Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Joachymstál Stanislav

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014

Joachymstál Stanislav

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Postoje mládeže Střední odborné školy Bruntál ke zdraví a zdravému životnímu stylu Attitudes of the young people from the secondary apprentice school in Bruntál towards health and healthy lifestyle

STANISLAV JOACHYMSTÁL

Katedra pedagogiky

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Michal Zvírotský, PhD.

Studijní program: Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku

2014 1

Název práce Postoje mládeže Střední odborné školy Bruntál ke zdraví a zdravému životnímu stylu

Autor Stanislav Joachymstál

Katedra Katedra pedagogiky

Vedoucí práce PhDr. Michal Zvírotský, Ph.D.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá zdravím, zdravým životním stylem, zejména postoji žáků ve věku 15-26 let konkrétní Střední odborné školy v Bruntále v Moravskoslezském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, které na sebe navazují. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola objasňuje základní pojmy, druhá kapitola stručně charakterizuje pojem „postoj“, třetí je věnována zdraví s ohledem na určitou věkovou kategorii mládeže. V další kapitole je uveden cíl a definice zdravého životního stylu. Poslední kapitola popisuje Střední odbornou školu v Bruntále – včetně učebních oborů, které se zúčastnily orientačního průzkumu. V praktické části jsou předloženy vlastní výsledky dotazníkového šetření – postoje žáků vybrané střední školy, jednotlivých učebních oborů ke zdraví, zdravému životnímu stylu. My Bachelorś Diplomma Thesis deals with health, healthy lifestyle, especially of the students aged 15- 26 year old of the Secondary Apprentice school in Bruntál in Moravia- Silesian District. The Thesis is divided into theoretical and the following practical part. Theoretical part is divided into 5 chapters. There are definitions in the first chapter, the characterisation of studentś approach in the second chapter and the health and healthy lifestyle in the next chapters. The characterisation of the apprentice school is in the last chapter. In the practical part there are the results of the survay which was taken in the school- the approaches of the students towards their healthy lifestyle.

KLÍČOVÁ SLOVA postoje, mládež, zdraví, zdravý životní styl, střední odborná škola, zdravá výživa, pohybová aktivita, spánek, odpočinek, relaxace, výchova, rodina, projekt, prevence, kouření, alkohol, pitný režim, dotazník attitudes, teenagers, health, healthy lifestyle, secondary apprentice school, nutricious diet, physical activity, sleep, rest, relaxation, education, family, project, prevention, smoking, alcohol, drinking regime, questionaire 2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jsem jen uvedených pramenu a literatury.

V Bruntále dne 30. 01. 2014 .............................................. podpis

3

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucí práce PhDr. Michalu Zvírotskému PhD. za odborné vedení bakalářské práce, trpělivost a poskytování cenných rad.

4

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 7 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 8 1 OBJASNĚNÍ POJMŮ SOVISEJÍCÍCH S PRACÍ ...................................................... 9 2 POSTOJE ................................................................................................................... 12 3 ZDRAVÍ..................................................................................................................... 13 3.1 Pojem zdraví .......................................................................................................... 13 3.2 Modely zdraví........................................................................................................ 15 3.3 Determinanty zdraví .............................................................................................. 15 3.3.2 Základní determinanty zdraví ................................................................................ 16 3.3.3 Hlavní zdravotní determinanty v evropském kontextu .......................................... 17 3.3.4 Sociálně ekonomické determinanty ....................................................................... 18 3.3.5 Kladné (pozitivní) determinanty zdraví ................................................................. 18 3.3.6 Záporné (negativní) determinanty zdraví .............................................................. 18 3.3.7 Vnitřní (genetické) determinanty zdraví ................................................................ 18 3.3.8 Zevní (vnější) determinanty zdraví ........................................................................ 18 3.4 Rizikové faktory zdraví s ohledem na mládež ...................................................... 18 3.5 Výchova ke zdraví ve škole................................................................................... 20 3.5.1 Pojem výchova ke zdraví ....................................................................................... 21 3.5.2 Cíl výchovy ke zdraví ............................................................................................ 21 3.5.3 Obsah výchovy ke zdraví ....................................................................................... 21 3.6 Zdravotní výchova ................................................................................................. 21 3.7 Podpora zdraví ....................................................................................................... 22 3.7.1 Pojem podpora zdraví ............................................................................................ 22 3.7.2 Cíl podpory zdraví ................................................................................................. 22 3.7.3 Oblasti podpory zdraví........................................................................................... 22 3.7.4 Partneři podpory zdraví ......................................................................................... 22 3.8 Prevence zdraví ..................................................................................................... 23 3.8.1 Pojem prevence ...................................................................................................... 23 3.8.2 Cíl prevence ........................................................................................................... 23 3.8.3 Druhy prevence ...................................................................................................... 24 3.8.4 Preventivní činnost ................................................................................................ 24 3.9 Programy podpory zdraví ...................................................................................... 24 3.9.1 Pojem program podpory zdraví ............................................................................. 24 3.9.2 Příklady programů podpory zdraví ........................................................................ 25 4 ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL ....................................................................................... 26 4.1 Definice životního stylu ........................................................................................ 26 4.2 Cíl životního stylu ................................................................................................. 27 4.3 Strava ..................................................................................................................... 27 4.3.1 Pestrá a vyvážená strava ........................................................................................ 27 4.3.2 Potravinová pyramida ............................................................................................ 28 4.3.3 Stravovací režim .................................................................................................... 29 4.3.4 Složky potravy ....................................................................................................... 30 4.4 Pitný režim ............................................................................................................ 31 5

4.5 Výživa mladistvých ............................................................................................... 33 4.5.1 Výživová doporučení pro mládež .......................................................................... 33 4.5.2 Dodržování zásady zdravé výživy ......................................................................... 34 4.6 Rizikové faktory životního stylu mládeže ............................................................. 34 4.6.1 Špatné stravovací návyky a nevhodná strava ........................................................ 34 4.6.2 Nedostatek pohybové aktivity ............................................................................... 35 4.6.3 Obezita ................................................................................................................... 35 4.6.4 Nadměrná duševní zátěž a stres ............................................................................. 36 4.6.5 Kuřáctví ................................................................................................................. 36 4.6.6 Nadužívání alkoholu .............................................................................................. 36 4.6.7 Nedostatek spánku ................................................................................................. 36 4.6.8 Nedostatek odpočinku............................................................................................ 37 4.7 Výchova ke zdravému životnímu stylu ................................................................. 37 4.7.1 Cíl výchovy ke zdravému životnímu stylu ............................................................ 37 4.8 Příklady projektů na podporu zdravého životního stylu s ohledem na mláděž ..... 38 5 CHARAKTERISTIKA STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY BRUNTÁL ...................... 39 5.1 Stručná charakteristika zařízení............................................................................. 39 5.2 Stručná charakteristika tříletých učebních oborů Střední odborné školy Bruntál . 39 5.2.1 Tříletý učební obor autoelektrikář (26-57-H/01) ................................................... 40 5.2.2 Tříletý učební obor kuchař - číšník (65-51-H/01) ................................................ 40 5.2.3 Tříletý učební obor elektrikář silnoproud (26-51-H/02) ........................................ 40 5.2.4 Tříletý učební obor zedník (36-52-H/01)............................................................... 41 5.2.5 Tříletý učební obor kadeřník (69-51-H/01) ........................................................... 41 5.2.6 Tříletý učební obor tesař (36-64-H/01) .................................................................. 42 5.2.7 Tříletý učební obor truhlář (33-56-H/01)............................................................... 42 II VÝZKUMNÁ ČÁST .................................................................................................. 44 6 Orientační průzkum .................................................................................................... 44 6.1 Cíle průzkumu ....................................................................................................... 44 6.2 Charakteristika respondentů .................................................................................. 44 6.3 Popis průzkumu ..................................................................................................... 44 6.4 Použitá metoda ...................................................................................................... 44 6.5 Dotazník ................................................................................................................ 45 6.6 Výsledek orientačního průzkumu .......................................................................... 45 6.7 Shrnutí průzkumu .................................................................................................. 82 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 85 SEZNAM LITERATURY .............................................................................................. 86 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 89 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 92

6

ÚVOD V bakalářské práci jsem se zaměřil na zdraví a zdravý životní styl mládeže konkrétní Střední odborné školy ve městě Bruntál, která je mi blízká. Zvolil jsem si téma bakalářské práce „Postoje mládeže Střední odborné školy Bruntál ke zdraví a zdravému životnímu stylu“, protože je téma velice aktuální, a v poslední době se o něm často diskutuje. Vybral jsem si lokalitu, kde žiji a pracuji. Cílovou skupinou je středoškolská mládež ve věku 15-26 let. Při výběru názvu práce mě také ovlivnily výsledky mezinárodního projektu Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC), které ukazují, že mládež trpí nadváhou, obezitou, má nedostatek pohybových aktivit a nesprávné stravovací návyky, nadměrně konzumuje alkohol, kouří, žije převážně sedavým způsobem života, tráví před televizní obrazovkou a u počítače více než 2 hodiny denně. (Oficiální webová prezentace Státního zdravotního ústavu v Praze. Zdraví a životní styl dětí a školáků 2010, [citováno dne 6. 4. 2014], .). Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký zaujímá postoj ke svému zdraví, zdravému životnímu stylu mládež ve věku 15-26 let ze Střední odborné školy v Bruntále. Věnoval jsem se následujícím tříletým učebním oborům: autoelektrikář, kuchař-číšník, elektrikář-silnoproud, zedník, kadeřník, tesař, truhlář. Zdravým životním stylem máme na mysli především způsob, jakým mládež žije, jaké má postoje ke stravě, zda snídá, svačí, večeří a kde obědvá. Objektem zkoumání byl výběr potravin, konkrétně, zda mládež upřednostňuje zdravou výživu, konzumaci masa, ovoce a zeleniny, mléčných výrobků a dále jak často jí sladkosti. Důležitý je také pitný režim, proto v dotazníku naleznete, jaké nealkoholické nápoje mají studenti nejraději a kolik tekutin denně vypijí. Cílem bylo také zjistit, zda užívají konkrétní návykové látky, kolik hodin denně odpočívají a zda mají dostatek spánku, s kým a jakým způsobem relaxují, kolik hodin tráví denně u PC a jak vnímají své zdraví. Zjištěné výsledky orientačního průzkumu mohou být nejen zajímavé, ale i přínosné pro pedagogy a další odborníky zabývající se zdravím a životním stylem mládeže.

7

I TEORETICKÁ ČÁST Teoretickou část tvoří 5 kapitol, které vytváří komplexní představu o problematice zdraví a životního stylu s ohledem na mládež. První kapitola stručně vysvětluje pojmy, které souvisí s názvem bakalářské práce. Druhá kapitola je zaměřena na objasnění pojmu postoj, neboť v názvu bakalářské práce jsou obsaženy postoje. Třetí kapitola je věnována zdraví, dalším spolu souvisejícím pojmům, jednotlivým determinantům zdraví včetně rizikových faktorů. Důležitá je výchova ke zdraví, zdravotní výchova, podpora zdraví a prevence. Je uvedeno několik příkladů různých definic zdraví z odborné literatury včetně modelů zdraví. Poslední kapitola popisuje programy podporující zdraví mládeže. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na zdravý životní styl mládeže, charakterizuje jednotlivé pojmy související s životním stylem, popisuje výchovu ke zdravému životnímu stylu, objasňuje pojem strava, pestrá a vyvážená strava, složky stravy, jako je například maso, mléčné výrobky, ovoce a zelenina, sladkosti, nealkoholické nápoje. Tyto položky jsou součástí anonymního dotazníku. K dalšímu tématu patří výživa mládeže, zásady zdravé výživy, výživová doporučení odborníků na výživu. Ilustrací jsou potravinové pyramidy a výživové pyramidy, které sestavili odborníci na výživu. Dále pod čtvrtou kapitolu spadají rizikové faktory zdravého životního stylu mládeže. Je zdůrazněn význam pohybové aktivity pro člověka včetně výchovy ke zdravému životnímu stylu. Závěr kapitoly se věnuje programům podporující zdravý životní styl mládeže. V páté kapitole se vyskytuje stručná charakteristika Střední odborné školy v Bruntále včetně tříletých učebních oborů jako je autoelektrikář, kuchař-číšník, elektrikářsilnoproud, zedník, kadeřník, tesař, truhlář, kde probíhal orientační průzkum týkající se zdraví a životního stylu oslovených žáků.

8

1

OBJASNĚNÍ POJMŮ SOVISEJÍCÍCH S PRACÍ

První kapitola definuje pojem mládež, kurikulum, Rámcový vzdělávací program, projekt, výchovu a rodinu. Dále zahrnuje jednotlivé instituce, konkrétně Světovou zdravotnickou organizaci, Státní zdravotní ústav v Praze, Ústav zdravotnických informací a statistky v Praze. Pojem mládež Obecně se mládeží označuje věková skupina přibližně od 14 až 15 let do 25 let. Tato skupina je na jedné straně ohraničena dětstvím a na druhé straně dospělostí. (Kolář, 2012). V zákoně č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže jsou pod pojmem mládež označovány dvě skupiny (děti mladší 15 let, a mladiství, kteří dovršili patnáctý rok a nepřekročili osmnáctý rok svého věku). (Zákon č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže). Dítětem dle Úmluvy o právech dítěte (OSN, 1989) se rozumí každá lidská bytost mladší 18 let. (Úmluva o právech dítěte, OSN, 1989). Pedagogický slovník vymezuje mládež jako sociální skupinu, kterou tvoří lidé ve věku přibližně 15-25 let, kteří již ve společnosti neplní role dětí, avšak jim společnost ještě nepřiznává role dospělých. (Smolík, 2010). Pojem středoškolská mládež Pod pojmem středoškolská mládež si můžeme představit ty osoby, které úspěšně zakončily povinnou školní docházku, byly přijaty na určitý druh střední školy a školu studují. Pávková vnímá středoškolskou mládež jako skupinu lidí staršího školního věku 15-18, někdy 20 let se všemi jejími zvláštnostmi v oblasti tělesného, duševního a sociálního vývoje. (Pávková, J. 2002). Pojem kurikulum Pojem kurikulum se používá v několika významech. V našich podmínkách se rozumí kurikulem vzdělávací program na úrovni státu a školy. (Kolář, 2012). Pojem Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) RVP je veřejný dokument přístupný pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy pro předškolní, základní a střední vzdělávání. (Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Rámcový vzdělávací program. [citováno dne 31. 10. 2013], .).

9

Pojem projekt Obecně se projektem rozumí návrh činnosti souboru úkolů. V souvislosti s vyučováním se za projekt považuje komplexní metoda, nebo organizační forma výuky. (Kolář, 2012). Projekt je ucelený souhrn aktivit realizovaný v rámci konkrétního programu. Projekt se vždy váže právě jen na jeden program. (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Vysvětlení pojmů [citováno dne 31. 10. 2013], . ). Termín projekt je používán ve dvou úrovních jako projektová přihláška, projektová žádost, žádost o dotaci, žádost o grant nebo jako proces realizace aktivit, na které byl grant/dotace poskytnut. (POKORNÁ, G. Projekty - jejich tvorba a řízení. [citováno dne 31. 10. 2013], .). Celkový význam tohoto slova lze shrnout jako soustavu činností směřujících k předem stanovenému definovanému cíli, která má určený začátek a konec. Projekt vždy zaměstnává skupinu lidí a ovlivňuje jiné skupiny. Projekt je vždy spojen s rizikem neúspěchu, poněvadž je jedinečný a nikdy zcela přesně nevíme, co nás v průběhu jeho realizace čeká. Pojem výchova Výchovou se označuje proces směřující k určitému cíli. Výchova se v teoriích a učebnicích pedagogiky vymezuje různě. Podle nejobecnějšího pojetí je to činnost, která ve společnosti zajišťuje předávání „duchovního majetku“ společnosti z generace na generaci. Jde tu o zprostředkování vzorců a norem chování, komunikačních rituálů, hygienických návyků apod., jež se uskutečňuje prostřednictvím především rodinné výchovy již od nejranějšího věku dětí. (Průcha, 2009). V pedagogickém slovníku je výchova vymezena jako „proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji.“ (Jandourek, 2001). Stručně řečeno, prevence jsou všechna opatření, pomocí kterých předcházíme nemocem, úrazům a dalším nepříjemným událostem. Pojem rodina Rodina je v literatuře vymezena různě. Ve výkladovém slovníku z pedagogiky se uvádí rodina jako nejstarší výchovná společenská instituce, která zahrnuje nejméně tři osoby, mezi nimiž existují rodičovské, partnerské, příbuzenské a manželské vztahy. Rodina je spojena manželstvím (partnerstvím), pokrevními svazky a úzkými citovými vazbami. (Kolář, 2012). Psychologický slovník definuje rodinu jako společenskou instituci, která je založena na sexualitě a rodičovských tendencích. (Sillamy, 2001). Sociologický slovník charakterizuje rodinu jako formu dlouhodobého solidárního soužití osob spojených příbuzenstvím, které zahrnují přinejmenším rodiče a děti“. (Jandourek, 2001). Matoušek definuje rodinu v užším pojetí jako „skupinu lidí spojenou pouty pokrevního příbuzenství“. (Matoušek, 2003).

10

Rodina úplná V úplné rodině jsou oba rodiče a děti. Rodina neúplná V neúplné rodině chybí jeden rodič, rodina nejčastěji vzniká úmrtím jednoho člena rodiny. Rodina zaměstnaná Rodina zaměstnaná má zaměstnání. Pojem zaměstnání znamená okruh prací, které člověk vykonává za odměnu, mzdu nebo plat. Rodina nezaměstnaná Rodinou nezaměstnanou rozumíme rodinu, ve které jednotlivec či jednotlivci z rodiny ztratí práci. (Buchtová, 2002). Světová zdravotnická organizace (SZO) Organizace vznikla v roce 1948, prostřednictvím této organizace, si představitelé zdravotnických profesí z více jak 190 zemí vyměňují svoje znalosti a zkušenosti s cílem umožnit všem obyvatelům světa, aby dosahovali takové úrovně zdraví, která jim umožní vést společenský i ekonomický produktivní život. (Světová zdravotnická organizace.

Zdraví

21.

[citováno

dne

31.

10.

2013],

.). Státní zdravotní ústav (SZÚ) Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací ministerstva zdravotnictví. Statutárním orgánem ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Sídlem ústavu je Praha (Oficiální webová prezentace Státního zdravotního ústavu v Praze. Poslání ústavu. [citováno dne 31. 10. 2013]. .). Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ÚZIS ČR plní úkoly Národního zdravotnického informačního systému, provádí sběr a zpracování zdravotnických informací a vedení národních zdravotních registrů. Je organizační složkou státu, zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. (ÚZIS ČR. Základní informace o ÚZIS ČR, [citováno dne 31. 10. 2013]. .). 11

2

POSTOJE

Pojem postoj se dá definovat z různých pohledů. Postoje se tvoří v průběhu života, získáváme je sociálním učením a vlastními zkušenostmi. Ovlivňují je nejen rodiče, ale i vrstevníci i média. Postoj dle výkladového slovníku pedagogiky: Pojem postoj ve výkladovém slovníku pedagogiky se dle Koláře vysvětluje jako připravenost, pohotovost chovat se určitým způsobem vůči objektům, jevům a lidem. Je to určitá myšlenková, citová či akční odezva na určité objekty, osoby, sociální skupiny, problémové situace či hodnoty. (Kolář, 2012). Postoj dle pedagogického slovníku: Z pedagogického hlediska chápeme postoj jako hodnotící vztah, který jednotlivec zaujímá vůči subjektům, sobě samému i k okolnímu světu, kdy jde možnost reagovat relativně stabilním způsobem. Postoj získáváme spontánním učením vycházející z rodinného i jiného sociálního prostředí. (Průcha, Walterová, Mareš, 2009). Postoj dle psychologického pohledu: Nakonečný vymezuje postoj jako trvalou soustavu „pozitivních nebo negativních hodnocení, emocionálního cítění a tendencí jednání pro nebo proti společenským objektům. V duchu tohoto pojetí lze označit postoje jako hodnotící vztahy“. (Nakonečný, 2009). Podstatnou charakteristikou postoje je, že vystupuje na různé úrovni obecnosti hodnot, k nimž se vztahuje“ (Nakonečný, 2009). Postoj dle politologa Smolíka, J.: Postoj lze definovat jako stav pohotovosti k určité reakci na skutečnost nebo k určitému jednání. Charakteristické pro postoj je, že je organizovaný zkušeností a je řízen na základě konkrétních podmínek dané situace. (Smolík, 2010). Postoje mají 3 složky:   

Afektivní = citová – co osoba cítí k předmětu postoje, tj. jde o emocionální reakci. Kognitivní = poznávací – týká se názorů a myšlenek, která má osoba k předmětu postoje. Konativní (behaviorální): reakce na postoj – chování k postoji.

12

3

ZDRAVÍ

Tato kapitola zahrnuje zdraví s ohledem na mládež, jelikož pojem zdraví je obsažen v názvu bakalářské práce. V odborné literatuře je uvedeno několik definic zdraví včetně teorií, modelů zdraví. Popisuje jednotlivé determinanty zdraví, rizikové faktory zdraví, výchovu ke zdraví, stručně se zaměřuje na cíl a obsah výchovy ke zdraví, zdravotní výchovu, podporu zdraví, dále na cíl a obsah podpory zdraví, oblasti zdraví, partnery podpory zdraví, prevenci zdraví, programy podpory zdraví a příklady podpory zdraví. Zdraví je skutečně to nejcennější, co máme. Bez něj si totiž nelze dopřávat radostí života. Již Aristoteles pravil, že zdraví je nejdůležitější kvalita těla. Zdraví je klíčovým předpokladem pro příznivý sociální, ekonomický i kulturní vývoj jedinců. 3.1 Pojem zdraví Definovat zdraví je obtížné. Záleží na úhlu pohledu a obsahu zmíněného pojmu. Zdraví je odborníky chápáno například jako stav naprosté vyrovnanosti, stav dokonalé homeostázy, stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, stav nebo kvalita organismu, stav bez nemoci, stav zdatnosti a vitality. Dále je označován jako proces, dynamický děj, jako schopnost člověka vyrovnat se s nároky působením vnitřního a zevního prostředí bez narušení životních funkcí, jako norma, činnost. Pojem zdraví jako stav Pohled psychosociální – sociomedicínský Z pohledu psychosociálního a medicínského je pojetí zdraví vnímáno jako stav naprosté vyrovnanosti, kdy se každý jedinec cítí v dokonalé harmonii se svým okolím a je schopen plnit všechny úkoly včetně společenské role, které se od jedince očekávají. (Čevela, 2010). Existuje mnoho definic zdraví a zároveň několik modelů zdraví. (Holčík, 2010). Pohled biologicko – biomedicíncký Z pohledu biologicko – medicínského je zdraví chápáno jako stav dokonalé homeostázy, kdy každá buňka, každý orgán těla fungují bez poruchy, v naprosté harmonii s ostatními buňkami a orgány. (Čevela, 2010). Definice dle Světové zdravotnické organizace (SZO) Podle definice Světové zdravotnické organizace z roku 1948 je zdraví definováno jako: „stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady“. (Holčík, 2010). Zdravím se rozumí stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a také nepřítomnost nemoci či slabosti. Definice vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví. Této definici se vytýká, že vychází ze subjektivního pocitu jednotlivce. Tato definice byla mnohokrát komentována, chválena i napadána. (Holčík, 2010). 13

Experti Světové zdravotnické organizace z tohoto důvodu v roce 1957 definici doplnili s důrazem na zdraví jako stav nebo kvalitu organismu, který vyjadřuje jeho fungování za daných genetických podmínek a podmínek prostředí. (Čevela, 2009). Uvedli jsme si příklady definic zdraví jako stav. Nyní si uvedeme příklad definice zdraví jako proces. Pojem zdraví jako proces Zdraví je dynamický děj, který je podmíněn mnoha okolnostmi, zejména tím, jak se organismu daří se přizpůsobovat měnícím se nárokům zevního prostředí. (Holčík, 2010). Pojem zdraví jako schopnost Burešova definice zdraví: „Zdraví je potencionál vlastností, schopností člověka vyrovnat se s nároky působením vnitřního a zevního prostředí bez narušení životních funkcí“. Z definic je patrné, že v odborných textech je zdraví uváděno jako stav, proces, hodnota, norma. Laici vnímají zdraví jako stav bez nemoci, stav zdatnosti a vitality, stav psychosociální pohody. (Holčík, 2010). Pojem zdraví jako hodnota Zdraví jako hodnota individuální a sociální. (Holčík, 2010). Pojem zdraví jako norma Normou se rozumí něco obvyklého, běžného, průměrného, pravidelného. (Holčík, 2010). Pojem zdraví jako stav bez nemoci Zdraví je stav, kdy člověka nic nebolí a nevyhledává lékaře. (Holčík, 2010). Pojem zdraví jako stav zdatnosti a vitality Zdraví je mládeží a dětmi spojováno se zdatností jako je rychle běžet, daleko a vysoko skákat. Starší lidé si spíše všímají například pohyblivosti, chůze, kvality zraku, sluchu aj. (Holčík, 2010). Pojem zdraví jako činnost Jedná se o schopnost člověka udělat to, oč mu jde. Schopnost snášet fyzikou námahu, vykonávat zaměstnání, být soběstačný. (Holčík, 2010). Pojem zdraví jako psychosociální pohoda

14

Podceňuje se tělesná stránka zdraví, zdůrazňuje se individuální spokojenost, radost ze života, celková životní pohoda. 3.2 Modely zdraví Existuje mnoho modelů zdraví, uvedeme si některé příklady. Biomedicíncký model zdraví Model zdůrazňuje aktivity ambulancí, nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Rovněž odpovídá běžným aktivitám zdravotnických pracovníků. (Holčík, 2010). Ekologicko sociální model zdraví Tento model se snaží postihnout zdraví i s jeho determinanty plné šíři. Je zaměřen na všechny sociální skupiny. Všímá si objektivní a subjektivní stránky zdraví a jeho poruch. Model se více hodí pro sociologické studie a pro aktivní podíl veřejnosti na péči o zdraví. (Holčík, 2010). Sociologický model zdraví Model je zaměřen na společenskou roli individua. (Holčík, 2010). Populační model zdraví Populační model zahrnuje především morálku a volní aspekty existence lidí. (Holčík, 2010). Behaviorální model zdraví Model zkoumá význam chování pro zdraví lidí. (Holčík, 2010). 3.3 Determinanty zdraví Zdraví ovlivňuje mnoho faktorů – determinantů. Determinanty určují délku a kvalitu života. Na zdraví lidí má pozitivní nebo negativní vliv celá řada faktorů, podle WHO to jsou faktory sociální, biologické a ekonomické. 3.3.1 Pojem determinanty zdraví Determinanty zdraví jsou všechny faktory, jak rizikové – nepříznivé, tak i příznivé – projektivní faktory. (Holčík, 2010). Determinantami zdraví se rozumí faktory, které mají nejvýznamnější, ať již pozitivní či negativní, vliv na zdraví. Zahrnují sociální, ekonomické a fyzické prostředí jedince, stejně jako jeho individuální charakteristiky a chování (dědičnost, životní styl apod.). Sociálně-ekonomické determinanty, jako chudoba, sociální vyloučení, rodinná situace, nezaměstnanost či nevyhovující bydlení silně korelují se zdravotním stavem a přispívají k nerovnostem ve zdraví.

15

3.3.2 Základní determinanty zdraví Následující obrázek ukazuje základní faktory, které ovlivňují zdraví člověka. V literatuře a dokumentech existují rozdíly v procentech faktorů ovlivňující zdraví člověka (viz. následující příklad). Obrázek č. 1 Vzájemné vztahy mezi zdravím a determinanty zdraví ŽIVOTNÍ ZPŮSOB 50 %

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

GENETICKÝ ZÁKLAD ZDRAVÍ

20 %

20 %

10 % ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY

(Zdroj: Machová, Kubátová, 2009) Životní styl (Životní způsob) Holčík uvádí odlišná procenta faktorů, ovlivňující zdraví člověka. Podle Holčíka ovlivňuje zdraví téměř ve 40 %, životní prostředí 30 %, zdravotnické služby 20 %, genetický základ okolo 10 %. (Holčík, 2010). Životního prostředí (např.: ovzduší, kvalita vody a potravin, klimatické podmínky, záření, hluk, chemické látky, biologické infekční faktory…). Podle definice Ministerstva životního prostředí se životním prostředím rozumí vše, co vytváří podmínky pro existenci organismu. Paří zde ovzduší, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Ze zdravotnického hlediska se životním prostředím rozumí souhrn fyzikálních a chemických, biologických a sociálních vlivů v okolí člověka, které jeho zdraví ovlivňují. (Nováková, 2009). Genetické faktory (vrozené vady, dispozice ke vzniku nemoci, úroveň intelektových schopností, rozdíly ve zdraví mužů a žen). Zdravotnické služby a jejich kvalita (rozvoj medicíny a lékařské techniky, zdravotní politika, dostupnost zdravotní péče, zdravotnický systém, úroveň zdravotnictví, organizace financování a řízení zdravotnictví).

16

3.3.3 Hlavní zdravotní determinanty v evropském kontextu Jmenovitě to jsou obezita, výživa aktivní tělesný pohyb, alkohol, kouření, stav životního prostředí, psychické potíže, drogy. (Holčík, 2010). Zdravotní determinanty rozhodují o zhoršení, udržení či zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a představují kategorie individuálních vlastností lidí, jejich činností, chování osob, jejich životní styl, jejich sociálně ekonomické a kulturní podmínky, dále přístup ke zdravotnickým službám, faktory životního a pracovního prostředí. Zdravotní determinanty jako je například obezita, výživa, aktivní tělesný pohyb, alkohol, kouření, stav životního prostředí, psychické potíže, drogy, mohou zdraví člověka poškodit. (Holčík, 2010). Obezita Obezita se podílí na vzniku nemocí, například cukrovka, rakovina, nemoci cév, neplodnost a psychosociální poruchy. (Holčík, 2010). Výživa K hlavním faktorům z vnějšího prostředí patří výživa. Výživa může ovlivnit naše zdraví pozitivně nebo negativně. Výživa má zajistit dostatečný základ živin, nadbytek nebo úbytek organismu škodí. (Plevová, 2011). Zdravá výživa patří k podmínkám pro správnou funkci organismu. K tomu je zapotřebí dodržovat také zásady zdravé výživy. Dodržování zásad zdravé výživy pomáhá snižovat riziko výskytu onemocnění. K hlavním zásadám zdravé výživy patří pestrá, pravidelná, vyvážená a střídmá strava, dostatek ovoce a zeleniny, dostatečný příjem tekutin, omezení soli a tuků. Aktivní tělesný pohyb Pro zachování a upevňování zdraví je důležitý aktivní tělesný pohyb. Je to výsledek vlastní pohybové aktivity, který je zajišťován činností pohybového aparátu. (KERNOVÁ, V. Nadváha a obezita u populace v ČR. [citováno dne 31. 10. 2013], .). Alkohol Alkohol se podílí na vzniku více než 60 nemocí a v zemích Evropské unie způsobuje asi 200 000 úmrtí za rok. (Holčík, 2010). Stav životního prostředí Podle Státní zdravotnické organizace špatné životní prostředí způsobuje předčasná úmrtí a jeho znečištění se podílí na růstu počtu případů alergií a astmatu i u dětí. (Holčík, 2010).

17

Psychické potíže Duševní poruchy jsou také příčinou pracovní neschopnosti a invalidních důchodů. (Holčík, 2010). Drogy Drogová závislost způsobuje závažné škody nejen jedinci, ale i společnosti. Z tohoto důvodu vznikají tzv. Protidrogové akční plány, aktivity protidrogové strategie, které zahrnují podporu zdravého životního stylu v souvislosti s užíváním drog. (Holčík, 2010). 3.3.4 Sociálně ekonomické determinanty Sociálně-ekonomické determinanty, jako chudoba, sociální vyloučení, rodinná situace, nezaměstnanost či nevyhovující bydlení silně korelují se zdravotním stavem a přispívají k nerovnostem ve zdraví. 3.3.5 Kladné (pozitivní) determinanty zdraví Pozitivní determinanty podporují zdraví člověka. 3.3.6 Záporné (negativní) determinanty zdraví Záporné mají vliv na poruchu zdraví a vznik onemocnění. (Holčík, 2010). 3.3.7 Vnitřní (genetické) determinanty zdraví Jedná se o genetické determinanty. Každý jedinec je získává od obou rodičů. Determinanty vnitřní jsou dědičné faktory, které jedinec získá již na začátku svého ontogenetického vývoje. (Holčík, 2010). 3.3.8 Zevní (vnější) determinanty zdraví K determinantům zevním – vnějším patří životní prostředí, životní podmínky, životní způsob a životní styl. (Nováková, 2011). 3.4 Rizikové faktory zdraví s ohledem na mládež Níže jsou uvedeny některé příklady jen některých rizikových faktorů zdraví s ohledem mládež. Konzumace alkoholu Alkohol má také negativní vliv na zdraví jedince. Může poškodit nervovou soustavu krátkodobě i trvale. Užívání alkoholu u dítěte do 10 let má negativní vliv na vývoj struktury a funkce jeho mozku. (Zucker, R., Donovan, J. E., Masten, A. S., Mattson, M. E., & Moss, H. B. (2009). Developmental processes and mechanisms: Ages 010. Alcohol Research & Health, 32, 16–30.) Dále může vyvolat psychické poruchy, obtíže v trávicí soustavě jako je například pálení žáhy, riziko vzniku vředů, zánětů orgánů, poškození orgánů a také může zvýšit riziko vzniku některých nádorů - nádoru prsu, jícnu, tlustého střeva, jater, při kombinaci s kouřením se výrazně zvyšuje riziko 18

rakoviny úst a hrtanu. U mužů může dojít k ovlivnění kvalit spermií. Konzumace alkoholu přispívá k vrozeným vývojovým vadám dítěte, k nízké porodní váze, poškození růstu dítěte. Užívání alkoholu v nízkém věku se může negativně projevit v dalším vývoji jeho konzumentů především v sociální a pracovní oblasti. Konzumace alkoholu může narušit školní docházku, schopnost koncentrace, mezilidské vztahy a potencionálně ovlivnit i fungování mozku. (Masten, A. S., Vivian, B. F., Zucker, R. A., & Spear, L. P. (2009). A Developmental Perspective on Underage Alcohol Use. (Alcohol Research & Health) Zákony zakazují nákup a konzumaci alkoholu mladistými (osobami mladšími 18 let). Alkohol je pro děti a mladistvé mnohem nebezpečnější než pro dospělé. Zvyšuje nebezpečí onemocnění jater, trávicího ústrojí, nervového systému a další. Taktéž může dojít k poškození paměti a schopnosti učení. S pitím alkoholu souvisí i vyšší riziko úrazu, dopravní nehody, otravy, trestné činnosti a podobně. Konzumace cigaret Děti by kouřit neměly, ale mnohdy je to bohužel přesně naopak. Velmi rychle se stávají závislými na nikotinu, a čím dříve se u nich kuřáctví rozvine, tím horší může zanechat následky na jejich zdravotním stavu. Vlivem nikotinu také dochází k horšímu průtoku krve dělohou a plodu nejsou dostatečně dodávány živiny a kyslík. Kouření matky se může na dítěti projevit i později. Dítě může mít onemocnění dýchacích cest, astma či nemoci srdce. Kouření má vliv na srdce. Kouření podstatně zvyšuje riziko výskytu srdečních chorob, rakoviny plic a mnoha dalších nemocí, které sice nemusí být vždy smrtelné, ale mohou vážně ovlivnit kvalitu života. Tabákový kouř obsahuje velké množství škodlivých látek, které mohou poškodit srdce a cévy. Konzumace cigaret může u dítěte poškodit růst v souvislosti (s vývojem plodu). Negativní vliv na zdraví má nikotin, a to i ve formě pasivního kuřáctví. Konzumace drog Důsledky konzumace drog se projevují po stránce psychické, biologické i sociální. Negativní vliv na zdraví mládeže má konzumace drog tak, že ohrožují tělesný a duševní stav jedince. Podle SZO se drogou rozumí jakákoliv látka, přírodní, uměle syntetizovaná, s označením statutu léku či nikoliv, která je vpravena do organismu a může pozměnit jednu nebo více funkcí. (Čevela a kolektiv, 2009). Stres Stres má negativní dopad na naše zdraví, psychickou pohodu a z dlouhodobého hlediska také na výkonnost organismu. Právě dlouhodobé psychické problémy vyvolávají různé zdravotní potíže, které nejdříve znepříjemňuji náš život (necítíme se dobře, jsme vyčerpaní) a posléze vedou k velmi vážným onemocněním, které ohrožují náš život (např. infarkt myokardu). Stres má také negativní dopad na imunitní systém. Stres může mít negativní účinky na zdraví člověka, které jsou spojeny se vznikem civilizačních onemocnění a infekčních nemocí, bolestí hlavy a astma. 19

Obezita SZO považuje obezitu za závažné chronické onemocnění. K nejčastějším příčinám obezity patří nadměrný přísun potravy u člověka s nízkou pohybovou aktivitou. Na vzniku obezity se podílí i dědičnost. Obezita se vyskytuje již i v dětském věku. Podle SZO nabyl výskyt nadváhy a obezity dětí ve vyspělých zemích epidemických rozměrů. Obezita v dětském věku způsobuje závažné zdravotní důsledky. Ty se projevují na kosterním a svalovém systému, v psychických změnách. Změny mohou vést až k depresivním stavům. Obezita je dána jak geneticky, tak i způsobem životního stylu a stravovacího režimu. (KALMAN, M. SIGMUND, E a kolektiv. Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-Aged Children: WHO Collaborative Cross-National Study (HBSC)“. [citováno dne 31. 10. 2013].). Pohlavní nemoci Podle Velkého lékařského slovníku se pohlavními nemocemi rozumí nemoci, které jsou přenášené pohlavním stykem. Řadí se zde kapavka, syfilis, AIDS, herpes, lymphogranuloma venereum, ulcus molle. Gamblérství - Gamblérstvím rozumíme patologické hráčství. SZO definuje patologické hráčství jako poruchu, která se vyznačuje častým opakovaným hráčstvím na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazků. 3.5 Výchova ke zdraví ve škole Výchova ke zdraví není jen pouhým vzdělávacím oborem, ale i přirozenou součástí života školy. Výchova ke zdraví se stává neodmyslitelnou součástí školního kurikula. Výchova ke zdraví přináší vědomosti, ale i dovednosti včetně návyků. Výchova ke zdraví je základním nástrojem podpory zdraví. Ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví je součástí činnosti zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu v Praze. Ovlivňuje populaci ke správnému způsobu života a ke změnám jednání a chování, které vyžaduje zdravotní stav jednotlivců a komunit. Významnou přímou roli ve výchově ke zdraví hrají školy, které svou výukou a výchovou realizovanou podle Rámcového vzdělávacího plánu nastiňují žákům správný životní styl. Výchova ke zdraví je pro jedince i společnost nepostradatelná. Rozvíjí základní humánní postoje celé společnosti. (Čeledová, Čevela, 2010). Je součástí celkové zdravotní politiky státu, jejichž naplňování je úkolem všech resortů ministerstva. Výchova ke zdraví je jednou z priorit základního vzdělávání a promítá se i do celého života školy. Je součástí programů podpory zdraví. Působí na širokou veřejnost prostřednictvím reklam, letáků, televizních a rozhlasových pořadů, novin, časopisů, odborných přednášek, beseda aj. Vhodně se zakomponovala do všech úrovní vzdělávání, vzdělávacího procesu. (Plevová, 2011). Je zakotvena v současných vzdělávacích programech všech stupňů škol. Výchova ke zdraví se zaměřuje na jednotlivce zdravé, nemocné či ohrožené, na skupiny 20

obyvatelstva, na komunitu i na celou populaci. Měla by probíhat cíleně i vzhledem k věku, vzdělání a konkrétním problémům jedince především v oblasti zdravotní, psychické, sociální, společenské a duchovní. (Čeledová, Čevela, 2010). 3.5.1 Pojem výchova ke zdraví Výchova ke zdraví je samostatným oborem. Zabývá se ovlivňováním populace ke správnému způsobu života a ke změnám jednání a chování, které vyžaduje zdravotní stav jednotlivců a komunit. Je také nezbytnou součástí edukace pacientů v sekundární i terciární prevenci. Pojem výchova ke zdraví zahrnuje vzdělávací obor, který je přirozenou součástí i školy, který využívá poznatků z rady vědních oborů např. lékařských, psychologických, pedagogických, sociálních. (Čeledová, Čevela, 2010). 3.5.2 Cíl výchovy ke zdraví Cílem výchovy ke zdraví je změnit chování lidí tak, aby si uvědomili nutnost přechodu z oblasti léčení nemocí do oblasti podpory zdraví a prevence. (Machová, Kubátová, 2009). Dále rozvíjet dovednosti, které mají význam pro zdravý život, zaměřuje se na prevenci a ochranu zdraví a odpovědnost člověka za svoje zdraví. (Čeledová, Čevela, 2010). Cílem výchovy ke zdraví je pomoci žákům utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence, které budou mít význam pro jejich zdravý život – tělesný, duševní a sociální. Výchova ke zdraví získává znalosti o determinantech zdraví, způsobech podpory zdraví a prevenci nemocí. (KOMÁREK, L. Výchova ke zdraví, strategie, metody a hodnocení. [cit. 3. 11. 2013], .). 3.5.3 Obsah výchovy ke zdraví Obsah výchovy ke zdraví vychází z programu Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny v 21. století“. 3.6 Zdravotní výchova V lékařském slovníku je zdravotní výchova definována jako souhrn výchovně vzdělávacích aktivit, které jsou zaměřeny na formování znalostí, postojů a jednání občanů, směřujících k podpoře zdraví. (Lékařský slovník. Zdravotní výchova. [citováno dne 3. 11. 2013], .). Podle SZO je zdravotní výchova speciálním medicínským oborem, který má utvářet vědomosti a rozvíjet činnosti na zachování zdraví jedince a populačních skupin. (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009). Zdravotní výchovou rozumíme souhrn výchovně - vzdělávacích aktivit, které jsou zaměřené na duševní, tělesný a sociální rozvoj lidí. Cílem je přispívat ke zlepšení zdraví

21

jedinců (dětí, mládeže, starých lidí a obyvatelstva jako celku). Zaměřuje se na pacienta a nemoci, na rizikové faktory a zdravotní výchovu. (Holčík, 2010). Probíhá na úrovni individuální, komunitní i celospolečenské. Na zdravotní výchově se také podílí resort ministerstva zdravotnictví, který za zdravotní výchovu také zodpovídá. 3.7 Podpora zdraví Podpora zdraví je celospolečenskou záležitostí. Je zakotvena například v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. 3.7.1 Pojem podpora zdraví Podporou zdraví se rozumí soustava činností politických, ekonomických, technologických, výchovných, jejichž cílem je chránit zdraví, prodlužovat aktivní život a zabezpečovat zdravý vývoj nových generací. (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009). Podporou zdraví se označuje proces, který umožňuje zvýšit kontrolu nad determinanty svého zdraví, a tak zlepšovat svůj zdravotní stav. Státní zdravotní ústav v Praze. Podpora zdraví [citováno dne 3. 11. 2013], .). Podpora zdraví je souhrn aktivit a opatření, která směřují nejen k předcházení nemocem, ale i ke zlepšení zdravotního stavu jednotlivce i celé komunity. Podle Státního zdravotnického ústavu v Praze se podporou zdraví rozumí proces usnadňující jedincům zvýšit kontrolu nad determinanty svého zdraví, a tak zlepšovat svůj zdravotní stav. 3.7.2 Cíl podpory zdraví Cílem zdravotní politiky státu je jeho zlepšování také prostřednictvím programů. Cílem podpory zdraví je zaměřit se na přístup ke zdraví, zdravé chování, životní prostředí. Podpora zdraví by měla stimulovat veřejnost k aktivnímu zájmu o vlastní zdraví, k účasti na vytváření zdravých životních podmínek a k podpoře zdravého životního stylu, napomáhat ke zlepšené zdravotní i sociální situace. Podporou zdraví by se mělo předcházet rizikům poškozujícím zdraví, posílit zdraví ochraňující faktory, zlepšit životní styl a kvalitu života lidí. 3.7.3 Oblasti podpory zdraví Kromě školských zařízení se také v současné době realizují programy na podporu zdraví. S ohledem na zkoumanou cílovou skupinu mládeže uvádím příklad aktivity na podporu mládeže v Bruntále – Veletrh zdraví, který každoročně připravuje Městský úřad v Bruntále. Organizátoři nezapomínají ani na děti a mládež. Pro mládež je také připravován program plný soutěží a her. Smyslem programu je, aby se mládež naučila vnímat svoje zdraví a ke zdraví přistupovala zodpovědně. 3.7.4 Partneři podpory zdraví Zdraví v České republice je podporováno např. společností, lidmi, rodiči, pedagogy, lektory, organizacemi, státní a nestátní institucí, občanským sdružením atd. Příklady organizací, které významně podporují zdraví v České republice, jsou: 22

-

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

-

Státní zdravotní ústav Praha

-

Krajské hygienické stanice

-

Krajské úřady

-

Nestátní neziskové organizace

-

Školy – mateřské, základní, střední, vysoké

-

Podniky – podpora zdraví na pracovišti

-

Pojišťovny – např. VZP – Klub pevného zdraví

-

Obce, města - Podpora zdraví probíhá také prostřednictvím měst, akcí pořádaných ke Světovému dni zdraví. Den zdraví sám o sobě názvem napovídá, že se jedná o každoroční událost. V rámci Světového dne zdraví se konají po celém světě různé aktivity, jejichž společným cílem je upozornit na důležitost prevence a zdraví.

-

Česká společnost podpory zdraví (ČSPZ) – aktivně podporuje širokou veřejnost v zájmu o vlastní zdraví, zdravý životní styl a snaží se ji zapojovat do vytváření zdravých životních podmínek. Pořádá proto semináře, kurzy a konference, které se podílí na realizaci výzkumů, vydávání publikací a tvorbě audiovizuálních programů, iniciuje a vede ve spolupráci s odbornými lékaři projekty zaměřené na oblast zdraví.

3.8 Prevence zdraví Prevence navazuje na podporu zdraví. Je nedílnou součástí péče o zdraví. I když se cítíme zdraví, neměli bychom zapomínat na preventivní prohlídky, které mohou odhalit závažná onemocnění ve stadiu, kdy jsou léčitelná. 3.8.1 Pojem prevence Prevencí rozumíme ochranu, předcházení nemocem a především směřuje k prodloužení aktivní délky života. Realizuje se u jedince, nebo na úrovní celé společnosti. (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009). Stručně řečeno, prevence jsou všechna opatření, pomocí kterých předcházíme nemocem, úrazům a dalším nepříjemným událostem. 3.8.2 Cíl prevence Cílem prevence je zvýšit úroveň zdraví a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí.

23

3.8.3 Druhy prevence Prevence se dělí zpravidla podle času na tři druhy prevence - primární, sekundární a terciární. Primární prevence zahrnuje období, kdy nemoc ještě nevznikla. Cílem primární prevence je zabránit vzniku nemoci, ochránit a posílit zdraví. Sekundární prevence obsahuje včasnou diagnostiku nemoci a účinnou léčbu. Patří zde například preventivní prohlídky. Terciární prevence – jedná se o následek nemoci např. operativní náhrada kyčelního kloubu. Sekundární a terciární patří spíše k medicínské záležitosti. (Kubátová, Machová, 2009). 3.8.4 Preventivní činnost Rozlišují se dva druhy preventivní činnosti. První činnost je obecná, nespecifická, která se zaměřuje na podporu zdravého způsobu života a vytváření příznivého životního prostředí. Druhá činnost je cílená, která se zabývá prevencí vzniku určité nemoci. (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009). Smyslem prevence je ochrana a podpora zdraví člověka, která patří k nezbytným nástrojům péče o zdraví obyvatelstva. Myslíme tím úsilí, jehož smyslem je omezovat výskyt nových případů onemocnění, chránit zdraví a životy obyvatel, prodlužovat život ve zdraví a ve svém důsledku přispívat k rozvoji společnosti jako celku. 3.9 Programy podpory zdraví V České republice bylo odzkoušeno několik programů na podporu zdraví mládeže. Zahraniční zkušenosti potvrzují, že nejlepších výsledků je dosahováno, když výchovné působení trvá po celou dobu dětství a dospívání. Proces podpory zdraví ve školách se realizuje některými programy, jedním z nich je evropský program Škola podporující zdraví (ŠPZ). Nejvýznamnějšími aktéry procesu podpory zdraví jsou rodiče a pedagogové. Proto je klíčovou institucí pro realizaci podpory zdraví právě škola. Cílem programu ŠPZ je rozvíjet životní kompetence každého žáka tak, aby úcta ke zdraví a schopnost chovat se zodpovědně ke zdraví, patřily mezi jeho celoživotní priority. Podpora zdraví probíhá také prostřednictvím měst, akcí pořádaných ke Světovému dni zdraví. Den zdraví sám o sobě názvem napovídá, že se jedná o každoroční událost. V rámci Světového dne zdraví se konají po celém světě různé aktivity, jejichž společným cílem je upozornit na důležitost prevence a zdraví. 3.9.1 Pojem program podpory zdraví Programem podpory zdraví se rozumí základní dokument, který vymezuje směry, oblasti, témata, priority apod., na které budou poskytovány granty/dotace.

24

3.9.2 Příklady programů podpory zdraví Mezi příklady některých programů zdraví s ohledem na mládež patří: Národní program zdraví Cílem programu je zvyšovat znalosti lidí o zdravém způsobu života, zvyšovat znalosti lidí o možnostech prevence nemocí, podněcovat změny chování, vytvářet koalice pro realizaci podpory zdraví ve společnosti. Zdraví pro všechny v 21. století Program vytvořila Světová zdravotnická organizace a je dlouhodobý. Cílem je zlepšovat zdravotní stav obyvatelstva ČR. Program zdraví 21 Jedná se o dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Program Zdraví 21 by měl přispět k využití získaných poznatků a zkušeností pro další zlepšení zdravotní politiky a zdravotní i sociální praxe. Hlavním smyslem programu je, jak už napovídá jeho název, zlepšit úroveň zdraví lidí. Přestože bývá často nazýván programem Světové zdravotnické organizace (SZO), nejde ve skutečnosti o její vlastní představu. Jde o výraz zájmu o zdraví vyjadřovaný jednotlivými členskými zeměmi a o projev sdílené odpovědnosti za zdraví. Program škola podporující zdraví (dříve Zdravá škola) Proces podpory zdraví ve školách se realizuje některými programy, jedním z nich je evropský program Škola podporující zdraví (ŠPZ). Nejvýznamnějšími aktéry procesu podpory zdraví jsou rodiče a pedagogové. V současnosti je do tohoto projektu v České republice zapojeno přibližně 100 mateřských škol, 100 středních škol a jedna střední škola. Tyto školy vytváří dohromady tzv. Národní síť škol podporující zdraví. (ŠEDIVÝ, M. Zdravá škola. [citováno dne 3. 11. 2013]. .). Projekt výuka první pomoci dětí a mládeže Český červený kříž ročně vyškolí v základech první pomoci na dvě desítky tisíc dětí. Mladí lidé na středních školách vytvoří družstva a účastní se soutěže v první pomoci, dále prezentují regionální studijní střediska, kde si procvičují praktickou první pomoc. Projekt je určen pro věkové skupiny, které jsou nejvíce přístupné aktivnímu zájmu o tuto problematiku. Jednotlivé části projektu tvoří na sebe navazující systém a právě absolventi celého systému bývají v oblasti laického poskytnutí první pomoci aktivní i v dospělém věku. Naopak nevýhodou projektu je, že nezahrnuje všechny děti, ale jen ty, které mají o tyto znalosti zájem. Jsou motivováni rodiči nebo dobrovolníky ČČK z řad pedagogických pracovníků, organizací pracujících s dětmi a mládeží apod. Snahou ČČK je získat pro tuto činnost co nejvíce dětí a mladých lidí. (Český červený kříž. Výuka první pomoci dětí a mládeže. [citováno dne 3.11.2013], .). 25

4

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL

Čtvrtá kapitola je věnována zdravému životnímu stylu. Patří sem pojmy související s životním stylem, výchovou ke zdravému životnímu stylu, dále zde figurují zásady zdravého životního stylu, pestrá a vyvážená stravu, výživová doporučení, pohybové aktivity, spánek, odpočinek, relaxace, rizikové faktory zdravého životního stylu a podpora zdravého životního stylu. Zdravý životní styl je téma, kterému se v poslední době věnuje nemalá pozornost. Zdravý životní styl představuje cestu k formování jedné z nejdůležitějších lidských hodnot – k úctě k životu a odpovědnosti za zdraví každého jedince. K utváření zdravého životního stylu přispívá například životní prostředí, rodinné zázemí, příznivé bydlení, dostatek pohybu, společenské chování, vyhýbání se závislostem. K významným faktorům, které ovlivňují životní styl člověka, patří výživa. Strava, jejíž složení neodpovídá fyziologickým nárokům organismu, může být příčinou celé řady závažných chorob. 4.1 Definice životního stylu V literatuře se objevuje několik odlišných definic životního stylu. Vymezit životní styl není snadné a jednoduché. Definic zdravého životního stylu existuje mnoho. V literatuře se lze setkat s termíny „životní sloh a životní způsob“. Pro potřeby práce budeme životní styl chápat jako způsob, jakým lidé žijí. (Urban, 2011). Životní styl bývá často zaměňován se subkulturou mládeže, životní styl lze vymezit jako souhrn životních forem, které jedinec aktivně prosazuje. Týká se individua, ale i skupiny. Životním stylem individua se rozumí životní způsob jednotlivce. Životní styl skupiny představuje společné rysy životního způsobu, které jsou příznačné pro převážnou většinu členů nějaké skupiny (případně přímo subkultury). (Smolík, 2010). Pojem životní styl vypovídá o našem způsobu života, o preferenci výživy, pohybové aktivitě, o postojích k návykovým látkám. (Plevová, 2011). Například Machová definuje životní styl jako styl, který zahrnuje formy dobrovolného chování v daných životních situacích, které si individuálně vybíráme, přičemž máme možnost si vybrat nebo odmítnout to, co zdraví poškozuje. (Machová, Kubátová, 2009). Životní styl můžeme chápat jako prevenci životních problémů a nepříjemností. (Suchá, Náhlovský, 2012). Životní styl (sociologie životního způsobu) je určitý způsob chování, každý se nějak chová, nějak stylizuje, upravuje svoje chování, aby zapůsobil na druhého. Životní styl je soubor názorů, postojů, vlastností temperamentu a návyků, které mají trvalý ráz a jsou pro každého individuálně specifické, tj. vystihují osobitost jeho chování. Zdravý životní styl jako způsob života Zdravým životním stylem rozumíme zdravý životní styl – zdravý způsob života, který vede k minimalizaci rizik onemocnění. Je to soubor dlouhodobých činností, které lidé vykonávají proto, aby si zajistili lepší zdraví. K utváření zdravého životního stylu 26

člověka přispívá například rodinné zázemí, dostatek pohybu, vyhýbání se závislostem a další. Jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují zdravý životní styl člověka, je výživa. Zdravý životní styl jako soubor názorů Životní styl je soubor názorů, postojů, které mají trvalý ráz a jsou pro každého individuálně specifické, tj. vystihují osobitost jeho chování. Zdravý životní styl jako volitelný předmět Důvodem pro zavedení Zdravého životního stylu byla transformace našeho školství, nutnost měnit metody a formy vzdělávání, ale především měnící se aspekty života kolem nás. Do Rámcově vzdělávacího plánu je zakomponována oblast zdravého životního stylu. Úkolem předmětu „Zdravý životní styl“ je seznámit žáky se základy zdravého životního stylu a správného sociálního klimatu. Cílem předmětu je rozvinout u žáků znalosti a dovednosti potřebné ke zvládnutí péče o své zdraví a bezpečnosti v běžném životě. Výuka má směřovat k tomu, aby žáci zvládli základy zdravého životního stylu, naučili se skloubit základní životní potřeby s hodnotou zdraví, získali konkrétní představu o rizikových oblastech společenského života, utvářeli dobré mezilidské vztahy v širším společenství, ověřovali znalosti prevence rizik ohrožujících zdraví, vyhledávali informace, prezentovali zdravý životní styl mezi spolužáky ve školním prostředí. Žáci jsou vybavováni klíčovými kompetencemi k řešení problémů, kompetencemi komunikativními, sociálními a personálními, občanskými a pracovními. 4.2 Cíl životního stylu Cílem životního stylu je podpora zdraví fyzická, psychická, sociální a rodinná včetně prevence zdraví. 4.3 Strava Pojmem strava se označuje vše, co člověk sní za den (týden, měsíc nebo rok či jinou definovanou dobu). Při určitém zjednodušení by se dalo říci, strava jsou potraviny, které sníme. Strava se v mezinárodní terminologii označuje jako dieta. Tyto pojmy mají tedy stejný význam. V hovorovém jazyce se pod pojmem dieta zpravidla rozumí léčebná dieta (tedy strava osob nemocných určitou chorobou nebo usilujících o snížení své tělesné hmotnosti). 4.3.1 Pestrá a vyvážená strava Pestrá a vyvážená strava nám umožňuje udržet optimální zdravotní stav a mít dostatek energie. Pestrá strava by měla obsahovat všechny základní živiny – bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny i minerály a měla by být vyvážená. Odborníci na výživu doporučují dávat přednost potravinám z celozrnné mouky, zahrnout do jídelníčku ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a dostatku tekutin. Denně bychom měli vypít 2 litry tekutin. (PragueBest s.r.o. Zdravý životní styl – vyvážená strava. [citováno dne 3. 11. 2013], .).

27

Obrázek č. 2 Doporučení složení pestré a vyvážené stravy.

Z následujícího obrázku je patrné upřednostňovat celozrnnou mouku, ovoce, zeleninu, ryby drůbež. (NĚMEČEK, M. Pestrá vyvážená strava. [citováno dne 3. 11. 2013], .).

4.3.2 Potravinová pyramida Odborníci na výživu vytvořili potravinová pyramidu, která dává jasnou představu o tom, co bychom měli jíst a v jakém množství. Základ pyramidy tvoří potraviny, které bychom měli jíst často. Vrchol pyramidy zobrazuje potraviny, které bychom měli konzumovat nejméně. Potravinová pyramida představuje výživová doporučení a skládá se z 6 potravinových skupin, rozdělených do 4 pater. Ke každé potravinové skupině je napsán doporučený počet porcí, které by člověk měl za den sníst.

28

Obrázek č. 2

Zdroj: Potravinová pyramida. [cit. 3. 11. 2013].

Důležitá je snídaně. Vhodné potraviny, které zkonzumuje dítě na snídani, by měly zajistit správný start do nového dne. Nepravidelné snídání může ovlivnit kognitivní funkce jedince a jeho učení. Může se projevit vyšší únavou, nepozorností, bolestmi hlavy. Nepravidelné snídání také přispívá ke zvyšování hladiny cholesterolu a k obezitě. (Nesnes, 2003). 4.3.3 Stravovací režim Důležité je správné rozvržení stravy během dne. Stravovacím režimem rozumíme mechanismus, který řídí časový interval (kdy a v jaký časový úsek se správně máme stravovat). (Pánek, Dostálová, Pokorný, 2002). Snídaně Snídaně patří k prvním jídlům dne. Obvykle se konzumuje v ranních hodinách. Pro organismus je nepostradatelná, protože tělu dodává dostatek energie a nastartuje metabolismus. Snídaně má zároveň vliv na dobré soustředění a vnímání. Snídaně by měla zajistit přibližně 20 – 25 % celkového příjmu energie za den. (Kejvalová, 2010).

29

Svačina Svačinou se rozumí jídlo, které je podávané mezi denními hlavními jídly. Svačina přichází zpravidla na řadu po snídani a po obědu. Svačiny zabraňují a hladu a dodávají tělu potřebnou energii. Oběd Oběd je obvykle považován za jedno ze tří hlavních jídel (zbývající snídaně, večeře), který se zpravidla konzumuje jako prostřední jídlo v době poledne. Dne 1. 1. 2012 vstoupila platnost novela vyhlášky o školním stravování č. 107/2005 Sb. Novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 30. 12. 2011 pod číslem 463. Nově vyhláška definuje pojem oběd. Ten musí zahrnovat nejen hlavní jídlo, ale také polévku nebo předkrm, nápoj, případně doplněk. Večeře Večeře je poslední velké denní jídlo, konzumované zpravidla v podvečerních hodinách. Večer bychom neměli jíst sladká jídla, ovoce nebo potraviny s vyšším glykemickým indexem. (Kejvalová, 2010). 4.3.4 Složky potravy Základními složkami potravy jsou sacharidy (cukry), lipidy (tuky) a proteiny (bílkoviny), voda, minerální látky. Jen ty složky potravy byla dotazována mládež. Maso Jako maso jsou definovány všechny části těl živočichů, včetně ryb a bezobratlých, v čerstvém nebo upraveném stavu, které se hodí k lidské výživě. Maso znamená v užším slova smyslu kosterní svalovinu zvířat. Maso je cenným zdrojem plnohodnotných bílkovin a některých vitaminů, například A, D i vitaminů skupiny B a také minerálních látek. Nejcennější minerální látkou masa je železo. Nejvhodnějším masitým zdrojem bílkovin jsou ryby a libová drůbež bez kůže. Vepřové, hovězí i jehněčí maso obsahuje více částí, které skrývají daleko větší množství tuků. Proto bychom to s porcí především červeného masa na našem talíři neměli přehánět. Maso by se mělo jíst dvakrát až třikrát týdně. Je dobré upřednostňovat ryby a drůbež. Konzumace ryb je vhodná dvakrát do týdne. (Chrpová, 2010). Mléčné výrobky Mléčný výrobek je potravina vyrobená zpracováním mléka v mlékárně. Mléko a mléčné výrobky jsou velmi důležitou součástí stravy. Jsou cenné zejména pro svůj vysoký obsah bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Z vitamínů je to hlavně vitamín D, který je důležitý pro ukládání vápníku do kostí. Z minerálních látek je hojně obsažen vápník. Určitou nevýhodou u mléčných výrobků je poměrně vysoký obsah nasycených tuků. Z těchto důvodů se doporučuje dávat ve výběru přednost polotučným nebo nízkotučným mléčným výrobkům (do 3 % tuku v sušině). Je vhodné omezovat příjem 30

smetanových výrobků, šlehačky nebo tučných sýrů. Z výživového hlediska jsou ideální zakysané mléčné výrobky, které díky bakteriím mléčného kvašení získávají nové nutriční vlastnosti. Jsou lépe stravitelné a kyselé prostředí umožňuje lepší vstřebávání vápníku a železa. (HLAVATÁ, K. Ovoce a ořechy. [citováno dne 3. 11. 2013], .). Ovoce a zelenina Ovoce je stejně jako zelenina výborným zdrojem vlákniny, vitamínů, minerálních látek a ochranných látek s antioxidačním účinkem. Z hlavních živin jsou nejvíce zastoupeny sacharidy, jejichž obsah kolísá v závislosti na druhu a stupni zralosti plodu. Kvůli vyššímu obsahu sacharidů má ovoce více energie než zelenina. Proto by poměr konzumované zeleniny a ovoce měl být alespoň 2:1. Denně bychom měli sníst 250–300 g ovoce. (HLAVATÁ, K. Ovoce a ořechy. [citováno dne 3. 11. 2013], .). Zelenina je pro zdraví velice důležitá. Z hlavních živin jsou nejvíce zastoupeny sacharidy, obsah bílkovin a tuků je však až na výjimky minimální. V zelenině je obsažena celá řada důležitých minerálních látek, vitamínů a dalších látek s antioxidačním účinkem. Z vitamínů se jedná především o vitamín C, karotenoidy a kyselinu listovou; z minerálních látek to je zejména draslík, hořčík, vápník, železo a mangan. Zelenina se cení také pro svůj nízký obsah energie (ten je dán značným obsahem vody) a vlákniny. Ta nejen dobře sytí, ale uplatňuje se také v prevenci a léčbě mnoha onemocnění, například zácpy, dráždivého tračníku, nádorového onemocnění střev, cukrovky a obezity. Doporučuje se sníst denně 500 g zeleniny. (HLAVATÁ, K. Ovoce a ořechy. [citováno dne 3. 11. 2013], .). Sladkosti Sladkosti do života dětí patří. Ani ze současných dětských jídelníčků se nevyřazují. Pokud dítě dostane sladkosti, měla by se u něj také adekvátně navýšit pohybová aktivita. (MARINOV, Z. Sladkosti. [citováno dne 3. 11. 2013]. .). Sladkosti se doporučují konzumovat s mírou. Vyšší konzumace cukru může mít negativní důsledky na organismus, nadbytek cukru se v těle zásobuje ve formě tuku a může způsobit navýšení hmotnosti člověka. (Schlecht, 2008). 4.4 Pitný režim Pitný režim patří k důležitým součástem výživy. Je nezbytný pro dobrou funkci našeho organismu. Pitným režimem rozumíme doplňování tekutin do těla, které by mělo pokrýt denní výdej tekutin, ale i ztráty v průběhu spánku. Dle Fořta bychom měli vypít tolik tekutin, kolik v danou chvíli organismus potřebuje s ohledem na jeho ztráty. (Fořt, 2005). Nedostatečný příjem tekutin způsobuje u jedince únavu, nepozornost a bolesti hlavy. Vhodné je vypít za jeden den alespoň 2 litry tekutin. (Kejvalová, 2010). 31

Nealkoholické nápoje Dle vyhlášky se nealkoholickým nápojem rozumí nápoj, který obsahuje nejvýše 0,5 % objemových ethanolu (měřeno při teplotě 20°C), který je vyrobený zejména z pitné vody, pramenité vody, přírodní minerální vody, nebo kojenecké vody. Také může být vyroben z ovocné, zeleninové, rostlinné nebo živočišné suroviny, přírodních sladidel, sladidel, medu a dalších látek, popřípadě sycený oxidem uhličitým. Jsou zde uvedeny některé nealkoholické nápoje s ohledem na dotazování studentů – které nealkoholické nápoje pijí nejraději. Čaj Spektrum účinků pití čaje na lidský organismus je opravdu široké. Již staří Číňané, kteří čaj objevili, jej pokládali a pokládají za výrazný léčivý nápoj. Čaj nejen pili, ale odvary používali například i k léčbě kožních onemocnění. Samotné pití čaje má za následek snižování únavy, významně se podílí na zvyšování tělesné a duševní činnosti. Své využití nalézá čaj také v oblasti léčby střevních a žaludečních obtíží. Doporučuje se pít bylinkové a ovocné čaje ovocné čaje. (Piťha, Poledne, 2009). Džus Džus je tekutina, která se připravuje mačkáním ovoce nebo zeleniny, při kterém se z nich dostává jejich šťáva. Podle týmu vědců z Perthu lidé, kteří vypijí více než tři sklenice ovocného džusu denně, onemocní rakovinou tlustého střeva častěji než ti, kteří nepijí ovocné džusy vůbec. Podle australských onkologů je na vině jednoduchý cukr, jehož je v džusu velké množství a který podporuje růst nádorů. (Novinky.cz. Pití velkého množství džusů může spíš uškodit, než pomoci. [citováno dne 3. 11. 2013] .). Měli bychom vybírat 100% džusy a neměly by obsahovat cukr. (Diehl, Ludinkton, 2009). Limonáda Dle vyhlášky se limonádou rozumí nealkoholický nápoj, který je vyrobený z pitné vody, nápojových koncentrátů nebo surovin k jejich přípravě, zpravidla sycený oxidem uhličitým. Časté pití sladkých limonád není vhodné pro organismus, může způsobit vážné zdravotní potíže a způsobit diabetes, nadváhu či onemocnění osteoporózu. (Kunová, 2005). Minerální voda Minerální vodou se rozumí voda, která obsahuje zvýšené množství minerálních neorganických látek, jejichž obsah je dán místem a způsobem vzniku vody. (Lékařský slovník. [cit. 10. 11. 2013], .).

32

Minerální voda je pojem, který je v různých zemích světa chápán někdy poněkud odlišným způsobem. Všechny definice termínu minerální voda se však shodují v tom, že jedná o podzemní vodu výjimečných fyzikálních nebo chemických vlastností, které mohou příznivě ovlivňovat rozvoj lidského organismu a v krajním případě mají až léčivý účinek. Minerální vody dodávají organismu minerály, proto je vhodné, aby byly součástí pitného režimu. Coca-cola – je dlouhodobě oblíbený nápoj s velkým obsahem cukrů, který tělu přináší jen nízkou výživovou hodnotu. Kolové nápoje navíc obsahují kofein a kyselinu fosforečnou, které jsou nevhodné pro pravidelnou konzumaci, obzvláště u dětí. (Kunová, 2005). Podle stomatologů je pití coca-coly zdraví škodlivé, škodí zubům a naleptává jejich sklovinu a způsobuje zubní kazy. V půl litru coca-coly je obsaženo až 15 kostek cukru a pití coca-coly neprospívá štíhlé linii. (Business Factory s.r.o. Škodlivost cocacoly.[citováno dne 12. 11. 2013], .). Snídaně je pro zdraví člověka důležitá. Zdravou snídani např. tvoří celozrnný chleba, obiloviny. Jedinci, kteří snídají, jsou výkonnější a méně podráždění. (Diehl, Ludinkton, Pribiš, 2009). 33

Oběd by měl být tvořen polévkou a hlavním chodem. Nemělo by se zapomínat na dostatek tekutin. Doporučují se sladké pokrmy maximálně 1 krát týdně. (Kejvalová, 2010). Svačina je také důležitá pro organismus. Měla by obsahovat např. ovoce, zeleninu, jogurt, pečivo. (Kejvalová, 2010). Večeřet bychom měli nejpozději 2 hodiny před spánkem. Večeře by měla být lehká. Vhodný je např. jogurt, ovoce. (Kejvalová, 2010). Výživová doporučení vydaná Společností pro výživu v r. 2012 uvádí: „…strava dětí ve školním a adolescenčním věku by měla i dále obsahovat v každé porci obiloviny – pečivo (s preferencí celozrnných výrobků) nebo rýži, těstovinu. Denně by měly děti tohoto věku dostávat ve 3-5 porcích zeleninu a ovoce. Dále by mělo mít dítě ve dvou až třech porcích mléko a mléčné výrobky, v 1-2 porcích maso (nezapomínat na ryby a drůbež), vejce nebo rostlinné produkty s obsahem kvalitní bílkoviny (sójové výrobky, luštěniny). Volné tuky a cukry by měly být konzumovány omezeně. Džusy a slazené nápoje by měly být ředěny vodou. Pro zajištění zdravého vývoje dítěte je nejvhodnější dostatečně pestrá strava, ve výběru úměrná věku dítěte, jeho energetickým a nutričním potřebám.“(DOSTÁLOVÁ a kolektiv. Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR. [citováno dne 12. 11. 2013]. .). 4.5.2 Dodržování zásady zdravé výživy Dodržováním zásad zdravého životního stylu můžeme předcházet onemocnění. K zásadám patří pestrá a vyvážená strava, pohyb, dodržování odpočinku, relaxace, pitného režimu, vyvarování se stresu, dodržování zásad osobní hygieny, ochrana před nakažlivými nemocemi, duševní pohoda, pohoda v mezilidských vztazích. 4.6 Rizikové faktory životního stylu mládeže Dle ÚZIS ČR mají na řadě zdravotních problémů (nemoci oběhové soustavy, novotvary) značný podíl rizikové faktory spojené s nesprávným životním stylem, jako je například obezita, špatné stravovací návyky, nízká fyzická aktivita, kouření či alkohol. (Zdraví a jeho rizikové faktory z pohledu statistiky. UZIS ČR Praha.). 4.6.1 Špatné stravovací návyky a nevhodná strava Podle průzkumu Českého zdravotnického fóra s rostoucím věkem dětí klesá pravidelnost jídla. Děti mají problém nejen s jídlem, ale i s pitím. Čím jsou starší, tím více dávají přednost energetickým nápojům a sladkým limonádám. Slazené limonády mají v některých školách i dostupné ve školních automatech. (ČT24. Děti si odmalička pěstují špatné stravovací návyky, hrozí jim obezita [citováno dne 30. 11. 2013], .). Nesprávná výživa organismu škodí a podílí se na vzniku neinfekčních onemocnění. Pro činnost organismu je nezbytná energie a stavební látky, které slouží k výstavbě 34

tkání a orgánů. Člověk je získává potravou. Z kvantitativního hlediska by měla výživa zajišťovat příjem energie odpovídající výdeji. Z kvalitativního hlediska má být strava vyvážená a rozmanitá s dostatečným přísunem živin, minerálů, vitamínů. Nemělo by se zapomínat na příjem vody. (Machová, Kubátová, 2009). Nedostatek výživy Nedostatečná výživa (podvýživa) - je patologický stav vznikající z příjmu neadekvátního množství výživy po delší dobu. Nedostatek výživy v dětském věku má daleko horší důsledky než v dospělosti. (Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-Aged Children: WHO Collaborative Cross-National Study (HBSC.). Nevhodný jídelníček Nevhodný jídelníček přispívá k rozvoji obezity a výskytu rizikových faktorů pro další zdravotní vývoj (vysoká hladina cholesterolu, cukru, zvýšený krevní tlak). (Dokument Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-Aged Children: WHO Collaborative Cross-National Study (HBSC.). 4.6.2 Nedostatek pohybové aktivity Nedostatek pohybu je jeden z hlavních rizikových faktorů civilizačních chorob. Nedostatek pohybu přispívá k nadváze a obezitě. Při nedostatku pohybu dochází v organismu k nežádoucím změnám např. k úbytku svalové hmoty a k negativnímu ovlivnění všech metabolických pochodů v lidském těle. Podle výzkumů má až šedesát procent prvňáčků a osmdesát procent páťáků špatné držením těla. Mnoho žáků kvůli tomu trpí bolestmi zad. Podle celorepublikových údajů má podobné problémy asi čtyřicet procent dětí na základní škole. Příčinou je nedostatek pohybu, dlouhé sezení, těžké a špatně nošené školní tašky i nevyhovující nábytek. (JANSOVÁ, L. České děti mají kvůli nedostatku pohybu špatné držení těla. [citováno dne 30. 11. 2013 < http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/podkuzi/_zprava/542372>.). Dlouhodobý nedostatek pohybu u dětí způsobí jejich celkovou pohodlnost a nezájem o sportování. Nedostatek pohybové aktivity přispívá k rozvoji obezity a výskytu rizikových faktorů pro další zdravotní vývoj (vysoká hladina cholesterolu, cukru, zvýšený krevní tlak). (Dokument Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-Aged Children: WHO Collaborative Cross-National Study (HBSC.). 4.6.3 Obezita Obezita zvyšuje riziko řady chorob, zejména kardiovaskulárních (např. ischemická choroba srdeční, arteriální hypertenze, srdeční selhání, cévní mozková příhoda, tromboembolická nemoc), metabolických (např. diabetes mellitus II), některých 35

nádorových (např. kolorektální karcinom) a onemocnění pohybového aparátu (např. artróza nosných kloubů). Obezita rovněž významně zvyšuje riziko respiračních a gastrointestinálních nemocí (např. nealkoholického tukového postiženi jater a dalších chorob. Podíl obézních dětí se podle Světové zdravotnické organizace za posledních 20 let ztrojnásobil. Hlavní příčinou vzniku nadváhy a obezity u dětí je zhoršující se životní styl, který provází nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. (PUKLOVÁ, V. Výskyt nadváhy a obezity. [citováno dne 30. 11. 2013] .). 4.6.4 Nadměrná duševní zátěž a stres Stres - označuje reakci organismu na nadměrnou zátěž. Distres - nadměrná zátěž, může jedince poškodit a vyvolat onemocnění či dokonce smrt. 4.6.5 Kuřáctví Kouření značně ovlivňuje jedince a jeho styl života. Kuřáctví není pouhým zlozvykem, ale vážným onemocněním. Způsobuje onemocnění plic, srdce, cév i kostí. Jednotlivé složky kouře zasahují různě do metabolismu kostní tkáně, poškozuje je především nikotin a toxiny v cigaretách obsažené. Tyto látky ničí kostitvorné buňky (osteoblasty) a poškozují cévy. Kouření tabáku je chronické, recidivující a smrtelné onemocnění, které má svou diagnózu. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a příčin smrti, kterou vydává Světová zdravotnická organizace (WHO), řadí závislost na tabáku pod číslem diagnózy F17.2 mezi poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek. Závislost na tabáku představuje pro jedince riziko psychického i fyzického charakteru. Kuřáctví narůstá u mládeže. 4.6.6 Nadužívání alkoholu Při nadužívání alkoholu vzniká fyzická i psychická závislost. Nadužívání alkoholu zhoršuje schopnost se soustředit. Dlouhodobé nadužívání alkoholu vede k poškození jater a mozku. Alkohol má vliv na celý organismus. Nadužívání alkoholu poškozuje celou řadu tkání a mezi tyto patří i mozek a periferní nervy. (MLČOCH, Z. Poškození nervů alkoholem, alkoholická neuropatie - příčina, příznaky, projevy, léčba. [citováno dne 30. 11. 2013], .). 4.6.7 Nedostatek spánku „Spánek je přirozený psychosomatický stav, který je provázen poklesem a útlumem psychické a fyzické aktivity, dochází k oddělení aktivity mozku od vnější reality, probíhají v něm různé druhy mentálních aktivit, především snění“. (VÁVROVÁ, Petra. Psychologické aspekty náročných situací ve vedení lidí: studijní text pro distanční vzdělávání: [projekt Školský management]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 46-64 s.).

36

Nedostatek spánku způsobuje různé poruchy, pokles tělesné výkonnosti, snížením postřehu soustředěnosti, poškozuje paměť, negativně působí na činnost srdce a imunitního systému. Nedostatek spánku zhoršuje celkový stav nemocného a zvyšuje jeho citlivost na subjektivní obtíže. Nemocný se cítí po probděné noci unavený, malátný. Spánková deprivace je nedostatek normálního množství spánku. Způsobuje ospalost, nemožnost soustředění a halucinace. Spánkovou deprivací rozumíme odpírání či nedostatek spánku. Spánková deprivace může způsobit ztráty bdělosti a pozornosti během dne – to může být nebezpečné zejména u řidičů, lékařů a dalších povolání. 20 % řidičů a 56 % dálkových řidičů uvádí, že alespoň jednou během řízení upadli do krátkého spánku. Nespavostí má člověk narušený spánkový rytmus, což se projevuje obtížným usínáním a přerušovaným spánkem. U těžkých spánkových deprivací se dostavují halucinace, paranoie, odbývání životních potřeb, ztráta myšlenkové kontinuity. (Kassin, 2007). 4.6.8 Nedostatek odpočinku Nedostatek odpočinku narušuje duševní zdraví jedince. Nedostatek odpočinku vede k syndromu vyhoření, zvětšení rizika vzniku depresí a úzkostí. (ČTK tyden.cz. Workoholismus. [citováno dne 30. 11. 2013], .). 4.7 Výchova ke zdravému životnímu stylu Zdraví je předpokladem pro aktivní a spokojený život včetně dobré pracovní výkonnosti. Základním principem strategie prevence sociálně patologických jevů v resortu školství, mládež a tělovýchovy je výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti. Působení na mládež musí mít charakter výchovně vzdělávací. Musí jít o proces, kdy je nalezeno optimální klima školy a sociálních vztahů, dochází ke zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže, k rozvoji dovedností, které vedou k odmítání všech forem sebedestrukce, projevů agresivity a porušování zákona. 4.7.1 Cíl výchovy ke zdravému životnímu stylu Zdravý životní styl má zajistit duševní i fyzickou pohodu člověka, má ho chránit před stresem, nemocemi i rychlým stárnutím. Cílem výchovy ke zdravému životnímu stylu je, aby si žáci uvědomili základní problémy zdraví, potřeby zdraví, zdravého životního stylu. Žáci se mají naučit postupně osvojovat a kultivovat zodpovědné chování, rozhodování a přístup k životu. Měli by znát dostupné informace týkající se zdravého způsobu života, ekologických a klimatických vlivů na zdraví, měli by upevňovat své zdraví. Škola by měla plnit zdravotně výchovnou funkci směrem ke správné výživě a výchovně působit na mládež (pravidelnost v jídle, pestrost dobrého stravování, pitný režim, pohybová aktivita).

37

4.8 Příklady projektů na podporu zdravého životního stylu s ohledem na mláděž V současné době školy podporují u mládeže zdravý životní styl. Projekty působí na mateřských, základních, středních, vysokých školách. Projekt ovoce do škol Základním cílem celého projektu „Ovoce do škol“ je podpora spotřeby ovoce a zeleniny za pomocí evropských a státních dotací. Cílovou skupinu tvoří po dohodě resortů školství, zdravotnictví, zemědělství žáci 1. stupně základních škol. Cílem projektu je přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit správné stravovací návyky ve výživě dětí a mládeže, a tím zároveň bojovat proti dětské obezitě. Školy uzavřou se schváleným dodavatelem písemnou smlouvu a následně jsou výrobky distribuovány do škol. (MK Fruit s. r. o. Projekt Ovoce do škol. [cit. 11. 12. 2013], .). Projekt zdravý životní styl Stěžejním cílem programu Škola podporující zdraví a jeho kurikula je, aby se děti již od mateřské školy naučily postojům, které spočívají v úctě ke zdraví a praktickým dovednostem chránícím zdraví. Zdraví není jen nepřítomnost nemoci. Je to subjektivní pocit životní pohody, souladu, harmonie, který si uvědomujeme podle míry své zralosti. Projekt škola a zdraví 21. století Projekt se zabývá problematikou zdravého životního stylu. Prostředí školy je zásadní determinantou zdraví, která se realizuje v životním období, kdy se formují celoživotní sociální a zdravotní návyky. (School and health. Škola a zdraví pro 21. století. [cit. 12. 12. 2013]. .).

38

5

CHARAKTERISTIKA BRUNTÁL

STŘEDNÍ

ODBORNÉ

ŠKOLY

Vzhledem k tomu, že je bakalářská práce zaměřena na studenty střední odborné školy, je zde dále uvedena charakteristika zařízení včetně učebních oborů. 5.1 Stručná charakteristika zařízení Střední odbornou školu v Bruntále (dříve Střední odborné učiliště Bruntál) je příspěvková organizace, která se nachází v okresním městě Bruntál v Moravskoslezském kraji. Zřizovatelem je Moravskoslezský kraj. Škola má svoji historii včetně změn v názvu zařízení. Již po 2. světové válce byl na učňovské škole vyhledáván žáky učební obor prodavač-tehdy obchodník. V současné době jsou žáky vyhledávány zejména gastronomické obory, kadeřník, kosmetička, elektrikář, autoelektrikář, truhlář, stolař, zedník, instalatér, opravář zemědělských strojů. Žáci mohou studovat tříleté učební obory, čtyřleté učební obory nebo nástavbové obory v denní a dálkové formě. Studium se skládá z výuky teorie a odborného výcviku. Odborný výcvik gastronomických oborů probíhá ve skutečném provozu a ne ve „Cvičných restaurací“, kde žáci obsluhují jen své kolegy a pedagogy. Výuka teorie probíhá na Dukelské ulici č. 5, výuka praxe na Krnovské ulici. Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu je Školní poradenské pracoviště. Úzce spolupracuje s psychologem, speciálním pedagogem, kteří působí přímo ve škole. Odborníci se věnují žákům s poruchami učení, chování a přípravě žáků na vstup do světa práce. Ve Střední odborné škole, Bruntál, příspěvkové organizace působí dvě odborové organizace: základní organizace Českomoravského odborového svazu pracovníků školství při Střední odborné škole, Bruntál, příspěvková organizace a územní organizace Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů při Střední odborné škole, Bruntál, příspěvková organizace. Škola je zapojena do Rozvojových a mezinárodních programů, je prezentována na veřejnosti, má velké množství různých aktivit, zejména soutěže. Další vzdělávání pedagogických pracovníků je organizováno na základě principů rovnosti příležitostí a zákazu diskriminace, potřeby školy, rozpočtu školy, studijních zájmů pedagogických pracovníků. Zařízení spolupracuje se sociálními partnery, podnikateli, neziskovými organizacemi ve městě Bruntál. Součástí zařízení je Domov mládeže. Ubytování je ve třílůžkových pokojích s celodenním stravováním. Studenti mají k dispozici hřiště, tenisové kurty, tělocvičnu, posilovnu, PC. Bohužel v současné době kapacita není naplněna. (SOŠ Bruntál. Výroční zpráva. [citováno dne 12. 12. 2013]. < sosbruntal.cz>.). 5.2 Stručná charakteristika tříletých učebních oborů Střední odborné školy Bruntál Další kapitola stručně charakterizuje jednotlivé tříleté učební obory, které se zúčastní dotazníkového šetření.

39

5.2.1 Tříletý učební obor autoelektrikář (26-57-H/01) Žáci jsou průběžně připravováni pro výkon povolání automechanika tak, aby byli schopni uplatnit své odborné vzdělání především v oblasti opravárenství a servisních služeb silničních motorových a přípojných vozidel, dále pro příbuzné strojírenské provozy, dopravu apod., ale i pro živnostenské podnikání. Výuka žáků se skládá z teoretických vyučovacích předmětů a odborného výcviku. Teoretické předměty se vyučují v učebnách školy. Důležitou složkou teoretické výuky je používání názorných pomůcek v různé formě, které žákovi usnadňují pochopení učiva - modely, nástěnné obrazy, zvukové nahrávky, instruktážní a výukové video, exkurze. K procvičování a upevňování učiva se využívají různé formy ústních, písemných a praktických cvičení, soutěže, projekty apod. Velký důraz je kladen na vytváření mezipředmětových vazeb, které rozšiřují klíčové kompetence žáka. Součástí výuky jsou besedy s odborníky, odborné exkurze, soutěže, skupinové projekty a různé formy zapojení žáků do prezentačních akcí školy. Odborný výcvik se realizuje ve školních dílnách nebo na provozních pracovištích. Praktické vyučování umožňuje žákům využití teoretických poznatků v praxi, ověření a rozšíření odborných znalostí a pěstování dovedností potřebných pro daný obor tak, aby žák získal jistotu při provádění praktických činností, byl samostatný, dokázal prakticky použít nabyté znalosti při řešení a plnění praktického úkolu. Vzdělávání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. (Dokument ŠVP SOŠ Bruntál [citováno dne 12. 12. 2013], .). 5.2.2 Tříletý učební obor kuchař - číšník (65-51-H/01) Učební obor je náročný na manuální a intelektové dovednosti žáků. Vzdělávací program umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních a intelektových dovedností potřebných k vykonávání povolání kuchař a číšníka. V teorii i praxi jsou studenti vedeni k hospodárnému zacházení s potravinami a k ekologickému chování, ke slušnému chování a k dodržování hygienických předpisů a předpisů bezpečnosti práce. Vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Závěrečná zkouška se skládá z písemné zkoušky, ústní zkoušky z odborných předmětů a z praktické zkoušky z odborného výcviku. Praktická zkouška obsahuje přípravu slavnostní tabule včetně legendy, přípravu pokrmů včetně normování a obsluhu. Praktická část zkoušky trvá tři pracovní dny. (Dokument ŠVP SOŠ Bruntál [citováno dne 12. 12. 2013], .). 5.2.3 Tříletý učební obor elektrikář silnoproud (26-51-H/02) Žák se během studia naučí se opravovat elektrické stroje a přístroje pro průmysl a domácnost. Seznámí se s programovatelnými technologiemi v rámci systémových instalací budov, které vyžadují práci s počítačem a znalost programování řídicích systémů. Absolvent se vyznačuje tím, že uplatňuje znalosti obecných základů elektrotechniky a elektroniky, orientuje se v technické dokumentaci a v normách používaných v elektrotechnice a energetice, je seznámen s elektrotechnickými materiály, druhy energie, zařízeními a systémy pro výrobu, rozvod a spotřebu elektrické energie, využívá měřicí přístroje a systémy pro měření elektrických veličin, popisuje 40

principy elektrických strojů, přístrojů a zařízení. Absolvent se uplatní při výkonu povolání elektrikář na mnoha pracovních pozicích, jakou je např. provozní elektrikář, opravář elektronických zařízení, elektrikář zabezpečovacích zařízení, opravář elektrických spotřebičů, elektromontér, montér elektrorozvodných sítí, stavební elektrikář, provozní elektrikář železniční dopravy, elektrotechnik-údržbář ve výrobních i nevýrobních organizacích a všude tam, kde je nutné odborné zajištění provozu elektrických zařízení. Možnost samostatně podnikat na živnostenský list. Dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. (Dokument ŠVP SOŠ Bruntál [citováno dne 12. 12. 2013], .). 5.2.4 Tříletý učební obor zedník (36-52-H/01) Absolvent se vyznačuje tím, že provádí samostatně zednické práce na pozemních stavbách, tak, že orientuje se ve skladbě projektové dokumentace pozemních staveb, čte ji a správně interpretuje její obsah, provádí jednoduché výpočty a výpisy spotřeb základních stavebních materiálů, zhotovuje jednoduché stavební náčrty s použitím technických norem, připravuje a organizuje pracoviště stavby, materiál a počty pracovníků, správně voli potřebné nářadí, pomůcky a mechanizaci a udržuje je, správně volí a používá materiál a výrobky pro zednické konstrukce, správně s nimi manipuluje, zpracovává je i skladuje, používá materiálové normy pro výpočty a posouzení materiálových vstupů, používá správný technologický postup, volí a používá správný pracovní postup zednických prací, správně volí a používá zednické měřící pomůcky k jednoduchému vytyčování a měření stavebních konstrukcí, provádí základní zednické práce na pozemních stavbách, posuzuje optimální pracovní podmínky pro zednické práce, jako jsou teplota vzduchu, vody, oslunění, vlhkost, síla větru aj., orientuje se v jednoduchých cenových záležitostech oboru, sleduje a hodnotí množství a kvalitu vykonaných zednických prácí, a to i s použitím výkonových norem spotřeby práce. Absolvent oboru zedník se uplatní - jako zedník nebo podnikatel ve stavebních firmách jako prodejce ve firmách obchodních se stavebninami a to v pozici zaměstnance nebo zaměstnavatele, jako dělník údržby ve firmách spravující bytový fond, jako dělník správy budov v různých v organizacích (např. školník nebo domovník). Vzdělávání se ukončuje závěrečnou zkouškou. (Dokument ŠVP SOŠ Bruntál [citováno dne 12. 12. 2013], .). 5.2.5 Tříletý učební obor kadeřník (69-51-H/01) Absolvent školního vzdělávacího programu Kadeřník disponuje kompetencemi pro činnosti v zařízeních poskytujících odborné profesionální kadeřnické služby. Absolvent je připraven poskytovat kvalifikované a kvalitní kadeřnické služby, ovládá správné pracovní postupy. Absolvent umí upravit dámské, pánské a dětské účesy. Absolvent zná druhy, vlastnosti a způsoby použití vlasové kosmetiky a je schopen poskytovat poradenskou službu z hlediska ošetřování vlasů a návrhu na konečnou úpravu vlasů do módního účesu. Po získání praxe v oboru je připraven na soukromé podnikání v kadeřnických provozovnách. Po absolvování závěrečných zkoušek se může ucházet o přijetí do studijních oborů pro absolventy tříletých učebních oborů. Vzdělávání je ukončeno závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o 41

závěrečné zkoušce a výuční list. (Dokument ŠVP SOŠ Bruntál [citováno dne 12. 12. 2013], .). 5.2.6 Tříletý učební obor tesař (36-64-H/01) Vzdělávací program připravuje kvalifikované pracovníky pro výkon povolání tesaře, kteří budou schopni uplatnit své odborné vzdělání především v provozech pozemních staveb ale i v živnostenském podnikání. Cílem programu je propojení získaných vědomostí a dovedností ve výše uvedených oblastech s praxí při řešení konkrétních problémů a situací. K důležitým výchovným cílům patří proto výchova k odpovědnosti, spolehlivosti, přesnosti, pracovní kázni, samostatnosti v rozhodování, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygieně práce, ochraně a péči o životní prostředí. Výuka se skládá z teoretických vyučovacích předmětů realizovaných v učebnách školy, odborných učebnách a z odborného výcviku realizovaného ve školních dílnách nebo na provozních pracovištích. Absolvent oboru vzdělání tesař je středoškolsky vzdělaný pracovník se všeobecným i odborným vzděláním. Absolvent umí číst technickou dokumentaci staveb, zhotovovat jednoduché stavební výkresy, provádět jednoduché výpočty spotřeby materiálu, připravovat a organizovat pracoviště, stanovovat potřebu materiálu, počet pracovníků, volit a používat potřebné nářadí, pracovní pomůcky a mechanizační prostředky, udržovat je, ručně a strojově opracovávat dřevo. Umí provádět základní tesařské práce, rozměřovat a zakládat jednoduché tesařské konstrukce podle prováděcího výkresu, vázat a montovat jednoduché tesařské konstrukce, adaptovat narušené tesařské konstrukce, rozeznávat vady dřeva, volit vhodné ochranné prostředky proti biotickým škůdcům dřeva a povětrnostním vlivům a požáru, provádět jednoduché výpočty z oboru, posuzovat optimální pracovní podmínky pro tesařské práce, jako jsou teplota vzduchu, vlhkost aj., používat materiálové a technické normy. Je schopen získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout, vysvětlit nebo zdůvodnit případné varianty řešení. Uplatní se při výkonu povolání tesař zejména v pozici zaměstnance ve velkých, středně velkých nebo malých provozech i živnostech. Vzdělávání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce, výuční list. (Dokument ŠVP SOŠ Bruntál [citováno dne 12. 12. 2013], .). 5.2.7 Tříletý učební obor truhlář (33-56-H/01) Cílem přípravy v učebním oboru Truhlář je výchova absolventů, kteří se uplatní v kvalifikovaných dělnických povoláních nebo v živnostenském podnikání. Absolventi najdou uplatnění ve stavebních firmách v profesi truhlář při výrobě truhlářských výrobků a konstrukcí, lehkých dřevostaveb, prvků zahradní architektury, podlahovin, obkladů a opravách a renovaci truhlářských výrobků. Dosažená úroveň vzdělání umožňuje absolventům ucházet se o přijetí k nástavbovému studiu pro absolventy tříletých učebních oborů. Žák během studia je postupně vybavován klíčovými kompetencemi, aby je uplatnil následně v praxi. Kromě klíčových kompetencí žák postupně získá i odborné kompetence, ke kterým patří například aplikování základních vědomostí o dřevě a dalších používaných materiálech, naučí se vhodně uskladňovat materiály, polotovary a výrobky, znát výrobní zařízení, umět je ovládat, seřizovat a 42

udržovat, aplikovat základní vědomosti o technologii výroby v individuální i sériové výrobě, uplatňovat základy odborného kreslení výrobků a čtení výkresů, dílenských náčrtů, používání norem, provádět průběžnou a konečnou kontrolu během výrobního procesu a kontrolu kvality výrobku, zpracovávat materiály a polotovary ze dřeva a ostatních hmot v nábytkářské výrobě, zvolit konstrukční řešení odpovídající technologii nábytkových součástí, dílců a podskupin,znát technologie výroby a montáž nábytku skříňového, stolového, lůžkového, sedacího a bytových doplňků,dbát na estetický vzhled výrobků a přistupovat k práci tvořivým způsobem, zabezpečovat ochranu nábytku, udržovat, odborně opravit a zhotovovat jednoduché stavebně truhlářské výrobky, zpracovávat materiály ze dřeva a ostatních hmot ve stavebně truhlářské výrobě, vyrábět stavebně truhlářské výrobky, osazovat stavebně truhlářské výrobky a provádět jejich povrchovou úpravu, provádět odborné opravy stavebně truhlářských výrobků, vyrobit jednoduchý a vestavěný nábytek a drobné doplňky, ekologicky nakládat s veškerým odpadem, dodržovat při práci zásady a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, dodržovat předpisy protipožární ochrany,jednat ekonomicky v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje. Způsob ukončení vzdělávání: studium je ukončeno závěrečnými zkouškami (písemnou, praktickou a ústní). Potvrzením dosaženého vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Žák získá stupeň dosaženého vzdělání: střední vzdělání s výučním listem. (Dokument ŠVP SOŠ Bruntál [citováno dne 12. 12. 2013], .).

43

II VÝZKUMNÁ ČÁST Výzkumná část navazuje na teoretickou část. Ve výzkumné části zjišťujeme ve vybrané Střední škole v Bruntále metodou anonymních dotazníků názory, postoje respondentů ke svému zdraví a životnímu stylu.

6

ORIENTAČNÍ PRŮZKUM

Orientačním průzkumem zjišťujeme postoje mládeže ve věku 15-26 let ze Střední odborné školy v Bruntále ke zdraví a životnímu stylu. Průzkum je zaměřen na žáky tříletých učebních oborů autoelektrikář, kuchař-číšník, elektrikář-silnoproud, zedník, kadeřník, tesař, truhlář, které jsou mi blízké. Tyto obory jsem si vybral záměrně, neboť u studentů uvedených oborů se vyskytuje nezdravý způsob života. Někteří studenti užívají návykové látky, kouří, žijí sedavým způsobem života, pravidelně se nevěnují pohybovým aktivitám, nedostatečně spí a nezdravě se stravují. 6.1 Cíle průzkumu Cílem dotazníku je zjistit, jaký má postoj ke svému zdraví a životnímu stylu mládež ve věku 15-26 let ze Střední odborné školy ve městě Bruntál. Konkrétně jaké má mládež stravovací návyky, zda snídá, svačí, večeří, kde obědvá atd. (viz. Teoretická část bakalářské práce) 6.2 Charakteristika respondentů Dotazováno bylo celkem 187 (100 %) respondentů (žáků-mládeže) ve věku 15-26 let ze Střední odborné školy v Bruntále tříletých učebních oborů autoelektrikář, kuchařčíšník, elektrikář-silnoproud, zedník, kadeřník, tesař, truhlář. Respondenti byli vybráni záměrně z důvodu rychlého sběru dat a znalosti dané lokality. Výzkumu se zúčastnilo 187 (100 %) studentů, z toho 92 chlapců a 95 dívek. Dle věkové kategorie bylo 104 (56 %) žáků ve věku 16-18 let, 62 (33 %) ve věku 15 let, 21 (11 %) ve věku nad 18 let. Nejvíce byl zastoupen učební obor kuchař-číšník, který je v současné době žáky preferován, nejméně učební obor truhlář 7 (4 %). Počet truhlářů se odvíjí od povolené kapacity oboru nadřízeným orgánem zařízení. Z celkového počtu 187 (100 %) žáků bylo 56 % z rodin neúplných, 35 % z rodin úplných, 9 % žáků neuvedlo typ rodiny. 187 (100 %) žáků odpovědělo 57 %, že rodiče jsou nezaměstnaní, 40 % zaměstnaní a 3 % neuvedlo. 6.3 Popis průzkumu Svépomocí jsem sestavil dotazník. Oslovil jsem respondenty. Vysvětlil jsem jednotlivé otázky. Vyplněné dotazníky jsem pečlivě zkontroloval a rozdělil na vyhovující a nevyhovující pomocí čárkovací metody. Data jsem vyhodnotil podle absolutní a relativní četnosti do tabulek a grafů. 6.4 Použitá metoda Hlavní metodou mého dotazníku je metoda dotazníková. Použitá dotazníková anonymní metoda nám umožnila získat větší množství respondentů a umožnila nám 44

rychlý sběr dat od vybraných respondentů z konkrétní střední odborné školy, kterou právě studují. Dotazník vyplnilo 187 žáků, z toho 92 chlapců, 95 dívek. Výzkum jsem prováděl osobně. 6.5 Dotazník Dotazník lze definovat jako souhrn předem vybraných otázek sloužících pro shromáždění primárních dat. Lze jím s vysokou efektivitou vzhledem k potřebnému času a úsilí tazatele i dotazovaného a za relativně nízkých nákladů získat velké množství dat, která lze kvantifikovat. Dotazování prostřednictvím anonymního dotazníku jsem zvolil proto, že jedná o nejlevnější formu komunikace s dotázaným. Jevil se mi jako přijatelný, dotazovaný má méně zábran při zodpovídání citlivých otázek a není tak ovlivněn způsobem kladení otázek. Další výhodou je zastižení respondenta, který osobní návštěvou nemusí být zastižen. Dotazník byl koncipován tak, aby ho studenti sami anonymně vyplnili. Respondentům bylo položeno celkem 26 otázek týkající se údajů o respondentech, jejich zdraví a životním stylu. Respondentům jsem položil otázky uzavřené (výběr odpovědí ano, ne) i otevřené. Dotazník byl rozdělen na tři části. První část zjišťovala osobní údaje respondenta, pohlaví, věk, vzdělání, typ rodiny. Druhá část dotazníku se týkala zdraví, zaměřené konkrétně na stravu, neboť zdraví jedinců je také ovlivněno stravou. Nesprávná strava může způsobit u člověka závažná onemocnění. Zajímalo nás, zda chlapci a dívky snídají, svačí, obědvají, večeří, kde se stravují, zda dávají přednost při výběru potravin zdravé výživě, jak často jí maso, mléčné výrobky, ovoce a zeleninu, sladkosti, kolik litrů tekutin vypijí za jeden den, jaké nealkoholické nápoje pijí během dne nejraději. Dále nás zajímalo, zda respondenti pijí alkohol, kouří. Tyto otázky byly položeny záměrně, neboť nadměrná konzumace alkoholu u mládeže způsobuje závažná chronická onemocnění a může způsobit i úmrtí. Kouření poškozuje zdraví člověka. Současné výzkumy potvrzují nárůst především u mládeže. Zajímalo nás, zda v kouření dominují chlapci nebo děvčata. Třetí část dotazníku byla zaměřena na zdravý životní styl. Otázky byly zaměřeny na odpočinek, spánek, pohybové aktivity, relaxaci. Odpočinek a relaxace ovlivňuje životní styl člověka. Jednotlivé otázky zjišťovaly, jak často mládež odpočívá během dne, s kým převážně relaxuje, kolik hodin denně spí, zda pravidelně sportuje, jakým způsobem relaxuje, kolik hodin denně spí, tráví u počítače. Zajímal nás, jak vnímají respondenti svoje zdraví, zda jsou se svým zdravím spokojeni. Jednotlivé odpovědi byly zaznamenány do tabulek podle absolutní a relativní četnosti a vyhodnoceny grafy. 6.6 Výsledek orientačního průzkumu V kapitole předkládáme výsledky vlastního dotazníkového šetření žáků – mládeže ze Střední odborné školy Bruntál učebních oborů autoelektrikář, kuchař-číšník, elektrikářsilnoproud, zedník, kadeřník, tesař, truhlář. Celkem jsme rozdali 200 kusů dotazníků, návratnost byla 187 (93 %). Nevrátilo se 13 (7 %) dotazníků.

45

1. část dotazníku – Údaje o žácích Otázka č. 1 Uveďte prosím pohlaví Otázka zjišťovala pohlaví žáků. Data jsou zpracována do tabulky č. 1 a grafu č. 1. Tabulka č. 1 Pohlaví žáků

Pohlaví

ni

Relativní četnost v %

Chlapci

92

0,492

Dívky

95

0,508

∑

187

1,000

Komentář: Tabulka č. 1 zobrazuje počty žáků podle pohlaví. Ze 187 (100 %) žáků se dotazování zúčastnilo 92 chlapců a 95. Chlapci mírně převyšovali dívky. Graf č. 1 Pohlaví

49%

CHLAPCI DÍVKY

51%

Graf č. 1 vyjadřuje procentuální zastoupení pohlaví žáků. Chlapci převažují o 2 %.

46

Otázka č. 2 Uveďte prosím věk Tabulka č. 2 – Výzkumný soubor podle věkových kategorií

Věk respondentů

ni

Relativní četnost v % fi

15let

62

0,332

16-18 let

104

0,556

nad 18 let

21

0,112

∑

187

1,000

Tabulka č. 2 vyjadřuje počty žáků podle věkových kategorií. Ze 187 (100 %) žáků bylo 104 žáků ve věku 16-18 let, 62 ve věku 15 let, 21 ve věku 18 let.

Graf č. 2 – Procentuální zastoupení věkových kategorií žáků

11% 33%

15 let 16-18 let nad 18 let

56%

Graf č. 2 zobrazuje procentuální vyjádření výzkumného souboru podle věkových kategorií. Z celkového počtu 187 (10 %) žáků bylo 11 % ve věku nad 18 let, 33 % ve věku 15 let, 56 % ve věku 16-18 let.

47

Otázka č. 3 Uveďte prosím učební obor, který studujete. Tabulka č. 3 – Žáci podle učebních oborů

Učební obor

Počet odpovědí ano ni

relativní četnost v% fi

autoelektrikář

18

0,096

Kuchař-číšník

76

0,406

elektrikář-silnoproud

19

0,102

zedník

8

0,043

kadeřník

42

0,225

tesař

17

0,091

truhlář

7

0,037

∑

187

1,000

Tabulka č. 3 zobrazuje počty žáků podle učebních oborů, které se zúčastnily dotazníkového šetření. Z tabulky je patrné, že nejvíce byl zastoupen v dotazování učební obor kuchař-číšník. Tento učební obor na této škole žáci nejvíce preferují. Graf č. 3 Procentuální zobrazení žáků podle učebních oborů

9%

4%

10%

22% -

4% 10%

41%

AE KČ ES ZEDNÍK KADEŘNÍK TESAŘ TRUHLÁŘ

AE – AUTOELEKTRIKÁŘ KČ-KUCHAŘ-ČÍŠNÍK ES- ELEKTRIKÁŘ SILNOPROUD

Z celkového počtu 187 (100 %) žáků byl nejvíce zastoupen učební obor kuchař-číšník 41 %, nejméně učební obor truhlář 4 %, tesař 4 %. Rozdíl spatřujeme v preferování oboru žáky a také danou povolenou kapacitou nadřízeným orgánem školy. 48

Otázka č. 4 Uveďte prosím typ rodiny Tabulka č. 4 - Typ rodiny žáků, ve které právě žijí

Typ rodiny

Relativní četnost v %

ni

fi úplná rodina

66

0,353

neúplná rodina

114

0,610

neuvedeno

7

0,037

∑

187

1,000

Tabulka č. 4 vyjadřuje počty typů rodin, ve kterých žáci žijí. Ze 187 (100 %) žáků bylo 114 žáků z rodin neúplných, kde chyběl aspoň jeden rodič, 66 žáků mělo oba rodiče, 7 žáků neuvedlo typ rodiny. Graf č. 4 procentuální vyjádření typu rodin, ve které žáci právě žijí

4% 35%

neúplná úplná

61%

neuvedeno

Graf č. 4 zobrazuje procentuální zastoupení typu rodin. Z celkového počtu 187 (100 %) žáků bylo 56 % z rodin neúplných, 35 % z rodin úplných, 9 % žáků neuvedlo typ rodiny.

49

Otázka č. 5 Uveďte prosím, zda jsou rodiče zaměstnaní.

Tabulka č. 5 - Počet zaměstnaných a nezaměstnaných rodin

ni

Relativní četnost v % fi

Ano (rodiče jsou zaměstnání)

79

0,422

Ne (rodiče jsou nezaměstnaní)

103

0,551

5

0,027

187

1,000

Počty odpovědí

neuvádím ∑

Tabulka č. 5 vyjadřuje počty zaměstnaných a nezaměstnaných rodin. Ze 187 (100 %) žáků 103 uvedlo, že rodiče jsou nezaměstnaní, 79 zaměstnaní a 5 neuvedlo.

Graf č. 5 Počty zaměstnaných a nezaměstnaných rodin, ve které právě žijí žáci

3% 42%

nezam. zam.

55%

neuvádí

Graf č. 5 zobrazuje procentuální vyjádření zaměstnaných a nezaměstnaných rodin, ve které žáci právě žijí. Z celkového počtu 187 (100 %)žáků odpovědělo 57 %, že rodiče jsou nezaměstnaní, 40 % zaměstnaní a 3 % neuvedlo.

50

2. část dotazníku - Zdraví – Strava Otázka č. 6 – Jak často snídáš? Procento mládeže, které pravidelně snídá, s věkem klesá. Zajímalo nás, zda mládež pravidelně snídá. Tabulka č. 6 a Počet odpovědí, zda žáci pravidelně snídají. (celkem za obě pohlaví)

ni

Relativní četnost v % fi

každý den

11

0,059

jen o víkendu

39

0,208

nesnídá

137

0,733

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Komentář: Tabulka č.6a vyjadřuje počty odpovědí, jak často žáci snídají. Ze 187 (100 %) žáků nesnídá 137 (73 %), snídá jen o víkendu 39 (21 %), každý den pravidelně snídá 11 (6 %) žáků. Tento výsledek nás znepokojuje. Dle odborníků na výživu, je snídaně pro žáky také žádoucí. Graf č. 6a Jak často snídáš? (celkem za obě pohlaví)

6% 21% každý den víkend nesnídá

73%

51

Graf č. 6a zobrazuje procentuální vyjádření, zda žáci pravidelně snídají. Ze 187 (100 %) žáků 73 % nesnídá, denně snídá pouze 6 %, a o víkendech jen 21 %. Tabulka č. 6 b Počty odpovědí, jak často žáci snídají. (dle pohlaví)

Počty odpovědí

chlapci

dívky

celkem

nesnídá

72

65

137

snídá

7

4

11

snídá jen o víkendech

13

26

39

∑

92

95

187

Komentář: Z tabulky je patrné, že většina žáků nesnídá ze 187 (100 %) 72 žáků nesnídá, v jednotlivých odpovědích převažovali chlapci nad děvčaty. Jako důvod uváděli žáci nedostatek času z důvodu dojíždění. Výsledek nás znepokojuje, snídaně je důležitá pro žáky.

Graf č. 6 b Jak často žáci snídají. (celkem dle pohlaví)

140

137

120 100 80 60

72 65 39 26 13

40 20 0 NESNÍDÁ

7 411 SNÍDÁ

CHLAPCI DÍVKY CELKEM

VÍKEND

Graf č. 6 b zobrazuje, jak často žáci snídají. Z odpovědí je patrné, že žáci většinou nesnídají, v záporných odpovědích převažují chlapci nad děvčaty.

52

Otázka č. 7 - Svačíš pravidelně? Procento mládeže, které pravidelně svačí, s věkem klesá. Zajímalo nás, zda mládež pravidelně svačí. Tabulka č. 7a Počet odpovědí, zda svačí žáci. (celkem za obě pohlaví)

ni

Relativní četnost v % fi

ano

163

0,872

ne

24

0,128

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č.7a vyjadřuje počty odpovědí, zda žáci pravidelně svačí. Ze 187 (100 %) žáků 163 (87 %) pravidelně svačí, 24 (13 %) nesvačí. Výsledek nás potěšil. Svačina dodává tělu energii.

Graf č. 7a Svačíš pravidelně? (celkem za obě pohlaví)

13% svačí nesvačí 87%

Graf č. 7a zobrazuje procentuální vyjádření, zda žáci pravidelně svačí. Ze 187 (100 %) žáků 87 % pravidelně svačí, 13 % uvedlo, že nesvačí.

53

Tabulka č. 7b Počet odpovědí, zda žáci pravidelně svačí. (dle pohlaví)

Počty odpovědí

chlapci

dívky

celkem

svačí

87

76

163

nesvačí

16

8

24

∑

92

95

187

Tabulka č.7b vyjadřuje počty odpovědí, zda žáci svačí pravidelně. Ze 187 (100 %) žáků 163 (87 %) pravidelně svačí, jen 24 (13) nesvačí. Z odpovědí žáků je patrné, že preferují většinou svačinu. S výsledkem jsme spokojeni. Svačina je pro dětský organismus také žádoucí.

Graf č. 7 b Jak často žáci pravidelně svačí (dle pohlaví)

180 163 160 140 120 100 87 80 76 60 40 20 0 SVAČÍ

CHLAPCI DÍVKY CELKEM 24 16 8 NESVAČÍ

Graf č. 7b zobrazuje počty odpovědí, že žáci pravidelně svačí. Z grafu je patrné, že žáci většinou svačí. (ze 187 (100 %) 163 žáků uvedlo, že pravidelně svačí, 24 nesvačí.)

54

Otázka č. 8 - Kde většinou obědváš? Tabulka č. 8a Počet odpovědí, kde žáci většinou obědvají. (celkem za obě pohlaví)

ni

Relativní četnost v % fi

doma

92

0,492

ve školní jídelně

63

0,337

na jiném místě

32

0,171

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č.8a vyjadřuje počty odpovědí, kde žáci většinou obědvají. Ze 187 (100 %) žáků 92 (49 %) snídá doma, 63 (34 %) ve školní jídelně, 32 (17 %) na jiném místě.

Graf č. 8a Kde většinou obědváš? (celkem za obě pohlaví)

17% 49%

doma škola jiné místo

34%

Graf č. 8a zobrazuje procentuální vyjádření místa, kde žáci většinou obědvají. Ze 187 (100 %) žáků 49 % obědvá doma, 34 % ve škole, 17 % na jiném místě. Z odpovědí je patrné, že nejvíce žáků obědvá doma, školní jídelnu preferuje 34 % dotázaných žáků, 17 % žáků na jiném místě.

55

Tabulka č. 8b Počet odpovědí, kde žáci většinou obědvají. (dle pohlaví)

Počty odpovědí

chlapci

dívky

celkem

doma

61

31

92

ve školní jídelně

21

42

63

jinde

10

22

32

∑

92

95

187

Tabulka č. 8 b zobrazuje počty odpovědí, kde většinou žáci obědvají. Žáci nejvíce obědvají doma. Chlapci preferují oběd doma častěji než dívky. Dívky preferují oběd ve školní jídelně častěji než chlapci.

Graf č. 8 b Počty odpovědí žáků. Kde nejčastěji obědvají.(dle pohlaví)

100

92

80 63

60 61

42

40

32 22

31 21

20

CHLAPCI DÍVKY CELKEM

10 0 DOMA

ŠJ

JINDE

Graf č. 8 b zobrazuje počty odpovědí, kde žáci nejčastěji obědvají. Z grafu je patrné, že chlapci převažují v počtech kladných odpovědí doma a na jiném místě nad dívkami. Naproti tomu, dívky převažují v počtech kladných odpovědí nad chlapci, že nejčastěji obědvají ve školní jídelně.

56

Otázka č. 9 - Večeříš pravidelně? Tabulka č. 9a Počet odpovědí, zda žáci pravidelně večeří.

ni

Relativní četnost v % fi

ano

147

0,786

ne

40

0,214

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 9a vyjadřuje počty odpovědí, zda žáci pravidelně večeří. Ze 187 (100 %) žáků 147 (79 %) pravidelně večeří, 40 (21 %) nevečeří.

Graf č. 9a Večeříš pravidelně?

21% večeří nevečeří

79%

Graf č. 9a zobrazuje procentuální vyjádření, zda žáci pravidelně večeří. Ze 187 (100 %), 79 % žáků večeří, 21% nevečeří.

57

Tabulka č. 9b Počet odpovědí, zda žáci pravidelně večeří. (dle pohlaví)

Počty odpovědí

chlapci

dívky

celkem

večeří

87

60

147

nevečeří

5

35

40

∑

92

95

187

Tabulka č. 9 b zobrazuje počty odpovědí, kde většinou žáci obědvají. Žáci nejvíce obědvají doma. Chlapci preferují oběd doma častěji než dívky. Dívky preferují oběd ve školní jídelně častěji než chlapci.

Graf č. 9 b Počty odpovědí žáků – kde nejčastěji obědvají.(dle pohlaví)

100 87

95

92

80 60

60

40

CHLAPCI DÍVKY CELKEM

35

20 0 VEČEŘÍ

5 NEVEČEŘÍ

Graf č. 9 b zobrazuje počty odpovědí, kde žáci nejčastěji obědvají. Z grafu je patrné, že chlapci převažují v počtech kladných odpovědí nad dívkami v počtu kladných odpovědí, že nejčastěji obědvají doma a na jiném místě. Naproti tomu, dívky převažují v počtech kladných odpovědí nad chlapci, že nejčastěji obědvají ve školní jídelně.

58

Otázka č. 10 - Upřednostňuješ při výběru potravin zdravou výživu? Tabulka č. 10 Počet odpovědí, zda žáci upřednostňují při výběru potravin zdravou výživu.

ni

Relativní četnost v % fi

ano

14

0,074

ne

137

0,733

nevím

36

0,193

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 10 vyjadřuje počty odpovědí, zda žáci upřednostňují při výběru potravin zdravou výživu. Ze 187 (100 %) žáků 137 (74 %) neupřednostňuje při výběru potravin zdravou výživu, 14 (7 %) upřednostňuje, 36 (19 %) se nevyjádřilo.

Graf č. 10 - Upřednostňuješ při výběru potravin zdravou výživu?

19%

7% ano ne neví

74%

59

Graf č. 10 zobrazuje procentuální vyjádření, zda žáci upřednostňují při výběru potravin zdravou výživu. Ze 187 (100 %) žáků 74 % žáků neupřednostňuje zdravou výživu při výběru potravin, 7 % neupřednostňuje, a 19 % uvedlo, že neví.

Otázka č. 11 - Jíš často maso?(celkem)

Tabulka č. 11a Počet odpovědí, zda žáci jí často maso.

ni

Relativní četnost v % fi

ano

145

0,775

ne

42

0,225

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 11a vyjadřuje počty odpovědí, zda žáci jí často maso. Ze 187 (100 %) žáků, 145 (78 %) jí pravidelně maso, 42 (22 %) pravidelně maso nejí.

Graf č. 11 a Jíš často maso? (celkem)

22% ano ne 78%

Graf č. 11a zobrazuje procentuální vyjádření, zda žáci jí často maso. Ze 187 (100 %) žáků 78 % jí pravidelně maso, 22 % nejí pravidelně maso. 60

Tabulka č. 11b Počet odpovědí, zda žáci pravidelně jí maso (dle pohlaví)

Počty odpovědí

chlapci

dívky

celkem

ANO – jí maso pravidelně

78

67

145

NE – nejí maso pravidelně

14

28

42

∑

92

95

187

Tabulka č. 11 b zobrazuje počty odpovědí žáků, zda pravidelně jí maso. Z tabulky je patrné, že v počtu kladných odpovědí převažují chlapci nad dívkami, v záporných odpovědí dívky na chlapci. Je zřejmé, že pravidelná konzumace masa je oblíbená více u chlapců než děvčat.

Graf č. 11bPočty odpovědí žáků, zda pravidelně konzumují maso (dle pohlaví)

160 140

145

120 100

CHLAPCI DÍVKY CELKEM

80 78 67 60 42 28 14

40 20 0 ANO

NE

Graf č. 11 b vyjadřuje počty odpovědí, zda žáci pravidelně konzumují maso dle pohlaví. Z odpovědí je patrné, že chlapci převažují v počtu kladných odpovědí nad děvčaty. Je patrné, že žáci většinou konzumují maso pravidelně. Mírně převažují chlapci nad dívkami.

61

Otázka č. 12 - Jíš často o mléčné výrobky? Tabulka č. 12a Počet odpovědí, zda žáci jí pravidelně mléčné výrobky (celkem)

ni

Relativní četnost v % fi

ano

156

0,834

ne

31

0,166

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 12a vyjadřuje počty odpovědí, zda žáci jí pravidelně mléčné výrobky. Ze 187 (100 %) žáků, 156 (83 %) pravidelně jí mléčné výrobky, 31 (17 %) nejí. Je patrné, že žáci preferují často konzumaci mléčných výrobků.

Graf č. 12 Jíš často mléčné výrobky?(celkem)

17% ano ne 83%

Graf č. 12a zobrazuje procentuální vyjádření, zda žáci jí často mléčné výrobky. Ze 187 (100 %) žáků 83 % jí pravidelně mléčné výrobky, 17 % nejí.

62

Tabulka č. 12b Počet odpovědí, zda žáci jí pravidelně mléčné výrobky (dle pohlaví)

Počty odpovědí

chlapci

dívky

celkem

ANO – jí maso pravidelně

80

76

156

NE – nejí maso pravidelně

12

19

31

∑

92

95

187

Tabulka č. 12 b zobrazuje počty odpovědí, zda žáci pravidelně jí mléčné výrobky dle pohlaví. Počty kladných odpovědí převažují mírně u chlapců než dívek. Výsledek nás potěšil, žáci mají jíst dle výživových odborníků mléčné výrobky.

Graf č. 12bPočty odpovědí žáků, zda pravidelně jí mléčné výrobky (dle pohlaví)

160

156

140 120 100

CHLAPCI DÍVKY CELKEM

80 8076 60 40

31 19 12

20 0 ANO

NE

Graf č. 12 b zobrazuje procentuální vyjádření žáků, zda pravidelně jí mléčné výrobky.

63

Otázka č. 13 - Jíš pravidelně ovoce a zeleninu? Tabulka č. 13a Počet odpovědí, zda žáci jí pravidelně ovoce a zeleninu

ni

Relativní četnost v % fi

ano

87

0,465

ne

100

0,535

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 13a vyjadřuje počty odpovědí, zda žáci jí pravidelně ovoce a zeleninu. Ze 187 (100 %) žáků, 100 (53 %) nejí pravidelně ovoce a zeleninu, 87 (47 %) jí pravidelně ovoce a zeleninu.

Graf č. 13a Jíš pravidelně ovoce a zeleninu?

47%

ano ne

53%

Graf č. 13a zobrazuje procentuální vyjádření, zda žáci jí pravidelně ovoce a zeleninu. Ze 187 (100 %), 53 % žáků pravidelně nejí ovoce a zeleninu, 47 % jí.

64

Tabulka č. 13b Počet odpovědí, zda žáci jí ovoce a zeleninu (dle pohlaví)

Počty odpovědí

chlapci

dívky

celkem

ANO – jí

18

69

87

NE – nejí

74

26

100

∑

92

95

187

Tabulka č. 13 b zobrazuje počty odpovědí, zda žáci pravidelně jí ovoce a zeleninu dle pohlaví. Počty záporných odpovědí převažují u chlapců než dívek. Výsledek nás nepotěšil. Žáci mají jíst dle výživových odborníků pravidelně jíst ovoce a zeleninu.

Graf č. 13b Počty odpovědí žáků, zda pravidelně jí ovoce a zeleninu (dle pohlaví)

100

100 87 80 69

74

60

CHLAPCI DÍVKY CELKEM

40 20 18

26

0 ANO

NE

Graf č. 13 b zobrazuje procentuální vyjádření žáků, zda pravidelně jí ovoce a zeleninu. V záporných odpovědích převažují chlapci nad dívkami. Je patrné, že chlapci pravidelně nejí ovoce a zeleninu.

65

Otázka č. 14 - Jíš denně sladkosti? Tabulka č. 14a Počet odpovědí, zda žáci jí denně sladkosti

ni

Relativní četnost v % fi

ano

161

0,861

ne

26

0,139

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 14a vyjadřuje počty odpovědí, zda žáci jí denně sladkosti. Ze 187 (100 %) žáků 161 (86 %) jí denně sladkosti, 26 (14 %) nejí denně sladkosti.

Graf č. 14a Jíš denně sladkosti?

14% ano ne 86%

Graf č. 14a zobrazuje procentuální vyjádření, zda žáci jí denně sladkosti. Ze 187 (100 %) žáků 86 % jí denně sladkosti, 14 % nejí.

66

Tabulka č. 14b Počet odpovědí, zda žáci jí denně sladkosti (dle pohlaví)

Počty odpovědí

chlapci

dívky

celkem

ANO – jí

85

76

161

NE – nejí

7

19

26

∑

92

95

187

Tabulka č. 12 b zobrazuje počty odpovědí, zda žáci jí denně sladkosti dle pohlaví. Počty kladných odpovědí převažují u chlapců než dívek.

Graf č. 12b Počty odpovědí žáků, zda žáci jí denně sladkosti (dle pohlaví)

100 80

95

92

85 76

60

CHLAPCI DÍVKY CELKEM

40 19

20

7 0 ANO

NE

Graf č. 12b zobrazuje procentuální vyjádření žáků, zda jí denně sladkosti. V kladných odpovědích převažují chlapci nad dívkami.

67

Otázka č. 15 - Kolik litrů tekutin vypiješ asi za jeden den? Tabulka č. 15 Počet odpovědí kolik asi litrů tekutin vypijí žáci za jeden den

ni

Relativní četnost v % fi

1 litr

15

0,080

1,5 litru

34

0,182

2 litry a více

138

0,738

∑

357

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 15 vyjadřuje počty odpovědí, kolik asi litrů tekutin žáci vypijí za jeden den. Ze 187 (100 %) žáků 138 (74 %) vypije za jeden den asi dva litry a více, 34 (18 %) 1,5 litrů, 15 (8 %) asi jeden litr tekutin. Graf č. 15 Kolik litrů tekutin vypiješ za jeden den?

8% 18% 1 litr 1,5 litru 2l a více

74%

Graf č. 15 zobrazuje procentuální vyjádření, kolik litrů tekutin žáci vypijí za jeden den. Ze 187 (100 %) žáků 74 % vypije za jeden den 2 a více litrů tekutin, 18 % 1,5 litry a více, 8 % jeden litr.

68

Otázka č. 16 - Jaké nealkoholické nápoje pijete nejraději? Tabulka č. 16 Počet odpovědí, jako nealkoholické nápoje pije žák nejraději

ni

Relativní četnost v % fi

čaj

15

0,080

džus

32

0,171

slazené limonády

57

0,305

minerální voda

21

0,112

cola

62

0,332

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 16 vyjadřuje počty odpovědí žáků, jaké nealkoholické nápoje pijí nejraději. Ze 187 (100 %) žáků nejvíce pije coca-colu 62 (34 %), nejméně čaj 15 (8 %).

Graf č. 16 Jaké nealkoholické nápoje pijí respondenti nejraději.

8% 17%

34%

čaj džus limonády min.voda cola

11%

30%

Graf č. 16 zobrazuje procentuální vyjádření, jaké nealkoholické nápoje pijí nejraději. Z 187 (100 %) 34 % pije coca-colu, 30 % slazenou limonádu, 17 % džus, 8 % čaj.

69

Otázka č. 17 - Piješ alkohol? Tabulka č. 17a Počet odpovědí, zda žáci pijí alkohol (máme na mysli, zda je respondent abstinent či konzument)

ni

Relativní četnost v % fi

ano

147

0,786

ne

40

0,214

∑

187

1,000

tvrdý alkohol

56

0,381

pivo

72

0,490

víno

19

0,129

∑

147

0,786

Počty odpovědí

Tabulka č. 17a vyjadřuje počty odpovědí, zda pijí žáci alkohol. Ze 187 (100 %) žáků 147 (79 %) pije alkohol, 40 (21 %) nepije alkohol. Nejvíce žáci pijí pivo 72 (49 %), nejméně víno 19 (13 %). Graf č. 17a Piješ alkohol?

21% ano ne 79%

Graf č. 17a zobrazuje procentuální vyjádření, zda pijí žáci alkohol. Ze 187 (100 %) 79 % žáků uvedlo, že pije alkohol, 21 % nepije alkohol.

70

Tabulka č. 17b Počet odpovědí, zda žáci pijí alkohol (dle pohlaví)

Počty odpovědí

chlapci

dívky

celkem

ANO

78

69

147

NE

14

26

40

∑ tvrdý alkohol

92 23

95 33

187 56

pivo

53

19

72

víno

2

17

19

∑

78

69

147

Tabulka č. 17 b zobrazuje počty odpovědí, zda žáci pijí alkohol dle pohlaví. Chlapci v počtu odpovědí mírně převažují nad dívkami.

Graf č. 17b Počty odpovědí žáků, zda žáci pijí alkohol (dle pohlaví)

100

92

95

80 78 69 60

72 56

40 26 14

20 0 ANO

33 23

53

19

19 17

CHLAPCI DÍVKY CELKEM

2 NE tvrdý pivo víno alk.

Graf č. 17b zobrazuje procentuální vyjádření žáků, zda žáci pijí alkohol. V odpovědích převažují mírně chlapci nad dívkami.

71

Otázka č. 18 - Kouříš? Výskyt kouření roste u mládeže s věkem. Otázka sledovala, počty žáků, kteří kouří. Tabulka č. 18aPočet odpovědí, zda žáci kouří (máme na mysli, zda je kuřák či ne kuřák)

ni

Relativní četnost v % fi

ano

157

0,840

ne

30

0,160

∑

187

1,000

příležitostně

29

0,185

denně

91

0,579

týdně

19

0,121

měsíčně

18

0,115

∑

157

0,840

Počty odpovědí

Tabulka č. 18a vyjadřuje počty odpovědí, zda žáci kouří nebo nekouří a jak často. Ze 187 (100 %) žáků 157 (84 %) uvedlo, že kouří, 37 (17 %), že nekouří- tzn., že je abstinent. Denně kouří 91 (58 %) žáků. Graf č. 18a Kouříš?

16%

ano ne

84%

72

Graf č. 18a zobrazuje procentuální vyjádření, zda žáci jsou kuřáci či nekuřáci. Ze 187 (10 %) 84 % žáků uvedlo, že kouří, 16 % uvedlo, že nekouří (tzn. abstinent). Tabulka č. 18b Počet odpovědí, zda žáci kouří (dle pohlaví)

Počty odpovědí

chlapci

dívky

celkem

ANO

88

69

157

NE

4

26

30

∑

92

95

187

Tabulka č. 18 b zobrazuje počty odpovědí, zda žáci kouří dle pohlaví a jak často. Chlapci v počtu odpovědí převažují nad dívkami.

Graf č. 18b Počty odpovědí žáků, zda žáci kouří (dle pohlaví)

160

157

140 120 100

92 80 78 69 60

95

88 69

CHLAPCI DÍVKY CELKEM

40 26 14

20 0 ANO

NE

kouří

Graf č. 18b zobrazuje procentuální vyjádření žáků, zda žáci kouří, a jak často. V odpovědích převažují chlapci nad dívkami.

73

3. část dotazníku ODPOČINEK, RELAXACE Třetí část dotazníku (ŽIVOTNÍ STYL – NÁVYKOVÉ LÁTKY, RELAXACE, ODPOČINEK, ZDRAVÍ, otázky 19-26) sledovala, jak žáci odpočívají a relaxují, neboť pro regeneraci organismu je důležitý odpočinek a relaxace. Dále jsme zjišťovali, jak vnímají žáci své zdraví a zda se domnívají, že žijí zdravě.

Otázka č. 19 - Jak často asi během dne odpočíváte? Tabulka č. 19 Počet odpovědí žáků, jak často asi během dne odpočívají

ni

Relativní četnost v % fi

1 hodinu

64

0,342

2 hodiny

83

0,444

3 hodiny a více

40

0,214

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 19 vyjadřuje počty odpovědí, jak část během dne žáci odpočívají. Ze 187 (100 %) 83 (45 %) žáků odpočívá 2 hodiny, 64 (34 %) žáků 1 hodinu, 40 (21 %) žáků 3 a více hodin. Graf č. 19 Jak často asi žáci během dne odpočívají?

21% 34% 1 hodina 2 hodiny 3-více

45%

Graf č. 19 zobrazuje procentuální vyjádření počty odpovědí, jak často během dne asi žáci odpočívají. Ze 187 (100 %) 45% uvedlo asi 2 hodiny, 34 % 1 hodinu, 21 % 3více hodin. 74

Otázka č. 20 - S kým převážně relaxujete?

Tabulka č. 20 Počet odpovědí žáků, s kým převážně relaxují

ni

Relativní četnost v % fi

sám

24

0,128

přítelem (přítelkyní)

81

0,433

s rodinou

19

0,102

s kamarádem

45

0,241

s partou

18

0,096

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 20 vyjadřuje počty odpovědí žáků, s kým převážně relaxuje. Ze 187 (100 %) žáků nejvíce 81 (43 %) relaxuje s přítelem nebo přítelkyní, nejméně 18 (10 %) s partou.

Graf č. 20 S kým žák převážně relaxuje

10%

13% sám

24%

přítel rodina kamarád

43%

10%

parta

Graf č. 20 zobrazuje procentuální vyjádření počtu odpovědí s kým převážně žáci relaxují. Ze 187 (100 %) nejvíce relaxují s přítelem nebo přítelkyní 43 %, nejméně s rodinou.

75

Otázka č. - 21 Jakým způsobem nejčastěji relaxujete? Tabulka č. 21 Počet odpovědí žáků, jakým způsobem nejčastěji relaxuje.

ni

Relativní četnost v % fi

venku-procházkou

15

0,082

četbou knihy

8

0,042

sledováním televize

65

0,347

u PC

47

0,251

poslechem hudby

32

0,171

spánkem

20

0,107

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 21 vyjadřuje počty odpovědí žáků, jakým způsobem převážně relaxují. Ze 187 (100 %) nejvíce relaxují žáci sledováním televize 65 (35 %), nejméně relaxuje četbou 8 (4 %) žáků.

Graf č. 21 - Jakým způsobem nejčastěji relaxuješ?

11%

8%

4%

venku

17%

četba televize PC

35%

hudba spánek

25%

Graf č. 21 zobrazuje procentuální vyjádření, jakým způsobem nejčastěji žáci relaxují. Ze 187 (100 %) nejvíce relaxují žáci sledováním televize 35 %, nejméně četbou 4 %.

76

Otázka č. 22 - Kolik hodin asi denně spíte?

Tabulka č. 22 Počet odpovědí žáků, kolik hodin asi denně spí.

ni

Relativní četnost v % fi

5 hodin

145

0,775

6-8 hodin

25

0,134

více jak 8 hodin

17

0,091

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 22 vyjadřuje počty odpovědí žáků, kolik hodin asi denně spí. Ze 187 (100 %) žáků uvedlo 145 (78 %) žáků asi 5 hodin, 25 (13 %) asi 6-8 hodin, 17 (9 %) asi více jak 8 hodin denně.

Graf č. 22 Kolik hodin asi denně spíš?

9% 13% 5 hodin 6-8 hodin více jak 8

78%

Graf č. 22 zobrazuje procentuální vyjádření, kolik hodin asi denně žáci spí. Ze 187 (100 %) spí denně 78 % 5 hodin, 13 % 6-8 hodin, 9 % více jak 8 hodin.

77

Otázka č. 23 - Věnuješ se pravidelně pohybovým aktivitám?

Tabulka č. 23 Počet odpovědí, zda se žáci věnují pravidelně pohybovým aktivitám

ni

Relativní četnost v % fi

ano

24

0,128

ne

163

0,872

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 23 zobrazuje počty odpovědí, zda se žáci pravidelně věnují pohybovým aktivitám. Ze 187 (100 %) 163 (87 %) žáků se nevěnuje pravidelně pohybovým aktivitám, 24 (13 %) se věnuje pravidelně pohybovým aktivitám.

Graf č. 23 Věnuješ se pravidelně pohybovým aktivitám?

13%

ano ne

87%

Graf č. 23 zobrazuje procentuální vyjádření žáků, zda se pravidelně věnuje pohybovým aktivitám. Ze 187 (100 %) žáků 87 % se nevěnuje pravidelně pohybovým aktivitám, 13 % žáků se pravidelně věnuje pohybovým aktivitám.

78

Otázka č. 24 - Kolik hodin asi trávíte u PC? Přijatelná denní doba u PC by neměla přesahovat 2 hodiny denně. Zajímalo nás, kolik hodin denně mládež tráví u PC. Tabulka č. 24 Počet odpovědí žáků, kolik hodin asi denně tráví u PC

ni

Relativní četnost v % fi

1 hodina

40

0,214

2 hodiny

69

0,369

více jak 2 hodiny

78

0,417

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 24 zobrazuje počty odpovědí žáků, kolik hodin asi denně tráví u PC. Ze 187 (100 %) žáků 78 (41 %) tráví denně u PC více jak 2 hodiny, 40 (21 %) žáků pouze 1 hodinu. Graf č. 24 Kolik hodin asi denně trávíš u PC?

21% 42%

1 hodina 2 hodiny více jak 2

37%

Graf č. 24 zobrazuje procentuální vyjádření žáků, kolik asi hodin denně tráví u PC. Ze 187 (100 %) u PC tráví 42 % žáků více jak dvě hodiny, pouze 21 % tráví u PC jen jednu hodinu.

79

Otázka č. 25 - Jak vnímáte svůj zdravotní stav?

Tabulka č. 25 Počet odpovědí žáků, jak vnímají svůj zdravotní stav

ni

Relativní četnost v % fi

vynikající

24

0,128

dobrý

153

0,818

špatný

10

0,054

∑

187

1,000

Počty odpovědí

Tabulka č. 25 zobrazuje počty odpovědí žáků, jak vnímají svůj zdravotní stav. Ze 187 (100 %) žáků 153 (82 %) vnímá svůj zdravotní stav jako dobrý, 10 (5%) špatný, 24 (13 %) vynikající.

Graf č. 25 Jak vnímáš svůj zdravotní stav?

5%

13% vynikající dobrý špatný

82%

Graf č. 25 zobrazuje procentuální vyjádření žáků, jak vnímají svůj zdravotní stav. Ze 187 (100 %) žáků 82 % vnímá svůj zdravotní stav jako dobrý, 5 % špatný a 13 % vynikající.

80

Otázka č. 26 - Domníváš se, že žiješ zdravě?

Tabulka č. 26 Počet odpovědí žáků, zda se domnívají, že žijí zdravě

ni

Relativní četnost v % fi

ANO

93

0,497

NE

85

0,454

NEVÍM

9

0,049

187

1,000

Počty odpovědí

∑

Tabulka č. 26 zobrazuje počty odpovědí žáků, zda se domnívají, že žijí zdravě. Ze 187 (100 %) žáků se 93 (50 %) žáků domnívá, že žije zdravě, 85 (45 %) se domnívá, že žije nezdravě, 9 (5 %) žáků neví, zda žije zdravě či nezdravě.

Graf č. 26 Domníváš se, že žiješ zdravě?

5% 50%

ANO NE NEVÍM

45%

Graf č. 26 zobrazuje procentuální vyjádření žáků, zda se domnívají, že žijí zdravě. Ze 187 (100 %) žáků 50 % se domnívá, že žije zdravě, 45 % se domnívá, že žije nezdravě a 5 % neví. 81

6.7 Shrnutí průzkumu Celkem se zúčastnilo dotazování 187 (100 %) žáků, z toho 92 chlapců a 95 dívek. Z toho bylo 56 % ve věku 16-18 let, 33 % ve věku 15 let a 11 % ve věku nad 18 let. Z celkového počtu 187 (100 %) bylo 61 % žáků z rodin neúplných, 35 % úplných rodin a 4 % respondentů otázku nezodpovědělo. Ze 187 (100 %) žáků bylo 55 % žáků z rodin nezaměstnaných a 42 % zaměstnaných. 3 % žáků otázku nezodpovědělo. Ze 187 (100 %) žáků byl nejvíce zastoupen učební obor kuchař - číšník (41 %), nejméně učební obor truhlář (4 %). Dotazníkovým průzkumem byly zjištěny negativní a pozitivní údaje. Z rozboru jednotlivých odpovědí je patrné, že postoje mládeže ze Střední odborné školy Bruntál ke zdraví a životnímu stylu nejsou vždy správné. Nad zjištěnými výsledky bychom se měli zamyslet. K negativnímu zjištění patří absence pravidelné snídaně, oběda v zařízení, pravidelná konzumace ovoce a zeleniny, nedostatečný spánek, užívání návykových látek, neupřednostňování potravin zdravé výživy, užívání návykových látek, nedostatečná pohybová aktivita. Základem vhodné výživové pyramidy je snídaně, která dítěti zajistí správný start do nového dne. Wesnes et al. (2003) uvádí, že „nepravidelné snídání má vliv na kognitivní funkce jedince a ovlivňuje schopnost jeho učení“. Může se projevit vyšší únavou, nepozorností, bolestmi hlavy, přispívá ke zvyšování hladiny cholesterolu a hmotnosti, vede k obezitě (Wesnes et al, 2003; Nevoral, 2003). Potvrzuje se skutečnost z mezinárodního výzkumu zaměřený na životní styl mládeže ve 43 zemí světa, že snídání mládeže klesá s věkem. Výběr potravin zdravé výživy upřednostňuje ze 187 (100 %) jen 7 % žáků, 19 % neví co je zdravé, 74 % neupřednostňuje potraviny zdravé výživy. Výsledek nás nepotěšil. Tento výsledek je možno považovat jako znepokojivý. Většina žáků nekonzumuje pravidelně ovoce a zeleninu. Pravidelně konzumuje ovoce a zeleninu ze 187 (100 %) pouze 47 %, 53 % nejí. V kladných odpovědích převažovaly dívky (69) nad chlapci (18). Lze se domnívat, že respondenti nejí pravidelně ovoce a zeleninu. Ovoce a zeleninu 83 % respondentů nejí pravidelně. Tento výsledek je možno považovat jako znepokojivý. Z mezinárodního výzkumu vyplývá minimálně jednou denně jí ovoce pouze 41,8 % dětí, 31,7 % jí denně zeleninu. Ovoce i zeleninu jedí častěji dívky než chlapci. Význam zeleniny ve výživě dětí a mládeže spočívá ve vysokém obsahu vitaminů a minerálních a jiných látek, které příznivě ovlivňují fyziologické procesy v organismu člověka. Ze zdravotního hlediska je u zeleniny zvláště významný obsah vlákniny a vitaminů, nejvíce vitaminu C, provitaminu A a kyseliny listové. Z minerálních látek je to železo, vápník, draslík, hořčík a mangan (Pařízková, 2010). Většina žáků pije nejraději coca-colu. Ze 187 (100 %) žáků odpovědělo 34 % cocacolu, 8 % čaj, 30 % slazené limonády, 17 % džus, 11 % minerální vodu. Výsledek nás 82

nepotěšil. Z mezinárodního výzkumu vyplývá, že nejvíce vypijí coca-coly chlapci, minerální vody děvčata, čaje děvčata, slazené limonády děvčata. Nejvíce dominuje pití coca-coly. Coca-colu mají respondenti nejraději. Z výzkumu Coca-colu nebo jiné slazené nápoje pije každý den přibližně čtvrtina chlapců a pětina dívek. Pití slazených nápojů se podílí na zvyšování výskytu nadváhy a obezity u dětí (St-Onge et al., 2003). V kombinaci se sladkými jídly vede k vyplavení inzulinu s následným rychlým poklesem glykemie, což se může projevit poruchou pozornosti a únavou (Mrdjenovic & Levitsky, 2003). Kromě toho, příjem slazených nápojů a jiných cukrů spolu s nedostatečnou dentální hygienou vede ke zvýšenému riziku zubního kazu (Tahmassebi, Duggal, Malik-Kotru, & Curzon, 2006). K nápojům nevhodným pro děti patří sladké až přeslazené nápoje, tekutiny s nadměrným obsahem povzbuzujících látek a sycené nápoje. Většina žáků pije alkohol. Ze 187 (100 %) žáků uvedlo 80 %, že pije alkohol, 20 % nepije alkohol - je abstinent. Bylo zjištěno, že chlapci (78) pijí častěji alkohol než dívky (69), že žáci nejčastěji pijí tvrdý alkohol. Nejvíce tvrdého alkoholu vypijí děvčata. Chlapci nejvíce pijí pivo. Výsledek nás nepotěšil. Z mezinárodního výzkumu vyplývá, že v 15 letech pravidelně pije alkohol třetina dívek a téměř polovina chlapců. Většina žáků kouří. Ze 187 (100 %) žáků 84 % kouří (tzn., že je kuřák), 16 % nekouří (je nekuřák). Nejvíce kouří chlapci (89), nejméně děvčata (68). Výsledek nás znepokojuje. Z mezinárodního výzkumu vyplývá, že pravidelnými kuřáky je 18 % patnáctiletých. Pravidelně kouří častěji dívky než chlapci. Výskyt kouření roste u mládeže s věkem. V našem případě se vzorek odlišuje, častěji kouří chlapci. Pozitivním zjištěním je, že mládež pravidelně svačí, večeří, konzumuje maso, mléčné výrobky, dodržuje pitný režim. Pozitivním zjištěním je konzumace pravidelné svačiny. Žáci většinou pravidelně svačí. Většina žáků pravidelně svačí (87 %) ze 187 (100 %). V kladných odpovědích převažovali chlapci (87) a dívky (76). Výsledek nás potěšil. Žáci většinou obědvají doma (49 %) ze 187 (100 %), školní jídelnu využívá 34 % žáků. Doma častěji obědvají chlapci (61) než dívky (31). Ve školní jídelně častěji obědvají dívky než chlapci. Výsledek nás nepotěšil. Obědvání doma v odpoledních hodinách není vhodné. Výsledek nás nepotěšil. Většina žáků pravidelně večeří 79 % ze 187 (100 %), v kladných odpovědích převažují chlapci (87) nad dívkami (60). Většina žáků konzumuje maso pravidelně. Maso konzumuje pravidelně 78 % ze 187 (100 %). Převažovali chlapci (78) nad dívkami (69). Výsledek nás nepřekvapil. Většina žáků konzumuje mléčné výrobky. Mléčné výrobky pravidelně konzumují 83 % ze 187(100 %), 17% (187 (100 %)) nejí. V kladných odpovědích převažovali chlapci (80) nad dívkami (76). Výsledek nás potěšil. Většina žáků dodržuje pitný režim. Ze 187 (100 %) žáků 74 % uvedlo, že vypije za jeden den asi 2 a více litrů tekutin, 18 % 1,5 litrů tekutin, 8 % 1 litr. U každého zdravého organismu by mělo být vylučování tekutin a přijímání tekutin v rovnováze. Výsledek nás potěšil.

83

Většina žáků odpočívá více jak 2 hodiny denně. Ze 187 (100 %) žáků odpočívá 45 % 2 hodiny denně, 34 % 1 hodinu denně, 21 % 3 a více. Výsledek nás nikterak nepřekvapil. Většina žáků relaxuje s přítelem, přítelkyní. 187 (100 %) žáků 43 % relaxuje s přítelem, přítelkyní, 24 % kamarádem, kamarádkou, 13 % sám, 10 % s rodinou, 10 % s partou. Překvapuje nás nezájem relaxace s rodinou a partou, dominuje relaxace s přítelem, přítelkyní. Většina žáků relaxuje u televize. Ze 187 (100 %) žáků 35 % relaxuje u televize, 25 % u PC, 17 % poslechem hudby, 11 % spánek, 8 % procházka, 4 % čte. Nejvíce mládež relaxuje u televize, nejméně četbou. Znepokojila nás četba. Minimum mládeže relaxuje čtením. Je třeba podporovat četbu, nepřesahovat přijatelnou denní dobu sledování televize. Většina žáků spí asi 5 hodin denně. Ze 187 (100 %) žáků 78 % spí 5 hodin denně, 13 % 6-8 hodin, 9 % 8 a více. Výsledek nás znepokojuje. Zajištění dostatku spánku dětí je tedy důležitou součástí boje proti dětské obezitě. (KALMAN, M. SIGMUNG, E. A kolektiv. Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků. [citováno dne 12. 12. 2013], .). Většina žáků se pravidelně nevěnuje pohybovým aktivitám. Jako důvod uváděli nedostatek času. Ze 187 (100 %) žáků 21 % se věnuje pohybovým aktivitám pravidelně, 87 % žáků se pravidelně nevěnuje pohybovým aktivitám. Lze se domnívat, že mládež žije převážně sedavým způsobem života a neřídí se doporučeným časem. Výsledek nás překvapil. Sedavý způsob života u mládeže dominuje. Z mezinárodního výzkumu vyplývá, že dochází k omezování fyzické aktivity a nárůstu sedavých činností vede k nárůstu obezity. Neměli bychom fyzickou aktivitu omezovat. Národní pohybové doporučení je aspoň 30 minut každý den pravidelné pohybové aktivity. Z mezinárodního výzkumu vyplývá, že pohybová aktivita klesá. Velká část školáků je nedostatečně pohybově aktivní, Pohybová aktivita dívek s rostoucím věkem klesá. Většina žáků tráví denně u PC více jak dvě hodiny. 187 (100 %) žáků 42 % tráví více jak 2 hodiny, 37 % 2 hodiny, 21 % 1 hodinu. Výsledek nás nepřekvapil. Z výzkumu vyplývá, že přibližně sedm z deseti dětí tráví více než dvě hodiny denně u počítače. Nepřetržité sledování televize či monitoru počítače by nemělo překročit 2 hodiny denně (Sigmund & Sigmundová, 2011). Sigmund, E., & Sigmundová, D. (2011). Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže Olomouc: Univerzita Palackého. Většina žáků vnímá své zdraví jako dobré. Ze 187 (100 %) žáků 82 % žáků vnímá své zdraví jako dobré, 13 % jako vynikající, 5 % špatné. Výsledek nás překvapil. Většina žáků se domnívá, že žije zdravě. Ze 187 (100 %) žáků se 50% žáků domnívá, že žije zdravě, 45% se nedomnívá, že žije zdravě, 5 % žáků se k této otázce vyjádřilo, že neví.

84

ZÁVĚR V teoretické části jsem z dostupné literatury vymezil a objasnil pojmy z různých pohledů, které se v práci vyskytují. Charakterizoval jsem zdraví, determinanty zdraví, rizikové faktory ovlivňující zdraví z různých pohledů. Věnoval jsem se aktuálnímu tématu podpoře a prevenci zdraví, včetně programů na podporu zdraví s ohledem na respondenty. Svoji pozornost jsem zaměřil i na životní styl, zásady zdravého životního stylu, pestrou a vyváženou stravu, výživové doporučení, na význam pohybové aktivity, spánku, odpočinku, relaxaci, rizikové faktory zdravého životního stylu, podporu zdravého životního stylu. Charakterizoval jsem zařízení včetně tříletých učebních oborů, kde probíhalo vlastní dotazníkové šetření. V praktické části jsem zjišťoval postoje konkrétní středoškolské mládeže ve vybraném městě. Orientačním průzkumem byly zjištěny informace o postojích mládeže ke svému zdraví a životnímu stylu. Některé výsledky dopadly podle očekávání, jiné byly překvapením. Z odpovědí respondentů je patrné, že žáci většinou nesnídají, svačí ve škole, obědvají až doma po ukončení výuky, ovoce a zeleninu nejí pravidelně. Za pozitivní zjištění považuji dodržující pitný režim mládeže, a že se cítí zdravě. K negativnímu bych přiřadil především pití coca-coly, užívání návykových, relaxování u televize, počítače více jak 2 hodiny, nedostatek pohybové aktivity a spánku. Na výsledky práce pohlížejme informativně, neboť se jedná o zjištěné subjektivní vnímání mládeže z jedné střední školy. Doporučuji zaměřit se intenzivněji na tuto oblast. Důslednou prací pracovníků s mládeží a vhodnou motivací se může předejít patologii. Zjištěné výsledky z dotazníkového šetření z jedné střední odborné školy mohou být podnětem pro realizaci výzkumů na větším počtu respondentů. Cíle bakalářské práce byly splněny. Byly zjištěny postoje, názory u vybrané mládeže ke svému zdraví a životnímu stylu. Je třeba, abychom se v pedagogické práci nadále zaměřovali na stěžejní témata při výchově ke zdraví. Práce je pro mě přínosná, obohatil jsem si své znalosti studiem odborné literatury a získal jsem cenné informace o mládeži, se kterou denně pracuji. Zdraví si nekoupíme, ale můžeme si ho správnými životními postoji, správným životním stylem prodloužit. Záleží ovšem na každém jedinci, jakou cestu si sám zvolí.

85

SEZNAM LITERATURY BUCHTOVÁ, B. a kolektiv. Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém. 1.vyd. Praha: Grada, Publishing a.s., 2002. 65 s. ISBN 80-247-9006-8. ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R. Výchova ke zdraví. 1. vyd.2010, Grada Publishing. a.s. s. 8-9, 12-14,22,25,27,58. ISBN 978-80-247-3213-8. DIEHL, H., LUDINGTON, A. 2007. Umění žít zdravě. Praha: Advent-Orion. ISBN 978-80-7172-056-0.

182 s.

DIEHL, H. LUDINGTON, A., PRIBIŠ, P. Síla zdraví. 2009. Praha: Advent Orion. 348 s. ISBN 978-80-7172-093-5. FOŘT, P. 2005. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. Praha: Grada. 182 s. ISBN 80247-1057-9. FOŘT, P. Tak co mám jíst? 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 144 s. ISBN 978-80-247-14592. HOLČÍK, J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost. Masarykova univerzita Brno. 2010. 13-14 s., 18,22-23,24-26,57,58,60,61,63-64,115-120. ISBN 978-80-210-5239-0. CHRPOVÁ, D. 2010. S výživou zdravě po celý rok. Praha: Grada. 133 s. ISBN 978-80247-2512-3. JANDOUREK, J. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 206 s. ISBN 807178-535-0. KASSIN, Saul M.. Psychologie. Brno : Computer Press, 2007. 134 s . ISBN 978-80251-1716-3. KEJVALOVÁ, L. Výživa dětí od A-Z.2010. Praha: Vyšehrad. 140 s. ISBN 978-807021-993-3. KOLÁŘ, Z. Výkladový slovník z pedagogiky. 1. vyd. Grada Publishing a.s. 2012,118 s. 102, 76. ISBN 978-80-247-3710-2. KUNOVÁ, V. 2005. Zdravá výživa a hubnutí: v otázkách a odpovědích. Praha: Grada. 125 s. ISBN 80-247-1050-1. MACHOVÁ, J. et.al, KUBÁTOVÁ, D. a kol. Výchova ke zdraví. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. s. 13-15,27,90. ISBN 978-80-247-2715-8. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1.vyd. Portál: Praha: 2003. 187 s. ISBN 807178-549-0.

86

Masten, A. S., Vivian, B. F., Zucker, R. A., & Spear, L. P. (2009). A Developmental Perspective on Underage Alcohol Use. Alcohol Research & Health, 31(1), 3-15. NAKONEČNÝ M. Sociální psychologie. Praha, Academia, 2009, s.240, 253, ISBN 978-80-200- 1679-9. NOVÁKOVÁ., I. Zdravotní nauka 2. díl. 2011, Grada Publishing a. s., 24 s. ISBN: 97880-247-3709-6. PÁNEK, Jan, DOSTÁLOVÁ, Jana a POKORNÝ, Jan. Základy výživy a výživová politika. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 2002. 219 s. ISBN 80-7080468-8. PÁVKOVÁ, J. et al. Pedagogika volného času: Teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. 3. aktualiz. vyd. Praha : Portál, 2008. 221 s. ISBN 978- 80-7367-423-6. PLEVOVÁ. I. a kol. Ošetřovatelství II. Grada Publishing, a.s, 2011, s.169,224. ISBN 978-80-247-3558-0. PIŤHA, J, POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 143 s. ISBN 978-80-247-2488-1. PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál s.r.o., 2009. s. 15. ISBN 978-80-7367-647-6. SILLAMY, N. Psychologický slovník. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, 2001. s. 182. SCHLETT, S. 100 potravin pro zdraví. Praha: IKAR, 2008. s 248. ISBN 978-80-2490991-2. SMOLÍK, J. Subkultury mládeže. 1.vyd. Praha: Grada, 2010, s. 23,38. ISBN 978-80247-29077. SUCHÝ, J. NÁHLOVSKÝ. P. Životní koučování a sebekoučování. Grada Publishing,a.s. 2012. 1. vydání. s.. 112 ISBN-978-80-247-40-10-2.

URBAN. L., Sociologie trochu jinak. Grada 978-80-247-3562-7.

Publishing,a.s, 2011. s.110.272. ISBN

VÁVROVÁ, Petra. Psychologické aspekty náročných situací ve vedení lidí: studijní text pro distanční vzdělávání: [projekt Školský management]. 1. vyd. Olomouc:

87

Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. s.64. ISBN 978-80-244-2691-4.

WESNES, K. A. et al. Breakfast reduces declines in attention and memory over the norning in schoolchildren, Appetite, 2003; 41:329-331.

Zucker, R., Donovan, J. E., Masten, A. S., Mattson, M. E., & Moss, H. B. (2009). Developmental processes and mechanisms: Ages 0-10. Alcohol Research & Health, 32, 16–30.

Legislativa: Zákon č. 218/2003, o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže. Úmluva o právech dítěte.

88

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 1. Státní zdravotní ústav. Zdraví a životní styl dětí a školáků 2010. [online] 8. 4. 2014 . 2. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Rámcový vzdělávací program. [online]. 9. 2. 2010 . 3. Iniciativa společenství EQUAL. Vysvětlení pojmu. [online]. 8. 4. 2014 . 4. POKORNÁ, G. Projekty, jejich tvorba a řízení. [online]. 28. 5. 2008 . 5. European health for all series NO. 6. Zdraví 21. [online] 14. 7. 2011 . 6. Státní zdravotní ústav. Světový den zdraví. [online]. 8. 4. 2014 < http://www.szu.cz/>. 7. ÚZIS ČR. Základní informace o ÚZIS ČR. [online]. 8. 4. 2014 . 8. KERNOVÁ, V. Nadváha a obezita u populace v ČR. [online]. 15. 10. 2010 . 9. Lékařský slovník. Pojmy [online] 8. 4. 2014 . 10. KERNOVÁ, V. Podpora zdraví .

v ČR.

[online]

8.

4.

2014

11 Výchova ke zdraví. Podpora zdraví. [online]. 8. 4. 2014 . 12. Dokument Zdravá škola. [online].[cit.2013-10-31]. .

Dostupné

13. PragueBest s. r. o. Vyvážení strava. [online] .

8.

na

www:

4.

2014

14. Pestrá a vyvážená strava. [online].[cit.2013-10-31].Dostupné na www: < http://www.breatharian.eu/>.

15. Výchova ke zdraví. Potravinová pyramida. [online] 8. 4. 2014 . 89

16. HLAVATÁ, K. Ovoce a ořechy. [online]. .

8.

4.

17. MARINOV, Z. Sladkosti. [online]. 8. 4. .

2014

2014

18. Novinky.cz. Pití velkého množství džusů může spíš uškodit, než pomoci. [online] 27. 9. 2011 . 19. Business Factory s. r. o. Škodlivost coca-coly. [online]. 8. 4. 2014 20. TUREK, B. Výživová doporučení dle WHO. .

[online].

8.

4.

2014

21. ČT24. Děti si odmalička pěstují špatné stravovací návyky, hrozí jim obezita. [online] 22. 4. 2013 22. MLČOCH, Z. Poškození nervů alkoholem, alkoholická neuropatie - příčina, příznaky, projevy, léčba. [online] 8. 4. 2014 23. Tyden.cz. Workoholismus. [online]. 8. 4. 2014 . 24. MK Fruit s. r. o. Ovoce do škol. [online]. .

8.

4.

2014

25. School and health. ŠKOLA A ZDRAVÍ PRO 21. STOLETÍ. [online] 6. 6. 2012 26. Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-Aged Children: WHO Collaborative Cross-National Study (HBSC. [online]. [citováno dne 31. 10. 2013].) 27. JAANSOVÁ, L. České děti mají kvůli nedostatku pohybu špatné držení těla. [online] 2.2. 2009 .

90

28. PUKLOVÁ, V. Výskyt nadváhy a obezity. [online] 17. 9. 2013 . 29. MLČOCH, Z. Poškození nervů alkoholem, alkoholická neuropatie - příčina, příznaky, projevy, léčba. [online] 19. 12. 2008 30. SOŠ Bruntál. Výroční zpráva. [online] 8. 4. 2014 . 31. SOŠ Bruntál. ŠVP SOŠ Bruntál.[online8. 4. 2014 . 32. KALMAN, M. Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků. [online] 31. 10. 2013 .

91

PŘÍLOHY Příloha č. 1 VZOR DOTAZNÍKU PRO MLÁDEŽ Dovolte, abych Vás požádal o anonymní vyplnění dotazníku. Cílem dotazníku je zjistit Váš postoj ke zdraví a zdravému životnímu stylu. Data budou použita pouze pro účely bakalářské práce. Vyhovující otázky označte prosím křížkem.Za vyplnění dotazníku děkuji. 1. část – ÚDAJE O RESPONDENTECH Otázka č.1 - Prosím, zakroužkujte pohlaví. □ MUŽ □ ŽENA Otázka č.2 - Prosím, zakroužkujte svůj věk. □ 15 let □ 16-18 let □ nad 18 let Otázka č.3-Prosím, označte, který učební obor právě studujete. □ autoelektrikář □ kuchař – číšník □ elektrikář silnoproud □ zedník □ kadeřník □ tesař □ truhlář Otázka č.4- Prosím, označte křížkem, v jakém typu rodiny žijete. □ úplná □ neúplná Otázka č.5- Prosím, označte křížkem,zda rodiče jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní □ zaměstnaná □ nezaměstnaná

92

2. část – STRAVA Otázka č.6 – Prosím, označte křížkem, jak často snídáte. □ každý den □ jen o víkendu □ nesnídám Otázka č.7- Prosím zakroužkuje, zda pravidelně svačíte. □ ANO □ NE Otázka č.8- Prosím zakroužkujte místo, kde nejčastěji obědváte. □ ve škole □ doma □ na jiném místě Otázka č.9- Prosím zakroužkujte , zda pravidelně večeříte. □ ANO □ NE Otázka č.10 – Prosím, zakroužkujte, zda uplatňujete při výběru potravin zdravou výživu. □ ANO □ NE □ NEVÍM Otázka č.11 – Prosím, zakroužkujte, zda často jíte maso. □ ANO □ NE Pokud jsi uvedl ano, odpověz jak často. a) denně b) několikrát týdně c) velmi málo

93

Otázka č.12 – Prosím, zakroužkujte,zda jíte často mléčné výrobky. □ ANO □ NE Pokud jsi uvedl ano, odpověz jak často. a) denně b) několikrát týdně c) velmi málo Otázka č.13 – Prosím, zakroužkujte,zda jíte pravidelně ovoce a zeleninu. □ ANO □ NE Pokud jsi uvedl ano, odpověz jak často. a) denně b) několikrát týdně c) velmi málo Otázka č.14 – Prosím, zakroužkujte,zda jíte denně sladkosti. □ ANO □ NE Pokud jsi odpověděl ano, uveď jak často. a) denně b) občas Otázka č.15 – Prosím, zakroužkujte,kolik asi litrů tekutin vypijete za jeden den. a) 0,5 litru b) 1 – 2 litru c) 2 litry a více Otázka č.16 – Prosím, zakroužkujte, jaké nealkoholické nápoje pijete nejraději. a) čaj b) slazené limonády c) minerální voda

94

d) coca cola Otázka č.17 – Prosím, zakroužkujte,zda pijete alkohol (Myslíme tím, zda jste abstinent nebo konzument) □ ANO □ NE Pokud jsi odpověděl ano, uveď jakým dáváš přednost. □ tvrdý alkohol □ pivo □ víno Otázka č.18 – Prosím, zakroužkujte, zda kouříte.Máme na mysli, zda jste kuřák nebo nekuřák) □ ANO □ NE Pokud jsi uvedl ano, odpověz jak často □ příležitostně □ denně □ týdně □ měsíčně

95

3. část ODPOČINEK A RELAXACE Otázka č.19 – Prosím, zakroužkujte, jak často během dne odpočíváte.(Máme na mysli, že právě nevykonáváte fyzickou práci) □ 1-5 hod. □ 5- 8 hod. □ 8 a více hod. Otázka č.20 – Prosím, zakroužkujte ,s kým převážně relaxujete. □ sám □ s přítelem, přítelkyní □ s rodinou □ kamarádem □ s partou Otázka č.21 – Prosím, zakroužkujte, jakým způsobem relaxujete. a) venku, např. procházka b) četba knihy c) sledování televize, d) u PC e) poslech hudby f) spánek Otázka č.22 – Prosím, zakroužkujte, zda se pravidelně věnujete pravidelně pohybové aktivitě./Máme na mysli □ ANO □ NE Pokud jsi uvedl ano, odpověz : □ aktivně □ pasivně Otázka č.23 – Prosím, zakroužkujte kolik hodin asi denně spíte. □ 1-5 hod. □ 5- 8 hod.

96

□ 8 a více hod.

Otázka č.24 – Prosím, zakroužkujte kolik hodin trávíte denně u PC.. a) 1 hodinu b) 2 hodiny c) více jak 2 hodiny Otázka č.25 – Prosím, zakroužkujte,jak vnímáte svůj zdravotní stav. □ vynikající □ dobrý □ špatný

Otázka č.26 – Domníváte se, že žijete zdravě? □ ANO □ NE □ NEVÍM

97