UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce
SANACE RODINY Lucie Dejmková Katedra: Sociální pedagogiky Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Mašát Studijní program: B7508 Studijní obor: Pastorační a sociální práce
Praha 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem Sanace rodiny napsala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia.
V Praze dne 5. 6. 2012 …........................................ Lucie Dejmková
Poděkování Chtěla bych poděkovat PhDr. Vladimíru Mašátovi za jeho pomoc, porozumění a ochotu, které si velice cením. Mé další poděkování patří Věře Bechyňové, Dis., ředitelkou občanského sdružení STŘEP, za cenné informace k občanskému sdružení STŘEP. A Především také děkuji své rodině a přátelům za jejich pomoc a podporu a to po celou dobu mého studia.
Bibliografická citace Sanace rodiny bakalářská práce Lucie Dejmková PhDr. Vladimír Mašát Praha 2012, 70. stran Anotace bakalářské práce Práce „Sanace rodiny“ pojednává o moderním a efektivním způsobu sociální práce s celou rodinou, jejíž děti jsou ohrožené z důvodu nevyhovujícího rodinného a sociálního prostředí. Cílem této práce je seznámit s nestátní neziskovou organizací STŘEP, která se sanací rodiny věnuje a seznámit s metodickými postupy sanace v podmínkách této nestátní neziskové organizace. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a je členěna do pěti kapitol. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které se týkají rodiny, jaké jsou její funkce a typy. Druhá kapitola je zaměřena na rodičovskou zodpovědnost, syndrom CAN a jaké mohou být rizikové faktory při zanedbávání péče o dítě. Třetí kapitola vymezuje pojem sanace rodiny, její základní znaky, podmínky sanování rodin, kdo jsou klienti sanace a zhodnocení situace dítěte v rodině. V empirické části je uvedena případová konference, její realizace, individuální plán sanace rodiny a multidisciplinární tým případové konference. Poslední kapitola je věnována nestátní neziskové organizaci STŘEP. Jsou zde popsány aktivizační služby pro rodiny a děti, cíle a historii nestátní neziskové organizace STŘEP. Závěrem kapitoly se zabývám efektivitou sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010. V práci jsou uvedeny celkem tři příklady, které by měly pomoci nahlédnout do problematiky sanace rodiny a ukázat, jak sanace rodiny vypadá v praxi.
Klíčová slova rodina, syndrom CAN, sanace rodiny, případová konference, sociálněaktivizační služby
Annotation of bachelor´s thesis The work "The Remediation of family" talks about modern and efective way of social work with whole family, of which children are endangered with insufficient family and social environment. The goal of this work is to apprise with non-state non-governmental organization STŘEP that occupies with Remediation of family and apprise with methodology of remediation in conditions of this non-governmental non-profit organization. The work is divided to theoretical and empirical part a and is segmented into 5 chapters. In theoretical part there are basic terms defined that relate to family, what functions it has and types. The second chapter is focused on parental responsibility, syndrome CAN and what are risk factors of neglecting of care for a child. The third chapter defines term remediation of family, its basic characters, conditions of remediationof families, who are clients of remediation and evaluation of situation of a child in family. In empirical part there is case conference stated, its realization,individual plan of remediation of family and multidisciplinary team of case conference. The last chapter is dedicated to nongovernmental non-profit organization ST'ŘEP. At the end of the chapter I deal with effectivity of social activation services in 2010. Three examples are mention
in
the
work that can help to insight into issues of remediation of family and show, how
remediation
works
in
practice.
Key words:
family, syndrome CAN, remediation of family, case conference, social actiovation service
Obsah Úvod ................................................................................................................... 9 1. Rodina........................................................................................................... 11 1.1. Pojem rodina .......................................................................................... 11 1.2. Zákon o rodině ....................................................................................... 12 1.3. Základní funkce rodiny.......................................................................... 12 1.4. Typy rodin .............................................................................................. 16 2. Rodičovství ................................................................................................... 17 2.1. Rodičovská zodpovědnost ..................................................................... 17 2.2. Poruchy rodičovství ............................................................................... 18 2.3. Definice syndromu CAN ....................................................................... 20 2.4. Typy syndromu CAN ............................................................................. 21 2.5. Rizikové faktory zanedbávní péče o dítě ............................................... 25 3. Sanace rodiny ............................................................................................... 28 3.1. Definice sanace rodiny .......................................................................... 28 3.2. Základní znaky sanace rodiny: .............................................................. 29 3.3. Podmínky sanování rodin ...................................................................... 30 3.4. Klienti sanace rodiny ............................................................................. 31 3.5. Zhodnocení situace dítěte v rodině ........................................................ 35 4. Případová konference ................................................................................... 40 4.1. Případová konference ............................................................................ 40 4.2. Realizace případové konference ............................................................ 40 4.3. Individuální plán sanace rodiny............................................................. 41 4.4. Multidisciplinární tým případové konference ....................................... 42 5. STŘEP, o. s. České centrum pro sanaci rodiny ............................................ 48 5.1. Základní informace o sdružení STŘEP ................................................. 48 5.2. Poslání STŘEPu .................................................................................... 49
5.3. Činnosti STŘEPu................................................................................... 50 5.4. Legislativní změny ................................................................................ 51 5.5. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ..................................... 53 5.6. Cíle STŘEPu ......................................................................................... 54 5.7. Historie STŘEPu ................................................................................... 55 5.8. Efektivita sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010............................ 59 Závěr ................................................................................................................. 65 Seznam literatury .............................................................................................. 68 Seznam tabulek ................................................................................................. 70
Úvod Funkční rodina je pro vývoj a život dítěte velmi důležitá. Jestliže se dítěti nedostává potřebná výchovná péče a výchovných vzorů, jedná se většinou o výchovnou zanedbanost. Rodina, která není schopna zajistit normální vývoj dítěte a plnit požadavky společnosti na výchovu dítěte, je označována za dysfunkční rodinu. V takové to rodině bývají mezi partnery napjaté vztahy, které narušují rodinnou soudržnost a bez ní je úspěšná výchova velmi problematická. 1 Sanace rodiny se právě takovým to rodinám snaží pomoci. V českém kontextu sociální práce se dá sanace rodiny považovat za nový, dosud nedefinovaný fenomén, kde jde o moderní a také efektivní způsob sociální práce s celou rodinou, jejíž děti jsou ohrožené z důvodu nevyhovujícího rodinného a sociálního prostředí.2 Téma mojí práce jsem si zvolila proto, že mi přijde velmi důležité a zároveň i aktuální. V dnešní době, kdy se rozpadá každé druhé manželství, je vysoká nezaměstnanost, je pro některé rodiče obtížné zabezpečit všechny funkce rodiny a rodina se tak může octnout v situaci, kdy není schopna sama vzniklé problémy řešit a potřebuje podporu a pomoc od odborníků. Cílem mé práce je seznámit s nestátní neziskovou organizací STŘEP, která se sanací rodiny věnuje a seznámit s metodickými postupy sanace v podmínkách této nestátní neziskové organizace. V první kapitole se zabývám vymezením pojmu rodina, v jaké zákonu je rodina definována a jaké jsou její funkce a typy. Druhou kapitolu jsem věnovala rodičovské zodpovědnosti, jaké jsou poruchy rodičovství, definice syndromu CAN a jeho typy a jaké mohou být 1
Viz. Spravedlnost dětem: Význam rodiny pro vývoj osobnosti. In: ŠNÝDROVÁ, Ivana. [online]. [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: http://www.iustin.cz/art.asp?art=3
2 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
9
rizikové faktory při zanedbávání péče o dítě. Třetí kapitola vymezuje pojem sanace rodiny, její základní znaky, podmínky sanování rodin, kdo jsou klienti sanace a zhodnocení situace dítěte v rodině. V této kapitole uvedu i dva příklady z praxe, které by měly pomoci nahlédnout do problematiky sanace rodiny a ukázat, jak sanace rodiny vypadá v praxi. Ve čtvrté kapitole nebo-li empirické části popisuji, co je případová konference, její realizaci, dále individuální plán sanace rodiny a multidisciplinární tým případové konference. Na konci této kapitoly uvádím příklad z praxe z případová konference. V poslední páté kapitole se věnuji organizaci nestátní neziskové STŘEP. Zabývám se jejími základními informacemi, jaké je její poslání, jaké jsou činnosti a jaké jsou legislativní změny. Dále popisuji sociální aktivizační služby pro rodiny a děti, cíle a historii sdružení. Na závěr se zabývám efektivitou sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010.
10
1. Rodina „Nezabýváme se svalováním viny na rodiče, lidé vždy dělají to, co považují za nejlepší.“ V. Satirová
1.1. Pojem rodina Rodina je pojem, který nelze jednoznačně charakterizovat a definovat. Liší se podle přístupu různých vědních disciplín jako je psychologie, sociologie, právo nebo demografie a také různé oblasti téže vědy přistupují k danému pojmu rodina rozdílně. 3 Tvoří
ji
skupina
jednotlivců,
kteří
jsou
spojeni
pokrevním
příbuzenstvím, sňatkem či adopcí, vytvářející ekonomickou jednotku. Její dospělí členové odpovídají za výchovu dětí a často pečují o staré a
handicapované
rodinné
příslušníky.4
Jedinci se vzájemně citově, intelektuálně, duchovně, psychicky i fyzicky ovlivňují, a protože se každý jednotlivec proměňuje, nejsou v rodině žádné dva roky, dva měsíce ani dva dny nikdy stejné. 5 Matoušek uvádí, že rodina je „unikátní a nenahraditelnou institucí proto, že nejlepším možným způsobem spojuje specifické a univerzální. Bez osobního, vysoce angažovaného zaujetí rodičů na osudu dětí by se děti vychovat nedaly. Bez respektu k danému stavu společenstvo a jejím potřebám rovněž ne.“ 6 „Rodina je od Všeobecné deklarace lidských práv podle mezinárodního práva pokládána za přirozený a základní prvek společnosti, mající právo 3 Viz. Ze světa psychologie: Role otce v rodině jako činitele ovlivňujícího vývoj dítěte. In: [online]. [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.psychometry.cz/informace/view/39 4 Viz. Mühlpachr, sociální práce. 5 Viz. Schaefferová, Co je rodina?. 6 Matoušek, Rodina jako instituce a vztahová síť, str. 8.
11
na ochranu společnosti a státu.“ 7
1.2. Zákon o rodině Zákon č. 94/1963Sb. je základní zákon, který upravuje oblast českého rodinného práva. Neupravuje-li tento zákon nějaké rodinně právní vztahy, použijí se subsidiárně ustanovení občanského zákoníku. V zákoně o rodině jsou definovány pojmy rodina, manželství apod., jsou určeny základní povinnosti manželů, rodičů nebo osvojitelů a je řešena problematika určování rodičovství, rozvodů
či
vyživovací
povinnosti.
Zákon o rodině obsahuje čtyři části: 1. část – manželství 2. část – vztahy mezi rodiči a dětmi 3. část - výživné 4. část – závěrečná ustanovení 8
1.3. Základní funkce rodiny Rodina je stěžejní společenskou institucí, která naplňuje důležité funkce. O tom, že určitá rodina plní či neplní svou funkci často slýcháme, čteme nebo i sami hovoříme, ale takovéto hodnocení je velmi ploché. Je důležité si uvědomit, že je několik základních oblastí, ve kterých se může „funkčnost“ či „nefunkčnost“ rodiny projevit. Také je třeba pamatovat na to, že situaci rodiny nelze odborně posuzovat jen z jednoho úhlu pohledu, ale musí se vnímat jako celek se všemi prvky. Nejčastěji se hovoří o pěti oblastech, ve kterých se může ukázat, jestli konkrétní rodina uskutečňuje svoji roli a úlohu,
jejíž zabezpečení od ní společnost očekává. Je to oblast
7 Vaníčková, Násilí v rodině, str. 11. 8 Viz. Zákon o rodině: Zákon č. 94/1963 Sb. In: [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.e-besedy.cz/zakony-a-vyhlasky/zakon-o-rodine-zakon-c-94-1963-sb.html
12
biologicko-reprodukční, ekonomická, výchovná a socializační, emocionální a ochranná.9 1. Biologicko-reprodukční funkce Rodina vytváří optimální podmínky pro zabezpečení pokračování dalších generací ve společnosti. Podstata této funkce spočívá, ale i v erotických vztazích mezi manželi, protože nelze přehlížet skutečnost, že partnerské a rodičovské chování je biologicky ukotveno. Součástí biologicko-reprodukční funkce rodiny není jen zajištění pokračování lidského rodu, ale také celková péče o členy rodiny, to je zajištění potravy, péče o zdraví členů apod.
10
„Nejde tedy jen o to, přivést dítě na svět, ale také o to, zabezpečit mu prostor pro další uspokojivý vývoj.“ 11 2. Ekonomické funkce Rodina potřebuje ekonomicky zabezpečit základní životní potřeby svých členů. Ekonomické chování rodin je ovlivněno tím, že vyvíjejí určité ekonomické aktivity (koupě domu nebo bytu, vybavení bytu, provoz domácnosti, každodenní náklady na potraviny, zdravotní a rekreační péče, vzdělávání). Uvnitř rodiny se právě proto jednotlivé ekonomické aktivity plánují, koordinují a řeší se otázky ohledně naléhavosti jednotlivých potřeb, protože finanční prostředky rodiny nejsou neomezené. Specifickou položku v ekonomické oblasti tvoří náklady spojené se vzděláváním a v poslední době přibyly do rodinného rozpočtu položky spojené se zabezpečením ve stáří a
s
péčí
o
zdraví.
Důležité v této funkci je, vybudovat u dětí správné ekonomické myšlení. Tato funkce je velice důležitá, protože v reálném životě se nedostatek 9 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou. 10 Viz Smutková, Sociální práce s rodinou. 11 Smutková, Sociální práce s rodinou, str. 23.
13
ekonomické funkce jeví jako neschopnost rodiny zajistit a zabezpečit základní životní potřeby členů rodiny. Z toho vyplývá, že kvalita plnění této funkce se podstatně odráží také v plnění dalších funkcí rodiny. Proto je nezbytné vybudovat u dětí správné ekonomické myšlení. 12 3. Výchovná a socializační funkce V rodině, první sociální skupinou, se kterou přichází nově narozené dítě do kontaktu, se dítě postupně učí základům komunikace, hygieny, chování se k druhým lidem apod. Dále se snaží porozumět jednotlivým sociálním rolím, sociálním, kulturním, ekonomickým, morálním a náboženským vztahům ve společnosti a chápat význam mezigeneračních vztahů. Učí se, jak nejlépe komunikovat s rodiči a prarodiči, což potom uplatňuje v komunikaci s dalšími lidmi. Současně se dítě učí porozumět sobě samotnému, svým možnostem, potřebám
a
jak
vhodně
prosazovat
své
zájmy.
Rodina úmyslně výchovně ovlivňuje dítě tak, aby splnilo očekávání rodičů
a
zároveň
mu
umožňuje
rozvoj
jeho
nadání.
Výchova v rodině je velmi důležitá a neměla by se podceňovat, protože dítě se jejím prostřednictvím přímo připravuje na své úspěšné zapojení se do společnosti. 13 Výchova se může definovat jako:“ systematické a záměrné rozvíjení osobnosti člověka podle dopředu stanoveného cíle, determinované vnějšími i
vnitřními
podmínkami.
Proces
výchovy,
zejména
vyučování
jako jeho nejdůležitější formy, se uskutečňuje ve speciálních výchovněvzdělávacích institucích (ve školách a výchovných zařízeních).“ 14 Výchova je úzce propojena s pojmem socializace, který lze chápat jako:“ soubor záměrných a nezáměrných vlivů, které se podílejí na utváření 12 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou. 13 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou. 14 Smutková, Sociální práce s rodinou, str. 26.
14
osobnosti
člověka
prostřednictvím
tzv.
Socializačních
činitelů.“
15
„Základními socializačními činiteli jsou primární výchovné instituce (rodina, škola, výchovná zařízení) a činitele mimo výchovné (vliv vrstevnických skupin ulice, masmédia, sousedské vztahy apod.).“ 16 4. Emocionální funkce Dítě potřebuje pro svůj vývoj milující a stabilní rodinu, proto je z hlediska dítěte tato funkce nejdůležitější funkcí rodiny.
Je důležité,
aby byly v rodině uspokojovány potřeby lásky, sebeúcty, sounáležitosti, sebeuskutečnění a další, aby z dítěte vyrostl dostatečně sebevědomý a samostatný jedinec. Není-li tato funkce dostatečně uspokojována, dochází k citové deprivaci, frustraci a k poruchám chování, které mohou někdy vést až k delikvenci. Naopak v rodině, kde jsou kladné citové vztahy a vzájemná důvěra, je pozitivně ovlivněn osobnostní a psychosociální rozvoj dítěte. Stabilní emocionální rodinné prostředí není významné jen pro děti, ale i pro dospělé členy rodiny. 17 5. Ochranná funkce „Předpokládá se, že rodina tvoří dostatečně stabilní prostředí pro výchovu dítěte a že dítě nebude trpět v důsledku nedostatečných ekonomických a materiálních podmínek, nedostatečné péče o zdraví či hygienu, ani v důsledku nevhodného morálního klimatu v rodině. Rodina má dítěti poskytnout domov, tedy místo, kde je dítě chráněno po všech stránkách.“ 18
Ochranná funkce nespočívá jen v ochraně zdraví dětí, ale také v jejich ochraně před sociálně patologickými jevy, obzvlášť v oblasti primární prevence 15 Smutková, Sociální práce s rodinou, str. 25. 16 Smutková, Sociální práce s rodinou, str. 25. 17 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou. 18 Smutková, Sociální práce s rodinou, str. 27.
15
patologických závislostí, kriminality, delikvence a dalších sociálních deviací. V současné době je tato funkce zdůrazňována i při poskytování pomoci nezaměstnaných, starých a nemocných členů rodiny, tedy těm, kteří se ocitli v určité sociální nouzi. 19
1. 4. Typy rodin Na základě hodnocení funkčnosti rodiny a jejích poruch ve vztahu k dítěti jsou rozlišena čtyři pásma funkčnosti rodiny. 1. Funkční rodina Rodina je bez narušení a je schopna zabezpečit dítěti dobrý vývoj. 2. Problémová rodina V rodině se objevují poruchy některých funkcí, ale neohrožují vážněji rodinný systém a vývoj dítě. Tato rodina dokáže řešit svoje problémy sama, svými silami nebo s pomocí druhých. 3. Dysfunkční rodina V rodině se objevují vážnější poruchy některých či všech rodinných funkcí, které ohrožují rodinu jako celek a především vývoj dětí. Na rozdíl od předchozích rodin, potřebuje tato rodina soustavnou pomoc ze strany odborníků. 4. Afunkční rodina Poruchy v rodině jsou už tolik závažné, že rodina přestává plnit svou úlohu a vážně ohrožuje samotnou existenci a zdraví dětí. Z toho důvodu musí být umístěny mimo domov. 20
19 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou. 20 Viz. Smutková, sociální práce s rodinou.
16
2. Rodičovství 2. 1. Rodičovská zodpovědnost Náš právní řád nerozlišuje, jestli se děti narodily rodičům, kteří jsou manželi či nikoli. Všechny děti mají stejná práva a stejné povinnosti a až na výjimky totéž platí i pro jejich rodiče. Oba rodiče mají rodičovskou zodpovědnost, která může být pozastavena, omezena nebo ji mohou být zbaveni. Stejná situace nastává i v případě při zastupování dítěte, správě jmění či střetu zájmu. 21 Rodičovská zodpovědnost byla zavedena do zákonu o rodině v roce 1998 a je definována jako:“ souhrn práv a povinností, které rodiče mají při péči o nezletilé dítě, což představuje zejména péči o jeho zdravý tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Rodičovská zodpovědnost zahrnuje i zastupování nezletilého dítěte a správ jeho jmění. 22 Rodiče mají povinnost chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled, který odpovídá stupni jeho vývoje. Mohou užít přiměřené výchovné prostředky tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoli ho to ohrožovalo na zdraví a dalších hodnotách, které ovlivňují jeho vývoj. Pro většinu rodin je plnění těchto povinností vyplývající z rodičovské zodpovědnosti samozřejmostí, protože mají zájem, aby jejich děti byly zdraví, rozumově i mravně vyspělí lidé. Bohužel jsou i rodiče, kteří přivedou na svět děti a jejich osud už je nezajímá. Nestarají se o děti, nesledují, jak tráví svůj volný čas a ani to,
z da chodí do školy.
Ale na druhé straně se setkáváme s extrémem nepřiměřených trestů, týráním dětí a dalším násilí dopouštějících se rodiči či jejich partnery.
21 Viz. Choděra, Partnerství, manželství a paragrafy. 22 Choděra, Partnerství, manželství a paragrafy, str. 35.
17
Obě krajnosti jsou nepřístupné a trestní zákon na ně pamatuje. 23 Trestného činu týrání svěřené osoby se dopouští každý, kdo týrá osobu, kterou má ve své péči. V trestním zákoně je definován tento trestní čin v §215 a za týrání je považováno jednání, kdy:“ pachatel nepříznivě působí na tělesnou nebo psychickou stránku svěřené osoby. Pachatel svým nakládáním projevuje hrubý stupeň necitelnosti a bezohlednosti vůči dítěti, které není ojedinělé a vykazuje znaky trvalosti.“ 24 „Trestného
činu
ohrožování
mravní
výchovy
mládeže
podle
§217 trestního zákona se dopouští ten, kdo vydá, byť z nedbalosti, osobu mladší osmnácti let nebezpečí zpustnutí tím, že mu umožní vést zahálčivý nebo nemravný život, anebo svádí k takovému životu.“25
2.2. Poruchy rodičovství „Rodič, který nemá schopnost sladit se s dítětem, ať už trvale, či pod vlivem aktuálního stresu, buď dítě zanedbává, nebo se vůči němu chová intruzivně.“ 26 Chování rodiče, který nebere ohledy na potřebu dítěte, na jeho aktuální stav a situační kontext vyvolává rozhodně u dítěte rozladění, které může mít charakter hyperaktivizace nebo útlumu. Takové reakce dítěte může vést rodiče k nepřiměřenému jednání a vést k násilnému chovaní vůči dítěti či k jiným formám nesprávného zacházení s dítětem. Polansky se dlouhodobě se svými kolegy zabývá rodinami, které zanedbávají péči o dítě. Pro zanedbávající rodiny byly typické tyto charakteristiky:
23 Viz. Choděra, Partnerství, manželství a paragrafy. 24 Choděra, Partnerství, manželství a paragrafy, str. 36. 25 Choděra, Partnerství, manželství a paragrafy, str. 36. 26 Matoušek, Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny, str. 49.
18
špatně zvládají provoz domácnosti, domácnost je chaotická, chybí jim vedení rodinné autority, mají více zdravotních problémů, hůře řeší konflikty, jsou méně soudržné, méně mluví o svých pocitech. 27 Zda je dítě v rodině zanedbáváno, lze vyhodnotit z nástroje, který vytvořil Polansky. Nástroj tvoří výroky, které jsou posuzovatelem hodnoceny „ano“ nebo „ne“ a je rozdělen do dvou částí – fyzická péče a citový a rozumový vývoj. „Fyzická péče: Celková péče o dítě - „Děti chodí spát každý den přibližně ve stejnou hodinu, kterou určují rodiče.“, Stav bytu či domu – „Dům je zchátralý.“ „Okna v bytě jsou zasklena.“, Nedbalost - „Po bytě se válí zbytky jídla.“ „Knoflíky na oblečení jsou utrhané.“, Vybavení domácnosti - „Špinavé nádobí je po celém bytě.“ Koupelna je pravidelně udržovaná.“, Zdravotní péče - „Matka učí děti mýt si ruce před jídlem. “Nebezpečné čistící prostředky jsou z dosahu dětí.“ Citový a rozumový vývoj Rozvoj
-
„Dítě
navštívilo
s
rodiči
nějakou
kulturní
akci
nebo historickou památku.“ Výchovná volná nekonzistence a citový chlad - „Dítě je často ignorováno, když chce matce něco říct.“ „Matka na děti často křičí.“
27 Viz. Matoušek, Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny.
19
Podpora vývoje superega - „Děti se učí respektovat vlastnictví druhých.“ Matka usměrňuje děti ve sledování televize.“, Materiální zajištění - „Dítě má k dispozici pastelky.“ „Dítě má vlastní knihu.“ “28
2.3. Definice syndromu CAN Syndrom
týraného,
zneužívaného
a
zanedbávaného
dítěte
se v anglosaské literatuře obecně označuje jako Child Abuse and Neglect (CAN). Tento termín se převzal i do naší odborné terminologie. Jde o souhrn nepříznivých příznaků v nejrůznějších oblastech vývoje, stavu dítěte i také jeho postavení v rodině a společnosti. Stručně řečeno se jedná o to, že dítěti není poskytována nutná péče nebo je mu úmyslně ubližováno, a to nejčastěji jeho rodiči či osobami, které mají dítě v péči. Takové zacházení dítě vážně poškozuje a může ho i ohrožovat na životě. Nejvyhranější podobou je právě způsobení smrti dítěte. 29 „Jde o syndrom se značně různorodými rysy, jak co do příčin, mechanismů, tak co do charakteru, závažnosti i dopadu na život dítěte a jeho nejbližšího i vzdálenějšího prostředí. Současně je však nutné si uvědomovat, že nejde jenom o jednostranný akt ze strany jeho původce či pachatele, ale o zvláštní interakci všech zúčastněných osob, složek a podmínek, v nichž tento proces probíhá. (ibid.). Případný problém tak zasahuje nejen celou rodinu, ale i její bližší či vzdálenější sociální prostředí (škola, vrstevníci, širší příbuzenstvo apod.).“ 30 Celá řada faktorů od obecných společensko-kulturních vzorců vztahů 28 Matoušek, Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny, str. 50. 29 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou. 30 Smutková, Sociální práce s rodinou, str. 60.
20
dospělých a dětí, postavení rodičovství a jeho významu v dané společnosti, platné právní úpravy až po osobnost rodičů a samotného dítěte sehrává úlohu při rozvoji tohoto problému. 31
2.4. Typy syndromu CAN V dnešní době je velké množství definic syndromu CAN, které vymezují pojem z hlediska charakteristik pachatele, další z hlediska dopadu jeho účinků na dítě a podobně. Existuje však několik základních kritériích, který musí být splněna, aby se mohlo mluvit o syndromu CAN. Jsou to tato kritéria – děj je nenáhodný, aktivita je v dané společnosti odmítána nebo nepřijatelná, současně ji lze předcházet. V současnosti se rozlišují čtyři typy poškozování dětí: tělesné týrání, zanedbávání, psychické (emoční) týrání a sexuální zneužívání. Tělesné týrání Za tělesné týrání lze považovat týrání s následným poraněním či bez následného poranění. Mezi týrání s následným poraněním můžeme řadit například bití, fackování, opaření, popálení a mezi týrání bez následného poranění můžeme považovat vystavování chladu, trávení, dušení, opakovaná, bezdůvodná lékařská vyšetření. 32 Na dítěti je fyzické týrání ve většině případů znatelné, protože dítě má vytrhané chomáče vlasů, na těle má modřiny a různé podlitiny, jizvy, popáleniny, zlomeniny. Může působit ustrašeně, bát se fyzického kontaktu s vychovatelem nebo učitelem, může být také psychomotoricky neklidné, nedokáže
se
pořádně
na
něco
soustředit.
Lidé, kteří fyzicky týrají své dítě jsou většinou jedinci, kteří mají
31 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou. 32 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou.
21
agresivní povahou, jsou psychicky nemocní, nebo to jsou toxikomani, alkoholici, lidi, kteří mají svůj zvláštní životní styl, jsou členové různých sekt a skupin nebo nevyspělí, mladiství a nezralí rodiče, kteří mohou prožívat nějakou dlouhodobou stresovou situaci – v dnešní době například ztrátu zaměstnání. 33 Zanedbávání Za zanedbávání, někdy označované jako tělesné týrání pasivního charakteru, se považuje nedostatečné uspokojování nejdůležitějších tělesných potřeb dětí a nepečování o děti, které vážně poškozuje vývoj dítěte a může způsobit i jeho smrt. Projevuje se v tělesné oblasti – nedostatečné oblečení, zdravotní péče, výživa, hygiena či výchovné oblasti – neumožnění rozvoje vzdělanostního potencionálu, dítěte, nedodržování povinné školní docházky, zneužívání dětské práce. 34 Psychické (emoční) týrání „Psychické (emoční) týrání spočívá v zahrnování dítěte neustálou kritikou, nadávkami a jinými druhy ponižování.“ 35 Při psychickém (emočním) týrání nejsou uspokojovány základní citové potřeby dítěte – potřeby lásky, jistoty, projevů náklonosti ze strany rodičů, blízkých. Dítě je vystavováno traumatizujícím konfliktům v rodině, je nuceno k rozhodovaní ve věcech, kterým nerozumí, využíváno rodičem ve vlastní prospěch, je mu nadáváno, vyhrožováno, je náhle odloučeno od jednoho z rodičů. 36 S psychickým týráním se setkáváme nejčastěji u rodičů, kteří jsou plně vytíženi svým zaměstnáním a dítěti zajišťují zejména základní potřeby, protože 33 Viz. Martínek, Agresivita a kriminalita školní mládeže. 34 Viz. Matoušek, Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. 35 Smutková, Sociální práce s rodinou, str. 63. 36 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou.
22
na dítě jim nezbývá skoro žádný čas. Jeho lásku si kupují různými drahými dárky, vysokým kapesným a volností. Potom, ale když má dítě ve škole nějaké problémy, zhoršil si prospěch, trestají ho domácím vězením, dlouhodobým učením a někdy se uchylují až k citovému vydírání dítěte. Také sem řadíme rodiče, kteří mají na dítě příliš vysoké nároky a chtějí pro dítě to nejlepší, hlavně se to týká v oblasti vzdělání nebo sportu. Rodiče si ani neuvědomují, že dítě přivádí do stresových situací a že by mu jejich chování a jednání mohlo ublížit, protože to přeci dělají pro něj, pro jeho vlastní dobro. Spíše se zajímají o výkonnost dítěte, než aby se zaměřili na jeho vlastní pocity. 37 Psychické týrání negativně ovlivňuje psychický a citový vývoj dítěte a i vývoj jeho chování. Dopady emočního týrání závisí na jeho intenzitě, délce i vývojovém stupni rozvoje osobnosti dítěte. Čím jsou děti mladší a frekvence a intenzita týrání je vyšší, tím závažnější jsou důsledky na sociální a psychický vývoj dítěte. Děti mívají trvalé následky v intelektové a emoční oblasti. Sexuální zneužívání Sexuálním zneužíváním se rozumí incest nebo-li pohlavní styk mezi příbuznými, pokusy o soulož, ohmatávání dítěte, obcesní telefonáty, nucení
k dětské prostituci, zhotovování pornografických fotografií,
předvádění se dospělého před dítětem, pozorování nahého dítěte s viditelnou sexuální motivací a jiné typy sexuálních praktik, včetně účasti na náboženských sexuálních rituálech. 38 Mimo uvedené typy poškozování dětí se můžeme setkat i s některými zvláštními formami syndromu CAN – Münchhausenův syndrom, rituální zneužívání, systémové týrání a organizované zneužívání dětí. Münchhausenův syndrom Existují případy rodičů, kteří si vymýšlejí u svých dětí různá 37 Viz. Martínek, Agresivita a kriminalita školní mládeže. 38 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou.
23
onemocnění a jejich příznaky, což vede k opakovaným vyšetřením dítěte a jeho léčbě. V případech této zvláštní formy CAN jsou poměrně častá úmrtí u dětí která jsou postižená. Rituální zneužívání Je to takové zacházení s dětmi, které se koná v souvislosti s nějakými symboly, které mají magickou, náboženskou či nadpřirozenou charakteristiku a jsou součástí nějakého organizovaného společenství. Rituální zneužívání může být jak jednorázové tak i opakované. Organizované zneužívání dětí Často je spojováno se sexuálním zneužíváním a je prováděno skrze organizované sexuální sítě jako dětský pornografický průmysl a dětská prostituce. Může se jednat také o prodej dětských orgánů, ilegální mezinárodní osvojení, problematiku zneužívání dětské práce a ústavné zneužívání. Systémové týrání dětí Jde o formu týrání, která je způsobena systémem, který byl založen pro pomoc a ochranu dětí a jejich rodin. Systém dítě poškozuje, ačkoliv by mu měl být ku prospěchu. Závažné jsou systémy, které řeší problém dítěte a jeho rodiny automatickým odebíráním z rodiny. Dále mezi systémové týrání dětí patří nedostatečná péče o děti v problémových rodinách, špatná péče ve školách, denních zařízeních apod. Celá řada opakovaných, zbytečných, necitlivě prováděných, osobnost dítěte poškozujících a nešetřících vyšetřeních a procedur, které jsou prováděny nejrůznějšími odborníky. Toto zneužívání je typické pro děti, které byly odebrány z rodiny, a nebo jsou opuštěné. 39 Následky násilí: „V případě tělesného násilí může dojít k poranění některé části těla a je třeba vyhledat lékařské ošetření. Všechny formy násilí působí jako psychické trauma, pod jehož vlivem se rozvijí posttraumatická stresová porucha. Hlavním příznakem toho, že dospělá osoba nebo dítě bylo 39 Viz. Smutková, Sociální práce s rodinou.
24
vystaveno násilí, je změna chování.“ 40 Vyšetření dítěte, které bylo týráno je velice náročné, a to z hlediska odborného, etického i humánního. Všechna šetření by měla být, proto zaměřena tak, aby nedošlo k dalšímu poškozování dítěte, protože jakákoliv opakovaná šetření, která jsou prováděna zbytečně či nešetrně, mohou vyvolat u dítěte ireverzibilní poškození jeho duševního zdraví. Je důležité, aby přístup k řešení problému týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí byl vždy komplexní, a aby bylo vyšetřování založeno na spolupráci, pomoci a podpoře s rizikovou rodinou. Terapie dětí postižených a jejich rodin je pro lékaře závazná a měl by být kladen důraz na prevenci a na hledání nových způsobů interdisciplinárního řešení celé problematiky. 41
2. 5. Rizikové faktory zanedbávání péče o dítě 1. Rizikové faktory na straně rodičů Dítě je nejčastěji týráno dospělou osobou z rodiny či z nejbližšího okolí dítěte. Tělesné týrání dítěte bývá většinou důsledkem psychického napětí rodiče, který trpí depresí, úzkostnou poruchou apod. Rizikovým rodičem může být rodič, který byl v dětství také sám týrán. U těchto dospělých je častá sociální
izolace.
Zanedbávání hrozí více u svobodných matek, které nemají dostatečné zázemí, u dospělých, kteří trpí nějakou duševní nemocí, především depresí, laktační psychózou, schizofrenií, u dospělých s organickým postižením mozku nebo u dospělých, kteří jsou závislý na návykových látkách. Tito rodiče jsou někdy popisováni jako „dětinšťí“. Matky, které zanedbávají své děti mívají děti s několika různými partnery. 42 40 Vaníčková, Malá encyklopedie zneužívaného a zanedbávaného dítěte, str. 11. 41 Viz. Vaníčková, Násilí v rodině. 42 Viz. Matoušek, Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny.
25
Typy matek, které mají sklon k zanedbávání dětí: Apatické matky mívají pocity marnosti, ztráty životního smyslu, strachu, úzkosti, které nemají objektivní příčiny. Schopnost řešit problémy a vypořádat se se změnami bývá u nich omezená a nízká. Impulzivní matky se vyznačují neklidem, netrpělivostí, rebelstvím, vzpurností. Mívají nízkou míru odolnosti vůči stresu, frustraci, sklon k manipulaci s druhými lidmi, prahnutí po neklidu, vzrušení. Neumějí dětem poskytovat konzistentní zpětnou vazbu a jejich výchovné působení na děti je často rozporuplné, nahodilé a nestálé. Mentálně retardované matky jsou většinou ženy, které jsou na hranici pásma
širšího
průměru,
pochopitelně
málo
vzdělané.
Vzhledem
ke svým omezením se mohou stát ony samy snadným terčem zneužívání. Nejsou schopny odhadnout závažnost situací a důsledky svých činů. U dětí je zvýšené riziko spatného zdravotního stavu, úrazů a nemocí. Depresivní matky jsou ženy, které v akutní depresi nejsou schopné se
o
děti
postarat,
uspokojovat
jejích
základní
životní
potřeby
a ani s nimi komunikovat. U dětí to může vyvolat pocit viny, starší děti mohou také jako jejich matka upadnout do deprese a menší děti někdy na matčinu depresi reagují hyperaktivitou. Psychotické matky vnímají realitu zcela narušeně. Pro své děti mohou být opravdu nebezpečné, protože kvůli změněnému stavu vědomí, sníženému kontaktu s realitou jsou schopné svým dětem ublížit. V takovém případě je nutné pro děti zajistit bezpečné prostředí. 43 2. Rizikové faktory na straně dětí Bývá obtížnější porozumět potřebám a signálům handicapovaných dětí či děti, které mají odlišnou reaktivitu než jejich rodiče (velmi palčivé, neklidné 43 Viz. Matoušek, Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny.
26
apod.). Ohroženy jsou děti, které jsou velmi aktivní, ale i děti pasivní. 44 Za rizikové děti jsou považovány: „děti svým temperamentem neaktivní, pomalé, „málo živé“, které samy zájem okolí neprovokují a nepřitahují; děti s mentálním postižením, se smyslovými vadami, pohybovým omezením, „postižené“, o něž „rizikoví“ dospělí snadno ztrácejí rodičovský zájem; děti somaticky nemocné, vyčerpané, apatické; děti podvyživené (bludný kruh podvýživou snížené aktivity dítěte a sníženého přísunu potravy v důsledku této hypoaktivity).“ 45 Je důležité si uvědomit, že zanedbávané dítě je poměrně v jiné situaci, než dítě, které je pohlavně zneužívané nebo týrané. Zanedbávané dítě není obětí agrese či jiné aktivity dospělého, ale jeho pasivity, proti které není aktivní obrana. 46 3. Rizikové faktory v širším prostředí rodiny Mezi rizikové faktory prostředí patří dle mnoha autorů sociální izolace rodiny. Rodičům chybí přirozená podpora od širší rodiny a i obtížně navazují vztahy ve vlastní komunitě. Uspořádání rodiny bývá většinou chaotické a nestabilní, není zvykem si projevovat vzájemně emoce a city. Zátěž rodiny zvyšuje nejen sociální izolace, ale také chudoba, která často zvyšuje stres v rodině. Mezi podstatný rizikový faktor se řadí i raná separace dítěte od matky. 47 44 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny. 45 Bechyňová, Sanace rodiny, str. 42. 46 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny. 47 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
27
3. Sanace rodiny 3. 1. Definice sanace rodiny V českém prostředí sociální práce je sanace rodiny/podpora rodiny definována Oldřichem Matouškem jako:“ postupy podporující fungování rodiny, které jsou opakem postupů vyčleňujících některého člena rodiny kvůli tomu, že někoho ohrožuje, příp. kvůli tomu, že je sám někým z rodiny ohrožen. V současnosti v západních zemích převažuje názor promítající se i do praxe sociální práce, že sanace rodiny by měla být metodou první volby u většiny případů, kdy je sociální služba kontaktována kvůli výskytu domácího násilí. Sanace rodiny však má mnohem širší pole působnosti, například jako postup doplňující léčbu závislosti u dospělých lidí. Práce s rodinou může mít formu podpory od zaškoleného dobrovolníka, terapie poskytované profesionálem celé rodině nebo někomu z rodiny v domácím či jiném prostředí, služby poskytované rodinám (např. Docházka dětí do specializovaných denních center, přípravné vzdělávání dětí před vstupem do školy, docházka do mateřských a rodinných center).“ 48 Aby sanace rodiny mohla být využívána v české praxi jako účinný nástroj k prevenci odebírání dětí z rodin do zařízení pro výkon ÚV (kojenecké ústavy, dětské domovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, výchovné ústavy) či návratu dětí z těchto zařízení domů, je důležité tuto oblast sociální práce s rodinou ohroženého dítěte definovat blíže. 49 Sanace rodiny je tedy: “Soubor opatření sociálně - právní ochrany, sociálních služeb a dalších opatření a programů, které jsou poskytovány nebo ukládány převážně rodičům dítěte a dítěti, jehož sociální, biologický a psychologický vývoj je ohrožen. Důsledkem neřešené nebo akutní situace ohrožení dítěte může být jeho umístění mimo rodinu. Základním principem 48 Bechyňová, Sanace rodiny, str. 17. 49 Viz Bechyňová, Sanace rodiny.
28
sanace rodiny je podpora dítěte prostřednictvím pomoci jeho rodině." 50 Sanace rodiny předchází, zmírňuje nebo eliminuje příčiny ohrožení dítěte a poskytuje rodičům i dítěti pomoc a podporu k zachování rodiny jako celku. Konkrétně se jedná o činnosti, které směřují k tomu, aby dítě nebylo odebráno mimo rodinu, aby byl stále navázán kontakt dítěte s rodinou v průběhu jeho umístění nebo aby mu byl umožněn bezpečný návrat zpět domu. Důležitou součástí sanace rodiny jsou také činnosti, které podporují udržitelnost kvalitativních změn v rodině dítěte po jeho návratu ze zařízení pro výkon ústavní výchovy. 51
3. 2. Základní znaky sanace rodiny: Je sestavený multidisciplinární tým sanace rodiny s jasným koordinátorem. Členem multidisciplinárního týmu je vždy pracovník sociálně-právní ochrany dětí, pracovník centra pro sanaci rodiny, pracovník zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, je-li dítě aktuálně umístěné mimo rodinu, a další odborníci, kteří pracují s dítětem nebo celou rodinou (například dětský lékař, psycholog, učitel, dětský pedagog, soudce). Když není v dosahu pracoviště centrum pro sanaci rodiny, je sanace rodiny pro zbylé zúčastněné odborníky všestranně náročnější, ale je možné ji při zachování multidisciplinarity realizovat. Role a úkoly každého člena týmu znají všichni zúčastnění a tým pracuje podle pravidel, která jsou předem domluvena. Tyto pravidla jsou známá i rodině a všichni zúčastnění s nimi souhlasí
50 Bechyňová, Sanace rodiny, str. 18. 51 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
29
a dodržují je, nedojde -li k výraznému zhoršení situace dítěte a nutnosti zásahu pracovníka sociálně-právní ochrany dětí. Rodiče a dítě vědí, že jsou zařazeni do programu sanace rodiny. Na sestavení sanačního plánu se podíleli a souhlasí s ním. 52
3. 3. Podmínky sanování rodin Aby byl cíl sanace rodiny splněn, záleží na řadě faktorů, jejichž vzájemné působení ovlivňuje míru ohrožení dítěte v rodině a také pravděpodobnost úspěšnosti posílení zdravých funkcí rodiny. Je důležité s faktory od samého začátku pracovat a při sestavování sanačního plánu je brát reálně v úvahu. Jsou to rizikové faktory rodiny, rizikové faktory prostředí, ve kterém rodina žije a bude žít a aktuální sociální situace rodiny. Rizikové faktory rodiny - „ rodiče (nebo jeden z rodičů) žili v dětství v dysfunkční rodině, část života prožili v zařízení pro výkon ÚV, některé z dětí mají odebrané mimo rodinu, u některého z dříve narozených dětí dali souhlas k adopci, zneužívali drogy, alkohol atp.“53 Rodiče
mají
většinou
nízké
vzdělání,
jsou
bez
zaměstnání
nebo nemohou být zaměstnáni, mají obtíže s hospodařením, dluží ohledně bydlení různým finančním společnostem a pohybují se dlouhodobě kolem hranice minima. Jsou nedůvěřivý vůči sociálním pracovníkům, kteří jsou v jiných pomáhajících profesí a nevěří ani institucím. Mají obavy ze změn, protože nevěří, že by jich byli schopni. Jako by chtěli sebe a dítě už předem chránit před dalším neúspěchem, proto své těžkosti a nesnáze často před pomáhajícími pracovníky zlehčují, podceňují a odvracují od nich pozornost.
52 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny. 53 Bechyňová, Sanace rodiny, 19.
30
Rizikové faktory prostředí, ve kterém rodina žije a bude žit – pokaždé je potřeba ohleduplně hledat kompromis mezi životem rodiny v širší rodině, komunitě a sociálním vyrovnáváním obtíží, které ohrožují děti v rodině a k jejichž nápravě směřují jednotlivé postupy sanace rodiny. Je zapotřebí, aby rodina měla kde bydlet, protože jestliže rodina přišla o bydlení, sanace rodiny není nástrojem k jeho získání. Řešení bytové situace rodiny musí být v úzké spolupráci s obcí, protože azylové domy a pronájem bytu většinou dlouhodobě nic neřeší. Aktuální sociální situace rodiny – při zařazení do programu sanace rodiny
je
zapotřebí
znát
výše
uvedené
faktory
rizikovosti,
jejich
předpokládanou délku trvání a souvislost se současným ohrožením dítěte. Také je nutné posoudit jaká je úroveň rozvoje dítěte a situace v rodině i v širším sociálním prostředí. Je vhodné se zaměřit na psychosociální vývoj dítěte, na jeho fyzické zdraví, na kvalitu vztahů v rodině a schopnost rodičů zajistit odpovídající výchovu a péči dítěte. Důležité je znát, jaké instituce dosud v rodině intervenovaly, jakou měly strategii, zkušenosti, a jak posuzovaly situaci dítěte a rodiny při ukončení své spolupráce s rodinou. V neposlední řadě se bude brát v úvahu pravomocně a nepravomocně uložená výchovná opatření soudu, protože jsou dalšími rozhodujícími faktory. 54
3. 4. Klienti sanace rodiny „Klientem sanace je celá rodina jako interakční systém ohrožený špatnou sociální situací, izolovaností, zvýšenou mírou stresu, frustrací rodičů i jejich výchovnou nezkušeností, která má přímý dopad na prospívání dítěte. Členové sanované rodiny mají své specifické potřeby i přesto, co aktuálně
54 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
31
prožívají, co v životě již zažili a co ovlivňuje kvalitu jejich rodičovství.“ 55 Aby i sociálně ohrožená rodina byla podpůrným a bezpečným místem pro všechny své členy, především pro děti, potřebuje podporu. Mezi nástroje podpory v případech ohrožení dítěte zanedbáváním péče patří i sanace, jejíž účinnost podpory zvyšuje dobrá zacílenost a včasnost. Profesionálové, kteří se setkávají s dětmi a jejich rodinami, mají nelehký úkol: umět včas rozeznat riziko ohrožení dítěte a být schopni komunikovat s rodiči tak, že nebudou obviňováni, ale bude jim nabídnuta pomoc a podpora ve stabilizaci situace rodiny a v péči o dítě. 56 Úskalí sanace je to, že služby se nedostanou ke klientům a to z důvodu, že klienti nejsou sami sobě oporou – neumějí řešit danou situaci, rodina je nefunkční, je nařízena ústavní výchova, velký problém je ohledně každodenní reality, role rodič a dítě, práce, finance a odmítání dané služby. U 91% klientů patří mezi jejich obrany - „já za nic nemůžu“, agresivita a únik – vše odmítají. V níže uvedeném příkladu z praxe, který se zabývá klientkou sanace rodiny, které byla odebrána z péče tříletá dcera a byla umístěna do kojeneckého ústavu, lze vidět, že když matka chce a pracovníci mají s klienty trpělivost a "nelámou nad nimi hned hůl" podaří se dohodnout jednotlivé kroky, které by měly vést ke kladným výsledkům ohledně prospívání dítěte a i rozvoje jeho kontaktu s matkou. 57 Příklad z praxe Do střediska CSR přišla na první konzultaci mladá matka, která si našla na středisko kontakt sama. Byla jí odebrána z péče tříletá dcera, která byla umístěna do kojeneckého ústavu. Protože se matka vždy snažila 55 Bychyňová, Sanace rodiny, str. 51. 56 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny. 57 Bechyňová, Sanace rodiny
32
o dceru dobře starat, pociťuje to matka jako bezpráví a odmítá zdůvodnit, proč jsou uvedena v předběžném opatření. Nezlehčuje poranění dítěte, ale nesouhlasí s tím, že by ho dceři způsobila záměrně. Obvykle děvčátko leželo přes den v postýlce, samo si hrálo a bylo klidné, matka zatím uklízela v bytě. Protože dcerka plakala déle než obvykle, navštívila matka s dcerou dětskou lékařku a ta je poslala do nemocnice. Krátce na to jí dítě vzali a všichni se dívají na ni jako na špatnou matku a nevěří jí. Pracovnice CSR se snažila s matkou mluvit také o tom, jak vypadá její současný kontakt s dcerou. Návštěvy dcerky v ústavu jsou pro ni obtížně, nedokáže se uvolnit a má pocit, že se na ní personál ústavu dívá jako na někoho, kdo dítěti ubližoval. Nevěří jí, že se umí k dceři hezky chovat. I dcerka se k ní nechová při návštěvě tak jako se chová doma. Matka souhlasí s daným ohraničeným rozsahem nabídky sociálních služeb rodině. Služby CSR se nejdříve zaměří na posílení jejího kontaktu s dítětem tak, aby návštěvy byly pro dceru podporou. Dále pracovnice CSR matce vysvětlila, že je potřeba oslovit kojenecký ústav a pracovnici SPOD, aby podpora mohla být efektivní jak pro dcerku tak pro ni. Pracovnice dostala od matky souhlas, aby mohla kontaktovat ústav i SPOD, ale zároveň matka uvedla, že z její strany žádnou podporu nečeká. Je toho názoru, že pracovníci obou institucí o ni neřeknou nic dobrého a že, kdyby jí a dítěti chtěli pomoct, udělali by to už dávno. Pracovnice SPOD reagovala při telefonickém kontaktu vyhýbavě. Možnosti jak matku podpořit nevidí moc nadějně. Matka sama vyrostla v rodině, ve které byla týrána. S dcerkou a společně s její matkou žije v otřesných podmínkách. Rodina nemá v místě bydliště dobrou pověst. Pro pracovnici nebyla komunikace s matkou lehká ani před odebráním dítěte z rodiny. V současné době matka nekomunikuje s pracovnicí vůbec. Když se jí pracovnice snažila navštívit, nikdo jí neotevřel a na písemnou
33
pozvánku ke schůzce též matka nereagovala. Pracovnice ústavu také nedává velkou šanci podpoře kontaktu matky s dítětem. Matka s personálem ústavu odmítá komunikovat. Za dcerkou chodí pravidelně,
ale
při
návštěvách
se
jí
dostatečně
nevěnuje.
I přes svou nedůvěru obě pracovnice souhlasily, že se s pracovnicí CSR a následně s matkou setkají. Na schůzce byl dohodnut sanační plán: cíl podpory rodiny a jednoznačný časový rámec vyhodnocení spolupráce. Se sanačním plánem souhlasila matka i všichni profesionálové. Pracovnice CSR bude připravovat matku na návštěvy dcery a v ústavu ji bude jedenkrát týdně doprovázet při návštěvě. Tým se po měsíci znovu sejde a vyhodnotí spolupráci, její dopady na prospívání dítěte a také rozvoj jeho kontaktu
s
matkou.58
Rodiny, potřebující podporu v péči o děti a v zajištění stabilního fungování, jsou často označovány profesionály různými nálepkami, například rodiny, které nemají o děti zájem, rodiny zanedbávající děti, asociální či nepřizpůsobivé rodiny. Právě postoj pracovníka, který nabízí pomoc rodině, je velmi důležitý, aby se změny uskutečnily. Tato negativní označení mohou odborníky blokovat, jak v nabídce služeb sanace rodinám, tak v jejich pohledu na možnost a reálnost změn v rodině. Sociálně ohrožené rodiny, které přijímají služby sanace rodiny si často generačně předávají nedůvěru v možnost podpory a pomoci z okolí.59 „Jejich nedůvěra vůči okolí je posílena následujícími faktory: nízký společenský status, vnímání vlastní pozice ve společnosti jako pozice outsidera, 58 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny. 59 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
34
dlouhodobě špatná socioekonomická situace, špatné podmínky bydlení, ohrožení trvalosti bydlení, bydlení v „rizikové“ lokalitě, nízký příjem rodiny, ohrožení ztrátou zaměstnání, dlouhodobá nezaměstnanost, příslušnost k etnické minoritě/k sociálně vyloučené skupině, nedůvěra v možnost překročení těchto omezení atp.“ 60
3. 5. Zhodnocení situace dítěte v rodině „Zhodnocení situace dítěte v rodině by mělo vycházet ze znalosti rodiny a jejího fungování. Zejména v situacích, kdy pracovník vnímá rizika ohrožení dítěte,
je
vhodné
posouzení
situace
dítěte
vypracovat
v
rámci
multidisciplinárního týmu. Zhodnocení situace každého dítěte z rodiny se stává podkladem pro doporučení odborné podpory rodině, včetně služeb sanace a určení jejich zaměření. Může být též podkladem pro zhodnocení změn, ke kterým v rodině v průběhu poskytování služby došlo. Kromě posouzení rizik podává také informace o tom, co konkrétního se rodičům v péči o dítě daří
a
za
co
je
dobré
je
ocenit.“
61
Čím větší míra rizik existuje v jednotlivých oblastech u konkrétního dítěte v rodině, tím více je potřeba zvažovat, jestli není potřeba dočasně umístit dítě mimo rodinu. Umístění je spojené s podporou rodičů v kontaktu s dítětem v chráněném prostředí a s posilováním jejich rodičovských kompetencí. Míra 60 Bechyňová, Sanace rodiny, str. 53. 61 Bechyňová, Sanace rodiny, str. 58.
35
ohrožení sourozenců v rodině nemusí být stejná. Může se lišit s ohledem na jejich rozdílné potřeby dané věkem, na schopnost rodičů naplňovat je a také na specifika konkrétního vztahu rodič-dítě, která jsou ovlivněna řadou faktorů. 62 Příklad z praxe Pracovník CSR požádal pracovníka SPOD o setkání, aby ho mohl seznámit se zhoršenou situací jednoho ze sourozenců v sanované rodině. Rodina s dvěma dětmi – sedmiměsíční dcerou a čtyřletým chlapcem, byla v programu CSR devět měsíců. Tato spolupráce jí byla doporučena pracovníkem SPOD. Cílem bylo posílit rodičovské dovednosti matky a podpořit jí v přípravě podmínek pro novorozence a v péči o obě děti i ve stabilizaci sociální situace rodiny, která je zhoršena důsledkem nástupu otce do výkonu trestu. Sanace rodiny byla řízena multidisciplinárním týmem, který tvořil pracovník SPOD, pracovník CSR, dětský lékař a později učitelka mateřské školy. Pracovník CSR byl s rodinou v intenzivním kontaktu (1-2 konzultace týdně) a na setkání s pracovníkem SPOD měl připraveno aktuální zhodnocení situace obou dětí v rodině, které bylo zpracováno podle Indexu zanedbávání péče. Otec, který byl podmíněně propuštěn v polovině výkonu trestu, byl už v rodině přítomen v době hodnocení. Dohled Od začátku poskytování služby měla matka (následně oba rodiče) určité potíže s odhadem toho, co je pro děti bezpečně a co už ne a mohlo by je to ohrožovat. Kočka měla běžně přístup do dceřiny dětské postýlky a matka si neuvědomovala rizika, která přítomnost zvířete může pro dítě představovat. Na staršího chlapce nedávali rodiče vždy pozor, co dělá a s čím si hraje. 62 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
36
Ohrožení dětí v této oblasti bylo v kategorii středního rizika. Výživa Obě děti pravidelně dostávaly stravu odpovídající jejich věku. Z prohlídek u dětského lékaře bylo zřejmé, že děti přibývají na váze a nemají žádné zdravotní problémy související se stravováním. Děti nebyly ohroženy v oblasti výživa. Oblečení a hygiena Na dodržování hygieny matka dbala u obou dětí. Chlapec měl v době nástupu do mateřské školy, kde byl pět měsíců, z domova osvojeny základní hygienické návyky (mytí rukou, udržování čistoty atp.). Matka potřebovala při koupání dcery podporu od pracovníka CSR při komunikaci s dítětem. Oblékány byly obě děti adekvátně podle počasí. Oblečení bylo dětem pravidelně vyměňováno a měly ho dostatečné množství. V této oblasti chlapec nebyl nijak ohrožen a u dcery bylo ohrožení v kategorii mírného rizika. Péče o fyzické zdraví S dětmi docházela matka k dětské lékařce na preventivní prohlídky. Matka potřebovala podporu, aby nějakou prohlídku nezapomněla. Před dvěma měsíci bylo matce doporučeno od dětské lékařky, aby s dcerou začala docházet na rehabilitaci z důvodu opoždění v motorickém vývoji. Matka potřebovala podporu, aby dodržovala termíny návštěvy rehabilitační sestry. Ta jí ukázala, jak má s dítětem doma pravidelně cvičit. Upozornila ji na možnost opoždění pohybového vývoje dítěte, a proto je cvičení důležité. Matka přesto s dítětem cvičila doma nepravidelně a odmítala podporu pracovníka CSR v tomto případě. Pohybový vývoj byl u dítěte vážně ohrožen a chlapcovo zdravotní vývoj nebyl nijak ohrožen, neměl žádné specifické potřeby. Péče o psychické zdraví Matka často reagovala na chování dcerky až ve chvílích, kdy začala
37
plakat. Rodiče si jí nevšímali, když ležela v postýlce a byla „klidná“. Po krmení a po koupání matka ukládala dítě brzy zpět do postýlky
a
komunikační projevy dítěte moc nevnímala. I ve chvílích, kdy ji podporoval pracovník CSR, bylo pro matku obtížné se na dcerku vylaďovat. Otec nechával kontakt s dcerou více na matce, vrátil se do rodiny z výkonu trestu, když bylo dítěti pět měsíců. Vzhledem k době početí dítěte nebylo i jisté, zda je biologickým otcem. Ohrožení dítěte bylo v kategorii vysokého rizika. Chlapcovo projevy byly pro oba rodiče srozumitelnější. Byli schopni s chlapcem více komunikovat (například o tom, co ho baví, co dělal v mateřské škole). Potřebovali podporu, aby s ním komunikovali citlivěji
s ohledem
na jeho věk, aby mu citlivě a jasně dávali hranice atp. Rodiče byli otevření doporučením pracovníka CSR. Ohrožení dítěte v této oblasti bylo v kategorii středního rizika. Péče o rozvoj osobnosti dítěte a jeho vzdělávání Většinu dne ležela dcera v dětské postýlce, na které měla připevněny hračky, které ale nemohla nijak brát do ruky. Například pracovník CSR zkoušel ukazovat dítěti hračku, ale dítě nebylo zvyklé hračku pozorovat. Matka a ani otec během dne nerozvíjeli komunikaci s dítětem tváří v tvář. Dítě se o zvukové podněty v okolí zajímalo minimálně, a když leželo na bříšku, nezvedalo hlavičku. Rodiče byli upozorněni, že je potřeba vývoj dítěte podpořit, ale nebyli otevřeni doporučením pracovníka CSR, rehabilitační sestry a ani dětské lékařky, jak to dělat. V této oblasti byl vývoj dítěte vážně ohrožen. Matka/rodiče vodila chlapce pravidelně do mateřské školy. Nechali si poradit, jaké hračky mají dítěti koupit, co s dítětem dělat (komunikace, společné hry, čtení knížek atp.). Chlapcův vývoj odpovídal jeho věku. Rodiče potřebovali podporu ohledně komunikace s mateřskou školou. Ohrožení bylo mezi nízkým a středním stupněm rizika (snížené tím, že rodiče respektovali pracovníka SPOD ohledně důležitosti docházky do mateřské školy).
38
Pracovnice CSR mluvila několikrát s rodiči při konzultacích v rodině o důležitosti změn v péči o mladší dítě a také o vážnosti jeho ohrožení. Pracovník SPOD na základě výše uvedených informací o situaci dětí v rodině, podepřených zprávami od rehabilitační sestry, dětské doktorky a vlastním šetřením v rodině rozhodl podat návrh na předběžné opatření, kterým by byla dívka umístěna mimo rodinu. Ohledně péče o chlapce navrhl stanovit soudní dohled. Tento příklad z praxe se zabýval zhodnocením situace dítěte v rodině, které zpracoval pracovník CSR dle Indexu zanedbávání péče pro pracovníka SPOD, na základě zhoršené situace jednoho ze sourozenců v sanované rodině.63 Pro snižování rizika či míry zanedbávání dětí v rodinách je sanace rodiny
vhodným
nástrojem.
Dle
dlouholetých
výzkumů
Univerzity
v Oklahomě v USA vyplývá, že ze všech případů dětí, u kterých byl diagnostikován syndrom CAN, tvoří 30% děti, které jsou fyzicky týrané, 12% děti, sexuálně zneužívané, 5% děti, které jsou psychicky týrané a celých 53% děti, které jsou zanedbávané. Je možno předpokládat, že ke stejnému rozložení jednotlivých forem syndromu CAN by se i ve výzkumu, který by byl prováděn v ČR. Míru ohrožení dětí zanedbáváním v rodinách může výrazně snížit včasná multidisciplinární diagnostika a následně nabídnutá týmová podpora. 64
63 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny. 64 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
39
4. Případová konference 4. 1. Případová konference „Případová konference je společné setkání pomáhajících pracovníků, kteří hledají a navrhují optimální řešení konkrétní situace rodiny.“ 65 Realizace případových konferencí patří mezi základní znaky sanace rodiny, ale v současné praxi se případové konference moc nevyužívají. Mylně jsou považovány za neefektivní způsob práce či za prostor pro ukázání rozdílnosti
názorů
různých
pomáhajících
institucí.
Většinou se setkáváme v oblasti práce s ohroženými dětmi s velmi angažovanými odborníky, které mají „slabé místo“ v pocitu zodpovědnosti bez adekvátní kompenzace ve smyslu podpory, například pravděpodobnost spolehnutí se na oporu v nadřízeném pracovníkovi, samozřejmost pravidelné supervize. Vymýšlejí vlastní postupy a prosazují je, místo toho aby společně s ostatními kolegy a rodinami, hledali způsoby řešeni, například při případových konferencích. Přitom efektivně pomoci rodičům ohrožených dětí, aby ze sebe vydali to nejlepší, co v nich je, a dokázali to využít pro zlepšení své sociální situace a pro své dítě, může jen spolupracující multidisciplinární tým odborníků.
4. 2. Realizace případové konference „Případová konference je plánované a koordinované multidisciplinární setkání
odborníků,
kteří
s
rodinou
a
ohroženým
dítětem
pracují
ve své každodenní praxi.“ 66 Multidisciplinární tým, který případové konference realizuje, znamená pro rodinu podpůrnou síť. Nejčastěji tento tým tvoří: pracovník SPOD,
65 Bechyňová, Sanace rodiny, str. 89. 66 Bechyňová, Sanace rodiny, str. 91.
40
pracovník SCR, pracovník pracující ve speciálním pedagogickém centru, třídní učitel dítěte či výchovný poradce, lékař nebo zdravotní sestra, ředitel nebo pracovník zařízení pro výkon ÚV atp. Případové konference či nějaké její části mohou být přítomni rodiče dítěte, kterých se případová konference týká. K této účasti mají rodiče i dítě právo přizvat si jednu osobu jako sociální podporu. Případová konference je svolávána a koordinována pracovníkem SPOD tehdy, jestliže by se dostalo dítě nebo jeho rodina do natolik obtížné situace, že by mohla vyústit v umístění dítěte mimo rodinu a nebo tato situace už nastala.67 Cílem případové konference je: objektivně posoudit situaci z různých úhlů pohledu prostřednictvím multidisciplinárního týmu; stanovit cíl, ke kterému vede sanace rodiny, a jeho případné přehodnocení; stanovit dílčí cíle a reálné kroky v konkrétním časovém horizontu; určit jednotlivé zodpovědnosti zúčastněných subjektů; koordinovat multidisciplinární spolupráce práce s rodinou; zamezit živelnosti v práci s rodinou, určit pravidla pro vyhodnocování. 68
4. 3. Individuální plán sanace rodiny Individuální plán sanace rodiny je výstupem z případové konference a
zároveň
osnovou
pro
„Individuální plán sanace rodiny obsahuje: 67 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny. 68 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
41
další
týmovou
práci.
konkrétní změny v situaci dítěte a rodiny (proč); konkrétní pracovní body (co); zodpovědnost – rodiče, dítě, ostatní zúčastnění odborníci (kdo); konkrétní kroky (jak); konkrétní časové období (dokdy); jak, kdy a kým bude získávána zpětná vazba o jeho plnění; kdo svolá další případovou konferenci; kdo bude rodinu nebo dítě o obsahu individuálního plánu informovat.“ 69
Individuální plán sanace rodiny obsahuje i změny v oblastech výchovy a péče o dítě a chodu domácnosti. Když se sestavuje individuální plán sanace rodiny je nutné vycházet ze znalosti situace rodiny, v nejlepším případě z osobních zkušeností z práce s jejími jednotlivými členy či ze zkušeností ostatních kolegů v týmu. 70
4. 4. Multidisciplinární tým případové konference Motivace a podpora rodiny a dítěte na plnění individuálního plánu sanace rodiny je realizována kontinuální prací jednotlivých odborníků před případovou konferencí a i v období mezi dalšími jednotlivými konferencemi. Často diskutované téma je, zda mají být přítomni rodiče nebo dítě na případové konferenci. Rodiče musejí být o jejím svolání informováni a mají právo se rozhodnout, jestli chtějí být jednání přítomni. Dále mají vědět, že si mohou přizvat jako sociální oporu jednoho člověka. Většinu
rodiče
nechtějí
být
přítomni
na
případové
konferenci
a nebo se někdy rozhodnou, že se zúčastní pouze její části. V takových
69 Bechyňová, Sanace rodiny, str. 92. 70 Viz, Bechyňová, Sanace rodiny.
42
případech je přínosné, když se zúčastní závěrečných deset minut. Rodičům pomáhá vysvětlení, že jiní rodiče nejvíce ocenili, že mohli být přítomni závěrečné fázi jednání, při které se plánují další kroky individuálního plánu, k nimž se mohli konkrétně vyjadřovat. Rozhodnou-li se rodiče, že chtějí být přítomni na celé případové konferenci, je potřeba, aby předem dostali informace o jejich rozhodnutí všichni členové multidisciplinárního týmu. 71 Cílem přítomnosti rodičů na případové konferenci je využít jejich aktivitu ve prospěch řešení situace dítěte a rodiny a ne prohlubovat jejich frustraci. 72 „U případových konferencí za přítomnosti rodičů se osvědčuje, když: jsou rodiče přivítáni na případové konferenci a mají možnost se zde cítit jako přiměřeně vítaní hosté; tým zjistí, jaké mají od své účasti očekávání; není možné očekávání rodičů naplnit, je třeba jim to otevřeně říci; jsou rodiče informováni, jak bude případová konference probíhat a jak dlouho bude trvat; tým hovoří vyváženě o posunech a těžkostech v rodině; je rodičům dáváno průběžně slovo; se hovoří s rodiči o problémech a možnostech řešení, ne pouze o těžkostech; se tým s rodiči „radí“ o potřebách a možnostech dítěte a rodiny.“ 73 Klíčovými pracovníky pro svolávání případových konferencí jsou pracovníci SPOD, a proto by se měla věnovat pozornost jejich nejčastějším 71 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny. 72 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny. 73 Bechyňová, Sanace rodiny, str. 94.
43
námitkám k případovým konferencím: Případové konference nám přidělávají práci a my jsme již tak přetížení; na taková setkání nemáme čas; naší povinností není pomáhat jeho rodičům, ale chránit dítě; soudci a pediatři nepřijdou; zákonem máme danou mlčenlivost; za výsledek práce jsme zodpovědní, kde je záruka, že ostatní pracovníci vykonávají svou práci správně. 74 Příklad z praxe Paní Novákové byly 1. října odebrány čtyři děti na základě předběžného opatření. Paní Nováková byla opakovaně sociální pracovnicí upozorňována na nedostatky v péči o děti. Partner paní Novákové, otec dětí, je ve výkonu trestu odnětí svobody. Všechny 4 děti byly odebrány při šetření v rodině, kdy matka paní Nováková byla na nákupu a děti hlídal jejich 15tiletý bratr Jakub. Děti byly umístěny do dvou různých zařízení. Dle zákona, po umístění dětí do ústavní péče, byly paní Novákové odebrány dávky státní sociální podpory. Paní Nováková je bez práce, pobírá invalidní důchod, potýká se s finančními problémy. Žije v obecním „sociálním“ bytě, na konci roku jí končí nájemní smlouva. Pokud nebude mít děti zpět ve své péči, je pravděpodobné, že nájemní smlouva nebude prodloužena. Paní Novákové se nedaří najít práci jako přivýdělek k invalidnímu důchodu. Paní Nováková navštěvuje své děti v kojeneckém a diagnostickém ústavu, návštěvy jsou pro ní emocionálně velice náročné a není schopna na těchto institucích sama bez podpory vyjednávat. Paní Nováková se obává, že své děti ztratí. Zletilý syn Jakub, který hlídal děti, když došlo k jejich odebrání neví, co udělal špatně a situaci vyřešil tím, že odejel na internát a matce napsal, ať se o něho nestará, že bude žít z dávek státní sociální podpory a z brigád. Jakub odmítá s matkou komunikovat. Otec dětí, 74 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
44
který je ve výkonu trestu odnětí svobody napsal matce dopis,
ve kterém
ji obviňuje za to, že přišel o děti a paní Nováková se obává, že ji opustí také partner. 75 „Složení
multidisciplinárního
týmu
a
nabídky
možností
jeho spolupráce pro sanaci této rodiny po předběžném opatření.“ 76 Pracovník SPOD, který naslouchal matce, jak prožívá situaci po předběžném opatření, zajímal se, koho dalšího z rodiny se situace dotýká, jaké všechny stránky života rodiny předběžné opatření ovlivňuje svolává tuto případovou konferenci. Před tím matce vysvětlil, co předběžné opatření znamená a že jí pomůže využít dobu, po kterou bude toto opatření trvat k tomu, aby byla schopná začít odstraňovat nedostatky, které k němu vedly. Zjistil, kdo všechno by ještě mohl pomoci - nabídl matce pomoc se zařazením do sanace rodiny a složení multidisciplinárního týmu. Stává se managerem případu, koordinuje práci týmu a případovou konferenci řídí. Pediatr – dětská lékařka, v rámci případové konference poskytne všem členům týmu zprávu o tom, jak dlouho měla děti ve své evidenci, jak matka spolupracovala, že je schopna pomalu s podporou a vedením o děti pečovat, že má těžkosti ve stresu vnímat informace, že byl pro ni velkou oporou manžel a nejstarší syn. Nabídne pomoc při komunikaci s matkou, se kterou má navázaný vztah, matka jí důvěřuje – dle slov dětské lékařky matce může déle trvat, než naváže k jednotlivým členům týmu důvěru. Pracovník Centra pro Sanaci Rodiny (NNO) navrhne oblasti podpory matky v koordinaci týdne tak, aby byla schopna postupně strukturovat dny tak, že společně začnou připravovat program návštěv u dětí, učit se vnímat a rozumět jejich potřebám, komunikovat s podporou s personálem obou zařízení, získávat náhled na potřebu změn v péči o ně. Zároveň bude 75 Viz, Bechyňová, Sanace rodiny. 76 Bechyňová, Sanace rodiny, str. 99.
45
třeba pracovat na strategii hledání zaměstnání, vytvořit reálný rozpočet na měsíc/týden a snažit se ho dodržovat. Ve spolupráci s pracovníkem SPOD navrhnou co nejdříve pomoc jak ošetřit vzniklou krizovou situaci se splátkovým kalendářem za bydlení, aby nekoordinovaně nevznikaly dluhy a riziko ztráty bydlení. Pracovník dětského diagnostického ústavu sdělí týmu, jak děti reagovaly na umístění, jak se adaptují, jak o matce, otci a dalších sourozencích hovoří, jak s matkou a otcem spolupracuje, jaké jsou možnosti pro kontakt dětí s matkou, otcem a dalšími sourozenci, jak ho může jejich zařízení podporovat, co potřebuje k podpoře tohoto kontaktu od dalších členů týmu, zda bude práce s rodinou dětí brána v úvahu při rozhodování o přemístění dětí do dětského domova. Pracovník kojeneckého ústavu sdělí týmu, jak děti reagovaly na umístění, jak se adaptují, jak o matce, otci a dalších sourozencích hovoří, Vychovatel učiliště nejstaršího zletilého syna Jakuba může nabídnout společnou schůzku syna s matkou a psychologem zařízení nebo místně příslušné pedagogicko-psychologické poradny, aby dostali možnost společně zpracovat
zážitek
odebrání
dětí
předběžným
opatřením,
ujistili
se, že se vzájemně neobviňují a mohou dál žít ve vztahu matka-syn, může nabídnout rozhovor s chlapcem mezi čtyřma očima, příp. jiné varianty. Sociální pracovník vězení, kde otec dětí vykonává trest odnětí svobody, může otci zprostředkovat informace o tom, co všechno matka s podporou multidisciplinárního týmu dělá pro to, aby se děti mohly vrátit zpátky domů, ujistit ho, že o děti nepřichází a motivovat ho, aby ženy i děti v dopisech podporoval, aby se snažil plnit podmínky např. pro podmínečné propuštění v polovině délky výkonu trestu, protože byl pro matku v péči o děti a celou domácnost významnou podporou.77 77 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
46
Cílem posledního příkladu z praxe bylo ukázat na vzájemné působení zřetelů příběhu působících na situaci dětí, a schopnost matky upravit si podmínky tak, aby mohla své děti převzít zpět do své péče.78
78 Viz. Bechyňová, Sanace rodiny.
47
5. STŘEP, o. s. České centrum pro sanaci rodiny 5. 1. Základní informace o sdružení STŘEP STŘEP je organizace, která vznikla 2. 6. 1995 a uvádí do praxe právo dětí spokojeně vyrůstat ve své vlastní rodině tak, že pomáhají jejich rodičům najít cesty, jak pro své děti vytvořit bezpečný a stabilní domov. Velká většina odborné veřejnosti nevěřila myšlence, že sanace (systematická pomoc) může pomoci rodinám ohrožených dětí. Přesto, ale bylo v dubnu 1997 v Praze otevřeno první středisko pomoci dětem a rodinám, kde pracovali na 1,5 úvazku dva zaměstnanci. Od té doby STŘEP postupně otevřel ještě dvě střediska, a to v Kladně a v Berouně. Zaměstnanci STŘEPu se
denně
věnují
desítkám
dětí,
jejich
sourozencům
a
rodičům,
aby se u nich doma situace zlepšila a oni nemusely být odebrány do ústavu, nebo aby se mohly bezpečně vrátit zpět domů. Statistiky STŘEPu potvrzují, že sanace rodin ohrožených dětí má smysl. Desítky dětí se mohly bezpečně vrátit domů bez toho, že by bylo nutné jejich další umístění a stovky dětí se do ústavů nikdy nedostaly. STŘEP si uvědomuje, že jeho zaměstnanci jsou advokáti jeho myšlenek na
veřejnosti.
Proto
má
zpracován
systém
péče
o
ně
a
snaží
se, aby jeho zaměstnanci byli stále schopni pomáhat ohroženým dětem a jejich rodinám na vysoce kvalitní úrovni. Cena služeb STŘEPu nelze srovnat v porovnání s výkonem ústavní výchovy. Pro jednu osobu stojí služba průměrně 10 300 Kč za rok. Náklady na výkon ústavní výchovy jednoho dítěte stojí přibližně 250 000 Kč ročně. Klienti STŘEPu mají služby bezplatné a daňovým poplatníkům, stejně tak jako státnímu rozpočtu, tím pádem i celé společnosti, se práce tohoto sdružení musí vyplatit. 79 79 Viz. STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/
48
Vždyť: „Kvalitu života dítěte a vysokou šanci na jeho zařazení do
společnosti
nelze
finančně
vyčíslit.“
Každoročně STŘEP rozšiřuje svoje know-how mezi desítky zájemců o jeho služby, pořádá odborné semináře, konference, přímo se podílí na změně terénní praxe v péči o ohrožené děti a spolupracuje na změně českého legislativního prostředí. A také usiluje o to, aby se stále rozšiřoval počet pracovišť poskytující kvalitní služby pro zmíněné děti, nabízí jim profesní doprovázení a supervizi. Jedině tak lze docílit snížení počtu dětí žijících v ústavech a zkrácení doby pobytu dětí v těchto zařízeních na dobu bezpodmínečně
nutnou.
STŘEP se snaží vykonávat svou práci tak, aby si každé dítě, rodič, kolega či politik mohl říci: STŘEP … dává šanci. 80 „STŘEP umožňuje: dětem, aby nemusely být odebírány z domova do ústavů; dětem, aby se mohly z ústavů vrátit bezpečně zpátky domů; rodičům, aby dokázali vytvořit a udržovat zázemí domova; partnerství kolegům z ostatních institucí pro společné vytváření příkladů dobré praxe; předávání know-how organizacím, které ho chtějí následovat.“ 81
5. 2. Poslání STŘEPu STŘEP pomáhá dětem (0 – 15 let), jejichž vývoj je v důsledku 80 Viz. STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/ 81 STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/
49
existence rizik a nebo různé míry zanedbávání péče v rodinách ohrožen. Pomoc je poskytována pomocí sociálních služeb (se zřetelem integrace, sociální rehabilitace, vyrovnávání příležitostí a vazeb na dodržování lidských práv), které jsou veřejně prospěšné. Tuto pomoc nepřijímá jen dítě, ale i celá jeho rodina. „Prostředkem je sociální a rodičovský výcvik - stimulace a rozvoj osobnosti dítěte, nácvik a podpora rodičovského chování, úprava rodinných a sociálních podmínek celé rodiny.“ 82 Cílem tohoto sdružení je zabránit, aby bylo dítě odebráno z rodiny, nebo aby mu byl umožněn návrat zpět domů ze zařízení pro výkon ústavní výchovy či z jiných typů rezidenčních služeb. 83
5. 3. Činnosti STŘEPu Sdružení STŘEP vykonává tyto činnosti: Poskytuje sociální služby a probační programy cílové skupině dětí a rodin. Za tímto účelem zřizuje Střediska pomoci dětem a rodinám na území České republiky, popřípadě jiná účelová zařízení dle rozsahu získaného pověření či akreditace ústředními nebo krajskými orgány. Hájí zájmy jmenované cílové skupiny a usiluje o to, aby byly dodržovány a aktualizovány jejích práva v kontextu společenských změn souvisejících se vstupem České republiky do Evropské unie. 82 STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: Poslání a činnost sdružení [online]. [cit. 201205-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=2&cat=0 83 Viz. STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: Poslání a činnost sdružení [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=2&cat=0
50
Podporuje vznik a rozvoj nových programů a sociálních služeb v rámci České republiky, které jsou ve shodě s posláním sdružení. Spolupracuje s ústředními orgány státní správy, s orgány krajů, obcí s přenesenou působností, a dalšími státními, nestátními, městskými a soukromými institucemi, které se zabývají výkonem ústavní výchovy dětí a sociálně-právní ochranou dětí. Realizuje výcvikové a vzdělávací programy pro laickou a odbornou veřejnost. Uskutečňuje výzkumné programy. Připravuje semináře a odborné konference. Vydává účelové publikace a publikuje články. Navazuje kontakty se státními institucemi a jinými organizacemi, které mají obdobné cíle v České republice i v zahraničí. 84
5. 4. Legislativní změny Když se v roce 1995 založil STŘEP, nikdo nevěřil tomu, že by mohlo být možné sanaci sociálně ohrožených rodin, považovat v sociální práci za nový přístup. Sdružení, ale pomocí zveřejňování svých statistik a nepřetržité spolupráci hlavně s MPSV a Kanceláří veřejného ochránce práv, pomohl uplatnit sanaci rodin ohrožených dětí v roce 2006 do české legislativy. Konkrétně do novely Zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně, ve znění pozdějších předpisů, do Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a do Zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči
84 Viz. STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: Poslání a činnost sdružení [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=2&cat=0
51
ve
školských
zařízeních,
ve
znění
pozdějších
předpisů.
Sdružení chtělo prosadit do Zákona o sociálně-právní ochraně, aby jak ohrožené děti tak i jejich rodiče měli nárok dostat poradenství, které vede k prevenci odebrání dětí z rodiny, ke snižování deprivace již dětí, které byly umístěny v ústavních zařízení nebo k jejich bezpečnému návratu domů z ústavních zařízení. Dále chtělo, aby byl povinný soudní přezkum důvodů, které u dítěte vedly k nařízení ústavní výchovy a do Zákona o sociálních službách bylo nutné definovat sanaci rodin jako službu. 85 Důvody úspěchu STŘEP skoro deset let pracoval v terénu se sociálně ohroženými dětmi a jejich rodinami, vedl statistiky, zveřejňoval výsledky práce (web, odborný tisk, semináře, konference,). Také spolupracoval s odbory rodinné politiky a sociálních služeb MPSV, s poslanci PSP České republiky, s médii. K úspěchu pomohla i spolupráce s nadacemi (OSF Praha, NROS, Nadace Eurotel, Nadace O2, OSI New York, Výbor dobré vůle - NOH) MPSV, Magistrátem hl.m.Prahy, krajskými úřady, obecními úřady atp., bez jejichž finanční podpory by sdružení nemohlo vyvíjet svoji činnost. Na tyto instituce byly podávány žádosti o dotace a granty prostřednictvím veřejných výběrových řízení. Obsahovaly popis projektu /služby, jeho cíl, dílčí cíle, popis aktivit, indikátory hodnocení úspěchu, výstupy, časový harmonogram, návrhy udržitelnosti a finanční rozpočet. Sdružení v letech 2005/2006 oslovila společnost PPF CONSULTING, a.s. prostřednictvím Nadace EDUCA a nabídla sdružení spolupráci. 86
85 STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: Činnosti: legislativní změny [online]. [cit. 2012-05-02]. 86 Viz. STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: Činnosti: legislativní změny [online]. [cit. 2012-05-02].
52
5. 5. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Střediska STŘEPU bezplatně poskytují sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi v souladu s § 65 zákona č. 108/2006 Sb., O sociálních službách. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě mohou být i ambulantní. Jsou poskytovány rodině s dítětem, u kterého je ohrožen jeho vývoj v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče sami nedokáží bez pomoci překonat a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Základní činnosti této služby jsou : výchovné,
vzdělávací
a
aktivizační
činnosti
(např.
podpora
rodičovského chování, vedení domácnosti, hospodaření, nácvik sociálních kompetencí v jednání na úřadech, školách, zdravotnických a školských zařízeních), zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (např. uzavírání dohod s dětmi a rodiči o docházce do školy, podpora kontaktu rodičů se zdravotnickým nebo školským zařízením, doporučení dalších odborných služeb, volnočasových aktivit), sociálně terapeutické činnosti (např. nácvik rodičovského chování v rodinách, v průběhu návštěv ve zdravotnických nebo školských zařízeních, nácvik chování rodičů v zátěžových situacích, vytváření krizových plánů pro pravděpodobné rizikové situace rodiny), pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (např. pomoc a podpora kontaktů s rodinou, doprovázení k jednání na úřadech, vyjednávání v zájmu klientů v institucích, pomoc ve vyplňování formulářů a dotazníků). 87
87 Viz. STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: Činnosti: Aktivizační služby pro rodiny s dětmi
[online].
[cit.
53
2012-05-02].
Dostupné
5. 6. Cíle STŘEPu Nejčastější
cíle
poskytování
těchto
služeb
STŘEPem
rodině
a ohroženému dítěti ve věku 0-15 let jsou: snížit riziko odebrání dítěte z rodiny nácvikem sociálního chování v interakci dítě-rodiče a úpravou rodinných a sociálních podmínek rodiny, snižovat deprivaci dítěte při jeho umístění do zařízení pro výkon ústavní výchovy kontinuální prací s rodinou a spoluprací s dalšími kompetentními odborníky, umožňovat bezpečný a smysluplný kontakt umístěného dítěte s jeho rodiči, příp. širší rodinou za účasti a spolupráce nejširšího týmu odborníků, pracovat na bezpečném návratu dítěte do vlastní rodiny ve spolupráci s dítětem, rodinou a dalšími kompetentními odborníky. 88 JAK Uživatelé služby - rodiny s dětmi se na pracovníky středisek mohou obrátit: sami na základě svých obav nebo pochybností ve výchově, cítí-li, že by jim mohlo být dítě odebráno, nebo chtějí-li mít s umístěným dítětem kontakt, případně usilují-li, aby se jejich dítě vrátilo domů ze zařízení pro výkon ústavní výchovy, doporučí-li jim službu sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany, doporučí-li jim službu soudce opatrovnického senátu pro nezletilé, doporučí-li jim službu pracovník kojeneckého ústavu nebo dětského z:http://www.strep.cz/index.php?offset=9&cat=0 88 Viz. STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: Činnosti: Aktivizační služby pro rodiny s dětmi
[online].
[cit.
2012-05-02].
http://www.strep.cz/index.php?offset=9&cat=0
54
Dostupné
z:
domova, doporučí-li jim službu gynekolog, pediatr, psycholog, učitel, atp., doporučí-li jim službu pracovník Centra pro rodinu - Program resocializace matek zneužívající psychotropní návykové látky, atp. 89 Poradenští pracovníci sdružení pracují s rodinou a dítětem převážně v jejich přirozeném rodinném prostředí. Je-li dítě z rodiny odebráno, navazují kontakty s dítětem na základě spolupráce s konkrétním zařízením, do kterého bylo dítě soudem svěřeno. Jejich služba má terénní charakter, minimálně 70% se odehrává v rodinách, zařízeních pro výkon ústavní výchovy, atp. 90
5. 7. Historie STŘEPu STŘEP byl založen 2.6.1995 s cílem realizovat a rozvíjet hlavní činnost - implementace Úmluvy o právech dítěte do české legislativy a do terénní praxe. Nejdůležitější data z historie sdružení: 1995 - založení a dobrovolná práce 5 zakladatelů sdružení, 1995 - založení a dobrovolná práce 5 zakladatelů sdružení, 1995 - založení a dobrovolná práce 5 zakladatelů sdružení, 1997 - kontinuální práce STŘEPu na dílčích projektech, kterými směřuje k naplňování cíle sdružení - 1 středisko v Praze, 1,5 přepočtených pracovníků na hlavní pracovní poměr (HPP), 89 Viz. STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: Činnosti: Aktivizační služby pro rodiny s dětmi
[online].
[cit.
2012-05-02].
Dostupné
z:
http://www.strep.cz/index.php?offset=9&cat=0 90 Viz. STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: Činnosti: Aktivizační služby pro rodiny s dětmi
[online].
[cit.
2012-05-02].
http://www.strep.cz/index.php?offset=9&cat=0
55
Dostupné
z:
1998 - STŘEP uspěl v uzavřeném výběrovém řízení OSF Praha a OSI New York na zástupce ČR do projektu „Prevence zanedbávání a týrání dětí ve střední a východní Evropě“, 3 přepočtení pracovníci na HPP, 1999 - STŘEP pořádal 1. tématickou konferenci pro odbornou a politickou veřejnosti v Parlamentu PSP ČR, 2000 - vyhodnocení pilotní fáze prvního projektu „Doprovázení dětí alternativa k umísťování dětí do DD“ pro rodiny s dětmi 0-15 let, rozdělení projektu na raně intervenční program pro sociálně ohrožené rodiny s dětmi v raném věku 0-3 roky, 4 přepočtení pracovníci na HPP, 2000 - STŘEP se stal členem mentoringového projektu OSI New York pro následující země: Albánie, Kyrgyzstán, Rusko (Novgorodská oblast), 2001 - STŘEP pořádal 2. tématickou konferenci pro odbornou a politickou veřejnosti v Parlamentu PSP ČR, 2001 - ukončení projektu „Prevence zanedbávání a týrání dětí ve střední a východní Evropě“ OSF Praha a OAI New York, STŘEP vybrán jako "Leader NGO" a svou práci v období trvání projektu prezentoval na mezinárodní konferenci IPSCAN V Izraeli, 2001 - STŘEP byl vybrán jako jeden ze vzdělavatelů společného pilotního projektu MPSV a MV ČR Centrum včasné intervence, Ostrava, 2002 - vznik 1. regionálního střediska v Rakovníku, 5 přepočtených pracovníků na HPP, 2003 - vznik 2. regionálního střediska v Berouně, přestěhování rakovnického střediska do Kladna, kde působí dodnes, 6 přepočtených pracovníků na HPP, 2004 - rozvoj činnosti na probační program pro děti, které ve věku pod 15 let spáchaly činnost jinak trestnou, realizují ji všechna 3 střediska, 9 přepočtených pracovníků na HPP, 2004 - vznik a rozvoj akreditovaných vzdělávacích programů v rozsahu
56
3x50 výcvikových hodin (MV ČR) pro pracovníky NNO a státní správu v oblasti SPO, 2004 - STŘEP navázal spolupráci s Pouponniére (urgentní zařízení pro výkon ÚV pro děti od 0-6 let věku) v Limoges, kraj Horní Vinna, Francie - tento kraj má velmi dobře zpracovanou metodiku, legislativu a praxi směrem ke snižování deprivace dětí v ÚV a práci s rodiči, kterým bylo dítě odebráno do ÚV, 2004 - STŘEP získal cenu Nadace Eurotel za nejlepší podaný projekt - „Děti do ústavů nepatří“ (rozvoj regionálních středisek), 2005 - STŘEP získal finanční prostředky pro vzdělávací a metodický projekt „Příklad dobré praxe v mikroregionu Kladno“ z prostředků ESF OPRLZ - 1. výzva, jednalo se o historicky první vzdělávání a práce na metodice pracovníků OSPOD, NNO, zařízení pro výkon ústavní výchovy (kojenecké ústavy a dětské domovy), s cílem eliminace sociálního vyloučení ohrožených rodin s dětmi, 2005 - STŘEP pořádal celorepublikový tématický seminář s francouzskou účastí na téma nástroje snižování deprivace dětí v ÚV, 120 účastníků z celé ČR, 2006 - STŘEP získal akreditaci MŠMT pro vzdělávací program „Podpora dítěte umístěného v zařízení pro výkon ústavní výchovy“ v rozsahu 150 výcvikových hodin pro pracovníky školských zařízení, 2006 - povinnost pracovníků OSPOD doporučovat rodině umístěného dítě do ÚV na základě předběžného opatření poradenství s cílem návratu dítěte do rodiny obsahuje novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, pro kterou STŘEP poskytl podněty, 2007 - vstupuje v platnost zákon o sociálních službách, který zahrnuje sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, o což STŘEP při přípravách tohoto zákona usiloval,
57
2007 - STŘEP přetransformoval své dílčí projekty a začal kontinuálně poskytovat registrované sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, 2007
-
ve
dnech
27.-28.
března
v
Praze
STŘEP pořádal
celorepublikovou konferenci „Dítě mezi rodinou a institucemi“ o výstupech projektu, včetně jednodenního bloku prezentace multidisciplinární spolupráce francouzské praxe odborníky z oblasti SPO, ÚV a soudnictví, hlavním tématem obou konferenčních dní byla multidisciplinární spolupráce jako nástroj snižování deprivace dětí v ÚV a práce s jejich rodinou s cílem jejich návratu domů, účast 300 odborníků v multidisciplinárním zastoupení z celé ČR, 2007 - STŘEP získal akreditaci MPSV pro vzdělávací program „Práce s rodinou v obtížné životní situaci“ v rozsahu 100 výcvikových hodin pro sociální pracovníky, 2007 - STŘEP začal čtvrtletně vydávat „Bulletin STŘEPu – JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA“. Je pro něj příjemným zjištění, že po každé distribuci Bulletinu
stoupá
návštěvnost
na
webových
stránkách
v
průměru
o 70 až 100%, 2007 - začátek činnosti Expertní pracovní skupiny MPSV a MŠMT k podpoře řešení problematických bodů mezi oběma resorty - členství ředitelky STŘEPu, V. Bechyňové, umožnilo STŘEPu metodicky ovlivnit posilování multidisciplinární spolupráce (jednoho ze základních rysů sanace rodiny) institucí spadajících pod oba resorty, 2008 - STŘEP realizoval kurs „na klíč“ pro pracovníky Kanceláře Veřejného ochránce práv – oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody a ochrany práv dětí, Brno (rozsah 20 hodin), 2008 - STŘEP získal akreditaci MPSV pro vzdělávací program „Práce s rodinou v obtížné životní situaci I.“ v rozsahu 50 výcvikových hodin
58
pro sociální pracovníky, 2008 - začátek činnosti expertního panelu MPSV pro transformaci systému péče o ohrožené děti - členství ředitelky STŘEPu, V. Bechyňové, umožnilo STŘEPu metodicky přispět k plánovaným systémovým změnám týkajících
se praxe péče o ohrožené děti a jejich rodiny,
2008 - STŘEP pořádal diskusní seminář „Jaké jsou možnosti sanace rodiny v průběhu umístění dítěte mimo rodinné prostředí“, účast 90 odborníků v multidisciplinárním zastoupení převážně z Prahy a Středočeského kraje a 16 studentů sociální práce, 2009 - ředitelka STŘEPu, V. Bechyňová, byla jmenována členkou Výboru pro práva dítěte, Rady vlády ČR pro lidská práva. STŘEP má tak možnost více prosazovat práva ohrožených dětí, 2009 - STŘEP byl vybrán pro prezentaci své činnosti na dvou akcích pořádaných Českým předsednictvím v radě EU. 91 2011 – STŘEP musel v dubnu zrušit středisko v Berouně z důvodu nedostatečných financí. V organizaci pracuje 6 pracovníků.
5. 8. Efektivita sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 Středisko pomoci dětem a rodinám Praha Počet pracovníků: 6 Počet uživatelů 246
Z toho rodiče/statutární zástupci dětí 155
Z toho děti 91
Tab. č. 1. Počet uživatelů sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Praha. Zdroj: STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Praha [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str. 8.)
91 STŘEP: české centrum pro sanaci rodiny. In: O nás: Důležitá data [online]. [cit. 2012-0502]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=4&cat=0
59
Typ situace/výchovné opatření Počet dětí při vstupu do projektu Tíživá sociální situace Úřední dohled Návrh na soudní dohled Soudní dohled NRP Příbuzní Předběžné opatření příbuzní Návrh na ústavní výchovu Předpěžné opatření (PO) Ústavní výchova (ÚV) Celkem
45 3 4 17 1 2 1 10 8 91
Typ situace/výchovné opatření při ukončení spolupráce s rodinou zůstalo změna/SD změna/PO změna/ÚV 45* 0 0 0 3** 0 0 0 1 3** 0 0 12** 0 5 0 1 0 0 0 0 2** 0 0 0 0 0 1 4° 2 0 4 7°° 1 0 0
Tab. č. 2: Efektivita sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Praha. Zdroj: STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Praha [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str.8)
„* U žádného dítěte nedošlo ke zhoršení situace ani k nařízení výchovného opatření ** U těchto dětí plní dohled svůj účel v oblasti podpory udržitelnosti změny, žádnému z těchto dětí nebyla nařízena ústavní výchova, ani na ni nebyl podán návrh. ° Ze 4 dětí s nařízeným předběžným opatřením je 2 stále poskytována služba. °° Ze 7 dětí s nařízenou ústavní výchovou je 3 stále poskytována služba s cílem podpory bezpečného kontaktu dětí s rodiči.“ 92
92
STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Praha [online]. [cit. 2012-56-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str. 8)
60
Cena služby/cena za výkon ÚV v roce 2010 Cena služby celkem Kč 1 512 940,-
Přepoctená cena/ uživatel služby Kč 6 150,-
Přepočtená cena/ dítě ve službě Kč 16 626,-
Uváděná cena/ dítě v ÚV Kč 250 000,-
Tab. č. 3. Cena služby/cena za výkon ÚV v roce 2010střediska pomoci dětem a rodinám Praha. Zdroj: STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Praha [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str.8)
Středisko pomoci dětem a rodinám Kladno přepočtený počet pracovníků: 2,3 Počet uživatelů 128
Z toho rodiče/statutární zástupci dětí 67
Z toho děti 61
Tab. č. 4. Počet uživatelů sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Kladno. Zdroj: STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Kladno [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str. 9)
Typ situace/výchovné opatření Počet dětí při vstupu do projektu Tíživá sociální situace Úřední dohled Soudní dohled NRP Příbuzní Ústavní výchova (ÚV)
41 2 9 1 8
Celkem
61
Typ situace/výchovné opatření při ukončení spolupráce s rodinou zůstalo 40* 0 9** 1 7***
změna/SD změna/PO změna/ÚV 1** 0 0 2** 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0
Tab. č. 5. Efektivita sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Kladno. Zdroj: STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Kladno [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str. 9)
„* U žádného dítěte nedošlo ke zhoršení situace ani k nařízení výchovného
61
opatření ** U těchto dětí plní dohled svůj účel v oblasti podpory udržitelnosti změny, žádnému z těchto dětí nebyla nařízena ústavní výchova, ani na ni nebyl podán návrh. ***Rodinám všech 6 dětí s nařízenou ústavní výchovou je stále poskytování služba - 3 s cílem podpora bezpečného kontaktu dětí s rodiči, 3 s cílem úpravy podmínek v rodině umožňující návrat dětí do rodiny.“ 93 Cena služby/cena za výkon ÚV v roce 2010 Cena služby celkem Kč 651 000,-
Přepoctená cena/ uživatel služby Kč 5 086,-
Přepočtená cena/ dítě ve službě Kč 10 672,-
Uváděná cena/ dítě v ÚV Kč 250 000,-
Tab. č. 6. Cena služby/cena za výkon ÚV v roce 2010 ve středisku péče dětem a rodinám Kladno. Zdroj: STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Kladno [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str. 9)
Středisko pomoci dětem a rodinám Beroun přepočítaný počet pracovníků: 2,3 Počet uživatelů 128
Z toho rodiče/statutární zástupci dětí 65
Z toho děti 63
Tab. č. 7. Počet uživatelů sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a
rodinám
Beroun.
Zdroj: STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Beroun [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str. 10)
93
STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Kladno [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str. 9)
62
Typ situace/výchovné opatření Počet dětí při vstupu do projektu Tíživá sociální situace Úřední dohled Soudní dohled NRP Příbuzní Ústavní výchova (ÚV) Celkem
36 2 10 1 14 63
Typ situace/výchovné opatření při ukončení spolupráce s rodinou zůstalo změna/SD změna/PO změna/ÚV 35* 1 0 0 2** 0 0 0 10** 0 0 0 1 0 0 0 14*** 0 0 0
Tab. č. 8. Efektivita sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Beroun. Zdroj: STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Beroun [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str. 10)
„* U žádného dítěte nedošlo ke zhoršení situace ani k nařízení výchovného opatření. ** U těchto dětí plní dohled svůj účel v oblasti podpory udržitelnosti změny, žádnému z těchto dětí nebyla nařízena ústavní výchova, ani na ni nebyl podán návrh. ***U 11 dětí byl naplněn cíl služby podpora bezpečného kontaktu dětí v ÚV s rodinou.“ 94
94 STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Beroun [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str. 10)
63
Cena služby/cena za výkon ÚV v roce 2010 Cena služby celkem Kč 620 000,-
Přepočtená cena/ uživatel služby Kč 4 844,-
Přepočtená cena/ dítě ve službě Kč 9 841,-
Uváděná cena/ dítě v ÚV Kč 250 000,-
Tab. č. 9. Cena služby/cena za výkon ÚV v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Beroun. Zdroj: STŘEP: výroční zpráva 2010. In: Efektivita/výsledky sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010: Středisko pomoci dětem a rodinám Beroun [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz/index.php?offset=54&cat=0 (str. 10)
64
Závěr Cílem mé práce bylo seznámit s nestátní neziskovou organizací STŘEP, která se sanací rodiny věnuje a seznámit s metodickými postupy sanace v podmínkách této nestátní neziskové organizace. Domnívám se, že tento cíl jsem splnila. V teoretické části se zaobírám Zákonem č. 94/1963Sb, který pojednává o rodině. Na tento zákon navazuji další kapitolou, která se zabývá rodičovskou zodpovědností. Rodiče mají povinnost chránit zájmy dítěte, vykonávat nad ním dohled, který odpovídá stupni jeho vývoje a řídit jeho jednání. Jsou rodiče, kteří zahrnují své dítě láskou a udělali by pro něho první poslední a na druhé straně jsou rodiče, kteří používají až extrémně nepřiměřené tresty a týrají své dítě a nebo se o něho vůbec nezajímají a dítě si může dělat, co chce. Obě krajnosti jsou, ale nepřístupné a trestní zákon na ně pamatuje. Dále jsem se v teoretické části věnovala, jaké se rozlišují v současnosti typy poškozování dětí a jaké existují faktory zanedbávání péče o dítě. V praktické části jsem uvedla tři příklady z praxe, které zasvěcují do problematiky sanace rodiny a zároveň ukazují, jak sanace rodina vypadá v praxi. V prvním příkladu z praxe, který se zabývá klientkou sanace rodiny, jíž byla odebrána z péče tříletá dcera a byla umístěna do kojeneckého ústavu, lze vidět, že i když pro matku není daná situace lehká nakonec souhlasí s nabídky sociálních služeb rodině a rozhodne se s pracovníky spolupracovat. A přesto, že pracovnice SPOD a pracovnice kojeneckého ústavu nevidí možnosti, jak matku podpořit moc nadějně, souhlasily, že se s pracovnicí CSR a poté s matkou setkají. Na schůzce se jim podařilo dohodnut sanační plán, který by měl vést ke kladným výsledkům ohledně prospívání dítěte
65
a také rozvoje jeho kontaktu s matkou. Další příklad z praxe se zabýval zhodnocením situace dítěte v rodině, které zpracoval pracovník CSR podle Indexu zanedbávání péče pro pracovníka SPOD, na základě zhoršené situace jednoho ze sourozenců v sanované rodině. Pomocí tohoto Indexu se zjistilo, jak velká míra rizik, u konkrétního dítěte v rodině existuje. Pracovník SPOD navrhl stanovit nad péčí u chlapce soudní dohled a u dívky se rozhodl podat k soudu návrh na předběžné opatření. Dívka by tak byla umístěna mimo rodinu. Cílem posledního příkladu z praxe bylo ukázat na vzájemné působení zřetelů příběhu působící na situaci dětí, a schopnost matky upravit si podmínky tak, aby mohla své děti převzít zpět do své péče. Ve společenském kontextu je ČR kritizována nadnárodními institucemi za vysoký počet dětí, které jsou umístěny v zařízeních ústavního typu. Sanace rodiny přišla s přístupem, u kterého výsledky potvrdily, že dítěti lze pomoci prostřednictvím pomoci jeho rodině. Tato cesta vede k tomu, že je snižován počet dětí
v ústavech nebo děti pobývají v ústavech zkrácenou dobu.
Důkazem je toho i výroční zpráva nestátní neziskové organizace STŘEP z roku 2010, kde je zhodnocena efektivnost sociálně-aktivizačních služeb. STŘEP pomůže ročně stovkám dětí a cena služeb toho sdružení v porovnáním s výkonem ústavní výchovy je nesrovnatelná. Náklady na výkon ústavní výchovy jednoho dítěte vyjde ročně okolo Kč 250 000,-, kdežto služba pro jednu osobu stojí průměrně Kč 10 300 ,- za rok. Protože pro klienti nestátní organizace STŘEPu jsou jeho služby bezplatné, jeho práce se musí vyplatit, jak státnímu rozpočtu, daňovým poplatníkům, tak i celé společnosti. Dle mého názoru by měla občanská sdružení jako je STŘEP přibývat. Bohužel z nedostatku financí muselo být v roce 2011 zrušeno jedno středisko STŘEPu a to v Berouně. Důležité, ale je, že tato organizace chce dělat práci
66
kvalitně a ne kvantitativně. V této oblasti na kvalitě odvedené práce opravdu záleží.
67
Seznam literatury BECHYŇOVÁ, Věra, KONVIČKOVÁ, Sanace rodiny. Vyd. 1. Praha : Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-392-5. CHODĚRA, Oldřich, Partnerství, manželství a paragrafy. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0217-7. MARTÍNEK, Zdeněk, Agresivita a kriminalita školní mládeže.Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2310-5. MATOUŠEK, Oldřich, Rodina jako instituce a vztahová síť. Vyd. 1. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. ISBN: 80-901424-7-8. MATOUŠEK, Oldřich, Slovník sociální práce. Vyd. 2. Praha : Portál, 2008. ISBN: 978-80-7367-368-0. MATOUŠEK, Oldřich, PAZLAROVÁ, Hana, Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. Vyd. 1. Praha : Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-739-8. MÜHLPACHR, Pavel, Sociální práce, Vyd. 1. Brno: MU, 2004. ISBN:80210-3323-1. PROVAZNÍKOVÁ,
Hana,
VANÍČKOVÁ,
Eva.
Mala
encyklopedie
zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Vyd. Praha : Růžová linka, 1997. PROVAZNÍKOVÁ, Hana, VANÍČKOVÁ, Eva. Násilí v rodině. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-008-4 SCHAEFFEROVÁ, Edith, Co je rodina?. Vyd. 1. Praha :Návrat domů, 1995. ISBN 80-85-495-41-4 SMUTKOVÁ, Lucie, Sociální práce s rodinou. Vyd. 1. Hradec Králové : Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-069-1 SOBOTKOVÁ, Irena, Psychologie rodiny. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-559-8.
68
Spravedlnost dětem: Význam rodiny pro vývoj osobnosti. In: ŠNÝDROVÁ, Ivana. [online]. [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: http://www.iustin.cz/art.asp?art=3 STŘEP: České centrum pro sanaci rodiny. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.strep.cz Ze světa psychologie: Role otce v rodině jako činitele ovlivňujícího vývoj dítěte. In: [online]. [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.psychometry.cz/informace/view/39 Zákon o rodině: Zákon č. 94/1963 Sb. In: [online]. [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://www.e-besedy.cz/zakony-a-vyhlasky/zakon-o-rodine-zakon-c-94-
1963-sb.html
69
Seznam tabulek Tab.č. 1. Počet uživatelů sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Praha. ....................................................................... 59 Tab.č. 2: Efektivita sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Praha. .................................................................................... 60 Tab.č. 3. Cena služby/cena za výkon ÚV v roce 2010střediska pomoci dětem a rodinám Praha. .................................................................................................. 61 Tab.č. 4. Počet uživatelů sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Kladno. .................................................................... 61 Tab.č. 5. Efektivita sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Kladno................................................................................... 61 Tab.č. 6. Cena služby/cena za výkon ÚV v roce 2010 ve středisku péče dětem a rodinám Kladno. ............................................................................................... 62 Tab.č. 7. Počet uživatelů sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Beroun...................................................................... 62 Tab.č. 8. Efektivita sociálně-aktivizačních služeb v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Beroun.................................................................................. 63 Tab.č. 9. Cena služby/cena za výkon ÚV v roce 2010 střediska pomoci dětem a rodinám Beroun. ............................................................................................... 64
70
