UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií
Bakalářská práce
2016
Petr Stuchlík
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií
Petr Stuchlík
Vliv vztahů Srbska a Kosova na vstup Srbska do EU Bakalářská práce
Praha 2016
Autor práce: Petr Stuchlík Vedoucí práce: Mgr. Viera Knutelská, Ph.D. Rok obhajoby: 2016
Bibliografický záznam STUCHLÍK, Petr. Vliv vztahů Srbska a Kosova na vstup Srbska do EU. Praha, 2016. 62 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra mezinárodních vztahů. Vedoucí práce Mgr. Viera Knutelská, Ph.D.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá tématem využití politické podmíněnosti Evropskou unií při přístupových rozhovorech se Srbskem. Formou případové studie se práce věnuje tématu vlivu vztahů mezi Srbskem a Kosovem na vstup Srbska do Evropské unie. Evropská unie využívá svého vlivu na Srbsko k normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Evropská unie přikládá stabilizaci vztahů v regionu západního Balkánu velkou důležitost a to dokazuje i v rámci tohoto tématu. Evropská unie se pasovala do role moderátora normalizace těchto vztahů, kdy se snaží formou pobídek ovlivňovat rozhodování Srbska a docílit tak urovnání vztahů mezi těmito státy. Vztahy mezi Srbskem a Kosovem, které bylo do roku 2008 jeho součástí, byly dlouhodobě komplikované. Ke zhoršení těchto vztahů však došlo po jednostranném vyhlášení nezávislosti Kosovem. Cílem této práce je analyzovat chování Srbska během procesu normalizace těchto vztahů a zhodnotit vliv Evropské unie na tento proces. Práce využívá teorii mezinárodní socializace a hodnotí, který model této teorie je pro tento případ nejvhodnější. Práce ve svém závěru hodnotí celý proces normalizace a odpovídá na otázky stanovené v úvodu práce.
Abstract The bachelor thesis is concerned with the use of political conditionality in the EU accession negotiations with Serbia. The work focuses on the topic of Impact of Serbia-Kosovo relations on the accession of Serbia to the EU by a case study. The European Union uses its influence on Serbia to normalize relations between Serbia and Kosovo. The European Union attaches great importance to the stabilization of relations in the Western Balkans region and proves it in this theme. European Union has become moderator of the normalization of these relations, which seeks to influence Serbia's decisions by incentives and achieve the normalization of relations between these countries. A relations between Serbia and Kosovo, which has been part of it by 2008, were complicated for a longtime. The deterioration of these relationships, however, occurred after the unilateral declaration of independence by Kosovo. The aim of this study is to analyze the behaviour of Serbia in the process of normalization of these relations and to evaluate the influence of the European Union on this process. The thesis uses theory of international socialization and assesses which model of this theory is the most appropriate for this case. The work evaluates the whole process of normalization and answers set out questions in the introduction in its conclusion.
Klíčová slova: Evropská unie, Kosovo, Srbsko, západní Balkán, mezinárodní socializace, politika kondiconality, analýza vztahů
Keywords: European Union, Kosovo, Serbia, western Balkans, international socialization, policy of conditionality, analysis of relation
Rozsah práce: 110 903 znaků, 15 594 slov
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
________________________
V Praze dne 13. 5. 2016
Petr Stuchlík
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Viere Knutelské, Ph.D. za cenné rady a připomínky při psaní této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval své rodině, přítelkyni a přátelům za trpělivost a podporu při psaní této bakalářské práce.
Univerzita Karlova
Fakulta sociálních věd Institut politologických studií
Projekt bakalářské práce Téma: Vliv vztahů Srbska a Kosova na vstup Srbska do EU
Vypracoval: Petr Stuchlík Obor: Politologie a mezinárodní vztahy Imatrikulační ročník: 2011 Vedoucí práce: Mgr. Viera Knutelská
1. Základní vymezení tématu Vztahy mezi Srbskou republikou (dále jen Srbsko) a Kosovskou republikou (dále jen Kosovo) zaznamenaly od secese Kosova v roce 2008 výrazné pokroky zapříčiněné přímými rozhovory vedených Evropskou unií (dále jen EU). Srbsko-Kosovské vztahy jsou jedním z významných témat mezinárodního dění s ohledem na snahu Srbska i Kosova o vstup do EU. Tyto snahy zapříčiňují také současnou snahu o narovnání vztahů mezi oběma státy. Téma Srbska a Kosova je z mého pohledu velmi důležité z důvodu snahy EU o spolupráci s Balkánem a rozšiřování EU do tohoto regionu. Současný posunu problematiky díky podepsání dohody vyjednavači Srbska a Kosova a její následné schválení národními parlamenty, dávají možnost uvolnění napětí v regionu. O aktuálnosti tématu není třeba debatovat z důvodu toho, že v současné době Evropská komise doporučila otevření přístupových rozhovorů se Srbskem ve své jarní zprávě z 22.4.2013. Z těchto důvodů jsem si jako téma své bakalářské práce vybral: "Vliv vztahů Srbska a Kosova na vstup Srbska do EU." Hlavními důvody pro sepsání této práce je nutnost zkoumání a pochopení souvislostí v rámci narovnávání vztahů mezi těmito dvěma státy a zjištění, zda je tento aspekt důležitý pro přistoupení Srbska do EU. Dalším důvodem pro sepsání této práce je pochopení vlivu EU na narovnávání těchto vztahů. Z tohoto důvodu je jako hlavní výzkumná otázka této práce stanovena takto:
Jakým způsobem se EU zapojuje do urovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem?
Další výzkumnou otázkou, která bude směřována k metodologii byla stanovena z důvodu snahy vysvětlit jaký ze tří teoretických rámců stanovených v rámci používané teorie (více o používané teorii níže) vysvětluje současné vztahy mezi Srbskem a Kosovem nejlépe.
Jaký teoretický koncept teorie politické podmíněnosti (Theories of political conditionality) nejlépe vysvětluje současnou změnu vztahů mezi Srbskem a Kosovem?
Ve své práci bych se proto především rád zaměřil na tyto hlavní témata:
vztahy Srbska a Kosova vztahy Srbska a EU vliv EU na současnou situaci (Political conditionality)
Práce bude rozdělena do tří samostatných částí. První část se bude zbývat teoretickým základem práce. Druhá část se bude zabývat historickým pozadím práce a vztahy Srbska a Kosova s přihlédnutím k současnému řešení situace. Třetí část se bude zabývat vztahy Srbska a EU a Srbskými šancemi na vstup do EU. Tato třetí část bude obsahovat také otázku implementace evropských norem do srbského zákonodárství. Cílem této práce je rozbor celé situace mezi Srbskem a Kosovem, stanovení odpovědí na výzkumné otázku a zhodnocení možností vstupu Srbska do EU. 2. Metodologie Práce bude vedena jako jednopřípadová studie s využitím analyticky-deskriptivního metodologického přístupu (Drulák, 2008). Díky tomuto postupu budu v práci schopen vysvětlit a popsat jednotlivé vztahy a důvodu současného narovnávání napjatých vztahů mezi Srbskem a Kosovem, vliv EU na celou situaci a postavení Srbska vůči EU. Aby bylo možné co nejlépe pochopit a popsat celou situaci je podle mne vhodné využití teoretického konceptu, který bude popsán níže.
S přihlédnutím k tomu, že EU je hlavním hybatelem narovnávání vztahů mezi Srbskem a Kosovem bude využita teorie "political conditionality" (politická podmíněnost). Evropská unie stanoví pravidla, která je nutné přijmout za svá či splnit určité podmínky, aby státy mohly získat nějakou "odměnu" (finanční pomoc, institucionální přidružení nebo nakonec členství v EU samotné). EU conditionality je především pozitivní, protože EU využívá toho, že pokud stát sám podmínky nesplní, bude se sám penalizovat, protože nedostane pobízenou "odměnu". Jednoduše řečeno: zemi, která nesplní podmínky, bude odepřena pomoc či změna jejich statusu v rámci přidružování k EU. Platí, že země, která se nechá takto ovlivňovat, částečně ztrácí suverenitu. Tato ztráta musí být zákonitě vyvážena nabídkou ekonomické pomoci či ve formě vojenské pomoci. Další variantou vyvážení je zahrnutí do integračního procesu. Teorie politické podmíněnosti využívá tři koncepty z oblasti teorií socializace mezinárodních studií k vysvětlení implementace mezinárodních norem (v našem případě norem EU) do norem domácích :
Strategic calculation (Strategická kalkulace) - Kořeny tohoto rámce nacházíme v racionální-sociální teorii. Stát racionálně hodnotí situaci a snaží se maximalizovat výnosnost svých zájmů úpravou svého chování a svých norem. Těmito změnami chce získat podporu mezinárodního společenství. Těchto změn mezinárodní společenství dosahují nabídkou výhod a odměn (finanční a materiální pomoc, změna mezinárodního statusu). Tyto pobídky jsou tvořeny pro politickou reprezentaci, která tvoří normy. Jedná se využití politické podmíněnosti. Vláda očekává, že "odměna" bude výhodnější než nevýhody plynoucí ze změny normy. Role playing (Hraní rolí) - Tento rámec je rozdílný díky tomu, že stát přijímá svou roli z důvodu toho, že se to v nastalé situaci předpokládá (nikoli zásluhou vnějšího zásahu). Stát si je vědom toho, že v nastalé situaci by se měl zachovat určitým způsobem. Proto tak jedná. Do své role je vehnán okolnostmi situace. Přijmutí role je snazší, dochází-li k intenzivním kontaktu s mezinárodním společenstvím. Stát přijímá tuto roli, aniž by tu byl vliv přesvědčování (pasivní chování). Normative suasion (Normativní přesvědčování) - U tohoto rámce změna nastává z toho důvodu, že stát sám věří, že je změna správná. Argumenty změny jsou spíše snahou přesvědčovat než někoho donutit učinit rozhodnutí. Jedná se zde o aktivní snahu změnit názor druhé strany. Stát přijímá silnější argument (argument mezinárodní organizace/normu) z toho důvodu, že on sám věří tomu, že se jedná o správnou věc. K tomuto uvědomění dochází za pomoci komunikace, argumentace a přesvědčování.
Z důvodu aplikace stanoveného teoretického rámce je důležité stanovit následující proměnné, které budou východisky k celé situaci:
Politická situace po Kosovské secesi Vliv EU na narovnávání vztahů Stanoviska EU k přístupu Srbska
Zdrojem teoretický příkladů byly dříve sepsané práce:
VASILEV, George. EU Conditionality and Ethnic Coexistence in the Balkans: Macedonia and Bosnia in a Comparative Perspective. Ethnopolitics. 2011, roč. 10, č. 1, s. 51-76. SCHIMMELFENNIG, Frank a Hanno SCHOLTZ. Legacies and Leverage: EU Political Conditionality and Democracy Promotion in Historical Perspective. Europe-Asia Studies. 2010, roč. 62, č. 3, s. 443-460. REINHARD, Janine. EU DEMOCRACY PROMOTION THROUGH CONDITIONALITY IN ITS NEIGHBOURHOOD: THE TEMPTATION OF MEMBERSHIP PERSPECTIVE OR FLEXIBLE INTEGRATION?. Caucasian Review of International Affairs. 2010, roč. 4, č. 3, s. 196-213. CHECKEL, Jeffrey T. International Institutions and Socialization in Europe: Introduction and Framework. International Organization. 2005, roč. 59, č. 4, s. 801-826.
3. Předpokládaná struktura práce 2. Úvod 3. Teoretický koncept 4. Historické pozadí problému a vztah Kosova Srbska 4.1. Historické pozadí 4.1.1.Rozpad Jugoslávie 4.1.2.Kosovsko-Srbský konflikt 4.1.3.Nezávislost Kosova a Kosovská secese 4.2. Narovnávání vztahů mezi Srbskem a Kosovem 4.3. Vliv EU na řešení situace mezi Srbskem a Kosovem 5. Srbsko a EU 5.1. Vztahy Srbska a EU 5.1.1.Vývoj vztahů Srbska a EU 5.1.2.Statut kandidátské země (2012) 5.1.3.Implementace evropských norem 5.1.4.Začátek přístupových rozhovorů? 5.2. Předpoklady vstupu Srbska do EU 5.2.1.Geopolitické umístění 5.2.2.Politická vůle 5.2.3.Obchod 5.2.4.Vztahy s Ruskem 5.2.5.Kosovská otázka 6. Shrnutí problematiky a závěr
Předpokládaná použitá literatura Literatura se během vypracovávání práce může měnit a rozšiřovat dle potřeb. S ohledem na to, že situace se neustále vyvíjí je nutné upozornit, že velká část materiálů bude pouze v elektronické podobě.
Neperiodická literatura: DRULÁK, P. Jak zkoumat politiku. Praha: Portál, 2008. DRULÁK, P. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, 2003. Guzzini, S. Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii. Brno: Barrister & Principal, 2004. ROSŮLEK, P. (2007): Národy, nacionalismus a teorie secese. In ROSŮLEK, P. a kol.: Politická filozofie: aktuální problémy.Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. STOJAROVÁ, Věra. Evropská unie a západní Balkán. In ZÁVĚŠICKÝ, Jan. Evropská unie a její bezpečnost : vybrané problémy evropské bezpečnosti. Brno : Mezinárodní politologický ústav, 2006. s. 177 – 192. ŠANC, David. EU a Západní Balkán. In CABADA, Ladislav, et al. Aktuální výzvy evropského integračního procesu. Plzeň : Aleš Čeněk, 2010. s 227-249. MALCOLM, N. Kosovo: a short history. London: Papermac, 1998. PELIKÁN, J. – TEJCHMAN, M. Dějiny Jugoslávie (1918 – 1991). Praha: Nakladatelství Karolinum, 1994. VESELÝ, Z. (2007): Dějiny Mezinárodních vztahů. Plzeň: Vydavatelství a Nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. DIENSBIER, Jiří. Stabilita Balkánu a Evropská unie. Příspěvek České republiky. Praha: Rada pro mezinárodni vztahy, 2006. LARYŠ, Martin. Kosovský konflikt, in: ŠMÍD, Tomaš – VAĎURA, Vladimir. Etnicke konflikty v postkomunistickem prostoru. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. PŘIKRYL, Ivo. Strategie a nástroje východního rozšíření, in: FIALA, Petr – PITROVÁ, Marketa. Rozšiřováni ES/EU. Brno: Masarykova univerzita, 2003. PETROVIĆ, Žarko. Russia Serbia Relations at the beginning of XXI Century. Bělehrad : ISAC fund, 2010, on-line text
Periodická literatura: ŠTĚPÁNOVSKÝ, J. Mezinárodněprávní aspekty nezávislého Kosova. Mezinárodní politika. 2008, roč. 32, č. 3, s. 19-22. LAZAREVIĆ, U. Charakteristika režimu Slobodana Miloševiće v Srbsku: Vzestup a vrchol. Politologické revue.2008, roč. 4, č. 12, s. 69 – 84.
ZACHAR, M. Prečo má Kosovo nárok na samotný štát?.Mezinárodní politika.2008, roč. 32, č. 4, s. 37 39. VASILEV, George. EU Conditionality and Ethnic Coexistence in the Balkans: Macedonia and Bosnia in a Comparative Perspective. Ethnopolitics. 2011, roč. 10, č. 1, s. 51-76. SCHIMMELFENNIG, Frank a Hanno SCHOLTZ. Legacies and Leverage: EU Political Conditionality and Democracy Promotion in Historical Perspective. Europe-Asia Studies. 2010, roč. 62, č. 3, s. 443-460. REINHARD, Janine. EU DEMOCRACY PROMOTION THROUGH CONDITIONALITY IN ITS NEIGHBOURHOOD: THE TEMPTATION OF MEMBERSHIP PERSPECTIVE OR FLEXIBLE INTEGRATION?. Caucasian Review of International Affairs. 2010, roč. 4, č. 3, s. 196-213. CHECKEL, Jeffrey T. International Institutions and Socialization in Europe: Introduction and Framework. International Organization. 2005, roč. 59, č. 4, s. 801-826.
Elektronické zdroje: CIA World Factbook: Kosovo. [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kv.html CIA World Factbook: Srbsko. [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ri.html European Commission - Enlargement: Serbia. [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/countries/detailed-country-information/serbia/index_en.htm Constitution of the Republic of Serbia. Serbian Government [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.srbija.gov.rs/cinjenice_o_srbiji/ustav.php?change_lang=en
Dokumenty organizací: SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ: Stanovisko Komise k žádosti Srbska o členství v Evropské unii. 2011. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2011/package/sr_rapport_2011_cs.pdf COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT SERBIA 2012 PROGRESS REPORT. 2012. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2012/package/sr_rapport_2012_en.pdf JOINT REPORT TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL: on Serbia's progress in achieving the necessary degree of compliance with the membership criteria and notably the key priority of taking steps towards a visible and sustainable improvement of relations with Kosovo∗. 2013. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2013/sr_spring_report_2013_en.pdf Rozšiřování Unie. 2013. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_6.3.1.pdf
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 3 1. Teoretický rámec .................................................................................................................. 5 1.1. Východiska pro stanovení teoretického rámce ................................................................ 5 1.2. Teoretický rámec bakalářské práce ................................................................................. 7 1.2.1. Mezinárodní socializace ............................................................................................ 7 1.4. Metodologie - Strategie výzkumu ................................................................................... 9 2. Historické pozadí problematiky ........................................................................................ 12 2.1. Srbsko - kosovský konflikt ............................................................................................ 12 2.2. Odtržení Kosova až současnost ..................................................................................... 13 3. Integrace Srbska do EU ..................................................................................................... 15 3.1. Postoj EU k integraci západního Balkánu a její podmínky ........................................... 15 3.2. Vztahy Srbska a EU ....................................................................................................... 18 3.2.1. Vývoj vztahů Srbska a EU ...................................................................................... 18 3.2.2. Status kandidátské země (2012) .............................................................................. 22 3.2.3. Současný stav - vývoj přístupových rozhovorů (2014-2015) ................................. 24 3.3. Předpoklady vstupu Srbska do EU ................................................................................ 25 3.3.1. Postoj členských států EU ....................................................................................... 26 3.3.2. Politická vůle srbských představitelů ke vstupu do EU .......................................... 27 4. Kosovská otázka ................................................................................................................. 31 4.1. Současný status Kosova................................................................................................. 31 4.2. Vývoj a narovnávání vztahů mezi Srbskem a Kosovem ............................................... 32 4.2.1. Vliv EU na řešení situace mezi Srbskem a Kosovem ............................................. 40 4.2.2. Postoj politických představitelů Srbska k normalizaci vztahů s Kosovem............. 45 4.2.3. Teorie mezinárodní socializace ............................................................................... 48 Závěr ........................................................................................................................................ 53 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 55
Seznam použitých zkratek ..................................................................................................... 61 Přílohy ..................................................................................................................................... 62
2
Úvod Evropská unie se již dlouhou dobu angažuje v regionu západního Balkánu, kde usiluje o jeho stabilizaci po rozpadu Jugoslávie. Tato oblast je ze strategického hlediska pro EU důležitým regionem z důvodů jak strategické pozice, tak z důvodu bezpečnostního díky velké nestabilitě tohoto regionu. Podle názorů EU je jedním z nejlepších řešení stabilizace regionu jeho integrace do struktur EU. Státy, které jsou navzájem provázány a jejich hospodářství a ekonomika jsou na sobě závislé, se vyhýbají otevřeným konfliktům. EU je nejdůležitějším aktérem v rámci stabilizace regionu západního Balkánu, kdy se snaží pomáhat v hospodářské a politické stabilizaci regionu spolu s etnickým usmířením. Všem státům západního Balkánu byla dána perspektiva členství v EU, s jejíž pomocí se EU snaží tyto státy ovlivňovat. K zatím poslední regionální změně dochází v roce 2008, kdy Kosovo jednostranně vyhlašuje nezávislost na Srbsku. EU již v té době vede rozhovory se Srbskem a tak se EU snaží využít svůj vliv k narovnání vztahu mezi Srbskem a Kosovem, aby zabránila případnému ozbrojenému konfliktu. Problematika Srbska a Kosova je neustále aktuálním tématem díky neustále se vyvíjející problematice, která do současné doby nebyla dovedena do zdárného konce. Téma Srbska a Kosova je důležité mimo jiné z toho důvodu, že se na tomto případě dá velmi dobře ukázat, jakým způsobem postupuje socializace Srbska, které se chce stát členem EU. Srbsko je od roku 2003 spolu s dalšími zeměmi regionu zařazeno mezi potencionální členské země, když bylo zapojeno do Stabilizačního a asociačního procesu a následně v roce 2005 byla zahájena mezi Srbskem a EU bilaterální jednání o osudu přístupových rozhovorů a potencionálním členství Srbska v EU.1 V bakalářské práci se budu věnovat evropské perspektivě Srbska jako kandidátského státu, kdy hlavním tématem této analýzy bude vliv vztahů mezi Srbskem a Kosovem na postup přístupových rozhovorů.
1
Serbia - European Commission. European Neighbourhood Policy and Enlargement Negotiations [online]. 2014 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/countries/detailed-countryinformation/serbia/index_en.htm
3
Cílem této práce je posoudit jakým způsobem ovlivňují pobídky ze strany EU chování Srbska a co k těmto změnám Srbsko vede. Dále je cílem této práce se pokusit vysvětlit toto chování a rozhodovací procesy v Srbsku zasazením do jednoho ze tří konceptů teorie politické podmíněnosti, kterým by se dala nejlépe vysvětlit vnitřní politika Srbska. Dalším cílem této práce je zjistit jakým způsobem a za jakých okolností dochází k narovnávání vztahů mezi Srbskem a Kosovem, které je vedeno pobídkami EU. Cílem je zjistit jakým způsobem ovlivňují pobídky EU rozhodovací proces v rámci samotného Srbska a tím pádem výsledné chování Srbska vůči Kosovu a jaké mají tyto změny vliv na přístupové rozhovory s EU. Tato práce si nedává a ani nemůže dávat za cíl postihnutí celkového chování Srbska a jako hlavní oblast výzkumu stanovuje postoj Srbska vůči Kosovu, které bylo do roku 2008 jeho součástí. Vztah mezi Srbskem a Kosovem je jedním z důležitých bodů rozhovorů mezi Srbskem a EU. Z tohoto důvodu se stává i stěžejním tématem této práce. Důležitým bodem těchto úvah je bezesporu také to jakým způsobem se mění chování Srbska. Jestli se jeho chování mění pouze na základě pobídek EU, anebo se jedná o elementární změnu myšlení Srbska. Jedná se tedy o to, zda změny Srbského chování vycházejí z jeho vlastního přesvědčení nebo jsou pouze řízeny snahou získat odměny v rámci pobídek EU. Nejvhodnějším prostředkem pro pochopení této problematiky je stanovení vhodného teoretického rámce. Nejvhodnější teorií pro zkoumání této problematiky byl pro tuto práci stanoven teoretický koncept socializace od Jeffrey T. Checkel, který popsal ve své práci International Institutions and Socialization in Europe: Introduction and Framework, kde vysvětluje možné podoby chování nastávající v jednotlivých státech při zásazích vnějších aktérů (při využívání tzv. politické podmíněnosti).
Pro získání odpovědí na tyto otázky je nutné provést analytickou případovou studii, která musí vycházet jak z historických východisek, tak z výzkumu současného stavu jednotlivých vztahů. Důležitým aspektem tohoto výzkumu je studie výroků jednotlivých Srbských činitelů, kteří představují současnou Srbskou mentalitu a na jejichž výrocích se dá pozorovat změna chování nebo smýšlení Srbska. Snahou této práce je tedy umožnit lepší vhled do současné politické situace v Srbsku a analyzovat jeho chování vůči Kosovu a EU v rámci snah o Srbskou socializaci. 4
1. Teoretický rámec 1.1. Východiska pro stanovení teoretického rámce Pro samotné postavení teoretického rámce této práce je zapotřebí si uvědomit možnosti EU na řešení špatných vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Důležitým krokem je nastavení přístupových podmínek pro vstup jednotlivých aktérů konfliktu, které umožní zásah EU do konfliktu. Dále je důležité plnění Kodaňských kritérií, která nastavují politickou strukturu kandidátských zemí a umožňují vstupovat EU do vnitřní politiky státu. Kodaňská kritéria vznikla pro potřeby rozšíření EU o země střední a východní Evropy (tzv. pátá rozšiřující vlna). Bylo potřeba ustanovit nové podmínky pro vstup států do EU kvůli změnám probíhajícím v bývalém východním bloku. EU se díky těmto změnám muselo profilovat do role transformačního partnera, z důvodu nutnosti přípravy nových členských států pro jejich "snadný" vstup do EU a jejich začlenění do stávající struktury. 2 V tomto spatřuji první počátky politiky politické podmíněnosti EU. V době vzniku Kodaňských kritérií se EU pouští do vměšování do vnitřního uspořádání států, které se snaží o vstup do EU. Novými členskými státy se tak od roku 1993 mohou stát pouze státy plnící Kodaňská kritéria. Tyto kritéria byla rozdělena do tří samostatných rovin - politické, hospodářské a legislativní (acquis).3 Pro splnění politického kritéria je nutné vytvoření stabilních institucí, které zaručují v zemi fungování demokratických principů, existence právního státu, dodržování lidských práv a práv menšin. Pro splnění legislativního kritéria je nutné dodržovat zásady politických, hospodářských a měnových cílů EU a respektování závazků, které jsou spojené se členstvím v EU.4 Pro EU byla důležitá stabilizace tohoto regionu již od roku 1997. To je jasné ze zasedaní Rady ministrů, které stanovilo jako jednu z hlavních priorit stabilizaci regionu demokratickými a ekonomickými reformami, které budou vedeny ze strany EU.5 Zavedení
2
PŘIKRYL, Ivo. Rozšiřování ES/EU. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. Strategie a nástroje východního rozšíření, s. 154 - 155. 3 viz předchozí 4 Conclusion of the Presidency [online]. 22.-22.-6.1993 [cit. 2013-8-30]. European Council. Dostupné z: http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ec/72921.pdf 5 General Affairs Council of 29 April 1997: Conclusions
5
Stabilization and Association Progress (SAP) mělo ukázat vůli EU o začlenění zemí Balkánu do struktur EU. Důležitým důsledkem vytvoření SAP bylo uzavření bilaterálních smluv mezi danou zemí a EU na základě vytvoření dohody o stabilizaci a přidružení (Stabilization and Association Progress - SAP).6 V rozhodnutí Rady EU z roku 20087 je přímo zmíněná nutnost plnění Kodaňských kritérií a další priority, které jsou nutné ke vstupu Srbska do EU. Jednou z nich je právě "konstruktivní spolupráce" v záležitostech týkajících se Kosova. (Toto kritérium je stanoveno i pro Kosovo). Z těchto důvodů je dobré mluvit o politice politické podmíněnosti vstupu do EU. Chování EU není však jediným aspektem této problematiky. Pro potřeby této práce je především nutné zkoumat chování Srbska jako jednoho z klíčových aktérů těchto rozhovorů. Jak bylo naznačeno v úvodu této práce, cílem je analyzovat chování Srbska jak vůči EU, tak právě vůči Kosovu. Důležitou otázkou je především odpověď Srbska na pobídky ze stran EU ohledně normalizace vztahů s Kosovem, a také jakým způsobem se mění chování a smýšlení Srbska v otázkách, které EU otevírá. Srbská strana je racionálně uvažující hráč mezinárodních vztahů a proto je jasné, že odpovědi na pobídky ze strany EU nebudou samozřejmé, že musí projít rozhodovacím aparátem srbské strany. Chování právě tohoto aparátu (především srbské vlády) je rozhodující pro možnost zkoumání této práce. Otázka, kterou musí tato práce zodpovědět, je zda se Srbsko plnilo podmínky EU pouze ze snahy získání odměny nebo zda došlo k částečné socializaci tohoto státu a ke změně jeho myšlení. Z těchto důvodů je jako teoretický rámec práce stanovena teorie mezinárodní socializace, která pomáhá vysvětlit chování Srbska ovlivněného politickou podmíněností.
6
SALAMUN, Michaela a Zaim HALLUNAJ. European integration, party governance and electoral system in Albania. Center for Southeast Europe Working Paper Series. 2009, č. 2. Dostupné z: http://www.suedosteuropa.uni-graz.at/sites/default/files/publications/ofre2www_csee_2.pdf 7 RADA EU: o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem včetně Kosova, jak je stanoveno v rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999, a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES [online]. 18.2.2008[cit. 2013-8-30]. Official Journal. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32008D0213&from=EN.
6
1.2. Teoretický rámec bakalářské práce Pro užití teoretického rámce mezinárodní socializace je důležité zkoumat schopnost EU zasahovat do vztahů mezi Srbskem a Kosovem, a naopak také odpovědi Srbska na tyto pobídky. Teorie mezinárodní socializace se snaží vysvětlit aspekty chování ovlivňovaného státu v tomto případě Srbska. Tato teorie se snaží především postihnout problematiku ze strany Srbska. 1.2.1. Mezinárodní socializace Teorie mezinárodní socializace se snaží vysvětlit chování ovlivňovaného státu, který odpovídá na pobídky státu ovlivňujícího. Teorie zkoumá, do jaké míry dochází ke změnám v rozhodování ovlivňovaného státu. V našem případě se jedná o Srbsko a EU. Vycházím z předpokladů Jeffrey T. Checkela, který popsal ve své práci International Institutions and Socialization in Europe: Introduction and Framework koncepty, kterými vysvětluje možné podoby chování nastávající v jednotlivých státech při zásazích vnějších aktérů. Jeho studie vychází především z rozhovorů s jednotlivými klíčovými aktéry a analýzy jejich argumentů a výpovědí. V tomto případě se budeme muset omezit na veřejně dostupná prohlášení Srbských politiků k analýze této problematiky. Teorie mezinárodní socializace tedy zkoumá účinnost politické podmíněnosti vedené cizím státem na domácí politiku a míru socializace ovlivňovaného státu. Zkoumá jeho politické chování a myšlení. Podle toho stanovuje, která z konceptů nejlépe vysvětluje současnou situaci. Teorie mezinárodní socializace využívá tři koncepty z oblasti mezinárodních studií k vysvětlení implementace mezinárodních norem (v našem případě norem EU) do norem domácích8:
Strategic calculation (Strategická kalkulace) - Kořeny tohoto rámce
nacházíme v racionální-sociální teorii. Stát racionálně hodnotí situaci a snaží se maximalizovat výnosnost svých zájmů úpravou svého chování a svých norem. Těmito změnami chce získat podporu mezinárodního společenství. Těchto změn
8
CHECKEL, Jeffrey T. International Institutions and Socialization in Europe: Introduction and Framework. International Organization. 2005, roč. 59, č. 4, s. 801-826.
7
mezinárodní společenství dosahují nabídkou výhod a odměn (finanční a materiální pomoc, změna mezinárodního statusu). Tyto pobídky jsou tvořeny pro politickou reprezentaci, která tvoří normy. Jedná se využití politické podmíněnosti. Vláda očekává, že "odměna" bude výhodnější než nevýhody plynoucí ze změny normy. 9
Role playing (Hraní rolí) - Tento rámec je rozdílný díky tomu, že stát
přijímá svou roli z důvodu toho, že se to v nastalé situaci předpokládá (nikoli zásluhou vnějšího zásahu). Stát si je vědom toho, že v nastalé situaci by se měl zachovat určitým způsobem. Proto tak jedná. Do své role je vehnán okolnostmi situace. Přijmutí role je snazší, dochází-li k intenzívnímu kontaktu s mezinárodním společenstvím. Stát přijímá tuto roli, aniž by tu byl vliv přesvědčování (pasivní chování).10
Normative suasion (Normativní přesvědčování) - U tohoto rámce
změna nastává z toho důvodu, že stát sám věří, že je změna správná. Argumenty změny jsou spíše snahou přesvědčovat než někoho donutit učinit rozhodnutí. Jedná se zde o aktivní snahu změnit názor druhé strany. Stát přijímá silnější argument (argument mezinárodní organizace/normu) z toho důvodu, že on sám věří tomu, že se jedná o správnou věc. K tomuto uvědomění dochází za pomoci komunikace, argumentace a přesvědčování.11
V případě politické podmíněnosti EU stanoví pravidla, která je nutné přijmout za svá či splnit určité podmínky, aby státy mohly získat nějakou "odměnu" (finanční pomoc, institucionální přidružení nebo nakonec členství v EU samotné). EU conditionality je především pozitivní, protože EU využívá toho, že pokud stát sám podmínky nesplní, bude se sám penalizovat, protože nedostane pobízenou "odměnu". Jednoduše řečeno: zemi, která nesplní podmínky, bude odepřena pomoc či změna jejího statusu v rámci přidružování k EU.
9
CHECKEL, Jeffrey T. International Institutions and Socialization in Europe: Introduction and Framework. International Organization. 2005, roč. 59, č. 4, s. 801-826. 10 viz předchozí 11 viz předchozí
8
Platí, že země, která se nechá takto ovlivňovat, částečně ztrácí suverenitu. Tato ztráta musí být zákonitě vyvážena nabídkou ekonomické pomoci či ve formě vojenské pomoci. Další variantou vyvážení je zahrnutí do integračního procesu. Jedním z cílů bakalářské práce je určit jaký koncept teorie mezinárodní socializace nejlépe vysvětluje chování Srbska vůči Kosovu a EU.
1.4. Metodologie - Strategie výzkumu Tato bakalářská práce je vedena jako analytická případová studie, která musí vycházet jak z historických východisek, tak z výzkumu současného stavu jednotlivých vztahů. V práci jsou tady důležité jak historické souvislosti, tak analýza samotné problematiky. V práci je využíván analyticko-empirický přístup, kterým je zachováván neutrální postoj k celé problematice. Pro teoretické zakotvení této bakalářské práce byla využita práce Jeffrey T. Checkel, který operuje s teorií mezinárodní socializace, ze které jsem v této práci vycházel. Základem výzkumu je studium hodnocení EU, která dává návrhy v postupu integrace a vystoupení představitelů Srbska, postoj Srbských představitelů k narovnávání vztahů s Kosovem. Pro EU je důležitá implementace základních lidských práv a narovnání vztahů s Kosovem. Z těchto důvodů bude postup výzkumu následující: Celá práce bude členěna do tří hlavních kapitol, které budou kvůli přehlednosti rozděleny do několika podkapitol. Druhá kapitola této bakalářské práce se bude zabývat historickým pozadím konfliktu. Tedy historických východisek, díky kterým se Srbsko s Kosovem dostalo do současného politického konfliktu. Důležité je pro tuto práci období před samotným odtržením Kosova v roce 2008 až po současnou situaci. Vycházím zde především ze sekundární literatury, protože toto téma bylo již mnohokrát důkladně zpracováno. V další kapitole bude analyzována pozice EU, která je hybatelem současné situace. Při studiu chování EU vůči nečlenským státům je důležité se zaměřit na koncepci rozvoje EU v regionu západního Balkánu, kterým EU dala evropskou perspektivu. V případě této práce je důležité studium chování EU vůči Srbsku. Tato část práce je důležitá z důvodů pochopení 9
východisek Srbské strany a určení vstupních hodnot a požadavků ze strany EU, které jsou závislé na dalším rozhodování Srbska. Tato část umožní přijetí východisek pro hlavní část bakalářské práce, kterou jsou vztahy mezi Srbskem a Kosovem. Srbsko jako racionální aktér těchto rozhovorů o vstupu do EU musí analyzovat požadavky ze strany EU a analyzovat jejich výhodnost pro Srbskou stranu. Tato kapitola bude především vycházet ze studia historických podkladů, zpráv Evropské komise a jiných institucí EU, zpráv z médií, tak i sekundární literatury. V další a nejdůležitější části práce je vedena analýza chování Srbska vůči Kosovu. Narovnání vztahů s Kosovem je totiž jednou z podmínek Srbského vstupu do EU. Tato část práce vychází z teorie mezinárodní socializace, která pomůže analyzovat a vysvětlit chování Srbska. Práce se pokusí odpovědět na otázku, jakým způsobem Srbsko odpovídá na pobídky EU. V tomto případě je pro analýzu důležité studium výstupů zpráv Komise EU, Srbské vládní dokumenty a také prohlášení jednotlivých Srbských vládních politiků, které odkazují na posun ve vyjednávání s Kosovem. Výstupem této části by měla být odpověď na výzkumné otázky, které budou stanoveny níže. Z důvodu snahy o aktuálnost celé práce je časový rámec používaných zdrojů stanoven od období rozpadu Jugoslávie do konce roku 2015. V závěru práce bude důležité shrnutí východisek aplikovaných teorií a vyvození závěru práce, kde bude zhodnoceno, jaké modely jsou pro tento případ odpovídající. Dále zde bude docházet k potvrzení či vyvrácení hypotézy, která byla stanovena na základě výzkumných otázek. Jako hypotéza pro tuto práci je stanoveno následující tvrzení: Narovnávání vztahů mezi Srbskem a Kosovem je způsobeno snahou Srbského státu o úplnou integraci Srbské republiky do struktur EU. Tato snaha je způsobena tlakem EU na normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem, která je jednou z podmínek pro vstup Srbska do EU. Srbsko tyto kroky však nečiní z vlastního přesvědčení, ale jeho činy jsou pouze odpovědí na pobídky ze strany EU.
10
Cílem této práce je tedy také potvrdit nebo vyvrátit výše stanovenou hypotézu. Pro tento účel jsem stanovil následující výzkumné otázky, které by měly vést k tomuto účelu: I.
Jakým způsobem Srbsko postupuje v normalizaci vztahů s Kosovem a jaký vliv má na tuto změnu chování má EU?
II.
Jakým způsobem se mění politické chování a myšlení Srbska vůči Kosovu oproti situaci po odtržení Kosova a zásahu EU?
III.
Který z konceptů teorie mezinárodní socializace nejlépe vysvětluje změny chování Srbka vůči Kosovu v návaznosti na politiku kondicionality EU?
11
2. Historické pozadí problematiky Srbsko by se dalo považovat za následnický stát Jugoslávie, která v regionu západního Balkánu spojovala etnicky různé státy do jednoho "superstátu". Rozpad Jugoslávie začal v roce 1991 po odtržení Chorvatska a Slovinska, která po výsledcích referenda ve svých zemích vyhlásila nezávislost (25. června 1991)12. To však nechtěla Jugoslávie dopustit a intervenovala jak na území Chorvatska, tak na území Slovinska, kde došlo ale po 10 dnech k vyhlášení příměří. V tomto roce zřídilo tehdejší Evropské společenství pozorovatelskou misi, která je na území Balkánu dodnes. Rozpad Jugoslávie byl fakticky dokonán odtržením Černé Hory v roce 2006 a jednostranným odtržením Kosova v roce 2008.
2.1. Srbsko - kosovský konflikt Předzvěstí vytvoření Srbsko-kosovského konfliktu byla Miloševičova vláda. Došlo k eskalaci konfliktu mezi Srby a kosovskými Albánci. Kamenem úrazu byla zpočátku Miloševičova podpora srbských nacionalistů, které i sám financoval. Proti tomu se samozřejmě kosovští Albánci bouřili. K vyostření konfliktu došlo, když byli zástupci Kosova donuceni schválit změnu ústavy, která omezovala jejich práva. Rozhodovací orgány byly zachovány, ale přesto Kosovo ztratilo veškeré pravomoci právoplatného člena federace. Po vyhlášení této nové revidované ústavy došlo k masovým demonstracím kosovských Albánců13. Miloševič pokračoval po omezení Kosovské autonomie na tomto území represemi proti místní vládě i obyvatelstvu, které bylo pod dohledem Srbské armády. Kosovo se po vlnách represí ze strany Miloševičova režimu začalo vnitřně emancipovat i díky situaci v ostatních částech Jugoslávie. V roce 1991 byla zaslána žádost o uznání secese Kosova na Jugoslávii a o možnost se účastnit konference, která měla řešit osud rozpadající se Jugoslávie. Na tuto žádost nebyla od mezinárodního společenství žádná odpověď. Jedinou zemí, která tuto secesi uznala, byla Albánie. V tomto případě se projevila laxnost západu i jeho neprozíravost. Kosovo se začalo chovat jako stát ve státě, když se v roce 1992 konaly prezidentské volby i volby do parlamentu.
12
DIENSBIER, Jiří. Stabilita Balkánu a Evropská unie. Příspěvek České republiky. Praha: Rada pro mezinárodni vztahy, 2006. 13 TEJCHMAN, Miroslav, Pavel HRADEČNÝ a Miroslav ŠESTÁK. Historické souvislosti rozpadu Jugoslávie. 1. vyd. Praha: Historický ústav AV ČR, 1996, 255 s.
12
Situace v této chvíli byla pro Miloševiče v podstatě neudržitelná. Konfrontace mezi Srbskem a Kosovem byla na spadnutí, protože ze situace byla jenom tři východiska. Prvním východiskem byla secese Kosova jako taková s vládou mimo území federace. Druhým východiskem bylo setrvání Kosova ve federaci, ale s novým rozdělením podle etnických hranic. Třetím východiskem bylo setrvání Kosova ve federaci, ale bez kosovských Albánců. 14 Po Miloševičově rozhodnutí, že třetí možnost by vyhovovala nejvíce, došlo k eskalaci konfliktu mezi Srbskem a Kosovem, kdy vládní jednotky provedly útok na několik Kosovských vesnic. Miloševič se domníval, že ani nyní se nemusí obávat zásahu zahraničních států díky dřívějšímu laxnímu jednání západu. Domníval se, že Kosovo je integrální součástí Srbska a tak je vyřešení tohoto problému pouze jeho záležitostí. Tyto incidenty vedly k Srbsko-Kosovské válce, která byla ukončena až intervencí NATO, kdy došlo k bombardování Srbského území spojeneckými silami pod záštitou humanitární intervence. Výsledkem tohoto konfliktu byla mezinárodní správa v Kosovu. Kosovo zůstalo integrální součástí Srbska, ale pod mezinárodní správou "United Nations Interim Administration Mission in Kosovo" (UMNIK). Cílem této operace byla podpora Kosovské autonomie a znovu vytvoření kosovské samosprávy, která bylo rozložena Miloševičovým režimem. V únoru 2006 byly zahájeny přímé rozhovory mezi kosovsko - albánskou a srbskou delegací o statusu Kosova. Tyto rozhovory však nebyly příliš úspěšné.
2.2. Odtržení Kosova až současnost Na začátku roku 2008 vyhlašuje Kosovo jednostrannou nezávislost na Srbsku. Je to stát převážně kosovských Albánců s početnou Srbskou menšinou na severu země. Srbsko proti tomuto vystupuje a nechává toto oddělení přezkoumávat OSN. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu v červenci 2010 rozhodl, že jednostranné vyhlášení nezávislosti nebylo porušením mezinárodního práva.15
14
DOUBT, Keith a James GOW. The Serbian Project and Its Adversaries: A Strategy of War Crimes. Slavic Review [online]. 2004, vol. 63, issue 4, s. 198-208 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z http://www.jstor.org/stable/j.ctt130hhk5 15 Průlom pro Kosovo: nezávislost na Srbsku posvětil haagský soud. Idnes [online]. 2010, 22. 7. 2010 [cit. 201502-24]. Dostupné z:http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.aspx?c=A100722_161624_zahranicni_aha
13
Dalším důležitým krokem v této problematice je po odtržení Kosova od Srbska Srbská žádost o vstup do EU. O vstup do EU Srbsko oficiálně požádalo 22. prosince 2009 za Švédského předsednictví.16 Důležitým milníkem v historii samostatného Kosova bylo konání prvních parlamentních voleb, které se odehrály 12. prosince 2010. V březnu 2011 byly zahájeny vůbec první přímé rozhovory mezi Srbskem a EU, které následovaly poté, co Evropský parlament v lednu 2011 schválil Dohodu o stabilizaci a přidružení, jenž upevňuje politické a ekonomické vztahy EU a Srbska. Srbská strana si od těchto kroků slibovala urychlení přístupových rozhovorů a získání statusu kandidátské země. Tato přehnaná očekávání se však nenaplnila a v prosinci 2011 na summitu EU v Bruselu se Srbsko přidělení statusu kandidátské země nedočkalo. Evropská komise tento krok vysvětlila především nedořešenou situací ohledně vztahů s Kosovem, které nadále zůstávaly vyostřené.17 Do současné doby uznalo Kosovo 11118 států včetně České republiky, což znamená, že Kosovo uznalo 23 z 28 členů EU. Další upřesnění jednotlivých historických etap bude k nalezení v jednotlivých kapitolách práce s návazností na aktuální téma kapitoly. Bude především zmíněn historický vývoj vztahů mezi EU a Srbskem a Kosovem a Srbskem.
16
Evropská unie, Srbsko a Kosovo. Euroaktiv.cz [online]. 21.2.2014 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/link-dossier/evropska-unie-srbsko-a-kosovo-000068 17 Srbsko si bude muset na kandidátský status ještě počkat. Euroaktiv.cz [online]. 2011, 9.12.2011 [cit. 2015-0301]. Dostupné z:http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/clanek/srbsko-si-bude-muset-na-kandidatsky-status-jestepockat-009410 18 Who recognized Kosovo as an independet state? [online]. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.kosovothanksyou.com/
14
3. Integrace Srbska do EU Perspektiva Srbského vstupu do EU je podmíněna plnění přístupových kapitol, tak je tomu u všech států, které se ucházejí o členství v EU. Evropská perspektiva zemí západního Balkánu byla EU deklarována a podporována rolí, kterou EU sehrála při řešení situace během Jugoslávské krize a následného formování nových národních států na Balkánském poloostrově. "Kandidáti, kteří stojí na začátku fronty na přistoupení, jsou země jihovýchodní Evropy. Stav jejich rozvinutosti je velmi různý. (...) Pro celý region platí, že dlouhodobý mír a trvale udržitelný hospodářský a sociální rozvoj na Balkáně je možný teprve tehdy, budou-li mít balkánské státy perspektivu přistoupení do EU. Vlády těchto států potřebují perspektivu přistoupení k tomu, aby tak mohly přisladit velmi hořké hospodářské a politické reformy. EU je nadto důležitým fórem, na němž se dříve znepřátelené státy zase mohou smířit a začít znovu spolupracovat."19 EU se tak zcela zapojovala do stabilizace Balkánského regionu, u kterého viděla potenciál Evropského členství. Cílem těchto zásahů byla stabilizace regionu jak po politické, tak hospodářské stránce. Jedním z hlavních důvodů byla snaha vyhnout se nestabilitě, která zde v období 90. let panovala. Srbsku jako jednomu ze států západního Balkánu byla otevřena cesta k případnému vstupu do EU. Pro pochopení tohoto procesu je důležité nezapomenout na vztah EU k celému regionu západního Balkánu, mezi které patří: Chorvatsko, Srbsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie, Albánie.
3.1. Postoj EU k integraci západního Balkánu a její podmínky Jak je již uvedeno výše EU se v regionu západního Balkánu angažovala již v historii, kdy stabilizace tohoto regionu byla jednou z priorit EU. EU uznala potenciál členství zemí západního Balkánu v EU a nutnost stabilizace tohoto regionu za pomoci provázání vztahů těchto zemí.
19
ADAM, Erfried; LARISCHOVÁ, Kristina; ROUĈEK, Libor. Evropské odpovědi na globální výzvy 21. století. Praha: Friedrich-Ebert-Stiftung, 2009.
15
"V prosinci 2007 Evropská rada zdůraznila, že "budoucnost západního Balkánu se nachází v Evropské unii. " Projevila vůli postoupit kupředu v předvstupním procesu a dokonce ho urychlit, je-li to podloženo úsilím dotyčné partnerské země. V únoru 2008 se Rada znovuzavázala, že plně a účinně podpoří evropskou perspektivu zemí západního Balkánu. Vyzvala Komisi, aby použila nástroje Společenství, jejichž cílem je podporovat ekonomický a politický rozvoj, a navrhla celému regionu v širším slova smyslu konkrétní opatření vedoucí k pokroku tímto směrem."20 EU nabídla zemím západního Balkánu potenciál vstupu do Evropských struktur za předpokladu splnění podmínek, která jsou obsažena v Kodaňských kritériích a následných usneseních Rady, která byla později začleněna do Lisabonské smlouvy. Podle Amsterdamské smlouvy, která již obsahovala Kodaňská kritéria, dochází k provázání klauzulí o rozšiřování EU a o charakteru členských států. Podle těchto pravidel musí žadatel splňovat principy obsažené v čl. 6 Smlouvy o EU- tj. "zásady svobody, právního státu, respektování základních práv a svobod". Lisabonská smlouva tyto podmínky ještě rozšířila. Kandidátský stát musí aktivně přispívat k podpoře hodnot EU. Jsou také doplněny principy a hodnoty EU o následující prvky - "úcta k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnost, právní stát včetně příslušníků menšin" (čl. 2 Smlouvy o EU).21 Oproti dřívějšímu stavu je v Lisabonské smlouvě zakotvena tolerance menšin, což je především v oblasti Západního Balkánu ožehavé téma, protože většina států tohoto regionu má na svém území oblasti s převládající menšinou jiného etnika. Novinkou Lisabonské smlouvy je také začlenění novinek do čl. 2 Smlouvy o EU. Je zde doplnění o odkaz na charakter členských států, které se mají vyznačovat "pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností mužů a žen".22 Kodaňská kritéria stanovila, že k rozšíření EU dojde poté, co si kandidátská země osvojí "politické a ekonomické podmínky členství". Přistoupení k EU tak tedy "vyžaduje, aby kandidátská země dosáhla stability institucí zajišťujících demokracii, vládu práva, lidská
20
EVROPSKÁ KOMISE. Západní Balkán: posilování evropské perspektivy [cit. 2016-3-17]. Brusel, 2008. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0127:FIN:CS:PDF 21 ŠLOSARČÍK, Ivo. Transformace kondicionality v Evropské unii: politické versus právní vymáhání unijních pravidel. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013. 22 viz předchozí
16
práva a respektování ochrany menšin, existenci fungující tržní ekonomiky, stejně jako schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami uvnitř unie.23" Důležitý je také správně fungující administrativní a soudní aparát, který je schopný včas implementovat právní normy EU. Je samozřejmostí, že cílem těchto podmínek je posílení regionální spolupráce a případné prohloubení či normalizace vztahů se sousedními státy. Když hovoříme o těchto podmínkách, tak jsou chápány jako nástroj EU jak ovlivnit vývoj a politiku přistupujících států. Jedná se o politickou podmíněnost (kondicionalitu), kterou EU využívá. Všechny státy západního Balkánu vstoupily do Stabilizačního a asociačního programu (SAP). Tento program byl především vytvořen pro region západního Balkánu. Jedná se o jeden z hlavních prvků kondicionality, kterým EU v tomto regionu prosazuje politické a ekonomické reformy. Cílem tohoto programu je stabilizace zemí regionu a jejich nasměrování k členství v EU. Důležitými nástroji SAP je tzv. evropské partnerství, které stanovuje reformní rámec pro jednotlivé státy zvlášť. Evropské partnerství stanovuje body a podmínky, které jednotlivé země musí plnit. Podle plnění těchto podmínek a priorit dochází ke kontrole plnění přístupových podmínek a tvorbě výročních zpráv, které informují o pokroku v rámci reformních rámců. Dalším nástroje SAP je program CARDS (Pomoc Spoleĉenství pro obnovu, rozvoj a stabilizaci). V rámci tohoto programu bylo těmto zemím západního Balkánu v období let 2000 - 2006 přerozděleno 4,65 mil eur24: Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Svazovou republiku Jugoslávii a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii25. Na tento program pomoci navázal v letech 2007-2013 program IPA (Nástroj pro předvstupní pomoc). IPA se zaměřuje na 5 nejdůležitějších oblastí - přechodová pomoc, regionální a přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova.26
23
viz předchozí EUR-Lex: The CARDS programme (2000-2006) [online]. 2007 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=URISERV:r18002 25 EUR-Lex: Nařízení Rady (ES) č. 2666/2000 [online]. 2000 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32000R2666:CS:HTML 26 Evropské strukturální a investiční fondy: IPA - INSTRUMENT FOR PRE-ACCESSION ASSISTANCE [online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/slovnikpojmu/I/IPA-Instrument-for-Pre-accession-Assistance 24
17
Jako první zemi z této skupiny byl status kandidátské země přidělen v roce 2004 Chorvatsku, dále v roce 2005 Makedonii, v roce 2010 Černé Hoře a v roce 2012 Srbsku. Chorvatsku se jako jediné zemi z regionu západního Balkánu v roce 2013 podařilo vstoupit do EU.27 Evropská perspektiva tohoto regionu je vysoká a EU vykonává aktivní kroky, aby dosáhla provázání tohoto regionu se strukturami EU. Dá se tedy říci, že všechny státy tohoto regionu jsou potencionálními členy EU. Politika, kterou EU zastává vůči zemím tohoto regionu, nabízí příklady probíhající mezinárodní socializace s různým stupněm úspěšnosti.
3.2. Vztahy Srbska a EU Srbsko stejně jako ostatní země západního Balkánu usiluje o vstup do EU. Srbsko od začátku navázání vztahů s EU uběhlo dlouhou cestu, která nebyla vždy jednoduchá. Odměnou za tuto snahu a plnění podmínek zadaných EU bylo udělení statusu kandidátské země, ke kterému došlo v roce 2012. Jedním ze zlomových okamžiků této cesty byl pro Srbsko rok 2008, kdy Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost. Tato událost zkomplikovala jednání mezi Srbskem a EU, z důvodů postoje Srbského státu, který neuznává Kosovo jako nezávislý stát, ale považuje ho neustále za svou součást. Narovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem se tak stalo jednou z hlavních otázek postupu integrace do EU. 3.2.1. Vývoj vztahů Srbska a EU Vztahy mezi EU a Srbskem nebyly zpočátku na dobré úrovni. Po rozpadu Jugoslávie byly hlavním problémem spolupráce s EU snahy Srbského režimu o vytvoření tzv. Velkého Srbska. K největší eskalaci napětí mezi Srbskem a EU došlo v období kosovské krize. Vztahy mezi EU a Srbskem se začaly normalizovat především po pádu režimu Slobodana Miloševiče v roce 2000.28 Ten byl již v roce 1991 obviněn Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Spolupráce srbských elit s ICTY byla na počátku jednání také jednou z hlavních podmínek EU. Od této doby začala EU aktivně podporovat demokratizační proces v Srbsku. Slobodan Miloševič rezignoval na svůj úřad po mohutných demonstracích, kdy byl touto silou donucen uznat porážku v prezidentských volbách a odstoupit.
27
EU a západní Balkán. EurAktiv.cz [online]. 2013 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/link-dossier/eu-a-zapadni-balkan 28 Evropská unie, Srbsko a Kosovo. In: Euractiv.cz [online]. 2014 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/link-dossier/evropska-unie-srbsko-a-kosovo-000068
18
Po roce 2000 byly sankce vedené vůči tehdejšímu Srbsku a Černé hoře nahrazeny finanční pomocí, které byly určeny na obnovu země. EU podporovala demokratizační proces, který v tomto období započal. Na Srbsko a Černou Horu byl rozšířen SAP i CARDS, ze kterého bylo v letech 2002-2004 poskytnuto Srbsku, Černé Hoře a Kosovu víc jak 900 mil. EUR. Z programu CARDS Čerpalo Srbsko podporu až do roku 2007 (v roce 2005 více jak 150 mil. EUR a v roce 2006 144 mil. EUR), kdy byl nahrazen programem IPA29. V roce 2003 bylo Srbsko oficiálně zapojeno do Stabilizačního a asociačního procesu (SAP). Cílem bylo nastartovat a podporovat reformy, které v Srbsku probíhaly. Hlavním nástrojem tohoto programu je operování s pojmem "Evropského partnerství". V roce 2004 bylo poprvé stanoveno evropské partnerství se Srbskem a Černou Horou včetně Kosova. V rámci evropského partnerství z roku 2004 byly podle rozhodnutí Rady EU stanoveny krátkodobé a střednědobé priority, které se zaobíraly celou šíří vztahů v samotném Srbsku a Černé Hoře. Nejednalo se pouze o politické priority, ale také priority hospodářské. Z hlediska vztahů mezi Srbskem a Kosovem jsou nejdůležitější tyto následující body (2004/520/ES):
Dodržování Ústavní listiny a zajištění fungování států včetně důležitých reforem, které jsou k tomu zapotřebí. Zajistit reformu veřejné správy a zřídit či posílit instituce zabývající se evropskou integrací. Zajistit úzkou spolupráci s ICTY. Podporovat regionální spolupráci a posilovat stabilitu regionu. Harmonizace právních předpisů Srbska s právními předpisy EU30
K významnému posunu ve vztazích došlo v dubnu 2005, kdy došlo k zahájení jednání o uzavření Stabilizační a asociační dohody. Tento posun však netrval dlouho, protože již následujícího roku došlo k přerušení těchto jednání díky tomu, že Srbská vláda dostatečně nespolupracovala s ICTY31.
29
CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2003. Beckova edice ekonomie. 30 RADA EU. Rozhodnutí Rady o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a Černou Horou včetně Kosova (2004/520/ES). Brusel, 2004. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/eli/dec/2004/520/oj 31 Serbia - European Commission. European Neighbourhood Policy and Enlargement Negotiations [online]. 2014 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/enlargement/countries/detailed-countryinformation/serbia/index_en.htm
19
Po parlamentních volbách v roce 2007 se vlády ujímá demokratický blok v čele s proevropskou Demokratickou stranou prezidenta Borise Tadiče.32 Vytvoření nové vlády, nebylo bezproblémové, ale premiérem se stává Vojislav Koštunica. Tato vláda se zavázala k obnovení a zlepšení spolupráce s ICTY. Jednání o Stabilizační a asociační dohodě tak od června 2007 mohou opět pokračovat. Dne 18. února 2008 vyhlásil Kosovský parlament nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický stát. Je potřeba zmínit, že tato situace zkomplikovala vztahy mezi EU a Srbskem. Přes tuto nově nastalou situaci byla 29. dubna 2008 podepsána Stabilizační a asociační dohoda mezi Srbskem a EU. Ratifikační proces započal až v roce 2010. Dohoda vstoupila v platnost až v září roku 2013.33 EU s platností od 19. 12. 2009 zrušila vízovou povinnost. Tím se před občany Srbska otevírá dříve špatně přístupný Schengenský prostor. Tento krok byl odměnou za Srbské pokroky, které Srbsko v minulosti učinilo. Dne 22. prosince 2009 Srbsko oficiálně podalo žádost o vstup do EU. Srbská žádost o vstup do EU přišla v době, kdy docházelo ke kulminaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Tento fakt umožnil EU začlenit snahu o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem do integračního procesu Srbska.34 V roce 2010 vypracovala Evropská Komise hodnocení pokroku Srbska v rámci integrace a provádění důležitých reforem (Serbia 2010 progress report). Byly zde jasně definovány podmínky EU pro udělení statusu kandidátské země, případné členství v EU a také byly jasně definovány podmínky evropské kondicionality. EU kritizovala rozhodnutí Srbska dále pokračovat v nastavené politice vůči Kosovu i přes to, že Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dospěl k závěru, že vyhlášení nezávislosti Kosova proběhlo v souladu s mezinárodním právem35. EU zopakovala, že je připravena zprostředkovat dialog mezi
32
Srbští nacionalisté vítězí,ale nevládnou. Aktuálně.cz [online]. 2007 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/srbsti-nacionaliste-viteziale-nevladnou/r~i:article:334752/ 33 viz předchozí 34 KODRAZI, Suzan. Dialóg ako podmienka par excellence? Medzinárodové vzťahy. 2015, 13(3), 266-291. Dostupné také z: http://fmv.euba.sk/files/MV_2015_3_266-291_Kodrazi.pdf 35 EVROPSKÁ KOMISE. SERBIA 2010 PROGRESS REPORT: SEC(2010) 1330 [cit. 2016-0412]. Brusel, 2010. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/sr_rapport_2010_en.pdf
20
Srbskem a Kosovem, protože jedině tímto způsobem je možné dosáhnout stability. Zároveň uvedla, že normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem je jedinou možností, jak dosáhnout výrazného pokroku v integraci. S tímto upřesněním koresponduje i rezoluce OSN ze září 2010, kdy OSN poprvé vydalo rezoluci, která přímo vyzývá k dialogu mezi Srbskem a Kosovem. Komise EU dne 12. října 2011 předložila "Stanoviska Komise k žádosti Srbska o členství v EU"36. Posuzovala pokrok Srbska podle plnění uzavřených dohod s EU, Kodaňských kritérií. Konstatovala, že Srbsko je odhodláno dosáhnout svého cíle stát se členem EU, protože již v říjnu 2008 přijala srbská vláda národní program integrace Srbska do EU. Byly zahájeny a uskutečněny významné reformy, které přibližují Srbsko EU. Srbsko podle Komise obecně plní podmínky procesu stabilizace a přidružení a také podotýká zlepšení spolupráce s ICTY.37 Komise chválí zlepšení bilaterálních vztahů se sousedními zeměmi a zeměmi, které jsou také zapojeny do procesu rozšíření. Dokument se dotkl i Kosovské otázky, kde uvádí, že Srbsko sice neuznalo jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova, ale na základě rezoluce Valného shromáždění OSN započal dialog mezi Bělehradem a Prištinou.38 Komise v závěru stanoviska vydala doporučení, aby byla se Srbskem zahájena jednání o přistoupení k EU, pokud dosáhne pokroku v této prioritě: "Další kroky k normalizování vztahů s Kosovem v souladu s podmínkami procesu stabilizace a přidružení: plné respektování zásad všestranné regionální spolupráce, plné respektování ustanovení Smlouvy o Energetickém společenství, řešení problémů týkajících se telekomunikací a vzájemného uznávání diplomů, další naplňování v dobré víře všech dosažených dohod a aktivní spolupráce s misí EULEX, aby mohla ve všech částech Kosova vykonávat svou činnost."39 Ze stanoviska Komise je zřejmé, že Srbsko od roku 2000, kdy započal integrační proces do EU, učinil výrazný pokrok především v politických otázkách. Důležité je však pokračování
36
EVROPSKÁ KOMISE. Stanovisko Komise k žádosti Srbska o členství v EU: KOM(2011) 668 [cit. 2016-0411]. Brusel, 2011. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2011/package/sr_rapport_2011_cs.pdf 37 viz předchozí 38 viz předchozí 39 viz předchozí
21
dialogu mezi Srbskem a Kosovem. Komise doporučila Radě, aby s přihlédnutím ke stávajícím pokrokům a za podmínky další spolupráce a normalizace vztahu s Kosovem udělila Srbsku status kandidátské země. 3.2.2. Status kandidátské země (2012) Srbsko dne 1. března 2012 získalo status kandidátské země. Stalo se tak pátou zemí, která v té době disponovala statusem kandidátské země (Turecko, Makedonie, Island a Chorvatsko)40. Udělení tohoto statusu bylo především odměnou za posun v normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Získání statusu kandidátské země bylo tedy přímo závislé na dialogu a normalizaci vztahů s Kosovem.41 Kroky v normalizaci vztahů mezi těmito státy byly pro EU signálem snahy Srbska o jeho evropskou budoucnost. Udělení statusu kandidátské země mělo pro Srbsko také velký vnitropolitický význam. Proevropská vláda sklízela plody své práce a mohla tak ukázat, že ústupky a reformy, které v Srbsku proběhly, nebyly jen diktátem EU, ale že jsou za tyto reformy odměněny. Důležitost tohoto kroku ještě umocňuje fakt, že se na jaře roku 2013 konaly parlamentní volby.42 V návaznosti na tyto kroky a ústupky Srbska v jeho vlastní nezávislé politice, bylo možné pozorovat postupující socializaci, která ovlivňovala jeho kroky. Přestože se jednalo o podmíněné kroky, byl to velký pokrok pro politiku EU. Udělení statusu kandidátské země bylo pro srbské elity velkou motivací pro další práci na normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem a implementaci dalších důležitých reforem požadovaných EU. Tímto krokem bylo dosáhnuto posunu v myšlení srbských představitelů směrem k samostatným krokům v rámci reforem. Přes tento pokrok však nedošlo ke změně chování Srbska vůči Kosovu, kdy k veškerým dohodám docházelo pod patronátem EU, jak uvedla Evropská komise ve své zprávě o pokroku z roku 2012. Zopakovala nutnost řešení Kosovské otázky. Uznala určitý pokrok Srbska v řešení kosovské otázky převážně s ohledem
40
Srbsko má nakročeno do EU, obdrželo kandidátský status. In: EurActiv.cz [online]. 2012 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/clanek/srbsko-ma-nakroceno-do-eu-obdrzelo-kandidatskystatus-009675 41 EVROPSKÁ KOMISE. Stanovisko Komise k žádosti Srbska o členství v EU: KOM(2011) 668 [cit. 2016-0411]. Brusel, 2011. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2011/package/sr_rapport_2011_cs.pdf 42 Srbsko má nakročeno do EU, obdrželo kandidátský status. In: EurActiv.cz [online]. 2012 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/clanek/srbsko-ma-nakroceno-do-eu-obdrzelo-kandidatskystatus-009675
22
na dohodu o funkčních hraničních přechodech, které mají fungovat mezi Srbskem a Kosovem. Uvítala snahu nové srbské vlády pokračovat v dodržování všech již uzavřených dohod a také zahájení hlubšího politického dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Naplňování těchto závazků je podle komise klíčem k postupu do další fáze integrace Srbska do EU.43 Z těchto postojů srbské strany bylo možné usoudit, že její chování je ovlivněno pouze pobídkami EU a nedocházelo ke změně chování na základní úrovni. Důležitým milníkem vztahů mezi Srbskem a EU byla ratifikace SAA, která vstoupila v platnost v září 2013. Je důležité zmínit, že ratifikační proces byl velmi dlouhý, protože panovaly obavy o vývoj vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Srbsko podepsalo SAA již v roce 2008. V průběhu roku 2013 došlo k výraznému pokroku ve vztazích mezi Kosovem a Srbskem. Přesto Srbsko do této doby neuznalo nezávislost Kosova a podle Komise EU není uznání Kosova podmínkou zahájení přístupových rozhovorů.44 "„Nemůžeme po Srbsku chtít něco, co nejsou schopny udělat ani všechny členské státy EU,“ sdělil českým novinářům eurokomisař pro rozšíření a evropskou politiku sousedství Štefan Füle"45 Důležité je podle Komise především to, aby si ani jeden z těchto států nebránil při cestě do EU. Tím je myšleno, aby ani jeden z těchto států neblokoval vstup toho druhého. 46 Tento krok fakticky znamenal to, že Srbsko nemuselo fakticky měnit svoje postoje vůči Kosovu, protože EU jako hlavní moderátor těchto vztahů to nevyžadovalo. Nemohlo tedy dojít k pokroku v rámci socializace Srbska v otázce Kosova.
43
EVROPSKÁ KOMISE. 2012 Progress report for Serbia: COM(2012) 600 [cit. 2016-04-12]. Brusel, 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2012/package/sr_rapport_2012_en.pdf 44 Srbsko nemusí pro zahájení přístupových jednání uznat Kosovo, tvrdí EK. In: EurActiv.cz [online]. 2012 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/clanek/ek-srbsko-nemusi-pro-zahajenipristupovych-jednani-uznat-kosovo-fle-rozsireni-zprava-o-pokroku-v-oblasti-rozsireni-normalizace-010300 45 viz předchozí 46 EVROPSKÁ KOMISE. Společná zpráva Evropskému parlamentu a radě o pokroku Srbska při dosahování potřebné úrovně plnění kritérií členství, zejména co se týče klíčové priority spočívající v přijetí opatření směřujících k viditelnému a udržitelnému zlepšení vztahů s Kosovem [cit. 2014-02-20]. Brusel, 2013. Dostupné z: http://www.ipex.eu/IPEXL-WEB/dossier/files/download/082dbcc53dbcb74e013e36e357fe1ad1.do
23
Komise tak ve své zprávě z roku 2013 doporučila, aby byly se Srbskem započaty jednání o přistoupení k EU na základě pokroku, který se Srbsku v nedávné minulosti podařil. Komise především vyzdvihla oživení tempa reforem především s ohledem na soudnictví a boj proti korupci, nezávislost klíčových institucí, svobodu sdělovacích prostředků, politiku proti diskriminaci, ochranu menšin a podnikatelského prostředí. Také byl kladně ohodnocen přístup Srbska k regionální spolupráci. Srbsko podle těchto hodnocení začalo úspěšně plnit hlavní podmínky stanovené EU v minulých letech včetně velmi problematické normalizace vztahů s Kosovem. Odměnou za tento výrazný pokrok bylo otevření přístupových rozhovorů. Dne 24. ledna 2014 byla oficíalně zahájena přístupová jednání mezi Srbskem a EU o členství Srbska v EU. 3.2.3. Současný stav - vývoj přístupových rozhovorů (2014-2015) K pokroku ve vztazích mezi Srbskem a EU docházelo především v otázce Kosova, kdy za účasti EU došlo k pokroku v řešení zásadní otázky určité formy autonomie severní části Kosova, která je obývaná kosovskými Srby. EU dále ve své zprávě z roku 2014 oceňuje pokrok, který Srbsko udělalo v provádění důležitých reforem s ohledem na boj proti korupci či v oblasti reforem veřejné správy.47 EU také ocenila možnost konání akce The Pride Parade v roce 2014, kterou srbská strana deklarovala liberalizaci svého smýšlení a tato událost se tak stala milníkem na cestě k efektivnímu uplatňování lidských práv v Srbsku. Oproti tomu EU vyslovila obavu ohledně zhoršujících se podmínek pro svobodu projevu.48 Další zhodnocení vývoje vztahů mezi Srbskem a EU proběhlo v roce 2015. V této zprávě evropská Komise chválila zapojení všech subjektů srbské společnosti do procesu integrace. Komise také vyzdvihla pokrok Srbska v rámci zlepšování svých bilaterálních
47
EVROPSKÁ KOMISE. COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT - SERBIA 2014 - PROGRESS REPORT: SWD(2014) 302 [cit. 2016-04-23]. Brusel, 2014. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2014/20140108-serbia-progress-report_en.pdf 48 viz předchozí
24
vztahů s ostatními zeměmi regionu. Komise ocenila účast srbského premiéra na pietní akci v Srbrenici, kde uctil památku mrtvých, čímž vyslal pozitivní zprávu ostatní zemím Balkánu.49 K hlavnímu pokroku ve vztazích mezi Srbskem a EU došlo na konci roku 2015, kdy došlo k otevření prvních kapitol přístupových rozhovorů a to kapitoly č. 32 - finanční kontrola a kapitoly č. 35, která se zaobírá normalizací vztahů mezi Srbskem a Kosovem.50
3.3. Předpoklady vstupu Srbska do EU Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, EU podpořila integraci zemí západního Balkánu do EU. Stabilita Balkánského poloostrova je kvůli bezpečnosti celé Evropy jednou z priorit EU, jak už v minulosti mnohokrát dokázala. Z tohoto důvodu je začlenění států západního Balkánu do struktur EU důležité. Srbsku byl udělen status kandidátské země a jeho snahy o vstup do EU byly tímto krokem podpořeny. Země západního Balkánu, mezi které Srbsko patří, jsou velmi odhodlány učinit klíčové reformy, aby byl vstup do EU jednotlivým státům umožněn. Do konce roku 2015, jak již bylo zmíněno, byly otevřeny přístupové rozhovory se Srbskem. Na konci roku 2015 byly otevřeny první dvě kapitoly přístupových rozhovorů. Jednalo se o kapitolu číslo 32, která se týká "Finanční kontroly" a kapitola číslo 35, která se týká normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem51. Ani jedna z těchto kapitol nebyla do konce roku 2015 uzavřena a další kapitoly nebyly ani otevřeny. EU zařazením kapitoly o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem ukázala, jakou důležitost situaci, která nastala po vyhlášení nezávislosti Kosova, přikládá. Tento krok však také do budoucna může znamenat prodloužení doby, kterou bude Srbsko potřebovat k tomu, aby se stalo členem EU.
49
EVROPSKÁ KOMISE. COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT SERBIA 2015 REPORT: SWD(2015) 211 [cit. 2016-04-23]. Brusel, 2015. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2015/20151110_report_serbia.pdf 50 POZNATOV, Maja. Opening of chapters a historic step for Serbia. Euractiv.com [online]. EurActiv Serbia, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.euractiv.com/section/enlargement/news/opening-of-chapters-ahistoric-step-for-serbia/ 51 Serbia - European Commission. European Neighbourhood Policy and Enlargement Negotiations [online]. 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/enlargement/countries/detailed-countryinformation/serbia/index_en.htm
25
Na stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky je možné se dočíst toto: "V následujícím období Evropská komise očekává, že Srbsko bude věnovat zvláštní pozornost klíčovým oblastem vlády práva, především implementaci reforem v oblasti soudnictví, boji proti korupci a organizovanému zločinu, reformě veřejné správy, nezávislosti klíčových institucí, svobodě médií, boji proti diskriminaci a ochraně menšin. Srbsko musí pokračovat ve zlepšení podnikatelského prostředí a rozvíjet konkurenceschopný soukromý sektor. Důležité je rovněž řešení vysoké nezaměstnanosti. Srbsko musí pokračovat v pozitivním přístupu k regionální spolupráci."52 3.3.1. Postoj členských států EU Postoj jednotlivých členských států v otázce přístupu Srbska je klíčový, protože právě jednotlivé členské státy mají rozhodovací pravomoc ohledně přístupu nových členů. Jak již bylo zmíněno, 23 ze současných 28 členů EU uznalo nezávislost Kosova. Ostatní státy to odmítají především z důvodů vlastních vnitřních problémů, kdy by mohlo uznání možnosti odštěpení části státu vyvolat snahy o jeho napodobení. Postoj členských států EU k rozšiřování unie je komplikovaný. Pro názornost postoje členských států byla vybrána následující dvojice států - Německo jako jeden z vůdčích států EU a Chorvatsko jako zatím jediný stát západního Balkánu, kterému se podařilo vstoupit do EU. Německo jako jeden ze zakládajících států EU podporuje stabilizaci regionu západního Balkánu. Ovšem oproti ostatní zakládajícím státům podporuje Srbsko daleko důrazněji.53 Německo podporuje reformní procesy, které probíhají v Srbsku od pádu Miloševičova režimu. Německo tyto reformy podporuje i finančními prostředky. Německo spolupracuje se Srbskem již od roku 2000 a od roku 2013 se Německo stává hlavním obchodním partnerem Srbska. 54 Spolupráci mezi Srbskem a Německem podporuje fakt, že v Německu žije okolo 400 tisíc Srbů. Během návštěvy Srbska v roce 2015 ocenila kancléřka Merkelová Srbský pokrok ve
52
Politika rozšiřování Evropské unie. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014 [cit. 2016-0414]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_evrope/vnejsi_vztahy_eu/index_1.html 53 BAUEROVÁ, Helena, Hana HLAVÁČKOVÁ a Ladislav CABADA. Politika rozšiřování a země Západního Balkánu. První vydání. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2014. 54 viz předchozí
26
vztazích s Kosovem a Albánií.55 Německo i dle zmíněných faktů podporuje vstup Německa do EU. Hlavním problémem Německo-srbských vztahů je odlišný pohled na osamostatnění Kosova. Chorvatsko-srbské vztahy jsou jedním z velkých problémů integrace Srbska do EU. V roce 2014 se Srbsko s Chorvatskem navzájem obvinili ze spáchání zločinů proti lidskosti a genocidy během let 1991-1995. V EU panují obavy, že by Chorvatsko mohlo podnikat kroky podobné těm, kterými se Slovinsko snažilo zablokovat vstup Chorvatska do EU. Chorvatsko se nechalo slyšet, že se kvůli vzájemným vztahům bude pravděpodobně brzdit přístupové rozhovory se Srbskem.56 Mezinárodní soudní dvůr při OSN v roce 2015 rozhodl, že ani Srbsko a ani Chorvatsko se během chorvatské války za nezávislost nedopustili genocidy.57 Soudní dvůr tak formálně ukončil při mezi těmito státy. K narovnání vztahů však mezi těmito státy nedošlo ani po tomto verdiktu. V září 2015 došlo k další eskalaci vztahů, když Chorvatsko zakázalo vjezd na své území vozům s poznávací značkou Srbska. Tento krok byl odplatou za zákaz vjezdu chorvatských nákladních vozidel a přepravu zboží z Chorvatska Srbskem.58 K eskalaci těchto sporů vedla současná migrační krize. Podle těchto stanovisek se dá z chorvatské strany očekávat blokování přístupových rozhovorů se Srbskem. I přes tyto chorvatské postoje se obecně EU k přistoupení Srbska nestaví negativně. 3.3.2. Politická vůle srbských představitelů ke vstupu do EU Srbský Úřad pro evropskou integraci pravidelně provádí průzkumy veřejného mínění věnované společenským náladám ohledně vstupu do EU. Při průzkumu veřejného mínění v prosinci roku 2015 úřad položil otázku: "Kdyby se zítra konalo referendum a následovala by otázka 'Podporujete integraci naší země do EU?' jak byste hlasovali?" Celých 48 % dotázaných odpovědělo, že podporuje integraci Srbska do EU. Oproti tomu 28% dotázaných
55
Merkelová ocenila Srbsko za pokrok vo vzťahoch s Kosovom i Albánskom. Správy.Pravda.sk [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://spravy.pravda.sk/svet/clanok/361001-merkelova-ocenila-srbsko-za-pokrokvo-vztahoch-s-kosovom-i-albanskom/ 56 viz 60. 57 Srbsko ani Chorvatsko nespáchaly za války genocidu, rozhodl soud v Haagu. Idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/chovatsko-a-srbsko-nespachaly-genocidu-za-valky-vchorvatsku-podle-mezinarodniho-soudniho-dvora-iml-/zahranicni.aspx?c=A150203_101332_zahranicni_im 58 Chorvatsko a Srbsko si na svá území nepouští kamiony. Český rozhlas [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/kamiony-s-chorvatskym-zbozim-nebo-znackaminesmeji-do-srbska--1536298
27
bylo proti integraci Srbska do EU.59 S ohledem na dřívější výzkumy je zde možnost pozorovat sestupný trend preferencí podporující integrační proces. Přesto se dá hovořit o tom, že srbská veřejnost podporuje vstup Srbska do EU. Názor občanů k integračnímu procesu je důležitý. Nálady občanů ovlivňují složení parlamentu a tím pádem i chování vládních činitelů, kteří rozhodují o tom, jakým směrem se bude zahraniční politika Srbska ubírat. Je tedy důležité znát a analyzovat stanoviska vládních činitelů v otázce integrace Srbska do EU. Pro demonstraci těchto stanovisek byli jako důležití srbští činitelé s nevětším vlivem na zahraniční politiku stanoveni předseda vlády a prezident. Prezident Prezidentem Srbska je v současné době Tomislav Nikolić, který je prezidentem od roku 2012.60 Chování současného prezidenta Srbska je s ohledem na integraci do EU vlažné. Státní návštěvy vykonává především východním směrem, kdy je především orientovaný na Rusko, kdy by se dalo hovořit o velké četnosti schůzek s Ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jeho vztah k integraci Srbska do EU byl demonstrován následujícím prohlášením: "Myslím, že nejdůležitější podmínkou pro náš vstup do EU bude uznání nezávislosti Kosova, ale Srbsko to nikdy neuznalo a nikdy neuzná. A my jsme to jasně řekli všem představitelům evropských zemí a institucí. Ale pokud EU bude trvat na tom, abychom to udělali, pak to znamená, že si nás nepřeje vidět ve svých řadách," řekl srbský prezident Nikolić v rozhovoru, který Interfaxu poskytl před cestou do Moskvy.61 Prezident Nikolić otevřeně hovořil o tom, že Rusko je opravdový přítel Srbska.62 Na jeho internetových stránkách byly vedle informací o spolupráci s Ruskem prezentovány i informace o postupu evropské integrace. Před rokem 2008 byl členem Srbské radikální strany,
59
Serbian European Integration Office. Serbian citizen's attitude towards EU: Public opinion poll (December 2015) [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.seio.gov.rs/upload/documents/nacionalna_dokumenta/istrazivanja_javnog_mnjenja/opinion_poll _december_15.pdf 60 Serbia. The World factbook [online]. 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ri.html 61 Kosovo nikdy neuznáme, vzkázal EU srbský prezident Nikolić. Aktuálně.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/srbsko-neuzna-kosovo-i-kdyby-ho-to-stalo-clenstvi-veu/r~113dd284f61411e4ae1b002590604f2e/ 62 BAUEROVÁ, Helena, Hana HLAVÁČKOVÁ a Ladislav CABADA. Politika rozšiřování a země Západního Balkánu. První vydání. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2014.
28
která se v tomto roce rozštěpila, a současný prezident založil Srbskou pokrokovou stranu, která je spíše proevropsky smýšlející než původní strana. Srbská pokroková strana podporuje vstup Srbska do EU, ale také spolupráci s Ruskem. Srbská pokroková strana, kterou před svým zvolením prezidentem vedl, neuznává osamostatnění Kosova a považuje ho neustále za svou součást.63 Strana je sice proevropsky orientovaná, ale se silnými vazbami na Rusko. Předseda vlády Současným premiérem Srbska je Aleksandar Vučić, který je členem Srbské pokrokové strany. Premiérem byl jmenován po předčasných volbách, které se konaly v roce 2014. Poté co prezident Srbska Tomislav Nikolić odstoupil z pozice předsedy Srbské pokrokové strany, byl jejím předsedou jmenován Aleksandar Vučić. Premiér se v minulosti podílel na dobré prezentaci Srbska, čímž se podle Hany Hlaváčkové snaží přesvědčovat politické elity EU o dobrém obrazu současné vlády.64 Vláda vedená premiérem Vučićem jednomyslně podporuje vstup Srbska do EU. V předčasných parlamentních volbách, které vyvolal prezident Nikolić, se do Shromáždění (jednokomorový parlament) dostaly především politické strany, které podporují evropskou integraci. Postoj předsedy vlády i většiny poslanců Shromáždění je tedy proevropský. Premiér Vučić Srbsko vedl k normalizaci vztahů s Kosovem i k pokrokům v integračním procesu s EU. Při návštěvě albánského premiéra v Srbsku v roce 2014 byl Vučić vyzván, aby co nejdříve uznal spolu se Srbskem nezávislost Kosova, protože jedině tak se Srbsko může podle jeho slov pohnout kupředu. Odpověď srbského premiéra byla však odmítavá. "„Nedovolím nikomu, aby nás v Bělehradě ponižoval,“ reagoval podle stanice B92 srbský předseda vlády Vučić na slova o uznání Kosova. To podle něj bylo a bude nedílnou součástí Srbska. Vučić přímo po boku albánského premiéra vyjádřil zklamání nad
63
Srpska napredna stranka. Bela Knjiga: Programom do promena [online]. 2011 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: https://www.sns.org.rs/sites/default/files/bela-knjiga.pdf 64 viz předchozí
29
tím, že tuto ožehavou otázku na historické návštěvě vůbec otevíral. Prohlásil, že od něj „neočekával provokaci“."65 Jak srbští občané, tak i srbští vládní činitelé vidí svojí budoucnost v EU. Důležitou otázkou pro všechny zúčastněné zůstává otázka Kosova. Tento palčivý problém může být jedním z hlavních důvodů protahování přístupových rozhovorů. I přes určitý pokrok ve vztazích s Kosovem, ho pořád srbští vládní činitelé považují za součást Srbska. Problematikou Srbsko-kosovských vztahů se zabývá následující kapitola.
65
MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Uznejte Kosovo, vyzval premiér Albánie na návštěvě Srbska. Nepochodil [online]. Idnes.cz, 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/albansky-premier-edi-rama-prijel-na-statninavstevu-do-belehradu-px0-/zahranicni.aspx?c=A141110_123836_zahranicni_im
30
4. Kosovská otázka Jak již bylo v této práci zmíněno, je řešení kosovské otázky jedním z hlavních bodů současných přístupových rozhovorů se Srbskem. Cesta, kterou muselo Srbsko urazit k získání statusu kandidátské země, byla jednoznačně vytyčena cestou narovnávání vztahů s Kosovem. Klíčovými body této kapitoly bude vliv EU na řešení této problematiky a také srbská východiska při narovnávání vztahů s Kosovem. Důležitá je také otázka postoje srbských elit na narovnávání těchto vztahů a vývoje těchto názorů, na kterých bude možné demonstrovat míru socializace Srbska a její úspěšnost. To zda dochází k vývoji a vlastnímu uvědomění nutnosti konsolidovat vztahy s Kosovem je nejpodstatnější pro vývoj budoucích vztahů.
4.1. Současný status Kosova Kosovo bylo od roku 1999 podle Rezoluce 1244 přijaté rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN pod mezinárodní správou. Kosovo se tak stalo mezinárodním protektorátem a byla pozastavena suverenita Jugoslávie nad Kosovským územím.66 I přes mezinárodní kontrolu nad tímto územím nebylo mezinárodní společenství schopno dosáhnout dialogu a dohody mezi Srbskem a Kosovem. Valné shromáždění OSN se po vyhlášení nezávislosti Kosova obrátilo na Mezinárodní soudní dvůr, aby podalo vyjádření k tomuto kroku.67 Mezinárodní soudní dvůr neshledal žádné rozpory s mezinárodním právem a fakticky tak schválil vyhlášení nezávislosti Kosova. Do konce roku 2015 uznalo nezávislost Kosova 111 ze 193 členských států OSN.68 Z členských států EU uznalo Kosovo 23 ze současných 28 členů. Kosovskou nezávislost i přes urgence evropského parlamentu tak neuznala pětice členských států: Kypr, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Španělsko. Tyto státy se obávají, že uznáním Kosova by mohlo dojít ke snaze vlastních menšin o získání větší autonomie nebo samostatnosti.69
66
KOSOVO: Diplomatické úsilí znovu středem pozornosti: Rezoluce 1244, dodatky a rozprava. Informační centrum OSN v Praze [online]. 1999 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.archiv.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=631 67 BAUEROVÁ, Helena, Hana HLAVÁČKOVÁ a Ladislav CABADA. Politika rozšiřování a země Západního Balkánu. První vydání. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2014. 68 Who recognized Kosovo as an independet state? [online]. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.kosovothanksyou.com/ 69 viz předchozí
31
Srbsko nezávislost Kosova zatím neuznalo a považuje území Kosova stále za svou součást. V roce 2013 však Srbsko uznalo Kosovské státní orgány ovšem jako subjekty uvnitř Srbska.
4.2. Vývoj a narovnávání vztahů mezi Srbskem a Kosovem Komplikovanost vztahů mezi Albánci a Srby v Kosovu vyústila v roce 2008 vyhlášením nezávislosti Kosova na Srbsku. Snaha o samostatnost Kosova nebyla chvilkovou záležitostí. Konflikt mezi těmito dvěma etniky sahá hluboko do minulosti. Jako počátek cesty k nezávislosti Kosova se dá považovat rok 1999. V tomto roce přebralo OSN správu nad Kosovem. Kosovo se tak stává podle rezoluce č. 1244 zvláštní oblastí pod mezinárodní správou OSN. Kosovo tak formálně nepodléhalo Srbské správě a srbské orgány na tomto území neměly žádnou pravomoc. Přesto Srbsko toto území po celou dobu platnosti tohoto statusu považovalo Kosovo za svou součást. Kosovo bylo součástí Srbska pouze formálně, mohlo si vytvořit vlastní správní orgány a provizorní vládu. Na bezpečnost na tomto území dohlížely jednotky KFOR, který byly jednotkami NATO. Mezinárodní společenství se snažilo situaci Kosova neúspěšně řešit. Došlo k vytvoření tzv. Ahtissariho plánu. Jednalo se o plán speciálního zmocněnce OSN pro oblast Kosova bývalého finského prezidenta Maartiho Ahtisaariho. Podle Ahtissariho plánu se mělo Kosovo reprezentovat svou vlastní ústavou, erbem, hymnou a vlajkou. Mělo být mu také umožněno členství v různých mezinárodních organizacích a uzavírání mezinárodních smluv.70 Proti tomuto plánu byly srbští představitelé a Rusko mělo k Ahtisaariho plánu, který počítal s omezenou nezávislostí Kosova pod mezinárodním dohledem, výhrady.71 K uskutečnění tohoto plánu a všech jeho součástí však nikdy nedošlo. Dne 17. února 2008 vyhlásil kosovský parlament nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický stát. Kosovo se přihlásilo k Ahtissariho plánu a chtělo dodržet všechna dohodnutá ustanovení, která z tohoto plánu plynula. Srbsko vyhlášení nezávislosti Kosova neuznalo a prezident Boris
70
ŠTĚPÁNEK, Václav. Aktuální problémy srbské společnosti. In Současné Srsbko - politika, kultura, Evropská unie. 1. vyd. Brno: Historický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav slavistiky FF MU, Jihomoravský kraj, 2007. s. 11-34, 24 s. 71 Rada bezpečnosti OSN bude hlasovat o osudu Kosova. Novinky.cz [online]. New York, 2007 [cit. 2016-0423]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/114873-rada-bezpecnosti-osn-bude-hlasovat-oosudu-kosova.html
32
Tadić se při jednání Rady bezpečnsoti OSN vyjádřil takto a vyzval země Rady, aby zablokovaly rozhodnutí Kosova: "˶Jestliže se o to nepokusí, znamená to, že si svou svrchovaností nemůže být v budoucnu jist žádný stát, řekl Tadić na mimořádném zasedání rady. Zdůraznil, že Srbsko považuje odtržení území, na němž žije hlavně albánské obyvatelstvo, za porušení mezinárodního práva."72 Srbsko následně požádalo o prošetření vyhlášení nezávislosti Kosova. Tato žádost byla ještě ten rok zpracována a Mezinárodní soudní dvůr v Haagu v roce 2010 rozhodl, že vyhlášením nezávislosti nedošlo k porušení mezinárodního práva ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Srbsko na tento verdikt reagovalo odmítavým stanoviskem a deklarovalo, že ani po verdiktu soudu nehodlá měnit svojí politiku vůči Kosovu, kterou podle slov šéfa srbské diplomacie Vuka Jeremiće nikdy neuzná.73 Toto srbské rozhodnutí neovlivnilo jen vztahy mezi Srbskem a EU, ale také vztahy se státy balkánského regionu, které uznaly nezávislost Kosova. V březnu roku 2011 byly zahájeny rozhovory mezi Srbskem a Kosovem, které byly zprostředkovány EU. Hlavním tématem těchto rozhovorů mělo být zlepšení situace lidí na obou stranách nově vzniklé hranice. Mezi jednotlivé body rozhovorů patřily otázky ohledně pohybu zboží a osob, podobě hranic a jejich kontroly. Tyto rozhovory byly prvními rozhovory mezi Srbskem a Kosovem od vyhlášení kosovské nezávislosti. Počátkem července 2011 podepsali Srbsko a Kosovo průlomovou dohodu o tom, že s kosovským občanským průkazem může kosovský občan legálně vstoupit do Srbska, dohoda proběhla také ohledně vysokoškolských diplomů.74 Problematickou oblastí těchto rozhovorů byla především severní oblast Kosova (viz příloha č. 1), kde žije početná srbská menšina. Obyvatelé této oblasti se pořád považují za
72
RB OSN se opět na Kosovu neshodla. Lidovky.cz [online]. New York, 2008 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/rb-osn-se-opet-na-kosovu-neshodla-d4e-/zpravysvet.aspx?c=A080219_110045_ln_zahranici_bat 73 Průlom pro Kosovo: nezávislost na Srbsku posvětil haagský soud. Idnes.cz [online]. 2010 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/prulom-pro-kosovo-nezavislost-na-srbsku-posvetil-haagsky-soud-ps5/zahranicni.aspx?c=A100722_161624_zahranicni_aha 74 Srbsko a Kosovo znovu rozdělily barikády. Objížďka vede přes Brusel. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2016-0423]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/srbsko-a-kosovo-znovu-rozdelily-barikady-objizdka-vede-pres-brusel1pu-/zahranicni.aspx?c=A110811_114021_zahranicni_stf
33
Srby a jako hlavní město uznávají Bělehrad. Spornou otázkou byl tedy budoucí status této oblasti na severu Kosova. Přes prvotní prohlášení Srbska bylo možné pozorovat pokrok v rámci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Srbská strana uznala nutnost jednání s Kosovem. Tato jednání však byla vedena EU jako hlavní hybnou silou tohoto procesu. V této chvíli bylo možné hodnotit míru socializace Srbska jako minimální, kdy Srbsko jednalo pouze v zájmu zisku výhod vedoucích z procesu normalizace vztahů. V tomto momentě se je tedy vhodné hovořit o využití modelu Strategic calculation, který vysvětluje chování Srbska v tomto momentu. Další problematickou otázkou, která v roce 2011 eskalovala vztahy mezi Srbskem, a jeho bývalou provincií Kosovem bylo obchodní embargo, které od roku 2008 uplatňovalo Srbsko na všechno zboží, které pocházelo z Kosova. Kosovská vláda se v červenci roku 2011 pokusila zavést protiopatření a prosadit tak odvetné embargo, které souviselo také se snahou Srbska získat území severního Kosova pod svou vládu.75 V souvislosti s tímto nařízením kosovská policie obsadila dva hraniční přechody se Srbskem, přes které podle vyjádření vlády proudilo nelegální zboží.76 Tato akce vyvolala násilnosti, které hrozily přerůst v otevřený konflikt. Konflikt se podařilo zažehnat s pomocí mise KFOR, která přebrala správu a dohled nad těmito hraničními přechody.77 K úplnému uklidnění situace mezi Srbskem a Kosovem dochází v září 2011, kdy oba státy dospěly k vzájemné dohodě o zrušení obchodního embarga s vyřešení dalších otázek především ohledně katastru nemovitostí.78 Jednání mezi Bělehradem a Prištinou tak mají i nadále pokračovat. V prosinci 2011 došlo po dalších jednání k dohodě o obnovení fungování hraničních přechodů mezi Srbskem a Kosovem, jejichž fungování bránili kosovští Srbové.79 Tato jednání byla zprostředkována EU.
75
viz předchozí Chcete rozpoutat válku, obviňují se navzájem Kosovo a Srbsko. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/chcete-rozpoutat-valku-obvinuji-se-navzajem-kosovo-a-srbsko-pru/zpr_nato.aspx?c=A110804_160333_zpr_nato_inc 77 viz předchozí 78 Srbsko a Kosovo se dohdly na zrušení vzájemného obchodního embarga. E15 [online]. 2011 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/srbsko-a-kosovo-se-dohdly-na-zruseni-vzajemnehoobchodniho-embarga-696690 79 Kosovo a Srbsko se dohodly, barikády z hraničních přechodů zmizí. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/kosovo-a-srbsko-se-dohodly-barikady-z-hranicnich-prechodu-zmizi-pwa/zahranicni.aspx?c=A111203_094516_zahranicni_jan 76
34
EU, která se především snaží o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem v říjnu 2011 ve své zprávě "Stanoviska Komise k žádosti Srbska o členství v EU" doporučila, aby jednání o přistoupení Srbska k EU byla zahájena až poté, co dojde k další normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Tato zpráva se dala interpretovat jako tlak EU na postup normalizace vztahů s Kosovem a tím pádem i na změnu Srbského chování v této otázce. EU se tak formou politické podmíněnosti snažila uspíšit proces socializace Srbska a přimět ho ke změně chování vůči Kosovu. K úplné dohodě mezi Srbskem a Kosovem ohledně hraničních přechodů došlo v únoru 2012, kdy po násilných střetech v roce 2011 byly dva hraniční přechody uzavřeny. Tato dohoda byla výsledkem rok trvajících jednání zprostředkovaných EU. Dalším důležitým výsledkem těchto jednání byla dohoda o tom, že Kosovo budu moci na mezinárodních jednáních vystupovat pod označením "Kosovo". Tato dohoda znamená, že bude muset vystupovat pod označením "Kosovo*", kde hvězdička bude odkazovat na rezoluci OSN č. 1244 z roku 1999, která Kosovo uznává jako součást Srbska. Výhodou této dohody bylo především to, že Kosovo na mezinárodní scéně nebude muset již zastupovat OSN, ale bude moci vystupovat samo za sebe.80 "Dohodu uvítali vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová a eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. Podle Bruselu jde o krok, který znamená posílení stability nejen v oblasti Balkánu, ale i celé EU. "Tyto dohody vidíme velmi rádi zejména s ohledem na to, že se příští týden bude jednat o přidělení statusu kandidátské země Srbsku,""81 Francie, Itálie a Rakousko na základě tohoto vývoje podpořili udělení statusu kandidátské země. Udělení statusu kandidátské země podpořil také německý ministr zahraničí, přičemž právě Německo kvůli problematickému vztahu mezi Srbskem a Kosovem
80
Srbsko a Kosovo se konečně domluvily na hranicích, Bělehrad má blíž EU. Idnes.cz [online]. 2012 [cit. 201604-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/srbsko-a-kosovo-se-konecne-domluvily-na-hranicich-belehrad-mabliz-eu-1i3-/zahranicni.aspx?c=A120224_171809_zahranicni_ts 81 viz 87
35
zablokovalo udělení statusu kandidátské země pro Srbsko.82 Postupná normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem tak pomohla Srbsku postupovat v cestě k získání kandidatury, která je jejím cílem. Jak již bylo zmíněno, tak Srbsko dne 1. března 2012 získalo status kandidátské země. Těmito jednáními Srbsko i Kosovo ukázalo snahu a zájem o evropskou budoucnost. Tuto budoucnost podpořila i další jednání, jejichž výsledkem byla dohoda o normalizaci vztahů s Kosovem podepsaná v dubnu 2013, kterou schválila srbská vláda. Dohoda směřovala k uznání kosovské svrchovanosti nad územím Kosova s tím, že bude srbské menšině na severu země zachována autonomie.83 „Srbové uznali autoritu Prištiny na celém území. Kosované zase slíbili menšině určitou autonomii v oblastech zajišťování bezpečnosti, soudnictví, vzdělávání a zdravotnictví. „Tato dohoda je de iure uznáním (Kosova) ze strany Srbska, a otevírá tak Kosovu cestu do mezinárodních organizací,“ řekl novinářům kosovský premiér Hashim Thaçi. Bělehrad ale tuto interpretaci odmítá.“84 Přesto však i srbská strana hodnotí dohodu jako úspěšnou. "Tato průkopnická dohoda by nebyla možná bez jejich odvahy a odhodlání při obtížných jednáních," uvedl Štefan Füle ve svém prohlášení.85 Dle analytiků přiměl ke změně postojů srbské vlády potencionální hospodářský vývoj a oživení spojovaný se vstupem do EU. Během téhož roku došlo k uzavření řady dalších dohod, které byly zprostředkované především EU. Je potřeba vyzdvihnout zásluhy Catherine Ashtonové, která se jako ministryně zahraničí EU zasloužila o tento příznivý vývoj. EU tak hrála v těchto jednání důležitou roli.
82
Srbsko a Kosovo se konečně domluvily na hranicích, Bělehrad má blíž EU. Idnes.cz [online]. 2012 [cit. 201604-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/srbsko-a-kosovo-se-konecne-domluvily-na-hranicich-belehrad-mabliz-eu-1i3-/zahranicni.aspx?c=A120224_171809_zahranicni_ts 83 PALAŠČÁKOVÁ, Pavla. Srbsko je blíž k přijetí do Evropské unie. E15 [online]. 2013 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/srbsko-je-bliz-k-prijeti-do-evropske-unie-982296 84 viz 90 85 BARLOVAC, Bojana. Kosovo and Serbia Reach Historic Deal in Brussels. Balkan Insight [online]. Bělehrad, 2013 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.balkaninsight.com/en/article/kosovo-and-serbia-may-seal-eudeal
36
Během jednání, které Ashtonová zprostředkovala, se také jednalo o osudu Srbské menšiny, která by jim měla dát novou představu o jejich budoucnosti s tím, že by zůstaly zachovány kosovské instituce. Ashtonová ve své zprávě pro Evropský parlament a radu vyzdvihla politickou odvahu obou čelních představitelů uzavřít takovéto dohody. Došlo také k dohodě, že ani jeden ze států nebude blokovat vstup druhého do EU.86 Odměnou za tento pokrok bylo doporučení Evropské komise, aby byla se Srbskem zahájena jednání o přistoupení k EU. Podle zprávy Komise Evropské unie z října roku 2014 došlo ke zpomalení jednání, což bylo především zapříčiněno konáním parlamentních voleb v obou státech. Změny ve vedení jednotlivých zemích a tím pádem absence vedení znamenala fakticky zastavení procesu socializace Srbska. Zpráva především kladně hodnotila snahu o dodržování dohod, které již byly uzavřeny. Bylo dosaženo dalších dohod o volném pohybu osob, které znamenají, že obyvatelé Kosova mohou přes Srbsko vycestovat do třetích zemí.87 Další pokrok v jednáních nastal až v únoru 2015, kdy po jednáních v Bruselu došlo k dohodě ohledně soudnictví. Tato dohoda by měla především vyřešit vymahatelnost práva, na Srby obývaném severu Kosova. Problematikou těchto rozhovorů jsou vnitropolitické problémy jak Srbska tak Kosova. Dalším z problémů jsou jiné předpoklady toho, čeho je na těchto jednání možné dosáhnout. Srbsko se především snaží o vznik Sdružení srbských obcí v Kosovu a otevření otázky srbského majetku v Kosovu. Pro kosovskou stranu je naopak stěžejní dohoda ohledně civilní obrany a problematického mostu přes řeku Ibar, kterou zatarasili Srbové žijící v Kosovu.88 Ke klíčové dohodě na základě jednání z února došlo v srpnu, kdy byla schválena dohoda ohledně vytvoření Sdružení srbských obcí v Kosovu. V dohodě byl stanoven rámec a
86
EVROPSKÁ KOMISE. Společná zpráva Evropskému parlamentu a Radě: JOIN(2013) 7 [cit. 2016-0423]. Brusel, 2013. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52013JC0007&from=CS 87 EVROPSKÁ KOMISE. COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT - SERBIA 2014 - PROGRESS REPORT: SWD(2014) 302 [cit. 2016-04-23]. Brusel, 2014. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2014/20140108-serbia-progress-report_en.pdf 88 POZNATOV, Maja. Belgrade-Priština dialogue resumes. Euractiv.com [online]. Bělehrad: EurActiv Serbia, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.euractiv.com/section/enlargement/news/belgrade-pri-tinadialogue-resumes/
37
pravidla fungování tohoto společenství. Bylo vyhověno také Kosovské žádosti o obnovení mostu v Mitrovici, který blokovali Srbové žijící v Kosovu. K dohodám se dospělo i v dalších oblastech a to především v oblastech energetiky, pojištění vozidel a ohledně fungování a správy katastru nemovitostí. Podle hodnotící zprávy o pokroku Srbska v rámci evropské integrace se dosáhlo pokroku také v implementaci dohod z února 2015 ohledně soudního systému.89 Zpráva také uvádí problematická rozhodnutí srbského Ústavního soudu, který pozastavil některé dříve uzavřené dohody do té doby, než budou právně zakotveny v srbském zákonodárném systému. Je také potřeba podotknout, že každá ze stran si uzavřené dohody vyložila po svém. Srbská strana přikládá novému Sdružení srbských obcí v Kosovu i širokou výkonnou moc zatímco kosovský premiér Mustafa hovořil o tom, že by toto sdružení nemělo mít dokonce žádnou výkonnou moc. Obě strany se ale shodují na důležitosti vytvoření tohoto sdružení, které bude zastupovat zájmy kosovských Srbů.90 V říjnu 2015 podepsalo Kosovo a EU stabilizační a asociační dohodu.91 Tento krok přiblížil Kosovo vstupu do EU a Kosovo se v té chvíli ocitlo ve stejné pozici jako Srbsko v roce 2008, kdy došlo k odtržení této bývalé srbské provincie. Kosovo tuto dohodu ratifikovalo v prosinci 2015.92 "Základní podmínky jsou v rámci dohod se Srbskem. To znamená, že kosovská cesta k evropské integraci prochází Bělehradem," řekl Konjufca.93
89
EVROPSKÁ KOMISE. COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT SERBIA 2015 REPORT: SWD(2015) 211 [cit. 2016-04-23]. Brusel, 2015. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2015/20151110_report_serbia.pdf 90 Belgrade and Pristina interpret new agreement differently. Euractiv.com [online]. Bělehrad: EurActiv Serbia, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.euractiv.com/section/enlargement/news/belgrade-and-pristinainterpret-new-agreement-differently/ 91 Kosovo se vydalo na cestu do EU, podepsalo asociační dohodu. E15 [online]. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/kosovo-se-vydalo-na-cestu-do-eu-podepsalo-asociacnidohodu-1240182 92 COLLAKU, Petrit. Kosovo Parliament Ratifies EU Association Agreement. Balkan Insight [online]. Pristina, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.balkaninsight.com/en/article/kosovo-parliament-ratified-saa-1102-2015 93 viz předchozí
38
Z tohoto prohlášení vyplývá, že stejně jako pro Srbsko je pro Kosovo stěžejní otázkou normalizace Srbsko-kosovských vztahů. Pouze touto cestou je možné postupovat v rámci evropské integrace. Klíčovou otázkou narovnávání vztahů je také vnitropolitická stabilita v jednotlivých státech, kde i přes vládní většinu docházelo například v Kosovu k velkým protestům opozice přímo v parlamentu, kde došlo i k incidentu během kterého opozice přerušila jednání parlamentu za použití slzného plynu. Opozice tak protestovala proti ustanovení dohody o vytvoření Společenství srbských obcí v Kosovu, kterou zprostředkovala EU.94 Ustavní soud Kosova zmrazil provádění dohody o Společenství srbských obcí poté, co se na něj obrátila kosovská prezidentka s žádostí o posouzení jeho ústavnosti. Nejedná se však o úplnou anulaci zákona. Soud uvedl, že jde jen o prozatímní opatření, nikoli o konečné rozhodnutí. K tomuto kroku došlo poté, co EU ve své hodnotící zprávě označila tuto dohodu za průlomovou. Srbská strana se proti tomuto kroku ohradila a ministr zahraničí uvedl, že srbská strana tento krok považuje za ránu společného dialogu. Kosovská prezidentka Jahjagaová si podle AP pospíšila s ujištěním, že Kosovo v dialogu se Srbskem chce pokračovat: "Kosovo zůstává oddané dialogu se Srbskem a realizaci dohod dosažených v Bruselu k normalizaci vztahů obou zemí."95 V prosinci 2015 však ústavní soud dohodu posvětil a ta tak může vejít v platnost. Ústavní soud však uvedl, že kosovská vláda musí vzít v úvahu připomínky, které ústavní soud k dohodě připojil.96 Přes všechny tyto problémy dialog mezi Srbskem a Kosovem pokračoval. V prosinci 2015 došlo k historickému kroku, který Srbsko přiblížil ke vstupu do EU. Srbsko otevřelo první dvě kapitoly přístupových rozhovorů s EU. Pro normalizaci vztahů mezi Srbskem a
94
Zasedání kosovského parlamentu přerušil slzný plyn, opozice odmítá dohodu se Srby. Novinky.cz [online]. Priština, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/383525-zasedanikosovskeho-parlamentu-prerusil-slzny-plyn-opozice-odmita-dohodu-se-srby.html 95 Kosovo pozastavilo platnost dohody se Srbskem, kterou vyjednala EU. Novinky.cz [online]. Priština/Bělehrad, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/386080-kosovo-pozastaviloplatnost-dohody-se-srbskem-kterou-vyjednala-eu.html 96 СПАЛОВИЋ, Дејан. Уставни суд Косова дао сагласност да се настави с оснивањем ЗСО. Politika [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://1url.cz/etrBv
39
Kosovem bude především důležitá kapitola 35, která se zabývá právě normalizací těchto vztahů. "Nebudeme už snít o Evropské unii, musíme teď prostě udělat těžkou práci, ale pokud budeme pracovití, staneme se součástí velké rodiny evropských národů," uvedl srbský premiér Aleksandar Vučić 14. prosince v Bruselu a dodal, že otevření prvních kapitol bylo důležité jako potvrzení toho, jakým typ společnosti chce Srbsko být.97 Další vývoj Srbsko-kosovských vztahů bude především nadále ovlivněn snahou EU o moderování tohoto procesu. Všechny klíčové dohody, které mezi těmito státy vznikly, byly uskutečněny za asistence EU, která stála u tohoto procesu od jeho počátku. Otevřením třicáté páté přístupové kapitoly se EU bude v tomto procese pravděpodobně interesovat ještě více a to i z důvodu podepsání Stabilizační a asociační dohody s Kosovem. Obě země tak budou nuceny plnit pobídky ze strany EU, které pro ně budou důležité, pokud budou chtít pokročit v procesu integrace. O vlivu EU na normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem a vlivu těchto vztahů na vstup Srbska do EU pojedná především další kapitola, i když náznaky tohoto vztahu byly zmíněny již v předchozích částech práce. 4.2.1. Vliv EU na řešení situace mezi Srbskem a Kosovem EU hrála po celou dobu stěžejní roli při navazování dialogu mezi Srbskem a Kosovem. Zhostila se role moderátora. Jak již bylo zmíněno, tak stabilita Balkánu je pro EU jednou z hlavních priorit a tudíž je pro ni důležitá normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem, kde hrozí vypuknutí potencionálního konfliktu při jeho eskalaci. Pokrok v jednáních by se dal považovat za velký úspěch diplomacie EU a především úspěch Catherine Ashtonové jako ministryně zahraničí EU. EU při jednání se Srbskem využívala sofistikovaný systém pobídek, za jejichž splnění následovaly odměny a za jejich nesplnění naopak "trest". Jednalo se o tzv. metodu cukru a biče. Jednalo se o podněty ze strany EU, které měly stimulovat a moderovat provádění
97
POZNATOV, Maja. Opening of chapters a historic step for Serbia. Euractiv.com [online]. EurActiv Serbia, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.euractiv.com/section/enlargement/news/opening-of-chapters-ahistoric-step-for-serbia/
40
reforem a průběh integrace Srbska do struktur EU. Za plnění stanovených podmínek (v případě této práce se jedná o podmínku narovnávání vztahů s Kosovem) následovala možnost získání výhod v rámci nejen integrace, ale i ekonomické pomoci. Sankce byly chápány jako možnost pozastavení současných jednání či jejich zpomalení, pozastavení finanční podpory či negativního hodnocení do následujících let v podobě závěrečné zprávy. Tyto pobídky měly zahájit změny v chování srbských elit i srbské společnosti. Snahou těchto pobídek byla změna Srbského smýšlení a tím dosáhnutí dalšího stupně socializace. EU začala aplikovat systematickou strategii kondicionality na kandidátské státy od roku 1993 v rámci Kodaňkých kritérií. Tato kritéria stanovila širší rámec politických, ekonomických a technických požadavků, které kandidátské státy musí plnit, aby bylo možné pokračovat v integraci. Růst důležitosti těchto kritérií rostl s přípravami na největší rozšíření Evrospké unie od jejího vzniku v roce 2004.98 Politika kondicinonality neboli politické podmíněnosti se dostala do popředí zahraniční politiky EU po úspěšné transformaci postkomunistických států střední a východní Evropy. Politika kondicionality se tak stala hlavním nástrojem politiky rozšiřování EU.99 Kondicionalita jako nástroj transformace měla ukazovat sílu EU a očekávalo se od ní, že stejným způsobem jako ve východní Evropě bude fungovat i na Západním Balkáně.100 V případě Srbska se mezi hlavní politické podmínky počítala spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem a normalizace vztahů s Kosovem. Byla zde samozřejmě také využívána Kodaňská kritéria, která však musela být doplněna o specifické požadavky, které měly pomoci rekonstruovat společnost, která si prošla vojenskými útrapami a znovu vybudování demokratické vlády. Hlavními pilíři této politiky byly od začátku stabilizační a asociační procesy, regionální spolupráce, bilaterální vztahy s ostatními státy Západního Balkánu, plná spolupráce s
98
KODRAZI, Suzan. Dialóg ako podmienka par excellence? Medzinárodové vzťahy. 2015, 13(3), 266-291. Dostupné také z: http://fmv.euba.sk/files/MV_2015_3_266-291_Kodrazi.pdf 99 SCHIMMELFENNIG, Frank. EU political accession conditionality after the 2004 enlargement: consistency and effectiveness. Journal of European Public Policy. 2008, 15(6), 918-937. Dostupné také z: http://dx.doi.org/10.1080/13501760802196861 100 viz 104
41
Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, dodržování mírových smluv a implementace stabilizačních a asociačních dohod.101 Vztahy mezi Srbskem a Kosovem byly jednoznačně ovlivněny zásahem EU, která vytvořila prostředí, které umožňovalo započetí dialogu mezi těmito znepřátelenými subjekty, jejich vzájemné vztahy nebyly vyřešeny. V kontextu s celkovými vztahy na Západním Balkánu se vztahy mezi Srbskem a Kosovem jevily jako nejsložitější z důvodu potencionální možnosti eskalace napětí, které zde panuje. K čemuž během let několikrát došlo (viz kapitola 4.2.). Srbsko nenalezlo do současné doby společné řešení, které by definitivně stabilizovalo situaci a určilo konečný status Kosova. Tato neshoda je brzdou urovnání společných vztahů mezi Srbskem a Kosovem, ale také brzdou integrace Srbska do EU. Politiku EU vůči Srbsku a Kosovu demonstruje především výrok "regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy tvoří významnou součást procesu přibližování Srbska / Kosova k EU"102. Události, které začaly v roce 1999, a vedly k jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosovem v roce 2008, paradoxně vytvořily prostor pro možná jednání a normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem.103 EU musela tomuto stavu přizpůsobit podmínky kondicionality v rámci politiky dobrých sousedských vztahů. Žádost Srbska z roku 2009 o členství v EU vytvořila právě ten prostor, který EU potřebovala, aby specifikovala požadavky na Srbskou stranu v rámci normalizace vztahů s Kosovem. Na plnění těchto požadavků měl tak nadále záviset postup v rámci evropské integrace. Tato situace tak umožnila EU ještě lépe vstupovat do procesu formování nových vztahů mezi Srbskem a Kosovem, kde obě země usilovaly o evropskou budoucnost. EU nemohla přímo po Srbsku požadovat uznání Kosova, protože v samotné EU ne všechny členské státy uznaly Kosovskou nezávislost. EU tak mohla "pouze" požadovat normalizaci vzájemných vztahů.
101
EVROPSKÁ KOMISE. Západní Balkán: posilování evropské perspektivy [cit. 2016-4-24]. Brusel, 2008. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0127:FIN:CS:PDF 102 KODRAZI, Suzan. Dialóg ako podmienka par excellence? Medzinárodové vzťahy. 2015, 13(3), 266-291. Dostupné také z: http://fmv.euba.sk/files/MV_2015_3_266-291_Kodrazi.pdf 103 viz předchozí
42
Rada EU tak v roce 2010 zopakovala, že je připravena zastřešit dialog mezi Srbskem a Kosovem. Rada EU v tomto svém stanovisku přímo formulovala tezi, že cesta Srbska a Kosova do EU vede přes společný dialog těchto států.104 EU přímo ve stanoviscích Komise z října 2011 k žádosti Srbska o členství v EU stanovila jako podmínku zahájení jednání o přistoupení k EU další kroky v normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Jíž předtím na jaře 2011 byly zahájeny rozhovory mezi Srbskem a Kosovem, které byly zprostředkované právě EU. Při náznaku jakýchkoliv problémů, které právě v roce 2011 vypukly, se EU snažila nastalou situaci uklidnit a zprostředkovat dohodu, která by problematickou situaci vyřešila (viz kapitola 4.2.). Přes všechny problémy, které vyvstaly, se podařilo do konce roku 2011 EU zprostředkovat řadu velmi důležitých dohod, které vedly k uvolnění napětí mezi Srbskem a Kosovem. Odměnou Srbsku za jeho ústupky a podíl na normalizaci vztahů bylo udělení statusu kandidátské země v roce 2012. EU tak potvrdila to, že pokrok v rámci integrace Srbska do EU závisí na pokrocích ve vztazích s Kosovem.105 Touto odměnou tak EU dala Srbsku další motivaci k normalizaci vztahů s Kosovem. Další odměnou, kterou Srbsko za své pokroky ve vztazích s Kosovem dostalo poté, co tyto státy v dubnu 2013 podepsaly dohodu o normalizaci vztahů, bylo to, že v září 2013 vešla v platnost SAA, jejíž ratifikační proces trval od roku 2008. Na počátku roku 2014 EU oficiálně zahájila přístupová jednání. Mezi lety 2014/2015 na deset měsíců výrazně zpomalila jednání mezi Srbskem a Kosovem. Během této doby došlo také ke zpomalení pokroku v evropské integraci Srbska. K pokroku opět došlo na začátku roku 2015, kdy při jednání v Bruselu došlo k uzavření dalších dohod, které znamenaly posun v jednání s Kosovem. Klíčová dohoda mezi Srbskem a Kosovem byla uzavřena v srpnu 2015
104
LEHNE, Stefan. Kosovo and Serbia: Toward a Normal Relationship. Carnegie endowment for international peace. Policy Outlook. 2012. Dostupné z: http://carnegieendowment.org/files/Kosovo_and_Serbia.pdf 105 EVROPSKÁ KOMISE. Stanovisko Komise k žádosti Srbska o členství v EU: KOM(2011) 668 [cit. 2016-0424]. Brusel, 2011. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2011/package/sr_rapport_2011_cs.pdf
43
o vytvoření Společenství srbských obcí v Kosovu. Tento vzájemný pokrok EU vyzdvihovala ve své hodnotící zprávě z roku 2015. Odměnou pro Srbsko za předchozí pokrok v normalizaci vztahů s Kosovem bylo otevření dvou přístupových kapitol v prosinci 2015. V rámci této práce bylo nejdůležitější otevření kapitoly č. 35, která je specifická právě pro Srbsko. Obsahem této kapitoly jsou přesně definované podmínky normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem106. EU tak potvrdila předchozí tezi, že normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem je jedním z klíčových bodů integrace Srbska. Kapitola 35 přímo uvádí, že normalizace vztahů s Kosovem přímo ovlivní přístupová jednání. Tato kapitola však nemá nahradit přímé rozhovory mezi Srbskem a Kosovem, ale má pouze sledovat a analyzovat dosažený pokrok. Srbsko je podle EU plně připraveno na zahájení jednání o této kapitole a musí do budoucna pokračovat v úsilí, které započalo před lety. Srbsko by mělo uvést v běh všechny dříve uzavřené dohody a pokračovat v uzavírání nových dohod s cílem úplného urovnání vztahů s Kosovem. Pokud nedojde k pokroku v narovnávání mezi Srbskem a Kosovem, komise rozhodne o zastavení jednání o otevírání dalších kapitol přístupových rozhovorů. V rámci kapitole je přímo uveden seznam požadavků, kterými se má Srbsko zabývat v souvislosti s normalizací vztahů. EU tak vytvořila rámec požadavků, které musí Srbsko splnit, pokud chce postoupit v procesu integrace dále. EU tak plně využívá politiky kondicionality při konsolidaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Fakt, že je tato kapitola součástí přístupových rozhovorů, značí to, že EU má i nadále zájem se podílet na procesu normalizace vztahů mezi těmito zeměmi a také zájem stabilizovat zdejší region. Vliv EU na narovnávání vztahů mezi Srbskem a Kosovem byl vždy patrný. S prohlubováním integračního procesu obou států jeho význam nadále roste. Pokrok v rámci Srbské integrace byl přesně definován plněním podmínek nastavených EU tak, aby docházelo k co nevětšímu pokroku. Rámec, který EU vytvořila, předpokládá úplnou normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem před vstupem Srbska do EU. Z tohoto důvodu je jasné, že vstup
106
CONFERENCE ON ACCESSION TO THE EUROPEAN UNION – SERBIA –. EUROPEAN UNION COMMON POSITION Chapter 35: Other issues [cit. 2016-04-24]. Brusel, 2015. Dostupné z: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/AD-12-2015-INIT/en/pdf
44
Srbska do EU je přímo spojení s normalizací vztahů s Kosovem.107 Fakt, že EU musí stanovovat podmínky, které Srbsko musí plnit, aby pokročilo v rámci integračního procesu, značí fakt, že Srbsko není ochotno samo započít reformy, které by vedly k postupu v tomto procesu. Srbsko tak pouze odpovídá na pobídky EU. Tento fakt značí, že Srbsko nemění své smýšlení, ale pouze se snaží dosáhnout svého cíle (kterým je vstup do EU) tím, že bude plnit podmínky EU. Nedochází zde tedy k prohlubování procesu socializace. 4.2.2. Postoj politických představitelů Srbska k normalizaci vztahů s Kosovem Pro pochopení všech souvislostí, které jsou důležité pro analýzu vývoje narovnávání vztahů mezi Srbskem a Kosovem, je důležité zjistit, jaký vztah mají k normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem sami Srbové a srbské politické elity. Při průzkumu veřejného mínění v prosinci roku 2015 byla položena následující otázka: "Jak víte, EU očekává, že Bělehrad a Priština budou řešit řadu problémů v jejich vztazích. Myslíte si, že problémy mezi Bělehradem a Prištinou by měly být řešeny bez ohledu na EU?". Celých 65 % dotázaných občanů se vyslovilo pro to, aby Srbsko řešilo problémy nezávisle na EU, 22 % dokonce odpovědělo, že by se s Kosovem neměly řešit žádné jiné problémy než pouze jeho status.108 Tyto výsledky velmi ovlivňují postoj srbských politických představitelů, kteří se musí zodpovídat svým voličům. Srbští političtí představitelé po celou dobu narovnávání vztahů mezi Srbskem a Kosovem veřejně prohlašují, že neuznávají samostatnost Kosova, a že tento svůj postoj nemíní měnit. Na oficiálních stránkách srbské vlády se o Kosovu hovoří jako o autonomní provincii, která je pod mezinárodní správou OSN podle rezoluce číslo 1244. "Navzdory tomu, že prozatímní samosprávná instituce v Prištině vyhlásila samostatnost 17. února 2008 v rozporu se základními principy mezinárodního práva, tak se Srbsko i nadále diplomatické a právní cestou bojuje o udržení Kosova-Metohije v rámci svých hranic." Stojí
107
KODRAZI, Suzan. Dialóg ako podmienka par excellence? Medzinárodové vzťahy. 2015, 13(3), 266-291. Dostupné také z: http://fmv.euba.sk/files/MV_2015_3_266-291_Kodrazi.pdf 108 Serbian European Integration Office. Serbian citizen's attitude towards EU: Public opinion poll (December 2015) [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.seio.gov.rs/upload/documents/nacionalna_dokumenta/istrazivanja_javnog_mnjenja/opinion_poll_de cember_15.pdf
45
na vládních stránkách. Přesto podle vládního vyjádření se Srbská strana snaží diplomatickou cestou vést dialog s Kosovem zprostředkovaný EU.109 Hlavní srbskou vládní stranou se po volbách v roce 2014 stala Srbská pokroková strana vedená premiérem Aleksandarem Vučićem. Srbská vláda není postavena na klasické koaliční smlouvě i přes to, že je ve vládě zastoupeno více subjektů. Nejsilnější je Srbská pokroková strana, která má jasnou většinu v parlamentu.110 Srbská pokroková strana neuznává osamostatnění Kosova a považuje ho neustále za svou součást. Jedná se o umírněnou národně konzervativní stranu, v jejíž politice můžeme najít nacionalistické prvky, jak vyplývá z jejího programu. Postoj jak bývalého prezidenta Borise Tadiće111, tak současného prezidenta Tomislava Nikoliće112 je konstantní. Oba tito vrcholní představitelé odmítali během svého mandátu myšlenku uznání Kosova. Přes tyto výroky byly na internetových stránkách prezidentské kanceláře publikované články a rozhovory, které naznačují, že si jsou Srbští představitelé vědomi nutnosti jednání s Kosovem. V roce 2013, byl publikován dokument, ve kterém prezident Nikolić poukázal na rozdílný přístup ve vnímání současného statusu Kosova. Srbský pohled vnímá současný status Kosova jako země s velkou dávkou autonomie zatímco představitelé Kosova to vnímají jako nezávislost. Dále podotkl, že bez přispění EU by nikdy k dosaženým dohodám nedošlo. Ve stejném dokumentu zdůraznil premiér Dačić, že dohody, které byly uzavřeny, nesměřují k závazné dohodě o statusu Kosova nebo dokonce jeho uznání.113 I přes tyto výroky prezident Nikolić v roce 2013 prohlásil, že Srbská strana je připravena realizovat všechny dohody, které byly s Kosovem uzavřeny.
109
Kosovo-Metohija. Serbian goverment [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.srbija.gov.rs/pages/article.php?id=20619 110 Srbsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled. Businessinfo.cz [online]. 2015 [cit. 2016-0424]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/srbsko-zakladni-charakteristika-teritoria-18537.html 111 Srbský prezident odmítl návrh OSN pro Kosovo. Novinky.cz [online]. Bělehrad/Priština, 2007 [cit. 2016-0424]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/108357-srbsky-prezident-odmitl-navrh-osn-prokosovo.html 112 Kosovo nikdy neuznáme, vzkázal EU srbský prezident Nikolić. Aktuálně.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/srbsko-neuzna-kosovo-i-kdyby-ho-to-stalo-clenstvi-veu/r~113dd284f61411e4ae1b002590604f2e/ 113 NEGOTIATIONS WITHOUT NEW CONDITIONS. The president of the republic of Serbia [online]. Bělehrad, 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.predsednik.rs/en/press-center/news/negotiationswithout-new-conditions
46
Vyjádření, která byla publikována na stránkách srbské vlády, jsou proevropsky laděná a počítají s vedením dialogu s Kosovem zaštítěného EU. Přesto však bylo v těchto uveřejněných prohlášení uvedeno, že Srbsko neuznává nezávislost Kosova a počítá ho neustále za svou součást. Bylo zde zdůrazněno, že trvalé řešení pro Kosovo je národní prioritou.114 Ministra zahraničních věcí Ivica Dačić v tomto prohlášení z roku 2015 také uvedl, že pokračování dialogu v Bruselu v únoru 2015 dodá dodatečný impuls k pokračujícímu procesu normalizace vztahů mezi Bělehradem a Prištinou. Zopakoval, že Srbsko se přiblížilo dialogu s Prištinou samostatně a s upřímnou touhou najít praktická řešení, která umožní normální život všech obyvatel Kosova-Metohiji.115 Názor na nezávislost Kosova prezentoval srbský premiér i při zahraniční návštěvě Slovenska, kde uvedl, že děkuje Slovensku, že neuznalo Kosovo. Prohlásil také, že názor Srbska je vůči Kosovu neměnný.116 Je jasné, že srbští vládní činitelé nejsou v současné době ochotni uznat nezávislost Kosova a považují toto stanovisko za neměnné. Stabilizaci a normalizaci vztahů s Kosovem však považují za národní zájem především z důvodu osudu početné srbské menšiny na severu Kosova. Jako hlavní hybnou sílu pokroku v rámci narovnávání vztahů vidí v přítomnosti EU jako moderátora tohoto dialogu. Tento fakt dokládá i skutečnost, že k veškerým dohodám, které byly uzavřeny, došlo prostřednictvím EU. Chování Srbska vůči Kosovu tak nedosáhlo výrazné proměny. Srbsko přijalo fakt, že normalizace vztahů s Kosovem je klíčovou cestou k integraci do EU. Přesto Srbsko považuje Kosovo za svou nedělitelnou součást. Srbsko tak dospělo k rozhodnutí, že bude v zásadě dodržovat dohody, které byly mezi Srbskem a Kosovem uzavřeny pod dohledem EU a bude postupně plnit kritéria stanovená EU pro přistoupení k EU. Srbsko přesto nadále odmítá uznat samostatnost Kosova. Jako cestu k normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem je tak možné považovat přesné strukturování podmínek EU. Jednou z hlavních motivací k
114
Lasting solution for Kosovo national priority of Serbia. Serbian Government [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.srbija.gov.rs/vesti/vest.php?id=106848 115 viz předchozí 116 Fico: Slovensko není připraveno uznat samostatnost Kosova. Serbian Government [online]. 2015 [cit. 201604-24]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-63793410-fico-slovensko-neni-pripravenouznat-samostatnost-kosova
47
naplňování těchto podmínek je postup Srbska v rámci integrace a osud kosovských Srbů žijících na severu Kosova. Při analýze těchto výstupů srbských politických představitelů bylo možné dojít k závěru, že Srbsko nezměnilo svůj postoj vůči Kosovu. Kosovo považuje za svojí součást a současná změna chování je pouze odrazem pobídek EU a jejího tlaku na normalizaci těchto vztahů. Srbsko tak pouze částečně změnilo své chování. Přesto v těchto vztazích došlo k určitému pokroku, který koresponduje s mírou integrace do EU. Tento pokrok bylo možné pozorovat v uvědomění faktu, že je nutné pokračovat v normalizaci vztahů s Kosovem, k čemuž dospěla i srbská vláda a stanovila si to jako jeden ze svých cílů. Přesto však nebylo možné vidět velký pokrok v rámci socializace Srbska, o který se EU svými pobídkami snaží. 4.2.3. Teorie mezinárodní socializace Teorie mezinárodní socializace jak již bylo zmíněno v kapitole 1. 2., se snaží analyzovat chování ovlivňovaného státu a důvody, které ho vedou k jeho chování. Rozhodující vliv v tomto modelu mají výstupu ze strany srbské vládnoucí garnitury, která má rozhodující vliv na přijímání rozhodnutí, které jsou v této práci zkoumány. Mezinárodní socializace využívá pro vysvětlení chování ovlivňovaného státu tří konceptů, díky kterým vysvětluje chování státu. V našem případě půjde o vysvětlení chování Srbska s ohledem na přijímání reforem a normalizaci vztahů s Kosovem. Jedná se o tyto koncepty:
Normative sausion (v tomto případě dochází k tomu, že stát si je sám vědom nutnosti provádění reforem) Role playing (stát přijímá určenou roli z toho důvodu, že se to v nastalé situaci od něj očekává, zásah vnější síly není pro tento případ relevantní) Strategic calculation (stát přijímá reformy na základě ovlivnění vnější silou, která tento stát motivuje k provádění reforem)
Je potřeba uvést, že podle autora tohoto konceptu Jefferey Checkela je možné, že se tyto koncepty v určitých místech přerývají. Například je možné, že i přes promyšlenou kalkulaci,
48
která má pouze zajistit získání nabízené odměny, se může skrývat hlubší změna chápání a chování samostatného státu, která není na první pohled patrná ani státem prezentovaná.117 V této chvíli je důležité analyzovat vhodnost jednotlivých konceptů pro vysvětlení chování Srbska během událostí, které byly v průběhu této práce popsány. Postupně tak budu ověřovat vhodnost jednotlivých konceptů s cílem vybrat nejvhodnější model. Normative sausion V rámci tohoto modelu se předpokládá, že stát sám od sebe provádí reformy a podněty, které dostává od vnějšího aktéra, jsou spíše stimulací jeho jednání. Stát by tak není ke krokům tlačen a zachovává si největší formu autonomie, protože všechny jeho kroky jsou vedeny z vlastní vůle. Při snaze aplikovat tento model na zkoumanou problematiku docházím k závěru, že tento model nereprezentuje chování Srbska při normalizaci vztahů s Kosovem. Důvodem tohoto závěru je samotné vyjádření Srbských představitelů k otázkám motivace k normalizaci vztahů s Kosovem. Je zde zřejmé, že bez pobídek ze strany EU by nedošlo k pokroku v rámci normalizace vztahů. Tyto pobídky ze strany EU a tlak, který vytváří na tento proces, určují podobu a pravděpodobný výsledek tohoto procesu. Tento fakt lze doložit na vyjádření srbského prezidenta Tomislava Nikoliće, který připustil, že bez přispění EU by nikdy k dosaženým dohodám nedošlo (kapitola 4. 2. 2.). Tento fakt je pro vyloučení tohoto modelu klíčový. Role playing V případě tohoto modelu se očekává, že stát přijímá roli, kterou od něj mezinárodní společenství očekává. Stát se pod tíhou okolností rozhodne zachovat určitým způsobem, který je akceptovatelný vnějšími, ale i vnitřními aktéry. Stát přijímá tuto roli, aniž by do ní byl tlačen či aktivně přesvědčován. Vnější aktér zde má pouze pasivní úlohu. Aktivní řešení situace se odehrává uvnitř samotného státu.
117
CHECKEL, Jeffrey T. International Institutions and Socialization in Europe: Introduction and Framework. International Organization. 2005, roč. 59, č. 4, s. 801-826.
49
EU očekává od Srbska normalizaci vztahů s Kosovem a jeho plné uznání. Za tímto účelem EU stanovila podmínky, kterými se snaží Srbsko motivovat k tomuto kroku. Srbská strana přesto odmítá uznat Kosovo jako autonomní stát (což neučinili ani všechny státy EU) a považuje ho nadále jako svou nedělitelnou součást. Tento fakt je prezentován i na oficiálních internetových stránkách úřadu vlády Srbska a je stále prezentován jednotlivými státnimi představiteli během jejich proslovů. Přesto musím podotknout, že narovnávání vztahů s Kosovem si vláda Srbska sama stanovila jako hlavní cíl, kterého je potřeba dosáhnout. Důvodem je snaha chránit své vlastní zájmy v tomto regionu a podpořit hladký průběh přístupových rozhovorů s EU. K tomuto kroku sama pod tlakem okolností. Je zde vidět postupný pokrok ze strany Srbska, které si s uplynulým časem začalo samo uvědomovat nutnost narovnávání vztahů. I přes tento pokrok tento model úspěšně nevysvětluje celkové chování Srbska ve vztazích vůči Kosovu. Dalším důvod odmítnuté tohoto modelu je fakt, že EU aktivně zasahuje do formování těchto vztahů. Strategic calculation Model strategic calculation vychází z toho, že vnější aktér se snaží za pomoci pobídek a odměn dosáhnout určitého stanoveného cíle. Jedná se o politiku politické podmíněnosti. Stát, který je ovlivňován vnějším aktérem se snaží maximalizovat svůj zisk této situace. Změny, které takový stát provádí, jsou motivovány získáním odměny, která vychází ze splnění podmínek stanovených vnějším aktérem. Stát očekává, že výhody plynoucí z těchto odměn budou převyšovat náklady, které plynou ze změn, které je potřeba učinit. EU učinila z politiky politické podmíněnosti svou hlavní strategii pro další rozšiřování. EU se tak snaží ovlivňovat rozhodování států, které mají být potencionálními členy. Tyto přesně vedené pobídky a odměny mají pozitivně ovlivnit rozhodovací procesy v dané zemi. Suzan Kodrazi ve svém článku uvedla, že všem výrazným pokrokům v rámci integrace Srbska od EU předcházely jasně dané podmínky, které se vztahovaly k normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Tyto podmínky bylo nutné splnit, aby mohl integrační proces postoupit. Srbsko tak získalo svou odměnu v podobě postupu integrace do EU, která je jeho cílem. Kodrazi dále uvádí, že s výší odměny se stupňovala i míra pokroku v normalizaci vztahů s Kosovem. Kodrazi se domnívá, že pokud bude EU nadále využívat systém jasně 50
definovaných podmínek spolu přiměřenou odměnou za toto úsilí, může tak EU ovlivňovat postup normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem.118 Srbsko tak svým přístupem k plnění přístupových kritérií a normalizaci vztahů s Kosovem dosahuje svého cíle, jímž je postup v rámci evropské integrace. Srbská strana tak podle analyzovaných dat odvozuje postup normalizace vztahů s Kosovem od míry velikosti odměny nabízené EU. Tento proces započal již v počátcích vztahu mezi Srbskem a EU, kdy byly Srbsku poskytnuty první dotace na provedení důležitých reforem vedoucích postupné demokratizaci a normalizaci vnitřních poměrů v Srbsku. Od této doby se Srbsko dobrovolně nechává ovlivňovat EU za předpokladu přílivu dalších finančních prostředků a postupu v rámci evropské integrace. EU od Srbska v současné době přímo nevyžaduje uznání Kosovské samostatnosti a tím pádem nemá srbská strana důvod přehodnocovat svá současná rozhodnutí. EU tento krok od Srbska očekává, ale přímo jej nevyžaduje z důvodů, které byly uvedeny v předchozích částech práce. V rámci tohoto modelu se hovoří o částečné ztrátě autonomie, kdy klíčová rozhodnutí i přes nutnost schválení vnitřními aktéry jsou přímo podřízena přáním a požadavkům vnějšího aktéra. V tomto případě hovoříme o tom, že Srbsko nepřímo umožnilo EU rozhodovat o vnitřních záležitostech Srbska. Z těchto důvodů model strategic calculation nejlépe odpovídá reálné situaci mezi Srbskem a EU. V případě Srbska však dochází i k samovolným pokrokům, kdy Srbsko samo vyhodnotilo nutnost normalizace vztahů s Kosovem z důvodu stabilizace své vlastní situace na mezinárodním poli i v oblasti vnitřních vztahů. Ostatní dva modely neodpovídaly reálné situaci a tak jejich aplikace na tuto problematiku není možná. Model strategic calculation pomáhá nejlépe pochopit souvislosti plynoucí ze vztahů Srbska / EU a Srbska / Kosova. Při aplikaci tohoto modelu docházím k závěru, že postup ve vztazích mezi Srbskem a Kosovem je přímo řízen podmínkami
118
KODRAZI, Suzan. Dialóg ako podmienka par excellence? Medzinárodové vzťahy. 2015, 13(3), 266-291. Dostupné také z: http://fmv.euba.sk/files/MV_2015_3_266-291_Kodrazi.pdf
51
stanovenými EU. Vývoj postoje Srbska vůči Kosovu je tak minimální z důvodu neexistence patřičných podmínek ze strany EU. Srbská strana není nucena přehodnotit svůj dosavadní postup vůči Kosovu. Za současně nastavených podmínek je pro Srbsko nejvýhodnější zachovat svůj současný postoj vůči Kosovu a postupovat podle modelu nastaveného EU.
52
Závěr Od vyhlášení Kosovské nezávislosti v roce 2008 urazilo Srbsko dlouhou cestu v rámci narovnávání vztahů s touto svou bývalou provincií. Hlavním hybatelem tohoto procesu je EU, která už v předchozích letech velmi stála o stabilizaci regionu západního Balkánu. Perspektiva budoucího členství v EU je pro Srbsko velmi důležitá a je tedy pro něj důvodem k provádění politických, ekonomických a správních reforem. Srbsko tak prostřednictvím plnění podmínek stanovených EU získalo možnost čerpat dotace na uskutečnění reforem, které jsou důležité k pokračování integrace do EU. Srbsko získalo status kandidátské země v roce 2012 a v roce 2015 došlo k otevření prvních dvou přístupových kapitol. Tento pokrok v rámci integrace do EU byl odměnou za provádění reforem a normalizaci vztahů s Kosovem. Druhá z přístupových kapitol se přímo týká procesu normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem, čímž EU stanovuje důležitost tohoto procesu v rámci integračního procesu. EU se stala moderátorem procesu normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Všechny dojednané dohody mezi těmito státy vznikly na základě rozhovorů vedených EU. Rozhovory, které započaly v roce 2011, vedly ke zlepšení života především v příhraničních oblastech. Hlavním cílem této bakalářské práce byla analýza vztahů mezi Srbskem a Kosovem a jejich vliv na vstup Srbska do EU. Bakalářská práce potvrdila důležitost normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem, která byla potvrzena i zařazením tohoto bodu jako samostatné kapitoly do přístupových rozhovorů. Pro normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem byla důležitá Srbská žádost o vstup do EU z roku 2009, kdy EU mohla stanovit pevné podmínky, které musela srbská strana plnit, pokud chtěla postupovat v rámci evropské integrace. Srbsko získalo status kandidátské země v roce 2012, kdy získání tohoto statusu bylo odměnou za pokroky v rámci normalizace vztahů s Kosovem. Přes tento pokrok ve vztazích s Kosovem Srbsko odmítlo uznat nezávislost Kosova a podle vyjádření čelných politických představitelů to neplánuje provést ani v budoucnosti. Je nutno podotknout, že Srbsko není k uznání nezávislosti Kosova tlačeno ze strany EU díky nejednotnosti samotné EU. Práce potvrdila hypotézu stanovenou v úvodu bakalářské práce, a to že srbský pokrok ve vztazích s Kosovem je zapříčiněn snahou Srbska o integraci do EU. Tento pokrok je odpovědí na podmínky stanovené EU a Srbsko tak nečiní z vlastního uvážení. Chování Srbska se od roku 2008, kdy se Srbsko osamostatnilo, příliš nezměnilo. Srbsko však pokročilo v
53
narovnávání vztahů s Kosovem. Tento fakt však neovlivnil myšlení srbských politických elit, které je konzistentní a považuje Kosovo za nedělitelnou součást Srbska. To potvrzuje i to, že srbská strana neuvažuje o uznání Kosova jako samostatného státu, když tento krok přímo nepožaduje EU. Srbsko si je vědomo nutnosti normalizace vztahů s Kosovem, z důvodu stabilizace regionu, kdy tuto politiku stanovila jako jeden z vládních cílů. Přesto se pokrok v procesu normalizace přímo odvíjí od pobídek stanovených EU. V bakalářské práci byly analyzovány vztahy mezi Srbskem, Kosovem a EU a jako nejvhodnější model z teorie mezinárodní socializace, který nejlépe vysvětluje chování Srbska při normalizaci vztahů s Kosovem, byl stanoven model
Strategic calculation. Tento model
operuje s tím, že rozhodování Srbska s ohledem na normalizaci vztahů s Kosovem je především ovlivněno pobídkami ze strany EU. Je důležité podotknout, že Srbsko udělalo jak v rámci evropské integrace, tak ve vztazích s Kosovem velký pokrok, který byl odměněn udělením statusu kandidátského státu. Přes všechen tento pokrok však na srbskou vládu čeká ještě dlouhá cesta v podobě integračního procesu. Srbská vlády by měla nadále pokračovat v započatých procesech a vyvinout veškeré úsilí spojené s plněním přístupových podmínek stanovených EU, pokud chce postupovat v integračním procesu současným tempem. Dle mého názoru Srbsko nebude věčným kandidátským státem jako Turecko, ale v horizontu deseti či dvaceti let se stanem členem EU. Tento fakt dle mého názoru potvrzují snahy EU o stabilizaci regionu západního Balkánu, kdy se EU snaží o udržení bezpečnosti tohoto regionu s ohledem na bezpečnost jihovýchodní hranice EU. Přes tento fakt, se nedomnívám, že by se ze strany Srbska došlo k uznání Kosova, pokud nedojde ke shodně na tomto tématu uvnitř samotné EU. Otevřením prvních dvou kapitol přístupových rozhovorů se Srbskem, začalo další období náročných reforem, které bude muset Srbsko přečkat, pokud se hodlá opravdu stát členem EU.
54
Seznam použité literatury 1. ADAM, Erfried; LARISCHOVÁ, Kristina; ROUČEK, Libor. Evropské odpovědi na globální výzvy 21. století. Praha: Friedrich-Ebert-Stiftung, 2009. 2. BARLOVAC, Bojana. Kosovo and Serbia Reach Historic Deal in Brussels. Balkan Insight [online]. Bělehrad, 2013 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.balkaninsight.com/en/article/kosovo-and-serbia-may-seal-eu-deal 3. BAUEROVÁ, Helena, Hana HLAVÁČKOVÁ a Ladislav CABADA. Politika rozšiřování a země Západního Balkánu. První vydání. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2014. 4. Belgrade and Pristina interpret new agreement differently. Euractiv.com [online]. Bělehrad: EurActiv Serbia, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.euractiv.com/section/enlargement/news/belgrade-and-pristina-interpretnew-agreement-differently/ 5. CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2003. Beckova edice ekonomie. 6. COLLAKU, Petrit. Kosovo Parliament Ratifies EU Association Agreement. Balkan Insight [online]. Pristina, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.balkaninsight.com/en/article/kosovo-parliament-ratified-saa-11-02-2015 7. Conclusion of the Presidency [online]. 22.-22.-6.1993 [cit. 2013-8-30]. European Council. Dostupné z: http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ec/72921.pdf 8. CONFERENCE ON ACCESSION TO THE EUROPEAN UNION – SERBIA –. EUROPEAN UNION COMMON POSITION Chapter 35: Other issues [cit. 2016-0424]. Brusel, 2015. Dostupné z: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/AD-122015-INIT/en/pdf 9. DIENSBIER, Jiří. Stabilita Balkánu a Evropská unie. Příspěvek České republiky. Praha: Rada pro mezinárodni vztahy, 2006. 10. DOUBT, Keith a James GOW. The Serbian Project and Its Adversaries: A Strategy of War Crimes. Slavic Review [online]. 2004, vol. 63, issue 4, s. 198-208 [cit. 2015-0224]. Dostupné z http://www.jstor.org/stable/j.ctt130hhk5 11. EU a západní Balkán. EurAktiv.cz [online]. 2013 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/link-dossier/eu-a-zapadni-balkan 12. EUR-Lex: Nařízení Rady (ES) č. 2666/2000 [online]. 2000 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32000R2666:CS:HTML 13. EUR-Lex: The CARDS programme (2000-2006) [online]. 2007 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=URISERV:r18002 14. EVROPSKÁ KOMISE. 2012 Progress report for Serbia: COM(2012) 600 [cit. 201604-12]. Brusel, 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2012/package/sr_rapport_2012_e n.pdf 15. EVROPSKÁ KOMISE. COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT SERBIA 2014 - PROGRESS REPORT: SWD(2014) 302 [cit. 2016-04-23]. Brusel, 2014. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2014/20140108-serbia-progressreport_en.pdf
55
16. EVROPSKÁ KOMISE. COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT SERBIA 2015 REPORT: SWD(2015) 211 [cit. 2016-04-23]. Brusel, 2015. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2015/20151110_report_serbia.pdf 17. EVROPSKÁ KOMISE. SERBIA 2010 PROGRESS REPORT: SEC(2010) 1330 [cit. 2016-04-12]. Brusel, 2010. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/sr_rapport_2010_e n.pdf 18. EVROPSKÁ KOMISE. Společná zpráva Evropskému parlamentu a radě o pokroku Srbska při dosahování potřebné úrovně plnění kritérií členství, zejména co se týče klíčové priority spočívající v přijetí opatření směřujících k viditelnému a udržitelnému zlepšení vztahů s Kosovem [cit. 2014-02-20]. Brusel, 2013. Dostupné z: http://www.ipex.eu/IPEXLWEB/dossier/files/download/082dbcc53dbcb74e013e36e357fe1ad1.do 19. EVROPSKÁ KOMISE. Společná zpráva Evropskému parlamentu a Radě: JOIN(2013) 7 [cit. 2016-04-23]. Brusel, 2013. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52013JC0007&from=CS 20. EVROPSKÁ KOMISE. Stanovisko Komise k žádosti Srbska o členství v EU: KOM(2011) 668 [cit. 2016-04-11]. Brusel, 2011. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2011/package/sr_rapport_2011_c s.pdf 21. EVROPSKÁ KOMISE. Západní Balkán: posilování evropské perspektivy [cit. 20164-24]. Brusel, 2008. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0127:FIN:CS:PDF 22. Evropská unie, Srbsko a Kosovo. In: Euractiv.cz [online]. 2014 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/link-dossier/evropska-unie-srbskoa-kosovo-000068 23. Evropská unie, Srbsko a Kosovo. Euroaktiv.cz [online]. 21.2.2014 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/link-dossier/evropska-unie-srbskoa-kosovo-000068 24. Evropské strukturální a investiční fondy: IPA - INSTRUMENT FOR PREACCESSION ASSISTANCE [online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/slovnik-pojmu/I/IPAInstrument-for-Pre-accession-Assistance 25. General Affairs Council of 29 April 1997: Conclusions 26. Chcete rozpoutat válku, obviňují se navzájem Kosovo a Srbsko. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/chcete-rozpoutat-valkuobvinuji-se-navzajem-kosovo-a-srbsko-pru/zpr_nato.aspx?c=A110804_160333_zpr_nato_inc 27. CHECKEL, Jeffrey T. International Institutions and Socialization in Europe: Introduction and Framework. International Organization. 2005, roč. 59, č. 4, s. 801826. 28. Chorvatsko a Srbsko si na svá území nepouští kamiony. Český rozhlas [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/kamionys-chorvatskym-zbozim-nebo-znackami-nesmeji-do-srbska--1536298 29. KODRAZI, Suzan. Dialóg ako podmienka par excellence? Medzinárodové vzťahy. 2015, 13(3), 266-291. Dostupné také z: http://fmv.euba.sk/files/MV_2015_3_266291_Kodrazi.pdf
56
30. Kosovo a Srbsko se dohodly, barikády z hraničních přechodů zmizí. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/kosovo-a-srbsko-sedohodly-barikady-z-hranicnich-prechodu-zmizi-pwa/zahranicni.aspx?c=A111203_094516_zahranicni_jan 31. Kosovo nikdy neuznáme, vzkázal EU srbský prezident Nikolić. Aktuálně.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/srbskoneuzna-kosovo-i-kdyby-ho-to-stalo-clenstvi-veu/r~113dd284f61411e4ae1b002590604f2e/ 32. Kosovo pozastavilo platnost dohody se Srbskem, kterou vyjednala EU. Novinky.cz [online]. Priština/Bělehrad, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/386080-kosovo-pozastavilo-platnostdohody-se-srbskem-kterou-vyjednala-eu.html 33. Kosovo se vydalo na cestu do EU, podepsalo asociační dohodu. E15 [online]. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/kosovo-sevydalo-na-cestu-do-eu-podepsalo-asociacni-dohodu-1240182 34. KOSOVO: Diplomatické úsilí znovu středem pozornosti: Rezoluce 1244, dodatky a rozprava. Informační centrum OSN v Praze [online]. 1999 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.archiv.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=631 35. Kosovo-Metohija. Serbian goverment [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.srbija.gov.rs/pages/article.php?id=20619 36. Lasting solution for Kosovo national priority of Serbia. Serbian Government [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.srbija.gov.rs/vesti/vest.php?id=106848 37. LEHNE, Stefan. Kosovo and Serbia: Toward a Normal Relationship. Carnegie endowment for international peace. Policy Outlook. 2012. Dostupné z: http://carnegieendowment.org/files/Kosovo_and_Serbia.pdf 38. Merkelová ocenila Srbsko za pokrok vo vzťahoch s Kosovom i Albánskom. Správy.Pravda.sk [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://spravy.pravda.sk/svet/clanok/361001-merkelova-ocenila-srbsko-za-pokrok-vovztahoch-s-kosovom-i-albanskom/ 39. MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Uznejte Kosovo, vyzval premiér Albánie na návštěvě Srbska. Nepochodil [online]. Idnes.cz, 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/albansky-premier-edi-rama-prijel-na-statni-navstevu-dobelehradu-px0-/zahranicni.aspx?c=A141110_123836_zahranicni_im 40. NEGOTIATIONS WITHOUT NEW CONDITIONS. The president of the republic of Serbia [online]. Bělehrad, 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.predsednik.rs/en/press-center/news/negotiations-without-new-conditions 41. PALAŠČÁKOVÁ, Pavla. Srbsko je blíž k přijetí do Evropské unie. E15 [online]. 2013 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/srbsko-jebliz-k-prijeti-do-evropske-unie-982296 42. Politika rozšiřování Evropské unie. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_evrope/vnejsi_vztahy_eu/index_1.h tml 43. POZNATOV, Maja. Belgrade-Priština dialogue resumes. Euractiv.com [online]. Bělehrad: EurActiv Serbia, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.euractiv.com/section/enlargement/news/belgrade-pri-tina-dialogueresumes/ 57
44. Průlom pro Kosovo: nezávislost na Srbsku posvětil haagský soud. Idnes.cz [online]. 2010 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/prulom-pro-kosovonezavislost-na-srbsku-posvetil-haagsky-soud-ps5/zahranicni.aspx?c=A100722_161624_zahranicni_aha 45. PŘIKRYL, Ivo. Rozšiřování ES/EU. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. Strategie a nástroje východního rozšíření, s. 154 - 155. 46. Rada bezpečnosti OSN bude hlasovat o osudu Kosova. Novinky.cz [online]. New York, 2007 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/114873-rada-bezpecnosti-osn-budehlasovat-o-osudu-kosova.html 47. RADA EU. Rozhodnutí Rady o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a Černou Horou včetně Kosova (2004/520/ES). Brusel, 2004. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/eli/dec/2004/520/oj 48. RADA EU: o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem včetně Kosova, jak je stanoveno v rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999, a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES [online]. 18.2.2008[cit. 2013-8-30]. Official Journal. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32008D0213&from=EN. 49. RB OSN se opět na Kosovu neshodla. Lidovky.cz [online]. New York, 2008 [cit. 201604-23]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/rb-osn-se-opet-na-kosovu-neshodla-d4e/zpravy-svet.aspx?c=A080219_110045_ln_zahranici_bat 50. SALAMUN, Michaela a Zaim HALLUNAJ. European integration, party governance and electoral system in Albania. Center for Southeast Europe Working Paper Series. 2009, č. 2. Dostupné z: http://www.suedosteuropa.unigraz.at/sites/default/files/publications/ofre2www_csee_2.pdf 51. Serbia - European Commission. European Neighbourhood Policy and Enlargement Negotiations [online]. 2014 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/countries/detailed-countryinformation/serbia/index_en.htm 52. Serbia. The World factbook [online]. 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ri.html 53. Serbian European Integration Office. Serbian citizen's attitude towards EU: Public opinion poll (December 2015) [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.seio.gov.rs/upload/documents/nacionalna_dokumenta/istrazivanja_javnog _mnjenja/opinion_poll_december_15.pdf 54. SCHIMMELFENNIG, Frank a Ulrich SEDELMEIER. Governance by conditionality: EU rule transfer to the candidate countries of Central and Eastern Europe. Journal of European Public Policy. 2004, roč. 11, č. 4, s. 661-679. 55. SCHIMMELFENNIG, Frank. EU political accession conditionality after the 2004 enlargement: consistency and effectiveness. Journal of European Public Policy. 2008, 15(6), 918-937. Dostupné také z: http://dx.doi.org/10.1080/13501760802196861 56. Srbsko a Kosovo se dohdly na zrušení vzájemného obchodního embarga. E15 [online]. 2011 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/srbsko-akosovo-se-dohdly-na-zruseni-vzajemneho-obchodniho-embarga-696690 57. Srbsko a Kosovo se konečně domluvily na hranicích, Bělehrad má blíž EU. Idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/srbsko-a-kosovo-se-konecne-domluvily-na-hranicich-belehradma-bliz-eu-1i3-/zahranicni.aspx?c=A120224_171809_zahranicni_ts 58
58. Srbsko a Kosovo znovu rozdělily barikády. Objížďka vede přes Brusel. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/srbsko-a-kosovo-znovu-rozdelily-barikady-objizdka-vede-presbrusel-1pu-/zahranicni.aspx?c=A110811_114021_zahranicni_stf 59. Srbsko ani Chorvatsko nespáchaly za války genocidu, rozhodl soud v Haagu. Idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/chovatsko-a-srbsko-nespachaly-genocidu-za-valky-vchorvatsku-podle-mezinarodniho-soudniho-dvora-iml/zahranicni.aspx?c=A150203_101332_zahranicni_im 60. Srbsko má nakročeno do EU, obdrželo kandidátský status. In: EurActiv.cz [online]. 2012 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovanieu/clanek/srbsko-ma-nakroceno-do-eu-obdrzelo-kandidatsky-status-009675 61. Srbsko nemusí pro zahájení přístupových jednání uznat Kosovo, tvrdí EK. In: EurActiv.cz [online]. 2012 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/clanek/ek-srbsko-nemusi-pro-zahajenipristupovych-jednani-uznat-kosovo-fle-rozsireni-zprava-o-pokroku-v-oblastirozsireni-normalizace-010300 62. Srbsko si bude muset na kandidátský status ještě počkat. Euroaktiv.cz [online]. 2011, 9.12.2011 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.euractiv.cz/rozsirovanieu/clanek/srbsko-si-bude-muset-na-kandidatsky-status-jeste-pockat-009410 63. Srbsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled. Businessinfo.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/srbsko-zakladni-charakteristika-teritoria18537.html 64. Srbský prezident odmítl návrh OSN pro Kosovo. Novinky.cz [online]. Bělehrad/Priština, 2007 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/108357-srbsky-prezident-odmitl-navrh-osnpro-kosovo.html 65. Srbští nacionalisté vítězí,ale nevládnou. Aktuálně.cz [online]. 2007 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/srbsti-nacionaliste-vitezialenevladnou/r~i:article:334752/ 66. Srpska napredna stranka. Bela Knjiga: Programom do promena [online]. 2011 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: https://www.sns.org.rs/sites/default/files/bela-knjiga.pdf 67. ŠLOSARČÍK, Ivo. Transformace kondicionality v Evropské unii: politické versus právní vymáhání unijních pravidel. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013. 68. ŠTĚPÁNEK, Václav. Aktuální problémy srbské společnosti. In Současné Srsbko politika, kultura, Evropská unie. 1. vyd. Brno: Historický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav slavistiky FF MU, Jihomoravský kraj, 2007. s. 11-34, 24 s. 69. TEJCHMAN, Miroslav, Pavel HRADEČNÝ a Miroslav ŠESTÁK. Historické souvislosti rozpadu Jugoslávie. 1. vyd. Praha: Historický ústav AV ČR, 1996, 255 s. 70. TRAUNER, Florian. From membership conditionality to policy conditionality: EU external governance in South Eastern Europe. Journal of European Public Policy. 2009, č. 5. 71. Vítězem historicky prvních voleb v Kosovu je Hashim Thaçi. Euroaktiv.cz [online]. 2010, 13.12.2010 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.euractiv.cz/rozsirovanieu/clanek/vitezem-historicky-prvnich-voleb-v-kosovu-je hashim-thai-008215 72. Who recognized Kosovo as an independet state? [online]. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.kosovothanksyou.com/ 59
73. Zasedání kosovského parlamentu přerušil slzný plyn, opozice odmítá dohodu se Srby. Novinky.cz [online]. Priština, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/383525-zasedani-kosovskeho-parlamentuprerusil-slzny-plyn-opozice-odmita-dohodu-se-srby.html 74. СПАЛОВИЋ, Дејан. Уставни суд Косова дао сагласност да се настави с оснивањем ЗСО. Politika [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://1url.cz/etrBv
60
Seznam použitých zkratek EU - Evropská unie EULEX- Mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu ICTY - Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii KFOR- Mezinárodní mírové operace v rámci NATO na území Kosova NATO- Severoatlantická aliance OSN - Organizace spojených národů SAA - Stabilizační a asociační dohoda SAP - Stabilizační a asociační proces
61
Přílohy Příloha č. 1: Mapa Kosova s vyznačením etnického rozdělení obyvatelstva
(zdroj:http://news.bbc.co.uk/nol/shared/spl/hi/uk/07/kosovo_map/img/kosovo_albanians_map 416_a.gif; 23.4.2016)
62
