Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
M-LEARNING V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ
Bc. Jaroslava Mrázková
Centrum školského managementu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Svoboda, Ph.D. Studijní program: Specializace v pedagogice
2013
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma M-learning v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně a citovala všechny použité prameny a literaturu. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím
s
trvalým
uložením
elektronické
verze
mé
práce
v
databázi
meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací. V Praze, 22. 03. 2013
.......................................................... podpis
2
Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování Ing. Petru Svobodovi, Ph.D. za jeho cenné rady a trpělivost při vedení mé diplomové práce.
.......................................................... podpis
3
NÁZEV: M-learning v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků AUTOR: Bc. Jaroslava Mrázková KATEDRA (ÚSTAV) Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
ABSTRAKT: Práce se zabývá možnostmi m-learningu v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků na všech stupních škol. Na základě poznatků z odborné literatury autorka práce zjišťuje, jaké možnosti nabízejí mobilní technologie v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a které z těchto technologií jsou pedagogy nejčastěji využívány. Dále vymezuje výhody, nevýhody a bariéry, které mají vliv na používání mobilních prostředků v dalším vzdělávání. Práce je doplněna výzkumem, který odpovídá na otázku, jaké faktory ovlivňují m-learning v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. V závěru práce autorka shrnuje zjištěné poznatky a předkládá doporučení pro školskou praxi.
KLÍČOVÁ SLOVA: M-learning, mobilní technologie, další vzdělávání pedagogických pracovníků.
4
TITLE: M-learning in further education of pedagogical employees AUTHOR: Bc. Jaroslava Mrázková DEPARTMENT: School Management Centre SUPERVISOR: Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
ABSTRACT: The thesis is dealing with possibilities of m-learning in further education of pedagogical employees at schools of all levels. The author of the thesis explores the basis of findings from expert literature, what possibilities mobile technologies offer in further education of pedagogical employees and which of these technologies pedagogues use most. The author also points out the advantages, the disadvantages and the barriers, which have impact on using mobile products in further education. The thesis includes the research which factors have impact on m-learning in further education of pedagogical employees. In the final part of the thesis the author sums up all her findings and gives recommendations for educational practice.
KEYWORDS: M-learning, mobile technology, further education of pedagogical employees.
5
Obsah 1 Úvod .......................................................................................................................10 1.1 Cíl práce ...........................................................................................................11 1.2 Teoretická východiska k diplomové práci .........................................................11 1.3 Terminologická poznámka................................................................................12 2 Teoretická část.......................................................................................................13 2.1 Vzdělávání........................................................................................................13 2.1.1 Rozvoj lidských zdrojů ..............................................................................13 2.1.2 Celoživotní vzdělávání...............................................................................14 2.1.3 Vzdělávání dospělých ................................................................................15 2.1.4 Typy dalšího vzdělávání.............................................................................16 2.1.5 Metody vzdělávání podle místa ..................................................................17 2.1.6 Vzdělávání ve vybraných dokumentech .....................................................17 2.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků.....................................................20 2.2.1 Vymezení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ..........................20 2.2.2 Klasické formy a metody dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ...21 2.2.3 Legislativní vymezení DVPP .....................................................................24 2.2.4 Historický vývoj DVPP..............................................................................26 2.2.5 Nové formy DVPP.....................................................................................29 2.3 M-learning........................................................................................................29 2.3.1 ICT ve vzdělávání ......................................................................................29 2.3.2 E-learning ..................................................................................................30 2.3.3 Charakteristika m-learningu .......................................................................32 2.3.4 Formy m-learningu ....................................................................................34 2.3.5 M-learning v DVPP ...................................................................................35 2.3.6 Mobilní technologie ...................................................................................36 2.3.7 Mobilní zařízení pro m-learning .................................................................38 2.3.7.1 Skupina - notebooky........................................................................38 2.3.7.2 Skupina – tablety.............................................................................40 2.3.7.3 Skupina - kapesní počítače ..............................................................41 2.3.7.4 Skupina – mobilní telefony a komunikátory.....................................43 2.3.7.5 Skupina – ostatní zařízení ................................................................45 2.3.8 Software pro m-learning.............................................................................47 2.3.9 Výhody, nevýhody a bariéry m-learningu...................................................48 2.3.9.1 Výhody m-learningu:.......................................................................48 2.3.9.2 Nevýhody m-learningu: ...................................................................49 2.3.9.3 Bariéry m-learningu.........................................................................51 2.3.10 Vybrané kurzy DVPP zaměřené na m-learning.........................................52 2.3.11 Další využití mobilních technologií..........................................................54 2.3.12 Vybrané projekty a šetření zaměřené na m-learning .................................55 3 Výzkumná část.......................................................................................................57 3.1 Předmět výzkumu ..............................................................................................57 3.2 Výzkumný problém ...........................................................................................57 3.3 Cíl výzkumného šetření .....................................................................................58 3.4 Definování hlavních pojmů................................................................................58 3.5 Metodologie výzkumu – shrnutí.........................................................................59 3.6 Pilotáž ...............................................................................................................59
6
3.7 Předvýzkum.......................................................................................................62 3.8 Dotazník ............................................................................................................62 3.8.1 Konstrukce dotazníku .................................................................................63 3.9 Hlavní výzkumné šetření ...................................................................................64 3.9.1 Základní a výběrový soubor ........................................................................64 3.9.2 Distribuce dotazníků ...................................................................................64 3.9.3 Návratnost dotazníku ..................................................................................65 3.9.4 Způsob zpracování výsledků .......................................................................66 3.10 Analýza získaných údajů..................................................................................67 3.11 Závěry výzkumu ............................................................................................111 3.11.1 Vyhodnocení výzkumného šetření...........................................................111 3.11.2 Aplikace na management vzdělávání.......................................................114 3.11.3 Postřehy z výzkumného šetření ...............................................................115 4 Závěr .....................................................................................................................117 5 Seznam elektronických zdrojů a literatury .........................................................119 6 Přílohy...................................................................................................................125 6.1 Dotazník pro respondenty ................................................................................125
7
Seznam obrázků Obrázek 1 – Vztah e-learningu a m-learningu..............................................................33 Obrázek 2 – Notebook ( například HP ProBook 4340).................................................39 Obrázek 3 – UMPC (například HTC Shift)..................................................................39 Obrázek 4 –Tablet (například Apple iPad)...................................................................40 Obrázek 5 – PDA (například Palm T/X) ......................................................................42 Obrázek 6 – Smartbook (například Sharp Netwalker) ..................................................42 Obrázek 7 – MID (například Archos 9) .......................................................................43 Obrázek 8 – Smartphone (například LG Optimus Black) .............................................44 Obrázek 9 – Mobilní telefon (například Nokia Asha 203)............................................45 Obrázek 10 – Ipod (například Apple Ipod Touch)........................................................46 Obrázek 11 – USB flash disk (například Transcend JetFlash) ......................................46 Obrázek 12 – Elektronická kniha (například SONY) ...................................................47
Seznam tabulek Tabulka 1 - Respondenti pilotního výzkumu................................................................60 Tabulka 2 - Návratnost dotazníků ................................................................................65 Tabulka 3 - Vlastnictví mobilních technologií .............................................................67 Tabulka 4 - Aktivity s mobilními technologiemi v soukromém životě .........................69 Tabulka 5 - Pořadí aktivit v soukromém životě na základě aritmetického průměru ......72 Tabulka 6 - Aktivity s mobilními technologiemi v pracovním životě ...........................73 Tabulka 7 - Pořadí aktivit v pracovním životě na základě aritmetického průměru ........75 Tabulka 8 - Mobilní technologie používané ke vzdělávání...........................................76 Tabulka 9 - Přehled vztahu vlastnictví a používání mobilních zařízení.........................78 Tabulka 10 - Pořadí používaných mobilních zařízení...................................................79 Tabulka 11 - Vzdělávání za pomoci USB flash disku...................................................80 Tabulka 12 - Vzdělávání za pomoci notebooku............................................................81 Tabulka 13 - Vzdělávání za pomoci mobilního telefonu ..............................................82 Tabulka 14 - Vzdělávání za pomoci tabletu .................................................................83 Tabulka 15 - Vzdělávání za pomoci Mp3 přehrávače...................................................84 Tabulka 16 - Vzdělávání za pomoci smartphonu..........................................................85 Tabulka 17 - Vzdělávání za pomoci E-book čtečky .....................................................86 Tabulka 18 - Vzdělávání za pomoci iPodu...................................................................87 Tabulka 19 - Vzdělávání za pomoci PDA ....................................................................88 Tabulka 20 - Vzdělávání za pomoci přenosných videoher............................................89 Tabulka 21 - Účel využívání vzdělávacích možností mobilních technologií.................90 Tabulka 22 - Vzdělávací možnosti mobilních technologií............................................92 Tabulka 23 - Výhody mobilních technologií................................................................94 Tabulka 24 - Nevýhody mobilních technologií ............................................................97 Tabulka 25 - Důvody k nepoužívání mobilních technologií .......................................100 Tabulka 26 - Místa používání mobilních technologií .................................................103 Tabulka 27 - Pořadí míst ...........................................................................................105 Tabulka 28 - Znalost kurzů zaměřených na m-learning..............................................105 Tabulka 29 - Absolvování kurzů zaměřených na m-learning......................................107 Tabulka 30 - Zájem o širší nabídku DVPP ve formě m-learningu ..............................108 Tabulka 31 - Zájem o využívání m-learningu při práci s dětmi ..................................110 Tabulka 32 - Faktory ovlivňující použití m-learningu ................................................114
8
Seznam grafů Graf 1 - Procentuální vyjádření zastoupení jednotlivých typů škol...............................66 Graf 2 - Vlastnictví mobilních technologií 1. část .......................................................68 Graf 3 - Vlastnictví mobilních technologií 2. část ........................................................68 Graf 4 – Aktivity s mobilními technologiemi v soukromém životě 1. část....................70 Graf 5 - Aktivity s mobilními technologiemi v soukromém životě 2. část ....................71 Graf 6 – Aktivity s mobilními technologiemi v pracovním životě 1. část .....................74 Graf 7 - Aktivity s mobilními technologiemi v pracovním životě 2. část......................74 Graf 8 - Využívání mobilních technologií ke vzdělávání 1. část...................................77 Graf 9 - Využívání mobilních technologií ke vzdělávání 2. část...................................77 Graf 10 - Vzdělávání za pomoci USB flash disku ........................................................80 Graf 11 - Vzdělávání za pomoci notebooku .................................................................81 Graf 12 - Vzdělávání za pomoci mobilního telefonu....................................................82 Graf 13 - Vzdělávání za pomoci tabletu.......................................................................83 Graf 14 - Vzdělávání za pomoci Mp3 přehrávače ........................................................84 Graf 15 - Vzdělávání za pomoci smartphonu ...............................................................85 Graf 16 - Vzdělávání za pomoci E-book čtečky...........................................................86 Graf 17 - Vzdělávání za pomoci iPodu ........................................................................87 Graf 18 - Vzdělávání za pomoci PDA..........................................................................88 Graf 19 - Vzdělávání za pomoci přenosných videoher .................................................89 Graf 20 - Účel využívání mobilních technologií ke vzdělávání ....................................91 Graf 21 - Vzdělávací možnosti mobilních technologií .................................................93 Graf 22 – Výhody mobilních technologií 1. část ..........................................................95 Graf 23 - Výhody mobilních technologií 2. část...........................................................96 Graf 24 – Nevýhody mobilních technologií 1. část ......................................................98 Graf 25 - Nevýhody mobilních technologií 2. část .......................................................99 Graf 26 – Bariéry v používání mobilních technologií 1. část......................................101 Graf 27 - Bariéry v používání mobilních technologií 2. část ......................................102 Graf 28 - Místa používání mobilních technologií.......................................................104 Graf 29 - Znalost kurzů zaměřených na m-learning ...................................................106 Graf 30 - Absolvování kurzů zaměřených na m-learning ...........................................107 Graf 31 - Zájem o širší nabídku DVPP formou m-lerningu ........................................109 Graf 32 - Zájem o využívání m-learningu při práci s dětmi ........................................110
Seznam použitých zkratek ČR DVPP ICT MŠMT MŠ NIDV SŠ ZoPP ZŠ
Česká republika další vzdělávání pedagogických pracovníků informační a komunikační technologie Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mateřská škola Národní institut pro další vzdělávání střední škola Zákon o pedagogických pracovnících základní škola
9
1 Úvod Ve druhé polovině dvacátého století dochází k velkému rozvoji informačních a komunikačních technologií a k jejich rozšíření do všech oblastí lidského života. V kontextu rychlých změn je nutné reagovat na aktuální výzvy, které se projevují i ve vzdělávací oblasti. Požadavky jsou kladeny zejména na proměnu výukových postupů. Pedagogové i studenti stále častěji využívají možnosti nových technologií, především internetu, jehož prostřednictvím je přístup k velkému množství informací. Do popředí se dostávají výukové zdroje představované různými studijními materiály v digitální podobě, které nacházejí své využití jak v rámci vzdělávacích institucí, tak při autonomním učení. V souvislosti s tím je stále častěji využíváno e-learningové vzdělávání. Modernizace této metody a její přizpůsobení novým trendům se stává nezbytností. Objevuje se m-learning, neboli učení pomocí mobilních technologií. Ještě nedávno bylo vzdělávání chápáno pouze jako přípravná fáze pro budoucí zaměstnání a stačilo to, co se lidé naučili ve škole. Současnost s sebou přináší mnohá úskalí, na která lidé musí umět reagovat. Vzdělávání se tak stává celoživotním úkolem, jehož začátek je v rukou pedagogů. Je tedy důležité, aby se i učitelé celoživotně vzdělávali. Jaký způsob dalšího vzdělávání učitelé zvolí, závisí většinou na jejich rozhodnutí. Jednou z možností je při dalším vzdělávání využít m-learning. A právě využití m-learningu v dalším vzdělávání pedagogů je obsahem této diplomové práce. Svým tématem lze práci zařadit do modulu řízení v praxi – využití ICT
v praxi. Také tématicky spadá do modulu řízení lidských zdrojů respektive personální management. Předkládaná práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část předkládá poznatky vycházející z odborné literatury a internetových zdrojů. Teoretická část je dále členěna do třech hlavních kapitol a podkapitol. První kapitola se věnuje vzdělávání, z této všeobecně zaměřené kapitoly pak vychází druhá kapitola - další vzdělávání pedagogických pracovníků. Další vzdělávání pedagogických pracovníků je pojato nejdříve z obecného pohledu, popisuje zákonná vymezení, historii a vývoj dalšího vzdělávání. Dále je řešeno dělení dalšího vzdělávání podle forem a metod. Nejprve se seznamujeme s klasickými metodami a následně s moderními metodami vzdělávání, které poskytují základ pro návaznost třetí kapitoly. Třetí kapitola pojednává o m-learningu. Nejprve seznamuje s využitím ICT a pokračuje vysvětlením pojmu e-learning, z kterého m-
10
learning vychází. Kapitola dále obsahuje přehled současné problematiky m-learningu, klasifikaci a charakteristiku mobilních zařízení, jejich výhody, nevýhody a bariéry v používání při vzdělávání. Součástí kapitoly je také jiné využití mobilních technologií a vybrané, řešené projekty m-learningu.
Empirická část práce začíná kapitolou týkající se předmětu a cíle výzkumného šetření, dále je kapitola o použité metodologii a pojednávající o realizovaném výzkumném šetření. V další části následuje představení výzkumného vzorku. Hlavním předmětem práce je samozřejmě analýza a interpretace dat, které jsou založené na provedeném výzkumném šetření. Konečné závěry z analýzy dat jsou přehledně shrnuty v kapitole Shrnutí a závěry výzkumu. V této kapitole je také zahrnuta aplikace pro školský management. Celá práce je ukončena závěrem.
1.1 Cíl práce Cílem této magisterské diplomové práce je zmapovat možnosti m-learningu v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Dílčí cíle:
identifikovat faktory, které jsou rozhodující při výběru m-learningu jako formy DVPP.
analyzovat, jak pedagogové využívají m-learning v DVPP na všech stupních škol (MŠ, ZŠ, SŠ).
popsat, které formy (technologie) jsou ve vzdělávání preferovány.
1.2 Teoretická východiska k diplomové práci M-learning je v současné době velice aktuální téma. S rozvojem ICT1 se objevily nové možnosti využití mobilních technologií. Mobilní technologie jsou atraktivní a zároveň snadno dostupné prostředky, které lze využít ke vzdělávání i v situacích, v kterých to dříve nebylo možné. Začlenění m-learningu do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je nové, zajímavé a zatím málo zpracovávané téma. Počet zdrojů poskytujících relevantní informace o m-learningu je ve srovnání se zahraniční literaturou malý. V literatuře zabývající se e-learningem se objevuje vždy jen krátká kapitola, která je věnovaná m-learningu. Studium článků a literatury bylo 1
Informační a komunikační technologie, zkráceně ICT (z anglického Information and Communication Technologies), zahrnují veškeré informační technologie používané pro komunikaci a práci s informacemi.
11
provedeno v rámci přípravné fáze. Teoretická východiska jsou do práce zahrnuta, je použito citování z relevantních zdrojů s patřičným odkazem na uváděný zdroj a veškerá použitá literatura a internetové zdroje jsou uvedeny v závěru práce.
1.3 Terminologická poznámka V práci budeme používat termíny, které obsahují slovo learning. Learning znamená vzdělávání a spojením s určitými písmeny značí termíny, které vyjadřují různé formy vzdělávání.
C-learning – conventional learning je tradiční forma vzdělávání ve třídách a s pedagogy
U-learning - U-learning je zkratkou pro ubiquitous learning (v překladu tedy všudypřítomné vzdělávání). Jako u-learning je označována taková výuka, která je velmi podobná mobilnímu vzdělávání, ale je mnohem více založena na různých situacích a kontextech.2
S-learning - S-learning je zkratkou pro simulated learning (v překladu tedy simulační vzdělávání). Jako s-learning je označována taková výuka, ve které jsou studentům přiřazeny role a oni řeší problém. Studenti si tímto způsobem mohou vyzkoušet například práci svých učitelů. S-learning napomáhá rozvíjet komunikační dovednosti a kritické myšlení u studentů.
T-learning – označuje vzdělávání za pomoci digitální televize a je podmnožinou e-learningu. Interaktivní digitální televize nám umožňuje využívat aplikace Java pro výuku.
E-learning – electronic learning představuje elektronické vzdělávání
M-learning – mobile learning je mobilní vzdělávání
K vysvětlení pojmů e-learningu a m-learningu se budeme podrobněji věnovat v dalším textu.
2
MOBL21. What makes mobile learning ubiquitous? [online]. 2010 [cit. 2013-01-22]. Dostupné na WWW:
.
12
2 Teoretická část V následující teoretické části se budeme podrobněji zabývat dalším vzděláváním a m-learningem. Seznámíme se s m-learningem, s popisem prostředků m-learningu, klasifikací a vybranými charakteristikami mobilních zařízení. Probereme si také výhody a nevýhody m-learningu i jednotlivých mobilních zařízení. Zmíníme se i o e-learningu, který má s m-learningem úzký vztah. Kromě toho rozebereme problematiku dalšího vzdělávání, a to jak v obecné rovině, tak konkrétně v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Všechny popsané skutečnosti nám pomohou vytvořit základ pro stanovení východisek výzkumné části.
2.1 Vzdělávání Vzdělávání je proces a člověk během něho získává a rozvíjí nové znalosti, schopnosti, dovednosti a postoje, které mu umožní fungovat v hospodářství a společnosti.3 Prudký rozvoj moderních technologií vyžaduje nové znalosti a dovednosti. Nestačí již to, co jsme se naučili v institucích formálního vzdělávání. Předpokladem zvládnutí nejen pracovních, ale i životních situací je celoživotní vzdělávání. Ve spojitosti s tím se objevuje pojem rozvoj lidských zdrojů.
2.1.1 Rozvoj lidských zdrojů Rozvoj lidských zdrojů (lidského kapitálu) znamená, že se organizace trvale snaží poskytovat příležitosti k učení a odbornému vzdělávání svých zaměstnanců. Vzdělávání pracovníků je významnou činností personálního řízení, bez kterého nemůže organizace kvalitně fungovat.4 Jedná se o nepřetržitý proces, který záleží jak na organizaci tak i na samotném pracovníkovi. Personální práce je nedílnou součástí řízení v každé organizaci. Personalistiku v organizaci zajišťují personalisté, v menších organizacích pověřený pracovník, případně ředitel. Ve škole personalistiku zajišťuje ředitel školy a vedoucí pracovníci,
3
KOCIANOVÁ, R., Personální činnosti a metody personální práce, s. 169. EGER, L. Jak plánovat rozvoj a vzdělávání pracovníků [online]. Praha: 2011. [cit. 2013-02-11]. Dostupné na WWW:
. 4
13
kteří jsou k tomu pověřeni. Podle Šikýře, Borovce a Lhotkové5 je soulad strategie, organizační struktury a systému personálních činností tím nejdůležitějším pro úspěšné řízení školy. Člověk je základním prvkem organizace a představuje její nejcennější kapitál, který rozhoduje o úspěšnosti organizace. Proto je důležité kvalifikované a smysluplné využívání lidského kapitálu, zejména jeho rozvoj. Rozvoj lidského kapitálu má jediný cíl a to zlepšit výkon svých zaměstnanců. Škola se začíná podobat komerčním subjektům. Stejně jako komerční sféra i škola musí reflektovat požadavky trhu a reagovat na ně. Zároveň musí být konkurenceschopná. Při vzdělávání je důležité používání rozmanitých metod. Jejich výběr záleží nejen na potřebách organizace, ale i na požadavcích každého pracovníka. Vzděláváním připravuje zaměstnavatel zaměstnance na změny pracovních podmínek a požadavků pracovních míst. Vzdělávání zaměstnance zahrnuje všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a osobní rozvoj. Všeobecné vzdělávání zabezpečuje stát prostřednictvím povinné školní docházky do školy. Na něj navazuje odborné vzdělávání, do kterého patří příprava na povolání a vzdělávání zabezpečované prostřednictvím zaměstnavatele (adaptace pracovníků, orientace, prohlubování kvalifikace a rekvalifikace). Posledním článkem vzdělávání zaměstnanců je rozvoj každého zaměstnance. Úspěšný rozvoj předpokládá zejména sebevzdělávání. Rozumíme tím vzdělávání, které si každý určuje sám, stanovuje si cíle, vybírá si učivo a metody.6
2.1.2 Celoživotní vzdělávání Celoživotní učení (vzdělávání) umožňuje rozvoj všeobecného, občanského i odborného vzdělávání kdykoli během života.7 Podle Mužíka8 je koncept celoživotního vzdělávání propojený celek, který je tvořen školním vzděláváním (od předškolního do vysokoškolského) a vzděláváním dospělých. Důležitým výstupem školního vzdělávání by měla být motivace a schopnost jedince dále se celoživotně vzdělávat. Pro člověka to znamená, že školním vzděláním se naučí jak získávat a efektivně využívat vědomosti, dovednosti a informace. 5
ŠIKÝŘ, M., BOROVEC, D., LHOTKOVÁ, I., Personalistika v řízení školy, s. 18. EGER, L. Jak plánovat rozvoj a vzdělávání pracovníků [online]. Praha: 2011. [cit. 2013-02-11]. Dostupné na WWW: . 7 KOHNOVÁ, J., Další profesní vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj, s. 29. 8 MUŽÍK, J., Profesní vzdělávání dospělých. 2012. s. 9. 6
14
Pojem vzdělávání vysvětluje Hroník9 jako organizovaný a institucionalizovaný způsob učení. Učení v tomto případě je charakterizované jako proces změny, který zahrnuje nové vědění a konání. Rozlišujeme učení spontánní a organizované. My se zpravidla soustřeďujeme na organizované učení – vzdělávání. Většina lidí si uvědomuje nutnost vzdělávat se. Pro své vzdělávání uvádí lidé zejména tyto důvody:
udržet krok s dobou a být konkurenceschopný na trhu práce a ve společnosti;
dosáhnout svých profesních cílů;
otevřít si obzory a další možnosti;
mít „dobrý pocit“ z osobního rozvoje;
zajímavým způsobem využít svůj volný čas. 10
2.1.3 Vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých je jednou ze složek celoživotního vzdělávání a podle Pedagogického slovníku11 „pokrývá širokou oblast jednak edukačních procesů (učení dospělých osob a na ně zaměřené vyučování), jednak institucí, programů, způsobů řízení a podpůrných aktivit tvořících dohromady systém zabezpečující jiné než formální (tj. striktně na školský systém vázané) vzdělávání.“ Vzdělávání dospělých můžeme dále rozlišit na vzdělávání dospělých v produktivním věku a vzdělávání seniorů. Vzdělávání v produktivním věku neboli další profesní vzdělávání je vázáno zpravidla na profesi a tím je vysvětlena i souvislost s ekonomickou aktivitou. Další profesní vzdělávání je upraveno legislativně a zahrnuje povinnost vzdělávat se pro celou řadu profesí. Nás bude zajímat vzdělávání zaměřené na učitele.12 Pol13 uvádí, že dobře fungující další vzdělávání učitelů má dobrý vliv na práci školy a pomáhá vytvořit nezbytné základy pro celoživotní učení.
9
HRONÍK, F., Rozvoj a vzdělávání pracovníků, s. 31. ASOCIACE INSTITUCÍ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ČR. Vzdělávání dospělých v ČR [online]. 2009 [cit. 2013-02-08]. Dostupné na WWW: . 11 PRŮCHA, J.;WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J., Pedagogický slovník, s. 370. 12 V celé práci budeme z praktických důvodů používat pro všechny pedagogické pracovníky označení pedagog nebo učitel a jednotlivé kategorie nebudeme rozlišovat. Zároveň budeme používat pouze mužský rod, i když jsme si vědomi, že ve školství je značná převaha žen. 13 POL, M., Škola v proměnách, s. 116. 10
15
Další vzdělávání by mělo být součástí životní stylu každého člověka. Význam dalšího vzdělávání nabývá na důležitosti zejména v dnešní době, kdy je postupně kladen stále větší důraz na kvalitu vzdělávacího procesu.
2.1.4 Typy dalšího vzdělávání Pro rozlišení hlavních typů dalšího profesního vzdělávání použijeme rozdělení podle Mužíka,14 který toto vzdělávání dělí na další odborné vzdělávání, odborný trénink, kombinované vzdělávání a distanční vzdělávání. Další odborné vzdělávání a odborný trénink probíhají převážně formou přímé výuky. Uplatňuje se zde prezenční vzdělávání (full-time learning). Tento typ vzdělávání je charakterizován jako studium, kdy se studenti zúčastňují většiny přednášek. Tato forma studia je u nás nejrozšířenější. Jedná se o klasickou formu výuky. Zapojením mobilních technologií a obecněji online technologií do výuky hovoříme o blended learningu neboli o kombinovaném vzdělávání (smíšeném učení). Tato forma vzdělávání kombinuje výhody klasické prezenční výuky s elektronickými kurzy. Podle Vaněčka15 je blended learning mezistupněm mezi klasickou výukou a elearningovým vzděláváním. Dává nám tedy možnost využít různé zdroje, nástroje a metody, které vyjdou vstříc studujícím s odlišnými styly a nároky na učení. Podobně vysvětlují blended learning Zounek a Sudický.16Podle nich nám blended learning dává možnost využít klasické součásti vzdělání ve spojení s moderními technologiemi a záleží na požadavcích každého, jakou kombinaci ve svém vzdělávání využije. Můžeme kombinovat např. tištěné a elektronické materiály, offline a online učení, materiály a zdroje, ale také individuální a skupinové učení. Třetím typem vzdělávání je distanční vzdělávání (Distance learning), někdy bývá uváděné jako d-learning. Tento pojem znamená, že studenti nejsou povinni účastnit se přednášek. Vzdělávání probíhá pouze e-learningem. Studenti s vyučujícími komunikují elektronicky. Tato forma studia se vyskytuje v České republice minimálně a
14
MUŽÍK, J., Profesní vzdělávání dospělých, s. 25. VANĚČEK, D., Elektronické vzdělávání, s. 33. 16 ZOUNEK, J.; SUDICKÝ, P., E-learning: učení (se) s online technologiemi, s. 11. 15
16
oproti jiným zemím v nabídce distančních studijních programů Česká republika zaostává.17 V zahraničí je tato forma výuky poměrně běžná.
2.1.5 Metody vzdělávání podle místa Metody nebo formy vzdělávání můžeme rozlišovat podle různých hledisek. Nejčastějším rozlišením je podle místa:
Metody používané na pracovišti při výkonu práce (metody „on the job“). Mezi tyto metody patří: instruktáž, asistování, koučování, mentoring, konzultování a rotace práce. Tyto metody mají individuální formu.
Metody používané mimo pracoviště (metody „of the job“) a mohou být realizované v organizaci i mimo ni. Mezi tyto metody řadíme: přednášky, semináře, demonstrování, brainstorming a simulace. Probíhají převážně skupinově.18 Výčet těchto metod není úplný. Existují ještě další metody, které mohou být
používány na pracovišti i mimo pracoviště a není také vymezeno, zda jsou určené pro jednotlivce nebo pro skupinu. Ke vzdělávání a rozvoji pracovníků je využíván elearning a outdoorové programy. Outdoorové programy bývají realizované jako pohybové aktivity v přírodě, které přinášejí poznání a nové zkušenosti. Často mají určené zaměření. E-learning je používán ke vzdělávání v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi.
2.1.6 Vzdělávání ve vybraných dokumentech Důraz na celoživotní učení je kladen zejména v posledních dvaceti letech, i když myšlenka celoživotního učení se objevuje již v druhé polovině minulého století. Výrazný vliv na rozvoj celoživotního vzdělávání má Memorandum o celoživotním učení19, které bylo přijaté Evropskou radou v roce 2000. V Memorandu jsou vymezeny tři základní kategorie učení: formální, neformální a informální.
17
NÁRODNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM PRO MLÁDEŽ. Distanční vzdělávání aneb studujte přes počítač [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na WWW: < http://www.nicm.cz/distancnivzdelavani-aneb-studujte-pres-pocitac>. 18 KOCIANOVÁ, R., Personální činnosti a metody personální práce, s. 170. 19 Memorandum Evropské unie o celoživotním učení [online]. 2001 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: .
17
V březnu 2000 v Lisabonu byla přijata Evropskou radou Lisabonská strategie a jedním z jejích cílů bylo vytvořit informační společnost pro všechny. Byl vytvořen komplexní akční plán e-Europe, ve kterém se uvádí, že všichni „budou mít přístup k novým informačním a telekomunikačním technologiím a budou mít možnost je také plně využívat. Program e-Europe nesměřuje jen k tomu, aby Evropa byla vysoce konkurenceschopná, ale usiluje o to, aby všichni občané EU mohli prostřednictvím moderních technologií zvýšit kvalitu svého života. Znamená to mít přímý a interaktivní přístup ke znalostem, vzdělání, zvyšování kvalifikace.“20 Na Summitu Evropské rady v Seville (červen 2002) bylo rozhodnuto o dalším kroku. Byl přijat nový Akční plán eEurope 2005, který rozšiřuje předchozí program o nové cíle. Pro oblast vzdělávání tento plán určuje důležitý cíl a to je zvyšovat úroveň vzdělání, vytvořit předpoklady pro elearning (e-vzdělávání) a podpořit tak přípravu pro život v informační společnosti. Také v České republice jsou vydávány dokumenty, které se vztahují k celoživotnímu vzdělávání. V roce 2001 je vydán Národní program rozvoje vzdělávání v České republice - tzv. Bílá kniha. Tento strategický dokument si klade za cíl vyjádřit východiska, obecné záměry a rozvojové programy, které mají být určující pro vývoj vzdělávací soustavy. Celá jedna kapitola se věnuje vzdělávání dospělých a podrobně rozpracovává jednotlivé oblasti tohoto vzdělávání. 21 Velmi důležitým dokumentem, jehož jedním z cílů je zavést celoživotní vzdělávání jako běžnou praxi, je Strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR z roku 2003. Tento strategický program vychází z již zmiňovaného evropského Memoranda a klade důraz na potřebu vývoje účinných metod vyučování a učení, které jsou založené na ICT. Oblast dalšího vzdělávání podle této strategie „musí vycházet z typických rysů této oblasti, pro niž je charakteristická velká programová rozmanitost, široká paleta používaných metod a technologií, rychlá proměnlivost v souvislosti s měnícími se potřebami a příležitostmi, organizační rozptýlenost ve veřejném i soukromém sektoru.“22 V roce 2007 byl vládou schválen dokument Strategie celoživotního učení ČR,
20
URBAN, L. Lisabonská strategie [online]. 2001 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: . 21 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice [online]. 2001 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/files/pdf/bilakniha.pdf>. 22 Strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR [online]. 2003 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: < http://www.esfcr.cz/files/clanky/1291/Strategie_RLZ.pdf >.
18
který je základním dokumentem pro ostatní průřezové a dílčí koncepce a politiky v této oblasti a představuje ucelený koncept celoživotního učení. Tento dokument je nejen analýzou stávajícího stavu, ale nastiňuje i možná řešení problémů týkajících se vzdělávání v budoucnosti. V dokumentu je kladen důraz na pojem celoživotní učení, které zdůrazňuje význam učebních aktivit nemajících organizovaný ráz, tzn. na samostatné učení. Celoživotní učení je rozlišeno na: formální, neformální a informální vzdělávání. Formální vzdělávání probíhá ve vzdělávacích institucích, zpravidla ve školách. Je legislativně vymezeno a jeho absolvováním získáme certifikát (vysvědčení, diplom). Formální vzdělávání je realizováno na sebe navazujícími vzdělávacími stupni (základní, střední, vysokoškolské vzdělávání). Neformální vzdělávání je poskytováno zpravidla zařízeními zaměstnavatelů, soukromými vzdělávacími institucemi, neziskovými organizacemi i školskými zařízeními. Do neformálního vzdělávání můžeme zařadit např. kurzy cizích jazyků, krátkodobá školení a přednášky. Pro realizaci tohoto druhu vzdělávání je nutná účast odborného lektora či učitele. Absolvováním neformálního vzdělávání nezískáme ucelený stupeň vzdělání. Jestliže získáváme vědomosti a osvojujeme si dovednosti různými činnostmi nejen v práci, ale i v soukromém životě, učíme se Informálním učením. Do tohoto učení také patří sebevzdělávání. Informální vzdělávání je neorganizované a zpravidla probíhá nesystematicky.23 V posledních několika letech je značně diskutovaným dokumentem zpráva společnosti McKinsley&Company, která se zaobírá výsledky českého školství. Podle této zprávy by učitelé měli mít více příležitostí k rozvoji svých schopností prostřednictvím profesní spolupráce a sdílení nejlepší praxe. Podle doporučení již zmiňované společnosti by se mělo jednat o sdílení příkladů nejlepší praxe z nejvýznamnějších oblastí pedagogické práce, včetně způsobů a metod výuky, plánů vyučovacích hodin, výukových materiálů, testů a příkladů. Vzdělávání formou spolupráce mezi učiteli může probíhat osobním setkáním nebo zprostředkovaně,
23
Strategie celoživotního učení ČR [online]. 2007 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: < http://www.nuov.cz/koncept/strategie-celozivotniho-uceni-cr>.
19
například přes internet.24 Zamyslíme-li se, je v tomto dokumentu naznačena forma dalšího vzdělávání a je doporučeno zapojení a využívání internetu. Internet můžeme používat nejen na klasických stolních počítačích, ale možnost používat internet nám dávají i mobilní technologie.
2.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků 2.2.1 Vymezení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků V oblasti vzdělávání je mimořádná pozornost věnována práci učitelů. Do souvislosti je dávána kvalita učitele a výsledky žáků. „Kvalita vzdělávacího systému nemůže přesáhnout kvalitu svých učitelů.“25 Další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále DVPP) je systematický, nepřetržitý a koordinovaný proces, který trvá celou dobu učitelovy profesní dráhy26. Podle této definice chápeme DVVP jako součást profesního a osobnostního rozvoje učitele. Další vzdělávání pedagogických pracovníků navazuje na počáteční vzdělání, které je realizováno mateřskými, základními, středními, vyššími odbornými a vysokými školami. Podle Kohnové na toto vzdělávání navazuje, rozvíjí je a doplňuje ho. DVPP je součástí profesního rozvoje, společně se sebevzděláváním a praktickými pedagogickými činnostmi. Jednotlivé součásti profesního rozvoje se doplňují.27 Podle Mužíka28 DVPP směřuje k profesnímu růstu a k rozvoji profesních kompetencí každého pedagoga. Z toho důvodu jsou pedagogy využívány jak všeobecné kurzy, tak kurzy specializované, které odpovídají potřebám jednotlivých profesních skupin pedagogů. Pro DVPP je na rozdíl od ostatních složek profesního rozvoje specifický jeho institucionální charakter. Kohnová DVPP definuje jako: „institucionalizované, na různých úrovních koncipované a řízené vzdělávání skupin učitelů v praxi, zaměřené na rozvoj vzdělávání a rozvoj školy jako instituce“. Jinými slovy o DVPP říká, že sehrává
24
McKinsley&Copany, Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. [online]. 2010 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: < http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/2010_09_02_McKinsey&Company_Klesajici _vysledky_ceskych_zakladnich_a_strednich_skol_fakta_a_reseni.pdf >. 25 McKinsley&Copany, Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. [online]. 2010 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: < http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/2010_09_02_McKinsey&Company_Klesajici _vysledky_ceskych_zakladnich_a_strednich_skol_fakta_a_reseni.pdf >. 26 KOHNOVÁ, J., Další profesní vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj, s. 59. 27 KOHNOVÁ, J., Další profesní vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj, s. 59. 28 MUŽÍK, J., Profesní vzdělávání dospělých, s. 154.
20
velmi důležitou roli v prosazování změn, které vedou k transformaci školství. Podle Lazarové29 má DVPP jasný cíl a může být realizováno prostřednictvím široké škály forem a modifikací.
2.2.2 Klasické formy a metody dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků V DVPP je využívána široká paleta aktivit, které mají rozdílný charakter obsahů, forem a náročnosti. Není možné stanovit pořadí významnosti jednotlivých druhů DVPP. Na výběr vzdělávací akce má vliv několik faktorů, které rozhodují o kvalitě akce. Mezi ně patří: obsah vzdělávání, forma vzdělávání, vzdělávací metoda, umístění vzdělávací akce, časový rozvrh, délka vzdělávací akce a načasování akce. Pro pedagogy bývá rozhodující i atmosféra na vzdělávacích akcích. Forma vzdělávání představuje určitý rámec výuky, jeho stavbu a vnější uspořádání vzdělávacího procesu.30 Z hlediska forem Mužík uvádí pět druhů dalšího vzdělávání:31
Otevřený vzdělávací program, který umožňuje vzdělávání menšího počtu pedagogů. Pedagogové v rámci studia mohou své zkušenosti srovnávat mezi sebou a své problémy posuzovat ze širšího úhlu pohledu.
Vzdělávací program na zakázku Obsah výuky je přesně vymezen na základě identifikace vzdělávacích potřeb. V programu se vzdělávají zpravidla pedagogové z jedné školy
E-learningový vzdělávací program E-learning do vzdělávání přináší mnoho výhod. Tento typ vzdělávání bude popsán ještě dále
Samostudium Jedná se o informální typ vzdělávání, který vychází z vlastní iniciativy, zájmu a potřeb.
Blended learning
29
LAZAROVÁ, B., Cesty dalšího vzdělávání učitelů, s. 20. PALÁN, Z.; LANGER, T., Základy andragogiky, s. 151. 31 MUŽÍK, J., Profesní vzdělávání dospělých, s. 158. 30
21
Kombinací prezenční formy vzdělávání a e-learningu jsme se již zabývali. Tento typ vzdělávání bývá často využíván. Pojem forma a metoda vzdělávací akce bývá autory různě zaměňován.32 Pro Palána a Langera znamená forma vnější organizační uspořádání vzdělávací akce, zatímco metoda představuje konkrétní nástroje, které jsou využitelné v konkrétním vzdělávání.33 Klasifikace metod je poměrně složitá. Pojem další vzdělávání je nejčastěji spojován s mimoškolními a školními vzdělávacími akci. Rozdělení vzdělávání podle místa vzdělávací akce jsme si uvedli v kapitole 2.1.5 Metody vzdělávání podle místa. Jiným rozdělením je klasifikace z hlediska aktivity:
přednáška;
seminář;
školení;
kurz;
výcvik;
dílna.
Přednáška a školení představují krátkodobý a jednorázový způsob vzdělávání, při kterém nám přednášející předává informace k danému tématu. V případě přednášky je téma poměrně úzce vymezené. Školení je zpravidla zaměřeno na metodiku práce a nové informace týkající se postupů a předpisů. Obě formy mají stejný cíl a tím je získávání informací a rozšiřování vědomostí. Aktivita a kreativita je u obou forem na straně přednášejícího. Naopak větší aktivita ze strany účastníků je předpokládaná v případě,že vzdělávací akce probíhá jako seminář, kurz, výcvik a dílna. Semináře a kurzy můžeme charakterizovat jako jednorázové, střednědobé, ale i dlouhodobé či navazující akce. Semináře jsou obvykle konkrétně zaměřené, jejich témata jsou z oblasti didaktiky, pedagogicko-psychologických otázek nebo poradenství. Kurzy se orientují na úzce specifikované téma. Účastí na semináři si můžeme rozšířit znalosti a získat informace a zkušenosti diskusí a reflexí. Naopak kurzem získáme konkrétní dovednosti a naučíme se postupy. Největší aktivita účastníků je očekávána u výcviku a dílny. Výcvik je dlouhodobá a opakující se akci, která bývá zakončená zkouškou. Výcvik si klade za cíl 32 33
Srov. LAZAROVÁ, B.; MUŹÍK, J.; PALÁN, Z.; LANGER, T. PALÁN, Z.; LANGER, T., Základy andragogiky, s. 152.
22
rozvíjet konkrétní sociální dovednosti pomocí animací a falicitace, často bývá využívána podpora nácviku nebo prožitková cvičení. Dílny probíhají jako krátkodobé, jednorázové akce. Jsou monotématické a sledují konkrétní pracovní postupy, aby se účastníci dílen naučili konkrétní pracovní postupy.34 Učitelé se v průběhu své profesní kariéry setkávají s různými aktivitami, které podporují jejich profesní růst. Pro učitele jsou často samozřejmostí, a proto si neuvědomují jejich přínos pro svou práci. Z toho důvodu je ani nepovažují za aktivitu dalšího vzdělávání. Příkladem mohou být konzultace s kolegy nebo kolegiální hospitace. Podpořit kromě již zmiňovaných tradičních forem DVPP další formy profesního rozvoje pedagogických pracovníků si klade za jeden z cílů Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011 – 2015.35 Novými formami v tomto dokumentu rozumíme formy, které jsou založené na individuálních potřebách pedagogických pracovníků a také zahrnují cílenou metodickou pomoc a vzájemné učení (mentoring, koučování, hospitace atp.). Programy DVPP jsou vytvářeny jako systematický a utříděný celek. Jejich tvorba je ovlivňována nejen rozdílnými názory odborníků na rozvoj potřebných kompetencí pedagogů, ale i omezenými finančními zdroji, které mohou školy věnovat na DVPP. Za významný faktor při tvorbě programů DVPP je považováno spolurozhodování pedagogů. Požadavky pedagogů však nejsou vždy v souladu s požadavky vzdělávací politiky. Dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků chybí v současné době ucelený systém, který by byl transparentní a měl dostatečnou státní finanční podporu.36 Tento názor jednoznačně vede i ve výsledcích otázky týkající se podpory učitele ke zvýšení profesionality v kampani Česko mluví o vzdělávání. 37 Tlak omezených finančních prostředků nutí vedení škol k plánování rozvoje pracovníků a ke snaze o jejich efektivní využívání, hraje zde ovšem i důležitou úlohu legislativní hledisko.38 Vzdělávací instituce se chovají tržně, a přestože je široká nabídka, dostatečný přehled o 34
LAZAROVÁ, B., Cesty dalšího vzdělávání učitelů, s. 20 – 23. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015) [online]. 2011 [cit. 201301-20]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/vzdelavani/strategicke-a-koncepcni-dokumentycerven-2009>. 36 LAZAROVÁ, B., Cesty dalšího vzdělávání učitelů, s. 71. 37 Česko mluví o vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na WWW: . 38 EGER, L. Jak plánovat rozvoj a vzdělávání pracovníků [online]. Praha: 2011. [cit. 2013-02-11]. Dostupné na WWW: . 35
23
vzdělávacích akcích a jejich kvalitě není. Zpřehlednit současný systém DVPP a určit jasná pravidla, která budou závazná pro poskytovatele vzdělávání i samotné pedagogy, si klade za cíl již zmiňovaný Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011 – 2015.39
2.2.3 Legislativní vymezení DVPP Školský zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů ukládá řediteli školy povinnost vytvářet podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Na školský zákon navazuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoPP), který konkretizuje povinnosti ředitele v oblasti prohlubování kvalifikace pedagogických pracovníků a v oblasti organizace tohoto vzdělávání. Ředitel školy musí na základě zákona vydat plán dalšího vzdělávání a to po projednání s příslušným odborovým orgánem a s ohledem na vzdělávací potřeby pedagoga a potřeby a možnosti školy. Dále je v ZoPP v § 24 zakotvena povinnost obnovovat, upevňovat a doplňovat si kvalifikaci. Zákon stanovuje pedagogickým pracovníkům povinnost dalšího vzdělávání. V zákoně jsou rozlišeny jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků. Pro naši práci bude postačující používání pojmu pedagog nebo učitel. Formy dalšího vzdělávání jsou v zákoně členěny na:
Institucionální vzdělávání – do tohoto vzdělávání je zahrnuto vzdělávání prostřednictvím
akreditovaných
vzdělávacích
zařízení
a
vzdělávání
organizované prostřednictvím vysokých škol;
Samostudium. Pro samostudium zákon stanoví pro pedagogického pracovníka 12 pracovních dnů volna. Pedagogický pracovník si sám volí formu samostudia. Zároveň si sám vybírá i materiál, z kterého bude čerpat. Ke samostudiu je zpravidla užíváno studium odborných časopisů a odborných materiálů. Pedagogové využívají odborné knihy z knihoven. Často je ke studiu využíván internet, který umožňuje jak studium elektronických zdrojů, tak studium elearningové.
39
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015) [online]. 2011 [cit. 201301-20]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/vzdelavani/strategicke-a-koncepcni-dokumentycerven-2009>.
24
Druhy a podmínky institucionálního vzdělávání stanoví vyhláška č. 317/2005 Sb o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve změně pozdějších předpisů. Touto vyhláškou jsou stanoveny druhy a podmínky DVPP a způsob jeho ukončení.. Z ustanovení ZoPP dále vyplývá, že dalším vzděláváním se rozumí:
Zvýšení kvalifikace nebo také její získání případně rozšíření. Zároveň nesmíme opominout fakt, že účast na dalším vzdělávání, kterým si pracovník zvyšuje svoji kvalifikaci, je právem pedagogického pracovníka.
Prohlubování kvalifikace nebo její obnovování, upevňování a doplňování. V tomto případě je účast pedagogického pracovníka.
na dalším vzdělávání povinností každého
40
Na základě tohoto vymezení dělíme DVPP do tří skupin, jak nám říká ustanovení § 1 této vyhlášky:
studium ke splnění kvalifikačních předpokladů;
studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů;
studium k prohlubování odborné kvalifikace. První dva druhy znamenají vždy zvýšení kvalifikace. Do studia ke splnění
kvalifikačních předpokladů patří studium v oblasti pedagogických věd, studium pedagogiky, studium pro asistenty pedagoga, studium pro ředitele škol a školských zařízení a studium k rozšíření odborné kvalifikace. Tato forma dalšího vzdělávání se uskutečňuje na vysoké škole nebo v zařízeních dalšího vzdělávání. Na rozdíl od vzdělávání, které bylo zmiňováno v předchozím odstavci, je studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů nezbytné v případech, kdy je vyžadováno předpisem pro postup v kariérním systému a k výkonu specializovaných činností. Toto vzdělávání zahrnuje studium pro vedoucí pedagogické pracovníky, studium pro výchovné poradce a studium k výkonu specializovaných činností. Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky a studium pro výchovné poradce se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole, studium k výkonu specializovaných činností lze realizovat jak v rámci celoživotního vzdělávání na vysoké škole, tak i v zařízení dalšího vzdělávání pedagogů mimo vysoké školy. 40
Stejné dělení dalšího vzdělávání najdeme i v zákoníku práce (zákoně č. 262/2006 Sb.) v §141 a §142.
25
Studium k prohloubení kvalifikace je tím druhem dalšího vzdělávání, jehož absolvování je pedagogům uloženo jako povinnost.41 Ve vyhlášce je toto studium označeno jako průběžné vzdělávání. Formy průběžného vzdělávání jsou zejména účast na kurzech a seminářích. Účast na kurzu a semináři může ředitel pedagogům nařídit. Délka trvání vzdělávacího programu průběžného vzdělávání je minimálně čtyři vyučovací hodiny. Průběžné vzdělávání může probíhat v mnoha formách. Může být realizováno prezenční, kombinovanou i distanční formou.
2.2.4 Historický vývoj DVPP Význam dalšího vzdělávání učitelů byl poznán již před několika sty lety. Proto se podíváme, jak se další vzdělávání vyvíjelo. Vzdělávání pedagogických pracovníků má v českých zemích dlouhou tradici. Okolo roku 1775, v dobách vlády Marie Terezie, vznikly první preparandy (školy pro přípravu učitelů). Po absolvování studia na těchto školách následovala roční praxe na pozici pomocníka učitele.42 Poté mohl pracovník složit učitelskou zkoušku. Další vzdělávání neexistovalo. Základy pedagogické profese vznikly v souvislosti s budečským ústavem ve čtyřicátých letech 19. století. Tento ústav vznikl zásluhou K. S. Amerlinga a jedním z jeho úkolů bylo vzdělávat i učitele v praxi prostřednictvím učitelských konferencí. Z poznatků, které K. S. Amerling získal, vypracoval návrh reformy elementárního školství. 43 Přestože budečský ústav pracoval krátkou dobu, položil základy pedagogické procese a stal se tak důležitým mezníkem ve vývoji učitelské profese v České republice. Dalším důležitým mezníkem je rok 1869, kdy vychází školský zákon. Do té doby neustále sílí požadavek na vysokoškolské vzdělávání pedagogů. Je kladen důraz na postavení učitele ve společnosti. Zákon obsahuje řadu změn v základním školství. Na základě tohoto zákona je vytvořen nový typ středních odborných škol, který je určen ke vzdělávání pedagogů. Stále však přetrvávají názory na vzdělávání učitelů na vysokých školách k tomuto vzdělávání určených, jejichž cílem by bylo vybavit absolventa vědeckými poznatky a naučit ho tyto poznatky uplatňovat v praxi. V zákoně je samostatná kapitola, která je věnována dalšímu vzdělávání učitelů. Pro učitele jsou 41
Ukládá to ZoPP a zákoník práce. KASPER, T., KASPEROVÁ, D., Dějiny pedagogiky, s. 88. 43 KOHNOVÁ, J., Další profesní vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj, s. 33. 42
26
zřizovány knihovny. Učitelé se dále mají účastnit konferencí, na kterých si budou vyměňovat zkušenosti ze své práce. Pro další vzdělávání se budou učitelé účastnit kurzů k tomu určených. V současnosti bychom tyto kurzy hodnotili jako kvalifikační vzdělávání. Povinně budou učitelé studovat časopisy a knižní pedagogickou literaturu. V roce 1883 vychází novela školského zákona, která snižuje nároky na učitelskou profesi a tím snižuje i úroveň přípravného vzdělávání učitelů. Dalšího vzdělávání se právní úpravy netýkají.44 Dalším důležitým krokem v oblasti vzdělávání učitelů byl v roce 1921 vznik Školy vysokých studií pedagogických. Jednalo se o učitelskou vzdělávací instituci. Tato škola vznikla nejdříve v Praze a pak také v Brně. Cílem těchto institucí bylo poskytnout vzdělání na základě dvouletého vysokoškolského vzdělávacího programu. Další vzdělávání i nadále vychází ze zákona z roku 1869. V době první Československé republiky se na dalším vzdělávání učitelů významnou měrou podílejí učitelské organizace. Koncem třicátých let opět na důležitosti získává nutnost vysokoškolského vzdělání učitelů. Světová válka však vývoj a změny našeho školství zastavila. Po jejím skončení je zvýšený zájem o zaměstnání učitele. V říjnu 1945 je přijat dokument, který uzákoňuje vysokoškolské vzdělání pro učitele všech druhů a stupňů škol. Na něj navazuje dokument z roku 1946, na základě kterého jsou zřízeny pedagogické fakulty a je určena délka pedagogického studia, které může probíhat i dálkově.45. Důležitým přelomem v dalším vzdělávání učitelů je vznik Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského roku 1945. Úkolem tohoto ústavu je řídit činnost krajských a okresních pedagogických sborů, které se podílí na dalším vzdělávání pedagogů. V jejich činnosti pokračují krajské ústavy pro další vzdělávání, které vznikají v roce 1955. V roce 1959 vzniká 20 pedagogických institutů pro vzdělávání učitelů, které poskytují vzdělávání pro učitele prvního a druhého stupně základní školy. Další vzdělávání pedagogů je organizováno ústavy pro další vzdělávání. Po roce 1960 se objevuje postgraduální studium, které je novým typem studia na vysokých školách.
44
VÁŇOVÁ, R. Vzdělávání učitelů v českých zemích. In VALIŠOVÁ, A.; KASÍKOVÁ, H. (ed.) Pedagogika pro učitele, s. 29-31. 45 VÁŇOVÁ, R. Vzdělávání učitelů v českých zemích. In VALIŠOVÁ, A.; KASÍKOVÁ, H. (ed.) Pedagogika pro učitele, s. 39-41.
27
V roce 1977 je vydána Vyhláška, která sjednocuje systém dalšího vzdělávání všech pedagogů a výchovných pracovníků z různých typů škol. Do roku 1989 jsou vytvořeny podmínky, struktura a instituce dalšího vzdělávání učitelů. K velkým změnám v systému DVPP dochází v roce 1991, kdy jsou zrušena zařízení pro další vzdělávání na všech úrovních. Později na základě zákona zřizuje MŠMT některá pedagogická centra na regionální úrovni. V letech 1992 – 1995 je postupně obnoveno na okresní úrovni další vzdělávání učitelů v celé republice.46 Tato zařízení vznikají nekoordinovaně, a proto nemají jednotný název ani strukturu. V roce 2004 je vytvořen nový Školský zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Oba tyto zákony upravují DVPP. Zároveň je uznána nová forma DVPPsamostudium. Do roku 2005 v České republice existuje 14 krajských pedagogických center, které jsou zřizované MŠMT. Poté dochází k transformaci systému DVPP a zrušení sítě pedagogických center. Následně vzniká Národní institut pro další vzdělávání (NIDV), který se stává nástupcem Pedagogického centra Praha a ostatních center ve všech krajích České republiky. Většina pracovníků z pedagogických center přechází do NIDV. Národní institut je státní zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků s celostátní působností. Oblast DVPP se vyznačuje vysokou rozmanitostí zpracovávaných témat, vzdělávacích forem i používaných metod. Tato rozmanitost určuje i rozsáhlou škálu institucí, která se na poskytování služeb DVPP podílejí. V této době se začínají do organizování DVPP zapojovat vysoké školy, jejich fakulty, katedry, ale i další organizace (např. střední školy a další školská zařízení). Na DVPP se začínají podílet i instituce jiných resortů, neziskové organizace a organizace komerčního typu.47 Všechny tyto instituce však musí být akreditovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
46
KOHNOVÁ, J., Další profesní vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj, s. 105. Výroční zpráva MŠMT z roku 2005, díl č.2 [online]. 2005 [cit. 2013-01-28]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy>. 47
28
2.2.5 Nové formy DVPP K učitelské profesi neodmyslitelně patří znalosti a dovednosti v práci s informacemi, a to v různých oblastech, směrech, úrovních a podobách. Moderní informační technologie jsou možností, jak další vzdělávání realizovat. S rozvojem informačních technologií a novodobých teorií učení se postupně objevuje celá řada forem dalšího vzdělávání. Mezi tyto nové formy můžeme podle Lazarové48 zařadit:
studium textů a různých dokumentů v elektronické podobě, které jsou dostupné na internetu;
e-learning a v rámci něj účasti v různých diskusních fórech;
mezinárodní návštěvy;
výměnné pobyty ve školách a aktivity realizované přímo ve škole;
aktivity založené na spolupráci v rámci školy;
akční výzkumy;
práce na projektech;
supervize;
hospitace;
m-learning.
Posledně jmenovanou formu dalšího vzdělávání jsme doplnili na základě současných trendů a budeme se této formě věnovat dále podrobněji.
2.3 M-learning 2.3.1 ICT ve vzdělávání Běžně se setkáváme s tím, že dnešní společnost je označována pojmem informační společnost. Tento termín vyjadřuje skutečnost, že naše společnost se snaží reflektovat rychlý rozvoj komunikačních a informačních technologií a možnosti, které tyto technologie nabízí. Máme tím na mysli zejména vytváření, přenos a uchovávání dat. Pojem informační společnost je často ztotožňována s pojmem společnost vědění. Vědění je v současnosti produkováno a distribuováno pomocí ICT. „Tyto technologie jsou infrastrukturou, která umožňuje přenos informací a znalostí a manipulaci s nimi.
48
LAZAROVÁ, B., Cesty dalšího vzdělávání učitelů, s. 19.
29
Dochází tak k paralelnímu růstu významu vědění a tím pádem i vzdělávání na straně jedné a ICT na straně druhé.“49 Vzdělávání podporované ICT se neustále rozvíjí a proměňuje, protože reflektuje jejich rozvoj. Vzdělávat se samozřejmě můžeme i bez moderních technologií, ale ICT jsou významným pomocníkem50. Moderní ICT jsou schopné pomoci vzdělávat velké skupiny lidí. Zároveň mohou pomoci snížit náklady na vzdělávání. Proto je důležité vytvářet takové vzdělávací programy, které budou využívat nových komunikačních technologií a umožní využít jejich obrovský potenciál. Moderní technologie mohou vzdělávání podporovat následujícími způsoby:
Fungují jako nástroj pro vytváření např. databází.
Vzdělávající může nejen prezentovat své názory a představy, ale zároveň vytvářet databáze.
Používají se jako informační nástroj pro získávání informací.
S pomocí moderních technologií může studující získat potřebné informace, porovnávat různé perspektivy a pohledy na věci.
Vytvářejí kontext pro činnosti např. prezentace.
Využití moderních technologií jako prostředí, které lze využít k prezentacím a simulacím. Prezentovat můžeme názory nebo problémy.
Vytvářejí prostředí pro vzdělávání prostřednictvím komunikace.
S pomocí moderních technologií můžeme vytvořit prostředí pro komunikaci a spolupráci s ostatními.
Fungují jako prostředí, které podporuje přemýšlení a reflexi.
Moderní technologie v tomto případě vystupují jako rovnocenný partner a vzdělávajícímu se snaží pomáhat vyjadřovat a podporovat. Moderní zařízení přinášejí nové využití pro vzdělávání, ale nejsou náhradou za klasickou výuku ve třídách. Stejně tak nejsou schopná zcela nahradit e-learning.
2.3.2 E-learning V současné době je běžnou a poměrně rozšířenou formou vzdělávání e-learning. E-learning má mnoho definic. Pojem označuje výuku, při které komunikační a 49 50
ZOUNEK, J., ŠEĎOVÁ, K., Učitelé a technologie – mezi tradičním a moderním pojetím, s. 11. ZOUNEK, J., ŠEĎOVÁ, K., Učitelé a technologie – mezi tradičním a moderním pojetím, s. 35.
30
informační technologie jsou prostředkem a zároveň prostředím studijního procesu. Kopecký51 rozlišuje dvě definice v širším a užším slova smyslu. V širším významu je elearning chápán jako jakékoli využívání informačních technologií ke zlepšení kvality a efektivity
vzdělávání.
V užším
smyslu
popisuje
e-learning
jako
vzdělávání
prostřednictvím počítačů. Další z definic uvádí Pedagogický slovník: „jde o takový typ učení, při němž získávání a používání znalostí je distribuováno a usnadňováno elektronickými zařízeními. Může zahrnovat ucelené učební kurzy nebo menší stavebnicové moduly.“52 E-learning
můžeme
psát
několika
variantami:
e-learning,
e-Learning,
eLearning.53 E-learning dává možnost zpřístupnit studium a studijní materiály velkému počtu studentů. Student se tak nemusí v danou dobu účastnit studia v posluchárnách, ale podle svého uvážení, podle nálady a chuti se může vzdělávat v jakoukoli dobu. Elektronické vzdělávání není omezeno prostorovou kapacitou. K tomu, abychom se vzdělávali za pomoci e-learningu, nepotřebujeme vzdělávací instituci. Ovšem důležitým předpokladem je, aby studující zvládal některé dovednosti při práci s informačními a komunikačními technologiemi:
instalace software;
práce s internetem;
CD-ROM;
instalace a obsluha hardware. Důležitým předpokladem je umět se učit. Podle M. Černochové54 e-learning
„není jen učení prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, ale zahrnuje i metody práce, komunikace a způsoby výměny informací k osvojení znalostí.“ Z toho tedy jasně vyplývá nutnost vlastnit počítač (v případě potřeby připojený na internet). Hroník rozlišuje e-learning podle interaktivy:
distribuce hotových materiálů;
získávání informací;
51
KOPECKÝ, K.., E-learning (nejen) pro pedagogy, s. 6. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J., Pedagogický slovník. 2009, s. 66. 53 Všechny tyto varianty psaní jsou běžně používané v odborné literatuře i v publicistických zdrojích. 54 ČERNOCHOVÁ, M. E-learning: očekávání, zkušenosti a skutečnost. In BENEŠ, P.; RAMBOUSEK, V.; FIALOVÁ, I. (ed.) Vzdělávání pro život v informační společnosti II, s.273. 52
31
spolupráce.55
Distribuce hotových materiálů se v prostředí webu prakticky neliší od powerpointové prezentace, studentům jsou předloženy hotové informace v různé podobě. Získávání informací pro studenta znamená, že musí vyvinout aktivitu. Nestačí procházet stránky a číst. Obsah je obohacen různými selftesty, doplňování probíhá výběrem z různých variant. Spolupráce zahrnuje možnost interaktivity. Student má možnost interaktivně vstupovat nejen s obsahem, ale i s dalšími studenty nebo lektorem. Existují různé virtuální třídy a diskuzní fóra. E-learning je sice chápán jako vzdělávací proces, ale z didaktického hlediska představuje novou didaktickou metodu, která využívá počítače a informační a komunikační technologie.56
2.3.3 Charakteristika m-learningu E-learning otevřel nové možnosti vzdělávání, ale s rozvojem mobilních technologií57 tradiční e-learning zastarává a musí se přizpůsobovat novým trendům. Postupně se mobilní telefony a ostatní mobilní technologie zdokonalily tak, že na nich mohou být používány aplikace, na které jsme před deseti lety potřebovali počítač. Dnes u sebe většina lidí nosí multimediální přístroje, které mají relativně velkou vnitřní paměť a nezanedbatelný výkon. Velká je také kapacita baterie, a proto není nutné být v dosahu napájecího zdroje. Zpravidla ho máme u sebe všude, např. ve frontách, u lékaře, při cestování, ale i ve chvílích volna. Všechny tyto situace mají jedno společné a tím je nevyužitý čas. Všude, kde na něco čekáme, máme dlouhou chvíli a nevyužitý čas považujeme za ztracený. V tyto okamžiky lze využít mobilní technologie. A využít je ke vzdělávání ve chvílích, kdy to dříve nebylo možné je velkým přínosem. M-learning můžeme chápat jako doplňkovou formu vzdělávání, která je založená na samostudiu a jejíž velkou výhodou je snadná dostupnost ve všech situacích. Nezbytností je aktivní a individuální práce studenta.
55
HRONÍK, F., Rozvoj a vzdělávání pracovníků, s. 196. BAREŠOVÁ, A., E-learning ve vzdělávání dospělých, s. 30. 57 Mobilní technologie lze charakterizovat, jako zařízení s možností připojení k internetu pomocí bezdrátového připojení nebo mobilních operátorů. V práci nebudeme rozlišovat pojmy mobilní technologie a mobilní zařízení, budeme je používat jako synonyma. 56
32
M-learning znamená využití mobilních technologií v procesu vzdělávání. Vznikl přibližně před osmi lety. „M“ ve slově m-learning je z anglickém slova „mobile“, který v překladu znamená mobilní, pohyblivý. M-learning lze psát podobně jako e-learning několika způsoby (viz. e-learning) a to: m-learning, mLearning, m-Learning.58 Vztah mlearningu a e-learningu znázorňuje obrázek č.1.
Obrázek 1 – Vztah e-learningu a m-learningu59
M-learning vyjadřuje „jakoukoli formu učení, ke které dochází prostřednictvím mobilních zařízení.“60 Počátek m-learningu je podmíněn vývojem mobilních zařízení, které mohou být propojeny bezdrátovými technologiemi a využívány jako nástroj pro získávání informací. Na m-learning můžeme stejně jako na e-learning pohlížet ze dvou pohledů. Užší vymezení nám říká, že m-learning je použití mobilních technologií při e-learningovém vzdělávání. Nejčastěji se jedná o přístup k již fungujícímu e-learningu (na internetu), vznikají však i výukové materiály, které jsou přímo určené pro použití přes mobilní technologie. Širší vymezení považuje za mlearning již případ, kdy např. mobilní telefon použijeme k vyhledávání slovíček nebo poslech mluveného slova na cestách pro výuku cizích jazyků. Mobilní technologie nám nabízejí širokou škálu možností k individuálnímu učení. Na internetu je přístupná celá řada různých zdrojů vědění, například elektronické knihy, časopisy, databáze, 58
V naší práci budeme používat nejběžnější způsob psaní m-learning. Zdroj: upraveno podle What is mobile learning? [online]. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: < http://mobileben.wordpress.com/2010/06/02/what-is-mobile-learning/>. 60 HERRINGTON, J. et al., New Technologies, New Pedagogies: Mobile Learning in Higher Education. [online]. Wollongong : University of Wollongong, 2009. [cit. 2013-02-27]. Dostupné na: . 59
33
encyklopedie, blogy, zpravodajské portály, odborné a populární weby na různá témata. Tato práce bude pracovat se širším vymezením m-learningu.
2.3.4 Formy m-learningu Stejně jako v e-learningu můžeme i při m-learningu rozlišovat dvě formy studia:
offline;
online. Offline forma nevyžaduje, aby při tomto vzdělávání bylo mobilní zařízení
připojeno k internetu. Vzdělávací obsah máme uložen v paměti mobilního zařízení nebo na některém z paměťových nosičů. Příkladem offline formy je výuka slovíček nahraných na MP3 zařízení. Online forma představuje vzdělávání, které vyžaduje připojení některého z mobilních technologií k počítačové síti. Může se jednat jak o lokální internetovou síť (intranet), tak o globální počítačovou síť (internet). V obou těchto případech má studující přístup k vzdělávacím materiálům (digitální skripta, elektronické texty, fotogalerie, archivy apod.). Kopecký61 rozlišuje online formu ve dvou podobách:
Synchronní, která je charakterizována tím, že vyžaduje neustálé připojení k internetu a přítomnost studujících a tutorů ve stejném časovém rámci. Příkladem synchronní podoby je textová diskuse v reálném čase nazývaná chat a chatu velmi podobný instant messaging ICQ.
Asynchronní
podobu
m-learningu
můžeme
popsat
jako
komunikaci, při které nejsou účastníci přítomni v daném okamžiku a zanechávají si zprávy nebo e-maily. Komunikace je v elektronickém vzdělávání velmi důležitým prvkem, který oživuje prostředí elektronických kurzů. Mobilní technologie umožňují vzájemnou spolupráci, komunikaci a přístup k informacím po celém světě. Podílejí se na interaktivním učení. Podle Attewella, Savill-Smith a Steada62 mobilní technologie umožňují spojení pro stahování a posílání souborů prostřednictvím mobilních sítí 61
KOPECKÝ, K.., E-learning (nejen) pro pedagogy, s. 9. ATTEWELL, J.; SAVILL-SMITH, C.; STEAD, G. Mobile learning in praktice. Piloting a mobile learning teachers toolkit in further education colleges. [online]. 2006 [cit. 2013-02-22]. Dostupné na WWW: . 62
34
bez ohledu na místo, kde právě působí. Studující využívá aplikace, které podporují výuku, a získává tak informace týkající se jeho vzdělávání (např. informace o výuce).
2.3.5 M-learning v DVPP Pro vzdělávání pomocí m-learningu je třeba mít potřebné technické vybavení, v tomto případě vlastnit některou z mobilních technologií (mobilní zařízení s připojením k internetu), a potřebné textové a výukové programy (software, někdy nazývané teachware). Neméně důležitá je minimální znalost základních činností s mobilními technologiemi. Pro využití m-learningu v dalším vzdělávání je nezbytná i motivace. Zároveň se často stává, že mnoho učitelů používá m-learning, aniž by si uvědomovalo, že se jedná o vzdělávání pomocí mobilních technologií. Z toho vyplývá, že je potřebné mít alespoň částečné povědomí a základní informace o tom, co je m-learning. M-learning je možné využívat v DVPP a to jak v institucionálním vzdělávání, tak v samostudiu. Účelem m-learningu není nahradit klasické vzdělávání. M-learning si klade za cíl zvýšit význam vzdělávání. Nabízí nám totiž možnost rozšířit způsoby vzdělávání a rozšířit přístup k informacím, ale nejen je využívat, ale současně je i sdílet a předávat. M-learning patří mezi současné trendy ve vzdělávání a využít jej v dalším vzděláváním pedagogů je pro učitele na pozici vzdělávajícího velmi výhodné. Nemusí být v danou dobu v učebně. Není třeba, aby cestoval na místo vzdělávací akce, současně odpadají náklady na cestovné. Jak můžeme mobilní technologie využívat ve vzdělávání, lze rozdělit do čtyř úrovní:
První úroveň zahrnuje využití základních aplikací v mobilních zařízeních, jako jsou kalendář, kontakty, úkoly a poznámky. Studující je izolován a případná komunikace je pouze asynchronní.
Druhá úroveň obsahuje využívání přístupu k lokálním databázím přes mobilní zařízení (např. synchronizací se stolním počítačem).
Třetí úroveň znamená využívání mobilních knihoven a síťových databází.
35
Čtvrtá úroveň je nejvyšší úroveň, která je zaměřena na využití komunikačních nástrojů a to jak synchronně (chat, ICQ), tak i asynchronně (e-mail). V této úrovni je samozřejmé, že data jsou sdílená a je vyžadována spolupráce.63 Pojem m-learning zahrnuje v podstatě jakékoli využití mobilních technologií
ve výuce. Jeho konkrétní podoba závisí zejména na stanovených cílech výuky a na vzdělávacích potřebách studujícího. Krátkodobá podoba výuky má jiné požadavky než dlouhodobé odborné vzdělávání. Pro krátkodobou výuku se v m-learningu často používá offline vzdělávání. Aplikaci, kterou chceme využít k výuce, si stáhneme do mobilního zařízení. Potom již není nutné připojení mobilního zařízení k internetu. Velkou příležitostí v DVPP je využití mobilních zařízení pro výuku cizích jazyků. Výhodou je, že pedagog může studovat, kdykoliv má volnou chvíli. Nejčastěji je využívána výuka slovíček. Vzdělávající se má možnost si slovíčka podle potřeby zopakovat. Existují programy pro výuku slovíček, které jsou schopny vybrat slovíčka pro vzdělávajícího se těžko zapamatovatelná a ta pak jsou častěji nabízená. Tato aplikace se jmenuje Super Memo.64 Další možnost nabízí elektronický slovník. Studující může mít veškerá slovíčka u sebe a nepotřebuje klasické knihy. Databázi může podle potřeby rozšiřovat. Někdy mohou být elektronické slovníky ozvučené a mohou mít zabudované zkoušecí mechanismy. Součástí mobilních zařízení jsou také aplikace určené pro zábavu. Tyto multimediální aplikace můžeme využívat i ke vzdělávání. Pomocí nich lze přehrávat hudba nebo videa. Ke vzdělávání je můžeme použít k poslechu cizojazyčných nahrávek.
2.3.6 Mobilní technologie Pro mobilní technologie je charakteristická malá hmotnost těchto zařízení a vlastní zdroj energie (baterie), které zajišťují snadnou přenositelnost. Je třeba zmínit, že mobilní zařízení se liší stupněm mobility. Mobilita zařízení závisí na několika faktorech. Mezi tyto faktory zařazujeme rozměry přístroje, jeho hmotnost a výdrž baterie. Existují zařízení s velmi nízkým stupněm mobility, dají se sice bez problémů přenášet, ale není je možné v případě potřeby ihned začít používat. Mezi tato zařízení
63
ISVS:CZ. Nová míza e-learningu 2. díl [online]. 2007 [cit. 2013-02-25]. Dostupné na WWW: < http://old.isvs.cz/vzdelavani/nova-miza-e-learningu-2-dil.html?tisk=ano>. 64 FOJTÍK, R. Využití mobilních počítačových prostředků ve výuce. [online]. Ostrava. [2009]. [cit. 201301-14]. Dostupné na WWW: .
36
patří například notebook. Naopak máme zařízení, která mají velmi vysoký stupeň mobility. Můžeme je mít neustále u sebe, není problém na nich začít kdykoli pracovat. Mezi zařízení s velmi vysokým stupněm mobility patří například kapesní počítače. Jiný pohled na mobilní technologie a jejich využití ve vzdělávání nám nabízejí Zounek a Sudický. 65 Uvádějí pedagogickou typologii vzdělávacích online technologií.66 Základní kategorií jsou online nástroje, poté následují online systémy pro podporu vzdělávání, další kategorií je skupina prostředků nesoucích vzdělávací obsah a poslední, nejvyšší kategorií, jsou mobilní technologie. Podle tohoto rozdělení je vymezujícím faktorem funkce. Vzdělávání pomocí mobilních technologií je možností, jak využívat ostatních online technologií. Můžeme zhruba říci, že každá následující kategorie v sobě zahrnuje veškeré podskupiny kategorie předešlé. Z toho nám tedy vyplývá, že v mlearningu využíváme online nástroje, online systémy pro podporu vzdělávání a prostředky nesoucí obsah. Při činnostech s mobilními technologiemi nejvíce využíváme tzv. online nástroje. Online nástroje charakterizují Zounek a Sudický67 jako „webové aplikace, pro které je určující jedno základní použití, nebo soubor několika souvisejících, úzce zaměřených funkcionalit.“ Online nástroje dělíme podle jejich účelu a cíle, rozhodující je, jak jsou zapojeny ve vzdělávacím procesu. Máme pět skupin online nástrojů: nástroje podporující komunikaci a spolupráci, nástroje pro tvorbu a prezentaci, nástroje pro administraci, nástroje pro personalizované učení a nástroje umožňující hodnocení a zpětnou vazbu. Online systémy pro podporu vzdělávání jsou virtuální prostředí, ve kterých je integrováno velké množství online nástrojů. Nejznámějším prostředím je LMS prostředí. Prostředky nesoucí obsah jsou výjimečnou kategorií, protože zahrnují hotové objekty, jako jsou učební objekty, animace, hry, simulace a e-booky. E-booky neboli knihy v elektronické podobě, jsou specifické soubory určené pro čtení68 na e-book čtečkách (viz kapitola Ostatní zařízení).
65
ZOUNEK, J.; SUDICKÝ, P. E-learning: učení (se) s online technologiemi. s. 59-60. Pojem technologie je chápán ve smyslu online softwaru, který je možno využít ve vzdělávání. 67 ZOUNEK, J.; SUDICKÝ, P. E-learning: učení (se) s online technologiemi. s. 61. 68 LIŠKA, V.; ZACPAL, J., Moderní prostředky elektronického vzdělávání (M-learning, E-book), s. 23. 66
37
2.3.7 Mobilní zařízení pro m-learning Dále se budeme věnovat mobilním zařízením, která můžeme používat k mlearningu. Jednotlivá zařízení si vyjmenujeme a postupně je budeme charakterizovat. Nejedná se o stoprocentní výčet těchto zařízení, protože v současnosti se vývoj nových technologií velmi rychle rozšiřuje. Mobilní zařízení je podle Fojtíka69 možné rozdělit do tří skupin:
notebooky v různých variantách, kapesní počítače a skupina
jednoúčelových zařízení a komunikačních přístrojů. Svoboda70 mobilní zařízení dělí do čtyř skupin. Čtvrtá skupina vznikla rozdělením třetí skupiny na mobilní telefony a ostatní zařízení. My si mobilní zařízení rozdělíme do pěti skupin. Tablety budou samostatnou skupinou. Mobilní zařízení klasifikujeme do pěti skupin:
notebooky v různých variantách;
tablety;
kapesní počítače;
mobilní telefony a komunikátory;
ostatní zařízení.
2.3.7.1
Skupina - notebooky
Skupina obsahuje notebooky v různých variantách. Tato zařízení jsou, jednoduše řečeno, přenosné počítače. Můžeme to říci na základě podobnosti s klasickým stolním počítačem, od kterého se neliší funkčností ani výkonem. Mezi první přenosné počítače patří laptopy. V této skupině najdeme ještě klasické notebooky a UMPC.
Laptop patří mezi první přenosné počítače. Název pro laptop je odvozen z možnosti použit počítač na kolenou (laptop = na klín). 71
Notebook je přenosný počítač s rozměry A4, odtud je i odvozen jeho název (Notebook z angl. pův. poznámkový blok). Notebooky používáme na stejné úlohy jako stolní počítače (desktopy). Notebooky mají zabudované komponenty,
69
FOJTÍK, R. Využití mobilních počítačových prostředků ve výuce. [online]. Ostrava. [2009]. [cit. 201301-14]. Dostupné na WWW: . 70 Kurz: M-learning – využití mobilních technologií ve výuce. [online]. Praha Metodický portál RVP: 2011. [cit. 2013-12-01]. Dostupné na WWW: . 71 CNEWS.CZ. Jak definovat označení přenosých počítačů? [online]. 2011 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/jak-definovat-oznaceni-prenosnych-pocitacu>.
38
které poskytují srovnatelné funkce jako u stolních počítačů.72 Některé komponenty u notebooků jsou vytvořeny tak, aby zvládaly vyšší nároky, které jsou na ně vyvíjeny z důvodu přenositelnosti (např. musí mít nízkou spotřebu energie a zároveň odolávat otřesům).
Obrázek 2 – Notebook ( například HP ProBook 4340)73
UMPC (Ultra-mobile PC) jsou menší než subnotebooky. UMPC je malou verzí počítače ovládaného perem s použitím dotykové obrazovky a klávesnicí. Rozměry displeje jsou v rozmezí od 12,7 až 17,8 cm. Jasnou hranici mezi subnotebooky a UMPC však bychom těžko hledali74.
Obrázek 3 – UMPC (například HTC Shift)75
72
CNEWS.CZ. Jak definovat označení přenosých počítačů? [online]. 2011 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/jak-definovat-oznaceni-prenosnych-pocitacu> 73 Zdroj: TSBOHEMIA.CZ. Notebooky [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: < http://interlink.tsbohemia.cz/hp-probook-4540s-h4q89es-bcm-_d152217.html>. 74 CNEWS.CZ. Jak definovat označení přenosých počítačů? [online]. 2011 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/jak-definovat-oznaceni-prenosnych-pocitacu>. 75 Zdroj: MOBILETECHREVIEW.COM. UMPC reviews [online]. 2008 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: .
39
2.3.7.2
Skupina – tablety
Tato skupina je speciální kategorie notebooků, které jsou mezistupněm mezi notebookem a kapesním počítačem76.
Tablet PC. Jedná se o jednoúčelový přenosný počítač s vysokou výdrží baterie a s dotykovým displejem. Má menší rozměry než notebook. Displej lze odpojit od klávesnice nebo otočit. Potom můžeme s tabletem pracovat i ve stoje bez opory. Přístroj ovládáme klávesnicí, pomocí myši a nebo speciálním perem – stylusem.
Obrázek 4 –Tablet (například Apple iPad)77
Tablety a notebooky jsou si svými výhodami a nevýhodami velmi podobné, často bývají zařazovány do jedné skupiny. Výhody notebooků a tabletů -
srovnatelné s klasickými stolními počítači, ať se jedná o výkon, operační systém nebo aplikace;
-
možnost přenášet z důvodu nízké hmotnosti, malých rozměrů a vlastního zdroje;
-
jsou kompatibilní se stolními počítači.
Nevýhody notebooků a tabletů -
nemají tak nízkou hmotnost, aby byly vhodné k častému přenášení;
-
nejsou vhodné k okamžitému použití, poměrně dlouhou dobu trvá, než se notebook spustí a je připraven k použití.
76
TSBOHEMIA.CZ. Tablety [online]. 2012 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://interlink.tsbohemia.cz/pocitace-notebooky-servery-tablety_c11579.html>. 77 Zdroj: CNEWS.CZ. Jak definovat označení přenosých počítačů? [online]. 2011 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/jak-definovat-oznaceni-prenosnych-pocitacu>.
40
2.3.7.3
Skupina - kapesní počítače
Tato zařízení mají malé rozměry („do kapsy“) a jsou vytvořena pro okamžité použití. Uživatel je může mít neustále u sebe, protože jsou energeticky nenáročné. Zároveň je lze jednoduše rozšiřovat přidáváním požadovaného hardwaru a softwaru. Do této skupiny kromě kapesních počítačů zařazujeme digitální organizéry a databanky. Kapesní počítače nejsou výkonné jako notebooky, ale z hlediska mobility mají mnoho výhod. Nejdůležitější jsou organizační funkce (organizování času, plánování činností), které mají kapesní počítače zejména PDA velmi dobře propracované. V současné době se výrobci snaží přidávat do kapesních počítačů modul pro kapesní telefonování. Nabízejí nám tak plně vybavené PDA, se kterým navíc můžeme telefonovat.
Databanky a digitální organizéry. Tato zařízení nejsou plnohodnotnými počítači, protože jim chybí možnost aktualizace a synchronizace s klasickými počítači a jinými zařízeními. Slouží pro jednoduchou práci s kontakty, schůzkami a úkoly.
PDA (personal digital assistant - osobní digitální pomocník) či palmtop je malý kapesní počítač, který ovládáme obvykle dotykovou obrazovkou a perem (které se nazývá stylus). Někdy bývají vybaveny klávesnicemi nebo k nim můžeme připojit speciální klávesničky. Původně měly PDA za cíl pomoci s organizováním času a kontaktů. PDA jsou výkonné a zvládají i přehrávání videa a velké množství dalších aplikací, např. často jsou využívány pro čtení e-booků. Mezi nejčastěji používané operační systémy na PDA patří Windows Mobile, PalmOS a Symbian OS. Pro kapesní počítače je velmi důležité, aby uměly komunikovat se stolními počítači, to znamená, aby umožňovaly jednoduchou a rychlou synchronizaci. Nezáleží na tom, jakým způsobem synchronizace probíhá. Zároveň je velmi důležité, aby kapesní počítače uměly komunikovat i s jinými zařízeními. V současné době je považujeme za zastaralé a z velké části je nahradily smartphony.78
78
MOBIL:CZ. PDA pod stromeček? Co jste to vlastně dostali? [online]. 2003 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < pda-pod-stromecek-co-jste-to-vlastne-dostali-fm0/aplikace.aspx?c=A031221_5248857_ostatni>.
41
Obrázek 5 – PDA (například Palm T/X)79
Smartbooky
je
označení
mobilních
zařízení,
která
tvoří
přechod
mezi smartphony a netbooky. Smartbooky nám poskytují funkce, které jsou typické spíše pro smartphony (například pro mobilní vzdělávání nám nabízí celodenní
výdrž
baterie).
Narozdíl
od
smartphonů
jsou
větší
a
mají plnohodnotnou klávesnici nebo dotykový displej.80
Obrázek 6 – Smartbook (například Sharp Netwalker)81
MID (Mobile Internet Device) jsou přístroje, které mají multimediální vlastnostmi a bezdrátový přístup k internetu. Tato zařízení jsou určena nejen
79
Zdroj: MOBILETECHREVIEW.COM. UMPC reviews [online]. 2008 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: . 80 CNEWS:CZ. Jak definovat označení přenosých počítačů? [online]. 2011 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/jak-definovat-oznaceni-prenosnych-pocitacu>. 81 Zdroj: CNEWS:CZ. Jak definovat označení přenosých počítačů? [online]. 2011 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/jak-definovat-oznaceni-prenosnych-pocitacu>.
42
pro poskytování zábavy, ale i informací. MID jsou větší než smartphone, ale menší než Ultra-mobile PC (UMPC). 82
Obrázek 7 – MID (například Archos 9)83
Do skupiny kapesních počítačů kromě výše zmiňovaných zařízení patří ještě pocket PC, MDA, XDA. Výhody kapesních počítačů -
z hlediska mobility je důležitá nízká hmotnost, malé rozměry a relativně dlouhá doba, po kterou přístroj vydrží po nabití pracovat;
-
můžeme používat všechny typy aplikací stejně jako na stolním počítači;
-
možnost komunikovat a synchronizovat data se stolním počítačem, ale i s ostatními přístroji jako je mobilní telefon, smartphone a jiné;
-
jednoduché ovládání;
-
po zapnutí nemusíme čekat, ale přístroj je ihned připraven k používání.
Nevýhody kapesních počítačů -
malé rozměry limitují rozlišovací možnosti displeje;
-
nízký výkon, menší než notebooky a stolní počítače;
-
nejsou vhodné pro zpracovávání objemnějších dokumentů.
2.3.7.4
Skupina – mobilní telefony a komunikátory
Tato zařízení se vyznačují velmi vysokým stupněm mobility, protože jsou velmi malých rozměrů. Uživatel je tak může mít kdykoli k dispozici. Z důvodu malých
82
CNEWS:CZ. Jak definovat označení přenosých počítačů? [online]. 2011 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/jak-definovat-oznaceni-prenosnych-pocitacu>. 83 Zdroj: CNEWS:CZ. Jak definovat označení přenosých počítačů? [online]. 2011 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/jak-definovat-oznaceni-prenosnych-pocitacu>.
43
rozměrů však tato zařízení mají poměrně nízký výkon a horší použitelnost pro vzdělávání. Také kapacita baterie omezuje použitelnost zařízení.
Smartphony se podobají mobilním telefonům, mají jen trochu větší rozměry. Smartphone nebo také tzv. chytrý telefon je telefon s operačním systémem, nejčastěji se jedná o operační systém Windows Mobile, Palm OS nebo Symbian OS. Smartphony mají mnoho aplikací, díky kterým je lze využít jako malé počítače, ale i komunikační zařízení.
Obrázek 8 – Smartphone (například LG Optimus Black)84
Mobilní telefony patří mezi nejrozšířenější zařízení pro m-learning. Mobilní telefon vlastní prakticky každý, a proto by jeho využití pro m-learning bylo ideální. Mobilní telefony však mají určitá technická omezení.85 Pro m-learning nemůžeme použít kterýkoli mobilní telefon, protože některé mobilní telefony mají jen základní funkce a v tom případě bychom se při jejich používání museli omezit na volání a posílání krátkých textových zpráv (SMS86
87
). Ale i v tomto
případě pro mobilní vzdělávání existují SMS kvízy. Kvalitnější mobilní telefony, které mají mnohem více funkcí, poskytují mnohem bohatší nabídku výukových metod při m-learningu.
84
Zdroj: MOBIL:CZ. Katalog mobilů [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: <. http://mobil.idnes.cz/katalog.aspx>. 85 LIŠKA, V.; ZACPAL, J., Moderní prostředky elektronického vzdělávání (M-learning, E-book), s. 12. 86 z anglického Short message service, služba krátkých textových zpráv, obvyklý rozsah je 160 znaků (140 bajtů) 87 MOBIL:CZ. SMS zprávy jsou skutečným luxusem. I za korunu jsou předražené [online]. 2009 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://mobil.idnes.cz/sms-zpravy-jsou-skutecnym-luxusem-i-zakorunu-jsou-predrazene-pvh-/mob_tech.aspx?c=A090304_165203_mob_tech_hro>.
44
Obrázek 9 – Mobilní telefon (například Nokia Asha 203)88
Výhody komunikátorů a mobilních telefonů -
jedno zařízení má mnoho funkcí;
-
dostupnost pro každého;
-
jednoduché ovládání;
-
po zapnutí nemusíme čekat, ale přístroj je ihned připraven k používání.
Nevýhody komunikátorů a mobilních telefonů -
malé rozměry omezují zobrazení na displeji;
-
omezená možnost pracovat s dokumenty;
-
horší ovládání je dáno malými rozměry mobilního zařízení;
-
větší spotřeba energie vyžaduje častější nabíjení přístroje.
2.3.7.5
Skupina – ostatní zařízení
Do této skupiny zařazujeme zařízení, které mají zpravidla jen jednu funkci použití. Mezi tato zařízení patří MP3 přehrávače, iPody, USB flash disky, přenosné videohry a E-book čtečky.
MP3 přehrávače – umožňuje přehrávání hudby a zvukových souborů. Některé přehrávače mají integrovaný hlasový záznamník a nahrávání.
iPod je multimediální přehrávač obrazu, audia a videa. Jedná se o pokročilejší verzi MP3 přehrávače. Může být použit jako velkokapacitní paměťové zařízení. Velkou nevýhodou je, že poskytuje jednosměrnou komunikaci, chybí možnost interaktivity.
88
Zdroj: MOBIL:CZ. Katalog mobilů [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: <. http://mobil.idnes.cz/katalog.aspx>.
45
Obrázek 10 – Ipod (například Apple Ipod Touch)89
USB flash disk definujeme jako paměťové zařízení pro přenos dat, které lze připojit k počítači nebo jinému zařízení.
Obrázek 11 – USB flash disk (například Transcend JetFlash)90
Přenosné videohry jsou interaktivní a pro zábavu určený jednoúčelový počítačový systém, který produkuje zobrazitelný videosignál. Mezi jeho další funkce patří přístup na internet a práce s multimédii. Zpravidla si jej pořizujeme kvůli zábavě. Lze je ovšem využít i ke vzdělávání.
E-book čtečka neboli elektronická kniha – se používá ke stahování a čtení textových materiálů. V tomto zařízení může být uloženo velké množství e-knih, novin a časopisů. Pro snadné čtení je v zařízení funkce zvětšování a zvýrazňování. Také můžeme používat vyhledávací funkci a digitální záložky a zvýrazňovače na označování vybraného textu, aby bylo snadné najít konkrétní pasáže. Podsvícení obrazovky, které nám usnadňuje čtení, je velkým kladem zařízení. Velkou výhodou pro vzdělávání je možnost mít velké množství textů u sebe, oproti klasickým knihám. Mezi nevýhody řadíme jednostrannost zařízení
89
Zdroj: MOBILETECHREVIEW.COM. ipod Touch [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: < http://www.mobiletechreview.com/iPod/iPod-Touch-fifth-gen.htm>. 90 Zdroj: TSBOHEMIA.CZ. Notebooky [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: < http://interlink.tsbohemia.cz/hp-probook-4540s-h4q89es-bcm-_d152217.html>.
46
a v současné době zatím poměrně omezený počet e-knih, zejména odborné literatury.
Obrázek 12 – Elektronická kniha (například SONY)91
Do skupiny ostatních zařízení ještě můžeme zahrnout organizéry, navigátory, digitální kamery, fotoaparáty a diktafony.
2.3.8 Software pro m-learning Jak už jsme si dříve řekli, k m-learningu potřebujeme mít mobilní technologie a software. Tyto aplikace můžeme rozdělit do tří skupin. Všechny aplikace souvisí s připojením mobilních zařízení k Internetu a připojením a synchronizací mobilních zařízení s klasickým počítačem.
První skupinu tvoří konkrétně zaměřené výukové programy nebo programy navržené pro e-learning, které jsou uzpůsobené pro použití v mobilních zařízeních.
Ve druhé skupině nalezneme programy týkající se výuky. Jedná se o informační, odborné a praktické aplikace, které výuku doplňují. Pro příklad si můžeme uvést e-encyklopedie a slovníky, které používáme pro vyhledávání určitých informací.
Třetí skupina obsahuje aplikace, které jsou velmi podobné druhé skupině. Rozdíl je pouze v tom, že do této skupiny řadíme praktické aplikace, které slouží k rozvoji a vzdělávání. Jde například o převodníky, m-knihy a hry.92
91
Zdroj: CNEWS:CZ. E-knihy – čtení z displeje bez unavených očí [online]. 2011 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/e-knihy-cteni-z-displeje-bez-unavenych-oci>. 92 Kurz: M-learning – využití mobilních technologií ve výuce. [online]. Praha Metodický portál RVP: 2011. [cit. 2013-12-01]. Dostupné na WWW: .
47
2.3.9 Výhody, nevýhody a bariéry m-learningu Jakákoli inovace přináší s sebou něco pozitivního, ale na druhou stranu i negativního a záleží na každém, jak se ji naučíme využívat. M-learning přináší do vzdělávání nové možnosti, které v běžném vzdělávání nemůžeme dosáhnout. Na druhou stranu s ním přicházejí i problémy. Proto se nyní pokusíme některé klady a zápory shrnout. 2.3.9.1
Výhody m-learningu:
Snadné a rychlé vyhledávání informací – pomocí mobilního přístroje můžeme vyhledat informace v okamžiku, kdy je rychle potřebujeme. Použití kdekoli – s mobilním zařízením jsme nezávislí na místě. Mobilní zařízení lze použít kdekoli. Některá mobilní zařízení, zpravidla mobilní telefon, má většina lidí u sebe neustále. Použití kdykoli – s mobilním zařízením jsme nezávislí na čase. Mobilita – mobilní zařízení mají malé rozměry, současně mají i malou hmotnost, díky tomu jsou snadno přenositelná a každý je může mít u sebe. Není třeba nosit s sebou množství papírů, knih a dokumentů, vše potřebné máme uloženo v mobilním zařízení. Zábavnost – mobilní zařízení jsou pro většinu lidí zábavná a moderní. Snadno dostupné – kdekoli v terénu můžeme některé ze zařízení využít k vytvoření poznámek (zvukových nebo písemných) Individuální přístup – záleží na každém studujícím, jakým tempem bude v látce postupovat. V případě nepochopení si může látku snadno zopakovat. Zároveň nehrozí tréma před ostatními kolegy a vyučujícími, díky tomu se každý může zapojit a vyjádřit vlastní názor. Nižší náklady – při m-learningu odpadají náklady vynaložené na pronájem místností nebo na dopravu do školy.
48
Využití multimediálního a interaktivního obsahu – v mobilním zařízení můžeme zobrazovat mnoho formátů od videa až po interaktivní hry a simulace. Okamžitá kontrola – v případě potřeby si můžeme ověřit, zda jsou naše znalosti správné. Aktuálnost – změnit některé údaje a informace v tištěných skriptech bývá problém. Přepsat informace poskytované studentům v elektronické podobě je snadné a rychlé, materiály pak neztrácejí na aktuálnosti. Cenová dostupnost – většina mobilních zařízení je levnější než klasické počítače. Zounek, Sudický93 zmiňují další a velmi důležitou výhodu e-learningu a mobilních technologií a to přístup k učení v různých podobách i znevýhodněným skupinám lidí. Existuje mnoho nástrojů, služeb a metod, které jsou vytvořeny a mohou být aplikovány tak, aby pomohly lidem, kteří mají specifické učební potřeby. Jedná se zejména o speciální počítačové programy a audioknihy. Rosman94 vidí velké výhody m-learningu v tom, že mohou rozvíjet gramatiku a početní dovednosti uživatelů. Tímto způsobem vzdělávání je zachováno soukromí a vzdělávaný nemusí mít ostych z neznalosti základních vědomostí. Možná si to ani neuvědomujeme, ale stále je mnoho lidí, kterým chybí i ty nejzákladnější vědomosti. Využít mobilní technologie, které jsou zábavné, může přivést ke vzdělávání lidi, pro něž škola nebyla příjemnou zkušeností. Zároveň do vzdělávání by se mohlo pomocí mobilních technologií povést zapojit nezaměstnané, osoby s nízkou kvalifikací a všechny, kteří si myslí, že znalosti ze školy jim vydrží na celý život. 2.3.9.2
Nevýhody m-learningu:
Malé rozměry displeje – ovlivňují zobrazované informace, protože procházení webu a čtení textu na malých obrazovkách a displejích je obtížné. Chybí osobní kontakt s vyučujícím a osobní kontakt s kolegy – komunikace mezi lidmi je velmi důležitá. Socializační funkce v m-learningu je potlačena. Ne 93
ZOUNEK, J.; SUDICKÝ, P., E-learning: učení (se) s online technologiemi, s. 10. ROSMAN, P. M-learning – nové paradigma vzdělávání pomocí ICT. [online]. Praha: 2007. [cit. 201301-19]. Dostupné na WWW: . 94
49
každému studujícímu vyhovuje distanční forma výuky. Proto je vhodné m-learning kombinovat s tradiční prezenční výukou. Omezené množství výukových programů – pro vzdělávání pomocí mobilních technologií je určeno poměrně malé množství aplikací. Omezená kapacita paměti – velikost paměti je limitujícím faktorem mobilních technologií. Obava z přenosu virů a obava z útoků hackerů – stejně jako u klasických počítačů existuje v případě mobilních technologií riziko přenosu virů a útoku hackerů. Existují sice antivirové ochrany, ale nemusí fungovat vždy na sto procent. Hrozby vůči koncovým zařízením, jako jsou přenosné počítače a ostatní mobilní technologie, mohou proniknout několika způsoby. Příkladem je automatické stahování z napadených webových serverů nebo prostřednictvím trojských koní a červů. Velkou hrozbou je pro mnoho uživatelů internetu útok takzvaných hackerů, kteří umějí proniknout do systému a získávají tak citlivé informace. Ztráta dat z důvodu odcizení nebo ztracení mobilního přístroje – vzhledem k velikosti mobilních zařízení a skutečnosti, že mobilní zařízení máme skoro pořád u sebe, je velké riziko, že přístroj někde zapomeneme. Mobilní přístroje jsou v dnešní době snadno dosažitelné pro širokou skupinu lidí a stávají se pro své majitele čím dál více nepostradatelnými. Často jsou využívány jako úložiště dat, někdy i velice citlivých a osobních dat. Z toho důvodu zcizení nebo ztráta mobilního přístroje je velké riziko. Kromě možného zneužití dat se uživatelé mobilních přístrojů obávají ztráty i z toho důvodu, že data obsažená v přístroji by těžko obnovovali. Také ztráta přístroje nemalé hodnoty bývá stresující. Složitá manipulace – mobilní zařízení mají malé klávesnice, které znesnadňují vkládat informace. Pro usnadnění se používají externí klávesnice. Omezená výdrž baterie – je limitující, protože mobilní zařízení vyžaduje být nabité. Baterie mobilních telefonů a smartphonů mají zpravidla větší výdrž baterie než notebooků. U některých smartphonů se však baterie vybíjí při neustálém využívání velmi rychle, a je tedy nutné jej častěji nabíjet.
50
Cena mobilních technologií a cena internetového připojení – v současnosti ceny mobilních zařízení klesají, stále však pro mnoho pedagogů mohou být příliš vysokou investicí. Do nákladů za mobilní zařízení se promítá i částka za internetové připojení. V případě m-learningu je skoro nutností mít internetové připojení v mobilu. Uvedli jsme si nevýhody m-learningu, které se vztahují k pedagogům v pozici vzdělávajícího se. Z obecnějšího pohledu musíme ještě doplnit další nevýhody. Současně s rozvojem ICT a využitím technologií ve vzdělávání se objevují nové způsoby podvádění. Souhrnně nazývané elektronické podvádění. Pro podvádění se využívá čím dál více mobilních zařízení a z těchto zařízení nejvíce mobilní telefony a smartphony. Tato zařízení obsahují funkci fotoaparátu a tak je velice snadné od někoho jiného si text „vyfotit“ a pak jej podle potřeby využít. Dalším rizikem, které je třeba si při používání mobilních technologií uvědomit, je neoprávněné kopírování softwaru, takzvané internetové pirátství. I když díky internetu můžeme informace sdílet, neznamená to, že můžeme používat a rozmnožovat materiály, které jsou chráněny autorskými právy. 2.3.9.3
Bariéry m-learningu Přestože známe výhody i nevýhody m-learningu, nemusíme však stále m-
learning používat. Rozvoj m-learningu může ovlivňovat mnoho aspektů, které vedou k omezení jeho používání. Mezi faktory bránícími rozvoji m-learningu patří:
Dostupnost a rychlost připojení
V případě, že se chceme vzdělávat pomocí m-learningu a nemáme v mobilním zařízení připravený materiál ke studiu (např. nahraná slovíčka pro výuku cizích jazyků), vyžadujeme dostupnost a rychlost připojení k internetu. Někdy se může stát, že internetové připojení nemusí být dostupné. Mobilní zařízení mohou mít výpadky v připojení. Pro připojení mobilních zařízení na internet lze použít mnoho různých technologií. Uvedeme se ty nejznámější: WAP, WiFi, Bluetooth a GPRS.
Velikost a výkonnost mobilních zařízení
Většina kurzů elektronického vzdělávání je určena pro klasické počítače. To je hlavní důvod, proč pro mobilní technologie nejsou jednoduše využitelné. Na překážku je jejich malá obrazovka, složitější ovládání a malá paměť. Přesto vývoj
51
mobilních zařízení jde neustále kupředu a již nyní jsou nabízeny pro snadnější ovládání mobilních technologií dotykové displeje.
Aplikace a speciální programy pro mobilní zařízení
Studijní materiál pro mobilní zařízení je nutné mít v potřebném formátu. Pro použití v mobilním zařízení je zpravidla nutné upravit studijní texty a nebo používat programy, které jsou určené pro mobilní technologie. Nejjednodušší využití nabízí aplikace Pocket Word. Tato aplikace je součástí operačního systému a podporuje formáty doc, rtf. Nevýhodou tohoto programu je, že se v něm špatně listuje a není příliš vhodný pro čtení.95 Další možnost nabízí programy Adobe Leader a FoxIt Leader, které umožňují s dokumenty ihned a bez složité úpravy pracovat, protože většina dokumentů má formát PDF. I když čtení dokumentů v tomto formátu je omezeno, neboť dokumenty v PDF jsou zalomeny na velikost stránky A4. Ještě se zmíníme o programech MobiPocket Leader a Repliko, které jsou určeny pro práci se studijními materiály.
Finanční náklady
Pro některé uživatele je nákup vhodného mobilního zařízení poměrně vysoká investice. Bohužel pro m-learning nestačí jen koupit mobilní zařízení. Chceme-li se vzdělávat za pomoci m-learningu, musíme zároveň s nákupem mobilního zařízení investovat do internetového připojení. Zpravidla formou měsíčních poplatků některému z telefonních operátorů.
Obava z používání mobilních technologií
Pro některé pedagogy je nesnadné používat mobilní technologie. Může to být například z důvodu nedostatečných dovedností v práci s nimi.
2.3.10 Vybrané kurzy DVPP zaměřené na m-learning DVPP je organizováno různými druhy institucí nikoli výlučně vysokými školami, které v tuto chvíli slouží v první řadě k zajištění pregraduální přípravy pedagogů. Nejrozsáhlejší nabídku v DVPP poskytuje Národní institut pro další vzdělávání. O vzniku této instituce jsme již psali. NIDV má 13 elokovaných pracovišť a každé z nich připravuje nabídku pro svůj region.
95
LIŠKA, V.; ZACPAL, J., Moderní prostředky elektronického vzdělávání (M-learning, E-book), s.14
52
Hledali jsme vzdělávání, které by bylo zaměřené na m-learning. V nabídce institucí, které se podílejí na DVPP, jsme našli pouze 3 kurzsy. Jeden z těchto kurzů probíhal od září 2011. Jmenoval se „M-learning – využití mobilních technologií ve výuce“. Tento kurz probíhal jako e-learning a byl v nabídce Národního ústavu pro vzdělávání. Autorem kurzu byl Ing. Petr Svoboda Ph.D. a garantem kurzu Mgr. Daniela Růžičková. Kurz byl zaměřen na využití mobilních zařízení ve výuce. Jeho cílem bylo ukázat možnosti smysluplného využívání mobilních zařízení a m-technologií ve výuce i způsoby, jak tyto prostředky využít.96 Podle informací autora kurzu i tutorky kurzu, které nám poskytli, se tohoto kurzu zúčastnilo 17 pedagogů základních a středních škol. Autor kurzu nám zároveň řekl, že o tento kurz byl zájem i po jeho ukončení. Všichni, kteří se do kurzu přihlásili, ho také celý absolvovali. Počítá se, že tento kurz bude znovu otevřen a aktualizován. V současné době je k dispozici pro zájemce o m-learning otevřený kurz, který lze absolvovat po přihlášení na stránky http://elearning.rvp.cz/97. Postupně v jednotlivých lekcích se zájemce dozví potřebné informace, které se k m-learningu vztahují. Tento kurz, ale i ostatní kurzy z nabídky metodického portálu RVP byly ukončeny z důvodu financování, kdy byly zastaveny všechny dotace z EU. Vliv na ukončení těchto kurzů mělo i sloučení Národního ústavu odborného vzdělávání, Výzkumného ústavu pedagogického v Praze a Institutu pedagogicko–psychologického poradenství, kdy vznikla jedna instituce Národní ústav pro vzdělávání. Druhým kurzem zaměřeným na m-learning je vzdělávání, které organizuje na Ostravské univerzitě Centrum celoživotního vzdělávání (Přírodovědecká fakulta OU). Tato vzdělávací akce je v současnosti také zastavena. Probíhala prezenční formou, délka vzdělávání byla 20 hodin. Garantem vzdělávání byl doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc. a vyučujícím Mgr. Rostislav Fojtík, Ph.D. Cílem kurzu bylo poskytnout pedagogům ZŠ a SŠ „ucelený přehled v oblasti moderních mobilních komunikačních technologií. Kromě hardwarové charakteristiky seznámit účastníky také se software, které tyto přístroje využívají, a aplikacemi, které jsou pro jednotlivé přístroje dostupné. Na základě těchto
96
Kurz: M-learning – využití mobilních technologií ve výuce. [online]. Praha Metodický portál RVP: 2011. [cit. 2013-12-01]. Dostupné na WWW: . 97 Kurz: M-learning – využití mobilních technologií ve výuce. [online]. Praha Metodický portál RVP: 2011. [cit. 2013-12-01]. Dostupné na WWW: .
53
možností pak ukázat využití aplikací pro práci studentů i učitelů v praxi“.98 Protože jsme chtěli získat podrobnější informace oslovili jsme Bc. Simonu Polochovou, která má tento kurz na starosti. Informovala nás, že tento kurz je zastaven pro nízký počet zájemců. Poslední akcí dalšího vzdělávání zaměřenou na m-learning je kurz organizovaný Masarykovou univerzitou v Brně, který se jmenuje Mobilní technologie ve výuce. Potřebné
informace
jsme
získali
na
těchto
internetových
stránkách
www.https://moodle.ics.muni.cz/info/, kde je i krátce popsáno zaměření a cíle kurzu. Kurz je součástí projektu PROEFES a koordinátorka projektu Nina Hrtoňová nás informovala, že datum kurzu zatím není stanoveno. Bude pravděpodobně začínat ke konci roku 2013 a trvat 5 týdnů. Jiné akce tematicky zaměřené na m-learning jsme nenašli, samozřejmě to neznamená, že nejsou v nabídce nějaké jiné instituce zabývající se nabídkou DVPP. Chceme-li absolvovat kurz jako m-learning, můžeme si vybrat nějaký e-learning a vzdělávat se pomocí mobilních technologií. V nabídce jakékoli instituce alespoň jeden kurz vždy probíhá e-learningově a témat je bohatý výběr.
2.3.11 Další využití mobilních technologií Využít mobilní technologie můžeme při vzdělávání, ale také v pracovním a v soukromém životě. Jednou
z možností
je
jejich
využití
při
organizování
svého
času.
Do elektronického diáře, který je jednou z funkcí v mobilních zařízení si zapíšeme datum, hodinu, úkol atd. a mobilní přístroj nás upozorní zvukovým signálem. Jiným příkladem je využití funkce adresáře, kam máme možnost zapsat požadované údaje. Zapisování a vyhledávání v adresáři je velice snadné. Dalšími využívanými funkcemi je elektronická kniha, kalkulačka, zápisník pro zapisování poznámek. Nesmíme opomenout i možnosti využívat komunikační nástroje, připojení k internetu a práci s dokumenty. Důležitou součástí mobilních zařízení jsou aplikace určené pro zábavu, které využíváme k přehrávání hudby nebo videa. 98
CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, Využití mobilních počítačových prostředků ve výuce [online]. Ostrava: Ostravská univerzita 2011. [cit. 2013-14-03]. Dostupné na WWW: < http://www.osu.cz/index.php?kategorie=14&id=4298&idkurz=68>.
54
2.3.12 Vybrané projekty a šetření zaměřené na m-learning Cílem m-learningu je vytvořit takový vzdělávací proces, který bude flexibilní, dostupný a bude mít individuální přístup ke každému studujícímu. V centru zájmu mlearningu stojí především mladí lidé.99 V roce 2006 proběhlo výzkumné šetření na univerzitě v Texasu, které mělo zjistit, zda jsou vyučující a studenti této univerzity připraveni na m-learning. Toto šetření uskutečnili J. R. Corbeil a M. E. ValdesCorbeilová100 V letech 2005 – 2008 probíhal v Regensburgu projekt, který byl zaměřen na zapojení mobilních telefonů do výuky. Studenti nemuseli být přítomni na přednáškách, ale mohli vše sledovat na mobilních telefonech.101 Zajímavým šetřením je studie personálně-poradenské společnosti Bersin & Associates s názvem m-Learning: Mobile Learning is Finally Going Mainstream – And It Is Bigger Than You Might Think, která sleduje využití mobilních zařízení pro vzdělávání zaměstnanců. Podle výsledků studie
neformální využití mobilního
vzdělávání výrazně překonává formální. Mezi firmami, které pro vzdělávání zaměstnanců využívají programy mobilního vzdělávání patří například společnost Coca-Cola.Coca-Cola využívá hry na bázi reality, která v sobě kombinuje sociální a mobilní technologie včetně GPS a smartphonů za účelem týmového řešení problémů.102 Dalším příkladem využití mobilních technologií ve vzdělávání je zapojení 500 studentů medicíny ze 4. a 5. ročníku Leeds University of Medicine do projektu realizovaného v roce 2010. Tito studenti byli vybaveni zařízeními iPhone, a mohli nejen využívat aktuální informace, ale také mohli posílat vypracované úkoly zadané v rámci výuky. Využití mobilních zařízení je pro studenty medicíny vhodnou alternativou
99
ROSMAN, P. M-learning – nové paradigma vzdělávání pomocí ICT. [online]. Praha: 2007. [cit. 201301-19]. Dostupné na WWW: . 100 CORBEIL, R.; VALDES-CORBEIL, M. E. Are you ready for mobile learning? [online]. 2007 [cit. 2013-02-22]. Dostupné na WWW: . 101 COGOI, C.; SANGIORGI, D.; SHAHIN, K. . mGBL – mobile game-based learning: perspectives and usage in learning and career guidance topics [online]. 2006 [cit. 2013-02-22]. Dostupné na WWW: < http://www.elearningeuropa.info/files/media/media10911.pdf>. 102 HRNEWS:CZ. Mobilní vzdělávání na vzestupu [online]. 2011 [cit. 2013-02-03]. Dostupné na WWW: < http://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rozvoj-a-vzdelavani-id-148692/studie-mobilni-vzdelavani-navzestupu-id-1343027#ixzz2K2U41xBy>.
55
k doplnění výuky, protože část dne pracují v rámci své praktické výuky na různých pracovištích v nemocnici. 103 Pro studenty Univerzity aplikovaných věd ve městě Savonia ve Finsku byl určen projekt, který byl zaměřen na zlepšení organizace studia. Před realizací projektu byl problém, že mnoho studentů nedokončilo studium, kvůli nedostatečné organizaci studia. Zapojením mobilních prostředků do komunikace studijních referentek se studenty se komunikace se studenty o mnoho zlepšila.104 Další realizovaný projekt, který se zabývá využitím mobilních technologií ve vzdělávání je Mobile Learning Network (MoLeNET). Jeho cílem je podporovat přístup a využití mobilního vzdělávání pro školy, univerzity a pro ostatní poskytovatele vzdělávání, ale i pro nemocnice, místní centra pro seniory apod. Projektové aktivity se zaměřují na žáky i dospělé či na skupiny určitým způsobem znevýhodněné (např. zdravotně postižené, sociálně vyloučené, migranty apod.) V průběhu období realizace 2007 - 2010 se do projektu zapojilo celkem 147 vysokých škol a 37 škol.105 Evropskou unií podporovaný projekt je zaměřen na mladé lidi ve věku 16 - 24 let, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, protože skoro neumí číst, psát a počítat. Cílem projektu je zlepšit jejich gramotnost pomocí mobilních technologií, které jsou pro ně atraktivní formou nenásilného vzdělávání za pomoci mobilních her.106
103
ŠEDIVÁ, Z. Podpora mobility v nových přístupech ve vzdělávání. Systémová integrace [online]. 2010, č. 4 [cit. 2013-02-23].Dostupné na WWW: . 104 ŠEDIVÁ, Z. Podpora mobility v nových přístupech ve vzdělávání. Systémová integrace [online]. 2010, č. 4 [cit. 2013-02-23].Dostupné na WWW: . 105 VYCHOVÁ, H. Best practices ve vzdělávání dospělých – příklady ze zahraničí. [online]. Praha: 2010 [cit. 2013-02-23]. Dostupné na WWW: . 106 COGOI, C.; SANGIORGI, D.; SHAHIN, K. . mGBL – mobile game-based learning: perspectives and usage in learning and career guidance topics [online]. 2006 [cit. 2013-02-22]. Dostupné na WWW: < http://www.elearningeuropa.info/files/media/media10911.pdf>.
56
3 Výzkumná část V teoretické části práce jsme se pokusili popsat m-learning a jeho možné využití v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Podrobně jsme se zabývali mobilními zařízeními a možnostmi, které mají při používání ve vzdělávání. Výzkumná část aplikuje získané teoretické poznatky a zabývá se zjišťováním, jaké možnosti nabízejí mobilní technologie v DVPP a které z těchto technologií jsou nejčastěji využívány. Dále chce identifikovat faktory, které mají vliv na používání mobilních prostředků v dalším vzdělávání. Tím by se měla alespoň částečně zaplnit mezera v dosavadním stavu informací v této oblasti, protože m-learning je poměrně novou formou107 vzdělávání.
3.1 Předmět výzkumu Možnosti m-learningu v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků na všech stupních škol (MŠ, ZŠ, SŠ). Výzkum by měl zjistit, co je rozhodující při výběru mlearningu jako formy DVPP, určit výhody, nevýhody a bariéry, které jeho používání v DVPP ovlivňují, a popsat, jaké mobilní technologie jsou ve vzdělávání preferovány.
3.2 Výzkumný problém Výzkumným problémem je zmapování aktuálního stavu využívání mobilních technologií ve vzdělávání pedagogů mateřských, základních a středních škol. Do výzkumu nebyly záměrně zařazeny vyšší odborné školy, protože organizace vzdělávání v těchto institucích se významně odlišuje od výše uvedených typů škol a přibližuje se více vysokoškolskému způsobu studiu. Výzkumné šetření se rovněž nezabývá konzervatořemi a základními uměleckými školami. Výzkumný problém je formulován otázkou: Jaké faktory ovlivňují m-learning v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků? Základní výzkumnou otázku jsme dále rozpracovali do dílčích otázek:
V čem spatřují učitelé výhody m-learningu jako formy dalšího vzdělávání?
Jaké uvádějí nevýhody m-learningu v DVPP?
107
Jsme si vědomi, že m-learning není jen forma, ale v tomto případě je praktičtější považovat jej za formu vzdělávání
57
Jaké jsou podle pedagogů bariéry m-learningu v DVPP?
Jaké mobilní technologie jsou pedagogy využívány ke vzdělávání?
Existují při využívání mobilních prostředků ke vzdělávání mezi učiteli z jednotlivých typů škol nějaké rozdíly?
Jaký je názor pedagogů na užití m-learningu při práci s dětmi?
3.3 Cíl výzkumného šetření Hlavní cíl výzkumného šetření vychází ze stanoveného problému a definovali jsme jej takto: Vymezit faktory, které ovlivňují m-learning v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Dílčí cíle výzkumného šetření mají zjistit:
výhody m-learningu, které spatřují učitelé při jeho využití v DVPP;
nevýhody m-learningu v DVPP;
bariéry m-learningu;
mobilní technologie, které učitelé používají ke vzdělávání;
rozdíly ve využívání mobilních prostředků mezi učiteli z jednotlivých typů škol;
názory pedagogů na využití m-learningu při práci s dětmi.
3.4 Definování hlavních pojmů Ve výzkumném problému jsou pojmy, které budeme dále používat, proto si tyto pojmy definujeme. Faktor neboli činitel znamená veličinu, která něco ovlivňuje. V našem výzkumu je faktor činitelem, který rozhoduje o možném využívání mobilních technologií ve vzdělávání. Z uvedeného nám vyplývá, že faktory zahrnují výhody, nevýhody a bariéry. M-learning je pojmem značícím využívání mobilních technologií ve vzdělávání, není přesně určený způsob využívání.
58
Další vzdělávání pedagogických pracovníků je pojmem, který v našem výzkumu představuje veškeré vzdělávání pedagogických pracovníků při výkonu jejich profese, které není blížeji specifikované.
3.5 Metodologie výzkumu – shrnutí Výzkum byl prováděn jako kvantitativní. Kvantitativní výzkum má za úkol zjistit množství, rozsah nebo frekvenci jevů a se získanými číselnými údaji můžeme dále pracovat.108
Ke zjišťování potřebných
informací
jsme
zvolili
metodu
dotazníkového šetření, kdy na písemně pokládané otázky získáváme písemné odpovědi.109 Tato metoda se nám jevila jako nejvhodnější nástroj pro naplnění stanoveného cíle. Upřednostnili jsme ji i proto, že nám umožnila v relativně krátkém časovém období získat velké množství písemných odpovědí. Námi prováděný kvantitativní výzkum jsme rozdělili do třech fází. Jednotlivými fázemi výzkumu byly pilotáž, předvýzkum a vlastní výzkum. Pilotáž nám pomohla ujasnit, jak směřovat výzkumné šetření. Na základě pilotáže jsme chtěli zjistit, jestli se ve výzkumu máme zaměřit pouze na m-learning, nebo výzkum rozšířit na mobilní technologie. Nebyli jsme si jisti, zda m-learning je v povědomí pedagogů, nebo zda je pro ně novinkou. Při pilotáži jsme využili metodu polostrukturovaného rozhovoru. Předvýzkum se skládal z dotazníkového šetření a interwiev, kterým jsme chtěli ověřit validitu výzkumného nástroje, dotazníku. Zároveň jsme chtěli předejít možným chybám v době, kdy lze ještě dotazník upravit. Na základě předvýzkumu jsme u dotazníku provedli malé korektury. Pro hlavní výzkum jsme si stanovili základní a výběrový soubor. Poté jsme provedli sběr dat a následně jejich zpracování, vyhodnocení a interpretaci.
3.6 Pilotáž Pilotáž neboli pilotážní výzkum je prvním vstupem do terénu. Jeho úkolem je seznámit se s terénem a předejít nepříznivým situacím, které by v případě špatně orientovaného výzkumu mohly nastat.
108 109
GAVORA, P., Úvod do pedagogického výzkumu, s. 35. GAVORA, P., Úvod do pedagogického výzkumu, s. 121.
59
Nejprve jsme provedli krátké šetření, jehož cílem bylo zjistit, zda mají pedagogové povědomí o m-learningu a jak výzkum dále směřovat. Zároveň toto šetření poskytlo potřebné informace, které pomohly upřesnit některé varianty odpovědí do dotazníku. Pilotní výzkum proběhl formou polostrukturovaného rozhovoru (interview) s patnácti pedagogy z různých škol na Sedlčansku (z každého stupně bylo osloveno pět pedagogů). Vhodní respondenti byli vybráni záměrným výběrem. Záměrný výběr je uskutečňován na základě určení relevantních znaků.110 Pro pilotní výzkum bylo naším požadavkem vytvořit co nejrůznorodější soubor, kde jsou pedagogové různého typu školy, obou pohlaví, různého věku a různého předmětového zaměření. Pro pilotní výzkum podle těchto požadavků byli zvoleni konkrétní pedagogové, kteří byli ochotni se polostrukturovaného rozhovoru zúčastnit. Byla jim slíbeno zachování anonymity. Souhlasili s tím, že pro potřeby výzkumu použijeme přibližný věk, jejich aprobaci a typ školy. Soubor respondentů pro náš pilotní výzkum je zaznamenán v tab.1 Tabulka 1 - Respondenti pilotního výzkumu Respondent číslo
pohlaví
Věk
škola
Upřesňující informace
1
žena
30-40
MŠ
-
2
žena
40-50
MŠ
-
3
žena
40-50
MŠ
-
4
žena
50-60
MŠ
-
5
žena
50-60
MŠ
Ředitelka MŠ
6
žena
20-30
ZŠ
1. stupeň
7
žena
50-60
ZŠ
1. stupeň
8
muž
20-30
ZŠ
Fyzika - matematika
9
muž
40-50
ZŠ
Zeměpis - tělocvik
10
žena
40-50
ZŠ
Společenské vědy
11
žena
40-50
SŠ
matematika
12
muž
30-40
SŠ
fyzika
13
muž
50-60
SŠ
matematika
14
žena
50-60
SŠ
Německý a ruský jazyk
15
žena
40-50
SŠ
Český jazyk - dějepis
Vybraným pedagogům jsme položili předem připravené otázky a otázky, které se objevily v průběhu rozhovoru. Polostrukturovanému rozhovoru nejprve předcházelo 110
GAVORA, P., Úvod do pedagogického výzkumu, s. 79.
60
krátké vysvětlení záměru rozhovoru a objasnění pojmu m-learning, protože pojem mlearning nemusí být každému znám, ale je-li vysvětlen, pak si uvědomí, že právě on mlearning používá. Krátké představení m-learningu respondentům: M-learning je vzdělávání za pomoci mobilních technologií, jako je mobilní telefon, iPod (multimediální přehrávač obrazu, audia a videa), PDA (kapesní počítač s dotykovým displejem a speciálním „perem“ na psaní), smartphone („chytrý telefon“), laptop/notebook nebo tablet PC (destičkový počítač). Pomocí těchto technologií je možné se vzdělávat kdekoli a kdykoli. Dá se říci, že je obdobou e-learningu, ale liší se použitím zařízení. Poté následoval rozhovor nejprve za pomoci připravených následujících otázek:
Používáte mobilní technologie? Jaké? K jakému účelu?
Znáte m-learning a využíváte jej?
Setkal/a jste se v nabídce DVPP se vzděláváním zaměřeným na m-learning?
Chtěl/a byste m-learning při svém dalším vzdělávání využívat?
Uvítal/a byste více informací o m-learningu? Chtěli jsme zjistit, jestli mají učitelé alespoň základní informace o m-learningu.
Pokud by se zjistilo, že učitelé nemají o m-learningu povědomí, musel by se tomuto stavu další výzkum přizpůsobit. Odpovědi pedagogů jsme písemně s jejich souhlasem zaznamenávali v průběhu rozhovoru. Rozhovory probíhaly v listopadu 2012. Vyhodnocení pilotního výzkumu: Pouze tři z patnácti oslovených o m-learningu neměli žádné informace. Dalších pět učitelů po úvodním vysvětlení přiznalo, že znají pouze e-learning a používají jej, ale m-learning nikoli. Z mobilních zařízení používají pouze mobilní telefon a to jen k základním činnostem. Na základě rozhovorů a informací získaných v jejich průběhu jsme si ujasnili:
V úvodu dotazníkového šetření musí být krátké vysvětlení pojmu m-learning.
Otázky do dotazníkového šetření musí být zaměřené zejména na mobilní technologie, které jsou pedagogům bližší než m-learning.
Otázek směřovaných na pojem m-learning musíme použít minimálně, protože povědomí o m-learningu není příliš vysoké.
61
3.7 Předvýzkum Úkolem předvýzkumu je zjistit, zda výzkumný nástroj, v našem případě dotazník, funguje v daných podmínkách a zda produkuje námi požadované údaje. V předvýzkumu může výzkumník opravit chyby ve vybraném výzkumném nástroji. V rámci předvýzkumu jsme oslovili pět kolegyň (ředitelek MŠ), které vyplnily první verzi dotazníku. Předvýzkum ověřoval správnost a srozumitelnost formulovaných otázek, jasnost instrukcí a pokynů k vyplňování dotazníku. Také nám měl poskytnout informace, jestli můžeme sesbírané údaje správně vyhodnotit a jak dlouho trvá vyplnění dotazníku. Předvýzkum nám posloužil k ověření validity našeho výzkumného nástroje – dotazníku. V rámci předvýzkumu proběhlo interwiev. Všechny oslovené ředitelky nejdříve vyplnili dotazník, následně pak probíhalo interview a jeho účelem bylo připomínkování formální a obsahové stránky dotazníku. V průběhu interwiev jsme postupovali podle jednotlivých položek v dotazníku a písemně zaznamenávali připomínky. Všechny připomínky jsme vyhodnotili a na základě připomínek jsme upravili a rozšířili možnosti odpovědí u třech dotazů, u dvou otázek byla upravena srozumitelnost. Také jsme u názvů mobilních zařízení doplnili krátké objasnění pojmů, protože některé pojmy nebyly kolegyním zcela jasné. K úvodní části dotazníku a instrukcím k vyplnění respondentky neměly žádné výhrady. Z výsledků předvýzkumu jsme si provedli zkušební vyhodnocení dotazníků pomocí programu Exel 2007, zároveň jsme provedli vyhodnocení odpovědí na škálované otázky pomocí numerických vyjádření a vytvořili jsme si tabulky četností.
3.8 Dotazník Vytvoření dotazníku je důležitou fází výzkumu. Náš dotazník je vlastní konstrukce a skládá se ze tří částí: Vstupní část dotazníku je tvořena hlavičkou a je věnována oslovení respondentům, seznamuje je s dotazníkovým šetřením a s pojmem m-learningu, který zároveň i krátce vysvětluje. Také obsahuje instrukce k vyplnění dotazníku a vysvětluje časové vymezení ve škálovaných otázkách (stále = každý den, často = 2x až 3x týdně, občas = 2x až 3x měsíčně)
62
Hlavní část zahrnuje konkrétní otázky zaměřené na zkoumaný problém. K vydefinování otázek jsme vycházeli z informací z pilotáže, poznatků z teorie a literatury a z výzkumů v zahraničí a ČR. Základní inspiraci nám poskytly teoretické poznatky z literatury vztahující se k e-learningu a m-learningu a dosavadní výzkumná šetření vztahujících se k e-learningu a zejména pak výzkumné šetření „Jsme připraveni na m-learning?“ Toto šetření provedl M. Lorenz (po vzoru J. R. Corbeila a M. E.Valdes-Corbeilové, které uskutečnili v roce 2006 na Texaské univerzitě v Brownsville). Autorem provedené modifikované šetření proběhlo během září 2010 pomocí on-line dotazníku distribuovaného všem externím a interním přednášejícím a všem studentům zapsaným v oboru Informační studia a knihovnictví (ISK) na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity).111 Celkem je v dotazníku patnáct otázek, čtrnáct z nich je věnováno zkoumanému problému. Jedna je otázka faktografická, která nám zjišťuje typ školy, kde respondent vyučuje. Otázky jsou polouzavřené s možností vlastní odpovědi, uzavřené a čtyři otázky škálované. Je použita škála stále – často - občas – nikdy, která je v instrukcích pro vyplňování upřesněna (stále znamená každý den, často znamená 2x až 3x týdně, občas znamená 2x až 3x za měsíc), protože jedině tak je zachována validita našeho výzkumného nástroje. U některých otázek je zařazena alternativa odpovědí jiné a k této otázce se nechci vyjádřit, které měly respondentům poskytnout možnost volby odpovědi v případě, že nemají zcela vyhraněné stanovisko vůči hodnocenému jevu. Nenáročnou faktografickou otázku jsme zařadili na úplný závěr. Tato otázka nám umožňuje roztřídit respondenty podle typu školy. V koncové části je poděkování respondentům za vyplnění dotazníku výzkumu.
3.8.1 Konstrukce dotazníku Nejprve jsme vytvořili první verzi dotazníku v programu Word 2007, která je rozdělena na tři části, o nichž jsme psali výše. Tento dotazník byl vytištěn a překontrolován. Následně byla upravena formální stránka, aby bylo možné dotazník snadno vyplnit a nemuselo se stále listovat a hledat pokračování otázek. Poté jsme
111
LORENZ, M. Kde nechala škola díru: m-learning aneb Vzdělávání pro záškoláky. Proinflow: Informační vzdělávání a informační gramotnost [online]. 2010, ročník 2, číslo 2, s. 53-76 [cit. 201301-24]. Dostupné na WWW: .
63
dotazník vytiskli v pěti kopiích a osobně předali k vyplnění pěti kolegyním (předvýzkum). Konečná podoba dotazníku byla vyhotovena po upravení na základě připomínek. Pak byl dotazník převeden do on-line podoby za pomoci internetové služby Vyplň to (http://www.vyplnto.cz). Při zadávání otázek a odpovědí do on-line podoby byly zvoleny podmínky pro vyplňování. Vybraná technologie zároveň zajistila, aby respondent zodpověděl všechny otázky. Po vyhotovení bylo nastaveno datumové vymezení, jak dlouho bude dotazník přístupný respondentům k vyplnění. Zvolení online podoby dotazníku umožňuje respondentům snadné a rychlé vyplnění a nám zajištuje vyšší návratnost, než by byla v případě odeslání v původní podobě v programu Word 2007. Vzor dotazníku v programu Word 2007 je přílohou č. 1.
3.9 Hlavní výzkumné šetření 3.9.1 Základní a výběrový soubor Základním výzkumným souborem jsou pedagogové mateřských, základních a středních škol na území Středočeského kraje. Na internetových stránkách Středočeského kraje112 jsme zjistili, že na území tohoto kraje se k datu 31. 12. 2012 nachází 684 mateřských škol s 3256 pedagogy, 524 základních škol s 6924 pedagogy a 155 středních škol i učilišť s 4025 pedagogy. Na základě těchto údajů jsme zvolili výběrový soubor, ve kterém jsou pedagogové z těchto třech typů škol, z každé školy 3 pedagogové. Školy jsme vybrali náhodným stratifikovaným výběrem z databáze http://rejskol.msmt.cz/ a za pomoci generátoru náhodných čísel. Každý typ školy je zastoupen 10%, to znamená že ve výběrovém souboru je celkem 136 škol (68 mateřských škol, 52 základních a 16 středních škol a učilišť).
3.9.2 Distribuce dotazníků Sběr dat proběhl v časovém rozpětí od 18. ledna 2013 do 15. února 2013.
112
STŘEDOČESKÝ KRAJ, Adresář škol [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné na WWW: < http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/skolstvi/Adres%C3%A1%C5%99+%C5%A1kol.htmr>.
64
U vygenerovaných škol jsme si zapsali e-mailovou adresu pro rozeslání odkazů na dotazník elektronickou poštou. Rozeslání e-mailu s odkazem na dotazník předcházel telefonický rozhovor s ředitelem školy, který ředitele seznámil s prováděným výzkumným šetřením. Některé ředitele113 (10 ředitelů MŠ a jeden ředitel ZŠ) jsme požádali o poskytnutí e-mailové adresy, na kterou jim můžeme odeslat odkaz na dotazník, protože v databázi škol e-mailová adresa školy nebyla uvedena. Zároveň byl každý ředitel požádán, aby dotazník předal dvěma svým kolegům. Následně byl krátký text s odkazem na on-line dotazník http://m-learning-v-dalsim-vzdelava.vyplnto.cz/ elektronicky rozeslán do 136 škol. Dotazníkem jsme oslovili 408 pedagogů.114 Respondentům byla zajištěna anonymita a k vyplňování dotazníku stačil pouze přístup na internet. Zároveň bylo respondentům v případě zájmu nabídnuto zaslání výsledků šetření.
3.9.3 Návratnost dotazníku Práce si stanovila optimální návratnost 75% z rozeslaných dotazníků. Z předpokládaného počtu 408 dotazníků bylo získáno do doby uzavření termínu šetření 286 vyplněných dotazníků, což představuje 70,01%. I když jsme nedosáhli námi požadovanou návratnost, dosažená návratnost 70,01% se jeví jako dostačující. Opakované rozesílání dotazníků jsme neprováděli. Přehled získaných dotazníků je zaznamenán v tabulce 2. Tabulka 2 - Návratnost dotazníků
Typ školy
Počet oslovených pedagogů
Počet navrácených dotazníků
Procentuální zastoupení
ZŠ
156
123
43,0%
SŠ
48
54
18,9%
MŠ
204
95
33,2%
jiné
-
14
4,9%
celkem
408
286
100%
113
Přestože se jednalo převážně o ženy na pozici ředitele z praktických důvodů používáme pouze pojem ředitel v mužském rodě 114 Náhodným stratifikovaným výběrem jsme vybrali 68 MŠ s celkovým počtem 284 pedagogů, 52 ZŠ s celkovým počtem 767 pedagogů a 16 SŠ s celkovým počtem 498 pedagogů. Počty pedagogů nám poskytli ředitelé škol během telefonického rozhovoru.
65
4,9%
43,0%
33,2%
ZŠ SŠ MŠ jiné
18,9% Graf 1 - Procentuální vyjádření zastoupení jednotlivých typů škol
Jak se můžeme přesvědčit při pohledu do tabulky navrácených dotazníků, objevila se v typu školy skupina jiné, tato skupina je tvořena pedagogy, kteří učí zároveň na více typech škol. Jedná se o vyučující na víceletých gymnáziích, také v případě malých škol, kdy mateřská škola je součástí základní školy, vyučují pedagogové na obou typech škol zároveň. Informace, že někteří pedagogové vyučují na dvou typech škol, jsme rovněž získali od ředitelů škol při oslovení ke spolupráci na výzkumu. Z tabulky také můžeme vysledovat zapojení většího počtu pedagogů, než jsme předpokládali, v případě středních škol a učilišť. Domníváme se, že někteří ředitelé oslovili a přeposlali námi zaslaný odkaz celému pedagogickému sboru a nechali rozhodnutí zúčastnit se výzkumu na učitelích. K poměrně vysoké návratnosti přispělo nejen oslovení ředitelů ke spolupráci ještě před rozesláním odkazu na on-line dotazník, ale i zvolená podoba dotazníku. Tato metoda zpracování je pro respondenty pohodlná a rychlá. Rovněž se můžeme domnívat, že m-learning a jeho využití ve vzdělávání je pro mnoho pedagogů atraktivní téma. Nezanedbatelnou skutečností, kterou můžeme pouze předpokládat, je vstřícnost a kolegialita některých pedagogů.
3.9.4 Způsob zpracování výsledků Vyhodnocení výzkumu jsme provedli pomocí analýzy dat
získaných
z dotazníkového šetření – běžnými statistickými metodami. Použili jsme průměr, medián a směrodatnou odchylku.
66
Získaná data jsme po uzavření dotazníkového šetření od firmy Vyplnto.cz získali již zaznamenány do tabulek. Pro zpracování jsme využili Exel 2007 se základními statistickými funkcemi. Pro výpočty byly použity funkce průměr, medián a směrodatná odchylka. Průměr a medián patří mezi míry polohy a určují nám střední hodnotu. Směrodatná odchylka charakterizuje, jak jednotlivá data kolísají kolem průměru. Čím je vypočtená odchylka větší, tím data více kolísají. Celkové výsledky u jednotlivých otázek jsme v této práci zaznamenávali do tabulek a pro lepší názornost výsledky zobrazovali ve formě grafu. Grafy jsme zvolili výsečové, sloupcové a pásové. Některé grafy jsme z důvodu čitelnosti a přehlednosti rozdělili na dvě části. Ke každé otázce nebo skupině otázek byl vypracován komentář.
3.10 Analýza získaných údajů Otázka č. 1: Jaké mobilní technologie vlastníte? (respondent mohl označit i více odpovědí) Tabulka 3 - Vlastnictví mobilních technologií ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
celkem
počet
Podíl v%
počet
Podíl v%
počet
Podíl v%
počet
Podíl v%
počet
Podíl v%
mobil
120
97,56
51
94,44
89
93,68
12
85,71
272
95,10
Mp3přehrávač
41
33,33
16
29,63
26
27,37
9
64,29
92
32,17
iPod
13
10,57
5
9,26
1
1,05
0
0,00
19
6,64
USB flash disk
110
89,43
49
90,74
87
91,58
14
100,0
260
90,91
Přenosné videohry
3
2,44
3
5,56
3
3,16
0
0,00
9
3,15
PDA
4
3,25
1
1,85
3
3,16
0
0,00
8
2,80
E-book
9
7,32
2
3,70
7
7,37
3
21,43
21
7,34
Smartphone
15
12,20
9
16,67
16
16,84
4
28,57
44
15,38
laptop/notebook
87
70,73
37
68,52
73
76,84
13
92,86
210
73,43
tablet PC
8
6,50
12
22,22
13
13,68
2
14,29
35
12,24
67
0% 3% 6% 2%
Přenosné videohry
100% 92% 91% 89%
USB flash disk
jiné
0% 1%
iPod
SŠ 9% 11%
MŠ ZŠ 64% 27% 30% 33%
Mp3přehrávač
86% 94% 94% 98%
mobil
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Graf 2 - Vlastnictví mobilních technologií 1. část 14% 14%
tablet PC
22% 7% 93% 77%
laptop/notebook
69% 71% jiné
29%
SŠ
17% 17% 12%
Smartphone
MŠ ZŠ
21,00% 7,00% 4% 7%
E-book
PDA
0% 3% 2% 3% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Graf 3 - Vlastnictví mobilních technologií 2. část
68
60%
70%
80%
90%
100%
Úvodní otázka nám má za úkol poskytnout přehled mobilních zařízení, která učitelé vlastní. Vybavenost mobilními zařízeními je základním předpokladem pro využívání m-learningu. Mezi pedagogy je podle očekávání nejrozšířenějším mobilním zařízením mobilní telefon, který vlastní více než 95% učitelů na všech typech škol. Pouze ve skupině jiné se objevuje jen necelých 86% učitelů vlastnících mobilní telefon. V této skupině naopak je nejvíce, a to 29%, zastoupena pokročilejší a dražší verze mobilního telefonu – smartphone. V ostatních skupinách je vybavenost smartphony pod 20%. Celková vybavenost smartphony je 15%. 73% učitelů je také vybaveno notebooky nebo laptopy. U skupiny jiné je vybavenost opět nejvyšší a to necelých 93%. Hojně jsou u učitelů zastoupeny i USB flash disky a to ve všech skupinách více než 90%. Kolem 30% je vybavenost Mp3 přehrávači, vyšší je opět u skupiny jiné (64%). Vlastnictví ostatních mobilních technologií pouze ve dvou případech ( tablet PC 22% - SŠ a E-book čtečka 21% - jiné) převyšuje 20% ve všech skupinách. Při pohledu do tabulky můžeme konstatovat, že každý respondent vlastní alespoň dvě mobilní zařízení, jedním z nich je telefon, popřípadě smartphone, a tím druhým je USB flash disk. Otázka č. 2: Jaké aktivity s mobilními technologiemi provozujete v soukromém životě? Tabulka 4 - Aktivity s mobilními technologiemi v soukromém životě stále počet
často
občas
nikdy
podíl počet podíl počet podíl počet podíl v% v% v% v%
Nahrávání a poslouchání zvukových nebo video záznamů a audioknih
7
2,45
55
19,23
121
42,31
103
36,01
Nahrávání a čtení e-knih
3
1,05
10
3,5
51
17,83
222
77,62
Nahrávání a sledování streamovaných filmů a videoklipů
1
0,35
21
7,34
101
35,31
163
56,99
Posílání a přijímání SMS zpráv
111
38,81
126
44,06
43
15,03
6
2,1
Přenos souborů z místa na místo pomocí HD zařízení (např.USB flash disk)
76
26,57
133
46,5
54
18,88
23
8,04
Posílání a přijímání mailů
156
54,55
87
30,42
26
9,09
17
5,94
Posílání a přijímání instant
7
2,45
23
8,04
69
24,13
187
65,38
69
messaging(např. ICQ) Hraní interaktivních her na internetu
0
0
7
2,45
80
27,97
199
69,58
Pořizování fotek a rozhovorů (např. pomocí mobilního telefonu)
17
5,94
61
21,33
133
46,5
75
26,22
Přenos zvuků, fotek a dalších dat
27
9,44
90
31,47
112
39,16
57
19,93
Využívání sociálních sítí
16
5,59
42
14,69
82
28,67
146
51,05
jiné
1
0,35
9
3,15
66
23,08
210
73,43
Využívání sociálních 6% sítí
Přenos zvuků, fotek a dalších dat
15%
29%
9%
Pořizování fotek a rozhovorů (např. 6% pomocí mobilního telefonu)
Hraní interaktivních 2% her na internetu
Posílání a přijímání instant 2%8% messaging(např. ICQ) 0%
51%
31%
39%
20%
stále 21%
47%
často
26%
občas nikdy
28%
70%
24%
20%
65%
40%
60%
80%
Graf 4 – Aktivity s mobilními technologiemi v soukromém životě 1. část
70
100%
Posílání a přijímání mailů
55%
Přenos souborů z místa na místo pomocí HD zařízení (např.USB flash disk)
27%
Posílání a přijímání SMS zpráv
30%
9%6%
47%
39%
19% 8%
44%
15%2%
stále často občas
Nahrávání a sledování streamovaných filmů a 7% videoklipů
35%
57%
Nahrávání a čtení e-knih 1% 4% 18%
Nahrávání a poslouchání zvukových nebo 2% 19% video záznamů a audioknih 0%
20%
nikdy
78%
42%
40%
36%
60%
80%
100%
Graf 5 - Aktivity s mobilními technologiemi v soukromém životě 2. část
Tato otázka je vlastně souborem dvanácti podotázek. U jednotlivých aktivit respondenti volili jednu z variant, vymezující, jak často uváděnou aktivitu provozují. Na výběr jsme respondentům poskytli čtyři varianty: stále = každý den, často = 2x až 3x týdně, občas = 2x až 3x měsíčně a nikdy. Mezi činnostmi, které učitelé provádějí s mobilními zařízeními v soukromém životě, tedy mimo zaměstnání, převažuje posílání a přijímání e-mailů. Možnost stále volila více než polovina učitelů. Následovalo posílání a přijímání SMS zpráv a přenos souborů z místa na místo, bereme-li ovšem pouze možnost stále. Všechny tyto tři možnosti volila naprostá většina respondentů, sečteme-li varianty stále, která znamenala každý den a často zahrnující časové vymezení dvakrát až třikrát týdně. Zmínit se ještě musíme o možnosti pořizování (asi 27%) a přenosu (asi 40%) fotek a zvuků. Další aktivitou, vhodnou pro implementaci mlearningu je nahrávání a čtení e-knih. Knihy v elektronické podobě čte na mobilních zařízeních 4,5% učitelů. K sociálním sítím se pomocí mobilních zařízení každý den nebo 2x až 3x týdně připojuje 20 % respondentů, K hraní her a k ostatním aktivitám se přiznává méně než 10% učitelů. Ze zjištěných výsledků však není patrné, zda
71
respondenti mobilní zařízení používají doma a v klidu a nebo jestli využívají výhod mobility, kterou mobilní zařízení nabízejí. Respondenti v případě této otázky posuzovali míru jevu, a proto nás zajímá globální souhrn posuzovaných aktivit. Z tohoto důvodu jsme pro naše potřeby posuzující škálu pojali jako číselnou škálu a jednotlivým polohám jsme přisoudili číselné hodnoty od 1 (stále) postupně až po 4 (nikdy). Jednotlivé odpovědi respondentů jsme přepsali pomocí číselných hodnot a s těmito hodnotami dále pracovali. Tabulka 5 - Pořadí aktivit v soukromém životě na základě aritmetického průměru aritmetický průměr
medián
směrodatná odchylka
Posílání a přijímání mailů
1,66
1 (stále)
0,87
Posílání a přijímání SMS zpráv
1,8
2 (často)
0,76
Přenos souborů z místa na místo pomocí HD zařízení (např.USB flash disk)
2,08
2 (často)
0,88
Přenos zvuků, fotek a dalších dat
2,7
3 (občas)
0,89
Pořizování fotek a rozhovorů (např. pomocí mobilního telefonu)
2,93
3 (občas)
0,84
Nahrávání a poslouchání zvukových nebo video záznamů a audioknih
3,12
3 (občas)
0,8
Využívání sociálních sítí
3,25
4 (nikdy)
0,9
Nahrávání a sledování streamovaných filmů a videoklipů
3,49
4 (nikdy)
0,65
Posílání a přijímání instant messaging (např. ICQ)
3,52
4 (nikdy)
0,75
Hraní interaktivních her na internetu
3,67
4 (nikdy)
0,52
jiné
3,7
4 (nikdy)
0,54
Nahrávání a čtení e-knih
3,72
4 (nikdy)
0,58
Z tabulky 5, která zaznamenává získané statistické hodnoty: aritmetický průměr, medián a směrodatnou odchylku, můžeme vyčíst, že sledované aktivity s mobilními technologiemi v soukromém životě jsou pedagogy relativně málo provozovány. Učitelé používají pouze základní činnosti s mobilními technologiemi.
72
Otázka č. 3: Jaké aktivity s mobilními technologiemi provozujete v pracovním životě? Tabulka 6 - Aktivity s mobilními technologiemi v pracovním životě stále počet
často
občas
nikdy
Podíl Podíl Podíl Podíl počet počet počet v% v% v% v%
Nahrávání a poslouchání zvukových nebo video záznamů a audioknih
6
2,1
26
9,09
99
34,62
155
54,2
Nahrávání a čtení e-knih
0
0
2
0,7
30
10,49
254
88,81
Nahrávání a sledování streamovaných filmů a videoklipů
1
0,35
5
1,75
80
27,97
200
69,93
Posílání a přijímání SMS zpráv
31
10,84
87
30,42
107
37,41
61
21,33
Přenos souborů z místa na místo pomocí HD zařízení (např.USB flash disk)
85
29,72
118
41,26
52
18,18
31
10,84
Posílání a přijímání mailů
131
45,8
91
31,82
42
14,69
22
7,69
Posílání a přijímání instant messaging (např. ICQ)
1
0,35
8
2,8
32
11,19
245
85,66
Pořizování fotek a rozhovorů (např.pomocí mobilního telefonu))
11
3,85
43
15,03
102
35,66
130
45,45
Přenos zvuků, fotek a dalších dat
17
5,94
69
24,13
121
42,31
79
27,62
Využívání sociálních sítí
5
1,75
17
5,94
47
16,43
217
75,87
jiné
2
0,7
10
3,5
48
16,78
226
79,02
73
46%
Posílání a přijímání mailů
Přenos souborů z místa na místo pomocí HD zařízení (např.USB flash disk)
32%
30%
Posílání a přijímání SMS zpráv 11%
15% 8%
41%
30%
18% 11%
37%
21%
stále často občas
Nahrávání a sledování streamovaných filmů a 2% 28% videoklipů
70%
10% Nahrávání a čtení e-knih 1%
Nahrávání a poslouchání zvukových nebo 2%9% video záznamů a audioknih 0%
nikdy
89%
35%
20%
54%
40%
60%
80%
100%
Graf 6 – Aktivity s mobilními technologiemi v pracovním životě 1. část
jiné 1% 4%
17%
Využívání sociálních 2%6% sítí
79%
16%
76%
stále Přenos zvuků, fotek 6% a dalších dat
24%
42%
často
28%
občas nikdy
Pořizování fotek a rozhovorů 4% 15% (např.pomocí mobilního telefonu))
36%
45%
Posílání a přijímání instant messaging 3% 11% (např. ICQ) 0%
86%
20%
40%
60%
80%
Graf 7 - Aktivity s mobilními technologiemi v pracovním životě 2. část
74
100%
Předchozí otázka sledovala aktivity v soukromém životě. Tato otázka je zaměřená na aktivity pedagogů, které provozují s mobilními zařízeními v pracovním životě. Je také složena z podotázek a k jednotlivým činnostem je výběr ze čtyř variant (stále – často – občas – nikdy). Ukázala nám, že výsledky činností jsou obdobné jako v otázce předcházející. Můžeme konstatovat, že opět nejvíce provozovanými aktivitami je posílání a přijímání e-mailů, přenos souborů a dat z místa na místo za pomoci HD zařízeních a posílání a přijímání SMS zpráv. Rozdíl je pouze v tom, že všechny zmiňované aktivity učitelé provádějí v nižší míře než v otázce předcházející, která se týkala soukromého života. Provádění jednotlivých aktivit můžeme mezi sebou porovnat i celkově podle průměrných hodnot. Tyto hodnoty zaznamenané v tabulce 7 jsme získali tak, že jsme přiřadili jednotlivým polohám na škále číselné hodnoty. Pro stále byla přiřazena hodnota 1 a další jsme přiřazovali vzestupně až do hodnoty 4 pro nikdy. Tabulka 7 - Pořadí aktivit v pracovním životě na základě aritmetického průměru aritmetický průměr
medián
směrodatná odchylka
Posílání a přijímání mailů
1,84
2 (často)
0,94
Přenos souborů z místa na místo pomocí HD zařízení (např.USB flash disk)
2,1
2 (často)
0,95
Posílání a přijímání SMS zpráv
2,69
3 (občas)
0,93
Přenos zvuků, fotek a dalších dat
2,92
3 (občas)
0,86
Pořizování fotek a rozhovorů (např.pomocí mobilního telefonu))
3,23
3 (občas)
0,84
Nahrávání a poslouchání zvukových nebo video záznamů a audioknih
3,41
4 (nikdy)
0,74
Využívání sociálních sítí
3,66
4 (nikdy)
0,67
Nahrávání a sledování streamovaných filmů a videoklipů
3,67
4 (nikdy)
0,52
jiné
3,74
4 (nikdy)
0,55
Posílání a přijímání instant messaging (např. ICQ)
3,82
4 (nikdy)
0,47
Nahrávání a čtení e-knih
3,88
4 (nikdy)
0,34
Z dat, které jsme získali a zaznamenali do tabulky 7, můžeme vysledovat pokles provozovaných aktivit oproti předcházející otázce. Je to dáno tím, že učitel má v pracovním životě relativně málo času, aby se věnoval jiným aktivitám než těm, které se vztahují k pedagogickému procesu.
75
Z obou těchto otázek nám vyplývá, že učitelé využívají v převážné většině pouze základní aktivity s mobilními technologiemi. Může to být dáno tím, že nemají potřebnou technologickou gramotnost pro činnosti využívající mobilních technologií. Také chybí dostatečný přehled o tom, které prostředky a aplikace jsou k dispozici a jaké možnosti k používání nabízejí. Je to zejména z toho důvodu, že mobilní zařízení a technologie se velmi rychle vyvíjejí. Otázka č. 4: Které mobilní technologie používáte ke vzdělávání? Tabulka 8 - Mobilní technologie používané ke vzdělávání stále
často
občas
nikdy
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
Mp3přehrávač
0
0
15
5,24
37
12,94
234
81,82
Mobilní telefon
14
4,9
33
11,54
63
22,03
176
61,54
iPod
0
0
6
2,1
15
5,24
265
92,66
USB flash disk
66
23,08
125
43,71
69
24,13
26
9,09
Přenosné videohry
0
0
4
1,4
9
3,15
273
95,45
PDA
0
0
0
0
20
6,99
266
93,01
E-book čtečka
2
0,7
4
1,4
19
6,64
261
91,26
Smartphone
3
1,05
14
4,9
20
6,99
249
87,06
101
35,31
87
30,42
37
12,94
61
21,33
9
3,15
10
3,5
22
7,69
245
85,66
laptop/notebook tablet PC
76
tablet PC 3%4% 8%
laptop/notebook
86%
35%
30%
13%
21% často
Smartphone 1%5% 7%
stále
87%
občas nikdy
E-book čtečka 1% 1%7%
PDA
91%
7%
0%
93%
20%
40%
60%
80%
100%
Graf 8 - Využívání mobilních technologií ke vzdělávání 1. část
Přenosné videohry 1% 3%
USB flash disk
95%
23%
44%
24%
9% často
iPod 2%5%
stále
93%
občas nikdy
Mobilní telefon 5% 12%
22%
62%
Mp3přehrávač 5% 13%
0%
82%
20%
40%
60%
Graf 9 - Využívání mobilních technologií ke vzdělávání 2. část
77
80%
100%
Vytvořili jsme si představu o vybavenosti pedagogů mobilními zařízeními. (otázka č. 1) Vybavenost mobilními prostředky je nezbytným předpokladem k jejich používání. Na základě vybavenosti pedagogů mobilními technologiemi a používáním těchto technologií ke vzdělávání byla vypracována tabulka 9. Tabulka 9 - Přehled vztahu vlastnictví a používání mobilních zařízení Součet používání (stále+často+občas)
Počet mobilních zařízení
Rozdíl počtu používání a počtu mobilních zařízení
Mp3přehrávač
52
92
40
Mobilní telefon
110
272
162
iPod
21
19
-2
USB flash disk
260
260
0
Přenosné videohry
13
9
-4
PDA
20
8
-12
E-book čtečka
25
21
-4
Smartphone
37
44
7
laptop/notebook
225
210
-15
tablet PC
41
35
-6
Určit mobilní zařízení, které učitelé využívají ke vzdělávání, nám měla pomoci otázka č. 5. Podle odpovědí respondentů bez ohledu na typ školy, kde vyučují, jsme získali přehled mobilních zařízení, která jsou využívána ke vzdělávání. Původně jsme chtěli postupným rozřazováním podle vlastnictví mobilních zařízení získávat počty používání, které by nezkreslovaly odpovědi respondentů nemajících danou mobilní technologii. Zaznamenáním údajů, jsme zjistili, že někteří učitelé mobilní technologie používají, ale nevlastní je. Tyto údaje můžeme najít v tabulce 9, jedná se o záporné hodnoty, které jsme zvýraznili. Na základě tohoto zjištění jsme upustili od původního záměru a ponechali jsme všechny odpovědi respondentů (včetně těch, kteří technologii nevlastní). Z tohoto důvodu je velký podíl odpovědí nikdy nepoužíváno. Nejčastěji používaným mobilním zařízením je notebook, ke vzdělávání ho stále (každý den) používá 35% a často (2x až 3x týdně) 30% respondentů. Dalším zařízením,
78
které je také velmi využívané ke vzdělávání, je USB flash disk. Ve 23% je používán stále a ve 44% často. Jako třetí nejpoužívanější zařízení je mobilní telefon. Přestože mobilní telefon vlastní téměř každý učitel, ke vzdělávání je využíván v 5% stále a ve 12% často. Ve srovnání výhod a nevýhod ve vztahu ke vzdělávání u mobilního telefonu a notebooku, má více pozitiv notebook, i když z hlediska mobility vítězí mobilní telefon. Notebook je klasický počítač v mobilní podobě, a proto je nejčastější volbou pedagogů ke vzdělávání. Naproti tomu mobilní telefon může být na různé technologické úrovni, a proto ne každý mobilní telefon lze užít ke vzdělávání. Má také malý displej a klávesnici - a z toho důvodu horší ovládání. Ostatní mobilní zařízení jsou využívána ke vzdělávání minimálně. Opět jsme pro naše potřeby na základě přiřazení číselných hodnot jednotlivým polohám škály (stále = 1, často = 2, občas = 3 a nikdy = 4) získali průměrné hodnoty, medián a směrodatné odchylky. Pořadí mobilních zařízení podle aritmetického průměru pak máme vyznačeno v následující tabulce. Tabulka 10 - Pořadí používaných mobilních zařízení aritmetický průměr
medián
směrodatná odchylka
USB flash disk
2,19
2 (často)
0,89
laptop/notebook
2,2
2 (často)
1,14
Mobilní telefon
3,4
4 (nikdy)
0,87
tablet PC
3,76
4 (nikdy)
0,66
Mp3přehrávač
3,77
4 (nikdy)
0,53
Smartphone
3,8
4 (nikdy)
0,57
E-book čtečka
3,88
4 (nikdy)
0,41
iPod
3,91
4 (nikdy)
0,36
PDA
3,93
4 (nikdy)
0,26
Přenosné videohry
3,94
4 (nikdy)
0,29
Změnilo se nám pořadí, které jsme uváděli před touto tabulkou. Na prvním místě je USB flash disk, který je často používán (podle hodnoty mediánu). Následuje notebook, který se liší od předchozího minimálně, co se týče průměrné hodnoty používání. Pouze směrodatná odchylka je vysoká a ukazuje nám na rozkolísanost hodnot a z toho vyplývající nejednotnost odpovědí respondentů. Na základě
79
vypočteného mediánu se nejvíce blíží poloze často používán. Na třetím místě je mobilní telefon, i když z hlediska vypočteného mediánu se ke vzdělávání nepoužívá. Vzhledem ke stanovenému cíli je třeba, abychom se jednotlivým mobilním zařízením věnovali podrobněji. Zajímat nás bude, jak jsou ke vzdělávání využívány učiteli z jednotlivých typů škol. USB flash disk Tabulka 11 - Vzdělávání za pomoci USB flash disku ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
stále
28,46
12,96
21,05
28,57
často
46,34
48,15
37,89
42,86
občas
17,07
27,78
30,53
28,57
nikdy
8,13
11,11
10,53
0
60% 48% 46%
50%
43% 38%
40% 30%
ZŠ 28%
31% 28% 29%
29%
SŠ MŠ
21%
jiné
17%
20% 13%
8%
10%
11%11% 0%
0% stále
často
občas
nikdy
Graf 10 - Vzdělávání za pomoci USB flash disku
USB flash disk je jednoúčelové mobilní zařízení, které se používá k přenosu a zálohování souborů. Nepřímo nám tedy slouží ke vzdělávání. Toto paměťové zařízení je nejpoužívanějším mobilním zařízením u pedagogů všech typů škol. Podle vztahu vlastnictví a používání tohoto zařízení uvedené v tab. 9 můžeme říci, že každý učitel, který vlastní USB flash disk, ho také používá ke vzdělávání. Výraznější diference
80
v používání nejsou, pouze větší rozdíl je v případě pedagogů SŠ, kteří variantu stále zvolili jen ve 13% oproti ostatním, kde použití dosahovalo kolem 20%. Ostatní pedagogové udávají používání stále minimálně ve 20%. Často, které vyjadřuje používání paměťového zařízení 2x až 3x týdně dosahuje dokonce kolem 40% u pedagogů všech typů škol. Laptop/notebook Tabulka 12 - Vzdělávání za pomoci notebooku ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
stále
33,33
38,89
31,58
64,29
často
34,15
24,07
30,53
21,43
občas
11,38
11,11
16,84
7,14
nikdy
21,14
25,93
21,05
7,14
70%
64%
60% 50% 40%
39% 33% 32%
30%
ZŠ 34%
SŠ
31%
24%
MŠ
26% 21% 21%
21%
jiné
17%
20%
11%11% 7%
10%
7%
0% stále
často
občas
nikdy
Graf 11 - Vzdělávání za pomoci notebooku
Notebook představuje podle názorů respondentů druhé nejpoužívanější mobilní zařízení. Pro využití ve vzdělávání se jeví jako ideální zařízení, i když z hlediska mobility mohou být u notebooků velké rozdíly. Diferenciace odpovědí respondentů není velká, mezi respondenty jednotlivých typů škol jsou rozdíly mezi 5% až 7%, pouze skupina jiné dosahuje v používání stále přibližně 64%. Důvodem tak vysokého
81
zastoupení je malý počet respondentů v této skupině, a proto je vypovídající hodnota nízká. Mobilní telefon Tabulka 13 - Vzdělávání za pomoci mobilního telefonu ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
stále
0,81
11,11
4,21
21,43
často
13,01
14,81
6,32
21,43
občas
21,95
18,52
23,16
28,57
nikdy
64,23
55,56
66,32
28,57
70%
66%
64%
60%
56%
50% ZŠ 40%
SŠ 29% 22% 23% 19%
30% 21% 20% 4%
1%
MŠ jiné
13%15%
11% 10%
21%
29%
6%
0% stále
často
občas
nikdy
Graf 12 - Vzdělávání za pomoci mobilního telefonu
Podle získaných výsledků u otázky č. 1 je mobilní telefon mezi pedagogy nejrozšířenějším
mobilním
zařízením.
Provozovat
m-learning
prostřednictvím
mobilního telefonu je tedy nasnadě. Na základě výsledků zapsaných v tabulce 13 a v grafu 8 je poznat, že mobilní telefon je ke vzdělávání využíván minimálně. Velké rozdíly mezi pedagogy z různých typů škol nejsou výrazné. 20% v případě skupiny jiné v možnostech stále a často nemůžeme považovat za důležitý ukazatel, protože tato skupina zahrnovala pouze 14 respondentů. Výrazněji je mobilní telefon ke vzdělávání používán u učitelů středních škol, ale i tak ho každý den ke vzdělávání používá pouze 11% učitelů. V používání mobilního telefonu je rozhodující, jak dobře je mobilní
82
telefon technicky vybaven. Ke vzdělávání nelze použít libovolný mobilní telefon, protože některý může mít jen základní funkce, také ne vždy je předplaceno připojení k internetu. V tomto případě by pedagogové museli používat offline formu m-learningu. Tablet PC Tabulka 14 - Vzdělávání za pomoci tabletu ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
stále
1,63
3,7
4,21
7,14
často
4,07
5,56
2,11
0
občas
8,13
9,26
6,32
7,14
nikdy
86,18
81,48
87,37
85,71
100% 86% 87%86% 81%
90% 80% 70%
ZŠ
60%
SŠ
50%
MŠ
40%
jiné
30% 20% 10%
2% 4% 4%
7%
4% 6% 2%
8% 9% 6% 7% 0%
0% stále
často
občas
nikdy
Graf 13 - Vzdělávání za pomoci tabletu
Tablet ve vzdělávání je čtvrtým nejpoužívanějším mobilním zařízením. Představuje zařízení, které patří mezi notebooky, ale je na pomezí mezi notebooky a kapesními počítači. Ke vzdělávání je používán v necelých 6% až 9% (volba stále a často) u všech typů škol. Výraznější rozdíly ovšem v používání mezi pedagogy z jednotlivých typů škol nejsou.
83
Mp3 přehrávač Tabulka 15 - Vzdělávání za pomoci Mp3 přehrávače ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
stále
0
0
0
0
často
3,25
9,26
4,21
14,29
občas
18,7
3,7
10,53
14,29
nikdy
78,05
87,04
85,26
71,43
100% 87% 85%
90% 78%
80%
71%
70% ZŠ
60%
SŠ
50%
MŠ
40%
jiné
30% 14%
20% 10%
9% 3%
4%
19% 11%
14%
4%
0% často
občas
nikdy
Graf 14 - Vzdělávání za pomoci Mp3 přehrávače
Mp3 přehrávač řadíme mezi jednoúčelová zařízení. Ke vzdělávání jej můžeme použít k přehrávaní souborů, které jsme si přenesli z jiného zařízení. Nabízí nám např. možnost výuky cizích jazyků přehráváním lekcí a slovíček. Při pohledu na graf znázorňující vzdělávání za pomoci Mp3 přehrávače pedagogy z jednotlivých typů škol, můžeme zaznamenat, že využívání přehrávače ke vzdělávání se mezi pedagogy z různých typů škol znatelně neliší. Rozdíly jsou v používání minimální, přehrávač je používán 2x až 3x týdně a to maximálně ve 14% u skupiny jiné a 10% u skupiny pedagogů ze středních škol. Velká většina učitelů, více než 70% u každé skupiny, zvolila variantu nikdy, která značí, že přehrávač ke vzdělávání nepoužívají.
84
Smartphone Tabulka 16 - Vzdělávání za pomoci smartphonu ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
stále
0,81
0
0
14,29
často
3,25
5,56
7,37
0
občas
8,94
1,85
6,32
14,29
nikdy
86,99
92,59
86,32
71,43
100%
93% 87% 86%
90% 80%
71%
70% ZŠ
60%
SŠ
50%
MŠ
40%
jiné
30% 14%
20% 10%
1% 0% 0%
14% 3%
9%
6% 7%
2%
0%
6%
0% stále
často
občas
nikdy
Graf 15 - Vzdělávání za pomoci smartphonu
Smartphone kombinuje množství komunikačních a výpočetních funkcí v jednom zařízení, je dokonalejší verzí mobilního telefonu. V odpovědích respondentů není větších rozdílů, co se týká používání smartphonu ke vzdělávání, pouze ve skupině jiné je více používán, ve volbě stále se jeho používání objevuje ve více než 14%. Přestože nabízí mnoho možností při použití v m-learningu, je zatím nedoceněn.
85
E-book čtečka Tabulka 17 - Vzdělávání za pomoci E-book čtečky ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
stále
0
0
2,11
0
často
2,44
0
1,05
0
občas
8,13
3,7
4,21
21,43
nikdy
89,43
96,3
92,63
78,57
120% 96% 93% 89%
100%
79%
80%
ZŠ SŠ
60%
MŠ jiné
40% 21% 20% 0% 0% 2% 0%
2% 0% 1% 0%
stále
často
8%
4% 4%
0% občas
nikdy
Graf 16 - Vzdělávání za pomoci E-book čtečky
E-book čtečka je jednoúčelové zařízení, které umožňuje čtení e-knih, tedy hotových souborů. Ve vzdělávání tak můžeme číst odborné články, skripta, odborné knihy. Podle získaných odpovědí je e-book čtečka ke vzdělávání používána minimálně. Shodné jsou odpovědi pedagogů všech typů škol. Pouze ve skupině jiné dosáhla možnost používání občas, která vyjadřuje 2x až 3x měsíčně, zhruba 20%. Na rozšíření E-book čtečky má velký vliv zejména nedostatek odborných knih v digitální podobě. Také pořízení čtečky je spojené s nemalými výdaji. Pro některé učitele může být důležitým hlediskem i „nepohodlnost“ používání čtečky oproti klasické knize.
86
IPod Tabulka 18 - Vzdělávání za pomoci iPodu ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
stále
0
0
0
0
často
2,44
3,7
1,05
0
občas
8,13
5,56
2,11
0
nikdy
89,43
90,74
96,84
100
120% 100%
89% 91%
97%
80%
100%
ZŠ SŠ
60%
MŠ jiné
40% 20% 2% 4% 1% 0%
8% 6%
2% 0%
0% často
občas
nikdy
Graf 17 - Vzdělávání za pomoci iPodu
Vlastnictví iPodu vykazuje 6% a osmé místo v pořadí podle používání mobilních zařízení ke vzdělání nám ukazuje, že iPod je pedagogy ke vzdělávání používán minimálně. Rozdíly v používání pedagogy z jednotlivých typů škol také nejsou nijak výrazné. IPod představuje přenosný přehrávač médií, který může sloužit jako paměťové zařízení. Velkou nevýhodou je malá obrazovka tohoto zařízení a poměrně omezené použití, které toto zařízení nabízí ke vzdělávání. Zároveň se toto zařízení dá nahradit jinými zařízeními, která nabídnou širší využití ke vzdělávání.
87
PDA Tabulka 19 - Vzdělávání za pomoci PDA ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
stále
0
0
0
0
často
0
0
0
0
občas
8,13
7,41
6,32
0
nikdy
91,87
92,59
93,68
100
120% 100% 100%
92%
93%
94%
80%
ZŠ SŠ
60%
MŠ jiné
40% 20%
8%
7%
6% 0%
0% občas
nikdy
Graf 18 - Vzdělávání za pomoci PDA
PDA je typem kapesního počítače, které kombinuje výkon počítače, přístup k internetu a síťové funkce v jednom systému. Zařízení ještě obsahuje kalendář, notes, adresář. PDA má velkou obrazovku (oproti ostatním mobilním zařízením). I přes své zjevné výhody se PDA ke vzdělávání skoro nepoužívá. Také srovnáním pedagogů jednotlivých typů škol nenalezneme rozdíly.
88
Přenosné videohry Tabulka 20 - Vzdělávání za pomoci přenosných videoher ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
stále
0
0
0
0
často
1,63
1,85
1,05
0
občas
2,44
3,7
4,21
0
nikdy
95,93
94,44
94,74
100
120% 96% 94% 95%
100% 80%
100%
ZŠ SŠ
60%
MŠ jiné
40% 20% 2% 2% 1% 0%
2% 4% 4% 0%
často
občas
0% nikdy
Graf 19 - Vzdělávání za pomoci přenosných videoher
Přenosné videohry ke vzdělávání používá alespoň občas zhruba 5% učitelů, tato hodnota je u všech učitelů stejná. Přenosné videohry ve vzdělávání učitelů zatím nenašly podstatné uplatnění.
89
Otázka č. 5: K jakému účelu vzdělávací možnosti mobilních technologií využíváte? (respondent mohl označit více odpovědí nebo dopsat vlastní odpověď) Tabulka 21 - Účel využívání vzdělávacích možností mobilních technologií ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
Studium studijních materiálů
93
75,61
45
83,33
77
81,05
11
78,57
Získávání informací o odborných pramenech
92
74,80
43
79,63
63
66,32
11
78,57
zpracování dat
72
58,54
39
72,22
61
64,21
9
64,29
Výměna poznatků a diskuse k danému tématu
43
34,96
22
40,74
18
18,95
7
50,00
nepoužívám
1
0,81
0
0,00
0
0,00
0
0,00
Jiné
2
1,63
1
1,85
2
2,11
0
0,00
90
0% 2% Jiné 2% 2% 0% 0% nepoužívám 0% 1% 50%
Výměna poznatků a diskuse k danému tématu
19% 41% 35%
jiné MŠ SŠ
64% 64%
zpracování dat
ZŠ 72%
59% 79%
Získávání informací o odborných pramenech
66% 80% 75% 79% 81% 83% 76%
Studium studijních materiálů
0%
10%
20% 30%
40%
50%
60% 70%
80%
90%
Graf 20 - Účel využívání mobilních technologií ke vzdělávání
Nejčastěji jsou mobilní technologie využívány ke studiu studijních materiálů, které udává více než 70% učitelů všech typů škol. Skoro 70% mobilní technologie používá k získávání informací o odborných pramenech. Využití mobilních technologií se jeví jako vhodný prostředek, který umožňuje rychlé a efektivní získání potřebných informací. Kdykoli potřebujeme něco vyhledat, mobilní zařízení máme při sobě a tak vhodný údaj máme ihned k dispozici. Mobilní technologie jsou také z 60% a více používány ke zpracování dat: Velkým pozitivem mobilních prostředků je jejich schopnost být vždy po ruce a zároveň mít námi požadovaná, případně rozpracovaná data vždy u sebe. K výměně poznatků a diskusi nad tématem již nejsou v tak velkém počtu respondenty používána. Od 35% až 50% jsou zastoupeni respondenti ze všech skupin, pouze učitelé MŠ mobilní technologie za účelem výměny poznatků a diskusi nad tématem používají pouze v necelých 20%. Volba nepoužívám byla zvolena pouze
91
jedním respondentem. V této otázce respondenti měli možnost napsat svou vlastní odpověď, tato volba byla využita u pěti respondentů. Respondenti napsali ve třech případech využití pro svou práci s dětmi a to: „pro přípravu materiálů na výuku“, „pro práci s dětmi“ a „výuku učňů“. V jednom případě jsou mobilní zařízení používána „pro tvorbu prezentací“ a „přípravu studijních materiálů“. Otázka č. 6: Jaké vzdělávací možnosti mobilních technologií využíváte? (respondent mohl označit více odpovědí nebo dopsat vlastní odpověď) Tabulka 22 - Vzdělávací možnosti mobilních technologií ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
elektronické vzdělávací programy na CD/DVD
72
58,54
26
48,15
42
44,21
7
50,00
elektronické vzdělávací programy na internetu
57
46,34
21
38,89
47
49,47
5
35,71
elektronické slovníky
56
45,53
18
33,33
38
40,00
9
64,29
elektronické kurzy
20
16,26
6
11,11
29
30,53
3
21,43
elektronická jazyková výuka
19
15,45
3
5,56
10
10,53
1
7,14
žádné
2
1,63
1
1,85
0
0,00
0
0,00
92
0% 0% žádné 2% 2%
elektronická jazyková výuka
7% 11% 6% 15% 21%
elektronické kurzy
31%
ostatní
11% 16%
MŠ 64% 40% 33% 46%
elektronické slovníky
36%
elektronické vzdělávací programy na internetu
SŠ ZŠ
49%
39% 46% 50% 44% 48%
elektronické vzdělávací programy na CD/DVD
59% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%
Graf 21 - Vzdělávací možnosti mobilních technologií
Velké rozdíly ve vzdělávacích možnostech, které nám mobilní technologie nabízejí a jsou pedagogy využívány, u pedagogů nejsou. Nejčastější volbou učitelů je vzdělávání elektronickými vzdělávacími programy na CD/DVD, to znamená offline forma vzdělávání, která nevyžaduje připojení k internetu. Byla volbou zhruba 50% učitelů, pouze učitelé ZŠ se za pomoci vzdělávacích programů na CD/DVD vzdělávají v 59%. Vzdělávací programy na internetu jsou preferovány mezi 36% až 49% a elektronické slovníky jsou používány kolem 40%, jen skupinou pedagogů jiné dosahuje používání k 64%. Elektronické kurzy (e-learning) využívá pouze 11% učitelů SŠ, 16% učitelů ZŠ, 21% učitelů ze skupiny jiné a nejvíce jsou elektronické kurzy využívány učiteli MŠ a to ve 31%. Elektronická jazyková výchova, pro kterou je m-learning ideální a lze využívat prakticky na všech mobilních zařízeních, je pedagogy volen velmi málo.
93
Otázka č. 7: Jaké vidíte výhody v používání mobilních technologií v DVPP? (respondent mohl označit více odpovědí nebo dopsat vlastní odpověď) Tabulka 23 - Výhody mobilních technologií ZŠ počet
SŠ
MŠ
jiné
Podíl v Podíl v Podíl v Podíl v počet počet počet celkem pořadí % % % %
Rychlý přístup k informacím
114
92,68
49
90,74
86
90,53
13
92,86
262
1
Individuální přístup
65
52,85
33
61,11
36
37,89
5
35,71
139
5
Možnost využití kdykoli
99
80,49
39
72,22
64
67,37
12
85,71
214
2
Možnost využití kdekoli
70
56,91
26
48,15
57
60,00
8
57,14
161
4
Lze vytvářet poznámky a zvukové záznamy přímo v terénu
30
24,39
16
29,63
18
18,95
5
35,71
69
7
Mobilita
82
66,67
34
62,96
51
53,68
8
57,14
175
3
Sdílení poznámek a výstupů pomocí bezdrátových připojení
43
34,96
18
33,33
29
30,53
8
57,14
98
6
Cenová dostupnost
18
14,63
12
22,22
13
13,68
5
35,71
48
8
jiné
0
0,00
0
0,00
1
1,05
0
0,00
1
10
Žádné
1
0,81
0
0,00
2
2,11
0
0,00
3
9
94
Žádné
0% 2% 0% 1%
0% 1% jiné 0% 0% ostatní
36%
MŠ
14%
Cenová dostupnost
22%
SŠ
15%
ZŠ 57%
Sdílení poznámek a výstupů pomocí bezdrátových připojení
31% 33% 35% 57% 54%
Mobilita
63% 67% 0%
10%
20%
30%
40%
Graf 22 – Výhody mobilních technologií 1. část
95
50%
60%
70%
80%
Lze vytvářet poznámky a zvukové záznamy přímo v terénu
36% 19% 30% 24% 57% 60%
Možnost využití kdekoli
48% 57% ostatní
86%
Možnost využití kdykoli
MŠ
67% 72%
SŠ
80%
ZŠ
36% 38%
Individuální přístup
61% 53% 93% 91% 91% 93%
Rychlý přístup k informacím
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Graf 23 - Výhody mobilních technologií 2. část
Mobilní vzdělávání prostřednictvím mobilních technologií má mnoho výhod, kvůli kterým je toto vzdělávání využíváno. Tyto výhody, které uvádějí odborné zdroje, byly i nejčastější volbou pedagogů všech typů škol. Výhody byly voleny v tomto pořadí: na prvním místě byla volena varianta rychlý přístup k informacím, dále možnost využití kdykoli, mobilita (vše potřebné mám u sebe a nepotřebuji nosit stohy knih), možnost využití kdekoli, individuální přístup. Všechny tyto varianty odpovědí zvolilo více než 40% respondentů u každé z odpovědí. Zhruba 20% respondentů volilo variantu lze vytvářet poznámky a zvukové záznamy přímo v terénu a odpověď sdílení poznámek a výstupů pomocí bezdrátových připojení od 30% do 35%, pouze u pedagogů skupiny jiné tato volba byla volena v 57%. Cenová dostupnost byla volbou 48 učitelů. Možnost žádné výhody určili tři učitelé. Možnost napsat vlastní odpověď využil jeden učitel,
96
pro kterého je výhodou „dlouhé připojení u notebooku“, domníváme se, že oceňuje výdrž notebooku, aniž by musel zařízení nabíjet. Otázka č. 8: Co byste uvedl/a jako nevýhody mobilních technologií při použití ke vzdělávání? (respondent mohl označit více odpovědí nebo dopsat vlastní odpověď) Tabulka 24 - Nevýhody mobilních technologií ZŠ počet
SŠ
MŠ
jiné
Podíl v Podíl v Podíl v Podíl v počet počet počet celkem pořadí % % % %
Malé rozměry displeje u mobilních zařízení
34
27,64
23
42,59
35
36,84
2
14,29
94
5
Chybí osobní kontakt s vyučujícím
72
58,54
26
48,15
50
52,63
8
57,14
156
1
Chybí osobní kontakt s kolegy
62
50,41
30
55,56
42
44,21
11
78,57
145
2
Omezené množství výukových programů
20
16,26
5
9,26
23
24,21
0
0,00
48
6
Omezená kapacita baterie
46
37,40
17
31,48
31
32,63
5
35,71
99
4
Omezená kapacita paměti
20
16,26
8
14,81
10
10,53
0
0,00
38
7
Obava z přenosu virů a útoků hackerů
57
46,34
26
48,15
38
40,00
5
35,71
126
3
Ztráta dat z důvodu odcizení mobilního přístroje
11
8,94
6
11,11
12
12,63
2
14,29
31
8
jiné
4
3,25
0
0,00
1
1,05
0
0,00
5
10
Žádné
1
0,81
2
3,70
4
4,21
0
0,00
7
9
97
0% 4% 4%
Žádné 1%
0% 1% jiné 0% 3% ostatní
14% 13% 11% 9%
Ztráta dat z důvodu odcizení mobilního přístroje
MŠ SŠ ZŠ 36% 40%
Obava z přenosu virů a útoků hackerů
48% 46% 0%
Omezená kapacita paměti
11% 15% 16% 0%
10%
20%
30%
Graf 24 – Nevýhody mobilních technologií 1. část
98
40%
50%
60%
36% 33% 31% 37%
Omezená kapacita baterie
0% Omezené množství výukových programů
24% 9% 16% 79%
Chybí osobní kontakt s kolegy
44% 56% 50%
ostatní MŠ SŠ ZŠ
57% 53% 48% 59%
Chybí osobní kontakt s vyučujícím
14%
Malé rozměry displeje u mobilních zařízení
37% 43% 28% 0%
10% 20%
30% 40% 50% 60%
70% 80% 90%
Graf 25 - Nevýhody mobilních technologií 2. část
Nevýhodami mobilních technologií se zabývala otázka č. 8. Mezi nejčastěji udávané odpovědi patří varianty označující sociální vazby, chybí kontakt s vyučujícím a chybí kontakt s kolegy. Mnoho pedagogů postrádá kontakt ať s vyučujícím, nebo s kolegy. Přímá komunikace mezi lidmi je velmi důležitá. Při m-learningu je tato komunikace potlačena. Pro 36% pedagogů ze skupiny jiné až 48% pedagogů ze SŠ je třetí největší nevýhodou hrozba přenosu virů nebo útoku hackerů. Připojením mobilních technologií k internetu se tato hrozba jeví jako velmi reálná. Viry mohou způsobit „zamrznutí“ a nefunkčnost mobilních zařízení. Hackeři mohou ohrozit bezpečnost dat, která mohou mít učitelé uložena v mobilních zařízeních. Čtvrtou nejčastější nevýhodou je omezená kapacita baterie. Snaha výrobců mobilních zařízení je dosáhnout vysoké výdrže baterie, aby se zařízení nemusela často nabíjet, přesto používáním některých aplikací se výdrž baterie snižuje. Přestože v odborných zdrojích je na první místo řazena
99
nevýhoda mobilních technologií - malé rozměry displeje u mobilních zařízení, tuto odpověď volilo pouze 14% pedagogů skupiny jiné, 28% ZŠ, 43% SŠ a 38% MŠ, celkově se tato nevýhoda umístila na pátém místě. Ostatní varianty odpovědí omezené množství výukových programů, omezená kapacita paměti, ztráta dat z důvodu odcizení mobilního přístroje nedosáhly 20%, pouze učitelé MŠ volili variantu omezené množství výukových programů ve 24%. Může to být dáno tím, že na učitele MŠ se „pozapomíná“ a většina programů a nabídek se orientuje na pedagogy ZŠ a SŠ. Učitelé MŠ si jsou této skutečnosti vědomi. Nabídky varianty žádné nevýhody využilo celkem 7 respondentů a nabídky jiné, která umožňovala napsat vlastní odpověď, využilo 5 respondentů. Respondenti napsali tyto vlastní odpovědi: „můj telefon umí odeslat SMS a telefonovat“, „škodlivé záření“, „negativní účinek na zdraví“, „finance“ a „složitá manipulace“. Otázka č. 9: Z jakého důvodu mobilní technologie ke vzdělávání nepoužíváte? ? (respondent mohl označit více odpovědí nebo dopsat vlastní odpověď) Tabulka 25 - Důvody k nepoužívání mobilních technologií ZŠ počet
SŠ
MŠ
jiné
Podíl v Podíl v Podíl v Podíl v počet počet počet celkem pořadí % % % %
Omezené využití ke vzdělávání
13
10,57
6
11,11
14
14,74
2
14,29
35
6
Neoblíbenost mobil. technologií
14
11,38
9
16,67
8
8,42
1
7,14
32
7
Používám jen základní funkce mobilních technologií
35
28,46
20
37,04
43
45,26
6
42,86
104
2
Nedůvěra (nepravdivé nebo chybné informace)
15
12,20
5
9,26
15
15,79
3
21,43
38
5
Nutnost investice do mobilních technologií
50
40,65
18
33,33
37
38,95
3
21,43
108
1
Nutnost investice do bezdrátového připojení
26
21,14
13
24,07
24
25,26
3
21,43
66
4
100
Zdraví (oči,záda)
31
25,20
16
29,63
21
22,11
4
28,57
72
3
žádné
1
0,81
0
0,00
0
0,00
0
0,00
1
9
jiné
4
3,25
1
1,85
3
3,16
0
0,00
8
8
0% 3% 2% 3%
Jiné
0% 0% žádné 0% 1%
ostatní MŠ SŠ
29%
ZŠ
22%
Zdraví (oči,záda)
30% 25% 21%
Nutnost investice do bezdrátového připojení
25% 24% 21% 0%
5%
10%
15%
20%
Graf 26 – Bariéry v používání mobilních technologií 1. část
101
25%
30%
35%
21%
Nutnost investice do mobilních technologií
39% 33% 41% 21%
Nedůvěra (nepravdivé nebo chybné informace)
16% 9% 12% 43% 45%
Používám jen základní funkce mobilních technologií
37%
ostatní MŠ SŠ
28%
ZŠ
7% 8%
Neoblíbenost mobilních technologií
17% 11% 14% 15% 11% 11%
Omezené využití ke vzdělávání
0%
10%
20%
30%
40%
50%
Graf 27 - Bariéry v používání mobilních technologií 2. část
Některým pedagogům brání v používání mobilních technologií určité bariéry. A identifikovat tyto bariéry nám měla pomoci otázka č. 9. Základním problémem, proč pedagogové nepoužívají m-learning, je v nutnosti investovat do mobilních technologií. Tato odpověď se v celkovém pořadí umístila na prvním místě, i když při pohledu do grafu vidíme, že kolem 40% učitelů SŠ, MŠ a jiné uvádí, že používá jen základní funkce mobilních technologií. V celkovém pořadí se tato volba umístila druhá. Je tedy zřejmá souvislost mezi těmito volbami odpovědí. Vyplývá nám, že pedagogové vlastní mobilní technologie, které mají omezené technologické využití, a nechtějí investovat do nových a technologicky kvalitnějších zařízení. Dalším důvodem může být také to, že přestože vlastní kvalitnější zařízení, nemají potřebné znalosti pro práci s těmito zařízeními. Velmi významnou bariérou je volba zdraví. Velmi reálná je tato bariéra ve vztahu k mobilním technologiím, kdy kvůli mobilitě je minimalizována velikost
102
obrazovky a displeje a uživatel musí namáhat zrak. Také trpí záda, zejména krční páteř. V pořadí čtvrtý aspekt, který ovlivňuje používání mobilních technologií, je nutnost investice do bezdrátových připojení. Tato bariéra získala minimálně 21% u všech pedagogů. Ostatní varianty: omezené využití ke vzdělávání, neoblíbenost mobilních technologií, nedůvěra kvůli nepravdivým nebo chybným informacím byly voleny necelými 20% respondentů, pouze ve skupině jiné o 1% přesáhla hranici 20% volba nedůvěra v mobilní technologie kvůli nepravdivým a chybným informacím. I když tato volba odpovědi nám ukazuje, že bariéra není na straně mobilních technologií, ale jedná se spíše o nedůvěru v internet a informace na internetu zobrazované. Tato otázka umožňovala respondentům dopsat vlastní volbu odpovědi. Tato možnost byla využita v osmi případech. V odpovědích jsme zaznamenaly, že někteří respondenti volily odpověď shodnou s nabídkou variant k otázce č. 8. Získali jsme tyto odpovědi: „nepotřebuji“, „nejsem připraven“, „můj telefon umí odeslat SMS a telefonovat“, „vysoké pořizovací a provozní náklady“, „skladnost a hmotnost notebooku“, „mám raději knihy“, „nevyladěnost programů a nenávaznost“. Všechny tyto bariéry se týkaly mobilních zařízení, pouze jeden respondent uvedl bariéru, která má vztah k sociálním vazbám a to „degenerace sociálních vazeb“. Otázka č. 10: Místa, kde používáte mobilní technologie? Tabulka 26 - Místa používání mobilních technologií stále
často
občas
nikdy
Domov
36,01
48,95
13,99
1,05
Zaměstnání
34,62
45,1
17,48
2,8
Při tzv. prostojích (čekání u lékaře, při cestování autobusem, ve frontách)
2,45
12,94
44,76
39,86
0
4,55
27,62
67,83
0,7
3,85
37,41
58,04
Knihovny Na veřejných místech (restaurace, kavárny)
103
Na veřejných místech 4% (restaurace, kavárny)
Knihovny 5%
37%
58%
28%
68%
často
Při tzv. prostojích (čekání u lékaře, při cestování autobusem, ve frontách)
13% 2%
45%
stále
40%
občas nikdy
Zaměstnání
45%
Domov
0%
35%
49%
20%
17% 3%
36%
40%
60%
14% 1%
80%
100%
Graf 28 - Místa používání mobilních technologií
Nejčastějšími místy, kde učitelé používají mobilní technologie, jsou podle očekávání domov a hned za ním zaměstnání. Při prostojích nebo v době, kdy máme dlouhou chvíli (při čekání u lékaře, jinde ve frontě, při cestování), zatím mobilní technologie nenašly uplatnění, jaké by zasloužily. Možnost stále nebo často pro chvíle prostojů zvolilo pouze necelých 20% učitelů. Knihovny a veřejná místa jsou využívány k činnostem s mobilními technologiemi minimálně. Opět jsme si pro pořadí míst vyrobili tabulku, v níž jsou vypočtené hodnoty průměru, mediánu a směrodatné odchylky. Tato data jsme získali tak, že pro naše potřeby jsme si polohy na škále stále – často – občas – nikdy nahradili číselnými hodnotami od 1 pro stále do 4 pro nikdy a s těmito číselnými hodnotami dále pracovali.
104
Tabulka 27 - Pořadí míst aritmetický průměr
medián
směrodatná odchylka
Domov
1,8
2 (často)
0,71
Zaměstnání
1,88
2 (často)
0,79
Při tzv. prostojích (čekání u lékaře, při cestování autobusem, ve frontách)
3,22
3 (občas)
0,76
Na veřejných místech (restaurace, kavárny)
3,53
4 (nikdy)
0,61
Knihovny
3,63
4 (nikdy)
0,57
Z údajů zapsaných v tabulce je patrné, co jsme si již uvedli. Otázka č. 11: Setkal/a jste se v nabídkách DVPP s kurzem, který je zaměřen na mlearning? Tabulka 28 - Znalost kurzů zaměřených na m-learning ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
rozhodně ano
21
17,07
15
27,78
19
20,00
2
14,29
spíše ano
33
26,83
14
25,93
27
28,42
4
28,57
spíše ne
57
46,34
18
33,33
37
38,95
6
42,86
rozhodně ne
12
9,76
7
12,96
12
12,63
2
14,29
celkem
123
100%
54
100%
95
100%
14
100%
105
50%
46%
45%
43% 39%
40%
33%
35% 30%
28%29% 27%26%
28%
ZŠ SŠ
25%
MŠ
20%
20% 15%
ostatní
17% 14%
14% 13%13% 10%
10% 5% 0% rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
Graf 29 - Znalost kurzů zaměřených na m-learning
Tato otázka nám měla zjistit, zda se učitelé setkali v nabídkách s kursem zaměřeným na m-learning. V nabídce odpovědí si mohli zvolit jednu ze čtyř variant (rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne). Nejčastěji volili variantu spíše ne a to ve všech typech škol. Zaměříme-li se na kladnou odpověď (spíše ano + rozhodně ano), více než 50% učitelů středních škol se s m-learningem v nabídce DVPP setkalo, v případě mateřských škol se s m-learningem setkalo zhruba 48% učitelů. Učitelé základních škol a skupina jiné jsou zastoupeny přibližně procentuálně stejně. Také my jsme se zajímali, jestli existují kursy DVPP zaměřené na téma m-learning. Našli jsme tři, které existují, ale v současné době neprobíhají. Tomuto tématu je věnována kapitola 2.3.10 Vybrané kurzy DVPP zaměřené na m-learning.
106
Otázka č. 12: Absolvoval/a jste DVPP zaměřené na m-learning? Tabulka 29 - Absolvování kurzů zaměřených na m-learning ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
ano
25
20,33
6
11,11
27
28,42
2
14,29
ne
80
65,04
41
75,93
54
56,84
8
57,14
zatím ne
16
13,01
7
12,96
5
5,26
2
14,29
nechci se vyjádřit
2
1,63
0
0,00
9
9,47
2
14,29
123
100%
54
100%
95
100%
14
100%
celkem
80%
76%
70%
65% 57%57%
60% 50%
ZŠ SŠ
40%
MŠ ostatní
28%
30% 20% 20%
14%
13%13%
11%
14%
14% 9%
10%
5% 2%
0%
0% ano
ne
zatím ne
nechci se vyjádřit
Graf 30 - Absolvování kurzů zaměřených na m-learning
Naprostá většina učitelů všech typů škol se na otázku č. 12 vyjádřila záporně. Nejmenší procentuální zastoupení odpovědi ne bylo necelých 57% v případě učitelů mateřských škol, následovali učitelé ze skupiny jiné s minimálním rozdílem. Zajímavé
107
je zjištění, kdy odpověď ano, vyjadřující, že učitelé již toto vzdělávání absolvovali, volili opět pedagogové z MŠ a to ve 28%. Možnost zatím ne, ale chystám se toto vzdělávání absolvovat, se všechny odpovědi, kromě MŠ, pohybovaly kolem 13%. Pro ty, kteří nebyli rozhodnuti, jakou variantu zvolit, byla v nabídce odpověď: nechci se vyjádřit. Tato volba odpovědi byla zvolena v případě 13 respondentů, jak můžeme vidět i v tabulce 29. Otázka č. 13: Uvítal/a byste širší nabídku DVPP, které lze absolvovat formou mlearningu? Tabulka 30 - Zájem o širší nabídku DVPP ve formě m-learningu ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
rozhodně ano
18
14,63
7
12,96
12
12,63
4
28,57
spíše ano
61
49,59
27
50,00
52
54,74
2
14,29
spíše ne
40
32,52
19
35,19
29
30,53
7
50,00
rozhodně ne
4
3,25
1
1,85
2
2,11
1
7,14
123
100%
54
100%
95
100%
14
100%
celkem
108
60% 55% 50%50%
50%
50%
40%
30%
35% 33% 31%
29%
ZŠ SŠ MŠ ostatní
20% 15% 13%13%
14%
10%
7% 3%
2% 2%
0% rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
Graf 31 - Zájem o širší nabídku DVPP formou m-lerningu
Touto otázkou jsme chtěli zjistit, jaký je zájem o m-learning. Převažují odpovědi kladného charakteru (zhruba 60% dotázaných pedagogů ze všech typů škol) by uvítalo širší nabídku m-learningu. Není tedy nijak výrazně určeno, že by se pedagogové touto formou výuky chtěli vzdělávat. Zároveň nám tento výsledek napovídá, že učitelé dávají přednost jiným formám DVPP. Podle Lazarové115 pro pedagogy DVPP znamená převážně klasické formy vzdělávání, jako jsou semináře, přednášky, školení a kurzy. Cílem m-learningu ale není nahradit klasické vzdělávání, ale tuto výuku rozšířit a doplnit o další možnosti. Mnoho nabídek DVPP je realizováno e-learningově a umožňuje pedagogům využít tyto kurzy na svých mobilních zařízeních. Potom díky mobilitě zařízení mají možnost vzdělávat se i ve chvílích, které by jinak znamenaly promarněný čas. Příkladem jsou čekání ve frontách nebo cestování. M-learning je relativně novou formou, která by se mohla velice dobře prosadit v DVPP, ale zatím nemá příliš příznivců.
115
LAZAROVÁ, B.,Cesty dalšího vzdělávání, s. 20.
109
Otázka č. 14: Chtěl/a byste m-learning využívat ve své práci s dětmi? Tabulka 31 - Zájem o využívání m-learningu při práci s dětmi ZŠ
SŠ
MŠ
jiné
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
počet
Podíl v %
rozhodně ano
15
12,20
1
1,85
8
8,42
2
14,29
spíše ano
68
55,28
33
61,11
52
54,74
6
42,86
spíše ne
37
30,08
12
22,22
26
27,37
3
21,43
rozhodně ne
3
2,44
8
14,81
9
9,47
3
21,43
123
100%
54
100%
95
100%
14
100%
celkem
70% 61% 60%
55%
55%
50% 43% ZŠ
40%
SŠ MŠ
30% 30%
27% 22%
ostatní
21%
21%
20% 15%
14%
12%
9%
8%
10%
2%
2% 0% rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
Graf 32 - Zájem o využívání m-learningu při práci s dětmi
Mobilní technologie nabízejí možnost využívat je při vzdělávání. Zabývali jsme se pouze vlastním vzděláváním pedagogů, ale využitím mobilních technologií pro práci s dětmi je další možností, která nabízí využití těchto zařízení při vzdělávání. Odpovědi
110
pedagogů jasně ukázaly, že učitelé mají zájem m-learningu využívat při vzdělávání dětí. Kladné odpovědi respondentů dosahují více než 60% u všech typů škol. Mobilní technologie nám nabízejí zpestření a rozšíření výuky. Podle dosavadních průzkumů mají mobilní technologie ve vzdělávání u mládeže pozitivní vliv na změnu jejich postoje k učení. Zapojením vhodných mobilních zařízeních lze výuku nejen zefektivnit, ale umožníme tak zapojit vlastní iniciativu žáků a podpořit jejich úsilí. Mobilní technologie ve výuce umožňují žákům dělat to, co je baví, aniž by si uvědomovali, že se vzdělávají. Podle výzkumného šetření prezentovaného u kurzu M-learning – využití mobilních technologií ve výuce116 respondenti z řad odborníků sdílí názor, že mlearning bude mít v budoucnosti pevné místo ve škole. Podle odborníků m-learning není jen módní záležitostí, ale má perspektivu pro širší uplatnění, i když v současné době je spíše pro mnohé učitele přítěží a prací navíc.
3.11 Závěry výzkumu 3.11.1 Vyhodnocení výzkumného šetření Cílem našeho výzkumného šetření bylo vymezit faktory, které ovlivňují mlearning v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Z dotazníkového šetření jsme získali odpovědi respondentů a v analytické části naší práce je zpracovali. Na základě zpracovaných odpovědí můžeme naše výzkumné šetření vyhodnotit. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jaké faktory ovlivňují m-learning v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků? Tato otázka byla dále rozpracována do dílčích otázek.
V čem spatřují učitelé výhody m-learningu jako formy dalšího vzdělávání?
Za největší výhodu mobilních technologií považuje 92% respondentů rychlý přístup k informacím. Další, neméně důležitou výhodou je pro 75% respondentů možnost využití kdykoli. Třetí největší výhodou je možnost mobility.Tuto volbu zvolilo 61% respondentů. A na čtvrtém místě byla volena varianta možnost využití kdekoli, které dalo hlas 56% respondentů. Pátou volbou se 49% odpovědí stala možnost individuálního přístupu. Další výhodou, kterou respondenti preferují, je sdílení poznámek a výstupů pomocí bezdrátového připojení. Tato možnost byla zvolena 116
Kurz: M-learning – využití mobilních technologií ve výuce. [online]. Praha Metodický portál RVP: 2011. [cit. 2013-12-01]. Dostupné na WWW: .
111
34% respondentů. 24% respondentů oceňuje možnost vytváření poznámek a zvukových záznamů přímo v terénu. Pouze 17% pedagogů považuje jako velkou výhodu m-learningu jeho cenovou dostupnost.
Jaké uvádějí nevýhody m-learningu v DVPP?
Nejčastěji uváděnou nevýhodou je pro 55% respondentů absence osobního kontaktu s vyučujícím. 51% respondentů postrádá osobní kontakt s kolegy. Poměrně velkou nevýhodou je pro 44% respondentů obava z virů a útoku hackerů na jejich mobilní zařízení. Také častost nabíjení, která je pod volbou omezená kapacita baterie, je pro 35% respondentů nevýhodou. Do vyhodnocení výzkumných otázek ještě zahrneme volbu 33% respondentů, která souvisí s mobilitou mobilních zařízení a to je malá velikost displeje. Omezené množství výukových programů považuje 17% respondentů za nevýhodu a jen pro o 3% méně respondentů je nevýhodou omezená kapacita paměti mobilních zařízení. Jako nejméně hodnocenou nevýhodu (11%) je ztráta dat z důvodu odcizení mobilního přístroje.
Jaké jsou podle pedagogů bariéry m-learningu v DVPP?
Mezi nejčastěji volené bariéry patří nutnost investování do nového a technicky vybavenějšího mobilního prostředku, tuto možnou odpověď vybralo 38% respondentů. Velkou bariérou je také neznalost a omezené používání mobilních zařízení, protože tato volba se objevuje v 36% odpovědí. Ostatní nabízené odpovědi získaly zastoupení menší než 30%. Pro 25% respondentů je bariérou obava o zdraví, následuje s 23% nutnost investování do bezdrátového připojení. Od 13% do 11% mají důvody k nepoužívání mobilních technologií ke vzdělávání v tomto pořadí: nedůvěra v mobilní technologie kvůli obavám z nepravdivých a chybných informací, omezené využití ke vzdělávání a neoblíbenost mobilních technologií.
Jaké mobilní technologie jsou pedagogy využívány ke vzdělávání?
Nejvíce je ke vzdělávání používán USB flash disk, používá ho 260 pedagogů. 225 pedagogů ke vzdělávání používá notebook. Dalším mobilním zařízením, které učitelé používají ke vzdělávání, je mobilní telefon. Zmíníme se ještě o Mp3 přehrávači, který ke svému vzdělávání používá 52 učitelů, a tabletu, který využívá
112
41 učitelů. V této výzkumné otázce jsme do používání zahrnuli všechny volby odpovědí (stále, často, občas) kromě odpovědí nikdy.
Existují při využívání mobilních prostředků ke vzdělávání mezi učiteli z jednotlivých typů škol nějaké rozdíly?
Na základě odpovědí respondentů lze konstatovat, že výraznější rozdíly v používání mobilních technologií mezi pedagogy z jednotlivých typů škol nejsou. Liší se pouze v udávané častosti používání mobilních technologií, ale opět se nejedná o velké rozdíly. Pouze skupina škol jiné se oproti ostatním typům škol odlišuje. Tato skupina se více vzdělává za pomoci notebooku a mobilního telefonu než ostatní typy škol. Výsledek je však ovlivněn počtem respondentů v této skupině a nelze ho považovat za relevantní.
Jaký je názor pedagogů na užití m-learningu při práci s dětmi?
Zhruba 60% respondentů by chtělo m-learning využívat při své práci s dětmi. Velké rozdíly mezi názory pedagogů na užití m-learningu v poměru kladných a záporných odpovědí nejsou. Spíše se odlišují v rozhodnosti. Máme tím na mysli rozhodně ano – spíše ano a rozhodně ne – spíše ne, kdy učitelé SŠ rozhodně ano volili jen ve 2% oproti ostatním skupinám, kde se tato volba odpovědi pohybovala kolem 10% a u spíše ano zase jejich zastoupení bylo větší než u ostatních. Naproti tomu učitelé ZŠ odpověď rozhodně ne zvolili ve 2% a ostatní skupiny této volbě dali minimálně 10%, ke srovnání pak došlo tím, že u ZŠ převažovalo spíše ne. Na základě provedeného výzkumného šetření se nám podařilo získat množství informací, pomocí kterých jsme získali odpovědi na naše výzkumné podotázky a splnili dílčí cíle. Abychom splnili také hlavní cíl, musíme nalézt odpověď na základní výzkumnou otázku: Jaké faktory ovlivňují m-learning v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků? Shrnutím prvních třech dílčích cílů získáme odpověď na naši otázku. Faktory, které ovlivňují m-learning v dalším vzdělávání, jsou vepsány v tabulce 32, podle pořadí voleb. Za faktory považujeme výhody, nevýhody a bariéry, které ovlivňují používání mlearningu. Vzhledem k tomu, že respondenti měli možnost zvolit více variant a dopsat
113
svou vlastní variantu, a to u všech otázek zjišťujících uvedené faktory, má tato tabulka potřebnou vypovídající hodnotu. Tabulka 32 - Faktory ovlivňující použití m-learningu Rychlý přístup k informacím
výhoda
Možnost využití kdykoli
výhoda
Mobilita
výhoda
Možnost využití kdekoli
výhoda
Chybí osobní kontakt s vyučujícím
nevýhoda
Chybí osobní kontakt s kolegy
nevýhoda
Individuální přístup
výhoda
Obava z přenosu virů a útoků hackerů
nevýhoda
Nutnost investice do mobilních technologií
bariéra
Používám jen základní funkce mobilních technologií
bariéra
Omezená kapacita baterie
nevýhoda
Sdílení poznámek a výstupů pomocí bezdrátových připojení Malé rozměry displeje u mobilních zařízení
výhoda nevýhoda
Zdraví (oči,záda)
bariéra
Lze vytvářet poznámky a zvukové záznamy přímo v terénu
výhoda
Nutnost investice do bezdrátového připojení
bariéra
Cenová dostupnost
výhoda
Omezené množství výukových programů
nevýhoda
Omezená kapacita paměti
nevýhoda
Nedůvěra (nepravdivé nebo chybné informace)
bariéra
Omezené využití ke vzdělávání
bariéra
Neoblíbenost mobilních technologií
bariéra
Ztráta dat z důvodu odcizení mobilního přístroje
nevýhoda
Podle tab. 32 můžeme říci, že pro využívání m-learningu jsou nejdůležitějšími faktory výhody, které m-learning přináší. Nevýhody a bariéry pro využívání mlearningu nejsou rozhodující, i když volbu pedagogů také ovlivňují. Na základě provedeného výzkumného šetření můžeme konstatovat, že jsme zjistili faktory, které využívání m-learningu ovlivňují. Výzkumný cíl se nám podařilo splnit. Totéž můžeme říci i o dílčích cílech.
3.11.2 Aplikace na management vzdělávání Výsledků práce lze prakticky využít při vytváření plánu dalšího vzdělávání pedagogů a při výběru aktivit dalšího vzdělávání řediteli a pedagogy mateřských,
114
základních a středních škol, jako inspirační zdroj však mohou být využity i managementem škol dalších typů. Na základě teoretických poznatků a výsledků výzkumného šetření, které tato práce přináší, můžeme pro management škol vyvodit následující závěry a doporučení: 1. Pro m-learning mají pedagogové postačující vybavení mobilními technologiemi. 2. Znalosti potřebné pro používání m-learningu jsou na dostatečné úrovni, i když povědomí o m-learningu není příliš vysoké. Pedagogové často používají m-learning, aniž by si toho byli vědomi. S růstem možností využití m-learningu (např. ve výuce žáků) bude vzrůstat i povědomí o tomto druhu vzdělávání. 3. Stejně jako v institucích mimo oblast školství více využívat výhod, které m-learnig v dalším vzdělávání přináší. Tento typ vzdělávání umožňuje rozšířit klasické formy dalšího vzdělávání, a jak se ukazuje v komerční sféře, v dalším vzdělávání může být velmi efektivní. 4. K m-learningovému vzdělávání nepoužívat pouze notebooky, ale pokusit se o postupné zapojení i dalších mobilních zařízení. 5. Do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zahrnout i výuku v podobě mlearningu. Zaměřit se zejména na využívání elektronické jazykové výuky, v níž mají mobilní technologie velký potenciál, ale zatím je tato možnost vzdělávání pomocí mlearningu minimálně využívána. 6. Pedagogové nemají kompetence ohledně používání mobilních technologií na potřebné úrovni. Převážně používají pouze základní činnosti s mobilními technologiemi. Možností jak tento stav zlepšit, by bylo vytvoření potřebné didaktiky, která by zlepšila technologickou gramotnost pedagogů.
3.11.3 Postřehy z výzkumného šetření V průběhu pilotáže probíhaly rozhovory s 15 pedagogy. 5 pedagogů bylo zvoleno z mateřské školy, dalších 5 pedagogů bylo ze základní školy z obou stupňů a 5 pedagogů ze střední školy. Všichni tito pedagogové byli vybráni záměrným výběrem, jehož cílem bylo získat co nejvíce různorodou skupinu. Tento výběr zahrnoval učitele různého pohlaví, věku, aprobace. Na základě polostrukturovaných rozhovorů můžeme uvést, co nás během rozhovorů překvapilo.
115
Obecně se předpokládá, že muži mají pozitivnější vztah k mobilním technologiím. Některé učitelky mají mnohem větší znalosti a využívají mobilní technologie častěji než dotazovaní muži. Například žena (40-50let, matematika, SŠ) je nadšená vyznavačka moderní techniky:„Mě to baví učit se všechno nový…přemýšlím, jak to využít ve své práci.“ Naopak muž (30-40let, fyzika, SŠ), u kterého jsme očekávali, že vzhledem ke svému oboru bude mít v technice přehled a často bude moderní technologie využívat, nás překvapil: „Já mám nejradši klasické metody, novoty nemám rád a mobil mám jen k telefonování.“ Dalším obecným předpokladem je: Čím je učitel starší, tím méně používá mobilní technologie. Opět nás překvapilo, že žena (50-60let, 1.stupeň, ZŠ) má velký přehled a bez problémů používá tablet: „Musím se snažit držet krok s mladými….“ A pro srovnání žena (20-30let, 1.stupeň, ZŠ) čerstvá absolvenka vysoké školy říká: „Já jsem úplný antitalent, mě počítače nemají rádi….“ Důležitým poznatkem během dotazníkové šetření byla skutečnost, kdy se objevila skupina 14 respondentů zařazená v kategorii jiné. Tito respondenti vyučovali na dvou typech škol současně. Vyřadit tyto respondenty z výzkumu by bylo zbytečné a snížila by se návratnost. Nyní už víme, že jsme měli požadovat zařazení do jedné z nabízených variant, ulehčili bychom si komplikované zpracování dat. Dalším poznatkem je zjištění, že jsme v otázce č. 1 měli mobilní telefon jako jednu z nabídnutých odpovědí rozdělit, a to na základní verze mobilního telefonu a technicky dokonalejší verze mobilního telefonu, opět bychom si ulehčili práci a vyplynuly by nám jasnější souvislosti.
116
4 Závěr Záměrem autorky této práce bylo zaplnit mezeru v dosavadním stavu poznání, protože problematika m-learningu je téma nové a dosud málo publikované. Cílem diplomové práce bylo zmapovat možnosti, které m-learning nabízí v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Dílčí cíle se odvíjely od hlavního cíle práce. Chtěli jsme identifikovat faktory, které jsou rozhodující při výběru m-learningu jako formy DVPP, dále pak analyzovat využívání m-learningu pedagogy MŠ, ZŠ, SŠ a popsat, jaké technologie preferují. Nyní shrneme nejdůležitější poznatky, zhodnotíme, zda jsme dosáhli vytčený cíl, ale také dílčí cíle stanovené pro praktickou část práce, a tím zároveň posoudíme i naplnění celkového cíle. Zhodnotíme přínos práce a její praktické využití. V teoretické části jsme se pokusili rozkrýt problematiku dalšího vzdělávání a to nejdříve v obecné rovině a pak orientovanou na pedagogické pracovníky. Uvedli jsme si právní vymezení, historický vývoj dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a rozdělení z hlediska forem a metod vzdělávání. Nejprve jsme se seznámili s klasickými metodami vzdělávání a poté s moderními metodami včetně e-learningu. Zároveň jsme se zabývali m-learningem, jeho výhodami, nevýhodami a bariérami. Uvedli jsme si možnosti, které nabízí v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, a seznámili se s technologiemi a jejich klasifikací. Zároveň jsme si uvedli některé vybrané projekty zaměřené na m-learning. Teoretická část se stala východiskem pro praktickou část. Hlavní náplní praktické části bylo výzkumné šetření prováděné formou dotazníku a zaměřené na pedagogy mateřských, základních a středních škol Středočeského kraje. Toto šetření ukázalo, že mezi respondenty z jednotlivých typů škol nejsou výrazné rozdíly v používaných mobilních technologiích. Také účely používání mobilních technologií se neliší. Pedagogy jsou mobilní zařízení využívána zejména k získávání potřebných informací. Z toho nám vyplývá, že m-learning slouží především k samostudiu. Základním předpokladem pro používání m-learningu je vlastnit mobilní technologie. Provedený výzkum prokázal, že učitelé mají potřebné technické vybavení a disponují základními znalostmi, které jsou dostačující pro používání m-learningu, přestože povědomí o m-learningu není příliš vysoké. Učitelé si uvědomují výhody, které mlearning nabízí. Překvapením bylo zjištění, že mobilita, která je automaticky
117
považována za největší výhodu, je respondenty odsunuta až na třetí místo. Pro učitele je nejdůležitější přínosem m-learningu rychlý přístup k informacím. Mezi nejčastěji uváděné nedostatky, které ovlivňují používání m-learningu, je osobní kontakt. Učitelé postrádají jak kontakt mezi kolegy, tak také kontakt s vyučujícím. Ve výzkumném šetření nás také zajímaly bariéry, které ovlivňují používání m-learningu. Opět bylo zajímavé zjistit, že nejčastěji uváděnou bariérou je nutnost investice do mobilního zařízení a používání pouze základních funkcí mobilních technologií. Na základě provedeného výzkumného šetření, byla provedena analýza získaných dat. Na výzkumné dílčí otázky jsme získali odpovědi a našli jsme také odpověď na základní výzkumnou otázku. Tím byl cíl práce splněn. Hlavní přínos práce spatřujeme v tom, že zpracovává téma nové, dosud nepublikované. Práce je přehledným a inspirativním materiálem nejen pro oblast vzdělávání a školství, ale bude moci být využita i v jiných oborech. Pro management školy práce představuje podklady, které řídící pracovníky seznámí s novými možnostmi těchto moderních technologií. Díky tomu pak budou schopni doporučit svým podřízeným takto zaměřené vzdělávání. Teoretická část představuje souhrnný a ucelený přehled informací o DVPP, ale také souhrn dosavadních poznatků z oblasti využití mobilních technologií ve vzdělávání. Praktické využití pro školskou praxi a doporučení uvádí kapitola 3.11.3. M-learning představuje moderní trend ve vzdělávání a využít jej v dalším vzděláváním pedagogů je pro učitele na pozici vzdělávajícího se velmi výhodné. Cílem není nahradit klasickou podobu dalšího vzdělávání, ale poskytnout možnost rozšířit způsoby vzdělávání a to nejen ve školství. V mnoha organizacích může m-learning umožnit implementovat vzdělávání do pracovního procesu. Zaměstnancům dává možnost rozšířit přístup k informacím a tyto informace nejen využívat, ale současně je sdílet a předávat. M-learning je zatím málo rozšířený ve vzdělávání pedagogických pracovníků a velmi málo je také využíván při jejich práci s dětmi, ale je jen otázkou času, jak rychle se tento stav změní. Případné další výzkumy zaměřené na téma m-learningu ve školském prostředí by se mohly orientovat na zjišťování, jakým způsobem je implementován m-learning do vzdělávání dětí a jak se mění využívání m-learningu pedagogy s odstupem několika let.
118
5 Seznam elektronických zdrojů a literatury 1. ASOCIACE INSTITUCÍ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ČR. Vzdělávání dospělých v ČR [online]. 2009 [cit. 2013-02-08]. Dostupné na WWW: < http://www.aivd.cz/sites/default/files/dbm_zav_zprava.pdf>. 2. ATTEWELL, J.; SAVILL-SMITH, C.; STEAD, G. Mobile learning in praktice. Piloting a mobile learning teachers toolkit in further education colleges. [online]. 2006 [cit. 2013-02-22]. Dostupné na WWW: . 3. ATTEWELL, J. Mobile technologies and learning. [online]. 2005 [cit. 2013-0222]. Dostupné na WWW: < http://www.m-learning.org/docs/The%20mlearning%20project%20%20technology%20update%20and%20project%20summary.pdf>. 4. BAREŠOVÁ, A. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: VOX, 2011. 200 s. ISBN 978-80-87480-00-7. 5. BRDIČKA, B. Jsou naši učitelé v oboru vzdělávacích technologií začátečníky nebo pozorovateli?. Učitelský spomocník [online]. Praha: 2010 [cit. 2013-0225]. Dostupné na WWW: . 6. BRDIČKA, B. Neformální vzdělávání nabývá na významu. Učitelský spomocník [online]. Praha: 2010 [cit. 2013-02-25]. Dostupné na WWW: . 7. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, Využití mobilních počítačových prostředků ve výuce [online]. Ostrava: Ostravská univerzita 2011. [cit. 2013-14-03]. Dostupné na WWW: < http://www.osu.cz/index.php?kategorie=14&id=4298&idkurz=68>. 8. CNEWS:CZ. E-knihy – čtení z displeje bez unavených očí [online]. 2011 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/e-knihycteni-z-displeje-bez-unavenych-oci>. 9. CNEWS:CZ. Jak definovat označení přenosých počítačů? [online]. 2011 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://extranotebook.cnews.cz/jakdefinovat-oznaceni-prenosnych-pocitacu>. 10. COGOI, C.; SANGIORGI, D.; SHAHIN, K. mGBL – mobile game-based learning: perspectives and usage in learning and career guidance topics [online]. 2006 [cit. 2013-02-22]. Dostupné na WWW: < http://www.elearningeuropa.info/files/media/media10911.pdf>. 11. CORBEIL, R.; VALDES-CORBEIL, M.E. Are you ready for mobile learning? [online]. 2007 [cit. 2013-02-22]. Dostupné na WWW: .
119
12. ČERNOCHOVÁ, M. E-learning: očekávání, zkušenosti a skutečnost. In BENEŠ, P.; RAMBOUSEK, V.; FIALOVÁ, I. (ed.) Vzdělávání pro život v informační společnosti II. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2005. s. 271297. ISBN 80-7290-202-4. 13. ČERNÝ, M. M-learning jako cesta k zábavnému vzdělávání? [online]. Praha: Metodický portál RVP. 2012. [cit. 2013-02-15]. Dostupné na WWW: . 14. Česko mluví o vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na WWW: . 15. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015) [online]. 2011 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/vzdelavani/strategicke-a-koncepcni-dokumenty-cerven2009>. 16. EGER, L. Jak plánovat rozvoj a vzdělávání pracovníků [online]. Praha: 2011. [cit. 2013-02-11]. Dostupné na WWW: . 17. FOJTÍK, R. Využití mobilních počítačových prostředků ve výuce. [online]. Ostrava. [2009]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné na WWW: . 18. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozš. české vyd. Brno: Paido, 2010. 261 s. ISBN 978-80-7315-185-0. 19. HERRINGTON, J. et al., New Technologies, New Pedagogies: Mobile Learning in Higher Education. [online]. Wollongong : University of Wollongong, 2009. [cit. 2013-02-27]. Dostupné na: . 20. HRNEWS:CZ. Mobilní vzdělávání na vzestupu [online]. 2011 [cit. 2013-02-03]. Dostupné na WWW: < http://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rozvoj-a-vzdelavaniid-148692/studie-mobilni-vzdelavani-na-vzestupu-id1343027#ixzz2K2U41xBy>. 21. HRONÍK, F. Rozvoj a vzdělávání pracovníků. Praha: Grada Publishing, 2007. 233 s. ISBN 978-80-247-1457-8. 22. ISVS:CZ. Nová míza e-learningu 2. díl [online]. 2007 [cit. 2013-02-25]. Dostupné na WWW: < http://old.isvs.cz/vzdelavani/nova-miza-e-learningu-2dil.html?tisk=ano>. 23. KASPER, T.; KASPEROVÁ, D. Dějiny pedagogiky. Praha: Grada Publishing, 2008. 224 s. ISBN 978-80-247-2429-4. 24. KOCIANOVÁ, R. Personální činnosti a metody personální práce. Praha: Grada Publishing, 2010. 215 s. ISBN 978-80-247-2497-3.
120
25. KOHNOVÁ, J. Další vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2004. 181 s. ISBN 80-7290-148-6. 26. KOPECKÝ, K. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc: HANEX 2006. 125 s. ISBN 80-85783-50-9. 27. Kurz: M-learning – využití mobilních technologií ve výuce. [online]. Praha Metodický portál RVP: 2011. [cit. 2013-12-01]. Dostupné na WWW: . 28. LAZAROVÁ, B. a kol. Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2006. 230 s. ISBN 80-7315-114-6. 29. LIŠKA, V.; ZACPAL, J. Moderní prostředky elektronického vzdělávání (Mlearning, E-book). Praha : Vydavatelství ČVUT, 2008. 74 s. ISBN 978-80-0104097-3. 30. LORENZ, M. Kde nechala škola díru: m-learning aneb Vzdělávání pro záškoláky. Proinflow: Informační vzdělávání a informační gramotnost [online]. 2010, ročník 2, číslo 2, s. 53-76 [cit. 2013-01-24]. Dostupné na WWW: . 31. McKinsley&Copany, Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. [online]. 2010 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: . 32. Memorandum Evropské unie o celoživotním učení [online]. 2001 [cit. 2013-0120]. Dostupné na WWW: . 33. MOBILETECHREVIEW.COM. UMPC reviews [online]. 2008 [cit. 2013-0417]. Dostupné na WWW: . 34. MOBIL:CZ. Katalog mobilů [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: <.http://mobil.idnes.cz/katalog.aspx>. 35. MOBIL:CZ. PDA pod stromeček? Co jste to vlastně dostali? [online]. 2003 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < pda-pod-stromecek-co-jste-to-vlastnedostali-fm0-/aplikace.aspx?c=A031221_5248857_ostatni>. 36. MOBIL:CZ. SMS zprávy jsou skutečným luxusem. I za korunu jsou předražené [online]. 2009 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://mobil.idnes.cz/sms-zpravy-jsou-skutecnym-luxusem-i-za-korunu-jsoupredrazene-pvh-/mob_tech.aspx?c=A090304_165203_mob_tech_hro>. 37. MOBL21. What makes mobile learning ubiquitous? [online]. 2010 [cit. 201301-22]. Dostupné na WWW: .
121
38. MUŽÍK, J. Profesní vzdělávání dospělých. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 264 s. ISBN 978-80-7357-738-4. 39. NÁRODNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM PRO MLÁDEŽ. Distanční vzdělávání aneb studujte přes počítač [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na WWW: < http://www.nicm.cz/distancni-vzdelavani-aneb-studujte-pres-pocitac>. 40. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice [online]. 2001 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/files/pdf/bilakniha.pdf>. 41. OBST, O. Manažerské minimum pro učitele. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 121 s. ISBN 80-244-1359-0. 42. PALÁN, Z.; LANGER, T. Základy andragogiky. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2008. 184 s. ISBN 978-80-86723-58-7. 43. PETERKA, R. Vzdělávání s moderní technikou: kdykoli a kdekoli. [online]. Praha: 2006. [cit. 2013-01-12]. Dostupné na WWW: < http://finance.idnes.cz/vzdelavani-s-moderni-technikou-kdykoli-a-kdekoli-f6h/podnikani.aspx?c=A060707_103325_firmy_rady_vra>. 44. PLAMÍNEK, J. Vzdělávání dospělých. Praha : Grada Publishing, 2010. 318 s. ISBN 978-80-247-3235-0. 45. POL, M. Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 194 s. ISBN 978-80-210-4499-9. 46. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 6. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009. 395 s. ISBN 978-80-7367-647-6. 47. Rejstřík škol a školských zařízení České republiky. [online]. Praha: 2012. [cit. 2013-12-01]. Dostupné na WWW: < http://rejskol.msmt.cz/>. 48. ROSMAN, P. M-learning – nové paradigma vzdělávání pomocí ICT. [online]. Praha: 2007. [cit. 2013-01-19]. Dostupné na WWW: . 49. RUSEK, M. Kdy bude učení s mobilem běžné? [online]. Praha: Metodický portál RVP, 2012. [cit. 2013-02-15]. Dostupné na WWW: . 50. RUSEK, M. Mobilní telefony legálně ve výuce. [online]. 2011. Praha: Metodický portál RVP. [cit. 2013-01-29]. Dostupné na WWW: . 51. SAK, P.; MAREŠ, J.; NOVÁ, H., aj. Člověk a vzdělávání v informační společnosti. Praha: Portál, 2007. 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0.
122
52. Sborník příspěvků : E-learning, další vzdělávání a vzdělávání osob s postižením: konference 27. června 2008 [online]. Praha : Soukromá vysoká škola ekonomických studií, 2008 - [cit. 2013-01-28]. Dostupné na WWW: . 53. STARÝ, K.; DVOŘÁK, D.; GREGER, D., aj. Profesní rozvoj učitelů: Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Karolinum, 2012. 188 s. ISBN 97880-246-2087-9. 54. Strategie celoživotního učení ČR [online]. 2007 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: < http://www.nuov.cz/koncept/strategie-celozivotniho-uceni-cr>. 55. Strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR [online]. 2003 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: . 56. STŘEDOČESKÝ KRAJ, Adresář škol [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné na WWW: . 57. SVOBODA, P. Využití m-technologií v modelovém scénáři aktivity pedagoga. Media4u Magazíne [online], 2010, ročník 7, číslo 3, s. 125 – 127. [cit. 2013-228]. Dostupné na WWW: . 58. ŠEDIVÁ, Z. Podpora mobility v nových přístupech ve vzdělávání. Systémová integrace [online]. 2010, č. 4 [cit. 2013-02-23].Dostupné na WWW: . 59. ŠIKÝŘ, M.; BOROVEC, D.; LHOTKOVÁ, I. Personalistika v řízení školy. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 199 s. ISBN 978-80-7357-901-2. 60. TRIBAL Group. Mobile learning is for everyone. [online]. 2005 [cit. 2013-0222]. Dostupné na WWW: . 61. TSBOHEMIA.CZ. Tablety [online]. 2012 [cit. 2013-01-27]. Dostupné na WWW: < http://interlink.tsbohemia.cz/pocitace-notebooky-serverytablety_c11579.html>. 62. URBAN, L. Lisabonská strategie [online]. 2001 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: . 63. VANĚČEK, D. Elektronické vzdělávání. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2011. 213 s. ISBN 978-80-01-04952-5. 64. VÁŇOVÁ, R. Vzdělávání učitelů v českých zemích. In VALIŠOVÁ, A.; KASÍKOVÁ, H. (ed.) Pedagogika pro učitele. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2011. s. 27-48. ISBN 978-80-247-3357-9.
123
65. VYCHOVÁ, H. Best practices ve vzdělávání dospělých – příklady ze zahraničí. [online]. Praha: 2010 [cit. 2013-02-23]. Dostupné na WWW: . 66. Výroční zpráva MŠMT z roku 2005, díl č.2 [online]. 2005 [cit. 2013-01-28]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy>. 67. What is mobile learning? [online]. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na WWW: < http://mobileben.wordpress.com/2010/06/02/what-is-mobile-learning/>. 68. Zaměstnance je nutné vzdělávat, a to třeba i mobilními telefony. [online]. Praha: 2008 [cit. 2013-02-08]. Dostupné na WWW: < http://finance.idnes.cz/zamestnance-je-nutne-vzdelavat-a-to-treba-i-mobilnimitelefony-pbw-/podnikani.aspx?c=A080403_182024_firmy_rady_plo>. 69. ZBÍRAL, R. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 160 s. ISBN 978-80-7201-779-9. 70. ZOUNEK, J.; SUDICKÝ, P. E-learning: učení (se) s online technologiemi. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 226 s. ISBN 978-80-7357-903-6. 71. ZOUNEK, J.; ŠEĎOVÁ, K. Učitelé a technologie: Mezi tradičním a moderním pojetím. Brno: Paido, 2009. 172 s. ISBN 978-80-7315-187-4.
5.1 Prováděcí právní předpisy 1. Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění. [online]. 2007 [cit. 201301-20]. Dostupné na WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/>. 2. Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění. [online]. 2004 [cit. 2013-0120]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/dokumenty/zakony>. 3. Zákon č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů v platném znění. [online]. 2004 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: < http://www.msmt.cz/dokumenty/zakony>. 4. Vyhláška č.317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. [online]. 2006 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na WWW: .
124
6 Přílohy 6.1 Dotazník pro respondenty Vážené kolegyně a vážení kolegové, chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který bude sloužit jako podklad pro vypracování diplomové práce na téma: „M-learning v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků“. M-learning je v současné době velice aktuální téma, jedná se o vzdělávání za pomoci mobilních technologií, jako je mobilní telefon, iPod (multimediální přehrávač obrazu, audia a videa), PDA (kapesní počítač s dotykovým displejem a speciálním „perem“ na psaní), smartphone („chytrý telefon“), laptop/notebook nebo tablet PC (destičkový počítač). Pomocí těchto technologií je možné se vzdělávat kdekoli a kdykoli. Cílem této práce je zjistit, jaké možnosti m-learning v DVPP nabízí, ukázat jeho výhody a nevýhody. Všechny dotazníky jsou anonymní a veškeré údaje budou sloužit pouze ke studijním účelům. Předem Vám děkuji za Váš čas a spolupráci při vyplňování tohoto dotazníku. Jaroslava Mrázková studentka 2. ročníku navazujícího magisterského studia PF UK Praha 1. Jaké mobilní technologie vlastníte? Můžete označit i více odpovědí □
Mp3přehrávač
□
Mobilní telefon
□
iPod (multimediální přehrávač obrazu, audia a videa)
□
USB flash disk (paměťové zařízení pro přenos dat)
□
Přenosné videohry
□
PDA (kapesní počítač s dotykovým displejem a speciálním „perem“ na psaní
□
E-book čtečka (elektronická čtečka knih)
□
Smartphone („chytrý telefon“)
□
laptop/notebook
□
tablet PC (destičkový počítač s dotykovým displejem)
2. Jaké aktivity s mobilními technologiemi provozujete v soukromém životě? Nahrávání a poslouchání zvukových nebo video záznamů a audioknih □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
Nahrávání a čtení e-knih □ stále
□ často
Nahrávání a sledování streamovaných filmů a videoklipů □ stále
□ často
□občas
Posílání a přijímání SMS zpráv 125
□ nikdy
□ stále
□ často
□občas
□ nikdy
Přenos souborů z místa na místo pomocí HD zařízení □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
Posílání a přijímání mailů □ stále
□ často
Posílání a přijímání instant messages (např. ICQ) □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
Hraní interaktivních her na internetu □ stále
□ často
Pořizování fotek a rozhovorů □ stále
□ často
Přenos zvuků, fotek a dalších dat □ stále
□ často
Využívání sociálních sítí □ stále
□ často
Jiné (napište jaké)…………………. 3. Jaké aktivity s mobilními technologiemi provozujete v pracovním životě? Nahrávání a poslouchání zvukových nebo video záznamů a audioknih □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
Nahrávání a čtení e-knih □ stále
□ často
Nahrávání a sledování streamovaných filmů a videoklipů □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
Posílání a přijímání SMS zpráv □ stále
□ často
Přenos souborů z místa na místo pomocí HD zařízení □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
Posílání a přijímání mailů □ stále
□ často
Posílání a přijímání instant messages (např. ICQ) □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
Hraní interaktivních her na internetu □ stále
□ často
126
Pořizování fotek a rozhovorů □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
□občas
□ nikdy
Přenos zvuků, fotek a dalších dat □ stále
□ často
Využívání sociálních sítí □ stále
□ často
Jiné (napište jaké)…………………. 4. Které mobilní technologie používáte ke vzdělávání? Mp3přehrávač □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
□ často
□občas
□ nikdy
□ často
□občas
□ nikdy
□ často
□občas
□ nikdy
□ často
□občas
□ nikdy
□ často
□občas
□ nikdy
□ často
□občas
□ nikdy
□ často
□občas
□ nikdy
□ často
□občas
□ nikdy
□ často
□občas
□ nikdy
Mobilní telefon □ stále iPod □ stále USB flash disk □ stále Přenosné videohry □ stále PDA □ stále E-book čtečka □ stále Smartphone □ stále laptop/notebook □ stále tablet PC □ stále
5. K jakému účelu vzdělávací možnosti mobilních technologií využíváte? Můžete označit více variant □
Studium studijních materiálů a sebevzdělávání
□
Vyhledávání informací na internetu (např. encyklopedie)
□
Získávání informací o odborných pramenech 127
□
Zpracování dat
□
Výměna poznatků a diskuse k danému tématu
□
Jiné (uveďte jaké)…………….
6. Jaké vzdělávací možnosti mobilních technologií využíváte? Můžete označit více variant □
Elektronické cizojazyčné slovníky
□
Elektronické vzdělávací programy na CD nebo DVD
□
Elektronické vzdělávací programy na internetu
□
Elektronická jazyková výuka
□
Elektronické kurzy
□
Jiné (uveďte jaké)…………….
7. Jaké vidíte výhody v používání mobilních technologií v DVPP? Můžete označit více variant □
Rychlý přístup k informacím
□
Individuální přístup
□
Možnost využití kdykoli
□
Možnost využití kdekoli
□
Lze vytvářet poznámky a zvukové záznamy přímo v terénu
□
Mobilita (vše potřebné mám u sebe, není třeba nosit stohy papírů a knih)
□
Sdílení poznámek a výstupů pomocí bezdrátových připojení
□
Cenová dostupnost
□
Žádné
□
Jiné (uveďte jaké)…………….
8. Co byste uvedl/a jako nevýhody mobilních technologií při použití ke vzdělávání? Můžete označit více variant □
Malé rozměry displeje u mobilních zařízení
□
Chybí osobní kontakt s vyučujícím
□
Chybí osobní kontakt s kolegy
□
Omezené množství výukových programů
□
Omezená kapacita paměti
□
Omezená kapacita baterie
□
Obava z přenosu virů a útoků hackerů
□
Ztráta dat z důvodu odcizení mobilního přístroje 128
□
Žádné
□
Jiné (uveďte jaké)……………..
9. Z jakého důvodu mobilní technologie ke vzdělávání nepoužíváte? Můžete označit více variant □
Omezené využití ke vzdělávání
□
Neoblíbenost mobilních technologií
□
Používám jen základní funkce mobilních technologií
□
Nedůvěra (nepravdivé nebo chybné informace)
□
Nutnost investice do mobilních technologií
□
Nutnost investice do bezdrátového připojení
□
Zdraví (oči,záda)
□
Jiné (uveďte jaké)……………….
10. Místa, kde používáte mobilní technologie? Domov □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
□ často
□občas
□ nikdy
Zaměstnání □ stále
Při tzv. prostojích (čekání u lékaře, při cestování autobusem, ve frontách) □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
Na veřejných místech (restaurace, kavárny, knihovny) □ stále
□ často
□občas
□ nikdy
11. Setkal/a jste se v nabídkách DVPP s kurzem, který je zaměřen na m-learning? □ rozhodně ano
□ spíše ano
□ spíše ne
□ rozhodně ne
12. Absolvoval/a jste DVPP zaměřené na m-learning? □
Ano
□
Zatím ne, ale chystám se toto vzdělávání absolvovat
□
Ne
□
k této otázce se nechci vyjádřit
13. Uvítal/a byste širší nabídku DVPP, které lze absolvovat formou m-learningu? □ rozhodně ano
□ spíše ano
□ spíše ne
129
□ rozhodně ne
14. Chtěl/a byste m-learning využívat ve své práci s dětmi? □ rozhodně ano
□ spíše ano
□ spíše ne
□ rozhodně ne
□ SŠ
□ jiné
15. Na jaké škole vyučujete? □ MŠ
□ ZŠ
Ještě jednou děkuji za čas, který jste věnoval/a vyplnění dotazníku.
130
