Univerzita Karlova v Praze. Institut ekonomických studií

Univerzita Karlova v Praze ´ ln´ıch ve ˇd Fakulta socia ´ ch studi´ı Institut ekonomicky

´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A

Praha 2008

Ivo J´ ansk´ y

Univerzita Karlova v Praze ´ ln´ıch ve ˇd Fakulta socia ´ ch studi´ı Institut ekonomicky

´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A ˇ Evropsk´ y trh sluˇ zeb a jeho v´ yznam pro CR

Autor: Ivo Jánsk´ y Vedouc´ı pr´ ace: Prof. Ing. Ludˇek Urban, CSc., Jean Monnet Professor Akademick´ y rok: 2007/2008

Prohl´ aˇ sen´ı

1. Prohlaˇsuji, ˇze jsem bakaláˇrskou práci vypracoval samostatnˇe a pouˇzil jsem jen uveden´ ych pramen˚ u a literatury. 2. Souhlas´ım s t´ım, aby práce byla zpˇr´ıstupnˇena veˇrejnosti pro u ´ˇcely v´ yzkumu a studia.

Ivo Jánsk´ y

V Praze dne 2. ˇcervna 2008

i

ii

Podˇ ekov´ an´ı

Dˇekuji vedouc´ımu mé bakaláˇrské práce panu Prof. Ing. Lud’kovi Urbanovi, CSc., Jean Monnet Professor za cenné rady, které mi bˇehem jej´ıho psan´ı poskytl.

iii

iv

Bibliografick´ y z´ aznam ´ ´ Ivo. Evropsk´ ˇ Praha: Univerzita Karlova JANSK Y, y trh sluˇzeb a jeho v´ yznam pro CR. v Praze, Fakulta sociáln´ıch vˇed, Institut ekonomick´ ych studi´ı, 2008. 68 s. Vedouc´ı bakaláˇrské práce Prof. Ing. Ludˇek Urban, CSc., Jean Monnet Professor

Anotace ˇ Bakaláˇrská práce Evropsk´ y trh sluˇzeb a jeho v´ yznam pro CR“ po” jednává o historickém v´ yvoji vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie a zejména pak trhu sluˇzeb. Práce se zab´ yvá návrhem smˇernice o liberalizaci trhu sluˇzeb, kterou prezentoval komisi tehdejˇs´ı komisaˇr pro vnitˇrn´ı trh a sluˇzby Frits Bolkestein v roce 2004. Obsah smˇernice je podrobnˇe rozebrán a jsou zm´ınˇeny pˇripom´ınky ˇclensk´ ych stát˚ u a odborov´ ych organizac´ı p˚ usob´ıc´ıch v rámci Evropské unie. Dále je zhodnocena schválená verze smˇernice z roku 2006 a jej´ı d˚ usledky pro poskytovatele pˇreshraniˇcn´ıch sluˇzeb. ˇ e republiky V práci je rovnˇeˇz analyzován trh sluˇzeb v ekonomice Cesk´ a role sluˇzeb v zamˇestnanosti a zahraniˇcn´ım obchodu. Kromˇe pohledu na sluˇzby obecnˇe se práce zab´ yvá i anal´ yzou trhu sluˇzeb v informaˇcn´ıch technologi´ıch. Na závˇer je prezentována pˇr´ıpadová studie ˇceské softwarové spoleˇcnosti, jej´ıˇz pozice je v ˇceské ekonomice pevnˇe ukotvena a která by z liberalizace trhu sluˇzeb v Evropské unii mˇela profitovat. Souˇca´st´ı studie je i pˇr´ıklad v´ yvoje softwarového produktu po liberalizaci a moˇznosti vyuˇzit´ı zahraniˇcn´ıch poskytovatel˚ u sluˇzeb pˇri v´ yvoji, které bude m´ıt ˇceská firma oproti souˇcasnému stavu.

Kl´ıˇ cov´ a slova ˇ a reTrh sluˇzeb, Evropská unie, Bolkestein, informaˇcn´ı technologie, Cesk´ publika, smˇernice o sluˇzbách

v

vi

Bibliographical entry ´ ´ Ivo. European market in services and its importance for the Czech Republic. JANSK Y, Prague: Charles University in Prague, Faculty of Social Science, Institute of Economic Studies, 2008. 68 p. Supervisor Prof. Ing. Ludˇek Urban, CSc., Jean Monnet Professor

Annotation Bachelor thesis European market in services and its importance for ” the Czech Republic“ deals with historical development of the internal market of the European Union and especially the market in services. The thesis addresses a proposal for a directive for liberalization of the market in services that was presented to the European Commission by its former Commissioner Frits Bolkestein in the year 2004. The content of the directive is closely analyzed and remarks of the member stats and unions operating within the European Union are mentioned. Thereinafter the approved directive from the year 2006 is discussed and its impacts on providers of crossborder services are analyzed. The theses also analyzes the market in services in the economy of the Czech Republic and the role of services in employment and foreign trade. Besides looking at the services in general, the thesis is also concerned with the market in services in information technology. At the end a case study about a Czech software company is presented. The company is well established in the Czech economy and it should profit from the liberalization in the market in services in the European Union. The case study contains an example of development of a software product after the liberalization and the possibilities of using services of foreign service providers in the development process that the company will have in contrary to the present situation.

Keywords Market in services, European Union, Bolkestein, information technology, Czech Republic, directive on services

vii

viii

Obsah ´ 1 Uvod

1

2 Trh sluˇ zeb v legislativn´ım r´ amci vnitˇ rn´ıho trhu

2

2.1

Historick´ y v´ yvoj vnitˇrn´ıho trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2

2.2

Proces implementace spoleˇcného trhu sluˇzeb . . . . . . . . . . . . . . .

10

3 Posledn´ı u ´ prava z roku 2004 3.1

3.2

3.3

3.4

13

Smˇernice o sluˇzbách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

3.1.1

Vznik smˇernice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

3.1.2

Obsah smˇernice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

Postoj ˇclensk´ ych stát˚ u k návrhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20

3.2.1

ˇ Clensk´ e státy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20

3.2.2

Odborové organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22

Zhodnocen´ı schválené verze smˇernice . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24

3.3.1

Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı zmˇeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24

3.3.2

Shrnut´ı schválené smˇernice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

26

D˚ usledky zaveden´ı u ´pravy pro poskytovatele pˇreshraniˇcn´ıch sluˇzeb . . .

29

ˇ 4 Cesk´ a republika a moˇ znosti, kter´ e sk´ yt´ a tato svoboda pro ˇ cesk´ y subjekt 4.1

4.2

4.3

4.4

31 Pozice sluˇzeb v ˇceské ekonomice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

4.1.1

Pod´ıl na HDP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

4.1.2

Zamˇestnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

33

4.1.3

Zahraniˇcn´ı obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34

Trh se sluˇzbami v informaˇcn´ıch technologi´ıch . . . . . . . . . . . . . . .

37

4.2.1

Trˇzby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

38

4.2.2

Zamˇestnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

40

ˇ Dopady liberalizace trhu sluˇzeb na Ceskou republiku . . . . . . . . . .

43

4.3.1

Zmˇeny v pod´ılu na HDP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

43

4.3.2

Zamˇestnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

46

4.3.3

Zahraniˇcn´ı obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

49

Case Study - Deltax Systems a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

53

ix

4.4.1

V´ yvoj spoleˇcnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

53

4.4.2

Oblasti poskytovan´ ych sluˇzeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

56

4.4.3

Spolupráce se zahraniˇcn´ımi spoleˇcnostmi . . . . . . . . . . . . .

60

4.4.4

Pˇr´ıklad v´ yvoje softwarového produktu po liberalizaci trhu sluˇzeb

62

5 Z´ avˇ er

66

Literatura

I

Seznam obr´ azk˚ u

V

Seznam tabulek

VII

x

xi

xii

1

´ Uvod S v´ yvojem ekonomik se stále vˇetˇs´ı ˇca´st pracovn´ıch sil pˇresouvá do sektoru

sluˇzeb. Rovnˇeˇz pod´ıl sektoru sluˇzeb na vyprodukovaném HDP se postupnˇe zvˇetˇsuje a v mnoha vyspˇel´ ych trˇzn´ıch ekonomikách tvoˇr´ı tento pod´ıl okolo 70 %. Pˇrestoˇze obchod se sluˇzbami v rámci samostatn´ ych ekonomik je stejnˇe jako obchod se zboˇz´ım zcela voln´ y, z pohledu mezinárodn´ıho obchodu se sluˇzbami tomu tak nen´ı. Evropská unie a jej´ı vnitˇrn´ı trh jsou se sv´ ymi 496 miliony obyvatel nejvˇetˇs´ım trhem na svˇetˇe. V roce 2006 dosáhlo souhrnné HDP zem´ı Evropské unie 13 568 081 milion˚ u dolar˚ u. Obchod se zboˇz´ım v rámci vnitˇrn´ıho trhu vydatnˇe roste, zat´ımco obchod se sluˇzbami se v´ yrazného objemu netˇeˇs´ı, pˇrestoˇze se, jak bylo uvedeno, pod´ıl sluˇzeb na HDP ve vyspˇel´ ych trˇzn´ıch ekonomikách pohybuje okolo 70 %. Liberalizac´ı trhu sluˇzeb se poprvé zaˇcala zab´ yvat Evropská komise jiˇz v roce 1985, kdy byla vydána B´ılá kniha o dokonˇcen´ı vnitˇrn´ıho trhu. V B´ılé knize se navrhovalo liberalizovat trh sluˇzeb spoleˇcnˇe s trhem zboˇz´ı. Nicménˇe postup v liberalizaci trhu zboˇz´ı byl mnohem rychlejˇs´ı a do roku 1992 se jej na rozd´ıl od trhu sluˇzeb podaˇrilo realizovat. V roce 2004 proto tehdejˇs´ı komisaˇr pro vnitˇrn´ı trh a sluˇzby, Frits Bolkestein, pˇredloˇzil komisi návrh smˇernice o liberalizaci trhu sluˇzeb. Ve své práci chci tuto smˇernici a jej´ı v´ yvoj do podoby, ve které byla v roce 2006 pˇrijata, analyzovat a zhodnotit. ˇ a republika je ˇclenem Evropské unie, chtˇel bych se v práci Protoˇze Cesk´ rovnˇeˇz pod´ıvat, jakou roli hraj´ı sluˇzby obecnˇe a zejména pak jejich ˇca´st sluˇzby v inˇ e republiky a zhodnotit dopad pˇrijaté smˇerformaˇcn´ıch technologi´ıch v ekonomice Cesk´ ˇ e republice. nice na objem poskytovan´ ych sluˇzeb v Cesk´ Na pˇr´ıkladu konkrétn´ı ˇceské spoleˇcnosti z této oblasti - poskytovatele softwarov´ ych ˇreˇsen´ı – zhodnot´ım, jaké dopady by mˇela m´ıt schválená verze smˇernice na tuto spoleˇcnost z hlediska u ´ˇcasti na vnitˇrn´ım trhu se sluˇzbami a vyuˇz´ıván´ı sluˇzeb spoleˇcnost´ı z jin´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u Evropské unie.

1

2

Trh sluˇ zeb v legislativn´ım r´ amci vnitˇ rn´ıho trhu

2.1

Historick´ y v´ yvoj vnitˇ rn´ıho trhu V´ yvoj vnitˇrn´ıho trhu nen´ı fenomén posledn´ıch pár let, jak by se prav-

dˇepodobnˇe mohlo mnoha lidem zdát. Jeho základy m˚ uˇzeme nalézt daleko v minulosti a to v obdob´ı 50. let 20. stolet´ı. Obdob´ı po druhé svˇetové válce se stalo historick´ ym miln´ıkem a zároveˇ n v´ yzvou, aby jiˇz nikdy v budoucnu nedoˇslo k podobn´ ym konflikt˚ um s tak tragick´ ymi následky, jak´ ymi byly prvn´ı a druhá svˇetová válka. Krátce po ukonˇcen´ı druhé svˇetové války se proto objevily tendence a hlasy k bliˇzˇs´ı integraci evropsk´ ych národ˚ u, zejména pak Francie a Nˇemecka, kterou by se zabránilo opˇetovnému znesváˇren´ı stát˚ u a vyhrocen´ı situace v Evropˇe. Prvn´ım krokem k integraci bylo vytvoˇren´ı Evropského spoleˇcenstv´ı uhl´ı a oceli (European Coal and Steel Community – ECSC) v roce 1952. Zakládaj´ıc´ımi ˇcleny byly kromˇe Nˇemecka a Francie zemˇe Beneluxu a Itálie. C´ılem ECSC byla vzájemná uˇzˇs´ı spolupráce pˇri tˇeˇzbˇe a zpracován´ı uveden´ ych komodit, jelikoˇz v té dobˇe bylo uhl´ı a ocel ” páteˇr´ı modern´ı pr˚ umyslové ekonomiky“ [Baldwin R., 2004, str. 11]. Zemˇe Velké ˇsestky, jak se také nˇekdy oznaˇcuj´ı zakládaj´ıc´ı ˇclenové ECSC, se t´ımto krokem vzdaly národn´ı kontroly nad cenovou politikou, obchodn´ı politikou a produkc´ı uveden´ ych komodit, kterou vloˇzily do rukou nadnárodn´ıho u ´tvaru, jeˇz byl ˇr´ızen zástupci vˇsech z´ uˇcastnˇen´ ych stát˚ u. Ve stejnou dobu ale rostlo napˇet´ı mezi dvˇema bloky rozdˇelené Evropy. Spoleˇcnˇe s obnoven´ ym vyzbrojován´ım Nˇemecka a vznikem Varˇsavského paktu se ukázalo, ˇze na ESUO se nelze d´ıvat jako na spolehlivou pojistku proti vzniku konfliktu mezi státy západn´ı Evropy. Druhou hybnou silou, smˇeˇruj´ıc´ı k uˇzˇs´ı ekonomické integraci západn´ı Evropy, byla rostouc´ı vojenská s´ıla zem´ı v´ ychodn´ıho bloku a fakt, ˇze proti této s´ıle by se nebylo moˇzné bránit samostatnˇe kaˇzdá zemˇe sama za sebe, protoˇze t´ım by byl nad západn´ı Evropou podepsán ortel. ˇ Reakc´ı na uvedené hrozby byla jednán´ı pˇredstavitel˚ u Sestky o vzniku uˇzˇs´ıho systému vzájemné spolupráce. V´ ysledkem jednán´ı bylo podepsán´ı dvou nov´ ych ˇ ımské smlouvy. Prvn´ı smlouva umoˇzsmluv 25. bˇrezna 1957, oznaˇcovan´ ych také jako R´ nila vznik Evropského spoleˇcenstv´ı pro atomovou energii (European Atomic Energy Community – EURATOM), jehoˇz c´ılem bylo zejména zajiˇstˇen´ı v´ ykonn´ ych a spoleh2

liv´ ych zdroj˚ u energie a rozloˇzit náklady na v´ yzkumu v oblasti jaderné energetiky mezi vˇsechny ˇcleny, nebot’ by nebylo efektivn´ı a leckde ani moˇzné, aby v´ yzkum financovala kaˇzdá zemˇe sama za sebe.1 Zároveˇ n s t´ım smlouva garantovala vysoké bezpeˇcnostn´ı ” standardy pro veˇrejnost a bránila vyuˇz´ıván´ı jaderných materiál˚ u urˇcených primárnˇe pro civiln´ı vyuˇzit´ı pro vojenské u ´ˇcely“ [Baldwin R., 2004, str. 11]. Mnohem v´ yznamnˇejˇs´ı se vˇsak ukázala druhá smlouva, kterou doˇslo ke vzniku Evropského ekonomického spoleˇcenstv´ı (European Economic Community – EEC). C´ılem EEC byl, kromˇe vytvoˇren´ı celn´ı unie, volný pohyb pracovn´ık˚ u, integrace ka” pitálového trhu, volný obchod se sluˇzbami a ˇradu spoleˇcných politik, z nichˇz nˇekteré mˇely být implementovány nadnárodn´ı Evropskou komis´ı“ [Baldwin R., 2004, str. 12]. Z hlediska vytváˇren´ı vnitˇrn´ıho trhu je zformován´ı EEC prvn´ım a pravdˇepodobnˇe také nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım miln´ıkem na celé této cestˇe. Aby mohla b´ yt vytvoˇrena celn´ı unie, muselo doj´ıt k odstranˇen´ı vˇsech celn´ıch pˇrekáˇzek ve vzájemném obchodˇe mezi ˇcleny EEC a dohodˇe na sestaven´ı celn´ıho sazebn´ıku v˚ uˇci tˇret´ım zem´ım. Pˇredstavitelé ˇclensk´ ych stát˚ u si uvˇedomovali, ˇze dosáhnut´ı dohody mezi ˇsesti suverénn´ımi státy v tak citlivé otázce, jakou jsou cla na zboˇz´ı ze tˇret´ıch zem´ı, nebude snadné, a proto nastavili pomˇernˇe dlouhé obdob´ı pro sjednán´ı dohody. Proces odstranˇen´ı cel ve vnitˇrn´ım obchodˇe byl rozdˇelen do tˇrech fáz´ı, z nichˇz kaˇzdá trvala pˇresnˇe ˇctyˇri roky. Uveden´ y plán vˇsak bylo moˇzné lehce poruˇsit a protáhnout tak celé obdob´ı nutné k odstranˇen´ı vˇsech cel ve vnitˇrn´ım obchodˇe o tˇri roky na maximáln´ıch 15 let. Pokud by tedy vˇse ˇslo podle plánu, uvolˇ nován´ı obchodu by prob´ıhalo v následuj´ıc´ıch fáz´ıch: leden 1958 – prosinec 1961, leden 1962 – prosinec 1965, leden 1966 – prosinec 1969.2 K ˇzádnému prodlouˇzen´ı vˇsak nedoˇslo a k odstranˇen´ı celn´ıch pˇrekáˇzek ve vnitˇrn´ım obchodu doˇslo dokonce o 18 mˇes´ıc˚ u dˇr´ıve, neˇz bylo naplánováno. Importn´ı kvóty byly odstranˇeny jiˇz v roce 1961 a nulových cel bylo dosaˇzeno do konce ” ˇcervence 1968“ [Baldwin R., 2004, str. 13]. Rychlost, s jakou doˇslo ke vzájemné shodˇe a odstranˇen´ı celn´ıch bariér, je skuteˇcnˇe závratná. Pokud se vˇsak pod´ıváme na historické okolnosti, které vytváˇren´ı celn´ı unie doprovázely, dojdeme k závˇeru, ˇze rychlost dokonˇcen´ı byla pˇrimˇeˇrená situaci. Západn´ı Evropa zaˇz´ıvala mezi 50. a 70. léty obdob´ı silného hospodáˇrského r˚ ustu spo1 2

[Euroatom, 1957] [Baldwin R., 2004, str. 13]

3

jeného s pováleˇcnou obnovou. Dokazuj´ı to i makroekonomická data z tohoto obdob´ı, která podávaj´ı informace napˇr´ıklad o 2,5% inflaci a r˚ ustu HDP, kter´ y se ve Francii, ” Belgii a Nizozem´ı zdvojnásobil a v Nˇemecku ˇci Itálii dokonce ztrojnásobil“ [Baldwin R., 2004, str. 13]. Abychom mohli hovoˇrit o vytvoˇren´ı celn´ı unie, mus´ıme se také pod´ıvat, jak´ ym zp˚ usobem byla nastavena importn´ı cla v˚ uˇci zem´ım, které nepatˇrily do skuˇ ˇ piny zem´ı Sestky. Nˇemecko, Francie a Itálie mˇely ze zem´ı Sestky nejvˇetˇs´ı cla, zat´ımco zemˇe Beneluxu zahraniˇcn´ı zboˇz´ı cly pˇr´ıliˇs nezatˇeˇzovaly. V pˇr´ıpadˇe Belgie a Nizozem´ı to bylo zp˚ usobeno historick´ ym v´ yvojem, kdy tyto zemˇe mˇely rozsáhlé zámoˇrské kolonie, ze kter´ ych dováˇzely velké mnoˇzstv´ı zboˇz´ı a nebylo proto v jejich zájmu, zatˇeˇzovat jej cly. Velikost cel v celn´ı unii byla stanovena jako aritmetick´ y pr˚ umˇer celn´ıch sazeb vˇsech ˇ zem´ı Sestky. D˚ uleˇzité pro pˇredcházen´ı pˇr´ıpadn´ ych problém˚ u s vyb´ırán´ım cel bylo také stanoven´ı, komu budou cla z obchodu se tˇret´ımi zemˇemi placena. Pˇr´ıjemcem celn´ıch v´ ynosu byla proto stanovena Evropská komise, jakoˇzto nadnárodn´ı orgán.3 Dokonˇcen´ı celn´ı unie se ukázalo jako ekonomick´ y krok správn´ ym smˇerem. Nejv´ yraznˇeji se dopad jej´ıho vzniku prom´ıtl do vnitˇrn´ıho obchodu mezi ˇclensk´ ymi státy navzájem. Pˇred celn´ı unii tvoˇril jeho pod´ıl zhruba 30 % z celkového objemu exportu a postupnˇe vzrostl o v´ yrazn´ ych 20 % aˇz na 50 %.4 Opaˇcn´ y efekt mˇela celn´ı unie na vzájemn´ y obchod s neˇcleny Evropského hospodáˇrského spoleˇcenstv´ı (European Economic Community - EEC). Ve stejnou dobu z˚ ustal pod´ıl importu EEC z neˇclenských ” zem´ı témˇeˇr nezmˇenˇen a klesl z p˚ uvodn´ıch 8 % na 7 %“ [Baldwin R., 2004, str. 13]. I pˇres poˇca´teˇcn´ı ned˚ uvˇeru, jakou v EEC vkládala zejména Velká Británie a nepˇr´ımo i ostatn´ı ˇclenové EFTA (European Free Trade Association), mezi které ˇ ycarsko, Rakousko, Dánsko, Norsko a Sv´ ˇ edsko, bylo EEC u patˇrily Portugalsko, Sv´ ´spˇeˇsné a ˇclenové EFTA si brzy uvˇedomili jeho potenciál. Nejv´ yraznˇejˇs´ım argumentem byla skuteˇcnost, ˇze HDP ˇsest´ı zem´ı EEC bylo v´ıce neˇz dvojnásobné oproti HDP sedmi ” zem´ı EFTA a nav´ıc rostlo rychlejˇs´ım tempem“ [Baldwin R., 2004, str. 14]. Velká Británie se proto jako prvn´ı rozhodla EFTA opustit a zapojit se do celn´ı unie EEC. Zapojen´ım do EEC by vˇsak musela pˇristoupit na celn´ı sazebn´ık v˚ uˇci zem´ım EFTA, které nebyly souˇca´st´ı celn´ı unie a t´ım pádem by se ekonomick´ y v´ yznam ˇclenstv´ı v EFTA jeˇstˇe v´ıce sn´ıˇzil, nebot’ Velká Británie byla jej´ı nejvˇetˇs´ı ekonomikou. 3 4

[Baldwin R., 2004, str. 13] [Baldwin R., 2004, str. 13]

4

Jakmile tedy Velká Británie pˇredloˇzila ˇza´dost o ˇclenstv´ı v ECC, Irsko, Dánsko a Nor” sko okamˇzitˇe následovaly jej´ı jednostranný krok“ [Baldwin R., 2004, str. 15]. Ostatn´ı ˇclenové nesplˇ novali podm´ınky pro ˇclenstv´ı v EEC, a proto pˇrihláˇsky nepodávali. Mezi dva hlavn´ı d˚ uvody patˇrila v˚ ule udrˇzet si nezávislost a nepˇr´ıtomnost demokratického ˇ edska a Sv´ ˇ ycarska, druh´ zˇr´ızen´ı v zemi. Prvn´ı pˇr´ıpad se t´ ykal Rakouska, Finska, Sv´ y pak Portugalska.5 Island nepoˇza´dal o ˇclenstv´ı primárnˇe z toho d˚ uvodu, ˇze jeho ekonomika ”

nebyla výraznˇe závislá na obchodˇe s EEC“ [Baldwin R., 2004, str. 15]. V˚ ule ˇctyˇrech p˚ uvodn´ıch ˇclen˚ u EFTA pˇripojit se k EEC vˇsak nestaˇcila

k tomu, aby zemˇe byly do spoleˇcenstv´ı pˇrijaty, aniˇz by s t´ım souhlasili vˇsichni dosavadn´ı ˇ ˇclenové. Clensk´ e státy EEC musely nejprve schválit ˇzádosti tˇechto adept˚ u o ˇclenstv´ı a následnˇe jednomyslnˇe schválit jejich pˇristoupen´ı. To se vˇsak ukázalo jako problém, nebot’ tehdejˇs´ı francouzsk´ y prezident Charles De Gaulle tvrdˇe odm´ıtal pˇristoupen´ı Velké Británie do EEC. D˚ uvodem pro jeho negativn´ı postoj v˚ uˇci pˇristoupen´ı Velké Británie byla zejména obava o sn´ıˇzen´ı politického a hospodáˇrského vlivu Francie v rozˇs´ıˇreném spoleˇcenstv´ı a dále pak fakt, ˇze Velká Británie pro sebe ˇzádala v´ yjimky z platné legislativy a mezi které patˇrila napˇr´ıklad snaha o vyhnut´ı se u ´ˇcasti na Spoleˇcné zemˇedˇelské politice. Poprvé zam´ıtl pˇrihláˇsku Velké Británie v roce 1963 a podruhé v roce 1967. K obnoven´ı nadˇej´ı Velké Británie na zapojen´ı do EEC doˇslo krátce po odchodu de Gaulla zu ´ˇradu. EEC sama pozvala ˇctyˇri ne´ uspˇeˇsnˇe ˇzádaj´ıc´ı státy k pˇristoupen´ı k EEC. Ty ˇ edsko pozván´ı pˇrijaly a v roce 1973 doˇslo k prvn´ımu rozˇs´ıˇren´ı EEC o Velkou Británii, Sv´ a Dánsko. Norsko v té dobˇe nepˇristoupilo, nebot’ jeho obˇcané v referendu odm´ıtli ” ˇclenstv´ı v EEC“ [Baldwin R., 2004, str. 15]. Zb´ yvaj´ıc´ı ˇclenové EFTA brzy poznali, ˇze s odchodem tˇr´ı zem´ı do EEC se v´ yraznˇe zmenˇsily jejich obchodn´ı moˇznosti a byli tak vystaveni zv´ yˇsené diskriminaci oproti ˇclen˚ um EEC. Promptn´ım ˇreˇsen´ım se ukázaly bilateráln´ı dohody (FTA) mezi ” zbývaj´ıc´ımi státy EFTA a EEC“ [Baldwin R., 2004, str. 16]. T´ımto krokem si státy EFTA zv´ yˇsily své odbytové moˇznosti a ˇclenské státy EEC mˇely k dispozici odbytiˇstˇe pro své v´ yrobky prakticky po celém u ´zem´ı Evropy. Pˇrestoˇze jsou 70. léta a prvn´ı polovina 80. let oznaˇcována jako obdob´ı europesimismu, doˇckalo se v tomto obdob´ı EEC a t´ım pádem i celn´ı unie dalˇs´ıch rozˇs´ıˇren´ı. ˇ Druhé rozˇs´ıˇren´ı se uskuteˇcnilo v roce 1981, kdy do spoleˇcenstv´ı pˇristoupilo Recko. 5

[Baldwin R., 2004, str. 15]

5

ˇ Tˇret´ım rozˇs´ıˇren´ım se EEC rozrostla o Spanˇ elsko a Portugalsko, které jiˇz splˇ novaly podm´ınku demokratického zˇr´ızen´ı v zemi. Aˇckoliv se nejednalo o nikterak velké ekonomiky, potenciál jejich r˚ ustu byl vysok´ y a pˇr´ınos pro celn´ı unii t´ım pádem pozitivn´ı. I pˇres odstranˇen´ı cel ve vnitˇrn´ım obchodˇe, nebyly odstranˇeny vˇsechny pˇrekáˇzky brán´ıc´ı volnému pohybu zboˇz´ı. V´ yznamného nár˚ ustu se doˇckaly takzvané technické pˇrekáˇzky v obchodu (Technical Barriers to Trade - TBT), kter´ ymi oznaˇcujeme r˚ uzné technické poˇzadavky na zboˇz´ı prodávané a pouˇz´ıvané v konkrétn´ı zemi. Aˇckoliv bylo jasné, ˇze technické pˇrekáˇzky bráni vnitˇrn´ımu obchodu, jejich propagovaný u ´ˇcel ” byl ochrana spotˇrebitel˚ u“ [Baldwin R., 2004, str. 18]. Politici si tento problém uvˇedomovali a dokonce na nˇej mysleli uˇz v dobˇe ˇ ımsk´ podpisu R´ ych smluv, ale nijak jej v této dobˇe jeˇstˇe neˇreˇsili. Zmˇeny se postoj k technick´ ym bariérám doˇckal aˇz v roce 1969, kdy se ˇclenové EEC dohodli na jejich odstranˇen´ı formou nahrazen´ı individuáln´ıch technick´ ych poˇzadavk˚ u jednˇemi, které by byly platné pro vˇsechny ˇcleny EEC. Druhou moˇznost´ı odstranˇen´ı bariér by bylo vzájemné uznáván´ı národn´ıch standard˚ u, které by poskytlo voln´ y prostor urˇcité diferenciaci produkt˚ u.6 Idea vnitˇrn´ıho trhu byla poprvé oficiálnˇe pˇredloˇzena v roce 1985, kdy Evropská Komise vypracovala studii a plán vytvoˇren´ı vnitˇrn´ıho trhu mezi ˇclensk´ ymi státy EEC. Plán byl pomˇernˇe ambiciozn´ı a pˇredpokládal vytvoˇren´ı vnitˇrn´ıho trhu do 31. prosince 1992. Lord Cockfield, tehdejˇs´ı vice-president Evropské komise v buletinu The Bulletin of the European Communities postaven´ı Evropské komise k vytvoˇren´ı vnitˇrn´ıho trhu vyslovil takto: Poˇc´ınaje samotným znˇen´ım smluv pˇres u ´spˇeˇsné schvalován´ı dekla” rac´ı Evropskou Radou od roku 1982, potˇreba dokonˇcen´ı vnitˇrn´ıho trhu byla potvrzena jako nejvyˇsˇs´ı priorita. Co ovˇsem chybˇelo, byl dohodnutý term´ın dokonˇcen´ı a podrobný postup, jak se vnitˇrn´ıho trhu dosáhne. Evropská komise uv´ıtala výzvu v podobˇe poskytnut´ı tˇechto chybˇej´ıc´ıch informac´ı. Výzvu si vyloˇzila v té nejobsáhlejˇs´ı moˇzné podobˇe: vytvoˇren´ı unikátn´ıho vnitˇrn´ıho trhu bez jakýchkoliv vnitˇrn´ıch pˇrekáˇzek do konce roku 1992“

[El-Agraa,

1998, str. 153]. Aby bylo v˚ ubec moˇzné posunout se od celn´ı unie k vnitˇrn´ımu trhu, bylo nutné zajistit, aby mezi ˇclensk´ ymi státy EEC doˇslo k odbourán´ı veˇskerých fyzických, ” 6


6

technických a fiskáln´ıch omezen´ı“ [B´ılá kniha z roku 1985]. Pˇri vytváˇren´ı programu k dosaˇzen´ı tˇechto c´ıl˚ u si Evropská komise stanovila tˇri referenˇcn´ı body, které se mˇely primárnˇe splnit a jejichˇz poruˇsen´ı by mohlo ohrozit cel´ y projekt. Prvn´ım bodem byla harmonizace a standardizace“ technick´ ych poˇza” davk˚ u na zboˇz´ı. V´ yznamnost tohoto bodu spoˇc´ıvá v jiˇz zm´ınˇen´ ych problémech v obchodˇe mezi ˇclensk´ ymi státy EEC, kter´ y byl zatˇeˇzován velk´ ym mnoˇzstv´ım technick´ ych bariér obchodu. Z dneˇsn´ıho pohledu se jedná o pomˇernˇe zaj´ımavou skuteˇcnost, nebot’ i v posledn´ıch letech jsme v EU svˇedky siln´ ych tendenc´ı k sjednocen´ı a harmonizaci nejr˚ uznˇejˇs´ıch politik a naˇr´ızen´ı v ˇclensk´ ych státech. Novˇe vytváˇrená legislativa tedy mˇela obsahovat pouze pˇribliˇzné odhady parametr˚ u . . . [které] jsou podstatné k omezen´ı ” rozd´ıl˚ u v hodnotách nebo technických omezen´ıch na pˇrijatelnou u ´roveˇ n“ [B´ılá kniha z roku 1985, str. 19 - 20] a t´ım pádem nikterak neomezovat vnitˇrn´ı obchod mezi ˇcleny EEC. Druh´ ym podstatn´ ym i kdyˇz sp´ıˇse psychologick´ ym bodem byla omezen´ı, která si na sebe uvalila sama Komise. Obsahem omezen´ı bylo zabránit vytváˇren´ı takov´ ych opatˇren´ı, která vedou k podpoˇre a urychlen´ı dosaˇzen´ı vnitˇrn´ıho trhu, ale zároveˇ n s t´ım znamenaj´ı udrˇzen´ı stávaj´ıc´ıch nebo dokonce vytváˇren´ı nov´ ych omezen´ı v pˇrepravˇe zboˇz´ı a celn´ıch kontrol na hranic´ıch mezi ˇclensk´ ymi státy.7 C´ılem Komise tedy bylo odstranit veˇskeré kontroly na vnitˇrn´ıch hranic´ıch a smazat tak dojem pˇrekroˇcen´ı hranice mezi ˇclensk´ ymi státy. Podstatné je, ˇze se nejednalo jen o sn´ıˇzen´ı poˇctu kontrol nebo omezen´ı m´ıst, kde kontroly prob´ıhaly, ale o jejich u ´plné zruˇsen´ı. To samozˇrejmˇe nebylo moˇzné ve vˇsech pˇr´ıpadech. Mezi takové pˇr´ıpady patˇr´ı napˇr´ıklad obchod se zbranˇemi, léˇcivy a daˇ nové otázky, kde jsou kontrola a omezen´ı uvalená na pˇrepravu ˇza´douc´ı. Obdobné poˇzadavky na odstranˇen´ı bariér pˇri pohybu byly kladeny i na pohyb osob mezi ˇclensk´ ymi státy.8 V tˇechto oblastech se mˇela kontrola provádˇet aˇz v c´ılovém m´ıstˇe, do kterého zboˇz´ı smˇeˇrovalo. Nˇekterá existuj´ıc´ı opatˇren´ı, kter´ ym se nebylo moˇzné bez problém˚ u vyhnout a mezi neˇz patˇrila zejména opatˇren´ı zdravotnického a veterinárn´ıho charakteru, mˇela b´ yt postupnˇe eliminována pˇrizp˚ usoben´ım legislativy v ˇclensk´ ych státech tak, aby se dosáhlo urˇcitého spoleˇcného standardu.9 7

[B´ıl´ a kniha z roku 1985, str. 21] [B´ıl´ a kniha z roku 1985, str. 22] 9 [B´ıl´ a kniha z roku 1985, str. 22] 8

7

Koneˇcnˇe tˇret´ım referenˇcn´ım bodem ke kontrole u ´spˇeˇsnosti projektu bylo rozpracován´ı podrobného harmonogramu implementace vnitˇrn´ıho trhu. V rámci harmonogramu byly stanoveny pomˇernˇe krátké term´ıny pro dosaˇzen´ı jednotliv´ ych ˇcást´ı. ´ celem bylo sestavit plán vytvoˇren´ı vnitˇrn´ıho trhu tak, aby i v pˇr´ıpadˇe vyjednáván´ı Uˇ o nˇekter´ ych jeho specifikách nebyla ohroˇzena existence a dosaˇzen´ı vnitˇrn´ıho trhu jako celku.10 Krize prázdné ˇzidle, kterou se naz´ yvá situace vzniklá v roce 1965, kdy Francie bojkotovala zasedán´ı Rady, ˇc´ımˇz ji znemoˇznila rozhodnout o novém zp˚ usobu financován´ı Spoleˇcné zemˇedˇelské politiky, byla v lednu roku 1966 vyˇreˇsena takzvan´ ym Lucembursk´ ym kompromisem. Kompromis spoˇc´ıval tom, ˇze Francie si vymohla zachován´ı stávaj´ıc´ıho zp˚ usobu financován´ı za cenu zaveden´ı systému hlasován´ı kvalifikovanou vˇetˇsinou v situac´ıch, kdy jsou dotˇceny velmi d˚ uleˇzité zájmy ˇclenského státu ” a Rada má rozhodovat kvalifikovanou vˇetˇsinou, ˇclenové Rady budou usilovat v rozumné dobˇe o dosaˇzen´ı dohody pˇrijatelné pro vˇsechny ˇcleny“.11 Na to navázal Jednotn´ y Evropsk´ y Akt (Single European Act – SEA), kde doˇslo ke zmˇenˇe v proceduˇre rozhodován´ı o otázkách vedouc´ıch k dalˇs´ı ekonomické integraci. Princip jednomyslného schvalován´ı v Evropské komisi byl nahrazen mnohem pruˇznˇejˇs´ım principem vˇetˇsinového hlasován´ı. Tato zmˇena mˇela zabránit protahován´ı harmonizace legislativy, jako tomu bylo ˇcasté v 70. letech a také zabránit jedné zemi blokovat v´ yvoj EEC jako celku, ˇcehoˇz jasn´ ym pˇr´ıpadem byl odm´ıtav´ y postoj Francie k prvn´ımu rozˇs´ıˇren´ı. Proces vytváˇren´ı vnitˇrn´ıho trhu vˇsak nevyhnutelnˇe znamená uˇzˇs´ı spolupráci nejen v ekonomické ale také v politické oblasti. Státy, které nevystoupily z EFTA a t´ım pádem se nestaly ˇcleny EEC, se proto ocitly ve zvláˇstn´ı pozici, které se doposud bránily. V koneˇcném d˚ usledku ˇreˇsily státy EFTA dva hlavn´ı problémy ekonomické spolupráce s u ´ˇcastn´ıky na vnitˇrn´ım trhu. Problémem byla skuteˇcnost, ˇze ˇclenové u ´ˇcastn´ıc´ı se vnitˇrn´ıho trhu si na ˇclenech EFTA vynutili akceptaci veˇskeré budouc´ı legislativy t´ ykaj´ıc´ı se vnitˇrn´ıho trhu, pˇrestoˇze ti nemˇeli ˇza´dnou moˇznost u ´ˇcastnit se jej´ı tvorby.12 ˇ edsko, Sv´ ˇ ycarsko Právˇe z tˇechto dvou d˚ uvod˚ u se Rakousko, Finsko, Sv´ 10

[El-Agraa, 1998, str. 154] [Sagit, 2004] 12 [Baldwin R., 2004, str. 21] 11

8

a Norsko rozhodli z EFTA vystoupit a podat pˇrihláˇsky o ˇclenstv´ı v EEA. Obˇcané ˇ ycarska vˇsak v referendech vyslovili nesouhlas se zaˇclenˇen´ım jejich zem´ı Norska a Sv´ do EEA. Proto kdyˇz v roce 1995 doˇslo k jiˇz ˇctvrtému rozˇs´ıˇren´ı, pˇristoupily pouze tˇri ˇ edsko.13 nové zemˇe a to Rakousko, Finsko a Sv´

13


9

2.2

Proces implementace spoleˇ cn´ eho trhu sluˇ zeb Vnitˇrn´ı trh v podobˇe, v jaké byl Komis´ı navrˇzen, byl vˇsak zamˇeˇren

hlavnˇe na obchod se zboˇz´ım. Nejvˇetˇs´ım problém s jeho rozˇs´ıˇren´ım i na trh se sluˇzbami se Komisi zdála b´ yt skuteˇcnost, ˇze nikdy neexistovalo platné rozliˇsen´ı mezi sluˇzbami ” a zboˇz´ım“ [El-Agraa, 1998, str. 155]. Komise si ale ve stejnou dobu uvˇedomovala, ˇze to nen´ı problém nov´ y, n´ ybrˇz star´ y. Kritikou z vlastn´ıch ˇrad bylo konstatován´ı, ˇze ev” ropské spoleˇcenstv´ı podcenilo vlastn´ı ekonomický potenciál“ v této oblasti [El-Agraa, 1998, str. 155]. Trh sluˇzeb jiˇz totiˇz nezahrnoval pouze tradiˇcn´ı odvˇetv´ı, jak´ ymi jsou bankovnictv´ı, pojiˇst’ovnictv´ı a doprava, ale novˇe docházelo k rychlému v´ yvoji a rozˇsiˇrován´ı obchodu se sluˇzbami v oblastech informac´ı, marketingu a také v oblasti audiovizuáln´ı“. ” 14

B´ılá kniha poˇc´ıtala s postupnou liberalizac´ı trhu se sluˇzbami v rámci vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie v takzvaném sektorovém pˇristupu. To znamenalo, ˇze by se vˇzdy pˇrijala opatˇren´ı k liberalizaci konkrétn´ı oblasti sluˇzeb a postupnˇe se takto postupovalo k u ´plné liberalizaci celého sektoru sluˇzeb. Pozdˇeji se vˇsak ukázalo, ˇze sektorov´ y pˇr´ıstup nen´ı správnou volbou, nebot’ oblast´ı sektoru sluˇzeb je velké mnoˇzstv´ı. V tradiˇcn´ıch oblastech tedy nebyl vidˇen velk´ y problém s liberalizac´ı a zaˇclenˇen´ım do spoleˇcného trhu, a proto pro nˇe byly v B´ılé knize stanoveny relativnˇe krátké intervaly na dokonˇcen´ı. Potˇrebná opatˇren´ı t´ ykaj´ıc´ı se vˇsech tˇrech v´ yˇse uveden´ ych tradiˇcn´ıch oblast´ı mˇela b´ yt dokonˇcena nejpozdˇeji do roku 1992, coˇz je sice v souladu s celkov´ ym plánem dokonˇcen´ı vnitˇrn´ıho trhu, ale pokud se pod´ıváme na zm´ınˇené oblasti samostatnˇe, uvid´ıme, ˇze nˇekteré term´ıny byly skuteˇcné krátké. Pro sluˇzby v dopravˇe byl Komis´ı stanoven následuj´ıc´ı harmonogram: po” stupné odstranˇen´ı vˇsech kvantitativn´ıch omezen´ı (kvóty) v silniˇcn´ı dopravˇe do roku 1988 ... liberalizaci sluˇzeb spojených s pˇrepravou osob do roku 1989 ... sluˇzby spojen´ı s námoˇrn´ı dopravou do konce roku 1986 ... [zvýˇsen´ı] konkurence v oblasti letecké pˇrepravy do konce roku 1987“ [B´ılá kniha z roku 1985, str. 29 - 30]. D˚ uvodem striktn´ıho harmonogramu postupu v oblasti dopravy byla skuteˇcnost, ˇze B´ılá kniha identifikovala sluˇzby v dopravˇe jako obzvláˇstˇe d˚ uleˇzit´ y c´ıl potˇrebn´ y k dokonˇcen´ı vnitˇrn´ıho trhu, nebot’ ku ´spˇeˇsnému obchodován´ı mezi ˇcleny EEC je nutné zboˇz´ı nˇejak´ ym zp˚ usobem dopravovat po jeho u ´zem´ı a k tomu je liberalizace sluˇzeb v dopravˇe nezbytná. 14

[B´ıl´ a kniha z roku 1985]

10

Jako celek se tedy do roku 1992 podaˇrilo prosadit témˇeˇr vˇsechna opatˇren´ı. Souˇcasnˇe s postupuj´ıc´ım vytváˇren´ım vnitˇrn´ıho trhu a ve spojen´ı s t´ım i uvolˇ nován´ım sluˇzeb v dopravˇe zaˇcaly být d˚ uleˇzité i dalˇs´ı prvky, zejména pak otázky týkaj´ıc´ı se in” frastruktury a dopad dopravy na ˇzivotn´ı prostˇred´ı“ [El-Agraa, 1998, str. 251]. S liberalizac´ı trhu s audiovizuáln´ımi sluˇzbami se situace mˇela jeˇstˇe o nˇeco lépe neˇz s dopravou. Audiovizuáln´ımi sluˇzbami se totiˇz zab´ yvala uˇz Zelená kniha z kvˇetna 1984. C´ılem této knihy bylo vytvoˇren´ı spoleˇcného trhu pro radiové a televizn´ı vys´ılán´ı. Komise tedy pouze navázala na jiˇz existuj´ıc´ı iniciativu, zakomponovala stávaj´ıc´ı strategii ze Zelené knihy pro tuto oblast, zaˇclenila ji do B´ılé knihy mezi sluˇzby a nastavila datum u ´plné liberalizace do konce roku 1992. Poskytován´ı sluˇzeb je v praxi moˇzné rozdˇelit do tˇr´ı skupin podle m´ısta v´ ykonu sluˇzby a jej´ı spotˇreby. Do prvn´ı skupiny patˇr´ı takové sluˇzby, u kter´ ych pˇricestuje spotˇrebitel sluˇzby do zemˇe poskytovatele. Nejˇcastˇeji zmiˇ novan´ ymi pˇriklady takov´ ych sluˇzeb jsou sluˇzby v cestovn´ım ruchu, rekreaˇcn´ı a turistické sluˇzby. Poskytovatel sluˇzby tedy z˚ ustává ve své zemi, kde také podléhá pouze m´ıstn´ım naˇr´ızen´ım a pˇredpis˚ um. Do druhé skupiny patˇr´ı sluˇzby, kde sluˇzba cestuje pˇres hranice, aniˇz by zároveˇ n se sluˇzbou cestoval jej´ı poskytovatel nebo jej´ı pˇr´ıjemce. Sluˇzbami patˇr´ıc´ımi do této skupiny jsou napˇr´ıklad poskytován´ı internetového pˇripojen´ı v pohraniˇcn´ıch oblastech, kdy poskytovatel pˇripojen´ı má i zákazn´ıky ze sousedn´ı zemˇe, dále se do této skupiny dá zaˇradit televizn´ı vys´ılán´ı a obchodován´ı pˇres internet. U obchodován´ı pˇres internet plat´ı smˇernice 2000/31/ES, která v této oblasti vyuˇz´ıvá principu zemˇe p˚ uvodu u prodejce, takˇze spotˇrebitel v pˇr´ıpadˇe nákupu zboˇz´ı podléhá záruˇcn´ım a obchodn´ım podm´ınkám platn´ ym v zemi prodejce. Koneˇcnˇe tˇret´ı skupinou je poskytován´ı sluˇzeb na doˇcasné bázi osobou z jednoho ˇclenského státu do jiného, které je spojené s vycestován´ım této osoby do hostitelské zemˇe. Pˇresné vymezen´ı doˇcasnosti nen´ı nijak upraveno a definuje se pˇr´ıpad ” od pˇr´ıpadu podle odvˇetv´ı“.15 Obecnˇe by se dalo ˇr´ıct, ˇze doˇcasná sluˇzba je sluˇzba poskytovaná jednorázovˇe jednomu zákazn´ıkovi. Napˇr´ıklad stavebn´ı práce poskytované po dobu jednoho roku jednomu zákazn´ıkovi lze povaˇzovat jako doˇcasné, zat´ımco ˇcinnost kadeˇrnice, která v pr˚ ubˇehu roku poskytuje své sluˇzby opakovanˇe a r˚ uzn´ ym zákazn´ık˚ um, uˇz za doˇcasné poskytován´ı povaˇzovat nelze. 15 16

16

[Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu - Pˇr´ıleˇzitosti pro podnikán´ı ve sluˇzbách na evropsk´ ych trz´ıch] [Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu - Pˇr´ıleˇzitosti pro podnikán´ı ve sluˇzbách na evropsk´ ych trz´ıch]

11

T´ım se dostáváme k problematice volného pohybu osob, kter´ y se ve spojen´ı s vytvoˇren´ım vnitˇrn´ıho trhu sluˇzeb stává stále d˚ uleˇzitˇejˇs´ı a zejména v posledn´ıch letech, jak uvid´ıme pozdˇeji, zp˚ usobuje komplikace pˇri vyjednáván´ı, nebot’ nˇekteré staré ˇclenské státy, zejména Francie, maj´ı strach z pˇr´ılivu levné pracovn´ı s´ıly z novˇe pˇr´ıchoz´ıch ˇclensk´ ych stát˚ u – problematika polského instalatéra. Problematika volného pohybu osob samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´ ych nebyla doposud moc ˇreˇsena a v souvislosti s t´ım se objevila ˇrada problém˚ u. Patrnˇe nejzávaˇznˇejˇs´ım byla situace se vzájemn´ ym uznáván´ım odborn´ ych specializac´ı a studijn´ıch osvˇedˇcen´ı. Z tohoto d˚ uvodu komise navrhla smˇernici o vzájemném uznáván´ı tˇechto osvˇedˇcen´ı, jej´ımˇz c´ılem bylo doc´ılit následuj´ıc´ıho: princip vzájemné d˚ uvˇery mezi ˇclenskými státy; princip srovnatelnosti ” univerzitn´ıho studia mezi ˇclenskými státy; vzájemné uznáván´ı titul˚ u a diplom˚ u bez pˇredeˇslého sjednocen´ı podm´ınek pro pˇr´ıstup [na trh] a vykonáván´ı profese“ [El-Agraa, 1998, str. 156]. I pˇres v´ yˇse uvedené opatˇren´ı a snahu omezit bariéry ve volném pohybu osob samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´ ych a moˇznosti nab´ızet své sluˇzby i mimo zemi vydán´ı svého osvˇedˇcen´ı, docházelo ˇcasto k problém˚ um. Pravdˇepodobnˇe nejznámˇejˇs´ım je pˇr´ıpad anglick´ ych lyˇzaˇrsk´ ych instruktor˚ u, kteˇr´ı nab´ızeli své sluˇzby ve francouzsk´ ych Alpách, za coˇz byli následnˇe zadrˇzeni francouzsk´ ymi u ´ˇrady. Liberalizace trhu se sluˇzbami a zapojen´ı sluˇzeb do vytváˇren´ı vnitˇrn´ıho trhu tedy neprob´ıhaly stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe trhu se zboˇz´ım. Jediné oblasti, ve kter´ ych se dosáhlo uspokojivé situace, jsou právˇe tradiˇcn´ı oblasti, ve kter´ ych jiˇz nebyla potˇreba vyjednávat o podm´ınkách liberalizace. Bˇehem 90. let se hlavn´ı nápln´ı jednán´ı v rámci EU stalo vytvoˇren´ı monetárn´ı unie a pˇristoupen´ı zem´ı z b´ yvalého v´ ychodn´ıho bloku do struktur EU a t´ım pádem se liberalizaci trhu sluˇzeb nedostávalo potˇrebné pozornosti. Jednán´ı se obnovila aˇz po zveˇrejnˇen´ı nové pro mnohé státy kontroverzn´ı smˇernice o sluˇzbách v roce 2004.17

17

[European Parliament - Fact Sheets]

12

3

Posledn´ı u ´ prava z roku 2004

3.1

Smˇ ernice o sluˇ zb´ ach Na zaˇca´tku nového tis´ıcilet´ı a na základˇe faktu, ˇze ekonomika Spojen´ ych

stát˚ u je stále nejv´ ykonnˇejˇs´ı ekonomikou na svˇetˇe, se evropˇst´ı politici seˇsli na summitu v portugalském Lisabonu, kde se zab´ yvali dalˇs´ım smˇeˇrován´ım v´ yvoje evropské ekonomiky a jej´ımi vyhl´ıdkami do budoucna. V´ ysledkem summitu se stala Lisabonská smlouva, jej´ıˇz hlavn´ı myˇslenkou je nastaven´ı takov´ ych podm´ınek uvnitˇr Evropské unie, které by do roku 2010 uˇcinily z vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie nejv´ıce konkurenˇcn´ı a dynamickou ekonomiku na svˇetˇe, která bude postavena na znalostech, v´ yzkumu a v´ yvoji. Primárn´ım zdrojem informac´ı pro tuto kapitolu jsou návrh smˇernice z roku 2004 a schválená smˇernice z roku 2006. Oba dva dokumenty obsahuj´ı v prvn´ı ˇca´sti shrnut´ı obsahu smˇernice a vysvˇetluj´ıc´ı poznámky a komentáˇre spojené s jednotliv´ ymi ˇca´stmi smˇernice. V druhé ˇca´sti je uveden samotn´ y legislativn´ı text, kter´ y také tvoˇr´ı hlavn´ı ˇca´st obou smˇernic.

3.1.1

Vznik smˇ ernice Dosaˇzen´ı uvedeného c´ıle by vˇsak nebylo moˇzné bez uvolnˇen´ı trhu sluˇzeb

a jeho dalˇs´ıho rozvoje. Nejv´ yraznˇejˇs´ım argumentem pro jeho uvolnˇen´ı je skuteˇcnost, ˇze sluˇzby tvoˇr´ı témˇeˇr 70 % HDP Evropské unie. Evropská komise proto v prosinci 2004 zveˇrejnila strategii, jak odstranit vˇsechny existuj´ıc´ı pˇrekáˇzky a umoˇznit trhu sluˇzeb dosáhnout svého potenciálu, co se vzájemného obchodu a pod´ılu na HDP Evropské unie t´ yˇce. Strategie pˇrijala horizontáln´ı pˇr´ıstup k liberalizaci sluˇzeb a dvoufázovou formu proveden´ı, coˇz znamenalo zjiˇstˇen´ı problém˚ u a skuteˇcnost´ı brán´ıc´ıch vytvoˇren´ı vnitˇrn´ıho trhu sluˇzeb a dále pak pˇrijet´ı odpov´ıdaj´ıc´ıch právn´ıch u ´prav, které je mˇely eliminovat.18 Po roce a p˚ ul Komise prezentovala v´ ysledky své práce ve zpracován´ı prvn´ı fáze strategie, tj. identifikace problém˚ u. Zpráva o Stavu vnitˇrn´ıho trhu sluˇzeb z ˇcervence 2002 tak poskytla zákonodárc˚ um komplexn´ı pˇrehled zjiˇstˇen´ ych bariér a zároveˇ n s t´ım i analýzu spoleˇcných vlastnost´ı tˇech to bariér a poskytla prvn´ı ekonomické analýzy ” jejich ekonomických dopad˚ u“ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 6]. Za necel´ ych pˇet mˇes´ıc˚ u se ke zprávˇe vyjádˇrila rada a jej´ı hodnocen´ı nebylo nijak pˇr´ıznivé. Ve své zprávˇe 18

[N´ avrh smˇernice z roku 2004, str. 6]

13

závˇery shrnuje následovnˇe: dekádu po pˇredstavovaném dokonˇcen´ı vnitˇrn´ıho trhu [exis” tuje] stále velké mnoˇzstv´ı práce, kterou je potˇreba vykonat, aby se vnitˇrn´ı trh sluˇzeb stal skuteˇcnost´ı“ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 7]. Zároveˇ n s t´ım pak zd˚ uraznila, ˇze v rámci c´ıle vytvoˇrit z Evropské unie do roku 2010 nejkonkurenceschopnˇejˇs´ı a nejdy” namiˇctˇejˇs´ı ekonomiku svˇeta, jak bylo stanoveno Lisabonskou smlouvou, mˇela by být odstranˇen´ı jak legislativn´ıch tak i ostatn´ıch bariér ve vnitˇrn´ım trhu sluˇzeb vˇenována vysoká politická priorita“ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 7]. Krátce po vyjádˇren´ı se Rady na strategii reagoval i Evropsk´ y parlament, kter´ y trval na ujiˇstˇen´ı, ˇze ˇclenské státy potvrd´ı oddanost principu zemˇe p˚ uvodu ” a vzájemného uznáván´ı pravidel jakoˇzto nezbytný základ pro dokonˇcen´ı vnitˇrn´ıho trhu zboˇz´ı a sluˇzeb“ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 7]. Ve svém vyjádˇren´ı dále pokraˇcoval v pˇr´ıznivém tónu, kdyˇz prohlásil, ˇze v´ıtá návrh horizontáln´ıch instrument˚ u ” k zajiˇstˇen´ı volného pohybu sluˇzeb ve formˇe vzájemného uznáván´ı, s t´ım ˇze automatické uznáván´ı by mˇelo být doporuˇceno v maximáln´ı moˇzné m´ıˇre, dále pak administrativn´ı spolupráce a tam, kde nelze jinak, i harmonizace“ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 7]. T´ımto zp˚ usobem tedy pˇrenechal podstatnou ˇca´st iniciativy a práce pˇri vyjednáván´ı vzájemného uznáván´ı na samotn´ ych ˇclensk´ ych státech. Po pozitivn´ıch vyjádˇren´ı jak Rady tak Evropského parlamentu k prvn´ı fázi strategie na dokonˇcen´ı vnitˇrn´ıho trhu sluˇzeb v Evropské unii pokraˇcovala Komise ve své práci na druhé fázi, kterou bylo vytvoˇren´ı takov´ ych legislativn´ıch opatˇren´ı, která umoˇzn´ı Evropské unii dosáhnout c´ıl˚ u stanoven´ ych v Lisabonské smlouvˇe. V kvˇetnu roku 2003 Komise vydala prohláˇsen´ı, ve kterém oznámila, ˇze do konce roku 2003 vy” tvoˇr´ı návrh smˇernice o sluˇzbách v rámci vnitˇrn´ıho trhu. Tato smˇernice vytvoˇr´ı jasný a vyváˇzený právn´ı rámec maj´ıc´ı za u ´ˇcel stanovit podm´ınky pro vytvoˇren´ı a zajiˇstˇen´ı pˇreshraniˇcn´ıho obchodu se sluˇzbami. Bude zaloˇzena na mixu vzájemného uznáván´ı, administrativn´ı spolupráce a v nezbytných pˇr´ıpadech i harmonizac´ı a podporou evropských profesn´ıch pravidel“ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 7]. Posledn´ım podp˚ urn´ ym impulzem k vytvoˇren´ı smˇernice bylo vyjádˇren´ı Evropské rady, která uznala vnitˇrn´ı trh sluˇzeb jakoˇzto kl´ıˇcovou oblast nezbytnou k dosaˇzen´ı c´ıl˚ u stanoven´ ych v Lisabonské smlouvˇe. Vyzvala proto Komisi k pˇredloˇzen´ı dalˇs´ıch ” návrh˚ u nezbytných k dokonˇcen´ı vnitˇrn´ıho trhu a plnému vyuˇzit´ı jeho moˇznost´ı, podpory podnikán´ı a vytvoˇren´ı skuteˇcného vnitˇrn´ıho trhu se sluˇzbami s t´ım, ˇze je potˇreba brát 14

ohled na zajiˇstˇen´ı nab´ıdky a obchodu se sluˇzbami veˇrejného zájmu“ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 8]. 3.1.2

Obsah smˇ ernice Po pˇr´ızniv´ ych vyjádˇren´ı jednotliv´ ych instituc´ı Evropské unie a u ´spˇeˇsné

identifikaci problém˚ u brán´ıc´ıch dokonˇcen´ı vnitˇrn´ıho trhu sluˇzeb v Evropské unii, zpracovala Komise návrh smˇernice, d´ıky které by se mˇelo poˇzadovaného stavu dosáhnout. Pˇri podrobnˇejˇs´ım zkoumán´ı smˇernice lze identifikovat následuj´ıc´ıch pˇet pˇr´ıstup˚ u a ˇca´st´ı: vytvoˇren´ı právn´ıho rámce, kombinace regulatorn´ıch technik, koordinace procesu modernizace, dynamick´ y pˇristup, rámec usnadˇ nuj´ıc´ı pˇr´ıstup ke sluˇzbám. Prvn´ı ˇcást, vytvoˇ ren´ı pr´ avn´ıho r´ amce, je zaloˇzena na zjiˇstˇen´ı Komise, ˇze problémy, brán´ıc´ı implementaci spoleˇcného trhu sluˇzeb, maj´ı v ˇradˇe zem´ı spoleˇcné charakteristiky a tud´ıˇz je lze eliminovat pˇrijet´ım spoleˇcné právn´ı u ´pravy. Jelikoˇz se ale jedná o rámcovou smˇernici a ne o konkrétn´ı právn´ı u ´pravu, nestanovuje tato ˇca´st ˇzádná detailn´ı pravidla nebo harmonizaci vˇsech pravidel týkaj´ıc´ıch se sluˇzeb ” v ˇclenských státech“ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 8]. Sp´ıˇse tedy neˇz navrhovat konkrétn´ı zákonné u ´pravy, snaˇz´ı se smˇernice o identifikaci opatˇren´ı nezbytn´ ych k hladkému fungován´ı trhu sluˇzeb a jejich proveden´ı. Zároveˇ n se t´ım usiluje o c´ılenou harmonizaci v konkrétn´ıch oblastech a to bez návrhu jej´ı implementace. Snahou je tedy dosaˇzeni konsensu s t´ım, ˇze konkrétn´ı forma provádˇen´ ych opatˇren´ı nen´ı pro dosaˇzen´ı c´ıl˚ u podstatná. Tˇret´ım z c´ıl˚ u vytvoˇren´ı právn´ıho rámce je vytvoˇren´ı jasné specifikace role ˇclenského státu jakoˇzto zemˇe p˚ uvodu a zemˇe spotˇreby sluˇzby. V rámcové smˇernici je patrné, ˇze Komise se pˇri jej´ım návrhu snaˇzila identifikovat specifika jednotliv´ ych obor˚ u a aktivit. To se t´ yká zejména regulovan´ ych odvˇetv´ı a odvˇetv´ı se samoregulac´ı.19 V ˇclánku 17 smˇernice jsou tato odvˇetv´ı jednoznaˇcnˇe identifikována a patˇr´ı mezi nˇe napˇr´ıklad poˇstovn´ı sluˇzby, distribuce elektrické energie, distribuce plynu a vody, ale také proplácen´ı náklad˚ u na zdravotn´ı péˇci ˇci otázky t´ ykaj´ıc´ı se právn´ı zodpovˇednosti za zp˚ usobenou ˇskodu. Dalˇs´ı odvˇetv´ı jsou zm´ınˇena v ˇclánku 18, ale ta jsou oznaˇcena pouze jako doˇcasná a patˇr´ı mezi nˇe sluˇzby t´ ykaj´ıc´ı se loteri´ı nebo svozu hotovosti z podnik˚ u do bank. Smˇernice se v´ yznamnˇe spoléhá i na samoregulaci prostˇrednictv´ım spolupráce profesn´ıch organizac´ı v ˇclensk´ ych zem´ıch.20 19 20

[N´ avrh smˇernice z roku 2004, str. 8] [N´ avrh smˇernice z roku 2004, str. 8]

15

Druhou ˇca´st´ı je kombinace regulatorn´ıch technik. Do této skupiny spadá zejména definován´ı pravidla zemˇe p˚ uvodu. Princip zemˇe p˚ uvodu v podstatˇe znamená, ˇze poskytovatel sluˇzby podléhá právn´ım omezen´ım pouze ve své zemi a nikoliv v zemi spotˇreby sluˇzby. Zároveˇ n s t´ım plat´ı, ˇze zemˇe spotˇreby sluˇzby nem˚ uˇze ˇza´dn´ ym zp˚ usobem omezovat poskytovatele sluˇzby se s´ıdlem v jiném ˇclenském státˇe. Zemˇe p˚ uvodu je tak v podstatˇe zodpovˇedná za udˇelen´ı povolen´ı k poskytován´ı sluˇzby a ke kontrole dodrˇzován´ı stanoven´ ych podm´ınek. T´ yká se to i poskytovatel˚ u sluˇzeb, kteˇr´ı sice maj´ı v dané zemi s´ıdlo, ale své sluˇzby poskytuj´ı v´ yhradnˇe v jiném ˇclenském státˇe. Do oblasti regulace lze zaˇradit i poˇzadavek na stanoven´ı podm´ınek na vzájemnou spolupráci mezi ˇclensk´ ymi státy v oblasti kontroly subjekt˚ u poskytuj´ıc´ıch sluˇzby a v´ ymˇenu informac´ı. Nezbytnou podm´ınkou je také vybudován´ı vzájemné d˚ uvˇery mezi institucemi jednotliv´ ych stát˚ u, které v dan´ ych zem´ıch maj´ı na starosti regulaci poskytovatel˚ u sluˇzeb. Cel´ y princip zemˇe p˚ uvodu totiˇz stoj´ı na vzájemné d˚ uvˇeˇre mezi ˇclensk´ ymi státy a jejich regulatorn´ımi institucemi a institucemi maj´ıc´ımi za u ´kol kontrolu poskytovatel˚ u sluˇzeb.21 R˚ uzn´ y historick´ y a ekonomick´ y v´ yvoj ˇclensk´ ych zem´ı má za následek rozd´ıly v pˇr´ıstupu k ochranˇe spotˇrebitele v nˇekter´ ych oblastech ekonomické ˇcinnosti, a proto je potˇrebné zmenˇsit vzájemné rozd´ıly tak, aby byla zajiˇstˇena vzájemná d˚ uvˇera zm´ınˇená v pˇredchoz´ım odstavci. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by doj´ıt k pod” kopán´ı vzájemné d˚ uvˇery, která je nezbytná k pˇrijet´ı principu zemˇe p˚ uvodu” [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 8]. Zároveˇ n s t´ım je urˇcit´ y stupeˇ n harmonizace nezbytn´ y k ospravedlnˇen´ı opatˇren´ı omezuj´ıc´ıch svobodu pohybu v souladu s precedenˇcn´ım právem ” Evropského soudn´ıho dvora”’ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 8]. Smˇernice vˇsak klade vˇetˇs´ı d˚ uraz na harmonizaci vedenou spolupráci profesn´ıch organizac´ı v ˇclensk´ ych státech sp´ıˇse neˇz zákonnou regulac´ı. Tˇret´ı ˇca´st´ı smˇernice je koordinace procesu modernizace. Smˇernice si klade za c´ıl provádˇet implementaci spoleˇcného trhu sluˇzeb koordinovanˇe, aby nedocházelo k rozd´ılnému tempu v jednotliv´ ych ˇclensk´ ych zem´ıch, coˇz by mˇelo za následek zpoˇzd’ován´ı celého procesu a mohlo by to dokonce ohrozit jeho u ´spˇeˇsné dokonˇcen´ı. Tento poˇzadavek vycház´ı zejména ze zkuˇsenost´ı z historického v´ yvoje. Ve smˇernici do21

[N´ avrh smˇernice z roku 2004, str. 8]

16

slova stoj´ı: Fundamentáln´ı principy smlouvy, význam pˇriznaný j´ı Evropským soudn´ım ” dvorem a pokraˇcován´ı ambiciozn´ıch program˚ u z let 1962 a 1985 ne vˇzdy vedly k u ´pravám národn´ıch legislativ, které byly oˇcekávány“ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 9]. Z tohoto d˚ uvodu smˇernice upouˇst´ı od implementace legislativy pˇr´ıpad od pˇr´ıpadu, nebot’ v nˇem vid´ı hrozbu nedostateˇcné politické v˚ ule k jejich pˇrijet´ı. Nam´ısto toho navrhuje proces schvalován´ı postaven´ y na stanoven´ı konkrétn´ıho ˇcasového ˇra´du a pravidel, podle kter´ ych se tak bude ˇcinit. Tento postup by mˇel vést k rychlejˇs´ı implementace legislativy a t´ım pádem i dokonˇcen´ı vnitˇrn´ıho trhu sluˇzeb, ze kterého pak budou benefitovat vˇsechny ˇclenské zemˇe. Zároveˇ n se t´ım zabrán´ı distorz´ım zp˚ usoben´ ym nejednotnou legislativn´ı u ´pravou provádˇen´ ych ˇcinnosti v jednotliv´ ych ˇclensk´ ych státech. V neposledn´ı ˇrade by podle smˇernice mˇel jednotn´ y postup uˇsetˇrit spoustu administrativn´ıch zdroj˚ u. Proces implementace by se podle smˇernice mˇel skládat ze ˇctyˇr ˇca´st´ı. Zjednoduˇsen´ı procedur a formalit t´ ykaj´ıc´ıch se poskytován´ı sluˇzeb, které by mˇelo napˇr´ıklad zajistit, ˇze po dodavateli sluˇzby nebude v zemi poskytován´ı sluˇzby vyˇzadováno origináln´ı povolen´ı k provozován´ı sluˇzby ani u ´ˇrednˇe ovˇeˇrená kopie ˇci pˇreklad, pokud to nen´ı nezbytnˇe nutné a ve veˇrejném zájmu. Dále by poskytovateli sluˇzby mˇelo staˇcit navˇst´ıvit pouze jedno kontaktn´ı m´ısto, kde by vyˇr´ıdil vˇsechna povolen´ı, registrace v profesn´ıch organizac´ıch ˇci databáz´ıch. Vˇsechny tyto informace by mˇel b´ yt jednoduˇse pˇr´ıstupné a zadavatelné prostˇrednictv´ım elektronick´ ych médi´ı a to v rámci celé Evropské unie.22 Dalˇs´ı ˇcást´ı je eliminace vˇsech bariér identifikovan´ ych v prvn´ı fázi strategie vypracovaná Komis´ı a legislativn´ı ujiˇstˇen´ı volného pohybu sluˇzeb a následná adopce opatˇren´ı, které voln´ y pohyb sluˇzeb podporuj´ı.23 Posledn´ı ˇcást´ı je pˇrehodnocen´ı vˇsech poˇzadavk˚ u stanoven´ ych smˇernic´ı a které by mohly, pokud jsou v národn´ı legislativˇe pˇr´ıtomné, negativn´ım zp˚ usobem ovlivnit rozvoj trhu sluˇzeb. C´ılem toho posledn´ıho poˇzadavku je odstranˇen´ı vˇsech neospravedlniteln´ ych omezen´ı a mˇelo by se tak dokonce d´ıt na vzájemné u ´rovni mezi ˇclensk´ ymi státy.24 ˇ Ctvrt´ a ˇca´st smˇernice je v podstatˇe vy´ ustˇen´ım ˇcásti tˇret´ı a dala by se shrnout v´ yrazem dynamick´ y pˇ r´ıstup.25 Vzhledem k velkému poˇctu opatˇren´ı, které 22

[N´ avrh [N´ avrh 24 [N´ avrh 25 [N´ avrh 23

smˇernice smˇernice smˇernice smˇernice

z z z z

roku roku roku roku

2004, 2004, 2004, 2004,

ˇcl´ anky 6-13] ˇcl´ anky 14, 16, 20, 21, 23, 25 a 29] ˇcl´ anky 9, 15 a 30] str. 10]

17

je nutné implementovat a skuteˇcnosti, ˇze mnoho z nich vyˇzaduje dlouhou dobu pˇr´ıpravy, jako napˇr´ıklad vytvoˇren´ı jediného kontaktn´ıho m´ısta nebo elektronick´ ych komunikaˇcn´ıch systém˚ u, stanovila smˇernice pˇresn´ y ˇcasov´ y harmonogram, podle kterého by se mˇelo postupovat. Kromˇe harmonogramu je souˇca´st´ı této ˇcásti i poˇzadavek na souhlas s budouc´ı harmonizac´ı oblast´ı, které jsou doˇcasnˇe vyjmuty z p˚ usobnosti smˇernice a poˇzadavek na rozˇs´ıˇren´ı principu zemˇe p˚ uvodu na dalˇs´ı oblasti. Souˇca´st´ı dynamického pˇr´ıstupu je garantován´ı moˇznosti Komise urˇcit zp˚ usob, jak´ ym budou jednotlivá d´ılˇc´ı opatˇren´ı implementována a dává moˇznost vytváˇren´ı dalˇs´ıch opatˇren´ı na základˇe vzájemného vyhodnocován´ı situace a zajiˇstˇen´ı proveden´ı opatˇren´ı, která nebyla bˇehem návrhu smˇernice identifikována.26 Pátá ˇca´st smˇernice hovoˇr´ı o usnadnˇ en´ı pˇ r´ıstupu spotˇrebitel˚ u ke sluˇzbám. Komise byla pˇri návrhu smˇernice pˇresvˇedˇcena, ˇze nedostatek konkurence na trhu sluˇzeb má za následek niˇzˇs´ı ˇzivotn´ı u ´roveˇ n neˇz v pˇr´ıpadˇe volného trhu a tento sv˚ uj postoj shrnula následovnˇe: spotˇrebitelé jsou spolu s malými a stˇredn´ımi podniky hlavn´ımi ” obˇet’mi nepˇr´ıtomnosti skuteˇcného vnitˇrn´ıho trhu se sluˇzbami: obecnˇe nemohou benefitovat z ˇsirokého spektra sluˇzeb s konkurenˇcn´ımi cenami a t´ım pádem ani z vyˇsˇs´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, kterou by mohli oˇcekávat v oblasti bez vnitˇrn´ıch hranic“ [Návrh smˇernice z roku 2004, str. 12]. Právˇe proto je Komise pˇresvˇedˇcena, ˇze vytvoˇren´ım vhodn´ ych podm´ınek a právn´ıho zázem´ı umoˇzn´ı rozvoj obchodu se sluˇzbami mezi ˇclensk´ ymi státy a následnˇe i zv´ yˇsen´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe a prospˇechu spotˇrebitel˚ u. Zároveˇ n s t´ım by podle komise mˇela smˇernice zp˚ usobit zv´ yˇsen´ı kvality poskytovan´ ych sluˇzeb t´ım, ˇze se zlepˇs´ı u ´ˇcinnost kontroly poskytovan´ ych sluˇzeb na komunitárn´ı u ´rovni.27 Usnadnˇen´ım pˇr´ıstupu ke sluˇzbám jsou ve smˇernici myˇsleny ˇctyˇri poˇzadavky. Pr´ avo spotˇ rebitel˚ u vyuˇ z´ıvat sluˇ zby poskytovatele z jin´ eho ˇ clensk´ eho st´ atu aniˇz by pˇritom byli omezováni legislativou, odm´ıtav´ ymi naˇr´ızen´ımi ˇci jak´ ymikoliv jin´ ymi zp˚ usoby ze strany zemˇe, ve které sluˇzbu spotˇrebovávaj´ı. Stejnˇe tak nesm´ı b´ yt diskriminováni u ´ˇrady nebo soukromými poskytovateli“.28 Jako v´ yjimka jsou vˇsak ” povaˇzovány sluˇzby spadaj´ıc´ı do oblasti zdravotn´ı péˇce, kde smˇernice vymezuje podm´ınky, za kter´ ych m˚ uˇze ˇclensk´ y stát vyhodnotit náklady spojené s poskytnut´ım zdravotn´ı péˇce svému rezidentovi v jiném ˇclenském státˇe. V´ ychodiskem pro stanoven´ı tohoto 26

[N´ avrh smˇernice z roku 2004, ˇcl´ anek 40(2)] [N´ avrh smˇernice z roku 2004, str. 12] 28 [N´ avrh smˇernice z roku 2004, ˇcl´ anky 20 a 21] 27

18

omezen´ı je poˇzadavek na soulad s precedenˇcn´ım právem Evropského soudn´ıho dvora.29 Druh´ y a tˇret´ı poˇzadavek se t´ ykaj´ı poskytov´ an´ı informac´ı. Jedná se zejména o poskytován´ı informac´ı o legislativn´ıch podm´ınkách v zemi poskytovatele sluˇzby, které poskytovatel mus´ı splˇ novat. Mezi tyto podm´ınky patˇr´ı poˇzadavky na ochranu spotˇrebitele, ruˇcen´ı za poskytnuté sluˇzby, urovnáván´ı spor˚ u a podobnˇe. Za t´ımto u ´ˇcelem by mˇely v kaˇzdém ˇclenském státˇe vzniknout organizace nebo kontaktn´ı m´ısta, kde by se spotˇrebitelé snadno dozvˇedˇeli vˇsechny tyto informace a mohli se tak co nejlépe rozhodnout na základˇe vˇsech dostupn´ ych informac´ı.30 Smˇernice také pˇresnˇe vymezuje, jaké informace jsou poskytovatelé sluˇzeb povinni poskytnout spotˇrebitel˚ um v jin´ ych ˇclensk´ ych státech. Je u ´kolem ˇclenského státu zajistit, ˇze poskytovatel dá tyto informace pravdivˇe a vˇsechny k dispozici. Konkrétn´ı zp˚ usob poskytován´ı informac´ı nen´ı stanoven, ale informace mus´ı b´ yt jednoduˇse pˇr´ıstupné v m´ıstˇe poskytován´ı sluˇzby, prostˇredky elektronické komunikace a na základˇe vlastn´ı iniciativy poskytovatele sluˇzby. Pˇri prezentován´ı sluˇzby mus´ı poskytovatel uvést jej´ı cenu nebo alespoˇ n zp˚ usob jej´ıho v´ ypoˇctu, záruˇcn´ı podm´ınky a dalˇs´ı informace.31 Koneˇcnˇe ˇctvrt´ ym poˇzadavkem je zes´ılen´ı ochrany spotˇ rebitel˚ u. Smˇernice zakotvuje podm´ınky t´ ykaj´ıc´ı se kvality poskytované sluˇzby a to zejména v oblastech, kde spotˇrebitel˚ um hroz´ı zdravotn´ı, finanˇcn´ı ˇci bezpeˇcnostn´ı riziko jakéhokoliv druhu. Z tohoto d˚ uvodu klade d˚ uraz na povinnost pojistit se proti pˇr´ıpadn´ ym ˇskodám ˇ zp˚ usoben´ ym svou ˇcinnost´ı ve v´ yˇse uveden´ ych oblastech. Clensk´ y stát by mˇel zajistit, aby poskytovatel takov´ ych sluˇzeb mˇel uzavˇrené odpov´ıdaj´ıc´ı pojiˇstˇen´ı a na vyzván´ı by mˇel spotˇrebiteli poskytnout informace zejména o pojistiteli, pojistném kryt´ı a oblasti, ˇ na kterou se pojiˇstˇen´ı vztahuje. Clensk´ y stát by mˇel rovnˇeˇz zajistit zveˇrejnˇen´ı kontaktn´ıch u ´daj˚ u (at’ jiˇz klasické poˇstovn´ı adresy nebo emailu), na které se spotˇrebitelé mohou obrátit v pˇr´ıpadˇe st´ıˇznosti na poskytnutou sluˇzbu.32

29

[Parliament and the Coucil, 2004, str. 12] [N´ avrh smˇernice z roku 2004, str. 12] 31 [N´ avrh smˇernice z roku 2004, ˇcl´ anky 26, 27, 28, 30, 31 a 32] 32 [N´ avrh smˇernice z roku 2004, ˇcl´ anky 27, 30 a 32] 30

19

3.2

Postoj ˇ clensk´ ych st´ at˚ u k n´ avrhu Koneˇcn´ y návrh legislativy upravuj´ıc´ı podmn´ıky a postup liberalizace

trhu sluˇzeb v rámci vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie se vˇsak nesetkal s kladn´ ym pˇrijet´ım veˇrejnosti. Obˇcané zejména v západn´ıch zem´ıch Evropské unie a tradiˇcnˇe také odborové svazy projevili velké mnoˇzstv´ı v´ yhrad k obsahu smˇernice a jej´ım u ´dajn´ ym následk˚ um pro pracovn´ıky pracuj´ıc´ı v oblasti poskytován´ı sluˇzeb. Mezi nejˇcastˇeji skloˇ nované obavy patˇrilo zv´ yˇsen´ı nezamˇestnanosti z d˚ uvodu pˇresunut´ı nˇekter´ ych snadno outsourcovateln´ ych ˇcinnost´ı do zem´ı s levnˇejˇs´ı pracovn´ı silou, jin´ ymi slovy do nov´ ych pˇristoupivˇs´ıch zem´ı, dále pak sn´ıˇzen´ı mezd pracovn´ık˚ um ve sluˇzbách z d˚ uvodu zv´ yˇsené konkurence ze zahraniˇc´ı a strach o dopady smˇernice na sociáln´ı situaci v rámci Evropské unie.

3.2.1

ˇ Clensk´ e st´ aty Aˇckoliv byl návrh smˇernice o sluˇzbách v lednu 2004 schválen Evropskou

komis´ı, zvedla se proti n´ı silná vlna odporu nˇekter´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u napˇr´ıˇc celou Evropskou uni´ı. Nejsilnˇejˇs´ı protesty zazn´ıvaly z bohat´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u, mezi které ˇ edsko a Rakousko, ke kter´ patˇr´ı pˇredevˇs´ım Francie, Belgie, Sv´ ym se pozdˇeji pˇripojilo i Nˇemecko. Na stranu odp˚ urc˚ u liberalizace sluˇzeb v takové podobˇe, v jaké ji navrhla Evropská komise, se postupnˇe pˇridaly jeˇstˇe odborové organizace (z nichˇz nejaktivnˇejˇs´ı byla Konfederace evropsk´ ych odborov´ ych svaz˚ u) a dále pak i levicové strany v Evropském parlamentu.33 Odp˚ urci Bolkesteinovy smˇernice, jak se také nˇekdy smˇernice o liberalizaci trhu sluˇzeb naz´ yvá, projevili nejvˇetˇs´ı obavy zejména z principu zemˇe p˚ uvodu a z nˇeho vypl´ yvaj´ıc´ıch d˚ usledk˚ u. Nejˇcastˇeji skloˇ novanou obavou byla u ´dajná hrozba sociáln´ıho dumpingu, kter´ y mˇel spoˇc´ıvat v náhlém pˇr´ılivu spoleˇcnost´ı ze zejména nov´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u. V pˇr´ıpadˇe ˇze by byl schválen princip zemˇe p˚ uvodu, nemusely by se spoleˇcnosti maj´ıc´ı s´ıdlo v jednom ˇclenském státˇe ˇr´ıdit legislativou v jiném ˇclenském státˇe, kde prodávaj´ı své sluˇzby. V tomto pˇr´ıpadˇe se jednalo pˇredevˇs´ım o legislativu upravuj´ıc´ı sociáln´ı poˇzadavky na poskytovatele sluˇzeb a odp˚ urci se proto obávali, ˇze by t´ımto zp˚ usobem doˇslo ke sn´ıˇzen´ı sociáln´ıch standard˚ u v jejich zem´ıch. Druhou obavou bohatˇs´ıch ˇclensk´ ych stát˚ u Evropské unie z dopad˚ u navrhované smˇernice bylo ohroˇzen´ı konkurenceschopnosti m´ıstn´ıch podnik˚ u. Tyto zemˇe 33

[Jedliˇcka, 2005]

20

se totiˇz obávaly velkého pˇr´ılivu spoleˇcnost´ı nab´ızej´ıc´ıch sluˇzby z nov´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u a základn´ı d˚ uvod sv´ ych obav vidˇely ve skuteˇcnosti, ˇze tyto spoleˇcnosti by byly schopny a ochotny nab´ızet své sluˇzby v´ yraznˇe levnˇeji neˇz domác´ı spoleˇcnosti. Následkem toho by podle nich docházelo k uzav´ıran´ı nˇekter´ ych ménˇe konkurence schopn´ ych podnik˚ u a následnˇe tedy k propouˇstˇen´ı pracovn´ık˚ u. Jelikoˇz je ve vˇsech uveden´ ych zem´ıch siln´ y vliv levicovˇe zamˇeˇren´ ych stran a odbor˚ u, je pochopitelné, ˇze se proti této hrozbˇe zvedla taková vlna odporu. Tehdejˇs´ı francouzsk´ y prezident Jacques Chirac se v˚ uˇci návrhu smˇernice vyjádˇril velmi tvrdˇe, nebot’ prohlásil, ˇze je nevyhnutelné, aby Evropská komise zaˇcala ” na novém návrhu pracovat zcela od zaˇcátku“ [BBC, 2005]. Pˇresnˇeji své v´ yhrady definoval na ekonomickém summitu pˇredstavitel˚ u Evropské unie, kde prohlásil, ˇze souˇcasný ” návrh je pro Francii a dalˇs´ı zemˇe neakceptovatelný“ a dále, ˇze smˇernice mus´ı být ” pˇrepracována tak, aby respektovala sociáln´ı práva a veˇrejné sluˇzby“ [BBC, 2005]. T´ımto vˇsak v´ yˇcet zem´ı, které mˇely v´ yhrady k navrhované podobˇe smˇernice o liberalizaci sluˇzeb, nekonˇc´ı. Na stejném summitu se nechal slyˇset dánsk´ y pˇredseda vlády Anders Fogh Rasmussen, ˇze také Dánsko se stav´ı proti souˇcasnému návrhu liberalizace sluˇzeb na vnitˇrn´ım trhu Evropské unie a rozhodlo se pˇripojit na stranu zem´ı ” poˇzaduj´ıc´ıch zmˇeny v návrhu smˇernice“ [BBC, 2005]. ˇ a republika K zem´ım maj´ıc´ım obavy z uvolnˇen´ı trhu sluˇzeb vˇsak Cesk´ nepatˇrila. Spolu s dalˇs´ımi novˇe pˇristoupivˇs´ımi zemˇemi navrhovanou smˇernici uv´ıtala ˇ e republiky rovnˇeˇz a jako celek schvalovala. Nicménˇe nˇekteré drobné v´ yhrady se z Cesk´ ˇ st´ı oz´ yvaly. Jedna z v´ yhrad se t´ ykala vys´ılán´ı pracovn´ık˚ u v rámci Evropské unie. Ceˇ pˇredstavitelé usilovali o zmˇenu ve smyslu zachován´ı moˇznosti poˇzadovat notifikaci ” vys´ılán´ı pracovn´ık˚ u“ [Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu - Pracovn´ı právo a smˇernice ˇ a republika nemˇela v´ o sluˇzbách]. Obecnˇe vˇsak proti vys´ılán´ı pracovn´ık˚ u vˇsak Cesk´ yhra dy. ˇ a republika vznesla do diskuze o novém Druh´ ym poˇzadavkem, kter´ y Cesk´ znˇen´ı smˇernice, byla otázka p˚ usobnosti smˇernice. C´ılem bylo odstranit z jej´ı p˚ usobnosti daˇ nové otázky, loterie a hry“ [Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu - Pracovn´ı právo ” ˇ a republika snaˇzila o vynˇet´ı veˇrejnˇe prospˇeˇsn´ a smˇernice o sluˇzbách]. Dále se Cesk´ ych sluˇzeb, mezi které Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu ˇradilo zejména sociáln´ı sluˇzby, ” vzdˇelán´ı, zdravotn´ı péˇce ˇci doprava“. Tento v´ yˇcet vˇsak nepovaˇzovalo za definitn´ı, ne21

bot’ se domn´ıvalo, ˇze sluˇzby veˇrejného zájmu je nejprve nutno definovat“. V tomto ” poˇzadavku se shodovalo s pozic´ı Nˇemecka, jak ji vyjádˇrila nˇemecká zpravodajka pro smˇernici o sluˇzbách Evelyne Gebhardtová, a dále také odborov´ ych organizac´ı, jak bude dále uvedeno.34

3.2.2

Odborov´ e organizace Nejv´ yznamnˇejˇs´ı odborové sdruˇzen´ı v rámci Evropské unie, Konfederace

evropsk´ ych odborov´ ych svaz˚ u (ETUC), k smˇernici vydalo oficiáln´ı prohláˇsen´ı, ve kterém pˇripravovanou smˇernici tvrdˇe kritizuje, zejména pak jej´ı stˇeˇzejn´ı ˇca´st, kterou je princip zemˇe p˚ uvodu. Pˇresto se v tomto prohláˇsen´ı nacház´ı i pozitivn´ı hodnocen´ı smˇernice a to hned v nˇekolika bodech. ETUC v´ıtá snahu o liberalizaci trhu sluˇzeb a zvýˇsen´ı ” pohybu sluˇzeb v rámci vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie, rovnˇeˇz souhlas´ı s omezen´ım administrativn´ıch náklad˚ u a zjednoduˇsen´ım procedur, vytvoˇren´ım jednotných bod˚ u kontaktu (single point of contact) slouˇz´ıc´ıch k bezpeˇcnému ovˇeˇrován´ı a dalˇs´ı pomoci v této oblasti, zˇr´ızen´ı transparentn´ıch procedur, které nejsou ˇcasovˇe pˇr´ıliˇs nároˇcné, opatˇren´ı navrˇzená k ochranˇe pracovn´ık˚ u, spotˇrebitel˚ u, pˇr´ıjemc˚ u sluˇzeb a ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a koneˇcnˇe opatˇren´ı vedouc´ı ke zkvalitnˇen´ı a vˇetˇs´ı bezpeˇcnosti poskytovaných sluˇzeb“ [European Trade Union Confederation - ETUC position paper]. Zde vˇsak kladné hodnocen´ı smˇernice konˇc´ı a nastupuje tvrdá kritika jej´ıho obsahu a to vˇcetnˇe základn´ıch princip˚ u. ETUC vid´ı velk´ y problém v principu zemˇe p˚ uvodu, protoˇze v tom pˇr´ıpadˇe poskytovatel sluˇzby podléhá pouze legislativˇe ve své zemi a ETUC tvrd´ı, ˇze v takovém pˇr´ıpadˇe je velmi obt´ıˇzné pˇredpov´ıdat veˇskeré následky, jaké to m˚ uˇze m´ıt zejména na zneuˇz´ıván´ı konkurence v oblastech, které nejsou harmonizovány v rámci celé Evropské unie. Rovnˇeˇz se obává sociáln´ıch a ekonomick´ ych d˚ usledk˚ u v nˇekter´ ych sektorech ekonomiky. Pravdˇepodobnˇe nejvˇetˇs´ı hrozbu vˇsak ETUC vid´ı v migraci poskytovatel˚ u sluˇzeb v rámci Evropské unie, protoˇze tento druh opatˇren´ı by podporoval poskytova” tele sluˇzeb, aby pˇresunuli své s´ıdlo do takového ˇclenského státu Evropské unie, který nab´ız´ı nejniˇzˇs´ı daˇ nové zat´ıˇzen´ı a má nejmenˇs´ı sociáln´ı a ekonomické nároky“ [European Trade Union Confederation - ETUC position paper]. To by dle anal´ yzy ETUC mˇelo za následek zv´ yˇsen´ y tlak na administrativu v zem´ıch s vyˇsˇs´ımi poˇzadavky, aby sn´ıˇzili 34

[Jedliˇcka, 2005]

22

daˇ nové a sociáln´ı nároky, a ve svém d˚ usledku by to pak p˚ usobilo negativnˇe na sociáln´ı soudruˇznost. T´ımto ale kritika principu zemˇe p˚ uvodu v podobˇe, jak je navrˇzena Komis´ı, nekonˇc´ı. Velk´ y problém se podle ETUC skr´ yvá i ve skuteˇcnosti, ˇze definice zemˇe p˚ uvodu nen´ı dostateˇcnˇe pˇresnˇe definována a nab´ız´ı tak moˇznost ˇsirˇs´ıho v´ ykladu. Proto ˇ ımském usnesen´ı z roku 1980 navrhuje vyuˇz´ıt podobné definice, jaká je pouˇzita v R´ a která upravuje smluvn´ı závazky. To znamená, ˇze zemˇe p˚ uvodu by mˇela b´ yt definována jako m´ısto trvalého s´ıdla poskytovatele sluˇzby, a/nebo m´ısto ve kterém je um´ıstˇena ” centráln´ı administrativa nebo m´ısto kde se uskuteˇcn ˇuje pˇreváˇzná ˇcást ekonomické aktivity poskytovatele“ [European Trade Union Confederation - ETUC position paper]. Tvrdé kritice byl podroben i zámˇer Komise uvolnit trh se sluˇzbami veˇrejného zájmu, mezi které patˇr´ı i citlivá oblast poskytován´ı zdravotn´ı péˇce. ETUC kritizuje Komisi za to, ˇze i pˇres jej´ı naléhán´ı nebyla schopna vytvoˇrit legislativn´ı u ´pravu, která by jasnˇe vymezovala sluˇzby veˇrejného zájmu. V návaznosti na to se ETUC nel´ıb´ı, ˇze Komise vytváˇr´ı dalˇs´ı legislativu, která chce veˇrejnˇe prospˇeˇsné sluˇzby liberalizovat a pˇritom nen´ı zcela jasné, co se za nˇe pˇresnˇe povaˇzuje a jaké nároky by na nˇe mˇely b´ yt stanoveny. Jin´ ymi slovy, ETUC vyˇzaduje sepsán´ı legislativy, která by jednoznaˇcnˇe definovala, co jsou to sluˇzby veˇrejného zájmu a jaké poˇzadavky na kvalitu a jej´ı sjednocen´ı v rámci Evropské unie jsou v této oblasti kladeny.35 V rámci navrhované smˇernice se poˇc´ıtalo i se zjednoduˇsen´ım pˇr´ıstupu ke zdravotn´ı péˇci v rámci Evropské unie tak, aby ani zde nebyly patrné hranice. To by ve svém d˚ usledku znamenalo, ˇze je zcela jedno, zda se obˇcan rozhodne podstoupit léˇcbu v nemocnici v jeho státˇe nebo vyuˇzije sluˇzeb nemocnice ve státˇe jiném. ETUC má k tomuto v´ yhrady zejména proto, ˇze nepovaˇzuje oblast poskytován´ı péˇce za oblast typu poskytovatel-spotˇrebitel. Dalˇs´ım problémem, kter´ y ETUC vid´ı, je fakt, ˇze liberalizace poskytován´ı sluˇzeb ve zdravotnictv´ı by znamenala de facto deregulaci a privatizaci ” zdravotnického sektoru a vytvoˇrila tak jeˇstˇe vˇetˇs´ı právn´ı nejistotu“ [European Trade Union Confederation - ETUC position paper]. Proto navrhuje vyjmut´ı oblasti zdravotnictv´ı z navrhované smˇernice a radˇeji by pro ni vidˇela zvláˇstn´ı u ´pravu, která by zajiˇst’ovala principy solidarity, dostupnosti, univerzálnosti a kontinuity“ [European ” Trade Union Confederation - ETUC position paper]. 35

[European Trade Union Confederation - ETUC position paper]

23

3.3

Zhodnocen´ı schv´ alen´ e verze smˇ ernice P˚ uvodn´ı návrh smˇernice, jak ji Komisi pˇredloˇzil komisaˇr Bolkestein v roce

2004, proˇsel od svého zveˇrejnˇen´ı do souˇcasné podoby bouˇrliv´ ym procesem pˇripom´ınkován´ı a u ´prav. Koneˇcná verze, pˇripravená ke schválen´ı Evropsk´ ym Parlamentem, vˇsak jiˇz neobsahuje kontroverzn´ı návrhy, které se staly trnem v oku zejména vládám Francie, Nˇemecka a Belgie a také odborov´ ym organizac´ım. V souˇcasné podobˇe smˇernice tak nenajdeme jeden ze základn´ıch pil´ıˇr˚ u p˚ uvodn´ıho návrhu a nˇekteré oblasti poskytován´ı sluˇzeb byly z p˚ usobnosti smˇernice zcela vylouˇceny.

3.3.1

Nejd˚ uleˇ zitˇ ejˇ s´ı zmˇ eny Pravdˇepodobnˇe nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı zmˇenou je vypuˇstˇen´ı principu zemˇe p˚ uvodu,

kolem kterého se mezi léty 2004 a 2006 odehrávala nejvˇetˇs´ı debata. Straˇsen´ı absurdn´ımi pˇr´ıpady typu polského instalatéra“ vystraˇsilo mnohé politiky natolik, ˇze princip zemˇe ” p˚ uvodu, umoˇzn ˇuj´ıc´ı poskytovateli sluˇzeb plnit pouze takové administrativn´ı a jiné podm´ınky, které mu klade legislativa zemˇe, ze které pocház´ı, byl nahrazen mnohem vágnˇejˇs´ı definic´ı, která na prvn´ı pohled sice nezn´ı o mnoho jinak, ale ve svém d˚ usledku na souˇcasném stavu témˇeˇr nic nemˇen´ı. Princip zemˇe p˚ uvodu byl tedy nahrazen právem ” poskytovat sluˇzby“. Právo poskytovat sluˇzby znamená, ˇze ˇclensk´ y stát mus´ı zajistit volný ” pˇr´ıstup ke sluˇzbám a volné poskytován´ı sluˇzeb uvnitˇr svého teritoria“ [Schválená smˇernice z roku 2006, str. 67]. Nicménˇe ˇclensk´ y stát stále m˚ uˇze prosazovat svou vlastn´ı legislativu, co se poˇzadavk˚ u na poskytovatele sluˇzeb t´ yˇce. Zároveˇ n s t´ım má právo vynucovat si dodrˇzován´ı m´ıstn´ıch legislativy upravuj´ıc´ı zamˇestnáván´ı osob a podm´ınky ” stanovené prostˇrednictv´ım kolektivn´ıho vyjednáván´ı“ [EurActive.com, 2007]. V podstatˇe se tedy princip zemˇe p˚ uvodu zmˇenil na princip zemˇe spotˇreby sluˇzby. Pˇresto se podaˇrilo zachovat ˇcást smˇernice, která zjednoduˇsuje pˇr´ıstup na trh v c´ılové zemi. Poskytovatel sluˇzeb nebude muset v c´ılové zemi vyˇrizovat administrativn´ı povolen´ı nebo se registrovat v profesn´ıch sdruˇzen´ıch a komorách. Rovnˇeˇz tak bude m´ıt svobodu v zˇrizován´ı infrastruktury nezbytné k poskytován´ı sluˇzeb. Jediné podm´ınky, které bude muset poskytovatel sluˇzby z jiného ˇclenského státu splnit, jsou ta stanovená na ochranu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, bezpeˇcnost, dále pak veˇrejná opatˇren´ı a to 24

vˇse pouze tehdy, pokud tato opatˇren´ı jsou nediskriminaˇcn´ı, nezbytná a proporˇcn´ı“.36 ” Odborovou konfederac´ı ETUC kritizované nepˇresné vymezen´ı sluˇzeb veˇrejného zájmu mˇelo za následek jejich lepˇs´ı definován´ı, ale zároveˇ n s t´ım schválená smˇernice zaˇcleˇ nuje sluˇzby veˇrejného zájmu do liberalizace trhu sluˇzeb, i kdyˇz s urˇcit´ ymi v´ yjimkami. Mezi tyto v´ yjimky patˇr´ı napˇr´ıklad sluˇzby t´ ykaj´ıc´ı se poskytován´ı jak sou” kromé tak privátn´ı zdravotn´ı péˇce a poskytován´ı sociáln´ıch sluˇzeb, mezi které patˇr´ı sociáln´ı bydlen´ı, péˇce o dˇeti a rodinné sluˇzby“ [EurActive.com, 2007]. Dále byly ze sluˇzeb veˇrejného zájmu vyjmuty sluˇzby, které nemaj´ı ˇcistˇe ekonomické opodstatnˇen´ı své existence. Mezi sluˇzby veˇrejného zájmu se podle smˇernice ˇrad´ı i poˇstovn´ı sluˇzby, ˇ dodávky vody, elektˇriny a zpracován´ı odpadu. Clensk´ e státy vˇsak maj´ı podle smˇernice moˇznost sami si definovat, které sluˇzby povaˇzuj´ı za sluˇzby veˇrejného zájmu a t´ım pádem, na které sluˇzby se smˇernice bude vztahovat a na které ne. T´ımto zp˚ usobem Komise vloˇzila ˇclensk´ ym stát˚ um do ruky prakticky neomezenou moc rozhodnout o liberalizaci jejich trhu v této oblasti. Nav´ıc k tomu se sluˇzeb veˇrejného zájmu, kdyˇz uˇz je nˇekterá ˇclenská zemˇe do této kategorie zaˇrad´ı, t´ yká pouze ˇca´st smˇernice ve schválené podobˇe. Napˇr´ıklad opatˇren´ı oznaˇcená jako ’svoboda poskytovat sluˇzby’ se neaplikuj´ı, zat´ımco ” pravidla týkaj´ıc´ı se zˇr´ızen´ı v jiném ˇclenském státˇe ano“ [EurActive.com, 2007]. Znaˇcn´ ych zmˇen se doˇckal druh´ y ˇclánek smˇernice, kter´ y vymezuje sluˇzby, jichˇz se smˇernice net´ yká a které jsou tedy z liberalizace zat´ım vyˇ naty. Kromˇe sluˇzeb veˇrejného zájmu, jak bylo uvedeno v pˇredchoz´ıch odstavc´ıch, se smˇernice net´ yká sluˇzeb ve finanˇcnictv´ı, elektronické komunikaci a s´ıt´ıch, sluˇzeb v pˇrepravˇe mezi které patˇr´ı mˇestská hromadná doprava, taxi sluˇzby a zdravotnická záchranná sluˇzba. T´ımto vˇsak v´ yˇcet neliberalizovan´ ych sluˇzeb nekonˇc´ı, nebot’ jsou vylouˇceny i audiovisuáln´ı sluˇzby v jakékoliv podobˇe a stádiu zpracován´ı (do této kategorie spadá i rozhlasové vys´ılán´ı a provozován´ı kin), bezpeˇcnostn´ı sluˇzby, loterie, sázkové hry a sluˇzby agentur zprostˇredkovávaj´ıc´ıch doˇcasnou práci.37 Vˇetˇsinou se jedná o sluˇzby, kde je pˇred jejich provozován´ım potˇreba z´ıskat povolen´ı státn´ıho nebo m´ıstn´ıho regulaˇcn´ıho u ´ˇradu a dalo by se tedy ˇr´ıct, ˇze vynˇet´ı takov´ ych sluˇzeb z liberalizace je oprávnˇené. Rozhlasové vys´ılac´ı pásmo je omezené, stejnˇe tak jsou omezeny frekvence, na kter´ ych lze provozovat elektronickou komunikaci 36 37

[EurActive.com, 2007] [Schv´ alen´ a smˇernice z roku 2006, str. 41, 42]

25

typu GSM. Na druhou stranu tvorba a distribuce audiovisuáln´ıch sluˇzeb je ˇcinnost zcela nezávislá na jakémkoliv povolen´ı, a proto je jej´ı vynˇet´ı z p˚ usobnosti smˇernice tˇeˇzko od˚ uvodnitelné. Stejnˇe tak by se dalo argumentovat u agentur zprostˇredkovávaj´ıc´ıch doˇcasnou práci. Zde je vˇsak d˚ uvodem obava star´ ych ˇclensk´ ych zem´ı z velkého mnoˇzstv´ı levné pracovn´ı s´ıly, která by mˇela za následek sniˇzen´ı mezd a t´ım pádem i ˇzivotn´ı u ´rovnˇe nˇekter´ ych skupin obyvatelstva, pˇrestoˇze se tato obava ukázala ze zkuˇsenost´ı Velké Británie a dalˇs´ıch zem´ı, které otevˇrely sv˚ uj pracovn´ı trh pracovn´ık˚ um z ˇclensk´ ych zem´ı pˇrijat´ ych v roce 2004, jako lichá.38 Do pole p˚ usobnosti smˇernice tedy spadaj´ı vˇsechny ostatn´ı sluˇzby poskytované jak firmám tak spotˇrebitel˚ um. V budoucnu by tedy mˇelo b´ yt moˇzné vyuˇz´ıvat a nab´ızet sluˇzby realitn´ıch kanceláˇr´ı, poradensk´ ych sluˇzeb pro firmy, p˚ ujˇcován´ı vozidel, sluˇzby architekt˚ u, reklamn´ıch agentur a spoleˇcnost´ı hledaj´ıc´ıch kandidáty na poˇzadované pozice v jin´ ych organizac´ıch. Dále by v rámci vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie mohli operovat sportovn´ı centra, sluˇzby zamˇeˇrené na tráven´ı volného ˇcasu, spoleˇcnosti provozuj´ıc´ı zábavn´ı parky, cestovn´ı agentury a také sluˇzby v cestovn´ım ruchu. Pomˇernˇe v´ yznamné by mˇelo b´ yt i poskytován´ı a vyuˇz´ıván´ı sluˇzeb stavebn´ıch spoleˇcnost´ı a architekt˚ u z ostatn´ıch ˇclensk´ ych zem´ı, coˇz by jistˇe podpoˇrilo dalˇs´ı v´ ystavbu, nebot’ napˇr´ıklad ˇ e republice je v souˇcasné dobˇe tak velk´ v Cesk´ y zájem o sluˇzby stavebn´ıch spoleˇcnost´ı, ˇze ty jsou nuceny nˇekteré zakázky odm´ıtat s od˚ uvodnˇen´ım, ˇze nemaj´ı ani dostatek pracovn´ık˚ u ani jiné volné kapacity na jejich proveden´ı.39 D˚ uleˇzit´ y je i prvn´ı ˇclánek smˇernice, kter´ y klade d˚ uraz na to, ˇze smˇernice se v ˇza´dném pˇr´ıpadˇe nesnaˇz´ı zasahovat do legislativy jednotliv´ ych ˇclensk´ ych zem´ı, kterou upravuj´ı pracovn´ı a trestn´ı právo. Zároveˇ n s t´ım se nezab´ yvá odstranˇen´ım monopol˚ u poskytuj´ıc´ıch sluˇzby a ani podporou tˇemto firmám poskytovanou ze strany vlád ˇclensk´ ych zem´ı a odkazuje se na platnou legislativu upravuj´ıc´ı soutˇeˇzn´ı právo v rámci Evropské unie.40

3.3.2

Shrnut´ı schv´ alen´ e smˇ ernice Nejv´ yznamnˇejˇs´ı rozd´ıly mezi p˚ uvodn´ım návrhem smˇernice z roku 2004 a

schválen´ ym návrhem z roku 2006 mohou b´ yt tedy shrnuty následovnˇe: 38

[Lewanowicz, 2004] [Grygera, 2008] 40 [Schv´ alen´ a smˇernice z roku 2006, str. 39, 40] 39

26

• nahrazen´ı principu zemˇ e p˚ uvodu pr´ avem na poskytov´ an´ı sluˇ zby • vynˇ et´ı sluˇ zeb veˇ rejn´ eho z´ ajmu z p˚ usobnosti smˇ ernice a rozˇs´ıˇren´ı pravomoc´ı ˇclensk´ ych stát˚ u v urˇcen´ı, jaké sluˇzby do této kategorie zaˇrad´ı, • v´ yrazn´ e rozˇ s´ıˇ ren´ı oblast´ı sluˇ zeb na kter´ e se smˇ ernice nevztahuje I pˇres v´ yrazné omezen´ı pole p˚ usobnosti a sniˇzen´ı p˚ uvodnˇe tolik ambiciozn´ıho návrhu liberalizace trhu sluˇzeb v rámci vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie je schválená verze smˇernice pˇr´ınosná pro podnikatele v oblasti poskytován´ı sluˇzeb. Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu ve své anal´ yze dopad˚ u smˇernice na poskytovatele sluˇzeb zpracovanou roku 2006 vyzdvihuje následuj´ıc´ı pˇr´ınosy:41 • podstatn´ e zjednoduˇ sen´ı administrativy ˇ Clensk´ e zemˇe by mˇely v´ yraznˇe omezit administrativu nezbytnou s poskytován´ı sluˇzeb. • omezen´ı nutnosti pˇ redkl´ adat origin´ aly a ovˇ eˇ ren´ e kopie ˇ ci pˇ reklady dokument˚ u V ˇzádném ˇclenském státˇe nebude potˇreba pˇredkládat originály povolen´ı ani jin´ ych dokument˚ u opravˇ nuj´ıc´ıch k poskytován´ı sluˇzby. Pokud bude takov´ y dokument vyˇzadován, lze pˇredloˇzit pouze jeho kopii, která vˇsak nemus´ı b´ yt ani u ´ˇrednˇe ovˇeˇrena. • zaveden´ı Jednotn´ ych kontaktn´ıch m´ıst C´ılem jednotn´ ych kontaktn´ıch m´ıst je omezen´ı zátˇeˇze spojené s vyˇrizován´ım administrativn´ıch aktivit poskytovatel˚ u sluˇzeb, zajiˇstˇen´ı pˇr´ıstupu k informac´ım o podm´ınkách podnikán´ı v ostatn´ıch ˇclensk´ ych státech a pˇr´ıstupu k informac´ım o poskytovatel´ıch sluˇzeb z jin´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u. Vˇse by se mˇelo d´ıt elektronicky d´ıky propojen´ı databáz´ı jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u. • zjednoduˇ sen´ı povolovac´ıch ˇ r´ızen´ı Samotné zˇr´ızen´ı subjektu oprávnˇeného k poskytován´ı sluˇzby a vyˇr´ızen´ı povolovac´ıch ˇr´ızen´ı by se mˇelo bud’ velmi zjednoduˇsit a nebo zcela odstranit. Pokud 41

[Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu - Jak´ y pˇr´ınos bude m´ıt smˇernice o volném pohybu sluˇzeb pro

podnikatele?]

27

se ˇclenská zemˇe rozhodne taková ˇr´ızen´ı i nadále vyˇzadovat, mus´ı zajistit, ˇze splˇ nuj´ı dodateˇcná kritéria, která povedou k dalˇs´ı liberalizaci trhu sluˇzeb. • zaveden´ı procedury tich´ eho souhlasu Na vyˇr´ızen´ı povolen´ı ze strany u ´ˇrad˚ u budou stanoveny pˇresné term´ıny, které pokud nebudou dodrˇzeny, tj. ˇzadatel do stanoveného term´ınu neobdrˇz´ı rozhodnut´ı, jsou povaˇzovány za odsouhlasené a udˇelené. • nediskriminaˇ cn´ı usazov´ an´ı V pˇr´ıpadˇe, ˇze by chtˇel ˇclensk´ y stát uvalit omezen´ı nebo podm´ınky na usazen´ı poskytovatele sluˇzeb z jiného ˇclenského státu, musej´ı b´ yt tato omezen´ı podloˇzena pádn´ ymi d˚ uvody, které bude Komise pr˚ ubˇeˇznˇe zkoumat. Tyto podm´ınky a omezen´ı by také mˇely b´ yt podstatnˇe zredukovány. • vyuˇ zit´ı IT v administrativˇ e Smˇernice slibuje uˇzˇs´ı propojen´ı informaˇcn´ıch systém˚ u ˇclensk´ ych zem´ı, ˇc´ımˇz se urychl´ı vzájemná komunikace. • prospˇ ech pro pˇ r´ıjemce sluˇ zeb Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım dopadem pro spotˇrebitele sluˇzeb je skuteˇcnost, ˇze budou m´ıt moˇznost pˇr´ıj´ımat sluˇzby od jakéhokoliv oprávnˇeného subjektu odkudkoliv v rámci Evropské unie. • pojiˇ stˇ en´ı poskytovatel˚ u Pojiˇstˇen´ı poskytovatele sluˇzeb za zp˚ usobenou ˇskodu v jednom ˇclenském státˇe mus´ı b´ yt uznáno v jakémkoliv jiném ˇclenském státˇe bez omezen´ı. • metoda screeningu a notifikace ˇ Clensk´ e státy budou muset pr˚ ubˇeˇznˇe monitorovat oprávnˇenost omezen´ı, která kladou na poskytovatele sluˇzeb a v pˇr´ıpadˇe existence omezen´ı budou muset zd˚ uvodnit jejich pˇrimˇeˇrenost, nezbytnost a nediskriminaˇcn´ı charakter.

28

3.4

D˚ usledky zaveden´ı u ´ pravy pro poskytovatele pˇ reshraniˇ cn´ıch sluˇ zeb V´ yznamn´ ym benefitem liberalizovaného trhu sluˇzeb v rámci vnitˇrn´ıho

trhu Evropské unie je skuteˇcnost, ˇze ˇceské podnikatelské subjekty jiˇz nebudou muset individuálnˇe zjiˇst’ovat poˇzadavky na provádˇen´ı sluˇzby v jiném ˇclenském státˇe a vyˇrizovat potˇrebná povolen´ı. Za t´ımto u ´ˇcelem budou vybudována Jednotná kontaktn´ı m´ısta (JKM), kde se podnikateli dostane vˇsech informac´ı a poˇzadavk˚ u, které mus´ı splnit pˇred vstupem na trh jiného ˇclenského státu Evropské unie. To znamená, ˇze odpadne nutnost znalosti mateˇrského jazyka v zemi, kam chce podnikatel vstoupit, nebot’ veˇskerá komunikace s tamˇejˇs´ımi u ´ˇrady by mˇela prob´ıhat v bud’ v jazyce ˇceském nebo v jiném rozˇs´ıˇreném jazyce (nejpravdˇepodobnˇeji anglick´ y jazyk).42 Zároveˇ n se t´ım usnadn´ı pˇr´ıstup na ciz´ı trh v tom, ˇze podnikatel nebude muset cestovat po u ´ˇradech v ˇclenském státˇe Evropské unie a vˇse vyˇr´ıd´ı z jednoho m´ısta ˇ e republice. v Cesk´ V pˇr´ıpadˇe ˇze ˇclensk´ y stát bude vyˇzadovat po podnikateli u ´ˇrednˇe ovˇeˇrenou kopii nejr˚ uznˇejˇs´ıch povolen´ı, v´ ypis z rejstˇr´ıku trest˚ u nebo jin´ y podobn´ y dokument, nen´ı podle smˇernice ˇcesk´ y podnikatel povinen provést u ´ˇrednˇe ovˇeˇrené pˇreloˇzen´ı a m˚ uˇze odevzdat pouze pˇreloˇzenou kopii origináln´ıho dokumentu. Novˇe tedy budou orgány v ˇclenském státˇe samy zodpovˇedné za skuteˇcné ovˇeˇren´ı, zda dokumenty, které jim podnikatel dodal, jsou pravé. To se dá také povaˇzovat za v´ yznamné zjednoduˇsen´ı. Velk´ ym pˇr´ınosem je liberalizace trhu sluˇzeb pro poskytovatele sluˇzeb v pˇr´ıhraniˇc´ı. Podle schválené u ´pravy bude moct ˇcesk´ y podnikatel bez problém˚ u nab´ızet své sluˇzby nebo je poskytovat zákazn´ık˚ um v zahraniˇc´ı, pouze na základˇe povolen´ı ze své zemˇe. Nebude tedy nucen vyˇrizovat si povolen´ı v obou zem´ıch zároveˇ n. Co se t´ yˇce kontrol od kontroln´ıch orgán˚ u jako jsou obchodn´ı inspekce nebo hygienická kontrola, bude podnikatel zodpovˇedn´ y pouze orgán˚ um v té zemi, odkud pocház´ı jeho primárn´ı povolen´ı k ˇcinnosti.43 Z tohoto by mˇely benefitovat takˇrka vˇsechny ˇceské sluˇzby poskytuj´ıc´ı firmy s´ıdl´ıc´ı v pohraniˇc´ı, nebot’ se jim t´ımto zp˚ usobem zv´ yˇs´ı zákaznická základna a pole geografické p˚ usobnosti. V tomto ohledu si lze snadno pˇredstavit rozvoj ˇcinnosti sta42 43

[Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu - Kapesn´ı pr˚ uvodce smˇernic´ı o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu] [BusinessInfo.cz - Jak´ y pˇr´ınos bude m´ıt smˇernice o volném pohybu sluˇzeb pro podnikatele?]

29

vebn´ıch firem a drobn´ ych podnikatel˚ u, kteˇr´ı se nechávaj´ı naj´ımat na jednorázové práce jako jsou opravy, instalace a podobné ˇcinnosti. Rovnˇeˇz pozitivnˇe by se mˇelo rozv´ıjet poskytován´ı sluˇzeb v informaˇcn´ıch technologi´ıch, zejména pak správa v´ ypoˇcetn´ı techniky, pravidelná u ´drˇzba a poradenstv´ı v této oblasti, nebot’ to jsou ˇcinnosti, ke kter´ ym nen´ı potˇreba znalosti speciáln´ıch pˇredpis˚ u v zemi spotˇreby sluˇzby, ale stˇeˇzejn´ı jsou odborné znalosti.44 Dalˇs´ı v´ yhodou implementac´ı smˇernice je odstranˇen´ı nadbyteˇcn´ ych pˇrekáˇzek, které jsou kladeny na poskytovatele sluˇzeb z jin´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u a které se na m´ıstn´ı podnikatele nevztahuj´ı nebo je automaticky splˇ nuj´ı. Takovou pˇrekáˇzkou m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad nutnost vyˇr´ıdit si pro ˇcinnost speciáln´ı licenci, jej´ıˇz udˇelen´ı je podm´ınˇeno pˇredloˇzen´ım dokladu o trvalém bydliˇsti. Pˇr´ıkladem je ˇcinnost finanˇcn´ıch poradc˚ u a auditor˚ u v Itálii, která k udˇelen´ı licence takové potvrzen´ı poˇzaduje. Z pohledu schválené smˇernice se ale jedná o nadbyteˇcn´ y poˇzadavek, kter´ y znev´ yhodˇ nuje zahraniˇcn´ı poskytovatele sluˇzby pˇred domác´ımi poskytovateli a tud´ıˇz by mˇel b´ yt odstranˇen.45 Pokud tedy bude cht´ıt ˇcesk´ y finanˇcn´ı poradce ˇci auditor nab´ızet své ˇ e resluˇzby napˇr´ıklad na u ´zem´ı Nˇemecka, bude staˇcit, kdyˇz spln´ı poˇzadavky v Cesk´ publice a nˇemecké u ´ˇrady na nˇej nemohou klást takové dodateˇcné poˇzadavky, které se nevztahuj´ı na nˇemecké finanˇcn´ı poradce ˇci auditory. T´ımto se otv´ıraj´ı dveˇre podnikatel˚ um a osobám samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´ ym, které k poskytován´ı své sluˇzby potˇrebuj´ı urˇcité odborné znalosti.

44 45

[Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu - Kapesn´ı pr˚ uvodce smˇernic´ı o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu] [BusinessInfo.cz - Pˇreshraniˇcn´ı poskytován´ı sluˇzeb v návrhu smˇernice o sluˇzbách]

30

ˇ Cesk´ a republika a moˇ znosti, kter´ e sk´ yt´ a tato svo-

4

boda pro ˇ cesk´ y subjekt 4.1

Pozice sluˇ zeb v ˇ cesk´ e ekonomice ˇ e republiky velmi v´ Sluˇzby zauj´ımaj´ı v ekonomice Cesk´ yznamnou pozici.

ˇ e republice se projevila Stejnˇe jako v ostatn´ıch vyspˇel´ ych trˇzn´ıch ekonomikách i v Cesk´ tendence v pˇresunu pracovn´ı s´ıly a pod´ılu na tvorbˇe HDP z primárn´ıho a sekundárn´ıho sektoru do sektoru terciárn´ıho. Pˇresto je vˇsak pod´ıl sluˇzeb na zamˇestnanosti a HDP v porovnán´ı s pr˚ umˇerem v EU15, USA a Japonskem niˇzˇs´ı. Konkrétnˇe v pod´ılu na tvorbˇe ˇ a republika zaostávala za v´ HDP v roce 2005 Cesk´ yˇse uveden´ ymi zemˇemi o 9 %, 15 % respektive 11 %.46

4.1.1

Pod´ıl na HDP ˇ e republiky v posledn´ıch letech stále roste, pod´ıl Aˇckoliv ekonomika Cesk´

sluˇzeb na HDP se nijak v´ yraznˇe nemˇen´ı. Pokud se totiˇz pod´ıváme na pod´ıl hrubé pˇridané produkce sektoru sluˇzeb na celkové hrubé pˇridané hodnotˇe, uvid´ıme, ˇze se v obdob´ı od roku 2000 do roku 2006 témˇeˇr nezmˇenil. Hrubá pˇridaná hodnota sice stabilnˇe roste o pˇribliˇznˇe 8 % roˇcnˇe, ale rok 2004 byl v´ yjimkou, nebot’ pod´ıl sluˇzeb na celkové hrubé pˇridané hodnotˇe rostl jen o 2,85 %. ˇ e republice Tato skuteˇcnost vˇsak neznamená, ˇze by sektor sluˇzeb v Cesk´ nerostl. Interpretace slabˇe rostouc´ıho aˇz témˇeˇr konstantn´ıho pod´ılu hrubé pˇridané hodnoty sluˇzeb na celkové hrubé pˇridané hodnotˇe je taková, ˇze sektor sluˇzeb roste o nˇeco málo rychleji aˇz stejnˇe jako celá ekonomika. M˚ uˇzeme tedy ˇr´ıct, ˇze i pˇres v´ yznamn´ y pod´ıl sluˇzeb na hrubé pˇridané hodnotˇe nedocház´ı v tuto chv´ıli k v´ yraznému pˇresunu hospodáˇrské aktivity z primárn´ıho a sekundárn´ıho sektoru do sektoru terciárn´ıho. Pohled na tabulku ukazuje, ˇze v souˇcasné dobˇe se pod´ıl sluˇzeb na hrubé pˇridané hodnotˇe ˇceské ekonomiky pohybuje okolo 59 %. V absolutn´ıch ˇc´ıslech z roku 2006 to znamená hrubou pˇridanou hodnotu ve v´ yˇsi 1,726 miliardy Kˇc. Data za rok 2007 zat´ım nejsou jeˇstˇe k dispozici, proto nemohla b´ yt do tabulky zahrnuta. Pˇresto by ˇ eho se dalo na základˇe r˚ ustu HDP v roce 2007, kter´ y podle pˇredbˇeˇzn´ ych odhad˚ u Cesk´ 46

[EurActive.cz, 2005]

31

Rok Hrubá pˇridaná hodnota sluˇzeb

2000

2001

2002

2003

1 151,147

1 243,376

1 342,991

1 429,481

-

108,01 %

108,01 %

106,44 %

58,04 %

58,31 %

59,95 %

61,01 %

2004

2005

2006

1 470,253

1 579,177

1 726,187

102,85 %

107,41 %

109,31 %

58,12 %

58,93 %

59,32 %

Meziroˇcn´ı zmˇena Pod´ıl na HDP

ˇ U ´ Tabulka 1: V´ yvoj HDP a pˇridané hodnoty sluˇzeb (v mld. Kˇc) - zdroj CS ˇ U) ´ vzrostl reálnˇe o 6,5 %, odhadovat dalˇs´ı zv´ statistického u ´ˇradu (CS yˇsen´ı hrubé pˇridané hodnoty sluˇzeb v podobném tempu jako v letech minul´ ych.47 V´ yˇse uvedená data jsou znázornˇena v grafické podobˇe v grafu n´ıˇze. Z toho je jiˇz na prvn´ı pohled patrné, ˇze sluˇzby skuteˇcnˇe tvoˇr´ı v´ yznamnou ˇca´st hrubé pˇridané hodnoty národn´ıho hospodáˇrstv´ı a rostou pˇribliˇznˇe stejn´ ym tempem jako celková hrubá pˇridaná hodnota za celou ekonomiku. V grafu je dobˇre vidˇet pokles tempa r˚ ustu sluˇzeb v roce 2004 a v´ yrazné zv´ yˇsen´ı celkové hrubé pˇridané hodnoty.

ˇ U ´ Obrázek 1: Hrubá pˇridaná hodnota sluˇzeb - zdroj CS 47

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpoh021508.doc

32

Nejpravdˇepodobnˇejˇs´ım d˚ uvodem pro v´ yˇse uvedené zpomalen´ı r˚ ustu sluˇ a ˇzeb a zároveˇ n zv´ yˇsen´ı hrubé pˇridané hodnoty v roce 2004 vid´ım ve skuteˇcnosti, ˇze Cesk´ republika v tomto roce vstoupila do Evropské unie, ˇc´ımˇz doˇslo k v´ yraznému zv´ yˇsen´ı ˇ e republiky a t´ım pádem zv´ exportu zboˇz´ı z Cesk´ yˇsen´ı hrubé pˇridané hodnoty. Mou ˇ U ´ o exportu ve sledovaném obdob´ı. Graf v´ domnˇenku potvrzuj´ı i data z CS yvoje r˚ ustu exportu v letech 2000 aˇz 2007 je uveden´ y n´ıˇze a je v nˇem dobˇre vidˇet prudk´ y nár˚ ust exportu v roce 2004. Oproti roku 2003 se totiˇz zv´ yˇsil o 125,66 %.48

ˇ U ´ Obrázek 2: Nár˚ ust exportu - zdroj CS

4.1.2

Zamˇ estnanost Dalˇs´ı v´ yznamnou u ´lohu zastávaj´ı sluˇzby v oblasti zamˇestnanosti pra-

ˇ e republiky. V Cesk´ ˇ e republice je v souˇcasné dobˇe 4 967,3 tis. covn´ıch sil na u ´zem´ı Cesk´ osob s jedin´ ym nebo hlavn´ım zamˇestnán´ım, coˇz je nejvyˇsˇs´ı hodnota od roku 1997. Necel´ ych 56 % osob je z tohoto poˇctu zamˇestnáno v terciárn´ım sektoru. Jak je vidˇet z tabulky o pod´ılu zamˇestnanosti v sektoru sluˇzeb na celkové zamˇestnanosti, procento osob pracuj´ıc´ıch v terciárn´ım sektoru se rok od roku zvyˇsuje. ˇ a Stejná tendence je patrná ve vˇsech vyspˇel´ ych trˇzn´ıch ekonomikách, nicménˇe Cesk´ republika v tomto porovnán´ı ve sledovaném obdob´ı za tˇemito zemˇemi zaostávala a v ˇ roce 2006 se rozd´ıl v zamˇestnanosti v sektoru sluˇzeb mezi Ceskou republikou a EU jeˇstˇe 48

http://dw.czso.cz/pls/stazo/STAZO.STAZO?jazyk=CS&prvni_pristup=

33

Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkem

4 926,70

4 955,90

4 957,00

4 937,60

4 881,60

4 813,70

4 828,10

4 967,30

Sluˇzby

2 768,50

2 801,10

2 848,70

2 865,30

2 837,30

2 798,30

2 716,00

2 764,90

Procento

56,19 %

56,52 %

57,47 %

58,03 %

58,12 %

58,13 %

56,25 %

55,66 %

ˇ U ´ Tabulka 2: V´ yvoj zamˇestnanosti v sektoru sluˇzeb (v tis´ıc´ıch) - zdroj CS v´ıce prohloubil. V porovnán´ı s EU15 ˇcinil rozd´ıl 13,2 % a v porovnán´ı s EU27 9,9 %.49 Dalˇs´ı zv´ yˇsen´ı rozd´ılu v zamˇestnanosti v terciárn´ım sektoru nastalo v roce 2007. Z celkového meziroˇcn´ıho zv´ yˇsen´ı poˇctu zamˇestnan´ ych oproti roku 2006 o 105,6 tis. osob, nastoupilo celkem 73,1 tis. do sekundárn´ıho sektoru, zat´ımco pˇr´ır˚ ustek v sektoru terciárn´ım byl zhruba poloviˇcn´ı. Tato skuteˇcnost by mohla b´ yt zp˚ usobena silnˇe proexˇ e republiky, která se v posledn´ıch letech usilovnˇe snaˇzila o z´ıskán´ı portn´ı politikou Cesk´ co nejv´ıce pˇr´ım´ ych zahraniˇcn´ıch investic a to zejména v pr˚ umyslov´ ych odvˇetv´ıch.50 Novˇe dokonˇcené v´ yrobn´ı a montáˇzn´ı podniky, jejichˇz nejv´ yznamnˇejˇs´ımi pˇredstaviteli jsou automobilky, zamˇestnávaj´ı velk´ y poˇcet pracovn´ık˚ u a to nejen pˇr´ımo ˇ e repubale také nepˇr´ımo v subdodavatelsk´ ych firmách. Vzr˚ ustaj´ıc´ı export zboˇz´ı z Cesk´ liky by tak mohl m´ıt vliv na stále rostouc´ı nároky na poˇcet zamˇestnanc˚ u v exportuj´ıc´ıch firmách a t´ım pádem na záporn´ y r˚ ust pomˇeru zamˇestnanc˚ u pracuj´ıc´ıch v terciárn´ım sektoru.

4.1.3

Zahraniˇ cn´ı obchod ˇ e republiky. Jejich Sluˇzby hraj´ı svou roli i v zahraniˇcn´ım obchodˇe Cesk´

v´ yznam vˇsak nen´ı tak velk´ y, jako u zahraniˇcn´ıho obchodu se zboˇz´ım. Export sluˇzeb ve sledovaném obdob´ı mezi léty 2001 a 2006 nevykazuje pˇresvˇedˇciv´ y r˚ ustov´ y trend, jak je patrné z grafu n´ıˇze. Do roku 2003 export sluˇzeb klesal a aˇz od roku 2004 ˇ e republiky ˇcinil pˇribliˇznˇe do souˇcasnosti stoupá. V roce 2006 tak export sluˇzeb z Cesk´ 300 mld. Kˇc.51 U zahraniˇcn´ıho obchodu se sluˇzbami je zaj´ımavá skuteˇcnost, ˇze ve sledovaném obdob´ı 6ti let nikdy nenastalo záporné saldo mezinárodn´ıho obchodu se sluˇzbami. ˇ y statistick´ [Cesk´ yu ´ˇrad - Anal´ yza trhu práce] http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020108.doc 51 ˇ [BusinessInfo.cz - Anal´ yza struktury exportu sluˇzeb CR] 49 50

34

Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Export

265 655,70

228 356,30

219 151,10

248 433,10

257 998,40

300 370,90

Import

207 670,80

206 505,50

205 914,40

235 960,60

238 586,60

265 798,10

Saldo

57 984,90

21 850,80

13 236,70

12 472,50

19 411,80

34 572,80

17,30 %

15,40 %

13,80 %

12,70 %

12,10 %

12,30 %

% z celku

ˇ se sluˇzbami v letech 2001–2006 (v mil. Kˇc) Tabulka 3: Zahraniˇcn´ı obchod CR Pˇrestoˇze rozd´ıly mezi importem a exportem jsou pomˇernˇe malé (v ˇrádu des´ıtek miliard Kˇc), export stále pˇrevyˇsuje import a podle dat z v´ yˇse uvedené tabulky se zdá, ˇze tempo r˚ ustu exportu sluˇzeb je vyˇsˇs´ı neˇz tempo r˚ ustu importu sluˇzeb, coˇz je urˇcitˇe pozitivn´ı informace. Prvn´ı pohled na v´ yvoj pod´ılu exportu sluˇzeb v pomˇeru s celkov´ ym uskuˇ e republiky nevypadá pˇr´ıliˇs povzbudivˇe, nebot’ od roku 2001 teˇcnˇen´ ym exportem Cesk´ neustále klesá, pouze v roce 2006 nastalo m´ırné oˇziven´ı o 0,2 %. D˚ uvodem n´ızkého ˇ a republika vyváˇz´ı stále v´ıce zboˇz´ı a r˚ pomˇeru a jeho klesaj´ıc´ı tendence je fakt, ˇze Cesk´ ust exportu zboˇz´ı v´ yraznˇe pˇrevyˇsuje tempo r˚ ustu exportu sluˇzeb. D˚ uvody pro v´ yraznˇe vyˇsˇs´ı export zboˇz´ı jsou stejné jako v pˇr´ıpadˇe niˇzˇs´ı zamˇestnanosti v terciárn´ım sekˇ a republika se orientuje v´ toru. Cesk´ yraznˇe proexportnˇe a to zejména v oblasti exportu stroj´ırensk´ ych v´ yrobk˚ u a dalˇs´ıho zboˇz´ı ze sekundárn´ıho sektoru ekonomiky. V porovnán´ı s ekonomikami Spojen´ ych stát˚ u Americk´ ych a EU25 je pod´ıl ˇ e republice velmi n´ızk´ sluˇzeb na exportu v Cesk´ y. Data z databáze UNCTAD za rok 2006 ukazuj´ı, ˇze pod´ıl sluˇzeb na exportu v EU25 ˇcin´ı 22,65 % a pod´ıl exportu sluˇzeb ˇ e republiky je to na celkovém exportu v USA dokonce 28,97 %, zat´ımco v pˇr´ıpadˇe Cesk´ o 10,35 procentn´ıch bod˚ u respektive o 16,67 procentn´ıch bod˚ u ménˇe. Jin´ ymi slovy pod´ıl exportu sluˇzeb na celkovém exportu ekonomiky dosáhl v roce 2006 hodnoty 12,3 %.52 V pˇr´ıpadˇe pomˇeru importu sluˇzeb k celkovému importu se jiˇz ˇceská ekonomika pˇr´ıliˇs neliˇs´ı od ekonomiky USA. Rozd´ıl v pomˇeru importu sluˇzeb se pohybuje okolo 4 procentn´ıch bod˚ u. V porovnán´ı s EU25 je vˇsak situace odliˇsná. V EU25 totiˇz ˇ e republice je to z celého objemu import˚ u tvoˇr´ı sluˇzby pˇribliˇznˇe 21-22 %. Oproti Cesk´ tedy rozd´ıl pˇribliˇznˇe o 9 procentn´ıch bod˚ u. 52

http://stats.unctad.org/handbook/

35

ˇ U ´ Obrázek 3: Zahraniˇcn´ı obchod se sluˇzbami - zdroj CS

Rok

2001

2002

USA

16,19 %

16,52 %

ˇ CR

13,24 %

EU 25

22,25 %

2003

2004

2005

2006

16,53 % 16,52 %

15,80 %

15,55 %

13,65 %

12,50 %

11,74 %

11,93 %

11,35 %

22,80 %

22,63 %

21,93 %

21,66 %

20,39 %

Tabulka 4: Pod´ıl sluˇzeb na celkovém importu vybran´ ych zem´ı - zdroj UNCTAD

36

4.2

Trh se sluˇ zbami v informaˇ cn´ıch technologi´ıch Protoˇze je sektor sluˇzeb velmi rozsáhl´ y, dˇel´ı se podle odvˇetvové klasifikace

ˇ na nˇekolik skupin. Tyto skupiny jsou následuj´ıc´ı: ekonomick´ ych ˇcinnost´ı (OKEC) • trˇzn´ı sluˇzby, • obchod, pohostinstv´ı a ubytován´ı, • cestovn´ı ruch, • doprava a spoje, • penˇeˇznictv´ı a pojiˇst’ovnictv´ı, • netrˇzn´ı sluˇzby, • vˇeda a v´ yzkum, • informaˇcn´ı spoleˇcnost.53 Podstatné z hlediska anal´ yzy trhu sluˇzeb s informaˇcn´ımi technologiemi je právˇe prvn´ı skupina a to sice trˇzn´ı sluˇzby. Jak je patrné z názvu skupiny, do trˇzn´ıch sluˇzeb patˇr´ı takové sluˇzby, které jsou poskytovány za u ´ˇcelem dosaˇzen´ı zisku a které nav´ıc patˇr´ı do následuj´ıc´ıch specifick´ ych odd´ıl˚ u odvˇetvové klasifikace ekonomick´ ych ˇ ˇcinnost´ı (v závorce za názvem odd´ılu je jeho ˇc´ıslo OKEC): • ˇcinnosti v oblasti nemovitost´ı (70), • pronájem stroj˚ u a pˇr´ıstroj˚ u bez obsluhy, pronájem v´ yrobk˚ u pro osobn´ı potˇrebu a pˇreváˇznˇe pro domácnost (71), • ˇcinnosti v oblasti v´ ypoˇcetn´ı techniky (72), • v´ yzkum a v´ yvoj (73), • ostatn´ı podnikatelské ˇcinnosti (74), • veˇrejná správa a obrana; povinné sociáln´ı zabezpeˇcen´ı (75), • vzdˇeláván´ı (80), 53

ˇ y statistick´ [Cesk´ yu ´ˇrad - Ediˇcn´ı pl´ an - Sluˇzby]

37

• zdravotn´ı a sociáln´ı péˇce; veterinárn´ı ˇcinnosti (85), • odstraˇ nován´ı odpadn´ıch vod a odpad˚ u, ˇciˇstˇen´ı mˇesta, sanaˇcn´ı a podobné ˇcinnosti (90), • ˇcinnosti odborov´ ych, profesn´ıch a podobn´ ych organizac´ı j.n. (91), • rekreaˇcn´ı, kulturn´ı a sportovn´ı ˇcinnosti (92), • ostatn´ı ˇcinnosti (93).54 Z uvedeného v´ yˇctu je zˇrejmé, sektor trˇzn´ıch sluˇzeb zahrnuje ˇsiroké spektrum aktivit. Z hlediska dopad˚ u smˇernice o liberalizaci sluˇzeb na oblast IT je vˇsak podstatn´ y zejména odd´ıl ˇc. 72 a to sice ˇcinnosti v oblasti v´ ypoˇcetn´ı techniky. 4.2.1

Trˇ zby Trh se sluˇzbami v informaˇcn´ıch technologi´ıch tvoˇr´ı pomˇernˇe malou ˇca´st

ˇ e republice. Od zaˇcátku sledovaného obdob´ı celkového trhu s trˇzn´ımi sluˇzbami v Cesk´ (roku 2000) vˇsak pod´ıl sluˇzeb v oblasti informaˇcn´ıch technologi´ı na trˇzn´ıch sluˇzbách s v´ yjimkou roku 2002 stále roste. V roce 2002 doˇslo dokonce k poklesu tohoto pod´ılu, coˇz bylo zp˚ usobené propadem v trˇzbách za sluˇzby v informaˇcn´ıch technologi´ıch. Za posledn´ıch sedm let se tedy pod´ıl sluˇzeb v oblasti informaˇcn´ıch technologi´ı zv´ yˇsil z 10,79 % na 12,22 %. Zv´ yˇsen´ı pod´ılu sluˇzeb v informaˇcn´ıch technologi´ıch na trˇzn´ıch sluˇzbách je dán pˇredevˇs´ım rychlejˇs´ım tempem r˚ ustu trˇzeb tohoto odvˇetv´ı, které za sledované obdob´ı rostlo pr˚ umˇernˇe o 11 % roˇcnˇe, zat´ımco trˇzn´ı sluˇzby rostly tempem 9 %. Data za rok 2007 ukazuj´ı, ˇze trˇzby v sektoru trˇzn´ıch sluˇzeb dosáhly 913,262 mld. Kˇc, coˇz je oproti roku 2000 zv´ yˇsen´ı o 78 % (mˇeˇreno ve bˇeˇzn´ ych cenách). Trˇzby se sluˇzbami v informaˇcn´ıch technologi´ıch vˇsak vzrostly jeˇstˇe v´ıce a to dokonce na dvojnásobek. Za rok 2007 se tedy v tomto odvˇetv´ı dosáhlo trˇzeb v celkové v´ yˇsi 111,567 mld. Kˇc.55 M˚ uˇzeme tedy ˇr´ıct, ˇze trh s trˇzn´ımi sluˇzbami a obzvláˇstˇe se sluˇzbami v oblasti informaˇcn´ıch technologi´ıch se velmi rychle vyv´ıj´ı. Rovnˇeˇz pohled na celkové trˇzby jak v trˇzn´ıch sluˇzbách jako celku tak ve sledovaném odvˇetv´ı ukazuje, ˇze v´ yvoj 54 55

[BusinessInfo.cz - Oborové statistiky - Sluˇzby] http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ctrs021508.doc

38

Trˇzn´ı sluˇzby (trˇzby v mil. Kˇc) Rok

Celkem

V IT

Pod´ıl IT

2000

513 501,18

55 426,30

10,79 %

2001

563 377,00

66 527,49

2002

622 337,23

2003

Meziroˇcn´ı zmˇeny Celkem

V IT

11,81 %

109,71 %

120,03 %

65 599,67

10,54 %

110,47 %

98,61 %

680 871,58

75 513,96

11,09 %

109,41 %

115,11 %

2004

725 337,07

82 957,00

11,44 %

106,53 %

109,86 %

2005

789 340,55

92 577,01

11,73 %

108,82 %

111,60 %

2006

845 223,67

102 972,92

12,18 %

107,08 %

111,23 %

2007

913 262,83

111 567,31

12,22 %

108,05 %

108,35 %

ˇ U ´ Tabulka 5: Trˇzby v oblasti trˇzn´ıch sluˇzeb v letech 2000–2007 (v mil. Kˇc) - zdroj CS

je za posledn´ıch sedm let skuteˇcnˇe velmi pozitivn´ı. Zároveˇ n se z uveden´ ych ˇc´ısel zdá, ˇze by v nejbliˇzˇs´ı budoucnosti nemˇelo doj´ıt k v´ yraznému zpomalen´ı r˚ ustu trˇzeb v ˇza´dné ze sledovan´ ych oblast´ı.

ˇ U ´ Obrázek 4: Trˇzby v sektoru trˇzn´ıch sluˇzeb - zdroj CS 39

4.2.2

Zamˇ estnanost Poˇcet osob pracuj´ıc´ıch v oblasti trˇzn´ıch sluˇzeb se za posledn´ıch sedm let

ˇ ym zv´ yˇsil o pˇribliˇznˇe 160 000 na souˇcasn´ ych 765 790 osob. Z dat poskytnut´ ych Cesk´ statistick´ ym u ´ˇradem je vidˇet, ˇze poˇcet pracovn´ık˚ u v oblasti trˇzn´ıch sluˇzeb v prvn´ıch pˇeti letech rostl jen zvolna a mezi léty 2003 aˇz 2005 by se dalo ˇr´ıct, ˇze dokonce stagnoval. V posledn´ıch dvou letech jsme vˇsak svˇedky zv´ yˇsené poptávky po pracovn´ıch v této oblasti, protoˇze za toto obdob´ı vzrostl v této oblasti poˇcet pracuj´ıc´ıch dvakrát tolik co za cel´ ych pˇredchoz´ıch pˇet let dohromady.

ˇ U ´ Obrázek 5: Zamˇestnanci v trˇzn´ıch sluˇzbách a IT - zdroj CS I v pˇr´ıpadˇe odvˇetv´ı sluˇzeb v informaˇcn´ıch technologi´ıch je vidˇet podobn´ y r˚ ustov´ y trend. Poˇcet zamˇestnanc˚ u za posledn´ı dva roky vzrostl o stejn´ y poˇcet jako za cel´ ych pˇredeˇsl´ ych pˇet let dohromady a na konci roku 2007 v tomto odvˇetv´ı pracovalo 60 930 osob. S v´ yjimkou roku 2002 si poˇcet pracovn´ık˚ u ve sluˇzbách v informaˇcn´ıch technologi´ıch zvyˇsuje pod´ıl na zamˇestnanosti ve skupinˇe trˇzn´ıch sluˇzeb. Ke konci roku 2007 pod´ıl ˇcinil 7,96 % pracovn´ık˚ u, coˇz je o 1,27 % v´ıce neˇz na zaˇca´tku sledovaného obdob´ı. Velmi zaj´ımav´ y je pohled na ˇc´ısla trˇzeb na zamˇestnance u skupiny jako celku a sluˇzeb v informaˇcn´ıch technologi´ıch. U obou je vidˇet stál´ y a pˇribliˇznˇe stejn´ y nár˚ ust trˇzeb aˇz do roku 2005. Rok 2002 vˇsak nebyl pˇr´ızniv´ y pro odvˇetv´ı sluˇzeb v informaˇcn´ıch technologi´ıch ani co se trˇzeb na pracovn´ıka t´ yˇce, které se sn´ıˇzily na u ´roveˇ n 40

zhruba o rok zpˇet. Od roku 2005 jsme vˇsak svˇedky v´ yrazného zpomalen´ı aˇz zastaven´ı r˚ ustu trˇzeb na zamˇestnance u obou sledovan´ ych. To je vˇsak dopad prudkého nár˚ ustu poˇctu zamˇestnanc˚ u v oblasti trˇzn´ıch sluˇzeb i informaˇcn´ıch technologi´ı. Jak je z grafu vidˇet, novˇe naj´ıman´ı pracovn´ıci generuj´ı niˇzˇs´ı trˇzby neˇz dˇr´ıve. Nicménˇe z grafu také vid´ıme, ˇze uveden´ y jev postihl pˇribliˇznˇe stejnˇe jak sektor trˇzn´ıch sluˇzeb tak odvˇetv´ı informaˇcn´ıch technologi´ı, takˇze bych v tomto pˇr´ıpadˇe usuzoval na následky zaveden´ı liberálnˇejˇs´ıch poˇzadavk˚ u na naj´ımán´ı a propouˇstˇen´ı pracovn´ık˚ u. V dubnu roku 2006 skuteˇcnˇe vstoupil v platnost nov´ y zákon´ık práce, takˇze v´ yrazné zmˇeny v zamˇestnanost v sektoru trˇzn´ıch sluˇzeb by t´ımto skuteˇcnˇe mohly b´ yt zp˚ usobeny.

ˇ U ´ Obrázek 6: Trˇzba na pracovn´ıka - zdroj CS Z ekonomického hlediska je dobré povˇsimnout si trˇzby na pracovn´ıka v informaˇcn´ıch technologi´ıch, která v´ yraznˇe pˇrevyˇsuje trˇzbu na pracovn´ıka v sektoru trˇzn´ıch sluˇzeb jako celku. Jak je vidˇet, sluˇzby v oblasti informaˇcn´ıch technologi´ı jsou velmi ˇza´dány a také kvalitnˇe ocenˇeny. Trˇzba na pracovn´ıka se pohybuje na pr˚ umˇerné hodnotˇe 155 % trˇzeb na pracovn´ıka v sektoru trˇzn´ıch sluˇzeb jako celku, coˇz je skuteˇcnˇe v´ yrazn´ y náskok. V roce 2007 dosahovala pr˚ umˇerná trˇzba na pracovn´ıka v odvˇetv´ı informaˇcn´ıch technologi´ı 1,831 mil. Kˇc, zat´ımco stejn´ y ukazatel za sektor trˇzn´ıch sluˇzeb ˇcinil 1,192 mil. Kˇc. 41

Zamˇestnanci (v tis.)

Trˇzba na zamˇestnance (v tis. Kˇc)

2003

2002

2001

2000

Rok

4 881,60

4 937,60

4 957,00

4 955,90

4 926,70

Celkem

2 798,30

2 837,30

2 865,30

2 848,70

2 801,10

2 768,50

Sluˇzby

718,33

668,91

668,29

663,23

648,69

621,96

607,32

Celkem

60,93

56,32

50,50

50,01

47,92

46,61

44,80

40,62

IT

7,96 % 1 192,57

7,84 % 1 176,65

7,55 % 1 180,03

7,48 % 1 085,37

7,22 % 1 026,60

7,18 %

7,20 %

6,69 %

Pod´ıl

959,38

905,81

845,52

Celkem

1 831,16

1 828,49

1 833,19

1 658,81

1 575,96

1 407,53

1 485,13

1 364,64

IT

153,55 %

155,40 %

155,35 %

152,83 %

153,51 %

146,71 %

163,96 %

161,40 %

Trˇzn´ı sluˇzby

2004

4 813,70

2 716,00

765,79

Trˇzn´ı sluˇzby

2005

4 828,10

2 764,90

Ekonomika

2006

4 967,30

Pod´ıl

2007

ˇ U ´ Tabulka 6: Zamˇestnanost a trˇzby v oblasti trˇzn´ıch sluˇzeb 2000–2007 (v mil. Kˇc) - zdroj CS

42

4.3

ˇ Dopady liberalizace trhu sluˇ zeb na Ceskou republiku Pˇrestoˇze se schválená verze smˇernice o liberalizaci trhu sluˇzeb znaˇcnˇe liˇs´ı

od p˚ uvodn´ıho návrhu z roku 2004, kter´ y sliboval vˇetˇs´ı m´ıru liberalizace trhu sluˇzeb ˇ e v rámci vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie, dopady pˇrijet´ı smˇernice na ekonomiku Cesk´ republiky jsou dle dostupn´ ych anal´ yz pozitivn´ı. Pravdˇepodobnˇe nejˇcastˇeji citovanou je v tomto ohledu anal´ yza agentury CzechTrade, která si v roce 2006 nechala zpracovat ˇ anal´ yzu dopadu pˇrijet´ı smˇernice na Ceskou republiku z makroekonomického hlediska. ˇ e republiky Celkov´ y pˇr´ıspˇevek liberalizace trhu sluˇzeb na r˚ ust HDP Cesk´ by se podle této anal´ yzy mˇel pohybovat v rozmez´ı 0,65 % aˇz 1,45 % v závislosti na tom, do jaké m´ıry se trh skuteˇcnˇe podaˇr´ı liberalizovat. V pˇrepoˇctu na penˇeˇzn´ı vyjádˇren´ı dosahuje uveden´ y r˚ ust hodnoty v rozmez´ı 16,6 aˇz 37,2 mld. Kˇc. Nicménˇe oˇcekává se, ˇze r˚ ust bude zp˚ usoben pˇredevˇs´ım dvˇema faktory. Prvn´ım je r˚ ust pˇ ridan´ e hodnoty v sektoru sluˇzeb a druh´ ym pak sniˇ zen´ı cen v tomto sektoru.56 ˇ I kdyˇz je vidˇet, ˇze liberalizace trhu sluˇzeb bude pro Ceskou republiku pˇr´ınosem, ten nebude v porovnán´ı s p˚ uvodn´ım návrhem smˇernice o liberalizaci trhu sluˇzeb z roku 2004 zdaleka takov´ y. Pokud se porovná p˚ uvodn´ı návrh se schválen´ ym, ˇ e republiky o 31 % aˇz 52 % je dopad schválené verze smˇernice na r˚ ust HDP Cesk´ ˇıˇrka intervalu je opˇet zp˚ niˇzˇs´ı. S´ usobená t´ım, do jaké m´ıry by ˇclenské státy skuteˇcnˇe pˇristupovaly k liberalizaci a odstraˇ nován´ı bariér.

4.3.1

Zmˇ eny v pod´ılu na HDP Zmˇeny v hrubé produkci zp˚ usobené liberalizac´ı trhu sluˇzeb by mˇely podle

uvedené anal´ yzy zv´ yˇsit HDP o pˇribliˇznˇe 0,65 %. Z tohoto r˚ ustu by vˇsak cel´ ych 0,39 % mˇel tvoˇrit nár˚ ust hrubé produkce v pouze tˇrech odvˇetv´ıch. Tˇemi to odvˇetv´ımi jsou stavebnictv´ı, právn´ı a u ´ˇcetn´ı sluˇzby a velkoobchod, u kter´ ych by nár˚ ust mˇel pˇrekroˇcit 3 mld. Kˇc u kaˇzdého. Pˇr´ıˇciny r˚ ustu se vˇsak v tˇechto tˇrech odvˇetv´ıch liˇs´ı. Dle anal´ yzy by r˚ ust velkoobchodn´ıch aktivit mˇel b´ yt zp˚ usoben primárnˇe zv´ yˇsen´ım hodnoty exportu na celkové ˇcinnosti. Na druhou stranu ve stavebnictv´ı a právn´ıch a u ´ˇcetn´ıch sluˇzbách by r˚ ust ˇ e republice. mˇel b´ yt zp˚ usoben zv´ yˇsen´ım poptávky po tˇechto sluˇzbách na trhu v Cesk´ 56

[CzechTrade - Aktualizovan´ a Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na

vnitˇrn´ım trhu]

43

HDP r˚ ustem pˇridané hod-

Pˇr´ıspˇevek sluˇzby k r˚ ustu

na HDP

v analyzovan´ ych sluˇzbách

hodnoty v analyzovan´ ych

na celkovém r˚ ustu pˇridané

Pod´ıl r˚ ustu pˇridané hodnoty Pod´ıl r˚ ustu pˇridané hodnoty

55 Ubytován´ı a stravován´ı

ˇ 72 Cinnosti v oblasti v´ ypoˇcetn´ı techniky

52 Maloobchod

51 Velkoobchod

74.1 Právn´ı a u ´ˇcetn´ı sluˇzby

45 Stavebnictv´ı

-91

-77

-8

1 961

3 257

3 329

3 448

-0,01 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,08 %

0,13 %

0,13 %

0,13 %

100,00 %

-1,30 %

-0,52 %

-0,44 %

-0,05 %

11,14 %

18,49 %

18,90 %

19,58 %

ˇ Sektory sluˇzeb podle klasifikace OKEC

noty (v mil. Kˇc)

92 Rekreaˇcn´ı, kulturn´ı a sportovn´ı ˇcinnosti

-229

0,65 %

sluˇzbách

71 Pronájem stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı

16 565

Celkem

ˇ e republiky - zdroj CzechTrade Tabulka 7: Dopad návrhu smˇernice na r˚ ust pˇridané hodnoty a HDP Cesk´

44

Kromˇe zv´ yˇsen´ı poptávky je r˚ ust hrubé produkce zp˚ usoben také rozd´ılnou souˇcasnou hodnotou produkovan´ ych sluˇzeb, ze které se trh bude po liberalizaci odráˇzet. U prvn´ıch dvou odvˇetv´ı tj. stavebnictv´ı a velkoobchod bude r˚ ust generován pˇredevˇs´ım ” vyˇsˇs´ı poˇcáteˇcn´ı základnou pˇridané hodnoty“ [CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 16]. V pˇr´ıpadˇe právn´ıch au ´ˇcetn´ıch sluˇzeb se oˇcekávané zv´ yˇsen´ı hrubé produkce pˇrikládá významnému r˚ ustu ” stávaj´ıc´ıch hodnot“ [CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 16]. ˇ e republiky Pˇrestoˇze jsou dopady liberalizace trhu sluˇzeb na HDP Cesk´ pozitivn´ı, nˇekterá odvˇetv´ı sektoru sluˇzeb z liberalizace budou profitovat ménˇe a dokonce se u nich oˇcekává pokles pˇr´ıspˇevku k celkovému HDP oproti stavu pˇred liberalizac´ı. Dle anal´ yzy agentury CzechTrade jsou poklesy v uveden´ ych odvˇetv´ıch zp˚ usobeny zejména pˇrevahou poklesu

pˇridané hodnoty na domác´ım trhu nad r˚ ustem pˇridané hodnoty ” z exportu“ [CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 16]. Mezi oblasti, kde dojde k poklesu pˇridané hodnoty, patˇr´ı (dle klasifikace ˇ následuj´ıc´ı: OKEC) • 50 Ubytován´ı a stravován´ı – pokles o 77 mil. Kˇc, • 71 Pronájem stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı – pokles o 229 mil. Kˇc, ˇ • 72 Cinnosti v oblasti v´ ypoˇcetn´ı techniky – pokles o 8 mil. Kˇc, • 92 Rekreaˇcn´ı, kulturn´ı a sportovn´ı ˇcinnost – pokles o 91 mil. Kˇc, Na celkovém objemu r˚ ustu pˇridané hodnoty zp˚ usoben´ ym liberalizac´ı vˇsak uvedené poklesy hraj´ı jen minimáln´ı roli. Celkov´ y pokles pˇridané hodnoty se pˇredpokládá ve v´ yˇsi 405 mil. Kˇc, zat´ımco celkov´ y r˚ ust se oˇcekává ve v´ yˇsi 16 970 mil. Kˇc. Uvedená ˇc´ısla jsou odhadována pro pˇr´ıpad nejménˇe v´ yrazného dopadu pˇrijet´ı smˇernice tj. pˇri r˚ ustu HDP o 0,65 %. ˇ e republiky po liberalizace trhu Druh´ ym zdrojem zmˇen v r˚ ustu HDP Cesk´ sluˇzeb je oˇcekávan´ y pokles cen v odvˇetv´ı sluˇzeb projevuj´ıc´ı se ve zvýˇsené poptávce po ” spotˇrebˇe a investic´ıch“ [CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 19]. Dopady tˇechto zmˇen by se mˇely na r˚ ustu HDP projevit ve v´ yˇsi pˇribliˇznˇe 0,81 %. 45

Z poklesu cen a následného zv´ yˇsen´ı poptávky by mˇely nejv´ıce profitovat tˇri odvˇetv´ı sektoru sluˇzeb, kter´ ymi jsou stavebnictv´ı, právn´ı a u ´ˇcetn´ı sluˇzby a ˇcinnosti v oblasti nemovitost´ı. Tato tˇri odvˇetv´ı tvoˇr´ı v souˇctu 0,58 % z celkov´ ych 0,81 %, coˇz je skuteˇcnˇe v´ yznamn´ y pod´ıl.57 Následky sn´ıˇzen´ı cen a následného zv´ yˇsen´ı poptávky se vˇsak net´ ykaj´ı vˇsech odvˇetv´ı. Stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe zmˇen v hrubé produkci nebudou ze sniˇzen´ı cen profitovat odvˇetv´ı ubytován´ı a stravován´ı, pronájem stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı, ˇcinnosti v oblasti v´ ypoˇcetn´ı techniky, obchod, opravy a u ´drˇzba motorov´ ych vozidel a koneˇcnˇe rekreaˇcn´ı, kulturn´ı a sportovn´ı ˇcinnost. V tˇech odvˇetv´ıch by mˇelo doj´ıt k poklesu pˇr´ıspˇevku k HDP o celkem 788 mil. Kˇc. Celkové zv´ yˇsen´ı v ostatn´ıch odvˇetv´ıch se vˇsak oˇcekává ve v´ yˇsi 21 373 mil. Kˇc, takˇze ani zde se nejedná o nijak v´ yznamn´ y pomˇer. 4.3.2

Zamˇ estnanost Implementace smˇernice o liberalizaci trhu sluˇzeb by mˇela také zp˚ usobit

ˇ e republiky se oˇcekává vytvoˇren´ı nov´ ych pracovn´ıch m´ıst. Konkrétnˇe v pˇr´ıpadˇe Cesk´ vznik pˇribliˇznˇe 18 088 nov´ ych pracovn´ıch m´ıst a r˚ ust pr˚ umˇerné mzdy v celém sektoru sluˇzeb o 158 Kˇc.58 Nejv´ıce by poptávka po zamˇestnanc´ıch mˇela vzr˚ ust v odvˇetv´ı maloobchodu, velkoobchodu a stavebnictv´ı. Uvedená tˇri odvˇetv´ı by mˇela po liberalizaci trhu sluˇzeb potˇrebovat dodateˇcn´ ych 12 187 zamˇestnanc˚ u, coˇz tvoˇr´ı 67,4 % celkového nár˚ ustu poptávky po zamˇestnanc´ıch. Na druhou stranu zv´ yˇsená poptávka po zamˇestnanc´ıch nepovede nutnˇe ke zv´ yˇsen´ı pr˚ umˇerné mzdy ve sledovan´ ych odvˇetv´ıch. Nejvˇetˇs´ı zv´ yˇsen´ı pr˚ umˇerné mˇes´ıˇcn´ı mzdy se oˇcekává v odvˇetv´ı právn´ıch a u ´ˇcetn´ıch sluˇzeb, kde by mˇelo doj´ıt ke zv´ yˇsen´ı pr˚ umˇerné mˇes´ıˇcn´ı mzdy o 929 Kˇc, ve vzdˇeláván´ı o 857 Kˇc a v odvˇetv´ı odstraˇ nován´ı odpad˚ u o 570 Kˇc. V maloobchodˇe a velkoobchodˇe se r˚ ust pr˚ umˇerné mˇes´ıˇcn´ı mzdy oˇcekává pouze ve v´ yˇsi 34 Kˇc resp. 68 Kˇc. Stavebnictv´ı je na tom o nˇeco lépe a pr˚ umˇerná mˇes´ıˇcn´ı mzda by se zde mˇela zv´ yˇsit o 284 Kˇc. Liberalizace trhu sluˇzeb vˇsak nezp˚ usob´ı nár˚ ust zamˇestnanosti ve vˇsech odvˇetv´ıch. V odvˇetv´ıch ubytován´ı a stravován´ı, pronájem stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı a rekreaˇcn´ı, kulturn´ı a sportovn´ı ˇcinnost by mˇelo doj´ıt ke sn´ıˇzen´ı poˇctu zamˇestnanc˚ u, i kdyˇz 57 58

[CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 20] [CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 20]

46

47 -207 -213 -230


50 Obchod, opravy a u ´drˇzba motorov´ ych vozidel


0,81 %

-0,01 %

-0,01 %

-0,01 %

0,00 %

0,00 %

0,04 %

0,05 %

0,08 %

0,18 %

0,32 %

ˇ e republiky - zdroj CzechTrade Tabulka 8: Dopad sn´ıˇzen´ı cen na r˚ ust HDP Cesk´

20 585

-71


Celkem

-67


1 143

90 Odstraˇ nován´ı odpad˚ u

1 985

ˇ 70 Cinnosti v oblasti nemovitost´ı 1 209

4 527


51 Velkoobchod

8 298

(v mil. Kˇc)

ostatn´ı sektory ekonomiky

diny a uvolnˇen´ım zdroj˚ u pro

smˇernic´ı na HDP

r˚ ustu Pod´ıl tohoto r˚ ustu na cel-

100,00 %

-1,12 %

-1,03 %

-1,00 %

-0,35 %

-0,32 %

5,55 %

5,88 %

9,64 %

21,99 %

40,31 %

upraven´ ych smˇernic´ı

upraven´ ych kovém r˚ ustu ve sluˇzbách

HDP sn´ıˇzen´ım cenové hla-

sluˇzbách

tohoto

ve

realizovateln´ y Pod´ıl

pˇr´ıspˇevek sluˇzby k r˚ ustu

Maximáln´ı

45 Stavebnictv´ı


Pod´ıl na celkové tvorbˇe pra- R˚ ust pr˚ umˇerné mzdy v Kˇc

45 Stavebnictv´ı

51 Velkoobchod

52 Maloobchod

4

1 519

3 072

4 280

4 835

-0,2 %

0,0 %

8,4 %

17,0 %

23,7 %

26,7 %

-358

-28

-74

929

284

68

34

Tvorba pracovn´ıch m´ıst


-30

-0,5 %

-460



-89

-0,6 %

158

covn´ıch m´ıst


-103

100,0 %



18 088

Celkem

Tabulka 9: Dopad smˇernice na zamˇestnanost - zdroj CzechTrade

48

ˇ jen v ˇra´d˚ u des´ıtek aˇz jednoho sta. Cinnosti v oblasti v´ ypoˇcetn´ı techniky by v podstatˇe mˇely z˚ ustat ve stejném stavu jako pˇred liberalizac´ı, protoˇze oˇcekávaná zmˇena v zamˇestnanosti je plus ˇctyˇri zamˇestnanci. Co se t´ yˇce pr˚ umˇern´ ych mˇes´ıˇcn´ıch mezd, tak ty by mˇely v nejv´ıce poklesnout v odvˇetv´ıch pronájem stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı a rekreaˇcn´ı, kulturn´ı a sportovn´ı ˇcinnost. Liberalizac´ı by se v tˇechto odvˇetv´ıch sn´ıˇzila pr˚ umˇerná mˇes´ıˇcn´ı mzda o 385 Kˇc respektive 480 Kˇc.59

4.3.3

Zahraniˇ cn´ı obchod Velmi pozitivn´ı dopad bude m´ıt liberalizace trhu sluˇzeb na zahraniˇcn´ı ob-

ˇ e republiky. Oˇcekávané zv´ chod Cesk´ yˇsen´ı exportu by mˇelo dosáhnout hodnoty 12,3 mld. Kˇc v trˇzbách, coˇz odpov´ıdá zhruba 5,19 mld. Kˇc v pˇridané hodnotˇe. Na rozd´ıl od pˇredchoz´ıch ukazatel˚ u se u exportu nepˇredpokládá pokles v ˇza´dném ze sledovan´ ych odvˇetv´ı sektoru sluˇzeb. Nejvˇetˇs´ı pˇr´ınos by liberalizace trhu sluˇzeb mˇela pˇrinést odvˇetv´ı velkoobchodu a maloobchodu, dále pak obchod, opravy a u ´drˇzba motorov´ ych vozidel a stavebnictv´ı. Nejmarkantnˇejˇs´ı je pˇr´ınos pro velkoobchod, kde se oˇcekává zv´ yˇsen´ı trˇzeb o 5 829 mil. Kˇc, zat´ımco pro druhé odvˇetv´ı v poˇrad´ı – maloobchod – se oˇcekává nár˚ ust zhruba poloviˇcn´ı a to konkrétnˇe 2 788 mil. Kˇc. Zv´ yˇsen´ı trˇzeb z exportu v uveden´ ych ˇctyˇrech odvˇetv´ıch tvoˇr´ı 88,1 % celkového zv´ yˇsen´ı exportu d´ıky liberalizaci.60 D˚ uvody pro tak v´ yznamn´ y pod´ıl uveden´ ych odvˇetv´ı na celkovém zv´ yˇsen´ı exportu jsou dva. Prvn´ı d˚ uvod pocház´ı z vnˇejˇsku ˇceské ekonomiky a je j´ım vyˇsˇs´ı ” zahraniˇcn´ı potenciál v tˇechto sluˇzbách“. Druh´ y d˚ uvod vycház´ı z pozice uveden´ ych ˇ e republiky odvˇetv´ı v ˇceské ekonomice. Zm´ınˇená odvˇetv´ı totiˇz maj´ı na u ´zem´ı Cesk´ ”

vˇetˇs´ı základnu“.61 Co se t´ yˇce importu sluˇzeb po liberalizaci trhu sluˇzeb, je situace pro

ˇ Ceskou republiku rovnˇeˇz pozitivn´ı. Neoˇcekává se zv´ yˇsen´ı importu sluˇzeb v ˇza´dném ˇ e republice by se mˇela ze sledovan´ ych odvˇetv´ı, takˇze poptávka po sluˇzbách v Cesk´ uspokojit ve vˇetˇs´ı m´ıˇre ze zdroj˚ u uvnitˇr ekonomiky a ménˇe ze zahraniˇcn´ıch zdroj˚ u. Nejvˇetˇs´ı pokles importu se oˇcekává v odvˇetv´ı stavebnictv´ı a dále pak 59

[CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 23] [CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 31] 61 [CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 30] 60

49

Pomˇer

k

zv´ yˇsen´ı

exportu

Zv´ yˇsen´ı

portu

trˇzby

ex-

pˇridaná

ˇ e republice v Cesk´

hodnotám

ˇ (v mil. Kˇc) sluˇzeb CR

pˇridaná

2,0 %

trˇzby

2,0 %


2 411

hodnota 5 829

1,7 %

hodnota 51 Velkoobchod

1,7 %

0,2 %

1 519

0,2 %

0,6 %

2 788

210

0,5 %

0,2 %

52 Maloobchod

944

19

0,2 %

0,3 %

1,6 %

45 Stavebnictv´ı

39

10

0,3 %

0,0 %

1,6 %

80 Vzdˇeláván´ı

23

6

0,0 %

0,8 %

487


13

4

0,7 %

1 272

73 V´ yzkum a v´ yvoj

11

5 189

50 Obchod, opravy a u ´drˇzba motorov´ ych vozidel

85 Zdravotn´ı a sociáln´ı péˇce; veterinárn´ı ˇcinnosti

12 291

Celkem

Tabulka 10: Dopad smˇernice na export sluˇzeb - zdroj CzechTrade

50

v odvˇetv´ı právn´ıch a u ´ˇcetn´ıch sluˇzeb. Tato dvˇe odvˇetv´ı tvoˇr´ı s poklesem importu o 6 472 mil. Kˇc v´ıce neˇz polovinu celkového sn´ıˇzen´ı importu sluˇzeb po liberalizaci trhu sluˇzeb. Celkové se oˇcekává pokles importu sluˇzeb ze zahraniˇc´ı o 12 009 mil. Kˇc. To po odeˇcten´ı od exportu sluˇzeb ukazuje na zv´ yˇsen´ı bilance sluˇzeb o 24,3 mld. Kˇc.62 ˇ e republiky by mˇel b´ Uveden´ y pokles importu sluˇzeb do Cesk´ yt podle anal´ yzy agentury CzechTrade zp˚ usoben primárnˇe jedn´ım d˚ uvodem. Liberalizace trhu ˇ sluˇzeb by totiˇz mˇela zp˚ usobit pˇrerozdˇelen´ı trˇzeb ˇceských a zahraniˇcn´ıch podnik˚ u v CR“ ” [CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 31] ve prospˇech ˇcesk´ ych podnik˚ u.

62

[CzechTrade - Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım trhu, str. 30]

51


Pomˇer

k

zv´ yˇsen´ı im-

importu

Zv´ yˇsen´ı

portu

trˇzby

pˇridaná

ˇ e republice v Cesk´

hodnotám

ˇ (v mil. Kˇc) sluˇzeb CR

pˇridaná

-11,7 %

trˇzby

-5,7 %

hodnota -1 764

hodnota -4 030

45 Stavebnictv´ı

-10,7 %

-2,8 %

-7,7 %

-1,9 %

-9,1 %

-528

-359

-6,8 %

-4,0 %

-942

-692

-33

-2,5 %

-0,4 %

ˇ 70 Cinnosti v oblasti nemovitost´ı

74.2-74.8 Ostatn´ı podnikatelské ˇcinnosti kromˇe (74.1)

-56

-38

-0,4 %

-18,8 %

-3,1 %

73 V´ yzkum a v´ yvoj

-53

-22

-13,8 %

-5,2 %

-2,5 %


-40

-1 376

-3,6 %

-642

85 Zdravotnictv´ı a sociáln´ı sluˇzby

-2 442

-6 294

-935


-12 009

52 Maloobchod

Celkem

Tabulka 11: Dopad smˇernice na import sluˇzeb - zdroj CzechTrade

52

4.4

Case Study - Deltax Systems a.s. Pro pˇr´ıpadovou studii jsem se rozhodl vybrat spoleˇcnost Deltax Sys-

tems a.s. Jedná se o softwarovou firmu, jej´ıˇz primárn´ı nápln´ı ˇcinnosti je poskytován´ı ˇspiˇckových ˇreˇsen´ı, sluˇzeb a produkt˚ u z oboru informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch techno” logi´ı.“ 63 Deltax Systems a.s. osobnˇe velmi dobˇre znám, nebot’ spoleˇcnost si naj´ımá mé sluˇzby v oblasti tvorby a implementace software jiˇz pˇres jeden rok. Chod spoleˇcnosti a jej´ı aktivity jsou mi tud´ıˇz velmi dobˇre známy, a proto v pˇr´ıpadové studii budu vyuˇz´ıvat zejména vlastn´ıch znalost´ı o chodu spoleˇcnosti, informac´ı z oficiáln´ıch webov´ ych stránek spoleˇcnosti a vlastn´ı nˇekolikaleté zkuˇsenosti z oblasti tvorby softwarov´ ych ˇreˇsen´ı na zakázku. Spoleˇcnost zamˇestnává pˇribliˇznˇe 160 pracovn´ık˚ u, kteˇr´ı v loˇ nském roce vytvoˇrili obrat ve v´ yˇsi 315 mil. Kˇc ve sluˇzbách. Velikost´ı obratu se spoleˇcnost ˇrad´ı mezi ˇ e republice a od roku 2005 pravidelnˇe dvacet nejvˇetˇs´ıch IT spoleˇcnost´ı na trhu v Cesk´ ˇ e rezastává m´ısto v prvn´ı des´ıtce nejv´ yznamnˇejˇs´ıch systémov´ ych integrátor˚ u v Cesk´ publice. Mezi jej´ı zákazn´ıky patˇr´ı pˇredevˇs´ım telekomunikaˇcn´ı spoleˇcnosti a orgány státn´ı správy.

4.4.1

V´ yvoj spoleˇ cnosti Historie spoleˇcnosti Deltax Systems a.s. sahá aˇz do roku 1992, kdy byla

v záˇr´ı zaloˇzena spoleˇcnost Deltax Systems s.r.o. Spoleˇcnost se v té dobˇe orientovala na pˇriveden´ı zaveden´ ych zahraniˇcn´ıch znaˇcek na ˇcesk´ y trh a jeˇstˇe v tomto roce se ji ˇ e republiky takové svˇetové spoleˇcnosti, jak´ podaˇrilo pˇrivést do Cesk´ ymi jsou Sun Microsystems, DELL nebo Ungermann Bass, kter´ ym se následnˇe podaˇrilo rychle se na ˇceském trhu etablovat. Jiˇz o rok pozdˇeji se spoleˇcnost u ´spˇeˇsnˇe rozrostla do podoby, kdy bylo vhodné zmˇenit jej´ı právn´ı formu. Spoleˇcnost Deltax Systems s.r.o. se stala akciovou spoleˇcnost´ı se stejn´ ym názvem. V roce 1993 se spoleˇcnosti také podaˇrilo podepsat smlouvu se spoleˇcnost´ı Compuware, která spoleˇcnosti Deltax Systems a.s. garantovala exklusivn´ı práva na distribuci produkt˚ u Uniface. Rok 1994 stál ve znamen´ı rozˇs´ıˇren´ı nab´ızen´ ych ˇcinnost´ı spoleˇcnosti o dvˇe oblasti, které se na dneˇsn´ıch nab´ızen´ ych ˇcinnostech pod´ılej´ı v´ yznamn´ ym d´ılem. Prvn´ı 63

http://www.deltax.cz/cs/AboutUs/CompanyProfile

53

oblast´ı rozˇs´ıˇren´ı nab´ızen´ ych sluˇzeb bylo ˇr´ızen´ı projekt˚ u a druhou oblast´ı se stalo zaˇrazen´ı komplexn´ıch sluˇzeb spojen´ ych s projektován´ım a v´ ystavbou technologické infrastruktury pro uskuteˇcnˇené softwarové projekty. Jiˇz tˇret´ı rok po svém vzniku spoleˇcnost provedla svou prvn´ı z dlouhé ˇrady dalˇs´ıch u ´spˇeˇsn´ ych akvizici, kdyˇz koupila spoleˇcnost Unix Systems Services s.r.o. ˇ e republiky v´ V tomto roce se také podaˇrilo pˇrilákat do Cesk´ yznamnou americkou spoleˇcnost Sybase, která v té dobˇe byla pˇredn´ım poskytovatelem databázov´ ych ˇreˇsen´ı. O rok pozdˇeji, v roce 1996, byla zakoupena dalˇs´ı firma – Integrované informaˇcn´ı systémy s.r.o. - a spoleˇcnost zaˇcala nab´ızet nové produkty a sluˇzby pro komplexn´ı správy provozu informaˇcn´ıch systém˚ u. Trˇzby spoleˇcnosti i nadále vytrvale rostly a hned následuj´ıc´ıho roku se poprvé podaˇrilo pˇrekonat hranici 100 mil. Kˇc ve vytvoˇrené pˇridané hodnotˇe. Vzhledem k tomu, ˇze spoleˇcnost byla v tuto dobu na trhu teprve pát´ ym rokem, je prolomen´ı uvedené hranice obdivuhodné. Spoleˇcnost Deltax Systems a.s. i nadále rozˇsiˇrovala pole své p˚ usobnosti a v roce 1998 uvedla na trh produkt automatizuj´ıc´ı administrativu na báz´ı internetové/intranetové aplikace spoleˇcnosti EXACT Software e-Synergy. Spoleˇcnost software do dneˇsn´ıho dne u ´spˇeˇsnˇe vyuˇz´ıvá a na základˇe dlouholet´ ych zkuˇsenost´ı s nasazen´ım tohoto software nab´ız´ı zákazn´ık˚ um sluˇzby v oblasti implementace a nasazen´ı e-Synergy na jejich vlastn´ı firemn´ı procesy. Dalˇs´ı akvizice probˇehly ve stejném roce a o rok pozdˇeji, kdy byly zakoupeny spoleˇcnosti Akcent GS s.r.o. a BD Soft s.r.o. Rok 1999 byl pro spoleˇcnost Deltax Systems a.s. v´ yznamn´ y i z pohledu sloˇzen´ı trˇzeb. V´ıce neˇz 70 % celkov´ ych trˇzeb bylo v tomto roce generováno poskytnut´ ymi sluˇzbami. Tento pomˇer se doposud nepodaˇrilo pˇrekonat. ˇ ych 100 nejlepˇs´ıch“ a v O rok pozdˇeji se spoleˇcnost zaˇradila mezi Cesk´ ” tomto ˇzebˇr´ıˇcku zaujala 85. m´ısto. Co se t´ yˇce obchodn´ıch aktivit, rozˇs´ıˇrila své aktivity na oblasti archivace dat a bezpeˇcnost informaˇcn´ıch systém˚ u. Následuj´ıc´ı rok byla zaloˇzena prvn´ı dceˇriná spoleˇcnost spoleˇcnosti Deltax Systems a.s., která dostala jméno shodné s názvem spoleˇcnosti zakoupené roku 1996 – Internet Information Services s.r.o. ˇ kter´ Spoleˇcnost mimo jiné vytvoˇrila informaˇcn´ı systém pro Hospodáˇrskou komoru CR, y ”

pomáhá ˇceským podnikatel˚ um ˇreˇsit jejich problémy a potˇreby souvisej´ıc´ı se vstupem 54

ˇ do Evropské unie“.64 CR Následuj´ıc´ı rok, 2002, se spoleˇcnosti podaˇrilo um´ıstit se v ˇzebˇr´ıˇcku TOP ˇ e republice. Rovnˇeˇz byla 100 ICT, kter´ y zahrnuje nej´ uspˇeˇsnˇejˇs´ı IT spoleˇcnosti v Cesk´ ve stejném roce zakoupena spoleˇcnost PragoData a.s., která v dané dobˇe byla rovnˇeˇz v´ yznamn´ ym systémov´ ym integrátorem. To bylo d˚ uvodem pro um´ıstˇen´ı spoleˇcnosti Deltax System a.s. v prestiˇzn´ım ˇzebˇr´ıˇcku TOP 10 Systémov´ ych integrátor˚ u v roce 2003 a poté od roku 2005 vytrvale aˇz do souˇcasnosti. V´ yznamn´ ym u ´spˇechem bylo i z´ıskán´ı certifikátu kvality ISO 9001:2000 a provˇerky Národn´ıho bezpeˇcnostn´ıho u ´ˇradu na stupeˇ n d˚ uvˇerné, ˇc´ımˇz se spoleˇcnosti otevˇrely dveˇre pro ucházen´ı se o zakázky z veˇrejného sektoru. Proto byla spoleˇcnost v roce 2004 zapsána do Seznamu kvalifikovan´ ych dodavatel˚ u pro veˇrejné zakázky. Rok 2005 byl ve znamen´ı postoupen´ı do TOP 30 ICT spoleˇcnost´ı na ˇceském trhu a hned v následuj´ıc´ım roce spoleˇcnost pˇrevzala spoleˇcnost GITUS a.s, která se mimo jiné zab´ yvala tvorbou informaˇcn´ıho systému pro Vysokou ˇskolu Ekonomickou v Praze. Vytrval´ y r˚ ust spoleˇcnosti ji v roce 2007 zaˇradil mezi TOP 20 ICT spoleˇcnost´ı a Deltax Systems a.s. dokonce obsadila 9. m´ısto mezi nejrychleji rostouc´ımi firmami za rok 2006 v ˇzebˇr´ıˇcku Computer World. V roce 2007 vˇsak doˇslo k pr˚ ulomové události v historii spoleˇcnosti, nebot’ byla v záˇr´ı zakoupena spoleˇcnost´ı Telefónica O2 Czech Republic a stala se jej´ı dceˇrinou spoleˇcnost´ı. Spoleˇcnosti se tak bˇehem 15 let existence podaˇrilo stát se z malé spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ ym jedn´ım z pˇredn´ıch deseti systémov´ ych integrátor˚ u a jednou z nejlepˇs´ıch dvaceti ˇcesk´ ych spoleˇcnost´ı v IT. Neustál´ y dynamick´ y r˚ ust byl zp˚ usobem pˇredevˇs´ım akvizicemi dalˇs´ıch spoleˇcnost´ı, kter´ ych spoleˇcnost za 15 let pohltila celkem pˇet. Právˇe z d˚ uvodu neustále se zlepˇsuj´ıc´ı pozice na ˇceském trhu a vynikaj´ıc´ı spolupráce se spoleˇcnosti Eurotel Praha s.r.o. se spoleˇcnost Deltax Systems a.s. stala dceˇrinou spoleˇcnost´ı Telefónica O2 Czech Republic, která ji zaˇradila do své strategie expanze ˇ e republice. na trhu s ICT sluˇzbami v Cesk´

64

http://www.deltax.cz/cs/AboutUs/Subsidiary-companies/IIS/

55

4.4.2

Oblasti poskytovan´ ych sluˇ zeb Aˇckoliv velikost spoleˇcnosti Deltax Systems a.s. umoˇzn ˇuje zab´ yvat se li-

bovolnou ˇcinnost´ı z oblasti sluˇzeb v informaˇcn´ıch technologi´ıch, spoleˇcnost se primárnˇe zamˇeˇruje na ˇctyˇri oblasti, ve kter´ ych poskytuje své sluˇzby. Kromˇe sluˇzeb v IT je spoleˇcnost také dodavatelem hardwarov´ ych a softwarov´ ych produkt˚ u dalˇs´ıch spoleˇcnost´ı. Prvn´ı skupinou poskytovan´ ych sluˇzeb lze oznaˇcit jako ˇ reˇ sen´ı pro komplexn´ı informaˇ cn´ı syst´ emy. Tato skupina se orientuje na podniky vˇsech velikost´ı a jej´ım c´ılem je poskytovat taková softwarová ˇreˇsen´ı, která zákazn´ık˚ um umoˇzn´ı dosáhnout konkurenˇcn´ı v´ yhody ve své oblasti d´ıky zlepˇsen´ı toku informac´ı uvnitˇr spoleˇcnosti, podpoˇre firemn´ıch proces˚ u, integrace dosavadn´ıch zdroj˚ u informac´ı a ˇskálovatelnost do budoucna. Nástroje a software k tomu pouˇzit´ y zahrnuj´ı ˇr´ızen´ı vztahu se zákazn´ıkem (CRM systémy), správa dokument˚ u a pracovn´ıch proces˚ u, redakˇcn´ı a nákupn´ı systémy, realizace portál˚ u, znalostn´ı systémy, implementace ERP ˇreˇsen´ı tˇret´ıch spoleˇcnosti a v´ yvoj ˇreˇsen´ı dle potˇreb zákazn´ıka. Je tedy vidˇet, ˇze spoleˇcnost kromˇe vlastn´ıch produkt˚ u nab´ız´ı i produkty tˇret´ıch stran, ke kter´ ym vˇsak zajiˇst’uje doprovodné sluˇzby. Zaj´ımavá je moˇznost nechat si od spoleˇcnosti zpracovat kalkulace náklad˚ u, anal´ yzu návratnosti investice, provozn´ıch náklad˚ u a dalˇs´ıch, které jsou nezbytné pro správné rozhodnut´ı o proveden´ı investice na realizaci nového informaˇcn´ıho systému. Kromˇe tˇechto doprovodn´ ych sluˇzeb spoleˇcnost nab´ız´ı i podporu pro z´ıskán´ı podpor ze strukturáln´ıch fond˚ u Evropské unie. O kvalitˇe a profesionalitˇe poskytovan´ ych sluˇzeb pravdˇepodobnˇe nejlépe vypov´ıdá spektrum zákazn´ık˚ u, kteˇr´ı sluˇzby ˇreˇsen´ı pro komplexn´ı informaˇcn´ı systémy ˇ vyuˇzili. Mezi nejvˇetˇs´ı zákazn´ıky patˇr´ı nejen banky a pojiˇst’ovny - CSOB Pojiˇst’ovna, Komerˇcn´ı banka a.s., ale také poskytovatelé telekomunikaˇcn´ıch sluˇzeb – Eurotel s.r.o., ˇ y mobil a.s., dále pak stroj´ırenské podniky – Skoda ˇ ˇ Cesk´ Auto a.s., Skoda Holding nebo spoleˇcnosti z chemického a kosmetiského pr˚ umyslu – Spolchemie a.s. a Lybar a.s. Druhou skupinou sluˇzeb je poskytován´ı ˇ reˇ sen´ı pro veˇ rejnou spr´ avu a samospr´ avu. Jedná se o komplexn´ı nab´ıdku sluˇzeb a s nimi spojen´ ych produkt˚ u, jejichˇz c´ılem je usnadnit ˇr´ızen´ı a bˇeh intern´ıch a extern´ıch proces˚ u, zpracován´ı nejr˚ uznˇejˇs´ıch agend i registr˚ u a v neposledn´ı ˇradˇe také zabezpeˇcen´ı informaˇcn´ıch systém˚ u proti neoprávnˇenému z´ıskán´ı informac´ı subjekty z vnˇe i zevnitˇr veˇrejné správy. 56

Do tˇechto sluˇzeb lze zaˇradit kompletn´ı v´ yvoj informaˇcn´ıch systém˚ u pro dosaˇzen´ı v´ yˇse uveden´ ych c´ıl˚ u, kter´ y zahrnuje anal´ yzu stávaj´ıc´ıch proces˚ u a jejich pˇreveden´ı do elektronické podoby pomoc´ı vlastn´ıho ˇreˇsen´ı na m´ıru nebo s vyuˇzit´ım jiˇz existuj´ıc´ıch ˇreˇsen´ı tˇret´ıch spoleˇcnost´ı. Prvn´ı moˇznost vˇsak pˇrevládá nebot’ zejména pro zpracován´ı agend státn´ı správy se témˇeˇr vˇzdy vytváˇr´ı nov´ y informaˇcn´ı systém. Právˇe pˇri zpracován´ı informaˇcn´ıch systém˚ u pro správu agend se vyuˇz´ıvaj´ı bohaté zkuˇsenosti spoleˇcnosti Deltax Systems a.s., která je schopna poskytnout ˇreˇsen´ı pro elektronické podatelny, zajistit vˇerohodnost u ´daj˚ u poskytovan´ ych obˇcany na základˇe elektronického podpisu a ˇcasov´ ych raz´ıtek a samozˇrejmˇe také implementovat zpracován´ı formuláˇr˚ u a dokument˚ u. Pro uvedené ˇcinnosti pak poskytuje i dlouhodobé servisn´ı sluˇzby a sluˇzby hostován´ı a provozu implementovan´ ych ˇreˇsen´ı. Stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe poskytován´ı ˇreˇsen´ı komplexn´ıch informaˇcn´ıch systém˚ u i zákazn´ıci ze sektoru veˇrejné správy a samosprávy maj´ı moˇznost nechat si zpracovat anal´ yzy náklad˚ u na ˇreˇsen´ı a jeho provoz a vyuˇz´ıt pomoci spoleˇcnosti se z´ıskáván´ım finanˇcn´ı pomoci z fond˚ u Evropské unie na implementované ˇreˇsen´ı. Deltax Systems a.s. ˇ se také u ´ˇcastn´ı dosaˇzen´ı závazk˚ u, které pro Ceskou republiku vypl´ yvaj´ı z legislativy Evropské unie v oblasti informaˇcn´ıch technologi´ı a dále pak na plnˇen´ı vládn´ıho programu eGovernment. Mezi nejv´ yznamnˇejˇs´ı zákazn´ıky spoleˇcnosti Deltax Systems a.s. z oblasti veˇrejné správy a samosprávy patˇr´ı Ministerstvo vnitra, pro které spoleˇcnost zpracovala systém na evidenci a zpracován´ı dopravn´ıch nehod a pˇrestupk˚ u, kter´ y vyuˇz´ıvá Poliˇ e republiky. Druh´ cie Cesk´ ym v´ yznamn´ ych zákazn´ıkem je Ministerstvo spravedlnosti, pro které spoleˇcnost vytvoˇrila portál Justice.cz urˇcen´ y pro komunikaci mezi soudy a obˇcany. Pro stejné ministerstvo bylo vytvoˇren i systém pro elektronickou komunikaci s rejstˇrikem trest˚ u. ˇ e Dalˇs´ımi zákazn´ıky jsou agentura CzechTrade, Hospodáˇrská komora Cesk´ ˇ y statistick´ republiky, Fond národn´ıho majetku, Cesk´ yu ´ˇrad, kde spoleˇcnost zajiˇst’ovala elektronické sn´ımán´ı formuláˇr˚ u pˇri Sˇc´ıtán´ı lidu, dom˚ u a byt˚ u 2001 a dále pro nˇej ´ rad zajiˇst’uje tvorbu software a bezpeˇcnostn´ı konzultace. Zákazn´ıky spoleˇcnosti jsou i Uˇ pr˚ umyslového vlastnictv´ı a Magistrát hlavn´ıho mˇesta Prahy, kter´ y vyuˇz´ıvá systém na evidenci nemovitého majetku. Tˇret´ı skupinou sluˇzeb je poskytován´ı ˇ reˇ sen´ı pro telco a utility. Spo57

leˇcnost Deltax Systems a.s. uvedená ˇreˇsen´ı poskytuje jiˇz ˇradu let, ale po pˇrevzet´ı spoleˇcnost´ı Telefónica O2 Czech Republic tato skupina z´ıskává na v´ yznamu nebot’ lze oˇcekávat, ˇze spoleˇcnost se stane v´ yznamn´ ym aˇz hlavn´ım dodavatelem softwarov´ ych ˇreˇsen´ı pro Telefónica O2 Czech Republic. Vzhledem k dynamickému v´ yvoji v oblasti telekomunikaˇcn´ıch sluˇzeb a neˇ e republice jsou poskytovatelé telekomunikaˇcn´ıch sluˇzeb nupˇr´ıliˇs velkému trhu v Cesk´ ceni bojovat o kaˇzdého zákazn´ıka zejména kvalitou poskytovan´ ych sluˇzeb. Právˇe k tomuto u ´ˇcelu spoleˇcnosti potˇrebuj´ı vhodná softwarová ˇreˇsen´ı pro zajiˇstˇen´ı dostupnosti sv´ ych sluˇzeb pomoc´ı správy, evidence a hláˇsen´ı problému zákazn´ıky. Dalˇs´ımi nezbytn´ ymi aplikacemi jsou systémy pro periodická mˇeˇren´ı s´ıt´ı a vyhodnocován´ı jejich propustnosti spojené se systémy automatického hláˇsen´ı poruch. V návaznosti na to je nutné koordinovat pracovn´ı s´ıly tak, aby efektivnˇe a hlavnˇe rychle odstranily aktuáln´ı problémy v telekomunikaˇcn´ı s´ıti a zajistili tak bezproblémové poskytován´ı sluˇzeb. Vˇsechny tyto ˇcinnosti lze zajistit pomoc´ı software, kter´ y spoleˇcnost Deltax Systems a.s. vyv´ıj´ı a kter´ y lze v pˇr´ıpadˇe potˇreby modifikovat pro nasazen´ı u konkrétn´ıch zákazn´ık˚ u z ˇrad telekomunikaˇcn´ıch spoleˇcnost´ı. Skuteˇcnost, ˇze ˇreˇsen´ı pro tuto oblast poskytovaná spoleˇcnost´ı Deltax Systems a.s. jsou skuteˇcnˇe kvalitn´ı, potvrzuje i seznam zákazn´ık˚ u z ˇrad telekomunikaˇcn´ıch spoleˇcnost´ı, mezi které se v minulosti ˇradili nebo stále ˇrad´ı Eurotel s.r.o., Telefónica ˇ y mobil a.s. O2 Czech Republic a Cesk´ Co se t´ yˇce poskytován´ı ˇreˇsen´ı pro oblast utilit, spoleˇcnost se zamˇeˇruje pˇredevˇs´ım na oblast informaˇcn´ıch systém˚ u pro liberalizovan´ y trh s elektrickou energi´ı. Za t´ımto u ´ˇcelem provedla lokalizaci a modifikaci jiˇz existuj´ıc´ıcho softwarového ˇreˇsen´ı ˇ e republice. norské spoleˇcnosti Powel ASA na podm´ınky v Cesk´ Systém umoˇzn ˇuje sbˇer a správu nejr˚ uznˇejˇs´ıch dat t´ ykaj´ıc´ıch se obchodu s elektˇrinou a jej´ıch dodávek. Systém rovnˇeˇz komunikuje s pˇrenosov´ ymi soustavami, zahraniˇcn´ımi burzami a dokáˇze lokalizovat vzniklé problémy s dodávkami elektrické energie. ´ eˇsnost a robustnost ˇreˇsen´ı lze ilustrovat na ˇradˇe v´ıce neˇz 250 zákazn´ık˚ Uspˇ u ˇ e republice spoleˇcnost Deltax Systems a.s. nasadila uvedené po celém svˇetˇe. V Cesk´ ˇreˇsen´ı v celé ˇradˇe energetick´ ych podnik˚ u, mezi které patˇr´ı Praˇzská energetika a.s., ˇ a republika a.s. V´ ychodoˇceská energetika a.s., Praˇzská teplárenská a.s., Dalkia Cesk´ 58

a dalˇs´ı. Za zm´ınku jistˇe stoj´ı i zkuˇsenost spoleˇcnosti Deltax Systems a.s. se spuˇsˇ tˇen´ım jaderné elektrárny v Temel´ınˇe. Pro spoleˇcnost CEZ a.s. zajiˇst’ovala pˇrenos tech” nologie a softwaru pro provádˇen´ı modifikac´ı v ˇr´ıd´ıc´ıch a bezpeˇcnostn´ıch systémech elektrárny z firmy Westinghouse v Pittsburghu do elektrárny Temel´ın tak, aby zmˇeny mohly být provádˇeny pracovn´ıky elektrárny“.65 Koneˇcnˇe ˇctvrtou skupinou sluˇzeb je poskytován´ı ˇ reˇ sen´ı rozvoje a provozu ICT infrastruktury. Uvedenou ˇcinnost´ı se spoleˇcnost zab´ yvá jiˇz od roku 1994, coˇz vypov´ıdá o jej´ıch bohat´ ych zkuˇsenostech v této oblasti. Sluˇzba rozvoje a provozu ICT infrastruktury se v naprosté vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u t´ yká kaˇzdého nového softwarového ˇreˇsen´ı, které spoleˇcnost realizuje pro zákazn´ıka, ale v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech je zákazn´ıkem vyuˇzita pouze samostatnˇe. Do této skupiny spadaj´ı spadaj´ı sluˇzby t´ ykaj´ıc´ı se anal´ yzy, návrhu a rozvoje infrastruktury informaˇcn´ıch technologi´ı, dále pak zajiˇstˇen´ı vysoké dostuposti informaˇcn´ıch systém˚ u (geografické a technické zajiˇstˇen´ı proti rizik˚ um nedostupnosti sluˇzeb zákazn´ıka) a zálohován´ı, archivace a obnova dat. Právˇe posledn´ı jmenovanou sluˇzby vyuˇz´ıvá Telefónica O2 Czech Republic, pro kterou spoleˇcnost Deltax Systems a.s. zajiˇst’uje nepˇretrˇzit´ y dohled na datov´ ym u ´loˇziˇstˇem hláˇsen´ı poruch a v pˇr´ıpadˇe poruchy data obnov´ı v ˇra´du hodin. Do skupiny spadaj´ı jeˇstˇe sluˇzby pro správu identit v organizac´ıch, bezpeˇcnostn´ı ˇreˇsen´ı a zátˇeˇzové testy, jejichˇz u ´ˇcelem je identifikovat moˇzné problémy se softwarem a technickou infrastrukturou v pˇr´ıpadˇe velkého zájmu uˇzivatel˚ u o sluˇzby zákazn´ıka. V neposledn´ı ˇradˇe spoleˇcnost Deltax Systems a.s. zajiˇst’uje I proveden´ı test˚ u shody s normami na informaˇcn´ı technologie, které pro zákazn´ıka vypl´ yvaj´ı z certifikát˚ u kvality nebo ze zákona. Jak jiˇz bylo ˇreˇceno v u ´vodn´ı ˇca´sti pojednávaj´ıc´ı o této skupinˇe sluˇzeb, ˇreˇsen´ı se vyuˇz´ıvaj´ı témˇeˇr v kaˇzdém projektu, kter´ y spoleˇcnost Deltax Systems a.s. realizuje. Z tohoto d˚ uvodu by na tomto m´ıstˇe bylo moˇzné jmenovat des´ıtky zákazn´ık˚ u. Postaˇcuj´ıc´ı informac´ı vˇsak jistˇe bude zm´ınˇen´ı ˇsirˇs´ıch skupin, mezi která patˇr´ı ministerstva, samosprávy, banky, pojiˇst’ovny, energetické a pr˚ umyslové spoleˇcnosti, telekomunikaˇcn´ı spoleˇcnosti a obchodn´ı ˇretˇezce. 65

http://www.deltax.cz/cs/CustomersAndPartners/CaseStudies/CEZ

59

4.4.3

Spolupr´ ace se zahraniˇ cn´ımi spoleˇ cnostmi V ˇca´sti pojednávaj´ıc´ı o sluˇzbách spoleˇcnost Deltax Systems a.s. bylo nˇe-

kolikrát zm´ınˇeno, ˇze spoleˇcnost poskytuje sv´ ym zákazn´ık˚ um podporu pˇri z´ıskáván´ı ´ celem z´ıskán´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u z fondu Evropské unie. Uˇ u je sn´ıˇzit vlastn´ı náklady zákazn´ıka a vyuˇz´ıt pˇritom moˇznost´ı, které nab´ız´ı naˇse ˇclenstv´ı v Evropské unii. Je pomˇernˇe zaj´ımavé, ˇze se softwarová spoleˇcnost angaˇzuje v této oblasti, ale z hlediska pˇr´ınosu pro ˇceské subjekty je to zcela jistˇe chvályhodná aktivita. Spoleˇcnost Deltax Systems a.s. se v roli subdodavatele pod´ıl´ı na zakázce v ˇra´du stovek milión˚ u korun, kterou z´ıskala spoleˇcnost Rohde Schwarz – Praha s.r.o. patˇr´ıc´ı do skupiny nˇemeck´ ych firem ˇr´ızen´ ych spoleˇcnost´ı Rohde Schwarz GmbH. Zadaˇ y telekomunikaˇcn´ı u vatelem zakázky je Cesk´ ´ˇrad a u ´kolem spoleˇcnosti Deltax Systems a.s. je vytvoˇren´ı software pro tuto zakázku. Pˇri práci na této zakázce se mimo jiné vytváˇr´ı implementace softwarové komunikace se zaˇr´ızen´ımi, která navrhla a vyrobila spoleˇcnost Rohde Schwarz GmbH. Za t´ımto u ´ˇcelem navázala spoleˇcnost Deltax Systems a.s. spolupráci s nˇemeckou centrálou a pracovn´ıci obou spoleˇcnost´ı spoleˇcnˇe ˇreˇs´ı problémy vzniklé pˇri implementaci software. ˇ eho telekomunikaˇcn´ıho Jelikoˇz se jedná o zakázku, která je reakc´ı Cesk´ ˇ u ´ˇradu na poˇzadavky, které na Ceskou republiku kladou mezinárodn´ı smlouvy, Evropská unie a NATO, je moˇzné, nasadit navrhovan´ y software a zejména jeho ˇca´st pro komunikaci se zaˇr´ızen´ımi spoleˇcnosti Rohde Schwarz GmbH i v jin´ ych zem´ıch, které podléhaj´ı stejn´ ym smlouvám tj. zejména ˇclenské státy Evropské unie. Z nˇemecké strany se proto objevil zájem o uveden´ y produkt, ale v tuto dobu bohuˇzel nen´ı jasné, jak celá záleˇzitost dopadne. Pokud by se podaˇrilo software u ´spˇeˇsnˇe nasadit i v Nˇemecku, byl by to pro spoleˇcnost v´ yznamn´ yu ´spˇech, kter´ y by ji zcela jistˇe otevˇrel dveˇre k dalˇs´ım zakázkám v Evropské unii a Nˇemecku obzvláˇstˇe. Dalˇs´ı ukázkou spolupráce spoleˇcnosti Deltax Systems a.s. se zahraniˇcn´ımi spoleˇcnostmi je spolupráce s norskou spoleˇcnost´ı Powel ASA, která je v´ yrobcem softwarového ˇreˇsen´ı pro poskytovatele elektrické energie. Spoleˇcnost Deltax Systems a.s. ˇ ve spolupráci s norskou spoleˇcnost´ı provedla lokalizaci ˇreˇsen´ı pro Ceskou republiku a zároveˇ n systém stejn´ ym zp˚ usobem modifikovala. Zkuˇsenosti s nasazen´ım tohoto ˇreˇsen´ı u nˇekolika ˇcesk´ ych energetick´ ych 60

spoleˇcnost´ı a cenná reference pocházej´ıc´ı z pˇrenosu technologie a software ze spoleˇcnosti Westinghouse v USA do Jaderné elektrárny v Temel´ınˇe v rámci zakázky od spoleˇcnosti ˇ CEZ a.s. by mohly spoleˇcnosti pomoci se vstupem na zahraniˇcn´ı trhy se sluˇzbami pro energetické spoleˇcnosti. Liberalizace trhu sluˇzeb v rámci vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie by proto mohla spoleˇcnosti usnadnit rozhodován´ı, zda se do tˇechto aktivit v budoucnu pust´ı ˇci nikoliv. Zaj´ımav´ ym trendem, kter´ y se v´ yraznˇe projevuje ve spoleˇcnostech zab´ yvaj´ıc´ıch se informaˇcn´ımi technologiemi, je naj´ımán´ı extern´ıch zdroj˚ u – zejména softwarov´ ych odborn´ık˚ u – na konkrétn´ı projekty. Ani spoleˇcnost Deltax Systems a.s. nen´ı v tomto ohledu v´ yjimkou. V souˇcasné dobˇe na r˚ uzn´ ych projektech pracuje nˇekolik extern´ıch v´ yvojáˇr˚ u, kteˇr´ı jsou bud’ pronajati z jiné spoleˇcnosti nebo se jedná o osoby samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinné. Vzhledem k tomu, ˇze dva z tˇechto externist˚ u pˇriˇsli na projekt pracovat z Ukrajiny a pˇribliˇznˇe polovina z nich pocház´ı ze Slovenské republiky, jsou zˇrejmé hned dvˇe skuteˇcnosti. Prvn´ı z nich je nedostatek odborn´ık˚ u na ˇceském trhu. Druhou skuteˇcnost´ı, která je vˇsak z hlediska tématu bakaláˇrské práce mnohem v´ yznamnˇejˇs´ı, je volba spoleˇcnosti pod´ıvat se pˇri hledán´ı extern´ıch odborn´ık˚ u do zahraniˇc´ı a najmout si na urˇcitou dobu jejich sluˇzby. I kdyˇz se tak dˇeje zejména zprostˇredkovanˇe pˇres pracovn´ı agentury, lze oˇcekávat, ˇze po liberalizaci trhu sluˇzeb a zjednoduˇsen´ı pˇrekáˇzek pro poskytován´ı sluˇzeb pˇres hranice dojde k nár˚ ustu poˇctu naj´ıman´ ych odborn´ık˚ u z jin´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u Evropské unie. V souˇcasnosti uˇz existuje velké mnoˇzstv´ı spoleˇcnost´ı, které samy o sobˇe neprodukuj´ı ˇzádn´ y software, ale nechávaj´ı naj´ımat své pracovn´ıky jin´ ym spoleˇcnostem na konkrétn´ı projekt a dobu. Zaj´ımavá je i spolupráce spoleˇcnosti Deltax Systems a.s. s jedn´ım z nejvˇetˇs´ıch poskytovatel˚ u telekomunikaˇcn´ıch sluˇzeb na bl´ızkém v´ ychodˇe. Jak jiˇz bylo uvedeno v ˇca´sti o ˇcinnosti spoleˇcnosti, zab´ yvá se tvorbou a implementac´ı ˇreˇsen´ı pro spoleˇcnost Telefónica O2 Czech Republic a navrhla pro n´ı systém na monitorován´ı pracovn´ık˚ u v terénu a operativn´ı pˇriˇrazován´ı zdroj˚ u k ˇreˇsen´ı neodkladn´ ych u ´kol˚ u. Poptávaj´ıc´ı spoleˇcnost projevila o tento software zájem a mezi obˇema spoleˇcnostmi probˇehla jednán´ı, ale spoleˇcnost Deltax Systems a.s. v tuto chv´ıli vyv´ıj´ı systém na ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u nové generace, takˇze by se v budoucnu mohlo podaˇrit software u dané 61

spoleˇcnosti nasadit do provozu.

4.4.4

Pˇ r´ıklad v´ yvoje softwarov´ eho produktu po liberalizaci trhu sluˇ zeb Liberalizace trhu sluˇzeb v rámci vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie by mˇela

zjednoduˇsit administrativn´ı omezen´ı a dodateˇcné nároky na poskytovatele sluˇzeb z jednoho ˇclenského státu do jiného. T´ımto by se mˇelo usnadnit poskytován´ı sluˇzeb nejen pˇrem´ıstˇen´ım nˇekter´ ych aktivit spoleˇcnosti do jiného ˇclenského státu, ale zejména pak poskytován´ı sluˇzeb pˇres hranice respektive nákup sluˇzeb z jiného ˇclenského státu. Kromˇe v´ yˇse uveden´ ych administrativn´ıch d˚ uvod˚ u by k vˇetˇs´ımu pohybu sluˇzeb pˇres hranice mˇelo napomoci i uznáván´ı kvalifikac´ı a standardizace poˇzadavk˚ u na kvalitu poskytované sluˇzby v rámci trhu. I kdyˇz se jedná sp´ıˇse o psychologick´ y d˚ uvod, vˇeˇr´ım, ˇze mnoha spoleˇcnostem to pom˚ uˇze pˇrekonat poˇcáteˇcn´ı ned˚ uvˇeru v kvalitu dodavatele sluˇzby z jiného ˇclenského státu a zároveˇ n pom˚ uˇze sn´ıˇz´ıt obavy z postupu v pˇr´ıpadˇe ne´ uspˇeˇsného dodán´ı sluˇzby. Podnikán´ı v informaˇcn´ıch technologi´ıch má urˇcitou zvláˇstnost, kterou u jin´ ych oblast´ı lidské ˇcinnosti jen tˇeˇzko nalezneme. Touto zvláˇstnost´ı je skuteˇcnost, ˇze v dneˇsn´ım globalizovaném svˇetˇe spojeném pomoc´ı internetu a telekomunikac´ı obecnˇe témˇeˇr nezáleˇz´ı na fyzickém um´ıstˇen´ı firmy, jej´ıch zamˇestnanc˚ u a zákazn´ık˚ u. D´ıky komunikaˇcn´ım technologi´ım lze efektivnˇe provádˇet mnoho ˇcinnost´ı vzdálenˇe a bez fyzického kontaktu s ostatn´ımi subjekty zapojen´ ymi do procesu v´ yvoje software. Proces v´ yvoje software je na prvn´ı pohled pomˇernˇe pˇr´ımoˇcar´ y. V okamˇziku nalezen´ı zákazn´ıka a sepsán´ı smlouvy o dodávce konkrétn´ıho softwarového ˇreˇsen´ı nastupuje práce analytik˚ u, kteˇr´ı maj´ı za u ´kol shrnout poˇzadavky zákazn´ıka a pˇrevést je do techniˇctˇejˇs´ı formy. Aby design aplikace co nejv´ıce odpov´ıdal pˇredstavám zadavatele, je nutné, aby analytik plnˇe pochopil d˚ uvody vedouc´ı k potˇrebˇe vytvoˇren´ı software, procesy v zadávaj´ıc´ı firmˇe a kompletn´ı popis poˇzadované ˇcinnosti navrhovaného software. Pˇrestoˇze se jedná o zdánlivˇe samozˇrejm´ yu ´kol, v praxi se ukazuje, ˇze se jedná o jednu z nejobt´ıˇznˇejˇs´ıch ˇca´sti v´ yvoje, která klade znaˇcné nároky na komunikaˇcn´ı schopnosti obou stran a trvá v mnoha pˇr´ıpadech ˇradu mˇes´ıc˚ u. Z tohoto d˚ uvodu je nezbytné, aby analytické práce byly provádˇeny v m´ıstˇe zadavatele objednávky. Zde se tedy proces v´ yvoje softwarového ˇreˇsen´ı zaˇc´ıná vˇetvit v závislosti 62

ˇ e republiky nebo ze zahraniˇc´ı. V pˇr´ıpadˇe zákazn´ıka na tom, zda zákazn´ık pocház´ı z Cesk´ ˇ e republiky spoleˇcnost vyuˇzije práce sv´ z Cesk´ ych vlastn´ıch analytik˚ u, kteˇr´ı budou zpraˇ e republice. Pokud se vˇsak jednalo covávat anal´ yzu spoleˇcnˇe se zadavatelem zde v Cesk´ o zákazn´ıka z jiného ˇclenského státu Evropské unie, bylo by vhodnˇejˇs´ı vyuˇz´ıt sluˇzeb analytické spoleˇcnosti v zemi zadavatele zakázky, nebot’ ta je schopna splnit v´ yˇse uvedené poˇzadavky na fyzickou pˇr´ıtomnost po delˇs´ı dobu. V tomto pˇr´ıpadˇe by k proveden´ı sluˇzby doˇslo v m´ıstˇe s´ıdla zahraniˇcn´ı spoleˇcnosti a sluˇzba by se exportovala pˇres hranice. Nedocházelo by tedy k pohybu osob. V okamˇziku vytvoˇren´ı technické anal´ yzy projektu je práce pˇredána softwarov´ ym designér˚ um. Jejich u ´kolem je navrhnout na základˇe anal´ yzy abstraktn´ı model software, kter´ y bude plnˇe odpov´ıdat poˇzadovan´ ym nárok˚ um na funkcionalitu a ˇskálovatelnost aplikace. Dalˇs´ım d˚ uleˇzit´ ym u ´kolem softwarov´ ych designér˚ u je navrhnout model tak, aby v pˇr´ıpadˇe budouc´ıho rozˇs´ıˇren´ı aplikace nebylo nutné pˇredˇelávat jiˇz existuj´ıc´ı ˇcásti software, ale jen tuto novou funkcionalitu pˇridat s co nejniˇzˇs´ımi pracovn´ımi náklady. Designérské práce tedy nen´ı nutné vykonávat v m´ıstˇe s´ıdla firmy ani v m´ıstˇe s´ıdla zadavatele, nebot’ vstupem pro jejich ˇcinnost je dokument v elektronické podobˇe a v´ ystupem je model aplikace, kter´ y je opˇet v elektronické formˇe. Spoleˇcnost má tedy na v´ ybˇer hned tˇri moˇznosti. Prvn´ı z nich je nechat zpracován´ı modelu na spoleˇcnosti, která provedla anal´ yzu. Druhou moˇznost´ı je nechat si model zpracovat od tˇret´ı firmy. V tomto pˇr´ıpadˇe uˇz je z neexistence poˇzadavk˚ u na um´ıstˇen´ı zpracovatele moˇzné volit mezi zahraniˇcn´ı nebo ˇceskou spoleˇcnost´ı. Tˇret´ı moˇznost´ı je zpracován´ı modelu uvnitˇr spoleˇcnosti. V pˇr´ıpadˇe vyuˇzit´ı zahraniˇcn´ı spoleˇcnosti by se sluˇzba provedla v zahraniˇc´ı a opˇet by doˇslo jen k jej´ımu exportu bez fyzického pohybu osob. Po zpracován´ı modelu pˇricház´ı na ˇradu realizaˇcn´ı ˇca´st celého projektu. Jedná se o práci programátor˚ u, jejichˇz u ´kolem je na základˇe dodaného modelu aplikace software naprogramovat a tedy i zrealizovat poˇzadavky zadavatele do funkˇcn´ı podoby. Práci programátora lze opˇet vykonávat z libovolného m´ısta pˇripojeného k internetu a maj´ıc´ıho pˇr´ıstup do firemn´ı s´ıtˇe. Dokonce ani znalost u ´ˇredn´ıho jazyka v m´ıstˇe s´ıdla spoleˇcnosti nen´ı nezbytnˇe nutná. Model aplikace i programovac´ı nástroje jsou dostateˇcnˇe unifikované mezinárodn´ımi standardy, takˇze jim rozum´ı kaˇzdá osoba pohybuj´ıc´ı se v tomto prostˇred´ı. 63

Znalost jazyka m˚ uˇze v nˇekter´ ych nejasn´ ych pˇr´ıpadech pomoci porozumˇen´ı poˇzadavk˚ um, ale i to se dá jednoduˇse vyˇreˇsit pouˇzit´ım svˇetového jazyka, jak´ ym je napˇr´ıklad anglick´ y jazyk. Praktické zkuˇsenosti ze spoleˇcnosti ukazuj´ı, ˇze tento postup je bez problém˚ u realizovateln´ y. Pro spoleˇcnost by tedy bylo v´ yhodné, zamˇestnat vedouc´ıho t´ ymu programátor˚ u a nˇekolik hlavn´ıch v´ yvojáˇr˚ u v s´ıdle spoleˇcnosti a ostatn´ı odborn´ıky na konkrétn´ı technologie najmou externˇe bez nutnosti jejich fyzické pˇr´ıtomnosti v s´ıdle spoleˇcnosti. Pˇresto by bylo vhodné m´ıt naj´ımané odborn´ıky v m´ıstˇe s´ıdla spoleˇcnosti a nebo alespoˇ n zajistit periodické konzultace celého t´ ymu. Z tohoto d˚ uvodu je najmut´ı extern´ı spoleˇcnosti nelogické a je vhodnˇejˇs´ı ˇ e republiky nebo z jiného ˇclenského najmout pouze konkrétn´ı odborn´ıky at’ uˇz z Cesk´ ˇ e republika neklade speciáln´ı poˇzadavky na odborn´ıky v IT z jin´ státu. Jelikoˇz Cesk´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u Evropské unie, pravdˇepodobnˇe by doˇslo k jejich najmut´ı. V tomto pˇr´ıpadˇe by tedy zahraniˇcn´ı odborn´ıci vystupovali v pozici poskytovatele sluˇzby, kter´ y se doˇcasnˇe pˇrem´ıstil do zahraniˇc´ı. V´ ystupem práce t´ ymu programátor˚ u je konkrétn´ı softwarová implementace, která by mˇela b´ yt pˇripravena plnit poˇzadavky zákazn´ıka. Programátoˇri jsou vˇsak také lidé, a proto pˇred skuteˇcn´ ym pˇredán´ım produktu zákazn´ıkovi nastupuj´ı testeˇri, jejichˇz u ´kolem je ovˇeˇrit, zda jsou skuteˇcnˇe splnˇeny vˇsechny poˇzadavky a aplikace se chová tak, jak by podle anal´ yzy mˇela. Tester dostane k dispozici technickou anal´ yzu a na jej´ım základˇe testuje software. Nezˇr´ıdka se stává, ˇze testeˇri jsou naj´ımáni pˇr´ımo ze spoleˇcnosti zadavatele, nebot’ sami nejlépe znaj´ı poˇzadované chován´ı aplikace a mohou ji tak velmi dobˇre otestovat, neˇz se dostane do produkˇcn´ıho prostˇred´ı. I tak je ale vhodné urˇcit hlavn´ıho testera, kter´ y by byl pˇr´ıtomen v s´ıdle spoleˇcnosti a kter´ y by mˇel na starost ˇr´ızen´ı jednotliv´ ych tester˚ u, kteˇr´ı mohou a nemus´ı b´ yt ve spoleˇcnosti pˇr´ıtomni. Bylo by proto vhodné najmout si zb´ yvaj´ıc´ı testery externˇe. Jelikoˇz lze tuto ˇcinnost koordinovat jedn´ım ˇclovˇekem, nepovaˇzoval bych za vhodné naj´ımat na testován´ı extern´ı spoleˇcnost. Koneˇcnˇe v posledn´ım kroku dojde k pˇredán´ı aplikace a jej´ı instalaci, ˇc´ımˇz proces tvorby software konˇc´ı. Jak bylo z postupu vidˇet, mnoho ˇcinnost´ı lze outsourcovat na extern´ı subjekty a v pˇr´ıpadˇe liberalizovaného trhu sluˇzeb v rámci Evropské unie bych i oˇcekával, ˇze spoleˇcnost tohoto v´ yznamu bude vyuˇz´ıvat snazˇs´ıho pˇr´ıstupu ke 64

sluˇzbám odborn´ık˚ u z jin´ ych ˇclensk´ ych zem´ı Evropské unie. D˚ uvodem takové jednán´ı by kromˇe nedostatku kvalifikovan´ ych osob na ˇceském trhu mˇela b´ yt i niˇzˇs´ı cena v pˇr´ıpadˇe naj´ımán´ı sluˇzeb spoleˇcnost´ı ze zem´ı stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy a také Pobalt´ı.

65

5

Z´ avˇ er Bolkesteinova smˇernice o liberalizaci trhu sluˇzeb pˇredloˇzená roku 2004

Evropské komisi byla skuteˇcnˇe pˇrevratn´ ym dokumentem, kter´ y by zp˚ usobil v´ yznamn´ y r˚ ust pˇreshraniˇcn´ıho obchodu se sluˇzbami v rámci vnitˇrn´ıho trhu Evropské unie. Smˇernice se vˇsak nesetkala s pochopen´ım nˇekter´ ych ze zem´ı b´ yvalé EU15 – zejména pak Francie, Nˇemecka a Rakouska, kter´ ym se podaˇrilo p˚ uvodn´ı návrh zablokovat a vynutit si tak zmˇeny v obsahu smˇernice. Z p˚ uvodn´ıho návrhu smˇernice byl tedy vyˇ nat princip zemˇe p˚ uvodu, kter´ y by zaruˇcoval, ˇze poskytovatel sluˇzby z jednoho ˇclenského státu mus´ı splnit pouze podm´ınky, které jsou na nˇej kladeny v zemi jeho s´ıdla. Jin´ ymi slovy v pˇr´ıpadˇe poskytován´ı sluˇzby v jiném ˇclenském státˇe by musel dodrˇzovat pracovn´ı právo, ekologické normy, sociáln´ı a zdravotn´ı pˇredpisy a dalˇs´ı, které jsou platné v jeho vlastn´ı zemi. Princip zemˇe p˚ uvodu byl nahrazen svobodou poskytován´ı sluˇzby, ale v podstatˇe neznamená v´ yraznˇejˇs´ı zmˇenu oproti souˇcasnému stavu. Pokud bude cht´ıt poskytovatel sluˇzby vyslat své zamˇestnance na proveden´ı urˇcité ˇcinnosti do jiného ˇclenského státu, mus´ı jim bˇehem této doby platit alespoˇ n minimáln´ı mzdu platnou v daném ˇclenském státˇe, stejnˇe tak jako mus´ı dodrˇzovat veˇskeré sociáln´ı a jiné normy, které plat´ı pro poskytovatele sluˇzeb z daného ˇclenského státu. Z p˚ usobnosti smˇernice byly rovnˇeˇz odstranˇeny sluˇzby veˇrejného zájmu, mezi které se ˇrad´ı napˇr´ıklad poskytován´ı zdravotn´ı péˇce a sociáln´ı péˇce. Nav´ıc k tomu smˇernice umoˇzn ˇuje ˇclensk´ ym stát˚ um definovat, které oblasti sektoru sluˇzeb povaˇzuj´ı za oblasti veˇrejného zájmu a t´ım pádem je vylouˇcit z p˚ usobnosti smˇernice. Smˇernice ve schválené podobˇe by na druhou stranu mˇela zp˚ usobit odstranˇen´ı zbyteˇcn´ ych administrativn´ıch proces˚ u nutn´ ych k poskytován´ı sluˇzeb v jiném ˇclenském státˇe. Dalˇs´ı zjednoduˇsen´ı pro poskytovatel sluˇzeb pˇredstavuje zˇr´ızen´ı jednotn´ ych kontaktn´ıch m´ıst, kde by poskytovatelé sluˇzeb mˇeli nalézt veˇskeré informace o tom, jaké náleˇzitosti musej´ı splnit, pokud chtˇej´ı provozovat ˇcinnost v jiném ˇclenském státˇe. Dalˇs´ım pozitivem je procedura tichého souhlasu, kterou se zajist´ı, ˇze u ´ˇrady v ˇclenském státˇe pˇr´ıjemce sluˇzby nebudou moct zbyteˇcnˇe zdrˇzovat povolovac´ı ˇr´ızen´ı k poskytován´ı sluˇzeb. Pokud u ´ˇrad nestihne zpracovat ˇza´dost poskytovatele sluˇzby o povolen´ı do urˇceného term´ınu, bude se ˇzádost povaˇzovat za automaticky schválenou. 66

Schválená podoba smˇernice o liberalizaci trhu sluˇzeb je tedy pro pro evropskou ekonomiku pˇr´ınosná, ale ne do takové m´ıry v jaké by se pod´ılela na r˚ ustu HDP zem´ı participuj´ıc´ıch na vnitˇrn´ım trhu Evropské unie verze p˚ uvodn´ı. Zejména vynˇet´ı principu zemˇe p˚ uvodu jako základn´ı filozofie smˇernice bylo z pohledu rozvoje pˇreshraniˇcn´ıho poskytován´ı sluˇzeb neˇst’astné. ˇ e republiky se jiˇz nˇekolik let pohybuje Pozice sluˇzeb v ekonomice Cesk´ ˇ e republiky. V porovnán´ı s vyspˇel´ v rozmez´ı 58 % aˇz 61 % pod´ılu na HDP Cesk´ ymi svˇetov´ ymi ekonomikami je to stále n´ızk´ y pomˇer, a proto lze v budoucnu oˇcekávat jeho zv´ yˇsen´ı a pˇr´ıbl´ıˇzen´ı se hranici 70 %, která je obvyklá u vyspˇel´ ych trˇzn´ıch ekonomik. ˇ e republiky zv´ Po liberalizaci trhu sluˇzeb by se mˇel pˇr´ıspˇevek sluˇzeb k HDP Cesk´ yˇsit. Oˇcekávané zv´ yˇsen´ı je v rozmez´ı 0,65 % aˇz 1,45 % v závislosti na tom, do jaké m´ıry se trh skuteˇcnˇe podaˇr´ı liberalizovat. ˇ e republice pohybuje okolo 56 %, Zamˇestnanost v sektoru sluˇzeb se Cesk´ coˇz ve srovnán´ı s vyspˇel´ ymi trˇzn´ımi ekonomikami stále pomˇernˇe n´ızké ˇc´ıslo. V porovnán´ı s EU25 je to pˇribliˇznˇe o 9,9 % ménˇe. Zaj´ımavé je v tomto ohledu zjiˇstˇen´ı, ˇze v roce 2007 se poˇcet pracovn´ık˚ u v sekundárn´ım sektoru zv´ yˇsil témˇeˇr dvojnásobnˇe oproti r˚ ustu poˇctu pracovn´ık˚ u v sektoru sluˇzeb. Dopady smˇernice o liberalizaci trhu ˇ e republice se odhaduj´ı jako zv´ sluˇzeb na zamˇestnanost v Cesk´ yˇsen´ı poˇzadovan´ ych pracovn´ıch m´ıst o pˇribliˇznˇe 18 tis´ıc. Zároveˇ n s t´ım by mˇelo doj´ıt ke zv´ yˇsen´ı pr˚ umˇerné mˇes´ıˇcn´ı mzdy o 158 Kˇc. ˇ a republika Co se t´ yˇce zahraniˇcn´ıho obchodu se sluˇzbami, dosahuje Cesk´ ˇ e za posledn´ıch sedm let pravidelnˇe kladného salda. Hodnota exportu sluˇzeb z Cesk´ republiky si tedy stále udrˇzuje náskok nad hodnotou importovan´ ych sluˇzeb o zhruba dvˇe ˇ e republiky by po implementaci smˇernice aˇz tˇri des´ıtky miliard Kˇc. Export sluˇzeb z Cesk´ mˇel vzr˚ ust o pˇribliˇznˇe 5,19 mld. Kˇc v pˇridané hodnotˇe. Hodnota importovan´ ych sluˇzeb by zároveˇ n s t´ım mˇela poklesnou o pˇribliˇznˇe 12 mld. Kˇc. Celkovˇe lze tedy ˇr´ıct, ˇze pro ˇcesk´ y zahraniˇcn´ı obchod bude m´ıt zaveden´ı smˇernice pozitivn´ı dopad. Pˇr´ıklad ˇceské softwarové spoleˇcnosti, kterou jsem vybral pro pˇr´ıpadovou studii ukazuje, ˇze pˇrijet´ı smˇernice bude pro ni samotnou i pro dalˇs´ı spoleˇcnosti podnikaj´ıc´ı ve stejné oblasti pˇr´ınosné. Vzhledem k tomu, ˇze spoleˇcnost jiˇz nyn´ı vyuˇz´ıvá sluˇzeb nejen ˇcesk´ ych poskytovatel˚ u, ale naj´ımá si odborn´ıky z jin´ ych evropsk´ ych zem´ı, lze oˇcekávat, ˇze po pˇrijet´ı smˇernice o liberalizaci trhu sluˇzeb se jej´ı aktivity v této ob67

lasti jeˇstˇe v´ıce rozˇs´ıˇr´ı a bude naj´ımat v´ıce extern´ıch odborn´ık˚ u na realizované projekty ze zahraniˇc´ı. Implementace smˇernice by rovnˇeˇz mˇela m´ıt za následek zlepˇsen´ı pˇr´ıstupu spoleˇcnosti na trhy ostatn´ıch ˇclensk´ ych stát˚ u Evropské unie, protoˇze uˇz v tuto chv´ıli ˇ spoleˇcnost spolupracuje s nˇekolika spoleˇcnostmi mimo Ceskou republiku. Univerzálnost ˇreˇsen´ı jej´ıch produkt˚ u, bohaté zkuˇsenosti v oblasti a cenné reference by mohly spoleˇcnosti usnadnit vstup na vnitˇrn´ı trh Evropské unie, kde je jiˇz nyn´ı patrn´ y zájem o nˇekteré jej´ı produkty. Celkovˇe lze tedy zhodnotit pˇrijatou verzi smˇernice pozitivnˇe, nebot’ ve ˇ vˇsech sledovan´ ych makroekonomick´ ych ukazatel´ıch bude pro Ceskou republiku pˇr´ınosná, pˇrestoˇze schválen´ı p˚ uvodn´ı verze smˇernice by bylo jeˇstˇe pozitivnˇejˇs´ı. I pˇr´ıklad ˇceské spoleˇcnosti operuj´ıc´ı na trhu se sluˇzbami v informaˇcn´ıch technologi´ıch ukázal, ˇze pro dynamické a u ´spˇeˇsné ˇceské podniky bude smˇernice pˇr´ınosná nejen z hlediska nov´ ych zakázek z jin´ ych ˇclensk´ ych zem´ı, ale také z hlediska vyuˇz´ıván´ı sluˇzeb z jin´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u.

68

Reference Wyplosz Ch. Baldwin R. The Economics of European Integration. McGraw-Hill, 2004. BBC. Eu agrees to reform services plan, Bˇrezen 2005. URL http://news.bbc.co.uk/ 2/hi/europe/4374007.stm. BusinessInfo.cz.

Pˇreshraniˇcn´ı poskytován´ı sluˇzeb

sluˇzbách, Duben 2007a.

v

návrhu

smˇernice

o

URL http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/

sluzby-na-vnitrnim-trhu-eu/preshra%nicni-poskytovani-sluzeb/1001641/ 43896/. BusinessInfo.cz.

Jak´ y pˇr´ınos bude m´ıt smˇernice o volném pohybu sluˇzeb pro

podnikatele?, Duben 2007b.

URL http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/

sluzby-na-vnitrnim-trhu-eu/prinos-%smernice-o-volnem-pohybu-sluzeb/ 1001641/43895/. BusinessInfo.cz.

Oborové statistiky - sluˇzby, Bˇrezen 2006.

URL http:

//www.businessinfo.cz/cz/clanek/oborove-statistiky/oborove-informa% ce-sluzby/1000452/39900/. BusinessInfo.cz.

ˇ Anal´ yza struktury exportu sluˇzeb Cr, Leden 2008.

URL

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/export-sluzeb-analyzy-studie-a/ ana%lyza-exportu/1001643/47297/. European Trade Union Confederation. Etuc position paper: The proposal for a directive on services in the internal market, 2005. URL http://www.etuc.org/a/243. CzechTrade. Anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách na vnitˇrn´ım ˇ trhu, Cerven 2006a. CzechTrade. Aktualizovaná anal´ yza ekonomick´ ych dopad˚ u návrhu smˇernice o sluˇzbách ˇ na vnitˇrn´ım trhu, Cervenec 2006b. URL http://www.mpo.cz/dokument19705.html. Ali M. El-Agraa. The European Union : History, Institutions, Economics and Policies. Prentice Hall Europe, Hertfordshire, 5th edition, 1998. ˇ EurActive.com. Services in the internal market, Cervenec 2007. URL http://www. euractiv.com/en/innovation/services-internal-market/article-%132241. I

EurActive.cz.

R˚ ust sluˇzeb a jejich v´ yvozu podpoˇr´ı pˇripravovaná smˇernice

ˇ eu i d˚ uraz v nové proexportn´ı strategii Cr, Listopad 2005.

URL http:

//www.euractiv.cz/obchod-a-export/clanek/rst-slueb-a-jejich-vvozu-% podpo-pipravovan-smrnice-eu-i-draz-. Euroatom. Treaty establishing the european atomic energy community (euratom), Bˇrezen 1957. URL http://europa.eu/scadplus/treaties/euratom_en.htm. Filip Grygera.

Stavebn´ı firmu shánˇejte s pˇredstihem, Leden 2008.

URL

http://bydleni.idnes.cz/stavebni-firmu-shanejte-s-predstihem-dwd-/ stavb%a.asp?c=A080109_164715_stavba_web. ˇ Jan Jedliˇcka. Liberalizace trhu sluˇzeb v evropské unii, Cerven 2005. URL http: //www.euractiv.cz/socialni-politika/analyza/liberalizace-trhu-slue% b-v-evropsk-unii. Cezary Lewanowicz.

Services directive under fire, Listopad 2004.

URL http:

//www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do;jsessionid=791D6217B4581B% FEC39A4D351EF7E179.node2?pubRef=-//EP//TEXT%2BPRESS%2BNR-20041112-1% 2B0%2BDOC%%2BXML%2BV0//EN#SECTION1. Commision of the European Communities. Completing the internal market - white ˇ paper from the commision to the european council, Cerven 1985. European Parliament. Fact sheets, Leden 2008. URL http://www.europarl.europa. eu/facts/3_2_3_en.htm. The European Parliament and the Coucil. Directive of the european parliament and of the coucil on services in the internal market, Bˇrezen 2004. The European Parliament and the Coucil. Directive of the european parliament and of the coucil on services in the internal market, Prosinec 2006. Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu. Pracovn´ı právo a smˇernice o sluˇzbách, Leden 2006a. URL http://www.mpo.cz/dokument23628-strana2.html. Ministerstvo sluˇzbách

pr˚ umyslu na

a

evropsk´ ych

obchodu. trz´ıch,

Pˇr´ıleˇzitosti ˇ Cerven II

2007a.

pro URL

podnikán´ı

ve

http://www.

businessinfo.cz/cz/clanek/export-sluzeb-analyzy-studie-a/pri% l-pro-podnik-ve-sluzbach-evr-trhy/1001643/44623/. Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu. Jak´ y pˇr´ınos bude m´ıt smˇernice o volném pohybu sluˇzeb pro podnikatele?, Leden 2006b. URL http://www.mpo.cz/dokument17715. html. Ministerstvo pr˚ umyslu a obchodu.

Kapesn´ı pr˚ uvodce smˇernic´ı o sluˇzbách na

vnitˇrn´ım trhu, Kvˇeten 2007b. URL http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ sluzby-na-vnitrnim-trhu-eu/pruv-sm%ernici-o-sluzbach-na-vnitr-trhu/ 1001641/44826/. Sagit. Lucembursk´ y kompromis, Kvˇeten 2004. URL http://www.sagit.cz/pages/ lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=eu_1%35.htm. ˇ y statistick´ Cesk´ yu ´ˇrad. Ediˇcn´ı plán - sluˇzby, Leden 2008. URL http://www.czso.cz/ csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-9. ˇ y statistick´ Cesk´ yu ´ˇrad. Anal´ yza trhu práce, 2007. URL http://www.czso.cz/csu/ 2007edicniplan.nsf/t/59003186AA/$File/311107k02.%pdf.

III

IV

Seznam obr´ azk˚ u 1

ˇ U ´ . . . . . . . . . . . . . . . . Hrubá pˇridaná hodnota sluˇzeb - zdroj CS

32

2

ˇ U ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nár˚ ust exportu - zdroj CS

33

3

ˇ U ´ . . . . . . . . . . . . . . . Zahraniˇcn´ı obchod se sluˇzbami - zdroj CS

36

4

ˇ U ´ . . . . . . . . . . . . . . . . Trˇzby v sektoru trˇzn´ıch sluˇzeb - zdroj CS

39

5

ˇ U ´ . . . . . . . . . . . . Zamˇestnanci v trˇzn´ıch sluˇzbách a IT - zdroj CS

40

6

ˇ U ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Trˇzba na pracovn´ıka - zdroj CS

41

V

VI

Seznam tabulek 1

ˇ U ´ . . . . . V´ yvoj HDP a pˇridané hodnoty sluˇzeb (v mld. Kˇc) - zdroj CS

32

2

ˇ U ´ . . . . . V´ yvoj zamˇestnanosti v sektoru sluˇzeb (v tis´ıc´ıch) - zdroj CS

34

3

ˇ se sluˇzbami v letech 2001–2006 (v mil. Kˇc) . . . Zahraniˇcn´ı obchod CR

35

4

Pod´ıl sluˇzeb na celkovém importu vybran´ ych zem´ı - zdroj UNCTAD . .

36

5

ˇ U ´ 39 Trˇzby v oblasti trˇzn´ıch sluˇzeb v letech 2000–2007 (v mil. Kˇc) - zdroj CS

6

Zamˇestnanost a trˇzby v oblasti trˇzn´ıch sluˇzeb 2000–2007 (v mil. Kˇc) ˇ U ´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . zdroj CS

7

42

ˇ e republiky Dopad návrhu smˇernice na r˚ ust pˇridané hodnoty a HDP Cesk´ - zdroj CzechTrade . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

44

8

ˇ e republiky - zdroj CzechTrade . . Dopad sn´ıˇzen´ı cen na r˚ ust HDP Cesk´

47

9

Dopad smˇernice na zamˇestnanost - zdroj CzechTrade . . . . . . . . . .

48

10

Dopad smˇernice na export sluˇzeb - zdroj CzechTrade . . . . . . . . . .

50

11

Dopad smˇernice na import sluˇzeb - zdroj CzechTrade . . . . . . . . . .

52

VII

Univerzita Karlova v Praze. Institut ekonomických studií

Recommend Documents