Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Marianna Kubušová
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Ochrana zdraví a první pomoc na pracovišti odborného výcviky na vybrané škole Marianna Kubušová
Katedra pedagogiky Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslava Hanušová, PhD. Studijní program: Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku
Praha 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ochrana zdraví a první pomoc na pracovišti odborného výcviku na vybrané škole vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.
V Praze dne …………………
Podpis …………………………
Poděkování: Děkuji paní PhDr. Jaroslavě Hanušové, PhD., za pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce.
Název: Ochrana zdraví a první pomoc na pracovišti odborného výcviku na vybrané škole Autor: Marianna Kubušová Katedra: Pedagogiky Vedoucí práce: PhDr. Jaroslava Hanušová, PhD.
Abstrakt: Bakalářská práce s názvem „Ochrana zdraví žáků a první pomoc na pracovišti odborného výcviku na vybrané škole“ popisuje vybrané téma jako nedílnou složku výchovy a vzdělávání na Odborném učilišti a Praktické škole Chabařovická, kde se výuka v oboru „Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba“ dělí na teoretickou a praktickou část. Cílem této bakalářské práce je poukázat na důležité zákony a právní předpisy v oblasti ochrany zdraví žáků na pracovišti, potřebné pro praktické využití na vybrané škole a pro popisovaný studijní obor, s kterým by měl být učitel odborného výcviku seznámen. Empirická část bakalářské práce je tvořená předvýzkumem a následně výzkumem, který byl proveden formou dotazníkového šetření. Cílovou skupinou výzkumu byli žáci popisovaného oboru. Výsledkem dotazníkového šetření a součástí empirické části bakalářské práce je vypracovaný stručný manuál první pomoci u nejčastěji se vyskytujících úrazů na dané škole.
Klíčová slova: Prevence, ochrana, bezpečnost, zdraví, handicap, povinnosti, zásady.
Title: Health protection and first aid in the workplace of vocational training in selected school Author: Marianna Kubušová Department: Pedagogy department Supervizor: PhDr. Jaroslava Hanušová, PhD. Abstrakt: The thesis titled "Health protection and first aid in the workplace of vocational training in selected school" describes the selected topic as an integral component of education in Vocational School with practical school Chabařovická where the education in the field "Confectionery work, 29-51-E/01 Food Production" is divided into theoretical and practical parts. The goal of this thesis is to show the importance of laws and regulations related to the health protection of students in the workplace, which are a necessity for daily routine in selected school and for the described field of study and which are also a topic all teachers of practical training should be familiar with. The empirical part of the thesis consists of a pilot study and subsequent research which was conducted by a questionnaire survey. The target group of the research were students studying described field. Part of the empirical section of the thesis is a first aid manual for most common injuries in the given field which was based on the result of the questionnaire survey.
Keywords: Supervision, prevention, protection, safety, health, handicap, responsibilities, policies.
Obsah Úvod ............................................................................................................... 6 1
Odborné vzdělávání .................................................................................. 7 1.1
Stupně středního vzdělávání ....................................................................... 7
1.2
Cíle středního vzdělávání ............................................................................ 7
1.3
Organizace středního vzdělávání ................................................................. 8
1.4
Soustava oboru vzdělání ............................................................................. 8
1.5
Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba ...................................... 9
1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4
2
Učební plán ................................................................................................................. 9 Podmínky pro přijímání ............................................................................................ 10 Klasifikace odborného výcviku ................................................................................. 11 Ukončení studijního oboru ....................................................................................... 11
Bezpečnost a ochrana zdraví žáků na pracovišti ....................................... 12 2.1
Povinnosti zaměstnavatele k BOZP ............................................................ 12
2.2
Práva a povinnosti zaměstnanců ............................................................... 14
2.3
Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků ..... 14
2.4
Požární ochrana ........................................................................................ 15
3
Prostředí bezpečnosti práce ..................................................................... 16 3.1
Vnitřní a vnější faktory, které mají vliv na bezpečnost práce ...................... 17
3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4
3.2
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami .... 20
3.2.1
4
Rizikové chování ve škole ......................................................................................... 17 Pracovní doba žáků na pracovišti odborného výcviku .............................................. 17 Pracoviště a pracovní prostředí ................................................................................ 18 Pracovní skupina ....................................................................................................... 19 Vybrané zdravotní omezení žáků ............................................................................. 21
Hygienické požadavky pro výrobu potravin.............................................. 24 4.1
5
Sanitace.................................................................................................... 24
Výchova k bezpečnosti ............................................................................ 26 5.1
Školní úraz ................................................................................................ 28
5.2
Pracovní úraz ............................................................................................ 28
6
Empirická část bakalářské práce .............................................................. 29 6.1
Cíle výzkumu a hypotézy ........................................................................... 29
6.2.
Metodika výzkumu ................................................................................... 29
6.2.1. 6.2.2.
6.2.3.
6.3.
Popis a výběr cílové skupiny .................................................................. 31
Výsledky empirické části bakalářské práce ........................................... 32
6.3.1. 6.4.
Sekundární analýza dat ........................................................................................ 30 Dotazníkové šetření ............................................................................................. 30
Výsledky sekundární analýzy dat ........................................................... 32 Výsledky dotazníkového šetření ................................................................ 33
6.5.
6.6.
Diskuze k výsledkům dotazníkového šetření .............................................. 38
Závěr dotazníkového šetření ................................................................ 43
6.7.
Stručné doporučení k podávání předlékařské první pomoci na vybrané škole 44
6.7.1. 6.7.2. 6.7.3. 6.7.4. 6.7.5. 6.7.6.
Drobné vnější krvácení ........................................................................................ 44 Krvácení z nosu .................................................................................................... 45 Popáleniny párou, horkou tekutinou ................................................................... 45 Astma ................................................................................................................... 46 Mdloba................................................................................................................. 46 Epilepsie ............................................................................................................... 47
Závěr............................................................................................................. 48 Seznam použitých zdrojů ............................................................................... 49 Seznam příloh ............................................................................................... 51
Úvod Ochrana zdraví žáků na pracovišti je nedílnou součástí výchovy a vzdělávání. Na pracovišti odborného výcviku jsou žáci s minimálními pracovními zkušenostmi, ještě bez manuální zručnosti a s nízkou schopností vyhodnotit nebezpečnou situaci. Proto je potřebné působit na žáky nejenom po stránce rozvoje manuálních dovedností a znalostních vědomostí, ale také naučit žáka předvídat nebezpečné situace, naučit schopnosti správné reakce na určitou situaci a v případě úrazu umět uplatnit první pomoc, což bez znalosti právních předpisů o ochraně zdraví na pracovišti není možné zvládnout, a proto považuji za důležité se tímto tématem zabývat. Z výše popsaných důvodů v této práci poukazuji na konkrétní zákony, povinnosti zaměstnavatele, zaměstnance, ale také na povinnosti žáka související s ochranou zdraví žáků na pracovišti v učebním oboru „Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba“. Tato bakalářská práce může sloužit také jako stručné seznámení s problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví na vybraném pracovišti pro právě začínající učitele odborného výcviku. Teoretická část práce obsahuje představení dané školy, základní souhrn legislativních norem k oboru „Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba“ na vybrané škole. Druhá část bakalářské práce je empirická, jejímž cílem je pomocí dotazníkového šetření ověřit znalosti žáků k tématu „Ochrana zdraví a první pomoc na pracovišti odborného výcviku na vybrané škole.“ Empirická část bakalářské práce dále obsahuje vyhodnocení výzkumu, závěr výzkumného šetření a stručná doporučení k podávání předlékařské první pomoci na vybrané škole.
6
1 Odborné vzdělávání Odborné vzdělávání je příprava studentů na vykonávání profese. Zahrnuje všechny vědomosti, dovednosti a kompetence potřebné pro vykonávání vybraného povolání. Toto vzdělávání plní funkci socializační, kulturní a personalizační. Začíná na vyšší sekundární úrovni a vede k odborné kvalifikaci. Vzdělání je ukončeno získáním výučního listu nebo maturitního vysvědčení. Odborné vzdělávání je součástí středního vzdělávání.
1.1 Stupně středního vzdělávání Odborné vzdělávání je ve středním odborném školství poskytováno formou vzdělávacích programů:
Střední vzdělávání. Po úspěšném ukončení vzdělávacího programu v délce jednoho roku nebo dvou let denní formy vzdělávání žák získá střední vzdělávání (Zákon č. 561/2004Sb., Školský zákon).
Střední vzdělávání s výučným listem. Po úspěšném ukončení vzdělávacího programu v délce dvou nebo tří let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia získává žák střední vzdělání s výučním listem (Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon).
Střední vzdělávání s maturitní zkouškou. Po úspěšném ukončení vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce čtyř let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu nástavbového studia v délce dvou let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia získává žák střední vzdělání s maturitní zkouškou (Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon).
1.2 Cíle středního vzdělávání „Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací 7
a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.“ (Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon)
1.3 Organizace středního vzdělávání Odborné vzdělávání dělíme na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část zahrnuje převážně vědomosti, praktická část se skládá z pracovní činnosti, dovedností a návyků. Praktická část vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních, ale také na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely s danou školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho vykonávání. Na žáky se při praktické částí vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance nebo pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (Zákon č. 561/2004Sb., Školský zákon).
1.4 Soustava oboru vzdělání Každý obor má vlastní kategorii a je zapsán v soustavě oboru vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve školském zákoně. Níže je uveden popis kategorií dosaženého vzdělání v návaznosti od základního vzdělání až po vyšší odborné vzdělání:
B, C „Obory vzdělání poskytující základní vzdělání s výjimkou oborů vzdělání 78-62C/01 Praktická škola jednoletá a 78-62-C/02 Praktická škola dvouletá, které poskytují střední vzdělání.“ (příl. 1 nařízení vlády č. 211/2010Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, školský zákon)
J „Obory vzdělání poskytující střední vzdělání (bez výučního listu a maturitní zkoušky).“ (příl. 1 nařízení vlády č. 211/2010Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, školský zákon)
E „Dvouleté a tříleté obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem (určené hlavně pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním; jsou koncipovány s nižšími nároky v oblasti všeobecného i obecně odborného vzdělání; absolventi jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických
8
povolání).“ (příl. 1 nařízení vlády č. 211/2010Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, školský zákon)
H „Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem.“ (příl. 1 nařízení vlády č. 211/2010Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, školský zákon)
L „Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou; v případě, že pořadové číslo začíná číslicemi 0 až 4, jedná se o obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou, u kterých je součástí vzdělávání i odborný výcvik; v případě, že pořadové číslo začíná číslicí 5, jedná se o obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou.“ (příl. 1 nařízení vlády č. 211/2010Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, školský zákon)
K, M „Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou.“ (příl. 1 nařízení vlády č. 211/2010Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, školský zákon)
N „Obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání.“ (příl. 1 nařízení vlády č. 211/2010Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, školský zákon)
P „Obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání v konzervatoři.“ (příl. 1 nařízení vlády
č.
211/2010Sb.,
o
soustavě
oborů
vzdělání
v základním,
středním
a vyšším odborném vzdělání, školský zákon)
1.5 Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba Délka studia tohoto oboru je tři roky, probíhá denní formou. Odborný výcvik popisovaného oboru probíhá přímo ve školském zařízení v dílnách k tomu určených nebo také na vybraných a na smlouvaných pracovištích.
1.5.1 Učební plán Výuka na odborném učilišti v popisovaném oboru probíhá dle učebního plánu, který je podle rámcového vzdělávacího programu stanovený na předměty povinného základu.
9
Tabulka č. 1: Učební plán
Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Předměty povinného základu Český jazyk a literatura Občanská výchova Matematika Finanční gramotnost Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Anglický jazyk Suroviny Technologie Odborné kreslení Odborný výcvik
Počet týdenních vyučovacích hodin zkratka 1. roč. 2. roč. 3. roč. 1 1 0 ČJ 1 1 1 OV 1 1 0 M 1 1 0 FG 2 2 2 TV 1 1 1 IKT 1 1 0 AJ 2 2 0 SU 4 4 2 TE 1 1 0 OK 15 17,5 28 OdV
Celkem povinného základu
30
32,5
34
celkem 2 3 2 2 6 3 2 4 10 2 60,5 96,5
Zdroj: Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Cukrářské práce 29-51-E/01, 2008
1.5.2 Podmínky pro přijímání Podmínky pro přijímání ke vzdělávání jsou jednak obecné, které se řídí školským zákonem, jednak musí být splněny podmínky zdravotní způsobilosti uchazečů o studium daného oboru vzdělání, které jsou stanoveny v Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání (Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba, 2008). „Při výběru učebního oboru cukrářské práce nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
nemocemi pohybového aparátu, znemožňujícími práci ve vynucené poloze a velkou zátěž,
poruchami funkce horních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky),
prognosticky závažnými chronickými a alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest a spojivek,
prognosticky závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy vylučujícími velkou fyzickou zátěž,
diabetem mellitus-všechny formy,
těžkými poruchami zraku včetně poruch zorného pole a barvocitu.“ (Učební dokumenty pro odborná učiliště, 2001, s. 8) 10
K posouzení zdravotního stavu je oprávněn příslušný registrující praktický lékař.
1.5.3 Klasifikace odborného výcviku Klasifikace odborného výcviku provádí učitelé odborného výcviku denně, měsíčně a za pololetí. Učitel zapisuje známku do žákovské knížky, provádí se to v součinnosti s příslušným učilištěm. Jednou ze základních podmínek, aby byl žák klasifikován, je docházka žáka na pracoviště, která by měla činit 100 – 60 % z celého počtu předepsaných hodin praktické výuky. Nemá-li žák splněnou takto stanovenou docházku, hrozí mu neklasifikace. Na základě provedené zkoušky je žák klasifikován za příslušné pololetí. Pro zajímavost uvádím předepsané hodiny praxe pro žáky odborného učiliště na dané škole: v 1. ročníku v prvním pololetí 247,5 vyučovacích hodin a v druhém pololetí 247,5 vyučovacích hodin. Ve 2. ročníku v prvním pololetí 289 vyučovacích hodin a v druhém pololetí 288,5 vyučovacích hodin a ve 3. ročníku v prvním pololetí 490 vyučovacích hodin, v druhém 434 vyučovacích hodin (Řád pracoviště praktické výuky, 2008).
1.5.4 Ukončení studijního oboru Studijní obor je ukončen úspěšným absolvováním závěrečné zkoušky, která se skládá z teoretické a praktické části. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a získání výučního listu (Zákon č. 561/2004Sb., Školský zákon). Získáním výučního listu absolvent získává klíčové a odborné kompetence, které jsou nezbytné pro další vzdělávání absolventa, pro výkon zvoleného povolání a pro vykonávané odborné činnosti. Klíčové a odborné kompetence jsou podrobně popsané v Rámcovém vzdělávacím programu pro obor s názvem „Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba“, vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jedním z důležitých bodů, které tvoří tyto odborné kompetence, je také bod s názvem „Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci“, tzn., aby absolventi uměli:
chápat bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své i zdraví spolupracovníků
poznat a dodržovat základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence
11
osvojit si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti jakož i zásady ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami a rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví
poznali systém péče o zdraví pracujících
uměli se orientovat při náhlém onemocnění nebo úrazu a snažili se poskytnout
první pomoc (Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Cukrářské práce, 29-51E/01 Potravinářská výroba, 2008).
2 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků na pracovišti V odborném výcviku jsou žáci s minimálními pracovními zkušenostmi, proto škola musí zvláště dbát na vytvoření bezpečných podmínek pro výuku tak, aby nebyli ohroženi na zdraví žáci ani zaměstnanci. Škola je povinna zajistit výuku v odborném výcviku tak, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádaná, aby pracovní podmínky pro žáky a zaměstnance z hlediska
bezpečnosti
a
ochrany zdraví
při
práci
odpovídaly
bezpečnostním
a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště. Tyto povinnosti vyplývají ze zákona č. 309/20Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (Romaněnko, 2008).
2.1
Povinnosti zaměstnavatele k BOZP Dodržování povinnosti nám ukládají zákony, jejichž plnění je vymáhané
a jejichž nedodržení vede k sankcím. Každý z nás má stanovené povinnosti podle pracovního zařazení v dané pracovní skupině. Povinnosti zaměstnavatele k ochraně zdraví na pracovišti a poskytování první pomoci, vyplývající ze zákoníku práce dle zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, popisují přijetí opatření zaměstnavatele pro případ zdolávaní mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí. Zaměstnanec je povinen zajistit dostatečný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci a přivolání patřičných orgánů. 12
Zaměstnavatel je povinen zajistit pro tyto zaměstnance vyškolení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti (Romaněnko, 2006). „Při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů se školy řídí metodickým pokynem č. j.: 37 014/2005-25, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2006.“ (Marádová, 2007, s. 21) Zaměstnavatel se řídí tímto metodickým pokynem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti podle článku 8, který první pomoc a šetření popisuje takto: 1. Povinností školy a osoby, na jejímž pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování nebo praktická příprava, je vytvořit podmínky pro včasné poskytnutí první pomoci a lékařského ošetření při úrazech a náhlých onemocněních. Proto škola provede vhodná opatření, o kterých informuje pedagogické pracovníky, ale také ostatní zaměstnance školy a žáky. Rovněž zajistí, aby se zásadami poskytování první pomoci byli seznámeni žáci a všichni zaměstnanci školy (Romaněnko, 2006). 2. Doprovod žáka do zdravotnického zařízeni nebo místa bydliště, podle závažnosti úrazu. Doprovodem může být pouze zletilá osoba, která je způsobilá k právním úkonům a která je zaměstnancem školy (Romaněnko, 2006). 3. Škola je povinna provést opatření k první pomoci i při školních akcích konaných mimo školu (Romaněnko, 2006). 4. Rozsah vybavení prostředky pro poskytnutí předlékařské první pomoci při zotavovací akci stanovuje zvláštní právní předpis (Romaněnko, 2006). Další povinnosti škol a školských zařízení vyplývající ze školského zákona (Romaněnko, 2006). Školy a školská zařízení jsou dále povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich
zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů (Romaněnko, 2006). zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících
činnostech a při realizaci školských služeb poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví (Romaněnko, 2006). vést evidenci úrazů, k nimž došlo při činnostech (Romaněnko, 2006).
Ředitel školy a školského zařízení odpovídá za zajištění dohledu nad žáky ve škole a školském zařízení (Romaněnko, 2006). 13
2.2 Práva a povinnosti zaměstnanců Práva a povinnosti zaměstnanců jsou popsané v Zákoníku práce. Konkrétní práva a povinnosti zaměstnance:
zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o případných rizicích jeho práce a na informace o stanovených opatřeních na ochranu před jejich působením (Romaněnko, 2008),
zaměstnanci je daná možnost odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, ale také zdraví jiných fyzických osob (Romaněnko, 2008),
zaměstnanec má nejenom právo, ale také i povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí (Romaněnko, 2008),
každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví, jakož i o bezpečnost a o zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci (Romaněnko, 2008).
2.3
Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků vyplývají ze Školského zákona: 1. Žáci a studenti jsou povinni:
do školy nebo školského zařízení řádně docházet a řádně se v něm vzdělávat (Romaněnko, 2008),
seznámit se s předpisy a pokyny školy a školního zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, jakož i dodržovat školní a vnitřní řád (Romaněnko, 2008),
plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy, školním nebo vnitřním zařízením (Romaněnko, 2008).
2. Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni: 14
informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích, ale i jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání (Romaněnko, 2008),
dokládat důvody nepřítomností ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem (Romaněnko, 2008),
nahlásit škole a školskému zařízení údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnosti žáka a studenta, nebo změny v těchto údajích (Romaněnko, 2008).
3. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni:
zajistit, aby jejich dítě a žák mohl docházet řádně do školy nebo školního zařízení (Romaněnko, 2008),
na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se zúčastnit projednávaní závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka (Romaněnko, 2008),
informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka, jakož i jiných závažných skutečností, které by mohly mít vliv na průběh vzdělání (Romaněnko, 2008),
dokládat důvody absence dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem (Romaněnko, 2008),
oznamovat škole nebo školskému zařízení údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích (Romaněnko, 2008).
2.4 Požární ochrana Plnění povinností v oblasti požární ochrany, je součástí práce vedoucích zaměstnanců, ale také zaměstnanců obecně, toto plnění vyplývá ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Školení zaměstnanců o požární ochraně obsahuje seznámení:
s organizací a zjištěním požární ochrany, se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně (Romaněnko, 2008),
s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných právnickou osobou a podnikající fyzickou osobou v místě výkonu práce zaměstnance (Romaněnko, 2008), 15
s požárním řádem a požárními poplachovými směrnicemi, případně s požárním evakuačním plánem nebo další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární ochrany při činnostech vykonávaných na pracovišti (Romaněnko, 2008),
se zvláštními požadavky na provoz nebo obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požáru (Romaněnko, 2008),
se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu nebo v době mimopracovní (Romaněnko, 2008),
s rozmístěním nebo se způsobem použití věcných prostředků požární ochrany na pracovišti (Romaněnko, 2008),
s funkcí nebo popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti (Romaněnko, 2008). Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání, opakuje se nejméně jednou za dva roky (Romaněnko, 2008).
3 Prostředí bezpečnosti práce Škola formuje žáky ke kladnému postoji k práci, učí je při práci přemýšlet a rozvíjí jejich pracovní schopnosti. Žáci se učí pracovat ve skupině, která jim dává možnost navzájem se srovnávat, motivovat a vzájemně si pomáhat, učí žáky sociálním dovednostem a kooperativnosti. Pracovní základ získávají už od dětství doma nebo na základní škole ve vyučovacím předmětu pracovní výchova. Učitel odborné výchovy brzy pozná, které děti pomáhají v domácnosti. Podle skutečnosti z praxe, ale také rozsáhlých výzkumů se mladší žáci ochotněji zapojují do domácích prací. Jsou to pro ně nové činnosti a velkou roli hraje dětská zvídavost. Jedná se o snahu napodobovat dospělé. Postupně se zvyšováním věku dítěte zájem o domácí práce klesá (Čáp, 2007). Pro bezpečnou práci je důležité, aby byla vykonávaná nejenom účelně a produktivně, ale taky se zřetelem na bezpečnost vykonávané práce. Odborné školení o bezpečnosti práce, které zabezpečuje škola pro všechny zaměstnance a žáky školy, vychází také z výsledků vyhodnocení rizik na pracovišti.
16
3.1
Vnitřní a vnější faktory, které mají vliv na bezpečnost práce Pracovní prostředí vyvolává vznik různých rizik, která můžou mít negativní dopad na
duševní a psychické zdraví člověka. Kromě pracovního prostředí na bezpečnost práce na pracovišti má vliv také chování žáků na pracovišti, jejich pracovní doba a složení skupiny žáků.
3.1.1 Rizikové chování ve škole Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže č. j.: 21291/2010-28, uvádí následující typy rizikového chování žáků a studentů: záškoláctví, šikana, rasismus, vandalismus a xenofobie kriminalita a delikvence užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotronické látky) a onemocnění HIV, AIDS a dalšími infekčními nemocemi souvisejícími s užíváním návykových látekzávislost na politickém a náboženském extremismu netolismus (virtuální drogy a patologické hráčství (Metodický pokyn č. j.: 21291/2010-28).
3.1.2 Pracovní doba žáků na pracovišti odborného výcviku Na odborném výcviku dochází k osvojování si základních dovedností, činností a návyků, zhotovení výrobků, výkonu služeb nebo výkonu prací, které mají materiální hodnotu. V odborném výcviku je v denní formě vzdělávání vyučovací jednotkou vyučovací den; v prvním ročníku nesmí být delší než 6 vyučovacích hodin, u vyšších ročníků tato doba nesmí překročit 7 vyučovacích hodin (Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři). Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání se ukončuje nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit začátek dopoledního vyučování žáků druhých, třetích a čtvrtých ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upravuje tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli žáci odpočinek alespoň 12 hodin (Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři).
17
Zpravidla po druhé hodině odborného výcviku konaného ve škole nebo ve školském zařízení se vkládá přestávka v délce od 15 až 25 minut. Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovištích mimo školní zařízení, mají přestávky shodně se zaměstnanci na pracovišti v souladu s ustanovením zákoníku práce. Délka přestávek se nezapočítává do celkové doby trvání vyučovacího dne (Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři). Odborný výcvik uskutečňovaný ve škole nebo ve školském zařízení provádí učitel odborného výcviku, při procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob se provádí za vedení a dozoru určených instruktorů. Instruktor vede současně maximálně skupinu v počtu 6 žáků (Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři).
3.1.3 Pracoviště a pracovní prostředí Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí vychází: ze zákona č. 309/2006Sb., Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, kterým se
upravují
další
požadavky
bezpečnosti
a
ochrany
zdraví
při
práci
v pracovněprávních vztazích o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovní vztahy (Romaněnko, 2008). z Nařízení vlády č. 101/2002Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště
a pracovní prostředí. Nová správa Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EUOSHA) ukazuje, že hlavní psychosociální rizika souvisejí s novými formami pracovních smluv, jakož i z neznalosti zaměstnání, zvyšování intenzity práce nebo násilím při práci a s nedostatečnou rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem. Při snaze podpořit strategii pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vydala Agentura EU-OSHA zprávu nazvanou: „Integrace bezpečnosti a ochrany zdraví do vzdělání: Správná praxe ve školách a při odborném vzdělání.“ (Romaněnko, 2008, s 15) Tato zpráva poskytuje přehled případů správné praxe z celé Evropy a popisuje jednotlivé kroky, které je třeba podniknout při přípravě systematické strategie pro začlenění problematiky k bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do vzdělávání a školicích programů (Romaněnko, 2008). Jednou ze strategií v oblasti ochrany zdraví na pracovišti je vyhledat a omezit možná rizika související s vykonávanou prací na pracovišti. 18
Hodnocení rizik: stanovit nebezpečí stanovit, kteří pracovníci jsou těmito riziky potencionálně ohroženi posoudit související rizika zvážit, zda lze tato rizika odstranit, a pokud ne, rozhodovat o případných dalších opatřeních potřebných pro prevenci nebo snížení rizik (Romaněnko, 2008). Není-li možné odstranit pracovní rizika, zaměstnavatel je povinen zabezpečit zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje), (Romaněnko, 2006).
3.1.4 Pracovní skupina Nástupem žáků na střední školu se žáci začleňují do nové skupiny lidí, stávají se členy jakési malé sociální skupiny, která bude postupně společně procházet třemi ročníky střední školy. Po rodině jde o nejdůležitější formální skupinu. Formální skupina se liší od ostatních tím, že zde platí předem stanovené normy a pravidla, má předem danou organizaci a strukturu. Liší se také od ostatních skupin vztahy mezi lidmi, kde platí určité normy a pravidla, které přesně definují žádoucí formy interakce mezi jejími členy (Vágnerová, 2007). „Při odborném výcviku ve střední škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením se skupiny naplňují do počtu stanoveného zvláštním právním předpisem, v ostatních případech se skupina při praktickém vyučování naplňuje do počtu 6 žáků.“ (Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných) V oboru „Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba“ se jedná v danou dobu o skupinu ve věkovém rozmezí 15-23 let. Psychologové označují tento věk jako období adolescence od 15 do 20 let a období rané dospělosti od 20 do 30let. Jedná se o období, kdy mladistvý končí povinnou školní docházku a v závěru období adolescence může být žák už vyučen. Raná dospělost s sebou nese různá úskalí, kdy se jedinec snaží o osamostatnění od rodičů, hledá si zaměstnání, ale také životního partnera či partnerku (Čáp, 2007). 19
K rozvoji a posílení znalosti a vybudování pevných sociálních sítí přispívá také samotný vyučovací proces. Učitel a škola má v tomto životním období velký vliv na žáka. Dobrý vztah učitele se žákem přispívá ke kladnému vývoji žáka ve smyslu socializace. Často dospívající žák, u kterého je rodinné prostředí komplikované, naváže kladný vztah s učitelem, v němž cítí oporu (Krejčová, 2007). Vybraná škola poskytuje vzdělávání v daném oboru žákům se specifickými vzdělávacími potřebami, zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněným a žákům sociálně znevýhodněným, čím vytváří specifickou pracovní skupinu žáků.
3.2 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Dítětem, žákem nebo studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním (Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon). Zdravotní postižení je specifikováno jako mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování (Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon). Zdravotní znevýhodnění je popsáno jako zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání (Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon). Sociálním znevýhodněním dítěte rozumíme: a) dítě pocházející z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, kde je vysoká pravděpodobnost ohrožení sociálně patologickými jevy, b) dítě s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, c) dítě azylanta, jako osoba požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky (Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon). Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zjišťuje školské poradenské zařízení. „Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám 20
a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit, nejvýše však o 2 školní roky.“ (Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon) „Nemocní žáci nebo žáci s poruchou učení nebo chování, méně přizpůsobiví, ale také například mimořádně nadaní jsou vystaveni větší zátěži.“ (Zvírotský, 2010, s. 65)
3.2.1 Vybrané zdravotní omezení žáků Na vybrané škole jsou žáci s určitým druhem handicapu nebo zdravotním postižením. Nejčastěji se jedná o poruchy pozornosti s hyperaktivitou, různé poruchy učení, dětskou mozkovou obrnu, epilepsii, lehkou mentální retardaci, narušenou komunikační schopnost a různé druhy alergií nebo astma. Pro správný přístup k žákům a k pochopení jejích postižení níže v krátkosti vysvětluji význam důležitých pojmů.
Handicap Jedná se o ztrátu nebo konkrétní omezení možnosti účastnit se života ve společnosti na stejné úrovni jako ostatní lidé. Termínem „handicap“ označujeme konflikt osoby s postižením a prostředí. Účelem tohoto termínu je zdůraznit nedostatky v prostředí i v mnoha organizovaných aktivitách ve společnosti, např. informacích, komunikaci nebo vzdělávání, které zabraňují handicapovaným osobám, aby se zapojily za vyrovnaných podmínek (Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, 1997).
Postižení Pojem v sobě zahrnuje velké množství různých funkčních omezení, která se vyskytují v každé populaci na celém světě. Lidé mohou být postiženi fyzickou, mentální nebo smyslovou vadou, ale také zdravotním stavem nebo duševním onemocněním. Takové 21
vady, stavy a onemocnění mohou být stálého, nebo dočasného charakteru (Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, 1997).
Prevence Je činnost zaměřená na zamezení vzniku fyzické, intelektové, psychické a také smyslové vady, což nazýváme primární prevence. Zamezení toho, aby vada způsobovala trvalé funkční omezení nebo postižení, nazýváme sekundární prevence (Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, 1997).
Porucha pozornosti (ADD) „ADD je psychiatrická diagnóza, která se vztahuje na děti (a dospělé) s vážným sociálním a kognitivními obtížemi.“ (Train, 1997, s. 31) Rozlišujeme tři hlavní symptomy: 1. porucha pozornosti: vyznačuje se tím, že žák není schopen se soustředit, dokončit úkol, koncentrovat svou pozornost. 2. impulzivita: neschopnost žáka kontrolovat a tlumit své projevy. 3. hyperaktivita: žák je často nespokojný a nervózní, neposedí v klidu, hodně mluví (Train, 1997). Poruchy učení Jedná se o označení skupin poruch, které se projevují obtížemi při učení u žáků s alespoň průměrnou úrovni intelektu. Klasifikace poruch učení: dyslexie (porucha čtení), dyspraxie (vývojová porucha motorických funkcí), dysortografie (porucha pravopisu), dysgrafie (porucha psaní), dysmúzie (porucha schopnosti vnímání a reprodukce hudby), dyskalkulie (porucha matematických schopností), dyspinxie (porucha kreslení), (Slowík, 2007).
Dětská mozková obrna „Jde o poruchu s velmi pestrou etiologií i širokou škálou projevů. Častý výskyt mentálního handicapu, vývojové dysartrie, epilepsie a podobného zdravotního omezení.“ (Slowík, 2007, s. 100) 22
Epilepsie „Jde o záchvatové onemocnění, které se projevuje neočekávanými neuroelektronickými výboji v mozku - ty způsobují větší nebo menší epileptické záchvaty.“ (Slowík, 2007, s. 100) Mentální retardace „Mentální
retardace
je
pojem
vztahující
se
k podprůměrnému
obecně
intelektuálnímu fungování osoby, které se stává zřejmým v průběhu vývoje a je spojeno s poruchami adaptačního chování. Poruchy adaptace jsou zřejmé z pomalého tempa dospívání, ze snížené schopnosti učit se a z nedodatečné sociální přizpůsobivosti.“ (Slowík, 2007, s. 110) Blíže je mentální retardace popsaná v Klasifikaci mentálního postižení podle ICDH-10 (Mezinárodní klasifikace nemocí, postižení a handicapu WHO, 2006). Narušená komunikační schopnost Tato porucha například zahrnuje mutismus (reakce na psychické trauma), elektivní mutismus (nemluvnost vůči určité osobě), huhňavost (snížená rezonance hlasité řeči), dyslalie (patologická forma výslovnosti některých hlásek, jejich nahrazování jinými hláskami, vynechávání hlásek), breptavost (porucha tempa řeči), (Slowík, 2007).
Alergie a astma Alergie je nepřirozená reakce organizmu na neinfekční a neškodné látky, které se běžně
vyskytují
v prostředí.
Takto
škodlivé
látky označujeme
jako
alergeny.
K nejčastějším onemocněním patří potravinové alergie, lékové alergie, celoroční nebo sezonní rýma, alergické reakce na hmyzí toxiny, na plísně roztoče (Fišer, 2008). Průduškové astma je zánětlivé onemocnění dýchacích cest chronického typu. Projevuje se dušností a ztíženým výdechem (Fišer, 2008). Průdušková hyperaktivita je častý zánět průdušek, vzniká jako reakce na různé podněty: potraviny, vzdušné plísně, cigaretový kouř, chlad, tělesnou a duševní námahu a nejsou vyloučené ani psychologické faktory (Fišer, 2008).
23
„Při nesprávném přístupu k nemocnému dítěti může u něj v důsledku přetěžování, psychické nepohody a stresu dojít až k adaptačním poruchám, neurotizaci či školní fobii.“ (Fišer, 2008 s. 84)
4 Hygienické požadavky pro výrobu potravin Zaměstnanci školy, pedagogičtí pracovníci a žáci si musí uvědomovat, že i když se nacházejí na odborném výcviku v prostorách školy, vztahují se na ně předpisy a podmínky stejné nebo podobné jako v prostorách potravinářské výroby pro výrobu potravin, kde přicházejí do přímého styku s potravinami, pokrmy, pracovními plochami, náčiním a zařízením k výrobě potřebným. Proto všichni zúčastnění jsou povinni se seznámit se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který ukládá hygienické požadavky na výkon činností epidemiologicky závažných a ubytovací služby (Romaněnko, 2006). Dalším důležitým bodem, který tvoří odborné kompetence absolventa pro daný obor, je bod s názvem „Aplikovat hygienické požadavky v potravinářském provozu“, tzn., aby absolventi:
pochopili a respektovali nezbytnost dodržování hygieny a sanitace potravinářského provozu s cílem vyrábět bezpečné potraviny,
osvojili si zásady osobní hygieny a hygieny pracovního prostředí, prováděli běžnou sanitaci potravinářského provozu,
likvidovali odpady potravinářské výroby v souladu s ekologickými principy,
seznámili se s platnými předpisy v potravinářství (Rámcový vzdělávací program
pro obor vzdělání Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba, 2008).
4.1 Sanitace Jako ve všech potravinářských výrobnách, tak i na dílnách odborného výcviku musí být pravidelně prováděn úklid výrobních prostor. K tomu musí být vypracován sanitační řád, v němž se stanoví, kdy, kým a jakým způsobem se bude provádět úklid průběžný, denní, týdenní i velký včetně dezinfekce, dezinsekce a deratizace. Ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací rozumíme činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími 24
živočichy (Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonu). Sanitace se dělí na: a) běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů napomáhá k předcházení vzniku různých infekčních onemocnění nebo výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců ale i dalších živočichů (Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonu). b) speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou se směřuje na likvidaci původců a přenašečů dalších infekčních onemocnění nebo zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů (Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonu). 4.1.1. Důležité pojmy v oblasti sanitace Průběžný úklid – rozumíme takový úklid, který provádíme tak, aby na pracovišti odborného výcviku byla zachována provozní čistota a aby byly používány pro potravinářskou výrobu jenom čisté předměty a zařízení (Schmidtová, 1994). Sanitární řád vybrané školy pro odborný výcvik – cukrářské práce ukládá odpovědnost za denní úklid každému žákovi a učiteli odborného výcviku. Denní úklid – rozumíme úklid, kdy se po skončení pracovního doby myjí všechny pracovní plochy, nástroje, nářadí, stroje a zařízení, používané v průběhu praktické výuky na dílnách odborného výcviku (Schmidtová, 1994). K vykonávání této povinnosti podle sanitárního řádu vybrané školy jsou určeni žáci a učitel odborného výcviku, splnění povinnosti kontroluje a za ni odpovídá učitel odborného výcviku a školník. Týdenní úklid - jedná se o úklid celé dílny, kdy se myjí, dezinfikují chladicí zařízení, zásuvky pracovních stolů, obklady stěn, a to většinou na konci pracovního týdne. Jednou za měsíc je potřebné odmrazit a umýt mrazicí zařízení (Schmidtová, 1994). Dle sanitárního řádu vybrané školy je týdenní úklid určen vždy na pátek nebo jiný poslední pracovní den v týdnu. Za týdenní úklid zodpovídá učitel odborného výcviku a školník. Týdenní úklid kontroluje vedení odborného učiliště. 25
Sanitární den - dle sanitárního řádu odborného učiliště jsou určené sanitární dny vždy jednou za dva měsíce, a to v daném rozsahu (Schmidtová, 1994). Velký úklid - jde o úklid, kdy se provádí drobné opravy, myjí se skladové regály a podlahy, umyjí se svítidla a okna (Schmidtová, 1994). Dezinfekce
–
jedná
se
o
hubení
choroboplodných
mikroorganismů
a mikroorganismů hygienicky a technologicky nežádoucích. K dezinfekci používáme fyzikální a chemické prostředky, pokud jsou neředěné, může s nimi zacházet jenom řádně pučená osoba (Schmidtová, 1994). Dezinsekce – je hubení hmyzu a ostatních členovců, který jsou hrozbou pro přenášení nakažlivých onemocnění nebo znehodnocování potravin (Schmidtová, 1994). Sanitární řád odborného učiliště určuje provádět dezinfekci na pracovišti odborného výcviku dle potřeby. Deratizace – komplexní opatření k ničení hlodavců, jejichž přítomnost v objektech je nebezpečná. Je nutné zabezpečit preventivní opatření, kterým zabráníme vnikaní hlodavců do objektu. Při výskytu hlodavců se používají mechanické prostředky a chemické prostředky. Uhynulí hlodavci se musí z místa posbírat a nechat spálit. Deratizace je na odborném výcviku povinně prováděna dvakrát ročně smlouvanou firmou (Schmidtová, 1994). Provádět dezinsekci a deratizaci není možné v průběhu vyučování ani v průběhu pracovního a výrobního provozu (Schmidtová, 1994).
5 Výchova k bezpečnosti Pro žáky je náročné si zapamatovat všechny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, proto je důležité časté opakování, připomínání, ale také je vhodné časté upozorňování při práci na možná rizika, které se můžou přihodit při dané činnosti. Vhodné je také odůvodnění správného postupu nebo důvod použití ochranné pomůcky. Nejlepším a vysoce efektivním učením je pro žáka odpozorování správného pracovního chování učitele odborného výcviku na pracovišti, kde učitel svým osobním příkladem působí na správné pracovní chování žáka. K výchově žáka používá učitel odborného výcviku výchovná opatření: pochvalu a trest. Pochvaly se udělují za vzorné chování nebo plnění povinností a za dosažené
26
výsledky při výuce nebo za mimořádný čin. Pochvaly udělují žákům učitelé odborného výcviku (Řád pracoviště praktické výuky, 2008). Tresty se udělují za závažné provinění, kdy může být žákům uložena některá z výchovných opatření (napomenutí učitele odborného výcviku či důtka učitele odborného výcviku) k posílení kázně žáků (Řád pracoviště praktické výuky, 2008). Pochvaly nebo tresty vyššího stupně jsou oznamovány zákonným zástupcům a rodičům žáka. Evidovány jsou v deníku odborného výcviku (Řád pracoviště praktické výuky, 2008). Rozsah praktické části výuky je dán učebními osnovami. Podmínky, za kterých je možné praktickou část vyučování provádět, stanovuje vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí: 1. Seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s pracovními postupy a technologickými předpisy (Učební dokumenty pro odborná učiliště, 2001). 2. Používání jenom takového strojního zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům (Učební dokumenty pro odborná učiliště, 2001). 3. Využití osobních ochranných a pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností (Učební dokumenty pro odborná učiliště, 2001). 4. Důkladné seznámení žáků se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláškou MV č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovením zákona ČNR o požární ochraně (Učební dokumenty pro odborná učiliště, 2001). 5. Dodržování počtu žáků v pracovní skupině dozorované mistrem odborné výchovy v souladu se sestavou učebních oborů odborných učilišť (Učební dokumenty pro odborná učiliště, 2001). Dodržování stanoveného dozoru na odborném výcviku, přičemž stupně dozoru jsou vymezený následovně: Práce pod dozorem: takto vykonávaná práce vyžaduje trvalou přítomnost učitele odborného výcviku, který dozírá na dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovního postupu. Učitel odborného výcviku musí všechna pracovní místa zrakově 27
obsáhnout tak, aby mohl bezprostředně zasáhnout v případě porušení některých bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení zdraví (Učební dokumenty pro odborná učiliště, 2001). Práce pod dohledem: učitel odborného výcviku zkontroluje před zahájením práce celé pracoviště žáků, a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je povinen v průběhů prací je obcházet a kontrolovat (Učební dokumenty pro odborná učiliště, 2001). Stanovení příslušného stupně dozoru na odborném výcviku je povinností vedoucích pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní (Učební dokumenty pro odborná učiliště, 2001).
5.1 Školní úraz Úrazem žáků a studentů rozumíme úraz, k němuž došlo při vzdělávání a s nimi přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb (Vyhláška č. 57/2010 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů). Kniha úrazu stanovuje způsob a podmínky zapsaní úrazu, záznam o úrazu popisuje podrobné vyhotovení záznamu o úrazu, hlášení úrazu udává dobu hlášení po výskytu úrazu a komu je škola povinna úraz nahlásit, zasílání záznamu o úrazu určuje termín zaslání a instituce, kterým bude tento záznam zaslán (Vyhláška č. 57/2010 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů). Odpovědnost za škodu vzniklou úrazem u žáků a studentů se posuzuje v Zákoníku práce (Vyhláška č. 57/2010 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů).
5.2 Pracovní úraz Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. S pracovním úrazem souvisí pojem nemoc z povolání (Nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů). Pracovní úraz je definován Zákoníkem práce (Romaněnko, 2006).
28
6 Empirická část bakalářské práce Žáci jsou hned v prvních dnech na pracovišti odborného výcviku školeni o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků na pracovišti. Toto školení se opakuje na každém začátku školního roku tříletého učebního oboru pro všechny ročníky daného oboru. Absolvent vybrané školy má osvojené správné zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci.
6.1 Cíle výzkumu a hypotézy Cílem dotazníkového šetření bylo ověřit znalosti žáků o problematice bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti jakož i schopnosti podávání první pomoci na pracovišti odborného výcviku. Hypotéza č. 1: Větší znalosti o bezpečnosti práce na pracovišti prokazovaly dívky než chlapci. Hypotéza č. 2: Větší znalosti o bezpečnosti práce na pracovišti prokazovali dotazovaní žáci druhého a třetího ročníku než žáci ročníku prvního. Hypotéza č. 3: Více než 50 % žáků, kteří nepovažují poučení o bezpečnosti práce a ochraně zdraví na pracovišti za důležité, prokázalo nedostatky ve znalostech o dané problematiky. Hypotéza č. 4: Vyšší procentuální zastoupení vědomého porušování pravidel ochrany zdraví na pracovišti bylo u mužského pohlaví než u pohlaví ženského. Hypotéza č. 5: Žáci, kteří už mají vlastní zkušenost s poraněním, uměli minimálně v 50 % správně zareagovat alespoň v jedné situaci popsané v dotazníkovém šetření.
6.2.
Metodika výzkumu Ve výzkumu jsem použila kvalitativní i kvantitativní výzkum.
29
6.2.1. Sekundární analýza dat Dotazníkovému šetření předcházela sekundární analýza dat, kterou jsem chtěla zjistit četnost a druhy poranění vyskytující se na pracovišti odborného výcviku na odborném učilišti, na kterém byl daný výzkum provázen. Informace jsem čerpala z knihy úrazů, která byla na škole založena v roce 2004.
6.2.2. Dotazníkové šetření Po provedení sekundární analýzy dat byl k výzkumu použit dotazník (viz příloha č. 1), který se skládal z deseti otázek. První a druhá otázka byla typu výběrového, kde respondenti zaškrtávali jednu ze zvolených odpovědí, jednalo se o identifikační údaje. Otázky číslo: 3., 4., 5. a 7., byly uzavřené – dichotomické, kde respondenti zaškrtávali odpověď z možnosti výběru ano/ne. Otázka č. 6. byla typu trichotomického a otázka č. 8. typu výběrového, kde úkolem respondenta bylo vybrat správnou odpověď u dvou zadaných obrázků. Poslední dvě otázky (9., 10.) byly otevřené, kde se respondenti měli vyjádřit svými slovy k popsaným situacím a po případě popsat správné poskytnutí první pomoci. Dotazník byl žákům předložen dva měsíce po povinném poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti odborného výcviku. Přímé dotazování bylo provedeno písemnou formou. Dotazníkovému šetření předcházel předvýzkum, který byl realizován u žáků na jiné střední škole v oboru cukrář a v oboru kuchař. Předvýzkum měl za úkol zjistit, zda dotazovaní rozumí zadaným otázkám a jestli tazatel získá z dotazníku očekávané informace. Předvýzkum Pilotní ověření dotazníku proběhlo v termínech od 5. 10. 2012 - 7. 10. 2012. Pro dotazníkové šetření bylo záměrně vybráno jiné učiliště s podobným nebo stejným učebným oborem, v kterém se pak následně prováděl výzkum na domovském učilišti. Předvýzkum byl proveden na Středním odborném učilišti gastronomie a služeb v Liberci a na Středním odborném učilišti gastronomie, Praha 10. Zúčastnili se ho náhodně vybraní respondenti v oborech cukrář a kuchař ve věkovém rozmezí 15-17 let. Žákům byl dotazník předložen na konci vyučovací hodiny v teoretické části výuky. Žáci měli společný nebo podobný 30
vyučovací systém, kde se střídala teoretická část výuky s částí praktickou a studovali za velmi podobných podmínek jako žáci na škole, v které se vlastní výzkum prováděl. Vyhodnocení předvýzkumu Předvýzkumu se zúčastnilo 16 žáků vybrané školy, a to 4 žáci prvního ročníku a 12 žáků ročníku druhého. Jednalo se o 5 chlapců a 11 dívek. Pro 15 žáků z 16 bylo školení o bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti důležité. Poučení o bezpečnosti bylo dostatečně vysvětleno 15 žákům. 7 žáků z dotazovaných se zúčastnilo v minulosti kurzu první pomoci. 14 žáků z dotazovaných za žádných okolností neriskuje při práci v oblasti ochrany zdraví na pracovišti odborného výcviku tím, že by vědomě porušili nějaké pravidlo. 10 žákům z 16 se už v minulosti přihodil úraz. Všichni dotazovaní žáci správně vysvětlili vybrané značení. Na situaci č. 1 všichni dotazovaní žáci uměli správně poskytnout první pomoc. V situaci č. 2 byl správně popsán postup první pomoci u 11 žáků, u 4 žáků byl postup popsán v části správně a u jednoho žáka byl popsán postup nesprávně. Ani jeden z dotazovaných žáků neuvedl náměty a připomínky. Z výsledku předvýzkumu vyplynulo, že žáci porozuměli zadaným otázkám, kromě otázky č. 5. Otázka se ptala žáka, jestli se někdy zúčastnil kurzu první pomoci. Žák měl možnost ze dvou výběrů odpovědí: ne, nikdy jsem se takovéhoto kurzu nezúčastnil, nebo odpověď druhá: ano, zúčastnil/a jsem se ho. Napiš kde…. Druhé možnosti odpovědi žáci neporozuměli a často uváděli název města, přičemž se očekávala odpověď, při jaké příležitosti se žáci takového kurzu zúčastnili. Proto tato otázka byla ve výzkumu pozměněna.
6.2.3. Popis a výběr cílové skupiny Cílová skupina byla vybrána technikou účelového výběru. Dotazník byl realizován na Odborném učilišti a Praktické škole Chabařovická, která sídlí v Praze 8. Škola má dlouholetou tradici v přípravě budoucích pracovníků v gastronomických a v potravinářských oborech. Vybraná škola poskytuje tříleté obory (65-51-E/01 Stravovací a ubytovací služby Kuchařské práce; 29-51-E/01 Potravinářská výroba – Cukrářské práce; 29-51-E/01 Potravinářská výroba – Řeznické a uzenářské práce); dvouleté obory (65-51-E/02 Práce ve stravování - Studená kuchyně; 29-51-E/02 Potravinářské práce - Pekařské práce) 31
a dvouletou praktickou školu (78-62-C/02 Praktická škola dvouletá). Více informací o škole je možné najít na internetových stránkách: www.ouchabarovicka.cz Do výzkumu byli zapojeni všichni žáci učebního oboru „Cukrářské práce, 29-51E/01 Potravinářská výroba“. Ke dni výzkumu studovalo daný obor na odborném učilišti v prvním ročníků 39 žáků, v ročníku druhém jich studovalo celkem 35 a v ročníku třetím 33 žáků. Jednalo se tedy o dotazovanou skupinu v počtu žáků 107 ve věkovém rozmezí 1523 let. Všichni dotazovaní žáci se v dnech 5. 9. 2012 a 12. 9. 2012 zúčastnili školení o bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti.
6.3. Výsledky empirické části bakalářské práce V této empirické části bakalářské práce popisuji konkrétní výsledky provedeného výzkumu.
6.3.1. Výsledky sekundární analýzy dat Pro zjištění četnosti a druhu úrazovosti na vybrané škole jsem analyzovala knihu úrazů, která byla zavedena dne 14. 1. 2004. Provedenou analýzou v období 14. 1. 2004 - 20. 9. 2012 bylo zjištěno, že se na Odborném učilišti a Praktické škole Chabařovická, na pracovišti odborného výcviku, přihodilo 18 evidovaných úrazů. Žáci si od roku 2004 poranili celkem 9 x vlastní ruku (5 x došlo k poranění prstů - řezné rány o nůž nebo plechovku, a 4x opaření ruky při vaření pudingu nebo karamelu). Úrazy se též stávaly žákům při odpolední přestávce v denní místnosti. Je zaznamenáno, že v odpolední přestávce se ve sledovaném období přihodilo 5 úrazů, a to zejména uklouznutí. Uklouznutí se přihodilo také 2 x při sanitaci a při odchodu domů v šatnách nebo na toaletě u umyvadla. Po každém úrazu byli žáci řádně ošetřeni, o úrazech byli informováni příslušní pracovníci školy a zákonní zástupci žáka. Všechny uvedené úrazy byly řádně zaznamenány. Provedenou analýzou úrazovosti na vybrané škole v popisovaném studijním oboru se projevilo, že nejvíc úrazů na pracovišti odborného výcviku se vyskytlo v prvním ročníku tříletého studijního programu (u čerstvě nastupujících žáků). Proto je důležité nepodcenit a zvláště věnovat pozornost bezpečnosti a ochraně zdraví při práci už od prvního dne působení žáků na pracovišti odborného výcviku s vědomím, že se jedná ještě o nezkušenou skupinu. 32
Výsledky dotazníkového šetření
6.4.
Dotazník byl předložen ve dnech 22. 10. 2012- 30. 10. 2012. Část dotazovaných byla oslovena v teoretické části vyučování na konci vyučovací hodiny a druhá část žáků byla oslovena na konci vyučovací jednotky v praktické části odborného výcviku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 100 žáků daného oboru, a to 18 chlapců a 82 dívek. Z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti se dotazníkového šetření nezúčastnilo 7 žáků. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotéz jsem rozdělila vyhodnocení dotazníkového šetření do pěti skupin: Skupina č. 1: Zpracované výsledky všech zúčastněných žáků. Skupina č. 2: Zpracované výsledky dotazníkového šetření 1. ročníku. Skupina č. 3: Zpracované výsledky dotazníkového šetření 2. ročníku. Skupina č. 4: Zpracované výsledky dotazníkového šetření 3. ročníku. Skupina č. 5: Zpracované výsledky všech ročníků a jejích rozdělení dle pohlaví. Ve všech skupinách, kromě skupiny č. 1, jsou vyhodnocováni chlapci a dívky zvlášť. Skupina č. 1: Výsledky dotazníkového šetření všech dotazovaných žáků Ze 100 žáků bylo školení o bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti důležité pro 91 (91 %) žáků, pro zbylých 9 (9 %) žáků toto poučení nebylo důležité a nezajímá je to. Poučení bylo dostatečně vysvětleno 98 (98 %) žákům a 2 (2 %) žákům toto poučení nepostačovalo. Kurzu první pomoci se v minulosti zúčastnilo 39 (39 %) žáků, a to nejčastěji na základní škole. 61(61 %) dotazovaných žáků se kurzu první pomoci nikdy nezúčastnilo. Při práci v oblasti ochrany zdraví na pracovišti odborného výcviku riskuje, a tím vědomě porušuje nějaké pravidlo 8 (8 %) žáků ze 100, a to nejčastěji nošením šperku při práci. V možnosti jiné odpovědí žáci nijak neodpověděli. Úraz na pracovišti se už v minulosti přihodil 22 (22 %) žákům, nejčastějším zadaným úrazem bylo popálení a říznuti do prstu na ruce. 78 (78 %) žáků nemá zkušenost s vlastním úrazem. 33
Správně rozeznalo výstražnou značku „nehas vodou“ 85 (85 %) žáků, 15 (15 %) žáků uvedlo nesprávnou odpověď. Značku uvedli v 9 (9 %) případech jako „hořlavá látka“ a v 5 (5 %) případech uvedli chybnou odpověď „riziko vzniku požáru“, v 1(1 %) případě nebyla uvedená žádna odpověď, což jsem považovala za odpověď chybnou. Správnou odpověď u značky určující „únikový východ“ uvedlo 92 (92 %) dotazovaných respondentů a 8 (8 %) žáků ji uvedlo nesprávně tak, že ji označili jako značení „vchod do budovy“. V popsané situaci číslo 1. umělo správně poskytnout první pomoc 40 (40 %) žáků. Žáci měli odpovědět, že postiženému chladíme opařenou část ruky mírným proudem studené vody po dobu 10 min., odstraníme případný oděv z okolí opařené plochy, přiložíme sterilní obvaz na postižené místo a v případě potřeby vyhledáme odbornou lékařskou pomoc. Nesprávně určilo postup první pomoci 60 (60 %) respondentů. Z tohoto počtu 30 (30 %) žáků chybně uvádělo, že hned volají záchranku nebo opařené místo přelepují leukoplastí. Za nesprávnou odpověď jsem rovněž považovala, když se u 30 (30 %) žáků v popisu postupu první pomoci žák přiznává, že neumí poskytnout první pomoc a radši událost nahlásí učiteli odborného výcviku. V popsané situaci č. 2 rozeznalo chybu v postupu při ošetření úrazů 38 (38 %) žáků, když uvedlo, že postižený měl po opláchnutí malé řezné rány ránu dezinfikovat peroxidem vodíku a použít obvaz nebo leukoplast. Nesprávně určilo postup první pomoci 62 (62 %) respondentů. Z toho počtu 51 (51 %) žáků chybně uvádělo popsaný postup za správný, což jsem považovala za chybnou odpověď, a 11 (11 %) žáků se vyjádřilo, že neumí poskytnout první pomoc a spoléhá na učitele odborného výcviku. Skupina č. 2: Výsledky dotazníkového šetření 1. ročníku Tohoto šetření se zúčastnilo 35 žáků prvního ročníku daného oboru. 10 (28,5 %) dotazovaných bylo mužského pohlaví a 25 (71,5 %) dotazovaných bylo pohlaví ženského. Školení, kterého se dotazování žáci zúčastnili ve dnech 5. 9. 2012 a 12. 9. 2012, považuje za důležité 25 (100 %) žákyň a 8 (80 %) dotazovaných žáků, 2 (20 %) žáci mužského pohlaví nepovažují toto školení za důležité. Všem žákům prvního ročníku (97 %), kromě 1 (3 %) žáka mužského pohlaví, bylo poučení o bezpečnosti práce dostatečně vysvětleno.
34
Kurzu první pomoci se už v minulosti zúčastnilo 9 (36 %) dívek a 4 (40 %) chlapci. Nejčastěji dívky a chlapci uvádějí, že takového kurzu se účastnili na základní škole a na táboře. 6 (60 %) chlapců a 16 (64 %) dívek se kurzu první pomoci nikdy nezúčastnilo. Při práci v oblasti ochrany zdraví na pracovišti odborného výcviku za žádných okolností vědomě neriskuje 24 (96 %) dívek a 7 (70 %) chlapců. 3 (30%) chlapci a 1(4 %) dívka jsou si vědomí, že při práci na pracovišti odborného výcviku porušují pravidlo v oblasti ochrany zdraví na pracovišti, ale v dotazníku neuvádí jaké. Úraz na pracovišti se přihodil 2 (20 %) chlapcům a 1 (4 %) dívce. Chlapci uvádějí říznutí prstu na ruce o plechovku a popálení prstu na ruce a dívka uvedla vyvrtnutí kotníku. 21 (84 %) dívek a 9 (90 %) chlapců umělo správně zařadit výstražní značku: „nehas vodou“, zbylých 5 žáků, a to 1 (10 %) chlapec a 4 (16 %) dívky, uváděli nesprávnou odpověď „hořlavá látka“. Značení „únikový východ“, správně uvedlo 25 (100%) dívek a 8 (80 %) chlapců. 2 (20 %) chlapci uvedli nesprávnou odpověď „vchod do budovy“. V popsané situaci č. 1. umělo správně poskytnout první pomoc 11 (44 %) dívek a 4 (40 %) chlapci. Nesprávně určilo postup první pomoci 14 (56 %) dívek a 6 (60 %) chlapců. Na popsanou situaci č. 2 správně zareagovalo 7 (28 %) dívek a 4 (40 %) chlapci. Nesprávně určilo postup první pomoci 18 (72 %) dívek a 6 (60 %) chlapců. Z tohoto počtu 2 dívky a 2 chlapci uvádí, že neumí poskytnout první pomoc a spoléhají na učitele odborného výcviku. 4 chlapci a 16 dívek považují popsaný postup za správný, což jsem považovala za nesprávnou odpověď. Skupina č. 3: Výsledky dotazníkového šetření 2. ročníku Daného šetření se zúčastnilo celkem 34 žáků 2. ročníku, a to 30 (88 %) žáků ženského pohlaví a 4 (12 %) žáci pohlaví mužského. Pro 25 (83 %) dívek a 3 (75 %) chlapce bylo provedené školeni o bezpečnosti práce a ochraně zdraví žáků na pracovišti důležité. 5 (17 %) dívek a 1 (25 %) chlapce toto školení nezajímá a není pro ně důležité. Poučení o bezpečnosti práce bylo dostatečně vysvětleno 29 (97 %) dívkám a 4 (100 %) chlapcům. Pro jednu dívku toto poučení bylo nedostačující. Kurzu první pomoci se už v minulosti zúčastnilo celkem 13 (43 %) dívek a 2 (50 %) chlapci. Všichni (100 %) se ho zúčastnili na základní škole. 17 (57 %) dívek a 2 (50 %) chlapci se takového kurzu ještě nikdy nezúčastnili. 35
Při práci v oblasti ochrany zdraví na pracovišti odborného výcviku vědomě riskují 2 (7 %) dívky tím, že si nesundávají šperky. Jinou odpověď žádný z dotazovaných žáků neudal. 4 (100 %) chlapci a 28 (93 %) dívek za žádných okolností vědomě neriskují při práci v oblasti ochrany zdraví na pracovišti odborného výcviku. Úraz na pracovišti se přihodil už 10 (33 %) dívkám a 1 (25 %) chlapci, nejčastěji uvádí popáleniny, říznutí do prstu na ruce a opařeniny. 20 (67 %) dívkám a 3 (75 %) chlapcům se nepřihodil žádný úraz na pracovišti. Na výstražnou značku: „nehas vodou“ správně reagovalo 26 (87 %) dívek a 3 (75 %) chlapci. Nesprávně značku označili jako „hořlavou látku“ 4 (13 %) dívky a 1 (25 %) chlapec. Na označení „únikový východ“, správně zareagovalo 26 (87 %) dívek a 3 (75 %) chlapci. 1 (25 %) chlapec a 4 (13 %) dívky neuměli správně vysvětlit význam značení, když označili možnost „vchod do budovy“. V popsané situaci č. 1 umělo správně poskytnout první pomoc 16 (53 %) dívek a 1 (25 %) chlapec. Nesprávně určilo postup první pomoci 14 (47 %) dívky a 3 (75 %) chlapci. Na popsanou situaci č. 2 správně zareagovalo 13 (43 %) dívek a 4 (100 %) chlapci. Nesprávně určilo postup první pomoci 17 (57 %) dívek. Z toho počtu 2 dívky neuměly poskytnout první pomoc a 15 dívek uvedlo, že postup v popsané situaci č. 2 byl správný, což jsem považovala za nesprávnou odpověď. Skupina č. 4: Výsledky dotazníkového šetření 3. ročníku Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 31 žáků 3. ročníku. Zúčastnilo se ho celkem 27 (87 %) respondentů ženského pohlaví a 4 (13 %) respondenti pohlaví mužského. Školení o bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti považuje za důležité 27 (100 %) dívek a 3 (75 %) chlapci. 1 (25 %) chlapec toto školení nepovažuje za důležité. Všem žákům 3. ročníku bylo poučení o bezpečnosti práce dostatečně vysvětleno. Kurzu první pomoci se už v minulosti zúčastnilo 10 (37 %) dívek a 1 (25 %) chlapec, všichni na základní škole. Takového kurzu se nikdy nezúčastnilo 17 (63 %) dívek a 3 (75 %) chlapci. Při práci v oblasti zdraví na pracovišti odborného výcviku riskují tím, že vědomě porušují nějaké pravidlo 2 (7 %) dívky a 25 (93 %) dívek neporušuje za žádných okolností 36
žádné pravidlo. Konkrétní porušení pravidla nebylo popsáno v žádné odpovědi. 4 (100 %) chlapci za žádných okolností v oblasti ochrany zdraví na pracovišti vědomě neriskují. Úraz na pracovišti se přihodil 6 (19 %) dívkám a 2 (50 %) chlapcům, jednalo se převážně o popálení a říznutí do prstu na ruce. 21 (68 %) dívkám a 2 (50 %) chlapcům se ještě na pracovišti úraz nepřihodil. Výstražnou značku: „nehas vodou“ správně označilo 22 (71 %) dívek a 4 (100 %) chlapci. 5 (16 %) dívek označilo nesprávnou odpověď, když zaškrtli odpověď „ hořlavá látka“. Označení „únikový východ“ správně zaznamenalo 26 (84 %) dívek a 4 (100 %) chlapci. 1(3 %) dívka chybně označila možnost „vchod do budovy“. V popsaně situaci č. 1. umělo správně poskytnout první pomoc 8 (30 %) dívek a 1 (25 %) chlapec. Nesprávně určilo postup první pomoci 19 (70 %) dívek a 3 (75 %) chlapci. V situaci č. 2. byl správně popsán postup po úrazu u 8 (30 %) dívek a 2 (50 %) chlapců. Nesprávně určilo postup první pomoci 19 (70 %) dívek a 2 (50 %) chlapci. Z tohoto počtu 17 dívek a 2 chlapci nesprávně popsali postup první pomoci a 2 dívky nepopsaly poskytnutí první pomoci vůbec. Skupina č. 5: Vyhodnocení dotazníkového šetření dle pohlaví respondentů Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 100 žáků. 82 (82 %) žáků ženského pohlaví a 18 (18 %) žáků pohlaví mužského. Školení o bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti bylo důležité pro 77 (94 %) dívek a 14 (78 %) chlapců, pro 5 (6 %) dívek a 4 (22 %) chlapce toto školení není důležité a nezajímá je to. Dostatečně vysvětleno bylo poučení pro 81 (99 %) dívek a 17 (95 %) chlapců, 1 (1 %) dívce a 1 (6 %) chlapce dané poučení nepostačovalo. Kurzu první pomoci se v minulosti zúčastnilo 32 (39 %) dívek a 7 (39 %) chlapců, převážně na základní škole. 50 (61 %) dívek a 11 (61 %) chlapců se takového kurzu nikdy nezúčastnilo. Při práci v oblasti ochrany zdraví na pracovišti odborného výcviku riskuje, a tím vědomě porušuje nějaké pravidlo 5 (6 %) dívek a 3 (17 %) chlapci. Tito žáci porušují pravidlo tím, že si při práci nesundávají šperky. 77 (94 %) dívek a 15 (83 %) chlapců za žádné okolnosti v této oblasti na pracovišti neriskují a vědomě neporušují žádné pravidlo. 37
Úraz na pracovišti se v minulosti už přihodil17 (21 %) dívkám a 5 (28 %) chlapcům. Nejčastěji byly uvedeny úrazy horních končetin. 65 (79 %) dívek a 13 (72 %) chlapců nemá osobní zkušenost s vlastním úrazem na pracovišti. Správně označilo výstražnou značku „nehas vodou“ 69 (84 %) dívek a 16 (89 %) chlapců, 13 (16 %) dívek a 2 (11 %) chlapci označili značku v dotazníku nesprávně tím, že označili 10x odpověď „hořlavá látka“ a 5x „ riziko vzniku požáru“. Značení „únikový východ“ správně poznalo 75 (91 %) dívek a 17 (94 %) chlapců. Nesprávně jako „vchod do budovy“ ji označilo 7 (9 %) dívek a 3 (6 %) chlapci. V popsané situaci č. 1. umělo správně popsat první pomoc 34 (41 %) dívek a 6 (33 %) chlapců. Nesprávně určilo postup první pomoci 48 (59 %) dívek a 12 (67 %) chlapců. V situaci č. 2. byl správně popsán postup žáka po úrazu u 28 (34 %) dívek a 10 (56 %) chlapců. Nesprávně určilo postup první pomoci 54 (66 %) dívek a 8 (44 %) chlapců. Z toho počtu 45 dívek a 6 chlapců považují popsaný postup za správný a 9 dívek a 2 chlapci neumí poskytnout první pomoc vůbec. Výsledky položky „Náměty a komentáře“ v dotazníkovém šetření Ve vymezené části dotazníků byl dán prostor žákům pro vyjádření námětů a připomínek, kde ze 100 dotazovaných respondentů v této části neuvedlo 96 žáků žádný námět ani připomínku, nebo se jenom vyjádřili větou, že žádné připomínky nemají. Zbylí 4 (4 %) žáci ve dvou případech uvedli, že nerozumí důvodu zadání dotazníků, nebo nesouhlas s tím, že „jsou poučování o věcech, které už dávno umí“(viz příloha č. 2: Ukázka vyplněných dotazníků). Zbylí 2 žáci uvedli, že zadaným otázkám rozuměli a vše jim bylo důkladně vysvětleno.
6.5.
Diskuze k výsledkům dotazníkového šetření Diskuze vychází z porovnání stanovených hypotéz s výsledky výzkumu, který byl
proveden dotazníkovým šetřením. Hypotéza č. 1: Větší znalosti o bezpečnosti práce na pracovišti prokázaly dívky než chlapci.
38
Tabulka č. 2: Výsledky k hypotéze č. 1
Správná odpověď
Správná odpověď
Dívky
Chlapci
Popis značek
88 %
92 %
Situace č. 1
41 %
33 %
Situace č. 2
34 %
56 %
Otázka
Porovnáním správných odpovědí na znalostní otázky č. 8., 9. a 10. po rozdělení všech respondentů podle pohlaví se hypotéza č. 1 nepotvrdila. Hypotéza č. 2: Větší znalosti o bezpečnosti práce na pracovišti prokázali dotazovaní žáci druhého a třetího ročníku než žáci ročníků prvního. Tabulka č. 3: Výsledky k hypotéze č. 2
Správná odpověď žáků
Správná odpověď žáků
2. a 3. ročníku
1. ročníku
Popis značek
88 %
90 %
Situace č. 1
40 %
43 %
Situace č. 2
42 %
31 %
Otázka
Porovnáním správných odpovědí na znalostní otázky č. 8., 9., a 10. a po rozdělení respondentů do dvou skupin, kde jednu skupinu tvořili žáci 2. a 3. ročníku a druhou skupinu tvořili žáci 1. ročníků, jsem zjistila, že se hypotéza č. 2 nepotvrdila. Předpokládala jsem, že žáci vyšších ročníků budou zralejší a vzhledem k větším zkušenostem a delšímu času strávenému na pracovišti budou taky k ochraně zdraví na pracovišti a první pomoci vnímavější, čemuž taky nasvědčovaly výsledky sekundární analýzy dat, které poukazují na vyšší počet poranění u nižšího ročníku. Tato skutečnost se daným šetřením nepotvrdila. Hypotéza č. 3: Více než 50 % žáků, kteří nepovažují poučení o bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti za důležité, prokazuje nedostatky ve znalostech k dané problematice. 39
Tabulka č. 4: Výsledky k hypotéze č. 3
Žáci všech ročníku, které poučení o BOZP nezajímá (N = 9) Zvolená odpověď
Popis značek
Situace č. 1
Situace č. 2
1. žák 1. ročníku
správně, správně
správně
správně
2. žák 1. ročníku
správně, správně
nesprávně
správně
1. žák 2. ročníku
správně, nesprávně
nesprávně
správně
2. žák 2. ročníku
správně, správně
nesprávně
nesprávně
3. žák 2. ročníku
správně, správně
nesprávně
správně
4. žák 2. ročníku
správně, správně
správně
správně
5. žák 2. ročníku
správně, správně
nesprávně
nesprávně
6. žák 2. ročníku
správně, správně
nesprávně
správně
1. žák 3. ročníku
správně, správně
nesprávně
nesprávně
Na dotazovanou otázku č. 3, která se ptala respondentů, zda poučení o bezpečnosti práce a ochraně zdraví na pracovišti bylo pro ně důležité, zvolili 2 žáci 1. ročníků, 6 žáků 2. ročníku a 1 žák 3. ročníku odpověď: ne, nezajímá mě to. Tito žáci odpověděli v dotazníku na vědomostní otázky v 67 % správně. Tímto zjištěním se hypotéza č. 3 se nepotvrdila. Hypotéza se nepotvrdila pravděpodobně z důvodu, že žáci nemají rádi, když je někdo poučuje, a proto v dotazníkovém šetření uvedli, že nepovažují poučení o bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti za důležité, ale v podaných informacích k dané problematice jsou vnímaví. Dokazují to výsledky, které vycházejí po sečtení odpovědí těchto respondentů na dotazovanou otázku č. 4. Otázka se ptala žáků, zda jim bylo poučení o bezpečnosti práce dostatečně vysvětleno. 8 žáků z 9 uvedlo, že danému poučení porozuměli. Zajímalo mě taky, jak tito žáci odpověděli na dotazovanou otázku č. 5., která se ptala respondentů, zda se někdy zúčastnili kurzu první pomoci. Z odpovědí vyplývá, že 5 žáků z 9, kteří nepovažují poučení o bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti za důležité, se už v minulosti takového kurzu zúčastnili. Z toho zjištění také vyplývá, že nezájem k dané problematice není tak velký jak ho ve skutečnosti sami žáci udávají. 40
Hypotéza č. 4: Vyšší procentuální zastoupení u vědomého porušování pravidel ochrany zdraví žáků na pracovišti bude u mužského pohlaví než u pohlaví ženského. Tabulka č. 5: Výsledky k hypotéze č. 4
Riskuješ v oblasti BOZP ? Zvolená odpověď „ANO“
Dívky (N = 82)
Chlapci (N = 18)
5 (6 %)
3 (17 %)
Po sečtení všech opovědí v 6. otázce dotazníkového šetření, kde žáci měli uvést, zda vědomě porušují nějaké pravidlo v oblasti ochrany zdraví na pracovišti, uvedlo z celkového počtu ženských respondentů 6 % dívek a z celkového počtu mužských respondentů 17 % chlapců odpověď „Ano“. Tímto zjištěním se hypotéza potvrdila. Bylo zajímavé analyzovat odpovědi respondentů na dotazované otázky č. 5 a 6, kde po sečtení odpovědí na otázku č. 5, zda se žák někdy zúčastnil kurzu první pomoci, z 8 žáků, kteří v dotazníku uvádí, že vědomě riskuji na pracovišti, se 6 žáků zúčastnilo kurzu první pomoci, a to 4 dívky a 2 chlapci. Hypotéza č. 5: Žáci, kteří už mají vlastní zkušenost s poraněním, umí minimálně v 50 % správně zareagovat alespoň v jedné situaci popsané v dotazníkovém šetření. Tabulka č. 6: Výsledky k hypotéze č. 5
Počet poraněných žáků: 22 (22 %) Správná odpověď v situaci č. 1
12 x (55 %)
Správná odpověď v situaci č. 2
8 x (36 %)
Nesprávná odpověď v obou situacích
2 x (9 %)
Po sečtení počtu úrazů u dotazovaných respondentů všech ročníků vychází, že 22 % žáků všech ročníků se už v minulosti přihodil úraz na pracovišti. Poskytnout první pomoc alespoň v jedné z popsaných situací v otázkách č. 9 a 10 umělo 55 % žáků. Tímto zjištěním se hypotéza potvrdila. Pokud by byla analýza provedena dle ročníků, tak by výsledky byly následovní: 3 žáci 1. ročníku, kteří už mají vlastní zkušenost s úrazem, v dotazníkovém šetření v otázkách č. 9 a 10 uměli správně odpovědět jenom v jedné popsané situaci. Z 11 žáků 2. ročníku, v popsaných situacích v otázkách č. 9 a 10 odpovědělo správně na obě situace 7 41
žáků a 4 žáci odpověděli správně jenom na jednu situaci. Ve 3. ročníku má vlastní zkušenost s úrazem 8 žáků a poskytnout správně první pomoc u obou popsaných situací v otázkách č. 9 a 10 umí 2 žáci. 4 žáci správně reagovali na jednu popsanou situaci a 2 žáci na obě popsané situace neuměli správně reagovat. Z tohoto zjištění vychází, že vlastní zkušenost s úrazem nebo postup žáka do vyššího ročníku nemá na správné poskytnutí první pomoci žádny vliv. Dotazníkovému šetření předcházel předvýzkum, který byl proveden na jiné gastronomicky zaměřené škole, kde se nenachází žáci s tak výrazným, nebo možná se žádným zdravotním znevýhodněním. S uvědoměním rozdílů školy a dotazované skupiny bylo zajímavé porovnat odpovědi vykonaného předvýzkumu s výzkumem na vybrané škole, kde z porovnání vychází, že školení o bezpečnosti práce na pracovišti odborného výcviku bylo důležité o 2 % více žákům z předvýzkumu v porovnání s žáky z výzkumu. Poučení o bezpečnosti práce bylo dostatečně vysvětleno o 5 % více žákům zúčastněných ve výzkumu v porovnání s žáky zúčastněných v předvýzkumu. Kurzu první pomoci se zúčastnilo o 5 % více žáků z předvýzkumu v porovnání se žáky z výzkumu. Náhodně vybraní žáci zúčastněni v předvýzkumu vědomě riskují při práci v oblasti ochrany zdraví na pracovišti odborného výcviku v 8 %, což je o 4 % žáků více než zúčastnění žáci ve výzkumu. 100 % žáků v předvýzkumu umělo správně vysvětlit význam zadaných značek v dotazníku, což je v porovnání s žáky z výzkumu o 12 % více správných odpovědí. Z předvýzkumu po sečtení všech správných odpovědí v popsaných situacích umělo správně poskytnout první pomoc 93 % žáků, což je o 54 % žáků více než u dotazovaných žáků zúčastněných ve výzkumu. Z daného zjištění vyplývá, že i když žáci ve výzkumu častěji tvrdí, že poučení o bezpečnosti práce na pracovišti dostatečně pochopili a méně riskují na pracovišti odborného výcviku v porovnání s žáky z předvýzkumu, méně se jím daří správně poskytnout první pomoc, popsat správně příkazové značení a přikládají menší důležitost školení o bezpečnosti práce a ochraně zdraví žáků na pracovišti v porovnání s žáky zúčastněnými v předvýzkumu. Zajímavá je také skutečnost, že žáci, kteří podle výzkumu měli menší schopnost poskytnout první pomoc, se také méně často zúčastnili kurzu první pomoci než žáci, kteří byli účastníky předvýzkumu. 42
6.6. Závěr dotazníkového šetření Ochrana zdraví na pracovišti odborného výcviku není na dané škole v žádném případě podceňována. Velkou mírou pozornosti tomuto tématu věnují jak pedagogičtí pracovníci, tak žáci dané školy. Na popisované škole se nestaly žádné vážnější úrazy nebo úrazy potřebné k vyhledání lékařské pomoci nebo delšího léčeni. S vědomým a důsledným poznáním žáků ve skupině učitel odborného výcviku jednotlivě přistupuje k potřebám žáků a uvědomuje si jejich individualitu. Podle toho pak učitel volí správné metody a postupy ve vyučovací jednotce, ale také nepodceňuje celý vyučovací den, kdy jsou žáci ve škole přítomni. Učitel odborného výcviku jde žákům příkladem vlastním chováním, vůči chování žáků je ostražitý a pravidelně v průběhu výuky upozorňuje žáky na možné nebezpečí při výkonu práce nebo manipulaci se stroji, nářadím a pracovními pomůckami. Dotazníkové šetření poukázalo na to, že část žáků neumí správně poskytnout předlékařskou první pomoc. V této oblasti jsou si žáci nejistí a zbavují se zodpovědnosti tím, že se spoléhají na poskytnutí první pomoci na jinou osobu. Žáci by se měli více zabývat nejčastějšími úrazy, ke kterým dochází na pracovišti, a mít možnost si k nim vyzkoušet podávání předlekařské první pomoci tak, aby v případě potřeby nebyli situaci zaskočení, ale uměli správně na vzniklou situaci zareagovat. Je též nutné si uvědomit, že téma poskytování předlékařské první pomoci je potřebné častěji opakovat, jak v teoretické části výuky, tak v části praktické např. formou nácviku nejčastěji se vyskytujících úrazů v daném oboru. Je věci prospěšné, aby žáci byli k tomuto tématu kladně motivováni, a možná také, aby byli za znalosti o bezpečnosti práce na pracovišti a schopnosti poskytnout správně první pomoc, také klasifikováni. Známka z těchto znalostí by mohla mít vliv na konečnou známku v denním, měsíčním a pak v pololetním výsledku klasifikace buď vyučovacího předmětu, nebo v odborném výcviku, v čase na toto téma vyhrazeném. Pro správné podání předlékařské první pomoci by se měli taky učitelé odborného výcviku, kromě účasti na školení o bezpečnosti práce na pracovišti, účastnit alespoň jednou za 2 roky kurzu první pomoci, čímž by docházelo k prohloubení a po případě doplnění nových vědomosti a znalostí z této problematiky.
43
Z výsledků dotazníkového šetření jsem si uvědomila důležitost zpracování stručného návodu k poskytování předlékařské první pomoci u nejčastěji se vyskytujících úrazů nebo možných vzniklých zdravotních komplikací vyplývajících se zdravotního stavu přijímaných žáků na vybrané škole.
Stručné doporučení k podávání předlékařské první pomoci na
6.7.
vybrané škole Je ověřeno, že prvních 15 minut po úrazu je nejdůležitějších, rozhoduje o přežití postiženého (Hanušová, 2013). Řada lidí povinnost poskytnout předlékařskou první pomoc podceňuje a neklade na ni velký důraz, i když je známo, že správné poskytnutí první pomoci ve velké míře ovlivňuje léčení poraněného nebo nemocného a ve většině případů správné podání první pomoci zachraňuje lidský život (Hanušová, 2013). Tento stručný manuál k předlékařské první pomoci může sloužit pro začínající učitele nebo učitele, kteří se ještě nezúčastnili kurzu první pomoci.
6.7.1. Drobné vnější krvácení Příčiny:
pořezání nožem, ostrým předmětem
drobné úrazy
Příznaky:
slabé krvácení, po kapkách prýštící krev, které se obvykle samo zastaví
bolest v místě poranění
Pomoc:
opláchnutí znečištěné rány chladnou vodou
dezinfekce peroxidem vodíku
vysušení okolí rány
u menších poranění použijeme přiměřený obvaz nebo leukoplast
při rozsáhlém poranění tkáně ránu překryjeme sterilním obvazem a vyhledáme lékařskou pomoc (Hanušová, 2013).
44
6.7.2. Krvácení z nosu Příznaky:
mírný výtok z nosu
u zlomenin lebky výtok směsi krve a čirého mozkomíšního moku
Pomoc:
posazení postižené osoby s řádně předkloněnou hlavou a uvolnění ji tísnící části oděvu kolem krku a hrudníku
postižený dýchá ústy a tiskne si měkké části nosních dírek
postižená osoba nesmí mluvit, polykat, kašlat a kýchat, odkapávající krev otíráme nejlépe tamponem namočeným ve studené vodě
po deseti minutách uvolnit tlak. Pokud krvácení neustalo, pokračujeme v ošetření ještě deset minut a dle potřeby opakujeme
po zástavě krvácení se postiženému nedoporučuje námaha a doporučuje alespoň čtyři hodiny nesmrkat
pokud krvácení trvá déle než třicet minut nebo se obnovuje, zajistíme odbornou zdravotnickou pomoc (Hanušová, 2013).
6.7.3. Popáleniny párou, horkou tekutinou Příznaky: popáleniny se liší hloubkou, rozsahem a závažností: a) popáleniny 1. stupně zasažené jsou povrchové vrstvy kůže začervenání kůže, pálivá bolest b) popáleniny 2. stupně více zasahuje do pokožky tvorby puchýřů nebezpečí infekce c) popáleniny 3. stupně postihují všechny vrstvy kůže a podkoží dochází k zničení nervového zakončení šok 45
zabarvení kůže (šedivá až zuhelnatělá) První pomoc u menších popálenin: a) chladíme pod mírným proudem tekoucí chladné vody, vodou s ledem nebo chladícím vakem z ledu alespoň deset minut b) odstraněni oděvu, který se dotýká popálené plochy c) přiložení sterilního obvazu, který volně přichytíme obinadlem d) v případě potřeby zajistit odbornou lékařskou pomoc (Hanušová, 2013).
6.7.4. Astma Astma je stav dechové tísně způsobený stažením svalů v dýchacích cestách. Astmatické záchvaty mohou být vyvolány zejména psychickou zátěží, alergií, ale vyvolávající příčina nemusí být zřejmá. Příznaky:
postižený může trpět značnou úzkostí a jen obtížně může mluvit
potíže jsou zjevné dýchaní, zejména při výdechu
namodralá kůže obličeje
Ošetření:
uklidnění postiženého
doporučení, aby seděl v klidu v lehkém předklonu a opíral se např. o stůl. Zajištění dostatku čerstvého vzduchu
má-li postiženy u sebe lék, nechť ho požije
pokud příznaky přetrvávají nebo se opakují, zajištění první pomoci (Hanušová, 2013).
6.7.5. Mdloba Mdloba je krátkodobá ztráta vědomí způsobená dočasným nedostatečným prokrvením mozku. Příznaky:
tep se nejprve zpomalí a je slabě hmatný
postižený bývá výrazně bledý
Prevence: 46
pohybovat svaly a prsty na dolních končetinách a napomáhat krevnímu oběhu
při pocitu ztráty stability, postiženého posadit do předklonu a doporučit mu dýchat zhluboka
Ošetření:
pokud postižený omdlí, uložíme ho na záda, podložíme mu dolní končetiny a udržujeme průchodnost dýchacích cest
uvolníme tísnící oděv u krku, na hrudníku a v pase
postiženému zajistíme dostatek čerstvého vzduchu
po návratu vědomí postiženého uklidňujeme a pomalu posazujeme
kontrolujeme dechovou frekvenci, tep a úroveň schopnosti reagovat až do úplného zotavení (Hanušová, 2013).
6.7.6. Epilepsie Neurologické onemocnění, doprovázené záchvatem. U malého záchvatu je průběh často nepozorovatelný. Velký záchvat je doprovázen silnými křečemi postiženého. První pomoc při epilepsii:
uvolnit prostor kolem postiženého, aby se nezranil
postiženého neomezovat v pohybu (nesnažit se ho udržet ležet v klidu)
nepodávat postiženému nic jíst ani pít, nevkládat do úst žádné předměty
v případě možnosti podsunout postiženému měkkou podložku pod hlavu
po odeznění křeči uložit postiženého do stabilizované polohy
zůstat u postiženého až do odeznění příznaku nebo do příjezdu zdravotnické záchranné služby (Hanušová, 2013).
47
Závěr Cílem bakalářské práce bylo napsat práci tak, aby byla prospěšná dané škole ve výchově žáků k ochraně zdraví a první pomoci na pracovišti odborného výcviku, ale také pro začínající učitele odborného výcviku, kteří se tímto způsobem můžou s danou problematikou blíže seznámit. Právě pro začínající učitele jsem v první části bakalářské práce vybrala nejdůležitější informace co se ochrany zdraví žáků a první pomoci na pracovišti odborného výcviku týká. V teoretické části bakalářské práce jsem popsala odborné vzdělávání, vybrala v ní základní souhrn legislativních norem pro daný obor, popsala vybranou školu, studijní obor „Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba“, nejčastější zdravotní potíže žáků, které se stávají také důvodem přijetí na vybranou školu. V empirické části bakalářské práce jsem provedla sekundární analýzu dat, čímž jsem zjistila, jak často a k jakým úrazům na pracovišti odborného výcviku v popisovaném oboru na vybrané škole nejvíce dochází. Po sekundární analýze dat jsem provedla předvýzkum, na základě kterého jsem upravila dotazník pro následující výzkum. Výzkum jsem provedla formou dotazníkového šetření, na základě kterého jsem zjistila znalostní úroveň žáků v oblasti ochrany zdraví a první pomoci na pracovišti odborného výcviku. Zjistila jsem též míru dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na pracovišti odborného výcviku. Po vyhodnocení výzkumu se potvrdily 2 z 5 stanovených hypotéz. V závěrečné části bakalářské práce jsem vypracovala stručný manuál k podávání předlékařské první pomoci na vybrané škole, k nejčastějším se vyskytujícím úrazům, ale také k možným vzniklým zdravotním komplikacím vyplývajícím ze zdravotního stavu přijímaných žáků na vybrané škole.
48
Seznam použitých zdrojů 1. Čáp, J., Mareš, J. Psychologie pro učitele. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 655 s. ISBN 987-80-7367-273-7. 2. Fišer, S., Škoda J. Speciální pedagogika, 1. vyd. Praha: Triton, 2008. s. 84. ISBN: 978-80-7387-014-0. 3. Fišer, S., Škoda J. Speciální pedagogika, 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 205 s. ISBN: 978-80-7387-014-0. 4. Hanušová, J. Zásady předlékařské první pomoci. 1. vyd. Praha: PedF UK, 2013. 46 s. (v tisku) 5. Krejčová, L. Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 226 s. ISBN 978-80-247-3474-3. 6. Marádová, E. Ochrana dětí v každodenní práci školy. Praha: Vzdělávací institut ochrany děti, 2007. s. 21. ISBN 978-80-86991-33-7. 7. Metodický pokyn Ministerstva školství: Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže č. j.: 21291/2010-28, v platném a účinném znění. 8. Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, školský zákon, v platném a účinném znění. 9. Nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se stanový seznam nemocí z povolání, v platném a účinném znění. 10. Odborného učiliště a Praktické školy Chabařovická dostupné na: www.ouchabarovicka.cz 11. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba. Praha: Odborné učiliště a Praktická škola Praha 8, 2008. 60 s. 12. Romaněnko, J. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školské praxi. 1. vyd. Karviná: Paris, 2006. s. 316. ISBN 80-903817-0-7. 13. Romaněnko, J., Skácel P. a kol. Legislativa BOZP ve školství. 1. vyd. Praha: Sondy, 2008. s. 15. ISBN 978-80-86846-26-2. 14. Romaněnko, J., Skácel P. a kol. Legislativa BOZP ve školství. 1. vyd. Praha: Sondy, 2008. 403 s. ISBN 978-80-86846-26-2. 49
15. Řád pracoviště praktické výuky – obor Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba. Odborné učiliště a Praktická škola Praha 8, Chabařovická 4/1125, 2008. 40 s. 16. Sanitační řád praktické výuky – obor Cukrářské práce, 29-51-E/01 Potravinářská výroba. Odborné učiliště a Praktická škola Praha 8, Chabařovická 4/1125, 2008. 35s. 17. Schmidtová, J. Hygienická péče a předpisy v zařízeních potravinářského obchodu a společného stravování. 2. vyd. Praha: Merkur, 1994. 202 s. ISBN 80-7032-350-7. 18. Sdružení zdravotně postižených v ČR, Standardní pravidla pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Praha:1997. 60 s. 19. Slowík, J. Speciální pedagogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 100 s. ISBN 978-80-247-1733-3. 20. Train, A. Specifické poruchy chování a pozornosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 164 s. ISBN 80-7178-131-2. 21. Učební dokumenty pro odborná učiliště, Učební obor 29-54-E/003 (29-86-2). Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 34 s. 22. Vágnerová, M. Základy psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 356 s. ISBN 978-80-246-0841-9. 23. Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném a účinném znění. 24. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném a účinném znění. 25. Vyhláška č. 57/2010 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, v platném a účinném znění. 26. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonu, v platném a účinném znění, v platném a účinném znění. 27. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném a účinném znění. 28. Zvírotský, M. Úvod do zdravotní gramotnosti pro pedagogy. Praha: UK, Pedagogická fakulta, 2010. s. 65. ISBN 978-80-7290-431-0. 50
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník „Ochrana zdraví žáků na pracovišti odborného výcviku“ Příloha č. 2: Ukázka vyplněných dotazníků
51
