UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra žurnalistiky

Tomáš Budka

Mistrovství světa v ledním hokeji 1969: Napadení Aeroflotu a jeho propagandistické využití komunistickým režimem. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Obor: Žurnalistika Ročník: III. Semestr: VI. Akademický rok: 2006/2007

Vedoucí práce: PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.

Praha

2007

Bibliografický záznam B U D K A , Tomáš. Mistrovství propagandistické

využití

světa

v ledním

komunistickým

hokeji

režimem.

1969: Napadení

Aeroflotu

Praha: Univerzita Karlova,

a

jeho

Fakulta

sociálních věd, IKSŽ, Katedra žurnalistiky 2007. 73 s. Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce „Mistrovství světa v ledním hokeji 1969: Napadení Aeroflotu a jeho propagandistické

využití

komunistickým

režimem"

se zabývá událostmi z konce března a

začátku dubna 1969, kdy českoslovenští hokejisté na světovém šampionátu dvakrát porazili Sovětský svaz a oslavy druhého vítězství na Václavském náměstí a demolice kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot se staly posledním impulsem k odvolání Alexandra Dubčeka z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ. Stěžejní částí práce j e zpracování rešerše dobového tisku, která byla provedena v pěti všeobecných

celostátních

denících

Rudém právu, Mladé frontě, Práci,

Zemědělských

novinách a jednom specializovaném deníku Československý sport v období 15. března až 20. dubna 1969. Rešerši předchází kratší část, která rekapituluje dobový vývoj na základě dnes přístupných materiálů. Porovnáním informací z dobového tisku a současných informací se pak ukazuje míra úspěšnosti cenzury na začátku roku 1969 v Československu.

Annotation Viz Summary s. 66

Klíčová slova cenzura, sdělovací prostředky, Aeroflot, Mistrovství světa v ledním hokeji 1969

Keywords censorship, media, Aeroflot, Ice-Hockey World Championship 1969

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl veškeré použité prameny a literaturu. Práce má bez příloh 113 206 znaků. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna v Ústřední knihovně UK a používána ke studijním účelům.

V Bořicích, dne 20.5. 2007

Tomáš Budka

Poděkování: Rád bych především poděkoval vedoucímu své práce PhDr. Petru Bednaříkovi, Ph.D. za užitečné připomínky a cenné rady při realizaci této práce. Děkuji také svým blízkým za podporu a trpělivost a v neposlední řadě Vladimíru Váchovi za poskytnutí rozhovoru, který je zařazen do přílohy.

Obsah Úvod

10

Kapitola 1: Pražské jaro 1968

12

1.1

Československo na konci 60. let 20. století

12

1.2

Dubček se stává prvním tajemníkem UV KSČ

13

1.3

Sdělovací prostředky na jaře 1968

14

1.4

Československo pod tlakem Moskvy

17

1.5

Srpnová invaze

19

1.6

Ztracené ideály

21

Kapitola 2: Vzpomínky na Stockholm

24

2.1

Před mistrovstvím

24

2.2

21. března: Č S S R - S S S R 2:0

25

2.3

Po prvním zápase klid

27

2.4

28. března: Č S S R - S S S R 4:3

28

2.5

Aeroflot

29

2.6

Dubčeka střídá Husák

32

Kapitola 3: Cenzura pevně u moci

35

3.1.

Šampionát začíná (období 15. až 21. března 1969)

35

3.2.

První jarní den vítězí ČSSR nad SSSR 2:0

37

3.3.

Č S S R - S S S R 4:3

42

3.4.

Aeroflot

44

3.4.1 Pondělí 31.3.1969

44

3.4.2 Úterý 1.4.1969

46

3.4.3 Středa 2.4.1969

49

3.4.4 Čtvrtek3.4.1969

53

-6-

3.4.5 Pátek4.4.1969

56

3.5

Dozvuky hokejových událostí

58

3.6

Husák do čela ÚV KSČ

61

Závěr

65

Summary

66

Seznam použitých pramenů a literatury

67

Příloha: Rozhovor s Vladimírem Váchou

69

-7-

SCHVÁLENO Přihláška bakalářské práce Jméno studenta: T o m á š Budka

Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd r

I 2 -06- 2006

CJ.^flA PHdíleno

Pflloh y

/

Skitufal

A

Semestr: 4. semestr Mediální zaměření: televize/rozhlas Název práce: M i s t r o v s t v í světa v ledním hokeji 1 9 6 9 p r o p a g a n d i s t i c k é v y u ž i t í napadení Aeroflotu komunistickým režimem Základní vymezení tématu (základní hypotéza): Hlavní částí bakalářské práce bude analýza článků v dobových tištěných médiích. Analýza bude doplněna rozhovorem s Vladimírem Váchou, který na Mistrovství světa 1969 působil jako komentátor Československé televize. Teze bakalářské práce: Cílem práce bude pokusit se poskytnout obraz o tom, co se vlastně v březnu 1969 ve Švédsku a následně na Václavském náměstí v Praze stalo. V první části bakalářské práce se chci zaměřit na atmosféru roku 1969, náladu a myšlení lidí. V rešerši dobových médií zdokumentuji přístup nově se nastolujícího režimu k celé sportovní akci, k následným demonstracím a „kauze Aeroflot". Rešerši provedu v časovém rozsahu celého Mistrovství světa 1969, tedy od 15. do 30. března 1969, také po skončení turnaje až do nástupu Gustáva Husáka do čela ÚV KSČ (17.4.1969) v nejvýznamnějších dobových tištěných médiích. Závěry svého pozorování zařadím do souvislosti jednak se situací v tehdejším Československu, druhák se stavem v mezinárodním sportu a vlivem na budoucí rivalitu mezi hokejovými týmy ČSSR - SSSR. Součástí bakalářské práce by měl být i rozhovor s Vladimírem Váchou, jedním z prvních sportovních redaktorů Československé televize, který na Mistrovství světa 1969 působil jako komentátor. Později byl za svůj výkon označen za viníka nepokojů na Václavském náměstí a z televize vyhozen. Seznam základní literatury: JENŠÍK, Miloslav; Kronika českého hokeje. Olympia, Praha, 2001 VANČURA, Jiří: N a d ě j e a z k l a m á n í , Pražské j a r o 1 9 6 8 . Mladá Fronta, Praha 1990 PITNER, Jaroslav. NOVOTNÝ, Pavel: Hokejový generál vzpomíná, Madagaskar, 1997 VYHLÍDAL, František. KŘÍŽ, František: Kronika mistrovství světa v l e d n í m h o k e j i 1 9 2 0 - 2 0 0 5 . Deus, 2005

-1-

GOLONKA, Jozef. VARŠÍK, Milan. Volali ma žiletka. Sport, Bratislava 1990 GUT, Karel. PRCHAL, Jaroslav: Český hokej 1 9 0 9 - 2003. ČSLH, 2004 MOC, Jiří: Jan Gusta Havel: H o k e j o v ý Vivaldi. Uniprint, 2001 HOPPE, Jiří: P r a ž s k é j a r o v médiích : výběr z dobové publicistiky Č e s k o s l o v e n s k ý sport, 15.3.1969 - 17.4.1969 R u d é p r á v o , 15.3.1969 - 17.4.1969 Slovo, 15.3.1969 - 17.4.1969 P r á c e , 15.3.1969 - 17.4.1969 Z e m ě d ě l s k é noviny, 15.3.1969 - 17.4.1969 M l a d á F r o n t a , 15.3.1969 - 17.4.1969 Jméno konzultanta: PhDr. Petr Bednařík, Ph.D. (svým podpisem potvrdí, že souhlasí se spoluprací na tématu, schvaluje základní teze a ve stanoveném termínu odevzdá posudek na práci):

Datum:

^ ^

Podpis studenta: Podpis konzultanta:

Uvod Lední hokej vždy byl, je a bude zvláštním fenoménem českého národa a už od doby, kdy se poprvé v českých zemích objevil - tehdy ještě jako hra s míčkem - jde s českými dějinami ruku v ruce. Československo, ani později Česká republika nikdy neměly ideální přírodní podmínky, nedisponovali jsme přebytkem hráčů a hokejisty vždy trápil nedostatek zimních stadionů. Přesto národ k tomuto sportu, který vynalezli kanadští rybáři, podivuhodně přilnul. Proto se Čechům také říká „hokejový

národ".

Když se v roce 1933 konalo v Praze poprvé mistrovství světa v ledním hokeji, byla to národní událost první velikosti. Filmové společnosti si tehdy dokonce najaly letadlo, aby mohly zbrusu novou Štvanici snímat z ptačí perspektivy. Když československé hlavní město hostilo světový turnaj podruhé, v roce 1938, celý svět přihlížel tomu, jak legendární Josef Maleček se svými spoluhráči jednoznačně přehráli před zápasem hrdě hajlující Němce. V roce 1947 hostila Praha šampionát potřetí. Československo se stalo poprvé mistrem světa. Také díky Rakušanům. A československý národ se svému jižnímu sousedovi po turnaji odměnil masovou humanitární pomocí. Také v roce 1969 mělo být mistrovství světa v ledním hokeji v Praze. Nebylo. Přesto události s ním spojené ovlivnily, nebo alespoň urychlily proces, který naši zemi zásadně poznamenal na dalších dvacet let. V noci z 28. na 29. března 1969 při oslavách vítězství československých hokejistů nad Sovětským svazem kdosi vhodil dlažební kostku do výlohy kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot na Václavském náměstí. Přidali se další a další. Tato událost se o necelé tři týdny později stala jedním z hlavních důvodů pro odvolání Alexandra Dubčeka z pozice prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Byl to konec obrodného procesu, který počátkem roku 1968 započali reformní komunisté a ke kterému se upínaly naděje většiny národa. Cílem této práce nebylo zkoumat, jestli byl útok na Aeroflot vyprovokovaný Státní bezpečností, nebo jestli šlo výtržnictví občanů. Tato práce chtěla ukázat, jaký byl obraz hokejových událostí v českém tisku. Sledovala, co se o nich čtenář mohl dozvědět, a porovnala to s dnes dostupnými pracemi historiků. Z obsahu novin usuzuje, jakým způsobem změněná situace v médiích ovlivňovala jejich obsah. Cenzura byla v roce

1968 na tři měsíce úplně zrušena a půl roku po

svém

znovuzavedení si už musela poradit s tak mediálně náročným tématem, jakým bylo rozbití

- 10-

Aeroflotu, následný příjezd a ultimativní vyjednávání sovětské maršála Grečka i volba nového vedení ÚV KSČ. Tato práce dává do kontrastu dnes známé skutečnosti a zpravodajství tehdejších celostátních deníků. Původně měla přinést rešerši šesti titulů, po dohodě s konzultantem byl ale počet deníků omezen na pět, čtyři všeobecné (Rudé právo, Mladá fronta, Práce a Zemědělské noviny) a jeden specializovaný (Československý sport).

- 11 -

Kapitola 1: Pražské jaro 1968

1.1 Československo na konci 60. let 20. století

Na konci 60. let už v Československu nepanoval tak krutý režim, jako v 50. letech. Prezidentem CSSR a současně prvním tajemníkem ústředního výboru komunistické strany Československa (UV KSČ) byl Antonín Novotný, který ale nebyl zastáncem trendu uvolňování. Ke konci roku 1967 se ostře postavil proti snahám o liberalizaci společnosti. Protesty proti situaci v Československu, které později vyvrcholily odchodem Antonína Novotného z obou předních státních funkcí, začaly už v polovině roku 1967, přesněji 27. - 29. června na IV. sjezdu spisovatelů. Komunisté doufali, že sjezd se bude zabývat jen otázkami kulturně literárními, ale tyto naděje se ukázaly jako liché. Setkání spisovatelů se proměnilo v otevřenou kritiku komunistického režimu, kterou nejvíce hlásali Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, A. J. Liehm, Václav Havel a Pavel Kohout. Vedení státu odpovědělo administrativním krokem a hlavní platformu těchto kritických názorů - Literární noviny převedlo je pod správu ministerstva kultury. 1 Další událostí, která měla vliv na konec Novotného, byly tzv. „Strahovské

události".

Nové koleje v Praze na Strahově měly být vzornou stavbou komunismu. Když se do nich ale na podzim 1967 poprvé nastěhovali studenti, zjistili, že mají řadu nedostatků. Mimo jiné i vadný přívod elektrického proudu. 31. října po opakovaném výpadku proudu vyšli studenti do ulic se svíčkami v rukách s voláním: ,, Chceme světlo, chceme studovat!"'

Sbor národní

bezpečnosti j e tehdy pendreky a slzným plynem surově rozehnal. Mnoho studentů bylo zraněno. V Martině na oslavách Matice slovenské si Antonín Novotný svým

urážlivým

chováním postavil proti sobě i stranickému vedení značnou část slovenské veřejnosti. 3 Později v projevu k posluchačům vojenských škol vyzýval k boji proti liberalismu a proti propagaci různých kapitalistických směrů v politické praxi, ekonomice a kultuře. Na konci roku 1967 se čas Antonína Novotného - prvního tajemníka ÚV KSČ a nejmocnějšího muže ve státě -

1

K A P L A N , K a r e l : Československo

v letech 1967-

1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : Státní p e d a g o g i c k é

n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 6 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 2 V A N Č U R A , J i ř í : Naděje a zklamání: Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 14, I S B N 8 0 - 2 0 4 -0179-2. ' 3 K A P L A N , K a r e l : Československo

v letech 1967 - 1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : Státní p e d a g o g i c k é

n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 8, I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6

142-6.

- 12-

neodvratně chýlil ke konci. V Československu se za deset let Novotného vlády zlepšily životní podmínky a vzrostla životní úroveň, ale bylo čím dál zřetelnější, že Novotný je brzdou dalšího vývoje státu. „Lidé jsou nedostatky.

nevděční;

když se jim

někdo nelibí, vidí

především

4

A ty opravdu nemuseli hledat. "

Přestože životní úroveň v Československu mírně stoupala, obyvatelé stále pociťovali nedostatek spotřebního zboží. Pod sovětskou diktaturou se totiž Československo stalo „hutí socialistického bloku" a téměř všechen spotřební průmysl ustoupil průmyslu těžkému. Ekonomická situace na konci vlády Antonína Novotného nebyla vůbec dobrá, vypovídala o špatném vedení společnosti. Bylo zřejmé, že musí dojít k reformám. „ Všichni zřetelně rozdíl mezi hlásanými

ideály a prožívanou

viděli

skutečností, rozdíl mezi slovy a činy. "5

Tak vážnou krizi, která měla přijít, komunistického Československo nikdy nezažilo. Rozpory byly nejen mezi komunistickou stranou, resp. jejím vedením, a společností, ale zásadní názorové neshody panovaly i uvnitř strany samotné. „ Ve vzduchu visel konflikt, největší ve dvacetileté

historii československého

komunistického

dosud

režimu. "6

N a začátku prosince 1967 (11. - 13. prosince 7 ) zasedalo předsednictvo ÚV KSČ, na kterém zazněla ostrá kritika politiky Antonína Novotného a došlo k ostrým názorovým střetům mezi jeho příznivci a kritiky. Nicméně komunističtí funkcionáři tehdy ještě vyřešili svůj

spor

kompromisem,

resp.

řešení

celé

situace jednoduše

odložili: souhlasili

s

přerozdělením nejvyšších funkcí až později. Už za týden (19. - 21. prosince 1967) se ale sešel ústřední výbor KSČ a jeho velká část znovu vystoupila s kritikou Antonína Novotného, jeho metod práce a způsobu řízení státu. Pod opakovaným tlakem se Novotný sám rozhodl dát svou stranickou funkci prvního tajemníka LJV KSČ k dispozici, stále setrvával ve funkci prezidenta Československé socialistické republiky.

r

v

1.2 Dubček se stává prvním tajemníkem UV KSC

Zhruba desetiletá éra Antonína Novotného skončila hned na samém začátku roku 1968. Na plenárním zasedání ÚV KSČ výbor zvolil prvním tajemníkem strany tehdy relativně neznámého

4

politika

Alexandra

V A N Č U R A , J i ř í : Naděje a zklamáni:

Dubčeka.

Dubček

sice

už

na

podzim

1967

patřil

Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 9 , I S B N 8 0 - 2 0 4

-0179-2. ' 5 T a m t é ž , s t r a n a 11. 6 K A P L A N , K a r e l : Československo v letech 1967- 1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t á t n í p e d a g o g i c k é n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 5 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 7 T a m t é ž , s t r a n a 11.

- 13 -

k nejhlasitějším kritikům Antonína Novotného, jeho volba do čela ÚV KSČ ale byla velkým překvapením. „Každého,

kdo 6. ledna 1968 vzal do rukou noviny, upoutal nejprve

nového muže. Dubčekova fotografie, možná

deset.

občana

Dubček

v Čechách

KSČ,..."8

nepatřil

byl jen

portrét

kterou tenkrát měly noviny k dispozici, byla stará pět,

k nejznámějším

jedním

a nejfotografovanějším

z řadových členů předsednictva

osobnostem. ústředního

Pro výboru

Už během roku 1967 se v komunistické straně vytvořilo tzv. reformní hnutí a

nahrazení Antonína Novotného Alexandrem Dubčekem bylo pro toto hnutí významným úspěchem. Dubček se na plenárním zasedání ukázal jako politicky vhodný kandidát na křeslo prvního tajemníka. „Bylo to kompromisní Novotného,

ani pro jeho stoupence

řešení přijatelné pro všechny. ... Ani pro

oponenty

nebyl Dubček nepřijatelný. "9 Zvolení Alexandra Dubčeka

za prvního tajemníka ÚV KSČ je považováno za oficiální začátek období, které se v českých dějinách nazývá „pražské jaro

1968".

Dubček při nástupu do své funkce ubezpečil komunistickou společnost, že nechce uhýbat z nastolené komunistické cesty, jen chce režim přizpůsobit době. Ústřední výbor KSČ uložil v lednu 1968 vypracovat „akční program"

- souhrnný výčet problémů, které se měly

začít co nejrychleji řešit. Akční program měl navazovat na podkladový materiál, který už od roku 1967 připravovala skupina pod vedením Zdeňka Mlynáře. „Redakční skupina, program

zpracovávala,

představu

opustily

původní

o výčtu úkolů a snažily se vymezit a zdůvodnit přeměny ve všech oblastech

činnosti

KSČ a života společnosti

a politická

komise, která jeho návrh schvalovala,

která

v příštích dvou letech. ""' Akční program, respektive jeho návrh, byl

hotov nečekaně rychle, už koncem února a ÚV KSČ ho 5. dubna 1968 schválil.

1.3 Sdělovací prostředky na jaře 1968

Zásadní úlohu v prosazování „socialismu s lidskou tváří" hrály sdělovací prostředky. Od samého počátku veřejnost čile informovaly, dodávaly odvahu a hlavně seznamovaly veřejnost s myšlenkami pražského jara.' 1 Od roku 1954, kdy vznikl úřad jménem Hlavní správa tiskového dohledu (původně zřízeno už 22. dubna 1953 jako Úřad státního tiskového dohledu) 12 , byla média stejně jako 8

V A N Č U R A , J i ř í : Naděje a zklamáni:

-0179-2. ' 9 Tamtéž, strana 21. 1 0 K A P L A N , K a r e l : Československo

Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 2 1 , I S B N 8 0 - 2 0 4

v letech 1967-1969:

4. část. V y d . 1. P r a h a : Státní p e d a g o g i c k é

n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 1 7 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 1 1 V A N Č U R A , J i ř i : Naděje a zklamání: Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 3 2 , I S B N 8 0 204-0179-2.

- 14-

v ostatních státech sovětského bloku nástrojem komunistické moci. Záměrům komunistické strany byla přizpůsobena cenzura i mediální legislativa. Média měla funkci angažovaného zprostředkovatele

pokynů

mocenského

centra".

Československo

se

plně

ztotožnilo

s Leninovou představou médií jako organizátora veřejného života a nadšeného propagátora politiky KSČ. Cílem bylo izolovat občana od „nevhodných"

domácích a zahraničních

informací, znemožnit mu kontakt se světovými názory a naopak jeho smýšlení orientovat žádoucím směrem. 1 4 Cenzura sice platila pro všechna média bez výjimky, ale režim k nim od roku 1962 a XII. sjezdu KSČ přistupoval rozdílně. Na základě teze „kritika chyb a veřejná polemika přípustná

a bez ní není možný pokrok"'5

je

totiž úzce profesní tisky, kulturně politické týdeníky

a vědecké a populárně - vědecké revue dostávaly relativní svobodu a přispívaly k šíření myšlenek na reformy státního řízení. Mezi tyto tiskoviny patřily především Literární ale také Divadelní

noviny,

Filmové a televizní noviny, Tvář, Plamen, Dějiny a

noviny,

současnost,

Věda a život atd. V médiích s nejširším záběrem působnosti si ale KSČ stále držela bedlivý dohled nad obsahem zpravodajských a publicistických pořadů. To se na jaře 1968 změnilo. Média, která až do té doby poctivě pracovala v ideologickém vleku vládnoucí strany, se najednou stávala tribunou reformních komunistů, intelektuálů, ale i běžných občanů. V roce 1968 byl proveden zajímavý průzkum sledovanosti sdělovacích prostředků. dotázaných mnohem

sledovalo

probíhající

více než dřív jejich

diskuse; 85% potvrzovalo,

názory.16

že sdělovací prostředky

„97% tlumočí

Zájem o média byl obrovský, v Praze se několikrát

stalo, že byly noviny zcela vyprodány, tedy že všichni prodejci prodali všechny výtisky všech deníků. K tomu, aby si člověk v té době mohl vydělávat jako novinář, už nemusel být členem Československého

svazu novinářů (součást Národní

fronty

ČSSR). Přesto bylo

80%

tehdejších obsahových tvůrců sdělovacích prostředků v komunistické straně. Novináři, kteří se v průběhu jara 1968 stali hlavními nositeli reformních myšlenek, se snažili na problémy upozorňovat už dříve. U ostatních se postupně také probudila aktivita a typická novinářská zvědavost, která vyvolávala u protireformního hnutí odpor. Objevovala se dokonce volání po

H O P P E , J i ř í . Pražské jaro v médiích: Výběr z dobové publicistiky. 1. v y d . P r a h a - B r n o : Ú S D A V Č R a D o p l n ě k , 2 0 0 4 . 4 4 4 s. P r a m e n y k d ě j i n á m č e s k o s l o v e n s k é krize 1 9 6 7 - 1 9 7 0 ; sv. 11, s. 9. I S B N 8 0 - 7 2 5 8 - 0 3 9 - 3 13 T a m t é ž , s t r a n a 8. 1 4 K O N Č E L l K , J a k u b . P r o m ě n y ř í z e n í a k o n t r o l y m é d i i v r o c e 1 9 6 8 . In K O N Č E L I K , J a k u b , K O P P L O V A , B a r b a r a . P R A Z O V Á , I r e n a . Konsolidace vládnuti a podnikání v České republice a v Evropské unii. 1. v y d . P r a h a : M a t f y z p r e s s , 2 0 0 2 . s. 3 1 3 - 3 2 9 . I S B N 8 0 - 8 5 8 6 3 - 0 0 - 2 . 1 5 H O P P E , J i ř í . Pražské jaro v médiích: Výběr z dobové publicistiky. 1. v y d . P r a h a - B r n o : U S D A V Č R a D o p l n ě k , 2 0 0 4 4 4 4 s. P r a m e n y k d ě j i n á m č e s k o s l o v e n s k é krize 1 9 6 7 - 1 9 7 0 ; sv. 11, s. 9. I S B N 8 0 - 7 2 5 8 - 0 3 9 - 3 1 6 K A P L A N , K a r e l : Československo v letech 1967- 1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : Státní p e d a g o g i c k é

12

n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 2 1 , I S B N

8 0 - 0 4 - 2 6

142-6.

- 15 -

obnovení cenzury. 1 7 S příchodem pražského jara se totiž poměry v českých médiích zásadně změnily. Už se neprezentovaly jen budovatelsky motivované texty, ale začala se objevovat otevřená kritika minulosti i současnosti. Vítanými tématy, o nichž se otevřeně psalo, bylo odhalování příčin minulých pochybení, politické procesy 50. let, činnost StB (pozn. Státní bezpečnost

- tajná policie)

autora:

a různé historické otázky jako např. okolnosti sebevraždy

Jana Masaryka v roce 1948. „ Zrušení předběžné 18 ' změnou." najednou

cenzury bylo na jaře 1968 bezpochyby nejvýznamnější

systémovou

m

Z nástroje moci se média proměnila v kritiky moci. Sdělovací prostředky mohly

poskytnout

prostor

pro

celonárodní

debatu

o

věcech

veřejných.

Předsednictvo ÚV KSČ zrušilo předběžnou cenzuru svým usnesením ze 4. března 1968 Zrušení cenzury se ale neobešlo bez komplikací. I přes usnesení předsednictva ÚV KSČ v Československu stále platil regresivní tiskový zákon č. 81/1966 Sb.2(), který bylo pro nastolení úplné svobody slova nutno přepracovat. Ministr kultury Miroslav Galuška, sám bývalý novinář, dostal v dubnu Československého

svazu

1968 od ÚV KSČ úkol posbírat výtky a připomínky

novinářů

k platnému tiskovému zákonu a na základě

toho

vypracovat návrh nového znění. Jenže příprava nového zákona se protahovala a ani jeho předloha nebyla hotova ještě na začátku června 1968. Novináři už byli velmi nespokojení a • ?/ definitivní zrušení cenzury zákonem netrpělivě urgovali.

Nakonec bylo navrženo, že starý

zákon bude pouze novelizován. Zrušení cenzury ale bylo závažným krokem, který i dál vzbuzoval u odpůrců reformy obavy. V této fázi vývoje nové tiskové normy se do celé věci horlivě vložil politolog Zdeněk Mlynář, od 1. června nový člen vedení KSČ. „ V poslední chvíli návrh novelizace vypracoval

obsáhlý

protinávrh

v Národním

shromáždění

a vynutil si, aby celá otázka byla ještě před

znovu zařazena na pořad předsednictva

pozdržel,

projednáním

ÚV KSČ.""

Cenzura se nakonec přece jen legislativně zrušila, ale až na konci června. 25. až 26. června 1968 parlament schválil novelu tiskového zákona, která obsahovala tezi, že je nepřípustná

17

„cenzura

". Tisk měl nadále jen za úkol chránit státní a vojenská tajemství a nesprávně

K A P L A N , K a r e l : Československo

v letech 1967-

1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t á t n í p e d a g o g i c k é

n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 2 1 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 1 8 H O P P E , J i ř í . Pražské jaro v médiích: Výběr z dobové publicistiky. 1. v y d . P r a h a - B r n o : U S D A V C R a D o p l n ě k , 2 0 0 4 . 4 4 4 s. P r a m e n y k d ě j i n á m č e s k o s l o v e n s k é k r i z e 1 9 6 7 - 1 9 7 0 ; sv. 1 1 , s . 1 1 . I S B N 8 0 - 7 2 5 8 - 0 3 9 - 3 19 T a m t é ž , s t r a n a 1 1 . 20 T a m t é ž , s t r a n a 14. 2 1 H A V L Í Č E K , D u š a n : Jaro na krku: Zážitky ze zákulisí sekretariátu UV KSČ od června do prosince 1968. V y d . 1. P r a h a : Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 6 4 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . 22 T a m t é ž , s t r a n a 64.

- 16-

uveřejněné

informace odvolávat

tiskovou

opravou. Svoboda slova byla v roce

1968

ustanovena zákonem číslo 84/1968. Klíčovou tezi hlásal jeho článek 17. Následující den po schválení novely tiskového zákona, 27. června 1968, spisovatel Ludvík Vaculík uveřejnil nejprve v Literárních listech a pak také v Práci, Zemědělských novinách a Mladé frontě (1 týdeník a 3 deníky) jeden ze zásadních dokumentů pražského jara „Dva tisíce slov".

Byl to celospolečenský apel, který měl dvě části. V té první Vaculík

kritizoval komunistickou minulost Československa, v té druhé popisoval problémy tehdejší doby, reformu a „...zejména vyzval

k nápravě."23

skutečnost,

že nepronikla

do okresů a závodů. V závěru

pak

Všechna opatření související se svobodou hromadných sdělovacích

prostředků nevstoupila reálně v platnost hned po schválení novely tiskového zákona, ale v srpnu 1968 už byla československá média úplně bez cenzury. „... cenzura Vztah moci a médií se blížil demokratickému

neexistovala.

modelu. "24

Z očekávané svobody slova, která se schválením zákona vešla ve všeobecnou platnost, se ale Československo příliš dlouho netěšilo. „ Byl to zákon se snad nejkratší dobou v historii československé

legislativy:

platnosti

za deset týdnů byl zrušen. Skutečné trvání svobody

slova ?^

bylo o něco delší, neboť červnový zákon vyjadřoval stav trvající přibližně od března 1968. " Po invazi vojsk Varšavské smlouvy vedených Sovětských svazem byl článek 17 tiskového zákona 13. září 1968 zrušen. Jak bylo uvedeno, dočasně. Tato „dočasnost"

nakonec trvala 20

let...

1.4 Československo pod tlakem Moskvy

Čtvrtého července 1968 bylo vedení KSČ pozváno do Varšavy najednání o vnitřních poměrech

ve

státě

s „bratrskými

stranami".

Předsednictvo

UV

KSČ tušilo

hrozbu

ultimativních požadavků ze strany „spojenců". Posléze (po jednání 8. a 12. července) se rozhodlo navrhnout místo společné schůzky dvoustranná jednání. Ani tento vstřícný krok ale Sovětský svaz neuspokojil. V polovině července (přesně 14. a 15.7. 1968) se představitelé Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR na schůzce ve Varšavě dohodli na schválení Brežněvova konceptu otevřeného dopisu adresovaného KSČ. Podle názoru jmenovaných pěti 23

K A P L A N , K a r e l : Československo

v letech 1967-

1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t á t n í p e d a g o g i c k é

n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 4 4 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . ^ 2 4 K O N Č E L i K , J a k u b . P r o m ě n y ř í z e n i a k o n t r o l y m é d i i v r o c e 1 9 6 8 . In K O N Č E L l K , J a k u b , K Ů P P L O V A , B a r b a r a , P R Á Z O V A , I r e n a . Konsolidace vládnuti a podnikání v České republice a v Evropské unii. 1. v y d . P r a h a : M a t f y z p r e s s , 2 0 0 2 . s. 3 1 3 - 3 2 9 . I S B N 8 0 - 8 5 8 6 3 - 0 0 - 2 . 2 5 V A N Č U R A , J i ř í : Naděje a zklamání: Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 3 3 , I S B N 8 0 204-0179-2.

-17-

států se v Československu organizačně stmelila „kontrarevoluce".

Obsah dopisu byl směsicí

velmi vážného varování a znatelných prvků hrozby. „O komuniké z varšavské porady českoslovenští

představitelé

dověděli tak jako o jejím zahájení, opět jen z tiskových

se

agentur,

večer. "2Ř Výsledek varšavské schůzky byl horší, než všeobecně očekávali i ti

15. července

nejhorší pesimisté. Dopis z Varšavy obsahoval nekompromisní ultimáta a osudové výroky, jejichž pravý smysl mnohým došel až když bylo příliš pozdě. „To už není pouze vaše věc ... To je společná

věc našich zemí, které se sdružily ve Varšavské smlouvě, "21 cituje z varšavské

dopisu Dušan Havlíček ve své knize Jaro na krku. Jiří Vančura v publikaci Naděje a zklamání dále z dopisu uvádí: „ ... naše vojska nedošla za druhé světové války k Labi a Šumavě

proto,

jo

aby teď toto území bylo vyňato ze sféry vlivu. " Částečně otřeseni byli i Dubčekovi odpůrci. Československu se vytýkalo, že KSČ jde proti starým zvykům a tradicím strany, že tisk a sdělovací prostředky jsou ve špatných rukou, že vznikají spolky, jejichž cílem je obnovit kapitalismus. Dopis končil souborem požadavků. KSČ měla urychleně zasáhnout proti nepřátelům režimu, měla znovu obnovit plnou kontrolu nad sdělovacími prostředky a měla se semknout na základně hlavních tradičních ideálů marxismu - leninismu. Předsednictvo ústředního výboru KSČ schválilo o dva dny později „odpověď varšavský

dopis".

Rozumným

jazykem

předkládalo

argumenty

vyvracející

neoprávněnou kritiku z varšavského dopisu. Zároveň odmítlo „tezi o internacionální pětky bránit socialismus

výtky

na a

pomoci

v jiné zemi. "29 Devatenáctého července měla být schůze UV KSČ,

ale veřejnost se domnívala, že návrh předsednictva „odpovědi na varšavský dopis" neprojde. Mimo jiné proto, že zatvrzelý odpůrce reformního hnutí Vasil BiFak den předtím na schůzi ÚV KSS vedení."30

přiznal

oprávněnost

obav Moskvy a vyzýval k boji za získání důvěry

sovětského

Jakmile ale předsednictvo ÚV KSČ zveřejnilo „varšavský' dopis" i odpověď na

něj, vzedmula se mezi lidmi vlna podpory pro jednání předsednictva a Dubčekovi se dostalo během dvou dní masové podpory veřejnosti. Obdržel 475 souhlasných rezolucí, telegramů a dopisů. i y

26

H A V L Í Č E K , D u š a n : Jaro na krku: Zážitky ze zákulisi sekretariátu

ÚV KSČ od června do prosince 1968. V y d . 1.

P r a h a : Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 8 2 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . 27 T a m t é ž , s t r a n a 83. 2 8 V A N Č U R A , J i ř í : Naděje a zklamáni: Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 6 3 , I S B N 8 0 204-0179-2. 2 9 K A P L A N , K a r e l : Československo

v letech 1967-

n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 5 7 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 30 T a m t é ž , strana 57. 31 T a m t é ž , s t r a n a 5 7 .

1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t a t n i p e d a g o g i c k e

142-6.

- 18-

„ Odpověď

na varšavský dopis " nakonec schválilo i předsednictvo ÚV KSS a napjatá

situace na konci července se zdánlivě trochu zklidnila. Na přelomu července a srpna (29. července - 1. srpna) se v Čierné nad Tisou setkali členové vedení KSČ a KSSS. Jednání bylo značně dramatické, vedení KSČ vystupovalo nejednotné (Kolder, Bilak a Švestka se ztotožňovali

se

československou

sovětskými reformu.

stanovisky).

Žádné

dohody

Sovětská nebyly

strana

vystupňovala

podepsány,

ale

tlak

sověti

na

odjížděli

s uspokoj ivou představou, že vedení KSČ začne bojovat proti antisocialistickým silám. Relativně optimistickou náladu v Československu podpořila i srpnová návštěva jugoslávského prezidenta Jozipa Brose - Tita 32 v Praze, která podpořila naději, že nebezpečí zásahu „pětky" nehrozí. Zpětně lze ale říct, že zdánlivé uklidnění vztahů na začátku srpna se může jevit jako ukolébání pozornosti československých představitelů. Sovětský svaz a jeho přívrženci této doby jen mezinárodní v rozporu dostatečně

využili k důkladné přípravě invaze. „ Československá faktory

podcenila

se sovětskými

politická

reprezentace

a dostatečně si neuvědomila, že její polednová politika j zcela

zájmy

a požadavky,

mezi nimiž dominovala

poslušnost.

Nevzala

JJ

v potaz imperiálni charakter sovětské moci. "

1.5 Srpnová invaze

Vývoj situace tak dospěl až k osudové noci z 20. na 21. srpna 1968. V Praze započalo ve 14 hodin zasedání předsednictva ÚV KSČ. V jeho průběhu přišla v půl dvacáté v noci první zpráva o obsazování republiky vojsky „socialistické pětky" (SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska). Asi dvacet minut před půlnocí předseda vlády Oldřich Černík oznámil Alexandru Dubčekovi, že invaze začala asi v osm hodin večer a vojska SSSR, NDR,

T i t o J o s i p , v l . j m . B r o z , * 2 5 . 5. 1 8 9 2 , 1 4 . 5. 1 9 8 0 , j u g o s l á v s k ý politik c h o r v a t s k é h o p ů v o d u . . . . O d r o k u 1 9 5 2 p r e z i d e n t J u g o s l á v i e ( 1 9 7 4 z v o l e n d o ž i v o t n í m p r e z i d e n t e m ) . P o r o c e 1 9 4 5 řídil b u d o v á n í s t a l i n s k é h o r e ž i m u , p r o s a z o v a l v š a k r o v n o p r á v n é n á r o d n o s t n í v z t a h y . 1 9 4 8 neustoupil Stalinově nátlaku a odtrhl Jugoslávii o d s o v ě t s k é h o bloku. P o roce 1949 navázal úzké kontakty se Z á p a d e m . 1949 - 53 souhlasil s umirněnými r e f o r m a m i , k t e r é s e n e d o t k l y p o d s t a t y t o t a l i t n í h o c h a r a k t e r u k o m u n i s t i c k é h o r e ž i m u . 1 9 5 4 - 5 6 řídil n o r m a l i z a c i v z t a h ů se S S S R Po 1 9 5 6 udržoval nezávislou pozici mezi východním a západním blokem, spoluzakladatel Hnuti n e z ú č a s t n ě n ý c h z e m í . Z a j e h o vlády se v 50. a 60. letech úspěšně rozvíjelo jugoslávské hospodářství. O d k o n c e 6 0 . let u d r ž o v a l s v é p o s t a v e n í a s t a b i l i t u r e ž i m u s t á l e v í c e r e p r e s e m i . 1 9 6 8 n a ř í d i l p o t l a č e n i n e p o k o j ů v S r b s k u a K o s o v u , 1 9 7 1 v C h o r v a t s k u . V r o c e 1 9 7 4 p o d p o ř i l přijeti ú s t a v y m ě n í c í J u g o s l á v i i d e f a c t o v k o n f e d e r a c i . K o l e k t i v a u t o r ů : E n c y k l o p e d i e Diderot na C D - R O M , Diderot spol. s r.o„ Praha 1999.

32

33

D O S K O Č I L , Z d e n ě k : Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,

2 0 0 6 . s 2 3 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2.

- 19-

Polska, Maďarska a Bulharska začala obsazovat Československo.^ Za dramatické situace byl schválen rozkaz ministra obrany Martina Dzúra, aby armáda nekladla odpor (nařízení se vztahovalo i na Sbor národní bezpečnosti a Lidové milice) a bylo vydáno „Provolání lidu"35,

všemu československému

ke

v němž se uvádělo, že vojska obsazují ČSSR proti vůli

ústavních orgánů a bez jejich vědomí. Invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa prakticky skončil obrodný proces ,,pražského jara

1968".

Vpádu do Československa se zúčastnilo 27 bojových divizí (12 tankových, 13 motostřeleckých, 2 výsadkové) a 1 letecká armáda, včetně jednotek speciálního nasazení. Skupina A (jednotky SSSR a Polska) zahájila nástup z prostoru Legnice - Krakov (Polsko), skupina B (jednotky SSSR a NDR) z Górlitz, Zittau, Drážďan a Kliegenthalu (NDR) a skupina

C

(jednotky

SSSR,

Maďarska

a

Bulharska)

z oblasti

Gyoru

(Maďarsko).

Intervenčním jednotkám o síle 750 tisíc vojáků s 800 letadly, 6300 tanky a 2000 děly a raketami velel sovětský generál J. G. Pavlovskij. Vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa proti vůli našich ústavních orgánů vyvolal celosvětovou vlnu odporu. Vstup vojsk odsoudily všechny významné západní státy i Čína, Jugoslávie, Rumunsko a Albánie. Proti se postavily také významné západoevropské komunistické strany. Kreml si byl vědom této reakce, přesto dal přednost své představě o naprosté jednotě východního bloku, který chtěl celý bezpečně ovládat. „Důsledky vpádu

byly nemalé.

zkomplikovala

Invaze

nepříznivě

ovlivnila

vztahy mezi oběma supervelmocemi.

autoritu

SSSR na mezinárodní

vojenského scéně

a

"36

Po vojenské stránce byla invaze do Československa velmi dobře připravena a proběhla hladce, celé území Československa bylo rychle obsazeno. Vpád však selhal politicky.

H A V L Í Č E K , D u š a n : Jaro na krku: Zážitky ze zákuiisi sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince 1968. V y d . 1. P r a h a : Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 1 5 1 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . 35 V š e m u l i d u Č e s k o s l o v e n s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l i k y l V č e r a , d n e 20. s r p n a 1 9 6 8 k o l e m 23. hod. večer, překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, N ě m e c k é d e m o k r a t i c k é republiky, M a ď a r s k é lidové republiky a Bulharské lidové republiky státni hranice Č e s k o s l o v e n s k é socialistické republiky. Stalo se tak bez v ě d o m i presidenta republiky, předsedy N á r o d n í h o s h r o m á ž d ě n í , p ř e d s e d y vlády i prvního tajemníka Ú V K S Č a těchto orgánů. V t ě c h t o h o d i n á c h z a s e d a l o p ř e d s e d n i c t v o Ú V K S Č a z a b ý v a l o s e p ř í p r a v o u X I V . s j e z d u strany. P ř e d s e d n i c t v o Ú V K S Č v y z ý v á v š e c h n y o b č a n y n a š í r e p u b l i k y , a b y z a c h o v a l i klid a n e k l a d l i p o s t u p u j í c í m v o j s k ů m o d p o r . P r o t o ani n a š e a r m á d a , B e z p e č n o s t a Lidové milice nedostaly rozkaz k obraně země. P ř e d s e d n i c t v o Ú V K S Č považuje tento akt za odporující nejenom všem z á s a d á m vztahu mezi socialistickými státy, ale z a p o p ř e n i základních n o r e m mezinárodního práva. V š i c h n i v e d o u c í f u n k c i o n á ř i s t á t u , K S Č i N á r o d n í f r o n t y z ů s t á v a j í v e s v ý c h f u n k c í c h , d o n i c h ž byli j a k o představitelé lidu a členů svých organizací zvoleni podle zákonů a jiných norem, platných v Československe socialistické republice. Ú s t a v n í m i činiteli je o k a m ž i t ě s v o l á v á n o z a s e d á n í Národního shromáždění, vlády republiky, předsednictvo ú s t ř e d n í h o v ý b o r u K S Č svolává p l é n u m Ú V K S Č k projednání vzniklé situace. R u d é p r á v o , r o č . 4 8 , č. 2 3 1 , z v l á š t n í v y d á n í , 2 1 . s r p n a 1 9 6 8 34

36

D O S K O Č I L , Z d e n ě k : Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,

2 0 0 6 . s. 2 4 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2.

-20-

Sovětům se nepodařilo vytvořit novou „dělnicko

- rolnickou"

vládu, která by invazi

legitimovala. Vojska se na celém území střetávala s tvrdošíjnou pasivní rezistencí všech obyvatel. Vojáci, kterým bylo řečeno, že jdou do Československa osvobozovat, byli naprosto zaskočeni tím, že je lidé nevítají a naopak k nim chovají velkou nevraživost. Když se Dubček ještě večer 20. srpna dozvěděl, že armády pěti států překročily československé hranice, na zasedání předsednictva ÚV KSČ se na chvíli neovládl a v návalu slz pravil: „Celý život som zasvětil spolupráci r

_

zo Sovietskym zvázom, to, čo urobili, je pre

<<37

mna životná tragédia. "

1.6 Ztracené ideály Zásahem vojsk Varšavské smlouvy 20. a 21. srpna 1969 skončil politicko společenský proces ,, Pražské jaro 1968"3'\

Děj po okupaci nabral velmi rychlý spád. Ústřední výbor KSČ

21. srpna 1968 brzy ráno přijal usnesení, ve kterém intervenci odsoudil, ale rozhodl, že •

v

•

39

Československo se vojensky bránit nebude. Okupace byla sice vojensky připravena a provedena bezchybně, ale selhala politicky. Narazila na soudržný pasivní odpor občanů. Pokusy rychle sestavit novou dělnicko

-

rolnickou vládu selhaly. Navíc se okupantům nepodařilo umlčet sdělovací prostředky. Rudé právo už 21. srpna 1968 brzy ráno vydalo zvláštní vydání s prohlášením ÚV KSČ. 40 Sověti potřebovali jakýmkoliv způsobem legitimizovat vpád do Československa. Do Moskvy proto v několika etapách internovali české politické špičky včetně Dubčeka, Černíka a dalších. V několika vlnách nakonec do Sovětského svazu dopravili 26 vrcholných Českých politiků a za dosud nevyjasněných podmínek se s nimi dohodli na podepsání protokolu"41,

„moskevského

který intervenci legitimizoval. Z československé delegace ho podepsali všichni,

až na člena ÚV KSČ a poslance federálního parlamentu Františka Kriegela, který pak byl také ještě do konce srpna zbaven svého místa v předsednictvu.'12 Společnost propadla beznaději. Po

37

H A V L Í Č E K , D u š a n : Jaro na krku: Zážitky ze zákulisí sekretariátu

ÚV KSČ od června do prosince 1968 V y d . 1

P r a h a : Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 1 5 1 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . 3 8 D O S K O Č I L , Z d e n ě k : Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 2006. s 27. ISBN 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2 . , H A V L Í Č E K , D u š a n : Jaro na krku: Zážitky ze zákulisí sekretariátu UV KSČ od června do prosince 1968. V y d . 1. P r a h a : Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 1 5 4 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . T a m t é ž s t r 3 n a "156 4 1 D O S K O Č I L , Z d e n ě k : Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,

39

2 0 0 6 . s 2 6 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2. 42 T a m t é ž , s t r a n a 25.

-21 -

měsících ideálů, světlých představ a také po dlouhé době činů (zrušení cenzury, viz kapitola 1.3), přišlo kruté vystřízlivění. Okupanti si uvědomovali, že zásadní podmínkou pro úspěšné zvládnutí odklonu od myšlenek pražského jara, je ovládnutí sdělovacích prostředků. Brzy po návratu z Moskvy, už 30. srpna 1968 byl usnesením vlády č. 292 zřízen Úřad pro tisk a informace, který byl pověřen dohledem nad sdělovacími prostředky. 43 Z moskevského protokolu jasně vyplývalo, že v Československu musí být znovu zavedena cenzura 4 4 , ale žádný z politiků neměl odvahu s tím vystoupit před novináře a tím i před veřejnost. 2. září 1968 Oldřich Černík předstoupil před zástupce novinářů s tím, že cenzura bude zavedena, ale veřejnost o tom nemá vědět. Apeloval na novináře, aby sami na sebe uložili autocenzuru. Dočkal se ale rezolutního odmítnutí a tak vláda musela připravit zákonnou normu, která cenzuru znovu zavedla. Byl to zákon č. 127/196845, který znovu umožnil předběžnou cenzuru, zpřísnil sankce za její porušování a také jasněji definoval úlohu Úřadu pro tisk a informace. Tři měsíce po zrušení cenzury ji ti stejní zákonodárci znovu jednomyslně přijali. V atmosféře všeobecného zklamání odletěli českoslovenští sportovci v listopadu na letní olympijské hry do Mexika. Ze sportovního hlediska to byly hry přelomové. Postarali se o to především američtí atleti dálkař Bob Beamon a výškař Dick Fosbury. Československo ale vnímalo úplně něco jiného. Trojnásobná zlatá medailistka z her v roce 1964 v Tokiu, gymnastka Věra Čáslavská, podepsala v červnu 1968 prohlášení Ludvíka Vaculíka „ Dva tisíce slov"46

(viz kapitola 1.3) a tím se aktivně zapojila do politického života. Na hrách

v Mexiku

pak

nejen pro

olympionici

jsme

byli jediní,

Československo

symbolizovala

odpor proti okupaci.

kdo v té okupační době mohl světu demonstrovat

„My

náš postoj k

sovětské okupaci. Než se mi narodily děti, bylo pro mě mou největší láskou Československo já jsem

chtěla

soupeřkami,"

lidem doma pozvednout

2006. s 26. ISBN

největšími

řekla Čáslavská v rozhovoru s Martinem VaČkářem. Obrovskou demonstrací

KONČELlK Jakub. Proměny P R Á Z O V Á , I r e n a . Konsolidace M a t f y z p r e s s , 2 0 0 2 . s. 3 1 3 - 3 2 9 . " D O S K O Č I L Z d e n ě k - Duben

43

hlavy, už proto, že Rusky byly našimi

a

ř í z e n í a k o n t r o l y m é d i í v r o c e 1 9 6 8 . In K O N Č E L l K , J a k u b , K d P P L O V Á , B a r b a r a , vládnutí a podnikáni v České republice a v Evropské unii. 1 vyd. P r a h a : ISBN 80-85863-00-2. 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,

80-7239-204-2.

K O N Č E L l K J a k u b P r o m ě n y ř í z e n í a k o n t r o l y m é d i i v r o c e 1 9 6 8 . In K O N Č E L l K , J a k u b , K O P P L O V A , B a r b a r a , P R Á Z O V Á , I r e n a . Konsolidace vládnuti a podnikání v České republice a v Evropské unii. 1. v y d . P r a h a : M a t f y z p r e s s , 2 0 0 2 . s. 3 1 3 - 3 2 9 . I S B N 8 0 - 8 5 8 6 3 - 0 0 - 2 . 4 6 V A Č K Á Ř , M a r t i n . N e z k r á c e n á v e r z e r o z h o v o r u s Č á s l a v s k o u . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 0 0 7 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 1 5 ] , Dostupný z W W W :
45

/sporty.asp?c=A070503_130207_sporty_ber>.

-22-

světového odporu proti sovětské okupaci Československa se pak stala svatba atleta Josefa Odložila s Věrou Čáslavskou na závěr olympijských her v Mexiku. Věra Čáslavská se proti okupaci pak veřejně postavila ještě jednou, po návratu z Mexika do Československa: „ Když jsem potom na pražském Hradě ověnčila zlatých

medailí

nezapomněli.

prezidenta

Svobodu,

Dubčeka,

Černíka

a Smrkovského,

miniaturami

to mi

opravdu

"4?

Čáslavská v Mexiku získala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile a Československo mělo poprvé sportovní hvězdu, která symbolizovala odpor vůči okupantům. N a začátku listopadu přišel další krok proti sdělovacím prostředkům. Vláda nechala dočasně zastavit vydávání proreformně orientovaných časopisů Reportér a Politika'18 a ve dnech od 14. do 17. listopadu 1968 49 se sešlo plénum ÚV KSČ, aby poprvé zanalyzovalo průběh posledních měsíců. „ Udělat hrubú čiaru, jak si sliboval Dubček, a uvolnit k novému začátku. "

50

cestu

Na zasedání ÚV KSČ, které trvalo nezvykle dlouho, byl nakonec přijat

„malý akční program."51

Dokument, který obhajoval reformní kroky, obsahoval i teze o

trvalém boji proti „pravicovému

nebezpečí"

a „posílení vedoucí úlohy strany." Nakonec se

ale ukázalo, že rezoluce, která vznikla z „malého

akčního programu"

a měla nahradit 52

původní „ akční program " byla vlastně prvním normalizačním dokumentem"

» • •

a definitivně

zatlačila reformisty do defenzivy. Ačkoliv Dubček reformu stále obhajoval, její dny už byly definitivně sečteny. Postupnou realizací uvedených aktů a opatření čekala Československo za „dočasné" přítomnosti sovětských vojsk dlouhá léta nedemokratického vývoje, která skončila až v roce 1989.

47

V A Č K Á Ř , M a r t i n . N e z k r á c e n á v e r z e r o z h o v o r u s Č á s l a v s k o u . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 0 0 7 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 1 5 ] ,

Dostupný z W W W : . rwn&i, 4 0 D O S K O Č I L , Z d e n ě k : D u b e n 1969: Anatomie jednoho mocenskeho zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o . D o p l n ě k , K OIN Č E L í K ^ J a k u b 7 P r o m ě ň y ' ř í z e n í a k o n t r o l y m é d i i v r o c e 1 9 6 8 . In K O N Č E L l K J a k u b K O P P L O V A , B a r b a r a , P R A Z O V Á I r e n a Konsolidace vládnuti a podnikání v České republice a v Evropské unii. 1. v y d . P r a h a :

4 9

^^AVUč^EK^Dušan'Jaro^

ÚVKSč

odčeivna

d o p r a s / n c e 1968 V y d . 1

P r a h a - Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 2 1 2 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X .

51 -p

52

. . .

D O S K O Č I L , Z d e n ě k : Duben

1 9 6 9 : Anatomie

jednoho

mocenského

2 0 0 6 . s 3 6 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2.

-23 -

zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,

Kapitola 2: Vzpomínky na Stockholm 2.1 Před mistrovstvím Mistrovství

světa v ledním hokeji v roce

1969 mělo být uspořádáno

v Praze.

Mezinárodní hokejová federace o tom rozhodla ještě dávno před okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. V roce 1968 totiž hokej v Československu oslavil šedesáté výročí (Český svaz ledního hokeje je zakládajícím členem LIHG, dnes IIHF, 190853) a pořádání mistrovství světa v následujícím roce mělo být oslavou tohoto jubilea. Praha navíc měla na svou dobu moderní Sportovní halu v Holešovicích, která byla otevřena v roce 1962. Jenže všechno bylo jinak. ÚV KSČ se v obavách z veřejných nepokojů rozhodl, že se pořádání vzdá a tak bylo mistrovství ve Švédsku. Na začátku března 1969 předseda švédského hokejového

svazu

československého Československu aby převzala

Berglund hokeje.

prohlásil:

Všichni

víme,

„Letošní proč

hokejový

tomu

tak

rok nebude.

měl

vejít

Temné

do

události

donutily tamní hokejovou sekci obrátit se ke Švédsku jakožto náhradní pořadatelství

MS pro rok 1969."u

análů v

zemi,

A 36. mistrovství světa v ledním hokeji se

tedy hrálo ve Švédsku od 15. do 30. března 1969, za účasti šesti týmů. Československý tým se připravoval na soustředění v hotelu Hubertus v Jílovišti nedaleko Prahy 5 5 . Národ si uvědomil, že Československo má poprvé možnost legálně se „pomstít"

okupantům za obsazení státu v roce 1968, a tak hokejisty do Švédska vyprovázel s

tím, že národní tým musí hlavně porazit reprezentaci Sovětského svazu a na celkovém umístění nezáleží 5 6 . Také hokejisté sami toužili dát Sovětům nějak najevo odpor proti tomu, co udělali jejich komunističtí vůdci. Už v Praze se všichni nominovaní hokejisté dohodli, že ať už zápasy s týmem Sovětského svazu dopadnou jakkoliv, českoslovenští hokejisté nepodají po zápase soupeři ruku. Vedení týmu to oznámil cestou na letiště kapitán Jozef Golonka, kterého čekalo poslední mistrovství světa v kariéře. Všichni mysleli na to, co se stalo s hokejovým národním týmem před Mistrovstvím světa 1950 v Londýně a měli strach, ale dr. Zdeněk

K O V Á Ř P a v e l H O K E J Š A N C E M A L É H O N Á R O D A : O s u d o v é o s m i č k y . Reflex. 3 0 . 4 . 1 9 9 8 , roč, 8, č. 17, s. 7 6 . T U R E K , ' P e t r . H o k e j i s t é p ř e l e p o v a l i r u d é h v ě z d i č k y . Českobudějovické listy. 3 . 4 . 2 0 0 4 , vol. 12, s. 4 9 . R u b r i k a Víkend - historie , . . „ „ _ Ann . 5 5 M O C , J i ř i . Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n a 5 5 , 53

54

^ P I T N E ^ J a r a s l a ^ ' H o k e j o v ý generál vzpomíná. J i h l a v a : M a d a g s k a r , 1 9 9 7 . 1 9 5 s „ s t r a n a 5 5 , I S B N 8 0 - 8 6 0 6 8 00-5.

-24-

Andršt, tehdejší předseda Československého svazu ledního hokeje po konzultaci oznámil, že s tím vedení souhlasí a na světový šampionát jedou všichni nominovaní.

>7

S Andrštovou

funkcionářskou kariérou to kupodivu nijak nezahýbalo, předsedou hokejového svazu byl až do roku 1981. Všechny týmy dorazily do Švédska s předstihem a tak naše i sovětská výprava stihly den před zahájením šampionátu, 14. 3. 1969 „ Večer družby" na švédské ambasádě SSSR. Napětí mezi oběma celky bylo patrné, českoslovenští reprezentanti seděli v jednom rohu místnosti, Rusové ve druhém. Nikdo z týmu nepromluvil se soupeřem ani slovo.' s

2.2 21. března: ČSSR - SSSR 2:0 První vzájemný zápas čekal naše a sovětské hokejisty první jarní den 21. března roku 1969. Ani Švédsko, které se pořádání světového šampionátu ujalo, nebylo zvědavo na žádný mezinárodní incident. Švédské úřady se obávaly, že českoslovenští emigranti využijí zápasu k demonstracím proti sovětské okupaci. Šéf stockholmské policie proto dokonce navrhoval, aby se hrálo „za zavřenými

dveřmi".

Podle jeho představ měly být tribuny Johaneshovs

Isstadionu prázdné a přímý přenos zápasu se měl promítat ve stockholmských kinech.'" Tato myšlenka ale nakonec nedočkala podpory. Trenér Vladimír Kostka byl jako vždy klidný, naopak s dalším trenérem Jaroslavem Pitnerem cloumala nervozita. Situace v mužstvu donutila trenéry k některým

změnám

v sestavě. Nemohl hrát Jiřík, nedařilo se Fardovi a Nedomanskému. Proto nastoupil první centr a kapitán Golonka s Ševčíkem a Černým, Hrbatý s bratry Holíkovými a Nedomanský se postavil mezi Klapáče a Augustu. 60 „Spomalovať přechod

do protiútoku.

v strednom pásme a vytváraťsipriestor

Preto budeme spočiatku striedať v kratších intervalech,"61

na

vzpomíná

na taktiku před zápasem kapitán Golonka. Všichni hráči svorně tvrdili, že vyhrají. Ještě před zápasem někdo utrousil: „Však uvidíte věci!62"

Nikdo nevěděl, o co jde. Jen televizním

M O C , J i ř í , Jan Gusta Havel: Hokejový vivatdi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n a 5 6 , ISBN 80-238-6795-4. , „ 1 ( , ,t jt, 5 8 K O V Á Ř , P a v e l . K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř I . Reflex. 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , roč. 9, Č. 12, s. 2 8 . 59 T a m t é ž 6 0 P I T N E R , J a r o s l a v . Hokejový generál vzpomíná. J i h l a v a : M a d a g s k a r , 1 9 9 7 . 1 9 5 s „ s t r a n a 5 6 , I S B N 8 0 - 8 6 0 6 8 -

57

® 1 ° G O L O N K A , J o z e f , V A R S I K , M i l a n . Volali ma žiletka. 1. v y d . B r a t i s l a v a : Š p o r t , s l o v e n s k é t ě l o v ý c h o v n é v y d a v a t e l s t v o 199o' 311 s , strana 256. ISBN 80-7096-031-0. J P A C I N A V á c l a v H o k e j o v á p o m s t a z a o k u p a c i . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 5 . 0 3 . 2 0 0 4 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z W W W : .

-25 -

komentátorům hokejisté řekli, že Sovětům po zápase nepodají ruce. Komentátoři měli zajistit, aby v Praze přenos předčasně neukončili a národ plánované gesto vidčl. 63 Českoslovenští hokejisté porazili Sovětský svaz v prvním utkání 2:0, brankář Vladimír Dzurilla udržel čisté konto, branky vstřelili obránce Dukly Jihlava Jan Suchý a útočník Komety Brno Josef Černý. Když dal Suchý ve 33. minutě v přesilovce pět na tři 64 první gól našeho týmu, u branky stojící útočník Václav Nedomanský v euforii téměř o branku rozštípal hokejku, s brankou divoce cloumal a z gestikulace a mimiky bylo patrné, že nadával sovětskému brankáři Viktoru Zingerovi. S odstupem 36 let se na tuto situaci Ncdomanského zeptal redaktor M F Dnes Václav Pacina: „Zažil jste na ledě větší extázi?" „Asi ne. Vzhledem k době. A vzhledem k tomu, čím jsme prošli. Pracovali jsme tvrdě,"65 odpověděl Nedomanský, který později svůj odpor k režimu vyjádřil i emigrací do Spojených států amerických. Jaroslav Holík později uvedl: „Když oni nám říkají ty fašisto, tak my jim ty komunisto!"66 sovětští

Ne všichni

hokejisté ale byli terčem nenávisti Čechoslováků. Třeba Alexander

Alexander

Ragulin

nebo

Alexander Jakušev. S těmi se podle svědectví Jana

Malcev, Havla

českoslovenští reprezentanti občas bavili. Nebyli totiž z protěžovaného ruského armádního klubu C S K A Moskva 6 7 . Vítězství československých hokejistů vnímal silně celý nejen hokejový svět. Jako jeden z prvních přišel trenérovi československého týmu gratulovat trenér Švédů A m e Strómberg: „Tohle dokážete jen vy, Čechoslováci, Sověty téměř k

nikdo vás vtom nedostihne. Přivedli

jste

zoufalství.1,68

Když zápas skončil, hráči obou týmů se jako vždy seřadili na modrých čarách, vyslechli národní hymnu vítězů, ale ruce si nepodali. Českoslovenští hokejisté před zápasem řešili, jak se zachovat, když se k nim Sověti rozběhnou a budou si ruce chtít podat. „No, oni se nerozběhli, z reprezentantů

63

stáli jsme proti sobě, hymna dozněla a my se otočili a odjeli,"69 říkal jeden Jaroslav

M O C , J i ř í . Jan Gusta Havel:

Jiřík,

Hokejový

později

první

Čech

v NHL.

Bohužel

komentátoři

vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n a 5 8 ,

ISBN 80-238-6795-4. , ^ , , , . , , 6 4 G O L O N K A , J o z e f , V A R S I K , M i l a n . Volali ma žiletka. 1. v y d . B r a t i s l a v a : S p o r t , s l o v e n s k e t ě l o v ý c h o v n ě v y d a v a t e l s t v o 1 9 9 0 311 s strana 258. ISBN 80-7096-031-0. P A C I N A V á c l a v N a d á v a l i : B e r e t e n á m p r á c i i h o l k y ! . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 0 4 . 0 3 . 2 0 0 5 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z W W W - . 6 6 K O V Á Ř , P a v e l . K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř Í . Reflex. 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , rač. 9, č . 1 2 , s. 2 8 . 6 7 M O C , J i ř í . Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p n n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n a 5 1 , ISBN 80-238-6795-4. P I T N E R , J a r o s l a v . Hokejový

68

generál

vzpomíná.

, . c -> I O O M o n q c a c d Jihlava : M a d a g a s k a r , 1 9 9 7 . 1 9 5 s „ strana 57, I S B N 8 0 - 8 6 0 6 8 -

6°9°PACINA

WWW:

V á c l a v H o k e j o v á p o m s t a z a o k u p a c i . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 5 . 0 3 . 2 0 0 4 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z .

-26-

Československé televize večer po zápase museli hráčům sdělit, že právě v momentě, kdy se schylovalo k podání rukou, režie v Praze přenos ukončila a tak národ doma neviděl nic. 70 Na nepodání rukou přišla řeč také na pozápasové tiskové konferenci. Sovětský trenér Černý šev otázku přešel, ale Jaroslav Pitner na ni odpověděl: „ U nás je zvykem, aby přišel sám poblahopřát

poražený

vítězi. " 7 / Pitner byl později za tento výrok chválen i zatracován. Po

návratu domů byl voják a člen Dukly Jihlava podplukovník Pitner vyšetřován šestičlennou komisí z Ministerstva národní obrany, ale kupodivu se svým vysvětlením uspěl a žádné represe

ho

nečekaly.

Mohl

totiž

doložit

snímkem

ze

stockholmského

deníku,

že

českoslovenští hráči v čele s Golonkou se skutečně stále ještě radovali, když Sověti už sami opouštěli led. 72 Radost československých hokejistů po první výhře neskončila hned na stadionu Johaneshovs. Už po cestě autobusem zpět do hotelu Bromma byli hráči překvapeni, jakou odezvu jejich vítězství má. Trasu lemovaly davy lidí, kteří je povzbuzovali, fandili a děkovali jim. Když národní tým dorazil do hotelu, kde bydleli také Američané a Kanaďané, vyslovili mu obdiv také všichni hráči těchto dvou zemí. Za hráči přišla herečka Jiřina Bohdalová, která výpravu doprovázela, ale turnaj pokračoval dál, takže se moc neslavilo a všichni šli brzy > 73

spát.

2.3 Po prvním zápase klid

21. března večer, po zápase československých hokejistů se Sovětským svazem byl v republice klid. Slavilo se, ale klidně. Hokejisté mluvili otevřeně i do Rádia Svobodná Evropa, redaktor Karel Drážďanský si povzdechl: „ N ě k d y se až bojím to vysílat, jak ti kluci otevřeně mluví. "74 S lidmi to ale vůbec nic neudělalo, do hotelu sice přišly desítky telegramů, ale v Praze ani na jiných místech republiky nedošlo k výraznějším veřejným oslavám. Pouze krátce po zápase se na Václavském náměstí v Praze sešly asi dvě tisícovky lidí, oslavovaly výhru a pošlapaly při tom několik keříků pod sochou sv. Václava, ale přihlížející příslušníci

70

M O C , J i ř í . Jan Gusta Havel:

Hokejový

ISBN 80-238-6795-4. 7 1 P I T N E R , J a r o s l a v . Hokejový

generál

00-5. 72 T a m t é ž , s t r a n a 6 1 . 7 3 M O C , J i ř í . Jan Gusta Havel:

Hokejový

vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n a 5 8 , vzpominá.

J i h l a v a : M a d a g s k a r , 1 9 9 7 . 1 9 5 s., s t r a n a 5 7 , I S B N 8 0 - 8 6 0 6 8 -

vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s . , s t r a n a 5 8 ,

ISBN 80-238-6795-4. 74 P A C I N A V á c l a v H o k e j o v á p o m s t a z a o k u p a c i . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 5 . 0 3 . 2 0 0 4 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z W W W : .

-27-

Veřejné bezpečnosti se jen usmívali. 7 ' Objevovala se hesla jako: „Neměli tam tanky,

dostali

6

dvě branky. "~

Všichni ale věděli, že za týden bude Československo hrát se Sovětským svazem podruhé. Uvědomoval si to i vedoucí tajemník MV KSČ v Praze Bohumil Šimon, který se pokoušel varovat nejvyšší představitele státu, protože tušil, že by případného druhého vítězství československých hokejistů mohly zneužít prosovětsky orientované skupiny Státní bezpečnosti. Šimon kontaktoval Městskou správu Veřejné bezpečnosti v Praze, mluvil s předsedou vlády Oldřichem Černíkem, ministrem obrany Martinem Dzúrem i ministrem vnitra Josefem Pelnářem. Nikdo na jeho varování nebral zřetel. 77 Bohumil Šimon, který byl v srpnu 1968 internován společně s Dubčekem a dalšími v Moskvě, chtěl, aby československá armáda zamezila lidem shromažďovat se na náměstích a hlavně, aby jim zamezila přístup k sovětským posádkám, nic z toho se ale nestalo. 78

2.4 28. března: ČSSR - SSSR 4:3 Týden po prvním zápase, který Československo slavně vyhrálo 2:0, se oba soupeři měli utkat znovu. Emoce po incidentu s nepodáním rukou už pomalu ochladly, ale část československého týmu přemýšlela nad tím, jak ještě víc dát najevo odpor k soupeři a tedy tím symbolicky i k okupaci ze srpna 1968. V kabině před zápasem se hráči domluvili, že Sovětům opět nepodají ruce. Pak odešli trenéři a Jaroslava Jiříka napadlo, že by si mohli hráči přelepit hvězdu nad hlavou lva ve 7Q i • státním znaku. „ Naše babička říká, že lev má mít na hlavě korunu, a ne hvězdu,""

říkal Jiřík.

Nakonec rebelů, kteří nastoupili s černou izolační páskou přes hvězdu, bylo šest. Jaroslav Jiřík, Jaroslav Holík, Jozef Golonka, Jan Suchý, Jan Havel a Vladimír Dzurilla.8" Nejdříve se zdálo, že ani nepodání rukou ani přelepování státního znaku nebude mít žádnou politickou dohru. Po návratu z mistrovství světa ale měli z přelepování hvězdy ve státním znaku problémy hlavně hráči armádního klubu Dukla Jihlava Jaroslav Holík a Jan Suchý. Také hráč Sparty Praha Jan Havel musel po návratu domů vysvětlovat, proč si přelepil hvězdu ve státním znaku. Několikrát si ho kvůli tomu k sobě povolal ředitel ČKD Praha, které K O V Á Ř , P a v e l . K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř I . Reflex. 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , r o č . 9, č. 12, s. 2 8 . Š I Š K A M i l a n D l a ž e b n í k o s t k y p ř e d A e r o f l o t e m . Právo. 3 1 . 3 . 2 0 0 7 , roč. 1 7 , č. 7 7 , s. 2 1 . 77 M A D R Y J i n d ř i c h Sovětská okupace Československa, nomnalizace v letech 1969-70 a role ozbrojených v y d P r a h a • Ú S D A V Č R 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ s t r a n a 4 2 . S e š i t y Ú S D ; sv. 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . 7 é K O V Á Ř , P a v e l . K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř I . Reflex. 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , roč. 9, č. 12, s. 2 8 . 79 T a m t é ž . , „„ „„ a o Č E C H T I C K Ý , T o m á š . G o l o n k a p a s e k o n í č k y . Reflex. 2 1 . 5 . 2 0 0 1 , roc. 11, č. 2 0 , s. 3 3 . 75

76

-28-

sil. 1.

v tehdejším systému zaměstnávalo hokejisty Sparty, soudruh Antonín Kapek. Havel nakonec jen přišel o prémii za vzornou reprezentaci sjednoceného československého sportu. Hokej mohl hrát dál ve Spartě i v národním týmu. 81 Byl to znovu strhující zápas. Československo v první třetině rychle vedlo 2:0, Sověti ale vyrovnali na 2:2, pak 3:2, 4:2 československého

a nakonec zápas skončil výsledkem 4:3. Góly

týmu dali Jiří a Jaroslav

Holíkové, Václav Nedomanský

a Josef

Horešovský, ruské Valerij Charlamov, Anatolij Firsov a Alexander Ragulin. Týmy si znovu nepodaly ruce. Televizní hlasatelka Milena Vostřáková po skončení televizního přenosu pronesla: „Normálně

piju jen urologický čaj, ale teď musím připít červeným vínem!"82 (ve skutečnosti

to byla Kofola, ale to diváci při tehdejším černobílém vysílání nemohli vědět). Vostřáková pak ještě poznamenala, že to bylo vítězství nejen sportovní, ale také morální. Do studia jí pak volaly desítky lidí. Za tento výrok pak musela televizní obrazovku opustit.

2.5 Aeroflot Československý lid, který se tak ukázněně choval v srpnu 1968, se po devíti měsících tiché nenávisti proti okupantům probudil a dal živelně najevo svoji nevoli s přítomností sovětských vojsk. V Ústí nad Labem lidé zapálili vozidla sovětské armády, celkově došlo ke konfliktům se sovětskou armádou na 21 místech z celkového počtu 36 posádek československém území.

na

83

Do půl hodiny po druhém vítězném zápase Československa nad Sovětským svazem se na Václavském náměstí v Praze sešlo na 150 000 lidí, v Bratislavě dalších 20 000. Celkem se v celé zemi shromáždili lidé na 69 místech.

84

Z politického hlediska a s ohledem na pozdější vývoj věcí byl nejvýznamnější útok na kancelář sovětské letecké společnosti Aeroflot na Václavském náměstí, který dodnes budí zvědavost veřejnosti, protože je velmi pravděpodobné, že se jednalo o akci připravenou StB. Co se vlastně stalo? Po 22. hodině, kdy skončil hokejový zápas, slavil na Václavském náměstí sto padesáti tisícový dav vítězství nad Sovětským svazem 4:3. Před kanceláří Aeroflotu byla

M O C , J i ř i . Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n y 6 3 - 65, ISBN 80-238-6795-4. „ , „„ „„ jli 62 K O V Á Ř P a v e l . K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř I . Reflex. 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , roč. 9, Č. 12, s. 2 8 . 83 M A D R Y J i n d ř i c h Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969-70 a role ozbrojených sil. 1 . v y d P r a h a • Ú S D A V Č R , 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ S t r a n a 4 2 . S e š i t y Ú S D ; sv. 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . 8 4 D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 81

2 0 0 6 . 4 1 6 s., s t r a n a 9 9 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 -

204-2.

-29-

složena hromada dlažebních kostek. Lidé jich v euforii využili, krátce před půlnocí je naházeli clo výkladní skříně, kancelář zcela zničili a Aeroflotu způsobili škodu za 1 milión korun. Ještě 31. března, tedy tři dny po incidentu, hovořila Zpráva Federálního ministerstva vnitra o tom, že Aeroflot byl napaden „z dosud nezjištěné příčiny". Teprve po příjezdu sovětského maršála Andreje Antonoviče Grečka Sověti prosadili tu verzi, že to byl útok proti Sovětskému svazu, 85 ze kterého j e třeba vyvodit patřičné politické důsledky. Dnešní pohled na věc je ve světle nových zjištění výrazně odlišný. Z dobových svědectví vyplývá, že se jednalo o akci vyprovokovanou pracovníky StB. Jako důkaz slouží následující mozaika informací. Už dávno před mistrovstvím se v tajných službách přemýšlelo o nějaké akci, která by pomohla urychlit normalizační proces v Československu. Případné vítězství československých hokejistů nad Sovětským svazem se jevilo jako dobrá příležitost. r

•

r

Uvažovalo se o vyprovokování útoku na Sovětskou knihu nebo Aeroflot

86

'

1 v'

(výkladní skříň

Sovětské letecké společnosti Aeroflot na Václavském náměstí byla vytlučena už jednou, 25. ledna 1969 po pohřbu Jana Palacha 87 ). Státní bezpečnost měla na termíny konání světového šampionátu přesně rozdělené pohotovosti pro případ, kdyby bylo potřeba zasáhnout. Jen na pátek 28. března neměl v Praze pohotovost žádný útvar StB ani VB, až na jednu výjimku. Tou byl útvar StB plukovníka Bohumila Molnára. 8 8 Téhož Molnára, který 21. srpna ráno pomáhal zatýkat československou politickou generalitu před internací v Moskvě. Molnár byl v té době89 zástupce náčelníka odboru aktivních opatření a dezinformací hlavní správy kontrarozvědky. 28. března ráno se najednou před Aeroflotem objevila velká hromada dlažebních kostek, přestože byl chodník v dobrém technickém stavu.90 Krátce před půlnocí, když se asi čtyřtisícový dav přiblížil k Aeroflotu, skupina vedená plukovníkem Bohumilem Molnárem začala rozbíjet výlohu. Když se k n i m připojili někteří občané, organizovaná skupina se nenápadně stáhla a odjela autobusy, které byly přistaveny u hlavní pražské pošty v Jindřišské ulici. 91 Skupina nastrčených agentů a obyčejných lidí házela kameny do výlohy přesto, že je jiní občané zřetelně napomínali a od házení je zrazovali.' 2 D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,

85

2 0 0 6 . 4 1 6 s., s t r a n a 1 0 1 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2 . 8 6 F R O L Í K , J o s e f . Špión vypovídá. 5. v y d . P r a h a : O r b i s , 1990. 3 2 2 s „ S t r a n a 2 8 3 I S B N 8 0 - 2 3 5 - 0 0 0 4 - X . 8 7 M A D R Y , J i n d ř i c h Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969-70 a mle ozbrojených sil. 1. v y d . P r a h a : Ú S D A V Č R , 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ s t r a n a 4 2 - 43. S e š i t y U S D ; sv. 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . J F R O L Í K , J o s e f . Špión vypovídá. 5. v y d . P r a h a : O r b i s , 1990. 3 2 2 s „ S t r a n a 2821 - 284. I S B N 8 0 - 2 3 5 - 0 0 0 4 - X . Š I Š K A , M i l a n . D l a ž e b n í k o s t k y p ř e d A e r o f l o t e m . Právo. 3 1 . 3 . 2 0 0 7 roč. 17, č. 7 7 s. 21. V 0 V A Ř P a v e l K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř I . R e f l e x . 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , roč. 9 Č J 2 , s. 2 8

89 9

0Zb S M A D R Y , J i n d ř i c h . Sovětská okupace československa, normalizace "' v y d P r a h a • Ú S D A V Č R 1 9 9 4 1 6 9 s S t r a n a 4 3 . S e š i t y U S D ; sv. 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . ^ D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 2 0 0 6 . 4 1 6 s „ s t r a n a 1 0 0 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2.

91

-30-

Po revoluci v roce 1989 potvrdili vysvětlení o provokaci i Josef Frolík, pracovník Federálního ministerstva vnitra a agent československé kontrarozvědky a po emigraci 93 agent americké CIA (Central Inteligence Agency), poradce presidenta Ludvíka Svobody Miloš Paris a

také

pozdější

československý

premiér

Lubomír

informacemi zaznamenal ve své knize „ Postavení bezpečnosti

v politickém

9S

vývoji 1967 - 1970 "

Štrougal. 94

bezpečnostních

Svědectví

s totožnými

sborů, zejména

Státní

také historik Ústavu pro soudové dějiny

Akademie Věd České republiky Jiří Zeiner. Kromě výše uvedených argumentů existují ještě právnickou terminologií řečeno „nepřímé

důkazy"

Jak uvádí „Neue protože

o organizování útoku na Aeroflot StB, resp. skupinou plukovníka Molnára. Ziiricher

Zeitung",

zaměstnanci byli pravděpodobně dopředu varováni,

Aeroflot na rozdíl od oficiálního tvrzení nepřišel v ohni o žádné

dokumenty.

důležité

96

Josef Frolík ve své knize Špión vypovídá navíc uvádí, že sami někteří agenti StB, kteří o akci nevěděli, přinášeli informace, že „ ...prvním člověkem, který zvedl kámen a hodil ho na Aeroflot,

byl Vilém Nový (pozn. autora: pozdější člen UV KSČ). ... značná Část informací

mluví o tom, že demolici provedli

lidé soudruha Moldána (pozn. autora: zkomolené jméno

Molnár). " 9 7 Českoslovenští hokejisté skončili nakonec na šampionátu po porážce s domácím Švédskem třetí, vyhrál Sovětský svaz právě před Švédy. Pražané ale chtěli své hokejové hrdiny přivítat jako mistry světa. Triumfální jízda Prahou z Ruzyně do centra ale z obav před QO

dalšími výtržnostmi nebyla povolena.

jt

m

m>

Vzpomínky hokejistů jsou ale jiné. Jan Havel a

Jaroslav Holík vzpomínají téměř stejně na triumfální cestu Prahou na Karlovo náměstí do hotelu Paříž. Jen Havel ve své knize píše, že cesta trvala šest a půl hodiny 99 , a Jaroslav Holík v Mladém světě uvádí, že autobus s hokejisty cestu „stihl" už za tři a půl hodiny.1"" V dalším se ale už obě velké postavy československého hokeje shodují: „ V hotelu přichystaná

oslava.

V prvním patře seděla v křesle osmdesátiletá

Paříž

stařenka a

byla

prohlásila:

F R O L Í K , J o s e f . Špión vypovídá. 5. v y d . P r a h a : O r b i s , 1 9 9 0 . 3 2 2 s „ S t r a n a 2 9 1 - 2 9 6 . I S B N 8 0 - 2 3 5 - 0 0 0 4 - X . M A D R Y , J i n d ř i c h . Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969-70 a role ozbrojených sil. 1 v y d . P r a h a : Ú S D A V Č R , 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ S t r a n a 4 2 . S e š i t y Ú S D ; s v . 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 2 0 0 6 . 4 1 6 s., s t r a n a 1 0 1 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2 . 96 T a m t é ž , s t r a n a 101. 9 7 F R O L l K , J o s e f . Špión vypovídá. 5. v y d . P r a h a : O r b i s , 1 9 9 0 , 3 2 2 s „ S t r a n a 2 8 4 - 2 8 4 . I S B N 8 0 - 2 3 5 - 0 0 0 4 - X . 98 Š I Š K A M i l a n D l a ž e b n i k o s t k y p ř e d A e r o f l o t e m . Právo. 3 1 . 3 . 2 0 0 7 , roč. 1 7 , č. 7 7 , s. 21. 9 9 M O C , J i ř í . Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 1. v y d . N e u v e d e n o : N e u v e d e n o , 2 0 0 1 1 2 0 s „ s t r a n a 6 1

93 94

ISBN 80-238-6795-4. 1 0 0 K I R C H N E R , J a r o s l a v . Š a m p i o n á t y p ř e v á ž n ě n e v á ž n ě . Mladý svět. 2 7 . 4 . 2 0 0 4 , roc. 4 5 , č. 17, s. 4 6 .

-31 -

„Kluci jsem

šťastná.

že jste

těm Rusákům

dali na zadek"

Pak každému z nás

políbila

ruku..."""

2.6 Dubčeka střídá Husák V Československu sice původně běžel jiný vývoj, po 21. srpnu se ale koleje Moskvy a Prahy začaly viditelně sbližovat. Jednak díky vynuceným ústupkům reformistů, jednak činností promoskevsky orientovaných československých komunistů. Poslední kapkou, která podle Moskvy dokázala neschopnost Dubčeka vést Československo správným směrem, byly „hokejové

události".

Už 31. března, tedy pouhé tři dny po výtržnostech u Aeroflotu, přiletěl bez pozvání do na sovětské vojenské letiště v Milovicích u Prahy sovětský maršál Andrej Antonovič Grečko 1 0 2 v doprovodu generálního zástupce ministerstva zahraničních věcí SSSR V.S. • 101 . . . . Semjonova. Grečko se nejprve detailně seznámil se situací. Pak hrozil vojenskou silou. Požadoval záruky a činy, nikoli jen slova. Požadoval personální změny a zahájení boje proti kontrarevoluci. Bylo jasné, že Grečko si přijel vynutit odvolání Alexandera Dubčeka. Na závěr svého vystoupení před Vojenskou radou Československé lidové armády prohlásil: „Myslím

si, že situácia je u vás horšia, než bola 21.8.1968, keď neurobíte opatrenia,

bude

Českoslovenští komunisté neváhali a poslechli. 2. dubna přesednictvo ÚV

KSČ

zle. "104

v hlasování schválilo veřejnou kritiku Josefa Smrkovského. O den později pak Dubčekovo vedení v prohlášení uvedlo, že „... události (pozn.: v noci z 28. na 29.3.1969) měly na více místech kontr ar evoluční charakter. ... Typicky brežněvovské formulace ozbrojených

sil proti

novým demonstracím,

zavedení

úplné cenzury,

textu, hrozba ... "Ins,

použití

to všechno

dokládalo jasnou změnu politické linie. Ve veřejnosti, zejména v nejsilnějším odborovém svazu K O V O a mezi studenty to vyvolalo bouře nevole 106 , ale nic vážného se nestalo. Schylovalo se k volební schůzi ÚV KSČ, na které mělo být zvoleno nové vedení. Dubček

K I R C H N E R J a r o s l a v . Š a m p i o n á t y p ř e v á ž n ě n e v á ž n ě . Mladý svět. 2 7 . 4 . 2 0 0 4 , r o č . 4 5 , č. 17, s. 4 6 . K A P L A N , K a r e l . Československo v letech 1967- 1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t á t n í p e d a g o g i c k é n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . 8 1 s. S t r a n a 8 0 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 101

102

103

MADRY

J i n d ř i c h Sovětská

okupace

Československa,

normalizace

v letech 1969-70 a role ozbrojených

v y d . P r a h a ': Ú S D A V Č R , 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ S t r a n a 4 6 . S e š i t y Ú S D ; s v . 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . 1 4 T a m t é ž , strana 47. 1 0 5 T a m t é ž , strana 55. , . . ... 1 0 6 K A P L A N , K a r e l . Československo v letech 1967- 1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t a t n i p e d a g o g i c k e n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . 8 1 s. S t r a n a 8 0 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 .

-32-

sil. 1 .

chtěl získat trochu času pro politické manévrování a chtěl schůzi oddálit na květěn 1969, ale nepodařilo se mu to. Zasedání ÚV KSČ se tak nakonec 17. dubna uskutečnilo. Už před tím si sovětské vedení vybralo za Dubčekova zástupce Gustáva Husáka. Je pravděpodobné, že se na předání moci Husákovi dohodl Svoboda s Grečkem už 2. dubna. Dubček tomu chtěl zabránit, ale během rozhovoru mezi čtyřma očima mu Svoboda řekl: „Sašo, já jsem to tomu Grečkovi slíbil. "'07 Husák ještě před zasedáním urychleně odletel do Užhorodu prodiskutovat budoucí politiku KSČ s Leonidem Brežněvem. 108 Zasedání UV KSČ předcházela masivní bezpečnostní opatření, která navyjímala ani pohotovost Československé lidové armády. K tomu, aby nedošlo k žádným nepokojům, přispěl také Český úřad pro tisk a informace (ČÚTI), který už 15. dubna nařídil přímé embargo na materiály, jejichž obsah by mohl narušovat přípravy nebo samotný průběh zasedání UV KSČ. Sdělovací prostředky směly uveřejňovat jen oficiální informace. StB dlouho dopředu plánovala, jak zamezit jakémukoliv úniku informací ještě v průběhu zasedání. Dokonce vypracovala seznam osob, které by se na podobném informačním úniku mohly podílet.

StB

také přijala opatření, která mohla vést, kdyby to situace

vyžadovala,

k případnému urychlenému ukončení vysílání rozhlasu a televize. 109 Za těchto podmínek se 17. dubna 1969 v 11 hodin nejprve sešlo předsednictvo ÚV KSČ, kde Alexander Dubček požádal o uvolnění z funkce." 0 Dubček původně počítal na své místo

s dosavadním

předsednictva

předsedou

vlády

Oldřichem

Černíkem,

ale už před

zasedáním

věděl, že se tento plán neuskuteční. Brežněv si totiž vybral

Husáka

a předsednictvo KSČ jeho vůli bez problémů splnilo. Na zasedání předsednictva se pouze dva soudruzi z 21 vyslovili proti odchodu Alexandera Dubčeka z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ, byli to Slavík a Kabrna, keři se pak i zdrželi hlasování na podporu Husáka. 111 Odpoledne se sešlo celé předsednicto ÚV KSČ, které schválilo kompletní výměnu vedení strany. Ze 182 přítomných soudruhů (celkem jich bylo 188, přítomni nebyli např. Ladislav Novomeský nebo Zdeněk Mlynář" 2 ) se 22 vyslovilo proti, 10 se zdrželo hlasování a 150 bylo pro. Husákem navržené nové předsednictvo se až na jedinou výjimku zbavilo

107 M A D R Y J i n d ř i c h Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969-70 a role ozbrojených v v d . P r a h a : Ú S D A V Č R , 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ S t r a n a 5 8 . S e š i t y Ú S D ; sv. 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . 1 8 109

sil. 1 .

T a m t é ž , strana 64. D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,

2 0 0 6 . 4 1 6 s., s t r a n a 2 1 4 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2 . 110 T a m t é ž , s t r a n a 65. 1 1 1 D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 2 0 0 6 . 4 1 6 s „ s t r a n a 2 1 4 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2. 112 T a m t é ž , s t r a n a 2 1 6 .

-33 -

reformistů. V předsednictvu zůstal z čelných představitelů politiky po lednu 1968 jen Alexander Dubček. 1 1 3 Přestože se Alexander Dubček „zachránil" v předsednictvu ÚV KSČ, lze 17. duben 1969 považovat za datum, ukončující obrodný československý proces dnes zvaný „Pražské jaro

1968". V srpnu 1969 vyzval Václav Havel dopisem Alexandera Dubčeka, aby veřej nč a

jasně odmítl sovětskou okupaci. Krátkodobě by se tím nezískalo nic, naopak by Dubček snejvětší pravděpodobností ztratil své poslední funkce. „ Lidé by však pochopili, vždycky zachovat

že si lze

své ideály a páteř; že lze čelit lži; že jsou hodnoty, za něž má smysl se bít; že

ještě existují vůdci, jimž se dá věřit,'

argumentoval Havel.

Duběekova symbolická tečka za pražským jarem ale nakonec vypadala právě opačně. Jako předseda federálního parlamentu, kterým byl zvolen 28.4.1969 115 , během srpnových demonstrací okupaci neodmítl. Dokonce po dramatických událostech srpnového okupace podepsal 22.8.1969 „Zákonně tzv. „pendrekový

zákon",

opatření předsednictva

Federálního

„výročí"

shromáždění",

který shrnoval opatření nutná k upevnění občanské poslušnosti a

zásadním způsobem omezoval základní občanská práva. 116 Ani poslední ponížení ho ale nezachránilo. N a podzim 1969 byl jmenován československým velvyslancem v Turecku, v této funkci ale setrval jen půl roku. Na zasedání předsednictva ÚV KSČ 25. - 26. června 1970 byl Alexander Dubček v rámci mohutných čistek vyloučen z KSČ 117 . Rokem 1970 se začíná probíhat proces normalizace v plné síle. Václav Havel na závěr dopisu Alexandru Dubčekovi píše: „ Žádná okamžitá prohra

neopravňuje

k totální historické

skepsi, dokáží-li postižení

svou prohru

politická důstojně

nést. "Il,s Dubček to ale nedokázal.

113

K A P L A N , K a r e l . Československo

v letech 1967 - 1969:4. část. V y d . 1. P r a h a : Státní p e d a g o g i c k é

n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . 8 1 s. S t r a n a 8 0 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 1 1 4 N Ě M E Č E K , T o m á š . M r á z p ř i š e l z e v n i t ř . Respekt. 1 7 . 8 . 2 0 0 3 , roč. 2 0 0 3 , č. 3 4 , s. 13. 1 1 5 K O L E K T I V a u t o r ů Československé dějiny v datech. 1. v y d . P r a h a : S v o b o d a , 1 9 8 6 . 7 1 4 s „ s t r a n a 5 4 2 1 1 6 D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 2006. 4 1 6 s „ strana 339. ISBN 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2 . _ , 1 1 7 K O L E K T I V a u t o r ů Československé dějiny v datech. 1. vyd. P r a h a : S v o b o d a , 1 9 8 6 . 7 1 4 s „ s t r a n a 5 4 4 1 1 8 N Ě M E Č E K , T o m á š . M r á z p ř i š e l z e v n i t ř . Respekt. 1 7 . 8 . 2 0 0 3 , roč. 2 0 0 3 , č. 34, s. 13.

-34-

Kapitola 3: Cenzura pevně u moci Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 byla již 13. září téhož roku zrušením článku 17 tiskového zákona 84/1968 (viz kapitola 1.4 Sdělovací prostředky na jaře 1968) obnovena cenzura českých médií. To znamená, že v době konání mistrovství světa v ledním hokeji ve Stockholmu od 15. do 30. března 1969 už znovu obnovená cenzura fungovala půl roku. Za tu dobu měla cenzurní instituce dostatek času, aby znovu získala dřívější jistotu a suverenitu. Následující rešerše pěti nejvýznamnějších dobových

deníků

Zemědělských

Československého

novin

sportu,

ukazuje v kontrastu

Mladé

se

fronty, Práce,

skutečnostmi

Rudého

popsanými

práva

v kapitole

a 2:

Vzpomínky na Stockholm, že cenzura v té době už skutečně pracovala velmi spolehlivě a prostřednictvím těchto pěti deníků se k obyvatelům Československa dostávaly jen oficiálně schválené zprávy. Výjimky, které by v souvislosti se zápasy československého týmu se Sovětským svazem jakýmkoliv způsobem naznačovaly za pomstu za okupaci, se objevovaly velmi zřídka.

V

3.1. Šampionát začíná (období 15. až 21. března 1969) Žádný z deníků 15. března 1969 nevynechává informaci o tom, že ve Stockholmu začíná mistrovství světa v ledním hokeji. Rudé právo vyslalo na místo svého redaktora Zvonimíra Šupicha, který na neoznačené sportovní straně osm píše úvodník k šampionátu „ Právě začínáme:

A hned s ostrými hochy z Kanady""9.

Šupich píše, že pasová kontrola i

recepční, když zjistili, že je autor z Československa, odložili povinnou formálnost a s úsměvem a téměř obdivné pronesli: „Oh, Československo,

držíme

Vám palce."

Autor

pokračuje: „ Pokud se tato věta týkala jen hokeje (a dvanáct hodin před zahájením MS zřejmé jiný výklad nepřichází palce především sportovních

v úvahu) pak byla jistě mírně pokrytecká, protože Švéd teď musí držet

Švédům. Přesto: díky za to přivítání a za popularitu, které se zde těší 19 čs.

vyslanců. " Dále v článku autor píše, že jedna z prvních věcí, které se dozvěděl na

stadionu Johaneshovs byla, že jako první byly vyprodány lístky na zápasy ČSSR - SSSR a že jejich cena na černém trhu nezvykle roste.

119

Š U P I C H , Z v o n i m í r . P r á v ě z a č í n á m e : A h n e d s o s t r ý m i h o c h y z K a n a d y . Rudé právo. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , Č. 6 3 ,

s. 8 .

-35 -

Dále na osmé straně Rudého práva najdeme ještě nepodepsané články „ Stockholm dnes a zítra", „ Glosy od ledu", Vyvolených:

„Desetiletá

čs. reprezentanti

bilance MS", „Co rozhodne o pořadí mužstev" a „ 19

pro Stockholm".

V dalších dnech je světovému šampionátu

v hokeji věnována vždy poslední strana vydání. Také Mladá fronta vyslala do Švédska svého zpravodaje Václava Pacinu. Své přípěvky zahajuje v sobotu 15. března článkem „V šatnách voní severské lesy"'20.

Pacina

přináší typický článek z úvodního dne šampionátu s výpověďmi hráčů před prvním utkání s Kanadou, o stadionu atd. Šampionátu je věnována celá tematická strana obsahující program a drobné zprávy z jiných týmů. Chybí představení hokejistů. Mladá fronta totiž reprezentanty představovala už v minulých dnes v seriálu „ D e f i l é hokejových vyslanců", tato série končí 15. března vizitkami náhradního brankáře Miroslava Lackého a Jana Klapáče. V dalších dnech patří mistrovství světa vždy celá poslední strana. Ostatní sport se přesouvá na část strany pět, nebo sedm, v závislosti na tom, jestli má to které vydání šest nebo osm stran. Práce nevěnuje v první den šampionátu hokejovému vrcholu sezony příliš mnoho pozornosti. Pouze Jiří Kohn píše na straně šest článek „ Také kotouč je kulatý: Jsou favorité a naše mužstvo je jedním z nich"121.

čtyři

Článek přináší klasické preview před turnajem,

ve kterém autor řadí mezi čtveřici favoritů, kromě Kanady, Švédska a Sovětského svazu, také Československo. N a stejné straně pak ještě najdeme článek ČTK „Den před

zahájením"122,

který je reportáží o programu československého družstva den před prvním zápasem na šampionátu 15. března s Kanadou. Pondělní Práce ze 17. března už na první straně uveřejňuje výsledky ze šampionátu. Mistrovství světa pak věnuje celou šestou stranu. Hokej odsunul ostatní sporty na stranu pět. Poprvé se z deníku dozvídáme, že také Práce vyslala na mistrovství svého reportéra, kterým je Jiří Kohn. V dalších dnech zájem o hokej na stránkách deníku Práce roste. Zemědělské noviny přináší k zahájení světového šampionátu jen malé dva články na poslední straně, ve kterých velmi stručně informují o herním systému turnaje „Co kongres ve Švédsku'23"

rozhodl

a o hokejovém vysílání československého rozhlasu „Hokej na vlnách

rozhlasu "124. Až do pátku 21. března pak Zemědělské noviny informují pravidelně na poslední sportovní straně své čtenáře o výsledcích. Rozhodně ale o poznání méně podrobně a také

120 121

P A C I N A , V á c l a v . V š a t n á c h voní s e v e r s k é lesy. Mladá fronta. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č . 63, s. 8. K O H N , J i ř í . T a k é k o t o u č j e k u l a t ý : J s o u č t y ř i f a v o r i t é a n a š e m u ž s t v o je j e d n í m z n i c h . Práce: Deník

revolučního odborového hnutí. 1 5 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 6 3 , s. 6 . 1 2 2 Č T K . D e n p ř e d z a h á j e n í m . P r á c e : Deník revolučního odborového hnutí. 1 5 . 3 . 1 9 6 , roč. 2 5 , c. 6 3 , s. 6 . 1 2 3 C o r o z h o d l k o n g r e s v e Š v é d s k u . Zemědělské noviny: Deník venkova. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 63, s. 4 . 1 2 4 H o k e j n a v l n á c h r o z h l a s u . Zemědělské noviny: Deník venkova. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 6 3 , s. 4.

-36-

v menším množství než Mladá fronta a Rudé právo. Redaktor Zemědělských novin František Kratochvíl stačil 21. března v pátek napsat na první stranu Zemědělských novin článek „Tappre

Švejk'25",

Soldada

ve kterém popisuje své setkání v jednom ze švédských

obchodních d o m ů s tamním vydáním Švejka od Jaroslava Haška. Na straně jedna 15. března 1969 se Československý sport téměř úplně věnuje začínajícímu mistrovství světa v ledním hokeji. V článku „ Útočná trojice pro

Stockholm'26"

se čtenáři dozvídají, že deník vysílá do švédské metropole hned tři redaktory - Gustava Vlka, Zdeňka Valentu a Pavla Novotného. Československý sport vycházel v březnu a dubnu 1969 na čtyřech stranách, v sobotu a v pondělí se rozsah vydání dvojnásobil a deník čítal osm stran. Po všechny dny prvního týdne mistrovství

věnuje

Československý

sport šampionátu ve Švédsku

pozornost

hodnou

sportovního periodika. Informace ze Stockholmu každý den zabírají dvě, někdy dokonce více než dvě stránky vydání.

3.2. První jarní den vítězí ČSSR nad SSSR 2:0 Zvonimír Supich v Rudém právu píše po prvním zápase článek „ Z mistrů hokejový čaj"'27:

„ Týdny, dny, hodiny vteřiny všech dohadů před utkání, které vábilo,

a zneklidňovalo

desítky

příznivců

miliónů příznivců

hokeje, jsou sečteny.

světa drásalo

hokeje, zdaleka nejen u nás a zdaleka

nejen

Ve 22:30 dochraptěli rozhlasoví i televizní komentátoři. " O

emocích Nedomanského nebo závěrečném nepodání rukou není v článku Zvonimíra Šupicha ani zmínka. V pondělí 24. března se pak Rudé právo k zápasu ještě vrací článkem „ H l a s y od ledu"'28,

který j e výtahem ze světových agentur: „Citace z agentury

jásajících

lidí a několik

stovek automobilů

Václavské náměstí po československém chodců pochodovaly žije Černý ať žije Agentura

UPI: „Přes

500

se zapnutými klaksony zaplavilo v pátek v noci

vítězství 2:0 nad Sovětskými svazem. Dlouhé

průvody

po ulicích s vysoko zdviženými čs. prapory a volali: „Ať žije Suchý, ať Dzurilla!"

DPA: „Na závěr oslavy na Václavském náměstí zazpívali účastníci čs. státní

hymnu. Na Václavském

náměstí pochodovalo

asi 2000 lidí, policisty nebylo vidět. "

K R A T O C H V I L , F r a n t i š e k . T a p p r e S o l d a d a Š v e j k . Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 1 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 6 8 s. 1. Ú t o č n á t r o j i c e p r o S t o c k h o l m . Československý sport. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 17, č. 6 3 , s. 1. Š U P I C H , Z v o n i m i r . Z m i s t r ů s v ě t a h o k e j o v ý č a j . Rudé právo. 2 2 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 6 9 , s. 8. 1 2 8 H l a s y o d l e d u . Rudé právo. 2 4 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 7 0 , s. 8. 125

-37-

Agentura

Reuters: „ Československo

které skončilo skandováním

v pátek večer porazilo Sovětský svaz ve

švédských diváků „ Dubček,

střetnutí,

Dubček...!"

Až do 29. března se pak v Rudém právu o šampionátu nic zajímavého nedozvídáme. Čtivá j e jen rubrika Forčeking - Bez hokejky v hokejovém V Mladé

městě.

frontě v den utkání se Sovětským svazem

píše Václav

Pacina

ze

Stockholmu ještě s dalším spolupracovníkem schovaným pod zkratkou (iod) pesimistický článek o šancích na úspěch týmu ČSSR v zápase se SSSR. Článek se jmenuje „ Naděje! (ale je reálná?): Dnes proti SSSR jako mužstvo, kterému se příliš

nevěří.'29"

Už druhý den ale má Pacina důvod k radosti. Po úvodním vítězství československých hokejistů nad týmem SSSR píše článek „ Vítězství chladné hlavy a disciplíny: Ano - stálo to za to přijet do Stockholmu!"'30,

ve kterém velebí československé reprezentanty za vynikající

chytrou hru a připomíná, že je to od roku 1954 poprvé, co Sovětský svaz na mistrovství světa nedal v zápase ani gól. O nepodání rukou nepíše Václav Pacina ani slovo, což ostatně sám mnohem později vysvětlil ve svém článku na iDnes.cz: „Ejhle, žádný hrdina jsem

nebyl."131

Stejný text

obsahuje i zajímavé svědectví Václava Paciny o atmosféře mezi českými novináři a tedy možné vysvětlení, proč se některé skutečnosti o zápasech ke čtenářům v Československu nedostaly: „ Už tehdy dával najevo svou nechuť k hokejově euforii redaktor

Československého

sportu Gustav

Vlk. Stále jsme rozplétali možnosti další odvety, jak to Rusům zase ukážeme.

tehdy vstoupil

nevrle do hovoru: „ Jak dlouho jim ten srpen máme odplácet?" Nastalo

"Pořád,"

už jsem

zachmuřenou,

měl na jazyku.

"Pořád." Ale spolkl jsem to, když jsem se podíval

A

ticho. na

už opět bolševicky zocelenou tvář budoucího soudruha šéfredaktora. "

Ve druhém zápase pak někteří českoslovenští hokejisté nastoupili s přelepenou hvězdou nad hlavou lva ve státním znaku (viz kapitola 1.4). Nejen Václav Pacina to viděl, ale nepsal o tom: „ N a ledě i v televizi doma byly upravené znaky vidět. "Co to majís tím Ivem?" ptám se vedle sedícího nevěřícně.

Oldy Červinky,

zpravodaje

Reportéra.

"Přelepili si hvězdu,"

řekl

I32

Bylo to tehdy těžce trestané hanobení státního znaku. "

Pacina o tom po diskusi s kolegy nenapsal. Nebylo totiž jasné, jestli přelepené hvězdy byly v televizi vidět a jestli nepodání rukou po zápase Československá televize včas

1 2 9 ( p a ) , ( o i d ) : N a d ě j e ! ( a l e j e r e á l n á ? ) : D n e s p r o t i S S S R j a k o m u ž s t v o , k t e r é m u se příliš n e v ě ř i . Mladá fronta. 2 1 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č . 6 8 , s. 8. 1 3 0 P A C I N A , V á c l a v . V í t ě z s t v í c h l a d n é h l a v y a d i s c i p l í n y : A n o - s t á l o to z a t o přijet d o S t o c k h o l m u ! . Mladá fronta. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č . 6 9 , s. 8. 1 3 1 P A C I N A , V á c l a v . H o k e j o v á p o m s t a z a o k u p a c i . IDnes.cz [ o n l i n e ] . 2 5 . 0 3 . 2 0 0 4 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z W W W : . ~ Tamtéž.

-38-

neodstřihla: „ V tiskovém středisku jsme se s kolegy vzájemně ptali: Napíšeš to? A televize v Praze prý tenhle moment včas odstřihla, říkali hráči. Tehdejší komentátor Vladimír Vácha (o Jen se to v Praze nějak přehlídlo."133

nepotvrdil:

Vladimír Vácha to nepotvrdil ani po 38

letech v rozhovoru, který je přílohou této práce (viz Příloha: Rozhovor s Vladimírem Váchou, str. 72) Mladá fronta se pak vítězstvím československých hokejistů podrobně zabývá ještě v pondělí 24. března 1969. Neuvádí však ani zmínku o jakýchkoliv výtržnostech plynoucích z oslav vítězství československých hokejistů. Jen na straně pět, která je ten den sportovní ale nalezneme článek „ K d y b y to naši viděli: Taxikáři řídili oslavy1,134.

nehokejová,

Článek

popisuje oslavy sportovního úspěchu na Václavském náměstí, ale také před bytem brankáře a hrdiny zápasu Vladimíra Dzurilly. „ V Bratislavě se zrodil hned po skončení zápasu průvod, převážně mezí, hlavní

vysokoškoláků,

průvod

zamířil

s vlajkami a pochodněmi k bytům

Golonky

ohromný

v rukou. Nadšení obyvatel

a Dzurilly,

kde uspřádali jejich

neznalo rodinám

nadšené ovace. Dzurillova matka a sestra dojatě děkovaly z oken... " Ve stejný den pak ještě na straně šest najdeme článek „ Celý svět v obdivu: Velký ohlas našeho

vítězství

nad SSSR v tisku"135,

který je stejně jako v Rudém právu výtahem ze

světových agentur a přináší obdobné citace. Až do 29. března se pak v Mladé frontě objevují jen čistě sportovní referáty. Lze ale jednoznačně říci, že Václav Pacina psal pro Mladou frontu mnohem čtivější články než jeho kolega Zvonimír Šupich pro Rudé právo. Pacina mnohem lépe dokázal odhadnout, co by mohlo hokejového fanouška zajímat a jaké informace si celá veřejnost žádá. Práce v den prvního vzájemného zápasu československých hokejistů se Sovětským svazem uveřejňuje na své poslední straně nepodepsaný komentář „Je možno dělat 136

přes hokej?" .

politiku

Bohužel neznámý autor se v n ě m pozastavuje nad šancemi obou týmů na

vítězství a v závěru přidává zajímavý postřeh: „Ještě jedno je třeba říci, ne na adresu ale všech, kteří se na zápas budou doma dívat v televizi nebo ho sledovat v přenosu.

našich,

rozhlasovém

Hokej je pouze sport. Nic víc a nic méně. Můžeme vyhrát a můžeme i prohrát - svět

se ani v jednom

případě

nezboří. Někteří lidé u nás si myslí, že je možno dělat politiku

hokej. Právě tento omyl by se mohl vymstít, kdyby si to mysleli i hráči na ledě. Právě musí na všechno,

co nás bolí a tíží zapomenout, jinak by se v těchto pocitech mohlo

přes proto vytratit

1 3 3 P A C I N A , V á c l a v . H o k e j o v á p o m s t a z a o k u p a c i . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 5 . 0 3 . 2 0 0 4 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z W W W : . ' Tamtéž. 1 3 4 ( š á ) . K d y b y t o n a š i v i d ě l i : T a x i k á ř i řidili o s l a v y . Mladá fronta. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 0 , s. 5. 1 3 5 C e l ý s v ě t v o b d i v u . Mladá fronta. 2 4 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 0 , s. 6 . U 6 J e m o ž n é d ě l a t p o l i t i k u p ř e s h o k e j ? . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 2 1 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 6 8 , s. 6 .

-39-

všechno, čemu se v hokeji naučili, čím jsou silní a proč mají naději porazit i mistry

světa,

přestože ve středu zakolísali. Jistě si přejeme všichni dnes zvítězit, vy, my i celé naše mužstvo. A o to více si přejme zvítězit, že sepíše nemůže mít rozhodující

březen 1969. Ale nezapomeňme nikdo, že pouhé

přání

vliv. "

Sobotní vydání z 22. března 1969 po prvním zápase Československa se Sovětským svazem začíná v Práci už na titulní straně uveřejněním výsledku ČSSR - SSSR 2:0. Zápasu se pak věnuje velká část sportovní strany, které dominuje referát ze zápasu „Naše umění a rozvaha deklasovaly

mistry

světa"'37.

N a stejné straně se v Práci objevuje také krátká připomínka od autora pod zkratkou (ag), že v Praze se slavilo „Prahajásající"'38.

Jde o souhrn telefonátů do redakce Práce.

Pondělní Práce z 24. března se pak ke slavné výhře ČSSR nad Sovětským svazem ještě vrací fotografií na titulní straně. Na poslední straně šest se pak k zápasu vyjadřuje ještě nepodepsaný článek „Nádherný obětavosti"'39. Z ohlasů

první jarní

den: Vítězství vlasteneckého

Nejzajímavější je ale článek „Mašinérie

světových

sovětského

nadšení, týmu

vůle a

rozvrácena:

agentur po zápase CSSR - SSSR", ve kterém se bez udání zdrojové

agentury píše: „ Dav na Johaneshovu

skandoval: Dubček, Dubček... "'40. Jde o stejný text jako

v Rudém právu a Mladé frontě. Až do pátku 28. března přináší Práce obvyklé sportovní zpravodajství z mistrovství světa. V porovnání s vydáním v pátek 21. března se jen výrazně omezilo pozvání na druhý zápas ČSSR - SSSR v pátek 28. března 1969. Zemědělské noviny termín druhého zápasu nepřipomínají, výrazněji reagují až na výsledek. Po prvním vítězství ČSSR nad SSSR dostává František Kratochvíl poprvé více prostoru a píše v Zemědělských novinách článek „Splnili tužby milionů"'4',

ve kterém

oslavně až euforický popisuje zápas se Sovětským svazem. Jediným náznakem jinotaje, který by měl skrývat politický podtext č l á n k u j e už titulek sám. Kratochvíl tím ale pravděpodobné nechtěl nic naznačit a jako jinotaj se to jeví až z dnešního pohledu. O nepodání rukou soupeři po zápase opět ani slovo, stejně jako v Rudém právu, Mladé frontě nebo Práci.

137

(tv + b ý ) . N a š e u m ě n í a r o z v a h a d e k l a s o v a l y m i s t r y s v ě t a . P r á c e : Deník revolučního

odborového

hnutí.

2 2 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č . 6 9 , s. 8 . 1 3 8 ( a g ) . P r a h a j á s a j í c í . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 2 2 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 6 9 , s. 8. 1 3 9 N á d h e r n ý p r v n í j a r n í d e n : V í t ě z s t v í v l a s t e n e c k é h o n a d š e n i , v ů l e a o b ě t a v o s t i . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 2 4 . 3 . 1 9 6 , roč. 2 5 , č. 7 0 , s. 6 . 1 4 0 M a š i n é r i e s o v ě t s k é h o t ý m u r o z v r á c e n a : Z o h l a s ů s v ě t o v ý c h a g e n t u r p o z á p a s e C S S R - S S S R . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 2 4 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 7 0 , s. 6. 1 4 1 S p l n i l i t u ž b y m i l i o n ů : C h y t r o s t z a s t a v i l a r o z j e t ý stroj. Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 2 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č . 6 9 s. 4.

-40-

Až do pátku 28. března pak Zemědělské noviny věnují světovému šampionátu přece jen větší pozornost, než tomu bylo první týden mistrovství. Množství informací je ale v porovnání s ostatními deníky přesto menší. Do tohoto srovnání není zahrnut specializovaný deník Československý sport. Páteční Československý sport z 21. března 1969, tedy ze dne prvního zápasu našich hokejistů se Sovětským svazem, otevírá své vydání titulkem „Bude dnes

československé

142

jaro?"

, který

„ Pražského jara

se neváže k žádnému textu. Titulek naznačuje úvahu o souvislosti 1968"

s tímto zápasem, může se ale také jednat o narážku na to, že 21.

březen je podle gregoriánského kalendáře první jarní den. Domněnku o shodě dne zápasu s prvním jarním dnem roku 1969 a nikoliv se společenským procesem pak potvrzuje následující vydání Československého sportu ze soboty 22. března. První stranu zdobí titulky „ Nová jarní realita: ČSSR - SSSR 2:0"143 a „První jarní

den

-

dopingem?"'44.

Vše je navíc umocněno v popisce k titulní fotografii ze

šampionátu, která j e součástí článku „První jarní den - dopingem": „Je tu jaro, první

jarní

den 1969, slavili jsme velké a zasloužené vítězství. " Šampionátu se kromě celé pivní strany pak ještě věnuje celá strana poslední, strana jásá"145:

osm, kde vychází nepodepsaný článek popisující situaci po zápase v Praze „Praha

„ Těžko říci, kde se honem po skončení zápasu vzalo na Václavském náměstí tolik aut. Taxíky i soukromé

vozy uspořádaly

nedovolil

Světlo jako

významně

vztyčené

v Bratislavě.

úplné jamboree.

ve dne, houkající

do výšky,

hesla.

Projíždělo se jen krokem, více přeplněný klaksony, lidé na blatnících,

Pražané

se radovali

z vítězství.

vlajky, dva Stejné

prostor prsty

to bylo

Mladí i staří uspořádali průvod městem, každou chvíli se vynořil nový

i

slogan.

Lidová tvořivost slavila hody. " O nepodání rukou soupeři není nikde v Československém sportu ani slovo. V dalších dnech deník pokračuje v pravidelných informacích ze šampionátu v zavedené míře, včetně velké pozvánky na druhý zápas ČSSR - SSSR v čísle 74 z pátku 28. března.

142 143 144 145

B u d e d n e s č e s k o s l o v e n s k é j a r o ? . Československý sport. 2 1 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 17, č. 6 8 , s. 1. N o v á j a r n í r e a l i t a : C S S R - S S S R 2 : 0 . Československý sport. 2 2 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 17, č. 6 9 , s. 1. P r v n í j a r n í d e n - d o p i n g e m . Československý sport. 2 2 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 17, č. 6 9 , s. 1. P r a h a j á s á . Československý sport. 2 2 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 17, č. 6 9 , s. 8.

-41 -

3.3 Č S S R - S S S R 4:3

Rudé právo v sobotu 29. března 1969 poprvé píše o tom, že si českoslovenští a sovětští hokejisté nepodali po zápase ruce v článku „Po utkání na lískovce"146: „Kdy podáte sovětským

hokejistům

zase po zápase ruce? Ruku podává vždy poražené

vítěz. " V dalším článku „ Vítězství"147

mužstvo,

nikoliv

deník popisuje situaci během zápasu v Praze: „ Před 19

hodinou (pozn.: utkání se hrálo od sedmi hodin večer) se začaly vyprazdňovat ulice. Prázdné byly restaurace

- všichni se přemístili

dobu na Václavském v Praze vyhrnuli

k televizorům a rozhlasovým přijímačům. Sehnat v tu

náměstí taxíka bylo naprosto nemožné. ... Hned po skončení zápasu se

lidé do ulic. Rozezvučely se sirény automobilů. Cílem všech bylo

Václavské

náměstí. ... Půl hodiny po skončení zápasu jásalo nad vítězstvím čs. hokejistů asi sto až sto padesát tisíc Pražanů

a další stále přicházeli.

Socha sv. Václava tonula v záplavě

státních

vlajek. " O nepokojích u Aeroflotu zatím ani zmínka. Do Mladé fronty posílá Václav Pacina ze Stockholmu oslavný článek „Ano, je to pravda!:

Pro svět senzace,

pro soupeře pohroma, pro nás všechno. "148 Opět nenajdeme

v článku ani zmínku o tom, že by si hokejisté zalepili hvězdičky nad hlavou lva ve státním znaku. Stejně j a k o v Rudém právu se ale mezi řádky ve výpovědi trenéra Pitnera dovídáme, že si týmy po zápase ruce nepodaly. „ Proč jsme nepodali ruce? Ruce podává

poražený."

Sobotní Práce z 29. března 1969 hlásá výsledek zápasu ČSSR - SSSR 4:3 hned na titulní straně. N a poslední straně osm pak znovu (tv + bý) píší o zápase dlouhý referát „Naši znovu srazili mistry světa na kolena"'49,

podrobný popis utkání ale ani tentokrát neobsahuje

zmínku o tom, že by českoslovenští hokejisté nepodali soupeři po zápase ruku, nebo že by si přelepili hvězdu ve státním znaku. Na stejné straně autor podepsaný značkou (jš) popisuje v článku „Opět

..."'50

situaci po zápase na Václavském náměstí. List se zatím nikde

nezmiňuje o jakémkoliv rušení veřejného pořádku, či dokonce stopách násilí, přestože redakce deníku Práce v té době sídlila ve stejné budově jako zdemolovaná kancelář letecké společnosti Aeroflot. Zlom pro Zemědělské noviny ve zpravodajství z mistrovství světa přichází po druhé výhře československých hokejistů nad Sovětským svazem. Stejně jako Rudé právo v článku | 4 6 P o u t k á n í n a t i s k o v c e . Rudé právo. 2 9 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 5 , s. 8. ^^ Tamtéž 1 4 8 P A C I N A , V á c l a v . Ano, je to pravda!: Pro svět senzace, pro soupeře pohroma, pro nás všechno. Mladá ?4l'?v

150

fronta.

f b V 0 N a š i z n o v u 5 s r a z i l i m i s t r y s v ě t a n a k o l e n a . P r á c e : Deník revolučního odborového hnuti. 2 9 . 3 . 1 9 6 , roč.

O š / o p ě t 8 . . Práce: Deník revolučního

odborového

hnuti. 2 9 . 3 . 1 9 6 , roč. 2 5 , č. 7 5 , s. 8.

-42-

„Vítězství..."

popisují Zemědělské noviny hned na první straně atmosféru v Praze během

zápasu a po něm. Článek „ Obrovská radost"151 Milana Kaliny pokračuje ještě na straně čtyři. Hlavní význam Zemědělských novin spočívá v tom, že v sobotním vydání už mají na rozdíl od ostatních deníků fotografie z oslav a také snímek první branky československého mužstva (pravděpodobně je převzata z televize). V sobotu 29. března se také stejně jako v jiných denících i v Zemědělských novinách poprvé dočítáme mezi řádky o tom, že českoslovenští hokejisté nepodali po obou vzájemných zápasech ruce sovětským soupeřům. V článku „K titulu mistra světa stačí už jen remíza"'52 podají po utkání

ruku, odpověděl

se píše: „Na otázku kdy

Čechoslováci

trenér Pitner: Mají to být poražení, kteří mají podávat

ruce." Ač černobílý

deník, volí sobotní Československý sport po druhém vítězství

československých hokejistů nad Sovětským svazem červeně nadepsanou hlavičku a také titulek celého vydání „Za nás za všechny: SSSR - ČSSR 3:4"155, který si už asi nelze vykládat jinak, než že redaktoři také naznačují souvislost vítězného zápasu s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy, která vedl Sovětský svaz, 20. a 21. srpna 1968. V dolní části první strany je pak v Československém sportu ze soboty 29. března 1969 článek

„ Takhle

s nimi

jednat

-

sportovně"154,

který

shrnuje

dojmy

významných

československých osobností bezprostředně po zápase. Titulek je citací z výpovědi Jana Wericha. Na straně osm pak Československý sport v článku „Nerozhodla jen taktika: generálové po bitvě"'55

Hokejoví

zaznamenává jako jediný rozpornou reakci trenérů obou týmů na fakt,

že českoslovenští hokejisté nepodali soupeři ruku ani po druhém zápase. Pitner znovu vyslovil názor o blahopřání vítězům poraženými, zatímco reakce sovětského trenéra Černyševa v Československém sportu zněla: „Mluvíme o hokeji a ne o tom, kdo komu tady podal ruku. Na to zde není vhodné místo. " Čemyšev nicméně dodává: „Byli jsme šestkrát mistry světa a nečekali, až nám poražený

bude gratulovat, ale podali jsme mu ruku sami."

151 K A L I N A , M i l a n . O b r o v s k á r a d o s t . Zemědělské noviny. Denik venkova. 2 9 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 č. 7 5 J . 4 152 K R A T O C H V Í L , F r a n t i š e k . K t i t u l u m i s t r a s v ě t a s t a č i u ž j e n r e m i z a . Zemědelske noviny. Denik

: Z a S z a t š ? c

h

. venkova.

y

sport. 2 9 . 3 . 1 9 6 9 , roC. 1 7 , c . / a . s . i . 8 155TNaekr ho lzeh os dnl ai mj ie jne tdankat itk- as:p oH rotkoevj onvěí . gČeskoslovenský e n e r á l o v é p o b i t v ě , československy sport. 2 9 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 17, c. 7 5 , s. 8.

43-

3.4 Aeroflot

3.4.1 Pondělí 31.3.1969 V pondělí 31. dubna 1969 přináší Rudé právo na své první straně prohlášení vlády ČSR převzaté z ČTK „ Vláda ČSR k událostem v noci ze dne 28. na 29. března 1969"'56,

ve

kterém se mimo jiné píše: „Po ukončení přenosu z hokejového utkání na mistrovství světa ve Stockholmu

došlo v noci z 28. na 29. března 1969 na některých místech ČSR ke

shromažďování Vnáší

zemi

veřejnosti

občanů, existuje

projevoval

byla porušena

se s důstojností

při jakékoliv

ponižováním

příslušníků

Vláda vandalství

ČSR

tradice

vynikající sportovní úspěch našich těchto sportovních

reprezentantů.

bojů i mimořádného

zájmu

některých místech byla překročena míra takových projevů (radosti) a

případě

řádu. Neslučuje

instituce.

dlouholetá

o ně. ...na

v nejednom

kteří oslavovali

spontánnímu

Výtržnosti,

občanského soužití i ustanovení čs.

právního

občana státu, který má ve světě pověst státu kulturního,

příležitosti,

a tím spíše při příležitosti

druhých národů nebo dokonce jejich

s politováním

a výtržnictví

pravidla

konstatuje,

sportovní,

uspokojení

urážením.

že při těchto projevech

zejména proti některým

své

aby

došlo k projevům

objektům, které užívají sovětské orgány

a

k nimž došlo, vláda rozhodně odsuzuje. "

Pondělní Mladá fronta naprosto ignoruje přetiskování veškerých rezolucí, prohlášení, atd. Jedinou připomínkou událostí v noci z 28. na 29. března je Naše poznámka s názvem „Ostuda"'57.

na straně 2

Autor předpokládá, že veřejnost už z rozhlasu a televize ví, co se

stalo, takže čtenáře neunavuje zdlouhavou rekapitulací událostí. V závěru pak jasně vyjadřuje své stanovisko: „Žádný rozumný člověk nemůže souhlasit napříklads

tím, co se stalo v noci z

pátku na sobotu na Václavském náměstí. Ano, měli jsme radost nad vítězstvím našich Desetitisíce

chlapců.

občanů ji šly vyjádřit do centra města.

Rozbít a demolovat

místnosti Aeroflotu a psát na domy a výkladní skříně hesla

plná

sprostot a vulgárností je však špinavá skvrna na čistém štítě Pražanů. " Autor nijak události u Aeroflotu nezdůrazňuje, staví je na roveň vulgárním nápisům na zdech. Ke věci přistupuje zcela střízlivě. Značka (mí) pravděpodobně vyjadřuje stanovisko redakce Mladé fronty.

156

Č T K . V l á d a Č S R k u d á l o s t e m v n o c i z e d n e 2 8 . n a 2 9 . b ř e z n a 1 9 6 9 . Rudé právo. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 6 , s.

1-2. 1 5 7 ( M F ) . Naše poznámka:

Ostuda. Mladá fronta. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 5 , s. 2.

-44-

Václav Pacina se ze Stockholmu loučí článkem „ Nejdražší bronz historie: Zlatý práh jsme opět nepřekročili"'38,

ve kterém píše o posledním prohraném zápase se Švédskem (0:1).

Stejně jako po celou dobu šampionátu, tak se i tentokrát věnuje čistě sportu. Pondělní Práce z posledního březnového dne roku 1969 začíná své vydání titulkem „ Ze Stockholmu

jen bronz: ČSSR - Švédsko 0:1", který se ale váže jen k fotografii pod ním.

Práce ale také uveřejňuje na své první straně text „Ze stanoviska vlády ČSR: K událostem 1969"159.

v noci z 28. na 29. března

Přestože je text nepodepsán, shoduje se s materiály

v jiných denících a je proto jasné, že jde o přetisk ČTK, jak tomu napovídá už charakter textu. Podrobný referát zápasu znovu telefonuje do Práce ze Stockholmu Jiří Kohn, článek se jmenuje „Chybělo

málo

a přece

hodně"1611

a je na sportovní straně šest. Žádný ze

zmiňovaných rizikových jevů (nepodání rukou a přelepené hvězdy ve státním znaku) se v Práci nepřipomíná ani slovem. Pondělí první strana Zemědělských novin ze 31. března 1969 informuje čtenáře o výsledku hokejového šampionátu v článku „Místo zlata jen lítost"'6',

který je podepsán

redakční značkou (zn). Hned pod tím se pak nachází text ČTK, který ten den otisklo i Rudé právo a Práce. Zemědělské noviny ho vydávají pod názvem „Stanovisko K událostem po pátečním

stockholmském

vlády

ČSR:

vítězství"'62.

K hokejovému šampionátu se Zemědělské noviny vracejí ještě na sportovní straně, kterou otevírá článek o zápase ČSSR - Švédsko. Nese titulek „Zůstal bronz, ale i vzpomínka

na dva pátky"'63.

Znovu je hledání jinotaje v tomto titulku ovlivněné dnešním

pohledem. Stejně jako v případě článku po prvním zápase jde spíše o to, že sovětský hokejový tým byl tehdy jasně hokejově dominantní. Titulek má sportovní význam. V pondělním vydání Československý sport jako jediný z deníků zve fanoušky hokeje k přivítání hokejistů na pražském letišti v Ruzyni. Činí tak otištěním textu z ČTK „ Vítání 15.00"164,

ve kterém deník mj. upozorňuje čtenáře, že letadlo přiletí na staré letiště, „... aby

nebyl narušen vítacím ceremoniálem

158

dopravní provoz. "

P A C I N A , V á c l a v . N e j d r a ž š í b r o n z h i s t o r i e : Z l a t ý p r á h j s m e o p ě t n e p ř e k r o č i l i . Mladá fronta. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 ,

č 75 s 8 Z e s t a n o v i s k a v l á d y Č S R : K u d á l o s t e m v n o c i z 2 8 . n a 2 9 . b ř e z n a 1 9 6 9 . Práce: Deník revolučního

odborového

hnuti. 3 1 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 7 6 , s. 1. 1 6 0 K O H N , J i ř í . C h y b ě l o m á l o a p ř e c e h o d n ě . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 3 1 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 7 6 , s. 6. 1 6 1 ( z n ) . M í s t o z l a t a j e n l í t o s t . Zemědělské noviny: Deník venkova. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , roc. 2 5 , č. 7 6 , s. 1. 1 6 2 Č T K . S t a n o v i s k o v l á d y Č S R : K u d á l o s t e m p o p á t e č n í m s t o c k h o l m s k é m v í t ě z s t v í . Zemědělske noviny: Deník venkova. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 6 , s. 1. . 1 6 3 K R A T O C H V I L , F r a n t i š e k . Z ů s t a l b r o n z , a l e i - v z p o m í n k a na d v a p á t k y . Zemědelské noviny. Deník venkova. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 6 , s. 4 . 1 6 4 V í t á n i - 1 5 . 0 0 . Československý sport. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 1 7 , č. 7 6 , s. 8.

-45-

3.4.2 Úterý 1.4.1969 Úterní vydání všech zkoumaných deníků je na materiály o situaci v Praze v noci z 28. na 29. března velmi bohaté. Je tomu tak i v Rudém právu, které začíná své vydání textem vnitra ČSR k událostem z 28. a 29. března"165:

z ČTK „Ministerstvo radosti z vítězství

našeho mužstva došlo k poškozování

umístěna sovětská

vojska, a k silnému narušené veřejného pořádku.

Nejvážnější

situace

se vytvořila

především

větších, městech republiky.

vybavení

sovětské

automobily

letecké

Aeroflot.

některých

skupinek

hysterie....

V hlavním

městě Praze:

armády.

občanů

V Ústí nad Labem ... Naše společná

a nabyla

nebývale

jsou

a v dalších,

V Praze byly demolovány místnosti a zapáleno

sovětské

vandalství

projevů

objektů, zejména těch, v nichž

v Praze, Ústí nad Labem, Bratislavě

společnosti

a tři motocykly

„... Kromě

vnitřní

byly zapáleny

dva

radost se změnila

ostrých

forem

Kolem 22.00 hodiny se soustředilo

ve

protisovětské

na

Václavském

náměstí značné množství občanů a stovky automobilů, které za stálého houkání s

rozsvícenými

reflektory projížděly jízdní drahou Václavského náměstí a přilehlými ulicemi. Výkladní

skříně,

domy, auta a jiné plochy byly popsány různými nápisy a hesly. V dolní části občanů.

Bezprostředně

uvedené

společnosti

Václavského

náměstí se v této době soustředilo

před budovou Aeroflotu a začala demolovat

asi 20 000 až 25 000

skupina výtržníků rozbila výkladní

vnitřní zařízení. Na místě bezprostředně

skříně zasáhla

hlídka VB, která si současné přivolala další posilu. ... Situace se zde však vytvářela tak, že některé

části

demonstranty „Podle

vnitřního

zařízení

byly

z místnosti

Aeroflotu

vyházeny

na ulici

a

tam

páleny. " Dále ČTK (MV ČSR) přesně popisuje zničené věci a jejich množství.

předběžných

1 000 000 Kčs."

odhadů

byla agentuře

Aerojlot

způsobena

hmotná škoda

ve

výši

V dalším pokračování článku se vyčíslují škody v jiných městech. Např.

škoda na vozidlech v Ústí byla 150 000 Kčs." Na straně dvě Rudého práva najdeme i „Prohlášení obvodního výboru KSČ v Praze 1 " ' 6 6 Kratičký článek autora (z) o tom, že OV KSČ Praha 1 se plně ztotožňuje se stanoviskem vlády ČSR. Na stejné straně je i článek „Sdělení Federálního shromáždění"16'.

Vysvětluje, že

informace o tom, že se na Václavském náměstí v pátek 28.3.1969 večer objevil předseda vlády Josef Smrkovský, nejsou pravdivé. Byl jen na cestě zjednání ve Valdštejnském paláci

165 166 167

Č T K . M i n i s t e r s t v o v n i t r a Č R S k u d á l o s t e m z 2 8 . a 29. b ř e z n a . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 7 7 , s. 1. (z) P r o h l á š e n í o b v o d n í h o v ý b o r u K S Č v P r a z e 1. Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 4 9 , č. 7 7 , s. 2. Č T K . S d ě l e n í F e d e r á l n í h o s h r o m á ž d ě n í . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , c. 7 7 , s. 2.

-46-

do budovy parlamentu. Smrkovský je sice rád, že hokejisté vyhráli, s neuváženými

extrémními

nesouhlasí

však

činy a vandalismem skupin, které poškozují státní zájmy. " sport"'68.

Strana dvě Rudého práva obsahuje i poznámku „Vandalismus kontra

Nepodepsaný článek, což je zejména u publicistického útvaru, jakým je tento komentář, zvláštním jevem. Jde o obtížně přeložitelný článek. Nakonec ale dojdeme k tomu, že je to pravděpodobně velmi politicky vyspělý člověk, který připomíná, že to pro Československo může mít nedozírné následky. Rudé právo se k událostem vrací ještě na straně sedm: „Z úvodníku sovětského Pravda: Ještě k hokejovému

zápasu ČSSR - SSSR"'69.

listu

V článku znovu bohužel bez označení

autora se píše, že projevy vandalství během oslav hokejového vítězství byly téměř marginální záležitostí s ohledem na to, kolik lidí se do oslav zapojilo. Přesto se některé zahraniční agentury věnují právě a j e d i n ě výtržnostem aještě přesněji, rozbití Aeroflotu. V č l á n k u j e také přetištěn úvodník vlivného sovětského deníku Pravda: „ Události posledních dnu svědčí o tom, že pravicové

antisocialistické

síly se znovu pokoušejí

zostřit situaci

v

Československu."

Článek dále na poměrně velké ploše opakuje teze o zneužití sportu pravicovými silami apod. V závěru se ještě zmiňuje o titulku „Hrubá antisovětskáprovokace",

který otiskly v pondělí

bulharské deníky. Podle agentur AFP a Reuters to byla „první prudká

reakce"

na

normalizační proces, který v Československu započal na konci roku 1968. Hokejovému tématu se věnuje také celá sportovní strana osm, která se věnuje příletu československých

hokejistů zpět do Prahy a jejich radostnému přivítání občany

Ruzyňském letišti. V článcích „ V bronzové medaili jsou karáty zlata"'70 ruzyňském

letišti v náručí Pražanů"17'

a „ Č s hokejisté

na na

se píše o příletu hokejistů zpět domů, o jejich pocitech

z turnaje. Ale ani jedno mimosportovní slovo o zápasech se SSSR. Úterní Mladá fronta otvírá své vydání článkem „Triumfální přijetí

bronzových"'72,

který začíná na první straně a pokračuje na osmé straně věnované Sportu. V záhlaví článku se na první straně dokonce objevuje heslo: „Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za

to!".

V textu článku se pak objevují i další populární hesla dne: „Nás to kluci nemrzí, pro nás jste vítězi. " „ Vítáme, Vás, hoši zpátky, děkujeme za ty pátky. " „ Všichni jsme to viděli.... "

168 169

V a n d a l i s m u s k o n t r a s p o r t . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 7 , s. 2. „ „„„„ Z ú v o d n í k u s o v ě t s k é h o listu P r a v d a : J e š t ě k h o k e j o v é m u z á p a s u Č S S R - S S S R . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč.

4 9 , č. 7 7 , s. 7 . 1 7 0 V b r o n z o v é m e d a i l i j s o u k a r á t y z l a t a . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , c. 7 7 , s. 8. 1 7 1 Č s . h o k e j i s t é n a r u z y ň s k é m letišti v n á r u č i P r a ž a n ů . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 4 9 , č. 7 7 , s. 8. 1 7 2 Š Á L E K J a r o s l a v V I T O U Š , P a v e l . T r i u m f á l n í přijetí b r o n z o v ý c h . Mladá fronta. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 2 5 , č . 7 7 , s. 1 - 8 .

-47-

Dále v článku autoři emotivně a živě popisují přivítání hokejistů na pražském ruzyňském letišti. „ Těžko člověk zapomene

na pohledy za okénky Nedomanského,

Dzurilly,

Bednáře. Údiv a radost, dojetí a vděčnost. " Mladá fronta na první straně také otiskuje stejně jako Rudé Právo vyjádření Ministerstva vnitra ČSR k událostem v noci z 28. na 29.3.1969. Deník ještě na první straně publikuje článek „ Odsouzení útoků"173,

který je prohlášením ÚV KSS. Text je převzat z ČTK

a konstatuje odsouzení výtržností v Bratislavě 21. a hlavně 28. 3. 1969 (viz kapitola 1.5). Nej zajímavější je ale článek na sportovní straně „I zde zazněl jejich hlas

unisono:"l74,

ve kterém hráči odpovídali na otázku: „Měnili byste dva pátky za zlato?" Tedy na otázku, která zvýrazňuje dvě vítězství nad Sovětským svazem na úkor titulu mistrů světa. Jaroslav Pitner: „ Ty dva pátky, to bylo přání národa. Síla, která se nedostávala v neděli. " Jaroslav Jiřík: „Je to všechno vázané na sebe, kdyby nebylo pátků, neměli bychom ani naději na to zlato." Josef Horešovský: „To je moc nepříjemná

otázka. Asi bych si vybral ty dva pátky

- to

znamená ta dvě vítězství. " Josef Černý: „ Ta dvě vítězství. Kvůli sobě bych volil zlato, ale kvůli lidem dva pátky. " Václav Nedomanský: „Nevím, jak vypadaly ty dva pátky tady, ale podle toho, co jsem by asi rozhodování

bylo jednoznačné.

slyšel,

"

Jaroslav Holík: „Já myslím, že pro naše národy, jsou lepší ty dva pátky." Jozef Golonka: „Za dva pátky .... Neměním. " Jiří Holík: „ Bez váhání - pátky." Jan Suchý: „ Vždycky a pořád ty pátky. " (pozn.: V deníku je sice napsáno Josef Suchý, ale nikdo takový v týmu nebyl, takže se jedná o tiskovou chybu, respondentem byl obránce Dukly Jihlava Jan Suchý.) Na první straně Práce nejdeme v úterý prvního dubna 1969 k hokejovému šampionátu hned několik připomínek. Práce stejně jako Rudé právo na první straně uveřejňuje text ČTK „Ministerstvo

vnitra ČSR k událostem

z 28. na 29. 3. 1969"'75.

najdeme další text ČTK „Sdělenífederálního

shromáždění"'76,

Na první straně pak ještě

který např. Rudé právo otisklo

na straně dvě.

173 174 175

Č T K , O d s o u z e n í ú t o k ů . Mladá fronta. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 7 , s. 1. I z d e z a z n ě l j e j i c h h l a s u n i s o n o : . Mladá fronta. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 7 s. 8. Č T K , M i n i s t e r s t v o v n i t r a Č R S k u d á l o s t e m z 2 8 . a 2 9 . b ř e z n a . Prače: Deník revolučního odborového

hnuti.

1 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č . 7 7 , s. 1 - 3 . « < < 1QfiQ m A os s 77 1 7 6 Č T K , S d ě l e n í f e d e r á l n í h o s h r o m á ž d ě n í . P r á c e : Deník revolučního odborového hnuti. 1 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , c . 7 7 , s. 1.

-48-

Více hokejových než bezpečnostních záležitostí se týká článek „Se slzami v očích 117

přistáli v Praze "

od autora pod zkratkou (kt). Autor kvituje, že se přivítání uskutečnilo na

starém letišti v Ruzyni, protože „ ... Nedovedeme si představit, jak by to bývalo vypadalo

na

novém letišti, kde je tolik krásných a drahých tabulí skla. " N a straně dvě v Práci vychází článek „Pravda o hokejové kontrarevoluci"178,

který je

podepsán zkratkou (ej). Článek přináší citace z moskevského listu Pravda, stejně jako Rudé právo na straně sedm, které autor ještě doplňuje vlastním komentářem. „Jsme přesvědčeni, k společenskému přátelství

mezi

polednové

pokroku, národy,

národnímu

sebevědomí,

nelze dojít cestou násilných

samozřejmé

státní

akcí, ale důsledným

že

rovnoprávnosti pokračováním

politiky."

Úterní Zemědělské noviny z prvního dubna 1969 věnují dění kolem mistrovství světa pozornost na první straně. Jednu ze dvou fotek obsahuje článek Františka Lauera přijala

bronz"179,

československých

který

pokračuje

i

na

sportovní

šest

a

popisuje

hokejistů na letiště v Ruzyni. Také na první straně pak

v Zemědělských novinách článek „Noc z pátku ČSR"'80,

straně

na sobotu:

Zpráva

„Praha přílet

nejdeme

ministerstva

vnitra

který j e stejným textem z ČTK jako tentýž den v Rudém právu. N a straně dvě pak uveřejňují Zemědělské noviny - stejně jako Rudé právo - text ČTK,

který j e od zpravodaje v Moskvě a cituje se vněm z úvodníku sovětského deníku Pravda „ Vlastní informace

moskevské Pravdy o událostech okolo utkání ČSSR - SSSR ">S1.

V úterý prvního dubna Československý sport otvírá vydání na první straně reportáží z přijetí hokejistů na pražském letišti „ Vrátili se se štítem

3.4.3 Středa 2.4.1969

Středeční vydání Rudého práva ze dne 2. dubna otevírá článek „Komuniké ze schůze byra ÚV KSČ"183,

které přináší první reálné výsledky působení maršála Grečka v ČSSR.

„Byro ÚV KSČ rozhodně odsoudilo výtržnosti v noci z 28. na 29. března, zejména pak 177

jejich

(kt), S e s l z a m i v o č í c h p ř i s t á l i v P r a z e . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 7 , s.

1.

178

(ej), P r a v d a o h o k e j o v é k o n t r a r e v o l u c i . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 7 , s . 2. f ? ' 9 L A U E R , F r a n t i š e k . P r a h a p ř i j a l a b r o n z . Zemědělské noviny. Denik venkova. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 č 7 7 s 1 - 6. 1 8 0 Č T K . N o c z p á t k u n a s o b o t u - Z p r á v a m i n i s t e r s t v a v n i t r a Č S R . Zemědělské noviny. Deník venkova. 1.4.1969, roč 25 č 7 7 q i _ 2 1 8 1 Č T K . V l a s t n í i n f o r m a c e m o s k e v s k é P r a v d y o u d á l o s t e c h o k o l o utkání Č S S R - S S S R . Zemědělské Denik venkova. 1 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 7 , s. 2. 1 8 2 V r á t i l i s e s e š t í t e m . Československý sport. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 17, c. 7 7 , s. 1 - 4. 1 8 3 Č T K . K o m u n i k é z e s c h ů z e b y r a Ú V K S Č . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 4 9 , č. 7 8 , s. 1.

-49-

noviny:

protisovětský

charakter."

v ČSSR"184

Na straně jedna se ještě objevuje článek „Maršál

Grečko

od moskevského zpravodaje ČTK a cituje z ruského listu Krasnaja zvezda, že

sovětský maršál A. Grečko v doprovodu generálů navštívil centrální skupinu sovětských vojsk, přistál v Milovicích nedaleko Prahy. Strana dvě Rudého práva pak obsahuje komentáře k hokejovým událostem. „ Občané, zákonnost

a VB"'"

a „K čemu nikdy nemělo dojít

Uvádí v n ě m : „Lidé, rozbíjela

a ničila

. První článek podepsal J. Ambrož.

kteří byli toho večera poblíž kanceláře Aerojlotu

skupina

mladíků."

tvrdí, že

zařízení

Jinak článek nijak nevybočuje z kritiky vandalství,

kterou už Rudé právo otisklo a dostatečně akcentovalo v přecházejících dnech. Ve snaze ujasnit si názorové smýšlení pisatele vydatně pomůže až samotný závěr článku: občan je povinen

dodržovat všechny platné zákony a nařízení, i ty, k nimž má třeba své osobní

výhrady. A jedná - li proti nim, musí počítat s tím, že bude postižen. A také s tím, že jemuž

naše

„Každý

zákony

dávají

právo

a povinnost

tohoto postihu,

je

orgánem,

a zůstane

Veřejná

bezpečnost!" Druhý článek „K čemu nikdy nemělo dojít" je pak už jen stále se opakující kritikou vandalství.

Neznámý

autor přirovnává

českou veřejnost ke zběsilým

jihoamerickým

fotbalovým fanouškům. N a straně dvě také najdeme přetisk zprávy ČTK, která vydala oficiální prohlášení i 187

Ministerstva vnitra SSR „ K narušování pořádku na Slovensku"

.

Sedmá strana Rudého práva ze středy 2. dubna 1969 pak obsahuje článek tisk"188

a v n ě m důležitou citaci z maďarského listu „NÉPSZABÁDSÁG":

Václavském pomoci

náměstí

a kontroly

autobusy."

nebyly spontánní, provokatérů

ale předem připravené,

dopravovali

ČSSR nad mužstvem

PRAVDA"

„Manifestace

neboť z periférií

do centra skupiny

Sovětský list „KOMSOMOLSKAJA

„Zahraniční

lidí nákladními

zase uvádí: „Vítězství

města auty

na za a

mužstva

SSSR bylo využito podobně jako sebeupálení Jana Palcicha, k němuž dali

podnět vůdcové protisocialistických

sil a zaslepili nenávistí tisíce mladých lidí."

Mladá fronta stejně jako Rudé právo otiskuje na první straně komuniké ze schůze byra ÚV K S Č pod názvem „Jednalo byro ÚV KSČ"'89.

Jedná se o stejný text, který Rudé

právo otisklo v tentýž den pod titulkem „Komuniké ze schůze byra ÚVKSČ". na straně sedm. 184 185 186 187 188 189

Č T K . M a r š á l G r e č k o v Č S S R . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 78, s. 1 A M B R O Ž , J . O b č a n é , z á k o n n o s t a V B . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 8 , s. 2. K č e m u n i k d y n e m ě l o d o j í t . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 8 , s. 2. Č T K . K n a r u š o v á n í p o ř á d k u n a S l o v e n s k u . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 4 9 , č. 7 8 , s. 2. Z a h r a n i č n í t i s k . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 78, s. 7. Č T K , J e d n a l o b y r o Ú V K S Č . Mladá fronta. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 8 , s. 1.

-50-

Text pokračuje

Mladá

fronta

ale

otevírá

své

vydání

vlád ČSSR, ČSR a SSR"'90.

předsednictev

článkem

převzatým

z ČTK

„ Zasedání

Oldřich Černík informoval všechny přítomné o

událostech z noci 28. na 29.3.1969. V dalším průběhu zasedání se ale tomuto tématu podle uveřejněného textu nikdo nevěnoval a předsednictva projednávala jiné záležitosti jako např. národní hospodářství, zákon o působnosti federálních ministerstev, atd. N a straně dvě dostává v Mladé frontě prostor také názorová žurnalistika. Poznámka ke dni nese název „Násilí není program"'91

a autor schovaný za značkou (mí) v něm odsuzuje

násilí a pohlíží na věc reálnýma očima přesně korespondujícíma se stylem deníku pro mladé, jakým Mladá fronta byla. „Nemělo

se to stát. A hlavně nemělo by se to dít id

nikdy

v budoucnu. Je možné, že se znovu objeví při jiných příležitostech lidé, kteří se opijí lákavostí okamžiku. Neměli bychom jim dovolit, aby použili jakéhokoliv násilného způsobu k vyjádření svých

emocí." N a straně dvě také Mladá fronta uveřejňuje, stejně jako Rudé právo, „Sdělení

ministerstva

vnitra SSR. "'92 Jedná se o totožný text jaký je v Rudém právu je pod titulkem „ K

narušování pořádku

na

Slovensku".

Na straně pět Mladá fronta publikuje článek, který tentýž den najdeme v Rudém právu na straně j e d n a „ Maršál Grečko v ČSSR "'9}. N a straně sedm, pod dokončením článku ze strany 1 „Jednalo byro ÚV KSČ", najde čtenář Mladé fronty text „Rada NVP k událostem 28. a 29. března"19''. Jedná se o vyjádření Rady národního výboru Hlavního města Prahy, podle které pražský primátor Ludvík Černý vyslechl náčelníka Městské správy Veřejné bezpečnosti Vladimíra Ticháčka, který informoval přítomné o událostech z noci 28. na 29. března 1969 a jednoznačně tyto události odsoudil. Sportovní strana osm Mladé fronty ve středu 2. dubna rozebírá sportovní vystoupení československých hokejistů na MS ve Stockholmu. Stejně j a k o Mladá fronta a Zemědělské noviny otevírá i Práce své středeční vydání z druhého dubna 1969 informací o společném zasedání vlád ČSSR, ČSR, SSR předsednictev

vlád: federální,

ČSR a SSR"195.

„Zasedání

Jedná se o stejný text, i když v Práci

nepodepsaný, který v deníku revolučního odborového hnutí pokračuje ještě na straně tři. Také ,196

Práce pak na první straně přináší informaci o příletu maršála Grečka do ČSSR 1

190 191 192 193 194 195

Č T K , Z a s e d á n í p ř e d s e d n i c t e v v l á d Č S S R , Č S R a S S R . Mladá fronta. 2 . 4 1 9 6 9 roč. 2 5 , č. 78, s. 1. M F . P o z n á m k a k e d n i : N á s i l í n e n í p r o g r a m . Mladá fronta. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 25, c. 7 8 , s. 2. S d ě l e n í m i n i s t e r s t v a v n i t r a S S R . Mladá fronta. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 78, s. 2. Č T K . M a r š á l G r e č k o v Č S S R . Mladá fronta. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 25, č. 7 8 , s. 5. Č T K . R a d a N V P k u d á l o s t e m 2 8 . a 2 9 . b ř e z n a . 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 6. 7 8 , s. 5. Z a s e d á n í p ř e d s e d n i c t e v v l á d : f e d e r á l n í , Č S R a S S R . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 2 . 4 . 1 9 6 9 ,

roč 2 5 č 7 7 s 1 3 1 9 6 M a r š á l G r e č k o v Č S S R . Práce: Deník revolučního

odborového hnutí. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 78, s. 1.

-51 -

Na straně dvě pak v Práci najdeme zprávu o jednání byra ÚV KSČ „Jednalo byro ÚV KSČ"1''7

(stejně jako v Mladé frontě, Rudém právu a Zemědělských novinách) a také

„Informace

ministerstva

vnitra SSR"m,

text, který Rudé právo otisklo také na straně dvě.

Oba články jsou nepodepsané a neoznačené zkratkou, shodují se ale s texty v jiných denících a jde o materiály ČTK. Stejně jako Mladá fronta a Rudé právo mají Zemědělské noviny na první straně druhého dubna texty ČTK „Maršál Grečko v ČSSR"199

a „Z jednání

byra ÚV KSČ"200

Mladé frontě pod názvem „Jednalo byro ÚV KSČ" v Rudém právu „Komuniké ze byra ÚV

(v

schůze

KSČ").

Zemědělské noviny navíc stejně jako Mladá fronta přináší zprávu o společném zasedání vlád ČSSR, SSR a ČSR. Jedná se znovu o text ČTK pod názvem „ S p o l e č n é zasedání"20'.

Mladá fronta stejný text otiskla pod titulkem „Zasedání předsednictev

vlád

ČSSR, ČSR a SSR". Na straně jedna v Zemědělských novinách z druhého dubna se pak ještě situaci věnuje komentář „Jsme v tom všichni?"202

podepsaný zkratkou (dvk). Autor v článku upozorňuje, že

venkov se násilí a výtržností neúčastnil: „Naprostá většina naší čtenářské obce z venkova se o událostech

mohla dovídat jen ze zpráv v tisku. Venku byl klid. ... Nejsme v tom všichni,

generalizovat.

nelze

"

Středeční Československý sport z druhého dubna 1969 je označen jako rozšířené vydání,

protože

obsahuje přílohu

„Stockholm

1969"

celou

věnovanou

hokejovému

mistrovství. První strana vydání je jako ve výjimečných situací znovu zabarvena kromě Černé také červenou a přináší články „Hokejista

roku: Jan Suchý"21'3

o vynikajícím obránci

československého mužstva (byl vyhlášen nejlepším hokejistou sezony 1968/1969) a „Pláču a loučím

se..."204,

rozhovor s kapitánem národního týmu Jozefem Golonkou, který se na

švédském mistrovství světa rozloučil s reprezentačním dresem.

197 198 199 200 201 202 203 204

J e d n a l o b y r o Ú V K S Č . P r á c e : Deník revolučního odborového hnuti. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 8 , s. 2 . I n f o r m a c e m i n i s t e r s t v a v n i t r a S S R . P r á c e : Deník revolučního odborového hnuti. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č . 7 8 , s. 2 . Č T K . M a r š á l G r e č k o v Č S S R . Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 8 , s. 1. Č T K . Z j e d n á n í b y r a Ú V K S Č . Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 8 , s. 1. Č T K . S p o l e č n é z a s e d á n i . Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 8 , s. 1. ( d v k ) . J s m e v t o m v š i c h n i ? . Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 8 , s. 1. H o k e j i s t a r o k u : J a n S u c h ý . Československý sport. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 17, č. 7 8 , s . 1. P l á č u a l o u č í m s e . . . . Československý sport. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 1 7 , č. 7 8 , s. 1.

-52-

3.4.4 Čtvrtek 3.4.1969

Ve čtvrtek 3. dubna 1969 je v Rudém právu věnována celá první strana hokejovým ÚV KSČ205",

událostem. Články „ Z předsednictva „Prohlášení

„Mimořádné

SSR"206,

zasedáni vlády

ÚV KSČ" a „ Vláda ČSSR k událostem 28. a 29. října"207

předsednictva

podepsány zkratkou (z). Článek „Vyjadřují

se nejvýznamnější

jsou

organizace"m,

společenské

který pokračuje i na straně dvě, je nepodepsán, stejně jako sonda do dopisů Čtenářů „ Žádný rozumný

člověk nemůže souhlasit".

„Bezvýhradně

strany"'09,

za jasným stanoviskem vedení

článek z mimořádné schůze předsednictva MV KSČ v Praze je signován značkou (vl). V článku „Prohlášení

ÚV KSČ"2"'

předsednictva

začíná být patrná změna politické

linie KSČ. Zatímco Alexander Dubček až do té chvíle odmítal uznat existenci pravicových sil, v tomto prohlášení se píše: „Antisocialistické pomocí

síly rozněcují zejména antisovětismus,

chtějí oddělit vedení strany od pracujících.

předsednictvo vystupování

dočasně některých

zastavit

vydávání

časopisu

... Pro vážné politické chyby Politika.

... Předsednictvo

porušují

závěry

listopadové

rezoluce.

Jmenovitě

byl kritizován

vystoupení,

která byla v rozporu s listopadovou rezoluci, soudruh Smrkovský. "

Zajímavé jsou dva malé články vlevo s názvy „Sovětští představitelé 2

2,2

za

na

hradě" "

a „ Z pobytu maršála GreČka

pražském

hradě

předseda

vlády ČSSR ing. O. Černík ministra obrany SSSR maršála Sovětského

Grečka a náměstka

president

republiky

Přijetí byli přítomni

vykládají některá

pražském

" V prvním článku se uvádí: „ Ve středu přijali

L. Svoboda, první tajemník

ministra zahraničních

rozhodlo kritizovalo

členů ústředního výboru a ústředního aktivu, kteří nesprávně

a v praxi

jehož

UV KSČ A. Dubček svazu

na a A.

věcí SSSR V. Semjonova.

i sovětský velvyslanec v ČSSR S. V. Červoněnko a velitel

centrální

skupiny vojsk generál plukovník A. Majorov. Rozhovor

se týkal základní

dotýkají čs. - sovětských

otázek souvisejících

s posledními

událostmi,

které

se

vztahů. "

Na straně jedna ještě nalézáme článek „ Z p o b y t u maršála Grečka".

Článek přináší

obsah textu ze sovětského deníku, orgánu ministerstva obrany SSSR, Krasnaja zvezda. Informuje o setkání A. Grečka s československým ministrem obrany M. Dzúrem. O b a 205 206 207 208 209 210 211 212

(z). Z p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. (z). M i m o ř á d n é z a s e d á n í v l á d y S S R . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. (z). V l á d a Č S S R k u d á l o s t e m 2 8 . a 2 9 . ř í j n a . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. V y j a d ř u j í s e n e j v ý z n a m n ě j š í s p o l e č e n s k é o r g a n i z a c e . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. (vl). B e z v ý h r a d n ě z a j a s n ý m s t a n o v i s k e m v e d e n í s t r a n y . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a ú s t ř e d n í h o v ý b o r u K S Č . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. (z). S o v ě t š t í p ř e d s t a v i t e l é n a p r a ž s k é m h r a d ě . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. Z p r a v o d a j Č T K , Z p o b y t u m a r š á l a G r e č k a . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 7 9 , s. 1.

-53-

soudruzi projednávali otázky „... zajímající

obě strany",

jak Krasnaja zvezda více než

opatrně píše. Na straně dvě najdeme text „Situace

si žádá zásadové

postoje"2'3.

Článek je

komentářem, tedy útvarem publicistického stylu. Obsahem nijak nevybočuje ze seriálu kritik nezodpovědných činů československých obyvatel, které vážně narušily normalizační vztahy mezi ČSSR a SSSR. Jednou věcí a l e j e přece jen zajímavý, je podepsaný. Napsal ho Miloslav Hájek. Jinak

na straně dvě pokračuje k tématu už jen článek „Podpora

předsednictva"214,

prohlášení

dokončení ze strany jedna.

Na třetí straně nacházíme v Rudém právu ze čtvrtka 3. dubna 1969 článek J. Kozla, tajemníka byra ÚV KSČ, „O krajních tendencích ve straně a jejich překonávání'"15,

který

hodnotí polednový vývoj KSČ s důrazem na změny v posledních třech měsících. Článek je ale datován a umístěn do Prahy už 27.3.1969, a proto zákonitě nemůže obsahovat žádné reakce na noc ze 28. na 29. března 1969. Titulní strana Mladé fronty ze čtvrtka 3. dubna 1969 je skoro stejná jako první strana Rudého práva. Jen titulky „Zpředsednictva

ÚV KSČ" a „ Vláda ČSSR k událostem 28. a 29.

října" nahradily „Prohlášení předsednictva

ÚV KSČ"2'6 a „Opatření vlády ČSSR k současné

situaci"2'7.

N a rozdíl od Rudého práva jsou ale články opatřeny značkou ČTK. Oba články

končí na straně dvě. Velmi vysoko je na titulní straně Mladé fronty text ČTK „Sovětští představitelé hradě"2'8,

který Rudé právo vydalo pod titulkem „Sovětštípředstavitelé

na pražském

na

hradě".

Tato změna pravděpodobně vznikla při zalamování stránky. V Rudém právu byl ale stejný text znovu opatřen značkou (z). Na straně dvě Mladá fronta uveřejňuje text ČTK „Podpora a souhlas: prohlášení

předsednictva

Ohlasy

na

219

ÚV KSČ a vlády ČSSR" , který Rudé právo otisklo na první straně

pod titulkem „Podpora prohlášení

předsednictva".

Čtvrteční vydání Práce se na první straně shoduje s Rudým právem. Jsou tu články „Prohlášení

213 214 215 216 217 218 219

předsednictva

ÚV KSČ"220,

„Představitelé

SSSR na hradě"22',

„Komuniké

ze

H Á J E K , M i l o s l a v . K o m e n t u j e m e : S i t u a c e si ž á d á z á s a d o v é p o s t o j e . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 7 9 , s. 2 . P o d p o r a p r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 79, s. 1 - 2. K O Z E L , J . . O k r a j n í c h t e n d e n c í c h v e s t r a n ě a j e j i c h p ř e k o n á v á n i . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 4 9 , č. 7 9 , s. 3 . P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Mladá fronta. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 9 , s. 1. O p a t ř e n í v l á d y Č S S R k s o u č a s n é s i t u a c i . Mladá fronta. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 9 , s. 1. Č T K , S o v ě t š t í p ř e d s t a v i t e l é n a h r a d ě . Mladá fronta. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 9 , s. 1 Č T K , P o d p o r a a s o u h l a s : O h l a s y n a p r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a U V K S Č a v l á d y Č S S R . Mladá fronta. 3 . 4 . 1 9 6 9 ,

roč 25 č 79 s 2 P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Práce: Denik revolučního odborového hnuti. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 9 , s. 1 -

220

3. 221

P ř e d s t a v i t e l é S S S R n a h r a d ě . Práce: Denik revolučního odborového hnuti. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 9 , s. 1.

-54-

zasedání předsednictva

ÚV KSČ"222a

„Prohlášení

vlády ČSSR"223.

První a poslední článek

pokračují ještě na straně tři. Články jsou nepodepsané a neoznačené, podle porovnání s ostatními deníky ale jde o texty ČTK. Práce navíc na první straně přidává nepodepsaný text „Provolánípředsednictva a vedení Ústřední rady ROH"224

ČROS

(ČROS = Česká rada odborových svazů), který odsuzuje, co

se stalo a zároveň vyjadřuje plnou podporu stanovisku předsednictva ÚV KSČ. N a poslední osmé straně ještě Práce připojuje prohlášení ústředního výboru České národní tělovýchovné organizace „Stanovisko

ÚV ČNTO k událostem posledních dnů""'.

Jde

o konformní text se všemi ostatními podobného ražení. ČNTO odsuzuje násilí a podporuje stanovisko předsednictva ÚV KSČ. Opravdu hodně pozornosti věnují nastalé situaci Zemědělské noviny ve čtvrtek třetího dubna. První strana je doslova poseta nejrůznějšími vyjádřeními rozličných stranických a státních orgánů. Všechno jsou texty z ČTK. „Prohlášení předsednictva KSČ: K událostem klidu a pořádku"227, přijati

na Hradě"229,

226

v noci z 28. na 29. března" , „Národní fronta „Z jednání

„Opatření federální

ČSSSR ksoučasné

situaci"228,

ÚV KSČ"230,

předsednictva

ústředního vlády

výboru

kzabezpečení

„Představitelé

„Mimořádné

zasedání

SSSR vlády

SSR "23t, „ Maršál A. Grečko se setkal s M. Dzúrem "232. Text předsednictva

ČTK,

který

ústředního

v Zemědělských

vyšel

pod

názvem

„Prohlášení

výboru KSČ: K událostem v noci z 28. na 29. března"

Mladá fronta pod názvem „ Z předsednictva Také na textu „Opatření

novinách

federální

ÚV KSČ" a Rudé právo pod stejným titulkem.

vlády kzabezpečení

klidu a pořádku"

se Zemědělské

noviny shodly a Mladou frontou, kde vyšel pod názvem „Opatření vlády ČSSR situaci",

i s Rudým právem, které mělo titulek „ Vláda ČSSR k událostem 28. a 29.

Zemědělské noviny pak stejně jako Mladá fronta (titulek „Sovětštípředstavitelé

222

otiskla i

ksoučasné března".

na hradě")

a

K o m u n í k é z e z a s e d á n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . P r á c e : Deník revolučního odborového hnuti. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 ,

č 79 s 1 2 2 3 P r o h l á š e n í v l á d y Č S S R . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 9 , s. 1 - 3. 2 2 4 P r o v o l á n í p ř e d s e d n i c t v a Č R O S a v e d e n í Ú s t ř e d n í r a d y R O H . Práce: Denik revolučního odborového hnutí. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 9 , s. 1. , , fl_ .. . . . ,. . . , o c n . 2 2 5 S t a n o v i s k o Ú V Č N T O k u d á l o s t e m p o s l e d n í c h d n ů . Práce: Denik revolučního odborového hnutí. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 25 č 79 s 8 226 Č T K . P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a ú s t ř e d n í h o v ý b o r u K S Č : K u d á l o s t e m v noci z 28. n a 29. března. Zemědělské noviny: Deník venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 9 , s. 1. « , n 2 2 7 Č T K . O p a t ř e n í f e d e r á l n í v l á d y k z a b e z p e č e n í k l i d u a p o ř á d k u . Zemedělské noviny: Denik venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč 2 5 č 7 9 s 1 2 2 8 Č T K . N á r o d n í f r o n t a Č S S R k s o u č a s n é s i t u a c i . Zemědělské noviny: Denik venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 9 , s. 229 230 231 232

ČTK. ČTK. ČTK. ČTK.

P ř e d s t a v i t e l é S S S R přijati n a H r a d ě . Zemědělské noviny: Deník venkova..3A196!3 r o č _ 2 5 , i. 79, s. 1. Z j e d n á n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Zemědělské noviny: Deník venkova.3A.W69, roč. 2 5 , f i . 7 9 , s . 1 . M i m o ř á d n é z a s e d á n í v l á d y S S R . Zemědělské noviny: Deník venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 rot 25 Č J 9 . s 1 M a r š á l A . G r e č k o s e s e t k a l s M . D z ú r e m . Zemědělské noviny: Deník venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 2 5 , č. 7 9 . s.

1.

-55-

Rudé

právo

(titulek

„ Představitelé

„Sovětští představitelé

SSSR přijati na

na pražském

hradě")

uveřejňují i

text

Hradě".

S Rudým právem se pak Zemědělské noviny na první straně shodují ještě na jednom textu ČTK. V ZN vyšel pod titulkem „Maršál A. Grečko se setkal s M. Dzúrem" a v Rudém právu pod názvem „Zpobytu

maršála

Grečka".

Vyjádření Ústředního výboru Národní fronty „Národní fronta situaci"

ČSSR

ksoučasné

přináší ze zkoumaných deníku jedině Zemědělské noviny. Text ale nic objevného

nepřináší - j e n odsouzení útoků a souhlas se stanoviskem ÚV KSČ. N a druhé straně přináší ve čtvrtek třetího dubna Zemědělské noviny článek 150

s prohlášením

"

v

m

„Souhlas

t

. Znovu se jedná o text CTK. Stejný text otiskla týž den i Mladá fronta na

straně dvě pod názvem „Podpora a souhlas: Ohlasy na prohlášení předsednictva

ÚV KSČ a

vlády ČSSR ". Tento článek najdeme také v Rudém právu, které ho jako jediné zařadilo na první stranu pod názvem „ P o d p o r a prohlášení

předsednictva".

Apolitickou pozici, kterou Československý sport tvrdošíjně zastával a porušil jen jednou titulkem z 29. března 1969 „Za nás za všechny: SSSR - ČSSR 3:4", porušil deník podruhé ve čtvrtek 3. dubna, kdy otevírá své číslo nepodepsaným textem „Prohlášení předsednictva zneužita

ÚV KSČ a vlády ČSSR "2U, ve kterém se cituje z prohlášení ÚV KSČ: „ ... byla

radost

davové psychózy

příznivců

a protisocialistickými

silami k vyvolání

se zřejmým politickým záměrem a že k tomu svým dílem přispěly i neseriózní

články a vystoupení sportovních

sportu protisovětskými

v části denního

utkání připisovaly

tisku, v televizi a rozhlase ve kterých se

výsledkům

politické motivy a cíle. " Na závěr článku pak Československý

sport upozorňuje své čtenáře, že plné znění prohlášení ÚV KSČ uveřejnil deník Rudé právo. Pod prohlášením ČNTO"235,

ÚV KSČ je také nepodepsaný text „Prohlášení

vedení

ÚV

ve kterém se ústřední výbor České národní tělovýchovné organizace plně

ztotožňuje s prohlášením ÚV KSČ.

3.4.5 Pátek 4.4.1969 Páteční vydání ve všech zkoumaných denících otevírá na první straně televizní projev Alexandra Dubčeka z předcházejícího dne. Výjimkou není ani Rudé právo, které projev

233 234 235

Č T K . S o u h l a s s p r o h l á š e n í m . Zemědělské noviny: Deník venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 ro&25, č^ 7 9 s. P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č a v l á d y Č S S R . Československy sport. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 1 7 , c . 7 9 , s. P r o h l á š e n i Ú V Č N T O Československý sport. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 1 7 , č. 7 9 , s. 1.

-56-

publikuje pod titulkem „Klid a disciplína jsou našimi základními zájmy"236 na první straně. V projevu Alexander Dubček odkazuje na „Prohlášenípředsednictva

ÚV KSČ", které Rudé

právo, otisklo 3.4.1969. Dubček se vrací k událostem z noci 28. na 29. března a říká: „Nemůžeme

zastírat,

protisocialistickým

že

při

těchto

událostech

a tím protikomunistickým

došlo

projevům."

k vážným

antisovětským,

Dubček v dalším pokračování

projevu, j e h o ž závěrečná část je na straně dvě, vyzývá k dodržování listopadové rezoluce ÚV KSČ, která by měla vést ke konsolidaci vztahů se SSSR. N a druhé straně pátečního Rudého práva ze třetího dubna je mediálně přitažlivý text o 237

„Slovo

novinářů"

„ ...soudruhům

.

Svobodovi,

V článku

vyjadřuje

Dubčekovi,

předsednictvo

Svazu

českých

novinářů

Černíkovi, Smrkovskému, Husákovi - kteří jako

celek

představují její (pozn. rozuměj KSČ) vedení - plnou podporu." Český svaz novinářů si podle vyjádření také plně uvědomuje vážnost situace. Už v době znovu zavedené cenzury bije do očí závěrečná věta: „Pravdivé noviny - a stejně tak i rozhlas a televize - jsou vždy

věrným

odrazem všeho toho, čím žije společnost, zrcadlem jejích problémů a starostí. " Páteční Mladá fronta ze čtvrtého dubna 1969 otevírá své vydání textem „ Z projevu Alexandra

Dubčeka"238.

Jedná se o text projevu Alexandera Dubčeka v rozhlase a televizi

3.4.1969. Žádné jiné texty k hokejovým událostem Mladá fronta nenabízí. Páteční Práce ze čtvrtého dubna přináší stejně jako ostatní deníky televizní a rozhlasový projev Alexandra Dubčeka ze třetího dubna „Projev A. Dubčeka v rozhlase 239

televizi" .

Práce ještě na první straně uveřejňuje článek „Kprohlášení

40

PÚVKSČ"' ,

a

který

je označen zkratkou (r) a shrnuje stanoviska předsednictva Svazu českých novinářů, ÚV ČOS pracovníků v kovoprůmyslu a dalších stranických, oborových a společenských organizací k prohlášení předsednictva ÚV KSČ ze čtvrtka 3. dubna 1969. N a poslední osmé straně se pak ke stanovisku ÚV KSČ ještě vyjadřuje v textu ČTK „Prohlášenípředsednictva svém materiálu

ČSOV"24'

Československý olympijský výbor, který odsuzuje ve

násilí a připomíná olympijské myšlenky, které byly znovu

aktuální

v souvislosti s nedávnými LOH v Mexiku.

D U B Č E K , A l e x a n d e r . Klid a disciplína j s o u D u b č e k a v r o z h l a s e a t e l e v i z i 3. d u b n a . Rudé 2 3 7 (z) S l o v o n o v i n á ř ů Rudé právo. 4 . 4 . 1 9 6 9 , 238 D U B Č E K , A l e x a n d e r Z p r o j e v u A l e x a n d r a

236

našimi základními zájmy: Projev prvního tajemníka ÚV K S Č A . právo. 4 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 4 9 , c. 8 0 , s. 1. r o č . 4 9 , č. 8 0 , s. 2. , D u b č e k a : Projev prvního tajemníka UV K S Č A. D u b č e k a v r o z h l a s e

a t e l e v i z i 3 . d u b n a . Mladá fronta. 4 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 8 0 , s. 1. ,, D U B Č E K , A l e x a n d e r . P r o j e v A . D u b č e k a v r o z h l a s e a televizi. Práce: Deník revolučního odborového

239

. . . hnuti.

4 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 8 0 , s. 1. ., , . , .nco , ot- A „ n c 1 2 4 0 (r). K p r o h l á š e n í P Ú V K S Č . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 4 . 4 1 9 6 9 . o č . 2 5 ^ 8 0 s. 1 2 4 1 Č T K . P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a Č S O V . Práce: Denik revolučního odborového hnuti. 4 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 2 5 , č . 8 0 , s.

-57-

Zemědělské noviny stejně jako Mladá fronta, Rudé právo i Práce začínají své páteční vydání z pátku čtvrtého dubna přetisknutím projevu prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka v rozhlase a televizi „A. Dubček ksoučasné vnitropolitické

situaci"2''2.

Páteční Zemědělské noviny ze čtvrtého dubna se pak ještě k dozvukům situace okrajově vrací znovu v textech ČTK „ Z jednání byra ÚV KSČ"24S navštívili

L. Štrougala"244.

a „Představitelé

SSSR

Tyto články otiskly jen Zemědělské noviny, Mladá fronta ani

Rudé právo tyto články do svého vydání nezařadily. Československý sport se v pátek 4. dubna už k hokejovým událostem nevrací.

3.5 Dozvuky hokejových událostí V dalších dnech po čtvrtém dubnu 1969 se už v Rudém právu přímé reakce na výtržnosti na Václavském náměstí vůbec neobjevují. Deníku vládnou řetězce rezolucí, prohlášení a stanovisek vzájemně na sebe reagující. Jako např. v sobotu 5. dubna 1969 na straně jedna: „ Důvěru je nutno dokazovat KSČ"245.

činy: ohlas na prohlášení

předsednictva

ÚV

Tento ohlas mají na svědomí venkovské organizace KSČ. Hned vedle na stránce se

nachází „Stanovisko

výkonného

výboru předsednictva

ÚV KSČ"246,

ve kterém se výkonný

výbor zabývá stanoviskem Svazu českých novinářů a prezentuje v něm závěry, které ke stanovisku přijal. Od soboty 5. dubna 1969 do 16. dubna 1969 se v Mladé frontě jen střídají nejrůznější prohlášení ROH, byra ÚV KSČ, PÚV KSČ, ÚV KSČ, ÚV KSS a vlády ČSSR, na které tu a tam reagují podpůrné rezoluce jednotlivých občanů, nebo zájmových či profesních organizací (např. ÚV Č O S pracovníků v kovoprůmyslu). Žádný z těchto článků, se už ale konkrétně k noci z 28. na 29. března a demolici kanceláře Aeroflotu nevrací. Pouze se pravidelně hovoří o „současné

situaci v zemi". Všechny tyto články jsou nevýznamného charakteru. Stejně jako

články informující o pobytu maršála Grečka, který setrval s malou přestávkou v NDR v ČSSR

242

D U B Č E K , A l e x a n d e r . A . D u b č e k k s o u č a s n é v n i t r o p o l i t i c k é s i t u a c i . Zemědělské noviny: Deník

venkova.

4 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č . 8 0 , s. 1 - 2 . _ „. . .. , M Jnf%n 2 4 3 Č T K . Z j e d n á n í b y r a Ú V K S Č . Zemědělské noviny. Deník venkova 4 . 4 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 80, 1 2 4 4 Č T K . P ř e d s t a v i t e l é S S S R n a v š t í v i l i L. Š t r o u g a l a . Zemědělské noviny: Deník venkova. 4 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 . č. 8 0 , ^

D ů v ě r u j e n u t n o d o k a z o v a t č i n y : O h l a s n a p r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Rudé právo. 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 ,

č 81 s 1 2 4 6 S t a n o v i s k o v ý k o n n é h o v ý b o r u p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Rudé právo. 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 8 1 , s. 1.

-58-

až do neděle 13. dubna, jak o tom Mladá fronta informuje v článku „Maršál Grečko odletěl z ČSSR"247

v úterý 15. dubna.

V Mladé frontě se před plenárním zasedáním ÚV KSČ neobjevuje žádný článek, nebo alespoň poznámka, že by se tato zásadní stranická a tedy i státní akce měla konat, natožpak kdy. Lze si to vyložit jako součást bezpečnostní přípravy strany na tuto bezpečnostně rizikovou akci. Až 18. dubna se na první straně objevují informace o zvolení Gustava Husáka prvním tajemníkem ÚV KSČ. V porovnání s ostatními deníky se k hokejovým událostem poměrně často vrací Práce. Sobotní Práce z pátého dubna začíná své vydání informací o zasedání vlády2'18, ale o událostech v noci z 28. na 29. března zde už nenalezneme nic. Jde o text o ekonomické situaci ve státě. Naopak jiný text na titulní straně se k zmiňovaným událostem ještě vrací. „Ze stanovisek

kprohlášení

PÚV KSČ"249, je stejně jako v pátek 4. dubna označen zkratkou (r) a

je to znovu souhrn nejrůznějších vyjádření, reakcí a provolání ke stanovisku ÚV KSČ ze středy 3. dubna. Stejně j a k o Zemědělské noviny tak i Práce přináší ve středu 9. dubna 1969 na své titulní straně svým čtenářům informaci, že 17. dubna se v Praze uskuteční plenární zasedání ÚV KSČ, a to v nepodepsaném článku „Komuniké z předsednictev

ÚV KSČ a ÚV

KSS"'3".

Práce, jak už j e zřejmé z názvu, přináší i vyjádření samostatné slovenské strany, které je ale v podstatě kopií vyjádření ÚV KSČ, jen se slovenskými reáliemi. V dalších dnech se pak v Práci střídá další nekonečná řada prohlášení a reakcí na ně. ÚV ČSTV"251.

9. 4. 1969, strana osm „Stanovisko předsednictva jednání předsednictva

Ústřední rady ČSROH"252,

10. 4. 1969, strana jedna „ Z

atd. Stejně jako zemědělské noviny i Práce

v pondělí 14. dubna informuje své čtenáře o probíhajících přípravách na plenární zasedání ÚV KSČ v článku „ Zasedal výkonný výbor předsednictva

ÚV KSČ"253.

V úterý 15. dubna 1969 najdeme v Práci na první straně krátkou informaci o odjezdu maršála Grečka z ČSSR „ Maršál Grečko odcestoval"254,

247 248 249

kterou otiskly i ostatní deníky.

Č T K . M a r š á l G r e č k o o d l e t ě l z Č S S R . Mladá fronta. 1 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 8 8 s. 1 Z a s e d a l a v l á d a Č S S R . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , c. 81, s. T (r). Z e s t a n o v i s e k k p r o h l á š e n í P Ú V K S Č . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , c .

82 510 s 1 ' K o m u n i k é z p ř e d s e d n i c t e v Ú V K S Č a Ú V K S S . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č 83 s 1 3 2 é 1 S t a n o v i s k o p ř e d s e d n i c t v a Ú V Č S T V . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 8 2 , s. 252

Z j e d n á n í p ř e d s e d n i c t v a Ú s t ř e d n í r a d y Č S R O H . Práce:

Deník

revolučního

odborového hnuti. 1 0 . 4 . 1 9 6 9 , r o č .

25 č 83 s 1 2 5 3 Z a s e d a l v ý k o n n ý v ý b o r p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Práce: Denik revolučního odborového hnuti. 1 4 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 25 č 87 s 1 2 5 4 M a r š á l G r e č k o o d c e s t o v a l . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 1 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 8 8 , s. 1.

-59-

Zemědělské noviny se ve dnech po pátku 4. dubna 1969 věnují striktně tématům souvisejícím s venkovem a zemědělstvím. O problémech ve vnitropolitické situaci se nepíše. Střídají se jen nejrůznější rezoluce a vyjádření na podporu všech možných orgánů KSČ. Až ve středu 9. dubna přináší Zemědělské noviny na první straně nepodepsaný článek „Zasedalo předsednictvo

ústředního výboru KSČ"255, ve kterém informují své čtenáře o tom,

že: „ Dne 17. dubna projedná plenární zasedání ÚV KSČ současnou politickou situaci v zemi, která je i nadále

velmi vážná." Velmi nejasná formulace zatím neobsahuje žádné konkrétní

informace, ani náznak toho, že by mělo dojít k zásadním personálním změnám. V pondělí 14. dubna informují Zemědělské noviny své čtenáře textem z ČTK o probíhajících přípravách zasedání pléna ÚV KSČ 2í6 . Žádný z ostatních zkoumaných deníků tak podrobně j a k o Zemědělské noviny o přípravách zasedání neinformoval. Československý sport přináší v mezidobí mezi 4. a 17. dubnem 1969 jen tři články související s mistrovstvím světa ve Stockholmu nebo přípravou pléna ÚV KSČ. Ve středu 9. dubna na první „Předsednictvo

straně nepodepsané texty „ Z jednání

předsednictva

UV KSČ"257

a

ÚV ČSTV k událostem z 28. na 29. 3. 1969"258, druhý článek pokračuje ještě

na straně dvě. V prvním textu upozorňuje Československý sport své čtenáře na to, že UV KSČ v úterý 2. 4. 1969 vydal kritické vyjádření k událostem po druhém zápase ČSSR - SSSR na světovém šampionátu ve Stockholmu. Znovu na konci nechybí připomínka, že kompletní znění prohlášení přináší ostatní denní tisk. Ve druhém článku „Předsednictvo

ÚV ČSTV k událostem z 28. na 29. 3.

1969"

vyjadřuje předsednictvo ÚV ČSTV plnou podporu prohlášení ÚV KSČ. Ve čtvrtek 10. dubna pak Československý sport otiskuje analytický článek z pera trenéra

československé

trenéra"259,

hokejové

reprezentace

Vladimíra

Kostky

„Stockholm

očima

ve kterém se Kostka vrací k šampionátu a rozebírá sportovní pohledy na

mistrovství s desetidenním odstupem. V odstavci s mezititulkem „Zneužitý sportovní

úspěch"

Kostka odsuzuje násilí na Václavském náměstí v noci z 28. na 29. března 1969. O politických událostech v dalších dnech Československý sport nepíše.

255

Z a s e d a l o p ř e d s e d n i c t v o ú s t ř e d n í h o v ý b o r u K S Č . Zemědělské

noviny: Deník venkova. 4 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 8 3 ,

S. 1. 256 257 258

Č T K . P ř í p r a v a p l é n a Ú V K S Č . Zemědělské noviny. Deník venkova. 14 4 . 1 9 6 9 rot 2 5 , č. 8 7 , s. 1. Z j e d n á n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Československý sport. 9 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 17, c. a d , s. i . P ř e d s e d n i c t v o Ú V Č S T V k u d á l o s t e m z 2 8 . n a 2 9 . 3. 1 9 6 9 . československy sport. 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 1 7 , c . 8 3 , s.

™ S t o c k h o l m o č i m a t r e n é r a . Československý

sport. 1 0 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 17, č. 8 4 , s. 7 .

-60-

3.6 Husák do čela ÚV KSČ Normalizační proces v Československu dostal definitivní zelenou

17. dubna na

plenárním zasedání UV KSČ. Alexander Dubček požádal o uvolnění z funkce, ve které ho nahradil Gustav Husák. Rudé právo následujícího dne, 18. dubna 1969, se o Dubčekovi zmiňuje v „perexu"

první strany tezí: „A. Dubček požádal o uvolnění z funkce".

Celá první

strana je pak tematicky zaměřena na pokrytí sjezdu. V projevu

presidenta

ČSSR

Ludvíka

Svobody 260

znovu

zaznívá

připomenutí

hokejových událostí, jako jednoho z nejkrizovějších okamžiků roku 1969: „ Událostmi koncem března řada těchto krizí vyvrcholila. zmařily

... Způsobily nejvážnější škody našim

úsilí řady měsíců a vrátily náš vývoj hluboko zpět."

zájmům,

V dalším průběhu projevu

Svoboda popisuje odchod Alexandra Dubčeka a nominaci Gustava Husáka na funkci prvního tajemníka ÚV KSČ. Rudé právo uveřejňuje také projev Gustava Husáka k plénu ÚV KSČ 2 '' 1 . Husák v něm uvádí, že změna na postu prvního tajemníka je jedním z řešení krizového vývoje, který ve státě panuje už rok. „ Všechna tato opatření byla provedena na návrh dosavadního tajemníka

ÚV KSČ soudruha Dubčeka, v dohodě s nim a v dohodě se všemi dalšími

soudruhy.

... Základem naší politiky zůstává i nadále polednová politika, demokratický

v naší společnosti,

prvního vedoucími proces

tak jak byly zachyceny v rezoluci ÚV KSČ z minulého roku. "

Posledním návratem k březnovým událostem v Rudém právu ve zkoumaném období je článek „Z hokejové sekce "262, ve které je ve zkratce uveřejněna zpráva Předsednictva ústřední sekce ledního hokeje při ČSTV. Předsednictvo děkuje všem reprezentantům za vynikající sportovní výkony (o nepodávání rukou nebo přelepování hvězdiček ve státní znaku ani zmínka), v závěru článku pak děkuje všem svým fanouškům. „Odmítá jednotlivců

a skupiny, které zneužily radostných projevů sportovní

však činy

těch

veřejnosti."

Mladá fronta v pátek 18. dubna 1969 zveřejňuje na první straně tři články o novém vedení ÚV KSČ. Všechny tři začínají na straně jedna a pokračují na straně dvě. Jsou to „Plenární

zasedání

projev prvního

260 261 262 263 264 265

ÚV KSČ"263,

tajemníka

„Televizní

projev presidenta

republiky"264

a „ Televizní

ÚV KSČ Dr. Gustava Husáka.1,265 Ve všech těchto článcích autoři,

S V O B O D A L u d v í k . P r o j e v s o u d r u h a L u d v í k a S v o b o d y . Rudé právo. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 9 1 , s. H U S Á K , G u s t a v . P r o j e v s o u d r u h a dr. G u s t a v a H u s á k a . Rudé právo. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 9 1 , s. Z h o k e j o v é s e k c e . Rudé právo. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 91, s. 8. Č T K . P l e n á r n í z a s e d á n í Ú V K S Č . Mladá fronta. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 25, č. 9 1 s . 1 - 2 . S V O B O D A , L u d v í k . T e l e v i z n í p r o j e v p r e s i d e n t a r e p u b l i k y . Mlada fronta. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 . roč. 2 5 č. 9 1 H U S Á K , G u s t a v . T e l e v i z n í p r o j e v p r v n í h o t a j e m n í k a U V K S Č Dr. G u s t a v a H u s a k a . Mlada fronta.

r o č . 2 5 , č. 9 1 , s . 1 - 2 .

-61 -

1. 1.

s 1 --2. 18.4.1969,

ať už j e to Č T K v případě prvního článku, nebo oba státníci popisují průběh zasedaní a okolnosti z m ě n . Sobotní Mladá fronta z 19. dubna 1969 pak už přináší reakce na zvolení nového vedení Ú V K S Č . Mladá fronta přetiskuje text ČTK „Podpora novému vedení KSČ"266,

ve

kterém p o p i s u j e rezoluce pražských podniků a závodů a také telegramů jednotlivých občanů na podporu n o v é h o vedení KSČ. V č l á n k u „ V linii polednových

dokumentů"267,

který MF rovněž převzala z ČTK, je

obsažen výtah z usnesení pléna ÚV KSČ ze 17. dubna 1969. Usnesení obsahuje myšlenky, které by měly stranu a stát vést v kolejích reformního komunismu nastoleného po lednu 1969. „Usnesení strukturu

a rezoluce

UV KSČ

společenských

sil, jakož

vývoje a základní

úkoly obsažené

od ledna

1968 v podstatě

i celkovou politickou

politicky

správně

oceňovaly

situace v zemi. Zhodnocení

v rezoluci ÚV KSČ z listopadu 1968 dávají jasný

tohoto program

straně a všemu lidu pro nejbližší období. " N a straně j e d n a uveřejňuje sobotní Mladá fronta také text závěrečného projevu prvního t a j e m n í k a Gustava Husáka „Nedovolme

stupňovat napětí"268.

Text hovoří o současné

situaci v z e m i a o jejích vyhlídkách pod novým vedení KSČ do budoucna. Projev Gustava Husáka p o k r a č u j e ještě na straně čtyři, kterou celou sám zabírá. N a straně j e d n a se plenárnímu zasedání ÚV KSČ ještě věnují články akceschopnost

strany"269

straně sedm), a „Životopis

„Zvýšit

z ČTK, o složení nového předsednictva ÚV KSČ (pokračuje na dr. Gustava Husáka"270

(pokračuje na straně dvě).

Páteční vydání Práce z 18. dubna 1969 začíná informací z plenárního zasedání ÚV KSČ „Nové

vedení

KSČ"271.

Na titulní straně jsou, stejně jako v ostatních denících, ještě

projevy presidenta Ludvíka Svobody a nového prvního tajemníka ÚV KSČ Gustava Husáka 273

y

„ Projev presidenta

272

ČSSR v Čs. televizi "

a „ Projev Gustava Husáka v Cs. televizi"

.

Titulní strana sobotní Práce z 19. dubna patří celá plenárnímu zasedání ÚV KSČ. Práce i n f o r m u j e své čtenáře o schůzi v rozsáhlých článcích „Zpráva o složení

266 267 260 269 2713 272

273

předsednictva

Č T K . P o d p o r a n o v é m u v e d e n í K S Č . Mladá fronta. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 6. 9 2 s. 1 - 2^ Č T K . V líníí p o l e d n o v ý c h d o k u m e n t ů . Mladá fronta. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 roc. 25i č. 9 2 , s. 1 - 2 . H U S Á K , G u s t a v . N e d o v o l m e s t u p ň o v a t n a p ě t í . Mladá fronta. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 roč. 2 5 , č. 9 2 , s. 1 - 4. Č T K . Z v ý š i t a k c e s c h o p n o s t s t r a n y . Mladá fronta. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 25, č. 9 2 s. 1 - 7. Ž i v o t o p i s d r . G u s t a v a H u s á k a . Mladá fronta. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , c . 9 2 , s 1 - 2. N o v é v e d e n i K S Č Práce' Denik revolučního odborového hnuti. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 25, č. 9 1 , s. 1. S V O B O D A L u d v í C p r o j e v ^ r e s t d e n t a Č S S R v č s . televizi. Práce: Deník revolučního odborového

hnut,.

' ' H U S A K r 0 G u s i a v 9 ProjeV Gustava

hnuti.

Husáka

včs.

televizi. Práce:

1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 1 , s. 1 - 4 .

-62-

Denik

revolučního

odborového

ÚV KSČ"274,

„Usnesení pléna ÚV KSČ"275

(pokračuje na straně tři), „Blahopřání ÚV KSSS

276

a „ Provolání ústředního výboru KSČ "27?.

Gustavu Husákovi"

N a třetí straně pak přináší Práce závěrečný projev Gustava Husáka z plenárního zasedání Ú V KSČ „Zprojevu Husákovi „Zživotopisu

G. Husáka na plénu ÚV KSČ"278, potom informace o Gustavu

dr. G. Husáka, Csc. "279 a také informace o tom, jak na zasedání pléna

ÚV KSČ zareagovaly další stranické orgány v Československu „První den po ,, „280 plenu.

závažném

Páteční Zemědělské noviny otevírají své první vydání po volbě nového předsednictva ÚV KSČ článkem z ČTK ,, Změny ve vedení strany: Prvním tajemníkem ÚV KSČ zvolen dr. G. Husák"281.

Článek neopomíjí informaci, že Alexander Dubček sám požádal o uvolnění

z funkce a ještě předtím doporučil i další personální a strukturální změny v organizaci KSČ. Mladá fronta stejný článek otiskla pod názvem „ Plenární zasedání ÚV KSČ". Zemědělské noviny se pak s Mladou frontou a Rudým právem shodují na přetištění projevů prezidenta republiky Ludvíka Svobody a Gustava Husáka. Zemědělské noviny je ^82 otiskly pod názvy „Projev presidenta

republiky

L. Svobody"

a „Projev dr.

Gustava

"283.

Husáka

V sobotu

19. dubna

1969 Zemědělské noviny ještě přetiskují usnesení

strany"284

a

Na první straně se také objevuje ještě jednou výtah

ze

ústředního výboru KSČ „Soustředit „Provolání

ÚV KSČ"285.

pléna

síly na důsledné uskutečnění programu

závěrečného projevu nového prvního tajemníka ÚV K S t „ Projev dr. Gustava Husáka. ""sú

274

Z p r á v a o s l o ž e n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . P r á c e : Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č .

9 2 , s. 1. 2 7 5 U s n e s e n í p l é n a Ú V K S Č . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 9 2 , s. 1 - 3. 2 7 6 B l a h o p ř á n í Ú V K S S S G u s t a v u H u s á k o v i . P r á c e : Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 92 s 1 - 3 2 7 ? ' P r o v o l á n í ú s t ř e d n í h o v ý b o r u K S Č . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 2 , s. 1. 2 7 8 Z p r o j e v u G . H u s á k a n a p l é n u Ú V K S Č . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 9 2 , s. 3. Z ž i v o t o p i s u d r G H u s á k a C s c . . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 2 , s. 3 . 2 8 0 P r v n í d e n p o z á v a ž n é m p l é n u . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 9 2 , s. 3 ^ 2 8 1 Č T K . Z m ě n y v e v e d e n í s t r a n y : P r v n í m t a j e m n í k e m Ú V K S Č z v o l e n dr. G . H u s á k . Zemědělské noviny: Deník venkova. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 1 , s. 1. „ „ , 2 8 2 S V O B O D A , L u d v í k . P r o j e v p r e s i d e n t a r e p u b l i k y L. S v o b o d y . Zemědělske noviny: Deník venkova. 18.4.1969, roč 2 5 č 9 1 s 1 2 8 3 H U S Á K , G u s t a v . P r o j e v d r . G u s t a v a H u s á k a . Zemědělské noviny: Deník venkova. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 1 , s. 279

1

284

ČTK.

Soustředit

síly n a d ů s l e d n é u s k u t e č n ě n í

p r o g r a m u s t r a n y . Zemědělské

noviny:

Deník

venkova.

1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 2 , s. 1. . * „ ~ „ , 2 8 5 Ú s t ř e d n í v ý b o r k o m u n i s t i c k é s t r a n y Č e s k o s l o v e n s k a . P r o v o l á n í U V K S Č . Zemedelske noviny. Deník venkova. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 2 , s. 1. „ ,, , ,n . ,nco . . Q0 e 2 8 6 H U S Á K , G u s t a v . P r o j e v d r . G u s t a v a H u s á k a . Zemědělské noviny: Deník venkova. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 2 5 , č. 9 2 , s.

1.

-63-

Páteční vydání Československé sportu z 18. dubna 1969 obsahuje na první straně krátkou noticku „Dr. G. Husák prvním tajemníkem ÚV KSČ"287, ve které deník své čtenáře odkazuje na ostatní denní tisk. Sobotní perspektivu

vydání Československého ((288

a jistotu"'

sportu pak přináší sloupec s názvem

, což je výtah ze závěrečného projevu Gustava Husáka na plenárním

zasedání ÚV KSČ 17. dubna. Deník opět odkazuje k plnému znění v denním tisku.

287 288

„Dát

D r . G . H u s á k p r v n í m t a j e m n í k e m Ú V K S Č . československý sport. 1 8 . 4 1 9 6 9 r o č . 1 7 , č. 9 1 , s. 1 D á t p e r s p e k t i v u a j i s t o t u . Československý sport. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 17, c. 9 2 , s. 1.

-64-

Závěr Na základě analytického srovnání kapitol 1 a 2 s kapitolou 3 je zřejmé, že svoboda projevu z doby Pražského jara již v březnu a dubnu 1969 neexistovala. Informace se dostávaly ke čtenářům neúplné. Nefungovala sice předběžná cenzura jako v 50. letech, kdy v redakci seděl cenzor a kontroloval obsah, ale novináři již začali uplatňovat systém autocenzury. Vedení redakcí měla obavu z toho, jak na texty jejich deníků bude reagovat ČÚTI (Český úřad tiskového dohledu) a aparát ÚV KSČ. ČÚTI vydával pokyny, co se v novinách má či nemá objevit, a na vedeních redakcí již bylo ohlídat, aby články v novinách těmto pokynům odpovídaly. O tom, jaká byla atmosféra mezi československými novináři na mistrovství světa ve Stockholmu, přinesl cenné svědectví redaktor Mladé fronty Václav Pacina (kapitola 3.2, strana 38). Jeho výpověď je zároveň důkazem o tom, že novináři záměrně zamlčovali skutečnosti. Jak Pacina sám vysvětluje, ze strachu. Práce redaktorů byla ovlivněna tím, že již v září 1968 Úřad pro tisk a informace požadoval po redakcích, aby se vyhýbaly kritice zemí, které poslaly do Československa svá vojska, tedy i SSSR. Sportovní redaktoři to měli na mysli a jistě je to ovlivňovalo při psaní textů o hokejových zápasech. Po skončení světového šampionátu sdělovací prostředky pouze kopírovaly prohlášení, rezoluce a stanoviska všech možných státních i stranických orgánů, místo toho, aby se zabývaly skutečně důležitou otázkou: Proč došlo k demolici kanceláře Aeroflotu. Také zpravodajství z pobytu maršála Grečka v Československu bylo útržkovité, přitom tento muž výrazně ovlivnil polické směřování Československa. Zamlčování skutečností pak vyvrcholilo při přípravě plenárního zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa, o které některé deníky ze strachu z veřejného mínění raději vůbec neinformovaly.

-65-

Summary

The bachelor thesis "Ice-Hockey its Propaganda

Misuse by Communistic

World Championship

1969: Altack on Aero/Jot and

Regime" considers story of March and April 1969,

when Czechoslovak national team during Ice-Hockey World Championship 1969 defeated twice Soviet national team. Celebration of the second victory on the Wenceslaw's Square in Prague and demolition of Soviet air agency Aeroflot office led to the callback of Alexander Dubček as a firs secretary of Central Committee of Czechoslovak Communist Party. The main part of the work contains a deep search of five generál dailies Rudé právo, Mladá fronta, Práce and Zemědělské noviny and one specialized daily Československý sport in the period from the 15th March to the 20th April. The bachelor thesis has also a theoretical part. It shows on the basis of today available historical sources, how the things in Stockholm and later in Prague really happened. Comparison of these two parts then shows that a freedom of a word in Czechoslovakia in the beginning of year 1969 did not exists any more. Just six month after reestablishing censorship in this country.

-66-

Seznam použitých pramenů a literatury

Prameny: Denní tisk: •

Československý sport. 15.3. - 20.4.1969. Ročník 17. Čísla 63 - 9 2 .

•

K1RCITNER, Jaroslav. Šampionáty převážně nevážně. Mladý svět. 27.4.2004, roč. 45, č. 17, s. 46.

•

KOVÁŘ, Pavel. HOKEJ, ŠANCE MALÉHO NÁRODA: Osudové osmičky. Reflex. 30.4.1998, roč. 8, č. 17, s. 76.

•

KOVÁŘ, Pavel. KRONIKA HOKEJOVÝCH BOUŘÍ. Reflex. 25.3.1999, roč. 9, č. 12, s. 28.

•

Mladá fronta. 15.3. - 20.4.1969. Ročník 25. Čísla 63 - 92.

•

Práce: Deník Revolučního odborového hnutí. 15.3. - 20.4.1969. Ročník 25. Čísla 63 92.

•

Rudé právo. 15.3.-20.4.1969. Ročník 49. Čísla 63 - 92.

•

ŠIŠKA, Milan. Dlažební kostky před Aeroflotem. Právo. 31.3.2007, roč. 17, č. 77, s. 21.

•

TUREK, Petr. Hokejisté přelepovali rudé hvězdičky. Českobudějovické listy. 3.4.2004, vol. 12, s. 49. Rubrika Víkend - historie

•

Zemědělské noviny: Deník venkova. 15.3. - 20.4.1969. Ročník 25. Čísla 63 - 92.

Internet: •

PACINA, Václav. Hokejová pomsta za okupaci. IDnes.cz [online]. 25.03.2004 [cit. 2007-04-07]. Dostupný z WWW:
ntace_rav>. •

PACINA, Václav. Nadávali: Berete nám práci i holky!. IDnes.cz [online], 04.03.2005 [cit. 2007-04-07]. Dostupný z WWW: .

-67-

•

V A Č K Á Ř , Martin. Nezkrácená verze rozhovoru s Čáslavskou. IDnes.cz [online]. 2007 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW:
rozhovoru-s-caslavskou-fpv-/sporty.asp?c=A070503_130207_sporty_ber>.

Literatura: •

DOSKOČIL, Zdeněk. Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. Vyd. neuvedeno. Brno: Doplněk, 2006. 416 s. ISBN 80 - 7239 - 204 - 2.

•

FROLÍK, Josef. Špión vypovídá. 5. vyd. Praha : Orbis, 1990. 322 s. ISBN 80-2350004-X.

•

G O L O N K A , Jozef, VARSIK, Milan. Volali ma žiletka. 1. vyd. Bratislava : Šport, slovenské tělovýchovné vydavatelstvo, 1990. 311 s. ISBN 80-7096-031-0.

•

HAVLÍČEK, Dušan. Jaro na krku: Zážitky ze zákulisí sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince

1968. Vyd. 1. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1998. 229 s.

ISBN 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . •

K A P L A N , Karel. Československo

v letech 1967 - 1969: 4. část. Vyd. 1. Praha: Státní

pedagogické nakladatelství, 1993. 81 s„ ISBN 80 - 04 - 26 142 - 6. •

K O L E K T I V autorů. Československé

dějiny v datech. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1986.

714 s. •

KONČELÍK, Jakub. Proměny řízení a kontroly médií v roce 1968. In KONČELÍK, Jakub, KOPPLOVÁ, Barbara, PRÁZOVÁ, Irena. Konsolidace vládnutí a podnikání

v

České republice a v Evropské unii. 1. vyd. Praha : Matfyzpress, 2002. s. 313-329. ISBN 80-85863-00-2. •

M A D R Y , Jindřich. Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969- 70 a role ozbrojených sil. 1. vyd. Praha : ÚSD AV ČR, 1994. 169 s. Sešity ÚSD; sv. 16. ISBN 80-85270-30-7.

•

M O C , Jiří. Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 1. vyd. Neuvedeno : Neuvedeno, 2001. 120 s„ ISBN 80-238-6795-4.

•

PITNER, Jaroslav. Hokejový generál vzpomíná. Jihlava : Madagaskar, 1997. 195 s., ISBN 80-86068-00-5.

•

V A N Č U R A , Jiří. Naděje a zklamání: Pražské jaro 1968. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1990. 160 s„ ISBN 80 - 204 - 0179 - 2.

-68-

Příloha: Rozhovor s Vladimírem Váchou Jak jste se dostal k žurnalistice a mohl byste popsat svou novinářskou kariéru?

Pocházím

z Českých

časopisům

a po maturitě jsem chtěl jít do novin. Osud tomu ale chtěl, že jsem se dostal na

lékařskou fakultu. zdravotnictví demokracie

Budějovic,

už na gymnáziu jsem dělal korespondenta

všem

možným

Přestože jsem se studiem neměl problémy, ukončil jsem ho. Myslím, že naše

nebylo poškozeno,

když jsem toho nechal. Pak jsem psal do Práce,

a zakotvil jsem v Rozhlase, kde jsem zůstal až do podzimu roku 1968. Odešel jsem

do televize, odkud mě vyhodili v roce 1974 a kam jsem se vrátil po roce 1989. To jsem jako vedoucí sportu v televizním publicistickém Pak už jsem rozhlasu.

Lidové

chtěl s novinařinou

centru. Měli jsme na starosti přímé

působil přenosy.

končit, ale oslovil mě Karel Tejkal, abych se vrátil do

Tam jsem prožil olympijské hry v Barceloně a znovu chtěl končit, ale přemluvili mě

a začal jsem

uvádět

Dobrá jitra. Zase jsem chtěl skončit, ale přišli za mnou z

rozhlasu

2 - Prahy,

sportovní

redakci veteránů,

začínám užívat

abychom

s Karlem Malinou a Václavem Svobodou dali

která fungovala

Českého dohromady

až do letošního března. Až teď v 77 letech si

důchodu.

Jak vzpomínáte na Mistrovství světa 1969 ve Stockholmu?

Nesmíme to přeceňovat. to netýkalo.

Těžištěm

Švédové věděli, že nás Sovětský svaz okupuje, ale zas tak moc se jich šampionátu

byly dva zápasy Československa proti Sovětskému

svazu.

Pro mě to byla klíčová událost, byl jsem na mnoha mistrovstvích světa, ale tohle pro mě mělo zvláštní

nádech,

nade mnou

protože jsem v srpnu 1968 během okupace vysílal v rozhlase. Visel proto

Damoklův

meč, ale před odjezdem do Švédska si nás pozval ředitel

televize

Zelenka a všichni jsme dostali požehnání, včetně mě.

Mistrovství mělo být původně v Praze. Pamatujete si, kdy Ústřední sekee ledního hokeje ČSTV vzdala pořádání šampionátu?

Vláda si nebyla jistá, jestli švédska.

Přitom

šampionát

nedojde k nějakým výtržnostem, tak mistrovství přeložili už byl solidně připravený.

-69-

Mně po něm doma zbyla

do

kravata

5 emblémem

Mistrovství

ale přesně si to už

světa Praha 1969. To rozhodnutí musela padnout někdy na podzim,

nepamatuju.

Jak probíhaly o b a zápasy se Sovětským svazem?

Při komentování Sovětským

zápasů jsme se střídali po deseti minutách. Během našeho druhého zápasu se

svazem,

4:2, ale Sověti

v pátek 28. března 1969, na mě vyšlo posledních deset minut. Vedli jsme

snížili.

Bušili do nás, Ragulin a další. Branka visela ve vzduchu.

pět minut to nebyl normální Zvláštní

byla poslední

Posledních

komentář, divák všechno viděl, takže každé slovo bylo

půlminuta:

zbytečné.

Ještě 20 vteřin, 15, 10, 5 KONEC! Na konci jsme

pak

zpívali státní hymnu, já z nás asi nejvíc falešně, jak jsem měl sevření hrdlo dojetím, ale lidi mi pak říkali, že to bylo

krásné.

Kdy jste se dozvěděli, co se pak stalo v Praze?

Původně

jsme

nevěděli,

Švédskem.

Stačila

S Milošem

Zouharem

večeři. Šli jsme Praha.

Švenk

zkoprnělí pohřebních

co se stalo. Poslední

zápas jsme

hráli v neděli 30. března

remíza a byli jsme mistry světa, ale nepovedlo se to a skončili jsme a Rudolfem

Galiem jsme se v sobotu večer rozhodli, že nepůjdeme

se třetí. na

na pokoj a pustili jsme si švédské televizní noviny. První, co jsme viděli, byla od muzea

a já jak jsem svícnů.

nepokoje z druhé

Podle

dolů na Václavák a rozbitý Aeroflot. Dívali jsme se na to jako to viděl, tak jsem

si nahlas pomyslel:

Tak kamarádi,

cítím

mě byla StB ráda, že se něco stalo, oni k zásahu

vůni

potřebovali

strany.

O tom, že hokejisté nepodají ruku sovětským soupeřům, jste dopředu kromě hráčů věděli jen Vy, z Brna Miloš Zouhar a z Bratislavy Rudolf Gallo, jak je to možné?

Mně to řekl Gusta Havel, ale nikdo nevěděl, jak to nakonec dopadne. Byly i hlasy mezi hráči, že by se to nemělo všichni ostatní

udělat. Já jsem jen věděl, že se něco podobné děje, ale nakonec jsem

čekal,

co se ve skutečnosti

stane, protože si to mohli v šatně před

rozmyslet.

-70-

jako

zápasem

Byli jste s hokejisty kamarádi, nebo šlo jen o profesní vztah?

V rozhlase jsem Standou

vysílal své první mistrovství světa už v roce 1958 v Praze. Pak jsme se se

Zikmundem

v Grenoblů

na šampionátech

střídali po roce. Já v rozhlase

dělal

1968, ale pak jsem šel do televize, takže jsem se dostal i do

S klukamajsme

olympiádu Stockholmu.

se pravidelně potkávali a velice dobře jsme se znali, měli k nám duvěru.

Jak moc bylo vidět, že si hokejisté nepodali ruce se sovětskými soupeři a jako moc bylo poznat, že mají během druhého zápasu přelepenou hvězdu nad hlavou lva vc státním znaku?

Kdy to ustřihli v Praze nevím a nechci si vymýšlet. Já o těch přelepených hvězdách sice věděl, ale ze střechy Johaneshovu

nebylo vidět, jestli to skutečně udělali. Zase jsem nevěděl, jestli si

to před zápasem

nerozmysleli. Navíc jsem ani nevěděl, jestli to bylo poznat v televizi. Na mém

malém monitoru

na komentátorském

nakonec

stanovišti to rozhodně poznat nebylo. Ale z toho jsem se

vymluvil.

Co se stalo po Vašem návratu ze Švédska?

Když jsme

se vrátili ze Švédska, obvinili mě, že jsem rozpoutal rozbití Aeroflotu. Tak čtvrt

toku možná dva měsíce po našem návratu ředitel televize Zelenka sestavil komisi, která měla najít větu: „ Tak to doma pěkně oslavte, však vy víte jak", která měla rozpoutat nepokoje. Měl jsem

rozhlasový

záznam komentáře, který si stále přetáčeli a hledali tu větu. I když si to

přetáčeli pořád dokola, tak samozřejmě nic nenašli. Nakonec museli uznat, že to byl normální komentář

úměrný

komentáři,

každý sedl do auta a jel na Václavák. Nakonec jsem se tedy obhájil, ale stejně mi

to pak

významu

tohoto utkání.

Tehdy nikoho nezajímalo,

co Vácha říká v

nepomohlo.

Takže tu větu: „Tak to doma pěkně oslavte, však vy víte jak?" kvůli které jste pak musel z televize odejít, jste nikdy neřekl.

Nikdy jsem

to neřekl. Taky tu větu pak taky nikdy nikdo nenašel, protože jí prostě

nemohl.

-71 -

najít

M o h l byste p o p s a t okolnosti svého nuceného odchodu z televize?

Nebylo

to hned po mistrovství.

Každý den jsem si prožíval pěkné nervy, šel jsem do práce

s tím, že nevím, jak budu odcházet. Pak nejdřív přišel pokyn, že nesmím na obraz, pak že nesmím ani mimo obrazovku, nesmím být slyšet. Pak jsem se ještě připletl k MSJ v Prešově. Byli jsme

tam

stejná

Československo

komentátorská

sestava jako

ve Švédsku.

Do finále

se

a Sovětský svaz, Sověti zaslouženě vyhráli 6:2. Dvě minuty před koncem se

ale stala nepříjemná puk k mantinelu.

věc. Za Sověty chytal tehdy ještě junior Tretjak, vyjel z brány a přišlápl

A jeden z našich ho pořádně přišpendlil. Tretjak se otočil a jednu mu natáhl.

Začala hrozná mela, hromadná rvačka. Když pak zápas skončil, pořadatelé i přesto závěrečný

dostaly

ceremoniál.

nasadili

Když se hrála sovětská hymna, stadion v Prešově pískal a bouřil. Já

jsem si říkal, že musím rychle něco vymyslet, abych to odsoudil, ale na druhou stranu,

abych

zase nebyl za kašpara. A najednou mě to osvítilo a svedl jsem všechno na sport: „ Tak tedy skončilo

finále.

zasloužené fanoušci,

Vy, kteří jste ho viděli, musíte uznat, že vítězství Sovětského svazu

bylo

a ti, co tu teď pískají, to jsou ti, které známe i z našich ligových zápasů. To jsou kteří neumí uznat k\>alitu soupeře a smířit se sportovní porážkou."

Po cestě nočním

vlakem do Prahy jsem ráno v Praze zašel do redakce, kde mi už řekli, abych šel za šéfem. Nasadil poker face a řekl: „ Kluci, když se nebudete chtít angažovat, jděte od toho. " Já jsem si ale na nádraží

koupil Rudé právo, kde už byl referát ze zápasu. K závěrečnému pískotu

hymně tam bylo napsáno: mě zachránilo,

při

"Správně to řekl komentátor československé televize Vácha." To

Rudé právo přece jen byl ústřední orgán strany, ale zase jen na chvíli. Byl to

takový další lupínek, pak to pomalu dospělo do roku 1974. To jsem byl půl roku z práce, na operaci s ploténkami.

Když jsem se vrátil, musel jsem podepsat, že odcházím z televize.

Jak jste prožíval let s hokejisty zpátky do Československa?

V Praze bylo otevřené přistání přesunulo Aerolinie starém

nové letiště, ale soudruzi měli obavy, aby ho lidi nerozbili, tak se

na letiště staré. Neletěli jsme přímo, ale v Kodani se přestupovalo.

pro nás měly připravené

Naše

šampaňské, slavilo se. Když jsme doletěli do Prahy, na

letišti byla hrozná mela. Široko daleko jen lidi a transparenty: „Vítáme vás, kluci,

zpátky, děkujeme

za ty pátky. " „ Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to. " Byla tam i

televize, točili reportáž pro Televizní noviny. Slyšel jsem tam snad nejkratší rozhovor v životě. Vládo Dzurilla

přistoupil

k mikrofonu a po chvilce mlčení s dojetím řekl: „Přepačtě,

němóžem. " A tím celý rozhovor skončil. -72-

ja

Jak moc velký zásah do Vašeho života byl nucený odchod z televize a eo jste potom dělal?

Po té operaci

jsem

dostal částečný

invalidní důchod, což mě zachránilo před

kopáním

kanalizace

na Šumavě. Nabídli mi místo ve výpočetním ústavu, ale to jsem

Nakonec

jsem

hodin denně zapisoval

zahrádku. Poločas. už trochu

šest

V roce

v autoprovozu

ujeté kilometry

1983 mi zavolali ze Slavie, jestli bych knim

nějakým odmítl.

a staral se o

nechtěl jít dělat

časopis

Ve Slavii jsem se pak dočkal roku 1989. Víte, rok 1989 byl krásný, ale pro mě přišel pozdě.

Litujete dnes toho, že jste musel z televize odejít?

Já jsem tehdy stejně uvažoval, jak svou novinářskou kariéru zakončím. Uvědomoval jsem si, že tímto způsobem přišlo

z druhé

rehabilitováni

to dál nešlo dělat, jestliže jsem si chtěl zachovat čistý štít. Ono to nakonec

strany.

Rozhodně jsem

toho ale nikdy nelitoval. Po roce 1989 jsme

v televizi, ale těch 20 let nám samozřejmě nikdo zpátky dát nemohl.

-73-

byli