UNIVERZITA KARLOVA Pedagogická fakulta M. D. Rettigové 4, Praha 1 Katedra hudební výchovy
Hudební software – aplikace open source a freeware na hudební vzdělávání BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce: PhDr. Petra Bělohlávková, Ph.D. Studijní obor: Hudební výchova – Sbormistrovství
Praha, 2012
Jan Kyjovský
Autorský abstrakt Bakalářská práce Hudební software – aplikace open source a freeware na hudební vzdělávání mapuje oblast takového softwaru, který nějakým způsobem souvisí (nebo by mohl souviset) s hudebním vzděláváním a je pro uţivatele počítače dostupný zdarma. V první, teoretické části práce se pojednává o úloze počítačů v dnešní digitální společnosti. Právě oblast vzdělávání bude nutně v nejbliţších letech procházet řadou změn, které souvisí se stále častější aplikací informačních technologií na výuku (některé jiţ započaly, viz např. vzdělávací projekty khanacademy.org, academicearth.org, ted.com). S oblibou uţívaná slova typu „multimediální, interaktivní či e-learning“ (mnohdy však pouze na efekt) budou díky klesajícím cenám technologií získávat lepší a reálné výsledky. Kdo jiný by měl vytvářet výukové programy neţ odborníci na vzdělávání? Měli by být tyto programy volně dostupné všem nebo jen těm, kteří si je budou moci finančně dovolit? Proto se autor věnuje také softwarovým licencím a jejich často mylnému rozlišování. Popisuje filozofii světových hnutí Svobodného softwaru a Open source, jejichţ licence je pro školní prostředí svým zaměřením vhodnější. Spíše pro orientaci poté uvádí rozdělení hudebního softwaru a definuje základní terminologii, kterou by měl zájemce o oblast hudebních aplikací znát. Praktická část poskytuje přehled vybraných programů s popisem jejich specializace. Autor volí vţdy jen (subjektivně) nejlepší počin pro danou kategorii, příp. uvádí podobný program s odlišným přístupem k dané problematice. Stejně postupuje i při vybírání webů na Internetu. Zaměřuje se na praktickou stránku celé věci, vybízí k získání vlastní zkušenosti s doporučenými programy.
Summary The bachelor‘s thesis Music software – application of open source and freeware in music education deals with that kind of software, which could be in some way used in music education and it is free of charge. In the first, theoretical part, the software itself is defined together with the most common free software licenses and the philosophy of Open source movement and Free Software Foundation. Just for orientation, there is a classification of music software; author compiles also a brief vocabulary of terms used in music software, which should be known by user if interested. Practical part represents some type of editor’s pick of software with description of its specialization. Author picks always just only one of the best program for each category, eventually he describes similar program with quite different function in current problematic. Web pages on the Internet are chosen in the same way. The thesis is intended to be practical. Own experience with the software described is gratefully recommended.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě pramenů uvedených v bibliografii. Zároveň prohlašuji, ţe je tato práce totoţná se souborem nahraným v SIS.
V Praze …………………………
Podpis ……………………….
Poděkování Rád bych poděkoval paní PhDr. Petře Bělohlávkové, Ph.D. za cenné rady při tvorbě práce a rodině a blízkým za poskytnutí dobrého zázemí.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................... 8 1 HUDEBNÍ SOFTWARE – DEFINICE A KLASIFIKACE ................................................................. 11 1.1 SOFTWARE ............................................................................................................................................. 11 1.2 SLOVNÍ SPOJENÍ „HUDEBNÍ SOFTWARE“ V TÉTO PRÁCI .......................................................................... 11 1.3 TERMINOLOGIE Z OBLASTI HUDEBNÍHO SOFTWARU ............................................................................... 11 2 OBECNÉ ROZLIŠENÍ SOFTWARU ................................................................................................... 14 2.1 TYPY SOFTWARU DLE SOFTWAROVÝCH LICENCÍ .................................................................................... 15 3 SVOBODNÝ SOFTWARE ..................................................................................................................... 16 4 OPEN SOURCE....................................................................................................................................... 17 5 DALŠÍ NEJČASTĚJŠÍ LICENCE ZDARMA DOSTUPNÝCH PROGRAMŮ ................................ 19 6 ZAMYŠLENÍ NAD EVOLUCÍ SOFTWARU ...................................................................................... 20 6.1 KOMERČNÍ VS. BEZPLATNÝ .................................................................................................................... 21 6.2 PROČ POUŢÍVAT SVOBODNÝ SOFTWARE ................................................................................................. 21 7 KLASIFIKACE HUDEBNÍHO SOFTWARU ...................................................................................... 23 8 POSTUP PŘI VÝBĚRU SOFTWARU .................................................................................................. 24 8.1 HLAVNÍ KRITÉRIA VÝBĚRU .................................................................................................................... 24 8.2 SOURCEFORGE.NET ................................................................................................................................ 24 8.3 SIMILAR & ALTERNATIVE ...................................................................................................................... 25 9 PŘEHLED HUDEBNÍHO SOFTWARU .............................................................................................. 26 9.1 MUSESCORE .......................................................................................................................................... 26 9.2 AUDIVERIS ............................................................................................................................................. 28 9.3 FUNCTIONAL EAR TRAINER ................................................................................................................... 29 9.4 GNU SOLFEGE ....................................................................................................................................... 29 9.5 DIKTUS .................................................................................................................................................. 31 9.6 INTACTUS .............................................................................................................................................. 32 9.7 PIANO BOOSTER ..................................................................................................................................... 32 9.8 IMPRO-VISOR ......................................................................................................................................... 33 9.9 LINUX MULTIMEDIA STUDIO ................................................................................................................. 34 9.10 MIXXX ................................................................................................................................................. 35 9.11 AUDACITY ........................................................................................................................................... 37 9.12 FREEMAKE AUDIO CONVERTER ........................................................................................................... 39 9.13 FREEMAKE MUSIC BOX........................................................................................................................ 39 9.14 FREEMAKE VIDEO DOWNLOADER ........................................................................................................ 40 9.15 SPEEDY MIDI ...................................................................................................................................... 41 9.16 VIRTMUS ............................................................................................................................................. 41 9.17 ANKI .................................................................................................................................................... 42
10 INTERNET .............................................................................................................................................. 44 10.1 MUSIC THEORY .................................................................................................................................... 44 10.2 NOTATION TRAINING ........................................................................................................................... 45 10.3 PIANO THEORY .................................................................................................................................... 46 10.4 THE RATIONAL KEYBOARD ................................................................................................................. 47 10.5 AUDIOTOOL ......................................................................................................................................... 47 10.6 AVIARY AUDIO EDITOR ........................................................................................................................ 48 10.7 AVIARY MUSIC CREATOR..................................................................................................................... 49 10.8 AUDIOSAUNA ...................................................................................................................................... 49 10.9 UJAM ................................................................................................................................................... 50 10.10 SOUNDJAX ......................................................................................................................................... 51 10.11 SOUNDCLOUD .................................................................................................................................... 51 10.12 MIDOMI.............................................................................................................................................. 52 10.13 MUSIPEDIA ......................................................................................................................................... 52 10.14 SCORSER............................................................................................................................................ 53 10.15 ALEXANDER MUSIC ONLINE .............................................................................................................. 53 10.16 OXFORD MUSIC ONLINE .................................................................................................................... 54 10.17 GROOVESHARK .................................................................................................................................. 55 11 SOUHRN .................................................................................................................................................. 57 ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŢITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ............................................................................ 60 SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH ......................................................................................................... 62
Úvod V historii vývoje lidstva dlouho fungoval tradiční způsob předávání zkušeností z generace na generaci. Na konci dvacátého století se však objevuje naprosto opačný model, kdy např. vnuk učí svého dědečka pracovat s počítačem. Mohli bychom si klást otázku, proč k tomuto novému jevu dochází, vţdyť právě my nebo naši rodiče jsme vyrůstali/ţili v éře, kdy počítače odstartovaly… Vţdy, kdyţ se na trhu objeví nová technologie, nějaký čas trvá, neţ se zaplatí její vývoj. První počítače si proto mohli dovolit jen vyvolení. Je známo, ţe malé děti si určité věci pamatují lépe neţ dospělí (porazit předškoláka v pexesu můţe být pro dospělého obtíţné). Generace dětí, která vyrůstala v době cenově méně dostupných počítačů, musí být nutně znevýhodněna před následující generací, která uţ si technologii osvojovala od útlého věku. Činnost s počítačem je pro děti zábavná a student základní či střední školy má na rozdíl od dospělého poměrně dost volného času na různé objevování, „hraní si“ s touto technologií. Mnohdy nás překvapí aţ encyklopedická znalost některých počítačových her – slyšíme, jak dítě bez problému určí podle obrázku: „tento meč přidává +6 k útoku, tato helma +4 k obraně“, přitom hra obsahuje stovky podobných artefaktů. Děti je nestudují v potu tváře, jen si hrají. Pokud bychom je chtěli ze znalosti některé hry vyzkoušet, byly by si jisté a téměř neomylné. Představme si, kdyby bylo poutavou formou zpracováno i vědění pouţitelné v reálném, profesním ţivotě. Jednou by stejně jako „motivace vyhrát hru“ mohla být silná „motivace skvěle ovládat matematiku“, nebo by to znamenalo totéţ. Do škol nastupuje „počítačová generace“, nastává věk informačních technologií. Na metodickém portálu RVP si těchto okolností všímá Martin Vávra ve svém článku Aplikace hudebního softwaru v hudební výchově1 (který s naším tématem úzce souvisí, autor zde sice neuvádí konkrétní programy, budeme se ale k článku pro jeho podnětné myšlenky v průběhu práce vracet). V úvodu Vávra konstatuje klesající oblibu předmětu hudební výchova, na rozdíl od dřívějších let. Ta se podle něj potýká s faktem, ţe nedrţí krok s aktuálními moderními trendy. Příčinu vidí v obrovském rozvoji informačních a komunikačních technologií, snadné a okamţité dostupnosti hudby a jiných multimédií, důsledkem čehoţ se u mladých lidí sniţuje potřeba osobní interpretace hudby. 1
VÁVRA, Martin. Aplikace hudebního softwaru v hudební výchově. In: Metodický portál RVP [online]. 2.8.2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/13005/aplikace-hudebniho-softwaruv-hudebni-vychove.html/
8
„Hudba bohuţel velmi často přestává být vnímána jako umění mající určitou hodnotu, ale působí pouze jako zvuková kulisa při různých činnostech.“ dále píše. Do budoucích let je cílem hudební výchovy podle Vávry znovuzískání její popularity a obnova kladného přístupu ţáků k hudbě. Velké vyuţití spatřuje v mobilních telefonech, hudebních přehrávačích a počítačích, které by měly dobře poslouţit ve prospěch tohoto předmětu. Cíl práce Cílem této práce je sestavení přehledu bezplatných programů různého zaměření, které by bylo moţné vyuţít při hudebním vzdělávání. Studie bude monitorovat v prvé řadě tzv. open source. Autor se pokusí vybrat vţdy nejlepšího zástupce z kaţdé kategorie, o kterém poskytne bliţší informace. Tento seznam doplní osvědčenými freeware utilitami. Dále pak doporučí několik specializovaných webových sluţeb. Úkolem je téţ seznámit čtenáře se samotnou filozofií tzv. svobodného softwaru, která je vhodná pro neziskový sektor, tedy i školní prostředí. Oblastí zájmu jsou takové kategorie softwaru, které mají ve vyučovacím procesu vyuţití. Autor stanovuje hypotézu, ţe v kaţdé z vybraných kategorií lze nalézt bezplatnou alternativu k placenému softwaru, která jej alespoň částečně dokáţe zastoupit. Přehled by mohl slouţit např. budoucím učitelům hudebně teoretických i praktických předmětů pro ukázku open source softwaru, který lze vyuţívat při jejich praxi. Účelem práce v ţádném případě není přesvědčit čtenáře, aby vyučoval hudební výchovu v počítačové učebně, ale aby byl otevřený myšlence výuku hudby zajímavě zpestřit. Zdůvodnění volby tématu Dané téma jsem zvolil pro svůj kladný vztah k hudbě i k počítačům, spojuji zde dvě velké záliby. Nenalezl jsem ţádnou publikaci, která by se věnovala podobné problematice. Myslím si, ţe je tato oblast opomíjena neprávem, pohybuje se v ní kaţdý samostatnější hudebník. Mnoho zmíněných aplikací v této práci sám vyuţívám. Současný stav Tématem propojení počítačů a hudby se u nás zabýval především brněnský autor a hudební skladatel Daniel Forró, kterému se díky častému pouţívání a propagaci MIDI přezdívá „Mr. MIDI“. Nyní ţije v Japonsku, v češtině a hlavně k danému tématu zatím dále nepublikuje. Nakladatelství Grada vydalo v 90. letech XX. století jeho známé knihy
9
jako MIDI. Komunikace v hudbě, Počítače a hudba, Domácí nahrávací studio, Svět MIDI. Od té doby vzniklo několik publikací, které se o pojmy z těchto knih opírají. Dalo by se říci, ţe u nás tento obor definoval. Co v informatice platilo včera, nemusí platit zítra, tudíţ je nevděčné publikovat o počítačích, natoţ o softwaru, který se také rychle vyvíjí. Tyto knihy nemají příliš dlouhého trvání, staré postupy jsou překonány a informace nahrazeny. Zůstávají jen některé obecně platné principy. Není však na škodu občas udělat jakýsi řez, tento neustálý tok novinek zmrazit a zprostředkovat. Čtenář alespoň získá povědomí o aktuálním stavu. Útěchou nám můţe být fakt, ţe programy většinou změní pouze číslo verze, kdyţ „porostou“. Pokud jsme obeznámeni třeba jen s názvem projektu, můţeme si na něj po čase vzpomenout a podívat se, jakými změnami prošel. V současnosti existuje nepřeberné mnoţství hudebního softwaru, který svým zaměřením komplexně pokryje celé spektrum lidské činnosti v oblasti hudby. S nadsázkou by se dalo říci, ţe dnešní počítače stejně jako člověk hudbu komponují2, zapisují3, interpretují4, poslouchají5 i třeba vyučují6. K vytvoření skutečných umělecko-estetických hodnot je zapotřebí samozřejmě notné dávky citu a rozumu, kterou současné počítače (alespoň prozatím) naštěstí zastoupit nedokáţí. Proto je chápeme jako dobré pomocníky, kteří by měli udělat práci snazší, jednodušší a efektivnější.
2
CAMC (Computer Aided Music Composing) CAMCP (Computer Aided Music Score Publishing) 4 DAS (Digital Audio Synthesis), CAMP (Computer Aided Music Performing) 5 CAMA (Computer Aided Music Analyzing) 6 CAE (Computer Aided Education), CAL (Computer Aided Learning) 3
10
1 Hudební software – definice a klasifikace 1.1 Software Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací software zkráceně definuje jako „Obecně jakékoli programové vybavení. (…) Software je série programových instrukcí, uloţená v přirozených celcích (souborech) na záznamovém médiu či v paměti počítače. Software sám je vţdy „nehmotný“, ke svému šíření a pouţívání vţdy potřebuje hardware.“7 1.2 Slovní spojení „Hudební software“ v této práci Pojem „hudební“ zde chápejme jako takový, který lze aplikovat v souvislosti s hudebním vzděláváním na všech stupních českých škol. Slovo software (programová výbava určitého zařízení) nebude omezováno pouze na programy v počítači. Práce se téţ bude věnovat problematice Internetu (vţdyť hranice softwaru je nejasná, jak v praxi uvidíme, kupříkladu i JavaScript či PHP script8 mohou plnit funkci programu). 1.3 Terminologie z oblasti hudebního softwaru Abychom se ve světě hudebního softwaru orientovali, měli bychom znát alespoň základní uţívanou terminologii. Opírám se zde o výběr několika stěţejních hesel z publikací Richarda Gace9 a Ondřeje Jiráska10. Analogový zvuk
Zvuk vyráběný a zesilovaný pomocí nedigitálního, nekomputerizovaného zařízení.
Bank nástrojů
Výběr zvuků MIDI nástroje uspořádaný do větší skupiny (…). Banky nástrojů, ze kterých uţivatel můţe volit nástroje, byly vytvořeny pro různé sekvencerové programy v souladu s různými typy syntetizérů a zvukových karet na trhu.
7
HLAVENKA, Jiří. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací. 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. s. 379 8 Dynamické programovací jazyky plnící funkci 9 GRACE, Richard. Hudba a zvuk na počítači. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999, s. 292. ISBN 80-7169-519-X. s. 280-288. 10 ONDŘEJ, Jirásek. Skládáme a aranţujeme hudbu na počítači. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2001, 280 s. ISBN 80-7226-500-8. s. 269-274.
11
Destruktivní
Záznam zvuku nebo editace vzorků přímo na pevném disku.
editace
Jakmile je provedena nějaká operace, nemůţe být vrácena a původní data jsou ztracena nebo upravena. Steinberg Cubase je naopak nedestruktivní editor vzorků.
DAW systém
(angl. Digital Audio Workstation) systém navrţený výhradně nebo primárně pro nahrávání, editaci a přehrávání digitálního audia. Mezi nejznámější patří např. Steinberg Cubase, Pro Tools nebo Audacity.
Digitalizovaný
Analogový zvuk převedený pomocí vzorkování na digitální vzorek.
zvuk Digitálně vyrobený Zvuk získaný počítačem, který pracuje s digitálními daty (nulami zvuk
a jedničkami).
Ekvalizér
Zařízení pro úpravu jednotlivých frekvencí zvuku – zjednodušeně basů, středů a výšek.
Expander
(tónový generátor) Plně vybavený syntetizér bez klaviatury v malé přenosné krabici normovaných rozměrů. Často je pouţíván k rozšíření počtu zvuků nástroje, který jiţ muzikant nemá.
Generátory hudby
Softwarové programy pouţívané k rychlému vytváření mnohonástrojových skladeb, které vyuţívají předprogramované rytmy, sekvence akordů a nástrojová aranţmá,
Integrita
(angl. Panning Integrity) Panorama neboli změna stereopozice
panorama
zleva doprava ve stereomixu, aniţ by se zmenšila hlasitost.
Kanál
Jedna sada ovládacích prvků na mixeru fungující pro jeden vstup.
Kodek (kodér –
Softwarový algoritmus nebo hardwarové zařízení pouţívané pro
dekodér)
komprimaci a dekomprimaci digitálního audia nebo videa.
MIDI
Digitální rozhraní hudební elektroniky, mezinárodní standard propojování a komunikace mezi hudebními nástroji a jinými přístroji.
12
Nástrojový bank
Sada
zvukových
programů
sdruţených
do
větší
skupiny
a umístěných v paměti. Obsahuje obyčejně 128 zvuků na jednu skupinu. Uţivatel můţe volit z banku libovolné nástroje. Standard GM definuje bank nástrojů, který je podporován mnoha zvukovými kartami. Mnoho syntetizérů a zvukových karet také můţe vyuţívat uţivatelské banky nástrojů. Normalizace
Zesílení hlasitosti vzorku, aby souhlasila se zadaným dynamickým rozsahem. Tak se dá maximálně vyuţít plný rozsah bitového rozlišení. Vyšší dynamika také znamená větší odstup šumu.
Notační software,
Software pro psaní a tištění partitur.
notátor Obecné MIDI
(angl. General MIDI) Standard uspořádání zvuků a funkcí elektronického nástroje nebo zvukové karty. Sada 128 programů, které jsou víceméně univerzálně podporovány výrobci syntetizérů, Portable keyboards a zvukových karet. Standard se týká i uspořádání sady bicích. Zajišťuje, ţe kompozice, která vyuţívá těchto zvuků, bude znít i na jiných nástrojích přibliţně stejně.
Podélný časový kód (angl.
LTC
–
Longtitudinal
Time
Code)
Typ
SMPTE
synchronizačního kódu, který se zapisuje na audio pás. Sampler
Technické zařízení umoţňující simulaci (napodobování) reálných zvuků (tóny i ruchy a šumy).
Sampling
(vzorkování) Proces konverze analogového zvuku na digitální formát. Zvuk se vzorkuje mnohokrát za sekundu a převádí na digitální data.
Sekvencer
Vícestopý hudební program, který dovoluje nahrávání, aranţování, přehrávání a tištění hudby s vyuţitím MIDI digitálních dat.
SMPTE
Nejuţívanější synchronizační signál pro oblast audia a videa. Stal se také standardem pro MIDI a hudební svět digitálního audia.
Studiový monitor
Kvalitní reprodukční systém, speciálně navrţený pro vysoce kvalitní reprodukci zvuku ve studiu.
13
2 Obecné rozlišení softwaru Běţně se setkáme s laickým dělením programů jednoduše na komerční a freeware. Je pochopitelné, ţe nejčastějším rozhodujícím faktorem je cena. Málokdy si ovšem klademe otázku, co nám bylo za daný finanční obnos prodáno. Kaţdý zakoupený počítačový program v sobě obsahuje tzv. softwarovou licenci neboli smluvní ujednání, které nejen stanoví, v jakých mezích lze s daným programem nakládat, ale téţ k jakým účelům můţeme software vyuţívat. Tato smlouva (tzv. EULA 11) „upravuje vztah mezi dodavatelem a koncovým uţivatelem, mělo by být tudíţ samozřejmé, ţe tuto smlouvu obě strany dopodrobna znají (protoţe ze smlouvy vycházejí jejich práva a povinnosti a tyto závazky jsou soudně vymahatelné).“12 Některé smlouvy obsahují aţ 30 normostran právního textu13. Většinou má kaţdý proprietární software specifickou licenci. S ohledem na mnoţství instalovaných programů v počítači je velmi pravděpodobné, ţe takové licence přestaneme číst, pokud jsme vůbec začali. Nejspíš se asi budeme spoléhat na serióznost dodavatele a nakládat s programem dle selského rozumu. To, co si kupujeme, se nestává tak úplně našim vlastnictvím (jako je tomu při nákupu hmotných statků). Platíme pouze za moţnost nástroj vyuţívat (za dodavatelem stanovených podmínek), dalo by s nadsázkou hovořit o „pronájmu“ programu. I kdyţ je software komerční, neznamená to nutně, ţe máme při jeho pouţívání zaručenu svobodu volně nakládat s vytvořeným dílem. Např. pokud by tato práce byla napsána pomocí známého kancelářského balíku MS Office 2010, tak ve variantě Student and Home (zlevněné cca na 3.000 Kč) neumoţňuje, aby dostal autor svých textů zaplaceno, neboť smlouva obsahuje poloţku: „Software nesmí být pouţit ke komerčním a neziskovým činnostem a k činnostem vytvářejícím výnosy.“
11
EULA – End User Licence Agreement KUČERA, František. Typové vs. individuální licence. Svobodný software [online]. 27.2.2011 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://svobodnysoftware.frantovo.cz/drupal/node/15 13 1 normostrana = 1800 znaků Adobe Photoshop 12
14
2.1 Typy softwaru dle softwarových licencí Software lze rozlišit dle dvou základních kritérií: 1) Svobodný (tzv. Free software) 2) Proprietární
Obrázek 1 – kategorie softwaru dle Chao-Kuei
Proprietární software Hlavenkova definice proprietárního softwaru, tj. „programové vybavení, jehoţ pouţívání je podmíněno zakoupením licence“14 ve skutečnosti značně pokulhává. Takto lze označit komerční software, ale velkou část programů pomíjí – i freeware je totiţ proprietární software, za licenci však neplatíme.
14
HLAVENKA, Jiří. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací. 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. s. 330
15
3 Svobodný software Tento pojem zavedl Richard Stallman (*16. března 1953), vůdce hnutí svobodného softwaru a zakladatel Free Software Foundation (dále jen FSF) v říjnu 1985. Nově vzniklá odnoţ FSF pro Evropu (FSFE) popisuje 4 základní svobody (původně od FSF), které musí program splňovat, aby byl skutečně svobodný: 1) Svobodu k uţití programu pro jakýkoliv účel. Omezením moţnosti uţití Svobodného softwaru, např. časovým omezením ("30 denní zkušební verze", "licence vyprší 1. ledna 2004"), omezením toho, k čemu lze software pouţit ("Jen k nekomerčnímu uţití", "nesmí být pouţit pro výkonnostní testování") nebo geografickým omezením ("Nesmí být pouţito mimo zemi X"), se stává program nesvobodným. 2) Svobodu studovat, jak program pracuje a přizpůsobit ho dle vlastních potřeb.15 Umístění právních či praktických restrikcí na porozumění programu nebo jeho modifikace, například nutností pořízení zvláštní licence, podpisem dohody o nezveřejňování (NDA) nebo u programovacích jazyků, které mívají několik forem vyjádření – znepřístupněním člověkem preferovaného způsobu prohlíţení a úpravy programu ("zdrojového kódu") se program také stává proprietární (nesvobodný). Bez svobody k úpravě programu jsou lidé vydáni na milost jedinému dodavateli. 3) Svobodu redistribuovat kopie programu dle vlastní vůle, abyste mohli pomoci svým přátelům. Software se dá kopírovat a distribuovat s prakticky nulovými náklady. (…) 4) Svobodu vylepšovat program a zveřejňovat tyto vylepšení, aby z nich mohla těţit celá komunita.15 (…) Modifikaci (tj. sluţbu) je moţné provádět za úplatu.16 Komerční vyuţití svobodného softwaru není vyloučeno. Naopak, pokud software zakazuje komerční vyuţívání, není Svobodným softwarem. Vlastní modifikace lze dokonce i šířit za poplatek. Ostatní (tj. nesvobodný) software označuje nadace za proprietární. 15
Podmínkou splnění svobody je dostupnost ke zdrojovému kódu. FSFE - Co je Svobodný software?. FREE SOFTWARE FOUNDATION EUROPE. Fsfe.org [online]. 21.1.2011 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://fsfe.org/about/basics/freesoftware.cs.html 16
16
4 Open Source Název Free software (díky dvojznačnosti anglického výrazu „free“ – tj. nejen „svobodný“, ale téţ „zdarma“) se z pragmatického hlediska nelíbil Brucovi Perensovi a Eriku S. Raymondovi. 3. února 1998, jakmile Netscape17 ohlásil uvolnění svého prohlíţeče jako Svobodný software, vymysleli název Open source. „Cílem byla rychlá komercializace Svobodného softwaru a jeho přijmutí mezi společnosti a investory rizikového kapitálu v nové vzkvétající části trhu. Aby toho dosáhli, vědomě přijali rozhodnutí k odstranění všech dlouhodobých záleţitostí (jako jsou filozofie, etika a společenské dopady) vztahující se k Svobodnému softwaru, jelikoţ cítili, ţe by stály v cestě rychlému přijmutí ekonomiky. Navrhli zaměřit se pouze na technické výhody.“18 Vznikla obdoba FSF s názvem Open Source Initiative (OSI). Propagátorem svobodného softwaru a open source u nás je právník Bohumír Štědroň, který mj. uvádí, ţe „zaloţení OSI a informovanost o výhodách open source mělo za následek také zájem komerčních organizací a podporu Linuxu. Mezi prvními společnostmi, které podpořili hnutí open source a Linux jako operační systém byly Oracle, IBM. Corel či Intel. V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a o rok později věnovala komunitě open source zdrojové kódy, a tak vznikl dnes velmi populární kancelářský balík OpenOffice.org.“19 Pravděpodobně jste o něm jiţ slyšeli, jedná se o bezplatnou alternativu ke kancelářskému balíku Microsoft Office. Definice I kdyţ jde o odlišná hnutí, Štědroň povaţuje open source a free software ve své podstatě za synonyma. Open Source Initiative vytváří vlastní definici (OSD), se kterou by se zájemce o vyuţívání tohoto softwaru měl trochu seznámit. Uvádím ji zde ve zjednodušené podobě: 1) Volná redistribuce – pokud si program zakoupíme, licence po nás nesmí poţadovat placení poplatků při jeho další distribuci. 2) Zdrojový kód – základní podmínkou je jeho dostupnost, měl by být k dispozici za „rozumné reprodukční náklady“, za coţ se dá povaţovat např. cena CD média 17
Netscape byl ve své době nejrozšířenějším internetovým prohlíţečem, uvolnění zdrojového kódu znamenalo velký posun ve vnímání důvěryhodnosti open source veřejností. 18 FSFE - Co je Svobodný software?. FREE SOFTWARE FOUNDATION EUROPE. Fsfe.org [online]. 21.1.2011 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://fsfe.org/about/basics/freesoftware.cs.html 19 ŠTĚDROŇ, Bohumír. Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 124 s. ISBN 978-80-247-3047-9.
17
a poštovného. Distribuce pomocí internetu by pak měla být zcela bezplatná. FSF má k ceně distribuce mírně odlišný postoj – cena za distribuci zdrojových kódů by neměla být vyšší neţ cena, za kterou jsou šířeny binární formy programu. Je to proto, aby autor nestanovil tak vysokou cenu za zdrojové kódy, ţe by si je většina uţivatelů namohla pořídit a tento software by byl prakticky uzavřený.20 3) Odvozené práce
–
jsou povoleny, šíření modifikací musí být pod stejnou licencí jako
původní software 4) Integrita autorova zdrojového kódu – příklad: prohlíţeč Mozilla Firefox je šířen pod Mozilla Public License – ta je uznávána OSI jako licence pro otevřený software a FSF jako licence pro svobodný software. Linuxová distribuce Debian musela Firefox přejmenovat na Iceweasel, aby vyhověla licencí – šíří totiţ upravenou verzi tohoto prohlíţeče. Takové licenční ujednání (ochrana dobrého jména autora nebo programu) je v souladu s myšlenkami svobodného a otevřeného softwaru. 5) Nediskriminovat ţádné osoby a skupiny – licence můţe obsahovat varování, ţe je zapotřebí dodrţovat zákony daných států, nesmí však zákonná opatření opisovat, resp. sama o sobě poţadovat. 6) Nediskriminovat způsoby vyuţití – licence nesmí zakazovat pouţití daného softwaru v podnikání (ke komerčním účelům) nebo při genetickém inţenýrství aj. 7) Šíření licence
–
práva licence platí bez dodatečných omezení – např. poţadavku na
slib mlčenlivost (NDA), závazek nešířit daný software dál (uzavření softwaru) 8) Licence nesmí být specifická pro daný produkt – musí být moţné vyjmout program z balíku vzít část zdrojového kódu a tu šířit samostatně – a to tak, ţe se na ni budou vztahovat stejná práva, jaká zaručuje původní licence. 9) Licence nesmí zakazovat další software – není moţné do licence např. napsat, ţe software šířený na stejném CD, musí být jen otevřený software a ţádný jiný. 10) Licence musí být technologicky neutrální – licence nesmí stavět na nějaké konkrétní technologii nebo stylu ovládání. Nesmí tudíţ vyţadovat přijetí licence pomocí kliknutí myší při stahování z Internetu. Nebylo by moţné licenci přijmout při jiných způsobech
20
Dnešní praxe je taková, ţe většina svobodného resp. otevřeného softwaru je šířena zdarma pomocí
Internetu, takţe tyto odlišnosti pojetí mezi organizacemi FSF a OSI nehrají příliš velkou roli. Zdrojový kód je upřednostňovaná forma, která by měla slouţit k úpravám softwaru.
18
distribuce (off-line, na CD, pomocí FTP atd.) nebo začlenit daný zdrojový kód do jiného programu, který např. nemá interaktivní uţivatelské rozhraní. 21 Open Source Initiative spravuje téměř 70 různých licencí (které splňují podmínky OSD), mezi nejznámějšími figurují GNU General Public License (GPL), GNU Library Public License (LGPL), BSD license, MIT license či Mozilla Public License.
5 Další nejčastější licence zdarma dostupných programů V této práci se budeme věnovat bezplatným aplikacím, proto povaţuji za důleţité osvětlit i rozdíl mezi pojmy jako je copyleft22, freeware a public domain23. Copyleft – uţivatel má „právo pouţívat, modifikovat a redistribuovat programový kód nebo jakýkoliv program z něj odvozený, ale jen jestliţe distribuční podmínky zůstanou nezměněny.“
Obrázek 2 - logo copyleft
Freeware – „forma distribuce software, která ponechává autorovi autorská práva, ale volně zpřístupňuje plně funkční software ostatním bez poplatků. Software by neměl být prodáván či šířen za úplatu, nesmí být pozměňován, autor můţe také omezit způsob pouţití. Autoři poskytují software pod touto licencí většinou pro vlastní uspokojení, prosazení pokrokového nápadu či prostě pro dobro všech.“ Public Domain (volné dílo) – „uvedením této licence se autor vzdává kontroly nad publikovaným software – můţete jej volně šířit a pouţívat, ale i měnit či zahrnout do svých aplikací.“ Berme na vědomí, ţe licencí různých druhů je mnohem více, uvádím jen ty nejzajímavější.
21
KUČERA, František. Definice otevřeného softwaru. Svobodný software [online]. 20.7.2010 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://svobodnysoftware.frantovo.cz/drupal/node/11 22 STALLMAN, Richard. Co je to copyleft?. Gnu.org [online]. © 1996-1999 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.gnu.org/copyleft/copyleft.html 23 Licence. Slunečnice [online]. © 1998–2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.slunecnice.cz/licence/
19
6 Zamyšlení nad evolucí softwaru Představme si dva hráče na hudební nástroj, třeba pianisty. Pro náš příklad řekněme, ţe nestárnou, nikdy tedy nezemřou. Mohou se ve své hře pouze zlepšovat. Oba mají stejný talent, předpoklady i schopnost učit se novým klavírním dovednostem. Jejich jediným rozdílem je doba cvičení. První (dále jen A) si zvolil koncertní činnost jako profesi a cvičí kaţdý všední den. Rychle se zlepšuje, získává jméno a tím i větší finanční prostředky z rostoucího vstupného. Brzy vyprodá Carnegie Hall. Druhý (B) bere hudbu spíše jako zálibu, hraje zdarma a pro všechny. Kdyţ nemusí pracovat, cvičí. Rád se podělí o své znalosti. Trénuje pomaleji neţ A, ale také se neustále zlepšuje (čas ho netlačí). Za několik let se z něj nutně musí stát virtuóz. „A“ dosáhl mistrovství ve hře na klavír, lidé však pomalu začínají chodit na koncerty klavíristy B – jednoduše proto, ţe nejsou špatné a jsou především zdarma. Proto A rozšíří své portfolio a začne cvičit na housle. Neţ aby lidé utráceli za draţší vstupné na koncert člověka, který virtuózně ovládá hru na klavír a housle, raději půjdou zatleskat brilantnímu klavíristovi a houslistovi na koncert zdarma. Komu dáte přednost? Nyní si představme, ţe A je známý Nero Burning Rom a B utilita imgBurn. Oba tyto programy slouţí k vypalování nosičů CD a DVD, Nero ovšem za ta léta vývoje poněkud zmohutněl a z komerčního vypalovacího softwaru se stal opravdu kolosální balík aplikací (367 MiB, bez centu za rovných € 10024), kdeţto freewarový imgBurn při svých 5,7 MiB vypaluje média stejně znamenitě. Co se stane s programy, u kterých tvůrcům pomalu docházejí moţnosti, jak software zlepšovat? Pravděpodobně se zaměří na větší pole působnosti a budou se snaţit funkce sdruţovat. Podíváme-li se na balík z blízka, zjistíme, ţe je tvořen skupinou jednotlivých menších aplikací, které dostaly jednotící vzhled. Věřím, ţe kdybychom si dali práci, mohli bychom uţ dnes vytvořit, co se funkčnosti týče, docela podobnou sadu aplikací dostupných na internetu zdarma ke staţení. Koncový uţivatel by se tedy měl ptát, jaká je reálná uţitnost daného programu.
24
Nerad bych zde dělal negativní reklamu, Nero byl samozřejmě vţdy na vrcholu v kategorii vypalovacího softwaru, je také moţné za poloviční cenu nakoupit původní samostatný vypalovací program (118 MiB).
20
Obrázek 3 – komerční balík
Obrázek 4 – freeware
6.1 Komerční vs. bezplatný Mnoho jiţ bylo zmíněno v předchozí úvaze. Můţe nás těšit myšlenka, ţe se software do budoucna neustále zlepšuje, a ţe je „nesmrtelný“. Co jednou bylo pro všechny zdarma (aspoň co se týče počítačů), zdarma zůstává i pro další generace – kdo by dnes platil za e-mail, internetový prohlíţeč nebo hudební přehrávač? Počet bezplatných aplikací bude narůstat. Za kvalitní specializovaný software si moţná rádi připlatíme, všeobecně vyuţívané programy však budou dostupné všem.
6.2 Proč pouţívat svobodný software Předně je to nulová ekonomická zátěţ. Ceny hardwaru často rychle klesají. Výrobci by mohli závidět softwarovým firmám, které totiţ (na rozdíl od nich) mohou nabídnout nekonečné mnoţství svého jediného produktu. Dnes uţ existuje reprezentativní počet bezplatných aplikací slouţících jako alternativy k placenému softwaru. Průměrný uţivatel navíc často vyuţije podstatně méně funkcí, neţ skutečně software nabízí. Někdy více oceníme „odlehčenou“ utilitu, která přesně splní svůj účel (jako třeba dříve uvedený vypalovací program). Multifunkční program se můţe stát nepřehledným. Pomiňme ale tato známá fakta a zkusme vzít v úvahu právě onu svobodu. V otevřenosti zdrojového kódu vidím stejný přínos jako v moţnosti velkých skladatelů učit se z partitur svých předchůdců. Proč začínat stále od začátku – výhoda Internetu a počítačů vůbec spočívá v jejich schopnosti neomezeně duplikovat a šířit nehmotnou informaci,
21
myšlenku, princip, návod… Uţivatel nesvobodného softwaru je většinou závislý na placených aktualizacích (vţdy, kdyţ vyjde nová verze operačního systému). Open source umoţňuje větší kontrolu nad bezpečností, při vyuţívání proprietárního softwaru nevíme, jaké skryté funkce můţe program obsahovat. Čím širší je komunita uţivatelů a vývojářů, tím lépe se projektu daří. Aplikace proprietárního softwaru na výuku má jedno poměrně velké úskalí. Ţáci mohou pracovat s programem pouze ve škole, kde jsou zakoupeny multilicence. Doma tuto moţnost však většinou nemají.
22
7 Klasifikace hudebního softwaru Na Internetu lze nalézt značný počet specializovaných serverů, které seskupují velké mnoţství počítačových programů a nabízejí je ke staţení či k prodeji. U nás jsou nejznámější Stahuj.cz, Slunecnice.cz či Sosej.cz. Kategorie hudebního softwaru (resp. audio) zde však má většinou menší úlohu (není tak obsaţná a systematická). Zdařilejší mi připadá klasifikace Daniela Forró25, kterou proto uvádím ve zkrácenější podobě:
1. Oblast audiotechniky 1.1. Analýza zvuku 1.2. Generování zvuku 1.3. Procesování zvuku 1.4. Záznam zvuku 2. Hybridní DAW/DAR systémy 3. Oblast řízení 3.1. Softwarové sekvencery 3.2. Editory 4. Zpracování dat 4.1. Analýza hudby 4.2. Kompozice hudby 4.3. Analýza MIDI dat 4.4. Rozeznávání hudebních partitur 4.5. Nototisk 4.6. Vyučování 4.7. Převodníky 4.8. Multimédia 4.9. Ostatní programy
Pro naše školní účely vybereme především kategorie vyučování, nototisk, editory, rozeznávání hudebních partitur, multimédia, a záznam zvuku.
25
FORRÓ, Daniel. Počítače a hudba. V Praze: Grada, 1994, 310 s. ISBN 80-85623-57-9. s. 7-8.
23
8 Postup při výběru softwaru Popisovat programy, které máme nyní k dispozici je vskutku jako „měřit hladinu vody v napouštějící se nádrţi“. Výčet nemůţe být nikdy úplný, pokud se neustále neobnovuje. Problematika softwaru se přesunula na dynamické médium, jakým je Internet. Výrobci zveřejňují novinky a aktualizace svých programů na vlastních oficiálních stránkách. Důleţitá je jejich dostupnost, výhodou i nevýhodou (placený software) jejich snadné kopírování. 8.1 Hlavní kritéria výběru 1) Souvislost s rozvojem hudebních dovedností 2) Bezplatnost (s přihlédnutím k finančním moţnostem českého školství, učitelů a studentů samotných) Předmětem práce (vzhledem k dříve zmíněné filozofii) je především open source a svobodný software. Jako doplněk přidávám i bezplatné (ovšem nesvobodné) aplikace freewarové a několik zajímavých tipů na Internetu.
8.2 Sourceforge.net Studnicí svobodných programů s otevřeným kódem je největší databáze open source sourceforge.net, která sdruţuje tyto projekty a je velmi pravděpodobné, ţe zde ty nejzdařilejší nemohou chybět. Rozhodl jsem se proto hloubkově analyzovat její obsah, celou řadu programů alespoň trochu souvisejících s naší problematikou stáhnout a vyzkoušet. Pokud budeme procházet databázi dle kategorií a zvolíme kategorii Audio & Video
a
podkategorii
Sound/Audio
získáme
přibliţně
7400
aplikací
k prozkoumání (březen 2012). A to se, upozorňuji, jedná jen o open source. Řada aplikací je však teprve ve vývojové fázi, navíc jsou zde také zahrnuty aplikace pro jiné operační systémy, tudíţ nastavíme filtr vyhledávání na platformu Windows (jen kvůli dominantnímu postavení na trhu) a vybereme pouze stabilní verze programů (tedy omezení, které nám dobře poslouţí při výběru). Vzorková oblast nyní čítá 1084 poloţek, tyto programy seřadíme podle hodnocení uţivatelů, ke kterým je moţné při výběru také částečně přihlédnout (ale není to podmínkou). Kaţdý program zobrazený v získaném seznamu obsahuje krátký popis, který nám přiblíţí vlastní funkci/zaměření, po rozkliknutí získáme téţ screenshot.
24
Všech 1084 programů jsem neinstaloval, po přečtení popisů všech těchto programů jsem z nich vybral cca 50 nejlepších, které jsem stáhnul, nainstaloval a porovnával. Zdánlivě se jedná o přísnou selekci, velký počet aplikací však tvoří různé kodeky, přehrávače a jiné programy, u kterých je běţné, ţe jsou dostupné zdarma (i z řad proprietárního softwaru). To by nás mohlo vést k zamyšlení, proč takovou samozřejmost nemůţeme očekávat například u notátorů či audioeditorů, nemluvě o kancelářských aplikacích. Měl by dnes vůbec šanci uspět např. komerční internetový prohlíţeč? Komerční emailová sluţba? Tento tzv. typizovaný software26, který uţ přešel do povědomí uţivatelů jako „freeware“, jsem proto vynechal.
8.3 Similar & Alternative Freeware se hledá obtíţněji, obnáší to delší práci s internetovými vyhledávači, objevování hudebních webových stránek je ještě těţší. Za zmínku stojí snad jen široká nabídka různých metod vyhledávání na základě podobnosti (ať uţ stránek nebo programů). Pokud do vyhledávače (věřím, ţe libovolného) zadáme kupříkladu klíčová slova „similar sites“, nalezneme několik specializovaných webů nabízejících hledání podobných stránek. Výraz „alternative to“ nám zase nabídne weby, které ke komerčnímu softwaru hledají (a většinou naleznou) bezplatnou variantu.
26
Software, který vyuţívá většina uţivatelů PC (prohlíţeč, přehrávač, audio/video kodek, ale i operační systém), tj. neslouţí výhradně ke specializované činnosti.
25
9 Přehled hudebního softwaru 9.1 MuseScore Program
MuseScore
Verze
1.2
Čeština
ano
Platforma Web
http://www.musescore.org
Licence
GPLv2
Velikost
36,7 MiB
Využití
HV, Hudební formy
Jedinečný projekt na poli notačního softwaru představuje program MuseScore. Zcela zdarma nabízí funkce vyspělých placených notátorů. Vyškolený uţivatel pomocí tohoto programu dokáţe vytvořit profesionálně vypadající partituru. Jedná se o WYSIWYG27 editor, uţivatele potěší téţ překvapivě kvalitní zvuková banka28 přehrávající notový zápis. Pokud se orientujeme v obecných principech způsobu vkládání not u notačních programů, je pro nás obsluha této aplikace značně ulehčena – nejvíce ocení software uţivatelé alespoň trochu seznámení s programem Sibelius. Ovládání MuseScore se mu aţ nápadně podobá – ať uţ se jedná o metodu vkládání not, strukturu menu, či klávesové zkratky. Komerční software jako je Sibelius nebo Finale sice umoţňuje nadstandardní moţnost detailního nastavení partitury, MuseScore je však svou funkčností uţ ve verzi 1.2 plnohodnotným notátorem. Navíc díky podpoře zavádění a vyvádění souborů MusicXML29 lze mezi jednotlivými notačními programy notový výstup snadno převádět. Nechybí ani zpracování MIDI dat, moţnost zapojení MIDI keyboard. Pro export slouţí hlavně formáty PNG, PDF nebo zvukový WAV. Vezměme v úvahu, jakou výhodu by měla implementace tohoto softwaru do školního prostředí – děti se naučí sazbu ve svobodném softwaru. Pokud by v budoucnu chtěly z jakýchkoliv důvodů přejít na komerční software, budou se v jeho prostředí snáze pohybovat, nebude zde nutnost se cokoliv přeučovat, znalost pokročilého nastavení si pouze doplní.
27
WYSIWYG je akronym anglické věty „What You See Is What You Get“, přeloţeno „co vidíte, to dostanete“, tj. výstup dokumentu je shodný se zobrazením na monitoru. 28 v programu je zahrnut sekvencer a syntetizér FluidSynth 29 MusicXML je otevřený formát hudební notace zaloţený na programovacím jazyce XML
26
Velké moţnosti mají také uţivatelé, kteří s notačním softwarem začínají. Tvůrci MuseScore myslí především na ně, a tak je k dispozici jiţ dosti obsáhlá dokumentace. Největším přínosem je pak přímo do programu včleněný panel MuseScore Connect, který zobrazuje zajímavý internetový obsah včetně step-by-step video tutoriálů30, otevřeného Exchange pro stahování a sdílení partitur. Nechybí ani podpora v podobě webového fóra. O narůstající popularitě
svědčí
i
fakt
vzniku
serveru
musescoretips.com, kde můţeme nalézt spoustu rad
Obrázek 5: podobné znaky se Sibeliem
a tipů pro práci s programem. Na adrese http://musescore.com/sheetmusic lze po bezplatné registraci přidávat vlastní tvorbu a prezentovat se tak online před neustále se zvětšující komunitou. Najdeme zde také díla slavných skladatelů, jejichţ autorské právo jiţ zaniklo (Legálně lze digitalizovat noty prakticky celého období dějin aţ po polovinu 20. století. V databázi můţeme nalézt editovatelnou partituru Debussyho Clair de lune, Chopinových nocturn nebo třeba Novosvětskou.) Aplikace na výuku MuseScore by primárně měli ocenit učitelé a amatérští muzikanti ať uţ při vytváření notových ukázek, hudebních testů nebo při vlastní tvorbě. Nebývale bohatá podpora ze strany tvůrců pomáhá závratnou rychlostí rozšiřovat členskou základnu.
Hudební formy Originálním
projektem
vývojového
týmu
MuseScore je webový portál umoţňující nejen přehrávání vlastní partitury, ale téţ synchronizaci s libovolným YouTube videem – tzv. videoscore31. Uţivatel má tedy moţnost velmi snadno vytvořit Obrázek 6: ukázka videoscore 30
komentovaná videa ukazující postup krok za krokem demonstrující ovládání programu K dispozici na adrese http://musescore.com/videoscores (je zde také dostupný videonávod pro tvorbu videoscore) 31
27
notový zápis doplněný reálným zvukem i videem, aktuální takt je pak v notách graficky zvýrazněn. Přidá-li učitel do původní partitury popisky (např. expozice, provedení), můţe ţákům proces orientace v hudební tektonice (zejména těm mladším) v mnohém usnadnit. 9.2 Audiveris Program
Audiveris
Verze
4.1 beta32
Čeština
ne
Platforma Web
http://audiveris.kenai.com
Licence
GPL
Velikost
27.9 MiB
Využití
HV, rozpoznávání partitur
OMR software neboli Optical Music Recognition software je specializovaný typ softwaru slouţící k rozpoznávání hudebních partitur. Podobně jako funguje u textu OCR, stejně můţeme převádět i skenované partitury do editovatelné podoby a ušetřit si tak práci s ručním přepisem. Ţádný, ani komerční software zatím sice neobstojí na 100%, programy jsou ale na dobré cestě a stále se vyvíjejí. Budoucí stabilní verze Audiveris by měla dokonce spolupracovat s programem MuseScore, takţe si naskenovaný obraz rovnou otevřeme v programu a můţeme jej upravovat. Funkce se velmi hodí, máme-li notový zápis třeba v PDF a potřebujeme-li ho transponovat nebo jinak upravit. Vţdy platí pravidlo, ţe čím čitelnější je zdrojový obraz, tím přesnějších dosahují programy na OMR výsledků. Nevýhodou programu je menší intuitivnost (program se nedrţí běţného označení poloţek), pokyn k rozpoznání partitury nalezneme v menu pod Step –> Score. Soubory lze uloţit jako MusicXML (Tools –> Export as) a otevřít v notačních programech. K získání lepších výsledků je potřeba chvilka zkoušení a dobře nastavené parametry v Options. I tak nám ale tento software můţe ušetřit hodně času.
32
Výjimečně zde uvádím i betaverzi, právě kvůli kompatibilitě s MuseScore v podobě pluginu.
28
9.3 Functional Ear Trainer Program
Functional Ear Trainer
Verze
2.1.7
Čeština
Ne
Platforma Web
http://www.miles.be
Licence
freeware
Velikost
3,66 MiB
Využití
Sluchová analýza
Functional Ear Trainer Alaina Benbassata učí rozeznávat jednotlivé stupně v tónině. Ta je nejprve upevněna harmonickou kadencí T-S-D-T, následuje náhodný tón. Úkolem uţivatele je uhádnout který. Verze Basic a Advanced slouţí pouze k procvičování (vývoj programu skončil), pokročilejší verze 2 obsahuje systematický e-learningový kurz (krok za krokem) pro rozpoznávání všech stupňů v durovém a molovém kontextu. Program je tedy vhodný pro všechny, kteří nikdy neprošli systematickou výukou intonace a sluchové analýzy. Na základě tohoto programu by mohli rozvíjet právě metodu tonální intonace, která je aplikovatelná na větší část pěveckého repertoáru. Vyuţití při výuce Výhodou tohoto programu je skutečnost, ţe verze 2 jiţ obsahuje kompletní návod jak stupně rozeznávat. Hodí se tedy minimálně všem sbormistrům amatérských sborů, kteří se příliš nevěnují intonační výchově. Zpěvák se můţe po doporučení tohoto programu zdokonalovat individuálně doma, vysvětlení teorie se zhostí program samotný. 9.4 GNU Solfege Program
GNU Solfege
Verze
3.21.2
Čeština
přeloženo cca 70%
Platforma Web
http://www.solfege.org
Licence
GPL
Velikost
13,6 MiB
Využití
Intonace a sluchová analýza
29
Dobrý interpret se musí orientovat v tónovém prostoru. To, ţe bezpečně zvládne hudební teorii, ještě neznamená, ţe v praxi nemůţe selhat. Naopak, dokonce existuje mnoho případů, kdy výborný hudebník (a velký improvizátor) vůbec nezná noty a skladby se učí jen „podle ucha“. Naše analytické a intonační schopnosti jsou důleţitým projevem muzikality. Program GNU Solfege by se mohl stát bezplatnou alternativou známého softwaru EarMaster a tyto kvality dále rozvíjet. Budeme-li shovívaví ke sporému grafickému rozhraní (které EarMasteru nemůţe konkurovat) a program prozkoumáme, objevíme řadu velmi uţitečných funkcí. Jedná se o zpracování a v prvé řadě atestaci základů hudební teorie. Intonace a sluchová analýza Program se věnuje intonaci, rytmu, sluchové analýze či hudební představivosti. Právě oproti výuce klasické intonace a sluchové analýzy má nespornou výhodu. Učitel problematiku vyloţí, poskytne návod na její zvládnutí, její procvičování ale nemůţe s ohledem na časovou dotaci provádět jinak neţ skupinově. Často se poté v kolektivu nadanější či pokročilejší ţáci stávají tzv. tahouny, ostatní se lidově řečeno „vezou“. Porozumění je základ, ovšem nejvíce času trvá osvojení dovednosti. Po vyloţení látky by mohla následovat motivace k vlastnímu (domácímu) sebezdokonalování s odkazem na bezplatný software GNU Solfege pro individuální procvičení. Jak je to s češtinou Uţ ze samotného snímku programu je patrné, ţe by se současná verze dala nazvat jakýmsi jazykovým hybridem. Některé poloţky najdeme v mateřštině, u části z nich ale překlad chybí.
Je
totiţ
překladatele33
otevřený,
můţeme
na
webu
stáhnout
pro
soubor
s neúplnou českou lokalizací a zbylé termíny v některém z textových editorů přeloţit a tím vývoj podpořit34. Obrázek 7: základní nabídka
33 34
Ten je dostupný na adrese http://translationproject.org/domain/solfege.html Za dosavadní překlad vděčíme Jiřímu Pejchalovi, aktuálně zbývá přeloţit 319 z 1061 slov
30
Sluchová analýza pro pokročilejší GNU Solfege nabízí také sluchovou analýzu „jazzových“ akordů obohacených vyššími tenzemi. Učí uţivatele rozpoznávat vícezvuky podle jejich charakteristických intervalů. Po doinstalování zvukové banky CSound a knihovny programovacího jazyka Python můţeme navíc trénovat svůj sluch rozpoznáváním přesnosti ladění intervalů jak melodicky, tak i harmonicky. V rozsahu od malé sekundy po velkou decimu určujeme, zdali
je
vrchní
tón
intervalu
níţe,
v temperovaném ladění, nebo výš (cvičení začínají
na
rozdílu
40
centů,
Obrázek 8: analýza nónových akordů
končí
rozpoznáváním odchylky pouhých 5 centů) – to je neocenitelné především pro sbormistry, kteří často správně rozpoznají, ţe zpěvák „neladí“. Bezpečně rozeznat, jestli má zpívat výš nebo níţ, je uţ náročnější. 9.5 Diktus Program
Dictus
Verze
1.0
Čeština Platform a Web
ne
Licence
freeware
Velikost
2,1 MiB
Využití
Rytmický výchova
www.wmich.edu/mu s-theo/diktus
Generátor neomezených kombinací rytmických modelů – tak by se dal v krátkosti vystihnout program Diktus. Uţivatel si nejdříve nastaví parametry generovaného rytmického modelu jako je délka, metrum, úroveň obtíţnosti, zahrnutí synkop do cvičení, nastavení metronomu a zvuk přehrávající rytmický model (na výběr je značně obsáhlá databáze rytmických nástrojů). Po nastavení stiskneme nejprve tlačítko New Rhythm, poté můţeme spustit vyklepávání rytmického modelu. K zápisu pouţíváme vlastní tuţku a papír. Jako nápovědu lze vyuţít pole Show Choices, které nám zobrazuje uţité rytmické hodnoty. Po kliknutí na jednotlivou buňku hlavního řádku se nám odkryje správná
31
odpověď (pro ukázání celého řádku je zde moţnost Answer). K dispozici je i druhý řádek, který můţe slouţit jak samostatně, tak zároveň s prvním rytmem (jako další nástroj – nutno ovšem zvolit odlišitelnou barvu nástroje). Program lze vyuţít také opačným způsobem pro cvičení vytleskávání. Nejprve vygenerovaný rytmus zobrazíme (tlačítkem Answer) a tento řádek vytleskáme. Ke kontrole nám poslouţí moţnost zobrazený model přehrát (Play). 9.6 InTactus Program
InTactus
Verze
1.0
Čeština Platform a Web
ne
Licence
freeware
Velikost
2,0 MiB
Využití
Rytmický výchova
www.wmich.edu/mu s-theo/intactus
Bratrský program InTactus slouţí k trénování rytmu vyťukáváním rytmického modelu na klávesnici. Učitel napíše na tabuli rytmické cvičení, ţáci jej vyťukají pomocí mezerníku ve stanoveném metru. Program analyzuje časovou vzdálenost mezi dvěma úhozy a zapíše hodnotu do mříţky. Jednotlivé úhozy jsou také vyjádřeny v procentech (vzhledem k jedné době navolené na metronomu). Pokud je základní doba udána čtvrťovou notou, hodnota 50% značí osminovou notu, 25% šestnáctinovou etc. Druhý řádek funguje stejným způsobem, rytmus vkládáme entrem nebo klávesou „z“. 9.7 Piano Booster Program
Piano Booster
Verze
0.6.4
Čeština Platform a Web
ne
Licence
GPL
Velikost
6,1 MiB
Využití
Hra z listu
http://pianobooster.sourceforge.net
32
Hra z listu jako hra Interpreti jsou pověstní tím, ţe procvičují především ty části skladby, které ovládají nejlépe. Pokud někdo disponuje výbornou techniku hry, spíše ho přistihneme trénovat jiţ zvládnutá obtíţná místa, neţ pokorně „lovit“ noty z partitury. Tak, jako se učíme na počítači psaní deseti prsty, můţeme trénovat i „hru deseti prsty„ na klávesových nástrojích. Program Piano Booster tuto zajímavou myšlenku přivádí k ţivotu. Do programu lze importovat MIDI soubor (vyexportovaný například z některého notátoru), který se převede do klavírní osnovy. Při propojení programu s MIDI keyboardem (nebo rovnou digitálním pianem s MIDI výstupem) můţeme absolvovat cvičení skladby zábavnou formou. Pokud nám nějaké místo činí problémy, můţeme stanovit záchytný bod, od kterého si přejeme začínat a obtíţnější oblast tak několikrát procvičit. Aby byla hra zábavnější, při nácviku jednohlasé melodie lze předdefinovat doprovod. Dítě tedy vidí a hraje pouze jednohlasou melodii, program sám zajistí doprovod k této písni. Aplikace nabízí moţnost okamţitě skladbu transponovat do libovolné tóniny a tím dovednost transpozice rychle rozvíjet. 9.8 Impro-Visor Program
Impro-Visor
Verze
1.2
Čeština Platform a Web
ne
Licence
GPLv2
Velikost
36,7 MiB
Využití
HV, Hra na nástroj
http://cs.hmc.edu/~keller/jazz /improvisor
Impro-Visor (tj. zkratka pro „Improvisation Advisor“ tedy Poradce pro improvizaci). Poskytuje moţnost poměrně jednoduché tvorby a zápisu rytmicky pestřejších jazzových improvizací. Doprovod rytmické sekce (piana, basy a bicích) přitom můţe být generován automaticky z akordických značek, uţivatel si pouze volí styl doprovodu. Zvláštní funkcí je pak samotné generování sólové improvizace, uţivatel by ji však měl chápat spíš jako inspiraci, jak by se melodie mohla dále vyvíjet (často působí strojově). Tento software je unikátní pro své 3 moţné způsoby vkládání notového zápisu. Zjednodušeně nastíněno: můţeme pouţít nástroj tuţka, abychom melodický oblouk 33
nakreslili, noty lze také vkládat vţdy jedním kliknutím (vertikální pozice kurzoru nám určí absolutní výšku, dle vzdálenosti kurzoru od předešlé noty stanovíme hodnotu noty), melodii zapíšeme jako text do speciálního řádku u ovládacích prvků. Nejlepší placené notační programy by se mohli inspirovat opravdu jednoduchým způsobem vkládání předznamenání a taktového označení. Aplikace na výuku Impro-Visor můţe poslouţit jako dobrý podklad. Do učitelem předdefinovaných harmonických postupů (chord progressions), by se mohly děti pokusit improvizovat své vlastní sólo (třeba jenom zpěvem). 9.9 Linux MultiMedia Studio Program
Linux MultiMedia Studio
Verze
0.4.13
Čeština
ano
Platforma Licence
http://lmms.sourceforge.net / GPL
Velikost
22,7 MiB
Využití
HV
Web
Linux MultiMedia Studio je bezplatnou alternativou ke komerčnímu softwaru, která umoţňuje produkci hudby na počítači. To zahrnuje vytváření melodií a rytmů, syntetizaci a míchání zvuků nebo samplování. Samozřejmostí je moţnost připojit MIDI keyboard. Tvůrci se snaţili vytvořit uţivatelsky přívětivý program s moderním vzhledem.35 Ve světě Linuxu je LMMS jeden z nejznámějších programů na zpracování zvuku. Nenechme se názvem zmást, tato aplikace je multiplatformní, instalace na operační systém Windows proběhne bez problémů. Ze začátku bude chtít ovládání programu trochu tréninku, noví uţivatelé ale jistě ocení propracovanou dokumentaci na oficiálním webu (u open source to totiţ nemusí být samozřejmostí). Výhodou programu je i velké mnoţství předdefinovaných zvukových stop, které můţeme různě upravovat a mixovat.
35
LMMS - Linux MultiMedia Studio [online]. 2.2.2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://lmms.sourceforge.net/
34
Martin Vávra ve svém článku na Metodickém portálu RVP36 uvaţuje o vyuţití DAW systému ve školním prostředí takto: „Většina DAW aplikací dokáţe libovolnou skladbu rozdělit na jednotlivé části, s nimiţ je moţné dále pracovat. Můţeme tak například ze skladby mající hudební formu, jeţ se dá vyjádřit schématem a, b, a, c, vytvořit několik různých hudebních forem majících různá schémata, např. a, b, c, a nebo a, b, a, c, a nebo a, b, c, b, a atd. (…) Velké části ţáků, zejména ţákům druhého stupně základních škol, činí nemalé problémy poznat, o kterou hudební formu se jedná, případně rozdělit skladbu na jednotlivé části. Vyuţití hudebního softwaru nabízí nejen tu výhodu, ţe učitel můţe vytvořit z částí jediné skladby téměř libovolnou hudební formu, ale také tu, ţe jednotlivé části skladby, tvořící schéma hudební formy, je moţné sledovat graficky vyznačené přímo na monitoru nebo na plátně prostřednictvím projektoru, zatímco hraje daná skladba.“ Můţeme souhlasit s autorem, ţe libovolnou skladbu lze rozdělit na jednotlivé části, avšak při sestavování formy nové bychom měli brát ohled téţ na tonální plán. Grafické vyznačení částí můţeme přijmout bez výhrad a inspirovat se třeba na YouTube, kde pod kombinací klíčových slov Color-Coded Analysis nalezneme celou řadu barevně rozlišených hudebních analýz klasických děl. 9.10 Mixxx Program
Mixxx
Verze
1.10.0
Čeština
Ano37
Platforma Web
http://www.mixxx.org/
Licence
GPL
Velikost
20,4 MiB
Využití
HV
Nemusíme nakupovat drahou aparaturu, abychom si mohli vyzkoušet DJing. Svatba nebo rodinná oslava mnohdy vyţadují zajistit hudební doprovod. Pokud pouţijeme běţný playlist, po skončení skladby následuje pauza a skladba nová. Co kdyţ bychom si ale přáli 36
VÁVRA, Martin. Aplikace hudebního softwaru v hudební výchově. In: Metodický portál RVP [online]. 2.8.2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/13005/aplikace-hudebniho-softwaruv-hudebni-vychove.html/ 37 Základní rozhraní a nastavení je v češtině, tzv. tooltips – poloţky, které se zobrazí po najetí kurzoru myši, přeloţeny nejsou
35
skladby věrohodně propojit tak, aby posluchač „nevypadl z rytmu“. Základem DJingu je mixování, tedy přesvědčivý přechod mezi dvěma písněmi. Mixxx je úspěšný Open Source projekt fungující na mnoha platformách. Podílejí se na něm vývojáři z celého světa. Mohl by být alternativou k populárním programům jako TRAKTOR od Native Instruments, Torq nebo Serato Scratch. Vzhledné grafické rozhraní je koncipováno intuitivně a ergonomicky pro ţivé hraní. Program Mixxx dokáţe sjednotit hlasitost i tóninu dvou písní, aniţ by došlo ke změně tempa skladby (a průvodních deformací), synchronizovat lze téţ metrum. Tzv. crossfader se zase postará o plynulý přechod mezi skladbami. Aplikace umoţňuje prozkoumat harddisk počítače a organizovat hudební soubory. Pro přidání libovolné skladby funguje ovládací prvek Drag & Drop38. Náš výsledný hudební doprovod (mix) můţeme nahrávat. Dobrý DJ musí mít smysl pro rytmus a cit pro práci s hudbou v čase. Je to i otázka kreativity a vkusu.
38
V češtině lze pouţít zástupného „táhni a pusť“, tedy přetaţení souboru z jednoho okna do druhého (odpadá nutnost dohledávat soubor ve sloţkách).
36
9.11 Audacity Program
Audacity
Verze
2.0
Čeština
ano
Platforma Web
http://audacity.sourceforge.net
Licence
GPLv2
Velikost
19,8 MiB
Využití
HV
Nemohl bych ve své práci opomenout legendární zvukový editor Audacity. Jelikoţ se jedná o opravdu známý program, dovolím si citovat ze serveru linuxexpres.cz vybrané řádky: „Dominic Mazzoni je původním vývojářem projektu Audacity, který vznikl v roce 1999. To je jeden z nejznámějších audio editorů v oblasti svobodného softwaru. Audacity je k dispozici ve 30 jazycích (včetně češtiny) a v prosinci loňského roku (tj. 2007 pozn. autora) se počet staţení pohyboval kolem 15 milionů, coţ jej řadí k jednomu z nejstahovanějších projektů vůbec. Disponuje celosvětovou komunitou dobrovolných vývojářů a aktivní uţivatelskou základnou, která se stále rozrůstá. (…) Přestoţe umoţňuje záznam do více stop, jeho stěţejní role je v nahrávání a úpravách zvuku v jedné stopě, ať uţ stereo či mono. Po spuštění program Audacity neobsahuje ţádnou stopu a není nutné ji nějak speciálně zakládat. Po kliknutí na obligátní červené tlačítko záznamu se stopa spolu s nahrávkou automaticky vytvoří.“ Vyuţití ve školním prostředí Nemusíme ve škole rovnou zakládat celé nahrávací studio, znalost alespoň elementárních úprav zvuku však dříve či později upotřebí kaţdý (nejen hudebník). Máme nahrávku, která potřebuje základní zpracování (začištění začátků a konců, normalizace), nahrávali jsme si poznámky a potřebujeme soubory spojit či rozdělit, připravujeme zvukový podklad k naší prezentaci, to vše jsou běţné činnosti, které nás jednou mohou potkat, a tak bychom měli o moţnosti bezplatně vyuţívat Audacity vědět. Obecně platí, ţe čím je program populárnější (uţivatelská základna je širší), tím lepší má podporu. O Audacity jiţ bylo napsáno mnoho textů a docela podrobných návodů.
37
Začátečníkům bych doporučil tutoriály z rubriky Praxe na serveru linuxexpres.cz39, kde vyšel speciál věnující se problematice Audacity:
Audacity – nahrávání a úpravy zvuku
Audacity: Zálohovanie starých nahrávok
Jak oříznout zvuk v Audacity
Jak rozdělit zvukovou nahrávku na více částí
Audacity – odstranění hlasu z hudby
Obrázek 9: zpracování MIDI
Freemake Soukromá společnost Ellora Assets Corporation se stala mecenášem online projektu Freemake.com s týmy pracujícími ve Spojených státech a v Rusku. „Posláním společnosti je poskytnout bezplatné alternativy k populárnímu placenému softwaru. Společnost vytváří programy s novým přístupem, pokouší se ukázat, ţe i volně dostupný software můţe dosahovat vysokého standardu.“ Při vytváření softwaru, jak autoři dále uvádí, jsou rozhodující tři klíčové principy – bezplatnost, jednoduchost a kvalita. (Sám bych dodal i špičkový design.) Za jednotlivými programy stojí menší tým zkušených programátorů a další lidé z oblasti marketingu či programového managementu. Velkou měrou se na rozvoji téţ podílí rozsáhlá komunita fanoušků, kteří pomáhají jako beta testeři, programy podporují, popularizují a překládají do svých rodných jazyků.
39
Speciál: zvukový editor Audacity. Linux E X P R E S [online]. 9.3.2008 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/praxe/audacity
38
Tyto programy jiţ vyuţívají miliony lidí a společnosti po celém světě ve více neţ 200 zemích. Od prvního vydání v červenci 2010 byl tento software nainstalován na více neţ 7 milionů počítačů. Nejuznávanější světoví redaktoři a blogeři hodnotí programy Freemake jako „Nejlepší bezplatný software“ roku 2010 a 2011.40 9.12 Freemake Audio Converter Program
Freemake Audio Converter
Verze
1.1.0.31
Čeština
ano
Platforma Web
http://www.freemake.com
Licence
freeware
Velikost
17,3 MiB
Využití
HV
Převod široké škály audio formátů mezi sebou bez jakýchkoliv omezení, export audio stop z video souborů, spojování více zvukových souborů do jednoho, moţnost odeslat mp3 soubory do sluţby iTunes, autoři také slibují v brzké době vydání aktualizace, která umoţní vypalovat CD a MP3 disky. 9.13 Freemake Music Box Program
Freemake Music Box
Verze
0.9.2.8
Čeština
ano
Platforma Web
http://www.freemake.com
Licence
freeware
Velikost
17 MiB
Využití
HV, Hudební formy
Music Box vyhledává zdarma dostupnou hudbu online (miliony písní). V programu můţeme vytvářet a spravovat hudební kolekce nejjednodušším způsobem. Vše na jednom místě a bez omezení. Brzy se program kompletně změní na webovou sluţbu. Freemake indexuje pouze legální hudbu dostupnou na Internetu. 40
Freemake. Freemake [online]. 2010-2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.freemake.com/about_us/ (přeloţil autor)
39
9.14 Freemake Video Downloader Program
Free Video Downloader
Verze
3.0.0.30
Čeština
ano
Platforma Web
http://www.freemake.com
Licence
freeware
Velikost
16,5 MiB
Využití
HV
Na první pohled s naší tématikou tento program tak úplně nesouvisí, přesto se můţe stát dobrou pomůckou i pro učitele HV. Pomocí programu nejen úspěšně stáhneme online video z většiny serverů (YouTube, Vimeo, Facebook, TubePlus, Dailymotion), jedním kliknutím totiţ současně můţeme získat například pouze zvukovou stopu ve formátu mp3. Potřebuje-li vyučující dějin hudby připravit podklad pro poslechový test, v kombinaci s Audio Converterem získá hotový výstup. Nebo stáhne volně přístupný dokument o hudebních nástrojích a při hodině se nebude muset spoléhat na připojení k Internetu… Pomocí posledního programu, Freemake Video Converteru (o kterém se letmo zmíním) lze velmi snadno nahrávat videa (či fotografie a zvukové stopy) ve správném formátu přímo na YouTube. A to v případě, ţe by o to ţáci např. ze školního sboru projevili zájem. Také lze vyuţít základní úpravy videosouborů (střih, spojování, rotace) a záznam koncertu vypálit na DVD či Blu-ray nosič.
40
9.15 Speedy MIDI Program
Speedy MIDI
Verze
1.0
Čeština Platform a Web
ne
Licence
GPLv3
Velikost
5,0 MiB
Využití
HV
http://speedymidi.sourceforge.net
Speedy MIDI je specializovaný open source na rychlé zapisování not ve formě MIDI dat. Navrţen je pro sbory a zpěváky k rychlému vytvoření MIDI souborů pro nácvik skladeb. Ti si pak mohou vlastní party naposlouchat, a tím si lépe skladbu osvojit. Pokud není partitura vhodná pro skenování (rozpoznávací software by ji stejně nepřečetl) a zbývá uţ jen moţnost skladbu vkládat do počítače ručně, alternativou můţe být tato zajímavá utilita. Ke vkládání not se pouţívá vestavěná MIDI klávesnice event. vlastní MIDI keyboard připojený k počítači.
9.16 VirtMus Program
VirtMus
Verze
3.0
Čeština
ne
Platforma Web
http://www.virtmus.com
Licence
GPL
Velikost
39,2 MiB
Využití
HV, Hudební formy
VirtMus (Virtual Music) je aplikace pro zobrazování notového materiálu na běţných elektronických displejích. Není čemu se divit. Za několik let uţ papírová podoba notového zápisu skončí. Uţ dnes je rozšířeno mnoho čteček fungujících na bázi elektronického inkoustu, které pomalu začaly konkurovat klasickým knihám. Hudebníkovi by pak stačilo zařízení o velikosti dvou listů A4, aby si uţ nikdy nemusel koupit toner do tiskárny. Technologie uţ zde dostupná je, vůle uvést ji do praxe prozatím ne (většina klasických
41
nakladatelství nepřeţije 21. století.). Pokud by nám ovšem nevadilo uţití LCD/LED panelů (například nad stage pianem), mohl by se nám program s funkcemi VirtMus hodit. Umoţňuje uţivatelům uchovávat a organizovat celé notové kolekce. Nejprve si vytvoříme poloţku ve funkci playlistu, poté importujeme naskenované noty. K dispozici jsou nejrůznější nástroje pro vytváření barevných poznámek přímo do partitury. Stisknutím klávesy F5 se dostaneme do celoobrazovkového reţimu, pro nejlepší vyuţití plochy monitoru. Strany lze pak jednoduše obracet buď mezerníkem, nebo USB foot switchem (pedálem na nohu), který lze dokoupit. Pokud máme po ruce větší dotykový tablet, můţeme mít celý svůj repertoár u sebe. Uţ by nám nikdy nemusely spadnout noty ze stojanu. 9.17 Anki Program
Anki
Verze
1.2.8
Čeština
ano
Platforma Web
http://www.ankisrs.net
Licence
GPL
Velikost
26,1 MiB
Využití
HV, Dějiny huby
Anki pracuje na bázi Flash Cards41. Pomáhá nám pamatovat si věci dlouhodobě. Dělá to tak, ţe nám pokládá otázky těsně před tím, neţ je stihneme zapomenout. Jelikoţ nabízí efektivnější metody neţ tradiční způsob učení, můţeme buď sníţit čas, který máme na učení nebo zvýšit mnoţství látky, kterou je potřeba pojmout.42 Program podporuje vytvoření vlastního obsahu látky (lze vkládat obrázky, audio, video, mapy, vědecké diagramy či akordické značky), k dispozici je také moţnost dané sady otázek a odpovědí stáhnout z volně dostupné databáze (většinou jsou však v angličtině). Nabízí se tedy mnohé vyuţití, např. při výuce dějin hudby, kdy se ţák zkrátka musí naučit alespoň stěţejní díla autorů nazpaměť. Při hudební nauce je zase potřeba pamatovat
41
Princip Flash Card spočívá v tom, ţe je vám poloţena krátká otázka, na kterou si v duchu odpovíte, poté odkryjete odpověď. 42 ELMES, Damien. Anki. Anki: friendly, intelligent flashcards [online]. [2011] [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.ankisrs.net
42
si předznamenání stupnic. Implementace zvukových souborů umoţňuje i procvičení sluchové analýzy. Program disponuje téţ synchronizací s online webovým prostorem (ankiweb.net), kde je moţno po bezplatné registraci okruhy otázek a odpovědí jednoduše přidávat buď přes webové rozhraní, nebo pomocí samotného programu Anki. Uveďme si malý modelový příklad: v zájmu učitele je naučit ţáky ZUŠ italské názvosloví. Vytvoří tedy účet třídy na portálu Ankiweb.net, kde pomocí programu nahraje látku v takovém rozsahu, jaký sám poţaduje a svým
ţákům
sdělí
heslo
k tomuto účtu. Ţáci si poté doma mohou program Anki bezplatně stáhnout, v něm se přihlásit na třídní účet pomocí obdrţeného hesla, provést synchronizaci43 s webovým úloţištěm
a
nový
balíček
italského
názvosloví si v průběhu týdne procvičovat. Při
tréninku
paměti
program
podle
Obrázek 10: staţené flash cards sady
hodnocení ţáka sám volí, která poloţka se bude zobrazovat méně často (ţák zvolil, ţe daná otázka je pro něj jednoduchá a ţe ji věděl), a který dotaz mu poloţí v nejbliţší době (ţák odpověď nevěděl, otázka se mu zdála těţká). Vyuţití je téměř neomezené, stačí vědět, jak danou látku programem uchopit. Kdo napsal Rusalku? Jaké předznamenání má stupnice cis-moll? Co znamená pesante? Co je předchůdcem barokní fugy? Výhodou je podpora mobilních zařízení jako jsou tablety a smartphony, takţe lze teorii procvičovat třeba při čekání na autobusové zastávce.
43
Od druhého přihlášení k účtu se synchronizace provádí zcela automaticky při startu programu.
43
10 Internet 10.1 Music Theory Zaměření
hudební teorie online
Web
http://www.musictheory.net
Jazyk
angličtina
Využití
HV
Pravděpodobně nejlepší zpracování hudební nauky na Internetu vůbec. Látka je srozumitelně, systematicky a velmi názorně vyloţena krok za krokem, tempo si stanoví sám uţivatel. K procvičování nové látky pak slouţí sekce Exercises, kde lze nastavit rozsah zkoušení dle našich potřeb. Na českém Internetu bohuţel nenalezneme takového ekvivalentu, nicméně dříve nebo později musí vzejít potřeba (nebo alespoň vlastní nutkání) vypracovat podobný online e-learningový kurz i v češtině. Není zde nutnost zakládat nový specializovaný web, autor by byl určitě rád, kdyby se jeho znamenitý nástroj začal překládat do více jazyků. Za necelé dva dollary můţeme procvičovat hudební teorii off-line na mobilním telefonu (tedy prakticky kdekoliv). Doporučování anglických webů? Dominantní postavení zajistilo angličtině nejprve letectví, definitivně ho upevnil Internet. Mladé generace budou tento světový jazyk rozeznávat téměř jako svoji druhou mateřštinu. Děti se začínají učit anglicky v brzkém věku, hranice se stále posouvá
níţ.
Znalost
anglické
terminologie
hudebních výrazů se jim můţe v budoucnu hodit, učitel se tedy nemusí zdráhat odkazovat i na Music Theory 1 - určování intervalů
anglické stránky. Případně lze vyuţít zajímavé nástroje na
generování jednotlivých intervalů, akordů či pomocné klaviatury, které si můţe učitel vytisknout a pouţít při výuce. Uţitečný je téţ generátor notového papíru. 44
Music Theory 2 - klaviatura k exportu
10.2 Notation Training Popis
procvičování názvů not
Web
http://notationtraining.com
Jazyk
angličtina
Využití
HV, notátor
Brněnský autor David Filip vytvořil na webu malou utilitu na jednoduché cvičení jmen not v houslovém a basovém klíči. Na konci se po zadání řady písmen úloha vyhodnotí – zobrazí se náš čas. Písmena se vkládají přesně podle klávesnice. Ţák první třídy i akademik Učitel můţe přijít s poţadavkem, aby ţáci bezpečně dokázali splnit celou řadu 9 not např. pod limit 8 sekund. I kdyţ se nejedná o nic světoborného, vyuţívat tento jednoduchý program by mohl třeba i vysokoškolský profesor skladby. Rychle lze totiţ v dnešních (dříve zmíněných) notátorech MuseScore nebo Sibelius vkládat noty pomocí klávesnice právě tímto způsobem. Levá ruka píše jména not, pravá na numerické klávesnici volí jejich hodnoty. Pro běţné psaní na počítači jsme zvyklí pouţívat obě ruce. Má-li levá ruka obstarávat celou hudební abecedu, nutně k tomu potřebuje jistý trénink, který tato stránka nabízí (i kdyţ to pravděpodobně nebyl autorův záměr). Kolik děl by asi deseti prsty dokázal napsat Mozart, kdyby měl k dispozici Sibelia…
45
10.3 Piano Theory Popis
hudební teorie na klaviatuře
Web
http://mudcu.be/piano/
Jazyk
angličtina
Využití
HV
Ze všech moţných případů propojování vlastností barev (odstín, sytost, jas) a tónů (výška, hlasitost, témbr) se nejčastěji kladli v souvislost odstín a tónová výška. V průběhu dějin pak bylo mnoho badatelů (často na sobě naprosto nezávislých), kteří se snaţili najít spojení mezi zvukovými a světelnými vlnami. Color Piano Theory je výuková aplikace, která přiřazuje barvy k jednotlivým tónům. Cílem je zlepšit funkci paměti vybavováním tónů, barev a prostoru (práce s horizontální i vertikální rovinou). Mimo to si na klaviatuře můţeme nastavit tóninu (zvolit oktávu) a nechat si zahrát všechny typy akordů (i jejich obraty) či 61 stupnic a modů. Stránka obsahuje také databázi nejznámějších klavírních děl, program pak slouţí jako modernější pianola. Přetáhnutím MIDI souboru do prohlíţeče lze nechat přehrát i vlastní skladbu.
Piano Theory 1- vnímání barevnosti tónin v průběhu dějin, zdroj: www.chromatouch.wordpress.com
46
10.4 The Rational Keyboard Popis
fyzikální vztahy mezi tóny
Web
http://fritzo.org/keys
Jazyk
angličtina
Využití
HV, akustika
Zajímavým experimentem je The Rational Keyboard, který pracuje s tzv. čistým laděním. Výška tónu je udána poměrem celých nízkých čísel tak, jako to dělal uţ v prvním století hudební teoretik Dydimus z Alexandrie. Na příkladu by se dala demonstrovat fyzikální podstat ladění, a jak se postupně člověk dopracoval k počtu 12 půltónů. Celá pomyslná klávesnice je navíc v neustálém pohyb a reaguje na akce uţivatele. 10.5 Audiotool Popis
tvorba hudby online
Web
http://www.audiotool.com/
Jazyk
angličtina
Využití
HV, studiová praxe
Audiotool nabízí nekonečné moţnosti při vytváření hudby. Od tvorby vlastní melodie aţ po remix a kombinování 14 různých efektů se můţe uţivatel dopracovat k zajímavému výsledku. Díky vestavěnému profesionálnímu sekvenceru můţeme vytvářet rytmické i melodické smyčky. Kreativitě se meze nekladou. Své výtvory si uloţíme do počítače nebo je sdílíme s komunitou. Ačkoliv běţí program ve webovém rozhraní, na výkonu to neubírá. Na stránkách Audiotool najdeme několik odkazů na tutoriály pro začátečníky umístěné na videoserveru YouTube. Práce v tomto programu můţe být pro děti velkou zábavou.
47
V článku Martina Vávry44 nalezneme praktický návod jak vyuţít např. syntetizátory jako pomocníky při vysvětlování podstaty zvuku: „K objasnění pojmu barva zvuku můţeme vyuţít libovolný virtuální sampler nebo syntezátor, jehoţ zvuk můţe být modulován filtrem (resp. dolní propustí), coţ jsou téměř všechny. Nejlépe se k tomuto účelu hodí pouţít nejprve zvuk nějakého klasického nástroje (klavír, housle, varhany) a poté zvuku vytvořeného syntezátorem. Budeme-li měnit v nastavení filtru hodnotu parametru cutoff, změní se výsledná barva zvuku daného nástroje. Pokud budeme hodnotu cutoff sniţovat směrem k nule, bude zvuk jemnější, kulatější a tupý. Naopak budeme-li hodnotu parametru cutoff zvyšovat směrem k maximálním hodnotám, zvuk bude ostřejší a bohatší o vyšší frekvence. Tento postup předvedeme na jednotlivých zvucích klasických nástrojů a následně na syntetických zvucích syntezátoru.“ 10.6 Aviary Audio editor Popis
hudební editor
Web
http://advanced.aviary.com
Jazyk
angličtina
Využití
HV, studiová praxe
Program umoţňuje nahrání (upload) více stop a jejich zpracování online. Prostředí koresponduje s běţným vícestopým audio editorem. Vše je přehledné a intuitivní. Základní úpravy zvládneme bez obtíţí. Nabízí se zde také práce se smyčkami. Té si všímá ve svém článku i Martin Vávra a píše o ní následující: „Ţáci si mohou vyzkoušet jeden ze způsobů, jímţ je moţné vytvořit píseň pomocí počítače a hotového hudebního materiálu ve formě smyček. Při skládání si uvědomí, jak důleţité jsou jednotlivé nástroje a jejich funkce ve skladbě. Tento způsob vyuţití softwaru při výuce umoţňuje zadat ţákům úkoly a nechat je samostatně pracovat na projektech, ať uţ jednotlivě nebo ve skupinách, při nichţ se rozvíjí jejich tvořivost, fantazie, hudební myšlení a cit, ale také vztah k hudbě a umění.“ 44
VÁVRA, Martin. Aplikace hudebního softwaru v hudební výchově. In: Metodický portál RVP [online]. 2.8.2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/13005/aplikace-hudebniho-softwaruv-hudebni-vychove.html/
48
10.7 Aviary Music creator Popis
tvorba hudby
Web
http://advanced.aviary.com
Jazyk
angličtina
Využití
HV
Hudbu můţeme tvořit i čistě graficky pomocí nejrůznějších smyček a vzorků. Aviary Music creator nabízí přes 50 hudebních nástrojů, vlastní výtvor lze poté exportovat jako zvukový soubor. Zvláště u malých dětí by se mohla tímto programem rozvíjet kreativita. 10.8 AudioSauna Popis
DAW systém
Web
http://www.audiosauna.com
Jazyk
angličtina
Využití
HV, studiová praxe
Na bázi cloud computingu45 je zaloţen také software AudioSauna – nástroj pro tvorbu a zpracování zvuku s přívětivým uţivatelským rozhraním. Program obsahuje nejvíce pokročilé stereo samplery ze všech online audio aplikací. Nabízí se zde celá řada vyuţití, cituji ze zmiňovaného článku Martina Vávry odstavec k výuce organologie: „Zvukové knihovny většiny moderních samplerů obsahují banky s etnickými hudebními nástroji, které velmi reálně simulují i typické vlastnosti daných nástrojů. Pro pedagoga potom není problém pomocí MIDI klaviatury zahrát a předvést, jak zní určitý hudební nástroj včetně jeho mikroladění, orientálních stupnic, ohýbání tónů či rezonancí strun. Jednotlivé zvuky jsou většinou ve virtuálních nástrojích 45
V podstatě vzdálený počítačový program nebo sluţba, ke které lze přistupovat skrze webový prohlíţeč prakticky odkudkoliv. Nutnost instalace tak odpadá.
49
přehledně tříděny do kategorií podle oblasti (nástroje japonské, čínské, arabské atd.) nebo typu nástroje (nástroje strunné, dechové, smyčcové atd.), takţe je moţné se v nich velmi rychle zorientovat.“ 10.9 Ujam Popis
tvorba hudby
Web
http://www.ujam.com
Jazyk
angličtina
Využití
HV, hudební formy
Ujam nám umoţňuje rozvíjet fantazii. Nemusíme znát noty, abychom mohli tvořit hudbu.
Tento
nástroj
má
propracované
grafické
rozhraní.
Hudbu
lze
tvořit
intuitivně – vybereme si z přednastavených stylů, upravíme melodii (lze i nahrávat), harmonický postup a zvolíme si formu. Právě grafické zobrazení jednotlivých úseků skladby je velice názorné. Všechny výše jmenované programy lze aplikovat na výuku hudební výchovy mnoha způsoby. Záleţí na invenci a zručnosti učitele, ale také na samotných ţácích. Vávra se ve svém článku46 zabývá také těmi nadanými: „Ačkoliv povinné rámcové vzdělávací programy pro základní školy upravují práci s nadanými ţáky, tradiční školy jsou stále kritizovány, ţe s nadanými ţáky pracují nedostatečně podnětně. V rámci předmětu hudební výchova je právě vyuţití virtuálních nástrojů moţnou formou práce s takovými ţáky. Hudebně zdatnější ţáci mohou pomocí hudebního softwaru komponovat a provádět své skladby i ve velkých orchestrálních rozměrech. Vzhledem k tomu, ţe v klasických školách bez rozšířené výuky hudební výchovy je dotace hudební výchovy 2 vyučovací hodiny týdně, není samozřejmě moţné s hudebním softwarem pracovat kaţdou hodinu. Vhodnou formou pro rozvíjení této práce by pak mohly být nepovinné zájmové předměty či krouţky, ve kterých by se ţáci mohli věnovat hudební práci na počítači.“
46
VÁVRA, Martin. Aplikace hudebního softwaru v hudební výchově. In: Metodický portál RVP [online]. 2.8.2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/13005/aplikace-hudebniho-softwaruv-hudebni-vychove.html/
50
10.10 SoundJax Popis
databáze bezplatných zvuků
Web
http://www.soundjax.com
Jazyk
angličtina
Využití
HV
SoundJax je obsáhlá databáze zvuků, které lze přímo na stránce přehrát, vybrané zvuky můţeme volně stáhnout do počítače přímo ze seznamu výsledků. Podobnou sluţbou je freesound.org, zde se však musíme zaregistrovat. Registrace je zdarma.
10.11 SoundCloud Popis
sdílení hudby
Web
http://soundcloud.com
Jazyk
angličtina
Využití
HV
Máme vlastní píseň a chtěli bychom ji umístit na své stránky. SoundCloud nám nabízí webové úloţiště a propracovaný přehrávač, díky kterému můţeme skladbu sdílet na kterémkoliv webu. Speciální funkcí je téţ moţnost přidávání komentářů nejen k celé písni, ale i k určitému místu ve skladbě. Komunita SoundCloud se neustále rozrůstá a svoji hudbu zde prezentují také některé světové hvězdy pop music. Výhodou je vydařené grafické rozhraní.
51
10.12 Midomi Popis
vyhledávání dle nahrávky
Web
http://www.midomi.com
Jazyk
angličtina
Využití
HV
Asi kaţdému se někdy stalo, ţe si nemohl vzpomenout na název skladby či ve filmu objevil vynikající hudbu, jejíţ autor mu nebyl znám. Celý poznávací test z dějin hudby je zaloţen na znalosti repertoáru artificiální hudby, dnešní generace má však moţnost vyhledávat hudbu i pomocí hudby samotné. Midomi analyzuje přehrávaný zvuk či nahraný zpěv a porovnává jej s obsáhlou databází skladeb, poté nabízí výsledky vyhledávání, které jsou často velmi přesné. Do mobilních telefonů lze navíc stáhnout aplikaci SoundHound. Uslyšíme v rádiu skladbu, na smart phonu stiskneme tlačítko nahrávání, během chvilky se nám na displeji objeví název skladby, alba, interpreta i rok vydání… 10.13 Musipedia Popis
vyhledávání dle melodie
Web
http://www.musipedia.org
Jazyk
angličtina
Využití
HV
Pokud máme v hlavě melodii a nejsme si jisti zpěvem, můţete vyhledat hudbu skrze virtuální piano na stránce musipedia.org. Nejznámější výsledky vyhledávač nabízí i s kousky notových ukázek. Stránka funguje především na váţnou hudbu.
52
10.14 ScorSer Popis
vyhledávač not
Web
http://www.scorser.com
Jazyk
čeština
Využití
HV
Autorské právo u nás trvá ještě dlouhých 70 let po smrti autora, poté se dílo stává tzv. public domain (tedy volným dílem). Měli bychom mít na paměti, ţe od 1. ledna roku 2012 to pro nás znamená dostupnost děl vytvořených autory ţijícími aţ do roku 1941. Za veškeré noty či hudbu z tohoto období neplatíme autorovi (nebo vlastníkům autorských práv), ale vydavatelům a interpretům. „Public domain obsah“ bychom se neměli bát vyhledávat na Internetu (je totiţ často dostupný). Databáze, které ho sdruţují, neustále rostou. ScorSer prohledává největší notové archivy, odkazuje na ně výsledky vyhledávání. ScorSer prohledává: Mutopiaproject.org, IMSLP.org, CPDL.org, Free-scores.com, ArtSongCentral.com, Kreusch-Sheet-Music.net, Rudolphmusic.com, Sibeliusmusic.com, Easybyte.org, Quatre-mains.net, Violin-sheet-music, baroquemusic.it, Notomania.ru, Partita.ru a mnoho dalších. 10.15 Alexander Music Online Popis
hudební databáze
Web
http://www.mlp.cz/cz/sluzby/ databaze/
Jazyk
angličtina
Využití
HV
Velké městské knihovny spolupracují se zajímavými webovými projekty, jako jsou Alexander Music Online či Oxford Music Online. Pokud naše knihovna takové sluţby nabízí, můţeme se za symbolickou částku (roční registrační poplatek) dostat k vynikajícím 53
hudebním
databázím.
Alexander
Music
Online
představuje
kolekci
americké
firmy Alexander Street Press zaměřené především na etnickou hudbu, world music, váţnou hudbu a jazz. Obsahuje na 216 000 nahrávek určených k online přehrávání, virtuální encyklopedie tradiční hudby reprezentuje 851 etnických, regionálních a národních kulturních oblastí včetně kořenů tradiční americké písně a populární hudby před rokem 1960, přes 2 000 CD s nahrávkami moderní world music. Najdeme zde váţnou hudbu z produkce více neţ 30 nakladatelství či aktuálně nejrozsáhlejší kolekci jazzu dostupnou online. K dispozici je sbírka více neţ 15 000 partitur vybraných děl váţné hudby (propojení mezi nahrávkami a notovými záznamy), vše lze vytisknout.47 10.16 Oxford Music Online Popis
hudební databáze
Web
http://www.mlp.cz/cz/sluzby/ databaze/
Jazyk
angličtina
Využití
HV
Nakladatelství Oxford zpřístupnilo elektronické verze revidovaných edic prestiţních hudebních encyklopedií The New Grove Dictionary of Music and Musicians, The New Grove Dictionary of Opera, The New Grove Dictionary of Jazz, Encyclopedia of Popular Music a další referenční zdroje (The Oxford Companion to Music, The Oxford Dictionary of Music). Máme moţnost vyhledávat podle hesla i zdroje, v nabídce je zobrazení časových os či tematických okruhů.
47
Databáze. Městská knihovna v Praze [online]. © 2010 [cit. 2012-04-2]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/sluzby/databaze/
54
10.17 Grooveshark Popis
databáze skladeb
Web
http://www.grooveshark.com
Jazyk
čeština
Využití
HV
O Groovesharku se u nás příliš nemluví, paradoxně jde o jednu z největších internetových hudebních databází vůbec. Často se nestává, aby zahraniční server nabízel mj. českou hudbu, proto je Grooveshark svým způsobem unikát. Návštěvník této stránky můţe zdarma a bez registrace poslouchat nejen celé skladby, ale rovnou celá alba. Bez omezení. Tedy aspoň v rámci obchodního modelu freemium48. Placená verze umoţňuje obsah stahovat, verze zdarma odkazuje na internetový obchod s hudbou. Po bezplatné registraci získáme osobní účet umoţňující tvorbu vlastních playlistů. Můţeme poté přehrávat „vlastní sbírku“ na libovolném počítači s internetovým připojením. Zajímavé by mohlo být srovnání různých interpretací světových klavíristů a následná diskuze s ţáky o tom, která se jim zdá lepší a proč. Jednoduchým způsobem se mi například podařilo sehnat neuvěřitelných 25 různých nahrávek poslední věty známé Beethovenovy sonáty. Interpretace pětiminutové skladby se u dvou krajních extrémů lišila o více neţ 3 minuty49. Nebylo záměrem zakladatelů sluţby, aby si mohl kaţdý v bezplatně dostupné verzi nahrávky stahovat. Uţivatelé však našli způsob, jak k tomu docílit, a tak vznikl specializovaný freeware GrooveDown, který toto umoţňuje. Nutno podotknout, ţe dle aktuálního znění autorského práva České republiky je legální chráněnou hudbu stahovat, v případě, ţe ji nebudeme dál šířit. To je kompenzováno tzv. „výpalným“, kdy je z kaţdého záznamového HW, média, kopírky či prázdného listu papíru automaticky odveden poplatek správcům autorských práv bez ohledu na to, k čemu bude médium ve výsledku pouţito. 48
Freemium – k dispozici jsou varianty Free (obsahuje reklamy, nelze stahovat) a Premium (placená verze bez omezení) 49 Jednalo se o klavírní sonátu č. 17 d moll, op. 31, No. 2. Asi nás nepřekvapí, ţe nejrychlejší tempo nasadil kanadský klavírista Glenn Gould.
55
Ve společnosti začíná docházet ke konsenzu, ţe současný systém autorského práva je nevýhodně nastaven pro všechny. Příchod Internetu vše změnil, autoři jsou zaskočeni lehkou dostupností jejich hudby, na druhou stranu mají v rukou nástroj, jenţ umoţňuje hudbu zprostředkovat celému lidstvu, a to prakticky bez nákladů. Johann Sebastian Bach zemřel znám spíše jako varhaník. Jeho hudba přitom sytí kontinenty. Do budoucna bychom se měli snaţit, aby byla hudba finančně ohodnocena dle kvality, nikoliv masovosti.
56
11 Shrnutí - tabulky 11.1 Hudební software Název programu
Verze
Čeština
Licence
Velikost
Využití
MuseScore
1.2
ano
GPLv2
36,7 MiB
HV, Hudební formy
Audiveris
4.7 beta
ne
GPL
27,9 MiB
HV, rozpoznávání partitur
Functional Ear Trainer
2.1.7
Ne
freeware
3,66 MiB
Sluchová analýza
GNU Solfege
3.21.2
cca 70%
GPL
13,6 MiB
Intonace, sluchová analýza
Dictus
1.0
ne
freeware
2,1 MiB
Rytmický výchova
InTactus
1.0
ne
freeware
2,0 MiB
Rytmický výchova
Piano Booster
0.6.4
ne
GPL
6,1 MiB
Hra z listu
Impro-Visor
1.2
ne
GPLv2
36,7 MiB
HV, Hra na nástroj
Linux MultiMedia Studio
0.4.13
ano
GPL
22,7 MiB
HV
Mixxx
1.10.0
ano
GPL
20,4 MiB
HV
Audacity
2.0
ano
GPLv2
19,8 MiB
HV
Freemake Audio Converter
1.1.0.31
ano
freeware
17,3 MiB
HV
Freemake Music Box
0.9.2.8
ano
freeware
17 MiB
HV, Hudební formy
Free Video Downloader
3.0.0.30
ano
freeware
16,5 MiB
HV
Speedy MIDI
1.0
ne
GPLv3
5,0 MiB
HV
VirtMus
3.0
ne
GPL
39,2 MiB
HV, Hudební formy
Anki
1.2.8
ano
GPL
26,1 MiB
HV, Dějiny huby
11.2 Internet Název
Webová adresa
Jazyk
Zaměření
Využití
Music Theory
http://www.musictheory.net
en
hudební teorie online
HV
Notation Training
http://notationtraining.com
en
procvičování názvů not
HV, notátor
Piano Theory
http://mudcu.be/piano/
en
hudební teorie na klaviatuře
HV
The Rational Keyboard
http://fritzo.org/keys
en
fyzikální vztahy mezi tóny
HV, akustika
Audiotool
http://www.audiotool.com/
en
tvorba hudby online
HV, studiová praxe
Aviary Audio editor
http://advanced.aviary.com
en
hudební editor
HV, studiová praxe
Aviary Music creator
http://advanced.aviary.com
en
tvorba hudby
HV
AudioSauna
http://www.audiosauna.com
en
DAW systém
HV, studiová praxe
Ujam
http://www.ujam.com
en
tvorba hudby
HV, hudební formy
SoundJax
http://www.soundjax.com
en
databáze bezplatných zvuků
HV
SoundCloud
http://soundcloud.com
en
sdílení hudby
HV
Midomi
http://www.midomi.com
en
vyhledávání dle nahrávky
HV
Musipedia
http://www.musipedia.org
en
vyhledávání dle melodie
HV
ScorSer
http://www.scorser.com
cs
vyhledávač not
HV
Alexander Music Online
http://www.mlp.cz/cz/sluzby/databaze
en
hudební databáze
HV
Oxford Music Online
http://www.mlp.cz/cz/sluzby/databaze
en
hudební databáze
HV
Grooveshark
http://www.grooveshark.com
cs
databáze skladeb
HV
57
Závěr V práci jsem sestavil přehled zástupných programů z řad open source a částečně i freeware. Musím konstatovat, ţe dnes má uţivatel opravdu hodně moţností, jak si počítačem při výuce vypomoci také bez počátečních investicí do softwaru. Byl jsem překvapen vyspělostí zejména notačních programů, které mohou poskytnout profesionální notový výstup. Skvěle vyuţitelný je téţ program GNU Solfege na procvičování hudební teorie. Open source programy většinou po grafické stránce za komerčními aplikacemi zaostávaly, byly však plně funkční, často přehlednější a mnohdy jednodušší. Potvrdila se také hypotéza, ţe ke kaţdému komerčnímu programu z daných kategorií lze najít bezplatnou alternativu. I kdyţ pravděpodobně bude komerční software vţdy o krůček napřed, jediný rok vývoje open source aplikací je rovněţ velmi znát. S přibývajícím počtem kvalitních programů, které dobře a jednoduše poslouţí svému účelu, se bude rozšiřovat uţivatelská základna. Ta zpětně ovlivní kvalitu programu. Při mapování Internetu jsem se snaţil drţet stejného modelu (volba vţdy nejlepšího zástupce z kategorie). Jak jsem předpokládal, činnost je to velmi časově náročná a vlastně téměř nekonečná. Různých a zajímavých webů je skutečně mnoho. Navíc vybrat jen jednu adresu z takového mnoţství je obtíţné (obsahově se mohou stránky doplňovat). Naštěstí bývají ty nejzdařilejší weby na vyšších pozicích vyhledávačů. Přinesl jsem tedy alespoň toto omezené mnoţství. Díky rozrůstajícímu se trendu cloud computingu web mění podobu k nepoznání. Ve srovnání s dřívější dobou jako by pomalu ztrácel omezení. Skutečnost, ţe na adrese harmonie.cz místo alespoň stručných výtahů z J. Kofroně (Učebnice harmonie. 10. upravené vydání, Praha, 2006), K. Janečka (Harmonie rozborem. 2. vydání, Praha, 1982) či V. Tichého (Harmonicky myslet a slyšet. 2. rozšířené vydání, Praha, 2011) nalezneme prezentaci nejmenované pohřební sluţby, jako by dávala tušit, ţe český internet je ve stavu ţalostném. Kvalitnější zpracování hudební teorie (ať uţ online nebo off-line) v podobě specializovaného softwaru u nás bohuţel chybí. Není vţdy potřeba začínat znovu, spíše se jedná o doplnění českých lokalizací k jiţ zavedeným open source projektům či internetovým serverům. Například propracovaná hudební teorie Ricciho Adamse by si český překlad určitě zaslouţila. Program GNU Solfege je téměř přeloţen (stačí málo), naštěstí je pro trénink pouţitelný v současné podobě. Open source obecně je velmi tvárný, nabízí učitelům i studentům moţnost zapojit se do vývoje podobných uţitečných programů.
58
Učitel hudební výchovy pečuje o celý jeden smysl. Učí, jak správně hudbu vnímat a poslouchat, mít z ní ten správný proţitek. Pokud to dělá dobře, výrazně formuje duši dítěte, rozvíjí estetické cítění mladého člověka. Ten si jej s sebou nese celý ţivot. Počítač při hudebním vzdělávání pak chápejme jako příleţitost ještě více umocnit tyto cíle. Dokáţe totiţ u malých dětí velmi podpořit kreativitu a hudební myšlení, starší hudebníky zase náleţitě procvičí, upevní potřebné znalosti. Do kreativního procesu by se měli zapojit aspoň malým dílem všichni. A dovednosti mladé generace s počítačem jsou mnohdy ohromující. Pojem „bručoun“ ještě neznamená nulovou muzikalitu, ta si můţe razit cestu i jinudy. Hudební výchova by pro kaţdého mohla být svým způsobem atraktivní. Neznám totiţ člověka, který by neměl hudbu rád.
59
Seznam pouţitých informačních zdrojů FORRÓ, Daniel. Počítače a hudba. V Praze: Grada, 1994, 310 s. ISBN 80-85623-57-9. s. 7-8. GRACE, Richard. Hudba a zvuk na počítači. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999, s. 292. ISBN 80-7169-519-X. s. 280-288. ŠTĚDROŇ, Bohumír. Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 124 s. ISBN 978-80-247-3047-9. ONDŘEJ, Jirásek. Skládáme a aranţujeme hudbu na počítači. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2001, 280 s. ISBN 80-7226-500-8. s. 269-274. HLAVENKA, Jiří. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací. 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. VÁVRA, Martin. Aplikace hudebního softwaru v hudební výchově. In: Metodický portál RVP [online]. 2.8.2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/13005/aplikace-hudebniho-softwaru-v-hudebnivychove.html/ KUČERA, František. Typové vs. individuální licence. Svobodný software [online]. 27.2.2011 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://svobodnysoftware.frantovo.cz/drupal/node/15 FSFE - Co je Svobodný software?. FREE SOFTWARE FOUNDATION EUROPE. Fsfe.org [online]. 21.1.2011 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://fsfe.org/about/basics/freesoftware.cs.html FSFE - Co je Svobodný software?. FREE SOFTWARE FOUNDATION EUROPE. Fsfe.org [online]. 21.1.2011 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://fsfe.org/about/basics/freesoftware.cs.html KUČERA, František. Definice otevřeného softwaru. Svobodný software [online]. 20.7.2010 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://svobodnysoftware.frantovo.cz/drupal/node/11 STALLMAN, Richard. Co je to copyleft?. Gnu.org [online]. © 1996-1999 [cit. 2012-0408]. Dostupné z: http://www.gnu.org/copyleft/copyleft.html Licence. Slunečnice [online]. © 1998–2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.slunecnice.cz/licence/ MuseScore [online]. © 2002-2012 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z: http://musescore.org/ GNU Solfege [online]. © 2012 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z: http://www.solfege.org/
60
Diktus [online]. © 2012, 6.10.2012 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z: www.wmich.edu/mus-theo/diktus Intactus [online]. © 2012, 6.10.2012 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z: http://www.wmich.edu/mus-theo/intactus BURCA, Gabriel. Virtmus [online]. © 2011, 21.3.2011 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z: http://www.virtmus.com LMMS - Linux MultiMedia Studio [online]. 2.2.2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://lmms.sourceforge.net/ Speciál: zvukový editor Audacity. Linux E X P R E S [online]. 9.3.2008 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/praxe/audacity Freemake. Freemake [online]. 2010-2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.freemake.com/about_us/ (přeloţil autor) Databáze. Městská knihovna v Praze [online]. © 2010 [cit. 2012-04-2]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/sluzby/databaze/ ELMES, Damien. Anki. Anki: friendly, intelligent flashcards [online]. [2011] [cit. 201204-02]. Dostupné z: http://www.ankisrs.net
61
Seznam obrazových příloh OBRÁZEK 1 – KATEGORIE SOFTWARU DLE CHAO-KUEI ............................................................ 15 OBRÁZEK 2 – LOGO COPYLEFT ............................................................................................... 19 OBRÁZEK 3 – KOMERČNÍ BALÍK .............................................................................................. 21 OBRÁZEK 4 – FREEWARE ........................................................................................................ 21 OBRÁZEK 5: PODOBNÉ ZNAKY SE SIBELIEM ............................................................................. 27 OBRÁZEK 6: UKÁZKA VIDEOSCORE ......................................................................................... 27 OBRÁZEK 7: ZÁKLADNÍ NABÍDKA ............................................................................................. 30 OBRÁZEK 8: ANALÝZA NÓNOVÝCH AKORDŮ ............................................................................. 31 OBRÁZEK 9: ZPRACOVÁNÍ MIDI ............................................................................................. 38 OBRÁZEK 10: STAŢENÉ FLASH CARDS SADY ............................................................................. 43 MUSIC THEORY 1 – URČOVÁNÍ INTERVALŮ .............................................................................. 44 MUSIC THEORY 2 – KLAVIATURA K EXPORTU ........................................................................... 45 PIANO THEORY 1– VNÍMÁNÍ BAREVNOSTI TÓNIN V PRŮBĚHU DĚJIN ........................................... 46
