Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta katedra výtvarné výchovy

Pravěká keramika a její odraz v současném umění

Autorka: Eliška Marková Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Pavel Šamšula, Csc.

Praha 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a při jejím zpracování jsem vycházela pouze z uvedené literatury.

…..................................................................

Poděkování Děkuji panu docentu Pavlu Šamšulovi za cenné připomínky a vlídné vedení mé bakalářské práce. Za počáteční impulsy děkuji paní magistře Lucii Tatarové.

Anotace Marková, E.: Pravěká keramika a její odraz v současném umění /Bakalářská práce/ Praha 2011, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 83 s. (Přílohy: Keramický objekt, 135 položek obrazové dokumentace)

Práce obsahuje teoretickou studii a výtvarný projekt, které jsou obsahově propojeny tématem keramické tvorby v období pravěku a odtud vycházejícími vlivy na současnou uměleckou tvorbu. Cílem práce je zkoumat techniky, materiály a témata pravěké keramické tvorby, hledat vlivy pravěké keramiky na současnou uměleckou tvorbu, zpracovat výtvarný projekt na toto téma a vytvořit keramický artefakt inspirovaný pravěkou keramikou. Přínosem práce je autorský návrh uceleného pedagogického výtvarného projektu vycházejícího z pravěké keramiky. Práce dokládá, že vlivy pravěké keramické tvorby na současné umění lze sledovat a identifikovat ve třech základních rovinách: ve výběru tematického obsahu děl, ve volbě technik zpracování materiálů a ve způsobu zpracování tématu, především stylizaci, zjednodušení a lineárnosti.

Klíčová slova výtvarná výchova, keramika, pravěké umění, soužití s přírodou, užité umění, figura, stylizace

Annotation

Marková, E.: Prehistoric ceramics and its reflection in contemporary art /Bachelor thesis/ Prague 2011, Charles University in Prague, Faculty of Education, Department of Art Education, 80 p. (Attachments: Ceramic object, 135 pictures)

The work includes theoretical study and art project, which are both linked to the theme of prehistoric ceramic art and its influences on contemporary art. The aim is to examine the techniques, materials and themes of ancient ceramic production, search for the effects on contemporary art, process an art project on this topic and create own artifact inspired by the prehistoric ceramics. The benefit of this work is a comprehensive educational art project based on ancient ceramics. The work shows that the effects of prehistoric ceramic art in the contemporary art can be tracked and identified in three basic levels: the selection of the thematic content, the choice of materials and processing techniques and in the ways of covering the topic, in particular at stylization, simplification and linearity.

Key words art education, ceramics, prehistoric art, coexistence with nature, applied arts, figure, stylization

Obsah

Úvod .................................................................................................................................. 8 1.

Teoretická část .......................................................................................................... 9 1.1.

Historie pravěké keramiky ................................................................................ 11

1.1.1.

Pravěká plastika......................................................................................... 15

Motivy zobrazující lidskou postavu ..................................................................... 16 Zvířecí motivy ...................................................................................................... 18 1.1.2.

Technologické postupy .............................................................................. 19

Vytváření keramiky – postupy............................................................................. 20 Způsoby úprav a dekorací pravěké keramiky ...................................................... 20 Sušení a pálení hlíny............................................................................................ 21 1.2.

2.

3.

Vliv pravěké keramiky v současné umělecké tvorbě ........................................ 22

1.2.1.

Land art a Andy Goldsworthy ................................................................... 23

1.2.2.

Figura, množení prvků a Antony Gormley ................................................ 26

1.2.3.

Výtvarná stylizace a Lauri Rankka ............................................................. 28

1.2.4.

Užité umění a Finský design ...................................................................... 29

Výtvarná část .......................................................................................................... 32 2.1.

Experimentování s technikami - přípravné skici ............................................... 32

2.2.

Inspirace pravěkem ve vlastní tvorbě ............................................................... 37

Pedagogická část .................................................................................................... 41 3.1.

Keramika jako tvořivá činnost dětí ................................................................... 42

předškolního věku ....................................................................................................... 42 3.1.1.

Výsledky výtvarné činností dětí ............................................................... 44

3.1.2.

Reflexe vedení keramického krouţku v MŠ ............................................. 47

3.2.

Návrh výtvarného projektu člověk-země, člověk-Země ................................... 50

3.2.1.

VN1 Moje krajina ..................................................................................... 52

3.2.2.

VN2 Jako stvořitel .................................................................................... 55

3.2.3.

VN3 Já a příroda ....................................................................................... 58

3.2.4.

VN4 Naše stopy ........................................................................................ 62

3.2.5.

VN5 Já v akci ........................................................................................... 65

3.2.6.

Reflexe vlastního návrhu projektu ............................................................ 67

Závěr................................................................................................................................ 69 Použitá literatura............................................................................................................. 71 Elektronické zdroje .......................................................................................................... 73 Zadání bakalářské práce .................................................................................................. 75 Seznam obrazové dokumentace ..................................................................................... 77 Zdroje obrázků ................................................................................................................ 81

Úvod Tématem mé práce je keramická tvorba v období pravěku a odtud vycházející vlivy na současnou uměleckou tvorbu. Jedná se o období lidských dějin, o kterém nemáme mnoho doložených informací. Přesto však prostřednictvím archeologických nálezů a jejich analýzy máme určitou představu o tom, jak se v pravěku žilo a tvořilo. Vybrala jsem si toto období, protože otázky týkající se přímého soužití s přírodou a potřeby harmonie s krajinou jsou pro mě osobně velmi důležité. Život ve velkoměstě naší současné civilizace mi dává denně řadu příležitostí si tuto důležitost uvědomovat. Cílem mé bakalářské práce je zaměřit se na fenomén pravěké keramické tvorby a zkoumat techniky, materiály a témata, která zpracovává. Dále budu hledat vlivy pravěké keramiky na současnou uměleckou tvorbu, budu se zamýšlet nad možností zpracování tématu pro výuku výtvarné výchovy a navrhnu své řešení tohoto tématu s žáky. Ve své vlastní výtvarné tvorbě budu vytvářet keramický artefakt inspirovaný pravěkou keramikou. Jak bude v práci ukázáno, tato inspirace se odehrává ve třech základních rovinách: ve výběru tematického obsahu děl, ve volbě technik zpracování materiálů a konečně ve způsobu zpracování tématu, tj. stylizaci, zjednodušení a lineárnosti. Charakter práce umožňuje doložení bohatým obrazovým materiálem. V textu jsem některé obrázky upravila ořezem s ohledem na celkovou grafickou úpravu, v příloze na přiloženém CD jsou v původním tvaru. Práce je členěna do tří základních částí, zároveň jsem se snažila o celkovou obsahovou propojenost a o výběr témat s ohledem na cíle práce. Část teoretická přináší v prvním oddíle stručný přehled historie pravěké keramiky, v druhém oddíle pak výběr současných umělců, v jejichž díle jsem našla vlivy pravěké keramické tvorby. Ve výtvarné části popisuji procesy a výsledky vlastní keramické tvorby, experimentování s technikami a způsoby zpracování námětů inspirované pravěkou tvorbou. Pedagogická část, spojující poznatky z teoretické i výtvarné části, pak shrnuje mé zkušenosti z ročního působení v roli lektorky keramiky v mateřské škole a přináší návrh vlastního výtvarného projektu.

8

1.

Teoretická část

První oddíl teoretické části práce je věnován historii pravěké keramiky, ve druhém oddíle navazuji na toto téma výběrem současných umělců, v jejichž tvorbě jsem nacházela vlivy pravěké keramiky. Nejprve se zaměřím na historii pravěké keramiky, zejména na pravěkou plastiku a na témata, která rozvíjí. Dále uvádím stručný přehled technologických postupů, který je podle mého názoru nezbytný pro ucelenou představu o pravěké keramice. Tomu, kdo by chtěl čerpat ze staré keramiky podněty, nezáleží pouze na vizuální podobě, ale i na technice (Weiss, 2007). Díky moderním archeologickým technikám máme o těchto postupech stále více informací, zároveň archeologové nacházejí další nové nálezy a s tím se mění i datace související s nejstarším obdobím v dějinách lidstva. O vzniku prvních keramických výtvorů jsou známy různé mýty a pověsti. Například moravští hrnčíři ve své písni zpívali: „Pán Bůh první hrnčíř byl, Adama z hlíny stvořil a to hrnčířské řemeslo velmi krásně ozdobil,“ (Batala, 1973). Hrnčířská historka od Andreje Čižmárika zase vypráví o tom, jak čert naučil lidi zhotovovat první nádoby. (In: Batala, 1973). Historické prameny prokazují, že vznik umění souvisí s vývojem kultury a schopností člověka tuto kulturu vytvářet. K tomuto zlomu došlo cca před padesáti tisíci lety, kdy se evoluce člověka odděluje od biologie (Weiss, 2007). Asi před čtyřiceti tisíci lety pronikl moderní člověk nazývaný homo sapiens z Afriky do Evropy. Tento člověk už používal ornamenty a přišel na to, že může z hlíny vyrábět nádoby. Z tohoto období pochází také nejstarší hliněná figurka nalezená na našem území, Venuše z Dolních Věstonic. Pravěké umění je bohaté, co se týče námětů, které rozvíjí. Je velmi těžké oddělit pouze pravěkou keramiku a nezabývat se dalšími kulturními vyjadřovacími prostředky té doby, jako byly jeskynní malby, sošky z kamene a slonoviny nebo hmotné záznamy dokazující existenci rituálů odehrávajících se v pohybu a v čase. Jak uvádí Jelínek (1990): „Komplexnost paleolitického umění je jedním z jeho charakteristických projevů. V nejstarších uměleckých aktivitách je spojeno umění s reálným poznáváním okolního

9

světa i s počínajícími náboženskými představami“. Keramika však patří k nejhojnějším archeologickým nálezům z období pravěké společnosti, proto jí v historickém oddíle práce věnuji největší prostor. V oddíle věnovaném výběru současných umělců navazuji spíše na umění pravěku s ohledem na jeho komplexnost.

10

1.1.

Historie pravěké keramiky

Slovo keramika pochází ze starořeckého názvu keramos, hrnčířská hlína (Rada, 1996). Keramická plastika pravěku zahrnuje jak sošky, tak nejrůznější druhy nádob, které byly zdobeny buď ornamentálními vzory nebo figurativními stylizacemi s náměty lidských postav nebo zvířat. Hlína se díky ohni stává materiálem trvanlivým a uchovatelným pro dlouhé věky, keramika je proto jednou z hlavních datovacích pomůcek. Díky trvanlivosti keramiky máme možnost sledovat i v dnešní době krásu pradávné tvorby. „Hlína hovoří jazykem člověčím, protože je to nejprvnější a nejprozaičtější materiál lidského tvoření,“ (Janotka, Linhart, 1987). Umění se vyvíjelo různě v různých oblastech, ve své práci věnuji pozornost především keramice v Čechách a na Moravě. Neústupný (1944) ve své knize Pravěké umění v Čechách a na Moravě píše o prvních známkách pravěkého umění, které vznikalo v období asi dvacet tisíc let př. n. l. ve starší době kamenné, tzv. paleolitu. Následující rozdělení období a jednotlivých kultur jsem přejala z velké části z publikací Neústupného (1944), Jelínka (1990) a Weisse (2007).

Starší doba kamenná Podle Neústupného je v Čechách a na Moravě časově nejstarším obdobím kultura lovců mamutů a sběračů plodin zvaná Aurignacká, kdy vznikají první sošky žen, tzv. venuše (Obr. 3), a rytiny na předmětech, viz Obr. 1 Rytina ženy z Předmostí na Moravě, kultura Aurignacká. Neústupný píše o počátcích naturalistického slohu a souvisejících počátcích zdůrazňování tvarů ženského těla, které jsou důležité pro její roli matky a ochranitelky. V tomto období, zvaném též Gravettien (Jelínek, 1990), byly nalezeny nejstarší hliněné výtvory pálené v ohni. Dalším obdobím je Kultura magdalénská rozšířená hlavně na Moravě a vzácně i v Čechách, jejímiž příslušníky byli lovci sobů a sběrači plodin. Je to období vrcholu naturalistického slohu.

11

Na konci starší doby kamenné (cca 30 000 – 16 000 př. n. l.) už byl znám proces vypalování hliněných figurek. Sošky a nevytvarované kusy byly nalezeny na tehdejších místech pecí na jižní Moravě, v Dolních Věstonicích, Pavlově i v Moravanech nad Váhom. V Pavlově byly nalezeny první náznaky způsobu zakrytí, který vedl k objevu pece (Weiss, 2007), viz Obr. 2 Plán sídliště, kde jsou pece vyznačeny. Podle Weisse zatím neexistuje doklad, že by ve starší době kamenné docházelo k výrobě pálených hliněných nádob, doloženy jsou pouze sošky.

Obr. 1 Rytina ženy z Předmostí na Moravě, kultura Aurignacká

Obr. 2 Plán sídliště

2

Obr. 3 Venuše Willendorfská

3

1

Mladší doba kamenná S počátky zemědělství a vzniku prvních stálých obydlí a osad mluvíme o mladší době kamenné, tzv. neolitu. Nález keramického sídliště v Bylanech v Čechách již připomíná skutečnou hrnčířskou pec. Období mladší doby kamenné můžeme dále specifikovat podle charakteristiky jednotlivých vývojových fází keramiky, tvaru keramických nádob a způsobů zdobení. Lid s lineární keramikou, dříve označovanou jako volutová (Šiška, 1980), je vývojově nejstarší neolitická kultura střední Evropy, vzniklá kolem roku 3000 let př. n. l. v Čechách i na Moravě. V tomto období vznikají vzácné stylizované lidské i zvířecí plastiky, spirálové i meandrové ornamenty ryté a malované na užitkové nádoby, viz Obr. 4 Nádobka kultury s lineární keramikou, globulární tvar, a nejrůznější symbolické ornamenty. Neústupný mluví o Tykvovité keramice, o které nemáme mnoho informací.

12

Další fází vývoje je lid s keramikou vypíchanou, viz Obr. 5 Dno mísy, zdobené vypíchanou lidskou postavou z Prahy Bubenče

, která vzniká přibližně ve stejné době v Čechách a na

severozápadní Moravě. Tvary nádob jsou hruškovité a vyskytují se na nich vpichem provedeny pásy, šachovnicová pole a lidské postavy. Lid s keramikou malovanou, která se časově řadí k předchozím dvěma obdobím, se vyskytuje převážně na Moravě. Jedná se o vrchol vývoje stylizované zvířecí a lidské plastiky, Obr. 6. Na keramice jsou malované a ryté spirálové a meandrové vzory. Barva byla nanášena bohužel až po výpalu, proto se z malované keramiky dochovalo jen málo. Kolem roku 2000 let př. n. l. je datována další kultura, lid s keramikou žlábkovanou, vyskytující se v Čechách i na Moravě. Kromě zemědělství se začíná s pastevectvím. Keramika je charakterizována přestylizovanými lidskými i zvířecími plastikami. Nádoby mají měsíčkovitá ucha, keramika je geometricky zdobena žlábkováním a vřezáváním. Současně s keramikou žlábkovanou vzniká i keramika michelsberská, která se vyznačuje tulipánovitými pohárky. Kolem roku 3000 př. n. l. vzniká keramika šňůrová, vytvářená hlavně kočovníky v Čechách a na Moravě. Dochovaly se amfory, poháry a džbány, které jsou zdobené otisky šňůry nebo rytím. Příslušníky lidu se zvoncovitými poháry byli kočovníci a později i usedlíci. Používali červenou a šedou hrubší keramiku, kterou zdobili v pásech geometrickými vzory.

Obr. 4 Nádobka kultury s lineární keramikou, globulární 4 tvar

Obr. 5 Dno mísy, zdobené vypíchanou lidskou postavou 5 z Prahy Bubenče

Obr. 6 Ženská postava v gestu vzývání (adorant) ze Štěpánovic 6 - lid s keramikou malovanou

13

Doba bronzová Po mladší době kamenné následuje doba bronzová, lidé se zabývali rolnictvím, kovolitectvím a obchodováním. Z této doby máme dochované umění kultury únětické, asi 17. - 12. stol. př. n. l. Keramika je převážně nezdobená s hladkým povrchem a ostře profilovaná. Vzácně se vyskytuje lidská i zvířecí přestylizovaná plastika. V době kultury mohylové, která se časově prolíná, se často objevuje geometricky rytá výzdoba keramiky, také výzdoba plastická a žlábkovaná. Častými výtvory jsou amfory, džbány, mísy a drobné předměty. Následující kultura lužická užívá plastické i ryté výzdoby keramiky už jen ojediněle, vzácná je i zvířecí přestylizovaná plastika. Nádoby jsou dvojkuželovité a amforovité. Poslední kulturou doby bronzové je kultura knovízská a milavečská, přibližně z 11. - 8. stol. př. n. l. U této kultury Neústupný uvádí barokizované tvary lužické keramiky a častou geometrickou výzdobu rytou, žlábkovanou i malovanou.

Starší doba železná Dalším obdobím, pro keramiku však méně významným, je kultura slezko-platěnická, počínající přibližně od 9. stol. př. n. l. Z této doby se dochovaly pokročilé tvary lužické keramiky s přísnou geometrickou výzdobou. Další kultury již nejsou z hlediska keramické tvorby tak významné.

Po těchto obdobích následuje doba časně dějinná, kterou už dále neuvádím z důvodů zaměření práce. Keramika z období pravěku plnila vždy svůj účel, ať už šlo o užitkové nádoby k uchovávání potravy, nebo o předměty sloužící k rituálním obřadům a vyjadřování spirituality pravěkých lidí.

14

1.1.1. Pravěká plastika

Nejstarší dochované nálezy pravěké plastiky lze datovat do doby paleolitu, tedy asi před dvaceti tisíci lety. „Realisticky stvárnené sošky žien-matiek, …, sú prvými hlinenými výtvormi u nás, v ktorých človek symbolicky zobrazil práve zdroj svôjho života,“ (Šiška, 1980). Pravěká plastika byla pro lovecko-sběračská společenstva magickým prostředkem, který je stmeloval v boji o přežití. Lze z ní vyčíst každodenní zápasy, potřeby a tužby. Neměla být pouze naturalistickým zobrazením reality, ale hmotným vyjádřením přání, která spočívala v zabezpečení dobrého lovu, rozmnožení rodu, přežití a prosperity společenství (Vladár, 1979). Nejčastěji byly vytvářeny antropomorfní a zoomorfní plastiky. Kromě klasických přenosných malých plastik do této tvorby můžeme zařadit i tzv. Makarony (Obr. 7), což jsou kresby prsty do vlhkého jílu vytvářející hliněné reliéfy v jeskyních. Tematické náměty pravěké plastiky lze rozdělit do dvou základních oblastí, motivy antropomorfní (Obr. 8) a zoomorfní (Obr. 9).

Obr. 7 Makarony

7

Obr. 8 Staro neolitická antropomorfní nádobka, 8 Slovensko

Obr. 9 Fragment nádobky s reliéfním vyobrazením hlavy blíže neidentifikovatelného totemového zvířete z Cífera9 Páca, neolit (4000 př. n. l.)

15

Motivy zobrazující lidskou postavu

Plastiky žen V pravěké společnosti měla žena významné postavení, bylo to období matriarchátu. Výtvarná díla této doby ji zobrazují jako symbol života a blahobytu, kult plodnosti uctívá matku jako ochránkyni ohně a vládkyni přírody. Sošky jsou stylizované, skutečné ženské tvary jsou v plastice převáděny do jednodušších forem. Venuše, malé hliněné sošky nahých ženských postav, upoutávají minimální pozornost svým ztvárněním hlavy, obličeje, rukou a nohou. Charakterizuje je určitý stereotyp, extrémní zveličování určitých částí těla, zejména poprsí a pohlaví Obr. 11 Venuše z Dolních Věstonic. Důraz na tyto znaky zřejmě souvisí s touhou po zvýšení plodnosti.

Obr. 10 Fragment plastiky ženy z Abrahámu s hlavou komponovanou z trojúhelníkových plošek, mladší doba kamenná, asi 3800 10 př. n. l.

Obr. 11 Venuše z Dolních 11 Věstonic

Obr. 12 Hliněné figurky ze 12 Střelic, výřez

V Průvodci výtvarným umění I. (Šamšula, Adamec, 1994) jsou naznačené kompozice sošek Věstonické a Wilendorfské venuše, které vysvětlují, že umělcům šlo spíše o přizpůsobení díla jednoduššímu, často geometrickému řádu, než popisnému zobrazení přírody zachycujícímu postavu se všemi detaily. Kompozice těchto venuší jsou kombinací trojúhelníků a kruhových tvarů.

16

Tyto charakteristiky venuší jsou dobrými příklady pro výuku výtvarné výchovy, zvláště v souvislosti s osvojováním pojmů stylizace, schematické zobrazování a symbolika.

Další antropomorfní plastiky Rytiny celých postav nebo reliéfy lidské tváře, viz Obr. 13, se na keramických nádobách objevují v období mladší doby kamenné. Dalšími příklady jsou modelované nádoby v podobě lidské hlavy nebo idoly, viz Obr. 14 Idol z Nitrianského Hrádku, cca 1500 př. n. l. Plochá plastika muže z Dvorníka, působí nyní komicky, až groteskně svým výrazem tváře a celkovým vzhledem, má neúměrně velkou hlavu a krátké nohy, viz Obr. 15.

Obr. 13 Fragment nádoby s výrazným reliéfem lidské tváře, mladší doba kamenná, 13 cca 4000 př. n. l.

Obr. 14 Idol z Nitrianského 14 Hrádku, cca 1500 př. n. l.

Obr. 15 Plastika muže 15 z Dvorníka, cca 4 000 př. n. l.

Domnívám se, že příkladu Muže z Dvorníka bychom mohli ve výuce výtvarné výchovy využít k zajímavé konfrontaci. Při snaze o interpretaci sošky by děti pravděpodobně identifikovaly znaky grotesknosti, nadsázky a ironie; v kontextu pravěké tvorby však mělo výtvarné zpracování této sošky nepochybně hlubší symbolický význam.

17

Zvířecí motivy

Zvířecí motivy byly zobrazovány v podobě samostatných malých sošek, na nádobách v podobě vystupujícího reliéfu, na předmětech denní potřeby i v jeskyních. „Vypodobnění zvířat vytvořená do hliněných vrstev / výstupků v jeskyních ve Francii a na dalších nalezištích ve východní Evropě mohou pocházet až z doby ledové, od 37 000 do 12 000 let př. n. l.“ (Warshawová, 2001). Jedním z nejstarších příkladů této tvorby je kresba prsty do vlhkého jílu zvaná Pižmoňový býk z jeskyně Altamira (cca 30 000 př.n.l.), dalším pak hliněný reliéf pářících se bizonů z Magdalénského období, viz Obr. 16. Dvě zoomorfní kultovní nádobky z Abrahámu na Slovensku (Obr. 17), představující pravděpodobně medvěda, patří k vrcholným projevům zoomorfní plastiky v širším středoevropském kontextu, výrazná stylizace zvířecích hlav však neumožňuje přesnou identifikaci (Vladár, 1979). Další nalezené keramické plastiky zobrazují například náměty mamuta, soba a kance. Z mladší doby kamenné jsou dochovány užitkové nádoby, na kterých jsou ztvárněna zvířata, tzv. aplikovaná plastika. Jsou to zvířata, které si tehdejší člověk uměl sám ochočit a chovat, např. pes, býk, kráva, ovce, koza. Mnohé zoomorfní motivy funkčně nahrazují ucha nádob. Setkáváme se též se zobrazením býka jako symbolu plodnosti (Šiška, 1980), výjimečná je i plastika hada, umístěná uvnitř misky z Dvora nad Žitavou, viz Obr. 18.

18

Obr. 16 Hliněný reliéf pářících se bizonů, Le Tuc d´Audoubert, Francie, magdalénské období, 16 cca 20 – 10 000 př. n. l.

Obr. 17 Kultovní nádobka z Abrahámu představující pravděpodobně medvěda, 17 okolo 3800 př. n. l.

Obr. 18 Miska s plasticky 18 modelovaným hadem

1.1.2. Technologické postupy

Pokud se zabýváme keramikou, je technologie její nedílnou součástí a významně ovlivňuje výsledek uměleckého díla. „Mnoho víme o její struktuře, o chemickém složení, o její mnohostranné použitelnosti, ale jen málokdo si uvědomí, co všechno znamenala v životě předešlých generací,“ (Janotka, Linhart, 1987). Archeometrie nám dává informace o materiálu a technice historických výrobků z hlíny. „Tato disciplína zkoumá chemické a mineralogické složení nálezů střepů a vyvozuje z toho výrobní podmínky, místo výroby a rozšířenost určitého typu keramiky,“ (Weiss, 2007). Technologie výroby keramických předmětů se neustále vyvíjí a zdokonaluje, řada výrobků dnešní doby vyžaduje precizní a relativně složitou výrobní technologii. Princip výpalu materiálu je však od pravěku stále stejný: „Historie keramiky ukazuje, že hlavní procesy a postupy se nezměnily,“ (Warshawová, 2001).

19

Vytváření keramiky – postupy První hliněné nádoby nebyly páleny, teprve po náhodném styku s ohněm změnily svoji kvalitu; vypálený střep se stal pevným a ve vodě nerozpustným. Pravidelné a mnohostranné využívání hlíny se datuje od mladší doby kamenné (Šiška, 1980). Šiška dále uvádí, že pravěký člověk používal jak jemnější přeplavovanou hlínu, tak hrubší hlínu s přidáním písků a jiných rozdrcených nerostů, soudržnost hlíny zlepšoval rostlinnými přísadami, například trávou a slámou. Jemná hlína umožňovala lepší vypálení tenkostěnné keramiky. U pravěkého člověka se také setkáváme s prvními náznaky zpevňování hlíny, tzv. ostřením (Batala, 1973). Přidáním písku se zvyšuje pevnost hlíny a tudíž její odolnost, omezí se tím kroucení a praskání při sušení a výpalu. Tytéž techniky ostření se používají i dnes, například šamotové hlíny, které umožňují vyšší výpal a tudíž jsou odolnější. Modelování figurálních plastik se vyznačovalo skulptivními postupy, kdy se ubírá hmota z daného materiálu. Základní tvary nádob byly většinou kruhové, a to i v době, kdy lidé ještě neznali hrnčířský kruh. Nádoby byly vytvářeny ručně, nejprve modelovány z jednoho kusu hmoty, později z hliněných válečků a plátů.

Způsoby úprav a dekorací pravěké keramiky Nejstarší nádoby nebyly zdobeny vůbec, teprve později vznikaly ornamentální prvky a figurativní zdobení. „U nejstarší keramiky, jež neznala ještě žádnou glazuru, se zdobení provádělo jednoduchými technikami, které však tím spíše svědčí o pozoruhodné obeznámenosti s možnostmi odpozorovanými v přírodě,“ (Weiss, 2007, str. 130). Šiška (1980) ve své publikaci uvádí princip, který podle mého názoru můžeme považovat za počátky moderního designu: „Časť keramiky zdobil hrnčiař rozmanitým rytým, maľovaným, vkolkovaným alebo plastickým ornamentom, pričom vedel s obdivuhodnou istotou rozvrhúť

20

často náročnú výzdobnú kompozíciu tak, aby harmonizovala s tvarom a funkčnosťou nádoby.“

Zdobení keramiky bylo vytvářeno kombinací různých technik. Nálezy dokazují vyspělý cit tehdejších keramiků pro harmonické přímočaré linie, ostře ryté s typickými vrypy. K pravěkým technikám zdobení patří žlábkovaná výzdoba, vypichování, plastické dekorování tvarováním, nalepováním, razítkováním do hloubky nebo rytím. Už pravěký člověk používal k výzdobě keramiky přírodní hlinky. Těmto barvám se dnes říká engoby, je to řídký kal z hlíny, který je příbuzného složení jako vlastní střep, tzv. nástřepí. Nanáší se v tekutém stavu na ještě vlhký střep, aby nedošlo k jeho odlupování při schnutí. Povrchová úprava i kreativní tvary zdobení pravěké keramiky jsou pozoruhodné.

Sušení a pálení hlíny

Před pálením je třeba z keramických výrobků odstranit část vody, tento postup se nazývá sušení a je důležitou součástí technologie výroby. Při špatném postupu může dojít k velkým škodám, ať už při samotném sušení nebo při následném výpalu. Pálením vysušených výrobků se celá keramická práce završuje a dokončuje. Nepropustnosti keramických nádob bylo v pravěku dosahováno technikou zakuřování. Zakuřovaná keramika se pálila v silně čadivém ohni, kdy saze pronikají do střepu, vyplňují póry a svou mastnotou zabraňují prosakování. Vypálené nádoby byly matné, šedé až černé. Tento druh keramiky se vyrábí i dnes, převážně k dekorativním účelům.

21

1.2.

Vliv pravěké keramiky v současné umělecké tvorbě

Vybrala jsem několik představitelů současného výtvarného umění, v jejichž dílech jsem zaznamenala prvky, které by mohly být ovlivněny pravěkou keramikou. Každý z nich používá jiné vyjadřovací prostředky a téma pojímá také jinak, všichni se ale dle mého názoru snaží o návrat k přírodě, hledají prastaré univerzální symboly a uplatňují je ve své tvorbě. Roeselová (2006) píše o návratu k přírodě jako o přirozené vnitřní potřebě člověka. Člověk potřebuje být součástí přírody, vnímat její projevy i sebe sama jako součást přírody. Weiss (2007) se zmiňuje o lidech, kteří budou neustále hledat polozapomenuté metody používané v dávných dobách, o lidech, kteří usilují o seberealizaci, již nacházejí v hlíně, protože se tak díky vlastním rukám přibližují přírodě. Ovlivnění pravěkou keramikou nenajdeme pouze u současné keramické tvorby, ale prostupuje všemi vyjadřovacími prostředky a technikami. Od současných sochařů, designérů, grafiků až k umělcům tvorby land art a akčního umění. Snažila jsem se vždy najít výrazné zástupce z řad současných umělců, kteří jsou představiteli daných způsobů výtvarného vyjadřování. Nepokouším se tudíž prezentovat zcela úplný a reprezentativní výběr, šlo mi záměrně o takovou uměleckou tvorbu, kde budu moci přesvědčivě ukázat vybrané prvky s ohledem na zaměření práce a navazující souvislosti s mou vlastní tvorbou i navrhovaným pedagogickým projektem. Přiřazení umělců do jednotlivých kapitol je sporné a subjektivní (do jisté míry i umělé), pokusila jsem se zdůraznit vždy jen některé výtvarné znaky. Nejvýrazněji se toto projevuje mezi druhou a třetí subkapitolou: ve druhé jsem zvolila za hlavní znak množení figur, ve třetí pak stylizaci, přestože ta je charakteristická i pro umělce zařazené do druhé subkapitoly. V následujícím výběru tedy začínám u Andyho Goldsworthyho a jeho zemního umění, které vychází z přírody a používání pouze přírodních materiálů, pracuje s časem a působením klimatické změny. Pracuje v konkrétním prostoru a čase, který v jeho tvorbě hraje zásadní roli (4D prostor).

22

V díle Antonyho Gormleyho se zabývám sochou lidské figury, jejím prostorovým uspořádáním a instalací, zmnožením figury (3D prostor). S tímto dílem se po obsahové i formální stránce prolínají práce grafika Lauriho Rankka, který používá stylizaci a množení těchto stylizovaných postav ke svým výsledným sochám a grafikám (převážně 2D prostor). V závěru tohoto oddílu uvádím prvky užitého umění a finského designu, které korespondují se zaměřením práce.

1.2.1. Land art a Andy Goldsworthy

„Nemyslím si, že mě země potřebuje, ale já potřebuji zemi“ Andy Goldsworthy ve filmu Rivers and Tides (2001, režie T. Riedelsheimer)

Land art má v této práci své místo, neboť svojí podstatou vychází ze vztahu člověka s přírodou. Je pro něj charakteristické hledání pradávna, odhalování a upozorňování na to, co tu už dříve bylo, ale v současné době to nevnímáme. Prostřednictvím této tvorby se umělec přibližuje přírodě, zdůrazňuje její krásu a zároveň je jí fascinován. Zásahů do přírody se zúčastnili již pravěcí lidé, když se pokoušeli zdobit své životní prostředí (De Morat, 1983). Pravěký člověk pracoval s přírodními materiály, žil v přírodě, kde vytvářel svá obydlí. Společenství lidí bojovalo o přežití, vytvářelo předměty, které naplňovaly rituální a spirituální funkci. Našlo se i mnoho spirálovitých a kruhovitých objektů v krajině, jejichž funkce je dosud neznámá. Svou formou mi tyto historické památky připomínají současný Land art, jako společné prvky vidím vazbu na zemi a soužití s přírodou, v obojím nacházím podobný spirituální obsah. „Hrnčíři, kteří byli spjati s přírodou, si vystačili bez technických pomůcek. Nepotřebovali měřit teplotu ohně, protože ji z ohně vyčetli přímo. Pro ně to, co my dnes nazýváme

23

„materiál“, mělo ducha a taky s tím zacházeli na duchovní rovině. Nevysvětlitelné bylo normálním a citovým zážitkem.“ (Weiss, 2007, str. 251)

Uvádím jednoho z hlavních představitelů zemního umění, Andyho Goldsworthyho. Na jeho tvorbě se lze učit trpělivosti a spolupráci s přírodou. I když mu dílo po hodinách práce spadne, sesune se, nevzdává to a pokračuje dál. Jeho umělecký přístup, spočívající v tvorbě způsobem pokus – omyl, mi připomíná situaci pravěkého člověka, který objevuje a zkouší věci poprvé v historii lidstva. K lokalitě přistupuje s pokorou, při práci respektuje a ctí předchozí kultury, které na místě žily. Staví kamenné zdi, na břehu moře instaluje kamenné objekty připomínající vejce, které jsou v zápětí odplaveny přílivem a obětovány moři jako dar. Andy vždy pracuje ve spojení s přírodou a konkrétním místem, užívá přírodních materiálů, vědomě využívá pomíjivosti a jeho díla jsou často skoro neviditelná. „Snaží se odhalovat to, co v krajině bylo přítomno po staletí, ale bylo zakryto nánosy civilizace a zemědělství. Andyho sochy z listí, sněhu, větví či kamení zarostou trávou, rozfouká je vítr, roztají nebo odplavou. … Dokonalý přerod přírody v umění a umění v přírodu.“ (Filipová, 2007). Médiem, které zachycuje jeho tvorbu, je fotografie. Dalším umělcem pracujícím podobným způsobem je Richard Long, u kterého mě zaujaly jeho kruhové objekty, tvořené v krajině pomocí kamenů. Nacházím souvislosti mezi ním a pravěkým uměním, například Skandinávské labyrinty, u kterých nevíme přesnější vysvětlení, kdo a proč je stavěl a zůstávají záhadou našeho kulturního dědictví (Kare, 2000). Představitelkou zemního umění a performance je též Ana Mendieta. Zabývá se hledáním počátků, přiklání se k feminním hodnotám. „Figury vytvořené z přírodních materiálů ponechává v původním prostředí, můžeme je nalézt v bahně na břehu potoka nebo v jílovité půdě přírodního parku, jako kdybychom našli opuštěné archeologické nálezy, ještě se stopami dotyku rukou, dotyku stvoření,“ (Fulková, 2008). Její tvorba se obrací k bohyním, k prehistorickým matkám a zabývá se hledáním původních kořenů.

24

Dalšími umělci, zabývajícími se zemním uměním, u kterých nacházím souvislosti s pradávnou tvorbou, jsou Robert Smithson (Obr. 22), Ivan Kafka (Obr. 23) a Kurt Gebauer (Obr. 24).

Obr. 19 Andy Goldsworthy, Stín od deště, 1984

Jetty, 1970

20

Obr. 21 Richard Long, Kruh na

19

Obr. 22 Robert Smithson, Spiral 22

Obr. 20 Goldsworthy

ostrově, 1974

Obr. 23 Ivan Kafka, Kámen, 120x120x120cm, 1980

23

21

Obr. 24 Kurt Gebauer, V lomu, 1984

24

25

1.2.2. Figura, množení prvků a Antony Gormley

Všichni umělci, které zmiňuji v této kapitole, pracují s množením figur. Snaží se zachytit podstatu lidského bytí, prostřednictvím zmnožení prvků a jejich uspořádání vytvářejí nové symbolické významy, evokují témata jako je lidské uskupení, společenství, rodina. Podobné významy nacházíme v zobrazení lidské figury na pravěkých nádobách či jeskynních malbách. Význam společenství je klíčový pro přežití člověka po celou dobu lidské existence. Britský sochař Antony Gormleyi se ve své práci zabývá vztahem lidského těla a prostoru, ve kterém se nachází. Pracuje s množením tvaru, s jeho násobením a utvářením velkých instalací. Snaží se například vyjádřit lidské bytí pomocí odlévání sebe sama, přičemž potlačuje realistický detail, viz Obr. 26. V projektu Pole v Číně, viz Obr. 25, autor spolupracoval s několika tisíci lidmi z Asie, s dětmi i dospělými, laiky i umělci. Ti všichni pro něj vytvořili tisíce figurek, Gormley jim dal pouze tři pravidla: velikost figurky, figurka musela stát vertikálně a mít dvě dírky jako náznak očí, dívající se dopředu, mírně nahoru. Hlínu pro tento projekt získal z blízké cihelny a účastníci ji zpracovávali vlastním šlapáním bosýma nohama. Tvorba hliněných figurek trvala 5 dní, většina dospělých vytvořila 200 figurek v jednom dni. Projektu se účastnili i studenti výtvarných škol, společně řešili otázku, zda je správné se účastnit takto masové produkce. Studenti se svobodně rozhodli v projektu zůstat a dát do něj to nejlepší. Práce každého autora byla jiná, a přesto všechny dohromady tvoří jednotný celek, v zaplněném sklepním parkovišti hledí na diváka a vynucují si jeho pozornost. Dílo jsem osobně neviděla, pouhá prezentace na fotografiích je však velmi působivá. Zmnožené figury jsou v přesile a vtahují diváka do děje. Ten se může stát jejich součástí, nebo naopak získat odstup a pocit narušování díla. Lucie Tatarová se zabývá lidskou postavou a množením stylizované figury v průběhu celé své tvorby, od figurálních soch, přes grafickou tvorbu (především litografie), až po

i

Zdroj informací: webové stránky umělce http://www.antonygormley.com/ Vstup 10. 3. 2011

26

užité umění (keramiku a textilní tvorbu). Do popředí vystupuje téma lidské identity a nápadná, až hravá stylizace figur, viz Obr. 27. Polka Magdalena Abakanowicz je další autorkou, zabývající se množením figury. Používá k tomu přírodní organické materiály a vytváří torza lidských těl, viz Obr. 28. Dcera keramiků Pravoslava a Jindřišky Radových, Šárka Radová, se věnuje volné plastice a reliéfu. Její tvorba také vychází z množení figury, vytváří shluky postav, které jsou vzájemně propojené, viz Obr. 29. Eva Kmentová používá jako hlavní model vlastní tělo, nejčastěji obtiskováním a odléváním. Zabývá se jeho fragmentizací, proměnou, pohybem i rozpadem.

Obr. 25 Anthony Gormley, 25 projekt Pole, 1989-2003

Obr. 26 Anthony Gormley, 26 Critical mass, 1995

Obr. 27 Lucie Tatarová, Miracolo 27 napaden človíčky, 2004

Obr. 28 Magdalena Abakanowicz, Zástup, 1986/87, pytlovina a pryskyřice, 19 28 postav, každá 170x530x40cm

Obr. 29 Šárka Radová, Mísa, 29 2008, porcelán, 62x60 cm

Obr. 30 Lucie Tatarová, 30 Fraktálové, 2008

27

1.2.3. Výtvarná stylizace a Lauri Rankka

Výtvarná stylizace, tedy převedení skutečného tvaru do jednodušší formy, je v moderním umění obvyklý jev. „Zjednodušení nahrazuje všední nebo i nevábnou tvářnost skutečnosti tvarem, jenž zdůrazňuje a činí co nejvýraznějším její základní charakter“ (De Morat, 1983). Mnozí lidé mylně považují stylizaci teprve za „výplod“ moderního umění, avšak s jejími projevy se setkáváme již v pravěku: „Namísto popisné „věrnosti přírodě“, zachycující postavu se všemi detaily, šlo dávným umělcům spíše o přizpůsobení díla jakémusi jednoduššímu, často geometrickému řádu“ (Šamšula, Adamec, 1994). To potvrzují i archeologické nálezy keramiky z této doby, mezi nimiž najdeme řadu stylizovaných prvků. Příkladem současného umělce, jehož tvorba se zabývá stylizací lidské figury a jejím uskupením, je finský grafik a sochař Lauri Rankka. S umělcem jsem měla možnost se osobně seznámit, byl mým učitelem během stáže na University of Lapland ve finském Rovaniemi. Jak mi sám říkal, jeho tvorba začíná studiem lidské figury, odtud vycházejí veškeré jeho práce. Postupnou stylizací se dostává až k ornamentálním a geometrickým pracím. Velkou inspirací mu je tvorba pravěkých lidí, zejména jeskynní malby, které je možné navštívit na severu Finska i v celém Laponsku, příkladem lokalit může být jeskyně Alta nebo skály u Kusama. Jeho hra s lidskou figurou a ornamentem je neuvěřitelná, vytváří nejrůznější uskupení lidských figur, ze kterých vznikají zajímavé kompozice a vztahy mezi jednotlivými figurami. V posledních letech začal svou tvorbu převádět z litografií i do prostoru, námět zůstává stejný, mění se forma. Prostorové objekty jsou lineární, geometricky uspořádané, ale přesto v sobě mají život. I přesto, že tento finský umělec používá techniky naprosto odlišné od tvorby pravěkých lidí, jeho díla souzní s přírodou a evokují ducha pradávné doby. Nyní zde uvedu zkušenost, která sice přímo nesouvisí s tématem práce, ale v širším kontextu ji považuji za zajímavou. Lauriho Rankku velmi zaujaly kresby Josefa Čapka v knize Umění přírodních národů. Řekl, že v tomto případě jsou pro něj kresby výstižnější než fotografie uváděné v publikacích z této doby.

28

Dalšími umělci pracujícími podobným způsobem jsou například Marius Kotrba (Obr. 33), Hans Arp (Torzo, 1959) nebo Petr Kvíčala (Obr. 34 a Obr. 35).

33

Obr. 31 Lauri Rankka, Žalobci v 31 nebi, 1996

Obr. 32 Lauri Rankka, Váhy, 32 2004

Obr. 33 Lauri Rankka

Obr. 34 Petr Kvíčala, 5 hodin 30 34 minut, 2009

Obr. 35 Petr Kvíčala, No. 2, 2009

Obr. 36 Marius Kotrba, Bez 36 názvu, 2003

35

1.2.4. Užité umění a Finský design „Nebolo to len umenie pre umenie, ale tvorba vyplývajúca z potrieb všedného života, ktorá mala pomocť človeku podmaniť si prírodu a – podľa jeho iluzórnych predstáv – prinútiť ju, aby mu slúžila.“ (Vladár, 1979) Užité umění má dlouhou tradici a jeho počátky jsou známé již z pravěku. „Zvláště v mladší době kamenné však bylo vytvářeno stále více předmětů, které sloužily

29

běžnému životu,“ (Šamšula, Adamec, 1994). Jednalo se zejména o pravěké nádoby, vyzdobené zoomorfní či antropomorfní výzdobou nebo ornamentálními vzory vytvářejícími dekor. Při svém studijním pobytu ve Finsku jsem blíže poznala současný finský design, který se dle mého názoru svou jednoduchostí, stylizací i vztahem k přírodě odkazuje na prazáklady výtvarného vyjadřování. Finové jsou velmi hrdí na svůj národní design a jsou si vědomi jeho vysoké kvality. Jako reprezentativní finské firmy, jejichž vybrané designové řady lze dle mého názoru uvést v souvislosti s tématem bakalářské práce, uvádím Pentik (Saaga service), Arabia (Carambola), Ittala (Black Ibis) a Marimekko (Obr. 37). Významným českým umělcem, který se věnuje užitému umění, je Pravoslav Rada, keramik a výborný technolog. Uvádím ho i kvůli současné výstavě v museu UMPRUM v Praze. Je jedním z hlavních představitelů keramické tvorby 20.století u nás. Jeho tvorba je vysoce stylizovaná, umělec se též inspiroval skandinávským designem a vytvořil na svou dobu velmi moderní jídelní sety (Obr. 38). Dále

v této

souvislosti

uvádím

vybrané

práce

studentů

z Vysoké

školy

uměleckoprůmyslové z ateliéru Keramika a porcelán (Obr. 40, Obr. 41 a Obr. 42) a dílo keramičky Fenelly Elms (Obr. 42).

Design, který má základy již v pravěku a který nebyl dlouhou dobu považován za umění je součástí našeho života a myslím, že je potřeba dětem a žákům prohlubovat znalosti i z tohoto uměleckého odvětví, kterým je právě užité umění. „Zatímco britské kurikulum, jež nikdy neopustilo myšlenky hnutí Arts and Crafts, vždy počítá s učebními plány pro integraci výuky designu a technologií textilní tvorby, keramiky, užité grafiky, předmětů denní potřeby, scénografie, architektury včetně specifiky tzv. „site specific art“ či ICT, v obsazeních české výtvarné výchovy je zařazení kontextu designu zatím bílou vránou,“ (Fulková, 2008). O zahrnutí designu jsem se snažila v návrhu výtvarného projektu (viz VN4 – Naše stopy).

30

Obr. 37 Marimekko, Siirtolapuutarha plate

Obr. 38 Pravoslav Rada, Jidelni 37

Obr. 40 Nina Fránková, studentka VŠUP

40

soubor, 1961

38

Obr. 41 Jakub Kabát, student VŠUP

Obr. 39 Pravoslav Rada, Miska

Obr. 42 Fenella Elms

42

41

31

39

2. Výtvarná část

V této části práce uvádím popis procesu a výsledky své vlastní výtvarné činnosti, vztahující se k inspiraci pravěkou keramickou tvorbou. Základními elementy zde bude stylizace, množení prvků, ornament a instalace výtvarného díla.

2.1. Experimentování s technikami - přípravné skici

V předchozí kapitole jsem se zabývala současnými umělci inspirovanými pravěkou tvorbou. Součástí mé výtvarné části je zároveň odkaz na tyto umělce, nejde o přímou inspiraci, ale o nacházení souvislostí, které se pokouším objevovat mezi jejich dílem a svou výtvarnou prací. Jedná se o projekty, které využívají širokou škálu vyjadřovacích prostředků, všechny však spojuje téma pravěku. Liší se ve způsobu práce, použité technice i námětu, téma prostého soužití lidské existence s přírodou jako výchozí inspirace však zůstává u všech zachováno. Tím chci také naznačit různorodost a široké uplatnění ve výuce výtvarné výchovy. Různorodost, která je nezbytnou součástí pro kulturní obohacení a propojování souvislostí z dějin umění a přirozeného vnímání přírody. Zároveň propojení výchozího námětu, pravěku, se současnou tvorbou a aktuálností tohoto tématu. Popisované výtvarné projekty jsem buď sama dělala, nebo jsem částečně zapojila přátele a děti z výtvarných kurzů. Tyto činnosti pokládám za pokusy pro budoucí uplatnění v práci s dětmi. Experimentování vnímám jako součást tvořivé činnosti s dětmi předškolního a mladšího školního věku a s žáky základních škol.

32

Kůra stromu – projekt z výtvarného kurzu, opakující se ornament, rytmizace, zachování struktury, východisko v přírodě, plynulost návaznosti toho co je pod hlínou, kruhové zrcadlení přírody, koruny stromu a kořenů v zemi.

Obr. 43 Ornament v přírodě, 43 vybrané místo

Obr. 44 Ornament v přírodě, 44 výsledek tvorby

Obr. 45 Ornament v přírodě, 45 detail

Výtvarní umělci, v jejichž dílech nacházím podobné vlivy: Andy Goldsworthy, Richard Long, Robert Smithson, Ivan Kafka

Misky v zemi a pec – východisko v přírodě, pokus o rekonstrukci pravěkého technologického postupu, výběr vhodného místa, volba materiálu, zpracování a šlapání hlíny, vtlačování do země, zdobení vypichovanou technikou, sušení

Obr. 46 Příprava hlíny 46 s přidáváním tráv a slámy

Obr. 47 Modelace misky do 47 připravené díry

Obr. 48 Ztenčování stěn misky

33

48

Obr. 49 49 misky

Závěrečné

zdobení

Obr. 50 Hotová miska

50

Obr. 51 Pec v zemi

51

Inspirační zdroje: pravěké technologické postupy, pravěká keramika

Modelace nádoby – modelování z jednoho kusu hmoty, pokus o rekonstrukci pravěkého technologického postupu, misky vytlačované prsty, postupné zvládání technologie a zvětšování průměru, viditelné stopy prstů, hra s přirozeným dekorem, varianty velikostí a uspořádání, set nádob

Obr. 52 Modelované misky I.

52

Obr. 53 Modelované misky II.

53

Obr. 54 Modelované misky III.

Výtvarní umělci, v jejichž dílech nacházím podobné vlivy: Antony Gormley („Full bowls“ Plné misky), Julie Šišková (VŠUP)

34

54

Ptáčci - tvarová stylizace, barevná i tvarová nadsázka, humor

Obr. 55 Návrh

55

Obr. 56 Keramičtí ptáčci

56

Obr. 57 Ptáček, detail

57

Výtvarní umělci, v jejichž dílech nalézám podobné vlivy: Pravoslav Rada, Tapio Wiraklla, Italla, František Skála

Keramické kameny s vyřezáváním - lineárnost, jednoduchost, přímá inspirace pravěkým ornamentem

Obr. 58 Keramický kámen I.

58

Obr. 59 Keramický kámen I., zepředu

Obr. 60 Keramický kámen II.

60

59

Výtvarné umění, kde nalézám podobné vlivy: Antony Gormley (Touchstones)

35

Hmatky v orlických horách – hledání tvarů, stylizované figurativní sošky

Obr. 61 Hmatky dětí

61

Obr. 62 Hmatka – postava

62

Obr. 63 Hmatka – zvíře

63

Výtvarní umělci, v jejichž dílech nacházím podobné vlivy: Henry Moore, Hans Arp, Lauri Rankka

Tanec v hlíně - šlapání hlíny, reliéf, písmena, rituály v Tupesích

Obr. 64 Příprava hlíny – tanec

64

Obr. 65 Tvorba reliéfních plastik 65

Obr. 66 Výsledek 66 keramické reliéfy

tvorby,

Inspirační zdroje: Stopy nohou magdalénienských lidí objevené v blátě jeskyně Niaux, rituály primitivních lidí

36

2.2.

Inspirace pravěkem ve vlastní tvorbě

Moje vlastní tvorba vychází jak z teoretických poznatků o pravěké keramice, tak z předchozí kapitoly, která zahrnuje experimentální tvorby a přípravné skici.

Kruhový objekt, bez názvu Dílo je inspirováno pravěkou keramickou tvorbou a jeskynními malbami. V centru mého zájmu je interpretace lidské figury a její výtvarná stylizace. Oheň jako základ fungování lidské pospolitosti je dalším tématem v mé tvorbě. Přeměna hlíny na keramiku a teplo rodinného kruhu, to jsou východiska, která mě inspirují. Keramika je trvanlivý materiál, stejně tak jako je trvanlivá lidská společnost. Stylizované prvky zvířecích a lidských postav a zjednodušené formy jsou pro mě kvalitou, kterou nacházím v pravěkém umění a která dále ovlivňuje moji představivost. Srozumitelnost pravěkých kreseb je velmi působivá, neztrácí nic na svém obsahu a jejich překlad do současné doby je možný a stále aktuální. Lovecké příběhy, život v rodinném kruhu a fungování společnosti založené na přežití, zobrazené ve své původní jednoduchosti, čistotě a stylizaci, oslovují i dnes jako symboly univerzálních lidských hodnot. Nikoliv člověk sám, ale pouze společenství lidí může společně dosáhnout úspěchu. Pro současnou společnost, i přes její komplikované fungování a složité problémy, jsou stále podstatná základní témata: potřeba sdílení a blízkosti druhého člověka, společná práce, vzájemné porozumění. Kruh je geometrické uspořádání, které vyjadřuje vyvážené společenství. Kruh a jeho geometrie, lidská postava jako prvek, který kruh utváří. Geometrická forma figury je stylizovaná do tvaru čtverce a umožňuje tak vytvářet rytmické obrazce mnoha kombinací. Tato hra s ornamentem a geometrií je zvolena pro vytvoření čistoty uspořádání, jednoduchosti a snadného porozumění. Základní instalace odkazuje k hierarchii společnosti uspořádané v kruzích, která tak utváří ucelený systém. Kruh se uzavírá, vzniká symetrie.

37

Prvotní inspirace odvozená z grafického díla je převedena do formy plastiky. Původně plochý vzor pomocí ohýbání a tvarování vystupuje ze své plochosti, objevuje prostor, rodí se.

Obr. 67 Keramický kruhový 67 objekt – schnutí

Obr. 68 Keramický kruhový 68 objekt – vysušené figury

Obr. 69 Keramický kruhový 69 objekt – před výpalem

Obr. 70 Keramický kruhový 70 objekt – celek

Obr. 71 Keramický kruhový 71 objekt – výřez

Obr. 72 Keramický kruhový 72 objekt – detail

Objekt je tvořen čtyřiceti pěti figurami vytvořenými z jedné sádrové formy. Figury jsou v pěti různých pozicích: ležící rozevřený, ležící se skrčenýma nohama, sedící se vztyčenou hlavou i rukama, sedící se vztyčenou hlavou s rukama objímajícíma nohy a poslední schoulený se skrčenýma nohama i rukama.

38

Následující obrázky ilustrují kombinace různých variant a možností instalace objektu.

Obr. 73 Keramický objekt – 73 figura

Obr. 74 Keramický objekt – 74 kompozice I.

Obr. 75 Keramický objekt – 75 kompozice II.

Obr. 76 Keramický objekt – 76 kompozice III.

Obr. 77 Keramický objekt – 77 kompozice IV.

Obr. 78 Keramický objekt – 78 kompozice V.

Obr. 79 Keramický objekt – 79 kompozice VI.

Obr. 80 Keramický objekt – 80 kompozice VII.

Obr. 81 Keramický objekt – 81 kompozice VIII.

39

Reflexe procesu tvorby: Stejné téma jsem ve své tvorbě využila dvakrát. Původně to bylo z praktických důvodů, první verzi (viz Obr. 67 - Obr. 72) jsem vytvořila v průběhu svého studijního pobytu na University of Lapland ve Finsku. Převoz keramického objektu do České republiky by byl nákladný a komplikovaný, proto jsem se po návratu domů rozhodla vytvořit druhou verzi (viz Obr. 76 - Obr. 81). Druhá verze, kterou jsem dělala doma s použitím jiného materiálu, má výraznější formu a daleko větší hmotu. Tato verze keramického objektu podle mého názoru lépe vyjadřuje myšlenky a pocity, které jsem do díla chtěla vložit. Pro mě z toho plyne závěr do vlastní tvorby, že s jedním námětem lze pracovat opakovaně, v odlišných formách a v různých kontextech a pokaždé bude výsledný dojem jiný. Tuto skutečnost lze pozorovat ve výtvarné tvorbě řady umělců. Já jsem si to nyní uvědomila na základě své vlastní zkušenosti: smyslem tvorby je snaha, aby forma co nejvíce korespondovala s obsahem a s uměleckým sdělením, a to se ne vždy podaří napoprvé.

40

3. Pedagogická část

Tematický obsah pravěké keramiky je tak široký, že tuto výtvarnou inspiraci mohu uplatnit jak u dětí předškolního a mladšího školního věku, tak u žáků první i druhého stupně základní školy. Měla jsem možnost získat počáteční zkušenosti s prací s oběma věkovými kategoriemi, ve větším rozsahu však s dětmi předškolního věku. Ve stejné době, kdy jsem zpracovávala Výtvarný projekt člověk – země, člověk – Země, jsem měla možnost vést kroužek keramiky v mateřské škole. I přesto, že jsem vlastní projekt koncipovala pro starší věkovou kategorii, byla mi zkušenost tvorby dětí v mateřské škole velkou inspirací. Řada námětů je podobných, a to i přes to, že jsem v mateřské škole neměla předem vymyšlený projekt a výtvarné činnosti plynuly spíše spontánně, sice s promyšlenou motivací, ale bez delšího projektu, kde by na sebe jednotlivé náměty navazovaly a postupně gradovaly. Při výuce keramiky je nezbytné, aby děti materiál poznávaly a v návaznosti na postupné poznávání jeho vlastností a v souladu s nimi i tvořily. Roeselová (2006) uvádí, že znát materiál znamená dotýkat se ho, prožívat jeho účinky, pozorovat ho, uvědomovat si jeho výtvarné možnosti, podřídit se mu a současně ho ovládnout a především v souladu s ním výtvarně myslet. Snahu o důkladné poznávání hlíny, třeba i nevědomky, a respektování jejích vlastností, považuji za nezbytnou součást seznamování dětí s keramickou tvorbou a podmínkou pro výtvarné vyjadřování. Pomocí hravých cvičení si děti mnohdy ani neuvědomí (zvláště ty nejmenší z mateřských škol), že poznávají její vlastnosti. Proto je dobré s nimi dělat zpětnou reflexi, nechat si čas ve zbytku hodiny a popovídat si o tom, co se s hlínou vlastně dělo a hlavně nechat dětem prostor aby společně došly k tomu, proč se tomu tak dělo a tím více chápaly možnosti tohoto tvárného materiálu. Je dobré, aby tyto nejmenší děti měly pořád možnost si na hlínu sáhnout, aby ji měly před sebou i během rozhovoru, který probíhá ke konci hodiny.

„Největší radost mi působí pohled na půdu, hlínu, bláto i popukanou zem. Hlína má barevnost, vláčnost, vůni, strukturu a tvar. - Nejenže ji ráda vidím, já ji cítím i v dlani.

41

Hmatu dávám přednost před ostatními smysly. Nejvíc mě vzrušuje, co je ukryto pod povrchem země. To tajemství uvnitř. To, co je zahrnuté.“ Z. Fibichová (In: Roeselová, 2004)

3.1.

Keramika jako tvořivá činnost dětí předškolního věku

Po dobu jednoho školního roku jsem měla příležitost vést keramický kroužek v anglické mateřské škole v Praze, byla to moje první pedagogická zkušenost tohoto druhu. Před zahájením kurzu jsem si stanovila dlouhodobé výchovně-vzdělávací cíle. Mým záměrem bylo, aby si děti v průběhu kurzu osvojily techniky práce s keramickou hlínou a aby k ní získali vztah, aby prohloubili svůj vztah k výtvarnému umění a naučili se trpělivosti. Každou hodinu jsem se snažila připravit tak, abych dětem umožnila prožít proces tvorby, cílem tedy nebylo dělat co nejhezčí výrobky. „Děti v útlém věku nejsou zatíženy technologickými nebo výtvarnými konvencemi. Jejich práce je spontánní a spíše než výsledek je zajímá vlastní tvořivý proces,“ (Dias, 2007). Chtěla jsem dětem poskytnout prostor, aby se každý mohl projevit, samostatně myslet a vložit do procesu tvorby své vlastní vidění světa. Důležité pro mě byla jedinečnost výsledných výtvorů dětí, chtěla jsem zabránit tomu, aby všechny práce byly stejné, jak tomu někdy v keramických kroužcích bývá. S dětmi jsem na základě principu poznávání materiálu pracovala se základními technikami zpracování hlíny, engobováním a glazováním. Hravou formou jsme vyzkoušeli i netradiční zdobení výrobků a dotváření jiným materiálem. Mým cílem bylo vytvořit podmínky pro to, aby děti mohly rozvíjet svou představivost, fantazii, tvořivost, zručnost a procvičovat jemnou motoriku. Organizační rámec: Kurzy probíhaly jedenkrát týdně po dobu jednoho roku, jednotlivé lekce trvaly 45 minut. Vedla jsem tři skupiny s počtem dětí 8, 12 a 15 ve věku od tří do sedmi let. Keramická dílna byla plně vybavena místní školou, k dispozici jsme měli dva druhy hlíny, jemnou červenici a šamotovou hlínu. Vybavení dílny bohužel neodpovídalo

42

této věkové skupině, na otočných židlích to dětem ujíždělo, protože nedosáhly nohama na zem, takže musely po celou dobu pracovat ve stoje. Problém byl též s umístěním dílny v objektu základní školy, kam bylo nutno docházet a bylo téměř nemožné s dětmi opustit dílnu během lekce. Každou lekci jsem začala úvodní motivační fází, která většinou spočívala v krátkém společném povídání o námětu a přiblížení pomocí příběhu. Potom následoval vlastní proces výtvarné tvorby, kde jsem dětem vysvětlila úkol, ujistila jsem se, že mu rozumějí a poskytla jim potřebný materiál. U dvou lekcí z dvaceti jsem v průběhu rozhovoru s dětmi pozměnila zadání úkolu, neboť jsem dopředu neodhadla reakce dětí na daný námět. Po vlastní tvorbě vždy následovala závěrečná reflexe, ve které jsem vedla děti k vyjádření zážitků, pocitů a dojmů z tvorby i k sebehodnocení své práce. Každá lekce končila úklidem dílny, uklízely vždy děti, já jsem jim pouze pomáhala. Součástí mé výuky byla příprava před každou lekcí. Neměla jsem předem připravený ucelený výtvarný projekt, se způsobem projektové výuky jsem se teprve seznamovala a lekce jsem vedla spíše intuitivně. Součástí přípravy byl výtvarný námět na každou lekci, obrázky a další materiál, každý nový námět navazoval na ten předchozí. Jednotlivé náměty měly vazbu na přírodu, cyklus roku a svátků, volně spolu souvisely, ale negradovaly v ucelený projekt. Osvědčilo se mi vyvolání živé představy pomocí příběhu v závěru lekce, poté navazovalo hodnocení práce, společné povídání o vzniklých výtvorech a vymýšlení krátkých příběhů a také návrat k úvodní motivaci. Úlohy byly přiměřené schopnostem dětí, ty se aktivně zapojovaly. Bylo vidět, že mají z práce radost, navzájem si ukazovaly svoje výrobky, ptaly se, poslouchaly moje příběhy a vyprávěly mi svoje příběhy, nezlobily a pracovaly. Tuto zkušenost pokládám za důležitou a obohacující pro mou budoucí pedagogickou činnost a pokládám za důležité to uvést i v této práci. Důležitá byla tematická spojitost všech námětů s přírodou, tím se podle mého názoru umožňuje dětem rozvíjet jejich přirozené vnímání přírody. Děti přírodu vnímají mnohem intenzivněji, promítají do ní své fantazijní představy a tím ji personifikují.

43

Většina námětů celého školního roku byla v úzkém spojení s přírodou. Na ukázku jsem vybrala lekce, které se dotýkají tématu mé bakalářské práce, uvádím je podle posloupnosti v daném školním roce.

3.1.1.

Výsledky výtvarné činností dětí

01 Začarovaná krajina – svět přírody

Obr. 82 Začarovaná krajina I.

82

Obr. 83 Začarovaná krajina II.

83

Obr. 84 Začarovaná krajina III.

02 Obličeje – kdo jsem

Obr. 85 Obličej I.

85

Obr. 86 Obličej II.

86

Obr. 87 Obličej III.

87

44

84

03 Skřítci – kouzelný svět

Obr. 88 Skřítek I.

88

Obr. 89 Skřítek II.

89

Obr. 90 Skřítek III.

90

04 Čerti - čeho se bojím

Obr. 91 Čert I.

91

Obr. 92 Čert II.

92

Obr. 93 Čert III.

93

05 Svícínky – ochrana ohně

Obr. 94 Ochrana ohně I.

94

Obr. 95 Ochrana ohně II.

95

Obr. 96 Ochrana ohně III.

96

45

06 Zvířata – svět přírody

Obr. 97 Zvíře I.

97

Obr. 98 Zvíře II.

98

Obr. 99 Zvíře III.

99

07 Modelace z hroudy – pravěk

Obr. 100 Pravěk I.

100

Obr. 101 Pravěk II.

101

Obr. 102 Pravěk III.

102

Obr. 104 Rytina II.

104

Obr. 105 Rytina III.

105

08 Rytina – rituál

Obr. 103 Rytina I.

103

46

3.1.2.

Reflexe vedení keramického kroužku v MŠ

Pravidelně po každém bloku hodin jsem přemýšlela o jejich průběhu. Domnívám se, že se mi celkem povedlo dosáhnout předem stanovených cílů. „Základním cílem keramiky ve výuce nebo v zájmových kroužcích je osvojení si specifického keramického cítění a myšlení,“ (Roeselová, 2006). Vést děti k samostatnosti, dát jim příležitost osvojit si techniky keramické tvorby a rozšířit povědomí o výtvarném umění. Velmi mi pomohla vlastní zkušenost s keramickou tvorbou, tím jsem předešla zbytečným nehodám při schnutí a následném výpalu. Jak uvádí Marek Dias (DIAS, 2007): „Častým problémem bývá nedodržení základních keramických postupů.“ Tím může být vrstvení materiálu, lepení tvarů k sobě, ale i volba samotného tvaru, tloušťka střepu i namáčení povrchu. Díky vlastním zkušenostem jsem byla schopna na tyto situace reagovat a pokusit se předejít problémům souvisejících s technologickým postupem. Co mohlo být jinak: Při pokusu navazování dalšího námětu po týdenním intervalu jsem u této věkové kategorie měla pocit neúspěchu a zbytečné ztráty času při připomínání minulého úkolu. „Ve věku kolem 3 až 5 let si děti nejlépe pamatují to, co mohou samy vidět nebo, ještě lépe, s čím mohou přímo manipulovat.“ (Slavíková, Hazuková, Slavík, 2010). Děti předškolního věku mají nejvíce rozvinutou smyslově názornou paměť, týden je pro ně neuvěřitelně dlouhá doba a navazování jednotlivých námětů je velmi obtížné. Děti žijí v přítomnosti, mluvení o minulosti či představa budoucnosti je pro ně těžko uchopitelná, stejně tak představa nějaké posloupnosti. Autoři (c. d. 2010) uvádějí vnímání času, kterému se říká prezentismus. Je tedy vůbec možné, aby námětem výtvarné tvorby dětí předškolního věku byla pravěká tvorba, doba před naší historií? Jak dětem toto období přiblížit? A je to vůbec nutné? Autoři uvádějí, že učit tuto věkovou kategorii dějinnému vývoji umění nemá mnoho smyslu, přesto je dobré předškolní děti s historickým odkazem výtvarného umění seznamovat, poukazovat na rozdíly mezi různými způsoby výtvarného vyjadřování a tím kultivovat jejich výtvarné vnímání.

47

V průběhu roku jsem se musela vypořádat s nevhodnými zásahy do výuky, kdy jsem například viděla na stole svých kolegyň keramické patvary všechny udělané podle stejného návodu nebo vymačkávané z forem na perníčky. To se líbilo jak učitelkám, tak velké části rodičů, kteří občas vyžadovali podobné výrobky.

Problém nastal i v

momentě, kdy mi asistující učitelky začaly pomáhat a dětem vysvětlovat, že oči mají udělat nalepením kuliček „takhle“ a pusu pomocí válečků „takhle“. Tím vznikne jakýsi návod, který je podle mého názoru zbytečný a dětem neumožňuje vlastní projev. Pro příště mám zkušenost, že nejprve se mám domluvit s učitelkami a dát jasná pravidla jak jim, tak sobě i dětem. Výroba podle návodu je ostatně rizikem, k němuž laika obecné povědomí o keramice přímo vybízí. Je vydávána řada knih o postupech, jak správně dělat keramiku, které nejen že jsou pro pedagogickou činnost naprosto nepoužitelné, ale podle mého názoru kazí i vkus čtenářů. Mám na mysli šablony kočiček, pejsků, návod na to jak udělat z hlíny hrocha a další blbosti. Před tímto jevem nelze zavírat oči a tvářit se, že neexistuje. „Výroba dárkových artefaktů není smyslem výuky, protože vzdělávací procesy rozptyluje a deformuje.“ (Roeselová, 2006). Na druhou stranu si myslím, že kvůli motivaci je potřeba alespoň někdy přinést domů výrobek, který se při zachování tvořivého a individuálního postupu dá použít jako dárek nebo užitkový předmět a tím odkázat na funkčnost keramiky. Důležitá byla komunikace s rodiči, ti svým dětem keramiku platili a očekávali, že jim budou děti domů nosit keramické poklady, které však nebyly cílem mých lekcí. Osvědčily se mi průběžné informační dopisy, kde jsem rodiče informovala o práci v jednotlivých lekcí a o tom, jaké jejich děti dělají pokroky. Také mi teď zpětně chybí propojení s jinými vyjadřovacími prostředky, poslech hudby, tvoření podle citového vnímání, tvorba společného díla a více práce v prostoru, nejen u stolu. Bohužel nedostatek těchto činností vychází i z nevelkých prostor keramické dílny, náročné organizace, zvláště v případě, kdy jsem pouze externí lektorka keramiky a na lekci mám vymezených přesně 45 minut. Návrhy na širší škálu vyjadřovacích prostředků uvádím v dalším projektu, který je zatím pouze nerealizovaným návrhem.

48

Po skončení celého kurzu jsem se pokoušela zamýšlet nad celým procesem výuky v keramickém kroužku, nad svým vlastním vyučováním a nad procesy učení dětí. Na základě vlastní reflexe výuky a následného prostudování tématu artefiletiky jsem si uvědomila, že jsem se ve svém pojetí výuky přiblížila této metodě, aniž bych o to předem usilovala. To mě povzbudilo, neboť autoři (Slavíková, Hazuková, Slavík, 2010) uvádějí, že artefiletika je metoda, ke které by měl dobrý učitel výtvarné výchovy ve své praxi intuitivně směřovat. Základními kroky této metody je nejprve tvořivá činnost dětí, na kterou navazuje reflektivní dialog (chybí-li, není to artefiletika). Reflektivní dialog rozvíjí nejen komunikační a sociální dovednosti, ale také se při něm dětí učí něčemu konkrétnímu. Autoři zdůrazňují, že každá tvorba i učení začínají u osobní zkušenosti. Myslím, že z toho je dobré vycházet i při přípravě hodin pro práci s předškoláky a podle toho volit vhodné náměty. V artefiletice také nesmí chybět systematická práce se vzdělávacími motivy, které směřují buď k sebepoznání v kulturních souvislostech, nebo k poznávání prostředí s ohledem na osobní přístup k němu. (Slavíková, Hazuková, Slavík, 2010). Z toho tedy plyne propojení poznávání světa s poznáváním sebe sama. Artefiletika je název pro specifický přístup k uplatnění uměleckých aktivit ve všeobecném vzdělávání a ve výchově, kromě slova „arte“ což je umění, je důležité slovo „filetický“, označující pojetí výchovy, která usiluje o propojení emocionálního a sociálního rozvoje, společně s rozvojem intelektuálním. „Cílem artefiletiky je výchovně zhodnotit výtvarnou aktivitu jako symbolického prostředníka mezi niterným světem dítěte a světem lidské kultury nebo přírody.“ Je dobré si uvědomit toto propojení, a tím artefiletiku používat cíleně, prohlubovat o ni zájem znalostmi i zkušenosti a neustrnout v profesním vývoji, (c. d. 2010).

49

3.2.

Návrh výtvarného projektu člověk-země, člověk-Země

Projekt je koncipován pro žáky konce prvního stupně ZŠ a začátku druhého stupně ZŠ (asi 9-12 let), není myslím nutné držet se jen samotné keramiky. Projekt je inspirován z velké části pravěkou keramikou a vychází z ní, zároveň rozvíjí i jiné náměty a jeho součástí jsou různorodé výtvarné úkoly. Návrhem výtvarného projektu poukazuji na možnosti zprostředkování pravěké keramiky v širším kontextu. Cílem výtvarného projektu není tvorba keramiky „jako v pravěku“, cílem je pojmout okolnosti vzniku pravěké keramiky, seznámit žáky se souvislostmi, jak a kdy umění vznikalo, pomoci jim vytvořit si obrázek doby, snažit se pochopit myšlení tehdejších lidí a souvislosti se současnou výtvarnou tvorbou. Zamýšlím žákům představit důležitou roli keramiky v životě lidí, která je už od počátků součástí naší kulturní historie, uplatňuji metody porovnávání a experimentování. Na základě prostudování Rámcově vzdělávacího programu se snažím v projektu o vhodné propojení s dalšími výchovně vzdělávacími okruhy. Projekt člověk-země, člověkZemě se propojuje na 2. stupni ZŠ s výukou Českého jazyku a literatury – učivo: naslouchání, mluvený projev, písemný projev, slovní zásoba a tvoření slov, způsob interpretace literárních a jiných děl; Matematiky – učivo: poměr, prostorové útvary;Informační a komunikační technologie – učivo: internet, počítačová grafika, prezentace informací; Dějepisu - učivo: historický čas a prostor, člověk a lidská společnost v pravěku; Výchovy k občanství – učivo: naše vlast, kulturní život, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj; Přírodopisu – učivo: vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života a jeho význam, vývoj a vývin, fylogeneze a ontogeneze člověka, anatomie a fyziologie, Země, vývoj zemské kůry a organismů na Zemi, ochrana přírody a životního prostředí; Zeměpisu – učivo: krajina, vztah příroda a společnost, cvičení a pozorování v terénu místní krajiny; Hudební výchovy – učivo: rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace, pohybový doprovod znějící hudby, pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby, orientace v prostoru; Výchovy ke zdraví – vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity, sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace činností a chování, mezilidské vztahy, komunikace a kooperace;

50

Tělesná výchova – pohybové hry, estetické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem; Dramatická výchova – herní dovednosti, sociálně komunikační dovednosti a další. Výtvarná výchova má jedinečnou možnost propojovat ostatní předměty v jeden celek a přispívat při zapojení citové složky k obecným cílům vzdělávání, jak jsou uvedeny v RVP: Motivovat žáky pro celoživotní učení, podněcovat je k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů, vést je k všestranné, účinné a otevřené komunikaci, rozvíjet v nich schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých, aby uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i přírodě, vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám a pomáhat žákům rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi (RVP, 2005).

Cílem tohoto projektu je osvojit si techniky práce s

keramickou hlínou, přiblížit se k pochopení vzniku umění a jeho prvních projevů a dávat je do kontextu se současností a tím poznávat i sám sebe.

Vymezení vybraných pojmů: Výtvarný projekt je útvar, který má složitou stavbu s promyšlenými na sebe navazujícími úlohami. Většinou má závažný myšlenkový obsah s postupně gradujícím charakterem. Má jedno společné téma a rozvíjí více výtvarných námětů. „Pokouší se sledovat více než jednu cestu při ztvárnění myšlenky nebo problému a široce vyčerpat zvolenou problematiku“ (Roeselová, 1997). Umožňují žákovi rozvíjet samostatné výtvarné myšlení, výtvarné cítění a výtvarné vyjadřování. Výtvarný námět (VN) dále rozvíjí výtvarné téma a zaměřuje se na užší specifikaci k tématu. Výtvarný námět v projektovém vyučování zahrnuje a blíže specifikuje výtvarný problém, úkol, motivaci, materiálů, techniku a hodnocení.

51

3.2.1.

VN1 Moje krajina

Motivace: 

přiblížení prvního života na zemi, geologický vývoj Země (prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory, čtvrtohory), počátky antropogeneze ve třetihorách, dějiny člověka ve čtvrtohorách, prehistorická krajina → dnešní krajina



jaká může být „přeměna“: přirozená, nepřirozená, rychlá, pomalá…



pohled na krajinu z různé perspektivy, jak vypadá naše krajina, tvůj domov



zamyšlení se nad cykly v přírodě – Země – schopnost regenerace (rytmus, opakování, recyklace – “ekologické myšlení“)



tvarování země – vrstvení, vrásnění, zaoblování, zvětrávání; eroze půdy, síla větru, vody, stromů,...



literatura: Václav Cílek - Krajiny vnitřní a vnější, František Skála - Velké putování Vlase a Brady, František Skála



výtvarném umění: Zdeněk Burian (Obr. 106), František Skála (Obr. 107 a Obr. 110), Ansel Adams (Obr. 109), Koněpruské jeskyně (Obr. 111), Miloš Šejn



dramatická inspirace: Divadlo Minor – Putování Vlase a Brady



film: Cesta do pravěku, 1955 (režie K. Zeman), Jak ulovit mamuta, 1982 (režie L. Kadleček, výtvarník P. Rada)

Výtvarný problém: 

pozorovat krajinu kolem nás, vnímat povrchové struktury a souvislosti mezi nimi



představa místa, prostoru, krajiny



pozorovat hlínu a všímat si forem v jakých se nachází v přírodě

52



poznávat hlínu jako materiálu (mnohotvárnost, schopnost zaujímat prostor, “paměť hlíny“, přejímání tvarů z našeho okolí,...) a další přírodní materiály nalezené v krajině (voda, kameny, tráva, stromy,...; v jakých vztazích jsou s hlínou)



vnímat tvary v prostoru a orientace v prostoru



smysl pro rytmus; přeměna – rytmus, ornament v krajině, geometrické tvary

Formulace úkolu: 1) Pohybuj se se spolužáky ve vymezeném prostoru, pořád se snažte zaplňovat celý prostor (nechoďte do kolečka)...udržuj si stejné tempo chůze, vnímej, kde se pohybují ostatní spolužáci, nesmíte do sebe narazit. Soustřeď se na svou chůzi. Po chvíli – Začni se přeměňovat v krajinu která tě napadne, představ si sebe jako krajinu a pomalu, plynule, v tempu své chůze se přeměňuj na jinou krajinu. - možné zopakovat i vícekrát za sebou 2) Vymodeluj krajinu, ve které by ses cítil dobře a udělej cyklus maximálně pěti kreseb na téma “Proměny krajiny“. Ke svému cyklu vymysli krátký příběh / básničku a napiš ho na oddělený papír, piš čitelně a nikomu neukazuj (inspirací ti může být předchozí zkušenost s modelováním). 3) Hledej rytmus, opakování nějakého prvku; ornament v krajině. Libovolně pracuj s jeho měřítkem a množením. Pomocí jakéhokoliv přírodního materiálu, který najdeš v okolí, na něj navaž a co nejvíce ho vystihni. Můžeš prvek opakovat, množit ho, navázat na něj nebo pracovat s jeho měřítkem. Výsledek si zdokumentuj pomocí fotografií.

Výtvarná technika, materiály, potřeby a pomůcky: 1) výtvarná dramatika

53

2) reliéfní modelace: keramická hmota (i více druhů) a vlastní nasbírané vzorky hlín, různé přírodní materiály sloužící jako pomůcky při modelaci; kresba uhlem, možné kombinovat s malbou různě barevných hlín, případně dalších přírodních materiálů; na balicí papíry velikosti A5 3) tvorba v přírodě, přírodní materiály

Hodnocení: 1) reflexe: povídání o tom jak ses cítil jako měnící se krajina; jak ti to šlo; bylo ti to příjemné /nepříjemné a proč; jakou krajinu sis představoval; Jak se měnila; jak se proměňuje naše krajina; jaké změny můžeme pozorovat; jaké můžeme ovlivnit a jaké ne 2) představení krajiny: setkal ses s podobnou krajinou; zkus ji blíže popsat; je obydlená / neobydlená; kdo v ní žije, sebehodnocení: řekni ostatním, co se ti povedlo a co se ti nepovedlo, spolužáci ti mohou pomoci; další část - zamíchání příběhů: každý si vylosuje jeden příběh/básničku, přečte si ho, prohlédne si vystavené cykly kreseb a pokusí se k jednomu přiřadit; následné společné hodnocení: každý nejprve přečte příběh který přiřazoval, vysvětlí proč ho přiřadil zrovna tak a zeptá se kdo je autorem a zda s vysvětlením souhlas, ten může objasnit případné nesrovnalosti a pokračuje, přečte příběh, který přiřazoval on a na stejném principu se pokračuje dokud se nevystřídají všichni 3) představ ostatním svou práci a vysvětli její provedení, povedlo se ti zachytit hlavní znaky; na konec hodiny: na znamení začněte všichni najednou vydávat zvuky, které by nejlépe vystihly váš opakující se prvek v přírodě. Soustřeďte se a pokuste se jednotlivé zvuky sladit

54

Obr. 106 Zdeněk Burian, Prekabrium

Obr. 107 František Skála,

106

Planeta I., 1997

Obr. 109 Ansel Adams, Zabriskie 109 Point, Death Valley, 1948

3.2.2.

107

Obr. 110 František Skála, V hloubi lesa

110

Obr. 108 Maroko, soutěska 108 Dades

Obr. 111 Jeskyně Šipka, 111 Štramberk

VN2 Jako stvořitel

Motivace: 

první formy života → savci



vývojová linie člověka: Fylogenetický vývoj – primáti → lidé budoucnosti, roboti

55



(Ontogenetický vývoj - prenatální období → stárnutí, smrt,..), figura – lidské tělo a jeho stavba lidského těl, anatomie o seznámení se sochou v průběhu dějin



stvoření lidské bytosti – jaké známe báje, pověsti, mýty



literatura: Starý zákon („I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.“), Staré řecké báje a pověsti, František Skála (Jak Cílek Lídu našel), Petr Nikl ( Záhádky), Robert Fulghum (Možná, možná ne, kap. „Při výtvarné výchově“), Golem, Mardoša (Nanobook, kresby: M.Cais), Prométheus – Člověk z bláta



výtvarné umění: Rudolf Jakubík (Obr. 112), ženské idoly (Obr. 114), Martin Kotrba (Obr. 113), Lucie Tatarová (Obr. 115), Henry Moore (Obr. 116), Petr Nikl (Obr. 117), František Skála (Cílek a Lída), Josef Čapek (Křovácké kresby), Hans Arp, Anthony Gormley, Adriena Šimotová, Yves Klein, Zdeněk Burian

Výtvarný problém: 

uvědomit si základní proporce lidského těla



soustředit se na návaznost jednotlivých kreseb, stylizace, linka, lineárnost



vymyslet si další příběh o tom, jak mohl být stvořen první člověk

Formulace úkolu: 1) Udělejte si skupinky po třech. Zkoumejte proporce těla, obličeje - obkreslete se na velký balicí, porovnávejte jednotlivé části lidského těla, obkreslete si také učitele, porovnávejte dospělý/dítě – míry zkuste přirovnávat k věcem, které dobře znáte. Některé části těla si nakreslete, vzájemně si stůjte modelem. 2) Na základě předchozích poznatků změň průběh vývoje člověka. Vymysli svou vlastní vývojovou linii. Na pruh papíru si nejprve si nakresli vyššího primáta,

56

kresba, z které budeš vycházet - pokračuj dalšími kresbami, představ si, že uplynulo tisíce let. V pěti kresbách zaznamenej, jak se tvá bytost měnila. Postupně dojdi k výsledné podobě, tu vykresli do detailů. Jednotlivé fáze vývoje popiš vymyšlenými názvy. 3) Najdi si konkrétní místo (nejlépe v přírodě). Představ si, že na tomto místě bude tebou stvořen „první člověk“, zahraj si na stvořitele, vymodeluj jeho tělo z hlíny. Zkoušej uplatnit poznatky o proporcích lidského těla. Vymysli příběh, který se tvému „prvnímu člověku“ stal.

Výtvarná technika, materiály, potřeby a pomůcky: 1) obkreslování a měření na balicí papír velikosti člověka, kresba podle modelu tužkou na A5 2) kresba tuší na pruh čtvrtky A3 rozpůlené na šířku, aby zůstala delší strana celá 3) modelování z keramické hlíny

Hodnocení: 1) společné porovnávání získaných poznatků 2) společné hodnocení – splnění zadání, zvládnutí techniky 3) popiš, jak tvůj člověk vypadá; řekni ostatním příběh, který se mu stal; zhodnocení zvládnuté techniky a splnění zadání

57

Obr. 112 Rudolf Jakubík,

Obr. 113 Martin Kotrba

113

Obr. 114 Ženský idol ze Střelic,

Stvoření hliněného hrdiny

mladší doba kamenná

114

(animace), Hrdina v peci ohnivé (záznam), 2005

112

Obr. 115 Lucie Tatarová, Golemka, 1996

Obr. 116 Henry Moore, skici

115

3.2.3.

116

Obr. 117 Petr Nikl, Zrození Evy 117

VN3 Já a příroda

Motivace: 

člověk se přizpůsobuje přírodě, první obydlí – architektura pravěku / architektura dneška, ekologické bydlení současnosti – dům z hlíny



zásah člověka do krajiny

58



co je to „land art“, představení umělců



stručné povídání o fotografii, počátky fotografie, camera obscura, laterna magica, dokumentární fotografie, kde se s fotografií setkáváme



společné vytváření jednoho díla, spolupráce



třídění si různých druhů materiálů, práce s přírodními materiály, proces recyklace



literatura: Václav Cílek (Krajiny vnitřní vnější), František Skála (Velké putování Vlase a Brady)



film : Andy Goldsworthy: Rivers and Tides (Thomas Riedelsheimer, 2001), Ivan Kafka: přednášky na AVU (dokument ČT)



výtvarné umění: pravěké spirály (Obr. 118), labyrinty (Obr. 119), Stonehenge (Obr. 120), Andy Goldsworthy (Obr. 121), Julie Šišková (Obr. 122), Michal Sedlák (Obr. 123),

Richard Long, Ivan Kafka, Ana Mendieta, Magdalena Jetelová, Robert Smithson, Christo a Jeanne-Claude, Charles Simonds (Byt) 

dokumentární fotografie, reportáž (Jan Šibík), World Press Photo, National Geographic

Výtvarný problém: 

uvědomit si jaké místo mám rád, kde se cítím dobře



přemýšlet o vztahu člověka a přírody, pozorně se dívat a objevovat



poznávat různé druhy materiálů, vyjádřit rozdíly a podobnosti



vyjadřovat pocity, rozvíjet vnímání



orientace v prostoru, bližší poznávání vybraného místa, poznávat své okolí



rozvíjet schopnost charakteristiky a popisu



učit se dokumentovat a obhájit svou práci

59

Formulace úkolu: 1) Udělejte dvojice, jeden si zaváže oči a druhý ho dovede na nějaké místo ve třídě/na chodbě/v přírodě a vybere mu malý kousek velikosti A6, dotyčný ho prsty prozkoumává - zkoumá materiál, strukturu, tvar, soustředí se jen na ten malý kousek. (Zbylí z dvojic udělají opět dvojice...takhle se rozmístí všichni, posledního umístí učitel.) Zkoumání trvá asi 5 minut, poté učitel odvádí žáky poslepu z místa zpět ke stolům. - Na papír nakreslete co jste cítily, vyjádřete pocity z materiálů, který jste zkoumaly. 2) V krajině hledej místa která se ti líbí/nelíbí, něčím ti přijdou zajímavá....pracuj s fotografií...pokus se daná místa zachytit ve fotografii. Zamýšlej se nad podstatnými rysy místa. Dělej si skici, které by jednotlivá místa vystihovaly. Zaznamenávej si pocity z místa.Z prozkoumaných míst vyber jedno, které ti bylo nejbližší. Vyhledej si o místu bližší informace. 3) Ve skupince (pěti žáků) se dohodněte na jednom místě, které je pro vás zajímavé, něčím vás přitahuje, rádi by jste s místem dál pracovali. Dejte dohromady podrobný popis místa, shodněte se na základní charakteristice, diskutujte o tom. Vybrané místo zdokumentujte. Nakreslete si návrhy objektů, z hlíny a dalších materiálů nalezených v přírodě, které budou vybranou část krajiny dotvářet, doplňovat, přeměňovat, ovlivňovat. Po konzultaci s učitelem a dalšími spolužáky vyberte jeden objekt a ten společně vytvořte.

Výtvarná technika, materiály, potřeby a pomůcky: 1) výtvarná dramatika, kresba tužkou na papír, formát A4/ varianta malby pastelem, temperou, uhlem, formát A3 2) dokumentace, fotografie, kresby tužkou / uhlem do bloku 3) objektová tvorba - hlína, přírodní materiály, provázky a další

60

Hodnocení: 1) reflexe – povídání: Co myslíš, že jsi zkoumal za materiál/y? Bylo ti to příjemné/ nepříjemné? Proč? K čemu tě kresba inspirovala? 2) představení místa spolužákům, ukázka kreseb, stručná charakteristika a zdůvodnění vybraného místa, společné hodnocení – doplňující otázky učitele a spolužáků 3) společné hodnocení objektů celou třídou - každá skupinka si předem zhodnotí a zdůvodní svou práci – odevzdá v písemné podobě

Obr. 118 Vyryté spirály, New Grange, Irsko, cca 2 000 př.n.l.

Obr. 119 Labyrint Varzina, Skandinávie

Obr. 120 Stonehenge, cca 2500

119

př. n. l.

120

118

Obr. 121 Andy Goldsworthy, Oblázky, Skotsko 1985

121

Obr. 122 Julie Šišková, studentská práce na VŠUP

Obr. 123 Michal Sedlák, 1998

123

122

61

3.2.4.

VN4 Naše stopy

Motivace: 

stopy předků, archeologie, významná místa – navštívení archeologické sbírky v našem okolí, získávání informací



počátky umění: jeskynní malby, pravěké sošky, keramika a současné umění: užité umění, design



výzdoba keramiky: dekor, ornament



keramika jako sochařský materiál: deformace materiálu / stálost



přírodní barvy, pigmenty, míchání barev: základní barvy, komplementární barvy



stopy mé činnosti: kde, jak a co za sebou zanechávám / stopy kterými se lišíme, jedinečnost



výtvarné umění: jeskyně (Alta, Altamira, Lascaux, Calapaty, La Madelaine, Šipka u Přerova), prehistorická naleziště (Dolní Věstonice a Pavlov, Makotřasy, Čelákovice), Stonehenge, Kounovské kamenné řady na Rakovnicku, menhir Kamenný muž (Kloubouky u Slaného), kultury pravěké keramiky, Pravoslav Rada (obtisky na keramice), Miloš Šejn



muzea: Národní muzeum v Praze, Pavilon Anthropos v Brně, Archeologické muzeum Čelákovice



literatura: Umění přírodních národu (Čapek, J.)

Výtvarný problém: 

schopnost improvizace – vžít se do role, představa pravěké kultury



interpretace obrazu - popis toho co vidím, jak to na mě působí



přicházet na to jak a proč vznikalo první umění



míchání barev, tóny barev

62



práce s linií a plochou – světlo a stín, co je náhoda a co záměr

Formulace úkolu: 1) Jak se žilo v pravěku: 5 dobrovolníků – aktéři obrazu, s každým tlesknutím udělají společný obraz s pravěkou tématikou, 2 dobrovolníci kunsthistorici umění – tleskají (diapozitivy obrazu se mění – jeden tlesk – obraz odejde, další tlesk – nový obraz), popisují publiku (zbytek třídy) co vidí (nejdříve abstraktní, potom figurativní – pravěké výjevy) po chvíli se žáci prohodí. Zahrajeme si hru „asociace“, začínající řekne slovo, můžeš říct cokoliv tě napadne, pokračuje se dalším slovem. Na hru navážeme jeskynními malbami. Na velký balicí papír si po skupinkách společně udělejte jeskynní stěnu pomocí muchláží. Na namočený povrch stěny vytvářejte tóny barev, se kterými se můžete v jeskyni setkat (obrazová inspirace). Po zaschnutí si zahrajte na pravěké lidi, nechte se vést vytvářenými tvary, hledejte vzniklé obrazy, dokreslujte linie, zvýrazňujte plochy. 2) Sleduj stopy, které zanechává příroda, hledej v přírodě různé odstíny barev, udělejte si sbírku přírodních barev. Ber si malé vzorky, můžeš si zaznamenávat poznámky, na jakých místech se barvy vyskytují, jak jsou pohromadě. 3) Udělej si kouli z hlíny a vytvoř misku pomocí vytlačování, misku ozdob

Výtvarná technika, materiály, potřeby a pomůcky: 1) výtvarná dramatika: živé obrazy, muchláž; balicí papír, jemné papíry, lepidlo, vodové barvy, ředěná tuš, uhel 2) experiment s přírodními materiály, s barvou 3) modelování s keramickou hlínou

63

Hodnocení: 1) společná reflexe: popsání pocitů, proč bylo těžké popisovat obraz a vymýšlet si co na něm je; jak myslíte, že žili lidé v pravěku, co pro ně mohlo být důležité, jak se vám ve skupince pracovalo; žáci ostatním popisují, co mohou vidět v jejich jeskyni 2) shromáždění nasbíraných vzorků; setřiďte barvy podle sytosti, jasu a kontrastů 3) společné porovnávání s pravěkým umění, podívej se na obrázky keramických kultur v pravěku a na svou misku, zkus popsat čím se liší a čím shoduje; zaměř se na tvar a formu, jaké stopy zanechává náš nástroj

Obr. 124 Josef Čapek, Nádoby zdobené ornamentikou 124 textilního rázu – Čechy

Obr. 125 Mísa z Horní Seče, cca 125 1200 př. n. l.

Obr. 126 Rekonstrukce různých druhů výzdoby vypíchané 126 keramiky

Obr. 127 Miloš Šejn, Nalezené 127 pigmenty, 1965

Obr. 128 Miloš Šejn, Stopy 128 železa, 1987

Obr. 129 Pavla Vachunová, 129 Jidlováza

64

3.2.5.

VN5 Já v akci

Motivace: 

myšlení pravěkých lovců



rituál, líčení těla, totemy, bůžci, povídání o magických zážitcích



pravěké sošky žen: venuše; ideál krásy, idol, stylizace



užití pojmů: happening, performance, body art, hudba a výtvarné umění



výtvarné umění: Venuše Věstonická, Willendorfská, Venuše s rohem, menhiry, dolmeny, Carnac, Pedra Gentil, Menga, Stonehenge, Robert Smithson, Richard Long, Zkamenělý pastýř (Obr. 133), Makotřasy, Stopy nohou objevené v blátě (Obr. 130),

Zdeněk Burian (Obr. 132), František Skála (Obr. 134), umění akce: Jan Mlčoch,

Petr Rezek, Petr Štembera, Hermann Nitsch, Gunter Brus, Yves Klein (Obr. 135) 

rituál: primitivní národy, viz Obr. 131

Výtvarný problém: 

rituál, zamyslet se nad každodenními věcmi, které se opakují



reliéfní modelace podle návrhu



poslech hudby; pohyb, dynamika, rytmus



tanec bosých nohou na bílé plátno, záznam pohybu



umění akce

Formulace úkolu: 1) Udělej si skici několik věcí, které každý den děláš, pravidelně se opakují (zaměř se na akt akce). Vymodeluj si z hlíny destičku, vyber si jeden z návrhů a ten převeď do reliéfní modelace.

65

2) Navrhni si masku, která by tě chránila proti zlým silám. (Inspirace maskami pro zaříkávání dobrého lovu). Udělej masku velikosti tvého obličeje. Vše si pečlivě změř (velikost, díry na oči, ...), masku vytvoř pomocí novinových ústřižků a škrobového lepidla. Pomaluj ji a dozdob. 3) Rozmíchej si různé odstíny barev – z předchozího úkolu použij masku, nasaď si ji. Namáčej si bosé nohy do barev a tancuj do rytmu hudby. Se spolužáky si vymyslete svůj tanec s doprovodem zvuků, příprava na lov.

Výtvarná technika, materiály, potřeby a pomůcky: 1) přípravné skici – balicí papír, formát A5, tužka/ modelace z keramické hlíny – špachtle, očka 2) přípravné skici tužkou/ kašírování – noviny, škrobové lepidlo, nafukovací balónek, gumičky, tempery, další materiál na dozdobení masek. 3) akční tvorba – různé druhy barev – tempery, nebo jen různé odstíny rozmíchaných hlín s vodou, bílé plátno/prostěradla

Hodnocení: 1) představení reliéfu ostatním: vymyšlení názvu; sebehodnocení: zvládnutí techniky, zda to šlo podle plánu, co se povedlo / nepovedlo 2) společná přehlídka masek; kdo chce, může říci ostatním, před čím ho maska ochrání 3) společná reflexe: jak se nám tancovalo, když jsme byli schovaní za maskami, pozorování zanechaných stop

66

132

Obr. 130 Stopy nohou magdalénienských lidí objevené 130 v blátě jeskyně Niaux

Obr. 131 Rituální tanec 131 Papuánských lovců

Obr. 132 Zdeněk Burian

Obr. 133 Zkamenělý pastýř, 133 Klobuky u Slaného

Obr. 134 František Skála, Hlavy 134 duchů, 1992

Obr. 135 Yves Klein potírá modrou barvou tři nahé modelky, které pak podle jeho pokynů otiskují svá těla na 135 plátno, 9.března 1960

3.2.6.

Reflexe vlastního návrhu projektu

Zpětně hodnotím tento projekt jako inspirativní a obsáhlé řešení dané problematiky. Nepokládám to však za konečné řešení, ale za návrh výtvarného projektu, který by se měl v případě použití ve výuce dále rozvíjet. Na projekt by se dalo navázat i dalším projekty, buď užší zaměřeností na téma Pravěké keramiky a nebo naopak dalšími tématy která jsou v projektu naznačena, např. Projekty na téma Kruh, Živly, Příroda a

67

člověk, Krajina, Žena, Kámen, Člověk a kosmos, Příroda a zvířata, Bohové a náboženství, a další. Jako reflexi k tomuto projektu jsem použila vzdělávací obsah Výtvarné výchovy podle RVP. Podle požadavků na učivo žáků druhého stupně tento projekt podle mého názoru splňuje všechny tři složky daného učiva - rozvíjení smyslové citlivosti, uplatňování subjektivity i ověřování komunikačních účinků. (RVP, 2005)

68

Závěr Tématem mé bakalářské práce byla keramická tvorba v období pravěku a odtud vycházející vlivy na současnou uměleckou tvorbu. Nejprve jsem se zaměřila na fenomén pravěké keramické tvorby a zkoumala techniky, materiály a témata, která zpracovává. Dále jsem hledala vlivy pravěké keramiky na současnou uměleckou tvorbu. Zamýšlela jsem se nad možnostmi zpracování tématu pro výuku výtvarné výchovy a navrhla jsem své řešení tohoto tématu s žáky. Ve své vlastní výtvarné tvorbě jsem vytvořila keramický artefakt inspirovaný pravěkou keramikou.

Práce jsem členila do tří základních částí, zároveň jsem se snažila o celkovou obsahovou propojenost a o výběr témat s ohledem na cíle práce. Část teoretická přináší v prvním oddíle stručný přehled historie pravěké keramiky, v druhém oddíle pak výběr současných umělců, v jejichž díle jsem našla vlivy pravěké keramické tvorby. Ve výtvarné části popisuji procesy a výsledky vlastní keramické tvorby, experimentování s technikami a způsoby zpracování námětů inspirované pravěkou tvorbou. Pedagogická část, spojující poznatky z teoretické i výtvarné části, pak shrnuje mé zkušenosti z ročního působení v roli lektorky keramiky v mateřské škole a přináší návrh vlastního výtvarného projektu. Text jsem průběžně prokládala bohatou obrazovou dokumentací. Ve své práci dokládám, že vlivy pravěké keramické tvorby na současné umění lze sledovat ve třech základních rovinách: ve výběru tematického obsahu děl, ve volbě technik zpracování materiálů a ve způsobu zpracování tématu, především stylizaci, zjednodušení a lineárnosti.

V průběhu práce jsem si ještě výrazněji uvědomila, že inspirace pravěkou tvorbou je pro mě osobně nosná a do budoucna určující. Tato tvorba je mi velmi blízká vztahem k přírodě a akcentem na základní lidské hodnoty, rezonuje jak s mojí osobností, tak i s výtvarným zaměřením. Chci se tomuto způsobu vyjadřování dále věnovat a výtvarně jej rozvíjet. Následující příležitostí mi budou letní keramické dílny v areálu Keramiky

69

Tupesy u Uherského Hradiště, kde budu organizovat příměstský tábor s výtvarným zaměřením.

V průběhu práce jsem silně vnímala důležitost a vzájemnou propojenost všech tří složek výtvarné přípravy: studia pramenů a jejich kritické analýzy, vlastní výtvarné umělecké činnosti i pedagogického působení. Tyto tři složky se navzájem prolínají a neustále konfrontují mezi sebou, to přináší napětí a někdy i "boj", ale zároveň vnáší do celého tvořivého procesu širší rozhled. Zpočátku pro mě byla vrcholem a hlavním cílem mého snažení kvalitní pedagogická práce, která by mi přinesla uspokojení. Teprve v průběhu práce jsem plně pochopila, že moje vlastní výtvarná činnost je důležitým zdrojem a základem pro dobré vyučování. Také jsem zjistila, jak je přesné chápání pojmů a vyjadřování ve výtvarné výchově důležité a složité a že se toho musím ještě hodně naučit.

70

Použitá literatura

BATALA, O. Svět z hlíny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973. 510/22 865. FORMANOVÉ W. a B., POULÍK, J. Pravěké umění. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1956. 38875/55/SV2 - D 03793 BÍLEK, J. Záhady a taje české historie. Praha: Euromedia Group, 2008. CÍLEK, V. Krajiny vnitřní a vnější. Praha: Dokořán, 2010. ČAPEK, J. Umění přírodních národů. Brno: Polygrafie, 1949. DIAS, M. Keramika ve škole. Praha: ARTAMA, 2007. FILIPOVÁ, M. Sochy, které zmizí. Art & antiques. Brno: Mediagate, 2007. FULKOVÁ, M. Diskurz umění a vzdělávání. Jinočany: H & H Vyšehradská, 2008. HENRY DE MORAT. Dějiny užitého umění. Praha: Odeon, 1983. 09/03. 01-503-83. HLADÍKOVÁ, A. Modelování z hlíny a jiných tvárlivých hmot na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči. Praha: SPN, 1959. 94-4-01 JANOTKA, M., LINHART, K. Řemesla našich předků. Praha: Svoboda, 1987. JELÍNEK, J. Monumentální umění skalních maleb prvobytné společnosti. Brno: Antropos, 1961. Q-2012145. JELÍNEK, J. Umění v zrcadle věků. Počátky umělecké tvorby. Brno: Anthropos, 1990. JEŘÁBEK, J. Tupý, J. Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005. KARE, A. Myanndash, Rock art in the ancient arctic. Jyvaskyla: Arctic Centre Foundation Rovaniemi, 2000. KYBALOVÁ, J. Česká současná keramika. Praha: Dům u kamenného zvonu, 1994. LEWIS-WILLIAMS, D. Mysl v jeskyni. Vědomí a původ umění. Praha: Academia, 2007.

71

LIDICKÝ, K. Modelování pro posluchače výtvarné výchovy na pedagogických fakultách. Praha: SPN, 1963. 17-246-79. LOMMEL, A. Prehistorické a primitívne umenie. Bratislava: Pallas, 1972. 94-106-72. NEUSTUPNÝ, J. Pravěké umění v Čechách a na Moravě. Praha: Umělecká beseda, 1944. NIKL, P. Záhádky. Praha: Meandr, 2007. PAVÚK, J. Umenie a život doby kamennej. Bratislava: Tatran, 1981. TS 09 61-253-81 PIJOAN, J. Dějiny umění. PLACÁKOVÁ, E., POŠUSTOVÁ, M., VONDRUŠKOVÁ, A. Keramika II. figurky. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1414-0. PODBORSKÝ, V. Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno: Masarykova univerzita, 1997. RADA, P. Slabikář keramika. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169-419-3. RADA, P. Techniky keramiky. Praha: Aventinum, 1996. ROESELOVÁ, V. Linie, barva a tvar ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 2004. ROESELOVÁ, V. Námět ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1995. ROESELOVÁ, V. Prostorová tvorba ve výtvarné výchově pro základní školu 1. Praha: Univerzita Karlova, 2006. ISBN 80-7290-254. ROESELOVÁ, V. Řady a projekty ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1997. SAKULINOVÁ, N.P. Metodika kreslení a modelování na mateřské škole. Praha: SPN, 1955. 54-72-05. SKARLANTOVÁ, J. Užitá tvorba I. Estetická východiska užité tvorby. Praha: Univerzita Karlova, 2009. ISBN 978-80-7290-402-0. SKÁLA, F. František Skála. Praha: Arbor vitae, 2004. SKÁLA, F. Jak Cílek Lídu našel. Praha: Meandr, 2006. SKÁLA, F. Velké putování Vlase a Brady. Praha: Arbor vitae, 2007.

72

SLAVÍKOVÁ, V., HAZUKOVÁ H., SLAVÍK, J. Artefiletika pro předškolákya mladší školáky. Úvaly: Albra, 2010. SVOBODA, J. Mistři kamenného dláta. Umění pravěkých lovců. Praha: Panorama, 1986. 601-22-857. ŠAMŠULA, P., ADAMEC, J. Průvodce výtvarným uměním I. Praha: Práce, 1994. ŠAMŠULA, P., HIRSCHOVÁ, J. Průvodce výtvarným uměním IV. Praha: Práce, 1994. ŠIŠKA, S. Praveké hrnčiarstvo. Bratislava: Tatran, 1980. TS 09 61-170-80 UŽDIL, J. Výtvarný projev a výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. VLADÁR, J. Praveká plastika. Bratislava: Tatran, 1979. TS 09 61-028-79 WALTHER, I. Umění 20.století. Taschen: Slovart, 2004. WARSHAWOVÁ, J. Velká kniha keramiky. Praha: Rebo, 2001. WEISS, G. Keramika. Umění z hlíny. Kulturní dějiny a keramické techniky. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1954-2

Elektronické zdroje

http://arthouse.oulu.net Vstup 30.3.2011 http://evahild.com/ Vstup 14.3.2011 http://ninahole.com/gallery.htm Vstup 14.3.2011 http://rvp.cz/ Vstup 24.3.2011 http://www.abakanowicz.art.pl/ Vstup 30.3.2011 http://www.antonygormley.com/ Vstup 10.3.2011 http://www.arabia.fi Vstup 30.3.2011

73

http://www.artlist.cz/ Vstup 18.3.2011 http://www.fenellaelms.com/index.html Vstup 14.3.2011 http://www.galerielelong.com Vstup 20.3. 2011 http://www.goldsworthy.cc.gla.ac.uk/ Vstup 29.3. 2011 http://www.henry-moore.org/ Vstup 30.3.2011 http://www.christojeanneclaude.net/ Vstup 30.3. 2011 http://www.iittala.com Vstup 30.3.2011 http://www.kotrbamarius.cz Vstup 19.3. 2011 http://www.kurtgebauer.cz/ Vstup 30.3. 2011 http://www.lucietatarova.com/index.htm Vstup 30.3.2011 http://www.marimekko.com/ Vstup 30.3.2011 http://www.pentik.com Vstup 30.3.2011 http://www.petr-kvicala.com/index.html Vstup 30.3.2011 http://www.potnova.fi/ 30.3.2011 http://www.radova.cz/ Vstup 13.3.2011 http://www.richardlong.org/ Vstup 21.3. 2011 http://www.robertsmithson.com/ Vstup 29.3.2011

74

Zadání bakalářské práce

75

76

Seznam obrazové dokumentace Obr. 1 Rytina ţeny z Předmostí na Moravě, kultura Aurignacká ................................... 12 Obr. 2 Plán sídliště .......................................................................................................... 12 Obr. 3 Venuše Willendorfská ........................................................................................ 12 Obr. 4 Nádobka kultury s lineární keramikou, globulární tvar ....................................... 13 Obr. 5 Dno mísy, zdobené vypíchanou lidskou postavou z Prahy Bubenče .................. 13 Obr. 6 Ţenská postava v gestu vzývání (adorant) ze Štěpánovic - lid s keramikou malovanou ....................................................................................................................... 13 Obr. 7 Makarony ............................................................................................................ 15 Obr. 8 Staro neolitická antropomorfní nádobka, Slovensko .......................................... 15 Obr. 9 Fragment nádobky s reliéfním vyobrazením hlavy blíţe neidentifikovatelného totemového zvířete z Cífera-Páca, neolit (4000 př. n. l.) ............................................... 15 Obr. 10 Fragment plastiky ţeny z Abrahámu s hlavou komponovanou z trojúhelníkových plošek, mladší doba kamenná, asi 3800 př. n. l. ............................. 16 Obr. 11 Venuše z Dolních Věstonic ............................................................................... 16 Obr. 12 Hliněné figurky ze Střelic, výřez ...................................................................... 16 Obr. 13 Fragment nádoby s výrazným reliéfem lidské tváře, mladší doba kamenná, cca 4000 př. n. l. ................................................................................................................... 17 Obr. 14 Idol z Nitrianského Hrádku, cca 1500 př. n. l. .................................................. 17 Obr. 15 Plastika muţe z Dvorníka, cca 4 000 př. n. l. ................................................... 17 Obr. 16 Hliněný reliéf pářících se bizonů, Le Tuc d´Audoubert, Francie, magdalénské období, cca 20 – 10 000 př. n. l. ..................................................................................... 19 Obr. 17 Kultovní nádobka z Abrahámu představující pravděpodobně medvěda, okolo 3800 př. n. l. ................................................................................................................... 19 Obr. 18 Miska s plasticky modelovaným hadem ........................................................... 19 Obr. 19 Andy Goldsworthy, Stín od deště, 1984 ........................................................... 25 Obr. 20 Goldsworthy ...................................................................................................... 25 Obr. 21 Richard Long, Kruh na ostrově, 1974 ............................................................... 25 Obr. 22 Robert Smithson, Spiral Jetty, 1970 .................................................................. 25 Obr. 23 Ivan Kafka, Kámen, 120x120x120cm, 1980 .................................................... 25 Obr. 24 Kurt Gebauer, V lomu, 1984 ............................................................................. 25 Obr. 25 Anthony Gormley, projekt Pole, 1989-2003 ..................................................... 27 Obr. 26 Anthony Gormley, Critical mass, 1995 ............................................................. 27 Obr. 27 Lucie Tatarová, Miracolo napaden človíčky, 2004 ........................................... 27 Obr. 28 Magdalena Abakanowicz, Zástup, 1986/87, pytlovina a pryskyřice, 19 postav, kaţdá 170x530x40cm .................................................................................................... 27 Obr. 29 Šárka Radová, Mísa, 2008, porcelán, 62x60 cm .............................................. 27 Obr. 30 Lucie Tatarová, Fraktálové, 2008 ..................................................................... 27 Obr. 31 Lauri Rankka, Ţalobci v nebi, 1996 ................................................................. 29 Obr. 32 Lauri Rankka, Váhy, 2004 ................................................................................ 29 Obr. 33 Lauri Rankka ..................................................................................................... 29 Obr. 34 Petr Kvíčala, 5 hodin 30 minut, 2009 ............................................................... 29 Obr. 35 Petr Kvíčala, No. 2, 2009 .................................................................................. 29 Obr. 36 Marius Kotrba, Bez názvu, 2003 ...................................................................... 29 Obr. 37 Marimekko, Siirtolapuutarha plate ................................................................... 31

77

Obr. 38 Pravoslav Rada, Jidelni soubor, 1961 ............................................................... 31 Obr. 39 Pravoslav Rada, Miska ..................................................................................... 31 Obr. 40 Nina Fránková, studentka VŠUP ...................................................................... 31 Obr. 41 Jakub Kabát, student VŠUP .............................................................................. 31 Obr. 42 Fenella Elms ..................................................................................................... 31 Obr. 43 Ornament v přírodě, vybrané místo .................................................................. 33 Obr. 44 Ornament v přírodě, výsledek tvorby ............................................................... 33 Obr. 45 Ornament v přírodě, detail ................................................................................ 33 Obr. 46 Příprava hlíny s přidáváním tráv a slámy ......................................................... 33 Obr. 47 Modelace misky do připravené díry ................................................................. 33 Obr. 48 Ztenčování stěn misky ...................................................................................... 33 Obr. 49 Závěrečné zdobení misky ................................................................................. 34 Obr. 50 Hotová miska .................................................................................................... 34 Obr. 51 Pec v zemi ......................................................................................................... 34 Obr. 52 Modelované misky I. ........................................................................................ 34 Obr. 53 Modelované misky II. ....................................................................................... 34 Obr. 54 Modelované misky III. ...................................................................................... 34 Obr. 55 Návrh ................................................................................................................ 35 Obr. 56 Keramičtí ptáčci ................................................................................................ 35 Obr. 57 Ptáček, detail ..................................................................................................... 35 Obr. 58 Keramický kámen I. .......................................................................................... 35 Obr. 59 Keramický kámen I., zepředu ........................................................................... 35 Obr. 60 Keramický kámen II. ........................................................................................ 35 Obr. 61 Hmatky dětí ....................................................................................................... 36 Obr. 62 Hmatka – postava .............................................................................................. 36 Obr. 63 Hmatka – zvíře .................................................................................................. 36 Obr. 64 Příprava hlíny – tanec ....................................................................................... 36 Obr. 65 Tvorba reliéfních plastik ................................................................................... 36 Obr. 66 Výsledek tvorby, keramické reliéfy .................................................................. 36 Obr. 67 Keramický kruhový objekt – schnutí ................................................................ 38 Obr. 68 Keramický kruhový objekt – vysušené figury .................................................. 38 Obr. 69 Keramický kruhový objekt – před výpalem ..................................................... 38 Obr. 70 Keramický kruhový objekt – celek ................................................................... 38 Obr. 71 Keramický kruhový objekt – výřez .................................................................. 38 Obr. 72 Keramický kruhový objekt – detail .................................................................. 38 Obr. 73 Keramický objekt – figura ................................................................................ 39 Obr. 74 Keramický objekt – kompozice I. ..................................................................... 39 Obr. 75 Keramický objekt – kompozice II. ................................................................... 39 Obr. 76 Keramický objekt – kompozice III. .................................................................. 39 Obr. 77 Keramický objekt – kompozice IV. .................................................................. 39 Obr. 78 Keramický objekt – kompozice V. .................................................................... 39 Obr. 79 Keramický objekt – kompozice VI. .................................................................. 39 Obr. 80 Keramický objekt – kompozice VII. ................................................................. 39 Obr. 81 Keramický objekt – kompozice VIII. ............................................................... 39 Obr. 82 Začarovaná krajina I. ........................................................................................ 44 Obr. 83 Začarovaná krajina II. ....................................................................................... 44 Obr. 84 Začarovaná krajina III. ...................................................................................... 44

78

Obr. 85 Obličej I. ........................................................................................................... 44 Obr. 86 Obličej II. .......................................................................................................... 44 Obr. 87 Obličej III. ......................................................................................................... 44 Obr. 88 Skřítek I. ............................................................................................................ 45 Obr. 89 Skřítek II. .......................................................................................................... 45 Obr. 90 Skřítek III. ......................................................................................................... 45 Obr. 91 Čert I. ................................................................................................................ 45 Obr. 92 Čert II. ............................................................................................................... 45 Obr. 93 Čert III. .............................................................................................................. 45 Obr. 94 Ochrana ohně I. ................................................................................................. 45 Obr. 95 Ochrana ohně II. ............................................................................................... 45 Obr. 96 Ochrana ohně III. .............................................................................................. 45 Obr. 97 Zvíře I. .............................................................................................................. 46 Obr. 98 Zvíře II. ............................................................................................................. 46 Obr. 99 Zvíře III. ............................................................................................................ 46 Obr. 100 Pravěk I. .......................................................................................................... 46 Obr. 101 Pravěk II. ......................................................................................................... 46 Obr. 102 Pravěk III. ....................................................................................................... 46 Obr. 103 Rytina I. ........................................................................................................... 46 Obr. 104 Rytina II. ......................................................................................................... 46 Obr. 105 Rytina III. ........................................................................................................ 46 Obr. 106 Zdeněk Burian, Prekabrium ............................................................................ 55 Obr. 107 František Skála, Planeta I., 1997 ..................................................................... 55 Obr. 108 Maroko, soutěska Dades ................................................................................. 55 Obr. 109 Ansel Adams, Zabriskie Point, Death Valley, 1948 ........................................ 55 Obr. 110 František Skála, V hloubi lesa ......................................................................... 55 Obr. 111 Jeskyně Šipka, Štramberk ............................................................................... 55 Obr. 112 Rudolf Jakubík, Stvoření hliněného hrdiny (animace), Hrdina v peci ohnivé (záznam), 2005 ............................................................................................................... 58 Obr. 113 Martin Kotrba .................................................................................................. 58 Obr. 114 Ţenský idol ze Střelic, mladší doba kamenná ................................................. 58 Obr. 115 Lucie Tatarová, Golemka, 1996 ...................................................................... 58 Obr. 116 Henry Moore, skici ......................................................................................... 58 Obr. 117 Petr Nikl, Zrození Evy .................................................................................... 58 Obr. 118 Vyryté spirály, New Grange, Irsko, cca 2 000 př.n.l. ...................................... 61 Obr. 119 Labyrint Varzina, Skandinávie ........................................................................ 61 Obr. 120 Stonehenge, cca 2500 př. n. l. ......................................................................... 61 Obr. 121 Andy Goldsworthy, Oblázky, Skotsko 1985 ................................................... 61 Obr. 122 Julie Šišková, studentská práce na VŠUP ...................................................... 61 Obr. 123 Michal Sedlák, 1998 ....................................................................................... 61 Obr. 124 Josef Čapek, Nádoby zdobené ornamentikou textilního rázu – Čechy .......... 64 Obr. 125 Mísa z Horní Seče, cca 1200 př. n. l. .............................................................. 64 Obr. 126 Rekonstrukce různých druhů výzdoby vypíchané keramiky .......................... 64 Obr. 127 Miloš Šejn, Nalezené pigmenty, 1965 ............................................................ 64 Obr. 128 Miloš Šejn, Stopy ţeleza, 1987 ....................................................................... 64 Obr. 129 Pavla Vachunová, Jidlováza ............................................................................ 64 Obr. 130 Stopy nohou magdalénienských lidí objevené v blátě jeskyně Niaux ............ 67

79

Obr. 131 Rituální tanec Papuánských lovců .................................................................. 67 Obr. 132 Zdeněk Burian ................................................................................................. 67 Obr. 133 Zkamenělý pastýř, Klobuky u Slaného ........................................................... 67 Obr. 134 František Skála, Hlavy duchů, 1992 ............................................................... 67 Obr. 135 Yves Klein potírá modrou barvou tři nahé modelky, které pak podle jeho pokynů otiskují svá těla na plátno, 9.března 1960 ......................................................... 67

80

Zdroje obrázků 1

Neústupný, 1944 (str. 9) Jelínek, 1990 (str. 23) 3 http://www.ct24.cz/gallerywindow.php?at_id=95626&mm_id=16673 Vstup 2. 4. 2011 4 Šiška, 1980 (str. 14) 5 Neústupný, 1944 (str. 8) 6 Neústupný, 1944 (str. 25) 7 Jelínek, 1990 8 Podborský, 1997 (str. 75) 9 Vladár, 1979 (str. 24) 10 Vladár, 1979 (str.41) 11 http://www.stopypredku.cz/view.php?cisloclanku=2005113017 Vstup 4. 4. 2011 12 Lommel, 1972 (str. 67) 13 Vladár, 1979 (str. 29) 14 Vladár, 1979 (str. 75) 15 Vladár, 1979 (str. 32) 16 Lommel, 1972 (str. 17) 17 Vladár, 1979 (str. 43) 18 Vladár, 1979 (str. 27) 19 http://www.goldsworthy.cc.gla.ac.uk/image/?id=ag_02944&t=1 Vstup 2. 4. 2011 20 http://www.goldsworthy.cc.gla.ac.uk/ Vstup 30. 3. 2011. 21 Walther, 2004 (str. 548) 22 http://www.robertsmithson.com/earthworks/spiral_jetty.htm Vstup 28. 3. 2011 23 http://artlist.cz/?id=1860 Vstup 2. 4. 2011 24 http://artlist.cz/?id=1667 Vstup 2. 4. 2011 25 http://www.antonygormley.com/#/sculptures/projects/all?stripDetail=adad62b2-cf3b-422b-87503a8e74193266&slide=24 Vstup 3. 4. 2011 26 http://dailyserving.com/2007/01/antony-gormley/ Vstup 3. 4. 2011 27 http://www.lucietatarova.com/fotografie-photograph.htm Vstup 3. 4. 2011 28 Walther, 2004 (str. 538) 29 Fotografie Oto Palán, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Ohlédnutí – Jindřiška Radová, Pravoslav Rada a Šárka Radová, 2009. 30 http://www.lucietatarova.com/fractal-people.htm Vstup 3. 4. 2011 31 http://arthouse.oulu.net/ots/lara/main02.htm Vstup 1. 4. 2011 32 Vlastní fotografie, 2010 33 Vlastní fotografie, 2010 34 http://artlist.cz/?id=3816 Vstup 1. 4. 2011 35 http://artlist.cz/?id=4927 Vstup 1. 4. 2011 36 http://artlist.cz/?id=4762 Vstup 2. 4. 2011 37 http://www.interiorz.com.au/marimekko-siirtolapuutarha-plate-in-black-and-white.html Vstup 4. 4. 2011 38 http://www.curatedobject.us/.a/6a00e54f9f8f8c88340148c7cf611d970c-pi Vstup 4. 4. 2011 39 Vlastní fotografie, 2011 40 http://www.vsup.cz/attachments/379_Nina%20Fr%C3%A1nkov%C3%A1,%203.jpg Vstup 4. 4. 2011 41 http://www.vsup.cz/attachments/379_Jakub%20Kab%C3%A1t.jpg Vstup 4. 4. 2011 42 http://www.fenellaelms.com/delicacies.html Vstup 2. 4. 2011 43 Vlastní fotografie, 2010 44 Vlastní fotografie, 2010 45 Vlastní fotografie, 2010 46 Vlastní fotografie, 2010 47 Vlastní fotografie, 2010 48 Vlastní fotografie, 2010 49 Vlastní fotografie, 2010 50 Vlastní fotografie, 2010 2

81

51

Vlastní fotografie, 2010 Vlastní fotografie, 2010 53 Vlastní fotografie, 2010 54 Vlastní fotografie, 2010 55 Vlastní fotografie, 2011 56 Vlastní fotografie, 2011 57 Vlastní fotografie, 2011 58 Vlastní fotografie, 2011 59 Vlastní fotografie, 2011 60 Vlastní fotografie, 2011 61 Vlastní fotografie, 2010 62 Vlastní fotografie, 2010 63 Vlastní fotografie, 2010 64 Vlastní fotografie, 2010 65 Vlastní fotografie, 2010 66 Vlastní fotografie, 2010 67 Vlastní fotografie, 2010 68 Vlastní fotografie, 2010 69 Vlastní fotografie, 2010 70 Vlastní fotografie, 2010 71 Vlastní fotografie, 2010 72 Vlastní fotografie, 2010 73 Vlastní fotografie, 2011 74 Vlastní fotografie, 2011 75 Vlastní fotografie, 2011 76 Vlastní fotografie, 2011 77 Vlastní fotografie, 2011 78 Vlastní fotografie, 2011 79 Vlastní fotografie, 2011 80 Vlastní fotografie, 2011 81 Vlastní fotografie, 2011 82 Vlastní fotografie, 2009 83 Vlastní fotografie, 2009 84 Vlastní fotografie, 2009 85 Vlastní fotografie, 2009 86 Vlastní fotografie, 2009 87 Vlastní fotografie, 2009 88 Vlastní fotografie, 2009 89 Vlastní fotografie, 2009 90 Vlastní fotografie, 2009 91 Vlastní fotografie, 2009 92 Vlastní fotografie, 2009 93 Vlastní fotografie, 2009 94 Vlastní fotografie, 2010 95 Vlastní fotografie, 2010 96 Vlastní fotografie, 2010 97 Vlastní fotografie, 2010 98 Vlastní fotografie, 2010 99 Vlastní fotografie, 2010 100 Vlastní fotografie, 2010 101 Vlastní fotografie, 2010 102 Vlastní fotografie, 2010 103 Vlastní fotografie, 2010 104 Vlastní fotografie, 2010 105 Vlastní fotografie, 2010 52

82

106

http://ao-institut.cz/texty/Evoluce/06-informace-o-zivote.html Vstup 4. 4. 2011 SKÁLA, F. František Skála. Praha: Arbor vitae, 2004. 108 http://www.lideazeme.cz/clanek/jak-se-bydli-v-hline Vstup 4. 4. 2011 109 Walther, 2004 (str. 668) 110 SKÁLA, F. František Skála. Praha: Arbor vitae, 2004. 111 http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=7834 Vstup 3. 4. 2011 112 KNAPEK,P., NOVOTNÁ, H. Ateliér keramika a porcelán VŠUP Praha. Praha: T. A. PRINT, 2007. 107

113

Fulková, 2008 Neústupný, 1944 (str. 14) 115 http://www.lucietatarova.com/ruzne-others.htm Vstup 4. 4. 2011 116 http://gayelincoln.blogspot.com/2010/09/henry-moore.html Vstup 4. 4. 2011 117 http://artlist.cz/?id=1048 Vstup 4. 4. 2011 118 Lommel, 1972 (str. 68) 119 Kare, 2000 (str. 232) 120 http://www.thermorocks.com/2009/stonehenge-a-site-of-mystery/ Vstup 4. 4. 2011 121 http://www.goldsworthy.cc.gla.ac.uk/image/?id=ag_03285&t=1 Vstup 4. 4. 2011 122 http://www.vsup.cz/attachments/2143_P8248215.JPG Vstup 2. 4. 2011 123 http://artlist.cz/?id=3851&lang=1 Vstup 4. 4. 2011 124 Čapek, J., 1949 (str. 35) 125 Šiška, 1980 (str. ) 126 Zápotocká, M. Ornamentace neolitické vypíchané keramiky: technika, terminologie a způsob dokumentace. 1978. (529) 127 http://artlist.cz/?id=1350 Vstup 3. 4. 2011 128 http://artlist.cz/?id=1501 Vstup 1. 4. 2011 129 http://www.vsup.cz/attachments/2147_jidlova.jpg Vstup 1. 4. 2011 130 Jelínek, 1990 131 http://www.euroskop.cz/46/14004/clanek/pan-prezident-tanci/ Vstup 2. 4. 2011 132 http://www.mzm.cz/mzm/program/vystavy_burian_mistr_palety.htm Vstup 2. 4. 2011 133 http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/71869 Vstup 4. 4. 2011 134 http://artlist.cz/?id=302&lang=1 Vstup 2. 4. 2011 135 Walther, 2004 (str. 581) 114

83