Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Vnímání body image u středoškolské mládeže (na vybraných středních školách v Praze) Karolina Málková

Katedra pedagogiky Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jiří Kučírek, Ph.D. Studijní program: Specializace v pedagogice, Výchova ke zdraví a matematika se zaměřením na vzdělávání

2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem: Vnímání body

image u středoškolské mládeže

(na

vybraných

středních školách v Praze) vypracovala samostatně za použití v práci uvedených informačních zdrojů. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Dne 10. 6. 2014 ..........................................................

Děkuji panu PhDr. Jiřímu Kučírkovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, ochotu a čas, který jí věnoval a za jeho motivaci. Děkuji také mé rodině za podporu, pomoc a rady jak během psaní práce, tak během celého studia.

NÁZEV: Vnímání body image u středoškolské mládeže (na vybraných středních školách v Praze) AUTOR: Karolina Málková KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jiří Kučírek, Ph.D. ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou tělesného sebepojetí. Cílovou skupinou je středoškolská mládež, protože dospívající tohoto věku prochází určitými krizemi týkajícími se tělesného, psychického, sociálního a sexuálního vývoje. Teoretická část práce vymezuje pojem body image, popisuje vnímání body image adolescentů, vliv rodiny a médií na body image u adolescentů. Cílem práce je zmapování problematiky body image u středoškolské mládeže. Praktickou část tvoří orientační výzkumné šetření, které zjišťuje, zda je vnímání body image závislé na pohlaví, typu školy a BMI. K ověření pravdivosti stanovených hypotéz je použit dotazník. KLÍČOVÁ SLOVA: body image, média, středoškolská mládež, hodnoty mládeže, vliv rodiny

TITLE: Perception of body image by high school students (at chosen high schools in Prague) AUTHOR: Karolina Málková DEPARTMENT: Department of Education SUPERVISOR: PhDr. Jiří Kučírek, Ph.D. ABSTRACT: This thesis focuses on the problematics of self-awareness. The target group are high school students– adolescents facing a crisis of physical, psychical, social as well as sexual development. The theoretical part of this thesis defines the term body image. It displays the influence of family and the media on the perception of adolescent’s body image. The aim of the thesis is to map the body image among high school students. The practical part of this thesis is a tentative research that determines whether the body image is dependent and influenced by gender, school type and BMI. A Questionnaire was conducted to support this thesis. KEYWORDS: body image, media, high school students, teen-ager's values, influence of family

OBSAH TEORETICKÁ ČÁST .....................................................................................................10 1

POSTOJE STŘEDOŠKOLSKÉ MLÁDEŽE VE VZTAHU K BODY IMAGE ........10 1.1 VYMEZENÍ POJMŮ................................................................................................10 1.1.1

Sebepojetí ...................................................................................................10

1.1.2

Tělesné sebepojetí a body image .................................................................11

1.1.3

Dospívání....................................................................................................12

1.2 TĚLESNÉ SEBEPOJETÍ V PUBERTĚ A ADOLESCENCI................................................12 2

ROZDÍLNOST VNÍMÁNÍ BODY IMAGE U DÍVEK A CHLAPCŮ......................14 2.1 DÍVKY .................................................................................................................14 2.2 CHLAPCI ..............................................................................................................15

3

HODNOTOVÁ ORIENTACE VE VZTAHU K BODY IMAGE .............................15 3.1 HODNOTY MLÁDEŽE OBECNĚ...............................................................................15 3.2 ŠTÍHLÝ IDEÁL A HODNOCENÍ PROPORCÍ TĚLA.......................................................16 3.2.1

Zdraví, dietní průmysl a diety......................................................................17

3.2.2

Cvičení .......................................................................................................18

3.2.3

Anabolické steroidy ....................................................................................18

3.2.4

Nejčastější poruchy ve vztahu k jídlu ..........................................................19

3.2.4.1

Obezita ...............................................................................................19

3.2.4.2

Mentální anorexie a bulimie................................................................19

3.2.4.3

Ortorexie ............................................................................................20

3.3 ESTETICKÉ ZÁKROKY ..........................................................................................21 3.3.1

Kosmetika...................................................................................................21

3.3.2

Piercing ......................................................................................................22

3.3.3

Tetování......................................................................................................22

3.4 OBLEČENÍ A DOPLŇKY .........................................................................................23 4

IMITACE RODINNÉHO A MEDIÁLNÍHO VZORU .............................................24 4.1 MÉDIA .................................................................................................................24 4.1.1

Reklama......................................................................................................25

4.2 RODINA ...............................................................................................................26 PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................27

6

5

VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ .........................................................................................27 5.1 CÍL VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ .................................................................................27 5.2 HYPOTÉZY...........................................................................................................27 5.3 METODIKA ..........................................................................................................27 5.4 VÝZKUMNÝ SOUBOR ...........................................................................................27 5.5 INSTRUKCE ..........................................................................................................28 5.6 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ORIENTAČNÍHO VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ .....................28 5.6.1

Osobní informace........................................................................................28

5.6.2

Estetické úpravy a módní doplňky...............................................................30

5.6.2.1

Estetické úpravy .................................................................................30

5.6.2.2

Módní doplňky ...................................................................................31

5.6.3

Spokojenost s váhou a výškou, zájem o oděv, vztah ke zdraví .....................33

5.6.3.1

Spokojenost s váhou a výškou.............................................................34

5.6.3.2

Zájem o oděv......................................................................................36

5.6.3.3

Kouření, diety, návštěvy lékaře ...........................................................36

5.6.4

Cvičení, stravování......................................................................................38

5.6.4.1

Cvičení ...............................................................................................39

5.6.4.2

Strava .................................................................................................42

5.6.5

Spokojenost s celkovou postavou ................................................................44

5.6.6

Spokojenost s jednotlivými částmi těla ........................................................47

5.6.7

Studijní průměr a vzdělání rodičů ................................................................50

5.6.8

Prostor pro poznámky dotazovaných ...........................................................50

5.7 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ .....................................................................................51 5.8 DISKUSE ..............................................................................................................52 5.8.1

Závislost na pohlaví ....................................................................................52

5.8.2

Závislost na vzdělání...................................................................................52

5.8.3

Závislost na tělesné konstituci .....................................................................53

ZÁVĚR ...........................................................................................................................54 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ................................................................55 SEZNAM PŘÍLOH..........................................................................................................58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...............................................................................59

7

ÚVOD

Cílem práce je zmapování problematiky body image u středoškolské mládeže, porovnání vnímání body image chlapců a dívek, porovnání sebepojetí1 na různých typech škol a v závislosti na BMI2. V poslední době se zvyšuje zájem o tělo3. Tělo se stalo naší vizitkou a tak je potřeba se o něj starat. Média4, která jsou všude kolem nás, nás zahlcují reklamami. V reklamách, ale i například ve zpravodajství, se objevují převážné krásní, štíhlí, energičtí lidé, kteří v žádném případě nepatří do průměrné populace a přímo nebo nepřímo vyzývají konzumenty ke snaze se jim vyrovnat. Někteří kvůli svému vzhledu investují obrovské peníze a spoustu energie, jen aby vyhověli zvyšujícím se nárokům společnosti na vzhled. S rostoucí důležitostí vzhledu těla přibývá lidí s negativním vztahem k němu. Ke změně těla používají lidé různé metody: líčení, oblečení pro skrytí nedostatků, cvičení, úpravu jídelníčku či diety, doplňky stravy na hubnutí, liposukci, piercing, tetování, plastické operace a další. Téma body image jsem si vybrala, protože je mi velmi blízké. Zajímají mě souvislosti a faktory ovlivňující nespokojenost se vzhledem u lidí. Evidentně totiž spokojení jedinci nejsou obvykle ti nejkrásnější, nejštíhlejší a nejlépe odpovídající současnému ideálu. Teoretická část práce se zabývá pojmem body image a pojmy s ním spjatými. Zkoumá hodnotovou orientaci středoškoláků, jejich hodnotový žebříček ve vztahu k body image, 1

Van der Werffova (cit. dle: Blatný, Plháková, 2003, s. 92) definice sebepojetí zní: „Sebepojetí (self-concept) může být snadno definováno jako vidění nebo mentální reprezentace sebe.“ (Blatný, Plháková, 2003, s. 92) Definice podle Shavelsona, Hubnera a Statona (cit. dle: Blatný, Plháková, 2003, s. 92) je: „V nejširším smyslu je sebepojetí percepcí sebe samého. Tyto percepce jsou formovány prostřednictvím zkušenosti prostředí … a jsou ovlivněny zvláště posílením z prostředí a od významných druhých.“ (Blatný, Plháková, 2003, s. 92) Papica (cit. dle: Blatný, Plháková, 2003, s. 92) definuje sebepojetí jako: „Sebepojem je složitým konstruktem implikujícím kognitivní strukturu, ač ne výlučně, pozůstávající z verbálně nebo sémanticky zakódovaných generalizací, do nichž se integrují nové údaje a snad také pro subjekt specificky důležité behaviorální vzorky. Tato zevšeobecnění zahrnují vlastnosti, schopnosti, vědomosti, hodnoty, postoje a sociální role, všechno, čím se subjekt definuje a zhodnocuje. Jsou to především ty charakteristiky, které považuje za sebeprofilující, a na nich závisí, jak bude s jakoukoli personální informací naloženo.“ (Blatný, Plháková, 2003, s. 92) 2

„Body mass index (BMI) vyjadřuje poměr tělesné hmotnosti k výšce postavy.“ (Fialová, 2007, s. 51)

3

„Tělo chápeme nejen jako soubor orgánů (vztah tělo být), ale také jako prostředek sebechápání a seberozvíjení, kterým lze manipulovat (vztah tělo mít).“ (Fialová, 2001, s. 21) 4

„Za médium lze považovat doslova cokoliv, co lidé považují za sdělení nějaké zprávy, třeba stěnu jeskyně v době kamenné nebo dnešní nalepovací vzkaz.“ (Giles 2012, s. 13)

8

rozdíly ve vnímání body image mezi chlapci a dívkami a vliv rodiny a médií ve vztahu k body image. Práce také popisuje nejčastější nemoci spjaté s příjmem potravy nebo s nespokojeností s tělem, způsoby zdobení a oblékání mládeže. Praktická část této práce zjišťuje u skupiny studentů druhých ročníků různých typů středních škol v Praze metodou dotazníkového šetření vztah k jejich tělu. Práci jsem se rozhodla zaměřit na středoškolské studenty proto, že jsou ve stádiu pubescence a adolescence. Je to období zvýšeného zájmu o vlastní osobu a vzhled. Vybrala jsem 4 typy škol: soukromá gymnázia, veřejná gymnázia, soukromá učiliště a veřejná učiliště, abych mohla porovnat, jestli se v problematice body image najdou rozdíly v závislosti na typu školy. Dále jsem jednotlivé odpovědi porovnávala v závislosti na BMI a v závislosti na pohlaví.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Postoje středoškolské mládeže ve vztahu k body image 1.1 Vymezení pojmů Vzrůstá zájem o tělo jako psychologický fenomén. Spokojenost s tělem a jeho vnímání je základem pro sebehodnocení a sebepojetí. (Rašticová, 2009) V devadesátých letech společně se vznikem samostatné vědní disciplíny sociologie těla se začali i psychologové zabývat psychologickými faktory ovlivňujícími spokojenost s tělem. (Grogan, 2000) Výkladem existence člověka se již dříve zabývalo mnoho vědních oborů, přičemž každý si zaváděl vlastní terminologii. V důsledku toho není pojmosloví sjednoceno a například tělesné já, tělesné sebepojetí, obraz těla a další jsou označením aspektů, které se vztahují k vnímání, pocitům, zkušenostem s vlastním tělem. Výzkum této oblasti proběhl dříve v zahraničí, a tak většinu termínů čeština přejala v originálním znění nebo jsou přeložené bez hlubšího pochopení pojmu. (Fialová, 2001) Z výzkumu uskutečněného v roce 1995 Albertem Meharbainem (cit. dle: Fialová, 2006, s. 9) vyplývá, že přes polovinu informací okolí získává z řeči těla, a tak se tělo stává hlavním složkou komunikace. Výzkumy také ukazují, že 90 % lidí si o ostatních udělá obrázek podle toho, jak vypadají, tedy jak jsou oblečeni, z gestikulace, vystupování, postoje, řeči těla a celkové upravenosti. Obvyklé pořadí vnímání jednotlivých rysů je následující: rasa, pohlaví, věk, velikost, výraz obličeje, oblečení, pohyb a držení těla. Každý člověk pečuje o svůj vzhled, například o oděv, pleť, vlasy nebo stavbu těla. Tím, jak vypadá, dává svému okolí určité informace o sobě samém, například k jaké skupině náleží, informace o své sexualitě nebo agresivitě. (Fialová, 2006)

1.1.1 Sebepojetí Sebepojetí je postoj k vlastnímu já, který je subjektivně ovlivněný (znalosti a představy o vlastním já). Sebepojetí je poznávací složka sebesystému, která je tvořena především poznatky a přesvědčením o sobě samém. Současný pohled na sebepojetí je znám od konce 19. století. (Fialová, Krch, 2012) Sebepojetí se začíná vyvíjet v době5, kdy si začneme

5

Balcar (cit. dle: Fialová, 2007, s. 15) uvádí, že základ sebepojetí vzniká již ve 3 letech, kdy je jedinec schopen rozlišit jednotlivé osoby a předměty. (Fialová, 2007, s. 15)

10

uvědomovat své tělesné a sociální já a vytváří se po celou dobu socializace jedince. (Kubátová, 2010) Každý den interagujeme s ostatními lidmi či situacemi. Tyto interakce následně hodnotíme a vyvozujeme z nich informace o sobě samém. Informace pak zhodnocujeme v závislosti na určitých hodnotách či kritériích společnosti nebo vlastních. Tím vzniká podklad pro sebehodnocení. Sebepojetí se pak vytváří opakovaným sebehodnocením. (Fialová, 2001) Každý jedinec má jiný obsah sebepojetí, protože je determinován sociální zkušeností. Jde o postupné narůstání informací z okolí nebo z vlastních úsudků o sobě samém. U skupiny adolescentů ve věku 16–18 let jsou podle Kreitlerové a Kreitlera (cit. dle: Blatný, Plháková, 2003, s. 105) nejčastější součástí sebepopisu činnosti, emoce, fyzické charakteristiky. Každá věková skupina se liší. S přibývajícím věkem se sebepopis postupně orientuje na mezilidské vztahy, vlastnictví až k soudům a hodnocení. (Blatný, Plháková, 2003) Důležitými aspekty sebehodnocení jsou pozitivita/negativita a stabilita. Lidé s vysokým sebehodnocením mají ve zvyku se nadhodnocovat a v důsledku toho často dochází k selhání. Naopak ti s nízkým si kladou velmi nízké cíle, aby se vyhnuli neúspěchu. Ještě důležitější než výše sebehodnocení je jeho stabilita. Protože člověk s nestabilním hodnocením má velmi příznivé reakce na pozitivní zpětnou vazbu, ale velmi defenzivní reakce na negativní. (Blatný, Plháková, 2003)

1.1.2 Tělesné sebepojetí a body image Nedílnou součástí celkového sebepojetí je tělesné sebepojetí. Paul Schilder (cit. dle: Grogan, 2000, s. 11) se v první polovině 20. století začal věnovat otázce, jaké má vnímání těla psychologické a sociologické aspekty. Do té doby se vnímání těla zkoumalo jen v souvislosti s poškozením mozku. Shilderova (cit. dle: Grogan, 2000, s. 11) definice pojmu body image z roku 1950 říká, že je to: „obraz vlastního těla, který si vytváříme v mysli, to znamená způsob, jakým se jeví nám samým“. Podle Sarah Grogan je pojem body image definován takto: „Body image je způsob, jakým člověk přemýšlí o svém těle, jak ho vnímá a cítí.“ (Grogan, 2000, s. 11) Tato definice obsahuje myšlenky Shildera (cit. dle: Grogan, 2000, s. 11) a inspiruje se také definicí Thomase Pruzinskeho a Thomase Cashe (cit. dle: Grogan, 2000, s. 11) z roku 1990: „Negativní myšlenky a pocity vztahující se k vlastnímu tělu.“ (Grogan, 2000, s. 11) Základními složkami tělesného sebepojetí jsou tělesný vzhled (determinanty jsou srovnání se současným ideálem krásy a vzhledem ostatních, požadavky druhého pohlaví), zdatnost (jak je tělo funkční a výkonné), zdraví (psychické, fyzické). Důležitost jednotlivých složek je závislá na pohlaví a věku. (Fialová, Krch, 2012) Rozdíly v tělesném sebepojetí jsou

11

viditelné hlavně mezi chlapci a dívkami. Sportující populace bývá spokojenější s výkonností, se vzhledem i zdravotním stavem svého těla. Rozdíl je patrný i v závislosti na věku. Děti se orientují na výkon (soutěže, touha po vítězství) a dospívající na atraktivitu. Vliv na tělesné sebepojetí má také vzdělání a příslušnost k sociální vrstvě. (Fialová, Krch, 2012)

1.1.3 Dospívání Dospívání6, jinak také řečeno adolescence, je velmi důležitým obdobím, protože právě v tomto období se člověk začíná sebeuvědomovat, začíná vnímat a uvědomovat si sílu prožitku, myšlení a komunikaci s ostatními. Uvědomuje si určité potřeby a přání. Řeší se otázky spjaté se sebevymezením a sebehodnocením. Podle Macka období adolescence tvoří přibližně druhých deset let života, v evropské psychologii lze obvykle nalézt oddělení pubescence (11–15 let) od adolescence (16–20 let) a Alsaker (cit. dle: Macek 2003, s. 9) a někteří další samotnou pubescenci ještě rozdělují na prepubertu a pubertu. S reprodukční zralostí a ukončováním tělesného růstu začíná období adolescence. V období dospívání se zvýší produkce pohlavních hormonů, jedinec sexuálně dozrává. Zrají mozkové struktury, díky kterým se pak mění kvalita myšlení. Jedinec je tak značně labilní, nejistý, sexuálně vzrušivý a často prožívá první zamilovanost. (Janošová, 2008) Dívky v přibližném věku 13–15 a chlapci v přibližném věku 14–16 let začínají více uvažovat a hodnotit, chtějí se odlišit (hudba, oblečení…). Je to období hledání sebe samého. (Macek 2003) Adolescence je tedy obdobím změn biologických (puberta, menstruace, sekundární pohlavní znaky) a sociálních (změna školy). Jestliže se u jedince nakupí více vývojových změn najednou, může dojít ke zhoršení adaptace, výkonu, pohody a sebehodnocení. (Macek 2003)

1.2 Tělesné sebepojetí v pubertě a adolescenci V pubertě se ohlašuje zvýšený zájem o vzhled, který začíná letmými pohledy do zrcadla. Z počátku jedinec zkoumá svůj obličej, postavu celkově s pár detaily. V období adolescence se pozornost rozšíří na vše od nehtů na nohou až po vlasy. Jedinci zkouší různé účesy, líčení 6

„Dospívání lze chápat jako proces zásadních biologických, psychologických a sociálních změn, jejichž prostřednictvím začíná jedinec v průběhu příslušného vývojového období postupně získávat kompetence dospělého.“(Janošová, 2008, s. 196) „Dospívání je typické svou variabilitou, procesuálností, a proměnlivostí. Bývá označováno jako období multiprocesů, protože v něm pozvolna i bouřlivě, následně i současně, proporčně i nevyváženě, intenzívně i tlumeně, harmonicky i disharmonicky, komplexně i jednostranně probíhá řada procesů, které podle jednotlivých funkčních systémů, vědních oborů i běžných projevů označujeme jako procesy růstu, zrání, dospívání a vyspívání, vývoje, socializace, osamostatňování, vyhraňovaní, formování apod. Podle přístupů vědních oborů, mohou být tříděny či odlišovány procesy somatofyziologické. psychické, procesy povahy společenského začleňovaní a společenského ovlivňování, procesy s výrazně výchovným zaměřením atd.“ (Taxová, 1987, s. 59)

12

a grimasy. Obě pohlaví trápí problémy s akné či jinými defekty pleti. Jednotlivé části těla představují pro adolescenta určité hodnoty potažmo problémy, se kterými se různými způsoby vyrovnává, obvykle zvýšením či snížením sebevědomí, nadměrnou starostí o vzhled či ješitností. Nespokojenost dospívající často kompenzují nevhodným oblečením či líčením. (Taxová, 1987) Vzniká nové sebepojetí, kdy se pubescent začíná cítit jako dospělý, i ostatní ho jinak sledují a posuzují. Tato změna souvisí s tělesným, rozumovým, mravním a sociálním vývojem. Vzhled i chování prochází změnami, u každého však jednotlivé složky v různou dobu. (Taxová, 1987) Během puberty se mění hodnocení dospívajících. Dospívající vyjadřují vlastní postoje (mám rád češtinu), hodnotí svou osobnost (jsem nepořádný), uvažují o hypotetických situacích (kdyby…), charakterizují se nejen kladnými vlastnostmi (i když stále jsou podstatnější ty dobré). (Fialová, Krch, 2012) Pubertální změny a jejich uvědomění má rozdílný vliv na chlapce a dívky. U dívek mají větší vliv na sebehodnocení. (Macek 2003) Adolescentní egocentrismus způsobuje extrémní zájem o vlastní já. Do období adolescence jedinci vstupují již s určitými zkušenostmi s vlastní osobou a s hodnocením jejich vlastností a chování ostatních. Nové kvality jako síla a vzhled upoutávají pozornost a stávají se předmětem porovnávání. Nadměrný zájem o sebe sice umožňuje lepší sebepoznávání, ale je také důsledkem nedotvořeného sebevědomí a sebehodnocení. Adolescent chce být poznáván, ale především ceněn či hodnocen a chce se prosazovat. Sebepojetí se stává celkovým postojem k sobě. Adolescentům velmi záleží na tom, co si o nich ostatní myslí. Při hodnocení sebe sama využívají určitá kritéria. Poměrně objektivním kritériem se stává výkon, který je měřitelný a srovnatelný. Jen poměrně proto, že ačkoli někdo dostává špatné známky z určitého předmětu, reálně v něm může vynikat. Velkou roli v sebehodnocení hrají ostatní lidé, kteří tvoří jakési sociální zrcadlo. V období adolescence jsou jedinci extrémně citliví na negativní hodnocení, která pak působí výkyvy v jejich sebehodnocení. Dospívající mají potřebu poutat na sebe pozornost, a jestliže se jim to nevede svými úspěchy, výkonem, krásou a dalšími kvalitami, začnou využívat všemožných provokací, vytahování se, lhaní či hrubosti. Jak už bylo řečeno, mladým záleží na tom, jak je hodnotí ostatní. Ale jde o výběrové jednání, kde je důležitý vztah mezi hodnoceným a hodnotitelem (jestli má hodnotitel u hodnoceného autoritu). (Taxová, 1987) Nejen Lowes a Tiggeman (cit. dle: Rašticová, 2009, s. 31) ze svých výzkumů zjistili, že nespokojenost s vlastním tělem se začíná objevovat u chlapců již ve věku

13

od pěti do sedmi a u dívek od čtyř do šesti7 let. Jestli zvyšující se věk souvisí se sebepojetím, není jisté, ale výzkumy se shodují, že nespokojenost souvisí s tělesnou hmotností. (Rašticová, 2009)

2 Rozdílnost vnímání body image u dívek a chlapců Dosavadní výzkumy ukazují, že největší rozdíly v tělesném sebepojetí jsou mezi chlapci a dívkami. Chlapci by nejčastěji chtěli měnit šíři ramen a hrudníku. Dívky svá těla hodnotí mnohem kritičtěji a nespokojené jsou především s boky, stehny, lýtky. (Fialová, Krch, 2012) Vzhled je jedním z hlavních faktorů určujících úctu člověka k sobě samému. Často totiž chování a osobnost člověka diagnostikujeme na základě jeho tělesného vzhledu. U chlapců hraje důležitou roli jejich výška, kterou oni sami považují za základ jejich krásy. Vzhled má ovšem větší význam pro dívky než pro chlapce, dívky mu jsou ochotny věnovat spousty času a peněz. Krása dívek je z velké části dána půvabem, který je tvořen tělesným a duševním souladem. Lze ho získat a základem jsou obličej, postava, ladnost pohybů, chůze, vyjadřování, duševní vyspělost a vzdělanost. (Fialová, Krch, 2012) Chlapci i dívky se snaží vypadat, že je neovlivňuje módní diktát, ale zároveň si chtějí udržet určitou prestiž mezi vrstevníky a tak spotřebují spoustu peněz, času a energie pro to, aby byli sice styloví ale také ležérní. Většina dospívajících reaguje na dospívání změnou vzhledu. Ať už to dělají jakýmkoli způsobem, důležité je zviditelnit tuto změnu. Obvykle jde o změny, které je mají odlišit od dětí, kterými nedávno ještě byli. (Janošová, 2008)

2.1 Dívky Dívky jsou nejčastěji nespokojené s oblastí pasu, stehen a boků. (Hrachovinová a kol., 2004) V těchto partiích je obtížné zhubnout díky dívčímu tukovému vazivu v oblasti břicha (díky struktuře se může hodně roztáhnout (potřeba při těhotenství)) a stehen. (Fialová, 2001) Obecně je typickou potřebou dívek krásný vzhled. Krása se pojí s půvabem, který nepomíjí tak rychle jako krása a navíc se dá oproti kráse získat. Půvab tvoří tělesný a duševní soulad. Krása pojímá celou osobnost, není dána jen postavou či obličejem, ale i ladností pohybu, 7

Podle Fialové a Krcha dívky uvádějí nespokojenost s vlastním tělem od osmi let, čemuž dopomáhá trh nabízející panenky Barbie s nerealistickými rozměry. Chlapci vnímají rozdíly již od pěti let. (Fialová, Krch, 2012, s. 207-208)

14

vyjadřováním, duševní vyspělostí a vzdělaností. (Fialová, 2001) V dobách dnešních je štíhlost dívek považována za znak sebekontroly, elegance, mládí, krásy. Obavy u dívek ze vzhledu vrcholí v době adolescence, kdy jejich tělo prochází změnami zapříčiněnými hormony. (Fialová, 2001) Dívky jsou k péči o vzhled motivovány faktem, že se snaží potvrdit dívčí identitu a to především kvůli zájmu ze strany chlapců. (Janošová, 2008)

2.2 Chlapci Mužské tělo se začalo zkoumat až v posledním desetiletí dvacátého století, do té doby bylo objektem zájmu především tělo ženské. Většina chlapců by chtěla mít svalnatou středně vysokou postavu se svaly na ramenou, rukách a hýždích, štíhlým pasem a boky. Takoví chlapci jsou obecně pokládáni za šťastné, silné, vstřícné a statečné. Nespokojenost u chlapců bývá dána nadváhou nebo podváhou na rozdíl od dívek, kde je to převážně nadváha. Mitz a Betz (cit. dle: Grogan, 2000, s. 59) tvrdí, že sebevědomí chlapců je úzce spjato se spokojeností s postavou. Ogdenová (cit. dle: Grogan, 2000, s. 59) tvrdí opak. (Grogan, 2000). Chlapci si sice uvědomují tlak na štíhlost a svalnatost ze strany dívek, ale to je nemotivuje natolik, aby se zhoršilo jejich vnímání vlastní postavy tak, aby začali cvičit nebo se omezili v potravě. Chlapci někdy podléhají módě častěji než dívky, především v oblasti střihů vousů a vlasů, jejich délce, jen si to obvykle nechtějí připustit, nebo se snaží to zatajit. (Fialová, 2001) Tohoto faktu se využívají módní firmy, které se v poslední době snaží oslovit i mladé muže. Chlapci k regulaci postavy volí podobné postupy jako dívky. Navíc oproti dívkám zařazují anabolické steroidy k nárůstu svalové hmoty. (Janošová, 2008) Pokud mají chlapci potřebu tvarovat postavu či hubnout, dávají přednost cvičení před držením diet. (Fialová, 2001)

3 Hodnotová orientace ve vztahu k body image 3.1 Hodnoty mládeže obecně Vztah hodnotového systému jedince a společnosti socializuje jedince na jedné straně a na té druhé mu umožňuje zachovat jedinečnost. Jednání, myšlení, postoje a hodnotová orientace jedince závisí na pozici v sociálním okolí. Jestliže dojde ke konfliktům mezi hodnotovými systémy, normami a vzorci chování jednotlivých složek sociálního okolí (například mezi členy rodiny), jedinec hodnoty nepřijme za vlastní a zvětšuje se tak vliv širšího sociálního 15

okolí. Většina zkoumaných jedinců ve věku 15–18 let v roce 1996 Petrem Sakem řadí na první místo v žebříčku priorit rodinu, pak kamarády a partu. Důležitá je také pozice hodnot. Někdo se rozhoduje na základě hodnotového systému, jiný koná pod tlakem médií, módy nebo kamarádů. Čím silnější pozici má systém hodnot, tím méně ovlivnitelný je jedinec svým okolím. (Sak, 2000) Adolescence tvoří jakýsi mezník mezi chápáním pravidel v dětství a dospělosti. V dětství se morálka opírá o rozkazy autorit. Seifert a Hoffnung (cit. dle: Macek 2003, s. 66) tvrdí, že morálku v adolescenci tvoří především rozvoj logického a abstraktního myšlení a změna vztahu k nejbližšímu sociálnímu okolí. Morální vývoj je spjat s utvářením hodnotové orientace. Důležitým aspektem je kulturní a historická determinace. Vývoj hodnotové orientace nemusí být souvislý, mohou ho narušit různé události jako úmrtí nebo rozvod v rodině, přechod na jinou školu, partnerský vztah atd. Ovšem základní hodnotové nastavení si člověk nese až do dospělosti a mění se jen velmi zřídka. Meeus (cit. dle: Macek 2003, s. 69) uvádí, že se v období adolescence zvyšuje důležitost přátelství, vrstevnických skupin a svobodně stráveného volného času. Některé hodnoty – zdraví, výkon, aktivita, krása, přizpůsobivost – dnešní média vyzdvihují a tvrdí, že to jsou ty pravé hodnoty, které by nás měly zajímat. Částečně díky tomu vzniká dle Arnetta, Mortimera a Larsona (cit. dle: Macek 2003, s. 70) postadolescence, která je charakteristická odkládáním rodičovství a vyplňuje třetí dekádu života. (Macek 2003) Přijímání hodnot má několik etap. Nejdříve jsou hodnoty registrovány a přejímány obvykle z rodiny. Dojde k vytvoření kladného či záporného citového vztahu k hodnotě a nakonec ke zvnitřnění, kterým je racionální zpracování. Jedinec o hodnotách přemýšlí a řadí je do svého již vytvořeného systému hodnot. S příchodem puberty se snižuje rodičovská autorita a novým identifikačním vzorem se stávají vrstevníci a média. Jak dívky, tak chlapci si přátele vybírají podle vizáže, oblékání, postoje k ostatním a množství zkušeností s druhým pohlavím. (Janošová, 2008)

3.2 Štíhlý ideál a hodnocení proporcí těla Dnešní společnost je typická narcistickým zaujetím sebou samým. Dokazuje to strach z vrásek, posedlost zdravím, hygienou, štíhlostí, opálením, lékařskými prohlídkami a další péčí o sebe. Tělo přestalo být pouhou věcí, ale stalo se znakem naší identity. Je tedy potřeba se starat, aby fungovalo a bojovat s jeho stárnutím. Strach ze stárnutí a smrti je projevem neonarcismu. (Lipovetsky, 2003) V západním světě se štíhlost považuje za symbol štěstí, úspěchu, krásy a mládí. Na druhé straně stojí nadváha, která značí lenost, nízkou vůli 16

a snížení kontroly nad vlastním tělem. Nadváha není společensky atraktivní a je spojována s dalšími negativními vlastnostmi. Dříve mužské svaly značily manuální práci, dnes značí silnou vůli, energii, sebekontrolu a úspěch. (Grogan, 2000) Díky tomu, lidé stále více pečují o své tělo, o jeho fungování (cvičení a výživa), starají se o jeho hmotnost, tvar i vzhled. Proto také vzrůstá počet výzkumů a publikací na téma významu těla. Tělo můžeme vnímat různě, jako zvláštní objekt, prostředek komunikace, objekt hodnocení druhými, objekt prestiže, objekt péče. (Hrachovinová a kol., 2005) Hodnotit svá těla můžeme subjektivně či objektivně. K subjektivnímu hodnocení nám poslouží siluety (zakroužkování ideálu a vlastní postavy ze škály postav), dotazníky zaměřené na (ne)spokojenost s různými částmi těla, jiné siluety, u nichž vybarvujeme podle spokojenosti a další. Metody zkoumání tělesného sebepojetí jsou velmi různorodé, protože pojmem tělesné sebepojetí rozumí každý trochu něco jiného. Mezi objektivní ukazatele patří například výška, váha, podkožní tuk, somatotyp, poměr tělesných částí, tělní obvody a držení těla. Ovšem často nás ovlivňuje genetika a to především na stavbě kostry, délce kostí, místě ukládání tuků, rychlosti metabolismu. Nejznámějším výškováhovým indexem je BMI (body mass index, což je tělesná hmotnost (kg) děleno tělesná výška² (m)), který stejně jako ostatní využívá výšku a váhu, ale nezohledňuje rozdíl mezi svaly a tukem. Optimální hodnota je okolo 18,5–25. (Fialová, Krch, 2012)

3.2.1 Zdraví, dietní průmysl a diety Dnešní západní společnost klade velký důraz na zdraví. Zásady zdravého života a prevence nemoci se nám pod kůži dostávají díky osvětovým kampaním a preventivním programům. Zdraví se díky tomu stalo novým výnosným průmyslem. Podle Foucaulta (cit. dle: Parusníková, 2000, s. 132) se zdraví stává cílem a povinností pro všechny. Nemoc začínáme dnes považovat za něco ostudného, za naše selhání. To, že se zdraví dostává do popředí, dokazuje i to, že lidé kupují různé medicínské přístroje, jako jsou měřiče cukru, tepu, tlaku a další pro sebediagnózu. Díky tomu dochází k medikalizaci našich životů. Díky stále přesnějším měření a narůstání informací o zdraví se zpřísňují měřítka týkající se zdraví, se kterými se neustále srovnáváme. Ovšem informace o tom, co je zdravé, se rozrůstají, proto se člověk musí pořád vzdělávat. Problém je v tom, že si často protiřečí nové informace se starými nebo odborné s komerčními. (Parusníková, 2000) Hlavním důvodem honu za štíhlostí je dietní průmysl. Diet existuje nespočet. Podle Ogdenové (cit. dle: Grogan, 2000, s. 27) je dietní průmysl dokonalý, protože tvoří nespokojenost s tělem 17

a zároveň na ni má řešení. Někteří prostě sníží příjem kalorií a začnou cvičit, jiní zajdou do extrému, kdy užívají laxativa či látky snižující chuť k jídlu (často cigarety), zvrací a pojídají „hubnoucí“ pilulky. Výzkumy ovšem ukazují (například Brownellová a Rodinová (cit. dle: Grogan, 2000, s. 27)), že dlouhodobé udržení váhy díky dietám je možné zhruba u 5 % neobézních dietářů a 25 % obézních. Je také doložena tendence k přibírání po úspěšné dietě, protože si tělo myslí, že bylo období hladu a je potřeba si nastřádat zásoby, a tak lidé přiberou ještě na větší váhu, než měli před začátkem diety. Diety jsou méně běžné u mužů než u žen, protože díky dietě muž nedosáhne svalnatého ideálu. Pokud chce muž zhubnout, spíše začne jíst zdravě a cvičit. (Grogan, 2000)

3.2.2 Cvičení Většina dívek cvičí spíše za účelem snížení hmotnosti a zesílení než ze zdravotních důvodů. Chlapci obvykle cvičí, aby nabrali svalovou hmotu. Z mnoha studií vyplývá, že cvičící vnímají svoji postavu lépe než necvičící. (Grogan, 2000) Cvičení způsobuje nárůst svalové hmoty a odbourávání tuku. Podle Havlíčkové (cit. dle: Fialová, 2001, s. 90) nezáleží na tom, jaké svaly necháme pracovat, protože z každé tukové rezervy se tuk odbourává úměrně. Pro redukci se z pohybových aktivit jeví nejlepší rychlá chůze, vytrvalostní běh či plavání jakožto setrvalostní práce. (Fialová, 2001)

3.2.3 Anabolické steroidy Prvními zdokumentovanými uživateli těchto látek jsou podle Strausse a Yesalise (cit. dle: Grogan, 2000, s. 66) v padesátých letech sovětští vzpěrači. Steroidy urychlují nárůst svalové hmoty, a proto jsou oblíbené mezi mladými muži. Kulturisté užívající steroidy se snaží ospravedlnit jejich užívání a dokázat, že jejich tělo je výsledkem tvrdé práce. Základní složkou anabolických steroidů je lidský růstový hormon, který vylučuje hypofýza. Caitlin a Hatton (cit dle: Grogan, 2000, s. 66) uvádějí, že lidský růstový hormon napomáhá růstu tkání a syntéze bílkovin, zvyšuje tělesnou hmotnost a podává se například při nanismu nebo osteoporóze. Jeho užíváním naroste sice svalová hmota, ale nikoli síla. Navíc má pravděpodobně mnoho nežádoucích účinků jako impotenci, srdeční choroby a další. (Grogan, 2000)

18

3.2.4 Nejčastější poruchy ve vztahu k jídlu 3.2.4.1 Obezita Obezita nebo otylost je nemoc, při které se zvýší váha nad normální hranici odpovídající vzrůstu, konstituci a pohlaví. K narůstání hmotnosti dochází důsledkem ukládání tuku pod kůži a okolo orgánů. Lidé trpící obezitou jsou náchylnější k nemocem krevního oběhu, kloubů, páteře, kůže a k cukrovce. Tito lidé nejsou fyzicky zdatní a často je jejich vzhled dožene k psychickým poruchám. Ukládání tuku je způsobeno vyšším příjmem než výdejem. Svou roli také sehrává vrozená dispozice. Pro prevenci otylosti je důležitá správná výživa již v prvních měsících života a dále v průběhu života dostatek pohybu a strava chudší na cukry a živočišné tuky. Obézními se často stávají lidé s nízkou pohybovou aktivitou, s nadměrným příjmem léků nebo díky přejídání, které může být způsobeno stresem. Nasycením z jídla se v mozku uvolňují endorfiny (způsobují libé pocity) a ty tlumí vnitřní napětí. (Fialová, 2006) Obezita může být důsledkem rezignace na štíhlost, vysoké zátěže, zajídání stresu. Nebo také důsledkem domněnky, že získání optimální postavy je nereálné. (Janošová, 2008)

3.2.4.2 Mentální anorexie a bulimie Mentální anorexie8 a bulimie9 jsou poruchy příjmu potravy10, což jsou bio-psycho-sociální onemocnění a postihují celkový zdravotní stav a můžou ohrozit život postiženého. (Němečková, 2002) V období adolescence je vyšší riziko jejich onemocněním. (Janošová, 2008) Obě tyto nemoci jsou typické chronickým strachem z nabírání hmotnosti. Jedinci si trvale za drastických okolností udržují velmi nízkou váhu. (Fialová, 2007) Vznik poruch jako je mentální anorexie či bulimie má obvykle hlubší motiv, ale na vědomé rovině je spjat 8

„Mentální anorexie je porucha‚ charakterizovaná úmyslným zhubnutím‚ které si pacient sám vyvolal a dále je udržuje. Porucha se objevuje nejčastěji u adolescentních dívek a mladých žen‚ avšak i dospívající chlapci a mladí muži mohou být postiženi‚ podobně jako děti kolem puberty a starší ženy až do menopauzy. Choroba je spojená se specifickou psychopatologií‚ kde strach ze ztloustnutí a ochablosti tvaru těla přetrvává jakožto vtíravá‚ ovládavá myšlenka‚takže pacienti usilují o nižší tělesnou váhu. Obvykle je přítomna podvýživa různé tíže se sekundárními endokrinními a metabolickými změnami a poruchami tělesných funkcí. Příznaky jsou: omezený výběr jídla‚ nadměrná tělesná činnost‚ vyvolávání zvracení a průjmu a užívání anorektik a diuretik.“ (MKN- 10) 9

„Mentální bulimie je syndrom charakterizovaný opakovanými záchvaty přejídání a nadměrnou kontrolou své tělesné váhy‚ vedoucí k přejídání‚ následovaném zvracením nebo používáním projímadel. Tato porucha má mnohé psychologické rysy shodné s mentální anorexií‚ včetně zvýšeného pozorování vlastní tělesné hmotnosti a tvaru těla. Opakované zvracení zvyšuje riziko poruchy elektrolytové rovnováhy a somatických komplikací. V anamnéze je častá mentální anorexie‚ trvající od několika měsíců po několik let.“(MKN-10) 10

Hilda Bruch (cit. dle: Krch a kol., 1999, s. 13) definuje poruchy příjmu potravy takto: „[…] strach z tloušťky a nadměrná pozornost věnovaná vlastnímu vzhledu a tělesné hmotnosti. Nemocní se neustále zabývají tím, jak vypadají, kolik váží a vytrvale se snaží zhubnout, nebo alespoň zabránit vzrůstu tělesné hmotnosti.“

19

s velkou nespokojeností s vlastním vzhledem. Další ne tak častou příčinou může být odmítnutí statusu ženy. Může to být způsobeno výchovou, kde je ženská role méněcenná. (Janošová, 2008) Osoby, které mají problémy se stravovacími návyky, bývají svědomité, pečlivé, dobré ve škole, často sportovně založené a inteligentní. Počátky bývají pro okolí jen málo znatelné. Anorektička či bulimička začíná odmítat určité potraviny, snižuje dávky jídla. Člověk, který trpí záchvatovitým přejídáním, má nemoc zvanou bulimie. Bulimici se mučí hladem, pak už nevydrží a přijmou mnoho potravy. Díky tomu se dostaví pocit viny, nechutenství a dojde ke zvracení, či k užití projímadla a následnému cvičení. Bulimici se přejídají nejméně dvakrát týdně a mají neutichající touhu po jídle. (Fialová, 2007) Při anorexii jedinec odmítá jídlo. Nemocní používají diuretika a projímadla k dosažení kýženého výsledku. Protože vědí, že způsoby, jakými se snaží dosáhnout požadovaného vzhledu, jsou špatné, podléhají depresím a sebeodsuzování, jak uvádí Málková. (Fialová, 2006) Lidé s anorexií se nevidí takoví, jací doopravdy jsou, ale takoví, jací se zrovna cítí. Do drastických diet a cvičení je žene touha po štíhlosti. Oproti tomu bulimičky jsou schopny naráz vyjíst celou lednici bez ohledu na to, co jedí. (Fialová, 2007) Mentální anorexie se objevuje nejčastěji u jedinců ve věku třinácti až osmnácti let, mentální bulimie mezi patnácti a dvaceti pěti lety věku. (Fialová, Krch, 2012) V posledních desítkách let vzrůstá číslo incidence poruch příjmu potravy. Poruchy příjmu potravy s sebou nesou riziko vážného somatického onemocnění. Mortalita se uvádí v rozmezí 5–10 %. (Němečková, 2002) Dívky ztrácí menstruaci a chlapci potenci. Jestliže porucha vznikne v době před pubertou nebo během puberty může dojít k zastavení vývoje sekundárních pohlavních znaků. V pozdějším stádiu těchto dvou nemocí jedincům vystupují kosti, žebra a klouby z podkůže. Jejich pohyby začínají být mdlé a pomalé, kůže lesklá. Třepí se nehty, vypadávají vlasy, pleť je dehydratovaná. Jejich obličeje se zdají být voskové a bez výrazu. Zdravotní následky, které s sebou nesou tyto dvě nemoci, jsou následující: Může dojít ke snížení tepové frekvence či tlaku díky nerovnováze elektrolytů v těle a nedostatku tekutin. V důsledku nedostatku železa se objeví anémie. Řídnou kosti, ochabují svaly, špatně se prokrvují končetiny. Často se objeví komplikace spojené s trávicím traktem. (Fialová, 2007)

3.2.4.3 Ortorexie Ortorexie je extrémní orientací na kvalitu potravin. Lidé trpící ortorexií mají přehnanou snahu se stravovat tak, aby zlepšili své zdraví. Postižení touto chorobou si vymýšlí pravidla

20

stravování, navzájem si sdělují recepty a obvykle si nosí své navařené jídlo z domova. Bojí se veřejně dostupných jídel kvůli tukům, přídatným látkám a aditivům, protože jsou přesvědčeni o jejich škodlivosti. Tito lidé vlastní velmi pevnou vůli, díky tomu se mnohdy cítí nadřazeni ostatním. Pokud ale poruší zdravé stravování, pronásledují je výčitky svědomí. Obvykle se potom potrestají zpřísněním stravovacích pravidel. Tato nemoc je velmi podobná anorexii s bulimií. Lidé trpící ortorexií sledují, na rozdíl od anorexie s bulimií, spíše kvalitu a ne kvantitu potravin. (European food information council, 2004)

3.3 Estetické zákroky S nespokojeností s vlastním tělem se váže potřeba tělo zdobit. Některé techniky zdobení už jsou na hranici s neestetickou deformací vlastního těla. Mezi nejběžnější patří samotné líčení, které se stává v poslední době čím dál oblíbenější i u chlapců. Mezi ty nejdrastičtější můžeme řadit skarifikaci či implantaci předmětů pod kůži. Jednou z odlišností lidí od zvířat je právě touha po zalíbení se jiným a s tím spojená touha po zkrášlování se. Důvodem ke zdobení je mimo jiné touha po estetické dokonalosti. Člověk touží po vymanění se z přirozenosti a dříve tomu nebylo jinak. Zdobení dodává pocit svobody, vítězství nad přírodou. Další příčinou zdobení těla je fenomén víry, kdy zdobený věří v magickou, ochrannou či ozdravující funkci ozdoby. (Rychlík, 2005) K estetickým zákrokům by bylo záhodno přiřadit i estetickou chirurgii, která ale ve věku středoškolské mládeže zatím není běžná, proto se jí práce nevěnuje.

3.3.1 Kosmetika Začátkem dvacátého století se začal rozvíjet kosmetický průmysl a s ním spojené služby. Dnes je kosmetika brána jako něco automatického a naprosto potřebného k životu. Existuje mnoho kosmetických salónů nabízejících vyhlazení vrásek, redukci akné a tak dále. U péče o obličej se často můžeme setkat s úpravou obočí a řas. Kosmetiku dělíme na preventivní (chrání kůži proti vlivům prostředí), reparativní a regenerační (napravuje kosmetické vady), dekorativní (líčení a úprava vzhledu). (Fialová, 2007) Do kosmetiky také patří způsob získávání tmavého odstínu pleti. Dnes je opálenost považována za znak bohatství, protože bohatý člověk si může dovolit dovolenou v exotických krajích například v zimě. Dříve tomu bylo naopak. Ten, kdo byl opálený, byl obvykle chudý člověk pracující například na poli. (Crook, 1995)

21

3.3.2 Piercing Nejrozšířenějším způsobem krášlení těla je piercing11. Jde o propichování různých částí těla. Praktiky piercingu jsou známy již od počátku lidstva, kdy měly rituální a náboženské význam a prováděly je různé komunity a kmeny. Piercing je rozšířen po celém světě. Byla i období, kdy byl piercing zavrhován a považován za zvrhlý až bizarní. Možná díky tomu se vyvíjel společně se sexuálními a SM praktikami. Piercing si oblíbili také hippies. (Fiksa 2005) V devadesátých letech s příchodem punku zažil piercing boom, kdy se vymanil z undergroundových aktivit a stal se z něj významný kulturní fenomén. (Rychlík, 2005) S boomem piercingu se také měnily způsoby aplikace, důvody k aplikaci, rozšiřovala se věková škála majitelů piercingu, zvětšoval se jejich počet, jejich vzdělání a práce. Dnes můžeme potkat úřednici s piercingem a už se nad tím nikdo nepozastaví. Jedním z důvodů proč si nechat aplikovat piercing je kvůli poukázání na vlastní individualitu. Dalšími z důvodů jsou rebelantství, nesouhlas s většinovou společností nebo jen z estetického důvodu, či touha po podobání se někomu. Někteří věří na metafyzické jevy a věří, že kov zesílí jejich osobu. Jiní chtějí zlepšit sexuální život nebo si něco dokázat. (Fiksa 2005)

3.3.3 Tetování Tetování12 je jedním z nejstarších způsobů zdobení těla. Naše kůže je pro nás jako oblečení, které rádi zdobíme. Původně tetování značilo příslušníky kmenů, později se objevilo v euroamerické civilizace mezi námořníky, kriminálníky či cirkusáky, aby se později dostalo až do nejvyšších kruhů společnosti jako šperky a vyvedené obrazce. Změnila se zákaznická poptávka. Český populární výraz pro tetování jsou „kérky“. Dnes už to není něco, za co by se člověk styděl a snažil se to schovat, ale naopak to dává světu na odiv. Původně mělo tetování kolektivní význam, mělo podstatu symbolickou, integrovalo komunitu. V dnešní době mívá tetování spíše soukromý význam a jedince naopak odlišuje. (Rychlík, 2005) Tetování se dělí na černé (tmavé), polychromové a jizvové. Všechny techniky tetování fungují na podobném

11

„Bodypiercing je činnost, při které je zaváděn předmět, většinou šperk z různých materiálů do tkání.“ (Fiksa 2005, s. 10) 12

„Tetováž, tatuatio - pigmentace kůže nebo sliznice, která vzniká poraněním nebo úmyslným vpravením pigmentu do tkáně” (Diderot, 1999, s. 1486) Podle publikace Encyclopaedia Britannica (cit. dle: Rychlík, 2005, s. 27) je tetování: “Stálá a neodstranitelná kresba či ornament vytvořený na těle vpravením barviva pod kůži nositele. Někdy se termín úzce vztahuje k záměrnému vytváření jizev.“ Podobnou definici má Bolšaja sovětskaja enciklopedija (cit. dle: Rychlík, 2005, s. 27) : „Pokrytí těla kresbami zanesenými pod kůži prostřednictvím barevných hmot. Provádí se dřevěnou, kostěnou (nebo kovovou) jehlou…”(Rychlík, 2005, s. 27)

22

principu, kdy se vpravuje barvivo do pokožky tak hluboko, kde už neexistuje mechanismus, který by ho vynesl zpět na povrch. Tetování může být vyjádřením toho, jak se člověk cítí. Může být vzpourou, maskou. Jiné má vzbuzovat závist. Nejčastějším důvodem k pořízení kérky je to, že se jedinci prostě líbí. Tetování může mít politický nebo náboženský význam. Dnešní tetování je díky pokroku techniky méně bolestivé a přináší menší oběť v podobě množství ztracené krve. Estetično a sexualita jdou v oblasti tetování ruku v ruce. Dodnes je markantní erotický účel tetování například jeho umístěním. Dívky ale i chlapci si nechávají tetovat ňadra, dekolt, břicho, klín atd. Nejčastěji tetované motivy jsou různé výjevy z běžného života a z konkrétních to jsou především kotvy, srdce, hadi, náramky, prsteny, lodě, koně a ženy. (Rychlík, 2005)

3.4 Oblečení a doplňky Fenomenologická filozofie vnímá tělo jako dvě části: subjektivní a objektivní. Objektivní vidíme u ostatních lidí či u sebe v zrcadle, vidíme jeho části. Subjektivní tělo je tělo, které pociťujeme, kterým jsme. Úplnost těla je dána objektivní i subjektivní částí. Přechody mezi těmito těly úzce souvisí s oblečením. Oblečení není jen pokrývka objektivního těla, ale lze ho také subjektivně prožívat. Na jednu stranu vyvolává fyziologické pocity jako, že hřeje, kouše, škrtí. Je také důležitou složkou mentálního obrazu vlastního těla. (Jarošová, 2013) Lidské tělo se v průběhu dějin příliš nelišilo, ale u oděvu se mění materiál, technika, vkus. Důvodem k oblékání se není stud, naopak jím je ukázka moci a postavení. První, kdo užíval ozdobné předměty, poléval se voňavkou, oblékal krásné látky a zdobil se drahokamy a zlatem, byl muž. Móda tedy není vůbec záležitostí pouze pro ženy. (Živná, 1976) Móda v odívání je zde odjakživa, ale jako oblast podnikání se rozrostla v Paříži v sedmdesátých letech 17. století, vznikla tam totiž éra, kde se pravidelně mění móda v odívání. Do té doby nosili ti bohatší šaty šité na míru. Abychom mohli poznat, že je něco módní, je potřeba, abychom to viděli nosit ostatní na ulici. Dnešní módní průmysl vznikl díky zrození oděvních značek a návrhářů a především ženám, které byly ochotné upustit od na míru šitých šatů. Od poloviny 17. století začaly ženy obměňovat svůj šatník mnohem častěji než muži. (Kubátová, 2010) G. Lipovetsky (cit. dle: Kubátová, 2010, s. 201) tvrdí, že móda je typická svou pomíjivostí a ukazuje schopnost člověka měnit svůj vzhled. Díky módě se lidé začali navzájem srovnávat a hodnotit. Podle Lipovetského existuje móda už od 14. století, přičemž dříve byla okrajovým jevem a dnes hýbe celou společností. (Kubátová, 2010)

23

Obraz těla je dán tím, co si oblečeme, jak se nalíčíme, změnou barvy vlasů, volbou doplňků, účesem nebo tetováním. Šat může zúžit či rozšířit naši postavu. Různé boty mohou udělat náš krok labilní nebo opticky zvýšit naše tělo. Tělesný obraz také determinuje volnost či přiléhavost šatu. Tím, že změníme oděv, měníme i postoj těla. Oděv může úplně změnit náš obraz těla. Volbou oděvu se identifikujeme s ostatními, přejímáme jejich způsob odívání nebo částečně měníme ten svůj. (Jarošová, 2013) Důvodem uniformity teenagerovských stylů odívání je mimo jiné to, že se dospívající snaží ovládat své projevy, aby nepřesahovaly meze chování ostatních ze skupiny. Odlišnost může z jedince udělat terč, který pak vymezuje abnormalitu a snižuje tedy nejistotu zbytku skupiny. Tohle vše se děje díky osobní nejistotě a snížené toleranci v tomto období. (Janošová, 2008) Oblečení se stalo znakem, a tak snadno poznáme, s jakou skupinou či směrem se jedinec identifikuje. (Kubátová, 2010)

4 Imitace rodinného a mediálního vzoru Irvingová (cit. dle: Grogan, 2000, s. 93) podle svého výzkumu uvádí, že nejvýznamnějším zdrojem společenského tlaku jsou média, pak vrstevníci a pak rodina. Ve výzkumu Heinberga a Thompsona (cit. dle: Grogan, 2000, s. 93) se ukazuje, že nejdůležitější skupinou jsou přátelé, celebrity, spolužáci a nakonec ostatní občané a rodina. Postavy v médiích představují vzor pro značnou část obyvatelstva. S rostoucím věkem se přesouvá vzor z médií na členy rodiny. Přestože se většina žen snaží o štíhlejší postavu, tak jsou tyto ženy kritické k nerealistickým vyzáblým vzorům, které se objevují všude v médiích. (Grogan, 2000)

4.1 Média To, že je v dnešní době body image důležitou součástí celkového sebepojetí, využívají média a výrobci různých preparátů k masivní reklamě, která ovlivňuje naše myšlení a chování. Stále narůstá počet časopisů, kde většina těch, které jsou pro ženy, řeší otázky krásy a zdraví. Hlavně robustnější ženy jsou ochotné věřit reklamám a investovat do změny tělesného vzhledu nemalé prostředky. Každý den se setkáváme s médii a můžeme si vybrat. Média dělíme na vysílací (televize, rozhlas) a tištěná (noviny, časopisy, plakáty). Média mají funkci zábavnou, informační, kulturní, sociální a politickou. Média mají jak své stoupence, tak své odpůrce. Stoupenci jsou názoru, že účinky médií se odvíjí od osobní volby každého jedince. 24

Odpůrci říkají, že jsou založeny na obrovské moci médií, která dokáže upoutat a udržet pozornost velkého množství lidí, tudíž možná průměrná populace není schopná kriticky hodnotit předkládaný obsah. Někteří tvrdí, že masová média mohou pouze posílit některé trendy. Média si totiž vybíráme, tudíž se vystavujeme jen těm obsahům, kterým už věříme. Lidé s nízkým sebevědomím jsou více ovlivnitelní vzory z médií, stejně tak jsou ovlivnitelnější ženy než muži a mladší než starší (s rostoucím věkem roste schopnost kriticky hodnotit přijímané informace). V polovině 90. let 20. století se začíná diskutovat o štíhlosti modelek a o tom, jak tento vzor působí na mladé. Média vytvářejí falešný obraz ženské krásy13, díky němuž se zvyšuje výskyt poruch příjmu potravy, protože se snažíme dosáhnout ideálního tělesného typu, abychom byli úspěšní a milovaní. (Fialová, Krch, 2012) Při studii vlivu médií na spokojenost s postavou je potřeba zohledňovat fakt, že záleží na tom, jak na hubený mediální obraz nahlížíme. Tiggemanová (cit. dle: Giles 2012, s. 73) provedla studii, kde dotazovaným studentkám předložila fotku štíhlé modelky. První třetina se s ní měla porovnat, druhá si měla představit, jaké by to bylo být tou modelkou. Poslední třetina instrukce nedostala. Výrazně vyšší nespokojenost uváděly dotazované z první třetiny, naopak druhá třetina měla poté lepší náladu než ostatní. Možná proto, že většina žen ráda sní o lepší postavě, se hojně prodávají různé časopisy s vychrtlými modelkami, i když pohled na ně jinak způsobuje nespokojenost s vlastním tělem. Podle studie Dittmarové a Howardové (cit. dle: Giles 2012, s. 75) platí, že když jsou dotazovaní vystaveni obrazům plnoštíhlé populace, tak se pak sníží jejich nespokojenost s vlastní postavou. (Giles 2012, s. 73–75)

4.1.1 Reklama Reklamu nacházíme v televizi, rozhlase, kině, v tisku, na venkovních plochách a má různé cíle jako jsou informovat, přesvědčit (publicita určité značce), připomenout (kde koupit produkt), zvýšit poptávku, vytvořit pozitivní image, zvýšit distribuci (díky reklamě stoupá poptávka a tak i nabídka v řetězcích). Každá reklama má svou cílovou skupinu, kterou může determinovat buď věk, pohlaví, sociální role, vzdělání nebo povolání. V tisku se často objevují reklamy na služby a výrobky sloužící k péči o tělo (cvičební pomůcky, doplňky stravy, dietetické přípravky, fitness centra). (Fialová, Krch, 2012) Velkou roli v reklamách hrají celebrity, jejichž image se přenese na propagovaný výrobek. Výrobek je pak žádanější

13

„Západní společnost má tendenci klást větší důraz na vzhled u žen než u mužů. Ženy jsou často hodnoceny na základě fyzické přitažlivosti. Atraktivní obrázky médií mohou u lidí, především u dospívajících dívek, posílit nerealistická očekávání od vlastní postavy a prohloubit tak jejich případnou nespokojenost s tělem.“ (Eileen, 2011, s. 915)

25

díky důvěryhodnosti, přitažlivosti a odbornosti celebrity. Propagátoři musí dobře vybírat, aby se trefili do vkusu cílové skupiny. To, že jsou dospělí ochotni dávat peníze za oblečení, plastické operace, kadeřníka, kosmetiku a další, jen aby se vyrovnali životu slavných a bohatých, je jejich věc. Co se ale v poslední době začíná jevit jako značný problém, je vliv médií na tělesný vzhled a jídelní návyky dospívajících. Nejčastěji tomu je tak díky bulvárním časopisům, seriálům s vychrtlými herečkami a „pro ana“ internetovým stránkám, kde je možné najít různé bizarní rady, jak dosáhnout kýžené váhy a skrýt své tělo a stravovací návyky před okolím. (Giles, 2012)

4.2 Rodina Základy sebehodnocení máme již z dětství díky rodině. Opora rodiny se stává nejsilnějším prediktorem sebehodnocení, v pozdějším věku se přesouvá vliv na formování sebehodnocení na vrstevníky. V dospělosti mají silný vliv lidé z referenčních skupin, z rodiny, kolegové, partner a také přátelé a vlastní děti. (Fialová, Krch, 2012) Se sebehodnocením jsou úzce spjaty hodnoty jednotlivce a rodiny a jejich přejímání. Dospívající jsou velmi citliví na svůj zevnějšek a na rady například rodiče často reagují útokem. Spory vznikají při poukázání rodiče na ekonomickou situaci rodiny, dobrý vkus či vrstevníky. Vlastní názor na vzhled je často opírán o názor vrstevníků. (Taxová, 1987) Podle Meea, Dekovice (cit. dle: Macek 2003, s. 55), mají rodiče vliv na adolescenty ve všech oblastech života kromě volného času. Obvykle se s náctiletými neshodnou v otázkách oblékání, trávení volného času, koníčků a kultury. Přestože význam vrstevníků ve vztahu k sebehodnocení a každodennímu životu roste, rodič zůstává nejdůležitější osobou v krizových situacích a při velkých rozhodnutích. (Macek 2003) V období dospívání se zkracuje čas strávený s rodiči. Je to především znatelné mezi syny a otci. Otec přestává být synem idealizován a syn ztrácí zájem o sdílení dosavadních společných zájmů a činností. Podle Berensona (cit. dle: Janošová, 2008, s. 216) syn ale stále sleduje otcovo jednání a postoje. Dospívající mívají lepší vztah s matkou, se kterou se baví o všem v té době pro ně důležitém, jako například o sexu. S otci obvykle diskutují o sportu, politice a globálních tématech. Na sebevědomí dívek má podíl jak identifikace s rodiči, tak to, jak rodiče dívku hodnotí. (Janošová, 2008, s. 216–217) Z výzkumu Grotevanda a Coopera (cit. dle: Macek 2003, s. 54), který se zabýval rodinnou komunikací a atmosférou ve vztahu k sebehodnocení adolescentů, vyplývá, že dívky více prožívají rodinnou atmosféru, konflikty jsou jim nepříjemné a naopak tolerantní atmosféra podporuje jejich sebezdokonalování. Chlapci jsou vůči negativní atmosféře více imunní oproti

26

dívkám. (Macek 2003) Jaký vztah bude mít dívka k biologickým změnám, ovlivňuje otevřenost rodiny v tomto tématu a dívčino sebepojetí a vztah k tělu i genitálu. (Janošová, 2008) Ty dívky, které vyrůstají v rodině, kde jim je předhazována jejich nedokonalost, to chápou tak, že jaké jsou, nejsou dost dobré. (Crook, 1995)

PRAKTICKÁ ČÁST 5 Výzkumné šetření 5.1 Cíl výzkumného šetření Cílem výzkumného šetření je zdokumentovat situaci v oblasti vnímání body image u dnešní středoškolské mládeže, porovnat v tomto směru chlapce a dívky, jednotlivé typy škol a studenty s různým BMI.

5.2 Hypotézy Hypotéza č. 1

Dívky budou více nespokojené se svým vzhledem než chlapci.

Hypotéza č. 2

Studenti s BMI>25 o sebe dbají méně než studenti s BMI≤25.

Hypotéza č. 3

Studenti gymnázií budou spokojenější s postavou než studenti učilišť.

5.3 Metodika K ověření výše uvedených hypotéz jsem zvolila metodu dotazníkového šetření (viz dotazník v příloze). Dotazník jsem nejdříve ověřila osmi osobami. Některé otázky jsem musela přeformulovat a zpřesnit, aby byly správně pochopeny.

5.4 Výzkumný soubor Dotazníky jsem osobně rozdala na soukromých a veřejných gymnáziích a na soukromých a veřejných učilištích v Praze, přičemž všechny dotazované třídy byly z maturitních oborů. Na kterých školách jsem dotazníky rozdala, ukazuje tabulka č. 1.

27

Tabulka č. 1 Školy zapojené do orientačního výzkumného šetření soukromá

Anglo-německá obchodní akademie

Střední škola mediální grafiky a tisku

veřejná

Střední odborná škola stavební a zahradnická

Střední odborné učiliště Ohradní

Střední umělecká škola Václava Hollara

soukromá

Trojské gymnázium

PORG gymnázium

Gymnázium Sázavská

veřejná

Akademické gymnázium Štěpánská

Gymnázium Karla Sladkovského

Gymnázia Prof. Jana Patočky

učiliště

gymnázia

Gymnázium Jana Palacha

Dotazníků jsem osobně rozdala 332. Celkem 43 z nich nebylo vyplněno správně, nebo nebyly vyplněny všechny otázky. Zkoumaný soubor tedy čítá 289 studentů. Dle pohlaví a typu školy jsou respondenti rozděleni v následujícím grafu. Graf č. 1 Rozdělení výzkumného souboru dle pohlaví a typu školy

140 149 44 celkem

35 36

31

29 26

soukromá veřejná učiliště učiliště soukromá gymnázia

54

chlapci dívky

34

veřejná gymnázia

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 140 chlapců a 149 dívek. Chlapců bylo ze soukromých učilišť 44, z veřejných 36, ze soukromých gymnázií 26 a z veřejných 34. Dívek bylo ze soukromých učilišť 35, z veřejných 31, ze soukromých gymnázií 29 a z veřejných 54.

5.5 Instrukce Dotazníky jsem osobně rozdala ve třídách na uvedených školách. Respondenty jsem všechny stejně a osobně informovala o funkci dotazníku, o způsobu vyplnění a o tom, jak budu nakládat s jejich osobními údaji.

5.6 Vyhodnocení výsledků orientačního výzkumného šetření V porovnávání jednotlivých výsledků jsem se zaměřila na takové, kde na danou otázku odpovědělo rozdílně 20 % nebo více porovnávaných studentů.

5.6.1 Osobní informace Dle vyplněných hodnot v kolonkách: váha a výška jsem spočetla BMI u jednotlivých respondentů. Podle tabulky č. 2 byli jednotliví respondenti zařazeni do kategorií: podváha, norma, nadváha, obezita 1. stupně, obezita 2. stupně, obezita 3. stupně.

28

Tabulka č. 2

14

Určení obezity, normy nebo podváhy dle BMI

BMI

Kategorie

méně než 18,5

podváha

18,5–24,9

norma

25,0–29,9

nadváha

30,0–34,9

obezita 1. stupně

35,0–39,9

obezita 2. stupně (závažná)

40,0 a více

obezita 3. stupně (těžká)

Následující graf ukazuje rozdělení všech respondentů do jednotlivých kategorií. Graf č. 2 Rozdělení všech respondentů do jednotlivých kategorií (podváha, norma, nadváha, obezita 1.–3. stupně)

podváha norma nadváha obezita 1. stupně obezita 2. stupně obezita 3. stupně

13%

7%

80%

Tabulka č. 3 ke grafu č. 2 absolutní počty

podváha

norma

nadváha

obezita 1. stupně

obezita 2. stupně

obezita 3. stupně

celkem z

38

230

19

0

1

1

289

V uvedeném grafu je vidět, že většina respondentů spadá do kategorie: norma, což znamená, že jejich váha je úměrná jejich výšce a že splňují doporučenou hmotnost. A téměř nikdo z respondentů nespadá do kategorií jakkoli závažné obezity. Graf č. 3 v přílohách ukazuje rozdělení všech respondentů podle BMI v závislosti na pohlaví do jednotlivých kategorií. 77 % dívek (114 dívek) a 83 % chlapců (116 chlapců) spadá do kategorie normy, zbytek spadá do podváhy a nadváhy. Rozdíl mezi chlapci a dívkami je nepatrný, celkově mají dívky nižší hodnotu BMI (viz graf č. 3 v přílohách). U dívek není patrný větší rozdíl v závislosti na typu školy (viz graf č. 4), kdežto u chlapců ano, což ukazuje následující graf.

14

Výpočet BMI, Body Mass Index. [online]. [Citace: 3. 5. 2014]

29

Dostupné

z:

Graf č. 5 Rozdělení chlapců podle BMI v závislosti na škole do kategorií (podváha, norma, nadváha, obezita 1.–3. stupně)

více než 40 obezita 3. stupně

2%

4%

19%

3% 3% 9%

69%

76%

91%

96%

11%

9%

7%

veřejná učiliště

veřejná gymnázia

soukromá učiliště

35,0 - 40 obezita 2. stupně 30,0 - 34,9 obezita 1. stupně 25,0 - 29,9 nadváha 18,5 - 24,9 norma méně než 18,5 podváha

soukromá gymnázia


podváha norma nadváha

obezita 1. stupně

obezita 2. stupně

obezita 3. stupně

z celkem


3

40

1

0

0

0

44


4

25

7

0

0

0

36

soukromá gymnázia

0

25

1

0

0

0

26

veřejná gymnázia

3

26

3

0

1

1

34

U chlapců je větší rozdíl mezi soukromými gymnázii a veřejnými učilišti. Na soukromých gymnáziích 96 % respondentů spadá do kategorie: norma, u veřejných učilišť je to jen 69 %. Na veřejných učilištích má podle BMI podváhu 11 % a nadváhu 19 %. Na veřejných gymnáziích se objevil alespoň jeden student v téměř každé kategorii. 9 % chlapců z veřejných gymnázií má podle BMI podváhu, 76 % je v normě, 9 % má nadváhu, 3 % obezitu 2. stupně a 3 % obezitu 3. stupně.

5.6.2 Estetické úpravy a módní doplňky V tomto okruhu respondenti vyplňovali, zda disponují nějakými tělesnými úpravami a jaké nosí módní doplňky.

5.6.2.1 Estetické úpravy U tělesných úprav vybírali respondenti mezi těmito: plastika, dready, obarvené nebo odbarvené vlasy, tetování, piercing. Více tělesných úprav mají dívky než chlapci (viz graf č. 6 v přílohách). Rozdíl mezi dívkami a chlapci co do tělesných úprav se projevil především na piercingu a obarvených či odbarvených vlasech.

30

Graf č. 7 Tělesné úpravy v závislosti na pohlaví a škole (o(d)barvené vlasy, piercing)

51% 52% 41% 26%

33% 19% 3%

7% 5% 6%

2% 3% 0% 3%

0% 0%

piercing

o(d)barvené vlasy

dívky soukromá učiliště dívky soukromá gymnázia chlapci soukromá učiliště chlapci soukromá gymnázia

dívky veřejná učiliště dívky veřejná gymnázia chlapci veřejná učiliště chlapci veřejná gymnázia


dívky

chlapci

z celkem

o(d)barvené vlasy piercing o(d)barvené vlasy piercing

dívky

chlapci


18

9

1

2

35

44


16

6

1

2

31

36

soukromá gymnázia

12

1

0

0

29

26

veřejná gymnázia

18

4

1

0

54

34

Dívky mají v největším procentu obarvené či odbarvené vlasy na všech typech škol, celkem je to 43 % dívek (64). Změněnou barvu vlasů má více jak polovina dívek z učilišť (34). U veřejných gymnázií je to jen asi jedna třetina (18). Velký rozdíl je u dívek patrný mezi učilišti a gymnázii. Na učilištích se dívky více oddávají trvalým změnám svého zevnějšku, především co se týče tetování a piercingů. Piercing nosí více dívek ze soukromých učilišť (26 %, 9 dívek) než ze soukromých gymnázií (3 %, 1 dívka), ale obecně je piercing oblíbenější u dívek soukromých škol než veřejných. Chlapci nosí méně často piercing než dívky, ale především mají jen velmi zřídka oproti dívkám obarvené/odbarvené vlasy (2 %, 3 chlapci). Nejvíce tělesně upravovaní chlapci jsou z veřejných učilišť a nejméně z veřejných gymnázií. Mezi chlapci jednotlivých škol jinak nebyl výraznější rozdíl (viz graf č. 6 v přílohách)

5.6.2.2 Módní doplňky U módních doplňků vybírali respondenti mezi těmito: nedioptrické brýle, šály/šátky, řetězy, řetízky, náramky, klobouky, hodinky, kšiltovky, náušnice, potítka, prstýnky/prsteny, módní opasky, módní oblečení. Měli možnost napsat další, které nosí. Doplňovali: kabelky, dioptrické brýle, placky, kšandy a roztahovák.

31

Největší

rozdíly

jsou

mezi

chlapci

a dívkami

především

v oblíbenosti

nošení

prstýnků/prstenů, náušnic, řetízků, šál/šátků. Graf č. 8 Oblíbenost módních doplňků v závislosti na pohlaví (prstýnky/prsteny, náušnice, náramky, řetízky, šály/šátky)

dívky

79%

50%

chlapci

6%

62%

72%

59% 21%

3%

29%

15%

možnost volného počtu


prstýnky/prsteny

dívky

74

118

chlapci

8

4

náušnice náramky

řetízky

šály/šátky

z celkem

93

88

108

149

29

21

40

140

Největší rozdíl je vidět u náušnic, ty totiž nosí 79 % dívek a chlapců jen 3 %. Dále šály nebo šátky nosí o 43 %, řetízků o 44 %, náramků o 41 %, prstýnku nebo prstenů o 44 % více dívek než chlapců. Obecně všech doplňků nosí více dívky ze soukromých škol než veřejných a nejvíce módních doplňků nosí dívky ze soukromých gymnázií (viz graf č. 69 v přílohách). Graf č. 9 Oblíbenost módních doplňků u děvčat v závislosti na škole (nedioptrické brýle, klobouky, hodinky)

60%

52% 42%

35%

nedioptrické brýle

24% 11% 14% 3% klobouky

52% 40%26% 28%

hodinky



soukromá gymnázia

veřejná gymnázia


Tabulka č.10 ke grafu č. 9 absolutní počty


klobouky

hodinky

z celkem


21

5

14

35


13

1

8

31

soukromá gymnázia

15

7

15

29

veřejná gymnázia

19

6

15

54

32

Markantnější rozdíl je u hodinek a nedioptrických brýlí, kde dívky soukromých škol nosí hodinky a nedioptrické brýle častěji než na veřejných školách. Klobouky nosí nejčastěji dívky ze soukromých gymnázií (24 %) a nejméně z veřejných učilišť (3 %). Nedioptrické brýle nosí 25 % dívek z veřejných gymnázií a 60 % ze soukromých učilišť. Řetízky, náramky a kšiltovky nosí více chlapci z učilišť. Nejvíce doplňků nosí chlapci soukromých učilišť. (viz graf č. 10) Graf č. 11 Oblíbenost módních doplňků u chlapců v závislosti na škole (náramky, šály/šátky, nedioptrické brýle, módní opasky)

45%


43%

42%

31%

30%

21%

19%

8%

náramky

11%

15%

šály/šátky


19%

30% 18%

14%



27% 9%

módní opasky

soukromá gymnázia

veřejná gymnázia


náramky

šály/šátky


módní opasky

z celkem


13

20

19

13

44


7

4

7

5

36

soukromá gymnázia

2

11

8

7

26

veřejná gymnázia

7

5

6

3

34

U chlapců je patrný rozdíl u nošení šál, nedioptrických brýlí a módních opasků, které nosí více chlapců soukromých škol než veřejných. Náramky nosí nejvíce chlapci ze soukromých učilišť (30 %) a nejméně ze soukromých gymnázií (8 %). Šály nebo šátky nosí nejvíce chlapci ze soukromých učilišť (45 %) a nejméně z veřejných učilišť (11 %). Nedioptrické brýle nosí nejvíce chlapci ze soukromých učilišť (43 %) a nejméně ze soukromých gymnázií (18 %). Módní opasky nosí nejvíce chlapci ze soukromých učilišť (30 %) a nejméně ze soukromých gymnázií (9 %).

5.6.3 Spokojenost s váhou a výškou, zájem o oděv, vztah ke zdraví Tento okruh obsahoval otázky týkající se spokojenosti s váhou a výškou, zájmu o oblečení vlastní a ostatních, diet, pravidelných prohlídek a kouření.

33

5.6.3.1 Spokojenost s váhou a výškou Respondenti měli u otázky na spokojenost s váhou a výškou zaškrtnout jednu z těchto možností: ano, ne, nevím/nezáleží mi na tom. Ve spokojenosti s výškou nejsou výrazné rozdíly mezi chlapci a dívkami (viz graf č. 12 v přílohách). Následující grafy ukazují spokojenost chlapců a dívek s výškou v závislosti na škole. Graf č. 13 Spokojenost dívek s výškou v závislosti na škole

63%

26% 11%

65%

59%

Graf č. 14 Spokojenost chlapců s výškou v závislosti na škole

59%

59%

nevím

56%

20% 11% 18% 20% 17% 8% 26% 4%

19% 24% 22% 16% 17% 19%

nespokojena

88%

72%

nespokojen

spokojena

nevím

spokojen

Tabulka č. 14 ke grafům č. 13 a č. 14 absolutní počty

dívky spokojen/a nespokojen/a

chlapci

z celkem

nevím

spokojen/a

nespokojen/a

nevím

dívky

chlapci


22

9

4

26

9

9

35

44


20

5

6

26

6

4

31

36

soukromá gymnázia

17

5

7

23

1

2

29

26

veřejná gymnázia

32

10

12

19

9

6

54

34

Dívky jsou spokojenější na učilištích než na gymnáziích, ale u chlapců jsou větší rozdíly v závislosti na škole. Nejspokojenější s výškou jsou chlapci ze soukromých gymnázií (88 %) a nejméně z veřejných (56 %). Dívek je spokojeno/nespokojeno s výškou 63 %/26 % ze soukromých učilišť, 65 %/16 % z veřejných učilišť, 59 %/17 % ze soukromých gymnázií, 59 %/19 % z veřejných gymnázií. Chlapců je spokojeno/nespokojeno s výškou 59 %/20 % ze soukromých učilišť, 72 %/17 % z veřejných učilišť, 88 %/4 % ze soukromých gymnázií, 56 %/26 % z veřejných gymnázií. Při porovnávání spokojenosti s výškou v závislosti na pohlaví a BMI se neobjevily výraznější rozdíly (viz graf č. 15 v přílohách).

34

Následující graf ukazuje rozdíl ve spokojenosti s váhou u dívek a chlapců. Graf č. 16 Porovnání spokojenosti s hmotností chlapců a dívek

spokojen/a nespokojen/a nevím

58%

51% 38%

29%

11% dívky

Tabulka č. 16 ke grafu č. 16 absolutní spokojen/a počty

13%

nespokojen/a

nevím

z celkem

dívky

56

76

17

149

chlapci

81

41

18

140

chlapci

Dívky jsou o 20 % méně spokojené s váhou než chlapci. S váhou je nespokojeno/spokojeno 51 %/38 % dívek a 58 %/29 % chlapců. V následujících grafech uvidíme rozdíl ve spokojenosti s váhou v závislosti na pohlaví a škole. Graf č. 17 Spokojenost dívek s hmotností v závislosti na škole

Graf č. 18 Spokojenost chlapců s hmotností v závislosti na škole

72% 39% 35%

43%

6%

nevím

46% 44%

34%

7%

spokojena

3%

9%

nespokojena

69%

59%

36%

18%

21%

26%

61%

48%

51%

nevím

26% 15% 15% 15%

nespokojen

spokojen

Tabulka č. 17 ke grafům č. 17 a č. 18 dívky absolutní počty

chlapci

z celkem

spokojen/a nespokojen/a nevím spokojen/a nespokojen/a nevím

dívky

chlapci


15

18

2

21

15

8

35

44


11

12

8

22

13

1

31

36

soukromá gymnázia

6

21

2

18

4

4

29

26

veřejná gymnázia

24

25

5

20

9

5

54

34

Nejméně spokojené dívky s hmotností chodí na soukromá gymnázia, kde jich je 72 %. Dále 51 % ze soukromých učilišť, 46 % z veřejných gymnázií, 39 % z veřejných učilišť. Nejspokojenější jsou dívky ze soukromých učilišť a veřejných gymnázií. Chlapci jsou nejspokojenější s váhou na soukromých gymnáziích, kde je jich 69 % a nejvíce nespokojeni jsou na veřejných učilištích, kde ale pořád převládá spokojenost. Chlapců je spokojeno 69 %

35

ze soukromých gymnázií, 61 % z veřejných učilišť, 59 % z veřejných gymnázií, 48 % ze soukromých učilišť. Graf č. 19 Spokojenost s váhou v závislosti na pohlaví a BMI

71% 39%

29%

50%

50%

0% BMI >25

59%

50%

27%

11%

0%

BMI ≤25

BMI >25

dívky

spokojen/a nespokojen/a nevím 14%

BMI ≤25 chlapci

Tabulka č. 18 ke grafu č. 19 absolutní počty dívky chlapci

spokojen/a

nespokojen/a

nevím

z celkem

BMI>25

0

5

2

7

BMI≤25

56

71

15

142

BMI>25

7

7

0

14

BMI≤25

74

34

18

126

Studenti s BMI vyšším než 25 jsou nespokojenější s váhou než ostatní. Takových dívek je nespokojeno 71 % a chlapců 50 %. Dívek/chlapců s BMI≤25 je nespokojeno s váhou 50 %/27 %.

5.6.3.2 Zájem o oděv Zde byly otázky zaměřené na to, jestli rádi nakupují oblečení, jestli si všímají oblečení ostatních a jestli jim záleží na čistotě jejich oblečení a na tom, jaké oblečení sami nosí. 73% dívek (109) rádo nakupuje oblečení a je jich o 18 % více než chlapců (79), (viz graf č. 20 v přílohách). V otázkách, jestli si všímají oblečení ostatních a jestli jim záleží na čistotě jejich oblečení, na tom jaké oblečení nosí, mezi chlapci a dívkami nebyl větší rozdíl (viz graf č. 20 v přílohách). Okolo 90 % všech (cca 260) záleží na čistotě oblečení a na tom, jaké oblečení nosí bez rozdílu pohlaví a školy. Typ školy nemá vliv na otázky související s oblečením (viz graf č. 21 a graf č. 22 v přílohách). U chlapců rádo nakupuje jen 42% ze soukromých gymnázií (11) a na veřejných gymnáziích je to 68% (23). Toho, jaké oblečení nosí ostatní, si všímá 87 % dívek (129) a 70% chlapců (98). (viz graf č. 21 a graf č. 22 v přílohách).

5.6.3.3 Kouření, diety, návštěvy lékaře V této části jsem se ptala, zda kouří a pokud ano, jak často, měli na výběr z: 1–4 cigarety týdně, 5–10 cigaret týdně, více než 11 cigaret týdně. U diet měli odpovídat, jestli už někdy

36

drželi dietu a jestli drží dietu alespoň 1x ročně. Další otázkou bylo, jestli pravidelně navštěvují lékaře. Graf č. 23 Kuřáctví v závislosti na pohlaví Tabulka č. 22 ke grafům č. 23 ač. 24

dívky chlapci

34%

35%

absolutní počty

dívky

chlapci

celkem


16

12

28


17 12

26

soukromá gymnázia

9 11

veřejná gymnázia

14

8

22

celkem

50

49

99

z celkem

149

140

289

47%

46%

procento kuřáků

23

dívky

veřejná gymnázia

24%

soukromá gymnázia

27%


26%


soukromá gymnázia


procento kuřáků

38%

29%


46%

veřejná gymnázia

Graf č. 24 Kuřáctví v závislosti na pohlaví a škole

chlapci

Chlapců a dívek kouří téměř stejné procento (34 % dívek a 35 % chlapců). Dívky kouří více na soukromých školách než na veřejných, nejvíce však na soukromých učilištích (46 %) a nejméně na veřejných gymnáziích (26 %). Chlapci kouří nejvíce na veřejných učilištích (47 %) a soukromých gymnáziích (46 %). Počet vykouřených cigaret týdně znázorňuje graf č. 25 v přílohách, 65 % respondentů (190) jsou nekuřáci. Graf č. 26 Oblíbenost diet v závislosti na pohlaví a škole

37%

dívky soukromá učiliště

51% 22% 25% 21% 18% 15% 8% 6%

46% 39% 31% 33% 32% 20% 8%

držím dietu aspoň 1xročně 37%

už jsem držel dietu 51%

dívky veřejná učiliště

6%

39%

dívky soukromá gymnázia

21%

31%

dívky veřejná gymnázia

22%

46%

chlapci soukromá učiliště

18%

20%

chlapci veřejná učiliště

25%

33%

chlapci soukromá gymnázia

8%

8%

chlapci veřejná gymnázia

15%

32%

37

Tabulka č. 24 ke grafu č. 26 dívky

chlapci

z celkem

držím dietu už jsem držím dietu už jsem držel/a dietu aspoň 1x ročně držel/a dietu aspoň 1x ročně

absolutní počty

dívky

chlapci


18

13

9

8

35

44


12

2

12

9

31

36

soukromá gymnázia

9

6

2

2

29

26

veřejná gymnázia

25

12

11

5

54

34

celkem

64

33

34

24

149

140

celkem v %

43%

22%

24%

17%

100%

100 %

Dietu už někdy drželo více dívek (43 %) než chlapců (24 %). Nejvíce dívek, které už někdy držely dietu, bylo ze soukromých učilišť (51 %) a nejméně ze soukromých gymnázií (31 %). Nejčastěji dietu drží opět dívky soukromých učilišť (37 %) a nejméně veřejných učilišť (6 %). Nejvíce chlapců, kteří už někdy drželi dietu, je z veřejných učilišť (33 %) a nejméně ze soukromých gymnázií (8 %). Graf č. 27 Oblíbenost diet v závislosti na pohlaví a BMI

držím dietu aspoň 1x ročně už jsem držel/a dietu

50% 29% 44% 43% 21% 23% 0% 14% BMI >25

BMI ≤25

BMI >25

dívky

Tabulka č. 25 ke grafu č. 27 už jsem držel/a dietu

držím dietu aspoň 1x ročně

z celkem

BMI>25

2

0

7

BMI≤25

62

33

142

BMI>25

7

6

14

BMI≤25

27

18

126

absolutní počty

dívky

BMI ≤25

chlapci

chlapci

Chlapci s BMI>25 častěji už zkoušeli dietu (50 %) a častěji ji přes rok drží (43 %), než ti s nižším BMI (21 %, 14 %). U dívek je tomu naopak. K dietám inklinují paradoxně více dívky s nižším BMI než s vyšším. Dietu už někdy drželo 44 % dívek s BMI≤25 a 23 % s BMI>25. Dietu alespoň 1x ročně nedrží žádná z dívek s BMI>25, u ostatních dívek drží dietu alespoň 1x ročně 29 %. Na pravidelné prohlídky chodí 81 % všech (233) a mezi dívkami a chlapci není rozdíl.

5.6.4 Cvičení, stravování V této části studenti odpovídali na otázky, kolikrát týdně a za jakým účelem cvičí (odreagovat se, mít svaly, odpočinout si, být fit/v kondici, zpevnit postavu, být zdravý, zhubnout, zábava), proč jedí zdravě (nejím zdravě, chci být zdravý/á, chci zhubnout, víc mi to chutná, dávají mi to rodiče, je to in, chci být fit), jestli jsou vegetariáni.

38

K důvodu ke cvičení měli možnost připsat jiný, objevilo se tam: pro svůj pocit, kvůli úspěchu, potřeba být v něčem dobrý, kvůli závodům, povinná tělesná výchova, kvůli kolektivu, možnost být s přáteli, sebeobrana, zdravotní problém, kvůli dívkám. K důvodu ke zdravému stravování měli možnost připsat jiný, objevilo se tam: je mi po zdravém jídle dobře, kompenzace nezdravého stylu, vybíravost.

5.6.4.1 Cvičení Celkově cvičí alespoň 1x týdně 91 % ze všech (264 chlapců a dívek cvičí a 25 ne). Graf č. 28 Počet cvičících alespoň 1x týdně a počet necvičících

9%

cvičí alespoň 1x týdně necvičí vůbec

91%

Procento necvičících je téměř stejné u chlapců (9 %, 13 chlapců) a dívek (8 %, 12 dívek), (viz graf č. 29 v přílohách). Chlapci cvičí týdně častěji než dívky. 45 % dívek (67) cvičí 1–2x týdně, u chlapců je to sice jen 25 % (35), ale ostatní cvičící chlapci cvičí týdně častěji. U dívek nejsou velké rozdíly v závislosti na škole. (viz graf č. 30 v přílohách) Kdežto u chlapců jsou větší, jak ukazuje následující graf. Graf č. 31 Porovnání frekvence cvičení týdně u chlapců v závislosti na škole

23% 25%

0% 8%

3% 31%

42%

39%

30% 16% 7%

42%

19% 8%

8%

Tabulka č. 28 ke grafu č. 31

9% 9% 38% 29% 15%

soukromá veřejná soukromá veřejná učiliště učiliště gymnázia gymnázia 0x

1-2x

3-4x

5-6x

častěji

absolutní počty

0x

1–2x

3–4x

5–6x

častěji

z celkem


3

7

13

11

10

44


3

7

14

11

1

36

soukromá gymnázia

2

11

11

2

0

26

veřejná gymnázia

5

10

13

3

3

34

Nejvíc necvičících je z veřejných gymnázií (15 %), dále 8 % ze soukromých gymnázií a veřejných učilišť, 7 % ze soukromých učilišť. Na soukromých učilištích cvičí cvičící chlapci nejčastěji týdně, 23 % z nich cvičí častěji než 6x týdně. Častěji než 6x týdně dále cvičí 9 % chlapců z veřejných gymnázií, 3 % z veřejných učilišť a nikdo ze soukromých gymnázií.

39

Graf č. 32 Frekvence cvičení v týdnu u dívek

Graf č. 33 Frekvence cvičení v týdnu u chlapců

v závislosti na BMI

v závislosti na BMI

4% 18% 25%

14% 14% 71%

44% 8%

BMI >25

11% 20%

14% 29%

častěji 5-6x 3-4x 1-2x 0x

37%

43%

BMI ≤25

častěji 5-6x 3-4x 1-2x 0x

14%

23% 9%

BMI >25

BMI ≤25


dívky

chlapci

z celkem

0x

1–2x

3–4x

5–6x

častěji

0x

1–2x

3–4x

5–6x

častěji

Dívky

BMI>25

0

5

1

0

1

2

6

4

2

0

7

chlapci 14

BMI≤25

12

62

36

26

6

11

29

47

25

14

142

126

Všechny dívky s BMI větší než 25 cvičí alespoň 1x týdně. 71 % z nich cvičí 1–2x týdně. 8 % dívek z těch, co mají nižší BMI sice necvičí vůbec, ale 47 % (68 dívek) cvičí častěji než 2 x týdně. U chlapců paradoxně je více necvičících mezi jedinci s BMI vyšším než 25. Chlapci s nižším BMI cvičí častěji než s vyšším. 68 % (86) chlapců s nižším nebo rovným BMI 25 cvičí častěji než 2x týdně. Rozdíly v motivaci ke cvičení u cvičících v závislosti na pohlaví jsou zanedbatelné (viz graf č. 34 v přílohách). Odreagovat se chce při cvičení 42 % studentů (112), odpočinout si chce 16 % (43), kvůli zábavě cvičí 39 % (102). Větší rozdíl přestavuje motivace nárůstu svalů a zhubnutí. Graf č. 35 Rozdíl v počtu cvičících za účelem nárůstu svalové hmoty a zhubnutí v závislosti na pohlaví možnost volného počtu

61%

21%

mít svaly

dívky 51%

chlapci

Tabulka č. 31 ke grafu č. 35 absolutní počty mít svaly zhubnout z celkem

18%

dívky

29

70

137

chlapci

78

23

127

zhubnout

Za účelem mít svaly cvičí o 40 % více chlapců než dívek a za účelem zhubnutí o 33% více dívek než chlapců.

40

Graf č. 36 Motivace cvičících dívek ke cvičení v závislosti na škole


veřejná gymnázia

soukromá gymnázia



79% 45%

71%

58%

60%

60%

93%

37% odreagovat se

25% 29% 3% 27%

zpevnit postavu

mít svaly

58%

51%

71%

71%

23% 53%

37% 50%

být zdravý

zhubnout

Graf č. 37 Motivace cvičících chlapců ke cvičení v závislosti na škole

veřejná gymnázia


45% 21% 39%

62%

42%

46%

67%

70%

71%

34% odreagovat se

66%

soukromá gymnázia veřejná učiliště

29% 36%

63%

zpevnit postavu


66%

31% 4% 18% 17%

59%

mít svaly

být zdravý

zhubnout

Tabulka č. 32 ke grafům č. 36 a č. 37 dívky absolutní počty

chlapci

mít být zhubnout svaly zdravá

odreagovat se

zpevnit postavu

z celkem

odreagovat se

zpevnit postavu

mít být zhubnout dívky chlapci svaly zdravý


11

28

8

16

15

14

29

26

24

7

30

41


18

18

1

7

11

13

22

23

12

6

30

33

soukromá gymnázia

14

17

7

17

17

5

10

11

7

1

24

24

veřejná gymnázia

24

42

13

31

27

13

19

18

19

9

53

29

Typ školy hraje u dívek roli hlavně u motivace ke zpevnění postavy, kde rozdíl dosahuje 33 %, kde toto motivuje nejméně dívky z veřejných učilišť (60 %) nejvíce ze soukromých učilišť (93 %). Zdraví chtějí dívky cvičením dosáhnout ze 71 % na soukromých gymnáziích, kdežto na veřejných učilištích jen z 23 %. Zhubnout cvičením chtějí dívky nejvíce na soukromých gymnáziích (71 %) a nejméně na veřejných učilištích (37 %). 41

Chlapci chtějí cvičením zpevnit postavu a získat svaly především na veřejných učilištích (cca 64 %) a nejméně na soukromých gymnáziích (cca 44 %). Rozdíl v motivaci v závislosti na BMI u dívek téměř není a u chlapců je rozdíl v přání zhubnout díky cvičení, kde 50 % chlapců (6) s BMI nad 25 chce cvičením zhubnout a u ostatních chlapců je to jen u 15 % (17). (viz graf č. 38 a č. 39 v přílohách)

5.6.4.2 Strava Zdravě se stravuje 74 % dívek (110) a 57 % chlapců (80), (viz graf č. 40 v přílohách). V závislosti na škole nejsou větší rozdíly ani u chlapců, ani u dívek (viz graf č. 41). Nejzdravěji se však stravují dívky soukromých gymnázií, kde jich takových je 83 % (18). Ani v závislosti na BMI nejsou větší rozdíly ve stravování (viz graf č. 42 v přílohách). Rozdíl v motivaci ke zdravému stravování je především u hubnutí, kdy jako důvod ke zdravé stravě si to vybralo 35 % dívek (38) a 11 % chlapců (9). V ostatních motivačních činitelích to bylo srovnatelné (viz graf č. 43). Každopádně největší motivací je pro 60 % (114) zdravě se stravujících to, že chtějí být zdraví a nejméně motivující je fakt, že je to „in“, to zaškrtli pouze 2 chlapci. Graf č. 44 Motivace ke zdravému stravování v závislosti na pohlaví a BMI


9% 42% 12%

17% 17% 33% 17% 33%

46% 35%

67%

62%

jiné 17%

12%

50%

33%

50% 3% 22% 31% 9%

50%

58%

33%

chci být fit je to in dávají mi to rodiče víc mi to chutná chci zhubnout chci být zdravý

BMI >25

BMI ≤25

BMI >25

dívky

BMI ≤25 chlapci

Tabulka č. 37 ke grafu č. 44 absolutní počty dívky chlapci

chci být zdravý

chci zhubnout

víc mi to chutná

dávají mi to rodiče

je to in

chci být fit jiné z celkem

BMI>25

4

2

1

2

0

1

1

6

BMI≤25

64

36

48

12

0

44

9

104

BMI>25

3

2

2

3

0

1

0

6

BMI≤25

43

7

23

16

2

37

9

74

42

Dívky s BMI≤25 motivuje více chuť zdravé stravy (46 %) než ty s vyšším BMI (17 %). Jen 12 % dívek s BMI≤25 a 33 % dívek s vyšším BMI zdravou stravu dostává od rodičů. 42 % dívek s BMI≤25 chce být díky zdravé stravě více fit, u dívek s vyšším BMI je to jen 17 %. Chlapce s BMI≤25 (50 %) motivuje o 33 % víc než chlapce s vyšším BMI (17 %) to, že chtějí být fit. Hubnutí je o 24 % větší motivací pro chlapce s vyšším BMI (33 %) než s nižším (9%). Graf č. 46 Důvod zdravého stravování dívek v závislosti na škole (kvůli lepší chuti a možnosti zhubnout) možnost volného počtu

50% 20%

33% 33%

29%

chci zhubnout soukromá učiliště soukromá gymnázia

55% 50% 45%

víc mi to chutná veřejná učiliště veřejná gymnázia

Graf č. 47 Zdravé stravování u chlapců v závisolsti na škole (za účelem být fit, kvůli lepší chuti a zdraví, kvůli rodičům)

70%


61%

39%

29%33% 28%

29%28%

61%

19%

9% chci být fit



39%

61%

43% 28%

víc mi to chutná


67%

chci být zdravý

soukromá gymnázia

veřejná gymnázia


dívky

chlapci

chci být zdravý chci zhubnout víc mi to chutná dávají mi to rodiče chci být fit

z celkem


12

12

7

1

10

24


10

4

11

3

6

20

soukromá gymnázia

15

8

12

3

11

24

veřejná gymnázia

31

14

19

7

18

42


14

4

9

2

16

23


9

2

4

6

6

21

soukromá gymnázia

12

1

7

6

5

18

veřejná gymnázia

11

2

5

5

11

18

Dívky, které se zdravě stravují, jsou k tomu motivované zhubnutím, jsou v největším počtu ze soukromých učilišť, je jich 50 % a nejméně jsou hubnutím motivovány na veřejných učilištích

43

o 30 %. Díky chuti zdravě jí ze zdravě se stravujících 55 % dívek ze soukromých učilišť, což je o 26 % více než na soukromých učilištích. Zdravě se stravující chlapce motivuje bytí fit ze 70 % na soukromých učilištích, 61 % na veřejných gymnáziích a okolo 28 % na zbylých školách. Rodiče to dávají nejméně (9 %) chlapcům ze soukromých učilišť. Zdraví motivuje ke zdravé stravě nejméně chlapce z veřejných učilišť (43 %). Vegetariánů je 5 % (6 dívek a 4 chlapci), (viz graf č. 48 v přílohách).

5.6.5 Spokojenost s celkovou postavou Zde studenti kroužkovali čísla postav, jak si myslí, že vypadají, jak by si přáli vypadat a jaká postava se jim líbí na opačném pohlaví. Na obrázku jsou tělesné typy žen a mužů podle Stunckarda a Sorensena (dle Fialové, 2001, s. 91). Obrázek č. 1 Tělesné typy žen a mužů podle Stunckarda a Sorensena (dle Fialové, 2001, s. 91)

44

Graf č. 49 Rozdíl mezi dívkami a chlapci ve spokojenosti s vlastní postavou (dle porovnání subjektivně vnímaných vlastních siluet a ideálních siluet)


32% 3%

absolutní chtěl/a bych chtěl/a bych jsem z celkem počty být hubenější být tlustší spokojen/a

41% 35% 24%

64%

dívky

96

5

48

149

chlapci

33

49

58

140

dívky chlapci jsem spokojen/a chtěl/a bych být tlustší chtěl/a bych být hubenější

Dívky kroužkovaly ideální postavu z 64 % (96) o nejméně 1 číslo štíhlejší, kdežto u chlapců to bylo pouze 35 % (33). U dívek naopak jen 3 % (5) zakroužkovala tlustší postavu a u chlapců to bylo 24 % (49). Stejné číslo u ideální a subjektivně vnímané postavy zakroužkovalo 32 % dívek (46) a 41 % chlapců (58). Graf č. 50 Spokojenost s vlastní postavou u dívek

Graf č. 51 Spokojenost s vlastní postavou u chlapců

v závislosti na BMI (dle porovnání subjektivně

v závislosti na BMI (dle porovnání subjektivně

vnímaných

vnímaných vlastních siluet a ideálních siluet)

vlastních

siluet

14%

a ideálních

siluet)

29%

33%

43%

4% 86%

39%

71%

63%

18% chlapci s BMI >25

dívky s BMI >25 dívky s BMI ≤25 jsem spokojena chtěla bych být tlustší chtěla bych být hubenější

chlapci s BMI ≤25

jsem spokojen chtěl bych být tlustší chtěl bych být hubenější

Tabulka č. 42 ke grafům č. 50 a č. 51 absolutní počty BMI>25 BMI≤25

chtěl/a bych být hubenější

chtěl/a bych být tlustší

jsem spokojen/a

dívky

6

0

1

z celkem 7

chlapci

10

0

4

14

dívky

90

5

47

142

chlapci

23

49

54

126

Dívky s BMI>25 kroužkovaly z 86 %, že by chtěly mít hubenější postavu, než jaké se cítí být, zbylých 14 % zakroužkovalo postavu stejnou. U dívek s BMI≤25 63 % zakroužkovalo hubenější, 4 % tlustší a 33 % stejnou postavu. Chlapci BMI>25 na tom byli podobně jako dívky s BMI>25, ale ti s BMI≤25 kroužkovali tlustší postavu o 35 % častěji než dívky 45

s BMI≤25 a hubenější postavu zakroužkovalo jen 18 %. Ostatní zakroužkovali postavu stejnou. Graf č. 52 Spokojenost s vlastní postavou u dívek

Graf č. 53 Spokojenost s vlastní postavou u chlapců

v závislosti na škole (dle porovnání subjektivně

v závislosti na škole



23% 6%

24%

41%

7%

2% 71%

41%

33%

43%

2% 69%

57%

41%

50%

39%

36%

57%

(dle porovnání subjektivně

26% 38%

28%

20%

32%

12%

soukromá veřejná soukromá veřejná učiliště učiliště gymnázia gymnázia chtěl bych být hubenější chtělbych být tlustší jsem spokojen

soukromá veřejná soukromá veřejná učiliště učiliště gymnázia gymnázia chtěla bych být hubenější chtěla bych být tlustší jsem spokojena


chtěla bych být hubenější

dívky

chlapci

chtěla bych jsem chtěl bych být být tlustší spokojena hubenější

chtěl bych být tlustší

jsem spokojen

z celkem dívky

chlapci


25

2

8

9

16

19

35

44


20

0

11

10

14

12

31

36

soukromá gymnázia

20

2

7

3

10

13

29

26

veřejná gymnázia

31

1

22

11

9

14

54

34

Dívky jsou spokojenější na veřejných školách, ale větší rozdíly mezi jednotlivými školami v kroužkování ideálních a subjektivně vnímaných postav nejsou. Chlapci by chtěli být hubenější o 20 % více na veřejných gymnáziích (32 %) než na soukromých (12 %). Nejspokojenější jsou chlapci na soukromých gymnáziích, kde jich 50 % zakroužkovalo stejnou postavu ideální jako tu, co si myslí, že vlastní. Graf č. 54 Jaké postavy by chtěli chlapci a dívky mít (škála 1 (nejhubenější) až 9 (nejtlustší))

42%

2

31%

42% 10%

8%

7% 2% 1

40%

3

4

dívky 13% 0%

0% 1%

5

6

46

0% 1% 7

0% 1% 8

0% 1% 9

chlapci

Tabulka č. 44 ke grafu č. 54 absolutní počty 1 dívky 10 chlapci 3

2 64 11

3 60 44

4 15 59

5 0 18

6 0 1

7 0 1

8 0 1

9 0 2

z celkem 149 140

Dívky vybíraly obecně štíhlejší postavy než chlapci. V postavě s číslem 2 se rozdíl vyšplhal na 34 %, kde dívek by takovou postavu chtělo 42 % a chlapců jen 8 %. Dalších 40 % dívek by chtělo postavu s číslem 3 a zbylých 17 % postavy s číslem 1 nebo 4. Chlapci ze 42 % chtějí postavu s číslem 4, 31 % chce číslo 3, dalších 21 % by chtělo postavu s čísly 2 a 5 a zbylá 2 % číslo 1. Graf č. 55 Chlapecké postavy preferované chlapci

Graf č. 56 Dívčí postavy preferované chlapci

a dívkami (škála 1 (nejhubenější) až 9 (nejtlustší))

a dívkami (škála 1 (nejhubenější) až 9 (nejtlustší))

dívkám se na chlapcích líbí

43% 42% 37% 31%

1

3% 3

4

5

6

7

8

1

9

dívkám se na dívkách líbí

23%

10% 1%0% 0% 0% 0% 0%

7% 4%

1% 0% 1% 0%1% 0% 1% 0%

chlapcům se na dívkách líbí

40%

18%

13%

8%

2

42%

chlapcům se na chlapcích líbí

17% 2% 1%

55%

2

3

4

5

6

7

8

9


postava číslo 1

postava číslo 2

postava číslo 3

postava číslo 4

postava číslo 5

postava číslo 6

postava číslo 7

postava číslo 8

postava číslo 9

z celkem

dívkám se na dívkách líbí

10

63

60

15

0

0

0

0

0

149

chlapcům se na chlapcích líbí

3

11

44

59

18

1

1

1

2

140

dívkám se na chlapcích líbí

1

25

64

55

4

0

0

0

0

149

chlapcům se na dívkách líbí

5

25

77

32

1

0

0

0

0

140

Chlapci mají na chlapecké postavy podobný náhled jako dívky. Dívkám se sice líbí spíše hubenější než chlapcům, ale není to tak markantní, jako je tomu u opačného případu. 55 % chlapců se líbí postava s číslem 3 na dívkách, jako další nejpreferovanější postava u chlapců je s číslem 4, má oblibu u 23 % chlapců, kdežto dívkám se na nich samotných líbí nejvíce postava s číslem 2 (42 %), pak 3(40 %) a až na 3. místě s 10 % (15 dívek) s číslem 4.

5.6.6 Spokojenost s jednotlivými částmi těla V této části měli chlapci a dívky ohodnotit jednotlivé části svého těla (obličej, vlasy, ramena, paže, hrudník, břicho, boky, zadek, stehna, lýtka) čísly 1 až 5, kde 1 bylo úplně 47

spokojen/á a 5 úplně nespokojen/á. Porovnávala jsem nespokojenost (to znamená čísla 4 a 5) v závislosti na pohlaví, škole a BMI. Mezi chlapci a dívkami byl vetší rozdíl jen u stehen a boků, ve zbytku byla nespokojenost srovnatelná (viz graf č. 57 v přílohách). Obě pohlaví nejméně trápí obličej, vlasy, ramena, paže, lýtka, procento nespokojenosti se pohybuje okolo 10 % (což je cca 29 chlapců a dívek). U přibližně 16 % všech (cca 55) se projevovala nespokojenost s hrudníkem a hýžděmi a nejvíce ze srovnatelných částí trápí 23 % (67) břicho. Graf č. 58 Nespokojenost s boky a stehny u dívek a chlapců (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5

chlapci

15%

26%

dívky boky

11%

33%

Tabulka č. 47 ke grafu č.58 absolutní počty boky stehna z celkem

stehna

dívky

39

49

149

chlapci

21

15

140

26 % dívek zakroužkovalo číslo 4 nebo 5 u dotazu na spokojenost s boky, u chlapců je to o 11 % méně a u dotazu na spokojenost se stehny 33 % dívek, u chlapců o 22 % méně. U dívek je razantnější rozdíl v závislosti na škole hlavně u hýždí, boků a břicha. Graf č. 60 Nespokojenost dívek s částmi těla v závislosti na škole: zadek, boky, břicho (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5

zadek boky břicho

28% 17% 31% 19% 34% 17%


40% 34% 20%

soukromá soukromá gymnázia učiliště

26% 26% 13%

veřejná gymnázia


břicho boky zadek


14

12

7


8

8

4

soukromá gymnázia

8

9

10

veřejná gymnázia

9

10

9

Nejméně nespokojené s hýžděmi jsou dívky na veřejných gymnáziích, kde jich je 13 % a nejvíce na soukromých gymnáziích s 34 % (na veřejných učilištích jich je 17 % a na soukromých 20 %). S boky jsou nejnespokojenější na soukromých učilištích, kde jich je 34 %, dále 31 % na soukromých gymnáziích, 26 % na veřejných gymnáziích, 19 % na veřejných učilištích. 40 % dívek ze soukromých učilišť je nespokojeno s břichem. Na soukromých gymnáziích je jich 28 %, na veřejných gymnáziích 26 % a na veřejných učilištích 17 %.

48

Chlapci mají největší rozdíly v závislosti na škole u ramen, hrudníku a hýždí. Graf č. 62 Nespokojenost chlapců s částmi těla v závislosti na škole – ramena, hrudník, zadek (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5

29%29% ramena 14% 11% hrudník 8% 0% zadek 6% 0% veřejná učiliště

18% 18%

Tabulka č. 51 ke grafu č. 62 absolutní ramena hrudník zadek z celkem počty

21%

7%

soukromá soukromá gymnázia učiliště

veřejná gymnázia


3

8

8

44


2

5

4

36

soukromá gymnázia

0

2

0

26

veřejná gymnázia

7

10

10

34

Chlapci jsou nejméně spokojeni s rameny na veřejných gymnáziích, kde jich je 21 %, oproti tomu na soukromých gymnáziích není nikdo takový. S hrudníkem jsou nejméně spokojeni opět na veřejných gymnáziích s 29 % a nejméně nespokojeni na soukromých gymnáziích s 8 %. Na veřejných gymnáziích jsou z 29 % nespokojeni s hýžděmi, na soukromých gymnáziích opět není nikdo, komu by jeho hýždě výrazně vadily. Graf č. 64 Nespokojenost dívek s částmi těla

Graf č. 66 Nespokojenost chlapců s částmi těla

v závislosti na BMI – paže, břicho, zadek, stehna

v závislosti na BMI – hrudník, břicho, zadek, stehna

(škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto

(škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto

číslo 4 nebo 5

číslo 4 nebo 5

57%

43%

25% 7% paže

břicho

43% 19%

zadek

57%

36%

32%

16%

stehna

50% 36% 17%

hrudník břicho

BMI ≤25 BMI >25

BMI ≤25

13%

zadek

29% 9%

stehna

Tabulka č. 53 ke grafům č. 64 a č.66 absolutní počty

dívky chlapci

paže

hrudník

břicho

zadek

stehna

z celkem

BMI>25

3 3 10

0 5 18

4 7 35

3 5 27

4 4 45

7 142 14

BMI≤25

16

20

21

17

11

126

BMI>25 BMI≤25

49

Celkově okolo 25 % se pohybuje rozdíl u nespokojenosti se stehny a zadkem mezi dívkami s BMI≤25 a >25, kde nespokojenější jsou s BMI vyšším. Větší rozdíl představuje břicho, 32 % a největší paže o 36 %. 20 % u chlapců tvoří rozdíl v nespokojenosti u stehen a hrudníku mezi chlapci s BMI≤25 a >25, kde nespokojenější jsou s BMI vyšším. U zadku je rozdíl 23 % a u břicha 33 %.

5.6.7 Studijní průměr a vzdělání rodičů V tomto okruhu vyplňovali respondenti svůj studijní průměr a nejvyšší dosažené vzdělání rodičů výběrem z: ZŠ, SŠ s maturitou, VŠ. Pokud jejich rodiče nespadali do žádné z kategorií, měli možnost nejvyšší dosažené vzdělání dopsat. U nejvyššího dokončeného vzdělání se objevily jako další možnosti: atestace a výuční list. Tento okruh jsem dala do souvislosti s okruhem 5, kde kroužkováním postav určovali spokojenost s vlastní postavou. V první části jsem rozdělila studenty na skupinu se studijním průměrem horším než 2 a zbytek. A v druhé části jsem rozdělila studenty na skupinu, kde alespoň jeden z rodičů má vysokoškolský titul a zbytek. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami nejsou markantní (viz graf č. 66 a č. 67). Studentů s alespoň jedním rodičem s VŠ titulem je spokojeno s postavou 40 % (61 studentů). U studentů s rodiči bez VŠ titulu je spokojeno 33 % (45 studentů). Dívek se studijním průměrem horším než 2 je spokojeno 28 % (19 dívek) a ostatních 36 % (29 dívek). Chlapců se studijním průměrem horším než 2 je spokojeno 41 % (40 chlapců) a ostatních 42 % (18 chlapců).

5.6.8 Prostor pro poznámky dotazovaných V okruhu 8 jsem nechala prostor pro ty, co by chtěli ještě něco dodat. Tento prostor využilo 55 chlapců a dívek, ale jen 9 z nich se týkalo tématu. Komentáře k tématu: 

Chtěl bych přibrat, ale nemám chuť k jídlu.



Jediné, co bych potřeboval, je zpevnit postavu.



V otázce číslo 5 jsou obrázky pravdivé a v podstatě se mi nelíbí nic.



Jsem se sebou naprosto spokojená.



Myslím si, že nikdo není nikdy spokojený sám se sebou, už jen tak z principu.



Postavičky u 5 jsou dost děsně udělané a těžko se s nimi identifikovat. A i přestože si ráda na všechno stěžuju, reálně jsem dost v pohodě a nedám na něj dopustit. 50



Poslední dobou si těchto věcí všímám daleko víc, jak se kdo obléká, že si v tomhle připadám tlustá (Bože ta má hubený nohy). Jasně, že mě mrzí, když se nevejdu do džínů, ale všichni do mě hustí, že je to v pořádku, že na váze nezáleží, tak jsem se s tím smířila.



Nikdy bych nedržela dietu ani se kvůli někomu trápila. Jsem celkem spokojená se svou postavou, stylem životosprávy atd. Nezajímají mě komerční bláboly a dnešní společnost v tom ohledu.



Zdravé jídlo a cvičení vnímám jako životní styl, ne dočasnou záležitost.

Vybrala jsem ještě 2 důležité komentáře, které potvrdily mou domněnku, že zvolený rozsah možností se ukázal jako nedostatečný u otázky týkající se kuřáctví. V jedné třídě jsem dokonce slyšela vykřiknout jednu dívku: „Jo, týdně? Ha, ha, ha!“ Byla to reakce na počet vykouřených cigaret týdně. Komentáře k otázce o kouření: 

Tento dotazník vytvářel nekuřák, ne?



4–10 cigaret týdně?! To je hodně podceněná kategorie.

5.7 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1

Dívky budou více nespokojené se svým vzhledem než chlapci. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza byla vyhodnocena na základě okruhů č. 3, 4, 5 a 6. (komentář v příloze)

Hypotéza č. 2

Studenti s BMI>25 o sebe dbají méně než studenti s BMI≤25. Vyhodnocení této hypotézy je diskutabilní, protože vzorek studentů s BMI>25 bylo jen 21 z celkových 289 studentů. Nicméně pomineme-li tento fakt, pak se hypotéza č. 2 potvrdila. Hypotéza byla vyhodnocena na základě okruhů č 3, 4. (komentář v příloze)

Hypotéza č. 3

Studenti gymnázií budou spokojenější s postavou než studenti učilišť. Hypotéza se nepotvrdila, protože ve většině případů byl rozdíl srovnatelný, v některých případech dokonce studenti gymnázií projevovali o několik procent

větší

nespokojenost

než

studenti

učilišť.

Hypotéza

vyhodnocena na základě okruhů č. 1, 3, 4, 5, 6. (komentář v příloze)

51

byla

5.8 Diskuse Na české populaci nebyly zatím realizovány téměř žádné výzkumy v oblasti body image. Nicméně jeden výzkum se zrealizoval v letech 1994 až 1999. Tento výzkum nese název: „Sport, zdraví a tělesné sebepojetí v zemích střední a východní Evropy“. V České republice ho realizovala Ludmila Fialová, která zkoumala mimo jiné 600 gymnazistů a učňů z 3 gymnázií a 6 učilišť v Praze. S tímto výzkumem jsem rovnala výsledky mého orientačního výzkumného šetření.

5.8.1 Závislost na pohlaví Z výše zmíněného výzkumu vyšlo najevo, že sebepojetí se odvíjí od pohlaví. Dívky jsou více nespokojené se svým vzhledem než chlapci a největší výhrady mají ke své postavě a hmotnosti, tudíž touha po zhubnutí je typická pro právě pro ně. Dívky se více zdobí a více dbají na čistotu oblečení než chlapci. Dívky pravidelněji navštěvují lékaře, zdravěji se stravují a více drží diety než chlapci. Z uvedených výsledků se mé výzkumné šetření neshoduje v otázce čistoty oblečení. Zájem o jeho čistotu je velmi vyrovnaný mezi chlapci a dívkami. Pravidelné lékařské prohlídky podstupují také téměř stejná procenta dívek a chlapců. V ostatních ohledech se výsledky mého orientačního šetření shodují s výsledky výzkumu. Rozdílné výsledky u čistoty oblečení mohou být způsobeny 15 lety, které od sebe mé šetření a výzkum dělí. Za tu dobu se začalo v médiích objevovat čím dál více velmi upravených mužů a upravenost a perfektní vzhled přestal být výsadou žen. Důvodem vyrovnání pravidelnosti v návštěvách lékaře mezi dívkami a chlapci může být fakt, že se v posledních letech například školství, začíná orientovat na zdravý životní styl například zavedením předmětu: Výchova ke zdraví. Lidé si začínají více uvědomovat vlastní zodpovědnost za své zdraví a začínají se podle toho chovat.

5.8.2 Závislost na vzdělání Ve výzkumu z let 1994 až 1999 studenti z gymnázií vyjadřovali jen o málo větší spokojenost s vlastním vzhledem než ti z učilišť. Zdobí se více studenti z učilišť. Studenti gymnázií pravidelněji navštěvují lékaře, méně kouří a drží diety a více sportují. V mém šetření ve spokojenosti mezi školami byly velké výkyvy v závislosti na otázce, jednou byli spokojenější studenti gymnázií, jindy z učilišť. Že by studenti gymnázií pravidelněji navštěvovali lékaře, se v mém šetření také nepotvrdilo, pravděpodobně ze stejného důvodu jako při komparaci dívek a chlapců. Nekuřáků je sice více na gymnáziích, ale ne o tolik. 52

Buďto se za tu dobu projevil zvýšený zájem společnosti o zdraví a snížil se počet kuřáků z učilišť, nebo naopak zapůsobilo snadné sehnání cigaret a potřeba zapadnout mezi kouřící kamarády. Sportuje srovnatelné množství studentů gymnázií a učilišť. Ve zbytku se s výzkumem shoduji.

5.8.3 Závislost na tělesné konstituci Štíhlé osoby mají podle výzkumu v ČR realizovaném Ludmilou Fialovou větší výhrady k výšce a silnější osoby k váze. Silnější osoby se méně zdobí, méně dbají o své zdraví (zdravá strava, pravidelné lékařské prohlídky) než štíhlé osoby a nezáleží jim tolik na čistotě oblečení. Vyšší spokojeností s výškou v mém šetření naopak disponovaly osoby s nižším BMI o 17 %. Zdravě se nestravuje o tolik méně studentů s vyšším BMI. V ostatních ohledech se opět výsledky shodují. Ovšem zkoumaný vzorek studentů s BMI vyšším než 25 byl, jak už jsem zmiňovala, nedostatečný, proto nelze vyvozovat větší závěry.

53

Závěr Teoretická část práce se věnovala postojům středoškolské mládeže ve vztahu k body image, rozdílností vnímání body image u dívek a chlapců, hodnotou orientací ve vztahu k body image, imitací rodinného a mediálního vzoru. Cílem práce bylo zmapování problematiky body image u středoškolské mládeže, porovnání vnímání body image v závislosti na pohlaví, na typu studované školy a na BMI. K zjištění situace v oblasti vnímání body image byl využit dotazník (v přílohách této práce) rozdaný ve druhých ročnících čtyř typů středních škol v Praze. K vyhodnocení dat byl použit program Microsoft Excel. Výsledky výzkumného šetření jsou uvedeny v praktické části této práce. Z výsledků vyplývá, že studenti vybraných pražských škol jsou často nespokojeni s postavou nebo jejími určitými částmi. Je to důsledek faktu, že dnešní společnost vyvíjí velký tlak na vzhled. Studovaný vzorek studentů projevil snahu o zdravější životní styl, dokonce studentů s BMI≥25 bylo jen 21 z 289. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že největší rozdíl v tělesném sebepojetí je mezi dívkami a chlapci. Chlapci jsou spokojenější než dívky především s tělesnou hmotností a ve většině případů i s jednotlivými částmi těla, méně drží diety a stravují se méně zdravě. Závislost na BMI nebylo možno příliš zkoumat kvůli nízkému počtu studentů s BMI≥25. Co se týče srovnání jednotlivých typů škol, tak nebyla zaznamenána znatelně větší či menší spokojenost na jednom z nich. Krása a mládí se dnes považují za znak úspěchu. Jsme obklopeni médii, a aniž si to někdy uvědomujeme, působí na nás vyobrazení lidé, kteří mají k průměrnému člověku daleko. Těmto lidem se snažíme vyrovnat a dokonce věříme, že takoví chceme být ze své vlastní neovlivněné vůle. Spousta lidí místo toho, aby se starala o své zdraví a raději zvolila zdravější životní styl, sahá po doplňcích stravy slibujících zázračné účinky bez námahy nebo drží drastické diety, které mají ve výsledku spíše opačný účinek, nebo podstupují kosmetické operace. Tělesné sebepojetí tvoří důležitou složku celkového sebepojetí a ovlivňuje pohodu a duševní zdraví. Lidé by se měli přestat srovnávat s mediálně propagovaným vzorem. Měli by přijmout své tělo takové, jaké je a zaměřit se na postupné zlepšování zdraví prostřednictvím pravidelného sportu, zdravé stravy a kvalitního odpočinku.

54

Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulka č. 1 Školy zapojené do orientačního výzkumného šetření Tabulka č. 2 Určení obezity, normy nebo podváhy dle BMI Tabulky s absolutními počty k jednotlivým grafům: Tabulka č. 3 ke grafu č. 2 Tabulka č. 6 ke grafu č. 5 Tabulka č. 8 ke grafu č. 7 Tabulka č. 9 ke grafu č. 8 Tabulka č. 10 ke grafu č. 9 Tabulka č. 12 ke grafu č. 11 Tabulka č. 14 ke grafům č. 13 a č. 14 Tabulka č. 16 ke grafu č. 16 Tabulka č. 17 ke grafům č. 17 a č. 18 Tabulka č. 18 ke grafu č. 19 Tabulka č. 22 ke grafům č. 23 a č. 24 Tabulka č. 24 ke grafu č. 26 Tabulka č. 25 ke grafu č. 27 Tabulka č. 28 ke grafu č. 31 Tabulka č. 29 ke grafům č. 32 a č. 33 Tabulka č. 31 ke grafu č. 35 Tabulka č. 32 ke grafům č. 36 a č. 37 Tabulka č. 37 ke grafu č. 44 Tabulka č. 39 ke grafům č. 46 a č. 47 Tabulka č. 41 ke grafu č. 49 55

Tabulka č. 42 ke grafům č. 50 a č. 51 Tabulka č. 43 ke grafům č. 52 a č. 53 Tabulka č. 44 ke grafu č. 54 Tabulka č. 45 ke grafům č. 55 a č. 56 Tabulka č. 47 ke grafu č. 58 Tabulka č. 49 ke grafu č. 60 Tabulka č. 51 ke grafu č. 62 Tabulka č. 53 ke grafům č. 64 a č. 66 Graf č. 1 Rozdělení výzkumného souboru dle pohlaví a typu školy Graf č. 2 Rozdělení všech respondentů do jednotlivých kategorií (podváha, norma, nadváha, obezita 1.–3. stupně) Graf č. 5 Rozdělení chlapců podle BMI v závislosti na škole do kategorií (podváha, norma, nadváha, obezita 1.–3. stupně) Graf č. 7 Tělesné úpravy v závislosti na pohlaví a škole (o(d)barvené vlasy, piercing) Graf č. 8 Oblíbenost módních doplňků v závislosti na pohlaví (prstýnky/prsteny, náušnice, náramky, řetízky, šály/šátky) Graf č. 9 Oblíbenost módních doplňků u děvčat v závislosti na škole (nedioptrické brýle, klobouky, hodinky) Graf č. 11 Oblíbenost módních doplňků u chlapců v závislosti na škole (náramky, šály/šátky, nedioptrické brýle, módní opasky) Graf č. 13 Spokojenost dívek s výškou v závislosti na škole Graf č. 14 Spokojenost chlapců s výškou v závislosti na škole Graf č. 16 Porovnání spokojenosti s hmotností chlapců a dívek Graf č. 17 Spokojenost dívek s hmotností v závislosti na škole Graf č. 18 Spokojenost chlapců s hmotností v závislosti na škole 56

Graf č. 19 Spokojenost s váhou v závislosti na pohlaví a BMI Graf č. 23 Kuřáctví v závislosti na pohlaví Graf č. 24 Kuřáctví v závislosti na pohlaví a škole Graf č. 26 Oblíbenost diet v závislosti na pohlaví a škole Graf č. 27 Oblíbenost diet v závislosti na pohlaví a BMI Graf č. 28 Počet cvičících alespoň 1x týdně a počet necvičících Graf č. 31 Porovnání frekvence cvičení týdně u chlapců v závislosti na škole Graf č. 32 Frekvence cvičení v týdnu u dívek v závislosti na BMI Graf č. 33 Frekvence cvičení v týdnu u chlapců v závislosti na BMI Graf č. 35 Rozdíl v počtu cvičících za účelem nárůstu svalové hmoty a zhubnutí v závislosti na pohlaví Graf č. 36 Motivace cvičících dívek ke cvičení v závislosti na škole Graf č. 37 Motivace cvičících chlapců ke cvičení v závislosti na škole Graf č. 44 Motivace ke zdravému stravování v závislosti na pohlaví a BMI Graf č. 46 Důvod zdravého stravování dívek v závislosti na škole (kvůli lepší chuti a možnosti zhubnout) Graf č. 47 Zdravé stravování u chlapců v závisolsti na škole (za účelem být fit, kvůli lepší chuti a zdraví, kvůli rodičům) Graf č. 49 Rozdíl mezi dívkami a chlapci ve spokojenosti s vlastní postavou (dle porovnání subjektivně vnímaných vlastních siluet a ideálních siluet) Graf č. 50 Spokojenost s vlastní postavou u dívek v závislosti na BMI (dle porovnání subjektivně vnímaných vlastních siluet a ideálních siluet) Graf č. 51 Spokojenost s vlastní postavou u chlapců v závislosti na BMI (dle porovnání subjektivně vnímaných vlastních siluet a ideálních siluet) Graf č. 52 Spokojenost s vlastní postavou u dívek v závislosti na škole (dle porovnání subjektivně vnímaných vlastních siluet a ideálních siluet) 57

Graf č. 53 Spokojenost s vlastní postavou u chlapců v závislosti na škole (dle porovnání subjektivně vnímaných vlastních siluet a ideálních siluet) Graf č. 54 Jaké postavy by chtěli chlapci a dívky mít (škála 1 (nejhubenější) až 9 (nejtlustší)) Graf č. 55 Chlapecké postavy preferované chlapci a dívkami (škála 1 (nejhubenější) až 9 (nejtlustší)) Graf č. 56 Dívčí postavy preferované chlapci a dívkami (škála 1 (nejhubenější) až 9 (nejtlustší)) Graf č. 58 Nespokojenost s boky a stehny u dívek a chlapců (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5 Graf č. 60 Nespokojenost dívek s částmi těla v závislosti na škole – zadek, boky, břicho (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5 Graf č. 62 Nespokojenost chlapců s částmi těla v závislosti na škole – ramena, hrudník, zadek (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5 Graf č. 64 Nespokojenost dívek s částmi těla v závislosti na BMI – paže, břicho, zadek, stehna (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5 Graf č. 66 Nespokojenost chlapců s částmi těla v závislosti na BMI – hrudník, břicho, zadek, stehna (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5 Obrázek č. 1 Tělesné typy žen a mužů podle Stunckarda a Sorensena (dle Fialové, 2001, s. 91)

Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Grafy a tabulky k orientačnímu výzkumnému šetření Příloha č. 3 Komentáře k vyhodnocení hypotéz

58

Seznam použité literatury: BLATNÝ, M., PLHÁKOVÁ, A., 2003. Temperament, inteligence, sebepojetí. 1. vyd. Brno, Tišnov: Psychologický ústav Akademie věd ČR Brno; Sdružení SCAN, ISBN 80-86620-05-0. CROOK, M., 1995, V zajetí image těla: jak chápat a odmítat mýty o tělesném image. 1. vyd. Ostrava: OLDAG. ISBN 80-85954-02-8. EILEEN, T., 2011.Qualitative Report, Vol. 16 No. 4. From Qualitative Data to Instrument Development: The Women’s Breast Conflict Scale. [online]. [Citace: 21. 4. 2014] Dostupné z: . ISSN 1052-0147. Encyklopedie Diderot, 1999. Velký slovník naučný m/ž. 1. vyd. Praha: Diderot. ISBN 80902723-1-2. European food information council, 2004. Orthorexia nervosa - když zdravé stravování přestává

být

zdravé.

[online].

[Citace:

16.

5.

2014]

Dostupné

z:

FIALOVÁ, L., 2001. Body image jako součást sebepojetí člověka. 1. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0173-7. FIALOVÁ, L., 2006. Moderní body image: jak se vyrovnat s kultem štíhlého těla. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN 80-247-1350-0. FIALOVÁ, L., 2007. Jak dosáhnout postavy snů: možnosti a limity korekce postavy: pohyb a postava, výživa a udržení hmotnosti, lékařské zákroky a kosmetická péče. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-247-1622-0. FIALOVÁ, L., KRCH, F., 2012. Pojetí vlastního těla: zdraví, zdatnost, vzhled. 1. vyd. Praha: Karolinum, ISBN 978-80-246-2160-0. FIKSA, R., 2005. Piercing. 1. vyd. Světnov: Sowulo Press, ISBN 80-903618-0-3. GILES, D., 2012. Psychologie médií. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-2473921-2. GROGAN, S., 2000. Body Image: psychologie nespokojenosti s vlastním tělem. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN 80-7169-907-1. 59

HRACHOVINOVÁ,

T.,

CSÉMY,

L.,

CHUDOBOVÁ,

P.,

2005.

Československá

psychologie. Vol. 49, No. 1. Psychologický kontext spokojenosti s vlastním tělem u VŠ studentů. Praha: Psychologický ústav AV ČR. ISSN 0009-062X. HRACHOVINOVÁ, T., CHUDOBOVÁ, P., 2004. Československá psychologie. Vol. 48, No. 6. Body image a možnosti jeho měření (se zaměřením na neklinickou populaci). Praha: Psychologický ústav AV ČR. ISSN 0009-062X. JANOŠOVÁ, P., 2008. Dívčí a chlapecká identita: vývoj a úskalí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2284-9. JAROŠOVÁ, H., 2013. Filozofie těla- klíč k hlubšímu chápání vztahu těla a šatu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. ISBN 978-80-86863-63-4. KRCH, D. a kol., 1999. Poruchy příjmu potravy: vymezení a terapie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-7169-627-7 KUBÁTOVÁ, H., 2010. Sociologie životního způsobu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2456-0. LIPOVETSKY, G., 2002. Říše pomíjivosti: móda a její úděl v moderních společnostech. 1. vyd. Praha: Prostor, ISBN 80-7260-063-X. LIPOVETSKY, G., 2003. Éra prázdnoty: úvahy o současném individualismu. V čes. jaz. 3. vyd. Praha: Prostor, ISBN 80-7260-085-0. MACEK, P., 2003. Adolescence. 2. vyd. Praha: Portál, s.r.o. ISBN 80-7178-747-7. NĚMEČKOVÁ, P., 2002. Psychiatrie pro praxi, Vol. 2002 No. 3. Poruchy příjmu potravy. [online].

[Citace:

21.

4.

2014]

Dostupné

z:

. ISSN 1803-5272. PARUSNÍKOVÁ, Z., 2000. Sociologický časopis. Vol. 36, No. 2. Biomoc a kult zdraví. [online].

[Citace:

16.

5.

2014]

Dostupný

z:

<

http://sreview.soc.cas.cz/uploads/21e39e6a99216c248ddf2826750ec9a506a48ccf_381_131P ARUS.pdf >. ISSN 2336-128X. RAŠTICOVÁ, M., 2009. E- psychologie. Vol. 1, No. 3. Prediktory nespokojenosti s tělem a souvislost s depresí v adolescenci. [online]. [Citace: 21. 4. 2014] Dostupný z: . ISSN 1802-8853. 60

RYCHLÍK, M., 2005. Dějiny odívání: Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. ISBN- 80-7106-780-6. SAK, P., 2000. Proměny české mládeže. 1. vyd. Praha: Petrklíč. ISBN 978-80-7229-354-4. TAXOVÁ, J., 1987. Pedagogicko-psychologické zvláštnosti dospívání. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n. p.. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. MKN-10, aktualiz. překlad pl. k 1. 4. 2014. Poruchy

příjmu

potravy

(F50).[online].

[Citace:

21.

4.

2014]

[Citace:

3.

5.

Dostupné

z:

Výpočet

MBI,

Body

Mass

Index.

[online].

2014]

Dostupné

z<:http://www.vypocet.cz/bmi?utm_source=bodymassindex.cz&utm_medium=redirect> ŽIVNÁ,

Ž.,

1976.

Šaty

dělají

člověka.

61

1.

vyd.

Praha:

Albatros.

Přílohy Příloha č. 1 Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, a ráda bych vás poprosila o vyplnění tohoto dotazníku, který se zabývá vnímáním vlastního těla u studentů vašeho věku. Vyplňte, prosím, všechny otázky. „Zakřížkuj“ znamená udělat křížek do šedého čtverečku u odpovědi, kterou si vyberete, takto : X Dotazníky jsou anonymní a slouží jen pro mou bakalářskou práci, nikomu je nepředám a po jejich zpracování budou skartovány. Děkuji vám za vaši ochotu a čas.

1) Vyplň:

Škola: ……………………………………………... Třída: ……….

Věk: …….… let

Pohlaví:

žena

Výška: ………… cm

muž

Váha: …….. kg

2) Zakřížkuj vše, co pro Tebe platí: Mám: Nosím:

piercing

trvalé tetování

obarvené/odbarvené vlasy

dready

plastiku

módní oblečení

potítka

hodinky

řetězy

šály/šátky

módní opasky

náušnice

klobouky

řetízky

prstýnky/prsteny

kšiltovky

náramky

jiné (vypiš):………

brýle (ne dioptrické)

3) Zakřížkuj vždy pouze jednu možnost: Jsem spokojený/á se svojí výškou:

Ano

Nevím/Nezáleží mi na tom

Ne

Jsem spokojený/á se svojí váhou:

Ano


Ne

Rád/a nakupuji oblečení:

Ano


Ne

Záleží mi na čistotě mého oblečení:

Ano

Ne

Záleží mi na tom, jaké oblečení nosím:

Ano

Ne

Všímám si, jaké oblečení nosí ostatní lidé:

Ano

Ne

Ano

Už jsem někdy držela dietu:

Ne

Držím dietu alespoň 1xročně:

Ano

Ne

Chodím pravidelně na kontroly k lékařům:

Ano

Ne

Kouřím:

1–4 cigarety týdně

5–10 cigaret týdně

víc než 11 cigaret týdně

nekouřím

3–4x

častěji

4) Odpověz na otázky zakřížkováním odpovědi: Kolikrát týdně cvičíš (vyber jen jednu možnost)?

0x

1–2x

5–6x

Cvičíš (pokud necvičíš, přeskoč) za účelem (zakřížkuj vše, co u Tebe platí): odreagovat se

mít svaly

odpočinout si

být fit/ v kondici

zpevnit postavu

být zdravý

zhubnout

zábavy

nejím zdravě

chci být zdravý/á

Proč jíš zdravě?( zakřížkuj vše, co u Tebe platí) : víc mi to chutná


je to in

chci být fit

jiné (vypiš):………… chci zhubnout jiné (vypiš):………

Ano

Jsi vegetarián?:

Ne

5) V následujících větách zakřížkuj vždy jednu odpověď: Vypadám jako postava s číslem

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Přeji si vypadat jako postava s číslem

1

2

3

4

5

6

7

8

9

U opačného pohlaví se mi líbí postava s čísl

1

2

3

4

5

6

7

8

9

6) Ohodnoť své části těla zakřížkováním jednoho čísla (1 – úplně spokojený/á, 5 – úplně nespokojený/á) Obličej

1

2

3

4

5

Břicho

1

2

3

4

5

Vlasy

1

2

3

4

5

Boky

1

2

3

4

5

Ramena

1

2

3

4

5

Zadek

1

2

3

4

5

Paže

1

2

3

4

5

Stehna

1

2

3

4

5

Hrudník

1

2

3

4

5

Lýtka

1

2

3

4

5

7) Zakřížkuj vždy pouze jednu možnost u každé věty: Můj studijní průměr je odhadem:

1

1/2

2

2/3

3

3/4

4

4/5

5

Nejvyšší dokončené studium matky:

ZŠ

SŠ s maturitou

VŠ

Jiné (vypiš)……………..

Nejvyšší dokončené studium otce:

ZŠ

SŠ s maturitou

VŠ

Jiné (vypiš)…………….

8) Pokud chceš ještě něco dodat, zde máš prostor. …………………………………………………………………………………………………………………………………….

Ještě jednou děkuji za vyplnění dotazníku a přeji příjemný zbytek dne. Karolina Málková

Příloha č. 2 Grafy a tabulky k orientačnímu výzkumnému šetření Graf č. 3 Rozdělení chlapců a dívek podle BMI do kategorií (podváha, norma, nadváha, obezita 1.–3. stupně)

83% 77%

7% 19%

9%

0%

1%

méně než 18,5

18,5 24,9

obezita 2. stupně

1%

obezita 1. stupně

0%

nadváha

0%

norma

0%

podváha

5%

25,0 29,9

30,0 34,9

35,0 - víc než 40 40

obezita 3. stupně

dívky chlapci

Tabulka č. 4 ke grafu č. 3 absolutní počty podváha norma nadváha obezita 1. stupně obezita 2. stupně obezita 3. stupně počet dívek

28

114

7

0

0

0

počet chlapců

10

116

12

0

1

1

Graf č. 4 Rozdělení dívek podle BMI do jednotlivých kategorií v závislosti na typu školy

více než 40 obezita 3. stupně 3%

35,0 - 40 obezita 2. stupně 30,0 - 34,9 obezita 1. stupně

71%

25,0 - 29,9 nadváha 18,5 - 24,9 norma

74%

26%

méně než 18,5 podváha

7%

13%

13%

72%

83%

21%

17%

soukromá učiliště veřejná učilištěsoukromá gymnázia veřejná gymnázia Tabulka č. 5 ke grafu č. 4 absolutní počty

podváha

norma

nadváha

obezita 1. stupně

obezita 2. stupně

obezita 3. stupně


9

25

1

0

0

0


4

23

4

0

0

0

soukromá gymnázia

6

21

2

0

0

0

veřejná gymnázia

9

45

0

0

0

0

Graf č. 6 Tělesné úpravy v závislosti na pohlaví a škole (plastika, dready, o(d)barvené vlasy, tetování, piercing)

soukro veřejná soukro veřejná soukro veřejná soukro veřejná má učiliště má gymná má učiliště má gymná učiliště gymná zia učiliště gymná zia zia zia 3%

dívky 0% 0%

0%

0%

3%

0%

0%

o(d)barvené vlasy

51%

52%

41%

tetování

11%

10%

piercing

26%

19%

plastika dready

2%

chlapci 3% 4%

0%

0%

3%

4%

0%

33%

2%

3%

0%

3%

3%

0%

9%

11%

4%

0%

3%

7%

5%

6%

0%

0%


dívky

chlapci

piercing tetování o(d)barvené vlasy dready plastika piercing tetování o(d)barvené vlasy dready plastika


9

4

18

0

1

2

4

1

0

1


6

3

16

1

0

2

4

1

1

1

soukromá gymnázia

1

1

12

0

0

0

1

0

1

1

veřejná gymnázia

4

0

18

0

0

0

0

1

0

0

Graf č. 12 Porovnání spokojenosti s výškou mezi chlapci a děvčaty

61% (91 dívek)

19% (29 dívek) 19% (29 dívek)

dívky

67% (94 chlapců)

spokojen/a nespokojen/a

18% (25 chlapců) 15% (21 chlapců)

chlapci

Graf č. 15 Spokojenost s výškou v závislosti na pohlaví a BMI

62%

50%

43% 29% 29%

29%

19% 19%

BMI >25

spokojen/a nespokojen/a nevím

69%

BMI <25

21%

17% 14%

BMI >25

dívky

BMI <25 chlapci

Tabulka č. 15 ke grafu č. 15 absolutní počty spokojen/a nespokojen/a nevím dívky chlapci

BMI>25

3

2

2

BMI≤25

88

27

27

BMI>25

7

4

3

BMI≤25

87

21

18

Graf č. 20 Zájem o oblečení v závislosti na pohlaví

dívky

chlapci

94% 97%

73% 56% 26% 18% 19% 8% ano

ne

nevím

rád/a nakupuji oblečení

91% 95%

3% no

ne

záleží mi na čistotě oblečení

87%70% 30%

9% 5%

6%

ano

ne

záleží mi, jaké oblečení nosím

13% ano

ne

všímám si oblečení ostatních


rád/a nakupuji oblečení záleží mi na čistotě oblečení záleží mi, jaké oblečení nosím všímám si oblečení ostatních ano

ne

nevím

no

ne

ano

ne

ano

ne

dívky

109

12

28

145

4

142

7

129

20

chlapci

79

25

36

132

8

127

13

98

42

ráda nakupuji oblečení



ne

ano

ne

ano

ne

ano

nevím

ne

ano

Graf č. 21 Zájem o oblečení u dívek v závislosti na škole


ráda nakupuji oblečení



ano 83%

ne 3%

nevím 14%

ano 100%

ne 0%

ano 97%

ne 3%

všímám si oblečení ostatních ano ne 91% 9%


61%

10%

29%

90%

10%

87%

13%

81%

19%

soukromá gymnázia

76%

0%

24%

100%

0%

100%

0%

83%

17%

veřejná gymnázia

72%

15%

13%

98%

2%

96%

4%

89%

11%




ne

nevím

ano

ne

ano

ne

ano

ne


29

1

5

35

0

34

1

32

3


19

3

9

28

3

27

4

25

6

soukromá gymnázia

22

0

7

29

0

29

0

24

5

veřejná gymnázia

39

8

7

53

1

52

2

48

6

Graf č. 22 Zájem o oblečení u chlapců v závislosti na škole

ano

ne nevím ano ne rád/a nakupuji záleží mi na oblečení čistotě oblečení

ano

ne

ano

záleží mi jaké oblečení nosím

ne



ano 61%

ne 9%

nevím 30%

ano 98%

ne 2%

ano 91%

ne 9%

všímám si oblečení ostatních ano ne 75% 25%


50%

25%

25%

97%

3%

86%

14%

64%

36%

soukromá gymnázia

42%

23%

35%

92%

8%

88%

12%

69%

31%

veřejná gymnázia

68%

18%

15%

88%

12%

97%

3%

71%

29%

záleží mi na záleží mi jaké čistotě oblečení oblečení nosím

rád/a nakupuji oblečení



ne

nevím

ano

ne

ano

ne

ano

ne


27

4

13

43

1

40

4

33

11


18

9

9

35

1

31

5

23

13

soukromá gymnázia

11

6

9

24

2

23

3

18

8

veřejná gymnázia

23

6

5

30

4

33

1

24

10

Graf č. 25 Počet vykouřených cigaret týdně v závislosti na pohlaví a škole

71%

74% 62%

54%

73%

76% 53%

40%

42%

28% 13% 7%

3%

11%

7%

18%

7% 5%


veřejná gymnázia

soukromá gymnázia



2%

3%

3%

4% 3%

0%

dívky

3%

veřejná gymnázia

0%

6%

soukromá gymnázia

10%

42%

20%


6%

54%

chlapci dívky veřejná soukromá učiliště gymnázia 10% 7%

1–4 5 – 10

6%

6%

3%

7%

5%

3%

4%

3%

≥11

40%

13%

28%

7%

20%

42%

42%

18%

0

54%

71%

62%

74%

73%

53%

54%

76%


dívky

chlapci

1–4 5–10 ≥11 0 1–4 5–10 ≥11 0


0

2

14 19 1

2

9 32


3

2

4 22 1

1

15 19

soukromá gymnázia 2

1

8 18 0

1

11 14

4

4 40 1

1

6 26

veřejná gymnázia

6

veřejná gymnázia 11%

soukromá učiliště 2%

chlapci veřejná soukromá učiliště gymnázia 3% 0%

soukromá učiliště 0%

veřejná gymnázia 3%

Graf č. 29 Porovnání frekvence cvičení týdně mezi chlapci a děvčaty

5% 17%

10% 19%

25% 36% 45%

25%

dívky


5-6x

absolutní počty 0x 1–2x 3–4x 5–6x častěji

3-4x

dívky

12 67

37

26

7

1-2x

chlapci

13 35

51

27

14

0x

9%

8%

častěji

chlapci

Graf č. 30 Frekvence cvičení v týdnu v závislosti na pohlaví a škole

dívky soukromá učiliště

0x 14%

1-2x 43%

3-4x 23%

5-6x 17%

častěji 3%

dívky veřejná učiliště

3%

61%

19%

10%

6%

dívky soukromá gymnázia

17%

48%

24%

10%

0%

dívky veřejná gymnázia

2%

35%

30%

26%

7%

chlapci soukromá učiliště

7%

16%

30%

25%

23%

chlapci veřejná učiliště

8%

19%

39%

31%

3%

chlapci soukromá gymnázia

8%

42%

42%

8%

0%

chlapci veřejná gymnázia

15%

29%

38%

9%

9%


dívky

chlapci

0x 1–2x 3–4x 5–6x častěji 0x 1–2x 3–4x 5–6x častěji


5

15

8

6

1

3

7

13

11

10


1

19

6

3

2

3

7

14

11

1

soukromá gymnázia 5

14

7

3

0

2

11

11

2

0

19

16

14

4

5

10

13

3

3

veřejná gymnázia

1

Graf č. 34 Účel cvičení u cvičících v závislosti na pohlaví

67%

69%

51%

18% 9%

23%

49%

být fit/ v kondici zhubnout odpočinout si

52%

být zdravý

61%

21% 77%

mít svaly zpevnit postavu

63%

49%

odreagovat se

35%

dívky

chlapci

Tabulka č. 30 ke grafu č. 34 absolutní počty odreagovat se zpevnit postavu mít svaly být zdravý odpočinout si zhubnout být fit/v kondici zábava jiné dívky

67

105

29

71

32

70

92

59

12

chlapci

45

80

78

62

11

23

88

44

14

Graf č. 38 Účel cvičení u cvičících dívek v závislosti na

Graf č. 39 Účel cvičení u cvičících chlapců v závislosti

BMI

na BMI

43% 14% 43%

zhubnout

zhubnout

52%

odpočinout si

odpočinout si

24%

být zdravý

52%

50%

mít svaly

22%

15% 8% 50%

být zdravý

58%

62%

50%

zpevnit postavu

64%

17% 33%

zpevnit postavu

71%

77%

43%

49%

50%

34%

BMI >25

BMI ≤25

BMI >25

BMI ≤25

mít svaly

Tabulka č. 33 ke grafům č. 38 a č. 39 absolutní počty odreagovat se zpevnit postavu mít svaly být zdravý odpočinout si zhubnout být fit/v kondici zábava jiné BMI>25

BMI≤25

dívky

3

5

0

3

1

3

4

2

0

chlapci

6

6

7

4

2

6

5

6

1

dívky

64

100

29

68

31

67

88

57

12

chlapci

39

74

71

58

9

17

83

38

13

Graf č. 40 Rozdíl v počtu zdravě se stravujících

Graf č. 41 Rozdíl v počtu zdravě se stravujících

chlapců a dívek

chlapců a dívek v závislosti na škole

veřejná gymnázia


dívky

soukromá gymnázia

chlapci


57%

veřejná gymnázia

nejím zdravě jím zdravě

soukromá gymnázia

48% 42% 47% 31% 35% 17% 22% 31% soukromá učiliště

74%

dívky

52% 58% 69% 65% 83% 78% 69% 53%

43%


26%

chlapci

Tabulka č. 34 a ke grafu č. 40 a č. 41 dívky absolutní počty

chlapci

soukr.

veř.

soukr.

veř.

učiliště

učiliště

jím zdravě

24

20

24

42

nejím zdravě

11

11

5

12

gymnázia gymnázia

soukr.

veř.

soukr.

veř.

učiliště

učiliště

gymnázia

gymnázia

110

23

21

18

18

80

39

21

15

8

16

60

celkem

celkem

Graf č. 42 Rozdíl v počtu zdravě se stravujících chlapců a dívek v závislosti na BMI

86%

14%

73%

27%

43%

absolutní počty nejím zdravě jím zdravě

57%

41%

BMI >25 BMI ≤25 BMI >25 BMI ≤25 dívky


59%

chlapci

jím zdravě nejím zdravě

BMI>25

1

6

BMI≤25

38

104

BMI>25

8

6

BMI≤25

52

74

dívky

chlapci

jím zdravě nejím zdravě

Graf č. 43 Motivace ke zdravému stravování v závislosti na pohlaví

62% 58%

dívky 48% 41%

45% 35%

31% 11%

chlapci

24% 13%

9% 11%

0%3%

Tabulka č. 36 ke grafu č. 43 absolutní počty chci být zdravý chci zhubnout víc mi to chutná dávají mi to rodiče je to in chci být fit jiné dívky

68

38

49

14

0

45

10

chlapci

46

9

25

19

2

38

9

Graf č. 45 Motivace ke zdravému stravování v závislosti na pohlaví a škole

14% 9% 4%

15%

46%

42%

30%

13%

4% 29%

15%

50%

55% 33%

50%

17%

50%

63%

70%

28% 29%

45% 33%

4% 9%

29%

39%

29%

17%

20% 50%

6%

43%

74%

19% 10%

61%

43%

6%

61%

33% 28% 39%

28%

6%

11%

67%

61%

soukro veřejná soukro veřejná soukro veřejná soukro veřejná má učiliště má gymnázi má učiliště má gymnázi učiliště gymnázi a učiliště gymnázi a a a dívky jiné

4%

15%

0%

14%

9%

chlapci 29% 0%

chci být fit

42%

30%

46%

43%

70%

29%

28%

61%

je to in

0%

0%

0%

0%

4%

0%

6%

0%


4%

15%

13%

17%

9%

29%

33%

28%

víc mi to chutná

29%

55%

50%

45%

39%

19%

39%

28%

chci zhubnout

50%

20%

33%

33%

17%

10%

6%

11%

chci být zdravý

50%

50%

63%

74%

61%

43%

67%

61%

6%


dívky

chlapci

chci být zdravý

chci zhubnout


12

12


10

soukromá gymnázia

víc mi to


je to in

chci být fit

jiné

7

1

0

10

1

4

11

3

0

6

3

15

8

12

3

0

11

0

veřejná gymnázia

31

14

19

7

0

18

6


14

4

9

2

1

16

2


9

2

4

6

0

6

6

soukromá gymnázia

12

1

7

6

1

5

0

veřejná gymnázia

11

2

5

5

0

11

1

chutná

Graf č. 48 Počet vegetariánů v závislosti na pohlaví

95%

Tabulka č. 40 ke grafu č.48

95%

vegetarián

ano

ne

dívky

6

143

chlapci

4

136

5% 5% ano

dívky chlapci

ne

Graf č. 57 Nespokojenost s částmi těla v závislosti na pohlaví (obličej, vlasy, ramena, paže, hrudník, břicho, boky, zadek, stehna, lýtka), (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5

33% 26%

chlapci

26% 20%

dívky 9%

9%

9%

6%

6% 9%

9% 14%

12% 18%

20%

15%

16%

Tabulka č. 46 ke grafu č. 57 absolutní počty obličej vlasy ramena paže hrudník břicho boky zadek stehna lýtka dívky

14

14

9

13

18

39

39

30

49

18

chlapci

12

9

12

19

25

28

21

22

15

11

12% 11%

8%

Graf č. 59 Nespokojenost dívek s částmi těla v závislosti na škole (obličej, vlasy, ramena, paže, hrudník, břicho, boky,

veřejná gymnázia

stehna zadek 30% 17%

boky 19%

lýtka

hrudník

paže

ramena

vlasy

obličej

břicho

boky

zadek

stehna

zadek, stehna, lýtka), (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5

břicho obličej vlasy ramena paže hrudník lýtka 17% 4% 7% 2% 7% 13% 9%

soukromá gymnázia

41%

34%

31%

28%

3%

10%

7%

3%

10%

28%


34%

20%

34%

40%

17%

17%

11%

11%

20%

9%


29%

13%

26%

26%

16%

3%

6%

13%

3%

6%


obličej vlasy ramena paže hrudník břicho boky zadek stehna lýtka


6

6

4

4

7

14

12

7

12

3


5

1

2

4

1

8

8

4

9

2

soukromá gymnázia

1

3

2

1

3

8

9

10

12

8

veřejná gymnázia

2

4

1

4

7

9

10

9

16

5

Graf č. 61 Nespokojenost chlapců s částmi těla v závislosti na škole (obličej, vlasy, ramena, paže, hrudník, břicho, boky, zadek, stehna, lýtka), (škála 1 (spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo 4 nebo 5

obličej 3%


vlasy ramena 6% 6%

paže 11%

hrudník břicho 14% 14%

boky 8%

zadek stehna 11% 8%

lýtka 3%

soukromá gymnázia

8%

4%

0%

4%

8%

12%

12%

0%

4%

4%


7%

11%

7%

18%

18%

23%

16%

18%

14%

9%

veřejná gymnázia

18%

3%

21%

18%

29%

29%

24%

29%

15%

15%


obličej vlasy ramena paže hrudník břicho boky zadek stehna lýtka


3

5

3

8

8

10

7

8

6

4


1

2

2

4

5

5

3

4

3

1

soukromá gymnázia

2

1

0

1

2

3

3

0

1

1

veřejná gymnázia

6

1

7

6

10

10

8

10

5

5

Graf č. 63 Nespokojenost dívek s částmi těla

Graf č. 65 Nespokojenost chlapců s částmi těla

v závislosti na BMI (obličej, vlasy, ramena, paže,

v závislosti na BMI (obličej, vlasy, ramena, paže,

hrudník, břicho, boky, zadek, stehna, lýtka), (škála 1

hrudník, břicho, boky, zadek, stehna, lýtka), (škála 1

(spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo

(spokojen) až 5 (nespokojen)) – zaškrtnuto číslo

4 nebo 5

4 nebo 5

43% 43%

36%

36%

lýtka

stehna

zadek

boky

břicho

hrudník

obličej

13% 0%

paže

29% 21%21% 14%14% 13% 16%17% 8% 6% 14% 13% 13% 7% 9% 7%

32%

stehna

zadek

boky

břicho

hrud…

paže

rame…

vlasy

obličej

14% 25% 25% 9% 10% 19% 0%6%0%7% 13% 0%

50% 29%

ramena

43%

BMI ≤25 BMI >25

57%

vlasy

57%

lýtka

BMI ≤25 BMI >25

Tabulka č. 52 ke grafům č. 63 a č. 65 absolutní počty obličej vlasy ramena paže hrudník břicho boky zadek stehna lýtka dívky

chlapci

BMI>25

1

0

0

3

0

4

3

3

4

0

BMI≤25

2

2

3

3

5

7

4

5

4

2

BMI>25

13

14

9

10

18

35

36

27

45

18

BMI≤25

10

7

9

16

20

21

17

17

11

9

Graf č. 67 Procenta spokojených studentů s postavou v závislosti na dokončeném vzdělání rodičů (porovnání studentů, jejichž alespoň jeden z rodičů má vysokoškolský titul, s ostatními)

40%

33%

alespoň 1 rodič s VŠ ani 1 rodič s vš

Tabulka č. 53 ke grafu č. 67 absolutní počty alespoň 1 rodič s VŠ ani 1 rodič s VŠ 61

45

Graf č. 68 Procenta spokojených studentů s postavou v závislosti na studijním průměru a pohlaví (porovnání studentů, kteří mají studijní průměr >2, s ostatními)

41% 28%

42%


36%

absolutní počty

studijní průměr >2

studijní průměr ≤ 2

dívky chlapci

studijní

studijní

průměr>2 průměr≤2

dívky

19

29

chlapci

40

18

Graf č. 69 Oblíbenost módních doplňků v závislosti na pohlaví a škole (nedioptrické brýle, šály/šátky, řetězy, řetízky, náramky, klobouky, hodinky, kšiltovky, náušnice, potítka, prstýnky/prsteny, módní opasky, módní oblečení)

soukromá veřejná soukromá veřejná soukromá veřejná soukromá veřejná učiliště učiliště gymnázia gymnázia učiliště učiliště gymnázia gymnázia nedioptrické brýle

60%

42%

dívky 52%

35%

43%

chlapci 19% 31%

18%

šály/šátky

66%

68%

76%

78%

45%

11%

42%

15%

jiné

9%

10%

3%

9%

2%

14%

15%

15%

řetízky

60%

55%

69%

56%

23%

22%

4%

6%

řetězy

9%

6%

3%

2%

0%

6%

4%

3%

náramky

63%

58%

72%

59%

30%

19%

8%

21%

klobouky

14%

3%

24%

11%

2%

8%

4%

6%

hodinky

40%

26%

52%

28%

41%

36%

31%

26%

kšiltovky

11%

10%

7%

4%

20%

19%

8%

6%

náušnice

71%

77%

79%

85%

5%

6%

0%

0%

potítka

3%

0%

3%

0%

5%

6%

0%

9%

psrtýnky/prsteny

40%

42%

59%

56%

2%

6%

4%

12%

módní opasky

20%

6%

3%

6%

30%

14%

27%

9%

módní oblečení

63%

55%

69%

67%

68%

67%

58%

56%


dívky

chlapci

módní módní psrtýnky/ pooblečení opasky prsteny títka

náušnice

kšiltovky

hodin -ky

klonáře- řejiné bouky ramky tězy tízky

šály/ šátky



22

7

14

1

25

4

14

5

22

3

21

3

23

21


17

2

13

0

24

3

8

1

18

2

17

3

21

13

soukromá gymnázia

20

1

17

1

23

2

15

7

21

1

20

1

22

15

veřejná gymnázia

36

3

30

0

46

2

15

6

32

1

30

5

42

19


30

13

1

2

2

9

18

1

13

0

10

1

20

19


24

5

2

2

2

7

13

3

7

2

8

5

4

7

soukromá gymnázia

15

7

1

0

0

2

8

1

2

1

1

4

11

8

veřejná gymnázia

19

3

4

3

0

2

9

2

7

1

2

5

5

6

Příloha č. 3 Komentáře k vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1

Se svou výškou nebylo spokojeno 19 % dívek (29 ze 149) a 18 % chlapců (25 ze 140). Se svou hmotností nebylo spokojeno 51 % (76 ze 149) dívek a 29 % chlapců (41 ze 140). Dietu už někdy drželo 43 % dívek (64 ze 149) a 24 % chlapců (34 ze 140). Za účelem zpevnění postavy cvičí 77 % dívek (105 ze 137) a 63 % chlapců (80 ze 127) z těch, co uvedli, že cvičí alespoň 1x týdně. Za účelem nárůstu svalové hmoty cvičí 21 % dívek (29 ze 137) a 61 % chlapců (78 ze 127) z těch, co uvedli, že cvičí alespoň 1x týdně. Za účelem zhubnout 51 % dívek (70 ze 137) 18 % chlapců (23 ze 127) z těch, co uvedli, že cvičí alespoň 1x týdně. Za účelem zhubnout jí zdravě 35 % dívek (38 ze 110) a 11 % chlapců (9 z 80) z těch co uvedli, že se stravují zdravě. Číslo ideální postavy se subjektivně vnímanou vlastní postavou bylo rozdílné u 68 % dívek (101 ze 149) 59 % chlapců (82 ze 140). V 7 dotazovaných částech těla zakroužkovalo větší procento dívek než chlapců číslo 4 nebo 5. Rozdíl u jednotlivých částí těla tvořil od 3 % do 20 %. Opačně tomu bylo jen ve 2 případech a rozdíl tvořil asi 4 %.

Hypotéza č. 2

Na výšce nezáleží 24 % jedinců (5 z 21) s BMI>25 a 17 % jedinců (45 z 268) s BMI≤25. Na hmotnosti nezáleží 10 % jedinců (2 z 21) s BMI>25 a 12 % jedinců (33 z 268) s BMI≤25. Na čistotě oblečení nezáleží 10 % jedinců (2 z 21) s BMI>25 a 4 % jedinců (10 z 268) s BMI≤25. Na lékařské prohlídky pravidelně nechodí 29 % jedinců (6 z 21) s BMI>25 a 19 % jedinců (50 z 268) s BMI≤25. Vůbec necvičí 10% jedinců (2 z 21) s BMI>25 a 9 % jedinců (23 z 268) s BMI≤25. Zdravě nejí 43 % jedinců (9 z 21) s BMI>25 a 34 % jedinců (90 z 268) s BMI≤25.

Hypotéza č. 3

S výškou je spokojeno 64 % studentů učilišť (94 ze 146) a 64 % studentů gymnázií (91 ze 143). S hmotností je spokojeno 47 % studentů učilišť (69 ze 146) a 48 % studentů gymnázií (68 ze 143). Zpevnit postavu cvičením chce z cvičících studentů 72 % (97 ze 134) z učilišť

a 68 % (88 ze 130) u gymnázií. Kvůli nárůstu svalů cvičí z cvičících studentů 43 % (58 ze 134) z učilišť a 38 % (49 ze 130) u gymnázií. Zhubnout za pomocí cvičení chce z cvičících studentů 29 % (39 ze 134) z učilišť a 42 % (54 ze 130) z gymnázií. Zdravě se stravuje za účelem úbytku váhy 25 % studentů učilišť (22 z 88) i gymnázií (25 ze 102). 34 % studentů z učilišť (50 ze 146) a 39 % z gymnázií (56 ze 143) zakroužkovalo stejnou postavu ideální jako subjektivně vnímanou vlastní. U těchto částí těla zakroužkovali studenti číslo 4 nebo 5 značící nespokojenost: obličej – 10 % z učilišť (15 ze 146), 8 % z gymnázií (11 ze 143), vlasy – 10 % z učilišť (14 ze 146) a 6 % z gymnázií (9 ze 143), ramena 8 % z učilišť (20 ze 146) a 7 % z gymnázií (10 ze 143), paže – 14 % z učilišť (20 ze 146) a 8 % z gymnázií (12 ze 143), hrudník – 14 % z učilišť (21 ze 146) a 15 % z gymnázií (22 ze 143), břicho – 25 % z učilišť (30 ze 146) a 21% z gymnázií (30 ze 143), boky – 21 % z učilišť (30 ze 146) i gymnázií (30 ze 143), zadek – 16 % z učilišť (23 ze 146) a 20 % z gymnázií (29 ze 143), stehna – 21 % z učilišť (30 ze 146) a 24 % z gymnázií (34 ze 143), lýtka – 7 % z učilišť (10 ze 146) a 13 % z gymnázií (19 ze 143).

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Recommend Documents