Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2015

Lucie Mastíková

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky

Bakalářská práce

Znalost žáků v poskytování předlékařské první pomoci na II. stupni vybrané základní školy

Giving Pre Medical First Aid knowledge of secondary school pupils

Lucie Mastíková

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslava Hanušová, PhD. Studijní program: Specializace v pedagogice (B7507)

Praha 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Znalost žáků v poskytování předlékařské první pomoci na II. stupni vybrané základní školy vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne …………… ………………………… podpis

Poděkování: Děkuji paní PhDr. Jaroslavě Hanušové, PhD., za trpělivost, vstřícnost, ochotu, laskavost, rychlost, pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat Ing. Martině a Michaele Řejhovým za jejich podporu, důvěru a pomoc při psaní práce.

Anotace: Cílem mé bakalářské práce je zjistit znalost předlékařské první pomoci (PPP) na II. stupni vybrané základní školy. Porovnat znalosti u žáků, kteří první pomoc probírají jen teoreticky (nižší ročníky), a znalost předlékařské první pomoci u žáků, kteří mají PPP teoreticky i prakticky v učivu školního vzdělávacího programu (ŠVP). Zmonitoruji zkušenost žáků s PPP a zmapuji spokojenost žáků s výukou předlékařské první pomoci. Znalosti žáků ověřím dotazníkovým šetřením. Po srovnání výsledků se pokusím navrhnout projekt na zlepšení znalostí PPP. Dalším cílem mé bakalářské práce je stanovit sekundární analýzu Knihy úrazů za poslední 3 roky. Zaměřím se na úrazy dýchací soustavy, krvácení a zlomeniny a neúrazové urgentní stavy. Klíčová slova: Předlékařská první pomoc, znalosti žáků II. stupně, starší školní věk Annotation: The aim of my bachelor thesis is to determinate the Giving Pre Medical First Aid knowledge of secondary school pupils at the chosen elementary school. I will compare knowledge of pupils understanding the theoretical basis of the first aid (lower grades) and Giving Pre Medical First Aid knowledge of pupils who know practical and theoretical aspects of Pre Medical First Aid from the lessons according to the School’s educational plan. Then I will monitor the pupils’ experience with Pre Medical First Aid and determine their satisfaction with Pre Medical First Aid tuition. Based on that I will verify the pupils’ knowledge through the questionnaire examination. After the results are compared I will try to design a project which will help to improve the pupils’ knowledge about Pre Medical First Aid. Another aim of my bachelor thesis is secondary analysis of the book for evidence of injuries during the last 3 years. I will focus on respiratory system injuries, bleeding and fractures and other life-threatening conditions.

Keywords: Pre Medical First Aid, secondary school pupils’ knowledge, secondary school age

Obsah 1.

ÚVOD ............................................................................................................................ 9

TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 10 2.

PŘEDLÉKAŘSKÁ PRVNÍ POMOC ...................................................................... 10 2.1 LAICKÁ PŘEDLÉKAŘSKÁ POMOC ............................................................................... 10 2.2 ODBORNÁ PRVNÍ POMOC ........................................................................................... 11

3.

ÚRAZY ....................................................................................................................... 12 3.1 ÚRAZY DÝCHACÍ SOUSTAVY ..................................................................................... 12 3.1.1

Krvácení z nosu, zlomeniny nosu ..................................................................... 13

3.1.2

Pneumotorax .................................................................................................... 13

3.1.3

Zástava dechu, přítomnost cizího tělesa .......................................................... 14

3.2 KRVÁCENÍ ................................................................................................................ 15 3.3 ZLOMENINY .............................................................................................................. 17 3.3.1

Otevřená zlomenina ......................................................................................... 18

3.3.2

Uzavřená zlomenina ........................................................................................ 18

3.3.3

Zlomeniny horní končetiny............................................................................... 19

3.3.4

Zlomeniny dolní končetiny ............................................................................... 19

3.4 KONTUZE .................................................................................................................. 20 4.

NEÚRAZOVÉ URGENTNÍ STAVY ....................................................................... 21 4.1 NEVOLNOST A MDLOBA ............................................................................................ 21 4.2 ANAFYLAKTICKÝ ŠOK ............................................................................................... 21 4.3 SPASMUS................................................................................................................... 21 4.4 PŘEHŘÁTÍ ................................................................................................................. 22 4.5 NÁHLÉ STAVY PŘI CUKROVCE ................................................................................... 22 4.6 ASTMATICKÉ ZÁCHVATY .......................................................................................... 22

5.

ŠKOLNÍ VĚK ............................................................................................................ 24 5.1 STŘEDNÍ ŠKOLNÍ VĚK ................................................................................................ 24 5.2 STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK .................................................................................................. 25

7

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 26 6.

METODIKA VÝZKUMU ......................................................................................... 26 6.1 KVALITATIVNÍ VÝZKUM ........................................................................................... 26 6.1.1

Nástroj výzkumu ............................................................................................... 27

6.1.2

Výsledky analýzy Knihy úrazů ......................................................................... 27

6.2 KVANTITATIVNÍ VÝZKUM ......................................................................................... 30 6.2.1

Cíle a předpoklady ........................................................................................... 30

6.2.2

Cílová skupina ................................................................................................. 31

6.2.3

Technika sběru dat a konstrukce nástrojů ....................................................... 32

6.2.4

Výsledky dotazníkového šetření ....................................................................... 32

6.3 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLADŮ ................................................................................. 71 6.4 DISKUZE A KOMPARACE DAT .................................................................................... 74 6.5 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ........................................................................................... 75 6.5.1

Projekt na zlepšení znalostí PPP ..................................................................... 75

7.

ZÁVĚR ....................................................................................................................... 81

8.

SEZNAM ZDROJŮ ................................................................................................... 82

9.

SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................... 84

10. SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................... 85

8

1. Úvod Bakalářská práce se zaměřuje na znalosti žáků II. stupně vybrané ZŠ o předlékařské první pomoci (PPP) při úrazech. Téma práce jsem si vybrala z důvodu četnosti vzniklých a mnohdy zbytečných úrazů, ať už školních, pracovních, rekreačních, sportovních, dopravních, nebo úrazů v domácnosti. V našem okolí se nachází velké množství lidí, kteří měli závažný úraz, a jsou tak poškozeni mnohdy i na celý život. Proto mě zajímalo, jak je laická veřejnost (konkrétně žáci vybrané základní školy II. stupně) vybavena znalostmi o PPP a schopnosti těchto znalostí využít. Teoretická část je rozčleněna do čtyř hlavních kapitol. První kapitola popisuje rozdíly poskytnutí předlékařské první pomoci u laické veřejnosti a odborníků. Druhá kapitola se zabývá rozdělením úrazů podle místa a mechanismu vzniku. Třetí kapitola popisuje neúrazové urgentní stavy. V těchto dvou kapitolách jsou kromě popisu daného stavu též zahrnuty zásady při poskytování PPP u vybraných nejčastějších stavů. Čtvrtá kapitola pak popisuje školní věk. Praktická část bakalářské práce se zaměřuje na sekundární analýzu a vyhodnocení dotazníkového šetření. V praktické části jsou zpracovány výsledky sekundární analýzy Knihy úrazů za poslední 3 roky a šetření na základě vyplněných dotazníků. Dotazník byl určen pro žáky II. stupně Základní školy v Uhlířských Janovicích ve Středočeském kraji. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny cíle pro bakalářskou práci, a ty znějí: Zjistit znalosti PPP u žáků II. stupně vybrané základní školy v poskytování PPP podle ročníků, zmonitorovat zkušenosti žáků základní školy s poskytováním PPP, zanalyzovat znalosti PPP mezi pohlavím na základní škole a zmapovat spokojenost žáků s výukou PPP. Dále byly stanoveny 4 předpoklady. Ke zpracování bakalářské práce byla použita dotazníková metoda. Dotazníkové šetření je anonymní. Po vyhodnocení dotazníků byla navržena doporučení pro praxi.

9

Teoretická část 2. Předlékařská první pomoc Předlékařská první pomoc je jednoduchá, účelná a okamžitá péče či léčba zajištěná raněnému při náhlém ohrožení či poškození jeho zdraví nebo dokonce života před příjezdem Zdravotnické záchranné služby nebo jiného profesionálního odborníka. [1] Předlékařská první pomoc se dělí do několika kroků. První krok při předlékařské první pomoci je zajistit technickou první pomoc, poté následuje laická předlékařská první pomoc a posledním krokem se stává první pomoc poskytnutá specializovanými odborníky. [1]

2.1

Laická předlékařská pomoc

Spočívá v základních technických a odborných opatření poskytovaných raněnému bez specializovaných pomůcek. Důležitým pravidlem je zavolání odborné Rychlé záchranné služby na čísle 155 či 112, volání je bezplatné a dostupné i bez SIM karty. Jako zachránci nikdy nezavěšujeme telefon první. [1] Zajištění technické první pomoci je další důležitou částí laické první pomoci, abychom se nestali raněnými my sami, jako zachránci. Ve většině případů předchází zdravotnické první pomoci. Probíhá na úrovni laické i profesionální, např. hasičský záchranný sbor, horská či vodní záchranná služba. Spočívá v odstraňování příčiny úrazu a vytvoření základních podmínek pro poskytování zdravotnické první pomoci. [8] Je tedy důležité například uhasit oheň, vypnout přívod elektrického proudu, otevřít okna, pokud uniká plyn, vypnout zapalování u havarovaného auta. Je mnoho dalších příkladů zajištění technické první pomoci, uvádím jen ty základní, které by měl laik znát. [7] Zachránce v rámci laické předlékařské první pomoci provede vyšetření od hlavy až k patě. Pohledem zachránce pozoruje vzhled (hematomy, otoky, krvácení, amputace apod.), chování (hysterie, šok, vědomí apod.) a změny barvy kůže poraněného (např. bílá barva při nevolnosti, vnitřním krvácení, šoku či zástavě krevního oběhu, cyanóza při dušení apod.). [7]

10

Poslechem zjistíme od raněného při vědomí, co se stalo, jeho jméno, stav, popřípadě kolik je raněných. Pokud raněný není při vědomí, přiložením ucha k oblasti hrudníku se snažíme zachytit pohyb dýchání. [7] Pohmatem vyzkoušíme pulz raněného například na krční tepně či zápěstí, dýchání na hrudníku, důkladným prohmatáním probíhá zkouška neporušeného skeletu raněného. Začátek vyšetřování zahájíme prohmatáním vždy od lebky směrem k dolní končetině. [7] V posledním případě raněného vyšetřujeme čichem. Zjistíme případný zápach, například acetonu z úst u diabetiků, cítíme pokálení nebo pomočení a další jiné zápachy. [7] Jedním z dalších nejdůležitějších kroků u poskytování laické předlékařské první pomoci je komunikace. Na tu hodně laických záchranářů zapomíná, na raněného křičí, nekomunikuje s ním nebo se ho ani nezeptá na jméno, co se stalo a co ho bolí. [7]

2.2

Odborná první pomoc

Od laické předlékařské první pomoci se odborná první pomoc liší tím, že první pomoc je prováděna zdravotnickým profesionálním personálem (sestrami, lékaři, záchranáři atd.), který jedná rychle, rozhodně a neodkladně. Odborná první pomoc zahrnuje přednemocniční neodkladnou péči poskytovanou výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby (ZZS) na místě postižení a během transportu do zdravotnického zařízení a na ni navazující nemocniční neodkladnou péči. [9] Kvalifikovaní odborníci také používají speciální pomůcky a potřebné elektronické, diagnostické, léčebné přístroje. Samozřejmostí je aplikace léků, kterou laik nesmí použít za žádných okolností. [9]

11

3. Úrazy Úraz (trauma) je náhlá událost působící na organismus zvenčí a poškozující jej. K úrazu vede úrazový děj, následkem úrazu je poranění (tj. objektivně zjistitelná porucha zdraví vzniklá v důsledku úrazu). [13] Poranění mohou být otevřená, to znamená porušení kontinuity kůže či sliznice, nebo zavřená, poškození tkání v hloubce bez narušení kůže a sliznic. Podle příčiny vzniku dělíme úrazy na několik druhů dle [10]: 

dopravní - polytrauma, často zraněno více osob současně, vysoké % mortality a invalidity



pracovní – poranění končetin, pády z výšek, crush-syndrom (dlouhodobé stlačení či masivní zhmoždění měkkých tkání, hlavně svalů), úrazy elektrickým proudem, poleptání



zemědělské - ztrátová poranění končetin, crush-syndrom, typické je vyprošťování v nepřístupném terénu



školní – většina poranění je v hodinách tělesné výchovy, jde o naraženiny, odřeniny, spáleniny, vyvrknutí, vyražený dech, drobné krvácení



domácí – obvykle pády z malé výšky, poranění při práci s různými přístroji



sportovní – hlavně poranění končetin, šlachové ruptury, skoky do vody – poranění páteře a míchy



kriminální – tupá poranění, rány bodné a střelné, popř. blast-syndrom (příznaky vznikající při explozi, výbuchu)

Hlavním faktorem vzniku úrazu je člověk sám. Pro prevenci dopravních úrazů je nejdůležitější dodržování pravidel silničního provozu a využívání bezpečnostních prvků vozidel, pro prevenci pracovních úrazů pak dodržování zásad bezpečnosti práce (ochranné pomůcky, zaučení obsluhy přístrojů, dodržování postupů). [10] Jde o úkol celospolečenský, podílí se na něm výchova v rodině, ve škole, různé organizace (dopravní inspektoráty, bezpečnost práce…) a média. [10]

3.1 Dýchací

ústrojí

je

Úrazy dýchací soustavy systém,

který zabezpečuje

dodání

kyslíku

do

organismu

a vyloučení oxidu uhličitého. Jeho správná funkce je nezbytná pro látkovou výměnu 12

(aerobní metabolismus). Dýchací ústrojí zahrnuje dýchací cesty a plíce. Dýchací cesty přivádějí vzduch do plic (srov. ventilace), v nichž se odehrává vlastní výměna plynů (srov. respirace). Pro správnou činnost dýchacího ústrojí je nezbytná jeho regulace z mozkových center, správná činnost nervů a dýchacích svalů. [13] Mezi nejčastější úrazy dýchací soustavy patří krvácení z nosu, zlomeniny nosu, vyražený dech, pneumotorax, zástava dechu.

3.1.1 Krvácení z nosu, zlomeniny nosu Může mít příčinu v poškození nebo porušené funkci krevních cév. Krevní kapiláry mohou být narušeny po prudkém nárazu, při velkých teplotních rozdílech nebo zvýšeným tlakem. Při ošetření dodržujeme následující postup. Pevně stiskneme nosní křídla mezi prsty po dobu přibližně 10 minut. Přiložíme studený obklad na zátylek postiženého a posadíme ho do předklonu. Vyzveme postiženého, aby dýchal ústy, nekašlal a nepolykal krev. V žádném případě hlavu nezakláníme ani se nesnažíme nos ucpat gázou či jiným materiálem. Pouze přiložíme savou vrstvu, aby zachytávala vytékající krev. Pokud krvácení do 10 minut neustane, přiložíme prakový obvaz na nos a postiženého dopravíme k odbornému ošetření na ORL. [14] Prakový obvaz vytvoříme tak, že ustřihneme kus obvazu, který částečně nastřihneme z obou stran. Doprostřed obvazu vložíme kus savé vrstvy, přiložíme postiženému na nos a připevníme za uši.

3.1.2 Pneumotorax Pneumotorax charakterizuje přítomnost vzduchu v pohrudniční dutině, s následným kolapsem plíce, zhoršením dýchání a nebezpečím nedostatku kyslíku v organismu. Vzduch do pohrudniční dutiny proniká například při úrazu nebo při roztržení plíce poškozené onemocněním. Nejčastější úrazy způsobující pneumotorax jsou dopravní nehody či pády, bodná a střelná poranění. [13] Pneumotorax se ve většině případů projevuje bolestí na hrudi, dušností, promodráváním kůže a sliznic, selháváním krevního oběhu a rozvojem šoku v důsledku vnitřního krvácení. [13]

13

Při poskytování laické předlékařské první pomoci se snažíme postiženého uklidnit a uložit ho do polohy vpolosedě. Pokud z rány vytéká krev s pěnou, jedná se o otevřený pneumotorax. Rána se musí přikrýt sterilní savou vrstvou a navrch neprodyšnou a zaizolovat ze tří stran tak, aby krev mohla volně vytékat ze spodní strany rány. Tímto postupem zajistíme postiženému improvizované ošetření rány. Dokud nedorazí odborná lékařská pomoc. Pokud se jedná o uzavřený pneumotorax, okamžitě vyhledáme odbornou lékařskou pomoc. [5]

3.1.3 Zástava dechu, přítomnost cizího tělesa Dýchání je proces výměny plynů kyslíku a oxidu uhličitého mezi organismem a zevním prostředím. [13] Pokud dojde k zástavě dechu, je tento proces narušen. Zástava dechu se projevuje dušností, cyanózou, neklidem, úzkostí a šokem. Příčiny zástavy dechu mohou být způsobené

přítomností

cizího

tělesa

v dýchací

soustavě,

zapadnutím

jazyka,

anafylaktickým šokem, otokem, tonutím či mechanickým sevřením dýchacích cest, například při škrcení nebo oběšení. Se zástavou dechu také dochází k zástavě krevního oběhu. Proto je třeba k postiženému přistupovat, jako by utrpěl i zástavu oběhu. [7] Při poskytování laické předlékařské první pomoci je třeba pokusit se zjistit příčinu zástavy dechu. Postiženému mírně zakloníme hlavu a opatrně otevřeme ústa. Pokud jsou přítomna cizí tělesa, dutinu ústní vyčistíme. V opačném případě zahájíme neodkladnou kardiopulmonální resuscitaci (KPR). Tato laická předlékařská první pomoc spočívá v rychlém stlačování hrudníku v oblasti hrudní kosti 100 krát za minutu do hloubky minimálně 5 centimetrů u dospělých osob. [5] U dětí od jednoho roku do puberty jsou základní postupy jako u dospělého, musíme však vždy přihlédnout ke konstituci dítěte a dbát na šetrnost. Dle velikosti obličeje provádíme umělé dýchání buď z úst do úst a nosu nebo z úst do úst dítěte. Frekvence zevní srdeční masáže je (alespoň) 100 stlačení za minutu, poměr dechu a stlačení je shodný jako u dospělého. [14] Tuto činnost je třeba provádět až do příjezdu odborné lékařské pomoci. [5]

14

V případě zjištěné překážky v dýchacích cestách u postiženého, který je při vědomí a dýchá, lze postupovat takto: u lehčí obstrukce dýchacích cest postiženého vyzveme ke kašli a těleso se nesnažíme násilně vyjmout. U těžké obstrukce dýchacích cest, kdy je postižený stále při vědomí, provedeme maximálně 5 silných úderů hranou dlaně mezi lopatky, po každém úderu zkontrolujeme, zda se těleso neuvolnilo. Pokud ne, provedeme Heimlichův manévr, který spočívá ve stlačení nadbřišku postiženého. U malých dětí, obézních a těhotných Heimlichův hmat neprovádíme. Pokud se dýchací cesty nezprůchodní, postiženého uložíme na zem, voláme odbornou pomoc a zahajujeme KPR. [1]

3.2

Krvácení

Krevní oběh je systém zajišťující cirkulaci krve v organismu. Zahrnuje srdce a cévy (tzv. kardiovaskulární systém). Cévy jsou trubice, které vedou v lidském těle krev a lymfu. Dělí se na tepny, žíly a vlásečnice. [13] Hlavní funkcí tohoto systému je zásobování těla okysličenou krví a odvádění neokysličené krve, dále transport odpadních látek a živin. [13] Krev je poháněna do dvou oběhů a to plicního oběhu (začíná v pravé komoře, odkud je odkysličená krev tepnami vedena do plic. Z plic je přiváděna okysličená krev do levé síně) a systémového krevního oběhu (začíná v levé komoře, odkud je okysličená krev tepnami odváděna do celého těla. Odkysličená krev je prováděna žílami do pravé síně). [13] Krvácení dělíme podle typu cév na tepenné, žilní, vlásečnicové a smíšené, podle závažnosti na masivní a lehké a podle místa poranění na zevní, vnitřní a krvácení z přirozených tělních otvorů. [13] Při poskytování předlékařské první pomoci, kde je přítomna krev, je třeba dbát na vlastní ochranu. Před zahájením ošetření se chráníme gumovými rukavicemi či improvizovanou ochranou, například igelitovým sáčkem. [5] U všech poranění, kde hrozí větší ztráta krve, je nutné provést protišoková opatření. [7] Pokud je v ráně přítomno cizí těleso, nikdy jej z rány nevytahujeme, ale zafixujeme jej pomocí obinadel či improvizovaných materiálů. [7]

15

Při ošetřování hlubokých ran nikdy nepoužíváme dezinfekci, místo pouze překryjeme sterilní vrstvou. Zabráníme tak vzniku případné embolie. [7] Tepenné krvácení je charakteristické jasně červenou krví vystřikující z rány v pravidelných intervalech. Obvyklým místem poranění tepny jsou krkavice, pažní tepna, podklíčková tepna, břišní aorta, kyčelní tepna a stehenní tepna. Nejčastější příčinou tepenného krvácení jsou řezná, bodná, střelná poranění, prudké nárazy, pády a amputace. [13] Při vnějším tepenném krvácení existuje několik způsobů ošetření. Nejsnadnější a nejrychlejší poskytnutí předlékařské první pomoci je tlak prstů v ráně. Prsty v ráně udržujeme po celou dobu až do příjezdu odborné lékařské pomoci. [7] Dalším řešením je tlakový obvaz, který vytvoříme takto: na postižené místo přiložíme sterilní savou vrstvu a přiložíme obvaz z lékárničky, který je označený číslem 3 nebo 4. Jako improvizaci můžeme použít kus čisté látky a vrstvíme, abychom vytvořili tlak. Pokud krev stále prosakuje, nikdy obvazy nesnímáme, ale přikládáme další vrstvy. Pokud je to možné, poraněné místo vyvýšíme nad úroveň srdce. [5] Škrtidlo používáme pouze v případě, že všechny výše uvedené metody jsou neúčinné, či v případě amputace. Škrtidlo by mělo být alespoň 5 centimetrů široké a pružné a přikládá se přes oděv, v místě jedné kosti. Při poskytování laické předlékařské první pomoci se škrtidlo nepovoluje. Je důležité zaznamenat čas zaškrcení a nikdy nepřikládat na oblast krku a hlavy. Při improvizovaném ošetření je možné použít například pásek nebo šátek, který lze utahovat pomocí větve nebo tužky. [5] Závažnější formou tepenného krvácení je vnitřní krvácení, které je pro laika obtížně rozeznatelné. Postižený si stěžuje na bolest v místě poranění, může být přítomen hematom a začíná se projevovat šokový stav (bledá pokožka, malátnost, studený pot, spavost, rychlé a mělké dýchání). Jedinou laickou předlékařskou první pomocí je zajištění životních funkcí a okamžitý transport k odbornému ošetření. [7] Žilní krvácení se projevuje tmavě červenou krví, volně vytékající z rány. Nejčastěji bývají postižené žíly na končetinách. Příčiny žilního krvácení jsou většinou řezné, bodné, sečné a tržné rány. [13]

16

K zastavení žilního krvácení se používá ve většině případů tlakový obvaz a zvednutí poraněné končetiny nad úroveň srdce. [7] Vlásečnicové krvácení je nejméně závažné a projevuje se prosakováním menšího množství krve z rány. Nejčastější příčiny vlásečnicového krvácení jsou odřeniny, řezné rány a tržné rány. Vlásečnicovým krvácením bývají nejvíce postiženy končetiny, zejména pak lokty, kolena, dlaně a prsty. [13] Při ošetření vlásečnicového krvácení je třeba ránu vyčistit, vydezinfikovat a sterilně překrýt. Zamezíme tak případné infekci. [5] Krvácení z nosu, ucha, dutiny ústní, močových cest, genitálií a konečníku je považováno za krvácení z přirozených tělních otvorů. [5] Postup ošetření krvácení z nosu je výše popsán v úrazech dýchací soustavy. Při poskytování laické předlékařské první pomoci u krvácení ze zvukovodu postiženého položíme na bok (příp. do stabilizované polohy) na stranu poraněného ucha. K poraněnému uchu přiložíme sterilní, savou vrstvu a necháme krev volně vytékat. [1] Krvácení z dutiny ústní může mít několik příčin. Nejčastějšími příčinami jsou drobná poranění v dutině ústní či vyražený zub, postižení dýchací nebo trávicí soustavy. Při ošetření krvácení z dutiny ústní necháme postiženého krev vyplivovat a pokusíme se zjistit původ krvácení. Pokud je původ v dutině ústní, zkontrolujeme přítomnost všech zubů. Případný vyražený zub uchováváme se slinami postiženého. Krvácení dásně zastavíme skousnutím sterilního savého materiálu. Postižený by měl sedět v předklonu, aby nepolykal krev. Pokud krev pochází z dýchací či trávicí soustavy, kontrolujeme šokový stav a neprodleně vyhledáme odbornou lékařskou pomoc. [7] Krvácení z močových cest, genitálií a konečníku ošetříme přiložením sterilní, savé vrstvy a podložením postižené části s pokrčenýma nohama. Sledujeme životně důležité funkce a případný šok až do příjezdu odborné lékařské pomoci. [5]

3.3

Zlomeniny

Zlomenina vzniká v důsledku přímého působení hrubé síly nebo přenosem působící síly z kloubu na kost u luxačních zlomenin. [1] 17

Zlomenina je přerušení celistvosti kosti. Zlomeniny se dělí na traumatické, patologické a dále podle porušení integrity kůže na uzavřené a otevřené. [7] Častou příčinou zlomenin jsou mechanická poškození způsobená násilím, nárazy nebo pády. Mezi často zlomené části těla patří zlomeniny kostí dolní končetiny a horní končetiny, zlomeniny žeber a zlomeniny spodiny lebeční. Při poskytování laické předlékařské první pomoci je cílem dokonalá fixace pod a nad kloubem u končetin, případné chlazení zlomeniny. Důležitým krokem je v každém podezření na zlomeniny transport postiženého k lékaři. Snažíme se zajistit co nejmenší pohyb. [1]

3.3.1 Otevřená zlomenina Otevřená zlomenina je spojena s narušením celistvosti povrchu těla (kůže) a je ohrožena vznikem infekce a zánětu. [13] Otevřená zlomenina je provázena zdeformováním končetiny, porušením celistvosti kůže, hematomem, krvácením a viditelnou částí trčících úlomků kostí z rány. Postižený si stěžuje na silnou bolest a nehybnost končetin. Při ošetřování v žádném případě končetinu nerovnáme a kost nestrkáme zpět pod kůži, pouze ránu přikryjeme sterilní vrstvou, chladíme a provedeme znehybnění. U postiženého sledujeme životně důležité funkce a případný rozvíjející se šok. [7]

3.3.2 Uzavřená zlomenina Uzavřená zlomenina může být jednoduchá nebo mnohočetná, jednotlivé úlomky mohou zůstat na místě, nebo se mohou posunout. [13] V místě uzavřené zlomeniny není viditelná otevřená rána. Uzavřenou zlomeninu doprovází otok, bolest a deformace končetin. Uzavřenou zlomeninu opět ošetříme dokonalou fixací nad a pod kloubem poraněné části. Mezi klouby vložíme měkkou výplň, aby se nedřely o sebe a nezpůsobili další poranění. Pokud dojde ke zlomenině dlouhých kostí, zajistíme protišoková opatření. Mohlo by dojít k případné tukové embolii. [6]

18

3.3.3 Zlomeniny horní končetiny Mezi zlomeniny horní končetiny patří zlomenina klíční kosti, pažní kosti, loketní kosti, vřetenní kosti, zlomeniny zápěstí a články prstů ruky. Zlomenina klíční kostí je způsobena nejčastěji silným pádem. Nejjednodušším ošetřením zlomené klíční kosti je znehybnění pevným šátkovým obvazem a fixace poraněné končetiny dalším šátkem k hrudníku. Pokud máme v lékárničce pruban, můžeme též fixovat s jeho pomocí. K improvizovanému ošetření se dá použít pásek či jiná část oděvu. [5] Při poskytování laické předlékařské první pomoci u zlomeniny pažní kosti, je vhodné postiženého posadit a opřít. K fixaci použijeme šátek, pruban, případně dlahu. Při zlomeninách kostí předloktí dodržujeme zásady znehybnění tak, aby byl fixován kloub loketní a zápěstní. Je vhodné kombinovat závěs s dlahou nebo dlahami, neboť závěsem a fixací paže k trupu dosáhneme uspokojivého znehybnění lokte. K improvizovanému znehybnění se dají použít větve, lišty, latě apod. V místech, kde se dlaha dotýká kloubů, je důležité ji podložit. Fixovanou končetinu vždy umístíme do závěsu, snížíme tak bolest a otok. [14] Při zlomeninách zápěstí a článků prstů použijeme dlahu, vypodložíme měkkou částí a vytvoříme pomocí šátku takzvanou pacičku a dáme opět do závěsu.

3.3.4 Zlomeniny dolní končetiny K zlomeninám dolní končetiny se řadí zlomeniny pánevní kosti, stehenní kosti, holenní a lýtkové kosti, zlomeniny kotníku, nártu a článků prstů nohy. Zlomenina pánevní kosti je doprovázená silnou bolestí a sníženou pohyblivostí. Postiženého ošetřujeme vleže. Laickou předlékařskou první pomoc zajistíme znehybněním a fixací poraněné části pánve a rychlým transportem k lékaři. [8] Zlomeninu kosti stehenní doprovází silná bolest a neschopnost se postavit na poraněnou končetinu. Poraněnou končetinu znehybníme a fixujeme dvěma dlahami nebo k druhé končetině a zafixujeme pomocí šátků či jiných improvizovaných pomůcek například lyží, větví, hůlek apod. [5] 19

Při ošetřování zlomeniny kosti v oblasti bérce je důležité, aby postižený ležel. Nejlepší poskytnutí laické předlékařské první pomoci je fixace dlahami. K ošetření při poranění kotníku, nártu a článku prstů patří fixace a znehybnění pomocí elastického obinadla nebo šátkem. Postiženému je nejlepší poskytovat předlékařskou první pomoc vleže nebo sedě. [6]

3.4

Kontuze

Kontuze je tupé nepronikající poranění kůže, kloubů, svalů, vnitřních orgánů nebo mozku. [13] V rámci předlékařské první pomoci je vhodné postižené části těla ochlazovat studenými obklady, pokud máme k dispozici led, pak nikdy nepřikládáme přímo na kůži. Vak nebo sáček s ledem obalíme ručníkem a teprve pak chladivý obklad přiložíme. Dalším krokem je nezhybnění poraněných částí těla. Vhodné je použít široké šátkové obvazy nebo elastická obinadla. [7]

20

4. Neúrazové urgentní stavy Nejčastější zdraví ohrožující stavy na základní škole jsou: nevolnost, mdloba, anafylaktický šok, spasmus, přehřátí, náhlé stavy při cukrovce a astmatické záchvaty.

4.1

Nevolnost a mdloba

Jedná se o náhlý stav, který je provázen pocitem zužování zorného pole až ztráty vidění („černo před očima“) a může přejít až v krátkodobé bezvědomí. Počátek potíží se může objevit při náhlém přechodu do vzpřímené polohy – ze sedu nebo lehu, při dlouhém stání, leč i z příčin psychických. Ve všech případech se jedná o krátkodobou nedokrevnost mozku způsobenou buď náhlým poklesem krevního tlaku – reflexním, nebo nedostatečně rychlým vyrovnáváním tlaku při rychlé změně polohy těla do stoje. [14] Postiženého je nutno uložit do polohy vleže, případně vsedě s hlavou mezi koleny. Dále postiženému uvolníme oděv a zajistíme přísun čerstvého vzduchu. Jestliže dojde ke ztrátě vědomí a pádu, postiženého položíme do polohy na zádech a zdvihneme mu dolní končetiny. [14]

4.2

Anafylaktický šok

Anafylaktický šok může nastat například při bodnutí hmyzem a je nebezpečný hlavně u alergiků a malých dětí, zejména při bodnutí do krku nebo úst, kdy se mohou dýchací cesty kvůli otoku zúžit, a může tak nastat dušení. Ranka otéká, pálí a svědí. [1] Ránu vydezinfikujeme, chladíme a ke zmírnění alergické reakce vždy u alergiků okamžitě podáme antihistaminika (protialergická léčiva, například Zyrtec nebo Zodac) a lokální antihistaminika, například Fenistil gel, který je možno nanést ke snížení lokálního účinku hmyzího bodnutí. Pokud se stav nezlepší, voláme záchrannou službu. Dojde-li k zástavě dechu, zahájíme KPR. [1]

4.3

Spasmus

Spasmus je svalová křeč, která může postihnout jak kosterní, tak hladké svaly. [13] Křečové stavy jsou projevem dráždění nebo onemocnění centrální nervové soustavy (CNS). Příčiny mohou být úraz CNS, přehřátí, stavy po hypoxii, epilepsie, náhlá cévní

21

mozková příhoda, infekce CNS, metabolické poruchy (diabetes mellitus), psychické poruchy, febrilní křeče u dětí a otrava. [1] Ošetření provádíme zajištěním klidu, nepoužíváme násilí, postiženého uložíme na měkkou podložku, odstraníme z dosahu ostré a nebezpečné předměty, o které by se mohl poranit, a snažíme se zabránit prokousnutí jazyka. [1]

4.4

Přehřátí

Za přehřátí lze považovat úžeh nebo úpal. Úpal je celkové poškození z přehřátí, poškození vlivem působení přímých slunečních paprsků na hlavu způsobuje úžeh. [1] Postiženému zamezíme další pobyt v horkém prostředí, podáváme po doušcích studené tekutiny, můžeme poskytnout vlažné zábaly nebo sprchu. [1]

4.5

Náhlé stavy při cukrovce

Diabetes mellitus je onemocnění způsobené nedostatkem inzulinu nebo jeho malou účinností. Dochází při něm k špatnému využití glukózy v organismu. [13] Mezi náhlé stavy při cukrovce patří hypoglykemie (nízká hladina cukru v krvi) nebo hyperglykemie (vysoká hladina cukru v krvi). [1] Při hypoglykemii postižený pociťuje nevolnost, hlad, slabost, studený pot, zrychlený pot, zmatenost, třes na končetinách. Při tomto stavu podáváme rychlý zdroj energie (čokoláda, hroznový cukr). [1] Při hyperglykemii má postižený poruchy dýchání, z dechu může být cítit aceton, má žízeň, pociťuje slabost, má suchou kůži, poruchy vnímání a vědomí. Postiženému aplikujeme inzulin, který by měl mít u sebe. [1] Laik může zaměnit stav hypoglykemie a hyperglykemie. Při podání rychlého zdroje energie dojde ke zlepšení stavu hypoglykemie, ale stav hyperglykemie se výrazně nezhorší. [1]

4.6

Astmatické záchvaty

Astma je onemocnění charakterizované záchvatovou dušností vznikající na podkladě náhlého zúžení průdušek. [13] 22

Při astmatickém záchvatu postiženému zajistíme úlevovou polohu v polosedě až vsedě a umožníme mu, aby se mohl rukama zachytit o podložku, a mohl tak zapojit pomocné dýchací svaly. Zajistíme přívod čerstvého vzduchu, uvolníme mu oděv, zajistíme tělesný klid a pravidelné dýchání. V případě, že postižený užívá léky na toto onemocnění, umožníme jejich aplikaci. Pokud se stav nezlepší, voláme záchrannou službu. Dojde-li k zástavě dechu, zahájíme KPR. [4]

23

5. Školní věk Školní věk se dá rozdělit různě. Každý autor a každá literatura jej dělí jinak, zaměřuje se na něco jiného, na jiné charakteristické znaky, na jiné, ač podobné časové rozmezí v životě dítěte ve školním věku. Za školní věk můžeme považovat kromě věku, který je důležitým mezníkem, také to, že dítě začalo mít zájem o písmenka, geometrické tvary, čísla, počítání, barvy a samostatné úkoly. Jde také o citovou a emoční vazbu na své okolí. Oficiálním vstupem do školního věku je považován zápis dětí do první třídy. Věk odpovídá 6 – 7 letům. Při zápisu se ověřují znalosti dítěte, vyzrálost jeho rozumového myšlení, zda je schopno samostatné práce, dokáže se chvíli soustředit na danou problematiku, jednoduché počty, barvičky, fantazie, představivost a zda je celkově schopné tělesně i duševně školní docházku zvládnout. Může se stát, že dítě je ještě málo psychicky i fyzicky vyzrálé na školní docházku a dostane odklad povinné školní docházky, ve většině případů se vyskytne alespoň 1 nebo 2 děti, které odklad dostanou. Je to běžný postup, a není na něm nic špatného. Nástup do školy je důležitým sociálním mezníkem. Dítě v této souvislosti získává novou roli, stává se školákem. Doba, kdy tuto roli získá, je přesně časově určena a jako společensky významný akt ritualizována. Školní věk lze chápat jako období oficiálního vstupu do společnosti, kterou představuje obecně ceněná instituce školy. Školní věk je období, kdy dítě chodí na základní školu a lze jej rozdělit na tři etapy: raný školní věk, střední školní věk a starší školní věk. [12] Tato bakalářská práce se bude zabývat středním školním věkem a starším školním věkem.

5.1

Střední školní věk

Za střední školní věk lze považovat děti od 9 let do 11 – 12 let. Je to období přechodu z prvního stupně na druhý stupeň základní školy nebo na nižší stupeň víceletého gymnázia, období začínajícího dospívání a růstu, tedy fyzického a duševního vývoje. V průběhu tohoto cyklu dochází ke změnám více i méně viditelným u každého jednotlivce odlišným. Jde o období relativního klidu a pohody, které mohou narušovat sociální tlak vycházející ze školy, z rodiny či vrstevnické skupiny. Dítě se plynule rozvíjí ve všech oblastech a začínají se vytvářet předpoklady pro budoucí proměnu, která zatím probíhá jenom na psychické úrovni. [12] Dostavují se první velké hádky, nesouhlasy a neshody s rodiči, ale i s učiteli a spolužáky ve třídě či kolektivu. Lze pozorovat různě odlišné zájmy a aktivity u chlapců a dívek, jiné 24

časové rozvržení než v předcházejícím období. Odpoutání se od jednoho stálého učitele, na kterého bylo dítě na prvním stupni zvyklé, a větší rozmanitost v předmětech i vyučujících na druhém stupni základní školy může být problematické. [12]

5.2

Starší školní věk

Starší školní věk, respektive období 2. stupně základní školy, trvá do ukončení povinné školní docházky, to znamená přibližně do 15 let. Z biologického hlediska jde o období pubescence, to je první fáze dospívání, která se projeví i na psychické úrovni změnou prožívání a uvažování, i postupným osamostatňovaným a odpoutáváním od rodiny. [12]

25

Praktická část 6. Metodika výzkumu Praktická část této bakalářské práce zpracovává data kvalitativní a kvantitativní vědeckou metodu. Kvalitativní vědecká metoda vychází z pozitivismu, opírá se o dedukci (teorie - formulace hypotéz – pozorování - testování hypotéz - interpretace a zobecnění). Vychází z teorie a předpokládá projekt výzkumu. [11] Kvantitativní výzkum testuje hypotézy, které byly formulovány. V kvantitativním výzkumu se sbírají jen data, která jsou nutně potřeba k testování hypotéz. Kvantitativní výzkum může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými. [2] Kvalitativní metoda bude použita u analýzy Knihy úrazů II. stupně Základní školy v Uhlířských Janovicích, okres Kutná Hora. Kvalitativní vědecká metoda vychází z fenomenologie, etnometodologie, symbolického interakcionalismu (interpretativní paradigma), opírá se o indukci (pozorování - zjištění pravidelností - závěry - teorie). Je to nenumerické šetření a interpretace. Cílem je odkrýt význam informací (narativní sociologie). [11] Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem tu je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím. Cílem kvalitativního výzkumu je vytváření nových hypotéz, nového porozumění, vytváření teorie. [2] Znalost žáků v poskytování předlékařské první pomoci na II. stupni Základní školy v Uhlířských Janovicích, okres Kutná Hora bude zkoumána kvalitativní metodou. Kvantitativní přístup testuje formulované hypotézy, kvalitativně je formuluje, vytváří nové, vytváří teorii. [11]

6.1

Kvalitativní výzkum

Každá základní škola je povinna vést si Knihu úrazů, kam by měla zaznamenávat veškeré úrazy a neúrazové urgentní stavy, ke kterým došlo v průběhu daného školního roku.

26

6.1.1 Nástroj výzkumu Metoda kvantitativního výzkumu byla zvolena analýza dokumentů a textů. Výhodou této metody oproti pozorování je delší časový úsek zkoumání. Analýza dokumentů se využívá u dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem výzkumu. [2] K sekundární analýze byla použita Kniha úrazů z II. stupně Základní školy v Uhlířských Janovicích, okres Kutná Hora v období od začátku školního roku 2011 do konce školního roku 2014. Ve školním roce 2011/2012 vzdělávala škola 537 žáků (stav k 1. 9. 2011), ve školním roce 2012/2013 552 žáků (stav k 1. 9. 2012) a ve školním roce 2013/2014 532 žáků (stav k 1. 9. 2013). [zdroj: Ředitelka Základní školy v Uhlířských Janovicích, okres Kutná Hora, Mgr. Dana Bohatcová] Základní škola v Uhlířských Janovicích je spádová a navštěvují ji kromě janovických dětí i děti z okolních vesnic (například: Onomyšl, Jindice, Rašovice, Zbizuby, Rataje nad Sázavou, Vavřinec, Nepoměřice).

6.1.2 Výsledky analýzy Knihy úrazů Celkově bylo za tyto 3 školní roky zaznamenáno v Knize úrazů 100 úrazů a neúrazových urgentních stavů. Z toho nejčastější byly naraženiny horní končetiny, špatné došlapy a odřeniny. Kniha úrazů za školní rok 2011/2012 Celkem bylo v Knize úrazů zaznamenáno 39 úrazů v období od 1. 9. 2011 do 30. 6. 2012 viz tabulka 1.

27

Tabulka 1: Kniha úrazů za školní rok 2011/2012

Kniha úrazů za školní rok 2011/2012 Pravá horní končetina Levá horní končetina Pravá dolní končetina Levá dolní končetina Ostatní Celkem

Počet výskytů 8

Vyjádření v % 20,51%

14

35,90%

7

17,95%

1

2,56%

9

23,08%

39

100,00%

Nejvíce zaznamenaných úrazů v daném období se týkalo levé horní končetiny, konkrétně 14 případů, což činí 35,90%. Nejčastější zranění pravé horní končetiny byla naraženina prstu (5 krát), dále pak jedna řezná rána na prstu, jedna zlomená vřetenní kost a jedna přimáčknutá ruka. Nejčastější zranění levé horní končetiny byla naraženina prstu (11 krát), dále pak třikrát naraženina zápěstí. Nejčastější zranění pravé dolní končetiny byla kontuze kotníku (4 krát), dále pak jeden zlomený palec, jeden skřípnutý nerv a jedno naražené koleno. Na levé dolní končetině bylo zaznamenáno pouze jedno zranění, a to kontuze kotníku. V ostatních případech se jednalo o dva případy nevolnosti, jeden případ rozseklých úst, jednou naražený očnicový oblouk, jednou naražený nos, jednou odřený bok, jednou zablokovaný krk, jednou pohmožděná záda a jednou ztráta vědomí. Kniha úrazů školní rok 2012/2013 Celkem bylo v knize úrazů zaznamenáno 36 úrazů v období od 1. 9. 2012 do 30. 6. 2013 viz tabulka 2.

28

Tabulka 2: Kniha úrazů školní rok 2012/2013


Počet výskytů 18

Vyjádření v % 50,00%

9

25,00%

2

5,56%

1

2,78%

6

16,67%

36

100,00%

Nejvíce zaznamenaných úrazů v daném období se týkalo pravé horní končetiny, konkrétně 18 případů, což činí 50,00%. Nejčastější zranění pravé horní končetiny byla naraženina prstu (15 krát), dále pak třikrát odřenina ruky. Nejčastější zranění levé horní končetiny byla naraženina prstu (5 krát), dále pak čtyřikrát naraženina zápěstí. Zranění pravé dolní končetiny se v obou případech týkalo kolena (naraženina a odřenina). Na levé dolní končetině bylo zaznamenáno pouze jedno zranění, a to naraženina kolena. V ostatních případech se jednalo o jeden případ odřeného boku, jednou nevolnost, jednou krvácení z nosu, jednou zablokovaný krk, jednou naražený penis a jednou natržený penis. Kniha úrazů školní rok 2013/2014 Celkem bylo v knize úrazů zaznamenáno 25 úrazů v období od 1. 9. 2013 do 30. 6. 2014 viz tabulka 3.

29

Tabulka 3: Kniha úrazů školní rok 2013/2014


Počet výskytů 5

Vyjádření v %

7

28,00%

4

16,00%

3

12,00%

6

24,00%

25

100,00%

20,00%

Nejvíce zaznamenaných úrazů v daném období se týkalo levé horní končetiny, konkrétně 7 případů, což činí 28,00%. Nejčastější zranění pravé horní končetiny byla naraženina prstu (3 krát), dále pak jednou naraženina zápěstí a jednou odřený loket. Nejčastější zranění levé horní končetiny byla naraženina prstu (3 krát), dále pak dvě naražená zápěstí, jeden případ odřeného loktu a jeden případ odřeného předloktí. Nejčastější zranění pravé dolní končetiny byla odřenina kolene (2 krát), dále pak jeden naražený prst a jedno rozřízlé stehno. Na levé dolní končetině byla zaznamenána pouze kontuze kotníku, a to ve třech případech. V ostatních případech se jednalo o dvě krvácení z nosu, jeden otok oka, jedno odřené čelo, jednou roztržený ret a jedna naražená záda.

6.2

Kvantitativní výzkum

Znalost předlékařské první pomoci je velmi důležitá pro záchranu lidského života. S informacemi o poskytnutí předlékařské první pomoci by měli být seznamovány děti již na základní škole. Ale jak jsou na tom s předlékařskou první pomocí děti na druhém stupni vybrané základní školy?

6.2.1 Cíle a předpoklady Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit znalosti předlékařské první pomoci u žáků II. stupně vybrané základní školy.

30

Byly zvoleny další cíle: 1) Zmonitorovat zkušenosti žáků základní školy s poskytováním předlékařské první pomoci. 2) Zmapovat spokojenost žáků s výukou předlékařské první pomoci. 3) Zjistit znalosti o předlékařské první pomoci podle ročníků na II. stupni vybrané základní školy. 4) Zanalyzovat znalosti o předlékařské první pomoci podle pohlaví. Z cílů vznikly 4 předpoklady. Předpoklad číslo 3 má dvě části. Předpoklad č. 1: Nejméně 50 % žáků II. stupně vybrané základní školy se domnívá, že má praktické zkušenosti v poskytování předlékařské první pomoci. Předpoklad č. 2: Nejméně 75 % žáků na vybrané základní škole je spokojeno s výukou předlékařské první pomoci. Předpoklad č. 3a: Minimálně 75 % žáků vybrané základní škole má znalosti k poskytnutí předlékařské první pomoci. Předpoklad č. 3b: Správný postup při poskytování předlékařské první pomoci zná každý druhý žák 8. a 9. ročníku a každý čtvrtý žák 6. a 7. ročníku vybrané základní školy. Předpoklad č. 4: Dívky na vybrané základní škole mají vyšší znalosti o předlékařské první pomoci než chlapci.

6.2.2 Cílová skupina Jako cílová skupina byli zvoleni žáci II. stupně Základní školy v Uhlířských Janovicích (oficiální název školy: Základní škola Uhlířské Janovice, okres Kutná Hora). Ve školním roce 2011/2012 vzdělávala škola 537 žáků (stav k 1. 9. 2011), ve školním roce 2012/2013 552 žáků (stav k 1. 9. 2012) a ve školním roce 2013/2014 532. žáků (stav k 1. 9. 2013). [zdroj: Ředitelka Základní školy v Uhlířských Janovicích, okres Kutná Hora, Mgr. Dana Bohatcová] Základní škola v Uhlířských Janovicích je spádová a navštěvují jí kromě janovických dětí i děti z okolních vesnic (například: Onomyšl, Jindice, Rašovice, Zbizuby, Rataje nad Sázavou, Vavřinec, Nepoměřice).

31

6.2.3 Technika sběru dat a konstrukce nástrojů Metodou výzkumu by zvoleno dotazníkové šetření. Dle cílů a předpokladů byl vytvořen dotazník s 24 uzavřenými otázkami (viz příloha 1). Dotazník byl anonymní. Dotazník na rozdíl od rozhovorů zaručuje pro žáky anonymitu, osobní distribuce a vyplňování při vyučování zase zajišťuje srovnatelnou návratnost jako při rozhovorech. Srozumitelnost dotazníku byla ověřena v předvýzkumu u pěti žáků (dvě dívky a tři chlapci) Gymnázia Kolín (třída prima) ve věkovém rozmezí 11 a 12 let. Dotazník byl pro žáky srozumitelný.

6.2.4 Výsledky dotazníkového šetření Dotazníkové šetření probíhalo v prosinci 2013 se souhlasem vedení školy. Celkem obdrželo, vyplnilo a vrátilo dotazník 192 žáků druhého stupně Základní školy v Uhlířských Janovicích. Žáci dotazník vyplňovali v době vyučování. Žáci dostali základní pokyny k vyplnění dotazníků. Žakům byly sděleny cíle výzkumu i informace, že jde o výzkum konaný v rámci bakalářské práce. Dotazník nebyl časově omezen a žáci se po celou dobu jeho vyplňování mohli ptát na nejasnosti. Žáci ve všech třídách měli stejné podmínky pro vyplnění dotazníku. Návratnost dotazníků byla 100% z důvodu vyplnění v době vyučování. Všechny dotazníky byly řádně a jednoznačně vyplněné, nemusel být tedy žádný vyřazen z výzkumu. Otázka 1 a 2: Otázky 1 a 2 zjišťovaly pohlaví a třídu respondenta.

32

Graf 1: Počty respondentů dotazníkového šetření N = 192

Počty respondentů dotazníkového šetření 35 30 30

27

28

28 25

25 19

20

19 16

Holky

15

Kluci

10 5 0 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

57 (27 dívek a 30 chlapců) žáků 6. tříd, 47 žáků (28 dívek a 19 chlapců) ze 7. tříd, 44 žáků (28 dívek, a 16 chlapců) 8. tříd, 44 žáků (19 dívek a 25 chlapců) 9. tříd vyplnilo dotazník (viz graf 1). Otázka 3: Otázka zjišťuje, zda má žák zkušenosti s praktickým poskytováním předlékařské první pomoci. Graf 2: Grafické vyhodnocení otázky 3 (Máte zkušenosti s praktickým poskytováním předlékařské první pomoci?) jako celek N = 192

Máš zkušenosti s praktickým poskytováním předlékařské první pomoci? 11,46%

Ano, uveď jaké Ne

88,54%

33

11,46% respondentů (22 žáků) uvedlo, že mají zkušenost s poskytováním předlékařské první pomoci, 88,54% respondentů (170 žáků) zaškrtlo možnost „ne“ (viz graf 2). Jaké zkušenosti mají žáci s poskytováním první pomoci, jsou vidět v grafu 3. Graf 3: Varianty v odpovědi „ano, uveď jaké“ na otázku 3 (Máte zkušenosti s praktickým poskytováním předlékařské první pomoci?) N = 22

Varianty žáků v odpovědi "ano, uvěď jaké" na otázku 3 27,27% Zlomenina Popálenina Krvácení

4,55% 68,18%

Nejčastěji žáci uvedli, že mají zkušenost se zlomeninou (68,18% - 15 žáků), poté s krvácením (27,27% - 6 žáků) a popáleninou (4,55% - 1 žák), jak je vidět v grafu 3. Krvácením bylo myšleno krvácení tepenné a žilní. Komu byla pomoc poskytnuta je vidět v grafu 4.

34

Graf 4: Vyhodnocení odpovědi „komu byla poskytována“ u otázky 3 (Máte zkušenosti s praktickým poskytováním předlékařské první pomoci?) N = 22

Máš zkušenosti s praktickým poskytováním předlékařské první pomoci? (Komu byla poskytována?) 0,00% 18,18%

Rodině Kamarádovi Jiná možnost

81,82%

Nejvíce byla předlékařská první pomoc poskytnuta rodinnému příslušníkovi (81,82% - 18 žáků), kamarádovi (18,18% - 4 žáci), jinou možnost nezvolil žádný respondent (viz graf 4). Otázka 4: Odpovědi žáků na otázku 4 (Co udělají, pokud dojde k nehodě, a oni jsou svědky) jsou vidět v grafu 5.

35

Graf 5: Grafické vyhodnocení otázky 4 (Pokud dojde k dopravní nehodě a jsi svědkem, co uděláš?) podle pohlaví a třídy N = 192

Pokud dojde k dopravní nehodě a jsi svědkem, co uděláš? 30

Dělám, že to nevidím

26

25

24

25

19

20

23 18

16 12

15 10 5

Poskytnu první pomoc a vytočím Zdravotnickou první pomoc Zavolám na linku bezpečí

0 11

0 1

3

45 0

2 0 1

4 0

0

3

0

1

0 10

1 10

holky

kluci

0 holky

kluci

holky

6. ročník

kluci

7. ročník

holky

kluci

8. ročník

Jiná možnost

9. ročník

Z grafu 2 je patrné, že více než polovina respondentů by v případě dopravní nehody, které by byli svědkem, poskytli první pomoc a vytočili Zdravotnickou první pomoc. Pět dívek ze sedmého ročníku uvedlo, že by reagovalo jinak, než jsou nabízené možnosti. Více než polovina žáků ze všech tříd odpověděla, že by poskytla první pomoc a vytočila by Zdravotnickou první pomoc (viz graf 6). Graf 6: Grafické vyhodnocení otázky 4 (Pokud dojde k dopravní nehodě a jsi svědkem, co uděláš?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192


Poskytnu první pomoc a vytočím Zdravotnickou první pomoc

Zavolám na linku bezpečí

36

0,00% 2,27% 14,89% 7,02%

4,55% 15,91% 10,64% 3,51%

2,27% 0,00% 0,00% 0,00%

100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%

93,18% 81,82% 74,47% 89,47%

Pokud dojde k dopravní nehodě a jsi svědkem, co uděláš?

6. ročník

Jiná možnost

9. ročník

7. ročník 8. ročník

89,47% žáků (51 dětí) ze šestých tříd, 74,47% (35 dětí) žáků ze sedmých tříd, 81,82% žáků (36 dětí osmých tříd a 93,18% žáků (41 dětí) z devátých tříd odpovědělo na otázku 4, že by poskytlo předlékařskou první pomoc a vytočilo Zdravotnickou první pomoc. Procentuální vyjádření odpovědí na otázku 4 dle pohlaví lze vyčíst z grafu 7. Graf 7: Grafické vyhodnocení otázky 4 (Pokud dojde k dopravní nehodě a jsi svědkem, co uděláš?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví

Pokud dojde k dopravní nehodě a jsi svědkem, co uděláš? 84,31% 85,56%

90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

holky % 9,80% 6,67%

5,88% 6,67%

Zavolám na linku bezpečí

Jiná možnost

0,00% 1,11% Dělám, že to nevidím Poskytnu první pomoc a vytočím Zdravotnickou první pomoc

kluci %

Odpověď „Poskytnu předlékařskou první pomoc a vytočím Zdravotnickou první pomoc“ zvolilo na otázku 4 (Pokud dojde k dopravní nehodě a jsi svědkem, co uděláš?) 86 dívek (84,31%) a 77 chlapců (85,56%). Otázka 5: Otázka zjišťovala, kde žáci získali znalosti o předlékařské první pomoci. Jednotlivé odpovědi jsou znázorněny v grafu 8.

37

Graf 8: Grafické vyhodnocení otázky 5 (Kde jsi získal/a znalosti o předlékařské první pomoci) jako celek N = 192

Kde jsi získal/a znalosti o předlékařské první pomoci? 10,94% 5,21% 4,69%

Ve škole, formou výuky Sám se o to zajímám Nemám žádné znalosti Jiná možnost

79,17%

Nejvíce žáků získalo znalosti o předlékařské první pomoci ve škole, formou výuky, a to 152 žáků (79,17%) dotazovaných žáků. 21 žáků (10,94%) zaškrtlo odpověď „jiná možnost, 10 žáků (5,21%) uvedlo, že nemá žádné znalosti a 9 žáků (4,69%) uvedlo, že se o předlékařskou první pomoc sami zajímají. Otázka 6: Cílem otázky 6 bylo zjistit, zda v dané škole proběhla výuka předlékařské první pomoci. Pokud žáci odpověděli na otázku 6 jinak než „ano“, pokračovali na otázku 11.

38

Graf 9: Grafické vyhodnocení otázky 6 (Proběhla v tvé současné škole výuka předlékařské první pomoci?) jako celek N = 192

Proběhla v tvé současné škole výuka předlékařské první pomoci? 10,42% 3,13%

Ano Ne Nevím

86,46%

86,46% respondentů (166 žáků) odpovědělo, že na jejich současné škole proběhla výuka předlékařské první pomoci, 10,42% respondentů (20 žáků) uvedlo, že neví a 3,13% respondentů (3 žáci) zatrhli možnost „ne“ jak je vidět v grafu 9. Otázka 7: Otázka 7 navazovala na otázku 6 a zjišťovala, kdo vedl výuku předlékařské první pomoci. V otázce 7 mohli žáci zvolit více odpovědí. Jednotlivé varianty odpovědí lze vidět v grafu 10.

39

Graf 10: Grafické vyhodnocení otázky 7 (Kým byla výuka předlékařské první pomoci zajištěna?) jako celek N = 166

Kým byla výuka předlékařské první pomoci zajištěna? 18,14% 33,19%

Výuku vedli odborníci ze záchranné služby Výuku vedl/a učitel/ka ze zdejší školy Výuku vedl/a student/ka ze zdravotnické školy

48,67%

Dle odpovědí žáků je vidět, že se nejvíce na výuce podíleli pedagogové dané školy (48,67% - 110 žáků), dále pak odborníci ze záchranné služby (33,19% - 75 žáků) a student/ka ze zdravotnické školy (18,14% - 41 žáků). Otázka 8: V otázce 8 žáci hodnotili výuku předlékařské první pomoci v současné škole. Na výběr měli z možností: výborně, dobře, nespokojen/a a jiná možnost viz graf 11. Svou volbu odpovědi měli ještě zdůvodnit. Většina žáků (91%) tak neučinila. U odpovědi „Výborně“ se objevilo: nemám připomínky, výuka byla vedena srozumitelně, přednášející věděl, o čem mluví. U odpovědi „dobře“ žáci uváděli: málo ukázek z praxe, příliš podrobné. U odpovědi „nespokojen/a“ se neobjevilo žádné zdůvodnění. Odpověď „jiná možnost“ nezaškrtl nikdo.

40

Graf 11: Grafické vyhodnocení otázky 8 (Jsi s výukou předlékařské první pomoci v současné škole spokojen/a?) jako celek N = 166

Jsi s výukou předlékařské první pomoci v současné škole spokojen/a? 0,00%

9,76%

Výborně, zdůvodni Dobře, zdůvodni

30,49%

Nespokojen/a, zdůvodni 59,76%

Jiná možnost

90,24% respondentů (59,76% - 98 žáků odpověď „výborně“ a 30,49% - 50 žáků odpověď „dobře“) bylo s výukou spokojeno, jen pouze 9,76% respondentů (16 žáků) s výukou spokojeno nebylo. Otázka 9: Otázka 9 zjišťovala, jakým způsobem probíhala výuka předlékařské první pomoci. Graf 12: Grafické vyhodnocení otázky 9 (Jakým způsobem probíhala výuka předlékařské první pomoci?) jako celek N = 166

Jakým způsobem probíhala výuka předlékařské první pomoci? 13,25% 7,23%

Jen teoreticky Teoreticky s praktickými ukázky

53,61%

Jen prakticky Jiná možnost 25,90%

41

53,61% respondentů (89 žáků) odpovědělo, že výuka probíhala jinou formou, než bylo nabízeno, 25,90% respondentů (43 žáků) uvedlo „jen prakticky“, 13,25% respondentů (22 žáků) zaškrtlo možnost „jen teoreticky“ a 7,23% respondentů (12 žáků) označilo odpověď „teoreticky s praktickými ukázky“ (viz graf 12). Varianty odpovědí „jiná možnost“ jsou vidět v grafu 13. Graf 13: Varianty v odpovědi „jiná možnost“ na otázku 9 (Jakým způsobem probíhala výuka předlékařské první pomoci?) N = 89

Varianty žáků v odpovědi "jiná možnost" na otázku 9

30,34% Hra Video

52,81%

Nic neuvedli

16,85%

Do odpovědi „jiná možnost“ 52,81% žáků (47 dětí) nic neuvedlo. 30,34% žáků (27 dětí) uvedlo, že výuka byla formou hry, a zbylých 16,85% dětí (15 dětí) uvedlo, že výuka byla formou sledování videa, jak je vidět v grafu 13. Otázka 10: Otázka 10 se zabývala možností zlepšení výuky předlékařské první pomoci. Nejvíce by si žáci přáli přidat praktické ukázky, jak je vidět v grafu 14.

42

Graf 14: Grafické vyhodnocení otázky 10 (Co bys ve výuce změnil/a?) jako celek N = 166

Co bys ve výuce změnil/a? 6,02%

32,53% Odbornější prezentace Více praktických ukázek Jiná možnost

61,45%

61,45% respondentů (102 žáků) by uvítalo ve výuce více praktických ukázek, 6,02% respondentů (10 žáků) by si přálo odbornější prezentace a 32,53% respondentů (54 žáků) uvedlo jinou možnost. Varianty odpovědí „jiná možnost“ jsou vidět v grafu 15. Graf 15: Varianty v odpovědi „jiná možnost“ na otázku 10 (Co bys ve výuce změnil/a?) N = 54

Varianty žáků v odpovědi "jiná možnost" na otázku 10 16,67% 25,93% Hra Jiný přednášející

14,81%

Video Nic neuvedli

42,59%

42,59% žáků (23 dětí) u odpovědi „jiná možnost“ uvedlo, že by si přálo jiného přednášejícího. 25,93% žáků (14 dětí) by uvítalo výuku formou hry, 14,81% žáků (8 dětí)

43

by chtělo shlédnout video s touto tématikou a zbytek žáků (16,67% - 9 dětí) u odpovědi „jiná možnost“ nic neuvedl. Otázka 11: Odpovědi na otázku 11 (Kolikrát za minutu stlačuje laik hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka?) jsou vidět v grafu 16. Správná odpověď je v grafu 16 vyznačena zelenou barvou. Graf 16: Grafické vyhodnocení otázky 11 (Kolikrát za minutu stlačuje laik hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka?) podle pohlaví a třídy N = 192

Kolikrát za minutu stlačuje laik hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka? 30 25

24

60 krát

23

20

16

15

15

9

10 5

15

2 1 0

5

2

0

3

8

7 0

2 2

0

80 krát

14

2

4

4

4 0

77

5

10 100 krát 1

00

0 holky

kluci

6. ročník

holky

kluci

7. ročník

holky

kluci

8. ročník

holky

kluci

Žádná z odpovědí není správná

9. ročník

Nejvíce správných odpovědí je vidět u dívek v 7. ročníku. Ani jednu správnou odpověď nezaznamenali chlapci v 8. ročníků a dívky v 9. ročníku. Správnost odpovědí dle jednotlivých tříd je vidět v grafu 17. Správná odpověď na otázku 11 je „100 krát“.

44

Graf 17: Grafické vyhodnocení otázky 11 (Kolikrát za minutu stlačuje laik hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

100,00%

20,00%

54,55%

40,00%

18,18% 0,00% 0,00%

60,00%

2,27% 4,55% 23,40% 5,26%

27,27% 43,18% 10,64% 12,28%

80,00%

15,91% 34,09% 65,96% 82,46%

Kolikrát za minutu stlačuje laik hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka?

0,00% 60 krát

80 krát

100 krát

6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník


Nejvíce správných odpovědí zaznamenali žáci 7. ročníku (23,40% - 11 žáků). Nejméně správných odpovědí uvedli žáci v 9. ročníku (2,27% - 1 žák), jak je vidět v grafu 17. Správnost odpovědí dle pohlaví lze vidět v grafu 18. Správná odpověď na otázku 11 je „100 krát“. Graf 18: Grafické vyhodnocení otázky 11 (Kolikrát za minutu stlačuje laik hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Kolikrát za minutu stlačuje laik hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka? 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

58,89% 46,08% 24,51%

holky %

20,00% 11,76%

60 krát

80 krát

17,65% 15,56% 5,56%

100 krát

45


kluci %

Procentuálně měly dívky více správných odpovědí než chlapci. 12 dívek (11,76%) odpovědělo správně oproti 5 (5,56%) správným odpovědím chlapců (viz graf 18). Otázka 12: Otázkou 12 se zjišťuje, do jaké polohy by žáci položili postiženého, který zvrací, než přijede Zdravotnická záchranná služba. Jednotlivé odpovědi na otázku 12 jsou vidět v grafu 19. Správná odpověď je v grafu 16 vyznačena zelenou barvou. Graf 19: Grafické vyhodnocení otázky 12 (Než přijede Zdravotnická záchranná služba, do jaké polohy položíš postiženého, který zvrací?) podle pohlaví a třídy N = 192

Než přijede Zdravotnická záchranná služba, do jaké polohy položíš postiženého, který zvrací? 30 25

24

24

22

18

20 13

15

11

10 5

Do stabilizované polohy (na bok s rukou pod tváří a pokrčenýma nohama) Do polohy na zádech

23

3 00

3 4 1

4

10

8

7

6

4 0

0

01

3

001

00

00

2

0 holky

kluci

6. ročník

holky

kluci

7. ročník

holky

kluci

holky

8. ročník

kluci

Na břicho

Do polohy s hlavou výše než dolní končetiny

9. ročník

Více než polovina všech žáků zná správnou odpověď na otázku 12. Jak je ale z grafu 19 vidět, značná část jak dívek, tak chlapců v sedmém ročníku si myslí, že správně je odpověď „do polohy s hlavou výše než dolní končetiny.“ Správnost odpovědí dle jednotlivých tříd je vidět v grafu 20. Správná odpověď na otázku 12 je „do stabilizované polohy (na boku s rukou pod tváří a pokrčenýma nohama)“.

46

Graf 20: Grafické vyhodnocení otázky 12 (Než přijede Zdravotnická záchranná služba, do jaké polohy položíš postiženého, který zvrací?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

93,18%

77,27%

6. ročník 6,82%

20,45%

40,43%

Na břicho

12,28%

0,00%

0,00%

Do stabilizované Do polohy na zádech polohy (na bok s rukou pod tváří a pokrčenýma nohama)

2,27%

1,75%

0,00%

0,00%

5,26%

17,02%

42,55%

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

80,70%

Než přijede Zdravotnická záchranná služba, do jaké polohy položíš postiženého, který zvrací?


7. ročník 8. ročník 9. ročník

Nejvíce správných odpovědí zaznamenali žáci 9. ročníku (93,18% - 41 dětí), nejméně pak žáci 7. ročníku (42,55% - 20 dětí). Správnost odpovědí dle pohlaví je vidět v grafu 21. Správná odpověď na otázku 12 je „do stabilizované polohy (na boku s rukou pod tváří a pokrčenýma nohama)“. Graf 21: Grafické vyhodnocení otázky 12 (Než přijede Zdravotnická záchranná služba, do jaké polohy položíš postiženého, který zvrací?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Než přijede Zdravotnická záchranná služba, do jaké polohy položíš postiženého, který zvrací? 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

77,45% 68,89%

22,22% 17,65% 3,92% 7,78%

kluci %

0,98% 1,11%

Do stabilizované Do polohy na zádech polohy (na bok s rukou pod tváří a pokrčenýma nohama)

Na břicho

holky %


Procentuálně měly více správných odpovědí dívky. 79 dívek (77,45%) odpovědělo správně, zatímco chlapců odpovědělo správně 62 (68,89%), jak je vidět v grafu 21. 47

Otázka 13 V otázce 13 měli žáci doplnit telefonní čísla k Hasičskému záchrannému sboru, Rychlé zdravotnické záchranné službě, Policii ČR a Evropské lince tísňového volání. Správná telefonní čísla vidíte v závorce u popisků osy x v grafu 22. Graf 22: Grafické vyhodnocení otázky 13 (Do tabulky doplňte správná telefonní čísla) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

Do tabulky doplňte správná telefonní čísla 68,42% 71,93% 73,68% 80,70%

73,68% 77,19% 73,68% 85,96%

77,19% 75,44% 66,67% 91,23%

75,44% 77,19% 75,44% 89,47%

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Hasičský záchranný sbor (150)

Rychlá zdravotnická záchranná služba (155)

Policie ČR (158)

Evrovpská linka tísňového volání (112)

Procenta v grafu 22 znamenají, kolik žáků dané třídy uvedlo u dané organizace správné telefonní číslo (tedy číslo uvedené v závorce). Z grafu 22 lze vyčíst, že největší podvědomí o telefonních číslech daných organizací mají žáci 6. ročníku. Procentuální správnosti jednotlivých odpovědí dle pohlaví řeší graf 23.

48

Graf 23: Grafické vyhodnocení otázky 13 (Do tabulky doplňte správná telefonní čísla) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Do tabulky doplňte správná telefonní čísla 95,10% 93,33%

96,00% 94,00% 92,00% 90,00% 88,00% 86,00% 84,00% 82,00% 80,00% 78,00% 76,00%

94,12%

93,33% 91,18%

90,00%

91,18%

83,33%

holky % kluci %

Hasičský záchranný Rychlá zdravotnická sbor (150) záchranná služba (155)

Policie ČR (158)

Evrovpská linka tísňového volání (112)

Procenta v grafu 23 znázorňují, kolik žáků určitého pohlaví uvedlo u dané organizace správné telefonní číslo (tedy číslo uvedené v závorce). Z grafu 23 vyplývá, že větší procentuální úspěšnost ve znalostech telefonních čísel mají chlapci pouze u Rychlé zdravotnické záchranné služby, v ostatních případech mají větší znalost telefonních čísel dívky. Otázka 14 Odpovědi na otázku 14 jsou vidět v grafu 24. Správná odpověď v grafu 24 je vyznačena zelenou barvou.

49

Graf 24: Grafické vyhodnocení otázky 14 (Jak ošetříš popáleniny II. stupně (zarudlá místa s puchýři) na ruce?) podle pohlaví a třídy N = 192

Jak ošetříš popáleniny II. stupně (zarudlá místa s puchýři) na ruce? 28

30 25

27

25

24

Strhnu puchýře a nechám to být 19

20

Sundám prsteny a chladím popáleninu, v žádném případě puchýře nestrhávám

14

15

11

10 5

19

4

3 0

0

0

1

0 00

0

23

5 0 10

0

4 0

0 00

0

Poliji popáleniny vlažnou vodou 2

0 holky

kluci

6. ročník

holky

kluci

7. ročník

holky

kluci

holky

8. ročník

kluci

Na popáleninu nastříkám peroxid vodíku

9. ročník

Více než 75% dívek i chlapců ze všech ročníků II. stupně vybrané základní školy zná správnou odpověď na otázku 24. Správná odpověď na otázku 14 je, že sundám prsteny a chladím popáleninu, v žádném případě puchýře nestrhávám. Graf 25: Grafické vyhodnocení otázky 14 (Jak ošetříš popáleniny II. stupně (zarudlá místa s puchýři) na ruce?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

Strhnu puchýře a nechám to být


Poliji popáleniny vlažnou vodou

50

6. ročník 4,55% 0,00% 6,38% 1,75%

9,09% 13,64% 4,26% 12,28%

0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

86,36% 86,36% 89,36% 85,96%

Jak ošetříš popáleniny II. stupně (zarudlá místa s puchýři) na ruce?



Jak je vidět v grafu 25, správnou odpověď na otázku 14 zná přes 80% žáků ve všech ročnících II. stupně vybrané základní školy. Správnou odpověď „sundám prsteny a chladím popáleninu, v žádném případě puchýře nestrhávám“ uvedlo 85,96% žáků (49 dětí) z 6. ročníku, 89,36% žáků (42 dětí) ze 7. ročníku, 86,36% žáků (38 dětí) z 8. ročníku a 86,36% žáků (38 dětí) z 9. ročníku. Graf 26 ukazuje rozložení jednotlivých odpovědí dle pohlaví. Graf 26: Grafické vyhodnocení otázky 14 (Jak ošetříš popáleniny II. stupně (zarudlá místa s puchýři) na ruce?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Jak ošetříš popáleniny II. stupně (zarudlá místa s puchýři) na ruce? 120,00%

96,08%

100,00%

76,67%

80,00% 60,00% 40,00% 20,00%

16,67% 3,92%

0,00% 0,00%

holky % 6,67% 0,00%

kluci %

0,00% Strhnu puchýře a nechám to být


Poliji popáleniny vlažnou vodou


Procentuálně měly více správných odpovědí dívky (96,08% - 98 dívek), chlapci měli pouze 69 správných odpovědí (76,67%), jak lze vidět v grafu 26. Otázka 15 Jednotlivé odpovědi žáků na otázku 15 jsou vidět v grafu 27. Správná odpověď je znázorněna zelenou barvou.

51

Graf 27: Grafické vyhodnocení otázky 15 (Tatínka v lese kousla zmije, jak mu poskytneš předlékařskou první pomoc?) podle pohlaví a třídy N = 192

Tatínka v lese kousla zmije, jak mu poskytneš předlékařskou první pomoc? 30 25

24

22

20

21

19

20

18

17

16

Zaškrtím to nad ranou, chladím a volám Zdravotnickou záchranou službu Nechám to být a půjdeme dál

15 10

7

5

7

5 00

3 0

2

0

0 01

0 1

3 0 00

0 0

2

3

10

0 holky

kluci

6. ročník

holky

kluci

7. ročník

holky

kluci

Vysaji jed a ránu zaškrtím

holky

8. ročník

kluci

Žádná z výše uvedených možností nená správná

9. ročník

Více než 50% žáků odpovědělo na otázku 15 správně. Všichni chlapci z osmého ročníku znali správnou odpověď na otázku 15. Procentuální vyjádření jednotlivých odpovědí dle třídy je vidět v grafu 28. Správná odpověď na otázku 15 je: zaškrtím to nad ranou, chladím a volám Zdravotnickou záchrannou službu. Graf 28: Grafické vyhodnocení otázky 15 (Tatínka v lese kousla zmije, jak mu poskytneš předlékařskou první pomoc?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

Zaškrtím to nad ranou, chladím a volám Zdravotnickou záchranou službu

Nechám to být a půjdeme dál

52

4,55% 6,82% 17,02% 5,26%


2,27% 2,27% 0,00% 0,00%

6,82% 0,00% 4,26% 21,05%

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

86,36% 90,91% 78,72% 73,68%

Tatínka v lese kousla zmije, jak mu poskytneš předlékařskou první pomoc?



Procentuálně nejvíce správných odpovědí zaznamenali žáci 8. ročníku (90,91% správných odpovědí – 40 dětí), nejméně pak žáci 6. ročníku (73,68% správných odpovědí – 42 žáků). Rozložení jednotlivých odpovědí na otázku 15 dle pohlaví je vidět v grafu 29. Graf 29: Grafické vyhodnocení otázky 15 (Tatínka v lese kousla zmije, jak mu poskytneš předlékařskou první pomoc?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Tatínka v lese kousla zmije, jak mu poskytneš předlékařskou první pomoc? 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

85,56% 78,43%

8,82% 8,89% Vysaji jed a ránu zaškrtím

0,98% 1,11% Zaškrtím to nad ranou, chladím a volám Zdravotnickou záchranou službu


11,76% 4,44%

holky % kluci %


Na otázku 15 měli procentuálně více správných odpovědí chlapci (85,56% - 77 žáků), oproti 78,43% u dívek (80 žaček). Otázka 16 V grafu 30 jsou vidět výsledky odpovědí na otázku 16. Správná odpověď je v grafu 30 znázorněna zelenou barvou.

53

Graf 30: Grafické vyhodnocení otázky 16 (Kamarádce poranilo sklo žílu na předloktí, co uděláš?) podle pohlaví a třídy N = 192

Kamarádce poranilo sklo žílu na předloktí, co uděláš? 30

26

24

25

Zalepím to náplastí a nechám to být

24

23

23

18

20

18

Přikládáním vrstev a stahováním se snažím zastavit krvácení, volám lékařskou pomoc

14

15 10

Naliju tam peroxid vodíku

5 5

4

0 01

1 0

0 0

0 01

holky

kluci

holky

kluci

3 2

0

2

0 01

0 0

kluci

holky

kluci

0 0

2

0

Použiji škrtidlo 6. ročník

7. ročník

holky

8. ročník

9. ročník

Na otázku 16 téměř všichni žáci II. stupně základní školy odpověděli správně. Jak je vidět v grafu 30, minimálně jeden žák z každé třídy by na žilní krvácení použilo škrtidlo. Vyhodnocení otázky 16 dle jednotlivých tříd je vidět v grafu 31. Graf 31: Grafické vyhodnocení otázky 16 (Kamarádce poranilo sklo žílu na předloktí, co uděláš?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

Kamarádce poranilo sklo žílu na předloktí, co uděláš? 93,18% 84,09% 89,36% 87,72% Naliju tam peroxid vodíku

6,82% 4,55% 10,64% 10,53%

Zalepím to náplastí a Přikládáním vrstev a nechám to být stahováním se snažím zastavit krvácení, volám lékařskou pomoc

0,00% 4,55% 0,00% 0,00%

0,00% 6,82% 0,00% 1,75%

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Použiji škrtidlo


Pouze 4,55% respondentů (2 žáci) z osmého ročníku by na žilní krvácení nalilo peroxid vodíku. Nejvíce procentuálně správných odpovědí zaznamenali žáci 9. ročníku (93,18% 41 žáků). 54

Vyhodnocení otázky 16 podle pohlaví je vidět v grafu 32. Graf 32: Grafické vyhodnocení otázky 16 (Kamarádce poranilo sklo žílu na předloktí, co uděláš?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Kamarádce poranilo sklo žílu na předloktí, co uděláš? 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

89,22% 87,78%

2,94% 1,11% Zalepím to náplastí a Přikládáním vrstev a nechám to být stahováním se snažím zastavit krvácení, volám lékařskou pomoc

1,96% 0,00% Naliju tam peroxid vodíku

11,11% 5,88%

holky % kluci %

Použiji škrtidlo

Procentuálně více správných odpovědí zaznamenaly dívky (89,22% - 91 žaček), ovšem téměř stejného výsledku (jen o 1,44% méně) dosáhli také chlapci (79 žáků odpovědělo správně). Otázka 17 Otázka 17 se zabývala tepenným krvácením v oblasti lýtka. Jednotlivé odpovědi žáků jsou vidět v grafu 33. Správná odpověď je v grafu vyznačena zelenou barvou.

55

Graf 33: Grafické vyhodnocení otázky 17 (Jak ošetřím tepenné krvácení v oblasti lýtka?) podle pohlaví a třídy N = 192

Jak ošetřím tepenné krvácení v oblasti lýtka? 25

22

20

18 15

14 12

15

Na místo poranění přilepím náplast

16 14 12

11

12

10

Místo nijak neošetřím, krvácení se zastaví samo

11

7 4

5 1

5

4 2

0

0

00

00

0

holky

kluci

5

3 1 1

2

Na poraněné místo přiložím tlakový obvaz, pokud to nepomůže, zaškrtím Vložím prsty přímo do rány

00

0

holky

kluci

0 holky

kluci

6. ročník

holky

7. ročník

kluci

8. ročník

9. ročník

Tato otázka dělala nejvíce problémů dívkám a chlapcům v 8. ročníku a chlapcům v 9. ročníku. Naopak nejlépe se s ní vypořádali chlapci v 7. ročníku a děvčata v 9. ročníku. V grafu 34 jsou vidět procentuálně jednotlivé odpovědi dle ročníků. Graf 34: Grafické vyhodnocení otázky 17 (Jak ošetřím tepenné krvácení v oblasti lýtka?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

Jak ošetřím tepenné krvácení v oblasti lýtka?

43,18%

59,57%

50,88%

40,43%

52,27%

75,00% 40,35%

6,82%

4,55%

0,00%

2,27%


0,00%

0,00%

0,00%

15,91%

8,77%

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%


Místo nijak neošetřím, Na poraněné místo Vložím prsty přímo do krvácení se zastaví přiložím tlakový obvaz, rány samo pokud to nepomůže, zaškrtím

Procentuálně nejvíce správně odpověděli žáci ze 7. ročníku (59,57% - 28 žáků). Více než polovina žáků 8. a 9. ročníku odpověděla na otázku 17 špatně (viz graf 34). Pouze 6,82% žáků (3 respondenti) 8. ročníku odpovědělo správně. 56

V grafu 35 jsou vidět procentuálně jednotlivé odpovědi podle pohlaví. Graf 35: Grafické vyhodnocení otázky 17 (Jak ošetřím tepenné krvácení v oblasti lýtka?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Jak ošetřím tepenné krvácení v oblasti lýtka? 60,00%

50,00%52,22%

50,00%

45,10% 36,67%

40,00% 30,00%

holky %

20,00% 10,00%

4,90%

7,78%

kluci %

3,33% 0,00%

0,00% Na místo poranění přilepím náplast

Místo nijak neošetřím, Na poraněné místo Vložím prsty přímo do krvácení se zastaví přiložím tlakový obvaz, rány samo pokud to nepomůže, zaškrtím

Na otázku 17 odpovědělo 33 chlapců (36,67%) a 46 dívek (45,10%) správně. Otázka 18 Odpovědi na otázku 18 jsou vidět v grafu 36. Zelenou barvou jsou znázorněné sloupce se správnou odpovědí. Graf 36: Grafické vyhodnocení otázky 18 (Pokud si kamarád zlomí dolní končetinu v oblasti bérce, co uděláš?) podle pohlaví a třídy N = 192

Pokud si kamarád zlomí dolní končetinu v oblasti bérce, co uděláš? 35 30

27

29

27

25

24

25

19

18

20

Nebudu si toho všímat a půjdeme dál

15

Končetinu zpevním a zafixuji, vyhledám lékařskou pomoc

10

Rychle mu budu končetinu rovnat

5

15

0 00

0 10

2 0 1

0 10

0 10

0 01

0 00

0 01

holky

kluci

holky

kluci

holky

kluci

holky

kluci

0 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

57

Žádná z výše uvedených odpovědí není správná

Všechny dívky z 6. ročníku a 9. ročníku odpověděli správně, jak je vidět v grafu 36. Pouze jednoho omylu se dopustili chlapci v 6. ročníku, 7. ročníku, 8. ročníku, 9. ročníku a dívky v 8. ročníku. 3 omylů se dopustily dívky v 7. ročníku. Procentuální odpovědi na otázku 18 dle ročníků jsou vidět v grafu 37. Graf 37: Grafické vyhodnocení otázky 18 (Pokud si kamarád zlomí dolní končetinu v oblasti bérce, co uděláš?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

Pokud si kamarád zlomí dolní končetinu v oblasti bérce, co uděláš? 97,73% 95,45% 91,49% 98,25%

120,00% 100,00% 80,00%

6. ročník

60,00%

7. ročník

40,00% 0,00% 2,27% 4,26% 1,75%

2,27% 2,27% 4,26% 0,00%



0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

20,00%


0,00% Nebudu si toho Končetinu zpevním a všímat a půjdeme dál zafixuji, vyhledám lékařskou pomoc

Procentuálně nejvíce správných odpovědí zaznamenalo 56 žáků v 6. ročníku (98,25%), dále pak v 43 žáků 9. ročníku (97,73%), 42 žáků 8. ročníku (95,45%) a 43 žáků 7. ročníku (91,49%). Procentuální odpovědi na otázku 18 podle pohlaví jsou vidět v grafu 38.

58

Graf 38: Grafické vyhodnocení otázky 18 (Pokud si kamarád zlomí dolní končetinu v oblasti bérce, co uděláš?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Pokud si kamarád zlomí dolní končetinu v oblasti bérce, co uděláš? 120,00% 96,08% 95,56%

100,00% 80,00% 60,00%

holky %

40,00%

kluci %

20,00%

1,96% 2,22%

1,96% 2,22%



0,00% 0,00%

0,00% Nebudu si toho všímat Končetinu zpevním a a půjdeme dál zafixuji, vyhledám lékařskou pomoc

98 dívek (96,08%) a 86 chlapců (95,56%) odpovědělo správně na otázku 18 (viz graf 38). Otázka 19 Otázka 19 zjišťuje, jak by se žáci zachovali při krvácení z nosu svého spolužáka. Odpovědí žáků jsou zaznamenány v grafu 39, správná odpověď je vykreslena zelenou barvou. Graf 39: Grafické vyhodnocení otázky 19 (Spolužák narazil při fotbale do brány, teče mu krev z nosu, jak mu pomůžeš?) podle pohlaví a třídy N = 192

Spolužák narazil při fotbale do brány, teče mu krev z nosu, jak mu pomůžeš? 25

22 Posadím ho do předklonu

20 15

1313

15 10 5

10

9 4

12

0

4 0

2

14 11

3 33

14

3

4

0

Posadím ho a zakloním mu hlavu

10 8

9

9 Položím ho na záda

12

01

0

2

0 holky

kluci

6. ročník

holky

kluci

7. ročník

holky

kluci

holky

8. ročník

kluci

9. ročník

59


Jak je vidět v grafu 39 nejméně správných odpovědí zaznamenali dívky a chlapci ze 7. ročníku a chlapci z 8. ročníku. Procentuální rozložení jednotlivých odpovědí dle ročníku je vidět v grafu 40. Graf 40: Grafické vyhodnocení otázky 19 (Spolužák narazil při fotbale do brány, teče mu krev z nosu, jak mu pomůžeš?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

6. ročník


Položím ho na záda

6,82% 11,36% 10,64% 10,53%

0,00% 2,27% 6,38% 1,75%

Posadím ho do předklonu

38,60%

43,18% 34,09% 14,89%

49,12%

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

50,00% 52,27% 68,09%

Spolužák narazil při fotbale do brány, teče mu krev z nosu, jak mu pomůžeš?



Žádná třída neměla více než 50% správných odpovědí. Nejvíce správných odpovědí měli žáci 6. ročníku (49,12% - 28 respondentů) a nejméně žáci 7. ročníku (14,89% - 7 respondentů). Procentuální rozložení odpovědí na otázku 19 podle pohlaví je vidět v grafu 41.

60

Graf 41: Grafické vyhodnocení otázky 19 (Spolužák narazil při fotbale do brány, teče mu krev z nosu, jak mu pomůžeš?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Spolužák narazil při fotbale do brány, teče mu krev z nosu, jak mu pomůžeš? 60,00%

51,96% 51,11%

50,00%

39,22% 32,22%

40,00% 30,00%

holky %

20,00% 4,44% 0,98%

10,00%

12,22% 7,84%

kluci %

0,00% Posadím ho do předklonu

Posadím ho a zakloním Položím ho na záda mu hlavu


Procentuálně více správných odpovědí na otázku 19 mělo 40 dívek (39,22%), chlapci dosáhli 32,22% (29 žáků). Otázka 20 Otázka se zabývá tím, co žák udělá s uříznutým prstem. Jednotlivé odpovědi žáků podle ročníků a pohlaví jsou vidět v grafu 42. Správná odpověď je znázorněna zelenou barvou. Graf 42: Grafické vyhodnocení otázky 20 (Co uděláš s prstem, který si uřízl tvůj kamarád?) podle pohlaví a třídy N = 192

Co uděláš s prstem, který si uřízl tvůj kamarád? 30 25

23

25 Prst přiložím ke kostkám ledu

20 20 15

12

10 5

7

5

4 00

15

13 11

11

7

77 4

00

10

00

0

10

7 0

2

O uříznutý prst se nazejímám 10

00

0 holky

kluci

6. ročník

holky

kluci

7. ročník

holky

kluci

holky

8. ročník

kluci

9. ročník

61

Prst zabalím např. do kapesníku a chladím ho

Prst namočím do octa

Odpověď „prst namočím do octa“ si vybrali pouze dva chlapci z 8. ročníku. Odpověď „o uříznutý prst se nezajímám“ zatrhly v dotazníku jedna dívka ze 7. ročníku, 4. dívky z 8. ročníku a jedna dívka z 9. ročníku. V grafu 43 je vidět procentuální vyjádření jednotlivých odpovědí dle ročníků. Graf 43: Grafické vyhodnocení otázky 20 (Co uděláš s prstem, který si uřízl tvůj kamarád?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

Co uděláš s prstem, který si uřízl tvůj kamarád?

40,91%

59,09%

6. ročník 7. ročník 0,00%

0,00%

4,55%

O uříznutý prst se nazejímám

0,00%

2,27%

2,13%


9,09%

0,00%

Prst přiložím ke kostkám ledu

68,09%

84,21%

38,64%

29,79%

45,45%

15,79%

90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%



Všechny ročníky kromě 8. ročníku zaznamenaly přes 50% správných odpovědí na otázku 20. V 8. ročníku měla odpověď „prst přiložím ke kostkám ledu“ více výskytů než správná odpověď „prst zabalím např. do kapesníku a chladím ho“. V grafu 44 je vidět procentuální vyjádření jednotlivých odpovědí podle pohlaví.

62

Graf 44: Grafické vyhodnocení otázky 20 (Co uděláš s prstem, který si uřízl tvůj kamarád?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Co uděláš s prstem, který si uřízl tvůj kamarád? 70,00%

63,73%

65,56%

60,00% 50,00% 40,00%

32,22% 30,39%

30,00%

holky %

20,00%

kluci % 5,88% 0,00%

10,00%

0,00%2,22%

0,00% Prst přiložím ke kostkám ledu


O uříznutý prst se nazejímám


Na otázku 20 procentuálně odpověděli správněji chlapci (65,56% - 59 žáků). Dívky dosáhly na 63,73% (65 žaček). Otázka 21 Žáci v otázce 21 odpovídali, co by dělali, kdyby člověk spadl z lešení a hrozilo mu poranění páteře. V grafu 45 jsou vidět jednotlivé odpovědi, správná odpověď je znázorněna zelenou barvou. Graf 45: Grafické vyhodnocení otázky 21 (Člověk spadne z lešení a hrozí mu riziko poranění páteře, co uděláš?) podle pohlaví a třídy N = 192

Člověk spadne z lešení a hrozí mu riziko poranění páteře, co uděláš? 30

25

25 20

20

18

20

19 13

15 10 5

25

5

4 4 01

32

4 0

22

4 0

2

12

2 00 1 00 1

3 00 0 000 0 000

0 holky

kluci

6. ročník

holky

kluci

7. ročník

holky

kluci

holky

8. ročník

kluci

9. ročník

63

Začnu mu pomáhat, aby se pomalu postavil, a volám Zdravotnickou záchrannou službu Zajistím ho, aby se vůbec nehýbal, a zavolám Zdravotnickou záchranou službu Pobídnu ho, aby otočil hlavu ze strany na stranu, zabráním tak možnému ochrnutí Žádná z výše uvedených možností není správná Nebudu si ho všímat a půjdu dál

Na otázku 21 odpověděli všechny dívky a chlapci z 9. ročníku správně. Jedna dívka z 6. ročníku a dvě dívky z 8. ročníku odpověděly, že by si ho nevšímaly a šly dál. Procentuální rozložení jednotlivých odpovědí dle ročníku je vidět v grafu 46. Graf 46: Grafické vyhodnocení otázky 21 (Člověk spadne z lešení a hrozí mu riziko poranění páteře, co uděláš?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

7. ročník

9. ročník 0,00% 4,55% 0,00% 1,75%

0,00% 0,00% 4,26% 3,51%

Začnu mu pomáhat, aby se pomalu postavil, a volám Zdravotnickou záchrannou službu

6. ročník

8. ročník 0,00% 6,82% 8,51% 12,28%

0,00% 4,55% 17,02% 15,79%

120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%

100,00% 84,09% 70,21% 66,67%

Člověk spadne z lešení a hrozí mu riziko poranění páteře, co uděláš?

Zajistím ho, aby se Pobídnu ho, aby Žádná z výše Nebudu si ho všímat vůbec nehýbal, a otočil hlavu ze strany uvedených možností a půjdu dál zavolám na stranu, zabráním není správná Zdravotnickou tak možnému záchranou službu ochrnutí

Jak je vidět v grafu 46, všichni žáci z 9. ročníku (44 dětí), 84,09% žáků (37 dětí) z 8. ročníku, 70,21% žáků (33 dětí) ze 7. ročníku a 66,67% žáků (38 dětí) z 6. ročníku odpověděli správně. Procentuální rozložení jednotlivých odpovědí podle pohlaví je vidět v grafu 47.

64

Graf 47: Grafické vyhodnocení otázky 21 (Člověk spadne z lešení a hrozí mu riziko poranění páteře, co uděláš?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Člověk spadne z lešení a hrozí mu riziko poranění páteře, co uděláš? 80,39% 77,78%

90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

holky % kluci %

11,11%

8,82%


5,88% 8,89%

1,96% 2,22%

2,94%

0,00%

Zajistím ho, aby se Pobídnu ho, aby otočil Žádná z výše Nebudu si ho všímat a vůbec nehýbal, a hlavu ze strany na uvedených možností půjdu dál zavolám stranu, zabráním tak není správná Zdravotnickou možnému ochrnutí záchranou službu

Dívky dosáhly procentuálně více správných odpovědí (80,39% - 82 žaček) než chlapci (77,78% - 70 žáků). Otázka 22 Jednotlivé odpovědi na otázku 22 jsou vidět v grafu 48. Správná odpověď je reprezentována zelenou barvou. Graf 48: Grafické vyhodnocení otázky 22 (Kamarád spadl ze stromu na hlavu a teče mu krev z ucha, co uděláš?) podle pohlaví a třídy N = 192

Kamarád spadl ze stromu na hlavu a teče mu krev z ucha, co uděláš? 25

21

20 15

16

14

13 10

5 5

2 2

13

12 9

10

Dám ho do polohy na bok tak, aby krev vytékala např. na přiložený kapesník Řeknu mu, ať si lehne na bok tak, aby krev netekla ven z ucha

2

7

5 4

7 3

54

7

45

4

1 2

45

4 1 1

0

0

0 holky

kluci

6. ročník

holky

kluci

7. ročník

holky

kluci

holky

8. ročník

kluci

9. ročník

65

Dám mu do ucha špunt z vaty, aby krev netekla ven Žádná z výše uvedených možností není správná

Nejvíce správných odpovědí zaznamenaly dívky z 8. ročníku. Ani jeden chlapec z 8. ročníku a 9. ročníku nezvolili odpověď „řeknu mu, ať si lehne na bok tak, aby krev netekla ven z ucha“. V grafu 49 je vidět procentuální uvedení odpovědí žáků dle ročníků. Graf 49: Grafické vyhodnocení otázky 22 (Kamarád spadl ze stromu na hlavu a teče mu krev z ucha, co uděláš?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

13,64% 15,91% 17,02% 12,28%

18,18% 18,18% 36,17% 33,33%

2,27% 2,27% 17,02% 7,02%

70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

65,91% 63,64% 29,79% 47,37%

Kamarád spadl ze stromu na hlavu a teče mu krev z ucha, co uděláš?


Dám ho do polohy na Řeknu mu, ať si lehne Dám mu do ucha Žádná z výše bok tak, aby krev na bok tak, aby krev špunt z vaty, aby krev uvedených možností vytékala např. na netekla ven z ucha netekla ven není správná přiložený kapesník

9. ročník

Méně než 50% správných odpovědí zaznamenali žáci 6. a 7. ročníku, naopak přes 50% správných odpovědí uvedli žáci 8. a 9. ročníku. V grafu 50 je vidět procentuální uvedení odpovědí žáků podle pohlaví.

66

Graf 50: Grafické vyhodnocení otázky 22 (Kamarád spadl ze stromu na hlavu a teče mu krev z ucha, co uděláš?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Kamarád spadl ze stromu na hlavu a teče mu krev z ucha, co uděláš? 60,00%

52,94% 48,89%

50,00% 40,00%

29,41% 24,44%

30,00% 20,00%

8,82%

10,00%

21,11% 8,82%

5,56%

holky % kluci %

0,00% Dám ho do polohy na Řeknu mu, ať si lehne Dám mu do ucha Žádná z výše bok tak, aby krev na bok tak, aby krev špunt z vaty, aby krev uvedených možností vytékala např. na netekla ven z ucha netekla ven není správná přiložený kapesník

52,94% dívek (54 žaček) a 48,89% chlapců (44 žáků) odpovědělo na otázku 22 správně. Otázka 23 Otázka 23 se zabývá otevřenou zlomeninou a jejím ošetření žáky. Jednotlivé odpovědi na otázku 23 jsou vidět v grafu 51. Správná odpověď je znázorněna zelenou barvou. Graf 51: Grafické vyhodnocení otázky 23 (Spolužák spadl ze schodů a z oblasti předloktí mu kouká kost ven z rány. Jak mu pomůžeš?) podle pohlaví a třídy N = 192

Spolužák spadl ze schodů a z oblasti předloktí mu kouká kost ven z rány. Jak mu pomůžeš? 30 25

27 23

23 18

20

13

15

10

10 5

Hned mu kost zastrčím zpátky

21

20

0 1

3

2

01

2 12

0 01

holky

kluci

3

5

4 1

1 0

2

4 0

4 0 0

Ránu překryji např. kapesníkem a volám Zdravotnickou záchrannou službu Ránu zalepím a snažím se kost zastrčit

0 holky

kluci

6. ročník

7. ročník

holky

kluci

holky

8. ročník

kluci

9. ročník

Žádná z výše uvedených možností není správná

Na otázku 23 více než 50% žáků II. stupně vybrané základní školy odpověděla správně (viz graf 51). 67

Procentuální rozložení jednotlivých odpovědí podle pohlaví je vidět v grafu 52. Graf 52: Grafické vyhodnocení otázky 23 (Spolužák spadl ze schodů a z oblasti předloktí mu kouká kost ven z rány. Jak mu pomůžeš?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

18,18% 20,45% 6,38% 7,02%


0,00% 2,27% 2,13% 1,75%

4,55% 9,09% 4,26% 3,51%

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

77,27% 68,18% 87,23% 87,72%

Spolužák spadl ze schodů a z oblasti předloktí mu kouká kost ven z rány. Jak mu pomůžeš?

Ránu překryji např. Ránu zalepím a snažím Žádná z výše kapesníkem a volám se kost zastrčit uvedených možností Zdravotnickou není správná záchrannou službu


Procentuálně nejvíc správných odpovědí uvedli žáci 6. ročníku (87,72% - 50 dětí), dále pak žáci 7. ročníku (87,23% - 41 dětí), 9. ročníku (77,27% - 34 dětí) a procentuálně nejméně správných odpovědí zaškrtli žáci 8. ročníku (68,18% - 30 dětí). Procentuální rozložení jednotlivých odpovědí podle pohlaví je vidět v grafu 53. Graf 53: Grafické vyhodnocení otázky 23 (Spolužák spadl ze schodů a z oblasti předloktí mu kouká kost ven z rány. Jak mu pomůžeš?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Spolužák spadl ze schodů a z oblasti předloktí mu kouká kost ven z rány. Jak mu pomůžeš? 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

84,44% 77,45%

12,75% 12,22%

6,86% 3,33%

2,94% 0,00%

Hned mu kost zastrčím Ránu překryji např. Ránu zalepím a snažím Žádná z výše zpátky kapesníkem a volám se kost zastrčit uvedených možností Zdravotnickou není správná záchrannou službu

68

holky % kluci %

Procentuálně více správných odpovědí uvedlo 76 chlapců (84,44%) než 79 dívek (77,45%). Otázka 24 Otázka 24 zjišťuje, co by dělali žáci, kdyby se při tělocviku udělalo kamarádce špatně a omdlela by. Jednotlivé odpovědi jsou zaznamenány v grafu 54. Správná odpověď má zelenou barvu. Graf 54: Grafické vyhodnocení otázky 24 (Při tělocviku se udělalo kamarádce špatně a omdlí. Co budeš dělat?) podle pohlaví a třídy N = 192

Při tělocviku se udělalo kamarádce špatně a omdlí. Co budeš dělat? 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

19

18

16

15

16 14

8

9

8

8

9

7

6

5 2

0 holky

0 kluci

6. ročník

0

0

holky

0 kluci

7. ročník

Hlavu položím výš než dolní končetiny

9

4

4

4 1

holky

4

3 0

1

kluci

2 0

holky

8. ročník

Nechám ji na zemi a půjdu pro učitele

0

Okamžitě otevřu okna a zvednu ji nohy Otočím ji na břicho

kluci

9. ročník

Odpověď „otočím ji na břicho“ zvolila pouze jedna dívka z 8. ročníku. Jako nejčastější špatnou odpověď volili žáci kromě dívek a chlapců z 8. ročníku „hlavu položím výše než dolní končetiny“. V grafu 55 je vidět procentuální uvedení odpovědí žáků dle ročníků.

69

Graf 55: Grafické vyhodnocení otázky 24 (Při tělocviku se udělalo kamarádce špatně a omdlí. Co budeš dělat?) dle jednotlivých odpovědí tříd N = 192

80,00% 70,00% 50,00% 30,00% 10,00%

6. ročník 7. ročník 0,00% 2,27% 0,00% 0,00%

20,00%

11,36% 20,45% 4,26% 17,54%

40,00%

20,45% 15,91% 36,17% 28,07%

60,00%

68,18% 61,36% 59,57% 54,39%

Při tělocviku se udělalo kamarádce špatně a omdlí. Co budeš dělat?


0,00% Nechám ji na zemi a Hlavu položím výš než Okamžitě otevřu okna Otočím ji na břicho půjdu pro učitele dolní končetiny a zvednu ji nohy

Všechny třídy měly úspěšnost ve správných odpovědích přes 50%. Procentuálně nejvíce správných odpovědí uvedli žáci 9. ročníku (68,18% - 30 respondentů), dále pak žáci 8. ročníku (61,36% - 27 respondentů), žáci 7. ročníku (59,57% - 28 respondentů) a nejméně žáci 6. ročníku (54,39% - 31 respondentů). V grafu 56 je vidět procentuální uvedení odpovědí žáků podle pohlaví. Graf 56: Grafické vyhodnocení otázky 23 (Při tělocviku se udělalo kamarádce špatně a omdlí. Co budeš dělat?) dle jednotlivých odpovědí podle pohlaví N = 192

Při tělocviku se udělalo kamarádce špatně a omdlí. Co budeš dělat? 66,67%

70,00% 60,00%

53,33%

50,00% 40,00% 30,00% 20,00%

17,78% 9,80%

28,89% 22,55%

holky % kluci %

10,00%

0,98% 0,00%

0,00% Nechám ji na zemi a Hlavu položím výš než Okamžitě otevřu okna půjdu pro učitele dolní končetiny a zvednu ji nohy

70

Otočím ji na břicho

Procentuálně 68 dívek (66,67%) uvedlo více správných odpovědí než 48 chlapců (53,33%).

6.3

Vyhodnocení předpokladů

Předpoklad č. 1: Nejméně 50 % žáků II. stupně vybrané základní školy se domnívá, že má praktické zkušenosti v poskytování předlékařské první pomoci. Na tento předpoklad lze nalézt odpověď ve vyhodnocení otázky 3 (Máš zkušenosti s praktickým poskytováním předlékařské první pomoci?). Z grafu 2 vyplývá, že pouze 11,46% dotazovaných žáků se domnívá, že má praktické zkušenosti s poskytováním předlékařské první pomoci. Předpoklad se tedy nepotvrdil. Důvod, proč se předpoklad nepotvrdil, může být ten, že při situaci, která si vyžaduje poskytnutí předlékařské první pomoci, je žák na veřejném místě, a této činnosti se tedy ujme dospělá osoba. Nebo se žák do situace, která vyžaduje poskytnutí předlékařské první pomoci, nedostane. Dalším důvodem může být strach nebo neznalost žáka. Předpoklad č. 2: Nejméně 75 % žáků na vybrané základní škole je spokojeno s výukou předlékařské první pomoci. Touto problematikou se zabývala otázka 8. Žáci měli na výběr ze čtyř odpovědí: výborně, dobře, nespokojen/a a jiná možnost. Procentuální vyjádření žáků jednotlivých odpovědí je vidět v grafu 11. 59,76% žáků zaškrtlo odpověď „výborně“, 30,49% dobře a 9,76% nespokojen/a. Z toho vyplývá, že 90,24% žáků bylo s výukou spokojeno. Předpoklad se potvrdil. Předpoklad č. 3a: Minimálně 75 % žáků vybrané základní školy má znalosti k poskytnutí předlékařské první pomoci. Předpokládá se, že žák, který měl maximálně tři chybné odpovědi na otázky 11 až 24, má znalosti k poskytnutí předlékařské první pomoci. Na základě vyhodnocení otázek 11 až 24 bylo zjištěno, že 65,22% žáků II stupně dané základní školy má znalosti k poskytnutí předlékařské první pomoci (viz graf 57).

71

Graf 57: Grafické vyjádření předpokladu 3a (Minimálně 75 % žáků vybrané základní školy má znalosti k poskytnutí předlékařské první pomoci.) N = 192

Vyhodnocení předpokladu 3a

47,40% 52,60%

Má znalost k poskytnutí předlékařské první pomoci Nemá znalost k poskytnutí předlékařské první pomoci

47,40% respondentů (91 žáků) má znalost k poskytnutí předlékařské první pomoci, 52,60% respondentů (101 žáků) nemá znalost k poskytnutí předlékařské první pomoci. Předpoklad se tedy nepotvrdil. Důvodem může být to, že existují starší informace a stereotypy, jak poskytnout předlékařskou první pomoc, které ale už nejsou aktuální, žáci tyto informace mohli získat od rodičů, kamarádů, ze starších knih či z internetu. Předpoklad č. 3b: Správný postup při poskytování předlékařské první pomoci zná každý druhý žák 8. a 9. ročníku a každý čtvrtý žák 6. a 7. ročníku vybrané ZŠ. Předpokládá se, že žák, který měl maximálně tři chybné odpovědi na otázky 11 až 24, má znalosti k poskytnutí předlékařské první pomoci. Grafické vyjádření předpokladu 3b je vidět v grafu 58.

72

Graf 58: Grafické vyjádření předpokladu 3b (Správný postup při poskytování předlékařské první pomoci zná každý druhý žák 8. a 9. ročníku a každý čtvrtý žák 6. a 7. ročníku vybrané ZŠ.) N = 192

Vyhodnocení předpokladu 3b 100,00%

57,89%

65,96%

52,27%

31,82%

80,00% 68,18%

60,00% 40,00%

47,73%

42,11%

Nemá znalost k poskytnutí předlékařské první pomoci Má znalost k poskytnutí předlékařské první pomoci

34,04% 20,00% 0,00% 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Méně než 50% žáků 8. ročníku (47,73% - 21 respondentů) a více než 50% žáků 9. ročníku (68,18% - 30 respondentů) zná správný postup při poskytování předlékařské první pomoci. Více než 25% žáků 6. ročníku (42,11% - 24 respondentů) a 7. ročníku (34,04% - 16 respondentů) zná správný postup při poskytování předlékařské první pomoci. Předpoklad se nepotvrdil pouze u žáků 8. ročníku. Předpoklad č. 4: Dívky na vybrané ZŠ mají vyšší znalosti o předlékařské první pomoci než chlapci. Předpokládá se, že žák, který měl maximálně tři chybné odpovědi na otázky 11 až 24, má znalosti k poskytnutí předlékařské první pomoci. Na základě vyhodnocení otázek 11 až 24 byl předpoklad potvrzen (viz graf 59).

73

Graf 59: Grafické vyjádření předpokladu 4(Dívky na vybrané ZŠ mají vyšší znalosti o předlékařské první pomoci než chlapci.) N = 192

Vyhodnocení předpokladu 4 100,00% 50,98%

54,44%

80,00% Nemá znalost k poskytnutí předlékařské první pomoci

60,00% 40,00%

49,02%

45,56%

holky

kluci

Má znalost k poskytnutí předlékařské první pomoci

20,00% 0,00%

49,02% dívek (50 žaček) má vyšší znalosti o předlékařské první pomoci než chlapci (45,56% - 41 žáků).

6.4

Diskuze a komparace dat

Některé otázky nedělaly žákům problémy (jako například otázky 14 - Jak ošetříš popáleniny II. stupně (zarudlá místa s puchýři) na ruce?, 16 - Kamarádce poranilo sklo žílu na předloktí, co uděláš?, 18 - Pokud si kamarád zlomí dolní končetinu v oblasti bérce, co uděláš?, 21 - Člověk spadne z lešení a hrozí mu riziko poranění páteře, co uděláš?). U jiných otázek převažovaly špatné odpovědi nad těmi správnými (například u otázek 11 Kolikrát za minutu stlačuje laik hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka?, 17 - Jak ošetřím tepenné krvácení v oblasti lýtka?). Zatímco některé nesprávné odpovědi by mohly postiženého přímo ohrozit na životě, jiné by mu přesto mohli pomoci. V případě odpovědi „Do polohy na zádech“ u otázky 12 (Než přijede Zdravotnická záchranná služba, do jaké polohy položíš postiženého, který zvrací?), by mohli žáci postiženého přímo ohrozit na životě. Takto odpovědělo 5,73% respondentů (11 žáků). U otázky 11 (Kolikrát za minutu stlačuje laik hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka?) se v 52,08% (100 žáků) objevila špatná odpověď „80 krát“. Žáci, 74

kteří by stlačovali hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka jen 80 krát, by přesto ale postiženému pomohli.

6.5

Doporučení pro praxi

Dle výsledků dotazníkového šetření a sekundární analýzy Knihy úrazů by bylo vhodné Základní škole v Uhlířských Janovicích doporučit následující: 

zvážit zařazení vyššího počtu hodin zabývající se tematikou poskytování předlékařské první pomoci (například do hodin pracovních činností, výchovy ke zdraví, tělesné výchovy a přírodopisu)



zajistit větší počet přednášejících odborníků a profesionálů (Český červený kříž, Zdravotnická záchranná služba, Hasiči, dětští praktičtí lékaři)



přidat více praktických ukázek a her nejen ve třídě při výuce, ale i v terénu



zaměřit se na prevenci úrazů vzniklých o hodinách tělesné výchovy, a žáky tak dostatečně informovat a poučit

6.5.1 Projekt na zlepšení znalostí PPP Návrh projektového dne „Jeden den záchranářem na základní škole“ je určený pro Základní školu v Uhlířských Janovicích. Slouží ke zlepšení znalostí a zkušeností žáků II. stupně v poskytování předlékařské první pomoci. Dále je navržen pro osvojení technik a praktickému ošetřování raněných v terénu. Podle výsledků v praktické části, je navržena rozmanitá simulace zranění, odlišných rozsahů, velikostí, typů a naléhavosti poranění, která musejí žáci ošetřit, například od drobného vlásečnicového krvácení po tepenné krvácení, resuscitaci či zlomeniny. Pomůže žáky naučit správným postupům při nenadálé mimořádné situaci. K ochraně ostatních i samotných zachraňujících žáků před újmou na zdraví a nemocemi přenosnými krví, kterými mohou být žáci při laickém poskytování předlékařské první pomoci ohroženi. Projekt je doporučený na začátek školní docházky, tedy v průběhu září. A to jak vzhledem ke světovému dni první pomoci, tak i každoročně konanému týdnu zdraví na vybrané základní škole. Projekt ukáže žákům jiný pohled na poskytování předlékařské první pomoci. Žáci se aktivně zapojí, a tím si osvojí různé techniky a správné postupy nejen teoreticky ale hlavně prakticky. Návrh projektového dne: Jeden den záchranářem na základní škole 75

Cíle návrhu projektového dne: 

uvědomění si problematiky neznalosti předlékařské první pomoci



připomenutí si světového dne první pomoci - Světový (dříve "Evropský") den první pomoci se od roku 2000 koná vždy druhou sobotu v září. Vyhlašuje jej každoročně Mezinárodní federace červeného kříže a červeného půlměsíce. [3]



spolupráce učitelů, žáků II. stupně a odborných pracovníků (RZS, Hasiči, Policie ČR, ČČK, Sdružení záchranných brigád kynologů)



uplatnění dosavadních znalostí a zkušeností s poskytováním předlékařské první pomoci



rozvoj komunikace a spolupráce ve skupinách



prevence vzniku úrazů



správný postup a chování při mimořádné situaci

Cílová skupina: 

projekt je určen pro žáky II. stupně ZŠ (6. – 9. ročník)



žáci jednotlivých tříd a ročníků se zúčastní kolektivní soutěže v poskytování předlékařské první pomoci a výroby improvizovaných pomůcek k ošetření simulovaného zranění (jsou rozděleni do skupinek po 3 – 4, hodnocení ošetřování raněných se sečtou a jsou počítána za celou třídu jako celek)



současně probíhá soutěž o nejlépe simulovaný telefonní hovor s rychlou záchrannou službou

Místo konání: 

školní hřiště, pozemky a okolí školy v Uhlířských Janovicích

Termín projektu: 

2. – 3. týden v září (podle počasí nejlépe kolem 18. září - Den první pomoci se koná druhou sobotu v září)

76

Výuková metoda: 

slovní sdělování – pokyny učitelů, odborných pracovníků



praktické ukázky – poskytování předlékařské první pomoci (resuscitace, ukázka vystoupení kynologů se záchranářskými psy, ukázka moderní hasičské techniky, stabilizovaná poloha, vybavení zdravotnické záchranné služby, ukázka obvazové techniky apod.)

Realizace projektu: 

projekt je jednodenní (dále výuka předlékařské první pomoci ve výuce a výukových předmětech podle aktuálního ŠVP školy)



v průběhu školního roku též probíhá poučení o bezpečnosti, poskytování předlékařské první pomoci a prevenci úrazů ředitelem, třídním učitelem nebo učitelem daného předmětu během výuky v jednotlivých vyučovacích předmětech, dále během prázdnin, ředitelského volna a státních svátcích jak na I. tak i II. stupni ZŠ)



projekt „Jeden den záchranářem na základní škole“ začne v 7:50 a skončí ve 12:30, během projektového dne budou uskutečněny přednášky i praktické ukázky poskytování předlékařské první pomoci, zásahů policie a ostatních odborníků, soutěže třídních kolektivů

v

praktickém

poskytování

předlékařské

první

pomoci,

výroby

improvizovaných pomůcek a simulovaném hovoru na rychlou záchrannou službu 

poslední vyučovací hodinu se vyhodnotí soutěže – nejlepší třídní kolektiv v poskytování předlékařské první pomoci, nejoriginálnější improvizovaná pomůcka k ošetření a nejsprávnější simulace telefonního hovoru na RZS

7:50 – 8:10 - docházka a rozdělení žáků do skupin 

žáci si ve třídě utvoří libovolné skupinky maximálně po 4, vymyslí pro svůj tým jméno a nahlásí je svému třídnímu učiteli, který si je zapíše



každá skupina dostane blok – zapíše přezdívku skupiny, jména a počet žáků ve skupině

77

8:15 – 8:30 – shromáždění a příprava žáků na soutěž 

po zápisu se žáci vydají na pozemky školy, v tomto případě na školní sportovní hřiště v podobě simulovaného požárního poplachu



po vyhlášení výsledků požárního poplachu školy ředitelem, bude následovat soutěž předlékařské první pomoci na jednotlivých stanovištích



každá skupina bude začínat u jiného stanoviště



tým žáků, který začne později, si prohlíží vybavení sanity RZS, hasičského auta, policie, spolupracuje s kynology a jejich psy nebo si může vyrobit nějaký upomínkový předmět (zajistí učitelé ZŠ) apod.

(z důvodů 7 stanovišť a více soutěžících týmů, je k dispozici doprovodný program) 8:30 – 11:30 – soutěže v poskytování předlékařské první pomoci 

na každém stanovišti jsou namaskovaní ranění (hasiči, policie, záchranáři)



přítomní zástupci vybraných odborníků tvoří porotu, která přicházející skupině vysvětlí, k jaké mimořádné situaci na stanovišti došlo



porota dále dohlíží na správný postup v poskytování předlékařské první pomoci, na použití improvizovaného materiálu k ošetření raněných a simulovaného hovoru na RZS



hodnotící si zaznamenávají vše písemně do svých předem připravených formulářů (postup, improvizaci, použití materiálu apod.), na konci soutěže sečtou body za všechna stanoviště a podle nejvyššího dosaženého počtu bodů určí vítěze (maximální počet bodů určí sama porota, podle výsledků soutěžících také určí hranici pro nejlepší výkon a vítěze soutěže)

11:30 – 12:15 – ukázky odborných pracovníků 

ukázka kynologů a jejich záchranářských psů



hasiči s moderní technikou a vybavením



ukázka policejního zásahu 78

12:15 – 12:30 - vyhlášení výsledků 

soutěže v poskytování předlékařské první pomoci



nejoriginálnějších improvizovaných pomůcek



nejlépe provedeným telefonním hovorem na RZS

Materiál k výrobě improvizovaných pomůcek k poskytnutí PPP: různé části oděvů, které mají žáci na sobě například: mikiny, šátky, palestiny, pásky, bundy a jiné. Dále mohou využít obsah svých školních batohů: igelitové sáčky, tužky, pravítka apod. Materiál, volně ležící na pozemkách školy: větve, klacíky a jiné. 1. stanoviště - ošetření uštknutí jedovatým hadem, otevřené zlomeniny dolní končetiny a rozvíjejícího se šoku (celkem 3 ranění, namaskovaní a předstírající chování podle dané situace), soutěžící musí dodržet správné postupy v poskytování předlékařské první pomoci, vyrobit improvizovaný materiál k ošetření a zavolat na rychlou záchrannou službu 2. stanoviště - ošetření zlomeniny klíční kosti, amputace dolní končetiny, kontuze kotníku, krvácení z nosu (celkem 4 ranění, namaskovaní a předstírající chování podle dané situace), soutěžící musí dodržet správné postupy v poskytování předlékařské první pomoci, vyrobit improvizovaný materiál k ošetření a zavolat na rychlou záchrannou službu 3. stanoviště - záchrana vytáhlého tonoucího z vody – resuscitace dospělé osoby a novorozence, ošetření odřenin a šoku (celkem 5 raněných, namaskovaných a předstírající chování podle dané situace), soutěžící musí dodržet správné postupy v poskytování předlékařské první pomoci při záchraně tonoucího, rozeznat daná zranění, zahájit resuscitaci, vyrobit improvizovaný materiál k ošetření raněných a zavolat na rychlou záchrannou službu 4. stanoviště - transport raněných a protišoková opatření (celkem 4 ranění, namaskovaní a předstírající chování podle dané situace) transport raněného v bezvědomí z automobilu, transport nechodícího raněného, protišoková opatření při šoku způsobeného nárazem, správný telefonní hovor na rychlou záchrannou službu

79

5. stanoviště – zajištění technické první pomoci – uhašení ohně, otevření oken, vypnutí elektrického proudu v prostorách školního kabinetu pomůcek na úpravu školních pozemků 6. stanoviště – ošetření vlásečnicového, tepenného a žilního krvácení (celkem 3 raněných, namaskovaných a předstírající chování podle dané situace) správný postup poskytování předlékařské první pomoci při mimořádné události na školním pozemku, pořezání sklem apod., prioritní ošetření tepenného krvácení, správná simulace hovoru na RZS 7. stanoviště

–

ošetření

nevolnosti,

mdloby,

zvracení,

astmatického

a

epileptického záchvatu (celkem 5 raněných, namaskovaných a předstírající chování podle dané situace), cílem tohoto stanoviště je, že žáci poskytující předlékařskou první pomoc, musí poznat, o jaký druh poranění se jedná, dát raněného

do

určité

úlevové

polohy,

a zajistit vhodné podmínky raněným, součástí je telefonát na RZS Závěr projektu: 

úkolem projektu bylo seznámit žáky s problematikou poskytování předlékařské první pomoci a osvojit si správné postupy



osvojení si praktického poskytnutí předlékařské první pomoci (pomocí soutěže)



vštípení si poznatků a znalostí poskytování předlékařské první pomoci



seznámení se s vybavením a postupy odborných záchranných jednotek



učinit nové poznatky o využití improvizovaných materiálů k ošetření



uvědomění si, jak je důležitý správný hovor na rychlou záchrannou službu



uvědomění si ochrany sám sebe i ostatních



prevence úrazů

Ověření si splnění cílů, které byly navrženy, dosáhneme pomocí vyhodnocení soutěže podle výsledků, které si zaznamenávají odborníci tvořící porotu. Učitelé mohou rozdat žákům krátké dotazníky na zpětnou reflexi. Žáci též využijí získané znalosti a zkušenosti dále ve výuce v průběhu školního roku. 80

7. Závěr Tato bakalářská práce se zabývala poskytováním předlékařské první pomoci žáky II. stupně vybrané základní školy. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. První kapitola teoretické části (kapitola 2) vysvětluje rozdíl mezi poskytováním laické a odborné první pomoci. Třetí kapitola řeší úrazy a jejich popis, příčiny a následné ošetření. Čtvrtá kapitola popisuje neúrazové urgentní stavy, jejich znaky, příčiny a následné poskytnutí PPP. Pátá kapitola uvádí biopsychosociální vývoj dítěte, charakterizovaný rozdělením na mladší školní věk, střední školní věk a starší školní věk. Další kapitola již spadá do praktické části této bakalářské práce a dělí se na dvě části (kvalitativní a kvantitativní výzkum). Kvalitativní výzkum se zabývá sekundární analýzou Knihy úrazů z II. stupně Základní školy v Uhlířských Janovicích, okres Kutná Hora. Kvantitativní výzkum byl řešen metodou anonymního dotazníkového šetření, které proběhlo na II. stupni Základní školy v Uhlířských Janovicích, okres Kutná Hora. Na závěr této práce bylo navrženo doporučení pro praxi, jehož součástí je i projekt na zlepšení znalostí PPP. Na začátku bakalářské práce byly stanoveny 4 cíle. Prvním cílem bylo zjistit znalosti předlékařské první pomoci u žáků II. stupně vybrané základní školy v poskytování předlékařské první pomoci podle ročníků. Tímto cílem se zabývá kapitola 6, konkrétně pak otázky 11 až 24 v dotazníkovém šetření. Druhý cíl měl zmonitorovat zkušenosti žáků základní školy s poskytováním předlékařské první pomoci. Odpověď na tuto otázku lze najít také v 6. kapitole, konkrétně u otázky 3 v dotazníkovém šetření. Zanalyzovat znalosti předlékařské první pomoci mezi pohlavím na základní škole bylo zvoleno jako třetí cíl. Tímto problémem se zabýval předpoklad 4. Posledním cílem této práce bylo zmapovat spokojenost žáků s výukou předlékařské první pomoci. Tímto cílem se zabývala kapitola 6, konkrétně pak otázka 8. Na závěr této bakalářské práce lze říci, že všechny cíle byly splněny. 81

8. Seznam zdrojů [1] BYDŽOVSKÝ, Jan. První pomoc. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2004, 75 s. ISBN 8024706806. [2] DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 372 s. ISBN 978-80-246-1966-8. [3] Český červený kříž: Oficiální stránky Českého červeného kříže [online]. 1999-2013 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.cervenykriz.eu/cz/wfad.aspx [4] EINZIG, Mitchell J. Baby & child emergency first-aid handbook: step-by-step instructions for the most common childhood emergencies. [Rev. ed.]. New York: Distributed by Simon & Schuster, 2012, x, 86 p. ISBN 9780881665673. [5] HANUŠOVÁ, Jaroslava. Zásady laické první pomoci. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2007, 28 s. ISBN 978-80-86991-03-0. [6] HASÍK, Juljo a Pavel SRNSKÝ. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 2012, 83 s. ISBN 978-80-87729-00-7. [7] HORNYCH, Jaroslav. Zdravotník zotavovacích akcí. 7., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 2013, 184 s. ISBN 978-80-87729-03-8. [8] KURUCOVÁ, Andrea. První pomoc: pracovní sešit pro studenty SZŠ a zdravotnických lyceí. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 136 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2168-2. [9] LEJSEK, Jan, Petr RŮŽIČKA a Jan BUREŠ. První pomoc. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010, 229 s. ISBN 978-80-246-1845-6. [10] POKORNÝ, Vladimír. Traumatologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2002, 307 s. ISBN 807254-277-x. [11] SEBERA, Martin. Vybrané kapitoly z metodologie. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita,

2012.

ISBN

978-80-210-5963-4.

Dostupné

z:

http://www.fsps.muni.cz/~tvodicka/data/reader/book-8/Impresum.html [12] VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012, 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1. [13] VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Praktický slovník medicíny. 7., rozš. vyd. Praha: Maxdorf, c2004, xv, 490 s., [7] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7345-009-7. 82

[14] Zdravotník zotavovacích akcí. 5., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 2008, 154 s. ISBN 978-80-87036-25-9.

83

9. Seznam příloh Příloha 1: Dotazník o poskytování předlékařské první pomoci Příloha 2: Ukázkové vyplněné dotazníky (z každého ročníku jeden)

84

10. Seznam grafů GRAF 1: POČTY RESPONDENTŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................ 33 GRAF 2: GRAFICKÉ

VYHODNOCENÍ OTÁZKY

3 (MÁTE

ZKUŠENOSTI S PRAKTICKÝM

POSKYTOVÁNÍM PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI?) JAKO CELEK .................................... 33 V ODPOVĚDI

GRAF 3: VARIANTY

„ANO,

UVEĎ JAKÉ“ NA OTÁZKU

3 (MÁTE

ZKUŠENOSTI

S PRAKTICKÝM POSKYTOVÁNÍM PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI?) ................................ 34

GRAF 4: VYHODNOCENÍ

ODPOVĚDI

„KOMU

BYLA POSKYTOVÁNA“ U OTÁZKY

3 (MÁTE

ZKUŠENOSTI S PRAKTICKÝM POSKYTOVÁNÍM PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI?) ........... 35

GRAF 5: GRAFICKÉ


4 (POKUD

DOJDE K DOPRAVNÍ NEHODĚ A JSI

SVĚDKEM, CO UDĚLÁŠ?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY ........................................................ 36

GRAF 6: GRAFICKÉ


4 (POKUD


SVĚDKEM, CO UDĚLÁŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD ....................................... 36

GRAF 7: GRAFICKÉ


4 (POKUD


SVĚDKEM, CO UDĚLÁŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ ..................... 37

GRAF 8: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 5 (KDE JSI ZÍSKAL/A ZNALOSTI O PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI) JAKO CELEK.......................................................................................... 38

GRAF 9: GRAFICKÉ


6 (PROBĚHLA

V TVÉ SOUČASNÉ ŠKOLE VÝUKA

PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI?) JAKO CELEK .............................................................. 39

GRAF 10: GRAFICKÉ


7 (KÝM

BYLA VÝUKA PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ

POMOCI ZAJIŠTĚNA?) JAKO CELEK ................................................................................. 40

GRAF 11: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 8 (JSI S VÝUKOU PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI V SOUČASNÉ ŠKOLE SPOKOJEN/A?) JAKO CELEK ........................................................... 41

GRAF 12: GRAFICKÉ


9 (JAKÝM

ZPŮSOBEM PROBÍHALA VÝUKA

PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI?) JAKO CELEK .............................................................. 41

GRAF 13: VARIANTY

V ODPOVĚDI

„JINÁ

MOŽNOST“ NA OTÁZKU

9 (JAKÝM

ZPŮSOBEM

PROBÍHALA VÝUKA PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI?) ................................................... 42

GRAF 14: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 10 (CO BYS VE VÝUCE ZMĚNIL/A?) JAKO CELEK ..................................................................................................................................... 43 GRAF 15: VARIANTY

V ODPOVĚDI

„JINÁ

MOŽNOST“ NA OTÁZKU

10 (CO

BYS VE VÝUCE

ZMĚNIL/A?) ................................................................................................................... 43

85

GRAF 16: GRAFICKÉ


11 (KOLIKRÁT

ZA MINUTU STLAČUJE LAIK

HRUDNÍK PŘI NEPŘÍMÉ SRDEČNÍ MASÁŽI U DOSPĚLÉHO ČLOVĚKA?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY ............................................................................................................................ 44

GRAF 17: GRAFICKÉ


11 (KOLIKRÁT


HRUDNÍK PŘI NEPŘÍMÉ SRDEČNÍ MASÁŽI U DOSPĚLÉHO ČLOVĚKA?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD ............................................................................................................. 45

GRAF 18: GRAFICKÉ


11 (KOLIKRÁT


HRUDNÍK PŘI NEPŘÍMÉ SRDEČNÍ MASÁŽI U DOSPĚLÉHO ČLOVĚKA?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ............................................................................................ 45

GRAF 19: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 12 (NEŽ PŘIJEDE ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA, DO JAKÉ POLOHY POLOŽÍŠ POSTIŽENÉHO, KTERÝ ZVRACÍ?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY ............................................................................................................................ 46

GRAF 20: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 12 (NEŽ PŘIJEDE ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA, DO JAKÉ POLOHY POLOŽÍŠ POSTIŽENÉHO, KTERÝ ZVRACÍ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD ............................................................................................................. 47

GRAF 21: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 12 (NEŽ PŘIJEDE ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA, DO JAKÉ POLOHY POLOŽÍŠ POSTIŽENÉHO, KTERÝ ZVRACÍ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ............................................................................................ 47

GRAF 22: GRAFICKÉ


13 (DO

TABULKY DOPLŇTE SPRÁVNÁ

TELEFONNÍ ČÍSLA) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD ............................................... 48

GRAF 23: GRAFICKÉ


13 (DO

TABULKY DOPLŇTE SPRÁVNÁ

TELEFONNÍ ČÍSLA) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ .............................. 49

GRAF 24: GRAFICKÉ


14 (JAK

OŠETŘÍŠ POPÁLENINY

II.

STUPNĚ

(ZARUDLÁ MÍSTA S PUCHÝŘI) NA RUCE?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY............................... 50 GRAF 25: GRAFICKÉ


14 (JAK


II.

STUPNĚ

(ZARUDLÁ MÍSTA S PUCHÝŘI) NA RUCE?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD ............. 50 GRAF 26: GRAFICKÉ


14 (JAK


II.

STUPNĚ

(ZARUDLÁ MÍSTA S PUCHÝŘI) NA RUCE?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ ..................................................................................................................................... 51 GRAF 27: GRAFICKÉ


15 (TATÍNKA

V LESE KOUSLA ZMIJE, JAK MU

POSKYTNEŠ PŘEDLÉKAŘSKOU PRVNÍ POMOC?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY ...................... 52

GRAF 28: GRAFICKÉ


15 (TATÍNKA


POSKYTNEŠ PŘEDLÉKAŘSKOU PRVNÍ POMOC?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD ..... 52

86

GRAF 29: GRAFICKÉ


15 (TATÍNKA


POSKYTNEŠ PŘEDLÉKAŘSKOU PRVNÍ POMOC?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ........................................................................................................................ 53

GRAF 30: GRAFICKÉ


16 (KAMARÁDCE

PORANILO SKLO ŽÍLU NA

PŘEDLOKTÍ, CO UDĚLÁŠ?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY ..................................................... 54

GRAF 31: GRAFICKÉ


16 (KAMARÁDCE


PŘEDLOKTÍ, CO UDĚLÁŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD .................................... 54

GRAF 32: GRAFICKÉ


16 (KAMARÁDCE


PŘEDLOKTÍ, CO UDĚLÁŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ .................. 55

GRAF 33: GRAFICKÉ


17 (JAK

OŠETŘÍM TEPENNÉ KRVÁCENÍ

V OBLASTI LÝTKA?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY ............................................................... 56

GRAF 34: GRAFICKÉ


17 (JAK


V OBLASTI LÝTKA?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD............................................. 56

GRAF 35: GRAFICKÉ


17 (JAK


V OBLASTI LÝTKA?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ ........................... 57

GRAF 36: GRAFICKÉ


18 (POKUD

SI KAMARÁD ZLOMÍ DOLNÍ

KONČETINU V OBLASTI BÉRCE, CO UDĚLÁŠ?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY ......................... 57

GRAF 37: GRAFICKÉ


18 (POKUD


KONČETINU V OBLASTI BÉRCE, CO UDĚLÁŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD ....... 58

GRAF 38: GRAFICKÉ


18 (POKUD


KONČETINU V OBLASTI BÉRCE, CO UDĚLÁŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ........................................................................................................................ 59

GRAF 39: GRAFICKÉ


19 (SPOLUŽÁK

NARAZIL PŘI FOTBALE DO

BRÁNY, TEČE MU KREV Z NOSU, JAK MU POMŮŽEŠ?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY.............. 59

GRAF 40: GRAFICKÉ


19 (SPOLUŽÁK


BRÁNY, TEČE MU KREV Z NOSU, JAK MU POMŮŽEŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD

..................................................................................................................................... 60 GRAF 41: GRAFICKÉ


19 (SPOLUŽÁK


BRÁNY, TEČE MU KREV Z NOSU, JAK MU POMŮŽEŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ............................................................................................................. 61

GRAF 42: GRAFICKÉ


20 (CO

UDĚLÁŠ S PRSTEM, KTERÝ SI UŘÍZL

TVŮJ KAMARÁD?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY .................................................................. 61

87

GRAF 43: GRAFICKÉ


20 (CO


TVŮJ KAMARÁD?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD................................................. 62

GRAF 44: GRAFICKÉ


20 (CO


TVŮJ KAMARÁD?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ ............................... 63

GRAF 45: GRAFICKÉ


21 (ČLOVĚK

SPADNE Z LEŠENÍ A HROZÍ MU

RIZIKO PORANĚNÍ PÁTEŘE, CO UDĚLÁŠ?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY ............................... 63

GRAF 46: GRAFICKÉ


21 (ČLOVĚK


RIZIKO PORANĚNÍ PÁTEŘE, CO UDĚLÁŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD .............. 64

GRAF 47: GRAFICKÉ


21 (ČLOVĚK


RIZIKO PORANĚNÍ PÁTEŘE, CO UDĚLÁŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ

..................................................................................................................................... 65 GRAF 48: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 22 (KAMARÁD SPADL ZE STROMU NA HLAVU A TEČE MU KREV Z UCHA, CO UDĚLÁŠ?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY .................................... 65

GRAF 49: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 22 (KAMARÁD SPADL ZE STROMU NA HLAVU A TEČE MU KREV Z UCHA, CO UDĚLÁŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD .................. 66

GRAF 50: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 22 (KAMARÁD SPADL ZE STROMU NA HLAVU A TEČE MU KREV Z UCHA, CO UDĚLÁŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ . 67

GRAF 51: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 23 (SPOLUŽÁK SPADL ZE SCHODŮ A Z OBLASTI PŘEDLOKTÍ MU KOUKÁ KOST VEN Z RÁNY. JAK MU POMŮŽEŠ?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY

..................................................................................................................................... 67 GRAF 52: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 23 (SPOLUŽÁK SPADL ZE SCHODŮ A Z OBLASTI PŘEDLOKTÍ MU KOUKÁ KOST VEN Z RÁNY.

JAK

MU POMŮŽEŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH

ODPOVĚDÍ TŘÍD ............................................................................................................. 68

GRAF 53: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 23 (SPOLUŽÁK SPADL ZE SCHODŮ A Z OBLASTI PŘEDLOKTÍ MU KOUKÁ KOST VEN Z RÁNY.

JAK

MU POMŮŽEŠ?) DLE JEDNOTLIVÝCH

ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ............................................................................................ 68

GRAF 54: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 24 (PŘI TĚLOCVIKU SE UDĚLALO KAMARÁDCE ŠPATNĚ A OMDLÍ. CO BUDEŠ DĚLAT?) PODLE POHLAVÍ A TŘÍDY .................................... 69

GRAF 55: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 24 (PŘI TĚLOCVIKU SE UDĚLALO KAMARÁDCE ŠPATNĚ A OMDLÍ. CO BUDEŠ DĚLAT?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ TŘÍD .................. 70

GRAF 56: GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OTÁZKY 23 (PŘI TĚLOCVIKU SE UDĚLALO KAMARÁDCE ŠPATNĚ A OMDLÍ. CO BUDEŠ DĚLAT?) DLE JEDNOTLIVÝCH ODPOVĚDÍ PODLE POHLAVÍ . 70

88

GRAF 57: GRAFICKÉ

VYJÁDŘENÍ PŘEDPOKLADU

3A (MINIMÁLNĚ 75 %

ŽÁKŮ VYBRANÉ

ZÁKLADNÍ ŠKOLY MÁ ZNALOSTI K POSKYTNUTÍ PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI.)

GRAF 58: GRAFICKÉ


3B (SPRÁVNÝ

PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI ZNÁ KAŽDÝ DRUHÝ ŽÁK

........ 72

POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ

8.

A

9.

ROČNÍKU A KAŽDÝ

ČTVRTÝ ŽÁK 6. A 7. ROČNÍKU VYBRANÉ ZŠ.) ................................................................ 73

GRAF 59: GRAFICKÉ


4(DÍVKY

NA VYBRANÉ

ZNALOSTI O PŘEDLÉKAŘSKÉ PRVNÍ POMOCI NEŽ CHLAPCI.)

89

ZŠ

MAJÍ VYŠŠÍ

.......................................... 74

Příloha 1: Dotazník o poskytování předlékařské první pomoci Dotazník o poskytování předlékařské první pomoci Dobrý den, jmenuji se Lucie Mastíková a jsem studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současné době píši bakalářskou práci na téma „Znalost žáků v poskytování předlékařské první pomoci na II. stupni vybrané základní školy“. Chtěla bych tě požádat o vyplnění tohoto dotazníku a o pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Dotazník je anonymní. Za vyplnění tímto moc děkuji Lucie Mastíková.

1. Označ, jaké jsi pohlaví:  Muž

 Žena

2. Doplň, který ročník ZŠ navštěvuješ …………………………………………………… 3. Máš zkušenosti s praktickým poskytováním předlékařské první pomoci? 

Ano, uveď jaké………………………………………………..................................



Pokud ano, komu byla poskytována:





Rodině



Kamarádovi



Jiná možnost, uveď ………………………………………..

Ne

4. Pokud dojde k dopravní nehodě a jsi svědkem, co uděláš? 




Poskytnu první pomoc a vytočím Zdravotnickou první pomoc



Zavolám na Linku bezpečí



Jiná možnost, uveď jaká………………………………………………………….

5. Kde jsi získal/a znalosti o předlékařské první pomoci? 

Ve škole, formou výuky



Sám se o to zajímám



Nemám



Jiná možnost, uveď……………………………………………………………….

žádné

znalosti

6. Proběhla v tvé současné škole výuka předlékařské první pomoci? 

Ano, uveď kde (v jakém předmětu)………………………………………………



Ne



Nevím

Ten, kdo odpověděl ne/nevím, pokračuje u otázky číslo 11. 7. Kým byla výuka předlékařské první pomoci zajištěna? (Můžeš označit více možností). 

Výuku vedli odborníci ze záchranné služby



Výuku vedl/a učitel/ka ze zdejší školy



Výuku vedl/a student/ka ze zdravotnické školy

8. Jsi s výukou předlékařské první pomoci v současné škole spokojen/a? (Známkování zdůvodni 1 – výborně, 3 – dobře, 5 – nespokojen/a) 

výborně, zdůvodni………………………………………………………………



dobře, zdůvodni……............................................................................................



nespokojen/a, zdůvodni………………………………………………………….



Jiná možnost, uveď proč…………………………………………………………

9. Jakým způsobem probíhala výuka předlékařské první pomoci? 

Jen teoreticky





Jen prakticky



Jiné. Prosím uveď………………………................................................................

Teoreticky ukázkami

s praktickými

10. Co bys ve výuce změnil/a? 

Odbornější prezentace



Více praktických ukázek



Jiná možnost, uveď…………………………………………………………………

11. Kolikrát za minutu stlačuje laik hrudník při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka? 

60 krát



80krát



100krát




12. Než přijede Zdravotnická záchranná služba, do jaké polohy položíš postiženého, který zvrací? 

Do stabilizované polohy (na bok s rukou pod tvář a pokrčenýma nohama)



Do polohy na zádech



Na břicho




13. Do tabulky doplň správná telefonní čísla. Linka IZS Hasičský záchranný sbor Rychlá zdravotnická záchranná služba Policie ČR Evropská linka tísňového volání

Telefonní číslo

14. Jak ošetříš popáleniny II. stupně (zarudlá místa s puchýři) na ruce? 

Strhnu puchýře a nechám to být






Poliji popáleninu vlažnou vodou




15. Tatínka v lese kousla zmije, jak mu poskytneš předlékařskou první pomoc? 




Zaškrtím to nad ranou, chladím a volám Zdravotnickou záchrannou službu







16. Kamarádce poranilo sklo žílu na předloktí, co uděláš? 

Zalepím to náplastí a nechám to být



Přikládáním vrstev a stahováním se snažím zastavit krvácení, volám lékařskou pomoc



Naliju tam peroxid vodíku



Použiji škrtidlo

17. Jak ošetřím tepenné krvácení v oblasti lýtka? 




Místo nijak neošetřím, krvácení se samo zastaví



Na poraněné místo přiložím tlakový obvaz, pokud to nepomůže, zaškrtím



Vložím prsty přímo do rány

18. Pokud si kamarád zlomí dolní končetinu v oblasti bérce, co uděláš? 

Nebudu si toho všímat a půjdeme dál



Končetinu zpevním a zafixuji, vyhledám lékařskou pomoc







19. Spolužák narazil při fotbale do brány a teče mu krev z nosu, jak mu pomůžeš? 

Posadím ho do předklonu






Položím ho na záda




20. Co uděláš s prstem, který si uřízl tvůj kamarád? 

Prst přiložím přímo ke kostkám ledu






O uříznutý prst se nezajímám




21. Člověk spadne z lešení a hrozí mu riziko poranění páteře, co uděláš? 




Zajistím ho, aby se vůbec nehýbal, a zavolám Zdravotnickou záchrannou službu



Pobídnu ho, aby otočil hlavou ze strany na stranu, zabráním tak možnému ochrnutí






Nebudu si ho všímat a půjdu dál

22. Kamarád spadl ze stromu na hlavu a teče mu krev z ucha, co uděláš? 

Dám ho do polohy na bok tak, aby krev vytékala např. na přiložený kapesník



Řeknu, ať si lehne na bok tak, aby krev netekla ven z ucha



Dám mu do ucha špunt z vaty, aby krev netekla ven




23. Spolužák spadl ze schodů a z oblasti předloktí mu kouká kost ven z rány. Jak mu pomůžeš? 




Ránu překryji např. kapesníkem a volám Zdravotnickou záchrannou službu



Ránu zalepím a snažím se kost zastrčit




24. Při tělocviku se udělalo kamarádce špatně a omdlí. Co budeš dělat? 

Nechám ji na zemi a půjdu pro učitele



Hlavu položím výš než dolní končetiny



Okamžitě otevřu okna a zvednu ji nohy



Otočím ji na břicho

Prostor pro náměty a připomínky

……………………………………………………………………………………………….

…………………………………………………………………………………………........

……………………………………………………………………………………………….

……………………………………………………………………………………………….

Příloha 2: Ukázkové vyplněné dotazníky (z každého ročníku jeden)

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents