UNIVERZITA KARLOVA Pedagogická fakulta Centrum školského managementu Simona Hrubá
Moţnosti získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy
Possibilities of gaining financial means for running and development of the public elementary art school Studijní obor: Školský management Bakalářská práce Vedoucí závěrečné práce: Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
2013
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Moţnosti získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Svobody, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy. Dále prohlašuji, ţe práce nebyla vyuţita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s trvalým uloţením elektronické verze mé práce v databázi meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací.
V Praze dne 20. 6. 2013
podpis 2
Děkuji panu Ing. Petrovi Svobodovi, Ph.D. za metodickou pomoc, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Mgr. Jindřišce Kudrlové, prezidentce AZUŠ ČR, za podporu při oslovení vedení škol a MgA. Ivaně Junkové, ředitelce ZUŠ Řevnice nejen za odbornou pomoc.
3
NÁZEV: Moţnosti získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy
AUTOR: Simona Hrubá KATEDRA (ÚSTAV) Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
ABSTRAKT: Tato bakalářská práce má za cíl analýzu moţností získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy. Podrobněji se zabývá tím, jaká je podpora těchto škol zřizovateli, zda provozují doplňkovou činnost, jestli byly nuceny ke zvyšování úplaty za vzdělávání, zda mají sponzory, byly jim poskytnuty dary či při škole funguje občanské sdruţení. Dále pak do jaké míry je vedení škol informováno o moţnostech čerpání dotací z vypsaných dotačních titulů MŠMT, územně správních celků či EU. Teoretická část popisuje tyto moţnosti z obecných hledisek. Ve výzkumné části se pak analyzuje dotazníkové šetření v okruhu veřejných základních škol v ČR, v těchto sledovaných oblastech financování. KLÍČOVÁ SLOVA: Finanční zdroje, veřejné základní umělecké školy, provozní náklady, zřizovatel, příspěvek na provoz, doplňková činnost, úplata za vzdělávání, sponzoři, dary, občanské sdruţení, dotace, granty, MŠMT, programy EU
4
TITLE: Possibilities of gaining financial means for running and development of the public elementary art school
AUTHOR: Simona Hrubá
DEPARTMENT: Education Management Center
SUPERVISOR: Ing. Petr Svoboda, Ph.D.
ABSTRACT: This bachelor thesis analyses which possibilities public elementary art schools make use of when getting finance for their running and development. In more detail the thesis deals with the support of these schools by their founders, if the schools carry on complementary activities, if they were forced to increase payments for education, if they have sponzors, if they were granted gifts or whether a civic association operates at school. It has been also analysed to which extent the school management is informed about possibilities of drawing subsidies from grant programmes announced by the Ministry of Education, Youth and Sports, by local administrative units or by the EU. In theoretical part of the thesis these possibilities are described from general point of view. In the research part it has been analysed questionnaire survey, dealing with the concrete results regarding the monitored fields of financing, realized in public elementary schools in the Czech Republic.
KEYWORDS: Financial means, public elementary art school, grant programmes, fouders, sponsors
5
Obsah Úvod ...……………………………………………………………………..……... 7 1. Teoretická část .................................................................................................... 10 1.1 Charakteristika základního uměleckého školství v ČR ................................ 10 1.2 Veřejné základní umělecké školy v ČR ………………………………........ 13 1.3 Základní právní předpisy upravující činnost ZUŠ ....................................... 15 1.4 Finanční zdroje základního uměleckého školství na provoz a rozvoj .......... 16 1.4.1 Příspěvek od zřizovatele .................................................................... 18 1.4.2 Investiční prostředky a investiční fond ............................................. 19 1.4.3 Úplata za vzdělávání ………………...……….……………….......... 20 1.4.4 Doplňková činnost ............................................................................. 21 1.4.5 Prostředky z dotačních programů vyhlášených MŠMT, ÚSC a EU …... 23 1.4.6 Sponzoring a dary …………………………………….…................. 26 1.4.7 Občanská sdruţení …………………………………………..…....... 27 2. Výzkumná část ………………………………………………………….....….. 28 2.1 Popis výzkumu …………………………………………………..….……. 28 2.2 Definice výzkumného problému ……………………………….…....….... 30 2.3 Vyhodnocení výzkumu ……………….……………………….……….…. 31 2.4 Vyhodnocení odpovědí vedení vlastní školy na výzkumný dotazník .….... 60 2.5 Doporučení pro praxi ……………….......................................................... 62 2.6 Shrnutí výzkumné části ............................................................................... 64 3. Závěr …………………………………….......................................................... 65 Seznam literatury …………………………………………………………....…... 66 Přílohy .................................................................................................................... 68
6
ÚVOD V posledních letech dochází vlivem tzv. hospodářské krize k úbytku finančních zdrojů ve všech odvětvích státní správy a tím k nutným škrtům. I kdyţ je oblast školství právem povaţována za jednu z nejdůleţitějších v tom, ţe má zásadní vliv na budoucí vývoj v zemi a to nejen hospodářský, sociální a kulturní, jeho finanční podpora tomu stále neodpovídá. Jaký byl vývoj pohledu a podpory této důleţité oblasti za posledních 12 let lze vyvodit z vizí, které byly dány Národním programem rozvoje vzdělávání v České republice tzv. Bílou knihou v roce 2001 a porovnat s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015). Zatím co v roce 2001 byla v Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílé knize) deklarována potřeba zvýšit procento hrubého domácího produktu, kterým je financováno školství, na 6%, realita dnešní doby je jiná. ČR patřila s výdaji 4,8% HDP v r. 2009 do skupiny zemí OECD s nejniţšími veřejnými výdaji pro školství (průměr OECD je 6,2%). 1
Obr. 1 Výdaje na vzdělávání v % z HDP v roce 20082, zdroj OECD
1
Stálá mise České republiky při OECD v Paříţi: OECD představila svůj “Přehled vzdělávání 2012” [online] 2 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (2011 - 2015) [online] 7
V Bílé knize je vyzdvihován přínos základního uměleckého vzdělávání a zájmového vzdělávání pro osobnostní růst dítěte, a je zdůrazněna potřeba tyto oblasti více podporovat. 3 Ţe význam tohoto vzdělávání se i z pohledu veřejnosti zvyšuje, dokazuje také skutečnost, ţe se kaţdým rokem zájem o umělecké vzdělávání mezi ţáky a jejich rodiči zvyšuje. V Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011 – 2015), se ale přesto dočteme, ţe právě v těchto oblastech vzdělávání se má směřovat k útlumu, nezvyšovat kapacity škol a naopak je sniţovat. „S ohledem na dosavadní vývoj nezvyšovat (v místech demografického poklesu snižovat) kapacity ZUŠ (průběžně)“.4 Vývoj a stav veřejných financí a probíhající tzv. hospodářská krize, mohou samozřejmě mít dopad a vliv i na finanční prostředky poskytovaných škole zřizovatelem. Školy jsou tak ve větší míře nuceny se na financování svého provozu a dalšího rozvoje podílet vlastní iniciativou - hospodářskou činností, aktivním vyhledáváním dotačních titulů, z kterých je moţné čerpat, popřípadě finanční prostředky pro rozvoj školy zajišťovat jiným způsobem. Zvláštní kategorii mezi školami zaujímají právě základní umělecké školy, které neposkytují stupeň vzdělání a výuka v nich je zpoplatněna úplatou za vzdělávání. Jejich finanční soběstačnost je tak vyšší neţ u ostatních typů veřejných škol a pro zřizovatele není provoz takové školy tudíţ tak finančně náročný. V posledních letech, kdy dochází k reformě školství, dochází i ke sniţujícímu se přídělu finančních prostředků plynoucích do školství a je zjevný zájem zřizovatelů, aby školy byly iniciativní při zajištění financí na provoz a vyuţívaly svého potenciálu a svěřeného majetku ve prospěch školy a jejího financování co nejvíce. Aby škola byla konkurenceschopná, vytváří se i u základních uměleckých škol tlak na dovybavení moderními technologiemi. I umělecké obory zasáhla jiţ všudypřítomná digitalizace. Jak např. ve výtvarném oboru, kde se součástí výuky staly obory Digitální fotografie či Počítačová grafika, tak i v ostatních oborech. V hudebním oboru například jako pomůcka při komponování hudby nebo jako zpětná obrazová vazba pro literárně dramatický či taneční obor. Škola vybavena těmito technologiemi je i atraktivnější pro
3 4
Národní program rozvoje vzdělávání v České republice [online] Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (2011 - 2015) [online] 8
ţáky. To znamená ale vyšší finanční nároky a běţnými příjmy je škola můţe jen velmi těţko pokrýt. U některých škol byla i tato potřeba motivací pro zřízení doplňkové činnosti. Vzhledem k nabídce výuky v různých uměleckých oborech je to právě u ZUŠ nejčastěji vedení krouţků pro děti jako mimoškolní aktivity, podle zájmu i kurzů pro dospělé nebo pořádání kulturních či vzdělávacích akcí. Potřeba větší soběstačnosti ve financování školy dalšími aktivitami je také ţádoucí z toho pohledu, ţe skokové zvyšování úplaty za vzdělávání, by v některých případech mohlo mít vliv na počet ţáků. Cílem práce je analyzovat a popsat moţnosti financování provozu a rozvoje veřejné základní umělecké školy, které by přispěly k větší finanční soběstačnosti škol, zjištění do jaké míry jsou vyuţívány a na čem jejich vyuţívání závisí.
Tedy: - Do jaké míry jsou školy podporované zřizovatelem? - Vyuţívají ZUŠ doplňkovou činnost? - Jaký byl vývoj úplaty za vzdělávání v jednotlivých školách a zda by jejich vedení uvítalo uvolnění její hranice, která je nejvýše 110% neinvestičních nákladů na ţáka? - Jsou pro financování vyuţívány dotační programy a úspěšnost škol v nich? - Jak jsou školy úspěšné v získávání grantů nebo sponzoringu na určité projekty školy? - Fungují při ZUŠ občanská sdruţení a do jaké míry se podílejí na financování školy? Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se pak člení na další kapitoly, které se věnují obecným informacím o základním uměleckém vzdělávání, právním předpisům, vymezujícím činnost těchto škol, dále zde jsou popsány způsoby, jakými mohou veřejné základní umělecké školy získávat finanční prostředky pro provoz a rozvoj – tedy příspěvek od zřizovatele, úplata za vzdělávání, doplňková činnost, prostředky z dotačních programů, sponzoring, pomoc občanských sdruţení. Výzkumná část se pak věnuje popisu výzkumného cíle a problému a vlastnímu vyhodnocení výzkumného dotazníku a popisu sledovaných okruhů ve vlastní škole. Výsledkům tohoto výzkumu se pak věnuje závěr této práce.
9
1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika základního uměleckého školství v ČR Umělecké vzdělávání v českých zemích svou dlouholetou tradicí, formou a rozsahem je unikátem v celosvětovém měřítku. Počátek, tehdy hlavně hudebního vzdělávání, se datuje jiţ od 17. století. Do dnes známé formy se umělecké vzdělávání sjednotilo v roce 1951, kdy byly umělecké školy zestátněny. Tehdejší Lidové školy umění byly přejmenované na dnešní Základní umělecké školy (zkratka ZUŠ) v roce 1990 a vyhláškou MŠMT z roku 1991 o organizaci základního uměleckého školství byl zpřesněn statut a pojetí ZUŠ. Vyučuje se zde čtyřem uměleckým oborům – hudebnímu, výtvarnému, tanečnímu a literárně dramatickému. Největšímu zájmu se z těchto oborů tradičně těší hudební obor.5 Posláním základního uměleckého školství není jen poskytnout základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech a příprava ţáků k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy uměleckého nebo pedagogického zaměření či konzervatoře, jak je dáno školským zákonem. Význam spočívá i v osobnostním a sociálním rozvoji ţáka a rozšiřování jeho kulturního přehledu „…uměleckému osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem, k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnost vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti”. 6 V rámci výuky na těchto školách můţe být poskytováno i vzdělávání dospělým, coţ přispívá svým způsobem k v současnosti nastavenému trendu potřeby celoţivotního vzdělávání. Dále se základní umělecké školy významně podílejí na kulturním ţivotě obce či města, kde působí. Toto platí zejména na menších obcích. Přínos ZUŠ je v těchto souvislostech nesporný a nezastupitelný. Vzdělávání v základních uměleckých školách na rozdíl od vzdělávání v základních školách neposkytuje stupeň vzdělání. Není bezplatné, ale je poskytováno za úplatu za vzdělávání.
5 6
Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí: Diskusní fórum 22.- 23. září 2011 [online] Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. 1. vydání. [online]. 10
Postavení základních uměleckých škol u neodborné veřejnosti je specifické. Z praxe vyplývá, ţe často je vzdělávání v nich vnímáno pouze jako zájmové krouţky, a z toho vychází i poměrně časté nepochopení systému výuky v nich. Často i právě proto dochází k tomu, ţe ţáci po roce či dvou ze školy odcházejí, aniţ by dokončili stupeň studia, který započali. To komplikuje organizaci vzdělávání v těchto školách. Nastavení správného vnímání výuky je mnohdy sloţitý a dlouhodobý proces a velmi záleţí na vedení školy, jak s touto skutečností dokáţe dále pracovat a pohled veřejnosti změnit. Vzdělávání se uskutečňuje v jedno- či dvouletém přípravném studiu (pro ţáky 5 - 7 let), dále pak v základním vzdělávání – ve čtyřech či sedmi ročnících I. stupně (pro ţáky 7 - 15 let), a ve čtyřech ročnících II. stupně (studenti 15 - 18 let). Pokud ţák neabsolvuje základní studium I. stupně je moţné organizovat přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu II. stupně, který má jeden ročník. Pro ţáky s mimořádným nadáním a vynikajícími výsledky při vzdělávání je moţnost rozšířeného studia s vyšší hodinovou dotací. Dále je moţné organizovat studium i pro dospělé. To má nejvýše čtyři ročníky, délka vzdělávání v tomto studiu se určuje podle individuálních schopností ţáka s přihlédnutím k jeho věku. 7 Výuka v ZUŠ se organizuje jako individuální, skupinová nebo kolektivní. V rámci reformy školství proběhlo dvouleté pilotní ověřování Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání a od tohoto školního roku (2012/2013) se vyučuje podle školských vzdělávacích programů na všech základních uměleckých školách. Zájem o výuku na základních uměleckých školách je v ČR velký a kaţdým rokem stoupá počet jejich ţáků. Dvě třetiny z nich tvoří dívky. V současné době je v České republice celkem 487 základních uměleckých škol. Z toho je 236 zřízených obcemi, 200 kraji, u 3 jsou zřizovateli církve, 47 jsou soukromé ZUŠ a 1 zřizuje přímo MŠMT. 8 Celkem tyto školy navštěvuje cca 230 000 ţáků a učí na nich téměř 10 000 pedagogů. Tato síť škol, které nabízejí umělecké vzdělávání v České republice, je v celosvětovém měřítku ojedinělá.
7 8
ŠTOČEK, M. Rukověť základní umělecké školy Ústav pro informace ve vzdělání, Rejstřík škol a školských zařízení [online].
11
Obr. 2 Základní umělecké školy v ČR – rozdělení podle zřizovatelů, zdroj Statistika školství ÚIV 9
9
Ústav pro informace ve vzdělání, Rejstřík škol a školských zařízení [online].
12
1.2 Veřejné základní umělecké školy Veřejné základní umělecké školy jsou zřizovány kraji, obcemi a v jednom případě Ministerstvem školství mládeţe a tělovýchovy. MŠMT je zřizovatelem Školy Jaroslava Jeţka - Mateřské školy, základní školy, praktické školy a základní umělecké školy pro zrakově postiţené v Praze. Celkový počet veřejných základních uměleckých škol je 437, z toho 200 zřizují kraje, 236 obce a 1 tedy MŠMT.
Praha Středočeský Liberecký Ústecký Plzeňský Karlovarský Jihočeský Vysočina Pardubický Královohradecký Zlínský Moravskoslezký Olomoucký Jihomoravský Celá ČR
Zřizovatel kraj 26 18 7 9 4 22 20 37 16 41 200
Zřizovatel obec 2 35 20 23 23 16 9 23 27 28 3 7 8 12 236
Zřizovatel MŠMT 1 1
Celkem škol 29 53 20 30 32 20 31 23 27 28 23 44 24 53 437
Tabulka 1: Veřejné základní umělecké školy – podle zřizovatelů a umístění, zdroj Statistika školství ÚIV10 „Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.“11 Školy jsou zřizovány jako příspěvkové organizace. Zakládajícím dokumentem je zřizovací listina, která také vymezuje hlavní účel a předmět činnosti organizace. Dále určuje statutární orgány organizace, vymezuje majetek ve vlastnictví zřizovatele a majetková práva organizace. Určuje, zda můţe organizace vykonávat doplňkovou
10
Ústav pro informace ve vzdělání, Rejstřík škol a školských zařízení [online]. 13
činnost, a pokud ano, tak i jmenovitě její okruhy. Dále určuje finanční hospodaření, zdroj příjmů a způsob zajištění kontroly organizace a vymezuje i dobu, na kterou je organizace zřizována. Nezbytnou podmínkou výkonu činnosti základní umělecké školy je zápis do školského rejstříku vedeného krajskými úřady a Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Zápis do školského rejstříku také podmiňuje nárok na přidělování finančních prostředků (dotace) ze státního rozpočtu na tzv. přímé výdaje na vzdělávání, tedy hrazení platů, odvodů a ostatních neinvestičních nákladů. Vzdělávání v základní umělecké škole zajišťují pedagogičtí pracovníci, jejichţ činnost upravuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změnách některých zákonů. Mimo vysokoškolsky vzdělaných pedagogů, můţe být učitelem uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři i pedagog bez vysokoškolského vzdělání, který má vyšší odborné vzdělání, získané ukončením osmiletého nebo šestiletého vzdělávacího programu oboru vzdělání konzervatoře, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu. Ředitel základní umělecké školy, střední odborné školy a konzervatoře můţe v odůvodněných případech rozhodnout, ţe upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud je nebo byl výkonným umělcem. Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely povaţuje předpoklad odborné kvalifikace učitele na dané škole za splněný. 12
11 12
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících 14
1.3 Základní právní předpisy upravující činnost ZUŠ Základní právní normou, která upravuje činnost škol všech zřizovatelů, je zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Dalšími právními předpisy, kterými se musí školy řídit, jsou: - zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících - zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (pro školy zřízené obcí) - zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (pro školy zřízené krajem) - zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR (pro školy zřízené MŠMT) - zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR (pro školy zřízené MŠMT) - zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění - zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, v platném znění - nařízení vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací - vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb - vyhláška č. 492/ 2005 Sb., o krajských normativech S platností pro základní umělecké školy dále: - vyhláška č.71/2005 Sb., o základní umělecké škole
15
1.4 Finanční zdroje pro provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy Všechny školy a školská zařízení mohou získávat prostředky do svých rozpočtů nejen prostřednictvím zřizovatele a státního rozpočtu, ale také vlastní iniciativou. To od nich očekávají a vyţadují nejen zřizovatelé, ale i záměry nastavené školskou reformou. Největší podíl finančních prostředků školám plyne ze státního rozpočtu na přímé výdaje. Tyto prostředky poskytuje stát prostřednictvím MŠMT jednotlivým krajům, které je na základě krajských normativů přerozdělují dále školám. Tyto normativy nejsou jednotné, liší se podle kritérií a rozhodnutí jednotlivých krajských úřadů. 13 Do přímých výdajů patří, a z těchto finančních prostředků jsou hrazeny: - platy (tj. platy a náhrady platů, mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost a ostatní prostředky za provedenou práci), - odvody (náklady na stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů, sociální a zdravotní pojistné), příděl do Fondu kulturních a sociálních potřeb, - výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, ţáků a studentů zdravotně postiţených, - výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a učebnice, pokud jsou ţákům poskytovány bezplatně, - výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, - na činnosti, které přímo souvisí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. „Ze státního rozpočtu jsou financovány i tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), které se krajům převádí jako součást přímých výdajů na vzdělávání. Hradí se z nich výdaje na povinné pojištění zaměstnanců a ostatní výdaje vyplývající z pracovně právních vztahů. Zde je třeba upozornit na skutečnost, že veškeré ONIV ZUŠ i část tzv. přímých výdajů, tj. výdajů na učební pomůcky, DVPP, jsou již v současné době hrazeny z úplaty za vzdělávání. Objem finančních prostředků poskytovaných ZUŠ ze státního rozpočtu zahrnuje pouze prostředky na mzdy, včetně příslušenství, a další výdaje a náklady vyplývající z pracovně právních vztahů.
13
ZEMAN, P.; DENKEROVÁ, M.; JAKEŠ, P., aj. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. 16
Minimálně v tomto rozsahu je třeba objem prostředků poskytovaných ZUŠ ze státního rozpočtu zachovat“. (J. Kudrlová, 2011) 14 Finanční prostředky na provoz, které patří do nepřímých výdajů na vzdělávání, poskytují školám jejich zřizovatelé. Obce a kraje také poskytují školám příspěvek na investice. Tyto prostředky, stejně jako příspěvek na provoz, zřizovatelé poskytují školám s ohledem na jejich potřeby, ale současně také v závislosti na svých finančních moţnostech. V získávání prostředků na provoz a rozvoj nejsou jiţ školy závislé pouze na zřizovateli. Další finance mohou získat a ovlivnit právě svojí vlastní aktivitou – provozováním doplňkové činnosti, aktivitou při vyhledávání a získávání dotací, sponzorů, spoluprací s občanskými sdruţeními apod. Největším příjmem pro základní umělecké školy, kterými se bude blíţe zabývat tato bakalářská práce, je ten získávaný z hlavní činnosti, tedy úplata za vzdělávání. Další příjmy, především neinvestiční finanční prostředky, které škola můţe získat a pouţívat pro financování svého provozu a rozvoje, a na které je zaměřená tato práce, jsou například: - příspěvek od zřizovatele - doplňková činnost - prostředky z dotačních programů vyhlášených MŠMT, územně správních celků a EU - sponzoring a dary - občanská sdruţení - případně další zdroje
14
Připomínky AZUŠ ČR ke Koncepčnímu záměru reformy systému financování regionálního školství ze dne 28. 11. 2011 [online] 17
1.4.1 Příspěvek od zřizovatele Zřizovatel školy zajišťuje pokrytí nepřímých výdajů školy nebo školského zařízení neboli nákladů spojených s běţným provozem. Patří sem především náklady na energie, nájemné, opravy, materiál, ostatní sluţby, odpisy, nákup neinvestičního majetku, popř. jiné náklady, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu. Obec můţe přispívat i na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu, tedy přispívat například na odměňování zaměstnanců, ale to zřizovatelé činí velmi omezeně, neboť úhrada přímých nákladů je obecně povaţována za úkol státu. To potvrzují i závěry z praxe. Příspěvek je poskytován na základě školou zpracovaného návrhu rozpočtu. Po schválení zřizovatelem a zastupitelstvem, jsou na některé výdaje (např. energie) stanoveny závazné ukazatele, které nesmí být překročeny. U ostatních poloţek rozpočtu, na které nejsou stanoveny závazné ukazatele, můţe vedení školy v případě potřeby provádět přesuny s tím, ţe není překročen celkový schválený rozpočet školy. Kaţdé čtvrtletí je škola povinna předávat zřizovateli přehled o čerpání rozpočtu. „Obec nebo svazek obcí přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání“. 15 U základních uměleckých škol je díky příjmu z hlavní činnosti, tedy úplatě za vzdělávání, tento příspěvek většinou v omezené nebo pouze symbolické výši. Pokud organizace vykáţe na konci kalendářního roku zlepšený výsledek hospodaření, můţe ho po schválení zřizovatelem v celé výši přidělit do rezervního fondu nebo částečně pouţít pro fond odměn. Výše přídělu do tohoto fondu je zákonem limitována. Nesmí být vyšší neţ 80 % limitu prostředků na platy a nesmí přesáhnout 80 % zlepšeného výsledku hospodaření. Z fondu odměn se hradí případné překročení prostředků na platy a odměny zaměstnancům. Odvody s tím související musí být hrazeny z fondu rezerv.
15
Zákon č.. 561/2004 Sb, školský zákon.
18
1.4.2 Investiční prostředky a investiční fond Obce a kraje mohou školám poskytovat i příspěvek na investice. Tyto prostředky jsou závislé nejen na potřebách školy ale také na finančních moţnostech zřizovatele. Jedná se o účelově vázané prostředky, kde je dáno jejich pouţití. Organizace také můţe ţádat o investiční dotace. Dotace od zřizovatele - pro podávání ţádosti o dotaci od zřizovatele obvykle platí jím vydaná pravidla. V případě reprodukce majetku je vhodné, aby škola zpracovala investiční záměr a na základě projektu i návrh rozpočtu akce. Dotace ze státního rozpočtu - u škol zřizovaných kraji nebo obcemi musí škola ţádat o dotaci prostřednictví zřizovatele. 16
Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Zdrojem jsou: - odpisy z hmotného i nehmotného majetku, prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, investiční dotace z rozpočtu zřizovatelem, - investiční příspěvky ze státních fondů, - výnosy z prodeje hmotného investičního majetku (podle rozhodnutí zřizovatele), - dary a příspěvky jiných subjektů, pokud jsou určené k investičním účelům, - převody z rezervního fondu na základě schválení zřizovatelem. Pouţití fondu je moţné k financování investičních výdajů, popř. příspěvků, k odvodu z rozpočtu zřizovateli, pokud to uloţil, k posílení zdrojů na opravy a údrţbu nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele. Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele pouţít i investiční úvěry a půjčky.
16 17
17
ZEMAN, P.; DENKEROVÁ, M.; JAKEŠ, P., aj. Studium pro ředitele škol a školských zařízení Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
19
1.4.3 Úplata za vzdělávání Pro základní umělecké školy je příjmem z hlavní činnosti úplata za vzdělávání, veřejnosti známá jako školné. Tímto příjmem pokrývají školy podstatnou část svých provozních výdajů. Obecně jsou tedy pro zřizovatele díky tomuto příjmu ZUŠ méně finančně náročným typem zřizovaných škol a školských zařízení. „Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělávání, lze poskytnout za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy nebo školského zařízení. Výši úplaty stanoví v případě škol zřízených státem, krajem, obcí či svazkem obcí ředitel školy. O snížení či prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy“. 18 U ţáků přípravného studia, základního studia I. a II. stupně a studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin, se stanoví výše úplaty v jednotlivých uměleckých oborech tak, aby průměrná výše stanovených úplat nepřekročila 110 % skutečných průměrných neinvestičních výdajů školy na ţáka v uplynulém kalendářním roce, s výjimkou výdajů na platy a náhrady platů nebo mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou ţáků zdravotně postiţených a rovněţ výdajů na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, poskytnutých ze státního rozpočtu. U studia pro dospělé stanoví ředitel školy výši úplaty za vzdělávání nejvýše v plné výši průměru skutečných neinvestičních výdajů na ţáka v uplynulém školním roce. Ředitel školy stanoví výši úplaty na období školního roku. Úplatu lze uhradit ročně, pololetně, čtvrtletně nebo měsíčně. 19
18 19
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon Vyhláška č.71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání 20
1.4.4 Doplňková činnost Jedná se o činnost, kterou mohou základní umělecké školy (i ostatní typy škol a školských zařízení) provozovat mimo svůj hlavní účel i činnosti navazující, slouţící k účelnějšímu vyuţití odbornosti jejich zaměstnanců a majetku. Tato činnost a jmenovitě její okruhy, musí navazovat na hlavní účel příspěvkové organizace, musí být schváleny zastupitelstvem a uvedeny ve zřizovací listině. Podmínkou také je, aby realizace doplňkové činnosti nenarušovala plnění hlavního účelu organizace, vymezeného ve zřizovací listině. V případě zisku z doplňkové činnosti na konci kalendářního roku se tyto finanční prostředky mohou pouţít pouze ve prospěch hlavní činnosti. Zřizovatel organizaci můţe schválit i jiné vyuţití. Hospodaření školy v rámci doplňkové činnosti se účtuje odděleně, nesmí být provozováno na úkor hlavní činnosti a nemělo by být ztrátové. Pokud by na závěr kalendářního roku byla zaznamenána ztráta, je školská právnická osoba povinna zajistit, aby byla do konce následujícího kalendářního roku vyrovnána, anebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti. Podle zákona č. 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech se hospodářský výsledek příspěvkové organizace v hlavní i ve vedlejší činnosti sčítá a celkový výsledek se po schválení hospodaření rozdělí na jednotlivé fondy. V doplňkové činnosti za kaţdý rok začíná hospodářský rok od nuly. „V rámci doplňkové činnosti lze pořizovat majetek pouze neinvestiční povahy. Pokud se používá v rámci doplňkové činnosti majetek školy pořízený v hlavní činnosti, musí se opotřebení tohoto majetku zahrnout do nákladů doplňkové činnosti a do výnosů hlavní činnosti odvádět prostředky za toto opotřebení. Podobně se vrací do hlavní činnosti i prostředky za spotřebované energie, vodné, stočné, vyplacené mzdy a odvody“. 20 Všechny činnosti musí být v souladu se ţivnostenským zákonem a veškeré příjmy z těchto činností podléhají dani z příjmu právnických osob. Výchozím právním předpisem, který výkon doplňkové činnosti upravuje, je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
20
HOSTAŠOVÁ, L., KUNC, F. Financování školství a ekonomické řízení
21
Druhy doplňkové činnosti, které základní umělecké školy provozují, mohou být například: - mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti - provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí - pronájem nemovitostí, jejich částí, bytových a nebytových prostor dle podmínek stanovených zřizovací listinou - vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce - výroba, rozmnoţování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů - reklamní činnost - fotografické sluţby - výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách č. 1 - 3 ţivnostenského zákona
22
1.4.5 Prostředky z dotačních programů vyhlášených MŠMT, územně správních celků a EU Dotační programy mohou být poskytovány z veřejných rozpočtů, kam patří státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků, dále sem patří dotace ze státních fondů, ale také ze zahraničí prostřednictvím Národního fondu nebo z prostředků EU a z veřejných rozpočtů cizího státu. Zobecnit můţeme tuto charakteristiku dotací: - dotace je nenávratná forma financování z veřejných rozpočtů. - poskytnutí dotace je vázáno na předem daný účel, který musí příjemce dotace splnit. Poskytnuté prostředky formou dotace se musí k určitému datu vyúčtovat. Pokud příjemce neprokáţe splnění účelu anebo je nepouţije v souladu s účelem, musí je poskytovateli dotace ve stanoveném termínu vrátit. - Programy MŠMT Financování programu je zajištěno prostřednictvím účelové dotace z MŠMT (škola o ni musí poţádat). Příjemcem je právnická osoba, která vykonává činnost školy a je zapsána ve školském rejstříku ve smyslu školského zákona o poskytování finančních prostředků. Na základě projektu mohou ţádat právnické osoby všech zřizovatelů v předem vypsaných programech. - Programy ÚSC Dotaci či granty podobným způsobem a za podobných podmínek jako MŠMT mohou vypisovat i územně správní celky ze svých rozpočtů. Pro vyuţití dotace můţe být poţadována finanční spoluúčast ţadatele. - Programy Evropské unie Evropské strukturální fondy Programy 2007–2013 V období 2007–2013 je v České republice vyuţíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti:
23
- Cíl Konvergence V jeho centru stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 miliard eur. - Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Tento program podporuje regiony, které nečerpají z Konvergence. V České republice pod něj spadá hl. m. Praha se dvěma operačními programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 miliardy eur. - Cíl Evropská územní spolupráce Usiluje o podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice pod něj spadají všechny regiony a prostředky lze čerpat z devíti operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v České republice 0,39 miliard eur Evropský sociální fond je jeden ze strukturálních fondů, který je nejvíce vyuţívaný základními uměleckými školami. V aktuální etapě, tedy období 2007-2013, většinou čerpají z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento program patří do cíle Konvergence a je pod záštitou Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (MŠMT). Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost operuje v oblasti rozvoje lidských zdrojů se zaměřením na celoţivotní vzdělávání, na kvalitní podmínky učení, budování vývojových a inovačních aktivit a stimulací spolupráce mezi institucemi. Pro školy jsou dále vyuţitelné regionální operační programy, v příhraničí pak i operační programy příhraniční spolupráce. 21
21
Strukturální fondy: programy 2007-2013 [online] 24
- EHP a „Norské fondy“ (Norway grants) “Prostřednictvím EHP a Norských fondů přispívá Norsko spolu s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti státy ve střední a jižní Evropě”. 22 Norsko se podílí 95% podílu z celkové finanční podpory těchto fondů. Norské fondy jsou zaloţeny na stejném principu jako ESF granty a jejich podpora je určena na projekty rozvoje a spolupráce neziskových organizací, výzkumných institucí a subjektů veřejného i soukromého sektoru. Mezi prioritní programové oblasti patří zdravotnictví, věda a výzkum, ţivotní prostředí a děti a mladiství. Důleţitými oblastmi podpory jsou také rozvoj občanské společnosti, prosazování rovnosti ţen a muţů, sociální začleňování a ochrana kulturního dědictví.
22
EFP a Norské fondy v České republice [online]
25
1.4.6 Sponzoring a dary Podle § 133 školského zákona odstavce g) mohou být dalšími příjmy školské právnické osoby i dary a dědictví. Dary mohou být poskytnuty na základě darovací smlouvy podle § 628 a § 630 občanského zákoníku. Tyto dary jsou pak jedním ze zdrojů rezervního fondu, pokud není v darovací smlouvě přímo vymezen účel, pro jaký byl dar poskytnut. Dalšími právními předpisy, které upravují přijímání darů, jsou zákon 250/2000 Sb., zákon 40/1964 Sb., ve znění 264/2006 Sb., občanský zákoník a právní výklad 1/2005 Sb. k moţnosti příspěvkové organizace přijímat dary. Přijímání darů je upraveno také v zřizovací listině organizace. Škola můţe přijímat dary na základě darovací smlouvy a po předchozím souhlasu zřizovatele. Můţe se jednat o finanční prostředky bez vymezeného účelu pouţití nebo s přesně vymezeným účelem pouţití, či hmotný dar. Organizace, která přijme finanční či věcný dar, je povinná podat daňové přiznání k dani darovací dle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů. Osvobození od daně darovací je moţné při splnění zákonem stanovených podmínek. O poskytnutí daru je škola povinná vystavit dárci potvrzení pro pozdější uplatnění v daňové oblasti.23
23
ŠTOČEK, M. Rukověť základní umělecké školy 26
1.4.7 Občanské sdruţení Převáţná většina občanských sdruţení rodičů vznikla volnou transformací tehdejších Sdruţení rodičů a přátel školy, z potřeby toto sdruţení legalizovat podle nových právních předpisů. Právní subjektivitu tak mohla získat od roku 1990, kdy byl přijat zákon o sdruţování č. 83/1990 Sb. Tato občanská sdruţení jsou vázána na určitou školu či školské zařízení a jsou zakládána zejména z aktivity rodičů. U základních uměleckých škol nebývají tato sdruţení tak obvyklá jako u ostatních typů škol. Občanská sdruţení tohoto typu vznikají zejména za účelem zlepšení podmínek dětí ve škole především po materiální stránce. Dále například pořádají vzdělávací akce a spolupracují se školou na pořádání jejích akcí. Jako jiná řádně registrovaná občanská sdruţení mají své stanovy, účetnictví a další dokumentaci. Tyto podmínky jejich fungování jsou dané výše zmíněným zákonem č. 83/1190 Sb. Účtovat můţe občanské sdruţení jak jednoduše, tak i podvojně, přechod z jednoho na druhý způsob je moţný jen ke konci účetního období, tj. ke konci roku. K příjmům sdruţení se váţe povinnost podat daňové přiznání. Finanční úřady poţadují, aby se sdruţení registrovalo u finančního úřadu jako plátce daně (podle zákona č. 337/1992 o správě daní a poplatků). 24
24
Občanská společnost: jak zaloţit občanské sdruţení [online] 27
2. VÝZKUMNÁ ČÁST Výzkumná část bakalářské práce měla za cíl zjistit, do jaké míry jsou veřejné základní umělecké školy podporovány zřizovatelem a jaké další moţnosti financování provozu a rozvoje jsou jimi vyuţívány.
2.1 Popis výzkumu Výzkum byl zaměřen na okruhy moţností získávání finančních prostředků pro provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy. Oslovenými respondenty bylo vedení všech těchto veřejných základních uměleckých škol v České republice. V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno celkem 437 veřejných základních uměleckých škol, které tvořily základní soubor ve výzkumném šetření. Z větší části byly kontaktní e-maily (300 škol) získány z údajů členské základny Asociace základních uměleckých škol ČR, zbývající chybějící údaje pak byly doplněny z databáze Statistiky školství na uiv.cz. Návratnost dotazníků po prvním oslovení respondentů na počátku ledna byla 94, po druhém, opakovaném oslovení ke konci ledna se zvýšil počet zodpovězených dotazníků na konečných 181. Oproti předpokladu, ţe návratnost bude více neţ 50%, návratnost byla niţší - 41,4%. Bylo by tedy nutné přistoupit k některé statistické metodě, která vede k vytvoření výběrového souboru. Z vrácených dotazníků bylo zjištěno, ţe poměr odpovědí od škol zřizovaných obcemi a kraji, je stejný jako jejich poměr v celostátním měřítku (obec celkem 236 – vrácené odpovědi 100, kraj celkem 200 škol – vrácené odpovědi 81). Jediná škola zřizovaná MŠMT se z účasti na dotazníkovém šetření omluvila. Pro sestavení reprezentativního souboru musí mít všechny subjekty základního souboru stejnou pravděpodobnost se do reprezentativního souboru dostat, coţ je i zásadou náhodného výběru (pravděpodobnostní). Všichni respondenti měli stejnou pravděpodobnost, ţe budou vybráni. Protoţe k oslovení respondentů došlo v celém základním souboru a návratnost dotazníku nebyla nijak ovlivněna, byl učiněn závěr, ţe vrácené dotazníky mohou tvořit reprezentativní soubor, protoţe byla splněna podmínka pro náhodný výběr. Do výběrového souboru byly tedy zařazeny všechny vrácené dotazníky. 28
Jedná se o kvantitativně orientovaný výzkum. Předvýzkum k němu byl formou dotazníku proveden ve spolupráci s vedením vlastní školy a s prezidentkou Asociace základních uměleckých škol ČR, paní Mgr. Jindřiškou Kudrlovou. Na základě jejich připomínek byl dotazník z části přepracován a některé otázky doformulovány. V dotazníku byly pouţity z větší části uzavřené otázky, pouze pro upřesnění některých dotazů i otázky otevřené. Dotazník byl rozčleněn do devíti okruhů, věnovaným sledovaným moţnostem získávání finančních prostředků pro provoz a rozvoj školy. Celkem obsahuje 44 otázek. Byl vytvořen v prostředí Google documents, tedy tak, aby byla minimalizována časová náročnost pro dotazované, nejen s vyplňováním samotného dotazníku, ale aby bylo zjednodušeno i jeho odesílání. Tím se patrně i podstatně zvýšilo procento návratnosti, protoţe administrace takového dotazníku byla jednodušší neţ při jiné formě vyplňování. Rozčlenění dotazníku do okruhů: - základní informace o škole (7 otázek) - zřizovatel školy (3 otázky) - doplňková činnost (7 otázek) - úplata za vzdělávání (8 otázek) - dotace a granty MŠMT a územně správních celků (4 otázky) - programy EU, Norské fondy (5 otázek) - sponzoring a dary (4 otázky) - občanská sdruţení (3 otázky) - jiné zdroje (3 otázky)
29
2.2 Definice výzkumného problému Předmětem výzkumu byla analýza moţností získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy. Výzkumné otázky, ze kterých se vycházelo při sestavování výzkumného nástroje: - Do jaké míry jsou školy podporovány zřizovatelem? - Vyuţívají ZUŠ doplňkovou činnost? - Jaký byl vývoj úplaty za vzdělávání v jednotlivých školách a zda by jejich vedení uvítalo uvolnění hranice, která je nejvýše 110% neinvestičních nákladů na ţáka? - Jsou pro financování vyuţívány dotační programy, a jaká je úspěšnost škol v nich? - Jak jsou školy úspěšné v získávání grantů nebo sponzoringu na určité projekty školy? - Fungují při ZUŠ občanská sdruţení rodičů, a do jaké míry se podílejí na financování školy?
2.3 Analýza a vyhodnocení dotazníkového šetření První okruh dotazníku – obecné informace o škole 1) Otázka – Váš zřizovatel 2) Otázka - Umístění školy/kraj 3) Otázka – Počet míst poskytovaného vzdělávání V této části byly získávány všeobecné informace o školách, důleţité i z hlediska ověření dostatečné reprezentativnosti dotazníku. Údaje o zřizovateli, umístění podle krajů, údaje o počtu míst poskytovaného vzdělávání, o kapacitě školy a aktuálním počtu ţáků. Z toho pak vycházely další otázky – zda škola v posledních letech zaznamenala nárůst či úbytek v počtech ţáků, zda bylo nutné navyšovat kapacitu školy, pokud ano, zda bylo toto podpořeno zřizovatelem a zda bylo následně podané ţádosti vyhověno. Z odpovědí o kraji, v kterém školy fungují, bylo zjištěno, ţe byly zastoupeny všechny kraje České republiky. U otázek je uveden skutečný počet získaných odpovědí a následné přepočítání na procenta s platností i pro základní soubor. Z celkového počtu 181 zodpovězených dotazníků bylo 100 ze škol zřizovaných obcemi a 81 ze škol zřizovaných kraji, coţ odpovídá v přepočtu jejich poměru
30
i v celostátním měřítku. Byl tak dodrţen reprezentativní poměr těchto škol. Jediná škola v České republice, která je zřizovaná MŠMT, se dotazníkového šetření nezúčastnila.
4) Otázka – Jaká je kapacita vaší školy? 5) Otázka – Jaký je váš aktuální počet ţáků? nemá naplněnou kapacitu školy - 112
61,9%
naplněná kapacita - 58
32%
vyšší počet ţáků neţ je kapacita – 7
3,9%
Jeden z údajů nebyl uveden (nedá se tedy posoudit) – 4
2,2%
Při porovnání odpovědí na tyto dvě otázky v úvodní části dotazníku - jaká je kapacita škol a jaký je aktuální počet ţáků - vyplynulo, ţe nenaplněnou kapacitu má v současné
31
době téměř 2/3 třetiny škol. Třetina škol má kapacitu naplněnou a u 3,9% škol počet ţáků přesahuje kapacitu školy (zřizovatel můţe povolit výjimku). 6) Otázka - Za posledních 5 let se počet ţáků školy sníţil nebo zvýšil? počet ţáků se sníţil – 28
15,5%
počet ţáků se zvýšil – 134
74%
zůstává stejný – 19
10,5%
Výsledek potvrzuje narůstající tendenci zájmu o vzdělávání v základních uměleckých školách, které se objevilo i v závěrech Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2011. “Se snižováním počtu dětí a mládeže ve věku 6-18 let se zároveň zvyšuje celková míra účasti ve výuce v základních uměleckých školách u této věkové skupiny (z 14,9 % v roce 2005 na 18,2 % v roce 2010) a tento růst je dynamický a pravidelný. I přes navyšující se počet míst v ZUŠ převyšuje v některých regionech zájem uchazečů nabízenou kapacitu (např. ve velkých městech Praha, Brno, Ostrava)”. 25
7) Otázka - Navyšovali jste za posledních 5 let kapacitu školy? ano – 29
16%
ne - ţádosti nebylo vyhověno – 14
7,7%
ne - nebylo potřeba (kapacita dostatečná) - 108
59,7%
ne - nesouhlas zřizovatele – 28
15,5%
bez odpovědi – 2
1,1%
32
Jak je zřejmé i z odpovědí k otázce k naplněnosti kapacity školy vyplývá, ţe kapacita je u většiny v současné době dostačující , i kdyţ se zvyšuje počet ţáků, kteří mají zájem o výuku v základních uměleckých školách. Poměrně vysoké je ale procento těch škol, kde zájem o navýšení kapacity školy byl, ale tuto potřebu nepodporoval zřizovatel anebo nebylo podané ţádosti vyhověno. Celkem se to týkalo téměř čtvrtiny škol. Shrnutí okruhu: Z první části, kde se vyhodnocovaly základní údaje o školách, vyplynulo, ţe narůstá zájem ţáků o výuku ve veřejných základních uměleckých školách. Většina škol má dostatečnou kapacitu. Tyto závěry navazují i na zjištění z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2011-2015. Téměř u 2/3 škol, přestoţe se počet ţáků za posledních 5 let zvýšil, je kapacita dostatečná. Nezanedbatelná ale není ani část těch škol, které o navýšení kapacity ţádaly, ale nebylo podané ţádosti vyhověno, anebo chyběl souhlas zřizovatele.
25
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (2011 – 2015) [online] 33
Okruh – zřizovatel školy Druhý okruh výzkumného dotazníku byl věnován zřizovatelům, míře jejich finanční podpory školám, zda byl zaznamenán náznak vlivu tzv. hospodářské krize na tuto podporu a zda se zřizovatelé podílí na financování školy i jiným způsobem. 1) Otázka - V jaké výši škole přispívá zřizovatel (v poměru k provoznímu rozpočtu školy činí příspěvek přibliţně kolik %)? do 5% v poměru k provoznímu rozpočtu školy – 35
19,3 %
do 10% v poměru k provoznímu rozpočtu školy – 19
10,5 %
do 20% v poměru k provoznímu rozpočtu školy – 23
12,7%
více neţ 20% v poměru k provoznímu rozpočtu školy – 41
22,7%
zřizovatel neposkytuje finanční příspěvek – 60
33,1%
bez odpovědi – 3
1,7%
Škol, kterým zřizovatel neposkytuje ţádný finanční příspěvek do rozpočtu, je 60. Zároveň je ale 33 z nich umístněno v budově zřizovatele, takţe podpora můţe být chápana i v této formě.
34
2) Otázka - Za poslední 3 roky vám zřizovatel tento příspěvek... odebral – 14
7,7%
sníţil - 48
26,5%
zvýšil – 53
29,3%
stejný – 17
9,4%
nepřispíval – 46
25,4%
bez odpovědi – 3
1,7%
Cílem otázky bylo zjistit, zda tzv. hospodářská krize, která ovlivňuje veřejné finance zejména v posledních 3 letech, měla vliv na příspěvek zřizovatele. Předpoklad, ţe procento sníţených příspěvků bude daleko vyšší neţ procento zřizovatelů, kteří naopak škole příspěvek zvýšili, se nepotvrdil. Procento škol, kterým zřizovatel odebral příspěvek v posledních 3 letech bylo jen 7,8%. 3) Otázka - Podílí se na financování zřizovatel i jiným způsobem? škola je v budově ve vlastnictví zřizovatele (neplatí nájem – jeden ze způsobů finanční podpory) – 105
58%
nepodílí se – 36
20%
na financování škol se dalším způsobem podílí - 40
22 %
Z toho počtu je nejčastějším podílem zřizovatele hrazení energií (poskytování dotace s tím spojené), hrazení nájmu v cizí budově (poskytování dotace s tím spojené). Mezi dalšími způsoby finanční podpory, i kdyţ v ojedinělých případech, se objevily nákupy nástrojů (2), hrazení pojištění (2), a v jednom případě dokonce příspěvek na mzdy. 35
Shrnutí okruhu: Z odpovědí bylo zjištěno, ţe třetina škol není zřizovatelem finančně podporována. Za formu podpory ale lze povaţovat to, ţe polovina škol, kterým zřizovatel neposkytuje finanční příspěvek, je umístěna v budově zřizovatele, takţe nemusí platit ţádné nájemné, které by bylo vyţadováno v případě pronájmu v budově jiného majitele. Domněnka, ţe tzv. hospodářská krize zejména v posledních letech, která má vliv na veřejné finance, bude mít i zásadní vliv na finanční prostředky poskytované zřizovatelem, se nepotvrdila. Počet škol, kterým zřizovatel odebral příspěvek v posledních třech letech, byl velmi malý (7,8%). Škol, kterým zřizovatel v tomto období sníţil příspěvek, bylo zhruba stejně, jako těch, kterým ho naopak zřizovatel zvýšil. Nelze tedy hovořit o prokazatelném vlivu tzv. hospodářské krize na finanční příspěvky poskytované zřizovateli. Nejčastějšími dalšími způsoby jiné formy podpory školy zřizovatelem, neţ je poskytování přímého finančního příspěvku, jsou úhrady energií (poskytování dotace s tím spojené) a úhrady nájmu v cizí budově (poskytování dotace s tím spojené).
36
Okruh – doplňková činnost V okruhu věnovaném doplňkové činnosti bylo cílem zjistit, jestli školy vyuţívají tuto moţnost dofinancování provozu a rozvoj či nikoliv, jaké byly důvody pro její zřízení, jaký je finanční přínos této činnosti a proč některé školy doplňkovou činnost zřízenou nemají. Další otázkou bylo, zda dosahují hospodářského výsledku v hlavní činnosti a zda tento finanční přínos povaţují za dostatečný pro pokrytí potřeb školy. 1) Otázka - Má vaše škola zřízenou doplňkovou činnost? Pokud ano, jak dlouho? 1-2 roky – 12
6,6%
3-5 let – 12
6,6%
déle neţ 5 let - 43
23,8%
nemá zřízenou doplňkovou činnost - 111
61,3%
bez odpovědi - 3
1,7%
Překvapující bylo zjištění, v jak malé míře se ve veřejných základních uměleckých školách vyuţívá moţnost zřízení doplňkové činnosti. Zvláště s ohledem na to, ţe se zde vyučují umělecké obory, které lze velice dobře vést i jako krouţky pro děti či kurzy pro dospělé. Přesto je toto vyuţíváno jen 37,1% škol. V posledních 5 letech zřídilo doplňkovou činnost pouze 13,4% škol. Ani tento podíl nevypovídá o větším tlaku na získávání finančních prostředků dalším způsobem z důvodu hospodářské krize.
37
2) Otázka - Hlavní důvod pro její zřízení byl? Z 67 škol, které provozují doplňkovou činnost hlavní důvod ekonomický - 32
47,8%
zájem o mimoškolní kurzy - 14
20,9%
zájem o výuku přesahující kapacitu školy – 9
13,4%
poţadavek zřizovatele – 5
7,5%
zájem o nevyuţité prostory – 3
4,5%
blíţe nespecifikováno – 4
6%
Hlavním důvodem pro zřízení doplňkové činnosti jsou ekonomické potřeby školy. V menší míře pak měl vliv zájem o mimoškolní kurzy a částečně s tím související zájem o výuku přesahující kapacitu školy. 3) Otázka - Podílí se hospodářský výsledek z doplňkové činnosti významně na financování školy? Z počtu 67 škol, které mají zřízenou doplňkovou činnost: ano – 14
20,9%
ne – 53
79,1%
38
Moţným důvodem, proč u základních uměleckých škol není tak rozšířené zřízení doplňkové činnosti (61,3% škol jí nemá), jsou odpovědi na otázku ohledně finančního přínosu doplňkové činnosti pro školu. Téměř 80% škol, které mají tuto činnost zřízenou, nehodnotí její přínos pro financování školy jako významný. 4) Otázka - Hospodářský výsledek z doplňkové činnosti je především vyuţit pro… Z počtu 67 škol, které mají zřízenou doplňkovou činnost: fond odměn – 3
4,5%
fond rezerv – 24
35,8%
oba fondy – 22
32,8%
pokrytí ztráty z hlavní činnosti – 10
14,9%
oba fondy, pokrytí ztráty z hlavní činnosti – 3
4,5%
nespecifikováno – 5
7,5%
Pokud tedy školy dosahují hospodářského výsledku v doplňkové činnosti, nejčastěji ho přerozdělují tak jak jim ukládá zákon do fondů (přednostně do fondu rezerv), jen v malé míře slouţí i k pokrytí ztráty z hlavní činnosti. 5) Otázka - Pokud nemáte doplňkovou činnost zřízenou, je to z důvodu... blíţe specifikovalo 111 škol - 63
57%.
Jako nejčastější důvody se objevuje přemíra administrativy s činností spojené, dostatek financí, podpora občanských sdruţení, nedostatek prostorů, které by se daly vyuţít. Zanedbatelný počet škol uvaţuje o jejím zřízení do budoucna.
39
6) Otázka - Dosahujete hospodářského výsledku i mimo doplňkovou činnost? Pokud ano, pro jaký fond je pouţit? fond odměn – 8
4,4%
fond rezerv – 47
26%
vyrovnané hospodaření – nedosahují HV – 36
19,9%
pro oba fondy – 76
42%
bez odpovědi – 14
7,7%
Stejně jako v doplňkové činnosti je i hospodářský výsledek dosaţený v hlavní činnosti nejčastěji zdrojem pro fond rezerv, téměř pětina škol hospodaří vyrovnaně. 7) Otázka - podílí se hospodářský výsledek mimo doplňkovou činnost významně na tvorbě fondů školy? Ze 145 škol, které dosahují HV i mimo doplňkovou činnost: ano – 77
53,1%
ne – 57
39,3%
HV dosahují, ale na otázku neodpověděli – 11
7,6%
40
Hospodářský výsledek z hlavní činnosti hodnotí pro peněţní fondy jako významný více neţ polovina škol. Shrnutí okruhu: V okruhu věnovaném doplňkové činnosti bylo překvapující zjištění, v jak malé míře se ve veřejných základních uměleckých školách vyuţívá tato moţnost financování školy. Předpokladem bylo, ţe takto získává finanční prostředky daleko vyšší počet základních uměleckých škol, protoţe vzhledem ke své hlavní činnosti k tomu mají i více moţností a předpokladů v činnosti navazující. Přesto má doplňkovou činnost zřízenou jen třetina škol. Ani počet škol, které zřídily tuto činnost v posledních letech, neukazuje na větší potřebu více se podílet na dofinancování školy jiným způsobem. Školy, které provozují doplňkovou činnost, jako hlavní pohnutku pro její zřízení uvádějí ekonomické důvody. Finanční přínos pro školu ale nehodnotí jako významný drtivá většina škol – téměř 80%. I proto je moţná tak malý zájem o zřízení této činnosti u ostatních škol. Jako překáţku pro provozování doplňkové činnosti nejvíce škol spatřuje v administrativní zátěţi s tím spojené, malý přínos pro finanční situaci školy, dostatek financí, ale objevil se i názor, ţe to v podstatě je pod úroveň organizace, která poskytuje vzdělávání.
41
Okruh - úplata za vzdělávání Okruh otázek věnovaných úplatě za vzdělávání byl směřován na zjištění nastavené výše tohoto příjmu z hlavní činnosti, jaký byl vývoj nastavení výše tzv. školného za poslední roky, zjištění názorů na dopady případného zvyšování tzv. školného a zda tento příjem je dostatečný, aby pokryl neinvestiční výdaje škol. V případě ţe ne, jakým způsobem jsou tyto náklady dofinancovávány. 1) Otázka - Celkový příjem z ní činí přibliţně kolik % skutečných celkových neinvestičních nákladů? 70-80% - 57
31,5%
80-90% - 19
10,5%
90-100% - 50
27,6%
100-110% - 39
21,5%
bez odpovědi - 16
8,8%
Škol, které následně odpověděly, ţe příjmy z hlavní činnosti pokryjí provozní náklady je 68%. To ale nekoresponduje s tím, ţe škol, které mají tyto příjmy v rozmezí 70 – 100%, tedy menším neţ jsou neinvestiční výdaje na ţáky, je přitom 69%. 2) Otázka - příjmy z úplaty za vzdělávání plně pokryjí provozní náklady vaší školy? Pokud ne, z čeho je provoz dofinancován? pokryjí – 122
67,4%
nepokryjí - dofinancováno zřizovatelem – 51
28,2%
nepokryjí - dofinancováno jinak – 6
3,3%
(doplňková činnost sponzoring, dary, rezervní fond apod.) bez odpovědi – 2
1,1%
42
Zřizovatel musí provoz školy dofinancovat téměř u 30% škol. V zanedbatelné míře se pak děje jiným způsobem (specifikováno v samostatné otázce - doplňková činnost, sponzoring, dary, rezervní fond apod.) 3) Otázka - Zvýšili byste hranici 110% pro její maximální výši? Pokud ano, na kolik %? nezvyšovat – 145
80,1%
na 115% - 12
6,6%
na 120% - 16
8,8%
na 125% - 4
2,2%
o více - 4
2,2%
Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti. Vedení škol je v drtivé většině proti zvyšování hranice úplaty za vzdělání, která je omezena 110 % neinvestičních nákladů.
43
4) Otázka - V září 2011 byl zmíněn návrh MŠMT na zdvojnásobení úplaty za vzdělávání. Souhlasíte s tím? ano – 4
2,2%
ne – 117
64,6%
neslyšel(a) jsem o tom- 58
32%
bez odpovědi - 2
1,1%
V září 2011 byla jako návrh diskutována na MŠMT, pod vedením tehdejšího ministra Pavla Dobeše, moţnost na zvýšení úplaty za vzdělávání na dvojnásobek. Téměř 2/3 vedení všech škol tento návrh odmítají. Zbývající třetina o tomto návrhu nikdy ani neslyšela. Zanedbatelné procento škol by naopak s takovým zvýšením souhlasilo. 5) Otázka - Mělo by její zvýšení podle Vás zásadní vliv na počet ţáků a dostupnost vzdělávání v ZUŠ? ano - 155
85,6%
ne - 5
2,8%
neví -17
9,4%
bez odpovědi - 4
2,2%
44
Jako zásadní vnímá dopad takového zvýšení na dostupnost vzdělávání pro ţáky a vliv na jejich počet 85,6% škol. Překvapivé bylo, ţe 10% ředitelů nedokáţe takový dopad odhadnout. 6) Otázka - Zvyšovali jste v posledních 5 letech úplatu za vzdělávání? Pokud ano, o kolik přibliţně %? méně neţ o 5% - 2
1,1%
o 5% - 67
37%
o 10% - 32
17,7%
o 15% - 12
6,6%
o 20% - 4
2,2%
nezvyšovali – 62
34,3%
bez odpovědi - 2
1,1%
I kdyţ docházelo ke zvyšování cen všech vstupů do provozu školy, tedy nákladů, na úplatu za vzdělávání to nemělo vliv u více neţ 1/3 škol. Téměř 55% škol zvýšilo školné v rozmezí cca 5-10%. 7) Otázka - je tento příjem v takové výši, aby pokryl i potřebný rozvoj školy? ano – 42
23,2%
ano, v omezené míře – 108
59,7%
ne – 29
16%
bez odpovědi - 2
1,1%
45
Téměř 1/3 škol vnímá, ţe příjem ze školného pokrývá další rozvoj školy pouze v omezené míře. Přesto ale 2/3 škol nemá zřízenou doplňkovou činnost, kde by se takové prostředky mohly získat. Shrnutí okruhu: Téměř dvě třetiny škol v tomto okruhu otázek odpověděly, ţe příjem z úplaty za vzdělávání je dostatečný na pokrytí základních potřeb spojených s provozem školy. Zbývající třetině škol příjem z hlavní činnosti nepokryje tyto náklady a musí je dofinancovat zřizovatel. Další způsoby dofinancování nejsou vyuţívány ve významné míře (doplňková činnost, sponzoring, dary, rezervní fond apod.) V tomto kontextu je ale zajímavá odpověď na otázku o „prolomení“ hranice 110% neinvestičních nákladů pro příjmy z úplaty na vzdělávání. Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti. 80% z vedení škol se ale vyslovilo proti takovému zvýšení. V souvislosti se zvyšováním úplaty za vzdělávání byla zjišťována i povědomost odborné veřejnosti o návrhu, který vzbudil pozornost v září 2011, kdy byl MŠMT zmíněn návrh na zdvojnásobení školného na ZUŠ. I toto většina ředitelů zásadně odmítla, třetina škol ale například o tomto návrhu nikdy neslyšela. Škol, které by s takovým návrhem souhlasily, bylo zanedbatelné mnoţství. Jako hlavní důvod proti byla podle předpokladu obava z negativního vlivu takového zvýšení na dostupnost vzdělávání pro ţáky a jejich počet. K tomu se přiklonilo téměř 85,6% ředitelů škol. Naopak 10% ředitelů škol nedokázalo odhadnout dopad takového návrhu. Tyto obavy budou mít patrně vliv i na to, ţe přestoţe se za posledních 5 let razantně zvyšovaly ceny energií i dalších vstupů, které mají vliv na zvyšující se náklady spojené s provozem školy, třetina škol v tomto období nezvyšovala úplatu za vzdělávání
46
a dalších 55% škol zvýšilo školné pouze v rozmezí cca 5 - 10%, v rozmezí 15 - 20% zvýšilo tzv. školné jen 8,8% škol. Příjem z úplaty za vzdělávání jako dostatečný i pro další rozvoj škol vnímá pouze třetina ředitelů. Přesto ale dvě třetiny škol nemají zřízenou doplňkovou činnost, kde by tyto finanční prostředky potřebné pro rozvoj mohly získat vlastní aktivitou. To je většinou škol přitom odmítáno s odvoláním na malý finanční efekt. Jako významný pro financování školy ale hodnotí hospodářský výsledek z hlavní činnosti více neţ polovina ředitelů.
47
Okruh - dotace a granty MŠMT a územně správných celků V tomto okruhu bylo zjišťováno, jaká je míra informovanosti vedení škol o moţnostech získávání a čerpání dotací vypsaných MŠMT a ÚSC a úspěšnost v nich. 1) Otázka - domníváte se, ţe ZUŠ mají dostatek informací o této oblasti financování? ano – 51
28,2%
ne – 117
64,6%
nevím – 3
1,7%
bez odpovědi – 10
5,5%
Skoro 2/3 škol se domnívá, ţe je nedostatek informací v této oblasti. 2) Otázka - zúčastnili jste někdy těchto dotačních programů? Pokud ano, úspěšně? úspěšně – 49
27,1%
neúspěšně – 4
2,2%
ne – 127
70,1%
bez odpovědi – 1
0,6%
Přehled oblastí, na které byl získán grant či dotace v příloze č. 2. 48
3) Otázka - Uskutečnili byste i bez této dotace (grantu) svůj záměr? Ze 49 úspěšně ţádajících škol: ano - 7
14,3%
ano, v omezené míře – 15
30,6%
ano, v delším časovém horizontu – 11
22,5%
ne – 16
32,6%
Z odpovědí úspěšných ţadatelů vyplývá, ţe 2/3 škol by i bez této dotace svůj záměr uskutečnily, ať uţ v omezené míře nebo v delším časovém horizontu. Třetina škol by bez této dotace tento záměr vůbec neuskutečnila. Shrnutí okruhu: Skoro dvě třetiny škol se domnívají, ţe je nedostatek informací pro ZUŠ z oblasti moţnosti čerpání dotací a grantů MŠMT a územně správních celků. Téměř třetina ředitelů škol se této oblasti dosud nikdy nevěnovala. Škol, které získaly někdy dotaci či grant, bylo 27%, z nichţ téměř dvě třetiny by svůj záměr uskutečnily i bez této dotace, tedy se nejednalo o dotaci ve významném měřítku. Výsledkem z odpovědí je, ţe vedení základních uměleckých škol se této oblasti financování příliš nevěnuje a vyuţívají ji pouze v omezené míře. Pokud dotaci či grant získají, je to na záměr nebo projekt, který by dříve či později realizovali i pouze z vlastních zdrojů.
49
Okruh - programy EU, Norské fondy Stejně jako v okruhu věnovaném dotacím a grantům MŠMT a územněsprávních celků bylo cílem zjistit, zda vedení škol má dostatek informací o moţnostech čerpání z evropských fondů a zda je dostatek příleţitostí i pro základní umělecké školy nějakého programu vyuţít. Dále, co ředitelé škol vnímají jako největší překáţku, která je odrazuje od pokusu získat finance z těchto fondů. Jedna z otázek pak byla směřována na úspěšnost v případě podané ţádosti. 1) Otázka -Aktivně vyhledáváte moţnosti čerpání z těchto programů? Pokud ne, co Vás odrazuje? ano – 24
13,3%
ne - 146
80,7%
bez odpovědi - 11
6%
Podrobněji důvody proč nejsou školy aktivní při vyhledávání těchto moţností ne - náročná administrativa – 33
18,2%
ne - spoluúčast na financování - 10
5,5%
ne - hrozba vrácení dotace např. při administrativní chybě – 5
2,8%
ne - malá pravděpodobnost úspěšnosti ţádosti – 28
15,5%
ne - kombinace výše uvedených vlivů – 50
27,6%
ne - jiný důvod – 20
11%
Většina ZUŠ těchto moţností pro získání finančních prostředků nevyuţívá. Jako překáţku vnímají náročnou administraci, malou pravděpodobnost úspěchu či kombinaci těchto vlivů. 50
2) Otázka - Mají ZUŠ podle Vás dostatek informací o těchto moţnostech čerpání? ano – 26
14,4%
ne – 95
52,5%
dosud jsem se touto oblastí nezabýval/a – 54
29,8%
bez odpovědi - 6
3,3%
Jako nedostatečné hodnotí mnoţství informací k těmto programům více neţ polovina vedení škol. Téměř 1/3 se tomu ale dosud ani nevěnovala. 3) Otázka - Je pro ZUŠ podle Vás dostatek příleţitostí z některého fondu čerpat? ano – 13
7,2%
ne – 55
30,4%
neví – 108
59,7%
bez odpovědi - 5
2,8%
51
4) Otázka - Získali jste pro svoji školu dotaci z některého fondu? ano - 22 (oblasti, na které jsou uvedeny v příloze č. 3)
12,2%
ne – 79
43,6%
nepokusili se - 57
31,5%
chce se v budoucnu pokusit - 18
9,9%
bez odpovědi - 5
2,8%
V přímé souvislosti s předchozím jsou i odpovědi na tuto otázku. Téměř 60 škol neví, zda je pro ZUŠ moţnost čerpání z těchto fondů. Povědomí je tedy na velmi nízké úrovni. Shrnutí okruhu: Jako nedostatečné hodnotí informace k moţnosti čerpat v této oblasti více neţ polovina vedení škol. Obecně je informovanost o této oblasti mezi vedením základních uměleckých škol velmi nízká. Jen 7,2% škol hodnotí informace o čerpání z výše zmíněných programů jako dostatečné. Téměř třetina vedení škol ani neví, zda je pro ZUŠ nějaká moţnost čerpání z těchto fondů. Někteří ředitelé se domnívají, ţe v této oblasti jsou ZUŠ znevýhodněny. Vyuţívání čerpání evropských fondů je u veřejných základních uměleckých škol na velmi nízké úrovni. Odmítavě se ředitelé škol k moţnosti zapojit se do těchto forem financování staví především kvůli náročné administraci ţádostí a riziku vrácení dotace při administrativní chybě, nedůvěrou v úspěch a nutnosti finanční spoluúčasti.
52
Okruh - sponzoring a dary Okruh věnovaný sponzoringu a darům byl spíše doplňující, protoţe předpokladem nebylo, ţe takto získané finance by měly nějaký významný dopad pro hospodaření školy. 1) Otázka - Podporuje Vaší školu sponzor? stálý sponzor - 19
10,5%
jen na určité akce – 106
58,6%
ne - 52
28,7%
bez odpovědi - 4
2,2%
2) Otázka - Obdrţela vaše škola někdy dar? ano - finanční – 82
45,3%
ano - hmotný – 22
12,2%
ano, finanční i hmotný – 47
26%
ne – 29
16%
bez odpovědi - 1
0,6%
53
Pozitivní zjištění bylo, ţe sponzor podporuje v nějaké podobě téměř 70% škol. V 10,5% je to dokonce sponzor stálý. Ve většině (45,3%) je to dar finanční. 3) Otázka - Jsou takto získané prostředky ve významné výši pro hospodaření školy? ano – 29
16%
ne – 140
77,3%
bez odpovědi - 12
6,6%
Takto získané prostředky ale nehodnotí jako významné pro hospodaření školy 77,3 % škol. 4) Otázka - Zaznamenali jste v tomto ohledu v posledních 3 letech úbytek příleţitostí získat sponzora nebo dar? ano – 66
36,5%
ne – 43
23,7%
nedokáţe posoudit – 63
34,8%
bez odpovědi - 9
5%
V této oblasti byl také v posledních třech letech u 1/3 škol zaznamenám úbytek příleţitostí získat sponzora či dar. Shrnutí okruhu: V okruhu sponzoringu a darů bylo oproti předpokladu číslo takto podporovaných škol poměrně vysoké. Sponzor podporuje v nějaké podobě téměř 70 % škol. U desetiny škol se jedná dokonce o sponzora stálého. Ve většině škol (77,4%) ale přínos takto získaných financí či darů není nikterak rozhodující pro provoz a rozvoj školy.
54
Moţná jen v této oblasti se můţe hovořit o nějaké moţné souvislosti tzv. hospodářské krize. Alespoň to tvrdí téměř třetina vedení škol, ţe v posledních letech zaznamenala úbytek příleţitostí získat sponzora či dar.
55
Okruh – občanská sdruţení Stejně jako u předchozího okruhu byl tento okruh otázek myšlen spíše jako doplňující. Byl věnován zjištění, zda i u základních uměleckých škol fungují tato sdruţení a jaká je nejčastější forma jejich podpory a jak hodnotí toto působení především z finančního hlediska školy. 1) Otázka - Funguje při vaší škole občanské sdruţení? ano - 104
57,5%
ne - 73
40,3%
bez odpovědi - 4
2,2%
U téměř 58% škol fungují občanská sdruţení, coţ je známka dobré spolupráce školy s veřejností. 2) Otázka - Občanská sdruţení – podílí se na: Blíţe specifikovalo 101 škol 70 škol uvedlo, ţe se občanské sdruţení podílí finančně na zajištění akcí školy, 26 škol dokonce uvádí i nákup hmotného majetku pro školu. Nejčastějšími formami jejich spolupráce se školami je finanční podpora a zajištění akcí školy. Pomoc i při nákupu pomůcek a dalšího dovybavení školy.
56
3) Otázka - Jak hodnotíte přínos sdruţení pro školu z finančního hlediska? Ze škol, při kterých fungují občanská sdruţení, tedy ze 104 významný - 69
66,3%
nevýznamný – 35
33,7%
Proti předpokladu, ţe přínos občanských sdruţení pro hospodaření školy bude mít pouze podpůrný význam, z odpovědí vyplynulo, ţe pokud u školy tato organizace funguje, její přínos jako významný pro provoz školy hodnotí 2/3 škol. Shrnutí okruhu: Předposlední okruh byl věnovaný otázce fungování občanských sdruţení a jejich přínosu pro školy. Znamením dobré spolupráce rodičů se školou je existence občanských sdruţení. Platí to i u základních uměleckých škol. Fungují při 57,5% základních uměleckých škol a nejčastějšími formami jejich spolupráce se školami je finanční podpora a zajištění akcí školy. Občanská sdruţení některým školám pomáhají i při nákupu pomůcek a dalšího dovybavení školy. Jako významný hodnotí přínos občanských sdruţení pro provoz školy 2/3 škol.
57
Okruh - jiné zdroje Poslední okruh se věnoval investičnímu fondu, kolik škol ho má vůbec zřízen, a jaký je jeho význam pro financování jejich provozu a rozvoje. Dále měl být případnou inspirací pro vedení škol, kde mohou školy získávat další finanční prostředky. 1) Otázka - máte zřízen investiční fond? Pokud ano, pokryjí finanční prostředky z něj potřebné investice? ano pokryjí – 51
28,2%
ano, nepokryjí – 60
33,1%
ne – 61
33,7%
bez odpovědi - 9
5%
Zřízen investiční fond má 61,3% škol, téměř u třetiny škol ale nepokryje investiční výdaje. Třetina škol naopak ţádný investiční fond nemá. 2) Otázka - vyuţíváte jiné finanční zdroje pro financování provozu a rozvoje? Nebyly uvedeny ţádné jiné finanční zdroje neţ ty, kterými se zabývají předchozí okruhy. 3) Otázka - z jakých výše uvedených příjmů nejčastěji škola financuje rozvoj školy? Blíţe na tuto otázku odpovědělo 108 škol. Jak jiţ z předešlých okruhů vyplynulo, školy stejně jako provoz financují i rozvoj školy z příjmu z úplaty za vzdělávání, z příspěvku zřizovatele a fondů. Ostatní moţnosti jsou vyuţívány ve velmi omezené míře.
58
Shrnutí okruhu: Okruh Jiné zdroje měl za cíl zjistit, kolik škol má zřízen investiční fond a jaký je jeho přínos pro školu, a dále pak měl slouţit jako případná inspirace pro získávání financí jinou méně běţnou formou a z čeho je v největší míře financován rozvoj školy. Zřízen investiční fond mají téměř dvě třetiny školy. Z toho ale téměř u poloviny nepokryje investiční výdaje. Třetina škol naopak ţádný investiční fond nemá. Školy nevyuţívají podle dotazníkového šetření ţádné jiné doplňující způsoby získávání financí a nebyly uvedeny ţádné jiné finanční zdroje neţ ty, kterými se blíţe zabývala tato práce. Při specifikaci z jakého zdroje je nejčastěji financován rozvoj školy, vyplynulo, ţe nejčastějším zdrojem je, stejně jako pro provozní náklady, příjem z úplaty za vzdělávání, příspěvek od zřizovatele a fondy. Ostatní moţnosti jsou vyuţívány ve velmi omezené míře.
.
59
2.4 Vyhodnocení odpovědí vedení vlastní školy na výzkumný dotazník Základní umělecká škola Řevnice Kraj: Středočeský Zřizovatel: obec Počet míst poskytovaného vzdělávání: 2 Kapacita 350 ţáků, aktuální počet ţáků 354 (povolená výjimka zřizovatelem) Za posledních pět let se počet ţáků naší školy zvýšil z 230 na 354. Bylo dvakrát ţádáno o navýšení kapacity nejdříve z 230 na 280 (2009) a od 1. 9. 2011 na 350 ţáků. Oběma ţádostem bylo vyhověno. Pro tento školní rok bylo ţádáno u zřizovatele o výjimku z kapacity školy o 4 ţáky, z důvodu velkého zájmu o výuku. Škola je umístněna v budově zřizovatele, neplatí nájem. Finanční příspěvek zřizovatele je do 5% v poměru k provoznímu rozpočtu školy. V minulém roce došlo i k razantnímu sníţení tohoto příspěvku na dnešních symbolických 10 000 Kč ročně. I proto byla od školního roku 2011/2012 zřízena doplňková činnost. Hlavním důvodem ale byl zájem o výuku přesahující kapacitu školy. Díky umístění školy v blízkosti hlavního města, počet ţáků, které nemůţe škola přijmout, neustále roste. Proto byly zřízeny krouţky při škole, kam mohly být tyto děti přijaty. V současné době se hospodářský výsledek z doplňkové činnosti nijak významně nepodílí na financování školy, v plánu je v budoucnu nastavit a rozšířit její působnost tak, aby zisk z ní byl významnější pro financování školy. Škola k tomu má vhodné podmínky i potenciál. Hospodářský výsledek z doplňkové činnosti i z hlavní činnosti jsou přerozdělovány do obou peněţních fondů. Úplata za vzdělávání je nastavena na horní hranici tedy téměř 110% skutečných neinvestičních nákladů na ţáka v uplynulém školním roce. Díky tomu tyto příjmy pokryjí všechny provozní výdaje školy. V současné době při omezení 110% není prostor k tomu, aby byla škola schopna si „našetřit“ na pořízení nákladnějších nástrojů např. koncertního křídla, jejich cena se pohybuje okolo 500 000 Kč, proto je vedení školy nakloněno zvýšení této hranice na 120%. Zásadně se ředitelka školy staví proti návrhu MŠMT ze září 2011 na zdvojnásobení školného. Takové zvýšení je příliš razantní a jiţ bylo školou ověřeno, ţe jakékoliv zvýšení školného má za následek úbytek ţáků.
60
V posledních 5 letech byla úplata za vzdělávání zvýšena cca o 10%, kvůli narůstajícím cenám provozních vstupů. Tyto příjmy ale nejsou ve výši, aby pokryly i potřebný rozvoj školy v plném rozsahu. Co se týče dotace a granty MŠMT a územně správných celků, se ředitelka školy domnívá, ţe vedení základních uměleckých škol nemá dostatek informací o těchto moţnostech čerpání. Stejné je povědomí o moţnostech čerpání z programů EU, Norské fondy. Podle názoru vedení školy není ani dostatek příleţitostí pro ZUŠ z těchto programů čerpat. Při získávání informací o moţnostech zapojení se do programu „EU školám“, ve kterém se dala získat dotace na rozvoj ICT, bohuţel bylo po kontaktování příslušného pracovníka zjištěno, ţe není určen pro ZUŠ. V následujícím cyklu snad bude více příleţitostí pro základní umělecké školy. Pro školu se podařilo získat sponzora, pouze ale na určité akce. Byl to finanční příspěvek na workshopy ve spoluprácí se základní školu. Jako hmotný dar bylo získáno vyřazené počítačové vybavení grafického studia, které je pro potřeby školy ještě vyhovující. Při škole bylo zaloţeno občanské sdruţení v roce 2009. V době, kdy nebyla zřízena doplňková činnost, zaštiťovalo konání krouţků při škole. Dnes se především finančně podílí na zajištění akcí školy. Z tohoto hlediska je hodnocen jeho přínos jako významný, neboť financuje takové akce, na které škola nemá prostředky, ani by je na tyto účely nemohla vynakládat. Investiční fond škola zřízen nemá. Pokud je třeba investovat do budovy, provádí to zřizovatel. Rozvoj školy se financuje v současné době především z příjmu z úplaty za vzdělávání, i kdyţ v omezené míře. Porovnání s výsledky dotazníkového šetření: Vlastní škola patří mezi ZUŠ, které díky nastavenému příjmu na horní hranici úplaty za vzdělávání patří mezi školy finančně soběstačné v pokrývání provozních výdajů a částečně i potřebného rozvoje. Podpora zřizovatele je minimální a i proto má škola zřízenou doplňkovou činnost. Patří mezi školy aktivně vyhledávající dotační programy, i kdyţ zatím ţádný nezískala. Vedení aktivně rozvíjí public relations školy, proto byly získány i sponzorské dary jak finanční tak hmotné. Spolupráce s občanským sdruţením, jehoţ vznik byl iniciován také vedením, je na velmi dobré úrovni a vytváří i pozitivní obraz školy a tím větší šance pro získávání dalších finančních prostředků.
61
2.5 Shrnutí výzkumné části Výzkumné otázky, ze kterých se vycházelo při sestavování výzkumného nástroje: Do jaké míry jsou školy podporovány zřizovatelem? Z okruhu věnovanému zřizovatelům škol bylo zjištěno, ţe třetina škol není zřizovatelem finančně podporována. Škol, kterým zřizovatel v posledních třech letech sníţil příspěvek, bylo zhruba stejně, jako těch, kterým ho naopak zřizovatel zvýšil. Nelze tedy hovořit o prokazatelném vlivu tzv. hospodářské krize na tyto finanční příspěvky. Zřizovatelé se často podílejí na financování i tím, ţe hradí energie (poskytování dotace s tím spojené) nebo nájem v cizí budově (poskytování dotace s tím spojené). Příspěvky bývají spojené pouze s provozem školy, na další výdaje školy je zřizovateli přispíváno ojediněle. Vyuţívají ZUŠ doplňkovou činnost? Překvapujícím zjištěním bylo, jak málo škol vyuţívá tuto moţnost financování, i kdyţ vzhledem ke své hlavní činnosti k tomu mají moţnosti a předpoklady. Přesto má doplňkovou činnost zřízenou zhruba jen třetina škol. Finanční přínos hodnotí jako nevýznamný většina škol – téměř 80%. Jaký byl vývoj úplaty za vzdělávání v jednotlivých školách a zda by jejich vedení uvítalo uvolnění její hranice, která je nejvýše 110% neinvestičních nákladů na ţáka? Téměř dvě třetiny škol povaţují příjem z úplaty za vzdělávání za dostatečný na pokrytí provozu školy. U zbývající třetiny škol musí zřizovatel dofinancovat provozní náklady. Přičemţ v otázce o „prolomení“ současné hranice neinvestičních nákladů pro příjmy z úplaty na vzdělávání se 80% vedení škol vyslovilo proti takovému zvýšení. Ani úplata za vzdělávání nebyla v posledních 5 letech u většiny škol zvyšována. Ředitelé škol se obávají v důsledku zvyšování tzv. školného úbytku ţáků a dosaţitelnosti vzdělávání v ZUŠ. Přestoţe tento příjem povaţují za nedostatečný pro následný rozvoj škol dvě třetiny škol, nemá většina z nich zřízenou doplňkovou činnost, kde by mohly získat finance na pokrytí těchto potřeb vlastní aktivitou.
62
Jsou pro financování vyuţívány dotační programy a jaká je úspěšnost v nich? Dvě třetiny vedení škol povaţují informace z těchto oblastí za nedostatečné. Téměř třetina ředitelů škol se ale této oblasti dosud ani nevěnovala. Podobný závěr je i z otázek čerpání z oblasti programů EU a Norských fondů. Zde jako nedostatečné hodnotí informace více neţ polovina škol. Obecně je informovanost mezi vedením základních uměleckých škol velmi nízká a v té souvislosti i čerpání z evropských fondů velmi omezené. Hlavním důvodem je náročná administrace ţádostí, riziko vrácení dotace při administrativní chybě, nedůvěra v úspěch a nutnosti finanční spoluúčasti. Jak jsou školy úspěšné v získávání grantů nebo sponzoringu na určité projekty školy? Školám se daří získávat finance či dary i tímto způsobem, ač nejsou nikterak rozhodující pro provoz a rozvoj školy. V posledních letech byl vedením škol zaznamenán úbytek příleţitostí na získání sponzora. Fungují při ZUŠ občanská sdruţení rodičů, a do jaké míry se podílejí na financování školy? Fungování občanských sdruţení při školách je znamením dobré spolupráce a vztahů veřejnosti a školy. Platí to i u základních uměleckých škol kde působí tyto sdruţení u více neţ poloviny škol. Vedení škol hodnotí tuto spolupráci jako přínosnou i z hlediska finančního ve dvou třetinách odpovědí. Okruh Jiné zdroje Cílem bylo zjistit, zda mají školy zřízen investiční fond, jeho význam pro školu, dále zda školy vyuţívají pro získávání financí jinou méně běţnou formu a jak je nejčastěji financován rozvoj školy. Zřízen investiční fond mají téměř dvě třetiny školy. Z toho ale téměř u poloviny nepokryje investiční výdaje. Školy nevyuţívají ţádné jiné doplňující způsoby získávání financí ani jiné finanční zdroje. Nejčastějším finančním zdrojem pro další rozvoj školy, stejně jako pro provozní náklady je příjem z úplaty za vzdělávání a příspěvek od zřizovatele a fondy. Ostatní moţnosti jsou vyuţívány jen velmi omezeně.
63
2.6 Doporučení pro praxi Vedení škol by mělo být aktivnější při vyhledávání moţností pro pokrytí zvyšujících se finančních nároků, spojených s provozem a rozvojem školy, neobávat se zřízení doplňkové činnosti a být více iniciativní při vyhledávání dotací prostřednictvím programů. Zaměřit se na public relations školy jako úspěšně fungující organizace, a tím motivovat případné sponzory k podílení se na dalším rozvoji školy. Součástí obrazu úspěšné školy je spolupráce i s občanskými sdruţeními.
64
3. Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit a analyzovat moţnosti získávání finančních prostředků na provoz a rozvoj veřejné základní umělecké školy. Bylo zjišťováno, jaká je podpora těchto škol zřizovateli, zda provozují doplňkovou činnost, jestli byly nuceny ke zvyšování úplaty za vzdělávání, zda mají sponzory, byly jim poskytnuty dary či při škole funguje občanské sdruţení. Dále pak do jaké míry je vedení škol informováno o moţnostech čerpání dotací z vypsaných dotačních titulů MŠMT, územně správních celků či EU. Tyto okruhy byly předmětem výzkumného šetření a jeho výsledky jsou podrobně zhodnoceni v kapitole Shrnutí výzkumného šetření. Závěrem tohoto šetření je, ţe proti předpokladu se vedení škol velice málo iniciativně a aktivně pouští do vyhledávání alternativních zdrojů financování pro svou školu. Ve většině se spoléhají na příjem z hlavní činnosti, tedy na úplatu za vzdělávání a ve velké míře na zřizovatele. Příjmů z těchto finančních zdrojů je podle jejich názoru dostatek, protoţe školy většinou ani nezvyšovaly školné v návaznosti na nárůst cen energií apod., i kdyţ by je k tomu opravňovaly vyšší neinvestiční výdaje. Toto je ovlivněno i obavou z úbytku ţáků a dostupnosti vzdělávání. Doplňkovou činnost má zřízenou jen třetina škol. Pro vyuţívání dotační titulů, ať jiţ MŠMT, územněsprávních celků či z evropských programů, je podle názoru vedení škol málo informací i málo příleţitostí pro tento typ škol. Jako podpůrné financování je vyuţíváno sponzorů a občanských sdruţení. Z dotazníku vyplynula v některých oblastech nedostatečná informovanost vedení škol a malá ochota se aktivně podílet na dalším financování školy. Toto můţe být spojené i s tím, ţe u ZUŠ je menší podíl nepedagogických pracovníků, často jsou zaměstnanci školy zaměstnaní na částečné úvazky. Většina administrativy spojená s vyhledáváním a realizací projektů by tak leţela na vedení škol. Je potřeba iniciovat a více podporovat vznik středního managementu, který většinou na základních uměleckých školách chybí a zapojovat ho do chodu školy i po stránce financování a aktivního vyhledávání příleţitostí pro získávání finančních prostředků. Zúčastňovat se seminářů zaměřených na grantovou a dotační politiku, aby se školy rozvíjely ne jen podle svých daných moţností ale především podle svých potřeb.
65
Seznam pouţité literatury: HOSTAŠOVÁ, L.; KUNC, F. Financování školství a ekonomické řízení, vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2008, 71 s. ŠTOČEK, M. Rukověť základní umělecké školy, vyd. Nový Bydţov, aTre, 2011, 127s. HANZELKA, M.; KANTOROVÁ, J.; PROKŮPKOVÁ, D., aj. Řízení školy, vyd. Praha, ASPI, 2009, 248s., ISBN 978-80-7357-413-0 ZEMAN, P.; DENKEROVÁ, M.; JAKEŠ, P., aj. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Financování školy, vyd. Praha, Národní institut pro další vzdělávání, 2008, 81s. Úplné znění: Školství, vyd. Ostrava-Hrabůvka, Sagit, 2009, 480s., ISBN: 978-80-7208-771-6 STAŇKOVÁ, L. Doplňková činnost školy – Mimorozpočtový zdroj financování školy, Praha, 2011, Bakalářská práce, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Centrum školského managementu, 46s. Internetové zdroje: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (2011 – 2015) [online], MŠMT, 2011, [cit. 2013-01-02]. Dostupné na WWW:
Národní program rozvoje vzdělávání v České republice [online], MŠMT, 2001, [cit. 2013-01-02]. Dostupné na WWW: Stálá mise České republiky při OECD v Paříţi: OECD představila svůj “Přehled vzdělávání 2012” [online], MZV ČR 2012 [cit. 2013-01-02]. Dostupné na WWW: Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. 63 s. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-87000-37-3. Ústav pro informace ve vzdělání, Rejstřík škol a školských zařízení [online]. MŠMT, 2013 [cit. 2009-04-20]. Dostupné z WWW: http://rejskol.msmt.cz/
66
Připomínky AZUŠ ČR ke Koncepčnímu záměru reformy systému financování regionálního školství ze dne 28. 11. 2011 [online], Praha, Učitelské noviny, 2011 [cit. 2013-02-02]. Dostupné na WWW: EFP a Norské fondy v České republice,[online], Cirus advisor, posl. úprava 18. února 2013, [cit. 2013-02-20]. Dostupné na WWW: Strukturální fondy: programy 2007-2013 [online], Ministerstvo pro místní rozvoj [cit. 2013-02-02]. Dostupné na WWW: Sborník příspěvků: Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí: Diskusní fórum 22.- 23. září 2011 [online], Praha, Napis, 2011 Dostupné na WWW: Bílá kniha – národní program rozvoje vzdělávání České republice [online], MŠMT, 2002. Dostupné na WWW: Občanská společnost - Zaloţení občanského sdruţení [online], [cit. 2013-04-20]. Dostupné na WWW:
67
Přílohy: Příloha č. 1 Výzkumný dotazník
DOTAZNÍK PRO VEDENÍ ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY MOŢNOSTI FINANCOVÁNÍ PROVOZU A ROZVOJE VEŘEJNÉ ZUŠ Velice Vám děkuji za Váš čas, který tomuto dotazníku věnujete. Otázky jsou rozděleny do okruhů, cca čas vyplnění asi 10 min. Doufám, ţe výsledek by mohl být zajímavý i pro Vás. V případě zájmu o jeho zaslání vyplňte na konci dotazníku e-mail. Váš zřizovatel kraj obec MŠMT Umístění školy/kraj:vyberte ze seznamu Počet míst poskytovaného vzdělávání (poboček) Kapacita školy Aktuální počet ţáků Za posledních 5 let se počet ţáků školy sníţil nebo zvýšil sníţil zvýšil Navyšovali jste v za posledních 5 let kapacitu školy? ano ne - nebylo potřeba ne - nesouhlas zřizovatele ne - ţádosti nebylo vyhověno Zřizovatel - V jaké výši škole přispívá zřizovatel (v poměru k provoznímu rozpočtu školy činí příspěvek přibliţně kolik %)? do 5% do 10% do 20% více nepřispívá Zřizovatel - Za poslední 3 roky vám tento příspěvek.... zvýšil sníţil odebral
68
Zřizovatel - Podílí se na financování i jiným způsobem?(můţete zaškrtnout i více moţností) hrazení energií (poskytování dotace na ní) hrazení nájmu (poskytování dotace na nájem) škola je v budově zřizovatele - neplatí nájem Jiné: Doplňková činnost - Má vaše škola zřízenou doplňkovou činnost? Pokud ano, jak dlouho? 1-2 roky 3-5 let déle nemáme zřízenou doplňkovou činnost Doplňková činnost - Hlavní důvod pro její zřízení byl?(můţete zaškrtnout i více moţností) ekonomický (dofinancování běţného provozu školy) ekonomický (potřeba získat prostředků pro další rozvoj školy - nové nástroje, ICT, atd.) zájem přesahující kapacitu školy zájem o mimoškolní kurzy poţadavek zřizovatele Jiné: Doplňková činnost - Podílí se hospodářský výsledek z doplňkové činnosti významně na financování školy? ano ne Doplňková činnost - Hospodářský výsledek z doplňkové činnosti je především vyuţit pro:(můţete zaškrtnout i více moţností) fond odměn fond rezerv oba fondy pokrytí ztráty z hlavní činnosti Doplňková činnost - Pokud nemáte doplňkovou činnost zřízenou je to z důvodu...(např. administrativa s tím spojená, nesouhlas zřizovatele apod.) ………………………………… Dosahujete hospodářského výsledku i mimo doplňkovou činnost? Pokud ano, pro jaký fond je pouţit? fond odměn fond rezerv pro oba nedosahujeme HV/hospodaření je vyrovnané Jiné:
69
Podílí se hospodářský výsledek mimo doplňkovou činnost významně na tvorbě fondů školy? ano ne Úplata za vzdělávání - Celkový příjem z ní činí přibliţně kolik % skutečných celkových neinvestičních nákladů? 70-80% 80-90% 90-100% 100-110% Úplata za vzdělávání - příjmy z úplaty za vzdělávání plně pokryjí provozní náklady vaší školy? Pokud ne, z čeho je provoz dofinancován? pokryjí ne - dofinancování doplňkovou činností ne - dofinancování zřizovatelem ne - dofinancování jinak Úplata za vzdělávání - provoz školy je dofinancován jinak - specifikujte prosím …………………. Úplata za vzdělávání - Zvýšili byste hranici 110% pro její maximální výši. Pokud ano na kolik %? 115 % 120% 125% více nezvyšovat nad současnou hranici Úplata za vzdělávání - V září 2011 byl zmíněn návrh MŠMT na její zdvojnásobení? Souhlasíte s tím? ano ne neslyšel/a jsem o tom Úplata za vzdělávání - Mělo by její zvýšení podle Vás zásadní vliv na počet ţáků a dostupnost vzdělávání v ZUŠ? ano ne nevím
70
Úplata za vzdělávání - Zvyšovali jste v posledních 5 letech úplatu za vzdělávání? Pokud ano o kolik přibliţně %? ano - o 5% ano - o 10% ano - o 15% ano - o 20% ano - o více ne Jiné: Úplata za vzdělávání - je tento příjem v takové výši, aby pokryl i potřebný rozvoj školy?(financování nových nástrojů, ICT atd.) ano ano ale pouze v omezené míře ne Dotace a granty MŠMT, ÚSC - Domníváte se ţe ZUŠ mají dostatek informací o této oblasti financování? ano ne Jiné:
Dotace a granty MŠMT, ÚSC - zúčastnili jste někdy těchto dotačních programů? Pokud ano, úspěšně? ano - úspěšně ano - neúspěšně ne Dotace a granty MŠMT, ÚSC - jaké oblasti se dotace (grant) týkala? …………………… Dotace a granty MŠMT, ÚSC - Uskutečnili byste i bez této dotace (grantu) svůj záměr? ano ano, ale v omezené míře ano, v delším časovém horizontu ne Programy EU, Norské fondy - Mají ZUŠ podle Vás dostatek informací o těchto moţnostech čerpání? ano ne dosud jsem se touto oblastí nezabýval/a
71
Programy EU, Norské fondy - Aktivně vyhledáváte moţnosti čerpání z těchto programů? Pokud ne, co Vás odrazuje?(můţete zaškrtnout i více moţností) ano ne - administrativní náročnost ne - malá pravděpodobnost úspěchu ne - finanční spoluúčast ne - hrozba případného vracení dotace při např. administrativní chybě ne - jiný důvod Programy EU, Norské fondy - Je pro ZUŠ podle Vás dostatek příleţitostí z některého fondu čerpat? ano ne nevím
Programy EU, Norské fondy - Získali jste pro svoji školu dotaci z některého fondu? ano ne v budoucnu se o ní chceme pokusit nepokusili jsme se Programy EU, Norské fondy - jaké oblasti se dotace týkala?................................................ Sponzoring a dary - Podporuje Vaší školu sponzor? stále jen na určité akce ne Sponzoring a dary - Obdrţela vaše škola někdy dar?(můţete zaškrtnout i více moţností) ano - hmotný ano - finanční ne Sponzoring a dary - Jsou takto získané prostředky ve významné výši pro hospodaření školy? ano ne Sponzoring a dary - Zaznamenali jste v tomto ohledu v posledních 3 letech úbytek příleţitostí získat sponzora nebo dar? ano ne nedokáţu posoudit
72
Občanská sdruţení - Funguje při vaší škole občanské sdruţení? ano ne Občanská sdruţení - Podílí se na:(můţete zaškrtnout i více moţností) financování a zajištění akcí školy nákup i hmotného majetku pro ZUŠ (pomůcky, dovybavení apod.) všestranná pomoc škole Jiné: Občanská sdruţení - Jak hodnotíte přínos sdruţení pro školu z finančního hlediska? významný nevýznamný Jiné zdroje - máte zřízen investiční fond? Pokud ano, pokryjí finanční prostředky z něj potřebné investice? ne ano - pokryjí ano - nepokryjí Jiné zdroje - pokud vyuţíváte jiné finanční zdroje pro financování provozu a rozvoje školy, můţete je prosím specifikovat?např. nákup nástroje na splátky …………..……………………….. Rozvoj školy - z jakých výše uvedených příjmů nejčastěji škola financuje rozvoj školy (nákup např. nákladného hudebního nástroje, vybavení např. nahrávacího studia, ICT...) ……………… Mám zájem o zaslání výsledku výzkumu
73
Příloha č. 2 Otázka - Dotace a granty MŠMT, ÚSC - jaké oblasti se dotace (grant) týkala? (souhrn všech odpovědí) hudební nástroje, nové technologie nový hudební nástroj příspěvek na konání koncertu s partnerskou ZUŠ výjezd orchestru do zahraničí ICT ICT Technické odborné zázemí školy Nové formy výuky na ZUŠ MK-Zahraniční kontakty v oblasti neprofesionálních aktivit Dotační titul Do světa! A342009 - z rozpočtu Jihomor.kraje Soutěţe, koncertní zájezdy. Neprofesionální umění - tanec skladatelská soutěţ ZUŠ SIPVZ - aktivní tabule, vlastní výukový materiál dotace na kurzy ICT Krajské dotace na pořízení nástrojů finanční podpora na koncertní zájezd pěveckého sboru do USA finanční podpora na festival pěveckých sborů Je kraj, kde voní tráva Nákup nových hudebních nástrojů. ICT mezinárodních projektů, organizování festivalu Svátek hudby, Slavnostní a jubilejní akce, spolupráce s renomovanými hudebníky. nákupu hudebních nástrojů oblast amatérské kultury a vzdělávání akce školy tvorba ŠVP podpora neprofesionální umělecké činnosti, podpora regionální kulturní činnosti ICT dotace obce a kraje na kulturní akce partnerské aktivity - účast na mezinárodních festivalech podpora organizace mezinárodních festivalů propagační materiály vybavení UP DVPP ZUŠ SIPVZ, Multimédia 1) dotace na dopravu ţáků na festival dechových hudeb do Německa 2) Dotace města - doprava do zahraničí, vybavení učeben pomůckami zahraniční reprezentace ZUŠ nákup nového nástroje (koncertní klavír) 74
Festival DVPP pořádání letního soustředění pro ţáky nákup nových nástrojů pořízení nástroje do klavírního oddělení dotace USC na pořízení hudebních nástrojů Přeshraniční spolupráci s partnerskou školou na Slovensku. nákup učebních pomůcek - hudebních nástrojů "Učitel ZUŠ" Socrates - Comenius Ústředního kola soutěţí ZUŠ mimoškolní činnosti organizace ústředního soutěţe MŠMT workshopy pro učitele i ţáky Dotace na zajištění krajských soutěţí Městské granty - kulturní, volnočasová oblast soutěţe ZUŠ Vadí mi, ţe program "šablon" nebyl určen také pro ZUŠ, i kdyţ spadají do základního vzdělávání.
75
Příloha č. 3 Otázka – Programy EU, Norské fondy - jaké oblasti se dotace (grant) týkala? (souhrn všech odpovědí) OPVK - Vzdělávání pro konkurence schopnost - zavádění ICT technik do výuky vzdělávání Přeshraniční spolupráce. interpretační kurzy Nové formy výuky na ZUŠ výuka ţáků se speciál. potřebami Rekonstrukce školy mezinárodní koncertní program celkové rekonstrukce a vybavení školy Podpora tvorby ŠVP na ZUŠ Jihomoravského kraje příprava vedoucích pracovníků pro ŠVP organizování mezinárodních výměn mládeţe Mezinárodní výměna zkušeností v oblasti hudebního vzdělávání. Vzdělávání pro konkurenceschopnost - další vzdělávání pedagogů oblast vybavení školy hudebními nástroji a pomůckami partnerské aktivity podpora mezinárodních festivalů propagační materiály vybudování a vybavení nové školy DVPP a rozvoj ICT - pro zásadní změny podmínek v průběhu projektu jsme se rozhodli úspěšně projekt včetně financí vrátit krajskému úřadu Rozvoj moderních oblastí výuky; Vybavení učeben technikou; Vzdělávání pedagogů a ţáků 1) OP VK 2) COMENIUS Nadaných ţáků a ţáků se speciálně vzdělávacími potřebami. ICT, DVPP ICT společné koncerty s druţební školou z POLSKA Vzdělávání pro ředitele ZUŠ v kraji - metodická pomoc naší ZUŠ - vzdělávání bylo zrealizováno prostředky vyuţity pro všechny ZUŠ v kraji Přeshraniční spolupráce půdní vestavba ZUŠ- koncertní sál a galerie výtvarných prací ţáků ZUŠ
76
