UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filosofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví
ONDŘEJ FABIÁN Informační politika SRN Rigorózní práce
Praha 2005
1
2
Konzultant rigorózní práce: Doc. PhDr. Rudolf Vlasák Hodnocení:
3
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem rigorózní práci na téma Informační politika SRN zpracoval samostatně, pouze s využitím pramenů v práci uvedených. V Praze dne 30.8.2005 ……………………… podpis autora práce
4
Indentifikační záznam FABIÁN, Ondřej. Informační politika SRN. Praha, 2005. 162 s. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2004. Vedoucí diplomové práce PhDr. Rudolf Vlasák. Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou informační politiky Spolkové republiky Německo, a to v celé její šíři. Ponejvíce si všímá chování a aktivit spolkové vlády v oblasti podpory informačního sektoru Německa. Počátky této informační politiky se datují od 60. let minulého století, kdy si spolkové úřady začínají uvědomovat důležitost informací pro zejména pro oblast výzkumu. Práce sleduje vývoj německé informační politiky až do současnosti. Nejdůležitější kapitola práce pak postihuje současnou informační politiku spolkové vlády, a to ve všech sférách jejího vlivu. Velká pozornost je věnována tzv. akčním plánům, skrze něž je politika německé vláda v informační oblasti realizována z největší části. Kroky spolkové vlády ovlivnily celé německé informační prostředí, ve kterém vznikla řada důležitých informačních systémů a služeb, jimž je v práci věnována jedna z kapitol. Závěr práce přináší zhodnocení a nastiňuje budoucí trendy německé informační politiky. Klíčová slova: informační politika, informační společnost, Německo, informační služby, informační systémy Abstract This thesis deals with the questions of information policy in Germany, covering the whole scope fo this matter. It focuses mainly on the behavior and activities of the federal government in the area of international sector support Germany. The beginnings of the information policy date back to the 60´s of the last century, when the federal administration started to realize the importance of information, mostly fot the research area. The work follows the development of the German information policy up to the present. The most important chapter of this thesis concerns the current information policy of the federal government in it´s whole scope of influence. The thesis deals indispensably also with the socalled operational plans, which comprise most of the information policy. The measures that were taken by federal government influenced the whole German informational environment, where many of significant information systems and services originated. This issue is
5
discussed in one chapter of thesis as well. The conclusion of this thesis evaluates and foreshadows future tendencies of the German information policy. Key words: information policy, information society, Germany, information services, information systems
6
Tímto bych chtěl poděkovat PhDr. Rudolfu Vlasákovi za důležité rady a konzultace týkající se této práce. Zároveň bych chtěl poděkovat všem, kteří mně při psaní této práce jakýmkoliv způsobem podporovali.
7
Obsah 1. Úvod ..................................................................................................................................... 12 2. Informační politika............................................................................................................... 13 2.1 Vymezení pojmu informační politika ............................................................................ 13 2.2 Informační politika v německém pojetí ......................................................................... 13 3. Historie informační politiky SRN ........................................................................................ 17 3.1 Počátky německé informační politiky............................................................................ 17 3.1.1 Důležitá data pro historii informační politiky SRN ................................................ 18 3.2 Informační politika SRN v 70. letech minulého století.................................................. 19 3.2.1 Základní rysy informační politiky SRN v 70. letech minulého století.................... 19 3.2.2 Program spolkové vlády na podporu informací a dokumentace 1974-1977........... 20 3.3 Informační politika SRN v 80. letech minulého století.................................................. 22 3.3.1 Základní rysy informační politiky SRN v 80. letech minulého století.................... 22 3.3.2 Program spolkové vlády pro odborné informace 1985-1988.................................. 23 3.3.3 Služba Bildschirmtext ............................................................................................. 25 3.4 Informační politika SRN v 90. letech minulého století.................................................. 25 3.4.1 Program spolkové vlády pro odborné informace 1990-1994.................................. 25 3.4.2 Program spolkové vláda 1996-2000: Informace jako surovina pro inovace........... 26 3.4.3 Nástup moderních informačních a komunikačních technologií.............................. 28 3.4.4 Zavedení elektronického podpisu............................................................................ 28 3.5 Zajištění odpovídající informační infrastruktury pro státní správu................................ 28 3.6 Vývoj informační společnosti Německa v posledních letech ........................................ 29 3.6.1 Technologická vybavenost Německa...................................................................... 29 3.6.2 Uživatelé internetu v Německu ............................................................................... 32 3.6.3 Investice do informační a komunikační infrastruktury ........................................... 33 3.6.4 Informační sektor jako oblast německé ekonomiky................................................ 35 4. Aktivity spolkové vlády v oblasti informační politiky v posledních letech......................... 38 4.1 Akční programy.............................................................................................................. 38 4.1.1 Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století ............................... 38 4.1.1.1 Všeobecné cíle programu Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století ...................................................................................................................... 39 4.1.1.2 Průběžné hodnocení plnění programu.............................................................. 41 4.1.2 Akční program „Informační společnost Německa 2006“ ....................................... 49 4.1.2.1 Východiska pro plnění programu ..................................................................... 49 4.1.2.2 Konkrétní cíle programu .................................................................................. 52 4.2 Akce spolkové vlády k popularizaci používání internetu .............................................. 55 4.2.1 Akce „Internet pro všechny“ ................................................................................... 56 4.2.2 Kampaň Digitální integrace .................................................................................... 59 4.3 Akce spolkové vlády pro rozvoj informační infrastruktury ........................................... 60 4.3.1 „IT výzkum 2006“ - Program podpory informační a komunikační techniky spolkového ministerstva školství a výzkumu................................................................... 61 4.4 Informační bezpečnost ................................................................................................... 63 4.4.1 Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice ............................................ 63 4.4.2 Task force „Bezpečný internet“ .............................................................................. 64 4.4.3 CERT....................................................................................................................... 65 8
4.4.4 M-Cert ..................................................................................................................... 65 4.4.5 TeleTrusT ................................................................................................................ 66 4.5 Ochrana osobních údajů v SRN ..................................................................................... 66 4.5.1 Legislativní předpisy ............................................................................................... 66 4.5.2 Spolkový zmocněnec pro ochranu dat .................................................................... 68 4.5.3 Zmocněnci pro ochranu dat v jednotlivých spolkových zemích............................. 71 4.5.4 Portál „Virtuální kancelář pro ochranu dat“............................................................ 71 4.5.5 Nevládní iniciativy na poli ochrany dat .................................................................. 71 4.6 Elektronická vláda.......................................................................................................... 72 4.6.1 BundOnline 2005 .................................................................................................... 72 4.6.2 DeutschlandOnline .................................................................................................. 76 4.6.3 Další projekty v oblasti eDemocracy ...................................................................... 77 4.7 Patentová politika a patentové informační systémy v SRN ........................................... 78 4.7.1 Německý patentový a známkový úřad .................................................................... 78 4.7.2 Spolkový patentový soud ........................................................................................ 80 4.7.3 Patentové informační systémy v SRN..................................................................... 80 4.7.3.1 Depatisnet.de .................................................................................................... 80 4.7.3.2 Služba DPINFO................................................................................................ 81 4.7.3.3 Databáze PATDPA .......................................................................................... 82 4.7.3.4 Databáze PATOS ............................................................................................. 82 4.8 Tvorba norem a jejich zpřístupňování............................................................................ 82 4.8.1 Německý institut pro standardizaci ......................................................................... 83 4.8.1.1 Podnikatelské aktivity DIN – „DIN Skupina“ ................................................. 84 4.8.1.2 Dceřinné společnosti patřící do DIN Skupiny.................................................. 85 4.8.2 Informační systémy pro normy v SRN ................................................................... 86 4.8.2.1. DIN-Katalog.................................................................................................... 86 4.8.2.2. DIN-Anzeiger online....................................................................................... 86 4.8.2.3. PERINORM Online ........................................................................................ 87 4.8.2.4. DINO – Deutsche Normen, Richtlinien und Rechtsvorschriften.................... 87 4.8.2.5. Služba myBeuth .............................................................................................. 87 4.9 Soustava FIZ ................................................................................................................ 88 4.10 Iniciativy, spolky a fóra podílející se na tvorbě informační společnosti Německa...... 90 4.10.1 Bitkom ................................................................................................................... 90 4.10.2 Iniciativa Deutschland21....................................................................................... 92 4.10.3 Fórum Informační společnost................................................................................ 94 4.10.4 Společnost pro informatiku ................................................................................... 95 4.11 Otázka poslání žen v informační společnosti ............................................................... 96 4.11.1 Frauen am Netz ..................................................................................................... 96 4.11.2 Frauen geben Technik neue Impulse e.V. ............................................................. 97 4.12 Zajištění kvalifikovaných pracovníků pro informační sféru ........................................ 98 4.12.1 Projekt „Zelená karta pro zahraniční informační specialisty“............................... 98 4.12.2 Program rozšíření studia informatiky na vysokých školách v Německu ............ 100 4.12.3 Nové uspořádání dalšího vzdělávání v informační oblasti.................................. 100 4.12.4 Další vzdělávání v oblasti informatiky................................................................ 101 4.13 Nové trendy ve školství.............................................................................................. 101 4.13.1 Vybavení německých škol internetem ................................................................ 103 4.13.2 Program Nová média ve vzdělávání.................................................................... 104 4.13.3 Podpora telekomunikací ve školství a výzkumu ................................................. 105 4.13.3.1 Služba „Školy na síti“ .................................................................................. 105 4.13.3.2 Německá výzkumná síť................................................................................ 106
9
4.14 Vládní podpora eCommerce....................................................................................... 106 4.14.1 Výstavba kompetenčních center pro eCommerce............................................... 106 4.14.2 Vývoj elektronického obchodu v Německu ........................................................ 108 5. Vybrané informační systémy a služby v SRN ................................................................... 110 5.1 Databázová centra ........................................................................................................ 110 5.1.1 FIZ Karlsruhe – STN International ....................................................................... 110 5.1.2 DIMDI................................................................................................................... 111 5.1.3 FIZ Technik........................................................................................................... 113 5.1.4 GENIOS ................................................................................................................ 114 5.1.5 GBI – the contentmachine..................................................................................... 114 5.1.6 JURIS .................................................................................................................... 115 5.2 Souborné katalogy........................................................................................................ 116 5.3 Služby DDS.................................................................................................................. 117 5.3.1 SUBITO ................................................................................................................ 118 5.3.2 Tibquick/Tiborder ................................................................................................. 119 5.3.3 JASON .................................................................................................................. 120 5.4 Významné informační instituce ................................................................................... 121 5.4.1 Německá knihovna................................................................................................ 121 5.4.2 Spolkový archív..................................................................................................... 123 5.4.3 Spolkový statistický úřad ...................................................................................... 124 5.5 Speciální informační služby ......................................................................................... 125 5.5.1 Německá národní bibliografie............................................................................... 125 5.5.2 Zeitschriftendatenbank .......................................................................................... 126 5.5.3 Systém DissOnline - Digitální disertace na internetu ........................................... 127 5.5.4 Beilstein................................................................................................................. 129 5.5.5 Gmelin................................................................................................................... 130 6. Aktuální vývoj na poli informační politiky v SRN ............................................................ 131 6.1 Akční programy............................................................................................................ 131 6.2 Informační bezpečnost a ochrana dat ........................................................................... 132 6.3 eGovernment ................................................................................................................ 133 6.3.1 Nové trendy a principy v eGovernmentu .............................................................. 133 6.3.2 BundOnline 2005 .................................................................................................. 135 6.3.3 DeutschlandOnline ................................................................................................ 136 6.4 Vývoj informačního sektoru a elektronického obchodu .............................................. 136 6.4.1 Přístup k internetu ................................................................................................. 136 6.4.2 Vybavení počítači.................................................................................................. 138 6.4.3 Výdaje na informační a komunikační techniku..................................................... 139 6.4.4 Hospodářský význam informační sféry................................................................. 140 6.4.5 eCommerce............................................................................................................ 141 6.5 Informační systémy a služby........................................................................................ 142 7. Zhodnocení a pohled do budoucna..................................................................................... 144 Seznam citací.......................................................................................................................... 147 Seznam literatury.................................................................................................................... 149 Seznam webovských sídel...................................................................................................... 152 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 157 Seznam vyobrazení ................................................................................................................ 158
10
Seznam použitých zkratek...................................................................................................... 159 Evidence výpůjček ................................................................................................................. 162
11
1. ÚVOD Tato rigorózní práce navazuje na mou diplomovou práci na stejné téma, která byla obhájena v květnu 2004. Zmiňovaná diplomová práce tvoří obsáhlý základ současné práce rigorózní. Jedná se tedy o aktualizovanou verzi, která je doplněna o některá nová fakta a kapitolu, která se zabývá nejnovějším vývojem a trendy v oblasti německé informační politiky. Cílem této práce je komplexně zmapovat celou oblast německé informační politiky. Práce by měla podat čtenáři kompletní přehled o aktivitách německé vlády na poli informační politiky a o německém informačním prostředí. Úvodní kapitola má nastínit koncept a specifika informační politiky v německém pojetí. Kapitola, věnující se historii německé informační politiky, stručně shrne nejpodstatnější události v německém informačním sektoru, k nimž došlo v minulosti, a přinese některé zajímavé údaje z nedávné doby. Předesílám, že práce se zabývá informační politikou bývalého SRN a stejná problematika na území bývalé NDR, před jejím zánikem, není v práci zahrnuta. Nejdůležitější částí práce je však kapitola zabývající se aktivitami spolkové vlády v oblasti informační politiky, a to ve všech podstatných sektorech. Na základě této politiky se v Německu vytvořilo určité informační prostředí, ve kterém vznikaly a vznikají více či méně úspěšné informační systémy a služby. Pátá kapitola přinese stručné představení nejvýznamnějších z těchto aktivit. Nejnovější vývoj, který nastal v informační sféře Německa v posledních letech shrne kapitola šestá. Na závěr dojde ke zhodnocení celé informační politiky německé vlády a k pohledu do budoucnosti. Vzhledem k tomu, že v českém prostředí existuje pro tuto problematiku minimum informačních zdrojů, čerpal jsem téměř výhradně německé literatury a snažil jsem se práci koncipovat tak, aby přinesla celkový přehled o všech oblastech vlivu informační politiky v Německu. Veškerá data a informace jsou použita ze zdrojů, jež jsou uvedeny v seznamu literatury. Práce přináší množství grafů, u nichž uvádím jejich zdroj. V případě převzaté stati, nám poslouží odkaz na citaci uvedenou na konci této práce. Seznam literatury jsem pro lepší přehled rozdělil na „klasické“ publikace a na webovská sídla, na jejichž rozsáhlých stránkách se nachází řada relevantních informací k tématu této práce.
12
2. INFORMAČNÍ POLITIKA 2.1 VYMEZENÍ POJMU INFORMAČNÍ POLITIKA Pojem informační politika je v současné době tak široký, že by jeho osvětlení vydalo zcela jistě na další rigorózní práci. Dnes již se nehodnotí pouze informační politika jednotlivých států, ale i dalších subjektů, firem, organizací atd. Pro tuto práci je však důležité, že aspektem informační politiky, který bude sledovat nejvíce, je chování a opatření vlády SRN ve vztahu k informační sféře. Kroky spolkové vlády směřují do řady rozličných oborů a problematik a pouze podtrhují širokou sféru působnosti informační politiky. Vykonáváním účinné informační politiky se nejen německá vláda, ale i vlády všech vyspělých zemí, snaží vytvořit ideální prostředí pro vznik informační společnosti. 2.2 INFORMAČNÍ POLITIKA V NĚMECKÉM POJETÍ Působení německých vládních orgánů, ať už v jakékoliv době, v oblasti informační politiky a formování moderní informační společnosti bylo vždy velmi aktivní a intenzivní. Angažovanost německé vlády v oblasti efektivní podpory informační sféry lze nazvat jako nadstandardní oproti mnoha ostatním vyspělým státům. Německo se věnuje rozvoji svého informačního sektoru komplexně, takže prostředky státní podpory směřují do mnoha oblastí. Zajištění pokrytí poptávky po informacích ze všech sfér vědeckého, ale i společenského života je prioritou, a proto byly a jsou i nadále významně podporovány mnohé informační instituce, systémy a služby. I ve zkomercionalizované době, kdy ekonomické možnosti státu nejsou vždy optimální, snaží se SRN investovat do oblasti podpory vědy, výzkumu a informačních služeb i nadále maximální množství finančních prostředků. Velmi atypickým způsobem pro západoevropské myšlení je koncipována podpora informačních projektů v SRN. Jedná se o velmi pečlivě naplánované víceleté projekty, programy a akční plány, což spíše než tržní ekonomiku připomíná do značné míry u nás dobře známé centrální plánování. Přestože se zejména na začátku svojí působnosti nedařilo tyto akční plány z mnoha různých důvodů optimálně plnit, staly se nedílnou součástí koloritu německé informační politiky. Dostatečným důkazem pro to může být skutečnost, že i současná německá vláda, která reaguje na nejnovější trendy dynamicky se vyvíjející informační společnosti, používá jako nástroj své informační politiky i nadále akční plány.
13
Tato forma podpory informační společnosti se již prostě v německém informační prostředí úspěšně etablovala a lze předpokládat, že i v budoucnu bude hrát i nadále klíčovou roli. V německém informačním prostředí je velmi zřetelné rozdělení informačního sektoru na knihovnictví a dokumentalistiku. Doménou knihovnictví jsou humanitní a sociální obory. Knihovnické služby jsou orientovány převážně na širokou veřejnost, a tudíž do značné míry nevykazují přílišnou odbornost. Naproti tomu dokumentalistika, zaměřená na vědy exaktní a průmysl, je významným dodavatelem prestižních odborných informací pro oblast vědy a výzkumu nebo hospodářství. To, že toto rozdělení německého informačního sektoru skutečně existuje, dokládá fakt, že u mnoha odvětví fungují paralelně specializované oborové knihovny a zároveň také jiné ústavy či instituce pro informace a dokumentaci v daném oboru (například Ústřední vědecká lékařská knihovna vs. DIMDI). Z konstatování, že nedílnou část německého informačního prostředí tvoří oblast knihovnictví, do značné míry vyplývá, že podstatným elementem pro tvorbu německé informační politiky jsou i profesní organizace z této sféry. Knihovníci a informační pracovníci se sdružují do organizací: BDB (Berufsverband der Deutschen Bibliothek), DGI (Deutsches Gesselschaft für Informationswissenschaft
und
Informationpraxis),
BIB
(Berufsverband
Information
Bibliothek). DBV (Deutscher Bibliotheksverbund) a VDB (Verein Deutscher Bibliothekare). Tyto organizace mají na vývoj knihovnictví v Německu naprosto klíčový vliv. V minulosti byl rozvoj německé informační politiky úzce spjat s dnes již transformovaným Spolkovým ministerstvem pro výzkum a technologie. Toto ministerstvo bylo opravdu hnacím motorem všech aktivit spolkové vlády v oblasti podpory informační sféry. Rozvoj vědy a techniky vyžadoval také patřičné zajištění informačních zdrojů a na tomto poli vystupovalo zmiňované ministerstvo velmi aktivně a úspěšně. Dnes se zmiňované ministerstvo změnilo na Spolkové ministerstvo školství a výzkumu a i nadále se podstatnou měrou angažuje v otázkách rozvoje informační sféry Německa. Informační politika se však v současné době stala interdisciplinární záležitostí, takže na její přípravě a plnění se v rámci spolkové vlády účastní celá řada dalších ministerstev. Podstatným rysem německé informační politiky, a to nejen pro oblast knihovnictví, je široká spolupráce a komunikace s představiteli rozličných iniciativ, odborných spolků a sdružení a se zástupci průmyslové sféry. Zejména v posledních letech se v Německu utvořila řada iniciativ, jejímž cílem je bezproblémový přechod k moderní informační společnosti. Rovněž dialog se zástupci průmyslu je již v dnešní době samozřejmostí. V mnoha případech jde ze strany průmyslových podniků o pouhé lobbování, to už však v době řízené ekonomickým diktátem jaksi patří k věci. Důležité je, že nezřídka přináší tato spolupráce dobré výsledky. Zejména 14
Německý Telekom (Deutsche Telekom) nebo IBM přispělo svou vstřícnou politikou k rozvoji informační společnosti v Německu. Účast profesních, průmyslových a dalších nevládních organizací při formování informační politiky SRN je velmi podstatná a přínosná, neboť se v ní dostane ke slovu řada špičkových odborníků, jejichž náměty a připomínky se ve finálním efektu mohou na výsledcích německé informační politiky pozitivně odrazit. Německo také muselo po znovusjednocení na začátku 90. let zareagovat na potřeby informačního prostředí bývalé NDR, které fungovalo na poněkud jiných principech. Do rozvoje této sféry bylo proinvestováno velké množství prostředků, přesto je však i dnes patrná jistá diverzifikace mezi západem a východem Německa. Celkově však má Německo, díky příznivému ekonomickému vývoji z minulosti, i díky neopomíjené informační politice, zdravý informační trh, na němž působí řada prestižních informačních a knihovnický služeb, oblíbených služeb DDS, řada specializovaných informačních institucí atd. V poslední době vyvstal pro celou politiku Německa, a to nejen pro informační oblast, další velmi podstatný faktor. Jedná se o přizpůsobení se politice Evropské Unie (EU). Pro všechny členské státy to přináší nejen mnohé výhody, ale také řadu povinností. Německo, jakožto jeden z nejvýznamnějších členů EU, má při formování její politiky silné slovo, avšak v důsledku se musí vždy podřídit politice EU, i když to pro něj není vždy výhodné. V oblasti informační společnosti je na prvním místě harmonizace německé legislativy s legislativou EU, což ne vždy probíhá zcela bezproblémově. Na druhé straně je zde možnost přístupu k fondům EU, čehož Německo ve značné míře využívá, takže prostředky EU přispívají notnou měrou k rozvoji německé informační společnosti. Na tomto místě je dobré připomenout také postupný vývoj informační politiky, který nastiňuje neustále se zvyšující význam informačního sektoru. V 60. a 70. letech minulého století, kdy byla německá informační politika ve svých počátcích, zabývala se efektivním zajištěním informačních služeb pro oblasti výzkumu a technologií. S postupným vývojem se otázka dostatečného zajištění informací pro vědu a výzkum, ale i průmysl a společnost stává stále a stále důležitější a pole působnosti informační politiky tím expanduje. Rychlý vývoj moderních informačních a komunikačních technologií tomuto trendu ještě napomohl. Dnešní německá informační politika už neřeší pouze informační zajištění pro výzkum a technologie. Do popředí se dostává otázka moderní informační infrastruktury, informační bezpečnosti, otázka vzdělávání a informační gramotnosti, podpory německých podnikatelů působících v informační oblasti atd. Tento posun však ilustruje transformaci celé společnosti. Často se dnes hovoří o informační společnosti, kde hraje rychlý a efektivní přístup k informacím klíčovou roli. V ekonomické oblasti, která je v současné době nejsměrodatnější, znamená 15
optimální přístup k informacím konkurenční výhodu. Informační sektor se stal velmi významnou součástí německé ekonomiky. Navíc se podle všeho jedná o obor velmi perspektivní, který může vytvořit řadu nových pracovních míst. Spolková vláda musí na všechny tyto nové trendy pružně reagovat. To vše klade na tvorbu a úspěšné realizování informační politiky nové a velmi náročné požadavky. Současná německá vláda se však k těmto záležitostech postavila čelem a hodlá v této oblasti držet krok se špičkovými vyspělými státy.
16
3. HISTORIE INFORMAČNÍ POLITIKY SRN 3.1 POČÁTKY NĚMECKÉ INFORMAČNÍ POLITIKY Počátky informační politiky na území SRN lze vypozorovat již po skončení druhé světové války, avšak tyto první pokusy o uspokojování informačních potřeb je nutno přičítat převážně subjektům z průmyslové sféry. K prvním aktivitám státní správy v této oblasti dochází sice ve stejném časové horizontu, ale větší a důraznější angažovanost v této oblasti se dá vypozorovat až v 60. letech, a to především v důsledku založení Institutu pro dokumentaci ve Frankfurtu nad Mohanem (Institut für Dokumentationswesen - IDW). Právě v této době si v Německu začínají státní úřady uvědomovat důležitost informací a dokumentace a možnost jejich širokého využití ve vědě, průmyslu i společnosti. Informace se stává předpokladem pro technický a ekonomický výzkum a praxi. Informace se stává jednou z nejvýznamnějších surovin. Státní informační politika se formovala ve specifických politických podmínkách, které je třeba vymezit hned na začátku. Začátky informační politiky spolkové vlády se vyznačovaly těmito rysy: -
Institucionálně se otázkami informační politiky zabývalo Spolkové ministerstvo pro vědecký výzkum (později přejmenováno na Spolkové ministerstvo pro výzkum a technologie – BMFT, později přejmenováno na Spolkové ministerstvo školství, vědy, výzkumu a technologií – BMBF, poté Spolkové ministerstvo školství a výzkumu – BMBF). Toto ministerstvo koordinovalo aktivity týkající se informační politiky s činnostmi ostatních spolkových ministerstev.
-
Informační politika byla ponejvíce řazena do oblasti politiky výzkumu a technologií. Právě pro tyto obory měla totiž přinášet významnou a efektivní informační podporu.
-
Některá jednotlivá opatření spolkové vlády v oblasti informační politiky směřovala i do oblasti hospodářské a vzdělávací politiky. V začátcích formování německé informační politiky však nebyly tyto obory chápány jako stěžejní. Příkladem aktivit, které se orientovaly na hospodářskou politiku, mohou být programy spolkové vlády k vylepšení informační infrastruktury nebo opatření pro podporu malých a středních podnikatelů.
17
Výchozím bodem pro úspěšné formování informační politiky SRN byl poznatek, že informace mají zvláštní význam pro hospodářský a technologický rozvoj země. Všeobecné cíle informační politiky by se daly vyjádřit ve dvou základních rovinách: 1) Zlepšení informační infrastruktury – orientace na vytvoření kvalitních organizačních a technických předpokladů. 2) Zlepšení nabídky informačních služeb – orientace na podporu nově vznikajících informačních služeb a produktů.
3.1.1 Důležitá data pro historii informační politiky SRN 1948 – Založení Německé společnosti pro dokumentaci (Deutsche Gesselschaft für Dokumentation) 1951 – Založení Oddělení pro dokumentaci pro německém hospodářství (Abteilung Dokumentation in den deutschen Wirtschaft) Vznik a koordinace průmyslových center pro informace a dokumentaci, plánování výstavby kompletní sítě pro dokumentaci 1957 – Založení Ústředí pro dokumentaci v jaderné energetice (Zentralstelle für AtomenegieDokumentation) Příprava podkladů pro výzkum 1961 – Založení Institutu pro dokumentaci ve vědě IDW ve Frankfurtu nad Mohanem 1962 – Dokumentace se stává politickou úlohou. Potřeba vybudování centrální instituce pro koordinaci, podporu a vývoj dokumentace 1963 – Zřízení Referátu pro dokumentaci Spolkového ministerstva pro vědecký výzkum (Referat für Dokumentation im Bundesministerium für wissenschaftliche Forschung)
18
1964 – Založení Ústředí pro strojovou dokumentaci ve Frankfurtu nad Mohanem (Zentralstelle für Maschinelle Dokumentation – ZDW) 1967 – Formulování „Lechmannových tezí“. 20 zásad pro národní informační a dokumentační politiku pro oblast vědy a techniky. Konstatuje se například, že informační a dokumentační podpora je úkolem státu, či že je nutné vytvořit národní informační systém na základě tzv. koordinované decentralizace 1967 – Založení Učitelského institutu pro dokumentaci (Lehrinstitut für Dokumentation) 1968 –Založení Společnosti pro matematiku a zpracování dat (Gesellschaft für Matematik und Datenverarbeitung) 1970 – Vytvoření vládní pracovní skupiny pro vytvoření národního informačního systému pro všechny vědecké disciplíny 3.2 INFORMAČNÍ POLITIKA SRN V 70. LETECH MINULÉHO STOLETÍ 3.2.1 Základní rysy informační politiky SRN v 70. letech minulého století Zatímco v 60. letech se státní informační koncepce teprve formuje, v 70. letech se již stává všeobecně uznávanou částí informační politiky spolkové vlády. Přispívá k tomu také jednoznačné vymezení toho, že informační podporu společnosti má ve své kompetenci výhradně nově institucionalizované Spolkové ministerstvo výzkumu a technologií (BMFT). V jeho pojetí se informační politika stává do značné míry součástí hospodářské politiky a jejím cílem je přispět k technickému pokroku, urychlit hospodářský růst a zvýšit produktivitu práce. Tato politika bývá rovněž nazývána politikou inovací. Informační politika orientující se na hospodářství a vědu se pak řídí dvěma hlavními tezemi: 1) vzdělávání
je
hlavním
předpokladem
pro
vytvoření
vysokého
kvalifikovaných pracovních sil 2) vědecko-technický pokrok je motorem hospodářského rozvoje 1)
19
potenciálu
V 70. letech se také vyvinul dobře známý institut akčních programů, kterým je německá informační politika pověstná. Tento koncept informační politiky je do značné míry podobný informační politice bývalého socialistického Československa. V Německu se tento styl podpory informační společnosti etabloval natolik, že tradice víceletých akčních programu pokračuje až do současné doby. 3.2.2 Program spolkové vlády na podporu informací a dokumentace 1974-1977 Tehdejší spolkový ministr výzkumu a technologií Hans Matthofer zdůrazňoval při uvedení tohoto akčního programu jeho hospodářský a společenskopolitický význam: „Výzkum a technický vývoj by měly vytvořit podmínky pro lepší kvalitu života. Výsledky programu by měly zvýšit produktivitu v německém průmyslu a přispět k řešení společenských problémů. Přitom je důležité zvýšit efektivitu a produktivitu práce při výzkumných a vývojových činnostech a urychlit inovační procesy. Toho všeho lze dosáhnout díky rozšíření a zlepšení informačních služeb“.2) Začátek programu se nesl ve znamení obtížných podmínek, které tehdy panovaly v německém informačním prostředí. Existoval lze totiž značný informační problém, který se odvíjel od toho, že bylo publikováno velké množství vědeckých publikací a na druhé straně neexistovalo odpovídající množství informačních institucí, které by byly schopny tyto materiály zachycovat a kompetentně zpracovávat. Kromě toho totiž vázla spolupráce mezi knihovnami a dokumentačními středisky, technická infrastruktura byla z velké části nevyhovující, chyběly standardy pro zpracování dokumentů a byl zde i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Od toho se odvíjely také všeobecné cíle programu: Díky výstavbě nových informačních služeb a zlepšenému přístupu k nim měl být dosaženo: -
zvýšení efektivity výzkumu, vývoje a vzdělávání
-
posílení produktivity a konkurenceschopnosti hospodářství a techniky
-
podpory plánovací a rozhodovací činnosti parlamentu, vlády, státní správy a soudních orgánů
-
zlepšení možnosti přístupu k informacím pro občany a společenské skupiny
Podpora měla přicházet ve dvou rovinách:
20
-
reorganizace informačních institucí. Vytvoření soustavy informačních institucí, které budou schopny pokrývat celospolečenskou poptávku po informacích z jednotlivých vědních oborů
-
zlepšení informační infrastruktury. Společnost pro informace a dokumentaci (Gesselschaft für Information und Dokumentation - GID) se stává centrálním zařízením pro informační infrastrukturu. Posílení výzkumu a vývoje v oblasti informační techniky. Realizace nového vzdělávacího konceptu.
Opatření, se kterými bylo v programu počítáno, byly stanoveny ve 3 rovinách: a) informační instituce Jádrem programu se stal plán vytvoření 16 odvětvových informačních středisek a navíc ještě 4 středisek specializovaných, které se soustředily na mezioborové informace podle druhů dokumentů
či
služeb.
Dnes
se
tato
střediska
nazývají
vžitým
termínem
FIZ
(Fachinformations Zentrum). Této soustavě je věnována samostatná část této rigorózní práce, takže se jí na tomto místě nebudu zabývat. b) informační infrastruktura Centrální jednotkou, která se v Německu zabývala otázkami informační infrastruktury, byl ustaven GID. Při plnění svých úkolů spolupracovala tato instituce s dalšími 6 významnými partnery. Jednalo se o: 1) Institut pro dokumentaci ve vědě (IDW) 2) Ústředí pro strojovou dokumentaci (ZMD) 3) Studijní skupina pro systémový výzkum (Studiengruppe für Systemforschung - SIS) 4) Společnost pro matematiku a zpracování dat (Gesselschaft für Mathematik und Datenverarbeitung - GMD) 5) Učitelský institut pro dokumentaci (LID) 6) Dokumentační centrum pro informační vědy (Dokumentationszentrum für informationswissenschaften - ZDOK)
21
Hlavními úlohami těchto institucí byl výzkum a vývoj v oblasti informací a dokumentace, vzdělávací činnost, poradenská činnost pro střediska FIZ a vedení a provoz centrálních informačních služeb. V oblasti podpory výzkumu bylo prioritou programu vytvoření větších kapacit pro výzkum na vysokých školách a dalších specializovaných institucích. V otázkách vzdělávací politiky byl pochopitelně nejaktivnější LID. K jeho úlohám patřilo vytváření nových vzdělávacích programů a aktivity směřující k rychlejšímu etablování informačních oborů ve studijních programech vysokých škol. c) mezinárodní spolupráce V tomto směru se politika SRN orientovala na spoluvytváření mezinárodních informačních systémů a výměnu výsledků vědeckého a technického výzkumu. Rozpočet celého akčního programu činil dohromady 442,347 miliónů DM. Z tohoto obnosu směřovalo téměř 243 miliónů DM do výstavby informačních center FIZ. Přestože bylo splnění cílů programu naplánováno do roku 1977, některé aktivity spojené s programem pokračovaly ještě v roce 1980. Řada programových úkolů však nakonec nebyla splněna vůbec. Důvodem proto mohla být roztříštěnost státních orgánů, které měly dozírat na plnění cílů, ale také změna vládní orientace, která směrovala svou politiku později zřetelněji k liberalizaci ekonomiky. 3.3 INFORMAČNÍ POLITIKA SRN V 80. LETECH MINULÉHO STOLETÍ 3.3.1 Základní rysy informační politiky SRN v 80. letech minulého století V letech 1978-1981 a poté rovněž v údobí mezi roky 1982-1984 byly realizovány dva vládní podpůrné programy. Ani jejich cíle se však v uspokojivé míře nepodařilo naplnit. Jako důvod pro tyto dílčí neúspěchy lze považovat především neuspokojivou spolupráci státních orgánů s představiteli soukromého sektoru. V tomto období se začíná naplno projevovat problém jazykové odlišnosti informačních systémů. Velký rozmach nové výpočetní techniky totiž doposud nebral tyto jazykové nesrovnalosti v potaz. Problémy rozdílnosti mezi němčinou a angličtinou začaly posouvat do popředí technologie strojového překladu. Jinak se v německém informačním prostředí úspěšně adaptují a rozvíjejí databáze obsahující plné texty 22
dokumentů a také faktografické informační systémy, kterými jsou v německém výkladu myšleny databáze přinášející formalizovaným způsobem upravená data o podnicích, výrobcích apod. 3.3.2 Program spolkové vlády pro odborné informace 1985-1988 V roce 1985, kdy se tento program začal realizovat bylo z předchozího programu z let 19741977 plně v provozu pouze 5 z naplánovaných 20 odvětvových informačních středisek. V provozu se nacházela FIZ centra pro chemii v Berlíně, pro energetiku, fyziku a matematiku v Karlsruhe, pro hutnictví, kovy a kovovýrobu v Berlíně, pro elektrotechniku a strojírenství ve Frankfurtu a informační centrum pro normy v Berlíně. Během času plnění tohoto programu však své funkce v celé šíři začaly plnit i některá další střediska, jejichž služby jsou dnes světoznámé (např. JURIS nebo DIMDI). Začátek programu se nesl v duchu politických změn. Skončila vláda sociálněliberálníhé kabinetu a nastala doba nové hospodářské politiky a silné orientace na trh. Na základě toho se spolková vláda odvrací od politiky přímé podpory výzkumu a technologií a volí raději nepřímou do značné míry specifickou podporu. Program je také ovlivněn novým technologickým prostředím, které je dáno rychlým rozvojem prostředků informační techniky. Nastává nová orientace státní informační politiky. V roce 1983 přichází Spolkový účetní dvůr (Bundesrechnungshof), který je německou obdobou českého Nejvyššího kontrolního úřadu, se svou kritikou dosavadních nedostatků vládní informační politiky: 1) Nutnost zasahování státu do informační sféry není v dostatečné míře zdůvodněná 2) Chybí analýza poptávky 3) Vyvstává otázka, zda jsou informace a dokumentace veřejnou úlohou, nutnost lepšího vysvětlení 4) Úlohy GID musí být lépe vymezeny 5) Otázky vzdělávání náleží do kompetence spolkových zemí Tato kritika je doprovázena doporučením, aby následující koncepce státní politiky byla více zaměřena na existující poptávku, a nikoliv pouze na široce orientované uspokojování informačních potřeb. Spolkový účetní dvůr vydává také další doporučení, která jsou v akčním programů následně brána v úvahu. Jedná se o tyto zásady: -
princip státní zdrženlivosti, za účelem vytvoření konkurenčního prostředí 23
-
podpora iniciativ v oblasti odborných informací
-
zodpovědnost státu pouze v oblastech, kde systémy odborných informací nemohou dlouhodobě fungovat na tržním principu
-
koncentrace na zlepšení právního rámce
Důležitým letopočtem je rovněž rok 1984, kdy Vědecká rada konstatuje, že GID nesplňuje podmínky
pro
další
státní
financování. Poukazuje na neefektivní pracovní postupy,
organizační problémy a nízkou kompetentnost. V důsledku toho končí GID v roce 1987 svou činnost. Akční program pro roky 1985-1988 již tedy plně respektuje výtky a kritiku, které sklidil program předchozí a vyznačuje se především přísnou orientací na poptávku a zákazníka. Klade si následující cíle: -
zlepšení technologického rámce a zlepšení hospodářského vývoje trhu s odbornými informacemi
-
zlepšení a rozšíření používání odborných informací
-
zintenzivnění technologického transferu a podpora inovací
-
zajištění přenosu dat a zlepšení k přístupu k mezinárodním odborným informacím
-
zlepšení přístupu na trh a orientace na vytvoření budoucích pracovních míst
Tabulka č. 1: Program spolkové pro odborné informace 1985-1988 - sféry podpory a objemy finančních prostředků
Sféra podpory Dotace v miliónech DM Produkce a vydávání odborných informací.
405 = 43,1%
Vytváření databází, zejména faktografických. Podpora mezinárodních systémů (např. STN)
124 = 13,1%
a jejich spojení s Německou výzkumnou sítí (Deutsche Forschungnetz, DFN) Zlepšení spolupráce mezi subjekty na trhu,
304 = 32,4%
zprostředkování pro malé a střední podnikatele. Podpora inovací. Informační vědy a vzdělávání se zaměřením
106 = 11,3%
na inovace produktů a metod a na strojový překlad. Celkem:
939 = 100%
24
K plnění programu je nutno podotknout, že zejména orientace na faktografické informační systémy v tomto ohledu slavila úspěch, neboť v době realizace programu spatřilo světlo světa několik zajímavých informačních služeb, jejichž existence je vnímána i v mezinárodním kontextu. Jedná se například o databáze sledující patentovou problematiku PATDPA či PATOS. 3.3.3 Služba Bildschirmtext Kromě akčních plánů a dalších aktivit spolkové vlády zaznamenal informační sektor Německa v minulosti také další zajímavé snahy a projekty. K těm nejpodstatnějším náleží služba Bildschirmtext (BTX). Pozoruhodný nástup tohoto systému, který byl obdobou veleúspěšného francouzského Minitelu, přichází v 80. letech, jeho vyvrcholení poté na konci 80. let. V roce 1989 zaznamenala v Německu BTX nárůst nových uživatelů o 39%. Poskytovatelem systému byla Německá pošta (Deutsche Post), která také do rozvoje systému investovala nemalé prostředky. Například v roce 1989 instalovala 300 tisíc nových terminálů pro BTX. Další klienti přibyli hlavně po sjednocení SRN a NDR. Postupem času však zastoupily tuto službu možnosti internetu. 3.4 INFORMAČNÍ POLITIKA SRN V 90. LETECH MINULÉHO STOLETÍ 3.4.1 Program spolkové vlády pro odborné informace 1990-1994 Na základě zkušeností z předchozími programy byl význam odborných informací jako surovin a výrobních faktorů více méně potvrzen. Program pro léta 1990-1994 pokračoval ve směru deregulace a tržní orientace. Úspěch dosavadní politiky spočíval ve zvýšené poptávce, větší nabídce online databází a rostoucím podílu samofinancování informačních center FIZ. Silněji než kdykoliv předtím je v programu zastoupen prvek mezinárodní spolupráce. Příkladem mohou být programy IMPACT I a IMPACT II s cílem vytvoření trhu pro informační služby. Cíle programu: -
výstavba infrastruktury
25
-
zajištění přístupu k mezinárodní nabídce informačních služeb
-
rozšíření německé nabídky díky vysoce kvalitním službám
-
zvyšování používání informací na vysokých školách
-
podpora vzdělávání, výzkumu a vývoje
Tabulka č. 2: Program spolkové vlády pro odborné informace 1990-1994 - sféry podpory a objemy finančních prostředků
Sféra podpory Střediska odborných informací
Dotace v miliónech DM 575,6
Vědecké knihovny
566,7
Zvyšování používání informačních služeb na
125,8
vysokých školách a u malých a středních podnikatelů Produkce a nabídka nových služeb
384,1
Podpora výzkumu a vývoje
89,0
Podpora metod strojového překladu
9,2
Celkem:
1.750,4
Jak již vyplývá z tabulky, z programu výrazně profitovaly také vědecké knihovny. Z prostředků, které jim program poskytl, byly financovány nové moderní automatizované knihovnické systémy, kooperativní katalogové systémy, ale také systémy pro akvizici a výpůjční služby. Rovněž důležitou částí programu byla podpora nových informačních služeb na vysokých školách. V rámci programu byla pořádána školení, která umožnila studentům seznámit se s metodami vyhledávání informací. Pomocí terminálových stanic se studenti mohli zdokonalovat v dialogovém vyhledávání informací z databázových center. V této době dochází k poměrně velkému rozmachu samofinancování informačních služeb. Uživatelé si poměrně snadno nalezli cestu k těmto, v té době novým, službám. I přes slušné úspěchy však většina služeb potřebovala státní dotace. Příkladem může být i databázový gigant STN International, který, i přes některé protesty, i nadále pobíral prostředky ze státního rozpočtu. 3.4.2 Program spolkové vláda 1996-2000: Informace jako surovina pro inovace Další rozsáhlý akční program, který byl vyhlášen 14. srpna 1996, bere v úvahu nový technický vývoj. Program byl nazván Informace jako surovina pro inovace (Information
26
als Rohstoff für Innovation). Jsou zde zohledněny nové formy publikování ve vědě a technice a velkou důležitost zde zaujímají internet a multimedia. Koordinace celého projektu byla svěřena do gesce Úřadu spolkového kancléře pro nakladatelství a knihovny. Rozhodně to není náhoda, protože problematika šíření, respektive přístupu k informacím je jádrem celé koncepce programu. Největším cílem programu je podpora dalšího publikování informací v oblasti vědy a techniky díky splnění těchto předpokladů: -
výstavba výkonných vědeckých sítí a komunikačních sítí vědeckotechnických informací
-
posílení německé konkurenceschopnosti v oblasti elektronických a multimediálních informačních produktů
-
výstavba a modernizace elektronických informačních systémů
-
vytvoření elektronického knihovnického systému s elektronickým dodáváním dokumentů
-
silnější používání elektronických vědeckotechnických informací jako suroviny pro inovace na vysokých školách a u malých a středně velkých podnikatelů.
-
podpora vzdělávání
Program zároveň klade důraz na zmenšování podílu státu na financování informačních center FIZ. Program konstatuje, že stupeň samofinancování těchto institucí se musí postupně zvyšovat.
Tabulka č. 3: Program spolkové vláda 1996-2000: Informace jako surovina pro inovace - sféry podpory programu a objemy finančních prostředků v letech 1994-1999 v miliónech DM
Sféra podpory
1994 1995 1996 1997 1998
1999 1996-1999
Vědecko-technické informace na sítích
3,4
6,6
8,7
10,2
11,3
13,8
44,0
Elektronické a multimediální publikace
32,9
32,5
33,5
34,9
35,6
37,1
141,1
Literatura a faktografické databáze
236,3 249,8 274,9 274,9 268,2 269,1
1.087,1
Vědecké knihovny
143,9 141,4 150,9 151,3 153,1 152,3
607,6
Podpora používání inf. služeb na vysokých
7,0
5,9
3,7
4,5
5,3
6,3
19,8
školách a vědeckých zařízeních
7,3
7,2
7,3
7,1
7,1
2,1
23,6
430,8 443,4 479,0 482,9 480,6 480,7
1.923,2
Celkem:
27
3.4.3 Nástup moderních informačních a komunikačních technologií 90. léta minulého století jsou spjata s rychlým nástupem nových moderních technologií, které jsou významné nejen pro celý informační sektor, ale stávají se celospolečenským fenoménem. Jako ve všech vyspělých zemích, tak i v Německu získaly internet, mobilní telefony a další technologie klíčový význam. Spolková vláda tuto skutečnost akceptovala a zejména v oblasti zajištění přístupu k internetu je velmi angažovaná. Tato problematika je zahrnuta do všech novějších akčních plánů spolkové vlády. Každá škola v Německu má přístup na internet a spolková vláda se svou politikou i nadále snaží získávat další uživatele této sítě. V novém tisíciletí je patrná snaha o co nejvyšší zapojení moderních informačních a komunikačních technologií do oblasti státní správy. To s sebou však přináší další nároky především v oblasti informační bezpečnosti a zajištění ochrany dat. 3.4.4 Zavedení elektronického podpisu Dalším důležitým milníkem pro rozvoj německé informační společnosti byl pak rok 1999, kdy začal v Německu platit elektronický podpis. Německo bylo mezi prvními evropskými zeměmi, ve kterých byla otázka elektronického podpisu vyřešena. Bylo k tomu třeba vypracovat německou verzi kryptografie pro účely elektronického podpisu. V roce 1999, po schválení všech potřebných legislativních norem, pak bylo vše připraveno a systém mohl být spuštěn. 3.5 ZAJIŠTĚNÍ ODPOVÍDAJÍCÍ INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURY PRO STÁTNÍ SPRÁVU K historii informační politiky však patří také aktivity směřující k zajištění optimální informační infrastruktury také pro spolkovou administrativu. Pro úspěšné a efektivní vykonávání politiky spolkové vlády ve všech oblastech a aktivní komunikaci s veřejností je vybavení státní správy odpovídající informační technikou klíčovou otázkou. Již od samotných počátků německé informační politiky se touto problematikou zabývá centrální instituce Koordinační a poradenské centrum spolkové vlády pro informační techniku ve státní správě
(Koordinierungs-
und
Beratungsstelle
der
Bundesregierung
für
Informationstechnik in der Bundesverwaltung - KBST). KBST bylo zřízeno v rámci Spolkového ministerstva vnitra v roce 1968 jako instituce zasahující do všech resortů spolkové administrativy. Centrum pečuje o to, aby byla státní správa vybavena optimální 28
informační technikou, a to jak z organizačního, tak z technického a ekonomického hlediska. Základem její současné práce je usnesení vlády z roku 1988 „Linie pro využití informační techniky
ve
státní
správě“
(Richtlinien
für
den
Einsatz
der
IT
in
der
Bundesverwaltung). Cílem spolkové vlády při používání informační techniky ve státní správě je co největší a co nejefektivnější využití vhodných informačních technologií. Stejně tak provázání činností managementu a organizace s komplexním informačním zázemím. KBST určuje strategii při zavádění informační techniky do spolkových úřadů. Společně se Spolkovým úřadem pro bezpečnost v informační technice vypracovává každoročně zprávu o nejnovějších trendech a odkazuje na obzvlášť úspěšné formy řešení implementace informační techniky formou „best-practise-report“. KBST dostává jako informační zdroje plány spolkových úřadů na zajištění informační techniky a poté jim jednotlivě doporučuje postupy. Kromě toho je v kompetenci KBST vytvářet rámcová pravidla pro vstup informační techniky do státní správy. Tato pravidla vydává KBST jako všeobecná doporučení. Jedná se jak o standardy týkající se informační techniky, tak o doporučení o strategii software. KBST je rovněž odpovědná za možnosti komunikace mezi jednotlivými orgány státní správy a v současné době hraje velkou roli i v projektu německé vlády v oblasti eGovernmentu. 3.6 VÝVOJ INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI NĚMECKA V POSLEDNÍCH LETECH Pro lepší orientaci v problematice budování informační společnosti Německa je vhodné dokumentovat její vývoj v posledních letech několika grafy. Právě v 90. letech minulého století a na začátku nového tisíciletí nastává prudký rozmach internetu a dalších nových informačních a komunikačních technologií. S tímto fenoménem dochází ke značným změnám ve světovém hospodářství a společnosti, Německo pochopitelně nevyjímaje. 3.6.1 Technologická vybavenost Německa Německo ve vývoji směrem k informační společnosti v poslední době značně pokročilo. V privátní i hospodářské sféře došlo k velkému rozšíření informačních a komunikačních technologií. Zejména internet dosahuje v zajišťování informovanosti, komunikaci a při vyřizování elektronických transakcí stále větší důležitosti. Mnoho služeb, které se vyskytují na internetu, prochází momentálně, ne vždy snadným procesem komercionalizace. Ze střednědobého a dlouhodobého pohledu je další ekonomizace internetu a transformace Německa ve „společnost digitálních služeb“ hlavní výzvou. Zejména ve velkých odvětvích 29
jako je státní správa, vzdělávání nebo zdravotnictví existují, i přes nepřehlédnutelné pokroky v posledních letech, velké potenciály, pro jejichž využití je nutná podpora státu. Indikátorem, který hodnotí pozitivně vývoj posledních let v Německu v oblasti informační společnosti, může být tzv. Networked readiness index, který je průběžně vydáván v rámci Global information technology report. Tento index hodnotí zajištění informačních sítí jednotlivých zemí a do značné míry dává vysvědčení informační infrastruktuře světových států. Ve zprávě pro roky 2002-2003 se Německo objevuje na 10. místě, což je oproti 17. místu z předchozí zprávy jednoznačný úspěch. Z evropských zemí se na žebříčku objevují výše jen skandinávské země s výjimkou Norska, které jsou v oblasti rozvoje informační společnosti tradičně v popředí.
Graf č. 1: Networked readiness index 2002-2003 NRI - Networked Readiness Index Finsko USA Singapur Švédsko Island Kanada Velká Dánsko Taiw an SRN Nizozemí Izrael Švýcarsko Jižní Korea Austrálie Rakousko Norsko Hong Kong 4,4
5,35 5,33 5,31 5,29 5,26 5,22 5,18
5,58 5,51 5,44
5,79 5,74
5,92
5,1 5,04 5,01 5 4,99 4,6
4,8
5
5,2
5,4
5,6
5,8
6
Zdroj: BMWA
V posledních letech došlo celkově k pozitivnímu vývoji informační infrastruktury. Na konci roku 2001 disponovalo Německo vybaveností 33 počítačů na 100 obyvatel, což ho řadilo mezi mezinárodní průměr. Podle prognóz odborníků se měl tento počet zvyšovat meziročně zhruba o 10%. Jak dokládá následující graf, došlo v roce 2002 ke zvýšení na 35 počítačů na 100 obyvatel a vývoj byl i nadále příznivý. V roce 2003 bylo v Německu nově nainstalováno 30 miliónů počítačů a statisticky tak na 10 Němců nyní připadají 4 počítače.
30
Graf č. 2: Osobní počítače na 100 obyvatel v letech 2001-2002
Počet PC na 100 obyvatel
90
86 82
80 70 60
52
50
43 43
40 30
25
47
38 37 39 39
USA
Norsko
Švédsko
Dánsko
Švýcarsko
Nizozemí
Japonsko
Finsko
Velká Británie
Irsko
Rakousko
Belgie
Itálie
Portugalsko
Španělsko
56 55 57
17
0 Řecko
35 35
SRN
15 15 13 14 14
Francie
10
10 10
Západní Evropa
20
29 28 29 28 30 29 30 27 28
33
45 44
54 54
2001 2002
Zdroj: BITKOM
Přední pozici zaujímalo Německo ve využívání technologie ISDN. Každé páté připojení ISDN (20%) v celosvětovém měřítku bylo uskutečněno v německé instituci či domácnosti. Rozšířená byla technologie DSL. U této nové služby zaujímalo Německo v roce 2001, se svými 21 připojeními na 1000 obyvatel, za Švédskem druhé místo v Evropě.
31
Graf č. 3: Připojení technologií DSL na tisíc obyvatel v roce 2001
Technologie DSL na 1000 obyvatel v roce 2001 Švédsko SRN Belgie Dánsko USA Rakousko Finsko Francie Španělsko Itálie Japonsko Velká Británie 0
5
10
15
20
25
Zdroj: BITKOM
3.6.2 Uživatelé internetu v Německu V roce 2003 byla poprvé online více než polovina obyvatelstva Německa starší čtrnácti let. Zatímco dříve byli typickými německými uživateli internetu mladí lidé z vyššími příjmy, dnes se již internet jako masmédium prosadil pro všechny skupiny obyvatelstva. V některých skupinách, zejména u studentů, je již pouze malá skupina, která internetu nevyužívá. I přes výrazný nárůst uživatelů se dá i do budoucna předpokládat další zvýšení počtu lidí, kteří budou přístupu k internetu aktivně využívat. Vedle počtu uživatelů se oproti předchozím letem zvýšily také četnost a délka připojení. Průměrný uživatel byl v roce 1997 na internetu 3 krát týdně. V roce 2002 již to bylo 5 krát za týden. V tomto roce strávil průměrný uživatel na internetu zhruba 16 hodin měsíčně. Tento trend je zapříčiněn také zlepšenou možností přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Celkově došlo k pozitivnímu vývoji informační infrastruktury.
32
Graf č. 4: Uživatelé internetu nad 14 let v Německu v letech 1997-2003
Uživatelé internetu nad 14 let v Německu v letech 1997-2003 v% v mio.
60
50
40
30
20
10
0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Zdroj: BMBF
3.6.3 Investice do informační a komunikační infrastruktury Mezinárodní studie dokládají, že investice do informační a komunikační infrastruktury pozitivně ovlivňují hospodářský růst. Studie OECD konstatuje, že tento proces hodně pomohl například ekonomice USA. Je zřetelné, že Německo v tomto ohledu v mezinárodním měřítku nepatří mezi vedoucí země. Němečtí občané dosud investovali do své technologické vybavenosti méně finančních prostředků než obyvatelé jiných vyspělých států. Německo se snaží dohonit své manko, avšak jedná se o dlouhodobý proces, který ještě zdaleka není u konce. Příspěvek informačních a komunikačních technologií pro růst produktivity práce, konkurenceschopnosti a hospodářského růstu není závislý pouze na výši investic do nich vkládaných. Stejně důležité je smysluplné využívání jejich možností. Pro úspěch tohoto procesu je nutné získat řadu zkušeností, a to si vyžádá ještě několik let. Pro Německo je nyní důležité načerpat tyto zkušenosti od rozvinutých zemí (zejména USA) a v příštích letech realizovat na této půdě efektivní opatření, čímž dojde ke smazání německého manka v této oblasti.
33
Graf č. 5: Výdaje na informační a komunikační techniku na hlavu v roce 2002 v Eurech
Výdaje na informační a komunikační techniku na hlavu v roce 2002, v Euro Švýcarsko USA Švédsko Dánsko Norsko Japonsko Velká Británie Nizozemí Finsko Rakousko Begie/Lucem. SRN Irsko Západní Francie Itálie Španělsko Portugalsko Řecko
2791 2430 2369 2237 2178 2102 2000 1944 1766 1614 1610 1579 1536 1522 1491 1116 878 814 689
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
Zdroj: BITKOM Graf č. 6: Výdaje spolkové vlády na školství, vědu a výzkum v oblasti informačních technologií 1998-2002 v milionech Euro
Výdaje spolkové vlády pro oblast školství, výzkumu a vývoje v oblasti inf. technologií Mio.Euro 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1998
1999
2000
Zdroj: BMBF
34
2001
2002
Spolková vláda se však snaží podporovat nejen samotné využívání informační a komunikační techniky, ale také její vývoj, výzkum a vzdělávání v této oblasti. Jak již bylo řečeno, podstatné nejsou pouze investice na nákup těchto moderních prostředků, ale také umění sofistikovaného využívání jejich předností. Spolková vláda proto investuje prostředky i do této oblasti. Konkurenceschopnost německého hospodářství na poli technologií se zvýšila také na základě zájmu spolkové vlády o oblast výzkumu a inovací. Státní dotace do tohoto sektoru se od roku 1998 do roku 2002 zvýšily o jednu třetinu a výrazně tak přispěly k vylepšení pozice německých firem v tomto odvětví. 3.6.4 Informační sektor jako oblast německé ekonomiky U drtivé většiny hospodářských a podnikatelských oborů je používání nových informačních a komunikačních technologií zcela samozřejmé. Téměř všichni němečtí podnikatelé disponují připojením k internetu a více než polovina zaměstnanců pracuje pravidelně s počítačem. Toto široce rozšířené spojení podnikatelů a informační a komunikační techniky umožňuje racionalizaci a zlepšení využití pracovních potenciálů a realizaci nových inovací. Internet se mezitím stal důležitým hospodářským faktorem. Německo se již v roce 2001 stalo největším trhem v oblasti elektronického obchodu a pro rok 2003 se odhaduje celkový obrat z elektronického obchodu poprvé větší než 100 miliard Euro. Obor informačních a komunikačních technologií je dnes s ročním obratem 130 miliard Euro jedním z největších hospodářských sektorů Německa. Rok 2002 byl však pro toto odvětví v mezinárodním kontextu mimořádně obtížný. V Německu dokonce došlo ke snížení meziročního obratu i počtu zaměstnanců v oboru. Pro rok 2004 však předpovědi očekávají růst tohoto odvětví a jeho zvýšený význam pro celkový příznivý ekonomický vývoj Německa.
35
Graf č. 7: Německý trh s informačními a komunikačními technologiemi 1999-2001
Německý trh s informačními a komunikačními technologiemi
mil.Euro
145 140
140
138
135 130 124
125 120 115
1999
2000
2001
Zdroj: BITKOM Graf č. 8: Pracovní místa v informační a komunikační sféře
Pracovní místa v sféře informačních a komunikačních technologií 840000 820000 800000 780000 760000 740000 720000 700000 680000 660000 640000 1998
1999
2000
Zdroj: BITKOM
36
2001
Podnikatelé v oblasti informačních a komunikačních technologií vytvořili v roce 2000 75.000 nových pracovních míst. Oproti roku 1999 tak nastal nárůst o 10,1% a celkový počet pracovních míst v oboru se zvýšil na 820.000. Vyhlídky pro další roky už vzhledem ke ztížené hospodářské situaci nejsou tak optimistické. Přesto dokázala tato sféra ekonomiky od roku 1995 do roku 2001 zaměstnat 190.000 nových pracovníků. Informační sektor se tak stal jedním z nejvýznamnějších odvětví německé ekonomiky a jeho zdravý rozvoj je podstatným faktorem pro růst celého německého hospodářství. Potencionál informačního sektoru může být v budoucnu využit pro získávání nových pracovních míst. Německá vláda si je tohoto faktu vědoma a snaží se rozvíjet možnosti, které toto odvětví přináší.
37
4. AKTIVITY SPOLKOVÉ VLÁDY V OBLASTI INFORMAČNÍ POLITIKY V POSLEDNÍCH LETECH
4.1 AKČNÍ PROGRAMY I v současné době je informační politika Spolkové republiky Německo formována především na základě zavedených akčních programů. Spolková vláda v nich průběžně reaguje na světový vývoj a trendy v oblasti přechodu k informační společnosti. 4.1.1 Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století Jedná se o první akční program pro oblast informační společnosti vypracovaný vládou Gerharda Schrödera. Program byl vytvořen v roce 1998 a první jeho působnost je vypsána na roky 2000-2005. Navazuje tak na zavedenou tradici několikaletých akčních plánů, která se v Německu úspěšně uchytila již od 70. let minulého století. Nově ustavený kabinet tak dal jasně najevo, že kromě dalších opatření podporujících německou informační sféru, hodlá i nadále pokračovat v politice tvorby informační společnosti pomocí akčních programů. Největší pozornost programu Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století (Innovation und Arbeitsplätze in der Informationsgesellschaft des 21. Jahrhunderts) je určena k většímu rozšíření přístupu k internetu, zavádění nových médií do výuky, na problematiku eGovernmentu a pochopitelně na oblast optimálního využívání informačních a komunikačních technologií v hospodářské sféře. Koncept počítá s urychlením přístupu a využívání nových informačních a komunikačních technologií. Aktivity spolkové vlády spojené s přechodem Německa do digitální éry jsou směrovány k jasnému cíli, a to k budoucímu získání nových pracovních možností a k obsazení těchto pracovních míst kvalifikovanými německými odborníky. Program počítá s průběžným proinvestováním 3 miliard DM.
38
4.1.1.1 Všeobecné cíle programu Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století Všeobecné cíle: 1) Zvýšení a rozšíření používání nových moderních informačních a komunikačních technologií ve všech oblastech společnosti a hospodářství, s cílem dosáhnout v následujících 5 letech špičkovou pozici v mezinárodním měřítku. K tomu je nutné dosáhnout a zmobilizovat celkový kvalifikační potenciál obyvatelstva a vytvořit přátelské klima. 2) Zaručení rovnoprávného přístupu k moderním technologiím všem skupinám obyvatelstva. Dosud znevýhodněným skupinám bude přístup ulehčen. 3) Zachování zájmů všeobecné ochrany lidskosti, zejména zajištění ochrany dětí a mladistvých, ochrany spotřebitele, práva na mezinárodní sebeurčení a možnosti dostatečné ochrany citlivých informací. 4) Průběžná modernizace školního a oborového vzdělávání s cílem zprostředkovat každému studentovi základní znalosti k zodpovědnému užívání nových moderních informačních a komunikačních technologií a připravit je tak k samostatné činnosti na trhu práce. Umožnit učitelům využívání multimédií ve výuce. 5) Zlepšení a udržení vysoké úrovně možností výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií a jejich aplikace, za účelem optimálního využití možností růstu a inovací na území Německa, a za účelem zlepšení pozice Německa v mezinárodním měřítku. 6) Výstavba informační a komunikační infrastruktury, za účelem udržení předního místa Německa na mezinárodním poli v této oblasti. 7) Zvýšení a rozšíření inovativních forem práce a podnikání, za účelem smysluplného využití potenciálu informační a komunikační techniky pro zlepšení produktivity, flexibility a schopnosti inovace v podnikatelské sféře. 8) Využití potenciálu spojeného s vývojem a zaváděním nových technologií pro oblast ekologie, které jsou orientovány na základě mezinárodního programu AGENDA21. 9) Rozsáhlé využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejném sektoru a zvýšení efektivity práce státní správy. Cílem je vybudovat v krátkém časovém období
39
přehlednou nabídku veřejně dostupných služeb a usnadnění komunikace mezi občany a složkami státní správy. 10) Podpora spolupráce v Evropě a na mezinárodní úrovni, za účelem odstranění stávajících problémů a k odstranění bariér v cestě ke globální informační společnosti.3) Konkrétní cíle: 1) Zvýšení podílů předplatitelů internetu z 9% obyvatelstva v roce 1999 na 40% v roce 2005. K tomu má přispět i podpora žen při užívání internetu. 2) Další rozvoj právního rámce pro informační, komunikační a mediální sektor, pod dohledem nynějších kompetencí spolkové vlády a spolkových zemí 3) Do roku 2001 vybavení všech škol a vzdělávacích zařízení počítači s přístupem na internet. Do roku 2005 dosažení vedoucí pozice na mezinárodní úrovni v oblasti vybavení škol a vzdělávacích zařízení vzdělávacím softwarem. 4) Plošné využívání počítačových sítí ve vysokém školství pro prezenční vyučování a pro samostatné studium. Integrace nových médií do měnící se formy celoživotního vzdělávání. 5) Zdvojnásobení počtu podnikatelů působících ve sféře multimédií do roku 2001. Zvýšení podílu malých a středních podnikatelů používajících externí síťovou techniku. 6) Rozšíření objemu studijních oborů pro informační sféru do roku 2003 na 40.000 míst. Zvýšení nabídky pracovních sil pro oblast informační techniky o 250.000 pracovních sil do roku 2005. Přitom zvýšit podíl žen v této oblasti na 40% a zvýšit podíl začínajících studentek v oboru informatiky na 40% v roce 2005. 7) Do konce roku 2000 vyvinout strategii spolkové vlády pro informační služby ve státní správě. Široké nasazení informačních a komunikačních technologií v oblasti veřejné správy. 8) Zavedení elektronických nabídek a elektronického uzavírání kontraktů při veřejných soutěžích. Široká možnost podávání daňových přiznaní v elektronické podobě od roku 2000. 9) Výstavba Německé vědecké sítě (DFN) s vysokorychlostním přenosem dat do roku 2000. 10) Vývoj optických sítí do roku 2005, s širokopásmovým dosahem do roku 2010. Vývoj nových komunikačních systémů pro mobilní telefony s přídavnými multimediálními funkcemi v jakémkoliv čase na jakémkoliv místě, bezdrátový internet do roku 2002.4) 40
4.1.1.2 Průběžné hodnocení plnění programu V roce 2002 došlo k průběžnému zhodnocení plnění akčního programu i celkové situace Německa v oblasti informační společnosti. Byly zde vyzdviženy nepochybné úspěchy informační politiky spolkové vlády, ale i načrtnuty cesty, které by měly odstranit nalezené nedostatky. Dosažení vedoucí pozice v evropské informační společnosti Informační společnost se v letech 1998-2001 v SRN rozvinula velmi pozitivním způsobem. Počet uživatelů internetu se od konce roku 1998 zvýšil ze 14 mil. na 30 mil. na konci roku 2001, což znamená více než zdvojnásobení. Na podzim roku 2002 byly všechny německé školy napojeny na internet, což je obrovské zlepšení oproti roku 1998, kdy bylo podle průzkumu Evropské unie napojeno pouze 15 % škol. Počet uživatelů mobilních telefonů se v roce 2000 zvýšil o 100% a na začátku roku 2001 převýšil počet registrovaných pevných linek. Na konci roku 2001 narostl počet uživatelů na 56 miliónů. Obor informačního a komunikačního průmyslu se stal vedoucím elementem hospodářského vývoje Německa, který svými rostoucími příjmy poskytl rozhodující impuls pro hospodářský rozvoj a zaměstnanost v Německu. Zaměstnal přes 800.000 lidí. Po konsolidaci takzvané „Nové ekonomiky“, kterou převážně ovládají mladé internetové firmy a na základě nepříznivého ekonomického vývoje se růst v oblasti informační a komunikační techniky zřetelně oslabil. Zatímco trh služeb zejména v oblasti telekomunikační techniky si v roce 2001 dokázal udržet dynamiku růstu, došlo u poskytovatelů Hardware, (zejména mobilních telefonů a PC) k ústupu z pozic. Na základě technologických inovací ve veřejné komunikaci a na základě vysoké připravenosti podnikatelů investovat do projektů eCommerce, se otevírají pro příští roky znovu dobré perspektivy pro silný růst informační a komunikační sféry. Důležitost eCommerce se v minulých letech velmi zvýšila. Obrat dosažený přes eCommerce v roce 2001 činil asi 30 miliard Euro, což znamená 1. místo v Evropě. Celkově dokázalo Německo v posledních třech letech na základě převážně úspěšného rozvoje dosáhnout na vedoucí pozici v Evropě v oblasti informační společnosti.
41
Vyvinutá a uskutečněná rozsáhlá strategie informační společnosti v Německu Spolková vláda vidí v aktivní tvorbě informační společnosti klíčovou úlohu pro dosažení předpokladů pro tvorbu budoucích pracovních míst a zajištění konkurenceschopnosti německého průmyslu. Proto vypracovala a uskutečnila rozsáhlou strategii pro rozvoj informační společnosti v akčním programu „Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století“, vyhlášeném v září 2001. V něm jsou definovány konkrétní cíle a časové vymezení až do roku 2005, které mají být dosaženy v 7 oblastech. U všech předsevzetí akčního programu dosáhla vláda značných pokroků a přispěla tak ke značnému rozšíření moderních informačních a komunikačních technologií ve společnosti, vědě a státní správě. Úspěch programu podstatně podpořilo, v září 2000 kancléřem představených, 10 bodů programu „Internet pro všechny“, stejně jako úzká spolupráce spolkové vlády s iniciativou D21. Také dosažení cílů evropského akčního plánu „eEurope 2002“, který skončil v létě roku 2000 podpořilo spolkovou vládu v důsledném prosazení svého národního akčního programu a jeho konkrétních cílů. „Informační společnost Německa“ splňuje návrh německého kabinetu ze září 1999, aby Ministerstvo průmyslu a technologií a Ministerstvo školství a výzkumu na začátku roku 2002 předložily bilanci akčního programu. Zároveň poskytuje zpráva výhled do budoucnosti dalšího rozvoje informační společnosti a ukazuje centrální politické požadavky směrem do budoucnosti. Umožnění širokého přístupu k internetu Stále více žen používá v Německu internet. Podíl žen při užívání internetu vzrostl oproti 30% z roku 1998 na 43% v polovině roku 2001. Tím se uskutečnil jeden z cílů programu – zvýšení podílu žen při používání internetu. V boji proti „digitálnímu rozdělení“ německé společnosti spustila spolková vláda kampaň v rámci iniciativy „internet pro všechny“, s různými akcemi pro děti, seniory, postižené a další, aby je seznámila s využíváním nových médií. Důvody pro enormní nárůst uživatelů internetu byla také výborná komunikační infrastruktura v Německu a pro spotřebitele výhodné ceny. K tomuto mohla spolková vláda se svou důslednou liberální politikou v telekomunikačním sektoru rozhodující měrou napomoci.
42
Zakotvení multimédií ve vzdělávání Ve vzdělávacích zařízeních se rozhodujícím způsobem zlepšila jak počítačová vybavenost, tak internetové připojení. Všechny školy jsou připojeny na internet, což v předstihu splňuje jeden z bodů akčního programu. Přístup vysokých škol na internet s vysokou přenosovou rychlostí přes německou vědeckou síť se zatím realizuje. Hardwarové vybavení specializovaných škol se rovněž zlepšuje. Spolková vláda si v konceptu „Informační technologie ve vzdělávání – připojení místo vyloučení“ vzala na starost postavit kromě hardware rovněž multimediálně připravené vzdělávací materiály a smysluplnou integraci počítačů a internetu do vyučování. Tato problematika a opatření jsou v centru diskuse národní vzdělávací politiky. Program „Nová média ve vzdělávání“ přinesl iniciativu vlády v rozvoji učebního softwaru pro výuku na všeobecných, odborných a vysokých školách. Vedle toho se v současné době zkoušejí síťová řešení pro doplňkové vzdělávání a vědomostní management. Okamžitým vzdělávacím programem začala spolková vláda řešit problém pokrytí poptávky po kvalifikovaných informačních pracovnících. Na začátku školního roku 2001 bylo 70.000 vzdělávacích míst v oboru informační techniky a mediálních oborech. Bylo rovněž více než 10.000 držitelů zelené karty. Počet studentů informačních oborů se oproti roku 1998 zdvojnásobil. Dalšího vzdělávání v informační sféře se zúčastnilo přes 46.000 studentů. Reforma dalšího vzdělávání v informační technice, která má vést k certifikovanému zakončení studia a širšímu přístupu ke vzdělávání, byla vzata do úvahy. Zesílení důvěry a bezpečnosti skrze vylepšení podmínek legislativního rámce Kvůli dosažení spolehlivého právního rámce pro obchodní transakce na internetu prosadila spolková vláda důležité zákony o elektronickém obchodu a zákon o digitálním podpisu. Zákonnými opatřeními v oblastech ochrany dat, autorského práva a ochrany spotřebitele přispěla spolková vláda k tomu, aby uživatelé internetu cítili ještě větší důvěru. Spolková vláda úspěšně spolupracuje s průmyslem v otázce bezpečnosti v informační technice a ve výstavbě bezpečné infrastruktury. Zvláštní význam má přitom CERT, který má přispět k lepší informační ochraně infrastruktury, průmyslu a dalších otevřených oborů. Nejrůznějšími projekty se snaží vláda být aktivní na poli rozvíjení a zkoušení nových bezpečnostních standardů a organizačních principů, aby ještě více posílila důvěru poskytovatelů a uživatelů nových technologií.
43
Vytvoření inovativních pracovních míst pomocí nových postupů Spolková vláda přispěla plošnou podporou kompetenčních center pro elektronický obchod k tomu, že se střední vrstva rychle zapojila do eCommerce a tím může stoupat jeho konkurenceschopnost. Skrze programy a soutěže pro inovativní podnikání v oblasti informační a komunikační techniky vznikají podstatné impulsy pro další technologický vývoj a budoucí zaměstnanost. Pouze z účastníků soutěže Multimedia bylo zatím založeno 1.150 projektů, a tím vzniklo 10.000 nových míst. Cíl, zdvojnásobit počet multimediálních firem z počtu 1.500 v roce 1998, byl tedy dosažen. Inovativní použití telematiky posunuje vpřed možné úspory nákladů a zlepšení kvality ve zdravotnictví, ochraně životního prostředí a v dopravě. Dosažení vedoucí pozice v technologii a infrastruktuře Stále komplexnější multimediální aplikace vyžadují přiměřenou přenosovou kapacitu. Se svojí liberální politikou hospodářské soutěže přispěla spolková vláda výraznou měrou k výstavbě široké technologické infrastruktury. Pro ISDN a SDL připojení je připravena výborná infrastruktura. Probíhá výstavba UMTS sítě a kabelová síť nabízí slibné perspektivy pro široké použití. Spolková vláda zvýšila prostředky na vědu a výzkum v oblasti informační techniky v letech 1998 až 2001 o jednu třetinu. Toto zvýšení je spojeno se strukturálními reformami, finanční podporou inovativní politiky relevantních oblastí výzkumu s vysokým zaměstnaneckým potenciálem. Modernizace státu a státní správy pomocí politiky eGovernmentu Konkurenceschopnost státu a životní standard jeho obyvatel v informační společnosti závisí i na tom, jak dobře a rychle jim stát poskytuje služby. Spolková vláda předznamenala projektem BundOnline 2005 svou strategii pro největší program eGovernmentu v Evropě. Četné modelové projekty už byly odstartovány, kupříkladu Elektronické zadávání zakázek státu (eVergabe) nebo Elektronické daňové přiznání (ELSTER). Projekty fungují od ledna roku 2000. Úvodním projektem MEDIA@Komm byly ve třech regionech vyzkoušeny elektronicky právní transakce a procesy. Projekt je namířen na standardizaci online služeb státní správy, které jsou důležité i pro BundOnline 2005.
44
Prohloubení evropské a mezinárodní spolupráce Kvůli posílení informační společnosti v Evropě a na celém světě, podílela se německá vláda na evropských a mezinárodních grémiích o informační společnosti. Na půdě Evropské unie byly nejdůležitějšími projekty Pravidla pro elektronický obchod a elektronický podpis, stejně jako akční plán „eEurope 2002“. Projekty byly za značného podílu německé vlády úspěšně zakončeny. OECD vyvinula za účasti Německa základní linii pro ochranu spotřebitele při online nákupech. V rámci „Digital opportunity task force“ států G8 pracovalo Německo mimo jiné na zpracování akčního plánu pro překonání tzv. digitálního rozdělení světa. Šance využití nových médií a ustavení budoucnosti informační společnosti Spolková vláda bude nadále využívat potenciál, podporovat další síťové propojování průmyslu a společnosti, nové technologické trendy, další rozvoj průmyslu, zaměstnanosti, kultury a demokracie v Německu. Vláda proto bude prosazovat splnění střednědobě a dlouhodobě formulovaných cílů akčního programu, za účelem dalšího úspěšného průmyslového, společenského a technologického vývoje. Spolková vláda přitom sází na širokou spolupráci s průmyslem, zejména s iniciativou D21 a konsenzem s politickými silami pro použití těchto technologií. Zajištění podílu žen Důležitou úlohou zůstává zajištění rovnoměrného podílu žen a mužů na informační společnosti skrze průběžného zakotvování žánru mainstreaming do všech projektů a výzkumných aktivit spolkové vlády. Budování širokopásmové komunikace pro komplexní použití Trend k používání multimediálních aplikací vyžaduje výkonnou a širokou infrastrukturu. Spolková vláda vytváří svou liberální politikou optimální podmínky pro výstavbu široké infrastruktury, například široké kabely, UMTS a DSL. Přitom zaujímá technologicky neutrální postoj. Vláda sází na to, že soutěž technologií povede k nejlepšímu možnému zajištění služeb pro uživatele a sama neupřednostní žádnou technologii. Do roku 2005 má být širokopásmové připojení k internetu dominující možností přístupu. Do roku 2005 má podíl aktivních uživatelů internetu nad 14 let dosáhnout 70%. 45
eBussines – mobilní a multimedíální Potencionál pro eBussines zejména pro středně velké podniky není zdaleka vyčerpán. Velké šance pro nové podnikání vyplývá z nových širokopásmových technologií a mobilních aplikací. Spolková vláda tak bude nadále podporovat a dále rozvíjet kompetenční centra, která přispívají k zdravému vývoji strategie eBussinesu pro středně velké podnikatelské subjekty. K tomu náleží také vývoj standardů pro elektronický obchod. Cílem je zvýšení podílu středně velkých firem s rozsáhlou strategií eBussinesu na 20% v roce 2005. Spolková vláda podporuje vývoj a vyzkoušení mobilních multimediálních aplikací díky soutěži MobilMedia. Mobilní širokopásmové komunikační systémy jsou těžištěm programu „IT-výzkum 2006“. Podpora dalšího vzdělávání jako klíčová úloha v informační společnosti Nová média podporují ve velké míře důležité pedagogické cíle, jako je uvědomělé, samostatné studium, celoživotní vzdělávání a rozvoj komunikačních schopností. Další integrace nových médií do vzdělávání bude za podpory spolkové vlády pokračovat a zesilovat. Aktivity v oblasti zlepšení hardwarového vybavení škol budou ještě úžeji svázány s vývojem a širokým využitím multimediálně zpracovaného učiva, stejně jako s novými otázkami, které s sebou přináší napojení na síť. Cílem je dosáhnout do roku 2005 přední postavení v oblasti vzdělávacího software v mezinárodním měřítku. Základní předpoklady pro eLearning budou vyvinuty i pro oblast celoživotního a dalšího vzdělávání. Vývoj kompletně virtuální studijní nabídky s nižším podílem prezenčního studia a používání nových postupů při prezenčním vyučování zlepšuje studijní možnosti i kvalitu studia a přispívá tak k mezinárodní konkurenceschopnosti německých škol. Politické zapojení a další výstavba eGovernmentu Internet nabízí velkou šanci pro angažovanost občanů na politickém dění. Spolková vláda se usnesla vystavit elektronickou nabídku pro tyto občanské aktivity. První spolkovou vládou podporované projekty online voleb (I-Vote) přinesly slibné výsledky. Státní správa může díky používání
informační
techniky
pracovat
úsporněji
a
transparentněji.
V programu
eGovernmentu BundOnline 2005 dá spolková vláda k dispozici všechny služby státní správy, které je možno provozovat online v rámci internetu. Spolková vláda schválila rozsáhlý program, který určuje všechny technické standardy a organizační požadavky pro všechny 46
online služby programu. Tím dostanou občané možnost centrálního přístupu ke všem formulářům, budou mít možnost platby online nebo možnost elektronického podpisu, což povede k zrychlení a zjednodušení komunikace mezi občany, průmyslovými institucemi a státní správou. To se týká například možnosti rozdělování veřejných zakázek, zprostředkování práce nebo odevzdávání daňového přiznání. Podpora cíleného výzkumu v IT oblasti Výzkumné aktivity přinášejí Německu dlouhodobě konkurenceschopnost a nová pracovní místa. Spolková vláda sestavila v programu „IT-výzkum 2006“ programové body pro budoucí podporu výzkumu a inovací v oblasti informační techniky. Novými prioritami jsou oblasti nanoelektroniky, komunikačních systémů, softwarových systémů a internetu. Program přispívá k zlepšení možnosti výzkumu, cíleně podporuje dosud nepříliš probádané oblasti výzkumu. Důležitým bodem programu je i podpora regionálních center a sítí a sbližování podnikatelů a veřejných výzkumných zařízení. Vítáno je rovněž zakládání podnikatelských subjektů na základě výsledků výzkumu. Spolková vláda klade důraz na to, aby dokázala mladé vědecké pracovníky udržet v SRN, a aby naopak do Německa přicházeli kvalifikovaní vědečtí pracovníci. Novým IT programem navazuje spolková vláda na závěry Evropské rady z Lisabonu z března 2000, která přičítá přechod k hospodářství a společnosti založené na znalostech zlepšené politice v oblasti výzkumu a vývoje. Přispívá společně s dalšími opatřeními spolkové vlády k dosažení strategických cílů; udělat z EU v tomto desetiletí celek s konkurenceschopným dynamickým hospodářstvím na vědomostní bázi. Společné posílení bezpečnosti sítí Vzhledem k rozvoji sítí digitálního světa musí být rozvíjeny bezpečnostní struktury, které rozumí informační bezpečnosti jako konceptu zasahujícímu do mnoha oblastí. Proto je nutné rozvíjet instituci elektronického podpisu na širší bázi. Ochrana kritické infrastruktury, podpora veřejných softwarových řešení a další rozvoj jednotky CERT jsou klíčovými body strategie informační bezpečnosti. Informační bezpečnost je také tématem programu podpory „IT-výzkum 2006“.
47
Dosažení větší kvality života díky inovativním aplikacím ve zdravotnictví, dopravě a ochraně životního prostředí Zdravotnictví, doprava a ochrana životního prostředí jsou obory, v nichž může větší nasazení informačních a komunikačních technologií zvýšit efektivitu, zajistit větší kvalitu života a přispět ke splnění strategie trvalého rozvoje. V oblasti zdravotnictví posunula spolková vláda plošné zapojení digitálních komunikačních technologií do další legislativní periody společně s nabídkou na elektronické zdravotní pasy pro občany. V dopravě pokračuje intenzivní spolupráce na vývoji a použití nových telematických dopravních aplikací. V rámci Roadmap se ukazuje, jak může být informační a komunikační technika využita nejen v ekonomické sféře, ale i v oblasti ekologie. Prohloubení evropské a mezinárodní spolupráce Mezinárodní harmonizace právních předpisů v evropském i mezinárodním měřítku nabývá na důležitosti. V předpisech evropského akčního plánu eEurope2002 jsou nastoleny nová kritéria pro evropskou informační společnost. Důležitými tématy jsou eBussines, komunikační technologie a posílení mezinárodní spolupráce v oblasti informační bezpečnosti. Vysokou vážnost získávají také evropské iniciativy eGovernmentu, díky nimž mají občané k dispozici online služby státní správy. V mezinárodním kontextu jde kromě zlepšení právních podmínek pro mezinárodní elektronický obchod hlavně o to, aby se zmírnila digitální propast mezi vyspělými zeměmi a rozvojovými státy. Spolková vláda spolupracuje v příslušných projektech a grémiích G8 a OSN na přípravách Konference o informační společnosti (2003 a 2005) Přestože k celkovému zhodnocení výsledků daného akčního programu bude možno přistoupit až v blízké budoucnosti (program je vypsán do roku 2005), je již nyní jasné, že se tento program dočká svého následníka v podobě programu Informační společnost Německa 2006. Tento nový program spolkové vlády navazuje na svého předchůdce v mnoha oblastech. To, že spolková vláda vytvořila nový koncept podpory informační společnosti ještě během trvání činnosti stávajícího programu nasvědčuje tomu, že je pro ni tato oblast jednou ze zcela klíčových.
48
4.1.2 Akční program „Informační společnost Německa 2006“ V návaznosti na předchozí program „Pracovní místa a inovace v informační společnosti 21. století“ připravila spolková vláda na podzim roku 2003 novou strategii pro další rozvoj informační společnosti Německa v novém akčním plánu „Informační společnost Německa 2006“ (Informationsgesellschaft Deutschland 2006). Tímto programem potvrdila spolková vláda, že podpora informačního sektoru, ve kterém se skrývá vysoký potenciál pro oživení a růst průmyslu, zůstává jednou z jejích priorit. Největší důraz klade nový program na oblasti rozvoje a podpory elektronického obchodu, eGovernmentu, rozšíření a zkvalitnění vzdělávacích a výzkumných programů v oboru informatiky a celkovou oblast elektronického zdravotnictví. V době, kdy se velmi rychlým tempem rozvíjí fenomén elektronického obchodování, je nezbytné upravit právní rámec této oblasti ke všeobecné spokojenosti, a to jak prodávajícího, tak zákazníka. Proto při tomto procesu spolupracuje spolková vláda nejen se zástupci průmyslu, ale také s nejrůznějšími občanskými spolky a iniciativami, které se zabývají úspěšným přechodem německé společnosti do nové informační éry. Na tomto místě je třeba připomenout roli Iniciativy D21, která hraje v tomto procesu mimořádně aktivní úlohu. Kromě úzké koordinace spolkové vlády s německými odbornými organizacemi při tvorbě tohoto nového programu, je zde rovněž deklarována rozsáhlá spolupráce s respektovanými mezinárodními subjekty. Při tvorbě konceptu programu byly připomenuty a zohledněny dosavadní úspěchy politiky spolkové vlády v oblasti informační politiky. Analýza současné situace se stala klíčovou pro tvorbu nového strategického plánu. 4.1.2.1 Východiska pro plnění programu Zpráva Global information technology report 2002-2003 přisoudila Německu zlepšující se pozici. V žebříčku zemí, sestaveného podle oblasti rozvoje informačních technologií, poskočilo Německo ze 17. místa na místo 10. Od roku 2001 je v Německu více mobilních telefonů než pevných linek. Prakticky všichni podnikatelé dnes v Německu disponují připojením k internetu. Online je většina státních úřadů. Vláda, spolkové úřady a úřady spolkových zemí nabízejí více než 700 online služeb. V programu je věnována pozornost především těmto oblastem: 49
Informační průmysl: Pod pojmem informační průmysl se v německém prostředí skrývají informační technologie a telekomunikační obor. V roce 2002 zaměstnával informační průmysl v Německu 784.000 pracovníků a jeho obrat dosáhl výše 136 miliard Euro. Podíl informačního průmyslu na HDP Německa činil 6,4%. Tím se tato oblast průmyslu dostala na třetí místo v celkovém hospodářství Německa, hned za první dopravou a na druhém místě se umístivší elektronikou a elektrotechnikou. Podíl německých firem na celosvětovém trhu s informačními a komunikačními technologiemi dosáhl výše 6%. Německo se tak zařadilo na třetí příčku za USA (32,5%) a Japonsko (21,4%). V evropském měřítku je SRN dokonce na prvním místě s 21,1% podílu na trhu. Těsně za Německem následuje Velká Británie (20,6%) a Francie (15,1%). Trh informačních a telekomunikačních technologií prožíval v letech 1996-2000 velký rozmach. V této době dokázal vytvořit více než 200.000 nových pracovních příležitostí. V roce 2001 se však růst vinou přesycení trhu a krize znatelně zpomalil a v roce 2002 došlo dokonce ke ztrátě 36.000 pracovních míst v oboru. Na rok 2003 je odhadován celkový obrat v této oblasti 132 miliard Eur, což je opět mírné oslabení. Podle zprávy organizace Bitkom by měl být rok 2004 klíčovým pro další rozvoj informační sféry. Díky vývoji dalších moderních technologií a inovovaných produktů by měl být rok 2004 rokem obnovené konjunktury v oblasti informačních a komunikačních technologií. Právní rámec: Moderní informační společnost potřebuje vhodný legislativní rámec. Důležité zákony, jako je Zákon o elektronickém obchodu nebo Zákon o elektronickém podpisu, jsou již v platnosti. Novela Telekomunikačního zákona následuje na začátku roku 2004. Do roku 2006 se počítá s druhým stupněm úpravy autorského práva. Dalšími oblastmi vývoje je regulace patentů v oblasti počítačových vynálezů, zjednodušení mediálního práva a harmonizace předpisů v oblasti ochrany dat.
50
Školství: 50% uchazečů o práci je v současné době schopno pracovat s internetem. Projekt Spolkového úřadu pro práci (Bundesanstalt für Arbeit) „Virtueller Arbeitsmarkt“ má přispět k ještě větší informační gramotnosti uchazečů o práci. Podíl uživatelů internetu nad 14 let má do roku 2005 dosáhnou 75% obyvatelstva. Podporován je zejména aktivní přístup žen, a to i mezi informačními profesionály. Střednědobě se má podíl žen při studiu informačních oborů zvýšit na 40%. Elektronické zdravotnictví: Od roku 2006 je plánován systém elektronických zdravotních karet, který by měl usnadňovat přístup k lepší zdravotnické péči a zjednodušit kooperaci mezi jednotlivými subjekty ve zdravotnictví. Ve stejném roce se má uvést do provozu rovněž systém elektronického receptu. Již v roce 2004 se má realizovat rozsáhlý projekt internetového obchodu s léčivy. Informační bezpečnost: Pro rok 2004 byl vypracován Národní plán ochrany kritické infrastruktury (Der nationale Plan zum Schutz der kritischen Infrastrukturen). Klíčovou úlohu v projektu hrají samozřejmě BSI a CERT, v jejichž kompetenci jsou otázky informační bezpečnosti v Německu. Zmiňované instituce mají nejen řešit následky útoků na informační infrastrukturu, ale také upřesňovat možná risika. Od roku 2005 se budou moci subjekty, které by mohly kvůli poškození své citlivé informační infrastruktury přijít k značným finančním škodám, proti této eventualitě pojistit. K této otázce jsou soustavně vypracovávány koncepty ve spolupráci s odborníky a zástupci Iniciativy D21. Zvýšená pozornost je v poslední době věnována také problematice spammingu. Nárůst nevyžádané emailové reklamy je konzultován s odborníky z průmyslové sféry a do konce roku 2005 by chtěla BSI účinnými a efektivními opatřeními tento problém minimalizovat.
51
4.1.2.2 Konkrétní cíle programu Digitální hospodářství: Užívání internetu: Zvýšení podílu obyvatelstva při používání internetu na 75%. Zvyšování podílu žen při práci s internetem. Rok splnění: 2006 Širokopásmové připojení: 7 miliónů širokopásmových připojení k internetu. Rok splnění: 2004 Převažující širokopásmové připojení k internetu v souladu s programem EU eEurope 2005. Rok splnění: 2005 20 miliónů širokopásmových připojení. Rok splnění: 2010 Mobilní telefony: 65 miliónů uživatelů technologie GSM/GPRS (80% obyvatelstva). Rok splnění: 2004 Začátek služeb technologie UMTS. Rok splnění: první polovina roku 2004 Kompletní digitalizace televizního a rozhlasového přenosu: Televize. Rok splnění: 2010 Rozhlas. Rok splnění: 2015 eBussines a středně velké podnikatelské subjekty: Zvýšení podílu středně velkých podnikatelských subjektů na elektronickém obchodu na 40%. Rok splnění: 2008
52
Právní rámec: Nový telekomunikační zákon. Rok splnění: začátek roku 2004 Zjednodušení mediálních zákonů. Rok splnění: 2004 Modernizace autorského práva. Rok splnění: 2006 Věda a technologický rozvoj: Další výstavba a podpora mobilních informačních a komunikačních systémů. Rok splnění: od roku 2004 Dosažení přední příčky při vývoji spolehlivých software a informačních systémů. Rok splnění: 2006 Silnější propojení vědeckých zařízení a podnikatelské sféry, za účelem rychlejší přeměny Výsledků výzkumu v tržní produkty. Rok splnění: od roku 2004 Vývoj celosvětových standardů pro sítě budoucnosti. Rok splnění: od roku 2004 Vzdělávání: Další rozšiřování nových médií ve školách, odborných vzdělávacích zařízeních a na vysokých školách. Rok splnění: 2006 Tvorba konceptů pro využívání počítačů ve školách. Rok splnění: 2006 Výstavba sítě znalostí a technické infrastruktury pro německou vědu a průmysl. Rok splnění: od roku 2004 Další rozvoj a podpora aplikací eScience. Rok splnění: od roku 2004 Další zvýšení podílu žen při studiu informačních oborů na 40%. Rok splnění: 2006
53
eGovernment DeutschlandOnline: Start prvních 15 projektů. Roky plnění: 2003-2005 BundOnline: Dokončení všech online služeb. Rok splnění: 2005 Etablování 20 vzorových obcí eGovernmentu v rámci projektu MEDIA@Komm. Rok splnění: 2004 Elektronické zadávání veřejných zakázek pouze přes pohodlný bezpečný elektronický systém. Rok splnění: 2005 Start virtuálního pracovního trhu. Rok splnění: konec roku 2003 Dát k dispozici občanům virtuální poštovní místo pro všechny spolkové úřady. Rok splnění: 2004 Postupné budování formulářového management centra v rámci projektu BundOnline. Roky plnění: 2004-2005 Rozšíření Informačního sdružení spolkové státní správy (Informationsverbund der Bundesverwaltung) s možností připojení všech spolkových úřadů. Rok splnění: 2004 Elektronické karty/digitální podpis 40 miliónů osobních pracovních karet. Roky plnění: Legislativní schválení 2004, zavedení 2005 80 miliónů zdravotních karet. Roky plnění: 2004-2005 Bankovní karty s funkcí digitálního podpisu: Rok splnění: 2004
54
eHealth Příprava systému elektronických zdravotnických karet. Roky plnění: 2004-2006 Zřízení elektronického obchodu s léčivy: Rok splnění: 2004 Systém elektronických receptů: Rok splnění: 2006 Informační bezpečnost Náčrt provozu bezpečnostního centra M-Cert. Rok splnění: konec roku 2003 Národní plán pro ochranu kritické infrastruktury. Rok plnění: 2004 Pojištění při používání internetu. Rok splnění: 2005 Speciální informace pro otázky informační bezpečnosti pro mládež. Rok splnění: 2004 5) Protože jsou cíle programu naplánovány na blízký časový horizont, budeme moci v nejbližší době hodnotit úspěchy či neúspěchy jednotlivých kapitol. Jisté však je již dnes, že předpoklady pro naplnění programu zde existují, a že dosažení daných cílů není zdaleka nereálné. 4.2 AKCE SPOLKOVÉ VLÁDY K POPULARIZACI POUŽÍVÁNÍ INTERNETU Protože se stal v Německu internet fenoménem v oblasti získávání informací a komunikaci, přistupuje německá vláda velmi aktivně k otázce rozšíření jeho působnosti do všech sfér společnosti. Akce, které mají získat co největší množství dalších uživatelů, bývají zařazeny do akčních plánů, ale protože se jedná o mimořádně klíčovou otázku, vznikají rovněž další projekty pro tuto oblast.
55
4.2.1 Akce „Internet pro všechny“ Celý akční program Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století má sice řadu dílčích, více či méně prioritních kapitol, popularizace internetu jako všeobecného informačního a komunikačního prostředku je však úkol naprosto stěžejní. Proto se chci na tomto místě věnovat akci Internet pro všechny, která je nosným bodem politiky německé vlády v této oblasti. Akce „Internet pro všechny“ (Internet für alle) je jednou z nejpodstatnějších kapitol státního informačního programu „Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století. V podstatě jde o 10 bodů, které mají zpopularizovat používání internetu a zajistit, aby se internet stal všeobecným zdrojem informací s pozitivním dopadem na občany SRN. Celá akce byla uvedena v činnost v roce 2000. Po 3 letech došlo k vyhodnocení, které konstatovalo následující výsledky u všech 10 bodů programu: 1. Internet jako všeobecný prostředek vzdělávání Od podzimu roku 2001 jsou všechny školy v Německu připojeny na internet. K tomu přispěl významnou rolí Německý Telekom. V roce 1998 mělo přitom přístup k internetu pouze 15% škol. Za účelem zlepšení vybavení škol moderními computery podporuje Spolkové ministerstvo školství a výzkumu projekt „Trh pro školy“ (Marktplatz für Schulen), v jehož rámci je iniciován a organizován sponzoring hardware a software pro školy. Skrze tuto službu, kterou podporuje rovněž Iniciative D21, již byly zprostředkovány tisíce sponzorovaných dodávek počítačů pro školství. Program „Nová média ve vzdělávání“ (Neue Medien im Bildung) přinesl rozvoj učebních software jak pro odborné školství, tak pro univerzity a pro střediska celoživotního vzdělávání. Do projektu, který je plánován na roky 2000-2004, bude proinvestováno 700 miliónů Euro. I přes nejistou ekonomickou situaci
nadále trvá velká poptávka po informačních
specialistech. Proto bylo v roce 2002 nově vytvořeno 16.400 studijních míst pro informační obory. Stejně tak probíhá zvyšování počtu přijímaných studentů na informační obory vysokých škol.
56
Přesně v souladu s vládní koncepcí probíhá kampaň za větší participaci žen v oblasti informační společnosti. Jde zejména o získání většího podílu vysoce kvalifikovaných informačních pracovnic. V roce 2005 by měl podíl žen zaměstnaných v informačním sektoru dosáhnout hodnoty 40%. Stejně tak, díky činnosti projektu „Frauen am Netz“, nadále stoupá podíl žen ve využívání sítě internet. Spolková vláda nepodporuje pouze vzdělávání informačních specialistů na odborných a vysokých školách, ale rovněž v programech celoživotního vzdělávání. Kurzů, jejichž podstatnou část má na starosti Spolkový úřad pro práci, se účastní stále více lidí ze všech možných oborů. Na konci roku 2000 mělo přístup na internet 1.217 veřejných knihoven v Německu. Zohledněny byly všechny veřejné knihovny, které se přihlásily do státní veřejné soutěže a mají otevírací dobu delší než 10 hodin týdně. Fórum „Digitální šance“ (Digitale Chancen) představuje platformu, ve které se kterýkoliv občan, expert či občanské sdružení může svobodně vyjádřit a informovat se o nejnovějších trendech a aktivitách doprovázejících Německo směrem k informační společnosti. 2. Sponzorování výpočetní techniky Podnikatelé a soukromé osoby, které poskytují školám a dalším vzdělávacím zařízením osobní počítače, jsou daňově zvýhodněni. Dar si může podnikatelský subjekt odepsat z daňového základu. 3. Internet - certifikát pro nezaměstnané Díky dokonalému ovládání práce s internetem získávají nezaměstnaní podstatnou výhodu pro další profesní život. Proto se od roku 2000 zřizují internetová centra při úřadech práce, kde se mohou nezaměstnaní zdokonalovat v práci s internetem a po dosažení odpovídajících dovedností obdrží tzv. Internetový certifikát. Na konci roku 2002 již měla tato internetová centra všechny úřady práce. Rychlý přístup k internetu je výhodou nejen pro nezaměstnané, ale i pro samotné úřady práce, které tak mají možnost efektivní komunikace se všemi subjekty trhu práce. V roce 2002 vydaly úřady práce celkem 17.711 internetových certifikátů, z toho 10.144 získaly ženy.
57
4. Klesající cena internetu díky zvýšené konkurenci Liberalizace trhu v informačním a telekomunikačním průmyslu má za následek větší konkurenci a potažmo tak příznivější ceny pro uživatele. Z mezinárodního hlediska jsou tarify za používání internetu v Německu příznivé. Rovněž nižší cena technologie DSL je přínosná pro dynamický růst. 5. Daňové výhody při používání internetu Od roku 2000 se soukromé užívání firemních počítačů nezdaňuje. Jestliže je privátní počítač používán služebně, může si z toho podnikatel odečíst náklady. Navíc byly daňové odpisy počítačů, notebooků a pracovních stanic zkráceny ze 4 na 3 roky. Tím bude podnikům umožněno rychleji reagovat na technické novinky. 6. Elektronická vláda – Iniciativa BundOnline2005 Do roku 2005 si dává spolková vláda za cíl vybudovat více než 400 online služeb, které by měly občanům zjednodušit komunikaci z úřady a celkově zlepšit životní úroveň. Sdružování všech těchto služeb zajišťuje internetový portál bund.de, kde jsou k dispozici všechny dosud dostupné služby. 7. Požadavky elektronického obchodu Spolková vláda reflektuje na rozvoj tohoto druhu obchodu a vidí velký potenciál jeho růstu. Základem úspěchu v této oblasti je Zákon o elektronickém podpisu. Schválením tohoto zákona postavila německá vláda elektronický podpis na stejnou úroveň jako klasický podpis rukou. Zrušením některých dalších zákonných norem pak spolková vláda posílila konkurenceschopnost německých podniků na poli elektronického obchodu. 8. Bezpečnost na internetu Útoky internetových pirátů z let 2002 a 2003 utvrdily spolkové úřady, že do informační bezpečnosti je třeba i do budoucna vkládat patřičné finanční prostředky. Hlavní institucí na 58
poli internetové bezpečnosti je Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (Bundesamt für Sicherheit in der Informationstechnik). Jednotka CERT, která je kdykoliv připravena reagovat na útoky na internetové servery, iniciativy „Sicheres Internet“ či „Partnerschaft sichere Internetwirtschaft“ jsou další významnou složkou boje za bezpečný internet. 9. „Iniciative D21“ Za účelem dosažení předního místa v celosvětovém měřítku v oblasti informační společnosti založil německý kabinet ve spolupráci se zástupci hospodářské sféry tuto organizaci, v jejímž rámci jsou prodiskutovávány rozličné problémy informační společnosti. Členy jsou jak političtí představitelé, tak i významní zástupci průmyslu. Organizace řeší problémy školství, hospodářství a dalších společenských odvětví v otázkách přechodu Německa směrem k informační společnosti. 10. Kampaň „Německo se píše s .de“ Tato iniciativa vychází od Tiskového a informačního úřadu spolkové vlády (Presse- und Informationsamt der Bundesregierung). Podporuje programy německé vlády na poli informační politiky tím, že se snaží o co nejpřehlednější a co nejkomplexnější zpracování vládních internetových portálů. Pod jeho správu spadají portály www.bundeskanzler.de, www.bundesregierung.de a www.deutschland.de. Na těchto stránkách se k uživateli dostávají všechny podstatné informace týkající se přechodu Německa k moderní informační společnosti. 4.2.2 Kampaň Digitální integrace Dalším pokusem, jak zvýšit kontakt všech skupin obyvatelstva s internetem, je tato kampaň. V roce 2001 usilovala spolková vláda o zvýšení počtu uživatelů internetu v kampani „Digitální integrace“ (Digitale integration). Podle mnoha studií se ukázalo, že některé složky obyvatelstva, jako jsou lidé s nižším vzděláním, senioři či lidé z odlehlejších částí Německa, nejsou aktivními uživateli internetu a nejsou tak v kontaktu s důležitým informačním a komunikačním prostředkem. To může představovat snížení kvality života a nevýhody v profesním životě. 59
Kampaň „Digitální integrace“ byla orientována na zvýšení využití internetu. Speciálně se tento projekt zaměřil na děti a mládež s malými zkušenostmi s internetem, na postižené, na seniory a na oblasti SRN, kde byl dosud menší přístup k internetu. Kampaň úzce spolupracovala s opatřeními „Internet pro všechny“. Jednotlivé akce kampaně: 1) Na internetu to jede dál (Im Internet geht´s weiter) Informační a demonstrační kampaň, která měla působit proti „digitálnímu rozdělení“ na uživatele a neuživatele. V jejím rámci se například vydávaly brožury pro začátečníky s internetem, pořádala školení atd. 2) Internet bez bariér (Internet ohne Barrieren) Tato akce přibližovala internet postiženým lidem. Kromě toho instruovala osoby, které jsou, ať už pracovně nebo soukromě, v kontaktu s postiženými, jak využívat internet. 3) Děti na myši (Kids an die Maus) Program, který měl za úkol zpopularizovat internet mezi dětmi a mládeží. 4) Mise Internet (Mission Internet) Skrze tento projekt byli oslovováni uživatelé z venkova a odlehlejších části Německa. Jak dokládají nejrůznější průzkumy a statistiky, obliba internetu v Německu neustále roste. Otázkou zůstává, zda je největším stimulem obyvatelstva pro používání internetu právě aktivní vládní politika v této oblasti. Přesto však lze konstatovat, že se cíle německé informační politiky v tomto ohledu daří naplňovat. 4.3 AKCE SPOLKOVÉ VLÁDY PRO ROZVOJ INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURY Zajištění vyhovující informační infrastruktury je v dnešní době naprosto klíčová otázka. Moderní informační společnost by bez ní totiž nemohla absolutně fungovat. Rozvoj nejmodernější techniky a její široké používání přispívá k větší efektivitě průmyslového sektoru, zvyšuje kvalitu života a je do značné míry ukazatelem vyspělosti dané země. Podpora výzkumu v této oblasti je tudíž základem pro soustavné zajišťování nové, moderní informační 60
a komunikační techniky. Neméně důležité je v tomto směru také vyřešení otázky kompetentního zacházení s těmito moderními informačními a komunikačními technologiemi. I v tomto ohledu je proto na prvním místě efektivní vzdělávání. 4.3.1 „IT výzkum 2006“ - Program podpory informační a komunikační techniky spolkového ministerstva školství a výzkumu Nejedná se o „klasický“ akční plán spolkové vlády pro oblast informační společnosti, ale protože je dnes informační a komunikační technika klíčovou při plnění státní informační politiky, je nanejvýš nutné připomenout i aktivitu spolkové vlády při podpoře tohoto významného odvětví. Program „IT-výzkum 2006“ (IT-Forschung 2006) vychází z předpokladu, že investice do školství a výzkumu jsou základem pro růst, zaměstnanost a hospodářský pokrok. Zvláště v centrálních oblastech inovací 21. století, kdy informační a komunikační technologie vykazují vysoký tržní a zaměstnanecký potenciál, působí na všechna společenská odvětví, způsobují strukturální změny ve společnosti a hospodářství, je dostatečný výzkum předpokladem pro mezinárodní konkurenceschopnost Německa. Působení výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií daleko přesahuje nejen technické a ekonomické aspekty. Informační a komunikační technologie mění naši společnost, styl života, učení a práce, utváří nové možnosti využití volného času. Otevírá nový prostor pro své široké využití. Může být motorem pro zlepšení kvality školství a zdravotnictví, výkonnější hospodářství, ale také pro efektivnější a transparentnější státní správu. V informační společnosti 21. století je jasné, že bez vytváření nových inovovaných informačních a komunikačních produktů a služeb kvalifikovanými německými odborníky by byla ohrožena nejen konkurenceschopnost Německa na poli ekonomickém, ale rovněž celkový vývoj německé společnosti. Výzkum a vzdělávaní je v této oblasti alfou i omegou úspěchu. Nutné jsou inteligentní a poptávce odpovídající strategie využití výsledků výzkumu. Zároveň je na pořadu dne otázka kvalifikace lidí, kteří denně přicházejí ve svém zaměstnání do styku s novými technologiemi. Kvalifikaci mladých studentů a studentek, stejně jako vědeckých pracovníků, je nutno rozvíjet včasným zapojením do výzkumných programů. Školy a další vzdělávací zařízení zprostředkovávají základní dovednosti v práci s novými technologiemi a jejich multimediálními aplikacemi.
61
Spolková vláda položila již v akčním programu „Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století“ základní kámen pro cestu Německa ke společnosti založené na vědomostech. Informačním a komunikačním technologiím v oblasti vzdělávání a výzkumu byla přitom vyhrazena prioritní role. Konceptem
„Napojení
namísto
vyloučení
informační
techniky
ze
vzdělávání“
("Anschluss statt Ausschluss - IT in der Bildung") ustavilo spolkové Ministerstvo školství a výzkumu v roce 2000 těžiště vzdělávací politiky. Předloženým programem podpory „IT výzkum 2006“ představuje ministerstvo základy programu pro podporu vědeckého výzkumu v oboru informačních a komunikačních technologií v časovém období 2002-2006. Program „IT výzkum 2006“ a koncept „Napojení namísto vyloučení informační techniky ze vzdělávání“ se navzájem doplňují a společně se snaží řešit problémy informační společnosti Německa. Reagují zejména na nedostatek pracovních sil v informační a komunikační sféře v SRN. Digitální revoluce ještě není zdaleka u konce a představitelé spolkové vlády vidí ve výzkumu na poli informačních a komunikačních technologií velkou možnost pro získání nových trhů. Cíle programu „IT výzkum 2006“ jsou: •
posílit kvalitu vědy, výzkumu a technologického rozvoje
•
vybudovat německému výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií roli partnera a konkurenta
•
ustavit podmínky pro udržení stávajících a vytvoření nových pracovních míst 6)
Program vychází zejména z těchto předpokladů: •
vytvoření předpokladů pro tržně orientovaný výzkum jako doplněk pro podporu výzkumu prováděného přes Německou společnost pro vědecký výzkum (Deutsche Forschungsgemeinschaft)
•
výměna zdrojů a zkušeností mezi zástupci průmyslu a veřejných výzkumných zařízení
•
nejrychlejší možné zpřístupnění výsledků výzkumu pro hospodářské uplatnění
•
vytvořit atmosféru, která přitáhne kvalifikované vědecké síly do Německa
•
investovat do budoucích trhů a dávat prioritu inovativním tématům výzkumu, tím vytvářet nová pracovní místa a nové firmy a podniky 7)
62
4.4 INFORMAČNÍ BEZPEČNOST Pro přechod do informační společnosti je informační technika klíčovou technologií s obrovským významem pro celou hospodářskou i společenskou sféru. S jejím razantním vývojem vznikají vysoké nároky na její bezpečnost a spolehlivost. Rizika, hrozby a nebezpečí při jejím rozvoji není možné přehlížet. Proto se snaží i spolková vláda minimalizovat tyto hrozby
díky
zavádění
nových
bezpečnostních
opatření,
vytvářením
a
podporou
specializovaných institucí, které se zabývají účinným bojem za bezpečnost a důvěryhodnost v informačním sektoru. Také významné subjekty z průmyslové sféry (např. Deutsche Telekom) disponují vlastními skupinami odborníků, kteří zajišťují bezpečnost a spolehlivost vlastních informačních systémů. Organizací zajišťující informační bezpečnost v SRN na centrální úrovni je Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (Bundesamt für Sicherheit in der Informationstechnik - BSI). 4.4.1 Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice BSI vznikl na základě zřizovacího zákona z roku 1990 (BSI-Errichtunggesetz). Začátek jeho činnosti se datuje od roku 1991. Jedná se o nezávislou neutrální instituci pro otázky informační bezpečnosti. V současné době zaměstnává BSI 380 specialistů z oborů informatiky, fyziky, matematiky a dalších odvětví. Hlavním sídlem instituce je Bonn. Spektrum problémů, které úřad řeší, je velmi široké a zasahuje do všech oborů, v nichž se vyskytují informační a komunikační technologie. Proto v mnoha otázkách spolupracuje BSI nejen s německými specializovanými institucemi, ale i se zahraničními partnery. Struktura organizace je tvořena prezidentem, víceprezidentem a vedoucím štábem na nejvyšší úrovni. Dále pak Oddělením Z pro centrální úlohy. O samotnou informační bezpečnost pak dbají 3 hlavní odděnení. Oddělení I. se zabývá stratagickými aplikacemi a bezpečností na internetu, Oddělení II. bezpečností sítí, kryptografií a vědeckými podklady pro informační bezpečnost a Oddělení III. je odpovědné za odposlechy a všeobecnou informační bezpečnost. Zákon přikazuje BSI plnit těchto 7 základních okruhů úkolů: 1) Zkoumání bezpečnostních rizik při aplikaci informační techniky. Stejně tak tvorba bezpečnostních opatření zvláště u informačně technických postupů a přístrojů v oblasti informační bezpečnosti. 63
2) Tvorba kritérií, postupů a přístrojů pro přezkušování a klasifikaci bezpečnosti informačně technických systémů a komponentů. 3) Přezkušování a klasifikace bezpečnosti informačně technických systémů a komponentů a udělování certifikátů bezpečnosti. 4) Schvalování informačně technických systémů a komponentů, které mají být užívány ve státní správě pro zpracování či přenos informací. 5) Podpora bezpečnosti informační techniky v orgánech státní správy, zejména poradenská a kontrolní činnost. Spolupráce se Spolkovým zmocněncem pro ochranu dat. 6) Podpora a spolupráce s policií a orgány činnými v trestním řízení. Podpora a spolupráce s úřady na ochranu ústavy. Boj proti terorismu. 7) Poskytování poradenství výrobcům a uživatelům v otázkách bezpečnosti informační techniky
při
zohlednění
možných
následků
chybějících
či
nevyhovujících
bezpečnostních opatření. 8) Kromě těchto priorit zaměřuje BSI svou pozornost i k jiným oblastem. Kromě boje proti hackerským útokům je věnována velká pozornost problematice počítačových virů, spammingu, cookies či sporným otázkám v oblasti copyrightu. V současné době je největší pozornost BSI soustřeďována na témata podpory informační bezpečnosti v rámci tvorby eGovernmentu a soustředěné pomoci při profilování činnosti nově vzniklé jednotky CERT. 4.4.2 Task force „Bezpečný internet“ Vzhledem k hackerským útokům na internetovou síť v únoru 2000 ustavil spolkový ministr vnitra Otto Schily orgán Task force „Bezpečný internet“ (Task force „Sicheres Internet“). Ten má mapovat možná ohrožení sítě v Německu a předkládat a koordinovat možná řešení a protiopatření.
V organizaci
pracují
experti
ze Spolkového
ministerstva
vnitra
(Bundesministerium des Innern – BMI), Spolkového ministerstva hospodářství a práce (Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit – BMWA), Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium der Justiz – BMJ), z Úřadu pro bezpečnost v informační technice (Bundesamt für Sicherheit in der Informationstechnik – BSI) a Spolkového kriminálního úřadu (Bundeskriminalamt – BKA). K pravidelným poradám jsou zváni také nezávislí experti. Centrální úlohou instituce je vyhodnocování a ověřování 64
ohrožení bezpečnosti Německa v oblasti internetu. Cílem je přijímání a doporučování opatření k minimalizaci rizik. Task force spolu s odborníky z průmyslové sféry již zpracovali a uveřejnili katalog protiopatření při ohrožení informační bezpečnosti. Doporučení obsažená v katalogu jsou chápána jako směrnice pro boj proti útokům internetových pirátů a zároveň slouží jako podklady pro další diskusi k realizaci konkrétních opatření v nejrůznějších oborech. 4.4.3 CERT V roce 2001 v rámci reorganizace BSI došlo k vytvoření nové samostatné instituce na poli informační bezpečnosti. Jedna ze součásti BSI, oddělení CERT, se stalo samostatnou jednotkou v boji proti kriminalitě v informačním sektoru. CERT (Computer emergency response team) se stal důležitou součásti boje německé vlády proti computerovým pirátům, počítačovým virům a dalším problémům moderní informační společnosti. Úkolem nové organizace je mimo jiné provádět preventivní bezpečnostní opatření v počítačových systémech německé státní správy a být neustále k dispozici při řešení nenadálých situací v informačním sektoru. Posláním organizace je okamžitě reagovat na možná nebezpečí a útoky a přijímat rychlá a účinná protiopatření. 4.4.4 M-Cert M-Cert je organizace zřízená na pomoc středně velkým podnikům v oblasti informační bezpečnosti. Zakladatelem organizace je Bitkom, ale jeho činnost podporuje rovněž Spolkové ministerstvo vnitra a Spolkové ministerstvo hospodářství a práce. Produkty M-Cert jsou určeny a uzpůsobeny speciálně pro potřeby menších a středně velkých podnikatelských subjektů. M-Cert nabízí spolehlivé informace týkající se informační bezpečnosti a srozumitelná doporučení, jak postupovat v případě ohrožení informační infrastruktury. Organizace poskytuje svým klientům také rady, jak se zachovat v případě narušení informačních systémů podniku. M-Cert je však převážně zaměřena na prevenci a minimalizování bezpečnostních risik při provozu informačních systémů.
65
4.4.5 TeleTrusT Teletrust je nevládní organizace usilující o větší důvěryhodnost informační a komunikační techniky. Jedná se o obecně prospěšný spolek založený v roce 1989. Hlavními cíli organizace jsou: -
dosažení přijetí elektronického podpisu jako bezpečného právního nástroje při elektronických transakcích
-
podpora výzkumu v oblasti bezpečnosti elektronické výměny dat. Tvorba standardů a jejich aplikace
-
spolupráce s institucemi z dalších zemí, za účelem harmonizace cílů a standardů uvnitř Evropské unie
TeleTrusT podporuje zohlednění bezpečnostních prvků informační a komunikační techniky ve veřejném sektoru. Zvláštní pozornost přitom věnuje dodržování bezpečnostních standardů ve zdravotnictví a v oblasti elektronického obchodu. 4.5 OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ V SRN 4.5.1 Legislativní předpisy Základní normou v oblasti ochrany dat a osobních údajů v SRN je Zákon o ochraně dat z roku 1993. Poslední novelizace ze srpna 2002 utvořila jeho zatím finální podobu. S ochranou dat samozřejmě souvisí i další zákonné normy, jako jsou například Telekomunikační zákon či Zákon o elektronickém podpisu. Na základě Zákona o ochraně dat vznikl v Německu úřad, v jehož kompetenci je účinná kontrola dodržování tohoto zákona. Touto činností se zabývá Spolkový zmocněnec pro ochranu dat (Bundesbeauftragte für den Datenschutz). Informační potřeby a možnosti státu se v poslední době prudce zvýšily. Bez automatického zpracování dat by bezproblémový průběh společenského života nebyl myslitelný. Osobnostní práva občana jsou ošetřeny díky ochraně osobních dat. Každý má právo sám rozhodnout o předání a využití svých osobních údajů. Toto právo na informační sebeurčení je zákonem garantováno jako jedno ze všeobecných osobnostních práv občana. V hierarchii německé ústavy zaujímá toto právo přední místo.
66
Sběr dat a osobních údajů probíhal už dávno, ale kvůli nebývalé možnosti vkládat a kombinovat data v počítači se nyní zvyšuje riziko porušování osobních práv občana. Při sčítání lidu v roce 1983 posílil Ústavní soud právo na „informační sebeurčení“. To mělo jednotlivcům chránit jejich soukromí a zamezit státním institucím ve shromažďování osobních dat občanů. Tento zákon platil jen pro státní správu. Na spolkové země a hospodářskou sféru se nevztahoval. Ochrana dat v jednotlivých spolkových státech tak byla plně v kompetenci místních zákonných ustanovení pro ochranu dat. Práva občanů: Právo na informace Občan může požadovat po vládních i nevládních úřadech tyto služby: -
vidět o sobě uchovávané informace
-
znát účel jejich uchovávání
U nevládních úřadů navíc: -
znát osoby, které přicházejí pravidelně do styku s jeho osobními daty
Právo na nahlédnutí do registru u Spolkového zmocněnce pro ochranu dat Spolkové úřady a další složky státní správy musí automaticky hlásit Spolkovému zmocněnci pro ochranu dat své databáze. Spolkový zmocněnec udržuje jejich registr. Do tohoto registru může nahlížet kterýkoliv občan. Oznamovací povinnost Každá nevládní organizace, která uchovává osobní data občanů, je zásadně povinna informovat o této skutečnosti dané občany. Organizace nemusí informovat pouze v případě, že občan je o tomto spraven jinou cestou nebo se jedná o utajovaná data. Právo na odvolání k Spolkovému zmocněnci pro ochranu dat nebo k dozorčím orgánům pro Zákon o ochraně dat Pokud si občan myslí, že jsou při zpracování či používání jeho osobních údajů v orgánech spolkové administrativy porušovány zákony, může se obrátit na Spolkového zmocněnce pro ochranu dat. Ten, jako nezávislá instance s rozsáhlými pravomocemi, každý případ prošetří a výsledek sdělí postiženému. 67
Stejně tak může občan využít služeb zmocněnců pro ochranu dat v jednotlivých spolkových zemích, do jejichž kompetence spadá šetření v případě porušování Zákona o ochraně dat ve všech sférách společnosti, vyjma spolkových úřadů. Právo na náhradu škody Pokud vznikne občanovi újma na základě nesprávné a nespolehlivé manipulace s jeho osobními daty jakoukoliv institucí, má občan podle zákona právo na náhradu škody. Je tím splněn důležitý požadavek Ústavního soudu. Toto právo napomáhá k tomu, že každý člověk může přispívat k udržování transparentnosti ve společenském a hospodářském dění. 4.5.2 Spolkový zmocněnec pro ochranu dat Spolkový zmocněnec pro ochranu dat (Bundesbeaufragte für den Datenschutz) je volen na pět let a plní veškeré zákonem dané i jiné činnosti v oblasti ochrany osobních dat. Navrhuje ho spolková vláda a musí být zvolen v německém Bundestagu. Jeden kandidát může zastávat funkci maximálně 2 volební období. Úřad zmocněnce je podporován v rámci Spolkového ministerstva vnitra. Spolkový zmocněnec pro ochranu dat je nezávislý a není podřízen žádné vládní či jiné instituci. Jeho pozice a úlohy jsou vymezeny v rámci Zákona o ochraně dat. Kontroluje spolkové úřady a další složky státní správy při dodržování Zákona o ochraně dat, Telekomunikačního zákona a Poštovního zákona.
Poskytuje poradenství a
doporučení pro zlepšování ochrany dat. Rovněž vypracovává zprávy a posudky. Jednou za dva roky předkládá zmocněnec německému Bundestagu zprávu o své činnosti. Na tento úřad se může obrátit kterýkoliv občan, který má názor, že jsou porušována jeho práva v oblasti ochrany dat. Úřad rovněž vede registr databází, které jim ze zákona musí odevzdávat jednotlivé úřady státní správy, pokud shromažďují osobní údaje lidí. Tento registr je pak k nahlédnutí k dispozici občanům. Vzhledem k posledním aktivitám spolkové vlády zastává úřad aktivní roli při tvorbě eGovernmentu a kvůli prudkému rozvoji informačních technologií se zintenzivnila i spolupráce se Spolkovým úřadem pro bezpečnost v informační technice. Sídlem úřadu je Bonn. V čele úřadu stál posledních 10 let Dr. Joachim Jacob. Poprvé byl zvolen v roce 1993 poté i v dalších volbách v roce 1998. Jeho mandát vyprší na konci roku 2003, a protože svou funkci zastával po dobu dvou volebních období, musel být na tomto postu vystřídán jiným kandidátem. Novým zmocněncem se tak stal Peter Schaar.
68
Činnost úřadu je rozdělena na 9 referátů: Referát centrální správa a tiskové oddělení Zabývá se celkovým vedením organizace, personálními záležitostmi, vnitřními směrnicemi atd. Tiskové oddělení, které je také součástí tohoto referátu, je neustále v kontaktu s novináři a snaží se co nejefektivněji informovat o činnosti úřadu. Referát I V jeho kompetenci je spolupráce s obdobnými organizacemi na evropském a mezinárodním poli, zejména z členských zemí EU. K prioritám náleží harmonizace zákonných norem v oblasti ochrany dat v mezinárodním měřítku. Spolupracuje také se zmocněnci pro ochranu dat jednotlivých spolkových států. Referát II Provádí kontrolu dodržování zákonů v oblasti ochrany osobních dat občanů. Specializuje se na dohled nad orgány státní správy. Referát III Dohlíží na ochranu osobních dat v oblasti sociální a pracovní. Zaměřuje se zejména na zdravotní pojišťovny, penzijní fondy, zájmová sdružení apod. Referát IV Specializuje se na ochranu dat v průmyslových odvětvích, dopravě a zdravotnictví. Referát V Sférou zájmu tohoto referátu je dodržování zákona v policejních složkách a zpravodajských službách. Referát VI Zabývá se technologickou ochranou dat. Referát VII Kontroluje ochranu dat ve vnitřní administrativě státu. Dozírá nad prací cizinecké policie, nad udílením azylů, nad centrální evidencí cizinců, nad volbami, orgány civilní ochrany atd. 69
Referát VIII Úkolem této složky je dohlížení nad uplatňováním zákonných povinností v oblasti telekomunikací a médií. V poslední době věnuje Spolkový zmocněnec pro ochranu dat největší pozornost těmto tématům: 1) Boj proti terorismu Po teroristických útocích z 11. září 2001 dostaly německé zpravodajské služby díky Zákonu o boji proti terorismu příslušné kompetence. Přesto se podle představitelů úřadu podařilo najít rozumný kompromis mezi bezpečnostními zájmy státu a svobodami občanů. 2) Odposlouchávání telefonů Počet odposlouchávaných telefonů v roce 2001 činil 19.896. V roce 2002 toto číslo vzrostlo na 21.874. Znamená to, že od roku 1995 se tak počet odposlechů zpětinásobil. Tím se vyvinula doslova nová kultura, jejíž smysluplnost není zcela zdůvodnitelná ani bezpečnostními požadavky státu. Tento stav není nadále akceptovatelný a úřad proti němu hodlá důsledně zasáhnout. 3) Analýza DNA Analýza DNA je důležitým prostředkem v boji proti kriminalitě. Z hlediska ochrany osobních dat je však nutné přijmout zákonné normy, které jasně stanoví možnosti jeho použití. 4) Elektronické zdravotnictví Při zavádění zdravotních karet musí být bezpodmínečně zohledněna také ochrana osobních dat. Nutná jsou řešení, která jsou pro pacienta dostatečně transparentní. V konečném rozhodování by mělo být na vůli pacienta, které údaje mohou být do karty vloženy a kdo může tyto informace využívat.
70
5) Monitorování pohybu Nové možnosti technických systémů monitorovat pomocí mobilního telefonu pohyb člověka představují do budoucna značné riziko při ochraně svobody občanů. Toto nebezpečí zatím není zákonně, ani z hlediska ochrany osobních údajů, kontrolovatelné. O to důležitější je včas zvážit, jaké technické a legislativní předpoklady je nutné přijmout, aby nebyla ohrožena osobní svoboda občanů využívajících těchto nových technologií. 4.5.3 Zmocněnci pro ochranu dat v jednotlivých spolkových zemích Jako je Spolkový zmocněnec pro ochranu dat garantem dodržování zákona ve spolkové administrativě, na poli samospráv spolkových států sehrávají tuto roli zmocněnci pro ochranu dat pro jednotlivé spolkové země. V některých spolkových zemích zastávají tito zmocněnci dozor v oblasti dodržování zákonů o ochraně dat i v soukromé sféře. V tomto odvětví však berou častěji tuto roli na sebe ministerstva vnitra spolkových zemí. Činnost zmocněnců je vymezena zákonem a zprávy o svých činnostech předkládají zástupcům vlád svých zemí. 4.5.4 Portál „Virtuální kancelář pro ochranu dat“ Tento projekt nazvaný Virtuální kancelář pro ochranu dat (Virtuelle Datenschutzbüro) přináší zájemcům o problematiku ochrany dat kompletní informační servis v této oblasti. Projektu, který je organizován Nezávislým zemským centrem pro ochranu dat SchleswigHolstein v Kielu (Unabhängiges Landeszentrum für den Datenschutz SchleswigHostein), se účastní nejen všechny úřady pro ochranu dat z jednotlivých spolkových zemí, ale i četné další organizace zabývající se touto tématikou. Díky velkému množství hyperlinků má uživatel k dispozici přístup k nesčetným informacím, týkajících se ochrany dat. Každý z partnerů tohoto projektu nese samostatnou zodpovědnost za vlastní příspěvky. 4.5.5 Nevládní iniciativy na poli ochrany dat Die Deutsche Vereinigung für Datenschutz - DVD Toto sdružení bylo založeno již v roce 1977. Cílem organizace není ani tak odhalovat skandály v souvislosti se zpracováváním a používáním osobních dat, jako spíše informovat 71
obyvatelstvo o problémech a hrozbách spojených se zneužíváním osobních údajů. Mezi hlavní aktivity spolku náleží pořádání pracovních setkání, seminářů a diskusí s odborníky. Významným počinem je vydávání časopisu Zprávy ochrany dat (Datenschutz Nachrichten). Ulmer Akademie für Datenschutz und IT-Sicherheit e.V. Akademie v Ulmu se specializuje na vzdělávání v oblasti informační bezpečnosti a ochrany dat. Iniciativa funguje od roku 1987 a zaměřuje se především na studenty informatiky, kterým poskytuje doplňkové studium ve zmiňované problematice. Nejprve bylo studium součástí Vysoké školy v Ulmu, ale od roku 1997 vznikla samostatná Akademie pro ochranu dat a informační bezpečnost (Akademie für Datenschutz und IT-Sicherheit). Vzhledem k velkému rozvoji informačních technologií se paleta poskytovaných kurzů nadále rozvíjí. Gesellschaft für Datenschutz und Datensicherung e.V. Společnost vznikla v roce 1977 na základě zákona o ochraně dat (Bundesdatenschutzgesetz) a dnes má
1.500 členů. V rámci společnosti fungují pracovní skupiny zabývající se
aktuálními problémy ochrany dat. Probíhá rovněž vzdělávací činnost a poradenství. Partnery společnosti jsou kromě obchodních komor, vědců, politiků a úřadů i významné instituce z informační sféry jako je Bitkom nebo Gesellschaft für Informatik e.V. 4.6 ELEKTRONICKÁ VLÁDA Vytvoření informační společnosti bez eGovernmentu by nebylo myslitelné. Obě tyto věci se sebou úzce souvisí. Používání nových informačních a komunikačních technologií ve státní správě přispívá k modernizaci a zrychlení komunikace mezi administrativou státu a občany. Proto se i Německo po vzoru jiných vyspělých demokracií vydává cestou eGovernmentu. Klíčovými akcemi v tomto směru jsou programy BundOnline 2005 a DeutschlandOnline. 4.6.1 BundOnline 2005 Spolkový kancléř Gerhard Schröder zahájil v roce 2000 při příležitosti výstavy Expo projekt spolkové vlády BundOnline 2005. Úspěšné splnění tohoto ambiciózního projektu by mělo 72
z Německa vytvořit největší elektronickou demokracii v Evropě. Projekt elektronické vlády BundOnline2005 byl zahrnut do akčního plánu „Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století“. Spolková vláda hodlá do celého projektu elektronické vlády vložit 1,65 miliardy Euro. Jednoznačným cílem projektu, který se rozběhl v roce 2000, je zjednodušit občanům komunikaci s úřady a nabídnout širokou škálu online služeb. Notoricky známé fronty na úřadech by se tak měly stát minulostí. K dosažení tohoto stavu jsou však nutné nákladné investice do informační infrastruktury a dalších technologií. Účinné fungování elektronické vlády je vázáno na bezpečnost a důvěryhodnost dat. Klíčovým elementem je přitom funkce elektronického podpisu. Od roku 2001 je v Německu platná nejnovější úprava Zákona o elektronickém podpisu, která vymezuje podmínky pro jeho použití a staví elektronický podpis na úroveň klasického ručního podpisu. Spolkový kancléř Gerhard Schröder vyjádřil celou myšlenku budoucí elektronické vlády krátkým, ale výstižným výrokem: „Běhat by měla data, nikoliv občané.“ 9) Struktura E-governmentu:
Jednotlivé služby eGovernmentu Základní komponenty a kompetenční centra
Standardy - SAGA
SAGA – Standarts und Architekturen in eGovernment Anwendungen Tento dokument, který v českém překladu znamená Standardy a architektura pro aplikaci eGovernmentu, je důležitou součástí strategického plánu prosazení eGovernmentu. Jedná se totiž o vymezení celého projektu z technické stránky. Pro vytvoření standardů byl ustaven tým odborníků složený ze zástupců průmyslu i spolkových úřadů. Projekt SAGA je neustále doplňován a aktualizován s jasným záměrem, aby byly do projektu eGovernmentu integrovány ty nejmodernější technické prostředky. Do tvorby standardů mohou zasahovat i občané a odborná veřejnost. Skrze tzv. SAGA-Forum mohou přispívat svými připomínkami, komentáři a
návrhy. Celý projekt SAGA probíhá pod záštitou Koordinačního a
poradenského centra spolkové vlády pro informační techniku ve státní správě
73
(Koordinieruns- und Beratungsstelle der Bundesregierung für Informationstechnik in der Bundesverwaltung). Základní komponenty a kompetečtní centra V rámci tvorby eGovernmentu je rovněž nutné vybavit státní správu odpovídající technikou, moderními postupy a know-how. Základními komponenty jsou v plánu myšleny zastřešující projekty, v jejichž rámci jsou dosažitelné jednotlivé služby eGovernmentu. Kompetenční centra přinášejí do plánu eGovernmentu potřebné know-how k daným tématům a jsou nápomocny při tvorbě nejrůznějších služeb v rámci programu. Úkoly kompetenčních center „informační bezpečnosti“, „content managementu“ a „platebního styku“ je také koordinace při zavádění základních komponentů. Výstavba základních komponentů a kompetenčních center probíhá na centrální úrovni a zahrnuje: Kompetenční centra: -
platforma pro platební styk
-
content management systém
-
centrum pro informační bezpečnost
Bázové komponenty: -
formulářový server
-
portál bund.de
Konkrétní výsledky politiky eGovernmentu v rámci projektu BundOnline 2005 Internetový portál Bund.de Jedním z prvních konkrétních výsledků plnění programu eGovernmentu je internetový portál Bund.de. Oficiálně je za tento projekt zodpovědné Spolkové ministerstvo vnitra, ale bez spolupráce dalších ministerstev, státních orgánů a vlád jednotlivých spolkových států by prakticky nemohl fungovat. Pomocí tohoto portálu mohou občané pohodlně vyhledávat v online službách, které poskytují spolkové úřady. Dá se říci, že se jedná o zastřešující projekt, 74
přes který se mohou uživatelé pohodlně dostat k dalším službám, které již začaly v rámci politiky eGovermentu fungovat. Kromě toho obsahuje portál rovněž kompletní přehled všech spolkových úřadů, informace o všech spolkových zemích a další praktické informace. Velmi cennou službou portálu je také zprostředkovávání kontaktních adres úřadů státní správy a v neposlední řadě také burza pracovních příležitostí, které jsou dostupné v rámci státní správy. Přestože již projekt pracuje, finální podobu dostane až v roce 2005, kdy by měl být zcela dokončen a uživatelé budou mít k dispozici přehledné internetové rozhraní se snadnou orientací a komplexním vyhledáváním v oblasti celé spolkové administrativy. V roce 2003 již bylo v projektu eGovernmentu v provozu celkem 222 online služeb. Do roku 2005 by měl jejich počet přesáhnout 400. Mezi nejznámější a nejvíce používané patří: www.elster.de - jedná se o online službu, kde mohou občané a firmy posílat elektronicky daňové přiznání. V provozu je od 1.1.2000. Této služby již využilo téměř 500.000 daňových poplátníků. https://bwpv-direkt.de - internet-banking-service. V rámci tohoto projektu je již spravováno 1,3 miliónů kont. http://www.e-vergabe.info - tento projekt byl uveden do provozu po úspěšné testovací fázi v roce 2002. Je určen pro rozdělování prostředků mezi úřady státní správy. Celý systém je založen na bázi elektronického podpisu. Ročně je rozděleno okolo 250 miliard Euro. http://www.arbeitsamt.de - virtuální úřad práce je místem, kde se setkávají uchazeči o práci s potencionálními zaměstnavateli. Systém eviduje 1,6 miliónů lidí hledajících práci. Kromě toho systém nabízí možnosti vzdělávání, kurzů a stáží. http://www.depatisnet.de - německý patentový úřad otevřel na internetu databázi 25 miliónů patentových dokumentů. Depatisnet umožňuje nejen přístup k německým patentovým dokumentům v retrospektivě od roku 1877, ale i vyhledávání v databázích patentových úřadů jiných zemí. V současné době vykazuje služba zhruba 5 000 uživatelů denně. http://www.kp.dlr.de/profi - projekt PROFI nabízí kompletní orientaci v současných formulářích, které po občanech požaduje státní správa. 75
w3stat.destatis.de – další produkt Spolkového statistického úřadu. Statistiky zde sledují vývoj obchodů mezi německými firmami a jejich partnery ze zemí Evropské unie.
Graf č. 9: Předpokládaný počet služeb eGovernmentu v letech 2002-2005 Počet služeb 500
440
450 371
400 350 267
300 250 170
200 150 100 31
50 0
před 2002
2002
2003
2004
2005
Zdroj: BMWA
4.6.2 DeutschlandOnline V červnu 2003 se představitelé spolkové vlády a vlád spolkových zemí domluvili na koncepci strategie pro integraci eGovernmentu DeutschlandOnline. Prakticky se jedná o rozšíření a decentralizaci eGovernmentu. V rámci plánu se počítá s větší spoluprací spolkové vlády s orgány jednotlivých spolkových zemí a rozšíření nabídky online služeb občanům na komunální úroveň. Stejně tak by mělo dojít k větší spolupráci spolkové vlády a zemí v oblasti tvorby portálů, standardů a infrastruktury. Účinná koordinace by měla ušetřit množství finančních prostředků a vést ke zrychlení, modernizaci a optimalizaci zavádění nových služeb. Tento projekt je teprve na začátku své existence a průběžně se na něm pracuje. Rámcově se však zabývá těmito problémy: -
Portfolio služeb – nabídnout důležité služby státní správy online
-
Internetové portály – harmonizace a propojení struktur a služeb portálů státní správy
-
Infrastruktura – zjednodušení výměny dat díky výstavbě společné infrastruktury
-
Standardy, datové a procesní modely – definice společných standardů pro zefektivnění výměny dat a zamezení dvojího vývoje stejných služeb 76
-
Transfer – zlepšení koordinace eGovernmentu a zrychlení transferu řešení
4.6.3 Další projekty v oblasti eDemocracy Kromě projektů BundOnline2005 a DeutschlandOnline podporuje spolková vláda rovněž další formy aplikace elektronické demokracie. V tomto ohledu hraje nejaktivnější roli projekt MEDIA@Komm, v jehož rámci probíhají nejrůznější experimenty a testování nových technologií pro rozšíření eGovernmentu. Cílem je vyvinout celou škálu nových aplikací a jejich následné nasazení zejména na lokální úrovni. Virtuální radnice V zájmu spolkové vlády je prosadit novou koncepci eGovernmentu rovněž na komunální úrovni. Proto byl vytvořen projekt MEDIA@Komm. V rámci projektu by měla být vytvořena tzv. virtuální města a obce. Vybudováním dostatečné infrastruktury by měla být zajištěna možnost komunikace občanů s úřady na místní úrovni. Komunální úroveň projektu je v tomto směru prioritní zejména proto, že na tomto stupni dochází nejvíce ke kontaktům mezi podnikateli a místní správou. I zde je stěžejním požadavkem pro úspěch této iniciativy elektronický podpis. Elektronická demokracie a online volby Zapojení občanů do výměny informací a názorů je základním elementem demokratické společnosti. Nová média jsou při tom významným prostředkem, jak zvýšit účast občanů na politickém životě. Spolková vláda proto sází na rovnoprávné postavení občanů vůči úřadům státní správy. Proto podporuje vláda internetová diskusní fóra, ve kterých se široká veřejnost může vyjádřit k aktivitám vlády a k připravovaným zákonům a dalším materiálům. Proto jsou složkou eGovernmentu logicky také online volby. Při rostoucí mobilitě obyvatelstva je tento druh voleb atraktivní formou pro odevzdávání hlasů. Kromě politických voleb se dnes konají i další volby do nejrůznějších institucí, které v současné podobě časově zatěžují mnoho občanů. Spolková vláda proto hledá možnosti a technická řešení pro možnost online voleb. V roce 2000 provedla univerzita v Osnabrücku pilotní projekt „Volby po internetu“. Závěry a zkušenosti specialistů z Osnabrücku byly dále využity v dalších podobných projektech na 77
nejrůznějších úrovních (volby do závodní rady, volby do studentského senátu atd.). Výměna informací mezi jednotlivými programy zabývajícími se online volbami je koordinována vládou a zástupci průmyslu v rámci Iniciativy D21. Nově ustavená pracovní skupina zpracovává
ve
spolupráci
se
spolkovými
zeměmi
možnosti
dalšího
rozvoje
a
institucionalizace online voleb. 4.7 PATENTOVÁ POLITIKA A PATENTOVÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY V SRN Problematice patentů věnuje spolková vláda velkou pozornost, protože v této oblasti vidí jednu z možností oživení ekonomického růstu země. Pro lepší orientaci v oblasti patentové politiky vlády a všech pravidel a ustanovení v této sféře zřídilo Spolkové ministerstvo pro školství a výzkumu speciální internetovou stránku Der Patentserver. Na této stránce se mohou všechny participující subjekty informovat o všech aktuálních událostech z oblasti patentové problematiky v SRN. Mottem spolkové vlády pro patentovou politiku je: Každý hospodářsky využitelný výsledek výzkumu je nutné přihlásit jako patent a co možná nejvíce dobrých vynálezů komerčně zužitkovat. Důležitost oblasti patentů pro německé hospodářství i celou společnost jen podtrhuje i existence speciální soudní instance zabývající se ryze touto problematikou tzv. Spolkového patentového soudu (Bundespatentgericht BPATG). 4.7.1 Německý patentový a známkový úřad Centrální institucí, která eviduje veškeré patenty v Německu je Německý patentový a známkový úřad (Deutsches Patent- und Markenamt - DPMA). Tato organizace má v podstatě stejné funkce a úkoly jako nám dobře známý Úřad průmyslového vlastnictví. Německý patentový a známkový úřad je v součastné době podřízen Spolkovému ministerstvu spravedlnosti a má za sebou již 125 let fungování. Jeho předchůdci byli Císařský patentový úřad (Kaiserliches Patentamt) a Říšský patentový úřad (Reichspatentamt). V roce 1990, po zániku bývalé NDR, převzal Německý patentový a známkový úřad veškerou agendu (zhruba 13,5 miliónů patentových dokumentrů) od Úřadu pro vynálezy a patenty
(Amtes für Erfindungs- und Patentwesen), který zajišťoval
evidenci patentů, známek a užitných vzorů v bývalé NDR. Úřad má svá pracoviště v Mnichově, Jeně a Berlíně a zaměstnává zhruba 2 400 pracovníků. Hlavním sídlem organizace je Mnichov. Tato centrála je rozdělena na 4 oddělení:
78
1. Patenty Hlavní úlohou této sekce úřadu je přijímání a zpracovávání patentových přihlášek, vydávání patentových spisů, a to pro všechny oblasti průmyslu. Toto oddělení rovněž úzce spolupracuje s Evropským patentovým úřadem (European patent office - EPO). V neposlední řadě přispívá patentové oddělení svou vzdělávací činností k lepší informovanosti společnosti v této oblasti. 2. Informace Smyslem tohoto oddělení je informovat veřejnost. Jde zejména o informace o rozvoji služeb úřadu na internetu. Tato část organizace je také přímo odpovědná za plánování a realizaci online služeb celého patentového úřadu. 3. Známky a vzory 3. oddělení je zodpovědné za komplexní činnost úřadu v oblasti ochranných známek, užitných a průmyslových vzorů a topografií. V jeho kompetenci je rovněž mezinárodní registrace zmíněných komponentů. 4. Centrální správa/Právní oddělení Zde spadají klasické úkony spojené se správou organizace, personální oddělení, vnitřní služby atd. Zároveň je tu však právní oddělení, které se zabývá kompletně právním stavem přihlášených vynálezů, známek a vzorů. Jsou zde zaměstnáni špičkoví odborníci zabývající se průmyslovým právem. Navíc jsou zde dvě detašovaná oddělení. Oddělení Jena Tato část úřadu vznikla v roce 1998 a je z velké části zodpovědná za oblast ochranných známek. 79
Oddělení Berlín Jedná se o Technické informační centrum Berlin (Technisches Informationszentrum Berlin – TIZ Berlin). Obsahem jeho práce je široká nabídka informačních služeb zejména pro živnostenské právo a normy. 4.7.2 Spolkový patentový soud Spolkový patentový soud byl zřízen v roce 1961 v Mnichově. Je zodpovědným orgánem pro rozhodnutí při stížnostech proti závěrům orgánů DPMA. V jeho kompetenci je i rozhodování o stížnostech ohledně evropských patentů platných na území Německa. Kromě DPMA vyřizuje Spolkový patentový soud také stížnosti z oblasti pole působnosti Spolkového úřadu pro odrůdy (Bundessortenamt - BSA). Spolkový patentový soud rozhoduje pouze o tom, zda je v tom či onom případě možné udělit požadovanou právní ochranu. Případné žádosti o odškodnění jsou plně v kompetenci civilního soudu. BPATG dělí svoji činnost mezi 29 soudních senátů. Každý z nich se specializuje na určitou oblast průmyslového práva (patenty, ochranné známky, užitkové vzory atd.). Členové soudu jsou jmenováni doživotně. Zvláštností je, že soudci BPATG (momentálně jich je 125) nemusí být pouze právníci. Soudci s přírodovědným či technickým vzděláním jsou nazývání takzvanými „technickými soudci“. Mají stejná práva jako ostatní členové soudu a působí zejména při posuzování technických záležitostí vynálezů. Pouze v senátech věnujících se oblasti ochranných známek zasedají bez výjimky pouze soudci s čistě právním vzděláním.
4.7.3 Patentové informační systémy v SRN 4.7.3.1 Depatisnet.de Depatisnet je systém Německého patentového a známkového úřadu, ve kterém jsou uživateli bezplatně k dispozici patentové dokumenty nashromážděné tímto úřadem. Nejedná se však pouze o dokumenty německé provenience, nýbrž i o dokumenty s jiných zemí, kterými úřad disponuje. Dokumenty v databázi jsou řádně indexovány a systém Depatisnet zpřístupňuje jejich vyhledávání v režimu online. Uživatel má řadu možností, jak vyhledat relevantní dokument. 80
Hledání je možné například podle názvu dokumentu, přihlašovatele, vynálezce atd. Výstup hledaného dokumentu je dosažitelný i ve formátu PDF. Uživatel je oprávněn vytisknout si požadované dokumenty, popřípadě jejich části. Služba je v provozu od roku 2001 a záznamy v ní jsou průběžně doplňovány a aktualizovány. Protože Německý patentový a známkový úřad nehodlá zasahovat do autenticity patentových dokumentů, neobsahují zahraniční dokumenty titul, abstrakt nebo resumé v německém jazyce, ale pouze ve svém originálním jazyce (tzn. anglicky popřípadě francouzsky). Vyhledávací prostředky systému jsou však uzpůsobeny i pro tyto jazyky. Depatisnet nabízí 5 různých možností vyhledávání v systému: 1) Rešerše pro začátečníky – tato cesta vyhledávání je vhodná pro jednoduché dotazy, které jsou prováděny za pomoci nižšího počtu vyhledávacích polí. 2) Rešerše pro experty – podporuje formulaci komplexních dotazů. Lze v něm kombinovat všechny hledané výrazy pomocí boolovských operátorů. 3) Rešerše IKOFAX - zkušený uživatel může formulovat svůj dotaz přímo v syntaxi IKOFAX. Jedná se o interní dotazovací jazyk DMPA. 4) Rešerše s asistencí – v tomto případě formuluje uživatel svůj dotaz v přirozeném jazyce a zašle ho do některého s německých patentových center. Informační specialisté poté zadání komplexně zpracují a výsledek předají zadavateli. V tomto případě se však jedná samozřejmě o placenou službu. 5) Rešerše patentových rodin – umožňuje nejen vyhledání samostatného dokumentu, ale také jiných dokumentů k němu patřících a tvořících tak tzv. patentovou rodinu. Systém Depatisnet pouze dokládá tradici národních patentových úřadů zpřístupňovat své báze dat zdarma. Systém Německého patentového a známkového úřadu je odbornou veřejností hodnocen poměrně kladně. Uživatelsky je poté oblíben nejen proto, že je k dispozici bezplatně, ale i díky široké škále vyhledávacích prostředků. 4.7.3.2 Služba DPINFO Na základě zákonných norem je DPMA povinen zpřístupňovat informace o právním stavu patentů, vzorů atd. S výjimkou topografií jsou tyty registry přístupné v elektronické podobě v rámci systému DPINFO. V současné době jsou k dispozici tyto databanky: 81
1. Registr patentů a užitných vzorů 2. Registr patentů patentového úřadu bývalé NDR 3. Registr ochranných známek 4. Registr průmyslových vzorů Používání systému DPINFO je bezplatné, váže se pouze na přidělení uživatelského jména a hesla. 4.7.3.3 Databáze PATDPA Pod zkratkou PATDPA se skrývá Deutsche Patentdatenbank. Jedná se o bibliografickou databázi patentů v německém jazyce. Zřizovatelem systému byl DPMA. V registru se rovněž vyskytují dokumenty Evropského patentového úřadu a organizace Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO),
v nichž je SRN právoplatným členem. Databáze má
retrospektivu od roku 1968 a v současné době obsahuje asi 2,6 miliónů záznamů. Používáno je velmi dobře známé mezinárodní patentové třídění (IPC). V systému se provádí týdenní aktualizace dat. Jedná se o placenou službu. Protože je systém provozován Německým patentovým a známkovým úřadem, je zde možné přímo požádat i o registraci zcela nového patentu. 4.7.3.4 Databáze PATOS PATOS je dalším významným systémem zaměřeným na patentovou literaturu v Německu. Na rozdíl od předchozích dvou jmenovaných služeb je systém PATOS provozován soukromým subjektem, a to koncernem Bertelsmann. PATOS poskytuje standardní služby v oblasti zpřístupňování patentových informací v německém jazyce. Obě databáze, jak PATOS, tak PATDPA jsou zpřístupňovány největšími světovými databázovými centry. 4.8 TVORBA NOREM A JEJICH ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ Standardizační politika SRN sleduje zejména požadavky Světové obchodní organizace (WTO). Řídí se především prioritami evropského a mezinárodního obchodu, ale zohledňuje
82
zároveň společenské zájmy. Drží se předpokladů, že mezinárodní normy mají přednost před evropskými a evropské před národními. 4.8.1 Německý institut pro standardizaci Německý institut pro standardizaci (Deutsches Institut für Normen – DIN) je organizace založená v roce 1917 se sídlem v Berlíně. Jejím posláním je tvorba norem pro SRN a zastupování německých zájmů ve světových a evropských organizacích v oblasti norem. Tento statut mu byl přiznán v roce 1975 na základě smlouvy se SRN. DIN je společnost, kde se setkávají výrobci, obchodníci, spotřebitelé, vědci, stát a další subjekty, které mají zájem angažovat se v procesu tvorby norem. Prostřednictvím DIN se Německo angažuje v mezinárodních organizacích pro normy jako jsou ISO, CEN, CENELEC nebo ETSI. Členství v DIN je výhodné zejména pro subjekty z ekonomické sféry, a to hned z několika důvodů. Za prvé získávají možnost účastnit se diskuse při tvorbě samotných norem. Navíc získávají relevantní a aktuální normy za zvýhodněných finančních podmínek. Členem DIN se mohou stát firmy, podniky nebo právnické osoby. Zde je 10 bodů, které vyjadřují poslání této organizace: 1. DIN je vědeckotechnická společnost, která tvoří společně se svými dceřinnými společnostmi DIN-skupinu (DIN-Gruppe). DIN-skupina a její celistvost je moderní služba pro ustavení technických pravidel a nároků na jejich uplatnění. 2. Práce na normách v Německu je organizována skrze DIN. DIN má největší podíl na zpracování evropských a mezinárodních norem pro území Německa. 3. Práce DIN se zakládá na konsenzu a transparentnosti a jejím cílem je veřejný užitek. Posláním je sloužit svými výkony hospodářství a společnosti. 4. DIN sděluje stav techniky, dokumentuje výsledky a dává je k dispozici široké veřejnosti.
83
5. Kompetentnost DIN resultuje z intenzivní spolupráce s experty ze všech kruhů průmyslu, vědy a státu. 6. DIN pěstuje konstruktivní, důvěryhodný a trvalý vztah se všemi subjekty zajímajícími se o činnost DIN. 7. Práce DIN se vyznačuje vysokou odpovědností, kvalitou, relevantností, efektivitou a zapojením moderní techniky. 8. Služby a výsledky práce DIN posilují podnikání na trhu, zajišťují zaměstnanost, ulehčují činnost státu a přispívají tak k celkovému užitku norem. 9. DIN-skupina představuje nejbohatší informační zdroj o stavu techniky. Produkuje a nabízí tržně relevantní a vysoce vědomostní služby a produkty, které slouží k financování tvorby norem. 10. Spolupracovníci jsou zavázáni k těmto cílům a úkolům a přinášejí kompetentnost a vysokou motivaci k jejich realizování. 10) V roce 2002 činil rozpočet DIN 66 miliónů Euro. DIN je financován ze 3 základních zdrojů: 1) Vlastní obchodní činnost – 65% rozpočtu DIN je pokryto ze zisku dceřinných společností organizace. K tomu patří výnosy za prodej norem, poskytování služeb a další vydavatelskou činnost. 2) Členské a sponzorské příspěvky firem, institucí a dalších právnických osob (25%). 3) Prostředky od státu – jsou používány výhradně na provádění normativní činnosti ve veřejném zájmu (13%). 4.8.1.1 Podnikatelské aktivity DIN – „DIN Skupina“ Hlavní polem působnosti DIN je tvorba technických norem. V rámci nové organizační struktury DIN je zanesena jasná hranice mezi tvorbou norem na straně jedné a 84
podnikatelskými aktivitami na straně druhé. Cílem podnikání DIN je rozvíjet normy ku prospěchu průmyslu a celé společnosti. Podnikatelské oblasti DIN-skupiny pracují naproti tomu s orientací na zisk. Zisky společností DIN-skupiny představují největší podíl ve financování základní činnosti DIN, kterou je tvorba norem. 4.8.1.2 Dceřinné společnosti patřící do DIN Skupiny DIN ITS GmbH – společnost založená roku 2000, primárně jako poskytovatel služeb v oblasti informačních technologií. Strategická práce pak směřuje dlouhodobě k tomu, aby mohly další instituty pro tvorbu norem navazovat na informační infrastrukturu a procesy DIN ITS. DIN Software GmbH – vznikla ve spolupráci s dalšími subjekty v roce 1988 a jejím úkolem je vytvářet a opatřovat programy, které pomáhají při tvorbě norem. Beuth Verlag GmbH – vydavatelství založené roku 1924 je dnes jedním z největších na poli vědy a techniky. Zisky z jeho činnosti jsou používány k financování DIN. Od roku 1992 spolupracuje organizace rovněž s Rakouským normalizačním institutem (Österreichische Normungsinstitut)
a
Švýcarskou
normalizační
společností
(Schweizerische
Normenvereinigung), její vydavatelská činnost se tak rozšířila na celou německy mluvící oblast. Beuth Verlag dodává více než 200.000 aktuálních norem z celého světa, stejně jako 50.000 technických knih a dokumentů ze zhruba 40 vědeckotechnických institucí z Německa i zahraničí. Cennou činností vydavatelství je rovněž služba myBeuth. DIN CERTCO Gesellschaft für Konformitätsbewertung mbH – činnost tohoto subjektu je datována od roku 1972. Je to certifikační organizace společnosti DIN. Díky své nezávislosti, neutralitě a dlouholetým zkušenostem se těší velké vážnosti jak v Německu, tak i v zahraničí. Předmětem certifikace se mohou stát například produkty, služby, technika atd. Panta rhei systems gmbh – od roku 1997 se jako poskytovatel služeb podílí na rozličných projektech DIN. Rozhodující měrou se angažuje na koncepci a rozvoji celosvětové databanky technických předpisů DIN21. Jádrem projektu panta rhei je řešení, programování a design databanky, programování aplikace a management projektu.
85
DIN GOST TUV Berlin-Brandenburg Gesellschaft für Zertifizierung in Europa mbH – V dubnu 1992 byla založena společná iniciativa DIN a TüV Rheinland Berlin Brandenburg. Úkolem organizace je přizpůsobení výrobků exportovaných do Ruska na tamní zákonné, normativní a technické požadavky. DQS GmbH Deutsche Gesellschaft zur Zertifizierung von Managementsystemen – systém podporuje jako nezávislý kompetentní partner německé podnikatele prostřednictvím odborných objektivních posudků jejich systémů managementu podle mezinárodních norem a dalších předpisů. Tímto je odhalován potenciál pro jejich zlepšování. DIN Bauportal GmbH – portál je vnímán jako informační asistent pro všechny složky, které se zabývají stavebnictvím. Za tímto účelem nabízí služba mnoho relevantních obsahů a specializovaných funkcí pro tento obor.
4.8.2 Informační systémy pro normy v SRN 4.8.2.1. DIN-Katalog Tato služba umožňuje online vyhledávání v normativních materiálech organizace DIN. Jedná se o placenou službu a zájemci ji najdou na URL adrese http://www.din-katalog.de/. Katalog obsahuje více než 114.000 normativních dokumentů a je průběžně aktualizován. Je rozdělen na tři základní báze. První tvoří německé normy a technické předpisy vydané nejen DIN, ale i jinými německými organizacemi. Druhá část obsahuje mezinárodní normy vydané organizacemi ISO, IEC, CEN, CENELEC a ETSI. Poslední oddíl nabízí překlady norem DIN do jiných světových jazyků, ponejvíce angličtiny. Dokumenty nalezené v katalogu mohou být okamžitě objednány online. 4.8.2.2. DIN-Anzeiger online Výhodou tohoto online věstníku je, že obsahuje aktuální změny a doplňky v německých normativních materiálech. Tištěný věstník totiž vychází jednou měsíčně a tato služba je doplňována denně, což ji zaručuje naprostou aktuálnost. Služba je bezplatná, její používání se váže pouze na získání osobního hesla.
86
4.8.2.3. PERINORM Online Perinorm je největší evropská bibliografická databanka určená k vyhledávání norem a technických materiálů. Databáze obsahuje dokumenty z 18 států, stejně jako data z evropských a mezinárodních normativních institutů. Nejvýznamnějšími národními organizacemi podílejícími se na této službě jsou DIN, AFNOR a BSI. Zastoupena je zde i ČR prostřednictvím Českého normalizačního institutu. K dispozici je vyhledávání ve 3 jazycích (angličtina, němčina, francouzština) a podle 35 polí pro hledání nabízí služba rychlý přístup k 650.000 dokumentům. Zájemce si může zaplatit roční licenci pro přístup do databáze. Nyní je tato služba k dostání i na CD-rom. 4.8.2.4. DINO – Deutsche Normen, Richtlinien und Rechtsvorschriften Databáze norem produkovaná Německým informačním centrem pro technické normy (Deutsches Informationszentrum für technische Regeln – DITR) ustaveným v rámci DIN. Obsahuje 240.000 záznamů normativních dokumentů a je měsíčně aktualizována. Kromě německých norem disponuje databáze také normami mezinárodními i normami jednotlivých států. Záznamy obsahují bibliografické údaje a abstrakta v němčině a angličtině. 4.8.2.5. Služba myBeuth Od srpna 2000 mohou být normy DIN, ale i dalších institucí (např. ISO)
rešeršovány
nejenom v online databázích provozovaných v rámci služeb organizace DIN, ale také vyhledávány pomocí služby myBeuth. Přístup k dokumentům ve formátu PDF získá uživatel po zaregistrování a získání hesla. Samotné prohlížení normativních dokumentů je bezplatné, pokud si však chce uživatel některé texty stáhnout, vztahují se na něj příslušné poplatky. Poskytovatelem tohoto systému je již zmiňované vydavatelství Beuth Verlag GmbH.
87
4.9 SOUSTAVA FIZ První akční program německé vlády pro vědecké informace z let 1974-1977 počítal s vytvořením 16 odvětvových informačních středisek a 4 středisek specializovaných na meziodvětvové informace podle určitých druhů dokumentů a služeb. Vytvoření těchto informačních zařízení se mělo stát jádrem nové informační koncepce Spolkové republiky Německo. Plán bývá někdy rovněž označován jako projekt nové německé informační infrastruktury. Za vytvoření informačních středisek pro jednotlivá odvětví byla odpovědna jednotlivá spolková ministerstva. Tabulka č. 4: Výčet jednotlivých středisek a ministerstev odpovědných za jejich výstavbu a provoz:
Pořadové číslo Zaměření
Ministerstvo
1.
Zdravotnictví, medicína, biologie
zdravotnictví
2.
Potravinářství, zemědělství
zemědělství a lesnictví
3.
Chemie
výzkumu a technologií
4.
Energetika, fyzika, matematika
výzkumu a technologií
5.
Hutnictví, kovy, kovovýroba
hospodářství
6.
Přírodní zdroje, vědy o Zemi
hospodářství
7.
Doprava, dopravní komunikace
dopravy
8.
Stavebnictví, architektura
stavebnictví
9.
Spotřební zboží
hospodářství
10.
Ekonomie
hospodářství
11.
Právo
spravedlnosti
12.
Vzdělávání
vědy a techniky
13.
Sociální vědy
výzkumu a technologií
14.
Humanitní vědy
výzkumu a technologií
15.
Podpora rozvojových zemí
zahraničí
16.
Elektronika, strojírenství
výzkumu a technologií
17.
Patenty
spravedlnosti
18.
Informace pro oblast výzkumu
výzkumu a technologií
19.
Životní prostředí
vnitra
20.
Normy
Hospodářství 11)
88
Programem navrhovaná informační centra měla zajišťovat komplexní informační služby v daném odvětví. Centra měla obsahovat nejen dobře zajištěné knihovny s aktuálními publikacemi, ale také dokumentační útvary, které měly být schopny vytvářet databáze, analýzy či zprávy pro potřeby nejen občanů, ale také podniků a státních nebo vládních orgánů. Jednotlivá centra měla být financována ze státních dotací a z příjmů za vlastní informační služby. Naplňování programu se však nedařilo ve všech případech s náležitou rychlostí. V době zahájení druhého akčního plánu v roce 1985 bylo v provozu pouze 5 z naplánovaných 20 středisek. K založení některých středisek nakonec ani nedošlo. Naopak další odvětvová střediska prošla zajímavým dynamickým vývojem a jejich důležitost je markantní i v dnešní době. K relativnímu neúspěchu myšlenky vybudování odvětvových center přispělo hned několik faktorů. V první řadě je to nástup systémů databázových center, které pojednávaly danou tématiku v celosvětovém záběru. Tyto služby se navíc často opíraly i o podporu mezinárodních organizací, a tudíž jejich informační nabídka pokrývala i německy mluvící oblast. Rovněž dokumentace monografií, periodik a šedé literatury se neukázala být v konkurenci velkých globálních producentů příliš úspěšná a smysluplná. Dalším velmi podstatným motivem, proč se nakonec realizovala pouze část tohoto smělého plánu, je změna politického kurzu na začátku 80. let. Stát začíná odstupovat od politiky štědré podpory informačních středisek a požadavky na větší míru samofinancování těchto institucí nabírají na intenzitě. Když se k tomu připočítá ještě velká roztříštěnost správy nad jednotlivými středisky, lze dílčí neúspěch programu snadno chápat. Přestože se původní záměry programu nepodařilo kompletně naplnit, část ze zrealizovaných projektů dosáhla velkého významu nejen v německém, ale i v evropském a celosvětovém měřítku. Databázová střediska STN International a DIMDI, kterým bude věnována větší pozornost v dalších kapitolách této práce, jsou toho jasným důkazem. Jak dokládá následující výčet, i mnoho dalších středisek se po mnohaletém vývoji stalo podstatnou součástí německého informačního prostředí.
Tabulka č. 5: Existující odvětvová informační střediska v dnešní době:
Číslo Původní zaměření
Dnešní podoba
1.
Zdravotnictví, medicína, biologie DIMDI, Köln
2.
Potravinářství, zemědělství
ZADI, Bonn
3.
Chemie
od roku 1981, FIZ Chemie, Berlin
89
4.
Energetika, fyzika, matematika
FIZ Karlsruhe
6.
Přírodní zdroje, vědy o Zemi
Spolkový zmocněnec pro vědy o Zemi a přírodní zdroje, Hannover
8.
Stavebnictví, architektura
Informační centrum pro architekturu a stavebnictví IRB, Stuttgart
11.
Právo
JURIS, Saarbrücken
12.
Vzdělávání
Oborový informační systém pro vzdělávání, Frankfurt
13.
Sociální vědy
Informační centrum sociálních věd, Bonn a Berlin
16.
Elektrotechnika, strojírenství
FIZ Technik, Frankfurt
17.
Patenty
Německý patentový úřad, Berlin a Mnichov
18.
Životní prostředí
Spolkový úřad pro ochranu životního prostředí UMPLIS, Berlin
20.
Normy
DITR, Německé informační centrum pro technické normy při DIN, Berlin 12)
4.10 INICIATIVY,
SPOLKY A FÓRA PODÍLEJÍCÍ SE NA TVORBĚ INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI
NĚMECKA Značný vliv i důležitost při přechodu Německa k informační společnosti mají i iniciativy a spolky zabývající se otázkami spojenými s tímto vysoce aktuálním tématem. Jsou v nich sdruženy často i ty nejvýznamnější organizace a podniky z hospodářské sféry, jejichž význam je pro informační oblast velmi podstatný. Úřady státní správy bývají často v těchto iniciativách rovněž zastoupeny, takže vzniká poměrně slušný prostor pro dialog mezi těmito iniciativami a výkonnými orgány státní správy. Rozšířená jsou i diskusní fóra, kde probíhá oboustranná komunikace při projednávání problematických otázek v oblasti zavádění informační společnosti. 4.10.1 Bitkom Bitkom je nejvýznamnější hospodářský spolek v Německu, který zastupuje 1300 podnikatelských subjektů ze sféry informačního průmyslu, telekomunikací a nových médií. Jedná se o jednu z největších profesních organizací v evropském měřítku. Členy spolku jsou
90
také největší firmy informačního sektoru Německa (například Deutsche Telekom, AOL, IBM Deutschland atd.). Dlouhodobým cílem organizace je zlepšovat podmínky pro podnikání v informačním sektoru a napomáhat tak k rozvoji celé ekonomiky. Spolek prosazuje své priority nejen na úrovni spolkové a v jednotlivých zemích SRN, ale rovněž na mezinárodním poli. Angažuje se zejména při tvorbě legislativy a je v kontaktu s nejvlivnějšími politickými představiteli spolkové vlády i spolkových států. Ke klíčovým aktivitám spolku náleží: •
pořádání fór a pracovních setkání k relevantním tématům
•
zprostředkovávání kontaktů mezi subjekty ve sféře informačního průmyslu
•
řešení problémů informační společnosti v pracovních skupinách
•
exkluzivní analýzy trhu a marketingové průzkumy
•
poskytování aktuálních informací z oboru
•
zastupování na veletrzích v Německu i v zahraničí
•
právní poradenství a lobbování za modernizace právních předpisů
Bitkom zastupuje zájmy firem z informační a komunikační sféry rovněž v Německém sdružení průmyslu (Bundesverband der Deutschen Industrie) a v dalších více než dvaceti národních a mezinárodních grémiích. V mezinárodním měřítku jsou představitelé organizace v aktivním kontaktu z odborníky z Evropské komise v Bruselu, dále pak s představiteli OECD, WTO, WIPO atd. Největšími sférami zájmu organizace jsou: •
rozvoj informační společnosti
•
podpora eGovernmentu
•
lepší zajištění informační bezpečnosti
•
zlepšení vzdělávacího systému implementací nových technologií do výuky
•
podpora zaměstnanosti v informačním sektoru
Bitkom usiluje o optimalizaci právního rámce v následujících oblastech: •
hospodářství
•
finanční a daňová politika
•
telekomunikační a mediální politika
91
•
vzdělávaní
•
trh práce
•
podpora exportu
•
autorské právo a copyright
•
podpora výzkumu
•
životní prostředí
•
ochrana dat a informační bezpečnost
V současné době pracuje v rámci organizace Bitkom celkem 83 pracovních skupin, které se snaží řešit problémy z výše uvedených oblastí informační společnosti. Zatím posledním významným počinem pod záštitou Bitkomu byl rozsáhlý strategický program subjektů z informační sféry pro další rozvoj oboru. Program je znám pod názvem Inovace pro růst a zaměstnanost (Inovation für Wachtum und Beschäftigung). Obsahuje 10 klíčových bodů, jejichž řešení se snaží Bitkom v programu navrhnout. 1) Více angažovanosti v inovacích 2) Podpora středně velkých firem 3) Zlepšení kvalifikace v informačních oborech 4) Optimalizace právních podmínek 5) Účinná ochrana autorského zákona 6) Posílení důvěry v nové technologie 7) Zefektivnění státních a veřejných služeb 8) Výstavba širokopásmových sítí s plošným pokrytím 9) Modernizace médií 10) Zajištění ochrany životního prostředí 4.10.2 Iniciativa Deutschland21 Jedná se o jedno z nejvýznamnějších sdružení, zabývající se přechodem Německa směrem k informační společnosti. Cílem organizace, která zastupuje zejména reprezentanty průmyslové sféry, je urychlit přechod SRN k informační společnosti, nastartovat růst, vytvořit nová pracovní místa a zvýšit konkurenceschopnost německých podnikatelů na mezinárodní úrovni. Iniciativa vznikla 27. června 1999 ve Stuttgartu a její sídlo a obchodní vedení bylo
92
následně přesunuto do Berlína. Členy organizace je více než 300 průmyslových subjektů a institucí a samozřejmě také zástupci státních orgánů. Zastoupeny jsou všechny oblasti průmyslu, tedy nejen firmy z informačního sektoru. Vnitřní činnost iniciativy je rozložena do pracovních skupin a podskupin, které se zabývají jednotlivými problémy informační společnosti. V těchto skupinách jsou rovnoměrně zastoupeni reprezentanti průmyslu i politické sféry. Předsedou iniciativy je v současné době Erwin Staudt z firmy IBM Deutschland GmbH. I další jména podniků, které zastupují průmysl, například AOL, FIDUCIA AG, Bertelsmann atd. potvrzují, o jak prestižní projekt se jedná. Zároveň existuje tzv. politická rada iniciativy, která se skládá z 50 významných osobností politického života. Zde se angažují mimo jiné i spolkový kancléř Gerhard Schröder či bývalý prezident SRN Roman Herzog. Celý projekt je financován členskými příspěvky a dary participujících organizací. Iniciativa D21 chce přispět k tomu, aby Německo zaujímalo špičkovou pozici v mezinárodní konkurenci v produkci a využívání informačních technologií. Přechod k informační společnosti má být podle D21 podporován dosažením následujících cílů: •
Politika, hospodářství, věda a společnost vytvoří optimální rámcové podmínky pro přechod k informační společnosti
•
Stát a jeho složky budou příkladem pro používání moderních technologií
•
Vzdělání a kvalifikace jsou předpokladem pro život, práci a tvorbu hodnot v informační společnosti
•
Stát a hospodářství vyžadují přijetí techniky a nových informačních a komunikačních technologií
Iniciativa D21 považuje za primární a velmi důležitou roli státu při tvorbě optimálních podmínek pro vznik informační společnosti. Proto je také velmi aktivní při jednáních s politickými představiteli. V této oblasti se iniciativa řídí těmito zásadami: •
Iniciativa Deutschland21 odpovídá vzoru „aktivního státu“
•
Vytvoření přechodu z industriální do informační společnosti je celospolečenskou úlohou státu a průmyslu
93
V současné době pracuje 400 lidí v 5 pracovních skupinách a 17 podskupinách. V pracovních skupinách jsou projednávána témata k ustavení rámcových podmínek k vytvoření informační společnosti v SRN. Jednotlivé pracovní skupiny se scházejí 3-4 krát v roce. Iniciativa představuje všeobecnou platformu, přesahující rozličné politické proudy a průmyslová odvětví. Ve vzdělávací činnosti, kterou organizace rovněž zajišťuje a podporuje, se úzce spolupracuje s jednotlivými spolkovými zeměmi a zemskými iniciativami, které představují regionální složky celého projektu. 4.10.3 Fórum Informační společnost Spolkové ministerstvo hospodářství a práce vybudovalo díky fóru Informační společnost (Forum Informationsgesellschaft) otevřenou diskusní platformu pro širokou veřejnost. Fórum má oslovit skupiny obyvatelstva, pro které ještě nejsou informační a komunikační technologie každodenní součástí života. Občané se mohou aktivně zúčastnit diskuse o změnách v jejich životě, práci či okolí, které s sebou přináší přechod do informační společnosti. Forum Informační společnost je iniciativa spolkové vlády v rámci rozsáhlé kampaně „Internet pro všechny“ a jeho cílem je co možná nejširší komunikace mezi občany a zástupci politiky. Podstatou iniciativy je informovat, přinášet podněty, vyvíjet nové prototypy a vytvářet platformu pro rozsáhlou společenskou diskusi o tématech informační společnosti. Zřízením iniciativy sleduje spolková vláda tyto cíle: •
zjednodušení přístupu k využívání informačních a komunikačních technologií
•
posílení aktivní spolupráce občanů pomocí využívání nových médií
•
integrace návrhů společenských skupin, spolků a organizací pro vytvoření informační společnosti
•
zaručení návaznosti a trvalosti při tvorbě prototypů informačních a komunikačních technologií a jejich následné široké uplatnění
•
vytvoření rovných podmínek pro skupiny, které se dosud neangažovaly ve tvorbě informační společnosti
•
zvýšení schopností občanů při práci s médii
•
odbourání nedůvěry občanů ve vztahu k informačním a komunikačním technologiím
94
Forum Informační společnost zahrnuje 6 pracovních skupin: 1) Pracovní skupina pro vzdělávání 2) Pracovní skupina pro demokracii a státní správu 3) Pracovní skupina pro ženy 4) Pracovní skupina pro kulturu a umění 5) Pracovní skupina pro trvalý rozvoj 6) Pracovní skupina pro seniory 13) Členy pracovních skupin jsou vědci, zástupci a experti z občanských sdružení, průmyslu a kultury. Cílem pracovních skupin je hledat problémy spojené s přechodem do informační společnosti a navrhovat možnosti jejich řešení. 4.10.4 Společnost pro informatiku Přestože obor informatiky není stěžejním bodem informační politiky spolkové administrativy, je na tomto místě nanejvýš vhodné vyzvednout vliv Společnosti pro informatiku (Gesellschaft für Informatik – GFI). Technologické vybavení společnosti i státní správy je totiž velmi důležitou součástí přechodu k informační společnosti, a proto není možno pominout ani podíl informatiky na formování úspěšné informační politiky. Společnost pro informatiku byla založena v roce 1969 v Bonnu. Jejím základním cílem byla podpora informatiky. Společnost podporuje výlučně veřejně prospěšné cíle. K hlavním předmětům činnosti společnosti patří: o spoluvytváření politického plánování a zákonodárství v oblasti podpory výzkumu, vzdělávání a technologií o podpora vědecké a odborné práce informatiků o vydávání a podpora oborové literatury o vydávání odborných doporučení v oblasti informatiky o podpora mladých vědeckých pracovníků a pořádání soutěží v informatice o podpora žen v informatice o zlepšování komunikace v oboru pořádáním pracovních setkání a kongresů o spoluvytváření norem a standardů 95
o spolupráce s národními a mezinárodními profesními organizacemi Kromě konzultací se spolkovou administrativou v klíčových otázkách z oblasti informatiky, se Společnost pro informatiku ponejvíce angažuje na poli vzdělávacích programů pro informatiku. Společnost má
v současnosti 24 000 členů, kteří se rekrutují ze všech
hospodářských oblastí, zejména z informačního průmyslu. Mnoho příznivců společnosti působí rovněž ve sféře vzdělávání.
4.11 OTÁZKA POSLÁNÍ ŽEN V INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI Podle řady sociologických výzkumů jsou ženy používající internet v Německu v menšině oproti mužským uživatelům. Dlouhodobým cílem spolkové vlády je zvýšit podíl žen v nastávající informační společnosti. Právě v ženách totiž spatřuje velký a doposud nevyužitý potenciál. Za účelem dosažení tohoto cíle vznikají četné vládní i nevládní iniciativy. Ve snaze zvýšit zájem žen o studijní programy v rámci informatiky rozběhlo Spolkové ministerstvo školství a výzkumu informační kampaň „Be.ing“. Tento projekt vznikl v roce 1999 a se zaměřuje především na dívky, které si dosud nezvolily svou profesi. Kromě toho nabízí přehled možností vysokoškolského studia technických oborů vhodných pro ženy. Univerzita v Brémách například otevřela v roce 2000 speciální studijní program informatiky pro ženy. Otázkou většího zapojení žen do tvorby informační společnosti se zabývají četné organizace. 4.11.1 Frauen am Netz Tento projekt by měl zmírnit dosavadní velkou převahu mužů v užívání internetu a otevřít ženám větší cestu do této sítě. Motto projektu, jehož vznik se datuje rokem 1998 zní: „Stejné šance pro všechny ženy“. Na celé iniciativě se podílí: Spolkové ministerstvo školství a výzkumu, Německý Telekom, časopis Brigitta (Zeitschrift Brigitte), Spolkový ústav pro práci (Bundesanstalt für Arbeit) a organizace Ženy dávají nové impulsy technice (Frauen geben Technik neue Impulse e.V.).
96
Cíle projektu: •
Zvýšit podíl žen při užívání internetu minimálně na 50%
•
Cenově výhodně umožnit přístup na internet ženám, které dosud tuto možnost nemají
•
Zprostředkovat ženám možnost profesionálního ovládání sítě internet
•
Ukázat ženám všechny možnosti a přednosti sítě internet
•
Motivovat ženy ke každodennímu používání internetu a přispět tak k vytvoření informační společnosti
Od svého vzniku v roce 1998 se projekt může pochlubit úspěchy, a to zejména ve zprostředkovávání kurzů pro zacházení s internetem. V roce 2002 se tento projekt dostal do nové fáze své existence. Ke svým původně definovaným cílům si navíc přidal další oblasti, mimo jiné větší zapojení starších žen a uživatelek z odlehlejších částí SRN. Velká pozornost je také věnována novým médiím a dalším vzdělávacím prostředkům. Nutno poznamenat, že v oblasti zvýšení podílu žen při užívání internetu, jsou výsledky práce organizace poněkud kolísavé. Podle statistik dosáhl podíl žen při užívání sítě internet v Německu svého maxima v roce 2000, kdy činil podíl uživatelek 43%. V roce 2002 se toto číslo zmenšilo na necelých 40%. 4.11.2 Frauen geben Technik neue Impulse e.V. Tato organizace je nositelkou projektu Centra kompetentnosti žen v informační společnosti a technologiích. Angažuje se v prosazení celé řady projektů a opatření směřujícím k většímu a aktivnějšímu zapojení žen v procesech informační společnosti. Celý projekt
Centra
kompetentnosti
žen
v informační
společnosti,
který
je
bezesporu
nejpodstatnější aktivitou této organizace, probíhá pod záštitou Spolkového ministerstva školství a výzkumu a Spolkového ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a mládež (Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend - BMFSFJ). Do iniciativy, na níž se také významnou měrou podílí Vysoká škola v Bielefeldu (Fachhochschule Bielefeld), bylo investováno již více než 10 miliónů DM. Projekt se zavazuje přijímat opatření k zrovnoprávnění žen v oblasti vzdělávání, zaměstnání, vědy a
97
výzkumu. Kromě aktivity na území SRN se prohlubuje rovněž mezinárodní spolupráce s expertními týmy ze zahraničních států. Základními oblastmi zájmu organizace jsou: •
Přístupové možnosti a šance
•
Školní a mimoškolní vzdělávání
•
Oborové vzdělávání a další vzdělávání
•
Vysokoškolské vzdělávání
•
Věda a výzkum
•
Povolání a pracovní život
Zároveň je prováděna koordinace s ostatními významnými projekty s obdobnou tématikou jako jsou Frauen am Nezt, Be.ing/Be.it nebo Girls´Day. Neméně důležitá je také spolupráce s EU v rámci její politiky zaměstnanosti, kde tento projekt zaujímá dosud jedinečnou pozici v oblasti pracovních možností pro ženy. 4.12 ZAJIŠTĚNÍ KVALIFIKOVANÝCH PRACOVNÍKŮ PRO INFORMAČNÍ SFÉRU 4.12.1 Projekt „Zelená karta pro zahraniční informační specialisty“ Na přelomu tisíciletí se potýkala SRN s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil v oblasti informační techniky.
Protože spolková vláda považuje informační sektor za jeden
z nejdůležitějších pro pozitivní vývoj ekonomiky, rozhodla se tento problém komplexně řešit přijetím několika opatření. V březnu 2000 byl přijat „Program spolkové vlády a informačního a komunikačního průmyslu pro pokrytí poptávky po informačních specialistech v Německu“. V jeho rámci vznikl projekt Zelená karta pro zahraniční informační specialisty (Green Card für ausländische IT-Specialisten). Ten obsahuje plán na získání kvalifikovaných informačních profesionálů ze zahraničí. Nutno podotknout, že se SRN k tomuto kroku uchýlila zejména proto, že celkový počet německých informačních specialistů nebyl absolutně schopen pokrýt veškerou poptávku po pracovních silách v tomto odvětví.
98
Cílem projektu bylo získat pro SRN informační profesionály ze zahraničí a vyřešit tak poptávku průmyslu po tomto druhu pracovníků. Kvalifikovaní informační specialisté ze zahraničí tak mohli obdržet tzv. Zelenou kartu, která jim zajišťovala legální, ale časově omezenou možnost pracovat v SRN. Žádosti zahraničních pracovníků vyřizovala bonnská Centrála pro zprostředkování práce (Zentralstelle für Arbeitsvermittlung), která kontrolovala zejména kvalifikaci uchazečů. Stejně tak se mohly podniky, firmy či instituce, které měly zájem o zaměstnání těchto informačních pracovníků obrátit na Spolkový ústav pro práci, a ten jejich poptávku v co nejkratší době vyřídil. Spolková vláda měla v úmyslu zaměstnat maximálně 20 000 zahraničních pracovníků a celý projekt měl skončit k 31. červenci 2003. Nakonec obdrželo „Zelenou kartu“ zhruba 15 000 osob. Při vyhodnocování tohoto projektu však bylo konstatováno, že informační sektor tyto pracovníky i nadále potřebuje a platnost celého programu byla prodloužena až do konce roku 2004 s tím, že i poté bude zřejmě nutné zaměstnávat informační specialisty ze zahraničí. Bilance projektu „Zelená karta“ Uděleno bylo celkem 14 434 „Zelených karet“, a to mezi pracovníky z těchto zemí: •
Indie – 3 717
•
Rusko, Bělorusko, Ukrajina, pobaltské státy – 1 845
•
Rumunsko – 1 028
•
Česká republika, Slovensko – 969
•
bývalá Jugoslávie – 739
•
Maďarsko - 504
•
severní Afrika (Alžírsko, Maroko, Tunisko) – 427
•
Bulharsko – 420
•
jižní Amerika – 376
•
Pakistán – 203
•
ostatní státy – 4 206 14)
99
4.12.2 Program rozšíření studia informatiky na vysokých školách v Německu Spolková vláda se snaží pomocí nových vzdělávacích programů získat kvalifikované pracovníky z domácích zdrojů. V roce 2000 přistoupil spolkový kabinet s okamžitou platností na nový program „Rozšíření studia informatiky na vysokých školách v Německu“ (Weiterentwicklung der Informatikstudiums an den Hochschulen in Deutschland). Program by měl uspokojit velkou poptávku průmyslu po informačních specialistech, ale také by měl pomoci vysokým školám pružně reagovat na výrazné zvýšení zájmu o tento typ studia. Z důvodu akutní poptávky hospodářské sféry po takto zaměřených pracovnících je nutné, aby byla zkrácena doba jejich studia a zaručen tak rychlý přesun do praxe. Přitom však musí být zaručena jejich vysoká kvalifikovanost. V roce 1999 vyprodukovalo německé vysoké školství 40.000 informačních specialistů. Cílem německé vlády bylo zvýšit tuto kapacitu do roku 2003 na 60.000 absolventů. Vysoké školy přitom mají důležitou úlohu vytvořit nové studijní programy, které přinášejí vysokou kvalitu studia, potažmo odpovídající kvalifikaci absolventů a jejich úspěch na trhu práce. Koncept programu: •
vytvořit příslušné kapacity pro vzdělávání
•
zkrátit dobu studia
•
vytvořit nové bakalářské a magisterské studijní programy a stejně tak nabídnout kurzy pro další vzdělávání
Tento program byl vyhlášen na 5 let a spolková vláda společně s vládami jednotlivých spolkových zemí se zavázaly vložit do něho postupně 100 miliónů DM. Už na podzim roku 2001 bylo zjištěno, že německé vysoké školy jsou schopny přijmout téměř 70.000 studentů v programem požadovaných oborech. Cíl byl tedy splněn již v předstihu. 4.12.3 Nové uspořádání dalšího vzdělávání v informační oblasti Spolkové ministerstvo školství a výzkumu spolu se svými sociálními partnery vypracovalo v roce 2002 nový systém dalšího vzdělávání pro informační a komunikační obory. Představuje kvalifikační standardy pro 29 speciálních profilů. Tím by měli podnikatelé získat 100
lepší přehled o kvalitách a schopnostech svých zaměstnanců. Nový systém, který byl vytvořen i za účasti zástupců podnikatelů, spolků a dalších iniciativ, umožňuje zakončení studia 6 různými stupni. Absolvent může získat titul například „specialisty“, „profesionála“ atd. Spolkové ministerstvo přistoupilo k novému uspořádání vzdělávání v této oblasti také proto, aby vyhovělo dohodě European credit transfer system (ECTS), kterou ratifikovali ministři školství členských zemí EU v roce 1999. 4.12.4 Další vzdělávání v oblasti informatiky Vedle rozšířené možnosti odborného vzdělávání byl přijat rovněž koncept rozvoje dalšího vzdělávání v oblasti informatiky. Spolkový ústav pro práci, do jehož kompetence doškolování pracovníků spadá, se zavázal, že zvýší počet účastníků kurzů z 30.000 v roce 1999 na 40.000 v roce následujícím. Tento závazek se podařilo splnit. V tomto roce totiž kurzy absolvovalo 46.000 lidí. Vzděláváním pracovníků v informační oblasti se však zabývá daleko více organizací. Jednou z nich je například CERT-IT, která uděluje osobní certifikáty v 29 profilech informačních dovedností, které jsou mezinárodně platné. Certifikace probíhá při
dodržování
mezinárodních
norem
pod
dozorem
Společnost
pro
akreditaci
(Trägergemeinschaft für Akkreditierung). 4.13 NOVÉ TRENDY VE ŠKOLSTVÍ Ekonomický růst a zaměstnanost jsou v dnešní době stále více ovlivňovány efektivní a odbornou schopností práce s informacemi. Používaní internetu a dalších nových technologií se stalo důležitou a nedílnou součástí každodenního života občanů SRN. Proto se spolková vláda rozhodla uzpůsobit vyučovací praxi těmto novým trendům. Nutným předpokladem pro zlepšení výuky v tomto směru bylo zabezpečit školská zařízení odpovídající infrastrukturou. Pouze nová moderní technika je totiž dostatečnou zárukou možnosti nasazení multimediálních prostředků a kvalitního vzdělávacího software do vyučování. Nezbytné bylo také získat dostatek kvalifikovaných pedagogů. Zapojením nových technologií do výuky viděla spolková vláda šance v těchto aspektech: -
lépe připravit mladé lidi na požadavky soukromého i pracovního života
-
postavit zaměstnance do lepší pozice na pracovním trhu a v zaměstnání
101
-
vytvoření lepší možnosti samostatného učení pro lidi, kteří se z jakýchkoliv důvodů musí učit doma
-
vytvoření nových kooperativních forem učení
Celý koncept nového modernějšího školství počítal samozřejmě rovněž s podporou a aktivním zapojením orgánů spolkových zemí a subjektů ze soukromé sféry. Problematika školství a nových médií ve výuce byla také součástí akčního plánu spolkové vlády „Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století“. Spolková vláda formulovala program na zavedení nových moderních technologií a programů do škol. Celý projekt začal v roce 2000 a jeho kompletní dokončení bylo plánováno na rok 2004. Jedná se v něm nejen o vybavení škol moderními computery s vysokorychlostním internetovým napojením, ale zejména o vzdělávací software-programy. Na projekt bylo vyčleněno 700 miliónů Eur ze státní pokladny. Zde jsou nosné body programu: •
Program „Nová média ve vzdělávání“, vytvoření vzdělávacích software pro všeobecné školy, odborné vzdělávání a vysoké školy. Dotace tohoto programu přesahuje 300 miliónů Euro.
•
Program „Lernet“, vytvoření nových forem vzdělávání přes internet pro průmyslovou sféru a státní správu
•
Celoživotní vzdělávání v oblasti informačních technologií. Tvorba příslušného vzdělávacího software a vydávání certifikátů absolventům kurzů
•
Multimediální modernizace vysokých škol. Vývoj vzdělávacích software pro tento typ škol.
•
Program „ZIBS“, zlepšení technického vybavení odborných škol.
•
Iniciativa „Školy na síti“. Podporuje výměnu zkušeností mezi školami v oblasti zavádění nových médií do výuky
•
Projekt „Trh pro školy“. Zajišťuje komunikaci mezi školami a podnikateli. Zprostředkovává logistickou podporu pro pořízení hardware a software.
•
Model „SEMIK“. Systematické zapojení médií, informačních a komunikačních technologií do procesu vyučování. 15)
Podstatně se v této oblasti angažuje i IniciativeD21. Ta již ve svých vzdělávacích programech poskytla informačně-technickou kvalifikaci 120.000 učitelů.
102
V rámci programu Ambasador se experti a podnikatelské osobnosti snaží svým působením na středních školách zpopularizovat vysokoškolské studium informačních a technických oborů. V neposlední řadě je tu snaha získávat nové sponzory, kteří by financovali technické vybavení škol. 4.13.1 Vybavení německých škol internetem Zlepšení informační infrastruktury německého školství bylo zahrnuto do akčního plánu německé vlády „Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století“. Zajištění přístupu k internetu pro všechny školy bylo jednoznačným základem pro další politiku spolkové vlády, např. zavádění nových médií do výuky. Cíl akce se podařilo ve stanovené lhůtě splnit. Na podzim roku 2002 byly všechny německé školy napojeny na internet, což je obrovské zlepšení oproti roku 1998, kdy bylo podle průzkumu Evropské unie napojeno pouze 15 % škol.
Graf č. 10: Vybavení německých škol internetem
Počet škol připojených k internetu (od podzimu 2002 všechny) 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1998
1999
2000
Zdroj: IID
103
2001
Pro lepší ilustraci přidávám graf, který ukazuje vybavení škol informační technikou v roce 1998. Modrý ukazatel v grafu č.11 udává procentní podíl škol s připojením na internet, červený ukazatel udává procentní podíl škol disponujících osobními počítači. Z grafu jasně vyplývá, že evropskými průkopníky při zavádění informačních technologií do školství byly skandinávské země.
Graf č. 11: Vybavení škol informačními technologiemi v roce 1998
Vybavení škol informačními technologiemi v % 35
Finsko
40 30
Dánsko
35 30
Švédsko
35
internetová připojení
20
Francie
30
vybavení počítači
15
SRN
30 10
Velká Británie
20 1
Řecko
5
0
5
10
15
20
25
30
35
40
Zdroj: IID
4.13.2 Program Nová média ve vzdělávání Program Nová média ve vzdělávání (Neue Medien in der Bildung) představuje klíčovou aktivitu německé vlády v otázce implementace nových informačních technologií do výuky na všech úrovních. Program byl svěřen do kompetence Spolkového ministerstva školství a výzkumu a v letech 2002-2004 do něho bude vložena částka okolo 300 miliónů Euro. Cílem programu je trvalá a široká integrace nových médií do výuky a jejich kvalitativní zlepšování. Podstatu projektu tvoří tyto body: -
zlepšení úrovně výuky díky většímu používání počítačové techniky
104
-
přeměna struktury vzdělávání díky globálnímu používání informační a komunikační techniky
-
stimulace trhu s učebním software, který má v celosvětovém měřítku obrovský potenciál růstu
-
pomoc při ochraně svébytné národní kultury vzdělávání
Největším cílem tohoto projektu je však dosažení špičkové pozice v mezinárodním měřítku na poli vývoje a používání vzdělávacího software. Tento cíl je obsažen také v programu „Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století“. Program počítá se zapojením nových médií do výuky na všech úrovních. To znamená, že nástup nových technologií do vzdělávacího procesu by měl proběhnout na základních, středních i vysokých školách, stejně jako v celoživotním vzdělávání. K úspěšnému plnění programu je nutné splnit rovněž podmínky materiálního vybavení škol a dostatečné kvalifikace pedagogických pracovníků. Zatímco moderní informační technika se stala v minulých letech běžnou součástí německých školských zařízení a úroveň technického vybavení německých škol i podle mezinárodních statistik stoupá, problém s kvalifikovaností učitelů přetrvává. Proto probíhá velké množství školení pedagogů, aby byl i tento problém úspěšně odstraněn. Protože se jedná o celonárodní program, podílejí se na jeho průběhu nejen orgány spolkové vlády, ale i spolkové země a četné subjekty z podnikatelské sféry. S vyhodnocením celého programu je nutno počkat na dobu po jeho ukončení na konci roku 2004. 4.13.3 Podpora telekomunikací ve školství a výzkumu 4.13.3.1 Služba „Školy na síti“ Tato online služba je iniciativou Spolkového ministerstva školství a výzkumu a Německého Telekomu. Jde konkrétně o internetovou stránku, která je určena školám, učitelům a studentům. V době měnícího se školství, zavádění nových médií do výuky a používání nových progresivních metod má za cíl pomoci učitelům při přechodu k novým trendům výuky. Služba Školy na síti (Schulen ans Netz) zastřešuje řadu dílčích specifických projektů určených pro usnadnění práce učitelům a zlepšení kvality vyučování. Další z řady těchto dílčích programů jsou zase směrovány na studenty, kterým pomáhá v lepší orientaci v německé školské soustavě a optimální volbě vzdělávací instituce. Nejvýznamnější službou 105
v rámci iniciativy Školy na síti je služba InfoSCHUL. Služba napomáhá postupnému začleňování multimediálních vzdělávacích materiálů do jednotlivých předmětů. Navíc podporuje návaznost učiva ze středních škol a studijních programů vysokých škol a univerzit a tím usnadňuje studentům orientaci v jimi zvolených studijních programech. 4.13.3.2 Německá výzkumná síť Vybudování moderní sítě pro účinnou a efektivní komunikaci a výměnu dat mezi subjekty podílejícími se na vědeckém výzkumu bylo jedním z cílů akčního programu spolkové vlády Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století. Německá výzkumná síť (Das Deutsche Forschungsnetz) je vysokorychlostní síť pro vzdělávání a výzkum. Sdružuje vysoké školy a výzkumná zařízení v Německu a podporuje výzkum a vývoj nových aplikací v rámci iniciativy Internet2-Community. Páteří systémů je síť G-WiN, která je skrze evropský systém GEANT propojena s výzkumnými centry a institucemi po celém světě. O udržování a rozvoj sítě pečuje DFN Verein podporovaný Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu. Síť je tvořena 27 síťovými uzly a asi 550 místy na vysokých školách a dalších institucích, které jsou k systému připojeny. 4.14 VLÁDNÍ PODPORA ECOMMERCE Protože je zdravý a konkurenceschopný průmysl prioritou jakékoliv vlády, německou nevyjímaje, je pochopitelné, že podpora elektronického obchodu, jakožto nové možnosti prosazení se na trhu, je stálým aktuálním tématem. Obchodní činnost provozována na elektronické bázi skýtá podnikatelským subjektům četné výhody, zejména možnost rychlé reakce na aktuální dění na trhu. V oblasti elektronického obchodu se německým podnikatelům otvírají nové možnosti rozvoje a nové šance na prosazení se na globálních trzích. Podle studie Forrester Research Inc. se celkový obrat elektronického obchodu zvýšil z 80 miliard USD v roce 1998 na 970 miliard USD v roce 2001. Fenomén eCommerce se velkou rychlostí rozmáhá jak v USA, tak v evropských podmínkách. 4.14.1 Výstavba kompetenčních center pro eCommerce Efektivní využití elektronických sítí se stalo rozhodujícím faktorem pro konkurenceschopnost hospodářské sféry. Německé firmy reagovaly na tuto globální výzvu poměrně rychle, přesto 106
se zde dají najít značné rezervy. Německá vláda není dlouhodobě spokojena s podílem středně velkých podnikatelských subjektů na elektronickém obchodu. Hlavně pro tyto podnikatele se snaží učinit kroky, které by je přinutily k aktivnějšímu přístupu v této oblasti. Nejvýznamnější aktivitou bylo zřízení 24 kompetenčních center pro elektronický obchod. Projekt koordinuje Spolkové ministerstvo hospodářství a práce. Prvořadými úkoly těchto kompetenčních center je motivovat středně velké podnikatele ke vstupu do oblasti eCommerce a poskytovat jim komplexní informační servis. Příkladem takovéhoto kompetenčního centra pro elektronický obchod může být Euro-InfoVerbraucher. Od 1.ledna 2003 ustavilo Spolkové ministerstvo spravedlnosti novou koordinační jednotku pro podporu elektronického obchod
nejen na území SRN, ale i
v zemích EU. Toto opatření mělo směřovat k lepší orientaci tržních subjektů při využívání elektronického obchodu. Projekt byl svěřen do kompetence společnosti Euro-InfoVerbraucher e.V., která má v této oblasti rozsáhlé zkušenosti. Služba podává komplexní informace podnikatelům i spotřebitelům zejména o právních předpisech Evropské unie v oblasti elektronického obchodu. Samotné vytvoření této jednotky je vlastně následkem politiky EU, neboť na základě jejího doporučení vznikají podobná centra pro podporu elektronického obchodu. Hlavními tématy informační činnosti centra jsou: •
informace o smluvních právech a povinnostech při elektronickém obchodu
•
informace o právní pomoci při problémech s dodržováním smluv
•
informace o existujících poradenských centrech a úřadech pro ochranu spotřebitele, které se zabývají oblastí elektronického obchodu
•
informace o dalších organizacích podporující elektronický obchod
Spolkové ministerstvo hospodářství a práce je v oblasti podpory elektronického obchodu jednoznačně nejaktivnější složkou státní správy. Podporuje nejrůznější modely, projekty a tvorbu standardů v této oblasti, čímž se snaží přilákat do této hospodářské oblasti nové firmy a podnikatele. Spolková vláda také podporuje zakládání nových podnikatelských subjektů nejen v oblasti elektronického obchodu, ale v celé oblasti informačních a komunikačních technologií, nových
107
médií a software. V rámci programu „Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21.století“ jsou tyto aktivity dotovány. 4.14.2 Vývoj elektronického obchodu v Německu Na poli elektronického obchodu si na konci 90. let minulého století předsevzalo Německo, převzít vedoucí pozici v této oblasti na úkor Velké Británie a Francie. To se podařilo již v roce 2001, kdy se SRN s obratem elektronického obchodu ve výši 19,1 miliard USD stalo zemí s největším objemem obchodních transakcí v elektronické formě. V roce 2001 disponovalo svou obchodní webovou stránkou více než 62% podnikatelů. 20% těchto stránek umožňovalo zákazníkům online objednávky zboží přes internet. Němečtí uživatelé internetu se k elektronickému obchodu stavěli zpočátku velmi zdrženlivě. Na začátku nového tisíciletí však nastal zřetelný obrat a německý elektronický obchod se tak úspěšně etabloval ve společnosti. V roce 2001 již těchto služeb využívala více než čtvrtina uživatelů internetu.
Graf č. 12: Obraty evropských států z elektronického obchodu v roce 2001
Obraty z el. obchodu ve vybraných evropských státech v roce 2001 v miliardách US dolarů SRN
19,1
Velká Británie
17,8
Francie
7,2
Nizozemí
5,3
Švédsko
5,0
Finsko
4,1
Itálie
3,4
Dánsko
2,3
Norsko
2,2
Španělsko
1,3
ostatní země
0,6
0
2
4
6
8
10
Zdroj: BITKOM
108
12
14
16
18
20
Graf ukazuje finanční obraty z elektronického obchodu v roce 2001. Právě v tomto roce se Německo dostalo v tomto směru do čela pomyslné evropské tabulky. Obrat elektronického obchodu v Evropě dosáhl hodnoty téměř 70 miliard USD. Z toho připadalo více než 19 miliard na Německo. Na graf je ovšem nutno pohlížet s jistou rezervou, protože vzhledem k velké rozloze Německa a značné velikosti jeho trhu je vysoký finanční obrat z elektronického obchodu do jisté míry přirozený. Na druhou stranu však nelze německý primát při konkurenci Francie a hlavně Velké Británie ani podceňovat. Celkově lze konstatovat, že v Německu se elektronický obchod velmi rychle rozšířil a získal mnoho klientů, ale stále v tomto odvětví existuje ještě řada rezerv. Spolková vláda se snaží tuto formu obchodu podporovat a tím nastartovat větší ekonomický růst. V době, kdy je vše udáváno ekonomickými zájmy, je elektronický obchod jedním z podstatných elementů, které mohou přispět ke zdravé ekonomice a vytvoření nových pracovních míst.
109
5. VYBRANÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY V SRN Následující kapitola představuje nejúspěšnější informační systémy a služby, které se objevily na území SRN. Největší pozornost bude pochopitelně upínána na projekty, jejichž význam je podstatný i v mezinárodním měřítku. 5.1 DATABÁZOVÁ CENTRA 5.1.1 FIZ Karlsruhe – STN International Největší databázové centrum v Německu. Z původního oborového informačního střediska FIZ INKA Karlsruhe se v průběhu let stalo jedno z nejznámějších databázových center světa. Centrum bylo založeno v roce 1974, ale klíčový pro jeho expanzi byl rok 1983, kdy bylo privatizováno a částečně reorganizováno. Od tohoto roku také nabývá instituce své současné jméno STN International, protože se stalo evropským zástupcem tohoto nadnárodního databázového centra. Už od 80. let funguje toto databázové centrum jako síť tří zrcadlových serverů. Kromě Karlsruhe se další hostitelský počítač nachází v dokumentačním centru CAS (Chemical Abstracts Services) Americké chemické společnosti ACS (American Chemical Society). Třetí participující organizací je tokijská firma JST (Japan Science and Technology Corporation) v rámci japonského národního informačního střediska JICST (Japan Information Center for Scientific and Technology). STN nejen zpřístupňuje zhruba 220 databází z oblasti vědy a techniky, včetně patentů, ale i sám produkuje několik velmi zajímavých informačních zdrojů. V databázích STN je obsaženo asi 400 miliónů dokumentů. V roce 1996 vznikla dohoda mezi STN a OCLC o propojení STN s databází souborného katalogu více než 20 tisíc knihoven na celém světě WorldCat. Protože si chce středisko i nadále udržet akademický charakter jsou ceny jeho produktů o poznání nižší než produkty komerčních center Dialog nebo Data-Star. Proto také provoz systému vyžaduje státní dotace. Vysoce ceněné je i uživatelsky velmi příjemné rozhraní. Vyhledávací systém Messenger byl nahrazen či spíše modifikován systémem STN Easy. Jako moderní systém nabízí i funkci
110
Crossfile Searching umožňující uplatnit dotaz průřezově ve všech zpřístupňovaných databázích. Tématické vymezení databází STN International: -
energetika
-
nukleární výzkum
-
matematika
-
informatika
-
fyzika
-
umělé hmoty
-
nauka o krystalech
Kromě již zmiňovaných zahraničních institucí jsou partnery FIZ Karlsruhe také významné německé organizace. Středisko podporuje německý stát i spolkové země. Partnery jsou i Max Planck Gesellschaft, Frauenhofer Gesellschaft a německá profesní sdružení z oborů matematiky, fyziky a informatiky. FIZ
Karlsruhe
je
členem
Vědeckého
sdružení
Gottfrieda
Wilhelma
Leibnize
(Wissenschaftsgemeinschaft Gottfried Wilhelm Leibniz e.V), v němž se sdružují různá vědecká a servisní zařízení z rozličných vědeckých oborů, která jsou podporovány státem a spolkovými zeměmi. 5.1.2 DIMDI Pod touto zkratkou se skrývá Deutsches Institut für Medizinische Dokumentation und Information. Jedná se o významné databázové centrum zaměřené na informace z oblasti zdravotnictví a medicíny sídlící v Kolíně nad Rýnem. Nabízených 77 databází je tématicky zaměřeno na zdravotnictví a medicínu, farmakologii, toxikologii, biologii apod. Většina nabízených databází je placená, ale některé jsou i volně přístupné. Možnosti vyhledávání: ClassicSearch – vyhledávání pro odborníky SmartSearch – grafické vyhledávací rozhraní pro začátečníky DIMDI vznikl na základě zákona v roce 1969. K jeho povinnostem ze zákona náleží: 1) Příprava informací pro celou oblast zdravotnictví a medicíny 2) Zřízení a provoz databázových informačních systémů pro léčiva a medicínské produkty. Vytvoření služebních klasifikací 111
3) Vytvoření dokumentace a databázového informačního systému k zdravotnickoekonomické evaluaci medicínských technologií 13) Na základě plnění těchto tří základních požadavků zpřístupňuje DIMDI v současné době obsáhlou síť medicínských databází, ve kterých je k dispozici více než 70 miliónů dokumentů. V rámci zpracování zákonných úkolů nabylo DIMDI v poslední době další důležitosti, protože byla začleněna do řady dalších zákonů a legislativních ustanovení, čímž se její úlohy znatelně rozšířily. Z toho vyplývá, že DIMDI není pouze zprostředkovatelem medicínských databází jiných subjektů, ale že se na tvorbě řady z nich aktivně podílí. Zákonné normy bezprostředně se týkající DIMDI: 1969 Výnos o zřízení 1992 Zákon o struktuře zdravotnictví 1994 Zákon o registru rakoviny 1994 Zákon o medicínských produktech 1998 Zákon o léčivech DIMDI má 107 pracovníků rozdělených do 3 oddělení a příslušných pracovních skupin. M – Oddělení pro obsah a dokumentaci (41 pracovníků) D – Technické oddělení (39 pracovníků) V - Správní oddělení (27 pracovníků) Kromě Spolkového ministerstva zdravotnictví (Bunderministerium für Gesundheit und sociale Sicherung - BMGS), do jehož resortu činnost DIMDI náleží nejvíce, spolupracuje DIMDI s řadou odborných institucí a organizací z oblasti medicíny a zdravotnictví jak z Německa, tak ze zahraničí. Protože plní DIMDI řadu zákonných povinností, dostává na svůj provoz nemalé dotace od spolkové vlády. Významným počinem DIMDI je rovněž činnost v oblasti klasifikací a tezaurů. DIMDI spravuje německý překlad hesláře Medical subject headings (MeSH) vytvořeného National library of Medicine z USA. Heslář je ročně aktualizován a uživatelé jej mohou používat v řadě databází zpřístupňovaných DIMDI. Stejně tak udržuje DIMDI i další specializované medicínské klasifikace kupříkladu Klasifikaci nemocí ICD atd. 112
DIMDI se angažuje i při tvorbě dobře známého eGovernmentu, a to pochopitelně v oblasti elektronického zdravotnictví. Jedná se zejména o stále diskutovanou možnost uplatnění elektronické zdravotní karty a elektronického receptu. V nabídce DIMDI figuruje i databáze TELA, v níž jsou obsaženy dosavadní telematické projekty v německém zdravotnictví. 5.1.3 FIZ Technik FIZ Technik je databázové centrum, poskytující přístup k hodnotným informačním zdrojům především z oblasti techniky. FIZ Technik e. V. vznikl v roce 1979 sloučením dvou středisek, a to ZDE e.V. (Dokumentation Elektrotechnik) a DOMA e.V. (Dokumentation Maschinenbau). V současné době se jedná o společnost, jejímiž členy jsou organizace zejména z průmyslové sféry. Sídlem střediska je Frankfurt nad Mohanem. 26% nákladů instituce je kryto z příspěvků spolkové vlády. FIZ Technik provozuje zhruba 90 databází z těchto oborů: -
strojírenství
-
elektrotechnika
-
textilní průmysl
-
průmyslová informační technika
-
medicínská technika
-
energetika
-
těžební průmysl
-
management a řízení
Nejčastějšími příjemci informačních služeb instituce jsou uživatelé ze sféry průmyslu, vědy a výzkumu či ze sektoru služeb. Při přípravě databází je ročně zpracováno více než 110.000 dokumentů. Jedná se hlavně o články z odborných časopisů a odborného tisku, o vědecké zprávy či disertace. Na pracích při tvorbě a aktualizaci databází se podílí 300 odborníků ze všech tématických oblastí. Přístup k databázím FIZ Technik je placený a váže se na získání platného hesla. Středisko disponuje rovněž databázemi patentů, norem, ochranných známek nebo katalogů firem. Centrum zařizuje i dodávání plných textů. Některé své produkty nabízí FIZ Technik i na CD-rom.
113
5.1.4 GENIOS Portál pro hospodářské informace a znalostní management. GENIOS Wirtschaftsdatenbanken je příkladem jedné z nejnovějších německých online služeb. Systém se úzce specializuje na ekonomické informace. Hlavní databází systému je databáze PROMT (Predicts Overview of Markets and Technology) z produkce firmy Predicasts. I další báze systému jsou ryze ekonomického charakteru. Typická je velmi krátká retrospektiva informací, která většinou nepřesahuje 3 roky. Genios nabízí zhruba 900 databází. Ponejvíce excerpuje z denního tisku, odborných a vědeckých časopisů a ze zpráv tiskových agentur. Podstatným kritériem pro databáze střediska je aktuálnost údajů a rychlost jejich dodávání. Důležitou podmínkou úspěchu je úzká spolupráce se 240 firmami z vydavatelské sféry, na základě jejichž produktů vytváří Genios své informační služby. Databáze a plnotextové archívy jsou placenými zdroji a jejich služeb v současné době využívá asi 34.000 smluvních zákazníků, kteří se rekrutují téměř výhradně z ekonomického sektoru. Od roku 2002 je v provozu také služba „Recherche-shop“, v jejímž rámci mohou uživatelé vyhledávat dokumenty, aniž by museli se střediskem uzavírat smlouvu. I tato služba je samozřejmě placená. Sídlo střediska je v Düsseldorfu. 5.1.5 GBI – the contentmachine Tato zkratka skrývá German Bussines Information - jednu z nejúspěšnějších informačních služeb pro oblast obchodu a hospodářství v Německu. GBI je producentem a zároveň zprostředkovatelem databází a poskytovatelem komplexních informačních služeb. GBI je komerční službou a není závislá na státní podpoře. Má za sebou již 25 let úspěšné existence a i nadále rozvíjí své služby. Obsah produkovaných informací je do značné míry tématicky podobný produktům, které nabízí databázové centrum GENIOS. V současné době disponuje GBI více než 400 databázemi, 250 tituly odborných časopisů, 50.000 analýzami trhu, kompletním informačním servisem z denního tisku, 6 miliony odkazů na odbornou literaturu atd. Toto obrovské množství nashromážděných dat lze považovat za služnou základnu pro zajišťování kompetentních informačních služeb pro veřejnost. Zvláště vysoko je GBI hodnoceno jako poskytovatel firemních informací. Každý měsíc zpřístupní GBI více než 7 000 dokumentů. Mezi nejčastější klienty GBI náleží především velké 114
korporace, banky a pojišťovny, poradenské firmy a nakladatelství. Hlavním sídlem služby je Mnichov. Od roku 1996 jsou služby GBI dostupné i v online režimu sítě internet. Systém umožňuje dva druhy vyhledávání. -
Profi vyhledávání se vztahuje na získávání dokumentů ze 400 různých databází.
-
Rychlé vyhledávání, ve kterém má klient na výběr vyhledávání z novin, odborných časopisů, literatury, podnikatelských subjektů a osob.
Samotné vyhledávání záznamů dokumentů je bezplatné, avšak jakákoliv dodávka literatury je již pochopitelně placená. Struktura cen pro různé druhy informačních služeb se samozřejmě velmi liší. Prestižní analýzy trhu nebo cenné firemní informace jsou samozřejmě náležitě nákladnou záležitostí. Dodání článku z odborného časopisu běžnému uživateli se pohybuje v relacích okolo 2 až 3 Euro. 5.1.6 JURIS Systém JURIS vznikl v Bonnu a získal významné postavení v oblasti informačních služeb pro legislativu. V roce 1986 byla založena soukromá společnost JURIS GmbH. Stát ji svěřil veškerou agendu týkající se zveřejňování německé státní legislativy a judikatury. V poslední době začal systém zcela logicky zpřístupňovat i dokumenty zabývající se právem a legislativou EU. Nyní již není sídlem organizace Bonn, nýbrž Saarbrücken. V současné době se v databázích systému JURIS nachází více než 8,5 miliónu dokumentů ze všech oblastí práva. JURIS má navíc přístup i k databázím partnerských organizací. Při vstupu do systému JURIS má klient možnost získat snadno informace z jakéhokoliv oboru práva. JURIS je převážně placenou službou a uživatel musí od systému získat platný přístup na základě vyplnění přihlašovacího formuláře. Poté je klientovi udělen login a passwort. Pouze v několika málo databázích je možné vyhledávat zdarma. V rámci systému je uživateli k dispozici 39 databází ze všech oblasti práva. Pro lepší možnosti rešeršování bylo vytvořeno nové rozhraní JurisWeb, v jehož rámci má zákazník možnost vyhledávat dokumenty pomocí speciálního formuláře. Aktuální právní dokumenty jsou navíc vydávány i na CD-rom. Se systémem JurisOnline má zákazník k dispozici kompletní spektrum právních informací nejen ze SRN, ale i z celé EU. JurisOnline obsahuje především informace napomáhající 115
uživateli v orientaci v německém právním prostředí a legislativě. Systém je denně aktualizován a přináší zejména přehled o informačních zdrojích v oblasti práva. Významnou aktivitou, kterou JURIS provozuje za intenzivní spolupráce se Spolkovým ministerstvem spravedlnosti je služba Zákony na Internetu (Gesetze im Internet). Jedná se o zpřístupňování spolkových zákonů a dalších zákonných norem prostřednictvím internetu. Zákony mohou být v systému uspořádány buď abecedně nebo podle tématických skupin. Vyhledávání v této službě je bezplatné a uživatel má oprávnění vytisknout si texty pro osobní potřebu. Do budoucna se počítá s navazující službou, která bude aktuálně zpřístupňovat veškeré změny a novelizace ve stávajících německých zákonných normách a předpisech. 5.2 SOUBORNÉ KATALOGY Německo, jakožto stát s velkou geografickou rozlohou a rozdělením na jednotlivé spolkové země, tvoří ideální podmínky pro vznik mnoha souborných katalogů. Informační fondy knihoven jsou tak velmi často sdružovány do souborných katalogů, a to jak na úrovni jednotlivých spolkových států, tak na úrovni přesahující regionální význam. Dohled nad provozem těchto systémů bývá často v kompetenci různých knihovnických sdružení, které v daném regionu pracují. Souborné katalogy jsou mnohdy provozovány i univerzitními knihovnami. Tyto služby, které umožňují uživateli pohodlné prohledávání více katalogů současně, bývají mnohdy spojeny také se službami DDS, které zajišťují dodávání klientem objednaných dokumentů. Typickým rysem německých souborných katalogů je pestrost nabídky jejich služeb. U drtivé většiny se nejedná pouze možnost vyhledávání v knižních katalozích participujících knihoven, ale systémy nabízejí i další možnosti vyhledávání například v článcích z časopisů a denního tisku, dále pak má uživatel často přístup k tématicky vyhraněným databázím, adresářům, statistikám atd. Kromě tuzemských katalogů se objevují na území Německa samozřejmě také služby mezinárodního formátu, jako je například projekt GABRIEL (Gateway to europe´s national libraries), na kterém se podílí řada národních knihoven evropských zemí, a kde má uživatel možnost vyhledávání v jejích katalozích přes jednotné rozhraní. K nejvýznamnějším souborným katalogům, které zdaleka překračují regionální rozsah a jsou důležité v celoněmeckém měřítku, patří zejména Karlsruherský virtuální katalog (Karslruher Virtueller Katalog – KVK), v jehož rámci je možno po zvolení vybraných institucí vyhledávat v katalozích knihoven nejen z celého Německa, ale také z řady 116
prestižních
zahraničních
knihoven
a
v katalozích
nejvýznamnějších
internetových
knihkupectví. Dalším důležitým souborným katalogem pro oblast celého Německa je Katalog Společného sdružení knihoven (Gemeinsamer Bibliotheksverbund – GBV). Členy tohoto sdružení jsou především knihovny ze severu Německa. Zastoupeny jsou organizace z Brém, Hamburku, Mecklenburg-Vorpommern, Niedersachsen, Sachsen-Anhalt, Schleswig-Holstein a Thüringen. Uživatel může vyhledávat nejen v katalogu knih a posléze si relevantní dokument vypůjčit, ale také v katalogů článků. Katalog SWB zase prezentuje informační fondy institucí zapojených do Sdružení knihoven jihozápadního Německa (Südwestdeutscher Bibliotheksverbund). Tento katalog se vyznačuje zejména širokou paletou nabízených služeb a úzkou spoluprácí s DDS službou SUBITO. K typickým představitelům souborných katalogů v rámci spolkových zemí patří Katalog knihovnického sdružení Bavorska (Bibliothekverbund Bayern – BVB), Hessenský knihovnicko-informační systém Hebis (Hessisches Bibliotheksinformationssystem), Souborný katalog spolkové země Severní Porýní–Westfálsko (Verbundkatalog des Landes Nordrhein-Westfalen) nebo Katalog Kooperativního sdružení knihoven BerlinBrandenburg (Kooperativer Bibliotheksverbund Berlin-Brandenburg). Jako ukázku specifické služby v této oblasti je nutné uvést systém WEBIS. Jedná se o centrálu odborných a speciálních knihoven. Sdružuje knihovny tohoto typu z území celého Německa a jeho souborný katalog přináší literaturu z mnoha vědeckých oborů. Při tématické tvorbě katalogu spolupracuje WEBIS intenzivně s Německou společností pro výzkum (Deutsche Forschunggemeinschaft). Na území Německa působí pochopitelně i řada dalších služeb založených na podobné bázi, ale jejich vyjmenování a popis by byl příliš dlouhý a pro tuto práci nepříliš přínosný, neboť všechny fungují na zhruba stejném principu. V zásadě lze konstatovat, že Německo má pro vznik a rozvoj souborných katalogů vhodný charakter a služby tohoto typu si již dávno získaly řadu příznivců a klientů. 5.3 SLUŽBY DDS Služby typu DDS (Document Delivery Service) jsou v německém prostředí velmi oblíbeny a mají v této oblasti dobré jméno i tradici. Německý trh je pro služby tohoto ražení velmi
117
vhodný zejména díky své značné geografické rozloze. V SRN existuje povícero služeb podobného zaměření, ve své práci však uvádím pouze ty nejzákladnější a nejúspěšnější. 5.3.1 SUBITO Název tohoto systému je přejat z italštiny, kde je toto slovo výrazem pro rychlost. Na počátku projektu stála německá vláda ve spolupráci s Iniciativou pro urychlení dodávání literatury (Initiative zur Beschleunigung der Literaturversorgung). SUBITO má mezinárodní charakter. Zdrojovou základnu systémem poskytované literatury tvoří fondy mnoha německých a
evropských knihoven. Informace z odborných knih a časopisů se
neomezují jen na oblast vědy, ale také na hospodářství a společnost. Databáze článků ze zhruba 20.000 časopisů je budována od roku 1992 a obsahuje 1 milión článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak podle názvu článku, tak podle jména autora. Stejně tak lze vyhledávat i v katalogu knižních titulů čítajícím okolo 20 miliónů svazků. SUBITO je decentralizovaným systémem. Společným prvkem je jen katalog, ve kterém si uživatel vyhledá požadovaný dokument. Jeho dodání je již zajištěno některou z partnerských knihoven, obvykle tou, která je uživateli geograficky nejblíže. Aby mohl člověk či instituce využívat služeb systému, musí se stát registrovaným uživatelem. Po vyplnění přihlašovacího formuláře obdrží klient své uživatelské číslo a heslo. SUBITO provozuje také službu Library Service, jejíž působnost je orientována výhradně na knihovnická zařízení. V jejím rámci mohou knihovny svým uživatelům prostřednictvím tohoto systému dodávat požadované články z časopisů nejpozději do 72 hodin. Dané knihovny musí být pochopitelně registrovány v systému SUBITO. Uživatelé systému jsou rozděleni na 4 skupiny, podle nichž se řídí jejich profil, rozsah a ceny poskytovaných služeb. 1) Studenti a osoby ze vzdělávací sféry 2) Podnikatelé a všichni komerční uživatelé 3) Soukromé osoby 4) Knihovny a knihovnická zařízení Možnosti dodávání dokumentů: - emailem - přes ftp 118
- faxem - poštou - samostatným vyzvednutím Formáty elektronicky dodávaných dokumentů: - MultiPageTIFF.tif(f) - Postscript.eps - PDF.pdf 5.3.2 Tibquick/Tiborder Tato služba DDS je provozována Technickou universitou v Hannoveru (Technische Universität Hannover). Původně se orientovala zejména na dodávání technické literatury, ale postupem času se její tématický rozsah rozšířil i na další vědní obory. Projekt byl budován a zdokonalován od poloviny 90. let a neustále se rozvíjí. Služba není pouze o iniciativou Technické university v Hannoveru, ale protože se jedná o velmi důležitý projekt pro dodávání informací nejen technického rázu, spolupracují na projektu i jiné instituce. Spolkové ministerstvo školství a výzkumu podpořilo projekt v letech 1996-2000 dotací 2,2 miliónů DM. Aktivní spolupráce je rozvíjena rovněž s FIZ Karlsruhe. Na centrální úrovni disponuje služba plnotextovým archívem dokumentů, které byly připraveny a katalogizovány na základě známého systému PICA. Byl vyvinut systém pro online rešerše a online objednávání dokumentů Tiborder. Důležitou součásti služby je také systém DOD podporující samotné dodávání dokumentů, a to jak online, tak offline. V rámci služby si může uživatel objednat dodávku článků, knih či mikrofiší těmito způsoby: -
www formulářem
-
emailem
-
poštou
-
telefonicky
-
speciálním objednávkovým formulářem
Dokumenty jsou dodávány buď elektronicky mailem, poštou nebo faxem.
119
Aby člověk získal právo na využívání služeb systému, musí vyplnit přihlašovací formulář a stát se registrovaným uživatelem systému. Služby projektu Tibquick jsou placené. Podobně jako u služby SUBITO jsou uživatelé rozdělení do skupin, podle kterých je určován rozsah a ráz jim poskytovaných služeb a struktura cen za tyto služby. Skupina 1: Vysokoškolští uživatelé Skupina 2: Podnikatelské subjekty Skupina 3: Soukromé osoby Zákazníci z akademické sféry jsou pochopitelně cenově zvýhodněni. Jinak se poplatky za dodávku dokumentů odvozují od rychlosti a způsobu jejich dodání. Systém má standardní dobu na doručení dokumentů 72 hodin. Existuje však i spěšné dodání (do 24 hodin) a velmi spěšné dodání (do 3 hodin). Pro vysokoškoláky se ceny za služby pohybují podle rychlosti dodávky od 4 po 20 Euro. Pro vyhledání požadovaného dokumentu je možno provádět rešerše v databázích systému. Pro snadnější orientaci byla vytvořena vlastní klasifikace čítající 48 hlavních oblastí. 5.3.3 JASON Další ze služeb DDS, která si v SRN vybudovala dobré renomé. Systém JASON se na německém informačním trhu zabydlel velmi rychle a získal si svými službami velké množství klientů. Fungování systému je prakticky stejné jako v případě systému SUBITO. JASON je však orientován na dodávání elektronických kopií článků. Klient systému má k dispozici více než 120 tisíc titulů periodik, z nichž si může přes systém JASON objednat dodání požadovaného článku. Systém JASON je vybudován v rámci sítě univerzitních knihoven Severního Porýní a Vestfálska. Jeho centrálou je knihovna univerzity v Bielefeldu. Poplatky za dodávání dokumentů byly pro veřejnost zhruba dvojnásobně dražší než pro uživatele z akademické obce. Od 1.7.2003 však došlo k zredukování služeb systému a objednávka dokumentů pro uživatele, kteří nejsou registrováni v univerzitní knihovně, již není možná.
120
5.4 VÝZNAMNÉ INFORMAČNÍ INSTITUCE 5.4.1 Německá knihovna Německá knihovna (Die Deutsche Bibliothek) je centrální archívní knihovnou a národním bibliografickým centrem Spolkové republiky Německo. Plní tak prakticky roli národní knihovny. Je zodpovědná za sběr, zpřístupňování a bibliografické zpracování německé literatury i literatury z jiných zemí, která je však napsána v německém jazyce. Tuto roli plní od roku 1913. Německá knihovna zastupuje zájmy Německa v oblasti knihovnictví na domácím i mezinárodním poli. Je hlavní organizací při tvorbě národních norem a hraje aktivní roli i při vývoji nových mezinárodních standardů. Německá knihovna vznikla v roce 1990 na základě Zákona ke smlouvě o sjednocení a je tvořena třemi subjekty. Jsou to Deutsche Bibliothek Frankfurt am Main, Deutsche Bücherei Leipzig a Deutsches Musikarchiv Berlin. Všechny tři centra se řídí stejnými pravidly. Zpracování literatury probíhá striktně v každé organizaci. Tímto konceptem je zaručena kompletnost sbírky a optimální kvalita služeb. Každá z knihoven tvořící Německou knihovnu má své specifické úkoly. Národní bibliografickou agenturou je knihovna ve Frankfurtu, která je kromě toho také národním centrem systému ISSN a provozovatelem systému Zeitschriftendatenbank. Frankfurtská knihovna rovněž vyvíjí nové informační a komunikační prostředky, vede centrální databázi a je zodpovědná za provoz národní bibliografie. V Berlíně jsou zpracovávány hudební materiály a knihovna v Lipsku, která má ze všech nejdelší tradici, zase spravuje Německé muzeum knih a cennou sbírku exilové literatury z let 1933-1945. Kromě těchto institucí mají statut národní knihovny také Staatbibliothek Preussischer Kulturbesitz Berlin a Bayerische Staatbibliothek München. Legislativními podklady pro fungování Německé knihovny jsou Zákon o německé knihovně (1969) a Zákon ke smlouvě o sjednocení (1990). Německá knihovna je nezávislou institucí, která administrativně spadá do resortu spolkového ministerstva vnitra. Ve sbírkách Německé knihovny s retrospektivou od roku 1913 se nacházejí: -
publikace vydané v Německu
-
publikace vydané v zahraničí v německé jazyce
-
překlady významných německých děl vydané v zahraničí
-
publikace vydané v zahraničí pojednávající o Německu (tzv. germanika) 121
-
publikace německy mluvících emigrantů vydané v letech 1933-1945
V současné době obsahuje sbírka Německé knihovny téměř 19 miliónů exemplářů. Z toho se asi 10 miliónů nachází v Deutsche Bücherei Leipzig, 8 miliónů v Deutsche Bibliothek Frankfurt a asi 1 milión v Deutsche Musikarchiv Berlin. Odevzdávání materiálů do Německé knihovny bylo řízeno zákonnými normami z let 1969 a 1982 (viz kapitola o Německé národní bibliografii). Poslední úpravou však prošla v roce 1998, kdy zákonodárci zareagovali na rozmach elektronického publikování a vymezili pravidla i pro odevzdávání elektronických publikací. Německá knihovna tak má zákonnou povinnost ke shromažďování, zpřístupňování a trvalému uchovávání německých a v Německu vydávaných digitálních publikací. Zákon vymezuje digitální publikace jako publikace zachycené na fyzických nosičích. Publikace šířené na síti tedy v zákoně nejsou zahrnuty. I přesto však Německá knihovna otázku archivace, například elektronických časopisů, intenzivně zkoumá. V této otázce, která byla dlouho diskutována s informačními experty, knihovníky, nakladateli i představiteli vlády byla ustavena tato pravidla: -
síťové publikace se mohou odevzdávat skrze datové sítě
-
síťové publikace v různých formátech se odevzdávají ve formátu, který preferuje knihovna
-
v případě, že existují dvě obsahově stejná díla, která jsou šířena jak na fyzickém nosiči, tak na síti, odevzdávají se oba exempláře
-
v případě, že jsou dvě obsahově stejná díla rozšiřována na síti dvěma různými poskytovateli, odevzdává se pouze jeden exemplář
-
knihovna je oprávněna opatřit si kopii digitální publikace pro účely dlouhodobé archivace
Při splnění těchto předpokladů spustila Německá knihovna víceletou testovací činnost systému, který byl vyvinut za pomoci partnerů z vydavatelské sféry. Elektronická depozitní knihovna je takto testována a zkoumá se, za jakých podmínek by mohla být Německá knihovna archívní knihovnou i pro síťové publikace. Elektronická depozitní knihovna začala úzce spolupracovat s vydavatelstvím Springer-Verlag a vznikl tak další projekt. V testovacím provozu se nachází projekt, při němž je 400 elektronických časopisů vydavatelství se svými plnými texty i metadaty převáděno a
122
archivováno na archivačním serveru Německé knihovny. Na základě úspěchu tohoto projektu jsou navazovány kontakty i s dalšími vydavateli elektronických časopisů. 5.4.2 Spolkový archív Spolkový archív (Das Bundesarchiv) je vrchním spolkovým úřadem, který spadá do kompetence Zmocněnce spolkové vlády pro kulturu a média (Die Bundesbeaufragte der Bunderegierung für Kultur und Medien). Od roku 1988 pracuje Spolkový archív na základě Spolkového zákona o archívech (Bundesarchivgesetz). Jeho hlavním sídlem je Koblenz. Archív zaměstnává dohromady asi 800 pracovníků. Spolkový archív zajišťuje shromažďování materiálů centrálních orgánů Spolkové republiky Německo (od roku 1949), Německé demokratické republiky (1949-1990), Německé říše (1867/71-1945) a Německého státu (1815-1866). Spolkový archív tak poskytuje cenné služby při zkoumání historie Německa a je zdrojem hodnotných informací zejména z oblasti práva, legislativy a státní správy. Kromě toho sbírá Spolkový archív také písemné pozůstalosti po význačných osobnostech, materiály politických stran, spolků a organizací. Zároveň zastává i funkci centrálního německého archívu pro filmové materiály. K základním úkolům archívu patří rozhodování o smysluplnosti shromážděných dokumentů, jejich třídění a zajištění jejich dobrého stavu při archivaci. Materiály Spolkového archívu jsou kromě toho zužitkovávány také pro vědecké prameny a výstavy. Podle spolkového zákona o archívech může materiálů sesbíraných Spolkovým archívem využít kterýkoliv občan Německa. Vznik archívu se datuje od roku 1919, kdy v Potsdami začal svoji činnost Centrální archív pro orgány a úřady Německé říše. Protože byl tento archív z velké části v druhé světové válce poničen, byl zřízen v roce 1946 nový centrální archív v Berlíně. Tento archív později sloužil pro potřeby Německé demokratické republiky a nový archív Německé spolkové republiky musel být založen v Koblenzi. Po znovusjednocení Německa v roce 1990 došlo i ke sloučení centrálních archívů obou zemí a dalším postupem času dostal Spolkový archív svoji dnešní podobu s 10 pracovišti. Spolkový archív je decentralizovaná organizace, tudíž sídlí ve vícero místech Německa. Dvě pracoviště Spolkového archívu se nachází v Berlíně, po jednom pak v Aachenu, Bayreuthu, Dahlwitz-Hoppegartenu, Freiburgu, Koblenzi, Ludwigsburgu, Rastattu a St.AugustinuHangelaru.
123
V současné době je Spolkový archív je rozdělen na tato oddělení: Z- Centrální oddělení pro záležitosti státní správy G- Centrální oddělení oborových služeb B- Oddělení pro Spolkovou republiku Německo R- Oddělení pro Německou říši DDR– Oddělení pro Německou demokratickou republiku MA– Vojenský archív FA– Filmový archív SAPMO- Archív stran a organizací bývalé NDR Celkově lze konstatovat, že Spolkový archív úspěšně pracuje s mnoha miliony archivních dokumentů a splňuje náročné požadavky při službě veřejnosti. 5.4.3 Spolkový statistický úřad Spolkový statistický úřad (Statistisches Bundesamt Deutschland) je poskytovatelem nejaktuálnějších
německých
statistických
informací
z nejrůznějších
společenských,
hospodářských a dalších oblastí. Úřad má svou centrálu ve Wiesbadenu, ale disponuje dalšími dvěma pracovišti, a to v Berlíně a v Bonnu. V současné době zaměstnává Spolkový statistický úřad 2 780 pracovníků. Náplní jejich práce je sběr, zpracovávání, analyzování a prezentování statistických informací. Důležitou funkcí úřadu je zajišťování informačního servisu pro všechny složky státní správy, kterým je poskytován rychlý přístup k aktuálním statistikám. Centrum ve Wiesbadenu disponuje největší speciální knihovnou se statistickými materiály v Německu. Základní pravidla pro tvorbu a zpracování statistických údajů řeší Zákon o statistice pro spolkové účely (Gesetz über die Statistik für Bundeszwecke). V něm jsou obsaženy hlavní rysy statistik vypracovávaných Spolkovým statistickým úřadem. Nejpodstatnější jsou zásady neutrality, vědecké nezávislosti a objektivity. Spolkový statistický úřad zaručuje v německém prostředí přístup k statistickým informacím pro všechny občany. Právo na tyto informace mají nejenom politici a další představitelé státní správy, ale také občané či představitelé hospodářské sféry. Při sběru statistických informací v Německu představuje velký problém velká rozloha a diferencovanost jednotlivých 124
spolkových států. Na tuto skutečnost zareagoval Spolkový statistický úřad nastolením decentralizovaného systému, ve kterém je klíčová spolupráce se statistickými úřady spolkových zemí. Z toho vyplývá, že všech 16 spolkových zemí disponuje svými vlastními statistickými úřady. Pro rychlost a aktuálnost údajů poskytovaných úřadem je proto důležitá rychlá a efektivní komunikace uvnitř organizace. Jakožto centrální úřad pro zpracování statistik vyvíjí Spolkový statistický úřad pro vlastní potřeby nové technologie pro technické i metodické zpracování statistických informací. Řešeny jsou rovněž možnosti lepšího a efektivnějšího zpřístupňování informací široké veřejnosti. V této souvislosti je nutno zmínit, že online služby Spolkového statistického úřadu jsou zahrnuty do palety služeb nabízených občanům v rámci vládního programu eGovernmentu. Do budoucna chce Spolkový statistický úřad rozšířit škálu svých služeb o specifické analýzy určené pro konkrétní uživatele. K dalším cílům úřadu patří zvýšení aktuálnosti dat, zlepšení veřejného přístupu ke statistickým informacím, širší uspokojování specifických informačních potřeb a efektivnější využití finančních zdrojů. 5.5 SPECIÁLNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY 5.5.1 Německá národní bibliografie Národní bibliografickou agenturou Německa je Deutsche Bibliothek Frankfurt am Main. Ta, ve spolupráci se svými partnerskými knihovnami, které tvoří dohromady Německou knihovnu, spravuje systém národní bibliografie Německa. Systém národní bibliografie se nejprve řídil nařízením z roku 1969. V současné době je platnou normou Nařízení o povinném výtisku z roku 1982 (Verordnung über die Pflichtablieferung von Druckwerken an die Deutsche Bibliothek vom 14. Dezember 1982). Na základě tohoto nařízení jsou předmětem odevzdávání všechny tištěné i elektronické dokumenty vydávané na území Německa. Odevzdávaní podléhají také dokumenty v německém jazyce publikované v zahraničí. Pro ostatní státy, zvláště německy mluvící, je uplatňován dobrovolný povinný výtisk na německé publikace. Protože vznikají současně dva stejné fondy ve Frankfurtu a v Lipsku, vztahuje se odevzdávací povinnost na dva exempláře daného dokumentu. Dobrému fungování se v Německu těší systém registrace dokumentů CIP (Cataloging in print). Jedná se o registraci dokumentů ještě před jeho vydáním. Tato činnost, která probíhá už od roku 1974, je úspěšná díky spolupráci se zhruba 6 000 vydavateli. Podíl 125
titulů zachycených systémem CIP v rámci celé Německé národní bibliografie tvoří ročně téměř 50%. Do systému Německé národní bibliografie jsou zahrnuty také disertace, které se samostatně shromažďují v projektu DissOnline. Jmenné zpracování dokumentů v systému Německé národní bibliografie se řídí pravidly RAK-WB (Regeln für die alphabetische Katalogisierung. Bd. 1, Regeln für wissenschaftliche Bibliotheken). Jsou rovněž vytvářeny soubory autorit, a to pro fyzické osoby a pro korporace. Věcné zpracování probíhá podle pravidel RSWK (Regeln für den Schlagwortkatalog). Pro předmětovou indexaci funguje národní soubor předmětových hesel SWG (Schlagwortnormdatei). Od roku 1982 disponuje Německá národní bibliografie vlastním klasifikačním systémem Sachgruppen der Deutschen Bibliografie. Toto třídění obsahuje 79 předmětových skupin a do značné míry koresponduje s tříděním MDT. Zpracování záznamů probíhá ve formátu MAB2 (Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken), jehož předchůdcem byl formát MAB1. Německá národní bibliografie je provozována v knihovnickém systému ILTIS. Katalog obsahuje více než 4.500.000 záznamů. Databáze Německé národní bibliografie je online zpřístupňována jak na komerční, tak na bezplatné bázi. V placené formě je systém přístupný v rámci databázových centrer STN International a Genios. Volný přístup do databáze nabízí OPAC katalogy všech tří knihoven tvořících Německou knihovnu, ale také některých dalších knihoven. Mimo online přístupu nabízí Německá národní bibliografie také tištěné výstupy, magnetopáskové výstupy a diskety i výstupy na CD-rom. 5.5.2 Zeitschriftendatenbank Národní souborný katalog periodik Spolkové republiky Německo vznikal už od začátku 70. let. Od roku 2000 se o provoz tohoto systému dělí Staatsbibliothek zu Berlin – Preussischer Kulturbesitz (SBB-PK), která se stará především o obsahovou stránku katalogu a Německá knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem. Ta se v projektu angažuje po stránce programové a technické. Databáze Zeitschriftendatenbank (ZDB) obsahuje v současnosti již více než 1 milión záznamů titulů seriálů, což z ní dělá nejkomplexnější světový systém pro vyhledávání v oblasti časopisů. Roční nárůst činí asi 40 tisíc titulů. Systém poskytuje kromě online vyhledávání také výstupy magnetopáskové, disketové a mikrofišové. Systém je budován za aktivní podpory asi 4 300 institucí. Přístup do ZDB je možný přes OPAC Německé knihovny, takže je dosažitelný pro širokou základnu uživatelů. 126
Do budoucna se počítá s napojením na mezinárodní informační projekt PiCarta international nizozemské firmy Pica, který zajistí rozvoj systému ZDB i v evropském rámci. Dalším trendem je zvýšená intenzita spolupráce mezi ZDB a službami DDS. Nejvíce se v tomto směru angažuje služba SUBITO, která se specializuje na elektronické dodávání dokumentů, zejména pak článků z časopisů. 5.5.3 Systém DissOnline - Digitální disertace na internetu V první řadě je třeba poznamenat, že registrace disertačních prací je součástí systému německé národní bibliografie. Právo povinného výtisku se však vztahuje jen na tištěné práce a nepředepisuje jejich odevzdávání v elektronické formě. V oblasti vytvoření systému registrace disertačních prací v elektronické podobě byl prvním krokem projekt Humboldtovy university v Berlíně (Humboldtsuniversität Berlin) DissertationenOnline. Za finanční podpory Německé výzkumné společnosti (Deutsch Forschunggemeinschaft), se na jeho provozu podílely university z Duisburgu, Norimberku, Oldenburgu, Göttingenu a Humboldtova universita v Berlíně. V rámci projektu, který fungoval v letech 1998 až 2000, byla vytvořena řada funkcí a komponentů bez níž by registrace prací nemohla úspěšně probíhat. 1) Probíhaly kurzy a školení, byly vydány příručky, v nichž se autoři dovídali o možnostech elektronického odevzdávání disertačních a habilitačních prací 2) Byl vytvořen metadatový formát MetaDiss, který vychází ze standardu Dublinského jádra a je přizpůsoben na německé podmínky 3) Byl vytvořen interaktivní formulář pro vkládání metadat MMMfT 4) Probíhaly práce na vývoji moderního vyhledávacího systému Na základě jeho výsledků, nasbíraných zkušeností a možností dalšího rozvoje navázal v roce 2001 na DissertationenOnline nový projekt s názvem DissOnline. Systém je zatím v testovacím provozu. Projektu se zatím účastní pouze university a vysoké školy, které odevzdávání prací v elektronické podobě implementovaly do svých vnitřních předpisů. Zákonná norma, přikazující odevzdávání disertačních a habilitačních prací v elektronické formě, totiž neexistuje. Předávání a archivace elektronických disertací probíhá v rámci knihoven universit participujících na projektu.
127
Zároveň probíhají práce na dalším rozvoji a zlepšování podmínek pro předávání prací. V dalším rozvoji MetaDiss i jiných formátů pokračuje Pracovní jednotka pro standardizaci (Arbeitsstelle für Standardisierung) rámci Německé národní knihovny. Problémem jsou nejen formáty metadat, ale i formáty dokumentů. Zde je ponejvíce užíváno formátů PDF, HTML či SGML/XML. Důležitou roli pro rozvoj projektu může sehrát rovněž iniciativa Německé výzkumné společnosti z ledna 2003 „Výstavba koordinačního střediska pro elektronické disertační práce“. Bilance projektu DissOnline k 25.8.2003: Počet přispívajících universit a vysokých škol: 78 Počet odevzdaných disertací: 18.000 Počet odevzdaných habilitací: 234 Tabulka č. 6: Podíl elektronicky dodaných disertací v systému DissOnline k celkovému počtu disertací: Rok 2000 2001 2002 2003 2004
Podíl 12% 17% 21% 25% 31%
Zdroj: DDB
Uživatel má hned několik možností vyhledávání v daném systému. Jedním z nich je i hledání pomocí systému TheO (Theses Online), který byl vytvořen speciálně pro databázi DissOnline. Požadované elektronické disertace je však možno nalézt rovněž v OPAC katalogu Německé knihovny, v rámci mezinárodního projektu OAI (Open archive iniciative) nebo na serverech příslušných universitních knihoven. V poslední době došlo k rozšíření služeb o možnost vyhledávání disertačních prací z volně dostupných zahraničních archívů. Uživatel má rovněž možnost nechat si za příslušný poplatek požadovanou práci vytisknout, pokud je to v souladu s autorským zákonem.
128
5.5.4 Beilstein Systém nese jméno významného německého chemika Friedricha Konrada Beilsteina. Literatura je v systému zachycována od roku 1771. V roce 1881 vyšlo první vydání Beilstein Handbuch organische Chemie. V tištěné podobě vycházela databáze až do roku 1998. Nyní je již dostupná pouze v elektronické podobě a její služby jsou i nadále doplňovány a aktualizovány. Jedinečnost dodává této databázi, jakožto i její obdobě databázi Gmelin její obrovská a jedinečná retrospektiva. Databáze Beilstein je určená pro oblast organické chemie a obsahuje v současné době 8,2 miliónů záznamů chemických struktur, 10 miliónů záznamů chemických reakcí (což z ní dělá největší databázi chemických reakcí na světě), 20 miliónů popisů charakteristik chemických látek a 50 miliónů hyperlinků. Databáze je cenná nejen pro oblast samostatné chemie, ale i pro farmacii či toxikologii. Beilstein excerpuje články ze 175 prestižních odborných časopisů a roční přírůstek tvoří 500 000 nových záznamů. Od roku 1988 je databáze dostupná přes STN International, ve službách databázového centra Dialog Corporation je Beilstein zahrnut od roku 1989. Služba obsahuje v rámci přístupu přes STN International retrospektivu od roku 1779, je v angličtině a záznamy zpracované od roku 1980 jsou vybaveny abstraktem. Producentem databáze je Beilstein Chemiedaten GmbH. Na její tvorbě se aktivně podílí také Beilstein-Institut. Databáze Beilstein je rozdělena na 6 částí: 1) Informace pro orientaci v systému 2) Chemické informace 3) Fyzické vlastnosti 4) Vlastnosti vícekomponentových systémů 5) Farmakologická, toxikologická a ekologická chemie 6) Bibliografické informace Databáze Beilstein je považována za jednu z nejprestižnějších vědeckých databází pro oblast chemie. Zpřístupňována je nejvýznamnějšími databázovými centry světa a jedná se jednoznačně o jeden z nejjedinečnějších produktů, které kdy Německo přineslo na světový informační trh. Totéž lze konstatovat i o její obdobě – databázi Gmelin.
129
5.5.5 Gmelin Gmelin je velmi podobný systému Beilstein, avšak pokrývá oblast anorganické chemie. Založení služby se datuje již od roku 1772. Nejdůležitější částí databáze je období od roku 1817 do roku 1975, kdy byly záznamy shromažďovány v rámci Gmelin Handbuch Chemie. Od roku 1975 se struktura služby změnila a databáze byla doplňována články ze 110 nejprestižnějších chemických časopisů až do roku 1995. Poté byla aktualizace databáze pozastavena. Na vývoji systému se podílejí firma MDL Information systems GmbH vlastnící exkluzivní práva na provoz databáze, dále pak Gesellschaft Deutscher Chemiker a Max-Planck Gesellschaft. V roce 1999 bylo rozhodnuto o dalším rozvoji systému. Databáze bude znovu průběžně doplňována, navíc do ní budou retrospektivně začleněny i chybějící dokumenty z let 1995 až 1999. Ty měly být doplněny do databáze do konce roku 2004. V současné době obsahuje databáze 1,5 miliónů komponentů (např. minerály, skla, keramika atd.) a 1,3 miliónů záznamů chemických reakcí. Nejnovější úpravy v databázi proběhly v lednu 2002. Zajišťují mimo jiné snadnější hledání a orientaci při používání této služby. Informace ze systému Gmelin jsou kromě chemie dobře využitelné také v oborech jako jsou biologie, geologie či mineralogie. Producentem a poskytovatelem databáze je v současné době firma MDL Information systems GmbH. Přístup ke službě zajišťují databázová centra (např. STN International). V roce 1999 se Max-Planck Gesellschaft zavázal převzít kontrolu nad dalším rozvojem této databáze.
130
6. AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA POLI INFORMAČNÍ POLITIKY V SRN Od úspěšného obhájení mojí diplomové práce, která je naprosto stěžejním podkladem pro práci rigorózní, uběhl více než jeden rok. Od té doby došlo rovněž k určitému posunu a přirozenému vývoji informační společnosti Německa. Tato kapitola si proto klade za cíl pojmenovat nejaktuálnější výsledky a trendy v této oblasti. Pochopitelně jsem si vybral témata, u kterých došlo k největším posunům, popřípadě ty, jejichž vývoj nabírá v současné době největší tempo, a to nejen v německém, ale i v celosvětovém měřítku. 6.1 AKČNÍ PROGRAMY Aktuálně probíhajícím akčním programem je akční program Informační společnost Německa 2006. Spolková vláda dosud žádné průběžné hodnocení výsledků tohoto programu nevydala, avšak jasně určené cíle tohoto dokumentu nám dávají možnost porovnat, zda byly splněny v řádném termínu či nikoliv. Řada bodů tohoto programu má být splněna až v následujících letech, ale celkově se dá konstatovat, že cíle, které měly být v tuto dobu hotovy, se převážně daří realizovat. Dochází k výstavbě a podpoře nových informačních a komunikačních systémů. Daří se budovat moderní informační infrastrukturu, čímž dochází k lepší spolupráci mezi vědeckými, akademickými, ale i soukromými organizacemi. Velmi důležitou roli hraje rozvoj moderních technologií rovněž v oblasti vzdělávání. V souladu s programem, který plánuje zmodernizovat stávající legislativní rámec, byl přijat také nový telekomunikační zákon. Velká pozornost je v Německu věnována projektům eGovernmentu, na jehož rozvoji je v akčním programu kladen velký důraz. V tomto bodu programu byly zaznamenány značné pokroky, avšak předpokládaný počet online služeb nebyl doposud naplněn. Dlouhodobě je v Německu na předním místě problematika informační bezpečnosti. V této oblasti byly cíle akčního programu splněny v plném rozsahu. I kapitolu o elektronickém zdravotnictví se podařilo beze zbytku naplnit. Od roku 2006 bude v Německu v provozu systém elektronických zdravotních karet. Na ně navazuje také systém elektronických receptů. Program naopak neobstál v případě zavedení osobních pracovních karet. Ty měly být zprovozněny v roce 2005, podle posledního vývoje však budou fungovat až od roku 2007. Další body programu mají termíny plnění stanoveny až na další roky, tudíž musíme s jejich hodnocením ještě vyčkat.
131
Paralelně běží v Německu také program IT výzkum 2006. Výdaje spolkové vlády pro tuto oblast se rok od roku zvyšují. Na rozdíl od předchozího akčního programu nemá IT výzkum 2006 konkrétní cíle, ale pouze všeobecné podmínky, které by měl splňovat. Proto není možné tento program komplexně zhodnotit. Výsledky a dopady se rozhodujícím způsobem projeví až v následujících letech. Přesto však Spolkové ministerstvo školství a výzkumu vyjádřilo s průběhem programu spokojenost a konstatovalo, že vynaložené prostředky se už nyní pozitivně odrážejí ve výkonnosti německé ekonomiky. Bylo rovněž zdůrazněno, že výzkum a vývoj v oblasti informačních technologií bude, spolu s investicemi do oblasti nanotechnologií, biotechnologií a laserové techniky, klíčovým oborem i pro následující léta. 6.2 INFORMAČNÍ BEZPEČNOST A OCHRANA DAT S vývojem nových, stále modernějších, technologií, je nutno pružně reagovat na možná rizika či negativní dopady spojenými s jejich používáním. Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI) sleduje velmi pozorně nové trendy a snaží se přijímat bezpečnostní opatření, která tyto problémy, co nejefektivnějším způsobem řeší. V souladu s akčním programem Informační společnost Německa 2006 byl vypracován Národní plán pro ochranu kritické infrastruktury, v němž hraje Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice klíčovou roli. Jedná se o souhrn opatření, které mají co nejúčinněji chránit informační systémy důležitých částí infrastruktury Německa, jako jsou například elektrárny, banky, záchranná služba, policie apod. Vysoce aktuálním tématem, kterým se nyní BSI zabývá je problematika biometrie a na ni navazující problematiky biometrických pasů. S tímto druhem cestovních dokumentů do budoucna počítá Evropská unie a Německo se na jeho vývoji hodlá aktivně podílet. V této záležitosti spolupracuje BSI velmi úzce se Spolkovým kriminálním úřadem (BKA). Důležitou záležitostí je rovněž vývoj bezpečnostních standardů pro digitalizaci rozhlasu a televize, na nichž zástupci BSI také intenzivně pracují. Kromě toho se pochopitelně věnuje pozornost i dlouhodobým problémům v oblasti informační bezpečnosti, jako jsou viry, hackerské útoky, spam apod. Důležitou roli přitom hraje i nadále oddělení CERT. V roce 2005 nabyl v práci BSI velkou intenzitu trend, který posiluje nabídku služeb organizace pro řadové občany. Uživatelé naleznou praktické návody, které upozorňují na bezpečnostní rizika ve službách, které používají téměř denně. Jde například o oblasti používání mobilních telefonů, nakupování na internetu, internetového bankovnictví, telefonování přes internet nebo chatování. Pro průmyslové podniky představuje velkou pomoc
132
organizace M-Cert, jejíž zřízení bylo zahrnuto do cílů akčního projektu Informační společnost Německa 2006, a která působí jako poradce podnikatelů v oblasti informačních rizik. S další podnětnou iniciativou přišla organizace Bitkom, která vypracovala koncept Národního IT systému včasného varování (National IT-Frühwarnsystem). Na projektu pracovaly jak státní orgány, tak zástupci průmyslové sféry a jeho důležitost vyzdvihl při jeho uvedení i spolkový ministr vnitra Otto Schily. Stejně tak jako organizace zabývající se informační bezpečností, musí na nové podněty adekvátně reagovat rovněž subjekty, které se zaobírají ochranou osobních údajů. Spolkový zmocněnec pro ochranu dat Peter Schaar vystupoval velmi aktivně zejména při diskusi o otázkách nových biometrických pasů a při projednávání telekomunikačního zákona. Tyto, ale i další ožehavá témata, je nutno řešit za kooperace s institucemi zabývajícími se ochranou osobních údajů. V Německu jsou tyto organizace při veřejných diskusích velmi často slyšet, což je nesporně velmi důležité a užitečné. 6.3 EGOVERNMENT Projekt elektronické vlády prodělal v poslední době snad nejdynamičtější vývoj ze všech oblastí, kterých se informační politika dotýká. Největší pozornost je i nadále nasměrována na projekty BundOnline 2005 a DeutschlandOnline. Zejména program BundOnline 2005 dosáhl značného posunu vpřed, avšak k celkovému splnění do konce roku 2005 pravděpodobně nedojde. 6.3.1 Nové trendy a principy v eGovernmentu Na internetových stránkách Spolkového ministerstva vnitra se nově objevila sekce z názvem Wissensmanagement (znalostní management), která vyčerpávajícím způsobem podává veškeré informace a novinky v oblasti eGovernmentu v Německu. Byly rovněž vytyčeny nové priority a zásady, které jsou pro projekt elektronické vlády v Německu směrodatné. Důraz je kladen na probíhající projekty (BundOnline 2005, DeutschlandOnline, MEDIA@komm), avšak i na další cíle. Těmi jsou: 1) Standardizace – pro bezpečný přechod k eGovernmentu jsou standardy nezbytnou věcí. V poslední době došlo v této oblasti v Německu k velkému pokroku. Už tu není pouze, v této práci již zmiňovaná SAGA, ale také řada dalších standardů, na nichž se
133
velmi intenzivně pracuje. Za zmínku jistě stojí alespoň SIGA, která se zabývá bezpečnou integrací aplikací eGovernmentu. 2) Program spolkové vlády Moderní stát (Staat Modern) – tento program má velmi široký záběr a samotný projekt eGovernmentu je jen jednou z jeho součástí. V podstatě se jedná o kompletní modernizaci služeb státní správy. K tomu je zapotřebí podle programu kromě eGovernmentu ještě moderní vedení státní správy a odbourání byrokracie. 3) Větší rozšíření elektronického podpisu – přestože elektronický podpis je v Německu platný již delší dobu, spolková vláda hodlá propagovat jeho četnější využití, a to ve všech oblastech. 4) Public-Private-Partnership (PPP) – v tomto případě se jedná o spolupráci veřejné a soukromé sféry. Jde především o financování služeb. Vysoké rozpočty projektů není možné pokrýt pouze státními prostředky, a tak spolková vláda podporuje možnosti vstupu soukromého kapitálu. Efektivní spolupráce na této bázi může posléze přinést pozitivní výsledky na obou stranách. 5) Open Source Software (OSS) – vybavení státní správy odpovídajícím software je velmi nákladnou záležitostí. Open Source Software nabízí alternativu, kdy je software dodán bezplatně s otevřeným zdrojovým kódem. V Mnichově dokonce tuto variantu upřednostnili i přes velmi výhodnou nabídku firmy Microsoft. Pořízení OSS může, ale také nemusí, znamenat úsporu finančních prostředků. Každopádně však představuje alternativu, o které stojí za to uvažovat. Na podporu současných i potencionálních uživatelů OSS bylo zřízeno Kompetenční centrum pro Open Source Software „Berlios“. 6) Informační bezpečnost – tomuto tématu je věnována pozornost již tradičně. Spolková vláda se v rámci programu eGovernmentu zavazuje co možná nejefektivnějším způsobem eliminovat veškerá bezpečnostní rizika, která s programem souvisí. 7) Geografické informační systémy (GIS) – spolková vláda vyhodnotila, že tento druh informačních systémů má obrovskou důležitost pro velké množství odvětví. Zapojení nejmodernějších technologií v této oblasti má velký význam zejména pro dopravu, obranu, ekologii, meteorologii, ale i pro veřejný sektor například pro katastrální úřady či územní plánování. Proto se podpora aplikací v této oblasti stává stěžejní. 8) Gender Mainstreaming – tématika většího zapojení žen do informační společnosti se prolíná snad ve všech polích působnosti informační politiky v Německu. Ani oblast eGovernmentu není výjimkou. Cílem spolkové vlády je co největší zapojení žen do 134
této problematiky. Samotný pojem „Gender Mainstreaming“ znamená postup, ve kterém jsou všechny procesy podřízeny hledisku rovnosti příležitostí mužů a žen. 9) Svoboda bez bariér – zde se jedná o rovnoprávné zajištění přístupu k moderním informačním technologiím pro všechny skupiny obyvatelstva. Zejména jsou bráni v potaz lidé s různými postiženími. V rámci programu jsou vyvíjeny nové systémy, které těmto lidem dávají možnost aktivního zapojení do informační společnosti. 10) Virtuální poradce Avatar – Avatar je expertní systém, který většinou vystupuje jako figurka, která odpovídá na dotazy uživatelů. Dialog s Avatarem probíhá online a virtuální poradce je uživateli všestranně nápomocen v orientaci v dané službě nebo internetové stránce. 6.3.2 BundOnline 2005 Projekt BundOnline 2005 by měl v tomto roce finišovat. Počet plánovaných online služeb byl nakonec z původních 440 zvýšen na 484. Už nyní je jasné, že do konce roku 2005 všechny z nich zprovozněny nebudou. V březnu 2005 fungovalo v rámci projektu 342 online služeb. Existuje reálný předpoklad, že do konce roku 2005 bude k dispozici řada dalších služeb, v žádném případě však všech 484. Co se týče struktury poskytovaných služeb, s převahou převládají služby informační. V březnu 2005 jich bylo 205. Složitější systémy, u nichž dochází k určitým transakcím mezi úřadem a občanem se uvádějí do provozu komplikovanějším způsobem a mezi službami eGovernmentu je jich i nadále menšina. Do konce roku 2005 by však mělo být uvedeno do provozu zhruba 80 takovýchto služeb. Přehled o všech službách dává portál bund.de. Také bund.de, který je pro program BundOnline 2005 stěžejní, doznal značných změn. Jak již bylo v této práci zmíněno jedná se o zastřešující portál, který umožňuje pohodlné vyhledávání v jednotlivých službách eGovernmentu. S rozšiřující se nabídkou služeb se rozrostl i tento portál a jeho nové základní členění rozlišuje uživatele na tři skupiny, což výrazně zlepšuje orientaci v jeho velmi rozsáhlém obsahu. Jedná se o služby: 1) pro občany 2) pro hospodářství a vědu 3) pro státní správu a instituce
135
6.3.3 DeutschlandOnline Také práce na projektu DeutschlandOnline, který by měl mít ve finální fázi ještě větší záběr než BundOnline 2005, nabírají na obrátkách. Záměrem spolkové vlády je, aby se ho zúčastnilo co nejvíce subjektu, a to jak na státní, tak na komunální úrovni. V každém spolkovém státě Německa se konaly dvoudenní workshopy s tématikou DeutschlandOnline, na nichž byly prodiskutovávány koncepční záležitosti související s tímto programem. Velmi podstatnou roli zde hraje také Initiative Kommune Online, která se snaží propagovat myšlenku eGovernmentu na komunální úrovni. Do budoucna se počítá s tím, že projekt DeutschlandOnline se stane součástí celoevropského projektu eGovernmentu, který by se mohl uskutečnil v horizontu několika let. V celosvětovém měřítku patří Německo v oblasti eGovernmentu stále pouze k průměru. Existuje řada států, které v této oblasti nabízejí svým občanům daleko více služeb. Nelze však opomenout, že Německo některé své projekty teprve rozbíhá a také je nutné vyzdvihnout fakt, že spolková vláda nedávno potvrdila, že nehodlá zkracovat objem finančních prostředků investovaných do této oblasti. V mezinárodním kontextu služeb eGovernmentu zaujímá Německo špičkové místo v takzvaných centrálních službách eGovernmentu, což znamená, že elektronická komunikace s centrálními úřady státu funguje velmi dobře. Naopak velmi špatně je německý eGovernment hodnocen na komunální úrovni a také u takzvaného Customer Relationship Managementu. Celkově lze konstatovat, že se Německo, ačkoliv se jeho přerod k elektronické vládě rodí poměrně komplikovaně, posunuje oblasti eGovernmentu vpřed a do budoucna má potenciál, stát se jedním z evropských lídrů v této oblasti. 6.4 VÝVOJ INFORMAČNÍHO SEKTORU A ELEKTRONICKÉHO OBCHODU 6.4.1 Přístup k internetu Využívání internetu v Německu má i nadále stoupající tendenci. V roce 2004 bylo dosaženo devítiprocentního růstu. Podle odhadů má být situace v následujících letech podobná a počet uživatelů by se měl i nadále zvyšovat. V mezinárodní měřítku sice Německo zatím není úplně v čele, avšak v roce 2004 vykazovalo lepší výsledky než například Japonsko, a to lze nazvat slušným úspěchem.
136
Graf č.14: Počet uživatelů internetu v Německu na 100 obyvatel a prognóza dalšího vývoje
Počet uživatelů internetu v Německu na 100 obyvatel a prognóza dalšího vývoje 70 60 50
50
59
54
62
65
2006
2007
44
40 30 20 10 0 2002
2003
2004
2005
Zdroj: BITKOM Graf č.15: Počet uživatelů internetu na 100 obyvatel ve světě za rok 2004
Počet uživatelů internetu na 100 obyvatel ve světě za rok 2004 73
Dánsko Švédsko
69
Norsko Finsko USA
68 66 65 61
Velká Británie Švýcarsko Německo
54 54
Japonsko Itálie Západní Evropa*
52 50 45 45
Francie Španělsko Svět
35 13
Východní Evropa
11 0
20
40
Zdroj: BITKOM
137
60
80
6.4.2 Vybavení počítači Objem prodeje nových počítačů v Německu má zvyšující se tendenci. Zatímco v roce 2003 bylo prodáno 7,3 miliónů nových počítačů, v roce 2004 už to bylo 7,8 miliónů. Podle odhadů organizace Bitkom by mělo být v roce 2005 nově zapojeno zhruba 8,4 miliónů computerů. Velkou zásluhu na růstu trhu přitom nají notebooky, jejichž prodej stoupá nejrychlejším tempem. Přestože vývoj v této oblasti má příznivý charakter, v mezinárodním měřítku zastává Německo stále hodně průměrnou roli. Jak ukazuje graf č. ,technologická vybavenost USA je v této oblasti více než dvojnásobně lepší. Graf č.16: Počet PC na 100 obyvatel v Německu a prognóza dalšího vývoje
Počet PC na 100 obyvatel v Německu a prognóza dalšího vývoje 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
34
36
2002
2003
39
2004
41
2005
Zdroj: BITKOM
138
43
45
2006
2007
Graf č.17: Počet PC na 100 obyvatel ve světě za rok 2004
Počet PC na 100 obyvatel ve světě za rok 2004 80
USA Dánsko Švédsko Norsko Švýcarsko Nizozemsko Japonsko Finsko Velká Británie Německo Francie Irsko Západní Evropa Rakousko Belgie Itálie Španělsko Portugalsko Řecko
59 58 58 51 48 44 43 42 39 34 34 34 34 31 21 18 18 12 0
20
40
60
80
100
Zdroj: BITKOM
6.4.3 Výdaje na informační a komunikační techniku V této oblasti se pohybuje Německo pouze těsně nad západoevropským průměrem. Průměrné výdaje na informační a komunikační techniku se zvedají rok od roku pouze mírným způsobem. Zatímco obyvatelé zemí, které jsou v tomto směru na špičce žebříčku, vydávají průměrně na zajištění odpovídající moderní informační a komunikační techniky více než 2.000 Euro ročně, Německo v této oblasti zatím značně zaostává.
139
Graf č.18: Výdaje pro oblast informační techniky a telekomunikací na hlavu za rok 2004 (v Euro)
Výdaje pro oblast informační techniky a telekomunikací na hlavu za rok 2004 (v Euro) Švýcarsko Švédsko Dánsko Japonsko Norsko USA Nizozemsko Velká Británie Finsko Belgie Rakousko Irsko Německo Francie Itálie Španělsko Portugalsko Řecko
914 852 729 0
500
1000
1153
2374 2351 2262 2107 1966 1941 1908 1831 1707 1673 1565 1556 1513
1500
2000
2500
2673
3000
Zdroj: BITKOM
6.4.4 Hospodářský význam informační sféry Informační sféra zaměstnává v Německu obrovské množství lidí, a tudíž je její vliv na celkovou hospodářskou situaci země nepopiratelný. Podíl tohoto odvětví na HDP Německa mírně vzrostl z 6,06 % v roce 2003 na 6,15% v roce 2004. Přesto má německý informační průmysl v tomto směru co dohánět, neboť průměrný podíl na HDP západoevropských zemí činil v roce 2004 6,39%.
140
Graf č.19: Podíl sektoru informační techniky a telekomunikací na HDP ve světě za rok 2004 (v%)
Podíl sektoru informační techniky a telekomunikací na HDP ve světě za rok 2004 (v%) Švédsko Japonsko V. Británie Švýcarsko USA Nizozemsko Portugalsko Finsko Dánsko Rakousko Belgie Norsko Německo Francie Irsko Itálie Španělsko Řecko
8,65 8,02 7,9 7,74 7,7 7,46 7,16 7,04 6,73 6,41 6,39 6,23 6,15 5,97 5,34 5,26 5,19 5,05 0
2
4
6
8
10
Zdroj: BITKOM
6.4.5 eCommerce Elektronický obchod se stal v posledních letech fenoménem, který velmi ovlivnil ráz německého hospodářství. Za rok 2004 se obrat z elektronického obchodu v Německu zvýšil o 76% na 202,6 miliard Euro. Německo si v evropském měřítku vybojovalo v oblasti elektronického obchodu první příčku, kterou obhájilo a svůj náskok stále navyšuje. Elektronický obchod zasáhl v Německu do obrovské řady odvětví a i pro následující léta je odhadován jeho rychlý růst.
141
Graf č. 20: Podíl zemí na evropském elektronickém obchodu (v%)
Podíl zemí na evropském elektronickém obchodu (v% )
22% 30%
Německo Velká Británie Francie
5%
Itálie Španělsko
11% 14%
Ostatní země
18%
Zdroj: BITKOM
6.5 INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY Na poli informačních systémů a služeb nedošlo v Německu za poslední rok k žádnému dramatickému posunu. Většina systémů je na trhu dobře etablována a svoje informační produkty žádným výrazným způsobem nezměnila. Tradiční paletu služeb nabízejí databázová centra a i nadále stoupá obliba služeb DDS. Služba SUBITO zaznamenala v roce 2004 téměř osmiprocentní nárůst objednávek a dosud známé statistiky z prvního čtvrtletí roku 2005 naznačují, že i v tomto roce se zájem o službu zvyšuje. K rozšíření nabídky došlo i u obdobné služby Tibquick/Tiborder. Velký posun vpřed zaznamenal systém legislativních informací JURIS, u něhož došlo k výraznému rozšíření poskytovaných služeb. Nejedná se přitom o zvyšování počtu nabízených databází, ale hlavně o doplňkové služby jako jsou například komentáře k právní předpisům nebo další produkty, které výrazně napomáhají orientaci uživatele v německém, ale i evropském právním prostředí. Dynamický vývoj rovněž zažívá jeden s nejmladších informačních systémů v Německu, systém DissOnline. Elektronická evidence a zpřístupňování absolventských prací je poměrně novou záležitostí, tudíž se systém DissOnline stále vyvíjí. K odevzdávání disertačních prací v elektronické podobě se uchyluje stále více univerzit, a proto se podíl odevzdaných prací do systému nadále zvyšuje. Dochází také k větší kooperaci s obdobnými systémy ze zahraničí. Na poli knihovnických služeb hraje hlavní roli Německá knihovna. Ta od roku 2004 nastartovala některé nové projekty, které mohou významně přispět ke zkvalitnění a rozšíření nabídky jejich služeb. Jedná se:
142
1) TEL-ME-MORE – jedná se o projekt Evropské komise, který je realizován v rámci 6. rámcového programu. Důraz je kladen na zapojení institucí z nových členských zemí EU. Výsledkem projektu by měla být online dostupná celoevropská sbírka vysoce kvalitních informačních zdrojů pokrývající všechny oblasti zájmu výzkumné komunity. Cíle projektu by měly být dosaženy do roku 2007. 2) NESTOR – cílem projektu je archívu digitálních zdrojů pro oblast Německa. Ten bude uchovávat a zpřístupňovat digitální prameny. Do budoucna se počítá se zapojením projektu do mezinárodních iniciativ. Datum splnění bylo stanoveno na rok 2006. 3) KOPAL – za touto zkratkou se skrývá projekt „Kooperativní výstavba dlouhodobého archívu digitálních informací“. Jedná se tedy o podobnou záležitost jako je projekt NESTOR. Na projektu se podílí řada organizací, mezi jinými Spolkové ministerstvo školství a výzkumu nebo firma IBM. Projekt je naplánován do roku 2007 4) Projekt Židovská periodika v Německu – snaha získat přehled o cenných historických pramenech je meritem této iniciativy. Projekt Židovská periodika v Německu (Jüdische Periodika in Deutschland) je podporován Německou výzkumnou nadací a je úzce spojen s navazujícím projektem, který obstarává digitalizaci těchto dokumentů. Realizace má probíhat v letech 2004-2006. 5) VIAF – představuje dlouhodobý projekt, který předpokládá sloučení a prolinkování jmenných autorit Německé knihovny a Library of Congress. Sjednocení těchto bází dat by znamenalo naplnění podstatné podmínky pro další mezinárodní spolupráci. Je jasné, že stejně jako celý globální informační sektor postupuje směrem vpřed, vyvíjí se rovněž informační sféra v Německu. Za poslední roky nedošlo k odklonu politiky spolkové vlády, která svým aktivitám v oblasti informačního sektoru věnuje i nadále patřičnou pozornost. Informační služby a projekty, které jsou provozovány v soukromé sféře jsou poháněny vpřed nelítostným tržním prostředím, a proto by měl být jejich vývoj a zkvalitňování jejich informačních produktů zajištěn.
143
7. ZHODNOCENÍ A POHLED DO BUDOUCNA Cílem této práce nebylo pouze přinést základní informace o informační politice v německém pojetí a německém informačním prostředí, ale také zhodnotit její úspěchy a nezdary a nastínit další trendy do budoucnosti. Přestože by se mohlo zdát, že po množství předloženého materiálu, který tato práce přináší, se bude jednat o jednoduchou záležitost, opak je pravdou. Jedním z důvodů je fakt, že kritéria pro stanovení úspěšnosti prováděné informační politiky jsou velmi složitá. Efekt přijatých opatření se může projevit až po delší době. Navíc zde hraje roli i vývojový faktor, z čehož vyplývá, že cíle informační politiky jsou v každé době odlišné a to, co bylo prioritou před několika lety, je již dnes prakticky nepodstatné. K průběžnému zhodnocení aktivit na poli německé informační politiky, které proběhly minulosti, již v této práci došlo, proto se na tomto místě budu povětšinou zabývat hodnocením aktivit spolkové vlády v oblasti informační politiky v době novější. Není pochyb o tom, že i současná německá vláda zachovává kurz velké angažovanosti při tvorbě informační společnosti. Do značné míry se jedná o samozřejmost, protože informační sektor se stal jedním z nejvýkonnějších odvětví v německé ekonomice a jeho význam v poslední době obrovským způsobem vzrostl. Ekonomické záležitosti jsou dnes všude ve světě prvořadou úlohou a informační sektor přispívá notnou měrou k rozvoji německé ekonomiky. Informační sektor má navíc předpoklady pro další rozvoj a může vytvořit mnoho nových pracovních míst, což je při německých problémech s nezaměstnaností velmi významný důvod pro jeho širokou a účinnou podporu. Rozhodující impuls pro další pozitivní rozvoj informačního průmyslu však nemůže přijít od vlády, nýbrž od podnikatelů působících v tomto odvětví. Akční programy, jejichž prostřednictvím vykonává spolková vláda svou informační politiku v největší míře, jsou dnes již osvědčeným prostředkem státní politiky a dá se očekávat, že jejich tvorba a realizace bude pokračovat i v budoucnu. Samozřejmě je pro tyto akční programy důležitým faktorem finanční obnos, který je do nich vkládán. Zde je nutno podotknout, že i přes nepříliš příznivou ekonomickou situaci, je patrná snaha spolkové vlády vkládat do těchto programů maximum možných finančních prostředků. Jako velmi pozitivní bych viděl přístup německé vlády v oblasti eGovernmentu. V tomto ohledu pochopil a zachytil Schröderův kabinet moderní světové trendy a neváhal vložit řadu finančních prostředků do národního plánu eGovernmentu. Jestliže v mnoha ohledech nejsou výsledky informační politiky měřitelné, v tomto případě je zlepšení kvality života německých
144
občanů dokonale doložitelné. Zapojení moderních informačních a komunikačních technologií do všech sfér společnosti je jednoznačným trendem. To s sebou přináší stále větší nároky v oblastech informační bezpečnosti a ochraně osobních údajů. Němečtí činitelé si uvědomují, že je tyto problémy třeba řešit a rozhodně nepodceňují jejich rizika. Velmi důležitým tématem v moderní společnosti otázka vzdělávání. Německá vláda v tomto směru nabrala v 90. letech minulého století deficit. Školství nebylo schopno dodávat do informační oblasti kvalifikované odborníky, takže vláda musela přicházet s nouzovými řešeními. V poslední době již však koncept školství nabyl moderní podobu a zajištění škol informační technikou, zapojování nových médií do výuky nasvědčuje tomu, že podmínky pro růst specialistů se v Německu postupně zlepšují. Německo, stejně jako ostatní členové EU, se musí a budou muset politice Evropského společenství podřizovat. Dá se předpokládat, že Německo, které spolu s Francií a Velkou Británii tvoří v EU tzv. Velkou trojku, bude ve velké míře úspěšné při prosazování svých návrhů v EU. Avšak v mnoha směrech bude muset i nadále standardizovat svou legislativu s předpisy EU. V globalizujícím se tržním prostředí budou muset i německé informační systémy a služby tvrdě bojovat s konkurencí. Dovolím si však tvrdit, že řada z nich je natolik konkurenceschopná, že své postavení na trhu s přehledem obhájí. Například databázová centra STN International, DIMDI či GENIOS se i nadále rozvíjejí a mají před sebou slibnou perspektivu. Jedním z nejpodstatnějších faktorů pro tvorbu informační politiky je dostatek finančních prostředků. Stát již dnes nemůže vykonávat roli bohatého mecenáše a poskytovat bezmeznou finanční podporu všem oblastem průmyslu a společnosti. Ekonomická situace nedovoluje německé vládě financovat všechny projekty, které by chtěla podporovat. Proto je dnes prvořadá spolupráce s představiteli průmyslu, zejména velkých firem, které disponují velkým množstvím finančních prostředků. Německé vládě se v minulosti mnohokrát podařilo najít společnou řeč s ekonomickými giganty, což bylo ku prospěchu celé informační společnosti. Stále aktivnější dialog a spolupráce s velkými firmami, nadnárodními korporacemi a zástupci celé průmyslové sféry, bude s největší pravděpodobností v budoucnu stále důležitější součástí informační politiky, a to nejen v Německu, ale i na celém světě. Na formování německé informační politiky se však budou i nadále, a pravděpodobně stále aktivněji, podílet i různé iniciativy a občanská sdružení. Německo nabádá své občany k aktivní tvorbě informační společnosti a výsledkem je existence těchto organizací, které mnohdy pozitivně ovlivňují státní informační politiku. 145
Celkově lze konstatovat, že Německo sice v minulosti nepatřilo mezi průkopníky informační společnosti, avšak aktivní informační politika spolkové vlády v posledních letech posunula německý vývoj směrem vpřed. V oblastech, kde Německo znatelně zaostávalo za vyspělými zeměmi, se spolková vláda snažila od těchto zemí poučit a zvolit ideální opatření. Rozvoj informační společnosti do značné míry koresponduje s ekonomickou sílou země, takže státy jako USA nebo Japonsko jsou oproti informační společnosti Německa poněkud vepředu. Německá informační společnost se však díky angažovanosti spolkové vlády v této oblasti rychle rozvíjí a má před sebou slušné vyhlídky. Otázkou zůstává, jaký vliv bude mít na koncepci informační politiky nejasná politická situace v Německu. Řada důležitých projektů v informační oblasti je však již předem naplánována a rozpracována, takže by měly být dokončeny bez ohledu na složení budoucí vlády. V budoucnu by mělo hrát Německo klíčovou roli při snaze EU ekonomicky se vyrovnat USA. Zdravé informační prostředí je pro tento boj nezbytné, a proto bude Německo do jeho rozvoje nepochybně i nadále investovat nemalé prostředky.
146
SEZNAM CITACÍ 1) THOMAS, Christina. Geschichte und Entwicklung der Fachinformationspolitik in der Bundesrepublik Deutschland [online]. Potsdam : Institut für Information und Dokumentation, 2002, s. 3 Dostupný z WWW: < http://www.iid.fhpotsdam.de/fileadmin/iid/dokumente/FIPolitik702_1_.pdf > . 2) THOMAS, Christina. Geschichte und Entwicklung der Fachinformationspolitik in der Bundesrepublik Deutschland [online]. Potsdam : Institut für Information und Dokumentation, 2002, s. 3 Dostupný z WWW: < http://www.iid.fhpotsdam.de/fileadmin/iid/dokumente/FIPolitik702_1_.pdf > . 3) Německo. Bundesministrium für Bildung und Forschung. Innovation und Arbeitsplätze in der Informationsgesellschaft des 21. Jahrhunderts [online]. Berlin : 1999. s.23 Dostupný z WWW:
. 4) Německo. Bundesministrium für Bildung und Forschung. Innovation und Arbeitsplätze in der Informationsgesellschaft des 21. Jahrhunderts [online]. Berlin : 1999. s.23 Dostupný z WWW: . 5) Německo. Bundesministrium für Bildung und Forschung. Informationsgesellschaft Deutschland 2006 [online]. Berlin : 2003. s.25-27 Dostupný z WWW: . 6) Německo. Bundesministrium für Bildung und Forschung. IT-Forschung 2006 [online]. Berlin : 2002. s. 6 Dostupný z WWW: . 7) Německo. Bundesministrium für Bildung und Forschung. IT-Forschung 2006 [online]. Berlin : 2002. s. 6 Dostupný z WWW: . 8) Německo. Gesetz über die Errichtung des Bundesamtes für Sicherheit in der Informationstechnik [online]. In Bundesgesetzblatt. Bonn : 1990, § 3 Dostupný z WWW: . 9) SCHRÖDER, Gerhard. Moderne Verwaltung in der Informationsgesellschaft [online]. Hannover : 2000, s. 13 Dostupný z WWW: .
147
10) DIN. Unternehmerleitbild des DIN [online]. Berlin : DIN Deutsches Institut für Normung e.V., 2004 Dostupný z WWW: . 11) VLASÁK, Rudolf. Informační politika: Základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. Praha : ÚISK, 2001, s.74 12) THOMAS, Christina. Geschichte und Entwicklung der Fachinformationspolitik in der Bundesrepublik Deutschland [online]. Potsdam : Institut für Information und Dokumentation, 2002, s. 5-6 Dostupný z WWW: < http://www.iid.fhpotsdam.de/fileadmin/iid/dokumente/FIPolitik702_1_.pdf > . 13) Forum Informationsgesellschaft. Die Arbeitsgruppen des Forums [online]. Forum Informationsgesellschaft Berlin : BMWA, 2003 Dostupný z WWW: . 14) Německo. Die Bundesregierung. Herkunftsländer der IT-Specialisten [online]. Berlin : 2003 Dostupný z WWW: . 15) Německo. Bundesministrium für Bildung und Forschung. Innovation und Arbeitsplätze in der Informationsgesellschaft des 21. Jahrhunderts : Multimedia in der Bildung [online]. Berlin : 1999. Dostupný z WWW: . 16) DIMDI. Gesetzliche Aufgaben des DIMDI [online]. Köln : Deutsches Institut für Medizinische Dokumentation und Information, 2004 Dostupný z WWW: .
148
SEZNAM LITERATURY [1] ABEL, Robert. Projekt Trägerschaft für die Fachinformation. [online]. [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [2] ALBRECHT, Rita; KÖRFER, Nadine. Online-Ressources im HeBIS – Neue Medien – neue Herausforderungen. Bibliotheksdienst [online]. 2002, vol. 7, no. 10 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [3] BERGER, Gabriele. Einigung über neue Urheberrechtsgebühr. Bibliotheksdienst [online]. 2000, vol. 5, no 7 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [4] BERG, Heinz-Peter; SCHÄFLLER, Hildegard; SCHRÖTER, Madeleine. Elektronische Zeitschriften in der überregionalen Literaturversorgung. Bibliotheksdienst [online]. 1999, vol. 4, no 4 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [5] BRATKOVÁ, Eva. Systémy souběžných národních bibliografií. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví, 2001. Interní materiál [6] BRAUN-GORDON, Traute. SUBITO – der kooperative Dokumentlieferdienst der deutschen Bibliotheken. Bibliotheksdienst [online]. 1998, vol. 3, no. 1 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [7] DIEPOLD, Peter; MARTIN, Norbert; DOBRATZ, Susanne. Vom DFG-Projekt “Dissertation Online” zu DissOnline.de. Bibliotheksdienst [online]. 2001, vol. 6, no. 3 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [8] Information als Rohstoff für Innovation : Programm der Bundesregierung 1996-2000. Bibliotheksdienst [online]. 1996, vol. 1, no. 10 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [9] KUHLEN, Rainer. Auf dem Wege zu einer Informationsgesellschaft [online]. [cit. 200508-08]. Dostupný z WWW: . [10] LECHMANN, Heinz. Dokumentation- und Informationpolitik im Bereich der Wissenschaft und Technik [online]. [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [10] LEHMANN, Klaus-Dieter. Dissertationen Online. Bibliotheksdienst [online]. 1997, vol. 2, no. 4 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: .
149
[11] MÜLLER, Harald; BEGER, Gabriele. Informations- und KommunikationsdiensteGesetz. Neues Gesetz zur Regelung der Rahmenbedingungen für Informations- und Kommunikationsdienste. Bibliotheksdienst [online]. 1997, vol. 2, no. 9 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [12] MÜLLER, Harald. Jugendschutz und Internet-zugang (Filtersoftware oder was?) – Rechtsvortschriften und Handlungsvorschläge für Öffentliche Bibliotheken Bibliotheksdienst [online]. 1999, vol 4, no. 11 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [13] Německo. Bundesministerium für Bildung und Forschung. Innovation und Arbeitsplätze in der Informationsgesellschaft des 21. Jahrhunderts [online]. Berlin : 1999 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [14] Německo. Bundesministerium für Bildung und Forschung. Informationsgesellschaft 2006 [online]. Berlin : 2003 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [15] Německo. Bundesministerium für Bildung und Forschung. IT-Forschung 2006 [online]. Berlin : 2002 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [16] Německo. Gesetz über die Errichtung des Bundesamtes für Sicherheit in der Informationstechnik [online]. In Bundesgesetzblatt. Bonn : 1990 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [17] Německo. Gesetz über Rahmenbedingungen für elektronische Signaturen [online]. In Bundesgesetzblatt. Bonn : 2001 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [18] Německo. Telekommunikationsgesetz [online]. In Bundesgesetzblatt. Bonn : 1996 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [19] Německo. Verordnung über Aufenthaltserlaubnisse für hoch qualifizierte ausländische Fachkräfte der Informations- und Kommunikationstechnologie [online]. In Bundesgesetzblatt. Bonn : 2000 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [20] Německo. Verordnung über Arbeitsgenehmigung für hoch qualifizierte ausländische Fachkräfte der Informations- und Kommunikationstechnologie [online]. In Bundesgesetzblatt. Bonn : 2000 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [21] Německo. Verordnung über die Pflichtablieferung von Druckwerken an die Deutsche Bibliothek [online]. In Bundesgesetzblatt. Bonn : 1982 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: .
150
[22] Německo. Verordnung zur elektronischen Signatur [online]. In Bundesgesetzblatt. Bonn : 2001 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [23] Německo-český slovník. Olomouc : Fin Publishing, 1997. ISBN 80-86002-32-2. [24] PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací I. Umění či věda? Národní knihovna, 2001, roč. 12, č. 1, s. 18-25. [24] PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací II. Dialogové služby. Svět databázových center. Národní knihovna, 2002, roč. 13, č. 1, s. 20-30. [25] RÖSNER, Helmut. Harmonisierung des europäischen Urheberrechts. Eine Zwischenbilanz. Bibliotheksdienst [online]. 2005, vol. 5, no. 2 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [26] SCHRÖDER, Gerhard. Moderne Verwaltung ind der Informationsgesellschaft [online]. Hannover : 2000 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [27] THOMAS, Christina. Geschichte und Entwicklung der Fachinformationspolitik in der Bundesrepublik Deutschland. [online]. Postdam : Institut für Information und Dokumentation, 2002 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: < http://www.iid.fhpotsdam.de/fileadmin/iid/dokumente/FIPolitik702_1_.pdf > . [28] VLASÁK, Rudolf. Informační politika : Základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. Praha : ÚISK, 2001 [29] VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby : informační průmysl. Praha : Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-801-6 [30] VLASÁK, Rudolf. Světový informační průmysl. Praha : Karolinum, 1999. ISBN 8085851-05-9
151
SEZNAM WEBOVSKÝCH SÍDEL [1] Bitkom. Bitkom [online]. Berlin : Bundesverband Informationswirtschaft, Telekommunikation und Medien e. V., 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [2] Bundespatentgericht. Bundespatentgericht [online]. München : BPATG, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [3] Bundesvereinigung Deutscher Bibliotheksverbände. Bundesvereinigung Deutscher Bibliotheksverbände [online]. Hannover : BDB e.V., c2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [4] Cert-IT. Cert-IT [online]. Berlin : Cert-IT, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [5] Datenschutz und Datensicherheit. Dud [online]. Wiesbaden : Verlag Wiever, c2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [6] Deutscher Bibliotheksverband. Deutscher Bibliotheksverband [online]. Berlin : DBV e.V., 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [7] Deutsches Institut für Normung. DIN : Deutsches Institut für Normung [online]. Berlin : DIN, Deutsches Institut für Normung e.V., 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [8] Die Deutsche Bibliothek. Die Deutsche Bibliothek [online]. Frankfurt am Main : Die Deutsche Bibliothek, 2004 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [9] Dimdi. Dimdi [online]. Köln : Deutsches Institut für Medizinische Dokumentation und Information, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [10] DissOnline. DissOnline : Digitale Dissertationen im Internet [online]. Frankfurt am Main : Die Deutsche Bibliothek, Koordinierungsstelle DissOnline, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [11] Fachinformationszentrum Technik. FIZ Technik [online]. Frankfurt am Main : FIZ Technik, c2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [12] FIZ Karslruhe. FIZ Karlsruhe [online]. Karlsruhe : Fachinformationszentrum, c2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . 152
[13] Frauen ans Netz. Frauen ans Netz : Ihr Wegweiser ins Internet [online]. Bielefeld : Frauen geben Technik neue Impulse e.V., c2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [14] GBI. GBI the Contentmachine [online]. München : GBI, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [15] Gemeinsamer Bibliotheksverband. Gemeinsamer Bibliotheksverband [online]. Göttingen : Verbundzentrale des GBV, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [16] Genios. Genios [online]. Düsseldorf : Genios Wirtschaftdatenbanken Verlagsgruppe Handelsblatt GmbH, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [17] Gesellschaft für Informatik. Gesellschaft für Informatik [online]. Bonn : GI e.V., 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [18] Informationsdienst Wissenschaft. Informationsdienst Wissenschaft [online]. Bochum : Informationdienst Wissenschaft, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [19] Initiative D21. Initiative D21 [online]. Berlin : Initiative D21 e.V., 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [20] Jason. Jason [online]. Bielefeld : Universitätsbibliothek Bielefeld, 2003 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [21] JURIS. Juris [online]. Saarbrücken : Juris GmbH, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [22] Kopal. Kopal : Daten für die Zukunft [online]. Göttingen : Niedersächsische Staat- und Universitätsbibliothek, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [23] Media@komm. Media@komm [online]. Berlin : Deutsches Institut für Urbanistik, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [24] Německo. Bundesamt für Sicherheit in der Informationstechnik. Bundesamt für Sicherheit in der Informationstechnik [online]. Bonn : BSI, c2004 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: .
153
[25] Německo. Bundesministerium des Inners. Bundesministerium des Inners [online]. Berlin : BMI, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [26] Německo. Bundesministerium der Finanzen. Bundesministerium der Finanzen [online]. Berlin : BMF, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [27] Německo. Bundesministerium der Justiz. Bundesministerium der Justiz [online]. Berlin : BMJ, 2004 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [28] Německo. Bundesministerium für Bildung und Forschung. Bundesministerium für Bildung und Forschung [online]. Berlin : BMBF, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [29] Německo. Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend. Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend [online]. Berlin : BMFSFJ, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [30] Německo. Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit. Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit [online]. Berlin : BMWA, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [31] Německo. Bundesregierung. Bundesregierung online [online]. Berlin : Presse- und Informationsamt der Bundesregierung, c2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [32] Německo. Der Bundeskanzler. Der Bundeskanzler [online]. Berlin : Presse- und Informationsamt der Bundesregierung, c2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [33] Německo. Der Bundestag. Deutscher Bundestag [online]. Berlin : Deutscher Bundestag, 2004 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [34] Německo. Bund-Länder-Kommision für Bildungsplanung und Forschungförderung. BLK: Bund-Länder-Kommision für Bildungsplanung und Forschungförderung [online]. Bonn : BLK, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [35] Německo. Bund.de. Bund.de : Verwaltung online [online]. Köln : Bundesverwaltungamt, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: .
154
[36] Německo. Der Bundesbeaufragte für Datenschutz. Wilkommen beim Bundesbeaufragten für den Datenschutz [online]. Bonn : Der Bundesbeaufragte für den Datenschutz, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [37] Německo. Das Bundesarchiv. Das Bundesarchiv [online]. Berlin : Internovis GmbH, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [38] Německo. Der Patentserver. Der Patentserver [online]. Berlin : BMBF, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [39] Německo. Deutsches Patent- und Markenamt. DPMA- Deutsches Patent und Markenamt [online]. München : DPMA, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [40] Německo. Forum Informationsgesellschaft. Forum Informationsgesellschaft [online]. Berlin : BMWA, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [41] Německo. Initiative Informationsgesellschaft Deutschland. Initiative Informationsgesellschaft Deutschland [online]. Berlin : BMBF, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [42] Německo. Koordinierungs- und Beratungsstelle der Bundesregierung für Informationstechnik in der Bundesverwaltung. KBST [online]. Berlin : BMI, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [43] Německo. Sicherheit im Internet. Sicherheit im Internet [online]. Berlin : BMWA; BMI; BSI, c2004 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [44] Německo. Statistisches Bundesamt. Statistisches Bundesamt [online]. Wiesbaden : Statistisches Bundesamt Deutschland, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [45] Nestor. Nestor : Kompetenznetzwerk Langzeitarchivierung [online]. Frankfurt am Main : Kompetenznetzwerk Langzeitarchivierung, 2004 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [46] Schulen ans Netz. Schulen ans Netz [online]. Bonn : Schulen ans Netz e. V., 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: .
155
[46] Stiftung digitale Chancen. Stiftung digitale Chancen [online]. Berlin : SDC, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [47] Subito. Subito [online]. Berlin : Subito Dokumente aus Bibliotheken e.V., c2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [48] TeleTrusT. TeleTrusT [online]. Erfurt : TeleTrusT Deutschland e.V., 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [49] Tel-Me-More. The European Library Tel-Me-More [online]. The European Library Office, 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [50] Tibquick. Tibquick/Tiborder [online]. Hannover : UB/TIB, 2004 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: . [50] Virtuelles Datenschutzbüro. Virtuelles Datenschutzbüro [online]. Kiel : Unabhängiges Landeszentrum für Datenschutz Schleswig-Holstein. 2005 [cit. 2005-08-08]. Dostupný z WWW: < http://www.datenschutz.de/> .
156
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Program spolkové pro odborné informace 1985-1988 - sféry podpory a objemy finančních prostředků....................................................................................................... 24 Tabulka č. 2: Program spolkové vlády pro odborné informace 1990-1994 - sféry podpory a objemy finančních prostředků.......................................................................................... 26 Tabulka č. 3: Program spolkové vláda 1996-2000: Informace jako surovina pro inovace sféry podpory programu a objemy finančních prostředků v letech 1994-1999 v miliónech DM ................................................................................................................................... 27 Tabulka č. 4: Výčet jednotlivých středisek a ministerstev odpovědných za jejich výstavbu a provoz:.............................................................................................................................. 88 Tabulka č. 5: Existující odvětvová informační střediska v dnešní době:................................. 89 Tabulka č. 6: Podíl elektronicky dodaných disertací v systému DissOnline k celkovému počtu disertací: ......................................................................................................................... 128
157
SEZNAM VYOBRAZENÍ Graf č. 1: Networked readiness index 2002-2003.................................................................... 30 Graf č. 2: Osobní počítače na 100 obyvatel v letech 2001-2002 ............................................. 31 Graf č. 3: Připojení technologií DSL na tisíc obyvatel v roce 2001 ........................................ 32 Graf č. 4: Uživatelé internetu nad 14 let v Německu v letech 1997-2003 ............................... 33 Graf č. 5: Výdaje na informační a komunikační techniku na hlavu v roce 2002 v Eurech...... 34 Graf č. 6: Výdaje spolkové vlády na školství, vědu a výzkum v oblasti informačních technologií 1998-2002 v milionech Euro......................................................................... 34 Graf č. 7: Německý trh s informačními a komunikačními technologiemi 1999-2001 ............ 36 Graf č. 8: Pracovní místa v informační a komunikační sféře................................................... 36 Graf č. 9: Předpokládaný počet služeb eGovernmentu v letech 2002-2005 ............................ 76 Graf č. 10: Vybavení německých škol internetem ................................................................. 103 Graf č. 11: Vybavení škol informačními technologiemi v roce 1998 .................................... 104 Graf č. 12: Obraty evropských států z elektronického obchodu v roce 2001 ........................ 108 Graf č.14: Počet uživatelů internetu v Německu na 100 obyvatel a prognóza dalšího vývoje ........................................................................................................................................ 137 Graf č.15: Počet uživatelů internetu na 100 obyvatel ve světě za rok 2004 .......................... 137 Graf č.16: Počet PC na 100 obyvatel v Německu a prognóza dalšího vývoje....................... 138 Graf č.17: Počet PC na 100 obyvatel ve světě za rok 2004 ................................................... 139 Graf č.18: Výdaje pro oblast informační techniky a telekomunikací na hlavu za rok 2004 (v Euro)............................................................................................................................... 140 Graf č.19: Podíl sektoru informační techniky a telekomunikací na HDP ve světě za rok 2004 (v%)................................................................................................................................ 141 Graf č. 20: Podíl zemí na evropském elektronickém obchodu (v%) ..................................... 142
158
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ACS AFNOR BIB BKA BMBF BMI BMFT BMJ BMSFSJ BMWA BMGS BPATG BSA BSI BSI BTX CAS CEN CENELEC CERT CIP ČR DBV DDB DDS DFN DGI DIMDI DIN DITR DM DOMA DPMA DSL DVD ECTS EPO ETSI EU FIZ GABRIEL GBI GFI GID GIS GMD GMV
-
American Chemical Society Association francaise de normalisation Berufsverband Information Bibliothek Bundeskriminalamt Bundesministerium für Bildung und Forschung Bundesministerium des Innern Bundesministerium für Forschung und Technologie Bundesministerium der Justiz Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit Bundesministerium für Gesundheit und sociale Sicherung Bundespatentgericht Bundessortenamt Bundesanstalt für Sicherheit in der Informationstechnik British Standards Institution Bildschirmtext Chemical Abstracts Services European Commitee for Standardization European Commitee for Electrotechnical Standardization Computer emergency response team Cataloging in print Česká republika Deutscher Bibliotheksverband Die Deutsche Bibliothek Document delivery service Deutsche Forschungnetz Deutsche Gesellschaft für Informationswissenschaft und Informationspraxis Deutsches Institut für medizinische Dokumentation und Information Deutsches Institut für Normung Deutsches Informationszentrum für technische Regeln Německá marka Dokumentation Maschinenbau Deutsches Patent- und Markenamt Digital Subscriber Line Deutsche Vereinigung für Datenschutz European credit transfer systém European Patent Office European Telecommunications Standards Institut Evropská unie Fachinformationszentrum Gateway to europe´s national libraries German Business Information Gesellschaft für Informatik Gesellschaft für Information und Dokumentation Geographical Information Systems Gesellschaft für Matematik und Datenverarbeitung Gemeinsamer Bibliotheksverbund 159
HeBIS HTML ICD IDW IPC IRB ISDN ISO ISSN IT JIST JST KBST
-
KVK LID MAB MDT MeSH NDR NRI NSR OAI OCLC OECD OOS OPAC OSN PC PDF PPP PROMT RAK-WB
-
RSWK SAGA SBB-PK SDL SGML SIGA SIS SRN SWG TheO TIZ UMPLIS UMTS USD VDB WIPO
-
Hessisches Bibliotheksinformationssystem Hypertext Markup Language International statistical classification of diseases and related health problems Institut für Dokumentationswesen International Patent Classification Informationszentrum Raum und Bau Integrated services digital network International Organization for Standardization International Standard Seriál Name Informační technika Japan Information Center for Scientific and Technology Japan Science and Technology Corporation Koordinierungs- und Beratungsstelle der Bundesregierung für Informationstechnik in der Bundesverwaltung Karlsruher Virtueller Katalog Lehrinstitut für Dokumentation Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken Mezinárodní desetinné třídění Medical subject headings Německá demokratická republika Network Readiness Index Německá spolková republika Open Archive Iniciative Online Computer Library Center Organization for Economic Cooperation and Development Open Source Software Online Public Access Catalog Organizace spojených národů Personal Computer Portable Document Format Private Public Partnerschip Predicts Overview of Markets and Technology Regeln für die alphabetische Katalogisierung – Regeln für wissenschaftliche Bibliotheken Regeln für den Schlagwortkatalog Standards und Architekturen in eGovernment Anwendungen Staatsbibliothek zu Berlin – Preussischer Kulturbesitz Specification and Description Language Standard Generalized Markup Language Sichere Integration von eGovernment-Anwendungen Studiengruppe für Systemforschung Spolková republika Německo Schlagwortdatei Theses Online Technische Informationszentrum Umweltbundesamt Information- und Dokumentationssystem Universal Mobile Telecommunications Systém Americký dolar Verein Deutscher Bibliothekare World Intellectual Property Organization
160
WTO XML ZADI ZDB ZDE ZDOK
-
World Trade Organization Extensible Markup Language Zentralstelle für Agrardokumentation und Information Zeitschriftendatenbank Dokumentation Eletkrotechnik Dokumentationszentrum für Informationswissenschaften
161
EVIDENCE VÝPŮJČEK Prohlášení: Dávám svolení k půjčování této rigorózní práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že bude tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury. V Praze, 30.8. 2005. Ondřej Fabián Jméno
Katedra / Pracoviště
Datum
162
Podpis
163
