UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2014
Bc. Barbora Stejskalová
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Využití animačních programů pro ovlivnění zdatnosti a redukci hmotnosti Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Zpracovala:
Prof. Ing. Václav Bunc, CSc.
Bc. Barbora Stejskalová
Praha, duben 2014
Abstrakt
Název práce: Využití animačních programů pro ovlivnění zdatnosti a redukci hmotnosti
Cíl práce: Cílem práce je zjistit, jaký vliv na zdatnost a hmotnost má individuálně pohybová intervence animačních programů na vybranou skupinu animátorů, jaké aktivity obsahují animační programy v letní sezóně od června do září a jak jsou náročné z hlediska způsobu, zaměření, intenzity a času.
Metody: Hlavní metoda je řízený rozhovor s animátory, pozorování animátorů a průběhu animačních programů, měření antropometrických parametrů (hmotnosti, výšky), srdeční frekvence a klidové srdeční frekvence animátorů.
Výsledky: Animační programy jsou účinné pohybové programy, které splňují všechna kritéria. Jsou všestranné, zaměřené na všechny kondiční složky. Za celou sezónu čtyř měsíců je to 56 hodin na flexibilitu, 88 hodin na aerobní vytrvalost, 48 hodin na silové schopnosti, 136 hodin na obratnost a 200 hodin na více kondičních složek dohromady. Programy jsou dlouhodobé, uskutečňované v časovém trvání osmi hodin za den, šestkrát týdně. Intenzita je pro animátory celou sezónu stejná. Programy se pohybují v zónách pohybu pro zdraví, regulace hmotnosti a ojediněle v zóně rozvoje kondice. Požadavky pro činnost animátora jsou komplexní. Zdatnost byla posuzovaná jako schopnost reagovat na všechny podněty z vnějšího prostředí podle hodnot klidové srdeční frekvence. Největšího rozdílu dosáhla Daniela, zlepšení klidové srdeční frekvence o 9 tepů. Nejmenšího rozdílu dosáhl Tomáš, pouze o
3 tepy. Za významnou změnu je pokládaná pozitivní změna o 5 tepů/min. Tento rozdíl oproti prvotní hodnotě splnili všichni animátoři, kromě Ondry a Tomáše. Hmotnost většiny žen se navýšila. Nejvyšší vzrůst hmotnosti má Daniela +5,3 kg. Jediná z žen mám nižší konečnou hmotnost o 2,2 kg. U všech mužů došlo k váhovému úbytku. Největší úbytek hmotnosti je zaznamenán u Tomáše, -5,1 kg. Za významnou změnu byla u žen redukce hmotnosti o 3 kg a u mužů nárůst hmotnosti o 1 – 2 kg.
Klíčová slova: Aktivita, animace, animátor, klienti, pohybová aktivita, program, srdeční frekvence.
Abstract
Title: Utilization of animation programs for affecting fitness and weight reduction
Objectives: The aim is to determine the effect on the fitness and weight of the individual motion intervention animation programs to a select group of animators, which activities include animation programs during the summer season from June to September and how they are demanding in terms of method, focus, intensity and time.
Methods: The main methods are guided interview with animators, observation of animators and course of animation programs, measurements of anthropomethric parameters (weight, height) heart rate and resting heart rate of animators.
Results: Animation programs are effective movement programs that meet all kriteria. The programs are versatile, covering all components of fitness. For whole season of four months: 56 hours on flexibility, 88 hours aerobic endurance, 48 hours power capability, 136 hours and 200 hours dexterity more components of condition together. Programs are also long-term, carried out in a time of eight hours per day, six days a week. The intensity of animation programs is the same for the animators whole season. The programs are in the zones of movement for health, weight control, and occasionally in the development zone condition. Requirements for activity of animator are complex. Fitness was assessed as the ability to respond to any stimuli from the external environment according to the values of resting heart rate. The greatest difference reached Daniela, improvements in resting heart rate by 9 beats. The smallest difference
reached Thomas, who has only about 3 beats. The significant change is regarded positive change by 5 beats / min. The difference from the initial value were fulfilled all of the animators, except Ondra and Tomas. Weight of most women was increased. The highest increase in weight has Daniela +5,3 kg. I´m only one from women who has lower final weight than the initial about 2,2 kg. For men there was a weight loss. The greatest weight loss is recorded by Thomas, -5,1 kg. An important change has been for women weight loss of 3 kg and men weight gain of 1 - 2 kg.
Keywords: Activity, animation, animator, clients, physical activity, program, heart rate.
Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze, duben 2014
…………………………… Bc. Barbora Stejskalová
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením této diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že práci použije ke studiu, a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta / katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis:
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat panu Prof. Ing. Václavu Buncovi, CSc. za odborné vedení a podporu při tvorbě diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat vybraným animátorům za spolupráci při mém výzkumu a poskytnutí hodnotných informací týkajících se zvoleného tématu.
OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................... 12 2 TEORETICKÁ ČÁST..................................................................................................... 14 2. 1 Charakteristika animace a animačních programů ....................................................... 14 2. 2 Benefity animačních programů ................................................................................. 15 2. 3 Pohybová aktivita ..................................................................................................... 17 2. 4 Pohybové programy .................................................................................................. 18 2. 5 Programy a aktivity zařazené do animačního programu ............................................. 19 2. 5. 1 Rozcvičení ......................................................................................................... 20 2. 5. 2 Vodní aktivity .................................................................................................... 20 2. 5. 3 Míčové hry ........................................................................................................ 21 2. 5. 4 Netradiční aktivity ............................................................................................. 22 2. 5. 5 Skupinové lekce a závěrečné protažení .............................................................. 23 2. 6 Pohybové předpoklady .............................................................................................. 24 2. 7 Faktory limitující kvalitu a kvantitu pohybu .............................................................. 26 2. 8 Pozitivní důsledky pohybových činností ................................................................... 27 2. 9 Kritéria pohybových aktivit ....................................................................................... 28 2. 9. 1 Vstupní anamnéza ............................................................................................. 29 2. 9. 2 Řízení a kontrola pohybového tréninku .............................................................. 30 2. 9. 3 Princip F.I.T.T. .................................................................................................. 31 2. 10 Srdeční frekvence při zatížení ................................................................................. 33 2. 11 Zdatnost .................................................................................................................. 35 2. 12 Zdravotně orientovaná zdatnost ............................................................................... 36 2. 12. 1 Morfologické parametry .................................................................................. 37 2. 12. 2 Svalová zdatnost .............................................................................................. 38 2. 12. 3 Aerobní zdatnost .............................................................................................. 39 2. 13 Shrnutí pohybové intervence ................................................................................... 40 3 METODOLOGICKÁ ČÁST........................................................................................... 41 3. 1 Cíle práce .................................................................................................................. 41 3. 2 Hypotézy práce ......................................................................................................... 41 3. 3 Úkoly práce .............................................................................................................. 41 3. 4 Metodika práce ......................................................................................................... 42 3. 4. 1 Popis výzkumného souboru ............................................................................... 42 10
3. 4. 2 Použité metody .................................................................................................. 43 3. 4. 3 Sběr dat ............................................................................................................. 43 3. 4. 4 Cíle animačních programů ................................................................................. 44 4 VÝSLEDKY..................................................................................................................... 46 4. 1 Profil vybrané skupiny animátorů.............................................................................. 46 4. 2 Prostředí a podmínky pro uskutečňování zkoumaných animačních programů ............ 47 4. 3 Organizace a koncept animačních programů u vybraného hotelu ............................... 48 4. 3. 1 Sportovní programy zkoumaných animačních programů .................................... 51 4. 3. 1. 1 Rozcvičení zkoumaných animačních programů…………………………....52 4. 3. 1. 2 Vodní aktivity zkoumaných animačních programů………………………...52 4. 3. 1. 3 Míčové hry zkoumaných animačních programů.....…………………….......53 4. 3. 1. 4 Skupinové lekce a závěrečné lekce zkoumaných animačních programů......55 4. 3. 2 Ostatní programy zkoumaných animačních programů ........................................ 57 4. 4 Charakteristika a kritéria zkoumaných animačních programů .................................... 58 4. 5 Hodnocení animačních programů z hlediska časového trvání a zaměření .................. 62 4. 6 Hodnocení efektu animačních programů na zdatnost u vybrané skupiny animátorů ... 65 4. 7 Hodnocení efektu animačních programů na hmotnost u vybrané skupiny animátorů . 68 4. 8 Shrnutí efektu zkoumaných animačních programů .................................................... 71 5 DISKUZE......................................................................................................................... 73 6 ZÁVĚR ............................................................................................................................ 81 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................... 82 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................ 86 SEZNAM TABULEK......................................................................................................... 87 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................ 88
11
1 ÚVOD Ve své diplomové práci budu zkoumat vliv animačních programů na zdatnost a hmotnost skupiny animátorů. Tato sedmičlenná skupina obvykle pracuje celou letní sezónu od začátku června do konce září a zajišťuje, připravuje a účastní se všech animačních programů. Tento počet je vhodný k individuálnímu hodnocení. Budu hodnotit animační tým 4 žen a 3 mužů, ve věku od 23 let do 26 let. Tato skupina byla vybraná záměrně, protože se účastnila animačních programů v celém rozsahu sezóny. Zhodnotím vliv pohybové intervence animačních programů na vybranou skupinu osob v rámci celé animační sezóny. Pod pojem pohybová intervence zahrnu sportovní i nesportovní aktivity u animačních programů, které mohou využívat klienti hotelu. Program popíši v rámci jednoho týdne pro jeden turnus i celé animační sezóny čtyř měsíců. Také budu programy charakterizovat, jak je program náročný z hlediska času, intenzity, zatížení. Cílem mé práce je tedy zjistit, jaký vliv na zdatnost a hmotnost měla individuálně pohybová intervence animačních programů na vybranou skupinu animátorů, jaké aktivity obsahují animační programy v letní sezóně a jak jsou náročné. Hodnocení budu provádět v animační sezóně na řeckém ostrově Korfu, kde se nachází jeden z klubových hotelů Messonghi Beach, jedné z největších cestovních kanceláří na českém trhu. Označení hotelu jako klubový znamená, že v něm mohou klienti zdarma využít animační programy i v českém jazyce. Tuto možnost mohou klienti využívat od roku 2009, kdy animační tým s českými programy fungoval na prvním hotelu v Bulharsku. V následujících letech se rozšířilo působení animačních programů i do Řecka a Turecka. Tyto služby můžete také najít u několika dalších cestovních kanceláří, protože během let je po této službě velká poptávka. Vedle zavedených forem pohybových programů, se animační programy řadí do nových forem pohybových programů v oblasti služeb cestovního ruchu. V současnosti funguje hotel Messonghi Beach jako frekventované a oblíbené turistické středisko a je vyhledáváno také českou klientelou. V loňském roce byl Messonghi Beach novinkou jako klubový hotel a animační programy v českém jazyce se zde objevily poprvé i na celém ostrově Korfu. Cestovní kancelář si vybrala právě tento hotelový komplex, protože nabízí širokou škálu sportovního a zábavného vyžití pro rodiny s dětmi. V hotelu se nachází 4 plavecké bazény, 2 tenisové kurty, fotbalové, 12
basketbalové a nohejbalové hřiště, hřiště na plážový volejbal, hřiště na pétanque. Areál je rozlehlý, nabízí prostory i pro lukostřelbu, skupinové lekce, trasy na procházení a další aktivity. Pro děti je zázemí taktéž široké, protože se zde nachází dětský bazén, malý aqua park ve velkém bazénu, dětský klub a hřiště. Hotel má i vlastní obchody a služby pro klienty. V hotelu Messonghi Beach jsem společně s animačním týmem pracovala celou animační sezónu od začátku června do konce září, takže mohu celou skupinu (do které patřím také) dobře zhodnotit, protože jsem se účastnila všech animačních programů i já sama. V práci využiji vlastní zkušenosti, protože jako animátor pracuji již šestým rokem. Za tu dobu jsem pracovala v několika hotelech v Bulharsku a Řecku a připravovala a účastnila se různých animačních programů. Pracuji nejen v zahraničí v letní sezóně, ale i na horách v zimní sezóně, kde je animační program velice podobný letnímu, ale uzpůsoben horským podmínkám.
13
2 TEORETICKÁ ČÁST 2. 1 Charakteristika animace a animačních programů Slova jako „animace“ nebo „animátor“ jsou převzata z románských jazyků. Do češtiny se dostalo slovo „animace“ patrně z francouzštiny (animation) nebo z italštiny (animazione). Význam tohoto slova se dá odvodit z původně latinského výrazu „anima“ (= duše). Sloveso animovat tedy doslova znamená „oduševňovat“, tzn. „dávat duši“, přičemž slovo „duše“ se zde chápe (stejně jako v semitských jazycích) jako ekvivalent slova „život“ (Animace 2014). Animační pracovník v rekreačním zařízení připravuje, realizuje a koordinuje volnočasové sportovní a kulturní aktivity pro všechny klienty rekreačních zařízení, především kempů a hotelů. Animátor cestovní kanceláře zajišťuje a organizuje vhodné volnočasové kulturní a sportovní aktivity pro účastníky zájezdů (Katalog NSP 2014). Animátor musí disponovat speciálními kompetencemi. Umožňovat komunikaci, dávat prostor kreativitě, podporovat formování skupiny a usnadňovat účast na kulturním životě (Animace 2014). Pro výkon této typové pozice jsou obvykle požadovány tyto praktické dovednosti: organizační zajišťování aktivních a pasivních animačních programů, motivování klientů k zájmu o volnočasové aktivity, zohledňování osob se speciálními potřebami při výkonu práce v cestovním ruchu, uplatňování profesního jednání a komunikace, ústní komunikace v cizím jazyce při výkonu práce v cestovním ruchu, zajištění bezpečnosti klientů a poskytování základní první zdravotní pomoci, výběr a jednání s dodavateli služeb pro animační programy, včetně projednávání podmínek smluv a jejich uzavírání. Výkon této práce je omezen těmito onemocněními: onemocnění oběhové soustavy, poruchy termoregulace, poruchy vidění, závažná onemocnění páteře, závažná onemocnění pohybového a nervového systému, omezující jemnou motoriku a koordinaci pohybů, závažné stavy po úrazech či operacích pohybového systému (Katalog NSP 2014). Animační programy jsou službou, která účastníkům cestovního ruchu umožňuje účastnit se pro ně dobrovolných a zajímavých činností a naplňovat jejich motivy účasti na cestovním ruchu. Z pedagogického, resp. andragogického hlediska, se jedná o nedirektivní způsob vedení lidí v jejich volném čase směřující k jejich společenskému, duševnímu a tělesnému rozvoji. Takto realizovaná animace využívá principů zážitkové pedagogiky a její podstatou je přirozené učení se. Aktivity zážitkového charakteru 14
nesou potenciál velkého obohacení účastníků ať už v oblasti seberozvoje nebo vlastní emocionality s výrazným apelem na aktivní životní styl (Management 2014). Animační služby můžeme rozdělit na základní typy: zábavná animace – zde vykonávají práci animátoři – baviči, kteří jsou v neustálém kontaktu se všemi hosty, organizují pro ně společenské hry, turnaje, večírky, slavnosti a jiné; sportovní animace – sportovní animátor, věnují se menší skupině a kromě sportovních výukových lekcí se snaží vytvářet nové mezilidské vztahy ve skupině; dětská animace – nejrozšířenější, zde vykonává činnost dětský animátor (Animační činnost 2014).
2. 2 Benefity animačních programů V rozvoji lidské společnosti dochází v posledních minimálně padesáti letech ke značnému nárůstu volného času. Přináší jej důmyslná dělba práce a neustálé zvyšování efektivity práce. Nebývale je tak obohacen lidský život o specifické volnočasové aktivity. Mezi ně dlouhodobě patří turismus. Jeho celosvětový rozmach je tak obrovský, že hovoříme o průmyslu cestovního ruchu, který je významnou součástí národního hospodářství - někde i jeho hlavní hybnou silou. Zvyšování intenzity práce, úzká specializace a globální změna prostředí, v němž žijeme, nepříznivě ovlivňuje náš každodenní život. Tyto okolnosti vesměs negativně působí na psychiku lidí, ovlivňuje jejich sociální chování a v neposlední řadě se odráží i na jeho celkovém zdravotním stavu. Dalo by se očekávat, že účast na cestovním ruchu, podpořená nárůstem celkového objemu volného času, může být efektivním řešením minimalizace negativního vlivu civilizačního shonu (Management 2014). Cílem činností subjektů cestovního ruchu je poskytovat služby, po nichž je poptávka a jež mohou být klienty využívány opakovaně. Taktéž animační programy, nabízené jako součásti ostatních služeb, mají ambice opakovaně přilákat klienty. Pokusit se v tomto kontextu ještě o „výchovu“ klienta, ve smyslu ovlivnění jeho budoucího chování a motivů pro změny chování, může být strategií, která přinese úspěch poskytovateli služby a zásadní zdravotní benefit z aktivního způsobu života klienta (Management 2014). Dlouhodobý úspěch na trhu služeb cestovního ruchu je především závislý na opakované spotřebě, tedy věrnosti klientů. Vybudovat si věrnou klientelu znamená poskytovat jí služby kvalitní, individuálně specifické tzv. „šité na míru“ a v neposlední řadě s řadou dalších benefitů. Mezi ně kromě tradičních „věrnostních programů“ může 15
patřit právě nabídka „zdravotně orientovaných služeb“, jež povedou ke kýžené změně životního stylu, tedy chování klienta. Velká část klientů je minimálně pohybově aktivní ve svém civilním životě a značná část jich je také v prvním stádiu motivace ke změně. Takový zákazník očekává fyzicky nenáročný program, v klidném prostředí, s dostatkem jídla a bezvadně zvládnutou dopravou. Intervence do zaběhlého způsobu života, jež má změnit chování, a tak posunout jedince na pomyslném žebříčku stádií změn chování, může být právě službou poskytovanou subjektem cestovního ruchu. Animační program založený na dobrovolnosti, a svým charakterem odpovídající aktuální míře pohybové aktivnosti klienta, může napomoci změně motivační struktury a tím pádem potencionální změně chování klienta. Klient tak díky vlastní zkušenosti (zážitku absolvovaném v průběhu dovolené) může přejít do stádia „úvah o změně“, případně „občasné pohybové aktivnosti“ až po stádia vyšší. Takto změněná motivační struktura se pak bude odrážet i v poptávce po službách cestovního ruchu (Management 2014). Zdravotní benefity pohybových animačních programů jsou prokázané přes to, že se jedná převážně o krátkodobé pobyty a služby v tomto časovém úseku poskytované (Management 2014). Důvodem je právě kumulativní potenciál pohybové aktivnosti. Navíc rozdílnost těchto časových úseků nabízí přirozenou variabilitu nabízených produktů, které tak mají šanci proniknout a narušit tak zaběhanou rutinu chování jedince a případně jej posunout na již uvedené škále stádií připravenosti ke změně. Různé soutěže a akce pro klienty na dovolené, jež již tuší, že by se měli hýbat, ale prozatím k tomu nenalezli čas, nebo jim odpovídající druh pohybové aktivity. Až po ty klienty, kteří se dle vlastních možností aktivně zapojují do pohybových aktivit. Těmto právě dovolená dává možnost věnovat pohybovým aktivitám daleko více času. Klienti, kteří jsou již ve stádiu dostatečné pohybové aktivnosti, stejně tak jako ti, co dosáhli stádia, kdy značná pohybová aktivita se stala plnohodnotnou součástí jejich aktivního životního stylu, jsou právě těmi, co hojně spotřebovávají služby cestovního ruchu. Jsou to lidé, kteří jsou ochotni investovat do svého zdraví, jsou zvyklí nabízené služby přijímat, spotřebovávat je a také náležitě finančně ocenit (Management 2014). Pohybové animační programy neplní pouze funkci tělesné aktivity a případně psychické relaxace, ale zahrnují také celou oblast motorického učení, tedy oblast rozšiřování pohybových zkušeností (Management 2014). Marketingové aktivity zaměřené na reklamu služeb cestovního ruchu, mezi než animační programy řadíme, by měly ve větší míře apelovat na zdravotní efekty aktivního života. Nabídka produktů úzce spojovaných se zdravím klienta. Práce 16
s klientem ve smyslu jeho širší informovanosti o benefitech turistických aktivit, vzdělávací programy a hlavně služby individuálně přizpůsobené, třeba na základě stádií připravenosti ke změně chování, mohou být úspěšnou strategií prodeje služeb cestovního ruchu. Politika podpory pohybové aktivnosti občanů, která je součástí současných veřejných politik státní správy vyspělých zemí přímo vybízí k využití v oblasti cestovního ruchu. Apelace na zdravotní benefity aktivního životního stylu a nabídka intervencí směřujících ke změnám chování, může být efektivní strategií uplatnitelnou subjekty v tržním prostředí turismu (Management 2014).
2. 3 Pohybová aktivita Podle Hoffmana (2013) je téměř každá svalová práce považovaná za pohybovou aktivitu. Pohybová aktivita je zde definovaná jako záměrný a dobrovolný pohyb vedoucí k dosažení identifikovatelného cíle. Pohybová aktivita je bezprostředně spjatá s vývojem člověka. Je jedním z faktorů ovlivňujících proces růstu a vývoje, myšlení, fyzickou výkonnost, schopnost podávat další výkony (Bunc 2006). Pohybovou aktivitu určují definice objem (kolik), trvání (jak dlouho), frekvence (jak často), intenzita (jak těžce) a způsob (jaký typ) (Dugdill a kol. 2009). Volba druhu zatížení, frekvence, objemu a intenzity je podle věku, zdravotního stavu, očekávaného přínosu pohybové aktivity, sociální podmínek a vnějších vlivů, předchozí pohybové zkušenosti. Pravidelně prováděná pohybová aktivita je označovaná jako hlavní prvek zdraví a zdravého životního stylu a je důležitá pro udržování tělesných funkcí a struktur. Hlavním cílem pohybových aktivit je z biologického hlediska vyvolat funkční a strukturální adaptační změny v organismu, které povedou ke zlepšení výkonu v dané aktivitě (Aktivity 2014). Podle Dugdilla a kol. (2009) je jasné, že pohybová aktiva a cvičební programy mají významnou roli vedle výživy a obvyklé činnosti jako prevence zdraví a nemocí. Výhody jsou nespočetné, od benefitů sebeuspokojení a osobní hodnoty až ke zvýšení pohyblivosti, zlepšení fitness statusu a kontroly hmotnosti. Pohybová aktivita je klíčem k udržení zdravého životního stylu jedinců. Doporučení pro pohybové aktivity jsou různá. Obecná doporučení pohybové aktivity pro zdraví, denně 30 minut alespoň nízkou intenzitou, 5 nebo více dní v týdnu, pro redukci hmotnosti je nezbytné zvýšit trvání alespoň na 60 – 90 min. Doporučená frekvence, intenzita a trvání se může lišit podle požadovaných cílů. 17
Pohybové aktivity jsou začleněny do způsobu života jedince a hovoříme o denním, týdenním a celoročním pohybovém režimu (Aktivity 2014).
2. 4 Pohybové programy Pohybový program je souhrnem pohybových aktivit se zaměřením k ovlivnění vybraných, rozhodujících složek tělesné zdatnosti. Podstatným cílem většiny pohybových programů ovlivňujících fyziologické stárnutí je omezit degradaci svalové hmoty a obnovení nebo získání potřebných pohybových dovedností. Zvolené pohybové činnosti vždy musí vyhovovat danému jedinci individuálně. Volba druhu pohybové činnosti musí vycházet z úkolu, na co se chceme zaměřit, musí respektovat předchozí pohybovou zkušenost jedince. Současné trendy kladou důraz nejen na výběr konkrétní pohybové činnosti, ale zejména na její intenzitu, rozsah, dobu trvání a frekvenci (Aktivity 2014). Pohybový režim je obdobou pohybového programu. Pod označením pohybový režim je třeba chápat souhrn všech motorických aktivit, které jsou víceméně pravidelně a relativně dlouhodobě začleněny do způsobu života ve stanoveném životním cyklu. Z toho vyplývá, že obsah pojmu pohybový režim nelze zužovat jen na tělovýchovnou či sportovní aktivitu. Podílí se na něm veškerá pohybová činnost, tzn. jak pohybová činnost v pracovní a mimopracovní době, tak pohybová činnost ve volném čase včetně rozmanitých pohybových aktivit netělovýchovného charakteru. Samozřejmě za předpokladu, že jde o aktivity, které mají v daném životním cyklu své stálé místo (Režimy 2 2014). V důsledku pracovní náplně a způsobu jejího plnění se pravidelná pohybová činnost uskutečňuje převážně v období volného času, jehož cílem je kompenzace jednostranné pracovní zátěže (Režimy 1 2014). Toto vymezení pojmu, je chápané spíše pro netrénující jedince, to je případ většiny klientů. V případě animátorů ale můžeme mluvit o pojmu kondiční pohybové programy, protože je to činnost pravidelná a dlouhodobá, což platí i o jejich absolvování animačních programů během celé sezóny. Kondiční program je prostředek rozvoje funkčních a somatických parametrů. Při tvorbě kondičních programů musíme respektovat za předpokladu vnitřních pohybových podnětů subjektivní podmínky a determinace možností realizace pohybových činností (Režimy 1 2014). Při tvorbě kondičních programů jsou využívány 18
pohybové aktivity zvládnutelné jak fyzicky, tak technicky pro širokou veřejnost. Cílem každého kondičního programu je přispívat ke zdravému způsobu života, musí se tedy jednat o tělesnou a sportovní činnost pravidelnou a dlouhodobou (Režimy 2 2014). Kondiční trénink je podle Novotné a kol. (2006) soubor cílených pohybových činností, které ovlivňují základní složky zdatnosti nebo kondice, tedy vytrvalost, sílu, rychlost, obratnost a pohyblivost. Pohybový trénink je soubor cílených pohybových činností, které ovlivňují zdravotní stav jedince, kultivují jeho tělesnou zdatnost prostřednictvím programů pohybových aktivit. S tím souvisí i pohybová intervence, protože ji uplatňuji ve spojení s animačními programy. Pohybová intervence je určitou formou a objemem pohybového programu s cílem ovlivnit určitou složku tělesné zdatnosti. Cílem pohybových intervencí je kultivace a regenerace organismu a celkově zlepšení uplatnění jedince ve společnosti. Hlavní cíle pohybové intervence: ovlivnění svalové zdatnosti (kombinace programů pohybových aktivit), ovlivnění pohyblivosti rozhodujících segmentů pohybového aparátu (programy gymnastiky), ovlivnění aerobní zdatnosti (programy cyklického charakteru). Ideálním případem je současné ovlivňování všech tří uvedených oblastí s dopadem na ovlivnění tělesného složení (BMI – body mass index, ATH – aktivní tělesná hmota, ECM/BCM – poměr extracelulární a intracelulární buněčné hmoty, FFM – beztuková hmota atd.) (Aktivity 2014).
2. 5 Programy a aktivity zařazené do animačního programu Animační programy se skládají z různých sportů a aktivit, které se jsou sestaveny do týdenního cyklu. Aktivity jsou do programu zařazovány na základě náročnosti a dostupnosti pro klienty, podmínek prostředí, oblíbenosti klienty, která se ověřuje návštěvností jednotlivých programů v průběhu uplynulých sezón. Do programu jsou zařazovány takové aktivity, aby postihly všechny kondiční složky a rozvoj dovedností. Animační program je sestavován podle délky jednotlivých turnusů, většinou týdenních. Dále podle časových možností vzhledem k stravování. V daném časovém rozmezí jsou poté aktivity sestaveny tak, aby nebyly jednostranně zaměřené a program byl pestrý.
19
2. 5. 1 Rozcvičení Rozcvičení by se mělo stát nedílnou součástí každé cvičební jednotky, mělo by předcházet každé pohybové aktivitě. Do rozcvičky zařazujeme na začátku cviky sestavené propojením protahovacích a mobilizačních cvičení prováděné do krajních poloh. Teprve později můžeme měnit dynamiku a rychlost provedení jednotlivých cviků. Provedení vybraných cviků by mělo být nejen účelné, ale i příjemné. Jde o příznivé vyladění před následující aktivitou (Novotná a kol. 2006). Protahovací cvičení jsou dnes neodmyslitelnou součástí prakticky každého sportovního odvětví. Rozvoj tělesné kondice je bez protahování jednostrannou záležitostí a bez strečinku může z dlouhodobějšího hlediska dojít k rozsáhlému omezení pohyblivosti. Jedná se zároveň o určitý druh korekčního cvičení, uvolňovací techniky a sportovní aktivity vyvolávající dobrý pocit. Strečink a cílený mobilizační trénink kloubů je optimální metodou k zachování jejich pohyblivosti. Protahovací cvičení slouží k tomu, aby svaly a tkáně opět získaly svou vláčnost a pružnost. Rozsah pohybu v jednotlivých kloubech je pravidelným strečinkem zachován a dokonce zvětšován. Pravidelným lehkým protahováním 1 – 2 x týdně můžete efektivně kompenzovat každodenní polohy (Slomka, Regelin 2008). Někdy jsou do protahování zařazeny i cviky jógy. U cvičení jógy se jedná spíše o fitness jógu. Podle Buzkové (2006) není toto cvičení, na rozdíl od tradiční jógy, spjato s duchovní filozofií, ale více zaměřené na tělesná cvičení.
2. 5. 2 Vodní aktivity Aqua aerobik je přenesením sálového aerobiku do vodního prostředí se stejnými principy, ale bezpečnějším a pomalejším pohybem se stalo skutečnou novou metodou. Pohyb ve vodě nezatěžuje klouby a naopak ostatní pohybový systém pracuje pod větší zátěží, protože voda klade ve všech směrech přirozený a rovnoměrný odpor. Pod vodou při cvičení nedochází k nárazům a k nebezpečí poškození částí pohybového systému. Hydrostatický tlak nadnáší tělo cvičence, který nepociťuje svou váhu. Tohoto efektu se využívá i při programech snižování váhy, neboť cvičení ve vodě méně zatěžuje oběhový systém. Aqua aerobik se stal oblíbený u všech věkových skupin s různou tělesnou kondicí. Snížení krevního tlaku při pohybu ve vodě a zlepšení funkce pohybového, metabolického a oběhového systému nejsou jediné pozitivní účinky, pohyb ve vodě, ve skupině a často s hudbou je také antistresovou metodou (Cathala 2007). 20
Vodní hry využívají více dovedností a schopností dohromady. Zábavnou formou tak klienti tyto aspekty využijí při různých úkolech, vždy spojených s vodou. Lidé se tedy i naučí nebo zlepší svoje reakce na vodní prostředí.
2. 5. 3 Míčové hry Volejbal je jednou z nejrozšířenějších míčových her na světě. Hrají jej a baví se jím miliony lidí nejrůznějších věkových kategorií. Kdo se volejbal naučí v mládí, mlže jej na přiměřené úrovni hrát až do pokročilého věku. Volejbal v sobě spojuje prvky individuální dovednosti a týmové spolupráce, tvořivost s disciplínou a kázní, vypjaté úsilí při dynamické námaze s prvky zábavy a radostného uspokojení ze zvládání obtížných situací a dosahování úspěchů. Náročnost volejbalové hry můžeme přizpůsobit úrovni, na které ji chceme provozovat (Císař 2005). Fotbalová hra je dynamická a mnohostranná. Úspěch na vysoké úrovni vyžaduje mnoho dovedností, zahrnující rovnováhu, hbitost, sílu a rychlost (Gatz 2009). Kombinací těchto dovedností a tím, že tuto hru spojuje spolupráce v kolektivu, je fotbal oblíbenou hrou především pro muže v animačních programech. U nohejbalu je cílem prokázat větší technickou a taktickou připravenost a dosáhnout tak vítězství ziskem stanoveného počtu bodů. Některé schopnosti a dovednosti jednotlivých hráčů, jako vysoká úroveň rychlostních a obratnostních schopností, dynamická síla dolních končetin, dostatečná kloubní pohyblivost a taktické myšlení, jsou ve hře velkou výhodou (Pavlík, Maršálek 2010). Basketbal byl původně zamýšlený jako rekreační aktivita s minimem pravidel a omezením. Nyní se basketbal stal soutěžním sportem s moderními mezinárodními komplexními pravidly. Přesto zůstává týmovou hrou. V basketbalu jsou využívány fundamentální dovednosti hry – chytání, přecházení, driblování a střelba, které snadno zvládne většina začátečníků (Allen 1975). Ani u hry v animačních programech s tím nebyl problém, protože basketbal zvládli hrát i některé děti. Vodní pólo podle Snydera (2011) v sobě kombinuje dovednosti plavání a dovednosti s míčem s přidáním mnoha dalších prvků z ostatních sportů. Hráči vodního póla mohou během hry uplavat přes 1, 5 km. Fyziologové udávají, že vodní pólo je jeden z nejnáročnějších aktivit vůbec. Hra umožňuje zapojení mnoha svalů. Kromě držení, házení a střelby míčem, ještě neustále pracují nohy. Tento sport není možné
21
v animačních programech hrát v takové náročnosti vzhledem k úrovni klientů, proto není intenzita hry tak vysoká a pravidla jsou taktéž upraveny na jednodušší variantu. Stolní tenis podle McAfee (2009) nabízí benefity hráčům každého věku. Pro malé děti je to nejlepší sport pro rychlý rozvoj koordinace oko – ruka, důležité pro budoucí fyzický rozvoj. Starší hráči v tomto sportu najdou excelentní způsob, jak zůstat v kondici, fyzicky i mentálně. V tomto sportu neznamená mnoho věk nebo výška, je to spíše o úrovni vlastních dovedností. Tyto dovednosti jsou ale poměrně jednoduché, a tak je tento program připraven pro dětskou i pro dospělou kategorii.
2. 5. 4 Netradiční aktivity Podle Kramer (2013) jsou šipky nekontaktní terčový sport s univerzálními hracími pravidly. Všude po světě si spousta lidí užívá tuto jednoduchou hru, a tak se i začala hrát závodně, vznikly první kluby a také má svou vlastní asociaci. Podle Frentze (2014) lze šipky hrát několik různých her s různými pravidly. Nejjednodušším je stanovení buď počtu kol, nebo skóre, kterého se musí dosáhnout. Tato nejjednodušší hra je i používaná u šipek v animačních programech. Lukostřelba v sobě spojuje relaxaci, soustředění, společnost a zábavu. Již po století je lukostřelba nástrojem pro meditaci a rozvoj osobnosti. Je to dobrým způsob pro trávení svého volného času s přáteli. Zde působí silný sociální aspekt, který stmeluje společnost dohromady. Podpora ostatních účastníků pomáhá tréninku, nácviku a zlepšování se (Ruis, Stevenson 2004). To je také jeden z důvodů, proč byl tento neobvyklý sport zařazen do animačního programu. Francouzská hra pétanque je taktéž součástí animačních programů. Původně byla přizpůsobena účasti méně pohybově vyspělým hráčům. Toho využívají i animační programy, kde tuto hru mohou hrát všichni hráči různého věku a úrovně. Podle Putman (2011) je pétanque rafinovaná, komplexní, levná, šetrná k životnímu prostřední a univerzální hra. Hraje se jak jen pro zábavu, tak i plnohodnotně jako intenzivní soutěž. Stolní hry jsou podle Woodse (2012) pro některé lidi hobby, vášní a dokonce i posedlostí. Mnoho karetních her je taktéž zařazováno do deskových her, což je případ žolíků v animačních programech. Podle Sacksona (1994) jsou obzvlášť karetní hry známé a oblíbené v každém koutu světa. U těchto her záleží nejen na štěstí, ale především na dovednostech hráče.
22
2. 5. 5 Skupinové lekce a závěrečné protažení Zumba je v poslední době především mezi dívkami velmi oblíbená aktivita. Atraktivním způsobem kombinuje prvky především latinskoamerických tanců s prvky aerobního cvičení. Výrazně posiluje hluboký stabilizační systém páteře. Tepová frekvence se po dobu tréninku udržuje v aerobní zóně, zvyšuje se a klesá s měnící se hudbou, kde se střídá svižná část s pomalou a v této kombinaci dochází ke spalování tuků, efektivního formování celého těla a energetickému výdeji (Pastucha a kol. 2011). Tanec je v současné době jedna z vyhledávaných aktivit a to ve všech podobách. Tanec se pohybuje na rozmezí sportu a umění. Podle Cooper (1998) může lidské tělo ve srovnání s ostatním uměním, prostřednictvím tance, vyjádřit své dojmy. Ve velmi odlišných formách je tanec možné praktikovat téměř všude jako sociální, náboženskou a teatrální aktivitu. Mnoho mladých lidí je dnes pohlceno tancem jako hobby nebo i jako studium. Podle Smith – Autard (2000) může být tanec užíván pro radost a zábavu s precizností pohybu s ostatními tanečníky a pro uvědomění si pohybu. V lekci tance se lidé naučí základní pohyby, ty jsou poté složeny do jednoduché choreografie. Taneční choreografie je vytváření umění a porozumění tanci. Naučit se základům sebeobrany, je užitečným prostředkem nejen pro zábavu, ale hlavně do běžného života. Přitom se spousta klientů s tím, jak se bránit, ještě doposud nesetkala. Podle Walkera (2003) lidé, kteří se účastní programů sebeobrany, jsou motivováni chránit sebe a své bližní. Při nácviku sebeobrany je důležité věnovat pozornost i malým detailům. Forma každého pohybu je zásadní, bez řádného provedení nemají pohyby účinek. Další důležitou součástí je načasování pohybů. S odpovídající praxí mohou být pohyby použity i v reálné obraně, to je samozřejmě otázka času. Na všechny tyto zásady dohlíží animátor, který vede tuto aktivitu. V sebeobraně je použito více technik z různých bojových umění, které jsou účinně kombinovány dohromady. U fitness cvičení posilováním svalů zlepšíme kondici a zdraví, vylepšíme si postavu, ovlivníme tělesnou a duševní výkonnost. Pomocí cviků prováděných s vlastním tělem posilujeme najednou celé komplexy svalů. Zpevňujeme svaly a zvětšujeme jejich svalovou sílu, ale nevytváříme maximální sílu. Jsou důležité pro svalovou rovnováhu, pro správné držení těla. Posilovací cviky prováděné vlastním tělem mají převážně charakter cyklických pohybů, při nichž využíváme vlastní váhu těla a svou momentální sílu. Cvičíme je převážně stejnou technikou, a to vedeným tahem a tlakem se zvýšeným svalovým napětím. Požadavkem cviků je, aby bylo posilování 23
cílené. Cviky musíme provádět správnou metodou a technikou tak, aby oslabené svaly potlačily práci svalů s tendencí ke zkracování, cviky mají být jednoduché a snadno proveditelné. Výhodou posilování s vlastním tělem je, že můžeme cvičit kdykoliv a kdekoliv. Je to cvičení pro každého, i méně pohybově talentovaného člověka. Ze cviků prováděné s vlastním tělem dokáže udělat dobrý trenér udržovací program, například na dovolené. Pro výběr cviků je doporučen poměr zastoupení: 30 % břišní svaly, 40 % zádové, prsní svaly, paže, 30 % nohy a hýždě. K tomu přidáme stejné množství cviků zaměřených na protahování. Doporučená frekvence posilování je alespoň třikrát týdně (Jarkovská, Jarkovská 2005). Silový trénink absolvuje široké spektrum jedinců z důvodu získat svalovou sílu nebo zvětšit svalový objem a současně snížit množství podkožního tuku (Stoppani 2008). Podle Slomky a Regelin (2008) je pasivní protahování optimální pro uvolnění a zotavení. Z tohoto důvodu je pasivní protahování na konci sportovní aktivity velmi vhodné. Aktivní protahování na závěr tréninku může být jeho vhodným doplňkem. Strečink na závěr sportovní aktivity má kromě jiného také za cíl tělo uvolnit. Tělo by si mělo po zátěži odpočinout.
2. 6 Pohybové předpoklady Pohybové předpoklady jsou základní složky tělesné zdatnosti nebo kondice a ovlivňují se v kondičním tréninku (Aktivity 2014). Vyjadřují vnitřní vlastnosti člověka pro pohybovou činnost. Chápou se jako relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů lidského organismu k pohybové činnosti, v níž se také projevují. Úzce na sebe úzce navazují, neexistují samostatně (Jarkovská, Jarkovská 2005). Změna pohybových předpokladů vyžaduje dlouhodobé soustavné tréninkové působení (Perič, Dovalil 2010). V komplexu předpokladů člověka k pohybové činnosti lze rozlišit podle Periče, Dovalila (2010): - vytrvalostní předpoklady: schopnost překonávat únavu nebo dlouhodobě vykonávat pohybovou činnost určité intenzity, popř. delší časový úsek se pohybovat s co nejvyšší intenzitou. - silové předpoklady: schopnosti překonávat vnější odpor prostřednictvím svalové kontrakce.
24
Svalová síla je ovlivněna velikostí fyziologického průřezu svalu, počtem aktivovaných motorických jednotek, koordinací dalších svalů zúčastněných pohybu, velikosti kostry (Aktivity 2014). - rychlostní předpoklady: schopnosti spojené s krátkodobou činností, překonat krátkou vzdálenost v co možná nejkratší době s co nejvyšší intenzitou. Rychlostní předpoklady jsou závislé na kvalitě a kvantitě nervového vzruchu a odpovědi místní svalové tkáně (Aktivity 2014). - koordinační (obratnostní) předpoklady: schopnost řídit a regulovat pohyb s ohledem na přesnost, rychlost, složitost pohybu. Obratnostní předpoklady jsou výrazem neuromuskulární koordinace. Podílí se na nich silová složka svalové kontrakce, rychlost a svalová souhra. Lze jí rozvíjet nácvikem a nastartovat tak adaptační změny v organismu. K jejich limitům patří primárně anatomický tvar kloubu a funkční pohybový rozsah v kloubu, sekundárně vliv svaloviny, vazů a šlach v okolí daného kloubu (Aktivity 2014). - pohyblivost (flexibilita): schopnost provádět pohyb v maximálním kloubním rozsahu. Všeobecná základní vytrvalost má za cíl zvýšení aerobní kapacity organismu. Základní vytrvalost je důležitá pro dobrou úroveň zdatnosti organismu a nezbytná pro preventivně orientovaný trénink (Aktivity 2014). Aerobní pohybové aktivity jsou činnosti, vykonávané vyšší intenzitou po přiměřeně dlouho dobu. Jedná se většinou o lokomoční činnosti, v nichž je organismus zapojen jako celek. Tyto činnosti kladou důraz na vysoký příjem kyslíku a rozvíjí tedy činnost plic a srdce. Pravidelné provádění činností aerobního charakteru jsou jedinou cestou redukce tuku (Režimy 1 2014). Metody pro rozvoj síly se rozdělují podle cílů, kterých chceme dosáhnout. Rozlišujeme komplexní rozvoj síly, což je trénink pro zdraví a všeobecnou kondici. Cílem tohoto tréninku je vyrovnání svalových dysbalancí, rozvoj svalové hmoty a intermuskulární koordinace. Cílem je optimálním svalovým tonem zajistit správné držení těla a zajistit dobrou funkčnost pohybového aparátu i vegetativních orgánů (Režimy 1 2014). Metody se vyznačují nízkým odporem a středním až vysokým počtem opakování. Převažujícím druhem kontrakce je koncentrická, což je podle Dylevského (2009) zvětšení objemu svalového bříška a skutečné zkrácení svalu. Tohoto způsobu také nejčastěji využívají animační programy. Dále diferencovaný trénink, zaměřený na rozvoj jednotlivých druhů síly nebo rozvoj určitých svalových skupin a speciální silový trénink, charakteristický spíše pro výkonnostní sportovce (Aktivity 2014).
25
Rozvoj rychlosti je zařazován vždy se zřetelem na věk, zdravotní stav a předchozí pohybové zkušenosti. Více než samostatná cvičební jednotka bývá zařazován jako součást intervenčního programu. Cvičení se vyznačují maximální nebo submaximální intenzitou a krátkou dobou trvání a dalším intervalem odpočinku (Aktivity 2014). Cvičení na rozvoj obratnosti, pohyblivosti a koordinace je snahou předcházet zkrácení svalstva. Pohyblivost rozvíjí funkčnost a stupně volnosti kloubu, protaženost svalů a šlach, intermuskulární koordinaci. Všeobecná pohyblivost se zaměřuje na pohyblivost ve třech velkých kloubních systémech ramene, kyčlí a páteře. Pro intervenční programy je vhodné pasivní statické protahování, pomalé a kontrolované zaujmutí dané pozice a výdrž v dané pozici (Aktivity 2014).
2. 7 Faktory limitující kvalitu a kvantitu pohybu Kvantita pohybu je dána časovým trváním a frekvencí pohybové aktivity, kvalita pohybu, určují způsob pohybových aktivit. Faktory, které je limitují, jsou podle Kolektivu autorů (1997) : -
věk a pohlaví
-
genetické pohybové předpoklady
-
typ jednice ve vztahu k pohybu
-
způsob výchovy a vztah k tělesnému pohybu
-
somatotyp
-
celkový aktuální zdravotní stav
-
ladění autonomního nervového systému
-
aktuální pohybová zdatnost a obecná výkonnost
-
geografické a místní podmínky
-
trénovanost (adaptace na příslušnou zátěž)
26
2. 8 Pozitivní důsledky pohybových činností Pohybová aktivita vyvolává v organismu reakční (bezprostřední) a adaptační (dlouhodobá) přizpůsobení organismu (Aktivity 2014). Podle Teplého (1995) pohybové činnosti přispívají k získání a udržení dobré tělesné kondice. Podle Kolektivu autorů (1997) mají pravidelné aktivity komplexní vliv na lidský organismus důsledky jak na fyzické zdraví, tak i psychické. Celkově působí na harmonický rozvor celého organismu, přispívají k vzájemné funkční a organické balanci orgánů, zvyšuje svalovou sílu, rozsah a koordinaci pohybu, má pozitivní vliv na pracovní výkonnost jedince, podporuje socializaci v zaměstnání a ve společnosti. - lokomoční systém: funkční adaptaci strukturální stavby, remodelaci pojivové tkáně, prevence osteoporózy nebo novotvorba kostní tkáně již při osteoporóze, svalová adaptace, vzrůst tolerance zátěže a ekonomizace svalové činnosti, zvýšená pohybová koordinace, udržení funkční zdatnosti páteře a kloubů. - kardiovaskulární systém: ekonomizace srdeční práce, zvýšená kontraktibilita srdečního svalu (myokardu), ekonomizace krevní cirkulace při zátěži střední a submaximální intenzity, zvětšení minutového srdečního objemu, racionalizace distribuce krve. Krev je schopná lépe přenášet kyslík k pracujícím svalům (Teplý 1995). U hypertoniků pokles až normalizace hodnot krevního tlaku, redukce rizikových faktorů kardiovaskulárních komplikací. Podle Dýrové a Lepkové (2008) je to ještě snížení klidové i zátěžové srdeční frekvence. - dýchací systém: zlepšuje většinu statických a dynamických funkcí plic – ekonomizace dýchání, zvyšuje utilizaci kyslíku ve tkáních, zvyšuje hodnoty maximální spotřeby kyslíku. - trávicí systém a metabolismus: změna spektra krevních lipidů, snížená sekrece inzulínu, zvýšení glukózové tolerance, podpora střevní peristaltiky a procesu trávení. - autonomní nervový systém: dlouhodobé zvýšení parasympatikotonie, dlouhodobé snížení sympatikotonie. - psychika: zvýšení sebedůvěry, seberealizace jedince, snížení depresí a úzkosti, zlepšení nálady, pozitivní vztah k pohybu, zlepšení adaptace na stres, na pracovní zatížení a mimopracovní aktivity, podpora kvalitního života. Pohybová aktivita ovlivňuje i tělesnou hmotnost a lze jí vhodně zvolenou pohybovou aktivitou redukovat. Podle Fialové (2007) pro formování postavy má právě pohyb největší význam a důležité jsou i stravovací návyky. Je vhodné zkombinovat 27
několik druhů cvičení. Cvičení by zároveň mělo rovnoměrně posílit a protáhnout všechny části těla a nadto ještě přispět ke spalování tuků. S prodlužující se délkou cvičení se zvyšuje spotřeba tuku, který má člověk v těle, proto bychom měli cvičit déle než půl hodiny. Podle Kleiner (2010) je cílem shodit tělesný tuk bez ztráty svalové hmoty. Možnosti jsou v prodlužování trvání aktivity nebo zvýšením frekvence provádění pohybové aktivity. Podle Fialové (2007) vede k odbourávání tuku vyšší energetický výdej než příjem, tedy energetická bilance, poměr mezi příjmem a výdejem energie. Cvičení je nejen činnost zvyšující celkový výdej energie, ale také způsob, jak tvarovat procvičované partie. Při snižování množství tuku v těle je nutné zvýšit podíl aerobního způsobu výdeje energie, tuk se totiž spaluje hlavně v tomto režimu. Podle Hainera a kol. (2011) při posilovacím tréninku s postupným zatěžováním různých svalových skupin, bývá pozorován vzestup aktivní svalové hmoty a pouze mírná či žádná redukce hmotnosti. Vliv programů pohybových aktivit na redukci hmotnosti je velmi variabilní a predikce pro daného jedince velmi obtížná. Variabilita účinků je vlivem mnoha faktorů, jako dědičnosti, pohlaví (s menším úbytkem hmotnosti u žen a větším přírůstkem svalové hmoty i větším úbytkem hmotnosti u mužů). Podle Ostena (2005) regulujeme snižování hmotnosti tak, abychom nehubli více než 1 kg týdně. V tabulce č. 1 v kapitole 2. 10 Srdeční frekvence při zatížení, je podle Beránkové a Skopové (2008) uvedeno pásmo intenzity redukce hmotnosti, kde je redukce hmotnosti nejúčinnější. Podle této tabulky je to 60 – 70% SFmax, nízké nebo střední intenzity. Kontrolu hmotnosti lze tedy sledovat podle srdeční frekvence a ve správném pásmu intenzity.
2. 9 Kritéria pohybových aktivit Podle Bunce (2006) musí pohybové programy splňovat základní kritéria: musí ovlivňovat rozhodující komponenta zdatnosti a pohybové činnosti musí být pro daného jedince přijatelné, hlavně z pohledu jeho předchozí pohybové zkušenosti. Musí respektovat biologický věk jedince. Ten je charakterizován jako stav organismu v určitém okamžiku jeho chronologického věku. Zahrnuje fyzickou, psychickou a sociální charakteristiku jedince (Aktivity 2014).
28
2. 9. 1 Vstupní anamnéza Před aplikací pohybových aktivit je třeba posoudit některé údaje, které ovlivní další návrh pohybových programů. Při provozování pohybové aktivity hrají roli určité faktory, které ovlivňují realizaci pohybových aktivit, a je třeba je posoudit. Do biologických patří pohlaví, věk, tělesná hmotnost a stav svalového aparátu. Psychologické faktory, které označují znalost dané aktivity, jsou: zdravotní efekt činnosti, prožitek, vlastní postoj k aktivitě, bariéry, vlastní zisk z aktivity objektivně i subjektivně hodnocené jedincem. Faktory vnějšího prostředí, to je dostupnost sportovišť, vybavenost, vhodnost pro aktivity, fyzikální a klimatické faktory. K sociálním faktorům patří rodinné zázemí, finanční dostupnost aktivit, organizace aktivit, zda jsou individuální či skupinové. Časový faktor se v současné době jeví jako klíčový, ovlivňuje možnosti provádění pohybových aktivit (Aktivity 2014). Určuje také kolik času je ochoten jedinec pohybové aktivitě věnovat. Dále je třeba posoudit zdravotní stav s možnými kontraindikacemi, pohybovou anamnézu - zkušenost a dále výkonnost organismu. Pohybová způsobilost je aktuální úroveň zdatnosti jako předpoklad pro práci, pro realizaci pohybové aktivity s rychlou regenerací organismu. Její hodnocení je nutným východiskem pro tvorbu individuálního plánu pohybového tréninku (Aktivity 2014). Podle Bunce (2006) je způsobilost nutné vždy posuzovat ve dvou rovinách, dovednostní a funkční nebo morfologické – zejména stav svalového aparátu. Dovednostní způsobilost je schopnost jedince zvládnout navrhovanou formu pohybové aktivity. Druhá rovina znamená odpovídající svalové vybavení, které musí umožnit realizaci aktivity v době alespoň 10 minut nebo delší. Obě složky od sebe nelze oddělit. Způsoby posuzování jsou prostřednictvím zdolání vzdálenosti určitou rychlostí nebo za určitý čas (chůze, běh, plavání), hodnoty maximální spotřeby kyslíku (VO 2max), výsledků testů úrovně svalové síly. Aktuální výsledky je poté přiřadit ke standardům daných věkových kategorií. Zátěžové testy umožňují měření a diagnostiku obecné zdatnosti, kondice jedince nebo jeho trénovanosti. Při specifickém testování zjišťujeme kvalitu řízení pohybu, kapacitu a rezervy kardiorespiračního systému a úroveň tkáňového metabolismu. Diagnostiku trénovanosti organismu lze provádět v laboratorních i terénních podmínkách. Záleží na cíli, kterého chceme dosáhnout a na okolnostech, které mohou ovlivnit průběh testu. V laboratorních podmínkách se stanovují kardiorespirační 29
změny v průběhu zatížení, maximální funkční parametry, hodnoty anaerobního prahu a zotavení. Při terénním testování bývá obtížné zabezpečit standardizované podmínky a zajistit tak reprodukovatelnost testu. Hodnocení zátěžových testů by mělo obsahovat porovnání vývoje parametrů jedince při opakovaném testování. Pomocí testů lze izolovaně i ve vzájemných souvislostech stanovit silné a slabé stránky jedince, přitom bychom se měli zaměřit právě na slabé stránky (Aktivity 2014).
2. 9. 2 Řízení a kontrola pohybového tréninku Aplikované pohybové aktivity musí umožňovat stanovení cílů a jejich hodnocení, a to jak postupných, tak i koncových. Je třeba si uvědomit, k jakému cíli budou využívány. Jedná se buď o programy udržující, které zachovají pouze současný stav nebo o programy rozvíjející, které budou náročnější. Pohybová aktivita musí umožnit kontrolu účinku zatížení, hlavně z pohledu možného ohrožení, to znamená snížit pravděpodobnost poškození organismu při cvičení (Bunc 2006). Řízení a kontrola pohybového tréninku je vysoce kreativní činnost, při které je třeba vždy respektovat individuální zvláštnosti jedince a dosažený stupeň rozvoje. Pro hodnocení efektu je třeba získat údaje o průběhu zatížení. Je také třeba naučit se vyhodnocovat subjektivní pocity, které nám poskytují informace o průběhu pohybového tréninku a objektivizovat aktuální úroveň trénovanosti. Obecně lze hodnotit efekt pohybového programu na základě subjektivních pocitů (např. pomocí vedení záznamů o průběhu do tréninkového deníku) a na základě objektivních měření (testem, kde se hodnotící proměnná musí měnit v závislosti na aplikovaném tréninku). Chyba stanovení musí být menší, než je změna vyvolaná tréninkem. Při hodnocení je třeba respektovat odlišné doby potřebné pro dosažení cíle pohybového program. Hodnotit je třeba kvalitativně - hodnocení techniky pohybu (např. videozáznam), tak kvantitativně – hodnocení objemu realizovaných pohybových aktivit (např. celková energetická náročnost). Interpretace získaných dat odráží nejen předchozí zkušenosti hodnotitele, ale hlavně aktuální stav poznání. Na základě monitorování pohybových aktivit můžeme posuzovat trénovanost a adaptaci (co aktivita vyvolala za změny), vztah mezi intervencí a stavem jedince, kvalitu a kvantitu intervence (přizpůsobení intervence vzhledem k dosahovaným výsledkům a reakcím jedince), aktuální pohybový režim (pohybový režim uzpůsobit tomu, čeho jsme chtěli dosáhnout). Při kontrole efektu pohybových programů se setkáváme s tím, že se naměřená hodnota odlišuje od skutečné. Počet rušivých 30
faktorů při procesu měření, zpracovávání a hodnocení je poměrně široký. Za základní zdroje odchylek – chyby, je považována použitá technika a osoba hodnotitele, ale i vlivy okolního prostředí a chyby při zpracování. V případě měření funkčních, psychotických nebo obecných dat živých organismů, jsou chyby dané biologickou podstatou zkoumaného objektu větší, než jsou chyby měřící metody. Základním principem je stanovení hranice, od které lze změny nalezené hodnoty označit jako důsledek použité intervence a nikoliv chyby použité metody. Měření srdeční frekvence v závislosti na používaném přístroji a délce trvání měřeného intervalu se pohybuje v rozmezí 1 – 3 tepy/min. K interpretaci dat musí předcházet vlastní výzkum, který slouží k určení kvality naměřených hodnot a použitých systémů. Přesnost měření stanovíme pomocí průměrné hodnoty opakovaných měření a tuto hodnotu tedy můžeme použít jako správnou. Opakovatelnost měření informuje o kvalitě metody (Aktivity 2014).
2. 9. 3 Princip F.I.T.T. Základní proměnné, které charakterizují intervenční pohybový program známé jako principy F.I.T.T. Frekvence (Frequency) určuje četnost jednotek zatěžování podle cíle pohybové činnosti; Intenzita (Intensity) uvádí úroveň zatěžování vzhledem k očekávanému efektu činnosti; Trvání (Time) stanovuje délku pohybového tréninku; Typ - druh (Type) pohybové aktivity představuje obsah a program činnosti (Bunc 2006). Minimální údržbová frekvence je sportování 3x týdně, minimálně po dobu třiceti minut, odpovídající intenzity (Režimy 1 2014). Většina autorů se shoduje včetně Bunce (2006), že minimální doba tréninkové jednotky by neměla být kratší než 30 minut, za optimální se považuje 45 – 60 minut v závislosti na intenzitě zatížení. Zvolené aktivity by měly být realizovatelné v čase, který je pro nás vhodný. Volba druhu pohybové činnosti musí vycházet jednak z cíle a jednak musí respektovat předchozí pohybovou zkušenost. Pro dosažení co největšího efektu je třeba, aby byly do realizace pohybové aktivity zapojeny co největší svalové skupiny, tedy trup a dolní končetiny. Tím dojde k většímu zatížení a oběhového systému a vyvolané změny mohou mít déletrvající charakter. Maximálního efektu se dosáhne střídáním různých pohybových činností – pestrostí výběru z nabídky programů. Při výběru si 31
musíme volit takovou formu, která nám bude blízká a budeme ji dobře umět nebo se jí musíme správně naučit (Bunc 2006). Intenzita zatížení je rozhodující pro získání efektu aplikovaných pohybových aktivit (Bunc 2006). Intenzita zatížení charakterizuje velikost úsilí, se kterým sportovec řeší daný pohybový úkol. V praxi se nejčastěji orientujeme na rychlost pohybu, rychlost lokomoce, frekvenci pohybů a hrací tempo. Intenzita zatížení je také dána velikostí překonávaného odporu či vzdálenosti. V laboratorních podmínkách mohou jako ukazatele intenzity sloužit i další fyziologické proměnné jako maximální spotřeba kyslíku (VO2max), koncentrace laktátu v krvi (Perič, Dovalil 2010). Intenzitu můžeme také hodnotit podle spotřeby energie za čas (kcal/min), absolutním výkonem v aktivitě (ve watech), nebo procentem maximální srdeční frekvence (SFmax) Čím vyšší je intenzita zatížení daným cvičením, tím kratší dobu je možné toto cvičení provádět. Při nedostatečné zátěži a při krátké době působení nedojde k potřebnému ovlivnění zdatnosti (Bunc 2006). V tréninku se používá podle potřeby cvičení nejrůznější intenzity, obvykle se uvažuje o maximální, střední či nízké intenzitě (Perič, Dovalil 2010). Za zatížení lze označit, je – li pohybová činnost vykonávaná tak, že vyvolává žádoucí aktuální změnu funkční aktivity člověka a ve svém důsledku trvalejší funkční, strukturální i psychosociální změny. Velikost zatížení charakterizuje intenzita cvičení, doba trvání cvičení, počet opakování cvičení a interval odpočinku mezi cvičením a způsob odpočinku (Dovalil a kol. 2002). Objem zatížení je kvantitativním ukazatelem zatížení. Je dán dobou cvičení nebo množstvím opakování (Perič, Dovalil 2010). Objem tréninkového zatížení je vyjadřován počtem tréninkových dnů, jednotek a hodin. Specifické ukazatele se podle jednotlivých sportů orientují na počet kilometrů, úseků atd. (Dovalil a kol. 2002). Dostačující objem pohybové činnosti je celkové množství pohybové aktivity, v týdenním a celoročním režimu. U toho lze předpokládat, že vyvolá pozitivní změny v organismu a na požadované úrovni je udrží. Také vhodné rozložení pohybové aktivity v průběhu celého roku, i v průběhu každého týdne (Režimy 2 2014). Pohybovou aktivitu musí také charakterizovat její pravidelnost a dlouhodobost. V pohybových aktivitách musí být zastoupeny všechny složky: vytrvalost, síla, rychlost, koordinace a obratnost. Jejich poměr by měl být: 50 % aerobní pohybové aktivity, 30 % aktivity zaměřené na rozvoj svalové síly, 20 % aktivity zaměřené na
32
rozvoj flexibility, pro všestranný rozvoj a pozitivní ovlivnění zdatnosti. (Režimy 1 2014).
2. 10 Srdeční frekvence při zatížení Srdeční frekvence je hlavním funkčním ukazatelem zatížení. U zdravých jedinců stoupá lineárně se vzrůstajícím fyzickým zatížením až do oblasti submaximální intenzity. Od úrovně 75 – 85 % dochází k pozvolnému zpomalení vzestupu až na úroveň maximální srdeční frekvence (Aktivity 2014). Měřená srdeční frekvence nám dává zprávu o intenzitě podnětu, zjišťuje proces adaptace na pohybovou zátěž (Beránková, Skopová 2008) a podle Bensona a Connoly (2012) je monitorování srdeční frekvence jedním z nejpohodlnějších a nejefektivnějších přístupů k tréninku. Jedním z nejsnáze měřitelných, relativně objektivních stavových veličin je tepová frekvence (TF). Tento funkční parametr nás hlavně v terénních podmínkách může informovat o vlivu vnějších podmínek na organismus, hlavně pak o vlivu aplikovaného tělesného zatížení (Bunc 1989). Podle Dýrové a Lepkové (2008) k měření můžeme použít speciální přístroj na měření Sporttester, který přesněji změří odezvu organismu prostřednictvím srdeční frekvence, nebo ji měříme pohmatem na tepně na zápěstí po dobu jedné minuty. V případě dlouhodobějšího měření, počítáme průměrný tep součtem všech hodnot a poté vydělením počtem měření. Podle Bensona a Connollyho (2012) maximální srdeční frekvence (SFmax) vyjadřuje, jak rychle, kolikrát do minuty je srdce schopné tepat. Maximální srdeční frekvence se vlivem tréninku nemění, ale všechna tréninková pásma jsou na tomto čísle závislá. Podle Beránkové a Skopové (2008) platí, že čím je člověk starší, tím je jeho maximální srdeční frekvence nižší, je tedy rozhodující proměnnou. V praxi se dá rychle zjistit výpočet přibližného odhadu SFmax, odečtením věku od konstanty 220. Někdy je uváděna ještě jiná hodnota pro ženy 226. Nejpřesnější zjištění SFmax je podstoupit v laboratoři některý ze zátěžových testů, to je ale pro běžnou populaci nadbytečné. Klidovou srdeční frekvencí tepe srdce při odpočinku, minimální srdeční frekvenci obvykle měříme ráno po probuzení. Klidová srdeční frekvence se naopak vlivem tréninku mění, obvykle klesá s rostoucí výkonností. Podle Dýrové a Lepkové (2008) je klesání klidové srdeční frekvence adaptace organismu na zatížení. Je to také velmi jednoduchý způsob, jak zjistit zlepšení zdatnosti. Podle Bensona a Connollyho (2012) 33
se klidová srdeční frekvence může čas od času zvýšit vlivem neúplného zotavení, únavy, přetrénování, stresu nebo začínající nemoci. Zdatnější jedinci mají klidovou srdeční frekvenci zpravidla nižší. Podle Dýrové a Lepkové (2008) jsou klidové hodnoty u běžné populace 60 – 80 tepů za minutu. Sportovci mají kolem 50 tepů za minutu. U trénovaných sportovců se po zatížení rychleji hodnoty tepu i tlaku vrací do klidových hodnot. Pro praxi je intenzita tréninku nejlépe sledovatelná přes srdeční frekvenci (Aktivity 2014). Čím vyšší je intenzita zatížení, tím vyšší je srdeční frekvence. Pro srovnání jednotlivých intenzit zatížení se používá hodnota maximální srdeční frekvence (% SFmax) (Bunc 2006). Optimální tréninková intenzita je 65 – 85 % SFmax (Aktivity 2014). Pro orientaci byly odborníky stanoveny zóny intenzity zatěžování. Podle Bensona a Connolyho (2012) existuje několik způsobů, jak vypočítat plánované srdeční frekvence v jednotlivých tréninkových pásmech. Karvonenův vzorec používá k výpočtu SFmax 220 minus věk s dalším doplněním: 220 – věk = SFmax SFmax – klidová srdeční frekvence (SFklid) = rezervní srdeční frekvence (SFrez) Intenzita = % x SFklid + SFrez Nebo je možné použít klasický vzorec: SFmax x % v desetinách. Nečastěji jsou pro dobrou orientaci z hlediska % SFmax rozdělovány zóny do skupin, uvedených v tabulce č. 1 podle Beránkové a Skopové (2008).
34
Tabulka č. 1: Zóny zatížení a intenzita pohybových aktivit %
Čas/min
Intenzita
Oblast
dlouhodobé
nízká
aerobní zóna, udržení
SFmax Zóna pohybu pro
50 – 60
úrovně zdatnosti
zdraví Zóna regulace
60 – 70
30 – 80
nízká/střední
oblast aerobního prahu, udržení/zlepšení
hmotnosti
zdravotně orientované zdatnosti Zóna rozvoje
70 – 80
10 – 40
střední
aerobní oblast, rozvoj vytrvalosti, růst
kondice
výkonnostně orientované zdatnosti Zóna zvyšování
80 – 90
3 – 10
submaximální
oblast anaerobního prahu
90 – 100
do 5
maximální
nad anaerobním prahem
výkonnosti Zóna závodní
Významným faktorem ovlivňujícím srdeční frekvenci je také teplota vzduchu. Při vyšších teplotách srdce bije rychleji, což tělo poměrně dost zatěžuje. Zjednodušeně řečeno, když je tepleji, musí srdce dodávat krev nejen do svalů, ale také do kůže, aby mohla zvýšenou teplotu regulovat. V závislosti na zdatnosti a na to tom, jak velké je horko se může srdeční frekvence oproti normálu zvýšit o 20 – 40 tepů/min. V těchto podmínkách je velice důležité přijímat dostatek tekutin (Roy, Declan 2012).
2. 11 Zdatnost Podle Bunce (2006) je zdatnost chápaná jako připravenost organismu konat práci nebo jako schopnost člověka vyrovnávat se s vnějšími nároky, odolávat aktuálním vlivům okolí s menšími nároky na organismus. Tělesná zdatnost je součástí obecné zdatnosti člověka. Je důsledkem genetických dispozic jedince absolvovaného pohybového tréninku a dlouhodobého procesu postupné adaptace organismu na pohybové činnosti. Podle Beránkové a Skopové (2008) chápeme zdatnost jako nezbytný předpoklad pro účelné fungování lidského organismu a tedy i základ pro celkovou výkonnost člověka. Z pohledu terminologie často splývají pojmy zdatnost a kondice.
35
Kondice je oproti tomu vymezená jako součást obecnějšího pojmu zdatnosti, jako specifická připravenost k vybrané pohybové činnosti, její úroveň se liší podle druhu konané pohybové aktivity. Tělesná kondice je vázaná na způsob realizace pohybových činností v oblasti sportovního tréninku. Tělesná zdatnost je z hlediska jejího dopadu dělená na zdravotně orientovanou a výkonově orientovanou (Bunc 2006). Výkonově orientovaná zdatnost podmiňuje určitý pohybový výkon, jehož výsledek musí být kvantifikován a hodnocen (Zdatnost 2014). Zdravotně orientovaná zdatnost je výsledkem pravidelného a z hlediska fyziologie adekvátního ovlivňování aerobní zdatnosti, svalové činnosti, kloubní pohyblivosti a rozvoje koordinačních vlastností jedince (Bunc 2006). Může projevovat jako stav dobrého bytí, který dovoluje lidem vykonávat kvalitně a vysokým nasazením nezbytné každodenní aktivity, může redukovat výskyt některých zdravotních problémů, výrazně ovlivňovat psychiku jedince a zlepšit kvalitu života. Při hodnocení zdravotně orientované zdatnosti je třeba posuzovat pokud možno všechny její složky a následně navrhnout postupy, jak odstranit nalezené nedostatky. Je třeba si uvědomit, že o celkovém stavu jedince rozhodují ty proměnné, ve kterých nemá nejlepší výsledky, ale naopak ty, které jsou slabinou. Zdravotně orientovanou zdatnost lze hodnotit na základě motorické výkonnosti v testech, které charakterizují základní kondiční předpoklady se zřetelem na rozvoj kardiorespiračního systému a pohybového aparátu. Vždy je důležité zajistit si aktuální standardy, které se nejvíce přibližují charakteristice testovaného souboru nebo jedince (Bunc 1995).
2. 12 Zdravotně orientovaná zdatnost Zdravotně orientovaná zdatnost ovlivňuje zdravotní stav nebo se ke zdravotnímu vztahu vztahuje. Mezi její složky se zařazuje kardiovaskulární zdatnost, svalová zdatnost, kloubní pohyblivost – flexibilita a složení těla (Zdatnost 2014). Podle Bunce (2006) můžeme složky dále rozdělit podle jejich dopadu na organismus: - morfologické parametry: proměnné, které charakterizují tělesné složení a které mají vztah k tělesné hmotnosti. - svalová zdatnost: hodnotící funkční stav, proměnné, které charakterizují stav svalového aparátu z pohledu realizace pohybových aktivit (svalová síla, chápaná jako 36
opakovaný projev síly po určitou dobu; svalová vytrvalost, jako opakovaný projev síly po určitou dobu; pohyblivost). - aerobní (kardiovaskulární) zdatnost: funkční proměnné, vztažené ke spotřebě kyslíku, charakterizuje výkonnost srdečně-cévního systému a zdatnost dýchacího ústrojí.
2. 12. 1 Morfologické parametry Základní somatické znaky jsou tělesná výška, tělesná hmotnost. Váha musí být přiměřená výšce, věku a tělesné stavbě jedince. Lidé tvrdě pracující a sportovci mají nárok na vyšší váhu, která je způsobena vyšším podílem aktivní svalové hmoty, ne tuky (Režimy 1 2014). Hodnoty tělesné výšky a hmotnosti můžeme využít ke stanovení Body Mass Indexu (BMI). Index tělesné hmotnosti – Body Mass Index (BMI) je označován jako kritérium pro kvantitativní definici obezity. Je nezávislý na velikosti a objemu těla (Aktivity). BMI počítá s determinanty, váhou a výškou (Linda, Ferrera 2005). Index BMI se získává z hmotnosti (kg) dělenou tělesnou výškou (m) umocněnou na druhou. BMI je důležitým faktorem vztahující se ke zdraví a dlouhověkosti a je nutné mu věnovat pozornost (Thomas, Thomas 2007). U jedinců s velkou svalovou hmotou je výsledek zkreslený, proto je přesnější stanovit procento tělesného tuku (Aktivity 2014). Měření podkožního tuku provádíme pomocí kaliperu, měříme tloušťku dvojité vrstvy kožní řasy a odpovídající podkožní tuk (Zdatnost 2014). V tabulce č. 2 podle Machové (2009), je hodnocení indexu BMI. Normální rozmezí BMI je 18,5 – 24,9 kg/m², hodnoty nad 30 kg/m² znamenají obezitu. Podle Svačiny a kol. (2008) je obezita definovaná nadměrným uložením tuku v organismu a nadváha je považovaná za předstupeň obezity.
37
Tabulka č. 2: Hodnocení indexu BMI Hodnota BMI (kg/m²)
Hodnocení
pod 18,5
podváha
18,5 – 24,9
norma
25
– 29,9
nadváha
30
– 34,9
obezita 1. stupně (lehká otylost)
35
– 39,9
obezita 2. stupně (výrazná otylost) obezita 3. stupně (morbidní otylost)
nad 40
Podle Linda, Ferera (2005) je tělesné složení determinováno několika faktory, zahrnující hmotnost, výšku, pohlaví, věk, rasu, stavbu kostí, výživu, trénink a prezenci některé nemoci. Složení těla stanovuje poměr kosterního svalstva, tělesného tuku a dále hydrataci organismu. Existuje několik metod využívaných k měření složení těla (kaliperace, bioimpedance, podvodní vážení apod.). Složení těla bylo zařazeno jako položka testu zdravotně orientované zdatnosti, protože obezita patří u dospělé i dětské populace k vážným rizikovým faktorům různých nemocí (Aktivity 2014).
2. 12. 2 Svalová zdatnost Silové schopnosti, které jsou podkladem svalové zdatnosti (Zdatnost 2014): - statická síla: předpoklad vyvinout maximální sílu při izometrické kontrakci svalstva. Tento předpoklad je nejsnáze přístupný měření. Příklady testů jsou ruční dynamometrie, výdrž ve shybu nadhmatem. - dynamická síla: předpoklad vyvíjet sílu při převaze izotonické kontrakce svalstva při maximálním počtu opakování. Příklady testů jsou shyby nadhmatem, sed-leh opakovaně, kliky. - výbušná (explozivní) síla: předpoklad vyvinout maximální sílu v minimálním časovém intervalu při převládající izotonické kontrakci. Příklady testů jsou vertikální výskok, hod obouruč. Předmětem
diagnostiky
flexibility
je
především
fyziologický
rozsah
jednotlivých kloubních spojení a fyziologický rozsah páteře. Se znalostí svalů s tendencí k oslabování a svalů s tendencí ke zkrácení můžeme vhodnými prostředky a metodami intervenovat k dosažení optimálního fyziologického rozsahu. Korekce hypomobility
38
spočívá v protažení zkráceného svalu a posílení příslušného antagonisty. Možnost korekce hypermobility je v cíleně zaměřených posilovacích cvičeních (Zdatnost 2014). Každý jedinec má vlastní stereotyp držení těla, které je obrazem jeho vnějšího a vnitřního prostředí, odpovídá jeho tělesným a duševním vlastnostem, tělesné stavbě a stavu svalstva. Ovlivňují jej únava, duševní stavy, pohybová aktivita, pracovní a sportovní zaměření. Výsledkem působení těchto komponent je individuálně optimální držení těla. To se chápe podle modelu ideálně drženého těla: při postoji jsou nohy volně u sebe, kolena a kyčle nenásilně nataženy. Pánev je v takovém postavení, aby hmotnost trupu byla vycentrovaná nad spojnicí středů kyčelních kloubů. Páteř je fyziologicky zakřivená. Ramena jsou spuštěna volně dolů, lopatky jsou celou plochou přiloženy k zadní straně hrudníku a přitaženy k páteři. Hlava je vzpřímená, brada svírá s osou těla pravý úhel. K hodnocení držení těla lze použít hodnocení v tělovýchovné praxi, které využívá subjektivní hodnocení jednotlivých parametrů držení těla za použití metodiky dle Jaroše a Lomička (Zdatnost 2014).
2. 12. 3 Aerobní zdatnost Aerobní zdatnost je pilířem zdravotně orientované zdatnosti. Je to schopnost přijímat, transportovat a využívat kyslík. Fyziologickým podkladem je zapojování pomalých svalových vláken a uplatnění oxidativního způsobu uspokojování energetických nároků. Základem je přirozeně rozvoj vytrvalostních schopností a k diagnostice jsou využívány déletrvající vytrvalostní lokomoce (Zdatnost 2014). Mezi testy vytrvalostních schopností patří běh po dobu 12 min, chůze 2 km, vytrvalostní člunkový běh na 20 m, jenž jsou součástí testové baterie Unifittest; test na cykloergometru. Problémem vytrvalostních testů je jejich validita a reliabilita. Výkony velmi silně závisí na motivaci. Terénní testování je závislé na dostupných možnostech provedení a měření. Terénní testy jsou praktické, finančně nenáročné, jednoduše proveditelné a uskutečnitelné i s větší skupinou najednou. Nevýhodou bývá nepřesnost měření, omezený počet sledovaných parametrů. K diagnostice úrovně aerobní zdatnosti jsou využívány i funkční zátěžové zkoušky v laboratorních podmínkách, tato vyšetření jsou ale finančně náročná, komplikovaná a v běžné praxi těžko dostupná. Ke kvalitativnímu posouzení změn v úrovni aerobní zdatnosti lze také použít kinetiky srdeční frekvence. Představu, zejména o změnách úrovně aerobní zdatnosti může poskytnout sledování hodnot klidové srdeční frekvence a srdeční frekvence na úrovni 39
anaerobního prahu (Zdatnost 2014). Aerobní zdatnost lze tedy testovat laboratorními i terénními testy. Cílem je dostupnými a vhodnými metodami objektivní měření a monitorování ukazatelů zdatnosti, které poskytne její hodnocení.
2. 13 Shrnutí pohybové intervence Pohybová aktivita musí splňovat určitá kritéria. Z daných forem pohybových aktivit je potom sestaven pohybový program, který má svá specifika a jímž se uskutečňuje pohybová intervence. U pohybové intervence je nutné stanovit její cíl, k čemu má vést. Nezbytné je také určit vhodné metody jejího monitorování vedoucí k cíli intervence. Dále bychom měli znát omezení, které mohou programy limitovat. Zdatnost můžeme hodnotit podle několika jejich složek. V terénním prostředí k hodnocení vlivu na kardiovaskulární – aerobní zdatnost je sledování srdeční frekvence dostupnou, nenáročnou a levnou metodou. U měření hmotnosti je nutné stanovit a hodnotit i index BMI. Důležité je určit objektivní a dostupné metody měření a správně interpretovat naměřené výsledky, proto je nutné předem stanovit věcnou významnost, od které hodnoty můžeme považovat výsledek za významnou změnu.
40
3 METODOLOGICKÁ ČÁST 3. 1 Cíle práce Cílem mé práce je zjistit, jaký vliv na zdatnost a hmotnost má individuálně pohybová intervence animačních programů na vybranou skupinu animátorů, jaké aktivity obsahují animační programy v letní sezóně od června do září a jak jsou náročné z hlediska způsobu, zaměření, intenzity a času.
3. 2 Hypotézy práce Hypotéza 1 Animační programy tvořené převážně sportovními aktivitami v délce trvání čtyř měsíců ovlivňují zdatnost animátorů. Hypotéza 2 Animační programy tvořené převážně sportovními aktivitami v délce trvání čtyř měsíců ovlivňují hmotnost animátorů.
3. 3 Úkoly práce -
shromáždění, studium a rozbor odborné literatury, která se zaměřuje na zkoumané téma a souvisí s tématem pohybových aktivit, ovlivnění zdatnosti a hmotnosti
-
zpracování teoretických podkladů a dosavadních poznatků souvisejících s tématem pohybových aktivit, ovlivnění zdatnosti a hmotnosti
-
příprava sběru dat – seznámení animátorů s cíli sledování a jejich měřením
-
řízené rozhovory s animátory
-
měření hmotnosti, výšky a srdeční frekvence animátorů
-
pozorování animátorů a animačních programů
-
sběr dat zaznamenáváním údajů
-
konzultace teoretických podkladů, pozorování a měření
-
zpracování a zhodnocení všech výsledků měření a pozorování
41
3. 4 Metodika práce 3. 4. 1 Popis výzkumného souboru Do skupiny patří 7 animátorů ve věkovém rozmezí od 23 do 27 let. Já mám 24 let, Darina 23 let, Daniela 25 let, Klára 24 let, Ondra 24 let, Tomáš 23 let, Ondřej 27 let. Všichni animátoři mají s touto prací již několikaletou zkušenost a animovali v různých hotelech. Tabulka č. 3 ukazuje počáteční naměřené údaje animátorů. Výchozí údaje o hmotnosti animátorů a následně vypočítané BMI vzhledem k jejich výšce před animační sezónou vypovídají, že ani jeden s animátorů nemá extrémní hodnotu BMI, tedy podváhu nebo obezitu. V normálových hodnotách se nacházejí všichni animátoři, kromě Tomáše a Ondry, kterým index BMI ukazuje nadváhu. Tabulka č. 3: Počáteční hmotnost a BMI vybrané skupiny animátorů Výška (cm)
Počáteční
BMI
hmotnost (kg)
(kg/m²)
Barbora
163
65,4
24,6
Darina
165
58,1
21,3
Daniela
180
65,0
20,1
Klára
168
60,0
21,3
Ondřej
176
75,2
24,3
Ondra
185
90,0
26,3
Tomáš
184
95,3
28,1
Všichni animátoři mají sportovní postavu a vhodný somatotyp pro sportovní aktivity, Ondra a Tomáš navíc s velkým podílem viditelné svalové hmoty a silnou strukturou těl. Všichni jsou nekuřáci, mají dobrý zdravotní stav bez jakýchkoliv obtíží, fyzickou kondici a zdatnost. Všichni jsou studenti vysokých škol a tuto práci dělají při studiu. Já a Darina máme sportovní a pedagogické vzdělání, takže se nám hodí nabyté vědomosti ze studia. Ostatní animátoři studují jiné obory. Daniela studuje policejní fakultu, Klára bezpečnostní inženýrství, Ondřej matematickou fakultu, Ondra dopravní fakultu a Tomáš stavební fakultu. 42
Animátoři mají před animací již pohybovou zkušenost s různými sporty. Já jsem několik let závodně veslovala a tancovala a stále aktivně pokračuji se sportem, především s tancem. Darina několik let závodila ve sportovním aerobiku a i nadále aktivně sportuje, hraje volejbal. Klára dříve tančila, nyní je instruktorkou jumpingu. Daniela hrála závodně volejbal, nyní navštěvuje hodiny zumby. Ondra hrál basketbal a závodně vesloval, nyní se věnuje fitness cvičení a hraje rekreačně míčové sporty. Ondřej hrál florbal, nyní se věnuji tanci. Tomáš dělal bojové sporty, nyní se věnuje boxu a fitness cvičení. Podle uvedených pohybových zkušeností, mají všichni kladný vztah k pohybu a sportu.
3. 4. 2 Použité metody Pro sběr dat k charakteristice animátorů jsem použila metodu řízeného rozhovoru s animátory. Pro data k charakteristice animačních programů metodu pozorování animátorů a průběhu animačních programů. Dále měření hmotnosti a výšky animátorů ke stanovení BMI indexu a hodnocení vlivu na hmotnost, měření srdeční frekvence animátorů a poté výpočtů ke stanovení intenzity programů a opakované měření klidové srdeční frekvence k hodnocení zdatnosti.
3. 4. 3 Sběr dat Před začátkem sezóny jsem vedla s každým animátorem řízený rozhovor, abych o nich zjistila potřebné údaje a mohla je charakterizovat. Proběhlo také první měření jejich výšky a hmotnosti. Všechny údaje jsem si zaznamenala. Pozorování se uskutečňovalo během celé animační sezóny, od června do konce září. Všechny animační programy absolvují animátoři společně. Každý program vede jeden animátor, o vedení programů se animátoři střídají. Během animačních programů jsem sledovala jejich formu, obsah, intenzitu a čas. Údaje o animačních programech jsem si zaznamenávala a získané informace poté zpracovala a srovnala s příslušnou literaturou. Během animační sezóny probíhalo také měření animátorů. Každý první týden v měsíci si animátoři v ranních hodinách měřili klidovou srdeční frekvenci a své hodnoty si zaznamenali. V polovině animační sezóny, kdy už byl organismus animátorů 43
adaptován na zátěž a okolní vlivy, byla během týdne změřena intenzita animačních programů prostřednictvím srdeční frekvence. Na konci animační sezóny v září, byla opět animátorům změřena jejich hmotnost a údaje taktéž zaznamenány. Získané výsledky a informace jsem zhodnotila vzhledem k malému počtu animátorů vždy individuálně. Animační programy jsem podrobně charakterizovala a zhodnotila, zda splňují kritéria pro pohybové aktivity a programy. Vliv na hmotnost jsem hodnotila podle počátečního a konečného měření hmotnosti a stanovení indexu BMI, které jsem porovnala s tabulkovými hodnotami. Vliv na zdatnost jsem hodnotila podle opakovaného měření klidové srdeční frekvence a rozdíl výsledků poté zhodnotila vzhledem k věcné významnosti. Ta byla stanovená u hmotnosti redukce o 3 kg, u mužů zvýšení hmotnosti o 1 – 2 kg a u zdatnosti pokles klidové srdeční frekvence o 5 tepů/min. Intenzitu jsem hodnotila podle výpočtů % SFmax měřené srdeční frekvence a srovnáním s doporučenými tabulkovými hodnotami % SFmax. Ve své práci jsem využila vlastní několikaleté zkušenosti s prací animátora, navíc jsem sama součástí výzkumného souboru a programy také absolvuji. Mohla jsem tak toto téma a všechny výsledky dobře zpracovat a zhodnotit v kompetenci se svými znalostmi a příslušnou literaturou.
3. 4. 4 Cíle animačních programů Cíle animačních programů mohu rozdělit na objektivní, které respektují obecné zákonitosti a subjektivní, které si stanoví sami klienti. Prvotním objektivním cílem je zájem klientů, aby si k dovolené místo klasického hotelu vybrali hotel s animačními programy. Proto je nejdůležitějším cílem zábava, o které mohu říci, že je synonymem animačních programů. Tedy udělat z obyčejné dovolené tu, ze které budou mít klienti netradiční zážitky a další rok si opět vyberou hotel s animačním programem. Animační hotely jsou zaměřeny na cílovou skupinu rodiny s dětmi. Klienti se přiklánějí k českým programům kvůli časté jazykové bariéře. Úkolem animátorů je inspirovat a vést děti k pohybovým a sportovním činnostem, prostřednictvím her rozvinout a zlepšit jejich schopnosti a dovednosti a pozitivně ovlivnit jejich zdatnost. Díky hrám je také naučit se respektovat jiné děti a zásady fair play. Cílová skupina animačních programů jsou rovněž i dospělí. Většina aktivit je sportovního zaměření, protože tak animační programy klienty vybízejí k aktivní dovolené a propagují tak i aktivní životní styl. Mnoho lidí si také na dovolené odpočine 44
od stereotypu pracovního života. Význam animačních programů je i po psychologické stránce, odpočinek a odbourávání stresu. Dále mohu zmínit i sociální hledisko. Animační programy mají význam i pro socializování lidí do kolektivu a společnosti prostřednictvím animátorů. Převážná většina klientů není zvyklá na pravidelnou pohybovou aktivitu, proto je dalším cílem klienty inspirovat k pravidelné pohybové aktivitě a pokračovat v ní i po dovolené. Pro některé klienty jsou některé aktivity nové, proto je i cílem nová pohybová nebo dovednostní zkušenost. Animační programy mají za cíl svým zatížením a způsobem provedení působit pozitivně na zdravotní hledisko. Mezi subjektivní cíle klientů patří snaha o redukci hmotnosti, zlepšení kondice a pozitivní ovlivnění zdatnosti. Vzhledem k pouze týdennímu pobytu klientů na dovolené nejsou ale změny u klientů patrné. Důvodem je i stravování v rámci programu all inclusive, to pro ně znamená denní neomezenou konzumaci jídla a pití. Toho čeští klienti hojně využívají, a tak se jim naopak hmotnost zvýší díky většímu energetickému příjmu než výdeji. U sportovních programů je cílem postupná adaptace organismu na pohybovou aktivitu a zátěž. Svou roli zde hraje i motivace klientů k aktivitě i při ní, kterou zajišťují animátoři. Jiná situace je u animátorů, kteří absolvovali všechny animační programy celé čtyři měsíce. U nich byl vliv na hmotnost, kondici a zdatnost již předpokládaný.
45
4 VÝSLEDKY 4. 1 Profil vybrané skupiny animátorů V mé diplomové práci budu zkoumat skupinu sedmi animátorů od 23 do 27 let. Jedná se o animátory, kteří mají s touto prací již několikaletou zkušenost a animovali již v různých hotelech. Animátoři jsou studenti vysokých škol a tuto práci dělají při škole jako brigádu. V tomto složení byli posláni účelně, protože se jednalo o nový animační hotel, a tak bylo potřeba zejména na začátku sezóny zkušených animátorů. Celý tým absolvuje animační programy v rozsahu čtyř měsíců od června do konce září. Všichni animátoři mají před animací již pohybovou zkušenost s různými sporty, proto dobře zvládají všechny fyzické aktivity při celodenních animačních programech. Při této práci uplatňují své dosavadní zkušenosti s prací animátora a vědomosti ze studia a svých zkušeností s různými sporty. Tým absolvuje všechny denní programy společně, kdy vede aktivitu jeden animátor. Cíle vybrané skupiny animátorů mohu rozdělit na objektivní, které respektují obecné zákonitosti a subjektivní, které si stanoví sami animátoři. Mezi objektivní patří ty, které jsou spojeny s obecným cílem animačních programů, zaměřených na klienty. Celý animační tým usiluje o úspěšný chod českých animačních programů na novém hotelu na Korfu tak, aby fungovaly celou sezónu a aby se český animační tým prosazoval mezi ostatními týmy. Dále mají animátoři osobní subjektivní cíle. Díky tomu, že absolvují všechny animační programy celou sezónu je zřejmé, že programy mají na animátory jiný vliv než na klienty, kteří absolvují pouze týdenní pobyt. U animátorů můžeme považovat animační programy díky jejich dlouhodobému působení a pravidelnosti za pohybovou intervenci. Cílem animátorek je vlivem animačních programů redukce hmotnosti alespoň o 3 kg. U mužů tento cíl není primární, ti chtějí zlepšovat především silové předpoklady, nabrat svalovou hmotu a vytvarovat postavu nezávisle na hmotnosti, očekávají tedy navýšení hmotnosti o 1 – 2 kg. Všichni animátoři předpokládají, že programy pozitivně ovlivní jejich zdatnost a zlepšuje se jim kondice a také, že rozvinou své pohybové dovednosti a schopnosti. Animátoři musí spolupracovat a komunikovat s mezinárodními týmy. Cílem animátorů je během sezóny zlepšovat svoje jazykové dovednosti. Já a Darina, vzhledem k našemu oboru vzdělávání, uplatňujeme dosavadní nabité vědomosti z oblastí 46
pedagogiky a sportu. Celá skupina chce zlepšovat všechny aspekty potřebné pro práci animátora, což znamená taneční, herecké, moderátorské dovednosti. Všech sedm animátorů chce i nadále do budoucna v této práci pokračovat.
4. 2 Prostředí a podmínky pro uskutečňování zkoumaných animačních programů Na ostrově Korfu byl otevřen v loňském roce 2013 první klubový animační hotel. Ostrov funguje jako frekventované a oblíbené turistické letovisko a je vyhledáváno také českou klientelou. Na hotelu Messonghi Beach objevily i animační programy v českém jazyce, protože má hotel dobré podmínky pro uskutečňování animačních programů. Hotel nabízí širokou škálu sportovního a zábavného vyžití a dobré zázemí pro rodiny s dětmi. V hotelu se nachází 4 plavecké bazény, 2 tenisové kurty, fotbalové, basketbalové a nohejbalové hřiště, hřiště na plážový volejbal, hřiště na pétanque. Hotelový areál nabízí prostory i pro lukostřelbu, skupinové lekce, trasy na procházení a další aktivity. Pro děti je zde dětský bazén s vodními atrakcemi, malý aqua park ve velkém bazénu, dětský klub a hřiště. Hotel má i vlastní obchody a služby pro klienty. Nevýhodou hotelu je možná právě jeho velká rozloha, a proto byl často problém časový sled jednotlivých aktivit. Ty se nacházely i v jiné části hotelu, takže se aktivity musely časově přizpůsobovat přesunům. Český animační tým se o prostory v hotelu dělí s několika zahraničními týmy. V případě dětského klubu ho všechny animační týmy využívají prostory v jeden čas, proto je jeho velikost přizpůsobená většímu počtu dětí. Ostatní programy pořádá český animační tým již nezávisle na jiných týmech. Systém je střídání se o místa, nebo má každý tým svoje místo na hotelu, aby se programy vzájemně nerušily. Jednotlivé aktivity probíhají na různých místech hotelu. K aqua aerobiku a vodním aktivitám má český tým k dispozici vlastní bazén s vhodnou přechodnou hloubkou od prsou po ramena a velikosti 20 x 8 m. Voda v bazénu má odpovídající teplotu 27 °C pro cvičení ve vodě. Skupinové lekce probíhají na vlastním prostoru českého týmu, kde se odehrávají večerní programy. Aktivity se uskutečňují v době, kdy je stále horko a je tedy výhodou, že je prostor krytý před přímým sluncem. Volejbal se odehrává na plážovém volejbalovém hřišti rozměrů 16 x 8 m přímo u moře, nohejbal na hřišti s rozměry 13 x 9 m a basketbal na asfaltovém hřišti 47
26 x 14 m a fotbal na fotbalovém stadióně s rozměry 45 x 90 m. Všechna tato hřiště jsou společná, takže má každý animační tým stanovený čas pro aktivitu, aby se týmy mohly přes den prostřídat. Další programy jako šipky, pétanque a lukostřelba, probíhají na různých místech po hotelu, dobře dostupným českým klientům. Večerní programy a se odehrávají na prostoru pro české klienty, který hotel pro český tým připravil. Kapacita tohoto místa je dostačující pro pódium, šatnu s příslušenstvím, technikou a hledištěm pro všechny české klienty, kterých bylo na hotelu až dvě stě. V hotelu se také nachází i menší posilovna s několika posilovacími stroji, kterou mohou klienti využívat. Vzhledem k celodenní nabídce animačních programů nebyla téměř využita.
4. 3 Organizace a koncept animačních programů u vybraného hotelu České animační programy mají na animačních hotelech téměř stejnou strukturu. Podle dostupných podmínek hotelu pak tým na místě zjistí, jaké menší změny programy potřebují. Jedná se hlavně o přizpůsobení aktivit podle prostorů, časů aktivit a hlavně střídaní turnusů na hotelu. V hotelu Messonghi Beach skladba animačních programů odpovídala standardnímu modelu. Animační programy jsou připravené celou letní sezónu, od začátku června do konce září. Tyto čtyři měsíce běží programy šest dní v týdnu. Den bez animací, kdy má tým volno, připadá na den, kdy se střídají turnusy klientů. Český tým na hotelu Messonghi Beach měl animační program od úterý do neděle. Animátoři s přesuny často aktivně pomáhají. Struktura animačních programů je poskládána tak, aby vyhověla co nejširší klientele hotelu. To znamená, že programy obsahují aktivity pro dospělé i děti. Pro děti funguje přes den dětský klub, kde si děti hrají. Večer je dětská diskotéka, na které se děti naučí tančit jednoduché písničky, které jsou v českém jazyce. Pro dospělé jsou připravené celodenní sportovní i jiné aktivity. Programy, které jsou populární a hojně navštěvovány, jsou zařazeny do aktivit každý den. Jedná se o aqua aerobik a volejbal. Ostatní programy se denně mění, takže je program velmi pestrý. Animační program začíná dopoledne od deseti hodin do půl jedné a opět začíná v půl třetí do půl šesté večer. Během toho je pauza, při které chodí klienti na oběd. Programy jsou nastaveny tak, aby se jich klienti mohli zúčastnit a stíhali přecházet na místo konání aktivity. Z aktivity odcházel jeden animátor s dostatečnou časovou rezervou, aby mohl připravit další aktivitu na jiném místě. Po denních aktivitách 48
následuje v půl deváté večerní program, který je do jedenácti hodin večer. Poté je hotelová diskotéka, která podle zábavy může trvat až do ranních hodin. Tu ale již nezajišťuje animační tým, ale hotelový management. Věková hranice všech aktivit není omezená, zúčastnit se může kdokoliv. U sportovních aktivit je vše na vlastní nebezpečí a animátoři doporučí, pro koho není aktivita vhodná. Úroveň všech aktivit je přizpůsobená všem věkovým a výkonnostním kategoriím. Aktivity probíhají na rekreační úrovni a nejdůležitějším cílem je zábava. Animační programy musejí být přizpůsobené vysokým teplotám, které jsou přes letní sezónu téměř neustále až do večerních hodin. Animátoři se aktivně účastní všech programů, většinou doplňují počty hráčů a motivují klienty k aktivitě. Zároveň působí jako organizátoři, rozhodčí a dohlíží na bezpečnost a průběh aktivit. Je tedy nezbytné, aby měli animátoři základní znalosti a dovednosti potřebné ke všem aktivitám. U sportovních her se vyžaduje znalost stanovených či modifikovaných pravidel. V tabulce č. 4 je přehled týdenního animačního programu a v tabulce č. 5 trvání jednotlivých programů. Zkratka n v tabulkách značí proměnlivý počet setů, který je dán počtem účastníků.
49
Tabulka č. 4: Týdenní přehled zkoumaných animačních programů Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle
_
Rozcvičení
Rozcvičení
Rozcvičení
Rozcvičení
Rozcvičení
Rozcvičení
_
Šipky
Šipky
Šipky
Šipky
Šipky
Šipky
dospělí
dospělí
dospělí
dospělí
dospělí
dospělí
_
Šipky děti
Šipky děti
Šipky děti
Šipky děti
Šipky děti
Šipky děti
_
Aqua
Aqua
Aqua
Aqua
Aqua
Aqua
aerobik
aerobik
aerobik
aerobik
aerobik
aerobik
_
Vodní hry
Vodní hry
Vodní hry
Vodní hry
Vodní hry
Vodní hry
_
Volejbal
Volejbal
Volejbal
Volejbal
Volejbal
Volejbal
_
Fotbal
Basketbal
Nohejbal
Fotbal
Vodní pólo
Stolní tenis
(2x20min)
(3x10min)
(nx20min)
(2x20min)
(3x7min)
(nx10min)
Zumba
Petanque
Sebeobrana
Moderní
Lukostřelba
Fitness
10:00 – 10:30 10:30 – 11:00 11:00 – 11:30 11:15 – 12:00 12:00 _ 12:30 14:30 – 15:30 15:30 – 16:30 16:30 –
_
cvičení
tanec
17:00
Fitness
Fitness
Fitness
Fitness
Fitness
Protahování,
–
cvičení,
cvičení,
cvičení,
cvičení,
cvičení,
Stolní hra
17:30
Stolní hra
Stolní hra
Stolní hra
Stolní hra
Stolní hra
Dětská
Dětská
Dětská
Dětská
Dětská
Dětská
diskotéka
diskotéka
diskotéka
diskotéka
diskotéka
diskotéka
Večerní
Večerní
Večerní
Večerní
Večerní
Večerní
program
program
program
program
program
program
17:00
_
20:30 _
_
21:15 21:30 _ 23:00
_
50
Tabulka č. 5: Doba trvání jednotlivých aktivit zkoumaných animačních programů
Rozcvičení Šipky Aqua aerobik Vodní hry Volejbal Fotbal Basketbal Nohejbal Vodní pólo Stolní tenis Petanque Lukostřelba Zumba Sebeobrana Moderní tanec Protahování Fitness cvičení Stolní hry Dětská diskotéka Večerní program
Doba trvání (min) 30 60 45 30 60 2 x 20 3 x 10 n x 20 3x7 n x 10 30 30 30 30 30 30 30 30 45 90
4. 3. 1 Sportovní programy zkoumaných animačních programů Koncept animačních programů je na sportovních aktivitách postaven, protože zároveň propagují zdravý životní styl a vybízí klienty k společné aktivitě, která je bude navíc bavit. Vždy se předpokládá a většinou tomu tak je, že klienti jsou začátečníci. Každá aktivita je nejprve vysvětlena a animátoři doporučí, pro koho není určená. Volba k účasti v Aktivitách je ale již na zodpovědnost klientů, pokud mají nějaký zdravotní nebo pohybový problém. Aktivity pro animační program byly sestaveny podle oblíbenosti sportovních činností. Vhodným sestavením a časovým sledem musí být sportovní aktivity přizpůsobeny vhodnému místu a vysokým teplotám. Proto byla také nutná úprava některých časů aktivity.
51
4. 3. 1. 1 Rozcvičení zkoumaných animačních programů Dopoledne od deseti hodin, kdy začíná denní program animačních aktivit, začíná i rozcvičení a protahování. Cílem této aktivity je připravit organismus na další aktivity a celý den, zvýšit flexibilitu, důležitým cílem je i zdravotní hledisko. Aktivita je vhodná a doporučována zejména pro alergiky a pro ty, co mají dechové obtíže a problémy se štítnou žlázou. Cvičení probíhá nejčastěji přímo na pláži v blízkosti moře a díky tomu se z moře uvolňuje ve zvýšené míře do vzduchu jód, který je velmi prospěšný zdraví. Koncentrace jódu je nejvyšší právě v dopoledních hodinách. Program probíhá formou vedeného systematického statického i dynamického protahování celého těla a dechových cvičení. Někdy se využívají i cvičení a pozice z jógy, především pozdrav slunci. Cvičení naboso přispívá k zlepšování rovnováhy, postoje, svalového tonusu a vnímání povrchu receptory a je přizpůsobeno věku a úrovni klientů. Aktivita trvá 30 minut a průměrný počet účastníků je 5 lidí, spíše dospělých.
4. 3. 1. 2 Vodní aktivity zkoumaných animačních programů Aqua aerobik je každodenní aktivita, která probíhá ve zmíněném bazéně od čtvrt na dvanáct a trvá 45 min. Organismus se ve vodě chladí, takže není problém, že je v tento čas největší horko. Animátoři, kteří aqua aerobik předcvičují, jsou těmto teplotám při cvičení vystaveni, protože cvičí celou lekci na břehu. Je tedy nutné, aby dodržovali dobře pitný režim a měli pokrývku hlavy nebo se průběžně ochlazovali ve vodě. Lekci vždy vedou dva animátoři na suchu, aby všichni klienti dobře viděli, ostatní animátoři cvičí s lidmi ve vodě. K aqua aerobiku má český tým k dispozici přenosný reproduktor a mikrofon, takže využívá hudební doprovod i zvukový komentář přes mikrofon. Tempo hudby je vhodné pro aqua aerobik do 120 dob za minutu. Hudba je pouštěná v nepřetržité sekvenci, a tak nedochází k žádným prodlevám ve cvičení. Celá lekce je komentovaná, takže klienti cviky neustále vidí jako ukázku i ví, jak cvičení provádět. Komentování mělo i motivační význam. Lekce se skládá ze tří částí, úvodní část pro zahřátí organismu, hlavní část aerobního cvičení a závěrečná část pro zklidnění organismu. Úvodní část trvá 10 minut a obsahuje ve vysokém tempu běh, chůzi, skoky a poskoky na zahřátí. Hlavní část trvá 25 minut a v ní se aerobně cvičí proti odporu vody. V hlavní části jsou zatíženy všechny partie těla, aby nebylo cvičení pouze jednostranné. Posledních 10 minut závěrečné části si klienti zvláště užívají, protože se v ní 52
organismus zklidňuje zábavným způsobem, kde se využívá vztlaku vody. V závěrečné části se předpokládá, že mají klienti zvládnuté základní plavecké dovednosti jako potopení, splývání, potřebné ke cvičení. Při aqua aerobiku se pro většinu cviků využívá cvičení v celém prostoru bazénu. Průměrná účast byla 25 lidí. Každý den po aqua aerobiku probíhají ve stejném bazénu vodní hry. Jedná se o půlhodinovou soutěžní aktivitu. Jsou to zábavné a neobvyklé hry ve vodě, které se pro zpestření každý den střídají. Tento program je oblíbený pro neobvyklost soutěží, které přinášejí zábavné situace, populární i pro diváky. Soutěží se v různých dovednostech, jako jízda na čas na nafukovací velrybě na šířku bazénu, kde je potřeba zvolit správný styl a taktiku. Tato soutěž je zařazena třikrát týdně. Další soutěží je lovení lžic ze dna bazénu s plovací vestou, kde je důležité vystačit s dechem a umět se dobře potápět. Dále shazování soupeře ze surfu pěnovou nudlí, kde je zase důležitým předpokladem rovnováha, protože surfy jsou na vodě vratké. Poslední soutěž je pádlování na přivázaných kajacích proti sobě. Vyhrává ten, kdo má více síly a lépe zvládá záběrovou práci s pádlem. Animátoři vždy provedou názornou ukázku a vysvětlí pravidla dané vodní hry. Systém soutěží je na čas, nebo postupová soutěž na několik kol. Během her animátoři působí jako moderátoři, rozhodčí a koordinátoři a dbají na bezpečnost. Tento program je na místě, kde se nachází většina českých hostů, proto je účast vysoká v obou kategoriích. V dětské kategorii 15 dětí a v dospělé kategorii 25 lidí.
4. 3. 1. 3 Míčové hry zkoumaných animačních programů Volejbal probíhá každý den. Na český tým vyšel čas pro hraní volejbalu trochu nešťastně, protože v půl třetí odpoledne je stále velké horko, zvláště na písečném hřišti. I přesto je volejbal jednou z nejnavštěvovanějších aktivit. Volejbal se hraje na plážovém hřišti menších rozměrů, než je pro klasický volejbal. Hra tak mohla svádět k hraní podle pravidel plážového volejbalu, ve dvoučlenných družstev. Díky velkému zájmu klientů to ale nebylo možné. Pravidla jsou stanovená jako u klasického volejbalu, kdy se hraje na 6 hráčů. Průměrný počet účastníků je 15 lidí, takže se hraje někdy i na 3 týmy nebo se hráči v poli střídají. Počet bodů je určen podle počtu družstev, pokud jsou dvě, hraje se na dva vítězné sety do dvaceti pěti bodů. Pokud jsou družstva tři, hraje se do patnácti bodů. Aktivita trvá 1 hodinu. Aktivitu navštěvují spíše muži, kteří většinou již mají nějakou pohybovou zkušenost s tímto sportem.
53
Každý den v půl čtvrté je vypsaný čas pro míčovou hru. Některé míčové sporty bylo nutné pořádat z časových důvodů společně s jinými animačními týmy. Počet hráčů se tak snadno naplní a hra získala více na atraktivitě, když proti sobě hráli jiné národnosti. Fotbal byl na programu dvakrát týdně. Velké fotbalové hřiště před hotelem umožňuje kvalitní hru. Vždy se hraje nejméně deset na deset včetně brankáře nebo se počítá se střídáním hráčů. Hrálo se na 2 x 20 minut, vzhledem k vzdálenosti hřiště. Tato doba je přiměřená i k vysokým teplotám. O fotbal je zájem především u mužů, ženy jsou spíše výjimkou. Průměrný počet českých účastníků je 10 lidí. Basketbal se hraje na asfaltovém hřišti před hotelem. I tato aktivita probíhá společně se zahraničními týmy, takže počet hráčů je dostačující pro sestavení dvou družstev po pěti hráčích. Někdy je zájem větší, takže je nutné sestavit i třetí družstvo. Systém hry je potom takový, že každé družstvo hraje s každým. U situace třech týmů si může nehrající družstvo odpočinout v hrací době zbylých dvou týmů. Hrací doba je upravená na 3 x 10 minut v případě dvou družstev, v případě třech týmů 2 x 7 minut, jinak se dodržují pravidla basketbalu. Průměrný počet českých hráčů je 7 lidí. Na stejném místě se odehrává i nohejbal. Ten český animační tým pořádá zcela ve své režii. Asfaltové hřiště obsahuje kromě hřiště pro basketbal i několik kurtů na nohejbal. Animátoři zvolili systém hry dvojic, kdy hraje každá s každou do deseti bodů, jedna hra trvá přibližně 20 minut. Hřiště se také nachází na přímém slunci, takže je vhodné, že nehrají všichni hráči najednou a nehrající týmy tak využívají dobu k odpočinku a regeneraci. Tento sport navštěvují spíše muži, průměrný počet účastníků je 6 lidí. Vodní pólo se odehrává v sobotu ve stejném bazénu jako aqua aerobik. Tuto hru si vyzkoušeli někteří klienti vůbec poprvé. Při vodním pólu je třeba dbát velké pozornosti na bezpečnost, proto animátoři na tuto skutečnost před každou hrou důrazně upozorňují a objasní pravidla, aby nedošlo ke zranění. Z tohoto důvodu tuto kontaktní hru mohou hrát jen dospělí klienti. Vodní pólo vyžaduje plavecké dovednosti a je náročné na fyzickou kondici. Proto jsou pravidla upravena tak, aby si vodní pólo mohli zahrát i začátečníci. Hraje se v přechodné vodě menších rozměrů, než je klasické hřiště, dále s menšími brankami Hráči během hry mohou používat jakýkoliv plavecký způsob podle vlastních individuálních dovedností a mohou se během hry i postavit na dno. Počet členů v družstvu je přizpůsoben účasti, hrací doba je stanovena na 3 x 7 minut. Návštěvnost je pouze mužskou záležitostí a průměrný počet účastníků je 8 lidí. 54
Poslední míčovou hrou je stolní tenis. Je to jediná aktivita, která neprobíhá na přímém slunci. Stolní tenis je formou postupového turnaje, protože v kategorii dětí i dospělých je hodně účastníků. Hraje se na dva vítězné sety do jedenácti bodů. Trvání jedné hry je přibližně 10 minut. Průměrný počet účastníků je v dětské kategorii 8 dětí a v dospělé kategorii 10 lidí.
4. 3. 1. 4 Skupinové lekce a závěrečné protahování zkoumaných animačních programů Skupinové lekce jsou na programu čtyři dny v týdnu, v půl páté odpoledne. Snahou je zařadit tyto skupinové lekce do programu až do závěrečné části, ale i v tomto čase panují na ostrově Korfu vysoké teploty. Proto také není trvání těchto aktivit delší než půl hodiny. Odehrávají se v prostoru pro večerní programy, k dispozici je i technické zázemí se zvukovou produkcí. Prostor je dostatečně velký pro kapacitu až čtyřiceti lidí a díky zastřešení je i schován před přímým sluncem. Ke skupinovým lekcím se využívá i malé pódium, na kterém vystupuje animátor v roli lektora při vedení. V úterý je na programu zumba. Je to dobrý začátek skupinových programů, protože díky svému charakteru nemají klienti zábrany zúčastnit se na začátku pobytu. Někdy bývá pro klienty problém zapojit se do úvodních skupinových lekcí, z důvodu ostychu před ostatními, z neznalosti nebo nedostatku svých dovedností. Zumba klienty navodí do dobré nálady a svou jednoduchostí je přesvědčí. Výběr vhodného hudebního základu rovněž podporuje zájem o tuto aktivitu. Lekce je postavená tak, aby ji zvládali i úplní začátečníci. V úvodní části se klienti zahřejí prostřednictvím jednoduchých pohybů a kroků. Jejich kombinací dohromady vznikají první jednoduché choreografie. Poté následuje nácvik izolace částí těla, které se spojují dohromady. Druhou částí lekce je 5 jednoduchých choreografií na známé letní písně, trvající přibližně 3 minuty. U těchto choreografií není nutné znát kroky dopředu, protože si je klienti osvojí již v úvodní části nebo animátor vždy dopředu upozorní, co bude následovat. V závěru následuje jedna píseň v pomalejším tempu na uvolnění a zklidnění organismu. Animátor, který aktivitu vede, radí a motivuje klienty. Účastní se většinou jen ženy, ale na několika lekcích se objevilo i několik mužů. Průměrný počet klientů je 20 lidí. Druhým programem je čtvrteční sebeobrana. Tento neobvyklý program je vyučován animátorem, který má s bojovými sporty již několikaletou zkušenost. 55
Účastníci jsou většinou naprostí začátečníci, takže jsou na začátku lekce seznámeni s teorií sebeobrany. V programu se vyučují základy, jak se bránit v situacích, které v případě napadení mohou vzniknout. Před každým cvičením je nejprve provedena ukázka správného provedení a poté si cvičení zkouší dvojice za dohledu a pomoci animátora. Během programu animátor dohlíží na bezpečnost cvičení a provádí korekci chyb. Jedná se o obranu páčivými technikami úchopů ve stoji nebo lehu. Z bezpečnostních důvodů se na některá cvičení na zemi používají podložky. Klienti si z této lekce odnášeli základní podvědomí o způsobech sebeobrany, které může zvládnout úplně každý. Průměrný počet účastníků je 10 lidí. Páteční odpoledne patří lekci moderních tanců. Konkrétně se jedná o zaměření na styl tance Michaela Jacksona a street dance. Před začátkem lekce proběhlo seznámení se stylem tance. Tuto lekci vyučuje animátor Ondřej, který má s tancem již několikaletou zkušenost. Tento taneční styl byl zvolen se záměrem oslovit širší klientelu, která v případě tanců není moc velká. Úvodní část lekce patří zahřátí jednoduchými pohyby, které se v další části hodiny budou také používat. Hlavní část lekce je věnovaná nácviku originální choreografie z videoklipu Michaela Jacksona. Choreografie je rozdělená na krátké úseky, které se tančí na počítání a poté i na hudbu. V závěru lekce probíhá tančení celé choreografie, které si klienti vzájemně ukazují s různými obměnami. Průměrný počet účastníků je 8 lidí. Posledním programem skupinových lekcí od půl páté odpoledne je protahování. Cvičení je situováno ke konci pobytu, aby klienti mohli systematicky protáhnout celé tělo po všech animačních aktivitách. Celá lekce je věnovaná protažení postupně od hlavy všech částí těla. Ke cvičení se využívají podložky na zem, protože cvičení probíhá v různých polohách a pozicích. Animátoři vždy dohlíží na správnost cvičení. V úvodu animátor každý cvik vysvětlí a provede ukázku. Rovněž také objasní cíl cviku, jaký má účinek na organismus a upozorní na správné dýchání. V úvodní části lekce se zmobilizují všechny klouby. Následuje dynamické a statické protažení především velkých svalových skupin a svalů s tendencí ke zkracování. Poté posílení svalů s tendencí k ochabnutí. Závěr lekce je věnován uvolnění, relaxaci a dechovým cvičením. Lekce je doprovázená pomalou hudbou s mírným tempem, která vhodně dotváří atmosféru cvičení. Protahování v tomto případě probíhá až po fitness posilování. Průměrná návštěvnost je 13 lidí. Dalším oblíbeným programem, je každodenní půlhodinové fitness cvičení, které předchází skupinovým lekcím. Ve skupinových lekcích se tělo dobře zahřeje a 56
připraví se tak na posilování. Tento program je doporučen pouze pro klienty starší patnácti let. Jedná se o posilování výhradně vlastní vahou. Každý den je věnován jiným partiím a svalovým skupinám metodou opakovaného úsilí. Důvodem je nezatěžování stejných svalů a možnost regenerace svalů. Partie, které jsou nejčastěji procvičovány, jsou břicho, trup, záda, paže, dolní končetiny, hýždě, takže je snahou všestranné a rovnoměrné cvičení. Pro jeden cvik je počet opakování 20 – 30, počet sérií 3, počet cviků 5 - 10. Doba odpočinku je vysvětlení dalšího cviku. Vzhledem k začátečnické úrovni téměř všech klientů, je nutné důkladné vysvětlení provedení, dýchání a ukázka každého cviku. K lekci se často používají podložky pro cvičení v různých pozicích. Začátek lekce je určen rychlému zahřátí organismu. Hlavní část lekce je z větší části určená metodice cviků, kdy si klienti cviky nejdříve osvojují. Poté následuje posilování. Vhodně zvolený způsob metody posilování a počet opakování má za cíl správné provedení cviku. Klienti, kteří fitness cvičení navštěvují pravidelně celý pobyt, zvládli cvičit v závěru pobytu některé cviky již bezchybně. Závěr lekce je určen důkladnému protažení posilovaných partií a uvolnění svalů. Během lekce hraje hudba s vhodným tempem, která dobře motivuje. Průměrný počet účastníků je 14 lidí. Závěr všech programů je ukončen protahováním a uvolněním zatěžovaných svalů. Tomuto protahování je vyhrazeno 10 minut po skončení posledního programu. Protahují se všechny zatěžované svalové partie během všech denních aktivit. Využívá se statického protahování, uvolňovacích a relaxačních poloh.
4. 3. 2 Ostatní programy zkoumaných animačních programů Součástí animačních programů jsou další aktivity, které jsou spíše nesportovního charakteru. Každé dopoledne mají klienti k dispozici turnaj v šipkách. Od půl jedenácté se hraje dospělá kategorie, která se ještě v případě velkého zájmu dělí na kategorii junior do dvaceti let a starší kategorii, zvaná masters. Po půl hodině turnaje je vystřídá dětská kategorie, která má svou vlastní půl hodinovou hru. Děti hrají systémem nejvyššího skóre po určeném počtu kol. Dospělá kategorie hraje klasickou hru do tři sta jedna bodů a v případě vysokého počtu účastníků do dvě stě jedna bodů. Průměrná účast aktivity je v dětské kategorii 15 dětí, v dospělé 30 lidí. Jednou z nejpopulárnějších aktivit je pro klienty lukostřelba. Tato aktivita je pro většinu z nich první příležitostí, jak moci si lukostřelbu vyzkoušet. Pro tento program je nezbytný dostatečně velký a bezpečný prostor. V hotelu Messonghi Beach 57
se k tomuto programu využívá velké fotbalové hřiště. Před aktivitou je nezbytné klienty poučit o pravidlech bezpečnosti a vysvětlit práci s lukem a šípy. Lukostřelba je jako soutěž, takže cílem je nejvyšší skóre během stanoveného počtu kol. Lukostřelbu si klienti mají možnost vyzkoušet od půl páté jednou týdně v sobotu. Průměrná účast na lukostřelbě je v dětské kategorii 15, v dospělé kategorii 10 lidí. Petanque je další aktivita, která se řadí spíše do těch méně sportovních. V hotelu Messonghi Beach probíhá na pláži. Hraje se systémem zisku stanovených počtu bodů. Účast na tuto aktivitu bývá vysoká, takže se musí hrát na týmy o dvou až čtyřech hráčích. Po úvodním nalosování se hrají nejprve základní kola a poté finále. Průměrný počet hráčů je 20 lidí. Tato aktivita je zařazená do animačního programu jednou týdně ve středu od půl páté. Poměrně mladou aktivitou, kterou animační tým zařadil loňskou sezónu do svého programu, jsou karetní a deskové hry. Konkrétně se jedná o karetní hru žolíky a hru v kostky. Tyto hry se vždy po dni střídají. Probíhají každý den od pěti hodin pro ty, kteří se jim dají přednost před současným fitness cvičením. Účastní se spíše dospělí, průměrný počet je 5 lidí. Večerní programy se skládají z dětské diskotéky a hlavního večerního programu. Detailní popis je v příloze č. 4.
4. 4 Charakteristika a kritéria zkoumaných animačních programů Animační programy mohou být považovány za účinné programy, pokud splňují určitá kritéria. I pro ně musí platit základní pravidla F.I.T.T.: frekvence, intenzita, trvání, typ činnosti. Frekvence pohybových programů je nejčastěji doporučována alespoň třikrát týdně. Frekvence animačních programů je uvedená v denním a týdenním režimu v tabulce č. 4, odpovídající jednomu turnusu. Čísla ukazují, že denní frekvence šestkrát týdně doporučenou frekvenci jasně převyšují. Intenzita může být různá a proměnlivá. Dobrým ukazatelem intenzity je srdeční frekvence a také % z maximální srdeční frekvence (SFmax). V tabulce č. 6 je uvedena doba trvání jednotlivých aktivit a obecně doporučené intenzity v hodnotách % SFmax pro každou aktivitu, podle tabulky č. 1 pásem intenzity dle Beránkové a Skopové (2008). Zároveň jsou v tabulce uvedeny čísla jednotlivých aktivit, které jsou použité v tabulce č. 8. Nejsou zde uvedeny některé aktivity, jako jsou stolní hry, dětská diskotéka a večerní programy, protože jejich intenzita je zanedbatelná. 58
Tabulka č. 6: Doba trvání a intenzita jednotlivých aktivit zkoumaných animačních programů
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Doba trvání (min) 30 60 45 30 60 2 x 20 3 x 10 n x 20 3x7 n x 10 30 30 30 30 30 30 30
Rozcvičení Šipky Aqua aerobik Vodní hry Volejbal Fotbal Basketbal Nohejbal Vodní pólo Stolní tenis Petanque Lukostřelba Zumba Sebeobrana Moderní tanec Protahování Fitness cvičení
Intenzita % SFmax 50 do 50 50 – 70 50 – 80 50 – 60 50 – 80 50 – 80 50 – 80 50 – 80 do 50 do 50 do 50 50 – 70 50 50 – 70 50 – 60 50 – 60
Tabulka č. 7 ukazuje maximální srdeční frekvenci (SFmax) každého animátora, vypočítané podle vzorce 220 tepů/min mínus věk. Tabulka č. 7: SFmax animátorů Věk
SFmax (tep/min)
Barbora
24
196
Darina
23
197
Daniela
25
195
Klára
24
196
Ondřej
27
193
Ondra
24
196
Tomáš
23
197
59
V tabulce č. 8 jsou uvedeny průměrné a zaokrouhlené hodnoty % maximální srdeční frekvence (% SFmax), během aktivit u každého animátora, podle kterých lze určit, v jaké intenzitě se animátoři ve skutečnosti nacházeli. Hodnoty jsou spočítané podle obecně známého vzorce SFmax krát % v desetinách. Čísla v záhlaví představují jednotlivé aktivity ( 1 - rozcvičení, 2 – šipky, 3 – aqua aerobik, 4 – vodní hry, 5 – volejbal, 6 – fotbal, 7 – basketbal, 8 – nohejbal, 9 – vodní pólo, 10 – stolní tenis, 11 – pétanque, 12 – lukostřelba, 13 – zumba, 14 – sebeobrana, 15 – moderní tanec, 16 – protahování, 17 – fitness cvičení), přidělené v tabulce č. 6. Tabulka č. 8: Hodnoty % SFmax během aktivit zkoumaných animačních programů % SFmax
Tomáš
Ondra
Ondřej
Klára
Daniela
Darina
Barbora
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
do 50
50
65
80
55
80
85
70
80
50
do 55
50
70
85
60
85
85
70
80
50
do 60
50
75
85
55
85
85
70
85
55
do 55
50
65
80
60
80
85
70
80
50
do 55
50
65
70
55
80
80
70
85
50
do 50
50
60
70
55
80
80
65
85
50
do 50
50
60
70
55
80
80
65
60
85
50
11
12
do
do
50
50
do
do
50
50
do
do
50
50
do
do
50
50
do
do
50
50
do
do
50
50
do
do
50
50
13
14
15
16
17
65
55
60
50
65
70
55
60
55
65
75
60
65
55
70
70
60
60
50
70
65
55
60
55
65
60
55
60
55
60
60
50
60
50
60
V animačních programech je intenzita většinou nízká nebo střední, v případě některých míčových a vodních her se střídá. Programy se tak pohybují v zónách pohybu pro zdraví, regulace hmotnosti a ojediněle i v zóně rozvoje kondice. V případě animátorů se některé hodnoty pohybují i v jiných zónách, než je obecně doporučeno. Animační programy v jejich případě obsáhly všechny zóny, až po zónu pro rozvoj kondice. Intenzita u animátorů zůstává u všech aktivit stejná, nemění se, protože se každý týden mění turnusy s klienty. Intenzita je závislá na individuálních dispozicích, věku, pohlaví, dovednostech, zdatnosti a trénovanosti. Proto každý z klientů si stanoví intenzitu subjektivně podle sebe. Pokud tedy program někomu přijde příliš náročný, může si sám jeho intenzitu snížit například zjednodušenými variantami nebo delším odpočinkem. Trvání pohybových programů by mělo být alespoň třicet minut, aby se v organismu vyvolaly určité změny. Většina aktivit animačních programů tuto dobu splňuje nebo trvají maximálně jednu hodinu. V případě míčových her je jejich trvání intervalové, ale taktéž odpovídá časovému kritériu. V rámci dlouhodobosti odpovídají animační programy celé animační sezóně čtyř měsíců. Typ činnosti by měl být všestranný a zaměřený na všechny kondiční složky, čemuž animační programy podle hodnocení zaměření také odpovídají. Všechny podmínky pravidla F.I.T.T. tedy animační programy splňují. Mezi další kritéria účinných pohybových programů patří to, že programy musí ovlivňovat rozhodující komponenta zdatnosti – svalovou a aerobní zdatnost a pohyblivost. Animační programy ukazují, že svou kombinací různých sportovních aktivit, je ovlivňována i svalová zdatnost. Aerobní zdatnost je denně ovlivňována aerobními programy v podobě aqua aerobiku a dalšími programy skupinových lekcí. Pohyblivosti se programy věnují každý den rozcvičením a jednou týdně protahováním. Programy musí být přijatelné pro jedince, především z pohledu předchozí pohybové zkušenosti a musí respektovat zdravotní stav, úroveň zdatnosti a věk. Tomu animační programy odpovídají také, protože intenzita je nejčastěji stanovena na nízké úrovni a úroveň programů není závodní, ale rekreační. Počítá se s tím, že jsou klienti naprostými začátečníky, a tak je k nim také individuálně přistupováno. Klientům je doporučeno, pro koho jednotlivé programy nejsou vhodné hlavně z hlediska zdravotního stavu a jiných omezení. Animační programy charakterizuje jejich pravidelnost dle uvedeného týdenního programu a dlouhodobost pro animátory v trvání čtyř měsíců. Dalším rysem je jejich 61
všestrannost, dokazující zaměření programů, postihující všechny kondiční složky. Programy nejsou výkonnostně zaměřené, jsou určeny i těm, kteří s nimi nemají předchozí pohybovou zkušenost. Z mého výše uvedeného hodnocení mohu konstatovat, že animační programy splňují všechny uvedené podmínky, a tak je můžeme považovat za účinné pohybové programy. Další kritéria, která je nezbytné určit, se týkají vlivu na hmotnost a zdatnost animátorů. Je nutné stanovit, od jaké úrovně je změna hmotnosti a zdatnosti významná za sezónu čtyř měsíců. Toto stanovení se odvíjí od stanovení cílů animátory před sezónou, jaká je tedy očekávaná změna týkající se hmotnosti a zdatnosti. Cílem animátorů byla u žen redukce hmotnosti alespoň o 3 kg. U mužů bylo naopak cílem nabrání svalové hmoty, což se projeví ve zvýšení hmotnosti v očekávání alespoň o 1 - 2 kg. Vzhledem ke sledování aerobní zdatnosti v podobě klidové srdeční frekvence, byl cílem animátorů její pokles. Změna zdatnosti je významná, pokud bude zaznamenán pokles klidové srdeční frekvence vlivem celosezónních animačních programů alespoň o 5 tepů/min.
4. 5 Hodnocení animačních programů z hlediska časového trvání a zaměření Skupina animátorů absolvuje všechny programy v animační sezóně, která trvá čtyři měsíce. Kromě pondělí, kdy mají animátoři volno, jsou animační programy šest dnů v týdnu. Probíhají každý den dopoledne od deseti do půl jedné, odpoledne od půl třetí do půl šesté a večer od půl deváté do jedenácti. Doba animačních programů je 8 hodin denně. V době, kdy neprobíhají animační programy, animátoři nacvičují večerní programy nebo mají osobní volno, které věnují odpočinku. Za týdenní turnus je doba trvání animačních programů 48 hodin a za celou sezónu 840 hodin. Z uvedených čísel vyplývá, že animátoři absolvují náročný denní režim celou sezónu. Velká náročnost aktivit na organismus animátorů je hlavně díky absolvování programů ve vysokých teplotách 30 – 40 ºC, které na ostrově Korfu panují celou sezónu. Během programů jsou vyšší nároky na kardiovaskulární systém a zvýšené pocení. Je nutné neustále i během aktivit doplňovat tekutiny a ochlazovat se. Animační programy mohu rozdělit z hlediska jejich zaměření. Pro rozvoj a zlepšování flexibility je zaměřený každodenní program rozcvičení a nedělní 62
protahování. K rozvoji především aerobní vytrvalosti slouží aqua aerobik, zumba a lekce moderního tance. Silové schopnosti jsou rozvíjeny v programu fitness cvičení. Míčové a vodní hry rozvíjí více složek najednou - rychlost, obratnost, vytrvalost a někdy i silovou složku. Obratnost je pak dále rozvíjená v sebeobraně a v nesportovních aktivitách jako šipky, lukostřelba a pétanque. Z časového hlediska mohu týdenní program také rozdělit podle zaměření. Na flexibilitu jsou to 3 hodiny programu rozcvičení a půl hodiny protahování, celkem 3,5 hodiny. Pro aerobní vytrvalost je to 4,5 hodiny aqua aerobiku, půl hodiny zumby a půl hodiny moderního tance, celkem 5,5 hodiny. Pro silové schopnosti to jsou v programu fitness cvičení 3 hodiny. Na obratnost je to půl hodiny v sebeobraně, 6 hodin v šipkách, 1 hodina v lukostřelbě, 1 hodinu v pétanque, celkem 8,5 hodiny. Dále pro více kondičních složek 3 hodiny ve vodních hrách a 9,5 hodiny v míčových hrách, celkem 12,5 hodiny. Za celou sezónu čtyř měsíců je to 56 hodin na flexibilitu, 88 hodin na aerobní vytrvalost, 48 hodin na silové schopnosti, 136 hodin na obratnost a 200 hodin na více kondičních složek dohromady. Z výše zmíněných zaměření animačních aktivit mohu konstatovat, že z dlouhodobého hlediska celé animační sezóny, absolvuje skupina animátorů pravidelný a velmi všestranný program, který svou strukturou postihuje všechny kondiční složky. V tomto případě můžeme mluvit o kondičním pohybovém tréninku, neboť je to svým objemem dlouhodobá a pravidelná denní záležitost. Nejvyšší počet hodin je věnován rozvoji současně více kondičních složek najednou, to znamená, nejvíce aktivit je zaměřeno na kondiční všestrannost. Aktivity jsou spíše intervalového charakteru s kratší dobou trvání do dvaceti minut jednoho intervalu. Intenzita těchto programů je střídavá a může dosáhnout i submaximálních hodnot. Přerušovaná metoda a kratší délka trvání jednotlivých intervalů těchto aktivit je ve vysokých teplotách vhodná. Proto také byly některé standardní doby utkání zkráceny. Doba odpočinku mezi intervaly je individuálně využitá pro regeneraci a doplnění tekutin. Vysoká čísla jsou také u obratnostních aktivit, z toho tedy mohu vyvodit, že velká část animačních aktivit není výkonnostně zaměřena. Dále čísla ukazují, že aerobní vytrvalost je značnou mírou také zastoupená, s nízkou intenzitou. Méně potom flexibilita a nejméně silové schopnosti. Silové schopnosti nejsou v animačních programech tolik zastoupeny, protože k jejich rozvoji je třeba určitá základní znalost a předešlá pohybová zkušenost. Aktivity pro rozvoj flexibility jsou podle celkově uvedených hodin oproti ostatním aktivitám zařazeny v menší míře. Ranní protahování slouží spíše na přípravu organismu na 63
programy pro celý den, účinné a systematické protahování s cílem uvolnění a protažení svalů po denní zátěži a rozvoj pohyblivosti je pouze jednou týdně. Pro animátory je to jediný prostředek pro uvolnění a protažení svalů po animačním programu, který je náročný na zapojení téměř všech svalových skupin. Každodenní navýšení tohoto programu by bylo pro skupinu animátorů žádoucí. Vzhledem k časovému sledu ostatních programů to ale není možné, a tak jedinou možností je absolvovat protahování ve svém volnu. Z pohledu klientů, kteří využijí animační programy pouze v týdenních turnusech, je zastoupení všech kondičních složek v týdenním animačním programu vyhovující. Tabulka č. 9 ukazuje zaměření zkoumaných animačních programů a tabulka č. 10 počet hodin pro jednotlivé kondiční složky. Tabulka č. 9: Zaměření zkoumaných animačních programů Flexibilita Rozcvičení
Vytrvalost
Síla
Obratnost
X
Šipky
X
Aqua aerobik
X
Vodní hry Míčové hry
X
X
X
X
X
X
X
Petanque
X
Lukostřelba
X
Zumba
X
Sebeobrana
X
Moderní tanec Protahování
Rychlost
X X
Fitness cvičení
X
64
Tabulka č. 10: Počet hodin pro jednotlivé kondiční složky u zkoumaných animačních programů
Flexibilita
Vytrvalost
Síla
Obratnost
Více složek
3,5
5,5
3
8,5
12,5
56
88
48
136
200
Čas (hod/týden) Čas (hod/sezóna)
4. 6 Hodnocení efektu animačních programů na zdatnost u vybrané skupiny animátorů Zdatnost je možné hodnotit více způsoby. Já jsem hodnotila zdatnost jako schopnost reagovat na všechny podněty z vnějšího prostředí pomocí složky aerobní kardiovaskulární zdatnosti, kterou je možno sledovat podle hodnot klidové srdeční frekvence. Sledování bylo uskutečněno palpačním měřením tepové frekvence na zápěstí v ranních hodinách. Klidová srdeční frekvence byla měřená u každého animátora během prvního týdne v každém měsíci animační sezóny od června do září. V tabulkách jsou hodnoty klidové srdeční frekvence, změřeny v každém měsíci a poté průměrná hodnota každého měsíce. Z výsledků je možné zhodnotit, zda měly animační programy vliv na zdatnost animátorů a zda bylo splněno stanovené kritérium ohledně zdatnosti. Tabulka č. 11: Klidová srdeční frekvence (SFklid) červen (SFklid) červen (tep/min)
Průměr
Barbora
69
67
65
66
67
68
67
Darina
70
74
69
71
72
75
72
Daniela
72
74
72
74
74
76
74
Klára
73
72
68
72
70
75
72
Ondřej
65
67
63
67
65
66
66
Ondra
63
64
65
65
63
66
64
Tomáš
62
63
61
64
63
64
63
65
Tabulka č. 12: Klidová srdeční frekvence (SFklid) červenec (SFklid) červenec (tep/min)
Průměr
Barbora
62
63
60
61
65
63
62
Darina
67
68
65
65
67
65
66
Daniela
72
73
70
68
70
69
70
Klára
65
66
67
65
68
67
66
Ondřej
62
63
65
65
63
60
63
Ondra
60
58
59
60
61
59
60
Tomáš
59
58
60
58
59
61
59
Tabulka č. 13: Klidová srdeční frekvence (SFklid) srpen Průměr
(SFklid) srpen (tep/min)
Barbora
60
61
59
60
61
62
61
Darina
64
64
66
65
63
63
64
Daniela
68
65
66
68
67
67
67
Klára
66
64
66
66
65
67
66
Ondřej
64
63
63
62
61
60
62
Ondra
60
59
60
62
58
59
60
Tomáš
65
68
70
73
70
71
70
Tabulka č. 14: Klidová srdeční frekvence (SFklid) září (SFklid) září (tep/min)
Průměr
Barbora
62
61
61
63
60
60
62
Darina
65
63
65
64
63
63
64
Daniela
65
67
65
64
63
63
65
Klára
65
66
66
64
65
64
65
Ondřej
61
63
60
59
61
62
61
Ondra
57
59
61
60
61
59
60
Tomáš
59
60
62
60
59
57
60
66
Výsledky v tabulkách ukazují, že hodnoty klidové srdeční frekvence ( SFklid) se u všech animátorů pohybují v hodnotách běžné populace (60 – 80 tepů/min), dokonce se blíží k nižším hodnotám, protože všichni animátoři během roku aktivně sportují. Hodnoty klidové srdeční frekvence se během animační sezóny od června do září měnily. Důvodem byl nejen vliv animačních programů, ale i jiných faktorů, na které je nutné brát ohled. První tabulka hodnot, měřených první týden v červnu, ukazuje prvotní hodnoty klidové srdeční frekvence. Protože se jednalo o první týden pobytu animátorů ve vysokých teplotách, je nutné tuto skutečnost také posoudit vzhledem k naměřeným hodnotám. Jedná se o velký teplotní rozdíl, protože u nás v České republice panovalo chladné počasí okolo 20 ºC, zatímco na Korfu jsou teploty 30 – 40 ºC. Další důležitým faktem je, že tento týden byl první, kdy probíhaly animační programy, organismus animátorů si teprve zvykal na denní režim několikahodinové zátěže. Přisuzuji tedy tyto skutečnosti počáteční únavě animátorů, které vedou ke zvýšení klidové frekvence. V další tabulce naměřených hodnot v měsíci červenci, jsou již hodnoty o několik tepů nižší. Lze tedy konstatovat, že se jejich organismus za měsíc již přizpůsobil vyšším teplotám. Velký rozdíl je vidět mezi prvním a druhým měsícem, pak už nejsou rozdíly tak markantní. V měsíci srpnu se u Tomáše projevila nemoc, kterou v tomto období prodělal, hodnoty klidové srdeční frekvence mu tak vystoupaly nahoru. U všech animátorů je jasně patrný rozdíl mezi prvotním měřením v červnu a na konci sezóny v září, animační programy tedy měly vliv na zdatnost animátorů. Největšího rozdílu dosáhla Daniela, zlepšení klidové srdeční frekvence o 9 tepů. Tento výsledek mohu přisoudit vyšším než doporučeným hodnotám intenzit, podle kterých se často nacházela v pásmech ovlivnění a rozvoje kondice. Naopak nejmenšího rozdílu dosáhl Tomáš, který má konečný rozdíl pouze o 3 tepy, ale je nutno vzít v úvahu zásah nemoci, která jeho hodnoty a účast v programech značně ovlivnila. Cílem animátorů před sezónou bylo zlepšení zdatnosti, kdy je za významnou změnu pokládaná pozitivní změna o 5 tepů/min. Tento rozdíl se oproti prvotní hodnotě povedl splnit všem animátorů, kromě Ondry a Tomáše. U Ondry tuto skutečnost přisuzuji tomu, že vzhledem k jeho dobré trénovanosti, se i jeho hodnoty intenzity nacházely spíše v pásmu udržení zdatnosti, takže animační programy neovlivnily jeho zdatnost tolik jako ostatním animátorům.
67
4. 7 Hodnocení efektu animačních programů na hmotnost u vybrané skupiny animátorů Mezi uvedené cíle animátorů patří i ty zaměřené na hmotnost. Ženy očekávaly, že se vlivem animačních programů jejich hmotnost zredukuje minimálně o 3 kg. U mužů nebyla redukce hmotnosti jejich primární cíl, ale spíše tvarování postavy, takže počítali s nárůstem hmotnosti o 1 – 2 kg, způsobené nárůstem svalové hmoty. Pokud chtějí animátorky redukovat svou hmotnost, musí animační programy splňovat zásady pro ovlivnění hmotnosti. Tyto zásady jsou postupný úbytek váhy, správná strava a pohybová aktivita, která musí splňovat určitá kritéria. Na ovlivnění hmotnosti mají největší vliv aktivity, při kterých se do pohybu zapojuje co největší počet svalů nebo velké skupiny svalů. Tomu podle uvedeného hodnocení jejich všestranného zaměření odpovídají i animační programy. Redukci tuků nejvíce zajišťují aktivity na aerobní vytrvalost, nacházející se taktéž v zóně regulace hmotnosti, odpovídající 60 – 70% SFmax. V této zóně se nacházela většina animátorů během animačních programů. Aerobní programy jsou denně minimálně 45 min šestkrát v týdnu, což je celkem 88 hodin za celou sezónu. Určitou roli v ovlivnění hmotnosti hrají i silové schopnosti, protože jejich ovlivňování má dopad i na hmotnost v nabírání svalové hmoty. To se neprojevuje v hmotnostním úbytku, ale naopak v jejím zvýšení. Animátoři byli zváženi na digitální osobní váze v ranních hodinách první den a poslední den animační sezóny. Tabulka č. 15 ukazuje jejich výchozí hmotnost před animační sezónou a konečnou po sezóně. Zároveň byl v obou případech spočítán Body Mass Index (BMI). Tabulka č. 15: Hmotnost a BMI vybrané skupiny animátorů Výška
Počáteční
BMI
Konečná
BMI
Rozdíl
(cm)
hmotnost
(kg/m²)
hmotnost
(kg/m²)
hmotnosti
(kg)
(kg)
(kg)
Barbora
163
65,4
24,6
63,2
23,9
-2,2
Darina
165
58,1
21,3
60,4
22,2
+2,3
Daniela
180
65,0
20,1
70,3
21,7
+5,3
Klára
168
60,0
21,3
61,4
21,8
+1,4
Ondřej
176
75,2
24,3
72,0
23,3
-3,2
Ondra
185
90,0
26,3
85,1
24,9
-4,9
Tomáš
184
95,3
28,1
90,2
26,6
-5,1
68
Podle uvedených výsledků měly animační programy vliv na hmotnost v případě všech animátorů, ta nezůstala stejná ani u jednoho animátora. Hodnoty a následné vyhodnocení indexů BMI můžeme najít ve spoustě odborné literatury. Údaje se v malých odchylkách mohou od sebe lišit. Hodnocení BMI je podle Machové (2009) v tabulce č. 2. Normální rozmezí BMI je 18,5 – 24,9 kg/m², hodnoty nad 30 kg/m² znamenají obezitu. Výchozí údaje o hmotnosti animátorů a následně vypočítané BMI vzhledem k jejich výšce před animační sezónou vypovídají, že ani jeden s animátorů nemá extrémní hodnotu BMI, tedy podváhu nebo obezitu. Výpočet BMI nebere v úvahu tělesné složení, svalovou a tukovou hmotu, je tedy třeba jedince hodnotit individuálně. V normálových hodnotách se nacházejí všichni, kromě Tomáše a Ondry, kterým index BMI ukazuje nadváhu. Jako všichni animátoři, tak i Tomáš a Ondra mají vhodný somatotyp pro sportovní aktivity, tito muži navíc s velkým podílem viditelné svalové hmoty a silnou strukturou těl. Aktivně se věnují fitness posilování, Tomáš působí i jako fitness trenér. Můj index BMI se blíží hranici ideálních hodnot s nadváhou. Důvodem je také, že jsem sportovní postavy s převahou svalové hmoty. Přispělo tomu několikaleté aktivní věnování se závodnímu veslování, ve kterém jsou velmi rozvíjené silové schopnosti a nabírání svalové hmoty. Podle výsledků v tabulce č. 15 mohu zhodnotit výsledky vlivu animačních programů na hmotnost a index BMI animátorů. Jsem jediná z žen, kdo má nižší konečnou hmotnost než počáteční, o 2,2 kg. Redukci mé hmotnosti ovlivnily především aerobní a další pravidelné pohybové aktivity, nižší energetický příjem než výdej a správná strava. Zároveň se u mě neprojevilo nabírání svalové hmoty, protože intenzita posilování byla vzhledem k mé trénovanosti nízká, a tak neovlivnila nárůst svalové hmoty. Ostatním ženám se hmotnost zvýšila. Darina má přírůstek 2,3 kg a Klára 1,4 kg. Jejich zvýšení hmotnosti přisuzuji navýšení hlavně svalové hmoty, protože jejich stravování bylo pravidelné a vyvážené. Klára ani Darina nemají do svých jmenovaných aktivit běžně zařazené ovlivňování silových schopností, takže výsledkem je adaptace a následný nárůst svalové hmoty. Daniela má nejvyšší vzrůst hmotnosti, +5,3 kg. Tento vysoký přírůstek je dopadem především její nepravidelného a nevyváženého množství stravy, takže byl její energetický příjem vyšší než energetický výdej. Jedná se o nárůst s převahou tukové hmoty, i když by se jako v případě Dariny a Kláry, její hmotnost zvýšila hlavně o svalovou hmotu. 69
Všem mužům se konečná hmotnost snížila. Největší úbytek hmotnosti je zaznamenán u Tomáše, -5,1 kg. Jejich situace je podobná jako u mě. Jejich vyšší úbytek hmotnosti taktéž ovlivnily aerobní a další pravidelné pohybové aktivity, nižší energetický příjem než výdej a strava. Neprojevilo se u nich nabírání svalové hmoty, protože intenzita posilování byla i k jejich trénovanosti nízká. Při nabírání svalové hmoty hmotnost obvykle neklesá, jako zde u mužů. Ovlivňování silových předpokladů animační programy podle uvedených čísel sice obsahují, ovšem pro některé animátory v neefektivní intenzitě. Ta zůstává celou sezónu stejná, protože se každý týden mění turnusy nových klientů. Nabrání svalové hmoty díky animačním programům se tedy u některých animátorů neprojeví, protože již mají s posilováním předchozí zkušenost a určitou trénovanost. Se změnou hmotnosti i index BMI rovněž změnil svou hodnotu. Se vzrůstající hmotností vzrostl i index BMI a s poklesem taktéž klesl. To znamená, že Daniele, Darině a Kláře se BMI zhoršilo, mně a mužům se BMI zlepšilo. Všechny ženy mají výsledný BMI v normálních hodnotách. Výsledný index BMI všech mužů je také v normálu, Tomášovi index klesl na 26,6 kg/m² a posunul se tím na hranici ideálních hodnot a nadváhy. Z výsledků mohu zhodnotit, zda si animátoři splnili cíle a kritéria, která stanovili před animační sezónou. Redukci hmotnosti jsem splnila pouze já, ale jen o 2,2 kg, místo očekávaných alespoň 3 kg. Ostatním ženám se hmotnost zvýšila. K úbytku hmotnosti u všech mužů došlo také, ti se ale na redukci hmotnosti neorientovali. Jejich cílem bylo nabrání svalové hmoty a vytvarování postavy. Tento cíl také nebyl splněn. Při ovlivňování hmotnosti byly v případě redukce splněny její zásady. To je postupný pomalý úbytek hmotnosti, za čtyři měsíce jsou čísla úbytku přiměřená; správná strava nebyla dodržována pouze Danielou; pohybovou aktivitu dokazuje pravidelné celosezónní absolvování všech animačních programů.
70
4. 8 Shrnutí efektu zkoumaných animačních programů Cílem této práce je zjistit, zda mají animační programy vliv na zdatnost a hmotnost vybrané skupiny sedmi animátorů, konkrétně v hotelu Messonghi Beach na ostrově Korfu v letní sezóně 2013. Animační programy je nutné charakterizovat, popsat jejich organizaci, systém a podmínky pro uskutečňování. Dále je popsat z hlediska formy, zaměření, času a intenzity. Zda tedy splňují všechna kritéria, která jsou nezbytná u pohybových aktivit a programů. Jako výzkumný soubor byla vybraná skupina animátorů, kteří animační programy absolvují v celém rozsahu. U vlivu animačních programů na hmotnost a zdatnost je nutné stanovit, jakým způsobem se bude vliv měřit a hodnotit. U hmotnosti to je měření a hodnocení hmotnosti a indexu BMI na začátku a konci sezóny a u zdatnosti sledování klidové srdeční frekvence v průběhu sezóny. V některých případech aerobních programů, nebyly intenzity v doporučované zóně regulace hmotnosti dodržovány některými ženami. Většina žen tak ovlivňovala spíše kondici než hmotnost. Jejich hmotnost se navýšila, hodnoty ukazuje tabulka č. 15. Nejvyšší vzrůst hmotnosti má Daniela +5,3 kg. V případě mužů, kteří usilovali zase o navýšení svalové hmoty a vytvarování postavy, byly intenzity vzhledem k jejich trénovanosti naopak nízké, a tak u nich došlo k ovlivnění hmotnosti a váhovému úbytku. Největší úbytek hmotnosti je zaznamenán u Tomáše, -5,1 kg. Za významnou změnu bylo stanovení cílů u žen redukce hmotnosti o 3 kg a u mužů nárůst hmotnosti o 1 – 2 kg. Redukci hmotnosti jsem splnila pouze já, ale jen o 2,2 kg. I u mě došlo díky nízkým intenzitám k váhovému úbytku. Animační programy vliv na hmotnost měly, ale cíle animátorů nesplnily, z důvodu nedodržování doporučených intenzit a trénovanosti některých animátorů. Zdatnost byla posuzovaná jako schopnost reagovat na všechny podněty z vnějšího prostředí pomocí složky aerobní - kardiovaskulární zdatnosti, kterou je možno sledovat podle hodnot klidové srdeční frekvence. Na začátku sezóny bylo třeba se vyrovnat s vlivem vnějšího prostředí v podobě vysokých teplot a se zátěží v těchto teplotách. Tyto podněty se projevily zvýšením klidové srdeční frekvence. V průběhu sezóny poté klidová srdeční frekvence dále postupně klesala, protože se u animátorů projevilo pozitivní ovlivnění jejich zdatnosti. Proti jejich počáteční klidové srdeční frekvenci jejich hodnoty klesly o několik tepů. Hodnoty ukazují tabulky č. 11 – 14. 71
Největšího rozdílu dosáhla Daniela, zlepšení klidové srdeční frekvence o 9 tepů. Nejmenšího rozdílu dosáhl Tomáš, který má konečný rozdíl pouze o 3 tepy. Za významnou změnu je pokládaná pozitivní změna o 5 tepů/min. Tento rozdíl oproti prvotní hodnotě splnili všichni animátoři, kromě Ondry a Tomáše.
72
5 DISKUZE Při shromažďování informací týkajících se animačních programů se potvrdilo, že odborné literatury o tématu animačních programů u nás mnoho není. Elektronický zdroj (Management 2014), který jsem použila, se zabývá animačními programy v oblasti služeb v managementu, vybrala jsem z nich jejich benefity. Také jsem téměř nenašla literaturu, která by spojovala animační programy s pohybovými. Je to zřejmě proto, že animační programy jsou v této oblasti novým trendem a nelze je v případě cílové skupiny klientů uplatňovat dlouhodobě. I když jsem tedy nenašla zdroje, které přímo spojovaly animační programy s pohybovými, mohu konstatovat, že v případě dlouhodobého uplatňování odpovídají charakteristice pohybových programů. Bunc se ve svých mnoha publikacích věnuje tématům pohybových programů podrobně, a tak jsem je také využila a dále potom elektronické zdroje (Aktivity, Režimy 1, 2 2014), které rovněž zpracovávají pohybové aktivity, pohybové režimy a programy. S literaturou o tématech jako zdatnost a hmotnost a jejich ovlivnění, problém nebyl. V české i zahraniční literatuře je na toto téma spoustu dostupných materiálů. Česká i zahraniční literatura je dobře zpracovaná a hojně publikovaná díky četným výzkumům na podobná témata. Hofman (2013) zkoumá kineziologii a pohybovou aktivitu z mnoha hledisek, i z pohledu filozofie, historie a sociologie. Duglil a kol. (2009) prezentuje pohybovou aktivitu jako zdravotní prevenci. Bunc (2006) se také zabývá podmínkami pohybových aktivit, vstupní diagnostikou, řízením a kontrolou. Některé kritéria jsou shodná s principy u sportovního tréninku, proto jsem použila i literaturu sportovního tréninku Dovalila a kol. (2009) a Periče a Dovalila (2010). U pohybových předpokladů jsem opět využila literaturu sportovního tréninku Periče a Dovalila (2010), protože je podrobně zpracovává a pohybové programy ovlivňují kondiční složky, podobně jako ve sportovním tréninku. Ve spojení s pohybovým tréninkem jsem opět použila elektronické zdroje. U forem animačních programů jsem vyhledala většinou zahraniční literaturu, která předkládá u těchto konkrétních forem lepší zpracování a nabízí i jiný pohled na dané téma. Ve většině případů byla sportovní tématika dobře přeložitelná a při překladu pochopitelná. Zahraniční literatura nabízí nejen popis hry a vysvětlení pravidel, což jsem většinou našla i u českých publikací, ale také formy tréninku, kondiční a taktickou přípravu v daném sportu. U posuzování indexu BMI jsem našla několik hodnocení, ve kterých se posouzení mírně rozchází, a tak mohou být výsledky zkreslené. Použila jsem 73
vyhodnocení podle Machové (2009). Intenzitu jednotlivých aktivit jsem hodnotila podle Beránkové a Skopové (2008), které intenzitu přehledně člení do pásem zatížení podle procentuálních hodnot z maximální srdeční frekvence. Mé výsledky a hypotézy také potvrzují teorii v literárních zdrojích, že pohybové programy mají vliv na zdatnost a mohou ovlivnit hmotnost. Zdatnost lze dle literatury posuzovat z více jejích složek. K charakteristice a rozdělení zdatnosti jsem použila literární zdroje od Bunce, který i toto téma zpracovává a dále elektronické zdroje. Já jsem si vybrala kardiovaskulární složku, která má také více možností pro její hodnocení. Dýrová a Lepková (2008) se ve své publikaci podrobně zabývají vlivem pohybových aktivit na srdeční frekvenci, podobně jako zahraniční literatura Benson a Connolly (2012), tyto zdroje jsem kombinovala. Klidová srdeční frekvence dobře hodnotí vliv na zdatnost, konkrétně jako schopnost reagovat na všechny podněty z vnějšího prostředí. V tomto případě to byl hlavně vliv vysokých teplot a prvotní zátěže programů, než si organismus zvykl. Vliv vysokých teplot se projevuje ve zvýšení klidové srdeční frekvence, na což dobře poukazuje i další zahraniční literatura autorů Roy, Declan (2012). U animátorů k tomuto jevu také došlo. Pozitivní vliv zdatnosti se projevuje v poklesu klidové srdeční frekvence, k čemuž došlo i u animátorů. K redukci hmotnosti dochází nejčastěji v aerobních aktivitách, což se také potvrdilo. Fialová (2007) spojuje redukci hmotnosti s dodržováním správných stravovacích návyků a energetické bilance. Jak jsem zjistila, animační programy také obsahují aerobní programy. Ženy sice usilovaly o redukci hmotnosti, ale v některých případech aerobních programů, které mají na hmotnost největší vliv, nebyly intenzity v doporučované zóně regulace hmotnosti dodrženy, což bylo hlavně v případě Daniely, Dariny a Kláry. Většina žen tak ovlivňovala spíše kondici. K nárůstu svalové hmoty došlo také, podle Hainera a kol. (2011) je ovlivňování svalových předpokladů bez redukce hmotnosti. Jejich hmotnost se navýšila v důsledku nabrání svalové hmoty, protože ovlivňování silových předpokladů není běžně zahrnuté do sportovního programu Daniely, Dariny a Kláry. V případě mužů, kteří usilovali zase o navýšení svalové hmoty, byly intenzity zase naopak nízké (především u posilování), vzhledem k jejich trénovanosti a tak u nich došlo k ovlivnění hmotnosti a váhovému úbytku, který není spojen s nárůstem svalové hmoty. Animační programy mohou být pohybové programy pouze v případě posuzování během celé čtyřměsíční sezóny, jinak by nebyla splněna podmínka dlouhodobosti. Za tohoto předpokladu splňují animační programy i ostatní uvedená 74
kritéria pro pohybové programy. Klienti mají možnost se jich účastnit pouze v maximálním rozsahu jednoho týdne, v délce trvání jejich pobytu. Cílem animačních programů u klientů jde tedy spíše o motivaci a vzbuzení zájmu o pravidelnou pohybovou aktivitu a pokračování v ní i po skončení dovolené. Animační programy lze doporučit jako pohybové programy s různým cílem ovlivnění (hmotnosti, zdatnosti, kondice), je ale nutné individuálně sledovat vhodnou intenzitu pro každou aktivitu, která povede k danému cíli. Vzhledem k náročnosti zátěže v takto vysokých teplotách, lze animační programy jako pohybové programy doporučit pouze jedincům ve výborném zdravotním stavu bez jakýchkoliv obtíží a s dobrou kondicí. Pokud bychom animační programy situovali do normálních klimatických podmínek, je již jejich náročnost menší, a proto využitelné u širší klientely. Problémem je hlavně časový faktor animačních programů. V dnešní době je těžko kombinovatelný pracovní režim a vyhrazení času na pohybovou aktivitu. Lidé si totiž vymezí jen omezený čas, který v mnoha případech nestačí ani na minimální hodnotu udržení zdravého životního stylu. Limitujícím faktorem mé práce bylo určitě prostředí. Terénní prostředí má pro měření výhodu, že bylo dobře dostupné, finančně nenáročné a jednoduché. Některé údaje se musely určit výpočtem, to byl případ maximální srdeční frekvence, která se nejpřesněji měří testem v laboratoři. Nevýhodou terénního prostředí je menší přesnost měření, než u laboratorního. To je ale zase běžně nedostupné a finančně náročné. Na celou sezónu v zahraničí jsem neměla k dispozici sporttestery. Zdatnost se nejlépe hodnotí podle všech jejích složek, to ale za mých podmínek nebylo možné. Animační programy mohu srovnat s jinými pohybovými programy pro ovlivnění zdatnosti a redukci hmotnosti. Programy ve vodním prostředí mají dle literatury sice výhody v nezatěžování kloubů a snížení srdeční frekvence při zatížení ve vodním prostředí, ale nejsou vhodné pro redukci hmotnosti. Dalším příkladem jsou doporučované cyklické pohybové programy, například v podobě chůze nebo jízdy na kole. Tyto programy ale mohou v delším časovém období působit stereotypně bez jakékoliv obměny. Skupinové pohybové programy jsou často zaměřené pouze na určitou klientelu nebo dovednost a nevyhovují těm klientům, kteří mají problém cvičit společně. Animační programy mají ve srovnání s ostatními pohybovými programy výhodu v jejich komplexnosti zaměření a různorodosti aktivit a působení na širokou klientelu. Další výhodou je jejich skupinové provedení, které dobře motivuje a působí na socializační složku. Dále je motivem zábava a klienti se během pobytu většinou 75
dobře seznámí, takže jim v účasti nebrání takový ostych. Během dovolené je výhodou, že klienti mají dobrou příležitost si na aktivity udělat čas, na rozdíl od pracovního stylu života. Nemusejí za aktivitami nikam dojíždět nebo docházet, mají vše dostupné v rámci hotelu. Nevýhodou je však časová náročnost programů, podmínky pro uskutečnění a sezónní provozování. Limitujícím faktorem animačních programů je u klientů jejich zdravotní stav, zdatnost, kondice, předchozí pohybová zkušenost a vztah k pohybu. Za zmínku stojí také finanční situace, protože animační programy fungují na hotelech v zahraničí a ceny těchto zájezdů jsou ve vyšší cenové relaci. Důležitá je také informovanost klientů o animačních programech, jaké mají možnosti jejich využití. Poskytnutí informací by mělo proběhnout cestovní kanceláří již při vybírání zájezdu. Pro práci animátorů je limitujících několik faktorů. Je to práce určená především pro studenty. Věk animátorů, kteří jsou na tuto práci přijímáni, je podobný u českých i zahraničních týmů. Je to většinou od 18 let do 30 let, ale v zahraničních týmech najdou se i starší animátoři. Ti mají tuto práci již na plný úvazek a jsou v pozici stálého vedoucího. Limitující je taktéž předchozí pohybová zkušenost animátorů a kladný vztah k pohybovým aktivitám. Při výběru to naznačuje vhodný tělesný typ pro sportovní aktivity. Dále je vyžadováno, aby měli animátoři dobrý zdravotní stav, fyzickou kondici a zdatnost, aby mohli zvládnout všechny fyzické aktivity. Vedle dobrých fyzických dovedností musí mít animátoři i vhodné předpoklady pro tuto práci. K nim patří dobrá komunikativnost, zodpovědnost, pracovitost, extrovertnost, organizační předpoklady, spolupráce a dobrý vztah k lidem. Animátoři většinou jezdí na celou letní sezónu, což znamená od začátku června do konce září. Na tuto dobu je nutné podřídit všechny ostatní povinnosti. Všichni ze sedmi animátorů jsou studenty, a tak musí přizpůsobit animaci i školní náležitosti. Podle uvedených nároků jsou požadavky pro tuto práci komplexní. Přínos animátorů tak spočívá v jejich všestrannosti zvládnutí všech aktivit a v poskytování a organizování služeb animačních programů vhodně zvolenou motivací klientů k aktivitám. Dalším limitem českých animačních programů je komunikační jazyk. Animační programy jsou připraveny pro české turisty kompletně v českém jazyce. Čeští klienti se dobře dorozumí a jsou více aktivní. Největším přínosem je tato skutečnost pro děti, které se také bez problému zapojí a domluví. Cizojazyčné programy mají ale také 76
výhodu. Jsou více globální, jejich programy prezentovány v několika jazycích a zapojí tak do svých aktivit více národností. U českých animátorů je vyžadován minimálně jeden cizí jazyk (angličtina, němčina) na komunikační úrovni, aby mohli spolupracovat s ostatními mezinárodními týmy a klienty. Podle mého názoru vzniká rozpor v prezentaci a cílech animačních programů. V rámci dovolené pouze jednoho týdne mají animační programy za cíl klientům ukázat možnosti aktivního stylu života a inspirovat k dalšímu pravidelnému pohybu. Vypadá to, že jsou někteří klienti nedostatečně informovaní o podstatě dovolené s animačními programy. Tento fakt navíc podporuje neomezené stravování a konzumaci nápojů formou all inclusive v animačních hotelech. Mají tak představu o dovolené, kde si mohou celý týden dopřávat neobvyklé množství stravy a nápojů téměř celý den zdarma. Výsledem je prosezení celého dne na baru nebo odpočinek po konzumaci stravy a nápojů. V případě, že se klienti rozhodnou animačních programů zúčastnit, to bývá s přeplněnými žaludky, což při pohybových aktivitách není žádoucí. Častým jevem je, že po týdenní dovolené si klienti přivezou několik kil navíc. Otázkou zůstává, zda je dobrou volbou v hotelech s animačními programy i služba all inclusive a dále bude převládat pohodlí a nečinnost klientů. Pokud mají animační programy propagovat zdravý životní styl, je nezbytné i správné a přiměřené stravování. Proto bych tedy navrhovala v těchto hotelech stravování bez služby all inclusive a složené z převážné většiny zdravých pokrmů. Protože jsem již několikrát pracovala i v mezinárodních hotelech, kde působí i zahraniční týmy, mohu porovnat rozdíly mezi českou a zahraniční animací. Mezi českými animačními programy a zahraničními lze najít rozdíl v době působení na trhu. České agentury a cestovní kanceláře, které nabízejí animační programy, jsou na trhu teprve pár let. Zahraniční cestovní kanceláře a agentury s animačními programy nejsou na trhu nováčky a mají několikaletou tradici. V českých zemích je tato služba nabízená již mnohem dříve, ale prezentovaná pod pojmem kulturní reference, kterou vykonávali kulturní a sportovní referenti. Ti ovšem nepůsobili v zahraničí, ale v českých hotelech, nejčastěji v horských oblastech. Tyto služby nebyly pestré jako dnes, ale v podstatě se jedná o totéž. Pro české turisty se tento druh služeb v moderní podobě teprve rozvíjí, a tak klienti nejsou tolik sžití s převzatým názvem z cizího jazyka. Setkávám se s tím, že někteří si stále myslí, že práce animačního týmu spočívá v produkci grafiky na počítači. Myslím také, že čeští turisté,
77
kteří jezdí na dovolenou k moři častěji, znají animační programy v cizojazyčné podobě, ale na česky mluvící animátory nejsou zvyklí. Dalším rozdílem mezi českou animací a mezinárodní jsou požadavky pro tuto práci. Čeští animátoři jsou většinou studenti z různých oborů. Většinou jsou to studenti sportovních, pedagogických a volnočasových aktivit, ale není tomu tak u všech. U zahraničních agentur se často vyžaduje, aby měli uchazeči přímo vystudovaný obor animátor. V zahraničí se tento obor vyučuje a objevuje se na některých školách. V České republice tento obor také existuje na Masarykově univerzitě v Brně, ale není podmínkou při výběru uchazečů. Mezi největší rozdíly patří organizace animačních programů v týmech. České agentury pořádají školení, aby animátoři byli připraveni vykonávat všechny činnosti, spadající pod animační programy. K nim patří organizace a realizace sportovních činností, večerních programů (včetně tanečních a hereckých vystoupení), komunikace s klienty, práce s dětmi, technické dovednosti a práce s médii. Animátoři musí všechny aspekty dobře zvládat. Pracuje se v týmech do deseti osob, podle velikosti hotelu. Jeden animátor funguje jako vedoucí, tato funkce spočívá v práci navíc, v odpovědnosti a zajištění chodu animačních programů a komunikace s vedením hotelu. V zahraničních týmech jsou animátoři přímo vybíráni jen na určitou pozici nebo funkci. Vykonávají tak pouze činnost, která jim je přidělená. V týmu je také jeden vedoucí, ale jeho hlavní práce je pouze dohled na chod animačních programů a přidělování úkolů ostatním animátorům. Většinou se vedoucí do denních programů vůbec nezapojuje, spoluúčinkuje pouze ve večerních programech. Ostatní mají rozdělenou práci podle pozic: sportovní animátor, choreograf, který zajišťuje přípravu večerních programů, ale může vést i nějaké skupinové lekce tanečního typu, dětský animátor, který má na starosti chod dětském klubu, celodenní program pro děti a pořádá večerní dětské diskotéky; DJ a technik, zajišťující zvukovou techniku, osvětlení, montáž a opravy. Obsah a struktura programů je u českých i zahraničních hodně podobná. Podstatný rozdíl je v počtu animátorů, který je uzpůsoben velikosti hotelu a klientele. V zahraničních týmech mívají i patnáctičlenné týmy. Takový počet má při večerních programech větší možnosti pro představení. Mohu si ale dovolit říci, že české týmy mají kvalitou naprosto srovnatelné večerní programy, i když vystupují v menším počtu animátorů a mají omezenější možnosti, co se týče vybavenosti. Prezentaci animačních programů klientům vidím rozdílně. Nezastávám názor, že klienta je nutné dlouho přemlouvat a obtěžovat. Vůbec nesouhlasím s tím, že 78
animátoři klienty doslova tahají za ruku. To podle mě úplně mění prezentaci animátorů. Nejčastějším důsledkem je potom vyhýbání se klientů animátorům. Naštěstí české animační týmy mají jiný přístup. Je založen na rozdílné komunikaci s klienty. Animátor by měl lidem vhodným způsobem nabízet aktivity, ale v žádném případě se nikomu nevnucovat. Mohu také zmínit aktivitu animátorů, která je požadovaná v zahraničních týmech, a to je tak zvaný ,,guest kontakt“. Jedná se o komunikaci s klienty v době mezi aktivitami, i mimo pracovní dobu. Některé týmy mají tuto aktivitu přímo určenou plánem jako povinnost v určitou hodinu. Pokud animátor dělá svou práci dobře a rád tráví čas lidmi, tuto aktivitu nemusí dělat povinně, ale může jí dělat sám dobrovolně. Rozhodně se nepřikláním k zahraničnímu trendu, který považuji za extrémní a to je například společné stravování s klienty. Zahraniční animátoři mají nařízeno stravovat se jednotlivě tak, že si přisednou k nějakému stolu s klienty. Myslím, že klienti s animátory tráví téměř celý den a je nevhodné, aby hosté neměli žádné soukromí při jídle. Čeští animátoři volí přirozenou cestu a komunikují s hosty, pokud o to mají zájem i oni. Před animační sezónou absolvují animátoři společné školení a soustředění ohledně této práce, kde se seznamují s programy a nově zařazovanými trendy do programu, jako je například zumba. České týmy mají soustředění několik. Animátoři se setkávají jednou do měsíce od února do odjezdu prvních animátorů na konci května. Soustředění probíhají na území České republiky. V zahraničních týmech soustředění probíhá rozdílně. Všichni animátoři odjedou na jedno několikadenní soustředění do zahraničí, kde si animační programy a aktivity vyzkouší přímo na místě. Někteří uchazeči o práci animátora a veřejnost mají zkreslenou představu, že tato práce je spíše dovolená u moře. Animátoři brzy zjistí, že je to omyl. Kromě animačních programů mají být téměř celý den k dispozici klientům s dobrou náladou. To je někdy náročné udržet při celodenní práci téměř do noci, na slunci a ve vysokých teplotách celou sezónu. Každoročně se přihodí, že je tato práce více náročná, než si na začátku někdo představoval a práci dobrovolně opustí dříve, než je mu stanoven odjezd. České animační programy mají u nás stále širší nabídku svých služeb, a tak je pravděpodobné, že se brzo vyrovnají těm zahraničním. Animační programy lze najít nejen v letní sezónní nabídce u moře, ale první animační programy se objevily i v horských oblastech v Čechách přes léto i zimu. Jedná se buď o komplexní animační služby pro děti i dospělé, anebo je program věnován především dětem. Hlavním 79
přínosem je zábava, zpestření a atraktivita dovolené, motivace k pohybovým i jiným aktivitám a socializace společnosti. Pokud bych měla srovnat animaci v létě a zimě, jsou si animační programy hodně podobné. U zimní animace jsou změny pouze v přizpůsobení programů horským podmínkám. Většina animačních programů probíhá uvnitř v hotelu, kromě aktivit, které mohou být venku i na sněhu. S rozšiřující se nabídkou služby animačních programů stoupá i zájem vykonávat tuto práci. To dokazují vysoké počty uchazečů, kteří se každoročně hlásí na konkurzy. Nábor se uskutečňuje každý rok, protože vždy po sezóně někteří animátoři skončí a nastoupí do stálé práce nebo mají jiný důvod. U konkurzů do zahraničních týmů bývá mnohonásobně větší zájem.
80
6 ZÁVĚR V mé diplomové práci jsem zkoumala, jaký vliv na zdatnost a hmotnost vybrané skupiny sedmi animátorů, měly animační programy. Měření a hodnocení jsem prováděla v hotelu Messonghi Beach na ostrově Korfu v letní sezóně 2013. Animační programy jsou účinné pohybové programy, které splňují všechna kritéria. Programy jsou všestranné, zaměřené na všechny kondiční složky. Dále jsou dlouhodobé, uskutečňované osm hodin za den a šestkrát týdně. Intenzita je celou sezónu pro animátory stejná. Hypotéza 1, že animační programy tvořené převážně sportovními aktivitami v letní sezóně v délce trvání čtyř měsíců ovlivňují zdatnost animátorů, se potvrdila. Zdatnost byla posuzovaná podle hodnot klidové srdeční frekvence. Největší rozdíl byl zlepšení o 9 tepů, nejmenší o 3 tepy. Za významnou změnu je pokládaná pozitivní změna o 5 tepů/min. Hypotéza 2, že animační programy tvořené převážně sportovními aktivitami v letní sezóně v délce trvání čtyř měsíců ovlivňují hmotnost animátorů, se také potvrdila. Hmotnost většiny žen se navýšila. Nejvyšší vzrůst hmotnosti byl +5,3 kg. U mě došlo k redukci o 2,2 kg. V případě všech mužů došlo k váhovému úbytku. Největší úbytek hmotnosti byl -5,1 kg. Za významnou změnu byla u žen redukce hmotnosti o 3 kg a u mužů nárůst hmotnosti o 1 – 2 kg. Má práce může sloužit jako zpětná vazba při hodnocení animační sezóny 2013. Vedení tak může zhodnotit programy z hlediska obsahu a zaměření a popřípadě navrhnout možná vylepšení. Práce také může být využita v oblasti sportu a volného času, zejména potom v oblasti služeb cestovního ruchu. Dále může sloužit při sestavování podobných pohybových programů a pro obdobný výzkum.
81
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. ALLEN, F., C. Basketball. Sterling Publishers, 1975
2. ARTHUR, D., SUTTON, L. a kol. Body composition in sport, Exercise and health. Routledge, 2012 3. BERÁNKOVÁ, J., SKOPOVÁ, M. Aerobik – kompletní průvodce. Grada, 2008 4. BUNC, V. Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení. Praha: Univerzita Karlova, 1989 5. BUNC, V. Pojetí tělesné zdatnosti a jejich složek. TVSM 64,5. Praha: UK FTVS, 1995 6. BUNC, V. Zvláštnosti kondiční přípravy žen In NOVOTNÁ, V., ČECHOVSKÁ, I., BUNC, V. Fit programy pro ženy. Praha: Grada, 2006 7. BUZKOVÁ, K. Fitness jóga: Harmonické cvičení těla i duše. Praha: Grada, 2006 8. CATHALA, H. Wellness – od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Grada, 2007 9. CÍSAŘ, V. Volejbal. Grada, 2005 10. COOPER, S. Staging dance. Psychology press, 1998 11. DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. 2. vyd. Praha: Olympia, 2002 12. DUGDILL L., CRONE, D., MURPHY, R. Physical activity and health promotion. John Wiley and Sons, 2009 13. DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. Grada, 2009 14. DÝROVÁ, J., LEPKOVÁ, H. a kol. Kardiofitness: Vytrvalostní aktivity v každém věku. Praha: Grada, 2008 82
15. FIALOVÁ, L. Jak dosáhnout postavy snů. Grada, 2007 16. FIALOVÁ, L. Moderní body image. Grada, 2006
17. FRENTZ, T. Darts 101. 2014 18. GATZ, G. Complete conditioning for soccer. Human Kinetics, 2009 19. HAINER, V. a kol., Základy klinické obezitologie. Grada, 2011 20. HOFFMAN, S., J. Introduction to kinesiology: Studying physical aktivity. Human Kinetics, 2013 21. JARKOVSKÁ, H., JARKOVSKÁ, M. Posilování: s vlastním tělem 417krát jinak. Grada, 2005 22. KLEINER, S. Fitness výživa. Grada, 2010 23. KOLEKTIV AUTORŮ Pohybový systém a zátěž. Praha: Grada, 1997 24. KRAMER, A. The ultimate book of darts. Skyhorse, 2013 25. LINDA, A., F. Body mass index and health. Nova publishers, 2005 26. MACHOVÁ, J. a kol. Výchova ke zdraví. Grada, 2009 27. McAFEE, R. Table tennis: Steps to success. Human Kinetics, 2009 28. NOVOTNÁ, V., ČECHOVSKÁ, I., BUNC, V. Fit programy pro ženy. Praha: Grada, 2006 29. PASTUCHA, D. a kol. Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity. Grada, 2011 30. PAVLÍK, V., MARŠÁLEK, M. Nohejbal – druhé doplněné vydání. Grada, 2010 31. PERIČ, T., DOVALIL, J. Sportovní trénink. Praha: Grada, 2010
83
32. PUTMAN, B., V. Pétanque: The greatest game you never heard of. CreateSpace, 2011 33. ROY, B., CONNOLY, D. Trénink podle srdeční frekvence. Grada, 2012 34. RUIS, S., STEVENSON, C. Precision archery. Human kinetics, 2004 35. SACKSON, S. Card games around the World. Courier Dover publication, 1994 36. SLOMKA, G., REGELIN, P. Jak se dokonale protáhnout. Praha: Grada, 2008 37. SMITH – AUTARD, J., M. Dance composition. Psychology press, 2000 38. SNIDER., P. Water polo for players and teachers og aquatics. L.A. Olympic Foundation, 2011 39. STOPPANI, J. Velká kniha posilování. Praha: Grada, 2008 40. SVAČINA, Š. a kol. Klinická dietologie. Grada, 2008 41. TEPLÝ, Z. Zdraví, zdatnost, pohybový režim: ověřte si svojí kondici. Praha: ČASV, 1995 42. THOMAS, T., S. Human body size and the laws of scaling. Nova publishers, 2007 43. WALKER, J., B. Self – defense techniques and tactics. Human kinetics, 2003 44. WOODS, S. Eurogames. McFarland, 2012
84
Elektronické informační zdroje 1. Animace – Animace skupiny – metoda nedirektivní výuky [online] dostupné z https://moodle.fp.tul.cz/pluginfile.php/19865/mod_resource/content/0/ANIMACE_ KAPLANEK_ANIMACE_SKUPINY_METODA_NEDIREKTIVNI_VYCHOVY_ TEXT.pdf dne 5. 3. 2014 2. Aktivity - Aktivity podporující zdraví – výukový materiál [online] dostupné z http://www.ftvs.cuni.cz/katedry/labspmot/Predmet-APZ.pdf dne 5. 3. 2014 3. Animační činnost - [online] dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Anima%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8Dinnost dne 5. 3. 2014 4. Katalog
–
NSP
Animátor
cestovní
kanceláře
[online]
dostupné
z
http://katalog.nsp.cz/karta_tp.aspx?id_jp=102648&kod_sm1=18 dne 5. 3. 2014
5. Management
–
Management
pohybových
aktivit
[online]
dostupné
z
http://mpa.opf.slu.cz/article/detail/60 dne 5. 3. 2014
6. Režimy 1 - Pohybové režimy a kondiční programy [online] dostupné z http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/vyuka_dokumenty/rekreologie/kondicni_pohy bove_1.pdf dne 5. 3. 2014 7. Režimy 2 - Pohybové režimy a kondiční programy 2 [online] dostupné z http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/vyuka_dokumenty/rekreologie/kondicni_pohy bove_2.pdf dne 5. 3. 2014 8. Zdatnost - Zdravotně orientovaná zdatnost, aspekty, komponenty, diagnostika [online] dostupné z http://www.pf.ujep.cz/files/user_files/KTV/hnizdil/antropo/ZOZ/ZOZ.html dne 5. 3. 2014
85
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK % SFmax – procento maximální srdeční frekvence ATH – aktivní tělesná hmota BMI – body mass index ECM/BCM – poměr extracelulární a intracelulární buněčné hmoty FFM – beztuková hmota n - proměnlivý počet setů SFklid – klidová srdeční frekvence SFmax - maximální srdeční frekvence VO2max – maximální spotřeba kyslíku
86
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Zóny zatížení a intenzita pohybových aktivit ..........................................35 Tabulka č. 2: Hodnocení indexu BMI ..........................................................................38 Tabulka č. 3: Počáteční hmotnost a BMI vybrané skupiny animátorů .......................... 42 Tabulka č. 4: Týdenní přehled zkoumaných animačních programů .............................. 50 Tabulka č. 5: Doba trvání jednotlivých aktivit zkoumaných animačních programů ......51 Tabulka č. 6: Doba trvání a intenzita jednotlivých aktivit zkoumaných animačních programů ..................................................................................................................... 59 Tabulka č. 7: SFmax animátorů ................................................................................... 59 Tabulka č. 8: Hodnoty % SFmax během aktivit zkoumaných animačních programů .... 60 Tabulka č. 9: Zaměření zkoumaných animačních programů ......................................... 64 Tabulka č. 10: Počet hodin pro jednotlivé kondiční složky u zkoumaných animačních programů ..................................................................................................................... 65 Tabulka č. 11: Klidová srdeční frekvence (SFklid) červen ...........................................65 Tabulka č. 12: Klidová srdeční frekvence (SFklid) červenec ........................................ 66 Tabulka č. 13: Klidová srdeční frekvence (SFklid) srpen ............................................. 66 Tabulka č. 14: Klidová srdeční frekvence (SFklid) září ................................................ 66 Tabulka č. 15: Hmotnost a BMI vybrané skupiny animátorů ........................................ 68
87
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vyjádření etické komise Příloha č. 2: Informovaný souhlas Příloha č. 3: Podmínky pro animační programy Příloha č. 4: Večerní programy
88
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Vyjádření etické komise
Příloha č. 2: Informovaný souhlas Svým podpisem stvrzuji, že jsem byl/a dostatečně a srozumitelně seznámen/a s účelem a cíle výzkumu. Výzkum bude prováděn jako součást diplomové práce, studentem oboru TVS se směrem studia Aktivity podporující zdraví na FTVS UK v Praze. Byl/a jsem informován/a o tom, jakou formou bude výzkum probíhat i o způsobech dokumentace a prezentace výsledků této studie. Bylo mi umožněno vše dostatečně rozvážit a případně se informovat na vše, co považuji za podstatné nebo co mi nebylo zcela jasné. S výzkumnými metodami i postupem souhlasím. V…………………………………..……..Dne…………………………… Proband………………………….…….....Podpis………………………… Proband………………………….…….....Podpis………………………… Proband………………………….…….....Podpis………………………… Proband………………………….…….....Podpis………………………… Proband………………………….…….....Podpis………………………… Proband………………………….…….....Podpis………………………… Informace sdělené probandovi: V rámci výzkumu bude hodnocená hmotnost a zdatnost. Jedná se o neinvazivní a bezbolestné metody. Antropometrické parametry budou hodnoceny podle naměřených údajů (hmotnosti, výšky) a vypočítaného indexu BMI. Zdatnost bude posuzovaná pomocí složky aerobní – kardiovaskulární zdatnosti, podle dlouhodobého sledování hodnot klidové tepové frekvence, klidovou reakcí. Získaná data budou použita pouze pro účely tohoto výzkumu a nebudou nijak zneužita.
Příloha č. 3: Podmínky pro animační programy Ze všech hotelů, které cestovní kancelář nabízí, je před každou sezónou vybráno několik, které jsou vhodné pro animaci. Tyto hotely splňují určité požadavky a podmínky. Nacházejí se ve vyhledávaných destinacích, které jsou klienty hojně navštěvovány. První země, kterou si cestovní kancelář vybrala pro animační programy, bylo Bulharsko. Turisté tuto zemi znovu navštěvují pro dobrou a levnou rekreaci. V současné době se v Bulharsku u moře nachází již několik animačních hotelů. V dalších letech se nabídka animačních služeb rozšířila do Řecka a Turecka a letošní novinkou bude první hotel ve Španělsku. Největší koncentrace hotelů s animačními programy se nachází v Řecku. Hotely jsou rozmístěny po řeckých ostrovech Kréta, Rhodos, Korfu, Zakynthos a Kos. Já jsem již pracovala na Korfu, Kosu a Zakynthosu. Všechny řecké ostrovy mají turistům co nabídnout, co se týká kvalitních hotelových služeb, i podněty pro cestování. Mnoho klientů se na některé animační hotely stále vrací, protože jsou nabízenými službami a servisem spokojeni. Animační hotely mohou být dva typy. Prvním typem je velkokapacitní hotel s rozlehlým areálem a širokou nabídkou ostatních služeb pro klienty. V těchto hotelech není český animační tým sám a dělí se o klientelu i prostory se zahraničními kolegy. Druhým typem hotelu jsou hotely menší, určené jen pro českou klientelu. Tam už připravuje animační programy jen český tým. Pokud klienti preferují spíše více zábavy a hluku, měli by si vybrat větší hotel. Pokud naopak preferují klidnější dovolenou, ale přesto s animačními programy, dobrá volba je druhý typ menšího hotelu. Každý hotel musí splňovat určité podmínky nejen pro klasickou rekreaci, ale i pro animační programy, aby mohly bez problému fungovat. Je to především dobré zázemí a prostory. V animačním hotelu nesmí chybět dostatečně velký bazén pro aqua aerobik a vodní sporty s přizpůsobenou hloubkou, ideálně s přechodnou hladinou. Pro sportovní aktivity je potřeba hřiště pro míčové hry. Pro děti je podmínkou dětský klub s příslušenstvím, dětské hřiště a bazén s brouzdalištěm. Dále jsou nezbytné prostory pro večerní představení, s pódiem, technickým zázemím, šatnou s kostýmy a hledištěm pro diváky.
Příloha č. 4: Večerní programy Večerní programy se skládají z dětské diskotéky, vyhlašování výsledků, předávání diplomů za všechny denní aktivity a hlavního večerního programu. Dětská diskotéka začíná v půl deváté a trvá 45min. Hlavní večerní program začíná v půl desáté a trvá přibližně hodinu. Večerní programy jsou různého zaměření. V prvním případě mají animátoři připravený program. Animátoři se ve svém volném čase v denních pauzách nebo po večerním programu musí program naučit. Příprava programů začíná již na školení v České republice. Všichni animátoři musejí mít dobré taneční a herecké předpoklady, aby mohli zvládat mnoho choreografií a hrané části. Některé programy jsou tak úspěšné, že je má animační tým na programu již několik let. Jedná se především o známé muzikály a filmy Pomáda, Diskopříběh a Hříšný tanec. Dalším je Animační koktejl, který slouží jako úvodní večerní program. V tomto večeru jsou ukázky všech večerních programů. Dále pak večer skečů a scének. U tohoto večerního programu jsou důležité dobré herecké dovednosti, na kterých je tento program postaven. Druhou možností večerních programů je aktivní zapojení klientů. Jedná se o karaoke, kde si mohou hosté vybrat z obsáhlého seznamu českých i zahraničních písní a společně si zazpívat. Dále je to program Stardance, kde klienti v páru soutěží v různých druzích společenských tanců. Nejen pro děti je určen program Z pohádky do pohádky, ve kterém děti i dospělí hádají názvy pohádek a písniček. Ty si mohou společně připomenout díky hraným a zpívaným ukázkám pohádkových melodií. Po každém večerním programu následují klubové tance s klienty. První večer jejich pobytu se je naučí tančit na známé letní písně, které se poté tančí každý večer. Jediný večer, který nepřipravoval český animační tým, je řecký večer. Ten připadal na pondělí, tedy den bez animací a jeho produkci zajišťoval management hotelu. Na řeckém večeru je prezentována řecká kultura národními tanci a podávání řeckých pokrmů.
