Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. Pojmové mapy jako nástroj hodnocení ve vzd lávání

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra informaþních technologií a technické výchovy

Pojmové mapy jako nástroj hodnocení ve vzdČlávání

Autor: Bc. Petra VaĖková Vedoucí práce: PhDr. David Mudrák, Ph.D.

Praha 2011

NÁZEV: Pojmové mapy jako nástroj hodnocení ve vzdČlávání ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá typy hodnocení pojmových map na základČ studia odborné literatury. Poukazuje na rozdílné pohledy a vnímání metod hodnocení a nabízí vlastní metody hodnocení. ProstĜednictvím výzkumu hodnotí vlastní metody hodnocení pojmových map a následnČ zkoumá možnosti hodnocení pojmových map (v porovnání s hodnocením písemné práce, objektivnost metody hodnocení) u žákĤ druhého stupnČ základní školy ve tĜech vybraných pĜedmČtech: zemČpis, výchova k obþanství, informatika. KLÍýOVÁ SLOVA: pojmová mapa, hodnocení

TITLE: Concept maps as an assessment tool in education SUMMARY: This thesis thesis is concerned with the types of assessment of concept maps, creation on the bases of studying professional literature. It points out different views and perceptions of assessment methods and offers its own assessment methods. By way of research evaluates its own methods for assessing concept maps, and then explores the possibilities of evaluation of concept maps (in contrast with the written exam, objectivity of assessing methods) for students of upper primary school in the three selected subjects: geography, citizenship education,science. KEYWORDS: Concept map, assessment

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Pojmové mapy jako nástroj hodnocení ve vzdČlávání vypracovala pod vedením PhDr. Davida Mudráka Ph.D. samostatnČ na základČ vlastních zjištČní a zkušeností a za použití pramenĤ uvedených v seznamu.

Praha, 5. dubna 2011 ………………………………………. podpis

Diplomová práce Pojmové mapy jako nástroj hodnocen´ı ve vzdˇeláván´ı Bc. Petra Vaˇ nková 5. dubna 2011, Praha

Obsah ´ 1 Uvod

10

2 Hodnocen´ı ve vzdˇ el´ av´ an´ı

13

2.1

Testov´ an´ı ve ˇskole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

2.2

Didaktické testy a testovac´ı poloˇzky . . . . . . . . . . . . . . . .

16

2.3

Hodnocen´ı v souˇcinnosti s poˇc´ıtaˇcem . . . . . . . . . . . . . . . .

17

2.3.1

Adaptivn´ı testov´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18

Hodnocen´ı – shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20

2.4

3 Hodnocen´ı pojmov´ ymi mapami

21

3.1

Stupnˇe ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24

3.2

Metody hodnocen´ı pojmov´ ych map . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

3.2.1

Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı pojmov´ ych map . . . . .

28

3.2.2

Vztahov´ a metoda hodnocen´ı pojmov´ ych map . . . . . . .

31

3.2.3

Kombinované metody hodnocen´ı pojmov´ ych map . . . . .

38

3.2.4

Metoda hodnocen´ı na z´ akladˇe teorie grafu . . . . . . . . .

40

3.2.5

Metoda poˇc´ıtaˇcového hodnocen´ı . . . . . . . . . . . . . .

40

Souhrn hodnot´ıc´ıch schémat, jejich rozdˇelen´ı a parametry . . . .

41

3.3

4 Vlastn´ı hodnocen´ı pojmov´ eho mapov´ an´ı 4.1

4.2

46

Jednotlivcem konstruovan´ a mapa . . . . . . . . . . . . . . . . . .

47

4.1.1

Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı jednotlivce . . . . . . . .

47

4.1.2

Vztahov´ a metoda hodnocen´ı jednotlivce . . . . . . . . . .

50

Skupinou konstruovan´ a mapa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

52

5

OBSAH

6

4.2.1

Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı t´ ym˚ u student˚ u . . . . . .

52

4.2.2

Vztahov´ a metoda hodnocen´ı t´ ym˚ u student˚ u . . . . . . . .

55

5 Postup uˇ cen´ı ˇ z´ ak˚ u pˇ ri pr´ aci s pojmovou mapou 5.1

Ovˇeˇren´ı postupu pro pˇr´ıpravu PM . . . . . . . . . . . . . . . . .

57 59

6 V´ yzkum hodnot´ıc´ıch technik pojmov´ ych map

64

ˇ 7 V´ yzkum hodnocen´ı pojmov´ ych map na ZS

68

7.1

Pr˚ ubˇeh v´ yzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

70

7.2

Zpracov´ an´ı v´ yzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

74

7.3

Diskuze v´ yzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

76

7.4

Shrnut´ı v´ yzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

82

8 Z´ avˇ er

83

9 Pˇ r´ılohy

85

OBSAH

7

´ PRACI ´ TABULKY V DIPLOMOVE Tabulka 1:

Kognitivn´ı hodnocen´ı pojmov´ ych map

25

Tabulka 2:

V´ yvoj metod hodnocen´ı pojmov´ ych map

26

Tabulka 3:

Bodov´ an´ı kvality v´ yroku a jejich popis (10)

27

Tabulka 4:

Croninovo hodnocen´ı pojmov´ ych map (1982)

30

Tabulka 5:

Hodnocen´ı pojmov´ ych map na Univerzitˇe v Mennesotˇe (2004)

32-34

Tabulka 6:

Hodnocen´ı pojmov´ ych map National Compution Science (2007)

34-35

Tabulka 7:

Vztahové hodnocen´ı

36

Tabulka 8:

Promˇenné v hodnocen´ı projektu Virtual Canyon

37

Tabulka 9:

Muellorovo tˇr´ıdn´ı hodnocen´ı pojmov´ ych map (2007)

Tabulka 10:

Bartelsovo bodov´ an´ı pojmov´ ych map (1995)

Tabulka 11:

Souhrn hodnotic´ıch parametr˚ u

Tabulka 12:

Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı jednotlivce

47

Tabulka 13:

Bodov´ an´ı pojmové mapy

49

Tabulka 14:

Vztahové hodnocen´ı pojmové mapy pro jednotlivce

Tabulka 15:

Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı menˇs´ıch skupin

53

Tabulka 16:

Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı vˇetˇs´ıch skupin

54

Tabulka 17: Tabulka 18:

Vztahové hodnocen´ı t´ ym˚ u pojmov´ ych map ˇ Cinnost ˇz´ ak˚ u

Tabulka 35:

Shody v hodnocen´ı podle Novak-Gowinovy metody

77

Tabulka 36:

Shody v hodnocen´ı podle Bartelsovy metody

78

Tabulka 37:

Shody v hodnocen´ı podle vlastn´ı struktur´ aln´ı metody

79

Tabulka 38:

Shody v hodnocen´ı podle vlastn´ı vztahové metody

80

Tabulka 39:

Shoda p´ısemné pr´ ace s metodami hodnocen´ı PM

81

Tabulka 40:

Neshoda o klasifikaˇcn´ı stupeˇ n

81

Tabulka 41:

Lepˇs´ı z´ıskan´ a zn´ amka u p´ısemné pr´ ace

81

Tabulka 42:

Horˇs´ı z´ıskan´ a zn´ amka u p´ısemné pr´ ace

81

´ ´ PRACI ´ OBRAZKY V DIPLOMOVE Obr´ azek 1:

Novak-Gowin˚ uv model hodnocen´ı pojmov´ ych map

Obr´ azek 2:

Pˇr´ıklad struktur´ aln´ı metody hodnocen´ı

38-39 39 42-45

50-51

55-56 60

OBSAH

8

ˇ ÍLOZE DIPLOMOVE ´ PRACE ´ GRAFY V PR Graf 1:

Shoda v hodnocen´ı PM a zn´ amek – Jiˇzn´ı Amerika

99

Graf 2:


99

Graf 3:


100

Graf 4:

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Novakovo hodnocen´ı – Jiˇzn´ı Amerika

Graf 5:

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Bartelsovo hodnocen´ı – Jiˇzn´ı Amerika

Graf 6:

105

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Struktur´ aln´ı metoda – Hardware

Graf 15:

104

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Bartelsovo hodnocen´ı – Hardware

Graf 14:

104

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Novakovo hodnocen´ı – Hardware

Graf 13:

103

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Vztahov´ a metoda – Drogy

Graf 12:

103

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Struktur´ aln´ı metoda – Drogy

Graf 11:

102

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Bartelsovo hodnocen´ı – Drogy

Graf 10:

102

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Novakovo hodnocen´ı – Drogy

Graf 9:

101

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Vztahov´ a metoda – Jiˇzn´ı Amerika

Graf 8:

101

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Struktur´ aln´ı metoda – Jiˇzn´ı Amerika

Graf 7:

100

105

Rozptyl hodnocen´ı PM dvˇema pedagogy – Vztahov´ a metoda – Hardware

106

Graf 16:

Neklesaj´ıc´ı tendence pˇri tvorbˇe PM – Novakova metoda

106

Graf 17:

Neklesaj´ıc´ı tendence pˇri tvorbˇe PM – Bartelsovo hodnocen´ı

107

Graf 18:

Neklesaj´ıc´ı tendence pˇri tvorbˇe PM – struktur´ aln´ı metodˇe

107

Graf 19:

Neklesaj´ıc´ı tendence pˇri tvorbˇe PM – vztahov´ a metoda

108

OBSAH

9

ˇ ÍLOZE DIPLOMOVE ´ PRACE ´ TABULKY V PR Tabulka 19:

Struktur´ aln´ı hodnocen´ı pojmov´ ych map

Tabulka 20:

Souhrnn´ a tabulka hodnocen´ı – Zemˇepis – Jiˇzn´ı Amerika

Tabulka 21:

90-92 93

Souhrnn´ a tabulka hodnocen´ı – Informatika - Hardware

Tabulka 22:

94

Souhrnn´ a tabulka hodnocen´ı – V´ ychova k obˇcanstv´ı – Drogy

95

Tabulka 23:

Zn´ amkov´ an´ı pojmov´ ych map – J. Amerika

96

Tabulka 24-26:

Klasifikace pojmov´ ych map – J. Amerika

96

Tabulka 27:

Zn´ amkov´ an´ı pojmov´ ych map – Drogy

97

Tabulka 28-30:

Klasifikace pojmov´ ych map – Drogy

97

Tabulka 31:

Zn´ amkov´ an´ı pojmov´ ych map – Hardware

98

Tabulka 32-34:

Klasifikace pojmov´ ych map – Hardware

98

ˇÍ PR ˇ ÍLOHY DIPLOMOVE ´ PRACE ´ DALS Pˇr´ıloha 1:

Zpˇetn´ a vazba v pˇr´ıpadˇe ˇz´ akovy chyby

85

Pˇr´ıloha 2:

Pl´ anov´ an´ı a konstrukce test˚ u

85

Pˇr´ıloha 3:

Podm´ınky v´ ykonnosti ˇz´ aka

85

Pˇr´ıloha 4:

Konstrukt

85

Pˇr´ıloha 5:

Stupnˇe ˇr´ızen´ı konstrukce mapy

86

Pˇr´ıloha 6:

Testové poloˇzky

86

Pˇr´ıloha 7:

P´ısemn´ a pr´ ace : Zemˇepis : Jiˇzn´ı Amerika

86

Pˇr´ıloha 8:

P´ısemn´ a pr´ ace : V´ ychova k obˇcanstv´ı : Drogy

87

Pˇr´ıloha 9:

Test : Informatika : ECDL test

87-89

Kapitola 1

´ Uvod O hodnocen´ı se napsalo velké mnoˇzstv´ı semin´ arn´ıch prac´ı, diplomov´ ych prac´ı i odborn´ ych publikac´ı. Orientuj´ı se na styly a typy hodnocen´ı, jejich subjektivn´ı, ˇci objektivn´ı vn´ım´ an´ı. Pokud se mluv´ı o ˇskoln´ım hodnocen´ı, pak je ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u spjaté s klasifikac´ı nebo slovn´ım hodnocen´ım v p´ısemn´ ych prac´ıch, testech, zn´ amkov´ an´ı, pr´ ace z hodiny, skupinové klasifikace, procentu´ aln´ı u ´spˇeˇsnosti ˇ ˇz´ aka nebo u ´stn´ıho zkouˇsen´ı. Z´ aci v nich ukazuj´ı své kompetence v r˚ uzn´ ych oblastech a r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby. Hodnocen´ı je prostˇe z´ aklad systému vzdˇel´ av´ an´ı. Jenomˇze v ˇzivotˇe nejde vˇetˇsinou o hodnocen´ı prostˇrednictv´ım zn´ amek, ale o pochopen´ı dané problematiky, at’ jde o pˇredvolebn´ı kampanˇe, poˇc´ıt´ an´ı bodu do tenisového ˇzebˇr´ıˇcku ATP, strukturu blogu nebo mezilidské vztahy. A ˇclovˇek je ve svém ˇzivotˇe jen tak u ´spˇeˇsn´ y, kolik mu dovoluj´ı jeho vrozené dispozice a z´ıskané kompetence. Vizu´ aln´ı zp˚ usob strukturace vlastn´ıch myˇslenkov´ ych pochod˚ u umoˇzn ˇuje koordinovat, systematizovat a pozn´ avat své myˇslenkové procesy a do jisté m´ıry m˚ uˇze zjednoduˇsovat rozhodov´ an´ı a upevˇ nov´ an´ı vˇedomost´ı a dovednost´ı. Tato prvotn´ı pr´ ace pˇred´ av´ an´ı hodnot, vˇedomost´ı z r˚ uzn´ ych oblast´ı a hodnocen´ı vlastn´ıho jedn´ an´ı z˚ ust´ av´ a v rodinˇe, n´ aslednˇe ho pak do velké m´ıry pˇreb´ır´ a ˇskola. A tak hlavn´ı uˇcitelskou ot´ azkou zˇrejmˇe z˚ ust´ av´ a: Co a kolik zn´ aˇs nebo dovedeˇs?“ ” K ˇcemuˇz velmi dobˇre dopom´ ahaj´ı p´ısemné pr´ ace a testy. Jak dané problematice ”

10

´ KAPITOLA 1. UVOD

11

rozum´ıˇs?“ je jiˇz sloˇzitˇejˇs´ı ovˇeˇrovat ve velké skupinˇe ˇz´ ak˚ u. Nab´ız´ı se napˇr´ıklad u ´stn´ı zkouˇsen´ı, ˇci dalˇs´ı procedur´ aln´ı metody hodnocen´ı porozumˇen´ı. Pojmové mapy dovedou odpov´ıdat na obˇe stanovené ot´ azky, avˇsak pˇrin´ aˇsej´ı sebou i urˇcité problémové jevy. Prvn´ım se zd´ a b´ yt pˇresné stanoven´ı ot´ azky (focus question), na kterou m´ a pojmov´ a mapa odpov´ıdat a neménˇe v´ yznamn´ ym faktorem je i samotné hodnocen´ı pojmov´ ych map. V literatuˇre se objevuj´ı r˚ uzné moˇznosti hodnocen´ı pojmov´ ych map, avˇsak ˇz´ adn´ a z metod hodnocen´ı nen´ı tak ˇ e jasnˇe stanovena jako napˇr´ıklad pˇetibodov´ y klasifikaˇcn´ı r´ amec uzn´ avan´ y v Cesk´ republice. Z tohoto d˚ uvodu jsem se rozhodla pouk´ azat diplomové pr´ aci pr´ avˇe na hodnocen´ı a interpretaci pojmov´ ych map. Ve své bakal´ aˇrské pr´ aci jsem se orientovala na samotnou techniku pojmového mapov´ an´ı, vn´ım´ an´ı terminologického kontextu, kladn´ ych a z´ aporn´ ych rys˚ u a tvorby pojmov´ ych map. Pˇredstavily se v n´ı programy, které jsou s pojmov´ ym mapov´ an´ım spjaté, a bylo uk´ az´ ano na moˇznosti edukaˇcn´ıho p˚ usoben´ı na ˇz´ aka prostˇrednictv´ım pojmov´ ych map. Ot´ azka hodnocen´ı pojmov´ ych map vˇsak z˚ ustala uzavˇrena a otev´ır´ a se aˇz nyn´ı pˇri zpracov´ an´ı diplomové pr´ ace. Hlavn´ı c´ıle diplomové pr´ ace: • Z odborné literatury z´ıskat, popsat a zpracovat r˚ uzné druhy hodnocen´ı pojmov´ ych map • V z´ avislosti na prostudovan´ ych materi´ alech vytvoˇrit vlastn´ı metodu hodnocen´ı pojmového mapov´ an´ı • Vytvoˇrené metody pojmového mapov´ an´ı vyzkouˇset ve ˇskoln´ı praxi Vedlejˇs´ı c´ıle diplomové pr´ ace • Nauˇcit vybranou skupinu ˇz´ ak˚ u pracovat s pojmov´ ymi mapami, pojmové mapy tvoˇrit a obecnˇe pouˇz´ıvat metodu pojmového mapov´ an´ı jakoˇzto jednoho z moˇzn´ ych styl˚ u pˇr´ıpravy ˇz´ ak˚ u na v´ yuku • Porovnat hodnocen´ı stejn´ ych pojmov´ ych map dvˇema r˚ uzn´ ymi pedagogy

´ KAPITOLA 1. UVOD

12

Po form´ aln´ı str´ ance je diplomov´ a pr´ ace rozdˇelena do dvou celk˚ u. Prvn´ı ˇc´ ast diplomové pr´ ace se zab´ yv´ a teoretickou sloˇzkou, hodnocen´ı pojmov´ ych map a zpracov´ an´ım v´ yzkumu, druh´ a ˇc´ ast je samotn´ y rozbor hodnocen´ı pojmov´ ych map a hodnocen´ı pojmov´ ych map z hlediska dvou pedagog˚ u. Vzhledem k objemu dat byly pr´ ace rozdˇeleny do dvou samostatn´ ych celk˚ u, z nichˇz ten druh´ y slouˇz´ı jako pˇr´ıloha k diplomové pr´ aci. V diplomové pr´ aci se objevuj´ı tabulky pˇr´ımo zasazené do textu. V tˇechto tabulk´ ach jsou vystiˇzeny n´ azornˇe metody hodnocen´ı pojmov´ ych map a pˇrid´ an´ı tˇechto materi´ al˚ u do pˇr´ıloh by ruˇsilo strukturu samotného dokumentu. Materi´ aly, tedy tabulky, grafy a dalˇs´ı prvky, které nejsou stˇeˇzejn´ımi, jsou zaˇrazeny v pˇr´ıloh´ ach. Vˇsechny tabulky, grafy a obrazové materi´ aly jsou oznaˇceny a jejich um´ıstˇen´ı je pops´ ano. Nen´ı smyslem diplomové pr´ ace rozeb´ırat vˇsechny druhy hodnocen´ı, smyslem je uk´ azat, ˇze lze aspekty hodnocen´ı realizované skrze pˇr´ıpravy test˚ u, a obdobnˇe, pˇrevést pro pojmového mapovan´ı za stejn´ ych nebo obdobn´ ych podm´ınek. Hodnocen´ı je fenoménem doby a jako takové by mˇelo b´ yt vn´ım´ ano v co nejˇsirˇs´ım mˇeˇr´ıtku. Ustrnout pouze na pro ˇskoly tolik typickém zn´ amkov´ an´ı znamen´ a, metaforicky ˇreˇceno, uk´ azat jen jeden druh zmrzliny, kdyˇz jich existuje tolik. Uˇcitel pˇri tvorbˇe p´ısemné pr´ ace neakceptuje vlastn´ı specifické znalosti ˇz´ aka, snaˇz´ı se zachycovat jen reprodukci znalost´ı, které ˇz´ ak obdrˇzel a nauˇcil se; nicménˇe m˚ uˇze m´ıt i mnohem hlubˇs´ı znalost´ı, nebo naopak se vˇse nauˇcil nazpamˇet’ a dané l´ atce ani nerozum´ı. A zde m˚ uˇze pomoci pr´ avˇe pojmové mapov´ an´ı.

Kapitola 2

Hodnocen´ı ve vzdˇ el´ av´ an´ı Hodnocen´ı je z obecného hlediska souˇc´ ast´ı kaˇzdého lidského vn´ım´ an´ı, protoˇze kaˇzdé rozhodov´ an´ı v sobˇe obsahuje prvky posouzen´ı, které mnohdy souvisej´ı s vlastn´ımi zkuˇsenostmi, pˇresvˇedˇcen´ım dané osoby, jeho individu´ aln´ımi nebo soci´ alnˇe stanoven´ ymi kritérii (33, s. 11-13). Hodnocen´ı je ch´ ap´ ano jako porovn´ av´ an´ı a eventueln´ı v´ ybˇer lepˇs´ıho, ˇci horˇs´ıho doprov´ azeno n´ asledn´ ym procesem uspoˇr´ ad´ an´ı charakteristik v´ ybˇeru (30, s. 15-25). Z hlediska logiky a matematického vyj´ adˇren´ı hodnocen´ı sdˇeluje m´ıru hodnoty vyj´ adˇrenou ˇc´ıselnˇe (6, s. 412) nebo procentu´ alnˇe. Avˇsak z hlediska statistiky se o ˇc´ıselnou hodnotu nejedn´ a. ˇ Skoln´ ı hodnocen´ı je zvl´ aˇstn´ım pˇr´ıpadem hodnocen´ı, ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u kriteri´ aln´ıho ˇci normativn´ıho, specifikuj´ıc´ı rozvoj osobnosti v rozmˇeru kognitivn´ı, afektivn´ı i senzomotorické z´ avisej´ıc´ı na dané koncepci vzdˇel´ av´ an´ı (transmisivn´ı, interpretativn´ı, autonomn´ı). Je tedy organickou souˇc´ ast´ı kaˇzdé v´ ychovnˇe vzdˇel´ avac´ı ˇcinnosti (33, s. 12-13), t´ yk´ a se jedineˇcné soci´ aln´ı instituce – ˇskoly a vztahuje se ke zvl´ aˇstn´ımu procesu – v´ yuce (30, s. 23). Ve ˇskoln´ım prostˇred´ı je vn´ımáno hodnocen´ı a klasifikace jako totoˇzn´ y term´ın. Avˇsak klasifikace v p˚ uvodn´ım v´ yznamu znamen´ a roztˇr´ıdˇen´ı prvk˚ u z nˇejakého celku do skupin podle zvoleného kritéria (6, s. 412-413) a tvoˇr´ı tedy podskupinu hodnocen´ı, ne nutnˇe ˇskoln´ıho hodnocen´ı. Klasifikace je z´ aroveˇ n zp˚ usob, jak ˇz´ akovi pˇridˇelit jeden z klasifikaˇcn´ıch stupˇ n˚ u (v´ yborn´ y, chvalitebn´ y, dobr´ y, do-

13

ˇ AV ´ AN ´ Í KAPITOLA 2. HODNOCENÍ VE VZDEL

14

stateˇcn´ y, nedostateˇcn´ y). Tento zp˚ usob pˇridˇelov´ an´ı zn´ amek mus´ı b´ yt dodrˇzov´ an ˇ podle vyhl´ aˇsky MSMT (z´ akon ˇc. 291 / 1991 Sb.) (6, s. 458). Vzhledem k vlivu a v´ yznamu angliˇctiny na soudobou spoleˇcnost je nutno upozornit na rozliˇsov´ an´ı pojm˚ u hodnocen´ı (assessment) od evaluace (evaluation). V tomto ohledu je hodnocen´ı ch´ ap´ ano jako proces (zkouˇsen´ı, testov´ an´ı, sebehodnocen´ı ˇz´ ak˚ u), kter´ ym jsou z´ısk´ av´ any a shromaˇzd’ov´ any informace, ve vnitˇrn´ım r´ amci v´ yuky a vztahuje se k jej´ım konkrétn´ım c´ıl˚ um. Hodnocen´ı lze z tohoto pohledu povaˇzovat za pr˚ ubˇeˇzn´ y diagnostick´ y sbˇer informac´ı, kter´ y se pod´ıl´ı na v´ yuce, podporuje ji a doplˇ nuje. Na rozd´ıl od evaluace, kter´ a je v´ ysledkem hodnocen´ı, tedy samotné stanoven´ı hodnocen´ı (udˇelen´ a zn´ amka, napsan´ y posudek). Jenomˇze slovo evaluace proˇslo v´ yvojov´ ym st´ adiem a v souˇcasné dobˇe je povaˇzov´ ano za zjiˇst’ov´ an´ı, porovn´ av´ an´ı a vysvˇetlov´ an´ı dat charakterizuj´ıc´ıch stav, kvalitu a efektivnost pr´ ace ˇz´ ak˚ u, uˇcitel˚ u, ˇskol a vzdˇel´ avac´ıch soustav. Evaluace se st´ av´ a koncepˇcn´ı nebo strategickou sloˇzkou ˇskoln´ıho hodnocen´ı a odr´ aˇz´ı samotnou organizaci, strukturu, v´ yuku, pr´ aci s kurikulem i psychosoci´ aln´ı klima ˇskoly (30, s. 35-37). Hodnocen´ı ve ˇskole je strukturované, systematické; z ˇcehoˇz plyne striktn´ı dodrˇzov´ an´ı dopˇredu formulovaného strukturovaného systému (6, s. 412). Hlavn´ı d˚ uraz pˇri ˇskoln´ım hodnocen´ı je kladen na validitu a reliabilitu. Validita oznaˇcuje vlastnosti pouze a jenom toho, co se od ˇz´ aka oˇcek´ av´ a z hlediska obsahového, konstruktového, ˇci predikaˇcn´ıho. Reliabilitou je pak zaruˇcena spolehlivost a v nejlepˇs´ım pˇr´ıpadˇe také st´ alost v´ ysledk˚ u hodnocen´ı. Nicménˇe spolehlivost hodnocen´ı se liˇs´ı podle forem, typ˚ u a zp˚ usob˚ u hodnocen´ı vzhledem k subjektivn´ımu uchopen´ı eduk´ atora (30, s. 62-66). Z hlediska funkˇcnosti, logiky ˇskoln´ıho hodnocen´ı je nutné hodnocen´ı pˇresnˇe specifikovat student˚ um a n´ aslednˇe rodiˇc˚ um, striktnˇe dodrˇzovat, avˇsak jeden druh hodnocen´ı nepokryje celou ˇsk´ alu aktivit, které se ve ˇskoln´ım prostˇred´ı odehr´ avaj´ı. I z tohoto d˚ uvodu je nutné variovat uˇciteli vlastn´ı hodnot´ıc´ı systém a vyuˇz´ıvat celého spektra moˇznost´ı, které jsou mu poskytov´ any. Jednou z moˇznost´ı, kter´ a se volnˇe d´ a pˇrevést pro hodnocen´ı i v oblasti pojmového mapov´ an´ı, je hodnocen´ı s vyuˇzit´ım kriteri´ aln´ıho systému. Pokr´ yv´ a


15

oblast jak kvalitativn´ıho (napˇr. popisem kritéria), tak i kvantitativn´ıho hodnocen´ı (napˇr. rozsah ˇsk´ aly kritéria). Soubor konkrétnˇe stanoven´ ych kritéri´ı a jejich vlastnost´ı vytv´ aˇr´ı posuzovac´ı systém pro jednotlivou oblast vzdˇel´ av´ an´ı, resp. vyuˇcovan´ y pˇredmˇet. V takovém systému pak lze stanovit i obecn´ a kritéria net´ ykaj´ıc´ı se jediného vyuˇcovac´ıho pˇredmˇetu, ale zahrnuj´ıc´ı obecné charakteristiky ˇz´ aka, z hlediska rozvoje jeho osobnosti. Mezi tato kritéria patˇr´ı pr´ ace s pamˇet´ı (logick´ a, mechanick´ a, epizodick´ a), rozvoj myˇslen´ı (abstraktn´ı, praktické), je zde nahl´ıˇzeno také na tvoˇrivost, sebehodnocen´ı, z´ ajem, pozornost i soci´ aln´ı zdatnost a v neposledn´ı ˇradˇe také n´ ahled na znalosti ˇz´ aka (6, s. 414431). Dalˇs´ım typem pˇr´ıstupu k hodnocen´ı je normativn´ı systém hodnocen´ı, kdy v´ ykon jedince je srovn´ av´ an s v´ ykonem populace. Prioritn´ım poˇzadavkem na normu orientovaného testu je dosaˇzen´ı stejn´ ych podm´ınek pro vˇsechny. Tento zp˚ usob hodnocen´ı vˇsak m˚ uˇze m´ıt silné demotivaˇcn´ı u ´ˇcinky; na jedné stranˇe slab´ı ˇz´ aci jsou frustrov´ ani vysokou sloˇzitost´ı jednotliv´ ych poloˇzek, ˇz´ aci s vysok´ ym vˇedomostn´ım r´ amcem ve zkoumané oblasti jsou nespokojeni s n´ızkou u ´rovn´ı testu (17, s. 1418). Toto emotivn´ı rozladˇen´ı ˇreˇs´ı adaptivn´ı zp˚ usob testov´ an´ı. Nicménˇe i tak se st´ ale zjiˇst’uj´ı u ´sekové vˇedomosti bez vztah˚ u k sobˇe nebo vztahového rámce obecnˇe.

2.1

Testov´ an´ı ve ˇ skole

ˇ ak se setk´ Z´ av´ a ve ˇskole s hodnocen´ım ve smyslu zn´ amky, respektive zn´ amkov´ an´ı, a slovn´ıho hodnocen´ı. Zn´ amka hraje roli pouze form´ aln´ıho symbolu, kter´ ym uˇcitel ˇz´ akovi shrne sv˚ uj n´ azor na jeho v´ ykon. Bez interpretace a moˇznosti operacionalizace je v´ yznam zn´ amky z informaˇcn´ıho pohledu pomˇernˇe mal´ y (6, s. 458). V souˇcasné dobˇe je tedy nutné nalézt ide´ aln´ı zp˚ usob testov´ an´ı ˇz´ aka, kter´ ym je ˇz´ ak nejen hodnocen, ale také dost´ av´ a zcela jasnou zpˇetnou vazbu (viz pˇr´ıloha 1: zpˇetn´ a vazba v pˇr´ıpadˇe zjiˇstˇen´ı ˇz´ akovy chyby) o svém v´ ykonu a jeho moˇznosti n´ apravy. S tˇemi faktory nutnˇe souvis´ı pochopen´ı daného uˇciva, celku, kter´ y je


16

testov´ an. Uˇcitel by mˇel b´ yt schopen zcela jasnˇe poznat vˇedomostn´ı nesrovnalosti a identifikovat chybu ˇz´ aka, odkud se vzala, kde nastal rozpor mezi vˇedomostn´ım r´ amcem ˇz´ aka v jeho procesu uˇcen´ı. Prvn´ı z moˇznost´ı je pˇripravit nezpochybnitelné u ´stn´ı zkouˇsen´ı ˇz´ aka, coˇz nen´ı jednoduché vzhledem k tomu, jak rozd´ıln´ y m˚ uˇze b´ yt kognitivn´ı struktura myˇslen´ı uˇcitele a ˇz´ aka. Zde je zcela z´ asadn´ı komunikace na obou stran´ ach jak zkouˇsej´ıc´ıho tak zkouˇseného (model rozhovoru ˇz´ aka a uˇcitele (22, s. 70)). Dalˇs´ı moˇznost´ı je pˇripravit test, p´ısemnou pr´ aci nebo esej test velmi dobré kvality. Udˇelov´ an´ı zn´ amek ˇci jiné formy hodnocen´ı jsou pak nutnˇe spjaty pr´ avˇe se samotn´ ym testov´ an´ım ˇz´ aka, at’ uˇz po str´ ance kognitivn´ı nebo motorické. Kaˇzd´ y ˇr´ adn´ y test by mˇel zahrnovat ˇctyˇri z´ akladn´ı vlastnosti: objektivitu, validitu, reliabilitu a ekonomick´ y aspekt (17, s. 6), jeˇz prov´ az´ı samotné pl´ anov´ an´ı a konstrukce testu (viz pˇr´ıloha 2: pl´ anov´ an´ı a konstrukce test˚ u). Je nutno si uvˇedomit, ˇze hodnocen´ı je ˇcinnost, kter´ a m˚ uˇze sv´ ymi d˚ usledky ˇz´ akovi hodnˇe pomoci i ubl´ıˇzit, protoˇze do hry vstupuje cel´ a ˇrada intelektu´ aln´ıch i emocion´ aln´ıch vlastnost´ı u kaˇzdého jedince rozd´ıln´ a (30, s. 9) a z tohoto d˚ uvodu je kladen velk´ y d˚ uraz na podm´ınky v´ ykonnosti ˇz´ aka v dané situaci (viz pˇr´ıloha 3: podm´ınky v´ ykonnosti ˇz´ aka). Tyto moˇznosti ukazuj´ı nutnou identifikaci a z ˇc´ asti i n´ apravu chyby, nicménˇe neukazuj´ı samotn´ y proces vzniku chyby, jej´ı z´ aklad a pˇresné rysy a moˇzné faktory neporozumˇen´ı danému hodnocenému tématu, coˇz je moˇzné v pˇr´ıpadˇe hodnocen´ı prostˇrednictv´ım pojmové mapy, k nˇemuˇz tato pr´ ace smˇeˇruje.

2.2

Didaktick´ e testy a testovac´ı poloˇ zky

Druh˚ u a variant didaktick´ ych test˚ u je nepˇrebernˇe. Jsou rozdˇeleny podle existence ˇcasového limitu pro splnˇen´ı (testy rychlosti, u ´rovnˇe znalost´ı), podle typu zkoumané substance (kognitivn´ı, psychomotorick´ y, afektivn´ı), podle pr˚ ubˇehu zkoum´ an´ı (vstupn´ı, pr˚ ubˇeˇzné, v´ ystupn´ı), podle typu celku (monotematické, polytématické), podle u ´rovnˇe standardizace (standardizované, nestandardizované) nebo podle typu v´ ykonu (relativn´ı, absolutn´ı) (pˇredn´ aˇsky Dr. Voˇ nkové).


17

D˚ uleˇzit´ ym prvkem skladby didaktick´ ych test˚ u jsou samotné poloˇzky (item) nebo souhrnné pole ot´ azek (item pool). Testové u ´lohy se dˇel´ı na uzavˇrené a otevˇrené poloˇzky. Mezi z´ akladn´ı uzavˇrené poloˇzky patˇr´ı testové u ´koly s v´ ybˇerem odpovˇed´ı (multiple choice item), situaˇcn´ı, interpretaˇcn´ı, pˇriˇrazovac´ı, uspoˇr´ ad´ avac´ı a dichotomické poloˇzky. Zde je d˚ uleˇzité vkl´ adat silné distraktory, aby se zmenˇsila ˇsance studenta na uhodnut´ı spr´ avné odpovˇedi a t´ım poskytovat nezam´ yˇslenou n´ apovˇedu. Do druhé kategorie uzavˇren´ ych testov´ ych u ´loh patˇr´ı poloˇzky se struˇcnou odpovˇed´ı (doplˇ novac´ı, produkˇcn´ı) a otevˇrené poloˇzky s ˇsirokou odpovˇed´ı (essay item). Zde se oˇcek´ av´ a nejvˇetˇs´ı efektivita v organizaci vlastn´ıch myˇslenek a jejich vyj´ adˇren´ı, nicménˇe jde vˇetˇsinou o subjektivn´ı hodnocen´ı pedagoga a je nutné pˇresnˇe specifikovat ˇcasov´ y limit a jasnˇe definovat poˇzadavky na odpovˇedi. (17, s. 19-37) (viz pˇr´ıloha 6: testové poloˇzky).

2.3

Hodnocen´ı v souˇ cinnosti s poˇ c´ıtaˇ cem

Od programového uˇcen´ı, které bylo moˇzno pˇrev´ adˇet do proces˚ u ˇr´ızen´ ych poˇc´ıtaˇcem, se postupuje v historii st´ ale d´ ale a poˇc´ıtaˇce se st´ avaj´ı st´ ale lepˇs´ım pomocn´ıkem uˇcitele, i bez nutného technického v´ yvoje v oblasti techniky. Jsou pˇripravov´ ana v´ yukov´ a CD nejen s prvky v´ ykladov´ ymi ale i opakov´ an´ı a hodnocen´ımi variacemi. V souˇcasné dobˇe jsou doplnˇena v´ yukov´ a CD i multimedi´ aln´ımi prvky (BS Soft, Fraus, Terasoft). Vznikaj´ı také samostatné v´ yukové objekty pro pr´ aci na poˇc´ıtaˇci, dotykové ploˇse i interaktivn´ı tabuli. Pedagog se vˇsak m˚ uˇze st´ at nez´ avisl´ y na jednotliv´ ych v´ yrobc´ıch a spoleˇcnostech. Zaj´ımavou alternativou, kter´ a se jeˇstˇe st´ ale nevyskytuje pˇr´ıliˇs ˇcasto, jsou otevˇrené profesion´ alnˇe vytvoˇrené objekty, které si uˇcitel m˚ uˇze podle potˇreby pˇretvoˇrit. Setk´ av´ ame se se specifick´ ymi v´ yukov´ ymi prostˇred´ımi pˇrizp˚ usoben´ ymi pro vˇek, pˇredmˇet nebo oblast z´ ajmu. Nejv´ıce v´ yukov´ ych materi´ al˚ u a hodnot´ıc´ıch strategi´ı se rozv´ıj´ı pro prim´ arn´ı a sekund´ arn´ı vzdˇel´ av´ an´ı, specifiˇctˇeji potom pro prvn´ı stupeˇ n z´ akladn´ı ˇskoly.


18

D˚ uleˇzité jsou moˇznosti praktického testov´ an´ı ˇz´ ak˚ u, které je moˇzné v pˇr´ıpadˇe klasick´ ych uzavˇren´ ych test˚ u ˇci v souˇcinnosti s hlasovac´ımi zaˇr´ızen´ımi nebo samotné vyplˇ nov´ an´ı testov´ ych ot´ azek prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇce. D˚ uleˇzit´ a vˇsak je zpˇetn´ a vazba v podobˇe procentu´ aln´ı u ´spˇeˇsnosti nebo kriteri´ alnˇe stanovené zn´ amky, kter´ a je poskytov´ ana okamˇzitˇe pro ukonˇcen´ı testu a nez´ avisle na samotném uˇciteli, ˇci jiného z´ asahu ˇclovˇeka. T´ım se z´ aroveˇ n eliminuj´ı chyby vzniklé opravov´ an´ım.

2.3.1

Adaptivn´ı testov´ an´ı

Adaptivn´ı testov´ an´ı (adaptive testing) je metoda testov´ an´ı prostˇrednictv´ım pˇrizp˚ usoben´ı obsahu danému zkouˇsenému subjektu. Obˇcas je naz´ yv´ ano tailoring testing, neboli testov´ an´ı na m´ıru (9). Adaptivn´ı schéma testov´ an´ı nen´ı ˇz´ adnou souˇcasnou novinkou na poli testov´ an´ı, avˇsak z´ ajem o nˇej roste v souˇcasnosti s rozs´ ahl´ ymi generativn´ımi v´ yzkumy. Tyto testy byly prakticky prvn´ı, které se zaˇcaly pouˇz´ıvat, avˇsak v pr˚ ubˇehu dvac´ atého stolet´ı se od nich ustupovalo, aby se k nim lidstvo s obrovsk´ ym vzestupem poˇc´ıtaˇcové technologie opˇet vr´ atilo (1). Tato psychometrick´ a technologie spr´ avného poˇc´ıt´ an´ı v´ ysledného hodnocen´ı vych´ az´ı z teorie IRT (Item Response Theory)(9). Vˇetˇsina zad´ avan´ ych test˚ u m´ a stejn´ y poˇcet ot´ azek bez ohledu na to, jak dobˇre testovan´ y subjekt odpov´ıd´ a a hodnocen´ı pak z´ aleˇz´ı na tom, kolik ot´ azek odpovˇedˇel spr´ avnˇe. Je vˇsak jasné, ˇze tradiˇcn´ı zp˚ usob testov´ an´ı pˇrin´ aˇs´ı nˇekter´ ym lidem v´ıce testovac´ıch ot´ azek neˇz je nutné. Na druhé stranˇe nestanovuje pˇresné schopnosti respondenta, kter´ y pouze na dané ot´ azky v klasickém testu nedok´ azal odpovˇedˇet. Odpovˇedi na jednoduché ot´ azky totiˇz vˇetˇsinou nepˇrinesou relevantn´ı obraz o skuteˇcn´ ych vˇedomostech zkouˇseného. Naopak, dobˇre navrˇzen´ y model AT umoˇzn ˇuje oddˇelovat od sebe lidi s r˚ uzn´ ymi vˇedomostmi na r˚ uzn´ ych stupn´ıch specializace (1). P˚ uvodn´ı adaptivn´ı testov´ an´ı se pˇretvoˇrilo v r´ amci silného tlaku technologi´ı do v´ıce zn´ amého modelu CAT (computer adaptive testing), ˇc´ımˇz se zv´ yˇsila efektivita adaptivity v samotném testu (20).


19

Tato metoda sluˇcuje st´ avaj´ıc´ı v´ ypoˇcetn´ı techniku s modern´ımi teoriemi mˇeˇren´ı schopnost´ı s c´ılem zv´ yˇsen´ı u ´ˇcinnosti st´ avaj´ıc´ıch test˚ u. Potencionalita tohoto druhu testov´ an´ı byla pops´ ana jiˇz v roce 1977 (26) a prvn´ı metodologie poˇc´ıtaˇcového adaptivn´ıho testov´ an´ı byla zveˇrejnˇena jeˇstˇe o tˇri roky dˇr´ıve (20). Z´ akladem CAT byl p˚ uvodnˇe multiple choice test, kter´ y byl modifikov´ an do r˚ uzn´ ych stupˇ n˚ u obt´ıˇznosti podle odpovˇed´ı testovaného subjektu. Avˇsak je moˇzné vyuˇz´ıt i dalˇs´ı druhy testov´ ych ot´ azek jako doplˇ nov´ an´ı (fill-in-the-blank), spojov´ an´ı (drag and drop), ˇci tabulek (9). V souˇcasné dobˇe se v´ıce zapojuje i multimedi´ aln´ı obsah (zvuk, video, animace) a inovuj´ı se strategie adaptivn´ıho testov´ an´ı napˇr´ıklad na kr´ atké liter´ arn´ı statˇe. V USA se uchytilo v r´ amci z´ asahu ETS testov´ an´ı TOEFL, coˇz pˇredstavuje testov´ an´ı angliˇctiny u lid´ı, jejichˇz nativn´ım jazykem nen´ı angliˇctina (39). Z toho vypl´ yv´ a, ˇze CAT um´ı zpracov´ avat odpovˇedi dichotomické (napˇr. v´ ybˇer z moˇznost´ı) i polytonn´ı (ˇsk´ ala odpovˇed´ı). Rozd´ıl je pouze v bodov´ an´ı poloˇzek. U dichotomick´ ych odpovˇed´ı je pouze jedna moˇznost spr´ avn´ a, u polytonn´ıch se pak urˇcuje m´ıra relevantnosti odpovˇedi (tj. nˇekteré jsou v´ıce spr´ avné neˇz ostatn´ı)(20). Algoritmus CAT ve své podstatˇe stanovuje stupnˇe ot´ azek, na které m´ a dan´ y zkouˇsen´ y odpov´ıdat z d˚ usledku své pˇredchoz´ı spr´ avné, ˇci nespr´ avné odpovˇedi. Zkouˇsen´ y subjekt obdrˇz´ı prvn´ı testovou ot´ azku (item), na kterou odpov´ı. V pˇr´ıpadˇe, ˇze odpov´ı spr´ avnˇe, systém mu z databanky ot´ azek (item pool) vybere ot´ azku s vyˇsˇs´ım stupnˇem obt´ıˇznosti. V pˇr´ıpadˇe, ˇze odpov´ı ˇspatnˇe, nastaven´ y algoritmus vybere ot´ azku s niˇzˇs´ım stupnˇem obt´ıˇznosti (9). Modely testov´ an´ı vˇetˇsinou pracuj´ı na principu, ˇze chyba je neˇz´ adouc´ı, zde u modelu CAT je s chybou nakl´ ad´ ano konvenˇcnˇe a standardnˇe se s n´ı manipuluje a kalkuluje (26).


2.4

20

Hodnocen´ı – shrnut´ı

Hodnotic´ı systémy s u ´lohov´ ymi poloˇzkami se v´ıceménˇe snaˇz´ı st´ ale o to samé. Je potˇreba vytvoˇrit objektivnˇe hodnotiteln´ y soubor poloˇzek, ˇci u ´loh ke stanoven´ı vˇedomostn´ıho, dovednostn´ıho nebo postojového charakteru testované osoby. I kdyˇz adaptivn´ı testov´ an´ı pˇripouˇst´ı moˇznost rozd´ıln´ ych poloˇzek v testu, nehodnot´ı vztahovou normu. I pˇresto, ˇze esay testy umoˇzn ˇuj´ı rozvinut´ı vlastn´ıch myˇslenkov´ ych proces˚ u, navozuj´ı pouze subjektivn´ı charakter hodnocen´ı. Hodnot´ıc´ı systémy tedy hledaj´ı objektivn´ı hodnocen´ı vˇedomostn´ıho r´ amce s pˇrihlédnut´ım na osobnostn´ı charakteristiku testovaného subjektu v souvislosti s hloubkou porozumˇen´ı dané problematice a jej´ı vhodnou prezentaci. Nav´ıc ˇz´ aci oˇcek´ avaj´ı zpˇetnou vazbu, nejlépe okamˇzitˇe. A to je v r´ amci bˇeˇzn´ ych testovac´ıch systém˚ u témˇeˇr nemoˇzné. Nicménˇe vˇsechny tyto poˇzadavky, vˇcetnˇe vizu´ aln´ıho vzhledu, je moˇzno uskuteˇcn ˇovat pomoc´ı pojmov´ ych map a struktur jejich hodnot´ıc´ıch struktur, jak je uvedeno v n´ asleduj´ıc´ıch kapitol´ ach.

Kapitola 3

Hodnocen´ı pojmov´ ymi mapami Hodnocen´ı prostˇrednictv´ım pojmov´ ych map je charakterizov´ ano jako soubor procedur vyuˇzit´ ych k mˇeˇren´ı d˚ uleˇzit´ ych aspekt˚ u struktury a organizaci deklarativn´ıch znalost´ı studenta (27)(28) a jejich teoretick´ y z´ aklad, stejnˇe jako z´ aklad pojmového mapov´ an´ı je vystaven na teori´ıch J. Piageta, kdy uˇcen´ı m´ a jednoznaˇcnˇe akceptovat v´ yvoj jedince na z´ akladˇe procesu ekvilibrace, a D. Ausubela, kter´ y definoval uˇcebn´ı styl jako smysluplné formov´ an´ı nov´ ych konceptu´ aln´ıch z´ amˇer˚ u do mysli uˇc´ıc´ıho se subjektu v interakci s nov´ ymi a pˇredch´ azej´ıc´ımi pojmy (24). Hodnocen´ı prostˇrednictv´ım pojmov´ ych map obsahuje jak prvky kvalitativn´ıho tak kvantitativn´ıho hodnocen´ı (8). Samotné pojmové mapov´ an´ı pˇrin´ aˇs´ı nové moˇznosti pr´ ace uˇcitele a ˇz´ aka v souvislosti s mˇen´ıc´ımi se poˇzadavky na vzdˇel´ av´ an´ı ve smyslu individualizace studentov´ ych edukaˇcn´ıch strategi´ı. V´ıceménˇe pˇrest´ av´ a b´ yt kvantita vˇedomost´ı nosn´ ym bodem vzdˇel´ avac´ıho procesu, ale akceleruje se hlavnˇe potˇreba porozumˇen´ı dané oblasti a hloubka implementace vˇedomostn´ıho r´ amce do st´ avaj´ıc´ı konceptu´ aln´ı struktury. K v´ yvoji vzdˇel´ avac´ıch a hodnot´ıc´ıch technik 21. stolet´ı zaˇc´ın´ a neodmyslitelnˇe patˇrit i pr´ ace se s´ıt’ov´ ymi elementy, webov´ ymi str´ ankami, soci´ aln´ımi s´ıtˇemi a to

21

´ KAPITOLA 3. HODNOCENÍ POJMOVYMI MAPAMI

22

se stane dˇr´ıve, ˇci pozdˇeji standardem, jak pˇredpokl´ adaj´ı progn´ ozy a vyhl´ aˇsky pˇrich´ azej´ıc´ı z EU. Pojmové mapy se ukazuj´ı jako vhodn´ a metoda pro pr´ aci ve skupinˇe i jednotlivce na s´ıti (ˇci webovém rozhran´ı). Nemus´ı j´ıt nutnˇe o blended learning nebo e-learning (15). Vzdˇel´ av´ an´ı v oˇc´ıch rodiˇc˚ u, uˇcitel˚ u, ˇskolsk´ ych instituc´ı i nestrann´ ych pozorovatel˚ u souvis´ı u ´zce s akademick´ ym u ´spˇechem a ten nutnˇe souvis´ı s inteligenc´ı, vlastnostmi, genetick´ ym potenci´ alem, z´ ajmy a zkuˇsenostmi, vˇcetnˇe ´ ech je charakterizov´ flexibility, dynamiky a spolupracuj´ıc´ıho prostˇred´ı. Uspˇ an jako m´ıra mˇeˇren´ı odpovˇed´ı v testu (napˇr. typu v´ ybˇer z v´ıce moˇznost´ı) nebo p´ısemné pr´ aci (i ve smyslu kr´ atk´ ych odpovˇed´ı). Mˇeˇren´ı praktického u ´spˇechu pˇredpokl´ ad´ a tˇri oblasti: deklarativn´ı, procedur´ aln´ı a strategické vˇedomosti. Prvn´ı obsah vˇedomost´ı je moˇzn´ a ovˇeˇrovat prostˇrednictv´ım klasick´ ych test˚ u s v´ ybˇerem moˇznost´ı, pro druhou ˇc´ ast sloˇzky vˇedomost´ı je vhodné vyuˇz´ıt klasické p´ısemné pr´ ace, popˇr´ıpadˇe testy zaloˇzené na kr´ atk´ ych odpovˇed´ıch, nicménˇe pro tˇret´ı oblast vˇedomost´ı, kter´ a si klade za c´ıl ovˇeˇrovat znalosti subjektu v oblasti porozumˇen´ı, strategického myˇslen´ı odpov´ıdaj´ıc´ı nejˇcastˇeji na ot´ azku proˇc, nelze nalézt adekv´ atn´ı testovac´ı metodu. Tuto mezeru v hodnocen´ı mohou zaplnit pr´ avˇe pojmové mapy a urˇcit tak pojmovou prov´ azanost, kter´ a je nezbytn´ ym vlastnictv´ım individu´ aln´ıch znalost´ı (28). Pojmové mapy se v souˇcasnosti pouˇz´ıvaj´ı k nalezen´ı mezer ve vzdˇel´ av´ an´ı ˇz´ ak˚ u. Je prok´ az´ ano, ˇze zvyˇsuj´ı slovn´ı z´ asobu student˚ u. Mˇeˇren´ı ukazuj´ı, ˇze pˇri pr´ aci s pojmov´ ymi mapami roste pochopen´ı a sofistikovanost informac´ı a prokazuj´ı se také lepˇs´ı v´ ysledky v SAP testech (32). V´ yzkumy naznaˇcuj´ı, ˇze pojmové mapy zlepˇsuj´ı samotn´ y proces uˇcen´ı, pˇrisp´ıvaj´ı ke zmˇenˇe vyuˇcovac´ıch metod od front´ aln´ıho uˇcen´ı, ˇci uˇcen´ı s centr´ aln´ım veden´ım uˇcitele na zpracov´ an´ı u ´kon˚ u zaloˇzen´ ych na dialogickém uˇcen´ı, uˇcen´ı ve skupinˇe, ˇci kooperativn´ım uˇcen´ı, z ˇcehoˇz plyne, ˇze tento proces urˇcit´ ym zp˚ usobem dok´ aˇze slouˇzit k transformaci vyuˇcovac´ıho procesu s prvky soci´ aln´ıho konstruktivismu (8). Po roce 1990 (Stoddart, 2000) se snaˇz´ı USA o jak´ ysi pˇrevrat ve vyuˇcov´ an´ı ve vˇedˇe od teoretického vyuˇcov´ an´ı k do the science podporované na webu zaloˇzen´ ych technologi´ıch, tedy tendence orientované smˇerem ke konstrukti-


23

vismu. Nicménˇe volnost v´ ybˇeru témat k vlastn´ımu zpracov´ an´ı vede k dilematu hodnocen´ı a metody hodnocen´ı prostˇrednictv´ım testu nevedou k relevantn´ım v´ ysledk˚ um mˇeˇren´ı individu´ alnˇe nabyt´ ych studentov´ ych znalost´ı. Takˇze vlastn´ı v´ ybˇer témat k uˇcen´ı smˇeˇruje k roztˇr´ıˇstˇenosti vzdˇel´ an´ı a testy nejsou vhodn´ ym mˇeˇr´ıtkem, coˇz vede k nutnosti vytvoˇren´ı nového hodnot´ıc´ıho systému, kter´ y by byl citliv´ y k obsahu, j´ımˇz se i s´ am student zab´ yv´ a. Hodnocen´ı prostˇrednictv´ım pojmov´ ych map se zd´ a b´ yt dostateˇcn´ ym (32). V It´ alii se pracuje na vytvoˇren´ı ˇskoly nové generace k roku 2015 s nov´ ym c´ılem vychovat volnˇe sm´ yˇslej´ıc´ı lidi, podporované jejich vlastn´ım rozvojem s respektov´ an´ım vlastn´ı individuality. Kritick´ ym momentem se st´ av´ a ale hodnocen´ı. Jsou tedy kladeny nové poˇzadavky na hodnocen´ı, které by mˇelo odpov´ıdat v´ıce individualizovanému pˇr´ıstupu. Na jedné stranˇe je nutnost zachov´ an´ı vzdˇel´ avac´ıch obsah˚ u, na druhé stranˇe zv´ yˇsen´ı kvality a vˇsestrannosti, d´ ale potˇreba dynamiky opravov´ an´ı dokument˚ u a vyuˇzit´ı grafiky poskytované digit´ aln´ımi technologiemi, to vˇse umoˇzn ˇuj´ı pr´ avˇe pojmové mapy (19). V´ yzkumy v oblasti pojmového mapov´ an´ı a klasického testov´ an´ı neust´ ale pokraˇcuj´ı. Na zaˇc´ atku roku 2011 byl publikov´ an v´ yzkum Retrieval Practice Produces More Learning than Elaborative Studying with Concept Mapping (18). Tento v´ yzkum byl rozdˇelen do dvou ˇc´ ast´ı. V prvn´ı ˇc´ asti bylo 200 student˚ u vysoké ˇskoly rozdˇeleno na 4 skupiny. Vˇsechny skupiny dostaly k pˇreˇcten´ı jeden text. Prvn´ı skupina dostala pouze tento u ´kol, druh´ a skupina po pˇreˇcten´ı mˇela napsat kr´ atkou esej omezenou ˇcasem, tˇret´ı skupina tvoˇrila pojmovou mapu a ˇctvrt´ a skupina po pˇreˇcten´ı psala test. Po t´ ydnu vˇsechny skupiny mˇely vyplnit kr´ atk´ y test, ve kterém se oveˇrovalo, kolik si studenti z pˇredchoz´ıho t´ ydne pamatuj´ı. Druh´ a ˇc´ ast experimentu se zab´ yvala pouze vztahem test˚ u k pojmov´ ym map´ am. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze studenti, kteˇr´ı vypracov´ avali test, byli po t´ ydenn´ım ovˇeˇrov´ an´ı u ´spˇeˇsnˇejˇs´ı, neˇz studenti, kteˇr´ı vypracov´ avali pojmovou mapu (4). ˇ se zaˇc´ınaj´ı objevovat v´ I v CR yzkumy, které pracuj´ı s pojmov´ ymi mapami. V akademickém roce 2008/2009 probˇehl na Pedagogické fakultˇe Univerzity Karlovy kurz Autorita ve vzdˇel´ av´ an´ı pod veden´ım doc. Bendla. Tento kurz si kladl za c´ıl upozornit na pojmové mapov´ an´ı jako metodu pr´ ace s informacemi.


24

Jedn´ a se sp´ıˇse o empirickou studii, kter´ a se orientuje na prezentaci a anal´ yzu pojmov´ ych map v kurzu. Do tohoto kurzu bylo zapojeno kolem dvaceti student˚ u (5). V akademickém roce 2010/2011 se kurz Autorita ve vzdˇel´ av´ an´ı s podobnou n´ apln´ı opˇet realizuje. K radik´ aln´ım zmˇen´ am v pojet´ı vyuˇcovan´ı jako komplexn´ıho procesu zaloˇzeného na inovativn´ıch metod´ ach a samotné struktuˇre pojet´ı vyuˇcov´ an´ı doch´ az´ı i ˇ v Ceské republice v souvislosti se zaveden´ım r´ amcového vzdˇel´ avac´ıho programu ˇ do ˇskol a jeho pˇrepracov´ an´ım do podoby SVP na vzdˇel´ avac´ıch stupn´ıch. Avˇsak o zmˇen´ ach hodnocen´ı, ˇci pˇrechodem k inovativn´ımu zp˚ usobu pr´ ace s pojmov´ ymi mapami a jejich hodnocen´ım jako dalˇs´ı alternativou se ani neuvaˇzovalo. I nyn´ı pˇri zmˇen´ ach ve stanoven´ı st´ atn´ıch test˚ u pro ukonˇcen´ı sekund´ arn´ıho vzdˇel´ av´ an´ı a chystaného testov´ an´ı ˇz´ ak˚ u 5. a 9. tˇr´ıd, se zd´ a b´ yt dobr´ a doba i pro zmˇenu hodnot´ıc´ıch systém˚ u nebo aslepoˇ n pˇripuˇstˇen´ı a objasnˇen´ı dalˇs´ıch variant.

3.1

Stupnˇ eˇ r´ızen´ı

Pˇri hodnocen´ı pojmové mapy respondenta mus´ıme nutnˇe pˇredpokl´ adat, ˇze ˇz´ aci jsou obezn´ ameni s metodou pojmového mapov´ an´ı, dovedou strukturu vidˇet jako celek. Tvorba pojmov´ ych map je technikou zakl´ adaj´ıc´ı se na systematizaci, ucelenosti a pochopen´ı pojm˚ u a vztah˚ u mezi sebou (35, s. 23). V´ ysledn´ a struktura vˇedomost´ı ˇz´ aka je naz´ yv´ ana konstrukt, kter´ y odr´ aˇz´ı pojmov´ a mapa (viz pˇr´ıloha 4: konstrukt). Konstrukt vyjadˇruje reakci ˇz´ aka na stanoven´ yu ´kol, ˇci ˇreˇsen´ y problém v r´ amci edukaˇcn´ıho procesu (27). Tedy u ´spˇech v pochopen´ı dané problematiky je v konstruktu a je pˇredpokl´ ad´ an v testovac´ım hodnocen´ı jako indik´ ator tohoto konstruktu (28). Pojmové mapy jsou tvoˇreny na z´ akladˇe stanoven´ı z´ akladn´ı myˇslenky zastoupené vˇetˇsinou specifickou ot´ azkou (focus question), na kterou nutnˇe mus´ı pojmov´ a mapa odpov´ıdat (35, s. 30). Z tohoto d˚ uvodu je nutné stanovit a pˇresnˇe vymezit u ´kol, ˇci problém, kter´ y m´ a vést k vˇedomostn´ı struktuˇre daného oboru a n´ aslednˇe striktnˇe vymezit povahu odezvy ˇz´ aka, tj. jeho zpˇetnou vazbu (27).


25

Konstrukce studentovy mapy pˇresnˇe reflektuje stupeˇ n porozumˇen´ı v dané oblasti (28) v n´ avaznosti na bodovac´ı systém, kter´ y je kl´ıˇcem k hodnocen´ı samotné pojmové mapy. Pˇri hodnocen´ı pojmov´ ych map je nutno pracovat s urˇcit´ ymi stupni volnosti, neboli stupni pˇr´ımého ˇr´ızen´ı (viz. pˇr´ıloha 5: stupnˇe ˇr´ızen´ı konstrukce mapy). Je velmi pravdˇepodobné, ˇze rozd´ılné mapovac´ı techniky a jejich hodnocen´ı mohou ˇcerpat rozd´ılné aspekty vˇedomostn´ı struktury (28), validita hodnocen´ı pojmové mapy je z´ avisl´ a na tom, jak je interpretov´ ana a hodnocena (40). Zde se rozliˇsuj´ı dva extrémn´ı pˇr´ıpady a to: vysok´ y stupeˇ n ˇr´ızen´ı tvorby pojmové mapy (high directed) a n´ızk´ y stupeˇ n ˇr´ızen´ı tvorby pojmové mapy (low directed). Pˇri vysokém stupni ˇr´ızen´ı jsou kompletnˇe poskytov´ any pojmy, spojovac´ı ˇc´ ary, vztahy i samotn´ a mapov´ a struktura, popˇr´ıpadˇe jej´ı hierarchie (27). Technika na tomto stupni ˇr´ızen´ı je naz´ yv´ ana Fill-in-the-map a rozliˇsuje dva z´ akladn´ı stupnˇe: doplˇ nov´ an´ı pojm˚ u a doplˇ nov´ an´ı vztah˚ u (je moˇzná i jejich kombinace). Argumentace pro tento zp˚ usob je, ˇze ostatn´ı techniky vyˇzaduj´ı vysok´ y stupeˇ n produkce vlastn´ı smysluplné reprezentace znalost´ı (28). N´ızk´ y stupeˇ n ˇr´ızen´ı neposkytuje ˇz´ adné pˇripravené hodnoty (pojmy, vztahy, struktura mapy), ale umoˇzn ˇuje vlastn´ı pˇr´ıstup a stavbu pojmové mapy podle vlastn´ıch kognitivn´ıch r´ amc˚ u (27). Technika n´ızkého ˇr´ızen´ı je v´ıce cenˇen´ a a m˚ uˇze pˇr´ımo odr´ aˇzet znalostn´ı strukturu myˇslen´ı, na druhé stranˇe vyˇzaduje v´ yborné znalosti tvorby a strategi´ı konstrukce pojmové mapy jak na stranˇe hodnoceného subjektu, tak na stranˇe eduk´ atora. Stˇredn´ı proud ˇr´ızen´ı tvorby pojmové mapy reprezentuje techniku construct-a-map, kter´ a poskytuje urˇcitou startovac´ı hladinu. Stupeˇ n ˇr´ızen´ı z´ aleˇz´ı na mnoˇzstv´ı poskytovan´ ych dat (spojovac´ı ˇc´ ary, pojmy, hierarchie,. . . ) (28).

3.2

Metody hodnocen´ı pojmov´ ych map

Hodnocen´ı pojmové mapy je pˇr´ımo z´ avislé na komponentech mapy a jejich pˇridˇelené d˚ uleˇzitosti pˇri evaluaci mapy (napˇr. pˇriˇrazen´ a d˚ uleˇzitost pojm˚ u a vztah˚ u, stanoven´ı kl´ıˇce, urˇcen´ı charakteristik, kriteri´ aln´ı mapa). Vˇsechny typy hodnocen´ı podléhaj´ı jak reliabilitˇe, tak validitˇe, nejˇcastˇeji pak kognitivn´ı


26

validitˇe, kter´ a je z´ avisl´ a na kognitivn´ıch aktivit´ ach vyvolan´ ych r˚ uzn´ ymi druhy mapovac´ıch technik, zp˚ usobu v´ ykonového hodnocen´ı a vlivu variant hodnot´ıc´ıch parametr˚ u (27), jak je moˇzné vyˇc´ıst z tabulky ˇc. 1 na pˇredchoz´ı stranˇe. V souˇcasné dobˇe se nejv´ıce vyuˇz´ıv´ a dvou rozd´ıln´ ych metod hodnocen´ı pojmov´ ych map (struktur´ aln´ı a vztahov´ a). Prvn´ı je struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı pojmov´ ych map (structural method), jej´ıˇz z´ aklady byly poloˇzeny na konci sedmdes´ at´ ych a zaˇc´ atku osmdes´ at´ ych let dvac´ atého stolet´ı protagonistou a prvn´ım tv˚ urcem pojmov´ ych map J. D. Novakem a jeho spolupracovn´ıkem D.B Gowinem. Druh´ a metoda hodnocen´ı – vztahov´ a (relations method) - je v´ıce sofistikovan´ a pˇri hodnocen´ı obsahu pojmové mapy a sniˇzuje d˚ uraz poˇc´ıt´ an´ı komponent mapy smˇerem ke srovn´ av´ an´ı s kriteri´ aln´ı mapou (dan´ a uˇcitelem, skupinou, vˇedcem, expertem v dané oblasti) (40)(28). V´ yvoj metod hodnocen´ı pojmov´ ych map s d˚ urazem na druh odezvy ˇz´ aka je moˇzné pozorovat v tabulce n´ıˇze (32). Poˇzadovan´ a

Zadané ˇc´ asti

Vyuˇzit´ı ˇc´ ast´ı

Spr´ avnost

odezva na u ´lohu

mapy

mapy a kriteri´ı

/ pˇresnost

Vynucen´ y

McClure-1990

Anderson-1989

Zeilik-1997

Novak-1991

Coleman-1998 Osmundson-1999

Stˇrednˇe

Mintzes-1990

Klopfer-1978

Ruiz-Primo-1997

pokroˇcil´ y

Markham-1994

Novak-1983

Hewson,Hamlyn

Hoz,Tomer-1990 Mahler, Hoz-1991 Krajcik-1991 Schreiber-1991 Roth-1993 ˇ Casov´ e

Lay-Dopyera-1983

Beyerbach-1988

neohraniˇcen´ y

Novak-1990

Lomask-1992

s otevˇren´ ym

Barenholz-1992

Pearsall-1997

koncem Tabulka 2: V´ yvoj metod hodnocen´ı pojmov´ ych map

Ruiz-Primo-1997


27

Objevuj´ı se i pokusy o sjednocen´ı tˇechto dvou z´ akladn´ıch technik (28)(32)(19)(10) (16) (ty se vˇzdy v´ıce pˇrikl´ an´ı k jedné metodˇe, proto byly r´ amcovˇe pˇridˇeleny vˇzdy k pˇrevl´ adaj´ıc´ı metodˇe) a pracuje se na systémech hodnocen´ı podporované poˇc´ıtaˇcem (2) (15). Systémy bodov´ an´ı mapy se liˇs´ı podle typ˚ u metody, ale vˇzdycky je moˇzné identifikovat prioritn´ı vlastnost hodnocen´ı (28): • Bodov´ an´ı v´ yrokov´ e spr´ avnosti urˇcuje pˇresnost v´ yrok˚ u bodov´ ana napˇr´ıklad na pˇetistupˇ nové ˇsk´ ale Kvalita v´ yroku 4b – v´ yborné

Popis V´ yborn´ y v´ yrok, kompletn´ı a spr´ avn´ y, ukazuje hluboké porozumˇen´ı ve vztahu mezi dvˇema pojmy

3b – dobré

Kompletn´ı a spr´ avn´ y v´ yrok, ukazuje dobré porozumˇen´ı vztahu mezi dvˇema pojmy

2b – slabé

Spr´ avn´ y, ale nekompletn´ı v´ yrok, ukazuje ˇc´ asteˇcné pochopen´ı vztahu mezi dvˇema pojmy

1b – neodpov´ıd´ a

Tˇrebaˇze pˇresné – v´ yrok neukazuje pochopen´ı vztah˚ u mezi dvˇema pojmy

0b – nespr´ avné

Nespr´ avné nebo nepˇresné v´ yroky, naprosté nepochopen´ı mezi pojmy

Tabulka 3: bodov´ an´ı kvality v´ yroku a jejich popis (28) • Konvergentn´ı bodov´ an´ı je urˇcov´ ano procentu´ alnˇe (procento pˇresn´ ych v´ yrok˚ u s moˇzn´ ymi správn´ ymi v´ yroky v kriteri´ aln´ı mapˇe). Soustˇred´ı se na souhlasné ˇc´ asti, které adekv´ atnˇe reflektuj´ı strukturu obsahu oblasti (expert v dané oblasti m˚ uˇze s tˇemito v´ yroky a strukturou souhlasit) • Charakteristick´ e bodov´ an´ı (procento validn´ıch v´ yrok˚ u s celkov´ ym poˇctem v´ yrok˚ u v mapˇe studenta) • Dichotomick´ e hodnocen´ı pˇripouˇst´ı pouze dvˇe moˇznost rozhodov´ an´ı spr´ avnˇe /ˇspatnˇe


3.2.1

28

Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı pojmov´ ych map

Tato metoda je zaloˇzena na zkoum´ an´ı vlastn´ı organizace pojmové mapy. Soustˇred’uje se na jednotlivé ˇc´ asti struktury. Typické struktur´ aln´ı hodnocen´ı mˇeˇr´ı poˇcet pojm˚ u, poˇcet vztah˚ u, poˇcet hierarchick´ ych u ´rovn´ı, poˇcet kˇr´ıˇzn´ ych vztah˚ u a poˇcet pˇr´ıklad˚ u (40) (16). Jednotliv´ ym komponent´ am jsou pˇriˇrazov´ any body, které v souˇctu d´ avaj´ı koneˇcn´ y obrazec o hloubce porozumˇen´ı ˇreˇsené problematiky (40). Pˇridˇelov´ an´ı d˚ uleˇzitosti, v´ ahy a bodového zat´ıˇzen´ı sledovan´ ych jev˚ u se u autor˚ u bodového schématu liˇs´ı (napˇr. Mintzes a kol. – 1997). Tato technika hodnocen´ı b´ yv´ a obl´ıbena zejména kv˚ uli své matematické objektivnosti, nicménˇe se nepokouˇs´ı urˇcovat kvalitu komponent. Z´ aroveˇ n je povaˇzov´ ana za ˇcasovˇe n´ aroˇcnˇejˇs´ı (16). Struktur´ aln´ı hodnocen´ı navrhl J. D. Novak (ve spolupr´ aci s D. B. Gowinem) a po nˇem postupnˇe bylo modifikov´ ano r˚ uzn´ ymi autory obvykle pouze pro hierarchické pojmové mapy (13), je tedy povaˇzov´ ana za tradiˇcn´ı p˚ uvodn´ı model hodnocen´ı pojmov´ ych map. P˚ uvodn´ı systém hodnocen´ı je zaloˇzen na poˇc´ıt´ an´ı spr´ avn´ ych tvrzen´ı, stupnˇe hierarchizace, pˇr´ıklad˚ u a kˇr´ıˇzn´ ych spoj˚ u. Pak kaˇzdému poˇctu je pˇriˇrazena váha (hierarchie-5, validita tvrzen´ı-1) a po pˇrid´ an´ı v´ ahov´ ych prvk˚ u je z´ısk´ an koneˇcn´ y poˇcet bod˚ u (32). Kromˇe toho m˚ uˇze b´ yt konstruov´ ana kriteri´ aln´ı mapa, kter´ a nab´ız´ı studentovi procentu´ aln´ı u ´spˇeˇsnost jeho mapy (10). • Tvrzen´ı (tj. propojen´ı pojm˚ u) Je vztah mezi dvˇema pojmy indikovan´ y (naznaˇcen´ y) prostˇrednictv´ım spojovac´ı ˇc´ ary a spojovac´ıch slov? Je vztah validn´ı? Pro kaˇzdé validn´ı a smysluplné tvrzen´ı se vˇzdy pˇriˇrazuje 1 bod. • Hierarchie Ukazuje mapa hierarchickou strukturu? Je kaˇzd´ y podˇr´ızen´ y bod v´ıce specifick´ y a ménˇe obecn´ y neˇz pojem hierarchicky nad n´ım? (v kontextu materi´ alu, kter´ y je mapován) Pro kaˇzd´ y stupeˇ n hierarchie se vˇzdy pˇriˇrazuje 5 bod˚ u.


29

• Kˇ r´ıˇ zn´ e vztahy Ukazuje mapa smysluplné spojen´ı jednoho segmentu hierarchie s druh´ ym segmentem jiného stupnˇe hierarchie? Je naznaˇcen´ y vztah v´ yznamn´ y nebo validn´ı? Boduje se 10 body kaˇzd´ y validn´ı kˇr´ıˇzn´ y vztah, 2 body kaˇzd´ y validn´ı kˇr´ıˇzn´ y vztah, kter´ y neilustruje syntézu segmenty mapy nebo tvrzen´ımi, unik´ atn´ı nebo kreativn´ı vztahy mohou b´ yt hodnoceny extra body • Pˇ r´ıklady pojmy, které jsou validn´ımi pˇr´ıklady, jsou hodnoceny 1 bodem (10) Poˇcet hierarchick´ ych stupˇ n˚ u urˇcuje stupeˇ n zaˇrazen´ı, poˇcet vˇetv´ı indikuje progresivn´ı diferenciaci a poˇcet kˇr´ıˇzn´ ych vztah˚ u indikuje stupeˇ n integrace znalost´ı (16). V roce 1992 na z´ akladˇe asimilaˇcn´ı teorie D. Ausubela vznikl nov´ y algoritmus poˇc´ıt´ an´ı bod˚ u v pojmové mapˇe (pod veden´ım J. D. Novaka), kdy bylo dvakr´ at v´ıce bod˚ u udˇelov´ ano validn´ım tvrzen´ım neˇz relevantn´ım pojm˚ um a poˇcet bodu ´ klesal s pˇrib´ yvaj´ıc´ı hierarchickou u ´rovn´ı mapy (napˇr.: 1. Uroveˇ n: tvrzen´ı: 20b, ´ pojmy 10b, 2. Uroveˇ n: tvrzen´ı 10b, pojmy 5b), t´ım byl zajiˇstˇena relativn´ı v´ aha vˇsem komponent˚ um mapy (29). Obdobn´ y model vznikl pod veden´ım odborného t´ ymu Cronin, P. J., Dekker, J., Dunn, J. G., kteˇr´ı do modelu hodnocen´ı pojmov´ ych map zaˇradili i hodnocen´ı validity pojm˚ u a rozdˇelili typy tvrzen´ı a vztah˚ u. Novˇe se zde také objevuje pojem seskupen´ı jako sdruˇzen´ı pojm˚ u v dané ˇc´ asti mapy (10). Hodnocen´ı pojmov´ ym mapy se m˚ uˇze v krajn´ım pˇr´ıpadˇe op´ırat pouze o validitu vztahu (40): • Validn´ı vztah takov´ y, kter´ y m´ a spr´ avn´ y vztahov´ y popis se spr´ avn´ ym fundament´ aln´ım vztahem (3b) • Validn´ı vztah takov´ y, kter´ y spr´ avn´ y vztahov´ y popis, ale postr´ ad´ a fundament´ aln´ı nebo stˇeˇzejn´ı vztah k pˇredmˇetné ot´ azce (2b) • Validn´ı vztah mezi pojmy, ale s chybn´ ym vztahov´ ym popisem (1b) • Nespr´ avn´ y vztah mezi pojmy (0b)


Pojmy

30

Pojmy jsou objekty, ud´ alosti, situ-

Kaˇzd´ y pojem, kter´ y je

ace nebo vlastnic´ı vˇec´ı, které jsou

spojen´ y

uzavˇrené a ohraniˇcené (label). Mo-

s jedn´ım dalˇs´ım pojmeme

hou b´ yt zastoupeny symboly.

do tvrzen´ı, se hodnot´ı 1

pˇrinejmenˇs´ım

bodem. Seskupen´ı

Seskupen´ım ch´ apeme spojené nebo k sobˇe pˇriˇrazené pojmy. Podle typu rozezn´ av´ ame: 1. Bodové seskupen´ı - poˇcet voln´ ych

1 bod pro kaˇzd´ y pojem

pojm˚ u vych´ azej´ıc´ı z jednoho pojmu

ve skupinˇe

2.Otevˇrené seskupen´ı - 3 a v´ıce

2 body pro kaˇzd´ y pojem

pojm˚ u, které jsou spojeny v sa-

ve skupinˇe

mostatném ˇretˇezci prostˇrednictv´ım pojm˚ u

(vertik´ alnˇe

nebo

hori-

zont´ alnˇe) 3. Uzavˇrené seskupen´ı - pojmy jsou

3 body pro kaˇzd´ y pojem

zformov´ any do uzavˇreného systému

ve skupinˇe

(cyklicky spojené) Vˇetve

Vˇetven´ı pojm˚ u vypov´ıd´ a o stupni

1 bod pro kaˇzd´ y vˇetven´ y

rozliˇsen´ı mezi pojmy, tj. rozsah

bod, kter´ y m´ a nejménˇe 2

v´ıce specifick´ ych pojm˚ u spojen´ ych s

v´ yznamové linie

obecnˇejˇs´ımi pojmy Hierarchie

Pojmy v mapˇe mohou b´ yt reprezen-

Validn´ı hierarchie – 4b

tov´ any jako hierarchick´ a struktura,

Mimo hl. hierarchie – 2b

ve které v´ıce obecné a komplexn´ı pojmy jsou na vrcholu mapy a specifické a mimoˇr´ adné pojmy jsou n´ıˇze ve struktuˇre aˇz na konci Vztah

Vztahy mezi pojmy jsou reprezentov´ any spojovac´ımi slovy nebo fr´ azemi na spojnic´ıch dvou pojm˚ u: 1. Jednoduch´ y vztah - jednoduché

1 bod za kaˇzd´ y vztah; 0,5

slovo nebo fr´ aze (vˇetˇsinou sloveso

bodu za kaˇzd´ y opakovanˇe

nebo pˇredloˇzka)

pouˇzit´ y vztah

2. Vˇedeck´ y vztah

– fr´ aze nebo

2 body za kaˇzd´ y vztah; 1

v´ yrok, kter´ y je sloˇzen z technick´ ych

bod za kaˇzd´ y opakovanˇe

nebo vˇedeck´ ych slov pouˇzit´ y vztah Tabulka 4: Croninovo hodnocen´ı pojmov´ ych map (1982)


3.2.2

31

Vztahov´ a metoda hodnocen´ı pojmov´ ych map

Vztahov´ a metoda se liˇs´ı od struktur´ aln´ı metody sv´ ym celkov´ ym pˇr´ıstupem k hodnocen´ı. Nen´ı zde prim´ arnˇe pouˇz´ıv´ ano bodov´ an´ı, ale zd˚ urazˇ nuje celkovou hodnotu mapy jako celistvého u ´tvaru. Klade d˚ uraz na kvalitu a zd˚ urazˇ nuje aspekty vlastn´ı individu´ aln´ı struktury pojmové mapy (pojmy, vztahy, tvrzen´ı) (40). Akceptuje jedineˇcnou konceptovou strukturu jedince, vˇetˇsinou v z´ avislosti na pˇredem dané kriteri´ aln´ı pojmové mapˇe. Tato metoda respektuje psychologick´ y pˇr´ıstup uˇc´ıc´ı se entity a komplexnˇe vyhodnocuje znalostn´ı koncepci, kter´ a vznik´ a integrac´ı nov´ ych znalost´ı do st´ avaj´ıc´ıch znalostn´ıch struktur (16). Jak bylo v´ yˇse zm´ınˇeno tato metoda je velmi ˇcasto doprov´ azena tzv. kriteri´ aln´ı pojmovou mapou (16). Tv˚ urce mapy se mus´ı soustˇredit na dvˇe z´ akladn´ı charakteristické vlastnosti. Za prvé mapa mus´ı odpov´ıdat m´ıˇre oˇcek´ av´ an´ı, kter´ a je vyˇzadov´ ana od v´ ystupu studenta za urˇcitou v´ yukovou jednotku (lekce,modul, kapitola, hodina). Za druhé stanovuje d˚ uleˇzité komponenty (pojmy, vztahy) a jejich hierarchické zaˇrazen´ı v pojmové struktuˇre (28). Z´ aklad kriteri´ aln´ı pojmové mapy se pˇredkl´ ad´ a i jako ˇsablona, jak´ asi podpora, ˇci vod´ıc´ı z´ aklad mapy, jsou stanovov´ any seznamy pojm˚ u, ˇci poˇca´teˇcn´ı uspoˇr´ ad´ an´ı mapy pro z´ aklad hodnot´ıc´ıch metod fill-in-the-map, ˇci construct-a-map (16). Standardem se st´ avaj´ı napˇr´ıklad pro Ruiz-Primo, Shavelson (1996) a Jonassen (2000) (20), Luckie (2001), kteˇr´ı se zab´ yvaj´ı poskytov´ an´ım automatického hodnocen´ı struktur´ aln´ıch komponent. Metoda srovn´ av´ an´ı map student˚ u s kriteri´ aln´ı mapou (1996, Ruiz-Primo) pouˇz´ıv´ a stanoven´ı srovn´ avac´ıch kritéri´ı (od prim´ arn´ıho srovn´ av´ an´ı vztah˚ u a v´ yrok˚ u aˇz po holistickou komparaci mapy) (16). Pˇri tvorbˇe kriteri´ aln´ı pojmové mapy je nutné striktnˇe dodrˇzovat v prvn´ı ˇradˇe pravidla pro tvorbu mapy. Z´ akladn´ı pravidla pro tvorbu mapy stanovuje tv˚ urce. Kriteri´ aln´ı mapa m˚ uˇze b´ yt vytvoˇrena jedincem nebo skupinou. Spolupr´ ace v´ıce lid´ı pˇri tvorbˇe kriteri´ aln´ı mapy zajiˇst’uje vˇetˇs´ı pravdˇepodobnost, ˇze nebude opomenut ˇz´ adn´ y pojem ani vztah a vˇsechna tvrzen´ı budou m´ıt svoji relevantn´ı hodnotu. V tomto pˇr´ıpadˇe kaˇzd´ y z tv˚ urc˚ u mapy vytvoˇr´ı samostatnˇe seznam


32

nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch pojm˚ u dané oblasti, n´ aslednˇe je seznam pojm˚ u diskutov´ an ve skupinˇe a spoleˇcnˇe jsou generov´ any kl´ıˇcové pojmy. Poté kaˇzd´ y z tv˚ urc˚ u vytvoˇr´ı samostatnˇe pojmovou mapu s kl´ıˇcov´ ymi pojmy. Dohromady jsou opˇetovnˇe diskutov´ any vˇsechny mapy a d˚ uraz je d´ an na tvrzen´ı, kdy nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı jsou pr´ avˇe ty, které se vyskytuj´ı nejménˇe u 80% vytvoˇren´ ych map. Po dohodˇe a modifikaci je vytvoˇrena koneˇcn´ a kriteri´ aln´ı mapa (28). D´ ale je velmi vhodné vyuˇz´ıt ke kontrole ke kriteri´ aln´ı mapy korektora, kter´ y opˇetovnˇe kontroluje reliabilitu a validitu. Stejnˇe jako u tv˚ urc˚ u, m˚ uˇze b´ yt i korektor˚ u v´ıce, tvoˇr´ı je vˇedci, experti v dané oblasti, ˇci uˇcitelé (28). Pˇri srovn´ an´ı s expertn´ımi mapami je nejv´ıce rozˇs´ıˇren´ y Goldschmidt˚ uv index (srovn´ av´ a pouze soubory pojm˚ u v expertn´ıch map´ ach a map´ ach student˚ u, je moˇzné vyuˇz´ıt i srovn´ an´ı s v´ıce expertn´ımi mapami a mapami uˇcitel˚ u). Autoˇri kombinuj´ı kvantitativn´ı hodnocen´ı zaloˇzené na bl´ızkostn´ım indexu (closeness index) konkrétn´ıho pojmu s rozborem struktur´ aln´ıch vazebn´ ych cest, identifikace nejasn´ ych a ˇspatn´ ych nebo skryt´ ych pojm˚ u a jejich relevantn´ı nahrazen´ı (3). Vztahov´ a metoda je nejlépe viditeln´ a na hodnocen´ı, které pro svoje studenty navrhla v roce 2004 Univerzita v Minessotˇe (10). STRUKTURA V´ ybornˇe

Dobˇre

Adekv´ atnˇe

Okrajovˇe

Nepˇrijatelné k posouzen´ı

Neline´ arn´ı

Neline´ arn´ı

Neline´ arn´ı

Neline´ arn´ı

Nevhodn´ a

struktura,

struktura,

struktura,

struktura,

struktura

kter´ a

kter´ a

kter´ a posky-

kter´ a

(line´ arn´ı

po-

po-

uka-

skytuje

skytuje

tuje obr´ azek

zuje nˇekteré

nebo

absolutnˇe

kompletn´ı

o

vztahy mezi

dentifikova-

kompletn´ı

obr´ azek

myˇslenkov´ ych myˇslenkov´ ymi teln´ a)

o

pochodech

obr´ azek

o

vlastn´ıch

vlastn´ıch

myˇslenkov´ ych

myˇslenk´ ach

pochodech

vlastn´ıch

pochody

nei-


33

VZTAHY V´ ybornˇe

Dobˇre

Adekv´ atnˇe

Okrajovˇe


Relativn´ı

Relativn´ı

Relativn´ı

D˚ uleˇzitost

Nerozliˇsov´ an´ı

d˚ uleˇzitost

d˚ uleˇzitost

d˚ uleˇzitost

je evidentn´ı,

mezi

myˇslenek je

myˇslenek je

myˇslenek je

ale ne velmi

myˇslenkami,

indikov´ ana a

indikov´ ana

indikov´ ana,

osobit´ a,

bez zn´ amek

jednoduché

a

vztahy

vztahy

i komplexn´ı

jsou

vztahy jsou

velmi

vztahy velmi

jsou

zmapov´ any

jsou

smyslu-

obˇcas jasné,

pln´ ych

efektivnˇe

ale

vztah˚ u

zmapov´ any

stateˇcné

nedo-

efektivnˇe zmapov´ any (ne

vˇsak

komplexnˇe) ´ VYZKUMN ´ ´ PR˚ UZKUMNE, E V´ ybornˇe

Dobˇre

Adekv´ atnˇe

Okrajovˇe


Mapa

Mapa

uka-

Mapa

Mapa

ukazuje

zuje

efek-

ukazuje

zuje

komplexn´ı

tivn´ı myˇslen´ı

konkrétn´ı

pˇrem´ yˇslen´ı

myˇslen´ı

nad

myˇslen´ı

nad vztahy,

re-

smys-

ukanˇejaké

lupln´ ymi

nad vztahy,

motivy

smyslu-

vztahy,

motivy

strukturami

pln´ ymi

motivy

vztahy,

strukturami

motivy

a

adekv´ atn´ımi strukturami

a

strukturami

proces jasn´ y

alizované

a

Myˇslenkov´ y

a

nen´ı


34

KOMUNIKACE V´ ybornˇe

Dobˇre

Adekv´ atnˇe

Okrajovˇe


Informace

Informace

Informace

Informace

Informace

jsou prezen-

jsou

jsou prezen-

jsou

jsou nejasné,

tov´ any jasnˇe,

zentov´ any

tov´ any jasnˇe

zentov´ any a

sloˇzité

ukazuj´ı

jasnˇe a uka-

a

nalezeno ale-

porozumˇen´ı

sok´ y stupeˇ n

zuj´ı

prim´ arn´ı

spoˇ n nˇejaké

nebo

porozumˇen´ı

stupeˇ n poro-

stupeˇ n poro-

porozumˇen´ı

nalezena

zumˇen´ı

zumˇen´ı

vy-

pre-

dobr´ y

ukazuj´ı

pre-

k ne-

potˇrebn´ a vazba

Tabulka 5: hodnocen´ı pojmov´ ych map na Univerzitˇe v Minnesotˇe (2004) Klasické vztahové hodnocen´ı pojmov´ ych map nab´ız´ı i National Computation Science, kter´ y pˇresnˇe definuje strukturu pochopen´ı prostˇrednictv´ım pojmové mapy. Na této u ´rovni tvorby map se pˇredpokl´ ad´ a kooperace expert˚ u a z tohoto d˚ uvodu je tato alternativa zaˇrazena do hodnocen´ı. OBSAH Pˇr´ıkladné - 4

Pˇrekroˇcen´ı

stan-

dardu - 3 Spojovac´ı

slova

Spojovac´ı

slova

demonstruj´ı

jsou

nadpr˚ umˇerné

n´ asledovateln´ a,

konceptu´ aln´ı rozumˇen´ı; jsou

po-

Vztahy preciznˇe

charakterizov´ any

ale

snadno obˇcas

jsou

Pˇrimˇeˇren´ y stan-

Pod standar-

dard - 2

dem - 1

Spojovac´ı slova

Tˇeˇzko

jsou

n´ asledovateln´ a;

jasn´ a,

ale

prezen-

tuj´ı

chybné

myˇslenky nejasné;

od˚ uvodnˇen´ı;

Vztahy

Vztahy

nejsou

nejsou

preciznˇe charakte-

charakteri-

rizov´ any

zov´ any

Bez vztah˚ u


35

ORGANIZACE Pˇr´ıkladné - 4

Pˇrekroˇcen´ı

stan-

dardu - 3 Dobˇre

organi-

Pozornˇe

organi-

zované;

Logick´ y

zovan´ a;

Moˇznost

form´ at;

Obsahuje


Pod standar-

dard - 2

dem - 1

Nˇeco zované;

organiNˇeco

Promˇenlivé a zav´ adˇej´ıc´ı;

jednoduchého

zmatené; Obsa-

Obsahuje

hlavn´ı pojmy; Ob-

n´ asledov´ an´ı

huje jen m´ alo

minim´ aln´ı

sahuje

mapy

hlavn´ıch pojm˚ u

poˇcet pojm˚ u

pˇrimˇeˇren´ y

po

cel´ y

poˇcet pojm˚ u; Mapa

ˇcas;

je podobn´ a stromu

vˇetˇsinu d˚ uleˇzit´ ych

a ne ˇretˇezci; Sle-

pojm˚ u;

duje

adekvátn´ı

standardn´ı

konvence mapy

Obsahuje Obsahuje poˇcet

pojm˚ u;

Sleduje

standardn´ı

kon-

vence mapy KOOPERACE Pˇr´ıkladné - 4


Pod standar-

dardu - 3

dard - 2

dem - 1

dobr´ a

Velmi dobr´ a spo-

Pokus o pr´ aci

Mal´ a

nebo

pr´ ace od kaˇzdého;

lupr´ ace od kaˇzdého;

s druh´ ymi; Ne

ˇz´ adn´ a

spo-

Respektov´ any

Pr´ ace

kaˇzd´ y byl ak-

lupr´ ace

Extrémnˇe

Pˇrekroˇcen´ı

a

zahrnuty myˇslenky

stan-

zapojuje

kaˇzdého

vˇsech

tivnˇe zapojen do pr´ ace

Tabulka 6: Hodnocen´ı pojmov´ ych map National Computation Science (2007) Pojmové mapy byly p˚ uvodnˇe navrˇzeny pro oblast vˇedy, respektive biologie, v souˇcasné dobˇe se vˇsak vyuˇz´ıvaj´ı témˇeˇr ve vˇsech oblastech, vˇcetnˇe jazykové oblasti vˇedˇen´ı, jak je moˇzné vidˇet n´ asleduj´ıc´ı tabulce vztahového hodnocen´ı (16). Charakteristiky a kritéria urˇcuje s´ am uˇcitel, jsou pˇrizp˚ usobené jak vˇeku, tak znalostem a vˇedomostem ˇz´ aka.


N´ avrh

Pravopis

Vysoce hodnoceno

stanoven´ a kritéria

Dobˇre hodnoceno


M´ alo hodnoceno


10b

neobsahuje pravopisné chyby

8b

obsahuje 1 pravopisnou chybu

5b

obsahuje 2 a v´ıce pravopisn´ ych chyb

Vysoké bodov´ an´ı

Charakteristika

Stˇrednˇe vysoké bodov´ an´ı

Charakteristika

N´ızké bodov´ an´ı

Charakteristika

Hodnocen´ı v´ ybornˇe“ ”

36

Adekv´ atn´ı v´ yrazy a obh´ ajené argumenty; tace;

Pˇrimˇeˇrené

Protiargumenty

cijsou

identifikovatelné a adekv´ atnˇe obh´ ajené Hodnocen´ı chvalitebnˇe“ ”

Argumenty

jsou

m´ alo

obh´ ajené; Vˇetˇsinou pˇrimˇeˇren´ a citace; Ne vˇsechny protiargumenty jsou patrné Hodnocen´ı dobˇre“ ”

Nespr´ avné

faktické

v´ yroky;

Mnohdy nevˇedeck´ a citace; Bez protiargument˚ u Tabulka 7: Vztahové hodnocen´ı T. Stoddart, R. Abrams, E. Gasper a D. Canaday vyvinuli na University of California na konci dvac´ atého stolet´ı projekt Virtual Canyon podle Moterey Bay Submarine Canyon, v r´ amci kterého vzniklo i hodnocen´ı pojmov´ ych map s d˚ urazem na tˇri promˇenné: pˇresnost, vysvˇetlen´ı, v´ yrokov´ a pˇresnost (19).


37

ˇ ´ - VYROKOV ´ ´ STRUKTURA PROMENN A A Kategorie

Popis

Pˇr´ıklad

Jednoduch´ a

Obsahuje jen 1 subjekt-

Shining

objektovou klauzuli

m´ a svˇetélkuj´ıc´ı org´ an.

Sloˇzen´ a

Obsahuje

1

nebo

v´ıce

nez´ avisl´ ych klauzul´ı

Shining

tubershoulders tubershoulders

m´ a svˇetélkuj´ıc´ı org´ an na spodn´ı ˇc´ asti hlavy.

ˇ ´ - VYSVETLEN ˇ Í PROMENN A Kategorie

Popis

Z´ akladn´ı po-

Faktické

pis (co)

pov´ıdaj´ıc´ı

Pˇr´ıklad vyj´ adˇren´ı

od-

vˇetˇsinou

na

Anglerfish m´ a bioluminiscentn´ı pˇr´ıvˇeˇsek.

ot´ azky typu CO Odborn´ y

Popisuje funkce, u ´ˇcel, od-

Anglerfish m´ a bioluminis-

popis

pov´ıdaj´ı na ot´ azky typu

centn´ı pˇr´ıvˇeˇsek nad tla-

jak a proˇc

mou,

(jak,

proˇc)

kter´ y

pouˇz´ıv´ a

k

pˇriv´ aben´ı koˇristi. ˇ ´ - PRESNOST ˇ PROMENN A Kategorie

Popis

Pˇr´ıklad

Vˇedeck´ a

Spr´ avné vyj´ adˇren´ı speci-

Tlak roste s hloubkou

fického obsahu

oce´ anu.

Bˇeˇzné

zna-

Nevˇedecké

kaˇzdodenn´ı

losti

znalosti

Nepˇresné-

Takové

chybné

vyj´ adˇren´ı, které je bˇeˇznˇe studentovi

(nepravdivé) na

Velryby ˇzij´ı v oce´ anu. ˇ Zralok je savec.

urˇcitém

stupni v´ yvoje dovoleno Pocitové

Vyjadˇruj´ı emoce, pocity,

vyj´ adˇren´ı

osobn´ı myˇslenky

Delf´ıni jsou kr´ asn´ı.

Tabulka 8: Promˇenné v hodnocen´ı projektu Virtual Canyon


3.2.3

38

Kombinovan´ e metody hodnocen´ı pojmov´ ych map

V roce 2005 Department of Systems Theory and Design of Riga Technical University zaˇcal vyuˇz´ıvat systematickou metodu hodnocen´ı pojmov´ ych map, kde hodnocen´ı bylo rozdˇeleno do dvou ˇc´ ast´ı: hodnocen´ı pojm˚ u a vztah˚ u. Tato metoda m´ a zaruˇcit pˇresnost a d˚ uslednost, zahrnuje prvky jak struktur´ aln´ı, tak vztahové metody. Hodnocen´ı pojm˚ u prob´ıh´ a na z´ akladˇe kombinace hodnocen´ı komponent pojmové mapy a srovn´ av´ an´ı s kriteri´ aln´ı expertn´ı mapou. Byla navrˇzena klasifikace hodnot´ıc´ıho schématu vyuˇz´ıvaj´ıc´ı pˇeti kriteri´ı: • Typ hodnocen´ı: kvantitativn´ı – kvalitativn´ı – kombinace • Hodnot´ıc´ı metoda: struktur´ aln´ı – vztahov´ a – kombinace • Hodnocen´ı na z´ akladˇe expertn´ıch map nebo bez nich • Schéma nab´ızej´ıc´ı nebo vyuˇz´ıvaj´ıc´ı automatického nebo na lidech z´ avisej´ıc´ıho hodnocen´ı • V´ yskyt nebo nedostatek omezen´ı t´ ykaj´ıc´ı se aplikace schématu Dalˇs´ı druh kombinovaného hodnocen´ı vyuˇz´ıv´ a bodov´ ych ˇsk´ al v r´ amci vztahov´ ych norem. N´ asledn´ y poˇcet bod˚ u ze struktur´ aln´ıho hlediska urˇc´ı dobrou, ˇci ˇspatnou pojmovou strukturu. ˇ Citelnost

–

jednoduché

Ne (0-1)

Ano (2)

ˇcten´ı a volnost signalizace chyby Pˇresnost vyuˇz´ıv´ an´ı pojm˚ u

Mnoho

M´ alo

Bez

nepˇresnost´ı

nepˇresnost´ı

nepˇresnost´ı

(0-2)

(3-4)

(5)

Kompletnost – dostateˇcn´ y

Omezené

Nˇekteré

Dostateˇcn´ y

poˇcet relevantn´ıch pojm˚ u

pouˇzit´ı pojm˚ u

vyuˇzit´ı

poˇcet

a vztah˚ u

a vztah˚ u (0-2)

pojm˚ u a/nebo

a vztah˚ u (5)

vztah˚ u (3-4)

pojm˚ u


Sofistikovanost

39

–

Mal´ a

Vytvoˇreno

Vytvoˇreno

Demonstrov´ an

smyslu-

nebo

p´ ar

v´ıce

smyslupln´ y

pln´ ych spojen´ı mezi

ˇz´ adn´ a

lupln´ ych

lupln´ ych

a

relevantn´ımi pojmy

(0-1)

spojen´ı (2-4)

spojen´ı (5-7)

vzhled (8)

nalezen´ı

smys-

smys-

origin´ aln´ı

Tabulka 9: Muellerovo tˇr´ıdn´ı hodnocen´ı pojmov´ ych map (2007) Obdobnˇe bylo pro oblast matematiky v roce 1995 pˇredstaveno hodnocen´ı pojmov´ ych map (Bartels, B. H.). Tato metoda pracuje s bodov´ ym rozmez´ım, nicménˇe ukazuje hlavnˇe vztahové normy mapy (10). Pojmy a terminologie 3b

porozumˇen´ı pojm˚ u daného tématu i st´ avaj´ıc´ıch princip˚ u, vyuˇzit´ı pˇrimˇeˇrené terminologie a z´ aznamu

2b

obˇcasné terminologické chyby, ojedinˇele identifikovatelné neporozumˇen´ı pojm˚ u

1b

velké mnoˇzstv´ı chyb v terminologii, neporozumˇen´ı velkého mnoˇzstv´ı pojm˚ u

0b

absolutn´ı neporozumˇen´ı pojm˚ u a princip˚ u daného tématu Schopnost komunikovat prostˇrednictv´ım pojmov´ ych map

3b

Konstrukce pˇrimˇeˇrené a kompletn´ı pojmové mapy vˇcetnˇe pˇr´ıklad˚ u, umistˇen´ı pojm˚ u v pˇrimˇeˇrené hierarchii, vztahy ke vˇsem spojen´ım, snadno interpretovateln´ a pojmov´ a struktura

2b

vˇetˇsina pojm˚ u v pˇrimˇeˇrené hierarchii a vztahy k vˇetˇsinˇe spojen´ı, snadno interpretovateln´ a pojmov´ a struktura

1b

ˇc´ asteˇcné nebo obˇcasné pˇriˇrazen´ı pojm˚ u a vztah˚ u do pˇrimˇeˇrené struktury, ˇspatnˇe interpretovateln´ a pojmov´ a struktura

0b

koneˇcn´ y produkt nelze povaˇzovat za pojmovou strukturu Znalosti a vztahy mezi pojmy

3b

identifikace d˚ uleˇzit´ ych pojm˚ u, uk´ azkové porozumˇen´ı vztah˚ u mezi nimi

2b

identifikace d˚ uleˇzitc´ yh pojm˚ u, ale obˇcasné ˇspatné vztahy

1b

velké mnoˇzstv´ı ˇspatn´ ych vztah˚ u

0b

nepouˇzito ˇz´ adn´ ych pˇrimˇeˇren´ ych pojm˚ u nebo pˇrimˇeˇren´ ych vztah˚ u

Tabulka 10: Bartelsovo bodov´ an´ı pojmov´ ych map (1995)


3.2.4

40

Metoda hodnocen´ı na z´ akladˇ e teorie grafu

Pojmové mapy mohou b´ yt hodnoceny i na z´ akladˇe teorie grafu, kde se op´ır´ a o pojmy: graf, souvisl´ y graf, strom, orientovan´ y graf, uzel, hrana (19). Grafem naz´ yv´ ame koneˇcnou mnoˇzinu bod˚ u, jejichˇz prvky jsou uzly spojené hranami (36, s. 9). Hrany jsou v pod´ an´ı pojmov´ ych map spoje mezi vztahy a pojmy. Uzly tvoˇr´ı pojmy. Souvisl´ y graf je speci´ aln´ım typem grafu, kdy kaˇzd´ y uzel se spojen´ y se vˇsemi ostatn´ımi uzly prostˇrednictv´ım hran. Tento typ grafu m˚ uˇze b´ yt pˇripodobnˇen cyklické pojmové mapˇe s kˇr´ıˇzn´ ymi vztahy. Klasickou hierarichickou mapu bez kˇr´ıˇzn´ ych vztah˚ u si lze pˇredstavit jako stromov´ y graf, tj. graf, kter´ y neobsahuje ˇz´ adnou kruˇznici (souvisl´ y graf, jehoˇz uzly maj´ı pouze vztah k uzlu vedlejˇs´ımu - cyklick´ a mapa bez kˇr´ıˇzn´ ych vztah˚ u) (36, s. 11-12). Pˇri hodnocen´ı prostˇrednictv´ım teorie grafu je zvykem pouˇz´ıvat nejˇcastˇeji n´ asleduj´ıc´ı vtahy: n´ aleˇz´ı, zahrnuje, skl´ ad´ a se, je vˇetˇs´ı-menˇs´ı. Vˇzdy jsou hodnocena cel´ a tvrzen´ı (+ 2b za spr´ avné, - 2b za ˇspatné). V pˇr´ıpadˇe, ˇze vynech´ an d˚ uleˇzit´ y vztah nebo pojem odpoˇc´ıt´ avá se 1 bod (19).

3.2.5

Metoda poˇ c´ıtaˇ cov´ eho hodnocen´ı

Technologi´ı zaloˇzen´ ych na poˇc´ıtaˇcovém hodnocen´ı pojmov´ ych map za posledn´ıch deset let geometricky vzrostlo. Jedna z prvn´ıch technologi´ı byla pˇredstavena v roce 2003 na 11. Mezin´ arodn´ı konferenci umˇelé inteligenci ve vzdˇel´ av´ an´ı v Sydney. Tento program umoˇzn ˇoval hodnotit mapu z pˇredem dan´ ych pojm˚ u a vztah˚ u. Student pak okamˇzitˇe dost´ aval zpˇetnou vazbu definovanou pˇredem uˇcitelem. XCOMPT poskytuje kontrolu tvorby pojmové mapy ve formˇe nedokonˇcené mapy (pouˇzit´ı metody fill-in-map), kdy mezery v mapˇe jsou hodnoceny 1-3 body. Studentovi je také poloˇzena série testovac´ıch ot´ azek, na z´ akladˇe kter´ ych je rozhodnuto o stupni porozumˇen´ı zkoumané problematiky. V TPL-KATS je mapa hodnocena na z´ akladˇe tvorby ze seznamu pojm˚ u. Program hodnot´ı pojmovou mapu ze tˇr´ı z´ akladn´ıch hledisek: minim´ aln´ı a pr˚ umˇern´ a vazba, nejkratˇs´ı cesta. Minim´ aln´ı vazba urˇcuje intenzitu vztahu na nejkratˇs´ı


41

cestˇe mezi dvˇema pojmy. Nejkratˇs´ı cesta zajiˇst’uje poˇcet vztah˚ u mezi dvˇema pojmy. Pr˚ umˇern´ a vazba je poˇc´ıt´ ana z nejkratˇs´ı brané cesty mezi dvˇema pojmy a pr˚ umˇernou intenzitou kaˇzdého spoje braného na urˇcité cestˇe. Komplikovanˇejˇs´ı systémy poskytuj´ı okruh u ´loha a komplexnˇejˇs´ı hodnot´ıc´ı schémata. Z nichˇz ty nejsloˇzitˇejˇs´ı poskytuj´ı i moˇznost vytvoˇrit mapu bez pˇredchoz´ı kostry nebo doplˇ nov´ an´ı kriteri´ aln´ı mapy. Nˇekteré tyto systémy pracuj´ı s pouˇzit´ım Novak-Gowinova hodnocen´ı a jejich pomˇeru podobnosti, popˇr´ıpadˇe poˇc´ıtaj´ı index podobnosti jako pod´ıl spr´ avn´ ych odpovˇed´ı vzhledem ke kriteri´ aln´ı mapˇe. Takov´ ym programem je COMPASS, kter´ y nab´ız´ı r˚ uzné rozpˇet´ı u ´kon˚ u zaloˇzen´ ych na konstrukci mapy, rozliˇsuje jejich spr´ avnost a kompletaci dané mapy (4). Dalˇs´ı pˇr´ıkladem je CMA (Concept Map Assessor), kter´ y byl vyvinut v Turecku pro hodnocen´ı pojmov´ ych map v oblasti matematiky. Ve své podstatˇe vyuˇz´ıv´ a dvou m´ od˚ u: pro tvorbu mapy a pro hodnocen´ı mapy. Hodnocen´ı funguje tak, ˇze uˇcitel vytvoˇr´ı sadu pojm˚ u a mapu s moˇznostmi, jak mohou b´ yt sestaveny a pˇr´ıstroj n´ aslednˇe vyhodnot´ı ˇz´ akovu mapu (2).

3.3

Souhrn

hodnot´ıc´ıch

sch´ emat,

rozdˇ elen´ı a parametry Hodnot´ıc´ı schémata pouˇzit´ a v tabulce: 1. hodnocen´ı pojmové mapy s restrikc´ı 2. hodnocen´ı pojmové mapy bez restrikce 3. uˇzit´ı kvantitativn´ı metody hodnocen´ı 4. vyuˇzit´ı kvalitativn´ı metody hodnocen´ı 5. struktur´ aln´ı metody hodnocen´ı 6. struktur´ aln´ı metody hodnocen´ı 7. hodnocen´ı pojmové mapy bez vyuˇzit´ı kriteri´ aln´ı mapy 8. hodnocen´ı pojmové mapy s vyuˇzit´ım kriteri´ aln´ı mapy

jejich


42

9. hodnocen´ı s lidsk´ ym faktorem 10. vyuˇzit´ı automatické kontroly hierarchické pojmové mapy hodnot´ıc´ı schémata

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

rozd´ıln´ y poˇcet tvrzen´ı pro

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

validn´ı tvrzen´ı, u ´roveˇ n hierarchie, d˚ uleˇzitost kˇr´ıˇzn´ ych vztah˚ u a pˇr´ıklady zdokonalen´ı

Nov´ akova

a

schématu

Gowinova

prostˇrednictv´ım rovan´ ych

bod˚ u

podpoplatn´ ych

vˇetv´ı index bl´ızkosti poˇc´ıt´ an v na-

A

A

A

staven´ı v sestav´ ach pojm˚ u ve studentsk´ ych map a kriteri´ aln´ı mapy poˇcet

spojen´ı,

hierarchie,

kˇr´ıˇzn´ ych spojen´ı a pˇr´ıklady zdokonalen´ı

Nov´ akova

a

Gowinova schématu poskytovan´ ych prvk˚ u pro prvn´ı u ´roveˇ n vˇetven´ı aˇz k dalˇs´ım n´ asledn´ ym stupˇ n˚ um vˇetven´ı pˇr´ımé

hodnocen´ı

sémantického obsahu, kategorizace sk´ ore sémantického obsahu, strukturované sk´ ore, mnoˇzstv´ı v´ yrazu a spojen´ı k pouˇzit´ı

A

A

A


hodnot´ıc´ı schémata

1

rozmanité mnoˇzstv´ı témat

A

2

3

4

5

43

6

7

8

A

9

10

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

pro platné pojmy, vztah˚ u, prvn´ı

pˇr´ıklady

vˇetven´ı,

doplˇ nkové pˇr´ıklady vˇetven´ı, stupnˇe hierarchie a kˇr´ıˇzn´ ych vztah˚ u spr´ avnost

tvrzen´ı,

pojmy

A

vyuˇzité v uzlech, mnoˇzstv´ı cykl˚ u a ˇsipek,

absolutnˇe

vztahovˇe validn´ı sk´ ore, kongruentn´ı sk´ ore, charakterové sk´ ore,

sk´ ore

poˇc´ ateˇcn´ıch

uzl˚ u, cyklické sk´ ore, ˇretˇezové sk´ ore, podˇrazené sk´ ore holistick´ y

pˇr´ıstup

(hod-

A

nocen´ı povˇsechného porozumˇen´ı urˇcen´ı pojm˚ u na stupnici od 1 do 10), strukturovan´ a metoda Novaka a Gowina, souvisej´ıc´ı metody, ve

kter´ ych

jsou

tvrzen´ı

bodov´ any od 0 do 3 bod˚ u bran´ ych podle kritéri´ı jako popisy vztah˚ u, smˇery ˇsipek absolutn´ı poˇcet pouˇzit´ ych, nespr´ avn´ ych nekompletn´ıch novˇe vznikaj´ıc´ıch a definovan´ ych spojen´ı, rozmanité stupnˇe uˇziteˇcnosti spojen´ı (1. u ´roveˇ n - pˇr´ıklady, 2. stupeˇ n - z´ akladn´ı fakta, 3. u ´roveˇ n linky objasˇ nuj´ıc´ı dalˇs´ı linky)

A

A

A


hodnot´ıc´ı schémata r˚ uznorodé

1

bodov´ an´ı

pro

2

3

A

A

A

A

A

A

4

44

5

6

A

7

8

9

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

centr´ aln´ı pojmy z expertn´ıch map, kaˇzd´ y ze zb´ yvaj´ıc´ıch pojm˚ u z expertn´ıch map, jak´ ykoliv vnˇejˇs´ı pojmy, které nejsou

souˇc´ ast´ı

expertn´ı

mapy, stejnˇe jako expertn´ı vztahy, dalˇs´ı validn´ı a relevantn´ı vztahy mezi dvˇema expertn´ımi

pojmy

nebo

mezi expertn´ım a extern´ım pojmem nebo validn´ı a relevantn´ı a relevantn´ı vztahy mezi dvˇema extern´ımi pojmy R˚ uznorodé validn´ı

bodov´ an´ı

tvrzen´ı

ale

pro

A

jsou

ménˇe jako expertn´ı, mohou zahrnovat jejich mapy, vztahy identidikované jako nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı v expertn´ıch map´ ach,

kategorizvace

vztah˚ u (nelogické, pragmatické, vˇedecké, z´ asadové) r˚ uznorod´ y poˇcet bodov´ an´ı validn´ıch tvrzen´ı, kˇr´ıˇzn´ ych vztah˚ u, hierarchie a pˇr´ıklady, pro validn´ı vztahy s nespr´ avn´ ymi znaˇckami,

propojen´ ymi se

propojovac´ımi

spr´ avn´ ymi znaˇckami,

ale chybˇej´ıc´ımi z´ akladn´ımi nebo stˇeˇzejn´ımi vztahy k tématickému celku a správné propojovac´ı znaˇcky a zˇrejmé z´ akladn´ı vztahy

nebo

stˇeˇzejn´ı

10


hodnot´ıc´ı schémata

1

r˚ uznorod´ y poˇcet bodov´ an´ı ˇspatn´ ych ticky

nebo

nespr´ avné,

nespr´ avné,

2

3

4

6

7

8

9

10

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

systemaˇc´ asteˇcnˇe

spr´ avné

systematicky

5

45

nebo

”tenké”a

systematicky

spr´ avné

systematicky

urˇcen´ı

a tvr-

zen´ı, souˇcet individu´ aln´ıho vztahového

hodnocen´ı,

a

struktur´ aln´ı komplexnost hodnocen´ı tvrzen´ı a kalkulace indexu podobnosti jako souˇctu bod˚ u studentov´ ych vztah˚ u dˇelené souˇctem vztahov´ ych

bod˚ u v

expertn´ı

mapˇe bodov´ an´ı zaloˇzené na spojovac´ıch ˇc´ ar´ ach mezi pojmy a geometrick´ ymi vzd´ alenostmi mezi pojmy Tabulka 11: Souhrn hodnot´ıc´ıch parametr˚ u

Kapitola 4

Vlastn´ı hodnocen´ı pojmov´ eho mapov´ an´ı Tato kapitola popisuje hodnocen´ı pojmov´ ych map pˇrizp˚ usoben´ ych pro ˇceské podm´ınky vyuˇcov´ an´ı (rozumˇeno hodnocen´ı na pˇetibodové stupnici: v´ ybornˇe, aˇz nedostateˇcnˇe). Op´ır´ a se o teoretické znalosti pojmového mapov´ an´ı, samotné konstrukce pojmov´ ych map a jejich hodnocen´ı z cizojazyˇcn´ ych zdroj˚ u a studi´ı popsan´ ych v pˇredchoz´ı kapitole. Jak bylo zm´ınˇeno, v hodnocen´ı pojmov´ ych map se upˇrednostˇ nuj´ı dvˇe strategie, a to metoda hodnocen´ı struktur´ aln´ı a vztahov´ a, s t´ımto ohledem se poˇc´ıt´ a a jsou zde rozpracované obˇe moˇznosti hodnocen´ı prostˇrednictv´ım tˇechto metod. Je zjevné, ˇze kaˇzd´ y uˇcitel urˇcuje rozd´ılné hodnot´ıc´ı parametry v hodnocen´ı jednotlivce, ˇci v hodnocen´ı skupiny, i na tento faktor je v kapitole upozornˇeno a hodnot´ıc´ı metody jsou rozpracované pro ˇz´ aka i t´ ymy ˇz´ ak˚ u (dvojice, v´ıceˇclenné skupiny). Kaˇzd´ y ˇz´ ak, uˇcitel, vˇedec, ˇci odborn´ık v dané oblasti by mˇel dodrˇzovat pravidla pro tvorbu pojmové mapy. Pˇri vytv´ aˇren´ı pojmové mapy je nutné nalézt centr´ aln´ı pojem (focus), identifikovat hlavn´ı nosné myˇslenky a provést jejich organizaci, n´ aslednˇe je graficky vyj´ adˇrit do formy mapy, posléze zkontrolovat jejich inter-

46

´ ´ Í KAPITOLA 4. VLASTNÍ HODNOCENÍ POJMOVEHO MAPOVAN

47

pretaci a vyznaˇcit kˇr´ıˇzné vztahy, nakonec provést kontrolu, zda pojmov´ a mapa ve své podstatˇe odpov´ıd´ a stanovenému u ´kolu, ˇci ot´ azce (35, s. 29-33). Tato ˇc´ ast je velmi d˚ uleˇzit´ a a proto je nutné ubezpeˇcit se, ˇze vˇsichni u ´ˇcastn´ıci pr´ ace s pojmovou mapou tyto podm´ınky znaj´ı a ch´ apou je. Student mus´ı b´ yt obezn´ amen i s hodnot´ıc´ımi parametry.

4.1

Jednotlivcem konstruovan´ a mapa

4.1.1

Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı jednotlivce

Tato struktur´ aln´ı metoda vznikla na z´ akladˇe dvou z´ akladn´ıch metod, a to Novak-Gowinova a Croninova hodnocen´ı pojmov´ ych map. Hodnocen´ı bylo modifikov´ ano, aby vyhovovala souˇcasn´ ym podm´ınkám pojmového mapov´ an´ı. Hodnocené jevy byly rozdˇeleny do 4 z´ akladn´ıch skupin: pojmy, vztahy, hierarchie a seskupen´ı. hodnocené jevy pojmy

vztahy

hierarchie seskupen´ı

body

sofistikované

2b

doplˇ nkové

1b

pˇr´ıklady

1b

horizont´ aln´ı

2b

vertik´ aln´ı

1b

kˇr´ıˇzné

3b

strukturovan´ a

5b

centralizovan´ a

1b

bodové

1b

ˇretˇezové

2b

cyklické

3b

Tabulka 12: Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı jednotlivce Pojmy jako z´ akladn´ı jednotky pojmov´ ych map se dˇel´ı na pojmy sofistikované, doplˇ nkové a pˇr´ıklady. Sofistikované pojmy specificky souvis´ı s danou oblast´ı vˇedomost´ı, tedy odborné v´ yrazy, v´ yznamovˇe orientované entity (vˇetˇsinou slovo


48

nebo souslov´ı, velmi zˇr´ıdka v´ yrok). Doplˇ nkové pojmy jsou generativn´ı slova, souslov´ı, ˇci v´ yroky. Zaruˇcuj´ı pouze vˇseobecn´ y charakter a nemaj´ı specifickou souvislost s danou oblast´ı vˇedomost´ı. Pˇr´ıklady tvoˇr´ı nejménˇe obecné pojmy, které ud´ avaj´ı zcela konkrétn´ı element´ arn´ı entitu specifikuj´ıc´ı nadˇrazen´ y v´ıce obecn´ y pojem. Kaˇzd´ y pojem je pak hodnocen jedn´ım bodem (doplˇ nkové pojmy, pˇr´ıklady) nebo dvˇema body (sofistikované pojmy). V pˇr´ıpadˇe, ˇze se pojmy nedaj´ı zaˇradit ani do jedné skupiny, nejsou bodovˇe ohodnoceny (pojmy nesouvisej´ıc´ı s danou oblast´ı vˇedomost´ı, pojmy nespecifikuj´ıc´ı mnoˇzinu relevantn´ıch entit, pojmy nerelevantn´ı do dané pojmové struktury). Vztahy v pojmov´ ych map´ ach pom´ ahaj´ı urˇcovat souvislosti a porovnávat sloˇzky myˇslen´ı, jsou velmi z´ avislé na kontextu a kladou si za c´ıl popisovat, definovat a organizovat pojmy (35, s. 12). Ve struktur´ aln´ı metodˇe hodnocen´ı byly rozdˇeleny na vertik´ aln´ı, horizont´ aln´ı a kˇr´ıˇzné vztahy. Vertik´ aln´ı vztahy ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u dˇel´ı hierarchické u ´rovnˇe mezi sebou, jsou v souvztaˇznosti mezi pojmy s vyˇsˇs´ı a niˇzˇs´ı obecnost´ı. Horizont´ aln´ı vztahy ˇreˇs´ı vztahy na stejné hierarchické u ´rovni a vyjadˇruj´ı kontextu´ aln´ı charakter v r´ amci ˇretˇezov´ ych charakteristik. Kˇr´ıˇzné vztahy urˇcuj´ı souvislosti mezi jednotliv´ ymi ˇc´ astmi pojmové struktury, proch´ azej´ı kˇr´ıˇzem hierarchického charakteru i na horizont´ aln´ıch u ´sec´ıch mapy. Kaˇzdému vertik´ aln´ımu vztahu je pˇridˇelen jeden bod, ˇ adné dalˇs´ı vztahy nejsou moˇzné. horizont´ aln´ımu dva body a kˇr´ıˇznému body tˇri. Z´ Hierarchie urˇcuje systematiku uspoˇr´ ad´ an´ı mapy sestupného charakteru (od obecného ke konkrétn´ımu, od abstraktn´ıch pojm˚ u k pˇr´ıklad˚ um). Pojmové mapy byly p˚ uvodnˇe konstruov´ any do hierarchické struktury. Podle Novakovy teorie hodnocen´ı pojmov´ ych map (10) se boduje kaˇzd´ au ´roveˇ n hierarchie (viz obr´ azek 1), V tomto modelu hodnocen´ı je obdobn´ a hierarchick´ a struktura pojmenovan´ a strukturovan´ a hierarchie a kaˇzd´ a takov´ a hierarchie je bodov´ ana pˇeti body. Objevuj´ı se i dalˇs´ı moˇznosti uspoˇr´ ad´ an´ı pojmové mapy, napˇr. pavoukov´ a pojmov´ a mapa, kter´ a pˇripouˇst´ı centr´ aln´ı pojem a od nˇej vˇetven´ı do vˇsech stran (35, s. 24). Z tohoto d˚ uvodu byla do typologie hierarchie zaˇrazena tzv. centra-


49

lizovan´ a hierarchie, i na této struktuˇre se daj´ı nalézt prvky uspoˇr´ ad´ an´ı. Kaˇzd´ a vˇetev centralizované hierarchie od centr´ aln´ıho pojmu je bodov´ ana jedn´ım bodem (vˇetve jsou poˇc´ıt´ any po soustˇredn´ ych kruˇznic´ıch). Dalˇs´ı typy hierarchie nejsou moˇzné. Posledn´ı bodovan´ a poloˇzka seskupen´ı vych´ az´ı z Croninova hodnocen´ı pojmov´ ych map. Seskupen´ı je specifikov´ ano jako oblast seskupen´ ych a spolu souvisej´ıc´ıch nebo k sobˇe pˇriˇrazen´ ym pojm˚ um a vztah˚ u mezi nimi. Tato seskupen´ı jsou ˇ rozliˇsena tˇri: bodové, ˇretˇezové a cyklické. Retˇezové a cyklické seskupen´ı nemus´ı b´ yt vˇzdy nutnˇe souˇc´ ast´ı pojmové mapy, naopak bodové seskupen´ı je nejˇcastˇejˇs´ı, definuje poˇcet voln´ ych pojm˚ u vych´ azej´ıc´ıch z jednoho pojmu, napˇr. ud´ av´ an´ı ˇ pˇr´ıklad˚ u. Retˇezové seskupen´ı charakterizuje tˇri a v´ıce pojm˚ u, které jsou spojeny v samostatn´ y ˇretˇezec, vˇetˇsinou na stejné hierarchické u ´rovni, vyjadˇruje napˇr´ıklad indukci, ˇci postupné kroky st´ adi´ı v´ yvoje. Pˇri cyklickém seskupen´ı jsou pojmy zformov´ any do uzavˇreného systému, cyklu. Mohou vyjadˇrovat uzavˇren´ y opakuj´ıc´ı se kolobˇeh jev˚ u (napˇr. kolobˇeh vody v pˇr´ırodˇe, kolb˚ uv cyklus uˇcen´ı). Jsou velice zˇrejmˇe identifikovatelné u cyklick´ ych map, které se snaˇz´ı zachycovat nedeklarativn´ı vˇedomosti. Bodovému seskupen´ı je pˇriˇrazen jeden bod, ˇretˇezové seskupen´ı je bodov´ ano dvˇema body a nejsloˇzitˇejˇs´ı, cyklické seskupen´ı je ohodnoceno tˇremi body. Vlastn´ı v´ ypoˇcet bod˚ u v pojmové mapˇe je moˇzné pˇredstavit na n´ asleduj´ıc´ım teoretickém pˇr´ıkladu z pojmové mapy 2 a tabulky 13. hodnocen´ y jev

poˇcet bod˚ u

body celkem

sofistikovan´ y pojem

5x2b

10 b

(doplˇ nkov´ y) pojem

5x1b

5b

pˇr´ıklad

5x1b

5b

horizont´ aln´ı vztah

6x1b

6b

vertik´ aln´ı vztah

2x2b

4b

kˇr´ıˇzn´ y vztah

2x3b

6b

struktur´ aln´ı hierarchie

3x5b

15 b

bodové seskupen´ı

5x1b

5b

celkem Tabulka 13: Bodov´ an´ı pojmové mapy

56b


4.1.2

50

Vztahov´ a metoda hodnocen´ı jednotlivce

Na rozd´ıl od struktur´ aln´ı metody se metoda vztahov´ a orientuje v´ıce na pocitovou sloˇzku a charakteristiky pojmové mapy a tud´ıˇz m˚ uˇze ne zcela objektivnˇe vyjadˇrovat hodnocen´ı pojmové mapy. Vztahov´ a metoda je vˇsak mnohem snadnˇejˇs´ı a rychlejˇs´ı na vyuˇzit´ı v bˇeˇzném ˇskoln´ım prostˇred´ı, a pˇri striktn´ım standardizovaném stanoven´ı podm´ınek hodnocen´ı pojmové mapy se v´ yraznˇe sniˇzuje riziko subjektivnosti hodnocen´ı. Vztahov´ a metoda hodnocen´ı je vytvoˇrena na z´ akladˇe prostudované literatury a studi´ı. Eduk´ ator pojmové mapy hodnot´ı tˇri z´ akladn´ı parametry: terminologie, preciznost tvrzen´ı a ˇcitelnost. Jednotlivé parametry jsou hodnoceny na klasické stupnici ˇskoln´ıho hodnocen´ı (1-5) a z nich je stanoveno koneˇcné hodnocen´ı pojmové mapy, bud’ slovnˇe nebo zn´ amkou (napˇr. aritmetick´ ym pr˚ umˇerem, lze téˇz stanovit odliˇsnou v´ ahu jednotliv´ ym kategori´ım podle poˇzadavk˚ u vyuˇcuj´ıc´ıho a jeho pohledu na hodnocenou tématickou oblast). Terminologie se orientuje na sofistikovanost pojm˚ u vyuˇzit´ ych v pojmové mapˇe, urˇcuje stupeˇ n porozumˇen´ı term´ın˚ um, jejich vhodné uˇzit´ı a relevantn´ı spr´ avnost vzhledem k vˇeku a tématu. Preciznost tvrzen´ı urˇcuje myˇslenkové vyj´ adˇren´ı studenta, systematiˇcnost a komplexnost jeho vˇedomost´ı vzhledem k dané oblasti ˇ z´ ajmu. Citelnost pojmové struktury ukazuje stupeˇ n hierarchického nebo paprsˇcitého uspoˇr´ ad´ an´ı a pˇriˇrazenou v´ ahu jednotliv´ ym pojm˚ um. Terminologie 1

vyuˇz´ıv´ a pˇrimˇeˇrené mnoˇzstv´ı sofistikovan´ ych pojm˚ u vztahuj´ıc´ıch se k tématu; nejsou evidentn´ı ˇz´ adné terminologické chyby

2

vyuˇz´ıv´ a pˇrimˇeˇrené mnoˇzstv´ı pojm˚ u vztahuj´ıc´ıch se k tématu; nejsou evidentn´ı ˇz´ adné stˇeˇzejn´ı terminologické chyby

3

vyuˇz´ıv´ a pojmy ne vˇzdy se vztahuj´ıc´ı k tématu; dˇel´ a terminologické chyby

4

vyuˇz´ıv´ a pojmy zˇr´ıdka se vztahuj´ıc´ı k tématu; naznaˇcuje neporozumˇen´ı terminologie

5

vyuˇz´ıv´ a pojmy nevztahuj´ıc´ı se k tématu; neporozumˇen´ı terminologii je zjevné


Preciciznost tvrzen´ı 1

vˇsechny vztahy jsou komplexn´ı; tvrzen´ı vyjadˇruj´ı d˚ uleˇzité celistvé myˇslenky preciznˇe sestaveny charakterizuj´ıc´ı danou oblast

2

vztahy jsou v´ıce ménˇe komplexn´ı; tvrzen´ı vyjadˇruj´ı celistvé myˇslenky sestaveny pro danou oblast

3

vztahy nejsou celistvé; tvrzen´ı ukazuj´ı myˇslenky, které nejsou systematicky spoleˇcné dané oblasti

4

vztahy sp´ıˇse nejsou sluˇcitelné s pojmy; tvrzen´ı ukazuj´ı myˇslenky nevztahuj´ıc´ı se pro danou oblast; tvrzen´ı ztr´ ac´ı svoj´ı funkci

5

vztahy nejsou sluˇcitelné s pojmy; neexistuj´ı relevantn´ı tvrzen´ı ˇ Citelnost pojmové struktury

1

neline´ arn´ı komplexn´ı hierarchick´ a nebo paprsˇcit´ a struktura ukazuj´ıc´ı sofistikovan´ y stupeˇ n porozumˇen´ı tématu

2

neline´ aln´ı struktura se zn´ amkami hierarchie nebo paprsˇcitého rozm´ıstˇen´ı ukazuj´ıc´ı relativnˇe vysok´ y stupeˇ n porozumˇen´ı tématu a v´ıce ménˇe celistv´ ym pojet´ım

3

neline´ arn´ı struktura pokouˇsej´ıc´ı se o hierarchické nebo paprsˇcité rozm´ıstˇen´ı, ˇci kombinaci oboj´ıho se znateln´ ymi chybami; ukazuje zn´ amky porozumˇen´ı tématu, avˇsak nelze hovoˇrit o celistvosti

4

zn´ amky neline´ arn´ı struktury; ukazuje zn´ amky zmaten´ı a neporozumˇen´ı tématu; nelze hovoˇrit o celistvém ani ˇc´ asteˇcném pojet´ı tématu

5

nelze povaˇzovat za neline´ arn´ı strukturu; ukazuje absolutn´ı neporozumˇen´ı tématu, ani jeho ˇc´ astem

Tabulka 14: Vztahové hodnocen´ı pojmové mapy pro jedince

51


4.2 4.2.1

52

Skupinou konstruovan´ a mapa Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı t´ ym˚ u student˚ u

V pˇr´ıpadˇe spolupr´ ace student˚ u (dvojice nebo vˇetˇs´ı skupiny) je vyˇzadov´ ana kooperace jednotliv´ ych u ´ˇcastn´ıku pˇr´ıpravy pojmové mapy. Z tohoto d˚ uvodu je navrˇzena i metoda pˇr´ıpravy pojmové mapy. Jednotliv´ı u ´ˇcastn´ıci samostatnˇe zpracov´ avaj´ı pojmy do mapové struktury, tj. kaˇzd´ y jednotlivec vytvoˇr´ı seznam pojm˚ u podle vlastn´ıho uv´ aˇzen´ı. Tyto seznamy jsou pˇripojeny do hodnocen´ı celistvé pojmové mapy a je s nimi poˇc´ıt´ ano pˇri hodnocen´ı (viz. upraven´ a tabulka hodnocen´ı strukturáln´ı metody). N´ aslednˇe jsou vybr´ any pˇrev´ aˇznˇe pojmy, které se vyskytuj´ı u vˇetˇsiny u ´ˇcastn´ık˚ u (v pˇr´ıpadˇe dvojice student˚ u mus´ı b´ yt shoda stoprocentn´ı, u ostatn´ıch skupin je vyˇzadov´ ana shoda alespoˇ n u 75% student˚ u). D´ ale studenti urˇc´ı hierarchickou, ˇci paprsˇcitou strukturu pojmové mapy (upˇrednostnˇen´ı hierarchické struktury je bodovˇe v´ yˇse hodnoceno) a vytvoˇr´ı vztahy mezi jednotliv´ ymi pojmy, n´ aslednˇe provedou kontrolu, zda mapa ˇ aci v kaˇzdé odpov´ıd´ a zadané c´ılové ot´ azce, ˇci oblasti a pˇridaj´ı kˇr´ıˇzné vztahy. Z´ f´ azi tvorby mapy prov´ adˇej´ı diskuzi nad jednotliv´ ymi ˇc´ astmi pˇr´ıpravy. Uˇcitel mus´ı nutnˇe stanovit hranici poˇctu pojm˚ u, které danou oblast znalost´ı specifikuj´ı, aby byla zaruˇcena kvalita pojmové mapy (20-30 pojm˚ u, pˇriˇcemˇz jednotlivé seznamy nemus´ı obsahovat stejn´ y poˇcet pojm˚ u). Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı t´ ym˚ u student˚ u je zaloˇzena na struktur´ aln´ı metodˇe hodnocen´ı jednotlivce z kapitoly 4.1.1. Je rozˇs´ıˇrena kategorie pojm˚ u, dˇel´ı se na pojmy sofistikované hromadné, sofistikované individu´ aln´ı, n´ asledné sofistikované pojmy, doplˇ nkové pojmy, pˇr´ıklady hromadné a pˇr´ıklady individu´ aln´ı. Hromadné sofistikované pojmy a sofistikované pˇr´ıklady jsou pojmy vyskytuj´ıc´ı se alespoˇ n u 75% student˚ u pod´ılej´ıc´ıch se na tvorbˇe pojmové mapy a z´ aroveˇ n jsou souˇc´ ast´ı v´ ysledné pojmové mapy. Sofistikované individu´ aln´ı pojmy a individu´ aln´ı pˇr´ıklady jsou takové pˇr´ıklady, které se jsou zastoupeny v pojmové mapˇe a z´ aroveˇ n se vyskytuj´ı v seznamech pojm˚ u u ménˇe neˇz 25% student˚ u. Pˇri pr´ aci skupiny se n´ aslednˇe pˇri tvorbˇe mapy m˚ uˇze vyskytnout potˇreba dalˇs´ıch pojm˚ u, které nejsou uvedeny v seznamech, a jsou nutné pro


53

strukturu pojmové mapy, takové pojmy jsou nazv´ any n´ asledné sofistikované pojmy. Vzhledem k tomu, ˇze doplˇ nkové pojmy pouze doplˇ nuj´ı koneˇcnou strukturu, nejsou z´ avislé na seznamu pojm˚ u jednotlivc˚ u. Dalˇs´ı ˇc´ asti struktur´ aln´ıho hodnocen´ı pojmové mapy z˚ ust´ avaj´ı zachov´ any, jak je vidˇet v n´ asleduj´ıc´ı tabulce.

hodnocené jevy pojmy

vztahy


body

sofistikované(hromadné)

3b

sofistikované(individu´ aln´ı)

2b

doplˇ nkové

1b

pˇr´ıklady(hromadné)

2b

pˇr´ıklady(individu´ aln´ı)

1b

horizont´ aln´ı

2b

vertik´ aln´ı

1b

kˇr´ıˇzné

3b

strukturovan´ a

5b

centralizovan´ a

1b

bodové

1b

ˇretˇezové

2b

cyklické

3b

Tabulka 15: Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı menˇs´ıch skupin V pˇr´ıpadˇe vˇetˇs´ıch skupin (8 a v´ıce ˇclen˚ u t´ ymu) existuje i dalˇs´ı moˇznost hodnocen´ı pojmové mapy. Skupina je jiˇz pˇr´ıliˇs velk´ a na to, aby mohli jednotliv´ı ˇclenové stejnomˇernˇe pˇrisp´ıvat do komunikace nad tvorbou pojmové mapy. Z tohoto d˚ uvodu kaˇzd´ y ˇclen skupiny sestav´ı seznam pojm˚ u a skupina dohromady vybere pojmy d˚ uleˇzité pro tvorbu mapy, tj. stanov´ı seznam kl´ıˇcov´ ych pojm˚ u, z kter´ ych vznikne v´ ysledn´ a pojmov´ a mapa. Kaˇzd´ y z t´ ymu pak na z´ akladˇe vybran´ ych pojm˚ u vytvoˇr´ı svoji individu´ aln´ı pojmovou mapu. V´ ysledn´ a pojmov´ a mapa vznikne porovn´ an´ım jednotliv´ ych tvrzen´ı. Kaˇzdé tvrzen´ı, které se vyskytuje u v´ıce neˇz 75% ˇclen˚ u skupiny mus´ı b´ yt zahrnuto do koneˇcné pojmové mapy. Do hodnocen´ı pojmové mapy jsou jeˇstˇe pˇrid´ any hodnocené faktory ver-


54

tik´ aln´ı vztah hromadn´ y a individu´ aln´ı, horizont´ aln´ı vztah hromadn´ y a individu´ aln´ı. Hromadné vztahy jsou vˇzdy hodnoceny dvojn´ asobn´ ym poˇctem bod˚ u neˇz individu´ aln´ı vztahy. Kˇr´ıˇzné vztahy nejsou rozˇclenˇeny, jelikoˇz jsou do mapy pˇriˇcleˇ nov´ any aˇz nakonec a jsou domluvou skupiny, nikoliv z´ aleˇzitost jedince, obdobnˇe je tomu u hierarchie. Kategorii seskupen´ı je samo o sobˇe velmi sloˇzité hodnotit, tud´ıˇz pro t´ ymovou spolupr´ aci je jev´ı adekv´ atn´ı hodnotit ji aˇz ve v´ ysledné pojmové mapˇe, nikoliv u jednotliv´ ych pojmov´ ych map. M˚ uˇze doj´ıt k evidentn´ı shodˇe v seskupen´ı u individuáln´ıch pojmov´ ych map, v takovém pˇr´ıpadˇe je doporuˇceno seskupen´ı hodnotit dvojn´ asobn´ ym poˇctem bod˚ u. Nicménˇe tato metoda hodnocen´ı je sloˇzit´ a a pro bˇeˇzné klasifikaˇcn´ı u ´ˇcely nere´ aln´ a, protoˇze eduk´ ator mus´ı hodnotit nejen individu´ aln´ı seznamy student˚ u, ale také individu´ aln´ı pojmové mapy a koneˇcnˇe i v´ yslednou pojmovou mapu. Pouze pro u ´plnost je uvedena i tabulka hodnocen´ı skupinové pojmové mapy zaloˇzené na individu´ aln´ıch seznamech a individu´ aln´ıch pojmov´ ych map´ ach. hodnocené jevy pojmy

vztahy


body

sofistikované(hromadné)

3b

sofistikované(individu´ aln´ı)

2b

doplˇ nkové

1b

pˇr´ıklady(hromadné)

2b

pˇr´ıklady(individu´ aln´ı)

1b

horizont´ aln´ı(hromadné)

4b

horizont´ aln´ı(individu´ aln´ı)

2b

vertik´ aln´ı(hromadné)

2b

vertik´ aln´ı(individu´ aln´ı)

1b

kˇr´ıˇzné

3b

strukturovan´ a

5b

centralizovan´ a

1b

bodové

1b

ˇretˇezové

2b

cyklické

3b

Tabulka 16: Struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı vˇetˇs´ıch skupin pˇri pr´ aci s PM


4.2.2

55

Vztahov´ a metoda hodnocen´ı t´ ym˚ u student˚ u

Vztahov´ a metoda hodnocen´ı t´ ym˚ u kop´ıruje vztahovou metodu hodnocen´ı jednotlivce, je rozˇs´ıˇrena o kategorii komunikace, kter´ a m´ a zˇretelnˇe rozpoznat funguj´ıc´ı skupinu od skupiny nekooperuj´ıc´ı. Vˇsechna pravidla pr´ ace se vztahovou metodou pro jednotlivce lze uplatnit pˇri hodnocen´ı kolektivu s velk´ ym d˚ urazem na sledov´ an´ı dˇen´ı ve skupinˇe. Terminologie 1

vyuˇz´ıv´ a pˇrimˇeˇrené mnoˇzstv´ı sofistikovan´ ych pojm˚ u vztahuj´ıc´ıch se k tématu; nejsou evidentn´ı ˇz´ adné terminologické chyby

2

vyuˇz´ıv´ a pˇrimˇeˇrené mnoˇzstv´ı pojm˚ u vztahuj´ıc´ıch se k tématu; nejsou evidentn´ı ˇz´ adné stˇeˇzejn´ı terminologické chyby

3

vyuˇz´ıv´ a pojmy ne vˇzdy se vztahuj´ıc´ı k tématu; dˇel´ a terminologické chyby

4

vyuˇz´ıv´ a pojmy zˇr´ıdka se vztahuj´ıc´ı k tématu; naznaˇcuje neporozumˇen´ı terminologie

5

vyuˇz´ıv´ a pojmy nevztahuj´ıc´ı se k tématu; neporozumˇen´ı terminologii je zjevné Preciciznost tvrzen´ı

1

vˇsechny vztahy jsou komplexn´ı; tvrzen´ı vyjadˇruj´ı d˚ uleˇzité celistvé myˇslenky preciznˇe sestaveny charakterizuj´ıc´ı danou oblast

2

vztahy jsou v´ıce ménˇe komplexn´ı; tvrzen´ı vyjadˇruj´ı celistvé myˇslenky sestaveny pro danou oblast

3

vztahy nejsou celistvé; tvrzen´ı ukazuj´ı myˇslenky, které nejsou systematicky spoleˇcné dané oblasti

4

vztahy sp´ıˇse nejsou sluˇcitelné s pojmy; tvrzen´ı ukazuj´ı myˇslenky nevztahuj´ıc´ı se pro danou oblast; tvrzen´ı ztr´ ac´ı svoj´ı funkci

5

vztahy nejsou sluˇcitelné s pojmy; neexistuj´ı relevantn´ı tvrzen´ı

´ ´ Í KAPITOLA 4. VLASTNÍ HODNOCENÍ POJMOVEHO MAPOVAN ˇ Citelnost pojmové struktury 1

neline´ arn´ı komplexn´ı hierarchick´ a nebo paprsˇcit´ a struktura ukazuj´ıc´ı sofistikovan´ y stupeˇ n porozumˇen´ı tématu

2

neline´ aln´ı struktura se zn´ amkami hierarchie nebo paprsˇcitého rozm´ıstˇen´ı ukazuj´ıc´ı relativnˇe vysok´ y stupeˇ n porozumˇen´ı tématu a v´ıce ménˇe celistv´ ym pojet´ım

3

neline´ arn´ı struktura pokouˇsej´ıc´ı se o hierarchické nebo paprsˇcité rozm´ıstˇen´ı, ˇci kombinaci oboj´ıho se znateln´ ymi chybami; ukazuje zn´ amky porozumˇen´ı tématu, avˇsak nelze hovoˇrit o celistvosti

4

zn´ amky neline´ arn´ı struktury; ukazuje zn´ amky zmaten´ı a neporozumˇen´ı tématu; nelze hovoˇrit o celistvém ani ˇc´ asteˇcném pojet´ı tématu

5

nelze povaˇzovat za neline´ arn´ı strukturu; ukazuje absolutn´ı neporozumˇen´ı tématu, ani jeho ˇc´ astem ˇ Citelnost pojmové struktury

1

vˇsichni ˇclenové ve skupinˇe se stejnomˇernˇe pod´ılej´ı na tvorbˇe pojmové mapy, ve skupinˇe jsou respektov´ any a zahrnuty myˇslenky vˇsech ˇclen˚ u

2

témˇeˇr vˇsichni ˇclenové skupiny se stejnomˇernˇe pod´ılej´ı na tvorbˇe pojmové mapy, ve skupinˇe jsou respektov´ any a zahrnuty myˇslenky témˇeˇr vˇsech ˇclen˚ u

3

skupina se snaˇz´ı o spolupr´ aci, nicménˇe nˇekteˇr´ı ˇclenové jsou evidentnˇe dominantn´ı a neumoˇzn ˇuj´ı vˇsem ˇclen˚ um ve skupinˇe stejnomˇernˇe spolupracovat

4

o pr´ aci ve skupinˇe se star´ a ménˇe neˇz polovina ˇclen˚ u, ostatn´ı jsou pˇrehl´ıˇzeni, nebo jejich myˇslenky nejsou prezentov´ any; projevuje se mal´ a kooperace skupiny

5

nelze mluvit o pr´ aci skupiny, sp´ıˇse pr´ ace jednotlivce/jednotlivc˚ u, kteˇr´ı spolu nedok´ aˇz´ı komunikovat

Tabulka 17: Vztahové hodnocen´ı t´ ym˚ u pojmové mapy

56

Kapitola 5

Postup uˇ cen´ı ˇ z´ ak˚ u pˇ ri pr´ aci s pojmovou mapou Pˇri hodnocen´ı pojmov´ ych map je nutné uvˇedomit si, ˇze metoda je st´ ale jeˇstˇe specificky pouˇz´ıvan´ a a i kdyˇz pronik´ a do ˇcesk´ ych ˇskol, ˇz´ aci se s n´ı setk´ avaj´ı sp´ıˇse sporadicky pˇri ˇcten´ı map nebo schémat, nikoliv pˇri samotné tvorbˇe. V tomto ohledu je tedy nutné v prvn´ı fázi ˇz´ aky pˇripravit na pr´ aci s pojmovou mapou, objasnit jim kritéria konstrukce mapy, vyzkouˇset s nimi danou metodu a n´ aslednˇe jim osvˇetlit pravidla hodnocen´ı pojmové mapy. V pˇredchoz´ıch dvou kapitol´ ach byla poskytnuta pravidla pro evaluace mapy a to prostˇrednictv´ım hodnocen´ı struktur´ aln´ıho ˇci vztahového, i k tomuto aspektu je tˇreba pˇrihlédnout pˇri pˇr´ıpravˇe ˇz´ ak˚ u na hodnocené aspekty. O zpracov´ an´ı a tvorbˇe pojmov´ ych map bylo podrobnˇe hovoˇreno v bakal´ aˇrské pr´ aci (25). Pˇr´ıprava ˇz´ ak˚ u m˚ uˇze prob´ıhat v n´ asleduj´ıc´ıch pˇeti kroc´ıch: • Stanoven´ı z´ akladn´ıho nosného pojmu a brainstorming • V´ ybˇer pojm˚ u dle pˇredchoz´ıho bodu • Hromadn´ a tvorba pojmové mapy

57

ˇ Í Z ˇAK ´ U ˚ PRI ˇ PRACI ´ S POJMOVOU MAPOU58 KAPITOLA 5. POSTUP UCEN

• Tvorba pojmové mapy ve skupinˇe • Individu´ aln´ı tvorba pojmové mapy Tyto ˇcinnosti mohou prob´ıhat v jednom bloku, nicménˇe se to nen´ı doporuˇcov´ ano na z´ akladn´ı ˇskole vzhledem k vˇeku ˇz´ ak˚ u, moˇznostem soustˇredˇen´ı a abstraktn´ımu vn´ım´ an´ı skuteˇcnost´ı. Doporuˇcuje se vyuˇz´ıt ucelené bloky ne nutnˇe se stejn´ ymi pojmy nebo ve stejné oblasti znalost´ı. Pro zaˇc´ atek pr´ ace s pojmov´ ymi mapami je dobré volit oblast dˇr´ıve vstˇreban´ ych znalost´ı a jej´ı uchopen´ı prostˇrednictv´ım brainstormingu. Jiˇz ménˇe vhodnou se zd´ a b´ yt pˇr´ıprava materi´ al˚ u nové l´ atky a jej´ı zpracov´ an´ı do pojmové struktury. ˇ aci se spoleˇcnˇe domluv´ı V prvn´ı f´ azi pr´ ace prob´ıh´ a spoleˇcnˇe nebo ve skupin´ ach. Z´ na z´ akladn´ım pojmu podle tématu nebo c´ılové ot´ azky (focus question), kter´ y um´ıst´ı podle pravidel brainstormingu doprostˇred pap´ıru nebo nab´ızené plochy programu. N´ aslednˇe podle materi´ alu nebo vlastn´ıch zkuˇsenost´ı ˇci znalost´ı tvoˇr´ı spoleˇcnˇe pojmy kolem centr´ aln´ıho pojmu. Pˇri pr´ aci na pap´ır je d˚ uleˇzité, aby kaˇzd´ y student mˇel svou vlastn´ı tuˇzku a mohl se zapojovat do pr´ ace ve chv´ıli, kdy ho nˇeco napadne, ne tehdy, kdy na nˇej pˇrijde ˇrada. Pˇri pr´ aci na jednom poˇc´ıtaˇci je to sloˇzitˇejˇs´ı, ˇz´ aci mus´ı ˇcekat na zaps´ an´ı sv´ ych pojm˚ u, velmi z´ aleˇz´ı na rychlosti student˚ u zapisovat do poˇc´ıtaˇce informace nebo o pr˚ ubojnost dané osoby v prosazov´ an´ı sv´ ych pojm˚ u. Pojm˚ u na pap´ıˇre nebo v poˇc´ıtaˇci m˚ uˇze b´ yt mnoho, nicménˇe koneˇcn´ y v´ ybˇer nejv´ yznamnˇejˇs´ıch pojm˚ u by nemˇel pˇres´ ahnout tˇricet. Pojmov´ a mapa se pˇri v´ıce jak 25-30 pojm˚ u zd´ a b´ yt nepˇrehledn´ a, je moˇzné vytvoˇrit dalˇs´ı pojmovou mapu nebo mapy pˇriˇrazené k jednotliv´ ym pojm˚ um jako jejich odkazy. V pˇr´ıpadˇe, ˇze je stanoven centr´ aln´ı pojem a jsou vytˇr´ıdˇené pojmy pro pˇr´ıpravy pojmové mapy, lze pˇristoupit k samotné tvorbˇe pojmové mapy. Ta by mˇela prob´ıhat veˇrejnˇe tak, aby se vˇsichni mohli u ´ˇcastnit jej´ı pˇr´ıpravy. Hlavn´ı roli a prioritn´ı pr´ aci pˇreb´ır´ a lektor, kter´ y ukazuje samotnou konstrukci, stanovuje hierarchie, tvoˇr´ı vztahy. Koneˇcn´ ym v´ ysledkem je pojmov´ a mapa vytvoˇrena lektorem, kter´ y zn´ a postupy a strategie tvorby mapy, a studenty, kteˇr´ı prostˇrednictv´ım pr´ ace s lektorem


vstˇreb´ avaj´ı pr´ avˇe tyto postupy tak, aby je mohli pozdˇeji vyuˇz´ıt pro tvorbu své vlastn´ı pojmové mapy. Dalˇs´ım postupn´ ym krokem je vytvoˇrit pojmovou mapu ve skupinˇe, tj. k prvotn´ımu v´ ybˇeru centr´ aln´ıho pojmu a dalˇs´ıch pojm˚ u se pˇripojuje skupinov´ a tvorba mapy. Z toho plyne, ˇze je zapotˇreb´ı ˇc´ım d´ al vˇetˇs´ı ˇcasov´ a dispozice. Dalˇs´ı stupeˇ n pˇr´ıpravy ˇz´ ak˚ u spoˇc´ıv´ a v jejich samostatném pokusu o tvorbu pojmové mapy. V kaˇzdém pˇr´ıpadˇe je vˇzdy nutn´ a zpˇetn´ a vazba a informace studentovi o tom, ˇ aci se mus´ı nauˇcit spr´ kde se dopustil pˇri tvorbˇe mapy chyby. Z´ avné interpretaci vlastn´ıch myˇslenkov´ ych pochod˚ u prostˇrednictv´ım pojmové mapy, aby bylo moˇzné pˇristoupit k hodnocen´ı. I postup hodnocen´ı by si mˇel proj´ıt urˇcit´ ym stupnˇem v´ yvoje vzhledem ke studentovi. Jde pˇredevˇs´ım o stupeˇ n ˇr´ızen´ı, kter´ y se postupnˇe uvolˇ nuje z fill-in-map, kdy je poskytnuta celkov´ a pojmov´ a struktura, ve které se identifikuj´ı pouze pojmy nebo vztahy aˇz do samostatné tvorby pojmové mapy bez poskytnut´ ych pojm˚ u a vztah˚ u.

5.1

Ovˇ eˇ ren´ı postupu pro pˇ r´ıpravu PM

ˇ Lup´ Tento postup byl vyzkouˇsen od ˇr´ıjna 2010 do u ńora 2011 na ZS aˇcova v 7. tˇr´ıdˇe v r´ amci r˚ uzn´ ych pˇredmˇet˚ u (informatika, v´ ychova k obˇcanstv´ı, ˇ aci nebyli z´ zemˇepis). V této tˇr´ıdˇe je 28 ˇz´ ak˚ u, z toho 12 chlapc˚ u. Z´ amˇernˇe informov´ an´ı o prob´ıhaj´ıc´ım uˇcen´ı konstrukce pojmov´ ych map, aby nedoˇslo k neˇz´ adouc´ıch ˇsum˚ um zp˚ usoben´ ym touto informac´ı. Nutno podotknout, ˇze se studenti jiˇz dˇr´ıve setkali s pojmov´ ymi mapami v r´ amci hodin zemˇepisu a typografie a u ´pravy textu v ˇsesté tˇr´ıdˇe. V tˇechto hodin´ ach jim byl pˇred´ av´ an materi´ al v pojmov´ ych nebo myˇslenkov´ ych map´ ach jako podpora vyuˇcovac´ıho procesu a ucelen´ y sum´ aˇr informac´ı o prob´ırané l´ atce. Tato metoda jim nebyla nijak nezn´ am´ a a zˇrejmˇe i proto se nepozastavovali nad celkovou prac´ı v pr˚ ubˇehu prvn´ıho pololet´ı ˇskoln´ıho roku 2010/2011. Byly pouˇzity prvky parcipaˇcn´ıho porozov´ an´ı, tj. nestrukturovaného pozorov´ an´ı s u ´ˇcast´ı pozorovatele jakoˇzto


aktivn´ıho prvku v procesu pozorov´ an´ı. Materi´ aly, které v pr˚ ubˇehu vznikaly, jsou zaˇrazeny do samostatné broˇzury a jsou pˇripojeny k diplomové pr´ aci. Celkov´ y pˇrehled o ˇcinnosti lze vysledovat v tabulce. ˇ Cas

Téma

Metoda

Pokyny

21min.

Pen´ıze

Brainstorming

ot´ azka: Jaké vˇsechny pojmy m´ ate spojené s pojmem pen´ıze?

32min.

Pen´ıze

Tvorba

mapy

lektorem

Na z´ akladˇe pojm˚ u ve skupin´ ach vytvoˇrme spoleˇcnˇe pojmovou mapu

14min. 10min.

Arktida Antarktida

Doplnit

pojmy

Doplˇ n pojmy do pojmové mapy

do PM

podle obrazové n´ apovˇedy

Fill-in-map

Doplˇ n pojmy do pojmové mapy bez n´ apovˇedy

42min.

Historie PC

Skupinov´ a

Pomoc´ı prezentace

vytvoˇrte

pojmov´ a mapa

pojmovou mapu pro nejstarˇs´ı poˇc´ıtaˇce

30min.

Marihuana

Individu´ aln´ı

Vytvoˇr pojmovou mapu, pouˇzij

pojmov´ a mapa:

jako oporu text a pojmy

k dispozici text a pojmy 35min.

Jiˇzn´ı Amerika

Individu´ aln´ı

Vytvoˇr PM s max. 30 pojmy,

pojmov´ a mapa

kter´ a odpov´ıd´ a z´ akladn´ı cha-

bez

rakteristice Jiˇzn´ı Ameriky.

stupnˇe

ˇr´ızen´ı ˇ Tabulka 18: Cinnost ˇz´ ak˚ u Prvn´ı pˇr´ıpravn´ a pr´ ace pro edukaci ˇz´ ak˚ u pojmovému mapov´ an´ı byla zaloˇzena na brainstormingové metodˇe imaginace pojm˚ u k danému tématu: Pen´ıze. Tato metoda byla pouˇzita pˇri u ´vodn´ı hodinˇe nového tematického celku: J´ a a hospodaˇren´ı pˇredmˇetu V´ ychova k obˇcanstv´ı rozpracované pro sedmé roˇcn´ıky z´ akladn´ı ˇskoly. Pedagog si kladl za c´ıl zjistit prekoncepty v dané oblasti pro dalˇs´ı pr´ aci. V r´ amci jedné vyuˇcovac´ı hodiny byli ˇz´ aci rozdˇeleni do skupin (3-5


ˇclen˚ u). Kaˇzd´ a skupina dostala k dispozici pap´ır a kaˇzd´ y ˇclen pak mˇel v ruce psac´ı potˇrebu. N´ aslednˇe pak mˇeli ˇz´ aci zapisovat pojmy, které je pˇri slovˇe pen´ıze napadaly. Samotn´ y brainstorming byl napl´ anov´ an na 20 minut. Na n´ asleduj´ıc´ı vyuˇcovac´ı hodinu V´ ychovˇe k obˇcanstv´ı byly ze skupinové pr´ ace ˇz´ ak˚ u vybr´ any nejv´ yznamnˇejˇs´ı pojmy (centr´ aln´ı pojem a 30 pojm˚ u dalˇs´ıch) a prostˇrednictv´ım spoleˇcné diskuze ˇz´ ak˚ u s uˇcitelem vznikala postupnˇe pojmov´ a mapa v programu CMap Tools. Pedagog v r´ amci jedné vyuˇcovac´ı jednotky ˇz´ ak˚ um pˇrestavil systematickou pr´ aci na konstrukci pojmové mapy. D˚ uraz byl kladen na hierarchickou strukturu mapy, d˚ uleˇzitost kladen´ı jednotliv´ ych pojm˚ u a tvorbˇe relevantn´ıch vztah˚ u. P˚ uvodnˇe byla pr´ ace na konstrukci pojmové mapy napl´ anov´ ana na celou vyuˇcovac´ı jednotku, nicménˇe vzhledem k rychlé aktivn´ı pr´ aci student˚ u, celkov´ a doba trv´ an´ı tvorby pojmové mapy pob´ıhala pˇribliˇznˇe 30 minut. N´ aslednˇe dostali ˇz´ aci pojmovou mapu jako studijn´ı materi´ al. V jedné z dalˇs´ıch hodin byla do zemˇepisu implementov´ ana metoda fill-in-map. V r´ amci prob´ıraného celku Arktida se ˇz´ aci rozdˇelili dle své volby do skupin po 3-5 ˇclenech. Spoleˇcnˇe doplˇ novali pr´ azdnou pojmovou mapu, kde byly doplnˇeny pouze vztahy a minimum pojm˚ u, na interaktivn´ı tabuli jim byly prom´ıt´ any obr´ azky, které pˇr´ımo nav´ adˇely k doplnˇen´ı pojm˚ u do pojmové struktury. Po dokonˇcen´ı pr´ ace bylo ˇz´ ak˚ um demonstrov´ ano spr´ avné ˇreˇsen´ı a vysvˇetleny ˇ chyby, které v r´ amci jejich práce vznikaly. Slo pˇredevˇs´ım o nepochopen´ı vztah˚ u v pojmové struktuˇre nebo neschopnost identifikovat obrazové n´ apovˇedy. Po poskytnut´ı individu´ aln´ı zpˇetné vazby jednotliv´ ym skupin´ am, byla demonstrov´ ana doplnˇen´ a pojmov´ a mapa a byla pod´ ana ˇz´ ak˚ um jako studijn´ı materi´ al. Po ˇctrn´ acti dnech byla metoda fill-in-map pouˇzita pro testov´ an´ı znalost´ı ˇz´ ak˚ u z oblasti zemˇepisu (Antarktida). Jednou z ˇc´ ast´ı p´ısemné pr´ ace bylo doplnit pojmy do pojmové mapy. Metoda fill-in-map se t´ yk´ a vyplˇ nov´ an´ı pojm˚ u (nebo vztah˚ u) do dané pojmové struktury, poskytuje jen m´ alo prostoru pro vlastn´ı myˇslenkovou kreativitu, je charakteristick´ a vysok´ ym stupnˇem ˇr´ızen´ı.


Pˇri hodnocen´ı doplˇ nov´ an´ı pojm˚ u do pojmové mapy jsem pouˇzila klasické bodov´ an´ı, pˇri doplnˇen´ı spr´ avného pojmu jsem pˇripoˇc´ıtala 1 bod, pˇri doplnˇen´ı nespr´ avného pojmu jsem pˇriˇradila 0. V pˇr´ıpadˇe, ˇze ˇz´ ak doplnil jin´ y pojem, kter´ y byl v dané ˇc´ asti struktury pochopiteln´ y, nicménˇe v celku ned´ aval smysl, pˇripoˇc´ıtala jsem p˚ ul bodu. Hodnocen´ı doplˇ nov´ an´ı pojm˚ u pak z´ aviselo na poˇctu doplˇ novan´ ych pojm˚ u a pˇr´ısnosti posuzov´ an´ı, ˇci sloˇzitosti dané l´ atky. V dalˇs´ı f´ azi bylo jiˇz moˇzné pˇristoupit k tvorbˇe map studenty. Zde nutno podotknout, ˇze prvn´ı pokusy, jak je patrné z pˇr´ıloh, byly ponˇekud rozpaˇcité a neodpov´ıdaly struktur´ alnˇe pojmov´ ym map´ am, ale sp´ıˇse hierarchicky ˇ uspoˇr´ adan´ ym myˇslenkov´ ym map´ am. Z´ aci v nich nepouˇz´ıvali vztahy jako prvek spojen´ı mezi jednotliv´ ymi pojmy. Kolektivn´ı pojmové mapy bylo vyuˇzito pouze jednou pˇri v´ yuce tvorby pojmov´ ych map a to v celku nazvaném: Historie poˇc´ıtaˇc˚ u, nejstarˇs´ı typy ˇ aci byli rozdˇeleni do 4 skupin, pouze poˇc´ıtaˇc˚ u, v r´ amci pˇredmˇetu Informatika. Z´ 3 skupiny odevzdaly pojmovou mapu, jelikoˇz rozpory ve ˇctvrté skupinˇe nevedly ke konstruktivn´ımu ˇreˇsen´ı a nebylo naplnˇeno oˇcek´ av´ an´ı vzniku pojmové mapy ani jiného neline´ arn´ıho u ´tvaru. ˇ ak˚ Z´ um byla nejdˇr´ıve vyloˇzena nov´ a l´ atka a poskytnuta prezentace na zm´ınˇené téma. Skupiny n´ aslednˇe vypracov´ avaly pojmovou mapu ze z´ıskan´ ych informac´ı. Pr´ ace na tvorbˇe skupinové pojmové mapˇe zabrala celou vyuˇcovac´ı hodinu. Lepˇs´ıch v´ ysledk˚ u ˇz´ aci zaznamenali ve chv´ıli, kdy zaˇcali tvoˇrit své vlastn´ı pojmové mapy. Prvn´ım systematick´ ym pokusem byla konstrukce pojmové mapy na z´ akladˇe pˇripraveného ˇcl´ anku o lehké droze marihuanˇe (v pˇredmˇetu V´ ychova k obˇcanstv´ı) a k tomu pˇripojenému seznamu slov, ze kter´ ych ˇz´ aci mohli tvoˇrit (ale nemuseli se jich striktnˇe drˇzet). Byla povolena i diskuze nad d˚ uleˇzit´ ymi pojmy a spolupr´ ace vznikala prakticky ihned po zad´ an´ı u ´kolu. Tvoˇrily se malé skupinky, které ˇcásteˇcnˇe spolupracovaly. Skupiny byly vˇsak omezeny na 2-3 ˇcleny, nicménˇe se uk´ azalo, ˇze nˇekteˇr´ı ˇz´ aci radˇeji vytvoˇr´ı individu´ aln´ı pojmovou mapu, jak bylo p˚ uvodnˇe zam´ yˇsleno.

ˇ Í Z ˇAK ´ U ˚ PRI ˇ PRACI ´ S POJMOVOU MAPOU63 KAPITOLA 5. POSTUP UCEN ˇ Casov´ a dispozice na tuto aktivitu byla tˇricet minut, nicménˇe se pr´ ace ˇ aci nebyli z´ prot´ ahla na témˇeˇr celou vyuˇcovac´ı hodinu. Z´ amˇernˇe omezov´ ani ˇcasem, jelikoˇz by jejich u ´sil´ı bylo demotivov´ ano ˇcasov´ ym limitem. Po vyhodnocen´ı jsem musela konstatovat, ˇze 92% (23 z 25) odevzdan´ ych prac´ı mˇelo charakter pojmov´ ych map, i kdyˇz jen dva ˇz´ aci byli schopni vyuˇz´ıvat také kˇr´ıˇzné vztahy. Posledn´ı ˇcinnost´ı, kter´ a uzav´ırala strategie tvorby pojmové mapy, mˇela za u ´kol vyhodnotit individu´ aln´ı znalosti a pojet´ı charakteristiky Jiˇzn´ı Ameriky. Tato aktivita probˇehla po dokonˇcen´ı v´ ykladu l´ atky z oblasti Jiˇzn´ı Ameriky a kladla si za c´ıl zjistit, zda znalosti ˇzák˚ u jsou relevantn´ı a validn´ı s v´ ykladem uˇcitele. ˇ aci mˇeli za u Z´ ´kol prostˇrednictv´ım max. 30 pojm˚ u (min. 15) v pojmové mapˇe popsat z´ akladn´ı charakteristiku Jiˇzn´ı Ameriky, jej´ı pˇr´ırodn´ı charakter, rozdˇelen´ı st´ at˚ u, apod. Na zadan´ y u ´kol dostali studenti pˇredem stanov´ y limit tˇriceti minut, z´ aroveˇ n jim bylo zak´ az´ ano spolupracovat se spoluˇz´ aky. Z ˇr´ızeného pochodu uˇcitelem konstruované mapy se ˇz´ aci dostali aˇz k neˇr´ızené tvorbˇe pojmové mapy, kter´ a byla omezena pouze poˇctem pouˇzit´ ych term´ın˚ u. Zad´ an´ı pochopilo a relevantnˇe zpracovalo 21 z 24 ˇz´ ak˚ u.

Kapitola 6

V´ yzkum hodnot´ıc´ıch technik pojmov´ ych map Tˇret´ı a ˇctvrt´ a kapitola ukazuj´ı r˚ uzné druhy hodnot´ıc´ıch technik pojmového mapov´ an´ı. Aby bylo moˇzné pˇristoupit k hodnocen´ı pojmov´ ych map ve ˇskole, bylo nutné vybrat vyzkouˇset r˚ uzné hodnot´ıc´ı techniky a z´ıskat urˇcitou rutinu pˇri hodnocen´ı pojmov´ ych map. Tato kapitola pˇredstavuje hodnot´ıc´ı techniky struktur´ aln´ı a vztahové pˇri hodnocen´ı pojmov´ ych map. Pro tyto u ´ˇcely bylo vybr´ ano 35 pojmov´ ych map, na kter´ ych se postupnˇe vyzkouˇselo 5 vybran´ ych hodnot´ıc´ıch metod. Bylo db´ ano na to, aby pojmové mapy byly vybr´ any z r˚ uzn´ ych oblast´ı vˇedˇen´ı. Pro zjednoduˇsen´ı bylo pro tento v´ yzkum voleno oznaˇcen´ı V1 . Bylo pouˇzito schématické zaznamen´ an´ı v´ yzkumu pro lepˇs´ı orientaci a strukturovanou pˇrehlednost v textu. Samotné zpracov´ an´ı je velmi obs´ ahlé a tud´ıˇz bylo rozhodnuto, ˇze veˇsker´ y vytvoˇren´ y materi´ al souvisej´ıc´ım s vybran´ ymi hodnot´ıc´ımi metodami i vˇsemi pojmov´ ymi mapami a jejich hodnocen´ım bude poskytnut jako souˇc´ ast samostné broˇzury pˇripojené k diplomové pr´ aci.

64

´ ´ KAPITOLA 6. VYZKUM HODNOTÍCÍCH TECHNIK POJMOVYCH MAP65 ˇr ˇova ´ n´ı vlastn´ıch hodnot´ıc´ıch metod pojmovy ´ ch map V1 : Ove Hypot´ eza V1 : Hodnot´ıc´ı metody pojmov´ ych map navrˇzené autorkou jsou srovnatelné s hodnot´ıc´ımi metodami popsan´ ymi v teoretické ˇc´ asti diplomové pr´ ace. Hlavn´ı c´ıl V1 : Z´ıskat alespoˇ n 30 pojmov´ ych map (vytvoˇren´ ych uˇciteli nebo odborn´ıky) a aplikovat na nich r˚ uzné metody hodnocen´ı Charakteristika V1 : Nˇekteré mapy pro uk´ azku hodnocen´ı byly vybr´ any z vlastn´ıch zdroj˚ u, n´ aslednˇe byla poˇz´ ad´ ana o pomoc RNDr. Lenka P´ıtrov´ a a dalˇs´ı mapy byly z´ısk´ any z r˚ uzn´ ych zdroj˚ u, které jsou citov´ any. Pro hodnocen´ı pojmov´ ych map bylo vybr´ ano 5 hodnot´ıc´ıch metod: 2 struktur´ aln´ı (Novak-Gowinovo hodnocen´ı, Croninovo hodnocen´ı), 2 vztahové (Stoddardovo hodnocen´ı, hodnocen´ı National Computer Science) a 1 kombinovan´ a (Bartelsovo hodnocen´ı). Vzhledem k rozd´ılnosti map, které byly vybr´ any, nen´ı moˇzné validnˇe hodnotit mapy mezi sebou. Aby bylo moˇzné alespoˇ n ˇc´ asteˇcnˇe mapy mezi sebou porovnat, zvolila jsem pomˇerovou metodu poˇctu pojm˚ u ku celkovému poˇctu z´ıskan´ ych bod˚ u ve struktur´ aln´ıch metodách hodnocen´ı pojmov´ ych map. U vztahov´ ych metod hodnocen´ı je dané kritérium nevhodné a nutno podotknout, ˇze u nˇekter´ ych metod se hodnot´ı i spoleˇcn´ a pr´ ace na pojmové mapˇe, tato oblast byla pro danou pr´ aci potlaˇcena. Pro pr´ aci tedy byly vytvoˇreny 3 pomˇerové parametry (N je celkov´ y poˇcet pojm˚ u v pojmové mapˇe; N-G je celkov´ y bodov´ y zisk Novakovy struktur´ aln´ı metody hodnocen´ı; G je celkov´ y bodov´ y zisk Croninova hodnocen´ı; V je celkov´ y bodov´ y zisk vlastn´ıho struktur´ aln´ıho hodnocen´ı): 1. P1 =

N N −G

2. P2 =

N C

;

3. P3 =

N V

;

;

´ ´ KAPITOLA 6. VYZKUM HODNOTÍCÍCH TECHNIK POJMOVYCH MAP66

V´ ybˇ er metod V1 : Strukturované pozorov´ an´ı pojmov´ ych map za u ´ˇcelem zjiˇstˇen´ı validity a reliability podle vybran´ ych hodnot´ıc´ıch metod Popis ˇ cinnosti V1 : Kaˇzd´ a pojmov´ a mapa bude podrobena systematickému zkoum´ an´ı s ohledem na vybrané hodnot´ıc´ı parametry. Zpracov´ an´ı a v´ ysledky V1 : V´ ysledky budou interpretov´ any maticovou formou. Diskuze V1 : V´ yzkum byl proveden podle v´ yˇse zm´ınˇené charakteristiky. Byly pouˇzity a vyzkouˇseny také vlastn´ı metody hodnocen´ı. U struktur´ aln´ı metody shled´ av´ am, ˇze je pˇr´ıliˇs sloˇzit´ a a bylo by potˇreba ji zjednoduˇsit. Pro relevantn´ı hodnocen´ı je moˇzné vypustit kategorii doplˇ nkové pojmy, vzhledem k jejich postaven´ı v mapˇe. V tomto ohledu je moˇzné sn´ıˇzit také bodové hodnocen´ı sofistikovan´ ych pojm˚ u ze dvou bod˚ u na jeden bod pro kaˇzd´ y urˇcen´ y sofistikovan´ y pojem. V pˇr´ıpadˇe, ˇze se budeme op´ırat o fakt, ˇze se pracuje pˇrev´ aˇznˇe s hierarchick´ ymi strukturami, nen´ı nutné zahrnovat do hodnocen´ı centralizovanou hierarchii. Ve vztahové metodˇe bylo pouˇzito vˇetˇsinou kladné hodnocen´ı, vzhledem k v´ ybˇeru map a jejich obsahu. Samotn´ a vztahov´ a metoda byla hodnocena jako vyhovuj´ıc´ı. Ze stanoven´ ych pomˇer˚ u P2, P3 nelze vysledovat ˇz´ adn´ y relevantn´ı z´ avˇer, kter´ y by ukazoval na pomˇer pojm˚ u a samotného bodov´ an´ı a jejich vztah k dobré ” pojmové mapˇe.“ Autorka si to vysvˇetluje zahrnut´ım bodov´ an´ı pojm˚ u v samotné metodˇe hodnocen´ı. U Croninova hodnocen´ı jsou bodov´ any vˇsechny relevantn´ı pojmy a u vlastn´ı struktur´ aln´ı metody hodnocen´ı jsou bodov´ any pojmy sofistikované, doplˇ nkové a pˇr´ıklady. U pomˇeru P1 lze naj´ıt jisté prvky, které ukazuj´ı na dobrou pojmovou mapu“, ” ale vhledem k poˇctu obodovan´ ych pojmov´ ych map v pr´ aci se jedn´ a sp´ıˇse o spekulace.

´ ´ KAPITOLA 6. VYZKUM HODNOTÍCÍCH TECHNIK POJMOVYCH MAP67

Byly vysledov´ any n´ asleduj´ıc´ı jevy: 1. P1 ≤ 0, 5 - lze pˇredpokládat dobrou pojmovou mapu ˇ ım v´ıce se bl´ıˇz´ı P1 k nule, t´ım se sniˇzuje z´ 2. C´ avislost na pojmech a pojmov´ a struktura se jev´ı kvalitnˇejˇs´ı. a o pojmovou mapu. 3. Lze pˇredpokl´ adat, ˇze v pˇr´ıpadˇe P1 ≥ 1 se nejedn´ Z´ avˇ er V 1 : Na 35 pojmov´ ych map´ ach bylo uk´ az´ ano 5 typ˚ u hodnocen´ı pojmov´ ych map. U kaˇzdé pojmové mapy je podrobnˇe rozpracované hodnocen´ı vlastn´ı pojmové struktury, stanoven´ı pomˇer˚ u a c´ılov´ a ot´ azka (focus question), pokud byla poskytnuta. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze vlastn´ı struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı je pˇr´ıliˇs sloˇzit´ a a v diskuzi bylo navrˇzeno jej´ı zjednoduˇsen´ı. Vztahov´ a metoda byla vyzkouˇsena jen ˇc´ asteˇcnˇe, vzhledem k vybran´ ym typ˚ um map, nicménˇe vzhledem k pˇrevl´ adaj´ıc´ı ˇ klasifikace v Ceské republice byla shled´ ana vyhovuj´ıc´ı. Pro dalˇs´ı upˇresnˇen´ı je nutné vyuˇz´ıt vˇetˇs´ıho poˇctu pojmov´ ych map r˚ uzn´ ych kvalit, které by v hodnocen´ı prok´ azaly, nebo vyvr´ atily stanovené z´ avˇery.

Kapitola 7

V´ yzkum hodnocen´ı ˇ pojmov´ ych map na ZS Po ukonˇcen´ı postupu systematické pr´ ace s ˇz´ aky sedmé tˇr´ıdy, které bylo pops´ ano v p´ até kapitole, ovˇeˇren´ı a utvrzen´ı hodnot´ıc´ıch systém˚ u pojmov´ ych map charakterizované v ˇsesté kapitole diplomové pr´ ace, mohl b´ yt uskuteˇcnˇen druh´ y postupn´ y v´ yzkum (pro pˇrehlednost v textu oznaˇcen´ y V2 ). Obdobnˇe jako v pˇredchoz´ım zkoum´ an´ı bylo pouˇzito schématické zaznamen´ an´ı v´ yzkumu pro lepˇs´ı orientaci a strukturovanou pˇrehlednost v textu. Materi´ aly vzniklé v r´ amci v´ yzkumu jsou zaˇrazeny jako souˇc´ ast broˇzury pˇriloˇzené k diplomové pr´ aci. Tabulky (tabulka 20-34) a grafy (graf 1-13) souvisej´ıc´ı s v´ yzkumem jsou um´ıstˇeny v pˇr´ıloze diplomové pr´ ace. V´ yzkumn´ a oblast se t´ yk´ a hodnocen´ı pojmov´ ych map a jejich porovn´ an´ı s p´ısemnou prac´ı stejného tématu a rozboru hodnocen´ı pojmov´ ych map dvˇema pedagogy. Opakov´ an´ı, slouˇz´ıc´ı v´ yzkumu, vˇzdy n´ asledovalo po déle prob´ıraném tématu. V oblasti zemˇepisu Jiˇzn´ı Amerika byla prob´ıran´ a od konce ˇr´ıjna 2010 do ledna 2011. P´ısemn´ a pr´ ace v kombinaci s vypracov´ an´ım pojmové mapy n´ asledovala 1. 2. 2011. V pˇredmˇetu V´ ychova k obˇcanstv´ı byl tematick´ y celek drogov´ a prevence stˇr´ıdavˇe prob´ır´ an od listopadu 2010 do u ńora 2011. Opakov´ an´ı probˇehlo 7. 3. 2011. V informatice teoretick´ yu ´vod doplnˇen´ y praktick´ ymi

68

´ ´ KAPITOLA 7. VYZKUM HODNOCENÍ POJMOVYCH MAP NA ZSˇ

69

uk´ azkami hardwaru prob´ıhal od ukonˇcen´ı klasifikace, tedy konec ledna 2011, do zaˇc´ atku bˇrezna 2011. Nicménˇe hodinov´ a dotace informatiky v sedmé tˇr´ıdˇe neumoˇzn ˇovala ˇsirˇs´ı z´ abˇer tématu. Ovˇeˇrov´ an´ı znalost´ı ˇz´ ak˚ u prob´ıhalo 18. 3. 2011. Negativn´ımi ˇciniteli, které ovlivnily odkl´ ad´ an´ı term´ın˚ u p´ısemn´ ych prac´ı a zpracov´ an´ı pojmov´ ych map, byly prob´ıhaj´ıc´ı jarn´ı pr´ azdniny a lyˇzaˇrsk´ y kurz. ´ n´ı vztah˚ ´ pra ´ ce V2: Zjiˇ st’ova u mezi hodnocen´ım PM a p´ısemne Hypot´ eza 1 V2 : Pojmové mapy a p´ısemné pr´ ace jsou srovnateln´ ymi metodami hodnocen´ı. Hypot´ eza 2 V2 : ˇ Z´ aci jsou po p˚ ulroˇcn´ım p˚ usoben´ı schopni sestrojit pojmov´ y konstrukt, kter´ y se podob´ a hierarchické pojmové mapˇe a vyj´ adˇrit v nˇem své vˇedomosti. Hypot´ eza 3 V2 : Hodnocen´ı pojmové mapy nen´ı subjektivn´ı metodou hodnocen´ı. Hlavn´ı c´ıl V2 : 1. Z´ıskat pojmové mapy a p´ısemné pr´ ace ze stejného okruhu vˇedomost´ı ˇz´ aka a srovnat p´ısemné pr´ ace s vypracovanou pojmovou mapou. 2. Ovˇeˇrit, zda je hodnocen´ı pojmov´ ych map subjektivn´ı metodou hodnocen´ı 3. Porovnat hodnocen´ı pojmov´ ych map dvou pedagog˚ u Charakteristika V2 : V p´ até kapitole diplomové pr´ ace byl naznaˇcen postup pˇr´ıpravy ˇz´ ak˚ u sedmé tˇr´ıdy na pr´ aci s pojmov´ ymi mapami. V této tˇr´ıdˇe byly vybr´ any tˇri tematické celky pro v´ yzkum. Prvn´ı tematick´ y celek se t´ ykal ovˇeˇren´ı znalost´ı ˇz´ ak˚ u z oblasti Jiˇzn´ı Ameriky (zemˇepis), druhé ucelené téma se poskytovalo znalost´ı z oblasti drog a preventivn´ıho protidrogového programu (v´ ychova k obˇcanstv´ı) a jako tˇret´ı kategorie byla zaˇrazena do v´ yzkumu oblast informatiky, a to specificky z´ akladn´ı informace o hardwaru. Popis ˇ cinnost´ı V2 : ˇ aci vypracuj´ı v jedné vyuˇcovac´ı hodinˇe jak p´ısemnou pr´ Z´ aci z dané oblasti,


70

tak zpracuj´ı pojmovou mapu. N´ aslednˇe budou vyhodnoceny p´ısemné pr´ ace a pojmové mapy ve vlastn´ım n´ avrhu na hodnocen´ı pojmové mapy (metodou struktur´ aln´ı a vztahovou), jako ovˇeˇrovac´ı prvek bude pˇrid´ ano struktur´ aln´ı hodnocen´ı pojmové mapy navrˇzené Novakem a Gowinem a kombinované hodnocen´ı navrˇzené Bartelsem. V pˇr´ıpadˇe prvn´ıch dvou celk˚ u budou p´ısemné pr´ ace bodov´ any a n´ aslednˇe podle poˇctu bod˚ u bude pˇridˇelov´ ana klasifikace. V tˇret´ım pˇr´ıpadˇe bude z´ısk´ ana procentu´ aln´ı u ´spˇeˇsnost ˇz´ aka a n´ aslednˇe pˇridˇelena zn´ amka. P´ısemné pr´ ace budou hodnoceny pouze autorkou. P´ısemnou pr´ aci ze zemˇepisu zpracoval uˇcitel zemˇepisu v r´ amci ovˇeˇrov´ an´ı mezitˇr´ıdn´ıch znalost´ı a porovn´ av´ an´ı vˇedomost´ı. P´ısemnou pr´ aci pro ovˇeˇrov´ an´ı vˇedomost´ı v pˇredmˇetu v´ ychova k obˇcanstv´ı zpracovala autorka diplomové pr´ ace a test v oblasti informatiky byl pˇrejat z test˚ u ECDL (). P´ısemné pr´ ace i test jsou k dispozici k nahlédnut´ı v pˇr´ıloze diplomové pr´ ace. Po vyhodnocen´ı pojmov´ ych map autorkou budou veˇskeré materi´ aly pˇred´ any druhému vyuˇcuj´ıc´ımu, kter´ y bude aplikovat hodnot´ıc´ı metody na stejném vzorku. Druh´ y pedagog nebude m´ıt k dispozici hodnocen´ı p´ısemné pr´ ace ani vlastn´ı hodnocen´ı. Zpracov´ an´ı a v´ ysledky V2 : V´ ysledky budou zpracov´ any maticovou formou a grafy z´ avislost´ı. Vzhledem k objemu dat bylo rozhodnuto, ˇze uk´ azky vypracov´ an´ı jednotliv´ ych pojmov´ ych map, vˇcetnˇe pozn´ amek autorky budou k dispozici v samostatném celku mimo diplomovou pr´ aci.

7.1

Pr˚ ubˇ eh v´ yzkumu

epis, ovˇ eˇ rovan´ a oblast Jiˇ zn´ı Amerika: Pr˚ ubˇ eh V2 – zemˇ ˇ aci se po dobu v´ıce neˇz dvou mˇes´ıc˚ Z´ u seznamovali s oblast´ı Jiˇzn´ı Ameriky s podporou uˇcebnice Zemˇepis 7 – uˇcebnice pro z´ akladn´ı ˇskoly a v´ıcelet´ a gymn´ azia (Fraus) z pohledu pˇr´ırodn´ıch podm´ınek, podneb´ı, geopolitického ˇclenˇen´ı a


71

pˇr´ırodn´ıho bohatstv´ı. Po ukonˇcen´ı tematického celku pˇrich´ azela opakovac´ı pr´ ace. Tato pr´ ace se skl´ adala ze dvou vˇetˇs´ıch celk˚ u. Prvn´ı ˇc´ ast byla klasick´ a p´ısemn´ a pr´ ace, kter´ a mˇela uk´ azat znalosti ˇz´ ak˚ u z dané tématiky, a druhou ˇc´ ast´ı bylo zpracovat pojmovou mapu, kter´ a by odpov´ıdala zad´ an´ı: Zpracujte pojmovou mapu (15-30 pojm˚ u) odpov´ıdaj´ıc´ı na ot´ azku: Co je d˚ uleˇzité vˇedˇet o Jiˇzn´ı Americe? ˇ Z´ ak˚ um bylo doporuˇceno, aby se nesoustˇredili pouze na geopolitické uspoˇr´ ad´ an´ı Jiˇzn´ı Ameriky. Na p´ısemnou pr´ aci mˇeli ˇz´ aci vymˇeˇren maxim´ aln´ı ˇcas 15 minut, na pojmovou mapu pak ˇcas 25 minut. ˇ ak˚ ˇ aci byli Z´ um byl bˇehem dvou minut vysvˇetlen pr˚ ubˇeh vyuˇcovac´ı hodiny. Z´ dopˇredu informov´ ani o maximáln´ım poˇctu bod˚ u, které je moˇzné z´ıskat z p´ısemné pr´ ace a jak bude hodnocena jejich pojmov´ a mapa. D´ ale byli ˇz´ aci informov´ ani ˇ kaˇzd´ ych deset minut o ub´ıhaj´ıc´ım ˇcase. Z´ ak˚ um bylo doporuˇceno, aby vypracovali nejdˇr´ıve p´ısemnou pr´ aci a zbytek ˇcasu z vyuˇcovac´ı hodiny si nechali na tvorbu ˇ ri ˇz´ pojmové mapy. 20 ˇz´ ak˚ u (z 22 ˇz´ ak˚ u) takto postupovalo. Ctyˇ aci odevzdali pr´ aci pˇred zvonˇen´ım, které mˇelo ukonˇcit opakovac´ı hodinu. Pojmové mapy, stejnˇe jako p´ısemn´ a pr´ ace, byly zpracov´ av´ any na pap´ır, kter´ y byl odevzd´ an na konci hodiny uˇciteli. P´ısemn´ a pr´ ace byla zn´ amkov´ ana. Za jednotlivé u ´koly v pr´ aci byly pˇridˇeleny body, které byly na z´ avˇer seˇcteny, a v z´ avislosti za z´ıskan´ y poˇcet bod˚ u byl pˇridˇelen klasifikaˇcn´ı stupeˇ n. U kaˇzdého u ´kolu byl pro kontrolu ˇz´ ak˚ u pˇrips´ an maxim´ aln´ı poˇcet z´ıskateln´ ych bod˚ u. Pr˚ umˇerné hodnocen´ı p´ısemné pr´ ace bylo 2,57 (coˇz je 20,13 z´ıskan´ ych bod˚ u). Pojmové mapy byly hodnoceny podle vlastn´ıch hodnot´ıc´ıch metod a pro kontrolu podle Novakova a Bartelsova hodnocen´ı. Pojmové mapy byly hodnoceny ˇ aci obdrˇzeli v´ nez´ avisle na sobˇe dvˇema pedagogy. Z´ yslednou zn´ amku podle vlastn´ıho vztahového hodnocen´ı pojmov´ ych map, které pˇr´ımo nab´ız´ı zn´ amku z pr˚ umˇeru tˇr´ı hodnot. Celková klasifikace pojmov´ ych map byla 3,05. Tuto hodnotu ovlivnily hlavnˇe tˇri pr´ ace, které nemohly b´ yt hodnoceny jako pojmové mapy, jinak by se pr˚ umˇer hodnocen´ı pojm´ ych map byl 2,63.


72

Pr˚ ubˇ eh V2 – v´ ychova k obˇ canstv´ı, ovˇ eˇ rovan´ a oblast Drogy: ˇ aci se po dobu témˇeˇr tˇr´ı mˇes´ıc˚ Z´ u seznamovali s oblast´ı drog z r˚ uzn´ ych aspekt˚ u a typ˚ u v´ yuky. Byla zahrnuta skupinov´ a pr´ ace, individu´ aln´ı pr´ ace, v´ yukové video, diskuze i front´ aln´ı v´ yklad. Podporou byl poskytovan´ y materi´ al um´ıstˇen´ y v urˇceném prostoru kurzu ZVO, virtu´ aln´ıho v´ yukového prostˇred´ı MOODLE. Obdobnˇe jako v ovˇeˇrov´ an´ı pˇredchoz´ıho celku, ˇz´ aci mˇeli za u ´kol odpovˇedˇet na ot´ azky v p´ısemné ˇc´ asti a vypracovat pojmovou mapu, kter´ a odpov´ıdala zad´ an´ı: Zpracujte pojmovou mapu (min. 20 pojm˚ u), kter´ a odpov´ıd´ a na ot´ azku: Co v´ım o drog´ ach. Na p´ısemnou pr´ aci mˇeli ˇz´ aci vymˇeˇren maxim´ aln´ı ˇcas 15 minut, na pojmovou mapu pak ˇcas 30 minut. Bˇehem prvn´ıch dvou minut v hodinˇe bylo vysvˇetleno vˇse potˇrebné k p´ısemné ˇ ak˚ pr´ aci i tvorbˇe pojmové mapy. Z´ um bylo opˇet doporuˇceno, aby s p´ısemnou prac´ı zaˇcali a n´ aslednˇe zpracov´ avali pojmovou mapu. Vˇsech 23 ˇz´ ak˚ u takto postupovalo. Pojmové mapy, stejnˇe jako p´ısemn´ a pr´ ace, byly zpracov´ av´ any na pap´ır, ˇ ak˚ kter´ y byl odevzd´ an na konci hodiny uˇciteli. Z´ um bylo doporuˇceno, aby se neorientovali pouze na oblasti dˇelen´ı drog a jejich pˇr´ıklad˚ u, ale zapojili také své stanovisko k drog´ am jako celku. Po patn´ acti minut´ ach byli ˇz´ aci upozornˇeni, ˇze by mˇeli s p´ısemnou prac´ı skonˇcit a zaˇc´ıt se vˇenovat pˇr´ıpravy pojmové mapy. 15 ˇz´ ak˚ u potˇrebovalo na vypracov´ an´ı p´ısemné pr´ ace o 3-5 minut déle, neˇz bylo p˚ uvodnˇe zam´ yˇsleno. D´ ale byli ˇz´ aci upozornˇeni na kr´ at´ıc´ı se ˇcas pˇet minut a minutu pˇred koncem vyuˇcovac´ı hodiny. ˇ Ctyˇri ˇz´ aci si vyˇz´ adali o pˇet minut déle na dokonˇcen´ı pojmové mapy, coˇz jim bylo umoˇznˇeno. Hodnocen´ı p´ısemné pr´ ace bylo obdobné jako u pˇredchoz´ı ˇc´ asti. V´ ysledn´ y poˇcet bod˚ u tvoˇrily body pˇridˇelené v jednotliv´ ych u ´kolech. Pr˚ umˇernˇe ˇz´ aci z´ıskali za p´ısemnou pr´ aci 37,54 bod˚ u z maxim´ aln´ıch 60 bod˚ u (pr˚ umˇer klasifikace: 2,61). Z pojmové mapy ˇz´ aci dostali zn´ amku podle vlastn´ıho vztahového hodnocen´ı pojmové mapy, pr˚ umˇern´ y v´ ysledek byl 2,28.


73

Pr˚ ubˇ eh V2 – informatika, ovˇ eˇ rovan´ a oblast z´ akladn´ı ch´ ap´ an´ı HW: ˇ aci se po dobu v´ıce neˇz mˇes´ıce seznamovali se z´ Z´ akladn´ımi charaktery hardwaru jako celku a nˇekter´ ymi jeho souˇc´ astmi. Vyuˇz´ıvalo se n´ azorné u ´k´ azky vˇsech prvk˚ u ˇc´ asti skˇr´ınˇe poˇc´ıtaˇce, d´ ale byly vyuˇzity materi´ aly publikované v MOODLE kurzu, diskuze nad stávaj´ıc´ımi HW zaˇr´ızen´ımi, které ˇz´ aci znaj´ı, u ´koly v MOODLE kurzu a pr´ ace s interaktivn´ı tabul´ı. Tato tématika bude n´ aslednˇe rozv´ıjena v dalˇs´ım tematickém celku, kter´ y n´ asleduje a je soustˇredˇen na v´ ystupn´ı zaˇr´ızen´ı poˇc´ıtaˇce. Na rozd´ıl od pˇredchoz´ıch dvou celk˚ u bylo vyuˇzito zpˇetnovazebného testu vyuˇz´ıvaj´ıc´ı multiple choice questions v prostˇred´ı MOODLE. Test, kter´ y byl pro ˇz´ aky pˇripraven, odpov´ıdal otázk´ am ECDL v prvn´ıho ze sedmi celk˚ u a mˇel naznaˇcit moˇznosti ˇz´ ak˚ u se srovn´ an´ım s tˇemito testy. Bylo vybr´ ano 23 ot´ azek. N´ aslednˇe ˇz´ aci samostatnˇe zpracov´ avali pojmovou mapu v programu CMAP tools. Tato pojmov´ a mapa mˇela odpov´ıdat zad´ an´ı: zpracujte pojmovou mapu (15-25 pojm˚ u) odpov´ıdaj´ıc´ı na ot´ azku: Co v´ım o hardwaru? Tuto pojmovou mapu ˇz´ aci odevzd´ avali jako u ´kol v prostˇred´ı MOODLE. Hodina byla rozdˇelena do dvou ˇc´ ast´ı. Na zaˇc´ atku bylo bˇehem pˇeti minut ˇz´ ak˚ um vysvˇetleno, jak bude vypadat hodina v ˇcem zpoˇc´ıvaj´ı ECDL testy. N´ aslednˇe ˇz´ aci pracovali na testu. Na tuto aktivitu bylo vymezeno 12 minut. Vˇsichni ˇz´ aci stihli pr´ aci dokonˇcit v poˇzadovaném ˇcase (50,896% - pr˚ umˇern´ y procentu´ aln´ı zisk). N´ aslednˇe ˇz´ aci zpracov´ avali pojmovou mapu. V tomto pˇr´ıpadˇe mohli ˇz´ aci vyuˇz´ıvat veˇsker´ ych materi´ al˚ u, které mˇeli k dispozici, ale pojmovou mapu muˇ ak˚ seli stihnout do konce vyuˇcovac´ı hodiny, tedy do tˇriceti minut. Z´ um bylo doporuˇceno, aby se v pojmové mapˇe nezab´ yvali jednou ˇc´ ast´ı hardwaru, ale pojmovou strukturu zpracovali z obecného hlediska sv´ ych znalost´ı. Celkem se hodiny u ´ˇcastnilio 24 ˇz´ ak˚ u, z nichˇz dva ˇz´ aci neodevzdali pojmovou mapu. Test ECDL mˇel pr˚ umˇernou u ´spˇeˇsnost 50,9 %, nikdo z ˇz´ ak˚ u nedos´ ahl stoprocentn´ı u ´spˇeˇsnosti. Nicménˇe hodnocen´ı pojmov´ ych map dopadlo v pr˚ umˇeru nejlépe (ve vlastn´ı vztahové metodˇe dosahovaly pojmové mapy pr˚ umˇeru 1,62) a byla vidˇet zvyˇsuj´ıc´ı se kvalita pojmov´ ych map.


7.2

74

Zpracov´ an´ı v´ yzkumu

Ve tˇr´ıdˇe je 28 ˇz´ ak˚ u, z toho se alespoˇ n ˇc´ asteˇcnˇe v´ yzkumu u ´ˇcastnilo 27 ˇz´ ak˚ u. Kv˚ uli ochranˇe osobn´ıch profil˚ u ˇz´ ak˚ u (jméno, pˇr´ıjmen´ı, pˇridˇelen´ a klasifikace) bylo pouˇzito oznaˇcen´ı ˇz1 – ˇz27. ˇ aci byli ˇrazeni podle zisku bod˚ Z´ u z prvn´ı p´ısemné pr´ ace (zemˇepis – Jiˇzn´ı Amerika). V pˇr´ıpadˇe, ˇze ˇz´ ak nepsal p´ısemnou pr´ aci a u ´ˇcastnil se postupnˇe dalˇs´ı p´ısemné pr´ ace (v´ ychova k obˇcanstv´ı – drogy, informatika - hardware), bylo mu pˇriˇrazeno dalˇs´ı n´ asledné ˇc´ıslo. D´ ale bylo podm´ınkou z´ akladn´ı ˇskoly, aby nebyla p´ısemn´ a dokumentace poskytnuta. Pojmové mapy, vytvoˇrené rukou, musely b´ yt pˇrepracov´ any do poˇc´ıtaˇcové podoby. Tato podm´ınka se uk´ azala jako uˇziteˇcn´ a, pˇri pˇred´ av´ an´ı materi´ al˚ u druhému uˇciteli k hodnocen´ı pojmov´ ych map. Pedagog nemˇel tud´ıˇz k dispozici jména ˇz´ ak˚ u, ani jejich rukopis, a nemohl b´ yt podvˇedomˇe ovlivnˇen (napˇr. rukopisem a jeho neˇcitelnost´ı) pˇri kontrole pojmov´ ych map. Pˇri pˇrepisov´ an´ı pojmov´ ych map se autorka snaˇzila dodrˇzet na pap´ıru viditelné uspoˇr´ ad´ an´ı pojmové mapy, stejnˇe tak nebyly opraveny ani pˇrepisy ˇz´ ak˚ u (napˇr. hovorové v´ yrazy), ani gramatické chyby. U nˇekter´ ych pojmov´ ych map muselo b´ yt doplnˇeno, ˇze jejich nehierarchie nen´ı zp˚ usoben´ a nevˇedomost´ı, ale nedostatkem prostoru na pap´ıru A4. P´ısemnou pr´ aci na téma Jiˇzn´ı Amerika zpracovalo 22 ˇz´ ak˚ u. Avˇsak pojmov´ ych map moˇzn´ ych klasifikovat podle struktur´ aln´ıch a vztahov´ ych metod hodnocen´ı bylo moˇzné vyuˇz´ıt pouze 19. V jedné pr´ aci neexistoval v˚ ubec libovoln´ y konstrukt, u dvou prac´ı se vytvoˇren´ y konstrukt nedal posoudit jako vizu´ aln´ı zobrazen´ı znalost´ı ˇz´ aka. V hodnocen´ ych pojmov´ ych map´ ach velmi ˇcasto chybˇely vztahy mezi jednotliv´ ymi pojmy a i hierarchie byla poruˇsena. Pojmové mapy neobsahovaly ˇz´ adné kˇr´ıˇzné vztahy. 23 ˇz´ ak˚ u vypracovalo p´ısemnou pr´ aci zamˇeˇrenou na kontrolu znalost´ı a vˇedomost´ı v oblasti drog a jejich nebezpeˇc´ı. Vˇsichni ˇz´ aci, kteˇr´ı se u ´ˇcastnili p´ısemné pr´ ace, zpracovali konstrukt, kter´ y mohl b´ yt povaˇzov´ an za pojmovou mapu, nicménˇe i


75

zde lze hovoˇrit o obˇcasném nepˇriˇrazov´ an´ı vztah˚ u k pojm˚ um a nen´ı moˇzné identifikovat validn´ı kˇr´ıˇzné vztahy. Posledn´ı pojmovou mapu v pˇredmˇetu Informatika vytv´ aˇrelo 26 ˇz´ ak˚ u pˇr´ımo v prostˇred´ı CMAP Tools. Dva ˇz´ aci vˇsak ve spˇechu pojmovou mapu neuloˇzili. V tˇechto pojmov´ ych map´ ach lze nalézt dokonce i validn´ı kˇr´ıˇzné vztahy. Pro ovˇeˇren´ı hypotézy 2 (Pojmové mapy a p´ısemné pr´ ace jsou srovnateln´ ymi metodami hodnocen´ı) bylo pouˇzito hodnocen´ı prvn´ıho pedagoga, tedy autorky diplomové pr´ ace. Aby bylo moˇzné ovˇeˇrit tuto hypotézu, byly pˇridˇeleny zn´ amky ve vˇsech metod´ ach hodnocen´ı (jak je vidˇet v tabulk´ ach 23-34 v pˇr´ıloze diplomové pr´ ace). Pˇridˇelen´ı klasifikace u pojmov´ ych map nelze stanovit jednotnˇe pro vˇsechny oblasti zkoum´ an´ı. U kombinované metody Bartelse lze stanovit maxim´ aln´ı poˇcet bod˚ u (9 bod˚ u) a z nich n´ aslednˇe odstupˇ novat klasifikaci (9-8 bod˚ u – v´ ybornˇe, 7-6 bod˚ u – chvalitebnˇe, 5-4 body – dobˇre, 3-2 body dostateˇcnˇe, 1-0 bod˚ u - nedostateˇcnˇe). Pˇri vlastn´ı vztahové metodˇe je pˇr´ımo poˇc´ıt´ an pr˚ umˇer zn´ amek ze tˇr´ı hodnot. U dalˇs´ı dvou struktur´ aln´ıch metod (Novak-Gowinova metoda hodnocen´ı, vlastn´ı struktur´ aln´ı metoda hodnocen´ı) nen´ı moˇzné stanovit maxim´ aln´ı hranici dosaˇzen´ ych bod˚ u a tud´ıˇz je nutné pˇristoupit k pomˇernému rozdˇelen´ı klasifikace, jak je uk´ az´ ano v tabulk´ ach 24, 28 a 32. Jak bylo v charakteristice v´ yzkumu ˇreˇceno, materi´ aly s pojmov´ ymi mapami byly pˇred´ any k hodnocen´ı druhému pedagogovi, aby mohlo doj´ıt k ovˇeˇren´ı hypotézy 3. Byl vybr´ an pedagog, kter´ y mˇel zkuˇsenosti s tvorbou pojmov´ ych map: RNDr. Lenka P´ıtrov´ a. D´ ale byl pan´ı uˇcitelce pˇred´ an materi´ al, kter´ y se t´ ykal teoretického podkladu hodnocen´ı pojmov´ ych map a po nastudov´ an´ı tohoto materi´ alu byly odpovˇezeny ot´ azky a uveden pˇr´ıklad. Hodnocen´ı obou pedagog˚ u je zn´ azornˇeno v grafech 4-15 v pˇr´ıloze diplomové pr´ ace.


7.3

76

Diskuze v´ yzkumu

Pokud jsou mapy hodnoceny z generativn´ıho hlediska je vidˇet posun ve vytv´ aˇren´ı pojmov´ ych map. Lze hovoˇrit o zv´ yˇsen´ı zruˇcnosti pojmovou mapu vytvoˇrit, hierarchicky uspoˇr´ adat a doplnit vztahy. Kaˇzd´ y z ˇz´ ak˚ u, kter´ y se v´ yzkumu z´ uˇcastnil, vytvoˇril alespoˇ n jeden konstrukt, kter´ y lze povaˇzovat za pojmovou mapu. Nav´ıc z graf˚ u (graf 16-19) lze vyˇc´ıst stoupaj´ıc´ı tendence hodnocen´ı pojmov´ ych map. Do graf˚ u byli zaˇrazeni pouze ˇz´ aci, kteˇr´ı vypracovali vˇsechny tˇri pojmové mapy. Ze vˇsech 69 pojmov´ ych konstrukt˚ u, které byly v r´ amci v´ yzkumu sebr´ any, existovaly dva konstrukty, které nemohly b´ yt povaˇzov´ any za pojmové mapy a jeden konstrukt, kter´ y se bl´ıˇzil myˇslenkové ˇ aci jsou po p˚ mapˇe. V tomto ohledu lze tedy potvrdit hypotézu 2: Z´ ulroˇcn´ım p˚ usoben´ı schopni sestrojit pojmov´ y konstrukt, kter´ y se podob´ a hierarchické pojmové mapˇe a vyj´ adˇrit v nˇem své vˇedomosti. Nav´ıc bylo vypozorov´ ano, ˇze v pˇr´ıpadˇe, ˇze ˇz´ aci pracuj´ı v programu CMAP Tools, nut´ı je to v´ıce pˇrem´ yˇslet nad samotn´ ymi vztahy a dokonce i nad kˇr´ıˇzn´ ymi vztahy, které se vyskytovaly pr´ avˇe aˇz pˇri tvorbˇe posledn´ı pojmové mapy. V grafech 4-15 v pˇr´ıloze je vizu´ alnˇe uk´ az´ ano porovn´ an´ı hodnocen´ı pojmov´ ych map nez´ avisle na sobˇe dvˇema uˇciteli. Lze zde vyˇc´ıst nesoulad v hodnocen´ı. V hodnocen´ı pojmové mapy Jiˇzn´ı Ameriky Novak-Gowinovou metodou je viditeln´ a shoda v 16 z 22 hodnocen´ı (72,7 %). Shoda je ch´ ap´ ana jako stejn´ a bodov´ a hodnota pˇridˇelena pojmové mapˇe prvn´ım i druh´ ym pedagogem. Je zde obdobnˇe vn´ıman´ a jak hierarchie, tvrzen´ı i pˇr´ıklady, neexistuj´ı kˇr´ıˇzné vztahy. V dalˇs´ıch postupn´ ych hodnocen´ıch pojmov´ ych map nedosahuje takové shody. U druhé pojmové mapy Drogy dosahuje shoda v hodnocen´ı Novak-Gowinovou metodou pouh´ ych 6 z 23 (26 %) a u tˇret´ı oblasti hodnocené Novak-Gowinovou metodou doch´ az´ı k pouh´ ym 2 shod´ am z 24 (8,3 %) vytvoˇren´ ych pojmov´ ych struktur. V hodnocen´ı pojmov´ ych map z oblasti V´ ychova k obˇcanstv´ı doch´ az´ı hlavnˇe k nepomˇeru mezi ch´ ap´ an´ım pˇr´ıklad˚ u. Hierarchie i tvrzen´ı jsou zaznamen´ av´ any obdobnˇe. I kdyˇz nedoch´ az´ı v hodnocen´ı k pˇr´ımé shodˇe, je patrn´ a bl´ızkost hodnocen´ı pojmov´ ych map. Bl´ızkost je ch´ ap´ ana tak, ˇze rozd´ıl prvn´ıho a


77

druhého hodnocen´ı uˇcitele nepˇresahuje deseti bod˚ u (ch´ ap´ ano v absolutn´ı rovinˇe) K 72,7 % shody u prvn´ı hodnocen´ı pojmové mapy ze zemˇepisu je nutné pˇripoˇc´ıst jeˇstˇe tˇri hodnocen´ı, u nichˇz je ch´ ap´ ana bl´ızkost hodnocen´ı (3 z 22, tj. 13,6 %). Z toho plyne, ˇze rozptyl hodnocen´ı je u tˇrech hodnocen´ ych map. Rozptyl je ch´ ap´ an tak, ˇze rozd´ıl prvn´ıho a druhého hodnocen´ı uˇcitele je vˇetˇs´ı nebo roven deseti bod˚ u. Vˇetˇs´ı rozptyl hodnocen´ı pˇri pouˇzit´ı Novak-Gowinova hodnot´ıc´ı metody je viditeln´ y v druhé oblasti hodnocen´ı pˇredmˇet V´ ychova k obˇcanstv´ı (5 z 23, tj. 21,7%), obdobnˇe pak v posledn´ı oblasti hodnocen´ı pojmov´ ych map (5 z 24, tj. 20,8%) a bl´ızkost u pojmov´ ych map vˇenovan´ ych drog´ am je 12 z 23 (52,2%) a bl´ızkost u hodnocen´ı pojmov´ ych map z hardwaru se pohybuje kolem 71% (17 z 24). Zde se projevuje hlavnˇe rozd´ılné ch´ ap´ an´ı pˇr´ıklad˚ u, jen velmi m´ alo rozd´ılné ch´ ap´ an´ı hierarchie. Shoda v hodnocen´ı 69 pojmov´ ych map Novak-Gowinovou metodou dvˇema pedagogy je 34,8%, bl´ızkost jejich hodnocen´ı je 46,4%. Z tohoto d˚ uvodu nem˚ uˇze b´ yt Novak-Gowinova metoda hodnocen´ı br´ ana jako objektivn´ı metodou hodnocen´ı. shoda

bl´ızkost

rozptyl

celkem

1.PM

16

3

3

22

2.PM

6

12

5

23

3.PM

2

17

5

24

celkem

24

32

13

69

Tabulka 35: Shody v hodnocen´ı podle Novak-Gowinovy metody Bartelsovo hodnocen´ı pojmov´ ych map je kombinovanou metodou hodnocen´ı. Shoda je opˇet ch´ ap´ ana jako stejn´ a bodov´ a hodnota pˇridˇelena po souˇctu pojmové mapˇe prvn´ım i druh´ ym pedagogem. Bl´ızkost je ch´ ap´ ana tak, ˇze rozd´ıl v hodnocen´ı prvn´ıho a druhého pedagoga jsou maxim´ alnˇe dva body. Rozptyl je ch´ ap´ an tak, ˇze rozd´ıl v hodnocen´ı prvn´ıho a druhého uˇcitele je vˇetˇs´ı neˇz dva body. Shoda u prvn´ıch hodnocen´ ych pojmov´ ych map (J. Amerika) dosahuje 22,7 % (tj. 5 z 22), u druhé pojmové mapy zamˇeˇrené na oblast drog 26,1 %


78

(tj. 6 z 23) a u tˇret´ı oblasti hodnocen´ ych map 20,8 % (tj. 5 z 24). Je zde vidˇet vysoké procentu´ aln´ı zastoupen´ı pˇri poˇc´ıt´ an´ı bl´ızkosti (J. Amerika – 45,5 %, Drogy – 69,6 %, Hardware – 70,8 %), naopak rozptyl je n´ızk´ y (Drogy – 4,3 %, Hardware – 8,3 %) kromˇe prvn´ı oblasti hodnocen´ı v zemˇepisu, kde rozptyl dosahuje 31,8 % (tj. 7 z 22). Nejv´ıce se oba uˇcitele neshoduj´ı v hodnocen´ı terminologie, kde hodnocen´ı prvn´ıho uˇcitele je niˇzˇs´ı. Shoda v hodnocen´ı se nejv´ıce projevuje v kategorii Znalosti a vztahy mezi pojmy. Shoda v hodnocen´ı obou pedagog˚ u 69 pojmov´ ych map Bartelsovou kombinovanou metodou je 23,2 %, bl´ızkost hodnocen´ı je 62,3 %. I kdyˇz Bartelsova metoda hodnocen´ı je o 4 % shodnˇeji hodnocena neˇz Novak-Gowinova metoda nem˚ uˇze b´ yt br´ ana jako objektivn´ı metoda hodnocen´ı. shoda

bl´ızkost

rozptyl

celkem

1.PM

5

10

7

22

2.PM

6

16

1

23

3.PM

5

17

2

24

celkem

16

43

10

69

Tabulka 36: Shody v hodnocen´ı podle Bartelsovy metody U vlastn´ı struktur´ aln´ı metody hodnocen´ı pojmové mapy je relativnˇe mal´ a pravdˇepodobnost pro u ´plnou shodu v hodnocen´ı u obou uˇcitel˚ u. To se také prok´ azalo. Z 69 hodnocen´ ych pojmov´ ych map existovala pouze 1 shoda v hodnocen´ı. Shoda v hodnocen´ı je cháp´ ana stejn´ ym zp˚ usobem jako u pˇredchoz´ıch dvou hodnot´ıc´ıch metod. D˚ uleˇzitou roli zde hraje tedy bl´ızkost, kter´ a je ch´ ap´ ana jako rozd´ıl v hodnocen´ı dvou uˇcitel˚ u o maxim´ alnˇe 15 bod˚ u. Oproti Novak-Gowinovˇe metodˇe hodnocen´ı byla nav´ yˇsena bl´ızkost o pˇet bod˚ u vzhledem k pomˇeru poˇctu z´ısk´ avan´ ych bod˚ u z Novak-Gowinovy metody hodnocen´ı a vlastn´ı struktur´ aln´ı metodˇe hodnocen´ı. Bl´ızkost m´ a v této metodˇe hodnocen´ı velkou v´ ahu, celkovˇe 82,6 % (zemˇepis – 81,8 %, tj. 18 z 22; v´ ychova k obˇcanstv´ı – 78,3 %, tj. 18 z 23; informatika – 87,5 %, 21 z 24). Rozptyl je ch´ apan´ y jako rozd´ıl v hodnocen´ı pedagog˚ u o v´ıce neˇz 15 bod˚ u (zemˇepis – 13,6 %, tj. 3 z 22; v´ ychova k obˇcanstv´ı


79

– 21,7 %, tj. 5 z 23; informatika – 12,5 %, 3 z 24). Rozd´ılné hodnocen´ı se projevuje nejv´ıce v pˇriˇrazov´ an´ı sofistikovan´ ych pojm˚ u do hodnocen´ı. Tyto pojmy jsou hodnoceny dvˇema body, tud´ıˇz mohou zp˚ usobovat v´ yrazné rozd´ıly poˇctu bod˚ u z hlediska vn´ım´ an´ı odbornosti uˇcitelem. Nicménˇe mnohem z´ asadnˇejˇs´ı rozd´ıl v bodov´ an´ı zp˚ usobilo naprosto odliˇsné vn´ım´ an´ı vertik´ aln´ıch vztah˚ u. Prvn´ı uˇcitel ch´ ape vertik´ aln´ı vztahy jako vztah mezi libovoln´ ym poˇctem pojm˚ u. Naopak druh´ y pedagog ch´ ape vertik´ aln´ı vztah jako vztah mezi pr´ avˇe dvˇema pojmy. Tud´ıˇz v bodovém seskupen´ı se navyˇsuje poˇcet vztah˚ u. A tak rozd´ılné pojet´ı v bodov´ an´ı navyˇsuje v´ yraznˇe poˇcet bod˚ u u druhého uˇcitele. Shoda v hodnocen´ı obou pedagog˚ u 69 pojmov´ ych map vlastn´ı struktur´ aln´ı metodou je pouze 1,5 %, avˇsak bl´ızkost hodnocen´ı je 82,6 %. Z d˚ uvodu odliˇsného ch´ ap´ an´ı sofistikovan´ ych pojm˚ u a naprosto odliˇsnému pˇriˇrazov´ an´ı bod˚ u z kategorie vertik´ aln´ı vztahy nen´ı moˇzné klasifikovat tuto metodu jako objektivn´ı zp˚ usob hodnocen´ı. shoda

bl´ızkost

rozptyl

celkem

1.PM

1

18

3

22

2.PM

0

18

5

23

3.PM

0

21

3

24

celkem

1

57

11

69

Tabulka 37: Shody v hodnocen´ı podle vlastn´ı struktur´ aln´ı metody Posledn´ı hodnot´ıc´ı metodou byla vlastn´ı vztahov´ a metoda hodnocen´ı, kter´ a v sobˇe pˇr´ımo zahrnuje klasifikaˇcn´ı parametr, a tedy v´ ysledek odpov´ıd´ a pˇr´ımo zn´ amce. Shoda zde byla charakterizov´ ana stejn´ ym zp˚ usobem jako u pˇredchoz´ıch metod hodnocen´ı, rozd´ılné bylo pouze ch´ ap´ an´ı zn´ amkou. Shodn´ y v´ ysledek byl pˇredpokl´ ad´ an v´ıce neˇz u pˇredchoz´ı metody, coˇz se potvrdilo (zemˇepis – 13,6 %, tj. 3 z 22; v´ ychova k obˇcanstv´ı – 36,5 %, tj. 8 z 23; informatika – 33,3 %, 8 z 24). Nebylo moˇzné zde vysledovat jednu z kategori´ı, kter´ a by pˇrevaˇzovala v rozd´ılnosti hodnocen´ı obou pedagog˚ u. Bl´ızkost hodnocen´ı byla charakteri-


80

zovan´ a jako rozd´ılnost jednoho klasifikaˇcn´ıho stupnˇe (Jiˇzn´ı Amerika – 31,8 %, tj. 8 z 22; drogy – 39,1 %, tj. 9 z 23; informatika – 50,0 %, 12 z 24). A obdobnˇe rozptyl je ch´ ap´ an jako rozd´ılnost hodnocen´ı jednoho klasifikaˇcn´ıho stupnˇe (J. Amerika – 54,5 %, tj. 12 z 22; drogy – 26,1 %, tj. 6 z 23; HW – 16,7 %, 4 z 24). Shoda obou pedagog˚ u po 69 hodnocen´ ych map´ ach je 27,5 % (tj. 19 shodn´ ych hodnocen´ıch), bl´ızkost hodnocen´ı byla spoˇctena na 40,6 %. U této vztahové metody bylo procento shodn´ ych a bl´ızk´ ych hodnocen´ı nejniˇzˇs´ı, tud´ıˇz nen´ı moˇzné oznaˇcit tuto metodu jako objektivn´ı. shoda

bl´ızkost

rozptyl

celkem

1.PM

3

7

12

22

2.PM

8

9

6

23

3.PM

8

12

4

24

celkem

19

28

22

69

Tabulka 38: Shody v hodnocen´ı podle vlastn´ı vztahové metody Z pˇredchoz´ıho rozboru hodnocen´ı je patrné, ˇze ani metody pojmového mapov´ an´ı nemohou b´ yt uzn´ any za objektivn´ı metody hodnocen´ı a z toho plyne, ˇze hypotéza 3: Hodnocen´ı pojmové mapy nen´ı subjektivn´ı metodou hodnocen´ı, se nepotvrdila. Avˇsak existuje pravdˇepodobnost, ˇze v pˇr´ıpadˇe, ˇze by byly obdobnˇe ch´ ap´ any vertik´ aln´ı vztahy u vlastn´ı struktur´ aln´ı metody hodnocen´ı, mohlo doj´ıt k potvrzen´ı objektivnosti této metody. Hypotéza 1 (Pojmové mapy a p´ısemné pr´ ace jsou srovnateln´ ymi metodami hodnocen´ı) se ovˇeˇrovala prostˇrednictv´ım pˇrirazen´ı zn´ amek jednotliv´ ym pojmov´ ym map´ am v hodnot´ıc´ıch metod´ ach (tabulka 23-34 v pˇr´ıloze). N´ aslednˇe byl sledov´ an poˇcet shodn´ ych hodnocen´ı pojmov´ ych map ve ˇctyˇrech metod´ ach (Novak-Gowinova metoda, Bartelsovo hodnocen´ı, vlastn´ı struktur´ aln´ı a vztahov´ a metoda) a pˇridˇelen´ ych zn´ amek z p´ısemné pr´ ace. K lepˇs´ı orientaci slouˇz´ı grafy 1-3 v pˇr´ıloze diplomové pr´ ace a tabulky n´ıˇze. Za shodu bylo povaˇzov´ ano, pokud se hodnocen´ı p´ısemné pr´ ace shodovalo s hodnocen´ım ve vˇsech ˇctyˇrech metod´ ach hodnocen´ı pojmov´ ych map. D´ ale byla sledov´ ana shoda 3 ze 4 a 2 ze 4 metod hodnocen´ı pojmov´ ych map vzhledem k p´ısemné pr´ aci. Pokud se


81

p´ısemn´ a pr´ ace shodovala se zn´ amkou pouze s jednou nebo ˇz´ adnou metodou hodnocen´ı, byl tento jev pojmenov´ an neshoda. V prvn´ı kategorii pojmov´ ych map orientovan´ ych na oblast zemˇepisu doˇslo k absolutn´ı neshodˇe (tj. zn´ amka z p´ısemné pr´ ace neodpov´ıdala ˇz´ adné pˇridˇelené zn´ amce v hodnocen´ı pojmov´ ych map) pˇetkr´ at, u druhé kategorie (v´ ychova k obˇcanstv´ı) dokonce tˇrin´ actkr´ at a u tˇret´ı kategorie (informatika) dvan´ actkr´ at. 1. PM

2. PM

3. PM

shoda

3

2

1

neshoda

11

19

17

3 ze 4

4

2

1

2 ze 4

4

0

2

Tabulka 39: Shoda p´ısemné pr´ ace s metodami hodnocen´ı PM V pˇr´ıpadˇe neshod v hodnocen´ı pojmovou mapou a p´ısemnou prac´ı je zaj´ımavé sledovat, jak se liˇsilo hodnocen´ı v rozd´ılnosti pˇridˇelen´ ych stupˇ n˚ u hodnocen´ı a zda pojmové mapy byly hodnoceny lépe (a jak moc lépe) nebo h˚ uˇre (a jak moc h˚ uˇre) neˇz p´ısemn´ a pr´ ace. Zde byly zapoˇc´ıt´ any vˇsechny hodnoty (zn´ amky) u metod hodnocen´ı pojmov´ ych map, které se shodovaly alespoˇ n ve dvou ze ˇctyˇr metod hodnocen´ı s hodnocen´ım p´ısemné pr´ ace. 1. PM

2. PM

3. PM

o 1 stupeˇ n

5

14

9

o 2 stupnˇe

5

5

10

o 3 stupnˇe4

1

1

4

Tabulka 40: Neshoda o klasifikaˇcn´ı stupeˇ n 1. PM

2. PM

3. PM

o 1 stupeˇ n

7

5

4

o 2 stupnˇe

4

2

4

o 3 stupnˇe4

1

1

0

Tabulka 41: Lepˇs´ı z´ıskan´ a známka u p´ısemné pr´ ace


1. PM

2. PM

3. PM

o 1 stupeˇ n

3

9

6

o 2 stupnˇe

3

3

7

o 3 stupnˇe4

0

0

2

82

Tabulka 42: Horˇs´ı z´ıskan´ a zn´ amka u p´ısemné pr´ ace V´ ysledky, z´ıskané kv˚ uli potvrzen´ı nebo vyvr´ acen´ı hypotézy 1, mohou b´ yt ovlivnˇeny u hodnocen´ı pojmové mapy poloˇzenou c´ılovou ot´ azkou, pˇrepoˇc´ıt´ an´ım bodového zisku u hodnot´ıc´ıch metod na zn´ amku a v neposledn´ı ˇradˇe i znalostmi konstrukce pojmové mapy a velmi omezen´ ym ˇcasem pro tvorbu pojmové mapy. Ze z´ıskan´ ych dat je moˇzné hypotézu 1 zam´ıtnout. Pojmové mapy a p´ısemné pr´ ace jsou natolik rozd´ıln´ ymi zp˚ usoby ovˇeˇrov´ an´ı znalost´ı u ˇz´ ak˚ u, ˇze nen´ı moˇzné je spoleˇcnˇe srovn´ avat, mohou vˇsak st´ at vedle sebe a navz´ ajem se doplˇ novat.

7.4

Shrnut´ı v´ yzkumu

Hypotéza 1 (Pojmové mapy a p´ısemné pr´ ace jsou srovnateln´ ymi metodami hodnocen´ı) nebyla potvrzena. Hodnocen´ı pojmov´ ych map nen´ı srovnatelné s hodnocen´ım p´ısemn´ ych prac´ı vzhledem k podstatˇe samotného hodnocen´ı. I kdyˇz se tyto metody navz´ ajem nevyluˇcuj´ı a byla nalezena jist´ a shoda v obou typech hodnocen´ı, nebyl nalezen prostˇredek, kter´ ym by bylo moˇzné metody srovnat. Tyto metody hodnocen´ı byly shled´ any natolik rozd´ılné, ˇze porovn´ an´ı mezi nimi je nevhodné, a je doporuˇceno vyuˇz´ıvat je oddˇelenˇe, nebo jako doplnˇek jednoho hodˇ aci jsou schopni vynocen´ı k druhému. Hypotéza 2 v´ yzkumu byla potvrzena. Z´ tvoˇrit pojmovou strukturu, kter´ a je hodnotiteln´ a r˚ uzn´ ymi metodami hodnocen´ı pojmov´ ych map (Novak-Gowinovo hodnocen´ı, Bartelsovo hodnocen´ı, vlastn´ı metoda strukturovan´ a a vztahov´ a). Hypotéza 3 v´ yzkumu (Hodnocen´ı pojmové mapy nen´ı subjektivn´ı metodou hodnocen´ı) nebyla potvrzena. V pˇr´ıpadˇe, ˇze by mˇelo doj´ıt k naplnˇen´ı stejného hodnocen´ı pojmov´ ych map, mus´ı doj´ıt k pˇresné domluvˇe, jak bude postupov´ ano pˇri hodnocen´ı. Velmi z´ aleˇz´ı na pouˇzité metodˇe. U metod struktur´ aln´ıch je domluva moˇzn´ a, u metod hodnocen´ı vztahov´ ych nelze posoudit.

Kapitola 8

Z´ avˇ er Na z´ akladˇe odborné cizojazyˇcné literatury a v n´ avaznosti na bakal´ aˇrskou pr´ aci Poˇc´ıtaˇcem podporovan´ a tvorba myˇslenkov´ ych a pojmov´ ych map byly vymezeny metody hodnocen´ı pojmov´ ych map, a to struktur´ aln´ı, které se zab´ yvaj´ı jednotliv´ ymi komponenty mapy (Novak-Gowinova metoda hodnocen´ı, Croninovo hodnocen´ı), vztahové, které hodnot´ı mapu celkovˇe z r˚ uzn´ ych aspekt˚ u (napˇr. hodnocen´ı National Computation Science), a kombinované, které pˇreb´ıraj´ı prvky z obou dˇr´ıve zm´ınˇen´ ych metod (Bartelsovo hodnocen´ı). Jak d´ ale diplomov´ a pr´ ace naznaˇcuje, je moˇzné se setkat i s hodnocen´ım podm´ınˇen´ ym teori´ı grafu a v neposledn´ı ˇradˇe také pˇrib´ yvá metod poˇc´ıtaˇcového hodnocen´ı pojmov´ ych map. Ze studia odborn´ ych pramen˚ u v r´ amci diplomové pr´ ace vznikla vlastn´ı hodnocen´ı pojmov´ ych map a to jak struktur´ aln´ı, tak vztahové pro hodnocen´ı jedincem vytvoˇrenou pojmovou mapu. Nav´ıc bylo pouk´ az´ ano na odliˇsné vlastnosti pojmov´ ych map konstruovan´ ych skupinou a bylo navrˇzeno hodnocen´ı pojmové mapy tvoˇrené skupinou. V r´ amci prvn´ıho v´ yzkumu byly vlastn´ı metody hodnocen´ı shled´ any, s navrˇzen´ ymi drobn´ ymi u ´pravami, za vyhovuj´ıc´ı a moˇzné k vyuˇzit´ı pˇri hodnocen´ı pojmov´ ych map. V souvislosti s diplomovou prac´ı a pl´ anovan´ ym v´ yzkumem proˇsla v pr˚ ubˇehu prvn´ıho pololet´ı ˇskoln´ıho roku 2010/2011 skupina ˇz´ ak˚ u sedmé tˇr´ıdy pr˚ upravou

83

´ ER ˇ KAPITOLA 8. ZAV

84

tvorby pojmov´ ych map. Tato tˇr´ıda byla n´ aslednˇe pˇripravena k moˇznosti b´ yt klasifikov´ ana za vytvoˇrenou pojmovou mapu. V r´ amci v´ yzkum tak byla potvrzena hypotéza, ˇze ˇz´ aci zvl´ adnou vytvoˇrit pojmovou strukturu, kter´ a odpov´ıd´ a c´ılové ot´ azce. V´ yzkum byl n´ aslednˇe orientov´ an na moˇznosti hodnocen´ı pojmov´ ych map a kladl si za c´ıl srovnat metody hodnocen´ı p´ısemnou prac´ı nebo testem a souˇcasnˇe pojmovou mapou. Tyto metody hodnocen´ı byly shled´ any natolik rozd´ılné, ˇze porovn´ an´ı mezi sebou je nevhodné, a bylo doporuˇceno vyuˇz´ıvat je oddˇelenˇe, nebo jako doplnˇek jednoho hodnocen´ı k druhému. V´ yzkum se d´ ale snaˇzil prok´ azat, ˇze metoda hodnocen´ı pojmov´ ych map nen´ı subjektivn´ı metodou hodnocen´ı. K tomuto u ´ˇcelu bylo srovn´ ano hodnocen´ı pojmov´ ych map dvˇema uˇciteli, i kdyˇz se vyskytovala v r˚ uzn´ ych typech hodnocen´ı pojmov´ ych map shoda i z 85 %, nen´ı moˇzné uznat metodu hodnocen´ı pojmov´ ych map za objektivn´ı metodu hodnocen´ı. Dalˇs´ımi moˇznostmi n´ avaznosti na tuto diplomovou pr´ aci mohou b´ yt odpovˇedi na ot´ azky: • Je moˇzné vytvoˇrit model v´ yuky, kter´ y je zaloˇzen v´ yhradnˇe na pojmov´ ych map´ ach a jejich hodnocen´ı? • Je moˇzné pˇri pˇresné a shodné domluvˇe uˇcitel˚ u doj´ıt k objektivizaci struktur´ aln´ıho hodnocen´ı pojmov´ ych map? • Jak´ ym zp˚ usobem a kdy je moˇzné vyhodnocovat pojmové mapy prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇce a jak´ a mohou b´ yt rizika a pozitiva eliminace lidského faktoru z hodnocen´ı pojmov´ ych map? • Bylo by moˇzné zaˇclenit pojmové mapy jako alternativn´ı metodu hodnocen´ı do ˇskol? • Lze ovˇeˇrit metodu hodnocen´ı pojmov´ ych map pro skupiny?

Kapitola 9

Pˇ r´ılohy

85

PĜíloha 1: ZpČtná vazba v pĜípadČ žákovy chyby (22, s. 95)

PĜíloha 2: Plánování a konstrukce testĤ (17, s. 36-48)

PĜíloha 3: Podmínky výkonnosti žáka (17, s. 9-11)

PĜíloha 4: Konstrukt (27)

ϴϱ

PĜíloha 5: StupnČ Ĝízení konstrukce mapy (27)

ĚŽƉůŸŽǀĄŶşƉŽũŵƽ ĚŽƉůŸŽǀĄŶşǀǌƚĂŚƽ

PĜíloha 6: Testové položky (17, s. 19-37; pĜednášky Dr. VoĖkové)

PĜíloha 7: Písemná práce : ZemČpis : Jižní Amerika 1.) 2.) 3.) 4.) 5.)

6.)

7.)

Jmenuj alespoĖ tĜi velká mČsta východního pobĜeží Jižní Ameriky. (3b) Jaké pĜírodní podmínky ovlivĖují nejvíce podnebí Jižní Ameriky? (4b) Jižní Amerika se z hlediska geopolitického dČlí na tĜi základní þásti. Jmenuj tyto þásti a nejvyspČlejší státy tČchto oblastí. (6b) Co jsou to pampy? (1b) Napiš stát, mČsto nebo pĜírodní útvar: (9b) a. Jedná se o nejdelší a nejchudší stát, který je známý tČžbou mČdi. b. Jde o stát, který je známý vývozem kávy a vývozcem banánĤ do Evropy. c. Jedná se o jeden z nejvyspČlejších státĤ Jižní Ameriky, zároveĖ nejvČtší na tomto území. Jeho prĤmysl se orientuje na východní pobĜeží. d. Stát, ve kterém se nejvíce pČstují chilli papriky a koĜení carský pepĜ. e. Jedná se o nejvýše položené jezero v Jižní Americe. f. Touto nížinou protéká Ĝeka Paraná. g. Tyto ostrovy ležící v Atlantském oceánu jsou politicky spĜíznČny s Ekvádorem. h. Jak se jmenuje mČsto, které je známe svými obrovskými karnevalovými reji? S jakým tancem je toto mČsto spojeno? K hlavnímu mČstu pĜiĜać stát: Bogota Caracas Kolumbie Argentina Venezuela Santiago Chile Buenos Aires Ve kterém státČ (staþí jeden) se tČží (nebo má velké zásoby):(3b) a. StĜíbro b. Zlato c. Ropa

ϴϲ

PĜíloha 8: Písemná práce : Výchova k obþanství : Drogy 1.) 2.) 3.) 4.) 5.) 6.) 7.)

Co je to droga? (3b) V ýR existují i tzv. legální drogy. Které drogy mezi nČ patĜí? (4b) Vyber si 1 dČlení drog a rozdČl takto drogy. Napiš pĜíklady drog v tomto dČlení. (10b) K jakým úþelĤm se využívali drogy v historii? (2b) Jak se pozná dlouholetý alkoholik? (6b) Jaké zdravotní obtíže se vyskytují u kuĜákĤ? (6b) Jaké drogy jsou pro þlovČka nejvíce nebezpeþné? (napĜ. dochází k nejrychlejšímu pĜedávkování, k rychlému vzniku závislosti, apod.) (2b) 8.) Existují drogy, které se využívají v lékaĜství. Které drogy to jsou, a jak se využívají? (2b) 9.) Proþ vlastnČ lidé drogy berou? (+1b)(do celkového bodování se poþítá s 5b) 10.) VysvČtli pojem drogová závislost. (3b) 11.) Jaké látky dostávají do tČla kuĜákovi? (6b) 12.) Proþ by þlovČk nemČl brát drogy? (+1b)(do celkového bodování se poþítá s 6b) 13.) Jak drogy pĤsobí? (5b)

PĜíloha 9: Test : Informatika : ECDL test (13, s. 8-25) 1.

Co znamená IP adresa? a. b. c. d.

2.

Co znamená formátování disku? a. b. c. d.

3.

v souþasné dobČ se nejvíce používají jehliþkové tiskárn laserové tiskárny jsou levnČjší než tiskárny inkoustové inkoustové tiskárny se používají pro tisk v domácnostech jehliþkové tiskárny jsou nejtišší z tiskáren

Které z následujících zaĜízení mívá obvykle nejvČtší kapacitu? a. b. c. d.

5.

zpĤsob pĜenášení dat pĜes telefonní linku, který je pomalejší než obyþejné telefonní spojení zpĤsob pĜenášení dat pomocí antény vzducehm, pĜenos dat je rychlejší než pĜenos pomocí obyþejného telefonního spojení zniþení disku vymazání a pĜíprava pro ukládání nových dat

Která z uvedených vČt je pravdivá? a. b. c. d.

4.

adresa složky, kterou je tĜeba uložit na server adresa poþítaþe v síti, která identifikuje poþítaþ v internetu adresa upĜesĖující polohu bunČk v tabulkovém kalkulátoru adresa, která je vygenerovaná procesem pĜi zpracování dat

USB flash disk SD nebo xD pamČĢová karta disk DVD pevný disk

V jakých jednotkách se udává velikost operaþní pamČti? a. b. c. d.

MB nebo GB MHz/s nebo GHz/s m/s nebo km/s kB nebo B

ϴϳ

6.

Pokud budete chtít dát obrázek do poþítaþe, která z uvedených zaĜízení v vám v tom nemohou pomoci? a. b. c.

7.

d. S jakou tiskárnou se nemĤžete setkat? a. b. c. d.

8.

Optickou Jehliþkovou Laserovou Inkoustovou

Co je to touchpad? a. b. c. d.

9.

mobil tiskárna digitální fotoaparát skener

zobrazovací zaĜízení vstupní zaĜízení tiskové zaĜízení výstupní zaĜízení

Co vše mĤže zahrnout slovo hardware? a. b. c. d.

jen pevní disk a pamČĢ poþítaþe poþítaþ a veškerá zaĜízení, které mohou být k poþítaþi pĜipojena jen vlastní tČlo poþítaþe poþítaþ s operaþním systémem

10. Které z následujících zaĜízení je vstupní zaĜízení? a. b. c. d.

Myš Reproduktor Tiskárna Monitor

11. CD disky, na kterých se dá zapisovat i mazat, mají oznaþení: a. b. c. d.

CD-RW CD-R CD-R+ CD-WR

12. Jakou zkratku má lokální síĢ? a. b. c.

ADSL SAP WAN LAN

d. 13. Co je to skener? a. b. c. d.

tiskové zaĜízení výstupní zaĜízení zobrazovací zaĜízení vstupní zaĜízení

14. Co vyjadĜuje pojem pĜenosová rychlost? a. b. c. d.

rychlost pĜístupu procesoru k operaþní pamČti kapacitu linky pro pĜipojení k internetu kapacita lokální sítČ pĜístupu na internetu rychlost, kterou jsou aktuálnČ pĜesouvána data mezi poþítaþi

15. Co znamená ROM? a. b. c. d.

pamČĢ, která se nachází pouze na serveru v rámci sítČ pamČĢ, do které se smí jen zapisovat pamČĢ, ze které lze þíst a mĤže se do ní i zapisovat pamČĢ, ze které lze pouze þíst

16. Co znamená slovo harddisk? a. b. c. d.

speciální diskety pevný disk poþítaþe pevný CD disk, který dáte do poþítaþe operaþní pamČĢ poþítaþe

ϴϴ

17. Co znamená RAM? a. b. c.

pamČĢ, která se nachází na pevném disku a je urþena pro zápis dat pamČĢ, do které mĤžeme jen zapsat urþité informace po poþítaþi a uživateli pamČĢ, ze které lze þíst a mĤže se do ní i zapisovat pamČĢ, ze které lze pouze þíst

d. 18. Zkratka USB souvisí s a. b. c. d.

kvalitou tisku fotografií s pĜenosem fotografií na internetu s pĜipojením speciálního zaĜízení k poþítaþi pro neslyšící jedná se o univerzální port poþítaþe

19. Co je to spam? a. b. c. d.

vyžadované zprávy z informaþního serveru nebo vyhledávaþe pošta, která je zasílaná vedoucímu, uþiteli, a podobnČ typ antivirového programu nevyžádaná pošta

20. Musíte mít ve svém poþítaþi BIOS? a. b. c. d.

ano, protože jde o základní program, bez kterého by žádný poþítaþ nepracoval ano, bez tohoto programu nelze pĜipojit tiskárnu pokud se neprogramuje, ale jen bČžnČ pracuje se soubory, tak rozhodnČ ne jestliže þlovČk nepĜistupuje k internetu, není potĜeba

21. Co je to server? a. b. c. d.

program, který je tĜeba nainstalovat na každý poþítaþ, který má být pĜipojený k internetu poþítaþ, který nabízí své služby ostatním poþítaþĤm v síti poþítaþ, který je pĜipojen k internetu, a mĤžete si v na nČm prohlížet webové stránky balíþek programĤ, které se starají o uchování dat v síti

22. Co je to USB? a. b. c. d.

druh sbČrnice poþítaþe, která sjednocuje všechny porty do jednoho typ myši, která se pĜipojuje k notebooku kabel, který se používá na propojení poþítaþe s digitálním fotoaparátem sbČrnice, která ochraĖuje poþítaþ pĜed výpadky proudu

23. Kolik mĤže mít jeden þlovČk e-mailových adres? a. b. c. d.

dvČ (firemní a domácí) kolik chce nejvýše 10 pouze 1

ϴϵ

Arktida

Barevné modely

Filozofie

Co mohou PC

Datový typ

DLO

JAK

Lepidlo

Nemotivovanost

Ohýbání

Poznávací potĜeby

tvrzení

11

10

11

13

17

13

40

9

19

21

6

hierarchie

3

5

4

4

4

3

6

5

6

5

3

kĜížné vztahy

0

0

0

1

0

0

4

0

3

0

0

pĜíklady

9

2

3

4

2

8

4

7

4

7

5

Novakovo hodnocení

Celkem

35

37

34

47

39

36

114

41

83

53

26

0,600

0,514

0,559

0,298

0,667

0,750

0,430

0,415

0,349

0,623

0,462

Pojmy

21

19

19

14

26

27

49

17

29

33

12

Bodové seskupení

15

21

19

8

23

26

34

17

29

30

12

OtevĜené seskupení

0

0

0

3

0

0

1

0

0

4

0

UzavĜené seskupení

0

0

0

3

0

0

0

0

0

0

0

Hlavní hierarchie

3

5

4

3

4

3

5

4

6

5

3

Vedlejší hierarchie

0

0

1

1

0

1

2

1

1

1

0

Croninovo hodnocení

VČtve

0

1

0

1

1

0

5

0

3

0

1

Jednoduchý vztah

9

7

11

9

8

9

33

7

7

17

6

Opakování j.vz.

1

3

0

3

7

4

6

2

3

1

0

VČdecký vztah

1

0

0

1

2

0

1

0

0

2

0

Opakování v.vz.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

59,5

69,5

67

64,5

81,5

78

152

60

95,5

115

43

0,35

0,27

0,28

0,22

0,32

0,35

0,32

0,28

0,3

0,29

0,28

Celkem

Vlastní metoda specifické pojmy

6

6

6

4

13

13

15

5

8

12

4

doplĖkové pojmy

6

11

10

6

11

6

20

5

17

11

3

pĜíklady

9

2

3

4

2

8

4

7

4

7

5

horizontální vztah

0

0

0

2

0

0

1

0

0

0

0

vertikální vztah

11

10

11

11

16

13

35

9

19

21

6

kĜížný vztah

0

0

0

1

0

0

4

0

3

0

0

bodové seskupení

4

6

6

2

6

6

11

5

9

9

3

ĜetČzové seskupení

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

cyklické seskupení

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

strukturovaná h.

3

5

4

4

4

3

6

5

6

5

3

centralizovaná h.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem

57

66

62

63

81

74

144

61

104

99

40

0,37

0,29

0,31

0,22

0,32

0,36

0,34

0,28

0,28

0,33

0,3

ϵϬ

Roþní období

SíĢová vrstva

Tvorba PM

Mapping

DČlení látek

Botanika

Cévy

RĤst

KoĜen

Listy

Mechorosty

tvrzení

13

12

13

10

27

13

14

19

25

28

25

hierarchie

6

5

3

4

8

6

5

5

5

5

6

kĜížné vztahy

2

2

0

0

3

0

1

1

3

0

1

Novakovo hodnocení

pĜíklady

0

0

1

5

6

0

0

4

1

7

5

Celkem

63

57

29

35

103

43

49

58

81

60

70

0,190

0,228

0,552

0,486

0,369

0,698

0,408

0,603

0,333

0,333

0,457

Pojmy

12

13

16

17

38

30

20

35

27

20

32

Bodové seskupení

10

12

13

18

30

27

13

29

17

13

17


0

0

6

2

0

0

0

0

3

0

0


3

0

0

0

0

0

0

0

3

0

4


Hlavní hierarchie

6

5

3

1

4

6

4

5

3

4

5


0

0

0

6

2

0

1

1

2

1

1

VČtve

2

2

0

1

4

0

1

1

3

0

1

Jednoduchý vztah

9

9

8

10

10

3

10

13

19

18

12

Opakování j.vz.

1

1

5

0

13

6

0

2

3

11

4

VČdecký vztah

3

2

0

0

3

2

3

3

3

0

9

Opakování v.vz.

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

72,5

60,5

63,5

66

115

92

68

108

105

74,5

116

0,17

0,21

0,25

0,26

0,33

0,33

0,29

0,32

0,26

0,27

0,28

specifické pojmy

5

9

10

11

20

21

9

10

16

13

17

doplĖkové pojmy

7

4

5

5

18

9

11

21

10

16

10

pĜíklady

0

0

1

5

0

0

0

4

1

7

5


2

2

5

1

0

0

2

2

3

3

1

vertikální vztah

9

8

8

9

24

13

11

17

19

25

23

kĜížný vztah

2

2

0

1

3

0

1

0

3

0

1

bodové seskupení

3

4

3

5

8

7

3

7

4

8

5


1

2

1

1

0

0

2

1

1

3

1


1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

strukturovaná h.

6

5

3

4

8

6

5

5

5

5

6

centralizovaná h.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem

74

73

64

73

139

101

79

100

111

119

117

0,16

0,18

0,25

0,23

0,27

0,3

0,25

0,35

0,24

0,17

0,27

Celkem

Vlastní metoda

ϵϭ

DČlení míchy

MnohobunČþné organismy

Pohlavní rozmnožování

Stonek

Vyluþovací soustava

PĤsobení sil

Autorita

Nährstoffe

Biodiversity

Carbon cycle

Pojmové mapy

Vesmír

tvrzení

13

21

23

25

40

18

22

8

10

12

25

10

hierarchie

3

5

5

7

7

7

6

5

0

0

7

3

kĜížné vztahy

0

2

1

0

2

0

2

1

0

2

3

0

pĜíklady

0

9

0

4

0

9

3

1

6

2

4

0

Celkem

28

75

58

64

95

62

75

44

16

34

94

25

0,821

0,440

0,638

0,531

0,453

0,500

0,373

0,273

1,875

0,206

0,277

0,360

Pojmy

23

33

37

34

43

31

28

12

30

7

26

9

Bodové seskupení

18

27

27

20

27

20

32

6

0

4

18

6


0

0

0

0

3

0

11

0

0

0

3

0


0

0

0

0

0

0

0

0

0

5

0

0

Novakovo hodnocení


Hlavní hierarchie

3

4

5

7

7

5

6

4

0

0

7

3


1

4

0

0

0

3

0

1

0

0

1

1

VČtve

1

3

1

0

3

2

2

1

0

2

3

1

Jednoduchý vztah

10

12

17

11

28

11

11

4

6

2

17

6

Opakování j.vz.

1

3

2

12

6

2

8

1

1

0

5

3

VČdecký vztah

2

3

4

2

6

3

3

2

3

3

3

1

Opakování v.vz.

0

0

0

0

0

2

0

1

0

7

0

0

70,5

107

111

103

150

99

129

46,5

42,5

43

109

39,5

0,33

0,31

0,33

0,33

0,29

0,31

0,22

0,26

0,71

0,16

0,24

0,23

specifické pojmy

15

9

16

16

17

11

12

5

10

10

11

5

doplĖkové pojmy

8

15

21

14

26

11

13

6

24

0

11

4

pĜíklady

0

9

0

4

0

9

3

1

6

2

4

0


1

1

2

0

2

0

10

0

0

0

3

1

vertikální vztah

12

18

20

25

35

18

11

7

10

5

19

8

kĜížný vztah

0

2

1

0

3

0

1

1

0

2

3

0

Celkem

Vlastní metoda

bodové seskupení

4

9

6

7

8

7

8

2

4

2

6

2


1

0

0

0

1

0

3

0

0

1

1

1


0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

strukturovaná h.

3

5

5

7

7

7

6

5

0

0

7

3

centralizovaná h.

0

0

0

0

0

0

0

0

4

2

0

0

Celkem

73

102

111

117

153

102

118

54

68

42

114

43

0,32

0,32

0,33

0,29

0,28

0,3

0,24

0,22

0,44

0,17

0,23

0,21

Tabulka 19: Strukturální hodnocení pojmových map

ϵϮ

písemka

známka

pojmové mapy – 1. hodnocení poþet pojmĤ v mapČ

30

Novak

Bartels

vlastní strukturální

pojmové mapy – 2. hodnocení

vlastní vztahová

Bartels

5,000


vlastní vztahová

ž1

4

5

ž2

12

4-5

12

10

1

32

4

5

4

4,333

10

3

28

2

5

2

3,000

ž3

12,5

4

10

11

3

31

3

3

4

3,333

11

6

35

2

1

2

1,667

ž4

13,5

4

ž5

16

4

11

13

3

28

3

4

4

3,667

13

7

34

2

2

2

2,000

ž6

18

3

24

18

4

58

2

2

2

2,000

18

7

63

2

1

1

1,333

ž7

19

3

15

21

3

38

3

3

3

3,000

5

5

35

1

2

2

1,667

ž8

17

3

ž9

16

3

14

20

2

35

3

5

4

4,000

6

4

31

2

5

1

2,667

ž10

16

3

10

11

3

25

2

3

3

2,667

11

8

37

2

1

1

1,333

ž11

20

2-3

19

20

5

58

3

4

3

3,333

25

7

70

2

2

1

1,667

ž12

22,5

2

25

32

6

80

2

2

1

1,667

32

8

85

1

2

1

1,333

ž13

25

2

27

31

7

72

1

3

1

1,667

31

4

80

2

2

3

2,333

ž14

25

2

39

27

5

96

1

3

1

1,667

27

6

108

2

4

3

3,000

ž15

25

2

22

25

7

48

2

2

1

1,667

25

8

69

2

1

1

1,333

ž16

23

2

18

25

5

58

2

2

2

2,000

25

8

61

2

1

1

1,333

ž17

26

1-2

15

0

1

25

4

5

4

4,333

0

3

25

2

5

3

3,333

ž18

26

1-2

27

27

4

84

2

4

3

3,000

27

8

94

2

2

1

1,667

ž19

26

1-2

19

19

4

55

2

5

3

3,333

22

4

64

1

5

1

2,333

ž20

27

1

31

18

5

69

1

4

2

2,333

18

6

96

1

5

2

2,667

ž21

28

1

20

25

5

67

2

4

2

2,667

21

7

67

1

2

1

1,333

ž22

neexistuje konstrukt

Novak

konstrukt není pojmovou mapou

neexistuje konstrukt

5,000


5,000


5,000

5,000


5,000

26,5

1

25

41

7

80

1

2

1

1,333

33

7

82

2

2

2

2,000

20,182

2-3

20,158

20,737

4,211

54,684

2,263

3,421

2,526

3,045

18,947

6,105

61,263

1,737

2,632

1,632

2,409

Tabulka 20: Souhrnná tabulka hodnocení – ZemČpis – Jižní Amerika

ϵϯ

test v %

pojmové mapy – 1. hodnocení poþet pojmĤ

Novak

Bartels



vlastní vztahová

Bartels


vlastní vztahová

ž2

78,3

21

23

6

65

1

5

2

2,667

20

7

58

1

4

2

2,333

ž3

43,5

21

59

9

79

2

1

2

1,667

56

8

83

1

2

1

1,333

ž4

39,1

17

36

8

67

1

1

1

1,000

37

9

69

1

1

1

1,000

ž5

47,8

17

26

8

62

1

1

2

1,333

29

7

66

1

2

2

1,667

ž6

39,1

17

36

8

68

1

3

2

2,000

32

7

69

1

2

2

1,667

ž7

82,6

21

43

9

73

1

1

1

1,000

38

9

88

1

1

1

1,000

ž8

56,5

16

31

7

60

2

2

2

2,000

37

7

62

1

2

2

1,667

ž9

47,8

17

39

8

70

1

1

1

1,000

38

8

73

1

1

1

1,000

ž11

39,1

15

31

6

57

3

3

1

2,333

30

7

62

1

2

2

1,667

ž12

39,1

20

32

8

67

1

1

1

1,000

28

9

76

1

1

1

1,000

ž13

52,2

15

29

6

52

2

1

2

1,667

34

9

61

1

1

2

1,333

ž14

39,1

-

ž15

56,5

9

18

3

36

4

2

3

3,000

14

5

28

3

1

1

1,667

ž16

60,9

22

79

9

95

1

1

2

1,333

75

7

103

1

1

2

1,333

ž17

47,8

27

23

5

73

2

2

3

2,333

23

7

89

1

2

2

1,667

ž18

47,8

24

48

8

78

1

1

2

1,333

27

7

80

1

1

2

1,333

ž19

73,9

17

38

7

64

1

1

2

1,333

47

7

78

1

2

2

1,667

ž21

39,1

18

36

6

70

1

1

2

1,333

30

7

69

1

1

1

1,000

ž22

47,8

22

41

9

87

1

1

1

1,000

54

8

85

1

1

1

1,000

ž23

52,2

18

38

6

74

1

3

2

2,000

38

7

76

1

2

2

1,667

ž24

39,1

24

48

8

78

1

1

2

1,333

27

7

80

1

1

2

1,333

ž25

26,1

-

ž26

60,9

17

32

6

67

2

2

1

1,667

24

9

59

1

1

1

1,000

ž27

65,2

22

42

8

85

1

2

1

1,333

37

8

86

1

1

1

1,000

50,89

18,955

37,636

7,182

69,409

1,455

1,682

1,727

1,621

35,227

7,545

72,727

1,091

1,500

1,545

1,379

neodevzdal pojmovou mapu

neodevzdal pojmovou mapu

Tabulka 21: Souhrnná tabulka hodnocení – Informatika - Hardware

ϵϰ

Novak

písemka

známka

60 40 49 26 19 47 40 37 35 35 29 50 21 32 53 36 37 50 46 58 42 35 23 21 37,435

ž2 ž3 ž4 ž5 ž6 ž7 ž8 ž9 ž11 ž12 ž13 ž14 ž16 ž17 ž18 ž19 ž20 ž21 ž22 ž23 ž24 ž25 ž26

2 2 4 4 2 2 3 3 3 3 1 4 3 1 3 3 1 2 1 2 3 4 4 2,609

pojmové mapy – 1. hodnocení poþet pojmĤ

Novak

Bartels


30 31 33 8 32 26 14 24 19 24 24 16 24 23 35 22 29 16 35 25 8 9 13 23

24 36 32 8 40 32 17 25 27 22 23 22 27 17 51 32 24 18 32 43 13 17 28 26,5

8 9 5 2 9 7 2 7 6 7 6 4 9 3 9 7 5 5 9 8 2 2 6 5,957

57 90 81 21 96 78 35 66 66 66 76 52 73 54 96 75 64 47 104 82 29 35 51 64,957


vlastní vztahová

1 1 1 4 1 1 4 1 2 2 1 3 1 2 1 2 1 3 1 1 3 3 3 1,9

2 2 5 4 1 3 5 2 3 1 3 5 1 5 1 3 5 2 1 2 5 5 3 3,00

2 1 1 3 1 2 4 1 2 1 2 2 2 3 2 2 3 1 1 1 3 3 2 1,96

Tabulka 22: Souhrnná tabulka hodnocení – Výchova k obþanství – Drogy

ϵϱ

1,667 1,333 2,333 3,667 1,000 2,000 4,333 1,333 2,333 1,333 2,000 3,333 1,333 3,333 1,333 2,333 3,000 2,000 1,000 1,333 3,667 3,667 2,667

2,275

Novak

Bartels


24 42 37 23 43 27 17 28 19 22 28 11 28 15 32 32 26 18 17 42 28 17 26 26,17

8 7 3 5 8 8 3 6 6 8 6 5 7 4 9 6 6 6 9 9 2 3 7 6,130

76 112 96 40 105 82 40 59 59 70 87 45 77 47 87 72 71 54 69 69 30 35 47 66,478

vlastní vztahová

1 1 1 3 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 3 3 1,43

1 1 4 2 1 2 3 2 2 1 2 4 1 4 1 2 5 2 1 1 5 3 3 2,30

2 2 2 3 1 2 3 2 2 2 3 2 2 3 1 3 2 2 2 1 3 3 2 2,17

1,333 1,333 2,333 2,667 1,000 1,667 3,000 1,667 1,667 1,333 2,000 2,333 1,333 2,667 1,000 2,000 2,667 1,667 1,333 1,000 3,667 3,000 2,667 1,971

písemná práce

Novak

Bartels

5 4,5 4 4 4 3 3 3 3 3 2,5 2 2 2 2 2 1,5 1,5 1,5 1 1 1

5 4 4 5 3 3 2 5 2 4 2 1 1 1 1 1 4 1 2 3 1 1

5 5 4 5 4 3 4 5 4 4 3 2 2 3 2 3 5 3 3 2 2 2

5 4 4 5 5 3 4 5 4 5 3 1 2 1 3 3 5 1 3 2 2 1

5 4 3 5 4 2 3 5 4 3 3 2 2 2 2 2 4 3 3 2 3 1

2,568

2,545

3,409

3,227

3,045

ž1 ž2 ž3 ž4 ž5 ž6 ž7 ž8 ž9 ž10 ž11 ž12 ž13 ž14 ž15 ž16 ž17 ž18 ž19 ž20 ž21 ž22

vlastní vlastní strukturální vztahová

Tabulka 23: Známkování pojmových map – Jižní Amerika

ϱ ϰ ϯ Ϯ ϭ

EŽǀĂŬ ŶĞĞǆ͘ƐƚƌƵŬƚƵƌĂ ϬͲϭϮď ϭϯͲϭϴď ϭϵͲϮϰď ϮϱͲ͙ď

ϱ ϰ ϯ Ϯ ϭ

ĂƌƚĞůƐ ϬͲϭď ϮͲϯď ϰͲϱď ϲͲϳď ϴͲϵď

sůĂƐƚŶşƐƚƌƵŬƚƵƌĄůŶş ϱ ϬͲϮϵď ϰ ϯϬͲϰϰď ϯ ϰϱͲϱϵď Ϯ ϲϬͲϳϰď ϭ ϳϱͲ͙ď

Tabulka 24-26:Klasifikace pojmových map – Jižní Amerika

ϵϲ

ž2 ž3 ž4 ž5 ž6 ž7 ž8 ž9 ž11 ž12 ž13 ž14 ž16 ž17 ž18 ž19 ž20 ž21 ž22 ž23 ž24 ž25 ž26

písemná práce

Novak

Bartels


vlastní vztahová

2 2 4 4 2 2 3 3 3 3 1 4 3 1 3 3 1 2 1 2 3 4 4

3 2 2 5 1 2 4 3 3 3 3 3 3 4 1 2 3 4 2 1 4 4 3

1 1 3 4 1 2 4 2 2 2 2 3 1 4 1 2 3 3 1 1 4 4 2

3 1 1 4 1 2 4 2 2 2 2 3 2 3 1 2 2 3 1 1 4 4 3

2 1 2 4 1 2 4 1 2 1 2 3 1 3 1 2 3 2 1 1 4 4 3

2,609

2,826

2,304

2,304

2,275

Tabulka 27: Známkování pojmových map – Drogy

ϱ ϰ ϯ Ϯ ϭ

EŽǀĂŬ ϬͲϵď ϭϬͲϭϵď ϮϬͲϮϵď ϯϬͲϯϵď ϰϬͲ͙ď

ϱ ϰ ϯ Ϯ ϭ


sůĂƐƚŶşƐƚƌƵŬƚƵƌĄůŶş ϱ ϬͲϭϵď ϰ ϮϬͲϯϵď ϯ ϰϬͲϱϵď Ϯ ϲϬͲϳϵď ϭ ϴϬͲ͙ď

Tabulka 28-30:Klasifikace pojmových map – Drogy

ϵϳ

ž2 ž3 ž4 ž5 ž6 ž7 ž8 ž9 ž11 ž12 ž13 ž15 ž16 ž17 ž18 ž19 ž21 ž22 ž23 ž24 ž26 ž27

test

Novak

Bartels


vlastní vztahová

1 4 4 3 4 1 2 3 4 4 3 2 2 3 3 1 4 3 2 3 2 1

4 1 3 4 3 2 3 2 3 3 4 5 1 4 1 2 3 2 2 1 3 2

2 1 1 1 1 1 2 1 2 1 2 4 1 3 1 2 2 1 2 1 2 1

3 2 3 3 3 2 3 2 4 3 4 5 1 2 2 3 2 1 2 2 3 1

3 2 1 1 2 1 2 1 2 1 2 3 1 2 1 1 1 1 2 1 2 1

2,833

2,636

1,591

2,545

1,621

Tabulka 31: Známkování pojmových map – Hardware

ϱ ϰ ϯ Ϯ ϭ

EŽǀĂŬ ϬͲϵď ϭϬͲϭϵď ϮϬͲϮϵď ϯϬͲϯϵď ϰϬͲ͙ď

ϱ ϰ ϯ Ϯ ϭ


sůĂƐƚŶşƐƚƌƵŬƚƵƌĄůŶş ϱ ϬͲϭϵď ϰ ϮϬͲϯϵď ϯ ϰϬͲϱϵď Ϯ ϲϬͲϳϵď ϭ ϴϬͲ͙ď

Tabulka 32-34:Klasifikace pojmových map – Hardware

ϵϴ

^ŚŽĚĂǀŚŽĚŶŽĐĞŶşWDĂǌŶĄŵĞŬ :ŝǎŶşŵĞƌŝŬĂ ƐŚŽĚĂ

ŶĞƐŚŽĚĂ

ϯǌĞϰ

ϮǌĞϰ

ϭϰй

ϭϴй

ϭϴй

ϱϬй

Graf 1: Shoda v hodnocení PM a známek – Jižní Amerika

^ŚŽĚĂǀŚŽĚŶŽĐĞŶşWDĂǌŶĄŵĞŬ ƌŽŐǇ ƐŚŽĚĂ

ŶĞƐŚŽĚĂ

ϯǌĞϰ

ϮǌĞϰ

Ϭй ϵй

ϵй

ϴϮй

Graf 2:: Shoda v hodnocení PM a známek – Jižní Amerika

ϵϵ

^ŚŽĚĂǀŚŽĚŶŽĐĞŶşWDĂǌŶĄŵĞŬ ,ĂƌĚǁĂƌĞ ^ŚŽĚĂǀŚŽĚŶŽĐĞŶşWDĂǌŶĄŵĞŬͲ ƐŚŽĚĂ

ŶĞƐŚŽĚĂ

ϵй

ϯǌĞϰ

ϮǌĞϰ

ϱй

ϱй

ϴϭй

Graf 3:: Shoda v hodnocení PM a známek – Jižní Amerika

EŽǀĂŬŽǀŽŚŽĚŶŽĐĞŶşWD :ŝǎŶşŵĞƌŝŬĂ EŽǀĂŬŽǀŽŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ ϰϱ ϰϬ WƎŝĚĢůĞŶĠďŽĚǇ

ϯϱ ϯϬ Ϯϱ ϭ͘ŚŽĚŶŽĐĞŶş

ϮϬ

Ϯ͘ŚŽĚŶŽĐĞŶş

ϭϱ ϭϬ ϱ ǎϭ ǎϮ ǎϯ ǎϰ ǎϱ ǎϲ ǎϳ ǎϴ ǎϵ ǎϭϬ ǎϭϭ ǎϭϮ ǎϭϯ ǎϭϰ ǎϭϱ ǎϭϲ ǎϭϳ ǎϭϴ ǎϭϵ ǎϮϬ ǎϮϭ ǎϮϮ

Ϭ

Graf 4:Rozptyl hodnocení PM dvČma dv pedagogy – Novakovo hodnocení – Jižní Amerika

ϭϬϬ

ĂƌƚĞůƐŽǀŽŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ :ŝǎŶşŵĞƌŝŬĂ ϵ WƎŝĚĢůĞŶĠŚŽĚŶŽĐĞŶş

ϴ ϳ ϲ ϱ ϭ͘ŚŽĚŶŽĐĞŶş

ϰ


ϯ Ϯ ϭ ǎϭ ǎϮ ǎϯ ǎϰ ǎϱ ǎϲ ǎϳ ǎϴ ǎϵ ǎϭϬ ǎϭϭ ǎϭϮ ǎϭϯ ǎϭϰ ǎϭϱ ǎϭϲ ǎϭϳ ǎϭϴ ǎϭϵ ǎϮϬ ǎϮϭ ǎϮϮ

Ϭ

Graf 5:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Bartelsovo hodnocení – Jižní Amerika

^ƚƌƵŬƚƵƌĄůŶşŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ :ŝǎŶşŵĞƌŝŬĂ ϭϮϬ

WƎŝĚĢůĞŶĠďŽĚǇ

ϭϬϬ ϴϬ ϲϬ

ϭ͘ŚŽĚŶŽĐĞŶş

ϰϬ


ϮϬ

ǎϭ ǎϮ ǎϯ ǎϰ ǎϱ ǎϲ ǎϳ ǎϴ ǎϵ ǎϭϬ ǎϭϭ ǎϭϮ ǎϭϯ ǎϭϰ ǎϭϱ ǎϭϲ ǎϭϳ ǎϭϴ ǎϭϵ ǎϮϬ ǎϮϭ ǎϮϮ

Ϭ

Graf 6:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Strukturální metoda – Jižní Amerika

ϭϬϭ

sǌƚĂŚŽǀĠŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ :ŝǎŶşŵĞƌŝŬĂ ϲ͕ϬϬϬ

WƎŝĚĢůĞŶĠŚŽĚŶŽĐĞŶş

ϱ͕ϬϬϬ

ϰ͕ϬϬϬ

ϯ͕ϬϬϬ

ϭ͘ŚŽĚŶŽĐĞŶş Ϯ͘ŚŽĚŶŽĐĞŶş

Ϯ͕ϬϬϬ

ϭ͕ϬϬϬ

ǎϭ ǎϮ ǎϯ ǎϰ ǎϱ ǎϲ ǎϳ ǎϴ ǎϵ ǎϭϬ ǎϭϭ ǎϭϮ ǎϭϯ ǎϭϰ ǎϭϱ ǎϭϲ ǎϭϳ ǎϭϴ ǎϭϵ ǎϮϬ ǎϮϭ ǎϮϮ

Ϭ͕ϬϬϬ

Graf 7:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Vztahová metoda – Jižní Amerika

EŽǀĂŬŽǀŽŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ ƌŽŐǇ ϲϬ

WƎŝĚĢůĞŶĠďŽĚǇ

ϱϬ ϰϬ ϯϬ


ϮϬ


ϭϬ

ǎϮ ǎϯ ǎϰ ǎϱ ǎϲ ǎϳ ǎϴ ǎϵ ǎϭϭ ǎϭϮ ǎϭϯ ǎϭϰ ǎϭϲ ǎϭϳ ǎϭϴ ǎϭϵ ǎϮϬ ǎϮϭ ǎϮϮ ǎϮϯ ǎϮϰ ǎϮϱ ǎϮϲ

Ϭ

Graf 8:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Novakovo hodnocení – Drogy

ϭϬϮ

ϭϬ ϵ ϴ ϳ ϲ ϱ ϰ ϯ Ϯ ϭ Ϭ




ĂƌƚĞůƐŽǀŽŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ ƌŽŐǇ

Graf 9:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Bartelsovo hodnocení – Drogy

^ƚƌƵŬƚƵƌĄůŶşŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ ƌŽŐǇ ϭϮϬ

WƎŝƎĂǌĞŶĠďŽĚǇ

ϭϬϬ ϴϬ ϲϬ


ϰϬ


ϮϬ


Ϭ

Graf 10:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Strukturální metoda – Drogy

ϭϬϯ

sǌƚĂŚŽǀĠŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ ƌŽŐǇ ϱ͕ϬϬϬ ϰ͕ϱϬϬ


ϰ͕ϬϬϬ ϯ͕ϱϬϬ ϯ͕ϬϬϬ Ϯ͕ϱϬϬ


Ϯ͕ϬϬϬ


ϭ͕ϱϬϬ ϭ͕ϬϬϬ Ϭ͕ϱϬϬ ǎϮ ǎϯ ǎϰ ǎϱ ǎϲ ǎϳ ǎϴ ǎϵ ǎϭϭ ǎϭϮ ǎϭϯ ǎϭϰ ǎϭϲ ǎϭϳ ǎϭϴ ǎϭϵ ǎϮϬ ǎϮϭ ǎϮϮ ǎϮϯ ǎϮϰ ǎϮϱ ǎϮϲ

Ϭ͕ϬϬϬ

Graf 11:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Vztahová metoda – Drogy

EŽǀĂŬŽǀŽŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ ,ĂƌĚǁĂƌĞ ϵϬ ϴϬ WƎŝĚĢůĞŶĠďŽĚǇ

ϳϬ ϲϬ ϱϬ ϭ͘ŚŽĚŶŽĐĞŶş

ϰϬ


ϯϬ ϮϬ ϭϬ ǎϮ ǎϯ ǎϰ ǎϱ ǎϲ ǎϳ ǎϴ ǎϵ ǎϭϭ ǎϭϮ ǎϭϯ ǎϭϱ ǎϭϲ ǎϭϳ ǎϭϴ ǎϭϵ ǎϮϭ ǎϮϮ ǎϮϯ ǎϮϰ ǎϮϲ ǎϮϳ

Ϭ

Graf 12:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Novakovo hodnocení – Hardware

ϭϬϰ

ϭϬ ϵ ϴ ϳ ϲ ϱ ϰ ϯ Ϯ ϭ Ϭ


ǎϮ ǎϯ ǎϰ ǎϱ ǎϲ ǎϳ ǎϴ ǎϵ ǎϭϭ ǎϭϮ ǎϭϯ ǎϭϱ ǎϭϲ ǎϭϳ ǎϭϴ ǎϭϵ ǎϮϭ ǎϮϮ ǎϮϯ ǎϮϰ ǎϮϲ ǎϮϳ


ĂƌƚĞůƐŽǀŽŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ ,ĂƌĚǁĂƌĞ

Graf 13:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Bartelsovo hodnocení – Hardware

^ƚƌƵŬƚƵƌĄůŶşŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ ,ĂƌĚǁĂƌĞ ϭϮϬ

WƎŝƎĂǌĞŶĠďŽĚǇ

ϭϬϬ ϴϬ ϲϬ


ϰϬ


ϮϬ


Ϭ

Graf 14:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Strukturální metoda – Hardware

ϭϬϱ

sǌƚĂŚŽǀĠŚŽĚŶŽĐĞŶşWDͲ ,ĂƌĚǁĂƌĞ ϯ͕ϱϬϬ


ϯ͕ϬϬϬ Ϯ͕ϱϬϬ Ϯ͕ϬϬϬ ϭ͘ŚŽĚŶŽĐĞŶş ϭ͕ϱϬϬ


ϭ͕ϬϬϬ Ϭ͕ϱϬϬ


Ϭ͕ϬϬϬ

Graf 15:Rozptyl hodnocení PM dvČma pedagogy – Vztahová metoda – Hardware

ƉƎŝĚĢůĞŶĠďŽĚǇǀEŽǀĂŬŽǀĢŚŽĚŶŽĐĞŶş

EĞŬůĞƐĂũşĐşƚĞŶĚĞŶĐĞƉƎŝƚǀŽƌďĢWD ϵϬ ϴϬ ϳϬ

ǎϯ

ϲϬ

ǎϳ

ϱϬ

ǎϴ

ϰϬ

ǎϵ

ϯϬ

ǎϭϭ

ϮϬ

ǎϭϲ

ϭϬ

ǎϭϳ

Ϭ

ǎϭϵ ϭ

Ϯ

ϯ

ƉŽũŵŽǀĠŵĂƉǇ

Graf 16: Neklesající tendence pĜi tvorbČ PM – Novakova metoda

ϭϬϲ

ƉƎŝĚĢůĞŶĠďŽĚǇǀĂƌƚĞůƐŽǀƵŚŽĚŶŽĐĞŶş

EĞŬůĞƐĂũşĐşƚĞŶĚĞŶĐĞƉƎŝƚǀŽƌďĢWD ϭϬ ϵ

ǎϯ

ϴ

ǎϳ

ϳ

ǎϴ

ϲ

ǎϵ

ϱ

ǎϭϭ

ϰ

ǎϭϲ

ϯ

ǎϭϳ

Ϯ

ǎϭϵ

ϭ

ǎϭϮ

Ϭ ϭ

Ϯ

ϯ

ǎϮϭ ǎϮϮ


Graf 17: Neklesající tendence pĜi tvorbČ PM – Bartelsovo hodnocení

ƉƎŝĚĢůĞŶĠďŽĚǇǀĞƐƚƌƵŬƚƵƌĄůŶşŵĞƚŽĚĢ

EĞŬůĞƐĂũşĐşƚĞŶĚĞŶĐĞƉƎŝƚǀŽƌďĢWD ϭϬϬ ϵϬ ϴϬ ϳϬ ϲϬ

ǎϴ

ϱϬ

ǎϵ

ϰϬ

ǎϭϲ

ϯϬ

ǎϭϳ

ϮϬ

ǎϮ

ϭϬ Ϭ ϭ

Ϯ

ϯ


Graf 18: Neklesající tendence pĜi tvorbČ PM – strukturální metodČ

ϭϬϳ

ƉƎŝĚĢůĞŶĄŬůĂƐŝĨŝŬĂĐĞƉƎŝǀǌƚĂŚŽǀĠŵĞƚŽĚĢ

ůĞƉƓĞŶşƉƎŝŬůĂƐŝĨŝŬĂĐŝWD ϲ͕ϬϬϬ ǎϴ ϱ͕ϬϬϬ

ǎϵ ǎϭϲ

ϰ͕ϬϬϬ

ǎϭϳ ϯ͕ϬϬϬ

ǎϱ ǎϳ

Ϯ͕ϬϬϬ

ǎϵ ϭ͕ϬϬϬ

ǎϭϭ ǎϭϮ

Ϭ͕ϬϬϬ ϭ

Ϯ

ϯ


Graf 19: Neklesající tendence pĜi tvorbČ PM – vztahová metoda

ϭϬϴ

ǎϭϴ ǎϭϵ

Tabulka 1: Kognitivní hodnocení pojmových map

HODNOCENÍ METODY Vztahy 1b x 14 Hierarchie 5b x 4 KĜížné vztahy 10b x 2 PĜíklady 1b x 4

Obrázek 1: Novak-GowinĤv model hodnocení pojmových map

Obrázek 2: PĜíklad strukturální metody hodnocení

Použitá literatura (1)

Adaptive Testing : Certification and Skills Assessment Group [online].Microsoft, Inc., 1990-2009 [cit. 2010-12-11]. Windows Galore. Dostupné z WWW: .

(2)

AKKAYA, Recai; KARAKIRIK, Erol; DURMUù, Soner . A COMPUTER ASSESSMENT TOOL FOR CONCEPT MAPPING. Online Journal of Educational Technology – TOJET [online]. 2005, 4, [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: . ISSN :1303-6521.

(3)

BARALOS, George . CONCEPT MAPPING AS EVALUATION TOOL IN MATHEMATICS [online]. Greece, 2005. 12 s. Oborová práce. Centre for Educational Research. Dostupné z WWW: .

(4)

BELLUCK, Pam. To Really Learn, Quit Studying and Take a Test. The New York Times [online]. 21.1.2011, -, [cit. 2011-03-06]. Dostupný z WWW: .

(5)

BENDL, Stanislav; VOĕKOVÁ, Hana. Využití pojmových map ve výuce pedagogiky. Pedagogická orientace. 2010, roþ. 20, þ. 1, s. 16-38.

(6)

BENEŠ, Pavel; RAMBOUSEK, Vladimír; FIALOVÁ, Irena. VzdČlávání pro život v informaþní spoleþnosti II. 1. Vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2005. Kriteriální hodnocení a jeho pojetí pedagogických informací (NOVÁK, Jaroslav), s. 411-492. ISBN 80-7290-202-4.

(7)

BERGER, Elisabeth; FUCHS, Hildegard. Uþíme dČti uþit se : Praktické využívání poznatkĤ o školní komunikaci, uþení a prezentaci. Vyd.1. PlzeĖ : Fraus, 2009. 111 s. ISBN 978-80-7238-854-7.

(8)

BRÜSSOW, S.M. . Generative Learning and assessment Strategies : An Investigation into Concept-mapping [online]. 2007. 12 s. Oborová práce. Assessment design for learner responsibility. Dostupné z WWW: .

(9)

Computerized adaptive testing : The Free Encyclopedia [online]. 25.10.2010 [cit. 201012-11]. Wikipedia. Dostupné z WWW: .

(10) Concept map rubrics. In Consortium [online]. Louisiana : National Computation Science Education, 2000 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: .

(11) DYTRTOVÁ, Radmila; KRHUTOVÁ, Marie. Uþitel : PĜíprava na profesi. Vyd.1. Praha : Grada, 2009. 128 s. ISBN 987-80-247-2863-6. (12) ETS [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Some Considerations Related to the Use of Adaptive Testing for the Common Core Assessments. Dostupné z WWW: . (13) FRANCģ, Marie; Jak zvládnout testy ECDL : 3. Aktualizované a rozšíĜené vydání. Vyd.3. Brno : Computer Press, a.s., 2009. 179 s. ISBN 978-80-251-2653-0 (14) GAVORA, Peter. Výzkumné metody v pedagogice : PĜíruþka pro studenty, uþitele a výzkumné pracovníky. Vyd.1. Brno : Paido - edice pedagogické literatury, 1998. 130 s. ISBN 80-85931-15-X. (15) HAY, David B; HATZIPANAGOS, Stylianos . Using concept maps to evaluate student. King’s Institute of Learning and Teaching [online]. 2007, [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: <www.journaleic.com/article/download/3391/2463>. (16) How Concept Maps can be scored or assessed?. VisualWiki [online]. 2007, [cit. 201104-05]. Dostupný z WWW: . (17) HRABAL, Vladimír; LUSTIGOVÁ, Zdena; VALENTOVÁ, Ludmila. Testy a testování ve škole. vyd. 1. Praha : StĜedisko vČdeckých informací pedagogické fakulty Univezity Karlovy, 1992. 101 s. ISBN 0862-156x. (18) KARPICKE, Jeffrey D. ; BLUNT, Janell R. Retrieval Practice Produces More Learning than Elaborative Studying with Concept Mapping. AAAS [online]. 2011, [cit. 2011-0306]. Dostupný z WWW: . (19) LA VECCHIA, Loredana ; PEDRONI, Marco . Concept Maps as a Learning Assessment Tool. Issues in Informing Science and Information Technology [online]. 2007, 4, [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: http://proceedings.informingscience.org/InSITE2007/IISITv4p307-312LaVe349.pdf>. (20) LINACRE, John Michael . Computer -Adaptive Testing : A Methodology Whose Time Has Come [online]. Seoul, South Korea : Komesa Press, 2000. 58 s. University of Chicago. Dostupné z WWW: . (21) MAĕÁK, Josef, et al. Aplikované sociální vČdy v pĜípravČ uþitelĤ : Cesta k sociální a ekonomické restrukturaci. Brno : Paido - edice pedagogické literatury, 1998. 199 s. ISBN 80-85931-59-1. (22) MAREŠ, JiĜí; KěIVOHLAVÝ, Jaro. Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Vyd.1. Praha : SPN, 1990. 164 s. ISBN 80-04-21854-7.

(23) NRENT [online]. 2001 [cit. 2010-12-11]. Computer Adaptive Testing And Accommodations. Dostupné z WWW: . (24) OZDEMIR, Ahmet S. Analyzing Concept Maps as an Assessment (Evaluation) Tool in Teaching Mathematics.Journal of Social Sciences [online]. 2005, 3, [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: . (25) PETROVÁ, Alexandra. TvoĜivost v teorii a praxi. Vyd.1. Praha : VODNÁě, 1999. 169 s. ISBN 80-86226-05-0. (26) RUDNER, Lawrence M. . Computer Adaptive Testing Tutorial [online]. 1998 [cit. 2010-12-11]. An On-line, Interactive. Dostupné z WWW: . (27) RUIZ-PRIMO , Maria Araceli. Examing Concept Maps as an Assessment Tool. Pamplona, Spain, 2004. 8 s. Oborová práce. School of Education, Stanford University. Dostupné z WWW: . (28) RUIZ-PRIMO, Maria Araceli. On the Use Of Concept Maps As An Assessment Tool in Science : What We Have Learned so Far. Standford, California, United States of America, 2000. 19 s. Oborová práce. School of Education, Stanford University. Dostupné z WWW: . (29) RYE , James A. ; RUBBA, Peter A. . Scoring Concept Maps : An Expert Map-Based Scheme Weighted for Relationships.. Questia : Trusted Online Research [online]. 2002, 102, [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: . (30) SLAVÍK, Jan. Hodnocení v souþasné škole : Východiska a nové metody pro praxi. Vyd.1. Praha : Portál, 1999. 192 s. ISBN 80-7178-262-9. (31) STALEY, John W. Concept Mapping [online]. Washington : George Mason University, 2001. online text s. Oborová práce. George Mason University. Dostupné z WWW: . (32) STODDART, Trish ; ABRAMS, Robert ; GASPER, Erika . Concept maps as assessment in science inquiry learning : a report of methodology. Science Education [online]. 2000, 22, [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: . (33) ŠIKULOVÁ, Renata; KOLÁě, ZdenČk. Hodnocení žákĤ. vyd.1. Praha : Grada, 2005. 160 s. ISBN 80-247-0885-X. (34) Understanding What Our Geoscience Students Are Learning: Observing and Assessing [online]. 2008 [cit. 2011-04-05]. Assessment Using Concept Mapping. Dostupné z WWW: .

(35) VAĕKOVÁ, Petra. Poþítaþem podporovaná tvorba myšlenkových a pojmových map. Praha, 2009. 75 s. BakaláĜská práce. Karlova Univerzita, Pedagogická fakulta. (36) VRBA, Antonín. Grafy : pro III.roþník tĜíd gymnázií se zamČĜením na matematiku, na matematiku a fyziku a pro semináĜ cviþení z matematiky ve IV. roþníku gymnázií. Vyd.1. Praha : SPN, 1989. 78 s. ISBN 14-264-89. (37) WALKER, Joan M. T. Concept Mapping as a Form of Student Assessment [online]. Nashville : Nashville, 2002. 16 s. Oborová práce. Psychology and Human Development / Biomedical Engineering / Vanderbilt University. Dostupné z WWW: . (38) WALKER, Joan M. T. Concept Mapping [online]. Nashville : Nashville, 2002. 16 s. Oborová práce. Psychology and Human Development / Biomedical Engineering / Vanderbilt University. Dostupné z WWW: . (39) WEISS, David J. Adaptive Testing by Computer. Journal of Consulting and Ginkal Pathology [online]. 1995, 53, [cit. 2010-12-11]. Dostupný z WWW: . (40) WEST, Daniel C.; PARK, Jeanny K .; POMEROY, Richard;Johnatan Sandoval. Concept mapping assessment in medical education : a comparison of two scoring systems. MEDICAL EDUCATION [online]. 2002, 36, [cit. ]. Dostupný z WWW: .

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. Pojmové mapy jako nástroj hodnocení ve vzd lávání

Recommend Documents