Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Metody v sociální geografii
Čeho se vyvarovat při psaní seminárních prací
Michaela Sladová, Luboš Mrkva Květen 2010 BGEKA 2. ročník
Prohlašujeme, ţe jsme tento manuál sestavili samostatně a souhlasíme s jeho zveřejněním na webových stránkách Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro potřeby studentů budoucích ročníků V Praze dne 14.6. 2010, Michaela Sladová, Luboš Mrkva
1
Obsah 1. Úvod....................................................................................................................... 3 2. Základní pravidla .................................................................................................. 4 3. Rešerše cizojazyčného textu ............................................................................... 5 3.1. Jak psát rešerši ................................................................................................ 5 3.2. Nejčastější chyby ............................................................................................. 5 4. Bloky cvičení ......................................................................................................... 7 4.1. Tabulky ............................................................................................................ 7 4.2. Mapová a obrazová doplnění ........................................................................... 7 4.3. Grafy .............................................................................................................. 10 4.4. Zdroje ............................................................................................................. 10 4.4.1. Vzory bibliografických záznamů………………………………………………………...11 5. Časté chyby v textu ........................................................................................................13
5.1. Základní pravidla psaní u nejčastějších chyb ................................................. 13 6. Závěr .................................................................................................................... 15 7. Zdroje................................................................................................................... 16 7.1. Kniţní zdroje .................................................................................................. 16 7.2. Internetové zdroje .......................................................................................... 16 7.3. Datové zdroje ................................................................................................. 16
Seznam tabulek Tabulka 1: Nejčastější chyby v rešerši .................................................................... 6 Tabulka 2: Nejčastější chyby v tabulkách ............................................................... 7 Tabulka 3: Nejčastější chyby v mapách .................................................................. 8 Tabulka 4: Nejčastější chyby v grafech ................................................................. 10 Tabulka 5: Nejčastější chyby při psaní zdrojů ....................................................... 12 Tabulka 6: Nejčastější chyby při psaní textů ......................................................... 13
Seznam obrázků Obrázek 1: Kartogram světa ................................................................................... 8 Obrázek 2: Špatně zvolená barevná škála.............................................................. 9 Obrázek 3: Správně zvolená barevná škála s dalšími náleţitostmi ......................... 9 2
1. Úvod Cílem tohoto textu je upozornit studenty na chyby, které se nejčastěji vyskytují při tvorbě prací z Metod v sociální geografii. Tento předmět je výbornou a jedinou důkladnou přípravou pro psaní bakalářských a posléze diplomových prací. Proto je důleţité tomuto předmětu věnovat náleţitou pozornost. Během semestru Vám zabere příprava rešerše cizojazyčného textu, sociálního bloku a ekonomického bloku hodně času. A však nepodceňujte přípravu a aktivitu k těmto pracím.
3
2. Základní pravidla Je důleţité dodrţovat základní pravidla při psaní těchto prací. Jak po obsahové tak po formální stránce. Celá práce musí být v normostranách, to znamená velikost písma 12, font Arial, řádkování 1,5 a zarovnání textu do bloku. Dalším důleţitým bodem je dodrţování mezer mezi nadpisy jednotlivých kapitol a textem. Kaţdá velká kapitola musí začínat na vlastní stránce. Veškerá díla by měla mít svoji úvodní stránku a správně vytvořený obsah. Kaţdá strana musí být očíslovaná, a na konci práce musí být správně sepsané zdroje a veškeré pouţívané přílohy. Text práce by se měl týkat tématu a hlavně musí být na úrovni odpovídající studentům vysoké školy. Správná stylistika a syntaktika je dobrým základem. V textu by se měla objevovat vlastní intelektuální invence a interpretace. Je nedostatečné jen mechanicky popsat obrázky a grafy. Důleţité také je, se vyvarovat nic neříkajícím větám (tzv. vycpávkám), které nemají nic společného s tématem, pouze se jimi studenti snaţí prodlouţit svůj text.
4
3. Rešerše cizojazyčného textu Jiţ při výběru textu je nutné dbát na jeho obsah. Je důleţité, aby se článek věnoval sociální geografii. Dalšími důleţitými faktory jsou např. srozumitelnost článku a obsahová vhodnost. Je těţké psát rešerši na článek, kterému nerozumíte. Také pomůţe, kdyţ se o dané téma zajímáte, pak k práci přistupujete aktivněji. V případě, ţe si tento článek překládáte, coţ většina studentů musí, dávejte pozor na smysl jednotlivých vět a následně i celého textu. V průběhu práce byste měli cizojazyčný článek porovnávat s českými články na vybranou problematiku. 3.1. Jak psát rešerši Dílo začíná úvodem, kde by se mělo naznačit, čím se práce zabývá. Dále se pak přejde k samotnému tématu, o kterém článek pojednává. Mělo by se nastínit, co se článek snaţí vysvětlit, a čeho se daný výzkum týká. Při psaní textu, by se nemělo zapomínat na správnou citaci, kterou uvádíme hned na konci souvětí. Měli by se zde popsat názorné příklady, na kterých byl dělán výzkum. V závěru bychom měli celý článek zhodnotit, jestli byl přínosný nebo byl subjektivně napsán atd. Na konci by se měly objevit správně napsané citace.
3.2. Nejčastější chyby V práci se studenti dopouštějí jedné zásadní chyby, místo rešerše píší referát. Na tuto skutečnost je potřeba dát velký pozor. Dále byste měli dbát na správný překlad cizojazyčného textu do spisovné češtiny. V případě, ţe se vám vše zmíněné povede a proniknete do tématu článku, při psaní je nutné dodrţet zadaný počet stran. Uměním je napsat rešerši v rozsahu 3 normostran, kde bude obsáhnut celý článek. Chyby se často vyskytují v nesprávné citaci textu.
5
Tabulka 1: Nejčastější chyby v rešerši špatný překlad gramatické chyby syntaktické chyby obsahové chyby nesprávná hlavička UK nedodržení rozsahu nedodržení grafické úpravy
6
4. Bloky cvičení Při tvorbě bloků je velmi důleţitá správně vytvořená databáze potřebných dat. Vyplatí se získaná data přehledně zpracovávat a ukládat pro snadnější práci s nimi. Kromě veškerých chyb, o kterých jsem jiţ psal v předchozích částech, v těchto blocích dochází k mnoha dalším formálním chybám. Nejvíce chyb dělají studenti v obrazových, tabulkových, grafových a mapových doplňcích textu. Velký pozor je třeba dát na správné číslování jednotlivých prvků. Kaţdá skupina má své vlastní číslování (př. Obrázek 1, Graf 3). Kdyţ budete psát o vybraném ORP nezapomeňte v textu zhodnotit jeho postavení v kraji atd. 4.1. Tabulky Nejvíce chyb v tabulkách je v jejich formátování. Veškeré tabulky v textu by měly mít stejný formát. Pozor dávat na stejný počet desetinných míst, na oddělené tisíce, a pro lepší přehlednost čísel je potřeba všechny zarovnávat doprava. V případě, ţe v tabulkách pouţíváte zkratky, je nutné je pod tabulkou vysvětlit. Tabulka 2: Nejčastější chyby v tabulkách neoddělené tisíce v číslech nezarovnaná čísla do prava nestejné formátovaní nestejný počet desetinných míst nevysvětlené použité zkratky tabulky většího rozsahu patří do příloh
4.2. Mapová a obrazová doplnění Při tvorbě map je důleţité dodrţovat veškerá kartografická pravidla. V případě kartografické chyby je lepší v práci mapy pojmenovávat jako obrázky, coţ mnohdy ušetří mnohá vysvětlování a nesrovnalosti. Obrázky také nesmí zakrývat čísla stránek.
7
Tabulka 3: Nejčastější chyby v mapách nedodržení základních kartografických pravidel nesprávná barevná škála nesprávně udělané mapové výřezy špatně zvolené intervaly sledovaného jevu
V Bloku 2, který se zabýval ekonomickou stránkou geografie, se velmi často setkáte s potřebou vytvoření kartogramů, pro srovnání stejných jevů v určitých částech světa. Jak je patrné z Obrázku 1, v případě, ţe zkoumáte zemědělské produkty, nepatří do mapy světa Antarktida. Při tvorbě měřítka je nutné aby nejvyšší hodnota měřítka odpovídala nejvyšší hodnotě jevu, ostatní hodnoty musí být zaokrouhleny tak aby měly vypovídající hodnotu o sledovaném jevu (viz. hodnotové měřítko Obrázek 1). Pozor dávejte na to, ţe mapy světa nesmí obsahovat směrovku. Obrázek 1: Kartogram světa
Zdroj: 3,4
8
Dalších mnoha chyb se studenti dopouští při tvorbě map pro poměřování hodnot jednotek k celku (např.: Koeficient koncentrace průmyslu v obcích v ORP). Na Obrázku 2 je vidět špatně zvolená barevná škála, která nemá ţádnou vypovídající hodnotu. Barevná škála musí být dvojí. Rozdělena na nadprůměrné a podprůměrné hodnoty. Při porovnávání více časových úseků (viz. Obrázek 3) je nutné zvolit legendu stejnou (barevně i intervalově) pro všechny období. Jiţ na první pohled je z takto vytvořené mapy vidět vývoj sledovaného jevu. Obrázek 2: Špatně zvolená barevná škála
Zdroj: 3,4
Obrázek 3: Správně zvolená barevná škála s dalšími náležitostmi
Zdroj: 3, 4
9
4.3. Grafy Základ tvoří výběr správného typu grafu pro zobrazovanou problematiku. Pro některá data se více hodí například spojnicový neţ sloupcový graf. Spojnicový graf pouţíváme u dat, které sledují určitý vývoj a jsou tudíţ kontinuálním jevem. Sloupcové grafy se pouţívají např. pro hrubé míry, porovnání jednotlivých států apod.
Tabulka 4: Nejčastější chyby v grafech nesprávný typ grafu špatně popsané osy špatně zvolené jednotky špatně popsané sledované jevy nečitelnost nebo nesrozumitelnost grafu (např. u věkové pyramidy) nestejná barevná škála stejných jevů (např. při porovnávání vývoje výsečovými grafy)
4.4. Zdroje Veškeré zdroje musí být správně uvedeny podle citační normy. Plné znění zdrojů se musí uvádět jak na konci celé práce, tak pod kaţdou přílohou (obrázkem, tabulkou, …) v textu. Seznam zdrojů na konci práce musí být uváděn podle abecedy a měl by být rozdělen na kategorie zdrojů (př. Internetové zdroje, Kniţní zdroje, ….) 4.4.1. Vzory bibliografických záznamů Základní psaní bibliografických záznamů jsme si dovolili převzít od České geografické společnosti. Tento vzorník poukazoval na dodrţovaní těchto pravidel v geografických pracích. Základní citační normy Geografie ČGS tedy jsou: 1) Z ENCYKLOPEDIE (slovníku), v níž pod heslem NENÍ JMÉNO jeho AUTORA, atlas: a) Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Sv. 1, a/b. Encyklopedie Diderot, Praha 1999, s. 234 (kde je citované či převzaté heslo).
10
b) Statistická ročenka České republiky 2004, ČSÚ, Scientia, Praha 2004, 783 s. c) TOMEŠ, J., JELÍNEK, R. a kol. (1977): Dnešní svět. Školní atlas. Terra, Praha, 93 s. d) Atlas československých dějin. (Hlavní vědecký redaktor J. Purš.) Praha, HÚ ČSAV a ÚSGK 1965, 41 map. listů e) Průmysl a výrobní řemesla (v Českých zemích roku 1902, na Slovensku 1900). In: Atlas československých dějin, Praha 1965, mp. č. 22/a.
2) Z ENCYKLOPEDIE (slovníku), v níž pod heslem JE JMÉNO jeho AUTORA: JELEČEK, L. (2006): Agricultural Revolution. In: Geist H. (ed.): The Earth’s Changing Land: An Encyclopedia of Land-Use and Land-Cover Change. Vol. I. Greenwood Publishing Group, Westport, CT, USA, s. 25–27. 3) Z INTERNETU: Podle povahy materiálu se cituje buď jako článek nebo kniha s tím, ţe místo nakladatelství je uveden odkaz na webové stránky. Pokud lze, je lépe citovat publikované materiály v tištěné podobě. a) BLAŢEK, J. (2001): Politika hospodářské a sociální soudrţnosti EU. http://www.geography.cz/socgeo/blazek/blaz02.html b) JELEČEK, L. (2007): Environmentalizace vědy, geografie a historické geografie: environmentální dějiny a výzkum změn land use Česka v 19. a 20. století. Klaudyán, 4, 2007, č. 1, s. 21–28 (www.klaudyan.cz). ISSN 1212-9690 c) Pramen: Statistical Abstract of the United States 2004–2005. http://www.census.gov/statab/www/ (staţ. 2.12.2008)
4) KNIHY: a) SAYER, A. (1992): Method in Social Science. A Realist Approach. 2. ed., Routledge, London, 315 s. b) SÁDLO, J. a kol. (2005): Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Malá Skála, Praha, 247 s.
5) ČLÁNKU Z ČASOPISU:
11
a) TOMEŠ, J. (1996): Specifická nezaměstnanost v České republice v regionálním srovnání. Geografie – Sborník ČGS, 101, č. 4, s. 278–229. b) CHROMÝ, P. (2001): Výzvy pro českou historickou geografii? Historická geografie, 31, HÚ AV ČR, Praha, s. 87–108. c) BIČÍK, I. (2000): Interakce „příroda – společnost“ v datech o půdním fondu. Geografické rozhledy, 9, 1999/2000, č. 4, s. 108–109 + 2 mp. (zde uveden ročník = školní rok, obyčejně od 3.č. se do závorky dává druhý rok) d) WINIWARTER V. et al. (2004): Enviromental History in Europe from 1994 to 2004: Enthusiasm and Consolidation. Environment and History, 10, , No. 4, pp. 501–530.
Tabulka 5: Nejčastější chyby při psaní zdrojů nesprávná citace neseřazení podle abecedy rozdělení dle kategorií
12
5. Časté chyby v textu Kromě jiţ zmiňovaných chyb v syntaxu a stylististice, se studenti dopouští mnoha dalších v gramatice. Je nutné dávat si pozor na psaní čárek v souvětí, na psaní i/y a na další základní pravidla (viz dál). Mimo to se studenti často dopouští chyb při psaní procent/procentní. Kdyţ chceme psát o procentech, musíme mezi číslem a procentem udělat mezeru (x_%). Procentní se píše dohromady. Pozor na časté opakování slov a na pouţívání slovního spojení čím, tím. Tabulka 6: Nejčastější chyby při psaní textů čárky v souvětí spojky uvozovky zkratky psaní i/y
5.1. Základní pravidla psaní u nejčastějších chyb V Tabulce 6 vidíme nejčastější chyby, kterých se studenti dopouští. Proto je vhodné podívat se do Pravidel českého pravopisu (2001) a zopakovat si základní pravidla. O čárkách v souvětí nám tato kniha říká, ţe: „Čárkou oddělujeme souřadně spojené věty hlavní (i souvětí) nebo souřadně spojené věty vedlejší, nejsou-li spojeny spojkami a, i, ani, nebo s významem slučovacím.“ Zvláštní skupinou jsou vsuvky. „Čárkami se někdy oddělují výraz nebo věta, které jsou vloţeny do jiného větného celku. Takové vsuvky bývají samostatnými zvukovými celky a jsou odděleny od věty, do níţ jsou vsunuty, zřetelnými přestávkami.“ O psaní uvozovek říkají pravidla toto: „Do uvozovek dáváme ty části projevu, které doslovně citujeme nebo které chceme z různých důvodů od ostatního textů odlišit.“ Další častou chybou je psaní zkratek a značek. „Některá slova i celá slovní spojení zkracujeme. Některé zkratky jsou ustálené a píšeme je vţdy stejným způsobem. Zkratky, které vznikli zkrácením pojmenování vlastních, píšeme s počátečním písmenem velkým. Zkratky ostatní píšeme zpravidla s počátečním písmenem malým. Značky jsou ustálené grafické znaky, které uţíváme k vyjádření některých základních pojmů, zvláště vědeckých a 13
technických. Na rozdíl od zkratek neklademe za značkami tečku. Kdy píšeme písmeno malé a kdy velké, je u jednotlivých značek přesně ustáleno.“ Ohledně psaní i/y je v pravidlech mnoho kapitol. Je jasné, ţe je všechny nemůţeme zmínit, tak jen ve zkratce pro připomenutí. Psaní určují tvrdé a měkké souhlásky, vyjmenovaná slova a shoda přísudku s podmětem. Schopnost opravovat chyby programu Word je sice velmi prospěšná, ale přesto tento program není schopen opravit vše. V případě, ţe si s některým jevem nejste jistý, je vhodné pouţít Pravidel českého pravopisu.
14
6. Závěr Existuje velká řada chyb, kterých se studenti mohou v těchto pracích dopustit. Práce bude jednodušší, pokud se vyvarujete zmíněných prohřešků. Je důleţité dodrţovat veškeré formální a stylistická pravidla těchto prací. Podstatné je náleţitě citovat veškeré myšlenky, věty nebo celé odstavce, které převezmete od jiných autorů. Jinak se dopouštíte plagiátorství, které můţe být velmi tvrdě trestáno.
15
7. Zdroje Pozn.: Neodkazované zdroje zde zmíněné vycházejí z cvičení Metody v sociální geografii.
7.1. Knižní zdroje 1) Pravidla českého pravopisu, Academia Praha, Praha 2001, s. 391.
7.2. Internetové zdroje 2) Citační normy [online] [cit. 9.6.2010]. Dostupné z: http://geography.cz/informace- cgs/ 3) ČSÚ [online] [cit. 27.3.2010]. Dostupné z: http://www.czso.cz/
7.3. Datové zdroje 4) Digitální databáze ArcČR 2.0 [datové soubory, DVD]. Praha: ARCDATA PRAHA, s.r.o., c2007.
16
