UNIVE RZITA PALACKÉ HO PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

UNIVE RZITA P ALAC KÉ HO PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

BARBARA KOVÁŘOVÁ III. ročník – prezenční studium

Obor: Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání – Výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání

DŮSLEDKY ALKOHOLISMU V RODINÁCH NA VIZOVICKU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce: Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph. D. Olomouc 2010

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Dŧsledky alkoholismu v rodině na Vizovicku“ vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenŧ a literatury.

Olomouc 10. dubna 2010 ......................................... podpis

Děkuji své vedoucí práce Mgr. Dagmar PITNEROVÉ, Ph.D. a panu Vladimíru Nedbalovi ze sociálního odboru ve Vizovicích, za vedení práce, poskytování rad a materiálních podkladŧ.

„Rodina je jednou z nevyhnutelných podmínek štěstí“ Lev Nikolajevič Tolstoj

Obsah ÚVOD. ......................................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 7 1 RODINA............................................................................................................8 1.1 Rodina funkční............................................................................................8 1.2 Rodina problémová .....................................................................................9 1.3 Rodina dysfunkční ....................................................................................10 1.4 Rodina afunkční ........................................................................................11 2 DÍTĚ ................................................................................................................12 2.1 Psychický a fyzický vývoj dítěte ..............................................................12 3 ALKOHOL ......................................................................................................19 3.1 Příčiny alkoholismu ..................................................................................20 3.2 Stádia alkoholismu....................................................................................23 3.3 Závislost na alkoholu z hlediska gender ...................................................28 4 DŦSLEDKY ALKOHOLISMU V RODINĚ .................................................30 4.1 Vliv alkoholismu na ţivot závislé osoby ..................................................30 4.2 Vliv alkoholismu na rodinu závislé osoby................................................33 5 LEGISLATIVA ...............................................................................................36 PRAKTICKÁ ČÁST................................................................................................ 38 6 SÍŤ SOCIÁLNĚ PORADENSKÝCH CENTER NA VIZOVICKU ..............39 6.1 Nízkoprahová centra .................................................................................39 6.2 SOS linky ..................................................................................................43 6.3 Kontaktní centra........................................................................................43 6.4 Centra Prevence ........................................................................................45 6.5 Azylové domy ...........................................................................................45 6.6 Léčebná zařízení .......................................................................................46 6.7 Protialkoholní záchytné stanice ................................................................46 6.8 Anonymní alkoholici (AA) .......................................................................47 7 Kazuistiky ........................................................................................................48 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 56 SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY .................................................................. 58

ÚVOD Dobře fungující rodina je základ společnosti. Kaţdý jedinec pochází z nějaké rodiny a vyrŧstá v odlišném prostředí. Nezáleţí zdaleka na tom, kdo jej vychovává, ale na tom, jakým zpŧsobem je vychováván. Lidé a prostředí, ve kterém vyrŧstáme, nesmírně ovlivňují náš budoucí ţivot. To, jak jsme vychováváni v dětství, se převáţně odráţí na chování v dospělosti. A to platí i u závislosti na alkoholu. Pokud dítě vyrŧstá v místech, kde se v hojné míře pije alkohol, je velice pravděpodobné, ţe se na něm tato skutečnost nějakým zpŧsobem podepíše. Dŧvod, proč jsem si toto téma vybrala za svoji bakalářskou práci, je, ţe hrozba alkoholu je společností velmi málo akceptována. Všeobecně se ví, ţe je alkohol netolerovanější drogou vŧbec. Toto zjištění ve mně vyvolává otázku, zda je moţné zabránit budoucím generacím ve zneuţívání alkoholu, jako je tomu doteď. Je smutné, ţe existují jedinci, kteří svým alkoholismem brání svým dětem, partnerŧm nebo rodičŧm v běţném chodu ţivota. Kdyby byla společnost více informována o hrozbě alkoholismu, moţná by ubylo rozvedených rodin, zneuţívaných a zanedbávaných dětí a špatně fungujících domácností vŧbec. V následujícím textu se pokusím nahlédnout do problematiky závislosti na alkoholu a nastínit, jak se taková závislost projevuje a jaké dŧsledky mŧţe vyvolat. Konkrétně jsem se zaměřila na oblast Vizovicka, neboť odtud sama pocházím. Dalším dŧvodem je skutečnost, ţe se zde vyskytuje mnoho jedincŧ podléhajících alkoholismu. Pokusím se také o zmapování sítě poradenských center, které se zabývají právě závislostí na alkoholu, a provedu šetření v anonymních rodinách, abych se s touto problematikou seznámila osobně.

6

TEORETICKÁ ČÁST

7

1 RODINA „Jedním ze základních předpokladů zdravého duševního vývoje dítěte je, aby vyrůstalo v prostředí citově vřelém a stálém. Na první pohled se to zdá být docela samozřejmé a snadno dosažitelné. Ale přece jen je třeba se nad tím zamyslet a někdy i napnout hodně sil, abychom měli své dítě rádi. Ta druhá požaduje, aby se měli rádi navzájem. Aby dovedli vytvořit společenství, které bude trvat po celý jejich život a ve kterém bude všem dobře“1 Přesné vymezení rodiny poskytuje spousta definic. Avšak vymezit je tak, abychom popsali přesné příčiny tohoto rozdělení, se stává nelehkou úlohou. Podle sociologŧ charakterizujeme rodinu jako malou primární sociální skupinu lidí, kteří jsou spojeni pokrevním poutem, sňatkem nebo adopcí. V České republice je rodina chápána jako souţití rodičŧ a nezaopatřených dětí. Někdo si rodinu mŧţe představit pouze jako rodiče a děti. Rodinu mŧţeme rozlišit podle toho, jestli je úplná nebo neúplná, náhradní či vlastní. Rodina se dá rozdělit dle rŧzných hledisek, my se ale budeme zabývat rozdělením rodin dle jejich funkčnosti.2 Pokusíme se tedy alespoň částečně popsat, jak se rodiny podle funkčnosti rozdělují a co si pod danými pojmy mŧţeme představit.

1.1 Rodina funkční Dalo by se říci, ţe funkční rodina je taková rodina, kde se jak strany rodičŧ, tak strany dětí vzájemně respektují a ţijí v určité sounáleţitosti. „Funkční rodina – v podstatě intaktní, v níž je zajištěn dobrý vývoj dítěte a jeho prospěch. Takových rodin je v běžné populaci valná většina, až 85 %.“3

1

MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. 1.vydání. Praha 1 : A VICENUM , 1986. místo dlouhého úvodu, s. 9. ISBN 08-011-86.

KNAUSOVÁ , I. Vybrané kapitoly ze sociální politiky. 2. Olo mouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. Rodinná politika, s. 59-60. 80-244-1021-4 . 3 KLÉGROVÁ, A; ZELENÁ, M. Podpora rodiny. Praha 7 : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. poruchy rodiny, s. 8. ISBN 80-86991-67-9. 2

8

Jedinci mezi sebou řeší problémy vzájemnou domluvou nebo přiměřeným trestem. Jsou komunikativní a mají potěšení z vzájemného kontaktu. Není nikde řečeno, ţe funkční rodiny nemají spory a jsou „dokonalé“, ale fungují tak, aby děti z takovýchto rodiny byly schopny se zařadit do běţného ţivota bez větších problémŧ, naučily se samostatnosti a vnímání potřeb jiných lidí.

1.2 Rodina problémová Druhý typ rozdělení funkčnosti rodiny jiţ podle názvu napovídá, ţe se jedná o problémově zaloţenou rodinu. Mŧţou to být rodiny rozvedené, avšak spořádaně ţijící. Jeden z mnoha příkladŧ udává rozvedené rodiče, přetahující se o výchovu společného dítěte. Nad takovouto rodinou je stanoven dohled a řeší se soudně. Není výjimkou, ţe se u dítěte dostaví psychické problémy. 4 „Problémová rodina – rodina, v níž se vyskytují závažnější poruchy některých nebo všech funkcí, které však vážněji neohrožují rodinný systém či vývoj dítěte. Problémových rodin se v populaci vyskytuje okolo 12 – 13 %.“5“ Za zvýšeného dohledu pracovníkŧ orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jsou schopny postiţené rodiny vyřešit tyto potíţe buď samy, anebo za krátkodobé či jednorázové pomoci zvenčí.6

DUNOVSKÝ, J. Dítě a poruchy rodiny. 1. Praha 1 : A VICENUM, 1986. příklady u ţit í DFR v pediatrické praxi, s. 29-30. ISBN 08-040-86. 4

KLÉGROVÁ, A; ZELENÁ, M. Podpora rodiny. Praha 7 : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. poruchy rodiny, s. 8. ISBN 80-86991-67-9. 5

6

Tamtéţ, s.9

9

1.3 Rodina dysfunkční Neuspořádané souţití rodičŧ a nezájem o vývoj a výchovu dítěte často pojednává o tom, ţe se jedná o dysfunkční rodinu. Rodina sice mŧţe ţít pohromadě, avšak vzájemná komunikace mezi sebou je takřka nulová. Výskyt fyzického a slovního napadání ze stran rodičŧ k dítěti, ale i vŧči sobě je běţný. V tomto případě se naskýtá řešení pomoci zvenčí. Nad rodinou je vysloven dohled a konkrétní situace se řeší pomocí rodinné terapie. 7 „Dysfunkční rodina – je chápána jako rodina, kde se vyskytují vážné poruchy některých nebo všech funkcí rodiny, které bezprostředně ohrožují nebo poškozují rodinu jako celek a zvláště vývoj a prospěch dítěte. Takové rodiny tvoří asi 2 %.“ 8 Pokud nastane situace, ţe rodina není schopna naplnit svou funkci, jsou naprosto nezbytné k nápravě tohoto stavu jisté zásahy zvenčí, známé téţ pod pojmem sanace rodiny. Jedná se o určité postupy, které podporují správný chod rodiny. Je sestaven speciální tým pracovníkŧ, který po určitou dobu dohlíţí na rodinu. Hlavním cílem této pomoci je zabránit odebrání dítěte z jeho rodiny.

9

DUNOVSKÝ, J. Dítě a poruchy rodiny. 1. Praha 1 : A VICENUM, 1986. příklady u ţit í DFR v pediatrické praxi, s. 29-30. ISBN 08-040-8 6. 7

KLÉGROVÁ, A; ZELENÁ, M. Podpora rodiny. Praha 7 : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. poruchy rodiny, s. 8. ISBN 80-86991-67-9. 8

BECHYŇOVÁ , V; KONVIČKOVÁ, M. Sanace rodiny. 1. Praha : Portál, s.r.o., 2008. Co je sanace rodiny, s. 152. ISBN 978-80-7367-392-5. 9

10

1.4 Rodina afunkční „Afunkční rodina – poruchy jsou tak velkého rázu, že rodina přestává plnit svůj základní úkol a dítěti závažným způsobem škodí nebo je dokonce ohrožuje v samotné existenci. V populaci se vyskytuje asi 0,5 % takových rodin.“ 10 V tomto případě uţ se o rodinu vlastně ani nejedná. Dítě je zanedbáváno a jeho týrání či zneuţívání se bohuţel mŧţe stát snadno skutečností. Samozřejmě se nemusí jednat pouze o dítě, ale obětí nepřijatelného chování se mŧţe stát i jeden z partnerŧ. Dítě často trpí psychickými, ale i fyzickými následky a nejlepším a jediným moţným řešením je pro něj úplné odebrání z péče. 11

Shrnutí Definovali jsme rodinu. Jedna z nich nám říká, ţe rodina je malá primární sociální skupina, spojená pokrevním poutem, sňatkem nebo adopcí. Rodinu dělíme dle své funkčnosti. Máme 4 typy takových rodin. Funkční, problémovou, dysfunkční a afunkční.

KLÉGROVÁ , A; ZELENÁ, M. Podpora rodiny. Praha 7 : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. poruchy rodiny, s. 8. ISBN 80-86991-67-9. 10

DUNOVSKÝ, J. Dítě a poruchy rodiny. 1. Praha 1 : A VICENUM , 1986. p říklady uţití DFR v pediatrické p raxi, s.30. ISBN 08-040-86. 11

11

2 DÍTĚ Dítě je nezbytnou součástí rodiny. Všeobecně je pokládáno za její přínos a radost. Jeho dospělost je ukázkou toho, jak se dlouhá léta vyvíjelo a jakým zpŧsobem bylo vychováváno. To se na dítěti odráţí jak po fyzické, tak po psychické stránce. Na kaţdém jedinci dětství zanechá následky, ať uţ špatné či dobré. Je to vizitka toho, jak jsme vyrŧstali. Proto se v následující kapitole budeme zabývat psychickým a fyzickým vývojem dítěte. Je dŧleţité znát a vědět, jak se člověk od narození vyvíjí, protoţe to jak o něj rodiče pečují, je ukázkou jejich znalostí a vědomostí.

2.1 Psychický a fyzický vývoj dítěte Aby se z dítěte vyvinul dospělý jedinec, musí projít určitými obdobími psychického a taktéţ fyzického vývoje. Kaţdé období je charakterizováno určitým stupněm daného vývoje. Tato období rozlišujeme takto: Prenatální období Prenatální období trvá zpravidla 9 měsícŧ tj. od početí po narození dítěte. Pro lidský plod je typické, ţe se v kaţdé ze svých vývojových fází projevuje určitým zpŧsobem. Je prokázáno, ţe plod po celou dobu těhotenství dokáţe reagovat na rŧzné podněty jak od matky, tak i z vnějšího světa. Během devíti vývojových měsícŧ se dítěti vytváří orgány a postupně dorŧstá do velikosti asi 50 cm a váhy zhruba 3300 g. Podle Vágnerové členíme prenatální období na fázi oplození, embryonální období a fetální období. V těchto fázích dochází od početí aţ k plnému vyvinutí těla dítěte. Ve 3. – 4. týdnu gravidity vzniká primitivní dvoukomorové srdce a v 8. týdnu je jiţ dokončeno rozlišení pohlaví. Ve 12. týdnu se plod pohybuje a mŧţeme jej cítit pouhým dotekem ruky na matčině břiše. Během 16 – 28 týdnu jiţ plod vypadá lidsky, narŧstá ochlupení, vyvíjí se mozek a tvoří se nehty. Od 32. týdne plod nabývá na hmotnosti. Plod je aktivním organismem se schopností nejjednodušších forem učení, které jsou v této době vývoje velmi individuálně specifické. 12

Je velmi dŧleţité, aby po celou dobu gravidity matka dodrţovala jisté postupy prospěšné jak pro ni, tak pro její dítě. Měla by se vyvarovat škodlivým a návykovým látkám a stravovat se tak, jak jí doporučí lékař. To jaký přístup má matka k těhotenství, se mŧţe velmi podepsat na zdraví dítěte. Proto je dŧleţité těhotenství nepodceňovat a dodrţovat určité zásady s ním spojené.12 Novorozenecké období Novorozencem se dítě stává ve chvíli, kdy opustí matčinu dělohu a je přestřiţena pupeční šňŧra. V tento moment začnou samostatně fungovat jeho orgány a novorozenec počne dýchat. Tzv. doba adaptace, během které se dítě přizpŧsobuje podmínkám nového prostředí. Novorozenec pouţívá k přeţití reflexy a vrozené vzorce chování. Stejně tak je od přírody nadán k učenlivosti a pozvolnému vývoji. Novorozencovo chování je dáno určitými charakteristickými znaky. Jeho biorytmus je zaloţen na krátkých časových úsecích bdění. Tyto úseky jsou po většinu času vyplněny uspokojováním biologických potřeb dítěte. Lebeční kosti dítěte nejsou ještě spojeny švy, nýbrţ pouze vazivovými mŧstky. Začíná se projevovat nervová soustava za pomoci vrozených reflexŧ, nesoucí odlišné významy. Existují reflexy slouţící k přeţití, jako např. hledací a sací reflex, a reflexy nevýznamné pro prvotní adaptaci malého dítěte, které mizí během prvních měsícŧ jeho ţivota. Orientace v prostředí je uplatňována za pomoci zrakového vnímání, značnému rozsahu slyšení a dovednosti rozlišovat dotek, teplotu a změny polohy. Novorozené děti jsou známy svým všudypřítomným křikem. Tento křik je známkou toho, ţe dítě na sebe upozorňuje, něco potřebuje. Toto období trvá přibliţně 28 dní od porodu. 13

VÁ GNEROVÁ ,M. Vývojová psychologie : dětství, dospělost, stáří. 1. Praha : Portál, s.r.o., 2000. období dětství, s. 35 297. ISBN 80-7178-308-0., 12

Biologie dítěte pro pedagogické fakulty. 2. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. Ontogenetický vývoj, s. 19-24. ISBN 14-466-70.

13

Kojenecký věk V tomto období se jedinec disponující zpočátku nepříliš velkými schopnostmi začíná měnit v jedinečnou, osamostatnění schopnou osobnost. Na konci této fáze se jiţ dokáţe relativně dobře orientovat v prostředí jemu vlastní a pěstuje si k němu citový vztah. Jsou utvářeny dovednosti, díky kterým bude kojenec na konci této dlouhé cesty schopen rozvíjet svŧj vztah s okolním světem. U dítěte se rozvíjí senzomotorická inteligence, zrakové vnímání a motorika. Za pomoci sluchového vnímání jedinec rozvíjí řeč a učí se rozlišovat specifické zvuky jazyka. V této fázi je velmi dŧleţitý pohybový vývoj a to z hlediska moţnosti uspokojit zvídavost vlastní aktivitou. Od 6. do 9. měsíce je pro dítě typický strach z cizích lidí. Poprvé je schopno odlišit matku od ostatních a matka se tím stává neměnnou součástí jeho ţivota. Současně dítě začíná akceptovat sebe samo jako individuální a nezávislou bytost. Kojení je dŧleţité pro dítě jak kvŧli stravě, tak kvŧli výţivovým hodnotám, které mateřské mléko poskytuje. V dnešní době se dá nahradit mnohými náhraţkami, avšak pravé mateřské mléko je jedinečným přísunem správné a vyváţené stravy. Přesná doba kojení určena ne ní, ale doporučuje se kojit dítě co nejdéle. Toto prospívá jak samotnému dítěti, tak i jeho matce. 14

VÁ GNEROVÁ ,M . Vývojová psychologie : dětství, dospělost, stáří. 1. Praha : Portál, s.r.o., 2000. období dětství, s. 35 297. ISBN 80-7178-308-0., 13

Biologie dítěte pro pedagogické fakulty. 2. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. Ontogenetický vývoj, s. 19-24. ISBN 14-466-70. 14

Tamtéţ, s.14

14

Batolecí věk 1-3 roky. To je doba batolecího věku. Pro toto období je typický vývoj pohybové funkce a prořezávání zubŧ. Téţ se spojují lebeční kosti do konečného stavu. Pohybový vývoj se uskutečňuje velmi pomalu. Zprvu dítě udrţí jen samo hlavičku a postupně se začne zvedat, lézt po čtyřech aţ nakonec zvládne vzpřímenou chŧzi jako dospělý jedinec. Batolecí věk je obdobím, kdy mezi prvním aţ třetím rokem dítěte dochází k významnému rozvoji jeho osobnosti. U jedince dochází k výraznému osamostatnění a stává se tak aktivním subjektem. Přestává být tolik poutáno na matku. Získává dŧvěru v sebe sama a ve své schopnosti. Řeč je dŧleţitou sloţkou lidské existence. Je rozvíjen a napodobováním slov, které dítě ve svém okolí slyší. V batolecím věku se rychle se rozšiřuje dětský slovník. Dítě se učí komunikovat tzv. univerzálností jazyka, která je srozumitelná pro jeho okolí.15 Předškolní věk Předškolní věk trvá od 4. do 6. roku dítěte. Jeho dŧleţitou součástí je také psychická a sociální vyspělost dítěte, současně s celkovým zdravotním stavem. Typickým znakem předškolního dítěte je egocentrismus, fenomenismus a magičnost. Dítě si vysvětluje realitu tak, jak uzná za vhodné, a tak aby pro něj byla přijatelná a srozumitelná. V tomto období platí, ţe se jedinec vyjadřuje pomoci tzv. egocentrické řeči. Věty začínající slovy „já chci, já umím, já udělám“ nejsou ţádnou výjimkou. Často přejímá názory dospělých a tíhne k uvaţování o sebe samu, avšak s tendencí k fantazijnímu zkreslení sebepojetí. Taktéţ si začíná si uvědomovat sociální role, např. odlišnosti mezi chlapci a dívkami. V tomto věku vidí děti ve svých rodičích vzor určitých rolí, s nímţ se později sami identifikují. Postupně se přestávají vázat na dospělé a začínají



15

navazovat kontakty se svými vrstevníky. Kamarády si vybírají především tak, aby vyhovovali jejich potřebám a zájmŧm. Dítěti se poprvé proměňuje postava. Mění se jeho tělesné proporce. Hlava je úměrná dětskému trupu. Jedinec se stává vytáhlejším a prodluţují se mu jak horní, tak dolní končetiny.

16

Školní věk Druhé dětství, i takto se říká době, kdy jsou děti ve věku 7 – 11 let. Toto Období se vyznačuje obdobím relativního vývojového klidu. Dětem vypadávají první zuby a nahrazují je zuby druhé, tzv. druhá dentice. Pro dítě je nástup do školy velmi dŧleţitou událostí. Avšak aby roli školáka zvládnulo, musí splňovat určitá kritéria. Pro zvládnutí této role je velmi dŧleţitá úroveň školní zralosti. Tato úroveň se projevuje schopností koncentrace pozornosti, zvýšenou odolností k zátěţi a celkovou změnou schopnosti reagovat. Dítěti se mění zpŧsob uvaţování. Egocentrismus jde do pozadí a jedinec uvaţuje za pomoci logiky a konkrétního myšlení. Jedinec není tak snadno ovlivnitelný jako dřív a prosazuje se vlastními názory. Školák se učí respektovat určité normy a seznamuje se s rolí spoluţáka a s podřízeností autoritě. Zjišťuje, ţe je hodnocen za své výsledky a chování a poprvé si získává určité postavení ve skupině Školní připravenost a zvládnutí určitých rolí a socializační úrovně je pro budoucího školáka stěţejní záleţitostí. To jaký má rodina dítěte postoj ke vzdělání a jaké hodnoty a normy chování dítěti předává, má obrovský vliv na jeho motivaci ke školní práci. Postupem času si dítě vyhraňuje určitý postoj ke škole. Vztah učitel – ţák se stává neutrálnějším a roste potřeba kontaktu s vrstevníky, která je pro dítě velmi dŧleţitá. 17



16

Období dospívání – pubescence Dospívání trvá zpravidla od 12. do 15. roku dítěte. V období dospívání jedince nastává mnoho dŧleţitých změn a proměn lidského těla. To jak člověk vypadá, se v tomto věku stává velmi dŧleţitou okolností. Pro dospívajícího je jeho tělesná atraktivita stěţejním mezníkem pro sebekritiku i kritiku svého okolí. Charakteristickým rysem tohoto období je citová labilita pubescentŧ. Mění se jejich sebehodnocení a stávají se zranitelnějšími a vztahovačnějšími. Je obvyklé, ţe dospívající jsou tzv. „přechytračelí“, mají pocit, ţe jeho názor je zcela výjimečný, a kaţdý kdo mu oponuje, se rozhodně mýlí. Děti odmítají autoritu a odpoutávají se od rodiny. K rodičŧm se chovají kriticky a mnohem dŧleţitější je pro ně skupina vrstevníkŧ, která slouţí k rozvoji vlastní identity. Puberta je obdobím, kdy se z dítěte stává dospělý jedinec. Po celém těle probíhají jak fyzické, tak psychické změny. Dŧleţitým znakem dospívání jsou tzv. sekundární pohlavní znaky. Dozrávají pohlavní ţlázy a děti jsou v tomto období jiţ potenciálně připraveni na rodičovství. Ale nemění se pouze pohlavní orgány, změnou prochází celý organismus a všechny soustavy lidského těla. Období puberty se u kaţdého jedince projevuje odlišným nástupem a rŧznou časovou délkou. Je všeobecně známo, ţe u chlapcŧ puberta nastupuje o něco později neţ u dívek. Není to ovšem pravidlem. 18

Adolescence Adolescence je obdobím, kdy se z dítěte stává dospělý člověk. Během 16. aţ 18. roku se výškový rŧst výrazně zpomaluje, aţ se docela zastaví. Zatímco u dívek rŧst ustává, u chlapcŧ tomu zdaleka tak není. Rozdíl rŧstu u dívek a chlapcŧ je poměrně velký.


Biologie dítěte pro pedagogické fakulty. 2. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. Ontogenetický vývoj, s. 19-24. ISBN 14-466-70. 18

Tamtéţ, s.17

17

Pro adolescenta je vlastní tělo součástí identity. To jak vypadá, se stává prostředkem i cílem k dosaţení potřebné sociální pozice. V tomto věku se dospívající často nechávají inspirovat určitými vzory, které podle nich splňují určitý ideál krásy. Adolescentŧm chybí ţivotní zkušenosti, a proto je pro ně charakteristické radikální uvaţování a jednání. V této fázi se završuje rozvoj vlastní identity a proměňuje se vztah k rodičŧm aj. autoritě. Je dŧleţité, aby se adolescent začal osamostatňovat a separovat od rodiny, neboť to má na jeho pozdější ţivot velký vliv. Koncem tohoto období nabírají jedinci jak tělesné, tak i duševní síly. 19

Shrnutí Nastínili jsme vývoj dítěte, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Taktéţ jsme si tento vývoj rozdělili do určitých období. Jedná se o vývoj: prenatální, novorozenecký, kojenecký, batolecí, předškolní věk, školní věk, pubescence a adolescence.



18

3 ALKOHOL Alkohol řadíme mezi nejvíce tolerované drogy v ČR a ve světě vŧbec. Setkáváme se s ním v běţných ţivotních situacích, a při společenských událostech je takřka neodmyslitelný. Na rodinných oslavách zkrátka kdy odmítneme slavnostní přípitek, který je minimálně slušností. Bohuţel málokdy zŧstane jen u „slavnostních přípitkŧ“. A tímto se dostáváme k problému, který tíţí tisíce rodin nejen v České republice. Výskyt alkoholismu v rodině není v dnešní době nic neobvyklého. Musíme však zmínit, ţe existují rŧzné příčiny a rŧzná stádia alkoholismu. Podle Matouška je rozdíl v tom, kde pijící členové rodiny alkohol konzumují. Zda jsou konzumenty alkoholu v prostředí domova nebo pijí alkohol mimo domov, například v hospodských zařízeních. Při výzkumném srovnání rodin se ukázalo, ţe rodiny konzumenta alkoholu, pijícího mimo domov, spolu komunikují mnohem hŧře a agresivněji neţ rodiny člověka opíjejícího se doma. Nadměrné pití alkoholu je u kaţdého jedince zcela individuální záleţitostí. Dŧvody, proč člověk začne pít, se mohou značně lišit. 20

VIEW EGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. : alkoholismus jako psychosociální jev. Brno : [vl.n.], 1974. faktory ovlivňující alkoholismus, s. 10. 20

19

3.1 Příčiny alkoholismu Příčiny alkoholismu jsou u kaţdého jedince zcela individuální záleţitostí. Člověk se mŧţe stát alkoholikem hned z několika příčin. Podle Viewegha rozdělujeme faktory podmiňující alkoholismus do tří skupin:21 Somatické Do somatických faktorŧ řadíme jak biochemické vlastnosti alkoholu, tak biofyziologické vlastnosti organismu. Kaţdý alkoholický nápoj má svoji charakteristickou chuť a mnoho lidí jej z tohoto dŧvodu vyhledává. Avšak lidé závislí na alkoholu jej poţívají především pro jeho narkotické vlastnosti. Je všeobecně známo, ţe alkohol dokáţe poměrně rychle změnit psychický stav člověka. Jiţ při menší konzumaci se tělo dostává do jisté euforie. Člověku je dobře a cítí se uvolněnější. Člověk tak snadno uniká do světa pohody, klidu a veselí.22 Co se týče dědičných dispozicí vŧči alkoholismu, Dr. Jellinek popisuje takto: „Je zřejmé, že dědičnost má na vztah k alkoholu mimořádný vliv. To jakým způsobem naše geny ovládají vztah k alkoholu, je zatím ještě částečně tajemstvím. Nicméně pro část tohoto mechanismu vysvětlení existuje. Je to účast genu, který v mozku kontroluje receptory pro příjemný pocit. Alkohol je jedním z nejsilnějších stimulátorů těchto receptorů, které známe, způsobuje pocit radosti. Většina lidí, kteří mají potíže s alkoholismem, mají defektní formu tohoto genu. Díky tomu mají méně receptorů pro endorfiny, a proto k dosažení libého pocitu musí pít více a může u nich vzniknout takto snadněji návyk.“23

VIEW EGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. : alkoholismus jako psychosociální jev. Brno : [vl.n.], 1974. faktory ovlivňující alkoholismus, s. 10. 21

VIEWEGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. : alkoholismus jako psychosociální jev. Brno : [vl.n.], 1974. faktory ovlivňující alkoholismus, s. 11. 22

Alkoholik [online]. 2003-2010 [cit. 2010-03-22]. Dědičnost (genetika) a predispozice k alkoholismu. Dostupné z WWW: . 23

20

Psychické Kaţdý z nás je jiný, a tudíţ kaţdý z nás řeší své psychické problémy jinak. Někdo zajde k psychologovi, někdo si pustí hezký film a někdo sáhne po sklence alkoholu. Je všeobecně známo, ţe alkohol odstraňuje zábrany, odbourává stres a odstraňuje, alespoň na čas, melancholické nálady. Proto, je poměrně snadným a rychlým řešením se opít. Člověku je lépe a na nějakou dobu přestane problém řešit. Jenţe alkohol problém nevyřeší a to si bohuţel člověk většinou uvědomí, kdyţ uţ je pozdě. Jak uţ jsme několikrát zmínili, alkohol odstraňuje zábrany, a pokud se člověk, který má problém s izolovaností a se začleněním do společnosti, ocitne ve větší skupině lidí, je velmi pravděpodobné, ţe pouţije alkohol k navázání komunikace. Kdyţ se mu tento zpŧsob osvědčí, začne alkohol uţívat ve společnosti pravidelně, a tím u sebe zvyšuje riziko závislosti. Zejména

u

mladých

lidí

mŧţeme

pozorovat

zvýšené

poţívání

alkoholických nápojŧ. Jedná se o tzv. primitivní osobnost jedince. Nejedná se o sníţenou inteligenci, ale o nevyhraněný zpŧsob ţivotního stylu. Ve většině případŧ konzumují alkohol z dŧvodu nedostatečného kulturního vyţití. Mají pocit, ţe jen díky alkoholu se mohou bavit, a ţe díky jeho konzumaci si prováděnou činnost řádně uţijí. Proto je dŧleţité, zejména v dětství, vést člověka ke správnému vyuţívání volného času, odpočinku a dostatečné kulturní zábavě. 24 Sociální Díky snadné dostupnosti je alkohol společně s tabákem nejrozšířenější drogou na světě. Oproti jiným zemím je alkohol v České republice prodáván poměrně za nízké peněţité částky. Při návštěvě restauračních zařízení si jistě kaţdý z nás všimne, ţe mnohdy je pivo levnější neţ leckterý nealkoholický nápoj. Nejeden člověk toho vyuţije a místo limonády si objedná jiţ zmiňované pivo. I to je jeden z podnětŧ, proč konzumovat alkoholické nápoje. Finanční stránka věci při rozhodování snadno přesvědčí o výběru nápoje.

24

VIEW EGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. : alkoholismus jako psychosociální jev. Brno : [vl.n.], 1974.

faktory ovlivňující alkoholismus, s. 14.

21

Jeden z nejčastějších dŧvodŧ konzumace alkoholu je společenská událost. Uţ od pradávna je alkohol spojen se slavnostními příleţitostmi, jako jsou oslavy narozenin, narození dítěte, pracovní úspěchy či rodinné oslavy. Při těchto situacích se alkohol stává takřka nepostradatelným. Je zajímavé, jak společnost na pití alkoholu nahlíţí. Všimněme si, ţe při společenských událostech je konzumace alkoholu naprosto tolerována, ba dokonce podporována. Kdyţ si ale vezmeme jedince, kteří pití alkoholu propadli, tak zjistíme, ţe se najednou pro společnost stali zcela nepřijatelnými a odsuzovanými. Kaţdý z nás si jistě vzpomene na situaci, kdy na rodinné oslavě některý z dospělých poskytne dítěti alkohol s tím, ţe malá kapka mu jistě nemŧţe uškodit. Malá kapka sice dítěti nijak zvlášť neuškodí, ale vzniká velká pravděpodobnost toho, ţe si dítě začne slavnostní příleţitosti s alkoholem spojovat a začne po dospělých alkohol pravidelně poţadovat. Existují určité profesní a sociální skupiny, ve kterých je uţívání alkoholu běţnou záleţitostí. Do těchto skupin patří zejména osoby pracující ve výrobě a prodeji alkoholických nápojŧ, zaměstnanci restauračních a

hospodských

zařízeních. Dále sem jistě řadíme obyvatelstvo z vinařských oblastí, kde je víno pokládáno za běţný nápoj. Zcela odlišnou skupinou je tzv. party. Mohou se jí účastnit jak mladé, tak dospělé kolektivy lidí. Na těchto party je takřka nepsaným pravidlem, ţe jejich návštěvník zneuţije konzumace alkoholu ve značné míře.25 Pokud se pokusíme o shrnutí příčin poţívání alkoholu, závěr je zcela jasný. Lidé tíhnout ke zvýšené konzumaci pod tlakem okolí, kdyţ jsou ve stresu, trpí depresí či úzkostí. Pitím se mnohdy snaţí řešit problémy v zaměstnání, ve škole či citové problémy nebo problémy v rodině. Často se setkáváme s tím, ţe zejména mladí lidé poţívají alkohol kvŧli snadnému útěku od reality a kvŧli zábavě. Nesmíme zapomínat na to, ţe lidé alkohol nepoţívají jen z dŧvodu zmírnění problémŧ, ale i kvŧli specifické chuti daného alkoholického nápoje. Určitě je alkohol rozšířen i v uměleckých sférách a mnoho umělcŧ, jej pouţívá ke

VIEWEGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. : alkoholismus jako psychosociální jev. Brno : [vl.n.], 1974. faktory ovlivňující alkoholismus, s. 18. 25

22

tvorbě svých uměleckých děl. Jistě sem řadíme i ty jedince, kteří propadli pití alkoholu díky dědičným predispozicím.

3.2 Stádia alkoholismu „Člověka závislého na alkoholu bychom mohli definovat jako člověka, kterému požívání alkoholických nápojů zaviňuje trvající problém v některé oblasti jeho života. Podle Světové zdravotnické organizace je člověk na alkoholu závislý, jestliže mu abúzus26alkoholu – zpravidla již nutkavého charakteru – působí zřetelné slabení na tělesném i duševním zdraví či problémy a těžkosti ve společenských vztazích (v rodině) a ve společenské činnosti.“27 Konzumenty alkoholických nápojŧ lze rozdělit na 4 skupiny.

Abstinent Abstinent je člověk, který nepoţívá alkohol v absolutně ţádné formě. Odmítá jej.

Konzument Alkohol je konzumován především pro své chuťové vlastnosti. Do této kategorie spadají lidé, kteří pijí tzv. příleţitostně, vyuţívají alkoholu např. při společenských událostech. Piják Pijáka lze charakterizovat především jako člověka, který konzumuje alkohol pro jeho narkotický účinek, který vyvolává určité euforické stavy. Tato fáze je jiţ spojena s určitými negativními dŧsledky alkoholu. Jedinec se často nevyhne neţádoucím somatopsychickým a společenským jevŧm.

26

Naduţití

SKÁ LA, J. ... až na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (Zneužívání a závislost) . 4. Praha 1 : AVICENUM, 1988. kdo je závislý na alkoholu, s. 42. ISBN 08-045-88. 27

23

Alkoholik Alkohol je jiţ pro člověka drogou. Alkoholik pije vše, co mu přijde pod ruku. Pije jej výhradně pro narkotické účinky, a to proto, ţe musí. Alkoholická stádia dělíme na 4 období. Kaţdé z těchto období vyznačujeme určitými příznaky. Prozkoumáme-li tyto příznaky, mŧţeme takřka s jistotou usoudit, o které jde.28 „Nazýváme je vývojovými stádii podle E. M. Jellinka“.29 První vývojové stádium počáteční Podle Skály se toto vývojové stádium projevuje tak, ţe piják poznal účinek alkoholu jako drogu, která mu dává pocity dobré nálady a euforie. V kratší či delší době zvyšuje piják dávky alkoholu a k dosaţení dobré nálady. Současně se přestávky mezi jednotlivým pitím zkracují, coţ je dáno zvyšováním návyku na alkohol. Piják poţívá mnoţství alkoholu postačující pouze k podnapilosti, neopíjí se. Svému okolí tvrdí, ţe konzumuje alkohol kvŧli dobré náladě a příjemným uvolňujícím účinkŧm. Alkohol je pro něj v této fázi jiţ drogou, která mu přináší uspokojení, ale zatím jí nemusí nic obětovat. 30 Druhé vývojové stádium varovné Do Druhého období se piják doslova propíjí. Doba mezi prvním a druhým stádiem mŧţe trvat několik měsícŧ, ale i celé roky. Během varovného stádia často dochází nejen k podnapilosti, ale i ke skutečné, i kdyţ jen občasné opilosti. Pijákovo okolí, ale ani samotný piják této opilosti nevěnují přílišnou pozornost, přestoţe se jedná o varovné znamení. Výroky jako „jednou za čas se to stane kaţdému“ gradují a k opilosti dochází znovu a znovu. Piják postupně začíná snášet větší dávky alkoholu, kterým se jeho organizmus dokáţe snadno

SKÁ LA, J. ... až na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (Zneužívání a závislost) . 4. Praha 1 : AVICENUM, 1988. kdo je závislý na alkoholu, s. 44-46. ISBN 08-045-88. 28

29

Tamtéţ, s. 24

30

Tamtéţ, s. 24

24

přizpŧsobit. Často se nespokojí s nápoji obsahujícími menší mnoţství alkoholu, a proto pro rychlejší navození podnapilého stavu přechází na silnější piva a tzv. tvrdý alkohol. Jelikoţ osamocené pití je nápadné, čehoţ si je piják velmi dobře vědom, hledá si společníky, se kterými popíjí, a se kterými se navzájem podporuje v pití.31 Třetí vývojové stádium rozhodné Rozhodné stádium je podle Skály typické tzv. palimpsestem čili alkoholickým okénkem. Piják konzumuje alkohol s přesvědčením, ţe ví, co dělá. Druhý den však vstane s tím, ţe zjistí, ţe si z daného večera pamatuje jen určité úseky. Za těmito „okénky“ stojí především “ rychle stoupající hladina alkoholu v krvi a přecitlivost chronicky (vlekle) poškozeného nervového systému“. Postiţený zjišťuje od přátel, co dělal předchozí večer nebo obchází předešlého dne navštívené podniky a snaţí se vyrovnat dluhy, které moţná ani nevznikly. „V tomto stádiu však piják „ztrácí“ nad svým pitím kontrolu, přestává ovládat alkohol, zato alkohol už ovládá jeho“. Stále častěji se pijákovi stává, ţe se po vypití více neţli 2 – 3 sklenic vína, piva či tvrdého alkoholu opije. Tuto skutečnost nechce sobě ani svému okolí přiznat. Snaţí se pít tak jako dříve, tudíţ pouze pro dobrou náladu, tak jako pijí ostatní. Stále častěji se vyskytují problémy, kvŧli nimţ piják kratší či delší dobu abstinuje. V tomto stádiu se jiţ z pijáka stává alkoholik a schopnost abstinence mu dodává přesvědčení, ţe má silnou vŧli a dokáţe svŧj „problém“ s alkoholem zvládat. V tomto období je pro závislého značně těţší pít s mírou, neţli abstinovat. Jedinou cestou ven je trvalá abstinence, ke které se však málokdy piják uchýlí sám. Proto je nutná podpora nejbliţšího okolí a nastoupení ambulantní léčby.32


32

Tamtéţ, s. 25

25

Čtvrté vývojové stádium konečné Poslední Konečné stádium je charakterizováno sníţením tolerance na alkohol. Pijákovi stačí velmi malá dávka alkoholu k tomu, aby se opil. Proto se opíjí častěji a při nepříliš vhodných příleţitostech, například v zaměstnání. Tento člověk je schopen zŧstat opilý i několik dní, jedná se o takzvané „ta hy“. Nečiní mu ţádný problém poţívat alkohol jiţ od rána. V této fázi je obvyklým znakem výskyt alkoholických psychóz, jako je delirium tremens a podobné. „Vhodný je zde tzv. termín debaklu – bez alkoholu to nejde a s alkoholem také ne“.33 Podle Jellinka se popsaná vývojová stadia vztahují na typy závislosti na alkoholu, které nazýváme 34:

Typ ALFA První typ závislosti, nazývaný alfa, se dá definovat jako vědomé, občasné zneuţívání alkoholu, za účelem navození stavu euforie nebo odstranění stavu dysforie. Alkohol mŧţe být prostředkem navazování vztahŧ s jinými lidmi, ať se to týká skupiny či jednotlivce. Z tohoto typu člověk často přejde na závislost typu gama. 35

Typ BETA Představuje příleţitostné naduţívání alkoholických nápojŧ. Typickým jevem je snaha neodlišovat se od ostatních a nezŧstat tak sám. Alkohol je často zneuţíván pod záminku zábavy. Jde o pití na víkendových akcích či v práci


SKÁ LA, J.... až na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (Zneužívání a závislost). 4. Praha 1 : AVICENUM, 1988. kdo je závislý na alkoholu, s. 46-47. ISBN 08-045-88. 34

KVA PILÍK, J.; SVOBODOVÁ, A.. člověk a alkohol. 1. Praha 1 : Zdravotnické nakladatelství, 1985. vývoj abúzu a závislosti, s. 33-35. ISBN 08-091-85. 35

SKÁ LA, J. ... až na dno!? : fakta o alkoholu a jiných návykových látkách (Zneužívání a závislost) . 4. Praha 1 : AVICENUM, 1988. kdo je závislý na alkoholu, s. 46-47. ISBN 08-045-88.

26

s ostatními spolupracovníky. Ještě se nejedná o fyzickou závislost, ale zvyšuje se tolerance drogy. Od typu beta se závislost snadno rozvine v typ delta. 36

Typ GAMA Vede k opilosti a postupné závislosti na alkoholu. Takto pijící jedinec, který překročí určitou hranici alkoholu v krvi (0,5 – 0,6 ‰), si uţ není nikdy jistý, ţe nebude v pití pokračovat aţ do intoxikace. Charakteristickým znakem je nespolehlivá, změněná poruchová kontrola, která vede aţ ke konfliktŧm s okolím. Po intoxikaci je jedinec schopen kratší či delší dobu abstinovat. Tolerance vŧči alkoholu dále stoupá. Období abstinence se zkracuje a postupně se opilost stává kaţdodenní. Jedná se ale také o psychickou závislost, kdy člověk nedokáţe nabízený alkohol odmítnout (sousedská návštěva, slavnostní porada, setkání s přáteli).37

Typ DELTA Tento typ se řídí heslem: „nikdy opilý, nikdy střízlivý“. Jde o psychickou závislost. Kaţdodenní konzumace alkoholu se stává jistým ţivotním stylem. Jedinec si po celý den udrţuje alkohol v krvi. Problém mŧţe nastat při odnětí pravidelných dávek alkoholu. Je pravděpodobnost, ţe se u postiţeného vyskytne delirium tremens. V této fázi závislosti se výrazně zvyšuje riziko poškození tělesného zdraví. Co se týče vztahových a společensky závaţných problémŧ, ty se zde spíše nevyskytují. Tento typ je charakteristický např. pro vinařské oblasti. 38

KVA PILÍK, J.; SVOBODOVÁ, A.. člověk a alkohol. 1. Praha 1 : Zdravotnické nakladatels tví, 1985. vývoj abúzu a závislosti, s. 33-35. ISBN 08-091-85. 36


Tamtéţ, s. 27

KVAPILÍK, J; SVOBODOVÁ , A. člověk a alkohol. 1. Praha 1 : Zdravotnické nakladatelství, 1985. vývoj abúzu a závislosti, s. 33-35. ISBN 08-091-85. 38

SKÁ LA, J. …až na dno!? : Fakta o alkoholu a jiných návykových látkách . 4.vydání. Praha 1 : A VICENUM, 1988. S. 46. ISBN 09-045-88

27

Typ EPSILON Jedná se o tzv. epizodické pití. Typ epsilon často doprovází larvová afektivní psychóza. Jedinec je schopen pít ve vícedenních tazích, poté několik měsícŧ abstinovat a nakonec zase pít několik dní v kuse. 39

3.3 Závislost na alkoholu z hlediska gender Je dokázáno, ţe projevy závislosti u muţŧ a ţen se značně liší. Statisticky je muţŧ alkoholikŧ mnohem víc neţ ţen. Zatímco muţi pijí veřejně, především v restauračních zařízeních, ţeny pijí raději tajně. Jde především o to, aby se to veřejnost nedozvěděla. Nechtějí přijít o „dobré jméno“. Je typické, ţe mají po celém domě schovány lahve s alkoholem, které prŧběţně konzumují. Tělo muţe a ţeny je jinak stavěno. Ţenino tělo nezvládne vypít takové mnoţství alkoholu jako muţ a především její organismus nedokáţe alkohol spalovat tak rychle jako muţ. A proto se u ţen projevuje závislost v mnohem kratším intervalu. Zatímco muţ pije spíše ze společenských dŧvodŧ, ţena alkoholem zahání většinou deprese, úzkosti, osobní nespokojenost a jiné problémy, které ji suţují.

40

Shrnutí Závislost na alkoholu se liší podle určitých stádií. Člověk konzumuje alkohol hned z několika dŧvodŧ. Tyto dŧvody jsou především sociálního, somatického a psychického charakteru. Dozvěděli jsme se, ţe vztah člověka k alkoholu dělíme takto: abstinent, konzument, piják, alkoholik. Existují také

KVAPILÍK, J; SVOBODOVÁ , A. člověk a alkohol. 1. Praha 1 : Zdravotnické nakladatelství, 1985. vývoj abúzu a závislosti, s. 33-35. ISBN 08-091-85. 39

SKÁ LA, J. …až na dno!? : Fakta o alkoholu a jiných návykových látkách . 4.vydání. Praha 1 : A VICENUM, 1988. S. 46. ISBN 09-045-88 40

KVA PILÍK, J; SVOBODOVÁ, A. člověk a alkohol. 1. Praha 1 : Zdravotnické nakladatelství, 1985. vývoj abúzu a

závislosti, s. 162. ISBN 08-091-85.

28

určitá vývojová stádia alkoholismu. Počáteční, varovné, rozhodné a konečné. K těmto stádiím se váţí typy jednotlivých závislostí. Typ alfa, beta, gama, delta a epsilon. Ukázali jsme si, jaký rozdíl je v tom, kdyţ je na alkoholu závislý muţ či naopak ţena. Zjistili jsme, ţe závislost muţe a ţeny se v lecčem velmi liší.

29

4 DŮSLEDKY ALKOHOLISMU V RODINĚ Pokud se v rodině vyskytne jedinec, který propadl alkoholismu, je velmi pravděpodobné, ţe se bude potýkat s jistými dŧsledky. Bohuţel existuje skutečnost, ţe se tyto dŧsledky dotknou i ostatních členŧ rodiny. Alkoholismus se projeví nejen v tělesném a duševním zdraví závislého, ale také v ekonomické a sociální situaci celé rodiny. Ve většině případŧ rodina trpí nedostatkem finančních prostředkŧ, neboť velkou část či dokonce celou výplatu je alkoholik schopen propít. Postupem času se velkým problémem stává také komunikace mezi členy rodiny. Hádky jsou na denním pořádku a u alkoholika se mohou projevit také agresivní a násilnické sklony. Tímto mohou trpět zejména potomci. Psychicky, fyzicky a sexuálně týrané děti a partneři nejsou ţádnou výjimkou. Pokusíme se tedy vymezit několik skutečností, které se dotýkají nejen samotného alkoholika, ale i ostatních členŧ rodiny.

4.1 Vliv alkoholismu na ţivot závislé osoby Člověk závislý na alkoholu se potýká s mnoha problémy. Tyto problémy ho postupně dostávají na okraj společnosti a často se taktéţ musí potýkat se zhoršeným psychickým a fyzickým stavem svého těla. Tělesné zdraví Díky alkoholu nastává oslabení imunitního systému, a proto se piják se potýká hned s několika moţnostmi onemocnění. Jedná se o onemocnění ţaludku, jater a mozku. Naskýtá se pravděpodobnost cukrovky, zhoršení hypertenze, epilepsie, zhoršení trávení. Narŧstá riziko mozkové mrtvice. Při zvýšených dávkách konzumace alkoholu je ohroţeno srdce a hrozí postiţení centrálního i

30

periferního nervového systému. Dále roste riziko nádorŧ, koţních nemocí, impotence. Zvyšuje se pravděpodobnost úrazŧ a dopravních nehod.

41

V těhotenství hrozí riziko fetálního alkoholového syndromu. Pokud gravidní ţena poţívá v hojné míře alkohol, je velká pravděpodobnost, ţe se dítě narodí psychicky nebo fyzicky postiţeno. Nezáleţí na tom, jaký druh alkoholu matka konzumuje, ale na mnoţství zkonzumovaného pití. Smutné je, ţe tomuto postiţení dítěte se dá snadno předcházet, záleţí pouze na matce, jaký bude mít k těhotenství přístup.

42

Duševní zdraví „Vztah mezi zneužíváním alkoholu a znikem tzv. alkoholických psychóz je nejasný. Často bývá v pozadí primární osobnostní porucha nebo latentní sklon k psychóze, který je dlouhodobě „samoléčen“ alkoholickými nápoji a nakonec může vyústit v různé formy duševních chorob.43 Poţívání alkoholu u člověka vyvolává rŧzné psychické stavy. Mŧţe se jednat o určité euforie, dysforie, úzkosti, výčitky svědomí, ţárlivost či výbušnost. Rostoucí tolerancí na alkohol se u pijákŧ taktéţ projevuje tzv. baţení. Stav, kdy závislý člověk touţí po poţití drogy. Větší konzumace alkoholu bývá často spojena s tzv. alkoholovým okénkem. Jedná se o částečný nebo úplný výpadek paměti. Toto okénko je znakem hrozící nebo jiţ existující závislosti. Jiţ několikrát jsme se zmiňovali o delirium tremens. Tato závaţná psychóza se objevuje při dlouhodobém a nadměrném poţívání alkoholu. Jedná se o stav, kdy postiţený jedinec vidí přeludy. Často jsou viděna malá zvířátka a stav je doprovázen neklidem, svěděním či třesem celého těla. Výjimkou není ani epileptický záchvat. Tuto poruchu je nutno léčit v nemocničním zařízení.

NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha : Sportpropag, a.s., 1996. některé nevýhody pití alkoholu, s. 13. 41

SKÁ LA, J. Alkohol a jiné (psychotropní) drogy: abuzus a závislost. 4. Praha 1 : A VICENUM, 1986. fetáln í alkoholový syndrom (FAS) - p renatální postiţení d ítěte, s. 30-33. ISBN 08-090-86. 42

KVAPILÍK, J; SVOBODOVÁ , A. člověk a alkohol. 1. Praha 1 : Zdravotnické nakladatelství, 1985. vývoj abúzu a závislosti, s. 162. ISBN 08-091-85. 43

31

Kaţdý, kdo někdy vypil větší mnoţství alkoholu, si jistě vzpomene na nepříjemný ranní stav, který je toho následkem. Kocovina se mŧţe projevit bolestmi hlavy, nevolností, nechutí k jídlu, ale i celkovým oslabením celého těla. U pijanŧ piva se mŧţe objevit alkoholická demence. Jedná se o postupný rozpad struktury osobnosti. Dále se mŧţeme setkat s alkoholickou paranoiou, která se projevuje ţárlivostí, podezíravostí a nedŧvěrou. Bohuţel existuje ještě mnoho jiných psychóz a syndromŧ, se kterými se lidé závislí na alkoholu potýkají.44

Finance Velkou většinu peněz vydává alkoholik za alkoholické nápoje. Nastává velká pravděpodobnost ušlého zisku ze zaměstnání, neboť se piják často potýká se zvýšenou nemocností, úrazy a nehodami. Pod vlivem alkoholu nejednou investuje do věcí, které by si za střízlivého stavu nikdy nepořídil. 45 Ţivotní styl Ţivotní styl alkoholika je velmi prostý. Dá se říci, ţe se většinou pohybuje v „bludném kruhu“ (práce – hospoda – práce – hospoda). Nastává situace, kdy se ukrývá před světem, ztrácí přátele, rodinu. Častým jevem je také výrazně špatná péče o zevnějšek a zanedbání hygieny. Leckdy alkoholika poznáme podle typického alkoholového zápachu a vratké chŧze. Jediným jeho zájmem se stává alkohol. 46


KVAPILÍK, J.; SVOBODOVÁ , A. člověk a alkohol. 1. Praha 1 : Zdravotnické nakladatelství, 1985. vývoj abúzu a závislosti, s. 162. ISBN 08-091-85. NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha : Sportpropag, a.s., 1996. některé nevýhody pití alkoholu, s. 13. 45

46

Tamtéţ, s. 32

32

Práce Jak jednorázová, tak pravidelná konzumace alkoholu ohroţuje pracovní výkonnost. Člověk se stává nesoustředěným a naprosto neschopným vykonávat svou práci svědomitě a na kvalitní úrovni. Díky špatné sebekontrole a stavu, který alkohol vyvolává, nezvyšuje riziko pracovního úrazu. Neobvyklé nejsou ani pozdní či ţádné příchody do práce. To se samozřejmě později projeví i na jeho finanční situaci. Dříve či později se na pracovišti zhorší vztahy mezi spolupracovníky a nadřízenými, coţ následně mŧţe vyústit aţ v propuštění ze zaměstnání. 47

4.2 Vliv alkoholismu na rodinu závislé osoby Nezřídka nastávají situace, kdy se alkoholik dostává do konfliktŧ se svým okolím. Hádky, napětí ve vztazích či nedŧvěra nejsou ţádnou výjimkou. Alkoholik z velké většiny případŧ zanedbává svou rodinu, nejeví zájem o děti nebo naopak projevuje aţ přílišnou náklonnost. Alkohol vyvolává agresi, a proto se objevuje stále více případŧ násilí a sexuálního zneuţívání. Zvyšuje se riziko rozvodovosti a rozpadu rodiny. Člověk pod vlivem alkoholu však nemusí být vţdy tím, kdo škodí. Naopak takoví lidé jsou často zneuţíváni jinými lidmi a stávají se sami oběťmi přepadávání, krádeţí aj. kriminální činností.

48

Pokud se v rodině vyskytuje osoba závislá na alkoholu, je zde vysoká pravděpodobnost jistých problémŧ. Těmito problémy se nyní budeme zabývat.


BARTOŠEK, J. Alkohol, práce, zdraví. 1. Praha : ROH, 1963. pravidelné poţívání alkoholu a jeho vliv na práci, s. 41-45. ISBN 24-011-63.

NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha : Sportpropag, a.s., 1996. některé nevýhody pití alkoholu, s. 13.. 48

33

Vliv na dítě Dítě neví, co je to opilost, a proto je značně zmateno, kdyţ se s ní u rodiče setká. Nechápe, proč se rodič potácí, ztrácí nad sebou kontrolu, nesmyslně vtipkuje či zvrací. Nemusí však zŧstat pouze u tohoto. Opilost se nezřídka kdy projevuje zvýšenou agresivitou, a tak násilí na dětech a jejich zneuţívání bohuţel není výjimkou. Dítě má z rodiče strach, bojí se bití, křičení a hádek. Mŧţe se stát, ţe rodič pod vlivem alkoholu dítě fyzicky napadne či pohlavně zneuţije. Takové záţitky vedou k tomu, ţe dítě později trpí traumaty a syndromem CAN. Jedná se o určitou psychickou deprivaci, která je následkem předchozího špatného zacházení s dítětem. 49 Alkoholik v rodině má samozřejmě také neblahý vliv na výchovu dětí. Tyto děti mají často problémy ve škole a mezi vrstevníky. Je zde velká pravděpodobnost, ţe zameškávají školní docházku a málokdy vŧbec dostudují. Díky špatné finanční situaci rodiny vypadají děti leckdy zanedbaně a celkově strádají po všech stránkách. Protoţe piják vydá za alkohol velké mnoţství peněz, strádá i celá jeho rodina. Skrze neřízené pití se závislý mŧţe velmi zadluţit. Tato skutečnost je nezřídka propojena s hazardními hrami. Děti v rodině alkoholika často nemají peníze na školní pomŧcky aj. Rodina si nemŧţe dovolit nakupovat běţné věci nutné k denní potřebě, coţ se často projevuje na jejich zevnějšku. 50

DUNOVSKÝ, J; DYTRYCH, Z; MATĚJČEK, Z. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. 1. Praha : Grada Publishing, 1995. psychické poruchy spojené se zneuţíváním alkoholu látek v zbuzujících záv islost, s. 131-133. 49

MATĚJČEK, Z. Výbor z díla. Praha 1 : Karlinu m, 2005. týrané dítě, s. 355-358. ISBN 80-246-1056-6. GJURIČOVÁ, Š; KOCOURKOVÁ , J; KOHOUTEK, J. Podoby násilí. 1. Praha : Vyšehrad, spol. s.r.o., 2000. medicinský přístup k násilí vŧči dětem - syndrom týraného dítěte, typy týraných dětí, s. 16-22. ISBN 80-7021-416-3.


34

Vliv na partnera V rodinách alkoholikŧ je velmi zvýšená rozvodovost. Existují určitá nepsaná pravidla, kterými partner řeší vzniklou alkoholovou závislost u svého protějšku. Zprvu popírá sobě i svému okolí, ţe nějaký problém nastal. Poté nastupuje řešené problému za pomoci vlastních sil. Partner druhému domlouvá, přemlouvá ho, odchází z domu, ale opět se vrací, opakovaně podává ţádosti o rozvod. Rodina se postupně izoluje od společnosti, ke které se po čase opět vrací, protoţe se distancuje od závislého v rodině. Pokud problém přetrvává, je vyhledána odborná pomoc. Závislý jedinec následně buď nastupuje léčbu, nebo je ponechán svému osudu bez podpory rodiny Je prokázáno, ţe děti alkoholikŧ často vstupují do manţelství s partnerem, který uţívá alkohol v hojné míře. A to i přes to, ţe mají na dětství špatné vzpomínky.

51

Shrnutí Problémy spojené se závislostí jedince na alkoholu se nevztahují jen k němu samému, nýbrţ k celé jeho rodině a blízkému okolí. Závislý často strádá jak po fyzické a tělesné, tak po finanční schránce. V případě, ţe má alkoholik děti, je nutno podotknout, ţe se zvyšuje riziko špatného zacházení, zneuţívání či týrání potomka.

BRA BLCOVÁ, V. Manželství, rodina a rodičovství. 2. Praha : Horizont, 1973. alkoholis mus, man ţelství a rodina, s. 4448. ISBN 40-024-73. 51

35

5 LEGISLATIVA I legislativa zasahuje do běţného ţivota lidí. Setkáváme se s ní jak v práci, tak při běţných ţivotních situacích. Současná platná legislativa v oblasti alkoholu se opírá o tyto zákony.: Zákon č. 37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, v.z.p.p. 52 Zákon č. 120/1962 Sb. o boji proti alkoholismu, v.z.p.p. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami pŧsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonŧ, v.z.p.p. Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, v.z.p.p. Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v.z.p.p. Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně zdraví, v.z.p.p. Zákon č.200/1990 Sb. o přestupcích, v.z.p.p. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, v.z.p.p. Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, v.z.p.p.

52

v.z.p.p. = ve znění předchozích předpisŧ

36

Zákon č. 27/1920 Sb., jímţ se zřizuje stálý poradní sbor pro boj proti alkoholismu, v.z.p.p. Zákon č. 28/1993 Sb. novela vyhlášky o sociálním zabezpečení, v.z.p.p. Zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., v.z.p.p. Zákon č. 411/2005 Sb. změna zákona o provozu na pozemních komunikacích a dalších zákonŧ, , v.z.p.p.

37

PRAKTICKÁ ČÁST

38

6

SÍŤ

SOCIÁLNĚ

PORADENSKÝCH

CENTER

NA

VIZOVICKU Vizovice jsou město s rozšířenou pŧsobností. To znamená, ţe pod správu MěÚ Vizovice spadá nejen město samotné, ale i okolní obce (Bratřejov, Březová, Dešná, Hrobice, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Neubuz, Podkopná lhota, Slušovice, Trnava, Ublo, Veselá, Všemina, Zádveřice-Raková). Po zmapování oblasti jsme zjistili, ţe vizovicko poskytuje poradenskou činnost v oblasti alkoholu pouze v rámci sluţeb nízkoprahového klubu VITEK. Proto jsme se zaměřili na nedalekou a velmi dostupnou oblast Zlínského kraje.

6.1 Nízkoprahová centra Nízkprahová centra jsou místa, kde mladí lidé tráví svŧj volný čas. Tyto kluby poskytují mimo jiné poradenskou činnost a poskytují tzv. streetwork. Salesiánský klub mládeţe Okruţní 5298, 760 05 Zlín V současné době jsou provozována dvě centra, a to do 14 let a od 14 do 20 let. Obě nízkoprahová centra mají shodnou otevírací dobu: 14:30 – 18:00, od úterý do pátku. Klub poskytuje celou škálu poradenské činnosti, pomáhá klientŧm s vyřizováním úředních záleţitostí a pořádá naučné a prevenční besedy se zajímavými osobnostmi. Kaţdý pátek probíhá v prostorách centra „nealkodisko“.

Unie Kompas Pod Stráněmi 2505, 760 01 Zlín V současné době provozuje 3 pobočky, z toho dvě ve Zlíně (T-klub) a jednu v Otrokovicích. Pod záštitou UnKo je také provozována psychologická poradna Logos, kde je mládeţi a dětem pomáháno v oblasti krizových situací. V rodině, ve škole, v experimentování s alkoholem a jinými návykovými látkami. 39

Poradna se také zaměřuje na pomoc dětem se syndromem ADHD, ADD (hyperaktivita). Mimo to zde ještě probíhá program Klíč, jehoţ náplní je streetworking. Jedná se však pouze o pomoc týkající se psychologických problému. V případě alkoholových, či drogových závislostí jsou klienti pracovníky přesměrováni na centra zabývající se touto problematikou. UnKo dále pořádá řadu vedlejších programŧ a aktivit, kde jsou děti a mládeţ upozorňovány na drogovou nebo alkoholovou problematiku. Také probíhá řada debat a besed na téma nebezpečných nemocí, a to jak psychických, tak fyzických (HIV/ AIDS). Občanské sdruţení NA CESTĚ Palackého 138, 755 01 Vsetín Provozuje Centrum Archa s otevírací dobou po - čt od 16:00-21:00 a v Pátek aţ do 22:30. Centrum nabízí širokou škálu vyţití pro děti a mládeţ. Dále poskytuje sluţbu SPEEK UP, coţ je pomoc v krizových situacích. Poskytování doprovodŧ, poradna. OS taktéţ spolupracuje s místní probační a mediační sluţbou, v oblasti pomoci mladistvým pachatelŧm a prevence dalších trestných činŧ. Pro základní školy jsou pořádány velmi citlivě plánované besedy na téma rizik a prevence návykových látek (nikotin, alkohol, drogy). Dále je pořádána řada dlouhodobějších soutěţí (turnaje ve fotbálku atd.), filmové večery, tematické víkendové akce.

Charita Vsetín Sychrov č. 53, 755 01 Vsetín Nízkoprahové centrum Zrnko v rámci sociálně-právní ochrany dětí zajišťuje pomoc rodičŧm při výchovných nebo jiných problémech s péčí o dítě, ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku a sociálně výchovnou činnost. Centrum dále nabízí podporu a pomoc v nepříznivých sociálních situacích. Poradenství, pomoc s domácí přípravou do školy, pomoc při uplatňování práv a obstarávání osobních záleţitostí.

40

Diakonie Českobratrské církve evangelické Strmá 34/2, 755 01 Vsetín Nízkoprahové centrum Rubikon je umístěno přímo v centru Romského sídliště a je tak určeno primárně pro tamější obyvatele. Centrum je určeno děte m a mládeţi od 6 do 26 let. Otevírací doba je od pondělí do pátku, v těchto hodinách: 13:30 – 17:30. Centrum poskytuje klientŧm pomoc při udrţování a upevňování sociálních vazeb v okolí. Pomáhá s vyřizováním agendy na úřadech a nabízí, jak psychické, tak fyzické vyţití. Oblastní charita Uherské Hradiště Na Stavidle 1266, 686 01 Uherské Hradiště V NZDM TULiP jsou poskytovány sluţby základního poradenství v krizových situacích, aktivačně motivační a volnočasové činnosti. V zařízení je poskytován informační servis. Probíhá zde preventivní činnost a pomoc při zprostředkování dalších sluţeb (doprovod). V období od dubna do října také probíhá blíţe nespecifikovaný streetworking.

o.s. Jaspis Moravcova 430/16, Kroměříţ 767 01 Nízkoprahové centrum Jaspis poskytuje velké mnoţství organizovaných aktivit konkrétního zaměření (technické dílny, sporty, jazyková výuka). Je zde poskytována základní poradenská činnost a centrum Jaspis mimo jiné nabízí i streetworking, v rámci kterého vyhledává potenciální klienty ve věku od 10 do 20 let, v jejich přirozeném prostředí, a to včetně drogově, či alkoholově závislých. Soustředí se na prevenci sociálně-patologických jevŧ.

o.s. Naděje, pobočka Zlín Masarykovo nám. 418, Vizovice 763 12 Středisko Naděje Vizovice (VITEK) nabízí ohroţené mládeţi moţnosti smysluplného vyuţití volného času (hudba, stolní hry, outdoorové aktivity) a 41

základní poradenství v problematických oblastech dospívajících lidí. A to v oblastech sexuálního ţivota, experimentování s drogami, mezilidských vztahŧ a ţivotního stylu. V rámci Střediska naděje také funguje streetworker, který vyhledává mládeţ v místech jejich neformálního shromaţďování a nabízí jim sluţby nízkoprahového centra a jiné, smysluplnější moţnosti trávení volného času.

Občanské sdruţení R-ego Mezi Šenky 19, Slavičín 763 21 V centru R-ego jsou poskytovány programy specifické právní prevence v rámci školní docházky. Jsou zde nabízeny základní poradenské sluţby v oblasti sociálně-patologických jevŧ, pomoc při jednání s úřady a pomoc s vyhledáváním odborníkŧ pro řešení závaţnějších problémŧ klientŧ.

Sociální sluţby Uherský Brod Větrná 2060, Uherský Brod 688 01 Nízkoprahové centrum Větrník je určeno pro děti a mládeţ od 11 do 26 let. Zajišťuje kontaktní práci s uţivatelem, pedagogickou práci v situacích s výchovným obsahem, organizuje preventivní programy s tématy jako šikana, bezpečný sex, návykové látky apod. Centrum zajišťuje také poradenský a informační servis, a to jak pro klienty, tak i pro rodiče. Pomáhá klientŧm v kontaktu s institucemi a nabízí zprostředkování dalších sluţeb (předávání do zařízení následné péče, asistence při jednáních).

42

6.2 SOS linky Sos linky jsou určeny k akutní pomoci potřebným. Linka SOS, Zlín 577 431 333 Linka

funguje 24 hodin denně. Poskytuje

moţnost poradenství

v jakýchkoliv problémech a nasměrování na odborníky. Poskytuje i internetovou poradnu. Linka není bezplatná. Linka bezpečí 116 111 Zajišťuje pomoc dětem v krizových situacích. Nabízí poradenství a pomáhá při komunikaci s odborníky.

6.3 Kontaktní centra Jsou primárně zaměřena na uţivatele drog a na servis pro ně. Coţ znamená především výměnu injekčních stříkaček za nové a sterilní. Případně dodávání prezervativŧ a jiných pomŧcek pro aplikaci drogy. Obvykle dle moţností daného k-centra a zájmu klientŧ. Podstatnou částí práce kontaktních center je také mapování drogové situace v regionu a pořádání preventivních besed pro děti a mládeţ.

OS Onyx Gahurova1563/5, Zlín 760 01 K-centrum nabízí sluţby odborného poradenství a psychoterapie. Klienti mají v centru k dispozici zdravotní, potravinový a hygienický servis. Mohou zde taktéţ získat informace ohledně svého problému a návrhy jeho řešení. Centrum pomáhá také se zprostředkováním návazných sluţeb.

43

V rámci OS Onyx fungují i streetworkeři, a to v těchto městech: Zlín, Malenovice, Otrokovice, Vizovice, Napajedla, Luhačovice, Slavičín, Valašské Klobouky.

OS Agarta Ohrada 1879, 755 01 Vsetín Kontaktní centrum Klíč nabízí základní hygienické a zdravotnické sluţby a kontakt v sociálně-právní oblasti. K-centrum poskytuje poradenství, jak pro klienty, tak pro blízké, či příbuzné závislých jedincŧ. Pracovníci pomáhají klientŧm v krizových situacích, při jednorázových, nebo opakovaných sezeních. OS Agarta také zaštiťuje práci stretworkerŧ ve Vsetíně, Valašském Meziříčí a Roţnově pod Radhoštěm.

Oblastní charita Kroměříţ Ztracená 63, Kroměříţ 767 01 V kontaktním a poradenském centru Plus nacházejí klienti servis v oblasti poradenství, řešení krizových situací i komunikace s úřady. Mohou zde vyuţít hygienického zařízení a základních zdravotnických sluţeb. K-centrum klienty následně směřuje ke konkrétním výsledkŧm, případně i k jiným institucím. Stretworking k-centrum zajišťuje: v Kroměříţi, Holešově, Hulíně, Chropyni, Bystřici pod Hostýnem a Morkovicích.

Sdruţení podané ruce, o.s. Šromova 136, 686 01 Uherské Hradiště K-centrum Charáč nabízí základní zdravotnickou, hygienickou a potravinovou podporu. Je zde nabízena pomoc klientŧm ve výkonu trestu a moderní sociální podpora. Pracovníci centra se rovněţ zaměřují i na následnou poléčenou podporu abstinujících jedincŧ.

44

Terénní práce probíhají v lokalitách Uherského Hradiště, Uherského Brodu, Starého Města a Kunovic.

6.4 Centra Prevence Centra prevence se zaměřují na prevenci sociálně-patologických jevŧ.

OS Cirillos Dětská 1840/28, 75501 Vsetín OS Cirillos se zaměřuje na prevenci sociálně-patologických jevŧ mezi mládeţí. Ve spolupráci se základními a středními školami pořádá besedy a preventivní akce na téma, škodlivosti alkoholu, drog a šikany. Pořádá také velké mnoţství akcí pro veřejnost. Sdruţení organizuje kulturní a osvětové akce, vzdělávací projekty a volnočasové aktivity. Zajišťuje taktéţ poradenskou činnost a vydávání materiálŧ a publikací.

6.5 Azylové domy Azylové domy poskytují pomoc lidem bez přístřeší.

Azylový dům Samaritán Moravní 936, 765 02 Otrokovice ADS poskytuje sluţby muţŧm bez domova, většinou závislých na alkoholu. Je zde nabízena, také sluţba Noclehárna Samaritán, kde mohou muţi, kteří zatím nemají nárok na azyl, vyuţít hygienického zázemí, potravinového a zdravotnického servisu. ADS zajišťuje poradenství a pomoc při jednání s úřady. Uţivatelé ADS a NS mají moţnost zaţádat o oblečení.

45

V rámci ADS funguje i terénní sluţba, kde jsou klientŧm poskytovány obdobné sluţby, jako v Azylovém domě a je jim nabídnuta bliţší spolupráce s ADS. Sluţba je realizována v Otrokovicích, Zlíně a Napajedlích.

6.6 Léčebná zařízení Léčebná zařízení se specializují na léčbu závislostí, poruch psychického rázu aj. oblastí lidského zdraví.

Psychiatrická léčebna v Kromě říţi Havlíčkova 1265, 767 40 Kroměříţ Nabízí aktivním, motivovaným muţŧm a ţenám komplexní léčbu závislostí (především na alkoholu). Jedná se o tříměsíční kŧru pod dohledem psychiatra, klinického psychologa, sociální pracovnice a zdravotních pracovníkŧ. Pacienti jsou začleněni do terapeutické komunity a mají pevně daný denní reţim. Léčebna také nabízí moţnost ambulantního doléčování, docházení pro Antabus a 14 denní rekondiční pobyty při zachované abstinenci.

6.7 Protialkoholní záchytné stanice Tyto stanice jsou zaměřeny na klienty pod vlivem alkoholu, kteří pod dohledem lékařŧ střízliví.

Protialkoholní záchytná stanice Kromě říţ Havlíčkova 660, 76755 Kroměříţ Jediná PZS ve Zlínském kraji, která poskytuje klientŧm bezpečné vystřízlivění pod dohledem lékaře a ošetřujícího personálu. Tato sluţba není hrazena zdravotní pojišťovnou a konkrétně v Kroměříţské PZS vychází na 12 700 Kč.

46

6.8 Anonymní alkoholici (AA) AA jsou skupina lidí, kteří mají problémy s alkoholem a snaţí se je vyřešit pomocí skupinové terapie. Anonymní alkoholici Zlín Tyršova 1108, Zlín-Malenovice 763 02 V současné době ve Zlínském kraji funguje skupina AA pouze ve Zlíně. Jedná se o dobrovolné sdruţení, kde si pacienti navzájem sdělují své zkušenosti a podporují se v abstinenci. Je zde kladen velký dŧraz na spiritualismus.

47

7 Kazuistiky Kazuistika, nebo-li případová studie, slouţí k tomu, abychom zmapovali určitou situaci a zpracovali ji v několika bodech. Následující 3 kazuistiky nám představí 3 rŧzné rodiny se členy závislými na alkoholu a jeho dopad na celou rodinu.

KAZUISTIKA č. 1 Klíčové údaje Chlapec Pavel 53, nar. 1995 Dochází na ZŠ, 2x propadl, výchovné problémy, napadání spoluţákŧ a učitelŧ, nevhodné chování vŧči spoluţákŧm a učitelŧm, nyní ambulantně SVP – spolupráce. Rodinná anamnéza Matka, paní VČ, nar. 1956, vyučená, dříve pomocné práce v kuchyni v restauraci, nyní více jak rok bez zaměstnání, v evidenci ÚP Otec, pan JČ, nar. 1954, vyučený zedník, dlouho bez práce, nyní přes léto ve stavební firmě, zima ÚP Oba rodiče poţívají ve velké míře alkohol, hádky v domácnosti, nedostatek peněz, zanedbaná péče o děti.

Sourozenci: Barbora 1988, 2 roky SOU, na vlastní ţádost ukončila, dŧvodem byl nedostatek peněz na jízdné a internát, nyní více jak rok bez zaměstnání, evidence ÚP.

53

Jména byla pozměněna

48

Zdeněk 1993, na ZŠ výchovné problémy. Napadání spoluţákŧ a učitelŧ, nevhodné chování vŧči spoluţákŧm a učitelŧm. Za ½ roku SOU, ukončil, nebavilo ho to. Nedostatek peněz na dojíţdění, ½ roku v evidenci ÚP, nyní od léta opět v SOU. Nad výchovou obou synŧ stanoven v roce 2008 dohled. Sociální anamnéza Rok 2008 Policie šetřila napadení syna Zdeňka otcem. Policii zavolala sestra Barbora, policie zjistila, ţe v danou dobu byl otec pod vlivem alkoholu. Dechová zkouška 3,2 ‰ alkoholu v dechu, paní VČ 1,8 ‰ alkoholu, syn Zdeněk 1,5 ‰ alkoholu. Šetřením sociálních pracovníkŧ MěÚ bylo zjištěno, ţe rodiče poţívají alkohol ve zvýšené míře. Řešeno i na obci. Obec odmítá cokoli sdělit, jsou to starousedlíci, na ty se nemŧţe nic říct. Poukázáno na povinnost hlásit ohroţené děti, nikdo vlastně raději nic neví. Sociální pracovníci hovořili s oběma rodiči. Ti připouští problémy, zlehčují je, vinu svádějí jeden na druhého, tvrdí, ţe vlastně nepijí, problémy s poţíváním alkoholu nemají, má je ten druhý z partnerŧ. V pokoji dětí nepořádek, neudrţované věci, nedostatečná péče ze strany rodičŧ, stanoven dohled nad výchovou, podnět na trestní stihání rodičŧ pro zanedbávání péče o děti, neprokázáno, trestní stíhání zastaveno. Matka připouští, ţe jsou neshody mezi synem Zdeňkem a otcem. Otec jej nepřiměřeně trestá, pokud nemá peníze na alkohol, posílá jej peníze někam sehnat. Zdeněk je dokáţe rŧzně vydělat, část peněz dává otci. Matka připouští nedostatek peněz, v té době ještě pracovala jako pomocná síla v kuchyni. Otec bez práce. Matka své problémy s alkoholem bagatelizuje, otec připouští, ţe se občas napije „jak kaţdý normální chlap“. Matka koncem roku 2008 přichází o práci, tvrdí, ţe je v evidenci ÚP, není to pravda. Nepravdivě uvádí příjmy, rodina je fakticky bez finančních prostředkŧ, nedostatek peněz sanují příbuzní. Dcera Barbora končí školu, nemá peníze na cestu do školy a na úhradu internátu. Zdeněk nastupuje na učiliště, po 3 měsících končí, tvrdí, ţe jej škola 49

nebaví, později přiznává nedostatek peněz na dojíţdění do školy, stydí se za své oblečení. Sociální práce s rodinou, vedeni k tomu, aby si uplatnili veškeré dávky SSP a na MěÚ, coţ se podařilo.

Rok 2009 Otec nachází práci, je mimo domov i 14 dní v kuse. Domŧ jezdí pouze na neděli, situace se zklidňuje a stabilizuje. Zdeněk vychází s otcem lépe, o prázdninách otec opakovaně zařídil Zdeňkovi brigádu, kde si vydělal poměrně dost peněz. Uvádí, ţe dochází na školu, kupuje si věci a kosmetiku, dbá o sebe, část peněz dává matce. Otec ze svého platu hradí dluh na zdravotním pojištění, platí otop, vodu a elektřinu a kaţdý týden provádí nákup cca za 1000 Kč, matce nechává 500 Kč na další výlohy. Paní VČ je se situací spokojena. V září 2009 Zdeněk nastupuje na SOU, ve škole je spokojen. Paní VČ i dcera Barbora stále bez práce. Prosinec 2009 – otec na ÚP, v zimě se stavební práce zastavily, na jaře bude pokračovat v práci u stejné firmy – má příslib. Od října 2009 s otcovými penězi hospodaří jeho bratr, který provádí i velké nákupy, otec dostává pouze „kapesné“, se situací je spokojen, nemusí na nic myslet, nemŧţe ani moc poţívat alkohol, jelikoţ na něj nemá, pokud by „pil na dluh“, bratr jeho dluhy prostě nezaplatí. Sociální diagnóza Situace je do jisté míry stabilizovaná a to i díky aktivnímu přístupu širší rodiny, nad výchovou dětí stále stanoven dohled.

50

KAZUISTIKA č. 2 Klíčové údaje

Chlapec Mirek, nar. 1990 SOU, špatná docházka do školy, podmínečně vyloučen, stanoven dohled nad výchovou, dohodnuto, ţe bude bydlet na internátě školy Rodinná anamnéza Matka, KM nar. 1960, vdova, bez zaměstnání Sestra, Martina, 1989, nedokončila SOU, bez zaměstnání Sociální diagnóza Matka ovdověla, první manţel spáchal sebevraţdu, oba poţívali ve větší míře alkohol. Našla si dalšího partnera, se kterým rovněţ společně poţívali ve velké míře alkohol, rovněţ spáchal sebevraţdu. Současný partner rovněţ poţívá hojně alkohol a ona s ním. Obecní úřad odmítá dát orgánu SPOD oficiální informace s odŧvodněním, ţe „jsou přece místní, nebudeme na ně žalovat“. Místní podnikatel zaměstnal matku ve své firmě jako pomocnou dělnici, po 2 měsících přestala do práce docházet s odŧvodněním, ţe se musí přece starat o svého partnera. Dcera Martina přestala docházet do školy, uvádí, ţe jí škola nebaví a nejde. Později připustila, ţe pravý dŧvod byl strach a péče o matku, která se svým partnerem hojně poţívá alkohol. On ji bil. Kdyţ byla dcera doma, tak si to nedovolil. Dalším dŧvodem byl nedostatek peněz. Syn Mirek má špatnou docházku na SOU, podmínečně vyloučen, stanoven dohled nad výchovou, dohodnuto, ţe bude bydlet na internátě školy. Opakovaně do školy nebo na internát dorazila matka a její partner, oba pod vlivem alkoholu. Šli ho „jen navštívit a zeptat se, jak se mu vede“, několikrát vyvedeni PČR.

51

S matkou opakovaně probíraná situace, ona problém nevidí, myslí si, ţe závislá není, připouští, ţe její partner pije, pijí všichni chlapi, co by to bylo za chlapa, kdyby nepil. V jednom případě nalezena matka značně pobita, obličej měla jednu velkou hnědou podlitinu, byla jí nabídnuta pomoc, ona to odmítá, tvrdí, ţe spadla ze schodŧ do sklepa. Při dalších návštěvách odmítá otevřít. Sociální diagnóza Syn Mirek úspěšně dokončil SOU a odstěhoval se z domu. Následně se odstěhovala i dcera Martina. Matka dále ţije v obecním bytě se svým partnerem, oba příleţitostně pracují.

52

KAZUISTIKA č. 3 Klíčové údaje Dívka Zuzana, nar. 1988 Ve škole výchovné problémy, problémy s docházku, často nemocná, později útěk z domova, evidence na ÚP. Rodinná anamnéza Matka, Paní FT, 1952, vdova, pobírá ID, manţel zahynul při práci v dole

Rok 2002 Škola hlásí, ţe Zuzana má ve škole výchovné problémy, do školy chodí nepřipravena. Je často nemocná, podle všeho se léčí s urologickými problémy. Spoluţáci s ní nechtějí sedět, stěţují si, ţe „smrdí“. Ona jim za to nadává a bije je. Škola má poznatky, ţe matka poţívá ve značné míře alkohol, několikrát přišla na třídní schŧzku pod vlivem alkoholu. Sociálními pracovníky bylo provedeno šetření. Na obecním úřadě neoficiálně potvrdili, ţe vědí o problémech, ale nechtějí nic „ţalovat“. Matka dle neoficiálního sdělení pracovnice úřadu vydělávala peníze jako příleţitostná prostitutka. Při šetření sociálních pracovníkŧ v domácnosti byla domácnost shledána v pořádku, dŧm by vybaven starším nábytkem, bylo uklizeno, ale zima. Netopilo se, plesnivé rohy v pokojích, zápach po kouři a po plísni. Matka si stěţuje na nedostatek peněz. Uvádí, ţe dcera se léčí se zánětem močových cest, protoţe je stále nachlazena. Matka byla poskytnuta dávka na nákup uhlí, které si ihned koupila. Orgánu SPOD bylo sděleno, ţe jí je pomohli místní „opilci pan Rybíz a Sysel“, sloţit uhlí do sklepa. Za dva dny přijelo nákladní auto a tito 2 pánové uhlí ze sklepa vynosili a naloţili na toto auto. Pak se v domě 2 dny „pilo od rána do večera“.

53

Opět soc. pracovníky provedeno šetření v domácnosti. Bylo shledáno, ţe uhlí ve sklepě opravdu není. Bylo rozbito několik oken, matka byla konfrontována se získanými informacemi. Připustila, ţe to je pravda. Připustila také, ţe má problémy se závislostí na alkoholu a slíbila, ţe se pŧjde léčit. Asi do týdne nastoupila dobrovolnou léčbu v PL. Dcera Zuzana bydlela po přechodnou dobu u své babičky, kterou ale neposlouchala a nerespektovala. Nad její výchovou byl stanoven dohled. Vzal si jí k sobě její strýc. Přestoupila na jinou školu. Situace se částečně stabilizoval a, problémy se ale po jisté době vyskytly opět. Zuzana umístěna na 2 měsíce do SVP.

Rok 2003 Matka se vrací z léčebny. Dcera jde k ní domŧ, vrací se zpět do své kmenové školy. matka chodí pravidelně na antabus. V rodině konány v rámci stanoveného dohledu ze strany SPOD namátkové kontroly. Vše se jeví v pořádku. Několikrát se zdá, ţe matka poţila alkohol, to ona popírá. Dcera však potvrdila, ţe matka občas pije. Ţe dokáţe antabus „přepít“, coţ po čase potvrdila i matka, která však situaci zlehčuje. Tvrdí, ţe to má vše náleţitě pod kontrolou. Dcera Zuzana ukončila docházku na ZŠ a nastoupila na SOU. Její docházka nebyla nejlepší. Vyskytuje se zvýšená absence. Některá je i neomluvena. Matka mění rodinný dŧm za 4 pokojový byt ve městě a dostává doplatek. Matka uvádí, ţe ji dcera neposlouchá. Občas utíká z domu a přes zákaz matky k ní chodí rŧzní kamarádi. Jelikoţ byt je v přízemí, dcera utíká z domu oknem. Stejnou cestou k ní chodí i kamarádi. Matka opět začala poţívat alkohol, po nějaké době se jde opět léčit.

Rok 2004 Dcera Zuzana bydlí chvíli sama doma. Pak je na útěku z domu. Je v pátrání PČR, počátkem roku 2004 se vrací domŧ. Ve škole dělá rozdílové zkoušky. Pokračuje v oboru, má podmínečné vyloučení.

54

Matka se v této době vrací z léčebny. Opět dochází na psychiatrii na antabus. Sociální diagnóza V polovině roku 2004 náhle umírá. Dcera Zuzana se stěhuje ke své babičce. Dále dochází na učiliště. Po čase školní docházku končí. Hlásí se na ÚP a hledá si práci jako servírka.

55

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký dopad má alkoholismus na ţivot rodiny a zda oblast Vizovicka poskytuje dostatečnou poradenskou činnost v této oblasti. Tyto cíle byly splněny. Vybrala jsem několik rodin z vybrané oblasti a jejich osudy jsem zpracovala do případových studií. Tyto studie mi následně poslouţily jako potvrzení veškeré teorie, se kterou jsem se v prŧběhu práce setkala. Vývoj jedince v rodině je u kaţdého z nás značně odlišný. Kaţdý pocházíme odjinud a kaţdého z nás vychovávali jinými metodami. To jaké jsme měli dětství, se na nás odráţí v dospělosti. Proto je dŧleţité při rozhodování, zda si pořídit děti, si uvědomit podstatu výchovy a péče. Dítě nemŧţe za to, do jaké rodiny se narodilo. Existují 4 rŧzné typy rodin, které hodnotí jejich funkčnost. Jedná se o rodiny plně fungující, aţ po rodiny, zanedbávající péči o dítě, které jim musí být následně odebráno. Kaţdý jedinec prochází určitým tělesným, ale i psychickým vývojem. Tento vývoj trvá několik let a dokáţe jej ovlivnit velká spousta okolních aspektŧ. Jedním z těchto aspektŧ je zejména alkohol. Droga, která je u nás společností velmi tolerována, a proto je zneuţívána velkou masou lidí. Je znepokojující, ţe tento patologický jev se týká mnoha rodin a zasahuje do osobních ţivotŧ, a to nejen jejich členŧ. Člověk závislý na alkoholu se pozná tak, ţe mu závislost začne zasahovat do běţného chodu ţivota. Toto omezuje nejen jej samotného, ale i jeho okolí. Rozlišujeme mnoho stádií závislostí na alkoholu, ale kaţdý jedinec je jiný, a proto se tato stádia nedají lehce určit. Někdo se stane závislým během pár měsícŧ a jiný aţ za několik let. Dŧleţitou skutečností se také jeví to, ţe u ţen se závislost na alkoholu projevuje většinou zcela odlišně neţ u muţŧ. Dŧsledky abúzu této drogy se pohybují v rozhraní mnoha skutečností a počínání. Mŧţe se jednat jak o pijákovo zdraví, tak o nepřijatelnou situaci vzniklou v jeho rodině a okolí. Smutné je, ţe se tento problém dotýká často i dětí a jejich psychiky. Cílem mé bakalářské práce bylo mimo jiné zjistit, zda Vizovicko nabízí dostatečnou poradenskou síť v rámci alkoholové prevence. V rámci šetření jsem 56

zjistila, ţe míst, kde se na Vizovicku naskýtá moţnost porady ohledně alkoholické prevence, je kriticky málo. Toto poradenství zajišťuje pouze nízkoprahové centrum VITEK ve Vizovicích. Z dŧvodu nedostačujícího mnoţství poradenských center v zadané oblasti, jsem se musela zaměřit na oblast jinou, avšak větší a Vizovickému okolí velmi dobře dostupnou. Zjistila jsem, ţe Zlínský kraj poskytuje velkou škálu kvalitní poradenské činnosti, coţ je pro mou práci velmi uspokojující. Při psaní této práce jsem pochopila, jak jednoduché je podlehnout závislosti. Smutné je, ţe uvědomění si vlastní závislosti mŧţe trvat dlouhou dobu a je téměř pravidlem, ţe tímto naduţíváním drogy člověk snadno zpŧsobí mnoho nenávratných škod. A to jak ve svém zdraví, tak v jádru své rodiny. Při zkoumání jednotlivých rodin se snad kaţdý pozastaví nad skutečností, jak alkoholismus zasahuje do ţivota pijákových dětí. Většina takových dětí má výchovné problémy, zameškanou školní docházku a střední školu nebo učiliště dokončí jen málokdy. Jediným moţným řešením se naskýtá dohled nad postiţenou rodinou či úplné odebrání dítěte z péče. Samozřejmě se vyskytují rodiny, kdy závislý jedinec podstoupí protialkoholní léčbu, čímţ uleví nejen sobě, ale i celému svému okolí. Myslím, ţe hrozba alkoholu je v naší zemi velmi podceňována a měla by se rozhodně zvýšit její prevence. U dospělých jedincŧ je toto řešení takřka zbytečné, ale co se týče dětí a mladistvých, jistě by prospělo více informovanosti ze školní oblasti, společnosti a médií vŧbec.

57

SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY KVAPILÍK, J; SVOBODOVÁ, A. člověk a alkohol. 1. Praha 1 : Zdravotnické nakladatelství, 1985. 240 s. ISBN 08-091-85. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a ztahová síť. 1. Praha : Sociologické nakladatelství, 1993. 124 s. ISBN 80-901424-7-8. SKÁLA, J. Alkohol a jiné (psychotropní) drogy: abuzus a závislost. 4. Praha 1 : AVICENUM, 1986. 92 s. ISBN 08-090-86. BRABLCOVÁ, V. Manželství, rodina a rodičovství. 2. Praha : Horizont, 1973. 125 s. ISBN 40-024-73.

NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha : Sportpropag, a.s., 1996. 123 s. BARTOŠEK, Julius. Alkohol, práce, zdraví. 1. Praha : ROH, 1963. 92 s. ISBN 24-011-63. DUNOVSKÝ, J.; DYTRYCH, Z; MATĚJČEK, Zdeněk. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. 1. Praha : Grada Publishing, 1995. 248 s. ISBN 80-7169-192-5. MATĚJČEK, Zdeněk. Výbor z díla. Praha 1 : Karlinum, 2005. týrané dítě, 445 s. ISBN 80-246-1056-6. GJURIČOVÁ, Š.; KOCOURKOVÁ, J.; KOHOUTEK, J. Podoby násilí. 1. Praha : Vyšehrad, spol. s.r.o., 2000. 101 s. ISBN 80-7021-416-3. MATĚJČEK, Zdeněk. Rodiče a děti. 1.vydání. Praha 1 : AVICENUM, 1986. 335 s. ISBN 08-011-86.

58

KNAUSOVÁ, Ivana. Vybrané kapitoly ze sociální politiky. 2. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 86 s. 80-244-1021-4. KLÉGROVÁ, Alţběta; ZELENÁ, Martina. Podpora rodiny. Praha 7 : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. 31s. ISBN 80-86991-67-9. LOVASOVÁ, L. Rodinné vztahy. 1. Praha 7 : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. 31 s. ISBN 80-86991-66-0. DUNOVSKÝ, J. Dítě a poruchy rodiny. 1. Praha 1 : AVICENUM, 1986. příklady, 139 s. ISBN 08-040-86. BECHYŇOVÁ, V.; KONVIČKOVÁ, M. Sanace rodiny. 1. Praha : Portál, s.r.o., 2008. 152 s. ISBN 978-80-7367-392-5. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie : dětství, dospělost, stáří. 1. Praha : Portál, s.r.o., 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0., Biologie dítěte pro pedagogické fakulty. 2. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 205 s. ISBN 14-466-70. VIEWEGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. : alkoholismus jako psychosociální jev. Brno : [vl.n.], 1974. 32s. SKÁLA, Jaroslav. …až na dno!? : Fakta o alkoholu a jiných návykových látkách. 4.vydání. Praha 1 : AVICENUM, 1988. 144 s. ISBN 09-045-88 KRAUS, B; POLÁČKOVÁ, V. člověk - prostředí - výchova. Brno : Paido, 2001. 199 s. ISBN 80-7315-004-2. LISÁ, L; KŇOURKOVÁ, M. Vývoj dítěte a jeho úskalí. 1. Praha 1 : AVICENUM, 1986. 276 s. ISBN 08-084-86. 59

JANDOUREK, J. Sociologický slovník. 1. Praha : Portál, s.r.o., 2001. 285 s. ISBN 80-7178-535-0. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. 3. Praha 8 : Portál, s.r.o., 2007. 170 s. ISBN 978-80-7367-267-6. Www.alkoholik.cz [online]. 2003 [cit. 2010-04-15]. Zavislost. Dostupné z WWW: .

Www.sbcr.cz

[online].

1991

[cit.

2010-04-13].

<www.sbcr.cz>.

60

Dostupné

z

WWW:

ANOTACE Jméno a příjmení:

Barbara Kovářová

Katedra:

Českého jazyka a literatury

Vedoucí práce:

Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph. D.

Rok obhajoby:

2010

Název práce:

Dŧsledky alkoholismu v rodinách na Vizovicku

Název v angličtině:

The consequences of alcoholism in a families from the Vizovice area

Anotace práce:

Bakalářská práce je zaměřena na dŧsledky alkoholismu v rodině. Je zde nastíněno, jaká stádia alkoholismu existují a jaké dŧsledky mŧţe abŧzus alkoholu v rodině vyvolat. Dále práce zahrnuje síť poradenských center z vybrané oblasti a taktéţ uvádí konkrétní případy rodin, postiţené alkoholismem.

Alkoholismus, Vizovicko, psychický a fyzický vývoj dítěte, stádia alkoholismu, dŧsledky alkoholismu, rodina, rozdělení rodiny dle funkčnosti, kazuistiky, legislativa The thesis focuses on the consequences of alcoholism Anotace v angličtině: in the families. It outlines the stages of alcoholism and also reflects the gravity of the effect that the addiction may have on the family. In addition, the thesis gives the exact examples of the families effected by the addiction and mentiones the advice system centres in the area as well. Klíčová slova Alcoholism, Vizovice area, physical and mental development of a child, stages of alcoholism, v angličtině: consequences of alcoholism, family, family types according to the function, causuistics, legislature Přílohy vázané v práci: ţádné Klíčová slova:

Rozsah práce:

60 stran

Jazyk práce:

Čeština

UNIVE RZITA PALACKÉ HO PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Recommend Documents