Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Středisko ibero-amerických studií. Diplomová práce. Bc. Barbora Paštiková

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta Středisko ibero-amerických studií

Diplomová práce

Bc. Barbora Paštiková

Potenciál cestovního ruchu v Mexiku z environmentálního hlediska se zaměřením na region Oaxaca Tourist Potential of Mexico from the Environmental Point of View, with special focus on the Oaxaca Region

Praha 2015

Vedoucí práce: RNDr. Jiří Vágner, Ph.D.

Poděkování věnuji především vedoucímu této diplomové práce, RNDr. Jiřímu Vágnerovi, Ph.D., bez jehož pomoci a cenných rad by tato práce vznikala jen obtížně. Dále bych chtěla poděkovat panu prof. PhDr. Josefu Opatrnému, Csc., doc. Mgr. Markétě Křížové, Ph.D. a PhDr. Simoně Binkové, Csc. za jejich pomoc a trpělivost během mého studia. Děkuji také své rodině, především rodičům, kteří mě během mého studia podporovali nejen finančně. Nesmím zapomenout na poděkování všem, kteří mi se vznikem této diplomové práce pomáhali především po technické, ale i psychické stránce. Special thanks to my boyfriend who had to support me and suffer during periods of my bad mood.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů. V Praze, dne 12. května 2015

………………………….. Barbora Paštiková

Abstrakt: Cílem této diplomové práce je analyzovat a zhodnotit cestovní ruch a potenciál cestovního ruchu v Mexiku, s užším zaměřením na cestovní ruch v regionu Oaxaca a jeho potenciál v druhé části práce, a to zejména z hlediska udržitelného cestovního ruchu a také alternativních forem cestovního ruchu, například ekoturismu. První část práce obsahuje obecné informace o Mexiku. Další kapitola je věnovaná rešerši informací o cestovním ruchu v Mexiku a jeho potenciálu a jejich zhodnocení. Věnuje se také lokalizačním, selektivním a realizačním předpokladům cestovního ruchu v Mexiku. Další částí této kapitoly také zmiňuje současné trendy v cestovním ruchu a analyzuje potenciál Mexika jako destinace cestovního ruchu. V této kapitole najdeme i zamyšlení, zda Mexiko může nabídnout turistům služby a zážitky v rámci nejčastějších motivů, které vedou potenciální turisty k cestování. Pozornost byla věnována i historickému vývoji cestovního ruchu v Mexiku ve 20. století do současnosti. V další kapitole najdeme analýzu informací o udržitelném cestovním ruchu všeobecně, a jak jsou zásady udržitelnosti v cestovním ruchu aplikovány právě v Mexiku. Další logickým krokem je kapitola o ekoturismu se zaměřením na analýzu ekoturismu v Mexiku a jeho možností. Protože je cestovní ruch významným přínosem pro mexickou ekonomiku, jedna kapitola je věnována právě tomuto přínosu a možnostem, jak jej ještě zvýšit prostřednictvím investic. Diplomová práce se také věnuje vládním orgánům zabývajícím se cestovním ruchem, například Ministerstvu cestovního ruchu „Secretaría de Turismo SECTUR“ či Fondu na podporu cestovního ruchu „Fondo de fomento al turismo FONATUR“. V rámci analýzy hlavních národních dokumentů věnujících se cestovnímu ruchu najdeme také informace o „Národním plánu rozvoje“, který se věnuje i rozvoji cestovního ruchu, a to především udržitelnému cestovnímu ruchu. Další kapitoly jsou věnovány speciálním programům mexické vlády v rámci cestovního ruchu, například programu „Pueblos Mágicos“ či „Integrálně plánovaným centrům – Centros integralmente planeados“, což jsou projekty podporované fondem FONATUR. Předposlední kapitola se věnuje tomu, jak je Mexiko propagováno v zahraničí jako produkt cestovního ruchu a jaké strategie přijímá. Poslední kapitola první části diplomové práce pojednává o současných problémech Mexika a jejich dopadu na cestovní ruch v zemi. Ve druhé části diplomové práce se věnuji cestovnímu ruchu ve státě Oaxaca. První kapitola tento stát stručně představí, včetně jeho historického, geografického a kulturního pozadí. Druhá kapitola je věnována analýze potenciálu cestovního ruchu ve státě Oaxaca, dále možnostem a projektům v oblasti ekoturismu a v neposlední řadě také jednomu z integrálně plánovaných center Bahías de Huatulco.

Klíčová slova: Mexiko, cestovní ruch, udržitelný cestovní ruch, ekoturismus, Oaxaca, trvale udržitelný rozvoj, potenciál

Abstract: The aim of this thesis is to analyze and evaluate tourism and its potential in Mexico, with a narrower focus on tourism in the region of Oaxaca and its potential in the second part of this thesis, namely in terms of sustainable tourism and alternative forms of tourism, such as ecotourism. The first part contains general information about Mexico. Another chapter is devoted to the search of information about tourism in Mexico and its potential and its analysis and evaluation, also regarding the localization, selective and realization potential of tourism in Mexico. Another part of this chapter also mentions current trends in tourism and analyzing the potential of Mexico as a tourism destination to fulfill these trends. In this chapter we find ponder whether Mexico can offer tourist services and experiences within the most common motives that lead potential tourists to travel. Attention was also paid to the historical development of tourism in Mexico in the 20th century to the present. In the next chapter we find the analysis of information on sustainable tourism in general, and how the principles of sustainability in tourism are applied in Mexico. The next logical step is a chapter about ecotourism focusing on an analysis of ecotourism in Mexico and its possibilities. Because tourism is an important contribution to the Mexican economy, one chapter is devoted to this contribution and possibilities, and how to increase them through investment. This thesis also deals with government bodies dealing with tourism, such as the Ministry of Tourism "Secretaría de Turismo SECTUR" or the Fund to promote tourism "Fondo de Fomento al Turismo Fonatur." In an analysis of the key national documents dealing with tourism we can also find information about the "National Development Plan", which is also focused on tourism development, especially sustainable tourism. Other chapters are devoted to the special programs of the Mexican government in terms of tourism, such as the "Pueblos Mágicos" or "Centros integralmente planeados", projects which are supported by Fonatur. The penultimate chapter examines how is Mexico promoted abroad as a tourism product and what strategies it applies. The last chapter of the first part of this thesis discusses the current problems of Mexico and their impact on tourism in the country. The second part of this thesis is devoted to tourism in the state of Oaxaca. The first chapter briefly presents the state, including its historical, geographical and cultural backgrounds. The second chapter is devoted to analyzing the potential for tourism in the state of Oaxaca, as well as opportunities and projects in the field of ecotourism and, ultimately, presents a chapter of the „integrally planned center“ Bahías de Huatulco.

Keywords: Mexico, tourism, sustainable tourism, ecotourism, Oaxaca, sustainable development, potential

METODIKA Základním zdrojem pro vypracování této diplomové práce byla především odborná literatura týkající se cestovního ruchu, udržitelného cestovního ruchu a rozvoje a ekoturismu v Mexiku a její analýza. Šlo především o sekundární prameny, vědecké články, zprávy a studie problematiky a zprávy různých organizací či mexických vládních orgánů, například SECTUR (Ministerstva cestovního ruchu) či WTO. Naprostá většina zdrojů byla ve španělštině, některé v angličtině. Jen málo použitých zdrojů bylo v českém jazyce. Převažují elektronické zdroje především vzhledem k tomu, že k tématu existuje málo dostupných monografií a jde o velmi aktuální informace. K hodnocení potenciálu Mexika pro cestovní ruch a především pro ekoturismus a celkové analýze situace jsem využila odborné články dostupné především v elektronické podobě či zprávy a publikace organizací působících v této oblasti. Využila jsem webové stránky vládních i neziskových organizací a výroční zprávy, odborné články a případové studie zde dostupné a také jsem vycházela z vědeckých prací zabývajících se cestovním ruchem v Mexiku. Tabulky a grafy jsou zpracovány dle uvedených dostupných zdrojů, především statistik ze zpráv vládních orgánů, zpracování je až na výjimky, u kterých je to uvedeno, vlastní. Některé použité fotografie jsou vlastní, ostatní byly převzaty z literatury či webových stránek různých organizací, stejně jako ostatní obrázky, u nichž je vždy uveden online zdroj. Cestovní ruch mě velmi zajímá, v současnosti v cestovním ruchu pracuji a získala jsem bakalářský titul v oboru Management cestovního ruchu. Intenzivně se zajímám o cestovní ruch v Mexiku, a zkoumala jsem možnosti a potenciál cestovního ruchu a také jeho dopady na místní prostředí přímo v regionu Oaxaca, kde jsem načerpala spoustu užitečných informací. Proto v této práci využívám své teoretické i praktické znalosti a poznatky.

1.

Obsah  

1.   ÚVOD  ......................................................................................................................................   9   2.   OBECNÉ  INFORMACE  O  MEXIKU  .............................................................................................  11   3.   POTENCIÁL  CESTOVNÍHO  RUCHU  V  MEXIKU  ...........................................................................  14   3.1   LOKALIZAČNÍ  PŘEDPOKLADY  CESTOVNÍHO  RUCHU  ..............................................................................  16   3.1.1   Přírodní  předpoklady  cestovního  ruchu  v  Mexiku  ............................................................  18   3.1.2   Kulturní  předpoklady  cestovního  ruchu  v  Mexiku  ............................................................  20   3.2   STIMULAČNÍ  (SELEKTIVNÍ)  PŘEDPOKLADY  CESTOVNÍHO  RUCHU  .............................................................  22   3.3   REALIZAČNÍ  PŘEDPOKLADY  CESTOVNÍHO  RUCHU  ................................................................................  26   3.4   PŘÍMOŘSKÁ  LETOVISKA  V  MEXIKU  A  ZHODNOCENÍ  JEJICH  POTENCIÁLU  ..................................................  28   3.4.1   Pobřeží  Karibského  moře  ..................................................................................................  29   3.4.2   Pobřeží  Tichého  oceánu  ....................................................................................................  30   3.5   POTENCIÁL  MEXIKA  PRO  SOUČASNÉ  TRENDY  V  CESTOVNÍM  RUCHU  .......................................................  33   3.5.1   Gastronomický  (kulinářský)  cestovní  ruch  ........................................................................  33   3.5.2   Temný  cestovní  ruch  –  Dark  tourism  ................................................................................  37   3.5.3   Svatební  cestovní  ruch  ......................................................................................................  38   3.5.4   Cestovní  ruch  sexuálních  menšin  ......................................................................................  41   4.   VÝVOJ  CESTOVNÍHO  RUCHU  V  MEXIKU  ..................................................................................  42   4.1   ETAPA  VZNIKU  1920  –  1940  ........................................................................................................  42   4.2   ETAPA  ROZVOJE  1940  –  1958  ......................................................................................................  43   4.3   ETAPA  TECHNIZACE  1958  –  SOUČASNOST  ........................................................................................  43   5.   EKONOMICKÝ  VÝZNAM  CESTOVNÍHO  RUCHU  .........................................................................  45   6.   UDRŽITELNÝ  CESTOVNÍ  RUCH  V  MEXIKU  ................................................................................  48   7.   EKOTURISMUS  V  MEXIKU  .......................................................................................................  52   8.   MEXICKÁ  VLÁDA  A  JEJÍ  ÚŘADY  A  INICIATIVY  PRO  PODPORU  CESTOVNÍHO  RUCHU  .................  57   8.1   PLAN  NACIONAL  DE  DESARROLLO  –  NÁRODNÍ  PLÁN  ROZVOJE  ...............................................................  57   8.2   MINISTERSTVO  CESTOVNÍHO  RUCHU  SECTUR  ..................................................................................  60   8.3.  CENTROS  INTEGRALMENTE  PLANEADOS  (CIP)  –  INTEGRÁLNĚ  PLÁNOVANÁ  CENTRA  ....................................  61   8.3.1   Cancún  .............................................................................................................................  63   8.3.2   Ixtapa  ...............................................................................................................................  65   8.3.3   Los  Cabos  .........................................................................................................................  65   8.3.4   Loreto  ...............................................................................................................................  66  

8.4   PUEBLOS  MÁGICOS  –  „KOUZELNÁ  MĚSTA“  ......................................................................................  66   9.   PROPAGACE  MEXIKA  JAKO  DESTINACE  CESTOVNÍHO  RUCHU  .................................................  71   9.1   RADA  PRO  PODPORU  A  PROPAGACI  CESTOVNÍHO  RUCHU  -­‐  EL  CONSEJO  DE  PROMOCIÓN  TURÍSTICA  DE  MÉXICO  

.................................................................................................................................................74  

10.   SOUČASNÉ  BEZPEČNOSTNÍ  PROBLÉMY  MEXIKA  A  JEJICH  VLIV  NA  CESTOVNÍ  RUCH  ..............  76   11.   STÁT  OAXACA  -­‐  ÚVOD  ..........................................................................................................  79   12.   OBECNÉ  INFORMACE  O  STÁTU  OAXACA  ...............................................................................  80   13.   POTENCIÁL  CESTOVNÍHO  RUCHU  VE  STÁTĚ  OAXACA  ............................................................  82   13.1   LOKALIZAČNÍ  PŘEDPOKLADY  CESTOVNÍHO  RUCHU  VE  STÁTĚ  OAXACA  ...................................................  82   13.1.1   Přírodní  lokalizační  předpoklady  cestovního  ruchu  ........................................................  82   13.1.2   Kulturní  lokalizační  předpoklady  cestovního  ruchu  ........................................................  85   13.2   SELEKTIVNÍ  PŘEDPOKLADY  CESTOVNÍHO  RUCHU  ..............................................................................  87   13.3   REALIZAČNÍ  PŘEDPOKLADY  CESTOVNÍHO  RUCHU  ..............................................................................  88   14.   EKOTURISMUS  V  OAXACE  .....................................................................................................  92   15.   VYBRANÉ  EKOTURISTICKÉ  PROJEKTY  V  OAXACE  ...................................................................  95   15.1   PUEBLOS  MANCOMUNADOS  .......................................................................................................  95   15.2   „ZÁZRAK  MAZUNTE“  .................................................................................................................  96   15.3   LA  VENTANILLA  .........................................................................................................................  99   16.   BAHÍAS   DE   HUATULCO   –   CENTRO   INTEGRALMENTE   PLANEADO   –   VZNIK,   ROZVOJ   A   ZHODNOCENÍ  UDRŽITELNÉHO  ROZVOJE  CESTOVNÍHO  RUCHU  .....................................................  100   17.   ZÁVĚR  ................................................................................................................................  106   18.   SEZNAM  ZDROJŮ  A  POUŽITÉ  LITERATURY   ..........................................................................  109   19.   SEZNAM  ZKRATEK  ..............................................................................................................  117   20.   SEZNAM  OBRÁZKŮ  .............................................................................................................  118   21.   SEZNAM  TABULEK  ..............................................................................................................  120  

1. Úvod Mexiko je země plná jedinečných barev, chutí, vůní, tradicí a historie. Když se řekne Mexiko, většina lidí si vybaví tequilu, bílé pláže, hudbu mariachi a pohodovou atmosféru pod heslem „mañana“. Najdeme tu skvosty stavitelství indiánských civilizací, krásnou koloniální architekturu ale i moderní mrakodrapy, turistické chatky a luxusní hotely. Turisté mohou vystoupat na pyramidu Slunce či Měsíce ve starobylém městě Teotihuacán, poté v jednom z nejlidnatějších měst na světě Ciudad de México, stojícím na místě, kde dříve bylo centrum aztécké říše Tenochtitlán, mohou ochutnat výborné „tacos al pastor“ ze stánku přímo na ulici, vystoupat na některou z mexických sopek a jeden den se mohou koupat u Karibského moře a druhý den se nechat unášet na vlnách Tichého oceánu. Turisty do Mexika láká pověstná mexická pohostinnost, přátelská a veselá povaha místních lidí, ale také jejich profesionalita. Díky tomu je každá návštěva Mexika nezapomenutelná. Mexická kuchyně je jednou z nejlepších, nejrozmanitějších a nejoblíbenějších na světě. V mnoha zemích najdeme spoustu mexických restaurací a lidé si velmi oblíbili tradiční mexické pokrmy jako například tacos či enchiladas. Přímo v Mexiku je ale kuchyně dotažená k dokonalosti, jak v luxusních restauracích, tak ve stáncích na ulici. Turisté zde mohou ochutnat různé druhy tacos, enchiladas, quesadillas, pečený kaktus „nopal“ či smažené kobylky „chapulines“. Mexická kultura je fascinující a převážně hudba dokáže návštěvníka naplnit těmi nejhlubšími emocemi. Mexiko turistům na svých téměř dvou milionech čtverečních kilometrů nabízí nekonečné množství slunce, pláží, krásné přírody, magických okamžiků, dobrodružství, zábavy a luxusu. Mexiko jsem si pro svou diplomovou práci vybrala proto, že jsem v této krásné zemi 6 let žila a později také strávila jeden semestr na univerzitě Tec de Monterrey. Intenzivně jsem po Mexiku cestovala a stále se tam za dalšími cestami vracím. Protože mě vše ohledně Mexika a zejména cestovního ruchu v Mexiku velmi zajímá, psala jsem bakalářskou práci na téma „Kulturně-historický potenciál turismu v Mexiku“ pod vedením docenta Jiřího Štýrského z katedry rekreologie a cestovního ruchu na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Proto pro mě byl přirozený i výběr tématu této diplomové práce, chtěla jsem dále a více do hloubky zkoumat potenciál cestovního ruchu v Mexiku a představit Mexiko jako zajímavou destinaci, která nabízí více lokalit než Cancún a více možností, jak tu strávit „dovolenou“, než jen poleháváním na pláži. Potenciál Mexika jako destinace cestovního ruchu je obrovský a stále je tu co objevovat, což doufám dokáže i tato diplomová práce. Dokáže Mexiko splnit očekávání turistů a nabídnout produkty a služby podle nejnovějších trendů cestovního ruchu? Je v Mexiku potenciál pro rozvíjení ekoturismu? Dochází zde k rozvoji cestovního ruchu v souladu s udržitelností přírodního a kulturního prostředí? Mexiko se na rozvoj cestovního ruchu velmi zaměřuje, cestovní ruch je nesmírně důležitý pro ekonomickou situaci země, a každoročně sem přijede okolo 20 milionů zahraničních turistů, čímž se řadí na první místo ze všech zemí Latinské Ameriky. Hlavními „atrakcemi“, za kterými sem turisté přijíždějí, jsou mexické pláže jak na pobřeží Tichého oceánu, tak Karibského moře, ruiny měst předkolumbovských civilizací a krásná koloniální města. Toto spojení mírného klimatu, krásných pláží, přírody a kulturního dědictví Mexika s jeho propojením evropské kultury s kulturou původních domorodých obyvatel je to, co sem ročně láká miliony návštěvníků. V Mexiku jsou ale místa s velkým potenciálem pro 9

zahraniční turisty, která nejsou tolik známá a přitom mají potenciálním návštěvníkům mnoho co nabídnout, jako například stát Oaxaca. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na region Oaxaca proto, že právě tento region není v České republice jako destinace cestovního ruchu příliš známý, ale přitom nabízí obrovský potenciál pro mnoho forem turistiky. Osobně se do státu Oaxaca velice ráda vracím a je pro mě jedním z nejkrásnějších regionů vůbec. V říjnu 2014 jsem tu strávila dva týdny a zkoumala možnosti ekoturismu a celkově potenciál cestovního ruchu tohoto krásného státu pro tuto diplomovou práci. Jeho potenciál je dle mého názoru obrovský, zde ale není stát Oaxaca příliš známý a jeho cestovní ruch dostatečně propagovaný. Proto bych se chtěla zaměřit na analyzování a hodnocení regionu Oaxaca a představení možností, které nabízí pro turisty. Oaxaca nabízí spoustu možností pro ekoturistiku a turistický potenciál tohoto státu se může dále rozvíjet. Chtěla bych zhodnotit, jaké možnosti turistiky a především ekoturistiky v rámci udržitelného cestovního ruchu region Oaxaca případným návštěvníkům nabízí, a tento region představit jako méně známou, či spíše málo propagovanou destinaci, která ale skrývá velký potenciál a zajímavé projekty v oblasti ekoturismu. Kromě toho se budu snažit podat ucelený obraz o Mexiku jako destinaci s obrovským přírodním i kulturním potenciálem pro cestovní ruch, zmapovat stávající situaci ohledně cestovního ruchu a převážně udržitelném cestovním ruchu, a také poskytnout stručné svědectví o problémech, se kterými se země v posledních letech potýká, a které mají přímý negativní vliv i na cestovní ruch. Existuje způsob, jak špatnou pověst napravit a stát se jedničkou v žebříčku nejnavštěvovanějších zemí světa, jak by si Mexiko přálo? Má Mexiko opravdu takový potenciál, aby se světovou jedničkou stalo?

10

2. Obecné informace o Mexiku Mexiko je kolébkou mnoha známých předkolumbovských civilizací a kultur, například Olméků, Zapotéků, Toltéků, Mixtéků, Mayů a Aztéků. V 16. bylo území Mexika dobyto a kolonizováno Španěly. Poté bylo ustanoveno místokrálovství Nové Španělsko, které bylo na území dnešního Mexika téměř po tři století, až do vyhlášení nezávislosti 16. září 1810, která byla uznána Španělskem 27. září 1821.1 Mexiko leží na jihu severoamerického kontinentu a sousedí na severu s USA, a na jihu s Guatemalou a Belize. Hranice se Spojenými státy měří 3 141 kilometrů, s Belize 250 kilometrů a hranice s Guatemalou je dlouhá 962 kilometrů. Na západě omývá Mexiko Tichý oceán a na východě Atlantský oceán s Mexickým zálivem a částečně také Karibské moře. Celková délka mexického pobřeží je 9 219 kilometrů. Celková rozloha Mexika je 1 964 375 kilometrů čtverečních. Mexiko je 14. zemí s největší rozlohou na světě, a po Argentině a Brazílii je třetí největší zemí Latinské Ameriky.2 Celý název státu je Spojené státy mexické (Estados Unidos de México) a uspořádáním se jedná o federativní republiku, která se skládá z 31 států a jednoho federálního distriktu, který tvoří hlavní město Ciudad de México. Ciudad de México se v Mexiku spíše říká Distrito Federal, zkráceně D. F. Mexické státy jsou Aguascalientes, Baja California, Baja California Sur, Campeche, Chiapas, Chihuahua, Coahuila de Zaragoza, Colima, Durango, Guanajuato, Guerrero, Hidalgo, Jalisco, México, Michoacán de Ocampo, Morelos, Nayarit, Nuevo León, Oaxaca, Puebla, Querétaro de Arteaga, Quintana Roo, San Luís Potosí, Sinaloa, Sonora, Tabasco, Tamaulipas, Tlaxcala, Veracruz de Ignacio de la Llave, Yucatán, Zacatecas a federální distrikt Distrito Federal. Obrázek 1: Politická mapa Mexika3

1

OPATRNÝ, J. Mexiko - stručná historie států. Libri, 2003. ISBN 80-7277-185-X. The world factbook, 2013. Central intelligence agency. 3 Mapas de México. 2

11

Každý stát je nezávislý a suverénní, má vlastní ústavu a kongres. Vláda každého z federálních států je rozdělena na výkonnou, zákonodárnou a soudní moc. Výkonná moc je představována guvernérem státu, který je volen na jedno šestileté období. Zákonodárná moc je představována státním kongresem, který je složen poslanci volenými na tříleté volební období. Soudní moc vykonává Vrchní soud každého státu.4 Podle dat z července 2014 má Mexiko 120 286 655 obyvatel5, což jej činí 12. nejlidnatější zemí na světě. Etnické složení mexické populace je velmi rozmanité, žijí tu mesticové, běloši, etničtí indiáni a ostatní rasy. Různé zdroje uvádějí různé procentní etnické rozložení, a „Instituto Nacional de Estadística y Geografía“ (Národní institut pro statistiky a geografii) také neuvádí přesné statistiky etnického rozložení populace. Po posouzení různých zdrojů se dá usoudit, že populace v Mexiku je tvořena takto:

Obrázek 2: Etnické rozložení populace6

Etnické  rozložení  populace   MesTcové    

Etnič]  indiáni  

Běloši  

Ostatní  rasy  

1%   13%   20%   66%  

Španělsky mluví 92,7% populace, španělštinou a indiánskými jazyky 5,7% obyvatelstva a okolo 1% obyvatel mluví pouze některým z domorodých jazyků, jako jsou různé dialekty mayských jazyků či nahuatl. Většina mexické populace, celých 82,7%, se hlásí k římsko-katolické církvi.7

4

The world factbook, 2013. Central intelligence agency. Tamtéž. 6 Tamtéž 7 Tamtéž 5

12

Zhruba 80% mexické populace žije ve městech. Přibližná míra urbanizace mezi lety 2010 a 2015 je 1,49% ročně. Tabulka 1: Města s největším počtem obyvatel8

Ciudad de México

20 843 000 obyvatel

Guadalajara

4 766 000 obyvatel

Monterrey

4 435 000 obyvatel

Puebla

2 936 000 obyvatel

Toluca de Lerdo

2 120 000 obyvatel

8

Tamtéž

13

3. Potenciál cestovního ruchu v Mexiku Jednou z prvních definic cestovního ruchu byla definice rakouského ekonoma Hermanna Von Schullarda z roku 1910, který řekl, že „cestovní ruch je souborem operací převážně ekonomické povahy, který přímo souvisí se vstupem, pobytem a pohybem cizinců vně i uvnitř určité země, města, či regionu“.9 Tourism Society of England definovala roku 1976 cestovní ruch jako „dočasný krátkodobý pohyb lidí do míst, kde běžně nebydlí a nepracují, a jejich aktivity během jejich pobytu v této destinaci“.10 Podle definice Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) „cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely.“11 Podle Páskové a Zelenky je „cestovní ruch nutno také chápat jako jev, jež zasahuje jak účastníky cestovního ruchu, tak současně poskytovatele služeb v turistických destinacích, kde je realizován, a to včetně tranzitních míst. Jedná se o široký okruh aktivit, na jedné straně účastníků cestovního ruchu, a na druhé straně poskytovatelů služeb, vč. činností provozování a procesů rozvoje obslužných zařízení.“ 12 Vlivy cestovního ruchu na turistickou destinaci jsou jak pozitivní, tedy například ekonomický přínos a celkový rozvoj, tak negativní, především dopady na životní prostředí a na místní obyvatelstvo. Přesto se zdá, že pozitivní dopady převyšují, protože destinace se stále snaží obnovovat nabídku a být pro potencionální klienty stále atraktivní. Trendy v cestovním ruchu se mění, mění se poptávka ze strany turistů, a destinace se snaží s těmito trendy držet krok. Základní motivy účastníků cestovního ruchu jsou ale stejné. Podle UNWTO jsou základními motivy cestovního ruchu například:13 -

Využití volného času, rekreace, dovolená

-

Obchodní a pracovní cesty

-

Léčení

-

Náboženské a poutní účely

-

Ostatní

Dalo by se říci, že Mexiko jako destinace je schopné uspokojit všechny motivy, kvůli kterým lidé využívají služeb cestovního ruchu. Je vyhledávanou destinací pro návštěvníky, kteří si chtějí užít slunce, moře a pláž, což vyplývá z jeho geografické polohy, díky které 9

Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cited 15 Feb 17]. 10 REILY COLLINS, V. Dictionary for the tourism industry. CABI 2008, 2008. ISBN 978-1-84593-449-1 11 PALATKOVÁ, M. Prolínání destinací a destinační partnerství [online]. Praha: Ministertvo pro místní rozvoj ČR, 2006 [cited 15 March 17]. 12 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Cestovní ruch Výkladový slovník: Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. LINDE, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2. 13 INDROVÁ, J., JAROLÍMKOVÁ, L., KIRÁĽOVÁ, A., et al. Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008

14

nabízí přímořská letoviska jak u Tichého oceánu, tak u Karibského moře či Mexického zálivu. Je možné do Mexika cestovat jen za odpočinkovou dovolenou na pláži, kterých je tu obrovský výběr. Ale Mexiko nabízí i poznávací cesty za kulturou a historií, po krásných koloniálních městech a ruinách starých Mayů či Aztéků, nebo turistiku v přírodě v horách či pralesech. Najdeme tu místa pro luxusní dovolenou se špičkovými službami pro ty nejnáročnější zákazníky, ale také adrenalinové outdoorové zážitky, ekoturismus, či poznávání jiných kultur. Také sem jezdí turisté za zlepšením zdraví – především za zlepšením duševního zdraví a za celkovou relaxací duše i těla. Pro tento účel je v Mexiku spousta různých druhů lázní a specializovaných center na celkové ozdravení, masáže a detox. Tato střediska jsou převážně ve státech Coahuila, Guanajuato, Hidalgo, Jalisco, Michoacán, Puebla, Morelos a Estado de México. V Mexiku najdeme téměř 450 certifikovaných lázní.14 Kromě výše uvedených států samozřejmě najdeme lázně a relaxační centra také v plážových letoviscích, kde jsou většinou součástí větších resortů a hotelů. Kromě cest za celkovou relaxací a odpočinkem v lázních cestují do Mexika také pacienti z USA a Kanady na různé medicínské úkony, většinou například ortopedické či dentální, z důvodu mnohdy stejné či vyšší kvality za nižší cenu. Velmi důležitým druhem turismu pro Mexiko je kongresový a také incentivní cestovní ruch. Kongresová turistika je důležitým zdrojem příjmů. Díky kongresům přijíždí velké množství lidí, hotely díky nim naplňují své kapacity a to znamená více pracovních míst pro místní obyvatele. Ve většině přímořských letovisek se střídá „vysoká“ sezóna s „nízkou“ sezónou, a právě během období, kdy přijíždí do letovisek méně turistů, je kongresová turistika velmi významná. Pro kongresovou turistiku je lepší si vybrat termín právě mimo turisticky nejvytíženější sezonu, kdy není hotel a letovisko zaplněné turisty, a hotely tak naplňují své kapacity i v turisticky slabším období. Mexiko nabízí velmi kvalitní služby v oblasti kongresového cestovního ruchu. Většina velkých hotelů a resortů nabízí kongresové sály, školicí střediska, na míru upravený program pro účastníky kongresu a pro jejich relaxaci tu najdeme například špičková golfová hřiště. Incentivní turistika, tedy „dovolená za odměnu“ jako motivace zaměstnanců, je také významnou součástí příjmů z cestovního ruchu. Převážně se jedná o firmy z USA a Kanady, ale samozřejmě také z jiných částí světa. Kromě toho, že kongresová a incentivní forma turistiky zvyšuje obsazenost hotelů mimo hlavní sezónu, denní útrata těchto návštěvníků je také v průměru mnohonásobně vyšší, než útrata běžného „turisty“. Účastníci kongresů utratí průměrně 1850 USD za den, útrata účastníků incentivního cestovního ruchu je průměrně 2300 USD za den.15 V Mexiku je také významný takzvaný „náboženský cestovní ruch“. Většinou se ale jedná především o turisty z jiných částí Mexika, či Mexičany žijící v zahraničí. Například 12. prosince, v den Vírgen de Guadalupe, mexické obdoby Panny Marie, přijede do Ciudad de México za jejím uctěním ročně okolo 15 milionů věřících.16 Potenciál, či předpoklady dané lokality pro cestovní ruch se dají rozdělit na lokalizační, realizační a selektivní, viz. následující obrázek.

14

Turismo de salud de México. Visit Mexico. Estudio Estratégico de Viabilidad del Segmento de Congresos y Convenciones. Secretaría de Turismo Centro de Estudios Superiores en Turismo [online]. 2002 [cited 23-03-15]. 16 RAMÍREZ, K. Festejos a la Virgen dejarán derrama de 407 mdp en el DF. Dinero en imágen [online]. 2013 [cited 19-03-15]. 15

15

Obrázek 3: Předpoklady cestovního ruchu17

3.1

Lokalizační předpoklady cestovního ruchu

Lokalizační předpoklady jsou předpoklady krajiny, regionu či destinace poskytovat přírodní a kulturní atraktivity, které zaujmou a přilákají turisty, a díky kterým bude mít daná lokalita potenciál jako destinace cestovního ruchu. Lokalizační předpoklady se dělí na přírodní předpoklady, které souvisí s geografickou polohou destinace, s jejím reliéfem, podnebím, vodstvem či faunou a flórou, a na kulturní předpoklady související s tvořivou činností člověka a s kulturně – historickým vývojem lokality.18 Tabulka 2: Zhodnocení přírodních lokalizačních předpokladů v Mexiku19

Přírodní předpoklady

Obecně

V Mexiku

Povrch

Velehory, hory, skalní města, sopky, sopečné jevy, krasové jeskyně

Hory (Pico de Orizaba), Sopky (Popocatépetl), sopečné jevy, krasové jeskyně (cenotes)

17 18

19

Pásková, M.; Zelenka, J. Výkladový slovník cestovního ruchu; Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Praha, 2002. HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 2001. ISBN 8085970368

Vlastní zpracování

16

Podnebí

Subtropický a mírný pás ke koupání, tropický pás, vhodné podnebí k provozování zimních sportů

Subtropický a tropický pás, celoročně spíše mírné klima, u pobřeží celoročně vhodné ke koupání

Povrchové vody

Moře, jezera, přehrady, řeky, rybníky, koupání a vodní turistika

Moře (Tichý oceán, Mexický záliv, Karibské moře), řeky a vodopády (MisolHá, Agua Azul), jezera (Montes Azules)

Podzemní vody

Lázeňství, gejzíry

Caldera

Rostlinstvo a živočišstvo

Druhově pestrá společenství k pozorování a fotografování, kaktusové porosty, velcí savci, šelmy, vzácné druhy

Mnoho endemitických druhů rostlin a živočichů a světově unikátních ekosystémů

Tabulka 3: Zhodnocení kulturních lokalizačních předpokladů v Mexiku

Kulturní předpoklady

Obecně

V Mexiku

Architektonické památky

Hrady, zámky, kostely, kláštery

Castillo de Chapultepec, Palacio de Bellas artes, Catedral Metropolitana

Jádra historických měst

Náměstí, kostely, významné budovy, například Český Krumlov, Toledo

Ciudad de México, Guanajuato, Querétaro, 83 „Pueblos Mágicos“

Muzea a galerie

Louvre, Prado, Ermitáž

Museo de Antropología

Archeologické památky

Machu Picchu, Pompeje, Údolí králů

Chichen-Itzá, Teotihuacán, Tulúm, Palenque, Edzná, Cobá

Technické památky

Eiffelova věž

Torre Latinoamericana

Památky lidové architektury

Skanzeny - Rožnov pod Radhoštěm

Pueblos Mágicos

Parky

Lednicko – Valtický areál

Parque Chapultepec

Kulturní akce

Lidové slavnosti, festivaly, svátky

Día de Muertos, regionální slavnosti a festivaly

17

3.1.1 Přírodní předpoklady cestovního ruchu v Mexiku Mexiko patří geograficky do jednoho z nejdynamičtěji se rozvíjejících regionů a ekonomik na světě. Je mostem mezi Severní, Střední a Jižní Amerikou a s USA, jedním z nejdůležitějších světových trhů, sdílí 3 tisíce kilometrů hranic.20 Vzhledem ke své geografické poloze a přírodnímu i kulturnímu bohatství je Mexiko zemí s velkým potenciálem pro cestovní ruch. Snoubí se tu kulturní dědictví starých prehispanických kultur s kulturou evropskou, převážně španělskou, krásná příroda a příjemné podnebí. Velmi dobrý lokalizační potenciál představuje členitý reliéf krajiny. Turisté většinou preferují výškové rozdíly krajiny, ze kterých jsou krásné daleké výhledy. Mexiko se pyšní krásnými horskými masivy, například Sierra Madre Occidental či Sierra Madre del Sur s dechberoucími výhledy do hlubokých údolí. Na severu Mexika leží Barranca del Cobre v Sierra Tarahumara ve státě Chihuahua, což je systém šesti kaňonů s větší rozlohou než Grand Canyon v USA.21 Tímto kaňonem projíždí vyhlídkový vlak „Chepe“ a je možné obdivovat krásné vyhlídky například z vesnice Creel, což je také jedno z měst z programu „Pueblos Mágicos“, jemuž bude věnována samostatná kapitola. Nejnižším bodem je Laguna Salada s -10 metrů a nejvyšší horou je sopka Pico de Orizaba měřící 5 700 metrů.22 Vrchol Pico de Orizaba tvoří ledovec, a je to jeden ze tří stále zasněžených vrcholů v Mexiku. Ostatní dva jsou sopky Popocatépetl a Iztaccíhuatl. Na Mexickém území se nachází velké množství sopek, z nichž některé jsou stále aktivní, i když převážná většina sopek je nečinných. Sopka Volcán de Colima na pomezí států Colima a Jalisco je nejaktivnějším vulkánem na mexickém území. Měří zhruba 3 900 metrů, ale pro svou velmi aktivní sopečnou činnost se jeho tvar a přesná výška neustále mění.23 Sopka má velmi časté erupce, kvůli kterým musí být evakuováni obyvatelé okolních měst a vesnic. Další činnou sopkou je známý Popocatépetl, jehož sopečná činnost také někdy ohrožuje přilehlé vesnice a dokonce hlavní město Ciudad de México, ale v jeho klidném období je možné na sopku vystoupat, stejně jako na vedlejší vyhaslou sopku Iztaccíhuatl. Atraktivním lokalizačním předpokladem jsou také například krasové jeskyně, kterých v Mexiku najdeme 273 s více jak 200 metry hloubky.24 Krasové zatopené jeskyně „cenotes“ na poloostrově Yucatán jsou jedinečné a lákají spousty turistů ke koupání, šnorchlování či potápění se s výstrojí do zatopených jeskynních chodeb. Mexiko je lákavou destinací pro turisty z celého světa také díky svému mírnému podnebí. Právě podnebí je jedním z nejdůležitějších lokalizačních předpokladů destinace, turisté se většinou rozhodují právě podle toho, zda chtějí jet za teplem, tedy většinou k moři za koupáním, nebo například za zimními sporty na hory. Mexiko leží na obratníku Raka. Klima je většinou mírné, i když záleží na nadmořské výšce. Sever Mexika je v subtropickém a jih v tropickém pásu. Během roku dochází k obdobím sucha a obdobím dešťů, které přichází během letních měsíců. V přímořských letoviscích je příjemné počasí vhodné ke koupání téměř celoročně, někdy vyjma letních měsíců, kdy může pršet. Nejkrásnější přírodu v Mexiku

20

México y Estados Unidos - Frontera. Secretaría de relaciones exteriores. Barrancas del Cobre. Visit Mexico. 22 The world factbook, 2013. Central intelligence agency. 23 Volcán de Colima. México desconocido. 24 Las 10 cuevas más espectaculares de México. México desconocido. 21

18

mohou návštěvníci obdivovat po období dešťů, kdy příroda zelená, kvete a vyschlé řeky jsou zavodněné. Největší mexickou řekou je Río Bravo del Norte, ve Spojených státech amerických zvaná Rio Grande, která je dlouhá 3034 kilometrů25 a tvoří část hranice mezi Mexikem a USA. Tato hranice je ale nechvalně známá kvůli problémům s nelegální migrací Mexičanů a jiných národností převážně ze Střední Ameriky do USA, a také kvůli kriminalitě spojené s drogovými kartely. Hranice Mexika a USA je tedy spíše negativním faktorem v selektivním potenciálu. Ve středním Mexiku není velké množství velkých či významných řek, a na jihu jsou největšími řekami Usumacinta, která tvoří část hranice s Guatemalou a řeka Grijalva, na které se nachází krásný Caňon del Sumidero v Chiapasu, který každoročně navštíví více jak 300 000 turistů.26 Obrázek 4: Caňon del Sumidero27

Velký turistický lokalizační potenciál Mexika tkví také ve velkém množství krásných pláží na obou pobřežích – jak pobřeží u Tichého oceánu, tak Mexického zálivu a Karibského moře. V posledních letech je velmi oblíbenou destinací zahraničních i místních turistů Cancún a pobřeží od Cancúnu směrem na jih k Belize, tedy Riviera Maya – Mayská Riviera. Cancún je třetí nejnavštěvovanější karibskou destinací po Dominikánské republice a Kubě. Kromě těchto pláží se u Mexického pobřeží nacházejí krásné ostrovy jako například Isla Mujeres, Cozumel či ostrov Holbox.

25

Río Bravo. EcuRed. Casi 300,000 turistas visitan cada año El Cañón del Sumidero, en México. Caribbean news digital. 27 Vlastní fotografie 26

19

3.1.2 Kulturní předpoklady cestovního ruchu v Mexiku Kulturní předpoklady cestovního ruchu souvisejí s kulturně – historickým vývojem dané lokality a s lidskou činností. Místa s velkým potenciálem pro cestovní ruch jsou například historická centra měst, hrady, zámky, architektonické památky a archeologické památky, sakrální architektura, muzea a zejména památky na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Turisty také lákají další kulturní projevy jako místní gastronomie, zvyky, umění, lidové slavnosti a tradice. Stejně jako v případě přírodních předpokladů, Mexiko má také obrovské kulturní předpoklady pro cestovní ruch. Jedněmi z nejatraktivnějších turistických „atrakcí“ v Mexiku jsou ruiny starých měst mezoamerických kultur. Počet turistů, kteří v lednu roku 2015 navštívili některé z archeologických nalezišť předkolumbovských měst, byl 1 300 964.28 Najdeme tu například známé město Teotihuacán poblíž hlavního města Ciudad de México, přímo v historickém centru hlavního města najdeme pozůstatky aztéckého města Tenochtitlán, dále zde můžeme obdivovat Monte Albán ve státě Oaxaca, či jeden z novodobých divů světa Chichen-Itzá na poloostrově Yucatán. Kromě Chichen-Itzá se na poloostrově Yucatán nachází také ruiny Tulúm na břehu Karibského moře, Edzná, Ek-Balam, Cobá, Uxmal a v džungli státu Chiapas impozantní archeologické naleziště Palenque. Obrázek 5: Tulúm29

Turisty také lákají krásná a vyhlášená mexická muzea, například Museo Nacional de Antropología (Národní muzeum antropologie), které leží v hlavním městě Ciudad de México. Toto muzeum má rozlohu téměř 8 hektarů a je nejnavštěvovanějším muzeem Mexika. Podle informací DATATUR získaných ze statistik Národního institutu antropologie a historie (INAH) v lednu 2015 mexická muzea přijala 993 461 návštěvníků. V porovnání s lednem 2014 došlo k meziročnímu nárůstu o 29,5%.30

28

Resultados de la actividad turística [online]; Subsecretaría de Planeación y Política Turística: México, enero 2015. 29 Vlastní fotografie 30 Actividades culturales, 2015. DATATUR Análisis Integral del Turismo.

20

Do Mexika přijíždějí turisté také kvůli tradičním projevům místní kultury jako například svátek „Día de muertos“ 2. listopadu, tedy mexická obdoba „dušiček“, a díky vyhlášené mexické kuchyni. Těmto tématům bude věnována pozornost v kapitole o moderních trendech cestovního ruchu.

21

3.2

Stimulační (selektivní) předpoklady cestovního ruchu31

Selektivní předpoklady vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země se aktivně i pasivně podílet na cestovním ruchu, například přijímáním turistů a poskytováním služeb. Selektivní faktory je možné rozdělit na objektivní a subjektivní. Objektivní jsou ty faktory, které jsou příznivé pro vznik a příznivý rozvoj cestovního ruchu v určité lokalitě. Tabulka 4: Objektivní předpoklady cestovního ruchu32

Objektivní předpoklady

Politické

Politická a bezpečnostní situace, politické uspořádání, stávky, mír, válka

Ekonomické

Ekonomická a životní úroveň obyvatel

Demografické

Hustota zalidnění, struktura obyvatel, náboženství

Úroveň prostředí

životního

Přírodní katastrofy, zachovalé vs. Zničení životní prostředí, snaha o udržitelnost

Subjektivní faktory ovlivňují rozhodování potenciálních klientů o jejich účasti na cestovním ruchu. Kromě například ekonomické situace potenciálních turistů či jejich náboženství je často v jejich rozhodování, kterou destinaci navštívit, také zásadní reklama, marketinkové kampaně cestovních kanceláří či přímo destinací. Tabulka 5: Subjektivní předpoklady cestovního ruchu33

Subjektivní předpoklady

Sociologické

Rodinné poměry, příslušnost k sociální a profesní skupině, vzdělání

Ostatní

Módnost, trendy, reklama, propagace, znalost jazyků, osobní preference

K významným objektivním selektivním faktorům patří bezpečnost dané destinace. Potenciální turisté si vybírají destinaci podle toho, jestli se v ní mohou cítit bezpečně, či se budou cítit v ohrožení. Právě bezpečnostní situace je bohužel v Mexiku velkým problémem a 31

HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 2001. ISBN 8085970368 Vlastní zpracování, zdroj informací: tamtéž 33 Vlastní zpracování, zdroj informací: tamtéž 32

22

samozřejmě se odráží i na cestovním ruchu. Přestože ve většině turistických letovisek nehrozí turistům větší nebezpečí než okradení kapsáři, tak jako snad ve všech turistických letoviscích, obraz Mexika v zahraničí je místní kriminalitou pošpiněn. Mexiko špatnou bezpečnostní situací v oblasti cestovního ruchu určitě ztrácí, a zlepšení této situace by cestovnímu ruchu významně prospělo. Kriminalitě a bezpečnostní situaci bude věnována samostatná kapitola, na případě dříve velmi oblíbeného letoviska Acapulca je ale možné doložit, že bezpečnost je velmi významným selektivním faktorem. Acapulco se v posledních letech potýká s velkým problémem ohledně bezpečnostní situace a výrazně tu vzrostla kriminalita spojená především s drogovými kartely. Vraždy jako vyřizování účtů mezi drogovými kartely jsou v Acapulcu téměř na denním pořádku. Dramaticky se snížila jak návštěvnost zahraničními turisty, tak i místními. Ti sice dále Acapulco navštěvují, ale v daleko menší míře než před několika lety, a spíše dávají přednost jiným destinacím. Je to především ze strachu z organizovaného zločinu. Jen za poslední 4 roky počet zahraničních turistů, kteří do Acapulca přiletí, klesl ze 72 612 v roce 2010 na 16 328 v roce 2013.34 V roce 2010 připlulo do přístavu v Acapulcu 138 velkých výletních parníků, ale v roce 2013 jejich počet klesl na 9. V roce 1990 přiletělo do Acapulca 316 244 zahraničních turistů a 420 453 mexických turistů, tedy celkem 736 697 návštěvníků. V roce 2013 tento počet klesl na 281 tisíc.35 Pravděpodobně velká část z tohoto počtu zahrnuje mexické turisty, ale i jejich počet se dramaticky snížil po událostech ze září roku 2014, které se odehrály v městě státu Guerrero Iguale. Zmizelo tu po protestech proti organizovanému zločinu 43 studentů. Na pokyn starosty města Iguala je policie předala drogovému kartelu, který je zabil, a jejich těla zahrabal ve smetišti a zapálil. Tento čin samozřejmě spustil velkou vlnu strachu, ale také protestů, které vedly k dalšímu násilí. Proto počet turistů, kteří po těchto událostech navštívili Acapulco, také velmi klesl. Podle Hotelové Asociace (Asociación de Hoteles y Empresas Turísticas de Acapulco) se zvýšil během října a listopadu o 50% počet zrušených rezervací. Významným faktorem při rozhodování se pro určitou destinaci je také politická stabilita dané země. Mexiko je dlouhodobě stabilní demokracií, ale v roce 1994 proběhlo v Chiapasu zapatistické povstání,36 které touto pověstí poněkud otřáslo. Na případu zapatistického povstání v nejjižnějším mexickém státu Chiapasu se ale dá poukázat na fakt, že události, které byly na počátku významným selektivním faktorem proč do daného regionu necestovat, se později mohou naopak stát faktory pozitivně ovlivňujícími návštěvnost. V roce 1994 vypuklo povstání Zapatistické armády národního osvobození (EZLN). Toto povstání samozřejmě negativně ovlivnilo návštěvnost regionu, který se turistům nejevil jako bezpečný, a potažmo ovlivnilo negativně i návštěvnost Mexika, které mělo pověst politicky stabilní země, jev, který v Latinské Americe zmítané vojenskými puči a diktátorskými režimy byl výjimečný. V současné době ale právě zapatistické hnutí a jeho odkaz láká do Chipasu velké množství turistů, pořádají se zájezdy do tradičních zapatistických vesnic a ve všech obchodech se suvenýry v Chipasu je možné si koupit různé druhy upomínkových předmětů se zapatistickou tematikou. Jde například o typické zapatistické červené šátky přes tvář, obrazy, plakáty a pohledy se zapatistickou tematikou a 34

DOMÍNGUEZ, M. Devasta inseguridad a turismo en Acapulco. El Universal [online]. 2014 [cited 5-04-15]. GUERRA, J. A. El turismo extranjero huyó de Acapulco. El Financiero [online]. 2013 [cited 5-04-15]. 36 OPATRNÝ, J. Mexiko - stručná historie států. Libri, 2003. ISBN 80-7277-185-X. 35

23

podobně. Právě minulost zapatistického hnutí se stala faktorem, který návštěvníky do regionu naopak láká. Nabízí se úvaha, zda někdy dojde k pozitivnímu zvratu v boji státu proti drogovým kartelům, drogovou kriminalitu se podaří vymýtit, a turisté budou jezdit na místa s tímto fenoménem spojená a navštěvovat například podzemní tunely určené k pašování drog, místa střetů drogových kartelů a armády či kostely zasvěcené „Santa muerte“ (Svatá smrt), ke které se příslušníci drogových kartelů modlí. Další významnou událostí, která způsobila velký odliv turistů, byla epidemie prasečí chřipky N1H1 v roce 2009. Zprávy o epidemii v Mexiku se začaly šířit na přelomu března a dubna v roce 2009, a 29. dubna 2009 vyhlásila Světová zdravotnická organizace WHO pandemii prasečí chřipky.37 Pochopitelnou reakcí turistů byl strach z nákazy, z tohoto důvodu došlo v období pandemie i bezprostředně po uklidnění situace k velkému poklesu turistiky v Mexiku a lidé hromadně rušili své dovolené a rezervace v hotelech. Právě sektor cestovního ruchu byl touto pandemií nejvíce zasažen. Od posledního dubnového týdne do 6. května došlo k 60% poklesu turistů oproti očekávanému počtu, přestože se jednalo o prázdninový týden. Škoda vzniklá zrušenými rezervacemi a nedostatkem turistů byla více jak 8 miliard pesos. V Cancúnu bylo po vyhlášení pandemie zrušeno 70% rezervací na prázdninový týden od 4. do 10. května. Byly zrušeny plánované kongresy převážně v hlavním městě a obsazenost hotelů byla v dubnu 2009 pouze 14,79% oproti průměru, který činí 55%. Na období od 24. dubna do 20. května se původně očekávalo, že Mexiko navštíví více jak 800 tisíc turistů, nakonec přijelo jen okolo 271 tisíc. Poté, co se v dalších týdnech v zahraničí masově rozšířily zprávy o viru N1H1, došlo k téměř 90% rušení všech rezervací ve většině mexických destinací. Od 11. do 24. května byla v Cancúnu a Mayské riviéře o 50% menší obsazenost oproti roku 2008. Během dubna a května roku 2009 bylo zavřeno 25 hotelů na Cancúnu a Mayské riviéře a 10 hotelů ve zbytku země. Odhaduje se, že došlo ke ztrátě 40 tisíc přímých pracovních míst, z nichž 25 tisíc bylo právě v oblasti Cancúnu a Mayské riviéry. Podle „Administradoras Portuarias Integrales“ (Integrální správa přístavů) byla v tomto období zrušena plánovaná zastávka 290 výletních lodí v Mexiku, došlo tedy ke ztrátě zhruba 60 milionů dolarů. 38 Tabulka znázorňuje počet turistů v tisících za rok 2008 a rok 2009. Je patrný markantní pokles turistů, ke kterému začalo docházet v dubnu, s minimem turistů právě v květnu během největšího „strachu“ z viru N1H1. Z tabulky je ale také patrné, že přestože rok 2009 měl na svém počátku lepší výsledky než rok 2008, po událostech s prasečí chřipkou se až do hlavní sezóny v prosinci 2009 nedostal nad výsledky z roku 2008, i po prudkém nárůstu počtu turistů v červenci 2009 byl stále pod úrovní roku 2008. V červenci se ale patrně nedůvěra turistů v Mexiko jako destinaci cestovního ruchu již „otupila“, a došlo k velkému nárůstu, který ale maximum roku 2008 nepřekonal. Pokles počtu turistů v září je zřejmě způsoben spíše obdobím dešťů, které není pro cestování do Mexika tak vhodné, a podle tabulky se také dá usoudit, že důvěra turistů byla v poslední třetině roku 2009 obnovena a

37

Gripe por A(H1N1), 2009. Organización mundial para la Salud. El Impacto de la contingencia sanitaria por el Virus de Influenza Humana en el Sector Turismo en México al segundo trimestre de 2009. Centro de Estudios de las Finanzas Públicas [Online] 2009. 38

24

návštěvnost již rostla dle sezóny, tedy až k nejvyššímu bodu v prosinci 2009, kdy byl počet turistů již vyšší, než ve stejném měsíci roku 2008. Obrázek 6: Vliv viru N1H1 na cestovní ruch v Mexiku v roce 200939

39

Tamtéž

25

3.3

Realizační předpoklady cestovního ruchu

Realizační potenciál cestovního ruchu spočívá v tom, zda má destinace předpoklady umožnit realizaci požadavků účastníků cestovního ruchu v těch lokalitách, které pozitivně splňují lokalizační i selektivní potenciál. Patří sem zejména dopravní dostupnost a infrastruktura. Důležitá jsou základní zařízení cestovního ruchu jako ubytovací a stravovací služby, ale pro větší potenciál a diferenciaci destinace jsou neméně důležité i doplňkové služby, jako například kulturní, sportovní, zábavní či relaxační zařízení. Kvalita všech těchto zařízení ovlivňuje počet přijíždějících účastníků cestovního ruchu a také jejich případné návraty. Většina turistů přijíždí ze Spojených států a z Kanady, ale také z Evropy a z ostatních států Latinské Ameriky. Turisté z Asie také přijíždějí do Mexika, ale jejich počet není tak výrazný.40 Tato fakta souvisí právě s realizačními předpoklady. Z USA a z Kanady je Mexiko velice dobře dostupné za relativně krátkou dobu letu. Dobré letecké spojení za relativně krátkou dobu letu má Mexiko i s Evropou. Počet návštěvníků z Asie není pravděpodobně tak výrazný převážně právě z důvodu složitější dopravní dostupnosti. V Mexiku je 74 letišť, z nichž 64 je mezinárodních a 12 operuje národní lety:41 Obrázek 7: Mapa mexických letišť

Nejvytíženějším letištěm je mezinárodní letiště v Ciudad de México.

40

Resultados de la actividad turística [online]; Subsecretaría de Planeación y Política Turística: México, enero 2015. 41 Las fortalezas de México. Catálogo de proveedores de la industria en México.

26

Následující tabulka ukazuje 5 nejvytíženějších mexických mezinárodních letišť za rok 2014 a počet pasažérů v tomto roce: Tabulka 6: Nejvytíženější mexická mezinárodní letiště42

Název letiště

Město

Stát

Počet pasažérů

Aeropuerto Internacional de la Ciudad de México

Ciudad de México

Distrito Federal

34 252 381

Aeropuerto Internacional de Cancún

Cancún

Quintana Roo

17 455 353

Aeropuerto Internacional de Guadalajara

Guadalajara

Jalisco

8 695 183

Aeropuerto Internacional de Monterrey

Monterrey

Nuevo León

7 128 531

Aeropuerto Internacional de Tijuana

Tijuana

Baja California

4 372 865

Dalším velmi důležitým předpokladem je dobrá dopravní dostupnost po mexické silniční síti. Následující obrázek znázorňuje dálnice a hlavní silniční komunikace na mexickém území. Obrázek 8: Dálnice a hlavní silniční síť v Mexiku43

42 43

Vlastní zpracování, zdroj informací: Airports in Mexico. Las fortalezas de México. Catálogo de proveedores de la industria en México.

27

Služby cestovního ruchu, jako například ubytování a stravování, jsou dle mého názoru na velmi dobré úrovni a dostupné pro všechny segmenty cestovatelů a turistů. Najdeme tu luxusní pětihvězdičkové resorty a butikové hotely, hotely střední třídy i levné hostely, chatky, či přímo houpací sítě „hamaky“ pro cestovatele s nízkým rozpočtem. Stejný příklad platí i se stravováním, v Mexiku je možné se najíst v luxusních vybraných restauracích s pokrmy nejlepší kvality, ale neuvěřitelným zážitkem jsou i tacos či jiné typické pokrmy z pouličních stánků a tržišť. Podle dat z DATATUR Ministerstva cestovního ruchu k roku 2013 bylo v Mexiku 18 199 hotelů celkem s 672 296 hotelovými pokoji. Podle těchto dat je tu také 27 883 restaurací a 1 056 půjčoven aut.44

3.4

Přímořská letoviska v Mexiku a zhodnocení jejich potenciálu

Mexiko nabízí následující přímořská letoviska:45 Integrálně plánovaná centra

Tradiční přímořská letoviska

Bahías de Huatulco, Oaxaca

Acapulco, Guerrero

Cancún, Quintana Roo

Cozumel, Quintana Roo

Ixtapa – Zihuatanejo, Guerrero

Isla Mujeres, Quintana Roo

Los Cabos y Loreto, Baja California Sur

La Paz, Baja California Sur

Manzanillo, Colima

Mazatlán, Sinaloa

Playa del Carmen, Quintana Roo

Puerto Escondido, Oaxaca

Puerto Vallarta, Jalisco

Veracruz – Boca del Río, Veracruz

Tampico, Tamaulipas

44 45

Inventario Turístico, 2013. DATATUR Análisis Integral del Turismo. Vlastní zpracování

28

3.4.1 Pobřeží Karibského moře Nejnavštěvovanějším plážovým letoviskem v Mexiku je Cancún u Karibského moře, kterému se budeme podrobněji věnovat v kapitole o Integrálně plánovaných centrech CIP. Velmi oblíbenou destinací je na Mayské Riviéře město Playa del Carmen. Jedná se o pobřeží Karibského moře jižně od Cancúnu. Obrázek 9: Mayská riviéra46

V roce 2013 sem přijely více jak 4 miliony turistů, z nichž přibližně 1 milion pocházel z domácího cestovního ruchu.47 Jezdí sem například hodně turistů z Německa – z 172 000 Němců, kteří přijeli v roce 2013 do Mexika, jich 77% jelo právě na Mayskou riviéru, ubytovalo se tu také 44% Kanaďanů a 67% Španělů. O 80% se zvýšil příliv ruských turistů díky leteckému spojení Aeroflotem a Transaero. V roce 2012 přijelo do Mexika 77 tisíc Rusů a 56 tisíc se jich ubytovalo právě v některém z hotelů na Riviera Maya.48 Na pobřeží Mayské riviéry kromě krásných pláží a azurového moře také najdeme další velmi atraktivní turistickou „atrakci“, a to staré mayské ruiny Tulúm, které stojí přímo na úpatí Karibského moře. Velmi navštěvovaný je přírodní park Xel-Ha, oblíbený pro pestré možnosti šnorchlování a vodní i jiné aktivity. Turisté, kteří navštíví Mayskou riviéru, také mohou navštívit Chichen Itzá, mayské ruiny, které patří k novodobým divům světa, nebo ruiny Cobá či Ek – Balam. Také se zde nabízí spousta možností aktivní turistiky a 46 47

La Riviera Maya. Locura Viajes.

RIVIERA MAYA CRECE EN LLEGADA DE NÚMERO DE TURISTAS Y EN EVENTOS DE GRAN NIVEL. Caribe Maya Marketing. 48

Estudio de Competitividad Turística del destino Riviera Maya. Agendas de Competitividad de los destinos turísticos de México [online]. [cited 10-04-15].

29

ekoturistiky, například v zatopených vápencových jeskyních „cenotes“ či podvodních jeskyních. Téměř u hranice s Belize, poblíž města Chetumal, je krásná sladkovodní laguna Bacalar, kde je spousta možností ekoturistiky. Obrázek 10: Laguna Bacalar49

3.4.2 Pobřeží Tichého oceánu Co se týče pláží Tichého oceánu, nejznámějším letoviskem vždy bylo Acapulco. Bývalo také nejvytíženější mexickou destinací jak podle počtu domácích, tak zahraničních turistů. Díky mezinárodnímu letišti, které bylo otevřeno v roce 1967, bylo velmi dobře dostupné, převážně pro obyvatele Ciudad de México, ale také turisty z Ameriky a Kanady. Let z Ciudad de México do Acapulca trvá jen 30 minut, i proto bylo po dlouhou dobu velmi oblíbenou a vytíženou destinací. Díky dálnici z roku 1927 mezi Acapulkem a Ciudad de México je dobře dostupné i automobilem. Díky této dálnicí do dříve důležitého obchodního přístavu začali proudit z hlavního města bohatí Mexičané a stavět tu svá letní sídla.

49

Vlastní fotografie

30

Obrázek 11: Mapa - Acapulco50

K dřívější slávě Acapulca také přispělo, že bylo objeveno Hollywoodem a byla tu natočena spousta filmů. V poslední době ale vzrostla kriminalita v Acapulcu i státě Guerrero, kde Acapulco leží. Obliba Acapulca u zahraničních turistů klesla, většina se jich soustředí na Cancún a Mayskou riviéru a také na poloostrov Baja California, který je oblíbený zejména u turistů ze Spojených států. Acapulco je stále oblíbenou destinací místních turistů. V Acapulcu je spousta velkých hotelů a zařízení pro turisty. Hotely okolo hlavní zátoky jsou většinou více jak desetipatrové, najdeme tu obrovské resorty. Bohužel, Acapulco již má dobu své největší slávy za časů Belmondova filmu Muž z Acapulca za sebou. Hotely právě v hlavní zátoce jsou již značně omšelé, a kvůli bezpečnostní situaci a také novým, lákavějším, modernějším a udržovanějším letoviskům sem neproudí mnoho zahraničních turistů. Kromě toho, že jiná letoviska nabízejí lepší služby a hotely než Acapulco, a také toho, že moře a pláž v zátoce Acapulco také není tak atraktivní jako v jiných destinacích, je jedním z hlavních důvodů právě velmi špatná bezpečnostní situace ve státě Guerrero, kde Acapulco leží, a také v Acapulcu samotném. Pokud turisté zavítají do oblasti Acapulca, v poslední době se místo „starého Acapulca“ v zálivu soustředí spíše na pláž Diamante jižně od Acapulca. Tato pláž byla objevena již dávno – stojí tu rozsáhlý resort Fairmont Acapulco Princess, kde byl natočen film Muž z Acapulca. Za posledních let vyrostly v této oblasti velké luxusní resorty. Je tu i obrovské luxusní golfové hřiště a navíc je tato oblast velice blízko letiště. Proto je v poslední době tato pláž oblíbenější, než již poněkud zastaralé Acapulco. Severně nad Acapulkem leží letoviska Mazatlán a Puerto Vallarta. Jsou spíše menší a navštěvovaná spíše domácími návštěvníky, ale Puerto Vallarta je velmi oblíbeným letoviskem pro LGBT komunitu a pyšní se množstvím „gay friendly“ podniků. Jsou tu krásné pláže a velmi dobré možnosti ubytování. Asi 235 kilometrů severně od Acapulca najdeme letovisko Ixtapa – Zihuatanejo, jedno z „Integrálně plánovaných center“ (Centro Integralmente Planeado – CIP) podporované fondem FONATUR. Integrálně plánovaným centrům bude věnována samostatná kapitola. Pláže Tichého oceánu jsou mimo zátoky spíše divoké a velmi oblíbené na surfování. Kousek Puerto Vallarta leží Punta Mita, destinace s luxusními hotely.

50

Cities gallery.

31

Na poloostrově Baja California leží oblíbená letoviska Cabo San Lucas a San José del Cabo. Obě letoviska jsou známá pod názvem Los Cabos. Leží na samém konci poloostrova a patří také do programu Integrálně plánovaných center CIP, kterým bude věnována samostatná kapitola. Když zamíříme podél pobřeží jižně pod Acapulco, jedním z letovisek je Puerto Escondido. Puerto Escondido je oblíbeným cílem surfařů. Není tu tak rozvinutý masový turismus, spíše zde najdeme turisty z Mexika, nebo zahraniční turisty hledající levnější dovolenou. A právě surfaře. Pláže okolo Puerto Escondido jsou pro surfování ideální. Na některých plážích jsou opravdu obrovské vlny. Puerto Econdido sice nabízí velké množství hotelů, ale jsou to spíše malé, rodinné hotely a hostely. Oblíbeným místem turistů je i Puerto Angel, původně malá rybářská vesnička. Ani tady není masový turismus, ale spíše menší, rodinné podniky. Puerto Angel je vstupní branou do tzv. „Oaxacké riviéry“, které se budu věnovat v dalších kapitolách. Obrázek 12: Puerto Angel51

Co se týče pobřeží Tichého oceánu, je třeba zmínit ještě jedno letovisko, a tím je Huatulco. Huatulcu se také budu podrobněji věnovat v dalších kapitolách. Huatulco je dalším z integrálně plánovaných center (CIP).

51

Vlastní fotografie

32

3.5

Potenciál Mexika pro současné trendy v cestovním ruchu Podle Kotíkové jsou současnými trendy v cestovním ruchu například:52 -

Gastronomický cestovní ruch

-

Temný cestovní ruch (Dark tourism)

-

Svatební cestovní ruch

-

Cestovní ruch sexuálních menšin

3.5.1 Gastronomický (kulinářský) cestovní ruch Gastronomický cestovní ruch je jedním z velkých trendů poslední doby, který se pojí se stále narůstající oblibou gastronomie. Lidé ochutnávají nové potraviny, vzniká stále více kuchařských knih, kulinářských pořadů v televizi, festivalů specializovaných na určitý druh pokrmů či lokalitu, ze které pokrmy pocházejí. Jsou v módě různé stravovací styly jako „bio“, „raw“, či „paleo“, stále větší procento lidí velice zajímá o to, co jí, a cestovat za jídlem je velmi aktuálním trendem, který se odráží i ve všech populárních médiích, sociálních sítích či na takzvaných „food blozích“, kdy se často cestovatelské a food blogy výrazně prolínají. Vzhledem k narůstajícímu významu gastronomie v cestovním ruchu byla již v roce 2003 založena Mezinárodní asociace kulinářského cestovního ruchu ICTA. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se 25% cestovatelů rozhoduje, jakou destinaci navštíví také podle místního jídla, a 58% cestovatelů by zajímala cesta za kulinářskými zážitky.53 Podle Kotíkové souvisí gastronomický cestovní růst s návštěvou následujících zařízení: Obrázek 13: Kulinářský cestovní ruch54

Potenciál cestovního ruchu v Mexiku není jen v tom, že nabízí krásné pláže na odpočinkovou dovolenou. Mexiko nabízí i velké gastronomické zážitky. Mexická kuchyně je celosvětově vyhlášená, a turisté sem jezdí za zážitky ze špičkových restaurací, ale i za 52

KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. Tamtéž 54 Tamtéž 53

33

ochutnáním autentické kuchyně na tržištích na ulici či za lekcemi vaření mexické kuchyně v některých z kurzů vaření. Mexická kuchyně byla dokonce v roce 2010 vyhlášena nehmotným dědictvím lidstva podle UNESCO, společně s francouzskou kuchyní, středomořskou stravou a perníkářstvím v severním Chorvatsku, čímž se ještě podtrhl zájem o její pokrmy.55 Ministerstvo cestovního ruchu SECTUR je si tohoto trendu vědomo, a organizuje aktivity či se podílí na projektech na podporu gastronomického cestovního ruchu. Například v prvním pololetí roku 2012 vzniklo 73 událostí na propagaci a podporu mexického gastronomického cestovního ruchu ve 14 zemích světa. Organizují se gastronomické festivaly zaměřené na typické pokrmy a nápoje jednotlivých regionů, například mezinárodní kulinářský festival „Morelia en la boca“ ve státě Michoacán.56 V roce 2012 od 4. do 10. června Ministerstvo cestovního ruchu SECTUR uspořádalo „La semana del buen comer“ (Týden dobrého jídla), ve kterém restaurační zařízení nabízely slevy a propagační akce pro zákazníky pro podporu národní gastronomie. Tato událost přinesla výdělek více než 500 milionů pesos, a zapojilo se do ní 55 delegací, 15 restauračních řetězců a 200 restaurací.57 Velmi významný je projekt „Rutas gastronómicas“ (gastronomické trasy), které mají za cíl přilákat ještě větší množství turistů za gastronomickým cestovním ruchem a celkově zvýšit potenciál místního cestovního ruchu. Jedná se o 18 tras po různých mexických státech a regionech, které mají přinést návštěvníkům různorodé zážitky z místního jídla a pití, které má být unikátním produktem, díky kterému se Mexiko odliší od ostatních trhů.58 Tabulka 7: Rutas Gastronómicas59

Počet gastronomických tras

18 „rutas gastronómicas“

Poloha tras

Po celé zemi na území 32 států

Celková délka tras

11 343 km

Počet zapojených turistických destinací

155 (22 přímořských a 123 ve vnitrozemí

Počet nabízených pokrmů

Více jak 1 500

Počet aktivit spojených s gastronomií

300 různých aktivit

Počet „Pueblos Mágicos“ zapojených do

31 „Pueblos Mágicos“

55

La cocina tradicional mexicana, cultura comunitaria, ancestral y viva - El paradigma de Michoacán. Organizacion de las Naciones Unidas para la Educación, la Ciencia y la Cultura. 56 2.9. Turismo. SECTUR Gobierno. 57 México lanza la Semana del Buen Comer. Caribbean News Digital [Online]. 58 Guía rápida. Rutas Gastronómicas. 59 Vlastní zpracování. Zdroj informací: tamtéž

34

programu

Počet měst v seznamu UNESCO

9 měst na gastronomických trasách

Počet lokalit v seznamu UNESCO

14 přírodních a kulturních lokalit

Počet profesionálů programu

začleněných

do

Počet domorodých etnik zahrnutých do projektu

Více jak 500 kuchařů, 2000 číšníků, 15 hotelových zaměstnanců

25 etnik místních „indígenas“

Obrázek 14: Mapa - trasy Rutas Gastronómicas60

60

Tamtéž

35

18 „rutas gastronómicas“ se dělí do deseti skupin podle následující tabulky: Tabulka 8: Rozdělení Rutas Gastronómicas61

Tematické rozdělení

Název tras

Lokalita

„La cultura del vino y el acuario del mundo“ – Vinařství a akvárium světa

„Los fogones entre viñas y aromas del mar“ – Ohniště mezi vinicemi a vůně moře

Baja Califronia

„Cocina de dos mundos“ – Kuchyně dvou světů

Chihuahua

„Los tarahumaras milenarios“ – Starověcí Tarahumarové

Baja California sur

Sinaloa „La mesa de la huerta y el mar“ – Stůl z darů sadu a moře

„La magia de las tradiciones“ – Kouzlo tradic

„El altar del día de muertos“ – Oltář ke dni mrtvých

Michoacán Estado de México,

„La ruta de los mercados“ – Trasa po tržištích

Morelos, Guerrero,

„El sabor de hoy“ – Chutě dneška

Distrito Federal

„La cuna de la historia y del romanticismo“ – Kolébka historie a romantiky

„Platillos con historia“ – Pokrmy s tradicí

Querétaro

„El arte del tequila y la música bajo el sol“ – Umění tequily a hudba pod sluncem

„Cocina al son del mariachi“ – Kuchyň za zvuku mariachi

Guanajuato

Jalisco Nayarit, Colima

„Los sabores del mar“ – Chutě moře

„Las bellezas huastecas“ – Huastecké krásy

„La cultura del maguey“ – Pěstování agáve

Hidalgo Tamaulipas

„Del mar a la laguna“ – Z moře k laguně

Veracruz

„Del café a la vainilla“ – Od kávy k vanilce

„Los mil sabores del mole“ – Tisíce chutí mole

61

„Los mil sabores del mole“ – Tisíce chutí mole

Oaxaca

Vlastní zpracování. Zdroj informací: tamtéž

36

„Los dulces sabores de antaño“ – Sladké chutě minulosti

„El misterio y origen de los mayas“ – Tajemství a původ Mayů

„La ruta del cacao“ – Kakaová trasa

Tlaxcala, Puebla

Chiapas, Tabasco, Campeche, Yucatán,

„Una experiencia virreinal“ – Místokrálovský zážitek

„Los ingredientes mestizos del mayab“ – Smíšené ingredience Mayů

Quintana Roo

„El sazón del minero“ – Chutě z dolů a hutí

Zacatecas, Aguascalientes, San Luís Potosí

„El encuentro fascinante entre la historia y la modernidad“ – Fascinující setkání historie a moderní doby

„Entre cortes y viñedos“ – Mezi dvory a vinicemi

Nuevo León, Coahuila, Durango, Sonora

Projet každou z navržených tras trvá průměrně 4 – 5 dní, a každá lokalita nabízí místní speciality a především ingredience a suroviny typické pro daný region. Jak je zmíněno v první tabulce, trasy procházejí také městy v seznamu UNESCO, pobřežními destinacemi či přes „Pueblos Mágicos“, kromě nabídky gastronomického cestovního ruchu tedy dochází k propojení s jinými druhy cestovního ruchu. 3.5.2 Temný cestovní ruch – Dark tourism Takzvaný „temný cestovní ruch“ spočívá v cestování na místa, která jsou nějakým způsobem spojena například se smrtí, utrpením, či katastrofou. Pod pojmem temný cestovní ruch si můžeme představit například návštěvy koncentračních táborů v Německu a Polsku, návštěvy okolí Černobylu či Ground Zero v New Yorku. Trend temného cestovního ruchu by v Mexiku mohl splňovat jeden z hlavních a nejoblíbenějších mexických svátků „Día de Muertos“ (Den mrtvých). „Día de muertos“ se slaví každoročně 2. listopadu po celé zemi, i když s různými variantami oslav dle států. Téměř pro celé území Mexika ale platí, že rodiny staví ve svých domovech „oltáře“ pro své mrtvé rodinné příslušníky, na který vyskládají dary, například chléb „pan de muertos“, fotografie zesnulých a jejich oblíbené předměty. Stejně tak ozdobí i rodinné hroby na hřbitově oranžovými květinami, či hroby natřou pestrobarevnými barvami, dle zvyklostí v regionu. Typické pro Mexiko jsou čokoládové a cukrové lebky a rakvičky, kterými se také zdobí oltáře a hroby. Dalším velmi typickým jevem v Mexiku jsou takzvané „catrinas“, kostry oblečené v honosných šatech, často v životní velikosti. Večer 2. listopadu se konají průvody na hřbitovy, kde lidé se svými mrtvými okolo hrobu „slaví“, a věří, že jsou tam jejich duchové s nimi. Tento svátek je pro turisty velmi atraktivní a každoročně sem spoustu turistů přiláká. Velmi oblíbenou lokalitou pro oslavy Día de muertos je stát Michoacán a jezero Páscuaro. Uprostřed jezera leží ostrov s hřbitovem. Na hřbitov se po setmění lidé plaví po malých lodičkách osvětlených svíčkami, takže celý výjev je pro turisty velmi atraktivní. V roce 2012 37

přilákaly oslavy Dne mrtvých do Mexika více než 2 miliony turistů, kteří navštívili především tradiční lokality pro oslavy Día de muertos, „Pueblos Mágicos“, gastronomické trasy „Rutas gatronómicas“ či archeologická naleziště původních předkolumbovských civilizací, jejichž odkaz v oslavách Día de muertos je velmi silný, jedná se o směsici indiánských a křesťanských zvyků oslavování smrti a znovuzrození. Během oslav Día de muertos v roce 2012 turisté utratili v Mexiku více než 7,5 miliard pesos.62 Obrázek 15: Sladkosti k Día de Muertos63

Dalším místem s potenciálem pro „temný cestovní ruch“ jsou například mumie v podzemí ve městě Guanajuato ve státě Nuevo León, či „Isla de las muňecas“ (Ostrov panenek) v Xochimilcu v Ciudad de México. Jedná se o ostrůvek, který poslední dobou láká velké množství turistů díky svému temnému prostředí a příběhu. Žil tu muž, který tvrdil, že slýchává pláč dívky, která se utopila nedaleko. Začal proto ostrov zdobit panenkami, které nacházel ve městě, aby jejího ducha udržel daleko od ostrova. I po jeho smrti v roce 2001 jsou na stromech okolo ostrova, keřích i zdech jeho domu pověšeny tisíce panenek, které budí zároveň děs, i zájem turistů. 3.5.3 Svatební cestovní ruch Svatební cestovní ruch zahrnuje jak stále oblíbenější uzavírání svateb v zahraničí, tak již tradiční svatební cesty. Svatby v zahraničí jsou v posledních letech stále oblíbenější a vzniká mnoho cestovních kanceláří, které se zařizováním svateb v zahraničí věnují a pro snoubence zorganizují celý svatební balíček včetně ubytování, stravy, oddávajícího během obřadu, výzdoby a podobně. Velmi oblíbenými destinacemi pro turisty z Evropy jsou pro uzavření sňatku například Maledivy či ostrov Mauricius. Potenciál v rámci svatebního cestovního ruchu má i Mexiko, i když většina oddávajících se párů prozatím pochází z USA. SECTUR v roce nechalo vypracovat studii, 62

63

Día de Muertos dejará ganancias por más de 7,700 mdp. El Economista [Online].

Vlastní fotografie

38

která by zhodnotila situaci ve stávající nabídce svatebního cestovního ruchu, a doporučila nové postupy pro zhodnocení potenciálu tohoto segmentu cestovního ruchu. Podle této studie má „romantický cestovní ruch“, tedy cesty za svatebními obřady, svatebními cestami, obnovením manželských slibů a v neposlední řadě také stále oblíbenějšími „rozlučkami se svobodou“ hodnotu téměř 30 miliard amerických dolarů ročně. Z této studie také vyplývá, že 350 000 svateb, tedy 16% ze všech svateb občanů USA v roce 2009, proběhlo v zahraničí. 23% svateb z tohoto počtu se konalo právě v Mexiku. Tento výsledek zhodnotilo SECTUR jako velmi příznivý pro další příležitosti rozvoje cestovního ruchu v tomto odvětví, a společně s akciovou společností Mexico Wed vytvořilo diagnózu a potenciální plán rozvoje svatebního cestovního ruchu ve 12 destinacích s nejlepšími předpoklady pro svatební cestovní ruch a nejlepšími výsledky SWOT analýzy – byly to destinace jako Cancún, Mayská riviéra, ostrov Cozumel, Acapulco, Puerto Vallarta, Riviera Nayarit a Los Cabos z plážových středisek, a Mérida, Oaxaca, San Miguel de Allende, Guanajuato a Morelia z měst.64 Podle analýzy SECTUR se budoucí novomanželé rozhodují pro lokalitu jejich svatby podle následujících kritérií: -

Hezké prostředí

-

Ekonomická dostupnost

-

Dopravní dostupnost

-

Zajímavá či zábavná destinace

-

Romantické prostředí

-

Krásné pláže

-

Exotika

-

Kulturní a historické atraktivity

Mexiko je destinací s dobrým potenciálem pro svatební cestovní ruch díky svému podnebí a většinou příjemnému počasí. 90% párů rozhodujících se pro svatbu v zahraničí se rozhoduje podle příznivého podnebí, stejně jako berou v úvahu cenovou hladinu služeb a dobrou dostupnost. Z tohoto důvodu je Mexiko oblíbenou destinací pro snoubence z USA díky právě dobrému počasí, příznivým cenám a dobré dopravní dostupnosti. Navíc nabízí spoustu kulturního vyžití a krásné koloniální architektury, krásné pláže i exotiku. Faktory, díky kterým si snoubenci z USA vybírají právě Mexiko jako destinaci pro svou svatbu, jsou především:

64

Segmento romance en México, principales resultados del diagnóstico de la oferta en doce destinos. Subsecretaría de planeación turística, Centro de Estudios Superiores en Turismo [Online].

39

Obrázek 16: Graf - faktory pro výběr Mexika jako svatební destinace65

Hlavní překážky, které musí zájemci z USA o svatbu v Mexiku absolvovat, jsou následující: Obrázek 17: Graf - překážky svatebního CR v Mexiku66

Z grafu je patrné, že některé ze zásadních bodů je možné pozitivně ovlivnit ze strany Mexika jako hostitelské země. Například zlepšením bezpečnostní situace Mexika a také především pozitivní propagací Mexika v zahraničí tak, aby bylo o Mexiku slyšet i v jiné souvislosti, než s kriminalitou. Další největší překážkou podle grafu je nedostatečná komunikace ze strany mexických hotelů a dodavatelů služeb, což je také bod, který je možné zlepšit z mexické strany, stejně jako nedostatek informací o destinacích, a to především těch méně známých. Podle výzkumu SECTURu byla průměrná cena americké svatby v Mexiku 19 000 amerických dolarů s průměrným počtem 46 svatebčanů. 65 66

Vlastní zpracování. Zdroj informací: tamtéž Vlastní zpracování. Zdroj informací: tamtéž

40

Podle zprávy SECTURu z roku 2009 by Mexiko se správnou strategií propagace a provedení služeb mohlo zvýšit svůj podíl na trhu svatebního cestovního ruchu až o 10%, a do pěti let by se mohlo dostat na první místo jako svatební destinace cestovního ruchu z amerického kontinentu. Propagační strategie by měla spočívat v tom, že se marketing zaměří na věkovou skupinu od 25 do 35 let, s dokončeným vzděláním a ekonomicky aktivní. Marketingové kampaně by měly být silnější přes zimní měsíce, protože právě počasí je jedním ze základních rozhodovacích faktorů. Podle Buda Carmichaela, zakladatele americké cestovní agentury DestinationWeddings.com je v roce 2015 Mexiko právě na prvním místě z posledních 1 100 svateb zrealizovaných jeho cestovní agenturou specializovanou na svatby v zahraničí. Na druhém místě je Jamajka a na třetím místě najdeme Dominikánskou republiku.67 3.5.4 Cestovní ruch sexuálních menšin LGBT cestovní ruch je segmentem cestovního ruchu s velkým potenciálem. Mexiko je druhou nejnavštěvovanější destinací pro LGBT klientelu z USA. Zaměření na tento trend skýtá velký ekonomický potenciál – podle dat Gay and Lesbian Travel Association (IGLTA) 15% ze světového cestovního ruchu spadá do LGBT klientely, což znamená 150 milionů potenciálních klientů.68 Erwin Romero Montiel, majitel cestovní kanceláře Babylon Tours zaměřené na LGBT klientelu ale uvádí, že Mexiko by mělo nabídku pro tento segment klientely právě vzhledem k obrovskému potenciálu vylepšit a snažit se dostat na první místo pro klientelu z USA také zvýšením investic do tohoto segmentu cestovního ruchu.69 Předseda SECTURu pro Ciudad de México Alejandro Rojas Díaz Durán uvedl, že hlavní město Mexika je velmi „gay friendly“ destinací, a je velmi oblíbeným cílem dovolené pro LGBT klientelu. Mexico City je opravdu velmi tolerantním městem k sexuálním menšinám, a jedna z nejhezčích „barových“ zón města, Zona Rosa poblíž historického centra města by se dala označit za LGBT čtvrť, naprostá většina místních barů, restaurací a diskoték je zaměřená právě na tuto klientelu a obchody jsou zaměřené na tematiku pro tento segment zákazníků. Nejen na Zona Rosa, ale i v jiných čtvrtích Ciudad de México je spousta gay barů a diskoték, které jsou velmi oblíbené i heterosexuály. Rojas Díaz Durán uvádí, že 8% z 5 miliard amerických dolarů, které přinese ročně městu cestovní ruch, zhruba 10% pochází od LGBT klientely. Velký potenciál v LGBT cestovním ruchu také spočívá v tom, že zatímco heterosexuální turista utratí v Mexiku průměrně zhruba 700 amerických dolarů, LGBT turisté utrácejí v průměru 1200 dolarů, tedy téměř dvakrát více, než heterosexuální klientela. V USA má navíc 84% LGBT obyvatel cestovní pas, zatímco z heterosexuálních obyvatel je to jen 34%.70 Ciudad de México je velmi oblíbenou a přátelskou destinací pro LGBT klientelu, z přímořských letovisek je pak velmi oblíbené Puerto Vallarta a Cancún. V Puerto Vallarta je turistům k dispozici spousta „gay friendly“ barů a diskoték, je tu i pláž určená pro LGBT turisty v Olas Altas a také specializované hotely. Je tu i přírodní park pro LGBT turisty, Paco´s Paradise, s privátní pláží.

67

Bodas en México. Visit Mexico. Kotíková H. 69 México no empuja su turismo lésbico-gay. El Economista [Online]. 70 Turismo gay gasta casi el doble. El Economista [Online]. 68

41

4. Vývoj cestovního ruchu v Mexiku Cestovní ruch v Mexiku se začal rozvíjet už od 20. let 19. století. Od té doby se stal hnacím motorem mexické ekonomiky. Některé mexické státy živí právě jen cestovní ruch. Cestovní ruch v Mexiku se pomalu rozvíjel již před druhou světovou válkou, ale v poválečném období začal jeho intenzivní rozvoj, srovnatelný s rozvojem masového cestovního ruchu v evropských a amerických destinacích, který probíhal ve stejném období. Mexiko vytvořilo vlastní model rozvoje cestovního ruchu, poplatný místním podmínkám, kdy se podařilo úspěšně propojit vládní a podnikatelský sektor. Mexický model cestovního ruchu byl díky přírodním podmínkám zaměřený převážně na „plážovou“ turistiku a na aktivity spojené právě s pobytem na pláži či vodními sporty. Cestovní ruch byl zaměřen převážně na návštěvníky ze Spojených států amerických, kvůli snadné dopravní dostupnosti a také proto, že z USA plynula většina investic. Stát a vláda byly vždy do cestovního ruchu v Mexiku velmi silně zapojeni. Vláda podněcovala k investicím a podporovala aktivity rozvoje cestovního ruchu. V Mexiku byla spousta prezidentů, kteří se přímo zasadili o rozvoj cestovního ruchu a některých konkrétních destinací. Rozvoj cestovního ruchu v Mexiku se rozděluje do tří etap: První etapa je vznik turismu v letech 1920 – 1940, dále etapa rozvoje mezi lety 1940 a 1958. Třetí etapa trvá od roku 1958 dodnes.71

4.1

Etapa vzniku 1920 – 1940

Turismus se v Mexiku začal rozvíjet během prohibice v Americe. První turistickou destinací v Mexiku byla Tijuana na severu země, u hranic s USA. Turisté z USA sem jezdili právě za alkoholem, který byl v jejich zemi zakázaný. V tomto období vznikaly první služby cestovního ruchu jako hotely nebo cestovní agentury. V roce 1922 přijela do Mexika první organizovaná skupina turistů. V tomto roce také vznikla „Asociación Mexicana de Hoteles“, Mexická asociace hotelů. Vláda se zajímala o rozvoj turismu a velmi toto odvětví podporovala. Prezident Plutarco Elías Calles vydal 15.1.1926 zákon o migraci, ve kterém je zahrnut koncept „turisty“, tedy cizince, který navštěvuje Mexiko na dobu kratší než 6 měsíců. V tomto období se vydávají první zákony upravující turismus, nejen vstup cizinců do země, ale také zákony o podnikání v cestovním ruchu, například o provozování hotelů a cestovních agentur. A právě v této době se začínají otevírat první hotely, turistické restaurace, a začínají vznikat první cestovní agentury a kanceláře. Roku 1935 založila vláda Lázara Cardenase „Národní radu cestovního ruchu“ (Consejo Nacional de Turismo). V roce 1938 začaly vznikat privátní organizace, které podporovaly turismus, například cestovatelský klub PEMEX, Mexická asociace cestovních agentur atd. Jejich záměrem byla propagace cestovního ruchu v Mexiku jak na domácím trhu, tak v zahraničí. V roce 1939 byla založena „Mexická asociace cestovního ruchu“. V roce 1929 navštívilo Mexiko zhruba 14 000 turistů, roku 1931 jich bylo přibližně 41 000 a v roce 1937 Mexiko navštívilo téměř 90 000 turistů. 71

Estudio de Gran Visión del Turismo en México: Perspectiva 2020 [online]; Centro de Estudios Superiores en Turismo: México, 2000; pp 42–46.

42

4.2

Etapa rozvoje 1940 – 1958

V této etapě dosáhl turismus obrovského rozkvětu. Stavěly se velké hotely a resorty, ustanovil se status průvodce cestovního ruchu. Během druhé světové války ale na čas cestovní ruch utichl a počet návštěvníků Mexika se dramaticky snížil. V roce 1949 už ale přicestovalo 250 000 turistů. Během prezidentského mandátu Miguela Alemána se odvětví cestovního ruchu dramaticky rozšířilo. Vzniká nespočet velkých hotelů, cestovních kanceláří a rozšiřují se všechny služby v cestovním ruchu. Vznikají také velká turistická letoviska. Cestovní ruch se stal velice důležitým odvětvím místní ekonomiky a stal se nedílnou součástí ekonomického a sociálního růstu. Vláda si uvědomuje důležitost cestovního ruchu pro mexickou ekonomiku a rozvoj cestovního ruchu masivně podporuje. Během této etapy se Mexiko stává důležitou destinací v celosvětovém měřítku. Cestovní ruch se také stává jednou z nejdůležitějších položek místní ekonomiky. Během vlády Miguela Alemana vznikají, či se pokládají základy pro vznik těch nejdůležitějších letovisek, jako například Acapulco, Manzanillo, Mazatlán, Puerto Vallarta, Los Cabos, Cozumel či Isla Mujeres. Miguel Alemán také podporuje turismus ve Veracruzu, Méridě, Guadalajaře a v hlavním městě Ciudad de México. Asi nejznámějším faktem je to, že se Miguel Alemán během své vlády obrovsky podílel na výstavbě Acapulca jako letoviska pro cestovní ruch. Jmenuje se podle něj hlavní třída v Acapulcu. Acapulco bylo prvním plážovým letoviskem se vším všudy, tedy se všemi službami cestovního ruchu, velkými hotely, restauracemi, atd. Bylo velice oblíbené jak Mexičany, tak turisty ze zahraničí. 31. prosince roku 1949 vyšel Federální zákon o cestovním ruchu (Ley Federal de turismo). O sektor turismu se mělo starat právě vzniklé Generální ředitelství cestovního ruchu (Dirección general de Turismo), ze kterého později vznikl Státní odbor pro cestovní ruch (Departamento de Estado de Turismo).

4.3

Etapa technizace 1958 – současnost

Tato poslední etapa začala v roce 1958 a trvá dodnes. 8. prosince roku 1961 byla založena „Národní rada pro cestovní ruch“ (Consejo nacional de turismo) a v roce 1974 byl vydán nový federální zákon pro podporu cestovního ruchu (Ley federal de fomento al turismo). Tento zákon, který vytvořil Luis Echeverría, podpořil nárůst počtu návštěvníků a také se prodloužila doba jejich setrvání v této destinaci. V tomto období vzniká „Secretaría de Turismo“ (SECTUR), tedy „Ministerstvo cestovního ruchu“ a také „Fondo Nacional de Fomento al Turismo“ (FONATUR), tedy „Národní fond pro podporu cestovního ruchu“.72 Důležitým mezníkem pro Mexiko bylo přistoupení k Severoamerické dohodě o volném obchodu NAFTA, ke kterému došlo 1. ledna 1994. NAFTA je obchodní dohoda, která se snaží omezit obchodní a celní bariéry a liberalizovat obchod mezi USA, Kanadou a Mexikem. Přistoupení k této dohodě mělo vliv, jak pozitivní, tak negativní, na obchod a ekonomickou situaci v Mexiku, nicméně z dostupných statistik přímo nevyplývá, že by přistoupení k NAFTA mělo i přímý dopad na cestovní ruch v Mexiku.73 Investice do cestovního ruchu z USA plynuly do Mexika i před podpisem dohody, a tato tendence stále 72 73

Tamtéž Barragán Lopéz, J. F. EL TLCAN Y SU IMPACTO EN LA ACTIVIDAD TURÍSTICA, 2014. Tribuna de

Querétaro.

43

postupně rostla i po podepsání. Nicméně, přímý vliv na turismus v Mexiku má spíše propagace Mexika jako značky v zahraničí, která s přistoupením k Severoamerické dohodě o volném obchodě nesouvisí.74 Návštěvníci, kteří sem přijíždějí, jsou většinou z USA, ale také je velké množství místních turistů, kteří cestují po své zemi. Nicméně, nejvíce příjmů z cestovního ruchu generují právě zahraniční návštěvníci. V současné době může Mexiko nabídnout spoustu různých forem turismu, takže dokáže uspokojit představy téměř všech typů návštěvníků.

74

Martínez Melendéz, L. A. TLCAN, turismo y medio ambiente en México [online]; Secretariado de la Comisión para la Cooperación Ambiental: México, 2008.

44

5. Ekonomický význam cestovního ruchu Cestovní ruch je pro Mexiko velice důležitou ekonomickou aktivitou. Počet turistů, kteří každý rok navštíví Mexiko je jeden z nejvyšších na světě, v celosvětovém měřítku se Mexiko pohybuje okolo 10. - 13. místa v počtu příchozích turistů. Podle UNWTO, Světové organizace cestovního ruchu (United Nations World Tourism Organisation), v roce 2011 bylo Mexiko na desátém místě na světě v počtu příchozích zahraničních turistů.75 Za rok 2011 bylo zaregistrováno 23 403 236 zahraničních turistů, zatímco v roce 2010 UNWTO registruje 22 677 386 turistů. Od ledna do listopadu roku 2014 se jednalo o více než 25 milionů zahraničních turistů. Tato čísla dokazují, že počet turistů, kteří navštíví Mexiko, každoročně postupně narůstá. To, že cestovní ruch má pro mexickou ekonomiku obrovský význam, dokazuje i jeho podíl na národním HDP. Představuje 9% národního HDP a nabízí zhruba 7,5 pracovních míst, z toho 2,5 milionu přímých pracovních míst. Z cestovního ruchu také pochází většina devíz.76 Podle informací ze statistik Banco de México (BANXICO), v období od ledna do listopadu 2014 byl devízový zisk z návštěv zahraničních návštěvníků 14 miliard 468 milionů dolarů, což byl oproti stejnému období v roce 2013 meziroční nárůst o 16,5%. Mexiko je také nejnavštěvovanější zemí z Latinské Ameriky a po USA je nejnavštěvovanější zemí amerického kontinentu. Navíc je jedinou zemí Latinské Ameriky, která se nachází v žebříčku 25 nejnavštěvovanějších zemí světa. Příjmy od zahraničních turistů byly za období od ledna do listopadu téměř 14 a půl miliardy amerických dolarů. Za rok 2014 bylo stabilně obsazeno přibližně 200 435 hotelových pokojů a průměrná obsazenost hotelů byla 57%. V druhém lednovém týdnu roku 2015 bylo z 353 746 dostupných pokojů v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu obsazeno 200 477 pokojů, což znamenalo 56,7% obsazenost. Oproti lednu roku 2014 byl zaznamenán nárůst o 1,4% v počtu dostupných pokojů, a o 8,3% se zvýšil počet obsazených pokojů. Významný je také příliv turistů, kteří se zastavují v Mexiku během plavby na velkých výletních lodí. V prosinci roku 2014 připlulo do Mexika na výletních lodích 5 556 716 turistů.77 Podle informací z Politické migrační jednotky UPM (Unidad de Política Migratoria) díky Integrálnímu systému migračních operací SIOM (Sistema Integral de Operación Migratoria), od ledna do prosince roku 2014 do Mexika přiletělo 12,9 milionů zahraničních návštěvníků, což bylo o 9,7% více než v roce 2013 s 11,7 miliony návštěvníků. Zhruba 73% turistů, kteří navštíví Mexiko, je ze Spojených států amerických, 18% z Kanady, 4% z Velké Británie, 3% návštěvníků jsou ze Španělska a 2% z Argentiny. Je zde také obrovský potenciál v rámci domácího cestovního ruchu. V roce 2013 zaznamenal DATATUR 68,8 milionů místních turistů. Jedná se o 73% celkového objemu turistů v Mexiku.

75

Turismo internacional; México, entre los 10 destinos favoritos. Excelsior [Online]. Resultados de la actividad turística. DATATUR Análisis integral del Turismo. 77 Principales Indicadores de Coyuntura del Sector Turismo en México en 2015. DATATUR Análisis integral del Turismo. 76

45

Následující tabulka ukazuje počet turistů, kteří navštívili Mexiko v lednu roku 2013, 2014 a v lednu roku 2015 podle národnosti:78 Tabulka 9: Návštěvníci podle národností79

Leden 2013

Leden 2014

Leden 2015

USA

499 859

574 728

639 598

Kanada

244 838

264 507

282 387

Brazílie

29 687

31 405

38 551

Kolumbie

24 195

28 557

36 111

Velká Británie

25 660

26 242

30 152

Dle „Tourism and travel competitiveness index“ – TTCI, tedy Indexu konkurenceschopnosti v cestovním ruchu z roku 2011, který analyzuje faktory, díky kterým je destinace atraktivní z hlediska investic nebo podnikání v cestovním ruchu, je Mexiko na 43. místě ve světovém žebříčku. Stojí na prvním místě v Latinské Americe a na druhém místě z amerického kontinentu. Podíl soukromých investic do sektoru cestovního ruchu se každoročně zvyšuje. V roce 2009 by podíl soukromých investic místních investorů do cestovního ruchu 75,4%, více než 2 miliardy 230 milionů dolarů. Podíl soukromých investic zahraničních investorů byl 24,6%, více než 727,5 milionu dolarů. Celková částka soukromých investic do sektoru cestovního ruchu přesáhla 2 miliardy 957,5 milionů dolarů.80 V roce 2010 se podíl soukromých investic v národním měřítku zvýšil na 82,9%, což bylo více než 2 miliardy 921 milionů dolarů. Podíl zahraničních investic činil 17,1%, tedy více než 604 milionů dolarů. Celková investice do cestovního ruchu v roce 2010 byla vyšší než 3 miliardy 526 milionů dolarů. Většina zahraničních investorů do cestovního ruchu v Mexiku pochází ze Španělska, dále z USA, z Číny a v neposlední řadě z Velké Británie. FONATUR uvádí výhody investic do sektoru cestovního ruchu v Mexiku. Podle FONATURu je Mexiko výhodnou zemí pro investice, protože má stabilní ekonomické základy a stabilní demokratické politické zřízení. Má také velmi výhodnou geografickou polohu a velmi dobrou dostupnost z USA, což je největší trh na světě. Nejvýznamnější destinace cestovního ruchu v Mexiku mají výborné letecké spojení s USA a s Kanadou, ale i s ostatními zeměmi. Mexiko také nabízí velmi dobrou infrastrukturu pro cestovní ruch. Co se týče investic, v Mexiku stačí průměrně 9 dní k vyřízení všech náležitostí nezbytných pro podnikání v cestovním ruchu, zatímco například v Číně se jedná o 33 dní a 78

Estadísticas del Sector Turismo. DATATUR. Vlastní zpracování. Zdroj infromací: tamtéž 80 The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011. World Economic Forum. 79

46

v Brazílii je to v průměru 119 dní. Dále je v Mexiku lhůta k získání stavebního povolení průměrně 69 dní, zatímco v Číně je to průměrně 270 dní a v Brazílii 469.81 Mexický prezident Enrique Peňa Nieto prohlásil v roce 2013 při slavnostním otevření letiště v Palenque, že „Mexiko má v cestovním ruchu obrovskou příležitost vytvářet pracovní místa a dosáhnout tak toho, že se z něj stane turistická destinace světové kvality“. Podle prezidenta je cestovní ruch jednou z nejdůležitějších ekonomických aktivit v zemi, která významně zlepšuje životní podmínky místních obyvatel. Prezident také uvedl, že jednou ze strategií jeho vlády je konsolidace národních turistických destinací a zlepšení či vytvoření nové infrastruktury pro lepší spojení turistických destinací a velkými městy. Proto se investuje do rekonstrukce stávajících a vzniku nových letišť, například právě letiště v Palenque, do jehož vzniku byla investována 1 miliarda 269 milionů mexických pesos.82 Během deseti let mexická vláda zvýšila úsilí o diverzifikaci národní cestovního ruchu s cílem posílit mezinárodní image země, přilákat turisty z nových zemí a také převážně investory, s důrazem na nové možnosti cestovního ruchu v oblasti kultury či sportu, podporu investic a vytvoření pracovních míst. Vláda a federální úřady pro tento účel zavedly osm regionálních programů, například Mundo Maya (Mayský svět), Tesoros Coloniales (Koloniální poklady), Pueblos Mágicos (Kouzelná města). Také existuje a stále vzniká spousta iniciativ na podporu cestovního ruchu a investic do něj v oblasti alternativního cestovního ruchu, golfu a kongresového cestovního ruchu.83

81

Porqué invertir en México. FONATUR. Reyes Razo, M. Nuestra inversión en turismo alentará Palenque, Chichén Itzá y Kalakmul: EPN. [Online]. 83 Reyes Razo, M. 23.7 millones de turistas visitan México. CNN Expansión [Online]. 82

47

6. Udržitelný cestovní ruch v Mexiku Už v roce 1987 definovala OSN pojem „udržitelný rozvoj“ jako „takový rozvoj, jenž zajistí potřeby současných generací, aniž bude ohroženo splnění potřeb generací příštích, a aniž se tak bude dít na úkor jiných národů“. Strategiím udržitelného cestovního ruchu se věnuje také „Globální etický kodex cestovní ruchu“ vydaný UNWTO, který shrnuje zásady chování účastníků cestovního ruchu a snaží se v rámci pravidel v tomto kodexu sepsaných minimalizovat negativní dopady cestovního ruchu na životní prostředí. V rámci udržitelného rozvoje cestovního ruchu například stanovuje pravidlo, že by všechny osoby zainteresované na rozvoji cestovního ruchu měly chránit životní prostředí, národní i místní orgány by měly podporovat udržitelný rozvoj cestovního ruchu, šetřit přírodní zdroje a usilovat o snížení produkce odpadu. Podle kodexu by mělo být do aktivit cestovního ruchu zapojeno místní obyvatelstvo tak, aby sdílelo hospodářské a sociální výhody plynoucí z cestovního ruchu, především pracovní místa plynoucí z rozvoje cestovního ruchu.84 Je zřejmé, že cestovní ruch a jeho neustálý rozvoj přináší obrovskou spoustu nesporných výhod, zejména ekonomických. Díky cestovnímu ruchu vzniklo a stále vzniká nespočet pracovních míst a cestovní ruch tak významně pomáhá ke zlepšení ekonomické a sociální situace místních obyvatel. Přes všechna tato pozitiva má ale neustálý rozvoj turismu také negativní stránky a dopady na životní prostředí a životy místních obyvatel. Mexické turistické destinace, zejména ty nejvytíženější, stejně jako ty světové, bojují se sociálními i ekologickými problémy. Cestovní ruch v dané lokalitě na jedné straně sice přispívá k všeobecné kultivaci okolí, ale na straně druhé také dochází k neuspořádanému urbanistickému rozvoji okolo velkých turistických center, k poškozování životního prostředí a ke ztrátě kulturní identity místních občanů, což nejsou dopady aplikovatelné jen na případ Mexika, ale na všechny světové destinace „postižené“ masovým cestovním ruchem. Fenomén ničení životního a kulturně-etnického prostředí v turistických regionech ale neovlivňuje nepříznivě jen samotnou lokalitu, ale také přispívá ke ztrátě konkurenceschopnosti dané lokality na světovém trhu. Zmíněné problémy ale nesouvisí pouze s rychlým rozvojem a růstem těchto destinací, ale především, v případě Mexika, s neexistující nebo nedostatečnou politikou integrálního plánování. Z tohoto důvodu nebyla včas použita preventivní opatření, která by zabránila neorganizovanému růstu. Místní správa pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu by byla vhodnou alternativou pro záchranu a obnovení místního kulturního a přírodního dědictví. Toto ale není případ pouze turistických destinací v Mexiku, tomuto problému čelí mnoho ostatních zemí. Masová turistika v poslední době ve světovém měřítku ukazuje negativní dopady tohoto trendu. Tradičním modelem cestovního ruchu byla plážová turistika, která se krátce po „vzniku“ cestovního ruchu stala velkým nositelem devíz do státních ekonomik. Tento model byl zaměřen na co nejvyšší výnosy, na nalákání co nejvyššího počtu turistů a na výstavbu obrovských turistických makroprojektů s vysokými počty hotelových pokojů a nabídkou moderních služeb. V posledních letech naštěstí nabírá na síle nový trend, tedy ten, že turisté preferují cestování do míst, která jsou jedinečná, a zachovávají si svůj genius loci. Snaží se cestovat do 84

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.

48

málo frekventovaných lokalit a hledají různé alternativní způsoby turistiky, například agroturismus, ekoturismus, venkovský turismus a další. Turisté se snaží poznat navštívenou lokalitu, nejen její zachovalou přírodu, ale také místní komunity a jejich zvyky a tradice, ne ale v masovém měřítku, ale přímo v jejich přirozeném životním prostředí. Součástí této tendence je samozřejmě i ochrana životního prostředí, tedy co nejšetrnější způsob poznávání jak přírody, tak místních komunit. Tato nově nastupující tendence je velmi pozitivní, protože nabízí možnost udržitelného rozvoje cestovního ruchu, který je naprosto nezbytný. V Mexiku definuje udržitelný rozvoj zákon „Ley General del Equilibrio Ecológico y la Protección al Ambiente – LGEEPA (Obecný zákon o ekologické rovnováze a ochraně životního prostředí) jako „hodnotitelný proces využívající kritérií a ukazatelů v oblasti životního prostředí, hospodářské a sociální povahy, který má za cíl zlepšení kvality života a produktivitu jednotlivců, který je založen na vhodných opatřeních k zachování ekologické rovnováhy, ochraně životního prostředí a využívání přírodních zdrojů tak, aby nebylo ohroženo uspokojování potřeb budoucích generací“.85 Důležitým bodem v historii udržitelného cestovního ruchu v Mexiku bylo schválení programového dokumentu OSN „Agenda 21“. Tento dokument byl schválen OSN na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (Summit Země) v červnu 1992 ve městě Rio de Janeiro v Brazílii. Tohoto summitu se zúčastnilo na 400 tisíc lidí z 18 tisíc organizací a 178 hlav států z vyspělých a rozvojových zemí. Stejně jako jiné země, i Mexiko podepsalo tento dokument, a morálně se zavázalo k přijetí udržitelnosti jako základní politiky rozvoje v zemi. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu v rámci Agendy 21 je nedílnou součástí Národního plánu rozvoje, který vydává každá nová mexická vláda na své volební období. Základním konceptem Agendy 21 je rozvoj, který nesmí být odloučen od ochrany životního prostředí. Je těžké, aby každá země dosáhla udržitelného rozvoje samostatně, je třeba se zasazovat o udržitelnost životního prostředí na globální úrovni. Agenda 21 se snaží najít řešení globálních ekonomických a sociálních problémů a problémů s ochranou životního prostředí. Agenda 21 hledá a navrhuje opatření, která by měla zaujmout vlády začleněných států, organizace OSN, organizace věnující se rozvoji, neziskové organizace a všechny zainteresované subjekty během 21. století tak, aby bylo životní prostředí co nejméně zasaženo.86 Každá mexická vláda se dlouhodobě věnuje problematice udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu. Například v Národním plánu rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo) na období od roku 2001 do roku 2006 stojí, že „rozvoj od teď musí být čistý, musí chránit životní prostředí a obnovovat ekologické systémy, dokud nedosáhneme harmonie mezi lidmi samými a mezi lidmi a přírodou“. Bývalý Mexický prezident Vicente Fox Quesada v roce 2002 při svém projevu na světovém summitu OSN v Johannesburgu řekl, že „Mexiko je zavázáno k udržitelnému rozvoji. Už si nemůžeme dovolit ekonomický růst na úkor zneužívání přírodních zdrojů nebo sociálního vyloučení občanů“.87 Problematice udržitelného cestovního ruchu se samozřejmě věnuje i stávající mexická vláda, které stojí v čele prezident Enrique Peña Nieto. „Národnímu plánu rozvoje“ současné vlády bude věnována samostatná kapitola. 85

LEY GENERAL DEL EQUILIBRIO ECOLÓGICO Y LA PROTECCIÓN AL AMBIENTE. Nueva Ley publicada en el Diario Oficial de la Federación el 28 de enero de 1988, Últimas reformas publicadas DOF 05-11-2013. 86 Agenda 21 Local Criterios para su Construcción en México. 87 PAŠTIKOVÁ, B. Kulturně-historický potenciál turismu v Mexiku: Bakalářská práce. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, březen 2010.

49

Podle dat Ministerstva cestovního ruchu (SECTUR) problematika udržitelného rozvoje v turistických destinacích, co se životního prostředí týče, spočívá v nedostatečném počtu nebo úplném nedostatku čističek odpadních vod, skládek odpadů podle platných norem a neexistujícím programu pro nakládání s nebezpečným odpadem. Těmto problémům se snaží SECTUR čelit v rámci „Programu udržitelného cestovního ruchu“ (Programa de Turismo Sustentable), který se dříve jmenoval „Program Agendy 21 pro mexický cestovní ruch“ (Programa Agenda 21 para el Turismo Mexicano). Jedná se o iniciativu Ministerstva cestovního ruchu SECTUR a jejím cílem je podpora udržitelného rozvoje aktivit cestovního ruchu a zlepšení podmínek v mexických destinacích. Snaží se být nástrojem pro zmírnění dopadů cestovního ruchu na životní prostředí a zvýšení životní úrovně obyvatel turistických destinací. Podle tohoto programu je největším problémem životního prostředí v Mexiku, kromě již zmíněného nedostatku čističek odpadních vod, nedostatku odpadních skládek podle platných norem a neexistence programu pro zacházení s nebezpečným odpadem také neexistující platný plán městského rozvoje či ekologické programy na okresní a obecní úrovni. V okolí velkých měst roste velmi neuspořádaná výstavba bez jakéhokoliv územního plánu, často z velmi špatných materiálů, také kvůli neexistujícímu, či nedostatečnému řádu městské výstavby. Program Agendy 21 zastřešuje tři hlavní strategie, z nichž každá je zacílená na rozdílné aspekty udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Tyto strategie jsou „Systém indikátorů udržitelnosti cestovního ruchu“, „Mezisektorová agenda udržitelnosti“ a „Podpora postupů zlepšení životního prostředí pro destinace“.88 Dalším programem pro podporu udržitelného rozvoje cestovního ruchu je „Program pro regionální rozvoj udržitelného cestovního ruchu“ (Programa para el Desarrollo Regional Turístico Sustentable PRODERETUS). Tento program byl vytvořen, aby přispěl k zlepšení podmínek infrastruktury a vybavení turistických destinací a k diverzifikaci nabídky, což by mělo vést ke konsolidaci turistických destinací a k podpoře nabízených produktů cestovního ruchu. „Program pro regionální rozvoj udržitelného cestovního ruchu“ operuje plošně na celonárodní úrovni. Především se zaměřuje na 162 turistických destinací, které SECTUR zahrnul do některého ze svých plánů či programů, jako je například program „Pueblos Mágicos“, „Program pro monitoring ubytovacích služeb cestovního ruchu DATATUR (Programa de Monitoreo de Servicios de Alojamiento Turístico), a další.89 Ministerstvo cestovního ruchu SECTUR spolupracuje v problematice udržitelného cestovního ruchu také s Ministerstvem životního prostředí (Secretaría de Medio Ambiente y Recursos Naturales, SEMARNAT). Hlavním cílem SEMARNATu je „podporovat ochranu, obnovu a zachování ekosystémů, přírodních zdrojů a služeb a statků týkajících se životního prostředí, s cílem podpořit jejich zužitkování a udržitelný rozvoj“. Pro udržitelnost cestovního ruchu je významná snaha SEMARNATu o zachování nejreprezentativnějších ekosystémů v zemi, jako jsou například národní parky, přírodní rezervace, pralesy, řeky, ale také korálové útesy.90 Pozitivní je, že v posledních letech se sami turisté více zajímají o zachovávání životního prostředí. Upřednostňují cesty s menším dopadem na životní prostředí, snaží si 88

Turismo sustentable. Greenpeace Mexico. Programa para el desarrollo regional turístico sustentable. 800 Voluntarios. 90 Desarrollo sustentable del turismo. Universidad Autónoma del Estado de México. 89

50

vybírat destinace se zachovalým životním prostředím, kde se k turismu přistupuje z hlediska udržitelného rozvoje, a jsou ochotni zaplatit vyšší cenu, pokud tato přinese výhody místnímu obyvatelstvu. Navíc se zajímají o sociální a ekonomická témata míst, která navštěvují. K jakémukoliv rozvoji, a převážně k rozvoji cestovního ruchu, který je přímo závislý na přírodním bohatství v dané lokalitě, je třeba přistupovat zodpovědně. Mexiko se o tento přístup snaží a můžeme doufat, že se udržitelný rozvoj podaří a krásy mexické přírody se podaří zachovat i pro další generace.

51

7. Ekoturismus v Mexiku Termín „ekoturismus“ použil poprvé mexický architekt a poradce v oblasti ochrany životního prostředí a ekoturismu Hector Ceballos Lacurain, ale o potřebě zodpovědného cestování a „ekoturistice“ se mluvilo již okolo 60. a 70. let 20. století. Od 80. let 20. století pak toto téma až do současnosti nabírá na síle. Definovat pojem „ekoturismus“ není jednoduché a ani neexistuje jen jedna platná definice. Definic pojmu „ekoturismus“ vznikla spousta jak v akademických, tak neakademických kruzích, ale není jen jedna všeobecně platná definice. V roce 1983 použil Hector Ceballos Lascurain zřejmě nejcitovanější definici: „Ekoturismus spočívá v cestování do přírodních oblastí bez jejich narušování, s cílem obdivovat, studovat a užívat si krajinu, flóru a volně žijící faunu, stejně jako kulturní projevy (z minulosti i současnosti), které se tam mohou vyskytovat“.91 Společnost pro ekoturistiku (The Ecotourism Society) se sídlem v North Benningtonu v USA definuje ekoturismus jako „zodpovědné cestování ze strany turisty do přírodních oblastí, které podporuje zachování tamního přírodního prostředí a zlepšení životní úrovně navštívených komunit“. V této definici najdeme etickou stránku ekoturismu ve vztahu k místním obyvatelům, protože v ekoturistice nejde pouze o poznávání a zachovávání přírody, ale také o poznávání a podporu místních komunit.92 Pod termínem „ekoturismus“ najdeme ale ještě další názvy a označení, například „zelený cestovní ruch“, „přírodní cestovní ruch“, „zodpovědný cestovní ruch“, atd. Ekoturistika by měla být chápana jako interakce turisty s místním ekologickým, kulturním či lidským systémem, s podstatou v tom, že člověk by měl být součástí přírody a svého okolí, aniž by jej ničil, či do něj nějak významně zasahoval. Jedním z hlavních cílů ekoturismu je strategická kontrola a regulace počtu návštěvníků a regulace jejich chování v rámci zachování životního i kulturního prostředí. Důraz klade především na nižší počet turistů, protože jen tak je možné hlídat a regulovat jejich dopad na životní prostředí. Základem ekoturismu jsou aktivity, které ekoturista provozuje v rámci záchrany či zachování přírodních zdrojů a zapojením se do života místní společnosti. Význam ekoturismu spočívá v nabídce jiných forem cestovního ruchu, které uspokojí nové preference v poptávce v cestovním ruchu, jako je například styk s přírodou a s místními komunitami. Ekoturismus se vyznačují osobním přístupem k turismu i turistům. Podstatou ekoturismu také je menší příliv turistů, který s sebou ale přináší vyšší ceny tak, aby bylo možné pokrýt náklady na údržbu dané lokality. Termín ekoturismus v rámci udržitelného cestovního ruchu by se dal definovat tak, že ekoturismus je specializovanou formou cestovního ruchu, která nabízí dva unikátní produkty: přírodu a kulturní projevy dané lokality. Potřebou ekoturisty je být ve styku s přírodou, místní kulturou a jejími projevy, a provozovat aktivity jako je například rybaření, lov, fotografování místní flóry a fauny atd. Ekoturismus pomáhá rozvoji udržitelného cestovního ruchu tím, že se většinou zaměřuje na chráněné přírodní oblasti a národní přírodní parky, ve kterých se turisté musejí chovat velmi šetrně a za přesných a přísných pravidel. Turisté, kteří vyrážejí na své cesty právě za ekoturistickými aktivitami, jsou navíc většinou právě prototypem šetrného 91 92

LINDBERG, K., HAWKINS, D. E. (ed.). Ecotourism: a guide for planners and managers.. ISBN 0-9636331-0-4. TIES Announces Ecotourism Principles Revision, 2015. The International Ecotourism Society.

52

turisty, který se za sebou snaží nezachovat ekologickou stopu, jsou tedy opakem masového turisty, který se o ekologii moc nezajímá. Premisou ekoturismu navíc je fakt, že nemá být masový. Kdyby všichni turisté jezdili za ekoturistikou do delikátních ekosystémů, velmi rychle by došlo k jejich poničení. Ekoturismus je jako strategie udržitelného cestovního ruchu možný se zahrnutím disciplín jako ekonomie, ekologie, sociologie, antropologie, marketing, architektura a dalších, a s podporou vládních a nevládních organizací, státních a místních úřadů a občanské společnosti. Mexiko také zaznamenalo mezinárodní „boom“ ekoturismu a alternativního cestovního ruchu. V současné době nabízí obrovské množství možností pro ekoturisty, najdeme tu více než tisíc lokalit pro ekoturistiku, venkovský cestovní ruch a „dobrodružný“ cestovní ruch. V některých lokalitách samozřejmě i zde dochází pod hlavičkou „ekoturismu“ k ničení životního prostředí vinou nárazových příjezdů velkého množství turistů. Jde především o lokality, kde není stálá turistická infrastruktura, a nárazové návštěvy turistů negativně narušují životní rytmus místních komunit. Dalšími lokalitami, kde je v Mexiku možné provozovat ekoturistiku jsou naopak místa, která mají vybudované zázemí a infrastrukturu pro návštěvníky, a jsou na ekoturismus orientovaná, jako například lokality zahrnuté do projektu Mundo Maya, oblast kaňonu Barranca del Cobre, přírodní rezervace Mariposa Monarca atd. Oproti tomu zde najdeme i ekoturistické projekty, do kterých je místní komunita přímo zapojena, či je iniciátorem těchto projektů ve spolupráci s neziskovými společnostmi. Jsou to například Pueblos Mancomunados v Oaxace, kterým bude věnována pozornost ve druhé části práce, či Escudo Jaguár v Chiapasu nebo La Selva del Marinero ve Veracruzu. V Mexiku najdeme tři typy ekoturismu z pohledu životního prostředí a sociálně – ekonomického kontextu: -

Ekoturismus, který je zaměřený především na faunu, flóru a krajinný ráz v navštívené lokalitě. Dále se jedná o ekoturismus v životním prostředí, které bylo transformováno lidskou činností, který zahrnuje zvyky, folklór, způsob života a místní gastronomii, a většinou se jedná o komunity původního indiánského obyvatelstva. Další formou ekoturismu v Mexiku jsou návštěvy prostředí vytvořeného člověkem, což zahrnuje poznávání měst a staveb starých civilizací či koloniálních měst.

Mexiko má velkou výhodu v rámci nabídky ekoturistiky, díky velké biologické diverzitě, množství rozdílných ekosystémů a také archeologickému bohatství, které nabízí. Hector Ceballos Lascurán ve zprávě pro SECTUR „Národní strategie ekoturismu pro Mexiko“ (Estrategia nacional de Ecoturismo para México) říká, že „Mexiko má příjemné klima po celé své rozloze, krásné pláže na obou pobřežích s dobrou infrastrukturou pro turistu, který hledá tradiční rozptýlení, má krásná města, bohaté archeologické dědictví, které láká návštěvníky ze všech koutů světa, úžasné umění z doby místokrálovství, ukázky místní rozmanité a pestrobarevné kultury, gastronomii světového věhlasu, a obyvatelstvo, které je známé svou tradiční pohostinností“.93 Ekoturistika má v Mexiku velký potenciál. Najdeme tu celkem 41 biosférických rezervací na 126 527 km², 67 národních parků na 14 453 km², 8 oblastí pro ochranu 93

Carballo Sandoval, A. Concepcion y Perspectivas del Ecoturismo en Mexico por Arturo Carballo Sandoval, 2015. Planeta.

53

přírodních zdrojů na ploše 44 400 km², a 37 oblastí pro ochranu fauny a flóry s celkovou rozlohou 66 872 km².94 Tabulka 10: Ochrana přírody v Mexiku95

Počet

Rozloha

Biosférické rezervace

41

126 527 km²

Národní parky

67

14 453 km²

Oblast pro ochranu přírodních zdrojů

8

44 400 km²

Oblast pro ochranu fauny a flóry

37

66 872 km²

Přírodní památky

5

162 km²

Chráněné oblasti

18

1 462 km²

Mezi biosférické rezervace patří například Biosférická rezervace monarchy stěhovavého ve státě Michoacán v centrální oblasti Mexika. Motýl monarcha stěhovavý přilétá každoročně do Mexika z USA a Kanady, aby zde přečkal zimní období. Tato rezervace je hojně navštěvovaná turisty z celého světa, jedná se o naprostý unikát. Všechny stromy a také zem jsou posety miliony motýlů. Od roku 2008 je tato rezervace ne seznamu přírodního světového dědictví UNESCO. V seznamu národních parků najdeme například již zmíněný Caňon del Sumidero na řece Grijalva ve státě Chiapas, nebo také národní park Iztaccíhuatl – Popocatépetl, také již zmíněná soutěska mezi již vyhaslou a stále ještě činnou sopkou, tyčící se nad hlavním městem. Mezi přírodní památky patří například pralesy ve státě Chiapas, Lakandonská džungle obývaná lakandonskými indiány na hranici s Guatemalou, a v seznamu chráněných oblastí jsou různé pláže, například pláže na ostrově Isla Contoy ve státě Quintana Roo. I přes všechny tyto možnosti, které příroda v Mexiku nabízí, Hector Ceballos Lascurain říká, že Mexiko bohužel nevyužívá plně tohoto svého potenciálu a ekoturismu není věnována dostatečná pozornost. Hector Ceballos Lascurain uvádí, že ekoturismus v Mexiku je velmi zaostalý, jelikož nevyužívá ani 50% svého potenciálu, zatímco země jako Peru, Ekvádor, Kostarika, Keňa a Jihoafrická republika svého potenciálu využívají a dosáhly velkého rozvoje ekoturismu. Ceballos Lascurain také uvádí, že dalším problémem je, že v Mexiku se „ekoturismus“ často zaměňuje za „dobrodružnou turistiku“, tedy různé adrenalinové aktivity v přírodě. 94 95

Comision nacional de áreas naturales protegidas, 2015. SEMARNAT. Vlastní zpracování. Zdroj informací: tamtéž

54

Zatímco tento druh turistiky oslovuje spíše mladé cestovatele, ale necílí příliš na „dospělého“ turistu a ekoturistu, větší zaměření na ekoturismus by přineslo větší fluktuaci návštěvníků a tím lepší ekonomickou situaci v dané oblasti. Podle Lascuraina má Mexiko největší potenciál pro rozvoj ekoturismu ze všech zemí na západní polokouli, protože kromě svého přírodního a kulturního bohatství také těží ze své výhodné strategické polohy jako sousední stát Spojených států amerických a Kanady.96 Velký potenciál jako případné destinace zaměřené na ekoturismus nabízí například pohoří Sierra Madre Occidental, Sierra Madre del Sur, státy Chihuahua, Sonora, Veracruz, Chiapas, a poloostrov Yucatán. Ceballos Lacurain také uvádí, že dobré, již zavedené příklady ekoturismu je možné najít na jihovýchodě, jako příklad uvádí komunitu v Lakandonské džungli Lacan – Ha, chatky Kohunbeach poblíž Punta Allen na poloostrově Yucatán, či ekoturistické chatky v rámci projektu Tetlama v Xochacalco ve státě Morelos. Ceballos Lascurain tvrdí, že bylo chybou, že se poloostrov Baja California vydal cestou masového plážového turismu, protože se s největší pravděpodobností bude brzo počtem turistů a intenzitou výstavby podobat jižnímu pobřeží Kalifornie od Los Angeles po jih San Diega, ale jeho potenciál pro ekoturistiku je, či spíše bohužel byl, obrovský. 97 Ekoturismus může být hnacím motorem rozvoje jak v některých mexických státech, především v těch, které jsou méně rozvinuté, tak v některých kulturně či sociálně okrajových komunitách. Toto se týká například právě Chiapasu, kde je velký potenciál pro ekoturismus v Lacandónské džungli, či v regionu vodopádů Montes Azules. Dle mého názoru je potenciál ekoturismu převážně v jižních státech Mexika, jako právě Chiapas, Veracruz, Tabasco či Campeche. Tyto oblasti jsou často velmi odlehlé a zapomenuté, a pokud by se tu realizovaly projekty na podporu ekoturismu, došlo by k rozvoji celého regionu a komunity, protože by z ekoturismu plynula spousta výhod, zejména ekonomických, a významně by se tu zvýšila zaměstnanost, tak, jako tomu bylo v jiných zemích při realizaci podobných projektů.98 Právě v indiánských domorodých komunitách převážně na jihovýchodě Mexika je možné najít velký potenciál mexického ekoturismu. Turisty láká domorodý element, archeologie, tradiční medicína a rituály, zvyky a tradice, které mohou být jistou nadstavbou ke kráse přírody. Jakákoliv jiná forma cestovního ruchu než ta udržitelná, ekologická, by zároveň tento potenciál zničila, protože to, co láká do těchto oblastí turisty, je právě její „nedotčenost“. Proto je velký potenciál pro ekoturismus například v oblasti okolí Palenque, kde turisté mají možnost navštívit jezera, řeky a vodopády, jedinečné archeologické naleziště Zona Arqueológica de Palenque a obdivovat jedinečnou faunu a flóru. Konkrétně se jedná například o vodopády v národním parku Parque nacional Cascadas de Agua Azul, turistická zóna Agua Clara, a především vodopád Misol-Há. Další oblastí s možnostmi ekoturistiky je okolí Playa del Carmen na Mayské riviéře, kde je možnost navštívit „cenotes“ (vápencové studny a jeskyně zatopené vodou), podvodní jeskyně, řeky a také archeologická naleziště. Na ekoturismus je orientovaný například 96

México no aprovecha su potencial ecoturístico, 2014. Universia México.

97

Carballo Sandoval, A. Concepcion y Perspectivas del Ecoturismo en Mexico por Arturo Carballo Sandoval, 2015. Planeta. 98

Ortega, P. Ecoturismo, clave para México contra la pobreza, 2014. Alto Nivel.

55

ekologický park Parque ecológico Tres Ríos, přírodní park Parque natural Aktun Chen, výběžek Punta Allen či pláž Playa del Secreto, kde je možné pozorovat téměř vyhynulý druh mořské želvy. Ekoturismus je významný také pro oblast Puerto Vallarta, díky spoustě přírodních rezervací s možností pozorování flóry a fauny. Nejdůležitějšími oblastmi jsou ostrovy Islas Marietas, dále Los Arcos, Colomitos a Boca de Tomates, kde kladou vajíčka mořské želvy. Ministerstvo cestovního ruchu SECTUR společně s Výborem pro podporu cestovního ruchu (Consejo de promoción Turística) realizuje kroky k podpoře a rozvoji ekoturistických projektů. Snaží se především o propagaci Mexika jako ekoturistické destinace na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu. Do projektů na podporu a propagaci ekoturismu plynou vládní investice, například v roce 2014 bylo investováno 5 milionů pesos do propagace ekoturistických lokalit ve státě Quintana Roo, jako například Mahahual, laguna Bacalar, Calderitas či Chetumal a další.99 Dále v Mexiku operuje „Mexická asociace dobrodružného cestovního ruchu a ekoturismu“ AMTAVE (Asociación Mexicana de Turismo de Aventura y Ecoturismo), organizace privátního sektoru založena v roce 1994, která sdružuje a reprezentuje firmy zabývající se poskytováním služeb v oblasti dobrodružné turistiky a ekoturismu. Má 8 delegací například ve státech Chiapas, Durango, Jalisco, Morelos, Nuevo León, Tlaxcala a Veracruz a sdružuje více než 130 firem specializovaných na ekoturismus.100

99

Flores Nunez, E. Ecoturismo y turismo sustentable. Universidad Autónoma del Estado de México. Asociación Mexicana de Turismo de Aventura y Ecoturismo.

100

56

8. Mexická vláda a její úřady a iniciativy pro podporu cestovního ruchu Pro Mexickou vládu je samozřejmě cestovní ruch velmi důležitým odvětvím, především díky ekonomickému přínosu. Tato kapitola představuje některé vybrané iniciativy, úřady a programy mexické vlády pro podporu cestovního ruchu.

8.1

Plan nacional de desarrollo – Národní plán rozvoje101

„Plan Nacional de Desarrollo“ je řídícím dokumentem na federální úrovni, ve kterém se stanovují národní cíle, strategie a priority pro integrální a udržitelný rozvoj v zemi. Vypracovává se vždy v prvním semestru šestiletého volebního období každé federální vlády a jeho platnost s tímto volebním obdobím končí. Prezident Enrique Peña Nieto na své volební období také vytvořil „Plan Nacional de Desarrollo“ a samozřejmě se v něj vláda také zabývá cestovním ruchem a klade velkou důraz na jeho význam pro Mexickou ekonomii a celou společnost. „Plan Nacional de Desarrollo“ říká, cestovní ruch nabízí možnosti vytvoření nových pracovních míst a rozšíření trhů, na kterých mohou působit malé a střední firmy. Zodpovědně pojatý cestovní ruch pomáhá chránit a zachovávat přírodní a kulturní bohatství. Mexiko musí využít růst sektoru cestovního ruchu na světové úrovni. Musí se zvýšit přidaná hodnota nabídky produktů cestovního ruchu. V posledních zhruba 30 letech (1982 – 2012) se počet zahraničních turistů meziročně zvyšoval o 2%. Mexiko ztratilo pozici v počtu zahraničních turistů na sedmém místě v žebříčku Světové turistické organizace, na které bylo v roce 2000, a dostalo se na desáté místo v roce 2011, v současné době je na třináctém místě. Rozvojové země jsou země s největším potenciálem pro zvýšení přílivu turistů do Mexika. Proto je nezbytné zvážit strategie, jak co nejlépe propagovat Mexiko jako destinaci cestovního ruchu, které přivedou do Mexika turisty se zemí jako Rusko, Čína, Korea a zbytek Latinské Ameriky. Mexiko si stojí dobře v plážové turistice, ale je ještě velký a dosud tolik neobjevený potenciál co se týče cestovního ruchu za kulturou, ekoturismu a adrenalinových sportů, turismu za zdravím, sportem, luxusem, obchodními cestami či plavbami lodí. Z těchto oblastí by bylo možné mít větší ekonomický užitek. Vnitřní trh představuje průměrně celých zhruba 80% celkového počtu turistů. Během roku 2012 bylo registrováno více než 68 milionů mexických turistů ubytovaných v hotelech, což představuje meziroční růst 6,6% oproti roku 2011. Mezi lety 2000 a 2012 došlo k 4% vzrůstu počtu hotelových pokojů, celková cifra v roce 2012 činila 677 000. Díky nabídce ubytování bylo k roku 2010 2,5 milionu pracovních míst, což představuje 6,9% z celkové zaměstnanosti v zemi. Je nutné podporovat formy financování cestovního ruchu, které by vedly k propagaci investic do cestovního ruchu. Je také naprosto nezbytné se zavázat k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu, tak, aby byl v souladu růst turistického sektoru a výhody, které plynou z jeho rozvoje tím, že se udržují a zlepšují přírodní a kulturní zdroje. Je také důležité, aby zesílil pozitivní dopad cestovního ruchu na sociální blahobyt komunit přijímacích turisty a 101

dle Plan nacional de desarrollo 2013-2018.

57

aby se v těchto lokalitách zlepšila ekonomická situace. Všechny rozvojové politiky v tomto sektoru by měly zvažovat kritéria zaměřená na zvýšení podílu cestovního ruchu na zmírnění chudoby. Je nezbytné využít velký potenciál cestovního ruchu, který Mexiko má, na zlepšení ekonomické situace v zemi. K tomuto cíli je také nezbytné podněcovat inovaci nabídky a zvýšit konkurenceschopnost sektoru cestovního ruchu. Je třeba podpořit investice do cestovního ruchu a financovat sektor cestovního ruchu díky účinné podpoře a propagaci turistických destinací. Je také třeba zaručit, že zisky získané z cestovního ruchu budou zdrojem sociálního blahobytu. Plán národního rozvoje má následující cíle, které se týkají cestovního ruchu, a strategie k jejich dosažení: Jde o cíl 4.11 a jeho strategie v následujícím znění: Cíl 4.11. Využít potenciál cestovního ruchu v Mexiku k získání většího ekonomického přínosu Strategie 4.11.1. Podpořit uspořádání a transformaci sektoru cestovního ruchu •

Aktualizovat normativní institucionální rámec sektoru cestovního ruchu

• Podporovat shodu vládních činností v rámci cestovního ruchu, s činnostmi federální vlády Strategie 4.11.2. Podpořit inovaci v nabídce a zvýšit konkurenceschopnost sektoru cestovního ruchu •

Podpořit výzkum a znalosti ohledně cestovního ruchu

•

Posílit infrastrukturu a kvalitu služeb a produktů cestovního ruchu

•

Diverzifikovat a inovovat nabídku produktů a konsolidovat destinace

• Zavést Mexiko jako atraktivní destinaci v méně rozvinutých segmentech kromě plážové turistiky, jako turistika za kulturou, ekoturistika, turistika za zdravím, sportem, luxusem, obchodními jednáními, plavby lodí, náboženský turismus, atd. •

Zavést Národní certifikační systém pro zaručení kvality

• Podporovat spolupráci a koordinaci mezi privátním sektorem, místními úřady a poskytovateli služeb Strategie 4.11.3. Podporovat větší investiční tok a financování sektoru cestovního ruchu a účinnou propagaci turistických destinací • Podporovat a propagovat schémata financování sektoru cestovního ruchu společně s Rozvojovou bankou •

Podporovat investice do mikro, malých a středních podniků v cestovním ruchu

58

• Vytvořit plán zachování, konsolidace a reorganizace Integrálně plánovaných center (Centros Integralmente Planeados) a také podporu lokalit s turistickým potenciálem •

Navrhnout celistvou strategii propagace mexického cestovního ruchu v zahraničí

• Zvýšit růst interního trhu díky rozvoji nových produktů cestovního ruchu tak, aby se turismus stal hlavním národním trhem Strategie 4.11.4. Podpořit udržitelnost cestovního ruchu a zajistit aby zdroje získané z cestovního ruchu byly využity ke zlepšení sociální situace • Docílit toho, aby cestovní ruch byl založen na modelu podporujícím ekonomickou, sociální a environmentální udržitelnost •

Podporovat péči o kulturní, historické a přírodní dědictví země

•

Docílit toho, aby cestovní ruch byl zdrojem sociálního blahobytu

•

Docílit toho, aby byl turismus dostupný pro všechny Mexičany

•

Podporovat veřejnou bezpečnost a ochranu občanů

Dalším z cílů tohoto plánu je cíl 5.2. a jeho následující strategie: Cíl 5.2. Propagovat ve světě ekonomickou, turistickou a kulturní hodnotu Mexika Strategie 5.2.1. Konsolidovat koordinovanou síť, která bude reprezentovat Mexiko v zahraničí jako účinný nástroj propagace a podpory ekonomie, turismu a kultury • Propagovat Mexiko v prioritních zemích a obnovit jejich zájem o Mexiko jako destinaci tak, aby se stalo klíčovou zemí pro obchod, investice a turismus. • Posílit roli Ministerstva zahraničních věcí v ekonomické a turistické propagaci Mexika, a docílit lepší spolupráce ProMéxico, Ministerstva financí, Výboru pro propagaci cestovního ruchu (Consejo de Promoción Turística) a Ministerstva cestovního ruchu (SECTUR) za lepší efektivitou investic, exportu a turismu •

Šířit povědomí o Mexiku během kulturních akcí a prostřednictvím médií

• Vyvinout a koordinovat integrální strategii propagace Mexika v zahraničí s pomocí vládních i nevládních organizací •

Podporovat diplomacii jako způsob podpory národních zájmů

•

Rozšířit diplomatickou účast Mexika do dynamicky se rozvíjejících ekonomik

Strategie 5.2.2. Definovat program veřejné a kulturní diplomacie ke zlepšení image Mexika v zahraničí, což zvýší tok obchodu, investic a cestovního ruchu s cílem zvýšit a demokratizovat produktivitu na regionální i odvětvové úrovni. • Podpořit a vylepšit image Mexika v zahraničí prostřednictvím rozsáhlé strategie veřejné a kulturní diplomacie 59

•

Podporovat podíl na propagaci Mexika u Mexičanů žijících v zahraničí

•

Využít kulturu jako nástroj zobrazení Mexika ve světě

• Využít kulturní dědictví a zdroje, mezi nimi například španělský jazyk či rukodělné výrobky jako nástroj diplomatické výměny, dialogu a spolupráce • Podpořit vztahy mezi kulturním, vědeckým a vzdělávacím sektorem Mexika a jeho protějšky v Latinské Americe a jiných částech světa

8.2

Ministerstvo cestovního ruchu SECTUR102

Secretaría de Turismo SECTUR, tedy Ministerstvo cestovního ruchu je nejdůležitějším vládním orgánem zabývajícím se cestovním ruchem. Má různé funkce a zahrnuje pod sebe různé služby, například turistické informace při „Centro Integral de Atención al Turista“, tedy „Integrální centrum pro péči o turisty“ (CIAT), asistenci na hlavních mexických dálnicích, radiokomunikaci při mimořádných událostech a pohotovostech, pomoc při dopravních nehodách a asistenční služby při přírodních katastrofách. Další velmi důležitou funkcí je rozvojová politika národních aktivit cestovního ruchu. SECTUR má za úkol společně s federálními úřady propagovat a podporovat turistické rozvojové zóny ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí tak, aby jejich rozvoj byl v souladu s udržitelností a s ohledem na zachování a ochranu životního prostředí. SECTUR také registruje poskytovatele služeb cestovního ruchu a uděluje licence k těmto aktivitám. SECTUR také autorizuje a reguluje ceny a tarify služeb cestovního ruchu dle zákonů ve spolupráci s Ministerstvem financí. SECTUR se stará o bezpečnost v turistických destinacích ve spolupráci s místními úřady. Misí SECTURu je řídit národní rozvoj cestovního ruchu v rámci plánování a podnětů k rozvoji a rozšíření nabídky produktů cestovního ruchu, podporovat poskytované služby cestovního ruchu a spolupracovat s úřady na státní, federální i místní úrovni. Vizí SECTURu je, aby Mexiko bylo k roku 2030 lídrem na světovém trhu cestovního ruchu. K tomuto cíli je potřeba uznat cestovní ruch jako klíčovou ekonomickou aktivitu pro Mexiko, rozšířit nabídku produktů cestovního ruchu a rozvinout nové trhy. Podpořit a povzbudit firmy pracující v odvětví cestovního ruchu ke konkurenceschopnosti na národní a mezinárodní úrovni. Především se ale zavazuje k rozvoji cestovního ruchu, který bude zachovávat a respektovat přírodní, kulturní a sociální prostředí. Správní orgány a subjekty SECTURu: Ke splnění svých cílů a povinností využívá SECTUR následující úřady a subjekty: •

Úřad turistického provozu

•

Úřad turistického plánování

•

Úřad pro inovace a kvalitu

•

Centrum vysokého učení cestovního ruchu

•

Sdružení Zelení andělé

102

Secretaría de Turismo. SECTUR.

60

•

Mexická rada podpory a propagace cestovního ruchu

•

Národní fond pro podporu cestovního ruchu FONATUR

8.2.1 FONATUR – Fondo nacional de fomento al turismo103 Předchůdcem FONATURu, tedy „Národního fondu pro podporu cestovního ruchu“ byl „Fondo de Garantía y Fomento de Turismo (FOGATUR), tedy „Fond garance a podpory cestovního ruchu“, který vznikl v roce 1956. Cílem bylo poskytování úvěrů pro stimulaci investic do národního cestovního ruchu. V roce 1969 pak vznikl „Fondo de Promoción e Infraestructura Turística (INFRATUR)“, tedy „Fond pro propagaci cestovního ruchu a infrastrukturu“. Jeho cílem byla podpora a propagace turismu a výstavba v rámci zlepšení infrastruktury v rámci programu podporovaného federální vládou pro rozvoj nových významných turistických center a vylepšení těch stávajících, které by mohly mít do budoucna velký potenciál jako atraktivní destinace cestovního ruchu. Základním pilířem pro vznik FONATURu byl „Federální zákon na podporu turismu“ (Ley Federal de Fomento al Turismo), který byl vydán 28. ledna 1974. Hlavní misí FONATURu byla podpora „Integrálně plánovaných center“ (Centros integralmente planeados), což je vládní projekt, který bude více rozveden v samostatné kapitole. Podle prezidentského dekretu z 22. února 2001 spadá FONATUR pod SECTUR (Ministerstvo cestovního ruchu) a řídí svou činnost podle Národního plánu rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo) a Národního programu cestovního ruchu (Programa Nacional de Turismo). Cílem FONATURu má být strategická podpora cestovního ruchu a především „Centros integralmente planeados - CIP“ (Integrálně plánovaná centra), což jsou vládou naplánované projekty výstavby nových turistických destinací. Takto vznikly destinace jako Cancún, Huatulco, Ixtapa nebo Los Cabos. Tomuto tématu bude věnovaná samostatná kapitola. FONATUR má být strategickou osou pro rozvoj a podporu investic do udržitelného cestovního ruchu v Mexiku. Přispívá ke zlepšení sociální a ekonomické rovnosti obyvatel v turistických oblastech a ke konkurenceschopnosti sektoru cestovního ruchu. Vizí FONATURu je nadále podporovat investice do udržitelného cestovního ruchu ke zlepšení životních podmínek místních obyvatel díky ochraně životního prostředí, ale i díky vytváření nových pracovních míst a příležitostí. Klade velký důraz na vymýcení rasové a genderové diskriminace a klade si za úkol všeobecné zlepšení životních podmínek.

8.3. Centros Integralmente Planeados (CIP) – Integrálně plánovaná centra Jak již bylo řečeno, cestovní ruch je jednou z nejdůležitějších ekonomických aktivit v Mexiku. Vytváří velké množství pracovních míst, jak přímých tak nepřímých, dochází díky němu k regionálnímu rozvoji, je velkým zdrojem devíz od zahraničních turistů, podporuje místní kulturu a udržování tradic.

103

Fondo nacional de fomento al turismo. FONATUR.

61

Nejprve se cestovní ruch rozvíjel v tradičních turistických centrech, ale později přibyly také velmi významné projekty „Centros integralmente planeados“, tedy Integrálně plánovaná centra. Roku 1967 nechal mexický prezident Gustavo Díaz Ordaz vypracovat u Banco de México studii, která měla určit, která ekonomická aktivita by mohla Mexiku přivést největší množství devíz. Z výsledků vyplynulo, že by se Mexiko mělo více zaměřit právě na cestovní ruch. Také šlo o zamezení sociálních nerovností a nepokojů, byla tu tedy snaha vytvořit dostatek pracovních míst v rámci celé země. Mexická vláda si uvědomila potenciální význam cestovního ruchu pro místní ekonomiku země jako celku, ale také si uvědomila potenciál cestovního ruchu v ekonomickém rozvoji jednotlivých regionů. Tak vznikl nápad vybudovat nové destinace od nuly. Po zohlednění několika potenciálních lokalit Banco de México doporučilo vystavět Integrálně plánovaná turistická centra Cancún, Bahías de Huatulco, Ixtapa, Los Cabos a Loreto. Mexická vláda si dala dva úkoly, a jejich provedením pověřila právě banku Banco de México. Prvním úkolem bylo zlepšit služby a infrastrukturu ve stávajících turistických centrech, a dalším úkolem bylo založit, podporovat a propagovat nová turistická centra. Tyto dva úkoly byly shrnuty do „Plan integral de Desarrollo turístico“, tedy do „Integrálního plánu rozvoje cestovního ruchu“.104 22. května 1969 vznikl „Fondo de promoción de Infraestructura Turística“ (INFRATUR), tedy „Fond na podporu infrastruktury cestovního ruchu“. Tento fond byl předchůdcem „Fondo nacional de fomento al turismo“ (FONATUR), tedy „Národního fondu na podporu cestovního ruchu“. V rámci tohoto fondu také vznikla myšlenka vytvořit projekt Integrálně plánovaných center. Z počátku se jednalo o velmi ambiciózní projekt, který se také mohl jevit jako velmi těžce proveditelný. Díky podpoře vlády a FONATURu ale postupně vznikala jednotlivá centra. Integrálně plánovaná centra se stala novou formou cestovního ruchu. Šlo o službu, která je určená a zaměřená výhradně na turisty a péči o ně, a splňuje náročné standardy kvality. Posláním Integrálně plánovaných center ale nebyl jen primárně vznik turistických center se službami a péče o turisty, závazkem bylo podílet se na vzdělávání odborníků z různých oborů, tak, aby podávali profesionální výkon ve veřejných a soukromých institucích cestovního ruchu. Cílem byl také vznik velkého množství nových pracovních míst pro posílení hospodářské a sociální stability v zemi. Z regionálního hlediska je podpora rozvoje nových turistických center založena na teorii polarizovaného rozvoje. Tato teorie tvrdila, když se oživí či ustanoví jedna aktivita, z ní poté vzniknou aktivity další. To znamená, pokud se podpoří hotelnictví, a vyrostou nové hotely v nových turistických destinacích, další činnosti a firmy přímo či nepřímo spojené s cestovním ruchem budou z tohoto rozvoje čerpat. Jedná se například o stavební firmy, ale i případné služby turistům po dokončení stavebních prací a otevření destinace turistům. Podpora regionálního rozvoje se stala klíčovým a jednoznačným cílem politiky cestovního ruchu. Po čtyřech dekádách existence Integrálně plánovaných center byla tato iniciativa kritizována za to, že centra nebyly schopny naplnit očekávání do nich vložená na počátku projektu. Ukázalo se, že turistické aktivity nebyly schopny produktivně začlenit místní 104

CAMELO AVEDOY, J. O., CEBALLOS, Ch., Desarrollo, sustentabilidad multidisciplinaria. Universidad Autónoma de Nayarit, 2012. ISBN 978-84-15774-00-6.

y

turismo:

una

vision

62

obyvatelstvo, nebo bylo místní obyvatelstvo začleněno jen na pracovní pozice s velmi nízkou kvalifikací. Z tohoto důvodu nevznikla v Integrálně plánovaných centrech politická a podnikatelská třída složená z místních občanů, kteří by byli schopni vzít rozvoj těchto center do svých rukou. Z tohoto důvodu se také objevily názory některých antropologů a sociologů, kteří tvrdili, že tyto „uměle“ plánované destinace přispěly ke ztrátě kulturní identity místních obyvatel, což je jedním z velmi negativních dopadů rozvoje cestovního ruchu na místní společnost.105 Obecní správa Integrálně plánovaných center byla dokonce na čas kompletně podřízena Fondu na podporu cestovního ruchu FONATUR, a až po několika letech se vrátila zpět přímo pod místní úřady. Bohužel, na toto téma v Mexiku neexistují stabilně prováděné vědecké výzkumy a znalost dopadů cestovního ruchu na kulturně-sociální prostředí je velmi malá. Máme statistické údaje o počtech návštěvníků, hotelových pokojů a devízových zisků, ale dopady na místní obyvatelstvo jsou známy málo.

8.3.1 Cancún Jako ideální lokace pro první z těchto center se z mnoha důvodů jevil Cancún. Například pro svou relativní blízkost a dobré spojení s USA, dobrou dostupnost zdrojů pitné vody, velkou atraktivitu místních pláží, a pro stabilní počasí. Banco de México před zahájením projektu vytvořilo rozsáhlou analýzu rizika hurikánů a tropických cyklonů v oblasti za posledních 55 let. Z této analýzy vyšlo najevo, že počasí je na Cancúnu stabilnější než například v Kingstonu na Jamajce nebo dokonce na Miami na Floridě. Podle výsledků za posledních 55 kolem Cancúnu prošlo 200 tropických cyklonů, ale kromě dvou se mu všechny vyhnuly.106 Bohužel, tato analýza nedokázala předpovědět dva ničivé tropické cyklony, které se prohnaly Cancúnem v letech 1988 (Gilbert) a 2005 (Wilma). Gilbert byl nejsilnějším tropickým cyklonem, který kdy Mexiko zasáhl. Škoda, kterou způsobil hurikán Wilma v roce 2005 v Mexiku, byla okolo 7,5 miliardy dolarů.107 Cancún byl jako nejlepší lokace pro první z Integrálně plánovaných center vyhodnocen pro svou bohatou přírodu, tedy krásné pláže, laguny, rozsáhlé korálové útesy s velkou biodiverzitou, možní využití okolních ostrovů pro cestovní ruch a rozmanitou faunu a floru v regionu. Vznikl rozsáhlý rozvojový plán a byly položeny základy pro nové centrum cestovního ruchu. Výstavba prvního z Integrálně plánovaných center začala v roce 1974. Během více jak 40 let své existence se stal nejznámější a nejnavštěvovanější moderní destinací v Mexiku. Cancún nabízí špičkové služby jak v ubytovacích zařízeních, tak v ostatních sužbách cestovního ruchu. Najdeme tu ty nejznámější a nejluxusnější světové hotely, výborně vybavená golfová hřiště a vybrané restaurace, stejně jako nejrůznější sportovní vyžití. Cancún nabízí krásný korálový útes, takže je velmi oblíbenou destinací potápěčů a provozují se tu nejrůznější druhy vodních sportů. Velkou výhodou Cancúnu je také fakt, že jedny z nejdůležitějších archeologických nalezišť Mexika, které ročně přilákají miliony návštěvníků, jsou z Cancúnu velmi dobře 105

MENDOZA ONTIVEROS, M. M., et al. IMPACTOS SOCIALES DEL TURISMO EN EL CENTRO INTEGRALMENTE PLANEADO (CIP) BAHÍAS DE HUATULCO, MÉXICO. 106 ESPINOSA-CORIA, Horacio. El origen del proyecto turístico Cancún, México: Una valoración de sus objetivos iniciales a 42 años de su nacimiento. LiminaR [online]. 2013, vol.11, n.1 [citado 2015-05-04], pp. 154-167 . 107 Palafox Munoz, A. Impactos económicos originados por el huracán Wilma en el empleo turístico de la isla de Cozumel, 2008. Turismo: desastres naturales, sociedad y medio ambiente.

63

dostupné a v relativní blízkosti. Jedná se například o jeden z novodobých divů světa Chichén Itzá, či Tulúm na břehu Karibského moře, mayské ruiny Uxmal, Cobá či Ek-Balam. Obrázek 18: Cancún108

Cancún je velmi dobře dostupný z USA, Kanady, Evropy i Asie díky svému mezinárodnímu letišti. Výstavba Cancúnu začala od základů v roce 1968. Tento ostrov bylo nutné propojit s pevninou dvěma mosty na každém konci ostrova. Byla vybudována infrastruktura, moderní elektrárna, vodovod, tříproudové silnice a moderní hotely, které svým tvarem mayských pyramid zapadaly do okolí. První čtyři hotely byly otevřeny v roce 1972.109 FONATUR vytvořil pro Cancún tří-fázový plán výstavby. První fáze, která trvala do roku 1985, byla zaměřena na výstavbu centra až po hotel Sheraton Cancún (hotel Sheraton Cancún byl v roce 2005 zdemolován, aby uvolnil prostor pro novou výstavbu).110 Druhá fáze byla dokončena v roce 1990 a byla zaměřena na výstavbu od hotelu Sheraton po hotel Club Med na výběžku Punta Nizuc. Třetí fáze zahrnovala výstavbu rezidenčních areálů. V rámci tohoto plánu mělo vzniknout k roku 1990 na 20 000 hotelových pokojů. K dnešnímu dni na Cancúnu najdeme 144 hotelů, které nabízejí 26 550 hotelových pokojů. Díky FONATURu zde také žije a pracuje více než 400 000 lidí.111 Cancún neustále roste a vznikají tu nové luxusní hotely podle nejnovějších trendů, nebo stávající hotely jsou rekonstruovány tak, aby splňovaly pětihvězdičkový standart či Gran Turismo standart.

108

Dostupné z: http://www.dondeir.com/viajes/5-razones-para-ir-a-cancun/2015/01 Cancún: Información General. FONATUR. 110 Sheraton Cancun Resort: Hotel demolido (1978-2005). Aclarando.Worldpress. 111 ESPINOSA-CORIA, Horacio. El origen del proyecto turístico Cancún, México: Una valoración de 109

64

8.3.2 Ixtapa Po úspěšné výstavbě Cancúnu začala výstavba druhého z Integrálně plánovaných center – Ixtapy. Ixtapa leží v okrese Zihuatanejo de Azueta ve státě Guerrero, severozápadně od Acapulca. Je známá také jako Ixtapa – Zihuatanejo. Krátce po svém „vzniku“, v roce 1975, stálo v Ixtapě jen 11 hotelů a nabízelo se tu 491 hotelových pokojů. V dnešní době tu stojí 13 hotelů s nabídkou 3 652 hotelových pokojů. Právě díky svému pomalému růstu je Ixtapa oblíbená návštěvníky, kteří si nelibují v masovém turismu a přelidněných destinacích.112 Kromě relativního klidu nabízí Ixtapa návštěvníkům také moderní 18 jamkové golfové hřiště. V Ixtapě byla postavena luxusní marina, kde může kotvit na 620 lodí. Najdeme tu také spoustu luxusních privátních vil.113 Obrázek 19: Ixtapa114

8.3.3 Los Cabos FONATUR počal výstavbu Los Cabos v roce 1976. Los Cabos jsou oblíbenou destinací převážně turistů ze Spojených států a z Kanady. Toto letovisko začalo vznikat v roce 1976 jako třetí z „integrálně plánovaných center“ (Centro Integralmente Planeado – CIP). San José del Cabo a Cabo San Lucas jsou od sebe vzdáleny 33 kilometrů. Díky své poloze blízko hranic s USA jsou oblíbenou destinací turistů zprávě z USA a z Kanady. Podle CIP má integrálně plánované letovisko Los Cabos 915.78 hektarů, z toho 77% zahrnuje zóna cestovního ruchu a 17% chráněná krajinná oblast. Původní plán výstavby Los Cabos počítal s 10 hotely nabízejícími 544 hotelových pokojů. Aktuálně zde stojí 54 hotelů s 5 722 hotelovými pokoji. Většina z těchto hotelů spadá 112 113 114

Brooke, B. FONATUR The Force Behind Mexican Tourism. Ixtapa: Información general. FONATUR. Vlastní fotografie

65

do velmi luxusní pětihvězdičkové kategorie.115Los Cabos je považováno za centrum mexického golfu, najdeme tu 9 golfových hřišť a ročně sem přijíždí miliony golfistů. Golfový časopis Golf Digest označil Los Cabos za jednu z 13 nejlepších golfových destinací v Americe.116 8.3.4 Loreto Loreto bylo původně vybráno jako další z Integrálně plánovaných center, ale po vybudování pěti malých hotelů se 138 hotelovými pokoji byl tento projekt odložen. V současné době je Loreto velkým a velmi ambiciózním projektem FONATURu, který zde plánuje vystavět na 5 000 vil, 980 kondominií, 6 butikových hotelů s 1 500 hotelovými pokoji, golfové hřiště, nákupní centra, lázně a všechny ostatní služby cestovního ruchu. Loreto leží na východní straně poloostrova Baja California a tento obrovský projekt má být zaměřen především na solventní klientelu ze Spojených států amerických a Kanady.117 Posledním z Integrálně plánovaných center je Bahías de Huatulco ve státě Oaxaca, kterému bude věnována samostatná kapitola.

8.4

Pueblos Mágicos – „Kouzelná města“

„Pueblos Mágicos“ je program vytvořený a zaštítěný Ministerstvem cestovního ruchu SECTUR a dalšími vládními institucemi, federálními vládami a okresy. Podle SECTUR je „Pueblo Mágico“ městem, které má různé symbolické atributy, bohatou historii, místní legendy, udržuje živé místní tradice, zvyky a kulturu, je místem, kde se udály důležité události, atd. Je to tedy lokalita s určitým kouzlem, magií, která se projevuje v sociokulturním prostředí a ve které je velký potenciál a příležitost pro cestovní ruch. Program „Pueblos Mágicos“ představuje nové a rozdílné alternativy cestovního ruchu pro místní návštěvníky i turisty ze zahraničí.118 „Pueblos Mágicos“ tedy jsou: -

Města, kde se odehrály důležité historické události Města spojená s různými lidovými legendami Města se symbolickými atributy a významnou architekturou Města, ve kterých se stále žije podle starých každodenních tradic Města, jejichž obyvatelé udržují staré zvyky a tradice a jsou na ně pyšní. To s sebou nese udržování specifických lidových slavností, zvyků, gastronomie, či různých produktů a výrobků.

Cílem programu „ Pueblos mágicos“ je mimo jiné strukturovat nabídku atraktivit ve vnitrozemí jakožto doplněk k nejvytíženějším plážovým destinacím cestovního ruchu. Atraktivita těchto míst spočívá především v jejich kulturně-historických atributech a jednotlivých lokalitách, a je založena především na místním produktu, tedy místní rukodělné 115

Los Cabos: Información general. FONATUR. The 75 Best Golf Resorts. Golf Digest. 117 LORETO, Paraíso por descubrir. Playas Mexico. 116

118

Pueblos mágicos. FONATUR.

66

výrobě, svátcích, gastronomii a tradicích. Případně také využití místních zdrojů k vytvoření alternativních produktů cestovního ruchu, například k provozování extrémních sportů, ekoturistiky, sportovního rybaření atd. Dalším cílem je podpora vybraných lokalit a jejich rekonstrukce pro zvýšení jejich atraktivity jako destinace cestovního ruchu, za účelem zvýšení přílivu turistů a ekonomického přínosu z toho plynoucího. Program také podporuje vznik místních podniků zaměřených na cestovní ruch, jako jsou hotely, hostely, obchody a ostatní služby. Velký důraz klade program na podporu lokalit v rámci udržitelného cestovního ruchu, což také podporují místní orgány. Velmi důležitým cílem je vznik pracovních míst plynoucích z cestovního ruchu a s tím větší ekonomická stabilita místních obyvatel. Program byl vytvořen v roce 2001 a do roku 2015 zahrnuje 83 měst a vesnic se statusem „Pueblo Mágico“. Obrázek 20: Pueblos Mágicos119

Existuje celá řada podmínek, které musí každé město splnit, aby se mohlo zařadit do programu „Pueblos Mágicos“. Města, která budou vybrána do programu „Pueblos Mágicos“ musí mít alespoň 20 000 obyvatel. Pokud se chce do tohoto programu začlenit město s menším počtem obyvatel, musí požádat schvalovací výbor o výjimku. Další podmínkou je například to, že „Pueblo Mágico“ musí být maximálně 200 Km, tedy zhruba 2 hodiny jízdy po pozemní komunikace od jiné, již konsolidované destinace cestovního ruchu, či města s potenciálem turistů vysílaných do nově vzniklého „Pueblo Mágico“. Toto jsou jen základní z podmínek, podle kterých se vyhodnocují města, která se pak mohou pyšnit označením „Pueblo Mágico“. K tomu, aby město bylo do tohoto programu začleněno, je třeba splnit řadu kroků. Nejprve je potřeba podat žádost k místním orgánům o začlenění do programu. Pokud dojde ke schválení žádosti, proběhne posuzovací návštěva z „Generálního ředitelství pro regionální programy“ a z „Generálního ředitelství pro rozvoj produktů cestovního ruchu“. Během 119

Dostupné online: http://pueblosmagicos-1tv6.blogspot.cz/

67

návštěvy se posuzuje atraktivita lokality, zda má potenciál pro cestovní ruch a zda splňuje atributy potřebné k udělení statusu „Pueblo Mágico“. V případě, že stanovisko je příznivé, město by mělo zahájit proces integrace tak, aby splnil následující body: 1. Zahrnutí společnosti a místních úřadů – je nutné, aby místní úřady podaly žádost o posouzení u federálních či národních úřadů. 2. Prostředky k plánování a regulaci – ustanovení plánů a strategií turistického rozvoje jako prioritní aktivity pro integrální rozvoj místa: - Plán okresního rozvoje - Plán rozvoje cestovního ruchu - Urbanistický návrh a plán řízení programu „Pueblos Mágicos“ 3. Podnět k místnímu rozvoji, do kterého patří různé plány a programy místního rozvoje. 4. Nabídka aktivit a služeb. V tomto bodu je důležité, aby dané místo mělo nějakou specifickou symbolickou turistickou atraktivitu a nabídku různých aktivit pro turisty. Mělo by nabízet různé služby cestovního ruchu, které budou konkurenceschopné a ekonomicky stabilní. Dalším velmi důležitým podbodem jsou služby zajišťující bezpečnost. 5. Ohodnocení „místního kouzla“. Tento bod posuzuje Generální ředitelství pro rozvoj produktu cestovního ruchu z SECTUR. Dané město musí napsat esej, ve které popíše a především obhájí důvody, kvůli kterým by mělo dostat status „Pueblo mágico“. 6. Územní podmínky. Je nezbytné, aby město ucházející se o status „Pueblo mágico“ bylo dobře dostupné. Tedy aby leželo ve vzdálenosti maximálně 200 Km od zavedené turistické destinace či důležitého oblastního města. Je důležité, aby bylo dostupné kvalitní územní komunikací a to nejen osobními automobily, ale i autobusy. 7. Začlenění do státního turistického informačního systému. Kandidující město musí být začleněné do map, a musí vytvořit informační systém, plány a mapky pro turisty. Je nezbytné, aby bylo vytvořeno informační centrum a aby byly informace o destinaci dostupné všem potencionálním turistům, stejně jako turistům, kteří se v dané lokalitě již vyskytují. Kromě digitálních materiálů jsou nezbytné i tištěné informační materiály a turistické značky. Všechny tyto body poté posuzuje SECTUR a jeho „Interinstitucionální výbor pro hodnocení a výběr“ (Comité interinstitucional de Evaluación y Selección – CIES). Pokud CIES vyhodnotí, že kandidující lokalita splňuje podmínky k zařazení do programu, zařadí se do předvýběru a ve lhůtě do tří let obdrží status „Pueblo Mágico“. Během této lhůty bude lokalita muset splnit závazky uvedené v plánu a bude se muset konsolidovat jako turistická destinace například investicí do infrastruktury, vybavením a nabídkou služeb cestovního ruchu a zvýšením konkurenceschopnosti. Pokud CIES uzná za vhodné, že došlo ke splnění všech nezbytných kritérií, rozhodne, že bude městu udělen status „Pueblo Mágico“. 68

Každé město, které obdrží status „Pueblo Mágico“, prochází každoročně přehodnocením certifikace, aby si status mohlo udržet. Posuzuje se, zda město dodržuje podmínky nezbytné k zachování statusu „Pueblo Mágico“. Město musí splňovat podmínky dle „Indicadores de Evaluación de Desempeño“ – Ukazatele hodnocení výkonnosti, které se vyhodnocují podle následujícího rozdělení: Tabulka 11: Ukazatele hodnocení výkonnosti120

Ukazatele hodnocení výkonnosti

Institucionální a vládní

Začlenění společnosti, zajištění bezpečnosti v destinaci, podpora nových podniků, kultury a historie, plánování rozvoje CR

Hmotné i nehmotné dědictví a udržitelnost

Integrita a autenticita dědictví, udržitelnost

Ekonomická udržitelnost

Ekonomický dopad rozvoje cestovního ruchu, účinnost a koordinace mezi úřady, veřejné investice do CR

Cestovní ruch

Dostatečná nabídka aktivit a atraktivit CR pro turisty, podpora a propagace CR

Jsou ještě další podmínky, které je nutné splnit, aby město dostalo a poté si udrželo status „Pueblo Mágico“. Po každoroční evaluaci splnění podmínek je nutné splnit všechny důležité body minimálně na 90%. Pokud město těchto 90% nesplní, má 90 kalendářních dní na dodání podkladů, které dokazují, že podmínky byly splněny. Pokud se tak nestane, městu je klasifikace „Pueblo Mágico“ odebrána. Má poté jeden rok k „napravení škod“ a požádání o opětovnou evaluaci. Pokud dojde ke zlepšení situace a splnění obligátních podmínek, město dostane status „Pueblo Mágico“ zpět. K tomuto opětovnému přiřazení statusu „Pueblo Mágico“ ale může dojít jen jednou. Pokud je status odebrán znovu, k opětovnému udělení již nedojde. To, že se město začlení do programu „Pueblos Mágicos“ mu samozřejmě přináší velkou spoustu výhod. Od vlády a federálních úřadů dostává peníze z fondů určených pro tento program, které mu pomohou zlepšit místní infrastrukturu, podporují místní podnikatele poskytující služby cestovního ruchu či místní rukodělné a jiné výrobky, také podporují nabídku místní gastronomie a celkově jsou použity ke zlepšení a modernizaci místní společnosti a ekonomické situace. Významnou součástí programu „Pueblos Mágicos“ je také ochrana životního dědictví a dodržování zásad udržitelného cestovního ruchu, tedy podpora a ochrana místního hmotného i nehmotného kulturního dědictví, jako je místní architektura, umění, gastronomie, zvyky, tradice, svátky a lidové slavnosti.121

120 121

Pueblos Mágicos. FONATUR Dle podmínek v dokumentu: Reglas de operación. Pueblos mágicos.

69

V Mexiku je k roku 2015 celkem 83 „Pueblos Mágicos“, napříč všemi mexickými státy. Nejnavštěvovanějším „kouzelným městem“ je San Cristóbal de las Casas ve státě Chiapas na jihu Mexika, nádherné koloniální město uprostřed hor, které nabízí neopakovatelnou atmosféru a krásnou architekturu. Leží zhruba hodinu cesty od hlavního města státu Chiapasu Tuxtla de Guitierrez. San Cristobal de las Casas překvapí návštěvníky svou velice živou atmosférou se spoustou barů a alternativních klubů, ale je tu i krásná koloniální architektura a neopakovatelný genius loci. Druhým nejvíce navštěvovaným „kouzelným městem“ je Taxco ve státě Guerrero. Taxco leží mezi hlavním městem Ciudad de México a Acapulkem. Říká se mu „stříbrné město“. Taxco bylo velice významným těžištěm stříbra a dodnes tu najdeme obchody se stříbrem téměř v každém domě. Kromě toho nabízí krásnou architekturu. Město je postavené v horách a skýtá krásné výhledy. Třetím nejvíce navštěvovaným „kouzelným městem“ je Valle de Bravo ve státě Mexico. Leží na břehu krásného jezera Avándaro a je oblíbeným víkendovým cílem obyvatelů hlavního města.122 Obrázek 21: San Cristobal de las Casas123

Osobně mohu říct, že program „Pueblos mágicos“ vidím jako velmi pozitivní iniciativu. Navštívila jsem několikrát San Cristóbal de las Casas, Tepoztlán, Taxco, Bacalar a Valle de Bravo. Právě San Cristóbal de las Casas, Tepoztlán a Taxco bych mohla směle označit za má nejoblíbenější mexická města. To, že jsou zahrnuta do programu „Pueblos Mágicos“ je zde velmi markantní. Je těžké tuto certifikaci obdržet a ještě náročnější je si ji i dlouhodobě udržovat, a proto jsou tato města velmi čistá a kultivovaná. Je jasně viditelná péče o místní prostředí, rekonstrukce budov a snaha o zachování místních tradic a kultury. Výsledkem jsou mimořádně příjemná města, z nichž každé nabízí návštěvníkům jiný druh zážitku. Atmosféra v „Pueblos Mágicos“ je vždy příjemná a je vidět, že jsou místní obyvatelé a obchodníci na toto označení hrdí a snaží se jej udržet. Nechci znít příliš nadšeně a utopicky, ale dle mého názoru je tento program výborným způsobem, jak zvýšit návštěvnost míst, která příliv financí z cestovního ruchu viditelně investují do dalšího rozvoje a údržby.

122 123

Pueblos mágicos. FONATUR. Vlastní fotografie

70

9. Propagace Mexika jako destinace cestovního ruchu Podle Pabla Azcárraga Andrade, předsedy Národní obchodní rady cestovního ruchu, je třeba z cestovního ruchu udělat národní prioritu pro stávající i potenciální podnikatele. Podle Azcárragy se jedná o cyklický byznys, který vždy bude vytvářet nové obchodní příležitosti. Je třeba se ptát, co je nutné udělat, aby byl využit veškerý potenciál, který Mexiko nabízí. Azcárraga také dodává, že cestovní ruch je hlavní ekonomickou aktivitou v zemi s trvalým stabilním růstem. Jak Pablo Azcárraga uvedl během Real Estate Show v roce 2012, podnikatelé by měli začít investovat do nových příležitostí, které cestovní ruch v Mexiku nabízí. Největším potenciálním „zákazníkem“ pro mexickou nabídku cestovního ruchu jsou Spojené státy americké. Ty každoročně vyprodukují zhruba 60 milionů turistů, z nichž cca 14% přijme Mexiko, 16% destinace v Karibském moři a 20% podíl má Evropa. Podle Azcárragy by se mělo přistoupit k propagaci cestovního ruchu v Mexiku tak, aby 14% podíl stoupl na 20% podíl. Podle Eduarda Sáncheze Navarra, generálního ředitele Grupo Questro, je třeba si uvědomit význam cestovního ruchu a jeho potenciál a dále s ním pracovat. Mexiko se stabilně drží okolo desátého místa na žebříčku nejnavštěvovanějších zemí a okolo 21. místa v žebříčku zemí, do kterých plyne z cestovního ruchu nejvíce devíz. Je ale třeba se ptát, proč není Mexiko na těchto žebříčcích mezi prvními pěti místy, a jak toho dosáhnout. Všichni účastníci konference The Real Estate Show se shodli na tom, že trh Spojených států je pro Mexiko tím nejdůležitějším, ale zároveň stále ještě velmi nevyužitým, protože na něj není zacílená správná forma propagace. Doporučením z této konference je, že pokud 80% turistů, kteří přijedou do Mexika, je ze Spojených států Amerických, 80% rozpočtu určeného na propagaci Mexika by mělo být zacíleno na Spojené státy. Je sice třeba zacílit i na jiné potenciální trhy, ale především na ty, ze kterých plyne největší zisk. Enrique Carrillo, generální ředitel FONATURu říká, že podle jeho názoru je potenciál pro nové obchodní příležitosti a investice v Integrálně plánovaných centrech CIP, jako například Loreto. Zde jsou obrovské příležitosti k investicím, stavební pozemky jsou zde velmi dostupné. Podle Carrilla je potenciál Mexika v oblasti cestovního ruchu téměř nekonečný. Dodává také, že je třeba zacílit na turisty ze Spojených států, vzhledem k jejich velmi silné ekonomice, ale je také třeba se dále zaměřovat na domácí turistiku, která je pro mexickou ekonomiku také zásadní. V roce 2013 cestovalo po své zemi 59% Mexičanů.124 Podle Azcárragy by podnikatelé v cestovním ruchu měli být méně pasivní a měli by se více zaměřovat na vize, akční plány a splnění cílů. Podle Azcárragy je třeba se začít zaměřovat na objevení nových možností a na investice do nich. 90% turistů navštíví Cancún, Los Cabos, Vallartu, Guadalajaru a Ciudad de México. Je třeba propagovat Mexiko tak, aby potenciální návštěvníci našli další destinace a nové způsoby turismu, než jen klasickou plážovou turistiku. Předseda AMResorts Alejandro Zozaya má názor, že Mexiko by mělo modifikovat svou obchodní strategii a zaměřit se na své destinace jednotlivě, tedy představovat každou destinaci zvlášť jako samostatnou značku, samostatný produkt cestovního ruchu s vlastní 124

Encuesta nacional del gasto turístico en los hogares 2013, 2014. DATATUR.

71

obchodní strategií a vlastní cenou. Propagační kampaň by neměla být primárně zaměřena na Mexiko jako celek, ale na jednotlivé destinace jako samostatnou obchodní značku. Protože je Mexiko zemí s obrovským množstvím zdrojů a potenciálem pro různé druhy cestovního ruchu, marketing by měl být zaměřen na propagaci jednotlivých regionů, ve kterých si každý potenciální turista najde přesně to, co hledá, místo toho, aby byl zaměřen jen na celou zemi jako celek. Je třeba ale změnit nastavení mysli, zaměřit se především na generování zisku, na obchodní hledisko, a uvědomit si, že správná propagace a marketingová strategie je klíčová pro zisk. Změnit nastavení mysli je potřeba proto, aby investice do propagace byly viděny právě jako investice, a ne jako výdaj. Ředitel FONATURu Enrique Carrillo uvedl, že vznikla iniciativa, která by chtěla docílit toho, aby „Consejo de Promoción Turística de México“ (Rada pro podporu a propagaci cestovního ruchu) byla autonomní a nezávislá, tak, aby mohla být složena z politiků a podnikatelů, jejichž členství nebude záviset na politických změnách v zemi. Také je nutné, aby Rada byla transparentní a bylo jasně viditelné, do čeho se investuje. Podnikatelé se shodli, že je v otázce propagace Mexika jako světové destinace cestovního ruchu nutné, aby spolupracovali. Je také nutné, aby se FONATUR vrátil ke svému původnímu poslání, jímž byl fond na podporu rozvoje a investic do cestovního ruchu. Je nezbytné mít zajímavé rozvojové plány, které investory zaujmou jako dlouhodobé rentabilní cíle. Většina turistů, kteří Mexiko jednou navštíví, se vrátí. 40% návštěvníků Mexika jsou občané Spojených států amerických, kteří poprvé vyjeli ze své země. Z těchto 40% amerických občanů se 95% do Mexika opakovaně vrací. Azcárraga podotýká, že je také nutné vylepšit fungování Ministerstva cestovního ruchu SECTUR tak, aby bylo silnější, více zacílené na zisk, s lepší marketingovou strategií zaměřenou na propagaci Mexika jako destinace.125 Během posledních zhruba dvaceti let se Mexiko snažilo představovat ve světě cestovní ruch na svém území jako značku a vylepšit její obraz. Byla snaha o potření předsudků vůči Mexiku a představení země jako špičkové destinace cestovního ruchu, která může nabídnout velkou rozmanitost vyžití a produktů. Bohužel, během této doby se také Mexiko muselo potýkat s řadou velkých problémů, které jeho image ve světě kazí, a přinášejí jen další předsudky, jak již bylo zmíněno v souvislosti se selektivními předpoklady. Jsou to například problémy s kriminalitou v zemi způsobenou válkou drogových kartelů, konflikt se Zapatisty v Chiapasu v roce 1994, vypuknutí prasečí chřipky či přírodní katastrofy. V poledních několika letech vlna násilí eskaluje a ve světových informačních médiích se stále objevují zprávy o vraždách v Mexiku, poslední velkou kauzou byla vražda 43 studentů ve státě Guerrero. Toto vše samozřejmě velice negativně ovlivňuje image Mexika jako značky a je těžké tuto image napravit. Tento obraz Mexika v zahraničních médiích je samozřejmě také trochu pokřivený – pokud se o Mexiku mluví, tak je to téměř vždy v negativním kontextu, ale pozitivní zprávy nejsou dostatečně zajímavé. Proto může mít potenciální zájemce o cestu do Mexika pocit, že v Mexiku panuje jen násilí, je totiž těžké dostat jakékoliv jiné informace. Navíc tomuto faktu nepomáhá například to, že k zavraždění 43 studentů došlo ve městě Ayotzinapa, které je ve státě Guerrero velice blízko Acapulca, jedné z plážových destinací Mexika a ve své době i té nejznámější. Proto mohou mít lidé v zahraničí dojem, že cestovat do Mexika je nebezpečné, protože se tyto věci dějí i v turistických destinacích. Jedná se o 125

Dle zprávy z konference: Martínez, E. México, potencial mundial en turismo. Real Estate Market.

72

začarovaný kruh, čím horší bude bezpečnostní situace, tím méně lidí bude do Mexika cestovat, což vzhledem k přínosům cestovního ruchu do mexické ekonomiky bude znamenat závažné ztráty a zhoršení ekonomické situace, které povede k dalším vlnám násilí. Privátní podnikatelský sektor a vláda by měly spojit síly a snažit se vylepšit image Mexika jako atraktivní světové značky, ukázat Mexiko světu jako zemi, kam se vyplatí investovat, kde je možné pracovat, cestovat i odpočívat během dovolené. Investovat do propagační kampaně je nezbytné, aby se tato investice navrátila ve formě větší návštěvnosti. Pokud Mexiko bude mlčet a zanedbá propagaci Mexika jako stále atraktivní destinace cestovního ruchu, povědomí o Mexiku bude spíše negativní v odraze každodenních zpráv o tamní kriminalitě. Pro Mexiko by toto znamenalo obrovskou ekonomickou krizi. Je nutné nastolit pevnou a účinnou strategii destinačního marketingu, který je nezbytný proto, aby se návštěvnost destinací udržela či nejlépe zvyšovala, a také, aby se turisté nadále do destinace vraceli s tím, že jim má stále co nabídnout. K tomuto úkolu je také nutná koordinace a spolupráce mezi veřejným a privátním sektorem, tedy mezi státními úřady a podnikatelskými subjekty a stávajícími či potenciálními investory. Je nezbytné provést monitoring a vstupní analýzu jak destinace, tak potenciálních trhů a zákazníků, na které má marketingová kampaň cílit. Je nezbytné identifikovat a definovat potřeby různých zákazníků a vytvořit produkty a služby, které budou uspokojovat jejich rozdílné potřeby, a vyvolat tak větší poptávku. Destinační marketing má více rozdílných cílů, například přilákat potenciální investory, profesionály a kvalifikovaný personál do destinace, za účelem ekonomického růstu a zvýšení počtu pracovních příležitostí. Snaží se také přesně nastavit a identifikovat destinaci jako značku na mezinárodním trhu cestovního ruchu. Je důležité vytvořit „image“ dané destinace, značku, která bude jasně rozpoznatelná a identifikovatelná. Samozřejmě, image destinace zahrnuje to, jak je destinace globálně vnímána, patří sem očekávání, předsudky, představy a dojmy, a je důležité, aby destinační marketing všechny tyto aspekty posunul z případné negativní či neutrální roviny do roviny pozitivní.126 Philip Kotler, uznávaný odborník v oblasti marketingu uvádí, že image každé destinace může být vnímána podle jedné z následujících variant: 1.

Pozitivní image

2. Oslabená image: destinace, která není příliš atraktivní, nebo nemá prostředky pro přilákání turistů, či není nijak propagována 3.

Negativní image

4. Smíšená image: Směsice negativních a pozitivních atributů. V propagační kampani se dává důraz na pozitivní atributy a ty negativní se upozaďují

126

PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací. Grada publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3749-

2.

73

5. Příliš atraktivní image: pokud by byla destinace ještě více propagována, hrozí jí saturace na úrovni infrastruktury atd. Někdy se používá negativní kampaň, aby se v určitou roční dobu odradili další turisté od cestování do dané destinace127 Mexiko by se mělo snažit a udělat vše pro to, aby se z pozice smíšené image dostalo vhodnou propagační marketingovou kampaní na pozici pozitivní image, a mělo by se snažit všemi způsoby vyvarovat pádu na pozici negativní image. Některé z marketingových strategií, které země používají k přilákání většího počtu turistů je například zavedení nově vznikajících destinací, jejichž potenciál ještě nebyl využit. Dále je možné se pokusit o znovuzavedení destinací, které jsou ve stádiu stagnace či poklesu tím, že se představí jejich potenciál pro případné investory. V situacích, ve které se například také nachází Mexiko, je důležité znovuzavedení či „očištění“ image pokřivené různými negativními událostmi, jako jsou například přírodní katastrofy, což byl mimo jiné případ prasečí chřipky v Mexiku v roce 2009, kdy bylo nutné obnovit důvěru v bezpečnost Mexika jako destinace. Po epidemii prasečí chřipky SECTUR zahájilo v roce 2010 mezinárodní propagační kampaň, která měla vylepšit pohled zahraničních potenciálních turistů na Mexiko a jeho zdravotní a bezpečnostní situaci. V této kampani se snaží dokázat, že image nebezpečné země, kterou si Mexiko za posledních několik let vysloužilo, je především způsobená šířením pouze negativních zpráv zahraničními médii.128 Vláda se prostřednictvím této kampaně snaží vyslat zprávu, že kriminalita a násilí neprobíhají pouze v Mexiku, ale i ostatních zemích, a není to něco, čím by mělo být Mexiko charakterizováno. Eskalace násilí a počty vražd v některých mexických městech nejsou něco, co by hrozilo po celé zemi, ale jen v určitých definovaných regionech, které se netýkají nejdůležitějších turistických destinací, a turistům nehrozí v Mexiku větší nebezpečí, než v jiných turisticky vytížených zemích.

9.1 Rada pro podporu a propagaci cestovního ruchu - El Consejo de Promoción Turística de México V rámci marketingové propagace Mexika jako destinace cestovního ruchu je také nutné zmínit vládní organizaci, která se zabývá právě marketingovou propagací Mexika a organizuje marketingové kampaně, veletrhy, a všemožně se snaží na základě vytyčených cílů a strategií o podporu pozitivní image Mexika a podpoření místního cestovního ruchu. „Rada pro podporu a propagaci cestovního ruchu“ (Consejo de Promoción Turística de México) spadá pod Ministerstvo cestovního ruchu SECTUR a je to úřad, který má za úkol vytvářet, koordinovat a provádět strategie a plány pro propagaci a podporu cestovního ruchu na národní a mezinárodní úrovni. Rada pro propagaci a podporu cestovního ruchu má také za úkol podávat národním i mezinárodním návštěvníkům specializované turistické informace a poskytovat jiné služby v rámci cestovního ruchu. Rada také podporuje účast veřejného a privátního sektoru na různých typech aktivit, které propagují atraktivity a služby cestovního ruchu v Mexiku, a také organizuje kampaně s podporou státních a nestátních organizací na podporu cestovního ruchu. 127

KOTLER, P., BOWEN, J. Mercadotecnia para Hotelería y Turismo.. 1st ed. Prentice Hall, 1997. ISBN 9789688809440. 128 México "Conoce explora y disfruta en encantador viaje por toda la cultura Azteca". Cooperativa de Educadores de Córdoba.

74

Posláním Rady pro propagaci cestovního ruchu je propagovat Mexiko tak, aby bylo konkurenceschopné ve světovém měřítku v nabídce svých destinací a služeb na mezinárodních trzích, s pomocí všech aktérů operujících v cestovním ruchu. Rada pro propagaci cestovního ruchu také prostřednictvím Kanceláře pro kongresy a konvence realizuje koordinaci strategií s cílem větší konkurenceschopnosti a viditelnosti produktu mexického cestovního ruchu v oblasti kongresů, konvencí, výstav a veletrhů. Posláním Rady je také ukázat image Mexika jako destinace cestovního ruchu a také diverzitu a velký potenciál Mexika na národních i mezinárodních fórech a veletrzích tak, aby účinně propagovala tuto destinaci a získala větší počet potenciálních návštěvníků. Specifické kroky pro propagaci cestovního ruchu jsou například definování strategie propagace a definování jednotné image Mexika jako produktu cestovního ruchu pro účast na mezinárodních veletrzích a konferencích. Rada má také záměr navazovat dobré obchodní vztahy s ostatními účastníky výstav, veletrhů a konferencí jak na národní, tak mezinárodní úrovni, a tím zvýšit význam účasti na těchto událostech. Snaží se navázat vztahy s potenciálními sponzory a obchodními partnery, kteří by podpořili účast na mezinárodních veletrzích. V rámci obchodní výměny se snaží ušetřit náklady tím, že například více vystavovatelů bude sdílet jeden stánek na veletrhu atd. V rámci návratnosti nákladů se Rada také snaží kontrolovat účast vystavovatelů na veletrzích. V rámci svých strategií pro podporu a propagaci cestovního ruchu také Rada realizuje reklamní kampaně zacílené především na trhy, ze kterých do Mexika proudí nejvíce turistů. Tyto kampaně jsou založené na studiích trhu, na který bude kampaň cílena, na analýze prostředků potřebných k zacílení kampaně a na jaké skupiny obyvatel se bude se svým posláním obracet. Kampaně se snaží zlepšit povědomí a všeobecné přijetí mexických destinací, stimulovat zájem o tyto destinace a touhu do nich vycestovat a probudit zájem o Mexiko jako turistickou destinaci a vyhledávání nových forem cestovního ruchu, míst a způsobů cestování, stejně jako zlepšit povědomí o Mexiku jako destinaci u cestovních agentur a kanceláří tak, aby nabízeli Mexiko jako různorodou zajímavou variantu cestování pro své klienty. „Rada pro podporu a propagaci cestovního ruchu“ organizuje PR kampaně, které jsou velmi důležité při vytváření image destinace, protože zvyšují dopad ostatních propagačních aktivit. Tyto kampaně zahrnují komunikaci s médii zaměřenými na cestovní ruch z různých světových trhů, vytváření informačních článků a reportáží, které mají za cíl ukázat bohatou nabídku turistického vyžití v jednotlivých destinacích Mexika. Součástí tvorby kampaní je oslovování specializovaných médií, inspekční cesty do destinací, tvorba fotografického materiálu, letáků a článků zaměřených na témata cestovního ruchu a jeho nabídky, tvorba webových stránek a jiných forem komunikace s potenciálním klientem.129 Bohužel, je těžké zhodnotit, jak se této organizaci její poslání daří naplňovat, a to jak objektivně, jelikož nejsou dostupné materiály, které by hodnotily její úspěšnost, tak subjektivně. Dle mého názoru je iniciativa této organizace nesmírně důležitá, protože právě Mexiko je vzhledem ke všem negativním okolnostem jako je násilí spojené s drogovou mafií či celkem nedávná epidemie prasečí chřipky destinací, která nutně potřebuje dobrou marketingovou strategii k vylepšení svého obrazu v podvědomí velkého množství lidí, a právě státní organizace by měla být tímto nástrojem.

129

Misión, visión y estrategia. Consejo de promoción turística.

75

10. Současné bezpečnostní problémy Mexika a jejich vliv na cestovní ruch Kriminalita je obrovským každodenním problémem současného Mexika. Dochází tu nejen ke krádežím, ale velmi časté jsou i únosy, především dětí, či majetných občanů. Důvodem je prodej orgánů, obchod s bílým masem či vymáhání výkupného. Hlavní příčinou této kriminality jsou obrovské ekonomické a sociální rozdíly místních obyvatel. Zatímco velká část Mexičanů žije na hranici chudoby, najdeme tu taky velmi bohatou vrstvu obyvatel oplývající obrovským bohatstvím. Všudypřítomná je také korupce. I s korupcí souvisí největší současný problém Mexika, a tím je kriminalita spojená s překupnictvím drog, a především války drogových gangů, takzvaných „narco carteles“. Mexiko je mostem pro přepravu drog, především kokainu, ze států střední a jižní Ameriky do Spojených států amerických. Mexické „carteles“ ovládají většin amerického i světového drogového trhu. Vlna násilí se začala zdvihat po roce 2006, kdy prezident Felipe Calderón vyhlásil drogovým kartelům válku. Každý den zde dochází k vraždám, které by se daly označit pojmem masové, únosům a především výstražným vraždám. Kromě překupnictví drog v Mexiku také dochází k překupnictví zbraní. Všechny tyto důvody, posílené ekonomickou nerovností, vedou k obrovskému bezpečnostnímu problému, se kterým se Mexiku již spoustu let neúspěšně potýká. Obrázek 22: Mapa drogových kartelů130

Velmi nebezpečný je sever Mexika, například Ciudad Juaréz patří mezi nejnebezpečnější města na světě. Podle žebříčku 50 nejnebezpečnějších měst na světě z roku 2011 se 13 z těchto zemí nachází právě v Mexiku. Jsou to Ciudad de México, Ciudad Juaréz, Torreón, Cuernavaca, Durango, Chihuahua, Reynosa, Mazatlán, Culiacán, Nuevo Laredo, Tepic a El Mante. Od roku 2011 se situace dramaticky změnila v Acapulcu, takže podle žebříčku z roku 2014 je Acapulco třetím nejnebezpečnějším městem na světě, hned po 130

Dostupné na: http://mexicolindonews.net/2012/01/los-zetas-dominan-mas-territorios-que-el-chapo-mexico/

76

venezuelském Caracasu. V roce 2014 zde bylo 113 vražd na 100 000 obyvatel. Na 16. místě najdeme město Culiacán, následovaný městem Torreón na 18. místě, dále Chihuahua, Victoria, Nuevo Laredo, Ciudad Juaréz, Cuernavaca a Tijuana.131 Dalšími velmi nebezpečnými městy jsou Mexicali, Tampico, Matamoros a Tantoyuca.132 Bezpečnostní krize má samozřejmě velice negativní dopad na cestovní ruch v Mexiku. Mexiko patřívalo do „top ten“ žebříčku nejnavštěvovanějších světových destinací, ale po vlně kriminality od roku 2006 spadlo na 13. místo. Když nastoupil do úřadu bývalý prezident Felipe Calderón, který vyhlásil drogovým kartelům válku, a následně se zvedla obrovská vlna kriminality, patřilo Mexiku 7. místo v tomto žebříčku.133 Podle dat „Generální prokuratury Mexika“ (Procuraduría General de la República) došlo mezi lety 2007 – 2011 k 47 453 vraždám spojeným s drogovými kartely. Od ledna do listopadu roku 2014 došlo k 14 413 vraždám spojeným s kartely, což ale znamenalo snížení o 27,9% oproti roku 2013.134 Cestovní ruch v Mexiku touto situací velmi trpí. Většina zemí vydává varování a doporučení pro své občany, kteří mají v plánu vycestovat do Mexika. Některé země své občany důrazně varují a cesty do Mexika vůbec nedoporučují, což je případ například USA, Kanady, Španělska, Nizozemí či Velké Británie. Ministerstvo zahraničních věcí České Republiky na svých webových stránkách také varuje turisty před bezpečnostní situací v Mexiku, doporučuje například se pohybovat po Mexiku v skupině alespoň tří osob kvůli častým napadením či okradením turistů především v hlavním městě a turisticky atraktivních lokalitách. Nedoporučuje turistům se po městech pohybovat v noci, navštěvovat odlehlá místa, nosit při sobě cennosti či nocovat v přírodě. MZV uvádí, že bezpečnostní situace je v Mexiku v současnosti vyhrocena v důsledku eskalace násilí mezi drogovými kartely. Proto vůbec nedoporučuje cestovat do mexických států při hranici s USA. Varuje také před nebezpečím ve státech Michoacán, Oaxaca a Guerrero, ve kterém leží Acapulco, 3. nejnebezpečnější město na světě. MZV varuje také před státem Estado de México okolo hlavního města, protože o území tohoto státu soupeří několik drogových kartelů a je tu nejvyšší počet vražd spáchaných na ženách. Jak ale MZV uvádí, útoky nejsou zpravidla mířeny proti turistům. Podle MZV je také nutné se vyhýbat konfliktům, především v nočních klubech, nebo při politických demonstracích.135 Moje osobní zkušenost s bezpečnostní situací v Mexiku je prozatím dobrá. Možná tím, že jsem v Mexiku vyrůstala, vím, jak se mám chovat, kam můžu a kam rozhodně nemůžu chodit a dodržuji určité bezpečnostní zásady, které některý turista nemusí mít, protože o tomto případném nebezpečí neví. Na druhou stranu to ale nepřeháním, a v Ciudad de México jezdím pouličními taxíky, které nejsou turistům doporučované, používám i hromadnou městkou dopravu, a nikdy se mi nic nestalo, nebyla jsem okradena, přepadena a nepocítila žádné nebezpečí. Je pravdou, že když jsem se v noci ztratila v horách v Oaxace a 10 hodin autem bloudila po naprosto odlehlých místech, bezpečně jsem se necítila, a všechny příběhy o 131

Engel, P.; Sterbenz, Ch. The 50 most violent cities in the world, 2014. Business insider.

132

Ciudades de Latinoamérica dominan la lista de las más peligrosas del mundo en 2011, 2012. Noticias

Montreal. 133

Maldonado, M. México empieza a bajar su ranking turístico; inseguridad reflejada, 2013. SDP Noticias.

134

Cifra de homicidios dolosos en México baja en 2014, 2014. Informador.

135

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům, 2013. Ministerstvo zahraničních věcí České Republiky.

77

přepadeních a únosech, které jsem kdy slyšela, mi zněly v hlavě a dokonce jsem to očekávala. Nic se ale nestalo. Toto ale nebyla příliš standartní situace, a pokud bych měla někomu dát doporučení ohledně cestování v Mexiku, pro jistotu bych důrazně trvala na tom, aby se v noci po odlehlých místech nepohybovali ani pěšky, ani autem. Pokud ale člověk jako běžný turista zachová zásady bezpečnosti, tedy právě to, že se nebude pohybovat v noci po místech, která jsou odlehlá, nosit výrazné drahé šperky či viditelně mít drahou elektroniku, neřekla bych, že by mu hrozilo nějaké nebezpečí. Když jsem v roce 2011 v Mexiku byla na studijním pobytu na Tec de Monterrey, jeden z mých „spolužáků“ ze Slovenska byl postřelen a jeho zdravotní situace byla vážná. K tomuto incidentu ale došlo v jižní části Ciudad de México „Tlalpan“, která je spíše periferií, kolem 5 hodiny ráno před barem. Rvačka byla vyhrocena až do přestřelky a můj spolužák šel okolo. Opět se ale nejednalo o standartní situaci, do které by se turista běžně dostal, periferie měst nejsou místa, která by byla bezpečná navštěvovat v noci, a pokud by se někde schylovalo k potyčce, je vždy třeba místo okamžitě opustit a nikdy nezasahovat. Nemyslím si ale, že by toto nebezpečí běžně hrozilo v turistických destinacích. V turistických místech turisté běžně „ukazují“ drahé fotoaparáty, a pokud hrozí nebezpečí, že jim je někdo ukradne či budou okradeni kapsářem, neřekla bych, že je toto nebezpečí větší, než v jakémkoliv turisticky vytíženém místě. Naopak bych ale důrazně nedoporučovala cestovat do míst spojených s drogovými kartely, místa na severu Mexika při hranici s USA a jiná města spojená s činností drogových kartelů. Je třeba monitorovat bezpečnostní situaci a zjistit, zda je v danou chvíli bezpečnostní situace v pánované destinaci bezpečná. Při své poslední návštěvě v říjnu 2014 jsem například chtěla opět navštívit město Taxco ve státě Guerrero, jedno z Pueblos Mágicos. Protože to ale bylo bezprostředně po zmizení 43 studentů ve městě Iguala ve státě Guerrero, kdy situace v tomto státě byla velice vyhrocená, raději jsem Taxco a vůbec ani stát Guerrero nenavštívila. Věřím ale tomu, že při své další návštěvě Mexika jej ale beze strachu znovu navštívím.

78

11. Stát Oaxaca - úvod Ve druhé části práce se chci blíže zaměřit na stát Oaxaca. Právě stát Oaxaca jsem si vybrala z několika důvodů. Tím prvním je osobní motiv – několikrát jsem stát Oaxaca navštívila a projela a je to jeden z mých nejoblíbenějších regionů v Mexiku. Je tu nádherná příroda. Nejsem si jistá, jestli dávám přednost pobřeží Tichého oceánu právě ve státě Oaxaca, nebo jsou mi bližší pláže Karibského moře na poloostrově Yucatán. Když ale pluji na lodičce na vlnách Pacifiku v oblasti Bahías de Huatulco, kolem sebe v moři vidím obrovské želvy a manty a otevírá se mi pohled na nádherné panenské pláže se zlatým pískem, které jsou navíc liduprázdné, a za kterými se tyčí majestátní Sierra Madre del Sur, říkám si, že je to nejkrásnější místo na světě. Stejný pocit jsem měla i při návštěvě Hierve el Agua, zkamenělého vodopádu a přírodních „jezírek“ uprostřed hor s tím nejkrásnějším výhledem na okolní kopce a údolí. Ten pohled se nedá popsat, a nedá se ani zachytit fotoaparátem. Podobně krásné výhledy na hory a údolí se ale nabízí i při cestě přes masivní pohoří Sierra Madre del Sur z pobřeží do hlavního města Oaxaca de Juaréz. V tomto pohoří jsem také navštívila kávové plantáže a místní pražírnu kávy, motýlí farmu a koupala jsem se pod vodopádem v řece s neuvěřitelně čistou vodou uprostřed džungle stále ještě obývané jaguáry. Kromě nádherné přírody také miluji místní kuchyni, například vyhlášené mole, ale i čerstvé ryby a mořské plody u pobřeží. V hlavním městě Oaxaca de Juaréz mě kromě koloniální architektury nadchla barevnost a především místní rukodělné výrobky „artesanías“. Na stát Oaxaca jsem nezanevřela ani poté, co jsem se na své poslední cestě z Oaxaca de Juaréz do Huatulca ztratila v noci za bouřky a deště v horách, a do Huatulca se dostala druhý den ráno po čtrnáctihodinové cestě, která měla původně trvat jen pět hodin. Nejkrásnějším pocitem za celou tuto dovolenou v Mexiku bylo posezení s vychlazeným mexickým pivem „Indio“ na rybářském molu v Hautulcu při západu slunce a při pohledu na černající pohoří Sierra Madre del Sur v dáli, kdy se stres a drama předchozí noci zdály být jen špatným snem. Druhým důvodem, proč jsem se rozhodla zaměřit na stát Oaxaca a analýzu potenciálu cestovního ruchu je fakt, že cestovní ruch zde není propagovaný, a tudíž ani známý a využívaný tak, jak by si dle mého názoru zasloužil. Budu se snažit potenciál cestovního ruchu v Oaxace zhodnotit z hlediska lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů. Je tu obrovský potenciál pro udržitelné formy cestovního ruchu jako je ekoturismus, ale tolik se o místních možnostech ekoturistiky neví. Přitom já jsem na svých cestách po tomto regionu našla množství velice zajímavých možností pro „ekoturisty“. Zajímá mě, jakým způsobem se místní úřady a iniciativy ve vybraných lokalitách snaží o podporu udržitelného rozvoje, a zda jejich strategie fungují. Protože velice ráda jezdím do Bahías de Huatulco, jednoho z Integrálně plánovaných center, velice mě zajímají okolnosti jeho vzniku. Přiznám se, že ačkoliv jsem toto místo tolikrát navštívila, doposud jsem netušila, že vzniklo jako jedno z vládou naplánovaných přímořských letovisek, a proto bych se chtěla dozvědět více. Především to, jak se stavební plány a následná realizace projektu snažily o zachování životního prostředí, a jestli se podařilo vytvořit letovisko podle zásad udržitelného cestovního ruchu. Toto mě ale nezajímá jen v souvislosti s Bahías de Huatulco, ale také v souvislosti s dalšími vybranými místy „Oaxacké riviéry“, jako například Mazunte a Ventanilla.

79

12. Obecné informace o státu Oaxaca Oaxaca je jedním z 32 mexických států. Leží na jihu Mexika, zasahuje do Tehuantepecké šíje a sousedí na západě se státem Guerrero, na severozápadě se státem Puebla, na severu s Veracruzem a na východě s Chiapasem. Na jihu Oaxacu omývá Tichý oceán na téměř 600 kilometrech pobřeží. Oaxaca je pátým největším mexickým státem a zabírá 4,8% celkové plochy Mexika.136 Obrázek 23: Mapa - Oaxaca137

Hlavní ekonomickou aktivitou v Oaxace je zemědělství, především pěstování kukuřice, čirok, podzemnice olejná, vojtěška, fazole, káva, pšenice, rýže, sezam, ječmen, cukrová třtina, ananas, různé druhy citrusů, banány, mango, papája, melouny, tamarind, avokádo atd. Chovají se tu především krávy, kozy, prasata, ovce, muly a koně. Pro ekonomiku v Oaxace je také významná rukodělná rodinná umělecká výroba a prodej výrobků. Samozřejmě cestovní ruch je také významným přínosem do místní ekonomiky.138

136

Superficie. Oaxaca, 2013. INEGI.

137

Dostupné z: http://apkxda.com/mapa_del_estado_de_oaxaca.html Actividad economica, 2015. Secretaría de Economía.

138

80

Obrázek 24: Poloha Oaxaky139

139

Dostupné z: http://www.oocities.org/athens/parthenon/3234/oaxaca.htm

81

13. Potenciál cestovního ruchu ve státě Oaxaca Potenciál cestovního ruchu ve státě Oaxaca je veliký a nabídka vyžití pestrá a bohatá. Oaxaca nabídne návštěvníkovi krásné pláže, možnost surfování, hory, řeky, přírodní parky a rezervace, nádherné výhledy do dech beroucích údolí, krásné koloniální hlavní město, bohatou kulturu se spoustou folklorních svátků a oslav, originální rukodělné výrobky a výbornou kuchyni se spoustou regionálních specialit. Turisté mohou navštívit některé z archeologických nalezišť předkolumbovských civilizací, jako například Mitla, Lambityeco, Dainzu, Yagul nebo Monte Albán. V roce 1990 navštívilo stát Oaxaca 572 tisíc turistů, v roce 2013 se jednalo již téměř o 2 miliony turistů za rok.140

13.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu ve státě Oaxaca Jak již víme z předchozích kapitol, lokalizační předpoklady se dělí na přírodní a kulturní, které představí následující podkapitoly. 13.1.1 Přírodní lokalizační předpoklady cestovního ruchu Z předchozích kapitol již známe, jak, a podle jakých kritérií se hodnotí lokalizační předpoklady cestovního ruchu, a můžeme je tedy aplikovat na případ Oaxaky. V tomto regionu je pět rozdílných typů podnebí, převažuje podnebí tropické. Průměrná teplota v tomto regionu je 24°C, teplota je pak závislá také na nadmořské výšce. Teplé, vlhké podnebí panuje po celé délce oaxackého pobřeží, a roční průměrná teplota je okolo 28 stupňů Celsia. Teplota ale samozřejmě také závisí na nadmořské výšce, která se tu vzhledem k rázu krajiny velmi mění. Kromě toho je tu průměrně okolo 300 slunečných dní za rok. Místní klima je tedy jednoznačně pozitivním lokalizačním předpokladem.141 Pobřeží Tichého oceánu ve státě Oaxaca má téměř 600 kilometrů a nachází se tu spousta krásných pláží, z nichž nejznámější jsou pláže okolo Puerto Escondido, Mazunte, Zipolite, Puerto Ángel a zátoky v Bahías de Huatulco. V Oaxace je také spousta vodopádů, které vznikly díky velké členitosti terénu. Mezi nejkrásnější patří vodopád Apoala, La Esmeralda nebo zkamenělý vodopád Hierve el Agua. Je tu také 14 „koupališť“ s termálními vodami.

140

Infografía Turismo en Oaxaca y México de 1990 a 2013, 2014. Todo Oaxaca Radio.

141

Oaxaca.Clima. INEGI.

82

Obrázek 25: Puerto Escondido142

Oaxaca je mexickým státem s největší biodiverzitou. Najdeme tu 702 endemických druhů rostlin, což představuje 21% ze všech 3 334 endemických rostlin vyskytujících se v Mexiku. Toto číslo je patrně větší, ale všechny druhy nejsou zatím známé. Je tu také téměř 1 500 druhů obratlovců, z toho 736 druhů ptáků. Najdeme je například v Národním parku „Parque nacional Benito Juarez“ o rozloze více jak 3 tisíce hektarů, nebo v Selva de los Chimalapas, pralese, který stále zachovává původní ekosystémy.143 Oaxaca je jedním z nejhornatějších států v Mexiku, najdeme tu pohoří Sierra Madre Oriental, Sierra Madre del Sur a Sierra Atravesada. Nejvyšší horou je Cerro Nube s výškou 3 720 metrů nad mořem.144 Ze všech výše zmíněných poznatků je snadné vyvodit závěr, že Oaxaca nabízí všechny přírodní lokalizační předpoklady, které by měla splňovat destinace s velkým potenciálem pro cestovní ruch. Turisté zde najdou krásnou neporušenou přírodu a panenské pláže vhodné pro koupání, šnorchlování a surfování, a na své si vzhledem k přírodnímu bohatství přijdou turisté zajímající se o ekoturismus. Významné přírodní atraktivity: Hierve el Agua Hierve el Agua je systém zkamenělých vodopádů, který se formoval po tisíce let prouděním vody s velkým obsahem minerálů. Kromě toho jsou tu i přírodní „jezírka“, kde je možné se koupat v termální vodě a užívat si velkolepé výhledy do okolních hor. Je to zajímavé archeologické naleziště, systém teras, který Zapotékové vytvořili před více než 2500 lety.145

142

Vlastní fotografie GARCÍA MENDOZA, A., ORDÓÑEZ DÍAZ, M. D. J. H., BRIONES SALAS, M. A. Biodiversidad de Oaxaca. 1st ed. Instituto de Biología, UNAM : Fondo Oaxaqueño para la Conservación de la Naturaleza : World Wildlife Fund, 2004. ISBN 970-32-2045-2. 144 Geografía económica de Oaxaca. Enciclopedia Virtual. 145 Hierve el Agua, el sitio sagrado Zapoteco. Oaxaca - Tierra Mágica. 143

83

Hierve el Agua je významným bodem pro ekoturistiku. Jediným podobným zkamenělým vodopádem je Pamukkale v Turecku. Obrázek 26: Hierve el Agua146

Árbol del Tule Jednou z největších přírodních „atrakcí“ státu Oaxaca je „Árbol del Tule“ (Tulský strom) z rodu Taxodium mucronatum. Je to nejobjemnější strom na světě, obvod jeho kmene měří 42 metrů. Jeho stáří je asi 1200 – 3000 let.147 Obrázek 27: Arbol de Tule148

146

Vlastní fotografie El Árbol de Tule. Atlas Obscura. 148 Vlastní fotografie 147

84

13.1.2 Kulturní lokalizační předpoklady cestovního ruchu Hlavní město Oaxaca de Juaréz je považováno za skutečnou perlu koloniální architektury. Kromě toho láká turisty svou kulturou, rukodělnou výrobou a uměním. Koná se tu také velké množství různých festivalů a lidových slavností. Turisté zde mohou navštívit spoustu muzeí, z nichž nejvýznamnější jsou například muzeum moderního umění Museo de Arte Contemporáneo či Museo Rufino Tamayo. V roce 1987 bylo historické centrum Oaxaky společně s archeologickým nalezištěm Monte Albán prohlášeno světovým kulturním dědictvím UNESCO.149 Známý je například mezinárodní veletrh mezcalu „Feria Internacional del Mezcal“, který se každoročně koná v Oaxace. Oaxaca má na svém území nesmírné etnické bohatství, žije tu 18 z celkového počtu 65 etnických skupin obyvatel v Mexiku a také tu najdeme mnoho jazykových skupin. Některé z etnických skupin žijících v Oaxace jsou mixtecos, triquis, mixes, chinantecos, huaves, chocholtecos, tacuates či nahuas.150 Proto je v Oaxace vidět silný vliv místního domorodého indiánského obyvatelstva, jak v místní kultuře nebo kuchyni, která je jednou z nejbohatších v Mexiku, ale také se projevuje v místních oslavách a lidových slavnostech, stejně jako v místní rukodělné výrobě a každodenním životě. To vše je samozřejmě nesmírně zajímavé pro turisty. Jedním z nejvýznamnějších svátků je „Guelaguetza“, obrovská slavnost, která se každoročně koná v červnu, a která je oslavou právě tohoto etnického bohatství. Oslav se účastní zástupci všech indiánských etnik žijících v Oaxace z osmi regionů La Costa Chica, Cañada, Tuxtepec, Mixteca, Sierra Sur, Sierra Norte, Valles Centrales a Istmo. Každé etnikum zde ukazuje své zvyky a kulturní tradice prostřednictvím například tance, průvodů a zpěvů. Dalším významným svátkem je „Noche de los Rábanos“, který probíhá 23. prosince. Obrázek 28: Guelaguetza151

Kromě koloniální architektury K nejvýznamnějším z nich patří:

jsou

významná

i

místní

archeologická

naleziště.

149

Centro histórico de Oaxaca y zona arqueológica de Monte Albán. UNESCO World heritage convention. BERUMEN BARBOSA, M. E. Geografía económica de Oaxaca. 151 Dostupné z: http://www.visitmexico.com/es/guelaguetza-fiesta-y-sabor 150

85

Monte Albán Monte Albán je jedno z nejstarších kultovních míst v Mexiku a bylo nejvelkolepějším městem Zapotéků. V roce 1987 bylo naleziště vyhlášeno kulturním dědictvím UNESCO.152 Nachází se ve střední části Oaxaky poblíž města Oaxaca de Juaréz. Obrázek 29: Monte Albán153

Mitla Dalším velmi významným archeologickým nalezištěm ve státě Oaxaca je Mitla poblíž hlavního města Oaxaca de Juaréz a zkamenělého vodopádu Hierve el Agua. Místní architektura je naprosto unikátní, stejně jako fresky a složité mozaiky různých geometrických tvarů a ornamentů. Obrázek 30: Mitla154

152

Centro histórico de Oaxaca y zona arqueológica de Monte Albán. UNESCO World heritage convention. Vlastní fotografie 154 Vlastní fotografie 153

86

Lokalizační předpoklady cestovního ruchu státu Oaxaca jsou velmi bohaté, a je zřejmé, že Oaxaca má velmi mnoho krás a přírodního a kulturního bohatství pro turisty s různými oblastmi zájmů.

13.2 Selektivní předpoklady cestovního ruchu Jak bylo výše zmíněno, významným selektivním faktorem je bezpečnost dané destinace. Pozitivním faktem tedy je, že tento region není příliš zasažen vlnou kriminality a násilí, která v posledních letech zachvátila Mexiko v souvislosti s drogovými kartely. Je ale nutné říci, že především hlavní město Oaxaca de Juaréz si vede většinou velmi špatně v žebříčcích bezpečnosti. Jde tu především o různé nepokoje na ulicích a podobně, pravdou ale je, že turisté většinou nejsou tímto násilím postiženi, jedná se o vyřizování účtů mezi místními. Samozřejmě, stejně jako všude v Mexiku, je třeba si dávat pozor na osobní věci a nechodit v noci na odlehlá místa a periferie měst, ale to jsou stejné bezpečnostní zásady, které je třeba dodržovat i ve zbytku země. Z vlastní zkušenosti bych nedoporučovala vydat se na jízdu přes horský masiv Sierra Madre del Sur v noci. Jak jsem již zmínila, v horách jsem se ztratila a rozhodně bych důrazně nedoporučila jezdit na dlouhé odlehlé trasy na noc. Naštěstí se nám nic nestalo, ale nepřipadala jsem si příliš bezpečně. Navíc jsem při vyhledávání informací k této kapitole našla novinový článek, že čtyřčlenná rodina byla zabita v autě právě na stejné cestě, kterou jsem se strachem v noci projížděla. Jak jsem již zmínila, bezpečnostní situace je tu pro turisty dobrá, ale je vždy potřeba dodržovat tyto zásady a cestovat v autě v noci po odlehlých horských lokalitách může být nebezpečné. Pravděpodobnost je sice malá, ale lepší je neriskovat. V hlavním městě Oaxaca de Juaréz možná hrozí turistům okradení stejně jako v ostatních přelidněných městech, kde jsou velké skupiny turistů, na druhé straně musím také říct, že kdekoliv na pobřeží Oaxaky jsem se cítila velmi bezpečně a z vlastní zkušenosti si troufám situaci zde ohodnotit jako dobrou. Ve státě Oaxaca žijí více jak 3 800 000 obyvatel. Je zde 7 210 obcí v 570 okresech. Největším a nejlidnatějším městem je hlavní město Oaxaca de Juaréz, s více jak 300 tisíci obyvatel, dalším velkým městem je Juchitán de Zaragoza, Loma Bonita či Salina Cruz na Tehuantepecké šíji. Hustota zalidnění je 37 obyvatel na kilometr čtvereční, je jedním z deseti států s největší hustotou zalidnění v Mexiku. Asi 65% obyvatel žije na venkově. Oaxaca je jedním ze států v Mexiku s největší marginalizací obyvatelstva, z tohoto důvodu každoročně okolo 400 tisíc obyvatel emigruje na sever Mexika se záměrem emigrovat do Spojených států amerických. Dále také obyvatelé Oaxaky migrují do státu Estado de México a do hlavního města. Kromě marginalizace je to také špatná ekonomická situace místních obyvatel. V roce 2012 žilo celkem 61,9% populace státu Oaxaca, tedy téměř 2,5 milionu obyvatel, v chudobě, z toho 1 518 000 obyvatel v mírné chudobě a 916 600 obyvatel v extrémní chudobě. Právě příjmy plynoucí z cestovního ruchu a především ekoturistika, do které se zapojí místní komunity, mohou být řešením tohoto začarovaného kruhu chudoby.155

155

Color de Oaxaca. Gobierno del estado de Oaxaca.

87

13.3 Realizační předpoklady cestovního ruchu Stát Oaxaca má velmi dobré dopravní spojení. Nachází se tu tři mezinárodní letiště, v hlavním městě Oaxaca de Juaréz „Aeropuerto Internacional Xoxocotlán“, mezinárodní letiště „Aeropuerto Internacional de Bahías de Huatulco“, a v Puerto Escondido „Aeropuerto Internacional de Puerto Escondido“. Aeropuerto Internacional Xocotlán v roce 2014 přijalo 542 271 pasažérů. V následující tabulce jsou uvedeny letecké společnosti, které létají na toto mezinárodní letiště, a z kterých měst. Tabulka 12: Mezinárodní letiště Oaxaca

Aeromexico

Ciudad de México

Aeromexico Connect

Ciudad de México

Aerotucán

Huatulco, Puerto Escondido, Tuxtla de Gutierréz

Aerovega

Huatulco, Puerto Escondido

Interjet

Ciudad de México, Tijuana

United Express

Houston USA

Vivaaerobús

Monterrey

Volaris

Ciudad de México, Monterrey, Tijuana

Následující tabulka ukazuje, ze kterých destinací přiletělo v roce 2014 na letiště Aeropuerto Internacional Xoxocotlán nejvíce turistů: Tabulka 13: Nejvíce turistů z destinací

Město

Počet pasažérů

Ciudad de México 182 205 Tijuana

29 975

Monterrey

13 793 88

Cancún

6 240

Na mezinárodní letiště do Bahías de Huatulco přiletělo v roce 2014 celkem 519 619 pasažérů. V následující tabulce jsou uvedeny letecké společnosti, které létají na toto mezinárodní letiště, a z kterých měst. Tabulka 14: Letecké společnosti

Aeromar

Ciudad de México

Aeromexico

Ciudad de México

Aeromexico Connect

Ciudad de México

Aerotucan

Oaxaca, Tuxtla de Gutierréz

Aerovega

Oaxaca

Air Canada Rouge

Toronto-Pearson

Air Transit

Calgary, Edmonton, Toronto-Pearson

Apple Vacations

Chicago, San Luis

Interjet

Ciudad de México

Magnicharters

Ciudad de México

Sun Country Airlines

Mineápolis

Sunwig Airlines

Edmonton, Montreal, Saskatoon, Regina, Calgary, Vancouver, Toronto, Winnipeg

United Express

Houston

Volaris

Ciudad de México

Následující tabulka ukazuje, ze kterých destinací přiletělo v roce 2014 na letiště Aeropuerto Internacional Bahías de Huatulco nejvíce turistů:

89

Tabulka 15: Letiště Bahías de Huatulco

Město

Počet pasažérů

Ciudad de México 206 533 Toronto

10 855

Edmonton

7 537

Houston

5 416

Na mezinárodní letiště v Puerto Escondido přiletělo v roce 2014 celkem 161 299 pasažérů. V následující tabulce jsou uvedeny letecké společnosti, které létají na toto mezinárodní letiště, a z kterých měst. 156 Tabulka 16: Letiště Puerto Escondido

Aeromar

Ciudad de México

Aerotucán

Oaxaca

Aerovega

Oaxaca

Interjet

Ciudad de México

Vivaaerobus

Ciudad de México, Monterrey

156

Informace a zdroj informací pro tabulky: Estadística operacional de Aerolíneas, 2015. Secretaría de Comunicaciones y Transportes.

90

Dobré je i silniční dopravní spojení. Následující mapa zachycuje hlavní silniční síť ve státě Oaxaca: Obrázek 31: Silniční síť ve státě Oaxaca157

Ve státě Oaxaca najdeme konsolidovanou turistickou infrastrukturu, i co se týče nabídky ubytování. K roku 2013 bylo ve státě Oaxaca 1 301 hotelů celkem s 26 169 hotelovými pokoji. V hlavním městě Oaxaca de Juaréz je téměř 7 000 hotelových pokojů.158 Podle dat uvedených v této podkapitole se dle mého názoru dá usoudit, že realizační potenciál cestovního ruchu regionu Oaxaca je velmi příznivý, dopravní spojení je dobré, stejně jako další aspekty infrastruktury cestovního ruchu.

157 158

Dostupné z: http://www.mapacarreteras.org/e2556-oaxaca.html Color de Oaxaca. Gobierno del estado de Oaxaca.

91

14. Ekoturismus v Oaxace Regiony státu Oaxaca, které navštíví nejvíce turistů, jsou okres Pochutla, do kterého spadá například Bahías de Huatulco, a centrální okres, do kterého spadá hlavní město Oaxaca de Juaréz.159 Je zřejmé, proč tomu tak je – tyto regiony nabízí nejvíce turistických atraktivit ve spojení s dobrou dopravní dostupností a infrastrukturou cestovního ruchu. V hlavním městě Oaxaca a na plážích v okolí Bahías de Hautulco či Puerto Ángel pak může docházet k velkému zatížení životního prostředí vlivem masového turismu. Řešením by proto mohlo být zpřístupnění, především dopravní, dalších lokalit s turistickým potenciálem ve státě Oaxaca a jejich orientace na ekoturismus tak, aby se turisté po tomto regionu „rozptýlili“. Samozřejmá je ale i nutnost iniciativy v rámci udržitelného rozvoje cestovního ruchu v těchto „masově“ navštěvovaných lokalitách. Například v horách Sierra Madre del Sur, v údolích Valles Centrales, nebo na zbytku oaxackého pobřeží jsou velké možnosti pro ekoturistiku či pro takzvaný „dobrodružný“ turismus, je ale potřeba zlepšit především dopravní spojení a celkovou infrastrukturu. Potenciál pro ekoturismus tyto regiony mají veliký, bylo by možné zde například pozorovat faunu a flóru, fotografovat přírodu, či je využít k „dobrodružnému“ cestovnímu ruchu, horské cyklistice a podobně. Bohužel turistická infrastruktura není dostačující. Ale i přes svůj zatím ne zcela využitý potenciál nabízí Oaxaca spoustu možností ekoturistiky, a místní komunity a úřady se snaží o udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Snahou je, aby zde docházelo k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu tak, aby byla nejen zachována příroda a přírodní zdroje, ale také, aby došlo k zachování místních komunit, a aby se právě především členové místních komunit na cestovním ruchu podíleli. V roce 1990 vznikl za pomoci neziskové organizace Ecosolar „Program pro udržitelný rozvoj oaxacackého pobřeží“ (Programa de Desarrollo sustentable de la costa oaxaqueňa) jehož cílem byla ochrana místních mangrovníků, mokřadů, které slouží jako útočiště ptáků a také ekosystémů, ve kterých kladou želvy vajíčka. Tento program měl také ambice zlepšit životní úroveň místních komunit. Tohoto cíle mělo být docíleno tím, že se místní komunity začlení do ochrany svého životního prostředí a vzniknout místní podniky, které se budou snažit o udržitelný rozvoj v regionu. Tento program byl financován z fondů organizace „Grupo Condumex“ . Lokalita, která je zahrnuta do toho programu se rozléhá od Puerto Ángel k laguně Laguna de Manialtepec. Celková plocha je více než 40 000 hektarů.160 V lokalitě, kterou tento program zahrnuje, najdou turisté možnosti ekoturismu šetrného k místním delikátním ekosystémům. Je tu možné pozorovat flóru a faunu, především ptactvo, navštívit lagunu na člunech za pozorováním mangrovů a podobně.

159

Color de Oaxaca. Gobierno del estado de Oaxaca. PARÉ, L. EL CASO DEL ECOTURISMO; Dos estudios de caso en Oaxaca y Veracruz, México: Studie. Mexico: Universidad Iberoamericana 160

92

Obrázek 32: Laguna de Manialtepec161

Jak již bylo zmíněno, Oaxaca je velmi bohatá na potenciál pro ekoturistiku a spoustu možností pro ekoturistiku již nabízí. Kromě pobřeží je to například lokalita „La Mixteca Oaxaqueña“. Obrázek 33: Okresy Oaxaca162

Je možné zde provozovat horskou cyklistiku a turistiku, a navštívit například lagunu „Laguna Encantada de Tecomaxtlahuaca“ (Začarovaná laguna), který je oblíbeným cílem pro ekoturisty. Již byl zmíněn také vodopád Santiago Apoala, který je možné v tomto regionu také navštívit. Kromě nádherné přírody je možné také obdivovat místní kulturu při návštěvě místních pohostinných komunit. Výborná je místní kuchyně, například „pozole mixteco“. Tento region také nabízí zajímavou možnost poutní trasy „Ruta de los Dominicos“ s deseti farnostmi koloniální architektury, které byly postaveny podél „Camino real“, královské cesty, která vedla z Ciudad de México do Guatemaly.163 Možnosti pěší turistiky a cykloturistiky, pozorování přírody a „dobrodružný“ cestovní ruch ale nabízí i další pohoří Sierra Madre del Sur. 161

162 163

Dostupné z: http://www.tomzap.com/manial.html

Dostupné z: http://acaxao.mx/index/regiones-municipios-y-localidades-de-oaxaca/ La Ruta de los Dominicos. Oaxaca Mío.

93

Obrázek 34: Sierra Madre del Sur164

Oaxaca je ideálním místem pro aktivní dovolenou v souladu s přírodou. Je možné zde provozovat pěší horskou turistiku, jezdit na koni, koupat se v řekách a vodopádech, pozorovat flóru a faunu v místních jedinečných ekosystémech, zažít dobrodružství, ochutnat výbornou typickou místní kuchyni a setkat se s členy místních komunit. Turisté se mohou ubytovat v kempech či v ekoturistických chatkách, které se snaží být co nejšetrnější k životnímu prostředí.

164

Vlastní fotografie

94

15. Vybrané ekoturistické projekty v Oaxace V této kapitole se budeme soustředit na vybrané ekoturistické projekty ve státě Oaxaca, jejich představení a zhodnocení. Rozhodla jsem se zaměřit na projekt Pueblos Mancomunados ve střední části státu Oaxaca, který je zajímavým sdružením místních vesnic. Dále jsem se rozhodla blíže představit ekoturistické projekty na oaxackém pobřeží Mazunte a La Ventanilla.

15.1 Pueblos Mancomunados V souvislosti s ekoturistikou v Oaxace nejde nezmínit projekt „Pueblos mancomunados“ (Sdružená města). Tento velmi úspěšný ekoturistický projekt vznikl v roce 1994 v okrese Benito Juaréz v horách Sierra Norte. Do roku 1998 již zahrnoval všechny sdružené vesnice a města tohoto okresu. Vznikl za podpory místních úřadů a vlády, okresních agentur a místních sdružení, ale byl také podpořen například kanadským velvyslanectvím. V roce 1998 vnikla značená stezka delší než 100 kilometrů spojující všech 8 sdružených měst (Benito Juaréz, Amatlán, Lachatao, Latuvi, La Nevería, Cuajimoloyas, Llano Grande a Yavesía) a přímo v hlavním městě Oaxaca de Juaréz vznikla cestovní kancelář a informační centrum vedené členy místních komunitám, pod názvem Expediciones Sierra Norte.165 Obrázek 35: Pueblos Mancomunados166

Cestovní kanceláře Expediciones Sierra Norte je orientovaná na ekoturismus do lokalit místních etnických indiánů a je plně řízená zástupci ze sdružených měst Pueblos Mancomunados. Je založena na mezikomunitní spolupráci, která se snaží o zachování místního životního a kulturního prostředí podporou udržitelného cestovního ruchu. Díky této iniciativě vznikají pracovní místa pro místní obyvatele a vzniká významný ekonomický 165 166

Pueblos Mancomunados. Lonely Planet. Dostupné z: http://www.mexiko-workshop.de/spanisch/pueblos_mancomunados/ubicacion.html

95

příjem pro místní komunity, které by pravděpodobně bez příjmů z cestovního ruchu byly ve špatné ekonomické situaci. Šetrný cestovní ruch je formou obživy místních obyvatel a kromě toho, že návštěvníkům ukazuje a zpřístupňuje místní přírodu a kulturu místních komunit, také podporuje jejich zachování. Možnosti ekoturistiky jsou tu široké. Například pěší turistika či cyklistika po místních stezkách, které spojují jednotlivé vesnice, či vyjížďky na koních. V nadmořské výšce mezi 2000 až 3200 metry je možné obdivovat jedinečné místní ekosystémy. Místní cestovní kancelář nabízí různé typy aktivit včetně „dobrodružné“ turistiky. V každé vesnici je zázemí pro turisty, jsou tu jídelny a turistické chatky, vše v rámci ekoturismu. K roku 2012 tu bylo vystavěno 60 turistických chatek. 167

15.2 „Zázrak Mazunte“ Velmi důležitým živočišným druhem v tomto regionu jsou želvy. 5 ze 7 druhů mořské želvy, které na celém světě existují, se nachází právě v oblasti Oaxaca. Nejvíce se tu vyskytuje kareta zelenavá. Do roku 1990 mohl v Mexiku kdokoliv lovit želvy a sbírat jejich vajíčka za účelem obchodu či konzumace. Želvy byly běžnou součástí jídelníčku a většina z vajec, která kladly na pobřeží, byla vysbírána. Velmi oblíbené byly pokrmy z želvího masa během různých svátků a slavností a v mexické kuchyni je spousta receptů na pokrmy z želvího masa. Ulovit želvu je velmi jednoduché a proto byly želvy velmi snadným terčem pro každého, kdo zatoužil po jejich mase. Některé zdroje hovoří o tom, že se v oblasti Puerto Ángel a Mazunte ročně zabilo více než 30 000 želv. Kvůli tomuto masovému lovu se jejich počet drasticky snížil. V roce 1990 mexická vláda jejich lov zakázala za jakýmkoliv účelem a prodej jejich masa a vajec je ilegální. Bohužel, stále se prodává na černém trhu, i když jejich konzumace se tímto krokem samozřejmě značně omezila. Zákaz prodeje želvího masa a vajec byl ale velkým problémem pro místní obyvatele, kteří se živili právě lovem želv a obchodem s nimi. Od 70. let 20. století bylo Mazunte hlavním střediskem lovu želv a po jeho zákazu byli místní obyvatelé velmi ekonomicky znevýhodnění. Spousta místních obyvatel se do této oblasti přistěhovala právě za lovem želv. Zavedení ekoturistických aktivit bylo proto velmi významné i pro obživu místních obyvatel.168 V současnosti je cestovní ruch nejdůležitější ekonomickou aktivitou pro místní komunitu. 50% ekonomické aktivity zahrnuje právě cestovní ruch, dalších 20% zahrnuje rybolov a 30% obchod, ale i obě tyto aktivity jsou spojeny s cestovním ruchem.169 Kromě aktivit spojených s cestovním ruchem se zde provozuje i ekologické zemědělství a vyrábí se zde, kromě kosmetiky, která bude zmíněna později, například organická čokoláda. Pro místní komunitu bylo důležité, aby se sama podílela na místním cestovním ruchu. Nechtěli, aby se opakoval případ Bahías de Huatulco, kdy při výstavě místního integrálně plánovaného centra nebyla místní komunita začleněna, byla nucena se odstěhovat ze svých pozemků, a neměla příliš velký užitek z cestovního ruchu. Bylo pro ně také důležité zachování místní přírody. Vznikla proto v roce 1992 ekologická rezervace “Reserva Ecológica Campesina” o rozloze 14 000 hektarů, která měla ochránit nejdůležitější ekosystémy. Na základě této 167

Pueblos Mancomunados. Expediciones Sierra Norte. Baumhackl, G. Ecoturismo y desarrollo sustentable en Mazunte, Oaxaca, México. Revista Universidad del Mar [Online]. 169 Tamtéž 168

96

rezervace vznikla také asociace družstevníků „Asociación Comuneros de la Reserva Ecológica Campesina del Mazunte A.C.“.170 Projekt pro podporu ekoturismu vnikl v roce 1992. Nejprve bylo nutné zajistit přísun pitné vody a vydláždit hlavní ulici. Brigády organizované neziskovou organizací Ecosolar spolupracovaly a jejich členové se snažili přesvědčit členy místní komunity k účasti na těchto pracích, a také je přesvědčovali, aby se zapojili do místního cestovního ruchu tím, že budou nabízet ubytování a stravu pro turisty. Začaly vznikat například „palapas“, slunečníky ze dřeva a palmového listí na místní pláži. Významná byla aktivita místních komunit ve spolupráci s organizací pro ochranu životního prostředí Ecosolar. Jejich iniciativa se zaměřila právě na nabídku ekoturismu a kultivaci místního prostředí. Většina místních lidí byla negramotná, Ecosolar je tedy vzdělával v možnostech, jak těžit z cestovního ruchu a vedl tu vzdělávací kurzy. V roce 1993 zde místní obyvatelé ve spolupráci s organizací Ecosolar zasadili zhruba 6000 stromů a deset místních rodin se podílelo na výstavbě modelového bungalovu, který byl postaven z místních materiálů, a určen pro turisty. Mazunte se díky těmto aktivitám začalo stávat oblíbeným cílem turistů zajímajících se právě o formy ekologického cestovního ruchu. Měli možnost ubytovat se u místních rodin a poznat jejich styl života, jejich domácí kuchyni a místní přírodu.171 Velmi důležitým mezníkem pro Mazunte bylo v roce 1994 otevření mexického centra na ochranu želv „Centro Mexicano de la Tortuga“. V tomto centru je možné obdivovat sedm z osmi světových druhů želv, z toho šest druhů želvy mořské a dva druhy želvy suchozemské. V době, kdy želvy kladou vajíčka na pobřeží, centrum organizuje vypouštění malých želviček do moře, kterého se může zúčastnit veřejnost. Tato aktivita je významnou atraktivitou pro místní ekoturismus, z kterého místní obyvatelé mají těžit místo dřívějšího lovu želv a obchodu s nimi.172 Obrázek 36: Mazunte173

Významným mezníkem pro tuto oblast byla návštěva Anity Roddick, zakladatelky firmy „The Body Shop“, kterou zaujala snaha místních obyvatel o ochranu zdejšího životního 170

PARÉ, L. EL CASO DEL ECOTURISMO; Dos estudios de caso en Oaxaca y Veracruz, México Rezende Fleischer, D. I. Ecotourism, sea turtles, and livelihoods: Adaptation and resistance to development and conservation in Mexico and Brazil. Dizertační práce, State University of New York, 2009. 172 Informe de la situación del medio ambiente en México, 2012. SEMARNAT. 173 Vlastní fotografie 171

97

prostředí. Začalo se jednat o tom, že by Mazunte spolupracovalo s firmou „The Body Shop“ tím, že by jí dodávalo organické suroviny pro výrobu kosmetiky. Tato myšlenka ale nakonec vedla k založení firmy „Cosméticos Naturales de Mazunte“, projektu, na jehož vzniku se podílela nezisková organizace Ecosolar, další neziskové organizace, Anita Roddick, univerzity, i vláda. Tento projekt je důležitý proto, že se do něj zapojuje místní komunita, celkem 15 místních rodin, vznikají díky němu pracovní příležitosti a podporuje udržitelný rozvoj a ekologii a zlepšuje ekonomickou situaci místních obyvatel, stejně jako místní rozvoj ekoturismu v čele s centrem pro ochranu želv.174 Obrázek 37: Mapa Mazunte175

Do Mazunte rozhodně nejezdí turisté masově. Spíše se jedná o jednodenní návštěvníky, kteří sem zavítají z Bahías de Huatulco, či cestou z jedné destinace do druhé. I díky tomu se zde stále daří zachovávat autentické kulturní i přírodní prostředí, na druhou stranu příjmy z cestovního ruchu jsou také dostačující. Díky tomu, že místní aktivity jsou organizované komunitou, peníze plynoucí z cestovního ruchu se většinou opravdu opět investují do dalšího rozvoje. Spousta místních obyvatel se navíc s rozvojem cestovního ruchu stala mikro-podnikateli, což přispělo k dalšímu zlepšení jejich ekonomické situace. Dá se říci, že ekoturistický projekt v Mazunte úspěšně propojil ekoturismus a sociální interakci místních komunit a turistů. Místní komunity se naučily těžit z cestovního ruchu a díky vzdělání, kterého se místním dětem dostává, je prognóza velmi pozitivní i do budoucna, protože se bude jednat o generace, které vyrůstaly v komunitě, která se již orientovala na ekoturismus. Je ale škoda, že propagace Mazunte probíhá spíše ústně a například průvodce Lonely Planet se o Mazunte zmiňuje spíše jako o „hippie“ destinaci pro baťůžkáře, není zřejmá místní orientace na ekoturismus a ekologii.176 Já jsem Mazunte navštívila několikrát, a právě zapojení místních obyvatel je tu velmi vidět. Dalo by se srovnat s integrálně plánovaným centrem Bahías de Huatulco, které bylo naopak kritizováno za nedostatečné zapojení místních komunit. V Mazunte je patrné, že jsou místní obyvatelé na Mazunte pyšní a že je správa v jejich rukou. Mazunte je takový malý tropický ráj příliš nezkažený civilizací, a rozhodně ne masovým turismem.

174

Rezende Fleischer. Dostupné z: http://www.tomzap.com/mazunteb.html 176 Introducing Mazunte, 2012. Lonely Planet. 175

98

15.3 La Ventanilla La Ventanilla je ekoturistický projekt, který vznikal zároveň s Mazunte. Obrázek 38: Mapa La Ventanilla177

Okolo pláže La Ventanilla je jedinečný ekosystém mangrovů. Bylo tu zřízeno centrum pro ochranu krokodýlů, ještěrů a želv, postaveny malé turistické chatky a zřízeny umělecké dílny, vše pod zásadami uržitelného cestovního ruchu. Je možné zde pořádat výlety na člunech a obdivovat mangrovy či navštívit blízkou rezervaci “Reserva Natural Punta Cometa”.178 Tento projekt také vznikal za podpory neziskové organizace Ecosolar. K rozvoji tohoto projektu došlo po ničívém hurikánu Paulina v roce 1997. Místní komunita se snažila vyčistit pobřeží po této ničivé katastrofě a zachovat jedinečné ekosystémy, které nebyly během hurikánu zničeny. Místní komunita chtěla zachovat místní ekosystém a vytvořit dobré podmínky pro ekoturismus bez vnějších zásahů. Spojilo se deset místních rodin, které zde chtěly vytvořit ekoturistickou destinaci, která zárověň pomůže zachování přírody, ale také přinese ekonomický zisk. Každá z rodin se měla podílet tím, že do projektu zapojí svůj člun v hodnotě 3000 až 4000 mexických pesos.179 Komunita z La Ventanilla začala spolupracovat s neziskovou organizací Ecosolar, která zde měla podobnou činnost jako v Mazunte, tedy například vzdělávání místních obyvate. Dále se místní komunita spojila například s univerzitou “Universidad del Mar” a také univerzitami z Ciudad de México a Puebly, které sem vysílaly své studenty v rámci “servicio social” (povinné sociální práce, které musí každý student vykonat v rámci vysokoškolského studia).180 La Ventanilla je v dnešní době úspěšným ekoturistickým projektem. Často jedinečný ekosystém mangrovů navštěvují například studenti přírodovědy a vědci, ale samozřejmě sem jezdí i turisté, kteří chtějí poznat jedinečnou místní přírodu.

177 178

Dostupné z: http://www.tomzap.com/mazunteb.html Ecoturismo. La Ventanilla.

179

VARGAS DEL RÍO, D. Ecoturismo comunitario y conservación ambiental: la experiencia de La Ventanilla, Oaxaca, México. Instituto Tecnológico y de Estudios Superiores de Occidente, 2012. 180

PARÉ, L. EL CASO DEL ECOTURISMO; Dos estudios de caso en Oaxaca y Veracruz, México

99

16. Bahías de Huatulco – Centro Integralmente planeado – vznik, rozvoj a zhodnocení udržitelného rozvoje cestovního ruchu Bahías de Huatulco je integrálně plánovaným centrem, které leží na jihu státu Oaxaca na 35 kilometrech pobřeží Tichého oceánu s 9 zátokami a 36 plážemi. Leží v okrese Santa María Huatulco. San Augustín, Chachacual, Cacaluta, Maguéy, El Órgano, Santa Cruz, Chahué, Tangolunda a Conejos jsou jména devíti krásných zátok, které najdeme v této destinaci.181 Kromě těchto zátok je tu spousta malých panenských pláží, které jsou přístupné jen z vody, a na kterých si návštěvník i v dnešní době může připadat jako Robinson Crusoe v tropickém ráji. Bahías de Huatulco také nabízí nádherné počasí po většinu roku, prší tu průměrně jen 40 dní v roce.182 Obrázek 39: Bahías de Huatulco - mapa183

Tato lokalita byla objevena v roce 1969 delegací pracovníků z Banco de México, kteří prozkoumávali mexické pobřeží a hledali vhodné místo s potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Tato lokalita byla vyhodnocena jako lokalita s velkým potenciálem pro cestovní ruch. Až do roku 1983 byla obec Santa María Huatulco velmi klidná a žilo tu pouze 2 500 obyvatel, kteří se většinou živili zemědělstvím, zejména pro vlastní spotřebu.184 Pěstovali především kukuřici, fazole a banány a rybařili. Cestovní ruch zde nebyl rozvinutý, našlo se jen pár turistů, kteří sem ročně zavítali, i když pro ně už existovalo na pláži několik služeb ve stáncích, nabízejících například nápoje, potraviny, a ubytování v kempech a hamakách.

181

Bahías de Huatulco. Lonely Planet. Guía turística de Bahías de Huatulco. Travel by Mexico. 183 Dostupné z: http://www.elclima.com.mx/ubicacion_y_clima_en_huatulco.htm 184 Reseña histórica. Gobierno Huatulco. 182

100

Poté, co byla roku 1984 dokončena stavba silnic mezi Puerto – Escondido – Salina Cruz a hlavním městem Oaxaca de Juaréz a Pochutla, dal FONATUR impuls k zahájení stavby komplexu Integrálně plánovaných center Bahías de Huatulco.185 Projekt oficiálně začal 17. dubna 1984, když bylo v oblasti Bahías de Huatulco vykáceno 21 000 hektarů lesa pro výstavbu turistického centra. Byly vytvořeny plány výstavby turisticko – městského centra, tak, aby se zde nacházely služby cestovního ruchu, ale i běžné základní služby, také silnice a letiště. Podle plánu „Plan Maestro de Bahías de Huatulco“ by měla být destinace plně konsolidována k roku 2018, po třech fázích rozvoje, z nichž každá bude splňovat určitý strategický cíl v počtu nabízených pokojů, služeb, kapacitě návštěvníků a využití pozemků. Vesnice Santa Cruz byla rekonstruována a v údolí Chahué vznikla městská zóna s vybavením a infrastrukturou pro 20 000 obyvatel. Z téměř 21 000 vykácených hektarů lesa se poté 52 %, celkem 11 890 hektarů, označilo za chráněnou rezervaci, kde nebude probíhat žádná výstavba, zatímco 3 % půdy se využila na stavby spojené s cestovním ruchem, 10% na městskou výstavbu, 4 % z půdy zabralo letiště a dalších 31 % je nevyužitých. Obrázek 40: Graf - Využití půdy Huatulco186

Využic  půdy  

Chráněná  přírodní  rezervace  

31%  

Cestotvní  ruch   52%  

4%  

10%  

Městská  výstavba   LeTště   Nevyužito  

3%  

Integrálně plánované centrum Bahías de Huatulco mělo vznikat ve třech etapách: První etapou probíhající od roku 1984 do roku 1988 měla být etapa rozvoje, dále od roku 1988 do roku 2000 etapa konsolidace, a od roku 2000 do roku 2018 etapa saturace. Bohužel, žádné dokumenty neuvádějí, kolik turistů mělo pojmout Huatulco během fáze největšího rozmachu, ale předpokládalo se, že by se mělo jednat o podobný objem jako v Cancúnu. Každopádně, cíle, které byly pro začátek stanovené, Huatulco již od první fáze rozvoje nesplňovalo. Na konci roku 1988 bylo turistům k dispozici 592 hotelových pokojů, 185

Monterrubio, J. C.; et al. TOURISM AND SOCIAL CHANGE. A QUALITATIVE STUDY ON COMMUNITY PERCEPTIONS IN HUATULCO, MEXICO. In Cuadernos de Turismo, 28th ed.; , Ed.; Universidad de Murcía: Murcía, 2011; pp 255–256. 186

Vlastní zpracování. Zdroj informací: Programa de manejo Parque Nacional Huatulco [online]. 1st ed. México: Comisión Nacional de Áreas Naturales Protegidas, 2003 [cited 15 April 12].

101

což představovalo 45,5 % z původního plánu pro první etapu rozvoje. Ke konci druhé etapy konsolidace bylo k dispozici 2 160 pokojů. Tento počet představoval 34,1 % z celkového plánovaného počtu pokojů pro tuto etapu konsolidace. Poslední etapa vykázala počet 2 857 hotelových pokojů, tedy pouze o něco málo více než 10% z původně plánovaných 27 000 pokojů, tak, jak se uvádí v plánu „Plan Maestro“ pro výstavbu tohoto Integrálně plánovaného centra.187 I přesto je v dnešní době středisko Bahías de Huatulco důležitou lokalitou pro mexický cestovní ruch a velkým přínosem pro mexickou ekonomiku. Při pobřeží Tichého oceánu se jedná o důležitý bod v okolí a důležitý regionální uzel, okolo kterého jsou turistická centra s menším ekonomickým dosahem. Z tohoto důvodu sem také z nepříliš ekonomicky rozvinutého okolí přichází spousta nových obyvatel a lepšími životními podmínkami. Dle sčítání obyvatel z roku 2010 žilo v okrese Santa María Huatulco zhruba 38 551 obyvatel. Z nich bylo 10 100 obyvatel zaměstnaných, určité procento z tohoto počtu tvoří ale lidí se sezónním zaměstnáním, většinou spojeným s cestovním ruchem. Hlavními ekonomickými aktivitami jsou zde cestovní ruch (40 %), zemědělství (30 %) a rybaření (20 %). Cestovní ruch v otázce zaměstnanosti výrazně nahradil zemědělství a rybaření. Nově vzniklá pracovní místa se týkají především obchodu. Cestovní ruch pozitivně ovlivnil místní obyvatele také v tom, že pro některé z nich byly postaveny nové domy v rámci nové městské výstavby, a samozřejmě také díky zlepšení infrastruktury, například výstavbě nových silnic, atd. Na straně druhé vyplývá, že ne všichni místní obyvatelé byli cestovním ruchem ovlivněni pozitivně. Někteří obyvatelé okresu Santa María Huatulco sice dostali k dispozici byty z nové výstavby, ale někteří obyvatelé se vzhledem k výstavbě plánovaného turistického centra museli vystěhovat. Navíc cena pozemků, bytů a domů či nájmu dramaticky vzrostly, stejně jako ceny zboží a služeb, stejně jako vzrostly problémy jako nepořádek na ulicích či kriminalita. Malé lokální podniky také nebyly podporovány tak, jako velké firmy. Podle výzkumu provedeného mezi místními obyvateli si někteří z nich stěžovali, že právě místní obyvatelstvo nebylo dostatečně podporováno vládními institucemi a nebylo zahrnováno do rozhodovacích procesů ohledně rozvoje této lokality.188 Původním záměrem této nově plánované destinace byla výstavba okolo hlavních devíti zátok, ale došlo k výstavbě jen okolo dvou z nich. V první fázi do roku 1988 mělo dojít k výstavbě okolo zátok Santa Cruz, Tangolunda a Chahué. Zatím došlo jen k výstavbě hotelů a dalších služeb v zátoce Santa Cruz, kde byl také zřízen přístav, parky a postaveny vily. Velké hotelové resorty byly postaveny v zátoce Tangolunda, jedná se například o hotel Barceló a Camino Real. V dnešní době stojí v destinaci Bahías de Huatulco 17 hotelů s 1 800 hotelovými pokoji. Také vzhledem k nedostatečné propagaci této destinace je obsazenost jen zhruba 50 %, a proto se FONATUR rozhodl většinu z pozemků původně určených k výstavbě zachovat jako přírodní rezervaci.189 Jen v jedné ze zbývajících zátok by měla dále pokračovat výstavba. Tento fakt je ale pro zachování genia loci této lokality velmi pozitivní. Návštěvníci zde dále mohou odpočívat v hamakách na doslova panenských plážích, kam se dá dostat jen na člunu z moře, a užívat si krásné, neporušené přírody. 187

LÓPEZ GUEVARA, V. M. La reorientación del ciclo de vida del área turística. El caso de Bahías de Huatulco, Oaxaca (México): Diplomová práce. Alicante: Universidad de Alicante, 2011. 188 MENDOZA ONTIVEROS, Martha Marivel, MONTERRUBIO CORDERO, Juan Carlos y FERNANDEZ ALDECUA, María José. IMPACTOS SOCIALES DEL TURISMO EN EL CENTRO INTEGRALMENTE PLANEADO (CIP) BAHÍAS DE HUATULCO, MÉXICO. Gest. tur. (Valdivia). 189 Dostupné z: Un gran destino - Bahías de Huatulco, 2014. FONATUR.(accessed April 15, 14).

102

Obrázek 41: Zátoky v Bahías de Huatulco190

Vzhledem k ne příliš pozitivnímu vývoji, který se neslučoval s původním plánem na výstavbu a rozvoj této destinace se v polovině devadesátých let FONATUR, společně s ostatními veřejnými a privátními subjekty, snažil tento negativní vývoj zvrátit reorientací a renovací této destinace. Až na začátku 21. století ale začalo docházet k aktivitám, které podpořily rozvoj této lokality a přinesly více návštěvníků. Jednalo se například o otevření ekologicko-archeologického parku Copalita, či zpřístupnění Národního parku Huatulco, dále možnost potápění či plavby na moři, a podporu a organizaci různých festivalů, oslav, či národních i mezinárodních sportovních akcí. Otevřely se letecké trasy, a na letiště v Santa María Huatulco léta více společností, i nízkonákladových. Podporuje se také nabídka balíčků ve spojení letenky a ubytování v hotelu. Bylo také vystavěno molo, ke kterému připlouvají velké výletní lodě. Je také snaha uvést Bahías de Huatulco jako destinaci pro golfisty. Vzhledem k velkému počtu turistů a také vzhledem k růstu obyvatel kvůli migraci do Huatulca z okolních regionů za lepšími ekonomickými podmínkami, se toto Integrálně plánované centrum musí potýkat se sociálními i environmentálními problémy. Důležitým bodem, který je třeba ve vztahu k Bahías de Huatulco zmínit, je snaha o potlačení environmentálních problémů a ochrana místního životního prostředí a snaha o udržitelný rozvoj, a také aktivity, které by měly udržitelný rozvoj podporovat. Okolo roku 2000 se začaly objevovat občanské i vládní aktivity, které podněcovaly k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu v této destinaci, a snažily se o ochranu životního prostředí. V roce 2005 vznikla „Rada místní Agendy 21“ (Comité Agenda 21 Local) s podvýbory pro životní prostředí, cestovní ruch, městský rozvoj a socioekonomické prostředí. Každý z těchto podvýborů měl za úkol identifikovat problémy, se kterými se potýká jeho oblast zájmu, a navrhnout strategie, jak těmto problémům zabránit, či jak je vyřešit. 190

Dostupné z http://pamelarosas2012.blogspot.cz/

103

Bylo založeno občanské sdružení „Equipo Verde Huatulco“, které se snažilo splnit všechny požadavky pro to, aby destinace získala certifikaci udržitelného rozvoje Green Globe 21, později EarthCheck. Certifikace EarthCheck vznikl jako systém hodnocení a certifikace ochrany životního prostředí a udržitelnosti pro cestovní ruch. Huatulco tuto certifikaci poprvé obdrželo v roce 2005 a každoročně ji úspěšně obhajuje. Bahías de Huatulco bylo třetí světovou destinací, které byla tato certifikace udělena, po Bali v Indonésii a Kaikoura na Novém Zélandu, a vůbec první destinací s touto certifikací na americkém kontinentě. K udržení tohoto ohodnocení je třeba plnit konkrétní cíle v rámci udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Bahías de Huatulco bylo také první světovou destinací, která obdržela certifikaci EarthCheck Gold. Zavedení systému environmentální správy EarthCheck v Huatulcu umožnilo monitoring spotřeby pitné vody, elektrického proudu a pohonných hmot v destinaci, a také produkce odpadů a emisí škodlivých skleníkových plynů. Po obdržení těchto certifikací také vznikl program na snížení emisí škodlivých plynů, převážně oxidu uhličitého v destinaci.191 Obrázek 42: Bahías de Huatulco192

Huatulco se také vyznačuje sběrem a čištěním odpadních vod, které recykluje ve 4 čističkách, které jsou strategicky rozmístěné tak, aby pokryly celkovou výstavbu v destinaci. Díky těmto čističkám odpadních vod se využívá voda k zavlažování zahrad, parků, okrasné zeleně podél silnic a golfového hřiště. 90% elektrické energie, která je využívaná v destinaci, je eolické.193 Z vlastního pozorování Bahías de Huatulco myslím mohu usoudit, že ochrana životního prostředí se zde daří. Huatulco jsem poprvé navštívila v roce 2000, a většina místních pláží by se dala označit za panenské pláže. Příroda je v Bahías de Huatulco mnohem 191

Un gran destino - Bahías de Huatulco, 2014. FONATUR. Vlastní fotografie 193 La Sustentabilidad, Huatulco, 2014. Mexico Travel Club. 192

104

markantnější, než turistická výstavba - oproti většině jiných přímořských destinací, kde jsou po pobřeží vystavěné obrovské hotely a je velmi těžké najít kousek pláže se zachovalou přírodou, bez lidí a různých budov a bohužel také odpadu. Oproti tomu v Bahías de Huatulco byl klid a všudypřítomná krásná divoká příroda. Když jsem Huatulco navštívila znovu v roce 2003, nic se nezměnilo. V roce 2011 jsem proto měla strach, že Bahías de Huatulco nepoznám. Obávala jsem se, že krásné panenské pláže tak, jak si je pamatuji, budou plné turistů a budou na nich stát velké hotely a genius loci tohoto místa bude ztracen. Byla jsem velmi mile překvapena, když jsem zjistila, že Bahías de Huatulco stále vypadá tak, jak si jej pamatuji. To se potvrdilo znovu v roce 2014, když jsem Huatulco navštívila naposledy. Vyptávala jsem se místních obyvatel, jestli se nebojí, že se to jednou změní, ale všichni mi řekli, že si tu přírody velmi váží a že velká část pozemků určených k výstavbě bude zachována jako chráněná krajinná oblast. Při zpracovávání této práce jsem zjistila, že se jedná o celých 31%. Dalším dobrým dojmem z Bahías de Huatulco je všudypřítomný pořádek, čistota. Troufám si říci, že je to v tomto případě akce a reakce, tedy že turisté vidí, jak je tu životní prostředí chráněno, a proto se jej také oni snaží udržovat. Jezdí sem velké množství domácích turistů a musím bohužel říci, že ti se v některých letoviscích nechovají příliš šetrně. Rádi nechávají na pláži odpadky a jejich počínání v přírodě je vše, jen ne ekologické. V Bahías de Huatulco jsem ale nikdy neviděla odpadky a jiný nepořádek, který je bohužel na některých jiných místech tak často k vidění. Navíc, Huatulco je velmi poklidnou destinací bez rušného nočního života, nejedná se tu o masovou turistiku, a spíše sem dle mého názoru přijíždějí právě turisté, kteří se zajímají o ekoturistiku, a láká je právě krásná neporušená příroda. To, že nakonec vůbec nedopadl původní plán výstavby, je dle mého názoru velmi pozitivní. Z Huatulca by se stalo další Acapulco nebo Cancún, tedy pobřeží zastavěné hotely a velkými budovami, a naprosto by ztratilo kouzlo, díky kterému je jedinečné. Z vlastních zkušeností nasbíraných během 14 let navštěvování této destinace si troufám říci, že zájmu o udržitelný cestovní ruch a o ochranu životního prostředí v Huatulcu opravdu věřím, a v tomto případě je dle mého názoru na první pohled jasně vidět, že se tu přírodní prostředí opravdu chrání, a cestovní ruch se tu rozvíjí velice šetrně.

105

17. Závěr V úvodu jsem si položila několik otázek, na které jsem hledala odpověď během výzkumu pro tuto diplomovou práci. První otázkou bylo, zda Mexiko dokáže splnit očekávání turistů a nabídnout produkty a služby dle nejnovějších trendů cestovního ruchu. Dle mého názoru vyšlo z vyhodnocení lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů jednoznačné ano. I motivy, kvůli kterým turisté nejčastěji cestují, Mexiko splňuje. Tato kladná odpověď na výzkumnou otázku má ale také mnoho „ale“. Tato „ale“ souvisí s další otázkou, kterou jsem si na začátku diplomové práce položila, a to sice zda existuje způsob, jak by Mexiko mohlo napravit špatnou pověst. Je nutné si přiznat, že právě pověst nebezpečné země, kterou má Mexiko především kvůli násilí spojeným s obchodem s drogami, je velmi důležitým negativním faktorem, který mnoha turistům brání tuto zemi navštívit. Jak již bylo řečeno v předchozích kapitolách, Mexiko by se mělo snažit dobrou marketingovou strategií propagovat místní cestovní ruch lépe a více, a to především tak, aby se o Mexiku psalo a mluvilo také ve veskrze pozitivním duchu. Bohužel, v mezinárodních mediích velmi často slýcháme o zločinech a násilí, ke kterému zde dochází. Pravdou je, že v naprosté většině případů se tyto činy neodehrávají v turistických oblastech, ale samozřejmě v očích veřejnosti se může zdát, že cestovat sem je nebezpečné. Proto mám ten názor, že nejnutnější strategií je zlepšování této „image“ Mexika. Samozřejmě, že nejlepším způsobem, jak se této nálepky zbavit, by bylo bezpečnostní situaci zlepšit. Bojím se ale, že zlepšení místní bezpečnostní situace související právě s obchodem s drogami je během na příliš dlouhou trať s nejasným koncem. Proto by se mělo alespoň dbát o zvýšenou ochranu turistických oblastí. Ta je ale dle mého názoru podloženého osobními zkušenostmi dobrá. Není nutné se opakovat a znovu vyjmenovat všechno přírodní a kulturní bohatství, které Mexiko může turistům nabídnout, je tu ale také velmi dobrá turistická infrastruktura a výborné dopravní spojení, proto jsem toho názoru, že se z Mexika výhledově opravdu může stát jednička na světovém trhu cestovního ruchu, a také to dle mého názoru z výzkumu této diplomové práce vyplývá. Nestane se tak ale pravděpodobně v dohledu několika málo příštích let, protože k tomuto výsledku bude opravdu nutné alespoň částečné zlepšení bezpečnostní situace, lepší propagace Mexika jako destinace cestovního ruchu na zahraničních trzích a vylepšení image Mexika jako obchodní značky. Předpoklady, které k tomu Mexiko má, jsou dle mého názoru jasné – najdeme tu obrovské přírodní i kulturní bohatství a až na zimní sporty dokáže tato země nabídnout téměř všechny druhy cestovního ruchu a způsoby využití volného času pro všechny typy turistů, ať už se jedná o návštěvníky libující si v krásných plážích, či o turisty, kteří upřednostňují aktivně strávenou dovolenou v přírodě, nebo kteří cestují za kulturou, poznáním a gastronomií. Dle mého názoru je ale Mexiko na velmi dobré cestě, a projekty, především ty vládní, ale i ty lokální, které zde vznikají, jsou velmi zajímavé. Například program „Pueblos Mágicos“ má velký ohlas u místních obyvatel, kteří si Pueblos Mágicos velmi oblíbili. I pro mě jsou Pueblos Mágicos krásnými místy pro strávení dovolené či víkendového pobytu, protože jsou zárukou kvalitní směsice zvyků místních komunit, architektury, kultury a přírody. Myslím si, že Pueblos Mágicos je ukázkou pozitivního vlivu cestovního ruchu na místní prostředí a především místní komunity. Právě to, že patří do programu Pueblos Mágicos, pro místní obyvatele znamená zachovávání si, či v některých případech obnovení místních tradic a zvyků, které by jinak byly zapomenuty, odbyt místních rukodělných výrobků dle místní kultury a udržování místní architektury a životního prostředí v dobrém stavu. Pokud by město tyto zásady nedodržovalo, přišlo by o status Pueblo Mágico a z něj 106

plynoucí velké, především ekonomické, výhody. Proto je patrná velká snaha, kterou hodnotím veskrze pozitivně. Právě zde, po zmínce o místních komunitách, se nabízí zhodnocení další z otázek, které jsem si pro úvod položila, a to, zda má Mexiko potenciál pro rozvíjení ekoturismu. Opět jsem toho názoru, že z výzkumu pro tuto diplomovou práci vyplynulo, že potenciál ekoturismu v Mexiku je obrovský, ne ale plně využitý, a je to oblast, na kterou by se Mexiko mělo zaměřit, a kterou by mělo nabídku cestovního ruchu významně obohatit. V posledních letech přibývá, dle aktuálního trendu, stále více turistů, kteří chtějí cestovat v zásadách ekoturismu, poznávat přírodu a místní komunity, aniž by se účastnili masového cestovního ruchu v nejznámějších přímořských letoviscích. Protože je Mexiko zemí extrémů, i v cestovním ruchu a potažmo ekoturismu zde najdeme velké extrémy. Nedá se jednoznačně zhodnotit, zda se místní cestovní ruch rozvíjí či rozvíjel v zásadách udržitelného cestovního ruchu, protože zde najdeme lokality zcela v zásadách udržitelného rozvoje, ale i zcela proti těmto zásadám. Nutné je ale podotknout, že se většinou jedná o letoviska, která vznikala v dávnější době. Najdeme tu letoviska, kde se může turista „schovat“ před reálným světem, aniž by poznal opravdové Mexiko a místní komunity, ale oproti tomu zde jsou i lokality, které nabízejí zážitky ekoturismu, a místní komunity jsou do jejich aktivit nejen významně začleněny, ale dokonce jsou právě ony hlavním motorem těchto aktivit a projektů, které samy řídí. Cestovní ruch a právě „cestování“ s ním spojené ne vždy znamená „poznávání“. To, že dnes můžeme překročit hranice několika států v několika málo minutách, neznamená, že turisté kromě těch opravdových hranic, překračují hranice sociální. K této nechuti poznat místní společnost a její problémy dochází dle mého názoru nejvíce právě během cestování do zemí třetího světa. Běžní turisté bohužel nechtějí tolik „poznávat“, spíše chtějí, aby jejich životní standart byl zachován i v turistické destinaci. Vznikají tak „turistická ghetta“ luxusních hotelových resortů, kde turisté žijí v prostředí, na které jsou zvyklí „z domu“. Jedí stejné jídlo a jejich kontakt s místním obyvatelstvem se omezí na kontakt s personálem či na několik výletů do dalších turistických lokalit. Tito turisté nechtějí vidět, že místní obyvatelé žijí v chudobě či mají naprosto odlišné kulturní projevy. Oproti tomu se ale v poslední době objevuje právě opačný trend, trend ekoturistiky, kdy si turisté naopak přejí být v kontaktu s místními komunitami a vyhledávají pravý opak turistických ghett s luxusními resorty, kde se během dovolené téměř doslova zavřou mezi čtyři zdi. Tento trend je pro Mexiko jednoznačně pozitivní. Právě ekoturismus může přilákat turisty do oblastí, kam by se jinak nevydali. A místním komunitám ekoturismus přinese pracovní místa a výdělky. Je ale nutné, aby se z tohoto trendu nestal opět trend masový. Masová ekoturistika by přestala být ekoturistikou, a stala by se opět masovým turismem, který místní prostředí ničí, místní komunity utlačuje do ústraní, výdělky z cestovního ruchu putují do kapes hotelových řetězců a nadnárodních koncernů, místo toho, aby zůstaly v rukou místních komunit, které by je použily na vylepšení své sociální situace. Dle mého názoru ale tato diplomová práce na případech například Pueblos Mancomunados či Mazunte dokazuje, že rozvoj ekoturismu, který je šetrný k místnímu přírodnímu a kulturnímu okolí, což je ostatně mottem ekoturismu, a který nejen zahrne místní komunity, ale právě místní komunity se na něm budou v největší míře podílet, je možný. S nadsázkou se dá říci, že Mexiko je plné lokalit, ve kterých by mohly vzniknout další Mazunte a Pueblos Mancomunados. Dle mého názoru je ale nutná pomoc ze strany mexické vlády či neziskových organizací působících v tomto odvětví tak, aby daly impuls k tomuto 107

rozvoji. Pro místní komunity žijící často v chudobě v odlehlých koutech Mexika je mnohdy velmi těžké takovéto projekty iniciovat, ale právě šetrný ekoturismus a rozvoj cestovního ruchu v mezích udržitelného rozvoje s ohledem na místní obyvatelstvo je dle mého názoru řešením, díky kterému by se mnohé komunity mohly dostat ze začarovaného kruhu chudoby. Je nutné, aby tyto iniciativy byly dobrovolné a především řízené právě místními komunitami tak, aby byly zdroji příjmů do místní kasy pro další rozvoj. Je třeba zabránit tomu, aby byly zdrojem příjmů pro zainteresované firmy. Pokud by se toto povedlo, a v Mexiku existuje mnoho projektů, které v tomto byly úspěšné, byl by to obrovský krok k zlepšení místní situace. Ze svého pohledu vidím právě v ekoturistice ten největší potenciál cestovního ruchu v Mexiku. Stále tu budou turisté, kteří cestují „na dovolenou“ do luxusních resortů, nezajímá je poznávání místní kultury a reálného života místních komunit. Tito turisté budou dále do Mexika cestovat, a dále tu pro ně bude skutečně bohatá nabídka luxusních služeb a hotelů. Tito turisté jsou samozřejmě významní pro místní ekonomiku, a stále budou. Potenciál pro další růst nabídky cestovního ruchu v Mexiku ale dle mého názoru tkví právě v ekoturistice. Troufám si říci, že jen málo zemí na světě má takové bohatství a takový potenciál pro cestovní ruch a potažmo pro ekoturistiku, jako Mexiko. Pokud bude Mexiko dále rozvíjet tento potenciál a zaměřovat se na ekoturistické projekty, udrží si vysokou úroveň služeb pro náročné turisty jako doposud, zaměří se na lepší marketingovou strategii Mexika jako „obchodní značky“ cestovního ruchu a podaří se mu trochu zlepšit bezpečnostní situaci, troufám si říct, že se jedničkou ve světovém cestovním ruchu stane. V druhé části práce jsem se rozhodla zaměřit na stát Oaxaca právě proto, že dle mého názoru je to společně s Chiapasem jeden z nejlepších regionů pro rozvíjení potenciálu a nabídky ekoturistiky. Jak vyplynulo ze zhodnocení lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů, potenciál Oaxaky se neliší od celkového potenciálu Mexika. Oaxaca by se dle mého názoru mohla stát mexickou jedničkou v nabídce ekoturismu. Najdeme tu právě zmiňované velmi úspěšné ekoturistické projekty Mazunte a Pueblos Mancomunados. Na těchto dvou případech je vidět rozmanitost místní přírody a kultury. Jeden projekt se nachází v horách a druhý je přímořskou lokalitou, oba jsou ale velmi úspěšné především pro šetrnost k místnímu životnímu prostředí, a také byly úspěšné v zahrnutí místních komunit, které tyto projekty řídí „zevnitř“. Je samozřejmě také třeba dbát na to, aby se z ekoturismu nestal ekoturismus masový, nemyslím si ale, že by to zde hrozilo. Naopak si myslím, že by Oaxaca měla být lépe propagovaná jako ekoturistická destinace na místním trhu, i v zahraničí. Ekoturismus by mohl být velmi významným ekonomickým přínosem pro místní komunity, které jinak žijí na pokraji chudoby či ve velké chudobě, například komunity v horách. K tomuto cíli je ale nutná podpora mexické a federální vlády, protože je nutné zlepšit infrastrukturu, například dopravní dostupnost některých lokalit, které by měly pro ekoturismus velký potenciál. O cestovním ruchu v Mexiku, jeho potenciálu a případných návrzích na zlepšení situace či dalším zhodnocení by se mohla napsat spousta diplomových prací. Mrzí mě trochu, že zde nebyl větší prostor jít více do hloubky a lépe a konkrétněji zhodnotit některé vybrané projekty, zanalyzovat jejich problémy a více se zaměřit na jednu konkrétní oblast, projekt či problém, a navrhnout možnosti zlepšení či realizace projektů. Právě toto by byla varianta pro další případné rozšíření této práce.

108

18. Seznam zdrojů a použité literatury 1.

OPATRNÝ, J. Mexiko - stručná historie států. Libri, 2003. ISBN 80-7277-185-X.

2.

CAMELO AVEDOY, J. O., CEBALLOS, Ch., Desarrollo, sustentabilidad y turismo: una vision multidisciplinaria. Universidad Autónoma de Nayarit, 2012. ISBN 978-84-15774-00-6.

3.

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Cestovní ruch Výkladový slovník: Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. LINDE, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.

4.

REILY COLLINS, V. Dictionary for the tourism industry. CABI 2008, 2008. ISBN 978-1-84593-449-1

5.

KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 2013. ISBN 978-80-247-4603-6.

6.

GARCÍA MENDOZA, A., ORDÓÑEZ DÍAZ, M. D. J. H., BRIONES SALAS, M. A. Biodiversidad de Oaxaca. 1st ed. Instituto de Biología, UNAM : Fondo Oaxaqueño para la Conservación de la Naturaleza : World Wildlife Fund, 2004. ISBN 970-32-2045-2.

7.

BERUMEN BARBOSA, M. E. Geografía económica de Oaxaca. Online: http://www.eumed.net/cursecon/libreria/mebb/.

8.

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 2011. ISBN 978-80-247-4039-3.

9.

PALATKOVÁ, M. Prolínání destinací a destinační partnerství [online]. Praha: Ministertvo pro místní rozvoj ČR, 2006 [cited 15 March 17]. Available from: http://www.mmr.cz/getmedia/3869c784-9a2141d7-aa4e-3ae736eccbe4/GetFile7_3.pdf.

10. PAŠTIKOVÁ, B. Kulturně-historický potenciál turismu v Mexiku: Bakalářská práce. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, březen 2010. 11. INDROVÁ, J., JAROLÍMKOVÁ, L., KIRÁĽOVÁ, A., et al. Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha: Ministertvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cited 15 March 23]. Available from: http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2e-a43007314a2e/GetFile14_1.pdf. 12. Monterrubio, J. C.; et al. TOURISM AND SOCIAL CHANGE. A QUALITATIVE STUDY ON COMMUNITY PERCEPTIONS IN HUATULCO, MEXICO. In Cuadernos de Turismo, 28th ed.; , Ed.; Universidad de Murcía: Murcía, 2011; pp 255–256. 13. Barragán Lopéz, J. F. EL TLCAN Y SU IMPACTO EN LA ACTIVIDAD TURÍSTICA, 2014. Tribuna de Querétaro. http://www.tribunadequeretaro.com/index.php/informacion/3600-el-tlcan-y-su-impactoen-la-actividad-turistica (accessed April 15, 14). 14. PARÉ, L. EL CASO DEL ECOTURISMO; Dos estudios de caso en Oaxaca y Veracruz, México 15. Rezende Fleischer, D. I. Ecotourism, sea turtles, and livelihoods: Adaptation and resistance to development and conservation in Mexico and Brazil. Dizertační práce, State University of New York, 2009. 16. LINDBERG, K., HAWKINS, D. E. (ed.). Ecotourism: a guide for planners and managers.. ISBN 09636331-0-4. 17. TIES Announces Ecotourism Principles Revision, 2015. The International Ecotourism Society. https://www.ecotourism.org/news/ties-announces-ecotourism-principles-revision (accessed April 15, 18).

109

18. Carballo Sandoval, A. Concepcion y Perspectivas del Ecoturismo en Mexico por Arturo Carballo Sandoval, 2015. Planeta. http://www.planeta.com/planeta/98/0898ecotur.html (accessed April 15, 18). 19. HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 2001. ISBN 8085970368 20. Ortega, P. Ecoturismo, clave para México contra la pobreza, 2014. Alto Nivel. http://www.altonivel.com.mx/37533-ecoturismo-desarrollo-economico.html (accessed April 15, 17). 21. Flores Nunez, E. Ecoturismo y turismo sustentable. Universidad Autónoma del Estado de México. http://www.uaemex.mx/plin/psus/rev3/c04.html 22. Brooke, B. FONATUR The Force Behind Mexican Tourism. http://www.therealmexico.com/fonatur.htm [Online]. http://www.therealmexico.com/fonatur.htm 23. Martínez Melendéz, L. A. TLCAN, turismo y medio ambiente en México [online]; Secretariado de la Comisión para la Cooperación Ambiental: México, 2008. http://www3.cec.org/islandora/en/item/2341nafta-tourism-and-environment-in-mexico-es.pdf (accessed April 15, 4). 24. MENDOZA ONTIVEROS, M. M., et al. IMPACTOS SOCIALES DEL TURISMO EN EL CENTRO INTEGRALMENTE PLANEADO (CIP) BAHÍAS DE HUATULCO, MÉXICO. [online]. . Available from http://www.redalyc.org/articulo.oa?id=223318904003 . 25. PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací. Grada publishing a.s., 2011. ISBN 978-80247-3749-2. 26. KOTLER, P., BOWEN, J. Mercadotecnia para Hotelería y Turismo.. 1st ed. Prentice Hall, 1997. ISBN 9789688809440. 27. The world factbook, 2013. Central intelligence agency. https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/mx.html (accessed March 15, 13). 28. The world factbook, 2013. Central intelligence agency. https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/mx.html 29. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cited 15 Feb 17]. Available from: http://www.mmr.cz/getmedia/f00fb5f50898-44fc-b88e-3c58d682908b/GetFile_3.pdf?ext=.pdf. 30. Turismo de salud de México. Visit Mexico. http://www.visitmexico.com/es/salud/bienestar/spas (accessed March 15, 23). 31. Estudio Estratégico de Viabilidad del Segmento de Congresos y Convenciones. Secretaría de Turismo Centro de Estudios Superiores en Turismo [online]. 2002 [cited 23-03-15]. Available from http://ictur.sectur.gob.mx/pdf/estudioseinvestigacion/segmentosyproductos/productos/Estudio_Convenc iones.pdf 32. RAMÍREZ, K. Festejos a la Virgen dejarán derrama de 407 mdp en el DF. Dinero en imágen [online]. 2013 [cited 19-03-15]. Available from http://www.dineroenimagen.com/2013-12-12/30109 . 33. México y Estados Unidos - Frontera. Secretaría de relaciones exteriores. http://mexeua.sre.gob.mx/index.php/frontera (accessed March 15, 27). 34. Barrancas del Cobre. Visit Mexico. http://www.visitmexico.com/es/barrancas-del-cobre (accessed March 15, 27)

110

35. The world factbook, 2013. Central intelligence agency. https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/mx.html (accessed March 15, 13). 36. Volcán de Colima. México desconocido. http://www.mexicodesconocido.com.mx/volcan-decolima.html (accessed March 15, 23). 37. Las 10 cuevas más espectaculares de México. México desconocido. http://www.mexicodesconocido.com.mx/las-10-cuevas-mas-espectaculares-de-mexico.html (accessed March 15, 23). 38. Río Bravo. EcuRed. http://www.ecured.cu/index.php/R%C3%ADo_Bravo (accessed March 15, 23). 39. Casi 300,000 turistas visitan cada año El Cañón del Sumidero, en México. Caribbean news digital. http://www.caribbeannewsdigital.com:8080/noticia/casi-300000-turistas-visitan-cada-ano-el-canon-delsumidero-en-mexico (accessed March 15, 23). 40. Resultados de la actividad turística [online]; Subsecretaría de Planeación y Política Turística: México, enero 2015. http://www.datatur.sectur.gob.mx/RAT/RAT-2015-01%28ES%29.pdf (accessed March 15, 26). 41. Actividades culturales, 2015. DATATUR Análisis Integral del Turismo. http://www.datatur.sectur.gob.mx/SitePages/ActividadesCulturales.aspx (accessed March 15, 23). 42. DOMÍNGUEZ, M. Devasta inseguridad a turismo en Acapulco. El Universal [online]. 2014 [cited 504-15]. Available from http://www.eluniversal.com.mx/estados/2014/devasta-inseguridad-a-turismo-enacapulco-1052564.html . 43. GUERRA, J. A. El turismo extranjero huyó de Acapulco. El Financiero [online]. 2013 [cited 5-04-15]. Available from http://www.elfinanciero.com.mx/politica/el-turismo-extranjero-huyo-de-acapulco.html . 44. Gripe por A(H1N1), 2009. Organización mundial para la Salud. http://www.who.int/mediacentre/news/statements/2009/h1n1_20090429/es/ (accessed April 15, 5). 45. El Impacto de la contingencia sanitaria por el Virus de Influenza Humana en el Sector Turismo en México al segundo trimestre de 2009. Centro de Estudios de las Finanzas Públicas [Online] 2009. http://www.cefp.gob.mx/intr/edocumentos/pdf/cefp/2009/cefp0522009.pdf (accessed March 15, 19). 46. Resultados de la actividad turística [online]; Subsecretaría de Planeación y Política Turística: México, enero 2015. http://www.datatur.sectur.gob.mx/RAT/RAT-2015-01%28ES%29.pdf (accessed March 15, 26). 47. Las fortalezas de México. Catálogo de proveedores de la industria en México. https://www.capim.com.mx/page/view/mexico_competitivo (accessed April 15, 14). 48. Airports in Mexico. http://www.aircraft-charter-world.com/airports/northamerica/mexico.htm (accessed March 15, 15). 49. Las fortalezas de México. Catálogo de proveedores de la industria en México. https://www.capim.com.mx/page/view/mexico_competitivo (accessed April 15, 14). 50. Inventario Turístico, 2013. DATATUR Análisis Integral del Turismo. http://www.datatur.sectur.gob.mx/SitePages/InventarioTuristico.aspx (accessed April 15, 13).

111

51. La cocina tradicional mexicana, cultura comunitaria, ancestral y viva - El paradigma de Michoacán. Organizacion de las Naciones Unidas para la Educación, la Ciencia y la Cultura. http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=es&pg=00011&RL=00400 (accessed March 15, 14). 52. Turismo. SECTUR Gobierno. http://www.sectur.gob.mx/wpcontent/uploads/2014/01/SECTUR_GOBIERNO_2012.pdf (accessed April 15, 14). 53. México lanza la Semana del Buen Comer. Caribbean News Digital [Online]. http://www.caribbeannewsdigital.com/noticia/mexico-lanza-la-semana-del-buen-comer (accessed April 15, 13). 54. Guía rápida. Rutas Gastronómicas. http://rutasgastronomicas.sectur.gob.mx/descargas/guia_rapida.pdf . 55. Día de Muertos dejará ganancias por más de 7,700 mdp. El Economista [Online]. http://eleconomista.com.mx/industrias/2012/10/28/puente-dia-muertos-visitantes-gastaran-mas7700mdp (accessed April 15, 12). 56. Segmento romance en México, principales resultados del diagnóstico de la oferta en doce destinos. Subsecretaría de planeación turística, Centro de Estudios Superiores en Turismo [Online]. http://ictur.sectur.gob.mx/descargas/Publicaciones/Boletin/cedoc2012/cedoc2011/EstudioRomance.pdf (accessed April 15, 12). 57. Bodas en México. Visit Mexico. http://www.visitmexico.com/es/bodas (accessed March 15, 24). 58. México no empuja su turismo lésbico-gay. El Economista [Online]. http://eleconomista.com.mx/industrias/2013/05/19/mexico-no-empuja-su-turismo-lesbico-gay 59. Turismo gay gasta casi el doble. El Economista [Online]. http://eleconomista.com.mx/industrias/2010/06/03/turismo-gay-gasta-casi-doble-lo-que-df-busca-atraersegmento (accessed April 15, 12). 60. Estudio de Gran Visión del Turismo en México: Perspectiva 2020 [online]; Centro de Estudios Superiores en Turismo: México, 2000; pp 42–46. http://sistemanacionaldecapacitacionturismo.stps.gob.mx/sncst/pdf/6_estudio_gran_vision_del_turismo_en_mexico_perspectiva_2020.pdf (accessed April 15, 4). 61. Turismo internacional; México, entre los 10 destinos favoritos. Excelsior [Online]. http://www.excelsior.com.mx/nacional/2015/04/17/1019219 62. Resultados de la actividad turística. DATATUR Análisis integral del Turismo. http://consulmex.sre.gob.mx/montreal/images/Consulado/Comunicado/rat2013_18feb14.pdf (accessed April 15, 16). 63. Principales Indicadores de Coyuntura del Sector Turismo en México en 2015. DATATUR Análisis integral del Turismo. http://www.datatur.beta.sectur.gob.mx/SitePages/Inicio.aspx (accessed April 15, 16). 64. Estadísticas del Sector Turismo. DATATUR. http://www.datatur.sectur.gob.mx/SitePages/Visitantes%20por%20Nacionalidad.aspx . 65. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011. World Economic Forum. http://www3.weforum.org/docs/WEF_TravelTourismCompetitiveness_Report_2011.pdf . 66. Porqué invertir en México. FONATUR. http://www.fonatur.gob.mx/es/ventas/index_invertirmex.asp

112

67. Reyes Razo, M. Nuestra inversión en turismo alentará Palenque, Chichén Itzá y Kalakmul: EPN. [Online]. http://www.oem.com.mx/oem/notas/n3384348.htm 68. Reyes Razo, M. 23.7 millones de turistas visitan México. CNN Expansión [Online]. http://www.cnnexpansion.com/economia/2014/02/12/24-millones-de-turistas-visitaron-mexico (accessed April 15, 13). 69. LEY GENERAL DEL EQUILIBRIO ECOLÓGICO Y LA PROTECCIÓN AL AMBIENTE. Nueva Ley publicada en el Diario Oficial de la Federación el 28 de enero de 1988, Últimas reformas publicadas DOF 05-11-2013. 70. Agenda 21 Local Criterios para su Construcción en México. http://www.academia.edu/7073765/Agenda_21_Local_Mexico . 71. Turismo sustentable. Greenpeace Mexico. http://www.greenpeace.org/mexico/es/Campanas/Oceanos-ycostas/Que-proponemos/Turismo-sustentable/ . 72. Programa para el desarrollo regional turístico sustentable. 800 Voluntarios. http://800voluntarios.com/1/programa-para-el-desarrollo-regional-turisticos-sustentable/#.VUdTyHtmkp . 73. Desarrollo sustentable del turismo. Universidad Autónoma del Estado de México. http://www.uaemex.mx/plin/psus/rev5/e01.html . 74. Comision nacional de áreas naturales protegidas, 2015. SEMARNAT. http://www.conanp.gob.mx/que_hacemos/ (accessed April 15, 18). 75. México no aprovecha su potencial ecoturístico, 2014. Universia México. http://noticias.universia.net.mx/actualidad/noticia/2014/08/18/1109951/mexico-aprovecha-potencialecoturistico.html (accessed April 15, 17). 76. Asociación Mexicana de Turismo de Aventura y Ecoturismo. http://www.amtave.org/ . 77. Plan nacional de desarrollo 2013-2018. http://pnd.gob.mx/ 78. Secretaría de Turismo. SECTUR. http://www.sectur.gob.mx/ . 79. Fondo nacional de fomento al turismo. FONATUR. http://www.fonatur.gob.mx/es/index.asp . 80. ESPINOSA-CORIA, Horacio. El origen del proyecto turístico Cancún, México: Una valoración de sus objetivos iniciales a 42 años de su nacimiento. LiminaR [online]. 2013, vol.11, n.1 [citado 2015-05-04], pp. 154-167 . Disponible en: . ISSN 2007-8900. 81. Palafox Munoz, A. Impactos económicos originados por el huracán Wilma en el empleo turístico de la isla de Cozumel, 2008. Turismo: desastres naturales, sociedad y medio ambiente 82. Cancún: Información General. FONATUR. http://www.fonatur.gob.mx/es/proyectos_desarrollos/cancun/index.asp . 83. Sheraton Cancun Resort: Hotel demolido (1978-2005). Aclarando.Worldpress. https://aclarando.wordpress.com/2010/06/22/sheraton-cancun-resort-hotel-demolido-1978-2005/ . 84. ESPINOSA-CORIA, Horacio. El origen del proyecto turístico Cancún, México. 85. Ixtapa: Información general. FONATUR. http://fonatur.gob.mx/es/proyectos_desarrollos/ixtapa/index.asp (accessed March 15, 15).

113

86. Los Cabos: Información general. FONATUR. http://fonatur.gob.mx/es/proyectos_desarrollos/cabos/index.asp?modsec=01-INFO&sec=1 (accessed March 15, 15). 87. The 75 Best Golf Resorts. Golf Digest. http://www.golfdigest.com/golf-courses/2011-11/75-best-golfresorts-in-us (accessed March 15, 15). 88. LORETO, Paraíso por descubrir. Playas Mexico. http://www.playasmexico.com.mx/articulo_playas.php?id_article=1256 (accessed March 15, 15). 89. Pueblos mágicos. FONATUR. http://www.sectur.gob.mx/pueblos-magicos/ (accessed March 15, 15). 90. Reglas de operación. Pueblos mágicos. http://transparencia.info.jalisco.gob.mx/sites/default/files/Reglas%20de%20Operaci%C3%B3n%20Pro grama%20Pueblos%20M%C3%A1gicos.pdf (accessed April 15, 16). 91. Encuesta nacional del gasto turístico en los hogares 2013, 2014. DATATUR. http://www.datatur.sectur.gob.mx/Documentos%20Publicaciones/ENGATURH_2013.pdf (accessed April 15, 14). 92. Martínez, E. México, potencial mundial en turismo. Real Estate Market. http://www.realestatemarket.com.mx/articulos/turismo/11566-mexico-potencial-mundial-en-turismo (accessed April 15, 16). 93. México "Conoce explora y disfruta en encantador viaje por toda la cultura Azteca". Cooperativa de Educadores de Córdoba. http://cooeducord.com.co/old/mexico.html (accessed April 15, 16). 94. Misión, visión y estrategia. Consejo de promoción turística. http://www.cptm.com.mx/mision-vision-yestrategias?language=es (accessed April 15, 14). 95. Engel, P.; Sterbenz, Ch. The 50 most violent cities in the world, 2014. Business insider. http://www.businessinsider.com/the-most-violent-cities-in-the-world-2014-11?op=1 (accessed April 15, 14). 96. Ciudades de Latinoamérica dominan la lista de las más peligrosas del mundo en 2011, 2012. Noticias Montreal. http://noticiasmontreal.com/18154/latinoamerica-domina-la-lista-de-ciudades-maspeligrosas-del-mundo/ (accessed April 15, 14). 97. Maldonado, M. México empieza a bajar su ranking turístico; inseguridad reflejada, 2013. SDP Noticias. http://www.sdpnoticias.com/columnas/2013/05/17/mexico-empieza-a-bajar-su-ranking-turisticoinseguridad-reflejada (accessed April 15, 14). 98. Cifra de homicidios dolosos en México baja en 2014, 2014. Informador. http://www.informador.com.mx/mexico/2014/566475/6/cifra-de-homicidios-dolosos-en-mexico-bajaen-2014.htm (accessed April 15, 14). 99. Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům, 2013. Ministerstvo zahraničních věcí České Republiky. http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/mexiko/cestovani/other.html (accessed April 15, 14). 100. Superficie. Oaxaca, 2013. INEGI. http://cuentame.inegi.org.mx/monografias/informacion/oax/territorio/ (accessed April 15, 14). 101. Dostupné z: http://apkxda.com/mapa_del_estado_de_oaxaca.html

114

102. Actividad economica, 2015. Secretaría de Economía. http://www.economia.gob.mx/delegaciones-de-lase/estatales/oaxaca# (accessed April 15, 14). 103. Infografía Turismo en Oaxaca y México de 1990 a 2013, 2014. Todo Oaxaca Radio. http://todooaxacaradio.com/infografia-turismo-en-oaxaca-y-mexico-de-1990-a-2013/ (accessed April 15, 14). 104. Oaxaca.Clima. INEGI. http://www.cuentame.inegi.org.mx/monografias/informacion/oax/territorio/clima.aspx?tema=me&e=20 105. Geografía económica de Oaxaca. Enciclopedia Virtual. http://www.eumed.net/cursecon/libreria/mebb/informacion_basica_entidad.html (accessed April 15, 14). 106. Hierve el Agua, el sitio sagrado Zapoteco. Oaxaca - Tierra Mágica. http://www.oaxacatierramagica.com/index.php/sierra-norte/106-hierve-el-agua-sitio-sagrado-zapoteco (accessed April 15, 14). 107. El Árbol de Tule. Atlas Obscura. http://www.atlasobscura.com/places/el-arbol-del-tule-tule-tree (accessed April 15, 14). 108. Centro histórico de Oaxaca y zona arqueológica de Monte Albán. UNESCO World heritage convention. http://whc.unesco.org/es/list/415 (accessed April 15, 14). 109. Centro histórico de Oaxaca y zona arqueológica de Monte Albán. UNESCO World heritage convention. http://whc.unesco.org/es/list/415 (accessed April 15, 14). 110. Color de Oaxaca. Gobierno del estado de Oaxaca. http://www.oaxaca.gob.mx/color-de-oaxaca/ (accessed April 15, 14). 111. Informace a zdroj informací pro tabulky: Estadística operacional de Aerolíneas, 2015. Secretaría de Comunicaciones y Transportes. http://www.sct.gob.mx/transporte-y-medicina-preventiva/aeronauticacivil/estadisticas/estadistica-operacional-de-aerolineas-air-carrier-operational-statistics/ (accessed April 15, 14). 112. PARÉ, L. EL CASO DEL ECOTURISMO; Dos estudios de caso en Oaxaca y Veracruz, México: Studie. Mexico: Universidad Iberoamericana 113. La Ruta de los Dominicos. Oaxaca Mío. http://www.oaxaca-mio.com/lamixteca/rutadominica.htm (accessed April 15, 17) 114. Pueblos Mancomunados. Lonely Planet. http://www.lonelyplanet.com/mexico/oaxaca-state/pueblosmancomunados (accessed April 15, 16). 115. Pueblos Mancomunados. Expediciones Sierra Norte. http://sierranorte.org.mx/expediciones.html (accessed April 15, 16). 116. Baumhackl, G. Ecoturismo y desarrollo sustentable en Mazunte, Oaxaca, México. Revista Universidad del Mar [Online]. http://www.umar.mx/revistas/20/mazunte.pdf (accessed April 15, 10). 117. Informe de la situación del medio ambiente en México, 2012. SEMARNAT. http://app1.semarnat.gob.mx/dgeia/informe_12/04_biodiversidad/cap4_3.html (accessed April 15, 12). 118. Introducing Mazunte, 2012. Lonely Planet. http://www.lonelyplanet.com/mexico/oaxaca-state/mazunte (accessed April 15, 12). 119. Ecoturismo. La Ventanilla. http://www.laventanilla.com.mx/ecoturismo.html (accessed April 15, 12).

115

120. VARGAS DEL RÍO, D. Ecoturismo comunitario y conservación ambiental: la experiencia de La Ventanilla, Oaxaca, México. Instituto Tecnológico y de Estudios Superiores de Occidente, 2012. 121. PARÉ, L. EL CASO DEL ECOTURISMO; Dos estudios de caso en Oaxaca y Veracruz, México 122. Bahías de Huatulco. Lonely Planet. http://www.lonelyplanet.com/mexico/oaxaca-state/bahias-dehuatulco (accessed April 15, 12). 123. Guía turística de Bahías de Huatulco. Travel by Mexico. http://www.travelbymexico.com/huatulco/ (accessed April 15, 12). 124. Reseña histórica. Gobierno Huatulco. http://huatulco.gob.mx/resena-historica (accessed April 15, 10). 125. Programa de manejo Parque Nacional Huatulco [online]. 1st ed. México: Comisión Nacional de Áreas Naturales Protegidas, 2003 [cited 15 April 12]. Available from: http://www2.inecc.gob.mx/publicaciones/download/425.pdf. ISBN 968-817-593-5. 126. LÓPEZ GUEVARA, V. M. La reorientación del ciclo de vida del área turística. El caso de Bahías de Huatulco, Oaxaca (México): Diplomová práce. Alicante: Universidad de Alicante, 2011. 127. MENDOZA ONTIVEROS, Martha Marivel, MONTERRUBIO CORDERO, Juan Carlos y FERNANDEZ ALDECUA, María José. IMPACTOS SOCIALES DEL TURISMO EN EL CENTRO INTEGRALMENTE PLANEADO (CIP) BAHÍAS DE HUATULCO, MÉXICO. Gest. tur. (Valdivia). [online]. jun. 2011, no.15 [citado 07 Mayo 2015], p.47-73. . ISSN 0718-6428. 128. Un gran destino - Bahías de Huatulco, 2014. FONATUR. http://evh.org.mx/upload/Fonatur%20Un%20Gran%20Destino%20Bah%C3%ADas%20de%20Huatulc o%20C.P.%20Adriana%20P%C3%A9rez%20Quesnel.pdf (accessed April 15, 14). 129. La Sustentabilidad, Huatulco, 2014. Mexico Travel Club. http://www.huatulcohost.com/sustentabilidadhuatulco.html (accessed April 15, 14).

116

19. Seznam zkratek AMTAVE BANXICO CIES CIP CR DATATUR DF EZLN FOGATUR FONATUR ICTA IGLA INAH INFRATUR LGBT LGEEPA MZV NAFTA OECD OSN PRODERETUR SECTUR SEMARNAT SIOM TTCI UNESCO UPM UNWTO

Asociación Mexicana de Turismo de Aventura y ecoturismo Banco de México Comité interinstitucional de evaluación y selección Centros Integralmente Planeados Cestovní ruch Base de Datos Turísticos Distrito Federal Ejército Zapatista de Liberación Nacional Fondo de Garantía y Fomento de Turismo Fondo Nacional de Fomento al Turismo Mezinárodní asociace kulinářského CR Gay and Lesbian Travel Association Instituto Nacional de Antropología e Historia Fondo de Promoción e Infraestructura Turística Lesbian, gay, bisexual and transgender Ley General del Equilibrio Ecológico y la Protección de Ambiente Ministerstvo zahraničních věcí North American Freetrade Agreement Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace spojených národů Programa para el Desarrollo Regional Turístico Sustentable Secretaría de Turismo Secretaría de Medio Ambiente y Recursos Naturales Sistema Integral de Operación Migratoria Tourism and Travel Competitivness Index United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Unidad de Política Migratoria United Nations World Tourism Organization

117

20. Seznam obrázků Obrázek 1: Politická mapa Mexika ...........................................................................................11   Obrázek 2: Etnické rozložení populace ....................................................................................12   Obrázek 3: Předpoklady cestovního ruchu ...............................................................................16   Obrázek 4: Caňon del Sumidero ...............................................................................................19   Obrázek 5: Tulúm .....................................................................................................................20   Obrázek 6: Vliv viru N1H1 na cestovní ruch v Mexiku v roce 2009 .......................................25   Obrázek 7: Mapa mexických letišť ...........................................................................................26   Obrázek 8: Dálnice a hlavní silniční síť v Mexiku ...................................................................27   Obrázek 9: Mayská riviéra ........................................................................................................29   Obrázek 10: Laguna Bacalar.....................................................................................................30   Obrázek 11: Mapa - Acapulco ..................................................................................................31   Obrázek 12: Puerto Angel.........................................................................................................32   Obrázek 13: Kulinářský cestovní ruch......................................................................................33   Obrázek 14: Mapa - trasy Rutas Gastronómicas ......................................................................35   Obrázek 15: Sladkosti k Día de Muertos ..................................................................................38   Obrázek 16: Graf - faktory pro výběr Mexika jako svatební destinace ....................................40   Obrázek 17: Graf - překážky svatebního CR v Mexiku ...........................................................40   Obrázek 18: Cancún..................................................................................................................64   Obrázek 19: Ixtapa ....................................................................................................................65   Obrázek 20: Pueblos Mágicos ..................................................................................................67   Obrázek 21: San Cristobal de las Casas....................................................................................70   Obrázek 22: Mapa drogových kartelů ......................................................................................76   Obrázek 23: Mapa - Oaxaca .....................................................................................................80   Obrázek 24: Poloha Oaxaky .....................................................................................................81   Obrázek 25: Puerto Escondido .................................................................................................83   Obrázek 26: Hierve el Agua .....................................................................................................84   Obrázek 27: Arbol de Tule .......................................................................................................84   Obrázek 28: Guelaguetza ..........................................................................................................85   Obrázek 29: Monte Albán.........................................................................................................86   Obrázek 30: Mitla .....................................................................................................................86   Obrázek 31: Silniční síť ve státě Oaxaca ..................................................................................91   118

Obrázek 32: Laguna de Manialtepec ........................................................................................93   Obrázek 33: Okresy Oaxaca .....................................................................................................93   Obrázek 34: Sierra Madre del Sur ............................................................................................94   Obrázek 35: Pueblos Mancomunados.......................................................................................95   Obrázek 36: Mazunte ................................................................................................................97   Obrázek 37: Mapa Mazunte ......................................................................................................98   Obrázek 38: Mapa La Ventanilla ..............................................................................................99   Obrázek 39: Bahías de Huatulco - mapa ................................................................................100   Obrázek 40: Graf - Využití půdy Huatulco ............................................................................101   Obrázek 41: Zátoky v Bahías de Huatulco .............................................................................103   Obrázek 42: Bahías de Huatulco ............................................................................................104  

119

21. Seznam tabulek Tabulka 1: Města s největším počtem obyvatel ........................................................................13   Tabulka 2: Zhodnocení přírodních lokalizačních předpokladů v Mexiku ................................16   Tabulka 3: Zhodnocení kulturních lokalizačních předpokladů v Mexiku ................................17   Tabulka 4: Objektivní předpoklady cestovního ruchu ..............................................................22   Tabulka 5: Subjektivní předpoklady cestovního ruchu ............................................................22   Tabulka 6: Nejvytíženější mexická mezinárodní letiště ...........................................................27   Tabulka 7: Rutas Gastronómicas ..............................................................................................34   Tabulka 8: Rozdělení Rutas Gastronómicas .............................................................................36   Tabulka 9: Návštěvníci podle národností .................................................................................46   Tabulka 10: Ochrana přírody v Mexiku ..................................................................................54   Tabulka 11: Ukazatele hodnocení výkonnosti ..........................................................................69   Tabulka 12: Mezinárodní letiště Oaxaca ..................................................................................88   Tabulka 13: Nejvíce turistů z destinací.....................................................................................88   Tabulka 14: Letecké společnosti...............................................................................................89   Tabulka 15: Letiště Bahías de Huatulco ...................................................................................90   Tabulka 16: Letiště Puerto Escondido ......................................................................................90  

120