Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav translatologie
Bakalářská práce Vendula Pazderová
Komentovaný překlad: Vegan (Marie Laforêt, Éditions La Plage, Paris 2014) Commented translation: Vegan (Marie Laforêt, Éditions La Plage, Paris 2014)
Praha 2016
Vedoucí práce: PhDr. Šárka Belisová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Šárce Belisové za poskytnutí cenných rad pro vypracování této bakalářské práce a také za její vedení v průběhu celého studia.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu.
V Praze dne 24. 7. 2016
…….....………………………….. Vendula Pazderová
Abstrakt Obsahem této bakalářské práce je komentovaný překlad vybraných kapitol z publikace Vegan. Jejím prostřednictvím dva autoři, francouzská bloggerka Marie Laforêt a lékař a odborník na zdravou stravu Jérôme Bernard-Pellet, seznamují čtenáře s problematikou veganství. Práce je složena ze dvou částí – samotného překladu a jeho následného komentáře, jenž se zabývá analýzou výchozího textu, problémy při překladu a ukázkami užitých překladatelských postupů.
Klíčová slova komentovaný překlad, překladatelská analýza, překladatelské problémy, veganství, výživa
Abstract This bachelor thesis consists of a commented translation of chapters selected from the publication Vegan, whose authors, French blogger Marie Laforêt and a nutritionist Jérôme Bernard-Pellet, aim to introduce the issues of veganism. The bachelor thesis is divided into two parts: the translation itself and a following commentary of the translation, in which particular problems during the process of translation are demonstrated.
Key words commented translation, translation analysis, translation problems, veganism, nutrition
Seznam zkratek O – originál P – překlad MLF – Marie Laforêt, autorka první kapitoly JBP – Jérôme Bernard-Pellet, autor druhé kapitoly
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 Překlad .............................................................................................................................. 9 Komentář k překladu ...................................................................................................... 27 Metody práce .............................................................................................................. 28 1. Analýza textu originálu ........................................................................................... 28 1.1 Stylistické zařazení textu .................................................................................. 28 1.2. Vnětextové faktory .......................................................................................... 29 1.2.1. Autor ......................................................................................................... 29 1.2.2. Komunikační záměr .................................................................................. 30 1.2.3. Adresát ...................................................................................................... 30 1.2.4. Čas, místo, médium .................................................................................. 31 1.3. Vnitrotextové faktory ....................................................................................... 32 1.3.1. Téma a obsah ............................................................................................ 32 1.3.2. Presupozice ............................................................................................... 32 1.3.3. Členění textu, grafická úprava a neverbální prvky ................................... 32 1.3.4. Lexikum .................................................................................................... 33 1.3.5. Morfologie a syntax .................................................................................. 33 1.3.6. Interpunkce ............................................................................................... 34 2. Typologie překladatelských problémů .................................................................... 35 2.1. Rovina morfologická a syntaktická ................................................................. 35 2.1.1. Rovina morfologická ................................................................................ 35 2.1.2. Rovina syntaktická .................................................................................... 36 2.2. Rovina lexikální ............................................................................................... 37 2.2.1. Konkurence cizího a českého termínu ...................................................... 37 2.2.2. Specifické problémy při překladu termínů ............................................... 37 2.2.3. Překlad názvů jídel.................................................................................... 42 2.3. Rovina textová ................................................................................................. 43 2.3.1. Lokalizace ................................................................................................. 43 2.3.2. Poznámkový aparát ................................................................................... 47 3. Překladatelské postupy ........................................................................................... 48 3.1. Transpozice ...................................................................................................... 48 3.2. Modulace ......................................................................................................... 48 3.3. Koncentrace a diluce ........................................................................................ 49 3.4. Étoffement a dépouillement ............................................................................. 50
4. Překladatelské posuny............................................................................................. 51 4.1. Explikace ......................................................................................................... 51 4.2. Výrazová záměna ............................................................................................. 52 Závěr ............................................................................................................................... 53 Bibliografie ..................................................................................................................... 54 Přílohy............................................................................................................................. 58
Úvod Předmětem této bakalářské práce je překlad vybraného textu z publikace Vegan, jejíž hlavní autorkou je francouzská blogerka Marie Laforêt. Jedná se o kuchařku s poměrně rozsáhlou předmluvou, a jak z názvu vyplývá, jde o veganské recepty. Kniha je rozdělena celkem na sedm částí, z toho posledních pět je věnováno pouze receptům. V této bakalářské práce budu překládat vybrané části první a druhé kapitoly. V první kapitole Introduction Marie Laforêt nejprve představuje celkově koncept veganství, vysvětluje, co to znamená, jaké jsou důvody pro to veganem být a jak vypadá veganská kuchyně. Autorem druhé kapitoly Conseils nutritionnels pour un régime alimentaire vegan équilibré je lékař a odborník na zdravou stravu Jérôme Bernard-Peller. Ten se ve své kapitole veganství věnuje spíše z dietetického pohledu a vysvětluje, v jakých potravinách najít potřebné živiny a zda jsou tyto živiny stejně hodnotné jako ty, které jsou obsažené v živočišné stravě. 1 Motivací pro výběr této publikace mi byly především osobní zkušenosti s veganstvím a jistá znalost této problematiky. V první části práce bude uveden překlad textu, v následující části představím analýzu vnětextových a vnitrotextových faktorů originálu, přiblížím vybrané problémy, které provázely proces překládání, a představím překladatelské postupy a posuny, jichž bylo užito, spolu s konkrétními příklady.
1
Pro jména autorů budu dále používat zkratky MLF a JBP.
8
Překlad
9
Slovníček pojmů pro pochopení veganství Vegetarián: nekonzumuje maso (ani ryby či korýše) a teoreticky by neměl konzumovat ani výrobky, jejichž výroba způsobila smrt zvířete (želatina, syřidla v některých sýrech). Vegan v užším slova smyslu (dietary vegan): nekonzumuje žádné produkty živočišného původu (tedy ani mléčné výrobky, vejce, med a tak podobně). Vegan v širším slova smyslu (ethical vegan): nepoužívá a nekonzumuje žádné produkty, které souvisejí s vykořisťováním zvířat. Vegani, kteří hledí i na etickou stránku svého životního stylu, například nenosí kožešinu ani výrobky z pravé kůže, nekupují kosmetiku či výrobky pro domácnost, které obsahují živočišné složky nebo které byly testovány na zvířatech. Taktéž nepodporují volnočasové aktivity, při nichž jsou zvířata zneužívána (jako jsou býčí zápasy, zoo nebo cirkus). Antispeciesista: hnutí proti rasismu nebo sexismu jsou dnes již všeobecně známá. Antispeciesismus funguje podle zcela stejně neúprosné logiky: stejně tak jako nás pohlaví nebo etnikum nestaví nad jiné lidi, náležitost k našemu živočišnému druhu neznamená, že jsme nadřazení druhům jiným. Abolicionista: slovo abolicionismus možná budete znát v souvislosti s abolicionismem v 18. století, kdy se tento termín používal pro hnutí za zrušení otroctví. Dodnes se používá i v souvislosti s trestem smrti, s mučením nebo s prostitucí. V případě obránců práv zvířat jsou abolicionisté ti, kteří bojují proti vykořisťování zvířat. Jistým protikladem je welfarismus (welfare znamená anglicky „blahobyt“), který se zasazuje o zlepšení životních podmínek zvířat, ale je-li s nimi zacházeno dobře, nestaví se nutně proti jejich využívání.
Co to znamená být vegan? Být vegan znamená odmítat využívání zvířat. Jde o komplexní životní styl, který zachází ještě dále než vegetariánství, protože nezahrnuje pouze stravu. Projevuje se
10
etickou a angažovanou spotřebou, z níž jsou vyloučeny produkty pocházející z vykořisťovaných zvířat. Původ a definice slova „vegan“ Anglický termín vytvořil roku 1944 Donald Watson, zakladatel Vegan Society, ze slova vegetarian, aby se odlišil od lakto-ovo-vegetariánství. Od roku 1951 definovala Vegan Society veganství jako život bez vykořisťování zvířat. V češtině, podobně jako v angličtině, označuje pojem vegan jak způsob stravování, tak životní styl (v angličtině se používají také termíny dietary vegan a ethical vegan).1 Veganství ve světě Veganství se rozvinulo přirozenou cestou ve všech zemích světa. Jeho hodnoty sdílejí lidé všech generací, kultur a ze všech společenských tříd. Někteří namítají, že veganství je určené pouze pro vyšší společenské vrstvy, ale není tomu tak. Čočka nebo tofu jsou totiž mnohem levnějším zdrojem bílkovin než maso a mnoho veganů žije i v zemích, které nedosahují naší životní úrovně. Vegani jsou všude na světě, samozřejmě v Evropě a na celém americkém kontinentu, ale také v Africe, v Indii, v Asii celkově a především v Číně – v té žije 50 milionů vegetariánů (započítáni i vegani). Počet veganů ve Spojených státech amerických se mezi lety 2009 a 2011 údajně zdvojnásobil a dnes činí přibližně 7,5 milionu osob. Například ve Francii by se počet vegetariánů (včetně veganů) měl pohybovat mezi 2 a 3 procenty populace, což je jen o něco nižší číslo než v okolních evropských státech. Vzhledem k rozvoji veganských obchodů v posledních letech je jasné, že si veganství získává čím dál tím více příznivců i u nás.
Proč se stát veganem? Kvůli etice Zatímco vegetariány se lidé stávají ze zdravotních či ekologických důvodů, být vegan je etické, morální a téměř politické stanovisko. Vegan odmítá vykořisťování zvířat a jejich Například francouzština má navíc termín végétalien, který se ovšem vztahuje pouze ke způsobu stravování a není proto přesným překladem anglického vegan. 1
11
utlačování a také nesdílí představu člověka coby nadřazené bytosti, která by měla mít právo na ostatní živé bytosti, s nimiž sdílí Zemi. Pohled veganů na věc je jednoduchý: zvířata nám nepatří, jejich život patří jen jim samotným, a máme-li možnost žít bez jejich využívání, není žádný důvod pro to, abychom s jejich životy zacházeli tak jako dosud. Veganství je významným posunem ve vývoji toho, jak se díváme na zvířata a na svět, který nás obklopuje. Zrušení otroctví a kolonií nebo, v západních zemích nedávný, boj za práva žen, to všechno byl společenský vývoj, který se nám dnes již zdá zcela přirozený. Současný světový vývoj v myšlení směřuje k tomu, přiznat zvířatům právo na život a právo na to nebýt vykořisťován. Je to logický posun, neboť dnes nám zemědělské a průmyslové technologie i vědecké a lékařské znalosti život bez zneužívání zvířat umožňují. Máme-li možnost naplnit všechny své potřeby a zajistit si zábavu bez vykořisťování zvířat, proč to tak skutečně nedělat? Kvůli ekologičtějšímu způsobu života Chov zvířat, zvláště je-li intenzivní, což většina chovů je, představuje skutečnou ekologickou katastrofu. Chov zabírá většinu orné půdy a znečišťuje nejen ji, ale také řeky, a produkuje ve světovém měřítku miliony litrů exkrementů, které jsou obvykle plné antibiotik, zbytků pesticidů či těžkých kovů. Tento odpad není nijak zpracováván, je vyvrhován rovnou do přírody, prosakuje do podzemních vod a zamořuje tak naše zásoby pitné vody. Vzhledem k tomu, že musíme krmit hospodářská zvířata, je třeba pro ně pěstovat potravu. A protože chováme zvířat určených ke konzumaci stále více a více, potřebujeme také více a více půdy, na níž bychom pro ně mohli potravu pěstovat. Z toho důvodu kácíme Amazonský prales – abychom na jeho území mohli pěstovat geneticky modifikovanou sóju a chovat dobytek. Jak to ukázal Fabrice Nicolino ve své knize Bidoche, l’industrie de la viande menace le monde (Flákota, masný průmysl ohrožuje svět), pokrutina, která se vyrábí z modifikované sóji, je dovážena do Evropy a slouží ke krmení hospodářských zvířat (krav, prasat a slepic). Tím, že si dáte naše kuře nebo steak, se tedy podílíte na ničení panenského Amazonského pralesa, jehož hodnota je nedocenitelná a jehož území se každý rok dramaticky zmenšuje; každých sedm sekund je zničena část o velikosti fotbalového hřiště.
12
Několik čísel týkajících se chovu hospodářských zvířat
až 18 % skleníkových plynů má na svědomí chov hospodářských zvířat – to je více, než kolik jich vyprodukuje doprava celého světa dohromady
podle FAO je chov hospodářských zvířat zodpovědný za 64 % emisí amoniaku, který přispívá ke kyselým dešťům
zhruba 70 % orné půdy je zabraných pro chov nebo pro pěstování potravy pro dobytek
Více informací o důsledcích chovu zvířat najdete na www.vegansociety.com a www.goveg.cz. Kvůli šetrnosti a spravedlivějšímu rozdělení zdrojů potravy Zatímco strava obsahující živočišné složky vyžaduje 150 000 litrů vody denně, veganská strava vyžaduje zhruba 1 000 litrů denně. K vyprodukování jednoho kilogramu hovězího masa je zapotřebí průměrně 15 500 litrů vody, k vypěstování 1 kilogramu obilovin pouze 1 300 litrů. Abychom získali jednu kalorii z živočišné stravy (včetně mléčných produktů), potřebujeme 4 až 17 kalorií rostlinné stravy. Mohli bychom nakrmit celou planetu, pokud bychom se rozhodli pro rostlinnou stravu. Produkce masa není z globálního hlediska výhodná a je zřejmé, že aktuální stravovací návyky jsou ve světě, v němž žije přes jednu miliardu podvyživených lidí, hříšné. Podvýživa není způsobena chudobou, ale nerovnoměrným rozdělením zdrojů potravy. V „chudých“ zemích se dnes pěstuje potrava pro dobytek z našich „bohatých“ zemí, jelikož je pro nás materiálně nemožné vypěstovat si na svých půdách všechnu rostlinnou stravu potřebnou k tomu, abychom nakrmili zvířata, která jíme. Mnoho odborníků potvrzuje, že chceme-li nasytit celou Zemi, musíme se uchýlit k převážně rostlinné stravě. Je to jednoduché: záleží jen na tom, zda chceme jako lidstvo přežít. Spousta společností už se k této myšlence začíná přiklánět a nabídka vegetariánských a veganských produktů prudce stoupá. Bill Gates se rozhodl investovat do americké společnosti Beyond Meat, která vyrábí veganské „maso“. Francii nedávno překvapil Laurent Spanghero, jehož rodina vede stejnojmenný podnik, který je považován za silného hráče v odvětví produkce masa ve Francii. Rozhodl se totiž nabrat nový směr a
13
založil společnost, jež se specializuje na výrobu bio produktů, jejichž základem jsou rostlinné bílkoviny. Změny již přicházejí. Kvůli zdravějšímu stravování Nejen že je veganské stravování možné, ale přináší s sebou dokonce zdravotní benefity. Snížení rizika obezity, cukrovky, vysokého tlaku, snížení hladiny cholesterolu v krvi a nižší riziko některých typů rakoviny – tolik v rychlosti ke zdravotním benefitům, které získáte, pokud se rozhodnete pro rostlinnou stravu. Nezapomínejme ani na několik let navíc, které se vám přičtou k délce života. Potravinářský průmysl v Evropě tlačí na vládu, aby upřednostnila finanční zdraví před zdravím svých občanů. Za prvé nikdo neinformuje veřejnost o prospěšnosti a udržitelnosti veganského stravování, a lidé se tím pádem nemohou sami fundovaně rozhodnout, jakým způsobem se stravovat. Za druhé jim radíme jíst každý den živočišné bílkoviny a mléčné výrobky v nemalém množství, přestože na základě aktuálních vědeckých poznatků můžeme s jistotou tvrdit, že radikální snížení jejich konzumace by bylo mnohem rozumnější. Některé země se zdají být naštěstí trochu napřed, co se tohoto tématu týče, a k veganství zaujímají zcela jiný postoj. Například v britském parlamentu se v roce 2011 mluvilo o prospěšnosti veganství jak pro zvířata, tak i pro člověka. Australská vláda roku 2013 přiznala, že veganství je nejen vhodné pro všechno věkové skupiny (včetně novorozenců, dětí, těhotných žen a seniorů), ale že také působí příznivě na zdraví člověka. Ve Velké Británii dokonce poskytuje jedna pojišťovací společnost vegetariánům a veganům levnější pojištění, protože předpokládá, že jejich zdravotní stav bude lepší a dožijí se vyššího věku.
Jak se stát veganem? Každý svým tempem Stát se veganem ze dne na den je určitě možné, někteří k tomu však potřebují jistou přípravu, trochu času na to si zvyknout a nějaké přechodné období. Jak se do toho tedy pustit? Existují nějaké etapy, kterými je nutné si popořadě projít, nebo průvodce, jak se stát veganem v deseti krocích? Popravdě to všechno velmi závisí na vás. Na vaší
14
osobnosti, na motivaci a zvycích. Když už si tedy ale máte sami určovat rytmus a cíle, tady máte alespoň několik rad, jak to hladce zvládnout. Poučte se A poučte se o všem, o čem můžete. Zjistěte si, kde máte nejbližší obchod s veganskými produkty, z čeho poskládat vyvážený veganský jídelníček, kde se ve vašem městě dá najít veganská restaurace, v kterých potravinách najdete vitamin B12… Na mnoha stránkách najdete „návody“ pro začínající vegany se spoustou užitečných informací. Weby jako www.happycow.net vám umožní najít mnoho míst, kde se můžete v Česku i jinde ve světě najíst jako vegan. Seznamte se s realitou chovu zvířat a zhlédněte dokumenty nebo záznamy ze skrytých kamer (například od organizace PETA nebo Animal Equality) i přesto, že často není snadné se na ně dívat. O tom stát se vegany, přesvědčil už mnoho lidí dokument o vykořisťování zvířat Earthlings (česky Pozemšťané). Informace, které o vykořisťování zvířat přináší, jsou srdcervoucí, a i přes drsnost některých záběrů ho rozhodně doporučuji zhlédnout všem, kteří si na tuto problematiku chtějí udělat svůj názor. Postupujte podle svého rytmu Nejlepší způsob je postupovat krok za krokem. Pokud máte z velké změny strach, jděte na to pomalu. Nejprve nahrazujte to, s čím máte nejmenší problém – maso, mléko, máslo –, a jakmile se vám to podaří, přejděte k další etapě a nahraďte sýry, kožené boty a podobně. Nebo začněte jedním veganským jídlem denně, případně jedním stoprocentně veganským dnem v týdnu, potom dvěma, a tak dále. Šikovný tip: nahrazujte živočišné produkty a potraviny rostlinnými potom, co je spotřebujete. Rozložíte tím výdaje během přechodného období. Pokud se však rozhodnete se zbavit všeho neveganského, co máte v policích, najednou, není to samozřejmě nic proti ničemu, jen do toho! Vývoj od vegetariána po vegana dává smysl, ale není v žádném případě povinné jít touto cestou. Přechodné období vedoucí k veganskému životnímu stylu trvá u každého člověka jinou dobu, od několika dní až po případných několik let. Je na vás, abyste zhodnotili, jakou máte motivaci a cíle, a abyste našli způsob, kterým dosáhnete změny životního stylu poklidně a dlouhodobě. Máte-li strach z toho, jak budete tyto změny prožívat, vězte, že jsem o tom mluvila s mnoha vegany a všichni se 15
shodli na tom, že je to celé nejen mnohem snazší, než se zdá, ale také že stát se veganem bylo nejspíš jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké v životě udělali. Seznamte se s dalšími vegany Neváhejte a registrujte se na fóra nebo se přihlaste k veganským nebo vegetariánským skupinám lidí, kteří se scházejí. Na sociálních sítích najdete spoustu takových, které pořádají pravidelná setkání, společně se dopravují na akce pořádané aktivisty nebo chodí společně do restaurací. Příležitostí k tomu, abyste ve svém okolí našli lidi, s nimiž si budete moci vyměňovat zkušenosti nebo navázat přátelství, není málo. Být na to v začátcích sám je občas obtížné. Setkávání s lidmi, kteří sdílejí vaše rozhodnutí a kterým byste mohli klást otázky a žádat po nich rady, je něco, čeho byste se neměli stranit. Proč se nezapsat třeba do kurzu veganského vaření, potkat nové lidi a naučit se u toho pár lahodných receptů? Zapojte se Když si člověk uvědomí, jak jsou zvířata vykořisťovaná, má často chuť udělat toho víc než jen změnit způsob stravování. Způsobem, jak se sám zapojit, je například být aktivní v dobrovolnických sdruženích v útulcích nebo jim poskytnout finanční podporu. Činnost takových sdružení má prvořadý význam, neboť záležitosti týkající se práv zvířat a jejich ochrany postupují v právním systému dále nejčastěji právě díky nim, také spouštějí petice nebo činí rozhodné kroky, které mají na výrobce reálný dopad a nutí je upustit od používání živočišných složek, jako je například kožešina nebo angora. To, že se do podporování veganství zapojíte po svém, bude mít dopad na další lidi i na zvířata. Vědomí, že naše činy mají přímý dopad, je nejspíš to, co člověka nejvíce motivuje, když se veganem stává. Jeden vegan ušetří ročně život až 200 zvířatům, a to jen díky své stravě.
Jak vypadá veganská kuchyně? Kromě toho, že nezahrnuje žádné produkty živočišného původu, je velmi těžké definovat, co to přesně veganská kuchyně je. Je stejně různorodá jako kuchyně všeobecně, protože všechny recepty světa mohou teoreticky být „zveganizované“. 16
Neexistuje tedy pouze jedna, ale mnoho veganských kuchyní, které se liší podle kultury stravování, v níž jsme vyrostli, podle našich chutí, našich přání, ale také podle naší koncepce stravování. Když slyšíme nebo čteme slovo „veganský“, často si představíme kuchyni, která je poměrně zdravá, bio, se spoustou zeleniny. Přestože to neplatí pro všechny, velká část veganů se skutečně rozhodla pro stravování převážně bio potravinami, které více respektují životní prostředí a mají příznivý dopad na zdraví; rozhodli se pro kuchyni, která je zdravá, domácí a z velké části složená z čerstvého ovoce a zeleniny. I já jsem se před lety rozhodla pro tento způsob stravování, a proto vám, přirozeně, nabízím recepty, které jdou tímto směrem – jídla, která jsou sezónní a která kladou do hlavní role zeleninu a bio přísady. Do této knihy jsme si přáli zahrnout širokou škálu receptů. Od základních receptů až po ty propracovanější, tradiční jídla i originální výtvory, návody, jak v každodenní kuchyni využít různé druhy obilovin a luštěnin, ale také recepty pro potěchu v každé příležitosti a hlavně pro sdílení s ostatními. Dobrá kuchyně je především taková, která se sdílí, nemyslíte? Když jsem se stala vegankou, uvědomila jsem si, že kuchyně může rozdělovat lidi, vylučovat je, nebo může dokonce způsobovat konflikty. Doufám, že tato kniha naopak bude moci nabídnout recepty, které budou lidi sdružovat a budou chutnat všem, a tipy, jak to udělat, abyste si nad rodinnými setkáními už nemuseli lámat hlavu a nebyla pro vás zdrojem úzkosti, ale aby se znovu stala chvílí, kdy si mohou všichni společně vychutnat stejné jídlo. Jsem přesvědčená, že se mohou zrodit nové tradice, že pórkový quiche se může stát pojmem a seitanová pečínka na kaštanech svátečním pokrmem, který si vaši známí skutečně oblíbí. Psaní knihy o veganské kuchyni mě donutilo položit si trochu vážněji otázku, na níž se vegani zcela neshodnou: máme se snažit napodobovat maso? Pro mě osobně se nejedná o skutečnou otázku etiky nebo filozofie, ale o otázku chuti… a nechuti. Jde o otázku názoru, na níž koneckonců neexistuje správná odpověď. Jakožto vegany nás naše morální stanoviska rozhodně nenutí zakazovat všechny náhražky, které se až příliš podobají masu a dalším živočišným výrobkům; kdybychom se vydali touto cestou, proč bychom pak vůbec pili rostlinná mléka a jedli veganské sýry? Je zcela pochopitelné, že
17
je někdo znechucený při představě, že by měl jíst něco, co vypadá, chutná a má texturu jako maso, a netouží po takových výrobcích nebo jídlech. To, že nahrazujeme maso rostlinnou alternativou, která se mu podobá, z nás ovšem ještě nedělá špatně vyléčené „masožrouty“, kteří by byli vinní tím, že si chtějí pochutnat na zvířecím mase alespoň skrze rostlinné náhražky. Osobně jsem nikdy neměla ráda maso, jako malá jsem z něho měla trauma a později jsem se mu vyhýbala, jak jen jsem mohla. Když si dnes dám seitanové chorizo, tofu steak nebo burger, rozhodně to nedělám proto, že bych chtěla mít pocit, že jím maso, jde mi spíše o celkový duch nějakého jídla, chuť nějaké omáčky, uklidňující pocit, a popravdě, od té doby, co jsem veganka, jím burgery, nugety nebo pečínky mnohem více než dřív. S otázkou napodobování také často přicházejí ti, kteří maso jedí. „Když nechcete jíst maso ani sýr, tak proč je napodobujete, vyrábíte?“ Obvykle odpovídám, že nemám vůbec nic proti francouzským bramborám, ragú nebo klobásám, pokud nepocházejí z vykořisťování zvířat. A že nevidím důvod, proč bych jen kvůli tomu, že odmítám výrobky z vykořisťování, nemohla jíst některá jídla, když si je můžu připravit nebo koupit ve veganské verzi. Pokrmy, které imitují maso, ale nepatří mezi ty, které připravuji denně. „Poveganšťovat“ klasické recepty tím, že něčím nahradím maso nebo sýr, je fajn, ale stejně tak je příjemné si jídla vymýšlet, experimentovat, vytvářet trochu osobitější a originálnější kuchyni, jinou než tu, kterou už známe, objevovat nové možnosti. Je příjemné vytvářet jídla, která se točí kolem zeleniny, než stále obsazovat do hlavní role bílkoviny. Tyto dva přístupy k veganské kuchyni se pro mě v žádném případě nevylučují, naopak, doplňují se. Právě tato rozrůzněnost přístupů dělá veganskou kuchyni skutečně bohatou a zajímavou a jsem si jistá, že díky tomu v budoucnu svede čím dál tím více lidí, především ty, kteří veganskou kuchyni stále vidí jako omezenou, jako kuchyni „bez“, oslabenou, smutnou, která je zajímavá jen pro ty, kterým jde o etiku, ale nikdy ne o chuť. Veganská kuchyně není jen pro vegany, je to kuchyně pro všechny, citlivá k různým náboženským požadavkům a osobním přesvědčením či k různým druhům alergií, takže se skvěle hodí na velké události, při nichž bude moci každý jíst bez obav cokoli. V jistém smyslu jde o kuchyni univerzální.
18
Jak sestavit nutričně vyvážený veganský jídelníček Jérôme Bernard-Pellet Důvody pro volbu rostlinného stravování Silnou motivací pro to, stát se veganem, je nejen zlepšení svého zdraví, ale i zdraví celé populace a zamezení nemocem, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo rakovina. To bude hlavním předmětem této kapitoly. Veganství je způsob stravování, jenž bezpochyby nejméně ze všech spotřebovává přírodní zdroje a nejméně znečišťuje planetu Zemi. K tomu, abychom získali jeden gram živočišné bílkoviny, je totiž zapotřebí přibližně 10 gramů bílkoviny rostlinné. Konzumace živočišných bílkovin tedy vede k obrovskému plýtvání zdroji, neboť k výrobě stejného množství potravy je třeba použít mnohem více vody, elektřiny a především ropy. Jinými slovy, rostlinné stravování umožňuje z dostupných zdrojů vyrobit nejvíce potravy. Tento fakt výstižně ilustruje následující případ. Evropská kosmická agentura v roce 2005 představila způsob, jak zajišťovat stravu pro šest kosmonautů, kteří měli letět na Mars, za použití konvenčních způsobů pohonu. Bylo třeba s nimi vypravit asi 30 tun potravy, což by s klasickými pohonnými technikami bylo nemožné. Proto přišla s nápadem, že by si posádka pěstovala potravu přímo na palubě kosmické lodi a vyprodukovanou organickou hmotu recyklovala. Podle tohoto návrhu by byly zdroje, díky nimž by se dala pěstovat potrava, samozřejmě velmi omezené: v tomto případě by bylo potřeba zamezit sebemenšímu plýtvání. V rámci onoho projektu byla jediným rozumným řešením výhradně rostlinná strava, a tak Francouzská gastronomická společnost pro Evropskou kosmickou agenturu připravila stoprocentně rostlinný jídelníček. Proč by to, co je vhodné pro kosmonauty, kteří musejí být na vrcholu svých psychických i fyzických sil, mělo být špatné pro zbytek populace? Dalším důvodem, proč podporovat rostlinné stravování a jeho energetickou výhodnost, je potřeba bojovat proti světovému hladu. Pokud jíme maso a jiné živočišné produkty, plýtváme tím velkou částí obilovin a luštěnin, kterými se mohli nakrmit přímo 19
lidé. Kvůli živočišné stravě tím pádem přispíváme k ochuzování a zdražování celosvětové nabídky potravin, což má za následek hladovění nejzranitelnějších skupin populace. A nakonec, jeden z nejčastějších důvodů, proč se stát veganem, je snaha nezpůsobovat tolik utrpení zvířatům. Lidé nejsou seznamování s realitou masného průmyslu a spousta z nich by maso jíst přestala, kdyby věděla, do jaké míry podmínky v chovech, přeprava a porážka protiřečí tomu, co nazýváme civilizovanou společností. Selata jsou kastrována za plného vědomí a kuřata zaživa vařena ve vodě; obojí je součástí smutné reality, o které jen velmi málo lidí ví. Prodloužení délky života: důkaz, že je veganská strava prospěšná Rok 2013 byl, co se výzkumu v oblasti rostlinného stravování týče, přelomový. Poprvé jsme získali důkaz, že správně vedená rostlinná strava snižuje celkovou úmrtnost nehledě na její příčiny. 1 Mnoho studií již toto dokázalo u lakto-ovo-vegetariánů 2 , zastoupení veganů v těchto dřívějších studiích však bylo nedostatečné, a tak u této skupiny populace nebylo možné cokoli prokázat. Studie publikovaná roku 2013 Michaelem J. Orlichem byla první na světě, která zahrnovala velký počet veganů: z celkových 73 308 účastníků bylo 5 548 veganů a zahrnuti byli také takzvaní všežravci, semi-vegetariáni a lakto-ovo-vegetariáni. Hlavním posuzovacím kritériem v této studii byla celková úmrtnost bez ohledu na její příčiny. Studium tohoto kritéria je v medicíně nejobtížnější, protože vyžaduje nemalé finanční i lidské prostředky. Jde zároveň o jedno z nejspolehlivějších kritérií, neboť poskytuje celkový pohled na zdraví zakládající se na konkrétním faktoru: na smrti, nebo přežití člověka. Jistý typ stravování může být v rámci přístupu k určité nemoci prospěšný a v případě jiné nemoci špatný a je těžké posoudit, zda má dobrý, nebo špatný efekt. To je důvod, proč tato studie příčinu smrti
1
ORLICH, Michael J. a kol. Vegetarian Dietary Patterns and Mortality in Adventist Health Study 2. JAMA Internal Medicine. 2013, 173(13), 1230–1238. 2 APPLEBY, Paul N. a kol. The Oxford Vegetarian Study: An Overview. The American Journal of Clinical Nutrition. 1999, 70(3), 525S–531S; KEY, Timothy J. a kol. Mortality in Vegetarians and Nonvegetarians: Detailed Findings from a Collaborative Analysis of 5 Prospective Studies. The American Journal of Clinical Nutrition. 1999, 70(3), 516S–524S; KEY, Timothy J. a kol. Mortality in British Vegetarians: Review and Preliminary Results from EPIC-Oxford. The American Journal of Clinical Nutrition. 2003, 78(3), 533S–538S.
20
nezkoumala. Jejím výsledkem bylo, že během období šesti let je riziko smrti u veganů o 15 % nižší a u lakto-ovo-vegetariánů o 9 % nižší než u všežravců. To dokazuje, že veganská strava je pro zdraví člověka lepší než vegetariánská, která je ovšem stále lepší, než strava zahrnující i živočišné produkty. Jinými slovy: veganská strava zvyšuje délku života. Další pozitivní vlivy veganské stravy Rostlinná strava je pro zdraví prospěšná z mnoha důvodů. Prodloužení délky života je pouze odrazem toho, že veganství funguje jako prevence proti různým hrozbám v oblasti světového zdraví: proti kardiovaskulárním chorobám jako je ischemická kardiomyopatie (nedokrvenost srdečního svalu), dále proti rakovině střeva a prostaty a cukrovce 2. typu. Kromě toho má pozitivní vliv na mnoho rizikových faktorů, jako je vysoká hladina cholesterolu, zvýšený krevní tlak a obezita. Tyto pozitivní dopady jsou popsány v mezinárodním referenčním dokumentu publikovaném ve vědeckém časopise s odbornou recenzí – jedná se o oficiální stanovisko Americké dietetické asociace (přejmenované na Akademii výživy a dietetiky).3 Další novátorské objevy byly učiněny po poslední aktualizaci tohoto referenčního dokumentu. Od roku 2011 víme, že striktně rostlinná strava chrání před šedým zákalem.4 Veganům skutečně hrozí šedý zákal o 40 % méně než masožravcům. U vegetariánů je riziko šedého zákalu sníženo o 30 %. Jde o další případ, v němž má veganství na zdraví lepší vliv než vegetariánství. Jak sestavit vyvážený veganský jídelníček? K sestavení vyváženého rostlinného jídelníčku stačí čerpat v podstatě z šesti hlavních skupin potravin: zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny (tedy čočka, suché fazole, sója, hrách, cizrna, boby a tak podobně), olejnaté plody (vlašské ořechy, mandle,
3
CRAIG, Winston J. a Reed MANGELS. Position of the American Dietetic Association: Vegetarian Diets. Journal of the American Dietetic Association. 2009, 109(7), 1266–1282. 4 APPLEBY, Paul N., Naomi E. ALLEN a Timothy J. KEY. Diet, Vegetarianism, and Cataract Risk. The American Journal of Clinical Nutrition. 2011, 93(5), 1128–1135.
21
lískové ořechy, kešu ořechy, pistácie a tak dále) a naklíčená i nenaklíčená semena (mletá lněná, sezamová nebo slunečnicová semínka). U těchto skupin potravin je prokázáno, že dokážou zamezit vzniku některých častých onemocnění, které byly zmíněny výše. Olejnaté plody jsou například známé tím, že snižují úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění. 5 Luštěniny jsou v dnešní době opomíjeny, naše strava by však měla sestávat především z nich; tak tomu mimochodem bylo ještě před druhou světovou válkou. Jsou bohatým zdrojem bílkovin a také cenným zdrojem železa, zinku, vápníku a vlákniny. Navíc působí jako prevence proti cukrovce 2. typu: v tomto ohledu mají dokonce větší efekt než celozrnné obiloviny.6 Pod vlivem veřejné zemědělské politiky bylo od luštěnin téměř upuštěno a nahradily je obiloviny. Zpětně se to jeví jako velká chyba. Luštěniny by měly představovat páteř nejen veganské, ale i jakékoli jiné stravy. Navíc mají luštěniny zemědělské výhody: vzhledem k tomu, že jsou schopné vázat dusík ze vzduchu, není k jejich pěstování zapotřebí hnojivo. Ačkoli je to možná na první pohled překvapující, porovnáme-li složení jídelníčku veganů, kteří nejsou příliš vzdělaní v oblasti dietetiky, s jídelníčkem ostatních, kteří konzumují i živočišné výrobky (a třeba podotknout, že taktéž nejsou v oblasti výživy příliš znalí), všimneme si zajímavého jevu: průměrný veganský jídelníček se blíží oficiálním výživovým doporučením více než jeho protějšek zahrnující živočišné výrobky. Oficiálním doporučením je ve většině veganských jídelníčků například blíže denní dávka komplexních sacharidů (také nazývaných polysacharidy neboli škroby) a polynenasycených mastných kyselin (omega 3 a omega 6 mastné kyseliny). Proto by se ti, kteří by rádi omezili konzumaci masa, mléčných výrobků a vajec, nebo by je rádi přestali konzumovat úplně, neměli zbytečně bát. K tomu, abyste si sestavili vyvážený veganský jídelníček, vám bude stačit pouze několik jednoduchých rad, které poskytujeme v této kapitole. Dostatečné informace a vědomosti o výživě by měli mít jak vegetariáni, tak lidé stravující se konvenčně. Je třeba mít na paměti, že západní stravování je průměrné kvality a že představuje příklad toho, jak se to dělat nemá. 5
BAO, Ying a kol. Association of Nut Consumption with Total and Cause-Specific Mortality. The New England Journal of Medicine. 2013, 369(21), 2001–2011; FRASER, Gary E. Associations Between Diet and Cancer, Ischemic Heart Disease, and All-Cause Mortality in Non-Hispanic White California SeventhDay Adventists. The American Journal of Clinical Nutrition. 1999, 70(3), 532S–538S. 6 JENKINS, David J. a kol. Effect of Legumes as Part of a Low Glycemic Index Diet on Glycemic Control and Cardiovascular Risk Factors in Type 2 Diabetes Mellitus: A Randomized Controlled Trial. Archives of Internal Medicine. 2012, 172(21), 1653–1660.
22
O vyváženost svého jídelníčku by měli pečovat všichni, nejen vegané. Základní principy stanovené v této kapitole jsou zcela dostačující k tomu, abyste dosáhli minimálně tak kvalitního jídelníčku, jako mají všežravci, kteří si dávají záležet na svém zdraví. Pokud si chcete prohloubit znalosti o nutriční vyváženosti veganské stravy, doporučujeme vám pořídit si knihu od mezinárodně uznávané dietoložky Brendy Davisové Průvodce (začínajícího) vegetariána, která se, navzdory svému názvu, dotýká i veganského stravování. Zajímá-li vás více detailů o zdravotních přínosech, přečtěte si také český překlad oficiálního stanoviska Americké dietetické asociace, který je dostupný na webu Britské listy, z roku 2005 7 , případně aktualizovanou verzi v angličtině z roku 20098. Kde najít bílkoviny? Tři základní zdroje rostlinných bílkovin jsou luštěniny, obiloviny a olejnaté plody. Z těchto tří surovin je třeba věnovat zvýšenou pozornost především luštěninám a olejnatým plodům, protože zejména ty mají na zdraví člověka účinek. Neobyčejné vlastnosti sóji, jež se řadí mezi luštěniny, z ní činí tak trochu zvláštní potravinu. Podíl esenciálních aminokyselin v ní je natolik podobný masu, že je právem považována za jeho perfektní náhražku. To samé můžeme tvrdit i o quinoi. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že se potřeba bílkovin pro lidský organismus pohybuje okolo 0,6 g na jeden kilogram hmotnosti za den. Pokud vážíte 50 kg, znamená to, že potřebujete zhruba 30 g bílkovin denně. Aby byla tato potřeba naplněna, stačí jíst tak, abyste se cítili nasycení. Těm, kteří nemají zdravotní problémy nebo netrpí anorexií, téměř riziko, že by přijímali málo bílkovin, nehrozí. Nejčastějším problémem je naopak jejich přebytek, nikoli nedostatek, a to platí i pro vegany. Pokud byste trpěli nedostatkem bílkovin, zaznamenali byste velmi viditelný úbytek svalové hmoty na pažích a na stehnech. V případě, že je příjem potravy nedostatečný, totiž organismus využívá svou vlastní svalovou hmotu jako zdroj aminokyselin. Tento stav je možné napravit tím, že znovu zvýšíte svůj příjem, nicméně prakticky nehrozí, že by se vám něco takového dělo. 7 8
blisty.cz/art/25066.html www.vrg.org/nutrition/2009_ADA_position_paper.pdf
23
Je pravda, že jsou živočišné bílkoviny kvalitnější? Záleží na tom, jak chápeme pojem „kvalitnější“. Tvrzení, že jsou živočišné bílkoviny zdraví prospěšnější než rostlinné, by bylo nepravdivé. Epidemiologické studie, které byly citovány výše, dokazují, že konzumace převážně rostlinných bílkovin je zdraví prospěšná. Naproti tomu tvrzení, že živočišné bílkoviny celkově obsahují takový poměr esenciálních aminokyselin, který je bližší poměru optimálnímu, je obvykle pravdivé. Všechny bílkoviny, ať už rostlinné nebo živočišné, jsou poskládané z dvaceti základních aminokyselin. Každá bílkovina obsahuje devět esenciálních aminokyselin, které umožňují syntetizaci zbylých jedenácti neesenciálních. Ve skutečnosti vlastně nepotřebujeme samotné bílkoviny, ale aminokyseliny, které jsou v nich obsaženy. Bílkoviny, které přijímáme v potravě, jsou na aminokyseliny rozkládány během procesu trávení. Nepotřebujeme přímo bílkoviny, ty jako takové nejsme schopní využít, potřebujeme dostatek všech devíti esenciálních aminokyselin. Poměr těchto látek záleží na druhu bílkoviny. Povaha aminokyselin je však ve všech bílkovinách stejná, nezáleží na tom, zda jsou rostlinné či živočišné. V bílkovině pocházející z červeného masa nebude poměr různých aminokyselin stejný jako například v pšenici nebo v čočce. Právě z toho důvodu bylo vždy doporučováno jíst luštěniny společně s obilovinami. Je to rozumná rada, ale není nutné to tak dělat v rámci jednoho jídla. Bylo by možné si zajistit dostatečný příjem esenciálních aminokyselin například jen a pouze díky obilovinám, přestože je známo, že obsahují jen velmi omezené množství jedné z nich, lysinu. Stačilo by zvýšit zhruba o 30 % teoretickou denní dávku bílkovin pocházejících z obilovin, aby mělo tělo lysinu dostatek. To však není doporučované, neboť luštěniny jsou obilovinám v mnoha faktorech nadřazené a konzumovat pouze obiloviny by mělo smysl například pouze v situaci, kdy by nebyla jiná možnost, jak přežít. Reálně většina lidí žijících v západních zemích jí všeho příliš a všech esenciálních aminokyselin přijímá nadbytek. Přebytek bílkovin vás nemusí znepokojovat víc než otázka jejich „kvality“, ta v praxi není tak důležitá. Navzdory některým velmi rozšířeným názorům momentálně neexistuje žádný důkaz pro to, že by živočišné bílkoviny byly jakkoli nadřazené bílkovinám rostlinným. Dokázal to již Vernon Young 9 , mezinárodně 9
YOUNG, Vernon R. a Peter L. PELLETT. Plant Proteins in Relationship to Human Protein and Amino
24
uznávaný badatel, který se na bílkoviny specializuje. Rostlinné bílkoviny mají naproti tomu neobyčejné vlastnosti, jaké ty živočišné nemají. Jsou například velmi bohaté na arginin: jedná se o neesenciální aminokyselinu, díky níž organismus dokáže syntetizovat oxid dusnatý, neboli sloučeninu, která je zásadní pro zdraví kardiovaskulárního systému a pro správné fungování imunitního systému. Lipidy v rostlinných bílkovinách navíc obvykle obsahují méně nasycených mastných kyselin než živočišné bílkoviny. Zřídkakdy konzumujeme osamocené bílkoviny; jíme celé potraviny, které obsahují různé živiny. Tyto zvláštní vlastnosti rostlinných bílkovin z části vysvětlují, proč se u vegetariánů kardiovaskulární onemocnění vyskytují méně. Závěrem je tedy zcela jistě možné říci, že rostlinné bílkoviny jsou celkově kvalitnější než bílkoviny živočišné, a ti, kteří tvrdí opak, jsou neschopní provést vědecké studie, které by jejich názor potvrdily. Kde najít železo? Železo snadno získáte z potravin, jež byly již výše citovány jako zdroje bílkovin, tedy z celozrnných obilovin, luštěnin a olejnatých plodů. Skvělým zdrojem železa je například čočka nebo fazole. Velké množství železa je také v některých druzích ovoce, jako jsou meruňky, fíky nebo švestky, a ve spoustě zeleniny, například v petrželi, brokolici, zelených fazolkách, kapustě nebo v čínském zelí. Tento výčet zdaleka není kompletní a v praxi s železem téměř nikdy není problém. Epidemiologické studie dokazují, že u vegetariánů se chudokrevnost zapříčiněná nedostatkem železa nevyskytuje více než u osob, které konzumují i živočišné výrobky. 10 Nedostatek železa je častější u žen: 20 % žen už v průběhu života tomuto problému čelilo, čelí nebo čelit budou. Není to však problém spojený s veganstvím.
Acid Nutrition. The American Journal of Clinical Nutrition. 1994, 59(5), 1203S–1212S. 10 BALL, Madeleine J. a Melinda A. BARTLETT. Dietary Intake and Iron Status of Australian Vegetarian Women. The American Journal of Clinical Nutrition. 1999, 70(3), 353–358.
25
Je pravda, že železo obsažené v mase je lépe vstřebatelné než to rostlinné? Ano, je to tak. Biodostupnost hemového železa (tedy toho, které je obsaženo v červeném, bílém a rybím mase) je vyšší než u nehemového železa, které se nachází v rostlinách. Stejně tak jako u bílkovin to ale nevede k lepšímu zdraví, což je účelem správné výživy. Nižší absorpční schopnost nehemového železa je kompenzována tím, že ho je v rostlinné stravě mnoho. Hemové železo navíc zapříčiňuje zdravotní problémy. Bylo zjištěno, že u veganů je rakovina střeva méně častá než u lidí, kteří jedí maso. Máme důvod se domnívat, že tomu tak je z části kvůli tomu, že hemové železo oxiduje, a tím usnadňuje vznik rakoviny střeva. Z toho důvodu není hemové železo, pocházející z masa, to jediné, které by bylo vhodné doporučovat, a podporovat tento zdroj železa není z lékařského hlediska patřičné. Mimo to je třeba poznamenat, že vstřebávání nehemového železa napomáhá vitamín C, a že je tedy vhodné zvýšit jeho konzumaci.
26
Komentář k překladu
27
Metody práce V první části tohoto komentáře uvedu rozbor výchozího textu založený na modelu překladatelské analýzy podle Christiane Nordové 1 a rozeberu jednotlivé vnětextové a vnitrotextové faktory originálu. V druhé části představím problémy při překladu na rovině morfologicko-syntaktické, lexikální a textové. Budu postupovat od obecných problémů až po jednotlivé dílčí obtíže, na něž jsem při překladu narážela. Jejich soupis a popis doplním o zvolené způsoby řešení. Ve třetí části budou na základě členění Evy Janovcové 2 citovány příklady překladatelských postupů, jichž bylo užito. V poslední části komentáře představím překladatelské posuny, které jsem ve svém textu identifikovala.
1. Analýza textu originálu 1.1 Stylistické zařazení textu Celkově lze text definovat jako odborný, konkrétně populárně naučný. Daná problematika je v obou kapitolách vyložena srozumitelně, aby jí porozuměl i čtenář, který s veganstvím nemá předchozí zkušenosti. Ze znaků odborného stylu, které jsou uvedeny v příručce Čeština pro překladatele3, vykazuje text tyto charakteristické prvky: střídání slohových postupů výklad a popis (v případě první kapitoly také úvaha), pevně stanovená kompozice textu podle jednotlivých pohledů na problematiku, horizontální i vertikální členění textu (doprovodné infoboxy se slovníčkem pojmů či číselnými údaji), odkazy k jiným textům (dokumenty či studie) či používání termínů. Z hlediska Jakobsonových funkcí je v textu možné najíst funkci referenční, konativní a expresivní. Cílem textu je především informovat, proto převažuje funkce 1
NORD, Christiane. Text analysis in translation: theory, methodology, and didactic application of a model for translation-oriented text analysis. Amsterdam: Rodopi, 2005, 284 s. ISBN 90-40-1808-9. 2 TIONOVÁ, Alena a kol. Francouzština pro pokročilé. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1993, 528 s. ISBN 80-04-22619-1. HOUŽVIČKOVÁ, Milena a Jana HOFFMANNOVÁ. Čeština pro překladatele: základy teorie, interpretace textů, praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2012, 265 s. ISBN 978-80-7308-405-9. 3
28
referenční. Expresivní funkce, která v textu odhaluje autorovu přítomnost a jeho postoj, se nachází především v první části překládaného textu, který psala MLF, a to například na místech, kde používá vykřičníky, familiární výrazy (chouette, O, 12) nebo uvozovky pro označení neologismu (« véganisées », O, 11; v tomto případě by se dalo mluvit i o funkci poetické). Kromě toho MLF nezřídka používá první osobu jednotného čísla a inkluzivní zájmeno on. V omezené míře se také uplatňuje konativní funkce, například formou řečnických otázek, interogativních nadpisů či zájmena vous, kterým se autoři obracejí na čtenáře.
1.2. Vnětextové faktory
1.2.1. Autor Hlavní autorkou publikace je francouzská blogerka Marie Laforêt (MLF). Na svém blogu www.100-vegetal.com už od roku 2009 pravidelně zveřejňuje vlastní veganské recepty. Kromě toho se také živí jako fotografka a je autorkou desítky knih o veganské kuchyni. Mnou překládaný sborník receptů Vegan již vyšel i v anglickém překladu pod názvem Vegan Bible 4 a ve španělštině pod názvem El gran libro de cocina vegana francesa 5 . Plánovaný již je i překlad do italštiny. Kromě toho vydala Marie Laforêt například tituly jako 25 assiettes vegan6, Fromages vegan7, Petit végétarien gourmand8 nebo Desserts gourmands sans œufs ni lait9, vše v nakladatelství Éditions La Plage. Autorem druhé kapitoly je lékař a odborník na zdravou stravu Jérôme BernardPellet (JBP), který se již deset let věnuje výzkumům týkajících se vegetariánské a veganské stravy. Je také spoluzakladatelem APSARes (Association de professionnels de santé pour une alimentation responsable), která propaguje zdravou stravu, jež má pokud možno co nejnižší environmentální dopad na Zemi.
LAFORÊT, Marie. Vegan Bible. Londýn: Grubstreet Publishing, 2015, 324 s. ISBN 978-1910690079. LAFORÊT, Marie. El gran libro de cocina vegana francesa. Barcelona: BETA Editorial, 2015, 324 s. ISBN 978-8470914317. 6 LAFORÊT, Marie. 25 assiettess vegan. Paris: Éditions la Plage, 2015, 72 s. ISBN 9782842214043. 7 LAFORÊT, Marie. Fromages vegan. Paris: Éditions la Plage, 2014, 72 s. ISBN 9782842213879. 8 LAFORÊT, Marie. Petit végétarien gourmand. Paris: Éditions la Plage, 2013, 112 s. ISBN 9782862277622. 9 LAFORÊT, Marie. Desserts gourmands sans œufs ni lait. Paris: Éditions la Plage, 2012, 108 s. ISBN 9782842213152. 4 5
29
Oba autoři jsou již několik let vegany, což se odráží na povaze a vyznění obou jimi redigovaných kapitol (persvazivní charakter, víra v pozitivní dopady veganského stravování na zdraví konkrétního člověka i na zdraví planety).
1.2.2. Komunikační záměr Vzhledem k tomu, že se jedná o sbírku receptů, byl primární komunikační záměr především seznámit čtenáře s těmito recepty. Důvodů, proč se MLF rozhodla před samotné recepty zařadit také kapitoly, jejichž úseky překládám v této práci, mohlo být více. Jak bylo řečeno výše, ona i autor druhé kapitoly jsou sami vegany a věří, že veganství je v mnoha ohledech prospěšný způsob stravování. Bezpochyby jsou si však vědomi toho, že vůči tomuto stravování mohou mít lidé určité předsudky či mít mylné názory, případně jim může unikat smysl čistě rostlinného stravování. Právě proto zřejmě autorka považovala za vhodné a přínosné na začátek knihy zařadit určitý informativní text, který se pokusí vyvrátit nepřesné domněnky a zaplnit mezery ve znalostech některých adresátů. Oba autoři mají podle všeho s veganstvím pozitivní osobní zkušenost, která je přirozeně subjektivní, přesto se však domnívám, že se jim podařilo představit veganství z poměrně objektivního hlediska. Textům o této problematice bývá často vyčítáno, že nejsou dostatečně vědecky podložené nebo že příliš „hrají na city“ (například detailními popisy toho, jak vypadají velkochovy). Podle mého názoru se kapitolám, které překládám, ani jedno z výše uvedeného vytknout nedá a text vnímám jako neutrální (v rámci možností; stále se jedná o problematiku, která úzce souvisí s etikou a do jisté míry napadá morální hodnoty čtenářů-neveganů, a proto bude v každém čtenáři vyvolávat jiné emoce a jiný postoj), dostatečně vědecky podložený a argumentačně zvládnutý.
1.2.3. Adresát U adresáta publikace se předpokládá minimálně zájem o vaření a výživu, většina adresátů bude pravděpodobně pozitivně nakloněna rostlinnému stravování, zdravé výživě a etické kuchyni. Dá se předpokládat, že velká část čtenářů už o těchto tématech bude mít alespoň základní povědomí a v tematice a základní terminologii se bude
30
zhruba orientovat. Tito znalejší čtenáři se pravděpodobně nebudou příliš zdržovat u úvodních kapitol a budou využívat rovnou jednotlivé recepty. Autoři však počítají i s příjemcem, který se s problematikou veganství setkává poprvé – právě tomu jsou určeny dvě úvodní, v této práci překládané kapitoly. Uzpůsobenost neznalému čtenáři je patrná například v infoboxu se základními termíny (O, 8), v celkovém vysvětlování konceptu a pointy veganství (celá první kapitola) a v objasňování toho, jak to udělat, aby byla veganská strava zdravá a vyvážená (druhá kapitola).
1.2.4. Čas, místo, médium Sborník receptů Vegan byl vydaný v dubnu roku 2014 v nakladatelství Éditions La Plage. Toto nakladatelství, založené roku 1994 v Paříži, se specializuje na publikace vztahující se k ekologii, bio výživě, zdravému životnímu stylu, alternativnímu životu a k podobným tématům. Nakladatelství již čtyřikrát obdrželo cenu World Gourmand Cookbook Award10. V textu lze ve velké míře pozorovat zaměření na francouzského čtenáře. V první kapitole poskytuje autorka několik tipů na internetové stránky nebo mobilní aplikace, které jsou dostupné pouze ve francouzštině či jsou relevantní pouze pro území Francie, dále například vysvětluje pravopis termínu vegan ve francouzštině nebo udává příklady vztahující se pouze k Francii. Vázanost na frankofonní prostředí se v omezené míře vyskytuje i ve druhé kapitole. Propojenost s prostředím vydání originálu byla při překladu problematická11 a o obtížích, které bylo třeba řešit, budu podrobněji hovořit dále.
Cena se uděluje od roku 1995 a je otevřená pro publikace jakéhokoli jazyka a země. Každoročně se uděluje nejlepším knihám o vaření či o vinařství. 11 Bylo by velmi zajímavé porovnat, jak dané problémy s lokalizací textu řešili překladatelé, kteří publikaci překládali do angličtiny a španělštiny (k tomu by ovšem byly zapotřebí větší finanční i časové prostředky). Ze španělského titulu knihy El gran libro de cocina vegana francesa (Velké kniha francouzské veganské kuchyně) by se dalo usuzovat, že byl při překladu odkaz k francouzskému prostředí zachováván, anglický název Vegan Bible (Veganské bible) o případné (ne)lokalizaci nijak nevypovídá. 10
31
1.3. Vnitrotextové faktory
1.3.1. Téma a obsah Tématem knihy jsou především recepty z veganské kuchyně. Druhotným tématem jsou informace o veganství jakožto o způsobu stravování a životním stylu. Překládané kapitoly představují úvod k receptům a poskytují informace o veganství, o jeho smyslu a účelu a o skladbě ideálního jídelníčku. První kapitola se zaměřuje spíše na etický a ekologický aspekt veganství a na jeho praktickou stránku (tedy to, jak se veganem stát a co je potřeba vědět), druhá potom na výživu samotnou a na zdravotní benefity čí úskalí, které veganství přináší.
1.3.2. Presupozice Jak již bylo řečeno výše, dá se předpokládat, že adresát již bude mít jisté znalosti z oblasti zdravé výživy a rostlinné kuchyně, bude mít zájem o vaření rostlinné stravy a k veganství bude mít spíše pozitivní postoj. Znalost tématu však není nutná, první dvě kapitoly jsou informačně hutné (a tedy přínosné i pro znalejší čtenáře) a zároveň velmi srozumitelné (a tedy přístupné i pro laiky). Je ovšem možné, že znalí čtenáři budou úvodní kapitoly zcela přeskakovat a pozorně je číst budou spíše méně informovaní adresáti. Zvláště úvodní kapitola, v níž je vysvětlováno, co je to veganská strava, jak se stát veganem a proč, je směřovaná na začínající vegany. Nepředpokládá se znalost mnoha termínů, většina z nich je poměrně dobře vysvětlena (výjimku tvoří například termín lakto-ovo-vegetarián, který je v textu několikrát použitý, ale nikdy ne vysvětlený).
1.3.3. Členění textu, grafická úprava a neverbální prvky Mnou překládaná část se skládá ze dvou kapitol; v každé z nich je několik podkapitol, jež jsou ještě dále rozděleny na tematické oddíly pomocí podnadpisů. Obě překládané kapitoly jsou doplněny několika infoboxy12 na šedém pozadí, které obsahují informace
12
Z důvodu dodržení požadované délky překladu jsem překládala pouze infoboxy z první kapitoly.
32
spjaté s tématem: například slovníček pojmů, číselné údaje související s chovem zvířat a podobně. Nadpisy v textu mají větší velikost písma a zdobný kurzivní font, samotný text má jednotný bezpatkový font. Nadpisy v infoboxech mají větší patkový font. V překládaném textu se nevyskytují žádné ilustrace. Druhá kapitola obsahuje poznámky pod čarou s odkazy na příslušnou literaturu.
1.3.4. Lexikum Text spadá do jazykové vrstvy français standard. Vzhledem k tomu, že kapitoly, které překládám, redigovali dva různí autoři, se v obou kapitolách autorský styl mírně liší, a to na rovině lexikální i syntaktické (o druhé ze zmíněných rovin pojednám v následující podkapitole). MLF píše stylem, který by se dal označit za expresivnější a subjektivnější. To se projevuje například v používání hovorovějších výrazů, které nezřídka dává do uvozovek: « kits du vegan débutant » (O, 10), « véganisées » (O, 11), « viandards » (O, 12), astuce pratique (O, 11), foncez ! (O, 11) a tak dále. Druhá kapitola, redigovaná JBP, má nižší míru expresivity a lexikálně je zajímavá především díky odborné terminologii. Expresivní vyjádření se v ní objevuje spíše výjimečně: les gros mangeurs de viande (O, 20). Termíny se vyskytují v obou kapitolách, a to z těchto oblastí (některé oblasti se vzájemně prolínají):
Dietetika: vegan, végétalien, végétarien, produits laitiers
Zemědělství: élevage intensive, élevage extensive, terres cultivables, bétail, OGM, tourteaux
Chemie: ammoniac
Medicína: malnutrition, obésité, diabète, hypertension artérielle, cholestérol
Geografie: nappes phréatiques, pluies acides
Ekologie: gaz à l’effet de serre, émissions, eau potable, déboiser, déforestation
1.3.5. Morfologie a syntax V textu je užitý především čas přítomný, čas minulý složený a imperfektum, pouze zcela výjimečně futurum či kondicionál. 33
Větná struktura je poměrně přehledná, text je z větší části tvořen z nepříliš složitých souvětí, která bylo pouze v několika případech třeba v cílovém jazyce rozdělit na více oddělených vět. Text MLF se výjimečně vyznačuje syntaktickou rozvolněností, kterou nebylo možné převést do češtiny stejným jazykovým prostředkem a kterou bylo třeba řešit výrazovou záměnou na jiných místech v textu. O, 12: Personnellement, je n’ai jamais vraiment aimé la viande, enfant c’était ma hantise et en grandissant je l’évitais autant que possible. P, 18: Osobně jsem nikdy neměla ráda maso, jako malá jsem z něho měla trauma a později jsem se mu vyhýbala, jak jen jsem mohla.
1.3.6. Interpunkce Především v kapitole redigovaná MFL se objevuje mnoho otazníků v řečnických otázkách, v obou kapitolách se objevují otazníky v nadpisech; text díky těmto prostředkům navozuje dojem jisté míry dialogičnosti. Výjimečně se v kapitole MFL objevují vykřičníky: převedení jejich výrazové hodnoty do češtiny bylo opět řešeno výrazovou záměnou a podrobněji se k němu vrátím v příslušné kapitole. Dále se v textu vyskytují tři tečky značící nedořečenou enumeraci či explikativní dvojtečky. Časté je také užití uvozovek, které ve většině případů označují stylově nižší výraz.
34
2. Typologie překladatelských problémů 2.1. Rovina morfologická a syntaktická Jak bylo řečeno v analýze originálu, morfologická a syntaktická rovina originálu se vyznačovala pouze několika dílčími problémy, jako bylo několik delších souvětí, uvolněná syntax, která byla řešena výrazovou záměnou, či užití interpunkce, které bylo třeba řešit stejným způsobem. Při překladu jsem nenarazila na větší problémy na úrovni morfologické (v textu například není historický prézens či jiné prostředky, které jsou při překladu do češtiny problematické). V této kapitole tedy uvedu pouze dva problémy, jež jsem na morfosyntaktické rovině řešila, z nichž první by se dal klasifikovat jako prostředek výrazové záměny a druhý jako nutná překladatelská reformulace, která vychází z odlišných syntaktických prostředků výchozího a cílového jazyka. Více se k dílčím problémům na morfologické i syntaktické rovině budu průběžně vracet především v kapitole o textové rovině a o překladatelských postupech a posunech, a to vždy s ohledem na kontext dané kapitoly.
2.1.1. Rovina morfologická Vegani/vegané V nominativu množného čísla je v češtině kodifikovaný tvar vegani i vegané. U těchto kolísajících jmen (svatebčani/svatebčané, Slovani/Slované) se koncovka -i hodnotí jako hovorová. 13 Proto jsem se, abych vyjádřila stylovou odlišnost překládaných kapitol, rozhodla využít toto kolísání jako prostředek výrazové záměny. Hovorovou variantu vegani jsem používala v kapitole, kterou napsala MFL, a vyšší variantu vegané jsem používala v kapitole od JBP.
13
PRAVDOVÁ, Markéta a Ivana SVOBODOVÁ. Akademická příručka českého jazyka. Praha:
Academia, 2014, s. 265 ISBN 978-80-200-2327-8.
35
2.1.2. Rovina syntaktická Mise en relief Francouzský syntaktický prostředek mise en relief, který slouží ke zdůraznění určité informace obsažené ve výpovědi, přirozeně nebylo možné do češtiny přeložit se zachováním stejné syntaktické struktury. Při jeho překladu bylo vždy třeba použít jiné jazykové prostředky. O, 12: C’est cette diversité des approches de la cuisine vegan qui la rend aussi riche et intéressante et qui, j’en suis sûre, va dans les années à venir contribuer à séduire de plus en plus de personnes. P, 18: Právě tato rozrůzněnost přístupů dělá veganskou kuchyni skutečně bohatou a zajímavou a jsem si jistá, že díky tomu v budoucnu svede čím dál tím více lidí […].
Složitá souvětí V textu se objevilo několik složitějších vět, které při překladu činily problémy a musely být v cílovém jazyce rozděleny na více částí, aby nepůsobily zbytečně komplikovaně. O, 10: Non seulement on n’informe pas le public sur la viabilité de l’alimentation vegan afin que chacun puisse faire des choix éclairés en matière d’alimentation, mais on conseille de consommer chaque jour des protéines animales et des produits laitiers en quantité importante, malgré le fait que nos connaissances scientifiques actuelles nous permettent d’affirmer qu’il serait plus sage de diminuer drastiquement leur consommation. P, 14: Za prvé nikdo neinformuje veřejnost o prospěšnosti a udržitelnosti veganského stravování, a lidé se tím pádem nemohou sami fundovaně rozhodnout, jakým způsobem se stravovat. Za druhé jim radíme jíst každý den živočišné bílkoviny a mléčné výrobky v nemalém množství, přestože na základě aktuálních vědeckých poznatků můžeme s jistotou tvrdit, že radikální snížení jejich konzumace by bylo mnohem rozumnější.
36
2.2. Rovina lexikální Již v analýze originálu bylo uvedeno, že text obsahuje velké množství termínů z různých spolu souvisejících oblastí. Některé z nich patřily mezi běžně užívané a jejich český ekvivalent byl zcela evidentní, u jiných bylo třeba volit mezi více možnostmi.
2.2.1. Konkurence cizího a českého termínu Především v textu od JBP se vyskytovaly pojmy, u jejichž překladu bylo možné vybírat mezi
cizím
a
českým
termínem.
Jednalo
se
o
dvojici
bílkoviny/proteiny
a obiloviny/cereálie. Z obou dvojic jsem volila původem český termín; ačkoli věřím, že i termíny proteiny a cereálie jsou poměrně známé, kniha je určena čtenářům, jejichž primárním zájmem je vaření (jedná se o kuchařku), nikoli výživa, proto se mi české, dobře známé termíny zdají vhodnější. Vzhledem k adresátovi mi navíc nepřipadá vhodné přetěžovat text cizími slovy. U termínu cereálie navíc hrozí, že bude čtenářem kvůli vlivu angličtiny při prvním čtení chápán jako označení pro cornflakes14 (kukuřičné lupínky). Český termín jsem ve většině případů volila i při překladu názvů nemocí: například hypercholestérolémie – hypercholesterolemie – vysoká hladina cholesterolu, hypertension artérielle – arteriální hypertenze – zvýšený krevní tlak. Cizí výraz jsem nechávala u chorob, pro které neexistuje český ekvivalent nebo není obvyklé ho používat: kardiovaskulární choroby, ischemická kardiomyopatie15. K druhému z těchto termínů jsem do závorky doplnila vysvětlení, že se jedná o nedokrvenost srdečního svalu (více v kapitole Překladatelské posuny).
2.2.2. Specifické problémy při překladu termínů V textu se vyskytlo více termínů, které bylo často třeba řešit opisem či kontextovým synonymem.
14 15
Cornflakes se v angličtině také nazývají cereals. Překlad tohoto termínu jsem konzultovala s francouzsky hovořícím studentem medicíny.
37
Végétalien Pro klasifikaci osob, které se stravují převážně či zcela rostlinným způsobem, má francouzština oproti češtině jeden termín navíc. Rozlišuje totiž vegetariány, vegetaliány a vegany (význam všech těchto termínů je vysvětlený hned na první straně překládaného textu v infoboxu). V češtině se pro označení vegetaliána i vegana používá pouze termín vegan: existují vegané, kteří například nosí kožené boty a veganství chápou pouze jako způsob stravování (to přirozeně vzbuzuje bouřlivé diskuze mezi českými „vegetaliány“ a „vegany“ o tom, v čem vlastně veganství spočívá a kdo je správný a kdo špatný vegan). Za základní význam termínu vegan se však i v češtině nejčastěji považuje člověk, který žádným způsobem nevyužívá živočišné produkty, obvykle se tím tedy rozumí i to, že zachází dále než jen ke stravování. 16 Pro odlišení těchto dvou přístupů se občas používají anglické termíny dietary vegan a ethical vegan (tyto termíny uvádí ve své knize i Marie Laforêt, a to na straně 8). Použití těchto dvou termínů by byl tedy jeden způsob, jak nedostatečnou českou terminologii vyřešit. Další možností by bylo rozlišit „veganství v užším slova smyslu“, tedy veganství, které spočívá pouze v rostlinném stravování, a „veganství v širším slova smyslu“, které spočívá v celkovém nevyužívání jakýchkoli produktů pocházejících ze zvířete nebo z jejich vykořisťování. V infoboxu na první straně textu (O, 8; P, 10) jsem se rozhodla využít obě řešení tímto způsobem: Vegan v užším slova smyslu (dietary vegan): […]. Vegan v širším slova smyslu (ethical vegan): […].
Termín végétalien se však v textu objevuje na mnoha dalších místech a ani jedno z mých výše popsaných řešení se mi nezdá natolik chytré, abych ho v textu několikrát opakovala. Vždy jsem se proto rozhodla ho již znovu nepřekládat a českou větu i bez tohoto termínu stylizovat tak, aby neztratila původní smysl. Šlo například o tyto pasáže: O, 8: C’est un mode de vie global qui va plus loin que le végétarisme et le végétalisme, puisqu’il va au-delà de l’alimentation. P, 10: Jde o svébytný životní styl, který zachází ještě dále než vegetariánství, protože nezahrnuje pouze stravu.
16
Vizte veškerou literaturu k tématu uvedenou v soupisu bibliografie.
38
O, 9: Si on peut devenir végétarien ou végétalien pour la santé ou l’écologie, le choix de devenir vegan est un positionnement éthique, moral, politique même. P, 12: Zatímco vegetariány se lidé stávají ze zdravotních či ekologických důvodů, být vegan je téměř etické, morální, skoro politické stanovisko.
O, 11: L’évolution « végétarien, végétalien, vegan » est souvent une progression logique mais n’est en aucun cas le chemin obligatoire. P, 15: Vývoj od vegetariána po vegana dává smysl, ale není v žádném případě povinné jít touto cestou.
O, 19: Les motivations d’un régime alimentaire végétalien. P, 19: Důvody pro volbu rostlinného stravování.
Omnivore Francouzský termín omnivore nenese žádné negativní konotace. Český termín všežravec je v kontextu odborného textu také neutrální a lze jej používat pro popis stravování zvířete i člověka. Čeští vegané často označují ty, kteří konzumují živočišné výrobky, jako všežravce (či masožravce nebo masožrouty), ti na toto označení však mohou reagovat podrážděně, protože jej vnímají jako pejorativní a dehonestující. Proto jsem se termín omnivore, který se v textu vyskytoval v různých slovních spojeních, obvykle snažila překládat opisem. Dalším problémem je to, že existuje pojem vegetariánská či veganská dieta, ale neexistuje nic jako všežravá dieta – žádný takový termín pro popis stravy, která obsahuje živočišné i rostlinné složky, nemáme. V prvním z příkladů níže se slovo omnivore vyskytlo poprvé: doplněním slova takzvaní jsem se pokusila naznačit, že slovo všežravec budu v textu na několika málo místech používat pouze z toho důvodu, že neexistuje vhodnější termín. V některých případech jsem překlad termínu omnivore řešila úplnou reformulací. O, 20: […] 5 548 vegans sur 73 308 participants qui incluaient aussi des omnivores, des semivégétariens et des ovo-lacto-végétariens. P, 20: […] z celkových 73 308 účastníků bylo 5 548 veganů a zahrnuti byli také takzvaní všežravci, semi-vegetariáni a lakto-ovo-vegetariáni. O, 20: […] elle-même meilleure pour la santé qu’une alimentation omnivore. P, 20: […] stále lepší, než strava zahrnující i živočišné produkty.
39
Exploitation Pro překlad termínu exploitation jsem používala střídavě termíny vykořisťování a využívání. Vykořisťování je termín, který se ve veganské komunitě pro využívání zvířat běžně používá17; na čtenáře, jenž se o toto téma příliš nezajímá, může působit těžkopádně, přesto jsem však považovala za vhodné jej použít, abych nevybočovala z úzu. O, 8: Vegan : ne consomme aucun produit issu de l’exploitation animale. P, 11: Vegan v širším slova smyslu (ethical vegan): nepoužívá a nekonzumuje žádné produkty, které souvisejí s vykořisťováním zvířat.
Consommer Termín consommer má ve francouzštině širší význam konzumovat než v češtině: kromě konzumace potravin znamená také používání výrobků nejrůznějšího druhu (například kosmetiky, elektroniky a tak dále). V češtině už se sice používají termíny jako konzument či konzumní společnost, sloveso konzumovat však stále odkazuje především ke konzumaci potravin. Proto bylo nutné toto sloveso přeložit do češtiny opisem či použít diluci, jako v následujícím příkladu. O, 8: Vegan : ne consomme aucun produit issu de l’exploitation animale. P, 11: Vegan v širším slova smyslu (ethical vegan): nepoužívá a nekonzumuje žádné produkty, které souvisejí s vykořisťováním zvířat.
Fléaux de santé publique Specifickým problémem slovního spojení fléaux de santé publique. Při překladu jsem váhala mezi slovy hrozba, pohroma či katastrofa. Po konzultaci s vedoucí práce jsme se rozhodly, že všechna výše uvedená slova by ve spojení se světovým zdravým působila, zvláště na úplném začátku textu, příliš výrazně a přitahovala by na sebe nežádoucí pozornost. Proto jsem se první výskyt tohoto spojení rozhodla přeformulovat. Druhý výskyt o několik odstavců dále už jsem přeložila doslovněji jako hrozby v oblasti světového zdraví.
17
Podloženo literaturou k tématu v soupisu bibliografie a osobními zkušenostmi.
40
O, 19: Améliorer sa santé et prévenir des fléaux de santé publique comme […] sont une motivation forte pour devenir vegan. P, 19: Silnou motivací pro to, stát se veganem, je nejen zlepšení svého zdraví, ale i zdraví celé populace a zamezení nemocem, jako jsou […]. O, 20 : L’augmentation de l’espérance de vie n’est que le reflet de l’effet préventif sur de nombreux fléaux de santé publique […]. P, 21 : Prodloužení délky života je pouze odrazem toho, že veganství funguje jako prevence proti různým hrozbám v oblasti světového zdraví […].
Fruit entier Termín fruits entiers (či v angličtině whole fruit) se zřejmě začal používat pro odlišení nijak nezpracovaného ovoce (ovoce vcelku) a zpracovaného ovoce (například ve formě smoothies či ovocných džusů). V poslední době probíhají různé debaty o tom, zda jsou například smoothies (tedy rozmixované ovoce, které se následně pije) stejně zdravé jako nezpracované ovoce a zda je vhodné, aby smoothie nahrazovalo celý jeden chod. Kvůli těmto debatám se termíny fruit entier či whole fruit ve svých jazykových oblastech celkem běžně používají, v češtině však zatím nic jako celé ovoce zavedené není, a zvláště v níže uvedeném výčtu složek veganského jídelníčku by použití tohoto nezavedeného termínů působilo rušivě. Proto jej překládám pouze jako ovoce. O, 20: […] légumes, fruits entiers, céréales complètes, légumineuses […]. P, 21: […] zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny […].
Haricots secs Pojem haricots secs označuje všeobecně fazole a jejich různé druhy (bílé, černé a tak podobně), zelené fazolky se označují jako haricots verts. Primárním účelem termínu haricots secs není popsat podobu, v jaké jsou prodávány (tedy dehydrované fazole, které je třeba namočit), jde o termín, který odlišuje to, čemu se v češtině říká fazole, od fazolek. O, 23: Les lentilles et les haricots secs par exemple sont d’excellentes sources de fer. P, 25: Skvělým zdrojem železa je například čočka nebo fazole.
41
2.2.3. Překlad názvů jídel Překlad jídel si v některých případech vyžádal nahrazení původního receptu buď zcela jiným, anebo podobným. Šlo o následující případy. O, 12: Aujourd’hui, quand je mange du chorizo de seitan, du hachis Parmentier ou un burger, ce n’est certainement pas l’impression de manger de la viande que je recherche […]. P, 18: Když si dnes dám seitanové chorizo, tofu steak nebo burger, rozhodně to nedělám proto, že bych chtěla mít pocit, že jím maso […].
Název pokrmu hachis Parmentier se sice v českém prostředí občas používá, objevuje se však spíše v článcích či publikacích o vysoké gastronomii, obvykle se o něm píše jako o velmi „sofistikovaném“ pokrmu z dob Ludvíka XVI. Domnívám se, že běžný čtenář, který se zajímá o gastronomii jen okrajově, tento název znát většinou nebude. Francouzský název by mohl etymologicky souviset s českou haší, tento překlad se mi však nezdá vhodný, protože haše má pro mnoho lidí velmi negativní konotaci, je zažitá jako neoblíbené jídlo ze školních jídelen, a tím pádem nejspíš nebude něčím, čeho by se při přechodu na veganskou stravu s těžkým srdcem vzdávali. Po konzultaci s vedoucí práce jsem se rozhodla hachis Parmentier nahradit jiným receptem z knihy. Vybrala jsem tofu steak, což je poměrně obvyklý pokrm podávaný ve veganských restauracích i v České republice. Ne doslovným překladem, ale zhruba odpovídajícím ekvivalentem jsem nahradila následující názvy receptů (opět z důvodu větší srozumitelnosti pro českého čtenáře): O, 12: J’aime répondre que je n’ai absolument rien contre la tartiflette, la blanquette ou les saucisses, tant qu’elles ne sont pas issues […]. P, 18: Obvykle odpovídám, že nemám vůbec nic proti francouzským bramborám, ragú nebo klobásám, pokud nepocházejí […].
42
2.3. Rovina textová
2.3.1. Lokalizace Vypuštěné segmenty Největší výzvou při překladu textu bylo uzpůsobení překladu pro českého příjemce. Zvláště autorka první kapitoly MLF se v některých pasážích obrací explicitně na čtenáře-Francouze. Po konzultaci s vedoucí práce jsem se rozhodla některé z těchto pasáží z textu zcela vypustit, pro českého čtenáře se mi totiž zdají nerelevantní. Jde o následující úseky: O, 8: On rencontre en français plusieurs orthographes : vegan, directement emprunté à l’anglais, végan et végane. Tous ces mots se prononcent de la même façon. J’ai moi-même été ouvertement en faveur d’une francisation du mot il y a quelques années, parce qu’il est tout à fait cohérent de faire entrer un mot dans notre langue pour mieux s’en approprier le sens et en véhiculer le concept. Pourtant, je n’ai jamais réussi à m’habituer à utiliser l’orthographe « végane », l’emploi du mot anglais restant le plus courant (sur le Net, dans la presse ou dans les rares livres où le mot apparaît). J’ai donc finalement continué à m’en tenir à ce dernier. C’est celui ver lequel je vais naturellement et qu’une bonne majorité des vegans francophones utilise également, mais il n’y a pas de consensus au sein de la communauté vegan sur ce point. O, 10 : Le site de l’Association végétarienne de France met à disposition de nombreuses fiches sur la nutrition très utiles. O, 10 : Pour les vegans parisiens, le site vg-zone.net est « la » référence pour trouver restaurants, boutiques et produits vegan dans la capitale, avec tests à l’appui. O, 11 : En France, un réseau social végétarien, Vegedia, a même vu le jour il y a quelques années.
Informace (či spíše upozornění), která byla relevantní pouze pro frankofonní čtenáře, se objevila i v druhé části textu. O, 21: Les légumineuses, à ne pas confondre avec les légumes […]. O, 21: […] les légumineuses (à ne pas confondre avec les légumes qui contiennent très peu de protéines) […].
43
Pozměněné segmenty Následující úseky jsem se naopak rozhodla v textu zachovat, byť ve formě pozměněné tak, aby jejich přítomnost dávala v českém prostředí větší smysl a byla opodstatněná. O, 8: En anglais, vegan désigne à la fois le régime alimentaire et le mode de vie (on parle de dietary vegan et d’ethical vegan). P, 11: V češtině, podobně jako v angličtině, označuje pojem vegan jak způsob stravování, tak životní styl (v angličtině se používají také termíny dietary vegan a ethical vegan).
O, 8 : En français, le mot « végétalien » ne concerne que l’aspect alimentaire et n’est donc pas une traduction exacte, complète, du mot vegan. P, 11 (v poznámce pod čarou) : Například francouzština má navíc termín végétalien, který se ovšem vztahuje pouze ke způsobu stravování a není proto přesným překladem anglického vegan.
Vzhledem k tomu, že se v textu zmiňuje i anglická terminologie (autorka krátce vysvětluje rozdíl mezi pojmy dietary a ethical vegan), je akceptovatelné v překladu ponechat i zmínku o tom, že má francouzština jeden termín navíc oproti češtině; pro některé čtenáře by tato informace mohla být zajímavá. I tak jsem se ale rozhodla ji zachovat pouze ve formě poznámky pod čarou a uvedenou slovem „například“. Ze stejného důvodu jsem se v překladu rozhodla ponechat i následující (mírně pozměněný) segment: O, 9: En France, 2 à 3 % de la population serait végétarienne (végétaliens et vegans confondus), une proportion plus modeste que chez nos voisins européens […]. P, 11: Například ve Francii by se počet vegetariánů (včetně veganů) mel pohybovat mezi 2 a 3 procenty populace, což je jen o něco nižší číslo než v okolních evropských státech.
Pokoušela jsem se najít důvěryhodné statistiky, podle nichž by bylo možné do překladu doplnit informaci o počtu veganů v České republice, zjistila jsem však, že dostupná čísla se ve většině zdrojů liší, a nebyla jsem schopná určit, se kterým zdrojem pracovala autorka publikace. Protože jsem nechtěla do textu přidávat zavádějící či nepřesné informace, rozhodla jsem se informaci o stavu v České republice nedoplňovat.
44
V jednom případě jsem po konzultaci s vedoucí práce nahradila francouzské weby, na něž autorka odkazovala, za jeden web anglofonní a jeden český. O stranu dále jsem vynechala francouzský web, protože pro něj neexistuje žádný ekvivalent z českého prostředí (web Happy Cow je známý a používaný i v České republice). O, 9 : Pour plus d’infos sur les conséquences de l’élevage : viande.info et vegplanete.com. P, 13: Více informací o důsledcích chovu zvířat najdete na www.vegansociety.com a www.goveg.cz. O, 10 : Les sites www.happycow.net et www.restovege.fr vous aideront à trouver un restaurant où manger vegan n’importe où en France et dans le monde. P, 15: Weby jako www.happycow.net vám umožní najít mnoho míst, kde se můžete v Česku i jinde ve světě najíst jako vegan.
Na téže straně (O, 15) jsem v překladu vynechala zmínku o organizaci L214, protože její web neexistuje v jiné než ve francouzské verzi. V jedné pasáži z druhé kapitoly bylo třeba přizpůsobit odkazy na doplňující literaturu. Kniha, k níž autor odkazuje, není v českém překladu dostupná, vyšla u nás však publikace s podobným názvem, o níž se dá říci to samé, co autor tvrdí o Guide du végétarien débutant. U oficiálního stanoviska ADA jsem informaci o francouzském překladu nahradila odkazem na překlad český a připojila informaci o novější, aktualizované verzi v angličtině. Oproti originálu jsem v překladu do poznámek pod čarou přidala odkaz na českou i anglickou verzi tohoto stanoviska, protože se domnívám, že by to bylo pro potenciálního čtenáře praktické. O, 21: Si vous souhaitez approfondir vos connaissances sur l’équilibre nutritionnel du végétalien, nous vous invitons à vous procurer un exemplaire du Guide du végétarien débutant édité par l’Association végétarienne de France, qui, malgré son nom, aborde essentiellement les aspects pratiques de l’alimentation végétalienne et presque pas ceux d’une alimentation ovo-lactovégétarienne. Pour plus de détails sur les bénéfices pour la santé, vous pouvez également lire la traduction en français de la position officielle de l’Association américaine de diétetique disponible sur le site de l’APSARes. P, 23: Pokud si chcete prohloubit znalosti o nutriční vyváženosti veganské stravy, doporučujeme vám pořídit si knihu od mezinárodně uznávané dietoložky Brendy Davisové Průvodce
45
(začínajícího) vegetariána, která se, navzdory svému názvu, dotýká i veganského stravování. Zajímá-li vás více detailů o zdravotních přínosech, přečtěte si také český překlad oficiálního stanoviska Americké dietetické asociace, který je dostupný na webu Britské listy, z roku 2005, případně aktualizovanou verzi v angličtině z roku 2009.
V některých případech jsem se rozhodla pro rozšíření nebo posunutí významu: O, 9: Ce soja OGM transformé en tourteaux est […] importé en France pour nourrir les animaux d’élevage (bovins, porcs et poulets). P, 12 : […] pokrutina, která se vyrábí z modifikované sóji, je dovážena do Evropy a slouží ke krmení hospodářských zvířat krav, prasat a slepic). O, 9: Manger un steak ou un poulet français contribue donc à la déforestation de la forêt vierge amazonienne […]. P, 12: Tím, že si dáte naše kuře nebo steak, se tedy podílíte na ničení panenského Amazonského pralesa […].
Převod reálií O, 12: Je suis persuadée que de nouvelles traditions peuvent voir le jour, qu’une quiche aux poireaux peut devenir fameuse et qu’un rôti de seitan aux marrons peut être un plat de Noël qu’on nous redemandera de préparer l’année suivante. P, 17: Jsem přesvědčená, že se mohou zrodit nové tradice, že pórkový quiche se může stát pojmem a seitanová pečínka na kaštanech svátečním pokrmem, který si vaši známí skutečně oblíbí.
Jako alternativu ke klasickému štědrovečernímu pokrmu autorka doporučuje seitanovou pečínku na kaštanech. Ve francouzské kuchařce to dává smysl: seitanová pečínka na kaštanech zde má nahradit krůtu nadívanou kaštany, teda nejčastější francouzské štědrovečerní jídlo. Marie Laforêt do své kuchařky zařadila celou kapitolu, jíž věnuje vánočním receptům. Mým prvotním úmyslem bylo z této kapitoly vybrat jiný recept, který by se více podobal tradičním vánočním pokrmům v České republice, žádný recept ale mému požadavku neodpovídal (nejblíže bylo lanýžové rizoto, které by se možná dalo považovat za náhradu houbového kuby, právě houbový kuba se však dá do veganské podoby upravit mnohem snáze a nahrazovat ho lanýžovým rizotem nemá smysl). Proto jsem se nakonec rozhodla ponechat i v překladu seitanovou pečínku na 46
kaštanech, ale pozměnila jsem význam vedlejší věty. Z vánočního pokrmu jsem udělala pokrm sváteční. Slovo sváteční nemusí znamenat pouze vánoční, ale i kterékoli další svátky, stejně tak to může být označení pro jakoukoli velkou událost nebo zvláštní příležitost. Kvůli této významové změně jsem posléze musela změnit i zbytek věty, protože pokud se oprostíme od toho, že by měla být seitanová pečínka pouze štědrovečerním pokrmem, není důvod, proč by se musela připravovat pouze jednou do roka.
2.3.2. Poznámkový aparát Bibliografické údaje, které se vyskytovaly v poznámkách pod čarou v textu JBP, jsem převáděla do takové podoby, aby odpovídaly normě ČSN ISO 690. Překlad jsem doplnila o několik dalších odkazů na externí zdroje; o důvodech a podobně doplnění bylo pojednáno v předchozí kapitole.
47
3. Překladatelské postupy Podle rozlišení Evy Janovcové 18 je mezi překladatelské postupy řazena transpozice, modulace, dvojice koncentrace-diluce a étoffement-dépouillement. V této části je stručně představím a uvedu příklady ze svého překladu.
3.1. Transpozice Lexikální transpozice je překladatelský postup, při němž je tentýž obsah přeložený jiným slovním druhem. O, 12: […] mais aussi des recettes […] surtout pour partager. P, 17: […] ale také recepty […] hlavně pro sdílení s ostatními. (sloveso → substantivum)
O, 12: […] une véritable question éthique ou philosophique […]. P, 17: […] o otázku etiky nebo filozofie […]. (adjektivum → substantivum)
Syntaktická transpozice znamená, že je větný člen v cílovém jazyce přeložen vedlejší větou. O, 12: Il est parfaitement compréhensible d’être écœuré à l’idée de manger […]. P, 18: Je zcela pochopitelné, proč je někdo znechucený při představě, že by měl jíst […].
3.2. Modulace Modulace je postup, při němž je tentýž význam vyjádřený z jiného úhlu pohledu. Rozlišuje se více typů modulací: antonymická modulace, modulace konkrétumabstraktum, modulace na základě synekdochy, modulace osobní-neosobní nebo modulace aktivum-pasivum. 18
TIONOVÁ, Alena a kol. Francouzština pro pokročilé. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1993,
528 s. ISBN 80-04-22619-1.
48
O, 12: […] car si on va par là […]. P, 18: […] kdybychom se vydali touto cestou […]. (modulace abstraktní-konkrétní)
O, 12: Cette question de l’imitation est aussi souvent soulevée par ceux qui mangent de la viande. P, 18: S otázkou napodobování také často přicházejí ti, kteří maso jedí. (modulace pasivumaktivum)
3.3. Koncentrace a diluce Při koncentraci dochází k zúžení textu, to znamená, že obsah více slov vyjádříme v cílovém jazyce jedním slovem. Diluce je opačný postup, tedy jedno slovo ve výchozím jazyce překládáme do cílového jazyka jako více slov. O, 11: Elle est aussi multiple et variée que la cuisine en général […]. P, 17: Je stejně různorodá jako kuchyně všeobecně […]. (koncentrace)
O, 12: […] je me suis rendu compte que la cuisine pouvait diviser […] P, 17: […] uvědomila jsem si, že kuchyně může rozdělovat lidi […]. (diluce)
O, 12: La cuisine vegan n’est pas qu’une cuisine pour les vegans, c'est une cuisine pour tous, qui convient d'ailleurs aux différentes sensibilités spirituelles […]. P, 18: Veganská kuchyně není jen pro vegany, je to kuchyně pro všechny, citlivá k různým náboženským požadavkům a osobním přesvědčením […]. (diluce)
Poslední příklad diluce bych ráda podrobněji okomentovala. Pro toto překladatelské řešení jsem se rozhodla po konzultaci s rodilým mluvčím, který mi potvrdil, že autorka v této větě měla skutečně na mysli jednak náboženské požadavky, jak jsem se původně domnívala já, ale kromě toho také různá přesvědčení osobního rázu, která nijak s náboženstvím nesouvisejí (například přesvědčení, že bychom neměli ubližovat zvířatům a podobně). Nepodařilo se mi v češtině najít kondenzovanější vyjádření, které pokrývalo oba významy, proto jsem se sensibilités spirituelles rozhodla rozložit na náboženské požadavky a osobní přesvědčení, o nichž se domnívám, že jsou sémanticky
49
výstižné, a zároveň nenarušují strukturu věty, která představuje pointu celé první části mnou překládaného textu.
3.4. Étoffement a dépouillement Étoffement je postup, při němž je vágní výraz nahrazen v cílovém jazyce slovem plnovýznamovým. Opačný postup, nahrazení plnovýznamového slova výrazem vágním, se nazývá dépouillement. O, 8: Ce terme anglais a été inventé en 1944 […] par Donald Watson […] dans l’intention de se démarquer de l’ovo-lacto-végétarisme. P, 11: Anglický termín vytvořil roku 1944 Donald Watson, aby se odlišil od ovo-lactovegetariánství. (dépouillement) O, 11: La période de transition vers un mode de vie vegan […]. P, 15: Přechodné období vedoucí k veganskému životnímu […]. (étoffement)
50
4. Překladatelské posuny V poslední kapitole této práce se zaměřím na překladatelské posuny, konkrétně na explikaci a výrazovou záměnu. Při jejich klasifikaci vycházím z kapitoly Posun v preklade Edity Gromové19 (jejíž publikace vychází z práce Antona Popoviče).
4.1. Explikace Explikace se definuje jako typ posunu, který je motivován idiolektem a záměrem překladatele, nikoli odlišnostmi výchozího a cílového jazyka. Jde tedy o individuální typ posunu. Explikace v textu vzniká, rozhodne-li se překladatel přejít od implicitnosti k explicitnosti: obvykle se tak děje při snaze dovysvětlit složité syntaktické vztahy, při nahrazování jednoslovných výrazů víceslovnými nebo při zapojování vnitřních vysvětlivek. Cílem explikace je nejčastěji zamezit takovým nesrozumitelnostem v textu, které by pro čtenáře mohly být matoucí. Jiří Levý tento posun označuje jako intelektualizaci a tvrdí, že při překladu uměleckého díla není vhodná, protože oslabuje jeho estetické hodnoty. Domnívám se, že při překladu popularizačního textu, jako je tento, však může vhodně užitá explikace zvýšit srozumitelnost a informativnost textu, aniž by narušovala umělecký či jiný záměr autora. Příklady vnitřních vysvětlivek O, 20: […] maladies cardio-vasculaires dont les cardiopathies ischémiques, cancers du côlon […]. P, 22: […] proti kardiovaskulárním chorobám jako je ischemická kardiomyopatie (nedokrvenost srdečního svalu), dále proti rakovině střeva […].
O, 21: La ration des glucides complexes et celle de lipides polyinsaturés sont par exemple en moyenne plus proche des recommandations officielles chez les végétaliens. P, 23: Oficiálním doporučením je ve většině veganských jídelníčků například blíže denní dávka komplexních sacharidů (také nazývaných polysacharidy neboli škroby) a polynenasycených
GROMOVÁ, Edita. Úvod do translatológie. Nitra: Univerzita Konštantina Filozofa v Nitre, Filozofické fakulta, 2009, s. 56–70. ISBN 978-80-8094-627-2. 19
51
mastných kyselin (omega 3 a omega 6 mastné kyseliny).
4.2. Výrazová záměna Výrazová záměna slouží k dosažení stylistické ekvivalence ve výchozím a cílovém textu. Nemůže-li překladatel stylistickou hodnotu určitého prvky ekvivalentně vyjádřit v cílovém jazyce, tato hodnota zaniká a překladatel se pokouší ji nahradit na jiném místě ve větě či v jiném úseku textu, aby nedošlo ke stylistickému ochuzení. Zvláště text MLF byl bohatý na různá expresivní vyjádření, která bylo často těžké zachovat. Pokoušela jsem se zachovat estetickou hodnotu celku, nikoli pouze jednotlivých prvků, a právě proto docházelo při překladu často k výrazové záměně. Kromě toho nebylo možné v překladu zachovat některé užití vykřičníků – ty ve francouzštině působí přirozeně, v češtině však bylo třeba je nahradit tečkou a pokud možno kompenzovat jinde jinými prvky na lexikální či textové úrovni, aby nedocházelo k nivelizaci:
O, 10: Sur tout ce que vous pouvez ! P, 15: A poučte se o všem, o čem můžete.
O, 9: Il accapare la majorité des terres cultivables, pollue les sols et les rivières. Les élevages produisent à l’échelle mondiale des millions de litres d’excréments (généralement bourrés d’antibiotiques, de résidus de pesticides, de métaux lourds…) qui ne sont pas traités mais rejetés directement dans la nature et qui infiltrent les nappes phréatiques, empoisonnant littéralement nos réserves en eau potable. P, 13: Chov zabírá většinu orné půdy a znečišťuje nejen ji, ale také řeky, a produkuje ve světovém měřítku miliony litrů exkrementů, které jsou obvykle plné antibiotik, zbytků pesticidů či těžkých kovů. Tento odpad není nijak zpracováván, je vyvrhován rovnou do přírody, prosakuje do podzemních vod a zamořuje tak naše zásoby pitné vody.
52
Závěr Předmětem této práce byl překlad vybraných úseků z publikace Vegan francouzské blogerky Marie Laforêt. Jednalo se o sbírku receptů s rozsáhlou předmluvou. V této bakalářské práci jsem překládala části první a druhé kapitoly. První část této práce tvořil samotný překlad. Po něm následoval překladatelský komentář, v němž byla představena analýza výchozího textu se zřetelem na vnětextové i vnitrotextové faktory, překladatelské postupy a posuny, jichž bylo užito. Popsány byly také vybrané problémy, které proces překládání provázely. Neobtížnějším aspektem tohoto konkrétního překladu se ukázala být lokalizace textu, kterou bylo nutné řešit od samého začátku až do konce psaní práce. Bylo třeba učinit rozhodnutí, které segmenty budou muset být zcela vypuštěny a které bude možné nějakým způsobem přizpůsobit pro českého čtenáře. V několika případech jsem překlad doplnila o informace, které originál neposkytoval, doufajíc, že jsem tak do jisté míry vyvážila fakt, že jsem jiné pasáže ubrala. Výzvou byl také překlad některých reálií a termínů (jako nejproblematičtější hodnotím termíny végétalien a omnivore). Konkrétní řešení a překladatelské postupy a posuny jsem volila především se záměrem co nejvíce zachovat informativnost a komunikativnost sdělení, a to tak, aby se neztratila ani stylistická hodnota obou překládaných kapitol.
53
Bibliografie Primární literatura LAFORÊT, Marie. Vegan. Paris: Éditions la Plage, 2014, s. 8–12, 19–27. ISBN 978-284221-366-4.
Sekundární literatura Oborová literatura BRUNEL, Aude a Jovanka ŠOTOLOVÁ. Stylistická analýza českých a francouzských textů. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2012, 149 s. ISBN 80-7308408-2. GROMOVÁ, Edita. Úvod do translatológie. Nitra: Univerzita Konštantina Filozofa v Nitre, Filozofické fakulta, 2009, s. 56–70. ISBN 978-80-8094-627-2. HOUŽVIČKOVÁ, Milena a Jana HOFFMANNOVÁ. Čeština pro překladatele: základy teorie, interpretace textů, praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2012, 265 s. ISBN 978-80-7308-405-9. HENDRICH, Josef, Jaromír TLÁSKAL a Otomar RADINA. Francouzská mluvnice. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2001, 700 s. ISBN 80-723-8064-8. LEVÝ, Jiří. Umění překladu. Praha: Apostrof, 2013, 368 s. ISBN 978-80-87561-15-7.
NORD, Christiane. Text analysis in translation: theory, methodology, and didactic application of a model for translation-oriented text analysis. Amsterdam: Rodopi, 2005, 284 s. ISBN 90-40-1808-9. POPOVIČ, Anton. Teória umeleckého prekladu. Bratislava: Tatran, 1975, 293 s.
54
PRAVDOVÁ, Markéta a Ivana SVOBODOVÁ. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014, 533 s. ISBN 978-80-200-2327-8. ŠABRŠULA, Jan. Vědecká mluvnice francouzštiny. Praha: Academia, 1986, 386. TIONOVÁ, Alena a kol. Francouzština pro pokročilé. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1993, 528 s. ISBN 80-04-22619-1. VILIKOVSKÝ, Ján. Překlad jako tvorba. Praha: Ivo Železný, 2002, 246 s. ISBN 80237-3670-1. Literatura k tématu BALCAROVÁ, Kateřina a Veronika CHLÁDKOVÁ. Místo vejce banán: nejen veganská kuchařka. Praha: Cellula s. r. o., 2014, 140 s. ISBN 978-80-905963-0-6. RATHOUSOVÁ, Karolína. Veganův průvodce. Praha: vydáno vlastním nákladem, 2015, 84 s. VANDROVCOVÁ, Tereza. Těchto 10 významných odborných institucí schvaluje veganství [online]. 12. 6. 2014 [cit. 2016-05-29]. Dostupné z: http://soucitne.cz/techto10-vyznamnych-odbornych-instituci-schvaluje-veganstvi VÍTKOVÁ, Zdeňka. Odvrácená strana masa? Sója. Na maso z EU doplácí Jižní Amerika. In: Ekolist.cz [online]. 7. 11. 2013 [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odvracena-strana-masa-soja-na-maso-zeudoplaci-jizni-amerika Haricots secs. In passeportsanté.net [online]. [cit. 2016-05-29]. Dostupné z: http://www.passeportsante.net/fr/Nutrition/EncyclopedieAliments/Fiche.aspx?doc=haric ot_commun_sec_nu
55
Anémie z nedostatku železa. In Život s dietou [online]. [cit. 2016-06-1]. Dostupné z: http://www.zivotsdietou.cz/informace-a-nemoci/anemie-z-nedostatku-zeleza Fer héminique et fer non héminique. In Dietobio.com [online]. [cit. 2016-06-1]. Dostupné z: http://www.dietobio.com/dossiers/fr/fer/heme_nonheme.html Knižní novinka: PRŮVODCE (začínajícího) VEGETARIÁNA. In Vegetarian.cz [online].
[cit.
Dostupné
2016-05-29].
z:
http://www.vegetarian.cz/ostatni/pruvodce%20kniha.html Rozhovor o knize: PRŮVODCE (začínajícího) VEGETARIÁNA. In Vegetarian.cz [online].
[cit.
Dostupné
2016-05-29].
z:
http://www.vegetarian.cz/rozhovor/zl%20o%20pruvodci.html Komplexní sacharidy a vláknina. In SportVital [online]. [cit. 2016-05-29]. Dostupné z: http://www.sportvital.cz/zdravi/vyziva-a-zdravi/slozky-nasi-stravy/cukry-cilisacharidy/komplexni-sacharidy-a-vlaknina/ Polynenasycené mastné kyseliny a nádorová onemocnění. In SportVital [online]. [cit. 2016-05-29]. Dostupné z:
http://www.sportvital.cz/zdravi/vyziva-a-zdravi/vyziva-a-
nadory/polynenasycene-mastne-kyseliny-a-nadorova-onemocneni/ Que sont les graisses saturées ? In Eufic.org [online]. [cit. 2016-06-1]. Dostupné z: http://www.eufic.org/page/fr/page/FAQ/faqid/graisses-saturees/ Sacharidy - druhy a význam. In FitVit.cz [online]. [cit. 2016-05-29]. Dostupné z: http://www.fitvit.cz/clanek/sacharidy-druhy-a-vyznam Úbytek
svalstva.
In
Vitalion
[online].
http://priznaky.vitalion.cz/ubytek-svalstva/
56
[cit.
2016-06-1].
Dostupné
z:
Stanovisko Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů: Vegetariánská strava. In
Britské
listy.
[online].
18.
9.
2005
[cit.
2016-05-30].
Dostupné
z:
http://blisty.cz/art/25066.html
Position of the American Dietetic Association: Vegetarian Diets. In The Vegetarian Resource
Group.
[online].
[cit.
2016-05-29].
http://www.vrg.org/nutrition/2009_ADA_position_paper.pdf
57
Dostupné
z:
Přílohy Příloha č. 1: Naskenovaný text originálu
58
