UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Online komunikace start-upů: Případová studie Designeros

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky

Zuzana Ulmanová

Online komunikace start-upů: Případová studie Designeros Bakalářská práce

Praha 2015

Autor práce: Zuzana Ulmanová Vedoucí práce: Mgr. Eva Máchová

Rok obhajoby: 2015

Bibliografický záznam

ULMANOVÁ, Zuzana. Online komunikace start-upů: Případová studie Designeros. Praha, 2015. 47 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra marketingové komunikace a PR. Vedoucí diplomové práce Mgr. Eva Máchová

Abstrakt Práce se zabývá online komunikací a případovou studií start-upu Designeros. Jedná se o online galerii designových produktů, která vlastní několik výrazných komunitních stránek. V první části práce je popisován samotný pojem start-up a historie start-upů. Zároveň jsou zde uvedeny příklady úspěšných českých a globálních start-upů. Autorka zde popisuje přínos jednotlivých úspěšných start-upů a jejich produktů. Dále zde popisuje komunikační kanály využívané pro marketingové účely společnosti Designeros. Ve druhé části představuje společnost, její zakladatele, vznik, vývoj a postavení na trhu. Dále se věnuje kvantitativní analýze využívaných komunikačních kanálů. K analýze využívá volně dostupné analytické nástroje, jejichž výsledky následně kriticky hodnotí. Poznatky z analýzy autorka využívá při navrhování budoucích komunikačních aktivit. Ty by měly start-upu pomoci optimalizovat stávající komunikaci a přispět k rozšíření povědomí o značce na trhu.

Abstract The thesis deals with online communication and case study of a start-up Designeros. It is an online gallery of design products. Designeros owns a number of significant community pages. The first part describes the term start-up and its history. Moreover there are examples of successful start-ups both from czech and global market. The author describes their contribution to community as well as communication channels used by Designeros for marketing purposes. Second part describes company and its founders, foundation and development as well as its situation on the market. This part also includes quantitative analysis of used communication channels. For this purpose author uses free analysis tools and results examine critically. Findings from analysis are used during creating recommendations for future communication activities. Their main purpose is to improve existing communication of Designeros and help to spread brand awareness.

Klíčová slova Online komunikace, start-up, design, sociální média, případová studie

Keywords Online communication, start-up, sociální média, case study Rozsah práce: 66 316 znaků

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Praze dne 15. 10. 2015

Zuzana Ulmanová

Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK Teze BAKALÁŘSKÉ diplomové práce TUTO ČÁST VYPLŇUJE STUDENT/KA: Příjmení a jméno Razítko podatelny: diplomantky/diplomanta: Ulmanová Zuzana Imatrikulační ročník diplomantky/diplomanta: 2012/2013 E-mail diplomantky/diplomanta: [email protected] Studijní obor/forma studia: Marketingová komunikace a PR/prezenční Předpokládaný název práce v češtině: Online komunikace start-upů: Případová studie Designeros Předpokládaný název práce v angličtině: Online communication of start-ups: Case study Designeros Předpokládaný termín dokončení (semestr, akademický rok – vzor: ZS 2012/2013): (diplomovou práci je možné odevzdat nejdříve po dvou semestrech od schválení tezí)

LS 2014/2015 Základní charakteristika tématu a předpokládaný cíl práce (max. 1000 znaků): Bakalářská práce "Komunikace start-upů: Případová studie Designeros" se bude především věnovat ucelenému přehledu o komunikaci start-upu Designeros za celou dobu jeho existence (vznik 2012). Designeros je online projekt, a proto teoretická část nebude zaměřena pouze na pojem, historii a aktuální situaci start-upů, ale i na online marketing. Praktická část bude věnována případové studii Designeros, analýze trhu, konkurence i cílové skupiny. Hlavním cílem práce je poznat velmi specifickou cílovou skupinu a zjistit jakým způsobem s ní lze komunikovat a pracovat v rámci start-upu. Výsledkem práce bude závěrečná analýza a shrnutí poznatků o start-upech z ČR, hlavně globálních, v uceleném textu, a dále případová studie konkrétní společnosti i s doporučeními na optimalizaci aktuálních komunikačních aktivit.

Předpokládaná struktura práce (rozdělení do jednotlivých kapitol a podkapitol se stručnou charakteristikou jejich obsahu): Úvod Teoretická část 1. Definice pojmu start-up (vysvětlení pojmu, různé definice) 2. Historie start-upů (kdy a kde začaly vznikat) 3. Úspěšné globální start-upy (konkrétní příklady s popisem) 4. České start-upy (přehled a stručný popis lokálních i globálních start-upů původem z ČR) 5. Online marketing a jeho využití pro komunikaci start-upů Praktická část 6. O společnosti Designeros (zakladatelé a inspirace, historie a vývoj společnosti) 7. Trh a. Analýza konkurence (lokální/globální, přímé/nepřímé) b. SWOT analýza c. Segmentace trhu 8. Analýza komunikačních aktivit (všech kanálů od vzniku v roce 2012 do současnosti) 9. Doporučení budoucích komunikačních aktivit Závěr Zdroje Přílohy Vymezení zpracovávaného materiálu (např. konkrétní titul periodika a období jeho analýzy): Interní data a analýzy poskytnuté společností, volně přístupná data a analýzy, webové stránky, sociální média spravované společností, odborné články Postup (technika) při zpracování materiálu: Deskripce, analýza dokumentů a komunikačních aktivit, rozhovor Základní literatura (nejméně 5 nejdůležitějších titulů k tématu a způsobu jeho zpracování; u všech titulů je nutné uvést stručnou anotaci na 2-5 řádků): GEFFROY, Edgar K. Digitální zákazník - náš protivník, nebo partner?: online clienting, aneb, Zákazníci dnes nakupují jinak. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2013, 179 s. ISBN 978-80-7261-255-0. • Německý konzultant a odborník v oblasti zvyšování prodejních výsledků ve své nejnovější knize nabízí nové impulsy a nápady a ukazuje, jak se mobilní „evernet“ stává katalyzátorem zcela nového vztahu s klienty. QUALMAN, Erik. Socialnomics: how social media transforms the way we live and do business. Hoboken, N. J.: Wiley, c2009, xix, 265 p. ISBN 04-704-7723-7. • Autor v knize poukazuje na to, jak sociální sítě mění životy lidí, způsob, jakým je dělán byznys a komunikováno mezi lidmi. Vysvětluje, jak se mohou i malé podniky zapojit do této sítě a zvýšit své tržby, sociální povědomí, a zasáhnou i zákazníky mimo svou cílovou skupinu. SCARUFFI, Arun Rao and Piero. A History of Silicon Valley: The Largest Creation of Wealth in the History of the Planet: A Moral Tale. Palo Alto, California: Omniware Group. ISBN 978-097-6553-182. • Kniha popisuje historii Sillicon Valley 1900 - 2013. Jedná se o rozsáhlou studii obsahující chronologicky popisovaný příběh pokrývající století inovací a podnikání až do éry Googlu a Facebooku. Série případových studií popisuje inovace a příběhy mnoha společností.

SENOR, Dan a Saul SINGER. Start-up nation: příběh izraelského hospodářského zázraku. Vyd. 1. Praha: Aligier, 2011, xviii, 323 s. ISBN 978-809-0489-509. • Kniha hledá odpověď na otázku v hodnotě biliónu dolarů: čím to, že v Izraeli – v zemi, která existuje pouhých šedesát let, má 7,1 mil. obyvatel, nemá žádné přírodní zdroje, je obklopena nepřáteli a od svého založení je nepřetržitě ve válečném stavu – vzniká mnohem větší počet nových firem než ve velkých, stabilních zemích žijících v míru, jako jsou např. Japonsko, Čína, Indie, Jižní Korea. RIES, Eric. The lean startup: how today's entrepreneurs use continuous innovation to create radically successful businesses. 1st ed. New York: Crown Business, c2011, 320 p. ISBN 978-0307887894. • Autor v knize říká, že většina start-upů zanikne, ale mnoho z těchto konců je předvídatelných. V knize jsou rozebírány důvody proč, a zároveň nová metoda zvaná „Lean Start-up“, která by měla pomoci při tvorbě a vedení start-upů. BLANK, Steven G. The four steps to the epiphany: successful strategies for products that win. 3rd ed. California: S. G. Blank, 2007, x, 281 p. ISBN 09-764-7070-5. • První kniha, která nabídla jiný pohled na start-upy a aplikovala i metodu „Lean Start-Up“. Nabízí možnost odkrýt chyby v produktu i byznys plánu dříve, než bude pozdě. Obsahuje i konkrétní příklady toho co, jak a kdy dělat. WASSERMAN, Noam. The founder's dilemmas: anticipating and avoiding the pitfalls that can sink a startup. Princeton, N. J.: Princeton University Press, c2012, ix, 480 p. Kauffman Foundation series on innovation and entrepreneurship. ISBN 06-911-4913-5. • Kniha nabízí kombinaci praktických rad a vědeckého výzkumu. Popisuje dilemata, kterými podnikatel prochází a nenabízí pouze porozumění ale i návrhy řešení. Kniha je postavena na příbězích zakladatelů Twitteru a Pandory, ale i na kvantitativním výzkumu tisíců zakladatelů. DRAPER, William H. Startup game: inside the aprtnership between venture capitalists and entrepreneurs. 1st ed. New York/Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2012. ISBN 978-023-0339-941. • Autor popisuje jak posoudit inovativní nápady a podnikatele stojící za těmito nápady, a to i s příklady: Yahoo, Baidu, Tesla Motors, a další. Dále píše o významu politického vedení ve vytváření příležitosti. Diplomové práce k tématu (seznam bakalářských, magisterských a doktorských prací, které byly k tématu obhájeny na UK, případně dalších oborově blízkých fakultách či vysokých školách za posledních pět let) ŠUŠKOVÁ, Jana. CzechInvest a jeho projekt CzechAccelerator 2011 - 2014 [online]. Praha, 2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1247227. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce Ing. Radek Čajka, Ph.D. VATULYA, Anna. Marketing start-upů [online]. Praha, 2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1201815. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce Ing. Petr Král, Ph.D. SHUBIK, Elena. Marketing strategy for start-up company Didogo Group Ltd. in CEE region with focus on new media and communications [online]. Praha, 2011 [cit. 201406-02]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1235828. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce PhDr. Ing. Antonín Pavlíček, Ph.D. BIELICKÝ, Andrej. Strategická situační analýza online start-up firmy [online]. Praha, 2013 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1214728. Diplomová práce.

Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce Ing. Tomáš Kincl, Ph.D. HALUŠKA, Jakub. Návrh marketingové komunikace webového startupu [online]. Ostrava, 2012 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://dspace.vsb.cz/handle/10084/91533. Bakalářská práce. VŠB - Technická univerzita Ostrava. Vedoucí práce Miloslav Cváček. Datum / Podpis studenta/ky ……………………… TUTO ČÁST VYPLŇUJE PEDAGOG/PEDAGOŽKA: Doporučení k tématu, struktuře a technice zpracování materiálu: Případné doporučení dalších titulů literatury předepsané ke zpracování tématu: Potvrzuji, že výše uvedené teze jsem s jejich autorem/kou konzultoval(a) a že téma odpovídá mému oborovému zaměření a oblasti odborné práce, kterou na FSV UK vykonávám. Souhlasím s tím, že budu vedoucí(m) této práce.

……………………… Příjmení a jméno pedagožky/pedagoga pedagožky/pedagoga

Datum / Podpis

TEZE JE NUTNO ODEVZDAT VYTIŠTĚNÉ, PODEPSANÉ A VE DVOU VYHOTOVENÍCH DO TERMÍNU UVEDENÉHO V HARMONOGRAMU PŘÍSLUŠNÉHO AKADEMICKÉHO ROKU, A TO PROSTŘEDNICTVÍM PODATELNY FSV UK. PŘIJATÉ TEZE JE NUTNÉ SI VYZVEDNOUT V SEKRETARIÁTU PŘÍSLUŠNÉ KATEDRY A NECHAT VEVÁZAT DO OBOU VÝTISKU DIPLOMOVÉ PRÁCE.

TEZE SCHVALUJE NA IKSŽ VEDOUCÍ PŘÍSLUŠNÉ KATEDRY.

1

Obsah OBSAH .........................................................................................................................................................1   ÚVOD ............................................................................................................................................................3   1   DEFINICE POJMU START-UP .........................................................................................................4   2   HISTORIE START-UPŮ .....................................................................................................................5   3   ÚSPĚŠNÉ GLOBÁLNÍ START-UPY ................................................................................................6   4   ČESKÉ START-UPY ...........................................................................................................................7   5   MARKETING NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH ......................................................................................8   5.1   5.2   5.3   5.4   5.5  

FACEBOOK .......................................................................................................................................9   TWITTER ........................................................................................................................................10   INSTAGRAM ...................................................................................................................................11   PINTEREST .....................................................................................................................................11   PERISCOPE/MEERKAT ....................................................................................................................12  

6   O DESIGNEROS ................................................................................................................................13   6.1   VZNIK START-UPU..........................................................................................................................13   6.2   ZAKLADATELÉ DESIGNEROS ..........................................................................................................14   6.3   VÝVOJ START-UPU .........................................................................................................................15   7   SEGMENTACE SPOTŘEBNÍCH TRHŮ .......................................................................................15   8   ANALÝZA KONKURENCE .............................................................................................................16   8.1   8.2   8.3   8.4   8.5   8.6   8.7  

ETSY ..............................................................................................................................................16   FAB ................................................................................................................................................17   FLER...............................................................................................................................................17   FANCY ...........................................................................................................................................17   BONAMI .........................................................................................................................................17   DESIGNÉŘI .....................................................................................................................................17   HARDDECORE ................................................................................................................................18  

9   ANALÝZA DOSAVADNÍCH KOMUNIKAČNÍCH AKTIVIT....................................................18   9.1   WEBOVÁ STRÁNKA ........................................................................................................................18   9.2   FACEBOOKOVÉ STRÁNKY ...............................................................................................................21   9.2.1   Trust Me I’m a Designer .......................................................................................................21   9.2.2   Designeros.com .....................................................................................................................22   9.3   TWITTER ........................................................................................................................................24   9.4   PINTEREST .....................................................................................................................................25   9.5   INSTAGRAM ...................................................................................................................................26   10   SWOT ANALÝZA SPOLEČNOSTI ..............................................................................................27   11   DOPORUČENÍ BUDOUCÍCH KOMUNIKAČNÍCH AKTIVIT ...............................................27   11.1   CÍLOVÉ SKUPINY KOMUNIKAČNÍCH AKTIVIT................................................................................27   11.2   ZNAČKA DESIGNEROS ..................................................................................................................28   11.3   ÚPRAVA KOMUNIKACE ................................................................................................................29   11.4   CÍLE KOMUNIKAČNÍCH AKTIVIT ...................................................................................................31   11.5   STRATEGIE A POSELSTVÍ AKTIVIT ................................................................................................31   11.6   KOMUNIKAČNÍ AKTIVITY .............................................................................................................32   11.6.1   Designeros Challenges ........................................................................................................32   11.6.2   D Police ...............................................................................................................................33   11.6.3   Designeros talks ..................................................................................................................35   11.6.4   Merchandising .....................................................................................................................36   11.7   FÁZE KOMUNIKAČNÍCH AKTIVIT ..................................................................................................36   12   PROGNÓZA DESIGNEROS ..........................................................................................................37  

2 13   ZÁVĚR ...............................................................................................................................................38   14   SUMMARY .......................................................................................................................................39   15   POUŽITÁ LITERATURA ...............................................................................................................40   16   SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK ..............................................................................43   17   SEZNAM PŘÍLOH ...........................................................................................................................43   18   PŘÍLOHY ..........................................................................................................................................44  

3

Úvod Designeros je globálně působící start-up založený v České republice. Zaměřuje se na propojení designerů se zákazníky pomocí webové stránky a komunitních stránek na sociálních médiích. Start-up se stal velmi populárním slovem a hlavně konceptem mnoha vznikajících společností. V posledních desetiletích z několika start-upů vyrostly velké a úspěšné společnosti. Jedná se o společnosti, které výrazně změnily nějaký aspekt našeho života. Pravděpodobně nejznámějším příkladem je společnost Apple. Designeros komunikuje výhradně online, nevyvíjí žádné offline aktivity. Zároveň má však zdánlivě silné komunitní stránky. Mezi cíle této práce patří poznání a pochopení specifické cílové skupiny. Pomocí analýzy online komunikace společnosti chci zjistit jakým způsobem lze s komunitami pracovat. Dalším cílem je pochopení fungování start-upu, jeho odlišností ale i jak je životaschopný. První část teoretického uchopení bude věnována start-upům. Bude v ní popsán pojem start-up i jeho historie. Dále se budu věnovat globálním i českým start-upům, abych ilustrovala, jaké typy společností měly úspěch. Zda se v ČR také prosazují spíše společnosti zaměřené na nové či inovační technologie nebo zde mají úspěch jinak zaměřené start-upy. Ve druhé části se zaměřím na využití online marketingu pro startupy. Popíši, jaké kanály jsou pro ně z finančního a kapacitního hlediska dostupné a v čem jim mohou pomoci. Praktická část se bude věnovat společnosti Designeros, její komunikaci a doporučením budoucích aktivit. Celkem bude rozdělena na tři hlavní kapitoly. První bude věnována historii společnosti, jejím zakladatelům a specifikaci jejího postavení na trhu. Druhá kapitola se bude věnovat kvantitativní analýze komunikačních kanálů společnosti. Jejím cílem je poznat současné i potenciální zákazníky společnosti. Třetí kapitola bude vycházet z poznatků zpracovaných v celé práci. Jejím výsledkem bude návrh dalších komunikačních aktivit a zhodnocení životaschopnosti společnosti. S ohledem na zvolené téma budou především využívány online zdroje. Ty budou doplněny o knižní publikace zaměřené na start-upy a online marketing. Mezi další zdroje patří informace poskytnuté společností. Data pro analytickou část budou čerpána za pomocí Google Analytics, Facebook Insights a dalších volně dostupných analytických nástrojů.

4

1 Definice pojmu start-up Pojem start-up nemá jednotnou definici. Názory na hranici mezi start-upem a začínající společností se významně liší. Podle Paula Grahama je nejdůležitějším rozdílem mezi začínající společností a start-upem v rychlém růstu. Nezáleží, o jaký obor se jedná, start-up je definován rychlostí růstu. Jednoznačná odpověď na to, jak rychle má růst, ale neexistuje. Graham říká, že úspěšný start-up má tři fáze. První je počáteční stav, kdy start-up pracuje na stanovení konkrétního produktu a získává jen malý či dokonce žádný růst. Následuje druhá fáze, kdy start-up přijde na to, jak z jejich nápadu udělat to, co všichni potřebují a chtějí. To je fáze rapidního růstu. Úspěšný start-up potom přechází do třetí fáze, kdy se z něho stává velká společnost a růst začíná klesat vzhledem ke svým vnitřním limitům i limitům trhu. Graham však říká, že nezáleží jen na růstu, start-up musí být výrazně odlišný a určen pro širokou veřejnost. Porovnává start-up a kadeřnictví. Kadeřnictví dobře slouží úzkému okruhu lidí, ale i když bude expandovat do dalších čtvrtí či měst, nikdy nebude dostupný pro široké využití tak, jako například Facebook či Google.1 Oproti tomu Blank nahlíží na start-upy z jiného pohledu. Podle něho „vznikají za účelem hledání opakovatelného a škálovatelného business modelu.“2 Zakladatel tedy začíná s vizí produktu a sérií hypotéz vycházejících z business modelu. Nejdůležitější prací zakladatele start-upu je tedy ověření, zda stanovený model funguje, či ne. Tedy zda se zákazníci chovají tak, jak předpokládali. Většinou to tak však není.3 Eric Ries říká, že lidé si pod pojmem start-up často představují povrchní „outsidery“ s výjimečnou inteligencí, kteří na sebe vzali velké riziko a pracovali nespočetně hodin. Podle něho to často vede lidi k představě „dvou kluků v garáži“ pokoušejících se o nemožné. To je špatný předpoklad, protože start-upy samozřejmě vznikají v různých prostředích a podmínkách. On sám definuje start-up jako „lidskou instituci vzniklou za účelem vytvoření nového produktu či služby pod podmínkou extrémní nejistoty.“4 Inovace je základem úspěšného start-upu, zároveň však

1

GRAHAM, Paul. Startup = Growth. Paul Graham [online]. 2012 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://paulgraham.com/growth.html

2

Přeloženo z BLANK, Steve. What’s A Startup? First Principles. Steve Blank [online]. 2010 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://steveblank.com/2010/01/25/whats-a-startup-first-principles/ 3 Tamtéž 4 RIES, Eric. What is a startup?. Startup lessons learned: by Eric Ries [online]. 2010 [cit. 201503-02]. Dostupné z:http://www.startuplessonslearned.com/2010/06/what-is-startup.html

5 upozorňuje, že všechny nové vynálezy jsou vždy postaveny na předešlé technologii. Mnohé start-upy neinovují produkt, ale přináší jiné možnosti jeho využití pomocí nových business modelů.5 Poměrně dobře to shrnují Senor a Singer, kteří definují start-upy jako: „nově zakládané podniky, které dokáží vyvolat globální transformaci celých odvětví. Tento typ podnikání je specifický tím, že využívá schopnosti odborníků z různých oborů, od techniků a vědců až po obchodníky a marketingové pracovníky, ke komerčnímu uplatnění radikálně nových myšlenek.“6 Definic start-upů existuje mnoho, stejně jako náhledů na to, jak vést úspěšný start-up. Mohlo by se zdát, že založit si start-up není vůbec složité a úspěch je zaručen. Dle výzkumu Harvard Business School’s Shikhar Ghosh ale 75% start-upů zaniká.7

2 Historie start-upů8 Za kolébku start-upů je považována Silicon Valley. Za posledních 40 let vzniklo v Silicon

Valley

množství

nejdůležitějších

elektronických

i

biomedicínských

technologií. Některé z nich naprosto změnily způsob, jakým žijeme, a zároveň generovaly obrovské bohatství svým zakladatelům a investorům. V žádném jiném regionu nevzniklo tolik významných nových technologií za tak krátkou dobu. Historie Silicon Valley začíná v 50. letech. Stanford University měla finanční problémy. Zároveň disponovala více než 8 000 akrů půdy. Prodej půdy byl však zakázán, rozhodli se tedy půdu pronajmout. Tím vznikl „Stanford Industrial Park“. Jeho cílem bylo vytvořit centrum zaměřené na špičkové technologie v blízkosti univerzity. V roce 1953 se v objektu objevila první firma, Varian Associates, která byla brzy následována společnostmi jako Eastman Kodak, General Electric a mnoha dalšími. V roce 1971 byl poprvé použit termín „Silicon Valley“ pro popis seskupovaných elektronických firem v okolí okresu Santa Clara. Jednalo se o sérii článků v bulvárním

5

Tamtéž SENOR, Dan a Saul SINGER. Start-up nation: the story of Israel's economic miracle. 1st ed. New York: Twelve, 2009, s. 21. ISBN 9780446541466. 7 BLANK, Steve. Why the Lean Start-Up Changes Everything. Harvard Business Review [online]. 2013 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: https://hbr.org/2013/05/why-the-lean-startup-changes-everything 8 GROMOV, Gregory. Silicon Valley History [online]. [cit. 2015-03-1]. Dostupné z: http://siliconvalley-history.com/silicon_valley/Silicon_Valley_History.pdf 6

6 listu s názvem Electronic News. Jejich autory byl Don Hoefler. Termín byl dříve střídmě používán mezi lidmi, toto bylo však pravděpodobně první užití v tisku.9 Silicon Valley je oblast v San Franciscu, Californii. Hranice stanovuje na jihu sanfranciský záliv, na západě hory Santa Cruz a na jihozápadě Coast Range. Existují však různá geografická ohraničení této oblasti. Mění se s rostoucím počtem lidí a firem na tomto území. V roce 2011 Silicon Valley Joint Venture Index uvedl, že Silicon Valley má tři miliony obyvatel. Přibližně každých deset let se v Silicon Valley objevuje nové průmyslové odvětví. Z patnácti nejvýznamnějších odvětví v regionu bylo dvanáct z nich vytvořeno v posledních patnácti letech a generují šest set miliard dolarů zisku a zaměstnává tři čtvrtiny lidí v regionu.

3 Úspěšné globální start-upy Ty nejúspěšnější globální start-upy naprostá většina lidí zná. Včetně příběhů jak vznikly a kdo je založil. Cílem této kapitoly tedy není popsat několik nejúspěšnějších start-upů. Kapitola má za cíl poukázat na to, jakým způsobem nás úspěšné start-upy ovlivnily. Svým způsobem totiž změnily nejen způsob jakým pracujeme s daty či informacemi, ale změnily přímo náš život. Online deník Verge sestavil žebříček globálních start-upů pro článek o dvaceti nejúspěšnějších start-upech dle hodnoty společností.10 Rozepsány budou pouze ty, které fungují i na našem trhu. Facebook a Twitter budou popsány v následující kapitole o online marketingu. Na prvním místě je Apple. Apple se zapsal do povědomí široké veřejnosti z mnoha pohledů. Z technologického hlediska přinesl revoluci v osobních počítačích i telefonech. Zároveň představil světu tablet či nově i inteligentní hodinky. Obdivuhodný je i z hlediska komplexnosti a profesionality marketingu. Zákazníkům přináší neustálé inovace, nové možnosti, zážitek se značkou i produktem. Vzbuzuje neustále zájem, vlastníci mobilních telefonů jsou v podstatě rozděleni na iOS a Android uživatele.

9

KENNEY, Martin. Understanding Silicon Valley: the anatomy of an entrepreneurial region. Stanford, Calif.: Stanford University Press, s. 1-17. ISBN 0804737347. 10 HUNCKLER, Matt. Top 20 Startups of All Time [INFOGRAPHIC]. Verge [online]. [cit. 201503-02]. Dostupné z: http://vergehq.com/2014/01/30/top-20-startups-of-all-time/

7 Druhé místo obsadil Google. Ten je součástí každodenního života mnoha lidí, firem, organizací či institucí. Není to jen největší a nejrychlejší vyhledávač. Nabízí uživatelům mapy, kalendáře, cloudové úložiště, nástroje pro analytiku, internetový prohlížeč a mnoho dalších. Třetím je Microsoft. Nejdůležitějším faktem je, že umožnil běžným uživatelům využívat počítače každý den. Přinesl ale i nejpoužívanější kancelářskou sadu Microsoft Office. Amazon přinesl revoluci v prodeji knih. Jak ale opakovaně zmiňuje Geffroy, přináší i uspokojení potřeb, které uživatel ani neví, že má.11 Yahoo je předchůdcem Googlu, který stále udržuje podíl na trhu. Ebay je největší internetová aukční síť, která přinesla uživatelům nové možnosti v nakupování. HP je jeden z prvních hromadných výrobců osobních počítačů. Profesní síť LinkedIn udržuje profesionální vztahy a umožňuje vytvářet nové. Slouží nejen jako internetový životopis, ale i pro propojování organizací či diskutování nad různými úzce zaměřenými oborovými tématy. Velmi často i jako zprostředkovatel pracovních nabídek. Cloudové uložiště Dropbox umožňuje firmám i jednotlivcům sdílení dat v reálném čase. Přístup není omezen místně, časově ani na základě zařízení. Společnost Zynga se zaměřuje na online hry, se kterými přišel do styku snad každý uživatel Facebooku. U mnoha lidí se objevila i závislost na hrách, dokonce si podle nich organizovali svůj den.12 Společnost Rovio spadá také do herní kategorie. V roce 2009 vytvořila hru Angry Birds, která se stala nejpopulárnější hrou na světě.13

4 České start-upy14 Stejně jako u úspěšných globálních start-upů se jedná především o technologické společnosti. Mezi nejvýraznější české start-upy patří AVG, GoodData či Socialbakers.

11

GEFFROY, Edgar K. 2013. Digitální zákazník - náš protivník, nebo partner?: online clienting, aneb, Zákazníci dnes nakupují jinak. Vyd. 1. Praha: Management Press, 179 s. ISBN 978-807261-255-0. 12 NEEDLEMAN, Rafe. 2011. Thank you for playing: Addiction feeds Zynga success. CNET [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.cnet.com/news/thank-you-forplaying-addiction-feeds-zynga-success/ 13 Angry Birds. In: Rovio.com [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.rovio.com/en/our-work/games/view/1/angry-birds 14 BEDNÁŘ, Vojtěch. 2012. 12 nejzajímavějších českých start-upů se šancí na globální úspěch. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/geekosfera/c1-55738550-12-nejzajimavejsich-ceskych-start-upu-se-sancina-globalni-uspech

8 „Prvním je AVG, které začalo nabízet antivir světové třídy zdarma. Druhým výrazným českým start-upem s globálním dopadem je společnost GoodData Romana Staňka, která se z ničeho rychle dostala na špičku mezi firmami, které nabízejí analýzy dat z firemních informačních systémů.“15 Socialbakers si uvědomili vznikající potřebu analýzy dat. Poskytují analytické nástroje pro práci s daty ze sociálních sítí. Mezi jejich klienty patří velké společnosti, jako je například Microsoft, Nestlé, Lenovo a mnoho dalších. Ze začínajících technologických start-upů se momentálně na trhu objevují dva velmi zajímavé start-upy. Jedním z nich je Saphirio. Saphirio nabízí „inteligentní“ náhrdelníky. Nabízí konektivitu náhrdelníků s mobilním telefonem. Prostřednictvím náhrdelníku je tedy možné ukončovat hovory, odesílat SMS zprávy, mít přehled o svém denním pohybu. Náhrdelník také vibruje v případě příchozího hovoru či SMS zprávy.16 SizeID17 řeší problém, se kterým se potýká při online nakupování většina zákazníků. Rozdílné velikosti u jednotlivých značek. Může přinést nejen lepší zákaznickou zkušenost a méně starostí, ale e-shopům s oblečením či botami ušetřit mnoho peněz za vratky. Kompletní výčet je prakticky nemožný. Ze zajímavých start-upů zmíním ještě Webnode, který umožňuje tvorbu webových stránek, Brand Embassy provozující nástroj pro komunikaci značek se zákazníky. Spektrum záběru českých start-upů rozšiřuje například Mixit.cz nabízející vlastní mixy müsli, Jízdomat jako nový způsb přepravy, HitHit s konceptem crowdsourcingu. Dalším je Slevomat zprostředkovávající slevové kupony nebo Skypicker jakožto vyhledávač nízkonákladových letenek.18

5 Marketing na sociálních sítích Eric Qualman ve své knize Socialnomics vysvětluje, že sociální média nejsou ztrátou času, ale naopak čas šetří. Umožňují nám ve chvílích čekání či prostojů získat informace o lidech či značkách, které potřebujeme. Zároveň komunikace na nich (s výjimkou placených příspěvků) je zdarma. Z důvodu finanční dostupnosti, ale

15

BEDNÁŘ, Vojtěch. 2012. 12 nejzajímavějších českých start-upů se šancí na globální úspěch. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/geekosfera/c1-55738550-12-nejzajimavejsich-ceskych-start-upu-se-sancina-globalni-uspech 16 Saphirio [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.saphirio.com 17 SizeID [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://sizeid.com/cs/ 18 Katalog startupů. Lupa [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/startupy/

9 i širokého dosahu start-upy silně komunikují na sociálních médiích. Qualman říká, že velkou výhodou je i rychlost, jakou lze tyto kanály získat. Navíc není velký prostor pro specifické úpravy. Všechny značky, ať s kapitálem, či bez něho, mají stejný prostor a možnosti. 19 Ioanna Papasolomou zároveň upozorňuje, že „uživatelé sociálních médií očekávají, že s nimi budou značky komunikovat .20

5.1 Facebook Původ Facebooku vychází ze stránky s názvem Facemash. Ta umožňovala studentům Harvardu porovnávat na základě fotky, zda je daná osoba přitažlivá, či ne. Ačkoliv byla stránka velmi populární, objevily se negativní ohlasy a stránka musela být zrušena. Bylo však jasné, že koncept je pro lidi přitažlivý. Facebook byl založen na počátku roku 2004 a na počátku umožňoval spojení pouze studentům Harvardské univerzity. Název Facebook je odvozen od brožurek (the facebooks), které se dávají studentům prvních ročníků pro lepší orientaci na nové škole. Již 24 hodin po spuštění měl mezi 1200 – 1500 uživateli. Ve stejném roce získal investici ve výši 500 000 dolarů od Seana Parkera21. Sean Parker získal 10,2% společnosti a stal se prezidentem společnosti. Následně byl Facebook otevřen i pro další univerzity z Ivy League22. Na konci roku 2004 měl Facebook přes milion registrovaných uživatelů. V roce 2006 byl otevřen i pro veřejnost. V témže roce byla spuštěna i funkce „News Feed“. Služba vyvolala silné negativní reakce. Reakce byla způsobena tím, že osobní informace byly do té doby dostupné pouze při procházení uživatelských profilů. Od spuštění služby se zobrazovaly každému z přátel v „News Feedu “. Uživatelé vytvořili skupinu s názvem „Studenti proti Facebook News Feed“, ke které se připojilo více než 700 000 lidí.23

19

QUALMAN, Erik. Socialnomics: how social media transforms the way we live and do business. s. 4-23. ISBN 9781118232651. 20 Přeloženo z PAPASOLOMOU, Ioanna a Yioula MELANTHIOU. 2012. Social Media: Marketing Public Relations’ New Best Friend. Journal of Promotion Management[online]. 18(3): 319-328 [cit. 2015-04-10]. DOI: 10.1080/10496491.2012.696458. ISSN 1049-6491. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/10496491.2012.696458 21

Sean Parker je zakladatelem Paypalu. Mezinárodní služba umožňující bezpečné platby na internetu. 22 Označení pro osm nejprestižnějších univerzit v USA. 23

BOYD, d. 2008. Facebook's Privacy Trainwreck: Exposure, Invasion, and Social Convergence. Convergence: The International Journal of Research into New Media Technologies [online]. 14(1): 13-20 [cit. 2015-05-13]. DOI: 10.1177/1354856507084416. ISSN 1354-8565. Dostupné z: Sage journals

10 Facebook prošel za jedenáct let od svého vzniku mnoha změnami. Přibylo mnoho funkcí pro uživatele i byznys. Přibyla propojení s externími stránkami a byl mnohokrát vizuálně i UX redesignován. Pro potřebu této práce je důležité, že v roce 2010 byly spuštěny Facebook „Pages“. Stránky jsou hlavním kanálem Designeros. Podle infografiky agentury Crowdly z roku 2015 má Facebook v současné době 1, 35 miliard uživatelů.24 Tržní hodnota byla v druhé polovině roku 2014 200 miliard dolarů.25 Facebook nabízí hned několik marketingových nástrojů. Patří mezi ně profil, skupina, firemní a fanouškovské stránky, události, reklamy a zprávy. Facebookové skupiny jsou pro marketéry nejrelevantnějším nástrojem. Uživatelé se do nich sami přidávají a sdílí obsah v uzavřené skupině se stejnými zájmy nebo cíli. Marketéři díky informacím získaným ve skupině a na profilech uživatelů dokáží identifikovat spotřebitelské zájmy, které pomáhají při segmentaci trhu, cílení i strategiích positioningu. Podle Yanga se díky rozšířeným možnostem cílení a přísnějším podmínkám stal Facebook rentabilním reklamním kanálem pro malé i velké společnosti. Ireson poukazuje na to, že Facebook je postaven na konceptu přátelství a tedy i důvěry. Hlavním důvodem, proč marketing na Facebooku bude fungovat, je právě přátelský přístup značky ke svým zákazníkům. 26

5.2 Twitter27 Twitter je poskytovatelem mikroblogu a sociální sítě. Umožňuje uživatelům zasílat tweety. Tweet je zpráva o maximální délce 140 znaků. Založen byl v roce 2007. Zakladateli byli Jack Dorsey, Noah Glassem a Biz Stone.

24

COHEN, David. INFOGRAPHIC: Marketing on Facebook, 2015-Style. SocialTimes [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.adweek.com/socialtimes/infographic-crowdly-2015facebook-marketing-success-kit/440403 25 Hodnota Facebooku přesáhla 200 miliard dolarů. 2014. HN Hospodářské noviny: Deník pro ekonomiku a politiku [online]. Praha: Economia, a.s [cit. 2015-03-20]. ISSN 0862-9587. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-62769150-hodnota-facebooku-presahla-200-miliarddolaru-investori-ho-ceni-vic-nez-ibm-nebo-intel 26 RAMSARAN-FOWDAR, Rooma Roshnee. 2013. The Implications of Facebook Marketing for Organizations. Contemporary Management Research [online]. 9(1): 73-84 [cit. 2015-05-1]. DOI: 10.7903/cmr.9710. 27 CARLSON, Nicholas. The Real History Of Twitter. Bussines Insider [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/how-twitter-was-founded-2011-4

11 Původní název zněl TWTTR. Účelem TWTTR bylo posílání a přijímání SMS zpráv. Z toho pramení omezení na 140 znaků dlouhé zprávy. V roce 2007 vznikly hashtagy. Hashtagy jsou slova nebo fráze začínající dvojkřížkem (#). Ty původně sloužily pro řazení do skupin. Dnes se jedná o nejdůležitější funkci Twitteru. O dva roky později se stal Twitter třetí největší sociální sítí. Příčiny úspěchu lze hledat právě v rychlosti předávání zpráv a jejich stručnosti. Pro marketingové účely představuje hlavně nástroj pro předávání informací z akcí, rychlé reakce na situaci, ale i rychlý prostředek a snadný prostředek pro komunikaci se zákazníky na základě označení v příspěvcích.

5.3 Instagram28 Mobilní aplikace umožňující úpravu fotografií a jejich následné sdílení. Společnost založil Kevin Systrom a Mike Krieger. V roce 2010 se objevila v Apple Store, v Google Play o dva roky později. Ve stejném roce proběhla akvizice společností Facebook za jednu miliardu dolarů. Fotografie jsou ve čtvercovém formátu a lze je upravovat pomocí množství filtrů. Účet může být nastaven jako soukromý, čímž jsou zveřejněné fotografie dostupné pouze po schválení konkrétním uživatelem. Fotografie lze také posílat přímo konkrétnímu uživateli pomocí služby Direct. Veřejnými profily lze volně procházet a pomocí hashtagů (stejně jako na Twitteru) vyhledávat fotky na základě klíčových slov či termínů. Z aplikace je možné fotky sdílet na Facebook, Twitter nebo Flickr.

5.4 Pinterest Webová stránka umožňující vytvářet „nástěnky“. Jedná se o funkci online záložkování, které umožňuje roztřídění a vytvoření kolekcí na později. Lidé mohou jednotlivé nástěnky komentovat, dávat „líbí se mi“ nebo je přidávat do svých vlastních nástěnek. Stránka byla spuštěna v roce 2009 a jejími autory jsou Paul Sciarra, Evan Sharp a Ben Silbermann.29 Pinterest nabízí kromě osobních účtů i firemní účty. Fungují na stejném principu, existují pro něho však jiné podmínky užívání. Podobně jako u Facebooku. 28

The Complete History of Instagram. 2014. Wersm [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://wersm.com/the-complete-history-of-instagram/ 29 CARLSON, Nicholas. 2012. Pinterest CEO: Here's How We Became The Web's Next Big Thing [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/pinterestfounding-story-2012-4?op=1

12 Pinterest nabízí i Pinterest Analytics. Lze tedy sledovat mnoho metrik umožňujících porozumět potenciálním i současným zákazníkům. Podle průzkumu agentury Social Media Marketing z roku 2012 navštíví Pinterest přes čtyři miliony návštěvníku za den. Průměrně na něm stráví čtrnáct minut. V České republice se počet uživatelů odhaduje na patnáct tisíc. Pinterest přitom představuje poměrně zajímavý marketingový nástroj. Jeho výhodou je jednoduchost používání a široký organický dosah.30

5.5 Periscope/Meerkat31 Mobilní aplikace umožňující přenos videa v reálném čase pro neomezený počet uživatelů. Videa jsou veřejně dostupná. V okamžiku, kdy začne jeden ze sledovaných uživatelů přenos videa, zobrazí se na obrazovce telefonu upozornění. V tu chvíli se lze připojit a sledovat živý přenos. Obě aplikace umožňují interakci s videem. Tedy psaní komentářů a označení „líbí se mi“ za pomoci barevných srdíček. Bajarin předpovídá, že Meerkat a Periscope by mohl být dalším úspěšným globálním internetovým projektem, jako byl v minulých letech Facebook nebo Twitter. Zároveň v aplikacích vidí příležitost pro média a bloggery. Meerkat byl k dispozici v Apple Store dříve než Periscope. Twitter však Periscope koupil a umožnil aplikaci využívat prostředí Twitteru. Naopak Meerkat ho v té době ztratil. Podle Bajarina však existuje možnost, že budou mít o Meerkat zájem jiné velké společnosti. Například Facebook, Google nebo Microsoft. Tím by se opět možnosti na úspěch vyrovnaly. Obě aplikace přináší velký potenciál v širokém spektru využití. Periscope zatím funguje pouze pro uživatele iOS, oproti tomu Meerkat v květnu 2015 spustil i verzi pro Android.

30

Využití Pinterestu pro marketing internetového obchodu [online]. 2012. [cit. 2015-05-1]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2012/09/vyuziti-pinterestu-pro-marketing-internetovehoobchodu/#.VVSKjtPtmkp

31

BAJARIN, Tim. 2015. Don't Ignore Meerkat and Periscope. PC magazine [online]. (3): 36-38 [cit. 2015-05-1]. ISSN 0888-8507. Dostupné z: EBSCOhost

13

6 O Designeros32 Designeros je globální online nákupní galerie designu a moderního umění, která funguje na webové stránce www.designeros.com. Stránka funguje jako místo setkání produktových designérů s potenciálními kupci či zájemci o designové výrobky. Designéři prezentující se na Designeros nemusí být nutně známými designéry. Jedná se často o začínající designéry, kteří hledají prostor pro svoje produkty či zpětnou vazbu na svou tvorbu. Zároveň se zde mohou prezentovat i lidé bez hotového produktu se svými návrhy. Každý designér však prochází schvalovacím procesem. Proces schvalování je nastaven z důvodu udržení kvality a původního záměru start-upu. Prezentovat se nemohou grafičtí designéři. Jinak není nastaveno jiné omezení, co se týče národnosti či konkrétního typu produktu. Na Designeros jsou zaregistrování designéři z celého světa s neomezeným záběrem materiálů i využití. Designeros má 10% provizi z každého prodaného výrobku. Pro designéry existuje několik druhů prémiových balíčků. Mohou získat prostor pro více produktů, lepší místo na hlavní stránce apod.

6.1 Vznik start-upu Za nápadem stojí Ondřej Chudý, Marek Svoboda a Nela Sotonová. Ondřej Chudý je architekt, který se denně pohybuje mezi umělci a designéry. Zjistil, že je pro designéry velmi těžké se ve světě prosadit nebo o sobě dát alespoň vědět. Designéři jsou nuceni působit jen místně, nevědí co a jak by vlastně mohli prodávat. Hlavním impulsem pro vznik nápadu tedy bylo, jak pomoci designérům, aby nezůstali nepovšimnuti.33 Designeros bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne 8. 6. 2012.34 Designeros získali v roce 2012 možnost zúčastnit se Silicon Valley Startup Camp, který pořádala Czech ICT Alliance společně s americkou institucí US MAC. Neúčastnili se předvýběru jako ostatní, ale získali divokou kartu od Hradeckého technologického centra. Silicon Valley Startup Camp vyhráli a získali dvouměsíční pobyt v inkubátoru v Silicon Valley s bezplatným poradenstvím. Výhra jim však pomohla i při hledání investora, který jim poskytl investici.

32

SOTONOVÁ, Nela a Marek SVOBODA. 2013. Designeros. Nepublikováno. Hradec Králové. ZÁLUSKÝ, Jan. Český design se dobře prodává do zahraničí. HN Hospodářské noviny: Deník pro ekonomiku a politiku. Praha: Economia, a.s, 2014, s. 12-15. 34 Designeros s. r. o. In: Obchodní rejstřík [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://obchodnirejstrik.cz/designeros-s-r-o-28849434. 33

14

6.2 Zakladatelé Designeros Designeros je start-up vzniklý v Hradci Králové třemi přáteli: Marek Svoboda Vystudoval obor Mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Již šest let pracuje ve společnosti Svoboda & partneři zabývající se hypotékami. Designeros věnuje svůj volný čas jakožto finanční ředitel. Kromě toho má na starosti i stážisty a vedení start-upu.35 Ondřej Chudý Ondřej Chudý studuje obor Architektura na Českém vysokém učení technickém. Působil jako architekt ve společnosti JIKA, ale v Designeros měl na starosti sociální média. Jeho nápadem byly i komunitní stránky „Trust Me“. V současné době pracuje jako konzultant v Anna Maresova Designs a pracuje na své závěrečné diplomové práci. V Designeros přestal působit v polovině roku 2014, stále však spravuje komunitní stránky na sociálních médiích.36 Nela Sotonová Nela Sotonová získala stipendium na University of New York v Praze a poté pokračovala s plným stipendiem na Florida International University v programu „International MBA“. V průběhu studia přestoupila na korporátní MBA, kam jsou běžně přijímání pouze lidé s léty zkušeností. Studium zakončila s GPA 4,0. Pro Nelu však nejsou Designeros prvním start-upem. V době, kdy ji nabídli spolupráci na Designeros pracovala na whowants2. Jedná se o sociální platformu pro spojování lidí na základě zájmů. Do Designeros tedy přinesla i znalost prostředí a mnoho kontaktů.37

35

Marek Svoboda. LinkedIn [online]. [cit. 2015-04-15]. https://cz.linkedin.com/pub/marek-svoboda/4a/3b0/a52 36 Ondrej Chudy. LinkedIn [online]. [cit. 2015-04-15]. https://cz.linkedin.com/in/ondrejchudy/cs 37

Dostupné

z:

Dostupné

z:

JANOUŠ, Marek. 2013. Nela Sotonová (Designeros): Na sezení v co-workingu je Silicon Valley příliš drahé. Lupa [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/designeros-nela-sotonova/

15

6.3 Vývoj start-upu38 Od vzniku a první prezentace nápadu se start-up, přesně tak jak má, postupně výrazně měnil. Začalo to díky pobytu v akcelerátoru RocketSpace, kdy změnili velkou část konceptu. Vznikl nový design webové stránky, nové logo a stanovila se výše provize. Důležitým poznáním byla nutnost schvalování designérů a tím nastavení stabilní vysoké úrovně serveru. Tříměsíční pobyt v singapurském akcelerátoru přinesl Designeros znalosti o monitorování podnikatelského prostředí a chování zákazníků v regionu jihovýchodní Asie. Na základě zjištění o vnímání rizika designérů, rozdílných metodách placení a vkusu zákazníků přepracovali obchodní plán a obchodní model. Portál byl poprvé oficiálně spuštěn 1. 7. 2013. O rok později, v březnu 2014, měl server zaregistrováno 13 500 uživatelů. Konkrétně 6 251 registrovaných designérů a 7 249 registrovaných kupujících. Počet vložených produktů 1 442, oproti tomu počet schválených 512. 39 V polovině roku 2014 odjel Ondřej Chudý získat zkušenosti do zahraničí a odstranit jazykovou bariéru. Nakonec však v zahraničí zůstal a Designeros na podzim roku 2014 opustil. Stále však spravuje některé z komunitních stránek, protože byl i jejich zakladatelem. S touto změnou přišla i změna obchodní strategie. Designeros se rozhodli zaměřit se hlavně na český trh. Oslovit více českých designérů, dostat se do širšího povědomí a napravit chyby v dosavadní strategii. Designeros je tedy stále start-upem s globálním působením, ale jeho hlavním cílem je etablovat se na českém trhu.

7 Segmentace spotřebních trhů40 „Tržní segmentace znamená rozdělení trhu na různé skupiny kupujících s rozdílnými potřebami, charakteristikami či chováním, které mohou vyžadovat odlišné produkty a marketingové mixy. Společnost určí různé způsoby segmentace trhu a vypracuje profily výsledných segmentů.“41

38

ZÁLUSKÝ, Jan. Český design se dobře prodává do zahraničí. HN Hospodářské noviny: Deník pro ekonomiku a politiku. Praha: Economia, a.s, 2014, s. 12-15. 39 SOTONOVÁ, Nela a Marek SVOBODA. 2013. Designeros. Nepublikováno. Hradec Králové. 40 KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. Praha: Grada, s. 455-478. ISBN 978-80-247-1545-2. 41

Tamtéž s. 457

16 Geografický segment není vymezen z důvodu globální působnosti společnosti. Demografický segment zahrnuje lidi ve věku 25 – 34 let a 35 - 49 let. Jedná se o muže i ženy. Vzděláním nejsou nijak specifikováni. Mnoho z nich nemusí mít vystudovanou vysokou školu, avšak předpokladem je, že ji mnoho z nich má. Zaměstnaní jsou na vyšších manažerských pozicích či v kreativních oborech. Jedná se například o designéry, grafické designéry, marketéry, umělce, obchodní ředitele, CEO, CFO. Bydlí převážně ve větších městech či na předměstích. Jedná se o svobodné lidi či mladé manžele. Z hlediska psychografických proměnných se jedná o lidi ve vyšší střední třídě, popř. střední třídě. Jsou to lidé zaměřeni na life-style, design. Jsou pro ně důležité statusové symboly. Behaviorální proměnné nelze na tak rozdílné jedince aplikovat.

8 Analýza konkurence Designeros působí výhradně jako internetový obchod, nemá tedy žádné kamenné obchody. Vzhledem ke globální působnosti čelí jak lokální/offline konkurenci, tak i online konkurenci. Následně popíši nejvýraznější konkurenty na globálním online trhu a popíši v čem je Designeros jiné. Mezi konkurenci patří i malé kamenné obchody či galerie po celé republice. Důvodem je okamžitá dostupnost a možnost vidět výrobek před koupí. Mezi ně patří například Harddecor, kde je nyní dostupné množství designérů z Designeros. Kromě těchto obchodů však Designeros čelí i konkurentům ve formě vlastních designérů. Nela Sotononová řekla pro HN: „Od počátku jsme se profilovali jako exkluzivní on-line prodejní místo, kde budeme nabízet designové kousky v hodnotě tisíců dolarů a získávat slušnou provizi. Ukázalo se ale, že pro takové věci si zákazníci raději zajedou přímo za designérem. Případně, že si nechtějí kupovat drahé věci na neznámém webu od neznámého designéra“42

8.1 Etsy „Etsy je tržiště, které spojuje lidi online i offline, aby mohli dělat, prodávat a kupovat unikatní zboží.“43 Jde tedy o online tržiště, kde si lidé mohou koupit rukodělné výrobky od designérů/výrobců z celého světa. V čem se však Designeros liší je právě

42

ZÁLUSKÝ, Jan. Český design se dobře prodává do zahraničí. HN Hospodářské noviny: Deník pro ekonomiku a politiku. Praha: Economia, a.s, 2014, s. 12-15. 43 About Etsy. Etsy [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: https://www.etsy.com/about/

17 schvalování produktů. Na Etsy může jakýkoli uživatel vložit libovolný produkt a prodávat. Není tedy nijak kontrolován obsah stránky.

8.2 Fab „Fab je společnost zaměřená na design, oddaná pomáhání zákazníkům objevovat zábavné a unikátní produkty. Nákupčí neustále hledají ty nejzajímavější nové umělce a designéry doplňků, unikátních kousků a technologií“44 Fab tedy funguje spíše jako klasický online obchod. Nákupčí shání různorodé zboží, které posléze nabídnou zákazníkům. V případě, že se neprodá, sleví se určité procento z původní ceny. Je tedy upozaděna osobnost designéra. Designér či výrobce nemá ani přehled o tom, jak se s jeho zbožím v obchodě nakládá.

8.3 Fler Jediný zástupce z české online konkurence. Jedná se o online obchod s rukodělnými výrobky. Není vyhrazen pouze pro designové výrobky, ale prodává veškeré výrobky, které uživatelé nahrají. Zaměřen je spíše na kreativitu a vynalézavost. Škála produktů je velmi široká. Schvalovací proces není.

8.4 Fancy Obdoba českého Fleru. Má velmi široký produktový záběr, funguje však pouze jako „tržiště“. Nezaobírá se pouze designem, ale například technologiemi. Designéři jsou upozaděni stejně jako u Fabu.

8.5 Bonami Nepřímá konkurence ve formě prodejní galerie na internetu. Podobně jako Zoot mají limitované nabídky a také stálou nabídku. Prodávají designové věci, ale nejedná se o přímý prodej designéři -> zákazníci. Jedná se o zavedené značky.

8.6 Designéři Někteří designéři si již vytvořili vlastní jméno a prodávají své výrobky na vlastních platformách. Mezi ně patří například whoop de doo nebo BeWooden.

44

About Fab. Fab [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://fab.com/about-fab/

18

8.7 Harddecore Galerie na Senovážném náměstí v Praze. Většina prodávaných výrobků je totožná jako na Designeros. Výhodou je možnost si výrobek prohlédnout a okamžitě si ho koupit.

9 Analýza dosavadních komunikačních aktivit Do analýzy jsou zahrnuty oficiální stránky Designeros na webu, Facebooku, Twitteru, Pinterestu a Instagramu. Velkou část komunikačních aktivit tvoří komunitní stránky „Trust Me“ (Trust Me, I’m a „Designer“, Trust Me, I’m a „Photographer“, Trust Me, I’m an „Architect“, Trust Me, I’m a „Foodie“, Trust Me, I’m a „Fashion Designer“, Trust Me, I’m and „Artist“). Ty fungují na Facebooku a Twitteru. Bližší analýzu budu provádět pouze u hlavních kanálů Trust Me I’m a Designer a Designeros.com. Každá je však důležitá z jiného důvodu. TMID z pohledu komunity, Designeros.com z pohledu úspěšnosti přenosu fanoušků a propojení značky s komunitou. Analýze budou podléhat data ze statistik Facebooku Insights, Twitter Analytics a Google Analytics. Data bohužel nebudou provázána s prodejními výsledky. Investor nedovolil odeslání dat. Během telefonického rozhovoru s Nelou Sotonovou mi ale bylo sděleno, že jsou výsledky konstantní. Žádná změna na základě úspěšnosti příspěvků tedy není. Hlavním cílem je tedy zjistit efektivitu dosavadní komunikace a jaký tón i obsah komunikace na tuto specifickou cílovou skupinu funguje. Skupinu vnímám jako specifickou z toho důvodu, že se jedná o komunitu odborně zaměřených lidí. Nelze je všeobecně zařadit do demografických a dalších bodů. Musím k nim přistupovat jako k naprosto odlišné skupině a nalézt pro ně v další kapitole vhodnou komunikaci. Kotler dříve definoval webové komunity. Ač se naše komunita vyskytuje na sociálních médiích, nikoli na webu, pointa je stejná (...) Spotřebitelé z těchto komunit častěji a déle online, a tak zvyšují pravděpodobnost významnějšího ovlivnění reklamním sdělením.“45

9.1 Webová stránka Návštěvy na stránce V období od 1. 6. 2013 (datum spuštění nového webu) do 1. 4. 2015 bylo zaznamenáno pomocí nástroje Google Analytics 507 475 návštěv. V roce 2013 byla

45

KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. Praha: Grada, s. 202. ISBN 978-80247-1545-2.

19 průměrná měsíční návštěvnost 55 513 návštěv, v roce 2014 klesla na 8 151 a v letošním roce zatím ještě níže na 7 025 návštěv za měsíc. Poměr nových a vracejících se návštěvníků je 32,5 % ku 67,5 %. V reálných číslech se jedná o 165 156 vracejících se a 342 319 nových návštěvníků. U vracejících se zákazníků platí, že čím více návštěv, tím menší počet lidí. Výjimkou je 9-14 návštěv/osoba. Osob, které se tolikrát vrátili na stránku, je přes 11 000. Dále se počet opět snižuje. 1100000   1000000   900000   800000   700000   600000   500000   400000  

Zobrazení   stránek   Návštěvy  

300000   200000   100000   0  

Graf 1 – Návštěvy na stránce Podíl mužů a žen je vyrovnaný (51 % žen, 49 % mužů). Návštěvníci ve věku 25–34 let zastávají 48% podíl ze všech návštěvníků, 20% podíl představují návštěvníci ve věku 18–24 a 17 % lidé ve věku 35–44 let. Ve statistice jsou obsaženy i podíly pro věk 45–54 s 9% podílem, 55 - 64 let s 4,5% a 65+ 1,6% podílem. Míra bounce rate (okamžitého opuštění stránky) je 64,5 %. Číslo vyjadřuje procento zákazníků, kteří navštívili stránku, ale již nepokračovali na další. Dle odborníka na Google Analytics Avinashe Kausika je velmi těžké dostat bounce rate pod 20 %. Vše nad 35% by mělo upoutat pozornost a při překročení 50% je značný důvod k obavě.46

46

KAUSHIK,. Standard Metrics Revisited: #3: Bounce Rate [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.kaushik.net/avinash/standard-metrics-revisited-3-bounce-rate/

20 Průměrný počet stránek na jednu návštěvu však činí 2,39. Nejvíce stránek si prohlédli návštěvníci přicházející ze sociální sítě Pinterest a vyhledávače Google. Jednalo se o více než 3,5 stránky za jednu návštěvu. Na vyhledávači Google se jednalo o organické vyhledávání, tedy vyhledávání pomocí klíčových slov, nikoli za pomocí PPC reklamy. Jedná se o slova paper boat (3 500), whoop de doo (2000), tramek (700, liminio (600) a whoopdedoo (600). Jedná se o produkty, které Designeros skutečně prodává. Průměrná doba strávená na stránce je 1 minuta 39 sekund, nejvyšší průměrná doba strávená na stránce jsou 4 minuty a 8 sekund ze sociální sítě Pinterest. Na základě získaných dat je nutné začít více pracovat s Pinterestem. Zdroje návštěv Většina z nich přišla na stránku z Facebooku. Vzhledem k tomu, že v příspěvcích na Facebooku je často uveden odkaz na daný produkt, lze předpokládat, že se podívali na daný produkt a poté stránku opustili. Mou domněnku potvrzují i statistiky nejčastějších vstupních stránek, kde se na předních místech objevily právě konkrétní odkazy na jednotlivé produkty. Facebook přivádí na webovou stránku 98,45 % uživatelů, v absolutních číslech 325 543 návštěvníků. Druhým zdrojem návštěv ze sociálních stí je Pinterest s 2 770 návštěvníky, Twitter s 1 152 návštěvníky. Na dalších místech se s celkovým podílem pod 1 % umisťují Tumblr, Blogger, Youtube či LinkedIn.

Facebook   Pinterest   Twitter   Další  

Graf 2 - Zdroje návštěv Lidé, kteří přišli z Facebooku strávili na stránce průměrně 1 minutu a 6 sekund a navštívili 1,93 stránky. Oproti tomu lidé přicházející z Pinterestu či Twitteru strávili na stránce průměrně více jak 4 minuty a prošli za jednu návštěvu více než 3,8 stránky.

21 70   60   50   Windows  

40  

iOS  

30  

Android  

20  

BlackBerry  

10   0   Desktop  

Mobilní  zařízení  

Graf 3 - Podíl zařízení Nejvyšší podíl na zobrazení z mobilních zařízení má operační systém iOS od společnosti Apple. Oproti tomu u desktopu zastává většinu operační systém Windows.

9.2 Facebookové stránky Jak již bylo zmíněno, analýze budou z celého portfolia podléhat dvě klíčové Facebook stránky. Trust Me I’m a Designer z pohledu počtu fanoušků a vlivu, Designeros.com jakožto oficiální stránka společnosti. Analýze budou podléhat data od založení stránek do 1. 4. 2015. Data jsou čerpána z Facebook Insights.

9.2.1 Trust Me I’m a Designer Stránka byla založena 14. 2. 2012. V období od června 2013 do září 2013 počet fanoušků rapidně narůstal. Denní přírůstek se pohyboval v řádech tisíců. V následujícím období od září 2013 do prosince 2014 fanoušci přibývali v řádech stovek a nakonec v období od prosince 2014 do konce února přibývali v desítkách. Kromě února – května a září 2013 se jednalo výhradně o organický nárůst „To se mi líbí“. V současné době se denní změna počtu fanoušků pohybuje v záporných číslech. Tento úbytek fanoušků je způsobený krádeží přístupu do stránky. Na stránce byly publikovány nerelevantní, bulvární a urážející příspěvky, které poškodily jméno stránky. Tento stav probíhal po dobu několika dní na více stránkách, než byla sjednána náprava a navrácen přístup oprávněným lidem. Ke dni 1. 4. 2015 má stránka 1 018 914 fanoušků.

22 Demografické rozdělení fanoušků ukazuje, že jsou jimi z 57 % ženy. Věkové složení je podobné jako u webové stránky. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou lidí ve věku 25–34 let a to celkem 40 % ze všech fanoušků. Pochází hlavně z Egypta, Indie či Mexika. Zajímavé jsou i údaje o aktivních uživatelích stránky47. Ze 68 % se jedná o ženy ze stejné věkové skupiny. Nejaktivnějšími uživateli jsou lidé z Polska, Německa či Francie. Nejvyšší dosah příspěvků48 byl 1 361 361 lidí. Jednalo se o 10. březen 2013. Ten den bylo publikováno celkem 15 příspěvků. Nejvyšší dosah 433 803 lidí měl příspěvek s 12 863 interakcemi a 132 028 kliknutími na příspěvek. Jednalo se o návod na DIY49 lampu z plastových lžiček.

9.2.2 Designeros.com Stránka byla založena 8. června 2012. Facebook Insights nabízí data pouze od 14. září 2012. Ke dni 1. 4. 2015 má stránka 110 480 fanoušků. Denní nárůst fanoušků za stanovené období se pohybuje mezi 60 – 120 uživateli. Výraznou výjimkou se stal 21. srpen 2013, kdy přibylo 836 fanoušků.

Obrázek 1 - To se mi líbí Ten den bylo přidáno pět příspěvků, z nichž tři byly propagovány. Proto získaly mnohem větší dosah, který způsobil rapidní nárůst fanoušků.

47

pozn. autorky: nejedná se tedy pouze o fanoušky stránky, ale o uživatele Facebooku, kteří provedli interakci s příspěvkem. 48 Počet lidí, kterým se daný příspěvek zobrazil. 49 Do It Yourself

23 Demografické rozložení fanoušků ukazuje rovnoměrnější rozložení než TMID. Ženy i muži jsou v zastoupení 50 % na 50 % s desetinovými rozdíly. Věková skupina 25–34 let představuje 39 % a skupina 18–24 let 34 % zastoupení. Největší zastoupení mají fanoušci z Mexika, Indie a Brazílie. Nejaktivnějšími jsou uživatelé z Brazílie, České republiky a USA při obdobném zastoupení věkových skupin. Ženy jsou, stejně jako u TMID, aktivnějšími uživateli. Poměr 57 % vůči 42 %. To i přesto, že mezi oslovené uživatele patří častěji (53%) právě muži. Vzhledem k aktuálnímu zaměření na tuzemský trh je nutné sledovat právě demografické metriky o fanoušcích stránky. V případě, že komunikační aktivity budou úspěšné, měli by právě uživatelé z České republiky zastávat přední pozice v počtu fanoušků i jejich aktivitě. V současné době má stránka pouze 1 693 fanoušků z České republiky.50 Pomocí kvantitativní analýzy jsem se pokusila zjistit, jaké typy příspěvků jsou úspěšné více a jaké méně. Všech 79 příspěvků od začátku roku 2015 do konce dubna 2015 jsem rozdělila do čtyř skupin. Příspěvky s produkty z Designeros, fotografie designových produktů z jiných zdrojů, fotografie interiéru/exteriéru a jiné.

12000   10000   8000   6000   4000   2000  

Komentář   Sdílet   To  se  mi  líbí  

0  

Graf 4 - Povaha příspěvků

50

Pozn. autorky: číslo může zkreslovat vzhledem k migraci uživatelů či chybám v metrikách.

24 Každý měsíc kromě dubna 2015 převažovaly příspěvky s Designeros produkty. Graf však ukazuje, že celková interakce s příspěvky z jednotlivých skupin je druhá nejnižší. Nejúspěšnější jsou příspěvky ze skupiny zahrnující fotografie celého interiéru či exteriéru. Těch však od začátku roku 2015 bylo pouze 9. Oproti tomu příspěvků s Designeros tematikou 32. Skupina „Jiné“ zahrnovala různé designové gadgety, prosdílení ze stránky dsgn look (majitel Ondřej Chudý), prosba o pomoc po ukradení sesterských stránek či dokonce produkt z konkurenční společnosti Etsy. Nebyla nalezena spojitost mezi textovým doprovodem a úspěšností příspěvku. Tedy příspěvky s popiskem „:)“ nejsou méně úspěšnější než ty s kratším či delším textovým popisem. To považuji za jedno ze specifik cílové skupiny.

9.3 Twitter Pro analýzu byla použita data z nástroje Twitonomy.com. Designeros.com má 1 315 sledujících. Na účtu není rozpoznatelná

jakákoli strategie. Příspěvky byly

publikovány nahodile s rozličnými tématy. Za dobu existence účtu (od 18. srpen 2012) bylo přidáno 1965 tweetů. Průměrně denně přibylo 1,97 tweetů. V období od 1. 1. 2015 do 30. 4. 2015 nebyl publikován ani jeden příspěvek. Tento účet je tedy neaktivní. Za dobu existence měl účet 194 retweetů (10 % ze všech příspěvků), 16 odpovědí (1 % ze všech příspěvků). Počet oblíbených tweetů je 122 (6 %). V absolutních číslech i procentech je jasně vidět, že jde o velmi nízká čísla. Příspěvky nebyly úspěšné. Nejúspěšnější příspěvek je z 5. ledna 2014. Jedná se o odkaz na stránku s pánskou módou. Příspěvek získal 6 retweetů a 7 oblíbení. Nejčastěji

jsou

zmiňováni

uživatele

@Designeros_com

(253

zmínek)

a @Youtube (14 zmínek). Časté zmiňování vlastního účtu je způsobeno nastavením propojením příspěvků na Twitteru a Facebooku. Nejvíce využívanými hashtagy jsou #loveuniquedesign (253x) a #design (150x). Jedná se o hashtagy, které příspěvku nepřináší žádnou přidanou hodnotu. TrustMeDesigner disponuje s 3 582 sledujícími. Celkový počet tweetů je 3 199, což znamená průměrně šest tweetů za den. Reakce uživatelů jsou však opět spíše výjimečné. Za dobu existence bylo retweetováno 539 (17 %), 205 příspěvků (6,4 %) bylo uživateli oblíbeno. Odpovědí na příspěvek je 0. Nejúspěšnějším příspěvkem je fotografie Ondřeje Chudého s výzvou ke sledování. Příspěvek měl jedenáct retweetů

25 a deset oblíbení. Nejvíce zmiňovaným i retweetovaným uživatelem je @OndrejChudy (zakladatel Designeros a správce účtu). Mezi nejčastěji využívané hashtagy patří #design (72x), #style (27x), #christmas (22x) a #fashion (22x). Opět se jedná o často používané všeobecné hashtagy, které mohou přivést nové followery jen zřídka. Kvantitativní analýza účtu za duben ukázala, že většina obsahu je pouze sdílená z Facebooku (118 příspěvků). Kromě sdíleného obsahu bylo publikováno deset retweetů z @dsgnlook, tři výzvy ke sledování @dsgnlook a tři jiné příspěvky. Twitterové účty tedy rozhodně potřebují pozornost Designeros týmu. Ani na jednom z kanálů nebyla rozpoznána žádná strategie, jeden z nich není dokonce v letošním roce ani používán, druhý kromě automatického sdílení z Facebooku a reklamy na jinou společnost také ne. U Twitteru je ještě více potřeba zamýšlet se nad textem než u Facebooku. Tweet musí uživatele zaujmout v rozsahu 140 znaků ve velké konkurenci tweetů od všech dalších uživatelů, které daný člověk sleduje. Má na to průměrně osm sekund.51 Důležité je i zaměřit se na hashtagy, které jsou k příspěvku přidávány. Jejich účelem je právě širší organický dosah. Tento kanál pravděpodobně nepřinesl žádný zisk.

9.4 Pinterest Na Pinterestu existuje kanál Designeros.com. Má celkem 25 nástěnek rozdělených dle jednotlivých produktových kategorií s 1 746 piny. Připnutými příspěvky jsou většinou produkty z webové stránky Designeros. Při kvantitativní analýze jsem zjistila, že připnuté příspěvky mají původ především na designeros.com a designboom.com. Design Boom je společnost zabývající se návrhy interiérů. Ostatní zdroje se liší příspěvky od příspěvku. Často se opakují stránky behance.net, design-milk.com, deezen.com, etsy.com. Nejedná se však o podstatná čísla.

51

Attention Span Statistics [online]. 2015. [cit. http://www.statisticbrain.com/attention-span-statistics/

2015-04-30].

Dostupné

z:

26

Designeros  

Design  Boom  

1%  

Nahráno  

Jiné  

13%  

6%  

80%  

Graf 5 - Zdroje Pinterestu Kanál sleduje 2 379 uživatelů, připnuté příspěvky získaly pouze sedm „Líbí se mi“ u příspěvků.

9.5 Instagram V současnosti nevyužívaný kanál. První příspěvek byl publikován 28. listopadu 2012. Jedná se o fotku z frankfurtského letiště na cestě do Silicon Valley. Poslední příspěvek je z listopadu 2013. Analýza kanálu byla provedena autorkou. Celkový počet příspěvků je 251. Průměrně bylo měsíčně publikováno 21 příspěvků. Kanál je sledovaný 400 lidmi. Každý příspěvek má průměrně 46 označení „To se mi líbí“. Nejúspěšnějším příspěvkem jsou náušnice z Designeros s celkovým počtem 355 „Líbí se mi“ a dvěma komentáři. Celkově jsou více oblíbené fotky z internetu. Konkrétně fotografie interiérů, měst či jídla. U příspěvků nelze přesně určit zda se jedná o produkty z Designeros či internetu. Dle porovnání s e-shopem i vzhledem fotografií odhaduji, že bylo publikováno 46 produktových fotografií výrobků z Designeros. Příspěvků týkajících se značky Designeros bylo publikováno 26. Jednalo se o logo,

návod na zaregistrování či

fotografie z cesty do Silicon Valley. To znamená, že obsah kanálu tvoří z více než 71% příspěvky z internetu bez vazby k Designeros. Z analýzy tedy vychází, že obsahově nebyl užitečný ani pro značku, ani pro dosažené uživatele. Je tedy nutné nastavit jinou obsahovou strategii.

27

10 SWOT analýza společnosti Silné stránky

Slabé stránky

− Unikátní služba

− Velká

− Dynamická nabídka produktů

službou před koupí

− Kvalitní produkty propojení

s podobnou

− Nemožnost si produkt prohlédnout

− Schvalovací proces − Přímé

konkurence

designérů − Drahé poštovné − Na některých trzích nedůvěra v online

se zákazníky

platby platební kartou

− Globální působení − Blízký kontakt s českými designéry

− Rychlost dodání

− Jasně specifikovaný produktový záběr − Nízký rozpočet na marketing − Neznámá značka Příležitosti

Hrozby

− Dobrá adaptace na českém trhu

•

Přerušení kontraktu s investorem

− Důraz na komunikační aktivity

•

Může přijít stejná služba s lepší komunikací či podmínkami

− Rozšíření povědomí − Optimalizace dodacích podmínek a

I jedna špatná reference může mít silné negativní důsledky

termínů − Offline

•

prezentace

společnosti

(veletrhy, startup setkání, inkubátory) − Současné trendy – design, ekologie Tabulka 1 - SWOT analýza

11 Doporučení budoucích komunikačních aktivit Komunikační aktivity budou navrženy s podklady z analýzy sociálních médií a webové stránky. Dáván bude důraz také na stanovené cílové skupiny a potřeby značky.

11.1 Cílové skupiny komunikačních aktivit Obecně dělím cílové skupiny na designéry a nakupující. Věkově ani jednu ze skupin neprofiluji. Předpokladem je 18 let, ale zájem o design design může mít jakákoli věková skupina. Mladší lidé mohou nakupovat přes rodiče a tvořit mohou i nezletilí lidé, kteří prodávají opět přes své rodiče. Z analýzy sociálních médií, ale i dat

28 o prodejích poskytnutých společností vychází, že se jedná především o lidi ve věku 25–34 let. Následující komunikační aktivity by se měly pokusit o rozšíření mezi cílové skupiny 18–24 let a zároveň 35–44 let. Designéři jsou kreativní lidé s rozdílnými socio-demografickými předpoklady. Jejich cílem je získat uznání své práce, vybudování si jména a určitý kariérní postup. Představení své práce na internetu je pro ně určitým rizikem z důvodu možnosti okopírování. Znamená pro ně však i možnost posunu, povšimnutí ze strachy veřejnosti a odborníků, příležitost k navázání kontaktů. Tyto dvě skupiny dále dělím na designéry/nakupující, kteří s Designeros přišly do kontaktu a ty, kteří Designeros neznají. Není pro mě v tuto chvíli rozhodující zda Designeros pouze znají nebo ho aktivně (tedy vystavováním svých produktů či nakupování) využívají.

11.2 Značka Designeros52 Za dobu existence se značka nebyla schopna vyhranit se vůči své konkurenci. Poukázat na jejich nedostatky a představit tak své přednosti. Mají potenciál v zaujetí role názorového leadera. Posuzování kvalitního designu, aktuálních trendů. Důležitý je osobní vztah s komunitou, vyzvat komunitu k překonání sama sebe – nejsou potřeba nákladné kampaně, ale úprava značky jako takové a kreativita jednotlivých součástí strategie. Zákazníci jsou dnes přehlceni informacemi o výrobcích i značkách. Pro zjednodušení nákupního procesu tedy ve svých myslích přidělují produktům/značkám souhrn pocitů, dojmů a vjemů. Tyto asociace jsou v myslích vytvořeny marketérem nebo osobní zkušeností s produktem či značkou. Positioning za pomocí aktivit a vyhranění se vůči konkurence je pro Designeros nejvhodnější. Diferencují se od konkurence schvalováním produktů. To je jejich hlavním atributem, který musí využít. Jedině v případě dobré komunikace hlavního atributu se mohou posunout v myslích svých zákazníků na jednu z předních pozic. Atribut je poté nutné propojit i s emocionálním vztahem ke značce. Na rozdíl od konkurenčních prodejní e-shopů může Designeros vystupovat jako prodejní galerie s komunitními stránkami. Konkurencí Designeros však nejsou jen nákupní e-shopy, ale i sami

52

KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. Praha: Grada, s. 499-519. ISBN 978-80-247-1545-2.

29 designéři a kamenné galerie. Designeros s nimi nemůže soutěžit v produktech, protože mnoho z nich je stejných. O to větší důraz musí dát na benefity a osobnost značky. V současné době vystupuje jako „chladná“ společnost, což je nežádoucí. Při interakci se zákazníky a fanoušky lze za pomoci úpravy způsobu komunikace lze dosáhnout emocionálních vazeb ke značce. Příkladem dobré komunikace se zákazníky může být Zoot. Na dotazy na sociálních médiích reaguje rychle a vstřícně. Má osobitý tón komunikace, kterým se vyznačuje napříč veškerými komunikačními kanály. Nejen na sociálních médiích, ale i na webové stránky nebo v e-mailech. Stejně tak může komunikovat Designeros. Může personifikovat e-maily informující o nákupu, chybové hlášky, nákupní prostředí. E-mail o zakoupení produktu nemusí obsahovat pouze název produktu a dobu dodání. Může zákazníka informovat o designérovi, který produkt vyrobil. Jak dlouho každý produkt vyrábí, z jakých materiálů a proč zvolil právě tyto kombinace designu a materiálu. Jedná se o zdánlivé drobnosti, ale spojení těchto atributů dokáže vytvořit vztah se značkou a v případě kvalitní komunikace lze vysvětlit zákazníkům přidanou hodnotu nákupu u jejich společnosti. Za své peníze nezískají pouze nádherný designový kus, ale i zážitek se značkou a pocit, že nakoupili u odborníka.

11.3 Úprava komunikace Před tvorbou nových komunikačních aktivit a strategie je potřeba upravit stávající či potenciální problémy. Mezi ně patří nevyužívání Instagramu. Ten je přitom stále využívanějším kanálem v ČR i v zahraničí a skýtá do budoucna velký potenciál. 53 Účet je vytvořený a má několik stovek fanoušků. Pro budoucí kampaně bude velmi důležitým kanálem. Optimalizaci komunikace potřebuje i Twitter, který je sice využívaným kanálem, ovšem velmi nahodile. Důležité je vytvořit strategii na jejímž základě bude správci organizovaně spravován. Tedy kolik příspěvků se bude přispívat, jaký obsah bude kanál komunikovat. Musí být dán větší důraz na kreativitu příspěvků. Příspěky musí zaujmout uživatele do osmi a méně sekund. Jinak odkaz nerozklikne. Na Twitteru poměrně dobře

53

WALTER, Ekaterina. 2014. WHY MARKETERS LOVE INSTAGRAM AND PINTEREST [online]. [cit. 2015-04-4]. Dostupné z: http://www.fastcompany.com/3030677/whyseasoned-marketers-are-looking-to-newer-tools-like-instagram-and-pinterest

30 funguje práce s influencery54, což v jistém stádiu může být Ondřej Chudý. Nelze však na to spoléhat. Komunikace s designéry a „retweetování“ jejich příspěvků může nepřímo pomoci k propojení jména se značkou, ale i k tomu, aby oni retweetovali příspěvky Designeros. Twitter by měl fungovat spíše pro aktuality/reporty o různých akcích, novinkách. Produktová sdělení patří spíše na Facebook, je tomu i více uzpůsoben svými možnostmi. Nezapomínat na relevantní hashtagy, které mohou pomoci k dosahu k více lidem. Obzvláště při tweetování z designové akce. Facebook dosahuje poměrně dobrých čísel. Ovšem pouze na komunitních stránkách a interakce není dostatečná. Ačkoli z analýzy nevyplynula výrazná spojitost mezi úspěchem článků s rozvinutějším popisem, doporučila bych ho. Rozsah jedné až dvou vět, které nemusí popisovat obrázek/video/odkaz, ale spíše vzbudit zvědavost a zájem. Stránka Designeros.com by měla komunikovat převážně v češtině. Ideálním řešením je dvojjazyčná správa stránky (tedy automatická FB detekce na základě země, kde se uživatel nachází). Rozšíření příspěvků o aktuality z českého trhu, aktivity místních designérů a jejich tvorbě. Z několikaměsíčního pozorování těchto stránek mi také vychází potřeba kontroly příspěvku před odesláním. Jedná se o kontrolu překlepů, stylistiky a využívání různých emotikonů či přemíry vykřičníků a kapitálek. Webové stránky byly na počátku roku 2015 přeloženy a převedeny do českého jazyka. Stále je potřeba jazyková korektura. V příštích letech by bylo dobré se zaměřit i na UX design stránky. Posledním potenciálním problémem je potřeba sjednocení stylu příspěvků. O různé kanály i stránky se stará více lidí aniž by byli domluveni na určitém stylu komunikace. Každý kanál/stránka potom komunikuje jiným způsobem. Značka i její komunikace by měla komunikovat jednotně. Jak jsem se zmínila v minulé kapitole, bylo by dobré se při úpravě stylu komunikace zamyslet nad jejím celkovým tónem a osobitostí. Bortman napsal: „media stackers55 očekávají, že tvoje sdělení bude konzistentní na všech mediích“. 56

54

5 Reasons Why Social Media Influencers Are Important [online]. 2014. [cit. 2015-4-30]. Dostupné z: http://blog.germin8.com/5-reasons-social-media-influencers-important

55

Media stackers jsou lidé, kteří při sledování televize využívají další zařízení pro činnost nesouvisející se sledováním té televize.

56

HENRY, Bortman. 1998. Branding with digital media requires a new marketing approach. Seybold report on Internet publishing [online]. Media, PA: Seybold Publications, 3(2) [cit. 2015-04-10]. ISSN 1090-4808. Dostupné z: EBSCOhost

31

11.4 Cíle komunikačních aktivit Mezi cíle patří rozšíření povědomí o Designeros globálně, ale v současnosti hlavně na tuzemském trhu. Primárními cíli jsou zvýšení prodejů alespoň o 15% do konce roku 2015, rozšíření povědomí o tom, že Designeros je česká společnost, čímž je i důvěryhodnější pro nakupující z ČR. Dále také navýšení počtu vystavujících designérů. Mezi sekundární cíle patří budování značky Designeros. Tedy aby lidem přicházela jako první na mysl (top of mind) či na druhém místě v rozhodování i povědomí o online nákupních galeriích. Dále vytvoření asociací se značkou. Lidé musí značku nejen znát, ale mít s ní spojené určité činy, kampaně a jména.

11.5 Strategie a poselství aktivit Kampaně by měly být laděny v tónu „life-stylových“ aktivit. Hlavním poselstvím kampaně je propojit značku Designeros s trendovou vlnou designu a většího důrazu na vzhled a autora než na finanční investici. Lidé by si měli Designeros propojit se zážitkem, ale také s úspěchem, že právě oni mají ten který kus doma. Zdůraznit originalitu a jedinečnost jednotlivých kusů. Možnost pořídit si naprosto originální interiér, exteriér či doplňky, které nikdo v jejich okolí nemá. Vytvoření pouta se značkou, která pro ně nebude pouze prodejní, ale bude jim přinášet prvek vzdělání a zážitku. Navrhované aktivity nebudou zahrnovat placená tradiční média. Hlavními důvody pro toto rozhodnutí je nejen omezený rozpočet start-upů, ale právě požadovaný tón komunikace. V okamžiku, kdy je cílem vytvoření jedinečného pocitu a zážitku je třeba zákazníkům předvést kreativitu a představit se jim jako značka s vyšším cílem než je pouze prodej výrobku. Dalším důvodem je pochybnost o zájmu hlavních cílových skupin o tradiční média. Návrh nebude obsahovat rozpočet kampaní. Ten by závisel od schválení komunikačních aktivit, jejich rozsahu, provedení. Navrhované částky by tedy byly velmi zavádějící. Využívány budou digitální formy propagace. Bude se jednat nejen o obsah a reklamy na sociálních médiích, ale i o rozhovory, články či výzvy pro designéry. Komunikační tón i vizuální styl aktivit by měl být jednotný. Vizuální materiály v již používaných barvách (hnědá, krémová, černá, bílá). Tento postup je důležitý i vzhledem k rozpoznatelnosti a zapamatování si značek. Bude zachováno i již využívané písmo. Cílem této strategie je však také provázání jednotlivých kanálů.

32 Z počátku je však nutné vše linkovat i na ústřední kanál – Facebook. Nejdříve potřebujeme změnit chování našich fanoušků. Potřebují zjistit, že fungují i na jiných kanálech a hlavně, že na nich mohou nalézt jiné informace.

11.6 Komunikační aktivity 11.6.1

Designeros Challenges

Koncept kampaně Challenges představuje výzvy pro designéry. Každý měsíc bude vypsána tematická výzva. Témata budou sezónní či na základě aktuálních témat, s jasně stanovenými pravidly a cenovou hodnotou. Každý designér, ať již vystavující na Designeros, či ne, bude mít příležitost vytvořit něco nového a představit to. Kampaň bude zaměřena na globální trh. Veškeré produkty budou vystaveny na microsite, kde budou mít návštěvníci možnost hlasovat pro nejlepší výrobek. Vítěze každé Challenges zvolí odborná komise. Odbornou komisí bude domluvený panel složený z místních designérů i majitelů Designeros. Vždy se bude jednat o tříčlennou porotu, která se bude při každé Challenge měnit. Maximální cena produktu bude stanovena na 100 dolarů. Tato hranice je nastavena z důvodu vyváženosti a srovnatelnosti jednotlivých produktů. Cena se však může lišit v závislosti na jednotlivých Challenges. Challenges by měly fungovat na vlastní microsite designeros.com/challenges. Vizí kampaně je dát příležitost novým designérům, aby mohli ukázat co umí. Zároveň je to výzva pro ty, kteří už vystavují. Zpracovat zadanou výzvu podle sebe a svým rukopisem, vystavit něco nového, aktuálního. Cílem kampaně je navýšení počtu designérů, rozšíření produktového portfolia a rozšíření položek v nižší cenové relaci. Sekundárním cílem je navýšení počtu lidí přicházejících na stránky. Silnou stránkou této aktivity je využití vrozené lidské soutěživosti. Ta by měla napomoci k dostatku produktů. Pro zákazníky bude kampaň znamenat spíše rozšíření produktové nabídky a možnost sledovat průběh na sociálních médiích. Slabou stránkou je časové i finanční hledisko designérů. Zároveň vysoká časová náročnost pro organizátory. Mezi příležitosti patří právě sezónní témata, reakce na aktuální události, akce. Hrozbou kampaně je zapojení malého počtu designérů, přijetí výzvy mezi cílovou skupinou.

33 11.6.1.1

Komunikační kanály kampaně

Ústředním kanálem bude Facebook. Kampaň bude propagována na stránkách Designeros.com, Trust Me I’m a Designer, Trust Me I’m a Foodie a Trust me I’m an Architect. Budou na nich ohlašovány výzvy, průběžné i konečné výsledky. Bude na nich možnost i o následujících tématech pro výzvy hlasovat či je dokonce navrhovat. Počátek kampaně bude podporován sponzorovanými příspěvky. V jejím průběhu budou poté sponzorované ty, které budou mít vysoký organický dosah. O kampani bude informováno také na Twitteru. Počet příspěvků bude vyšší než na Facebooku. Každý z přihlášených výrobků bude propagován právě pomocí Twitteru. Kanály budou stejné jako u Facebooku. Využit bude i účet Ondřeje Chudého. Třetím kanálem bude Instagram, kde budou uveřejňovány vizuály k jednotlivým výzvám, stejně tak jako jejich vítězné produkty. Každá výzva, její průběh i výsledky budou shrnuty v článku na blog. Stejně tak i oznámení o nové výzvě.

11.6.2

D Police

Koncept Designeros Police vychází z nutnosti jasného positioningu značky. Cílem kampaně je postavit značku Designeros do role odborníka na design. Upozornit na kvalitní designové produkty. Vyhranit se vůči konkurenci a jejímu chápání designu a jeho masové produkce. Upozornit na to, že design má své místo v našich životech a může svým způsobem obohatit život lidí. Velkou součástí by měla být i edukativní složka. Vysvětlení co je design, v čem je jeho přidaná hodnota oproti masovým produktům. Jedná se o pokus o virální kampaň, která by se měla s podporou placených i organických kanálů a příspěvků organicky šířit. Z počátku by měla fungovat spíše lokálně, avšak rozšíření do globální kampaně je plánováno v případě úspěchu na tuzemské půdě také. Vzhledem k současnému přesunu komunikace na český trh, ale i vzhledem k tomu, že se jedná o menší trh je zvolena právě tato posloupnost. Koncept spočívá v kritice okolního pojetí designu. Na sociálních médiích, blogu i webových stránkách budou volně dostupné vizuály a filtr na fotky. V kanceláři v Praze a Hradci Králové budou dostupné samolepky, taktéž ve spřízněných galeriích a obchodech. Konkrétní provedení označení nevhodného designového kusu bude záležet i na kreativitě uživatelů. Lze to nakreslit, přidat v počítačovém programu, naznačit rukou. Zároveň je možné označení nebo případný komentář natočit na video.

34 Principem je označení nevhodného produktu připravenou ikonou. Ikona představuje zákaz. Jedná se o červené kolečko vně šikmo přepůlené. Pravá půlka bude vyplněná černou barvou, čímž se vytvoří černé D – symbol Designeros. V této půlce bude vytištěn i oficiální hashtag kampaně – #DPolice. Hashtag bude komunikován na všech používaných komunikačních kanálech. Kampaň by mohla být doplněna o prvek guerillového marketingu. Ten bude spočívat v umístění vybraných výrobků z e-shopu na předem domluvená místa. Výběr míst by probíhal hlavně v závislosti na vhodnost prostoru, potenciálnímu pohybu cílové skupiny a povolení umístit výrobek do daného objektu. Jednalo by se o výrazné věci, např. židle či stoly. Vše by bylo zapůjčeno od designérů s tím, že se jedná o jakýsi barter. Nejde jen o propagaci Designeros, ale i jejich produktu, jejich jména. Jednalo by se o postupné umisťování, tedy nikoli v jedné vlně. První produkt by měl být umístěn na VŠUP. Existuje předpoklad, že by umíštění bylo povoleno. Na nich by pak naopak mohlo být „Schváleno od Designeros“. Silnou stránkou kampaně je možnost zapojení široké veřejnosti. Může se zapojit naprosto každý. Zároveň je zde prostor pro kreativitu každého člověka. Slabou stránkou je poměrně složité sdělení a vysvětlení kampaně. Také distribuce tiskových materiálů. Příležitost vidím v možnosti virálního šíření a pravděpodobného nárůstu počtu uživatelů na Instagramu. Hrozbou je nepochopení nebo zneužití kampaně. Mohou být poničeny produkty či produkty. Může to být bráno jako nepovolený výlep. Lidé mohou také kampaň převzít aniž by s ní bylo spojená značka Designeros. 11.6.2.1

Komunikační kanály kampaně

Kampaň

bude

oznámena

ve

všech

sociálních

médiích.

S obsahem

přizpůsobeným danému médiu. Tedy v textové, vizuální ale i audiovizuální formě. Vzhledem k povaze obsahu bude hlavním kanálem kampaně Instagram. Veškeré fotografie lze na základě hashtagu okamžitě dohledat a sledovat a analyzovat průběh kampaně. Vybrané fotografie či videa budou sdíleny na facebookové či twitterové účty. Do kampaně bude zapojen i Periscope. Kampaň bude oznámena na účtu Ondřeje Chudého i Trust Me I’m a Designer. V průběhu kampaně k ní bude možné okamžitě vysílat komentáře či nalezené označení.

35

11.6.3

Designeros talks

Designeros talks jsou odborné semináře a diskuze nad tématy týkajícími se designu, nových trendů, ale i podnikání. Designeros talks se budou skládat ze dvou částí: „Meet your designer“ a „Let’s talk about...“. „Meet your designer“ bude dávat příležitost setkat se s designéry z Designeros. Návštěvníkům se naskytne možnost dozvědět se o tvorbě designéra, inspiraci či životě a bude mít prostor se zeptat na různé otázky. „Let’s talk about...“ se bude zaobírat vždy jedním konkrétním odborným tématem, které povede buď vybraný odborník či jeden ze zakladatelů Designeros. Možnosti témat jsou velmi široké, od designu, tvorby, inspiraci, kreativity přes marketing nebo podnikání. Setkání budou probíhat střídavě v Praze a Hradci Králové. Tato města jsou zvolena vzhledem k sídlu společnost v Hradci Králové a zásahu cílové skupiny v Praze. V Hradci Králové je navíc menší konkurence v diskuzích i seminářích a tím možnost větší účasti na jednotlivých seminářích. Konkrétní místa se budou na základě zkušenosti optimalizovat po několika setkáních. Místa byla měla být pokud možno vždy jiná. Tato koncepce je převzatá z Creative Mornings, která umožňují návštěvníkům semináře navštívit netradiční místa a dozvědět se o nich vždy něco nového. Cílem této kampaně je personalizace produktů, edukace a rozšíření povědomí o značce Designeros. Silnou stránkou kampaně je možnost seznámení se s mnoha odborníky, snadná dostupnost setkání (ať již fyzická či přes mobilní aplikaci) a navázání kontaktů s lidmi z příbuzných oborů. Slabou stránkou je jazyková bariéra pro online přenos videí. Příležitost vidím rozšíření povědomí mezi cílovou skupinou. V okamžiku, kdy budou oslovování jednotliví hosté, předají dále informaci o setkání. Hrozbu vidím v počtu účastníků. Obávám se, aby jich na počátku neúčastnilo příliš málo. 11.6.3.1

Komunikační kanály kampaně

Veškerá setkání budou natáčena jak na kameru pro možnost pozdějšího zhlédnutí a archivace, tak na mobilní telefon. Telefonem budou živě přenášeny pomocí aplikací Periscope a Meerkat. Tyto aplikace umožní zájemcům, kteří se nemohli dostavit sledovat diskuzi či se dokonce ptát na otázky. Záznam z kamery bude uveřejněn na Facebooku. Propagace obou částí bude probíhat na Designeros.com účtech z důvodu geografické i jazykové dostupnosti návštěvníků. Kromě příspěvků to bude samozřejmě vytváření událostí. Část diskuzí i rozhovorů s designéry bude vedena v angličtině pro

36 zasažení i širšího trhu. O každé diskuzi bude napsán článek na blog. Fotografie budou v reálném čase publikovány na Instagramu.

11.6.4

Merchandising

Vzhledem k početné skupině fanoušků na různých odnožích „Trust Me“, ale i vzhledem k trvajícímu trendu zábavných triček či triček s popisem. předpokládáme velký zájem o Trust Me trička či mikiny. Prodej by byl uskutečňován na Designeros e-shopu, propagace by však probíhala na komunitních stránkách. Předpokladem není, že by každý chtěl nosit tričko z důvodu určité lásky ke „značce“. Nýbrž tendence lidí zařadit se do určité sociální skupiny, identifikovat se, ukázat světu, kam patřím. Každý se tak může zařadit jako designér, fotograf, foodlover či inženýr.

11.7 Fáze komunikačních aktivit Komunikační aktivity jsou plánovány na rok dopředu. V úvahu je brán čas na přípravu, vhodnost vzhledem k událostem/svátkům v daných měsících.  

7  

8  

9  

10  

11  

12  

1  

2  

2015  

Úprava   Merchandising   Challenges   Talks   Guerilla   D  Police   Tabulka 2 - Fáze aktivit

           

 

 

         

         

3  

4  

5  

           

           

2016  

           

           

       

       

       

   

   

   

           

37

12 Prognóza Designeros Designeros funguje od roku 2012, tedy již tři roky. Je otázkou, zda se i po třech letech dá nazývat start-upem. Na začátku získali peníze od investora a měli příležitost začít. Po analýze sociálních médií a příspěvků nevidím, že by se společnost jako taková nebo způsob její komunikace změnil. Naopak na některých kanálech přestali komunikovat, jinde komunikaci značně omezili. Stránky „Trust Me“ se jim nepodařilo propojit se značkou, ani je využít pro prodej konkrétních produktů. Na začátku jsem zmiňovala, že podle Blanka 75 % ze všech start-upů neuspěje. Po sepsání této práce si myslím, že Designeros je jedním z nich. Ondřej Chudý, který s nápadem přišel, již od společnosti odešel a založil si jinou. Designeros se nedokázali vyhranit se, ospravedlnit vyšší cenu přidanou hodnotou. Zároveň je značka Designeros na svém domácím trhu neznámá, „komunitní“ stránky jsou zde také neznámé. A pokud je lidé znají, nedokáží je přiřadit k Designeros nebo vůbec k České republice. Jak se ukazuje vzhledem ke změně cílového trhu, tedy zaměření se na český, bylo pravděpodobně chybou jít rovnou na globální trh. Designeros se bojí riskovat, nechtějí investovat peníze do marketingu a sociální média jim momentálně spravují dvě stážistky. Společnost má jen velmi nízké zisky. Navíc se společnost neúčastní designových akcí (Design Weeky, přehlídky designérů apod.). Nemají tedy obsah z těchto akcí, který by mohli publikovat a který by byl zajímavý pro jejich fanoušky. Hlavně se ale nedostávají do kontaktu s designéry i zájemci o design, kteří se akcí účastní. V přechozí kapitole jsou popsány možné cesty, jak se pokusit značku oživit a dostat ji do povědomí mezi lidi. Pokud návrhů na komunikační aktivity a hlavně úpravy komunikace nevyužijí, nemohou očekávat, že si je zákazníci najdou sami. Mají příliš mnoho konkurence. Od té se sice odlišují schvalováním produktů, ale tento benefit se k běžným zákazníkům nedostává. Značka i její komunikace musí najít svůj směr, zaměřit se na kvalitní obsah a propojení komunikačních kanálů. Majitelé musí co nejdříve investovat jak peníze, tak i čas a práci do projektu. Pokud se tak nenastane, budou si muset dříve nebo později přiznat, že projekt nemá budoucnost.

38

13 Závěr Případová studie potvrzuje, že navzdory představám o velké úspěšnosti start-upů a jejich narůstajícímu počtu rozhodně není jednoduché takový start-up vést. Zárukou nejsou ani vyhrané soutěže či pobyty v inkubátorech a akcelerátorech. Dokonce ani vklad od investora nepředvídá úspěch společnosti. Start-up v sobě skrývá velké nároky na lidské kapacity a jejich naprostou oddanost danému projektu. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit jakým způsobem lze efektivně komunikovat se specifickou cílovou skupinou prostřednictvím komunitních stránek na sociálních médiích. Bohužel po analýze jednotlivých kanálů jsem došla k názoru, že se v daném případě nejedná o komunitu. Spíše o shluk náhodných lidí, kterým se líbí některé z příspěvků, které jsou přidávány. Vzhledem k povaze úspěšných příspěvků to však často nejsou designové produkty. Na základě všech zjištění byly navrženy úpravy i nové komunikační aktivity, které by měly pomoci při positioningu společnosti a rozšíření jejího povědomí. Pevně doufám, že je dokáží posunout dále. V průběhu psaní práce, ale i po konzultaci s vedoucí práce byl trochu upraven obsah oproti původní tezi. Část o online marketingu je zaměřena pouze na sociální média. Důvodem pro toto rozhodnutí je omezená délka bakalářské práce. Zvolila jsem tedy užší ale relevantnější teoretické uchopení tématu. Ze stejného důvodu jsou i kapitoly o globálních a českých start-upech zaměřeny spíše na přidanou hodnotu společností než ne jejich konkrétní historii a popis jednotlivých společností. Zvolila jsem raději kvantitu pro lepší pochopení typů společností, které mají úspěch. Z toho důvodu je i odchylka oproti předpokládaným knižním zdrojům v tezi. Zaměřila jsem se spíše na zdroje popisující online marketing než start-upy. Odchylky ve struktuře praktické části se týkají pouze vhodnějšího strukturování práce.

39

14 Summary Case study Designeros confirms that in spite of the public image of big successful start-ups and their increasing number it is not easy to run one of them. Winnings in competitions, stays in incubators or accelerators or even investment from investor do not predict success. Start-up is really hard to build especially on human resources and full devotion to the project. The main goal of my thesis was to find out how to effectively communicate with a specific target group through community pages on social media. Unfortunately after analysis of communication channels I came to conclusion that this is not a community. It’s just a large number of people who likes some of the post. Moreover the most successful posts are not design products. Based on findings correction and also new communication activities were suggested. These should help to redefined brand positioning and spread brand awareness. Content of my thesis was slightly changed during writing and after consultation with my leadership. I decided to concentrate on social media instead of the whole online marketing and for the same reason I did not described czech and global start-ups in full range. Therefore list of books assumed last year was also adjusted.

40

15 Použitá literatura BLANK, Steven G. 2007. The four steps to the epiphany: successful strategies for products that win. 3rd ed. California: S. G. Blank, x, 281 p. ISBN 09-764-7070-5. GEFFROY, Edgar K. 2013. Digitální zákazník - náš protivník, nebo partner?: online clienting, aneb, Zákazníci dnes nakupují jinak. Vyd. 1. Praha: Management Press, 179 s. ISBN 978-80-7261-255-0. KENNEY, Martin. 2000. Understanding Silicon Valley. Stanford, Calif.: Stanford University Press, xvi, 285 p. ISBN 08-047-3734-7. KOTLER, Philip. 2007. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. QUALMAN, Erik. Socialnomics: how social media transforms the way we live and do business. s. 4-23. ISBN 9781118232651. RIES, Eric. 2011. The lean startup: how today's entrepreneurs use continuous innovation to create radically successful businesses. 1st ed. New York: Crown Business, 320 p. ISBN 9780307887894. SCARUFFI, Arun Rao and Piero. 2011. A History of Silicon Valley: The Largest Creation of Wealth in the History of the Planet : A Moral Tale. Palo Alto, California: Omniware Group. ISBN 978-097-6553-182. SENOR, Dan a Saul SINGER. Start-up nation: the story of Israel's economic miracle. 1st ed. New York: Twelve, 2009, s. 21. ISBN 9780446541466.

Online zdroje BAJARIN, Tim. 2015. Don't Ignore Meerkat and Periscope. PC magazine [online]. (3): 36-38 [cit. 2015-05-1]. ISSN 0888-8507. Dostupné z: EBSCOhost BEDNÁŘ, Vojtěch. 2012. 12 nejzajímavějších českých start-upů se šancí na globální úspěch. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/geekosfera/c1-55738550-12-nejzajimavejsich-ceskych-start-upu-sesanci-na-globalni-uspech BLANK, Steve. What’s A Startup? First Principles. Steve Blank [online]. 2010 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://steveblank.com/2010/01/25/whats-a-startup-firstprinciples/ BLANK, Steve. Why the Lean Start-Up Changes Everything. Harvard Business Review [online]. 2013 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: https://hbr.org/2013/05/why-thelean-start-up-changes-everything BOYD, d. 2008. Facebook's Privacy Trainwreck: Exposure, Invasion, and Social Convergence. Convergence: The International Journal of Research into New Media

41 Technologies [online]. 14(1): 13-20 [cit. 2015-05-13]. DOI: 10.1177/1354856507084416. ISSN 1354-8565. Dostupné z: Sage journals CARLSON, Nicholas. 2012. Pinterest CEO: Here's How We Became The Web's Next Big Thing [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/pinterest-founding-story-2012-4?op=1 CARLSON, Nicholas. The Real History Of Twitter. Bussines Insider [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/how-twitter-was-founded2011-4 COHEN, David. INFOGRAPHIC: Marketing on Facebook, 2015Style. SocialTimes [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.adweek.com/socialtimes/infographic-crowdly-2015-facebook-marketingsuccess-kit/440403 GRAHAM, Paul. Startup = Growth. Paul Graham [online]. 2012 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://paulgraham.com/growth.html GROMOV, Gregory. Silicon Valley History [online]. [cit. 2015-03-1]. Dostupné z: http://silicon-valley-history.com/silicon_valley/Silicon_Valley_History.pdf Hodnota Facebooku přesáhla 200 miliard dolarů. 2014. HN Hospodářské noviny: Deník pro ekonomiku a politiku [online]. Praha: Economia, a.s [cit. 2015-03-20]. ISSN 08629587. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-62769150-hodnota-facebooku-presahla200-miliard-dolaru-investori-ho-ceni-vic-nez-ibm-nebo-intel HUNCKLER, Matt. Top 20 Startups of All Time [INFOGRAPHIC]. Verge [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://vergehq.com/2014/01/30/top-20-startups-of-alltime/ Katalog startupů. Lupa [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/startupy/ NEEDLEMAN, Rafe. 2011. Thank you for playing: Addiction feeds Zynga success. CNET [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.cnet.com/news/thank-you-for-playing-addiction-feeds-zynga-success/ PAPASOLOMOU, Ioanna a Yioula MELANTHIOU. 2012. Social Media: Marketing Public Relations’ New Best Friend. Journal of Promotion Management[online]. 18(3): 319-328 [cit. 2015-04-10]. DOI: 10.1080/10496491.2012.696458. ISSN 1049-6491. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/10496491.2012.696458 RAMSARAN-FOWDAR, Rooma Roshnee. 2013. The Implications of Facebook Marketing for Organizations. Contemporary Management Research [online]. 9(1): 7384 [cit. 2015-05-1]. DOI: 10.7903/cmr.9710. RIES, Eric. What is a startup?. Startup lessons learned: by Eric Ries [online]. 2010 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z:http://www.startuplessonslearned.com/2010/06/what-isstartup.html

42

The Complete History of Instagram. 2014. Wersm [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://wersm.com/the-complete-history-of-instagram/ Využití Pinterestu pro marketing internetového obchodu [online]. 2012. [cit. 2015-051]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2012/09/vyuziti-pinterestu-pro-marketinginternetoveho-obchodu/#.VVSKjtPtmkp WALTER, Ekaterina. 2014. WHY MARKETERS LOVE INSTAGRAM AND PINTEREST [online]. [cit. 2015-04-4]. Dostupné z: http://www.fastcompany.com/3030677/why-seasoned-marketers-are-looking-to-newertools-like-instagram-and-pinterest

Novinové zdroje ZÁLUSKÝ, Jan. Český design se dobře prodává do zahraničí. HN Hospodářské noviny: Deník pro ekonomiku a politiku. Praha: Economia, a.s, 2014, s. 12-15.

43

16 Seznam grafů, obrázků a tabulek Graf 1 – Návštěvy na stránce ....................................................................................... 19   Graf 2 - Zdroje návštěv ................................................................................................. 20   Graf 3 - Podíl zařízení ................................................................................................... 21   Graf 4 - Povaha příspěvků............................................................................................ 23   Graf 5 - Zdroje Pinterestu ............................................................................................ 26 Tabulka 1 - SWOT analýza .......................................................................................... 27   Tabulka 2 - Fáze aktivit ................................................................................................ 36   Obrázek 1 - To se mi líbí ............................................................................................... 22  

17 Seznam příloh Příloha č. 1: Základní informace o Designeros, strana 1 (obrázek) Příloha č. 2: Základní informace o Designeros, strana 2 (obrázek) Příloha č. 3: Základní informace o Designeros, strana 3 (obrázek) Příloha č. 4: Základní informace o Designeros , strana 4 (obrázek)

44

18 Přílohy Příloha č. 1: Základní informace o Designeros, strana 1 (obrázek)

45 Příloha č. 2: Základní informace o Designeros, strana 2 (obrázek)

46 Příloha č. 3: Základní informace o Designeros, strana 3 (obrázek)

47

Příloha č. 4: Základní informace o Designeros, strana 4 (obrázek)