UNIVERZITA KARLOVA FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA ANDRAGOGIKY A PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ
Studijní obor: Andragogika a personální řízení Poradenství ve vzdělávání dospělých Název práce: Aplikace holistické teorie osobnosti Kurta Goldsteina ve vzdělávání dospělých a poradenství
Ročník a forma studia: 2. ročník NMgr., prezenční studium 10.1.2017, Praha
Autor: Aneta Pajskrová
Pro svoji práci na téma aplikace teorie osobnosti do andragogiky a poradenství ve vzdělávání dospělých jsem zvolila „holistickou teorii osobnosti“ dle lékaře Kurta Goldsteina. Základem názvu teorie je řecké slovo „holos“, tedy úplný nebo sjednocený. Holistický přístup zdůrazňuje psychosomatickou jednotu a originalitu každého jedince. Kurt Goldstein ve své teorii používá pojmy převzaté z oblasti medicíny. Vystudoval medicínu a zaměřoval se na oblast neurologie a psychiatrie. Principy holistické teorie popisuje ve svém hlavním díle The Organism. Podle Goldsteina jsou právě pojmy organismus a osobnost zaměnitelné. Osobnost jedince vnímá podobně jako živý organismus ve své jednotě a celistvosti. Goldstein do své teorie přejímá také pojmy a koncepty tvarové psychologie (gestalt) a vychází z filozofického základu existencialismu. Holistický pohled na osobnost Goldstein nevnímá osobnost jako soubor jednotlivých částí, ale pohlíží na ni jako na integrovanou a jednotnou entitu, která má ústřední motivační tendenci, jež podporuje růst. Danou motivační sílu označuje jako „sebeaktualizaci“ a označuje ji za „pudovou tendenci“. Různé pudy vždy vedou k této základní pudové tendenci. Vliv tvarové psychologie Samotné chování osobnosti (organismu) vysvětluje jako souvislý sled dynamických procesů, které se vynořují jako tvary a postupně se střídají. Vždy má jeden tvar ústřední význam a ostatní ustupují do pozadí, jak se činnosti a chování během dne vyvíjí. Organismus v sociálním kontextu Osobnost (organismus) je popisován také v sociálním kontextu. Význam sociálních prvků je zásadní, pokud chceme dosáhnout zdravého vývoje osobnosti. Konkrétní a abstraktní chování Goldstein do svých výzkumů zahrnoval vojáky s poškozením mozku a všímal si rozdílů mezi zdravě a nezdravě probíhajícími činnostmi organismu. Právě změny na mozku mohou způsobit problémy
v abstraktním vnímání situací, následné vyhodnocení a reakci na danou situaci. Vyrovnávání s prostředím Teorie předpokládá, že zdravý organismus funguje bez problému a přináší jedinci trvalé uspokojení. Nicméně cesta k sebeaktualizaci je lemovaná překážkami, které jedinec překonává. Dokonce nepříjemné pocity, úzkost, stres, nepohodlí jsou přirozené průvodní jevy náročnějších situací, kterými jedinec prochází při cestě k sebeaktualizaci a posunu do dalších stádií svého osobnostního růstu. Jedná se o nevyhnutelnou podmínku lidské existence. Každý jedinec má jinou úroveň zvládajících mechanismů a frustrační tolerance. Nakonec se však každý člověk musí se svým okolím vyrovnat. Základy Goldsteinovi holistické teorie popsané výše můžeme shrnout do 3 prvků, které jsou užitečné v současném poradenství (Drapela, 2011, str. 137): 1. Pojetí osobnosti jako integrovaného organismu 2. Snaha organismu o sebeaktualizaci jako jednotící motivační síla 3. Úkol vyrovnat se s okolím Pokud se zaměřím na prvky holistické teorie osobnosti aplikované v poradenství,
vnímám
zásadní
propojení
s gestalt
terapií
-
humanistický, prožitkový a psychosomatický směr v psychoterapii. Jedinci jsou vnímáni jako otevřené systémy provázané se svým okolím. Cílem je dosáhnout sjednocení těla, pocitů a rozumu. Vyrovnanost osobnosti nastává když vnější projevy (vědomí - vyjadřování, chování, vzhled, činy) souhlasí s vnitřními pocity (podvědomí - emoce, pohnutky, pudy). Zakladatelem gestalt terapie byl myslitel a terapeut Frederick S. Perls (narozen 1893). Na začátku své kariéry spolupracoval právě s Kurtem Goldsteinem jako jeho asistent v Ústavu pro vojáky s poškozeným mozkem. V jeho terapii můžeme tedy pozorovat důraz na organismickou celost a zážitkový holismus. Dále z tvarové psychologie převzal důraz na druh prožitku, charakterizovaný figurou a pozadím (cokoli pozorujeme je
složeno ze dvou nebo více vzájemně propojených částí) a tendence k formování tzv. dobrých figur (Gestalts). Tradiční Gestalt psychologové se zabývali percepcí vnějšího světa, nicméně Perls to ve své terapii posouvá dále a cílem je analyzovat, co jedinec prožívá, jak vnímá své tělesné pocity, city, emoce a fantazie právě v kontextu působení vnějšího světa. Dalším krokem je orientace v dané situaci. Podle Gestalt terapeutů je hlavním předmětem psychologie organismu v poli prostředí. Důležité události probíhají na „hranicích ega“, tedy na hranicích mezi organismem a prostředím. Situace v organismu a v prostředí se neustále mění a vytváří nerovnováhu a potřeby. Základní tendencí je snaha posunout se z nerovnováhy k vyváženosti. Já (self) má funkci dosáhnout vyrovnání se s okolím, přizpůsobení. Myslím si, že prvky gestalt terapie můžeme propojit s oblastí definování cílů v poradenství, tak jak jsme je diskutovali během kurzu Poradenství ve vzdělávání dospělých. Samotné definování cílů prostřednictvím rozpoznání problému klienta (= percepce vnějšího světa, vnímání svých tělesných pocitů, emocí v kontextu s působením vnějšího světa), sebepoznání (= definice událostí na hranicích mezi organismem a prostředím, vnímané napětí, nerovnováha) a ujasnění osobních cílů (= co povede k posunutí z nerovnováhy a k naplnění potřeb).
Dále vnímám souvislost mezi prvním prvkem holistické teorie (uvedený výše) - pojetí osobnosti jako integrovaného organismu – a modelem komplexního poradenství: osobní život vs. práce vs. vzdělávání tzn. celostní pohled a komplexní analýzu situace klienta, následné poskytnutí bilanční diagnostiky propojující osobní život a práci, pedagogicko-psychologického a studijního poradenství v
kontextu
osobního života/vzdělávání, samostatné pracovní diagnostiky v oblasti práce a profesní diagnostiky v oblasti vzdělávání. Tento přístup komplexního poradenství v zásadě vnímá osobnost jako jednotnou a plně integrovanou entitu, resp. snaží se prostřednictvím
poradenství postihnout všechny oblasti života jedince a uvědomit si možnou provázanost. Snaží se odhalit a diagnostikovat diskrepance v jednotlivých oblastech a zasadit je do kontextu. Druhý prvek holistické teorie (uvedený výše) - snaha organismu o sebeaktualizaci jako jednotící motivační síla – bych ráda propojila s částí poradenského procesu „potřeba klienta – zakázka“. V případě, že se jedná o proaktivní vyhledání poradce ze strany klienta s potřebou řešit určitý problém - pracovní, vzdělávací, osobní – přisuzuji danou aktivitu právě té motivační síle, o které mluví Goldstein, jež směřuje k sebeaktualizaci. Klient přichází s potřebou, jež může mít formu potřeby intenzivní pomoci, potřeby nestranného stanoviska, potřeby alibi, ale také zvědavost, důvěra v poradce a jeho znalosti, očekávání určitého přínosu. Pojmu sebeaktualizace a jeho propojení s růstem, motivací a tvořivostí se věnuje také A.H. Maslow ve své knize O psychologii bytí. Jedná se o jednu z mých nejoblíbenějších publikací, která vyšla v roce 2014 poprvé také v češtině, proto si dovolím některé jeho koncepty uvést v této souvislosti. Maslow (2014) uvádí, že se „současné teorie motivace shodují v tom, že potřeby, touhy a motivační stavy se považují obecně za obtížné, rozčilující, nepříjemné a nežádoucí. Považují je za něco, čeho se chceme zbavit.“ Napětí je možné snížit pouze motivovaným chováním a usilováním o splnění cílů, což přináší snížení napětí, nutkání a úzkosti, jež vnímáme na psychické úrovni. Dle mého názoru, někteří jedinci potřebují podporu v přesném definování potřeb, v motivaci a nastavení cílů, nebot´ trpí v důsledku špatných zkušeností a nesprávné orientace v problému frustracemi a neschopností uspokojovat své skutečné potřeby. Svých impulzů se často obávají, nechovají se k nim s respektem a péčí, případně je potlačují, což může způsobovat zdravotní problémy (fyzické, psychické, psychosomatické). Maslow popisuje pozitivní a negativní vztah k potřebám.
Negativní vztah znamená snahu se potřeby, co nejdříve zbavit, ukončit a nastolit rovnováhu, klid a stav bez bolesti – obranné odstraňování. Jediným výsledkem je stav pasivního vyčkávání na další nevítané podráždění, které bude opět odstraněno. Nicméně v takto nastaveném mechanismu není prostor pro vývoj, změnu, pohyb, směřování. Ch. Bühlerová (in Maslow, 2014) poukázala na to, že teorie homeostázi se liší od teorie klidu (pouhé odstranění pnutí). Homeostáza znamená dostat se na optimální úrověň, neznamená dostat se do původního stavu nebo na nulu. Může to znamenat, jak snížení napětí, ale také zvýšení, velmi záleží na dané situaci a problému. Jedinci, kteří jsou převážně růstově motivováni, zažívají uspokojení potřeb, které často vede spíše ke zvýšené motivaci a zvýšenému vzrušení. Tito lidé přerůstají sami sebe, chtějí více a více (nespokojí se stavem klidu), nezačnou odpočívat, ale spíše zvýší svoji aktivitu. „Růst sám o sobě je uspokojivý a vzrušující proces.“ (Maslow, 2014, str. 89) Allport (in Maslow, 2014) poukázal na to, že „schopnost plánovat a hledět do budoucnosti je podstatnou složkou životaschopné lidské povahy.“ Růstová motivace udržuje napětí a pomáhá dosahovat „nedosažitelných“ cílů. Zajímavý je další koncept, který uvádí Maslow (2014) – dosažitelný (dočasný) cílový stav vs. nedosažitelný cílový stav. Dočasné uspokojení nedostatkových potřeb se vyznačuje jasným vrcholem, na začátku je motivovaný stav, spouští motivované chování, účelem je dosáhnout cílového stavu. V okamžiku úspěchu dosahuje vzrušení vrcholu a dovršení, poté vzrušení a potěšení rychle padá, napětí se uvolní a projevuje se to nedostatkem další motivace. Toto schéma kontrastuje s procesem v růstové motivaci, zde neexistuje vyvrcholení ani dovršení, žádný konečný stav ani cíl. Růst je definován jako nepřetržitý, v zásadě rovnoměrný vývoj směrem vzhůru nebo dopředu. Čím více jedinec získává, tím více chce, tzn. daný typ chtění je nekonečný a nikdy není možné dosáhnout cíle nebo uspokojit chtění. Samotné chování a snažení je cílem.
Třetí prvek holistické teorie (popsaný výše) - úkol vyrovnat se s okolím – je bezpochyby také zásadní v současném poradenském procesu a obecně při řešení problémů a vyrovnávání se s aktuální životní/pracovní situací. Z vnějšku pramenící napětí vyvolává v jedinci určitou míru nepohodlí, úzkosti a stresu. Zdravá míra úzkosti, která jedince neoslabuje (fyzicky a psychicky) má spíše motivující charakter a vede jedince ke zlepšování a růstu. Nicméně každý jedinec vnímá zatížení a s tím spojenou frustraci (tedy překážky na cestě k cíli) různě, což popisuje termín „frustrační tolerance“ S. Rosenzweiga. „Hladina tolerance vůči frustraci je inter – a intraindividuální, závislá na konstituci a výchově, ovlivnitelná životní zkušeností, emocionální podporou a psychoterapiíí“ (Hartl, 2000) Pozoruji zde propojení s oblastí vzdělávání dospělých a poradenstvím. Právě vzdělávání, rozšiřování kvalifikace, získávání nových zkušeností může zvyšovat toleranci k frustraci a pomoci jedinci snadněji překonávat překážky, zvyšuje repertoár možných řešení pracovních a osobních problémů a situací. Dle
Goldsteina
vyrovnání
s okolím
můžeme
dosáhnout
bud´
dobrovolným přijetím podmínek v dané situaci nebo lépe iniciativou organismu, která „překonává poruchy vznikající ze střetu se světem nikoli úzkostí, nýbrž pro radost z vítězství“ (Goldstein, 1939, s.305 in Drapela 2011). Zde vnímám velmi jednoduchý příklad z oblasti poradenství. Samotné rozhodnutí jedince vyhledat odbornou pomoc a vstupit do poradenského procesu s cílem získat nové pohledy, informace a možné návrhy řešení znamená snahu překonávat překážky vznikající se střetem s okolím. V této souvislosti mě napadá asociace s modelem stresové reakce - „útok vs útěk“. Velmi jednoduše a názorně zobrazený v přiloženém videu: The stress response: Fight or flight V této části bych také ráda použila model změny, který původně vytvořila Elisabeth Kubler-Ross v roce 1969. Ilustrovala, jak reagují lidé, kterým byla oznámena nevyléčitelná nemoc. Dále byl tento model modifikován a používá se také v poradenství, managementu a řízení
změny, právě pro ilustraci reakce na změnu a vysvětlení jednotlivých fází.
Ve chvíli, kdy je změna oznámena, lidé mohou reagovat šokem a odmítnutím. V zásadě reagují na status quo, které bylo otřeseno (stage 1). Ve chvíli, kdy je začíná ovlivňovat realita změny, lidé reagují negativně, cítí úzkost, hněv, zlost a aktivně protestují proti změně a její implementaci (stage 2). Někteří lidé již v této fázi identifikují reálné ohrožení jejich pozice a bojí se negativních důsledků změny. V jedinci se odehrává zmatek, neschopnost se orientovat v situaci, proto je nutné poskytnout informace a podporu (v případě poradenství). Dále se lidé přestávají soustředit na to, co ztratili a akceptují změnu (stage 3). Začínají testovat a zjištovat, co pro ně změna znamená, učí se z reality o tom, co je pro ně dobré a čeho je nutné se vzdát a mapují, jak se přizpůsobit. V poslední fázi reakce na změnu dochází k přijetí změny a novému formování způsobu vnímání reality, pracovních návyků a nových příležitostí (stage 4). Až v této fázi dochází k uvolnění, ukončení konfliktu a zápasu s protipůsobícími silami v okolí, tak jak je popisuje Goldstein v rámci své koncepce „vyrovnávání se s prostředím“.
Aplikovanou část mé práce jsem se rozhodla pojmout trochu inovativně a vyhledávala jsem si interaktivní zobrazení vzdělávacích programů, trénování trenérů a různé pojetí poradenského procesu s prvky holistické teorie. První mě zaujalo video vzdělávací společnosti Grovo nabízející vzdělávací řešení pro trenéry, kteří dále trénují, vzdělávají a řídí výkon zaměstnanců. Grovo: Train the trainer - Holistic approach Video přináší pohled na trénink jako holistický proces, kdy učící se získává plnou kontrolu nad obsahem a chápe kontext. Holistický trénink pomáhá uspět v reálných situacích, do kterých se následně učící dostává. Na trénink a vzdělávání se pohlíží z mnoha úhlů pohledu a nabyté vědomosti se zkouší v různých praktických situacích, tedy poskytuje 360 stupňový pohled na danou problematiku. Např. při přípravě prezentace musí student pochopit pohled posluchačů, účel, obsah prezentace, přípravu a celý kontext. Dále ovládat techniku připravenou v prezentační místnosti, zajistit si příjemné prostředí, zvládnout stres před vystoupením.
Prvky holistického přístupu dále aplikuje alternativní vzdělávací škola Sprouts School, jež primárně vychází z montessori škol a waldorfského pojetí vzdělávání. Mě zaujalo interaktivní video, které se opírá o jeden z prvků Goldsteinovy teorie a tou je sebeaktualizace jako motivační síla vedoucí k osobnostnímu růstu. Growth Mindset vs. Fixed Mindset Video velmi poutavou formou kreslených výjevů naznačuje nastavení mysli v různých situacích, které vedou právě k růstu a sebeaktualizaci nebo naopak ke stagnaci, zacyklení, neschopnosti řešit problémy a efektivně se vyrovnávat s okolím. Příklad 1. vnímání úspěchu druhého člověka, kolegy, partnera někteří lidé mohou vnímat jako ohrožení vlastní existence, tlak na vlastní výkon a obranou je hostilita a nedostatek podpory.
Naopak lidé s nastavením k růstu se dokáží radovat z úspěchu druhých, vnímají to jako inspiraci a motivaci. Příklad 2. Opakovaná snaha – úspěch vs. neúspěch. Lidé s nastavením uspět se nebojí zkoušet nové věci, přestože riziko neúspěchu je velké, inspirují se z neúspěchu a zkouší dále. Vnímají snahu jako komplexní soubor, který vede někdy k úspěchu, někdy k neúspěchu, ze kterého se mohou poučit a aplikovat poznatky příště. Příklad 3. Motivační síla („chtít“) je lidmi s otevřeným postojem k růstu vnímána jako zásadní, pomocí této síly dokáží zmobilizovat schopnosti, naučit se nové znalosti a postupně získat sebedůvěru v nové situaci. Dále jsem se zaměřila více na motivaci lidí. Jak motivovat zaměstnance, co funguje, co nefunguje, jak pracovat se zaměstnanci, aby dosahovali výkonu, který bude v rovnováze s požadavky společnosti a současně bude naplňovat jejich představy a potřebu sebeaktualizace. Zajímavý pohled na tuto oblast jsem zaznamenala v přednášce na TED Ideas worth spreading. The Puzzle of Motivation. Dan Pink, americký právník, kariérový analytik a poradce, přednáší o komplexním motivačním mixu, který funguje a většina manažerů ho bohužel nezná. Zdá se, že tradiční odměny a incentivy nejsou zdaleka tak účinné, jak si stále mnoho zaměstnavatelů myslí a spoléhá na ně. Jedná se o zásadní diskrepanci v tom, co sociologové již vědí a společnosti ještě neimplementovali, resp. nedělají. Každý jedinec je nastavený na jiný motivační program, respektive v dané životní situaci „slyší“ na různé incentivy. Často je nutné pokrýt více než jednu potřebu, spíše celé spektrum potřeb, které vychází z momentální situace jedince a umožňuje mu zlepšit jednu či více oblastí jeho života.
Závěr V závěru své práce bych ráda shrnula mé poznatky, které jsem získala během zpracování tématu – aplikace holistické teorie Kurta Goldsteina do vzdělávání dospělých a poradenského procesu. Zadání mi přišlo v první chvíli poměrně náročné a trochu jsem se obávala, že nebudu schopná danou teorii osobnosti aplikovat do naší praxe. Velmi mi pomohla myšlenka, že se budu věnovat jednotlivým prvkům/konceptům teorie zcela odděleně. Následně jsem tedy vymezila 3 základní prvky, které jsem samostatně rozpracovala. Ke každému z níže uvedených prvků jsem hledala spojitost s některou částí vzdělávání nebo poradenského procesu: 1. Pojetí osobnosti jako integrovaného organismu 2. Snaha organismu o sebeaktualizaci jako jednotící motivační síla 3. Úkol vyrovnat se s okolím Ve své práci jsem kombinovala odbornou literaturu s interaktivními příklady teoretických konceptů v praxi a to formou videí a přednášek. Výsledkem práce je jistě zjištění, že holistickou teorii osobnosti K. Goldesteina je možné aplikovat v současné poradenské praxi a vzdělávání dospělých a prvky jeho teorie jsou stále vhodnou platformou, na které se dá stavět a možná s drobnými modifikacemi aplikovat v současnosti.
Literatura: DRAPELA Victor J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 2011. MASLOW Abraham H. O psychologii bytí. Praha: Portál, 2014. COAN Richard W. Optimální osobnost a duševní zdraví. Praha: Grada, 1999. BROWNELL Philip a kol. Gestaltterapie. Praha: Triton, 2011. HARTL Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Praha: 2000. Internetové zdroje: MINDTOOLS, The Change Curve https://www.mindtools.com/pages/article/newPPM_96.htm TED Ideas worth spreading, PINK Dan: The Puzzle of Motivation https://www.ted.com/talks/dan_pink_on_motivation?nolanguage=en+-+t671320 SPROUTS School, Growth Mindset vs. Fixed Mindset https://www.youtube.com/watch?v=KUWn_TJTrnU GROVO, What is holistic training? Train the trainer https://www.youtube.com/watch?v=MZEtIPNFbcc LEARNING JUNCTION, The stress response – Fight or Flight https://www.youtube.com/watch?v=mtRrxNTnyh8
