Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra tělesné výchovy Bakalářská práce
Možnosti cykloturistiky na Jindřichohradecku – region Dačicko
Autor: Pavel Mátl Vedoucí práce: PaedDr. Marie Hronzová
Praha 2010
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury a zdrojů. V Praze dne 2. dubna 2010
…………. Pavel Mátl
Při mé práci mi výrazně pomohl Mgr. Michal Holub, zaměstnanec společnosti Garmin spol. s. r. o., který mi zprostředkoval zapůjčení GPS přístroje a naučil mě s ním pracovat. Dále bych chtěl poděkovat ing. Karlu Markvartovi, vedoucím odboru cykloznačení Klubu českých turistů, který mi poskytl důleţitý materiál o cykloznačení. Zároveň jsem vděčný a děkuji Paedr. Marii Hronzové za odborné vedení při vypracovávání bakalářské práce.
Abstrakt V bakalářské práci je jako hlavní řešena otázka potenciálu regionu Dačicko pro rozvoj
cykloturistiky.
Na
otázku
potenciálu
navazuje
zkoumání
základních
charakteristik regionu a zmapování současného stavu cykloznačení a cyklotras v oblasti. V souvislosti s tímto stavem je navrţen jiný systém cyklotras určený pro horská kola, která jsou v současném systému cyklotras opomíjena.
Klíčová slova Region Dačicko, Cykloturistika, Jízdní kolo, Cyklotrasa, Cykloznačení, Mapa, GPS systém
Abstract The main problem dealt within the bachelor´s work is the potential of the area “Dačicko“ for the promotion of touring by bicycles. The issue dealing with the potential is followed by the research of the basic characteristics of the area and mapping the present state of cyclepaths and their marking. In connection with the state of the other system of cyclepaths designed for mountain bicycles, which are left out in the current system of cyclepaths, is proposed.
Key words The area „Dačicko“, Touring by bicycles, Bicycle, Cyclepath, Cycle marking, Map, GPS system
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1.
Teoretická část .............................................................................................................. 9 1.1
Cykloturistika ........................................................................................................... 9
1.1.1
Předpoklady k provádění cykloturistiky............................................................. 9
1.1.2
Výhody jízdy na kole ...................................................................................... 11
1.1.3
Předpoklady určité oblasti pro cykloturistiku ................................................... 12
1.2
Geografická a kulturně historická charakteristika regionu Dačicko ......................... 13
1.2.1
Přírodní park Česká Kanada ............................................................................ 14
1.2.2
Město Dačice .................................................................................................. 16
1.3
Charakteristika GPS systému.................................................................................. 17
1.3.1
Charakteristika přístroje GPSMAP 60 CSX ..................................................... 18
1.3.2
Charakteristika mapového softwaru MapSource verze 6.15.6 .......................... 20
1.4
Cykloznačení na území České republiky ................................................................ 21
1.4.1 2.
Předpoklady systému cykloznačení ................................................................. 23
Výzkumná část ............................................................................................................ 24 2.1
Problém a cíl práce ................................................................................................. 24
2.2
Hypotézy................................................................................................................ 25
2.3
Metody................................................................................................................... 26
2.4
Postup práce ........................................................................................................... 27
2.5
Potenciál regionu pro cykloturistiku ....................................................................... 28
2.6
Současný stav cykloznačení a cyklotras .................................................................. 30
2.6.1
Systém cykloznačení KČT .............................................................................. 30
2.6.2
Další cyklotrasy v regionu ............................................................................... 34
2.7
Návrh jiného systému cyklotras .............................................................................. 36
2.8
Práce v terénu......................................................................................................... 38
2.9
Konkrétní návrhy nových cyklotras ........................................................................ 40
2.9.1
Jihozápadní trasa A ......................................................................................... 40
2.9.2
Jihozápadní trasa B ......................................................................................... 42
2.9.3
Západní trasa ................................................................................................... 44
2.9.4
Severozápadní trasa A ..................................................................................... 45
2.9.5
Severozápadní trasa B ..................................................................................... 46
2.9.6
Východní trasa ................................................................................................ 48
2.9.7
Jihovýchodní trasa........................................................................................... 49
3.
Diskuse ........................................................................................................................ 52
4.
Závěry ......................................................................................................................... 54 4.1
Způsoby realizace výsledků práce .......................................................................... 55
4.1.1
Označení tras v terénu ..................................................................................... 55
4.1.2
Poskytnutí dat z GPS cykloturistům ................................................................ 55
4.1.3
Přidání do databáze cyklovýletů na cykloserver ............................................... 56
Použitá literatura................................................................................................................ 58 Přílohy................................................................................................................................. 60
Úvod Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl zpracovat problematiku cykloturistiky v regionu Dačicko. Toto téma nabízí spojení teorie, tedy dostupné literatury, s praxí, kterou je míněn terénní výzkum. Tato práce bude zaloţena především na terénním výzkumu. Terénní výzkum je časově velmi náročný, ale vyuţiji při něm svůj kladný vztah k cyklistice a částečnou znalost regionu. K mapování okolí budu vyuţívat zapůjčeného GPS přístroje. Zvolená problematika je podle mého názoru velmi aktuální, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je narůstající atraktivnost cykloturistiky jako sportovní činnosti, druhým pak rozvoj vyuţívání GPS při sportovních aktivitách. Cykloturistika se stává oblíbeným letním outdoorovým sportem a vyhledávaným způsobem trávení aktivní letní dovolené. Toto tvrzení mohu doloţit z vlastní zkušenosti tím, ţe při svých vyjíţďkách na kole nebo při jiných pohybových aktivitách, a to nejen na Dačicku, ale i v jiných regionech ČR a v zahraničí, zaznamenávám nárůst počtu cyklistů. Také z pohledu provozovatelů cyklosportů, se kterými jsem se setkal, se v posledních letech navýšil zájem o kola, jejich vybavení a cyklistické oblečení. Region Dačicka jsem si pro zpracování tohoto tématu ve své bakalářské práci vybral záměrně, a to zejména proto, ţe jsem se v centru tohoto regionu narodil a ţil zde aţ do doby svých vysokoškolských studií. Domnívám se, ţe tento region má cykloturistickému ruchu co nabídnout, a to zejména přitaţlivostí zdejší krásné přírody a kulturních a historických památek. Tato práce bude strukturována tak, ţe v teoretické části se zaměřím nejprve na charakteristiku zkoumaného regionu a v druhé části na přiblíţení práce s přístrojem vyuţívajícím GPS signálu. V praktické části budu prezentovat výsledky především terénního výzkumu.
8
1. Teoretická část 1.1 Cykloturistika Cykloturistika neboli turistika na kole je jedním z druhů turistiky (Ondráček, 2006). V České republice prochází tato pohybová činnost bouřlivým vývojem a stává se jednou z nejmasovějších forem pohybové aktivity v přírodě. Bývá zařazována i do výuky na středních školách jako volitelný letní kurz. „Cykloturistika v sobě spojuje jednoduchost a operativnost pěších forem s dynamikou mototuristiky“ (Sýkora, 1986, s. 98). Cykloturistika se tedy nachází mezi těmito dvěma druhy turistiky a její výhodou je, ţe z obou uvedených druhů vyuţívá jejich předností a tlumí jejich nedostatky. Její oblíbenost se zakládá i na předpokladu, ţe se dá provádět prakticky všude. Při zachování důleţité intenzity aktivního pohybu si udrţuje poutavost a přímý kontakt s přírodou. Důleţitým faktorem je, ţe není závislá pouze na komunikacích s frekventovanou dopravou, ale cykloturisté se často pohybují na územích, která jsou pro motorová vozidla uzavřena. Kromě intenzivního aktivního pohybu nabízí cykloturistika i kulturně poznávací činnost. V České republice převládá individuálně prováděná cykloturistika nad organizovanou (Ondráček 2006). 1.1.1 Předpoklady k provádění cykloturistiky Nezbytným předpokladem cykloturistiky je samotné vlastnictví jízdního kola. Kola lze rozdělit do tří základních kategorií (Landa, 2004), a to podle toho, k jakému způsobu jízdy a na jaký povrch jsou určeny.
Silniční kolo – dříve, do roku 1990, to bylo kolo typické pro cykloturistiku, protoţe tehdejší trh nic jiného nenabízel. Silniční kolo je velmi lehké, má kola s velkým průměrem, úzké ráfky a úzké pláště s minimálním vzorkem. Sám název napovídá, ţe tento typ je určen pro jízdu na silnici, která by měla být hladká, pokud moţno bez nerovností a výmolů. Silniční kolo si pořídí cyklista, který chce jezdit vysokou průměrnou rychlostí a najíţdět velké mnoţství kilometrů. Pro dosaţení co nejniţší hmotnosti je kolo vybaveno pouze nezbytným příslušenstvím (chybí nosič, světla, blatníky, brašny). Od ostatních kol se silniční kolo odlišuje i aerodynamickým posedem umoţněným především řídítky ve tvaru beranů. Tento
9
posed je ale pro cykloturistiku nepohodlný. Další odlišností je niţší počet převodů – vpředu mívají silniční kola dvojpřevodník 1 a vzadu pěti- nebo šestikolečko. Tento nízký počet převodů by měl pro sportovní jízdu stačit (Konopka, 2007).
Horské kolo (bike, MTB) je charakterizováno robustní konstrukcí rámu se slopingem2. MTB má menší průměr kol osazených pevným ráfkem a širokým pláštěm s výrazným vzorkem. Jeho váha je výrazně vyšší, neţ váha silničního kola. MTB má také vyšší počet převodových stupňů neţ kolo silniční. Počet převodů bývá nejčastěji 21, 24 a 27 – tedy vpředu trojpřevodník a vzadu sedmi-, osmi- a devítistupňová kazeta3. Řazení převodů v podobě páček nebo otočné rukojeti je umístěno na řídítkách. Dnes je samozřejmou výbavou přední odpruţená vidlice. Existují i celoodpruţené speciály4, které se pro běţnou cykloturistiku příliš nehodí. Horské kolo je ideální pro náročné terény jako jsou například nezpevněné lesní cesty i necesty s výskytem kamenů, kořenů nebo i potoka. Na druhou stranu lze při zvýšení tlaku v pneumatikách jet kvalitně i po silnici (Konopka, 2007).
Trekkingové kolo (trek) – tento typ je kompromisem mezi prvními dvěma. Kolo umoţňuje lehký pohyb na silnici a zároveň s ním lze jet i do terénu. Rám kola není tak robustní jako u MTB, průměr kola odpovídá kolům silničním. Převody i způsob řazení je stejný jako u MTB. Rozdíl je v pláštích, které jsou šířkou mezi MTB a silničním kolem, mají hrubší vzorek, ale ne tak výrazný jako MTB, aby kolo dobře jelo pro silnici. Pro cykloturistiku je toto kolo nejvhodnější, má pohodlný posed a je univerzální. Pro dálkové cestování je moţné trekkingové kolo vybavit nosiči, velkými a menšími brašnami, světly a blatníky. Nevybavené trekkingové kolo se nazývá krosové (Konopka, 2007).
1
„Převodníky jsou dva či tři ozubené talíře na ose s pedály.“ (LANDA, 2004, s. 18.) „horní rámová trubka se svaţuje směrem k sedlu.“ (LANDA, 2004, s. 19) 3 „Umístěna na ose zadního kola – skládá se z ozubených koleček zvaných pastorky.“ (LANDA, 2004, s. 13) 4 „odpruţení přední vidlice + odpruţený rám“ (LANDA, 2004, s. 13.) 2
10
Kromě vlastnictví kola vyţaduje provozování cykloturistiky také určitou úroveň tělesné zdatnosti, především vytrvalostní schopnosti. Obecná vytrvalost je pro cykloturistiku nejpodstatnější. Potřebná výše úrovně tělesné zdatnosti závisí na tom, jaké chce cykloturista podávat výkony. Pro trasy délky 20 km není třeba rozvíjet vytrvalostní schopnosti. Ale pro člověka, který chce za den ujet vzdálenost 120 km, je fyzická příprava nezbytná. 1.1.2 Výhody jízdy na kole
Cyklistika je cyklická aerobní činnost vhodná i pro jedince s nadváhou, kteří nemohou běhat, protoţe při běhu se celá hmotnost těla přenáší na klouby dolních končetin. U jízdy na kole jsou klouby zatěţovány výrazně méně – jízda na kole je tak vhodným způsobem sniţování nadváhy, protoţe umoţňuje vykonávat dlouhodobý tělesný pohyb nízké intenzity a přitom nezatěţuje klouby (Landa. 2004).
Cyklistika je snad jediný sport, který člověku umoţňuje konat pohyb vsedě a k pohybu vyuţívat síly dolních končetin (Konopka, 2007).
Díky vybavení převodníky s přesmykačem5 a kazetou s měničem6 je moţné vyuţívat sílu dolních končetin od minimálního aţ do maximálního zatíţení (Landa, 2004).
Cyklistika je ideální sport pro znovuzískání kvality a síly svalově-šlachového aparátu. To spolu s menším zatěţováním kloubů vytváří z jízdy na kole doporučovanou rehabilitační činnost (Landa, 2004).
Oproti motorovým vozidlům je kolo jednorázovou investicí, protoţe na kole vyuţíváme vlastní pohon, který je zdarma. Při správném udrţování kola by mělo vydrţet dlouhou dobu, aniţ bychom museli vynakládat velké finanční prostředky na jeho údrţbu. Kromě investice do kola je potřeba pořídit i vhodné oblečení a další doplňky kola (např. láhev, cyklocomputer apod.), coţ ale také není vysoká finanční zátěţ.
5 6
„Provádí přehazování převodů na převodnících.“ (LANDA, 2004, s. 18-19) „Měnič provádí přehazování mezi pastorky na kazetě.“ (LANDA, 2004, s. 19)
11
1.1.3 Předpoklady určité oblasti pro cykloturistiku V této podkapitole jsou uvedeny obecné předpoklady, které by měla splňovat určitá oblast pro rozvoj cykloturistiky. Základním předpokladem je existence vhodných silnic, zpevněných či nezpevněných cest vhodných pro jízdu na kole. Z obecného předpokladu pak vznikají konkrétní poţadavky v závislosti na tom, pro jaký typ kola navrhujeme trasy. Pro silniční kola je potřeba, aby v regionu bylo co nejvíce cest s kvalitním silničním povrchem. Trekkingová kola jsou nejméně náročná, protoţe na nich můţeme jet po nekvalitní silnici či v terénu. Pro horská kola jsou ideální úzké lesní cesty. Cykloturistika je pohybová činnost, při které je důleţitý kontakt s přírodou (Sýkora, 1986). Proto je dalším předpokladem, aby v oblasti určené pro cykloturistiku převaţovalo přírodní prostředí nad lidskými výtvory. Pěkná a rozsáhlá příroda značně zvyšuje atraktivnost regionu. Jednou ze sloţek cykloturistiky je kulturně poznávací činnost (Sýkora, 1986). Z toho vyplývá, ţe existence kulturně historických památek v oblasti je také jedním z předpokladů pro cykloturistku. Dalším hlediskem pro výběr lokality je i úroveň ekonomických poměrů, tzn. vybavenost a kvalita sluţeb v oblasti (Ondráček, 2006). Ze sluţeb jsou nejdůleţitější vhodné moţnosti ubytování, sluţby spojené se stravováním a technickým zajištěním. Obecně lze říci, ţe čím více předpokladů region splňuje, tím je pro rozvoj cykloturistiky vhodnější. U splněných předpokladů je důleţitá i jejich kvantita. Čím více bude v oblasti vhodných cest pro jízdu na kole, tím bude region pro cykloturistiku vhodnější.
12
1.2 Geografická a kulturně historická charakteristika regionu Dačicko Dačicko leţí na pomezí jihovýchodních Čech a jihozápadní Moravy nedaleko od hranic s Rakouskem. Město Dačice s okolím náleţí do okresu Jindřichův Hradec a je součástí Jihočeského kraje, zatímco území na sever odtud spadá do okresu Jihlava a území směrem na východ do okresu Třebíč. Oba tyto okresy jsou součástí kraje Vysočina. Území na jihovýchod spadá do okresu Znojmo a tedy do Jihomoravského kraje. Zkoumané území tedy zasahuje do tří krajů.
Obr. č. 1 Poloha zkoumaného regionu
Tato oblast se pyšní rozmanitými přírodními podmínkami. Velká část regionu leţí v Českomoravské vrchovině, která sem zasahuje Jihlavskými vrchy. Směrem na východ od Dačic se nachází národní park Podyjí. Směrem na západ se nachází překrásná krajina přírodního parku České Kanada. Česká Kanadě věnuji následující kapitolu, protoţe tento přírodní park pokládám za velmi významný pro celý region i pro vytváření tras. Dále na západ se krajina stává méně členitější, přechází v roviny blíţící se k Třeboňské pánvi. Pomyslnou severojiţní osu území tvoří horní tok řeky Dyje, která na jihu opouští území České republiky (David, 1995). Krajina a příroda je v tomto regionu velmi rozmanitá a zachovalá. Předpokladem zachovalosti krajiny je i nízká zalidněnost, coţ nejvíce dokazuje samotný okres
13
Jindřichův Hradec, který je se svou rozlohou 1944 km² největším v České republice, ale hustota zalidnění je jednou z nejniţších (48 obyvatel/ km²). Příroda ve spolupráci s lidskou činností nabízí také lákadlo v podobě mnoţství vodních ploch s velmi čistou vodou vhodných ke koupání (Nekuda, 2005). Kromě pěkné přírody nabízí region i mnoho historických a kulturních zajímavostí a památek. V regionu se nacházejí města s významnými historickými památkami, například Telč, Dačice, Slavonice. Dále je zde moţnost navštívit hrady Landštejn, Roštejn, Janštejn a další. Díky poloze blízko hranic jsou zde velmi zajímavé pozůstatky z pohraničního opevnění v podobě bunkrů.
1.2.1 Přírodní park Česká Kanada Oblast České Kanady se geograficky nachází na jihu České republiky při historické hranici Čech a Moravy podél státní hranice s Rakouskem. Oblast je tvořena Jindřichohradeckou pahorkatinou, která tvoří její severozápadní část. Větší část oblasti však pokrývá kopcovitá a silně zalesněná ţulová Novobystřická vrchovina, která na severu navazuje na masív Českomoravské vrchoviny. Východní část je tvořena Dačickou pahorkatinou, která má ráz protáhlé sníţeniny (Nekuda, 2005). Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen s nadmořskou výškou 738 m n. m. Dalšími vysokými kopci jsou Šibeník (732 m n. m.) a Kunějovský vrch (725 m n. m.). Kopce jsou spíše ploché, s balvany a kamennými uskupeními na vrcholech. V bizardních skalních útvarech z hrubozrnné ţuly, roztroušených po zdejších lesích, vytvořila větrná eroze skalní mísy7 (např. v okolí hradu Landštejn nebo obce Suchdol u Kunţaku) a viklany8 (viz foto č. 1, Přílohy). Zajímavé skalní útvary jsou u rybníku Zvůle nebo na Liščím vrchu nedaleko Terezína u Kunţaku. Po polích jsou rozesety balvanovité ostrůvky (David, 1995). Českou Kanadou probíhá hranice evropského rozvodí mezi Severním a Černým mořem, která je tvořena řekami Neţárkou a Moravskou Dyjí. Oblast je odvodňována četnými potoky, které napájejí rybníky, na které je zejména západní část oblasti velmi 7
„Kruhovité nebo oválné prohlubně na povrchu plochých nebo mírně ukloněných temenech skalních masivů.“ (Zeman, 1985) 8 „Izolovaný obrovský balvan aţ skála dotýkající se podloţí jen na nepatrné ploše.“ (Zeman, 1985)
14
bohatá. Mezi nejvýznamnější patří Kačleţský (176ha), Krvavý (127ha), Ratmírovský (78ha), Hejtman u Strmilova (68ha). Rybníky byly vybudovány pro chov ryb a většina jich tak slouţí (Nekuda, 2005). Některé z nich se stávají v letních měsících oblíbenými přírodními koupališti (Komorník, Ratmírovský, Zvůle (viz foto č. 2, Přílohy). Podnebí má trochu sychravější ráz s niţšími průměrnými teplotami a vydatnými sráţkami. Právě to spolu s přírodním charakterem krajiny, početnými vodními hladinami a mnoţstvím lesů vedlo k názvu Česká Kanada (David, 1995). Kromě krásné přírody se oblast můţe pochlubit také technickým unikátem – tím je úzkorozchodná ţelezniční trať vedoucí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, která se táhne západní a střední částí České Kanady. Tato úzkokolejka o rozchodu 760 mm patří mezi technické a historické pamětihodnosti České republiky (Nekuda, 2005).
15
1.2.2 Město Dačice Město vybrané za centrum oblasti je místem, kde začínají a končí nově navrţené cyklotrasy. Důvodem je výhodná poloha a vysoká vybavenost sluţbami, především různými moţnostmi ubytování. Současné pojetí trávení volného času a dovolené předpokládá také moţnosti večerní zábavy. V Dačicích je velké mnoţství restaurací. Jsou zde také dvě vinárny, dále kino a městské kulturní středisko. Ze sportovního vyţití město nabízí fitnesscentrum, tenisové kurty, badminton, pro zpestření také kuţelkářskou dráhu. Od roku 2007 zde také funguje nově postavené koupaliště s tobogánem, dalšími vodními atrakcemi a kurty na beachvolejbal a beachfotbal. Dačice jsou významné a zajímavé i z pohledu kulturně historického. Město je jedním z nejstarších měst leţících v krajině Českomoravské vrchoviny. První písemná zpráva pochází z roku 1183 a dokládá existenci osady vzniklé na křiţovatce obchodních cest, které spojovaly Znojemsko s jiţními Čechami a Jihlavsko s Rakouskem. Toto město dosáhlo také jednoho světového prvenství – dalo světu kostkový cukr. Bylo to roku 1843 v dačické rafinérii a hlavní zásluhu měl ředitel rafinérie, Jakub Kryštof Rad (Nekuda, 2005). V Dačicích se nachází také řada pamětihodností. Za zmínku stojí tzv. Starý zámek – renesanční palác se sgrafitovým kvádrováním z let 1572 – 1579. V současnosti je sídlem městského úřadu. Další významnou stavbou je tzv. Nový zámek – Státní zámek Dačice. Je to renesanční stavba z roku 1592, která prošla barokní a empírovou úpravou. Krásné je nádvoří s arkádami přístupné turistům. Součástí areálu je také nádherný zámecký park v anglickém krajinářském stylu. V zámku sídlí Městské muzeum a galerie Dačice (Nekuda, 2005).
16
1.3 Charakteristika GPS systému Systém GPS (Global Positioning Systém = Globální polohový systém) je pasivní dálkoměrný systém pro stanovení polohy a času na Zemi i v přilehlém prostoru. Někdy se můţeme setkat s názvem NAVSTAR, coţ je druhý název systému. Systém je schopen poskytovat 24 hodin denně a kdekoliv na zemském povrchu a přilehlém prostoru signály, které přijímače GPS zpracují a určí polohu v prostoru a přesný čas. Systém je určen pro civilní a vojenské pouţití a je provozován vzdušnými silami USA a řízen vládou USA pomocí IGEB (Interagency GPS Executive Board). Obdobný systém je budován v Rusku pod názvem Glonass. Na trhu můţeme objevit GPS příjmače schopné přijmout signály z obou systémů (Rapant, 2002). Systém GPS se skládá ze tří základních sloţek. Je to kosmický, řídící a uţivatelský segment (Rapant, 2002; Ondráček, 2006). 1.
Kosmický segment je tvořen v současné době čtyřiadvaceti aţ dvaatřiceti
satelity na šesti oběţných drahách. Druţice obíhají ve výšce okolo 20 200 km a doba oběhu je přibliţně 12 hodin. Tím je zajištěno, ţe prakticky všude v jakýkoliv okamţik jsou nad obzorem minimálně čtyři viditelné druţice. V praxi těchto viditelných druţic můţe být aţ dvanáct. V České republice je běţně k dispozici okolo sedmi aţ osmi druţic v daný okamţik. Pro určení dvojrozměrné polohy (nejčastěji zeměpisná délka a šířka) postačuje příjem signálu nejméně ze tří druţic. Pro určení polohy v prostoru (navíc výška) je nutné přijímat signály minimálně ze čtyř druţic. Jakákoliv další viditelná druţice zlepšuje konfiguraci a tím i výsledky měření (Rapant, 2002; Ondráček, 2006). 2.
Řídící segment je tvořen monitorovacími stanicemi po celém světě a
hlavní řídící stanicí MCS (Master Control Station) v Colorado Springs v USA. Monitorovací stanice neustále provádí sběr dat z druţic a předávají je do MCS. Zde jsou data zpracována a vypočteny přesné údaje o oběţných drahách a korekce času, které jsou zpětně přeneseny pozemními anténami do satelitů. Satelity je pak v rámci navigační zprávy vysílají a jsou přijímány GPS přijímači (Rapant, 2002; Ondráček, 2006).
17
3.
Uţivatelský systém je tvořen širokou paletou GPS přístrojů, které
poskytují údaje o poloze, rychlosti a čase uţivatelům v nejrůznějších aplikacích (Rapant, 2002; Ondráček, 2006). Přesnost určování polohy se postupným vývojem zvyšovala. Dříve se reálná přesnost v ČR pohybovala okolo 50 m, dnes můţeme hovořit o přesnosti 5-10 m. Z toho plyne velké zpřesnění a zkvalitnění pouţití GPS v nejrůznějších aplikacích. Síla přijatého signálu a tedy i přesnost určování polohy závisí na citlivosti přijímače, respektive kvalitě jeho příjmu (Ondráček, 2006). GPS má také své nevýhody, a to především nemoţnost měřit v podzemí, v budovách, je také třeba počítat se zhoršením kvality přesnosti v husté zástavbě či porostu, a to z důvodu nutnosti přímé viditelnosti mezi GPS přijímačem a satelity. Osobně jsem se přesvědčil o tom, ţe i špatné počasí, kdy je nízká oblačnost, výrazně zhoršuje přesnost GPS přijímače (Ondráček, 2006).
1.3.1 Charakteristika přístroje GPSMAP 60 CSX Popis přístroje je vytvořen podle údajů výrobce, společnosti Garmin, na jeho webových stránkách. Obrázek přístroje je také z webových stránek společnosti (GARMIN, 2009). GPS přístroj GPSMAP 60 CSX je vhodný pro všestranné pouţití v automobilu, na motocyklu, na kole, na lodi, v ruce nebo i v malém letadle. GPS přijímač má barevný displej viditelný i na přímém slunci a v protislunci. Přístroj má extrémně citlivou anténu, díky které udává velmi přesnou polohu a přijímá GPS signál i v místech, kde by běţný GPS přijímač nefungoval. Přístroj má slot pro paměťové karty microSD, které slouţí pro uloţení map, pro ukládání tras, bodů a dalších dat získaných v terénu. Tento typ paměti umoţňuje prakticky neomezené mnoţství nahrávaných map díky velké kapacitě.
Obr. č. 2 GPSMAP 60CSx
18
Přístroj podporuje funkci optimalizace trasy - dokáţe automaticky vypočítat cestu z výchozího do cílového bodu a automatický přepočet v případě sjezdu z trasy. V přístroji je nahraná základní mapa (basemap), která obsahuje zákres sídel, hranic, letišť, vodních ploch a hlavních komunikací (dálnice a silnice 1. třídy) pro území Evropy, Afriky a Středního Východu. Do přístroje je navíc moţné nahrát podrobné mapy edic BlueChart, CitySelect, TOPO Czech, ATLAS10R a další. Turistická mapa TOPO Czech je součástí balení. Přístroj je odolný i při pouţití v extrémních podmínkách, je moţné s ním pracovat i při ponoru do vody – při hloubce 1 metr po dobu 30 minut. Napájení je zajištěno dvěma tuţkovými bateriemi (AA). K tomuto přístroji lze dokoupit volitelné příslušenství, jako je drţák na řidítka jízdního kola, drţák na řidítka motocyklu a drţák s napájecím kabelem do automobilu.
Klady modelu GPSMAP 60CSx +
robustní pogumované pouzdro, odolné proti vodě a vlhkosti
+
vynikající příjem GPS signálu
+
slot na microSD karty
+
integrace funkcí a dat z barometrického výškoměru a elektromagnetického kompasu, případně i ze sonaru (pokud je připojen)
+
přenos dat z GPS do PC pomocí USB kabelu
+
zvukový výstup k vyuţít nastavení několika typů alarmů
+
moţnost vypnutí/zapnutí záznamu prošlé trasy, moţnost nastavení intervalu
+
ukládání a moţnost zálohování aktivního záznamu prošlé trasy na datovou kartu
+
výdrţ 2x AA baterií aţ 22 hodin
Zápory modelu GPSMAP 60CSx -
pro účel autonavigace v přístroji chybí hlasový výstup, (na odbočení upozorňuje pouze zvukové „pípnutí")
-
oproti modelu GPSMAP 60Cx niţší výdrţ baterií díky přidaným čidlům elektromagnetického kompasu a barometrického výškoměru
19
1.3.2 Charakteristika mapového softwaru MapSource verze 6.15.6 Charakteristika
je
zpracována
podle
uţivatelské
příručky
k programu
(PICODAS Praha, 2002). Program je uceleným nástrojem pro správu mapových dat vlastněného GPS přístroje. Většinou je software dodávaný k přístrojům samozřejmostí a je přidáván zdarma. Platí se však za mapy, které se do programu nahrávají. Hlavní vyuţití programu je v moţnosti nahrání bodů, trasy a prošlé trasy z přístroje do prostředí MapSource a jejích zobrazení nad mapou. Opačně lze samozřejmě body či trasy vytvořit a následně přenést do přístroje. Jako zdroje mapových dat Garmin vyuţívá oficiálních dat jednotlivých států v kombinaci s datovými podklady soukromého sektoru. To znamená, ţe například u mapy TOPO Czech 3 PRO verze 3.00 je základní podkladová mapa z oficiálních státních dat, zatímco například síť silnic dodává soukromá firma. Cílem je podávat uţivatelům co nejkomplexnější a nejpřesnější mapová data. Faktem je, ţe prakticky veškeré mapové podklady obsahují nekompletní data v různých úrovních podrobnosti. „Program MapSource nemá vysoké systémové požadavky na počítač, tzn., že stačí mít počítač s parametry minimálně 16-32 MB RAM, CD-ROM mechanika, myš nebo jiné polohovací zařízení, dále monitor s rozlišením minimálně 640x480 pixelů a volné místo minimálně 20 GB na harddisku. Pro připojení GPS přístroje je potřeba mít i volný USB port. MapSource vyžaduje 32-bitový operační systém, např. Windows 98/2000/ME/XP nebo Windows NT 4.0.“ (PICODAS Praha, 2006, s. 9).
20
1.4 Cykloznačení na území České republiky Prvním způsobem cykloznačení jsou cyklistické trasy, značené od roku 1997 speciálním turistickým značením Klubu českých turistů (KČT). Celková délka cyklotras byla v roce 2009 jiţ 28 282 km. Všechny prvky cyklistického značení mají ţlutou podkladovou barvu (KČT, 2009). Cyklotrasy jsou takové trasy, které vedou po silnicích a dobrých místních a účelových komunikacích většinou s povrchem silniční kvality. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Pouţívají se tři základní cykloznačky – návěst před křiţovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. Na všech lze nalézt symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase (viz obr. č. 3, 4, 5 a 6 – převzaté z KČT, 2007) Umisťují se stejně jako dopravní značky před kaţdou křiţovatkou nebo odbočkou cyklotrasy (KČT, 2009).
Obr. č. 5 Směrová tabulka (přímo)
Obr. č. 3 Návěst před křiţovatkou
Obr. č. 4 Směrová tabule
Obr. č. 6 Směrová tabulka (vpravo)
Vedle cyklotras jsou značeny také cykloturistické trasy. Cykloturistické trasy jsou ty, které vedou většinou po horších nezpevněných polních či lesních cestách nebo terénem. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní
21
pásy ţluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Mohou být také doplněny o šipku (KČT, 2009). Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyţařských, jen základní barva je ţlutá a značky jsou přibliţně jednou tak velké, aby byly pro cyklisty lépe viditelné. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět ţlutý podklad (viz Obr. č. 7, 8, 9 – převzato z KČT, 2007).
Obr. č. 7 Cykloturistická značka (přímo)
Obr. č. 8 Cykloturistická šipka (vpravo)
Obr. č. 9 Cykloturistická směrovka
Kromě cyklistických a cykloturistických tras vyznačených přímo v terénu vydávají různá zájmová sdruţení, vydavatelé map atd. i popisy nevyznačených tras doporučených pro cyklisty. Tyto doporučené trasy se mohou vyskytovat v průvodcích, v mapách či
v různých publikacích,
broţurách lokálních infocenter
nebo
na
cykloturistických serverech na internetu.
Druhý způsob cykloznačení představují cyklostezky. Cyklostezka je samostatná komunikace pro cyklisty nebo její jízdní pás, vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na kole a je určená pouze pro cyklistickou dopravu. Někdy můţe být cyklostezka spojena se stezkou pro chodce. Cyklostezka má většinou zpevněný povrch, často asfaltový, a vyskytuje se převáţně ve městech (Ţáková, 2007). Pro vyznačení cyklostezky se pouţívá kulatá modrá značka s bílým kolem, pro smíšenou stezku pro pěší a cyklisty modrá kruhová značka, kde v jedné polovině je bílé kolo, v druhé polovině bílý chodec (Ţáková, 2007).
22
1.4.1 Předpoklady systému cykloznačení V této kapitole jsou popisovány předpoklady, na jejichţ základě bude zkoumán a hodnocen současný systém cykloznačení. Nejvhodnějším typem cyklotras jsou „hvězdicové cyklotrasy“ (Ondráček, 2006). Jsou zaloţeny na principu, kdy cykloturisté vyuţívají jedno místo jako zázemí a odtud provádějí výjezdy. Díky tomu vznikají cyklotrasy v podobě okruhů. Vzhledem ke kulturně poznávací činnosti jako sloţky cykloturistiky (Sýkora, 1986) je dalším předpokladem pro vytváření cyklotras existence zájmových bodů. Zájmové body v podobě kulturně historických a přírodních památek a zajímavostí by měly být průjezdními místy cyklotras. Důleţitým předpokladem, který by měly cyklotrasy splňovat, je přiměřená délka. Cyklotrasy by měly být určeny pro všechny příznivce jízdy na kole, tedy od těch méně zdatných aţ po opravdu zdatné cyklisty. Z toho vyplývá, ţe cyklotrasa by měla být navrţena tak, aby se dala různě zkracovat či prodluţovat, podle toho, jak zdatný cykloturista jí absolvuje. V současné době existují tři základní typy kol (viz kapitola 1.1.1). Cyklotrasy by měly tento fakt zohledňovat. Důsledkem je potřeba existence různých druhů cyklotras podle toho, zda vedou terénem nebo po silnicích a zpevněných cestách a jsou vhodné pro silniční, trekkingová nebo horská kola.
23
2. Výzkumná část 2.1 Problém a cíl práce Cílem práce je zkoumání vybraného regionu z hlediska předpokladů pro rozvoj cykloturistiky a zmapovaní systému současného značení pro cykloturistiku. Z tohoto obecného záměru vyplývají dílčí cíle: 1) Prověřit, zda zkoumaný region je vhodný pro rozvoj cykloturistiky. Otázka potenciálu regionu je předpokladem pro další stanovené cíle práce. V rámci analyzování obecných předpokladů pro cykloturistiku vyplývá dílčí cíl, a to zkoumání těchto předpokladů v rámci regionu Dačicka. 2) Zmapování aktuálního systému cykloznačení. Zde budu především tento systém hodnotit a zjišťovat, je-li síť cyklotras dostatečně hustá. V rámci zmapování současného stavu cykloznačení chci dosáhnout odpovědi na otázku, na jakém principu je značení zaloţeno. 3) Na základě cíle č. 2 se budu zabývat otázkou, zda-li je systém současného cykloznačení vhodný pro cykloturistiku. 4) Na základě cíle č. 2 a 3 chci zjistit, jestli jsou v regionu cyklotrasy vhodné i pro horská kola. 5) Návrh a vytvoření vlastního systému cyklotras, kde bude důleţité postupovat tak, aby se tento systém odlišoval od toho současného. Na základě stanovených cílů vznikly konkrétní otázky, které budou v této práci postupně zodpovězeny. -
Má region Dačicko potenciál pro cykloturistiku, resp. co můţe tento region nabídnout pro příznivce cykloturistiky?
-
Je v tomto regionu dostatečná síť značených cyklotras?
-
Je současný systém značení pro cykloturistiku vhodný?
-
Vyskytují se v regionu cyklotrasy vhodné pro vyuţití horskými koly?
-
Jak by měl vypadat nový systém cykloznačení?
24
2.2 Hypotézy H1: Předpokládám, ţe zkoumaný region má dobrý potenciál pro rozvoj cykloturistiky. H2: Předpokládám, ţe v oblasti není dostatečně hustá síť cyklotras. H3: Předpokládám, ţe současný systém cykloznačení v regionu není pro provozování cykloturistiky vhodný. H4: Předpokládám, ţe pro zkoumanou oblast neexistují cyklotrasy vhodné pro horská kola. H5: Předpokládám, ţe neexistuje v kniţní ani v elektronické podobě podobný systém cyklotras jako navrhovaný.
25
2.3 Metody Analýza map a příruček: Metoda, která byla důleţitá pro zkoumání předpokladů regionu pro cykloturistiku, současného systému cyklotras a plánování pohybu v terénu. Pro práci byl hlavní metodou terénní výzkum. Práce v terénu byla prováděna na jízdním kole a hlavním prostředkem orientace byl GPS přístroj, případně mapa. Metodou terénního výzkumu byly zkoumány předpoklady regionu pro cykloturistiku, byl mapován současný systém cykloznačení a především vytvořen systém vlastní. Všechna důleţitá data terénního výzkumu byla zaznamenána GPS přístrojem. Konzultace s odborníky: Práci s GPS přístrojem a s mapovým softwarem MapSource jsem konzultoval osobně opakovanými rozhovory s ing. Michalem Holubem, specialistou na mapování ve společnosti Garmin. Informace o oficiálním značení cyklistických a cykloturistických tras jsem získal díky konzultaci s hlavním vedoucím odboru cykloznačení KČT ing. Karlem Markvartem. Konzultace probíhaly elektronickou poštou. Statistická analýza a syntéza dat: Tato metoda byla pouţita při zpracovávání dat z GPS přístroje a dat z dalších zdrojů. Zpracovaná data se týkala údajů o výjezdech a cyklotrasách. Díky zpracování dat do tabulek bylo moţné porovnávání jednotlivých tras mezi sebou a také různých systémů cyklotras mezi sebou. Zpracování dat v mapovém softwaru: V mapovém softwaru MapSource vznikly mapy a výškové profily jednotlivých tras. A díky této metodě byly vytvořeny i mapy současných systémů cyklotras.
26
2.4 Postup práce Samotný postup práce začíná vymezením oblasti zkoumání. Toto vymezení je velmi důleţité, ale zároveň i velmi obtíţné. Nejprve jsem se tedy rozhodoval pro určitý region. Tento výběr mi usnadnil fakt, ţe pocházím z regionu pro práci velmi vhodného. Dalším krokem bylo vymezení šířky oblasti. To v počáteční fázi není příliš důleţité. Samozřejmě je moţné si dopředu přesně stanovit určité hranice, mezi nimiţ bych se mohl pohybovat, na druhou stranu se šířka oblasti vytvoří v podstatě sama postupným terénním a teoretickým výzkumem. Dalším krokem bylo zkoumání oblasti pomocí dostupného informačního materiálu. V této fázi je důleţité především poznání geografických, kulturně historických a dalších charakteristik zkoumané oblasti. Poté přichází na řadu zmapování současného cykloznačení a cyklotras v oblasti, které se stává předpokladem pro terénní výzkum a navrhování systému vlastního. Před navrhováním vlastních tras je potřeba na základě teoretického zkoumání a práce s mapou stanovit určité části či místa v regionu, které by se měly stát průjezdními místy. V oblasti jsem jako důleţité označil především krajinu přírodního parku Česká Kanada a Jihlavských vrchů, a dále zájmové body v podobě různých přírodních, technických či historických památek a zajímavostí. Poté jsem pomocí map zkoumal terén, především vhodné cesty pro vedení tras. Na základě zmapování oblasti jsem si důsledným zkoumáním map zhruba naplánoval, kudy by bylo vhodné vést trasy. Z tohoto plánu vznikly jednoduché popisy jednotlivých tras, jakým směrem by trasa měla vést, přes které zájmové body, případně po jakých turistických trasách či jiných vhodných cestách. Časově nejnáročnější část výzkumu byl samotný terénní průzkum. Nejprve jsem si stanovil výchozí a cílový bod stejný pro kaţdou trasu. Vybral jsem kašnu na Havlíčkově náměstí v Dačicích. Na toto místo jsem vţdy dojel a před výjezdem zapnul GPS přístroj. Neprojíţděl jsem vţdy najednou celou trasu, protoţe ne všechny úseky trasy jsem po jejich projetí pokládal za vhodné. Proto jsem musel vymyslet alternativu spojující stejné body vedoucí vhodným terénem či po vhodné komunikaci. Z toho mi
27
vznikaly v GPS přístroji stopy projeté vţdy za jeden den, které jsem ukládal do počítače a dále s nimi pracoval v softwaru MapSource. Data získaná pomocí GPS jsem se snaţil prohlédnout v MapSource co nejdříve po jejich najetí v terénu. To bylo důleţité, protoţe jsem si pamatoval, kudy jsem ten den jel a mohl tak se stopou lépe pracovat. S odstupem času bych měl problémy vzpomenout si, kudy jsem projíţděl a jak to tam vypadalo. Z jednotlivých úseků jsem pak vytvářel díky nástrojům softwaru MapSource kompletní trasy.
2.5 Potenciál regionu pro cykloturistiku Na základě zkoumání předpokladů regionu pro cykloturistiku z dostupné literatury, terénním výzkumem a čerpáním z vlastních zkušeností jsem zjistil, jestli oblast předpoklady splňuje a je tak vhodná pro rozvoj cykloturistiky. Komunikace vhodné pro cykloturistiku V regionu je dostatečného mnoţství terénních i zpevněných cest a komunikací, které vedou převáţně přírodou. Díky tomu se dají jednotlivé trasy navrhovat tak, aby co nejméně vedly po frekventovaných silnicích a naopak vedly co nejvíce po lesních cestách a cestičkách. Zkoumaný region tento poţadavek splňuje. Příroda Ve zkoumaném regionu je velkým lákadlem především krajina přírodního parku Česká Kanada a Jihlavských vrchů s nejvyšším vrcholem Českomoravské vrchoviny – Javořicí (837 m n. m.). Kromě krásných přírodních celků region nabízí i mnoţství přírodních koupacích ploch s velmi čistou vodou – rybníky Zvůle, Hladový, Komorník, Malý Ratmírovský. Kulturní a historické památky V regionu Dačicko je kulturně historických či technických památek velmi mnoho. Většina z nich je významná spíše regionálně, některé dokonce i mezinárodně (například město Telč zapsané do světového kulturního dědictví UNESCO). Význam
28
památek je důleţitý předpoklad pro jejich zachovalost. Některé jsou ve výborném stavu, často rekonstruované, ale některé jsou ve velmi špatném stavu. Památky jsou typově velmi rozmanité. Je zde moţnost navštívit hrady, zámky, historická centra měst, technickou památku vodní pilu, dále například keramickou dílnu, muzeum pohraničního opevnění, vyhlídky, kamenná moře a další. Sluţby V regionu, a to především ve městě Dačice, které jsem zvolil středem regionu a nového systému cyklotras, je dostatek základních sluţeb, které jsou potřebné pro strávení určitého času a podnikání výjezdů na kole. Co se týče ubytování, existují zde různé moţnosti lišící se především cenami souvisejícími s vybavením. Pro porovnání jsem vytvořil seznam ubytovacích moţností a orientační ceny.
ubytování
cena za lůžko/noc
Hotel Dyje
od 190,- Kč
Hotel u Koníčka
od 450,- Kč
Motel Dačice
od 300,- Kč
Pension U Kačenky
od 500,- Kč
Ubytovna SŠTO
150,- Kč
Ubytování v soukromém objektu
240,- Kč
Chalupa v Bílkově (3 km od Dačic)
1200,- Kč/den pronájem celý objekt
Tab. č. 1 Orientační ceny ubytování (oficiální web města Dačice, 2009)
Město Dačice má i dostatek sluţeb spojených se stravováním. Ve městě je dostatek stravovacích zařízení a také dostatek obchodů s potravinami. Ve městě Dačice jsou také dva cyklosporty se servisem včetně moţnosti zapůjčení kol. Tímto je zajištěno i řešení případných technických závad či problémů s vybavením.
29
Moţnosti pro regeneraci po cyklistce, případně pro další pohybové aktivity představuje fitnesscentrum, venkovní koupaliště s plaveckým bazénem, tenisové kurty, víceúčelová hala (sportovní hry, badminton), atletický stadion. Je zde i moţnost pasivního trávení volného času – ve městě je kino, městské kulturní středisko, kde se pořádají různé společenské akce, dále diskotéka Apollo a velké mnoţství hospůdek a restaurací. Kromě města Dačice jsou dostupné sluţby i v dalších obcích. Je téměř pravidlem, ţe v kaţdé obci je alespoň jedna hospoda.
2.6 Současný stav cykloznačení a cyklotras 2.6.1 Systém cykloznačení KČT V oblasti se nachází stejně jako v celé České republice oficiální značení prováděné KČT. Na základě konzultace s ing. Karlem Markvartem (předsedou odboru značení KČT) prostřednictvím elektronické pošty jsem zjistil, jakým principem se řídí cykloznačení KČT. Síť cyklotras je vystavěna zcela stejně jako síť silnic. Trasy jsou rozděleny hierarchicky do čtyř tříd. Třídě odpovídá počet cifer v číselném označení trasy. a) Cyklotrasy I. třídy (mezinárodní dálkové) – trasy mezinárodní úrovně propojující velká města v Evropě, mají jednociferné číslování b) Cyklotrasy II. třídy (dálkové) – trasy nadregionálního významu, mají dvouciferné číslování c) Cyklotrasy III. třídy (regionální) – trasy propojující regionální cíle, mají trojciferné číslování d) Cyklotrasy IV. třídy (místní) – trasy propojující lokální cíle, mají čtyřciferné číslování Na oficiálních webových stránkách KČT seznam ani mapa cyklotras není k dispozici. Seznam cyklotras se stavem k 1. 1. 2010 je zveřejněn na www.cykloserver.cz.
30
Cyklotrasy jsou zde uvedeny v podobě: číslo trasy, průjezdní místa a u většiny i délka. Díky informacím získaných z cykloserveru, zkoumání map a terénnímu výzkumu jsem sestavil tabulky a mapu (viz mapa č. 1, Přílohy) s cyklotrasami probíhajícími regionem. Ve sledované oblasti jsou značeny tyto cyklotrasy KČT: -
cyklotrasy I. třídy: oblastí neprobíhá ţádná mezinárodní dálková trasa
-
cyklotrasy II. třídy: oblastí prochází části tří cyklotras:
číslo
průběh trasy
vzdálenost
trasy
(km)
16
Hlinsko – Jihlava – Telč – Slavonice
32
Lom – Dírná – Jindřichův Hradec – Nová Bystřice – 91
125
Landštejn – Slavonice Slavonice – Vranov n.D. – Hnanice – Jaroslavice – 118
48
Hevlín Tab. č. 2 Cyklotrasy II. třídy
číslo
-
cyklotrasy III. třídy: oblastí neprobíhá ţádná regionální cyklotrasa
-
cyklotrasy IV. třídy: v oblasti převládá tento typ značených cyklotras průběh trasy
trasy
vzdálenost (km)
1002
Slavětín – Písečné – U Slavonic, rozcestí – Cizkrajov
1003
Slavonice, pod Stráţným kopcem – Kadolecký rybník 7
1004
Slavonice – Č. Rudolec – Slavonice
26
1006
Klášter – St. Město p. Landštejnem – Cizkrajov
23
1007
Peršlák – N. Bystřice – St. Město pod Landštejnem
23
1008
Artoleč – Hraniční přechod. – N. Bystřice
5
1113
Telč – Mrákotín – Zahrádky – Strmilov – Jindřichův 48
21
Hradec 1115
Vlčice – Kunţak – Roţnov – Landštejn
19
1116
Kunţak – Kaproun – Alběř
14
31
1117
Matějovec – Roţnov – Senotín – Číměř – Nová Ves, 22 rozc. – Lásenice
1118
Kunţak – Suchdol
1119
Suchdol – Zvůle, rozc. – Jitra – Vysoký Kámen – 25
4
Kunějov – Dobrá Voda 1162
Dačice – Volfířov – Velká Lhota – Skrýchov – 35 Studená – Horní Pole – Jihlávka, ţst
1163
Palupín – H. Němčice – Skrýchov – Sumrakov – 15 Mrákotín
1164
Studená – H. Bolíkov – Světlá – Javořice – Kříţový 12 Kámen
1165
Kaliště – U Dubu
4
1242
Č. Rudolec – Strmilov – Stříţovice – Hospříz rozc.
29
1244
Kunţak – Lány – Zvůle
5021
Kosstelní Myslová – Mrákotín – Roštejn
19
5104
Třebíč – Rokytnice – Jemnice – Slavonice
65
5105
Dačice – Jemnice – V. Újezd – M. Budějovice – 68 Jaroměřice – Lipník
5124
M. Budějovice – Domamil – Knínice – Červ. Hrádek 58 – V. Pěčín – Zadní Vydří – Lhotka – Javořice
5125
Jaroměřice n.R. – Ţeletava – Nová Říše – Telč
38
5126
Telč – Řásná – Janštejn – Jihlávka, ţst.
15
5220
Třešť – Pavlov – Nová Říše – Budíškovice – Jemnice 70 – Uherčice – Vratěnín
5261
Telč – Praskolesy – Skrýchov – Olšany – Suchdol
13
Tab. č. 3 Cyklotrasy IV. třídy
Z tabulek č. 2 a 3, a mapy č. 1 můţeme odvodit, ţe ve zkoumaném regionu je dostatečně hustá síť cyklotras. Převaţují zde cyklotrasy IV. třídy, tedy trasy propojující lokální cíle. Je moţno také vidět, ţe trasy vedou přes většinu důleţitých zájmových bodů. Cyklotrasy nevedou přes zájmové body v terénu (zřícenina hradu Janštejn, pevnostní areál, Pffafenschlag).
32
Dále můţeme pozorovat, ţe některé trasy začínají a končí ve stejném místě – vznikají tak okruhy (např. cyklotrasa č. 1004, která má start i cíl v obci Slavonice). Tento typ je spíše výjimečný. V druhém případě, který platí pro většinu cyklotras, trasa začíná a končí vţdy na jiném místě. Je také vidět, ţe délky jednotlivých cyklotras v tomto regionu jsou velmi rozmanité. U cyklotras IV. třídy jsou délky v rozmezí od 4 (cyklotrasa č. 1118) do 70 km (cyklotrasa č. 5220). Všechny tři cyklotrasy II. třídy mají vzdálenosti podobné (125,118 a 95 km). Dále je patrné, ţe v některých místech začíná, končí nebo prochází více tras, zatímco některými místy prochází cyklotrasa pouze jedna. Počet tras v jednom místě je ve většině případu přímo úměrný jeho turistickému významu. Důvody, proč navrhuji jiný systém cyklotras vedle značení současného, vyplývají z toho, ţe současné cyklotrasy nesplňují předpoklady přiměřené délky a podoby okruhů, jedná se vlastně o výčet komunikací vhodných pro cykloturistiku, spojující určitá místa. U současných cyklotras KČT postrádám moţnost jejich vyuţití pro všechny typy kol, především pak chybí trasy vedoucí terénem vhodné pro horská kola. „Trasy pro horská kola KČT nezřizuje, neeviduje ani nezajišťuje jejich značení“ (KČT, 2007).
33
2.6.2 Další cyklotrasy v regionu Kromě cykloznačení KČT jsou ještě další moţnosti, jak a podle čeho se pohybovat po regionu na kole. V dačickém infocentru je pro veřejnost zdarma k dispozici broţura s mapou s názvem Z Dačic na kole. Brouţura je v podobě sloţeného formátu A3 (297x420 mm) podobně jako turistické mapy, ale menší s méně podrobnou mapou a stručnějším popisem zajímavých míst. Na jedné straně je přehledná mapa v měřítku 1:100000 s vyznačenými trasami. Na druhé straně jsou popisy jednotlivých tras a několik fotografií zájmových bodů. Je zde popsáno celkem šest tras doporučených pro trekkingová kola. 1. Na Zvůli za koupáním v přírodě (42 km) 2. Na románský hrad Landštejn přes zapomenutou Maříţ (46 km) 3. Do Telče na vyhlídku z Oslednice a zpátky přes Černíč (31 km) 4. Kolem Javořice (56 km) 5. Kolem mlýnů na Moravské Dyji do královského města Jemnice (38 km) 6. Za kláštery do Kostelního Vydří a Nové Říše (32 km) Tyto trasy vycházejí ze stejného základu jako navrhované. Základem je město Dačice, z kterého jsou vytvořeny okruhy. Trasy mají vţdy hlavní cíl vyplývající z názvu a vedle něj další přírodní a kulturní památky. Ve srovnání s navrhovanými trasami, jsou tyto krátké – díky tomu pokrývají menší plochu, jsou nenáročné a vedou především po silnicích a zpevněných cestách, jsou proto určeny pro trekkingová kola. Trasy jsem pro srovnání vytvořil v grafické podobě v MapSource (viz mapa č. 2, Přílohy).
34
Kromě této příručky jsou k dispozici na cykloserveru tipy na výlety s tracklogem9, popisem trasy a jejím zobrazením na mapě. Jsou zde jednak cyklovýlety doporučené společností SHOCart10 a pak výlety, které na cykloserver vkládají sami cykloturisté. Zde uvádím tipy na výlety od SCHOCart. Název trasy
Průjezdní místa
A) Do srdce české Kanady a na nejvyšší vrchol
Kunţak, Roţnov, Landštejn, Pod Vysokým kamenem, Kunţak
B) Kanadské kilometry krajinou ţulových balvanů
Kunţak, Suchdol, Mosty, Zvůle, Kunţak
C) Pět rybníků na pětníku
Kempink Komorník, Strmilov, Vlčice, Malý Ratmírov, Stříţovice, Kempink Komorník Telč, Mrákotín, Sumrakov, Roštejn, Telč
D) Telčské kolečko
Tab. č. 4 Doporučené cyklotrasy SHOCart I. část
Délka
náročnost
nastoupané metry
typ kola
30
lehká
396
trekking
15
velmi lehká
244
silniční
24
velmi lehká
201
trekking
57
střední
710
trekking
Tab. č. 5 Doporučené cyklotrasy SHOCart II. část
Z tabulek č. 5 a 6 můţeme vypozorovat, ţe ve zkoumaném regionu jsou pouze čtyři doporučené trasy. Jsou velmi krátké. Místa, z kterých okruhy začínají, jsou různá. Tři trasy jsou určeny pro trekkingová kola, jedna pro kola silniční. Náročnost tras je lehká. Chybí zde trasy pro MTB, celkový počet tras je nízký a není tak vyčerpán potenciál regionu. Pro srovnání s cyklotrasami KČT a vlastním návrhem cyklotras jsem stáhnul tracklog tras a upravil v MapSource (viz mapa č. 2, Přílohy). 9
GPS data uloţená v souboru, který je moţné stáhnout a nahrát do GPS přístroje. SHOCart, spol. s r. o. = vydavatelství s hlavním zaměřením na turistická mapová díla
10
35
2.7 Návrh jiného systému cyklotras Navrhovaný systém cyklotras vychází z předpokladu, ţe postup při plánování cykloturistického pobytu v určité oblasti je následující. Prvním krokem je výběr oblasti pobytu. Poté si cykloturista hledá v oblasti vhodné místo pro ubytování a odsud vyjíţdí a poznává okolí. Jedná se tedy o hvězdicový typ cyklotras. Jako centrální místo pro ubytování, starty a cíle, jsem vybral město Dačice, protoţe má nejvýhodnější polohu ve zkoumaném regionu, je zde dostatek ubytovací kapacity a další sluţby. Samotný systém spočívá ve vytváření tras, kdy start i cíl je vţdy v místě ubytování – vznikají pak vlastně okruhy, přičemţ není důleţité, z jaké strany se okruh projíţdí. Mým cílem bylo vytvořit něco nového, proto se zaměřuji na vytváření delších tras vedoucích terénem vhodná především pro horská kola, která jsou v současném systému cykloznačení, ale i v dalších typech cyklotras opomíjena. Můj systém je navrţený především pro náročnější cyklisty, kteří zvládnou větší délky cyklotras i náročnější terén. Přesto jsou cyklotrasy navrţeny tak, aby se daly různě upravit (například zkrátit), a byly vyuţitelné i méně zdatnými cyklisty. Tyto parametry jsou hlavní odlišností od současného cykloznačení a dalších cyklotras. Před tím, neţ jsem začal plánovat trasy, jsem si stanovil určité zásady, podle kterých jsem se chtěl řídit. 1) Vést trasy tak, aby se jen ve výjimečných případech překrývaly – není atraktivní jezdit několikrát po stejné cestě. Bylo mi ale jasné, ţe kdyţ vznikne například 6 tras, bude nemoţné najít 12 různých cest z a do místa ubytování, proto jsem s určitým překrýváním především blízko Dačic musel počítat. 2) Vést trasy tak, aby na nich bylo hodně zájmových bodů, které tvoří základní kostru tras. Zájmový bod můţe být kulturní, historická, technická či přírodní památka nebo také například rybník vhodný ke koupání, vysoký kopec apod. 3) V případě příliš dlouhé trasy počítat s vhodným místem pro případné přenocování a rozloţení okruhu do 2 dnů (existence kempu či ubytovny).
36
4) Součástí trasy by měla být místa, kde se cyklisté mohou občerstvit (restaurace nebo obchod s potravinami) – v případě, ţe tyto moţnosti trasa nenabízí, upozornit na to, ţe je potřeba být dobře vybaven. 5) Délka trasy by měla být vhodná pro zdatné cyklisty - tedy minimálně 60 km v závislosti na terénu. Čím obtíţnější bude terén a profil trasy, tím bude délka trasy niţší. 6) Trasy vést tak, aby byla moţná změna – celý systém můţe být třeba jen pomůckou a rádcem ohledně terénu a zájmových bodů. 7) Snaha o vedení tras terénem. Trasy by měly být určeny především horským kolům. Pro horská kola jsou ideální úzké lesní cesty (viz foto č. 3, 4, 5 a 6, Přílohy). Přesto jsou bez větších problémů sjízdné na kole trekkingovém. Sám jsem se o tom přesvědčil, protoţe jsem trasy projíţděl na krosovém kole.
Na základě těchto zásad a moţností, které mi poskytoval region, jsem vytvořil sedm tras, které jsem označil přídavnými jmény podle toho, na jakou světovou stranu jsou převáţně orientovány. V případě dvou tras se stejným směrem jsem pouţil označení A a B za účelem jejich odlišení.
37
2.8 Práce v terénu Práce v terénu spočívala, jak jiţ bylo řečeno v postupu práce, v projíţdění zhruba naplánovaných tras na kole s GPS přístrojem. Pro práci mi byl zapůjčen model GPSMAP 60 CSX od společnosti Garmin. Přístroj má vcelku jednoduché ovládání. Samozřejmě je zde mnoho funkcí, které si vyţadují pozorné prostudování návodu, ale pro základní pohyb v terénu nejsou důleţité. Zde předkládám tabulku se všemi výjezdy potřebnými pro tvorbu tras. V tabulce jsou údaje o datu výjezdu a k tomu data, která zaznamenává přístroj GPSMAP 60 CSX. max. čas průměr čas průměr datum vzdálenost rychlost pohybu pohybu zastavení celkem
celkový výstup
max. výška
8.9. 10.9. 11.9. 12.9. 18.9. 19.9. 20.9. 26.9. 27.9. 3.10. 4.10. 10.11.
1072 1018 1097 637 564 944 1613 1160 1142 659 623 659
717 703 725 643 650 692 561 827 617 654 711 725
75 62,8 64,3 57,1 36,6 68,4 111 62,1 83,5 55 42,4 68,3
52,5 61,1 52,9 50,5 63,8 54 48,5 51,4 52,7 57,4 55,2 59,3 786,5
4:52 4:11 4:15 3:14 2:16 3:38 6:34 4:28 4:57 2:49 2:33 3:50 54,9
23:37
15,4 15 15,1 17,7 16 18,8 17 13,9 16,8 19,5 16,6 17,8 16,6
1:10 0:47 0:59 0:33 0:17 0:16 1:03 0:49 0:40 0:16 0:23 0:19
12,6 12,7 12,2 14,5 14,2 17,4 14,6 11,7 14,8 17,8 14,4 16,4 7:32
14,4
11188
685
Tab. č. 6 Údaje zaznamenané GPS přístrojem Vysvětlivky k tabulce: vzdálenost = ujetá vzdálenost v km, max. rychlost = maximální dosaţená rychlost (km/h), čas pohybu = čas strávený pohybem (h:min), průměr pohybu = průměrná rychlost pohybu (km/h), čas zastavení = čas, při kterém přístroj nezaznamenal pohyb (h:min), průměr celkem = celková průměrná rychlost včetně času zastavení (km/h), - celkový výstup = počet nastoupaných metrů (m), maximální výška = nejvyšší naměřená nadmořská výška Tučně jsou označena čísla označující součet nebo průměr jednotlivých údajů. Naměřená výška je spíše orientační, GPS přístroj by musel mít dokonalé podmínky, aby určil výšku přesněji: například u výjezdu s datem 26. 9. je nejvyšší naměřená výška 827 m – správný údaj by však měl být 837 m, protoţe výjezd zahrnuje vrchol Javořice (837 m).
38
Pro porovnání výjezdů s navrhnutými cyklotrasami předkládám tabulku č. 7. Parametry souhrnná vzdálenost (km) nastoupané metry (m)
výjezdy 786,5 11188
cyklotrasy 538,8 8802
Tab. č. 7 Parametry výjezdů a cyklotras
Celková vzdálenost a počet nastoupaných metrů výjezdů neodpovídá stejným údajům navrhnutých cyklotras. Je to dáno tím, ţe při vytváření tras je často nutné projet úseky naplánované trasy různými cestami, neţ je nalezena vhodná cesta. V tomto případě byla výhoda v tom, ţe zkoumaný region znám. V případě vymýšlení cyklotras v neznámé oblasti by byla ujetá vzdálenost a počet nastoupaných metrů v porovnání s výsledními trasami ještě mnohem vyšší.
39
2.9 Konkrétní návrhy nových cyklotras 2.9.1 Jihozápadní trasa A Cílem trasy jsou rozmanité zájmové body a také projetí částí přírodního parku Česká Kanada (viz foto č. 7, Přílohy). Bodů zájmu je mnoho, proto je trasa navrţena tak, aby si cyklisté před výjezdem rozmysleli, na co se zaměřit. Vzdálenost
81 km
Nejvyšší naměřená nadmořská výška
714 m. n. m.
Nastoupané metry
1192 m
Tab. č. 8 Parametry jihozápadní trasy A
Graf č. 1 Výškový profil jihozápadní trasy A
Náročnost: Trasa vede převáţně po zpevněných cestách nebo po silnicích, jízda terénem do 25km. Profil trasy je střední obtíţnosti. Příroda -
přírodní park Česká Kanada (viz kapitola 1.2.1)
-
Osika – rybník vhodný ke koupání – moţnost ubytování v kempu, občerstvení
40
Kulturní a historické památky -
Monseratt – barokní kostel po vzoru kostela ve španělském Montserratu (David, 1995)
-
Slavonice – památková rezervace s goticko-renesančními domy, ojedinělé sklípkové klenby, bohatá sgrafitová výzdoba (David, 1995)
-
Maříţ – vesnice zajímavá pro turisty díky keramice – v keramické dílně si můţe kaţdý namalovat svůj vlastní hrnek
-
Trojmezí – hraniční kámen na pomezí Čech, Moravy a Rakouska
-
Nová Bystřice – kostel sv. Petra a Pavla; zámek – původně gotický hrad přestavěn v renesanční zámek (David, 1995)
-
Muzeum opevnění – nalézá se zde 9 ţelezobetonových objektů vybetonovaných v roce 1938, tzv. „řopíků“, z nichţ jsou dva přístupné veřejnosti a v době pořádání prohlídek i vybavené dobovým zařízením, originální výstrojí a výzbrojí předválečné československé armády (mapa Česká Kanada a Jindřichohradecko, 1995)
-
Hrad Ladštejn – zřícenina románského hradu (viz foto č. 8, Přílohy) v současnosti jedna z našich nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných hradních zřícenin (mapa Česká Kanada a Jindřichohradecko, 1995)
-
Pffafenschlag – ruiny zaniklé středověké vsi
-
Pevnostní areál – areál je ukázkou části obranné pevnostní linie, tvořené systémem pozorovacích
a
palebných
průseků,
protipěchotními
a
protitankovými překáţkami v délce téměř 200 m a devíti rekonstruovanými objekty lehkého opevnění (mapa Česká Kanada a Slavonicko, 1995)
41
2.9.2 Jihozápadní trasa B Cílem trasy je projetí velké části přírodního parku Česká Kanada a dosaţení zájmových bodů. Vzdálenost
65 km
Nejvyšší naměřená nadmořská výška
728 m. n. m.
Nastoupané metry
1087 m
Tab. č. 9 Parametry jihozápadní trasy B
Graf č. 2 Výškový profil jihozápadní trasy B
Náročnost: Značná část této trasy vede terénem, tomu odpovídá menší vzdálenost. Jízda v terénu je náročnější a pomalejší. Profil trasy je střední obtíţnosti. Příroda -
přírodní park Česká Kanada
-
Zvůle – rybník obklopen lesy s písečnými pláţemi a čistou vodou – moţnost koupání, občerstvení, ubytování
Kulturní a historické památky -
Graselova sluj – seskupení balvanů tvořící „jeskyňku“, kde se na počátku 19. století údajně skrýval loupeţník Johann Georg Grasel (Hájek, 2009)
42
-
Vodní pila Peníkov – unikátní technická památka, celodřevěná vodní pila z 19. Století (Hájek, 2009)
-
Hrad Lanštejn (viz kapitola 2.9.1)
-
Vysoký kámen – nejvyšší bod (738m) Novobystřické vrchoviny, na kuţelovitém vrcholu skalisko s uměle vytvořeným sloupem – snad dávné signalizační místo pro ohňová poselství při hrozícím nebezpečí (Hájek, 2009)
-
Pod Šibenikem – posezení vytvořené z kamenů pod kopcem Šibenik (732m)
-
Český Rudolec – Malá Hluboká (viz foto č. 9, Přílohy) – původně tvrz v polovině 19. Století přestavěná na novogotický zámek – v současné době ve zchátralém stavu (Hájek, 2009)
43
2.9.3 Západní trasa Trasa bez kulturních a historických památek vedoucí rozmanitou krajinou. Moţnosti koupání ve 3 oblastech. Vzdálenost
66 km
Nejvyšší naměřená nadmořská výška
721 m. n. m.
Nastoupané metry
872 m
Tab. č. 10 Parametry západní trasy
Graf č. 3 Výškový profil západní trasy
Náročnost: Značná část této trasy vede terénem, tomu odpovídá menší vzdálenost. Profil trasy je střední obtíţnosti. Příroda -
přírodní park Česká Kanada (viz kapitola 1.2.1)
-
Komorník – rybník obklopen lesy vhodný ke koupání, moţnosti občerstvení, ubytování
-
Ratmírovský rybník – rybník vhodný ke koupání
-
Hladový rybník – rybník vhodný ke koupání
44
2.9.4 Severozápadní trasa A Trasa s mnoha historickými památkami. Hlavními cíly jsou město Telč, hrad Roštejn a zdolání nejvyššího kopce Českomoravské vrchoviny. Na trase nalezneme i krásnou vyhlídku na Javořici s posezením. Vzdálenost
61,5 km
Nejvyšší naměřená nadmořská výška
839 m. n. m.
Nastoupané metry
1681 m
Tab. č. 11 Parametry severozápadní trasy A
Graf č. 4 Výškový profil severozápadní trasy A
Náročnost: Náročná trasa díky velké části vedoucí terénem a také obtíţným profilem, který se vyznačuje náročnými stoupáními. Příroda -
Kamenná moře – rozmanitá seskupení velkých či malých balvanů především v okolí hradu Roštejn a zříceniny Štamberk
-
Javořice – nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny (837 m n. m.)
-
Lesní Studánka Páně – odpočinkové místo pod vrcholem
-
Velký pařezitý rybník – rybník vhodný ke koupání
45
Kulturní a historické památky -
Rozhledna Oslednice – kovová rozhledna na okraji Telče
-
Telč – malebné náměstí s měšťanskými domy s podloubím, které je společně se zámkem zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO (viz foto č. 10, Přílohy)
-
Hrad Roštejn (viz foto č. 11, Přílohy) – gotický hrad z 1. poloviny 14. Století s osmibokou, zdaleka viditelnou věţí, prošel v roce 1570 renesanční přestavbou (mapa Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko, 1998)
-
Štamberk – zřícenina středověkého hradu z roku 1356 (Hájek, 2009)
2.9.5 Severozápadní trasa B Trasa vedoucí směrem na severozápad stejně jako trasa 2.9.4, aby byl dostatečně vyuţit potenciál krajiny a vhodný terén. Během trasy opět stoupání na Javořici – na tento vrchol je moţno se dostat různými cestami. Cílem je nalézt ruiny hradu Janštejn. Vzdálenost
64,5 km
Nejvyšší naměřená nadmořská výška
837 m. n. m.
Nastoupané metry
1069 m
Tab. č. 12 Parametry severozápadní trasy B
46
Graf č. 5 Výškový profil severozápadní trasy B
Náročnost: Náročná trasa díky velké části vedoucí terénem a hlavně díky velmi obtíţnému profilu se stoupáními. Příroda -
Javořice (viz kapitola 2.9.4)
-
Velký pařezitý rybník – rybník vhodný ke koupání
-
Hradisko – výrazný kopec (760 m n. m.), na jehoţ vrcholu se nachází skalní útvary
-
Vyhlídka pod Hradiskem – „křesla“ z kamenů poskytují posezení s výhledem do krajiny
-
Hadrava – vodní nádrţ s velmi čistou vodou vhodná ke koupání
Kulturní a historické památky -
Janštejn – zřícenina gotického hradu z roku 1315, zaniklého za husitských válek v 15. století (mapa Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko, 1998)
47
2.9.6 Východní trasa Směrem na východ se nevyskytují výrazné historické památky. I tak si myslím, ţe trasa je zajímavá krajinou, kterou se projíţdí. Vzdálenost
83,8 km
Nejvyšší naměřená nadmořská výška
665 m. n. m.
Nastoupané metry
1194 m
Tab. č. 13 Parametry východní trasy
Graf č. 6 Výškový profil východní trasy
Náročnost: Vcelku nenáročná trasa kromě dlouhého stoupání na prvních 10 km. Převáţná část trasy vede po silnicích a zpevněných cestách, proto je trasa delší. Příroda -
Bába – nejvyšší bod Starohobzské vrchoviny (665 m n. m.)
-
Hrachovec – pěkný rybník v lese vhodný k vykoupání
Kulturní a historické památky -
Moravské Budějovice – moţnost navštívit barokně klasicistní zámek nebo zdejší významnou kapli sv. Michala (mapa Třebíčsko, 1999)
48
2.9.7 Jihovýchodní trasa Tato trasa se liší od předešlých především svou délkou. Vzhledem k velkému mnoţství zájmových bodů trasu doporučuji rozdělit do dvou dnů. Ideální pro přenocování je některý z kempů u Vranovské přehrady, která se nachází přibliţně v půli cesty a je zde i moţnost koupání a stravování. Doporučil bych i případné prodlouţení výletu na 3 dny a projetí části Národního parku Podyjí, který je jedním z přírodních skvostů České republiky. Začátek kopíruje tok řeky Dyje aţ téměř k rakouským hranicím. Zajímavostí je krátký úsek vedený v Rakousku. A dále je zde mnoho přírodních zajímavostí a kulturních památek. Vzdálenost
117 km
Nejvyšší naměřená nadmořská výška
559 m. n. m.
Nastoupané metry
1680 m
Tab. č. 14 Parametry jihovýchodní trasy
Graf č. 7 Výškový profil jihovýchodní trasy
Náročnost: Přesto, ţe trasa dosahuje niţších nadmořských výšek, je profil velmi náročný, plný sjezdů a následných dlouhých stoupání. Náročnost se odvíjí i od toho, zda si cyklisté trasu rozdělí či ne.
49
Příroda -
Vranovská přehrada – vodní nádrţ nabízí pěkné prostředí ke koupání a dalším sportovním aktivitám
-
Národní park Podyjí – Národní park Podyjí se vyznačuje překrásnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těţko prostupnými strţemi (David, 1998)
Kulturní a historické památky -
Fernštejn – volně přístupná zřícenina hradu
-
Zámek Vranov nad Dyjí – barokní zámek na skále nad Vranovskou přehradou – vznikl na místě mohutného gotického hradu, který roku 1665 vyhořel (David, 1998)
-
Rozhledna Rumburak – výhled na zříceninu hradu Cornštejn, vesnici Bítov a do údolí Vranovské přehrady
-
Hrad Bítov – hrad (viz foto č. 12, Přílohy) je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů naší země jedinečné je jiţ jeho umístění v krajině: leţí na ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Ţeletavkou (David, 1998)
-
Cornštejn – zřícenina hradu Cornštejn - byl vybudován v 1. polovině 14. století na strategickém místě, ze tří stran obtékán řekou Dyjí (David, 1998)
50
Celkové schéma tras zobrazené na mapě je umístěno v přílohách jako mapa č. 3. Důleţité je porovnání s mapami oficiálního cykloznačení KČT (viz mapa č. 1, Přílohy) a s tipy na výlety od SHOCart a Z Dačic na kole (viz mapa č. 2, Přílohy).
Pro koho jsou trasy určeny Hlavním záměrem bylo vytvoření tras pro zdatnější cykloturisty, kteří vyhledávají spíše jízdu v terénu, tedy na horském kole. Kromě hlavní cílové skupiny mohou ale trasy vyuţívat i cyklisté s trekkingovým kolem a vysoká tělesná zdatnost není nutnou podmínkou. Na kaţdé trase lze najít místo vhodné k přespání a rozloţení trasy do dvou dnů. Trasy nejsou vhodné pro silniční kola. Vyznavačům cyklistiky, pro které je jízda v terénu spíše na obtíţ, můţe tento systém poslouţit alespoň jako seznam tipů zajímavých míst k navštívení. Naplánování trasy je potom uţ pouze na nich.
51
3. Diskuse Zvolené téma vyţaduje studium oblastí především pomocí map. Vzhledem k tomu, ţe cykloznačení a nezpevněné cesty se vyvíjí a mění, je potřeba informace nalezené v mapě ověřit přímo v terénu. Mnohokrát jsem narazil na problém, ţe cesta v mapě byla zarostlá nebo vedla jiným směrem. Proto povaţuji terénní výzkum při práci tohoto typu za nezbytný. Zkoumaný region jsem zkoumal zpracovaný různými mapovými edicemi. Doporučuji zejména edici turistických map KČT, které se mi jevily jako nejpřehlednější – důvodem můţe být i fakt ţe oficiální turistické značení KČT vytváří a eviduje právě KČT, tudíţ má o něm nejlepší přehled. Nejaktuálnější mapy jsou na různých internetových serverech (například na zmiňovaném cykloserveru) a jejich výhodou je i fakt, ţe jsou dostupné zdarma.
Hypotéza H1 se potvrdila. Region Dačicko splňuje všechny předpoklady k rozvoji cykloturistiky, je zde dostatek vhodných komunikací a cest, pěkné přírodní prostředí, mnoţství kulturně historických památek a dobrá vybavenost sluţbami. Hypotéza H2 se nepotvrdila. Po podrobném prozkoumání oblasti mapami, pohybem v terénu a vytvoření tabulek a mapy s přehledem cyklotras se ukázalo, ţe značené cyklotrasy KČT tvoří hustou síť spojující téměř všechny významné zájmové body. Hypotéza H3 byla potvrzena na základě nesplnění všech předpokladů pro cyklotrasy současným cykloznačením. Cyklotrasy KČT sice splňují poţadavek propojení zájmových bodů v oblasti, ale většina z nich netvoří okruhy, jejich délka je velmi různorodá a jsou určena především pro trekkingová kola. Hypotéza H4 byla také přijata. Důvodem přijetí je, ţe KČT trasy pro horská kola nevytváří, doporučené trasy od SHOCart jsou pro kola trekkingová a silniční a broţura Z Dačic na kole je také určena pro trekkingová kola.
52
Hypotéza H5 byla přijata. Výzkum ukázal, ţe ţádné cyklotrasy nejsou určené pro horská kola a tím se odlišují od navrhovaného systému. Dalšími odlišnostmi jsou parametry délka a obtíţnost trasy, se kterými se současné cyklotrasy také neshodují.
Výzkum prokázal to, co jsem předpokládal. Byl tedy úspěšný. Doufám, ţe navrţené cyklotrasy budou v budoucnu vyuţity. Za určitý nedostatek vlastního návrhu cyklotras povaţuji fakt, ţe vytvořené cyklotrasy nevedou terénem po celou svou délku. Podle mého názoru je v podmínkách České republiky velmi obtíţné vytvářet trasy po horská kola, kde by bylo moţné vést téměř celou trasu terénem s úzkými cestami ideálními pro MTB. Nejlépe jsou na tom, co se týká podmínek pro cykloturistiku na horském kole, jistě horské oblasti, ale je zde problém s ochranou přírody, tudíţ ne všude je povoleno jezdit.
Osobní přínos Napsání této práce mi přineslo mnoho nových vědomostí, zkušeností a dovedností. Byl jsem velmi překvapen, ţe i po 18 letech ţivota ve zkoumaném regionu jsem jej pořádně nepoznal. Díky teoretickému a terénnímu zkoumání území jsem objevil mnoho zajímavých míst a cest, o kterých jsem neměl ani tušení. Práce s GPS přístrojem mě naučila nové dovednosti, jak s ním zacházet, a přinesla do jízdy na kole úplně nový rozměr. Práce mi také umoţnila pochopit systém oficiálního cykloznačení vytvářené KČT, které bylo pro mě zmatené a nepochopitelné. Velkou výhodou zvoleného tématu je, ţe předpokládá spojení teoretického zkoumání s terénním výzkumem, coţ je ideální způsob práce pro budoucí učitele tělocviku.
53
4. Závěry V bakalářské práci se mi podařilo nalézt odpovědi na všechny otázky, které jsem si poloţil a dosáhnout stanovených cílů. V otázce, zda má region potenciál k rozvoji cykloturistiky, jsem se na základě postupného zkoumání regionu přesvědčil o tom, ţe region splňuje všechny důleţité předpoklady pro rozvoj cykloturistiky. Zjistil jsem, ţe oficiální cykloznačení je prováděno Klubem českých turistů a vytváří ve zkoumaném regionu hustou síť spojující turisticky zajímavá místa. Zaznamenal a analyzoval jsem principy tohoto značení a zjistil, ţe cyklotrasy nesplňují všechny důleţité parametry pro cyklotrasy. Zmapoval jsem i další typy cyklotras v regionu a došel k závěru, ţe pro region neexistují ţádné oficiální ani doporučené cyklotrasy vhodné pro horská kola. Proto jsem navrhl a vytvořil vlastní cyklotrasy. Vytvořil jsem systém cyklotras v podobě sedmi tras za pomocí GPS přístroje. Podobný systém vycházející ze stanovených předpokladů pro zkoumaný region v ţádné podobě neexistuje.
54
4.1 Způsoby realizace výsledků práce Navrhované trasy by bylo moţné realizovat třemi způsoby. 4.1.1 Označení tras v terénu Realizace spočívá v označení tras v terénu podobným způsobem jak turistické značení KČT. Samozřejmě by byly pouţity jiné symboly podobných rozměrů jako symboly pouţívané KČT. Součástí značení by byl i průvodce či příručka obsahující základní informace o trasách a zájmových bodech a mapa se zakreslenými trasami. Příručka by byla dostupná v dačickém infocentru i v dalších větších obcích regionu. Domnívám se, ţe finanční náročnost toho projektu by byla vysoká především kvůli příručkám s mapou a také značení v terénu. Pak by se musela zváţit moţnost jejich zpoplatnění. I časová náročnost provedení tohoto projektu by byla vysoká. Zásadní problém vedle vyšší finanční a časové náročnosti vidím v určitém zásahu do krajiny, uţ tak plné různých turistických a cykloturistických značení. Proto bych dal přednost šetrnějšímu způsobu realizace. Výhody +
pohodlnost pro cykloturisty
+
není potřeba GPS přístroj
Nevýhody -
celková finanční náročnost
-
určitý zásah do přírody
-
časová náročnost realizace
4.1.2 Poskytnutí dat z GPS cykloturistům Realizace spočívá v poskytnutí dat z GPS cykloturistům. Data by mohla být k dispozici v dačickém infocentru přímo ke staţení do přístroje GPS nebo na webových stránkách města Dačice. Podle nahraných dat by se pak cyklisté pohybovali po trasách.
55
Vedle dat do GPS přístroje by na webu byly samozřejmě i názvy tras a jejich stručný popis s cílovými body, údaje o délce, náročnosti, případně výškový profil, zobrazení na mapě a popis zájmových bodů. Podrobná mapa s trasou není v tomto případě nutná, protoţe mapa je v GPS přístroji. Informace o jednotlivých trasách by byly uloţeny jako dokument, který by bylo moţno také stáhnout a následně vytisknout. Dokument by slouţil jako průvodce ke kaţdé trase a měl by stejnou formu jako konkrétní návrhy jednotlivých tras (viz kapitola 2.9). Cykloturisté, kterým by se trasy líbily, by si data z internetu stáhli, nahráli si je do svého GPS přístroje a jeli podle nich. K většině lepších turistických GPS přístrojů je moţné pořídit drţák, který se připevní na řídítka kola a obraz mapy s vyznačenou trasou tak máme moţnost sledovat přímo před sebou podobně, jako kdyţ sledujeme autonavigaci v automobilu. Výhody +
finanční nenáročnost realizace
+
jednoduchost vyuţití – stačí mít počítač s připojením na internet, případně tiskárnu
+
nový proţitek z jízdy pomocí GPS
Nevýhody -
nutnost mít vlastní nebo si zapůjčit GPS přístroj
-
problémy s příjmem GPS signálu například při špatném počasí
4.1.3 Přidání do databáze cyklovýletů na cykloserver Tento způsob realizace by byl časově a především pak finančně nejméně náročný. Na tomto serveru kromě velkého mnoţství informací o všem souvisejícím s cyklistikou funguje databáze doporučených tras či cyklovýletů, které se vyhledávají podle regionů. Já jsem například zkoumal výlety v rámci regionu Jindřichohradecko, Česká Kanada.
56
Typy na výlety můţe na cykloserver přidat kaţdý, kdo se zaregistruje a následně přihlásí. Poté vloţí samotnou trasu těmito kroky: 1.
Klikneme na hlavní straně na poloţku „výlety“ a poté na „vložit nový výlet“ – tím dojde k otevření cykloatlasu on-line.
2.
Dále jsou dvě moţnosti – trasu můţeme nakreslit ručně pomocí nástroje kreslení trasy nebo importovat z paměti počítače naši uloţenou trasu ve formátu gpx, coţ by byl můj případ – cykloatlas zobrazí trasu na mapě, změří vzdálenost trasy, počet nastoupaných metrů a vytvoří výškový profil.
3.
Po nakreslení trasy nebo jejím importu z počítače klikneme na záloţku „uložit tip na výlet“ – zobrazí se tabulka, kde vyplníme tyto údaje: název, start, cíl, průjezdní místa, typ kola vhodného pro výlet a popis výletu. Poté dáme uloţit a tip na výlet je uloţen do databáze.
4.
Po uloţení najdeme tip na výlet v databázi podle názvu, který jsme zvolili. V případě, ţe název neznáme, hledáme podle regionu.
Vkládání tipů na výlety je opravdu jednoduché časově zabere vloţení jednoho výletu maximálně 5 minut. Proto si myslím, ţe kdyţ uţ někdo projede nějakou zajímavou trasu, bylo by rozumné se o ní podělit touto formou. Své trasy jsem do databáze jiţ vloţil. Podle mého názoru jsou tipy na výlety na cykloserveru velmi přínosnou záleţitostí pro všechny vyznavače cykloturistiky. Výhody +
realizace bez potřeby finančních prostředků
+
časová nenáročnost pro obě strany – pro tvůrce tras i pro uţivatele
Nevýhody -
nedostatečná informovanost o existenci cykloserveru
57
Použitá literatura 1) DAVID, Petr, et al. Podyjí - Znojemsko. 1. vyd. Praha : Soukup &David, 1998. 176. Průvodce po Čechách Moravě Slezsku; sv. 16. ISBN 80-86050-14-9. 2) DAVID, Petr, et al. Telčsko a Dačicko. 1. vyd. Praha : Soukup &David, 1997. 140. Průvodce po Čechách Moravě Slezsku; sv. 15. ISBN 80-86050-09-2. 3) DAVID, Petr, et al. Česká Kanada a Jindřichohradecko. 1. vyd. Praha : Soukup &David, 1995. 150. Průvodce po Čechách Moravě Slezsku; sv. 6. ISBN 80-9018660-2. 4) HÁJEK, Rudolf, et al. Z Dačic na kole. Dačice: Město Dačice. 2008. 5) LANDA, Pavel; LIŠKOVÁ, Jitka. Rekreační cyklistika. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 96 s. ISBN 80-247-0726-8. 6) KOČÁREK, Eduard jun., KOČÁREK, Eduard sen. Jindřichův Hradec, Telč, Waldviertel. 1. vyd. Plzeň : KLETR, 1993. 159 s. Toulky příhraničím . ISBN 8085822-00-8. 7) KONOPKA, Petr. Cyklistika. Jablonec nad Nisou : Jana Hájková, 2007. 198 s. ISBN 978-80-54-0258-0. 8) KČT. Značení Cyklotras. In Učební texty pro značkaře. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 32. 9) Kolektiv autorů. Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih. Praha : KČT. 1998. Edice turistických map KČT 1:50000; sv. 77. ISBN 80-85499-76-2. 10) Kolektiv autorů. Česká Kanada a Slavonicko. Praha : KČT. 1995. Edice turistických map KČT 1:50000; sv. 78. ISBN 80-85499-23-1. 11) Kolektiv autorů. Jihlavsko. Praha : KČT. 2001. Edice turistických map KČT 1:50000; sv. 79. ISBN 80-85999-84-6. 12) Kolektiv autorů. Třebíčsko. Praha : KČT. 1999. Edice turistických map KČT 1:50000; sv. 80. ISBN 80-85499-89-4. 13) Kolektiv autorů. Region Vysočina Praha : SHOCart. 2000.
58
14) NEKUDA, Vladimír. Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. 15) ONDRÁČEK, Jan. Turitika I. Brno : FSpS MU Brno, 2006. 125 s. 16) PICODAS PRAHA, spol. s r.o. MapSource : Uživatelská příručka. Praha : [s.n.], 2000. 97 s. 17) RAPANT, Petr. Družicové polohové systémy. Ostrava : VŠB-TU Ostrava, 2002. 202 s. ISBN 80-248-0124-8. 18) SKALKOVÁ, Jarmila, et al. Úvod do metodologie pedagogického výzkumu. Praha : SPN, 1983. 204 s. 19) SÝKORA, Bohuslav , et al. Turistika a sporty v přírodě. 1. vydání. Praha : SPN, 1986. 223 s. 20) ZEMAN, Otakar, et al. Geologický slovník. Praha : Academia, 1985. 497 s.
Internetové zdroje 1) Bikemap.net [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW:
. 2) Cykloserver [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW:
. 3) Dačice-oficiální web města [online]. 2009 [cit. 2010-04-10]. Turisitcký servis. Dostupné z WWW:
. 4) GARMIN [online]. 2009 [cit. 2010-04-10]. GPSMAP 60 CSx. Dostupné z WWW: . 5) Značení [online]. 2009 [cit. 2010-04-10]. Klub českých turistů. Dostupné z WWW: . 6) ŢÁKOVÁ, Radka Cyklostezka nebo cyklotrasa? Jaký je v tom rozdíl?. In Plzeňsko na kole. Plzeň : [s.n.], 2007 [cit. 2010-04-13]. Dostupné z WWW: .
59
Přílohy Příloha č. 1 Seznam obrázků Obr. č. 1 Poloha zkoumaného regionu ......................................................................... 13 Obr. č. 2 GPSMAP 60CSx .......................................................................................... 18 Obr. č. 3 Návěst před křiţovatkou ............................................................................... 21 Obr. č. 4 Směrová tabule ............................................................................................. 21 Obr. č. 5 Směrová tabulka (přímo) ............................................................................... 21 Obr. č. 6 Směrová tabulka (vpravo) ............................................................................. 21 Obr. č. 7 Cykloturistická značka (přímo) ..................................................................... 22 Obr. č. 8 Cykloturistická šipka (vpravo) ...................................................................... 22 Obr. č. 9 Cykloturistická směrovka .............................................................................. 22
Příloha č. 2. Seznam tabulek Tab. č. 1 Orientační ceny ubytování (oficiální web města Dačice, 2009) ...................... 29 Tab. č. 2 Cyklotrasy II. třídy ........................................................................................ 31 Tab. č. 3 Cyklotrasy IV. třídy ...................................................................................... 32 Tab. č. 4 Doporučené cyklotrasy SHOCart I. část ........................................................ 35 Tab. č. 5 Doporučené cyklotrasy SHOCart II. část ....................................................... 35 Tab. č. 6 Údaje zaznamenané GPS přístrojem .............................................................. 38 Tab. č. 7 Parametry výjezdů a cyklotras....................................................................... 39 Tab. č. 8 Parametry jihozápadní trasy A ...................................................................... 40 Tab. č. 9 Parametry jihozápadní trasy B ....................................................................... 42 Tab. č. 10 Parametry západní trasy .............................................................................. 44 Tab. č. 11 Parametry severozápadní trasy A ................................................................ 45 Tab. č. 12 Parametry severozápadní trasy B ................................................................. 46 Tab. č. 13 Parametry východní trasy ............................................................................ 48 Tab. č. 14 Parametry jihovýchodní trasy ...................................................................... 49
60
Příloha č. 3 Seznam Grafů Graf č. 1 Výškový profil jihozápadní trasy A ............................................................... 40 Graf č. 2 Výškový profil jihozápadní trasy B ............................................................... 42 Graf č. 3 Výškový profil západní trasy ........................................................................ 44 Graf č. 4 Výškový profil severozápadní trasy A ........................................................... 45 Graf č. 5 Výškový profil severozápadní trasy B ........................................................... 47 Graf č. 6 Výškový profil východní trasy ...................................................................... 48 Graf č. 7 Výškový profil jihovýchodní trasy ................................................................ 49
61
Příloha č. 4 Fotografie z terénu
Foto č. 1 Viklan
Foto č. 2 Rybník Zvůle
62
Foto č. 3 Cesta pro MTB
Foto č. 5 Cesta pro MTB
Foto č. 4 Cesta pro MTB
Foto č. 6 Cesta pro MTB
63
Foto č. 7 Česká Kanada
Foto č. 8 Hrad Landštejn
64
Foto č. 9 Malá Hluboká v Českém Rudolci
Foto č. 10 Telč
65
Foto č. 11 Hrad Roštejn
Foto č. 12 Hrad Bítov v Podyjí
66
Příloha č. 5 Mapy Mapa č. 1 Cyklotrasy KČT
67
Mapa č. 2 Cyklotrasy SCHOCart a Z Dačic na kole
68
Mapa č. 3 Nový systém cyklotras
69
