Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Rok 2012

Richard Šťastný

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Víceletá gymnázia a jejich místo v české vzdělávací soustavě Richard Šťastný CENTRUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Václav Trojan Ph.D. Studijní program: Specializace v pedagogice – školský management

Praha 2012

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA Centrum školského managementu

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE akademický rok 2011/2012

Jméno a příjmení studenta: Richard Šťastný Studijní program:

Specializace v pedagogice

Studijní obor: Školský management Název tématu práce v českém jazyce: Víceletá gymnázia a jejich místo v české

vzdělávací soustavě

Název tématu práce v anglickém jazyce: Place six-and eight-year grammar schools in the Czech education system Pokyny pro vypracování:

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Václav Trojan Ph.D. Předpokládaný rozsah bakalářské práce1: 40 stran Datum zadání práce: Předběžný termín odevzdání práce: 3/2012 V Praze dne: …………………….…………….……. vedoucí katedry

1

Minimální rozsah bakalářské práce činí standardně 40 normostran (72 000 znaků vč. mezer) vlastního textu.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Víceletá gymnázia a jejich místo v české vzdělávací soustavě vypracoval pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze dne 8. 4. 2012

.......................................................... Podpis

Rád bych touto cestou vyjádřil poděkování vedoucímu bakalářské práce PhDr. Václavu Trojanovi Ph.D. za cenné rady, připomínky a trpělivost při vedení této bakalářské práce.

.......................................................... podpis

NÁZEV: Víceletá gymnázia a jejich místo v české vzdělávací soustavě AUTOR: Richard Šťastný KATEDRA (ÚSTAV) Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Václav Trojan Ph.D.

ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá problematikou znovuobnovení víceletých gymnázií v roce 1990. Víceletá gymnázia jsou od svého znovuzavedení do českého vzdělávacího systému cílem kritiky pro svou neopodstatněnost. Tato práce interpretuje argumenty jak pro zachování, tak pro zrušení víceletých gymnázií. Téma víceletého gymnázia nejprve uvádí teoretická část práce, která představuje pozici víceletých gymnázií v historickém kontextu i v současnosti a následně prezentuje nejčastější argumenty pro i proti existenci víceletých gymnázií. Empirická část práce je kvantitativním výzkumem, zpracovávajícím názory různých odborníků z řad školství k dané problematice, zaměřeným především na to v jaké míře ovlivňuje aktuální pracovní pozice zainteresovaných subjektů jejich názory k existenci víceletých gymnázií.

KLÍČOVÁ SLOVA: Víceletá gymnázia – vzdělávací systém – historie - argumenty

TITLE: Place six-and eight-year grammar schools in the Czech education system AUTHOR: Richard Šťastný DEPARTMENT: Department in English language SUPERVISOR: PhDr. Václav Trojan Ph.D.

ABSTRACT: This bachelor´s thesis deals with the problematic of reopening six-and eight-year grammar schools. Since the reopening in 1990 their existence have been criticised for not being justified. In this thesis the arguments are given for and also against their preservation. The theme of these schools is introduced in the theoretical part of the thesis. The historical context and the position of these schools in the modern school system are presented and questioned. The empiric part is a quantitative research in which opinions of various experts in this field were compared. The main aim of the research was to find out how the actual work position of interested subjects influences their attitudes towards the existence of these grammar schools.

KEYWORDS: Six-and eight-year grammar schools - education system- history- arguments

OBSAH OBSAH ...................................................................................................................................... 1 ÚVOD........................................................................................................................................ 2 1.

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 3 1.1

Historie gymnázií na našem území .......................................................................... 3

1.2

Charakteristika víceletých gymnázií ......................................................................... 6

1.3

Nejčastější argumenty pro a proti zrušení víceletých gymnázií ............................... 8

1.3.1

Studují na víceletých gymnáziích ti nejnadanější žáci? .................................. 10

1.3.2

Jsou žáci víceletých gymnázií úspěšnější než žáci čtyřletých gymnázií? ........ 12

1.3.3

Dualismus nebo jednotná škola? ................................................................... 14

1.3.4

Poškozuje existence víceletých gymnázií vzdělávací systém? ....................... 16

1.4 2.

Shrnutí teoretické části .......................................................................................... 17

EMPIRICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 18 2.1

Úvod ....................................................................................................................... 18

2.2

Cíl výzkumu ............................................................................................................ 18

2.3

Metody výzkumu ................................................................................................... 19

2.4

Zkoumaný vzorek a postup výzkumu ..................................................................... 19

2.5

Výsledky výzkumu a jejich interpretace ................................................................. 21

2.5.1

Výsledky dotazníkového šetření .................................................................... 22

2.5.2

Vyhodnocení výzkumu, verifikující, případně falzifikující hypotézy .............. 35

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 39 POUŽITÁ LITERATURA: ........................................................................................................... 41 PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 43 Příloha č.1 – Dotazník: víceletá gymnázia a jejich místo v české vzdělávací soustavě ...... 43

1

ÚVOD Jak napovídá samotný název práce, předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou víceletých gymnázií. Je obnovení a existence víceletých gymnázií po roce 1989 přínosem pro školskou vzdělávací soustavu, či není? Poslední dobou to je velmi diskutované téma, které je i mně blízké, protože jsem sám absolventem sedmiletého gymnázia. V teoretické části se prvně věnuji historii a vývoji gymnázií na našem území, dále pak charakteristice víceletých gymnázií a jejich momentálnímu postavení ve vzdělávací soustavě České republiky. Víceletá gymnázia mají v českých zemích více než 150letou tradici jako školy vzdělávající nadané žáky. V posledních několika letech je však právě tato selekce žáků v raném věku předmětem mnoha diskuzí. Jedna strana argumentuje tím, že odchod nadaných žáků z pátých, resp. šestých a sedmých ročníků základních škol snižuje konkurenční prostředí na těchto školách, a tím v konečném důsledku i úroveň vzdělávání celého základního školství. Druhý možný pohled je, že nadaným žákům se pedagogové nemohou v „klasické“ třídě plně věnovat, nadprůměrní žáci se nudí a jejich motivace klesá. Další často zmiňovaný argument pro zrušení nebo alespoň omezení víceletých gymnázií je, že dle některých studií studuje v současné době na víceletých gymnáziích až 20 procent žáků pátých až devátých tříd, čímž přestávají plnit úlohu „elitních“ škol a stávají se tak pouze alternativní základní školou, kde jedinou výhodou je jistota postupu k závěrečné maturitní zkoušce bez nutnosti skládat přijímací zkoušky na střední školy v deváté třídě. Předmětem mé práce není jednoznačně zodpovědět otázku dalšího setrvání nebo zrušení víceletých gymnázií. Cílem této práce je v následujících kapitolách zpracovat argumenty a důvody pro i proti existenci víceletých gymnázií od odborníků z oblasti školství a vytvořit ucelený objektivní souhrn jednotlivých pohledů na danou problematiku. Ve výzkumné části si kladu za cíl zjistit, zda existují vazby mezi aktuálním pracovním zařazením subjektů výzkumu a jejich názory na existenci víceletých gymnázií. Jaké jsou názory školních psychologů, pedagogů, ředitelů a zřizovatelů základních a středních škol a odborníků z pedagogických fakult (kateder 2

pedagogiky) vysokých škol na jejich existenci? V jaké míře ovlivňuje pracovní pozice zainteresovaných subjektů jejich názory k dané problematice? Zpracování a komentáře k získaným výsledkům výzkumu jsou výstupem bakalářské práce. Výzkum jsem realizoval metodou dotazníkového šetření.

1.TEORETICKÁ ČÁST 1.1

Historie gymnázií na našem území

„Gymnázia se objevují na počátku 16. století jako ústavy, jejichž studenti získávají znalosti latiny a řečtiny, někdy také hebrejštiny, eventuálně i základy pro univerzitní studium. Zpočátku jsou hodně spjaty s reformací. O jejich formování se totiž velmi zasloužil Lutherův spolupracovník, německý humanista Filip Melanchton. Podle jeho návrhu bylo založeno několik gymnázií (např. v roce 1524 v Magdeburku, o dva roky později v Norimberku), Melanchton byl také autorem prvního vzdělávacího programu pro gymnázia – v roce 1528 vytvořil pro saské kurfiřtství školní řád, který se pak stal vzorem pro všechny ostatní školy. Velmi brzy si tento typ studia přisvojila také druhá, katolická strana, především jezuitský řád. Svoje střední školy pak podle jeho vzoru vytvářely také další řády, především piaristé, ale i benediktini nebo františkáni. Situace v českých zemích kopírovala politický vývoj. V 16. století se tu vedle sebe vyskytovala gymnázia všech povolených i pouze trpěných konfesí (také zakazovaná Jednota bratrská založila koncem 16. století své vlastní gymnázium v Ivančicích). Po porážce českého stavovského povstání ovšem tato široká nabídka skončila a vyšší vzdělání poskytovala pouze gymnázia některých katolických řádů. Nejvíce jich vedli a spravovali jezuité. Ti zde svou první školu, pražské Klementinum, založili už v roce 1556. V třicátých letech 17. století se k jezuitům přidal nově vzniklý školský řád – piaristé. Ti tu také začali zakládat své střední školy. Výuka na řádových gymnáziích byla plně v rukou řádů. Stát dlouhou dobu nepociťoval potřebu vměšovat se jim do obsahu vzdělávání, proto neexistovaly žádné závazné jednotné osnovy. Náplň studia byla přesto všude podobná, největší prostor byl u všech řádů věnován důkladné výuce latiny a méně důkladné výuce 3

řečtiny na základě četby antických klasiků. Kromě klasických jazyků se studenti obvykle seznámili se základy matematiky. Pokud studovali u piaristů, čekal je při hodinách poněkud větší důraz na reálie a výklad v mateřském jazyce. Přírodní vědy začaly na gymnázia pozvolna pronikat od sklonku 17. století, i když toto pronikání naráželo jednak na značnou neochotu rozhodujících činitelů, jednak na nedostatek lidí schopných tyto předměty vyučovat. Na řádových gymnáziích totiž v té době nevyučovali profesionální pedagogové, ale řadoví členové řádu, pro něž bylo učení často jen krátkou etapou jejich života. Teprve tereziánsko-josefínské reformy otevírají cestu k proměně jezuitských a piaristických latinských škol dosud spočívajících na humanistických základech v nový typ střední školy, více odpovídající požadavkům doby. Marie Terezie sice proslula především reformami obecného školství, stranou jejího zájmu ovšem nezůstaly ani střední školy. Nejprve, v polovině 18. století, zavedla nad gymnázii státní dozor, a začala tak v praxi realizovat myšlenku, že o tom, co a jak se bude učit, rozhoduje zájem státu. První výraznější úpravu gymnaziálního studia se jí však podařilo prosadit až v roce 1775 (neúspěšné pokusy podnikla už v letech 1752 a 1764). Tato reforma byla vlastně určitým prvopočátkem moderní školské soustavy. Marie Terezie nechala vypracovat nové, obecně závazné gymnaziální osnovy - jejich autorem byl piarista, prefekt savojské akademie Gratian Marx.“2 Ten pak (po zrušení jezuitského řádu) vypracoval z podnětu císařovny návrh na reorganizaci gymnázií. Chlapci byli přijímáni ke studiu nejdříve po absolvování 3. třídy hlavní nebo normální školy a po úspěšném složení přijímací zkoušky v němčině. Na gymnáziích zůstávala jako hlavní předmět latina. Dále se na nich učila řečtina, dějepis, zeměpis, matematika, přírodopis, němčina a náboženství. Studium obou klasických jazyků však bylo stále prosazováno na úkor ostatních předmětů. Určitou pozici nyní získaly reálné předměty. Velký prostor věnovali piaristé také hudbě a divadlu, a to hlavně na školách při větších a významnějších kolejích. Kromě náboženství učil všem předmětům na gymnáziu i nadále třídní profesor. Některá větší gymnázia měla samostatného učitele pro řečtinu. Učitelé postupovali se svými žáky od první do třetí třídy a poté od čtvrté do páté. Vyučovacím jazykem ve dvou nižších třídách byla němčina, v ostatních latina. Od prvního ročníku byla ve vyučování zavedena také řečtina, ale v humanitních třídách ji navštěvovali jen

2

ŘEZNÍČKOVÁ, K. Študáci a kantoři za starého Rakouska -české střední školy v letech 1867—1918. 2007. str. 11-12

4

vybraní žáci. Čeština byla z vyučování odstraněna. Učilo se podle učebnic, které musely být schváleny státem. Následnými úpravami z let 1808 a 1818 bylo studium na gymnáziích prodlouženo na 6 let. Další zlom ve vývoji gymnázií nastal po revoluci v roce 1848. Dosavadní dvorskou studijní komisi nahradilo, v březnu roku 1848, nově zřízené ministerstvo kultu a vyučování. Toto ministerstvo věnovalo hlavní pozornost střednímu a vysokému školství. Na univerzitách zavládlo období akademické svobody. Mezi hlavní činnosti na univerzitě se zařadilo vědecké bádání. Jednu z nejdůležitějších změn zaznamenaly filozofické fakulty, které měly za úkol zabývat se přírodní vědou, filozofií a historií. Díky této změně se z nich staly fakulty s vědeckými úkoly a přestaly plnit funkci propedeutickou, svěřenou jim od středověku. Propedeutická funkce filozofických fakult byla od této chvíle v celém rozsahu předána do rukou gymnázií, která byla na základě těchto skutečností razantně reformována. V souvislosti s reformou nastaly změny v jejich obsahu a struktuře. Všeobecné střední školy se řídily úpravou zákona z roku 1849. Vzniklá gymnázia, jejichž vzdělávací obsah spočíval v učivu klasických jazyků, nestačila, a proto byla rozvinuta reálka. V roce 1869 byla zavedena maturita, jejíž absolvování bylo podmínkou pro přijetí na univerzitu, a reálka se tak stala plnohodnotnou střední školou, jejíž studenti byli připraveni na studium na vysoké škole. Zavedením reálného gymnázia v roce 1862 V. Křížkem v Táboře došlo ke vzniku nového typu střední školy, která poskytovala studentům výhodu v tom, že se v průběhu studia mohli ještě rozhodnout, na jaký typ vysoké školy by chtěli navázat. Tuto možnost dosud student neměl, jelikož volba střední školy byla zároveň volbou školy vysoké. Vznik reálných gymnázií měl tak velkou výhodu: vstup na vysoké školy obou směrů (univerzitní a technický) bez odlišných zkoušek. To zapříčinilo, že o studium na reálných gymnáziích byl velký zájem, a proto docházelo ke zřizování dalších institucí a počet těchto škol se neustále zvyšoval. Další změnou, zavedenou v roce 1869, bylo prodloužení studia na gymnáziu na 8 let a rozdělení na dva stupně po čtyřech letech. Po vystudování prvního stupně bylo vzdělání na úrovni úřednické funkce (u dráhy, na poště atd.), eventuálně mohlo předcházet následnému studiu na odborné škole. Pro vstup na univerzitu musel student absolvovat i druhý stupeň, kde si prohluboval vědomosti získané při studiu na prvním čtyřletém stupni.

5

Tento model vydržel až do roku 1948 téměř beze změn. V roce 1918 se gymnázia pouze rozdělila podle zaměření humanitního nebo přírodovědného na klasická (8 let), reálná (8 let), reformní reálná (8 let) a reálky (7 let). Toto gymnaziální víceleté studium ruší až Nejedlého jednotná škola. V únoru roku 1948 zaznamenala politika tehdejšího Československa zásadní zvrat. Nově nastolená komunisticky orientovaná politika razantním způsobem během několika měsíců reorganizovala české školství. Tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý již v dubnu stejného roku přijal návrh nového školského zákona, který upravoval podmínky v českém školství. Nový školský zákon zavedl tzv. jednotnou školu, která sjednotila celou výchovně vzdělávací soustavu. Na existenci víceletých gymnázií měl tento koncept nekompromisní dopad. Víceletá gymnázia byla zrušena a ponechána byla pouze gymnázia čtyřletá jako samostatný typ střední školy, což výrazným způsobem oslabilo selektivní charakter gymnázií. Ve školním roce 1952/1953 postihl stejný osud i gymnázia čtyřletá. Ta byla nahrazena tzv. třetím stupněm jedenáctiletých středních škol a následně od školního roku 1960/1961 střední všeobecně vzdělávací školou. Obnovení se čtyřletá gymnázia dočkala až zákonem č. 168/1968 Sb., který je od školního roku 1969/1970 znovu zavedl do soustavy škol. V témže roce se na krátký okamžik obnovují i víceletá gymnázia. Jsou ale vzápětí normalizačním procesem po vpádu sovětských vojsk opět zrušena. Trvale byla obnovena až po sametové revoluci, v roce 1990.

1.2

Charakteristika víceletých gymnázií

Víceletá gymnázia byla znovu zavedena zákonem č. 171/1990 Sb., který upravil zákon č.29/1984 Sb. o soustavě základních a středních škol (školský zákon). „Víceleté gymnázium je v České republice dvojího druhu. Tradiční podoba víceletého gymnázia je gymnázium osmileté, které pokrývá úplné základní vzdělání druhého stupně a plynule navazuje na vzdělávání středoškolského charakteru, ukončené maturitní zkouškou. Šestileté gymnázium stejně jako gymnázium osmileté poskytuje úplné středoškolské vzdělání s maturitou, ale jeho studenti na něj nastupují o dva roky později, tedy po ukončení sedmého ročníku základní školy. Víceleté gymnázium stojí na pomezí základní a střední školy. Studenti přicházejí na víceleté gymnázium po ukončení prvního stupně povinné školní docházky a ukončují svoje studium státní maturitní zkouškou. Víceleté gymnázium 6

tedy svým studentům umožňuje dokončení povinné školní docházky absolvováním druhého stupně základního školství a plynulé navázání na středoškolský stupeň studia.“3 Primárně je studium na víceletých gymnáziích chápáno jako příprava pro studium na vysokých školách. Dále připravuje i pro výkon některých činností ve státní správě, kultuře a v dalších oblastech. Gymnázium má čtyři, šest anebo osm ročníků. Studium není nijak zaměřeno na konkrétní oblast případného budoucího povolání. Studenti studují stejné předměty, které by studovali na druhém stupni základní školy, a to až do maturity. Na všeobecném gymnáziu tedy v podstatě neexistuje jakákoliv záměrná profilace studentů humanitním či přírodovědným směrem. To však neznamená, že jim to není nijak umožňováno. V průběhu studia si většinou mohou vybrat z povinně volitelných seminářů, jejichž prostřednictvím je jim jakási forma profilace umožňována. Zároveň však neztrácí přehled ani v ostatních předmětech. Jistým negativem je však jistě přílišná teoretičnost předmětů a téměř se nevyskytující předměty praktické. Organizace vzdělávací soustavy České republiky vymezuje postavení víceletých gymnázií takto: „Na nižším stupni víceletých gymnázií vytvářejí školy ŠVP na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) z roku 2004, povinně podle něj postupují od školního roku 2007/2008, kdy začal být závazným pro výuku v prvních ročnících osmiletých gymnázií“4. „Vyšší stupně víceletých gymnázií se řídí podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (RVP G) a Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia se sportovní přípravou (RVP GSP), které byly schváleny v červenci roku 2007. Tyto Rámcové vzdělávací programy jsou závazné pro čtyřletá gymnázia a pro vyšší stupně osmiletých gymnázií. Jejich zavedení předcházel projekt Pilot G – Tvorba a ověřování pilotních školních vzdělávacích programů ve vybraných gymnáziích. Jednotlivé školy pak na tomto základě od školního roku 2009/2010 vytváří vlastní Školní vzdělávací program.“5 Víceletá gymnázia vlastní Rámcový vzdělávací program tedy nemají. Výjimku tvoří Rámcový vzdělávací program pro víceletá gymnázia s bilingvní výukou, který se připravuje od roku 2007 a který by měl být definitivně schválen

3

DOSTÁLOVÁ, J.: Vstup na víceleté gymnázium očima rodičů. 2010, str. 10 Organizace vzdělávací soustavy České republiky 2009 / 2010, str.114 5 DOSTÁLOVÁ, J.: Vstup na víceleté gymnázium očima rodičů. 2010, str. 11 4

7

v roce 2015. Od školního roku 2009/2010 probíhá také jeho pilotní verze ve vybraných gymnáziích v České republice. Pro úplnost si dovolím citovat Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): „(1) Vzdělávání v šestiletém a osmiletém gymnáziu se člení na vyšší stupeň a nižší stupeň. Nižší stupeň je tvořen prvními dvěma ročníky šestiletého gymnázia nebo prvními čtyřmi ročníky osmiletého gymnázia. Vyšší stupeň je tvořen posledními čtyřmi ročníky šestiletého a osmiletého gymnázia. (2) Do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí sedmý ročník základní školy nebo druhý ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia nebo druhý ročník osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, do prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí pátý ročník základní školy. (3) Do prvního ročníku vyššího stupně gymnázia postupují žáci, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň šestiletého nebo osmiletého gymnázia, a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo získali základní vzdělání před splněním povinné školní docházky.“6

1.3

Nejčastější argumenty pro a proti zrušení víceletých gymnázií

V polistopadové euforii se školství snažilo o rychlé a dostatečně transparentní změny, které by přesvědčily veřejnost, že dochází k pozitivnímu a kvalitativnímu posunu oproti totalitnímu období. Zakládání víceletých gymnázií se přitom jevilo jako mimořádně příhodný doklad právě takové změny. Ve společnosti přetrvávala obecně existující představa (navíc představa veskrze pravdivá) o velmi kvalitních víceletých gymnáziích z předválečných let. Vznik víceletých gymnázií v polistopadovém období nevycházel z žádné koncepční studie či něčím podloženého návrhu a neměl žádnou vazbu na celkovou a perspektivní koncepci školské nebo vzdělávací politiky. Očití svědkové hovořili o

6

§61 zákona 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů

8

tom, že na jedné poradě vedení ministerstva školství ministr Milan Adam prostě konstatoval: „Pánové, rozhodl jsem se zřídit víceletá gymnázia. Zařiďte to!“ Otázka zrušení víceletých gymnázií vyvstala už krátce po jejich obnovení v roce 1990. První impuls ke zrušení víceletých gymnázií obdrželo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR již v roce 1995 od examinátorů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Výsledky jejich šetření negativně hodnotily „značnou selektivitu českého vzdělávacího systému, v jejímž důsledku poměrně malá část populace dosahuje kvalitního všeobecného vzdělání.“7. Ministerstvo školství však tento návrh neakceptovalo s odůvodněním, že víceletá gymnázia poskytují nadaným žákům kvalitnější vzdělání, které jim základní škola není schopna poskytnout. Následně se ministerstvo školství rozhodlo řešit narůstající problémy středního

školství tzv. projektem optimalizace. Projekt se pokoušel o optimalizaci sítě škol. Vážným nedostatkem tohoto projektu bylo, že byl vyprodukován u zeleného stolu, s

nadměrným zahleděním do rádoby objektivních statistických ukazatelů. Nijak nepřihlížel k regionálním podmínkám ani nezohlednil specifiku jednotlivých typů středních škol. Skutečnost, že chtěl upravit (přesněji však řečeno redukovat) síť středních škol, aniž by měl jasnou představu konečného, cílového stavu, patřila k zásadním nedostatkům celého projektu. Po odeznění projektu optimalizace, který především z ekonomických důvodů sloučil řadu gymnázií s jinými školami, přišlo na přelomu tisíciletí ministerstvo školství s dalším razantním projektem. V bezprostřední návaznosti na výsledky českých žáků v mezinárodních testech chtělo nyní víceletá gymnázia už plošně zrušit. Návrh na zrušení víceletých gymnázií byl předložen v roce 2001 a již v roce 2002 podle něj neměli být přijímáni žáci do prvních ročníků víceletých gymnázií. Tento návrh však vyvolal bouřlivou reakci české odborné i laické veřejnosti a ministerstvo školství od něj následně ustoupilo a ujednotilo pouze délku víceletých gymnázií, která již nemohla pokračovat v tak širokém spektru. Aktuálně se nejčastěji poukazuje na celkový pokles úrovně víceletých gymnázií a na snižující se kvalitu uchazečů, kteří chtějí na víceletém gymnáziu 7

Sociologický časopis/Czech SociologicalReview, 2003, Vol. 39, No. 5, MATĚJŮ, P.; STRAKOVÁ, J.: Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovnost, str.6

9

studovat. O přijetí dnes usilují i žáci, kteří mají jen průměrné až podprůměrné výsledky. Někteří z nich jsou přesto k výběrovému studiu přijati. Pokles celkové úrovně víceletých gymnázií připustil i poslední8 ministr školství Josef Dobeš: „Zatím nehodlám měnit svůj pohled na víceletá gymnázia – fandím jim. Jsem ale přesvědčen, že jak padá celková úroveň základních a středních škol, padá i v případě osmiletých gymnázií.“ Studie Sociologického ústavu jde ve své kritice mnohem dál. „Existují dokonce žáci víceletých gymnázií, jejichž výsledky jsou pod národním průměrem,“9 uvádí. Sami žáci víceletých gymnázií jsou však s jejich kvalitou převážně spokojeni. V následujících kapitolách uvádím argumenty spojené s nejčastějšími otázkami ohledně další existence víceletých gymnázií. 1.3.1 Studují na víceletých gymnáziích ti nejnadanější žáci? Nadání je nejčastěji definováno jako soubor schopností, které umožňují jedinci dosahovat výkonů nad rámec běžného průměru populace, uvádí se, že těchto jedinců je v populaci od 3 - 10%. Ustanovení §12 Vyhlášky 73/2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných definuje mimořádně nadaného žáka pro účely této vyhlášky. Je jím jedinec, který dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo jednotlivých rozumových oblastech (například matematiky, biologie), pohybových, uměleckých a sociálních dovedností. Obhájci rozdělování žáků do stejnorodých skupin argumentují především tím, že toto rozdělování je prospěšné jak pro žáky slabší, tak i pro nadané. Zdůrazňují především přístup učitelů, kteří ve skupině slabších žáků mohou zvolit volnější tempo ve výuce a věnovat se těmto žákům více, než kdyby byli vzděláváni společně s nadanějšími spolužáky. Naopak u nadaných žáků se rozvíjejí obavy o mrhání jejich potenciálem, když se jim učitelé kvůli slabším žákům nemohou tolik věnovat, a tím se brzdí jejich intelektuální vývoj. Tito žáci mají na víceletých gymnáziích náročnější

vzdělávací

program

i

náročnější

učitele,

kteří

jsou

zároveň

kvalifikovanější, vyučování je lépe zajištěno didaktickými prostředky (včetně

8

Ministr Dobeš podal v pátek 23. března do rukou premiéra Petra Nečase svou rezignaci ke dni 31. března 2012. SOCIOLOGICKÝ ČASOPIS / Czech Sociological Review 2/2010 [online]. STRAKOVA, J.; Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů[187]), str. 196 9

10

vyučovací techniky), ve školní práci nejsou nadaní žáci vyrušováni ani zdržováni svými pomalejšími a méně schopnými spolužáky, studium je intenzivnější a efektivnější. To jsou nejčastější argumenty, které mluví ve prospěch víceletých gymnázií. Studují však na víceletých gymnáziích opravdu ti nejnadanější žáci? Studie Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů Jany Strakové z roku 2010 ukazuje, že: „o studium na víceletých gymnáziích se uchází (a následně na ně nastupuje) řada žáků s průměrnými i podprůměrnými výsledky, a že řada talentovaných žáků o studium na víceletých gymnáziích naopak neusiluje.“10 S tímto názorem souhlasí i většina zastánců víceletých gymnázií. Jedním dechem však dodávají, že daná situace vznikla neopodstatněným zvyšováním počtu víceletých gymnázií vzhledem k zvyšující se poptávce. Příkladem nám mohou sloužit např. herecké vysoké školy. O studium na těchto školách je také enormní zájem. Počty přijatých uchazečů se pohybují okolo 8%. Pokud by se postupovalo stejně jako v případě víceletých gymnázií, musely by se vzhledem k poptávce zvednout počty přijímaných, což by taktéž velmi negativně ovlivnilo počty talentovaných studentů v těchto oborech. Další problém vidí zastánci víceletých gymnázií ve způsobu financování škol. Podle vyhlášky 492/2005 Sb. ve znění 110/2011 Sb. o krajských normativech je jednotkou výkonu žák. Podle §2 této vyhlášky je jedním z rozhodných ukazatelů pro stanovení krajských normativů průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka a průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka. Ukazatel

průměrného

počtu

jednotek

výkonu

připadajícího

na

1

pedagogického pracovníka (NP) se stanoví z: a) průměrného počtu dětí, žáků nebo studentů ve třídě, studijní skupině nebo oddělení v příslušném oboru vzdělání ve školách v rámci kraje nebo ve třídě nebo oddělení v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje (Ž), b) průměrného počtu vyučovacích hodin ve třídě, studijní skupině nebo oddělení za týden vyplývajícího z příslušného rámcového nebo akreditovaného vzdělávacího programu (dále jen "vzdělávací program") nebo oboru vzdělání včetně

10

Sociologicky časopis/Czech SociologicalReview, 2010, Vol. 46, No. 2, STRAKOVA, J.; Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů[187]),str. 205

11

nezbytného dělení tříd, studijních skupin nebo oddělení, popřípadě vyplývajícího ze zvláštního právního předpisu (H), c) průměrného týdenního rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků stanoveného zvláštním právním předpisem (VP).11

Zjednodušeně se dá tedy říct, že školy dostávají finance dle počtu žáků. Prvním projevem tohoto systému je, že školy přijímají více žáků než by přijaly při jiném způsobu financování. Druhým možným projevem pak je, že škola již přijaté studenty nevylučuje. V obou případech dochází k poklesu úrovně žáků a v druhém případě navíc ještě dochází k zhoršování studijní morálky, jelikož žáci mohou získat pocit, že jsou nedotknutelní a jejich motivace k učení prudce klesá. Paradoxně systémem normativního financování škol argumentují i odpůrci víceletých gymnázií. Ti hovoří o „vykrádání základních škol“, které jsou vlastně za svou kvalitní výuku trestány. Pokud žáci základní školy zvládnou přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, ztrácí škola s jejich odchodem i příslušný normativ.

1.3.2

Jsou žáci víceletých gymnázií úspěšnější než žáci čtyřletých gymnázií?

Společnost Scio, která testuje znalosti českých žáků a studentů středních škol, došla ve svém projektu Vektor k závěru, že víceletá gymnázia přeci jen vzdělávají děti efektivněji než základní školy ve spojení s klasickými čtyřletými gymnázii. Těmito výsledky oponuje výsledkům mezinárodních průzkumů PISA a TIMMS, které se zaměřily na gramotnost žáků a znalosti přírodních věd. Vyplynulo z nich, že úroveň znalostí a schopností žáků devátých tříd a stejně starých žáků víceletých gymnázií je srovnatelná. Dokáží žáci víceletých gymnázií lépe rozvinout svůj potenciál než žáci základních škol následně navštěvující čtyřleté gymnázium? Opouštějí maturanti 11

§2 vyhlášky 492/2005 Sb.,ve znění pozdějších předpisů

12

z víceletých gymnázií středoškolské studium s lepšími vědomostmi a dovednostmi než jejich stejně disponovaní vrstevníci ze čtyřletých gymnázií? Toto srovnání asi nejlépe ukazuje, jak jsou naplňovány předpoklady, které jsou spojovány s existencí víceletých gymnázií. Analýzy již zmiňované studie Jany Strakové ukazují, že víceletá gymnázia nepřispívají k rozvoji kompetencí žáků v základních oborech vzdělávání, tedy v matematice a mateřském jazyce více než základní škola v kombinaci se čtyřletým gymnáziem. Navštěvují je však děti s lepším rodinným zázemím. I v České republice, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, platí, že vzdělanější rodiče investuji více energie do toho, aby pro své děti nalezli vhodné výběrové školy, připravili je k přijímacím zkouškám a podporovali jejich úsilí i v průběhu dalšího studia.“12 Odpůrci této studie poukazují na fakt, že testování probíhalo pouze v češtině a matematice, ale už se nezabývalo ostatními předměty. Dále argumentují následujícím odstavcem studie: „Z analýzy vyplývá, že studium na víceletém gymnáziu je významným prediktorem pro studium právnických oborů, které jsou ve společnosti považovány za jedny z nejprestižnějších. Absolventi víceletých gymnázií mají 1,6x vyšší šanci, že budou studovat právo, než absolventi čtyřletých gymnázií, a to i při zohlednění socioekonomického statusu a prospěchu.“9 Tento argument podpořila svým projektem Vektor společnost Scio. Do výzkumu v roce 2009 byli zařazeni maturanti, kteří se na podzim 2005 zúčastnili vstupního testování. A výsledky byly překvapivé - žáci víceletých gymnázií dosáhli v obou testech výrazně lepších výsledků než jejich vrstevníci ze čtyřletých gymnázií. V roce 2005 se rozdíl nejvýrazněji projevil u testu z angličtiny. Zatímco studenti víceletých gymnázií ho řešili s průměrnou hrubou úspěšností 78 procent, žáci čtyřletých gymnázií (tedy ti, kteří dokončili celou ZŠ) skončili o sedmnáct procent pozadu. U matematických úloh zaostávali absolventi devíti tříd základní školy o čtyři procenta. Jediný předmět, kde byl rozdíl mezi oběma sledovanými skupinami minimální, představoval český jazyk - studenti obou typů gymnázií ho řešili v průměru se 70procentní hrubou úspěšností.

12

Sociologicky časopis/Czech SociologicalReview, 2010, Vol. 46, No. 2, STRAKOVA, J.; Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů[187]),str. 205

13

Ve výstupním testování již však žáci z víceletých gymnázií předčili své kolegy ze čtyřletého studia ve všech sledovaných předmětech. U angličtiny činil rozdíl deset procent, u matematiky devět a v českém jazyce čtyři procenta. Společnost Scio také testuje takzvané obecné studijní předpoklady, které nezkouší znalosti žáků, ale jejich schopnosti. I tady byli žáci víceletých gymnázií o pět procent úspěšnější než jejich stejně staří spolužáci ze základní školy. Mezi žáky víceletých gymnázií navíc ve všech předmětech s výjimkou angličtiny převažovala skupina žáků, kteří se v rámci všech gymnazistů během studia zlepšili, nad těmi, kteří se na gymnáziu postupně zhoršovali. Na otázku, jsou-li absolventi víceletých gymnázií úspěšnější, než absolventi čtyřletých gymnázií, nelze tedy jednoznačně odpovědět. Pokud se přikloníme ke studii Jany Strakové, pak základní předpoklady spojované s úlohou víceletých gymnázií nejsou naplněny a absolventi víceletých gymnázií nevykazují v přijetí na vysoké školy celkově vyšší úspěšnost. Na druhé straně je zde projekt společnosti Scio a fakt, že absolvování víceletého gymnázia je významným prediktorem studia práv, která patří k nejprestižnějším vysokoškolským disciplínám.

1.3.3

Dualismus nebo jednotná škola?

Každá třída na prvním stupni základní školy je určitým sociologickým vzorkem společnosti resp. částí společnosti žijící v okolí školy. Potkávají se v ní děti pocházející z různých sociálních a příjmových skupin a můžeme v nich potkat děti téměř všech úrovní intelektu a nadání, a tedy se zde zákonitě dříve nebo později začnou tyto různé úrovně nadání a intelektu projevovat. Postavení víceletých gymnázií v našem školském systému je obvykle zpochybňováno poukazováním na skutečnost, že v popředí mezinárodních průzkumů se umístili především žáci zemí, jejichž vzdělávací systémy jsou výrazně inkluzívní. Tedy systémů, kde všichni žáci po dobu povinné školní docházky navštěvují jeden typ školy, nebo svobodně volí ve vyšších ročnících některou z více možných studijních cest, z nichž všechny jsou otevřené k získání maturitního vysvědčení a dále k případnému vysokoškolskému studiu. Stoupenci dualismu však argumentují skutečnostmi, které dle jejich názoru kvalitu výuky, a tedy i výsledky žáků v mezinárodních srovnáních, ovlivňují 14

mnohem více. Jde například o odlišnou charakteristiku a atmosféru těchto zahraničních systémů, ale i studijní morálku a úsilí žáků, kvalitu a nasazení učitelů, materiální podmínky atd. Poukazují na to, že většina současných dětí nechápe vzdělání jako hodnotu, kvůli které by se měly namáhat. Školu pak logicky chápou jako nepřátelské prostředí. A v atmosféře tzv. „zaměření na dítě“ s tímto prostředím čím dále úspěšněji bojují. Žáci víceletých gymnázií jsou pak ti, kteří se školou nebojují, ale z takových základních škol utíkají. V naprosté většině to nejsou takové osobnosti, aby svůj zájem o studium prosadili v prostředí, ve kterém vzdělání není hodnotou, a víceleté gymnázium jim toto zázemí, tuto možnost poskytne. Zajímavým argumentem je, že žáky víceletých gymnázií jsou z cca 2/3 dívky. Víceletá gymnázia jim umožňují realizovat jejich studijní aspirace a ve většině případů úspěšně studovat na vysokých školách, a to nejen humanitních směrů. Násilné omezení tohoto typu škol by tedy poškodilo zejména ženy, protože v dnešní společnosti mají vyšší studijní aspirace než muži. Samozřejmě má dualismus také své odpůrce, ti jej vidí jako nedemokratickou, nerovnou příležitost ke vzdělávání. Upozorňují na to, že v porovnání se základní školou spočívá role víceletých gymnázií ve společenské exkluzivitě a zvýhodňuje část populace tím, že jim zajišťuje lepší vzdělávací šance a umožňuje přímočarou cestu ke studiu ve vyšší sekundární a později terciární sféře. Dvojkolejnost nižšího sekundárního (povinného) vzdělávání tak zavádí do českého vzdělávání prvek selektivnosti. Tato časná selekce žáků (v 11 letech věku přestupuje na víceletá gymnázia cca 10 – 20 % žákovské populace) je předmětem trvalé kritiky, poněvadž se v ní více než skutečné intelektuální schopnosti odrážejí zvýhodnění daná vzdělanostní, ekonomickou a sociální pozicí rodiny, z níž děti pocházejí. „Odpůrci dualismu mají výhrady k době, kdy se toto třídění žáků provádí (věk 11-12 let jim připadá příliš časný, aby mohlo být rozhodnuto o životní dráze dítěte), zpochybňují kritéria třídění i celou diagnostiku výběru, odmítají argumentaci výhod, které dualismus poskytuje nadaným a tvrdí, že ostatní žáci jsou pak logicky znevýhodněni (méně příznivé školní prostředí, počínaje vybavením, přes skladbu učebního plánu až po méně kvalitní učitele). Odpůrci odmítají dualismus ve vzdělávání i v samotném principu – odporuje demokratickému právu občana na kvalitní povinné vzdělávání, stává se jakousi selekcí, segregací mladých lidí již ve

15

školním věku a je v rozporu se všemi trendy volajícími po integraci dětí a mládeže, kdy jsou např. vzdělávány i děti zdravé spolu s postiženými.“13 Tvrdí, že daleko větší roli hraje vůle rodičů dostat dítě na „elitní“ školu. V praxi to znamená, že vzdělaní rodiče, ať už jejich dítě je či není talentované, ho na víceleté gymnázium pravděpodobně dostanou. U nevzdělaných rodičů je taková šance podle statistik minimální i v případě, že jejich dítě talentované je. Vzdělávací systém, kde mají víceletá gymnázia silné slovo, tak jen reprodukuje sociální nerovnost. Neslouží jako sociální výtah, jak je v moderních společnostech běžné, jen přispívá k posilování společenských bariér a ve výsledku plýtvá talenty. Předčasné oddělení nadaných žáků má dle jejich názoru navíc i další důsledky. Děti vyrůstající v elitních třídách mají problém komunikovat s méně nadanými dětmi. Ani sportovní, hudební a výtvarné kroužky nejsou schopné nahradit několikaleté dospívání vedle těch, kteří uvažují jednodušeji a preferují jiné hodnoty. Zastánci jednotné školy tvrdí, že společnost by měla být zodpovědná za vzdělání svých občanů, a proto by každému mělo být dopřáno dosáhnout základního všeobecného vzdělání za stejných podmínek. Jejich dalším argumentem je důležitost rozvoje nejen intelektuální stránky osobnosti, nýbrž rozvoje všech potencialit mladého člověka.

1.3.4

Poškozuje existence víceletých gymnázií vzdělávací systém?

Existence víceletých gymnázií poškozuje i přímo vzdělávací systém. Protože odchází často až dvacet třicet procent žáků na osmiletá gymnázia a další pak po sedmé třídě na šestiletá gymnázia, zbývají ve třídě děti, které si připadají opravdu jako zbytek a mají minimální motivaci k učení. Pro učitele druhého stupně základní školy je odchod dětí na víceletá gymnázia velký problém. Přijdou o silné osobnosti ve třídě a motivovat žáky k jakékoli samostatné a tvořivé práci je prakticky neřešitelné. Odpůrci víceletých gymnázií dále argumentují tím, že v prvních ročnících víceletých gymnázií se žáci učí stejnou látku, jen „hlouběji“, jako na základních školách. V praxi to pak znamená, že děti jsou zavaleny mnohem větším množstvím faktů a učitelé se mnohem méně zabývají jejich motivací a jsou méně ochotní zavádět do vyučování progresivnější metody. 13

DVOŘÁČEK, J. Vzdělávání v integrující se Evropě, 2001, str. 132-133

16

Dále poukazují na výzkumy, které ukazují, že „rozdělování žáků podle jejich schopností vede ke zhoršování průměrného výsledku vzdělávání [Gamoran, Mare 1989]. V průběhu odděleného vzdělávání navíc dle těchto výzkumů dochází ke zvyšování rozdílů ve výsledcích vzdělání dětí ve výběrových a nevýběrových větvích [Gamoran, Berends 1987]. Na rozdělování žáků doplácejí především ti žáci, kteří končí v nevýběrových (nestudijních) drahách. Tito žáci dosahují mnohem lepších výsledků, když jsou vzděláváni společně s žáky s lepšími studijními výsledky [viz např. Slavin 1990b, Kerckhoff 1986]. Rozdělování žáků není jen neefektivní (tj. žádná ze skupin výrazně nezíská tím, že je vzdělávána odděleně, ale naopak slabší žáci tím výrazně tratí), ale především přispívá k růstu vzdělanostních nerovností.“14 K dalším argumentům patří tvrzení, že víceletá gymnázia odvádějí nadané žáky druhých stupňů základních škol a snižují tak kvalitu a společenské hodnocení této formy vzdělání. Zastánci víceletých gymnázií v nich naopak vidí konkurenci, která základní školy motivuje ke zlepšování jejich práce. Poukazují na to, že základní školy jsou jimi tlačeny ke zvyšování své kvality. Kvalitní školy se konkurence víceletých gymnázií obávat nemusejí a prostým omezením víceletých gymnázií se kvalita školství nezlepší. V některých diskuzích se objevuje názor, že více než absolventy se všeobecným vzděláním potřebujeme absolventy technických a přírodovědných oborů. A jedním ze způsobů jak toho dosáhnout by dle některých přispěvatelů bylo omezení míst na víceletých gymnáziích. Vycházejí z předpokladu, že následně se přesune zájem rodičů a dětí zpátky k technickým školám a učebním oborům. Otázkou je, kolik absolventů víceletých gymnázií pokračuje ve studiu humanitně orientovaných oborů a jaké procento se rozhodne pro studium na technicky orientované vysoké škole.

1.4

Shrnutí teoretické části

Často slýcháme názor, že zastánci víceletých gymnázií jsou převážně na nich působící pedagogové a rodiče nadaných dětí, kdežto proti jejich existenci vystupuje odborná veřejnost. S tímto bych si dovolil nesouhlasit. Argumenty uvedené v kapitolách výše a podklady pro tyto argumenty jsem čerpal z odborných publikací, 14

Pedagogický časopis 1/2010, GREGER, D.; HOLUBOVÁ, M..; Postoje učitelů k časnému rozdělování žáků a jejich zkušenosti s přechodem žáků do víceletých gymnázií, 2010. Str. 91

17

tisku, různých zveřejněných výzkumů, webových fór, blogů. Dovolím si tvrdit, že zastánci i odpůrci víceletých gymnázií jsou zastoupeni ve všech výše zmiňovaných skupinách. Argumentů pro i proti existenci víceletých gymnázií najdeme nepřeberné množství. Některé jsou podloženy odbornými studiemi, jiné různými statistikami a některé vycházejí „pouze“ z vlastní zkušenosti nebo pohledu a názoru na danou problematiku konkrétního člověka. Obě strany (jak strana podporující existenci víceletých gymnázií tak jejich odpůrci) se shodují, že současný stav není vyhovující a je třeba nějaké změny. Rozcházejí se však v názoru, jak by tato změna měla vypadat. Dle mého názoru plošné zrušení víceletých gymnázií bez jakýchkoli návazných kroků určitě řešením není, nicméně by se všechny tyto argumenty měly vzít v úvahu při přípravě koncepce vzdělávací politiky státu, a to ať už se v ní s víceletými gymnázii počítat bude nebo ne.

2.EMPIRICKÁ ČÁST 2.1

Úvod

V teoretické části bakalářské práce jsem shrnul nejčastější argumenty hovořící jak pro existenci víceletých gymnázií, tak pro jejich zrušení. Ve výzkumné části si kladu za cíl zjistit, zda existují vazby mezi aktuálním pracovním zařazením subjektů výzkumu a jejich názory na existenci víceletých gymnázií. Jaké jsou názory školních psychologů, pedagogů, ředitelů a zřizovatelů základních a středních škol a odborníků z pedagogických fakult (kateder pedagogiky) vysokých škol na jejich existenci?

2.2

Cíl výzkumu

Hlavním cílem výzkumu bylo posoudit, v jaké míře ovlivňuje pracovní pozice zainteresovaných subjektů jejich názory k problematice víceletých gymnázií.

18

Výzkumným šetřením jsem se snažil ověřit následující hypotézy: H1: Existenci víceletých gymnázií podporuje více ředitelů, pedagogů a zřizovatelů středních škol než základních škol H2: Pracovníci

pedagogicko-psychologických

poraden

jsou

proti

existenci

víceletých gymnázií H3: Pedagogové a ředitelé středních škol a odborných učilišť jsou pro snížení počtu žáků studujících na víceletých gymnáziích H4: Pedagogové a ředitelé základních škol vnímají odchod žáků na víceletá gymnázia jako negativní jev, mající vliv na kvalitu vzdělávání na základní škole H5: Pedagogové víceletých gymnázií shledávají úroveň vzdělávání na těchto gymnáziích vyšší než na základní škole (6. - 9. třída) H6: Absolventi víceletých gymnázií mají podle vysokoškolských pedagogů vyšší šanci uspět při studiu na vysoké škole než absolventi SOŠ H7: Absolventi víceletých gymnázií mají podle vysokoškolských pedagogů stejnou šanci uspět při studiu na vysoké škole jako absolventi čtyřletých gymnázií Výsledky výzkumu, verifikující, případně falzifikující každou z těchto hypotéz, jsou interpretovány v kapitole 2.5 Výsledky výzkumu a jejich interpretace.

2.3

Metody výzkumu

Ke sběru dat jsem zvolil metodu dotazníkového šetření. Dotazník, který je součástí příloh této práce, obsahoval celkem osm uzavřených a dvě otevřené otázky. Vzhledem k omezenému rozsahu bakalářské práce jsem svůj výzkum omezil na hlavní město Praha a Středočeský kraj. Respondenti vyplňovali dotazník zcela anonymně. Sběr dat probíhal v období prosince 2011 až února 2012.

2.4

Zkoumaný vzorek a postup výzkumu Oslovil jsem pedagogické pracovníky a školní psychology 30% základních a

středních škol včetně víceletých a čtyřletých gymnázií, zástupce všech krajských úřadů (Magistrát hl. města Prahy a Krajský úřad Středočeského kraje), všech městských částí hlavního města Prahy, zástupce 50% obecních úřadů majících ve své 19

působnosti základní školu, 23 zástupců pedagogických fakult (kateder pedagogiky) vysokých škol a 14 zástupců pedagogicko-psychologických poraden. Nejprve jsem na stránkách Magistrátu hl. města Prahy, Krajského úřadu Středočeského kraje, městských částí hlavního města Prahy a obcí ve Středočeském kraji nalezl seznam škol spadajících do jejich působnosti. Následně jsem náhodně vybral odpovídající vzorek pro účely svého výzkumu a pedagogy dané školy oslovil pomocí e-mailu. Protože komunikace probíhala převážně elektronicky, nejsem schopen vyhodnotit, kolik respondentů z řad učitelů a ředitelů základních škol, kteří mi zaslali vyplněný dotazník zpět, působilo na škole zřizované obcí a kolik jich působilo na školách zřizovaných městskou částí (popř. na školách v působnosti magistrátu hl. města Prahy nebo krajského úřadu Středočeského kraje v případě gymnázií, středních škol a odborných učilišť). Nicméně uvedený fakt není pro výsledky tohoto výzkumu relevantní. Stejně jsem postupoval i v případě pracovníků orgánů kraje, obcí a městských částí. Oslovil jsem vždy vedoucího odboru školství popř. příslušné referenty nebo metodiky daného odboru. Mezi zástupci pedagogicko-psychologických poraden jsem využil svých známostí a předchozí spolupráce s několika nízkoprahovými kluby a neziskovými organizacemi, které v rámci různých projektů měly potřebné kontakty a na mou prosbu zaslané dotazníky dále distribuovaly. Podobným způsobem jsem distribuoval dotazníky mezi zástupce pedagogických fakult (kateder pedagogiky) vysokých škol, kde jsem o pomoc požádal několik svých kolegů a známých studujících popř. vyučujících na pedagogických fakultách vysokých škol. Celkový počet navrácených dotazníků byl 304. Zastoupení respondentů, dle jednotlivých pracovních zařazení (pozic), je znázorněno v níže uvedeném v grafu.

20

Všech 16 ředitelů čtyřletých gymnázií uvedlo, že jsou zároveň řediteli i na víceletém gymnáziu. Stejně tak 49 respondentů uvedlo, že působí jak na čtyřletém gymnáziu (celkem 64), tak na víceletém gymnáziu (72 respondentů).

2.5

Výsledky výzkumu a jejich interpretace Výsledky dotazníkového šetření byly přeneseny do grafů a tabulek, které

znázorňují přehled odpovědí na každou otázku z dotazníku.

21

2.5.1

Výsledky dotazníkového šetření

Počet žáků studujících na víceletých gymnáziích (dále jen VG) by se měl: a) zvýšit

b) snížit

c) zůstat zhruba stejný

d) respondent je pro

Učitel na ZŠ

Ředitel na ZŠ

Učitel na čtyřletém gymnáziu

Ředitel na čtyřletém gymnáziu

Učitel na víceletém gymnáziu

Ředitel na VG

Učitel na SOŠ, SOU

Ředitel na SOŠ, SOU

Pracovník orgánu kraje

Pracovník orgánu obce

Pracovník PPP, školní psycholog

Pedagog na VŠ

zrušení víceletých gymnázií

zvýšit 4% snížit 49% zůstat zhruba 35% stejný

0% 43%

3% 45%

6% 13%

4% 39%

6% 13%

0% 56%

0% 56%

0% 50%

18% 45%

0% 43%

0% 33%

29%

52%

81%

57%

81%

31%

22%

50%

9%

7%

11%

22

Jsem pro 11% zrušení VG

29%

0%

0%

0%

0%

13%

22%

0%

27%

50%

56%

Jaké procento žáků 6. – 9. tříd ZŠ studujících na VG by bylo optimální? a) jsem pro zrušení víceletých gymnázií b) cca 5 % a méně c) 6 – 10 % d) 11 – 20 % e) Více než 20 %

23

11% 29%

0%

0%

0%

0%

Pedagog na VŠ

Pracovník orgánu kraje Pracovník orgánu obce Pracovník PPP, školní psycholog



Ředitel na VG

Učitel na čtyřletém gymnáziu Ředitel na čtyřletém gymnáziu Učitel na víceletém gymnáziu

Ředitel na ZŠ

Učitel na ZŠ

jsem pro zrušení víceletých gymnázií cca 5 % a méně 6 – 10 % 11 – 20 % Více než 20 %

13% 22%

0%

27% 50% 56%

45% 36% 30% 19% 31% 19% 49% 44%

0%

45% 36% 11%

33% 29% 50% 56% 40% 56% 36% 33% 50% 18% 14% 22% 11% 7% 20% 25% 29% 25% 3% 0% 50% 9% 0% 11% 0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Vyhodnocení odpovědí na tyto dvě otázky přineslo poněkud rozporuplné odpovědi. Počty žáků pátých až devátých tříd studujících na víceletých gymnáziích se dle různých studií pohybuje mezi 12 - 23%. Očekával jsem tedy, že po vyhodnocení odpovědí budou zhruba odpovídat počty respondentů, kteří jsou pro snížení počtu žáků na víceletých gymnáziích, počtu respondentů, kteří odpověděli, že počet žáků na víceletých gymnáziích by se měl pohybovat mezi 1 – 10%. Stejně tak jsem očekával, že počet respondentů, kteří odpověděli, že jsou pro zvýšení, popř. zachování počtu žáků na víceletých gymnáziích, bude korespondovat s počtem respondentů, kteří odpověděli, že počet studentů na víceletých gymnáziích by měl být v rozmezí 10 – 20%, resp. více jak 20% u zvýšení počtu žáků. Není překvapivé, že 81% ředitelů čtyřletých gymnázií (resp. víceletých gymnázií) je pro zachování stávajícího počtu žáků. Nicméně pouze 25% z nich uvedlo, že na víceletých gymnáziích by mělo studovat 10% - 20% žáků pátých až devátých tříd. Následující tabulka zobrazuje odchylky od mých předpokladů.

24



4%

0%

3%

6%

4%

6%

0%

0%

0%

18%

0%

0%

respondenti pro 20 a více procent žáků na VG

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

rozdíl

-4%

0%

-3%

-6%

-4%

-6%

0%

0%

0%

-18%

0%

0%

Pedagog na VŠ

Ředitel na VG


Ředitel na ZŠ


Učitel na ZŠ respondenti pro zvýšení počtu žáků na VG

respondenti pro snížení počtu žáků na VG

49% 43% 45% 13% 39% 13% 56% 56% 50% 45% 43% 33%

respondenti pro 1 - 10% žáků na VG

78% 65% 80% 75% 71% 75% 85% 77% 50% 63% 50% 33% 0%

18%

7%

0%

respondenti pro zachování stávajícího stavu

rozdíl

35% 29% 52% 81% 57% 81% 31% 22% 50%

9%

7%

11%

respondenti pro 11 - 20% žáků na VG

11%

50%

9%

0%

11%

0%

0%

-7%

0%

rozdíl

29% 22% 35% 62% 32% 62% 29% 21%

7%

20% 25% 29% 25%

3%

0%

-24% -22% -32% -56% -28% -56% -28% -22%

Zvyšuje existence VG kvalitu vzdělávání v České Republice? a) určitě ANO b) určitě NE c) nevím d) asi ANO e) asi NE Následující graf shrnuje odpovědi na otázku, zda existence víceletých gymnázií zvyšuje kvalitu vzdělávání v České republice. Z grafu je patrné, že určitě ANO na tuto otázku odpovídali převážně pedagogové a ředitelé víceletých gymnázií, kdežto zásadně proti tomuto tvrzení jsou pedagogové vysokých škol, ředitelé středních škol, odborných učilišť a pracovníci pedagogicko-psychologických poraden. V případě, že získané výsledky zprůměrujeme, zjistíme, že všechny možné odpovědi jsou zastoupeny zhruba stejně. 25% respondentů zastává názor, že víceletá gymnázia určitě zvyšují kvalitu vzdělávání v ČR, po cca 20% se podělily odpovědi určitě NE, nevím a asi ANO a 15% respondentů tento názor nesdílí.

25

určitě ANO určitě NE nevím asi ano asi NE

12% 14% 41%

50%

39% 50% 5% 11% 50% 18% 0%

11%

12% 36% 0% 27% 14% 30% 39% 14% 28%

0% 6% 38%

1% 0% 21% 44% 0% 27% 57% 22% 6% 28% 0% 50% 18% 7% 31% 38% 23% 33% 0% 9% 7%

44% 22% 0%

9%

6%

7%

22%

21%

2%

6% 23% 22%

26

0%

27% 29% Pedagog na VŠ




Ředitel na VG


Ředitel na ZŠ

Učitel na ZŠ

Odchod žáků ZŠ na VG kvalitu vzdělávání na ZŠ: a) nijak neovlivňuje b) ovlivňuje mírně pozitivně c) ovlivňuje mírně negativně d) má značně negativní vliv e) má značně pozitivní vliv Získaná data ukazují, že naprostá většina respondentů zastává názor, že odchod žáků na víceletá gymnázia negativně ovlivňuje kvalitu vzdělávání na druhém stupni základních škol. Naopak žádný respondent si nemyslí, že by odchod žáků znamenal nějaké pozitivum.

27

Ředitel na ZŠ

Ředitel na VG






Pedagog na VŠ

0%

7%

3%

0%

3%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%


Učitel na ZŠ

nijak neovlivňuje ovlivňuje mírně positivně ovlivňuje mírně negativně má značně negativní vliv má značně pozitivní vliv

65% 43% 69% 63% 68% 63% 44% 56% 100% 36% 29% 22%

35% 50% 28% 38% 29% 38% 56% 44%

0%

64% 71% 78%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Je úroveň vzdělávání na VG vyšší než na ZŠ (6.-9. třída) ? a) určitě ANO určitě NE c) nevím d) asi ANO e) asi NE

0%

b)

Zde je opět patrný značný rozdíl v odpovědích učitelů a ředitelů základních škol a učitelů středních škol v případě jednoznačného souhlasu s tímto tvrzením. Překvapivé je, že zhruba stejně jako učitelé na víceletých gymnáziích odpovídali učitelé středních odborných škol. V průměru 73% respondentů zastává názor, že úroveň vzdělávání na víceletých gymnáziích je (popř. asi je) vyšší než na základních školách. Proti tomuto tvrzení jsou ředitelé základních škol a pracovníci pedagogickopsychologických poraden.

28


Pedagog na VŠ

11% 14% 53%

69%

51% 69% 49% 56% 100% 36%

21%

0%

0% 14% 0% 29% 14% 14%

0% 6%

0% 14%

0% 0%

0% 0%

0% 27%

0% 0% 21% 67%

53% 21% 33%

25%

35% 25% 28% 44%

0%

27%

36% 22%

7%

0%

0%

0%

9%

21% 11%

36%

0%

29

0% 6%

0%

0% 21%

3%

0%





Ředitel na VG


Ředitel na ZŠ


Učitel na ZŠ


určitě ANO určitě NE nevím asi ano asi NE

Mají žáci VG oproti žákům SOŠ větší šanci uspět při studiu na VŠ? a) pouze v případě některých oborů b) vždy c) šance jsou stejné d) šance jsou menší Nadpoloviční většina dotázaných se shoduje na tom, že šance na úspěch žáků víceletých gymnázií při studiu na vysokých školách jsou větší pouze v případě některých oborů. 50% pracovníků pedagogicko-psychologických poraden a (co je zajímavé) 44% ředitelů středních odborných škol zastává názor, že šance jsou stejné. Žádný respondent si nemyslí, že žáci víceletých gymnázií mají menší šanci ve studiu na vysoké škole uspět.

30

vždy šance jsou stejné šance jsou menší




43% 44%

Pedagog na VŠ

69% 59% 56% 100% 64%


60%



69%

Ředitel na VG



Ředitel na ZŠ

Učitel na ZŠ

pouze v případě 66% 86% 56% některých oborů 24%

7%

23%

25%

32%

25%

5%

0%

0%

9%

7%

10%

7%

20%

6%

8%

6%

36% 44%

0%

27%

50% 11%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

44%

0%

Mají žáci VG oproti žákům čtyřletých gymnázií větší šanci uspět při studiu na VŠ? a) vždy b) šance jsou stejné c) šance jsou menší U této otázky je patrná shoda u většiny dotázaných. V průměru 85% respondentů si myslí, že v případě úspěšného absolvování vysoké školy nehraje žádnou významnější roli, zdali žák studoval víceleté nebo čtyřleté gymnázium. Zajímavé je, že názor, že šance žáků víceletých gymnázií jsou větší, zastává více jak 20 procent pedagogů základních škol, středních odborných škol, vysokých škol a ředitelů základních škol.

31





Pracovník PPP, školní psycholog Pedagog na VŠ

25% 29% 17%

13%

18% 13% 23% 11%

0%

9%

7%

22%

šance jsou 75% 71% 83% stejné

88%

82% 88% 77% 89% 100% 91%

93% 78%

šance jsou menší

0%

0%

0%

0%

0%

0%

32

0%


Ředitel na VG


Ředitel na ZŠ

Učitel na ZŠ


vždy

0%

0%

0%

0%

0%

Jaký dopad má odchod žáků na VG pro výběr studentů ke studiu na SOU a SOŠ v 9. třídách? a) značně negativní, žáci jsou již „přebráni“ b) nemá žádný, popř. má pouze zanedbatelný vliv Odchod žáků na víceletá gymnázia jako značně negativní pro výběr studentů ke studiu na středních odborných učilištích a středních odborných školách vnímají hlavně pedagogové a ředitelé středních odborných škol. Z ostatních dotazovaných, kromě ředitelů víceletých (resp. čtyřletých) gymnázií, zastává stejný názor 54% 67% respondentů.

33

81%

36% 33%

50%

Pedagog na VŠ

45%

0%


46% 81% 23%


64% 67%


55%

Ředitel na VG


46% 36% 47%


žádný

54% 19% 77% 100% 50%




Ředitel na ZŠ

Učitel na ZŠ

značně 54% 64% 53% 19% negativní

Odpovědi na otevřené otázky v podstatě korespondovali s argumenty zmíněnými v teoretické části. Níže uvádím nejčastěji opakující se argumenty. Jaké přednosti vidíte ve znovuzavedení VG po roce 1989? Těsně po roce 1989 byla snaha změnit působení jednotné základní školy. V současné době, kdy jsou ŠVP a práce základní školy může být diferencovaná, je to už překonané. Nadaní žáci se naučí učit jiným způsobem než na ZŠ, jsou mezi žáky podobné úrovně znalostí a to je motivuje. Systematičtější příprava nadaných žáků na VŠ. Pestrost nabídky. Pro nadané i nenadané možnost vyzkoušet si přijímací zkoušky a v případě přijetí možnost studovat v kolektivu, který je více orientován studijně, než je to možné na ZŠ. Jaké hlavní problémy vzdělávání vidíte v souvislosti s existencí VG? Selekce dětí, děti různého nadání se vzájemně nepodněcují, nedokáží spolu žít. Zpomalení procesu zkvalitňování 2. stupně základních škol. Syndrom „vyprazdňování 2. st. základních škol“. Odliv nadaných žáků ze ZŠ, pro kantora hrůza, pro odcházejícího žáka pozitivum. Jejich velký počet vede v některých ke snižování nároků na studenty, a tím se úroveň vzdělávání nutně musí snižovat. Víceletá gymnázia přebírají žáky základních škol, ve kterých pak chybějí nadaní a zůstávají jen průměrní a podprůměrní.

34

2.5.2

Vyhodnocení výzkumu, verifikující, případně falzifikující hypotézy

Na počátku výzkumu bylo stanoveno sedm hypotéz. Na základě provedeného výzkumu výsledků šetření bylo zjištěno:

H1: Existenci víceletých gymnázií podporuje více ředitelů, pedagogů a zřizovatelů středních škol než základních škol

Hypotéza byla potvrzena, tedy verifikována. Víceletá gymnázia podporuje v průměru o 15% více ředitelů, pedagogů a zřizovatelů středních škol než základních škol. H2: Pracovníci pedagogicko-psychologických poraden jsou proti existenci víceletých gymnázií

35

Hypotéza nebyla potvrzena, je tedy falzifikována. Přestože pracovníci pedagogicko-psychologických poraden vnímají vliv víceletých gymnázií velmi negativně pouze 50% z nich je pro jejich zrušení. H3: Pedagogové a ředitelé středních škol a odborných učilišť jsou pro snížení počtu žáků studujících na víceletých gymnáziích

Hypotéza byla potvrzena, tedy verifikována. Pro snížení počtu žáků na víceletých gymnáziích je 56% pedagogů a ředitelů středních odborných škol a středních odborných učilišť. Dalších 28% je pro úplné zrušení víceletých gymnázií.

36

H4:

Pedagogové a ředitelé základních škol vnímají odchod žáků na víceletá gymnázia jako negativní jev mající vliv na kvalitu vzdělávání na základní škole

Hypotéza byla potvrzena, tedy verifikována. Negativně vnímá vliv víceletých gymnázií na kvalitu vzdělávání na základních školách 96% učitelů a pedagogů základních škol.

H5:

Pedagogové víceletých gymnázií shledávají úroveň vzdělávání na těchto gymnáziích vyšší než na základní škole (6-9.třída).

37

Hypotéza byla potvrzena, tedy verifikována. Vyšší úroveň vzdělávání na víceletých gymnáziích shledává oproti druhému stupni základních škol 86% pedagogů víceletých gymnázií.

H6:

Absolventi víceletých gymnázií mají podle vysokoškolských pedagogů vyšší šanci uspět při studiu na vysoké škole než absolventi SOŠ

Hypotéza nebyla potvrzena, je tedy falzifikována. Vyšší šance na úspěch při studiu vysoké školy přisuzuje absolventům víceletých gymnázií pouze 44% vysokoškolských pedagogů. Stejné procento zastává názor, že šance těchto studentů k úspěšnému absolvování vysoké školy je větší pouze v některých specifických oborech. Stejné šance shledává 11% pedagogů. H7: Absolventi víceletých gymnázií mají podle vysokoškolských pedagogů stejnou šanci uspět při studiu na vysoké škole jako absolventi čtyřletých gymnázií

38

Hypotéza byla potvrzena, tedy verifikována. Naprostá většina (78%) vysokoškolských pedagogů zastává názor, že šance úspěšně zvládnout vysokoškolská studia jsou stejné jak pro žáky víceletých, tak pro žáky čtyřletých gymnázií.

ZÁVĚR Setrvání víceletých gymnázií v české vzdělávací soustavě je v posledních dvaceti letech velmi často diskutované téma ve školství. Bylo vypracováno nesčetné množství studií, jak podporujících existenci víceletých gymnázií, poukazujících na jejich pozitivní význam, větší úspěšnost jejich absolventů a dlouhou tradici v českých zemích, tak žádajících jejich zrušení. Zde jsou nejčastějšími argumenty raná selekce žáků, výsledky žáků v mezinárodních srovnávacích testech, snižující se kvalita vzdělávání na základních školách, potažmo celého vzdělávacího systému a poukazování na fakt, že momentálně jsou nejlépe hodnoceny vzdělávací systémy v zemích, kde jsou žáci po celou dobu povinné školní docházky, případně její větší části, pospolu bez ohledu na jejich studijní předpoklady. Často jsou argumenty interpretované jednou stranou jako jednoznačně podporující zachování víceletých gymnázií vykládány protistranou jako jednoznačně hovořící o opaku. S určitou mírou nadsázky se dá říct, že co Čech, to rozdílný názor a co ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, to opačný názor, než měl jeho předchůdce. K tomuto tématu bylo publikováno nejen několik desítek odborných publikací, ale i stovky článků v tisku a otázka je i často probírána na různých internetových diskuzích a fórech. Dle mého pohledu je tato nejednotnost názorů na danou problematiku způsobena tím, že otázka víceletých gymnázií se stala jakýmsi zástupným problémem celé řady problémů českého školství. Dokud nebude vytvořena jednotná koncepce vzdělávacího systému, budou přijímány navzájem na sebe nenavazující reformy, nekoncepčně se snažící řešit vždy pouze určitý sektor vzdělávání bez ohledu na návaznost na ostatní sektory (v případě víceletých gymnázií na primární a sekundární vzdělávání), není možno ani jednoznačně určit, mají-li víceletá gymnázia v české vzdělávací soustavě své opodstatněné místo.

39

Pro druhou část bakalářské práce jsem si stanovil cíle výzkumu, hypotézy a metody výzkumu. Mým cílem v této části bakalářské práce bylo zjistit, existuje-li nějaká vazba mezi názorem na danou problematiku a profesí, případně pracovním zařazením osob, které tento názor zastávají. Šetřením a vyhodnocením výsledků výzkumu lze konstatovat, že stanovené cíle byly splněny. Výsledky výzkumu prokázaly, že názory většiny respondentů jsou jejich pracovní pozicí ovlivněny, nicméně určitě ne v takové míře, jak bych očekával. Nejčastěji se podpora preferovaných odpovědí u jednotlivých skupin respondentů pohybuje mezi nadpoloviční až dvoutřetinovou většinou. Překvapivé pro mě je, že nejradikálnější ve svých názorech jsou dvě skupiny respondentů, u kterých bych vzhledem k jejich působišti, jež je na existenci či neexistencí víceletých gymnázií v podstatě nezávislé, čekal největší roztříštěnost názorů. Proti existenci víceletých gymnázií se nejmarkantněji staví pedagogové vysokých škol a pracovníci pedagogickopsychologických poraden. Naopak učitelé základních škol sice vnímají negativní vlivy víceletých gymnázií, ale většinou jsou pro jejich zachování. Všichni respondenti se shodují na tom, že víceletá gymnázia v některých směrech negativně ovlivňují vzdělávání v České republice. Jak moc negativní tento dopad je, zde už se názory v závislosti na jejich pracovních pozicích rozcházejí. Zúčastněné skupiny respondentů se taktéž nedokáží shodnout, je-li tento dopad větší než jejich přínos či naopak. V roce 1990 vznikla víceletá gymnázia s předpokladem, že se na nich budou vzdělávat 2-4 % těch opravdu studijně nejtalentovanějších dětí v Česku. Je pravdou, že jejich vznik byl nekoncepční a bez nějaké vazby na koncepci školské nebo vzdělávací politiky. Nicméně plošné zrušení víceletých gymnázií by dnes, dle mého názoru, bylo úplně stejně nekoncepční jako jejich vznik.

40

POUŽITÁ LITERATURA: BARTOŠOVÁ, T.; Selektivita ve vzdělávacích systémech, její důsledky a řešení. Bakalářská práce. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, 2010. ČERNÝ, K.; GREGER, D.; CHVÁL, M.; WALTEROVÁ, E.; Školství očima české veřejnosti: percepce současného stavu a vývoje, 2009. ISSN 1802-4637. DOSTÁLOVÁ, J.; Vstup na víceleté gymnázium očima rodičů. Magisterská diplomová práce. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, 2010. DVOŘÁČEK, J. Vzdělávání v integrující se Evropě, Praha VŠE 2001. ISBN 80-2450223-2. GREGER, D.; HOLUBOVÁ, M..; Postoje učitelů k časnému rozdělování žáků a jejich zkušenosti s přechodem žáků do víceletých gymnázií, 2010. ISSN 1338-1563. GREGER, D.; CHVÁL, M.; WALTEROVÁ, E.; ČERNÝ, K.; Názory českých rodičů a veřejnosti na časné rozdělování žáků, 2009. ISSN 1802-4637. KASÍKOVÁ, H.; STRAKOVÁ, J. Diverzita a diferenciace v základním vzdělávání, Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1911-8. KAŠÍKOVÁ, P.; Osmileté gymnázium v kariérní cestě nadané mládeže. Bakalářská práce. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, 2009. LIŠKOVÁ, A.; Vývoj a komparace českého a německého vzdělávacího systému. Magisterská diplomová práce. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2008. MATĚJŮ, P.; STRAKOVÁ, J. (NE)ROVNÉ ŠANCE na vzdělání: Vzdělanostní nerovnosti v České republice, Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1400-4. PRŮCHA, J.; Alternativní školy a inovace ve vzdělávání, Praha: Portál 2001. ISBN 80–7178-584-9. ŘEZNÍČKOVÁ, K. Študáci a kantoři za starého Rakouska -české střední školy v letech 1867—1918, Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-163-9

41

Elektronické zdroje: ČESKÁ ŠKOLA [online]. Organizace vzdělávací soustavy České republiky 2009 / 2010, staženo 14. 1. 2012. Dostupný z WWW: http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/eurybase/eurybase_full_reports/CZ_ CS.pdf MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY [online]. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, staženo 13. 1. 2012. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/sb020_05.pdf MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY [online]. Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, staženo 13. 1. 2012. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb170-05.pdf MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY [online]. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), staženo 11. 1. 2012. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/Files/Predpisy1/sb190-04.pdf SOCIOLOGICKÝ ČASOPIS / Czech Sociological Review 5/2003 [online]. STRAKOVA, J.;MATĚJŮ, P.; Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovností. Sociologický pohled na úlohu víceletých gymnázií ve světle výzkumu PISA 2000 [625], staženo 10. 1. 2012. Dostupné z WWW: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bd0d557dee0ca90e26a64a9d4ae9e13a5f073d08_501_53ma tej21.pdf SOCIOLOGICKÝ ČASOPIS / Czech Sociological Review 2/2010 [online]. STRAKOVA, J.; Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů[187]), staženo 10. 1. 2012. Dostupné z WWW: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/5301a482048f24216ed10329bc0948c43f224d54_Strakova. pdf ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ [online]. Výsledky výzkumů TIMSS a PISA, staženo 15. 1. 2012. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/rubrika/18 VÝZKUMNÝ PEDAGOGICKÝ ÚSTAV V PRAZE [online]. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, staženo 11. 1. 2012. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/uploads/Vzdelavani/Skolska_reforma/RVP/RVP_gymnazia.pdf> WIKIPEDIA [online]. Rámcový vzdělávací program, staženo 26. 1. 2012. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%BD_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3% AD_program

42

PŘÍLOHY Příloha č.1 – Dotazník: víceletá gymnázia a jejich místo v české vzdělávací soustavě Vaši odpověď prosím označte písmenem X. Vaše pracovní zařazení (pozice): učitel na ZŠ ředitel ZŠ učitel na čtyřletém gymnáziu učitel na víceletém gymnáziu ředitel na čtyřletém gymnáziu ředitel na víceletém gymnáziu učitel na SOŠ, SOU ředitel SOŠ, SOU pracovník orgánu kraje pracovník orgánu obce pracovník Pedagogicko-psychologické poradny, školní psycholog ostatní, prosím uveďte:

Počet žáků studujících na víceletých gymnáziích (dále jen VG) by se měl: zvýšit snížit zůstat zhruba stejný jsem pro zrušení víceletých gymnázií

Jaké procento žáků 6. – 9. tříd ZŠ studujících na VG by bylo optimální? jsem pro zrušení víceletých gymnázií cca 5 % a méně 6 – 10 % 11 – 20 % Více než 20 %

Zvyšuje existence VG kvalitu vzdělávání v České Republice? určitě ANO určitě NE nevím asi ANO asi NE

Odchod žáků ZŠ na VG kvalitu vzdělávání na ZŠ: nijak neovlivňuje ovlivňuje mírně pozitivně ovlivňuje mírně negativně má značně negativní vliv má značně pozitivní vliv

43

Je úroveň vzdělávání na VG vyšší než na ZŠ (6.-9. třída) ? určitě ANO určitě NE nevím asi ANO asi NE

Mají žáci VG oproti žákům SOŠ větší šanci uspět při studiu na VŠ? pouze v případě některých oborů vždy šance jsou stejné šance jsou menší

Mají žáci VG oproti žákům čtyřletých gymnázií větší šanci uspět při studiu na VŠ? vždy šance jsou stejné šance jsou menší

Jaký dopad má odchod žáků na VG pro výběr studentů ke studiu na SOU a SOŠ v 9. třídách? značně negativní, žáci jsou již „přebráni“ nemá žádný popř. má pouze zanedbatelný vliv

Jaké přednosti vidíte ve znovuzavedení VG po roce 1989?

Jaké hlavní problémy vzdělávání vidíte v souvislosti s existencí VG?

Děkuji za čas strávený vyplněním tohoto dotazníku. V případě zájmu mohu zaslat výsledky výzkumu.

44

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents