Univerzita Karlova v Praze. Institut ekonomických studíı. Predátorské ceny v dopravním sektoru: Případ STUDENT AGENCY, s.r.o

Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociáln´ıch vˇed Institut ekonomických studi´ı

´ RSK ˇ A ´ PRACE ´ BAKALA

Pred´ atorsk´ e ceny v dopravn´ım sektoru: Pˇr´ıpad STUDENT AGENCY, s.r.o.

Autor: Adam Dobi´ aˇ s Vedouc´ı práce: PhDr. Pavel Vacek, Ph.D. Akademick´ y rok: 2012/2013

Prohl´ aˇsen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem svou práci napsal samostatnˇe a v´ yhradnˇe s pouˇzit´ım citovan´ ych pramen˚ u. Souhlas´ım s t´ım, aby práce byla zpˇr´ıstupnˇena pro studijn´ı a v´ yzkumné u ´ˇcely.

V Praze dne 10. kvˇetna 2013 Podpis

Podˇ ekov´ an´ı Na tomto m´ıstˇe bych rád podˇekoval svému vedouc´ımu panu PhDr. Pavlu Vackovi, Ph.D. za jeho ˇcas a rady. Dále bych rád podˇekoval panu Ing. Michalu ˇ e republiky za pomoc a cenné informace. Nˇemcovi z Ministerstva dopravy Cesk´ V neposledn´ı ˇradˇe bych rád podˇekoval rodinˇe a pˇrátel˚ um za jejich podporu pˇri psan´ı práce. Dále bych chtˇel také podˇekovat vˇsem respondent˚ um za ochotu pˇri vyplˇ nován´ı spotˇrebitelského dotazn´ıku.

Bibliografick´ y z´ aznam Dobiáˇs, Adam. Predátorské ceny v dopravn´ım sektoru: Pˇr´ıpad STUDENT AGENCY, s.r.o. Praha 2013. 60 s. Bakaláˇrská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociáln´ıch vˇed, Institut ekonomick´ ych studi´ı. Vedouc´ı bakaláˇrské práce PhDr. Pavel Vacek, Ph.D.

Abstrakt Práce se zab´ yvá predátorsk´ ymi cenami v dopravn´ım sektoru, tedy situac´ı, kdy dopravce nastaven´ım cen na nepˇrimˇeˇrenˇe n´ızkou u ´roveˇ n vytlaˇc´ı konkurenci z trhu a následnˇe si zv´ yˇsen´ım cen v´ıce neˇz vynahrad´ı náklady spojené s predac´ı. Práce si klade za c´ıl poskytnout zevrubn´ y pohled na zm´ınˇenou problematiku v daném odvˇetv´ı a vysvˇetlit postupy pˇri ˇreˇsen´ı pˇr´ıpad˚ u predátorstv´ı podle nejnovˇejˇs´ıch postup˚ u Evropské komise, národn´ıch soutˇeˇzn´ıch u ´ˇrad˚ u a soud˚ u. Probrán je postup pˇri vymezován´ı relevantn´ıho trhu, urˇcen´ı dominance a posuzován´ı náklad˚ u predátora. Kromˇe teoretického vymezen´ı predátorského chován´ı a jeho vlivu na hospodáˇrskou soutˇeˇz, je v textu pojednána i jeho detekce ze strany u ´ˇrad˚ u. Zvláˇstn´ı pozornost je vˇenována specifik˚ um dopravn´ıho sektoru. Tˇeˇziˇstˇe práce spoˇc´ıvá v anal´ yze pˇr´ıpadu spoleˇcnosti STUDENT AGENCY, s.r.o. z roku 2008, kdy byla zm´ınˇená spoleˇcnost obˇzalována za aplikaci predátorsk´ ych cen na autobusové lince Praha - Brno. Kl´ıˇ cov´ a slova

predátorské ceny, hospodáˇrská soutˇeˇz, relevantn´ı trh, dominance, doprava, SSNIP ´ rad pro test, Obrácen´ y celofánov´ y omyl, Uˇ ochranu hospodáˇrské soutˇeˇze, STUDENT AGENCY, s.r.o. E-mail autora [email protected] E-mail vedouc´ıho pr´ ace [email protected]

Abstract This paper deals with predatory pricing in transport sector. A situation when one company sells its product at a very low price, intending to illegally drive competitors out of the market. Aim of this paper is to discuss mentioned issues in transport sector and to explain methods of solving predatory cases according to the newest guidelines of the European Commission, national competition authorities and national courts. Market delineation, dominance determination and predation cost analysis is discussed. Not only theoretical aspect of predatory behaviour and its impact on competition but also a detection of predatory pricing by authorities is discussed. Special attention to the specifics of transport sector is given. The core of this paper is an analysis of STUDENT AGENCY, s.r.o. case from year 2008, when mentioned company was accused of predatory pricing on their bus line Praha-Brno.

Keywords

Author’s e-mail Supervisor’s e-mail

predatory pricing, antitrust, competition, relevant market, dominance, transportation, SSNIP test, Reverse Cellophane Fallacy, Office for the Protection of Competition, STUDENT AGENCY, s.r.o. [email protected] [email protected]

Obsah Seznam tabulek

ix

Seznam zkratek

x

´ 1 Uvod

1

2 Teorie pred´ atorsk´ ych cen 2.1 Ekonomické teorie predace . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Signalizaˇcn´ı model . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Reputaˇcn´ı model . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Model finanˇcn´ıho trhu . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Detekce predátorsk´ ych cen . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Ztráta v krátkém obdob´ı . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Schopnost vynahrazen´ı si zisk˚ u v dlouhém obdob´ı 2.2.3 D˚ ukazy predátorstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Relevantn´ı trh a trˇzn´ı s´ıla . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Vymezen´ı relevantn´ıho trhu . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Dominantn´ı postaven´ı a trˇzn´ı s´ıla . . . . . . . . . 2.3.3 Trˇzn´ı indexy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.4 SSNIP test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.5 Problémy SSNIP testu . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.6 Ostatn´ı pom˚ ucky k urˇcen´ı relevantn´ıho trhu . . . 3 Pˇ r´ıpad STUDENT AGENCY, s.r.o. ´ 3.1 Uvod do pˇr´ıpadu . . . . . . . . . . . . . . ´ 3.2 Rozhodnut´ı UOHS a Soudu . . . . . . . . ´ 3.2.1 Prvn´ı rozhodnut´ı UOHS . . . . . . ´ 3.2.2 Druhé rozhodnut´ı UOHS . . . . . . 3.2.3 Rozsudek Krajského soudu v Brnˇe

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

3 3 4 5 6 6 7 11 13 15 15 17 19 20 22 24

. . . . .

26 26 27 27 32 32

Obsah

3.3 3.4

viii

Naˇse poznatky k pˇr´ıpadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Vlastn´ı spotˇrebitelsk´ y pr˚ uzkum . . . . . . . . . . . . . . Shrnut´ı pˇr´ıpadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34 38 41

4 Z´ avˇ er

43

Literatura

45

Pˇ r´ıloha A - Spotˇ rebitelsk´ y dotazn´ık

I

Seznam tabulek 2.1

Kritická hranice pˇri r˚ uzn´ ych marˇz´ıch . . . . . . . . . . . . . . .

22

3.1 3.2 3.3 3.4

ˇ Casov´ a osa pˇr´ıpadu . . . . . . . . . . . . ´ Ubytek spotˇrebitel˚ u pˇri zv´ yˇsen´ı cen . . . Obt´ıˇznost pˇrechodu k jin´ ym dopravc˚ um . Subjektivn´ı názor na substituovatelnost .

28 40 41 41

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

Seznam zkratek AAC

pr˚ umˇerné vyhnutelné náklady

ATC

pr˚ umˇerné celkové náklady

AVC

pr˚ umˇerné variabiln´ı náklady

EK

Evropská komise

EU

Evropská Unie

LAIC

dlouhodobé pr˚ umˇerné pˇr´ır˚ ustkové náklady

´ NSU

Národn´ı soutˇeˇzn´ı u ´ˇrad

SA

STUDENT AGENCY, s.r.o.

SMC

krátkodobé mezn´ı náklady

SSNIP test ´ UHOS

Small but significant and non-transitory increase in price test

´ rad pro ochranu hospodáˇrské soutˇeˇze Uˇ

Kapitola 1 ´ Uvod . V posledn´ı dobˇe se v dopravn´ım sektoru vyskytla celá ˇrada pˇr´ıpadu poruˇsován´ı hospodáˇrské soutˇeˇze právˇe námi zkouman´ ymi predátorsk´ ymi cenami. Práce popisuje detekci a dokazován´ı predátorsk´ ych cen v tomto odvˇetv´ı, které se kv˚ uli svému specifickému charakteru v mnohém odliˇsuje od ostatn´ıch. Na to je pˇri ˇsetˇren´ı predátorsk´ ych cen v dopravn´ım sektoru tˇreba dbát a pˇr´ıpad vyˇsetˇrovat specifick´ ym zp˚ usobem. Problematika predátorsk´ ych cen je daleko komplikovanˇejˇs´ı, neˇz jak je vˇseobecnˇe známo. Nejenˇze je velmi sloˇzité vymezovat relevantn´ı trh, trˇzn´ı pod´ıl predátora nebo jeho náklady, predaci nav´ıc komplikuje i fakt, ˇze kromˇe ceny mus´ı b´ yt brána v potaz i odliˇsná kvalita produkt˚ u, nebo ˇze predace m˚ uˇze b´ yt provádˇena na potencionáln´ı konkurenci. Právˇe vˇsechny tyto aspekty predátorsk´ ych cen, které mus´ı b´ yt pˇri vyˇsetˇrován´ı pˇr´ıpadu brány v u ´vahu, následuj´ıc´ı práce studuje a prob´ırá. Tato práce je rozdˇelena na dvˇe hlavn´ı ˇca´sti. V prvn´ı ˇcásti jsou popsány jednotlivé modely predace, samotn´ y pr˚ ubˇeh predace a podm´ınky nezbytné pro predaci. Je zde uveden postup vymezen´ı relevantn´ıho trhu vˇcetnˇe kvantitativn´ıch a kvalitativn´ıch metod pro toto vymezen´ı nezbytn´ ych. Dále je v této ˇca´sti popsána detekce predátorsk´ ych cen a urˇcován´ı vztahu mezi náklady dominanta a predac´ı. Druhá ˇcást práce se zab´ yvá konkrétn´ım pˇr´ıpadem predátorsk´ ych cen v dopravn´ım sektoru. Vybrali jsme si pˇr´ıpad firmy STUDENT AGENCY, s.r.o.

´ 1. Uvod

2

vyˇsetˇrované za predaci na autobusové lince Praha - Brno v letech 2007-2008. Tento pˇr´ıpad jsme si vybrali z nˇekolika d˚ uvod˚ u. Jedná se totiˇz o velice komplikovan´ y, dosud nevyˇreˇsen´ y pˇr´ıklad jehoˇz vyˇsetˇrován´ı se, z d˚ uvod˚ u sloˇzité trˇzn´ı struktury a obt´ıˇzného urˇcován´ı náklad˚ u firem, táhne jiˇz 4 roky. Nav´ıc je to prvn´ı ˇ jehoˇz rozsudek bude m´ıt pˇr´ıpad predátorsk´ ych cen v dopravn´ım sektoru v CR, znaˇcn´ y dopad na právˇe prob´ıhaj´ıc´ı liberalizaci ˇzelezniˇcn´ı dopravy, pˇri které jiˇz padly prvn´ı obvinˇen´ı z aplikace predátorsk´ ych cen. C´ılem této práce je podrobnˇe zmapovat metodiku ˇsetˇren´ı predátorsk´ ych cen v daném odvˇetv´ı z d˚ uvodu ˇc´ım dál t´ım ˇcastˇejˇs´ıho naruˇsován´ı hospodáˇrské soutˇeˇze právˇe t´ımto fenoménem.

Kapitola 2 Teorie pred´ atorsk´ ych cen Predátorské ceny jsou jedn´ım z pˇr´ıklad˚ u zneuˇzit´ı dominantn´ıho postaven´ı. Jedná se o nekalou vytlaˇcovac´ı praktiku, kdy dominantn´ı spoleˇcnost na trhu, za u ´ˇcelem zv´ yˇsen´ı trˇzn´ıho pod´ılu, nastaven´ım cen na nepˇrimˇeˇrenˇe n´ızkou u ´roveˇ n donut´ı konkurenci, kv˚ uli neudrˇziteln´ ym finanˇcn´ım ztrátám, opustit trh. Dominant si zpravidla následnˇe zv´ yˇsen´ım cen vynahrad´ı vlastn´ı finanˇcn´ı ztráty zp˚ usobené predac´ı. Pˇrestoˇze teoretick´ y základ predátorsk´ ych cen je velmi jednoduch´ y, ˇreˇsen´ı pˇr´ıpad˚ u predátorsk´ ych cen, které v Evropˇe pˇr´ısluˇs´ı Evropské komisi (dále jen Komise“), pˇr´ıpadnˇe národn´ım soutˇeˇzn´ım u ´ˇrad˚ um (dále jen ” ´ rad“), ˇci soud˚ Uˇ um, je velmi komplikované. Tento zp˚ usob poruˇsován´ı hos” podáˇrské soutˇeˇze je obzvláˇstˇe zrádn´ y, protoˇze sniˇzován´ı cen ˇcasto vypadá pouze jako projev zdravé hospodáˇrské soutˇeˇze na trhu. Kv˚ uli své nenápadnosti a tˇeˇzko vypoˇcitateln´ ym náklad˚ um dominanta patˇr´ı predátorské ceny mezi tˇeˇzko detekovatelné a jeˇstˇe h˚ uˇre prokazatelné projevy nekalé hospodáˇrské soutˇeˇze.

2.1

Ekonomick´ e teorie predace

Kromˇe nejznámˇejˇs´ıho zp˚ usobu predace, kdy firma aplikac´ı n´ızk´ ych cen vytˇesn´ı konkurenci z trhu, existuj´ı i dalˇs´ı zp˚ usoby predace, napˇr´ıklad vytˇesˇ nován´ı potenciáln´ı konkurence. Tyto r˚ uzné zp˚ usoby predace popisuje nˇekolik ekonomick´ ych teori´ı. Vˇsechny tyto teorie stav´ı na nedokonalé informovanosti konkurence, pˇr´ıpadnˇe finanˇcn´ıch trh˚ u. Predátor se tohoto faktu samozˇrejmˇe bude snaˇzit vyuˇz´ıt a nastavován´ım sv´ ych cen se bude snaˇzit odradit potenciáln´ı konkurenci od vstupu na trh, pˇr´ıpadnˇe doc´ılit toho, aby konkurent, kter´ y na trh vstoupil, opustil trh z d˚ uvodu vlastn´ı ztrátovosti, zapˇr´ıˇcinˇenou domnˇelou vyˇsˇs´ı

2. Teorie predátorských cen

4

efektivitou dominanta na trhu. O jednotliv´ ych, v praxi ˇcasto prol´ınaj´ıc´ıch se, modelech ekonomické predace budeme hovoˇrit v následuj´ıc´ı sekci.

2.1.1

Signalizaˇ cn´ı model

Signalizaˇcn´ı modely predace, které vytvoˇril Paul Milgrom s Johnem Robertsem,1 spadaj´ı do kategorie predace na potenciáln´ı konkurenci. Podle této teorie je dominant bud’ silnou“, nebo slabou“ firmou. Silná firma je schopna ” ” produkovat efektivnˇeji, a tedy i za niˇzˇs´ı náklady neˇz potenciáln´ı konkurence. Naopak slabá firma je stejnˇe efektivn´ı jako potenciáln´ı konkurent a má tedy i ˇ stejné náklady. Tato skuteˇcnost je pro cel´ y signalizaˇcn´ı model stˇeˇzejn´ı. Casto, z d˚ uvodu ne´ uplné informace, potenciáln´ı soutˇeˇzitel nen´ı schopen odhadnout náklady stávaj´ıc´ıho soutˇeˇzitele na trhu. T´ım pádem netuˇs´ı, zda je dominant silná nebo slabá firma a nev´ı, jestli by se mu vyplatilo vstoupit na trh. Pokud by se rozhodl vstoupit na trh, na kterém funguje silná firma, byl by trh dˇr´ıve ˇci pozdˇeji nucen kv˚ uli ztrátám opustit, pˇriˇcemˇz i stávaj´ıc´ı silné firmˇe by po dobu setrván´ı neefektivn´ıho soutˇeˇzitele na trhu klesly zisky z d˚ uvodu niˇzˇs´ıho vlastn´ıho v´ ystupu. V pˇr´ıpadˇe, ˇze je moˇzné urˇcit, jestli se jedná o silného nebo slabého dominanta, siln´ y dominant v prvn´ım obdob´ı naznaˇc´ı konkurenci svoji vyˇsˇs´ı efektivitu a nastav´ı ceny pod u ´roveˇ n náklad˚ u slabé firmy. V dalˇs´ım obdob´ı cenu zv´ yˇs´ı, aby maximalizoval své zisky. V tomto pˇr´ıpadˇe se vˇsak nejedná o poruˇsen´ı hospodáˇrské soutˇeˇze. Proˇc? Protoˇze nen´ı d˚ uvod silnou firmu sankcionovat za to, ˇze je efektivn´ı. Zároveˇ n ani nedocház´ı k u ´jmˇe na spotˇrebitelském pˇrebytku. Naopak slabá firma nastav´ı vlastn´ı monopoln´ı cenu, protoˇze za dan´ ych podm´ınek nem˚ uˇze pˇredst´ırat, ˇze se jedná o silnou firmu. Druh´ y pˇr´ıpad je, ˇze vstupuj´ıc´ı firma nen´ı schopna pˇresnˇe urˇcit, zda na trhu operuje siln´ y ˇci slab´ y dominant. V tomto pˇr´ıpadˇe se slab´ y dominant, v obavách ze vstupu konkurence na trh, bude vydávat za silnou firmu. Pak i pˇres vlastn´ı ztráty zisku nastav´ı takové ceny, které by nastavila silná firma maximalizuj´ıc´ı zisk a nikoliv takové ceny, které by slab´ y dominant v normáln´ım pˇr´ıpadˇe nastavil. T´ım m˚ uˇze u potenciáln´ı konkurence vyvolat faleˇsnou pˇredstavu o své efektivitˇe, naˇceˇz se potenciáln´ı soutˇeˇzitel rozhodne na trh nevstoupit. V tomto pˇr´ıpadˇe se jedná o poruˇsen´ı pravidel hospodáˇrské soutˇeˇze, protoˇze slab´ y do1

Predation, Reputation and Entry Deterence (1982)


5

minant aplikac´ı predátorsk´ ych cen zamez´ı vstupu konkurence na trh. Tento poˇcin slabého dominanta m˚ uˇze zapˇr´ıˇcinit poˇskozen´ı spotˇrebitel˚ u, protoˇze zisky spotˇrebitel˚ u v prvn´ım obdob´ı nemus´ı pˇreváˇzit ztráty z vyˇsˇs´ı ceny u ´ˇctované v druhém obdob´ı. MOTTA (2004)

2.1.2

Reputaˇ cn´ı model

Reputaˇcn´ı model poukazuje na to, ˇze chován´ı dominanta má za pˇredpokladu existence v´ıce ˇcasov´ ych obdob´ı ˇci v´ıce trh˚ u p˚ usobnosti dopad i na budoucnost a na jiné trhy, na kter´ ych p˚ usob´ı. Souˇcasná cenová válka pˇrinese dominantovi do budoucna povˇest silné, agresivn´ı firmy. Tato reputace bude potenciáln´ı konkurenty odrazovat od vstupu na trh. Vybudován´ı této reputace m˚ uˇze b´ yt nákladné, ale reputac´ı v dlouhém obdob´ı z´ıskané zisky nav´ıc tyto náklady zpravidla pˇreváˇz´ı. Pˇredstavme si nyn´ı situaci, ˇze jeden dopravce operuje na nˇekolika trz´ıch. Tedy napˇr´ıklad leteck´ y pˇrepravce, kter´ y operuje na nˇekolika r˚ uzn´ ych linkách. Na kaˇzd´ y trh m˚ uˇze vstoupit potenciáln´ı konkurent, v kaˇzdém obdob´ı vstupuje na trh pouze jedna firma. Na kaˇzdém trhu se postupnˇe potenciáln´ı konkurent rozhoduje, zda-li vstoupit na trh, ˇci ne. Tato situace se postupnˇe opakuje na vˇsech trz´ıch. I v tomto modelu se stejnˇe jako v signalizaˇcn´ım modelu vyskytuje slab´ y“ a siln´ y“ dominant. Slab´ y dominant má náklady stejnˇe ” ” vysoké jako vstupuj´ıc´ı firma, siln´ y má tyto náklady niˇzˇs´ı, takˇze je schopen generovat zisk i pˇri u ´ˇctován´ı cen, které jsou niˇzˇs´ı neˇz náklady potenciáln´ıho konkurenta. Pokud vstupuj´ıc´ı firma netuˇs´ı, jestli je stávaj´ıc´ı firma na trhu silná, nebo slabá, predace nastane. MOTTA (2004)2 Slabá firma se t´ım pokus´ı dát najevo, ˇze se jedná o silnou firmu a za cenu doˇcasn´ ych ztrát se pokus´ı vytˇesnit firmu vstupuj´ıc´ı na trh, a t´ım i ukázat vˇsem firmám, které plánuj´ı vstoupit na trh na ostatn´ıch trz´ıch ˇci v nastávaj´ıc´ıch ˇcasov´ ych obdob´ıch, ˇze se jedná o silného dominanta a ˇze pˇr´ıpadn´ y pokus o vstup na trh je nerentabiln´ı. Pokud jej´ı plán bude u ´spˇeˇsn´ y, tak zisky z udrˇzen´ı dominantn´ıho postaven´ı na ostatn´ıch relevantn´ıch trz´ıch pˇreváˇz´ı náklady na vytlaˇcen´ı konkurence z trh˚ u, na které konkurence vstupovala. Silná firma bude vˇzdy bojovat proti vstupu konkurence na trh t´ım, ˇze nastav´ı ceny niˇzˇs´ı, neˇz jaké má konkurent náklady, ale zároveˇ n vyˇsˇs´ı neˇz vlastn´ı náklady. V tomto pˇr´ıpadˇe se nejedná o predátorstv´ı ze stejného d˚ uvodu jako ve v´ yˇse zm´ınˇeném pˇr´ıkladu u signalizaˇcn´ıho modelu. 2

Podle ˇcl´ anku Kreps a Wilsona Reputation and Imperfect Information (1982)


6

Pˇr´ıkladem reputaˇcn´ıho modelu v praxi dopravn´ıho sektoru je vstup n´ızkonákladov´ ych leteck´ ych dopravc˚ u na jednotlivé linky ve Spojen´ ych státech americk´ ych v druhé polovinˇe devadesát´ ych let, kdy zaveden´ı dopravci na dan´ ych linkách sn´ıˇzili ceny do takové m´ıry, ˇze vstupuj´ıc´ı firmy byly nuceny trh opustit.3

2.1.3

Model finanˇ cn´ıho trhu

Model finanˇcn´ıho trhu vycház´ı ze dvou pˇredpoklad˚ u. Prvn´ı pˇredpoklad je, ˇze dominantn´ı firma si za dobu svého p˚ usoben´ı na trhu vytvoˇrila finanˇcn´ı rezervy a kredit, kter´ ymi vstupuj´ıc´ı firma neopl´ yvá. Dalˇs´ı, hlavn´ı pˇredpoklad je pˇr´ıtomnost nedokonalé informace kapitálového trhu. Vˇeˇritelé, kteˇr´ı financuj´ı firmu vstupuj´ıc´ı na trh, se obávaj´ı moráln´ıho hazardu ze strany firmy, zejména problému pána a správce“ (principal - agent problem). Moráln´ı ha” zard je jedn´ım z pˇr´ıpad˚ u trˇzn´ıho selhán´ı zapˇr´ıˇcinˇeného informaˇcn´ı asymetri´ı. Vˇeˇritel (principal) poskytuje finanˇcn´ı prostˇredky dopravci (agent). Management firmy vˇsak m˚ uˇze vyp˚ ujˇcené finance zneuˇz´ıt ve vlastn´ı prospˇech, napˇr. k zv´ yˇsen´ı vlastn´ıch plat˚ u, které zp˚ usob´ı sn´ıˇzen´ı efektivity firmy. V d˚ usledku t´ım zapˇr´ıˇcinˇeného následného sn´ıˇzen´ı zisk˚ u dopravce se vˇeˇritel m˚ uˇze rozhodnout pˇrestat dopravce financovat. Avˇsak toto sn´ıˇzen´ı zisk˚ u nemus´ı b´ yt zapˇr´ıˇcinˇeno jenom ˇspatn´ ym veden´ım firmy, n´ ybrˇz právˇe aplikac´ı predátorsk´ ych cen ze strany konkurence. Vˇeˇritelé vˇsak zpravidla nemaj´ı takové informace o trhu, aby byli schopni urˇcit pravou pˇr´ıˇcinu tˇechto zmˇen. Dá se tedy pˇredpokládat, ˇze po jisté dobˇe pˇrestanou financovat ztrátovou vstupuj´ıc´ı firmu. Naopak u dominanta existuje pˇredpoklad, ˇze opl´ yvá jist´ ym kapitálem nabyt´ ym v minulém obdob´ı ˇci zisk generuj´ıc´ı aktivitou na jin´ ych relevantn´ıch trz´ıch. Moráln´ı hazard také hroz´ı ménˇe u firem, které alespoˇ n ˇcásteˇcnˇe financuj´ı svoji ˇcinnost vlastn´ım kapitálem. MOTTA (2004) Vlastn´ım kapitálem disponuj´ı zpravidla sp´ıˇse zavedené neˇz novˇe vzniklé firmy. Dalˇs´ı v´ yhodou dominanta na finanˇcn´ıch trz´ıch b´ yvá lepˇs´ı reputace u vˇeˇritel˚ u z d˚ uvodu jeho etablovanosti na trhu.

2.2

Detekce pred´ atorsk´ ych cen

Detekce predátorsk´ ych cen je obzvláˇstˇe komplikovaná, protoˇze predátorské ceny b´ yvaj´ı pouze tˇesnˇe pod cenovou u ´rovn´ı zdravého vysoce konkurenˇcn´ıho prostˇred´ı. Urˇcen´ı, zda se jedná o normáln´ı konkurenˇcn´ı ceny, ˇci o predátorské 3

Pˇr´ıpady trojice mal´ ych dopravc˚ u Vanguard, Sun Jet a Western Pacific proti tzv. Velké ” ˇsestce“ - spoleˇcnostem United, US Airways, American, Northwest, Continental a Delta.


7

ceny, které v dlouhém obdob´ı zpravidla sn´ıˇz´ı spotˇrebitelsk´ y pˇrebytek4 je proto stˇeˇzejn´ı. Detekci predátorsk´ ych cen dále komplikuje i fakt, ˇze vstup dalˇs´ı firmy na trh s sebou pˇrináˇs´ı i zv´ yˇsen´ı celkové nab´ıdky trhu. R˚ ust nab´ıdky zpravidla implikuje pokles cen. Pokud se tedy stávaj´ıc´ı firma na trhu bude chovat ekonomicky racionálnˇe, sn´ıˇz´ı vlastn´ı ceny. Pouhé sn´ıˇzen´ı cen po vstupu konkurence na trh tedy nemus´ı b´ yt samo o sobˇe predátorsk´ ym chován´ım.5 O kolik mohou ceny poklesnout, aby se nedostaly na u ´roveˇ n predátorsk´ ych cen? Teoreticky pˇresné tvrzen´ı je, ˇze k predátorstv´ı docház´ı, pokud dominant dosahuje menˇs´ıch zisk˚ u neˇz maximálnˇe moˇzn´ ych. Tedy ˇze u ´ˇctuje cenu niˇzˇs´ı neˇz takovou, kterou by po vstupu konkurenta na trh maximalizoval sv˚ uj zisk. Toto teoreticky nejkonzistentnˇejˇs´ı vyjádˇren´ı predátorsk´ ych cen vˇsak v praxi naráˇz´ı na ´ rad nen´ı v bˇeˇzném svˇetˇe schopen pˇresnˇe absolutn´ı nerealizovatelnost, protoˇze Uˇ urˇcit optimáln´ı cenu pro danou firmu na daném trhu. Proto se tento model zjednoduˇsuje a definuje predátorstv´ı jako situaci, kdy dominant v krátkém obdob´ı nebude ziskov´ y a kdy jeho ztráty v krátkém obdob´ı budou v´ıce neˇz vynahrazeny zisky v dlouhém obdob´ı6 a zároveˇ n pokud jeho strategie povede 7 k vytlaˇcen´ı ˇci potlaˇcen´ı konkurenta. MOTTA (2004), BISHOP a WALKER (2010) V následuj´ıc´ıch odstavc´ıch jednotlivé body rozebereme podrobnˇeji.

2.2.1

Ztr´ ata v kr´ atk´ em obdob´ı

Negativn´ı zisky predátora jsou prvn´ım pˇredpokladem existence predátorsk´ ych cen. Predátor si tedy mus´ı u ´ˇctovat podnákladové ceny. Nastává tak otázka: Jaké ceny jsou podnákladové?“ Záleˇz´ı na nákladové struktuˇre do” 4

K sn´ıˇzen´ı spotˇrebitelského pˇrebytku dojde, protoˇze predátor si bude v dlouhém obdob´ı vynahrazovat ztr´ aty zp˚ usobené predátorstv´ım tak, ˇze zv´ yˇs´ı cenu na trhu. K sn´ıˇzen´ı spotˇrebitelského pˇrebytku nedojde pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze predátor vytvoˇril ˇspatn´ y odhad situace na trhu a predace byla ne´ uspˇeˇsná bud’ z d˚ uvodu vˇetˇs´ı vytrvalosti vytlaˇcovaného konkurenta, ˇci z d˚ uvodu vstupu nového konkurenta na trh. 5 Nicménˇe nesm´ırnˇe velkou ind´ıci´ı k predátorstv´ı by bylo, pokud by ceny stávaj´ıc´ı firmy klesly takov´ ym zp˚ usobem, ˇze by doˇslo k nár˚ ustu jej´ıho v´ ystupu na trh. Avˇsak ani tento fakt nen´ı jasn´ ym d˚ ukazem pred´ atorstv´ı. Pokud by firma napˇr´ıklad u ´ˇctovala monopoln´ı cenu, jej´ı v´ ystup by mohl b´ yt daleko niˇzˇs´ı neˇz po vstupu konkurence na trh a nastaven´ı ceny i vyˇsˇs´ı neˇz konkurenˇcn´ı. 6 U dominantn´ı firmy nen´ı tˇreba dokazovat schopnost vynahrazen´ı zisk˚ u v dlouhém obdob´ı, protoˇze dominance vytv´ aˇr´ı presumpci této schopnosti. EUROPEAN COMMISSION (2005) 7 Potlaˇcen´ım mysl´ıme situaci, kdy dominant konkurenˇcn´ı spoleˇcnost vychová“ tak, ˇze ” spoleˇcnost s n´ım nebude vést cenové bitvy a bude následovat jeho cenovou strategii. Pro dominanta je tento stav mnohdy lepˇs´ı neˇz u ´plné vytlaˇcen´ı konkurenta z trhu, protoˇze následn´ y monopol m˚ uˇze podn´ıtit tˇret´ı firmu k vstupu na trh a k opˇetovnému nastaven´ı konkurenˇcn´ıch cen. EUROPEAN COMMISSION (2005) odst.99


8

minanta. Obecnˇe existuj´ı dvˇe hlavn´ı kritické hranice. Pr˚ umˇerné vyhnutelné náklady AAC (Average Avoidable Cost - AAC) a pr˚ umˇerné celkové náklady ATC (Average Total Cost - ATC). Zjednoduˇsenˇe existuj´ı tˇri kategorie predátorsk´ ych cen: Ceny niˇzˇs´ı neˇz AAC, které maj´ı presumpci ilegality s moˇznost´ı prok´ azán´ı

opaku. Ceny mezi AAC a ATC, které maj´ı presumpci legality s moˇznost´ı prok´ a-

zán´ı opaku. Ceny vyˇsˇs´ı neˇz ATC, které jsou leg´ aln´ı témˇeˇr bez v´ yjimek.

P˚ uvodn´ım návrhem Areedy a Turnera bylo pouˇz´ıvat pr˚ umˇerné variabiln´ı náklady (Average Variable Cost - AVC) m´ısto v poˇcátku pouˇz´ıvan´ ych krátkodob´ ych mezn´ıch náklad˚ u (Short-Run Marginal Cost - SMC ). V´ yhodou SMC je jistota, ˇze pokud je cena niˇzˇs´ı neˇz SMC je jisté, ˇze se jedná o predátorstv´ı, jelikoˇz s kaˇzd´ ym prodan´ ym kusem se firmˇe zvyˇsuj´ı ztráty. Pokud by firma neprodávala, jednala by ekonomicky racionálnˇeji. Avˇsak v praxi jsou mezn´ı náklady témˇeˇr nezjistitelné a mˇeˇren´ı za jednu jednotku v´ ystupu nen´ı pˇr´ıliˇs praktické, a proto se nepouˇz´ıvaj´ı. Avˇsak AVC nerespektuj´ı pˇresnˇe charakter predátorstv´ı a náklady s predátorstv´ım spojené, napˇr. pokud firma mus´ı investovat do rozˇs´ıˇren´ı kapacity kv˚ uli predátorstv´ı. Z tˇechto d˚ uvod˚ u je AAC vhodnˇejˇs´ım mˇeˇr´ıtkem neˇz AVC. Pr˚ umˇerné vyhnutelné náklady jsou náklady, kter´ ym m˚ uˇze firma pˇredej´ıt, pokud pˇrestane vykonávat jistou aktivitu/predaci. Pod tˇemito náklady si m˚ uˇzeme pˇredstavit napˇr´ıklad naftu, m´ ytné ˇci amortizaci za vypraven´ı spoje na linku. Pokud má dominant pˇri j´ım nastaven´ ych cenách ztráty vˇetˇs´ı neˇz AAC, jedná se o pádn´ y argument k podezˇren´ı z aplikace predátorsk´ ych cen, protoˇze si firma u ´ˇctuje ˇca´stku niˇzˇs´ı neˇz náklady spojené s poskytnut´ım dané sluˇzby, nicménˇe existuj´ı i pˇr´ıpady, kdy je u ´ˇctován´ı takovéto ceny legáln´ı a ekonomicky ospravedlnitelné. Napˇr´ıklad pokud firma zavád´ı nov´ y produkt a za zavádˇec´ı cenu, která je niˇzˇs´ı neˇz AAC, ho pˇredstavuje zákazn´ık˚ um, pˇriˇcemˇz rozsah a délka této cenové slevy nen´ı takového formátu, aby mohlo doj´ıt k vylouˇcen´ı konkurenˇcn´ı spoleˇcnosti z trhu. Ceny pod AAC mohou b´ yt také, pokud nastane negativn´ı poptávkov´ y ˇsok ˇci pokud na trh vstoup´ı neefektivn´ı firma s nerentabiln´ım hospodáˇrsk´ ym modelem, kter´ y nastaven´ım n´ızk´ ych cen donut´ı stlaˇcit konkurenci


9

ceny pod u ´roveˇ n AAC, takˇze vˇsechny spoleˇcnosti na trhu budou ve ztrátách do té doby, neˇz neefektivn´ı firma bude nucena pro velké ztráty odej´ıt z trhu a ceny se navrát´ı nad AAC. BISHOP a WALKER (2010) V dopravn´ım sektoru napˇr´ıklad dopravce pˇri negativn´ım poptávkovém ˇsoku m˚ uˇze, ˇci sp´ıˇse kv˚ uli nasmlouvan´ ym závazk˚ um mus´ı, vypravit spoj na linku, i kdyˇz pˇr´ıjmy z j´ızdenek nedosáhnou v´ yˇse nákladu spojen´ ych s vypraven´ım spoje. T´ım pádem spoj pojede za ceny niˇzˇs´ı neˇz AAC, ale v tomto pˇr´ıpadˇe se o predátorské chován´ı v ˇza´dném pˇr´ıpadˇe nejedná. AAC se vypoˇc´ıtaj´ı jako souˇcet vˇsech náklad˚ u, které mohly b´ yt uˇsetˇreny v souvislosti s predátorskou strategi´ı. AAC se ˇcasto rovnaj´ı AVC, nicménˇe m˚ uˇzou b´ yt i vyˇsˇs´ı. Napˇr´ıklad pokud dominant potˇrebuje kv˚ uli predaci vypravit v´ıce spoj˚ u, zahrnuj´ı se do AAC i fixn´ı a utopené náklady zp˚ usobené investicemi do rozˇs´ıˇren´ı. Právˇe proto je pro ˇreˇsen´ı pˇr´ıpad˚ u predátorsk´ ych cen pouˇzit´ı AAC daleko vhodnˇejˇs´ı neˇz AVC. Ceny mezi AAC a ATC Ceny mezi AAC a ATC, maj´ı presumpci legality s moˇznost´ı prokázán´ı opaku. Nastaven´ı cen v tˇechto mez´ıch m˚ uˇze b´ yt ekonomicky racionáln´ı a nepredátorské z d˚ uvod˚ u, jako je napˇr´ıklad náhl´ y pokles poptávky, kdy sn´ıˇzen´ı cen na u ´roveˇ n mezi ATC a AAC je nejlepˇs´ı reakc´ı ekonomicky racionáln´ı firmy. Pro obvinˇen´ı z predátorstv´ı, pˇri u ´ˇctován´ı cen v tˇechto mez´ıch, je nezbytné m´ıt i jiné d˚ ukazy,8 které objektivnˇe poukazuj´ı na skuteˇcnost, ˇze nastaven´ı na tuto u ´roveˇ n bylo c´ılené s predátorsk´ ym zámˇerem. Nadnákladové predátorstv´ı je typické pro pˇr´ıpady, kdy vstupuj´ıc´ı firma má krátkodobˇe, kv˚ uli nedávnému vstupu na trh,9 vyˇsˇs´ı náklady neˇz dominant. Dominant této situace m˚ uˇze zneuˇz´ıt a pokusit se vytlaˇcit konkurenci dˇr´ıve, neˇz se stane nákladovˇe stejnˇe efektivn´ı. Tento typ predátorstv´ı se naz´ yvá nadnákladové predátorstv´ı. Dlouhodob´ e pr˚ umˇ ern´ e pˇr´ır˚ ustkov´ e n´ aklady - LAIC Alternativn´ım mˇeˇr´ıtkem jsou dlouhodobé pr˚ umˇerné pˇr´ır˚ ustkové náklady (LongRun Average Incremental Cost - LAIC). LAIC jsou náklady, kter´ ym nemohlo b´ yt zabránˇeno, pokud by dominant nepouˇzil predátorskou strategii. LAIC tvoˇr´ı pr˚ umˇer variabiln´ıch a fixn´ıch náklad˚ u spojen´ ych s predátorsk´ ym v´ ystupem. 8

D˚ ukaz˚ u pred´ atorstv´ı je cel´ a ˇrada. O jednotliv´ ych d˚ ukazech pojednáváme v sekci n´ıˇze. Napˇr´ıklad z d˚ uvodu zav´ adˇen´ı se na trhu ˇci z d˚ uvodu produkce v neefektivn´ım pásmu, jelikoˇz doposud mal´ a skupina z´ akazn´ık˚ u j´ı neumoˇzn ˇuje vyuˇz´ıvat u ´spor z rozsahu. 9


10

Vˇetˇsinou odpov´ıdaj´ı celkov´ ym pr˚ umˇern´ ym náklad˚ um ATC, ale mohou b´ yt i niˇzˇs´ı. BISHOP a WALKER (2010) Pro názornost rozd´ıl˚ u mezi ATC a LAIC uved’me tento následuj´ıc´ı pˇr´ıklad: dopravce provozuj´ıc´ı dvˇe r˚ uzné linky potˇrebuje pro svou ˇcinnost servisn´ı depo. Pokud by byla zkoumaná jedna z jeho linek, do ATC by se zapoˇc´ıtávala pomˇerná ˇca´st fixn´ıch náklad˚ u za v´ ystavbu depa, do LAIC by se tyto náklady nepoˇc´ıtaly. Rozd´ıl mezi AAC a LAIC je, ˇze AAC nezahrnuj´ı fixn´ı náklady, které byly utopeny pˇred poˇcátkem predace, proto jsou AAC niˇzˇs´ı neˇz LAIC. Ceny nad LAIC, ale pod ATC se ˇreˇs´ı stejnˇe jako ceny mezi ATC a AAC. Pˇri cenách niˇzˇs´ıch neˇz LAIC, ale vyˇsˇs´ıch neˇz AAC je v jist´ ych pˇr´ıpadech navrhované pouˇz´ıvat specifick´ y postup. EUROPEAN COMMISSION (2005) Tˇemito pˇr´ıpady jsou napˇr´ıklad legáln´ı monopoly nebo nedávno liberalizovaná odvˇetv´ı. Pokud jsou ceny dosavadn´ıho monopolisty niˇzˇs´ı neˇz LAIC u nedávno liberaˇ ˇzelezniˇcn´ı doprava,10 existuje pˇredpoklad lizovaného odvˇetv´ı, j´ımˇz je nyn´ı v CR predátorstv´ı. EUROPEAN COMMISSION (2005) V jin´ ych odvˇetv´ıch jsou ceny mezi LAIC a AAC pomˇernˇe bˇeˇzn´ ym a zpravidla nepredátorsk´ ym a zároveˇ n legáln´ım jevem. Pokud jsou na této u ´rovni ceny dlouhodobˇe, je nam´ıstˇe podrobit je podrobnˇejˇs´ımu ˇsetˇren´ı, protoˇze vzniká riziko, ˇze stejnˇe efektivn´ı konkurent bude nucen opustit trh. Nadnákladové predátorstv´ı je nesm´ırnˇe sloˇzité k posuzován´ı, protoˇze firma vstupuj´ıc´ı na trh m˚ uˇze m´ıt doˇcasnˇe vyˇsˇs´ı variabiln´ı náklady apod. Komplikované je také urˇcit, zda-li docház´ı k poˇskozen´ı spotˇrebitel˚ u. Proto je predátorstv´ı potˇreba doloˇzit celou ˇradou d˚ ukaz˚ u, aby nedoˇslo k odsouzen´ı legálnˇe operuj´ıc´ı firmy. Ceny nad pr˚ umˇ ern´ e celkov´ e n´ aklady - ATC Existuje presumpce, ˇze ceny vyˇsˇs´ı neˇz ATC nejsou predátorské, protoˇze vytlaˇcuj´ı pouze ménˇe efektivn´ı konkurenci, zat´ımco stejnˇe efektivn´ı ˇci efektivnˇejˇs´ı konkurence na trhu setrvá. Existuj´ı vˇsak pˇr´ıpady, kdy byla v tˇechto cenov´ ych hladinách prokázána predace. Ta nastává, pokud siln´ y dominant ˇci skupina dominant˚ u selektivnˇe sniˇzuje marˇze pouze na statky, které pˇr´ımo konkuruj´ı statk˚ um vytlaˇcované firmy. T´ım se snaˇz´ı donutit vytlaˇcovanou spoleˇcnost, 10 ˇ e dráhy, a.s. proˇsetˇrovány UOHS ´ Pr´ avˇe v souˇcasné dobˇe jsou Cesk´ kv˚ uli podezˇren´ı z aplikace pred´ atorsk´ ych cen na lince Praha – Ostrava, kdy v´ yznamnˇe sn´ıˇzily cenu pˇrepravy po vstupu dopravce RegioJet ze skupiny STUDENT AGENCY, s.r.o. RegioJet utrˇzil za rok ˇ ych drah. ztr´ atu 59 milion˚ u Kˇc. Za pˇr´ıˇcinu ztráty povaˇzuje právˇe predátorské ceny Cesk´


11

aby pˇreˇsla na jin´ y trh, na kterém bude dosahovat vyˇsˇs´ıch zisk˚ u. V pˇr´ıpadˇe skupiny dominant˚ u se nav´ıc ztráty zisk˚ u dˇel´ı mezi skupinu dominant˚ u, takˇze kaˇzd´ y z nich zaznamená relativnˇe daleko menˇs´ı ztrátu neˇz samotná vytlaˇcovaná spoleˇcnost. Tyto pˇr´ıpady jsou vˇsak ojedinˇelé.11 EUROPEAN COMMISSION (2005) V pˇr´ıpadech, ve kter´ ych je presumpce predátorstv´ı, existuje nˇekolik moˇzn´ ych vysvˇetlen´ı dominanta, proˇc nastavil ceny na tak n´ızkou u ´roveˇ n. Napˇr´ıklad pokud dominant minimalizuje krátkodobé ztráty zp˚ usobené znaˇcn´ ym negativn´ım poptávkov´ ym ˇsokem, kter´ y zp˚ usob´ı velk´ y pˇrebytek na trhu. Také vstup konkurence na trh, která nastav´ı vlastn´ı cenu n´ıˇz neˇz dominant, m˚ uˇze vyvolat obrannou reakci dominantn´ı spoleˇcnosti, aby minimalizovala své ztráty. Nicménˇe tato reakce mus´ı b´ yt pˇrimˇeˇrená a v ˇza´dném pˇr´ıpadˇe nesm´ı b´ yt predátorská. Ceny nesm´ı b´ yt nastaveny pod u ´roveˇ n AAC a pˇri cenˇen´ı nad AAC mus´ı b´ yt prokázáno, ˇze nastaven´ı cen bylo provedeno jako nejlepˇs´ı pˇrimˇeˇrená legáln´ı obranná strategie, tedy ˇze nastaven´ı cen nemá jin´ y efekt neˇz minimalizaci vlastn´ıch ztrát. Dalˇs´ı podm´ınkou je, ˇze sn´ıˇzen´ı cen trvá jen po dobu nezbytnˇe nutnou. At’ pouˇz´ıváme AAC, AVC ˇci LAIC, je nezbytné správnˇe vymezit dobu trván´ı predátorsk´ ych poˇcin˚ u dominanta, protoˇze v ˇcase se z fixn´ıch náklad˚ u stávaj´ı variabiln´ı náklady a t´ım v´ıce nar˚ ustá vyhnuteln´ ych a variabiln´ıch náklad˚ u. Tyto zmˇeny maj´ı velk´ y vliv na v´ ysledn´ y závˇer ohlednˇe predátorstv´ı. Relevantn´ım ˇcasov´ ym obdob´ım se bere obdob´ı, po které predátorské ceny byly aplikovány, pˇr´ıpadnˇe, pokud jsou stále aplikovány, odhadovaná doba, po kterou budou aplikovány.

2.2.2

Schopnost vynahrazen´ı si zisk˚ u v dlouh´ em obdob´ı

Podle definice predátorstv´ı by mˇel b´ yt predátor v dlouhém obdob´ı schopen v´ıce neˇz si vynahradit ztráty utrˇzené predac´ı v krátkém obdob´ı. Predace je tedy jistou formou investice, kdy dominant v krátkém obdob´ı investuje do vyˇsˇs´ıho trˇzn´ıho pod´ılu a zv´ yˇsené ziskovosti v budouc´ım obdob´ı. Predátor tedy nejenˇze mus´ı vytlaˇcit12 konkurenci z trhu, ale i následnˇe dokázat udrˇzet vyˇsˇs´ı cenovou hladinu. Predace tedy nastane pouze na takov´ ych trz´ıch, kde je toto moˇzné. 11

V Evropˇe v dopravn´ım sektoru napˇr´ıklad pˇr´ıpady Compagnie maritime belge transports SA (C-395/96 P) a Compagnie maritime belge SA (C-395/96 P) 12 Pˇr´ıpadnˇe ji disciplinovat do takové m´ıry, ˇze bude následovat jeho strategii.


12

BISHOP a WALKER (2010) V pˇr´ıpadˇe dopravn´ıho sektoru zpravidla na jednotliv´ ych relevantn´ıch trz´ıch neoperuje tolik spoleˇcnost´ı, takˇze tato podm´ınka b´ yvá splnitelná. V souladu s teori´ı predace by tedy mˇela b´ yt zodpovˇezena otázka, zda bude m´ıt dominant v dlouhodobém ˇcasovém horizontu vyˇsˇs´ı zisky, pokud vytlaˇc´ı konkurenta z trhu. Komplikace pˇri tomto v´ ypoˇctu vˇsak ˇcin´ı skuteˇcnost, ˇze vstup konkurenta na trh mˇen´ı trˇzn´ı podm´ınky. Nár˚ ust celkového v´ ystupu odvˇetv´ı ´ rad mus´ı kalkulovat, jak vyzpravidla implikuje pokles trˇzn´ı ceny. Proto Uˇ soké by byly ceny po vstupu konkurenta na trh, pokud by dominant nepouˇzil predátorskou strategii.13 Pro tento v´ ypoˇcet by bylo potˇreba pˇresnˇe znát poptávkovou kˇrivku dominanta a jeho nákladovou strukturu, coˇz je ale v praxi nereálné, a proto je tento test prakticky neprovediteln´ y. BISHOP a WALKER ´ (2010) alespoˇ n navrhuj´ı, aby se Uˇrad pˇri podezˇren´ı z predátorsk´ ych cen dotazoval dominanta, proˇc provedl právˇe tak velké sn´ıˇzen´ı cen a jak ho ospravedlˇ nuje. Pˇr´ıpadná neschopnost dominanta toto sn´ıˇzen´ı cen racionálnˇe vysvˇetlit je dalˇs´ı ind´ıci´ı predátorsk´ ych cen. Predace m˚ uˇze b´ yt pro predátora ekonomicky efektivn´ı pouze, pokud má predátor na trhu jiˇz jistou trˇzn´ı s´ılu. Pokud by mˇel pouze mal´ y trˇzn´ı pod´ıl na vysoce konkurenˇcn´ım trhu, náklady na vytlaˇcen´ı jednoho z mnoha konkurent˚ u by se mu stˇeˇz´ı kdy vrátily, protoˇze vytlaˇcen´ı konkurenta by omezilo hospodáˇrskou soutˇeˇz pouze minimálnˇe. Také v situaci, kdy na trhu funguje pouze nˇekolik siln´ ych firem s velk´ ym trˇzn´ım pod´ılem, k predaci s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı nedojde, protoˇze vytlaˇcen´ı podobnˇe postavené konkurence by bylo ekonomicky nereálné.14 Pokud nen´ı predátor schopen vynahradit si ztráty z predace,15 nedocház´ı k u ´jmˇe spotˇrebitel˚ u, protoˇze ti z alespoˇ n krátkodobˇe n´ızk´ ych cen naopak profituj´ı. Nicménˇe ve Spojen´ ych státech americk´ ych je situace od Evropy odliˇsná. Za predátorstv´ı mohou b´ yt odsouzeny i firmy, které maj´ı relativnˇe malé trˇzn´ı 13 V pˇr´ıpadˇe, ˇze by se za trˇzn´ı cenu po vstupu konkurence na trh brala cena p˚ uvodn´ı pˇred jej´ım vstupem, v´ ysledky testu by byly, kv˚ uli zmˇenˇe celkového v´ ystupu odvˇetv´ı a ceny, chybné a neodpov´ıdaly by skuteˇcnosti. 14 Vˇsimnˇeme si, ˇze test trˇzn´ı s´ıly zachycuje právˇe skuteˇcné dominanty a nikoliv libovolné oligopolisty. 15 Jestli je pred´ ator schopn´ y si v budouc´ım obdob´ı vynahradit ztráty, by se mˇelo analyzovat ex ante a ne ex post. Fakt, ˇze spotˇrebitelé nebyli ex post poˇskozeni, protoˇze predátor ˇspatnˇe odhadl konkurenci ˇci podcenil následnou vyˇsˇs´ı ziskovost, nen´ı polehˇcuj´ıc´ı okolnost´ı pro pred´ atora ve vyˇsetˇrov´ an´ı. MOTTA (2004)


13

pod´ıly.16 Naopak podle evropského práva by toto jednán´ı bylo kvalifikováno jako sice agresivn´ı, nicménˇe legáln´ı praktika nedominantn´ıho soutˇeˇzitele, jak si zv´ yˇsit trˇzn´ı pod´ıl. MOTTA (2004) Tato praktika má pro nedominantn´ı spoleˇcnosti velk´ y smysl zvláˇstˇe, pokud existuj´ı náklady spojené se zmˇenou dopravce. Tato situace obvykle nastává, pokud dopravci zavedou zákaznické slevové karty, pˇr´ıpadnˇe vˇernostn´ı programy. Pro zákazn´ıky je poté v´ yhodné pˇrestoupit k jinému dopravci pouze v pˇr´ıpadˇe, kdy jsou jeho ceny v´ yraznˇe niˇzˇs´ı. Predátorské ceny nav´ıc komplikuje i fakt, ˇze v pˇr´ıpadech predátorstv´ı se nekalkuluje pouze s cenami statk˚ u, n´ ybrˇz i s pˇr´ıpadnou rozd´ılnost´ı jejich kvalit, která mus´ı b´ yt soutˇeˇzn´ım u ´ˇradem zohlednˇena. Pˇr´ıkladem rozd´ılnosti produkt˚ u je pˇr´ıpad Lufthansa-Germania z roku 2001, kdy na linku z Frankfurtu nad Mohanem na letiˇstˇe Berl´ın Tegel, na které operovala jen Lufthansa, vstoupil n´ızkonákladov´ y leteck´ y pˇrepravce Germania s cenou 99e. Na tento vstup Lufthansa zareagovala zaveden´ım nového tarifu a m´ısto 485e za zpáteˇcn´ı let zaˇcala u ´ˇctovat ˇca´stku 100e za jednosmˇern´ y let. Zpáteˇcn´ı letenka tedy vyˇsla na 200e, tedy doˇslo k zlevnˇen´ı o 58%. Lufthansa vˇsak jako normáln´ı leteck´ y pˇrepravce poskytovala pln´ y servis. Na rozd´ıl od Germanie napˇr´ıklad za letu podávala j´ıdlo a rozdávala denn´ı tisk. Právˇe kv˚ uli tomuto servisu nav´ıc ji nˇemeck´ y soutˇeˇzn´ı u ´ˇrad shledal vinnou z aplikace predátorsk´ ych cen a naˇr´ıdil ji poskytovat pˇrepravu minimálnˇe o 35e za jednosmˇern´ y let dráˇz neˇz Germania.

2.2.3

D˚ ukazy pred´ atorstv´ı

D˚ ukaz˚ u predátorstv´ı je celá ˇrada. Jelikoˇz je vˇsak predátorstv´ı provádˇeno vˇetˇsinou jen jedinou firmou a nikoliv skupinou firem, málokdy se v pˇr´ıpadech predátorstv´ı vyskytuj´ı pˇr´ımé d˚ ukazy. Proto vˇetˇsinou nezb´ yvá neˇz zaloˇzit vyˇsetˇrován´ı na nepˇr´ım´ ych d˚ ukazech, které ve vzájemné shodˇe rozhodnou nad vinou, ˇci nevinou firmy podezˇrelé z predace. Pˇr´ım´ e d˚ ukazy pred´ atorsk´ e strategie Pˇr´ım´ ymi d˚ ukazy predátorské strategie jsou r˚ uzné dokumenty nalezené u dominanta, popisuj´ıc´ı jeho strategii, jak vytlaˇcit konkurenci predátorstv´ım, 16

Napˇr´ıklad v´ yrobce cigaret Brown & Williamson byl obvinˇen z predátorstv´ı, i kdyˇz mˇel pouze 12 % trˇzn´ı pod´ıl.


14

pˇr´ıpadnˇe jak pˇredej´ıt vstupu konkurent˚ u na trh. Je nezbytné, aby v tˇechto dokumentech byly popsány jednotlivé ˇca´sti predátorského postupu. Pouhá obecná prohláˇsen´ı typu mus´ıme zniˇcit konkurenci“ jsou souˇca´st´ı obchodn´ıho jazyka ” a jako d˚ ukaz predace jsou nedostaˇcuj´ıc´ı. Pokud existuje v´ yˇse popsan´ y pˇr´ım´ y d˚ ukaz, nen´ı potˇreba dokazovat, ˇze i ostatn´ı indikátory poukazuj´ı na predátorstv´ı. Pˇredpokládá se, ˇze firma vytvoˇrila model predace, kter´ ym plánovala ˇci plánuje vytlaˇcen´ı konkurenta z trhu a následné naruˇsen´ı hospodáˇrské soutˇeˇze. Nicménˇe i v pˇr´ıpadˇe pˇr´ım´ ych d˚ ukaz˚ u z˚ ustává nezbytnost dominantn´ıho postaven´ı pre17 dátorské firmy. EUROPEAN COMMISSION (2005)18 a (2009) Nepˇr´ım´ e d˚ ukazy pred´ atorsk´ e strategie Pokud neexistuj´ı pˇr´ımé d˚ ukazy a predátorem u ´ˇctovaná cena se nacházela nad u ´rovn´ı AAC, je tˇreba podpoˇrit obˇzalobu alespoˇ n nepˇr´ım´ ymi d˚ ukazy. Nepˇr´ım´ ymi d˚ ukazy jsou:19 z´ aznamy, ˇze takovéto nastaven´ı cen má ekonomick´ y smysl pouze jako

souˇcást predátorské strategie vylouˇcen´ı ˇci pravdˇepodobné vylouˇcen´ı konkurenta z trhu c´ılenost tˇechto cen na urˇcité zákazn´ıky pokud dominantn´ı firma souˇcasnˇe investuje do rozˇs´ıˇren´ı kapacit délka, m´ıra a nepˇretrˇzitost n´ızk´ ych cen, pˇr´ıpadnˇe aplikace jin´ ych vytlaˇcovac´ıch praktik.

Domnˇenku predátorstv´ı silnˇe podporuje, kdyˇz dominant nab´ıdkou niˇzˇs´ıch cen c´ıl´ı konkrétnˇe na zákazn´ıky konkurenˇcn´ıch spoleˇcnost´ı, pˇr´ıpadnˇe na své mezn´ı zákazn´ıky20 obzvláˇstˇe, pokud zároveˇ n pouˇz´ıvá i jiné praktiky vytlaˇcován´ı z trhu. Selektivn´ı sn´ıˇzen´ı cen je pro dominanta na rozd´ıl od ploˇsného sn´ıˇzen´ı cen v´ yhodnˇejˇs´ı, protoˇze zákazn´ıci plat´ıc´ı vyˇsˇs´ı cenu sn´ıˇz´ı ztráty za zlevnˇen´ y prodej mezn´ım zákazn´ık˚ um ˇci zákazn´ık˚ um konkurence. Pˇri anal´ yze d˚ ukaz˚ u je tˇreba brát v u ´vahu vˇsechny aspekty trhu a konzistenci d˚ ukaz˚ u a ekonomick´ ych ´ rad pro ochranu U pˇr´ıpadu STUDENT AGENCY, s.r.o. je tento fakt d˚ uleˇzit´ y, protoˇze Uˇ hospod´ aˇrské soutˇeˇze eviduje e-mailovou korespondenci managementu firmy plánuj´ıc´ı odstoupen´ı spoleˇcnosti ASIANA, s.r.o. 18 odst. 113-114 19 EUROPEAN COMMISSION (2005) odst. 112 20 Mezn´ımi z´ akazn´ıky jsou myˇsleni zákazn´ıci, kteˇr´ı jsou nejv´ıce indiferentn´ı ze vˇsech z´ akazn´ık˚ u spoleˇcnosti. Jin´ ymi slovy, jejich spotˇrebitelsk´ y pˇrebytek je nejniˇzˇs´ı ze vˇsech z´ akazn´ık˚ u dané firmy a pravdˇepodobnost jejich odchodu ke konkurenci je nejvyˇsˇs´ı. 17


15

teori´ı predace.21 Pˇrestoˇze se predátorské ceny ˇreˇs´ı pouze na daném relevantn´ım trhu, lepˇs´ı pˇrehled o ekonomick´ ych silách dominanta nám poskytne anal´ yza u ´spˇeˇsnosti predátora na ostatn´ıch trz´ıch jeho p˚ usobnosti. Fakt, ˇze dominant na jin´ ych relevantn´ıch trz´ıch dosahuje zisk˚ u, které mu mohou poskytovat finance k predátorstv´ı na námi vyˇsetˇrovaném relevantn´ım trhu, m˚ uˇze b´ yt podstatnou skuteˇcnost´ı.

2.3 2.3.1

Relevantn´ı trh a trˇ zn´ı s´ıla Vymezen´ı relevantn´ıho trhu

Prvn´ım krokem pˇri posuzován´ı pˇr´ıpad˚ u predátorsk´ ych cen je zpravidla správné vymezen´ı relevantn´ıho trhu. Pro obvinˇen´ı z aplikace predátorsk´ ych cen, popˇr´ıpadˇe kteréhokoliv jiného druhu zneuˇz´ıván´ı dominantn´ıho postaven´ı na trhu dopravn´ıho sektoru, mus´ı b´ yt prokázáno, ˇze dotyˇcná firma má na daném relevantn´ım trhu ve skuteˇcnosti dominantn´ı postaven´ı. Správné vymezen´ı relevantn´ıho trhu je tedy nezbytné pro urˇcen´ı skuteˇcné trˇzn´ı s´ıly. Pokud by totiˇz trˇzn´ı s´ıla firmy byla shledána jako menˇs´ı neˇz dominantn´ı, v Evropské unii by pˇr´ıpad vyˇsetˇrován´ı predátorsk´ ych cen byl ukonˇcen jiˇz v tomto stádiu, protoˇze by se doˇslo k závˇeru, ˇze daná firma nepˇredstavuje ˇza´dné riziko pro omezen´ı hospodáˇrské soutˇeˇze na trhu. Avˇsak ani samotn´ y fakt drˇzen´ı dominantn´ıho postaven´ı neimplikuje naruˇsen´ı hospodáˇrské soutˇeˇze. Pokud je vˇsak firma shledána dominantn´ı na daném trhu, je potˇreba podrobit dané odvˇetv´ı podrobnˇejˇs´ımu zkoumán´ı z hlediska hospodáˇrské soutˇeˇze a analyzovat moˇzné dopady dominance na hospodáˇrskou soutˇeˇz. Zákon ˇc. 143/2001 Sb., o ochranˇe hospodáˇrské soutˇeˇze relevantn´ı trh vymezuje následovnˇe Relevantn´ım trhem je trh zboˇz´ı, které je z hlediska jeho cha” rakteristiky, ceny a zam´ yˇsleného pouˇzit´ı shodné, porovnatelné nebo vzájemnˇe zastupitelné, a to na u ´zem´ı, na nˇemˇz jsou soutˇeˇzn´ı podm´ınky dostateˇcnˇe homogenn´ı a zˇretelnˇe odliˇsitelné od soused´ıc´ıch u ´zem´ı:22 .“ Relevantn´ı trh se zpravidla vymezuje podle tˇr´ı hledisek - v´ yrobkového, u ´zemn´ıho a ˇcasového. Evropská komise definuje v´ yrobkov´ yau ´zemn´ı relevantn´ı trh takto:23 21 Napˇr´ıklad u Reputaˇcn´ıho modelu predace mus´ıme ovˇeˇrit, ˇze dominant p˚ usob´ı na r˚ uzn´ ych relevantn´ıch trz´ıch a ˇze je v´ıce ˇcasov´ ych obdob´ı. V pˇr´ıpadˇe Modelu finanˇcn´ıho trhu je potˇreba pouk´ azat na rozd´ıly ve financov´ an´ı dominanta a konkurence apod. 22 § 2 ods. 2 23 Sdˇelen´ı Komise o definici relevantn´ıho trhu pro u ´ˇcely práva hospodáˇrské soutˇeˇze Spoleˇcenstv´ı.


16

Relevantn´ı v´ yrobkov´ y trh zahrnuje vˇsechny v´ yrobky a/nebo sluˇzby, které ” jsou spotˇrebitelem s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a zam´ yˇslené pouˇzit´ı povaˇzovány za zamˇenitelné nebo zastupitelné.“

Relevantn´ı zemˇepisn´ y trh zahrnuje oblast, ve které se dotyˇcné podniky ” u ´ˇcastn´ı dodávky a poptávky v´ yrobk˚ u nebo sluˇzeb, kde jsou podm´ınky hospodáˇrské soutˇeˇze dostateˇcnˇe stejnorodé a která m˚ uˇze b´ yt odliˇsena od sousedn´ıch zemˇepisn´ ych oblast´ı, protoˇze zejména podm´ınky hospodáˇrské soutˇeˇze jsou v tˇechto oblastech zjevnˇe odliˇsné.“

V dopravn´ım sektoru jsou nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı kritéria cena pˇrepravy, pˇrepravn´ı doba a v pˇr´ıpadˇe pˇrepravy osob i jej´ı komfort. Z hlediska povahy pˇrepravn´ıch sluˇzeb b´ yvá relevantn´ı zemˇepisn´ y trh zpravidla vymezen jako pˇreprava na lince mezi dvˇema body, popˇr´ıpadˇe i na u ´rovni dopravn´ıch s´ıt´ı.24 Komise na rozd´ıl od jin´ ych zdroj˚ u nevymezuje ˇcasové kritérium. Jiné zdroje25 jej ovˇsem uvádˇej´ı jako vyjádˇren´ı toho, jak se pomˇery na trhu mˇen´ı v ˇcase. Pˇredstavme si napˇr´ıklad, ˇ jak se zmˇenil relevantn´ı trh letecké dopravy na lince Paˇr´ıˇz - Strasburk v roce 2007, kdy byl na dané trase otevˇren vysokorychlostn´ı ˇzelezniˇcn´ı koridor a doba j´ızdy vlaku se sn´ıˇzila ze 4 hodin na 2 hodiny a 20 minut. Tedy, pokud zahrneme dobu strávenou cestou na letiˇstˇe a odbaven´ım, na srovnateln´ y ˇcas s leteckou dopravou. Dalˇs´ı argument pro ˇcasové vymezen´ı relevantn´ıho trhu je fakt, ˇze zboˇz´ı se prodává v r˚ uznou dobu a napˇr´ıklad relevantn´ı trh pˇrepravy ve ˇspiˇcce m˚ uˇze b´ yt odliˇsn´ y od relevantn´ıho trhu mimo ˇspiˇcku. Nicménˇe v´ yznam ˇcasového vymezen´ı relevantn´ıho trhu je niˇzˇs´ı neˇz v pˇr´ıpadˇe zemˇepisného a v´ yrobkového vymezen´ı. Finálnˇe vymezen´ y relevantn´ı trh vzájemnˇe zahrnuje u ´vahu vˇecnou, zemˇepisnou a ˇcasovou sloˇzku relevantn´ıho trhu. Relevantn´ı trh se samozˇrejmˇe urˇcuje z pohledu spotˇrebitel˚ u, nikoliv z pohledu firem. Tedy pokud by napˇr´ıklad byla vyˇsetˇrovaná jistá letecká spoleˇcnost za chován´ı na lince z Lond´ yna do New Yorku, za relevantn´ı trh by byla brána pouze letecká doprava na relevantn´ım trhu linky Lond´ yn – New York26 a nikoliv letecká doprava na veˇsker´ ych linkách, 24

Napˇr. pˇr´ıpad First Group plc., kdy byl relevantn´ı trh vymezen jako celé Skotsko NERUDA (2008) a MOTTA (2004) 26 Pokud by byla vyˇsetˇrov´ ana spoleˇcnost operuj´ıc´ı napˇr´ıklad mezi letiˇstmi Lond´ yn Heathrow a New York JFK, spotˇrebitelsk´ ym pr˚ uzkumem by se mˇely pˇresnˇe vymezit linky spadaj´ıc´ıch do relevantn´ıho trhu linky Lond´ yn Heathrow - New York JFK. Tedy dotazovat se spotˇrebitel˚ u napˇr´ıklad na linky Lond´ yn Heathrow - Boston ˇci Manchester - New York JFK. 25


17

kde daná spoleˇcnost operuje. Intuitivn´ı vymezen´ı relevantn´ıho trhu je následnˇe ovˇeˇreno nˇekolika kvantitativn´ımi metodami, jejichˇz aplikac´ı je následnˇe relevantn´ı trh vymezen pokud moˇzno nejpˇresnˇeji.

2.3.2

Dominantn´ı postaven´ı a trˇ zn´ı s´ıla

Zákon o ochranˇe hospodáˇrské soutˇeˇze27 definuje dominantn´ı postaven´ı na trhu jako situaci, kdy soutˇeˇzitel pˇr´ıpadnˇe vice soutˇeˇzitel˚ u má trˇzn´ı s´ılu, umoˇzn ˇuj´ıc´ı se jim chovat ve znaˇcné m´ıˇre nezávisle na jin´ ych soutˇeˇzitel´ıch nebo spotˇrebitel´ıch. BISHOP a WALKER (2010) definuj´ı trˇzn´ı s´ılu jako schopnost firem se ziskem trvale zv´ yˇsit ceny nad u ´roveˇ n cen trˇzn´ıch. Dominance vzniká v situaci, kdy soutˇeˇzitel ˇci skupina soutˇeˇzitel˚ u na daném relevantn´ım trhu opl´ yvá velk´ ym trˇzn´ım pod´ılem. ˇ adná pˇresnˇe stanovená hraJak velk´ y trˇzn´ı pod´ıl je hraniˇcn´ı pro dominanci? Z´ nice ve skuteˇcnosti neexistuje. Nejzásadnˇejˇs´ı hodnota je 40 % trˇzn´ıho pod´ılu, i kdyˇz to nevyluˇcuje, ˇze by firma s 30 % trˇzn´ım pod´ılem mˇela, napˇr´ıklad kv˚ uli slabému konkurenˇcn´ımu prostˇred´ı a pˇrekáˇzkám pro vstup na trh, dominantn´ı postaven´ı. Naopak pˇri trˇzn´ım pod´ılu nad 50 % existuje presumpce dominantn´ıho postaven´ı. OFFICE OF FAIR TRADING (2004) Samotn´ y trˇzn´ı pod´ıl nen´ı jedin´ ym kritériem k urˇcen´ı, zda-li je firma dominantn´ı, ˇci ne. Faktor˚ u, které ovlivˇ nuj´ı dominanci, je nˇekolik. Kromˇe trˇzn´ı s´ıly, která m˚ uˇze b´ yt mˇeˇrena jak podle objemu, tak podle obratu, se berou v u ´vahu dalˇs´ı faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı trˇzn´ı strukturu jako je nahraditelnost na stranˇe nab´ıdky, nahraditelnost na stranˇe poptávky, bariéry pro vstup na trh, poˇcet firem na trhu, jejich trˇzn´ı pod´ıly, celková koncentrace odvˇetv´ı, celková kapacita odvˇetv´ı, v´ yrobn´ı rezervy a v neposledn´ı ˇradˇe i diferenciace produkt˚ u. Podle teorie napadnuteln´ ych trh˚ u28 se mus´ı brát zˇretel nejenom na existuj´ıc´ı konkurenci, ale i na konkurenci potenciáln´ı. Podle této teorie jsou stˇeˇzejn´ı podm´ınky vstupu a v´ ystupu z a do odvˇetv´ı. Pokud jsou n´ızké náklady na vstup a t´ım pádem existuj´ı i potenciáln´ı konkurenˇcn´ı firmy, které mohou vstoupit na trh, p˚ uvodn´ı firma stanov´ı konkurenˇcn´ı cenu i v pˇr´ıpadˇe, ˇze dosud uˇz´ıvá dominantn´ıho postaven´ı. Pokud by stanovila cenu vyˇsˇs´ı, dalˇs´ı firmy by vstoupily na 27

Z´ akon ˇc. 143/2001 Sb. § 10 Za teori´ı napadnuteln´ ych trh˚ u vytvoˇrenou v 80. letech 20 stolet´ı stoj´ı trojice autor˚ u Baumol, Panzar, Willig s jejich publikac´ı Contestable Markets and the Theory of Industry Structure. 28


18

trh a t´ım pádem by si p˚ uvodn´ı firma pohorˇsila. Ztratila by ˇcást trˇzn´ıho pod´ılu a z d˚ uvodu u ´spor z rozsahu by se j´ı pravdˇepodobnˇe zv´ yˇsily pr˚ umˇerné náklady a sn´ıˇzily celkové zisky. V pˇr´ıpadˇe vysok´ ych náklad˚ u na vstup je situace pˇresnˇe obrácená. BISHOP a WALKER (2010) Jaké jsou náklady vstupu na trh v pˇr´ıpadˇe dopravn´ıho sektoru? Náklady na vstup do odvˇetv´ı, tedy investice do dopravn´ıch prostˇredk˚ u, technického zázem´ı 29 a reklamy jsou vysoké. Nicménˇe znaˇcná ˇca´st tˇechto investic je znovu prodatelná a utopené náklady jsou tedy o mnoho menˇs´ı neˇz náklady na vstup. Nahraditelnost nab´ıdky je v pˇr´ıpadˇe dopravn´ıho sektoru do znaˇcné m´ıry omezena jednak vysok´ ymi náklady zmˇeny (nákup nov´ ych dopravn´ıch prostˇredk˚ u, u ´pravy stávaj´ıc´ıch apod.) jednak r˚ uzn´ ymi koncesemi, povolen´ımi a licencemi. V pˇr´ıpadˇe letecké dopravy nastává nav´ıc problém voln´ ych vzletov´ ych a pˇristávac´ıch slot˚ u na letiˇst´ıch, které jsou v pˇr´ıpadˇe velmi vyt´ıˇzen´ ych letiˇst’ i v stˇrednˇedob´ ych ˇcasov´ ych horizontech prakticky nez´ıskatelné. Na druhou stranu v uplynulém desetilet´ı probˇehl boom n´ızkonákladov´ ych leteck´ ych spoleˇcnost´ı. Ty vˇetˇsinou operuj´ı mezi menˇs´ımi letiˇsti, kde jsou sloty dostupnˇejˇs´ı a levnˇejˇs´ı. Nahraditelnost nab´ıdky se jev´ı jako nejreálnˇejˇs´ı v pˇr´ıpadˇe silniˇcn´ı dopravy. Pokud autobusov´ı dopravci vlastn´ı povolen´ı a koncese a z´ıskán´ı licence na linky nen´ı ˇcasovˇe ani finanˇcnˇe nároˇcné. Pokud by napˇr´ıklad v´ yhradn´ı dopravce mezi mˇesty A a B nasadil monopoln´ı ceny, v krátkém ˇcasovém horizontu by na trh vstoupil dopravce operuj´ıc´ı mezi mˇesty C a D a sn´ıˇzil ceny na p˚ uvodn´ı u ´roveˇ n. V pˇr´ıpadˇe nákladn´ı kamionové dopravy je situace jeˇstˇe jednoduˇsˇs´ı, jelikoˇz zde pˇrepravci nepotˇrebuj´ı licence na jednotlivé pˇrepravn´ı trasy a obvykle jim staˇc´ı pouze koncese platná v jistém geografickém regionu. 29

Pro pˇredstavu nov´ y autobus stoj´ı v pr˚ umˇeru v závislosti na délce, poˇctu m´ıst a vybaven´ı okolo 5 milion˚ u Kˇc, napˇr´ıklad autobusy typu tˇech, které pouˇz´ıvá Student Agency stoj´ı okolo 7,5 milion˚ u Kˇc. Cena vlakov´ ych souprav jsou závislé na cestovn´ı rychlosti, v´ ybavˇe a délce. Nov´ a vlakov´ a souprava na dlouhé trasy s maximáln´ı cestovn´ı rychlost´ı 160 km/h stoj´ı okolo ˇ e dr´ 300 milion˚ u Kˇc. Cesk´ ahy kupovaly soupravy Pendolino, jejichˇz maximáln´ı rychlost je aˇz 250 km/h za cenu okolo 700 milion˚ u za soupravu. Doba dodán´ı vlakové soupravy se pohybuje okolo jednoho roku. Airbus A320, kter´ y se pouˇz´ıvá na krátké a stˇrednˇe dlouhé lety a kter´ y je jedn´ım z nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ıch letadel na svˇetˇe stoj´ı nov´ y pr˚ umˇernˇe 100 milion˚ u USD, tedy témˇeˇr 2 miliardy Kˇc. Nejvˇetˇs´ı osobn´ı dopravn´ı letadlo na svˇetˇe Airbus A380 stoj´ı pr˚ umˇernˇe 403,9 milion˚ u USD tedy témˇeˇr 8 miliard Kˇc. V´ yˇse zm´ınˇené ceny letadel jsou pouze orientaˇcn´ı pr˚ umˇerné ceny podle spoleˇcnosti Airbus pro rok 2013. Ceny se odv´ıjej´ı podle celkové hodnoty ˇ a poˇctu objednan´ ych letadel. Cekac´ ı doba na letadlo je pˇribliˇznˇe 2 roky. U vˇsech dopravn´ıch prostˇredk˚ u vˇsak existuje moˇznost nákupu z druhé ruky, kde je dodac´ı doba zpravidla v´ yraznˇe kratˇs´ı.


19

Diferenciace produkt˚ u je v sektoru osobn´ı pˇrepravy fenoménem posledn´ı doby. Jednotliv´ı pˇrepravci se snaˇz´ı odliˇsit od ostatn´ıch nab´ıdkou poskytovan´ ych sluˇzeb a své dopravn´ı prostˇredky vybavuj´ı napˇr´ıklad pˇripojen´ım k internetu, nab´ıdkou obˇcerstven´ı a denn´ıho tisku. Dále také modernizuj´ı své dopravn´ı prostˇredky za u ´ˇcelem pohodlnˇejˇs´ı pˇrepravy a vyˇsˇs´ı spokojenosti zákazn´ık˚ u. Ukázkov´ ym pˇr´ıkladem diferenciace je ˇzelezniˇcn´ı pˇreprava na lince Praha - Ostˇ rava. Ceské dráhy nab´ızej´ı nejrychlejˇs´ı alternativu. Spoleˇcnost Regiojet vsadila na pˇridanou hodnotu v podobˇe denn´ıho tisku a malého obˇcerstven´ı zdarma. Leo Express naopak vsadil na nejmodernˇejˇs´ı vlaky a model cenˇen´ı j´ızdenek, kdy je v´ yˇse j´ızdného urˇcena obsazenost´ı vlaku, denn´ı dobou a ˇcasov´ ym pˇredstihem nákupu pˇred j´ızdou. Dopravci oˇcekávaj´ı, ˇze ˇcást zákazn´ık˚ u si zvykne na jejich servis tak, ˇze pˇri jejich nastávaj´ıc´ıch j´ızdách jiˇz nebudou zvaˇzovat nab´ıdku konkurenˇcn´ıch pˇrepravc˚ u a bez váhán´ı vyuˇzij´ı sluˇzeb preferovaného pˇrepravce. Diferenciace m˚ uˇze v extrému dosáhnout aˇz takové m´ıry, ˇze jist´ y pˇrepravce m˚ uˇze tvoˇrit samostatn´ y relevantn´ı trh.

2.3.3

Trˇ zn´ı indexy

Dalˇs´ım d˚ uleˇzit´ ym ukazatelem struktury trhu jsou trˇzn´ı indexy. Následuj´ıc´ı tˇri indexy jsou pˇri urˇcován´ı trˇzn´ı struktury nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı. Koeficient koncentrace

CRn =

Pn i

Si

Tento index je nejjednoduˇsˇs´ı ze vˇsech index˚ u. Ukazuje trˇzn´ı pod´ıl n nejvˇetˇs´ıch soutˇeˇzitel˚ u. Jeho slabinou je, ˇze nebere v potaz pod´ıly jednotliv´ ych n firem na trhu a ukazuje stejnou hodnotu jak pro odvˇetv´ı, kde ˇctyˇri nejvˇetˇs´ı firmy maj´ı napˇr´ıklad pod´ıl 80%, 10%, 7%, 3%, tak pro odvˇetv´ı, kde vˇsechny firmy maj´ı 25% pod´ıl na trhu. Herfindahl˚ uv index

HHI =

Pn

i=1

Si 2

Slabinu koeficientu koncetrace ˇreˇs´ı Hefindahl˚ uv index, kter´ y pod´ıl kaˇzdé firmy umocˇ nuje na druhou, ˇc´ımˇz bere v potaz pod´ıly jednotliv´ ych firem. Nab´ yvá hodnot od 0 pro dokonalou konkurenci po 10000 pro monopol. U tˇechto dvou index˚ u také záleˇz´ı na v´ yvoji trˇzn´ıch pod´ıl˚ u jednotliv´ ych firem v uplynulé dobˇe, protoˇze na trhu m˚ uˇze existovat vysoká volatilita trˇzn´ıch pod´ıl˚ u. Aktuálnˇe vysok´ y trˇzn´ı pod´ıl m˚ uˇze b´ yt zapˇr´ıˇcinˇen napˇr´ıklad aktuáln´ı akˇcn´ı nab´ıdkou, ˇci právˇe provedenou inovac´ı.


Lerner˚ uv index

LI =

20 P −M C P

=

−1 Ed

Tento index stav´ı na jin´ ych základech neˇz pˇredchoz´ı dva indexy. Vycház´ı z definice trˇzn´ı s´ıly a mˇeˇr´ı, jak se liˇs´ı firmou u ´ˇctovaná cena od mezn´ıch náklad˚ u (MC). Proˇc právˇe od mezn´ıch náklad˚ u? Mezn´ı náklady totiˇz pˇredstavuj´ı trˇzn´ı cenu v dokonalé konkurenci. Bohuˇzel mezn´ı náklady jsou i hlavn´ım problémem tohoto indexu, protoˇze se ve skuteˇcnosti jenom velmi obt´ıˇznˇe zjiˇst’uj´ı. Tento index se také dá vyjádˇrit inverzn´ı elasticitou poptávky Ed . Pokud je elasticita poptávky velká, marˇze firmy bude malá a naopak. Avˇsak pˇri práci s elasticitou poptávky je tˇreba brát zˇretel na to, zdali firma skuteˇcnˇe u ´ˇctuje trˇzn´ı ceny a ne ceny vyˇsˇs´ı neˇz trˇzn´ı, ˇci dokonce monopoln´ı. Pˇri takov´ ychto cenách b´ yvá elasticita poptávky vysoká, i kdyˇz pˇri trˇzn´ıch cenách je n´ızká a trh m˚ uˇze b´ yt chybnˇe urˇcen jako konkurenˇcn´ı a marˇze jako malá.

2.3.4

SSNIP test

Small but significant and non-transitory increase in price (dále SSNIP) test, jinak také naz´ yvan´ y test hypotetického monopolisty, je nejzásadnˇejˇs´ım nástrojem pˇri vymezován´ı relevantn´ıho trhu. Tento test mˇeˇr´ı zmˇenu zisk˚ u hypote30 tického monopolisty, pokud dlouhodobˇe zv´ yˇs´ı své ceny za pˇredpokladu, ˇze ceny hypotetick´ ych substitut˚ u z˚ ustanou nemˇenné. SSNIP test stav´ı na intuici, ˇze pokud existuje pro dan´ y statek nˇejak´ y substitut, hypotetickému monopolistovi se po zv´ yˇsen´ı vlastn´ıch cen sn´ıˇz´ı zisky, protoˇze jeho zákazn´ıci pˇrejdou k firmám vyrábˇej´ıc´ım substituty. Pokud vˇsak neexistuj´ı substituty, nár˚ ust cen zp˚ usob´ı, ˇze zv´ yˇsen´ı zisk˚ u za jednotku pˇreváˇz´ı sn´ıˇzen´ı zisk˚ u zp˚ usobené sn´ıˇzen´ım celkového objemu prodej˚ u a celkové zisky hypotetického monopolisty t´ım pádem vzrostou. Postup pˇri vypracováván´ı SSNIP testu je následuj´ıc´ı: v prvn´ım kroku se SSNIP test provede na co nejuˇzˇs´ım pˇredpokládaném relevantn´ım trhu.31 Pokud tento SSNIP test vyjde kladnˇe, tedy ukáˇze, ˇze se hypotetickému monopolistovi zv´ yˇs´ı zisky, jsme u konce hledán´ı relevantn´ıho trhu. Spotˇrebitel nemá na v´ ybˇer ˇza´dnou jinou alternativu neˇz statky hypotetického monopolisty a je nucen je kupovat i po zv´ yˇsen´ı jejich ceny. Pokud ale SSNIP test v prvn´ım kroku 30

Hypotetick´ ym monopolistou nemus´ı b´ yt pouze jedna firma, n´ ybrˇz také skupina firem, tzv. hypotetiˇct´ı monopolisté. 31 V pˇr´ıpadˇe dopravn´ıho sektoru j´ım bude jeden dopravce ˇci jedno odvˇetv´ı (napˇr´ıklad vlaky, autobusy apod.) na urˇcité lince ˇci dopravn´ı s´ıti.


21

vyjde negativnˇe, tedy kdyˇz se po zv´ yˇsen´ı cen sn´ıˇz´ı zisky, relevantn´ı trh je ve skuteˇcnosti ˇsirˇs´ı neˇz p˚ uvodnˇe vymezen´ y a je potˇreba jej rozˇs´ıˇrit. Po rozˇs´ıˇren´ı relevantn´ıho trhu se SSNIP test opakuje. Pokud vyjde kladnˇe, je relevantn´ı trh urˇcen. Pokud vyjde zápornˇe, je tˇreba relevantn´ı trh opˇet rozˇs´ıˇrit. Takto se relevantn´ı trh rozˇsiˇruje aˇz do té doby, neˇz SSNIP test vyjde kladnˇe. Pˇri rozˇsiˇrován´ı relevantn´ıho trhu je tˇreba dbát na to, aby rozˇs´ıˇren´ı v jednotlivém kroku nebylo pˇr´ıliˇs velké a aby se t´ım pádem do relevantn´ıho trhu nezahrnuly i statky, které do nˇej ve skuteˇcnosti nepatˇr´ı. Cenové zv´ yˇsen´ı nen´ı pˇresnˇe stanovené. Zpravidla 32 se pohybuje v intervalu 5 aˇz 10 procent. Jako dlouhodobé zv´ yˇsen´ı cen je zpravidla bráno zv´ yˇsen´ı cen po dobu jednoho roku. Zv´ yˇsen´ı po dobu jednoho roku je z d˚ uvodu, aby vˇsichni zákazn´ıci z´ıskali moˇznost na toto zv´ yˇsen´ı cen zareagovat a rozhodnout se, zda-li budou od hypotetického monopolisty stále nakupovat dan´ y statek. Touto dlouhodobost´ı se také vyluˇcuje krátkodobé zdraˇzen´ı, kdy spotˇrebitel preferuje krátkodobé placen´ı vyˇsˇs´ı ˇca´stky, pˇred vyb´ırán´ım si z alternativn´ıch statk˚ u, tzv. zdánlivá neracionalita. Relevantn´ı trh je tedy nejmenˇs´ı mnoˇzina statk˚ u, které splˇ nuj´ı parametry SSNIP testu. BISHOP a WALKER (2010) Jaká je kritická hranice ztrát prodej˚ u, pˇri kter´ ych se hypotetickému monopolistovi zv´ yˇsen´ı cen nevyplat´ı? Kritická hranice ztrát se odv´ıj´ı od toho, jak velk´ ych marˇz´ı monopolista aktuálnˇe dosahuje a dá se velmi lehko spoˇc´ıtat ´ (2009) následuj´ıc´ım vzoreˇckem. DAVIS a GARCES c=

s s+m

kde c je v procentech udaná kritická hranice, s je procentuáln´ı zmˇena p˚ uvodn´ı ˇ ım ceny a m je velikost marˇze v procentech pˇred zv´ yˇsen´ım ceny SSNIP testem. C´ jsou aktuáln´ı marˇze niˇzˇs´ı, k t´ım vˇetˇs´ım ztrátám prodej˚ u je hypotetick´ y monopolista ochoten pˇristoupit. Pokud je aktuáln´ı ztráta niˇzˇs´ı neˇz v´ yˇse zm´ınˇen´ ym vzoreˇckem vypoˇc´ıtaná kritická hranice, cenové zv´ yˇsen´ı se hypotetickému monopolistovi vyplat´ı. Pro vˇetˇs´ı názornost n´ıˇze uvád´ıme tabulku s kritick´ ymi hranicemi pro r˚ uzné marˇze.

32 Evropsk´ a komise stanovuje 5-10 % zv´ yˇsen´ı cen. Ministerstvo spravedlnosti Spojen´ ych st´ at˚ u americk´ ych stanovuje 5 % zv´ yˇsen´ı cen. (MOTTA, 2004)


22

Hrub´ a marˇ ze (%) Zvýˇsen´ı cen o 5% Zvýˇsen´ı cen o 10% 100

4,8%

9,1%

90

5,3%

10,0%

80

5,9%

11,1%

70

6,7%

12,5%

60

7,7%

14,3%

50

9,1%

16,7%

40

11,1%

20,0%

30

14,3%

25,0%

20

20,0%

33,3%

10

33,3%

50,0%

Tabulka 2.1: Kritická hranice pˇri r˚ uzn´ ych marˇz´ıch

2.3.5

Probl´ emy SSNIP testu

Celof´ anov´ y omyl Takzvan´ y Celofánový omyl je problém nastávaj´ıc´ı u SSNIP testu zpravidla v ´ pˇr´ıpadˇe, kdy SSNIP test neˇreˇs´ı f´ uze firem, ale jejich postaven´ı na trhu. Uskal´ ım SSNIP testu je, ˇze v pˇr´ıpadˇe, kdy je hypotetick´ y monopolista v opravdu monopoln´ım postaven´ı a má nastavenou monopoln´ı cenu, pˇri které, jak známo, maximalizuje zisk, zv´ yˇsen´ı cen o 5 aˇz 10 % zp˚ usob´ı sn´ıˇzen´ı zisk˚ u hypotetického monopolisty ˇc´ımˇz SSNIP test ukáˇze, ˇze vymezen´ı relevantn´ıho trhu je pˇr´ıliˇs u ´zké a rozˇs´ıˇr´ı ho o dalˇs´ı produkty, které do nˇej ve skuteˇcnosti nepatˇr´ı. Dalˇs´ım aspektem Celofánového omylu je také fakt, ˇze zboˇz´ı prodávané za monopoln´ı cenu m˚ uˇze m´ıt jiné substituty neˇz v pˇr´ıpadˇe, kdy je u ´ˇctována konkurenˇcn´ı cena. Obr´ acen´ y celof´ anov´ y omyl Pokud jsou zkoumané ceny pod u ´rovn´ı konkurenˇcn´ıch cen, napˇr´ıklad pˇri predátorstv´ı, m˚ uˇze nastat takzvan´ y Obrácený celofánový omyl. Pokud je nˇekte-


23

r´ y statek prodáván pod cenou, spotˇrebitel m˚ uˇze m´ıt zkreslen´ y pohled na situaci na trhu a za substituty nemus´ı povaˇzovat ani statky, které jsou pˇri normáln´ıch cenách jasn´ ymi substituty. D˚ usledkem toho je, ˇze relevantn´ı trh je vymezen uˇzˇs´ı, neˇz jak´ y ve skuteˇcnosti je. FROEB a WERDEN (1992) Obrácen´ y celofánov´ y omyl nen´ı vˇseobecnˇe znám´ y a ve vˇetˇsinˇe publikac´ı nen´ı v˚ ubec zmiˇ nován. Existuje nˇejak´ y zp˚ usob, jak takto zkreslen´ ym v´ ysledk˚ um pˇredej´ıt? Ano, mˇeˇren´ım zv´ yˇsen´ı trˇzn´ı ceny, m´ısto mˇeˇren´ı zv´ yˇsen´ı ceny u ´ˇctované hypotetick´ ym monopolistou. Avˇsak urˇcen´ı trˇzn´ı ceny je nesm´ırnˇe tˇeˇzké v témˇeˇr jakémkoliv odvˇetv´ı, protoˇze trˇzn´ı cena se zpravidla nerovná cenˇe pˇri dokonalé konkurenci tedy mezn´ım náklad˚ um a nulové marˇzi. Samotn´ y fakt, ˇze trˇzn´ı cena je vyˇsˇs´ı neˇz mezn´ı náklady nen´ı niˇc´ım proti hospodáˇrské soutˇeˇzi. Firma by mˇela do pˇrijatelné m´ıry m´ıt zisky za j´ı vynaloˇzené nejisté investice, ˇci za to, ˇze funguje efektivnˇeji neˇz konkurence. V dopravn´ım sektoru existuje nˇekolik zp˚ usob˚ u, jak urˇcit trˇzn´ı cenu. Ministerstvo dopravy kaˇzd´ y rok vydává pˇrehledy náklad˚ u a trˇzeb jednotliv´ ych dopravn´ıch odvˇetv´ı pˇrepoˇc´ıtan´ ych na kilometr. Dalˇs´ı moˇznost´ı je udˇelat odhad vycházej´ıc´ı z ceny u obdobné linky, na které panuj´ı konkurenˇcn´ı podm´ınky, a zohlednit v nˇem specifika zkoumané linky. Tyto metody nám vˇsak daj´ı pouze velmi pˇribliˇzn´ y odhad náklad˚ u hypotetického monopolisty. Nejpˇresnˇejˇs´ı, ale také nejnároˇcnˇejˇs´ı moˇznost´ı je z´ıskat nákladová data pˇr´ımo ze záznam˚ u náklad˚ u zkoumané spoleˇcnosti. Právn´ı silou k z´ıskáván´ı takov´ ychto dat vˇsak disponuje pouze Evropská komise, národn´ı soutˇeˇzn´ı u ´ˇrady a soudy. SSNIP test je velice uˇziteˇcná pom˚ ucka pˇri urˇcován´ı relevantn´ıho trhu, nicménˇe pro jeho pouˇzit´ı je potˇreba dostatek kvalitn´ıch dat. Ty vˇetˇsinou soutˇeˇzn´ı u ´ˇrady z´ıskávaj´ı spotˇrebitelsk´ ymi pr˚ uzkumy od zákazn´ık˚ u hypotetick´ ych monopolist˚ u, pˇr´ıpadnˇe ze záznam˚ u o zmˇenách cen a poˇctu prodan´ ych statk˚ u. Z tˇechto informac´ı jsme posléze schopni ekonometrick´ ym modelem odhadnout poptávkovou kˇrivku spotˇrebitel˚ u. Nicménˇe SSNIP test nebere v potaz u ´plnˇe vˇsechny aspekty relevantn´ıho trhu. Konkrétnˇe nab´ıdkovou substituci a potenciáln´ı konkurenci, proto je pˇri urˇcován´ı relevantn´ıho trhu na m´ıstˇe provést kromˇe samotného SSNIP testu jeˇstˇe dalˇs´ı pomocné anal´ yzy.


2.3.6

24

Ostatn´ı pom˚ ucky k urˇ cen´ı relevantn´ıho trhu

Pomˇ er odklonu spotˇrebitel˚ u Pomˇer odklonu (diversion ratios) pˇrináˇs´ı procentuáln´ı vyjádˇren´ı spotˇrebitelsk´ ych rozhodnut´ı v pˇr´ıpadˇe, ˇze jimi kupovan´ y statek pˇrestane b´ yt k dispozici. Na vzorku spotˇrebitel˚ u se tak dozv´ıme kolik procent spotˇrebitel˚ u se rozhodne pro jednotlivé substituty zkoumaného statku, pˇr´ıpadnˇe kolik si jich nekoup´ı nic. V´ yznam pomˇeru odklonu je pˇri urˇcován´ı relevantn´ıho trhu v urˇcován´ı nejbliˇzˇs´ıch substitut˚ u. Tento test má velmi bl´ızko k testu kˇr´ıˇzové cenové elasticity. Technicky vzato se jedná o test kˇr´ıˇzové cenové elasticity, kdy je zv´ yˇsen´ı ceny nekoneˇcné. Vlastn´ı cenov´ a elasticita Ed =

∆Q Q ∆P P

Vlastn´ı cenová elasticita mˇeˇr´ı, o kolik procent se zmˇen´ı poptávka po námi zkoumaném statku s procentn´ı zmˇenou jeho ceny za pˇredpokladu nemˇen´ıc´ıch se cen ostatn´ıch statk˚ u. Vlastn´ı cenová elasticita b´ yvá obvykle, vzhledem k ˇ ım je elasticita tomu, ˇze s r˚ ustem ceny zpravidla klesá poptávka, záporná. C´ menˇs´ı, t´ım vˇetˇs´ı je procentuáln´ı pokles prodej˚ u v pomˇeru k procentuáln´ımu zv´ yˇsen´ı cen. Elasticita -1 znamená, ˇze jednoprocentn´ı zv´ yˇsen´ı cen povede k jednoprocentn´ımu sn´ıˇzen´ı objemu prodej˚ u. Elasticita vˇetˇs´ı neˇz -1 implikuje, ˇze zv´ yˇsen´ı cen povede k zv´ yˇsen´ı zisk˚ u. Nicménˇe i pˇri elasticitˇe menˇs´ı neˇz -1 m˚ uˇze doj´ıt k zv´ yˇsen´ı zisk˚ u. Kˇr´ıˇ zov´ a cenov´ a elasticity EA,B =

∆QB QB ∆PA PA

Kˇr´ıˇzová cenová elasticita mˇeˇr´ı, o kolik procent se zmˇen´ı poptávka po statku B s procentn´ı zmˇenou ceny statku A za pˇredpokladu nemˇen´ıc´ıch se cen ostatn´ıch statk˚ u. U kˇr´ıˇzové elasticity je ˇcasto opom´ıjen fakt, ˇze kˇr´ıˇzové elasticity poptávky dvou statk˚ u nejsou ekvivalentn´ı! Zmˇena poptávky po statku A s procentn´ı zmˇenou ceny statku B m˚ uˇze b´ yt naprosto odliˇsná od zmˇeny poptávky po statku B s procentn´ı zmˇenou ceny statku A. Jakou kˇr´ıˇzovou cenou elasticitu máme tedy poˇc´ıtat pˇri zjiˇst’ován´ı zdali statek B je souˇca´st´ı relevantn´ıho trhu statku A? Elasticitu zmˇeny poptávky po statku A s procentn´ı zmˇenou ceny statku


25

B. Bishop a Walker (2010)Pokud je v´ ysledná elasticita n´ızká, dá se usoudit, ˇze statek B nen´ı souˇca´st´ı relevantn´ıho trhu statku A. Cenovˇ e korelaˇ cn´ı anal´ yza Cenovˇe korelaˇcn´ı anal´ yza vycház´ı z pˇredpokladu, ˇze pokud jsou dva statky substituty, budou m´ıt za uplynulou dobu podobn´ y v´ yvoj cen. Cenovˇe korelaˇcn´ı anal´ yza zkoumá ekonometrick´ ymi modely v´ yvoj cen statk˚ u a hledá mezi nimi souvislosti. K této anal´ yze je vˇsak potˇreba disponovat dobr´ ymi ekonometrick´ ymi datov´ ymi podklady za dlouhé obdob´ı, protoˇze zvláˇstˇe v dopravn´ım sektoru nedocház´ı ke zmˇenám cen tak ˇcasto. Hlavn´ım u ´skal´ım cenovˇe korelaˇcn´ı anal´ yzy je fakt, ˇze ˇcasto docház´ı ke stejn´ ym cenov´ ym zmˇenám napˇr´ıˇc r˚ uzn´ ymi relevantn´ımi trhy. Jako pˇr´ıklad zrádnosti cenovˇe korelaˇcn´ı anal´ yzy si vezmˇeme leteckou pˇrepravu mezi New Yorkem a Lond´ ynem a praˇzskou pˇr´ımˇestskou autobusovou dopravu. Ceny na tˇechto trz´ıch jsou velmi závislé na cenˇe ropy a pˇri zmˇenách cen ropy bude cena na tˇechto trz´ıch vzájemnˇe korelovat i pˇrestoˇze se jedná o naprosto odliˇsné trhy. Právˇe vliv tˇechto faktor˚ u m˚ uˇze znehodnotit závˇery cenovˇe korelaˇcn´ı anal´ yzy. Cenovˇe korelaˇcn´ı anal´ yza se hod´ı zvláˇstˇe pro vylouˇcen´ı tvrzen´ı, ˇze dva statky maj´ı spoleˇcn´ y relevantn´ı trh, neˇz pro potvrzen´ı domnˇenky, ˇze relevantn´ı trh jednoho statku obsahuje i statek druh´ y. Vyˇsetˇrován´ı pˇr´ıpad˚ u predátorsk´ ych cen vlastnˇe prob´ıhá v opaˇcném poˇrad´ı neˇz samotná predátorská strategie. V prvn´ım kroku se SSNIP testem a dalˇs´ımi pomocn´ ymi anal´ yzami zkoumá, zda-li má hypotetick´ y monopolista takovou trˇzn´ı s´ılu, aby mohl zv´ yˇsit své zisky zv´ yˇsen´ım cen na trhu. Aˇz jako druh´ y krok se zkoumá, zda-li byly ceny dominanta podnákladové. Tento na prvn´ı pohled nelogick´ y postup je nepochybnˇe racionáln´ı, protoˇze v´ ypoˇcet SSNIP testu a pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ıch z nástroj˚ u je rychlejˇs´ı, pˇresnˇejˇs´ı a ménˇe nákladn´ y neˇz nákladové anal´ yzy. Soutˇeˇzn´ı u ´ˇrady si schopnost´ı pˇredem vylouˇcit potenciál firmy k predaci velmi usnadˇ nuj´ı práci.

Kapitola 3 Pˇr´ıpad STUDENT AGENCY, s.r.o. 3.1

´ Uvod do pˇr´ıpadu

Námi zkouman´ y pˇr´ıpad spoleˇcnosti STUDENT AGENCY, s.r.o. (dále téˇz Student Agency“ ˇci SA“) se odehrál v letech 2007-2008 na autobusové lince ” ” mezi Prahou a Brnem. Na tuto linku vstoupila spoleˇcnost ASIANA, spol. s.r.o. (dále téˇz ASIANA“) se sv´ ymi autobusy Letuˇska.cz a nastavila zavádˇec´ı cenu ” 50,- Kˇc za jednosmˇernou j´ızdenku. Student Agency na tuto skuteˇcnost zareagovala sn´ıˇzen´ım cen svého kreditového j´ızdného ze 150,- Kˇc na 50,- Kˇc, které pozdˇeji zv´ yˇsila na 95,- Kˇc. ´ radem pro ochranu hosStudent Agency byla za toto jednán´ı 3. 11. 2010 Uˇ ´ ´ rad“) shledána vinnou z aplikace podáˇrské soutˇeˇze (dále téˇz UOHS“ ˇci Uˇ ” ” predátorsk´ ych cen a odsouzena k uhrazen´ı pokuty ve v´ yˇsi 6 185 000,- Kˇc. ´ Spoleˇcnost Student Agency se v˚ uˇci tomuto rozhodnut´ı odvolala, naˇceˇz UOHS v dalˇs´ım rozhodnut´ı sn´ıˇzil pokutu na 5 154 000,- Kˇc. SA trvala na své nevinˇe a ´ rozhodnut´ı UOHS napadla u Krajského soudu v Brnˇe (dále téˇz Soud“). Soud ” ´ ´ 9. 11. 2012 vydal rozsudek, ve kterém zruˇsil rozhodnut´ı UOHS a vrátil ho UOHS k dalˇs´ımu pˇrezkoumán´ı. SA t´ım tedy osvobodil od placen´ı pokuty. Pojd’me nej´ prve prozkoumat a zhodnotit jednotlivá rozhodnut´ı a usnesen´ı UOHS a Soudu 33 a následnˇe provést vlastn´ı anal´ yzu. 33

Bohuˇzel velk´ a ˇc´ ast n´ akladov´ ych u ´daj˚ u SA je obchodn´ım tajemstv´ım, takˇze s nimi nem˚ uˇzeme v naˇs´ı anal´ yze pracovat. S t´ımto faktem se pokus´ıme vypoˇrádat jednak ˇcerpán´ım ´ radu, jednak vlastn´ım pr˚ u ´daj˚ u uveden´ ych v rozsudc´ıch a rozhodnut´ıch Soudu a Uˇ uzkumem trhu. Nicménˇe v takto sporn´ ych pˇr´ıpadech, mezi nˇeˇz pˇr´ıpad Student Agency bezpochyby patˇr´ı, lze bez kompletn´ıch dat jen stˇeˇz´ı vyvozovat definitivn´ı závˇery.

3. Pˇr´ıpad STUDENT AGENCY, s.r.o.

3.2 3.2.1

27

´ Rozhodnut´ı UOHS a Soudu ´ Prvn´ı rozhodnut´ı UOHS

V prvn´ım rozhodnut´ı34 z 3. 11. 2010 byla SA odsouzena k uhrazen´ı pokuty ve v´ yˇsi 6 185 000,- Kˇc za to, ˇze v obdob´ı od 2. 10. 2007 do 1. 3. 2008 aplikac´ı predátorsk´ ych cen zneuˇzila své dominantn´ı postaven´ı na trhu. V následuj´ıc´ıch odstavc´ıch podrob´ıme zkoumán´ı jednotlivé body rozhodnut´ı. V´ yvoj cen ASIANA vstoupila na trh se základn´ı cenou 180,- Kˇc za jednosmˇernou j´ızdenku. Pˇri nákupu pˇres portál Megabus.cz tato j´ızdenka stála 50,- Kˇc.35 SA po vstupu ASIANY na trh sn´ıˇzila ceny kreditov´ ych j´ızdenek36 ze 150,- Kˇc na 50,- Kˇc. Tuto cenu za jednosmˇernou kreditovou j´ızdenku SA u ´ˇctovala v obdob´ı od 2. 10. 2007 do 8. 12. 2007 ploˇsnˇe na vˇsechny spoje. 9. 12. 2007 ASIANA sn´ıˇzila poˇcet spoj˚ u z 8 na 5. SA na toto zareagovala nerovnomˇern´ ym zdraˇzen´ım. Cena kreditov´ ych j´ızdenek pro spoje jezd´ıc´ı v ˇcasech, kdy jezdily i autobusy ASIANY, se nezmˇenila. Kreditové j´ızdenky na nekonkurenˇcn´ı“ spoje ” podraˇzily na 150,- Kˇc, tedy na p˚ uvodn´ı u ´roveˇ n. Dalˇs´ı zdraˇzen´ı SA probˇehlo 2. 1. 2008,37 kdy kreditové j´ızdné konkurenˇcn´ıch spoj˚ u podraˇzilo na 95,- Kˇc a kreditové j´ızdné ostatn´ıch spoj˚ u podraˇzilo ze 150,- Kˇc na 160,- Kˇc. 2. 3. 2008 spoleˇcnost ASIANA z trhu u ´plnˇe odstoupila. V reakci na to Student Agency zavedla ploˇsnou cenu za kreditové j´ızdné 160,- Kˇc, tedy o 10,- Kˇc v´ıce neˇz na pˇred 2. 10. 2007. Cena plného j´ızdného 180,- Kˇc se po vstupu ASIANY na trh, s v´ yjimkou zdraˇzen´ı 2. 1. 2008 z 180,- Kˇc na 200,- Kˇc, nezmˇenila.

34

Rozhodnut´ı S162/2008/DP-4490/2010/820/DBr Pro placen´ı pˇres Megabus.cz bylo zapotˇreb´ı zaloˇzit si kartu Megabus; jedná se o elektronickou penˇeˇzenku, kter´ a se dobij´ı kreditem. Nicménˇe na n´ı nebyl stanoven ˇzádn´ y minimáln´ı poˇc´ ateˇcn´ı vklad, takˇze tento zp˚ usob platby byl v´ yhodn´ y i pro jednorázovou cestu. 23. 12. 2007 nastavil Megabus.cz tzv. low-cost systém j´ızdenek, znám´ y napˇr´ıklad z letecké dopravy. Ceny low-cost systému se pohybovaly od 1,- Kˇc do 120,- Kˇc. Po vyˇcerpán´ı poˇctu low-cost j´ızdenek byla cena 130,- Kˇc, pozdˇeji 190,- Kˇc. 36 Kreditov´ a j´ızdenka je speci´ aln´ı typ zákaznické karty u spoleˇcnosti SA. Pˇri zakládán´ı kreditové karty je nutno na kartu vloˇzit minimálnˇe 500,- Kˇc. Z této sumy posléze zákazn´ık plat´ı jednotlivé j´ızdenky. 37 Student Agency toto zv´ yˇsen´ı cen vysvˇetluje zv´ yˇsen´ım sazby DPH, zdraˇzen´ım cen nafty a také n´ ar˚ ustem poˇctu drˇzitel˚ u kreditov´ ych j´ızdenek. 35


5. ledna 1. ˇr´ıjna 2. ˇr´ıjna 9. prosince 9. prosince 2. ledna 2. bˇrezna 2. bˇrezna 9. ˇcervna 3. listopadu 18. u ńora 9. listopadu

2004 2007 2007 2007 2007 2008 2008 2008 2008 2010 2011 2012

• • • • • • • • • • • •

28

SA vstupuje na linku Praha - Brno vstup ASIANY ploˇsnˇe na trh SA sniˇzuje kreditové j´ızdné na 50Kˇc ASIANA sniˇzuje poˇcet spoj˚ u z 8 na 5 SA zdraˇzuje nekonkurenˇcn´ı kred. j´ızdné na 150Kˇc SA zdraˇzuje konkurenˇcn´ı kred. j´ızdné na 95Kˇc ASIANA odstupuje z trhu SA ploˇsnˇe zdraˇzuje kreditové j´ızdné na 160Kˇc ´ UOHS zahajuje ˇr´ızen´ı proti SA ´ prvn´ı rozhodnut´ı UOHS ´ druhé rozhodnut´ı UOHS rozsudek Soudu

ˇ a osa pˇr´ıpadu Tabulka 3.1: Casov´ Vymezen´ı relevantn´ıho trhu ´ rad vymezil geografick´ Uˇ y relevantn´ı trh jako trasu pˇr´ım´ ych linek Praha Brno. Pˇri vymezován´ı relevantn´ıho vˇecného trhu vˇsak byla situace podstatnˇe sloˇzitˇejˇs´ı. Mezi tˇemito mˇesty v inkriminované dobˇe operovala pˇr´ımá autobusová, vlaková a letecká doprava. Letecká doprava byla z relevantn´ıho trhu pro jej´ı nˇekolikanásobnˇe vyˇsˇs´ı cenu (cca 2000,- Kˇc za jednosmˇernou letenku) a daleko niˇzˇs´ı ˇcetnost spoj˚ u (v t´ ydnu 2 lety v kaˇzdém smˇeru) vylouˇcena. ´ rad do relevantn´ıho trhu nezahrnul ani ˇzelezniˇcn´ı dopravu. Zelezniˇ ˇ Uˇ cn´ı doprava na trase Praha - Brno se zdá b´ yt substitutem k autobusové dopravˇe. Na této trati operuj´ı vlaky typu EC, IC a rychl´ıky. J´ızdn´ı doba vlak˚ u typu EC a IC byla dle j´ızdn´ıho ˇra´du 2 hod. 46 min., doba pˇrepravy rychl´ıku byla 3 hod. 43 min. J´ızdn´ı doba autobusu se pohybovala v intervalu 2 hod. 25 min. aˇz 3 hod. ´ rad z relevantn´ıho vˇecného trhu vylouˇcil rychl´ıkové spoje. Z tohoto d˚ uvodu Uˇ Pr˚ umˇern´ y poˇcet spoj˚ u IC a EC byl 19 dennˇe v jednom smˇeru a interval spojen´ı byla 1 hodina. Pro porovnán´ı: autobusy jezdily zpravidla kaˇzd´ ych 30 min. Na druhou stranu se domn´ıváme, ˇze vzhledem k nˇekolikanásobnˇe vyˇsˇs´ı kapacitˇe vlaku v porovnán´ı s kapacitou autobusu a pˇri povaze cesty, jej´ıˇz vzdálenost je pˇres 200 km a doba pˇrepravy je delˇs´ı neˇz 2 hod. 30 min., pro vˇetˇsinu cestuj´ıc´ıch niˇzˇs´ı frekvence vlakové pˇrepravy nepˇredstavuje takov´ y problém, protoˇze danou cestu zpravidla uskuteˇcn ˇuj´ı po pˇredchoz´ım plánován´ı, ve kterém m˚ uˇzou doby odjezd˚ u vlak˚ u zohlednit.


29

´ radu proti vzájemné zastupitelnosti autobusové a vlaDalˇs´ım argumentem Uˇ kové dopravy byla skuteˇcnost, ˇze vˇetˇsina autobusov´ ych spoj˚ u byla vybavena WC, denn´ım tiskem, Wi-Fi pˇripojen´ım k internetu, prom´ıtán´ım film˚ u a nápojem v cenˇe j´ızdenky. V pˇr´ıpadˇe vlak˚ u je v cenˇe pouze WC. Vlak vˇetˇsinou také b´ yvá vybaven restauraˇcn´ım vozem, ˇci roznáˇskou j´ıdla do kupé a elektrick´ ymi zásuvkami v kupé. Naopak pˇrednost´ı vlaku je jeho vˇetˇs´ı prostornost a pohodl´ı. Tento fakt vyrovná jisté pˇrednosti autobusu, zvláˇstˇe u vˇetˇs´ıch skupin cestuj´ıc´ıch. I pˇrestoˇze je pr˚ umˇerná doba zpoˇzdˇen´ı autobus˚ u srovnatelná s vlaky, obzvláˇstˇe v zimn´ım obdob´ı je vlak brán za spolehlivˇejˇs´ı alternativu. Nicménˇe nejvhodnˇejˇs´ım nástrojem k posouzen´ı tˇechto skuteˇcnost´ı je, dle naˇseho m´ınˇen´ı, SSNIP test, protoˇze v nˇem jsou zahrnuty vˇsechny takovéto preference spotˇrebitel˚ u. ´ rad dále argumentoval rozd´ılnost´ı cen vlakové a autobusové dopravy. Podle Uˇ ´ radu byla v roce 2007 mˇes´ıˇcn´ı efektivn´ı cena Cesk´ ˇ ych drah (dále rozhodnut´ı38 Uˇ ˇ téˇz CD“) v rozmez´ı 197,50,- Kˇc aˇz 234,36,- Kˇc, zato efektivn´ı cena SA se v té ” ´ rad toto povaˇzoval dobˇe pohybovala v rozmez´ı 112,07,- Kˇc aˇz 151,31,- Kˇc. Uˇ ´ rad udává, ˇze kv˚ za markantn´ı rozd´ıl. Uˇ uli povaze zdrojov´ ych dat se m´ısto pro pˇr´ımé vypracován´ı SSNIP testu musel uch´ ylit k nepˇr´ımé realizaci SSNIP ´ testu proveden´ım cenov´ ych anal´ yz. Uˇrad následnˇe provedl cenovˇe korelaˇcn´ı test ˇ a autobusové dopravy, kter´ mezi efektivn´ımi cenami CD y ukázal velmi n´ızkou vzájemnou korelaci. I pˇri v´ ypoˇctech s moˇzn´ ymi r˚ uzn´ ymi mˇes´ıˇcn´ımi zpoˇzdˇen´ımi ´ radem provedená kˇr´ıˇzová cemaximáln´ı hodnota korelace byla -0,1643. Ani Uˇ nová elasticita nepˇrinesla závˇer, ˇze by se jednalo o substituty. A tuto domnˇenku nepotvrdila ani anal´ yza stacionarity pˇri hladinˇe v´ yznamnosti α = 95%. ´ radu shledal, ˇze neexistuj´ı v´ Uˇ yrazné právn´ı a finanˇcn´ı bariéry vstupu na trh autobusové dopravy na lince Praha – Brno. Vstup na ˇzelezniˇcn´ı trat’ pro novou ˇ mˇely dostateˇcné rezervy firmu nebyl moˇzn´ y, nicménˇe se domn´ıváme, ˇze CD ´ rad také pro pˇr´ıpadné zv´ yˇsen´ı frekvence ˇci kapacity spoj˚ u typu EC a IC. Uˇ ˇ v rozhovoru pro ˇcasopis T´ zohlednil vyjádˇren´ı zamˇestnance CD yden, ˇze vlaková a autobusová doprava si na dané trase nekonkuruj´ı z d˚ uvodu o cca 60 km delˇs´ıho vlakového koridoru. Tato skuteˇcnost je podle nás zavádˇej´ıc´ı a pro spotˇrebitele, na rozd´ıl od doby pˇrepravy, nepodstatná. 38

Odst. 112


30

´ rad vymezil relevantn´ı trh jako trh poskytován´ı sluˇzeb veˇrejné Finálnˇe Uˇ ” linkové osobn´ı autobusové dopravy na trase Praha – Brno“.39 Na takto vymezeném relevantn´ım trhu mˇela Student Agency ve zkoumanou dobu trˇzn´ı pod´ıl ´ rad dále uvád´ı, ˇze druhá nejvˇetˇs´ı spoleˇcnost mˇela trˇzn´ı pod´ıl 5okolo 80%. Uˇ 15%. Jako dalˇs´ı fakt k vysoké trˇzn´ı s´ıle SA pˇridává to, ˇze SA d´ıky kvalitˇe poskytovan´ ych sluˇzeb, pˇridané hodnotˇe z cesty a inovátorstv´ı je symbolem luxusn´ı autobusové dopravy a má velmi vˇerné zákazn´ıky.40 Rozhodnut´ı41 také poukazuje na reputaˇcn´ı model predace, kdy firma SA na ostatn´ıch linkách dosahovala takov´ ych u ´spˇech˚ u, ˇze t´ım mohla odrazovat dalˇs´ı firmy od vstupu na ´ rad uvád´ı jako skuteˇcnost podporuj´ıc´ı linku Praha - Brno.42 Dalˇs´ı fakt, kter´ y Uˇ dominanci, je velká finanˇcn´ı a hospodáˇrská s´ıla. Celkov´ y obrat spoleˇcnosti Student Agency v roce 2008 ˇcinil 3 624 473 000,- Kˇc. Jak jsme uvádˇeli v´ yˇse, tato skuteˇcnost kterémukoliv dominantovi poskytuje finanˇcn´ı prostˇredky k predaci, viz Model finanˇcn´ı predace str. 6. N´ aklady Student Agency ´ rad zamˇeˇril na v´ ´ rad vypoˇc´ıtával náklady Dále se Uˇ ypoˇcet náklad˚ u SA. Uˇ vzhledem ke kreditové j´ızdence. Doˇsel k závˇeru, ˇze cena kreditové j´ızdenky ´ radu kreditové j´ızdenky po celou zm´ınˇenou byla podnákladová. Z vyjádˇren´ı Uˇ dobu nepokryly ATC pˇripadaj´ıc´ı na jedno pr˚ umˇernˇe obsazené m´ısto a v dobˇe, kdy byla jejich cena 50,- Kˇc, nepokryly ani AVC na jedno pr˚ umˇernˇe obsazené m´ısto. ´ rad mˇes´ıˇcn´ı náklady, V obdob´ı od 9. 12. 2007 do 1. 3. 2008 vypoˇc´ıtával Uˇ ´ radu pˇr´ıjmy a zisky u pouze konkurenˇcn´ıch, zlevnˇen´ ych spoj˚ u. Podle ˇsetˇren´ı Uˇ byla spoleˇcnost SA ztrátová v obdob´ı od prosince 2007 do u ńora 2008, tedy po dobu 3 mˇes´ıc˚ u. SA se snaˇzila vysvˇetlit tuto ztrátovost také t´ım, ˇze do v´ ypoˇctu ´ radu nebyly zapoˇcteny pˇr´ıjmy z reklam. Tyto pˇr´ıjmy vˇsak SA do pˇr´ıjm˚ Uˇ u z linky nezapoˇc´ıtávala nikdy a aˇz pozdˇeji pˇr´ıjmy z reklam pro dané obdob´ı ´ rad doplnila. Nicménˇe pro jiná obdob´ı tyto pˇr´ıjmy opˇet neuvádˇela. Proto se Uˇ domn´ıval, ˇze se jedná o u ´ˇcelovou námitku a pˇr´ıjmy z reklam nebral v u ´vahu. 39

Rozhodnut´ı odst. 145 Tento z´ avˇer je konzistentn´ı se závˇery námi vedeného dotazn´ıkového ˇsetˇren´ı, kdy ˇcást respondent˚ u vykazovala svou vˇernost SA. Viz n´ıˇze. 41 odst. 153 42 Rozhodnut´ı odst. 157 Zpr´ ava zamˇestnance SA zamˇestnankyni ASIANA ... Tak tˇreba ” 1.4. jsme spustili linku Zl´ın – Praha. Jeden z konkurent˚ u Houscar k 1.4. linku opustil. A to jen proto, ˇze v´ı, ˇze nem´ a ˇsanci. . .“. 40


31

Pro mˇeˇren´ı dlouhodobosti predátorsk´ ych cen neexistuje ˇzádná pˇresnˇe stanovená hranice a pro kaˇzd´ y pˇr´ıpad se urˇcuje zvláˇst’. Vod´ıtkem je, ˇze dlouhodobost predátorsk´ ych cen má b´ yt taková, ˇze m˚ uˇze doj´ıt k eliminaci stejnˇe efektivn´ıho konkurenta. Podezˇrelé jednán´ı SA trvalo po dobu 6 mˇes´ıc˚ u. V emailové komunikaci SA bylo dokonce uvedeno, ˇze ASIANA by mˇela opustit trh do 2 mˇes´ıc˚ u. ´ rad také správnˇe poukazuje na skuteˇcnost, ˇze jakmile doˇslo k odstoupen´ı Uˇ ASIANY z trhu, SA okamˇzitˇe zv´ yˇsila cenu.43 Tato skuteˇcnost je také ind´ıci´ı ´ rad shledal dobu trván´ı moˇzn´ predátorsk´ ych cen. Uˇ ych predátorsk´ ych cen jako dostaˇcuj´ıc´ı k eliminaci konkurenta. S t´ımto tvrzen´ım také m˚ uˇzeme souhlasit. ´ rad povaˇzuje záznam emaiJako d˚ ukaz zámˇeru vytlaˇcit konkurenta z trhu Uˇ lové komunikace SA z 2. 10. 2007,44 která hovoˇr´ı o nezbytnosti vytlaˇcit ASIANU do 2 mˇes´ıc˚ u z trhu a jednotliv´ ym zamˇestnanc˚ um dává u ´koly, co maj´ı provést, ´ aby k vytlaˇcen´ı doˇslo. Uryvky emailu mimo jiné obsahuj´ı i vˇety typu posi” lujeme o to v´ıc, i kdyˇz se bus zcela nezapln´ı.“ ˇci ...Dnes vyjela letuˇska na ” své prvn´ı j´ızdy. Zaˇc´ıná boj, kter´ y mus´ı max. do 2 mˇes´ıc˚ u skonˇcit vycouván´ım Asiany z linky Brno - Praha...“. SA se hájila t´ım, ˇze ceny jej´ıch kreditov´ ych j´ızdenek byly pokaˇzdé stejné ˇci vyˇsˇs´ı neˇz ceny ASIANY a ˇze takto jednala, aby zabránila odlivu sv´ ych ˇ a neveˇsla tak do ztrát. Uˇ ´ rad správnˇe uvád´ı, ˇze firmy zákazn´ık˚ u k ASIANE v nedominantn´ım postaven´ı na rozd´ıl od dominantn´ıch firem mohou aplikovat zavádˇec´ı podnákladové ceny. Pokud byla spoleˇcnost SA skuteˇcnˇe v dominantn´ım postaven´ı na trhu, podnákladové ceny by skuteˇcnˇe nesmˇela dorovnávat. ´ rad v´ Na základˇe námitek SA provedl Uˇ ypoˇcet trˇzn´ıho pod´ılu SA v pˇr´ıpadˇe, ˇze by relevantn´ı trh obsahoval vlaky typu IC a EC. Dospˇel k v´ ysledk˚ um, ˇze v daném obdob´ı by se trˇzn´ı pod´ıl SA pohyboval okolo 60%, a tedy by podle ´ radu byla SA stále v dominantn´ım postaven´ı. Uˇ 43

Cena byla zv´ yˇsena na vyˇsˇs´ı u ´roveˇ n neˇz pˇred vstupem ASIANY na trh. Vzhledem k n´ ar˚ ustu sazby DPH a ceny ropy vˇsak nem˚ uˇzeme bez nákladov´ ych dat SA vyloˇcit domnˇenku, ˇze se jednalo zdraˇzen´ı vyvolané pouh´ ym nár˚ ustem náklad˚ u. 44 Viz odstavce 35 - 37 rozhodnut´ı.


3.2.2

32

´ Druh´ e rozhodnut´ı UOHS

´ rad 18. 2. 2011 k pˇr´ıpadu V ˇr´ızen´ı o rozkladu podaném spoleˇcnost´ı SA vydal Uˇ ´ rad vypoˇrádává s velkou nové rozhodnut´ı.45 V tomto novém rozhodnut´ı se Uˇ ˇradou námitek spoleˇcnosti SA. Vzhledem k rozsahu naˇs´ı práce pouze uvád´ıme, ´ radu u ˇze vˇetˇsina tˇechto námitek byla z naˇseho pohledu i pohledu Uˇ ´ˇcelová a tendenˇcn´ı. Vˇetˇsina z nich je také totoˇzná s n´ıˇze uveden´ ymi námitkami, které ´ rad u Krajského soudu v Brnˇe. Chceme se zm´ınit byly podány v ˇzalobˇe na Uˇ pouze o následuj´ıc´ıch námitkách: V odstavci 109 SA mimo jiné sama uvád´ı, ˇze jej´ı trˇzn´ı pod´ıl na trhu autobusové a vlakové dopravy na dané lince v letech 2007 a 2008 byl 50 - 60 %.46 Domn´ıváme se tedy, ˇze i pˇri zahrnut´ı vlakové dopravy do relevantn´ıho trhu by SA mˇel dominantn´ı postaven´ı na trhu. Dalˇs´ı hlavn´ı námitky jsou smˇeˇrovány na ´ radem proveden´ ˇ Uˇ y v´ ypoˇcet efektivn´ı ceny“ CD. Touto námitkou se zab´ yval ” i Krajsk´ y soud v Brnˇe v pˇrezkoumán´ı pˇr´ıpadu viz n´ıˇze. V tomto rozhodnut´ı ´ rad opˇet argumentuje, ˇze spotˇrebitelsk´ také Uˇ y pr˚ uzkum v roce 2010 z d˚ uvodu zmˇeny povahy relevantn´ıho trhu by nemˇel vypov´ıdaj´ıc´ı hodnotu o situaci na trhu v letech 2007-2008. SA na toto reaguje, ˇze o dan´ y pr˚ uzkum ˇzádala jiˇz v roce 2009. Závˇerem tohoto rozhodnut´ı bylo odm´ıtnut´ı naprosté vˇetˇsiny pˇripom´ınek SA pro jejich u ´ˇcelovost, tendenˇcnost ˇci nepodloˇzenost. Nicménˇe byla pˇrehodnocena v´ yˇse pokuty, naˇceˇz doˇslo k jej´ımu sn´ıˇzen´ı na 5 154 000,- Kˇc.

3.2.3

Rozsudek Krajsk´ eho soudu v Brnˇ e

´ radu neztotoˇzn SA se ani s pˇrezkouman´ ymi závˇery Uˇ ˇovala, a proto proti jeho ˇ rozhodnut´ı podala ˇzalobu u Krajského soudu v Brnˇe. Zaloba SA argumentovala vysoce konkurenˇcn´ım prostˇred´ım na daném relevantn´ım trhu, nezahrnut´ım vlakové dopravy do relevantn´ıho trhu, a t´ım pramen´ıc´ım ˇspatn´ ym urˇcen´ım trˇzn´ı s´ıly spoleˇcnosti, které SA pˇriˇrklo dominanci, kterou vˇsak podle své argumentace ˇ nedisponuje a nem˚ uˇze j´ı tedy ani zneuˇz´ıt. Zaloba dále zpochybˇ novala ekonome´ radu, neproveden´ı vˇsech test˚ trickou anal´ yzu Uˇ u pouˇz´ıvan´ ych pˇri vymezován´ı 45

Rozhodnut´ı R169/2010/HS-2676/2011/310-pga Jak jsme uv´ adˇeli v teoretické ˇc´ asti, pro dominantn´ı postaven´ı neexistuje pˇresnˇe stanovená hranice minim´ aln´ıho trˇzn´ıho pod´ılu a vˇzdy záleˇz´ı na shodˇe nˇekolika faktor˚ u, nicménˇe za prahovou hodnotu presumpce dominance b´ yvá bráno 50 % trˇzn´ıho pod´ılu. OFFICE OF FAIR TRADING (2004) 46


33

ˇ relevantn´ıho trhu, napadena byla i správnost dat poskytnut´ ych CD. SA také ´ rad nezohlednil jej´ı pˇr´ıjmy z reklamy, ˇc´ımˇz zkreslil ekonomiku napadá, ˇze Uˇ spoj˚ u. Nav´ıc také uvád´ı, ˇze i bez zahrnut´ı pˇr´ıjm˚ u z reklamy byly jej´ı ceny pod u ´rovn´ı ATC pouze po dobu 25 dn˚ u (od 9.12.2007 do 1.1.2008), pod AVC pr´ y ceny nebyly nikdy. Podm´ınka dlouhodobosti tedy podle SA nen´ı splnˇena. ´ rad povaˇzuje SA také zpochybˇ nuje relevantnost emailové komunikace, kterou Uˇ jako d˚ ukaz predaˇcn´ıch zámˇer˚ u spoleˇcnosti. Poukazuje také na skuteˇcnost, ˇze jeho ceny byly pokaˇzdé vyˇsˇs´ı nebo rovny cenám ASIANY a ˇze z d˚ uvodu regulace maximáln´ı moˇzné ceny na lince na hodnotu 200,70,- Kˇc vˇcetnˇe DPH nemˇela ˇ moˇznost vynahradit si ztráty z u ´dajného predaˇcn´ıho obdob´ı. Zalobce také poukazuje na procesn´ı vady jako nedostateˇcné dokazován´ı, neochotu zab´ yvat se pˇripom´ınkami apod. Vˇetˇsina námitek SA je vˇsak ryze u ´ˇcelová a pro vyˇsetˇrován´ı pˇr´ıpadu nepodstatná. Podstatná je argumentace Soudu k v´ yˇse zm´ınˇené e-mailové komunikaci veden´ı SA. Soud z n´ı vyvozuje jednoznaˇcn´ y zámˇer vylouˇcit ASIANU z trhu i za ekonomické nev´ yhodnosti pro SA. Rovnˇeˇz v n´ı shledává popsán´ı strategie, jak spoleˇcnost vytlaˇcit. Tedy nastaven´ı cenové politiky a nasazován´ı posilov´ ych autobus˚ u, které pozdˇeji ve skuteˇcnosti nastalo. T´ım neshledává dané zprávy jako hysterické e-maily napsané v afektu“, jak se je SA snaˇz´ı bagatelizovat. ” Z dan´ ych zpráv také vyvozuje, ˇze nastavován´ı tak n´ızk´ ych cen (a vypravován´ı posilov´ ych spoj˚ u) firmou SA nebylo z d˚ uvodu minimalizace vlastn´ıch ztrát, n´ ybrˇz z d˚ uvodu vytlaˇcen´ı ASIANY. V otázce argumentace SA ohlednˇe v´ yˇse jej´ıch cen Soud také velmi správnˇe poukazuje na v posledn´ı dobˇe ˇc´ım dál t´ım v´ıce aplikovanou praktiku Evropské komise odklonu od ˇreˇsen´ı predátorsk´ ych cen podle kategori´ı niˇzˇs´ı neˇz AAC“, mezi AAC a ATC“ a nad ATC“, n´ ybrˇz ” ” ” posuzován´ı kaˇzdého pˇr´ıpadu individuálnˇe a pˇr´ıpadné shledán´ı predátorstv´ı i pˇri cenách nad ATC.47 Soud si dále nechal vypracovat znaleck´ y posudek ohlednˇe substituovatelnosti autobusové a vlakové dopravy. Znaleck´ y posudek dospˇel k závˇeru, ˇze efek” tivn´ı cena“ vlakové dopravy byla v pr˚ umˇeru o 25 % vyˇsˇs´ı neˇz efektivn´ı cena“ ” autobusové dopravy. Cenov´ y rozd´ıl tak tedy podle m´ınˇen´ı Soudu nebyl nezane´ rad. Znalec shledal vlastn´ı cenodbateln´ y, nicménˇe byl niˇzˇs´ı neˇz kolik uvádˇel Uˇ vou poptávku po vlakové pˇrepravˇe jako nulovou ˇci dokonce pozitivn´ı. Vlakovou 47 Viz sekce Detekce pred´ atorsk´ ych cen - ztráta v krátkém obdob´ı, kde popisujeme belgick´ y pˇr´ıpad odsouzen´ı firem za pred´ atorstv´ı pˇri u ´ˇctován´ı cen vyˇsˇs´ıch neˇz ATC.


34

pˇrepravu tedy shledává jako Giffen˚ uv statek, coˇz vysvˇetluje t´ım, ˇze doˇslo k opomenut´ı dalˇs´ıch podstatn´ ych faktor˚ u jako napˇr. automobilová doprava. Znalec uvád´ı, ˇze k pˇresnému odhadu poptávkov´ ych kˇrivek nemá dostatek dat. Znalec dále zjistil zápornou vlastn´ı cenovou elasticitu autobus˚ u48 a nezjistil závislost mezi zmˇenou poˇctu autobusov´ ych cestuj´ıc´ıch pˇri zmˇenˇe ceny vlakové j´ızdenky. Zjistil také velkou m´ıru vˇernosti zákazn´ık˚ u firmy SA a pˇri urˇcován´ı relevantn´ıho trhu navrhl dalˇs´ı rozpracován´ı dvˇema smˇery: bud’ zahrnut´ı vlakové pˇrepravy do relevantn´ıho trhu autobusové dopravy, a nebo,49 vymezen´ı relevantn´ıho trhu, na kterém se nacház´ı pouze Student Agency. Vzhledem k ˇradˇe protich˚ udn´ ych argument˚ u ohlednˇe patˇriˇcnosti vlakové do´ radu, pravy na relevantn´ım trhu autobusové dopravy Soud shledal tvrzen´ı Uˇ ˇze na dané lince existovaly dva samostatné relevantn´ı trhy autobusové a vlakové dopravy jako neprokazatelné. A vzhledem k nepr˚ ukaznosti existence sa´ radu mostatného relevantn´ıho trhu autobusové dopravy neshledává závˇery Uˇ ohlednˇe dominance firmy SA na trhu dostateˇcnˇe pr˚ ukazn´ ymi a vzhledem k ´ nepr˚ ukaznosti této podstatné ˇca´sti rozhodnut´ı UOHS Soud zruˇsil rozsudek ´ Uˇradu vˇcetnˇe uloˇzené v´ıce neˇz 5-ti milionové pokuty.

3.3

Naˇse poznatky k pˇr´ıpadu

´ radu ve vˇetˇsinˇe bod˚ S závˇery Soudu a Uˇ u souhlas´ıme, v´ yjimku tvoˇr´ı nˇekolik bod˚ u. V následuj´ıc´ı ˇca´sti prezentujeme naˇse námitky. ´ radu a i Soudu se poj´ı s vymezen´ım releNaˇse nejvˇetˇs´ı námitky k postupu Uˇ ´ radu i Soudu nastal vantn´ıho trhu. Zde podle naˇseho m´ınˇen´ı pˇri posuzován´ı Uˇ problém v opomenut´ı tzv. Obráceného celofánového omylu.50 Tedy situace, kdy z d˚ uvodu niˇzˇs´ı neˇz trˇzn´ı ceny zkoumaného statku spotˇrebitelé nepovaˇzuj´ı za normáln´ıch okolnost´ı substitut, kter´ y je prodávan´ y za normáln´ı cenu, za substitut podcenˇeného statku a relevantn´ı trh je následnˇe vymezen uˇzˇs´ı neˇz jak´ y ve skuteˇcnosti je. Jin´ ymi slovy, pokud je statek prodáván za cenu niˇzˇs´ı neˇz trˇzn´ı, 48

Tento fakt znalec povaˇzuje za náznak existence substitutu, kter´ ym ale nen´ı vlaková pˇreprava. 49 Coˇz s´ am povaˇzuje za absurdn´ı, avˇsak nikoliv absurdn´ı natolik, aby se to dalo zcela vylouˇcit. 50 Viz str. 22 nebo L. FROEB a G. WERDE (1992) - The Reverse Cellophane Fallacy in Market Delineation.


35

jeho elasticita poptávky m˚ uˇze b´ yt niˇzˇs´ı. V následuj´ıc´ım odstavci rozebereme dan´ y pˇr´ıpad s pˇredpokladem pˇr´ıtomnosti Obráceného celofánového omylu. ASIANA vstoupila na trh s podnákladovou zavádˇec´ı cenou. SA na tento vstup zareagovala sn´ıˇzen´ım své ceny na cenu daleko niˇzˇs´ı neˇz je bˇeˇzná trˇzn´ı ˇ u ´roveˇ n. Na ˇzeleznici operuje jediná firma, státn´ı dopravce CD, kter´ y je v porovnán´ı se soukrom´ ymi firmami v nastavován´ı cen neflexiblin´ı a na konkurenˇcn´ı ˇ mohly také zhodnotit konkurenˇcn´ı boj autobusov´ ych dopravc˚ u nezareaguje. CD boj mezi SA a ASIANOU pouze jako doˇcasn´ y a vzhledem k tomu, ˇze na dané lince pˇreváˇzej´ı velké procento tranzitn´ıch cestuj´ıc´ıch51 , jejichˇz rozhodnut´ı boj ˇ rozhodly daného boje ne´ mezi SA a ASIANOU neovlivn´ı, se CD uˇcastnit.52 Pˇri ´ rad tento fakt nezohledn´ı a pˇri vypracováván´ı test˚ v´ ypoˇctu vˇsak Uˇ u ohlednˇe vymezen´ı relevantn´ıho trhu vlastnˇe porovnává standardn´ı trˇzn´ı cenu nastaveˇ s podnákladovou, doˇcasnou cenou ASIANY a SA. Cenovˇe korelaˇcn´ı nou CD anal´ yza i SSNIP testu budou t´ımto faktem ovlivnˇeny a jejich v´ ysledky budou 53 nekonzistentn´ı se skuteˇcn´ ym stavem trhu. ´ radem vypracovan´ Tato skuteˇcnost by mˇela vliv i na Uˇ y korelaˇcn´ı test mezi ˇ efektivn´ımi cenami CD a autobusové dopravy, kter´ y ukázal velmi n´ızkou vzájemnou korelaci. I pˇri v´ ypoˇctech s moˇzn´ ymi nˇekolikamˇes´ıˇcn´ımi zpoˇzdˇen´ımi maximáln´ı hodnota korelace byla -0,1643. Cenovˇe korelaˇcn´ı anal´ yza nen´ı schopna z d˚ uvodu tzv. faleˇsné korelace pˇresnˇe urˇcit, které statky jsou substituty, nicménˇe je schopna hypotetické substituty vylouˇcit. A takto n´ızká hodnota je prakticky ´ radem (moˇzná do appenvyluˇcuje. Nicménˇe pˇri pohledu na graf pˇredloˇzen´ y Uˇ dixu) je vidˇet, ˇze aˇz do roku 2005 byly ceny vzájemnˇe korelovány a v obdob´ı od roku 2009 tato vzájemná korelace pokraˇcuje. Vˇzdyt’ i nyn´ı je cena za standardn´ı plné j´ızdné autobusu a vlaku ekvivalentn´ı. Je tedy moˇzné, ˇze na trhu v obdob´ı mezi lety 2005 - 2009 probˇehl jist´ y ˇsok, kter´ y se ustálil.54 ´ rad povaˇzuje za jeden z d˚ Pˇripom´ınky máme také k tomu, ˇze Uˇ ukaz˚ u odliˇsnosti ˇ ˇze autobusová doprava ˇzeleztrh˚ u autobusové a vlakové dopravy vyjádˇren´ı CD, 51

To jsou cestuj´ıc´ı, vykon´ avaj´ıc´ı cestu na jiném relevantn´ım trhu, napˇr´ıklad ti, kteˇr´ı jedou ze Zl´ına do Prahy. 52 ˇ v konkurenˇcn´ım boji a z n´ı plynouc´ı sn´ıˇzen´ı cen by se totiˇz negativnˇe Pˇr´ıpadn´ au ´ˇcast CD projevila na ziskovosti jej´ıch ostatn´ıch linek procházej´ıc´ıch trasou Praha - Brno. 53 Podle soudu byla efektivn´ı cena vlakové j´ızdenky o 25 % vyˇsˇs´ı neˇz efektivn´ı cena autobu´ rad vidˇel tento rozd´ıl jeˇstˇe vyˇsˇs´ı. Pokud bude spotˇrebitel dotazován, zdali by sové j´ızdenky. Uˇ z˚ ustal u autobusového pˇrepravce po 5-10 % zdraˇzen´ı jeho v´ yraznˇe niˇzˇs´ı podnákladové ceny, je pravdˇepodobné, ˇze dotazovan´ y odpov´ı ano. 54 Pro upˇresnˇen´ı Student Agency na linku Praha - Brno vstoupila 5. 1. 2004.


36

niˇcn´ı dopravˇe na dané trase nekonkuruje. Toto vyjádˇren´ı bychom nebrali jako ˇ mohly brát pádn´ y argument. Jednak je do jisté m´ıry subjektivn´ı, ale hlavnˇe CD SA jako potenciáln´ı konkurenci na trhu ˇzelezniˇcn´ı dopravy. O sv´ ych u ´myslech ˇ firma SA hovoˇrila jiˇz od roku 2006. vstoupit na trh ˇzelezniˇcn´ı dopravy v CR ˇ se tak mohly c´ılenˇe snaˇzit poˇskodit a placen´ım Uˇ ´ radem uloˇzené pokuty CD i ekonomicky oslabit svého budouc´ıho konkurenta. Nab´ız´ı se otázka, proˇc se ´ rad nedotazoval ostatn´ıch autobusov´ Uˇ ych dopravc˚ u na dané lince, zda povaˇzuj´ı ˇzelezniˇcn´ı dopravu za konkurenci. Toto by bylo daleko logiˇctˇejˇs´ı i vzhledem k faktu, ˇze relevantn´ı trh je vymezen jednosmˇernˇe. Tedy napˇr´ıklad ˇze relevantn´ı trh vlakové dopravy Praha - Brno nemus´ı obsahovat autobusovou dopravu, n´ ybrˇz relevantn´ı trh autobusové dopravy m˚ uˇze obsahovat vlakovou dopravu na ˇ by mohlo b´ této trase. Pokud by tento pˇr´ıklad platil, tvrzen´ı CD yt pravdivé, ale relevantn´ı trh autobusové dopravy by stejnˇe obsahoval ˇzelezniˇcn´ı dopravu. Dalˇs´ı st´ıˇznost SA ohlednˇe vymezen´ı relevantn´ıho trhu byla smˇeˇrována na nezahrnut´ı automobilové osobn´ı dopravy. Automobilová doprava vˇsak neprocház´ı trhem55 a nav´ıc ani námi proveden´ y spotˇrebitelsk´ y dotazn´ık neprokázal velkou m´ıru odklonu autobusov´ ych zákazn´ık˚ u k automobilové osobn´ı pˇrepravˇe. Proto ´ rad a Soud tuto st´ıˇznost odm´ıtáme. stejnˇe jako Uˇ ´ radu vznáˇs´ıme proti tvrzen´ı ze strany 18 Dalˇs´ı pˇripom´ınku k rozhodnut´ı Uˇ 56 ´ ´ rad ˇr´ıdil podle AVC a ATC, protoˇze v prvn´ıho rozhodnut´ı UOHS, ˇze se Uˇ daném pˇr´ıpadˇe se AVC rovnalo AAC a ATC se rovnalo LAIC. Domn´ıváme se, ˇze v´ yˇse zm´ınˇená skuteˇcnost v daném pˇr´ıpadˇe neplat´ı z toho d˚ uvodu, ˇze po vstupu ASIANY na trh vzrostl poˇcet vypraven´ ych posilov´ ych spoj˚ u, pˇriˇcemˇz zároveˇ n klesla celková obsazenost spoj˚ u. Poˇcet spoj˚ u byl vyˇsˇs´ı i v porovnán´ı se stejn´ ym obdob´ım o rok dˇr´ıve. T´ımto by se mˇelo pˇredej´ıt sezónn´ım poptávkov´ ym specifik˚ um, kdy je napˇr´ıklad v obdob´ı okolo Vánoc daleko vˇetˇs´ı poptávka po osobn´ı pˇrepravˇe. Domn´ıváme se, ˇze vypraven´ı pˇrinejmenˇs´ım ˇca´sti posilov´ ych spoj˚ u bylo spojeno s predac´ı a t´ım pádem i vyhnuteln´ ym nákladem. Toto tvrzen´ı je konzistentn´ı se zaznamenanou v´ yˇse zm´ınˇenou emailovou korespondenc´ı ´ radu o rovnosti veden´ı SA. Proto se domn´ıváme, ˇze v´ yˇse zm´ınˇen´ y pˇredpoklad Uˇ AVC s AAC a ATC s LAIC je chybn´ y. Tato nerovnost má dopady i na vymezenou délku podnákladového obdob´ı. Dalˇs´ı implikac´ı, kterou zv´ yˇsen´ı poˇctu posi55

Argumentovat by se snad dalo, ˇze v pˇr´ıpadˇe spoluj´ızd existuje trh osobn´ı automobilové pˇrepravy. Nicménˇe tento typ j´ızd tvoˇr´ı pouze nepatrné procento v rámci automobilové pˇrepravy. 56 Rozhodnut´ı S162/2008/DP-4490/2010/820/DBr


37

lov´ ych spoj˚ u pˇrináˇs´ı, je, ˇze spoleˇcnosti Student Agency po poklesu cen vzrostl celkov´ y v´ ystup.57 Jak jsme zmiˇ novali v ˇca´sti Detekce predátorsk´ ych cen“, tato ” skuteˇcnost je velkou ind´ıci´ı predátorsk´ ych cen, zvláˇst’ proto, ˇze v dané dobˇe nebyl zaznamenán kladn´ y poptávkov´ y ˇsok, kter´ y by tuto skuteˇcnost vysvˇetloval. Predaci dále nasvˇedˇcuje i selektivnˇe niˇzˇs´ı cena, která byla SA u ´ˇctována od 9. 12. 2007 aˇz do odchodu ASIANY z trhu. SA dále argumentovala sv´ ym n´ızk´ ym pod´ılem sedaˇckové kapacity na trhu, zp˚ usoben´ ym zvláˇstˇe velkou kapacitou vlak˚ u. Domn´ıváme se, ˇze mˇeˇrit trˇzn´ı pod´ıl podle sedaˇckové kapacity je irelevantn´ı, aˇckoliv sedaˇcková kapacita má v´ yznam pˇri mˇeˇren´ı nab´ıdkové substituovatelnosti. Pokud by SA v´ yraznˇe zv´ yˇsila ceny, cestuj´ıc´ı by mohli vyuˇz´ıt kapacity ostatn´ıch soutˇeˇzitel˚ u na trhu. ´ radu k vypracován´ı spotˇrebiNaˇse dalˇs´ı pˇripom´ınka se vztahuje k postoji Uˇ ´ rad vˇzdy vymezoval relevantn´ı trh podle v´ telského pr˚ uzkumu. Uˇ yrobkového ˇ e kritérium a geografického kritéria a ˇcasové kritérium nezmiˇ noval.58 Casov´ ´ rad uvád´ı pouze v souvislosti s t´ım, ˇze spotˇrebitelsk´ Uˇ y pr˚ uzkum nen´ı moˇzné v roce 2010 provést z d˚ uvodu zmˇeny povahy trhu, kv˚ uli které by dan´ y pr˚ uzkum naprosto nic nevypov´ıdal“ o situaci na relevantn´ım trhu v inkriminovaném ” ´ radu, k jak´ obdob´ı.59 Chyb´ı nám vˇsak argumentace Uˇ ym zmˇenám doˇslo. Souhlas´ıme s t´ım, ˇze relevantn´ı trhy jsou dynamické a v ˇcase na nich m˚ uˇze docházet k zmˇenám, nicménˇe konkrétn´ı zmˇeny je podle nás nezbytné alespoˇ n teoreticky podloˇzit. Z naˇseho pohledu ale na daném relevantn´ım trhu nedoˇslo k ˇza´dn´ ym v´ yrazn´ ym zmˇenám, které by znemoˇzn ˇovaly proveden´ı pr˚ uzkumu. Jednotlivé vozové parky ani dopravn´ı komunikace nebyly za danou dobu modifikovány takov´ ym zp˚ usobem, aby doˇslo k znateln´ ym zmˇenám na relevantn´ım trhu. Dojezdová doba jednotliv´ ych spoj˚ u, jejich frekvence ani jejich vybavenost se nezmˇenila do té m´ıry, aby mˇela velk´ y vliv na spotˇrebitelské preference. Z toho d˚ uvodu se domn´ıváme, ˇze proveden´ı spotˇrebitelského pr˚ uzkumu v souˇcasné dobˇe stále reflektuje situaci na trhu, jaká byla v letech 2007 a ´ radu proveden´ı spotˇrebitelského pr˚ 2008. SA nav´ıc poˇzadovalo po Uˇ uzkumu uˇz v roce 2009. Z v´ yˇse uveden´ ych d˚ uvodu jsme se rozhodli provést vlastn´ı nezávisl´ y spotˇrebitelsk´ y pr˚ uzkum. 57

Odstavec 54 a 56 rozhodnut´ı Pro pˇripomenut´ı z ˇc´ asti Vymezen´ı relevantn´ıho trhu“ vˇetˇsina zdroj˚ u vymezuje rele” vantn´ı trh podle geografického a v´ yrobkového kritéria. O ˇcasovém kritériu vˇetˇsinou nemluv´ı ˇci ho povaˇzuj´ı za podruˇzné. 59 Rozhodnut´ı z 3. 11. 2010, odst. 240 58


3.3.1

38

Vlastn´ı spotˇrebitelsk´ y pr˚ uzkum

Námi vypracovan´ y spotˇrebitelsk´ y pr˚ uzkum mˇel potvrdit následuj´ıc´ı hypotézy. Relevantn´ı trh autobusové dopravy na lince Praha – Brno v roce 2013

potaˇzmo v letech 2007 a 2008 obsahuje i ˇzelezniˇcn´ı dopravu. Spotˇrebitele si na dané trase vyb´ıraj´ı mezi autobusovou a vlakovou pˇrep-

ravou. Se zv´ yˇsen´ım cen autobusové dopravy zaˇcnou cestuj´ıc´ı pˇrecházet k vlakové

pˇrepravˇe. Dotazovanou skupinou byli spotˇrebitelé vyuˇz´ıvaj´ıc´ı autobusovou linku Praha – Brno. Cestuj´ıc´ı na jin´ ych linkách nebyli bráni v potaz z d˚ uvodu odliˇsnosti geografick´ ych trh˚ u jednotliv´ ych linek. Náhodn´ y vzorek cestuj´ıc´ıch vyuˇz´ıvaj´ıc´ıch ´ redn´ım autobusovém nádraˇz´ı (UAN) ´ danou autobusovou linku byl sebrán na Ustˇ ´ Praha Florenc u odjezd˚ u do Brna a pˇr´ıjezd˚ u z Brna. Vzorek na UAN Praha Florenc byl sebrán v r˚ uzn´ ych denn´ıch dobách a r˚ uzn´ ych dnech v t´ ydnu, aby se pˇredeˇslo dotazován´ı pouze urˇcité skupiny cestuj´ıc´ıch, a t´ım irelevantn´ımu vzorku spotˇrebitel˚ u. Z dotazované skupiny byly vylouˇceny osoby, pracuj´ıc´ı u nˇekterého z autobusov´ ych nebo ˇzelezniˇcn´ıch pˇrepravc˚ u na lince Praha – Brno, z d˚ uvodu moˇzné podjatosti. Dotazovány byly pouze osoby starˇs´ı 18 let, nebot’ vycház´ıme z pˇredpokladu, ˇze osoby mladˇs´ı se nerozhoduj´ı podle svého vlastn´ıho uváˇzen´ı. Poˇcet pozorován´ı 130. Pˇri formulován´ı otázek byl kladen d˚ uraz na jejich neutralitu a nepodjatost. Cel´ y pr˚ uzkum prob´ıhal podle metodiky UK COMPETITION COMMISSION (2011). Plné znˇen´ı dotazn´ıku je k nalezen´ı v pˇr´ıloze. Ze vzorku 130 zákazn´ık˚ u autobusové pˇrepravy 46 % uvedlo, ˇze se pˇred cestou rozhodovali mezi autobusovou a vlakovou dopravou. Jejich hlavn´ımi argumenty pro zvolen´ı autobusu byla rychlost a pohodl´ı spojené se servisem nav´ıc poskytovan´ ym v cenˇe. 33 % dotazovan´ ych také uvádˇelo jako dalˇs´ı argument také niˇzˇs´ı cenu autobusové j´ızdenky, pˇriˇcemˇz standardn´ı j´ızdné je stejnˇe drahé jako vlakové, avˇsak kreditové j´ızdné je levnˇejˇs´ı. Tuto moˇznost vˇsak volili i respondenti, kteˇr´ı nevyuˇz´ıvali kreditové j´ızdenky. Tuto preferenci si vysvˇetlujeme t´ım, ˇze servis v podobˇe novin ˇci nápoje v cenˇe j´ızdenky povaˇzuj´ı za slevu, pˇr´ıpadnˇe ˇ je vˇseobecnˇe v porovnán´ı s autobusovou povaˇzována ˇze vlaková doprava v CR za draˇzˇs´ı a ˇca´st spotˇrebitel˚ u vlakovou dopravu rovnou vyluˇcuje jako draˇzˇs´ı alternativu.


39

Dalˇs´ı otázka byla kladena za u ´ˇcelem v´ ypoˇctu SSNIP testu. Vzhledem k naˇs´ı neznalosti efektivn´ı ceny autobusové a vlakové dopravy,60 jsme SSNIP test provádˇeli na cenách standardn´ıho j´ızdného obou druh˚ u dopravy, tedy 210,- Kˇc za jednosmˇernou j´ızdenku. Rozhodli jsme se pro 10 % zv´ yˇsen´ı cen, jelikoˇz pro velkou ˇcást spotˇrebitel˚ u tvoˇr´ı doprava na této trase pouze malou ˇca´st jejich celkov´ ych v´ ydaj˚ u. Proto jsme mˇeli obavu, ˇze pˇri zdraˇzen´ı o 5 %, tedy o 10,50,- Kˇc by vˇetˇsina spotˇrebitel˚ u z d˚ uvod˚ u zdánlivé iracionality z˚ ustala u autobusového pˇrepravce. Dané zdraˇzen´ı by pro nˇe totiˇz bylo tak n´ızké, ˇze by se jim nevyplatilo hledat alternativy. Ze spotˇrebitel˚ u, kteˇr´ı odpovˇedˇeli na tuto otázku, by 56,6 % z˚ ustalo u autobusového pˇrepravce. 41,4 % by po zdraˇzen´ı jelo vlakem a 2 % by zvolili jin´ y zp˚ usob pˇrepravy. Celkov´ y odliv od autobusové pˇrepravy by po 10 % zdraˇzen´ı tedy byl 43,4 %. Dosazen´ım této hodnoty do vzorce ze str. 21 z´ıskáváme hrubou marˇzi m. 0, 434 =

0,1 0,1+m

⇒

m = 13, 04%

Zv´ yˇsen´ı cen by se tedy SA vyplatilo pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze by jej´ı dosavadn´ı marˇze byly niˇzˇs´ı neˇz 13 %. Pro vypoˇcten´ı skuteˇcné souˇcasné marˇze u ´ˇctované firmou SA bychom museli znát jej´ı náklady a pomˇer zákazn´ık˚ u vyuˇz´ıvaj´ıc´ı kreditové j´ızdné. Vzhledem k tomu, ˇze ceny ostatn´ıch autobusov´ ych dopravc˚ uv pˇrepoˇctu na kilometr na dané lince ˇci srovnateln´ ych linkách jsou zpravidla vyˇsˇs´ı,61 vyluˇcujeme pˇr´ıtomnost Celofánového omylu. Dalˇs´ı otázkou jsme se spotˇrebitel˚ u ptali, pˇri jak velkém zv´ yˇsen´ı ceny autobusové j´ızdenky by se rozhodli pro pouˇzit´ı vlakové pˇrepravy? Souhrn preferenc´ı spotˇrebitel˚ u je zaznamenán v následuj´ıc´ı tabulce. V tabulce vyznaˇcená vysoce elastická poptávka se nám zdá pˇri absenci substitut˚ u vylouˇcena. 60

K v´ ypoˇctu efektivn´ı ceny je tˇreba znát pod´ıly zákazn´ık˚ u jednotliv´ ych dopravc˚ u s kreditov´ ymi j´ızdenkami, standardn´ımi j´ızdenkami, skupinov´ ymi slevami atd. Tyto u ´daje jsou vˇsak obchodn´ım tajemstv´ım jednotliv´ ych firem a nejsou dostupné ani pro odbornou veˇrejnost. 61 Spoleˇcnost Eurolines, kter´ a nab´ız´ı témˇeˇr totoˇznou kvalitu spoj˚ u jako SA, si za cestu z ´ ı nad Labem vˇsak Prahy do Brna u ´ˇctuje 215,- Kˇc, tedy 1Kˇc/km, jejich j´ızdenka z Prahy do Ust´ vych´ az´ı na 1,55Kˇc/km, cesta do Mnichova vycház´ı dokonce na 1,95Kˇc/km, cesta z Prahy do Bratislavy, kter´ a vˇetˇsinu trasy vede pˇres námi zkouman´ y relevantn´ı trh, vycház´ı v pr˚ umˇeru na 1,24Kˇc/km. Samotn´ a cesta z Brna do Bratislavy vycház´ı dokonce na 1,55Kˇc/km. Za cestu ˇ z Prahy do Zl´ına také pˇres Brno si CSAD Vset´ın u ´ˇctuje 0,98Kˇc/km. Ceny SA jsou podobné. Tato vyˇsˇs´ı cena za kilometr m˚ uˇze b´ yt samozˇrejmˇe zp˚ usobena niˇzˇs´ı poptávkou po pˇrepravˇe mezi dan´ ymi mˇesty, ˇci jin´ ymi specifikami dané linky. Nicménˇe námi uvádˇené pˇr´ıklady cest jsou v pˇrepoˇctu na kilometr vˇetˇsinou v´ yraznˇe draˇzˇs´ı neˇz linka Praha - Brno.


Zv´ yˇ sen´ı cen 3% 5% 10 % 20 % 30 % 50 % Z˚ ustal/a bych u autobusu Odm´ıtám odpovˇedˇet

40 ´ Ubytek cestuj´ıc´ıch Elasticita 7% -2,3 15 % -3 42 % -4,2 67 % -3,35 83 % -2,7 92 % -1,84 4% —– 4% —–

´ Tabulka 3.2: Ubytek spotˇrebitel˚ u pˇri zv´ yˇsen´ı cen Dále nás zaj´ımal vliv automobilové dopravy jakoˇzto pˇr´ıpadného substitutu. Proto jsme respondent˚ um poloˇzili otázku na pomˇer odklonu, neboli diversion ratios. Na otázku Co byste dˇelal/a, kdyby autobusy mezi Prahou a Brnem ” nejezdily?“ 80 % respondent˚ u uvedlo, ˇze by jelo vlakem. Pouh´ ych 12 % by jelo osobn´ım autem, coˇz znaˇc´ı n´ızkou m´ıru odklonu k automobilové osobn´ı dopravˇe. Zbyl´ ych 8 % by bud’ danou cestu neuskuteˇcnilo, nebo by zvolilo jinou moˇznost pˇrepravy. Pro v´ ypoˇcet druhého kroku SSNIP testu jsme se respondent˚ u dotazovali, jak by se rozhodovali v pˇr´ıpadˇe, ˇze by autobusy i vlaky hypoteticky podraˇzily o 10 %. 89 % odpov´ıdaj´ıc´ıch uvedlo, ˇze by jelo autobusem nebo vlakem. Zbytek by zvolil jin´ y zp˚ usob pˇrepravy, pˇr´ıpadnˇe by cestu neuskuteˇcnil. Zv´ yˇsen´ı cen by se v tomto pˇr´ıpadˇe firmám nevyplatilo pouze, pokud by pˇred zdraˇzen´ım u ´ˇctovaná hrubá marˇze pˇrevyˇsovala 80 %. Tento v´ ysledek ukazuje, ˇze relevantn´ı trh jistˇe nepˇrevyˇsuje vlakovou a autobusovou dopravu. Dalˇs´ı série otázek zjiˇst’ovala, jak nároˇcné by pro spotˇrebitele byl pˇrechod od j´ım zvoleného pˇrepravce k jinému. Z n´ıˇze uveden´ ych odpovˇed´ı respondent˚ u je vidˇet, ˇze pˇrechod k vlakovému dopravci pro nˇe nen´ı o mnoho nároˇcnˇejˇs´ı neˇz pˇrechod k jinému autobusovému dopravci. Tyto odpovˇedi ukazuj´ı, ˇze pro spotˇrebitele neexistuj´ı v´ yrazné bariéry k pˇrechodu k vlakové pˇrepravˇe. Pˇri naˇsem sbˇeru dat se také projevila skupina cestuj´ıc´ıch, kteˇr´ı byli do velké m´ıry firmˇe SA vˇerni, ˇc´ımˇz potvrzujeme závˇery soudu o této vˇernosti. Posledn´ı otázka dotazn´ıku se spotˇrebitel˚ u tázala na jejich subjektivn´ı názor na zamˇenitelnost autobusové a vlakové dopravy na dané lince a na to, zda-li by jim bylo v zásadˇe jedno danou cestu uskuteˇcnit autobusem nebo vlakem. Od-


41

ˇ Obt´ıˇ znost pˇ rechodu k jin´ emu autobusov´ emu dopravci k CD Velmi lehké 40 % 29 % Lehké 27 % 24 % Ani lehké, ani tˇeˇzké 24 % 29 % Tˇeˇzké 6% 11 % Velmi tˇeˇzké 3% 6% Odm´ıtám odpovˇedˇet 0% 1% Tabulka 3.3: Obt´ıˇznost pˇrechodu k jin´ ym dopravc˚ um povˇedi respondent˚ u na otázku Povaˇzujete autobusovou a vlakovou pˇrepravu ” na lince Praha – Brno za zamˇenitelnou? Bylo by Vám v zásadˇe jedno jet autobusem nebo vlakem?“ jsou opˇet shrnuty v následuj´ıc´ı tabulce: Ano Sp´ıˇse ano Ani ano, ani ne Sp´ıˇse ne Ne Nev´ım Odm´ıtám odpovˇedˇet

38 % 25 % 11 % 14 % 8% 4% 0%

Tabulka 3.4: Subjektivn´ı názor na substituovatelnost

V´ yˇse uvedené odpovˇedi povaˇzujeme za dalˇs´ı faktor, kter´ y poukazuje na to, ˇze ˇzelezniˇcn´ı doprava spadá do relevantn´ıho trhu autobusové dopravy na trase Praha - Brno.

3.4

Shrnut´ı pˇr´ıpadu

Z v´ yˇse uveden´ ych skuteˇcnost´ı vyvozujeme, ˇze relevantn´ı trh autobusové dopravy byl vymezen chybnˇe. Dle naˇseho názoru v nˇem mˇela b´ yt zahrnuta ˇzelezniˇcn´ı doprava. Pro tuto skuteˇcnost svˇedˇc´ı v´ ysledky SSNIP testu, dotazován´ı spotˇrebitel˚ u i faktické skuteˇcnosti poukazuj´ıc´ı na substituovatelnost, jako je napˇr´ıklad doba pˇrepravy, komfort pˇrepravy ˇci docházková vzdálenost z centra mˇest na jednotlivá nádraˇz´ı. Avˇsak i po zahrnut´ı vlakové pˇrepravy do relevantn´ıho trhu shledáváme, ˇze firma Student Agency mˇela dominantn´ı postaven´ı. Pro tuto domnˇenku máme


42

nˇekolik argument˚ u. Hlavn´ım argumentem je vysok´ y trˇzn´ı pod´ıl SA, kter´ y se ve zkoumaném obdob´ı i po zahrnut´ı vlakové pˇrepravy pohyboval okolo 55 %.62 Takto vysok´ y trˇzn´ı pod´ıl s pˇrihlédnut´ım na loajalitu ˇca´sti zákazn´ık˚ u SA a povˇest SA na trhu dle naˇseho m´ınˇen´ı implikuje dominanci. V pˇredchoz´ım chován´ı firmy SA nav´ıc vid´ıme znaky reputaˇcn´ıho modelu predace, kdy si firma pˇredchoz´ı ˇcinnost´ı vytvoˇrila u konkurent˚ u povˇest agresivn´ı, nekompromisn´ı firmy. Dalˇs´ı faktor posiluj´ıc´ı postaven´ı SA je jej´ı silné finanˇcn´ı zázem´ı poskytuj´ıc´ı j´ı dostatek finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u na pˇreklenut´ı predaˇcn´ıho obdob´ı. I pˇrestoˇze nemáme potˇrebná nákladová data a nezb´ yvá nám, neˇz vyuˇz´ıvat ´ radu a Soudu, dovolujeme si tvrdit, ˇze ˇcasto kus´ ych informac´ı z rozhodnut´ı Uˇ predace skuteˇcnˇe nastala. Naˇs´ı domnˇenku nejv´ıce potvrzuje z v´ yˇse zm´ınˇen´ ych email˚ u SA jasnˇe patrn´ y zámˇer, co nejrychleji odstranit konkurenci, a skuteˇcnost, ˇze strategie popsaná v dané zprávˇe byla ve skuteˇcnosti praktikována. EV´ KOMISE (2009) v návodu k aplikaci ˇclánku 82 uvád´ı, ˇze takováto ROPSKA skuteˇcnost je brána za pˇr´ım´ y d˚ ukaz predace, kter´ y spolu s dominantn´ım postaven´ım staˇc´ı k odsouzen´ı z predace. Dalo by se argumentovat, ˇze dané emaily nejsou dostateˇcnˇe pr˚ ukazné. Proto tedy argumentujeme dalˇs´ımi skuteˇcnostmi. Podstatnou skuteˇcnost´ı je, ˇze v´ ystup SA po vstupu konkurence na trh a sn´ıˇzen´ı vlastn´ıch cen skuteˇcnˇe narostl, pˇriˇcemˇz nebyl zaznamenán ˇza´dn´ y poptávkov´ y ˇsok. Dalˇs´ı skuteˇcnost, ve které shledáváme jasn´ y zámˇer predace, je selektivn´ı sniˇzován´ı cen. Pˇr´ıpad podobné selektivn´ı predace v dopravn´ım sektoru byl vyˇsetˇrován v Belgii63 a daná firma byla odsouzena, i pˇrestoˇze u ´ˇctovala nadnákladové ceny. S t´ım se poj´ı odklon evropského práva od stanoven´ı pˇresn´ ych hranic predace k posuzován´ı kaˇzdého pˇr´ıpadu individuálnˇe. SA nav´ıc, jak sama pˇriznává, zaznamenávala minimálnˇe v obdob´ı 25-ti dn˚ u na dan´ ych spoj´ıch ztráty. Dalˇs´ı tah SA, ve kterém neshledáváme jin´ y smysl neˇz predaˇcn´ı, je nasazován´ı posilov´ ych spoj˚ u v ˇcasech j´ızd konkurence, pˇriˇcemˇz v dan´ y okamˇzik SA dosahovala záporn´ ych zisk˚ u.

62 Podle OFFICE OF FAIR TRADING (2004) existuje presumpce dominance pˇri trˇzn´ım pod´ılu nad 50 %. 63 Compagnie maritime belge transports SA (C-395/96 P)

Kapitola 4 Z´ avˇ er Predátorské ceny jsou velmi zrádnou formou nekalé soutˇeˇze, která sice krátkodobˇe pˇrináˇs´ı spotˇrebitel˚ um benefity plynouc´ı z niˇzˇs´ıch cen, avˇsak v dlouhém ˇcasovém horizontu sniˇzuje spotˇrebitelsk´ y pˇrebytek. Predátorstv´ı také omezuje spotˇrebitelsk´ y v´ ybˇer, protoˇze odchodem konkurence z trhu miz´ı vˇzdy do jisté m´ıry diverzifikovan´ y produkt. Detekce v predátorstv´ı je velmi nároˇcná at’ uˇz se jedná o urˇcen´ı relevantn´ıho trhu, trˇzn´ıho pod´ılu, náklad˚ u dominanta ˇci jeho u ´mysl˚ u. Pˇrestoˇze pˇri urˇcován´ı predátorstv´ı se nelze zprostit jistého subjektivn´ıho hodnocen´ı, v´ yˇse uvedené nástroje a testy nám poskytuj´ı moˇznost co nejobjektivnˇejˇs´ıho hodnocen´ı pˇr´ıpad˚ u. Jak jsme vˇsak ukázali na námi zkoumaném pˇr´ıpadu, s nástroji k vymezován´ı relevantn´ıho trhu je tˇreba pracovat velmi opatrnˇe, protoˇze pˇri nepatrném opomenut´ı námi zm´ınˇen´ ych problém˚ u mohou vy´ ustit k nesprávnému urˇcen´ı relevantn´ıho trhu a t´ım vypl´ yvaj´ıc´ım moˇzn´ ym nesprávn´ ym vyˇreˇsen´ım pˇr´ıpadu. Pˇred vynáˇsen´ım závˇer˚ u je tˇreba klást d˚ uraz na kaˇzd´ y detail studovaného pˇr´ıpadu, protoˇze moˇzné odsouzen´ı legálnˇe chovaj´ıc´ı se efektivn´ı firmy m˚ uˇze vy´ ustit v jej´ı frustraci a následné opuˇstˇen´ı trhu, ˇc´ımˇz dojde k sn´ıˇzen´ı celkového pˇrebytku na trhu a k negativn´ımu dopadu na ekonomiku. V námi analyzovaném pˇr´ıpadu jsme doˇsli k poznatk˚ um, které odporovaly ´ radu pro ochranu hospodáˇrské soutˇeˇze. Nˇekteré rozpory byly jist´ ym závˇer˚ um Uˇ pouze d´ılˇc´ı, jiné, napˇr´ıklad nesouhlas v rovnost AAC s AVC a ATC s LAIC, byly v´ yznamnˇejˇs´ı, a proto mˇely jist´ y vliv na pˇr´ıpad. Avˇsak nejvˇetˇs´ı rozpor byl ve vymezen´ı relevantn´ıho trhu autobusové dopravy na lince Praha - Brno, do

4. Závˇer

44

kterého dle naˇseho m´ınˇen´ı patˇr´ı i ˇzelezniˇcn´ı doprava. Toto rozd´ılné vymezen´ı relevantn´ıho trhu je pro pˇr´ıpad stˇeˇzejn´ı. Nicménˇe i po zahrnut´ı ˇzelezniˇcn´ı dopravy do relevantn´ıho trhu shledáváme Student Agency na daném trhu dominantn´ı a, i pˇres nedostupnost nákladov´ ych u ´daj˚ u firmy Student Agency, souhlas´ıme ´ se závˇerem Uˇradu, ˇze se Student Agency, s.r.o. skuteˇcnˇe dopustila predace na spoleˇcnosti ASIANA, spol. s.r.o.

Literatura [1] BISHOP, Simon. a WALKER, Mike. 2010. The Economics of EC Competition Law: Concepts, Application and Measurement. 3rd Edition. London: Sweet & Maxwell, 832 p. ISBN 978-0-421-93190-9. ´ Eliana. 2009 Quantitative Techniques for Com[2] DAVID, Peter. a GARCES, petition and Antitrust Analysis. 1st Edition. New Jersey: Princeton University Press, 560 p. ISBN 978-0-691-14257-9. p. 161-227. [3] EUROPEAN COMMISSION, 2005. DG Competition discussion paper on the application of Article 82 of the Treaty to exlusionary abuses. [online]. datum posledn´ı revize 3.4.2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z www: http://ec.europa.eu/competition/antitrust/art82/ discpaper2005.pdf. s. 28-38. ´ KOMISE, 1997. Sdˇelen´ı Komise o definici relevantn´ıho [4] EVROPSKA trhu pro u ´ˇcely práva hospodáˇrské soutˇeˇze Spoleˇcenstv´ı [online]. datum posledn´ı revize 9.2.2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z www: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:08: 01:31997Y1209(01):CS:PDF. [5] FROEB, Luke M. a WERDE, Gregory J. 1992. The Reverse Cellophane Fallacy in Market Delineation. Review of Industrial Organization. Volume 7, Issue 2. Netherlands: Kluwer Academic Publishers, 1992. p. 241-247. Dostupné v CERGE-EI. ´ SOUD V BRNE, ˇ 2012. Rozsudek 62Af 27/2011 - 409 [online]. [6] KRAJSKY posledn´ı revize 12.5.2013 [cit 2013-03-28] Dostupné z www: http://www. uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/soudni-prezkum-rozhodnuti.html. [7] MOTTA, Massimo. 2004. Competition Policy: Theory and Practice. 1st Edition. New York: Cambridge University Press, 616 p. ISBN 0-521-016916.

4. LITERATURA

46

[8] NERUDA, Robert. 2008. Vymezen´ı relevantn´ıch trh˚ u z pohledu ˇceského soutˇeˇzn´ıho u ´ˇradu. In Vymezen´ı relevantn´ıch trh˚ u a dalˇs´ı aktuáln´ı otázky ˇ a asoochrany hospodáˇrské soutˇeˇze v rozˇs´ıˇrené Evropské unii. Praha: Cesk´ ciace pro soutˇeˇzn´ı právo a Anglo-americká vysoká ˇskola. s. 5-27. ISBN 978-80-86648-18-4. [9] OFFICE OF FAIR TRADING. 2004. Assessment of market power [online]. datum posledn´ı revize 9.2.2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z www: http://www.oft.gov.uk/shared_oft/business_leaflets/ ca98_guidelines/oft415.pdf. [10] UK COMPETITION COMMISSION. 2011. Good practice in the design and presentation of consumer survey evidence in merger inquiries. [online]. posledn´ı revize 10.5.2013 [cit 2012-02-18] Dostupné z www: http://www.oft.gov.uk/shared_oft/consultations/ merger-inquiries/Good-practice-guide.pdf. ´ RAD ˇ ´ RSK ˇ E ´ SOUTE ˇ ZE. ˇ [11] U PRO OCHRANU HOSPODA 2011. Rozhodnut´ı R169/2010/HS-2676/2011/310-pga. [online]. posledn´ı revize 14.5.2012 [cit. 2012-05-13] Dostupné z www: http://www.compet.cz/ hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/9079/. ´ RAD ˇ ´ RSK ˇ E ´ SOUTE ˇ ZE. ˇ [12] U PRO OCHRANU HOSPODA 2012. Rozhodnut´ı S162/2008/DP-4490/2010/820/DBr. [online]. posledn´ı revize 14.5.2012 [cit. 2012-05-13] Dostupné z www: http://www.compet.cz/ hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/9078/.

Pˇr´ıloha A Spotˇrebitelsk´ y dotazn´ık Jmenuji se Adam Dobiáˇs a pracuji na bakaláˇrské práci, která mimo jiné zkoumá relevantn´ı trh autobusové dopravy na trase Praha – Brno. Vˇsechny Vaˇse odpovˇedi budou anonymn´ı a budou slouˇzit pouze u ´ˇcelu mé práce. Dotazován´ı nepotrvá déle neˇz 3 minuty. Mohl bych Vám nyn´ı poloˇzit nˇekolik otázek? Ot´ azka 1: Pracujete u nˇekterého autobusového ˇci ˇzelezniˇcn´ıho pˇrepravce operuj´ıc´ıho na lince Praha – Brno? ˇ (a) Ano ⇒ DEKUJI, NASHLEDANOU ˇ (b) Odm´ıtám odpovˇedˇet ⇒ DEKUJI, NASHLEDANOU ´ (c) Ne ⇒ OTAZKA 2

Ot´ azka 2: Pohlav´ı? (a) Muˇz ˇ (b) Zena Ot´ azka 3: Vˇek? (a) (b) (c) (d) (e) (f) (g)

18-24 let 25-34 let 35-44 let 45-54 let 55-64 let V´ıce neˇz 64 let Odm´ıtám odpovˇedˇet

Pˇr´ıloha A

II

Ot´ azka 4: Rozhodoval/a jste se pˇred cestou mezi Prahou a Brnem, zda jet autobusem nebo vlakem? ´ (a) Ano, rozhodoval ⇒ OTAZKA 4a ´ (b) Ne, nerozhodoval ⇒ OTAZKA 5 ´ (c) Odm´ıtám odpovˇedˇet ⇒ OTAZKA 5

Ot´ azka 4a: Proˇc jste se rozhodl/a jet autobusem? Vyplˇ nte, pˇr´ıpadnˇe vyberte nˇekteré z n´ıˇze uveden´ ych moˇznost´ı.

(a) (b) (c) (d) (e) (f)

Autobus je levnˇejˇs´ı Autobus je rychlejˇs´ı Autobus je pohodlnˇejˇs´ı Autobus je spolehlivˇejˇs´ı Autobus poskytuje servis nav´ıc Odm´ıtám odpovˇedˇet

Ot´ azka 5: Pˇredstavte si, ˇze autobusová j´ızdenka zdraˇz´ı o 10 % (z 210 Kˇc na 231 Kˇc, tedy o 21 korun). Cena za j´ızdu vlakem (210Kˇc) se z˚ ustane stejná. Ovlivnilo by toto zv´ yˇsen´ı ceny Vaˇse rozhodnut´ı, zda jet pˇr´ıˇstˇe autobusem, nebo vlakem? (a) (b) (c) (d) (e) (f)

Ne, z˚ ustal/a bych u autobusového pˇrepravce Ano, pˇreˇsel/ˇsla bych k vlakovému pˇrepravci Zvolil/a bych u ´plnˇe jin´ y zp˚ usob pˇrepravy Cestu bych neuskuteˇcnil/a Nev´ım Odm´ıtám odpovˇedˇet

Pˇr´ıloha A

III

Ot´ azka 6: Pˇri jak velkém zv´ yˇsen´ı ceny autobusové j´ızdenky byste se rozhodl/a pro pouˇzit´ı vlakové pˇrepravy? (a) (b) (c) (d) (e) (f) (g) (h)

Pˇri zv´ yˇsen´ı ceny o 3 % tedy o 6Kˇc Pˇri zv´ yˇsen´ı ceny o 5 % tedy o 10Kˇc Pˇri zv´ yˇsen´ı ceny o 10 % tedy o 21Kˇc Pˇri zv´ yˇsen´ı ceny o 20 % tedy o 42Kˇc Pˇri zv´ yˇsen´ı ceny o 30 % tedy o 63Kˇc Pˇri zv´ yˇsen´ı ceny o 50 % tedy o 105Kˇc Z˚ ustal/a bych u autobusové dopravy i pˇri zv´ yˇsen´ı o 50 % tedy o 105Kˇc Odm´ıtám odpovˇedˇet

Ot´ azka 7: Co byste dˇelal/a, kdyby o 10 % zdraˇzilo j´ızdné jak v autobusech, tak i ve vlac´ıch? Oboj´ı by tedy stálo pˇribliˇznˇe 231Kˇc m´ısto p˚ uvodn´ıch 210Kˇc. (a) (b) (c) (d)

Jel/a bych autobusem nebo vlakem Zvolil/a bych u ´plnˇe jin´ y zp˚ usob pˇrepravy Cestu bych neuskuteˇcnil/a Odm´ıtám odpovˇedˇet

Ot´ azka 8: Co byste dˇelal/a, kdyby autobusy mezi Prahou a Brnem nejezdily? (a) (b) (c) (d) (e)

Jel/a bych vlakem Nejel/a bych Jel/a bych osobn´ım autem Zvolil/a bych jinou moˇznost Odm´ıtám odpovˇedˇet

Ot´ azka 9: Jak obt´ıˇzné by pro Vás bylo zmˇenit Vámi vybraného autobusového dopravce za jiného autobusového dopravce? (a) (b) (c) (d) (e)

Velmi lehké Lehké Ani lehké, ani tˇeˇzké Tˇeˇzké Velmi tˇeˇzké

Pˇr´ıloha A

IV

(f) Odm´ıtám odpovˇedˇet

Ot´ azka 10: Jak obt´ıˇzné by pro Vás bylo zmˇenit Vámi vybraného autobuˇ e dráhy)? sového dopravce za vlakového dopravce (Cesk´ (a) (b) (c) (d) (e) (f)

Velmi lehké Lehké Ani lehké, ani tˇeˇzké Tˇeˇzké Velmi tˇeˇzké Odm´ıtám odpovˇedˇet

Ot´ azka 11: Povaˇzujete autobusovou a vlakovou pˇrepravu na lince Praha – Brno za zamˇenitelnou? Bylo by Vám v zásadˇe jedno jet autobusem nebo vlakem? (a) (b) (c) (d) (e) (f) (g)

Ano Sp´ıˇse ano Ani ano, ani ne Sp´ıˇse ne Ne Nev´ım Odm´ıtám odpovˇedˇet

Toto byla posledn´ı otázka. Dˇekuji Vám za vaˇse odpovˇedi.

Univerzita Karlova v Praze. Institut ekonomických studíı. Predátorské ceny v dopravním sektoru: Případ STUDENT AGENCY, s.r.o

Recommend Documents