brownfield v ČR a částečně konzultací lokalit s Ing. Jiřím Vozňákem z Agentury pro regionální rozvoj. Pro tvorbu databáze byl využit vytvořený formulář (Příloha číslo 4). Pro zápis dat byla využita jeho elektronická verze. Při terénním výzkumu jsem k lokalizaci brownfields používala plán města Ostravy (Ostrava, plán města, 1:20 000, Marco Polo, Praha 2009). Určení přesných geografických souřadnic bylo provedeno pomocí GPS značky Garmin. Fotografie byly pořízeny fotoaparátem značky Fujifilm S5700. K tvorbě mapových výstupů bylo využito softwarových prostředků. Data získaná při terénním průzkumu byla zpracována v GIS softwaru Janitor, který je volně ke stažení na internetu.

12

4 Základní charakteristika zájmového území 4.1 Vymezení zájmového území

Obr. 1: Poloha Ostravy v rámci České republiky (zdroj: http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/)

Ostrava

je

rozlohou třetím

největším

městem

republiky,

a

také

třetím

největším městem z hlediska počtu obyvatel. Má výhodnou strategickou polohu - nachází se 10 kilometrů jižně od státní hranice s Polskem a 50 kilometrů západně od hranice se Slovenskem. Od hlavního města Prahy je vzdálena 360 km, 170 km od Brna, 90 km od polských Katovic a 310 km od Vídně.1

Obr. 2: Pohled na město z výšky (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste)

1

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste

13

Okres Ostrava leží ve východní části České republiky v Moravskoslezském kraji na hranici mezi Moravou a Slezskem. Na východě sousedí s okresem Karviná, na severu s okresem Opava, na západě s okresem Nový Jičín a na jihu s okresem Frýdek – Místek. Okres Ostrava je jádrem ostravské sídelní aglomerace s vysoce urbanizovanou krajinou s četnými těžebními a průmyslovými objekty. 2

Obr. 3: Okresy Moravskoslezského kraje (zdroj: http://www.partnerstvi-msk.cz/zip/rea_0114b.pdf)

Rozloha města Ostravy je 214 km2.

3

Počet obyvatel k 31. 3. 2010 čítá 313 672 2

4

a

hustota osídlení je přibližně 1 500 obyvatel/km . Území města Ostravy měří vzdušnou čarou 19,657 km ve směru východ-západ a 20,442 km ve směru sever-jih.5

2

Weissmannová, H., (2004), str. 274 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/vitejte-v-ostrave/geografie 4 http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/SIS_OVV/HLEDAM_INFO/stati1Q_OV.pdf 5 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/vitejte-v-ostrave/geografie 3

14

Rozloha Celková rozloha města Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

21 427 ha 8 529 ha 2 366 ha 970 ha 2 036 ha 7 526 ha

Tab. 1: Zábor půdy města Ostravy (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/vitejte-v-ostrave/geografie)

Nejsevernější bod okresu se nachází na 49°54´37´´ s. š. v poříční nivě řeky Odry, asi 1 km SSV od Antošovic, nejjižnější na 49°43´38´´ s. š. při okraji lesa 3 km jižně od Nové Bělé. Nejzápadnější bod leží na 18°06´02´´ v. d. v údolí potoka Porubky 1 km západně od okraje Krásného Pole, nejvýchodnější na 18°22´42´´ při okraji lesa 2 km SV od Bartovic. 6

Nadmořská výška Průměrná nadmořská výška Nejvýše položené místo Nejníže položené místo Zeměpisné souřadnice středu města

227 m n. m. 336 m n. m. (v oblasti ulice Vodárenské, Krásné pole) 193 m n. m (křižovatka ulic Jan Marie a Garbova, Slezská Ostrava) 49° 48' 50.689 s.š., 18° 14' 46.315 v.d.

Tab. 2: Nadmořská výška území města Ostravy (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/vitejte-v-ostrave/geografie)

Ostrava je členěna celkem na 23 městských obvodů: 7 Hošťálkovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice.8

6

Weissmannová, H., (2004), str. 274 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/vitejte-v-ostrave 8 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/mestske-obvody-ostrava 7

15

Obr. 4: Městské obvody (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/mestske-obvody-ostrava)

16

4.2 Historie města Ostravy Prehistorické osídlení na území města Ostravy Historie Ostravy se začíná odvíjet zhruba v první polovině 13. století. O počátku osídlení můžeme hovořit již v pravěku. Strategická poloha v ústí Moravské brány, na soutoku řek Odry, Ostravice a Opavy předurčovala význam a důležitost této lokality. Procházela zde prastará obchodní „jantarová stezka“, spojující Baltské a Středozemní moře. Za nejstarší známé doklady pobytu člověka na území dnešní Ostravy považujeme nálezy ze štěrkovny v Ostravě – Přívozu. Jsou to pazourkovité úštěpy z doby před více než 300 000 lety. Jedná se o artefakty, které po sobě zanechal předchůdce člověka Homo Erectus. Trvalejší sídlo bychom zde našli z doby mladšího paleolitu. Zhruba před 25 000 lety jej založili pravěcí lovci mamutů na vrchu Landek. Mezi nálezy patří nástroje, kosti ulovené zvěře, pozůstatky po obytných konstrukcích stanového typu a také zbytky kamenného uhlí v ohništích, které dokládají využití výchozu uhelného sloje a jeho zužitkování jako paliva.9 Jde o první doložené použití černého uhlí na světě. Mezi nejvýznamnější nález patří tzv. Landecké (Petřkovické) Venuše. 48 mm vysoká soška ženského těla vyřezaného z krevele byla objevena v roce 1953. 10

9

Obr. 5: Odkryv černého uhlí na vrchu Landek

Obr. 6: Sídlo lovců mamutů na vrchu Landek

(foto: L. Pavelková, duben 2008)


Dlouhý, J., a kol., (2001), str. 7 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/historie-mesta-ostravy

10

17

Nejstarší pozůstatky zemědělské činnosti neolitického období pocházejí rovněž z Landeku. Jedná se o zlomky zdobené keramiky a zásobní jámy. V Zábřehu, Vítkovicích nebo např. v Hrabové byly nalezeny neolitické hlazené kamenné sekerky a mlaty.11 První písemná zmínka První písemná zmínka o existenci osídlení na území dnešní Ostravy pochází z roku 1229. Jedná se o nejstarší ostravskou ves a to Slezskou (dříve Polskou) Ostravu. Je zmíněna v jednom z dokumentů papeže Řehoře IX.12, v papežském privilegiu, které ji potvrzovalo jako součást majetku benediktýnského kláštera v Týnci u Krakova.13 Do roku 1327, kdy se Těšínsko stalo lénem České koruny, byla Slezská Ostrava součástí polského státu (odtud i prvotní název Polská Ostrava).14 Ke střežení státní hranice mezi polským a českým státem byl na ostrohu nad soutokem řeky Lučiny s Ostravicí vybudován Slezskoostravský hrad, který je poprvé zmíněn v listině v roce 1297. 15

Obr. 7: Slezskoostravský hrad (zdroj: http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/cz/ostravsko/pamatky/hrady-zamky/slezskoostravsky-hrad-4062/)

Rozmach města Jedinou kamennou budovou ve městě byl, spolu se zámkem, kostel sv. Václava (první písemná zmínka 1297). Základní soustava městských hradeb byla vybudována v letech 13711376. Budova radnice na dnešním Masarykově náměstí je poprvé připomínána v roce 1539. Současná podoba pochází z roku 1859. 11

Dlouhý, J., a kol., (2001), str. 7 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/historie-mesta-ostravy 13 Dlouhý, J., a kol., (2001), str. 8 14 Dlouhý, J., a kol., (2001), str. 8 15 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/historie-mesta-ostravy 12

18

Obr. 8: V pozadí stará radnice města Ostravy na Masarykově náměstí (foto: L. Pavelková, duben 2010)

V první polovině 16. století se postavení Ostravy posílilo díky rozvoji řemeslné výroby, a to soukenictví, tkalcovství a krejčovství. Významnou složkou hospodářství se stalo rybníkářství. Do života Moravské Ostravy nepříznivě zasahovaly vedle vojenských tažení i živelné katastrofy, jako jsou povodně a požáry. Největší požár v roce 1556 prakticky zničil domy na náměstí. V roce 1625 zemřela asi polovina obyvatel v důsledku morové epidemie. Za třicetileté války patřila Moravská Ostrava k nejvíce postiženým městům v českých zemích. Okupovalo ji dánské vojsko, od roku 1642 ze slezské strany Švédové. Nález uhlí a výstavba železáren Objev uhlí v roce 1763 na jedné lokalitě v Polské Ostravě znamenal pro Ostravsko začátek velkého rozvoje. Jeho výskyt o čtyři roky později potvrdil báňský odborník J. J. Lutz. S pravidelnou těžbou začal majitel panství František Josef hrabě Wilczek až v roce 1787. Prudký růst aglomerace nastartovalo v roce 1828 založení železáren ve vsi Vítkovice olomouckým arcibiskupem Rudolfem Habsburským. V roce 1847 došlo prostřednictvím nádraží ve Svinově a Přívoze k napojení na Severní dráhu Ferdinandovu. Tím se Ostrava ve druhé polovině 19. století stala jedním z nejvýznamnějších průmyslových středisek Rakouska - Uherska. Rozkvět průmyslu vyvolal i příliv obyvatelstva. Počet obyvatel stoupl z roku 1830 z dvou tisíc lidí na 13 tisíc v roce 1880. Výrazně se zvýšil podíl německy a polsky mluvícího 19

obyvatelstva. Zejména přistěhovalci obsadili řadu dělnických kolonií v Polské Ostravě, Vítkovicích a dalších obcích. Po vzniku ČSR v roce 1918 si Ostrava díky železárnám a dolům uchovala významné hospodářské postavení. Velká Ostrava K 1. 1. 1924 byla vytvořena tzv. Velká Ostrava, která přinesla sloučení sedmi moravských obcí v jeden celek. Vyrostla řada obchodních domů, bank, administrativně správních budov. Nejvíce pozornosti připoutala 28. října 1930 slavnostně otevřená Nová radnice s kvadratickou 75 m vysokou prosklenou věží. Život města výrazně ovlivnila v letech 1929-1934 světová hospodářská krize. Po Mnichovské dohodě na podzim 1938 a odstoupení pohraničních území Německu, vyvrcholila tragédie Masarykova Československa 15. března 1939 nacistickou okupací zbytku republiky. Jednotky německé wehrmacht vpochodovaly do Moravské Ostravy ještě o den dříve. Největší průmyslové podniky jako Vítkovické horní a hutní těžířstvo nebo Severní dráha Ferdinandova se dostaly do správy říšskoněmeckého koncernu Göringových závodů a přeorientovaly se na válečnou výrobu. Blížící se konec války přinesl v srpnu 1944 nálety anglo-amerických spojenců, které město vážně poškodily. Ostrava a její obyvatelé se dočkali osvobození 30. dubna 1945 vojskem Rudé armády spolu s 1. čs. samostatnou tankovou brigádou a tím byly ukončeny krvavé boje tzv. Ostravsko-opavské operace. Ocelové srdce republiky Po roce 1945 a v průběhu padesátých let 20. století se Československo orientovalo na rozvoj hornictví, ocelářství a dalších oborů těžkého průmyslu. Jeho centrem se stala Ostrava. V roce 1949 se započala stavba rozsáhlého průmyslového komplexu Nová huť v OstravěKunčicích. Příliv nových pracovních sil do Ostravy a okolí ústil ve výstavnu nových sídlišť v okrajových částech. Jedná se o Porubu, Zábřeh, Hrabůvku, později Výškovice a Dubinu. Ostrava se stala v roce 1945 sídlem Vysoké školy báňské a pobočky Pedagogické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Ta byla v roce 1991 začleněna do nově vzniklé Ostravské univerzity.

20

Obr. 10: Dnešní podoba oblouku

Obr. 9: Stavba oblouku v Ostravě - Porubě


(zdroj:http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostr ava/o-meste/historie-mesta-ostravy)

Vývoj Ostravy po roce 1989 až dodnes K výrazným politickým a hospodářským změnám došlo po roce 1989. Ostrava se stala statutárním městem v čele s primátorem, městskou radou a zastupitelstvem voleným ve svobodných a demokratických volbách. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla razantním způsobem utlumena důlní činnost. Poslední vozík uhlí vyvezený 30. června 1994 z jámy Odra v Přívoze (dříve Důl František) ukončil dějiny aktivního důlního podnikání v Ostravě. Vítkovické vysoké pece vyhasly v roce 1998. Ve Vítkovicích se začali orientovat na strojírenskou výrobu. Na území města se ocelářství soustředilo do Nové huti (dnes Arcelor Mittal). Do života města a mnoha jeho obyvatel zasáhla povodeň v červenci roku 1997. Škody způsobené nejrozsáhlejší povodní v historii Ostravy byly odhadnuty na více než čtyři miliardy korun. Od roku 2000 se Ostrava stala sídelním městem nově vzniklého Ostravského, dnes Moravskoslezského kraje. 16

16

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/historie-mesta-ostravy

21

4.3 Vývoj obcí na území města V polovině 19. století byla Moravská Ostrava pouze jedním z řady menších, nijak zvlášť významných měst severní Moravy a ani okolní vesnice se nelišily od stovek vsí českých zemí. Myšlenka sloučení Moravské Ostravy s okolními obcemi vznikla již v období před první světovou válkou. Tehdy se jednalo pouze o sloučení se dvěma sousedícími městy. Jednalo se s Vítkovicemi, jakožto se sídlem největšího hutního podniku, a s Přívozem, jakožto významným železničním uzlem. Slibně vypadající pokus ztroskotal na neshodách mezi Moravskou Ostravou a Přívozem na jedné straně a Vítkovicemi na straně druhé. Vítkovice měly v souvislosti se železárnami nejlépe uspořádané komunální podniky (vodovod, kanalizaci, jatky, nemocnici aj.), a tak se dožadovaly ve sloučené obci privilegovaného postavení, s čímž ostatní dva partneři nesouhlasili. Myšlenka sloučení ostravských obcí se znovu objevila po vzniku Československé republiky. Úvahy o vytvoření Velké Ostravy zasáhly tentokráte širší okruh obcí. Přičleněním okolních obcí by byl výrazně posílen český vliv obyvatelstva proti převládajícímu vlivu německého měšťanstva. Obecním správním komisím jednotlivých kandidátských obcí byly předloženy elaboráty. Elaboráty obsahovaly kromě výsledků provedeného šetření (počet domů, obyvatelstvo, obecní majetek, stav hospodaření, školství, zdravotnictví aj.) také úkoly budoucího sloučeného celku. Obecní správní komise vyslovily s předloženými návrhy nakonec souhlas. Dne 24. Září 1919 byl vládě podán návrh zákona, jímž by bylo uskutečněno sloučení celkem 15 obcí (Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Nová Ves, Zábřeh nad Odrou, Hrabůvka, Svinov, Kunčice nad Ostravicí, Malé Kunčice, Polská Ostrava, Muglinov, Hrušov, Radvanice a Michálkovice) v takzvané Horní město Ostrava. Ministerstvo vnitra zahájilo na základě zmíněného podání jednání se zemskými orgány v Brně a v Opavě. Musely být stanoveny Slezsku náhrady za zemské přirážky z 8 slezských obcí, jež měly takto připadnout Moravě. Ve Slezsku narazil návrh na rozhodný odpor. Rozhodující se ukázala být námitka operující československými národnostními zájmy ve Slezsku. 17 Tabulka vývoje počtu obyvatel jednotlivých obcí města Ostravy je uvedena v Příloze č. 1.

17

Korbelářová, I., Žáček, R., (1999), str. 10 - 17

22

Moravská Ostrava po sloučení obcí v roce 1924 V roce 1924 došlo ke sloučení obcí Přívoz, Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Nová Ves, Zábřeh, Vítokovice a Hrabůvka.

Obr. 11: Moravská Ostrava po sloučení obcí v roce 1924 (zdroj: Korbelářová, I., Žáček, R., 1999, str. 20)

Moravská Ostrava Město nazývané původně jen Ostrava, později Německá Ostrava, a od roku 1668 Moravská Ostrava, vzniklo na obchodní cestě do Slezska. První zmínka pochází z roku 1267. Moravská Ostrava náležela do roku 1848 mezi državy olomouckých biskupů a byla počítána k hukvaldskému panství. Od 14. století byla opevněným městem. Nejstarší církevní stavbou ve městě je kostel svatého Václava. Stará radnice je v pramenech poprvé připomínána v roce 1539. V letech 1925 – 1930 byla postavena budova Nové radnice.

Obr. 12: Nová radnice města Ostravy (foto: L. Pavelková, duben 2010)

23

V roce 1850 se Moravská Ostrava stala sídlem soudního a v roce 1990 i politického okresu. Od roku 1941 je statutárním městem.

Hrabůvka Ves v Moravské části Ostravy, původně nazývaná Nová Hrabová, vznikla nejspíš ve 14. století. První zmínka pochází z roku 1395. Hrabůvka byla ve srovnání s průmyslovým okolím převážně zemědělskou vsí. Teprve na konci 19. Století vzniklo na jejím katastru několik menších výrobních podniků. Nejstarší z nich byla továrna na drátěná a konopná lana z roku 1892. Život Hrabůvky ovlivnila rozsáhlá imigrace, která si vynutila i výrazný rozmach stavební činnosti. Zcela novou tvář dala obci tzv. Jubilejní kolonie, postavená v letech 1921 až 1932 pro zaměstnance Vítkovických železáren. K Ostravě byla Hrabůvka připojena v roce 1924.

Mariánské Hory Ves v moravské části Ostravy, která nesla původní název Čertova Lhotka, vznikla patrně koncem 13. století. První zmínka pochází z roku 1367. Industrializaci Mariánských Hor zahájila těžba uhlí na katastru obce v polovině 19. století. Vedle jámy Ignát a k ní příslušející koksovny vznikla v obci i řada menších průmyslových podniků. K Ostravě byly Mariánské hory připojeny v roce 1924.

Nová Ves

Obr. 13: Nová Ves vodárna (foto: L. Pavelková, duben 2010)

Ves ležící v moravské části Ostravy vznikla patrně v 1. polovině 16. století. První zmínka pohází z roku 1584. Po celou dobu své existence si Nová Ves uchovala do značné míry zemědělský charakter. Industrializace okolních obcí však měla za následek růst počtu 24

obyvatel, kteří pracovali v průmyslových závodech v okolí. V roce 1890 nechalo město Moravská Ostrava vybodovat v Nové Vsi vodárnu, která byla v roce 1908 rozšířena a modernizována. K Ostravě byla Nová Ves připojena v roce 1924.

Přívoz Ves v moravské části Ostravy byla založena patrně kolem poloviny 14. století a první zmínka pochází z roku 1377. V roce 1847 zde bylo otevřeno nádraží Severní dráhy Ferdinandovy. Od poloviny 19. století se zde dolovalo uhlí a vznikla řada chemických, železárenských, polygrafických a jiných závodů.

Vítkovice Ves v moravské části obce, původně nazývána Witchendorf, vznikla patrně kolem poloviny 14. století. První zmínka pochází z roku 1357. Industrializace obce začala roku 1828 založením tzv. Rudolfovy huti, pozdějších Vítkovických železáren. Od 80. let 19. století zde probíhala rozsáhlá průmyslová, bytová a občanský zástavba a Vítkovice tím získaly městský charakter.

Obr. 14: Vítkovická radnice (foto: L. Pavelková, duben 2010)

Zábřeh nad Odrou Ves v Moravské části Ostravy, původně nazývaná Heynrichsdorf, vznikla kolem poloviny 13. století. První zmínka pochází z roku 1288. Industializace obce začala v 80. letech 19. století založením továrny na lepenku, cementárny a v roce 1892 založením chemičky. Od přelomu 19. a 20. století probíhala v katastru obce značně rozsáhlá bytová výstavba pro zaměstnance Vítkovických železáren a to zejména v místní oblasti Hulváky. Po 25

druhé světové válce zde proběhla sídlištní výstavba, která dotvořila ráz obce (tzv. Stalingrad u Bělského lesa aj.). 18

Územní rozšíření Moravské Ostravy v roce 1941 Při územním rozšíření Moravské Ostravy byly připojeny obce Hrušov, Muglinov, Heřmanice, Slezská Ostrava, Michálkovice, Radvanice, Kunčičky, Kunčice, Hrabová, Nová Bělá, Stará Bělá a Výškovice.

Obr. 15: Územní rozšíření Moravské Ostravy v roce 1941 (zdroj: Korbelářová, I., Žáček, R., 1999, str. 28 )

Heřmanice Ves ve slezské části Ostravy náležela k Těšínskému knížectví. Vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 13. století a první zmínka pochází z roku 1305. Heřmanice byly po většinu své existence zemědělskou obcí. Od 80. let 20. století zde život výrazně ovlivnil rozmach dolování a hutnictví. Heřmanice zasáhla imigrační vlna lidí pracujících v hornictví.

Hrabová Ves v moravské části Ostravy vznikla ve 2. polovině 13. století. První zmínka pochází z roku 1297. Zemědělská obec, v jejímž katastru byla koncem 16. století založena řada

18


26

rybníků a stala se tak až do počátku 20. století centrem rybníkářství. Od 80. let 19. století se začala obec měnit v typickou příměstskou část a většina jejich obyvatel pracovala v ostravských dolech a průmyslových podnicích. Hrušov Ves ve slezské části Ostravy náležela k Těšínskému knížectví. Vznikla zřejmě v 1. polovině 13. století. První zmínka pochází z roku 1256. Počátky industrializace bychom zde našly na sklonku 1. poloviny 19. století. Hlavním impulzem bylo v roce 1847 otevření Severní dráhy Ferdinandovy. V té době zde bylo zahájeno i důlní podnikání, které bylo doplněno v roce 1851 založením První rakouské továrny na sodu a dále pak rozvojem chemického průmyslu. Kunčice nad Ostravicí Ves ve slezské části Ostravy náležela k Těšínskému knížectví. Založena byla asi ve 2. polovině 13. století a první zmínky bychom našli z roku 1305. Původně zemědělskou obec zasáhla imigrační vlna koncem 19. století. Z průmyslových podniků vznikl v obci cukrovar a továrna na hospodářské stroje. Většina obyvatel pracovala v hutích a dolech v okolí. Ráz Kunčic se změnil výstavbou Nové huti uvedené do provozu na přelomu let 1951 – 52. Kunčičky Ves leží ve slezské části Ostravy a náležela Těšínskému knížectví. Vznikla nejspíš v 1. polovině 14. století. První zmínka pochází z roku 1380. Důlní podnikání zde bylo založeno v roce 1896 hloubením jámy Alexandr. Michálkovice Ves ve slezské části Ostravy náležela k Těšínskému knížectví a byla založena ve 2. polovině 14. století. První zmínka pochází až z roku 1440. Do poloviny 19. století byly Michálkovice zemědělskou oblastí, poté se ale během krátké doby přeměnily v centrum dolování. V roce 1843 začalo hloubení první jámy Michal a do počátku 80. let přibyly další čtyři doly. Výstavba hornických kolonií a imigrace obyvatel zcela proměnila charakter obce.

Muglinov Ves ve slezské části Ostravy náležela k Těšínskému knížectví. Pravděpodobně byla založena ve 2. polovině 13. století. První zmínka pochází z roku 1305. Od 40. let 19. století 27

zasáhl Muglinov rozvoj průmyslu. Nejprve byly prováděny na katastru obce zkušební vrty, ale k otevření dolů nedošlo. Koncem století se zde začal dobývat čedič a vznikaly cihelny.

Nová Bělá Ves v moravské části Ostravy vznikla ve 2. polovině 13. nebo v 1. polovině 14. století. První zmínka pochází z roku 1392. Nová Bělá zůstala i přes industrializaci ostravská zemědělskou obcí. Stala se příměstskou obcí, ve které nacházeli útočiště zaměstnanci uhelných dolů a průmyslových podniků.

Radvanice Ves ve slezské části Ostravy náležela k Těšínskému knížectví. Vznikla zřejmě ve 2. polovině 13. století a první zmínka o obci pochází z roku 1305. V roce 1858 zde byl vybudován pivovar a v roce 1863 rafinerie lihu. V roce 1897 v obci započalo dolování uhlí na dole Ludvík.

Slezská Ostrava Ves ve slezské části Ostravy náležela k Těšínskému knížectví. Vznikla ve 12. století a první zmínka pochází z roku 1229. Právě na katastru Slezské Ostravy bylo roku 1763 objeveno kamenné uhlí. Těžbu zahájili majitelé panství roku 1787 a rozmach dolování nastal od 30. let 19. století. Roku 1849 byla Slezská Ostrava trvale sloučena se Zámostím, Hladnovem, Podborčím a Zárubkem.

Stará Bělá Ves v moravské části Ostravy vznikla pravděpodobně v 1. polovině 13. století. První zmínka o obci pochází z roku 1272. Stará Bělá patřila k největším vsím na Ostravsku. Měla ryze zemědělský charakter. Industrializace ji zasáhla zvýšenou migrací od 2. poloviny 19. století.

Výškovice Ves v moravské části Ostravy vznikla asi ve 2. polovině 14. Století. První písemná zmínka pochází z roku 1408. Ryze zemědělská oblast, kterou industrializace prakticky nezasáhla. Nedotkla se jí ani vlna přistěhovalectví a následující změny sociálního a

28

národnostního složení obyvatelstva. Až v období po druhé světové válce obec zasáhla rozsáhlá sídlištní výstavba. 19

Změny územního rozsahu Ostravy v 50. a 60. letech V roce 1957 byly připojeny obce Pustkovec, Třebovice, Poruba a Svinov. V roce 1960 byly připojeny Martinov a Bartovice a v roce 1966 byla připojena obec Výškovice. Obce Nová Bělá a Stará Bělá byly v letech 1954 a 1957 odloučeny.

Obr. 16: Změny územního rozsahu Ostravy v 50. a 60. letech (zdroj: Korbelářová, I., Žáček, R., 1999, str.41)

Bartovice Ves ve slezské části Ostravy náležela k Těšínskému knížectví. Vznikla asi ve 2. polovině 14. století. První zmínka o obce je vedena z roku 1305. Na katastru obce nevznikly doly ani průmyslové závody a po celou dobu historie si obec zachovala zemědělský charakter. Od 80. let 19. století. zasáhla obec imigrační vlna obyvatel nacházející pracovní příležitosti v ostravských podnicích.

Martinov Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Vznikla nejspíše ve druhé polovině 14. století a první zmínka je z roku 1424. Zemědělský charakter obce nebyl

19


29

narušen ani migrační vlnou obyvatel. V roce 1965 byly v Martinově otevřeny potravinářské závody, jeden z největších podniků tohoto druhu na území tehdejšího Československa.

Poruba Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Vznikal ve druhé polovině 14. Století. První písemná zmínka pochází z roku 1393. V roce 1903 zde byla založena továrna na nábytek I. Blažeje. V roce 1948 byly v katastru obce postaveny první domy pro zaměstnance OKD. V roce 1952 pak byla zahájena výstavba městského sídliště, určeného výhledově pro sto tisíc obyvatel.

Pustkovec Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Vznikal na přelomu 13. a 14. století a první písemná zmínka pochází z roku 1377. Pustkovec byl zemědělskou obcí, kterou poznamenal až populační rozvoj v 70. letech 20. století, kdy na jeho katastru započala sídlištní výstavba.

Svinov Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Ves vznikla v polovině 13. Století. První písemná zmínka pochází z roku 1265. Rozvoj a význam Svinova ovlivnilo otevření severní dráhy Ferdinandovi, které se stalo nejvýznamnějším železničním uzlem regionu. Vznikla zde řada průmyslových podniků. Jako příklad je uvedena válcovna trub z roku 1892. V roce 1952 bylo zahájeno hloubení dolu Jan Šverma II.

Třebovice Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Vznikla v první polovině 14. století, první písemná zmínka pochází z roku 1377. Třebovice byly zemědělskou obcí a industrializace ji zasáhla až na přelomu 19. – 20. století. Vedle lihovaru a s ním souvisejících provozů se pak nejdůležitějším podnikem stala elektrárna z let 1931 - 33. 20

20


30

Územní rozšíření Ostravy v 70. letech Mezi obce připojené k Ostravě v roce 1975 patří Proskovice, Stará Bělá a Nová Bělá. Obcemi připojenými v roce 1976 jsou Polanka nad Odrou, Krásné Pole, Plesná, Hošťálkovice, Lhotka, Petřkovice, Koblov a Antošovice.

Obr. 17: Územní rozšíření Ostravy v 70. letech (zdroj: Korbelářová, I., Žáček, R., 1999, str.48)

Antošovice Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Byla založena ba počátku 18. století. První písemná zmínka pochází z roku 1709 a 1714 (Jantošovice). Roku 1955 začala na katastru obce intenzivní těžba štěrkopísku.

Hošťálkovice Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví a vznikla snad již ve 13. století, pravděpodobněji na přelomu 14. a 15století. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1434. Obec nebyla zasažena industrializací a zachovala si ráz zemědělské obce.

Koblov Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Vznikla v 1. pol. 13st. První zmínka pochází z roku 1377. První jáma, Nanetta, byla otevřena roku 1803. Od poloviny 19. století byla těžba z koblovských a petřkovických dolů soustředěna v Petřkovicích. Po druhé světové válce se zde začal těžit štěrkopísek a byl vystavěn i nový důlní provoz. Současně se ale začaly projevovat vážné škody způsobené poddolováním. 31

Krásné pole Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Obec vznikla ve 13. století a nejstarší zmínka pochází z roku 1424. Zemědělská obec charakterizována nárůstem počtu obyvatel od 2. poloviny 19. století. Jedná se o příměstskou obec.

Lhotka u Ostravy Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Vznik je datován na přelomu 13. a 14. století a nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1464. Obec si zachovává zemědělský charakter i přes to, že v sousedním katastru byly otevřeny důlní provozy a část důlního pole Anselm sahalo až na její katastr.

Petřkovice Ves ve slezské části Ostravy náležela k Těšínskému knížectví, vznikla v 1. polovině 14. století a první zmínka pochází z roku 1377. Na katastru Petřkovic se nachází i vrch Landek známý pravěkým sídlištěm lovců mamutů. Těžba v Petřkovicích započala na úpatí Landeku již koncem 18. století. K jejímu intenzivnímu rozvoji došlo v polovině 19. století, kdy hlučínské panství koupili majitelé Vítkovických železáren – Rothschildové. Petřkovice se tak již koncem 19. století. staly nejprůmyslovější obcí Hlučínska.

Plesná Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Obec vznikla v 1. polovině 13. století a první písemná zmínka o obci pochází z roku 1255. Jediným průmyslovým podnikem zde byl místní lihovar, založený již před polovinou 19. století. Plesná je zemědělskou obcí.

Polanka nad Odrou Ves ve slezské části Ostravy náležela k Opavskému knížectví. Vznikla zřejmě ve 2. polovině 14. století, a nejstarší písemnou zmínku bychom našli z roku 1424. Zemědělská obec, jejíž obyvatelé pracovali zejména v ostravských průmyslových podnicích.

Proskovice Ves ve slezské části Ostravy. Počátky vzniku bychom hledali ve 2. polovině 14. století a první písemný doklad o existenci obce v roce 1394. Žádný prudší nárůst obyvatelstva 32

bychom zde nenašli, i když řada obyvatel byla zaměstnána v ostravských průmyslových podnicích. Zemědělský charakter obce bez prudšího stavebního rozvoje. 21

4.4 Znak města Ostravy

Obr. 18: Znak města Ostravy (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/znak-mesta-ostravy)

Znak města Ostravy znázorňuje v modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. O původu ostravského znaku existuje několik verzí. Jednou z nich je, že figura bílého koně by mohla být zřejmě symbolem tranzitní polohy města. Město v minulosti leželo na tzv. jantarové stezce, což byla nejdůležitější obchodní stezka vedoucí z Baltu k Dunaji a poté do dalších míst Evropy. Další verze hovoří o tom, že figura koně byla převzata pravděpodobně z rodového znaku prvního fojta a zřejmě lokátora Moravské Ostravy. Růže v erbu byla doplněna později, za olomouckého biskupa Stanislava Thurza v 16. století. Každý ostravský městský obvod má svůj znak, což vychází i ze skutečnosti, že až do první poloviny dvacátého století byla řada dnešních městských částí samostatnými obcemi. Heraldický znak města se v současné době používá pouze při oficiálních a výjimečných příležitostech. Použití znaku města je možné pouze se souhlasem rady města podle zákona o obcích. K prezentaci města při kulturních, sportovních a jiných akcích se používá výhradně logo města Ostravy.

21 22

22

Korbelářová, I., Žáček, R., (1999), str. 49 - 57 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/znak-mesta-ostravy

33

4.5 Logo města Ostravy

Obr. 19: Azurová forma loga města Ostravy (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/logo-mesta-ostravy)

Podobu loga tvoří název města se třemi vykřičníky, které vyjadřují dynamiku, energii a sebevědomí města a jeho obyvatel. Světlemodrá barva v základním provedení v názvu OSTRAVA vychází z heraldické tradice a je doplněna tmavomodrou barvou pro akcentované vykřičníky. Grafické ztvárnění připouští i jiné barevné varianty, ale také umožňuje použití i samotných vykřičníků. 23

23

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/logo-mesta-ostravy

34

5 Socioekonomická charakteristika území Moravskoslezský kraj patří od 19. století mezi nejvýznamnější průmyslové regiony střední Evropy a město Ostrava je jejím centrem. Struktura hospodářství je dána historickým vývojem. Dominantní odvětvím jsou tradiční průmyslová odvětví, která vychází z místního nerostného bohatství, zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí. V rámci celé České republiky představuje Moravskoslezský kraj 100% výroby surového železa, 92% výroby oceli a 98% výroby koksu. Současně je zde soustředěna veškerá těžba černého uhlí Česka. Vedle tradičních odvětví se zde prosazuje výroba a rozvod elektrické energie, plynu a vody, chemický průmysl, výroba dopravních prostředků a průmysl potravinářský. Zemědělská výroba není v Ostravě stěžejní záležitostí. 24

5.1 Průmysl Nejstarším podnikem hutnického průmyslu je společnost Vítkovice Steel, podnik byl založený v roce 1828 (viz kapitola 7.1.1). Mittal Steel Ostrava (bývalá Nová Huť) je moderní kombinát s vysokými pecemi, ocelárnami, válcovnami a slévárnami. Ostrava je významným centrem chemického průmyslu. Podnik Borsod Chem MCHZ – Ostrava je významným podnikem zabývající se výrobou čpavku, kyseliny dusičné, umělých hnojiv a barviv. Těžké strojírenství je zastoupeno podnikem Vítkovické strojírenství, který je největším strojírenským komplexem v České republice. Vyrábí odlitky, díly lodí, ocelové konstrukce, energetická zařízení nebo také dopravní prostředky. Firma ČKD Vagonka zde vyrábí osobní železniční vagóny. Významným producentem dopravních prostředků je také DPO Ostrava (Dopravní podnik Ostrava). Vyrábí tramvaje, trolejbusy a autobusy. Co se týká potravinářského průmyslu, tak bychom v Ostravě našli velkokapacitní pekárny a v Ostravě – Martinově i moderní masokombinát. Velkou tradici má pivovarnictví a to pivovar Ostravar. 25

24 25

Bursa, M., (2005), str. 50 - 53 Bursa, M., (2005), str. 50 - 53

35

5.2 Těžba černého uhlí Ostravsko – karvinská uhelná pánev je součástí velké hornoslezské uhelné pánve, jejíž větší část leží na území Polska. Z celkové rozlohy 7 000 km2 leží na území České republiky pouze 1 500km2. Uhelné sloje zde vznikaly zhruba před 320 miliony let v geologické éře prvohor, přesněji ve svrchním karbonu. V tomto období, které trvalo téměř 40 milionů let, vznikalo postupně na území celé části hornoslezské pánve přes 400 uhelných slojí, z nichž však pouze 86 má dobyvatelnou mohutnost. 26 Na počátku osmdesátých let 18. století byla na Ostravsku nalezena ložiska uhlí, ale od nálezu uhlí k jeho hospodářskému využití bylo ještě daleko. Teprve na přelomu třicátých a čtyřicátých let 19. století si rozmach průmyslové revoluce v českých zemích (rozvoj Vítkovických železáren a dobudováním železnice - Severní dráhy Ferdinandovy) vynucuje rozvoj těžby uhlí. Upouští se od jeho dobývání drobnými důlními díly a přistupuje se k budování velkých dolů. V roce 1842 byla založena jáma Karolina a o dva roky později, tj. v roce 1844 se začala v prostoru u tehdejšího Senného trhu (dnešních Frýdlantských mostů) hloubit jáma Šalamoun. Obě šachty patřily od svého začátku M. S. Rothschildovi. Vítkovické železárny se rozrůstaly a potřebovaly stále více uhlí. Proto bylo v roce 1852 zahájeno hloubení jámy Hlubina. V roce 1891 k nim přibyla „Nová jáma“, dnešní Důl Jeremenko. Důl Alexander byl nejmladší a první uhlí začal těžit v roce 1898. V roce 1926 byl připojen k Dolu Hermenegilda (bývalý Důl Zárubek). Těžba uhlí na všech dolech postupně rostla a hloubily se další jámy a vznikaly a zanikaly postupně další doly. 27 Ostravská část ostravsko – karvinského revíru byla v roce 1994 uzavřena a těžba se postupně přesunula do karvinské části revíru. V letech 1990 - 2001 skončila těžba celkem ve 14 dobývacích prostorech. Jednalo se o území o velikosti 180 km2 ležící v ostravské a petřvaldské části revíru. Důvodem byly zvyšující se náklady na těžbu ve stále větších hloubkách (i přes 1000m). Přibližně 90% současné produkce ostravsko – karvinské pánve zajišťují čtyři doly s 9 ložisky, ovšem všechny tyto lokality se nacházejí mimo území města Ostravy. 28 26 27 28

Vopasek, S., (2005), str. 5 - 57 http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/pocatky-dolovani-a-vznik-dolu-hlubina/ Smolová, I., (2008), str. 97

36

Lokalita (důl) Barbora Jeremenko * František Ludvík * Eduard Urx * Svinov * Žofie J. Fučík Heřmanice * Oskar * Petr a Pavel *

Rok ukončení těžby 2002 1993 1994 1996 1998 1994 1995 1996 1993 1995 1995

Lokalita (důl) Ostrava * Petr Bezruč * Alexandr * Jakub * Michal * Anselm * Hubert * Hlubina * Jan Šverma * Odra (nová) *

Rok ukončení těžby 1992 1992 1992 1992 1994 1992 1992 1993 1993 1998 * ostravská část revíru

Tab. 3: Ukončení hornické činnosti v dolech ostravsko – karvinského revíru (zdroj: Smolová, I., 2008, str. 96)

Těžní věž je hlavní technické zařízení postavené nad těžní jámou, určené ke spouštění horníků do dolů a pro vyvážení dobytého těživa na povrch. Vynález parního stroje s postupem dobývání do hloubky si vynutily výstavbu Vysokých ocelových těžebních věží. Ty se stavěly i v městské průmyslové zástavbě a proto od počátku 20. století výstavbu věží i šachetních hal ovlivňovali významní architekti a městští urbanisté. Ostrava má celkem 11 takových věží a důlních areálů, které se po skončení těžby staly kulturními památkami. Důl Jindřich na Nádražní ulici má dominantní 36 m vysokou těžní věž. V konstrukci své lanovnicové hlavy má prvky průmyslové secese. Věž vyrobily v roce 1913 Knížecí Salmovy strojírny v Blansku. Její předchůdkyně z roku 1873 byla první ocelovou věží v celém OKR a nahradila zde dřevěnou věž zničenou požárem. 29

Obr. 20: Těžní věž dolu Jindřich (foto: L. Pavelková, duben 2010) 29

Vopasek, S., (2005), str. 5 - 57

37

Zachráněné ostravské památkové areály z důlního a hutního podnikání se dnes staly jedinečným kulturním klenotem města. Nejvyšším zhodnocením významných kulturních památek ve světě je jejich zapsání do Seznamu světového dědictví UNESCO. Vedení města v roce 1996 na popud Hornického muzea požádalo o zapsání hornického muzejního areálu pod Landekem do tohoto seznamu. Původní seznam navržených kulturních památek byl doplněn o areály dolů Vrbice, Petr Cingr a Hlubina s areálem vysokých pecí Vítkovice. Ministerstvo kultury ČR spolu s národní komisí UNESCO zhodnotilo světovou unikátnost ostravských industriálních památek a v roce 2001 zaslalo návrhy uvedených čtyř důlních areálů do indikativního seznamu Centra světového dědictví v Paříži. Pařížské centrum tyto návrhy předběžně ocenilo a zařadili je ke schválení pro rok 2010. 30

5.3 Doprava Celá ostravská aglomerace tvoří hlavní křižovatku kraje a dopravní uzel tří států – České republiky, Polska a Slovenska. Městská silniční síť měří přes tisíc kilometrů a hlavní tahy jsou vedeny východozápadním a severojižním směrem. Městem prochází dálnice D1, která po dokončení propojí Ostravu s Prahou. Ostrava má výborné spojení s mnoha městy v okolí i s mnoha městy v Evropě prostřednictvím autobusové dopravy. Všechny dálkové spoje jsou odbavovány na Ústředním autobusovém nádraží v centru města. V Ostravě se sbíhají železniční tratě z celkem pěti směrů. Najdeme zde pět železničních stanic a několik dalších zastávek. Mezi dvě nejvýznamnější patří bezesporu Hlavní nádraží a nádraží Ostrava – Svinov. Zmíněné dvě vlakové nádraží jsou zastávkou rychlovlaku SC Pendolino, který zvládne cestující dopravit z Ostravy do Prahy za 3 hodiny. Ostrava je zastávkou i mnoha mezinárodních vlaků spojující město s jinými evropskými městy, jako jsou Moskva, Varšava, Vídeň, Bratislava, Krakov nebo Košice. Velkou roli hrají ostravská vlaková nádraží také jako křižovatky regionálních tras. Vůbec první veřejné letiště fungovalo v Ostravě – Hrabůvce již v období první republiky. V oblasti tohoto letiště je dnes sídlištní zástavba městské části Dubina. Zachovaná a samozřejmě zrekonstruovaná budova jednoho hangáru dnes slouží jako místní obchodní a sportovní centrum. Po druhé světové válce vzniklo letiště v Ostravě – Mošnově, které leží asi 25 km jihozápadně od centra města. Pod dnešním názvem Mezinárodní letiště Leoše Janáčka 30

Vopasek, S., (2005), str. 5 - 57

38

Ostrava je největším regionálním letištěm v zemi. Vzletová dráha má rozměry 3 500 x 63 m. Jeho význam neustále stoupá. V roce 2006 byla do provozu uvedena moderní odbavovací hala s kapacitou přesahující milion cestujících za rok. Ostrava má pravidelné letecké spojení s Prahou a Vídní a v létě také s jinými destinacemi. V Ostravě funguje velmi rozsáhlá síť městské hromadné dopravy zahrnující tramvaje, autobusy,

trolejbusy

a

vlaky.

Je

součástí

Integrovaného

dopravního

systému

Moravskoslezského kraje ODIS, který koordinuje spolupráci několika přepravců. Stěžejní roli hraje Dopravní podnik Ostrava, který na tramvajových, trolejbusových a autobusových linkách ročně přepraví cca 114 milionů cestujících. Trasa všech linek na území města dosahuje 1 121 km a počtem zastávek převyšuje 600. 31

5.4 Cestovní ruch I přes svůj průmyslový charakter může Ostrava poskytnout celou řadu zajímavých přírodních i kulturních zajímavostí, a to tedy včetně těch průmyslových. Za návštěvu stojí Hornické muzeum v Ostravě – Petřkovicích, oblast Dolních Vítkovic (viz kapitola 7.1.1), Národní kulturní památka Důl Michal nebo Zoo Ostrava. Výstaviště Černá louka je místem konání pravidelných festivalů (např. Janáčkův máj) a nesčetného počtu výstav. Lázeňství je zde zastoupeno od počátku 90. let, kdy bylo založeno sanatorium Klimkovice.

32

Město

Klimkovice má dnes přes 4000 obyvatel. Leží 7 km od Ostravy a již nepatří do okresu Ostrava – město.

33

V Ostravě jsou početně zastoupeny všechny stupně školního vzdělávání.

Z vysokých škol zde nalezneme Ostravskou univerzitu a Vysokou školu Báňskou – Technickou univerzitu Ostrava. 34

31

Šmehlík, V., (2009), str. 31 - 34 Bursa, M., (2005), str. 50 - 53 33 http://www.mesto-klimkovice.cz/ 34 Bursa, M., (2005), str. 50 - 53 32

39

6 Brownfields 6.1 Brownfields – vymezení pojmu 6.1.1 Výklad pojmu „brownfields“ a jeho definice Termín „brownfields“, resp. „brownfield sites“, je převzat z anglického jazyka a představuje staré, nevyužívané či ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové a logistické zóny, komerční nebo obytné objekty. Do češtiny bychom tento termín mohli přeložit jako „hnědá pole“. Ministerstvo pro místní rozvoj užívá výrazu „deprimované zóny“. Ministerstvo životního prostředí označuje brownfields jako tzv. narušené pozemky. V oficiálních dokumentech i v neformální komunikaci se nejčastěji používá přímo anglický termín, tedy brownfields. 35 Přesná definice pojmu brownfields není zcela jednotná. V Evropě je používaná definice OECD: „Brownfields jsou pozemky a nemovitosti, nacházející se uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svou funkci a využití a pravděpodobně obsahují ekologickou zátěž.“ Ve Spojených státech amerických je v zákoně „Small Business Liability Relief and Brownfields Revitalization Act“ zakotvená definice: „ Jedná se o nemovité jmění, jehož rozvoj, obnova nebo nové využití může být komplikováno přítomností nebo potenciální přítomností nebezpečných látek, znečišťujících látek nebo kontaminací.“ 36 Agentura pro podporu podnikání a investic Czech Invest definuje brownfields jako: „Brownfield definujeme jako nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívána, zanedbána a případně i kontaminována, nelze ji efektivně využívat,

35 36

Kadeřábková, B., (2009), str. 4 Vojvodíková, B., (2006), str. 6 - 7

40

aniž by proběhl proces její regenerace. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity.“37 Obecně lze brownfields označit za komplexy, které ztrácejí či již ztratily své původní funkční využití. Obvykle se nacházejí v blízkosti sídelních útvarů (v centru nebo na okraji, výjimečně i mimo sídelní útvar), dosahují větší rozlohy a v převážné míře jsou nositeli ekologické zátěže. Jedná se především o bývalé průmyslové areály, bývalé zemědělské areály (velkokapacitní kravíny, seníky, silážní jámy), krajinu poškozenou těžbou či o opuštěné vojenské komplexy. 38

6.1.2 Základní okruhy problémů, které brownfields způsobují nebo negativně ovlivňují Ekonomické -

zhoršení podnikatelského klimatu

-

ztráta aktivity území pro investory a obyvatelstvo

-

ztráta atraktivity území pro návštěvníky (ohrožení rozvoje cestovního ruchu)

Finanční -

pokles daňové výtěžnosti, ztráta daňové základny

-

pokles výnosů z místních poplatků

-

pokles mimořádných příjmů municipalit (např. sponzorských darů)

-

zmenšení objemu místních rozpočtů, riziko schopností financovat stávající veřejné statky

Územní -

deprivace okolí

-

podporování nové výstavby

Ekologické

37 38

http://www.brownfieldy.cz/informace-o-projektu/ Kadeřábková, B., (2009), str. 4 - 5

41

-

ekologické škody (a jejich prohlubování)

-

znečištění horninového prostředí

-

znečištění podzemních vod

-

kontaminace staveb a technické infrastruktury

Sociální aspekty -

vyšší nezaměstnanost

-

sociální degradace

-

potřeba sociálních dávek

-

zvýšení kriminality Již samotný úpadek firem přináší pro jejich zaměstnance, okolní obyvatele i pro

veřejnou správu množství problémů. Významné jsou i sekundární dopady na širší okolí, spojené se zásahy do fungování ostatních segmentů ekonomiky. Jedná se o pokles obslužnosti (přeprava surovin, zboží, osob), přesměrování dopravních toků spolu s případným poklesem příjmů místního obyvatelstva má negativní dopad na lokální síť služeb – obchody a restaurace. Při dlouhodobém působení dochází k degradaci ekonomické a sociální struktury místa či oblasti. Problém brownfields má vedle již zmíněných dimenzí i rovinu sociálně psychologickou. Proto je nezbytné k analýze těchto problémů a hledání cest k jejich řešení přistupovat s respektováním všech uvedených hledisek. Brownfields se proto stává jedním z tematických priorit regionálního rozvoje na místní úrovni. Část regionální politiky, která je realizována na národní úrovni, se zaměřuje na revitalizaci velkoplošných území (např. vojenských prostorů, území postižených hornickou činností aj.). Některé z doprovodných jevů řeší i další politiky, např. politika životního prostředí usilující o odstranění starých zátěží či průmyslová politika, která se snaží o opětovné zapojení lokalit a areálů do produkčního procesu. 39

39

Kadeřábková, B., (2009), str. 1 - 3

42

6.2 Typologie brownfields 6.2.1 Dělení z hlediska původu vzniku brownfields Rozdělení lokalit brownfields z hlediska jejich původu vzniku je zaměřeno na původní funkční využití území a korigováno na využití budoucí. Území jsou do jisté míry poznamenány historickým vývojem a lokalitou výskytu. Z tohoto důvodu je oblast budoucího využití limitována.

1. Nevyužívané průmyslové zóny v urbanizovaném území Ke vzniku brownfields prvního typu vedla změna v orientaci českého průmyslu. Jedná se o odklon od těžké průmyslové výroby k orientaci na produkci spotřebního zboží, automobilů a informační a komunikační techniky.

2. Nevyužívané administrativní objekty ve vnitřních zónách měst Brownfields druhého typu představují budovy, na jejichž údržbu a provoz neměla obec dostatek finančních prostředků a nepodařilo se pro ně najít nového majitele. Patří zde i lokality, které vznikají při rychle probíhajících změnách strukturního a funkčního uspořádání urbanizovaného území. 3. Nevyužívané objekty Českých drah a Správy železniční dopravní cesty Největší problém lokalit brownfields spadajících do této kategorie představuje skutečnost, že majetek státních podniků Českých drah a Správy železniční dopravní cesty není dodnes kompletně zinventarizován a ohodnocen. Z důvodu nedostatku finančních prostředků není řada objektů z dlouhodobého hlediska udržována a mnoho budov se nachází v natolik špatném stavu, že by měly být určeny k demolici.

4. Nevyužívané objekty ozbrojených složek Vznik lokalit této kategorie je spojen se zrušením vojenských posádek Armády České republiky, ozbrojených složek Ministerstva vnitra či Celní služby.

5. Nevyužívané zemědělské objekty

43

Mnohé objekty brownfields nacházejí také svůj původ v zemědělství. Po roce 1989 prošlo české zemědělství změnami, např. upravením vztahů k půdě, regulace produkce jednotlivých komodit, což mělo za následek vznik dalších lokalit brownfields. 6. Pozůstatky ukončené důlní činnosti těžby nerostných surovin Sanace a opětovné začlenění bývalých důlních objektů do okolní krajiny je dlouhodobou záležitostí. Je ovlivněna vysokými náklady na revitalizaci území a dlouhou periodou přírodních procesů vedoucích k obnově přirozených ekosystémů. 40

6.3 Charakteristika vzniku brownfields v České republice Vznik a existence lokalit brownfieds je historickým prvkem, který v geografickém prostoru existuje od dob vzniku lidstva.

Klasickým příkladem mohou být např. torza

středověkých hradů, sakrálních staveb apod. Na území České republiky vznikaly brownfieldy v omezené míře již v předválečném období v důsledku hospodářských krizí. Z hlediska množství však můžeme jednotlivá období vzniku deprimujících zón na území České republiky rozdělit do dvou etap:

1. etapa: Období do konce roku 1989 Již v rámci socialistické plánované ekonomiky existovala řada případů chátrání výrobních i nevýrobních objektů, včetně staveb pro bydlení. Tyto objekty však měly svého vlastníka a to, že nebyly využívány a to, že byly ponechány svému stavu, bylo typickou vlastností plánované ekonomiky. Jako typický příklad bychom mohli jmenovat zemědělské objekty, které se postupně v procesu koncentrace zemědělské výroby stávaly nepotřebnými, např. malé drůbežárny, teletníky apod. Objekty byly stále využívány, ale z pohledu investic do údržby postupně chátraly a k jejich odstranění nedocházelo. Problematika byla řešena většinou zajištěním bezpečnosti objektů, zejména zajištěním proti vstupu cizích osob. Pro brownfieldy vzniklé do roku 1989 je charakteristický aspekt polohy. Nevyužívané objekty a plochy se nacházely především ve venkovském prostředí.

2. etapa: Období po roce 1989 40

Kadeřábková, B., (2009), str. 6 - 8

44

Počet deprimujících zón po roce 1989 výrazně vzrostl. Jednalo se však především o důsledky vypořádávání majetkových vztahů v souvislosti s restitučním procesem, privatizací ekonomiky a makroekonomickými změnami v celosvětovém prostoru. Výrazně vzrostl počet průmyslových brownfieldů, opuštěných areálů zemědělské výroby a staveb pro bydlení. Po roce 2000 vzrost také počet nevyužívaných vojenských areálů. V důsledku útlumu železniční dopravy se uvolnily na dnešní dobu naddimenzované plochy seřaďovacích a nákladových nádraží a další plochy v majetku Českých drah. Často jsou umístěny v centrálních částech měst nebo v jejich blízkosti. V současnosti jsou nevyužívány nebo užívány jen málo a pro krátkodobé potřeby. Jejich počet rapidně vzrost až po roce 2000. Předpoklad jejich revitalizace je jednoznačně v legislativní rovině. Nevyužívané zařízení občanské vybavenosti, jako jsou zařízení obchodu a služeb, kulturní a sportovní zařízení, zdravotnická zařízení, vznikaly jednak v důsledku malé privatizace, jednak se jednalo o dlouhodobě rozestavěné objekty, na jejichž dokončení chyběly prostředky. Dalším příkladem jsou bývalé skládky. Po ukončení skládkování jsou sice zasypány zeminou a zastavěny, ale vzhledem k únikům plynů z uložených materiálů jsou však oploceny a dlouhodobě nepřístupné. Většinou na nich také chybí stromová a keřová zeleň. Zvláštním typem jsou bývalé stavební areály. Mezi další typy bychom mohli zahrnout dlouhodobě nevyužívané rezervy pro výstavbu infrastruktury, nevyužívané menší objekty jako důsledek restitucí a nedostatku finančních prostředků nových majitelů, neorganizovaně využívaná území a v neposlední řadě menší plochy zdevastovaných parků a jiných ploch zeleně a menší plochy v sídlištích a na jejich okraji. 41

6.4 Tuzemské projekty a studie Na proces regenerace brownfieldů se musí nahlížet jak z pohledu zlepšení podnikatelského prostředí, tak i na proces zlepšení životního prostředí. Tyto základní rozměry odpovídají třem strategickým cílům Národního strategického referenčního rámce, což je Konkurenceschopná česká ekonomika, Atraktivní prostředí a Vyvážený rozvoj regionů.

41

Kuda, F., (2006), str. 16 - 19

45

Nezbytně nutná je také meziresortní spolupráce a podpora na vysoké úrovni napříč ministerstvy ČR, jako klíčové součásti národní politiky. 42

6.4.1 VŠB – TUO FAST: Výzkum metod regenerace devastovaných průmyslových ploch Řešení výzkumného záměru bylo rozvrženo do pěti ročních etap v období let 1999 – 2004. Týká se těchto tematických okruhů: -

analýza stavu a charakteru existujících brownfildů z hlediska jejich umístění, rozlohy, typu a rozsahu kontaminace pozemků, vlastnických poměrů či vybavení infrastrukturou apod.

-

kvantifikace, kvalifikace a typologie lokalit brownfields

-

zhodnocení existující evidence brownfields na území města

-

posouzení úlohy územního plánování a strategie komplexního rozvoje města a regionu

-

nové funkční využití těchto lokalit a jejich vazba na rozvoj města a regionu

-

institucionální a organizační modely procesu revitalizace

-

vztahy a úkoly soukromé a veřejné sféry v revitalizačním procesu Na tato témata byl orientován obsah postupně řešených dílčích úkolů v jednotlivých

etapách, které zpracovávaly např. metody průzkumu a hodnocení ploch, metody řešení regenerace, aj. Řešení projektu ukázalo, že problém brownfields není problémem jen Ostravsko – karvinské oblasti a severozápadních Čech, ale objevují se i v rozvojových programových dokumentech Prahy a jiných měst.

6.4.2 CzechInvest: Národní strategie regenerace brownfieldů Projekt „Strategie regenerace browndfieldů v České republice“ je financován Evropskou unií, kontrahovaný Ministerstvem financí ČR a řízený agenturou CzechInvest. Projekt byl zpracován v roce 2004 a doba zpracování projektu byla stanovena na jeden rok. Základním cílem bylo vypracovat integrovanou strategii pro zabezpečení regenerace a rozvoje 42

Kuda, F., Smolová, I., (2007), str. 29 - 31

46

území brownfieldů v České republice. Řešení problematiky si pravděpodobně vyžádá změnu legislativního rámce a systému plánování a také návrh cílených ekonomických pobídek a poradenství. Předpokládá se založení „Organizace pro regeneraci brownfieldů“, která bude poskytovat speciální technickou podporu a asistenci příslušným úřadům v jednotlivých regionech.

Druhým

cílem

byla

příprava

demonstračních

projektů

v Ústeckém

a

Moravskoslezském kraji.

6.4.3 CzechInvest: Brownfields 3000 Projekt Brownfields 3000 vznikl na základě vyhledávací studie brownfieldů v ČR, impulsů využití poznatků z této studie a potřeby vzniku „Národní strategie regenerace brownfieldů v ČR“. Mezi hlavní cíle patří zajištění realizovatelnosti projektů regenerace, zajištění dostatečných zdrojů pro jejich realizaci a úprava potřebné legislativy.

6.4.4 Výzkumné projekty MMR ČR Jedná se o soubor projektů realizovaných v letech 2004 – 2006 v rámci výzkumného programu „Výzkum pro potřeby regionů“. Předmětem výzkumu byly neprůmyslové deprimující plochy ve vybraných regionech ČR, např. Liberecký, Královehradecký, Olomoucký nebo Moravskoslezský kraj. 43

6.5 Základní statistické údaje o brownfieldech v ČR Vyhledávací studie prováděna Agenturou CzechInvest ukázala, že nejvíce brownfieldů bylo dříve využíváno v zemědělství (34,9%). Průmyslové lokality tvoří o něco méně z celkového počtu, a to 33,3%. Poslední třetina brownfieldů je důsledkem nevyužitých objektů občanské vybavenosti (12,9%), vojenských objektů (6,4%), bydlení (4,0%) a objektů cestovního ruchu (0,9%). Z pohledu rozlohy objektů jsou největšími brownfieldy jsou bývalé armádní objekty a areály (15,9 ha). Průměrný průmyslový objekt zaujme plochu 5,6 ha a zemědělský 2,2 ha.

43

Kuda, F., Smolová, I., (2007), str. 26, 27

47

Tabulka č. 4

srovnává předchozí a navržené budoucí využití brownfieldů v ČR.

Smíšenou zemědělskou funkcí se rozumí kombinace zemědělství s cestovním ruchem, bydlením nebo lehčím průmyslem. Smíšená průmyslová funkce je využití lokality pro lehčí průmysl a služby. Smíšená městská funkce je kombinace bydlení s občanskou vybaveností, službami nebo cestovním ruchem. Využití

Předchozí Budoucí 151 0 95 100 22 54 177 82 304 292 785 389 821 166 0 488 0 490 0 268 0 13 0 13 2 355 2 355

armáda bydlení cestovní ruch jiné občanská vybavenost průmysl zemědělství smíšená městská funkce smíšená průmyslová funkce smíšené zemědělství veřejná zeleň nezjištěno celkem

Tab. 4: Srovnání předchozího a navrženého budoucího využití brownfieldů v ČR (zdroj: Kuda, F., Smolová, I., 2007, str. 33)

Z hlediska velikosti obcí, ve kterých se brownfieldy nacházejí, je 48,6% vyhledaných lokalit na území obcí do 2 000 obyvatel a zhruba 25% v obcích velikostní kategorie 2001 – 10 000 obyvatel. V kategorii 10 001 – 50 000 se nachází 14,6 % lokalit a zbývající část je v kategorii nad 50 000 obyvatel. Převažující typ vlastnictví je soukromé (72,5%) a v menší míře je sektor veřejný (20,3%). U zbývajících 7,2% nebylo vlastnictví zjištěno. Z hlediska ekologických zátěží se u poloviny lokalit (52,4%) ekologická zátěž nepředpokládá. U 38% lze nějakou ekologickou zátěž předpokládat. 44

44


48

6.6 Struktura nákladů na regeneraci Údaje o struktuře nákladů vychází z analýzy 40 lokalit větších než 2 ha s předpokládaným využitím pro průmysl či smíšenou průmyslovou funkci. Průzkum byl prováděn v rámci Vyhledávací studie brownfieldů. 45

Typ nákladů odstranění ekologických škod demolice rekonstrukce technická, dopravní infrastruktura ostatní (výstavba nové infrastruktury, rezerva aj.) Náklady na revitalizaci celkem

mil. Kč % 1549 11,9 850 6,6 7439 57,3 1355 10,4 1782 13,7 12976 100,00

Tab. 5: Předpokládaná struktura nákladů u 40 vybraných lokalit větších než 2 ha s předpokládaným využitím pro průmysl (zdroj: Kuda, F., Smolová, I., 2007, str. 35)

6.7 Evropská unie Evropská komise spravuje Evropský regionální a rozvojový fond (ERDF; European Regional Development Fund), který je směřován ke kompenzaci nejzávažnější nerovnováhy mezi regiony uvnitř společenství. Pro cílové regiony to znamená podporu rehabilitace a revitalizace zanedbaných industriálních ploch prostřednictvím různých programů. V rámci evropských fondů existuje zvláštní sektor Iniciativ Společenství (Community Initiatives), který rovněž podporuje strukturální změny tradičních průmyslových oblastí. Tyto programy jsou iniciované Komisí ve spolupráci se státními a regionálními správami. Jsou ale časově i obsahově omezeny. To platí např. pro programy RESIDER se zaměřením na ocelářství, RECHAR se zaměřením na těžbu uhlí, RENAVAL (stavba lodí) a RETEX (textilní průmysl). Ke všeobecné regeneraci měst a podpoře udržitelného rozvoje měst slouží program URBAN přijatý Evropskou unií v roce 1994. V roce 2000 byl prodloužen do roku 2006 jako URBAN II. V příloze I Sdělení Evropské komise ze dne 28. 4. 2000 jsou upřesněna opatření,

45


49

která budou podporována. Uvádí se zejména ekologicky vhodné přebudování brownfields pro smíšené využití, čímž se jmenovitě míní: -

revitalizace devastovaných území a kontaminované půdy

-

rehabilitace veřejných prostorů včetně zeleně

-

renovace budov pro umístění ekonomických a sociálních aktivit udržitelným a ekologicky příznivým způsobem

-

ochrana a zhodnocení historického a kulturního dědictví

-

zvýšení bezpečnosti a prevence kriminality

-

školení personálu 46 Poskytnutí přízpěvků z programu URBAN má svá přesná pravidla. Nově se otevírá

také možnost čerpat dotace na revitalizaci brownfilds ze Strukturálních fondů EU. 47

6.8 Mezinárodní zkušenosti s řešením lokalit brownfields

6.8.1 Francie Francie spolu s Německem a Velkou Británií patří mezi země Evropy s největším rozsahem starých průmyslových a podobným způsobem nevyužívaných území. Patří mezi ně také vojenské, skladové, nádražní a jiné objekty. Zkušenosti z organizační přípravy, financování a následného využívání brownfieldů mohou francouzští odborníci prokázat praxí již od 70. let 20. století. Programy záchrany jsou vždy velmi dobře připraveny a vycházejí z pečlivých analýz místních podmínek včetně dotazníkových šetření a začlenění nevládních organizací do plánovaného a prováděcího procesu. Do programu revitalizací se účinně zapojují i univerzity. V roce 1984 byl na Ministerstvu kultury vypracován k Ústřednímu seznamu nemovitých kulturních památek dodatkový seznam památek industriálního období. Tento seznam stovky těchto objektů zachránil a současně se o tyto stavby zvedl zájem. Postup při získávání prostředků na financování dekontaminace a regenerace lokalit brownfields je založen na legislativních opatřeních, která definují aktéry a jejich úlohu v procesu revitalizace. Mnohé se opírají o databázi BASIAS v níž bylo identifikováno 400 tisíc lokalit jako potenciální kontaminované lokality s ohledem na předchozí využití objektů. 46 47

Nový, A., a kol., (2004), str. 4, 5 Kuda, F., Smolová, I., (2007), str. 61

50

Náklady na odstranění zátěže nese podnik, který škodu zavinil. Problémy nastávají, jeli třeba řešit situaci, kdy původní podnik již neexistuje, znečištění pochází z různých aktivit více podniků či jaké míry odstranění zátěže má být dosaženo - jak má být pozemek v budoucnu využit. Možnosti financování dekontaminace a regenerace brownfieldů Jedním z hlavních problémů dekontaminace je nalezení často nemalých prostředků na její realizaci. Prvním způsobem je snížení nákladů, kterého je možno dosáhnout následujícím způsobem: -

úspora prostředků pomocí provizí a daňových úlev, jsou však spíše výjimečné a poskytovány jen velkým společnostem

-

některé obzvláště znečišťující podniky skládají povinně daň za své aktivity, z těchto prostředků lze za určitých podmínek čerpat

-

další daň, jejíž výnos slouží k pokrytí nákladů za dekontaminaci nedohledatelných znečišťovatelů

-

pojištění za znečištění je určeno k pokrytí škod třetích osob a nákladů na dekontaminace v případě dávného znečištění neznámého původu

Dalším způsobem je přenesení části nákladů na další účastníky. Je možné uzavřít dohodu o podílu účastníků na nákladech za znečištění. Nejsou ale právně závazným dokumentem, takže v případě sporu zůstává zodpovědnost na posledním majiteli. Podporu z národních veřejných prostředků nebo fondů Evropské Unie je možno nárokovat za následujících podmínek nebo situací: -

je třeba zjistit a vyhodnotit míru znečištění pozemku, dotace mohou dosahovat 50 – 60% nákladů v případě předběžných studií 30 %

-

znečišťovatel je nedohledatelný – z výše uvedených daňových výnosů se hradí nejen dekontaminace, ale i právní dohledání vlastníků

-

pozemek je určen pro nekomerční, obecně prospěšné účely (např. veřejná zeleň, ekologická výchova, sociální projekty, ochrana a zlepšení přírodních zdrojů a životního prostředí)

-

inovace dekontaminačních technologií 51

-

technická asistence – nepokrývá prováděcím práce, ale metodické, administrativní výdaje a kontrolu prací prováděných subdodavateli Podpora z Fondů Evropské Unie nemůže přesáhnout 50 % všech uznatelných nákladů.

V případě, že území spadá do cíle 1, může podpora dosáhnout 80, výjimečně až 100 %. Místní a veřejné instituce získávají prostředky přednostně. Vlastníci pozemků musí splnit všechny právní podmínky. Dotaci může dostat i soukromá firma za podmínek, které odpovídají ekonomické podpoře podnikání. 48 Klasifikace brownfields používaná ve Francii Klasifikace vychází z čistě ekonomické návratnosti a zdůrazňuje rozvojový potenciál lokalit. Zásady členění v dalších státech Evropy zůstávají obdobné.

1. Samostatně rozvojové Lokality s vysokou hodnotou pozemku, s nízkými náklady na úpravu pro opětovné využití. Nevyžadují veřejné investice.

2. Pasivně rozvojové Lokality této kategorie mají specifický rozvojový potenciál. Investice představují pro soukromý kapitál riziko, které je možné snížit zapojením veřejných prostředků.

3. Nerozvojové Lokality a areály, které v dohledném budoucnu nemají žádný rozvojový potenciál. 49 Příklad řešení území brownfields ve Francii

Výzkumný a sportovní areál BSM Orien Původní fce:

ponorková základna Keroman

Současné využití:

výzkumné a vzdělávací námořní centrum se základnou vodních sportů a podmořské archeologie

Realizace: 48 49

1999

Kuda, F., Smolová, I., (2007), str. 62 - 64 Kadeřábková, B., (2009), str. 11

52

Ponorková základna byla vybudována a využívána za II. světové války Němci. Byla mnohokrát masivně bombardována spojenci, ale poškozena však byla minimálně. Nejdůležitější kladenou otázkou bylo, co s třemi gigantickými bunkry s mokrými a suchými ponorkovými doky na ploše 26 ha. Neobvyklé prostředí přilákalo řadu významných architektů. Přípravě mezinárodní soutěže byla věnována velká pozornost s ohledem na potřeby regionu a přání jeho obyvatel. Vítězný návrh byl postaven na myšlence objektů, které svým charakterem i funkčně propojí areál bunkrů navzájem a se stávajícím městem. Nové objekty zjemňují brutální vojenskou architekturu. Vítězný návrh řeší dobře i krajinnou složku. 50

Obr. 21: Výzkumný a sportovní areál BSM Orien (zdroj: http://geography.upol.cz/soubory/lide/szczyrba/Brownfields_zahranicni_pristupy.pdf)

6.8.2 Spolková republika Německo: Země Porýní - Falc Jedním z nejčastějších témat regenerace nevyužitých ploch a objektů v Německu je konverze opuštěných vojenských prostorů, což souvisí se specifickým hospodářsko – politickým vývojem. V dobách studené války a železné opony se předpokládalo, že řeka Rýn a její západní břeh bude hlavním nárazníkovým pásmem v případě útoků armád Varšavské smlouvy na NSR. Proto bylo v Porýní a Falci vybudováno nejvíce základen a letišť zahraničních armád v Německu, jednalo se o až 7,6 % plochy země. Od roku 1990 ubylo v důsledku snižování stavu ozbrojených sil pracovních míst. Doposud bylo opuštěno 576 objektů o celkové výměře přes 11 tis. ha. Z toho je zhruba 75 % výcvikových prostorů, letišť a skladů, které lze jen velmi obtížně a nákladně převést na civilní využití. Zbytek tvoří hlavně kasárna, byty a nemocnice. Mezi společné hlavní cíle a možnosti konverze armádních objektů patří: 50

Kuda, F., Smolová, I., (2007), str. 65

53

-

nalezení reálného a ekonomicky soběstačné využití odpovídající současným hospodářským trendům, jedná se o technická a vědecká vývojová centra

-

nalezení vhodné procesní strategii, spojení veřejného a privátního sektoru a vícezdrojové financování

-

získání cenově výhodných bytových prostor, přednost je dána sociálně slabším – mladým rodinám a těm, kteří byli dříve v důsledku bydlení v blízkosti armádních objektů nějak postiženi, např. hlukem V zemi Porýní – Falc existuje již od roku 1991 vládní Komise pro konverzi složená ze

zástupců zemských ministerstev hospodářství, dopravy, financí, vnitra a sportu a ministerstva práce, sociálních věcí, rodiny a zdravotnictví. Hlavním koordinátorem komise je zástupce ministerstva vnitra a sportu. Komise vytváří cílené, daným podmínkám přizpůsobené programy a finanční modely pro zlepšení hospodářské a sídelní struktury a iniciuje vznik místních společenství za účasti obcí, právnických osob i nevládních organizací, které pak spolupracují na zpracování územních studií a regulačních plánů pro konkrétní vojenské prostory. Od roku 1991 do roku 2002 bylo v souvislosti s konverzemi přímo investováno přes 650 mil. Euro. Z toho bylo ze zemského programu konverze takto podpořeno 420 projektů o celkovém objemu 271 mil. Euro. V roce 2003 byla zemskou vládou při Technické univerzitě v Kaiserslautern zřízena Rozvojová agentura země Porýní Falc, která je zaměřená na metodickou pomoc a podporu regionálních a komunálních projektů. Pomáhá obcím a regionům volit optimální strategie a postupové kroky k získání finančních prostředků i investora. Klasifikace brownfields používaná v Německu

1. Samostatně rozvojové Plochy či areály, které v krátkodobém nebo střednědobém horizontu samy naleznou nové využití.

2. Pasivně rozvojové Nové využití a rozvoj lokalit této kategorie je třeba plánovat a také částečně zainventovat z veřejného rozpočtu. 54

3. Nerozvojové Nové ekonomické využití není možné nalézt a národní strategií je jejich rekultivace. 51 Příklad řešení území brownfields v Německu

Aeroville – Zweibrűcken Původní fce:

vojenské letiště


obchodní plochy, internetový a multimediální park, sportovní a volnočasové aktivity, podnikatelské a vývojové centrum, bydlení

Realizace:

1999 - 2002

Město Zweibrűcken leží v jižní části spolkové země Porýní – Falc. Město patří k těm, které mají vůbec největší podíl bývalých armádou využívaných ploch a objektů v celé spolkové zemi Porýní – Falc. Více než polovinu všech ekonomicky aktivních obyvatel města představovali vojáci a armádní civilní zaměstnanci. V důsledku odchodu armády vznikly četné strukturální a sociální problémy. Prvním z opuštěných prostorů bylo v roce 1991 letiště, areál o rozloze 310 ha. Letiště bylo počátkem padesátých let zbudováno Francouzskou armádou a poté užíváno kanadskými i americkými ozbrojenými silami. Koncept využití vznikal v úzké spolupráci zemské vlády a okolních obcí, které pro nové využití letiště vytvořily účelové sdružení. Do spolupráce s nimi vstoupilo konsorcium soukromých investorů. Investoři předložili tzv. „čtyřpilířový koncept“, který obsahoval využití jako civilní letiště, multimediální internetový park, podnikatelské a vývojové centrum, několik zařízení pro volný čas, obchodní centrum a bydlení. Jako další partner vznikla v roce 1995 společnost, která získala od Spolkové vlády pozemky, které pak prodávala za účelem realizace zpracovaného konceptu. Ta se pak rozdělila na dvě společnosti. Jedna realizovala a organizuje provoz civilního a nákladního letiště a druhá má na starost ostatní neletištní náplň areálu. Důležitou roli zde sehrála územně plánovací smlouva zavazující jednotlivé partnery k dodržení dohodnutého konceptu. Bývalé vojenské letiště prošlo úspěšnou konverzí a nabízí řadu nových pracovních míst. Celkově dnes sídlí na letišti Zweibrűcken kolem 170 podniků s více než 1 250 pracovními místy. 52 51

Kadeřábková, B., (2009), str. 10

55

Obr. 22: Aeroville – Zweibrűcken (zdroj: http://geography.upol.cz/soubory/lide/szczyrba/Brownfields_zahranicni_pristupy.pdf)

6.8.3 Velká Británie Ve Velké Británii jsou vzhledem k její nejdelší industriální historii také největší zkušenosti a nejpropracovanější strategie pro regeneraci průmyslových, skladových, bytových, dopravních, těžebních i dalších nevyužívaných ploch. Téměř vždy se jedná o kombinaci soukromých a veřejných investic. Samozřejmě je vždy dle možností využíváno Strukturálních fondů Evropské Unie. Do projektu je vždy v souladu s Aarhuskou úmluvou začleněna i veřejnost formou nejrůznějších besed, dílen, plánovacích víkendů. Účastí veřejnosti získávají investoři zpětnou vazbu o akceptaci svých záměrů. Naopak obyvatelé jsou svou spoluúčastí na výsledné podobě díla současně motivováni ke vztahu k němu, berou jej více za vlastní a nejsou pak lhostejni k nešetrnému nakládání s ním v případě vandalismu, ale i různých majetkových machinací a změnách využití. Příklad řešení území brownfields ve Velké Británii

Liverpoolské doky Původní fce:

doky


byty, kanceláře, obchody, galerie moderního umění

Realizace:

1988

Ve 20. století zažilo město a přístav dva velké otřesy. První otřes zažilo město již za velké hospodářské krize, další přišla po krátkém období růstu po 2. světové válce, se změnou

52


56

hlavního evropského přístavu. Rozsáhlé území liverpoolských doků začalo být postupně méně využíváno a opouštěno. V roce 1984 se tato situace částečně řešila pořádáním mezinárodního zahradního festivalu, jehož cílem bylo vytvoření zlepšení ladem ležící části města a získání pracovních míst pro rychle rostoucí průmyslovou nezaměstnanost. Na ploše 95 ha jižních, částečně asanovaných doků Dingle vyrostl parkově upravený areál s více než 60 zahradami různých národů světa, halou pro kulturní akce, vyhlídkovou věží v podobě lodě, beatlovskou žlutou ponorkou. Po skončení festivalu se podařilo část plochy využít jako poměrně prestižní území bytové výstavby a čtvrť rodinných domů. Část areálu je zarostlá a včetně nefunkčních festivalových konstrukcí chátrá a čeká na další využití. Poměrně úspěšněji se podařila o něco pozdější konverze nejstaršího komplexu doků od architekta Jesse Hartleye z roku 1840. Okolo vodní plochy je promenáda krytá podloubím. Vedle četných obchodů a restaurací je zřejmě nejznámější institucí lokalizovanou v těchto docích Muzeum Beatles a také galerie umění Tate Gallery. V každém podlaží je maximum prostoru věnováno výstavám. 53

Obr. 23: Liverpoolské doky (zdroj: http://geography.upol.cz/soubory/lide/szczyrba/Brownfields_zahranicni_pristupy.pdf)

53

Kuda, F., Smolová, I., (2007), str. 73, 74

57

7

Vybrané

lokality

současných

brownfields

v Ostravě V rámci města Ostravy jsem si vytipovala a zmapovala postupně celkem 54 lokalit, jejichž přehlednou tabulku můžete nalézt jako součást Přílohy č. 2. Každá lokalita brownfields má svůj katalogový list a své číslo, pod kterým lze lokalitu nalézt nejen v katalogu, ale také ve vytvořené ortofotomapě, viz. Příloha č. 3. V rámci katalogového listu byly lokality doplněny základními údaji týkající se administrativní polohy, rozlohy,

vlastnických

vztahů,

dopravní

dostupnosti,

míry

případné

kontaminace,

charakteristiky historie areálu i stávajícího stavu, polohy v rámci urbanizovaného území, opuštěnosti areálu, předchozího využití či funkčního využití území dle platné ÚPD. V další části byla lokalita doplněna fotografiemi, ortofotomapou a základní rastrovou mapou území. Příloha č. 4 obsahuje formulář pro zadávání charakteristik jednotlivých lokalit brownfields - nevyplněný vzor katalogového listu. Jako vzor zápisu lokalit v katalogu jsem vybrala důl Eduarda Urxe v Ostravě – Petřkovicích a zámek v Ostravě – Kunčicích (viz. Příloha č. 5). Katalog je nedílnou součástí diplomové práce a je k ní přiložen na CD.

7.1. Projekty lokalit brownfields v Ostravě Kapitola „Projekty lokalit brownfields v Ostravě“ se zabývá třemi nejpopulárnějšími a nejvýznamnějšími lokalitami brownfields, které postupně získávají novou funkci a využití. V případě Nové Karoliny se jedná o areál celostátního významu. Jedná se tedy o Dolní oblast Vítkovic, Rozvojovou zónu Hrušov a projekt Nová Karolina. Jejich lokalizace v rámci města je znázorněna na mapě (viz. Příloha číslo 6). Příloha číslo 6 obsahuje také ortofotomapu a základní rastrovou mapu jednotlivých lokalit zvlášť.

58

7.1.1 Lokalita Dolní oblast Vítkovic

Obr. 24: Panorama Vítkovic (zdroj: http://www.fabriky.cz/2008koman_vysoke_pece_ostrava_vitkovice/index.htm)

Základní charakteristika lokality Obec / městská část

Ostrava-Vítkovice

Rozloha

155,5 ha

Název projektu:

Dolní oblast Vítkovice

Investor:

Vítkovice a.s.

Developer:

Vítkovice a.s.

Začátek:

2009

Ukončení:

2012 Tab. 6: Základní údaje – Dolní oblast Vítkovic

(zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/podnikatelske-prostredi/real_estate_report, http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/upl_0151_4-1_brownfields.pdf)

Lokalita „ Dolní oblast Vítkovice“ se nachází v prostoru mezi ulicí Místeckou na západě, řekou Ostravicí na východě, ulicí Rudnou na jihu a komplexem bývalého dolu Hlubina na severu. Lokalita sloužila hutní prvovýrobě – koksovna, vysoké pece a aglomerace. Dále zde byly soustředěny strojírenské provozy, výroba ocelových tlakových lahví a přesné strojírenství. Většina území byla v majetku Vítkovice, a.s. V současné době jsou některé objekty v majetku privátních subjektů podnikajících v této lokalitě nebo právních subjektů podnikajících na pronajatém majetku společnosti Vítkovice, a.s. 54

54

http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/upl_0151_4-1_brownfields.pdf

59

Dolní oblast Vítkovic navazuje na lokalitu Karolina. Pozemek o velikosti cca 150ha je rozdělen do tří částí. V severní části se nachází důl Hlubina, vysoké pece, koksovna a její chemický provoz. Střední část soustřeďuje stále provozuschopnou strojírenskou výrobu. V jižní části se nacházela skupina průmyslových a administrativních budov. V současnosti je připravován projekt Nové Vítkovice, který řeší revitalizaci a možnost budoucího využití celé oblasti. Na území Dolní oblasti Vítkovic by měl za účasti státu, kraje, města Ostravy, VŠB – TU Ostrava a Ostravské univerzity vyrůst areál s byty, obchody, muzeum techniky, výzkumná pracoviště či prostory pro vysokoškoláky aj. Od prosince 2008 jsou zde prováděny demoliční práce na objektech, které nemají památkovou hodnotu. Probíhá příprava na revitalizaci severní části území, jehož podstatnou náplní je rovněž odstranění objektů, které nejsou schopny proměny na žádoucí podnikatelské a městské funkce. V rámci projektu se kromě jiného společnost Vítkovice chystá ve svém sto let starém nepoužívaném plynojemu vybudovat kongresové centrum pro 1500 lidí. Moderní budova ze skla, oceli a betonu má být hotova za dva roky a přijde na 250 milionů korun, financovat se bude především z evropských dotací. Nedaleká energetická ústředna z roku 1911 se má změnit ve vzdělávací centrum s výukou technických předmětů základních škol. 55

Historie Dolní oblasti Vítkovic Dolní oblast Vítkovic tvoří typické jižní panorama Ostravy, je tvořena třemi na sebe navazujícími celky - dolem Hlubina, koksovnou a vysokopecním provozem Vítkovických železáren. Celý areál dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí byl prohlášen za technickou památku.56

Historie dolu Hlubina Důl Hlubina byl založen roku 1852 S. M. Rothschildem. V roce 1931 k němu byl připojen důl Šalomoun, který se opět osamostatnil roku 1939. Původní název dolu byl v roce 1946 změněn na Důl Bohumil Laušman, v únoru 1949 se vrátil k původnímu názvu Hlubina. V roce 1958 byl k dolu Hlubina připojen důl Generál Jeremenko. V roce 1987 byly doly Hlubina a Ostrava sloučeny do jednoho podniku Důl Ostrava se samostatnými provozy. Důl 55

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/dolnioblast-vitkovic 56 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm

60

Hlubina existuje od roku 1852 dodnes, těžba uhlí probíhala v letech 1863 - 1991. Důlní pole mělo rozlohu 382 ha, otevřeno bylo třemi jámami do hloubky 1200 m na 12. patro. Těžba byla zastavena 30. 6. 1991 a jámy byly zasypány. 57

Historie Vítkovických železáren Výstavba závodu Rudolfova huť začala na jaře v roce 1829 podle projektu Franze Xaviera Riepla. Závod byl pojmenován podle arcibiskupa Rudolfa Jana. V září následujícího roku zde byla zapálená první pudlovací pec v Rakousku 58, první koksovna byla vybudována v roce 1831.59 Po smrti arcibiskupa koupilo železárny v roce 1832 z jeho pozůstalosti olomoucké arcibiskupství, které nemělo v úmyslu pokračovat ve výstavbě závodu, a v roce 1835 ji pronajalo vídeňskému bankéři J. H. Geymüllerovi. Vzápětí vznikla společnost Vítkovické těžířstvo, jejímiž členy byli hlavní akcionáři stavby železnice. Tato společnost pokračovala v budování železáren a uvedla do provozu vysokopecní zařízení, válcovnu kolejnic a další dílny.60 První vysoká pec na koks byla zapálena v roce 1836, druhá v roce 1838.61 V roce 1843 se stal majitelem železáren ve Vítkovicích nejsilnější ze členů Vítkovického těžířstva, vídeňský bankéř Salomon Mayer Rothschild.62 Pro získávání vápence jako struskotvorné přísady byly založeny v roce 1850 lomy ve Štramberku a v roce 1852 byl v blízkosti huti založen důl Hlubina.63 Po velké reorganizaci a rozšíření výroby vyráběly železárny v roce 1855 až 45% celkové produkce železa na Moravě a ve Slezsku. Výroba se zaměřovala především na dodávky pro budování železniční sítě v rakouské monarchii. Mezi významné investice patřilo postavení nové válcovny kolejnic, třetí vysoké pece64 v roce 185665 a vysoké pece nového skotského typu v roce 187166, největší v Rakousku – Uhersku. K hlavním výrobkům válcovny patřily profily, nosníky, tyčové železo, plechy pro kotle a mosty. Mechanická dílna zavedla výrobu parních strojů, mostů, železničních vagonů, důlních nástrojů, strojů pro hutě, 57

http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/okr/25.htm Machotková, J., (2003), str. 11 59 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm 60 Machotková, J., (2003), str. 11 61 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm 62 Machotková, J., (2003), str. 33 63 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm 64 Machotková, J., (2003), str. 33 65 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm 66 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm 58

61

železničních kol a výhybek. Počet dělníků v letech 1843 – 1873 vzrostl z 370 na 3 700. Pouze jedna třetina zaměstnanců pocházela z Vítkovic a okolí. Pro dělníky z Čech, Pruska, Haliče, Uher aj. železárny budovaly kolonie dělnických domků.67 V roce 1873 došlo k založení společnosti Vítkovické horní a hutní těžířstvo, jejíž majiteli byli rodiny Rothschildů a Gutmannů. Probíhal další intenzivní rozvoj železáren, projevující se v rozšíření výrobní základny a zavedení nových výrobních oborů. Nové technologické postupy ve vysokopecní výrobě i při zkujňování surového železa dávaly železárnám předstih před konkurencí. V roce 1883 byla ve Vítkovicích postavena první válcovna trub v Rakousku – Uhersku a o tři roky později se začal stavět nový závod na litou ocel. V roce 1889 koupilo těžířstvo Žofínskou huť Moravské Ostravě. 68Pro pokrytí poptávky po železe byly vystavěny další dvě vysoké pece ve Vítkovicích - pec číslo 4 byla zapálena v roce 1902, pec číslo 5 v roce 1907.69 V letech 1909 – 1916 byla postavena v Ostravě – Hulvákách nová ocelárna a válcovna, která zajistila železárnám první místo v evropském železářství. Venkovská obec Vítkovice přerostla na počátku 20. století v moderní průmyslové město, ve kterém došlo také k velkolepé výstavbě sídlišť. 70 Pro plynulou dodávku koksu byla v roce 1930 uvedena do provozu nová baterie koksovacích pecí se 70 sdruženými pecemi.71 Se vznikem Československé republiky se majetkové vztahy ani právní forma těžířstva nezměnily. Rozpadl se však trh vítkovických výrobků. Železárny byly silně poškozeny světovou hospodářskou krizí na přelomu dvacátých a třicátých let. Od roku 1934 se hospodářská situace těžířstva zlepšovala a do roku 1937 dosáhly dosud největšího rozsahu výroby. V té době se desítky dceřiných společností železáren zabývaly těžbou uhlí a rudy, chemickou výrobou, dopravou apod. Vítkovické železárny byly silně postiženy záborem pohraničí na podzim roku 1938. Pozbyly části dolů a zkomplikovalo se dopravní spojení se zabraným územím. Za německé okupace bylo v železárnách dosazeno nacistické vedení a zavedeno válečné hospodářství. Výroba byla zaměřena na dodávky pro německou armádu. Do roku 1943 se produkce zvyšovala a poté z nedostatku surovin i dělníků výrazně poklesla. Výrobní zařízení v některých provozech bylo poškozeno při americkém náletu 29. srpna 1944. Za okupace bylo popraveno nebo zemřelo v nacistických koncentračních táborech 272 vítkovických zaměstnanců. V průběhu osvobozovací bojů přišlo o život 120 zaměstnanců.

67

Machotková, J., (2003), str. 33 Machotková, J., (2003), str. 53 69 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm 70 Machotková, J., (2003), str. 53 71 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm 68

62

V květnu 1945 byla v železárnách ustanovena národní správa a v prosinci téhož roku byly železárny znárodněny zestátněním. Národní podnik Vítkovické železárny byl zřízen s platností od 1. ledna 1946. Docházelo zde k problémům se zásobováním, zastaralého výrobního zařízení a nízké produktivity práce. Přesto byly železárny v poválečném období největším producentem oceli a druhým největším výrobcem ocelových trubek v republice. Zaměřily výrobu na obnovu výrobních zařízení ostatních našich železáren a založily Novou huť v Kunčicích. Rekonstrukce a modernizace vlastních železáren začala od poloviny padesátých let a týkala se především ocelárny a válcovny. 72 Poslední vysoká pec v oblasti byla zapálena v roce 1962. Dále byla v roce 1964 uvedena do provozu po generální opravě koksová baterie číslo 4 a 5, celkem 100 pecí. V roce 1966 byla zastavena vysoká pec č. 5 a byla určena k likvidaci. V roce 1969 byla zastavena vysoká pec č. 4 a rekonstruována - opět byla zapálena v roce 1971. Postupně byl omezován provoz huti - pec č. 3 odstavena roku 1971, pec č. 2 odstavena roku 1972. Po likvidaci Žofinské huti byla postupně provedena rekonstrukce pecí č. 4, 6 a 1. 73 V letech 1979 – 1980 byly Vítkovice oborovým podnikem, k němuž bylo přidruženo šest tuzemských podniků s příbuzným výrobním programem. V roce 1981 se podnik transformoval na koncern. Po zrušení koncernu v polovině roku 1989 se Vítkovice staly státním podnikem.74 Po snížení odbytu železa byla do studené rezervy na čtyři roky odstavena roku 1991 pec č. 4. V roce 1995 byla definitivně zastavena vysoká pec č. 6 a 4. koksárenská baterie - 36 pecí. 75 Dne 28. ledna 1992 vznikla akciová společnost Vítkovice, a.s. a i poté pokračovala reorganizace podniku. Restrukturalizace podniku v podmínkách tržního hospodářství byla spojena

s racionalizací

pracovních

činností

a

snižováním

počtu

zaměstnanců.

Z podnikatelských jednotek a nákladových středisek vznikaly samostatné dceřinné společnosti. Řada z nich přešla do vlastnictví nových majitelů. 76 Poslední odpich ve Vítkovických železárnách po 162 letech byl proveden na peci č. 1 dne 27. 9. 1998.77

72

Machotková, J., (2003), str. 83 - 121 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm 74 Machotková, J., (2003), str. 145 75 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm 76 Machotková, J., (2003), str. 163 77 http://www.hornictvi.info/techpam/vitkov/vitkov.htm 73

63

Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice

Obr. 25: Letecký snímek celé oblasti

Obr. 26: Současné území NKP

(obr. 2, 3 - zdroj: http://www.arr.cz/userfiles/file/D2R2009/4_Dolni_oblast_Vitkovice.pdf)

Nařízením vlády337/2002 ze dne 19. 6. 2002 byly objekty Důl Hlubina, Vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren prohlášeny za Národní kulturní památku (NKP). Jedná se o část lokality o rozloze 10 ha.

78

Areál je jedinečným zachovalým bezprostředním

technologickým tokem těžby uhlí, koksovny a výroby železa. Dolní oblast vítkovických železáren s dolem Hlubina, Hornickým muzeem Landek a šachtou Vrbice je na indikativním seznamu pro zapsání na seznam památek UNESCO. V letošním roce se o tomto zařazení bude rozhodovat. 79 V srpnu roku 2007 byla Dolní oblast Vítkovic zpřístupněna veřejnosti. Prohlídková trasa vedla areálem šachty Hlubina a Dolní oblastí s koksárenskou baterií č. 5, strojovnou, velínem a energetickou ústřednou s pístovými dmýchadly. Monumentální je i panorama celého areálu, nazývané také Ostravské Hradčany.

80

Na konci října 2007 byla památka pro

veřejnost uzavřena, začaly zde práce na rekonstrukci a konzervaci. 81 V současnosti prohlídková trasa začíná a končí na vrátnici č.1 pod ulicí Místeckou, pokračuje areálem NKP k velínu vysokých pecí, k ohřívačům větru, k odlévací plošině vysoké pece č.1, ke koksárenským bateriím, plynojemu, vodojemu k VI. Ústředně a zpět na vrátnici č.1. Celá prohlídka trvá cca 1,5 hod. 82

78

http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/upl_0151_4-1_brownfields.pdf http://www.ostrava-vitkovice.eu/dolni-oblast-vitkovic.php 80 http://www.ostrava-vitkovice.eu/dolni-oblast-vitkovic.php 81 http://www.cestovatel.cz/clanky/dolni-oblast-vitkovic-exkurze-do-oceloveho-mesta/ 82 http://www.nkp-vitkovice.cz/dokumenty/organizace-navstev.pdf 79

64

Do roku 2014 bude v prostoru vysoké pece číslo 1 vybudován technický skanzen. V prostoru pece 4 a 6 vznikne univerzitní centrum a zbytek bude částečně přeměněn v městské centrum a částečně zalesněn. Celý projekt financovaný z rozpočtu Vítkovice a.s., Moravskoslezského kraje a prostředků EU vyjde na 12 až 14 miliard korun. 83 Dolní oblast Vítkovice bude patřit mezi nejvýznamnější památky na starém kontinentu. Ministerstvo kultury rozhodlo, že se stane součástí nového seznamu takzvaného Evropského kulturního dědictví. 84

Projekt Dolní oblasti Vítkovic

Obr. 27: Vizualizace budoucí podoby lokality (zdroj: http://www.arr.cz/userfiles/file/D2R2009/4_Dolni_oblast_Vitkovice.pdf)

Cílem celého projektu je nalezení nové identity místa vyčleněním areálu NKP z výrobní zóny v části Dolní oblast a vybudování zázemí potřebného pro zpřístupnění NKP veřejnosti. V rámci tohoto projetu budou rekonstruovány tyto objekty:  VI. Energetická ústředna  Vysoká pec č. 1 a související technologická zařízení  Historický plynojem 85

83

http://www.cestovatel.cz/clanky/dolni-oblast-vitkovic-exkurze-do-oceloveho-mesta/ http://www.nkp-vitkovice.cz/ 85 http://sdruzeni.nkp-vitkovice.cz/projekt.html 84

65

Obr. 28: IV. Energetická ústředna, plynojem a vysoká pec č. 1 (zdroj: http://www.arr.cz/userfiles/file/D2R2009/4_Dolni_oblast_Vitkovice.pdf)

Vysoká pec č. 1 se promění v technickou „naučnou stezku“ s prohlídkovou trasou a rozhledem na Ostravu. Rekonstrukce by měla být ukončena v roce 2011.

86

Rekonstrukce

spočívá v opravě konstrukcí a přístupových cest vysoké pece č. 1, zabezpečení stanovišť pro edukativní účely a exkurze technických škol MSK a návštěvníků a dále zpřístupnění odlévací plošiny, ochozu a velínu vysoké pece. 87

Obr. 29: Vysoká pec č. 1 (zdroj: http://www.arr.cz/userfiles/file/D2R2009/4_Dolni_oblast_Vitkovice.pdf)

Plynojem se pod rukama architekta Josefa Pleskota stane kongresovým centrem s kapacitou až 1500 míst. Rekonstrukce kongresového centra by měla být ukončena v roce 2012. 88 86

http://ostravablog.cz/zpravy/narodni-pamatkovy-ustav-a-moravskoslezsky-kraj-podpori-oziveni-vitkovickychvysokych-peci/ 87 http://www.arr.cz/userfiles/file/D2R2009/4_Dolni_oblast_Vitkovice.pdf 88 http://ostravablog.cz/zpravy/narodni-pamatkovy-ustav-a-moravskoslezsky-kraj-podpori-oziveni-vitkovickychvysokych-peci/

66

Obr. 30: Dnešní podoba plynojemu

Obr. 31: Vizualizace plynojemu


Takzvaná VI. energetická ústředna by měla podle studie architektů, manželů Heleny a Václava Zemánkových, projít regenerací v interaktivní muzeum, výukový prostor a speciální laboratoře, v nichž by mimo jiné měla probíhat interaktivní výuka v technických oborech. Prostory by měly využívat jak město Ostrava a Moravskoslezský kraj, tak zdejší školy a univerzity. Kongresové centrum by mělo být dokončeno v roce 2012. 89

Obr. 32: Dnešní stav elektrické ústředny

Obr. 33: Vizualizace elektrické ústředny


89

http://ostravablog.cz/zpravy/narodni-pamatkovy-ustav-a-moravskoslezsky-kraj-podpori-oziveni-vitkovickychvysokych-peci/

67

7.1.2 Lokalita Hrušov

Obr. 34: Letecký pohled (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/hrusov)

Základní charakteristika projektu Název projektu:

Rozvojová zóna Hrušov

Investor:

Statutární město Ostrava

Developer:


Zahájení příprav:

2008

Zahájení prací:

2011

Ukončení prací:

2014

Celkové náklady (mil. EUR):

25,9

Užitná/Zastavěná plocha (m2):

347 976

Tab. 7: Základní údaje – rozvojová zóna Hrušov (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/podnikatelske-prostredi/real_estate_report, upraveno podle: Kolektiv (2008): Technicko – ekonomické vyhodnocení lokality Hrušov)

Charakteristika území a stávající stav Zóna Hrušov o celkové výměře téměř 35 ha

90

se nachází v blízkosti řeky Odry a

dálnice D1 podél ulice Bohumínské. V jižním sousedství se nachází bývalý chemický závod

90

Kolektiv, (2008)

68

(MCHZ), který je v současnosti ve vlastnictví soukromého investora.91 Území navazuje na železniční trať (Ostrava – Bohumín) a stávající skládku OZO Ostrava, s.r.o. Lokalita je dle územního plánu funkčně začleněna jako oblast pro lehký průmysl, sklady a drobnou výrobu s vyloučením funkce bydlení. 92

Obr. 35: Pohled na lokalitu z ulice Bohumínské

Obr. 36: Pohled na lokalitu z ulice Bohumínské

(foto: L. Pavelková, březen 2010)


Oblast zóny má charakter sociálního brownfieldu. Nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba. Budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků. V roce 1989 došlo k částečnému vysídlení lokality. Povodně v roce 1997 proces vysídlování značně urychlily a lokalita se proměnila v sociální brownfield.93

Obr. 37: Ulice Hrušova

Obr. 38: Ulice Hrušova



91

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/hrusov Kolektiv, (2008) 93 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/hrusov 92

69

V rámci území byl proveden hydrogeologický průzkum a území bylo vyhodnoceno jako ekologicky nezávadné. Vybudováním protipovodňových hrází v lokalitě Hrušov pominul důvod pro trvání stavební uzávěry, která byla zrušena v dubnu 2009.94 V současnosti je v území vymezeno platné asanační pásmo.95 Zpracovatel asanačního projektu je HYDROPROJEKT, a.s.96 Veškerá stavební činnost je nyní v lokalitě podmíněna dokončením

asanace.

Smyslem

asanace

je

provedení

nezbytných

terénních

a

vodohospodářských úprav tak, aby nedocházelo k nežádoucímu zdržování dešťových vod v lokalitě, ale naopak došlo k jejímu gravitačnímu odtoku.97 Dominantní položkou asanace jsou terénní úpravy, které byly z počátku uvažovány na úroveň jednoleté hladiny v řece Odře (Q1 navýšení o 1m). Posléze došlo navíc k vypracování varianty navýšení terénu na úroveň stoleté vody (Q100, navýšení o 3,5 m).98 Majetkoprávní vztahy V rámci majetkoprávních vztahů vlastní aktuálně statutární město Ostrava spolu s obvodem Slezská Ostrava 51% území. Zbylé spektrum vlastníků tvoří fyzické osoby, ČR a právnické osoby. Celkový časový rámec pro scelení pozemků se pohybuje v řádu měsíců až roku. V tomto „mezidobí“ budou probíhat jednání za účelem ujasnění budoucího využití území, nalezení vhodné metody financování (PPP popřípadě kombinace se strukturálními fondy – memorandum s RPG), řešení problematiky EIA, případně územního řízení, které s ohledem na vymezené asanační pásmo je možné provést bez souhlasu vlastníků pozemků. Pro účel stavebního povolení je však nezbytné majetkoprávní problematiku dořešit – a to buď formou odkupu či převodem nebo v mezním případě vyvlastněním. 99 Závěrem V současné době jsou upřesňovány záměry o budoucím využití území. Projekt předpokládá převážně výstavbu nájemních administrativních objektů, případně výzkumných a poloprovozních provozů. Realizace této zóny se předpokládá formou PPP (Public Private Partnership).100

94

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/hrusov http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/hrusov 96 Kolektiv, (2008) 97 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/hrusov 98 Kolektiv, (2008) 99 Kolektiv, (2008) 100 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/hrusov 95

70

7.1.3 Lokalita Nová Karolina v Moravské Ostravě

Obr. 39: Letecký pohled na území po revitalizaci (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/karolina)

Historie jámy a koksovny Karolina

Obr. 40: Historická fotografie Karoliny (zdroj: http://www.nova-karolina.cz/cz/historie/)

Jáma Karolina je nejstarší ostravskou šachtou. Hloubena byla od roku 1837 MoravskoOstravskou důlní společností, kterou v roce 1843 vystřídala rodina Rothschildů. Rothschildové byli zámožnou rodinou bankéřů, pocházející původně z Frankfurtu. V té době se stali mimo jiné vlastníky i Vítkovických dolů a hutí.

71

Obr. 41: Historické fotografie jámy a koksovny Karolina (zdroj: http://www.nova-karolina.cz/cz/historie/)

Rodinný podnik založil Amsel Mayer Rothschild. Jeho pět synů si pak rozdělilo vliv nad otcovým finančním impériem podle území. O podnikání v Rakousku, jehož byl v té době součástí i dnešní Moravskoslezský kraj, se staral Salomon Rothschild. V našem kraji se zasadil o rozvoj hornictví. Samotný název jámy a později i koksovny Karolina byl údajně inspirován jeho ženou Karolinou Sternovou. Sloj sama o sobě dosáhla konečné hloubky 550 m a ve srovnání s jinými moravskoostravskými šachtami byla držitelkou několika prvenství. Poprvé se zde uplatnila větrná pec, parní stroj či technika vodovzdorného jámového roubení. V roce 1854 zde došlo poprvé k větší explozi důlních plynů a vyžádalo si 14 obětí na životech. Šachta Karolina byla komunikačně spojena báňskou dráhou s později vzniklou koksovnou stejného jména, které po celou dobu své existence dodávala uhlí. Koksovna byla založena roku 1858 a od doby svého vzniku se výrazně rozšiřovala. Ve třicátých letech 20. století již obsahovala 216 pecí. Uhlí se do ní dováželo lanovkami z různých štol, mimo Karolinu šlo ještě o jámy Tereza, Ida a Šalamoun. Závod byl určen k výrobě koksu, obsahoval však také briketárnu. Roku 1905 byla při koksovně zřízena elektrická ústředna, která dodávala energii mnohým šachtám v okolí. Provoz koksovny byl zastaven roku 1964, elektrárna byla zrušena o deset let později. Dvě z provozních budov se zachovaly dodnes a jsou chráněnými památkami.101

101

http://www.nova-karolina.cz/cz/historie/

72

Obr. 42, 43, 44: Provozní budovy, dnes chráněné památky (foto: L. Pavelková)

Základní charakteristika projektu Výstavba ostravské Nové Karoliny je jedním z největších městských developerských projektů v České republice.102 Navazuje bezprostředně na dnešní centrum města. Má všechny předpoklady k tomu, aby se stala novým obchodním, obytným, administrativním a společenským centrem Ostravy.

103

Další text se zabývá pouze vítězným návrhem projektu

Nová Karolina. Název lokality:

Karolina

Obec:

Ostrava - Moravská Ostrava

Rozloha:

36 ha

Původní využití:

průmysl, haldy

Navrhované využití:

jádrové území

Investor:

developer

Současný stav:

I. etapa

Budoucí účel:

volný čas, komerce, bydlení Tab. 8: Základní údaje – Nová Karolina (podle: Kuda, F., 2006)

Název projektu: Investor: Developer: Začátek: Ukončení:

102 103

Nová Karolina Morgan Stanley Real Estate Group Multi Development 2008/Q2 (2010/Q1re-opening) 2018

http://www.nova-karolina.cz/cz/media/ http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/karolina

73

Celkové náklady (mil. EUR):

400

Užitná/Zastavěná plocha (m2):

320 000

Obchody (m2):

97 000

2

Kanceláře (m ):

67 000

2

Bydlení (m ): Počet bytů:

78 000 1 300

Tab. 9: Upřesňující údaje – Nová Karolina (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/podnikatelske-prostredi/real_estate_report)

Základní principy návrhu Inspirace historickým kontextem Cílem návrhu je rozšířit hranice dnešního historického centra města dále jižním směrem na území bývalé koksovny Karolina a to bez definování jasného předělu či hranice mezi novou a původní výstavbou. Všechny památkově chráněné objekty a ostatní architektonicky cenné stavby na stávajícím území Karoliny nebo v jejím těsném sousedství mají své definované místo v nově navržené urbanistické struktuře. Hlavním cílem návrhu je jasná čitelnost nově navržených urbanistických prvků a jejich vzájemný vztah, souhra, návaznost a komplexnost. Město pro pěší Pěší trasy směrem od historického středu města (Masarykova náměstí) a trasy nově uvažované směrem na západ od Místecké ulice a na jih směrem k národní kulturní památce Dolní Vítkovice jsou propojeny systémem pěších bulvárů a náměstí do jednoho funkčního celku. Jádro nové výstavby na území Karoliny vytváří město pro pěší bez kolizního křížení s automobilovou dopravou. Celé území Karoliny je obslouženo nově plánovanými zastávkami městské hromadné dopravy. Pěší lávka vysunutá západním směrem nad ulicí Místeckou zajišťuje pro pěší spojení území s komunikačním uzlem vlakového nádraží Ostrava-střed a Ústředním autobusovým nádražím. 104

104

http://www.nova-karolina.cz/cz/projekt/karolina.asp

74

Obr. 45: Vizualizace lávky pro pěší

Obr. 46: Arch. Jiřičná s vítězným návrhem lávky

(zdroj: http://www.nova-karolina.cz/cz/media/03_08_07.asp)

(zdroj: http://www.nova-karolina.cz/cz/media/03_08_07.asp)

Synergie lidských aktivit Nová výstavba na území Karoliny je navržena tak, aby zde docházelo ke vzájemnému prolínání různých aktivit a činností charakteristických pro městské centrum. Bude napomáhat zvyšovat atraktivitu území pro co nejširší spektrum jeho uživatelů a to pro obyvatele a návštěvníky Ostravy, kteří hledají v městském centru práci nebo zábavu, a zároveň i pro samotné obyvatele této části městského centra. Různé formy obchodu, vysoký podíl bydlení, služby a administrativa, kulturně vzdělávací instituce, oddechové, sportovní a zábavní aktivity zajistí území jeho přitažlivost.105 Město jako kompozice ulic a náměstí

Obr. 47: Schéma uliční sítě (http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/aktualita/kampane/nova-karolina)

105

http://www.nova-karolina.cz/cz/projekt/karolina.asp

75

Urbanistická kompozice Karoliny nachází svoje ohnisko v historických budovách dvojhalí Elektrocentrály a sousedící budově bývalých dílen rekonstruovaných jako kulturně vzdělávací centrum. Středem kompozice je přilehlé náměstí, které je situováno na průsečíku hlavních pěších tras. Náměstí protíná pěší bulvár, který spojuje území nové Karoliny s historickým centrem Ostravy a dále je veden až k historickému areálu Dolních Vítkovic. Tímto symbolicky spojuje historické podoby ostravské aglomerace. Druhá pěší trasa je pohledovým propojením z ulice 28. října na budovy Elektrocentrály. Tento bulvár vytváří i myšlenkovou osu náměstí - Dům umění. Bulvár je koncipován jako galerijní expozice na ulici. Uvozují ho velké sochařské skulptury, umělecké artefakty a je i místem pro živý umělecký akcent - hudbu, performance apod. Druhý významný prostor, menší náměstí inspirované rozměry historického Jiráskova náměstí, je distribučním bodem území ze směru od historického centra. Náměstí má svůj předobraz v italské piazzetě s atmosférou venkovních kaváren a důvěrných setkání. Dominuje mu budova s kulturním obsahem - např. hudební síň, slavnostní sál, kaple nebo galerie. Další hlavní pěší trasou je cesta ke komunikačnímu uzlu nádraží Ostrava – střed a Ústřednímu autobusovému nádraží. Prochází komplexem obchodního, administrativního a zábavního centra a pozvolna stoupá ke komunikačnímu uzlu - k věžovitým pylonům mostu propojujícího všechny zamýšlené druhy hromadné dopravy. Cílem návrhu je vytvořit různorodé městské prostory charakteristické svými proporcemi a atmosférou. 106 Přírodní element ve městě V neposlední řadě byla při vzniku návrhu zvažována otázka poměru zastavěných a nezastavěných ploch pojednaných jako městský park sloužící pro krátkodobý a střednědobý oddych a rekreaci. Zeleň, voda a ostatní přírodní prvky v koexistenci s uměleckými díly prolínají dle uceleného konceptu všechny ulice a náměstí nové Karoliny. 107 Projekt Karolina Všechny pozemky byly podrobeny rozsáhlému dekontaminačnímu procesu, který byl ukončen koncem roku 2005. V prosinci téhož roku byla vyhlášena na toto území developerská soutěž na vyhledání zájemce o koupi pozemků na území Karolina za účelem jejich zastavění. Vítězem této soutěže se na konci června 2006 stala společnost Multi Development.

106 107

http://www.nova-karolina.cz/cz/projekt/karolina.asp http://www.nova-karolina.cz/cz/projekt/karolina.asp

76

V létě 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí pro I. etapu výstavby, které umožnilo podle plánu zahájit práce na projektech obchodního centra – dominanty I. etapy – kancelářských a rezidenčních objektů. Zahájení výstavby proběhlo v průběhu I. čtvrtletí roku 2008. 108 Dne 6.6.2008 v Ostravě proběhla akce ke slavnostnímu zahájení výstavby projektu Nová Karolina. Slavnostní zahájení se uskutečnilo za účasti investora společnosti Multi Development, primátora města pana Ing. Petra Kajnara a dalších politiků města i kraje, manažerů významných společností a institucí Ostravska a také za podpory široké veřejnosti.109

Obr. 48: Položení základního kamene (zdroj: http://www.nova-karolina.cz/cz/media/zakladni-kamen.asp)

V důsledku globální hospodářské krize byly poté práce pozastaveny. V březnu 2010 byly práce na Karolině opět obnoveny, a to díky bankovní půjčce ve výši cca 2,58 mld. Kč. 110 V první etapě vyroste na části území Nové Karoliny unikátně architektonicky řešené Obchodně zábavní centrum o ploše přibližně 57.000 m2, administrativní budova s plochou přibližně 20.000 m2, bytový dům s 200 byty i kompletní moderní venkovní infrastruktura včetně pěšího bulváru s novým náměstím před oběma zrekonstruovanými historickými objekty (Elektrocentrála, Ústředna). První etapa představující investici přes 4mld Kč by měla být dokončena na jaře 2012, celý projekt je plánován zhruba na 10 let.111 Všechny čtyři etapy projektu Nová Karolina by měly být hotovy v roce 2018.112

108

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/karolina http://www.nova-karolina.cz/cz/media/07_06_08.asp 110 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/karolina 111 http://www.nova-karolina.cz/cz/media/ 112 http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/podnikatel/investicni-prilezitosti/brownfield/karolina 109

77

Obr. 49: Současný stav dvojhalí elektrocentrály

Obr. 50: Vizualizace elektrocentrály

(obr. 39, 40 – zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/aktualita/kampane/nova-karolina)

Obr. 51: Vizualizace č. 1, ostravská čtvrť Nová Karolina (zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/aktualita/kampane/nova-karolina)

Obr. 52: Vizualizace č. 2, ostravská čtvrť Nová Karolina (zdroj: http://www.novakarolinapark.cz/karolina/)

78

7.2

Příklady

revitalizovaných

ploch

neprůmyslového

charakteru vybraných lokalit v Ostravě Kapitola „ Příklady revitalizovaných ploch neprůmyslového charakteru vybraných lokalit v Ostravě“ se zabývá lokalitami, které byly v minulosti lokalitami brownfields a dnes jsou již revitalizovány a našly své nové využití. Objekty a areály jsou postupně rozvedeny a charakterizovány v následujících podkapitolách. Příloha číslo 7 obsahuje mapový podklad pro lokalizaci všech vybraných objektů v rámci města a následně dílčí mapové podklady každé lokality zvlášť, jedná se o ortofotomapu a základní rastrovou mapu.

79

7.2.1 Balcarův statek Fotografie před revitalizací:

Obr. 53: Fotografie statku, leden 2004 (zdroj: Kuda, F., 2006)

Fotografie po revitalizaci:

Obr. 54: Domov důchodců

Obr. 55: Domov důchodců



Základní údaje Název

Balcarův statek

Rozloha

1,2 ha

Lokalita

Ostrava - Nová Bělá

Investor


Stav

novostavba

Původní využití

zemědělská usedlost 80

Poslední využití

sklady113

Současné využití

Dům s pečovatelskou službou v Nové Bělé „Bělásek“ 114

Účel

bydlení, kultura, sociální služby115

Kapacita

18 bytů v části DPS, 4 startovací obecní byty pro mladé

Další funkce

výdejna léků, ordinace všeobecného lékaře, obecní knihovna, víceúčelový společenský sál (kapacita 90 míst)

Realizace

2004 - 2006116

Historie objektu, dnešní stav a využití Balcarův statek byl původně zemědělská usedlost a poté byl objekt využíván jako skladištní prostor.117 Majitelem bohatého a prosperujícího statku byl zámožný sedlák. Od znárodnění statku v roce 1948 nebylo do jeho údržby prakticky investováno a stavební zásahy byly spíše devastačního rázu, a tak po 50 letech byl technický stav stavby alarmující. Došlo tedy k demolici a postavení novostavby. Pro řešení novostavby Domu s pečovatelskou službou byla použita půdorysná stopa původních objektů jako vodítko pro formování nových objemů, a tak byl alespoň z části zachován určitý přenos dědictví původní stavby. Kapacita Domu s pečovatelskou službou je 18 bytů ve dvou podlažích, a dále 4 startovací obecní byty pro mladé páry v podlaží třetím. V DPS je na každém podlaží 8 jednopokojových bytů (39,6 m2) a jeden dvoupokojový (66,8 m2). Startovací byty jsou rovněž dvoupokojové (61,8 m2). Všechny byty jsou orientovány na osluněnou stranu a mají z obytných místností přístup na terasu, resp. balkon. Plocha celkové revitalizace zahrnuje kromě původního statku také sousedící pozemek se starým neplodným jabloňovým sadem. Urbanistické řešení zahrnuje obytnou zástavbu celého území, z toho Dům s pečovatelskou službou na pozemcích Balcarova statku. V další etapě jsou zamýšleny malometrážní byty s integrovanou mateřskou školkou a v poslední etapě byty vyšší kategorie. 118

113

Kuda, F., (2006), str. 33 http://files.saktor.cz/200000275-b8114b90af/Nov%C3%A1%20B%C4%9Bl%C3%A1%20%20v%C3%ADc%20ne%C5%BE%20jen%20bydlen%C3%AD.pdf 115 Kuda, F., (2006), str. 33 116 http://files.saktor.cz/200000275-b8114b90af/Nov%C3%A1%20B%C4%9Bl%C3%A1%20%20v%C3%ADc%20ne%C5%BE%20jen%20bydlen%C3%AD.pdf 117 Kuda, F., (2006), str. 33 118 http://files.saktor.cz/200000275-b8114b90af/Nov%C3%A1%20B%C4%9Bl%C3%A1%20%20v%C3%ADc%20ne%C5%BE%20jen%20bydlen%C3%AD.pdf 114

81

7.2.2 Jubilejní kolonie Fotografie před revitalizací:

Obr. 56: Jubilejní kolonie, dům č. 32 před revitalizací (zdroj: http://www.ovajih.cz/view_doc.php?section=158&doc_id=3317)


Obr. 57: Jubilejní kolonie, dům č. 32 po revitalizaci

Obr. 58: Jubilejní kolonie

(zdroj: http://www.ovajih.cz/view_doc.php?section=158&doc_id=3317)



Jubilejní kolonie

Rozloha

2,3 ha

Lokalita

Ostrava - Hrabůvka

Investor


Stav

rekonstrukce uceleného urbanistického celku

Původní využití

bydlení

Poslední využití

bydlení 82


bydlení, služby

Účel

bydlení, služby 119

Realizace

2001 – 2012 120

Historie lokality, dnešní stav a využití Jubilejní kolonie byla postavená Vítkovickými železárnami podle projektu J. Friewalda v letech 1926 - 1932. Jedná se o dělnické byty, situované do jednopatrových domů se dvory a vnitřními ulicemi. Urbanistickou soustavu tvořily jednopatrové domy s 605 dvoupokojovými byty. Tento komplex se službami, knihovnou, obchody představoval nejvyšší úroveň bydlení v tehdejším Československu. Po druhé světové válce se stal vzorem pro budování moderních sídlišť. Hlavní nevýhodou bytových jednotek byla původně absence koupelen a ústředního topení. Dnes po rekonstrukcích tato část nabízí nejatraktivnější bydlení v obvodu. Některé domy patří mezi kulturní a chráněné památky. 121 Obytný soubor ulice Jubilejní prochází rekonstrukcí. Oblast se postupně stává atraktivní adresou, kompletní rekonstrukce celé lokality by měla být dokončena v roce 2012. Byty jsou podle svého vybavení zařazeny do druhé a třetí kategorie a úkolem probíhající rekonstrukce je vybudování nadstandardních bytů první kategorie. Vzhledem k většímu stavebnímu a finančnímu rozsahu se stavební práce provádějí po ucelených etapách. Od zahájení rekonstrukce v roce 2001 bylo do konce roku 2006 v rámci první až čtvrté etapy dokončeno 87 bytů. V roce 2008 bylo projekčně připraveno pokračování páté etapy a připravovala se šestá etapa. Náklady na rekonstrukci v roce 2008 přesáhly 160 milionů korun. Uvedená zástavba je zařazena do ochranného památkového pásma a třiadvacet vybraných domů bylo Ministerstvem kultury ČR prohlášeno za kulturní památku. V roce 2008 bylo rekonstruováno třiadevadesát bytů s průměrným nákladem na byt zhruba 1,4 miliony korun, což odpovídá použitému vybavení a způsobu rekonstrukce plovoucí podlahy, obklady, dlažby, část podlahového vytápění, dřevěné obložkové zárubně, eurookna apod. Součástí rekonstrukce první etapy byla i technická infrastruktura - dětské herní prvky, parkovací stání, zeleň, chodníky a příprava na veřejné osvětlení. 122

119

Kuda, F., (2006), str. 29 http://www.ovajih.cz/view_doc.php?section=158&doc_id=3317 121 http://www.portalostrava.cz/jubilejni-kolonie-1/ 122 http://www.ovajih.cz/view_doc.php?section=158&doc_id=3317 120

83

7.2.3 Martinská kolonie Fotografie před revitalizací:

Obr. 59: Domy v Martinské kolonii před revitalizací (zdroj: http://ostravablog.cz/foto/kolonie-u-koule-v-marianskych-horach/)


Obr. 60: Martinská kolonie

Obr. 61: Martinská kolonie




Martinská kolonie

Rozloha

10,8 ha

Lokalita

Ostrava – Mariánské Hory

Investor

soukromé osoby

Stav

postupná rekonstrukce

Původní využití

bydlení, dělnická kolonie

Poslední využití

bydlení


podnikání 84

Účel

volný čas, komerce123

Historie lokality, dnešní stav a využití Martinská kolonie zvaná U Koule (někdy také Horní) byla postavena podle typizovaného projektu stavební firmy Ferdinad Mainx & Leopold Popp z Moravské Ostravy v letech 1905–1908. Název U koule (místně U Kule) vycházel s názvu hostince na nároží dnešních ulic 28. října a Přemyslovců, který byl zbourán v roce 1960. Každý dům je jednopatrový s osmi byty. Charakter je založený na přístupu k bytům od společného schodiště po pavlači, která je podél celého dvorního průčelí. Každý byt měl kromě pokojů kuchyň, předsíň a spíž. K domu náležela také dvě hospodářská stavení.124 V průběhu 90. let 20. století byla řešena otázka zachování a nového využití obytných domů. Pavlačové domy bývalé dělnické kolonie v Mariánských Horách byly na konci 80. let 20. století neobydleny a nacházely se ve špatném technickém stavu. Nicméně kolonie si stále zachovávala svůj charakteristický ráz. Ze spolupráce ostravského Státního památkového ústavu a stavebního úřadu městské části Mariánské Hory vznikl počátkem 90. let 20. století projekt adaptace stávajících objektů pro nebytové účely. Jeho součástí byl návrh jednotných stavebních úprav všech domů, které umožňovaly změnu využití při zachování charakteru celé kolonie. Přestože stavební úpravy neproběhly podle vypracovaného projektu, patří tato realizace z hlediska památkové péče k nejlepším příkladům svého druhu v Ostravě.125

123

Kuda, F., (2006), str. 31 http://ostravablog.cz/foto/kolonie-u-koule-v-marianskych-horach/ 125 http://www.stavebnilisty.cz/2004/01/kolonie.html 124

85

7.2.4 Sirotčí ulice Fotografie před revitalizací:

Fotografie po revitalizací:

Obr. 62: Dům v Sirotčí ulici před revitalizací

Obr. 63: Dům v Sirotčí ulici po revitalizaci

(zdroj: Kuda, F., 2006)

(zdroj: Kuda, F., 2006)


Sirotčí

Rozloha

0,45 ha

Lokalita

Ostrava - Vítkovice

Investor


Stav

rekonstrukce

Původní využití

dělnická kolonie

Předchozí využití

vybydleno


komunitní centrum

Účel

bydlení sociálně slabých včetně sociálních služeb 126

Historie lokality, dnešní stav a využití Ocelářská Sirotčí kolonie je původně obytný komplex vystavěný pro zaměstnance Vítkovických železáren a jejich rodiny. Kolonie byla vystavěná na začátku 20. století. 127 Součástí Integrovaného plánu rozvoje města pod názvem Budoucnost Vítkovic je kromě jiného i oprava domů na Sirotčí ulici. V kasičce na proměnu poměrně velké části 126 127

Kuda, F., (2006), str. 32 http://www.vitkovice.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/vitkovice/pid/4252

86

městského obvodu Vítkovice je přes 300 milionů korun. Přes 200 milionů korun přitom činí dotace ministerstva pro místní rozvoj, 101 miliony se spolupodílí město Ostrava. Dohromady bude zregenerováno území o rozloze skoro 73 tisíc čtverečních metrů. 128

128

http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/20100212_vitkovice_problemova_cast_promena_ostrava.html

87

7.2.5 Slezskoostravský hrad Fotografie před revitalizací:

Obr. 64: Slezskoostravský hrad v roce 1928 (zdroj: http://foto.mapy.cz/80069-Slezskoostravsky-hrad-v-roce-1928)


Obr. 65: Slezskoostravský hrad

Obr. 66: Slezskoostravský hrad - detail




Slezskoostravský hrad

Rozloha

7,8 ha

Lokalita

Ostrava – Slezská Ostrava

Investor


Uživatel

město Ostrava

Stav

rekonstrukce a dostavba

Původní využití

území devastováno důlní činností 88

Poslední využití

bez využití, poddolované území


kultura, rekreace

Účel

volný čas, výstavnictví, koncerty 129

Historie objektu, dnešní stav a využití Hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století u brodiště poblíž soutoku řek jako ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova a zejména hranice polského státu, kterou tehdy tvořila řeka Ostravice. Ve 13. století byl obehnán 4 metry vysokou a 2,5 m širokou zdí. První písemná zmínka o existenci Slezskoostravského hradu se vztahuje ke 2. srpnu 1297. Od roku 1327 patřilo Těšínsko k českému státu a Slezskoostravský hrad ztratil svou funkci pohraničního hradu. Řeka Ostravice přestala být státní hranicí a stala se hranicí mezi panstvími olomouckého biskupa a těšínského knížete, mezi Moravou a Slezskem. Ve 40-tých letech 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1872 zámek vyhořel, byl však ještě obnoven. Hlavní příčinou jeho další zkázy byla těžba uhelných slojí přímo pod zámkem. V důsledku důlní činnosti stavba poklesla o 16 m, v 80. letech prošla neodbornou rekonstrukcí. Památka, která v uplynulých dvou desetiletích prodělala řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnila vlastníka a nakonec jí hrozila téměř záhuba. Doslova v "hodině dvanácté" se hrad vrátil do rukou Statutárního města Ostravy. Město areál hradu a jeho okolí vyčistilo, v propadlišti dějin zmizela budova někdejší součásti hradního areálu restaurace Rotunda, samotný objekt hradu je nyní zabezpečen před nevítanými návštěvníky a střežen soukromou bezpečností agenturou. Existuje návrh z roku 2005 přestavby hradu na hotel, restauraci, supermarket, vše je ale zamítnuto. V květnu roku 2004 byla opět otevřena brána hradu pro veřejnost. Hrad se stal významnou historickou stavbou města a místem konání různých kulturních a společenských akcí. 130

129 130

Kuda, F., (2006), str. 27 http://www.slezskoostravskyhrad.cz/historie/

89

7.2.6 Stadion odborářů Fotografie před revitalizací:

Obr. 67: Stadion odborářů (zdroj: Kuda, F., 2006)


Obr. 68: Obchodní centrum FUTURUM (foto: L. Pavelková, březen 2010)

Obr. 69: Obchodní centrum FUTURUM (foto: L. Pavelková, březen 2010)


Stadion odborářů

Rozloha

8,6 ha

Lokalita

Ostrava – Moravská Ostrava

Investor

zahraniční investor

Stav

rekonstrukce uceleného urbanistického celku

Původní využití

sport

Poslední využití

skládka


obchodní činnost, multikino 90

Účel

volný čas, komerce 131

Rok otevření

2000 132

Historie objektu, dnešní stav a využití Stadion odborářů mělo být největší sportovní centrum pro občany tehdejšího Československa. Na počátku padesátých let se jednalo o tom, že bude potřeba pro stále se rozrůstající Ostravu vystavět velké veřejné sportoviště. Měly být vybudovány tenisové a volejbalové kurty, sportovní hala na míčové hry (náhrada za dodnes stojící provizorní halu Tatran), v plánu byl také plavecký bazén a celému sportovišti měl dominovat největší stadion tehdejšího Československa pro 60 tisíc diváků - Stadion Odborářů. Měly se na něm konat oblastní spartakiády, hrát fotbal či jezdit plochá dráha. 133

Obr. 70: Vizualizace stadionu a okolí (zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/program/10209988352-15.10.2009-15:00-1.html)

Právě neprofesionální výstavba tohoto stadionu nakonec udělala stopku celému projektu

134

a v roce 1999 zde byla zahájena výstavba hypermarketu francouzské společnosti

Carrefour. 135 Obchodní centrum Futurum Ostrava je nejvíce navštěvované obchodní centrum v Moravskoslezském kraji. Objekt je jen jednopodlažní. Nachází se zde více než 70 obchodů, převážnou část tvoří obchody s módou. Samozřejmě zde naleznete i parfumerie, klenotnictví, obuv, trafiky, cestovní kanceláře, lékárnu, kadeřnictví, květinářství, banku a Hypermarket.136

131

Kuda, F., (2006), str. 29 http://www.knihaseznamu.cz/firma/nakupni-centra-v-cr/futurum-ostrava.aspx 133 http://www.ceskatelevize.cz/program/10209988352-15.10.2009-15:00-1.html 134 http://www.ceskatelevize.cz/program/10209988352-15.10.2009-15:00-1.html 135 http://www.markvartovice.cz/kronika/1999.asp 136 http://www.foxter.cz/prodejna/64-oc-futurum-ostrava-novinarska-6a-ostrava 132

91

8 Závěr V rámci diplomové práce byly vytvořeny Katalogové listy lokalit brownfields v Moravskoslezském kraji se zaměřením na lokality nacházející se v katastrálním území města Ostravy. Jednalo se tedy o revizi vybraných lokalit brownfields. Tyto listy byly doplněny fotografiemi a mapami a poté došlo k jejich sdružení do Katalogu vybraných lokalit brownfields v katastru města Ostravy. Celkem bylo vytipováno a zmapováno 54 lokalit rozmístěných nepravidelně po celém městě. Většina z nich jsou pozůstatky po rozmanité průmyslové činnosti Ostravy, ať už se jedná o hornickou činnost a poškození objektů v důsledku těžby či objekty a areály spojené s těžkým průmyslem. V samotném textu diplomové práce jsem se zaměřila na příklady dnes již revitalizovaných ploch bývalých brownfildů. Jedná se celkem o šest vybraných lokalit, konkrétněji o Balcarův statek v Nové Bělé, který je dnes využívaný jako dům s pečovatelskou službou, dále rekonstrukci domů v Jubilejní kolonii v městské části Hrabůvka určených k bydlení, rekonstrukci domů v bývalé dělnické kolonii - Martinské kolonii v Mariánských Horách s využitím v oblasti podnikání. Revitalizována byla také část domů v Sirotčí ulici v Ostravě – Vítkovicích. V současnosti je lokalita využívána jako komunitní centrum pro bydlení sociálně slabých občanů. Velké změny dostál taktéž Slezskoostravský hrad, který byl zachráněn takříkajíc za pět minut dvanáct. Hrad je v současnosti aktivně využíván pro rekreaci a společenské akce včetně nejrůznějších výstav, slavností a koncertů. Jako poslední příklad bych jmenovala znovuvyužití pozemků bývalého stadionu odborářů pro výstavbu prvního nákupního centra v Ostravě. Zabývala jsem se také velmi zajímavým tématem tří současných největších developerských projektů v Ostravě, jejich historickým, současným i budoucím vývojem. Největší pozornost bezesporu přitahuje projekt zvaný Nová Karolina, jako největší developerský projekt nejen v celé Ostravě, ale také v celé České republice. Snaží se navázat na historickou část města na straně jedné a oblastí Dolních Vítkovic na straně druhé. Nová Karolina by se měla stát novým obchodním, obytným, administrativním a společenským centrem Ostravy. Druhým projektem je znovuzačlenění průmyslové oblasti Dolní Vítkovice do chodu města. Jedná se o bývalý důl Hlubina, již odstavené vysoké pece a koksovnu. Celá tato oblast je památkou nevídaných rozměrů, která nemá v celé Evropě obdoby. Objekty by se měly proměnit na společenské a výukové prostory, značná část lokality na technický skanzen a část by měla být zalesněna. Nejméně známým avšak významným projektem je 92

rozvojová zóna Hrušov, jako dnes vybydlená a do jisté míry značně znečištěná oblast, která by měla postupně naleznout svůj účel v lehkém průmyslu, administrativním či vědeckém využití. Do budoucna bych si přála, aby současné lokality brownfields i ty budoucí znovu nalezly své místo v životě našeho stále se rozvíjejícího města Ostravy. Klíčová slova: brownfield, deprimující zóny, urbanizované území, průmysl, ekologická zátěž, kontaminace, znečištění, sanace, regenerace

93

9 Summary In terms of this thesis there were created a catalog lists of sites of brownfield land in the Moravskoslezsky region, focusing on sites located in the land within the town of Ostrava. It was therefore in a review of selected sites of brownfield land. These sheets were completed by images and maps and then have their association into the bulk catalog of selected sites of brownfield land in the land-the city of Ostrava. Totally it was looked out and mapped 54 locations spaced irregularly throughout the city. Most of them are the remains of various industrial activities of Ostrava, whether it’s a mining activity and the damage of objects due to mining or objects of the premises associated with heavy industry. In a text I focused on today’s revitalization areas of former brownfilds examples. A total of six selected sites, specifically the Balcarová farma in Nová Bělá which is now used as a House homes, rebuilding houses in Jubilejní kolonie in Hrabůvka intended for housing, reconstruction of houses in former working-class - colony in Mariánské Hory using for business. Also part of the home in the Sirtočí Street in Ostrava-Vítkovice was redesigned. Currently the site is used as a community centre for housing the socially weak citizens. Large changes were done in Slezskoostravský castle also which has been saved five minutes to twelve. The castle is currently actively used for recreation and social events including various exhibitions, festivals and concerts. As the last example I appointed re-usability of land of the trade unionists stadium for the construction of the first shopping centre in Ostrava. I also addressed a very interesting topic of three current largest developers’ projects in Ostrava, their historical, present and future developments. Without question the most attention is high profile project called the Nová Karolína , as the largest developer project across Ostrava and also in the whole Czech Republic. Trying to establish the historical part of town and the region of Dolní Vítkovice. The Nová Karolína should become a new business, apartment, administrative and cultural centre in Ostrava. The second project is the reintegration of the industrial area of Dolní Vitkovice into the town. This is a former Hlubina mine, blast furnace which were weaned already and coking plant. Area is a sight of a singular dimensions not throughout Europe. Objects should turn to the social and educational facilities; a considerable portion of the site at the technical Museum and part should be forested. The least known but an important project is the development zone Hrušov, as today, uninhabited, and to some extent greatly polluted area, which should also gradually their purpose in light industry, administrative or scientific use. 94

In the future I wish the present site of brownfield land and the future once found its place in the life of our city which is still developing. Key words: brownfield sites, depressing zones, urbanized territory, industry, ekological stress, contamination, redevelopment, regeneration

95

Seznam obrázků Obr. 1: Poloha Ostravy v rámci České republiky .................................................................... 13 Obr. 2: Pohled na město z výšky .............................................................................................. 13 Obr. 3: Okresy Moravskoslezského kraje ................................................................................ 14 Obr. 4: Městské obvody ............................................................................................................ 16 Obr. 5: Odkryv černého uhlí na vrchu Landek ........................................................................ 17 Obr. 6: Sídlo lovců mamutů na vrchu Landek ......................................................................... 17 Obr. 7: Slezskoostravský hrad .................................................................................................. 18 Obr. 8: V pozadí stará radnice města Ostravy na Masarykově náměstí.................................. 19 Obr. 9: Dnešní podoba oblouku ............................................................................................... 21 Obr. 10: Stavba oblouku v Ostravě - Porubě ........................................................................... 21 Obr. 11: Moravská Ostrava po sloučení obcí v roce 1924 ...................................................... 23 Obr. 12: Nová radnice města Ostravy ..................................................................................... 23 Obr. 13: Nová Ves vodárna...................................................................................................... 24 Obr. 14: Vítkovická radnice ..................................................................................................... 25 Obr. 15: Územní rozšíření Moravské Ostravy v roce 1941 ..................................................... 26 Obr. 16: Změny územního rozsahu Ostravy v 50. a 60. letech ................................................ 29 Obr. 17: Územní rozšíření Ostravy v 70. letech ....................................................................... 31 Obr. 18: Znak města Ostravy ................................................................................................... 33 Obr. 19: Azurová forma loga města Ostravy ........................................................................... 34 Obr. 20: Těžní věž dolu Jindřich .............................................................................................. 37 Obr. 21: Výzkumný a sportovní areál BSM Orien ................................................................... 53 Obr. 22: Aeroville – Zweibrűcken ............................................................................................ 56 Obr. 23: Liverpoolské doky ...................................................................................................... 57 Obr. 24: Panorama Vítkovic .................................................................................................... 59 Obr. 25: Letecký snímek celé oblasti; Obr. 26: Současné území NKP .................................... 64 Obr. 27: Vizualizace budoucí podoby lokality ......................................................................... 65 Obr. 28: IV. Energetická ústředna, plynojem a vysoká pec č. 1 .............................................. 66 Obr. 29: Vysoká pec č. 1 .......................................................................................................... 66 Obr. 30: Dnešní podoba plynojemu; Obr. 31: Vizualizace plynojemu .................................... 67 Obr. 32: Dnešní stav elektrické ústřední; Obr. 33: Vizualizace elektrické ústředny ............... 67 Obr. 34: Letecký pohled ........................................................................................................... 68 96

Obr. 35: Pohled na lokalitu z ulice Bohumínské; Obr. 36: Pohled na lokalitu z ulice Bohumínské .............................................................................................................................. 69 Obr. 37: Ulice Hrušova; Obr. 38: Ulice Hrušova .................................................................... 69 Obr. 39: Letecký pohled na území po revitalizaci .................................................................... 71 Obr. 40: Historická fotografie Karoliny .................................................................................. 71 Obr. 41: Historické fotografie jámy a koksovny Karolina ....................................................... 72 Obr. 42, 43, 44: Provozní budovy, dnes chráněné památky .................................................. 73 Obr. 45: Vizualizace lávky pro pěší; Obr. 46: Arch. Jiřičná s vítězným návrhem lávky ......... 75 Obr. 47: Schéma uliční sítě ...................................................................................................... 75 Obr. 48: Položení základního kamene ..................................................................................... 77 Obr. 49: Současný stav dvojhalí elektrocentrály; Obr. 50: Vizualizace elektrocentrály ....... 78 Obr. 51: Vizualizace č. 1, ostravská čtvrť Nová Karolina ....................................................... 78 Obr. 52: Vizualizace č. 2, ostravská čtvrť Nová Karolina ....................................................... 78 Obr. 54: Domov důchodců; Obr. 55: Domov důchodců ......................................................... 80 Obr. 53: Fotografie statku, leden 2004 .................................................................................... 80 Obr. 56: Jubilejní kolonie, dům č. 32 před revitalizací ........................................................... 82 Obr. 57: Jubilejní kolonie, dům č. 32 po revitalizaci; Obr. 58: Jubilejní kolonie .................. 82 Obr. 59: Domy v Martinské kolonii před revitalizací .............................................................. 84 Obr. 60: Martinská kolonie; Obr. 61: Martinská kolonie........................................................ 84 Obr. 62: Dům v Sirotčí ulici před revitalizací ......................................................................... 86 Obr. 63: Dům v Sirotčí ulici po revitalizaci ............................................................................. 86 Obr. 64: Slezskoostravský hrad v roce 1928 ............................................................................ 88 Obr. 65: Slezskoostravský hrad; Obr. 66: Slezskoostravský hrad - detail ............................... 88 Obr. 68: Obchodní centrum FUTURUM; Obr. 69: Obchodní centrum FUTURUM ............. 90 Obr. 67: Stadion odborářů ....................................................................................................... 90 Obr. 70: Vizualizace stadionu a okolí ...................................................................................... 91

97

Seznam tabulek Tab. 1: Zábor půdy města Ostravy........................................................................................... 15 Tab. 2: Nadmořská výška území města Ostravy ...................................................................... 15 Tab. 3: Ukončení hornické činnosti v dolech ostravsko – karvinského revíru ........................ 37 Tab. 4: Srovnání předchozího a navrženého budoucího využití brownfieldů v ČR ................. 48 Tab. 5: Předpokládaná struktura nákladů u 40 vybraných lokalit větších než 2 ha................ 49 Tab. 6: Základní údaje – Dolní oblast Vítkovic ....................................................................... 59 Tab. 7: Základní údaje – rozvojová zóna Hrušov .................................................................... 68 Tab. 8: Základní údaje – Nová Karolina ................................................................................. 73 Tab. 9: Upřesňující údaje – Nová Karolina ............................................................................ 74

98

Použitá literatura 

Bursa, M.: Stručný socioekonomický přehled krajů Česka. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ústav přírodních věd, Ústí nad Labem 2005, 60 str.



Dlouhý, J. a kol.: Historie a současnost podnikání na Ostravsku. Městské knihy s.r.o., Žehušice 2001, 343 str.



Kadeřábková, B., Piecha, M. a kol.: Brownfields: jak vznikají a co s nimi. C.H.Beck, Praha 2009, 138 str.



Kolektiv: Technicko – ekonomické vyhodnocení lokality Hrušov. Architektonická, projektová a inženýrská kancelář ARPIK OSTRAVA, s.r.o., Ostrava 2008, 70 str.



Korbelářová, I., Žáček, R.: Velká Ostrava – 75. výročí sloučení ostravských obcí. Tilia, Šenov u Ostravy 1999, 60 str.

 Kuda, F. a kol.: Nevyužívané plochy neprůmyslového charakteru vybraných lokalit v Moravskoslezském kraji. Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava, fakulta stavební, Ostrava 2006, 94 str. 

Kuda, F., Smolová, I.: Technické a geografické aspekty integrace neprůmyslových brownfieldů do území. Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava, fakulta stavební, Ostrava 2007, 150 str.

 Machotková, J.: Společnost Vítkovice v dokumentech 1828 – 2003. Tilia, Šenov u Ostravy 2003, 182 str.  Nový, A. a kol.: Brownfields – šance pro budoucnost. VUT v Brně, Brno 2004, 78 str.  Smolová, I.: Těžba nerostných surovin na území ČR a její geografické aspekty. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008, 195 str.  Šmehlík, V.: Ostrava: Průvodce městem. Freytag & Berndt, Praha 2009, 146 str. 

Vojvodíková, B.: Vědecké publikace fakulty stavební: Specifika a možnosti využití brownfields vzniklých v důsledku útlumu hlubinné těžby na Ostravsku. Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava, fakulta stavební, Ostrava 2006, 44 str.

 Vopasek, S.: Dějiny hornictví, aneb jak to bylo s uhlím na Ostravsku. Edice Ostravica, Repronis 2005, 60 str.  Weissmanová, H. a kol.: Chráněná území ČR, svazek X. Ostravsko. AOPK ČR, EkoCentrum Brno, Praha 2004, 456 s. 99

Internetové zdroje 

Http://www.ceskatelevize.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-12]. Česká televize. Dostupné z WWW: .  Http://www.zdarbuh.cz/ [online]. 2008 [cit. 2010-03-16]. Zdař Bůh.cz. Dostupné z WWW: .  Http://www.markvartovice.cz [online]. 2009 [cit. 2010-03-1]. Markvartovice. Dostupné z WWW: .  Http://www.foxter.cz/ [online]. 2009 [cit. 2010-04-18]. Foxter. Dostupné z WWW: .  Http://www.knihaseznamu.cz/bol/default.aspx [online]. 2010 [cit. 2010-04-12]. Kniha seznamů. Dostupné z WWW: .  Http://www.mesto-klimkovice.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-04-16]. Město Klimkovice. Dostupné z WWW: .  Http://www.ostrava.cz/ [online]. 13 duben 2010 [cit. 2010-04-02]. Magistrát města Ostravy. Dostupné z WWW: .  Http://www.ostrava.cz/ [online]. 08 březen 2010 [cit. 2010-03-15]. Magistrát města Ostravy. Dostupné z WWW: .  Http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/ [online]. 2007 — 2010 [cit. 2010-02-16]. Moravskoslezský kraj. Dostupné z WWW: <• http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/>.  Http://www.partnerstvi-msk.cz/ [online]. - [cit. 2010-04-16]. Moravskoslezský kraj partnerství k prosperitě. Dostupné z WWW: .  Http://geography.upol.cz/ [online]. 09. 05. 2010 [cit. 2010-05-3]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. Dostupné z WWW:  Http://www.fabriky.cz/ [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Fabriky.cz. Dostupné z WWW: .  Http://www.hornictvi.info/ [online]. - [cit. 2010-04-06]. HORNICTVÍ.info. Dostupné z WWW: .  Http://www.kr-moravskoslezsky.cz/ [online]. 2007 - 2010 [cit. 2010-04-16]. Moravskoslezský kraj. Dostupné z WWW: .  Http://www.hornictvi.info/ [online]. - [cit. 2010-04-16]. HORNICTVÍ.info. Dostupné z WWW: .  Http://www.arr.cz/ [online]. 2008 [cit. 2010-04-16]. AGENTURA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ. Dostupné z WWW: http://www.arr.cz/userfiles/file/D2R2009/4_Dolni_oblast_Vitkovice.pdf>.

100



      





    

     

Http://www.ostrava-vitkovice.eu/uvod.php [online]. - [cit. 2010-03-16]. OSTRAVA VÍTKOVICE. Dostupné z WWW: . Http://www.nkp-vitkovice.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-03-16]. Dolní oblast VÍTKOVICE. Dostupné z WWW: Http://sdruzeni.nkp-vitkovice.cz/ [online]. - [cit. 2010-05-16]. Národní kulturní památka VÍTKOVICE. Dostupné z WWW : . Http://www.cestovatel.cz/ [online]. - [cit. 2010-03-16]. Cestovatel.cz. Dostupné z WWW : . Http://www.slezskoostravskyhrad.cz/ [online]. 2006 [cit. 2010-04-20]. Ostravské výstavy a.s. Dostupné z WWW : . Http://foto.mapy.cz/ [online]. 1996 - 2007 [cit. 2010-04-16]. Mapy.cz. Dostupné z WWW : . Http://moravskoslezsky.denik.cz/ [online]. 2005 [cit. 2010-04-10]. Moravskoslezský deník.cz. Dostupné z WWW: . Http://www.vitkovice.ostrava.cz/ [online]. 29 únor 2008 [cit. 2010-04-16]. Městský obvod Vítkovice. Dostupné z WWW: . Http://www.kr-moravskoslezsky.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-03-10]. Moravskoslezský kraj. Dostupné z WWW: . Http://www.stavebnilisty.cz/ [online]. 1996-2010 [cit. 2010-04-02]. Stavební listy. Dostupné z WWW: . Http://ostravablog.cz/ [online]. 2004—2010 [cit. 2010-04-16]. OstravaBlog.cz. Dostupné z WWW: . Http://www.portalostrava.cz/ [online]. 2008 - 2010 [cit. 2010-04-18]. Portalostrava.cz. Dostupné z WWW: . Http://www.ovajih.cz/ [online]. - [cit. 2010-04-17]. Úřad městského obvodu Ostrava - Jih. Dostupné z WWW: . Http://www.novabela.ostrava.cz/ [online]. 15 říjen 2009 [cit. 2010-04-20]. Nová Bělá. Dostupné z WWW: . Http://www.novakarolinapark.cz/ [online]. - [cit. 2010-03-21]. Nová Karolina Park. Dostupné z WWW: . Http://www.nova-karolina.cz/ [online]. - [cit. 2010-03-16]. Nová Karolina. Dostupné z WWW: . Http://www.nova-karolina.cz/ [online]. 2006 - 2008 [cit. 2010-03-16]. Nová Karolina. Dostupné z WWW: . Http://www.nova-karolina.cz/ [online]. 2006 - 2008 [cit. 2010-03-17]. Nová Karolina. Dostupné z WWW: . Http://www.nova-karolina.cz/ [online]. 2006 - 2008 [cit. 2010-03-16]. Nová Karolina. Dostupné z WWW: .

101















 



Http://www.ostrava.cz/ [online]. 08 březen 2010 [cit. 2010-03-16]. Ostrava. Dostupné z WWW: . Http://ostravablog.cz/ [online]. 2004—2010 [cit. 2010-03-16]. OstravaBlog.cz. Dostupné z WWW: . Http://www.ostrava.cz/ [online]. 24 únor 2010 [cit. 2010-03-16]. Ostrava. Dostupné z WWW: . Http://www.ostrava.cz/ [online]. 16 únor 2010 [cit. 2010-03-16]. Ostrava. Dostupné z WWW: . Http://www.ostrava.cz/ [online]. 05 květen 2010 [cit. 2010-05-06]. Ostrava. Dostupné z WWW: . Http://www.ostrava.cz/ [online]. 16 prosinec 2009 [cit. 2010-02-16]. Ostrava. Dostupné z WWW: . Http://www.ostrava.cz/ [online]. 21 červenec 2009 [cit. 2010-03-16]. Ostrava. Dostupné z WWW: . Http://www.ostrava.cz/ [online]. 04 prosinec 2009 [cit. 2010-02-20]. Ostrava. Dostupné z WWW: . Http://www.ostrava.cz/ [online]. 04 prosinec 2009 [cit. 2010-02-16]. Ostrava. Dostupné z WWW: . Http://www.brownfieldy.cz/ [online]. - [cit. 2010-04-22]. Národní databáze brownfieldů. Dostupné z WWW: .

102

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Tabulka vývoje počtu obyvatel obcí města Ostravy Příloha č. 2: Seznam lokalit brownfields v Ostravě Příloha č. 3: Mapa lokalit brownfields v Ostravě Příloha č. 4: Formulář pro zadávání charakteristik jednotlivých lokalit brownfields Příloha č. 5: Ukázka katalogového listu lokalit brownfields OVA 008

Důl Eduard Urx

OVA 054

Zámek Kunčice

Příloha č. 6: Mapa vybraných řešených lokalit brownfields v Ostravě Lokalita Dolní oblast Vítkovic Lokalita Nová Karolina v Moravské Ostravě Rozvojová zóna Hrušov Příloha č. 7: Mapa revitalizovaných ploch neprůmyslového charakteru vybraných lokalit v Ostravě Balcarův statek Jubilejní kolonie Sirotčí ulice Martinská kolonie Slezskoostravský hrad Stadion odborářů

Příloha č. 1: Tabulka vývoje počtu obyvatel jednotlivých obcí města Ostravy Název obce Antošovice Bartovice Heřmanice Hošťálkovice Hrabová Hrabůvka Hrušov Koblov Krásné Pole Kunčice nad Ostravicí Kunčičky Lhotka u Ostravy Mariánské Hory Martinov Michálkovice Moravská Ostrava Muglinov Nová Bělá Nová Ves Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou Poruba Proskovice Přívoz Pustkovec Radvanice Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice Výškovice Zábřeh nad Odrou Počet obyvatel celkem:

První zmínka 1709 1305 1305 1434 1297 1395 1256 1377 1424 1305 1380 1464 1367 1424 1440 1267 1305 1392 1584 1377 1255 1424 1393 1394 1377 1377 1305 1229 1272 1265 1377 1357 1408 1288

Rok připojení obce k Ostravě 1976 1960 1941 1976 1941 - 1954, 1960 1924 1941 1976 1976 1941 1941 1976 1924 1960 1941 1440 1941 1941 - 1954, 1975 1924 1976 1976 1976 1957 1975 1924 1957 1941 1941 1941 - 1954, 1975 1957 1957 1924 1941 - 1954, 1966 1924

obyvatel Počet 1843 1890 126 130 855 1541 435 1423 482 775 526 1438 1 502 3 032 249 2543 549 810 458 695 655 1627 279 1131 274 603 227 1154 432 522 275 2889 1 876 19 243 204 836 556 825 257 659 524 1107 626 728 1611 2478 622 911 465 503 424 5 250 400 495 474 2337 1007 13176 1152 1738 576 1362 435 701 328 10 294 317 454 784 3 209 21805 88509

1910 118 2062 3 727 1028 2 211 5 155 7 922 1543 1032 2460 4607 897 11 040 740 6818 36 754 2647 1 087 1 583 2461 996 3170 1403 574 16 462 647 7139 22892 2118 2397 1067 23 151 592 9 809 190219

1930 158 2658 3 124 1352 2 740 5 155 7 626 1859 1274 3422 4814 1017 13 579 840 5702 45 885 3435 1400 2 275 3206 997 4488 1880 708 18 544 833 8136 22242 2778 5368 1867 25 820 798 14 046 221956

1950 193 2978 3 202 1456 4 584 5 343 7 389 1853 1289 5370 5369 979 13 555 641 5608 47 189 3226 1567 2 014 3865 813 3391 1596 679 16 452 706 9069 18104 3190 4722 1937 20 774 772 16 414 218239

1991 407 1494 1 714 1538 3 446 51 913 - včetně Dubiny 2 486 900 1898 859 1531 941 13 989 - včetně Hulvák 1109 2466 42 099 4163 1460 640 2659 1001 3934 83982 1052 4 280 999 4279 7406 5747 3379 1620 7 292 18295 45 840 328 809

31.3.2010 viz. Slezská Ostrava 6 779 - včetně Radvanic viz. Slezská Ostrava 1 566 3 788 * viz. Slezská Ostrava viz. Slezská Ostrava 2 522 viz. Slezská Ostrava viz. Slezská Ostrava 1 187 13 063 - včetně Hulvák 1 122 3 154 41 815 - včetně Přívozu viz. Slezská Ostrava 1 745 679 3 019 1 309 4 776 70 602 1 225 41 815 - včetně Moravské Ostravy 1 243 6 779 - včetně Bartovic 21 477 3 772 4 548 1 871 8 038 * * 313 672 * Ostrava Jih - 114 372 obyvatel

(zdroj: Irena Korbelářová, Rudolf Žáček: Velká Ostrava – 75. Výročí sloučení ostravských obcí, nakladatelství Tilia 1999, 60 str.; http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/SIS_OVV/HLEDAM_INFO/stati1Q_OV.pdf)

Příloha č. 2: Seznam lokalit brownfields v Ostravě ČÍSLO LOKALITY

NÁZEV LOKALITY

OVA 001

Bastro OKD

OVA 002

Betonárna Stavoservis Bývalý průmyslový areál dolu Odra Bývalý vojenský prostor Bělský Les

OVA 003 OVA 004 OVA 005 OVA 006

Cementárna CEMOS ČOV - Ostravské vodovody a kanalizace

OVA 007

ČSAD garáže

OVA 008

Důl Eduard Urx

OVA 009

Důl Heřmanice

OVA 010

Důl Hlubina

OVA 011

Důl Jan Maria

OVA 012

Důl Jan Šverma II.

OVA 013

OVA 015

Důl Jeremenko Důl Odra - Eduard Urx 5, Koblov Důl Odra - lokalita Alexandr

OVA 016

Důl Oskar

OVA 017

Důl Petr Bezruč

OVA 018

Důl Stachanov

OVA 019

Důl Trojice

OVA 020

Důl Zárubek

OVA 021 OVA 022

Halda Hrabůvka Haldový komplex dolu Bezruč a dolu Heřmanice

OVA 023

HCHZ Hrušov

OVA 024

Hrušov - rozvojová zóna

OVA 025

Chemický závod Ostramo

OVA 014

OKRES Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město

NÁZEV MĚSTA/OBCE Radvanice a Bartovice

ROZLOHA LOKALITY (ha) 18,3

MÍRA KONTAMINACE bez předpokládané kontaminace bez předpokládané kontaminace mírná či bodová kontaminace bez předpokládané kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace bez předpokládané kontaminace bez předpokládané kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace

DOPRAVNÍ DOTUPNOST

OPUŠTĚNOST AREÁLU

PŘEDCHOZÍ VYUŽITÍ LOKALITY

FUNKČNÍ VYUŽITÍ DLE PLATNÉ ÚPD

výborná

neopuštěn

průmysl

Lehký průmysl, sklady, drobná výroba

dobrá

částečně opuštěn

průmysl

dobrá


průmysl

Lehký průmysl, sklady, drobná výroba Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; občanská vybavenost

dobrá

zcela opuštěn

vojenské

Lesy

výborná


průmysl

Těžký průmysl

dobrá


průmysl


dobrá


doprava


dobrá

neopuštěn

průmysl

technické muzeum

dobrá


průmysl

výborná


průmysl

Lehký průmysl, sklady, drobná výroba Občanská vybavenost (Technické muzeum)

výborná


průmysl

Lehký průmysl

dobrá


průmysl

Lehký průmysl

výborná


průmysl

Lehký průmysl

dobrá


průmysl

Lehký průmysl

výborná


průmysl

Lehký průmysl

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Lehký průmysl

výborná


průmysl

Jádrové území

výborná


průmysl

Lehký průmysl

závažná kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace

dobrá


průmysl

výborná


průmysl

Volnočasové aktivity Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; drobná a ochranná zeleň

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Lesy

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Lesy

dobrá

zcela opuštěn

Lehký průmysl; těžký průmysl

dobrá


průmysl občanská vybavenost


výborná

zcela opuštěn

průmysl

Lehký průmysl; těžký průmysl

Poruba

nezjištěno

Přívoz

3,6

Ostrava - Jih

16,8

Slezská Ostrava

13,2

Třebovice Moravská Ostrava a Přívoz

2,85

Ostrava - Petřkovice

2,1

Slezská Ostrava

7

Vítkovice

6,65

Slezská Ostrava

2,9

Svinov

8,3

Vítkovice

9,1

Slezská Ostrava

6,15

Slezská Ostrava

5,7

Slezská Ostrava

2,2

Slezská Ostrava

10,7

Slezská Ostrava

4,5

Slezská Ostrava

1,63

Slezská Ostrava

13, 6

Ostrava - Jih

21,2

Slezská Ostrava

nezjištěno

Slezská Ostrava

nezjištěno

Slezská Ostrava Moravská Ostrava a Přívoz

2,7

závažná kontaminace bez předpokládané kontaminace

nezjištěno

závažná kontaminace

9,6

OVA 026

Kaliště Jeremenko

OVA 027

Karolina

OVA 028

Koksovna Jan Šverma

OVA 029

Koksovna Svoboda

OVA 030

Kovošrot Unikov

OVA 031

Laguny Ostramo

OVA 032 OVA 033

Lahos Moravské chemické závody

OVA 034

Moravskoslezské teplárny

OVA 035

Odval dolu Eduard Urx

OVA 036

Odval dolu Jan Maria

OVA 037

Odval dolu Odra

OVA 038

Odval dolu Oskar

OVA 039

Odval zeminy Vratimovská

OVA 040

Ostramo Vlček

OVA 041

Pemic

OVA 042

PHM - NH

OVA 043

Pískovna - Polanka

OVA 044

Pískovna - Zábřeh

OVA 045

Rudná I

OVA 046

Rudná II

OVA 047

Rudná III

OVA 048

Sádky Svinov Sedimentační nádrž dolu Zárubek

OVA 049 OVA 050

OVA 051

Seliko Skládka nebezpečného odpadu

OVA 052

Složiště popelovin

OVA 053

Vítkovice vysoké pece

OVA 054

Zámek Kunčičky

Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město Ostrava město

mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; lesy

dobrá


průmysl

Jádrové území

závažná kontaminace mírná či bodová kontaminace bez předpokládané kontaminace

výborná


průmysl

Těžký průmysl

výborná


průmysl

Těžký průmysl

dobrá

neopuštěn

průmysl


dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Lesy

24,7

závažná kontaminace mírná či bodová kontaminace

výborná


průmysl

15,2


výborná

neopuštěn

průmysl

Lehký průmysl, sklady, drobná výroba Těžký průmysl; lehký průmysl, sklady, drobná výroba

6,7

závažná kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace mírná či bodová kontaminace

výborná

neopuštěn

průmysl

Těžký průmysl; lehký průmysl

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Lesy

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Lesy

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Lesy

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Lesy Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; drobná a ochranná zeleň

výborná

zcela opuštěn

výborná


průmysl admninistrativa, sklady

dobrá

neopuštěn

průmysl


dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Orná půda

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Slezská Ostrava Moravská Ostrava a Přívoz Mariánské Hory a Hulváky Moravská Ostrava a Přívoz

16,6

Svinov Mariánské Hory a Hulváky Mariánské Hory a Hulváky Mariánské Hory a Hulváky Moravská Ostrava a Přívoz

18

32 40,2 23,4

10,16

Petřkovice

6,87

Slezská Ostrava

4,8

Slezská Ostrava

3,5

Slezská Ostrava

5,3

Slezská Ostrava Moravská Ostrava a Přívoz

0,9 16,9

Slezská Ostrava

2,38

Slezská Ostrava

1,5

Polanka nad Odrou

0,8

Ostrava - Jih

nezjištěno

závažná kontaminace bez předpokládané kontaminace bez předpokládané kontaminace bez předpokládané kontaminace bez předpokládané kontaminace

Slezská Ostrava

6,1


výborná

zcela opuštěn

průmysl

Slezská Ostrava

3,5


dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Slezská Ostrava

nezjištěno

výborná

zcela opuštěn

průmysl

Svinov

8,46

závažná kontaminace mírná či bodová kontaminace

Lesy Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; Drobná a ochranná zeleň Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; Drobná a ochranná zeleň Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; Drobná a ochranná zeleň

dobrá

zcela opuštěn

zemědělství

Zemědělská půda ostatní

Slezská Ostrava

1,2

dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Lesy

Třebovice

3,44


výborná


průmysl


Slezská Ostrava

1,8


dobrá


průmysl

Lesy

Slezská Ostrava

nezjištěno


dobrá

zcela opuštěn

průmysl

Vítkovice

26

výborná


Slezská Ostrava

1,8 ha


dobrá

zcela opuštěn

průmysl komerční a obchodní

Lesy Občanská vybavenost (Technické muzeum); lehký průmysl občanská vybavenost; parky, parkově upravená zeleň

Lehký průmysl; těžký průmysl Administrativa

Příloha č. 3: Mapa lokalit brownfields v Ostravě

Příloha č. 4: Formulář pro zadávání charakteristik jednotlivých lokalit brownfields

Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území

Název města/obce

Číslo lokality

Název lokality

Okres

Obec s rozšířenou působností

Rozloha lokality v ha

Počet objektů v lokalitě

Výměra zastavěné plochy (m2)

Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad)

Stručná charakteristika historie areálu

Vlastnické vztahy soukromé

veřejné

Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) bez předpokládané kontaminace

mírná či bodová kontaminace


Dopravní dostupnost Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km

ano

ne

Železniční vlečka v areálu

ano

ne

Železniční stanice v dosahu 10 km

ano

ne

Opuštěnost areálu částečně opuštěn

zcela opuštěn

Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v centrální části

umístěn v okrajové části

mimo urbanizované území

Předchozí využití lokality brownfield zemědělské

průmyslové

občanská vybavenost

dopravní

vojenské

jiné…………….

Funkční využití území dle platné ÚPD

Příloha č. 5: Ukázka katalogového listu lokalit brownfields OVA 008

Důl Eduard Urx

Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Číslo lokality

Petřkovice u Ostravy

Název města/obce; ulice Ostrava – Petřkovice; Pod Landekem

Název lokality

Okres


Důl Eduard Urx

Ostrava - město



Ostrava Výměra zastavěné plochy (m2)

2,1

7

3 000

Název katastrálního území

OVA 008

Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) V areálu dolu Eduard Urx se rozkládá největší hornické muzeum v České republice. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. V dole Eduard Urx se nachází podzemní expozice. Celková délka štol je 250 m a hloubka přibližně 15 m. V jedné z budov patřící k dolu je umístěna expozice báňského záchranářství. Stav objektů je velmi zachovalý a z větší části zrekonstruovaný. ( http://www.muzeumokd.cz/)

Stručná charakteristika historie areálu V místě dolu Anselm (v roce 1946 přejmenován na Důl Masaryk, v roce 1951 na důl Eduard Urx) se začalo s dolováním v roce 1781. Štolováním se zde těžilo uhlí od roku 1782, roku 1835 se přešlo na hlubinné dobývání. Jedná se tedy o nejstarší hlubinný uhelný důl na Ostravsku. Mezi mnoho majitelů patřil i rod Rotchildů, a to v polovině 19. století. Během okupace byli majitelé dolu nacisté, po okupaci přešla správa do československého státu. V roce 1945 byl důl znárodněn a začleněn do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava. Těžba v důlním poli dolu Anselm byla ukončena 2. srpna 1991 a v roce 1992 byl proveden zásyp jámy. V roce 1987 (tedy ještě za provozu dolu) bylo založeno hornické muzeum. Pro veřejnost bylo muzeum poprvé otevřeno v roce v roce 1993. (http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dulanselmeduard-urx-v-ostrave-petrkovicich/; http://www.muzeumokd.cz/cz/podzemni-expozice/)

Vlastnické vztahy soukromé Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) bez předpokládané kontaminace Dopravní dostupnost Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km

ano

Železniční vlečka v areálu

ne

Železniční stanice v dosahu 10 km

ano

Opuštěnost areálu neopuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové

Funkční využití území dle platné ÚPD Technické muzeum

Fotodokumentace Důl Eduard Urx

OVA - 008

(foto: L. Pavelková, listopad 2009)

Mapy území Důl Eduard Urx

OVA - 008

OVA 054

Zámek Kunčice

Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území

Název města/obce

Číslo lokality

Kunčice nad Ostravicí

Slezská Ostrava

OVA 054

Název lokality

Okres


Zámek Kunčice

Ostrava - město



Ostrava Výměra zastavěné plochy (m2)

1,8

1

1800

Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Částečně jsou zachovány klasicistní omítky. Závažně narušena statika objektu. Okolí slouží nezákonně jako smetiště místních obyvatel. V současné době zámek čeká na demoliční výměr. Objekt je obehnán páskou a cedulemi se zákazem vstupu. Stručná charakteristika historie areálu Klasicistní zámek byl vystavěn v letech 1630 – 1634. Dnešní klasicistní podobu získal v 18. stol. a v 1. pol. 19. století. Čtyřkřídlá patrová stavba, křídla se zazdívanými pilířovými arkádami po celém obvodu svírali nádvoří. Byla výškově jednotná, s mansardovou střechou. Do nádvoří vedly dva průjezdy. V lednu 1999 zde došlo k požáru. Příčina požáru neobjasněna. V létě 2003 byla část zámku nezákonně pobořena. (http://www.hrady.cz/) Vlastnické vztahy soukromé Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) bez předpokládané kontaminace Dopravní dostupnost Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km

ano

Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km

ne ano

Opuštěnost areálu zcela opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield komerční a obchodní Funkční využití území dle platné ÚPD Občanská vybavenost; Parky, parkově upravená zeleň

Fotodokumentace Kunčice – Zámek

OVA - 054

(foto: L. Pavelková, listopad 2009)

Mapy území Kunčice – Zámek

OVA - 054

Příloha č. 6: Mapa vybraných řešených lokalit brownfields v Ostravě

Lokalita Dolní oblast Vítkovic

Lokalita Nová Karolina v Moravské Ostravě

Rozvojová zóna Hrušov

Příloha č. 7: Mapa revitalizovaných ploch neprůmyslového charakteru vybraných lokalit v Ostravě

Balcarův statek

Jubilejní kolonie

Sirotčí ulice

Martinská kolonie

Slezskoostravský hrad

Stadion odborářů

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Brownfields v katastru města Ostravy

Recommend Documents