UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Ekonomický přínos informační a komunikační technologie v zařízeních. školního stravování

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Ekonomický přínos informační a komunikační technologie v zařízeních školního stravování

Hana Pínová

Pedagogická fakulta - Centrum školského managementu

Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Václav Mach Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní obor: Školský management

2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ekonomický přínos informační a komunikační technologie v zařízeních školního stravování vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

3. dubna 2012 ................................. podpis

Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádříla poděkování panu PaedDr. Václavu Machovi za jeho cenné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Rovněž bych chtěla poděkovat firmě VIS Plzeň za souhlas s uveřejněním obrazového materiálu z jejich webových stránek www.visplzen.cz, který zaslal jednatel společnosti Ing. Vladimír Bureš.

NÁZEV: Ekonomický přínos informační a komunikační technologie v zařízeních školního stravování AUTOR: Hana Pínová KATEDRA: UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA - Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PaedDr. Václav Mach

ABSTRAKT: Závěrečná práce se zabývá prověřením a vyčíslením ekonomických dopadů při použií informačních a komunikačních technologií ve školních jídelnách. Bakalářská práce se věnuje moderním technologiím a jejich přínosu pro chod a maximální efektivitu při jejich využívání ve školních jídelnách. Vychází z dotazníkového šetření ve třech vybraných krajích České republiky, jehož cílem je zmapování situace v oblasti vybavenosti školních jídelen technikou, specializovaným softwarem, respektive dalšími technologiemi. Bakalářská práce přináší odpověď na otázku, zda jsou informační a komunikační technologie ekonomickým přínosem pro školní jídelny. Pro výpočet ekonomického přínosu je vytvořen jednoduchý kalkulátor, který je umístěn na odkaze http://jidelna.compro.cz, což mohou pro svou práci použít ředitelky či vedoucí školních jídelen.

KLÍČOVÁ SLOVA: ICT (informační a komunikační technologie), kalkulátor, efektivita, textový editor, tabulkový editor, strávník, spotřební koš, identifikační karta, identifikační čip, školní stravování, terminál

TITLE: Economic benefits of Information and Communication Technologies in school meals AUTHOR: Hana Pínová DEPARTMENT: CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE Pedagogical Faculty – Scholl Management Centre SUPERVISOR: PaedDr. Václav Mach

ABSTRAKT: The Final thesis is concerned with examining and quantifying the economic impact of the use of ICT in school cafeterias. This thesis deals with modern technologies and their contribution to the operation and maximum efficiency in their use in school cafeterias. Based on the survey in three selected regions of the Czech Republic, whose goal is to monitor the situation in the school canteen facilities, specialized software, or other technologies. Bachelor thesis provides an answer to the question of whether information and communication technologies are an economic benefit for the school canteens. To calculate the economic benefit is created a simple calculator that is located on the link http://jidelna.compro.cz, which can be used for their work director or head of the school canteens.

KEYWORDS: ICT (information and communication technology), the calculator, efficiency, text editor, spreadsheet editor, the boarder, consumer basket, identification card, identification chip, school meals, the terminal.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1

Školní stravování v ČR ..................................................................................................... 3 1.1 Charakteristika školního stravování v ČR 3 1.2 Historie a současnost školního stravování 4 1.2.1

Historie školního stravování

4

1.2.2

Školní stravování v dnešní době

5

1.3

Vybrané pojmy školního stravování

5

1.4

Související právní předpisy

8

1.5

Srovnání školního stravování ve vybraných zemích

9

2

Ekonomická stránka školního stravování ..................................................................... 11 2.1 Školní jídelny a jejich financování 11 2.2 Kalkulace ceny stravy 12 2.3 Finanční limity na nákup potravin 13 2.4 Úplata za poskytnuté stravovací služby 13

3

Pracovní pozice a náplně práce ve školních jídelnách ................................................. 15 3.1 Organizace provozu školní jídelny 15 3.2 Vedoucí školní jídelny 17 3.3 Účetní 17 3.4 Vedoucí kuchařka, kuchařka, pomocná kuchařka 18 3.5 Údržbář – topič 18

4

Informační a komunikační technologie ve školních jídelnách .................................... 19 4.1 Základní pojmy 19 4.2 ICT ve školních jídelnách 20 4.2.1

Hardware

21

4.2.2

Software

22

5

Charakteristika vybrané školní jídelny ........................................................................ 25 5.1 Obecné informace z veřejně dostupných zdrojů 25 5.2 Interní informace 26

Praktická část ......................................................................................................................... 29 6

Informační a komunikační technologie ve školních jídelnách –dotazník .................. 29 6.1 Vyhodnocení dotazníku – obecná část 31 6.2 Vyhodnocení dotazníku – ICT technologie ve školních jídelnách 33

7

Definování pracovních operací ve školních jídelnách a stanovení jednotky výkonu 36

8

Aplikace ICT na pracovní operace ve školních jídelnách ........................................... 38

9

Komparace časové náročnosti vybraných pracovních operací s ICT a bez ICT ...... 40 9.1 Příjem potravin na sklad a výdej ze skladu 40

9.2

9.3

9.1.1

Příjem na sklad – ruční vs. počítačové zpracování

40

9.1.2

Výdej ze skladu – ruční vs. počítačové zpracování

41

Administrace stravného 9.2.1 Vedení docházek – ruční vedení vs. počítačové zpracování 9.2.2 Výpočet stravného – ruční vedení vs. počítačové zpracování 9.2.3 Zadání pohledávek vůči strávníkům do banky – ruční vedení vs. počítačové zpracování

41 41 41

Výpočet plnění spotřebního koše

42

42

10 Kalkulátor ........................................................................................................................ 43 10.1 Kalkulátor úspory při vybraných činnostech při vedení skladového hospodářství 44 10.2 Kalkulátor úspory při vybraných činnostech při administraci strávníků

46

10.3 Kalkulátor finanční úspory při výpočtu plnění spotřebního koše

47

10.4 Finanční úspora v konkrétní školní jídelně

48

11 Neměřitelné kvalitativní přínosy ICT ........................................................................... 49 11.1 Kvalitativní přínos pro školní jídelny 49 11.2 Kvalitativní přínos pro strávníky 51 Závěr ........................................................................................................................................ 52 Literatura ................................................................................................................................ 55 Seznam zkratek ...................................................................................................................... 58 Seznam tabulek a obrázků .................................................................................................... 59 Přílohy ..................................................................................................................................... 60 

Úvod Česká republika je zemí, kde je školní stravování na vysoké úrovni, má právní oporu a naplňování požadavků (dodržování hygienických předpisů, plnění spotřebního koše, hospodárnost provozu, aj.), které příslušné právní předpisy stanovují, je přísně kontrolováno příslušnými kontrolními orgány.

Školní stravování se neustále vyvíjí, sleduje moderní výživové trendy, zdravotní studie, doporučenou pestrost stravování a výživová doporučení. A inovace přicházejí nejen v oblasti samotné výživy, nových potravin či jejich technologického zpracování. Postupné pronikání moderních informačních technologií přináší nové možnosti v rychlosti zpracování požadovaných dat, což ve svém důsledku umožňuje poskytování kvalitnějších služeb, jejich optimalizaci a efektivnost.

A co si pod moderními informačními technologiemi lze představit? Jsou to nejen výkonnější počítače s odpovídajícím softwarem. Školní jídelny jsou již vybaveny terminály, pomocí kterých si děti objednávají obědy na druhý den, nezřídka z několika možností. To přináší velkou úsporu nákladů, protože tato technologie umožňuje vedoucím školních jídelen přesněji nanormovat potřebné množství surovin. Software naprogramovaný potřebám školních jídelen na míru je již spíše pravidlem, než výjimkou.

Tématem bakalářské práce je využití moderních informačních technologií a jejich přínos pro chod školní jídelny jako organizace a hospodářské jednotky.

V první části bakalářské práce budou uvedena teoretická východiska. Tedy vysvětlení pojmu školní stravování v České republice, vybraných důležitých pojmů z oblasti školního stravování, shrnutí souvisejících právních předpisů a srovnání s vybranými zeměmi. Ekonomická stránka školního stravování bude vysvětlena v následující kapitole pro objasnění vzájemných ekonomických vazeb ve školních jídelnách. Pracovní pozice a náplně práce spojené s těmito pozicemi i definování informačních a komunikačních technologií (ICT) používaných ve školních jídelnách bude potřeba přiblížit pro lepší orientaci v části praktické. 1

To vše pro zdůraznění, jak velkým přínosem jsou ICT technologie pro zaměstnance školních jídelen, tak pro strávníky. V části praktické bude analyzován ekonomický přínos zavedení moderních informačních technologií ve školních jídelnách a bude zde provedena komparace tohoto přínosu ve školních jídelnách v kontextu jejich velikostí. Cíle bakalářské práce Cílem práce bude zmapovat stav vybavenosti školních jídelen informačními technologiemi ve vybraných krajích a na základě zjištěných skutečností posoudit efektivitu jejich využívání. Cílem bude rovněž vytvoření kalkulátoru jako pomůcku pro objektivní posouzení efektivity při využívání informačních technologií ve školních jídelnách. Metody sběru dat Ke sběru dat bude využita odpovídající literatura a ostatních relevantních zdrojů (odborná periodika, webové prezentace, aj.) - to v části teoretické. V části praktické budou data získána pomocí klasického dotazníku s volbami daných možností či doplněním krátkých informací. Tímto způsobem budou získána data jak kvantitativního, tak kvalitativního charakteru. Důležité bude vhodně sestavit dotazník a konzultovat s vedoucím bakalářské práce vhodnost otázek a možnosti odpovědí, aby byla získána relevantní data. K identifikaci školních jídelen bude provedeno v aplikaci Rejstřík škol (online aplikaci Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy). Na základě získaných dat budou dle adres vyhledány webové stránky jednotlivých organizací a získán kontakt, na který bude odeslána prosba s vyplněním dotazníku. Dotazník bude vyhodnocen metodou analýzy a získaná fakta prezentována na základě metody syntézy.

K vyjádření časové náročnosti vybraných pracovních úkonů bude proveden výzkum týkající se doby trvání určité pracovní operace. Bude provedeno několik měření, výsledné časy budou zprůměrňovány a v sestaveném kalkulátoru bude použita průměrná hodnota trvání vybrané operace. Další informace budou získány z veřejně dostupných databází a relevantních internetových zdrojů. Obrázky týkající se informačních a komunikačních technologií v této bakalářské práci budou zveřejněny na základě souhlasu firmy VIS Plzeň s.r.o.

2

1 Školní stravování v ČR 1.1 Charakteristika školního stravování v ČR Kvalita stravování dětí a mladistvých výrazně ovlivňuje zdravotní stav nejen v dětském věku, ale i v dospělosti. Česká republika je jednou z mála zemí, kde je školní stravování řešeno způsobem, který obdivují mnohé státy ve světěi. Školní stravování je dotované, to znamená, že strávníci hradí pouze náklady na potraviny (viz. Kapitola 2), což může umožňovat jeho větší dostupnost pro děti, žáky a studenty.

V České republice jsou díky právním předpisům vytvořeny pro oblast školního stravování velmi dobré podmínky pro poskytování kvalitních služeb. To umožňuje i jejich další zkvalitňování s ohledem na soudobé výživové trendy. Na školní jídelny je vyvíjen tlak na stálé zvyšování kvality podávaných pokrmů, zvětšování pestrosti stravy a dodržování výživových norem. Platné právní předpisy obsahují náročné podmínky, které musí školní jídelny dodržovat a splnit. Kontrola

je prováděna zřizovateli, Českou školní inspekcí,

pracovníky územně příslušných hygienických stanic, orgány kontrolující bezpečnost práce, případně dalšími kontrolními orgány. Ve školních jídelnách se stravují: 

Děti docházející do mateřských škol – pouze u těchto strávníků zákon ukládá, že se dítě musí stravovat vždy, když je v MŠ přítomnoii.



Žáci základních škol



Žáci středních škol a učilišť



Studenti vyšších odborných



Zaměstnanci školních jídelen a ostatních školských zařízení



Ostatní strávníciiii

i

Výživa a potraviny, Zpravodaj pro školní stravování, 2/2011, str. 18 – 19

ii

Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění platných předpisů

iii

Vyhláška č. 107/2005 Sb. o školním stravování, ve znění platných předpisů

3

1.2 Historie a současnost školního stravování 1.2.1 Historie školního stravování Po 2. světové válce byly školním dětem podávány přesnídávky ze zásob UNNRA iv, což by se dalo pokládat za prvopočátek školního stravování v České republice.

Ve 40. a 50. letech 20. století začaly obce a města iniciovat zakládání prvních školních jídelen. V roce 1953 vyšla první vyhláška týkající se školního stravování, oblast školního stravování přešla pod působnost ministerstva školství a byly určeny odpovědné orgány. Již v této době rodiče hradili pouze náklady na potraviny.

Výchovná střediska školního stravování byla nově zřízena v roce 1963, kdy vešel v platnost i nový právní předpis - vyhláška upravující výživové normy pro školní stravování a školní jídelny se stávají součástí škol. Střediska školního stravování měla za úkol metodicky vést a kontrolovat činnost školních jídelen. Jejich náplní práce bylo i vzdělávání tehdejších pracovníků školních jídelen (ŠJ) a později také vedly výuku kuchařů specializovaných na školní stravování. V letech sedmdesátých pak došlo k rychlému nárůstu počtu školních jídelen, jejich vybavení však nebylo odpovídající a vznikaly tak neustálé problémy s technickým vybavením. Školní jídelny byly převedeny na samostatná zařízení národních výborů.

90. léta pak byla ve znamení rušení středisek školního stravování a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy minimalizovalo svou působnost v oblasti školního stravování. Školní jídelny se staly opět součástí škol – a to drtivá většina těchto zařízení. Důležitým počinem také bylo stanovení finančních limitů na potraviny tak, aby bylo možné dosáhnout výživového optima. Ke sledování dosahování výživového optima byl zaveden nový prostředek – spotřební koš.v

iv

v

UNNRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration) byla prvním projektem svého druhu v oblasti humanitní a rozvojové pomoci a působila jménem Spojených národů. Výživa a potraviny, Zpravodaj pro školní stravování, 5/2008, str. 68

4

1.2.2 Školní stravování v dnešní době Je zřejmé, že školní stravování v České republice má již dlouholetou tradici a i v této oblasti dochází k neustálému vývoji. Školní jídelny se neustále snaží o rozšiřování nabídky svých služeb. Zavádění nových pokrmů se někdy nesetkává s pozitivní odezvou ze stran strávníků i rodičů, s čímž se autorka bakalářské práce setkala v praxi osobně či při seminářích (resp. školeních) při rozhovoru s ostatními vedoucími školních jídelen. Postupně se provozy vybavují moderními spotřebiči, které umožňují přípravu stravy dle zásad zdravé výživy. Informační a komunikační technologie (ICT) umožňují zkvalitnit poskytované služby, strávníci si mohou objednávat pokrmy z větší nabídky a pohodlněji přes terminály i online objednávkové aplikace. Bylo a je možné zaznamenat i snahu o osvětu v oblasti školního stravování v médiích – soutěže o nejchutnější školní oběd nebo speciální díly o školních jídelnách v televizních pořadech – Kluci v akci, Ano šéfe, atd.

1.3 Vybrané pojmy školního stravování Školní stravování Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění platných předpisů, definuje školní stravování jako „stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb.“ Školní stravování plní 3 funkce – klasickou sytící, zdravotně výživovou (školní jídelny jsou povinny dodržovat výživové normy) i výchovnou (mnohé pokrmy děti ochutnají poprvé až ve školních jídelnách, naučí se i stolovat v jiném, než rodinném prostředí).vi

Hlavní a doplňkové jídlo Hlavními jídly podávanými ve školních jídelnách rozumí vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění platných předpisů, oběd a večeři, doplňkovými jídly pak snídani, přesnídávku, svačinu a druhou večeři. Oběd se skládá z polévky nebo předkrmu,

vi

Výživa a potraviny, Zpravodaj pro školní stravování, 5/2008

5

hlavního chodu, nápoje a případného doplňku (salátu, dezertu nebo ovoce). Večeře zahrnuje hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce).vii Spotřební koš „Spotřební koš je soustava 10 skupin základních potravin, jejichž denní doporučená dávka ke spotřebě by měla pokrýt doporučenou dávku živin pro jednotlivá odebraná jídla a určenou skupinu strávníků.“viii Spotřební koš je tedy důležitým nástrojem pro sledování a dodržování výživových norem. Právní normou, která školním jídelnám ukládá dodržování plnění spotřebního koše a zároveň stanovuje celodenní normy jednotlivých komodit pro dané věkové kategorie, je vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění platných předpisů. Tabulka 1 ukazuje, jaké komodity jsou do spotřebního koše zařazeny, vymezuje jednotlivé kategorie strávníků a zároveň podává informaci o celodenní normě pro stravování ve věkové kategorie 3 – 6 let a normách pro oběd týkajících se ostatních věkových kategorií. V Příloze I jsou pak uvedeny základní skupiny potravin pro výpočet spotřebního koše dle vyhlášky o školním stravování.

Tabulka 1 – Komodity spotřebního koše s normami pro jednotlivé věkové kategorie 3-6 CELODENNÍ

7-10 OBĚD

11-14 OBĚD

14-18 OBĚD

Maso

55

64

70

75

Ryby

10

10

10

10

300

55

70

100

Mléčné výrobky

31

19

17

9

Tuky volné

17

12

15

17

Cukr volný

20

13

16

16

Zelenina

110

5

90

100

Ovoce

110

65

80

90

Brambory

90

140

160

170

Luštěniny

10

10

10

10

Mléko tekuté

Zdroj: Výživa a potraviny, Zpravodaj pro školní stravování, 1/2009, str. 9

vii

Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění platných předpisů

viii

Výživa a potraviny, Zpravodaj pro školní stravování, 1/2009, str. 3

6

Princip výpočtu je založen na množství skutečně spotřebovaných potravinách zařazených do vybraných komodit v jednotlivých věkových kategoriích a jejich srovnání s předepsanými normami, které ukládá vyhláška o školním stravování. Doporučený postup je tento: 

Dle uzavřených výdejek (resp. skladových karet) zařadit skutečné spotřebované množství surovin do vybraných skupin komodit (viz. Příloha I).



Převést všechny suroviny na gramy.



Spotřebu vynásobit příslušným koeficientem (viz. Příloha I).



Provést součet množství potravin v celé skupině vybrané komodity spotřebního koše, výsledkem je skutečná spotřeba.



Spočítat podle počtu připravených porcí jídel pro jednotlivé věkové kategorie strávníků teoretickou spotřebu vynásobením počtu jídel za měsíc (viz. Tabulka 1).



Sečíst teoretické spotřeby potravin zařazených v jednotlivých skupinách komodit a výsledek srovnat se skutečnou spotřebou.



Podíl skutečné spotřeby potravin na získaném normativu se převede na procenta.

Skutečná spotřeba potravin by pak měla odpovídat požadovanému měsíčnímu průměru, přičemž vyhláška 107/2005 Sb., o školním stravování ve znění platných předpisů, připouští odchylku + - 25% s výjimkou tuků a cukrů, u kterých je 100% měsíčního průměru horní hranicí, kterou nelze překročit. Spotřebu luštěnin, ovoce a zeleniny příslušná vyhláška umožňuje překročit. Z výše popsaného postupu k získání plnění spotřebního koše vyplývá, že výpočetní technika přinesla výraznou úsporu času. Samotný výpočet totiž vedoucím školních jídelen zabíral velkou část pracovní doby. HACCP HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points) je definován jako „systém velmi náročných hygienických a výrobních postupů, v souladu s našimi i evropskými předpisy, který musí mít vypracovaný každá školní jídelna.“ix Jeho správné zavedení a dodržování zaručuje maximální kvalitu připravované stravy.

ix

Výživa a potraviny, Zpravodaj pro školní stravování, 5/2008, str. 69

7

1.4 Související právní předpisy V České republice jsou právní předpisy, které upravují zřizování, financování, provoz, kvalitu stravovacích služeb, používání potravin a hygienické podmínky provozu, které jsou ve školních jídelnách poměrně rozsáhlé. Proto jsou v této subkapitole vyjmenovány pouze ty nejdůležitější právní předpisy. Školní stravování a školská zařízení 

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění



Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, v platném znění



Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodním stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, Vyhláška č. 263/2007 Sb., pracovní řád pro zaměstnance škol, v platném znění



Nařízení vlády č. 478/2009 Sb., o poskytování podpory na ovoce a zeleninu, Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, v platném znění

Pracovně-právní vztahy 

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění



Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, v platném znění



Nařízení č. 469/2002 Sb., katalog prací, v platném znění



Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, v platném znění



Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění



Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, v platném znění

Hygienické předpisy: 

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění



Zákon č. 20/66 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění



Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami, v platném znění



Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí, v platném znění 8



Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení, v platném znění

1.5 Srovnání školního stravování ve vybraných zemích Slovensko Školní stravování na Slovensku se nachází na podobné úrovni jako v České republice. Školní stravování je upraveno legislativně (konkrétně jde o vyhlášku č. 330/2009 Z.z., o zariadení školského stravovania, kterou vydalo Ministerstvo školství Slovenské republiky). Zajímavostí je, že tato vyhláška obsahuje i tabulky pro určení počtu a složení zaměstnanců v závislosti na velikosti jídelny a také obsahuje doporučení na počet a skladbu vybraného materiálního vybavení, opět v závislosti na velikosti a typu školní jídelny, což v České republice vyhláška o školním stravování neupravuje. Školní jídelny jsou povinny ze zákona dodržovat zásady zdravé výživy.x. Itálie V tomto jihoevropském státě není školní stravování řízeno centrálně, neexistují tedy právní přepisy schválené pro celý stát. Na rozdíl od České republiky si větší města nebo oblasti sami určují pravidla, která se týkají školního stravování a která musí cateringové firmy, které pokrmy připravují, dodržovat. Přísně je kontrolováno dodržování jak hygienických požadavků, tak ostatních pravidel. Konkrétně v hlavním městě Římě strava ve školních jídelnách musí odpovídat zásadám správné výživy, jídelníček sestavují odborníci na 9 týdnů dopředu a nelze vybírat z více druhů jídel. Ve všech jídelnách v Římě se tedy v jeden den podává stejný pokrm. Nejen v mateřských, ale i v základních školách se dětem podávají přesnídávky a svačinyxi.

Maďarsko V Maďarsku nejsou poskytovány obědy tak, jako v České republice a některých státech Evropské unie. Existují zde pouze tzv. školní bufety, které by měly dle Směrnice pro zdravý

x

Vyhláška č. 330/2009 Z.z., o zariadení školského stravovania, Ministerstva školství Slovenské republiky, dostupné z http://www.minedu.sk/data/USERDATA/Legislativa/Vyhlasky/330_2009.pdf

xi

Výživa a potraviny, Zpravodaj pro školní stravování, 1/2010, str. 4

9

školní bufet dodržovat zásady zdravé výživy a nabízet určité potraviny každodenně, jiné příležitostně a některé jsou zakázány.xii

Holandsko V Holandsku neexistuje žádný systém školního stravování a žáci si musí nosit jídlo z domova, případně mohou odejít na oběd domů. To je dáno také tím, že Holanďané mají zažité odlišné stravovací zvyklosti. Ráno velmi bohatě snídají, oběd tvoří většinou pouze sendvič a večer jsou zvyklí na večeři, která svým složením spíše připomíná oběd v České republice. xiii

xii

Výživa a potraviny, Zpravodaj pro školní stravování, 5/2010, str. 75

xiii

Výživa a potraviny, Zpravodaj pro školní stravování, 2/2011, str. 18

10

2 Ekonomická stránka školního stravování 2.1 Školní jídelny a jejich financování Školní jídelny mají většinou právní formu příspěvkových organizací. Tyto organizace mohou být zřízeny územně správním celkem nebo státem, v případě školních jídelen jsou to většinou obce. Ty tímto způsobem zajišťují poskytování služeb ve veřejném zájmu, ke kterým školní stravování také patří. Z příslušnosti k určité právní formě pak vychází i jejich hospodaření a financování.

Příspěvkové organizace zřízené územními správními celky hospodaří dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění platných předpisů. V tomto zákoně je také, kromě právních předpisů týkající se hospodaření těchto organizací, upraveno zakládání a zřizování právnických osob územních samosprávných celků. Finanční prostředky, se kterými tyto organizace hospodaří, mohou pocházet: 

Z hlavní činnosti



Ze státního rozpočtu



Od zřizovatele



Z vlastních peněžních fondů – rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) a ostatní fondy



Z darů od fyzických a právnických osob



Ze zahraničí



Z dotací na úhradu provozních výdajů z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů



Z dotací na úhradu provozních výdajů dle mezinárodních smluv



Z doplňkové činnosti – kdy tato činnost musí být schválena zřizovatelem a získané prostředky by měly být použity na rozvoj hlavní činnosti

11

2.2 Kalkulace ceny stravy Školní stravování má v České republice propracovaný systém, který je navíc finančně podporován státem. Rodiče tedy nemusí hradit plnou cenu odebrané stravy, mají povinnost uhradit pouze náklady na potraviny. Je však zřejmé, že s přípravou jídel jsou spojeny i další náklady – mzdové náklady, náklady na energie a ostatní související náklady. Náklady na jeden oběd se tedy skládají z těchto složek: Stravovací služby 

Náklady na platy – zde jsou zahrnuty platy zaměstnanců školní jídelny, zákonné pojistné, FKSP, úrazové pojištění



Věcné náklady – ostatní věcné náklady



Náklady na potraviny – tuto částku hradí zákonní zástupci dětí, tyto náklady se musí odvíjet

od

legislativou

upravených

finančních

limitů

na

nákup

potravin.

(viz. subkapitola Úplata za poskytnuté stravovací služby) Kalkulovaný zisk DPH – u plátců DPH pro ekonomickou činnost v doplňkové činnosti

Kalkulaci nákladů na jeden oběd lze provést dvěma způsoby. Prvním z nich je určení nákladů pomocí předpokládaného počtu jídel za určité období a předpokládané spotřeby potravin. Druhým je pak vyjít ze skutečně vynaložených nákladů a počtu vydaných jídel za minulé účetní obdobíxiv. Doporučený postup výpočtu je pak tento:

Náklady na rok Náklady na jeden oběd = Počet obědů za rok

xiv

KRAJ VYSOČINA, Cenová kalkulace a stravovací služby v zařízeních školního stravování, [online],

12

2.3 Finanční limity na nákup potravin Finanční limity na nákup potravin upravuje vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění platných předpisů. Z toho vyplývá, že si školní jídelny nemohou stanovit limit na nákup potravin samy. Protože ve školních jídelnách odebírají stravu strávníci rozdílného věku, jsou rozděleni do definovaných věkových kategoriích. Je to logické, sedmileté dítě většinou sní méně než žák posledního ročníku střední školy. Také se liší finanční limity na hlavní a doplňkové jídlo, vyhláška zahrnuje u vybrané kategorie strávníků i náklady související s pitným režimem. V Tabulce 2 jsou přehledně znázorněny jednotlivé věkové kategorie a finanční limity v těchto kategoriích u hlavních a doplňkových jídel.

Tabulka 2 – Finanční limity na nákup potravin (v Kč) k 1. 1. 2012 DO 6 LET

7 – 10 LET

11 – 14 LET

15 A VÍCE LET

Snídaně

7,00-13,00

9,00-15,00

10,00-16,00

11,00-17,00

Přesnídávka

6,00-9,00

7,00-12,00

7,00-12,00

7,00-12,00

14,00-25,00

16,00-32,00

19,00-34,00

20,00-37,00

Svačina

6,00-9,00

6,00-1000

7,00-11,00

7,00-11,00

Večeře

12,00-19,00

14,00-25,00

15,00-27,00

17,00-34,00

Celkem (celodenní)

45,00-75,00

52,00-94,00

58,00-100,00

62,00-111,00

3,00-5,00

x

x

x

x

x

x

9,00-16,00

Oběd

Nápoje II. večeře

Zdroj dat: Vyhláška 463/2011 Sb., o školním stravování, vlastní zpracování

2.4 Úplata za poskytnuté stravovací služby Školní jídelny mohou poskytovat své služby pro různé skupiny strávníků. Stravovací služby jsou určeny primárně pro strávníky v režimu školního stravování. Do této skupiny patří děti a žáci „v době jejich pobytu ve škole, ve školském zařízení podle § 117 odst. 1, písm. b) a c) a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně 13

výchovnou péčixv“. Dále se pak ve školních jídelnách mohou stravovat strávníci v režimu závodního stravování, k nimž patří pouze vlastní zaměstnanci organizace, která provozuje zařízení školního stravování. Poslední skupinou jsou pak ostatní strávníci. Sem lze zařadit také zaměstnance jiných právních subjektů a to i zaměstnance škol, školských zařízení či obcíxvi (viz. Subkapitola 1.1).

Tabulka 3 – Způsob financování nákladů v zařízeních školního stravování ŠKOLNÍ

ZÁVODNÍ STRAVOVÁNÍ

CIZÍ STRÁVNÍCI

STRAVOVÁNÍ Potraviny

Strávník v plné výši

Strávník + FKSP

Cizí strávník

Náklady

Státní rozpočet

Veřejný rozpočet (státní rozpočet ONIV

Cizí strávník

nebo rozpočet ÚSC)

na platy Zřizovatel

Náklady

Zřizovatel

na provoz Zdroj dat: Výživa a potraviny, 6/2008, vlastní zpracování

Úplata za poskytnuté stravovací služby pak vychází z toho, v jakém režimu stravování se strávník nachází. V Tabulce 3 lze nalézt způsoby financování nákladů v zařízeních školního stravování. Po jejím bližším prozkoumání je zřejmé, že cizí strávník (pokud školní jídelna provozuje doplňkovou činnost), si hradí veškeré náklady za odebranou stravu sám, strávníci v režimu závodního stravování si hradí pouze náklady na potraviny, přičemž zaměstnavatel může přispívat z FKSP a zaměstnanec pak hradí náklady na potraviny snížené o příspěvek z tohoto fondu, mzdová režie je financována z krajského rozpočtu a věcnou režii doplácí zřizovatel. Strávníci, zařazení do kategorie školního stravování, hradí pouze náklady na potraviny, náklady na platy jsou financovány ze státního rozpočtu a náklady na provoz proplácí zřizovatel.

xv

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění platných předpisů, str. 4868

xvi

Výživa a potraviny, Ekonomika v zařízeních školního stravování, 6/2008

14

3 Pracovní pozice a náplně práce v e školních jídelnách 3.1 Organizace provozu školní jídelny Na zajištění provozu školní jídelny a jejím bezproblémovém chodu se většinou podílejí tato povolání – vedoucí nebo ředitelka školní jídelny, účetní, vedoucí kuchařka, kuchařka, pomocná kuchařka, uklízečka, údržbář, topič, případně řidič pro rozvoz stravy. Na složení personálu a počet pracovníků mají především vliv: 

Velikost – kapacita a počet strávníků



Právní subjektivita – zda je školní jídelna samostatným právním subjektem či spadá pod jiný právní subjekt (např. ZŠ nebo MŠ)

Schéma 1 – Fiktivní organizační schéma školní jídelny

Ředitelka školní jídelny Vedoucí kuchařka Kuchařka

Účetní

Uklízečka

Topič údržbář

Pomocná kuchařka

Zdroj dat: vlastní zpracování

Na Schématu 1 je znázorněno fiktivní organizační schéma školní jídelny s vlastní právní subjektivitou, která kromě ředitelky školní jídelny, kuchařek a pomocných kuchařek zaměstnává i účetní a topiče – údržbáře. Řídící funkci zastává ředitelka školní jídelny, která je i statutárním orgánem organizace. V menších školních jídelnách, které nemají vlastní právní subjektivitu je v čele vedoucí školní jídelny nebo účetní agendu může vést ekonomka školy. 15

Údržbářské práce vykonává školník, statutárním zástupcem je pak ředitel školy a organizační struktura je odlišná – např. účetní školy není podřízena vedoucí školní jídelny.

Výše zmíněná povolání jsou zařazena do platových tříd ve veřejných službách a správě. Zaměstnanec je zařazen do platové třídy dle druhu práce, nejnáročnější práce, podle plnění kvalifikačních předpokladů a je mu určen platový tarif podle přiznané platové třídy. Složitost, odpovědnost a namáhavost jsou pak určujícími faktory pro zařazování do platových tříd a platových tarifů. Těmito faktory se rozumí odborná příprava, druh a rozsah dalšího vzdělávání, praktické znalosti a dovednosti, složitost objektu vykonávané práce a pracovního procesu, složitost pracovních vztahů (komunikační náročnosti), organizační a řídící náročnost a územní působnost, odpovědnost za škody, odpovědnost za zdraví, fyzická zátěž, zátěž psychická a smyslová, negativní vlivy práce a mimořádné vlastnosti a schopnosti. xvii Vedoucím pracovníkům dle zákoníku práce přísluší příplatek za vedení podle stupně řízení a náročnosti řídící práce.xviii Pohyblivými složkami platu také mohou být osobní příplatek či odměna, na tyto pohyblivé složky však není ze zákona nárok. Platové tarify v Tabulce 4 jsou uvedeny pro ilustraci, v jaké výši jsou základní platy zaměstnanců školních jídelen zařazených v příslušných platových tarifech. Z této tabulky také částečně vychází kalkulátor (viz. Kapitola 10)

Tabulka 4 – Stupnice platových tarifů dle platové třídy – minimální mzda k 1. 1. 2012 PLATOVÁ TŘÍDA 1

2

6 550 Kč

7 110 Kč

3

4

7 710 Kč

5

8 350 Kč

9 060 Kč

6 9 830 Kč

7 10 660 Kč

8 11 570 Kč

PLATOVÁ TŘÍDA 9

10

12 550 Kč

13 620 Kč

11 14 780 Kč

12

13

16 020 Kč

17 370 Kč

Zdroj dat: Katalog prací (2010), str. 27

xvii

ALINČE I., TOMŠÍ F, Katalog prací, 2010, str. 18-21

xviii

Zákon č. Sb., zákoník práce, §124

16

14 18 850 Kč

15 20 470 Kč

16 22 200 Kč

3.2 Vedoucí školní jídelny Vedoucí školní jídelny je většinou zařazena do 7. – 10. platové třídy, přičemž v úvahu je brána jednak velikost jídelny a jednak právní subjektivita (v případě vlastní právní subjektivity vedoucí školní jídelny je zároveň statutárním orgánem s větším počtem pravomocí a vyšší odpovědností). Katalog prací řadí vedoucí školních jídelen do 8. platové třídy (provozář), záleží však na daných okolnostech.xix

Její náplní práce v oblasti stravování je sestavování jídelních lístků dle zásad výživových norem a zdravé výživy, objednávka potravin, kontrola záruční lhůty potravin ve skladech, vedení skladové evidence, zpracovávání uzávěrky spotřeby potravin, zpracovávání veškeré agendy související se školním stravováním – správa databáze osob přihlášených ke stravování, příjem přihlášek a odhlášek ze stravování, vyúčtování stravného, dodržování finančního limitu a dodržování spotřebních norem, organizace smluvního prodeje obědů a odběru zbytků ze školní jídelny.

V oblasti ekonomiky a pracovně právních záležitostí připravuje plány a rozpočty školní jídelny (se související odpovědností), zpracovává měsíční uzávěrku, odpovídá za vybavení školní jídelny, zajišťuje údržbu a opravy, zpracovává evidenci ochranných pracovních pomůcek a prostředků, zpracovává plány dovolených. V případě vlastní právní subjektivity školní jídelny zodpovídá za veškerou personální agendu – příjem a odchod zaměstnanců, atd. Organizuje tedy chod školní jídelny v oblasti operativního, taktického i strategického řízení, dále zpracovává provozní řád školní jídelny, sanační řád, odpovídá za dodržování hygienických předpisů, předpisů BOZP a pracovně – právních předpisů.

3.3 Účetní Je dle katalogu prací zařazena do 9. - 10. platové třídy (rozpočtář). Její náplní práce je zpracování dat v oblasti financování, rozpočtování a účetnictví organizace.xx

xix xx

ALINČE I., TOMŠÍ F Katalog prací, 2010, str. 190

ALINČE I., TOMŠÍ F. Katalog prací, str. 104

17

3.4 Vedoucí kuchařka, kuchařka, pomocná kuchařka Katalog prací zařazuje tyto pracovní pozice do oblasti obchodního provozu a do 3. – 7. platové třídy. Obecně je náplní práce běžná příprava pokrmů ve školních jídelnách. Vedoucí kuchařka organizuje práce při výrobě pokrmů, má hmotnou zodpovědnost spojenou s výrobou jídel (někdy i za sklad potravin), za plynulý a bezproblémový bezprostřední provoz kuchyně, s vedoucí školní jídelny sestavuje jídelní lístek, může zpracovávat žádanku na potraviny či přebírat od vedoucí školní jídelny suroviny. Také společně s vedoucí ŠJ odpovídá a kontroluje příjem objednaného zboží do skladu nejen z hlediska kvantitativního, ale i kvalitativního, a také dohlíží na odpovídající skladování potravin i vybavení kuchyně. Její povinností je i dbát o bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Samostatně zpracovává pokrmy a stanovuje technologické postupy i jejich kalkulaci, provádí některé pomocné úklidové práce.xxi

Kuchařka (resp. pomocná kuchařka) může samostatně připravovat (kuchařky včetně technologicky náročných pokrmů) a vydávat pokrmy, při jejich přípravě opracovává suroviny, dbá na dodržování všech hygienických a bezpečnostních předpisů. Dle stanovené pracovní náplně může sledovat a provádět zápisy teploty pokrmů před výdejem. Součástí pracovní náplně bývají i pomocné úklidové práce – dodržování sanačního řádu.xxii

3.5 Údržbář – topič Dle Katalogu prací je topič zařazen do 2 -7 platové třídy a údržbář do třídy páté. Jako školské zařízení je možnost zařadit tohoto zaměstnance do 4. třídy, protože se nachází na podobné pozici a má i náplň práce podobnou jako školník, jeho úkolem je provádět údržbářské práce a obsluhu teplárenských zařízení.xxiii

xxi

ALINČE I., TOMŠÍ F Katalog prací, str.187

xxii

ALINČE I., TOMŠÍ F., Katalog prací, str.187

xxiii

ALINČE I., TOMŠÍ F., Katalog prací, str. 141,341,465

18

4 Informační a komunikační technologie ve školních jídelnách Informační a komunikační technologie si našly cestu i do školních jídelen, kde zvyšují kvalitu práce, produktivitu a usnadňují mnoho pracovních operací. V předchozí kapitole byla nastíněna náplň práce všech profesí, které se ve školních jídelnách obvykle vyskytují. V této kapitole budou nejprve vysvětleny základní pojmy z oblasti výpočetní techniky a informačních technologií – definice hardwaru a softwaru a následně budou uvedeny příklady vybraných ICT zařízení, která jsou v zařízeních školního stravování používána.

4.1 Základní pojmy Informační a komunikační technologie Information and Communication Technology – informační a komunikační technologie jsou zařízení či prostředky výpočetní techniky. Na rozdíl od pojmu IT – informační technologie je v tomto pojmu zdůrazněna komunikace. Uživatelé ICT technologií mají možnost využívat propojení (a z něho vyplývající komunikaci) jednotlivých zdrojů informací. xxiv Aby bylo možno ICT využívat, je třeba organizaci vybavit odpovídajícím kompatibilním hardwarem a softwarem.

Ve školních jídelnách tak mají vedoucí školních jídelen (z předchozí kapitoly je zřejmé, že právě tato pracovní pozice může nejvíce využívat ICT) rozsáhlé možnosti využití těchto technologií. Tyto nové technologie ovšem přinášejí komfort i pro strávníky, kteří si mohou jednoduchým způsobem přihlašovat stravu i vybírat z několika nabídek pokrmů na konkrétní den. Hardware Nádběla (2004) uvádí, že hardware je „souhrnný název všech součástí, z nichž se skládá nebo se kterými spolupracuje počítač. Patří sem např. veškerá přídavná (periferní) zařízení,

xxiv

VITOVSKÝ A., Slovník softwaru, 2006

19

jako je klávesnice, monitor, skener, tiskárna, myš, a také skříň počítače se vší elektronikou uvnitř (karty, procesory, paměti, sběrnice, kabely, apod.)“ xxv Konkrétně ve školních jídelnách jsou to například i terminály nebo karty (čipy) k objednávce jídel (viz. subkapitola 4.1). Software Software je vlastně programovým vybavením počítače – pod tento pojem lze zařadit jak operační systém, tak ostatní programy (aplikace). Mezi nejznámější a také nejrozšířenější operační systémy patří Windows od firmy Microsoft, uživatelé pak mohou ještě například využívat operační systémy Linux. Operačním systémem lze rozumět „základní softwarové vybavení počítače, které synchronizuje veškeré části počítače takovým způsobem, aby byla dosažena optimální výkonnost celé počítačové sestavy, a zároveň poskytuje platformu pro spouštění jiných programů. Je tedy prostředníkem (správcem) mezi hardwarem a uživatelskými aplikacemi.“xxvi

Textové editory (např. Word, Writer, aj.), tabulkové editory (např. Excel, Calc, Spreadsheet, aj.), programy pro tvorbu prezentací (Powerpoint), aplikace umožňující přístup na internet (Explorer, Mozzila Firefox, Opera) či emailovou komunikaci (Outlook, Pegasus, aj.) jsou k nalezení prakticky ve všech počítačích na celém světě. Další aplikace jsou pak využívány dle potřeb uživatelů a usnadňují mnoho pracovních operací.

4.2 ICT ve školních jídelnách Cílem této bakalářské práce není detailní popis všeobecně rozšířených hardwarových zařízení i standardního softwaru, který se nachází v mnoha počítačích. Jedním z předpokladů této bakalářské práce je, že kanceláře školních jídelen jsou již většinou standardně vybaveny běžnou výpočetní technikou – běžnými stolními počítači či notebooky s operačním systémem, tiskárnami, kopírovací technikou či skenery a masově rozšířenými kancelářskými aplikacemi typu Word, Excel, Outlook, atd. Podrobněji popsány tedy budou programové aplikace a zařízení, které jsou přímo určeny pro použití ve školních jídelnách.

xxv

NÁDBĚLA, J., Velký počítačový slovník, 2004, str. 179

xxvi

VITOVSKÝ A., Slovník softwaru, 2006, str. 289

20

4.2.1 Hardware Do této skupiny lze zařadit terminály pro objednávku a výdej stravy, objednávkové boxy nebo identifikační karty a čipy. Tato zařízení vzájemně spolupracují a tvoří komplexní objednávkový a výdejní systém. Identifikační karty a čipy Identifikační karty a čipy (viz. Obrázek 1) slouží k objednávkám stravy u strávníků (resp. mohou sloužit u zaměstnanců k identifikaci v docházkovém systému).

Obrázek 1 – Ukázka bezkontaktních žetonů

Zdroj: www.visplzen.cz, se svolením firmy VIS Plzeň, s.r.o

Tato média mohou pracovat na kontaktním i bezkontaktním principu. Komfortnější pro používání je bezkontaktní identifikační karta nebo čip, kdy jej strávník k výdejnímu (resp. objednávkovému) terminálu přiblíží a nemusí kartou terminálem projíždět. Což přináší časovou úsporu, která je u jednoho strávníka téměř zanedbatelná, ovšem v součtu všech strávníků ve velkokapacitních provozech již přináší jistou úsporu času. Každá identifikační karta nebo čip obsahuje jedinečné číslo, které je v systému přiděleno jednomu konkrétnímu majiteli a pracuje na principu, že konkrétní osoba používá jediné identifikační médium ve všech částech informačního systému.xxvii Terminály a boxy pro objednávku a výdej stravy Tato zařízení umožňují strávníkům komfortní objednávku stravy pomocí identifikačních karet nebo čipů na jeden den, některá z těchto zařízení i na několik týdnů dopředu.

xxvii

VIS Plzeň s.r.o., Identifikační média

21

Ukázka objednávkových terminálů a boxů se nachází na Obrázku 2. Určité typy těchto zařízení podporují i objednávku stravy přes internet a disponují dotykovými displeji (viz. Obrázek 2 – prostřední fotografie). Přínos pro školní jídelny spočívá v tom, že vedoucí školních jídelen mají tolik potřebný přehled o tom, kolik jídel je na konkrétní den objednáno a nanormovat tak potřebné suroviny v mnohem kratším čase s větší přesností, což přináší ekonomickou úsporu. Obrázek 2 – Ukázka objednávkových terminálů a boxů

Zdroj: www.visplzen.cz, se svolením firmy VIS Plzeň, s.r.o

Terminály pro výdej stravy S těmito terminály se strávník setkává u výdeje jídla. Zařízení nejprve po přiložení identifikační karty nebo čipu identifikuje strávníka a na základě jeho předchozí objednávky zobrazí obsluze výdejního místa, zda má klient školní jídelny stravu objednánu, a v kladném případě jakou, zároveň odešle do stravovacího systému informaci o tom, že strava byla již vydána. Nemůže se tak stát, že by bylo možné vydat stravu osobě bez identifikační karty (resp. čipu) či jedné osobě umožnit odebrat hlavní nebo doplňkové jídlo více než jednou.

4.2.2 Software V dnešní době již existuje velké množství softwaru, který je vyvíjen programátory speciálně pro školní jídelny. Je však všeobecně známo, že kvantita automaticky neznamená i kvalitu. Proto by vedoucí školních jídelen měly při jeho pořizování zjistit dostupné informace a zajímat se i o reference firmy, která ho nabízí. Ideálně by tento software měl mít možnost postupného rozšiřování podporovaných modulů dle potřeb konkrétní školní jídelny.

22

Obrázek 3 – Ukázka výdejních terminálů

Zdroj: www.visplzen.cz, se svolením firmy VIS Plzeň, s.r.o

Dá se předpokládat, že většina zaměstnanců školních jídelen nejsou počítačovými odborníky, kteří mají znalosti a čas software udržovat, proto by software určený pro školní jídelny měl respektovat tyto požadavky: 

Možnosti současného hardwaru a softwaru



Schopnosti a možnosti dodavatele stravovacího systému



Finanční možnosti pořizovatele



Přiblížení současnému standardu pro běžné uživatele – intuitivnost ovládání.



Technická podpora softwaru pro stravovací provozy – možnost telefonické podpory (resp. podpory přes vzdálenou plochu online)



Modularizace stravovacích systémů – k jádru systému lze přidávat moduly (aplikace) dle potřeb a požadavků zákazníka. Školní jídelny např. nemusí využívat moduly ekonomické, protože již mají zaveden jiný software.xxviii

Stravovací systémy zpravidla obsahují tyto moduly, které se dají vzájemně kombinovat: 

Sklady – možnost vedení více skladů, sledování pohybu zboží, záruční doby potravin, nastavení minimálního množství zásob, průběžné hodnocení nákladů, export výdejek, žádanek a rozpisů pro kuchyň.

xxviii

Společnost pro výživu, Výživa a potraviny, 4/2011, str. 50

23



Strávníci – databáze strávníků i s pokročilými funkcemi typu sledování trendu u jednotlivých věkových kategorií.



Receptury – editovatelná databáze receptur s použitými recepturami a výrobními postupy.



Jídelníčky – sestavování jídelníčků z databáze receptur, kalkulace a nutriční hodnocení.



Nutriční hodnocení – hodnocení jídelníčků dle definovaných nutričních parametrů (resp. hodnot spotřebního koše).



Hospodářství – objednávky, pokladna, fakturace, inventura.



Kontrola a řízení – HACCP, BOZP, docházka zaměstnanců.



Ekonomické moduly – účty, fakturace, inventury.xxix

Mezi firmy poskytující specializovaný hardware a software pro školní jídelny patří v České republice, kromě firmy VIS Plzeň, s.r.o., například také firmy Microcomp Plus s.r.o., BSH Software, Z-WARE, aj.

xxix

Společnost pro výživu, Výživa a potraviny, 4/2011, str. 50 - 51

24

5 Charakteristika vybrané školní jídelny Pro charakteristiku a ukázku činnosti školní jídelny byla vybrána jedna konkrétní školní jídelna. Konkrétně šlo o Školní jídelnu Jiráskova v Benešově.

5.1 Obecné informace z veřejně dostupných zdrojů Veřejně dostupné informace o vybrané organizaci byly dostupné z těchto zdrojů: 

Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES) – tento registr je výchozí a nacházejí s v něm odkazy na ostatní veřejně dostupné zdroje.



Registr ekonomických subjektů (RES)



Registr živnostenského podnikání (RŽP)



Rejstřík škol (RŠ)



Registr organizací systému ARIS (RARIS)



Plátci daně z přidané hodnoty (DPH)



Webové stránky vybrané organizace

Obrázek 4 – Školní jídelna, Jiráskova

Zdroj: http://jidelna.compro.cz, se svolením ŠJ Jiráskova

25

Školní jídelna Jiráskova (Obrázek 4) vznikla 1. 9. 1994xxx, první živnost (hostinská – ohlašovací, řemeslná) je v RŽP evidována od 9. 5. 2001. Vybraný subjekt byl právnickou osobou (příspěvkovou organizací) zřízenou Městským úřadem Benešov. Její sídlo se nachází na adrese Jiráskova 888, Benešov. Statutárním orgánem je Hana Pínová. Dle klasifikace ekonomických činností byla organizace zařazena do kategorie Stravování ve školních zařízeních

menzách

(CZ

–

NACE:

562920),

z pohledu

statistického

patřila

do institucionálního sektoru – místních vládních institucí, z hlediska velikostní kategorie dle počtu zaměstnanců do kategorie 10 – 19 zaměstnanců. Školní jídelna byla registrována k dani z přidané hodnoty, Registr plátců daně z přidané hodnoty uváděl datum účinnosti registrace od 1. 7. 2008. Kapacita školní jídelny byla dle Rejstříku škol maximálně 1 500 strávníků.

Na webových stránkách organizace http://jidelna.compro.cz je možné nalézt následující informace: 

Ve školní jídelně se stravují žáci navštěvující Základní školu Jiráskova, Základní školy speciální Konopišťská, studenti Gymnázia Benešov, studenti Střední školy ekonomiky, obchodu a služeb a SEŠ a cizí strávníci.



Ve školní jídelně je možné objednat obědy ze tří variant.



Objednávání, odebírání a odhlašování obědů je možné prostřednictvím elektronické karty na terminálu ve školní jídelně a přes internet, odhlášení stravy je také možné provést telefonicky či e-mailem, případně přes internet. Stravu je možné objednat na týden dopředu.



Platby za odebranou stravu může strávník hradit bezhotovostně i v hotovosti v kanceláři školní jídelny 1x měsíčně.



Cena stravy je od 1. 1. 2012 stanovena pro I. stupeň na 22,- Kč, II. stupeň 24,- Kč, III. Stupeň 26,- Kč a pro cizí strávníky 53,- Kč.

5.2 Interní informace Na rozdíl od předchozí kapitoly následující informace pocházejí z interních materiálů vybrané školní jídelny (zpráva o hospodaření, evidence zaměstnanců, vybraných vnitřních směrnic) a také z osobních zkušeností autorky bakalářské práce.

http://jidelna.compro.cz

26

Ekonomická stránka Jako příspěvková organizace zřízená městem hospodaří vybraná organizace dle rozpočtu, který schvaluje zřizovatel. Její hlavní činností je poskytování stravy v režimu školního stravování, doplňkovou činnost provádí na základě živnostenského oprávnění. V roce 2011 činily výnosy 9 872 495,- Kč, náklady 9 871 582,- Kč. Školní jídelna, Jiráskova tedy vykázala hospodářský výsledek ve výši + 913,- Kč. xxxi Zaměstnanci Již bylo zmíněno výše, že Registr ekonomických subjektů Českého statistického úřadu řadí vybranou školní jídelnu do velikostní kategorie 11 – 19 zaměstnanců. Skutečný počet zaměstnanců a jejich složení bylo v roce 2011 následující. Ve školní jídelně byla zaměstnána 1 vedoucí školní jídelny, která byla zároveň statutárním orgánem organizace a ředitelkou, dále pak 1 účetní, 1 hlavní kuchařka, 5 kuchařek, 7 pomocných kuchařek. Tito zaměstnanci pracovali na celý úvazek. Poloviční úvazek měl pouze 1 topič. Celkem ve Školní jídelně, Jiráskova pracovalo 16 zaměstnanců. Informační a komunikační technologie Školní jídelna Jiráskova je vybavena moderními informačními a komunikačními technologiemi, které umožňují zvýšit efektivnost při provádění určitých pracovních operací a úkolů. Při kapacitě 1 500 strávníků a požadavcích na kvalitu práce a správnost a přehlednost výstupů je kvalitní software a odpovídající hardware nezbytným a nutným vybavením.

Co se týká hardwaru je školní jídelna vybavena běžnými osobními počítači a tiskárnami. Speciálním hardwarem je možno označit terminál pro objednávku a odhlašování stravy a výdejní terminál. Zaměstnanci, kteří stravu vydávají, vědí dopředu, kolik porcí u každého menu je objednáno a kolik tedy musí vydat. Počet příjmových dokladů se průměrně pohybuje okolo počtu 100 dokladů s průměrným počtem 12 položek na jeden doklad. Výdajové doklady se vyhotovují 2 za den, pokud tedy měl kalendářní měsíc průměrně 21 dnů, počet výdejek je 42.

xxxi

Zpráva o hospodaření za rok 2011

27

Kromě běžných kancelářských programů patří do nehmotného majetku školní jídelny i specializovaný software firmy VIS Plzeň, s.r.o. s moduly účetnictví, sklad, spotřební koš, kontrolní systém, strávníci (evidence strávníků a zpracování stravného). Pomocí tohoto softwaru je možno provádět objednávky a odhlašování stravy jak přes instalovaný terminál, tak přes internetové webové rozhraní. Zpracování měsíčních výkazů je díky tomuto softwaru rychlé, není potřeba vést ručně docházkový systém strávníků a na konci měsíce provádět vyúčtování odebrané stravy. Složení spotřebního koše je na základě požadavku generováno kdykoliv v měsíci.

Pro rodiče žáků a studentů je jistě velmi přínosné, že, díky osobnímu přístupovému kódu, který obdržel strávník po přihlášení ke stravování (které je možné také provést elektronicky), mohou přes webové rozhraní sledovat, zda jejich dítě chodí na obědy, v kolik hodin mu je strava vydána a také složení spotřebního koše svého dítěte, tedy zda je strava poskytovaná školní jídelnou nutričně vyvážená.

28

Praktická část 6 Informační a komunikační technologie ve školních jídelnách – dotazník V dnešní době, kdy do téměř každého odvětví lidské činnosti pronikla výpočetní technika, se běžně předpokládá, že ve školních jídelnách je již standardně používán hardware a software, který výrazně ulehčuje provádění předepsaných úkolů. K ověření tohoto předpokladu byl sestaven dotazník (viz. Příloha 2), jehož cílem bylo zmapování situace v oblasti vybavenosti školních jídelen výpočetní technikou, specializovaným softwarem, resp. dalšími technologiemi.

Cílem bakalářské práce je ověření či vyvrácení těchto výzkumných předpokladů a hypotézy: Výzkumné předpoklady: V1: Většina dotázaných školních jídelen již používá aspoň nějaké ICT technologie ke zpracovávání dat. Výzkumný předpoklad V2: Většina školních jídelen používá specializovaný software vyvinutý pro školní jídelny. Hypotéza: H1: Ekonomický přínos ICT technologií při zpracování vybraných úkolů v konkrétní organizaci (kapacita 1 500 strávníků ) je vyšší než 3 000,- Kč měsíčně.

Pro ověření cíle výzkumného šetření byla vybrána metoda dotazníku. V první části dotazníku byly nejprve zjištěny obecné informace o oslovené školní jídelně týkající se právní subjektivity, kapacity, počtu zaměstnanců a formy poskytovaných stravovacích služeb. V další části šetření již byly subjekty dotazovány na vybavenost ICT technologiemi. V závěru dotazníku pak dotazované subjekty vyjádřily svůj názor na přínos ICT technologií ve školním stravování a slovně tento přínos vyjádřily. 29

Protože bylo zřízeno ve 13 krajích české republiky a Praze (Obrázek 5) dle školského rejstříku odhadem cca 5 000 školních jídelen, ať již s vlastní právní subjektivitou či jako součást školského zařízení, byly náhodným výběrem vybrány 3 kraje v České republice (tedy proveden užší výběr) a následně, na základě výpisu ze školského rejstříku (viz. Příloha 2), vyhledány kontaktní informace o jednotlivých školních jídelnách. Kontakty na vedoucí školních jídelen (pokud jídelny neměly vlastní právní subjektivitu) se většinou na webových stránkách škol nenacházely, dokonce menší vesnické školy ani vlastní webové stránky neměly. Pak byl kontaktní e-mail, aspoň na ředitele školského zařízení, získán na stránkách krajských úřadů – sekce školstvíxxxii. Sběr těchto dat byl velice časově náročný.

Pro zajištění lepší návratnosti dotazníku byla vybrána možnost anonymního elektronického vyplnění dotazníku přes webové rozhraní. Oslovené subjekty nemusely odesílat vyplněné dotazníky poštou ani prostřednictvím e-mailu, což přispělo ke komfortu vyplňování. Webové stránky http://oursurvey.biz umožňovaly neomezený počet odpovědí na jeden dotazník, s možností větvení otázek, exportu dat do tabulkového výstupu i grafickým vyhodnocením zdarma. Obrázek 5 - Krajské členění České republiky

Zdroj: www.sweb.obce.czxxxiii

xxxii

Školský portál Kraje Vysočina, Krajský úřad Královéhradeckého kraje – školství, Krajský úřad Karlovarského kraje - vzdělávání

xxxiii

http://obce.sweb.cz/grafika/mapa.jpg

30

Osloveno bylo 865 školních jídelen v Karlovarském a Královéhradeckém kraji a Kraji Vysočina. Počet dětí versus počet školních jídelen ve vybraných krajích 

Karlovarský kraj – 177 školních jídelen



Královéhradecký kraj – 369 školních jídelen



Kraj Vysočina – 319 školních jídelen

Vyplněno bylo celkem 245 dotazníků. Celková návratnost tedy činila 28,324%, což byla vzhledem k faktu, že dotazníky většinou nesměřovaly přímo k vedoucím školních jídelen, relativně dobrá návratnost. Celkové vyhodnocení dotazníku je k nalezení v Příloze 2.

6.1 Vyhodnocení dotazníku – obecná část Cílem obecné části dotazníku bylo zjištění základní charakteristiky oslovených školních jídelen ve vybraných krajích. Konkrétně šlo o právní subjektivitu, velikost školních jídelen (počet strávníků), počet zaměstnanců,

typ strávníků a složení strávníků stravujících

se v režimu školního stravování. V Tabulce 5 byly přehledně seřazeny výsledky dotazníkového šetření – obecné části.

Tabulka 5 - Vyhodnocení dotazníku – obecná část VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST (% SUBJEKTŮ) Samostatný právní subjekt Ano Ne x 15,94% 84,86% x Velikost školní jídelny do 99 strávníků 100 - 499 strávníků nad 500 strávníků 38,06% 49,39% 12,55% Počet zaměstnanců do 4 zaměstnanců 5 - 10 zaměstnanců 11 a více zaměstnanců 62,60% 32,52% 4,88% Složení strávníků pouze žáci žáci a zaměstnanci škol i cizí strávníci 0,82% 50,61% 48,57% Zdroj: vlastní zpracování

31

Právní subjektivita Na základě odpovědí týkající se právní subjektivity školních jídelen lze konstatovat, že pouze 15,94% subjektů není součástí školských zařízení a vykazuje vlastní právní subjektivitu – jsou samostatnými právnickými osobami a účetními jednotkami s přiděleným identifikačním číslem. Velikost školních jídelen Při sestavování dotazníku bylo nadefinováno kritérium velikosti školních jídelen dle počtu strávníků tak, aby bylo možno rozdělit oslovené subjekty na malé (do 99 strávníků), střední (100 – 499 strávníků) a velké (500 a více strávníků). Zástupci oslovených subjektů mohli zařadit „svou“ školní jídelnu do právě jedné ze tří kategorií. Po vyhodnocení dat bylo možné konstatovat, že největší počet školních jídelen je, dle nadefinovaného kritéria, střední velikosti (49,39%). Malé školní jídelny byly zastoupeny v 38,06% a velké v 12,55%. Počet zaměstnanců Na otázku týkající se počtu zaměstnanců bylo možno vybrat právě jednu odpověď z možných tří. 11 a více zaměstnanců pracovalo pouze v 4,88% případů. Největší zastoupení (62,6%) měly školní jídelny, ve kterých zabezpečovalo jejich chod méně jak pět zaměstnanců. Typ strávníků Cílem této otázky bylo zjištění, zda oslovené školní jídelny poskytovaly své služby nejen v režimu školního stravování, ale i pro zaměstnance školských zařízení (závodní stravování) či ostatní strávníky – a vykazovaly tak doplňkovou činnost. Z doručených odpovědí vyplynulo, že pouze 0,2% školních jídelen umožňuje stravování pouze strávníkům v režimu školního stravování, 50,61% pak i zaměstnancům školských zařízení v režimu závodního stravování. 48,57% subjektů vykazuje doplňkovou činnost a stravovací služby mohou využít i „cizí“ strávníci – tedy každý, kdo se ke stravování v konkrétní školní jídelně přihlásí.

Typ strávníků v režimu školního stravování Protože hlavní a primární náplní činnosti školních jídelen je poskytování stravovacích služeb dětem v mateřských školách a žákům základních a středních škol, měla tato otázka poskytnout odpověď, jaký typ školy strávníci v tomto režimu navštěvují. Z Grafu 1 je zřejmé, že

ve školních jídelnách se nejčastěji stravují děti a žáci z různých stupňů vzdělávací

soustavy v ČR současně. 32

Graf 1 – Strávníci v režimu školního stravování

Strávníci v režimu školního stravování

29,39% 41,63%

18,78%

10,20%

MŠ

ZŠ

SŠ

Kombinace

Zdroj: vlastní zpracování

6.2 Vyhodnocení dotazníku – ICT technologie ve školních jídelnách Tato část dotazníku poskytuje cenné a zajímavé informace o vybavení školních jídelen ICT technologiemi nejen pro veřejnou správu, ale především pro soukromý sektor – konkrétně pro firmy poskytující specializovaný software a hardware. Vybavení výpočetní technikou Otázka přinesla informace k ověření výzkumného předpokladu V1 -

zda jsou školní

jídelny v dnešní době vybaveny běžnou kancelářskou výpočetní technikou. Překvapujícím zjištěním je fakt, že téměř 1/5 respondentů odpověděla, že jejich zařízení školního stravování vybaveno výpočetní technikou není. Z dotazníkového šetření vyplývá, že je tomu tak u malých školních jídelen, při vesnických mateřských školách a malotřídních základních školách. K tomuto závěru autorka bakalářské práce také došla na základě svých zkušeností a osobních rozhovorů s kuchařkami a ostatními vedoucími školních jídelen při setkáních na školeních, která jsou zaměřena na další vzdělávání pracovníků školních jídelen. Některé z těchto vedoucích stále vedou agendu spojenou se školním stravováním pouze ručně. Je nutné zdůraznit, že se jedná o ojedinělé případy a v těchto školních jídelnách se stravuje velmi malý počet strávníků.

33

Typ hardwaru Pokud byly školní jídelny vybaveny výpočetní technikou, mezi standardní vybavení patřil osobní počítač (resp. notebook) a tiskárna – více jak v 90% případů. Skener ve školních jídelnách používalo kolem 20, 61% respondentů, terminály a boxy pro objednávku a výdej stravy zvyšoval komfort nejen pro strávníky ve 30,65%. Respondenti dále uváděli, že byl ve školní jídelně používán menu automat, ve kterém se označují stravenky. Někteří z respondentů přiřadili do hardwaru i objednávání stravy přes internet. V tomto případě však pravděpodobně nebyla správně pochopena otázka. Použití dalších ICT technologií Identifikační karty nebo čipy k objednávání, výdeji a odhlašování stravy byly využívány téměř v 1/3 školních jídelen. Specializovaný software Ve 185 školních jídelnách, které byly vybaveny výpočetní technikou, byl používán specializovaný software. Ten je vyvíjen přímo pro potřeby a na základě požadavků, které praxe přináší. Moduly specializovaného softwaru a hlavní dodavatelé Protože každý dodavatel specializovaného softwaru může jednotlivé moduly různě pojmenovat a školní jídelny si mohou tyto moduly zakoupit a kombinovat dle svých požadavků, byly moduly pojmenovány relativně obecně – pouze dle svého zaměření. Respondenti mohli v této otázce označit více odpovědí.

Nejčastěji bylo ve specializovaném softwaru (viz. Graf 2) vedeno skladové hospodářství (více jak 90% respondentů), více jak v 80% respondentů v něm evidovalo strávníky. Modul umožňující výpočet spotřebního koše používalo 79,03% respondentů. 50% školních jídelen také pomocí modulu zaměřeného na hospodářství prováděli například fakturace. Moduly zaměřené na receptury, jídelníčky, kontrolu a řízení, HACCP a BOZP používalo méně jak 50% respondentů. Za faktem, že moduly zaměřené na skladové hospodářství, strávníky a výpočet spotřebního koše byly nejvíce rozšířené, stojí pravděpodobně skutečnost, že rozpočty školních jídelen byly a jsou všeobecně napjaté a právě tyto moduly jsou nejpotřebnější. Další modul si pak menší školní jídelny nemohou dovolit nakoupit.

34

Nejrozšířenějším dodavatelem specializovaného softwaru byla, na základě tohoto dotazníku, firma VIS Plzeň, s. r. o. Ze 185 školních jídelen, které používaly specializovaný software, jich 124 (67,03%) používalo produkt této firmy. Mezi další uváděné firmy patřily Microcomp s.r.o., Z – ware, BSH software a další dodavatelé v jednotlivých případech.

Graf 2 – Vybavenost školních jídelen SW moduly

Vybavenost školních jídelen SW moduly

J in é

níc i Re ce ptu ry J íd eln Nu íč k trič y ní ho dn oc en í Ho sp od ářs tv í Ko n tr ol a ař íz e ní

Str áv

Sk lad ov éh os po dá řs

tví

100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 % 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

Zdroj dat: vlastní zpracování

Přínos používání specializovaného softwaru Pokud školní jídelny používaly specializovaný software, 98,39% respondentů uvádělo, že je tento software pro jejich práci přínosem. Mezi nejčastější slovně vyjádřené přínosy patřila časová úspora, jednoduchost a přehlednost, možnost přizpůsobení programu „na míru“, nižší chybovost, urychlení práce, kvalita, vstřícnost a ochota dodavatelských firem, odbornost, úspora pracovních sil, jasné podklady pro kontroly, přesnost ve výpočtech. Nejčastěji zmiňované byly jednoduchost, časová úspora, přesnost a přehlednost. Jedna z nejzajímavějších odpovědí na otázku přínosu specializovaného softwaru ve školním stravování zněla „Nedovedu si představit zpracovávat dnešní administrativu bez PC.“

35

7 Definování pracovních operací ve školních jídelnách a stanovení jednotky výkonu Již v teoretické části bakalářské práce byly uvedeny vybrané pracovní úkoly, které mají v náplni práce zaměstnanci školních jídelen. Také bylo konstatováno, že většinu pracovních úkolů, které souvisí s informačními a komunikačními technologiemi vyvinutými pro oblast školního stravování, provádí vedoucí školních jídelen (resp. ředitelé/ky samostatných právních subjektů poskytujících školní stravování). Není pochyb o tom, že zaměstnanci těchto zařízení, jejichž náplní práce je vedení účetnictví organizace a mzdové účetnictví, také používají výpočetní techniku i moderní komunikační technologie. Vzhledem k tomu, že tato práce byla primárně

zaměřena na informační a komunikační technologie pro školní

stravování, budou dále rozvíjeny pouze vybrané pracovní operace a úkony, u kterých specializovaný hardware a software přináší předpokládanou ekonomickou úsporu.

Aby bylo možné vyčíslit ekonomickou úsporu specializovaného softwaru, byl čas potřebný na vybrané pracovní operace vyjádřen v definované časové jednotce – konkrétně čas potřebný na danou pracovní operaci vyjádřený v hodinách. To proto, aby bylo možno výsledný čas finančně vyjádřit – na základě platu vedoucí školní jídelny.

Data k určení časové náročnosti byla získána tak, že měření týkající se časové náročnosti zpracování vybraných administrativních činností

učinila sama autorka bakalářské práce.

Pracovní operace, na kterých byla v této bakalářské práci demonstrována předpokládaná ekonomická úspora, byly zvoleny takto: Pracovní operace související s administrací odebrané stravy 

Časová náročnost ručního vedení docházky strávníků



Časová náročnost zpracování pohledávek (odebrané stravy) na základě docházky



Časová náročnost zadání pohledávek do banky

36

Časová náročnost ručního vedení skladového hospodářství 

Příjem potravin na sklad



Výdej potravin ze skladu

Časová náročnost výpočtu spotřebního koše Výše uvedené pracovní operace byly zvoleny na základě výsledků v dotazníkovém šetření, kdy více jak pětina školních jídelen s výpočetní technikou nepracuje a v jídelnách, kde výpočetní techniku mají, specializovaný software není zakoupen. Pro zřizovatele i samotné školní jídelny bude jistě velice zajímavé vyjádřit finanční úsporu při používání těchto programů.

37

8 Aplikace ICT na pracovní operace ve školních jídelnách V dřívějších dobách, kdy výpočetní technika ještě nebyla masově rozšířena, zpracovávaly vedoucí školních jídelen administrativu samozřejmě ručně. Toto ruční zpracování bylo zdlouhavé a pracné, v důsledku ručního zpracování byla pravděpodobná vyšší chybovost a menší přehlednost výstupů. Vedení agendy ve školních jídelnách s velkým počtem strávníků bylo velice časově náročné, ne-li nemožné, pokud některé pracovní operace nevykonával ještě další zaměstnanec.

S postupným zaváděním výpočetní techniky i do administrativy ve školství vznikla poptávka po specializovaném softwaru i hardwaru, který by zjednodušil vedení agendy. Otevřel se nový trh, který firmy, zabývající se vývojem informačních a komunikačních technologií, samozřejmě zaregistrovaly a začaly se tomuto trhu přizpůsobovat.

Aby bylo možné aplikovat ICT na pracovní operace, museli vývojáři a programátoři firem nejprve důkladně prostudovat nejen právní předpisy upravující školní stravování, ale bylo nutné analyzovat i jednotlivé pracovní operace v praxi. Pří vývoji nového softwaru se obvykle postupuje v těchto 7 krocíchxxxiv: 1. Business analýza a sběr požadavků – v této fázi aplikace ICT se angažují jak pracovníci firem, kteří pečlivě sbírají informace, jak školní jídelna pracuje, jaké pracovní činnosti jsou vykonávány, tak zaměstnanci školních jídelen, kteří specifikují požadavky. 2. Systémová analýza a návrh architektury následuje po business analýze a sběru požadavků a pověření pracovníci firem se v této fázi snaží o pečlivou celkovou analýzu, aby bylo možné navrhnout architekturu (stavbu) nové informační a komunikační technologie a na jaké pracovní operace by bylo možné ICT aplikovat.

xxxiv

http://www.performica.cz/sluzby-a-reseni/zakazkovy-vyvoj-aplikaci/

38

3. Pak dochází k návrhu, vývoji a testování prototypu. Je nezbytné, aby se této fáze zúčastnil i zákazník (resp. testovací provoz), aby bylo možné prototyp zbavit možných nedostatků a chyb. 4. Akceptační testování je dalším krokem při vývoji nových ICT technologií nejen pro školní jídelny. Zákazník (tedy školní jídelna) testuje nový produkt, vývojová firma pak upravuje novou technologii na míru zákazníkovi. 5. Aby byl zákazník schopen využívat všechny přednosti nové technologie, je nutné ho proškolit v používání nového produktu. Tohoto školení by se měli zúčastnit všichni zaměstnanci školních jídelen, kteří budou tuto technologii používat. Ideální je školení přímo v provozu zákazníka. 6. Ke konečné instalaci a integraci nové informační a komunikační technologie dochází přímo u zákazníka. 7. Další podpora ze strany vývojové firmy by měla být samozřejmostí po implementaci informačních a komunikačních technologií do provozu nejen ve školních jídelnách, protože je nutné, aby nová technologie respektovala neustálý vývoj ve všech oblastech školního stravování.

39

9 Komparace časové náročnosti vybraných pracovních operací s ICT a bez ICT V Kapitole 7 byly zvoleny vybrané pracovní operace, které jsou náplní práce vedoucích školních jídelen. Bylo provedeno několik měření času u těchto vybraných činností, aby bylo možno stanovit průměrnou hodnotu trvání jednotlivých vybraných pracovních operací. Tedy sečíst všechny dosažené časy při provádění vybrané činnosti a následně vydělit počtem měření. Veškeré pracovní operace, u kterých byly časy měřeny, prováděla osoba s praxí na pozici ředitelky školní jídelny.

9.1 Příjem potravin na sklad a výdej ze skladu Mezi základní pracovní činnosti, které vykonávají vedoucí školních jídelen patří vedení skladového hospodářství. V této bakalářské práci byly pro určení ekonomického přínosu ICT vybrány tyto pracovní operace zařazené do vedení skladového hospodářství – příjem potravin na sklad a výdej potravin ze skladu.

9.1.1 Příjem na sklad – ruční vs. počítačové zpracování Ruční vedení administrace příjmu potravin na sklad se skládá z těchto pracovních úkonů – dle příjmového dokladu (účtenka, dodací list, faktura) vyhledat konkrétní skladovou kartu, na které je veden příjem a výdej této potraviny (chléb, jablka, hladká mouka, atd.), a zapsat na ni datum příjmu, množství, jednotkovou cenu a celkovou cenu nakoupené potraviny. Celá tato pracovní operace trvá průměrně 50 sekund na jednu položku příjmového dokladu.

Při zpracování příjmu potravin na sklad s pomocí vybraného modulu specializovaného softwaru je postup podobný. Na příjemce je nutné zadat hlavičku (datum příjmu, dodavatele, číslo faktury či dodacího listu). Pak je již možné přistoupit k samotnému zadávání jednotlivých položek na základě příjmového dokladu. Vybrat skladovou kartu pro určitou potravinu, zadat množství a jednotkovou cenu. Program automaticky počítá celkovou cenu potraviny i celkovou cenu příjmového dokladu. I s kontrolou trvá příjem jedné položky

40

na dokladu průměrně 15 sekund, protože vedoucí školní jídelny stačí zadat klíčové slovo a vybrat příslušnou kartu dle nabídky, kterou program automaticky vygeneruje.

9.1.2 Výdej ze skladu – ruční vs. počítačové zpracování U ručního zpracování výdejek je nejprve nutné na základě sepsané výdejky potravin od vedoucí kuchařky (jiného pověřeného zaměstnance) vyhledat danou skladovou kartu, pak spočítat na základě množství a jednotkové ceny celkovou cenu určité vydané potraviny a zaznamenat tento výdej na skladovou kartu a výdejku. Takto postupuje vedoucí školní jídelny do té doby, dokud nebude zaznamenán výdej všech položek na výdajovém dokladu. V závěru je nutné sečíst celkový náklad na potraviny na dané výdejce. Průměrný čas na jednu položku výdajového dokladu (výdejky) je při tomto způsobu zpracování 70 sekund.

Při počítačovém zpracování je nutné na základě výdejky potravin pouze vyplnit hlavičku (datum výdeje, případně číslo skladu). Pak je možné přejít k samotnému vyhledávání skladových karet a zaznamenat vydané množství konkrétní potraviny. Cenu jednotlivé položky a celkovou cenu výdeje generuje program automaticky. Průměrná cena na základě měření (včetně zadání hlavičky a následné kontroly) byla stanovena na 13 sekund na jednu položku. Vedoucí školní jídelny s praxí si velkou část čísel skladových karet pamatuje, proto je průměrný čas potřebný k zadání jedné položky relativně nízký.

9.2 Administrace stravného 9.2.1 Vedení docházek – ruční vedení vs. počítačové zpracování Pokud školní jídelna používá elektronickou evidenci strávníků a odebrané stravy, odpadá nutnost vést docházky strávníků na arších papíru. Elektronická evidence je nenáročná na čas, dá se u ní předpokládat mnohem menší chybovost, počet přihlášených strávníků je generován automaticky. Ručně vedená evidence je zdlouhavá, relativně nepřehledná, vyžaduje pečlivou kontrolu, každý den je nutné sečíst na základě docházek počet přihlášených strávníků. Průměrný čas, který je potřebný k elektronické evidenci je stanoven na základě měření na 5 min za den, u ručně vedené docházky pak průměrně 2 sekundy na strávníka.

9.2.2 Výpočet stravného – ruční vedení vs. počítačové zpracování Výpočet stravného na základě počtu odebrané stravy je při počítačovém zpracování nenáročný, protože tento výpočet opět probíhá automaticky na základě zadání požadavku – tato operace trvá max. 5 minut. Při ručním výpočtu je nutné u každého strávníka na základě 41

docházky spočítat počet dnů, kdy byla strava odebírána a tento počet dnů vynásobit cenou stravy (např. v mateřských školách nejde jen o oběd, ale i o přesnídávku, oběd a svačinu) za 1 den. Průměrný čas potřebný k výpočtu stravného u jednoho strávníka byl na základě měření stanoven na 24 sekund.

9.2.3 Zadání pohledávek vůči strávníkům do banky – ruční vedení vs. počítačové zpracování Pohledávky za odebranou stravu je nutné od strávníků nějakým způsobem získat. V této bakalářské práci bylo vycházeno z předpokladu, že školní jídelna inkasuje pohledávky prostřednictvím internetového bankovnictví. Pokud vedoucí školní jídelny používá specializovaný software a docházka je také vedena elektronicky, inkasní příkazy jsou generovány automaticky po zadání požadavku a doba potřebná ke zpracování je max. 5 minut. V případě ručního vedení je nutné jednotlivé inkasní příkazy zadat postupně. Čas potřebný k zadání pohledávek za jednoho strávníka byl na základě měření stanoven na 15 sekund (předpokladem je opět určitá praxe vedoucí školní jídelny s touto pracovní činností).

9.3 Výpočet plnění spotřebního koše Postup pro výpočet spotřebního koše již byl nastíněn v Kapitole 1.3. Při ručním zpracování musí vedoucí školní jídelny sama vyhledat na základě výdejových listů množství potravin zařazených do jednotlivých kategorií spotřebního koše a provést výpočet. Naproti tomu specializovaný software je schopen generovat výpočet plnění spotřebního koše bez nutnosti lidského faktoru. Vedoucí školní jídelny pouze zadá požadavek na výpočet. Průměrný čas ručního výpočtu plnění spotřebního koše byl na základě vlastního měření stanoven na 180 minut. K získání požadovaného výstupu při počítačovém zpracování je potřebný průměrný čas (spuštění programu, přepnutí do požadovaného modulu, zadání požadavku) stanoven na 5 minut.

42

10 Kalkulátor Je vytvořen jednoduchý kalkulátor (soubor ve formátu Microsoft Excel), který lze nalézt na http://jidelna.compro.cz. Tento kalkulátor má formu tabulky, ve které, po zadání počtu strávníků ve školní jídelně, je automaticky vypočítána ekonomická úspora při vybraných pracovních operacích související s vybranou administrativní činností u strávníků (konkrétně stravného), vedení skladového hospodářství (příjem a výdej potravin) a výpočtu spotřebního koše. V jednotlivých listech souboru Excel jsou kalkulátory rozděleny dle zaměření.

Finanční úspora je pak vyjádřena v Kč – převedením času potřebného k vykonání určité pracovní operace na koruny na základě konkrétního platu vedoucí školní jídelny. Průměrný plat vedoucích nepedagogických pracovníků ve školství činil v prvním čtvrtletí 2011 18 455,Kč

xxxv

. Bohužel aktuální plat přímo pracovníků na pozici vedoucích školních jídelen nebyl

na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k dispozici, stejně tak tento průměrný plat neuváděl ani Český statistický úřad.

Výše uvedený průměrný plat vedoucích nepedagogických pracovníků ve školství ovšem není v současné době patrně tak rozšířený, což se dá předpokládat na základě analýzy dotazníku (vlastní šetření), kdy většina oslovených školních jídelen neměla vlastní právní subjektivitu (byly součástí školského zařízení) a vedoucí školních jídelen byly tedy zařazeny do 7. resp. 8. platového tarifu (34,3%) a příplatek za vedení vyšší než 1 000,- Kč přiznalo dle článku v Učitelských novinách pouze 19% respondentů xxxvi.

V Tabulce 6 jsou přehledně vyjádřeny jednotlivé průměrné časy ručního a počítačového zpracování vybraných pracovních operací, které pak byly zadány do vzorců v kalkulátorech.

xxxv

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR - Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. čtvrtletí 2011

xxxvi

Učitelské noviny 11/2007

43

Tabulka 6 – Průměrné časy zpracování vybraných pracovních operací NÁZEV PRACOVNÍ OPERACE

RUČNÍ ZPRACOVÁNÍ

POČÍTAČOVÉ ZPRACOVÁNÍ

Příjem potravin na sklad (jedna položka)

50 s

15 s

Výdej potravin ze skladu (jedna položka)

70 s

13 s

Vedení docházek strávníků

2 s na strávníka

300 s za den

Výpočet stravného

24 s na strávníka

300 s všichni strávníci

Zadání pohledávek na stravném

15 s na strávníka

300 s všichni strávníci

Výpočet plnění spotřebního koše

180 min

5 min

Zdroj: vlastní zpracování

Z důvodu obtížného stanovení průměrného platu u vedoucích školních jídelen byla v kalkulátoru ponechána možnost tento plat doplnit dle konkrétního platu v určité školní jídelně. Výše tohoto platu je v kalkulátorech převedena na hodinovou mzdu (s předpokladem 21 pracovních dnů v měsíci a 8 hodinovou pracovní dobou – bez přestávky). Každá školní jídelna si tak bude moci vypočítat vlastní finanční úsporu. Což umožní větší vypovídací hodnotu vypočítané finanční úspory.

10.1 Kalkulátor úspory při vybraných činnostech při vedení skladového hospodářství Do kalkulátoru úspory při vybraných činnostech při vedení skladového hospodářství je třeba pro zjištění předpokládaných úspor zadat plat vedoucí školní jídelny. Dále průměrný počet příjmových dokladů na potraviny ve školní jídelně za měsíc a průměrný počet položek na 1 příjmovém dokladu. Pro zjištění časové náročnosti a finanční úspory při zpracování výdajů je třeba zadat průměrný počet výdejových dokladů za měsíc a průměrný počet položek na výdejovém dokladu (výdejce). Tato data je nutné zadat do žlutě označených polí. Kalkulátor pak, na základě vložených dat a vzorců, generuje časovou a finanční úsporu po srovnání ručního a počítačového zpracování. Vzorce zadané do kalkulátoru jsou uvedeny v následujících tabulkách. Pro výpočet časové náročnosti vybrané pracovní operace skladového hospodaření v minutách byl zadán následující vzorec, který byl stejný jak pro příjem, tak pro výdej u ručního i počítačového zpracování. Lišil se pouze v zadaných časech (dle Tabulky 6). 44

Časová náročnost pracovní operace v minutách příjem, výdej (ruční i počítačové zpracování) = (Průměrný počet dokladů za měsíc * průměrný počet položek na 1 dokladu * čas trvání pracovní operace v sekundách na jednu položku)/60

Časová náročnost pracovních operací byla převedena z minut na hodiny podle vzorce: Časová náročnost pracovní operace v hodinách = Časová náročnost pracovní operace v minutách/ 60

Průměrná časová úspora vznikla odečtením průměrné časové úspory při ručním a počítačovém zpracování vyjádřeném v hodinách. Tabulka 7 – Kalkulátor finančních úspor vybraných operacích skladového hospodářství KALKULÁTOR ÚSPOR VE SKLADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ

Plat vedoucí školní jídelny (Kč)

Činnost Příjem na sklad Výdej ze skladu

Průměr ný počet položek Průměrný na 1 počet dokladů dokladu

Průměrná časová náročnost Počítačo vé Ruční zpracová zpracování ní

Min

Hod

Mi n

Ho d.

Průměr ná časová úspora

Hod.

Průměrná finanční náročnost Počítačo Ruční vé zpracová zpracová ní ní

Kč

Kč

Průměr ná finanční úspora

Kč

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

Finanční náročnost vybraných pracovních operací je generována na základě tohoto vzorce: Průměrná finanční náročnost vybrané pracovní operace = Průměrná časová náročnost zpracování pracovní operace v hodinách * průměrná hodinový plat vedoucí školní jídelny

45

Průměrná finanční úspora je výsledkem rozdílu průměrné finanční náročnosti ručního a počítačového zpracování. Celková časová i finanční náročnost, včetně celkové průměrné finanční náročnosti se nachází v posledním řádku Tabulky 7.

10.2 Kalkulátor úspory při vybraných činnostech při administraci strávníků V Tabulce 8 je znázorněn kalkulátor finanční úspory při administraci stravného – konkrétně u vedení docházek strávníků, výpočtu stravného, zadání pohledávek do banky na základě výpočtu stravného. Jediné pole, do kterého je nutné zadat hodnotu – počet strávníků ve školní jídelně, je žlutě označené pole. V ostatních polích probíhá automatické generování hodnot a to na základě výzkumu v Kapitole 9, přičemž výsledná finanční úspora u jednotlivých pracovních operací je k nalezení v posledním sloupci tabulky.

Průměrná časová náročnost ručního vedení agendy je u jednoho strávníka zjišťována v sekundách. Vzorec, dle kterého byl generován výsledný čas pro daný počet strávníků v minutách, byl zadán takto:

Časová náročnost pracovní operace v minutách = počet strávníků * průměrný čas trvání pracovní operace v sekundách u 1 strávníka)/60

Průměrná časová náročnost ručního vedení agendy u jednoho strávníka byla zjišťována v sekundách. Vzorec, dle kterého byl generován výsledný čas pro daný počet strávníků v hodinách je zadán takto:

Časová náročnost pracovní operace v hodinách = Časová náročnost pracovní operace v minutách/ 60

46

Vzorec pro určení průměrné časové úspory byl do kalkulátoru zadán takto: Průměrná časová úspora = Průměrná časová náročnost ručního zpracování pracovní operace v hodinách – Průměrná časová náročnost zpracování pracovní operace v hodinách

Vzorec pro výpočet průměrné finanční náročnosti u ručního a počítačového zpracování byl zadán tak, že průměrná časová náročnost byla vynásobena hodinovou mzdou vedoucí školní jídelny. Výše finanční úspory byla získána z rozdílu průměrné finanční náročnosti ručního zpracování a průměrné finanční náročnosti počítačového zpracování.

Průměrná finanční úspora = Průměrná časová náročnost zpracování pracovní operace v hodinách * průměrný hodinový plat vedoucí školní jídelny Tabulka 8 – Kalkulátor finančních úspor při administraci stravného KALKULÁTOR ÚSPOR PŘI ADMINISTRACI STRAVNÉHO Plat vedoucí školní jídelny (Kč)

Průměrná časová náročnost Ruční zpracování Počet strávníků

Činnost

min

hod

Počítačové zpracování min

hod

Průměrná časová úspora hod

Průměrná finanční náročnost

Průměrná finanční Ruční Počítačové úspora zpracování zpracování Kč

Kč

Kč

Vedení docházek Výpočet stravného Zadání pohledávek do banky Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

10.3 Kalkulátor finanční úspory při výpočtu plnění spotřebního koše Protože existují školní jídelny, které se skládají z několika pracovišť, na kterých se vaří podle vlastního jídelníčku, je v kalkulátoru pro výpočet finanční úspory (viz. Tabulka 9) 47

možno zadat počet pracovišť. Ruční zpracování výpočtu plnění spotřebního koše trvá průměrně 3 hodiny. Finanční vyjádření úspor je opět vyjádřeno v Kč, průměrná hodinová hrubá mzda vedoucí školní jídelny je vynásobena počtem hodin potřebných ke zpracování výpočtu. Vyplňují se opět pouze žlutě označená pole.

Tabulka 9 – Kalkulátor finančních úspor při výpočtu spotřebního koše

Plat vedoucí školní jídelny (Kč)

KALKULÁTOR ÚSPOR PŘI VÝPOČTU PLNĚNÍ SPOTŘEBNÍHO KOŠE Průměrná finanční Průměrná časová náročnost náročnost Průměrná Průměrná časová finanční Ruční Počítačové Ruční Počítačové úspora úspora zpracování zpracování zpracování zpracování Hod. Kč Min. Hod. Min. Hod. Kč Kč

Počet jídelen Zdroj: Vlastní zpracování

10.4 Finanční úspora v konkrétní školní jídelně Jedním z cílů této bakalářské práce je ověření či vyvrácení hypotézy, že v konkrétní školní jídelně přinese používání specializovaného softwaru finanční úsporu vyšší než je 3 000,- Kč.

Po zadání počtu 1 500 strávníků, průměrného platu vedoucí školní jídelny ve výši 18 455,Kč, 100 příjmových dokladů měsíčně s průměrným počtem 12 položek a 42 výdejových dokladů s průměrným počtem 20 položek do sestavených kalkulátorů, byl výsledek finanční úspory vygenerován takto:

Finanční úspora u vedení skladového hospodářství ……… 2 741,13 Kč Finanční úspora při administraci stravného ……………… 3 496,93 Kč Finanční úspora při výpočtu plnění spotřebního koše ……

320,40 Kč

Celková finanční úspora ………………………………… 6 558,46 Kč

Finanční úspora při používání specializovaného softwaru je tedy vyšší než 3 000,- Kč měsíčně. 48

11 Neměřitelné kvalitativní přínosy ICT Bakalářská práce řešila otázku, zda jsou informační a komunikační technologie ekonomickým přínosem pro školní stravování. Přínosem ICT však není pouze ekonomická úspora, protože existují i kvalitativní přínosy informačních a komunikačních technologií. Tento přínos lze určit jak pro školní jídelny, tak pro strávníky.

11.1 Kvalitativní přínos pro školní jídelny Kvalitativní přínos pro školní jídelny je možné rozdělit do několika oblastí – grafická stránka, kvalita, rychlost při vedení a zpracování dat nebo například při kontrolní činnosti.

Přehlednost a grafická úprava výstupů I když není v úvahu brána rychlost zpracování dat při evidenci strávníků, zpracování stravného, vedení skladového hospodářství, zpracovávání měsíčních výkazů či výpočet spotřebního koše, přínos lze nalézt i v grafické kvalitě výstupu zpracovaných dat. Jak je všeobecně známo, každý člověk má odlišný rukopis, některý styl písma je navíc jen obtížně čitelný. Grafický výstup zpracovávaných dat je naproti tomu vždy jednotný, přehledný, orientovat v něm je schopen po základním vysvětlení i laik. Přehledný grafický výstup usnadňuje i analýzu při činnosti kontrolních orgánů (zřizovatel, Česká školní inspekce, aj.).

Kvalita zpracování a kontrolní činnost Na každého člověka působí mnoho externích a interních faktorů, které ovlivňují jeho koncentraci, schopnost analytického myšlení i fyzickou kondici. Úroveň fyzické i psychické kondice má vliv na kvalitu odváděné práce. Informační a komunikační technologie umožňují stále zpracování dat ve stálé kvalitě, neustálou kontrolu dat i výstupů. Při časově náročné ruční administraci je možnost kontroly omezená, protože vedoucí školních jídelen se nemohou věnovat kontrole neustále, vzhledem k dalším pracovním povinnostem.

49

Při výdeji stravy přináší elektronická evidence nesporné výhody. Zaměstnanci při výdeji stravy mají vždy přehled, kolik porcí zbývá vydat, což v dřívějších dobách nebylo možné a mohlo se stát, že se některého pokrmu nedostávalo (resp. ho příliš zbylo).

Dodržování právních předpisů Plnění spotřebního koše je jednou ze základních povinností školních jídelen. Při dodržení požadovaných hodnot u jednotlivých komodit lze předpokládat, že strava je nutričně vyvážená a děti (resp. žáci) přijímají dostatek živin pro vývoj organizmu. Specializovaný software umožňuje generovat tento výstup kdykoliv po zapracování vydaných potravin a načtení počtu vydaných porcí. Vedoucí školní jídelny tak může operativně upravovat jídelníček tak, aby strávníci odebírali vyváženou stravu. Určité moduly specializovaného softwaru jsou naprogramovány ke generování jídelníčků, u nichž je velice pravděpodobné, že bude plnění spotřebního koše dodrženo.

Protože firmy sledují změny právních požadavků na vedení administrativy ve školních jídelnách,

pravidelná

aktualizace

softwaru

přináší

školním

jídelnám

předpoklad,

že dokumentaci vedou dle platných předpisů.

Zvyšování kvality poskytovaných služeb Čas, který dříve vedoucí školních jídelen věnovaly zpracovávání dat a kontrolní činnosti, může být v dnešní době využit například k zamyšlení nad tím, co je ve školních jídelnách možné zlepšit. Vyhledávání nových potravin, receptur, technologií přípravy pokrmů, další vzdělávání v oblasti výživy, manažerských a marketingových dovedností pak může přinést nejen zvýšení kvality poskytovaných služeb, ale i osobní spokojenost vedoucích pracovníků i ostatních zaměstnanců školních jídelen. Zvyšování kvality přináší i osvětu v oblasti prezentace školního stravování nejen u zřizovatelů školních jídelen, ale i široké veřejnosti.

50

11.2 Kvalitativní přínos pro strávníky Kvalitativní přínos specializovaného softwaru pro školní jídelny je, po prostudování předchozí kapitoly, zřejmý. A co přináší ICT ve školních jídelnách strávníkům?

Objednávání a odhlašování stravy ICT technologie umožňují strávníkům objednávku i odhlašování stravy z pohodlí domova, což zvyšuje komfort při využívání služeb školních jídelen. Některé školní jídelny již mají i elektronické formuláře, takže není třeba k přihlášení se ke stravování osobní návštěva. To ocení zejména časově zaneprázdnění rodiče malých strávníků.

Rodičovská kontrola Osvěta v oblasti stravování přinesla i nové požadavky ze strany rodičů. Ti chtějí vědět, jak se jejich dítě stravuje, vyžadují nutričně vyváženou stravu. Specializovaný software je schopen poskytnout vybrané informace o konkrétním strávníkovi i přes webové rozhraní. Rodiče si tak mohou po zadání unikátního jména a hesla ověřit, zda jejich dítě školní jídelnu opravdu navštěvuje, jaké jídlo z jídelníčku si objednalo (případně oběd objednat z klidu domova po konzultaci s dítětem), v kolik hodin mu bylo vydáno, nutriční vyváženost (spotřební koš vygenerovaný pro konkrétního strávníka) i finanční stav (zda jsou uhrazeny všechny závazky vůči školní jídelně).

51

Závěr Do školních jídelen, stejně jako do ostatních odvětví lidské činnosti, pronikly nové technologie, které jsou schopny zpřesnit a zrychlit lidskou práci, či ji dokonce úplně nahradit. Zrychlení, větší přesnost a přehledné výstupy u vybraných pracovních operací umožňuje zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb a zvyšovat efektivnost provozu.

Cílem práce bylo zmapovat stav vybavenosti školních jídelen informačními technologiemi ve vybraných krajích a na základě zjištěných skutečností posoudit efektivitu jejich využívání. Cílem je rovněž vytvoření kalkulátoru jako pomůcku pro objektivní posouzení efektivity při využívání informačních technologií ve školních jídelnách.

Nejprve byly ověřeny výzkumné předpoklady, pro jejichž ověření sloužilo dotazníkové šetření. Oba výzkumné předpoklady byly potvrzeny.

V1: Většina dotázaných školních jídelen již používá aspoň nějaké ICT technologie ke zpracovávání dat. Tento výzkumný předpoklad lze potvrdit na základě vyhodnocení dotazníku. Pouze 1/5 respondentů odpověděla, že nepoužívá výpočetní techniku ke zpracování dat.

V2: Většina školních jídelen používá specializovaný software vyvinutý pro školní jídelny. Druhý výzkumný předpoklad lze opět potvrdit na základě vyhodnocení dotazníku. Návratnost dotazníku činila 245 vyplněných dotazníků. Z toho 1/5 respondentů nepoužívala výpočetní techniku ke zpracování dat. Specializovaný software používalo 185 školních jídelen. Tedy více jak polovina respondentů.

Protože pouze 1/5 školních jídelen ve vybraných krajích nepoužívala informační a komunikační technologie a specializovaný software využívalo ke zpracování dat a vedení 52

agendy 185 školních jídelen z 245, lze konstatovat, že se většina dotázaných subjektů snažila o zajištění efektivity v oblasti zpracování dat a vedení agendy pomocí specializovaného softwaru.

Druhý cíl bakalářské práce, tedy vytvoření kalkulátoru jako pomůcku pro objektivní posouzení efektivity při využívání informačních technologií ve školních jídelnách, byl také splněn. Na konkrétním příkladu školní jídelny bylo demonstrováno, že je reálné, aby ekonomická úspora při využívání vybraných informačních a komunikačních technologií dosáhla vyšší finanční částky než 3 000,- Kč měsíčně. Efektivita při používání vybraných informačních a komunikačních technologií se objektivně prokázala, protože úspora času, a z ní vycházející finanční úspora (oproti ručnímu zpracování dat), byla zřejmá.

H1: Ekonomický přínos ICT technologií při zpracování vybraných úkolů v konkrétní organizaci (kapacita 1 500 strávníků ) je vyšší než 3 000,- Kč měsíčně. Tuto hypotézu se podařilo opět potvrdit. Výše úspory při používání výpočetní techniky činila dle sestaveného kalkulátoru pro vybrané pracovní činnosti (pro školní jídelnu s 1 500 strávníky a průměrným platem vedoucí školní jídelny) 6 558,46 Kč.

Ve vybraných krajích bylo školní stravování poskytováno především ve školních jídelnách, které neměly vlastní právní subjektivitu, jejichž kapacita byla do 500 strávníků, provoz zajišťovalo méně jak 5 zaměstnanců, stravování v režimu školního stravování poskytovaly mateřským, základním i středním školám. Téměř 50% školních jídelen vykazovalo doplňkovou činnost – tedy vařilo i pro cizí strávníky. Téměř 1/5 školních jídelen nepoužívala počítačové

vybavení

s příslušným

specializovaným

softwarem.

Pokud

moderními

komunikačními a informačními technologiemi vybaveny byly, nejčastějším vybavením byly počítač (přes 98%) a tiskárna (93%). Specializovaný software používalo téměř 93% respondentů, pokud byla školní jídelna vybavena výpočetní technikou. Nejrozšířenějšími moduly byly zaměřeny na skladové hospodářství, administraci strávníků a výpočet plnění spotřebního koše. 98% respondentů, pokud měli zkušenosti s používáním specializovaného softwaru, bylo přesvědčeno, že jeho používání jim přineslo usnadnění a zefektivnění práce.

53

Přínos bakalářské práce spočívá ve zmapování stavu ve vybavenosti školních jídelen

vybranými

informačními

a

komunikačními

technologiemi

v Karlovarském

a Královéhradeckém kraji a také v Kraji Vysočina. Dalším přínosem bakalářské práce je představení kalkulátoru, který je schopen generovat výši časové a finanční úspory při používání vybraných informačních a komunikačních technologií. Kalkulátor může být i poradním nástrojem pro školní jídelny, které se rozhodují, zda si specializovaný software pořídit, či rozšířit stávající software o další moduly. Vybrané pracovní činnosti nejsou jedinou pracovní náplní vedoucích školních jídelen a negenerují finanční úspory všech modulů, které byly pro potřeby školních jídelen vyvinuty. Pro komplexní pokrytí všech činností ve školní jídelně by bylo třeba stávající kalkulátor rozšířit o další funkce. To by mohlo být námětem například pro diplomovou práci

54

Literatura Knihy a časopisy NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2004. 455 s. ISBN 80-86686-21-3.

Katalog prací ve veřejných službách a správě: zaměstnanci obcí a krajů, zaměstnanci státu, příspěvkové organizace, školské právnické osoby, veřejná n.ú. zdravotnická zařízení: podle stavu k 1.10.2010. Ostrava: Sagit, [2010]. 192 s. ÚZ: úplné znění; č. 801. ISBN 978-80-7208819-5.

VITOVSKÝ, Antonín. Moderní slovník softwaru: výkladový anglicko-český a česko-anglický. Vyd. 1. Praha: AV Software, 2006. 588 s. ISBN 80-901428-8-5.

Učitelské noviny: týdenník pro vlastenecké učitelstvo a přátely školy. Praha: Josef Král, 1883. Dostupné také z: . ISSN 0139-5718.

Výživa a potraviny: časopis Společnosti pro výživu. Praha: Společnost pro výživu, 1995- . ISSN 1211-846X.

Elektronické zdroje KRAJ VYSOČINA, Cenová kalkulace a stravovací služby v zařízeních školního stravování, [online], [cit. 24.10.2011 ]. Dostupné z:

Firma VIS Plzeň s.r.o., Obrázky a informace k produktům, [online], [cit. 26.11.2011 ]. Dostupné z: <www.visplzen.cz>

55

KRAJ VYSOČINA, Školský portál, [online], [cit. 23.1.2012 ]. Dostupné z:

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ, Školství, [online], [cit. 30.1.2012 ]. Dostupné z:

KARLOVARSKÝ KRAJ, Vzdělávání, [online], [cit. 14.2.2012 ]. Dostupné z:

OBCE, OKRESY A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY, Mapa, [online], [cit. 19 .2.2012 ]. Dostupné z:

ŠKOLNÍ JÍDELNA, JIRÁSKOVA, Informace o školní jídelně, [online], [cit. 20 .2.2012 ]. Dostupné z:

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Administrativní registr ekonomických subjektů, [online], [cit. 20 .2.2012 ]. Dostupné z:

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY, Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. čtvrtletí 2011, [online], [cit. 17 .2. 2012 ]. Dostupné z: < www.msmt.cz/file/16868_1_1/>

PERFORMICA, s.r.o., Zakázkový vývoj aplikace, [online], [cit. 27 .2.2012 ]. Dostupné z:

56

Zákony a vyhlášky Česká republika. Vyhláška o předškolním vzdělávání. In: 14/2005. 2005, 4. Česká republika. Vyhláška o školním stravování. In: 107/2005. 2005, 34., ve znění pozdějších úprav (vyhláška o školním stravování 107/2008 Sb., vyhláška Slovenská republika. O zariadení školského stravovania. In: 107/200. 2009. Česká republika. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání: Školský zákon. In: 561/2004. 2004, 190.

Ostatní zdroje ŠKOLNÍ JÍDELNA, JIRÁSKOVA, Zpráva o hospodaření za rok 2011

57

Seznam zkratek ARES ….. Administrativní registr ekonomických subjektů DPH ….. daň z přidané hodnoty FKSP ….. fond kulturních a sociálních potřeb hod. ….. hodina ITC ….. informační a komunikační technologie Kč ….. koruna česká MŠ ….. mateřská škola RARIS …..Registr organizací systému ARIS RES ….. Registr ekonomických subjektů RŠ ….. Rejstřík škol RŽP ….. Registr živnostenského podnikání s. ….. sekunda SŠ ….. střední škola SW ….. software UNNRA ….. United Nations Reliéf and Rehabilitation Administration ZŠ ….. základní škola

58

Seznam tabulek a obrázků Seznam tabulek Tabulka 1 – Komodity spotřebního koše s normami pro jednotlivé věkové kategorie Tabulka 2 – Finanční limity na nákup potravin (v Kč) Tabulka 3 – Způsob financování nákladů v zařízeních školního stravování Tabulka 4 – Stupnice platových tarifů dle platové třídy – minimální mzda Tabulka 5 – Vyhodnocení dotazníků – obecná část Tabulka 6 – Průměrné časy zpracování vybraných pracovních operací Tabulka 7 – Kalkulátor finančních úspor vybraných operacích skladového hospodářství Tabulka 8 – Kalkulátor finančních úspor při administraci stravného Tabulka 9 – Kalkulátor finančních úspor při výpočtu spotřebního koše

Seznam obrázků Obrázek 1 – Ukázka bezkontaktních žetonů Obrázek 2 – Ukázka objednávkových terminálů a boxů Obrázek 3 – Ukázka výdejních terminálů Obrázek 4 – Školní jídelna, Jiráskova Obrázek 5 - Krajské členění České republiky

59

Přílohy 1. ZÁKLADNÍ SKUPINY POTRAVIN PRO VÝPOČET SPOTŘEBNÍHO KOŠE Základní skupiny potravin pro výpočet spotřebního koše potravin Podle vyhlášky č.48/1993 Sb., o školním stravování

Mléčné výrobky

Brambory Bramborová kaše v prášku

7,0

Biokys

1,0

Brambor. knedlíky v prášku

2,0

Jogurt

1,0

Bramborové těsto

2,0

Jogurt bílý

1,0

Brambory

1,0

Jogurt ovocný

Brambory loupané

1,4

Smetanové krémy

1,0

Mraž. smetan. krémy

1,0

Podmáslí

1,0

Cukr

1.0

Džemy

0,6

Smetana do 12%

1,0

Sirupy

0,6

Sýry tvrdé

1,0

Marmelády

0,6

Sýry tavené

1,0

Cukr

1,0

Sýry ostatní

1,0

Termix

1,0

Tvaroh

1,0

Luštěniny Čočka

1,0

Fazole

1,0

Ovoce

Hrách

1,0

Mražené ovoce

1,4

Sója

1,0

Mražené ovocné protlaky

1,4

Sójová mouka

1,0

Ovoce sušené Ovoce čerstvé mírného pásma

10,0 1,0

pásma

Masa Vepřové maso

1,0

Ovoce čerstvé jižní

Vepřové vnitřnosti

1,0

Džusy

Uzené maso

1,0

Kompoty (bez nálevu)

1,0

Hovězí maso

1,0

Ořechy

1,0

Hovězí vnitřnosti

1,0

Ovocné dřeně sterilované

1,4

Telecí maso

1,0

Přesnídávky ovocné

1,4

Drůbeží maso

1,0

Rozinky

1,0

Drůbeží vnitřnosti

1,0

Ostatní masa výseková

1,0

Ryby

Masné výrobky

1,0

Mražené filé

1,0 podle % na obalu

1,0

Rostlinné "maso"

Mražené ryby ostatní

1,0

Uzené ryby

1,0

Sojové „maso“

3,5

Ryby čerstvé

1,0

„Maso z rostlinných zdrojů

1,0

Rybí konzervy

1,0

(v kuchyňské úpravě) Tuky Mléko

Máslo

0,8

Mléko

1,0

Smetana ke šlehání (33)

0,3

Mléko kondenzované

2,7

Oleje

1,0

10,0

Sádlo

1,0

Slanina

1,0

Tuky ztužené (na smažení) např. Iva, Isa, Omega, Ceres Soft

1,0

Mléko sušené

Vejce Vejce čerstvá

1,0

Margariny např. Alfa, Rama, Hera

0,8

Vejce mražená paster.

1,0

Margariny se sníženým obsahem tuku, např. Flóra, Alfa plus

0,7

Margariny nízkotučné např. Diana, Perla

0,4

Vejce sušená paster.

10,0

(halvariny)

Zelenina Zelenina čerstvá

1,0

Zelenina mražená

1,4

Zelenina sterilovaná bez nálevu

1,4

Zelenina sušená

Princip výpočtu: Celodenní stravování (oběd, přesnídávka, svačina) 1 x počet Přesnídávka + oběd 0,833 x počet Pouze oběd 0,583 x počet Přesnídávka 0,250 x počet Svačina 0,167 x počet Celkem přepočteno na celodenní stravování – Součet

61

10,0

1.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU

62

63

64