UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra žurnalistiky
Tomáš Budka
Mistrovství světa v ledním hokeji 1969: Napadení Aeroflotu a jeho propagandistické využití komunistickým režimem. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Obor: Žurnalistika Ročník: III. Semestr: VI. Akademický rok: 2006/2007
Vedoucí práce: PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.
Praha
2007
Bibliografický záznam B U D K A , Tomáš. Mistrovství propagandistické
využití
světa
v ledním
komunistickým
hokeji
režimem.
1969: Napadení
Aeroflotu
Praha: Univerzita Karlova,
a
jeho
Fakulta
sociálních věd, IKSŽ, Katedra žurnalistiky 2007. 73 s. Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.
Anotace Bakalářská práce „Mistrovství světa v ledním hokeji 1969: Napadení Aeroflotu a jeho propagandistické
využití
komunistickým
režimem"
se zabývá událostmi z konce března a
začátku dubna 1969, kdy českoslovenští hokejisté na světovém šampionátu dvakrát porazili Sovětský svaz a oslavy druhého vítězství na Václavském náměstí a demolice kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot se staly posledním impulsem k odvolání Alexandra Dubčeka z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ. Stěžejní částí práce j e zpracování rešerše dobového tisku, která byla provedena v pěti všeobecných
celostátních
denících
Rudém právu, Mladé frontě, Práci,
Zemědělských
novinách a jednom specializovaném deníku Československý sport v období 15. března až 20. dubna 1969. Rešerši předchází kratší část, která rekapituluje dobový vývoj na základě dnes přístupných materiálů. Porovnáním informací z dobového tisku a současných informací se pak ukazuje míra úspěšnosti cenzury na začátku roku 1969 v Československu.
Annotation Viz Summary s. 66
Klíčová slova cenzura, sdělovací prostředky, Aeroflot, Mistrovství světa v ledním hokeji 1969
Keywords censorship, media, Aeroflot, Ice-Hockey World Championship 1969
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl veškeré použité prameny a literaturu. Práce má bez příloh 113 206 znaků. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna v Ústřední knihovně UK a používána ke studijním účelům.
V Bořicích, dne 20.5. 2007
Tomáš Budka
Poděkování: Rád bych především poděkoval vedoucímu své práce PhDr. Petru Bednaříkovi, Ph.D. za užitečné připomínky a cenné rady při realizaci této práce. Děkuji také svým blízkým za podporu a trpělivost a v neposlední řadě Vladimíru Váchovi za poskytnutí rozhovoru, který je zařazen do přílohy.
Obsah Úvod
10
Kapitola 1: Pražské jaro 1968
12
1.1
Československo na konci 60. let 20. století
12
1.2
Dubček se stává prvním tajemníkem UV KSČ
13
1.3
Sdělovací prostředky na jaře 1968
14
1.4
Československo pod tlakem Moskvy
17
1.5
Srpnová invaze
19
1.6
Ztracené ideály
21
Kapitola 2: Vzpomínky na Stockholm
24
2.1
Před mistrovstvím
24
2.2
21. března: Č S S R - S S S R 2:0
25
2.3
Po prvním zápase klid
27
2.4
28. března: Č S S R - S S S R 4:3
28
2.5
Aeroflot
29
2.6
Dubčeka střídá Husák
32
Kapitola 3: Cenzura pevně u moci
35
3.1.
Šampionát začíná (období 15. až 21. března 1969)
35
3.2.
První jarní den vítězí ČSSR nad SSSR 2:0
37
3.3.
Č S S R - S S S R 4:3
42
3.4.
Aeroflot
44
3.4.1 Pondělí 31.3.1969
44
3.4.2 Úterý 1.4.1969
46
3.4.3 Středa 2.4.1969
49
3.4.4 Čtvrtek3.4.1969
53
-6-
3.4.5 Pátek4.4.1969
56
3.5
Dozvuky hokejových událostí
58
3.6
Husák do čela ÚV KSČ
61
Závěr
65
Summary
66
Seznam použitých pramenů a literatury
67
Příloha: Rozhovor s Vladimírem Váchou
69
-7-
SCHVÁLENO Přihláška bakalářské práce Jméno studenta: T o m á š Budka
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd r
I 2 -06- 2006
CJ.^flA PHdíleno
Pflloh y
/
Skitufal
A
Semestr: 4. semestr Mediální zaměření: televize/rozhlas Název práce: M i s t r o v s t v í světa v ledním hokeji 1 9 6 9 p r o p a g a n d i s t i c k é v y u ž i t í napadení Aeroflotu komunistickým režimem Základní vymezení tématu (základní hypotéza): Hlavní částí bakalářské práce bude analýza článků v dobových tištěných médiích. Analýza bude doplněna rozhovorem s Vladimírem Váchou, který na Mistrovství světa 1969 působil jako komentátor Československé televize. Teze bakalářské práce: Cílem práce bude pokusit se poskytnout obraz o tom, co se vlastně v březnu 1969 ve Švédsku a následně na Václavském náměstí v Praze stalo. V první části bakalářské práce se chci zaměřit na atmosféru roku 1969, náladu a myšlení lidí. V rešerši dobových médií zdokumentuji přístup nově se nastolujícího režimu k celé sportovní akci, k následným demonstracím a „kauze Aeroflot". Rešerši provedu v časovém rozsahu celého Mistrovství světa 1969, tedy od 15. do 30. března 1969, také po skončení turnaje až do nástupu Gustáva Husáka do čela ÚV KSČ (17.4.1969) v nejvýznamnějších dobových tištěných médiích. Závěry svého pozorování zařadím do souvislosti jednak se situací v tehdejším Československu, druhák se stavem v mezinárodním sportu a vlivem na budoucí rivalitu mezi hokejovými týmy ČSSR - SSSR. Součástí bakalářské práce by měl být i rozhovor s Vladimírem Váchou, jedním z prvních sportovních redaktorů Československé televize, který na Mistrovství světa 1969 působil jako komentátor. Později byl za svůj výkon označen za viníka nepokojů na Václavském náměstí a z televize vyhozen. Seznam základní literatury: JENŠÍK, Miloslav; Kronika českého hokeje. Olympia, Praha, 2001 VANČURA, Jiří: N a d ě j e a z k l a m á n í , Pražské j a r o 1 9 6 8 . Mladá Fronta, Praha 1990 PITNER, Jaroslav. NOVOTNÝ, Pavel: Hokejový generál vzpomíná, Madagaskar, 1997 VYHLÍDAL, František. KŘÍŽ, František: Kronika mistrovství světa v l e d n í m h o k e j i 1 9 2 0 - 2 0 0 5 . Deus, 2005
-1-
GOLONKA, Jozef. VARŠÍK, Milan. Volali ma žiletka. Sport, Bratislava 1990 GUT, Karel. PRCHAL, Jaroslav: Český hokej 1 9 0 9 - 2003. ČSLH, 2004 MOC, Jiří: Jan Gusta Havel: H o k e j o v ý Vivaldi. Uniprint, 2001 HOPPE, Jiří: P r a ž s k é j a r o v médiích : výběr z dobové publicistiky Č e s k o s l o v e n s k ý sport, 15.3.1969 - 17.4.1969 R u d é p r á v o , 15.3.1969 - 17.4.1969 Slovo, 15.3.1969 - 17.4.1969 P r á c e , 15.3.1969 - 17.4.1969 Z e m ě d ě l s k é noviny, 15.3.1969 - 17.4.1969 M l a d á F r o n t a , 15.3.1969 - 17.4.1969 Jméno konzultanta: PhDr. Petr Bednařík, Ph.D. (svým podpisem potvrdí, že souhlasí se spoluprací na tématu, schvaluje základní teze a ve stanoveném termínu odevzdá posudek na práci):
Datum:
^ ^
Podpis studenta: Podpis konzultanta:
Uvod Lední hokej vždy byl, je a bude zvláštním fenoménem českého národa a už od doby, kdy se poprvé v českých zemích objevil - tehdy ještě jako hra s míčkem - jde s českými dějinami ruku v ruce. Československo, ani později Česká republika nikdy neměly ideální přírodní podmínky, nedisponovali jsme přebytkem hráčů a hokejisty vždy trápil nedostatek zimních stadionů. Přesto národ k tomuto sportu, který vynalezli kanadští rybáři, podivuhodně přilnul. Proto se Čechům také říká „hokejový
národ".
Když se v roce 1933 konalo v Praze poprvé mistrovství světa v ledním hokeji, byla to národní událost první velikosti. Filmové společnosti si tehdy dokonce najaly letadlo, aby mohly zbrusu novou Štvanici snímat z ptačí perspektivy. Když československé hlavní město hostilo světový turnaj podruhé, v roce 1938, celý svět přihlížel tomu, jak legendární Josef Maleček se svými spoluhráči jednoznačně přehráli před zápasem hrdě hajlující Němce. V roce 1947 hostila Praha šampionát potřetí. Československo se stalo poprvé mistrem světa. Také díky Rakušanům. A československý národ se svému jižnímu sousedovi po turnaji odměnil masovou humanitární pomocí. Také v roce 1969 mělo být mistrovství světa v ledním hokeji v Praze. Nebylo. Přesto události s ním spojené ovlivnily, nebo alespoň urychlily proces, který naši zemi zásadně poznamenal na dalších dvacet let. V noci z 28. na 29. března 1969 při oslavách vítězství československých hokejistů nad Sovětským svazem kdosi vhodil dlažební kostku do výlohy kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot na Václavském náměstí. Přidali se další a další. Tato událost se o necelé tři týdny později stala jedním z hlavních důvodů pro odvolání Alexandra Dubčeka z pozice prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Byl to konec obrodného procesu, který počátkem roku 1968 započali reformní komunisté a ke kterému se upínaly naděje většiny národa. Cílem této práce nebylo zkoumat, jestli byl útok na Aeroflot vyprovokovaný Státní bezpečností, nebo jestli šlo výtržnictví občanů. Tato práce chtěla ukázat, jaký byl obraz hokejových událostí v českém tisku. Sledovala, co se o nich čtenář mohl dozvědět, a porovnala to s dnes dostupnými pracemi historiků. Z obsahu novin usuzuje, jakým způsobem změněná situace v médiích ovlivňovala jejich obsah. Cenzura byla v roce
1968 na tři měsíce úplně zrušena a půl roku po
svém
znovuzavedení si už musela poradit s tak mediálně náročným tématem, jakým bylo rozbití
- 10-
Aeroflotu, následný příjezd a ultimativní vyjednávání sovětské maršála Grečka i volba nového vedení ÚV KSČ. Tato práce dává do kontrastu dnes známé skutečnosti a zpravodajství tehdejších celostátních deníků. Původně měla přinést rešerši šesti titulů, po dohodě s konzultantem byl ale počet deníků omezen na pět, čtyři všeobecné (Rudé právo, Mladá fronta, Práce a Zemědělské noviny) a jeden specializovaný (Československý sport).
- 11 -
Kapitola 1: Pražské jaro 1968
1.1 Československo na konci 60. let 20. století
Na konci 60. let už v Československu nepanoval tak krutý režim, jako v 50. letech. Prezidentem CSSR a současně prvním tajemníkem ústředního výboru komunistické strany Československa (UV KSČ) byl Antonín Novotný, který ale nebyl zastáncem trendu uvolňování. Ke konci roku 1967 se ostře postavil proti snahám o liberalizaci společnosti. Protesty proti situaci v Československu, které později vyvrcholily odchodem Antonína Novotného z obou předních státních funkcí, začaly už v polovině roku 1967, přesněji 27. - 29. června na IV. sjezdu spisovatelů. Komunisté doufali, že sjezd se bude zabývat jen otázkami kulturně literárními, ale tyto naděje se ukázaly jako liché. Setkání spisovatelů se proměnilo v otevřenou kritiku komunistického režimu, kterou nejvíce hlásali Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, A. J. Liehm, Václav Havel a Pavel Kohout. Vedení státu odpovědělo administrativním krokem a hlavní platformu těchto kritických názorů - Literární noviny převedlo je pod správu ministerstva kultury. 1 Další událostí, která měla vliv na konec Novotného, byly tzv. „Strahovské
události".
Nové koleje v Praze na Strahově měly být vzornou stavbou komunismu. Když se do nich ale na podzim 1967 poprvé nastěhovali studenti, zjistili, že mají řadu nedostatků. Mimo jiné i vadný přívod elektrického proudu. 31. října po opakovaném výpadku proudu vyšli studenti do ulic se svíčkami v rukách s voláním: ,, Chceme světlo, chceme studovat!"'
Sbor národní
bezpečnosti j e tehdy pendreky a slzným plynem surově rozehnal. Mnoho studentů bylo zraněno. V Martině na oslavách Matice slovenské si Antonín Novotný svým
urážlivým
chováním postavil proti sobě i stranickému vedení značnou část slovenské veřejnosti. 3 Později v projevu k posluchačům vojenských škol vyzýval k boji proti liberalismu a proti propagaci různých kapitalistických směrů v politické praxi, ekonomice a kultuře. Na konci roku 1967 se čas Antonína Novotného - prvního tajemníka ÚV KSČ a nejmocnějšího muže ve státě -
1
K A P L A N , K a r e l : Československo
v letech 1967-
1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : Státní p e d a g o g i c k é
n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 6 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 2 V A N Č U R A , J i ř í : Naděje a zklamání: Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 14, I S B N 8 0 - 2 0 4 -0179-2. ' 3 K A P L A N , K a r e l : Československo
v letech 1967 - 1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : Státní p e d a g o g i c k é
n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 8, I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6
142-6.
- 12-
neodvratně chýlil ke konci. V Československu se za deset let Novotného vlády zlepšily životní podmínky a vzrostla životní úroveň, ale bylo čím dál zřetelnější, že Novotný je brzdou dalšího vývoje státu. „Lidé jsou nedostatky.
nevděční;
když se jim
někdo nelibí, vidí
především
4
A ty opravdu nemuseli hledat. "
Přestože životní úroveň v Československu mírně stoupala, obyvatelé stále pociťovali nedostatek spotřebního zboží. Pod sovětskou diktaturou se totiž Československo stalo „hutí socialistického bloku" a téměř všechen spotřební průmysl ustoupil průmyslu těžkému. Ekonomická situace na konci vlády Antonína Novotného nebyla vůbec dobrá, vypovídala o špatném vedení společnosti. Bylo zřejmé, že musí dojít k reformám. „ Všichni zřetelně rozdíl mezi hlásanými
ideály a prožívanou
viděli
skutečností, rozdíl mezi slovy a činy. "5
Tak vážnou krizi, která měla přijít, komunistického Československo nikdy nezažilo. Rozpory byly nejen mezi komunistickou stranou, resp. jejím vedením, a společností, ale zásadní názorové neshody panovaly i uvnitř strany samotné. „ Ve vzduchu visel konflikt, největší ve dvacetileté
historii československého
komunistického
dosud
režimu. "6
N a začátku prosince 1967 (11. - 13. prosince 7 ) zasedalo předsednictvo ÚV KSČ, na kterém zazněla ostrá kritika politiky Antonína Novotného a došlo k ostrým názorovým střetům mezi jeho příznivci a kritiky. Nicméně komunističtí funkcionáři tehdy ještě vyřešili svůj
spor
kompromisem,
resp.
řešení
celé
situace jednoduše
odložili: souhlasili
s
přerozdělením nejvyšších funkcí až později. Už za týden (19. - 21. prosince 1967) se ale sešel ústřední výbor KSČ a jeho velká část znovu vystoupila s kritikou Antonína Novotného, jeho metod práce a způsobu řízení státu. Pod opakovaným tlakem se Novotný sám rozhodl dát svou stranickou funkci prvního tajemníka LJV KSČ k dispozici, stále setrvával ve funkci prezidenta Československé socialistické republiky.
r
v
1.2 Dubček se stává prvním tajemníkem UV KSC
Zhruba desetiletá éra Antonína Novotného skončila hned na samém začátku roku 1968. Na plenárním zasedání ÚV KSČ výbor zvolil prvním tajemníkem strany tehdy relativně neznámého
4
politika
Alexandra
V A N Č U R A , J i ř í : Naděje a zklamáni:
Dubčeka.
Dubček
sice
už
na
podzim
1967
patřil
Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 9 , I S B N 8 0 - 2 0 4
-0179-2. ' 5 T a m t é ž , s t r a n a 11. 6 K A P L A N , K a r e l : Československo v letech 1967- 1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t á t n í p e d a g o g i c k é n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 5 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 7 T a m t é ž , s t r a n a 11.
- 13 -
k nejhlasitějším kritikům Antonína Novotného, jeho volba do čela ÚV KSČ ale byla velkým překvapením. „Každého,
kdo 6. ledna 1968 vzal do rukou noviny, upoutal nejprve
nového muže. Dubčekova fotografie, možná
deset.
občana
Dubček
v Čechách
KSČ,..."8
nepatřil
byl jen
portrét
kterou tenkrát měly noviny k dispozici, byla stará pět,
k nejznámějším
jedním
a nejfotografovanějším
z řadových členů předsednictva
osobnostem. ústředního
Pro výboru
Už během roku 1967 se v komunistické straně vytvořilo tzv. reformní hnutí a
nahrazení Antonína Novotného Alexandrem Dubčekem bylo pro toto hnutí významným úspěchem. Dubček se na plenárním zasedání ukázal jako politicky vhodný kandidát na křeslo prvního tajemníka. „Bylo to kompromisní Novotného,
ani pro jeho stoupence
řešení přijatelné pro všechny. ... Ani pro
oponenty
nebyl Dubček nepřijatelný. "9 Zvolení Alexandra Dubčeka
za prvního tajemníka ÚV KSČ je považováno za oficiální začátek období, které se v českých dějinách nazývá „pražské jaro
1968".
Dubček při nástupu do své funkce ubezpečil komunistickou společnost, že nechce uhýbat z nastolené komunistické cesty, jen chce režim přizpůsobit době. Ústřední výbor KSČ uložil v lednu 1968 vypracovat „akční program"
- souhrnný výčet problémů, které se měly
začít co nejrychleji řešit. Akční program měl navazovat na podkladový materiál, který už od roku 1967 připravovala skupina pod vedením Zdeňka Mlynáře. „Redakční skupina, program
zpracovávala,
představu
opustily
původní
o výčtu úkolů a snažily se vymezit a zdůvodnit přeměny ve všech oblastech
činnosti
KSČ a života společnosti
a politická
komise, která jeho návrh schvalovala,
která
v příštích dvou letech. ""' Akční program, respektive jeho návrh, byl
hotov nečekaně rychle, už koncem února a ÚV KSČ ho 5. dubna 1968 schválil.
1.3 Sdělovací prostředky na jaře 1968
Zásadní úlohu v prosazování „socialismu s lidskou tváří" hrály sdělovací prostředky. Od samého počátku veřejnost čile informovaly, dodávaly odvahu a hlavně seznamovaly veřejnost s myšlenkami pražského jara.' 1 Od roku 1954, kdy vznikl úřad jménem Hlavní správa tiskového dohledu (původně zřízeno už 22. dubna 1953 jako Úřad státního tiskového dohledu) 12 , byla média stejně jako 8
V A N Č U R A , J i ř í : Naděje a zklamáni:
-0179-2. ' 9 Tamtéž, strana 21. 1 0 K A P L A N , K a r e l : Československo
Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 2 1 , I S B N 8 0 - 2 0 4
v letech 1967-1969:
4. část. V y d . 1. P r a h a : Státní p e d a g o g i c k é
n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 1 7 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 1 1 V A N Č U R A , J i ř i : Naděje a zklamání: Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 3 2 , I S B N 8 0 204-0179-2.
- 14-
v ostatních státech sovětského bloku nástrojem komunistické moci. Záměrům komunistické strany byla přizpůsobena cenzura i mediální legislativa. Média měla funkci angažovaného zprostředkovatele
pokynů
mocenského
centra".
Československo
se
plně
ztotožnilo
s Leninovou představou médií jako organizátora veřejného života a nadšeného propagátora politiky KSČ. Cílem bylo izolovat občana od „nevhodných"
domácích a zahraničních
informací, znemožnit mu kontakt se světovými názory a naopak jeho smýšlení orientovat žádoucím směrem. 1 4 Cenzura sice platila pro všechna média bez výjimky, ale režim k nim od roku 1962 a XII. sjezdu KSČ přistupoval rozdílně. Na základě teze „kritika chyb a veřejná polemika přípustná
a bez ní není možný pokrok"'5
je
totiž úzce profesní tisky, kulturně politické týdeníky
a vědecké a populárně - vědecké revue dostávaly relativní svobodu a přispívaly k šíření myšlenek na reformy státního řízení. Mezi tyto tiskoviny patřily především Literární ale také Divadelní
noviny,
Filmové a televizní noviny, Tvář, Plamen, Dějiny a
noviny,
současnost,
Věda a život atd. V médiích s nejširším záběrem působnosti si ale KSČ stále držela bedlivý dohled nad obsahem zpravodajských a publicistických pořadů. To se na jaře 1968 změnilo. Média, která až do té doby poctivě pracovala v ideologickém vleku vládnoucí strany, se najednou stávala tribunou reformních komunistů, intelektuálů, ale i běžných občanů. V roce 1968 byl proveden zajímavý průzkum sledovanosti sdělovacích prostředků. dotázaných mnohem
sledovalo
probíhající
více než dřív jejich
diskuse; 85% potvrzovalo,
názory.16
že sdělovací prostředky
„97% tlumočí
Zájem o média byl obrovský, v Praze se několikrát
stalo, že byly noviny zcela vyprodány, tedy že všichni prodejci prodali všechny výtisky všech deníků. K tomu, aby si člověk v té době mohl vydělávat jako novinář, už nemusel být členem Československého
svazu novinářů (součást Národní
fronty
ČSSR). Přesto bylo
80%
tehdejších obsahových tvůrců sdělovacích prostředků v komunistické straně. Novináři, kteří se v průběhu jara 1968 stali hlavními nositeli reformních myšlenek, se snažili na problémy upozorňovat už dříve. U ostatních se postupně také probudila aktivita a typická novinářská zvědavost, která vyvolávala u protireformního hnutí odpor. Objevovala se dokonce volání po
H O P P E , J i ř í . Pražské jaro v médiích: Výběr z dobové publicistiky. 1. v y d . P r a h a - B r n o : Ú S D A V Č R a D o p l n ě k , 2 0 0 4 . 4 4 4 s. P r a m e n y k d ě j i n á m č e s k o s l o v e n s k é krize 1 9 6 7 - 1 9 7 0 ; sv. 11, s. 9. I S B N 8 0 - 7 2 5 8 - 0 3 9 - 3 13 T a m t é ž , s t r a n a 8. 1 4 K O N Č E L l K , J a k u b . P r o m ě n y ř í z e n í a k o n t r o l y m é d i i v r o c e 1 9 6 8 . In K O N Č E L I K , J a k u b , K O P P L O V A , B a r b a r a . P R A Z O V Á , I r e n a . Konsolidace vládnuti a podnikání v České republice a v Evropské unii. 1. v y d . P r a h a : M a t f y z p r e s s , 2 0 0 2 . s. 3 1 3 - 3 2 9 . I S B N 8 0 - 8 5 8 6 3 - 0 0 - 2 . 1 5 H O P P E , J i ř í . Pražské jaro v médiích: Výběr z dobové publicistiky. 1. v y d . P r a h a - B r n o : U S D A V Č R a D o p l n ě k , 2 0 0 4 4 4 4 s. P r a m e n y k d ě j i n á m č e s k o s l o v e n s k é krize 1 9 6 7 - 1 9 7 0 ; sv. 11, s. 9. I S B N 8 0 - 7 2 5 8 - 0 3 9 - 3 1 6 K A P L A N , K a r e l : Československo v letech 1967- 1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : Státní p e d a g o g i c k é
12
n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 2 1 , I S B N
8 0 - 0 4 - 2 6
142-6.
- 15 -
obnovení cenzury. 1 7 S příchodem pražského jara se totiž poměry v českých médiích zásadně změnily. Už se neprezentovaly jen budovatelsky motivované texty, ale začala se objevovat otevřená kritika minulosti i současnosti. Vítanými tématy, o nichž se otevřeně psalo, bylo odhalování příčin minulých pochybení, politické procesy 50. let, činnost StB (pozn. Státní bezpečnost
- tajná policie)
autora:
a různé historické otázky jako např. okolnosti sebevraždy
Jana Masaryka v roce 1948. „ Zrušení předběžné 18 ' změnou." najednou
cenzury bylo na jaře 1968 bezpochyby nejvýznamnější
systémovou
m
Z nástroje moci se média proměnila v kritiky moci. Sdělovací prostředky mohly
poskytnout
prostor
pro
celonárodní
debatu
o
věcech
veřejných.
Předsednictvo ÚV KSČ zrušilo předběžnou cenzuru svým usnesením ze 4. března 1968 Zrušení cenzury se ale neobešlo bez komplikací. I přes usnesení předsednictva ÚV KSČ v Československu stále platil regresivní tiskový zákon č. 81/1966 Sb.2(), který bylo pro nastolení úplné svobody slova nutno přepracovat. Ministr kultury Miroslav Galuška, sám bývalý novinář, dostal v dubnu Československého
svazu
1968 od ÚV KSČ úkol posbírat výtky a připomínky
novinářů
k platnému tiskovému zákonu a na základě
toho
vypracovat návrh nového znění. Jenže příprava nového zákona se protahovala a ani jeho předloha nebyla hotova ještě na začátku června 1968. Novináři už byli velmi nespokojení a • ?/ definitivní zrušení cenzury zákonem netrpělivě urgovali.
Nakonec bylo navrženo, že starý
zákon bude pouze novelizován. Zrušení cenzury ale bylo závažným krokem, který i dál vzbuzoval u odpůrců reformy obavy. V této fázi vývoje nové tiskové normy se do celé věci horlivě vložil politolog Zdeněk Mlynář, od 1. června nový člen vedení KSČ. „ V poslední chvíli návrh novelizace vypracoval
obsáhlý
protinávrh
v Národním
shromáždění
a vynutil si, aby celá otázka byla ještě před
znovu zařazena na pořad předsednictva
pozdržel,
projednáním
ÚV KSČ.""
Cenzura se nakonec přece jen legislativně zrušila, ale až na konci června. 25. až 26. června 1968 parlament schválil novelu tiskového zákona, která obsahovala tezi, že je nepřípustná
17
„cenzura
". Tisk měl nadále jen za úkol chránit státní a vojenská tajemství a nesprávně
K A P L A N , K a r e l : Československo
v letech 1967-
1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t á t n í p e d a g o g i c k é
n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 2 1 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 1 8 H O P P E , J i ř í . Pražské jaro v médiích: Výběr z dobové publicistiky. 1. v y d . P r a h a - B r n o : U S D A V C R a D o p l n ě k , 2 0 0 4 . 4 4 4 s. P r a m e n y k d ě j i n á m č e s k o s l o v e n s k é k r i z e 1 9 6 7 - 1 9 7 0 ; sv. 1 1 , s . 1 1 . I S B N 8 0 - 7 2 5 8 - 0 3 9 - 3 19 T a m t é ž , s t r a n a 1 1 . 20 T a m t é ž , s t r a n a 14. 2 1 H A V L Í Č E K , D u š a n : Jaro na krku: Zážitky ze zákulisí sekretariátu UV KSČ od června do prosince 1968. V y d . 1. P r a h a : Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 6 4 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . 22 T a m t é ž , s t r a n a 64.
- 16-
uveřejněné
informace odvolávat
tiskovou
opravou. Svoboda slova byla v roce
1968
ustanovena zákonem číslo 84/1968. Klíčovou tezi hlásal jeho článek 17. Následující den po schválení novely tiskového zákona, 27. června 1968, spisovatel Ludvík Vaculík uveřejnil nejprve v Literárních listech a pak také v Práci, Zemědělských novinách a Mladé frontě (1 týdeník a 3 deníky) jeden ze zásadních dokumentů pražského jara „Dva tisíce slov".
Byl to celospolečenský apel, který měl dvě části. V té první Vaculík
kritizoval komunistickou minulost Československa, v té druhé popisoval problémy tehdejší doby, reformu a „...zejména vyzval
k nápravě."23
skutečnost,
že nepronikla
do okresů a závodů. V závěru
pak
Všechna opatření související se svobodou hromadných sdělovacích
prostředků nevstoupila reálně v platnost hned po schválení novely tiskového zákona, ale v srpnu 1968 už byla československá média úplně bez cenzury. „... cenzura Vztah moci a médií se blížil demokratickému
neexistovala.
modelu. "24
Z očekávané svobody slova, která se schválením zákona vešla ve všeobecnou platnost, se ale Československo příliš dlouho netěšilo. „ Byl to zákon se snad nejkratší dobou v historii československé
legislativy:
platnosti
za deset týdnů byl zrušen. Skutečné trvání svobody
slova ?^
bylo o něco delší, neboť červnový zákon vyjadřoval stav trvající přibližně od března 1968. " Po invazi vojsk Varšavské smlouvy vedených Sovětských svazem byl článek 17 tiskového zákona 13. září 1968 zrušen. Jak bylo uvedeno, dočasně. Tato „dočasnost"
nakonec trvala 20
let...
1.4 Československo pod tlakem Moskvy
Čtvrtého července 1968 bylo vedení KSČ pozváno do Varšavy najednání o vnitřních poměrech
ve
státě
s „bratrskými
stranami".
Předsednictvo
UV
KSČ tušilo
hrozbu
ultimativních požadavků ze strany „spojenců". Posléze (po jednání 8. a 12. července) se rozhodlo navrhnout místo společné schůzky dvoustranná jednání. Ani tento vstřícný krok ale Sovětský svaz neuspokojil. V polovině července (přesně 14. a 15.7. 1968) se představitelé Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR na schůzce ve Varšavě dohodli na schválení Brežněvova konceptu otevřeného dopisu adresovaného KSČ. Podle názoru jmenovaných pěti 23
K A P L A N , K a r e l : Československo
v letech 1967-
1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t á t n í p e d a g o g i c k é
n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 4 4 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . ^ 2 4 K O N Č E L i K , J a k u b . P r o m ě n y ř í z e n i a k o n t r o l y m é d i i v r o c e 1 9 6 8 . In K O N Č E L l K , J a k u b , K Ů P P L O V A , B a r b a r a , P R Á Z O V A , I r e n a . Konsolidace vládnuti a podnikání v České republice a v Evropské unii. 1. v y d . P r a h a : M a t f y z p r e s s , 2 0 0 2 . s. 3 1 3 - 3 2 9 . I S B N 8 0 - 8 5 8 6 3 - 0 0 - 2 . 2 5 V A N Č U R A , J i ř í : Naděje a zklamání: Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 3 3 , I S B N 8 0 204-0179-2.
-17-
států se v Československu organizačně stmelila „kontrarevoluce".
Obsah dopisu byl směsicí
velmi vážného varování a znatelných prvků hrozby. „O komuniké z varšavské porady českoslovenští
představitelé
dověděli tak jako o jejím zahájení, opět jen z tiskových
se
agentur,
večer. "2Ř Výsledek varšavské schůzky byl horší, než všeobecně očekávali i ti
15. července
nejhorší pesimisté. Dopis z Varšavy obsahoval nekompromisní ultimáta a osudové výroky, jejichž pravý smysl mnohým došel až když bylo příliš pozdě. „To už není pouze vaše věc ... To je společná
věc našich zemí, které se sdružily ve Varšavské smlouvě, "21 cituje z varšavské
dopisu Dušan Havlíček ve své knize Jaro na krku. Jiří Vančura v publikaci Naděje a zklamání dále z dopisu uvádí: „ ... naše vojska nedošla za druhé světové války k Labi a Šumavě
proto,
jo
aby teď toto území bylo vyňato ze sféry vlivu. " Částečně otřeseni byli i Dubčekovi odpůrci. Československu se vytýkalo, že KSČ jde proti starým zvykům a tradicím strany, že tisk a sdělovací prostředky jsou ve špatných rukou, že vznikají spolky, jejichž cílem je obnovit kapitalismus. Dopis končil souborem požadavků. KSČ měla urychleně zasáhnout proti nepřátelům režimu, měla znovu obnovit plnou kontrolu nad sdělovacími prostředky a měla se semknout na základně hlavních tradičních ideálů marxismu - leninismu. Předsednictvo ústředního výboru KSČ schválilo o dva dny později „odpověď varšavský
dopis".
Rozumným
jazykem
předkládalo
argumenty
vyvracející
neoprávněnou kritiku z varšavského dopisu. Zároveň odmítlo „tezi o internacionální pětky bránit socialismus
výtky
na a
pomoci
v jiné zemi. "29 Devatenáctého července měla být schůze UV KSČ,
ale veřejnost se domnívala, že návrh předsednictva „odpovědi na varšavský dopis" neprojde. Mimo jiné proto, že zatvrzelý odpůrce reformního hnutí Vasil BiFak den předtím na schůzi ÚV KSS vedení."30
přiznal
oprávněnost
obav Moskvy a vyzýval k boji za získání důvěry
sovětského
Jakmile ale předsednictvo ÚV KSČ zveřejnilo „varšavský' dopis" i odpověď na
něj, vzedmula se mezi lidmi vlna podpory pro jednání předsednictva a Dubčekovi se dostalo během dvou dní masové podpory veřejnosti. Obdržel 475 souhlasných rezolucí, telegramů a dopisů. i y
26
H A V L Í Č E K , D u š a n : Jaro na krku: Zážitky ze zákulisi sekretariátu
ÚV KSČ od června do prosince 1968. V y d . 1.
P r a h a : Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 8 2 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . 27 T a m t é ž , s t r a n a 83. 2 8 V A N Č U R A , J i ř í : Naděje a zklamáni: Pražské jaro 1968. V y d . 1. P r a h a : M l a d á f r o n t a , 1 9 9 0 . s. 6 3 , I S B N 8 0 204-0179-2. 2 9 K A P L A N , K a r e l : Československo
v letech 1967-
n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . s. 5 7 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 30 T a m t é ž , strana 57. 31 T a m t é ž , s t r a n a 5 7 .
1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t a t n i p e d a g o g i c k e
142-6.
- 18-
„ Odpověď
na varšavský dopis " nakonec schválilo i předsednictvo ÚV KSS a napjatá
situace na konci července se zdánlivě trochu zklidnila. Na přelomu července a srpna (29. července - 1. srpna) se v Čierné nad Tisou setkali členové vedení KSČ a KSSS. Jednání bylo značně dramatické, vedení KSČ vystupovalo nejednotné (Kolder, Bilak a Švestka se ztotožňovali
se
československou
sovětskými reformu.
stanovisky).
Žádné
dohody
Sovětská nebyly
strana
vystupňovala
podepsány,
ale
tlak
sověti
na
odjížděli
s uspokoj ivou představou, že vedení KSČ začne bojovat proti antisocialistickým silám. Relativně optimistickou náladu v Československu podpořila i srpnová návštěva jugoslávského prezidenta Jozipa Brose - Tita 32 v Praze, která podpořila naději, že nebezpečí zásahu „pětky" nehrozí. Zpětně lze ale říct, že zdánlivé uklidnění vztahů na začátku srpna se může jevit jako ukolébání pozornosti československých představitelů. Sovětský svaz a jeho přívrženci této doby jen mezinárodní v rozporu dostatečně
využili k důkladné přípravě invaze. „ Československá faktory
podcenila
se sovětskými
politická
reprezentace
a dostatečně si neuvědomila, že její polednová politika j zcela
zájmy
a požadavky,
mezi nimiž dominovala
poslušnost.
Nevzala
JJ
v potaz imperiálni charakter sovětské moci. "
1.5 Srpnová invaze
Vývoj situace tak dospěl až k osudové noci z 20. na 21. srpna 1968. V Praze započalo ve 14 hodin zasedání předsednictva ÚV KSČ. V jeho průběhu přišla v půl dvacáté v noci první zpráva o obsazování republiky vojsky „socialistické pětky" (SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska). Asi dvacet minut před půlnocí předseda vlády Oldřich Černík oznámil Alexandru Dubčekovi, že invaze začala asi v osm hodin večer a vojska SSSR, NDR,
T i t o J o s i p , v l . j m . B r o z , * 2 5 . 5. 1 8 9 2 , 1 4 . 5. 1 9 8 0 , j u g o s l á v s k ý politik c h o r v a t s k é h o p ů v o d u . . . . O d r o k u 1 9 5 2 p r e z i d e n t J u g o s l á v i e ( 1 9 7 4 z v o l e n d o ž i v o t n í m p r e z i d e n t e m ) . P o r o c e 1 9 4 5 řídil b u d o v á n í s t a l i n s k é h o r e ž i m u , p r o s a z o v a l v š a k r o v n o p r á v n é n á r o d n o s t n í v z t a h y . 1 9 4 8 neustoupil Stalinově nátlaku a odtrhl Jugoslávii o d s o v ě t s k é h o bloku. P o roce 1949 navázal úzké kontakty se Z á p a d e m . 1949 - 53 souhlasil s umirněnými r e f o r m a m i , k t e r é s e n e d o t k l y p o d s t a t y t o t a l i t n í h o c h a r a k t e r u k o m u n i s t i c k é h o r e ž i m u . 1 9 5 4 - 5 6 řídil n o r m a l i z a c i v z t a h ů se S S S R Po 1 9 5 6 udržoval nezávislou pozici mezi východním a západním blokem, spoluzakladatel Hnuti n e z ú č a s t n ě n ý c h z e m í . Z a j e h o vlády se v 50. a 60. letech úspěšně rozvíjelo jugoslávské hospodářství. O d k o n c e 6 0 . let u d r ž o v a l s v é p o s t a v e n í a s t a b i l i t u r e ž i m u s t á l e v í c e r e p r e s e m i . 1 9 6 8 n a ř í d i l p o t l a č e n i n e p o k o j ů v S r b s k u a K o s o v u , 1 9 7 1 v C h o r v a t s k u . V r o c e 1 9 7 4 p o d p o ř i l přijeti ú s t a v y m ě n í c í J u g o s l á v i i d e f a c t o v k o n f e d e r a c i . K o l e k t i v a u t o r ů : E n c y k l o p e d i e Diderot na C D - R O M , Diderot spol. s r.o„ Praha 1999.
32
33
D O S K O Č I L , Z d e n ě k : Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,
2 0 0 6 . s 2 3 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2.
- 19-
Polska, Maďarska a Bulharska začala obsazovat Československo.^ Za dramatické situace byl schválen rozkaz ministra obrany Martina Dzúra, aby armáda nekladla odpor (nařízení se vztahovalo i na Sbor národní bezpečnosti a Lidové milice) a bylo vydáno „Provolání lidu"35,
všemu československému
ke
v němž se uvádělo, že vojska obsazují ČSSR proti vůli
ústavních orgánů a bez jejich vědomí. Invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa prakticky skončil obrodný proces ,,pražského jara
1968".
Vpádu do Československa se zúčastnilo 27 bojových divizí (12 tankových, 13 motostřeleckých, 2 výsadkové) a 1 letecká armáda, včetně jednotek speciálního nasazení. Skupina A (jednotky SSSR a Polska) zahájila nástup z prostoru Legnice - Krakov (Polsko), skupina B (jednotky SSSR a NDR) z Górlitz, Zittau, Drážďan a Kliegenthalu (NDR) a skupina
C
(jednotky
SSSR,
Maďarska
a
Bulharska)
z oblasti
Gyoru
(Maďarsko).
Intervenčním jednotkám o síle 750 tisíc vojáků s 800 letadly, 6300 tanky a 2000 děly a raketami velel sovětský generál J. G. Pavlovskij. Vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa proti vůli našich ústavních orgánů vyvolal celosvětovou vlnu odporu. Vstup vojsk odsoudily všechny významné západní státy i Čína, Jugoslávie, Rumunsko a Albánie. Proti se postavily také významné západoevropské komunistické strany. Kreml si byl vědom této reakce, přesto dal přednost své představě o naprosté jednotě východního bloku, který chtěl celý bezpečně ovládat. „Důsledky vpádu
byly nemalé.
zkomplikovala
Invaze
nepříznivě
ovlivnila
vztahy mezi oběma supervelmocemi.
autoritu
SSSR na mezinárodní
vojenského scéně
a
"36
Po vojenské stránce byla invaze do Československa velmi dobře připravena a proběhla hladce, celé území Československa bylo rychle obsazeno. Vpád však selhal politicky.
H A V L Í Č E K , D u š a n : Jaro na krku: Zážitky ze zákuiisi sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince 1968. V y d . 1. P r a h a : Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 1 5 1 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . 35 V š e m u l i d u Č e s k o s l o v e n s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l i k y l V č e r a , d n e 20. s r p n a 1 9 6 8 k o l e m 23. hod. večer, překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, N ě m e c k é d e m o k r a t i c k é republiky, M a ď a r s k é lidové republiky a Bulharské lidové republiky státni hranice Č e s k o s l o v e n s k é socialistické republiky. Stalo se tak bez v ě d o m i presidenta republiky, předsedy N á r o d n í h o s h r o m á ž d ě n í , p ř e d s e d y vlády i prvního tajemníka Ú V K S Č a těchto orgánů. V t ě c h t o h o d i n á c h z a s e d a l o p ř e d s e d n i c t v o Ú V K S Č a z a b ý v a l o s e p ř í p r a v o u X I V . s j e z d u strany. P ř e d s e d n i c t v o Ú V K S Č v y z ý v á v š e c h n y o b č a n y n a š í r e p u b l i k y , a b y z a c h o v a l i klid a n e k l a d l i p o s t u p u j í c í m v o j s k ů m o d p o r . P r o t o ani n a š e a r m á d a , B e z p e č n o s t a Lidové milice nedostaly rozkaz k obraně země. P ř e d s e d n i c t v o Ú V K S Č považuje tento akt za odporující nejenom všem z á s a d á m vztahu mezi socialistickými státy, ale z a p o p ř e n i základních n o r e m mezinárodního práva. V š i c h n i v e d o u c í f u n k c i o n á ř i s t á t u , K S Č i N á r o d n í f r o n t y z ů s t á v a j í v e s v ý c h f u n k c í c h , d o n i c h ž byli j a k o představitelé lidu a členů svých organizací zvoleni podle zákonů a jiných norem, platných v Československe socialistické republice. Ú s t a v n í m i činiteli je o k a m ž i t ě s v o l á v á n o z a s e d á n í Národního shromáždění, vlády republiky, předsednictvo ú s t ř e d n í h o v ý b o r u K S Č svolává p l é n u m Ú V K S Č k projednání vzniklé situace. R u d é p r á v o , r o č . 4 8 , č. 2 3 1 , z v l á š t n í v y d á n í , 2 1 . s r p n a 1 9 6 8 34
36
D O S K O Č I L , Z d e n ě k : Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,
2 0 0 6 . s. 2 4 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2.
-20-
Sovětům se nepodařilo vytvořit novou „dělnicko
- rolnickou"
vládu, která by invazi
legitimovala. Vojska se na celém území střetávala s tvrdošíjnou pasivní rezistencí všech obyvatel. Vojáci, kterým bylo řečeno, že jdou do Československa osvobozovat, byli naprosto zaskočeni tím, že je lidé nevítají a naopak k nim chovají velkou nevraživost. Když se Dubček ještě večer 20. srpna dozvěděl, že armády pěti států překročily československé hranice, na zasedání předsednictva ÚV KSČ se na chvíli neovládl a v návalu slz pravil: „Celý život som zasvětil spolupráci r
_
zo Sovietskym zvázom, to, čo urobili, je pre
<<37
mna životná tragédia. "
1.6 Ztracené ideály Zásahem vojsk Varšavské smlouvy 20. a 21. srpna 1969 skončil politicko společenský proces ,, Pražské jaro 1968"3'\
Děj po okupaci nabral velmi rychlý spád. Ústřední výbor KSČ
21. srpna 1968 brzy ráno přijal usnesení, ve kterém intervenci odsoudil, ale rozhodl, že •
v
•
39
Československo se vojensky bránit nebude. Okupace byla sice vojensky připravena a provedena bezchybně, ale selhala politicky. Narazila na soudržný pasivní odpor občanů. Pokusy rychle sestavit novou dělnicko
-
rolnickou vládu selhaly. Navíc se okupantům nepodařilo umlčet sdělovací prostředky. Rudé právo už 21. srpna 1968 brzy ráno vydalo zvláštní vydání s prohlášením ÚV KSČ. 40 Sověti potřebovali jakýmkoliv způsobem legitimizovat vpád do Československa. Do Moskvy proto v několika etapách internovali české politické špičky včetně Dubčeka, Černíka a dalších. V několika vlnách nakonec do Sovětského svazu dopravili 26 vrcholných Českých politiků a za dosud nevyjasněných podmínek se s nimi dohodli na podepsání protokolu"41,
„moskevského
který intervenci legitimizoval. Z československé delegace ho podepsali všichni,
až na člena ÚV KSČ a poslance federálního parlamentu Františka Kriegela, který pak byl také ještě do konce srpna zbaven svého místa v předsednictvu.'12 Společnost propadla beznaději. Po
37
H A V L Í Č E K , D u š a n : Jaro na krku: Zážitky ze zákulisí sekretariátu
ÚV KSČ od června do prosince 1968 V y d . 1
P r a h a : Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 1 5 1 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . 3 8 D O S K O Č I L , Z d e n ě k : Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 2006. s 27. ISBN 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2 . , H A V L Í Č E K , D u š a n : Jaro na krku: Zážitky ze zákulisí sekretariátu UV KSČ od června do prosince 1968. V y d . 1. P r a h a : Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 1 5 4 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . T a m t é ž s t r 3 n a "156 4 1 D O S K O Č I L , Z d e n ě k : Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,
39
2 0 0 6 . s 2 6 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2. 42 T a m t é ž , s t r a n a 25.
-21 -
měsících ideálů, světlých představ a také po dlouhé době činů (zrušení cenzury, viz kapitola 1.3), přišlo kruté vystřízlivění. Okupanti si uvědomovali, že zásadní podmínkou pro úspěšné zvládnutí odklonu od myšlenek pražského jara, je ovládnutí sdělovacích prostředků. Brzy po návratu z Moskvy, už 30. srpna 1968 byl usnesením vlády č. 292 zřízen Úřad pro tisk a informace, který byl pověřen dohledem nad sdělovacími prostředky. 43 Z moskevského protokolu jasně vyplývalo, že v Československu musí být znovu zavedena cenzura 4 4 , ale žádný z politiků neměl odvahu s tím vystoupit před novináře a tím i před veřejnost. 2. září 1968 Oldřich Černík předstoupil před zástupce novinářů s tím, že cenzura bude zavedena, ale veřejnost o tom nemá vědět. Apeloval na novináře, aby sami na sebe uložili autocenzuru. Dočkal se ale rezolutního odmítnutí a tak vláda musela připravit zákonnou normu, která cenzuru znovu zavedla. Byl to zákon č. 127/196845, který znovu umožnil předběžnou cenzuru, zpřísnil sankce za její porušování a také jasněji definoval úlohu Úřadu pro tisk a informace. Tři měsíce po zrušení cenzury ji ti stejní zákonodárci znovu jednomyslně přijali. V atmosféře všeobecného zklamání odletěli českoslovenští sportovci v listopadu na letní olympijské hry do Mexika. Ze sportovního hlediska to byly hry přelomové. Postarali se o to především američtí atleti dálkař Bob Beamon a výškař Dick Fosbury. Československo ale vnímalo úplně něco jiného. Trojnásobná zlatá medailistka z her v roce 1964 v Tokiu, gymnastka Věra Čáslavská, podepsala v červnu 1968 prohlášení Ludvíka Vaculíka „ Dva tisíce slov"46
(viz kapitola 1.3) a tím se aktivně zapojila do politického života. Na hrách
v Mexiku
pak
nejen pro
olympionici
jsme
byli jediní,
Československo
symbolizovala
odpor proti okupaci.
kdo v té okupační době mohl světu demonstrovat
„My
náš postoj k
sovětské okupaci. Než se mi narodily děti, bylo pro mě mou největší láskou Československo já jsem
chtěla
soupeřkami,"
lidem doma pozvednout
2006. s 26. ISBN
největšími
řekla Čáslavská v rozhovoru s Martinem VaČkářem. Obrovskou demonstrací
KONČELlK Jakub. Proměny P R Á Z O V Á , I r e n a . Konsolidace M a t f y z p r e s s , 2 0 0 2 . s. 3 1 3 - 3 2 9 . " D O S K O Č I L Z d e n ě k - Duben
43
hlavy, už proto, že Rusky byly našimi
a
ř í z e n í a k o n t r o l y m é d i í v r o c e 1 9 6 8 . In K O N Č E L l K , J a k u b , K d P P L O V Á , B a r b a r a , vládnutí a podnikáni v České republice a v Evropské unii. 1 vyd. P r a h a : ISBN 80-85863-00-2. 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,
80-7239-204-2.
K O N Č E L l K J a k u b P r o m ě n y ř í z e n í a k o n t r o l y m é d i i v r o c e 1 9 6 8 . In K O N Č E L l K , J a k u b , K O P P L O V A , B a r b a r a , P R Á Z O V Á , I r e n a . Konsolidace vládnuti a podnikání v České republice a v Evropské unii. 1. v y d . P r a h a : M a t f y z p r e s s , 2 0 0 2 . s. 3 1 3 - 3 2 9 . I S B N 8 0 - 8 5 8 6 3 - 0 0 - 2 . 4 6 V A Č K Á Ř , M a r t i n . N e z k r á c e n á v e r z e r o z h o v o r u s Č á s l a v s k o u . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 0 0 7 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 1 5 ] , Dostupný z W W W :
45
/sporty.asp?c=A070503_130207_sporty_ber>.
-22-
světového odporu proti sovětské okupaci Československa se pak stala svatba atleta Josefa Odložila s Věrou Čáslavskou na závěr olympijských her v Mexiku. Věra Čáslavská se proti okupaci pak veřejně postavila ještě jednou, po návratu z Mexika do Československa: „ Když jsem potom na pražském Hradě ověnčila zlatých
medailí
nezapomněli.
prezidenta
Svobodu,
Dubčeka,
Černíka
a Smrkovského,
miniaturami
to mi
opravdu
"4?
Čáslavská v Mexiku získala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile a Československo mělo poprvé sportovní hvězdu, která symbolizovala odpor vůči okupantům. N a začátku listopadu přišel další krok proti sdělovacím prostředkům. Vláda nechala dočasně zastavit vydávání proreformně orientovaných časopisů Reportér a Politika'18 a ve dnech od 14. do 17. listopadu 1968 49 se sešlo plénum ÚV KSČ, aby poprvé zanalyzovalo průběh posledních měsíců. „ Udělat hrubú čiaru, jak si sliboval Dubček, a uvolnit k novému začátku. "
50
cestu
Na zasedání ÚV KSČ, které trvalo nezvykle dlouho, byl nakonec přijat
„malý akční program."51
Dokument, který obhajoval reformní kroky, obsahoval i teze o
trvalém boji proti „pravicovému
nebezpečí"
a „posílení vedoucí úlohy strany." Nakonec se
ale ukázalo, že rezoluce, která vznikla z „malého
akčního programu"
a měla nahradit 52
původní „ akční program " byla vlastně prvním normalizačním dokumentem"
» • •
a definitivně
zatlačila reformisty do defenzivy. Ačkoliv Dubček reformu stále obhajoval, její dny už byly definitivně sečteny. Postupnou realizací uvedených aktů a opatření čekala Československo za „dočasné" přítomnosti sovětských vojsk dlouhá léta nedemokratického vývoje, která skončila až v roce 1989.
47
V A Č K Á Ř , M a r t i n . N e z k r á c e n á v e r z e r o z h o v o r u s Č á s l a v s k o u . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 0 0 7 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 1 5 ] ,
Dostupný z W W W :
. rwn&i, 4 0 D O S K O Č I L , Z d e n ě k : D u b e n 1969: Anatomie jednoho mocenskeho zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o . D o p l n ě k , K OIN Č E L í K ^ J a k u b 7 P r o m ě ň y ' ř í z e n í a k o n t r o l y m é d i i v r o c e 1 9 6 8 . In K O N Č E L l K J a k u b K O P P L O V A , B a r b a r a , P R A Z O V Á I r e n a Konsolidace vládnuti a podnikání v České republice a v Evropské unii. 1. v y d . P r a h a :
4 9
^^AVUč^EK^Dušan'Jaro^
ÚVKSč
odčeivna
d o p r a s / n c e 1968 V y d . 1
P r a h a - Ú s t a v p r o s o u d o b é d ě j i n y A V Č R , 1 9 9 8 . s. 2 1 2 , I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X .
51 -p
52
. . .
D O S K O Č I L , Z d e n ě k : Duben
1 9 6 9 : Anatomie
jednoho
mocenského
2 0 0 6 . s 3 6 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2.
-23 -
zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,
Kapitola 2: Vzpomínky na Stockholm 2.1 Před mistrovstvím Mistrovství
světa v ledním hokeji v roce
1969 mělo být uspořádáno
v Praze.
Mezinárodní hokejová federace o tom rozhodla ještě dávno před okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. V roce 1968 totiž hokej v Československu oslavil šedesáté výročí (Český svaz ledního hokeje je zakládajícím členem LIHG, dnes IIHF, 190853) a pořádání mistrovství světa v následujícím roce mělo být oslavou tohoto jubilea. Praha navíc měla na svou dobu moderní Sportovní halu v Holešovicích, která byla otevřena v roce 1962. Jenže všechno bylo jinak. ÚV KSČ se v obavách z veřejných nepokojů rozhodl, že se pořádání vzdá a tak bylo mistrovství ve Švédsku. Na začátku března 1969 předseda švédského hokejového
svazu
československého Československu aby převzala
Berglund hokeje.
prohlásil:
Všichni
víme,
„Letošní proč
hokejový
tomu
tak
rok nebude.
měl
vejít
Temné
do
události
donutily tamní hokejovou sekci obrátit se ke Švédsku jakožto náhradní pořadatelství
MS pro rok 1969."u
análů v
zemi,
A 36. mistrovství světa v ledním hokeji se
tedy hrálo ve Švédsku od 15. do 30. března 1969, za účasti šesti týmů. Československý tým se připravoval na soustředění v hotelu Hubertus v Jílovišti nedaleko Prahy 5 5 . Národ si uvědomil, že Československo má poprvé možnost legálně se „pomstít"
okupantům za obsazení státu v roce 1968, a tak hokejisty do Švédska vyprovázel s
tím, že národní tým musí hlavně porazit reprezentaci Sovětského svazu a na celkovém umístění nezáleží 5 6 . Také hokejisté sami toužili dát Sovětům nějak najevo odpor proti tomu, co udělali jejich komunističtí vůdci. Už v Praze se všichni nominovaní hokejisté dohodli, že ať už zápasy s týmem Sovětského svazu dopadnou jakkoliv, českoslovenští hokejisté nepodají po zápase soupeři ruku. Vedení týmu to oznámil cestou na letiště kapitán Jozef Golonka, kterého čekalo poslední mistrovství světa v kariéře. Všichni mysleli na to, co se stalo s hokejovým národním týmem před Mistrovstvím světa 1950 v Londýně a měli strach, ale dr. Zdeněk
K O V Á Ř P a v e l H O K E J Š A N C E M A L É H O N Á R O D A : O s u d o v é o s m i č k y . Reflex. 3 0 . 4 . 1 9 9 8 , roč, 8, č. 17, s. 7 6 . T U R E K , ' P e t r . H o k e j i s t é p ř e l e p o v a l i r u d é h v ě z d i č k y . Českobudějovické listy. 3 . 4 . 2 0 0 4 , vol. 12, s. 4 9 . R u b r i k a Víkend - historie , . . „ „ _ Ann . 5 5 M O C , J i ř i . Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n a 5 5 , 53
54
^ P I T N E ^ J a r a s l a ^ ' H o k e j o v ý generál vzpomíná. J i h l a v a : M a d a g s k a r , 1 9 9 7 . 1 9 5 s „ s t r a n a 5 5 , I S B N 8 0 - 8 6 0 6 8 00-5.
-24-
Andršt, tehdejší předseda Československého svazu ledního hokeje po konzultaci oznámil, že s tím vedení souhlasí a na světový šampionát jedou všichni nominovaní.
>7
S Andrštovou
funkcionářskou kariérou to kupodivu nijak nezahýbalo, předsedou hokejového svazu byl až do roku 1981. Všechny týmy dorazily do Švédska s předstihem a tak naše i sovětská výprava stihly den před zahájením šampionátu, 14. 3. 1969 „ Večer družby" na švédské ambasádě SSSR. Napětí mezi oběma celky bylo patrné, českoslovenští reprezentanti seděli v jednom rohu místnosti, Rusové ve druhém. Nikdo z týmu nepromluvil se soupeřem ani slovo.' s
2.2 21. března: ČSSR - SSSR 2:0 První vzájemný zápas čekal naše a sovětské hokejisty první jarní den 21. března roku 1969. Ani Švédsko, které se pořádání světového šampionátu ujalo, nebylo zvědavo na žádný mezinárodní incident. Švédské úřady se obávaly, že českoslovenští emigranti využijí zápasu k demonstracím proti sovětské okupaci. Šéf stockholmské policie proto dokonce navrhoval, aby se hrálo „za zavřenými
dveřmi".
Podle jeho představ měly být tribuny Johaneshovs
Isstadionu prázdné a přímý přenos zápasu se měl promítat ve stockholmských kinech.'" Tato myšlenka ale nakonec nedočkala podpory. Trenér Vladimír Kostka byl jako vždy klidný, naopak s dalším trenérem Jaroslavem Pitnerem cloumala nervozita. Situace v mužstvu donutila trenéry k některým
změnám
v sestavě. Nemohl hrát Jiřík, nedařilo se Fardovi a Nedomanskému. Proto nastoupil první centr a kapitán Golonka s Ševčíkem a Černým, Hrbatý s bratry Holíkovými a Nedomanský se postavil mezi Klapáče a Augustu. 60 „Spomalovať přechod
do protiútoku.
v strednom pásme a vytváraťsipriestor
Preto budeme spočiatku striedať v kratších intervalech,"61
na
vzpomíná
na taktiku před zápasem kapitán Golonka. Všichni hráči svorně tvrdili, že vyhrají. Ještě před zápasem někdo utrousil: „Však uvidíte věci!62"
Nikdo nevěděl, o co jde. Jen televizním
M O C , J i ř í , Jan Gusta Havel: Hokejový vivatdi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n a 5 6 , ISBN 80-238-6795-4. , „ 1 ( , ,t jt, 5 8 K O V Á Ř , P a v e l . K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř I . Reflex. 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , roč. 9, Č. 12, s. 2 8 . 59 T a m t é ž 6 0 P I T N E R , J a r o s l a v . Hokejový generál vzpomíná. J i h l a v a : M a d a g s k a r , 1 9 9 7 . 1 9 5 s „ s t r a n a 5 6 , I S B N 8 0 - 8 6 0 6 8 -
57
® 1 ° G O L O N K A , J o z e f , V A R S I K , M i l a n . Volali ma žiletka. 1. v y d . B r a t i s l a v a : Š p o r t , s l o v e n s k é t ě l o v ý c h o v n é v y d a v a t e l s t v o 199o' 311 s , strana 256. ISBN 80-7096-031-0. J P A C I N A V á c l a v H o k e j o v á p o m s t a z a o k u p a c i . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 5 . 0 3 . 2 0 0 4 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z W W W : .
-25 -
komentátorům hokejisté řekli, že Sovětům po zápase nepodají ruce. Komentátoři měli zajistit, aby v Praze přenos předčasně neukončili a národ plánované gesto vidčl. 63 Českoslovenští hokejisté porazili Sovětský svaz v prvním utkání 2:0, brankář Vladimír Dzurilla udržel čisté konto, branky vstřelili obránce Dukly Jihlava Jan Suchý a útočník Komety Brno Josef Černý. Když dal Suchý ve 33. minutě v přesilovce pět na tři 64 první gól našeho týmu, u branky stojící útočník Václav Nedomanský v euforii téměř o branku rozštípal hokejku, s brankou divoce cloumal a z gestikulace a mimiky bylo patrné, že nadával sovětskému brankáři Viktoru Zingerovi. S odstupem 36 let se na tuto situaci Ncdomanského zeptal redaktor M F Dnes Václav Pacina: „Zažil jste na ledě větší extázi?" „Asi ne. Vzhledem k době. A vzhledem k tomu, čím jsme prošli. Pracovali jsme tvrdě,"65 odpověděl Nedomanský, který později svůj odpor k režimu vyjádřil i emigrací do Spojených států amerických. Jaroslav Holík později uvedl: „Když oni nám říkají ty fašisto, tak my jim ty komunisto!"66 sovětští
Ne všichni
hokejisté ale byli terčem nenávisti Čechoslováků. Třeba Alexander
Alexander
Ragulin
nebo
Alexander Jakušev. S těmi se podle svědectví Jana
Malcev, Havla
českoslovenští reprezentanti občas bavili. Nebyli totiž z protěžovaného ruského armádního klubu C S K A Moskva 6 7 . Vítězství československých hokejistů vnímal silně celý nejen hokejový svět. Jako jeden z prvních přišel trenérovi československého týmu gratulovat trenér Švédů A m e Strómberg: „Tohle dokážete jen vy, Čechoslováci, Sověty téměř k
nikdo vás vtom nedostihne. Přivedli
jste
zoufalství.1,68
Když zápas skončil, hráči obou týmů se jako vždy seřadili na modrých čarách, vyslechli národní hymnu vítězů, ale ruce si nepodali. Českoslovenští hokejisté před zápasem řešili, jak se zachovat, když se k nim Sověti rozběhnou a budou si ruce chtít podat. „No, oni se nerozběhli, z reprezentantů
63
stáli jsme proti sobě, hymna dozněla a my se otočili a odjeli,"69 říkal jeden Jaroslav
M O C , J i ř í . Jan Gusta Havel:
Jiřík,
Hokejový
později
první
Čech
v NHL.
Bohužel
komentátoři
vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n a 5 8 ,
ISBN 80-238-6795-4. , ^ , , , . , , 6 4 G O L O N K A , J o z e f , V A R S I K , M i l a n . Volali ma žiletka. 1. v y d . B r a t i s l a v a : S p o r t , s l o v e n s k e t ě l o v ý c h o v n ě v y d a v a t e l s t v o 1 9 9 0 311 s strana 258. ISBN 80-7096-031-0. P A C I N A V á c l a v N a d á v a l i : B e r e t e n á m p r á c i i h o l k y ! . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 0 4 . 0 3 . 2 0 0 5 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z W W W - . 6 6 K O V Á Ř , P a v e l . K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř Í . Reflex. 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , rač. 9, č . 1 2 , s. 2 8 . 6 7 M O C , J i ř í . Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p n n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n a 5 1 , ISBN 80-238-6795-4. P I T N E R , J a r o s l a v . Hokejový
68
generál
vzpomíná.
, . c -> I O O M o n q c a c d Jihlava : M a d a g a s k a r , 1 9 9 7 . 1 9 5 s „ strana 57, I S B N 8 0 - 8 6 0 6 8 -
6°9°PACINA
WWW:
V á c l a v H o k e j o v á p o m s t a z a o k u p a c i . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 5 . 0 3 . 2 0 0 4 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z .
-26-
Československé televize večer po zápase museli hráčům sdělit, že právě v momentě, kdy se schylovalo k podání rukou, režie v Praze přenos ukončila a tak národ doma neviděl nic. 70 Na nepodání rukou přišla řeč také na pozápasové tiskové konferenci. Sovětský trenér Černý šev otázku přešel, ale Jaroslav Pitner na ni odpověděl: „ U nás je zvykem, aby přišel sám poblahopřát
poražený
vítězi. " 7 / Pitner byl později za tento výrok chválen i zatracován. Po
návratu domů byl voják a člen Dukly Jihlava podplukovník Pitner vyšetřován šestičlennou komisí z Ministerstva národní obrany, ale kupodivu se svým vysvětlením uspěl a žádné represe
ho
nečekaly.
Mohl
totiž
doložit
snímkem
ze
stockholmského
deníku,
že
českoslovenští hráči v čele s Golonkou se skutečně stále ještě radovali, když Sověti už sami opouštěli led. 72 Radost československých hokejistů po první výhře neskončila hned na stadionu Johaneshovs. Už po cestě autobusem zpět do hotelu Bromma byli hráči překvapeni, jakou odezvu jejich vítězství má. Trasu lemovaly davy lidí, kteří je povzbuzovali, fandili a děkovali jim. Když národní tým dorazil do hotelu, kde bydleli také Američané a Kanaďané, vyslovili mu obdiv také všichni hráči těchto dvou zemí. Za hráči přišla herečka Jiřina Bohdalová, která výpravu doprovázela, ale turnaj pokračoval dál, takže se moc neslavilo a všichni šli brzy > 73
spát.
2.3 Po prvním zápase klid
21. března večer, po zápase československých hokejistů se Sovětským svazem byl v republice klid. Slavilo se, ale klidně. Hokejisté mluvili otevřeně i do Rádia Svobodná Evropa, redaktor Karel Drážďanský si povzdechl: „ N ě k d y se až bojím to vysílat, jak ti kluci otevřeně mluví. "74 S lidmi to ale vůbec nic neudělalo, do hotelu sice přišly desítky telegramů, ale v Praze ani na jiných místech republiky nedošlo k výraznějším veřejným oslavám. Pouze krátce po zápase se na Václavském náměstí v Praze sešly asi dvě tisícovky lidí, oslavovaly výhru a pošlapaly při tom několik keříků pod sochou sv. Václava, ale přihlížející příslušníci
70
M O C , J i ř í . Jan Gusta Havel:
Hokejový
ISBN 80-238-6795-4. 7 1 P I T N E R , J a r o s l a v . Hokejový
generál
00-5. 72 T a m t é ž , s t r a n a 6 1 . 7 3 M O C , J i ř í . Jan Gusta Havel:
Hokejový
vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n a 5 8 , vzpominá.
J i h l a v a : M a d a g s k a r , 1 9 9 7 . 1 9 5 s., s t r a n a 5 7 , I S B N 8 0 - 8 6 0 6 8 -
vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s . , s t r a n a 5 8 ,
ISBN 80-238-6795-4. 74 P A C I N A V á c l a v H o k e j o v á p o m s t a z a o k u p a c i . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 5 . 0 3 . 2 0 0 4 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z W W W : .
-27-
Veřejné bezpečnosti se jen usmívali. 7 ' Objevovala se hesla jako: „Neměli tam tanky,
dostali
6
dvě branky. "~
Všichni ale věděli, že za týden bude Československo hrát se Sovětským svazem podruhé. Uvědomoval si to i vedoucí tajemník MV KSČ v Praze Bohumil Šimon, který se pokoušel varovat nejvyšší představitele státu, protože tušil, že by případného druhého vítězství československých hokejistů mohly zneužít prosovětsky orientované skupiny Státní bezpečnosti. Šimon kontaktoval Městskou správu Veřejné bezpečnosti v Praze, mluvil s předsedou vlády Oldřichem Černíkem, ministrem obrany Martinem Dzúrem i ministrem vnitra Josefem Pelnářem. Nikdo na jeho varování nebral zřetel. 77 Bohumil Šimon, který byl v srpnu 1968 internován společně s Dubčekem a dalšími v Moskvě, chtěl, aby československá armáda zamezila lidem shromažďovat se na náměstích a hlavně, aby jim zamezila přístup k sovětským posádkám, nic z toho se ale nestalo. 78
2.4 28. března: ČSSR - SSSR 4:3 Týden po prvním zápase, který Československo slavně vyhrálo 2:0, se oba soupeři měli utkat znovu. Emoce po incidentu s nepodáním rukou už pomalu ochladly, ale část československého týmu přemýšlela nad tím, jak ještě víc dát najevo odpor k soupeři a tedy tím symbolicky i k okupaci ze srpna 1968. V kabině před zápasem se hráči domluvili, že Sovětům opět nepodají ruce. Pak odešli trenéři a Jaroslava Jiříka napadlo, že by si mohli hráči přelepit hvězdu nad hlavou lva ve 7Q i • státním znaku. „ Naše babička říká, že lev má mít na hlavě korunu, a ne hvězdu,""
říkal Jiřík.
Nakonec rebelů, kteří nastoupili s černou izolační páskou přes hvězdu, bylo šest. Jaroslav Jiřík, Jaroslav Holík, Jozef Golonka, Jan Suchý, Jan Havel a Vladimír Dzurilla.8" Nejdříve se zdálo, že ani nepodání rukou ani přelepování státního znaku nebude mít žádnou politickou dohru. Po návratu z mistrovství světa ale měli z přelepování hvězdy ve státním znaku problémy hlavně hráči armádního klubu Dukla Jihlava Jaroslav Holík a Jan Suchý. Také hráč Sparty Praha Jan Havel musel po návratu domů vysvětlovat, proč si přelepil hvězdu ve státním znaku. Několikrát si ho kvůli tomu k sobě povolal ředitel ČKD Praha, které K O V Á Ř , P a v e l . K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř I . Reflex. 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , r o č . 9, č. 12, s. 2 8 . Š I Š K A M i l a n D l a ž e b n í k o s t k y p ř e d A e r o f l o t e m . Právo. 3 1 . 3 . 2 0 0 7 , roč. 1 7 , č. 7 7 , s. 2 1 . 77 M A D R Y J i n d ř i c h Sovětská okupace Československa, nomnalizace v letech 1969-70 a role ozbrojených v y d P r a h a • Ú S D A V Č R 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ s t r a n a 4 2 . S e š i t y Ú S D ; sv. 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . 7 é K O V Á Ř , P a v e l . K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř I . Reflex. 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , roč. 9, č. 12, s. 2 8 . 79 T a m t é ž . , „„ „„ a o Č E C H T I C K Ý , T o m á š . G o l o n k a p a s e k o n í č k y . Reflex. 2 1 . 5 . 2 0 0 1 , roc. 11, č. 2 0 , s. 3 3 . 75
76
-28-
sil. 1.
v tehdejším systému zaměstnávalo hokejisty Sparty, soudruh Antonín Kapek. Havel nakonec jen přišel o prémii za vzornou reprezentaci sjednoceného československého sportu. Hokej mohl hrát dál ve Spartě i v národním týmu. 81 Byl to znovu strhující zápas. Československo v první třetině rychle vedlo 2:0, Sověti ale vyrovnali na 2:2, pak 3:2, 4:2 československého
a nakonec zápas skončil výsledkem 4:3. Góly
týmu dali Jiří a Jaroslav
Holíkové, Václav Nedomanský
a Josef
Horešovský, ruské Valerij Charlamov, Anatolij Firsov a Alexander Ragulin. Týmy si znovu nepodaly ruce. Televizní hlasatelka Milena Vostřáková po skončení televizního přenosu pronesla: „Normálně
piju jen urologický čaj, ale teď musím připít červeným vínem!"82 (ve skutečnosti
to byla Kofola, ale to diváci při tehdejším černobílém vysílání nemohli vědět). Vostřáková pak ještě poznamenala, že to bylo vítězství nejen sportovní, ale také morální. Do studia jí pak volaly desítky lidí. Za tento výrok pak musela televizní obrazovku opustit.
2.5 Aeroflot Československý lid, který se tak ukázněně choval v srpnu 1968, se po devíti měsících tiché nenávisti proti okupantům probudil a dal živelně najevo svoji nevoli s přítomností sovětských vojsk. V Ústí nad Labem lidé zapálili vozidla sovětské armády, celkově došlo ke konfliktům se sovětskou armádou na 21 místech z celkového počtu 36 posádek československém území.
na
83
Do půl hodiny po druhém vítězném zápase Československa nad Sovětským svazem se na Václavském náměstí v Praze sešlo na 150 000 lidí, v Bratislavě dalších 20 000. Celkem se v celé zemi shromáždili lidé na 69 místech.
84
Z politického hlediska a s ohledem na pozdější vývoj věcí byl nejvýznamnější útok na kancelář sovětské letecké společnosti Aeroflot na Václavském náměstí, který dodnes budí zvědavost veřejnosti, protože je velmi pravděpodobné, že se jednalo o akci připravenou StB. Co se vlastně stalo? Po 22. hodině, kdy skončil hokejový zápas, slavil na Václavském náměstí sto padesáti tisícový dav vítězství nad Sovětským svazem 4:3. Před kanceláří Aeroflotu byla
M O C , J i ř i . Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 1. v y d . R y c h n o v n a d K n ě ž n o u : U n i p r i n t , 2 0 0 1 . 1 2 0 s „ s t r a n y 6 3 - 65, ISBN 80-238-6795-4. „ , „„ „„ jli 62 K O V Á Ř P a v e l . K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř I . Reflex. 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , roč. 9, Č. 12, s. 2 8 . 83 M A D R Y J i n d ř i c h Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969-70 a role ozbrojených sil. 1 . v y d P r a h a • Ú S D A V Č R , 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ S t r a n a 4 2 . S e š i t y Ú S D ; sv. 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . 8 4 D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 81
2 0 0 6 . 4 1 6 s., s t r a n a 9 9 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 -
204-2.
-29-
složena hromada dlažebních kostek. Lidé jich v euforii využili, krátce před půlnocí je naházeli clo výkladní skříně, kancelář zcela zničili a Aeroflotu způsobili škodu za 1 milión korun. Ještě 31. března, tedy tři dny po incidentu, hovořila Zpráva Federálního ministerstva vnitra o tom, že Aeroflot byl napaden „z dosud nezjištěné příčiny". Teprve po příjezdu sovětského maršála Andreje Antonoviče Grečka Sověti prosadili tu verzi, že to byl útok proti Sovětskému svazu, 85 ze kterého j e třeba vyvodit patřičné politické důsledky. Dnešní pohled na věc je ve světle nových zjištění výrazně odlišný. Z dobových svědectví vyplývá, že se jednalo o akci vyprovokovanou pracovníky StB. Jako důkaz slouží následující mozaika informací. Už dávno před mistrovstvím se v tajných službách přemýšlelo o nějaké akci, která by pomohla urychlit normalizační proces v Československu. Případné vítězství československých hokejistů nad Sovětským svazem se jevilo jako dobrá příležitost. r
•
r
Uvažovalo se o vyprovokování útoku na Sovětskou knihu nebo Aeroflot
86
'
1 v'
(výkladní skříň
Sovětské letecké společnosti Aeroflot na Václavském náměstí byla vytlučena už jednou, 25. ledna 1969 po pohřbu Jana Palacha 87 ). Státní bezpečnost měla na termíny konání světového šampionátu přesně rozdělené pohotovosti pro případ, kdyby bylo potřeba zasáhnout. Jen na pátek 28. března neměl v Praze pohotovost žádný útvar StB ani VB, až na jednu výjimku. Tou byl útvar StB plukovníka Bohumila Molnára. 8 8 Téhož Molnára, který 21. srpna ráno pomáhal zatýkat československou politickou generalitu před internací v Moskvě. Molnár byl v té době89 zástupce náčelníka odboru aktivních opatření a dezinformací hlavní správy kontrarozvědky. 28. března ráno se najednou před Aeroflotem objevila velká hromada dlažebních kostek, přestože byl chodník v dobrém technickém stavu.90 Krátce před půlnocí, když se asi čtyřtisícový dav přiblížil k Aeroflotu, skupina vedená plukovníkem Bohumilem Molnárem začala rozbíjet výlohu. Když se k n i m připojili někteří občané, organizovaná skupina se nenápadně stáhla a odjela autobusy, které byly přistaveny u hlavní pražské pošty v Jindřišské ulici. 91 Skupina nastrčených agentů a obyčejných lidí házela kameny do výlohy přesto, že je jiní občané zřetelně napomínali a od házení je zrazovali.' 2 D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,
85
2 0 0 6 . 4 1 6 s., s t r a n a 1 0 1 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2 . 8 6 F R O L Í K , J o s e f . Špión vypovídá. 5. v y d . P r a h a : O r b i s , 1990. 3 2 2 s „ S t r a n a 2 8 3 I S B N 8 0 - 2 3 5 - 0 0 0 4 - X . 8 7 M A D R Y , J i n d ř i c h Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969-70 a mle ozbrojených sil. 1. v y d . P r a h a : Ú S D A V Č R , 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ s t r a n a 4 2 - 43. S e š i t y U S D ; sv. 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . J F R O L Í K , J o s e f . Špión vypovídá. 5. v y d . P r a h a : O r b i s , 1990. 3 2 2 s „ S t r a n a 2821 - 284. I S B N 8 0 - 2 3 5 - 0 0 0 4 - X . Š I Š K A , M i l a n . D l a ž e b n í k o s t k y p ř e d A e r o f l o t e m . Právo. 3 1 . 3 . 2 0 0 7 roč. 17, č. 7 7 s. 21. V 0 V A Ř P a v e l K R O N I K A H O K E J O V Ý C H B O U Ř I . R e f l e x . 2 5 . 3 . 1 9 9 9 , roč. 9 Č J 2 , s. 2 8
89 9
0Zb S M A D R Y , J i n d ř i c h . Sovětská okupace československa, normalizace "' v y d P r a h a • Ú S D A V Č R 1 9 9 4 1 6 9 s S t r a n a 4 3 . S e š i t y U S D ; sv. 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . ^ D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 2 0 0 6 . 4 1 6 s „ s t r a n a 1 0 0 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2.
91
-30-
Po revoluci v roce 1989 potvrdili vysvětlení o provokaci i Josef Frolík, pracovník Federálního ministerstva vnitra a agent československé kontrarozvědky a po emigraci 93 agent americké CIA (Central Inteligence Agency), poradce presidenta Ludvíka Svobody Miloš Paris a
také
pozdější
československý
premiér
Lubomír
informacemi zaznamenal ve své knize „ Postavení bezpečnosti
v politickém
9S
vývoji 1967 - 1970 "
Štrougal. 94
bezpečnostních
Svědectví
s totožnými
sborů, zejména
Státní
také historik Ústavu pro soudové dějiny
Akademie Věd České republiky Jiří Zeiner. Kromě výše uvedených argumentů existují ještě právnickou terminologií řečeno „nepřímé
důkazy"
Jak uvádí „Neue protože
o organizování útoku na Aeroflot StB, resp. skupinou plukovníka Molnára. Ziiricher
Zeitung",
zaměstnanci byli pravděpodobně dopředu varováni,
Aeroflot na rozdíl od oficiálního tvrzení nepřišel v ohni o žádné
dokumenty.
důležité
96
Josef Frolík ve své knize Špión vypovídá navíc uvádí, že sami někteří agenti StB, kteří o akci nevěděli, přinášeli informace, že „ ...prvním člověkem, který zvedl kámen a hodil ho na Aeroflot,
byl Vilém Nový (pozn. autora: pozdější člen UV KSČ). ... značná Část informací
mluví o tom, že demolici provedli
lidé soudruha Moldána (pozn. autora: zkomolené jméno
Molnár). " 9 7 Českoslovenští hokejisté skončili nakonec na šampionátu po porážce s domácím Švédskem třetí, vyhrál Sovětský svaz právě před Švédy. Pražané ale chtěli své hokejové hrdiny přivítat jako mistry světa. Triumfální jízda Prahou z Ruzyně do centra ale z obav před QO
dalšími výtržnostmi nebyla povolena.
jt
m
m>
Vzpomínky hokejistů jsou ale jiné. Jan Havel a
Jaroslav Holík vzpomínají téměř stejně na triumfální cestu Prahou na Karlovo náměstí do hotelu Paříž. Jen Havel ve své knize píše, že cesta trvala šest a půl hodiny 99 , a Jaroslav Holík v Mladém světě uvádí, že autobus s hokejisty cestu „stihl" už za tři a půl hodiny.1"" V dalším se ale už obě velké postavy československého hokeje shodují: „ V hotelu přichystaná
oslava.
V prvním patře seděla v křesle osmdesátiletá
Paříž
stařenka a
byla
prohlásila:
F R O L Í K , J o s e f . Špión vypovídá. 5. v y d . P r a h a : O r b i s , 1 9 9 0 . 3 2 2 s „ S t r a n a 2 9 1 - 2 9 6 . I S B N 8 0 - 2 3 5 - 0 0 0 4 - X . M A D R Y , J i n d ř i c h . Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969-70 a role ozbrojených sil. 1 v y d . P r a h a : Ú S D A V Č R , 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ S t r a n a 4 2 . S e š i t y Ú S D ; s v . 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 2 0 0 6 . 4 1 6 s., s t r a n a 1 0 1 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2 . 96 T a m t é ž , s t r a n a 101. 9 7 F R O L l K , J o s e f . Špión vypovídá. 5. v y d . P r a h a : O r b i s , 1 9 9 0 , 3 2 2 s „ S t r a n a 2 8 4 - 2 8 4 . I S B N 8 0 - 2 3 5 - 0 0 0 4 - X . 98 Š I Š K A M i l a n D l a ž e b n i k o s t k y p ř e d A e r o f l o t e m . Právo. 3 1 . 3 . 2 0 0 7 , roč. 1 7 , č. 7 7 , s. 21. 9 9 M O C , J i ř í . Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 1. v y d . N e u v e d e n o : N e u v e d e n o , 2 0 0 1 1 2 0 s „ s t r a n a 6 1
93 94
ISBN 80-238-6795-4. 1 0 0 K I R C H N E R , J a r o s l a v . Š a m p i o n á t y p ř e v á ž n ě n e v á ž n ě . Mladý svět. 2 7 . 4 . 2 0 0 4 , roc. 4 5 , č. 17, s. 4 6 .
-31 -
„Kluci jsem
šťastná.
že jste
těm Rusákům
dali na zadek"
Pak každému z nás
políbila
ruku..."""
2.6 Dubčeka střídá Husák V Československu sice původně běžel jiný vývoj, po 21. srpnu se ale koleje Moskvy a Prahy začaly viditelně sbližovat. Jednak díky vynuceným ústupkům reformistů, jednak činností promoskevsky orientovaných československých komunistů. Poslední kapkou, která podle Moskvy dokázala neschopnost Dubčeka vést Československo správným směrem, byly „hokejové
události".
Už 31. března, tedy pouhé tři dny po výtržnostech u Aeroflotu, přiletěl bez pozvání do na sovětské vojenské letiště v Milovicích u Prahy sovětský maršál Andrej Antonovič Grečko 1 0 2 v doprovodu generálního zástupce ministerstva zahraničních věcí SSSR V.S. • 101 . . . . Semjonova. Grečko se nejprve detailně seznámil se situací. Pak hrozil vojenskou silou. Požadoval záruky a činy, nikoli jen slova. Požadoval personální změny a zahájení boje proti kontrarevoluci. Bylo jasné, že Grečko si přijel vynutit odvolání Alexandera Dubčeka. Na závěr svého vystoupení před Vojenskou radou Československé lidové armády prohlásil: „Myslím
si, že situácia je u vás horšia, než bola 21.8.1968, keď neurobíte opatrenia,
bude
Českoslovenští komunisté neváhali a poslechli. 2. dubna přesednictvo ÚV
KSČ
zle. "104
v hlasování schválilo veřejnou kritiku Josefa Smrkovského. O den později pak Dubčekovo vedení v prohlášení uvedlo, že „... události (pozn.: v noci z 28. na 29.3.1969) měly na více místech kontr ar evoluční charakter. ... Typicky brežněvovské formulace ozbrojených
sil proti
novým demonstracím,
zavedení
úplné cenzury,
textu, hrozba ... "Ins,
použití
to všechno
dokládalo jasnou změnu politické linie. Ve veřejnosti, zejména v nejsilnějším odborovém svazu K O V O a mezi studenty to vyvolalo bouře nevole 106 , ale nic vážného se nestalo. Schylovalo se k volební schůzi ÚV KSČ, na které mělo být zvoleno nové vedení. Dubček
K I R C H N E R J a r o s l a v . Š a m p i o n á t y p ř e v á ž n ě n e v á ž n ě . Mladý svět. 2 7 . 4 . 2 0 0 4 , r o č . 4 5 , č. 17, s. 4 6 . K A P L A N , K a r e l . Československo v letech 1967- 1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t á t n í p e d a g o g i c k é n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . 8 1 s. S t r a n a 8 0 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 101
102
103
MADRY
J i n d ř i c h Sovětská
okupace
Československa,
normalizace
v letech 1969-70 a role ozbrojených
v y d . P r a h a ': Ú S D A V Č R , 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ S t r a n a 4 6 . S e š i t y Ú S D ; s v . 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . 1 4 T a m t é ž , strana 47. 1 0 5 T a m t é ž , strana 55. , . . ... 1 0 6 K A P L A N , K a r e l . Československo v letech 1967- 1969: 4. část. V y d . 1. P r a h a : S t a t n i p e d a g o g i c k e n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . 8 1 s. S t r a n a 8 0 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 .
-32-
sil. 1 .
chtěl získat trochu času pro politické manévrování a chtěl schůzi oddálit na květěn 1969, ale nepodařilo se mu to. Zasedání ÚV KSČ se tak nakonec 17. dubna uskutečnilo. Už před tím si sovětské vedení vybralo za Dubčekova zástupce Gustáva Husáka. Je pravděpodobné, že se na předání moci Husákovi dohodl Svoboda s Grečkem už 2. dubna. Dubček tomu chtěl zabránit, ale během rozhovoru mezi čtyřma očima mu Svoboda řekl: „Sašo, já jsem to tomu Grečkovi slíbil. "'07 Husák ještě před zasedáním urychleně odletel do Užhorodu prodiskutovat budoucí politiku KSČ s Leonidem Brežněvem. 108 Zasedání UV KSČ předcházela masivní bezpečnostní opatření, která navyjímala ani pohotovost Československé lidové armády. K tomu, aby nedošlo k žádným nepokojům, přispěl také Český úřad pro tisk a informace (ČÚTI), který už 15. dubna nařídil přímé embargo na materiály, jejichž obsah by mohl narušovat přípravy nebo samotný průběh zasedání UV KSČ. Sdělovací prostředky směly uveřejňovat jen oficiální informace. StB dlouho dopředu plánovala, jak zamezit jakémukoliv úniku informací ještě v průběhu zasedání. Dokonce vypracovala seznam osob, které by se na podobném informačním úniku mohly podílet.
StB
také přijala opatření, která mohla vést, kdyby to situace
vyžadovala,
k případnému urychlenému ukončení vysílání rozhlasu a televize. 109 Za těchto podmínek se 17. dubna 1969 v 11 hodin nejprve sešlo předsednictvo ÚV KSČ, kde Alexander Dubček požádal o uvolnění z funkce." 0 Dubček původně počítal na své místo
s dosavadním
předsednictva
předsedou
vlády
Oldřichem
Černíkem,
ale už před
zasedáním
věděl, že se tento plán neuskuteční. Brežněv si totiž vybral
Husáka
a předsednictvo KSČ jeho vůli bez problémů splnilo. Na zasedání předsednictva se pouze dva soudruzi z 21 vyslovili proti odchodu Alexandera Dubčeka z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ, byli to Slavík a Kabrna, keři se pak i zdrželi hlasování na podporu Husáka. 111 Odpoledne se sešlo celé předsednicto ÚV KSČ, které schválilo kompletní výměnu vedení strany. Ze 182 přítomných soudruhů (celkem jich bylo 188, přítomni nebyli např. Ladislav Novomeský nebo Zdeněk Mlynář" 2 ) se 22 vyslovilo proti, 10 se zdrželo hlasování a 150 bylo pro. Husákem navržené nové předsednictvo se až na jedinou výjimku zbavilo
107 M A D R Y J i n d ř i c h Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969-70 a role ozbrojených v v d . P r a h a : Ú S D A V Č R , 1 9 9 4 . 1 6 9 s „ S t r a n a 5 8 . S e š i t y Ú S D ; sv. 16. I S B N 8 0 - 8 5 2 7 0 - 3 0 - 7 . 1 8 109
sil. 1 .
T a m t é ž , strana 64. D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k ,
2 0 0 6 . 4 1 6 s., s t r a n a 2 1 4 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2 . 110 T a m t é ž , s t r a n a 65. 1 1 1 D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 2 0 0 6 . 4 1 6 s „ s t r a n a 2 1 4 . I S B N 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2. 112 T a m t é ž , s t r a n a 2 1 6 .
-33 -
reformistů. V předsednictvu zůstal z čelných představitelů politiky po lednu 1968 jen Alexander Dubček. 1 1 3 Přestože se Alexander Dubček „zachránil" v předsednictvu ÚV KSČ, lze 17. duben 1969 považovat za datum, ukončující obrodný československý proces dnes zvaný „Pražské jaro
1968". V srpnu 1969 vyzval Václav Havel dopisem Alexandera Dubčeka, aby veřej nč a
jasně odmítl sovětskou okupaci. Krátkodobě by se tím nezískalo nic, naopak by Dubček snejvětší pravděpodobností ztratil své poslední funkce. „ Lidé by však pochopili, vždycky zachovat
že si lze
své ideály a páteř; že lze čelit lži; že jsou hodnoty, za něž má smysl se bít; že
ještě existují vůdci, jimž se dá věřit,'
argumentoval Havel.
Duběekova symbolická tečka za pražským jarem ale nakonec vypadala právě opačně. Jako předseda federálního parlamentu, kterým byl zvolen 28.4.1969 115 , během srpnových demonstrací okupaci neodmítl. Dokonce po dramatických událostech srpnového okupace podepsal 22.8.1969 „Zákonně tzv. „pendrekový
zákon",
opatření předsednictva
Federálního
„výročí"
shromáždění",
který shrnoval opatření nutná k upevnění občanské poslušnosti a
zásadním způsobem omezoval základní občanská práva. 116 Ani poslední ponížení ho ale nezachránilo. N a podzim 1969 byl jmenován československým velvyslancem v Turecku, v této funkci ale setrval jen půl roku. Na zasedání předsednictva ÚV KSČ 25. - 26. června 1970 byl Alexander Dubček v rámci mohutných čistek vyloučen z KSČ 117 . Rokem 1970 se začíná probíhat proces normalizace v plné síle. Václav Havel na závěr dopisu Alexandru Dubčekovi píše: „ Žádná okamžitá prohra
neopravňuje
k totální historické
skepsi, dokáží-li postižení
svou prohru
politická důstojně
nést. "Il,s Dubček to ale nedokázal.
113
K A P L A N , K a r e l . Československo
v letech 1967 - 1969:4. část. V y d . 1. P r a h a : Státní p e d a g o g i c k é
n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 9 3 . 8 1 s. S t r a n a 8 0 , I S B N 8 0 - 0 4 - 2 6 1 4 2 - 6 . 1 1 4 N Ě M E Č E K , T o m á š . M r á z p ř i š e l z e v n i t ř . Respekt. 1 7 . 8 . 2 0 0 3 , roč. 2 0 0 3 , č. 3 4 , s. 13. 1 1 5 K O L E K T I V a u t o r ů Československé dějiny v datech. 1. v y d . P r a h a : S v o b o d a , 1 9 8 6 . 7 1 4 s „ s t r a n a 5 4 2 1 1 6 D O S K O Č I L , Z d e n ě k . Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. V y d . n e u v e d e n o . B r n o : D o p l n ě k , 2006. 4 1 6 s „ strana 339. ISBN 8 0 - 7 2 3 9 - 2 0 4 - 2 . _ , 1 1 7 K O L E K T I V a u t o r ů Československé dějiny v datech. 1. vyd. P r a h a : S v o b o d a , 1 9 8 6 . 7 1 4 s „ s t r a n a 5 4 4 1 1 8 N Ě M E Č E K , T o m á š . M r á z p ř i š e l z e v n i t ř . Respekt. 1 7 . 8 . 2 0 0 3 , roč. 2 0 0 3 , č. 34, s. 13.
-34-
Kapitola 3: Cenzura pevně u moci Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 byla již 13. září téhož roku zrušením článku 17 tiskového zákona 84/1968 (viz kapitola 1.4 Sdělovací prostředky na jaře 1968) obnovena cenzura českých médií. To znamená, že v době konání mistrovství světa v ledním hokeji ve Stockholmu od 15. do 30. března 1969 už znovu obnovená cenzura fungovala půl roku. Za tu dobu měla cenzurní instituce dostatek času, aby znovu získala dřívější jistotu a suverenitu. Následující rešerše pěti nejvýznamnějších dobových
deníků
Zemědělských
Československého
novin
sportu,
ukazuje v kontrastu
Mladé
se
fronty, Práce,
skutečnostmi
Rudého
popsanými
práva
v kapitole
a 2:
Vzpomínky na Stockholm, že cenzura v té době už skutečně pracovala velmi spolehlivě a prostřednictvím těchto pěti deníků se k obyvatelům Československa dostávaly jen oficiálně schválené zprávy. Výjimky, které by v souvislosti se zápasy československého týmu se Sovětským svazem jakýmkoliv způsobem naznačovaly za pomstu za okupaci, se objevovaly velmi zřídka.
V
3.1. Šampionát začíná (období 15. až 21. března 1969) Žádný z deníků 15. března 1969 nevynechává informaci o tom, že ve Stockholmu začíná mistrovství světa v ledním hokeji. Rudé právo vyslalo na místo svého redaktora Zvonimíra Šupicha, který na neoznačené sportovní straně osm píše úvodník k šampionátu „ Právě začínáme:
A hned s ostrými hochy z Kanady""9.
Šupich píše, že pasová kontrola i
recepční, když zjistili, že je autor z Československa, odložili povinnou formálnost a s úsměvem a téměř obdivné pronesli: „Oh, Československo,
držíme
Vám palce."
Autor
pokračuje: „ Pokud se tato věta týkala jen hokeje (a dvanáct hodin před zahájením MS zřejmé jiný výklad nepřichází palce především sportovních
v úvahu) pak byla jistě mírně pokrytecká, protože Švéd teď musí držet
Švédům. Přesto: díky za to přivítání a za popularitu, které se zde těší 19 čs.
vyslanců. " Dále v článku autor píše, že jedna z prvních věcí, které se dozvěděl na
stadionu Johaneshovs byla, že jako první byly vyprodány lístky na zápasy ČSSR - SSSR a že jejich cena na černém trhu nezvykle roste.
119
Š U P I C H , Z v o n i m í r . P r á v ě z a č í n á m e : A h n e d s o s t r ý m i h o c h y z K a n a d y . Rudé právo. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , Č. 6 3 ,
s. 8 .
-35 -
Dále na osmé straně Rudého práva najdeme ještě nepodepsané články „ Stockholm dnes a zítra", „ Glosy od ledu", Vyvolených:
„Desetiletá
čs. reprezentanti
bilance MS", „Co rozhodne o pořadí mužstev" a „ 19
pro Stockholm".
V dalších dnech je světovému šampionátu
v hokeji věnována vždy poslední strana vydání. Také Mladá fronta vyslala do Švédska svého zpravodaje Václava Pacinu. Své přípěvky zahajuje v sobotu 15. března článkem „V šatnách voní severské lesy"'20.
Pacina
přináší typický článek z úvodního dne šampionátu s výpověďmi hráčů před prvním utkání s Kanadou, o stadionu atd. Šampionátu je věnována celá tematická strana obsahující program a drobné zprávy z jiných týmů. Chybí představení hokejistů. Mladá fronta totiž reprezentanty představovala už v minulých dnes v seriálu „ D e f i l é hokejových vyslanců", tato série končí 15. března vizitkami náhradního brankáře Miroslava Lackého a Jana Klapáče. V dalších dnech patří mistrovství světa vždy celá poslední strana. Ostatní sport se přesouvá na část strany pět, nebo sedm, v závislosti na tom, jestli má to které vydání šest nebo osm stran. Práce nevěnuje v první den šampionátu hokejovému vrcholu sezony příliš mnoho pozornosti. Pouze Jiří Kohn píše na straně šest článek „ Také kotouč je kulatý: Jsou favorité a naše mužstvo je jedním z nich"121.
čtyři
Článek přináší klasické preview před turnajem,
ve kterém autor řadí mezi čtveřici favoritů, kromě Kanady, Švédska a Sovětského svazu, také Československo. N a stejné straně pak ještě najdeme článek ČTK „Den před
zahájením"122,
který je reportáží o programu československého družstva den před prvním zápasem na šampionátu 15. března s Kanadou. Pondělní Práce ze 17. března už na první straně uveřejňuje výsledky ze šampionátu. Mistrovství světa pak věnuje celou šestou stranu. Hokej odsunul ostatní sporty na stranu pět. Poprvé se z deníku dozvídáme, že také Práce vyslala na mistrovství svého reportéra, kterým je Jiří Kohn. V dalších dnech zájem o hokej na stránkách deníku Práce roste. Zemědělské noviny přináší k zahájení světového šampionátu jen malé dva články na poslední straně, ve kterých velmi stručně informují o herním systému turnaje „Co kongres ve Švédsku'23"
rozhodl
a o hokejovém vysílání československého rozhlasu „Hokej na vlnách
rozhlasu "124. Až do pátku 21. března pak Zemědělské noviny informují pravidelně na poslední sportovní straně své čtenáře o výsledcích. Rozhodně ale o poznání méně podrobně a také
120 121
P A C I N A , V á c l a v . V š a t n á c h voní s e v e r s k é lesy. Mladá fronta. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č . 63, s. 8. K O H N , J i ř í . T a k é k o t o u č j e k u l a t ý : J s o u č t y ř i f a v o r i t é a n a š e m u ž s t v o je j e d n í m z n i c h . Práce: Deník
revolučního odborového hnutí. 1 5 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 6 3 , s. 6 . 1 2 2 Č T K . D e n p ř e d z a h á j e n í m . P r á c e : Deník revolučního odborového hnutí. 1 5 . 3 . 1 9 6 , roč. 2 5 , c. 6 3 , s. 6 . 1 2 3 C o r o z h o d l k o n g r e s v e Š v é d s k u . Zemědělské noviny: Deník venkova. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 63, s. 4 . 1 2 4 H o k e j n a v l n á c h r o z h l a s u . Zemědělské noviny: Deník venkova. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 6 3 , s. 4.
-36-
v menším množství než Mladá fronta a Rudé právo. Redaktor Zemědělských novin František Kratochvíl stačil 21. března v pátek napsat na první stranu Zemědělských novin článek „Tappre
Švejk'25",
Soldada
ve kterém popisuje své setkání v jednom ze švédských
obchodních d o m ů s tamním vydáním Švejka od Jaroslava Haška. Na straně jedna 15. března 1969 se Československý sport téměř úplně věnuje začínajícímu mistrovství světa v ledním hokeji. V článku „ Útočná trojice pro
Stockholm'26"
se čtenáři dozvídají, že deník vysílá do švédské metropole hned tři redaktory - Gustava Vlka, Zdeňka Valentu a Pavla Novotného. Československý sport vycházel v březnu a dubnu 1969 na čtyřech stranách, v sobotu a v pondělí se rozsah vydání dvojnásobil a deník čítal osm stran. Po všechny dny prvního týdne mistrovství
věnuje
Československý
sport šampionátu ve Švédsku
pozornost
hodnou
sportovního periodika. Informace ze Stockholmu každý den zabírají dvě, někdy dokonce více než dvě stránky vydání.
3.2. První jarní den vítězí ČSSR nad SSSR 2:0 Zvonimír Supich v Rudém právu píše po prvním zápase článek „ Z mistrů hokejový čaj"'27:
„ Týdny, dny, hodiny vteřiny všech dohadů před utkání, které vábilo,
a zneklidňovalo
desítky
příznivců
miliónů příznivců
hokeje, jsou sečteny.
světa drásalo
hokeje, zdaleka nejen u nás a zdaleka
nejen
Ve 22:30 dochraptěli rozhlasoví i televizní komentátoři. " O
emocích Nedomanského nebo závěrečném nepodání rukou není v článku Zvonimíra Šupicha ani zmínka. V pondělí 24. března se pak Rudé právo k zápasu ještě vrací článkem „ H l a s y od ledu"'28,
který j e výtahem ze světových agentur: „Citace z agentury
jásajících
lidí a několik
stovek automobilů
Václavské náměstí po československém chodců pochodovaly žije Černý ať žije Agentura
UPI: „Přes
500
se zapnutými klaksony zaplavilo v pátek v noci
vítězství 2:0 nad Sovětskými svazem. Dlouhé
průvody
po ulicích s vysoko zdviženými čs. prapory a volali: „Ať žije Suchý, ať Dzurilla!"
DPA: „Na závěr oslavy na Václavském náměstí zazpívali účastníci čs. státní
hymnu. Na Václavském
náměstí pochodovalo
asi 2000 lidí, policisty nebylo vidět. "
K R A T O C H V I L , F r a n t i š e k . T a p p r e S o l d a d a Š v e j k . Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 1 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 6 8 s. 1. Ú t o č n á t r o j i c e p r o S t o c k h o l m . Československý sport. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 17, č. 6 3 , s. 1. Š U P I C H , Z v o n i m i r . Z m i s t r ů s v ě t a h o k e j o v ý č a j . Rudé právo. 2 2 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 6 9 , s. 8. 1 2 8 H l a s y o d l e d u . Rudé právo. 2 4 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 7 0 , s. 8. 125
-37-
Agentura
Reuters: „ Československo
které skončilo skandováním
v pátek večer porazilo Sovětský svaz ve
švédských diváků „ Dubček,
střetnutí,
Dubček...!"
Až do 29. března se pak v Rudém právu o šampionátu nic zajímavého nedozvídáme. Čtivá j e jen rubrika Forčeking - Bez hokejky v hokejovém V Mladé
městě.
frontě v den utkání se Sovětským svazem
píše Václav
Pacina
ze
Stockholmu ještě s dalším spolupracovníkem schovaným pod zkratkou (iod) pesimistický článek o šancích na úspěch týmu ČSSR v zápase se SSSR. Článek se jmenuje „ Naděje! (ale je reálná?): Dnes proti SSSR jako mužstvo, kterému se příliš
nevěří.'29"
Už druhý den ale má Pacina důvod k radosti. Po úvodním vítězství československých hokejistů nad týmem SSSR píše článek „ Vítězství chladné hlavy a disciplíny: Ano - stálo to za to přijet do Stockholmu!"'30,
ve kterém velebí československé reprezentanty za vynikající
chytrou hru a připomíná, že je to od roku 1954 poprvé, co Sovětský svaz na mistrovství světa nedal v zápase ani gól. O nepodání rukou nepíše Václav Pacina ani slovo, což ostatně sám mnohem později vysvětlil ve svém článku na iDnes.cz: „Ejhle, žádný hrdina jsem
nebyl."131
Stejný text
obsahuje i zajímavé svědectví Václava Paciny o atmosféře mezi českými novináři a tedy možné vysvětlení, proč se některé skutečnosti o zápasech ke čtenářům v Československu nedostaly: „ Už tehdy dával najevo svou nechuť k hokejově euforii redaktor
Československého
sportu Gustav
Vlk. Stále jsme rozplétali možnosti další odvety, jak to Rusům zase ukážeme.
tehdy vstoupil
nevrle do hovoru: „ Jak dlouho jim ten srpen máme odplácet?" Nastalo
"Pořád,"
už jsem
zachmuřenou,
měl na jazyku.
"Pořád." Ale spolkl jsem to, když jsem se podíval
A
ticho. na
už opět bolševicky zocelenou tvář budoucího soudruha šéfredaktora. "
Ve druhém zápase pak někteří českoslovenští hokejisté nastoupili s přelepenou hvězdou nad hlavou lva ve státním znaku (viz kapitola 1.4). Nejen Václav Pacina to viděl, ale nepsal o tom: „ N a ledě i v televizi doma byly upravené znaky vidět. "Co to majís tím Ivem?" ptám se vedle sedícího nevěřícně.
Oldy Červinky,
zpravodaje
Reportéra.
"Přelepili si hvězdu,"
řekl
I32
Bylo to tehdy těžce trestané hanobení státního znaku. "
Pacina o tom po diskusi s kolegy nenapsal. Nebylo totiž jasné, jestli přelepené hvězdy byly v televizi vidět a jestli nepodání rukou po zápase Československá televize včas
1 2 9 ( p a ) , ( o i d ) : N a d ě j e ! ( a l e j e r e á l n á ? ) : D n e s p r o t i S S S R j a k o m u ž s t v o , k t e r é m u se příliš n e v ě ř i . Mladá fronta. 2 1 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č . 6 8 , s. 8. 1 3 0 P A C I N A , V á c l a v . V í t ě z s t v í c h l a d n é h l a v y a d i s c i p l í n y : A n o - s t á l o to z a t o přijet d o S t o c k h o l m u ! . Mladá fronta. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č . 6 9 , s. 8. 1 3 1 P A C I N A , V á c l a v . H o k e j o v á p o m s t a z a o k u p a c i . IDnes.cz [ o n l i n e ] . 2 5 . 0 3 . 2 0 0 4 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z W W W : . ~ Tamtéž.
-38-
neodstřihla: „ V tiskovém středisku jsme se s kolegy vzájemně ptali: Napíšeš to? A televize v Praze prý tenhle moment včas odstřihla, říkali hráči. Tehdejší komentátor Vladimír Vácha (o Jen se to v Praze nějak přehlídlo."133
nepotvrdil:
Vladimír Vácha to nepotvrdil ani po 38
letech v rozhovoru, který je přílohou této práce (viz Příloha: Rozhovor s Vladimírem Váchou, str. 72) Mladá fronta se pak vítězstvím československých hokejistů podrobně zabývá ještě v pondělí 24. března 1969. Neuvádí však ani zmínku o jakýchkoliv výtržnostech plynoucích z oslav vítězství československých hokejistů. Jen na straně pět, která je ten den sportovní ale nalezneme článek „ K d y b y to naši viděli: Taxikáři řídili oslavy1,134.
nehokejová,
Článek
popisuje oslavy sportovního úspěchu na Václavském náměstí, ale také před bytem brankáře a hrdiny zápasu Vladimíra Dzurilly. „ V Bratislavě se zrodil hned po skončení zápasu průvod, převážně mezí, hlavní
vysokoškoláků,
průvod
zamířil
s vlajkami a pochodněmi k bytům
Golonky
ohromný
v rukou. Nadšení obyvatel
a Dzurilly,
kde uspřádali jejich
neznalo rodinám
nadšené ovace. Dzurillova matka a sestra dojatě děkovaly z oken... " Ve stejný den pak ještě na straně šest najdeme článek „ Celý svět v obdivu: Velký ohlas našeho
vítězství
nad SSSR v tisku"135,
který je stejně jako v Rudém právu výtahem ze
světových agentur a přináší obdobné citace. Až do 29. března se pak v Mladé frontě objevují jen čistě sportovní referáty. Lze ale jednoznačně říci, že Václav Pacina psal pro Mladou frontu mnohem čtivější články než jeho kolega Zvonimír Šupich pro Rudé právo. Pacina mnohem lépe dokázal odhadnout, co by mohlo hokejového fanouška zajímat a jaké informace si celá veřejnost žádá. Práce v den prvního vzájemného zápasu československých hokejistů se Sovětským svazem uveřejňuje na své poslední straně nepodepsaný komentář „Je možno dělat 136
přes hokej?" .
politiku
Bohužel neznámý autor se v n ě m pozastavuje nad šancemi obou týmů na
vítězství a v závěru přidává zajímavý postřeh: „Ještě jedno je třeba říci, ne na adresu ale všech, kteří se na zápas budou doma dívat v televizi nebo ho sledovat v přenosu.
našich,
rozhlasovém
Hokej je pouze sport. Nic víc a nic méně. Můžeme vyhrát a můžeme i prohrát - svět
se ani v jednom
případě
nezboří. Někteří lidé u nás si myslí, že je možno dělat politiku
hokej. Právě tento omyl by se mohl vymstít, kdyby si to mysleli i hráči na ledě. Právě musí na všechno,
co nás bolí a tíží zapomenout, jinak by se v těchto pocitech mohlo
přes proto vytratit
1 3 3 P A C I N A , V á c l a v . H o k e j o v á p o m s t a z a o k u p a c i . IDnes.cz [ o n l i n e ] , 2 5 . 0 3 . 2 0 0 4 [cit. 2 0 0 7 - 0 4 - 0 7 ] , D o s t u p n ý z W W W : . ' Tamtéž. 1 3 4 ( š á ) . K d y b y t o n a š i v i d ě l i : T a x i k á ř i řidili o s l a v y . Mladá fronta. 1 5 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 0 , s. 5. 1 3 5 C e l ý s v ě t v o b d i v u . Mladá fronta. 2 4 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 0 , s. 6 . U 6 J e m o ž n é d ě l a t p o l i t i k u p ř e s h o k e j ? . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 2 1 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 6 8 , s. 6 .
-39-
všechno, čemu se v hokeji naučili, čím jsou silní a proč mají naději porazit i mistry
světa,
přestože ve středu zakolísali. Jistě si přejeme všichni dnes zvítězit, vy, my i celé naše mužstvo. A o to více si přejme zvítězit, že sepíše nemůže mít rozhodující
březen 1969. Ale nezapomeňme nikdo, že pouhé
přání
vliv. "
Sobotní vydání z 22. března 1969 po prvním zápase Československa se Sovětským svazem začíná v Práci už na titulní straně uveřejněním výsledku ČSSR - SSSR 2:0. Zápasu se pak věnuje velká část sportovní strany, které dominuje referát ze zápasu „Naše umění a rozvaha deklasovaly
mistry
světa"'37.
N a stejné straně se v Práci objevuje také krátká připomínka od autora pod zkratkou (ag), že v Praze se slavilo „Prahajásající"'38.
Jde o souhrn telefonátů do redakce Práce.
Pondělní Práce z 24. března se pak ke slavné výhře ČSSR nad Sovětským svazem ještě vrací fotografií na titulní straně. Na poslední straně šest se pak k zápasu vyjadřuje ještě nepodepsaný článek „Nádherný obětavosti"'39. Z ohlasů
první jarní
den: Vítězství vlasteneckého
Nejzajímavější je ale článek „Mašinérie
světových
sovětského
nadšení, týmu
vůle a
rozvrácena:
agentur po zápase CSSR - SSSR", ve kterém se bez udání zdrojové
agentury píše: „ Dav na Johaneshovu
skandoval: Dubček, Dubček... "'40. Jde o stejný text jako
v Rudém právu a Mladé frontě. Až do pátku 28. března přináší Práce obvyklé sportovní zpravodajství z mistrovství světa. V porovnání s vydáním v pátek 21. března se jen výrazně omezilo pozvání na druhý zápas ČSSR - SSSR v pátek 28. března 1969. Zemědělské noviny termín druhého zápasu nepřipomínají, výrazněji reagují až na výsledek. Po prvním vítězství ČSSR nad SSSR dostává František Kratochvíl poprvé více prostoru a píše v Zemědělských novinách článek „Splnili tužby milionů"'4',
ve kterém
oslavně až euforický popisuje zápas se Sovětským svazem. Jediným náznakem jinotaje, který by měl skrývat politický podtext č l á n k u j e už titulek sám. Kratochvíl tím ale pravděpodobné nechtěl nic naznačit a jako jinotaj se to jeví až z dnešního pohledu. O nepodání rukou soupeři po zápase opět ani slovo, stejně jako v Rudém právu, Mladé frontě nebo Práci.
137
(tv + b ý ) . N a š e u m ě n í a r o z v a h a d e k l a s o v a l y m i s t r y s v ě t a . P r á c e : Deník revolučního
odborového
hnutí.
2 2 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č . 6 9 , s. 8 . 1 3 8 ( a g ) . P r a h a j á s a j í c í . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 2 2 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 6 9 , s. 8. 1 3 9 N á d h e r n ý p r v n í j a r n í d e n : V í t ě z s t v í v l a s t e n e c k é h o n a d š e n i , v ů l e a o b ě t a v o s t i . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 2 4 . 3 . 1 9 6 , roč. 2 5 , č. 7 0 , s. 6 . 1 4 0 M a š i n é r i e s o v ě t s k é h o t ý m u r o z v r á c e n a : Z o h l a s ů s v ě t o v ý c h a g e n t u r p o z á p a s e C S S R - S S S R . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 2 4 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 7 0 , s. 6. 1 4 1 S p l n i l i t u ž b y m i l i o n ů : C h y t r o s t z a s t a v i l a r o z j e t ý stroj. Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 2 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č . 6 9 s. 4.
-40-
Až do pátku 28. března pak Zemědělské noviny věnují světovému šampionátu přece jen větší pozornost, než tomu bylo první týden mistrovství. Množství informací je ale v porovnání s ostatními deníky přesto menší. Do tohoto srovnání není zahrnut specializovaný deník Československý sport. Páteční Československý sport z 21. března 1969, tedy ze dne prvního zápasu našich hokejistů se Sovětským svazem, otevírá své vydání titulkem „Bude dnes
československé
142
jaro?"
, který
„ Pražského jara
se neváže k žádnému textu. Titulek naznačuje úvahu o souvislosti 1968"
s tímto zápasem, může se ale také jednat o narážku na to, že 21.
březen je podle gregoriánského kalendáře první jarní den. Domněnku o shodě dne zápasu s prvním jarním dnem roku 1969 a nikoliv se společenským procesem pak potvrzuje následující vydání Československého sportu ze soboty 22. března. První stranu zdobí titulky „ Nová jarní realita: ČSSR - SSSR 2:0"143 a „První jarní
den
-
dopingem?"'44.
Vše je navíc umocněno v popisce k titulní fotografii ze
šampionátu, která j e součástí článku „První jarní den - dopingem": „Je tu jaro, první
jarní
den 1969, slavili jsme velké a zasloužené vítězství. " Šampionátu se kromě celé pivní strany pak ještě věnuje celá strana poslední, strana jásá"145:
osm, kde vychází nepodepsaný článek popisující situaci po zápase v Praze „Praha
„ Těžko říci, kde se honem po skončení zápasu vzalo na Václavském náměstí tolik aut. Taxíky i soukromé
vozy uspořádaly
nedovolil
Světlo jako
významně
vztyčené
v Bratislavě.
úplné jamboree.
ve dne, houkající
do výšky,
hesla.
Projíždělo se jen krokem, více přeplněný klaksony, lidé na blatnících,
Pražané
se radovali
z vítězství.
vlajky, dva Stejné
prostor prsty
to bylo
Mladí i staří uspořádali průvod městem, každou chvíli se vynořil nový
i
slogan.
Lidová tvořivost slavila hody. " O nepodání rukou soupeři není nikde v Československém sportu ani slovo. V dalších dnech deník pokračuje v pravidelných informacích ze šampionátu v zavedené míře, včetně velké pozvánky na druhý zápas ČSSR - SSSR v čísle 74 z pátku 28. března.
142 143 144 145
B u d e d n e s č e s k o s l o v e n s k é j a r o ? . Československý sport. 2 1 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 17, č. 6 8 , s. 1. N o v á j a r n í r e a l i t a : C S S R - S S S R 2 : 0 . Československý sport. 2 2 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 17, č. 6 9 , s. 1. P r v n í j a r n í d e n - d o p i n g e m . Československý sport. 2 2 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 17, č. 6 9 , s. 1. P r a h a j á s á . Československý sport. 2 2 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 17, č. 6 9 , s. 8.
-41 -
3.3 Č S S R - S S S R 4:3
Rudé právo v sobotu 29. března 1969 poprvé píše o tom, že si českoslovenští a sovětští hokejisté nepodali po zápase ruce v článku „Po utkání na lískovce"146: „Kdy podáte sovětským
hokejistům
zase po zápase ruce? Ruku podává vždy poražené
vítěz. " V dalším článku „ Vítězství"147
mužstvo,
nikoliv
deník popisuje situaci během zápasu v Praze: „ Před 19
hodinou (pozn.: utkání se hrálo od sedmi hodin večer) se začaly vyprazdňovat ulice. Prázdné byly restaurace
- všichni se přemístili
dobu na Václavském v Praze vyhrnuli
k televizorům a rozhlasovým přijímačům. Sehnat v tu
náměstí taxíka bylo naprosto nemožné. ... Hned po skončení zápasu se
lidé do ulic. Rozezvučely se sirény automobilů. Cílem všech bylo
Václavské
náměstí. ... Půl hodiny po skončení zápasu jásalo nad vítězstvím čs. hokejistů asi sto až sto padesát tisíc Pražanů
a další stále přicházeli.
Socha sv. Václava tonula v záplavě
státních
vlajek. " O nepokojích u Aeroflotu zatím ani zmínka. Do Mladé fronty posílá Václav Pacina ze Stockholmu oslavný článek „Ano, je to pravda!:
Pro svět senzace,
pro soupeře pohroma, pro nás všechno. "148 Opět nenajdeme
v článku ani zmínku o tom, že by si hokejisté zalepili hvězdičky nad hlavou lva ve státním znaku. Stejně j a k o v Rudém právu se ale mezi řádky ve výpovědi trenéra Pitnera dovídáme, že si týmy po zápase ruce nepodaly. „ Proč jsme nepodali ruce? Ruce podává
poražený."
Sobotní Práce z 29. března 1969 hlásá výsledek zápasu ČSSR - SSSR 4:3 hned na titulní straně. N a poslední straně osm pak znovu (tv + bý) píší o zápase dlouhý referát „Naši znovu srazili mistry světa na kolena"'49,
podrobný popis utkání ale ani tentokrát neobsahuje
zmínku o tom, že by českoslovenští hokejisté nepodali soupeři po zápase ruku, nebo že by si přelepili hvězdu ve státním znaku. Na stejné straně autor podepsaný značkou (jš) popisuje v článku „Opět
..."'50
situaci po zápase na Václavském náměstí. List se zatím nikde
nezmiňuje o jakémkoliv rušení veřejného pořádku, či dokonce stopách násilí, přestože redakce deníku Práce v té době sídlila ve stejné budově jako zdemolovaná kancelář letecké společnosti Aeroflot. Zlom pro Zemědělské noviny ve zpravodajství z mistrovství světa přichází po druhé výhře československých hokejistů nad Sovětským svazem. Stejně jako Rudé právo v článku | 4 6 P o u t k á n í n a t i s k o v c e . Rudé právo. 2 9 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 5 , s. 8. ^^ Tamtéž 1 4 8 P A C I N A , V á c l a v . Ano, je to pravda!: Pro svět senzace, pro soupeře pohroma, pro nás všechno. Mladá ?4l'?v
150
fronta.
f b V 0 N a š i z n o v u 5 s r a z i l i m i s t r y s v ě t a n a k o l e n a . P r á c e : Deník revolučního odborového hnuti. 2 9 . 3 . 1 9 6 , roč.
O š / o p ě t 8 . . Práce: Deník revolučního
odborového
hnuti. 2 9 . 3 . 1 9 6 , roč. 2 5 , č. 7 5 , s. 8.
-42-
„Vítězství..."
popisují Zemědělské noviny hned na první straně atmosféru v Praze během
zápasu a po něm. Článek „ Obrovská radost"151 Milana Kaliny pokračuje ještě na straně čtyři. Hlavní význam Zemědělských novin spočívá v tom, že v sobotním vydání už mají na rozdíl od ostatních deníků fotografie z oslav a také snímek první branky československého mužstva (pravděpodobně je převzata z televize). V sobotu 29. března se také stejně jako v jiných denících i v Zemědělských novinách poprvé dočítáme mezi řádky o tom, že českoslovenští hokejisté nepodali po obou vzájemných zápasech ruce sovětským soupeřům. V článku „K titulu mistra světa stačí už jen remíza"'52 podají po utkání
ruku, odpověděl
se píše: „Na otázku kdy
Čechoslováci
trenér Pitner: Mají to být poražení, kteří mají podávat
ruce." Ač černobílý
deník, volí sobotní Československý sport po druhém vítězství
československých hokejistů nad Sovětským svazem červeně nadepsanou hlavičku a také titulek celého vydání „Za nás za všechny: SSSR - ČSSR 3:4"155, který si už asi nelze vykládat jinak, než že redaktoři také naznačují souvislost vítězného zápasu s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy, která vedl Sovětský svaz, 20. a 21. srpna 1968. V dolní části první strany je pak v Československém sportu ze soboty 29. března 1969 článek
„ Takhle
s nimi
jednat
-
sportovně"154,
který
shrnuje
dojmy
významných
československých osobností bezprostředně po zápase. Titulek je citací z výpovědi Jana Wericha. Na straně osm pak Československý sport v článku „Nerozhodla jen taktika: generálové po bitvě"'55
Hokejoví
zaznamenává jako jediný rozpornou reakci trenérů obou týmů na fakt,
že českoslovenští hokejisté nepodali soupeři ruku ani po druhém zápase. Pitner znovu vyslovil názor o blahopřání vítězům poraženými, zatímco reakce sovětského trenéra Černyševa v Československém sportu zněla: „Mluvíme o hokeji a ne o tom, kdo komu tady podal ruku. Na to zde není vhodné místo. " Čemyšev nicméně dodává: „Byli jsme šestkrát mistry světa a nečekali, až nám poražený
bude gratulovat, ale podali jsme mu ruku sami."
151 K A L I N A , M i l a n . O b r o v s k á r a d o s t . Zemědělské noviny. Denik venkova. 2 9 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 č. 7 5 J . 4 152 K R A T O C H V Í L , F r a n t i š e k . K t i t u l u m i s t r a s v ě t a s t a č i u ž j e n r e m i z a . Zemědelske noviny. Denik
: Z a S z a t š ? c
h
. venkova.
y
sport. 2 9 . 3 . 1 9 6 9 , roC. 1 7 , c . / a . s . i . 8 155TNaekr ho lzeh os dnl ai mj ie jne tdankat itk- as:p oH rotkoevj onvěí . gČeskoslovenský e n e r á l o v é p o b i t v ě , československy sport. 2 9 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 17, c. 7 5 , s. 8.
43-
3.4 Aeroflot
3.4.1 Pondělí 31.3.1969 V pondělí 31. dubna 1969 přináší Rudé právo na své první straně prohlášení vlády ČSR převzaté z ČTK „ Vláda ČSR k událostem v noci ze dne 28. na 29. března 1969"'56,
ve
kterém se mimo jiné píše: „Po ukončení přenosu z hokejového utkání na mistrovství světa ve Stockholmu
došlo v noci z 28. na 29. března 1969 na některých místech ČSR ke
shromažďování Vnáší
zemi
veřejnosti
občanů, existuje
projevoval
byla porušena
se s důstojností
při jakékoliv
ponižováním
příslušníků
Vláda vandalství
ČSR
tradice
vynikající sportovní úspěch našich těchto sportovních
reprezentantů.
bojů i mimořádného
zájmu
některých místech byla překročena míra takových projevů (radosti) a
případě
řádu. Neslučuje
instituce.
dlouholetá
o ně. ...na
v nejednom
kteří oslavovali
spontánnímu
Výtržnosti,
občanského soužití i ustanovení čs.
právního
občana státu, který má ve světě pověst státu kulturního,
příležitosti,
a tím spíše při příležitosti
druhých národů nebo dokonce jejich
s politováním
a výtržnictví
pravidla
konstatuje,
sportovní,
uspokojení
urážením.
že při těchto projevech
zejména proti některým
své
aby
došlo k projevům
objektům, které užívají sovětské orgány
a
k nimž došlo, vláda rozhodně odsuzuje. "
Pondělní Mladá fronta naprosto ignoruje přetiskování veškerých rezolucí, prohlášení, atd. Jedinou připomínkou událostí v noci z 28. na 29. března je Naše poznámka s názvem „Ostuda"'57.
na straně 2
Autor předpokládá, že veřejnost už z rozhlasu a televize ví, co se
stalo, takže čtenáře neunavuje zdlouhavou rekapitulací událostí. V závěru pak jasně vyjadřuje své stanovisko: „Žádný rozumný člověk nemůže souhlasit napříklads
tím, co se stalo v noci z
pátku na sobotu na Václavském náměstí. Ano, měli jsme radost nad vítězstvím našich Desetitisíce
chlapců.
občanů ji šly vyjádřit do centra města.
Rozbít a demolovat
místnosti Aeroflotu a psát na domy a výkladní skříně hesla
plná
sprostot a vulgárností je však špinavá skvrna na čistém štítě Pražanů. " Autor nijak události u Aeroflotu nezdůrazňuje, staví je na roveň vulgárním nápisům na zdech. Ke věci přistupuje zcela střízlivě. Značka (mí) pravděpodobně vyjadřuje stanovisko redakce Mladé fronty.
156
Č T K . V l á d a Č S R k u d á l o s t e m v n o c i z e d n e 2 8 . n a 2 9 . b ř e z n a 1 9 6 9 . Rudé právo. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 6 , s.
1-2. 1 5 7 ( M F ) . Naše poznámka:
Ostuda. Mladá fronta. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 5 , s. 2.
-44-
Václav Pacina se ze Stockholmu loučí článkem „ Nejdražší bronz historie: Zlatý práh jsme opět nepřekročili"'38,
ve kterém píše o posledním prohraném zápase se Švédskem (0:1).
Stejně jako po celou dobu šampionátu, tak se i tentokrát věnuje čistě sportu. Pondělní Práce z posledního březnového dne roku 1969 začíná své vydání titulkem „ Ze Stockholmu
jen bronz: ČSSR - Švédsko 0:1", který se ale váže jen k fotografii pod ním.
Práce ale také uveřejňuje na své první straně text „Ze stanoviska vlády ČSR: K událostem 1969"159.
v noci z 28. na 29. března
Přestože je text nepodepsán, shoduje se s materiály
v jiných denících a je proto jasné, že jde o přetisk ČTK, jak tomu napovídá už charakter textu. Podrobný referát zápasu znovu telefonuje do Práce ze Stockholmu Jiří Kohn, článek se jmenuje „Chybělo
málo
a přece
hodně"1611
a je na sportovní straně šest. Žádný ze
zmiňovaných rizikových jevů (nepodání rukou a přelepené hvězdy ve státním znaku) se v Práci nepřipomíná ani slovem. Pondělí první strana Zemědělských novin ze 31. března 1969 informuje čtenáře o výsledku hokejového šampionátu v článku „Místo zlata jen lítost"'6',
který je podepsán
redakční značkou (zn). Hned pod tím se pak nachází text ČTK, který ten den otisklo i Rudé právo a Práce. Zemědělské noviny ho vydávají pod názvem „Stanovisko K událostem po pátečním
stockholmském
vlády
ČSR:
vítězství"'62.
K hokejovému šampionátu se Zemědělské noviny vracejí ještě na sportovní straně, kterou otevírá článek o zápase ČSSR - Švédsko. Nese titulek „Zůstal bronz, ale i vzpomínka
na dva pátky"'63.
Znovu je hledání jinotaje v tomto titulku ovlivněné dnešním
pohledem. Stejně jako v případě článku po prvním zápase jde spíše o to, že sovětský hokejový tým byl tehdy jasně hokejově dominantní. Titulek má sportovní význam. V pondělním vydání Československý sport jako jediný z deníků zve fanoušky hokeje k přivítání hokejistů na pražském letišti v Ruzyni. Činí tak otištěním textu z ČTK „ Vítání 15.00"164,
ve kterém deník mj. upozorňuje čtenáře, že letadlo přiletí na staré letiště, „... aby
nebyl narušen vítacím ceremoniálem
158
dopravní provoz. "
P A C I N A , V á c l a v . N e j d r a ž š í b r o n z h i s t o r i e : Z l a t ý p r á h j s m e o p ě t n e p ř e k r o č i l i . Mladá fronta. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 ,
č 75 s 8 Z e s t a n o v i s k a v l á d y Č S R : K u d á l o s t e m v n o c i z 2 8 . n a 2 9 . b ř e z n a 1 9 6 9 . Práce: Deník revolučního
odborového
hnuti. 3 1 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 7 6 , s. 1. 1 6 0 K O H N , J i ř í . C h y b ě l o m á l o a p ř e c e h o d n ě . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 3 1 . 3 . 1 9 6 , r o č . 2 5 , č. 7 6 , s. 6. 1 6 1 ( z n ) . M í s t o z l a t a j e n l í t o s t . Zemědělské noviny: Deník venkova. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , roc. 2 5 , č. 7 6 , s. 1. 1 6 2 Č T K . S t a n o v i s k o v l á d y Č S R : K u d á l o s t e m p o p á t e č n í m s t o c k h o l m s k é m v í t ě z s t v í . Zemědělske noviny: Deník venkova. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 6 , s. 1. . 1 6 3 K R A T O C H V I L , F r a n t i š e k . Z ů s t a l b r o n z , a l e i - v z p o m í n k a na d v a p á t k y . Zemědelské noviny. Deník venkova. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 6 , s. 4 . 1 6 4 V í t á n i - 1 5 . 0 0 . Československý sport. 3 1 . 3 . 1 9 6 9 , roč. 1 7 , č. 7 6 , s. 8.
-45-
3.4.2 Úterý 1.4.1969 Úterní vydání všech zkoumaných deníků je na materiály o situaci v Praze v noci z 28. na 29. března velmi bohaté. Je tomu tak i v Rudém právu, které začíná své vydání textem vnitra ČSR k událostem z 28. a 29. března"165:
z ČTK „Ministerstvo radosti z vítězství
našeho mužstva došlo k poškozování
umístěna sovětská
vojska, a k silnému narušené veřejného pořádku.
Nejvážnější
situace
se vytvořila
především
větších, městech republiky.
vybavení
sovětské
automobily
letecké
Aeroflot.
některých
skupinek
hysterie....
V hlavním
městě Praze:
armády.
občanů
V Ústí nad Labem ... Naše společná
a nabyla
nebývale
jsou
a v dalších,
V Praze byly demolovány místnosti a zapáleno
sovětské
vandalství
projevů
objektů, zejména těch, v nichž
v Praze, Ústí nad Labem, Bratislavě
společnosti
a tři motocykly
„... Kromě
vnitřní
byly zapáleny
dva
radost se změnila
ostrých
forem
Kolem 22.00 hodiny se soustředilo
ve
protisovětské
na
Václavském
náměstí značné množství občanů a stovky automobilů, které za stálého houkání s
rozsvícenými
reflektory projížděly jízdní drahou Václavského náměstí a přilehlými ulicemi. Výkladní
skříně,
domy, auta a jiné plochy byly popsány různými nápisy a hesly. V dolní části občanů.
Bezprostředně
uvedené
společnosti
Václavského
náměstí se v této době soustředilo
před budovou Aeroflotu a začala demolovat
asi 20 000 až 25 000
skupina výtržníků rozbila výkladní
vnitřní zařízení. Na místě bezprostředně
skříně zasáhla
hlídka VB, která si současné přivolala další posilu. ... Situace se zde však vytvářela tak, že některé
části
demonstranty „Podle
vnitřního
zařízení
byly
z místnosti
Aeroflotu
vyházeny
na ulici
a
tam
páleny. " Dále ČTK (MV ČSR) přesně popisuje zničené věci a jejich množství.
předběžných
1 000 000 Kčs."
odhadů
byla agentuře
Aerojlot
způsobena
hmotná škoda
ve
výši
V dalším pokračování článku se vyčíslují škody v jiných městech. Např.
škoda na vozidlech v Ústí byla 150 000 Kčs." Na straně dvě Rudého práva najdeme i „Prohlášení obvodního výboru KSČ v Praze 1 " ' 6 6 Kratičký článek autora (z) o tom, že OV KSČ Praha 1 se plně ztotožňuje se stanoviskem vlády ČSR. Na stejné straně je i článek „Sdělení Federálního shromáždění"16'.
Vysvětluje, že
informace o tom, že se na Václavském náměstí v pátek 28.3.1969 večer objevil předseda vlády Josef Smrkovský, nejsou pravdivé. Byl jen na cestě zjednání ve Valdštejnském paláci
165 166 167
Č T K . M i n i s t e r s t v o v n i t r a Č R S k u d á l o s t e m z 2 8 . a 29. b ř e z n a . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 7 7 , s. 1. (z) P r o h l á š e n í o b v o d n í h o v ý b o r u K S Č v P r a z e 1. Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 4 9 , č. 7 7 , s. 2. Č T K . S d ě l e n í F e d e r á l n í h o s h r o m á ž d ě n í . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , c. 7 7 , s. 2.
-46-
do budovy parlamentu. Smrkovský je sice rád, že hokejisté vyhráli, s neuváženými
extrémními
nesouhlasí
však
činy a vandalismem skupin, které poškozují státní zájmy. " sport"'68.
Strana dvě Rudého práva obsahuje i poznámku „Vandalismus kontra
Nepodepsaný článek, což je zejména u publicistického útvaru, jakým je tento komentář, zvláštním jevem. Jde o obtížně přeložitelný článek. Nakonec ale dojdeme k tomu, že je to pravděpodobně velmi politicky vyspělý člověk, který připomíná, že to pro Československo může mít nedozírné následky. Rudé právo se k událostem vrací ještě na straně sedm: „Z úvodníku sovětského Pravda: Ještě k hokejovému
zápasu ČSSR - SSSR"'69.
listu
V článku znovu bohužel bez označení
autora se píše, že projevy vandalství během oslav hokejového vítězství byly téměř marginální záležitostí s ohledem na to, kolik lidí se do oslav zapojilo. Přesto se některé zahraniční agentury věnují právě a j e d i n ě výtržnostem aještě přesněji, rozbití Aeroflotu. V č l á n k u j e také přetištěn úvodník vlivného sovětského deníku Pravda: „ Události posledních dnu svědčí o tom, že pravicové
antisocialistické
síly se znovu pokoušejí
zostřit situaci
v
Československu."
Článek dále na poměrně velké ploše opakuje teze o zneužití sportu pravicovými silami apod. V závěru se ještě zmiňuje o titulku „Hrubá antisovětskáprovokace",
který otiskly v pondělí
bulharské deníky. Podle agentur AFP a Reuters to byla „první prudká
reakce"
na
normalizační proces, který v Československu započal na konci roku 1968. Hokejovému tématu se věnuje také celá sportovní strana osm, která se věnuje příletu československých
hokejistů zpět do Prahy a jejich radostnému přivítání občany
Ruzyňském letišti. V článcích „ V bronzové medaili jsou karáty zlata"'70 ruzyňském
letišti v náručí Pražanů"17'
a „ Č s hokejisté
na na
se píše o příletu hokejistů zpět domů, o jejich pocitech
z turnaje. Ale ani jedno mimosportovní slovo o zápasech se SSSR. Úterní Mladá fronta otvírá své vydání článkem „Triumfální přijetí
bronzových"'72,
který začíná na první straně a pokračuje na osmé straně věnované Sportu. V záhlaví článku se na první straně dokonce objevuje heslo: „Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za
to!".
V textu článku se pak objevují i další populární hesla dne: „Nás to kluci nemrzí, pro nás jste vítězi. " „ Vítáme, Vás, hoši zpátky, děkujeme za ty pátky. " „ Všichni jsme to viděli.... "
168 169
V a n d a l i s m u s k o n t r a s p o r t . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 7 , s. 2. „ „„„„ Z ú v o d n í k u s o v ě t s k é h o listu P r a v d a : J e š t ě k h o k e j o v é m u z á p a s u Č S S R - S S S R . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč.
4 9 , č. 7 7 , s. 7 . 1 7 0 V b r o n z o v é m e d a i l i j s o u k a r á t y z l a t a . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , c. 7 7 , s. 8. 1 7 1 Č s . h o k e j i s t é n a r u z y ň s k é m letišti v n á r u č i P r a ž a n ů . Rudé právo. 1 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 4 9 , č. 7 7 , s. 8. 1 7 2 Š Á L E K J a r o s l a v V I T O U Š , P a v e l . T r i u m f á l n í přijetí b r o n z o v ý c h . Mladá fronta. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 2 5 , č . 7 7 , s. 1 - 8 .
-47-
Dále v článku autoři emotivně a živě popisují přivítání hokejistů na pražském ruzyňském letišti. „ Těžko člověk zapomene
na pohledy za okénky Nedomanského,
Dzurilly,
Bednáře. Údiv a radost, dojetí a vděčnost. " Mladá fronta na první straně také otiskuje stejně jako Rudé Právo vyjádření Ministerstva vnitra ČSR k událostem v noci z 28. na 29.3.1969. Deník ještě na první straně publikuje článek „ Odsouzení útoků"173,
který je prohlášením ÚV KSS. Text je převzat z ČTK
a konstatuje odsouzení výtržností v Bratislavě 21. a hlavně 28. 3. 1969 (viz kapitola 1.5). Nej zajímavější je ale článek na sportovní straně „I zde zazněl jejich hlas
unisono:"l74,
ve kterém hráči odpovídali na otázku: „Měnili byste dva pátky za zlato?" Tedy na otázku, která zvýrazňuje dvě vítězství nad Sovětským svazem na úkor titulu mistrů světa. Jaroslav Pitner: „ Ty dva pátky, to bylo přání národa. Síla, která se nedostávala v neděli. " Jaroslav Jiřík: „Je to všechno vázané na sebe, kdyby nebylo pátků, neměli bychom ani naději na to zlato." Josef Horešovský: „To je moc nepříjemná
otázka. Asi bych si vybral ty dva pátky
- to
znamená ta dvě vítězství. " Josef Černý: „ Ta dvě vítězství. Kvůli sobě bych volil zlato, ale kvůli lidem dva pátky. " Václav Nedomanský: „Nevím, jak vypadaly ty dva pátky tady, ale podle toho, co jsem by asi rozhodování
bylo jednoznačné.
slyšel,
"
Jaroslav Holík: „Já myslím, že pro naše národy, jsou lepší ty dva pátky." Jozef Golonka: „Za dva pátky .... Neměním. " Jiří Holík: „ Bez váhání - pátky." Jan Suchý: „ Vždycky a pořád ty pátky. " (pozn.: V deníku je sice napsáno Josef Suchý, ale nikdo takový v týmu nebyl, takže se jedná o tiskovou chybu, respondentem byl obránce Dukly Jihlava Jan Suchý.) Na první straně Práce nejdeme v úterý prvního dubna 1969 k hokejovému šampionátu hned několik připomínek. Práce stejně jako Rudé právo na první straně uveřejňuje text ČTK „Ministerstvo
vnitra ČSR k událostem
z 28. na 29. 3. 1969"'75.
najdeme další text ČTK „Sdělenífederálního
shromáždění"'76,
Na první straně pak ještě
který např. Rudé právo otisklo
na straně dvě.
173 174 175
Č T K , O d s o u z e n í ú t o k ů . Mladá fronta. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 7 , s. 1. I z d e z a z n ě l j e j i c h h l a s u n i s o n o : . Mladá fronta. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 7 s. 8. Č T K , M i n i s t e r s t v o v n i t r a Č R S k u d á l o s t e m z 2 8 . a 2 9 . b ř e z n a . Prače: Deník revolučního odborového
hnuti.
1 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č . 7 7 , s. 1 - 3 . « < < 1QfiQ m A os s 77 1 7 6 Č T K , S d ě l e n í f e d e r á l n í h o s h r o m á ž d ě n í . P r á c e : Deník revolučního odborového hnuti. 1 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , c . 7 7 , s. 1.
-48-
Více hokejových než bezpečnostních záležitostí se týká článek „Se slzami v očích 117
přistáli v Praze "
od autora pod zkratkou (kt). Autor kvituje, že se přivítání uskutečnilo na
starém letišti v Ruzyni, protože „ ... Nedovedeme si představit, jak by to bývalo vypadalo
na
novém letišti, kde je tolik krásných a drahých tabulí skla. " N a straně dvě v Práci vychází článek „Pravda o hokejové kontrarevoluci"178,
který je
podepsán zkratkou (ej). Článek přináší citace z moskevského listu Pravda, stejně jako Rudé právo na straně sedm, které autor ještě doplňuje vlastním komentářem. „Jsme přesvědčeni, k společenskému přátelství
mezi
polednové
pokroku, národy,
národnímu
sebevědomí,
nelze dojít cestou násilných
samozřejmé
státní
akcí, ale důsledným
že
rovnoprávnosti pokračováním
politiky."
Úterní Zemědělské noviny z prvního dubna 1969 věnují dění kolem mistrovství světa pozornost na první straně. Jednu ze dvou fotek obsahuje článek Františka Lauera přijala
bronz"179,
československých
který
pokračuje
i
na
sportovní
šest
a
popisuje
hokejistů na letiště v Ruzyni. Také na první straně pak
v Zemědělských novinách článek „Noc z pátku ČSR"'80,
straně
na sobotu:
Zpráva
„Praha přílet
nejdeme
ministerstva
vnitra
který j e stejným textem z ČTK jako tentýž den v Rudém právu. N a straně dvě pak uveřejňují Zemědělské noviny - stejně jako Rudé právo - text ČTK,
který j e od zpravodaje v Moskvě a cituje se vněm z úvodníku sovětského deníku Pravda „ Vlastní informace
moskevské Pravdy o událostech okolo utkání ČSSR - SSSR ">S1.
V úterý prvního dubna Československý sport otvírá vydání na první straně reportáží z přijetí hokejistů na pražském letišti „ Vrátili se se štítem
3.4.3 Středa 2.4.1969
Středeční vydání Rudého práva ze dne 2. dubna otevírá článek „Komuniké ze schůze byra ÚV KSČ"183,
které přináší první reálné výsledky působení maršála Grečka v ČSSR.
„Byro ÚV KSČ rozhodně odsoudilo výtržnosti v noci z 28. na 29. března, zejména pak 177
jejich
(kt), S e s l z a m i v o č í c h p ř i s t á l i v P r a z e . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 7 , s.
1.
178
(ej), P r a v d a o h o k e j o v é k o n t r a r e v o l u c i . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 7 , s . 2. f ? ' 9 L A U E R , F r a n t i š e k . P r a h a p ř i j a l a b r o n z . Zemědělské noviny. Denik venkova. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 č 7 7 s 1 - 6. 1 8 0 Č T K . N o c z p á t k u n a s o b o t u - Z p r á v a m i n i s t e r s t v a v n i t r a Č S R . Zemědělské noviny. Deník venkova. 1.4.1969, roč 25 č 7 7 q i _ 2 1 8 1 Č T K . V l a s t n í i n f o r m a c e m o s k e v s k é P r a v d y o u d á l o s t e c h o k o l o utkání Č S S R - S S S R . Zemědělské Denik venkova. 1 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 7 , s. 2. 1 8 2 V r á t i l i s e s e š t í t e m . Československý sport. 1 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 17, c. 7 7 , s. 1 - 4. 1 8 3 Č T K . K o m u n i k é z e s c h ů z e b y r a Ú V K S Č . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 4 9 , č. 7 8 , s. 1.
-49-
noviny:
protisovětský
charakter."
v ČSSR"184
Na straně jedna se ještě objevuje článek „Maršál
Grečko
od moskevského zpravodaje ČTK a cituje z ruského listu Krasnaja zvezda, že
sovětský maršál A. Grečko v doprovodu generálů navštívil centrální skupinu sovětských vojsk, přistál v Milovicích nedaleko Prahy. Strana dvě Rudého práva pak obsahuje komentáře k hokejovým událostem. „ Občané, zákonnost
a VB"'"
a „K čemu nikdy nemělo dojít
Uvádí v n ě m : „Lidé, rozbíjela
a ničila
. První článek podepsal J. Ambrož.
kteří byli toho večera poblíž kanceláře Aerojlotu
skupina
mladíků."
tvrdí, že
zařízení
Jinak článek nijak nevybočuje z kritiky vandalství,
kterou už Rudé právo otisklo a dostatečně akcentovalo v přecházejících dnech. Ve snaze ujasnit si názorové smýšlení pisatele vydatně pomůže až samotný závěr článku: občan je povinen
dodržovat všechny platné zákony a nařízení, i ty, k nimž má třeba své osobní
výhrady. A jedná - li proti nim, musí počítat s tím, že bude postižen. A také s tím, že jemuž
naše
„Každý
zákony
dávají
právo
a povinnost
tohoto postihu,
je
orgánem,
a zůstane
Veřejná
bezpečnost!" Druhý článek „K čemu nikdy nemělo dojít" je pak už jen stále se opakující kritikou vandalství.
Neznámý
autor přirovnává
českou veřejnost ke zběsilým
jihoamerickým
fotbalovým fanouškům. N a straně dvě také najdeme přetisk zprávy ČTK, která vydala oficiální prohlášení i 187
Ministerstva vnitra SSR „ K narušování pořádku na Slovensku"
.
Sedmá strana Rudého práva ze středy 2. dubna 1969 pak obsahuje článek tisk"188
a v n ě m důležitou citaci z maďarského listu „NÉPSZABÁDSÁG":
Václavském pomoci
náměstí
a kontroly
autobusy."
nebyly spontánní, provokatérů
ale předem připravené,
dopravovali
ČSSR nad mužstvem
PRAVDA"
„Manifestace
neboť z periférií
do centra skupiny
Sovětský list „KOMSOMOLSKAJA
„Zahraniční
lidí nákladními
zase uvádí: „Vítězství
města auty
na za a
mužstva
SSSR bylo využito podobně jako sebeupálení Jana Palcicha, k němuž dali
podnět vůdcové protisocialistických
sil a zaslepili nenávistí tisíce mladých lidí."
Mladá fronta stejně jako Rudé právo otiskuje na první straně komuniké ze schůze byra ÚV K S Č pod názvem „Jednalo byro ÚV KSČ"'89.
Jedná se o stejný text, který Rudé
právo otisklo v tentýž den pod titulkem „Komuniké ze schůze byra ÚVKSČ". na straně sedm. 184 185 186 187 188 189
Č T K . M a r š á l G r e č k o v Č S S R . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 78, s. 1 A M B R O Ž , J . O b č a n é , z á k o n n o s t a V B . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 8 , s. 2. K č e m u n i k d y n e m ě l o d o j í t . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 8 , s. 2. Č T K . K n a r u š o v á n í p o ř á d k u n a S l o v e n s k u . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 4 9 , č. 7 8 , s. 2. Z a h r a n i č n í t i s k . Rudé právo. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 78, s. 7. Č T K , J e d n a l o b y r o Ú V K S Č . Mladá fronta. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 8 , s. 1.
-50-
Text pokračuje
Mladá
fronta
ale
otevírá
své
vydání
vlád ČSSR, ČSR a SSR"'90.
předsednictev
článkem
převzatým
z ČTK
„ Zasedání
Oldřich Černík informoval všechny přítomné o
událostech z noci 28. na 29.3.1969. V dalším průběhu zasedání se ale tomuto tématu podle uveřejněného textu nikdo nevěnoval a předsednictva projednávala jiné záležitosti jako např. národní hospodářství, zákon o působnosti federálních ministerstev, atd. N a straně dvě dostává v Mladé frontě prostor také názorová žurnalistika. Poznámka ke dni nese název „Násilí není program"'91
a autor schovaný za značkou (mí) v něm odsuzuje
násilí a pohlíží na věc reálnýma očima přesně korespondujícíma se stylem deníku pro mladé, jakým Mladá fronta byla. „Nemělo
se to stát. A hlavně nemělo by se to dít id
nikdy
v budoucnu. Je možné, že se znovu objeví při jiných příležitostech lidé, kteří se opijí lákavostí okamžiku. Neměli bychom jim dovolit, aby použili jakéhokoliv násilného způsobu k vyjádření svých
emocí." N a straně dvě také Mladá fronta uveřejňuje, stejně jako Rudé právo, „Sdělení
ministerstva
vnitra SSR. "'92 Jedná se o totožný text jaký je v Rudém právu je pod titulkem „ K
narušování pořádku
na
Slovensku".
Na straně pět Mladá fronta publikuje článek, který tentýž den najdeme v Rudém právu na straně j e d n a „ Maršál Grečko v ČSSR "'9}. N a straně sedm, pod dokončením článku ze strany 1 „Jednalo byro ÚV KSČ", najde čtenář Mladé fronty text „Rada NVP k událostem 28. a 29. března"19''. Jedná se o vyjádření Rady národního výboru Hlavního města Prahy, podle které pražský primátor Ludvík Černý vyslechl náčelníka Městské správy Veřejné bezpečnosti Vladimíra Ticháčka, který informoval přítomné o událostech z noci 28. na 29. března 1969 a jednoznačně tyto události odsoudil. Sportovní strana osm Mladé fronty ve středu 2. dubna rozebírá sportovní vystoupení československých hokejistů na MS ve Stockholmu. Stejně j a k o Mladá fronta a Zemědělské noviny otevírá i Práce své středeční vydání z druhého dubna 1969 informací o společném zasedání vlád ČSSR, ČSR, SSR předsednictev
vlád: federální,
ČSR a SSR"195.
„Zasedání
Jedná se o stejný text, i když v Práci
nepodepsaný, který v deníku revolučního odborového hnutí pokračuje ještě na straně tři. Také ,196
Práce pak na první straně přináší informaci o příletu maršála Grečka do ČSSR 1
190 191 192 193 194 195
Č T K , Z a s e d á n í p ř e d s e d n i c t e v v l á d Č S S R , Č S R a S S R . Mladá fronta. 2 . 4 1 9 6 9 roč. 2 5 , č. 78, s. 1. M F . P o z n á m k a k e d n i : N á s i l í n e n í p r o g r a m . Mladá fronta. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 25, c. 7 8 , s. 2. S d ě l e n í m i n i s t e r s t v a v n i t r a S S R . Mladá fronta. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 78, s. 2. Č T K . M a r š á l G r e č k o v Č S S R . Mladá fronta. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 25, č. 7 8 , s. 5. Č T K . R a d a N V P k u d á l o s t e m 2 8 . a 2 9 . b ř e z n a . 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 6. 7 8 , s. 5. Z a s e d á n í p ř e d s e d n i c t e v v l á d : f e d e r á l n í , Č S R a S S R . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 2 . 4 . 1 9 6 9 ,
roč 2 5 č 7 7 s 1 3 1 9 6 M a r š á l G r e č k o v Č S S R . Práce: Deník revolučního
odborového hnutí. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 78, s. 1.
-51 -
Na straně dvě pak v Práci najdeme zprávu o jednání byra ÚV KSČ „Jednalo byro ÚV KSČ"1''7
(stejně jako v Mladé frontě, Rudém právu a Zemědělských novinách) a také
„Informace
ministerstva
vnitra SSR"m,
text, který Rudé právo otisklo také na straně dvě.
Oba články jsou nepodepsané a neoznačené zkratkou, shodují se ale s texty v jiných denících a jde o materiály ČTK. Stejně jako Mladá fronta a Rudé právo mají Zemědělské noviny na první straně druhého dubna texty ČTK „Maršál Grečko v ČSSR"199
a „Z jednání
byra ÚV KSČ"200
Mladé frontě pod názvem „Jednalo byro ÚV KSČ" v Rudém právu „Komuniké ze byra ÚV
(v
schůze
KSČ").
Zemědělské noviny navíc stejně jako Mladá fronta přináší zprávu o společném zasedání vlád ČSSR, SSR a ČSR. Jedná se znovu o text ČTK pod názvem „ S p o l e č n é zasedání"20'.
Mladá fronta stejný text otiskla pod titulkem „Zasedání předsednictev
vlád
ČSSR, ČSR a SSR". Na straně jedna v Zemědělských novinách z druhého dubna se pak ještě situaci věnuje komentář „Jsme v tom všichni?"202
podepsaný zkratkou (dvk). Autor v článku upozorňuje, že
venkov se násilí a výtržností neúčastnil: „Naprostá většina naší čtenářské obce z venkova se o událostech
mohla dovídat jen ze zpráv v tisku. Venku byl klid. ... Nejsme v tom všichni,
generalizovat.
nelze
"
Středeční Československý sport z druhého dubna 1969 je označen jako rozšířené vydání,
protože
obsahuje přílohu
„Stockholm
1969"
celou
věnovanou
hokejovému
mistrovství. První strana vydání je jako ve výjimečných situací znovu zabarvena kromě Černé také červenou a přináší články „Hokejista
roku: Jan Suchý"21'3
o vynikajícím obránci
československého mužstva (byl vyhlášen nejlepším hokejistou sezony 1968/1969) a „Pláču a loučím
se..."204,
rozhovor s kapitánem národního týmu Jozefem Golonkou, který se na
švédském mistrovství světa rozloučil s reprezentačním dresem.
197 198 199 200 201 202 203 204
J e d n a l o b y r o Ú V K S Č . P r á c e : Deník revolučního odborového hnuti. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 8 , s. 2 . I n f o r m a c e m i n i s t e r s t v a v n i t r a S S R . P r á c e : Deník revolučního odborového hnuti. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č . 7 8 , s. 2 . Č T K . M a r š á l G r e č k o v Č S S R . Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 8 , s. 1. Č T K . Z j e d n á n í b y r a Ú V K S Č . Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 8 , s. 1. Č T K . S p o l e č n é z a s e d á n i . Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 8 , s. 1. ( d v k ) . J s m e v t o m v š i c h n i ? . Zemědělské noviny: Deník venkova. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 8 , s. 1. H o k e j i s t a r o k u : J a n S u c h ý . Československý sport. 2 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 17, č. 7 8 , s . 1. P l á č u a l o u č í m s e . . . . Československý sport. 2 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 1 7 , č. 7 8 , s. 1.
-52-
3.4.4 Čtvrtek 3.4.1969
Ve čtvrtek 3. dubna 1969 je v Rudém právu věnována celá první strana hokejovým ÚV KSČ205",
událostem. Články „ Z předsednictva „Prohlášení
„Mimořádné
SSR"206,
zasedáni vlády
ÚV KSČ" a „ Vláda ČSSR k událostem 28. a 29. října"207
předsednictva
podepsány zkratkou (z). Článek „Vyjadřují
se nejvýznamnější
jsou
organizace"m,
společenské
který pokračuje i na straně dvě, je nepodepsán, stejně jako sonda do dopisů Čtenářů „ Žádný rozumný
člověk nemůže souhlasit".
„Bezvýhradně
strany"'09,
za jasným stanoviskem vedení
článek z mimořádné schůze předsednictva MV KSČ v Praze je signován značkou (vl). V článku „Prohlášení
ÚV KSČ"2"'
předsednictva
začíná být patrná změna politické
linie KSČ. Zatímco Alexander Dubček až do té chvíle odmítal uznat existenci pravicových sil, v tomto prohlášení se píše: „Antisocialistické pomocí
síly rozněcují zejména antisovětismus,
chtějí oddělit vedení strany od pracujících.
předsednictvo vystupování
dočasně některých
zastavit
vydávání
časopisu
... Pro vážné politické chyby Politika.
... Předsednictvo
porušují
závěry
listopadové
rezoluce.
Jmenovitě
byl kritizován
vystoupení,
která byla v rozporu s listopadovou rezoluci, soudruh Smrkovský. "
Zajímavé jsou dva malé články vlevo s názvy „Sovětští představitelé 2
2,2
za
na
hradě" "
a „ Z pobytu maršála GreČka
pražském
hradě
předseda
vlády ČSSR ing. O. Černík ministra obrany SSSR maršála Sovětského
Grečka a náměstka
president
republiky
Přijetí byli přítomni
vykládají některá
pražském
" V prvním článku se uvádí: „ Ve středu přijali
L. Svoboda, první tajemník
ministra zahraničních
rozhodlo kritizovalo
členů ústředního výboru a ústředního aktivu, kteří nesprávně
a v praxi
jehož
UV KSČ A. Dubček svazu
na a A.
věcí SSSR V. Semjonova.
i sovětský velvyslanec v ČSSR S. V. Červoněnko a velitel
centrální
skupiny vojsk generál plukovník A. Majorov. Rozhovor
se týkal základní
dotýkají čs. - sovětských
otázek souvisejících
s posledními
událostmi,
které
se
vztahů. "
Na straně jedna ještě nalézáme článek „ Z p o b y t u maršála Grečka".
Článek přináší
obsah textu ze sovětského deníku, orgánu ministerstva obrany SSSR, Krasnaja zvezda. Informuje o setkání A. Grečka s československým ministrem obrany M. Dzúrem. O b a 205 206 207 208 209 210 211 212
(z). Z p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. (z). M i m o ř á d n é z a s e d á n í v l á d y S S R . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. (z). V l á d a Č S S R k u d á l o s t e m 2 8 . a 2 9 . ř í j n a . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. V y j a d ř u j í s e n e j v ý z n a m n ě j š í s p o l e č e n s k é o r g a n i z a c e . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. (vl). B e z v ý h r a d n ě z a j a s n ý m s t a n o v i s k e m v e d e n í s t r a n y . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a ú s t ř e d n í h o v ý b o r u K S Č . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. (z). S o v ě t š t í p ř e d s t a v i t e l é n a p r a ž s k é m h r a d ě . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 7 9 , s. 1. Z p r a v o d a j Č T K , Z p o b y t u m a r š á l a G r e č k a . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 7 9 , s. 1.
-53-
soudruzi projednávali otázky „... zajímající
obě strany",
jak Krasnaja zvezda více než
opatrně píše. Na straně dvě najdeme text „Situace
si žádá zásadové
postoje"2'3.
Článek je
komentářem, tedy útvarem publicistického stylu. Obsahem nijak nevybočuje ze seriálu kritik nezodpovědných činů československých obyvatel, které vážně narušily normalizační vztahy mezi ČSSR a SSSR. Jednou věcí a l e j e přece jen zajímavý, je podepsaný. Napsal ho Miloslav Hájek. Jinak
na straně dvě pokračuje k tématu už jen článek „Podpora
předsednictva"214,
prohlášení
dokončení ze strany jedna.
Na třetí straně nacházíme v Rudém právu ze čtvrtka 3. dubna 1969 článek J. Kozla, tajemníka byra ÚV KSČ, „O krajních tendencích ve straně a jejich překonávání'"15,
který
hodnotí polednový vývoj KSČ s důrazem na změny v posledních třech měsících. Článek je ale datován a umístěn do Prahy už 27.3.1969, a proto zákonitě nemůže obsahovat žádné reakce na noc ze 28. na 29. března 1969. Titulní strana Mladé fronty ze čtvrtka 3. dubna 1969 je skoro stejná jako první strana Rudého práva. Jen titulky „Zpředsednictva
ÚV KSČ" a „ Vláda ČSSR k událostem 28. a 29.
října" nahradily „Prohlášení předsednictva
ÚV KSČ"2'6 a „Opatření vlády ČSSR k současné
situaci"2'7.
N a rozdíl od Rudého práva jsou ale články opatřeny značkou ČTK. Oba články
končí na straně dvě. Velmi vysoko je na titulní straně Mladé fronty text ČTK „Sovětští představitelé hradě"2'8,
který Rudé právo vydalo pod titulkem „Sovětštípředstavitelé
na pražském
na
hradě".
Tato změna pravděpodobně vznikla při zalamování stránky. V Rudém právu byl ale stejný text znovu opatřen značkou (z). Na straně dvě Mladá fronta uveřejňuje text ČTK „Podpora a souhlas: prohlášení
předsednictva
Ohlasy
na
219
ÚV KSČ a vlády ČSSR" , který Rudé právo otisklo na první straně
pod titulkem „Podpora prohlášení
předsednictva".
Čtvrteční vydání Práce se na první straně shoduje s Rudým právem. Jsou tu články „Prohlášení
213 214 215 216 217 218 219
předsednictva
ÚV KSČ"220,
„Představitelé
SSSR na hradě"22',
„Komuniké
ze
H Á J E K , M i l o s l a v . K o m e n t u j e m e : S i t u a c e si ž á d á z á s a d o v é p o s t o j e . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 7 9 , s. 2 . P o d p o r a p r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 79, s. 1 - 2. K O Z E L , J . . O k r a j n í c h t e n d e n c í c h v e s t r a n ě a j e j i c h p ř e k o n á v á n i . Rudé právo. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 4 9 , č. 7 9 , s. 3 . P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Mladá fronta. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 9 , s. 1. O p a t ř e n í v l á d y Č S S R k s o u č a s n é s i t u a c i . Mladá fronta. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 9 , s. 1. Č T K , S o v ě t š t í p ř e d s t a v i t e l é n a h r a d ě . Mladá fronta. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 9 , s. 1 Č T K , P o d p o r a a s o u h l a s : O h l a s y n a p r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a U V K S Č a v l á d y Č S S R . Mladá fronta. 3 . 4 . 1 9 6 9 ,
roč 25 č 79 s 2 P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Práce: Denik revolučního odborového hnuti. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 9 , s. 1 -
220
3. 221
P ř e d s t a v i t e l é S S S R n a h r a d ě . Práce: Denik revolučního odborového hnuti. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 9 , s. 1.
-54-
zasedání předsednictva
ÚV KSČ"222a
„Prohlášení
vlády ČSSR"223.
První a poslední článek
pokračují ještě na straně tři. Články jsou nepodepsané a neoznačené, podle porovnání s ostatními deníky ale jde o texty ČTK. Práce navíc na první straně přidává nepodepsaný text „Provolánípředsednictva a vedení Ústřední rady ROH"224
ČROS
(ČROS = Česká rada odborových svazů), který odsuzuje, co
se stalo a zároveň vyjadřuje plnou podporu stanovisku předsednictva ÚV KSČ. N a poslední osmé straně ještě Práce připojuje prohlášení ústředního výboru České národní tělovýchovné organizace „Stanovisko
ÚV ČNTO k událostem posledních dnů""'.
Jde
o konformní text se všemi ostatními podobného ražení. ČNTO odsuzuje násilí a podporuje stanovisko předsednictva ÚV KSČ. Opravdu hodně pozornosti věnují nastalé situaci Zemědělské noviny ve čtvrtek třetího dubna. První strana je doslova poseta nejrůznějšími vyjádřeními rozličných stranických a státních orgánů. Všechno jsou texty z ČTK. „Prohlášení předsednictva KSČ: K událostem klidu a pořádku"227, přijati
na Hradě"229,
226
v noci z 28. na 29. března" , „Národní fronta „Z jednání
„Opatření federální
ČSSSR ksoučasné
situaci"228,
ÚV KSČ"230,
předsednictva
ústředního vlády
výboru
kzabezpečení
„Představitelé
„Mimořádné
zasedání
SSSR vlády
SSR "23t, „ Maršál A. Grečko se setkal s M. Dzúrem "232. Text předsednictva
ČTK,
který
ústředního
v Zemědělských
vyšel
pod
názvem
„Prohlášení
výboru KSČ: K událostem v noci z 28. na 29. března"
Mladá fronta pod názvem „ Z předsednictva Také na textu „Opatření
novinách
federální
ÚV KSČ" a Rudé právo pod stejným titulkem.
vlády kzabezpečení
klidu a pořádku"
se Zemědělské
noviny shodly a Mladou frontou, kde vyšel pod názvem „Opatření vlády ČSSR situaci",
i s Rudým právem, které mělo titulek „ Vláda ČSSR k událostem 28. a 29.
Zemědělské noviny pak stejně jako Mladá fronta (titulek „Sovětštípředstavitelé
222
otiskla i
ksoučasné března".
na hradě")
a
K o m u n í k é z e z a s e d á n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . P r á c e : Deník revolučního odborového hnuti. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 ,
č 79 s 1 2 2 3 P r o h l á š e n í v l á d y Č S S R . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 9 , s. 1 - 3. 2 2 4 P r o v o l á n í p ř e d s e d n i c t v a Č R O S a v e d e n í Ú s t ř e d n í r a d y R O H . Práce: Denik revolučního odborového hnutí. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 9 , s. 1. , , fl_ .. . . . ,. . . , o c n . 2 2 5 S t a n o v i s k o Ú V Č N T O k u d á l o s t e m p o s l e d n í c h d n ů . Práce: Denik revolučního odborového hnutí. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 25 č 79 s 8 226 Č T K . P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a ú s t ř e d n í h o v ý b o r u K S Č : K u d á l o s t e m v noci z 28. n a 29. března. Zemědělské noviny: Deník venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 7 9 , s. 1. « , n 2 2 7 Č T K . O p a t ř e n í f e d e r á l n í v l á d y k z a b e z p e č e n í k l i d u a p o ř á d k u . Zemedělské noviny: Denik venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč 2 5 č 7 9 s 1 2 2 8 Č T K . N á r o d n í f r o n t a Č S S R k s o u č a s n é s i t u a c i . Zemědělské noviny: Denik venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 7 9 , s. 229 230 231 232
ČTK. ČTK. ČTK. ČTK.
P ř e d s t a v i t e l é S S S R přijati n a H r a d ě . Zemědělské noviny: Deník venkova..3A196!3 r o č _ 2 5 , i. 79, s. 1. Z j e d n á n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Zemědělské noviny: Deník venkova.3A.W69, roč. 2 5 , f i . 7 9 , s . 1 . M i m o ř á d n é z a s e d á n í v l á d y S S R . Zemědělské noviny: Deník venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 rot 25 Č J 9 . s 1 M a r š á l A . G r e č k o s e s e t k a l s M . D z ú r e m . Zemědělské noviny: Deník venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 2 5 , č. 7 9 . s.
1.
-55-
Rudé
právo
(titulek
„ Představitelé
„Sovětští představitelé
SSSR přijati na
na pražském
hradě")
uveřejňují i
text
Hradě".
S Rudým právem se pak Zemědělské noviny na první straně shodují ještě na jednom textu ČTK. V ZN vyšel pod titulkem „Maršál A. Grečko se setkal s M. Dzúrem" a v Rudém právu pod názvem „Zpobytu
maršála
Grečka".
Vyjádření Ústředního výboru Národní fronty „Národní fronta situaci"
ČSSR
ksoučasné
přináší ze zkoumaných deníku jedině Zemědělské noviny. Text ale nic objevného
nepřináší - j e n odsouzení útoků a souhlas se stanoviskem ÚV KSČ. N a druhé straně přináší ve čtvrtek třetího dubna Zemědělské noviny článek 150
s prohlášením
"
v
m
„Souhlas
t
. Znovu se jedná o text CTK. Stejný text otiskla týž den i Mladá fronta na
straně dvě pod názvem „Podpora a souhlas: Ohlasy na prohlášení předsednictva
ÚV KSČ a
vlády ČSSR ". Tento článek najdeme také v Rudém právu, které ho jako jediné zařadilo na první stranu pod názvem „ P o d p o r a prohlášení
předsednictva".
Apolitickou pozici, kterou Československý sport tvrdošíjně zastával a porušil jen jednou titulkem z 29. března 1969 „Za nás za všechny: SSSR - ČSSR 3:4", porušil deník podruhé ve čtvrtek 3. dubna, kdy otevírá své číslo nepodepsaným textem „Prohlášení předsednictva zneužita
ÚV KSČ a vlády ČSSR "2U, ve kterém se cituje z prohlášení ÚV KSČ: „ ... byla
radost
davové psychózy
příznivců
a protisocialistickými
silami k vyvolání
se zřejmým politickým záměrem a že k tomu svým dílem přispěly i neseriózní
články a vystoupení sportovních
sportu protisovětskými
v části denního
utkání připisovaly
tisku, v televizi a rozhlase ve kterých se
výsledkům
politické motivy a cíle. " Na závěr článku pak Československý
sport upozorňuje své čtenáře, že plné znění prohlášení ÚV KSČ uveřejnil deník Rudé právo. Pod prohlášením ČNTO"235,
ÚV KSČ je také nepodepsaný text „Prohlášení
vedení
ÚV
ve kterém se ústřední výbor České národní tělovýchovné organizace plně
ztotožňuje s prohlášením ÚV KSČ.
3.4.5 Pátek 4.4.1969 Páteční vydání ve všech zkoumaných denících otevírá na první straně televizní projev Alexandra Dubčeka z předcházejícího dne. Výjimkou není ani Rudé právo, které projev
233 234 235
Č T K . S o u h l a s s p r o h l á š e n í m . Zemědělské noviny: Deník venkova. 3 . 4 . 1 9 6 9 ro&25, č^ 7 9 s. P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č a v l á d y Č S S R . Československy sport. 3 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 1 7 , c . 7 9 , s. P r o h l á š e n i Ú V Č N T O Československý sport. 3 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 1 7 , č. 7 9 , s. 1.
-56-
publikuje pod titulkem „Klid a disciplína jsou našimi základními zájmy"236 na první straně. V projevu Alexander Dubček odkazuje na „Prohlášenípředsednictva
ÚV KSČ", které Rudé
právo, otisklo 3.4.1969. Dubček se vrací k událostem z noci 28. na 29. března a říká: „Nemůžeme
zastírat,
protisocialistickým
že
při
těchto
událostech
a tím protikomunistickým
došlo
projevům."
k vážným
antisovětským,
Dubček v dalším pokračování
projevu, j e h o ž závěrečná část je na straně dvě, vyzývá k dodržování listopadové rezoluce ÚV KSČ, která by měla vést ke konsolidaci vztahů se SSSR. N a druhé straně pátečního Rudého práva ze třetího dubna je mediálně přitažlivý text o 237
„Slovo
novinářů"
„ ...soudruhům
.
Svobodovi,
V článku
vyjadřuje
Dubčekovi,
předsednictvo
Svazu
českých
novinářů
Černíkovi, Smrkovskému, Husákovi - kteří jako
celek
představují její (pozn. rozuměj KSČ) vedení - plnou podporu." Český svaz novinářů si podle vyjádření také plně uvědomuje vážnost situace. Už v době znovu zavedené cenzury bije do očí závěrečná věta: „Pravdivé noviny - a stejně tak i rozhlas a televize - jsou vždy
věrným
odrazem všeho toho, čím žije společnost, zrcadlem jejích problémů a starostí. " Páteční Mladá fronta ze čtvrtého dubna 1969 otevírá své vydání textem „ Z projevu Alexandra
Dubčeka"238.
Jedná se o text projevu Alexandera Dubčeka v rozhlase a televizi
3.4.1969. Žádné jiné texty k hokejovým událostem Mladá fronta nenabízí. Páteční Práce ze čtvrtého dubna přináší stejně jako ostatní deníky televizní a rozhlasový projev Alexandra Dubčeka ze třetího dubna „Projev A. Dubčeka v rozhlase 239
televizi" .
Práce ještě na první straně uveřejňuje článek „Kprohlášení
40
PÚVKSČ"' ,
a
který
je označen zkratkou (r) a shrnuje stanoviska předsednictva Svazu českých novinářů, ÚV ČOS pracovníků v kovoprůmyslu a dalších stranických, oborových a společenských organizací k prohlášení předsednictva ÚV KSČ ze čtvrtka 3. dubna 1969. N a poslední osmé straně se pak ke stanovisku ÚV KSČ ještě vyjadřuje v textu ČTK „Prohlášenípředsednictva svém materiálu
ČSOV"24'
Československý olympijský výbor, který odsuzuje ve
násilí a připomíná olympijské myšlenky, které byly znovu
aktuální
v souvislosti s nedávnými LOH v Mexiku.
D U B Č E K , A l e x a n d e r . Klid a disciplína j s o u D u b č e k a v r o z h l a s e a t e l e v i z i 3. d u b n a . Rudé 2 3 7 (z) S l o v o n o v i n á ř ů Rudé právo. 4 . 4 . 1 9 6 9 , 238 D U B Č E K , A l e x a n d e r Z p r o j e v u A l e x a n d r a
236
našimi základními zájmy: Projev prvního tajemníka ÚV K S Č A . právo. 4 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 4 9 , c. 8 0 , s. 1. r o č . 4 9 , č. 8 0 , s. 2. , D u b č e k a : Projev prvního tajemníka UV K S Č A. D u b č e k a v r o z h l a s e
a t e l e v i z i 3 . d u b n a . Mladá fronta. 4 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 8 0 , s. 1. ,, D U B Č E K , A l e x a n d e r . P r o j e v A . D u b č e k a v r o z h l a s e a televizi. Práce: Deník revolučního odborového
239
. . . hnuti.
4 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 8 0 , s. 1. ., , . , .nco , ot- A „ n c 1 2 4 0 (r). K p r o h l á š e n í P Ú V K S Č . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 4 . 4 1 9 6 9 . o č . 2 5 ^ 8 0 s. 1 2 4 1 Č T K . P r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a Č S O V . Práce: Denik revolučního odborového hnuti. 4 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 2 5 , č . 8 0 , s.
-57-
Zemědělské noviny stejně jako Mladá fronta, Rudé právo i Práce začínají své páteční vydání z pátku čtvrtého dubna přetisknutím projevu prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka v rozhlase a televizi „A. Dubček ksoučasné vnitropolitické
situaci"2''2.
Páteční Zemědělské noviny ze čtvrtého dubna se pak ještě k dozvukům situace okrajově vrací znovu v textech ČTK „ Z jednání byra ÚV KSČ"24S navštívili
L. Štrougala"244.
a „Představitelé
SSSR
Tyto články otiskly jen Zemědělské noviny, Mladá fronta ani
Rudé právo tyto články do svého vydání nezařadily. Československý sport se v pátek 4. dubna už k hokejovým událostem nevrací.
3.5 Dozvuky hokejových událostí V dalších dnech po čtvrtém dubnu 1969 se už v Rudém právu přímé reakce na výtržnosti na Václavském náměstí vůbec neobjevují. Deníku vládnou řetězce rezolucí, prohlášení a stanovisek vzájemně na sebe reagující. Jako např. v sobotu 5. dubna 1969 na straně jedna: „ Důvěru je nutno dokazovat KSČ"245.
činy: ohlas na prohlášení
předsednictva
ÚV
Tento ohlas mají na svědomí venkovské organizace KSČ. Hned vedle na stránce se
nachází „Stanovisko
výkonného
výboru předsednictva
ÚV KSČ"246,
ve kterém se výkonný
výbor zabývá stanoviskem Svazu českých novinářů a prezentuje v něm závěry, které ke stanovisku přijal. Od soboty 5. dubna 1969 do 16. dubna 1969 se v Mladé frontě jen střídají nejrůznější prohlášení ROH, byra ÚV KSČ, PÚV KSČ, ÚV KSČ, ÚV KSS a vlády ČSSR, na které tu a tam reagují podpůrné rezoluce jednotlivých občanů, nebo zájmových či profesních organizací (např. ÚV Č O S pracovníků v kovoprůmyslu). Žádný z těchto článků, se už ale konkrétně k noci z 28. na 29. března a demolici kanceláře Aeroflotu nevrací. Pouze se pravidelně hovoří o „současné
situaci v zemi". Všechny tyto články jsou nevýznamného charakteru. Stejně jako
články informující o pobytu maršála Grečka, který setrval s malou přestávkou v NDR v ČSSR
242
D U B Č E K , A l e x a n d e r . A . D u b č e k k s o u č a s n é v n i t r o p o l i t i c k é s i t u a c i . Zemědělské noviny: Deník
venkova.
4 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č . 8 0 , s. 1 - 2 . _ „. . .. , M Jnf%n 2 4 3 Č T K . Z j e d n á n í b y r a Ú V K S Č . Zemědělské noviny. Deník venkova 4 . 4 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 80, 1 2 4 4 Č T K . P ř e d s t a v i t e l é S S S R n a v š t í v i l i L. Š t r o u g a l a . Zemědělské noviny: Deník venkova. 4 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 . č. 8 0 , ^
D ů v ě r u j e n u t n o d o k a z o v a t č i n y : O h l a s n a p r o h l á š e n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Rudé právo. 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 ,
č 81 s 1 2 4 6 S t a n o v i s k o v ý k o n n é h o v ý b o r u p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Rudé právo. 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 8 1 , s. 1.
-58-
až do neděle 13. dubna, jak o tom Mladá fronta informuje v článku „Maršál Grečko odletěl z ČSSR"247
v úterý 15. dubna.
V Mladé frontě se před plenárním zasedáním ÚV KSČ neobjevuje žádný článek, nebo alespoň poznámka, že by se tato zásadní stranická a tedy i státní akce měla konat, natožpak kdy. Lze si to vyložit jako součást bezpečnostní přípravy strany na tuto bezpečnostně rizikovou akci. Až 18. dubna se na první straně objevují informace o zvolení Gustava Husáka prvním tajemníkem ÚV KSČ. V porovnání s ostatními deníky se k hokejovým událostem poměrně často vrací Práce. Sobotní Práce z pátého dubna začíná své vydání informací o zasedání vlády2'18, ale o událostech v noci z 28. na 29. března zde už nenalezneme nic. Jde o text o ekonomické situaci ve státě. Naopak jiný text na titulní straně se k zmiňovaným událostem ještě vrací. „Ze stanovisek
kprohlášení
PÚV KSČ"249, je stejně jako v pátek 4. dubna označen zkratkou (r) a
je to znovu souhrn nejrůznějších vyjádření, reakcí a provolání ke stanovisku ÚV KSČ ze středy 3. dubna. Stejně j a k o Zemědělské noviny tak i Práce přináší ve středu 9. dubna 1969 na své titulní straně svým čtenářům informaci, že 17. dubna se v Praze uskuteční plenární zasedání ÚV KSČ, a to v nepodepsaném článku „Komuniké z předsednictev
ÚV KSČ a ÚV
KSS"'3".
Práce, jak už j e zřejmé z názvu, přináší i vyjádření samostatné slovenské strany, které je ale v podstatě kopií vyjádření ÚV KSČ, jen se slovenskými reáliemi. V dalších dnech se pak v Práci střídá další nekonečná řada prohlášení a reakcí na ně. ÚV ČSTV"251.
9. 4. 1969, strana osm „Stanovisko předsednictva jednání předsednictva
Ústřední rady ČSROH"252,
10. 4. 1969, strana jedna „ Z
atd. Stejně jako zemědělské noviny i Práce
v pondělí 14. dubna informuje své čtenáře o probíhajících přípravách na plenární zasedání ÚV KSČ v článku „ Zasedal výkonný výbor předsednictva
ÚV KSČ"253.
V úterý 15. dubna 1969 najdeme v Práci na první straně krátkou informaci o odjezdu maršála Grečka z ČSSR „ Maršál Grečko odcestoval"254,
247 248 249
kterou otiskly i ostatní deníky.
Č T K . M a r š á l G r e č k o o d l e t ě l z Č S S R . Mladá fronta. 1 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 8 8 s. 1 Z a s e d a l a v l á d a Č S S R . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , c. 81, s. T (r). Z e s t a n o v i s e k k p r o h l á š e n í P Ú V K S Č . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , c .
82 510 s 1 ' K o m u n i k é z p ř e d s e d n i c t e v Ú V K S Č a Ú V K S S . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č 83 s 1 3 2 é 1 S t a n o v i s k o p ř e d s e d n i c t v a Ú V Č S T V . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 8 2 , s. 252
Z j e d n á n í p ř e d s e d n i c t v a Ú s t ř e d n í r a d y Č S R O H . Práce:
Deník
revolučního
odborového hnuti. 1 0 . 4 . 1 9 6 9 , r o č .
25 č 83 s 1 2 5 3 Z a s e d a l v ý k o n n ý v ý b o r p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Práce: Denik revolučního odborového hnuti. 1 4 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 25 č 87 s 1 2 5 4 M a r š á l G r e č k o o d c e s t o v a l . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 1 5 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 8 8 , s. 1.
-59-
Zemědělské noviny se ve dnech po pátku 4. dubna 1969 věnují striktně tématům souvisejícím s venkovem a zemědělstvím. O problémech ve vnitropolitické situaci se nepíše. Střídají se jen nejrůznější rezoluce a vyjádření na podporu všech možných orgánů KSČ. Až ve středu 9. dubna přináší Zemědělské noviny na první straně nepodepsaný článek „Zasedalo předsednictvo
ústředního výboru KSČ"255, ve kterém informují své čtenáře o tom,
že: „ Dne 17. dubna projedná plenární zasedání ÚV KSČ současnou politickou situaci v zemi, která je i nadále
velmi vážná." Velmi nejasná formulace zatím neobsahuje žádné konkrétní
informace, ani náznak toho, že by mělo dojít k zásadním personálním změnám. V pondělí 14. dubna informují Zemědělské noviny své čtenáře textem z ČTK o probíhajících přípravách zasedání pléna ÚV KSČ 2í6 . Žádný z ostatních zkoumaných deníků tak podrobně j a k o Zemědělské noviny o přípravách zasedání neinformoval. Československý sport přináší v mezidobí mezi 4. a 17. dubnem 1969 jen tři články související s mistrovstvím světa ve Stockholmu nebo přípravou pléna ÚV KSČ. Ve středu 9. dubna na první „Předsednictvo
straně nepodepsané texty „ Z jednání
předsednictva
UV KSČ"257
a
ÚV ČSTV k událostem z 28. na 29. 3. 1969"258, druhý článek pokračuje ještě
na straně dvě. V prvním textu upozorňuje Československý sport své čtenáře na to, že UV KSČ v úterý 2. 4. 1969 vydal kritické vyjádření k událostem po druhém zápase ČSSR - SSSR na světovém šampionátu ve Stockholmu. Znovu na konci nechybí připomínka, že kompletní znění prohlášení přináší ostatní denní tisk. Ve druhém článku „Předsednictvo
ÚV ČSTV k událostem z 28. na 29. 3.
1969"
vyjadřuje předsednictvo ÚV ČSTV plnou podporu prohlášení ÚV KSČ. Ve čtvrtek 10. dubna pak Československý sport otiskuje analytický článek z pera trenéra
československé
trenéra"259,
hokejové
reprezentace
Vladimíra
Kostky
„Stockholm
očima
ve kterém se Kostka vrací k šampionátu a rozebírá sportovní pohledy na
mistrovství s desetidenním odstupem. V odstavci s mezititulkem „Zneužitý sportovní
úspěch"
Kostka odsuzuje násilí na Václavském náměstí v noci z 28. na 29. března 1969. O politických událostech v dalších dnech Československý sport nepíše.
255
Z a s e d a l o p ř e d s e d n i c t v o ú s t ř e d n í h o v ý b o r u K S Č . Zemědělské
noviny: Deník venkova. 4 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 8 3 ,
S. 1. 256 257 258
Č T K . P ř í p r a v a p l é n a Ú V K S Č . Zemědělské noviny. Deník venkova. 14 4 . 1 9 6 9 rot 2 5 , č. 8 7 , s. 1. Z j e d n á n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . Československý sport. 9 . 4 . 1 9 6 9 , roc. 17, c. a d , s. i . P ř e d s e d n i c t v o Ú V Č S T V k u d á l o s t e m z 2 8 . n a 2 9 . 3. 1 9 6 9 . československy sport. 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 1 7 , c . 8 3 , s.
™ S t o c k h o l m o č i m a t r e n é r a . Československý
sport. 1 0 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 17, č. 8 4 , s. 7 .
-60-
3.6 Husák do čela ÚV KSČ Normalizační proces v Československu dostal definitivní zelenou
17. dubna na
plenárním zasedání UV KSČ. Alexander Dubček požádal o uvolnění z funkce, ve které ho nahradil Gustav Husák. Rudé právo následujícího dne, 18. dubna 1969, se o Dubčekovi zmiňuje v „perexu"
první strany tezí: „A. Dubček požádal o uvolnění z funkce".
Celá první
strana je pak tematicky zaměřena na pokrytí sjezdu. V projevu
presidenta
ČSSR
Ludvíka
Svobody 260
znovu
zaznívá
připomenutí
hokejových událostí, jako jednoho z nejkrizovějších okamžiků roku 1969: „ Událostmi koncem března řada těchto krizí vyvrcholila. zmařily
... Způsobily nejvážnější škody našim
úsilí řady měsíců a vrátily náš vývoj hluboko zpět."
zájmům,
V dalším průběhu projevu
Svoboda popisuje odchod Alexandra Dubčeka a nominaci Gustava Husáka na funkci prvního tajemníka ÚV KSČ. Rudé právo uveřejňuje také projev Gustava Husáka k plénu ÚV KSČ 2 '' 1 . Husák v něm uvádí, že změna na postu prvního tajemníka je jedním z řešení krizového vývoje, který ve státě panuje už rok. „ Všechna tato opatření byla provedena na návrh dosavadního tajemníka
ÚV KSČ soudruha Dubčeka, v dohodě s nim a v dohodě se všemi dalšími
soudruhy.
... Základem naší politiky zůstává i nadále polednová politika, demokratický
v naší společnosti,
prvního vedoucími proces
tak jak byly zachyceny v rezoluci ÚV KSČ z minulého roku. "
Posledním návratem k březnovým událostem v Rudém právu ve zkoumaném období je článek „Z hokejové sekce "262, ve které je ve zkratce uveřejněna zpráva Předsednictva ústřední sekce ledního hokeje při ČSTV. Předsednictvo děkuje všem reprezentantům za vynikající sportovní výkony (o nepodávání rukou nebo přelepování hvězdiček ve státní znaku ani zmínka), v závěru článku pak děkuje všem svým fanouškům. „Odmítá jednotlivců
a skupiny, které zneužily radostných projevů sportovní
však činy
těch
veřejnosti."
Mladá fronta v pátek 18. dubna 1969 zveřejňuje na první straně tři články o novém vedení ÚV KSČ. Všechny tři začínají na straně jedna a pokračují na straně dvě. Jsou to „Plenární
zasedání
projev prvního
260 261 262 263 264 265
ÚV KSČ"263,
tajemníka
„Televizní
projev presidenta
republiky"264
a „ Televizní
ÚV KSČ Dr. Gustava Husáka.1,265 Ve všech těchto článcích autoři,
S V O B O D A L u d v í k . P r o j e v s o u d r u h a L u d v í k a S v o b o d y . Rudé právo. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 4 9 , č. 9 1 , s. H U S Á K , G u s t a v . P r o j e v s o u d r u h a dr. G u s t a v a H u s á k a . Rudé právo. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 9 1 , s. Z h o k e j o v é s e k c e . Rudé právo. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 4 9 , č. 91, s. 8. Č T K . P l e n á r n í z a s e d á n í Ú V K S Č . Mladá fronta. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 25, č. 9 1 s . 1 - 2 . S V O B O D A , L u d v í k . T e l e v i z n í p r o j e v p r e s i d e n t a r e p u b l i k y . Mlada fronta. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 . roč. 2 5 č. 9 1 H U S Á K , G u s t a v . T e l e v i z n í p r o j e v p r v n í h o t a j e m n í k a U V K S Č Dr. G u s t a v a H u s a k a . Mlada fronta.
r o č . 2 5 , č. 9 1 , s . 1 - 2 .
-61 -
1. 1.
s 1 --2. 18.4.1969,
ať už j e to Č T K v případě prvního článku, nebo oba státníci popisují průběh zasedaní a okolnosti z m ě n . Sobotní Mladá fronta z 19. dubna 1969 pak už přináší reakce na zvolení nového vedení Ú V K S Č . Mladá fronta přetiskuje text ČTK „Podpora novému vedení KSČ"266,
ve
kterém p o p i s u j e rezoluce pražských podniků a závodů a také telegramů jednotlivých občanů na podporu n o v é h o vedení KSČ. V č l á n k u „ V linii polednových
dokumentů"267,
který MF rovněž převzala z ČTK, je
obsažen výtah z usnesení pléna ÚV KSČ ze 17. dubna 1969. Usnesení obsahuje myšlenky, které by měly stranu a stát vést v kolejích reformního komunismu nastoleného po lednu 1969. „Usnesení strukturu
a rezoluce
UV KSČ
společenských
sil, jakož
vývoje a základní
úkoly obsažené
od ledna
1968 v podstatě
i celkovou politickou
politicky
správně
oceňovaly
situace v zemi. Zhodnocení
v rezoluci ÚV KSČ z listopadu 1968 dávají jasný
tohoto program
straně a všemu lidu pro nejbližší období. " N a straně j e d n a uveřejňuje sobotní Mladá fronta také text závěrečného projevu prvního t a j e m n í k a Gustava Husáka „Nedovolme
stupňovat napětí"268.
Text hovoří o současné
situaci v z e m i a o jejích vyhlídkách pod novým vedení KSČ do budoucna. Projev Gustava Husáka p o k r a č u j e ještě na straně čtyři, kterou celou sám zabírá. N a straně j e d n a se plenárnímu zasedání ÚV KSČ ještě věnují články akceschopnost
strany"269
straně sedm), a „Životopis
„Zvýšit
z ČTK, o složení nového předsednictva ÚV KSČ (pokračuje na dr. Gustava Husáka"270
(pokračuje na straně dvě).
Páteční vydání Práce z 18. dubna 1969 začíná informací z plenárního zasedání ÚV KSČ „Nové
vedení
KSČ"271.
Na titulní straně jsou, stejně jako v ostatních denících, ještě
projevy presidenta Ludvíka Svobody a nového prvního tajemníka ÚV KSČ Gustava Husáka 273
y
„ Projev presidenta
272
ČSSR v Čs. televizi "
a „ Projev Gustava Husáka v Cs. televizi"
.
Titulní strana sobotní Práce z 19. dubna patří celá plenárnímu zasedání ÚV KSČ. Práce i n f o r m u j e své čtenáře o schůzi v rozsáhlých článcích „Zpráva o složení
266 267 260 269 2713 272
273
předsednictva
Č T K . P o d p o r a n o v é m u v e d e n í K S Č . Mladá fronta. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 6. 9 2 s. 1 - 2^ Č T K . V líníí p o l e d n o v ý c h d o k u m e n t ů . Mladá fronta. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 roc. 25i č. 9 2 , s. 1 - 2 . H U S Á K , G u s t a v . N e d o v o l m e s t u p ň o v a t n a p ě t í . Mladá fronta. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 roč. 2 5 , č. 9 2 , s. 1 - 4. Č T K . Z v ý š i t a k c e s c h o p n o s t s t r a n y . Mladá fronta. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 25, č. 9 2 s. 1 - 7. Ž i v o t o p i s d r . G u s t a v a H u s á k a . Mladá fronta. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , c . 9 2 , s 1 - 2. N o v é v e d e n i K S Č Práce' Denik revolučního odborového hnuti. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 25, č. 9 1 , s. 1. S V O B O D A L u d v í C p r o j e v ^ r e s t d e n t a Č S S R v č s . televizi. Práce: Deník revolučního odborového
hnut,.
' ' H U S A K r 0 G u s i a v 9 ProjeV Gustava
hnuti.
Husáka
včs.
televizi. Práce:
1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 1 , s. 1 - 4 .
-62-
Denik
revolučního
odborového
ÚV KSČ"274,
„Usnesení pléna ÚV KSČ"275
(pokračuje na straně tři), „Blahopřání ÚV KSSS
276
a „ Provolání ústředního výboru KSČ "27?.
Gustavu Husákovi"
N a třetí straně pak přináší Práce závěrečný projev Gustava Husáka z plenárního zasedání Ú V KSČ „Zprojevu Husákovi „Zživotopisu
G. Husáka na plénu ÚV KSČ"278, potom informace o Gustavu
dr. G. Husáka, Csc. "279 a také informace o tom, jak na zasedání pléna
ÚV KSČ zareagovaly další stranické orgány v Československu „První den po ,, „280 plenu.
závažném
Páteční Zemědělské noviny otevírají své první vydání po volbě nového předsednictva ÚV KSČ článkem z ČTK ,, Změny ve vedení strany: Prvním tajemníkem ÚV KSČ zvolen dr. G. Husák"281.
Článek neopomíjí informaci, že Alexander Dubček sám požádal o uvolnění
z funkce a ještě předtím doporučil i další personální a strukturální změny v organizaci KSČ. Mladá fronta stejný článek otiskla pod názvem „ Plenární zasedání ÚV KSČ". Zemědělské noviny se pak s Mladou frontou a Rudým právem shodují na přetištění projevů prezidenta republiky Ludvíka Svobody a Gustava Husáka. Zemědělské noviny je ^82 otiskly pod názvy „Projev presidenta
republiky
L. Svobody"
a „Projev dr.
Gustava
"283.
Husáka
V sobotu
19. dubna
1969 Zemědělské noviny ještě přetiskují usnesení
strany"284
a
Na první straně se také objevuje ještě jednou výtah
ze
ústředního výboru KSČ „Soustředit „Provolání
ÚV KSČ"285.
pléna
síly na důsledné uskutečnění programu
závěrečného projevu nového prvního tajemníka ÚV K S t „ Projev dr. Gustava Husáka. ""sú
274
Z p r á v a o s l o ž e n í p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č . P r á c e : Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č .
9 2 , s. 1. 2 7 5 U s n e s e n í p l é n a Ú V K S Č . Práce: Deník revolučního odborového hnuti. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 9 2 , s. 1 - 3. 2 7 6 B l a h o p ř á n í Ú V K S S S G u s t a v u H u s á k o v i . P r á c e : Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 92 s 1 - 3 2 7 ? ' P r o v o l á n í ú s t ř e d n í h o v ý b o r u K S Č . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 2 , s. 1. 2 7 8 Z p r o j e v u G . H u s á k a n a p l é n u Ú V K S Č . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 9 2 , s. 3. Z ž i v o t o p i s u d r G H u s á k a C s c . . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 2 , s. 3 . 2 8 0 P r v n í d e n p o z á v a ž n é m p l é n u . Práce: Deník revolučního odborového hnutí. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , roč. 2 5 , č. 9 2 , s. 3 ^ 2 8 1 Č T K . Z m ě n y v e v e d e n í s t r a n y : P r v n í m t a j e m n í k e m Ú V K S Č z v o l e n dr. G . H u s á k . Zemědělské noviny: Deník venkova. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 1 , s. 1. „ „ , 2 8 2 S V O B O D A , L u d v í k . P r o j e v p r e s i d e n t a r e p u b l i k y L. S v o b o d y . Zemědělske noviny: Deník venkova. 18.4.1969, roč 2 5 č 9 1 s 1 2 8 3 H U S Á K , G u s t a v . P r o j e v d r . G u s t a v a H u s á k a . Zemědělské noviny: Deník venkova. 1 8 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 1 , s. 279
1
284
ČTK.
Soustředit
síly n a d ů s l e d n é u s k u t e č n ě n í
p r o g r a m u s t r a n y . Zemědělské
noviny:
Deník
venkova.
1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 2 , s. 1. . * „ ~ „ , 2 8 5 Ú s t ř e d n í v ý b o r k o m u n i s t i c k é s t r a n y Č e s k o s l o v e n s k a . P r o v o l á n í U V K S Č . Zemedelske noviny. Deník venkova. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o č . 2 5 , č. 9 2 , s. 1. „ ,, , ,n . ,nco . . Q0 e 2 8 6 H U S Á K , G u s t a v . P r o j e v d r . G u s t a v a H u s á k a . Zemědělské noviny: Deník venkova. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 2 5 , č. 9 2 , s.
1.
-63-
Páteční vydání Československé sportu z 18. dubna 1969 obsahuje na první straně krátkou noticku „Dr. G. Husák prvním tajemníkem ÚV KSČ"287, ve které deník své čtenáře odkazuje na ostatní denní tisk. Sobotní perspektivu
vydání Československého ((288
a jistotu"'
sportu pak přináší sloupec s názvem
, což je výtah ze závěrečného projevu Gustava Husáka na plenárním
zasedání ÚV KSČ 17. dubna. Deník opět odkazuje k plnému znění v denním tisku.
287 288
„Dát
D r . G . H u s á k p r v n í m t a j e m n í k e m Ú V K S Č . československý sport. 1 8 . 4 1 9 6 9 r o č . 1 7 , č. 9 1 , s. 1 D á t p e r s p e k t i v u a j i s t o t u . Československý sport. 1 9 . 4 . 1 9 6 9 , r o c . 17, c. 9 2 , s. 1.
-64-
Závěr Na základě analytického srovnání kapitol 1 a 2 s kapitolou 3 je zřejmé, že svoboda projevu z doby Pražského jara již v březnu a dubnu 1969 neexistovala. Informace se dostávaly ke čtenářům neúplné. Nefungovala sice předběžná cenzura jako v 50. letech, kdy v redakci seděl cenzor a kontroloval obsah, ale novináři již začali uplatňovat systém autocenzury. Vedení redakcí měla obavu z toho, jak na texty jejich deníků bude reagovat ČÚTI (Český úřad tiskového dohledu) a aparát ÚV KSČ. ČÚTI vydával pokyny, co se v novinách má či nemá objevit, a na vedeních redakcí již bylo ohlídat, aby články v novinách těmto pokynům odpovídaly. O tom, jaká byla atmosféra mezi československými novináři na mistrovství světa ve Stockholmu, přinesl cenné svědectví redaktor Mladé fronty Václav Pacina (kapitola 3.2, strana 38). Jeho výpověď je zároveň důkazem o tom, že novináři záměrně zamlčovali skutečnosti. Jak Pacina sám vysvětluje, ze strachu. Práce redaktorů byla ovlivněna tím, že již v září 1968 Úřad pro tisk a informace požadoval po redakcích, aby se vyhýbaly kritice zemí, které poslaly do Československa svá vojska, tedy i SSSR. Sportovní redaktoři to měli na mysli a jistě je to ovlivňovalo při psaní textů o hokejových zápasech. Po skončení světového šampionátu sdělovací prostředky pouze kopírovaly prohlášení, rezoluce a stanoviska všech možných státních i stranických orgánů, místo toho, aby se zabývaly skutečně důležitou otázkou: Proč došlo k demolici kanceláře Aeroflotu. Také zpravodajství z pobytu maršála Grečka v Československu bylo útržkovité, přitom tento muž výrazně ovlivnil polické směřování Československa. Zamlčování skutečností pak vyvrcholilo při přípravě plenárního zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa, o které některé deníky ze strachu z veřejného mínění raději vůbec neinformovaly.
-65-
Summary
The bachelor thesis "Ice-Hockey its Propaganda
Misuse by Communistic
World Championship
1969: Altack on Aero/Jot and
Regime" considers story of March and April 1969,
when Czechoslovak national team during Ice-Hockey World Championship 1969 defeated twice Soviet national team. Celebration of the second victory on the Wenceslaw's Square in Prague and demolition of Soviet air agency Aeroflot office led to the callback of Alexander Dubček as a firs secretary of Central Committee of Czechoslovak Communist Party. The main part of the work contains a deep search of five generál dailies Rudé právo, Mladá fronta, Práce and Zemědělské noviny and one specialized daily Československý sport in the period from the 15th March to the 20th April. The bachelor thesis has also a theoretical part. It shows on the basis of today available historical sources, how the things in Stockholm and later in Prague really happened. Comparison of these two parts then shows that a freedom of a word in Czechoslovakia in the beginning of year 1969 did not exists any more. Just six month after reestablishing censorship in this country.
-66-
Seznam použitých pramenů a literatury
Prameny: Denní tisk: •
Československý sport. 15.3. - 20.4.1969. Ročník 17. Čísla 63 - 9 2 .
•
K1RCITNER, Jaroslav. Šampionáty převážně nevážně. Mladý svět. 27.4.2004, roč. 45, č. 17, s. 46.
•
KOVÁŘ, Pavel. HOKEJ, ŠANCE MALÉHO NÁRODA: Osudové osmičky. Reflex. 30.4.1998, roč. 8, č. 17, s. 76.
•
KOVÁŘ, Pavel. KRONIKA HOKEJOVÝCH BOUŘÍ. Reflex. 25.3.1999, roč. 9, č. 12, s. 28.
•
Mladá fronta. 15.3. - 20.4.1969. Ročník 25. Čísla 63 - 92.
•
Práce: Deník Revolučního odborového hnutí. 15.3. - 20.4.1969. Ročník 25. Čísla 63 92.
•
Rudé právo. 15.3.-20.4.1969. Ročník 49. Čísla 63 - 92.
•
ŠIŠKA, Milan. Dlažební kostky před Aeroflotem. Právo. 31.3.2007, roč. 17, č. 77, s. 21.
•
TUREK, Petr. Hokejisté přelepovali rudé hvězdičky. Českobudějovické listy. 3.4.2004, vol. 12, s. 49. Rubrika Víkend - historie
•
Zemědělské noviny: Deník venkova. 15.3. - 20.4.1969. Ročník 25. Čísla 63 - 92.
Internet: •
PACINA, Václav. Hokejová pomsta za okupaci. IDnes.cz [online]. 25.03.2004 [cit. 2007-04-07]. Dostupný z WWW:
ntace_rav>. •
PACINA, Václav. Nadávali: Berete nám práci i holky!. IDnes.cz [online], 04.03.2005 [cit. 2007-04-07]. Dostupný z WWW: .
-67-
•
V A Č K Á Ř , Martin. Nezkrácená verze rozhovoru s Čáslavskou. IDnes.cz [online]. 2007 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW:
rozhovoru-s-caslavskou-fpv-/sporty.asp?c=A070503_130207_sporty_ber>.
Literatura: •
DOSKOČIL, Zdeněk. Duben 1969: Anatomie jednoho mocenského zvratu. Vyd. neuvedeno. Brno: Doplněk, 2006. 416 s. ISBN 80 - 7239 - 204 - 2.
•
FROLÍK, Josef. Špión vypovídá. 5. vyd. Praha : Orbis, 1990. 322 s. ISBN 80-2350004-X.
•
G O L O N K A , Jozef, VARSIK, Milan. Volali ma žiletka. 1. vyd. Bratislava : Šport, slovenské tělovýchovné vydavatelstvo, 1990. 311 s. ISBN 80-7096-031-0.
•
HAVLÍČEK, Dušan. Jaro na krku: Zážitky ze zákulisí sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince
1968. Vyd. 1. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1998. 229 s.
ISBN 8 0 - 8 5 2 7 0 - 8 2 - X . •
K A P L A N , Karel. Československo
v letech 1967 - 1969: 4. část. Vyd. 1. Praha: Státní
pedagogické nakladatelství, 1993. 81 s„ ISBN 80 - 04 - 26 142 - 6. •
K O L E K T I V autorů. Československé
dějiny v datech. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1986.
714 s. •
KONČELÍK, Jakub. Proměny řízení a kontroly médií v roce 1968. In KONČELÍK, Jakub, KOPPLOVÁ, Barbara, PRÁZOVÁ, Irena. Konsolidace vládnutí a podnikání
v
České republice a v Evropské unii. 1. vyd. Praha : Matfyzpress, 2002. s. 313-329. ISBN 80-85863-00-2. •
M A D R Y , Jindřich. Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969- 70 a role ozbrojených sil. 1. vyd. Praha : ÚSD AV ČR, 1994. 169 s. Sešity ÚSD; sv. 16. ISBN 80-85270-30-7.
•
M O C , Jiří. Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 1. vyd. Neuvedeno : Neuvedeno, 2001. 120 s„ ISBN 80-238-6795-4.
•
PITNER, Jaroslav. Hokejový generál vzpomíná. Jihlava : Madagaskar, 1997. 195 s., ISBN 80-86068-00-5.
•
V A N Č U R A , Jiří. Naděje a zklamání: Pražské jaro 1968. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1990. 160 s„ ISBN 80 - 204 - 0179 - 2.
-68-
Příloha: Rozhovor s Vladimírem Váchou Jak jste se dostal k žurnalistice a mohl byste popsat svou novinářskou kariéru?
Pocházím
z Českých
časopisům
a po maturitě jsem chtěl jít do novin. Osud tomu ale chtěl, že jsem se dostal na
lékařskou fakultu. zdravotnictví demokracie
Budějovic,
už na gymnáziu jsem dělal korespondenta
všem
možným
Přestože jsem se studiem neměl problémy, ukončil jsem ho. Myslím, že naše
nebylo poškozeno,
když jsem toho nechal. Pak jsem psal do Práce,
a zakotvil jsem v Rozhlase, kde jsem zůstal až do podzimu roku 1968. Odešel jsem
do televize, odkud mě vyhodili v roce 1974 a kam jsem se vrátil po roce 1989. To jsem jako vedoucí sportu v televizním publicistickém Pak už jsem rozhlasu.
Lidové
chtěl s novinařinou
centru. Měli jsme na starosti přímé
působil přenosy.
končit, ale oslovil mě Karel Tejkal, abych se vrátil do
Tam jsem prožil olympijské hry v Barceloně a znovu chtěl končit, ale přemluvili mě
a začal jsem
uvádět
Dobrá jitra. Zase jsem chtěl skončit, ale přišli za mnou z
rozhlasu
2 - Prahy,
sportovní
redakci veteránů,
začínám užívat
abychom
s Karlem Malinou a Václavem Svobodou dali
která fungovala
Českého dohromady
až do letošního března. Až teď v 77 letech si
důchodu.
Jak vzpomínáte na Mistrovství světa 1969 ve Stockholmu?
Nesmíme to přeceňovat. to netýkalo.
Těžištěm
Švédové věděli, že nás Sovětský svaz okupuje, ale zas tak moc se jich šampionátu
byly dva zápasy Československa proti Sovětskému
svazu.
Pro mě to byla klíčová událost, byl jsem na mnoha mistrovstvích světa, ale tohle pro mě mělo zvláštní
nádech,
nade mnou
protože jsem v srpnu 1968 během okupace vysílal v rozhlase. Visel proto
Damoklův
meč, ale před odjezdem do Švédska si nás pozval ředitel
televize
Zelenka a všichni jsme dostali požehnání, včetně mě.
Mistrovství mělo být původně v Praze. Pamatujete si, kdy Ústřední sekee ledního hokeje ČSTV vzdala pořádání šampionátu?
Vláda si nebyla jistá, jestli švédska.
Přitom
šampionát
nedojde k nějakým výtržnostem, tak mistrovství přeložili už byl solidně připravený.
-69-
Mně po něm doma zbyla
do
kravata
5 emblémem
Mistrovství
ale přesně si to už
světa Praha 1969. To rozhodnutí musela padnout někdy na podzim,
nepamatuju.
Jak probíhaly o b a zápasy se Sovětským svazem?
Při komentování Sovětským
zápasů jsme se střídali po deseti minutách. Během našeho druhého zápasu se
svazem,
4:2, ale Sověti
v pátek 28. března 1969, na mě vyšlo posledních deset minut. Vedli jsme
snížili.
Bušili do nás, Ragulin a další. Branka visela ve vzduchu.
pět minut to nebyl normální Zvláštní
byla poslední
Posledních
komentář, divák všechno viděl, takže každé slovo bylo
půlminuta:
zbytečné.
Ještě 20 vteřin, 15, 10, 5 KONEC! Na konci jsme
pak
zpívali státní hymnu, já z nás asi nejvíc falešně, jak jsem měl sevření hrdlo dojetím, ale lidi mi pak říkali, že to bylo
krásné.
Kdy jste se dozvěděli, co se pak stalo v Praze?
Původně
jsme
nevěděli,
Švédskem.
Stačila
S Milošem
Zouharem
večeři. Šli jsme Praha.
Švenk
zkoprnělí pohřebních
co se stalo. Poslední
zápas jsme
hráli v neděli 30. března
remíza a byli jsme mistry světa, ale nepovedlo se to a skončili jsme a Rudolfem
Galiem jsme se v sobotu večer rozhodli, že nepůjdeme
se třetí. na
na pokoj a pustili jsme si švédské televizní noviny. První, co jsme viděli, byla od muzea
a já jak jsem svícnů.
nepokoje z druhé
Podle
dolů na Václavák a rozbitý Aeroflot. Dívali jsme se na to jako to viděl, tak jsem
si nahlas pomyslel:
Tak kamarádi,
cítím
mě byla StB ráda, že se něco stalo, oni k zásahu
vůni
potřebovali
strany.
O tom, že hokejisté nepodají ruku sovětským soupeřům, jste dopředu kromě hráčů věděli jen Vy, z Brna Miloš Zouhar a z Bratislavy Rudolf Gallo, jak je to možné?
Mně to řekl Gusta Havel, ale nikdo nevěděl, jak to nakonec dopadne. Byly i hlasy mezi hráči, že by se to nemělo všichni ostatní
udělat. Já jsem jen věděl, že se něco podobné děje, ale nakonec jsem
čekal,
co se ve skutečnosti
stane, protože si to mohli v šatně před
rozmyslet.
-70-
jako
zápasem
Byli jste s hokejisty kamarádi, nebo šlo jen o profesní vztah?
V rozhlase jsem Standou
vysílal své první mistrovství světa už v roce 1958 v Praze. Pak jsme se se
Zikmundem
v Grenoblů
na šampionátech
střídali po roce. Já v rozhlase
dělal
1968, ale pak jsem šel do televize, takže jsem se dostal i do
S klukamajsme
olympiádu Stockholmu.
se pravidelně potkávali a velice dobře jsme se znali, měli k nám duvěru.
Jak moc bylo vidět, že si hokejisté nepodali ruce se sovětskými soupeři a jako moc bylo poznat, že mají během druhého zápasu přelepenou hvězdu nad hlavou lva vc státním znaku?
Kdy to ustřihli v Praze nevím a nechci si vymýšlet. Já o těch přelepených hvězdách sice věděl, ale ze střechy Johaneshovu
nebylo vidět, jestli to skutečně udělali. Zase jsem nevěděl, jestli si
to před zápasem
nerozmysleli. Navíc jsem ani nevěděl, jestli to bylo poznat v televizi. Na mém
malém monitoru
na komentátorském
nakonec
stanovišti to rozhodně poznat nebylo. Ale z toho jsem se
vymluvil.
Co se stalo po Vašem návratu ze Švédska?
Když jsme
se vrátili ze Švédska, obvinili mě, že jsem rozpoutal rozbití Aeroflotu. Tak čtvrt
toku možná dva měsíce po našem návratu ředitel televize Zelenka sestavil komisi, která měla najít větu: „ Tak to doma pěkně oslavte, však vy víte jak", která měla rozpoutat nepokoje. Měl jsem
rozhlasový
záznam komentáře, který si stále přetáčeli a hledali tu větu. I když si to
přetáčeli pořád dokola, tak samozřejmě nic nenašli. Nakonec museli uznat, že to byl normální komentář
úměrný
komentáři,
každý sedl do auta a jel na Václavák. Nakonec jsem se tedy obhájil, ale stejně mi
to pak
významu
tohoto utkání.
Tehdy nikoho nezajímalo,
co Vácha říká v
nepomohlo.
Takže tu větu: „Tak to doma pěkně oslavte, však vy víte jak?" kvůli které jste pak musel z televize odejít, jste nikdy neřekl.
Nikdy jsem
to neřekl. Taky tu větu pak taky nikdy nikdo nenašel, protože jí prostě
nemohl.
-71 -
najít
M o h l byste p o p s a t okolnosti svého nuceného odchodu z televize?
Nebylo
to hned po mistrovství.
Každý den jsem si prožíval pěkné nervy, šel jsem do práce
s tím, že nevím, jak budu odcházet. Pak nejdřív přišel pokyn, že nesmím na obraz, pak že nesmím ani mimo obrazovku, nesmím být slyšet. Pak jsem se ještě připletl k MSJ v Prešově. Byli jsme
tam
stejná
Československo
komentátorská
sestava jako
ve Švédsku.
Do finále
se
a Sovětský svaz, Sověti zaslouženě vyhráli 6:2. Dvě minuty před koncem se
ale stala nepříjemná puk k mantinelu.
věc. Za Sověty chytal tehdy ještě junior Tretjak, vyjel z brány a přišlápl
A jeden z našich ho pořádně přišpendlil. Tretjak se otočil a jednu mu natáhl.
Začala hrozná mela, hromadná rvačka. Když pak zápas skončil, pořadatelé i přesto závěrečný
dostaly
ceremoniál.
nasadili
Když se hrála sovětská hymna, stadion v Prešově pískal a bouřil. Já
jsem si říkal, že musím rychle něco vymyslet, abych to odsoudil, ale na druhou stranu,
abych
zase nebyl za kašpara. A najednou mě to osvítilo a svedl jsem všechno na sport: „ Tak tedy skončilo
finále.
zasloužené fanoušci,
Vy, kteří jste ho viděli, musíte uznat, že vítězství Sovětského svazu
bylo
a ti, co tu teď pískají, to jsou ti, které známe i z našich ligových zápasů. To jsou kteří neumí uznat k\>alitu soupeře a smířit se sportovní porážkou."
Po cestě nočním
vlakem do Prahy jsem ráno v Praze zašel do redakce, kde mi už řekli, abych šel za šéfem. Nasadil poker face a řekl: „ Kluci, když se nebudete chtít angažovat, jděte od toho. " Já jsem si ale na nádraží
koupil Rudé právo, kde už byl referát ze zápasu. K závěrečnému pískotu
hymně tam bylo napsáno: mě zachránilo,
při
"Správně to řekl komentátor československé televize Vácha." To
Rudé právo přece jen byl ústřední orgán strany, ale zase jen na chvíli. Byl to
takový další lupínek, pak to pomalu dospělo do roku 1974. To jsem byl půl roku z práce, na operaci s ploténkami.
Když jsem se vrátil, musel jsem podepsat, že odcházím z televize.
Jak jste prožíval let s hokejisty zpátky do Československa?
V Praze bylo otevřené přistání přesunulo Aerolinie starém
nové letiště, ale soudruzi měli obavy, aby ho lidi nerozbili, tak se
na letiště staré. Neletěli jsme přímo, ale v Kodani se přestupovalo.
pro nás měly připravené
Naše
šampaňské, slavilo se. Když jsme doletěli do Prahy, na
letišti byla hrozná mela. Široko daleko jen lidi a transparenty: „Vítáme vás, kluci,
zpátky, děkujeme
za ty pátky. " „ Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to. " Byla tam i
televize, točili reportáž pro Televizní noviny. Slyšel jsem tam snad nejkratší rozhovor v životě. Vládo Dzurilla
přistoupil
k mikrofonu a po chvilce mlčení s dojetím řekl: „Přepačtě,
němóžem. " A tím celý rozhovor skončil. -72-
ja
Jak moc velký zásah do Vašeho života byl nucený odchod z televize a eo jste potom dělal?
Po té operaci
jsem
dostal částečný
invalidní důchod, což mě zachránilo před
kopáním
kanalizace
na Šumavě. Nabídli mi místo ve výpočetním ústavu, ale to jsem
Nakonec
jsem
hodin denně zapisoval
zahrádku. Poločas. už trochu
šest
V roce
v autoprovozu
ujeté kilometry
1983 mi zavolali ze Slavie, jestli bych knim
nějakým odmítl.
a staral se o
nechtěl jít dělat
časopis
Ve Slavii jsem se pak dočkal roku 1989. Víte, rok 1989 byl krásný, ale pro mě přišel pozdě.
Litujete dnes toho, že jste musel z televize odejít?
Já jsem tehdy stejně uvažoval, jak svou novinářskou kariéru zakončím. Uvědomoval jsem si, že tímto způsobem přišlo
z druhé
rehabilitováni
to dál nešlo dělat, jestliže jsem si chtěl zachovat čistý štít. Ono to nakonec
strany.
Rozhodně jsem
toho ale nikdy nelitoval. Po roce 1989 jsme
v televizi, ale těch 20 let nám samozřejmě nikdo zpátky dát nemohl.
-73-
byli