Č ís l o– 134
2007/1
Ve l m i jas ný m e te or Vnoci z ne děl e 4. února na ponděl í 5. února 2007 přibl ižně v 0.03 SEČ pře l étlnad jižní a stře dní Moravou ve l m i jasný m e te or. Úk az trval je nom něk ol ik se k und, doprováze l je j však výbuch a zajím avé světe l né e fe k ty (náh odní pozorovate l é h ovoří o oranžovém a světl e -ze l e ném odstínu). Ne jvíc zaujal a jasnost této „padající“ h vězdy – m e te or pře zářil ul ici osvětl e nou poul ičním i l am pam i a ne jrůznější pře dm ěty nak rátk o vrh al y stíny. Světl o to byl o natol ik inte nzivní, že si je j všim l i i l idé tou dobou pobývající dom a – jak dok l ádá je de n svěde k , k te rý m ěl„již zataže né závěsy a se zavře ným a očim a navíc pod pe řinou usínal .“ Přibl ižně De tailní sním e k b olid u EN040207 ze 4. února 2007 poříze ný po dvou m inutách se dok once ozval au tom atick ou b olid ovou k am e rou Astronom ick éh o ústavu AV ak ustick ý doprovod ce l é udál osti – Č R na stanici Č e rve ná h ora u M oravsk éh o Be rou na. Pře ru šování světe lné stopy b olidu je způsob e no rotu jícím kl ok otavé h řm ění. Me te ory, l idově ře če no „padající se k tore m a u m ožňu je pře sné u rče ní rych losti a je jíh o průb ěh u h vězdy“, m ají na svědom í drobná b ěh e m průletu tělesa atm osférou Z e m ě. V m axim u b olid d osáh ljasnosti − 18. m agnitu dy ve výšce 36 k m nad ze m sk ým těl ísk a, k te rá se tre fí do naší pl ane ty. povrch e m (Dr. Pave lSpu rný). Při průl e tu ze m sk ou atm osférou se však rych l e oh ře jí a většinou i vypaří. My po- a zbytk y z těch ne jvětších m oh ou dopadnout tom sl e duje m e světe l ný doprovod tak ovéh o až na ze m sk ý povrch . Vposl e dní doběse přizánik u: sl oupce pl azm atu, ionizované a e xci- tom zce l a vzácněm ůže m e se tk ati s um ěl ým i tované atom y rozpráše néh o ve tře l ce . m e te ory – vysl oužil ým i družice m i či nosným i V drtivé většině případů jde o drobné rak e tam i. Me te oroidy jsou přitom různok am ínk y, k te ré se nazdařbůh toul ají sl une ční rodou sm ěsí pozůstatk ů z dob, k dy vznik al a soustavou. Tyto tzv. m e te oroidy většinou pro- sl une ční soustava, zbytk ů po k ol izích pl ane nik nou do výšk y zh ruba se dm de sáti k il om e trů, te k a tak é po průl e te ch k om e tárních jade r k ovětší – ce ntim e trové až m e trové je ště níže l e m h ork éh o Sl unce .
2 Vel m i jasné m e te ory – jak o bylz ponděl í k te ré tuto udál ost způsobil o, dopadl a na 5. února 2007 – jsou k aždopádně ve l k ou ze m sk ý povrch . Vanal ýze získ aných dat se vzácností, v prům ěru je pozorovate l ných asi však stál e pok račuje . pětde síte k tak ových udál ostí ročně. Ne ní při– Jiří Du še k – tom vyl ouče no, že část z k osm ick éh o těl e sa,
Ve l m i jas ný m e te or – výs l e dk y poz orování „Těsněpře d půl nocí vnoci z ne děl e na ponděl í 4. února ozářilpo dobu tří se k und obl oh u nad ve l k ým úze m ím stře dní Evropy m im ořádně jasný m e te or, tzv. bol id. Průl e t vyvol al násl e dné zvuk ové e fe k ty (podobné h řm ění), sl yšite l né z rozsáh l éh o úze m í jih ových odní a stře dní Moravy, západníh o Sl ove nsk a a se ve rových odníh o R ak ousk a. Te nto vzácný a m oh utný přírodní úk az pozoroval o ve l ké m nožství náh odných svědk ů a práve m tudíž vzbudilm im ořádný záje m ve ře jnosti a m édií,“ uvádí se vtisk ové zprávěAstronom ick éh o ústavu Ak ade m ie věd Č e sk é re publ ik y. Nyní již vím e , že m e te or začalsvítit pře sně v 23 h odin 59 m inut 15,8 se k undy a poh asl za pouh é 2,7 se k undy. Fotografick é sním k y toh oto úk azu přitom byl y poříze ny še sti ce l oobl oh ovým i k am e ram i na čtyře ch stanicích tzv. Č e sk é bol idové sítě, k te rou provozuje právě Astronom ick ý ústav v O ndře jově. Na čtyře ch dal ších stanicích byl y získ ány ve l m i podrobné záznam y průběh u svíce ní m e te oru a též je de n zvuk ový záznam . Z vuk ové vl ny zaznam e nal y i se ism ick é stanice provozované Masaryk ovou unive rsitou v Brně a Te ch nick ou unive rsitou vO stravě. Ne ch e jm e al e dálh ovořitodborník y z Astronom ick éh o ústavu vO ndře jově: „Naše přístroje poprvé zaznam e nal y světl o m e te oru ve výšce 84 k m přibl ižně5 k m se ve rněod Bře cl avi. Me te or vstoupildo atm osféry rych l ostí 21,78 k m /s a prol étlze m sk ou atm osférou po h odně strm é dráze se sk l one m k ze m sk ém u
povrch u 72,2 stupňů. Po dvou m e nších zjasněních dosáh lsvé ne jvětší jasnosti vk rátk ém , avšak m im ořádnějasném výbuch u, k te rý bylvíce jak 1000k rát jasnější ne ž Měsíc vúpl ňk u. Te nto ne jjasnější bod na dráze m e te oru bylve výšce 36 k m nad ze m í a pro vl astní těl e so to bylok am žik , k dy došl o k je h o tém ěř úpl ném u zniče ní. Pouze ve l m i ne patrná částje h o původní h m otnosti ne pře sah ující 1 k g dál e pok račoval a v původní dráze avšak ve l m i rych l e se brzdil a a postupněsh oře l a. Te nto k oncový bod dráh y bylve výšce 30,62 k m přibl ižně nad obcí Č e jč. Vešk e rá původní h m ota těl e sa sh oře l a v atm osféře a k žádném u pádu m e te oritu až na ze m sk ý povrch tudíž ne došl o.“ O dborník ům z Astronom ick éh o ústavu vO ndře jově– pod ve de ním dr. Pavl a Spurnéh o a dr. Jiříh o Borovičk y – se tak é podařil o zjistit, že původní těl e so m ěl o ve l ik ostje nom půlm e tru a poh ybovalse po protáh l é dráze k ol e m Sl unce je n 6,8 stupňů sk l oněné k rovině dráh y Z e m ě. Vne jbl ižším bodě dráh y se k e Sl unci přibl ížil o až k e dráze pl ane ty Venuše a naopak ne jvzdál e nější bod je h o dráh y l e že lv h l avním pásu pl ane te k m e zi Marse m a Jupite re m . My tím to děk uje m e pracovník ů Astronom ick éh o ústavu za posk ytnutí zajím avých inform ací a vše m šťastným pozorovate l ům za zprávy, k te ré nám o m im ořádném úk azu podal i. – Jiří Du še k –
3
Ce l ý ve s m ír na je diné m apě! Pře dstavte si, že naši pl ane tu, Měsíc, sl une ční soustavu, vše ch ny vidite l né h vězdy, ce l ou Gal axii, Místní sk upinu gal axií, ostatní k upy gal axií a dok once i h orizont udál ostí, k am už z principu vidět ne m ůže m e , um ístíte do je dné, je diné m apy... Z dá se vám tato pře dstava přitaže ná za vl asy?Ani náh odou! Tak ová m apa sk ute čně e xistuje – obsah uje re ál né obje k ty a posk ytuje zce l a unik átní pohl e d na ve sm ír jak o ce l ek . Mapu ve sm íru se stavilk ol e k tivam e rick ých astronom ů pod ve de ním Rich arda Gotta z unive rzity vPrince tonu. Je dnoduše vzal i pozorování z různých obse rvatoří, počínaje běžně dostupným i k atal ogy, pře s m ěře ní sondy H ipparcos až po data rozsáh l é Sl oanovy digitál ní pře h l ídk y obl oh y a vše ch ny obje k ty um ístil i do je dnoh o diagram u. Na vodorovnou osu vynáše l i tzv. re k tasce nzi, pom ocí níž se určují pol oh y ne be sk ých obje k tů, na osu svisl ou vzdál e nostvtzv.parse cích (1 parse k = 3,26 světe l néh o rok u). Vzdál e nostbyl a buďpřím o zm ěře na pom ocí paral axy (u h vězd) a ne bo odvoze na z tzv. k osm ol ogick éh o če rve néh o posuvu (u gal axií). Jak znám o, čím je gal axie od nás dál , tím se od nás dík y rozpínání ve sm íru tak é rych l e ji vzdal uje . Rych l ost toh oto vzdal ování m ůže m e doce l al e h ce zm ěřita za jistých pře dpok l adů pak odh adnout i vzdál e nost sam otné gal axie . A aby byl o vše ch no dostate čněpře h l e dné, je na svisl é ose vzdál e nostvynáše na vtzv.l ogaritm ick é šk ál e. S oh l e de m na ne jdůl e žitější zdroj inform ací, te dy Sl oanovu digitál ní proh l ídk u obl oh y, však byl a při vyk re sl ování m apy brána vúvah u pouze těl e sa vtěsné bl ízk osti ne be sk éh o rovník u, s de k l inací od − 2 do + 2 stupňů. Právěvtom to ře zu jsou totiž prom ěře ny vzdál e nosti vše ch vidite l ných gal axií... Proto tak é pl och á m apa na l istu papíru, na něm ž
čte te te nto příspěve k , věroh odně re pre ze ntuje podobu ve sm írnéh o prostoru podélne be sk éh o rovník u (zvol e né k onform ní zobraze ní přitom zaručuje , že se podoba ve l k ých ve sm írných struk tur při zak re sl e ní do m apy nijak ne zm ění). Po pravdě ře če no, k ritérium o m inim ál ní vzdál e nosti obje k tu od ne be sk éh o rovník u ne byl o dodrže no be z výjim k y, jinak by se totiž do diagram u ne dostal y něk te ré dostpodstatné obje k ty – pl ane ty, bl ízk é jasné h vězdy. U vzdál e ných gal axií však zůstává vpl atnosti. A navíc, výsl e dná m ozaik a ne ní pouh ou m apou. S oh l e de m na k one čnou rych l ost světl a je tak é ve l m i zajím avou ce stou do m inul osti. D ok once l ze říci, že pok ud se vydávám e do h odně ve l ik é vzdál e nosti, až něk am k sam otném u Vel k ém u tře sk u, začne se h ranice m e zi čase m a prostore m stírat... D ok once si nak one c vym ění rol i! Nuže te dy, vyde jm e se na ce stu m apou ce l éh o ve sm íru! Vesm írná m apa začíná ve spodní části ze m sk ým jádre m , nad k te rým se rozk l ádá pl ášťa ve vzdál e nosti 6378 k il om e trů i k ůra, na níž žije m e m y, l idé. Ne jvyšší vrch oli ne jh l ubší m ísto je přitom pod rozl išovací sch opností této m apy, tak že ve šk e ré ne rovnosti ze m sk éh o povrch u zanik ají voné te nk é čáře . Nad ze m sk ým povrch e m najde te atm osféru, do výšk y zh ruba se dm i se t k il om e trů sah ající ionosféru a pak 8420 um ěl ých družic v pol oze , jak ou m ěl y 12. srpna 2003 ve 4.48 světovéh o času. Vyznače ny jsou zce l a výjim e čněvše ch ny – ne je nom ty, co se zrovna nach áze l y podélne be sk éh o rovník u. Nápadné se tak stal y družice systém u GPS, ste jně jak o vše ch ny ge ostacionární sate l ity visící nad ze m sk ým rovník e m . Ne ch ybí ani Me zinárodní k osm ick á stanice , H ubbl ůvk os-
4 m ick ý dal e k oh l e d a tře ba i ne jstarší dosud e xistující sate l it– Vanguard 1. Nad těm ito um ěl ým i těl e sy je patrný Měsíc a ve čtyřik rát větší vzdál e nosti i obse rvatoř W MAP, k te rá prom ěřuje re l ik tní záře ní, pozůstate k po raném vývoji ve sm íru. Sonda se poh ybuje na oběžné dráze k ol e m Sl unce , asi je de n a půlm il ionů k il om e trů dal e k o od Z e m ě, vtzv. Lagrange ověboděL2. Do ste jnéh o m ísta bude zh ruba za de se trok ů um ístěn i nástupce H ubbl ova k osm ick éh o dal e k oh l e du. Pak je tady Mars, k te rý se vsrpnu 2003 re k ordně přibl ížilk Z e m i, a za ním násl e duje Me rk ur, Sl unce , Venuše a sam ozře jm ě i vše ch ny dal ší pl ane ty. U Jupite ru je navíc k řížk e m vyznače na sonda U l ysse s. D robným i te čk am i jsou vyk re sl e ny něk te ré pl ane tk y – k am e nné pl ane tk y m e zi Marse m a Jupite re m , h ouf těl e s pobl íž Jupite ru (tzv. Trójané) al e dové zbytk y za Ne ptune m , tzv. Kuipe rův pás. Z a ne jvětší těl e so toh oto systém u se přitom vše obe cněpovažuje Pl uto, k te ré už většina astronom ů m e zi pl ane ty ne počítá. Sam ozře jm ě, že správněbych om m ěl i vyznačit oběžné dráh y vše ch těl e s, je l ik ož je jich vzdál e nostse sam ozře jm ěm ění... Možná vás tak é zaujm e fak t, že pl ane tk y z obl asti m e zi Marse m a Jupite re m tvoří jak ési dva obl ak y. Ty vznik l y ve l m i je dnoduše a souvisí s k ritérie m , že vm apěnajde te „pouze “ ta těl e sa, k te rá se 12. srpna 2003 nach áze l a pobl íž rovník u – autoři sk ute čněz databáze 218 484 pl ane te k vybral i je n 14 183 případů, k te ré se v danou ch víl i ocitl y u ne be sk éh o rovník u. A protože se většina pl ane te k vysk ytuje spíše podéle k l iptik y, k te rá rovník protíná na dvou m íste ch , je l ogick é, že se vm apěvytvořil a dvěfal e šná se sk upe ní. Ste jný výběr se proje vili v případě Kuipe rova pásu, k am se dostal o 771 znám ých těl e s, vče tněne dávnéh o Quaoaru o prům ěru zh ruba 1250 k il om e trů. Z a Kuipe rovým páse m l e ží tři m e zipl ane tární sondy (opět vyznače ny k řížk y) – Pione e r 10, Voyage r 1 a Voyage r 2, k te ré se bl íží k tzv. h e l iopauze , k de se se tk ává sl une ční
vítr s m e zih vězdným prostře dím . V této obl asti začíná i O ortůvobl ak l e dových těl e s, z něh ož poch ází většina k om e t. O statně ta ne jsl avnější vl asatice , te dy H al l e yova k om e ta, je v m ozaice tak é... Mom e ntál ně se poh ybuje m e zi dráh ou U ranu a Ne ptunu. O ortůvobl ak začíná ve vzdál e nosti k ol em osm i tisíc astronom ick ých je dnote k a k ončí asi sto tisíc astronom ick ých je dnote k dal e k o, te dy zh ruba je de n světe l ný rok od Sl unce . Připom e ňm e , že astronom ick á je dnotk a je rovna prům ěrné vzdál e nosti Z e m ě od Sl unce , zaok rouh l e ně 150 m il ionům k il om e trů. Kom e ty, k te ré z této obl asti přil étají, m ají pe riodu oběh u k ol e m naší m ate řsk é h vězdy v řádu něk ol ik a stove k tisíc rok ů... Z O ortova obl ak u te dy přil étají tzv. „ne pe riodick é“ vl asatice – je dnou zazáří u Sl unce a pak se na dl ouh ou dobu ne bo tak é navždy vrátí zpátk y do ch l adných h l ubin ve sm írnéh o prostoru. To bylostatně případ H yak utak e z rok u 19 9 6 a ne bo H al e -Bopp o rok později. Te dy dvou ve l m i jasných k om e t, k te ré ozdobil y jarní obl oh u k once dvacátéh o stol e tí. Dáluž násl e dují h vězdy. Ne jbl ižší je Proxim a, ne nápadný če rve ný trpasl ík ve vzdál e nosti 4,2 světe l néh o rok u, k te rý je součástí systém u dal ších dvou jasnějších stál ic – α Ce ntauri. Z atím co Proxim u stěží zah l édne te v trie dru, α Ce ntauri zvaná též Tol im an pře dstavuje je dnu z dom inantjižní h vězdné obl oh y. Násl e dují dal ší jasné stál ice – Sírius, Vega a Arcturus... m odrým i a če rve ným i te čk am i je zak re sl e no 3386 h vězd pozorovaných sondou H ipparcos – vše ch ny se nach ází podélne be sk éh o rovník u (de k l inace od − 2 do + 2 stupňů). Tato e vropsk á sonda, k te rá dok ázal a pře sně zm ěřit vzdál e nosti až do pěti se tsvěte l ných rok ů, totiž anal yzoval a 118 218 h vězd, do m apy se však dostal o je n 3 386 e xe m pl ářů. Stál ice , u k te rých byl y vm inul osti obje ve ny nějak é pl ane ty, jsou přitom zak re sl e ny m odrým k řížk e m . Vtéto obl asti přitom v m apě k ončí naše znal osti pře sných vzdál e ností. Vše ch ny ostat-
5 ní obje k ty jsou natol ik dal e k o, že zatím ne dok áže m e zm ěřit je jich paral axu, tak že při určování vzdál e nosti m usím e vych áze t z ne jrůznějších , patřičněne jistých pře dpok l adů. Ve vzdál e nosti asi 25 tisíc světe l ných rok ů najde te stře d Gal axie , ve k te rém se nach ází obří če rná díra o h m otnosti k ol e m tří m il ionů Sl uncí. Je nom o k ouse k dálje pak te čk ovanou k řivk ou naznače n ok rajnaše h o h vězdnéh o systém u. Budete-l i pok račovatvproch ázce m apou, narazím e na 52 čl enů Místní sk upiny gal axií. Tedy Vel k é a Mal é Magel l anovo m račno z jižní obl oh y ve vzdál enosti zh ruba dvě stě tisíc světel ných rok ů, nápadnou M 31 z Androm edy – ve vzdál enosti tří m il ionů světel ných rok ů, a tak é M 33 z Trojúh el ník u, k terá l eží ještěo pár stovek tisíc světel ných rok ů dál . V m apě jsou zak resl eny všech ny objek ty Místní sk upiny gal axií, bez oh l edu na jejich pol oh u vůčinebesk ém u rovník u. Z a nim i násl e dují něk te ré dal ší k upy, napřík l ad M 81 a M 82, spirál ní gal axie M 101, Vírová gal axie M 51, Som bre ro M 104 a sam ozře jm ěi ne jbl ižší sk ute čněve l ik á k upa gal axií k ol e m M 87. Vjádru této gal axie byste dok once nal e zl i zatím ne jvětší znám ou če rnou díru o h m otnosti k ol e m tří m il iard Sl uncí! Vzdál e nosti většiny těch to re l ativně bl ízk ých gal axií byl y přitom doce l a spol eh l ivě urče ny pom ocí zvl áštníh o typu prom ěnných h vězd, tzv. ce fe id, na k te ré se dok ázalpodívat H ubbl ůvk osm ick ý dal e k oh l e d. Te čk y za M 81 pře dstavují 126 59 4 gal axií a k vasarů, k te ré byl y dosud prom ěře ny podélne be sk éh o rovník u Sl oanovou digitál ní proh l ídk ou obl oh y. Svisl é pruh y, k de tyto obje k ty ch ybí, ne jsou náh odou – proch ází tudy Ml éčná dráh a, k te rá nám brání ve výh l e du do vzdál e nějšíh o ve sm íru. Je přitom na první poh l e d patrné, že gal axie ne jsou vprostoru rozm ístěny rovnom ěrně, nýbrž vytváří ne jrůznější stěny, buňk y a ře tězy. Něk te ré z nich m ají dok once i svá jm éna. Tzv. Vel k ý atrak tor se sice nach ází m im o ne be sk ý rovník , autoři h o však v m apě pře sto vyznačil i. Vtom to případě se přitom
je dná o ve l m i zvl áštní obje k t – ne jspíš jde o k upu gal axií v souh vězdí Ce ntaura vzdál e nou asi 65 m e gaparse k ů. D e vade sát proce nt je jí h m oty však tvoří tzv. sk rytá l átk a, k te rá se proje vuje pře de vším gravitačním i účink y. Proto tak é přitah uje vše ch ny bl ízk é gal axie , vče tně naší. Vše ch ny tyto h vězdné ostrovy se k Vel k ém u atrak toru přibl ižují rych l ostí až še stse tk il om e trů za se k undu. Konturam i je vm ozaice zak re sl e na i pol oh a tzv. Vel k é stěny obje ve né pře d něk ol ik a rok y, opět m im o ne be sk ý rovník . Ve vzdál e nosti od 215 až 370 m e gaparse k ů se však právěpři k onstruk ci této m apy podařil o ide ntifik ovat je ště větší ve sm írnou struk turu, tzv. Sl oanovu ve l k ou ze ď– vl ák no něk ol ik a tisíc gal axií, k te ré se nach ází asi je dnu m il iardu světe l ných rok ů dal e k o, s dél k ou asi 1,4 m il iardy světe l ných rok ů (na obl oze se te dy podélrovník u táh ne vdél ce asi se dm de sátstupňů). Je ště dálnarazím e na ne jjasnější k vasar 3C 273, ve l m i ak tivní jádro m l adé gal axie , a tak é na h ranici, k de se zpom al uje (sm ěre m k nám ) a naopak zrych l uje rozpínání ve sm íru (k osm ol ogick ý če rve ný posuv z = 0,7551). Astronom ové totiž pře d ne dávne m zjistil i, že se proti vše obe cném u oče k ávání te m po e xpanze ve sm íru ne zm e nšuje , al e naopak zvětšuje , jak oby je dnotl ivé obje k ty na se be působil y odpudivou síl ou. Ce l ou situaci si l ze pře dstavit tak , že je ve sm ír prostoupe n te m nou e ne rgií se záporným tl ak e m , k te rá ve sh oděs Einste inovou obe cnou te orií re l ativity působí na ok ol í odpudivou gravitací! Vzh l e de m k tom u, že tato síl a v prům ěru pře k onává přitažl ivou gravitační síl u, vzdal ují se je dnotl ivé gal axie od se be se zrych l e ním a se zrych l e ním se rozpíná tak é ce l ý současný ve sm ír. Pok ud te dy ne dojde k nějak é zm ěně, bude ve sm ír e xpandovat be z om e ze ní a stál e větším te m pe m .. D ruh ou l inií je pak tzv. ne dosažite l ná obl ast (z = 1,6876) – te dy ta část ve sm íru, do k te ré ne m ůže m e nik dy dol e tětrych l ostí světl a (právě z důvodu zrych l ování e xpanze
6 ve sm íru). Je přitom podivuh odné, že i pře sto m ůže m e tyto ne dosažite l né obje k ty studovat. Nik dy se k nim al e ne dostane . Te dy pok ud ne vym ysl ím e poh on um ožňující nadsvěte l né rych l osti, což ovše m současná fyzik a odk azuje do říše poh áde k a sci-fi. Gal axie v této vzdál e nosti a v tom to čase – světl o z těch to obje k tů vyrazil o na ce stu v době, k dy m ělve sm ír tře ba je n pol ovinu současnéh o stáří – už žádné nápadné struk tury ne vytváří. A to je dobře – vtěch to m ěřítcích by totiž m ěl být ve sm írný prostor izotropní, be z jak ých k ol i anom ál ií. Vesm ír se al e vté vzdál e nosti od toh o naše h o příl iš ne l iší, je n gal axie jsou o poznání m l adší, je jich ak tivní jádra je štěak tivnější. Tak é vtéto obl asti najde m e řadu zajím avých , e xotick ých obje k tů: Napřík l ad je tady gravitační čočk a QSO 09 57, k te rou vpodoběněk ol ik a de form ovaných obrazů vytváří bl ižší, ve l mi h m otná gal axie .Vyznače n je i zdrojzábl e sk u gam a záře ní GRB 9 9 0123, je nž se stalnak rátk o ne jzářivějším obje k te m ve ve sm íru... Úpl něna vrch ol u m apy najdete ty úpl něnejvzdál enější k vasary a gal axie, k teré existoval y vdobě, k dy bylvesm ír až desetk rát m l adší než dnes. Jedním z nejvzdál enějších dosud znám ých k vasarů je objek t s k osm ol ogick ým červeným posuvem 6,42 objevený v pol ovině rok u 2003 Sl oanovou digitál ní proh l ídk ou obl oh y, nejvzdál enější dosud znám ou gal axií je LAE J1044-0123 s k osm ol ogick ým červeným posuvem 6,68, na níž astronom ové narazil i dík y japonsk ém u dal ek oh l edu Subaru na H avajsk ých ostrovech . O ba tyto systém y tedy existoval y v době, k dy m ělvesm ír jen patnáctprocentsoučasnéh o stáří, tedy něco k ol em jeden a půlm il iardy rok ů. A co je úpl něna vrch ol u?Č árk ovaněje vyznače na h ranice , k dy vznik al y první h vězdy, zh ruba dvěstěm il ionů rok ů po Vel k ém tře sk u. To znam e ná, že žádné vzdál e nější gal axie prostě pozorovat ne m ůže m e , protože v nich h vězdy je ště ne začal y svítit. Je l ik ož se v této části ve sm írné m apy dívám e tak é do m inul osti, je zře jm é, že autoři m oh l i zak re sl it
i ok am žik vznik u re l ik tní m ik rovl nnéh o záře ní, k te ré se vytvořil o je n 380 tisíc rok ů po Vel k ém tře sk u, te dy v době, k dy se odděl il a l átk a od záře ní. A nezapom něl o se ani na Vel k ý třesk a dok once za ním (!)na zónu, k am z principu nik dy nedohl édnem e, protože záření odtud nepronik ne. Existují gal axie , h vězdy, pl ane ty a m ožná i inte l ige ntní bytosti za tím to h orizonte m udál ostí?Ne poch ybněano, boh uže l , nik dy se s nim i ne spojím e , naše životy se nik dy ne protnou... Bude to jiný světne ž te n náš?Stěží. Z ře jm ěbude tom u naše m u h odněpodobný, vždyťje to součástnaše h o ve sm íru, k te rý k rátce po svém zrodu proše lbouřl ivým obdobím běh e m něh ož vznik l a naprostá většina h m oty, k te rá nás ve vidite l né části ve sm íru obk l opuje . Musím e si prostěvznik nout, že rozm ěry naše h o ve sm íru jsou i vtom to l ogaritm ick ém m ěřítk u větší, ne ž si um ím e pře dstavit. Vesm írná m apa – k rom ěrozl ožení nebesk ých objek tů a cestědo m inul osti – vsoběuk rývá ještě jedno výjim ečné posel ství. Většinu objek tů, k teré jsou vní vyznačeny, jsm e objevil i a nebo prom ěřil i teprve v posl edních něk ol ik a desetil etích ! Ještě před padesáti rok y nebylna oběžné dráze jediný um ěl ý satel it, neznal i jsm e Kuiperůvpás, žádný pul sar, černou díru, zdroje zábl esk ů gam a záření, žádné gal axie sesk upené do dl ouh ých řetězů a sam ozřejm ěani rel ik tní m ik rovl nné záření. Bez práce řady anonym ních pozorovatel ů, bez sondy H ipparcos, H ubbl ova k osm ick éh o dal ek oh l edu a autom atick é observatoře Sl oanovy digitál ní prohl ídk y obl oh y, bez všech těch to geniál ních přístrojů by m ozaik a nebesk éh o rovník u nik dy nevznik l a. Nik do přitom nepoch ybuje, že se bude m apa vbudoucnosti dálzapl ňovatdal ším i a dal ším i podivuh odným i objek ty. O bjek ty stejně podivuh odným i jak o je tato m apa. – Jiří Du še k – A Map ofth e U nive rse , J. R . Gott, M. Juric, D . Scl e ge l , F. H oyl e , M. Voge l e y, M. Te gm ark , N. Bah cal l , J. Brink m ann, pre print, astro-ph /0310571 v1, 20. října 2003.
7
8
9
10
11
Rozře zaná logaritm ick á m apa ce léh o ve sm íru v rovník ové ob lasti. Podržte Bíléh o trpaslík a v pozici „na šířk u “ a postu pnělistu jte od strany 7 až se m . Vzd álenost od Z e m ěpak u b íh á zleva doprava a navazu je opět vlevo na další stránce . M apa posk ytu je pře h led ob je k tů v b lízk ém slune čním ok olí a tak é ob je k tů m apovaných pom ocí Sloanovy d igitální pře h lídk y ob loh y (SDSS). M apu si sam ozře jm ě m ůže te tak é ok opírovat, rozstříh at a slepit. Je jí originál je dostu pný na inte rne tové ad re se h ttp://w w w.astro.prince ton.e d u /~ m ju ric/u nive rse / vrozličných form áte ch a rozliše ních .
Golfje h lou pá h ra, je jím ž cílem je d opravitve lm i m alý m íče k do je štěm e nší jam k y nástroji k tom u ne vh od ným i. W inston Ch u rch ill Ne u rotik je člověk , k te rý staví vzd u šné zám k y, psych opatje člověk , k te rý vnich žije , psych iatr je člověk , k te rý si vyb írá náje m né. Je an Law re nce K dyž ve nk u prší, d ají se d ělatje n d věvěci a já k arty ne h raji... Ge orge Sand Příb u zní jsou jak o h orsk á k rajina, ne jlepší d oje m dělají z d álky. Je an Gab in
12
Jas né k om éty V apríl i toh to rok u pre jdú pe rih él iom dve Vráťm e sa však do súčasnosti: P/Enck e znám e pe riodick é k om éty: P/Enck e 2P ne osl ňuje jasnosťou ani ve ľk osťou k óm y a P/Mach h ol z 9 6P. a ch vosta, avšak je j obe žná doba 3,3 rok a Z ačne m tou prvou – P/Enck e . Kom étu a občas priaznivé ge om e trick é podm ie nk y objavilvrok u 1786 P. F. Méch ain, pri návrate um ožňujú pozorovať túto k om étu je dnov179 5 ju ak o prvá zbadal a Karol ine H e rsch e - duch ým i prostrie dk am i, naprík l ad trie de r l ová, m e no však dostal a po ne m e ck om m ate - 10×50. Toh o sm e bol i sve dk am i vrok u 2003, m atik ovi a fyzik ovi J. F. Enck e m . Te n v nove m bri sa pribl ížil a k Z e m i na vzdiaspracovalvše tk y novodobé pozorovania a vy- l e nosť 0,26 AU a je j jasnosť sa vyšpl h al a na počítaldráh u k om éty vsl ne čne jsústave . 6,5 m ag. Te nto návrat ne patrí m e dzi Kom éta Enck e sa považuje za m ate rsk é te - tie s l e pšou vidite ľnosťou al e pri troch e l e so m e te orick éh o roja Tauríd, je však sk ôr šťastia bude m ožné k om étu pozorovať k onse k undárne zdrojové te l e so. Existuje pre dpok l ad, že Tauridy a častice tvoriace Z odiak ál ny obl ak poch ádzajú prim árne z obrovsk e j k om éty, k torá obie h al a Sl nk o po k rátk ope riodick e j dráh e pre d 20 000 rok m i. Je jrozpadom sa se paroval o viac k om e tárnych jadie r, a z nich je v súčasne j dobe ak tívna iba Enck e . Po ve ľm i podobných dráh ach sa poh ybujú pravde podobne vyh asnuté arte fak ty 2212 H e ph aistos a 6063 Jason. Z aujím avý je tie ž vzťah m e dzi častým i k ol íziam i ve ľk ých obje k tov v posl e dne j júnove j de k áde s našou pl anétou (napr. Tungusk a 19 08) s podobným i dráh ovým i e l e m e ntam i ak o Tauridy poprípade Enck e . Pre vážne jších záuje m cov doporučuje m práce : D. I. Ste e l, D. J. Ash e r, S. V . Club e , Th e Stru ctu re and e volution of th e Tau rid Com plex a D. I. Ste e l, Efe m e rid a pro k om e tu 2P/Enck e na pře lom u b ře zna a du b na. D. J. Ash e r, O n Th e origin of Co- K om e ta b y m ěla b ýt pozorovate lná m alým i dalek oh ledy a m ožná i pou h ým ok e m . m e tEnck e .
13
H orná m apa u k azu je pre ch od k om éty P/Enck e ok olo η Psc a M 74 od 23. 3. 2007. M apa d ole pre dstavu je ce lkový poh yb k om éty v prie b e h u 20 d ní od 30. 3. 2007. Vých od isk ový čas pre ob e 19 h 30m SEČ , die lik y označu jú dni.
14 com m arca a začiatk om apríl a na ve če rne j stojí, do pol ovice apríl a m ám e m ožnosťpozoobl oh e , žiaľ pri e l ongácii m e nše j ak o 23°, rovať ve ľm i zaujím avý obje k t sl ne čne j jasnosť sa bude poh ybovať ok ol o 8– 9 m ag. sústavy. Kom éta sa bude poh ybovať vsúh ve zdí BaraO k om éte Mach h ol z nabudúce … na, se ve rne od e k l iptik y, re l atívne ne ďal ek o – M arián Urb aník – sa bude nach ádzať Venuša a Pl e jády, 24. až 25. m arca bude ve ľm i te sne pre ch ádzať ok ol o η Psc a gal axie M 74. Z a pok us to určite Je lepší rad ovatse z k větu růže , ne ž strk atje jí k oře n pod m ik rosk op. O scar W ilde K dyb ych om če k alina se tk ání s ide álem , strávilib ych om ce lý životvče k árně. PitigrilliDino Se rge
Trpas l ičí as trok víz Astrok víz se m inul ým zadáním po roce uzavře l . D ne s přináším e posl e dní ře še ní přím o od autora otáze k a na posl e dní straně Bíl éh o trpasl ík a ce l k ové vyh odnoce ní ce l oroční soutěže . Vše m zúčastněným děk uje m e za účasta snad se u podobné soutěže zase něk dy se tk ám e . (1) Jarný bod je podľa de finície počiatk om rovník ove j súradne j sústavy. Z toh o vypl ýva je dnoduch ý záve r: be z oh ľadu na to, ak ý je dátum , čas, či panovník , vždy bude m ať súradnice α = 0°, δ = 0°. Tým panovník om si al e nie som ce l k om istý. Ak be rie m e je h o pozíciu na ne bi, tak sa nach ádzalzh ruba (6 719 /25 800)·360° = 9 3° proti pre ce sném u poh ybu Sl nk a. Te nto bod je v súh ve zdí Bl íže ncov, ve ľm i bl ízk o Býk a. Sam ozre jm e na ek l iptik e . (2) Ch yba vúvah e je nasl e dovná: ak by bolpre nos e ne rgie iba žiare ním , je to vporiadk u. Al e m y vSl nk u pre nášam e e ne rgiu ve de ním . Vzore c pre bil anciu e ne rgie vje dnotk e h m oty je daný vzťah om : E je súče tvše tk ých e ne rgií prijatých a uvoľne ných za je dnotk u času vje dnotk e h m oty, jje e m isný k oe ficie nt, σ Ste fan-Bol tzm annova k onštanta a κ je opacita l átk y (sch opnosť poh l covať sve tl o). Pre pre dstavu, m e dzi stre dnou voľnou dráh ou fotónov v l átk e λ, opacitou a h ustotou ρ pl atí vzťah
Vprípade , že sa sve tl o šíri vák uom , odpadá ce l ý čl e n s κ. To zodpove dá šíre niu e ne rgie žiare ním . Ak al e dám e žiare niu do ce sty pre k ážk u, potom bude m e fotóny zadržiavať
15 vl átk e . Č ím h uste jšia je sie ťovina, tým pom al šie z ne j voda vyte k á. R ybársk a sie ť vodu ne zadrží, be žná pl áte ná k oše ľa l e n ve ľm i sl abo, al e rifl e už ce l k om dobre . Táto anal ógia pl atí aj pre sve tl o a sl ne čný m ate riál . Fotony sa totiž ne šíria zo stre du Sl nk a rovno, al e narážajú do voľných e l e k trónova posúvajú sa cik -cak m e tódou sm e rom k povrch u. Ce sta im pre to ne trvá nie k oľk o se k únd al e tisice a tisíce rok ov. O pacita je te da zodpove dná za to, že te pl ota sm e rom k povrch u k l e sá rých l e jšie ak o by zodpove dal o zák onu zach ovania e ne rgie . U k áže m e si e šte je de n vzore c. Je to vzore c pre pok l e s te pl oty sl ne čnéh o žiare nia s pribúdajúcou výšk ou sm e rom k povrch u. D á sa uk ázať, že pl atí:
Ak by sm e ne m al i žiadne prostre die κ = 0, te pl ota žiare nia by ne k l e sal a sm e rom k povrch u, k l e sal a by l e n je h o inte nzita. Pre to už sam otné zadanie bol o zavádzajúce , pre tože na povrch u by sm e ne nam e ral i te pl otu žiare nia 6 000, al e priam o 15 m il iónov stupňov. Sam ozre jm e , absol útne čie rnu doštičk u by nám toto žiare nie rozpál il o na te pl otu 6 000 stupňov. Viďrie še nie ďal šie h o prík l adu. (3) Tre ba rozl išovať dve ve ci. Te pl otu a te pl o. Te pl ota danéh o pl ynu je daná je h o stre dnou k vadratick ou rých l osťou. Te pl o je naopak m nožstvo e ne rgie , k toré prijm e al e bo vyžiari te l e so. Č o nám je pl atné, že e ne rgia je dne j častice v k oróne je 20 000k rát väčšia, k e ď tých to častíc je vk oróne iba 1014 m − 3. Vnaše jatm osfére je zh ruba 1025 m − 3 častíc, čo je o 11 rádov viace j. Množstvo e ne rgie , k torým by k oróna oh rie val a napr. sk afande r k ozm onauta, je viac ak o m il iónk rát m e nšie ak o od ze m sk e j atm osféry. D ôvodom , pre čo by k ozm onaut ne pre žilnávšte vu k oróny by te da ne bol a je j príl iš vysok á te pl ota, al e žiare nie z povrch u Sl nk a. (4) Ak sa družica brzdí v atm osfére , tak tre cie sil y je j odobe rajú e ne rgiu. Mal a by sa te da poh ybovať pom al šie . Táto úvah a je správna l e n v prve j pol ovici. Ce l k ová e ne rgia, k torú m á družica na k ruh ove jdráh e , je
pre tože pre prvú k ozm ick ú rých l osťpl atí rovnosťodstre dive ja gravitačne jsil y:
Ce l k ová e ne rgia družice je záporná. Ak je j bude m e odobe rať e ne rgiu, je j rých l osť bude rásť. Pre čo potom ne bude rásťrých l osťdružice do ne k one čna?Pre tože k e ďbude obie h ať ok ol o Z e m e te sne nad povrch om , tak dosiah ne m axim ál ne jrých l osti, ak by obie h al a pod povrch om Z e m e . Ak ide m e pod povrch Z e m e , tak m nožstvo h m oty na ňu pôsobiace nám kl e sá a te da k l e sá aj obe žná rých l osť. Vstre de Z e m e by už družica obie h al a nul ovou rých l osťou. Správne je te da b) – rých l osťdružice sa s pok l e som výšk y zvyšuje . (5) Majm e Pogsonovu rovnicu:
16 Ž ižk a m all e n je dno ok o, pre to zaznam e nall e n pol ovicu dopadajúce h o sve tl a. Inte nzita, k torou h vie zda svie til a do je h o ok a bol a pol ovičná oproti sm rte ľník om s dvom a očam i. Po dosade ní
Vide lte da o trištvrte m agnitúdy h oršie ak o obyčajný čl ove k . Naviac, pri pozorovaní je dným ok om pre stáva m ozog k origovať nie k toré vady zobraze nia a je m ožné, že sk utočný pok l e s MH Vbude e šte vyšší.
Trpasl íčí astrok víz – vyh odnoce ní Vítězi je dnotl ivých k ate gorií a tudíž výh e rci zajím avých ce n jsou: Vk ate gorii čl e nů Am atérsk é proh l ídk y obl oh y M artin H ol e če k s ce l k ovou úspěšností správnězodpověze ných otáze k 10 %. Vk ate gorii ne čl e nů Am atérsk é proh l ídk y obl oh y Pe te r Gre šk ovičs ce l k ovou úspěšností 70 %. V spe ciál ní k ate gorii če sk y ne m l uvících ne čl e nů APO (dík y autorovi otáze k za je jich prom ptní pře k l ad do jazyk a angl ick éh o) R osita K ok otane k ová z Bul h arsk a s ce l k ovou úspěšností 20 %. Výh e rcům gratul uje m e , budou odm ěněni jistě zajím avým i ce nam i, ostatním zúčastněným děk uje m e .
O bsah čísl a Vel m i jasný m e te or, Jiří D uše k ............................................................................................1 Vel m i jasný m e te or – výsl e dk y pozorování, Jiří D uše k ........................................................2 Ce l ý ve sm ír na je diné m apě!, Jiří D uše k ..............................................................................3 Jasné k om éty, Marián U rbaník ...........................................................................................12 Trpasl ičí astrok víz ...............................................................................................................14
BÍLÝ TRPASLÍK je zpravodajsdruže ní Am atérsk á proh lídk a obloh y. Adre sa re dak ce Bíléh o trpaslík a: Mare k Kolasa, J. Vrch lick éh o 3, 736 01 H avířov-Podlesí, e -m ail:m are k .k olasa@ gm ail.com . Najde te nás tak é na inte rne tových W W W stránk ách h ttp://w w w .astronom ie .cz. Na přípravě spolupracují H vězdárna a plane tárium Mik uláše Kope rník a v Brně, H vězdárna a plane tárium Joh anna Palisy v O stravě a H vězdárna vÚpici. Re dak ční rada: Jana Adam cová, Jiří Duše k , Z de něk Janák , Pave l Karas, Mare k Kolasa, Pe tr Sch e irich , Pe tr Sk ře h ot, Te re za Še divcová, Pe tr Šťastný, Mich alŠvanda, Martin Viláše k , Vik tor Votruba. Sazba Mich alŠvanda písm e m Lido STFvprogram u Scribus © APO 2007
