UMĚNÍ STAROVĚKKÉHO ŘÍMA
•
500 př. n. l.
HISTORIE •
• • • • • • •
•
první vyspělá civilizace – Etruskové Apeninský poloostrov přejali písmo od Řeků, kultura navazuje na tradici pravěké italské kultury v Itálii se Etruskové objevili v 10. - 9. stol. př. n. l. věřili v posmrtný život, stavěli tzv. nekropole (města mrtvých) vyspělé zemědělství, řemesla a obchod r. 474 př. n. l. – porážka od Řeku, r. 265 př. n. l. dobyli Etrurii Římané r. 753 př. n. l. – spojením několika vesnic byl založen Řím (Romulus a Remus) pol. 5. stol. př. n. l. – vznik republiky Řím se stal centrem světového obchodu, kultury i umění oproti filozofickému Řecku byl Řím postaven na právu, politice, dobývání a kolonizování Středomoří, pozice upevnili v punských válkách (s Kartágem) hospodářství založeno na otrokářském velkostatku a otrokářské řemeslné výrobě od 3. století n. l. pozvolný rozklad říše zevnitř, úpadek otrokářského systému roku 395 n. l. říše rozdělena na Západořímskou a Východořímskou ZŘŘ musela čelit neustálému tlaku barbarských kmenů - roku 476 n. l. zaniká VŘŘ se stala základem pozdější Byzance římské umění se znovuzrodilo v umění renesance a principech humanismu
UMĚNÍ • vychází z Etruského umění používali ve stavebnictví klenbu a oblouk zdobené náhrobky, nástěnné malby a krásné šperky
• vzor v řeckém umění, přesto si zachovává jedinečnost po ovládnutí Řecka v 2.stol. př. n. l. se do Říma dováží řecká umělecká díla (válečná kořist) bohatí Římané jimi ozdobily své domy, veřejné budovy, náměstí a chrámy díla se stala vzorem pro Římské umělce vliv řeckého umění se nejvíce projevil v sochařství a stavitelství
ARCHITEKTURA • vychází z řecké architektury • od Etrusků - oblouky • od Řeků - architrávy (násloupí) vodorovný pravoúhlý překlad nesený podporami (sloupy nebo pilíři)
architáv
• důraz na účelnost architektury např. využívaná k vojenským účelům (cesty pro vojáky)
• nový materiál na stavbu oblouků – beton pevnější zdi rozsáhlejší stavby
• čítárny, knihovny, přednáškové a divadelní sály, tělocvičny, obchody, rozlehlé císařské paláce, cirky, mauzolea, vítězné oblouky a sloupy, silnice, akvadukty
Materiály: mramor kámen sklo dřevo bronz (obkladové desky)
Stavební slohy: toskánský římsko-dórský římsko-iónský římsko-korýntský kompozitní
Typické prvky: půlkruhový oblouk kupolovitá klenba sloupy Nové prvky: římský oblouk římská klenba urbanistický plán měst
Urbanistický plán měst dle jednotného vzoru vyjma Říma a vojenských měst
forum - veřejný prostor ve středu města např. Forum Romanum v Římě Kolonáda (sloupořadí)
vodovodní rozvody pravoúhlé ulice šachovnicový půdorys vše podřízeno vojenským účelům principy římského urbanismu se staly východiskem dalšího vývoje evropských měst
Forum Romanum
Amfiteátry obrovské stavby gladiátorské hry, štvanice zvířat, artistické produkce, naumachie (námořní bitvy) elipsová aréna hlediště se stoupavými řadami sedadel nad klenutými ochozy vnější průčelí členěno arkádami na pilířích se sloupy a pilastry (reliéfní polosloup, má pouze dekorativní účel) Řím: 5 amfiteátrů největší Vespasiánův amfiteátr ve středověku „Koloseum“ až 45 000 lidí
další amfiteátry: Pompeje, Verona, Pule, Arles, Nîmes, Fréjus a Aquincu
Nîmes, jižní Francie
Arles, jižní Francie
Verona, Itálie
Pule, Chorvatsko
Pantheon dostavěn roku 123 n. l. v překladu: „chrám všech bohů“ centrem chrámu je polokulovitá aula o průměru 43m (největší kupole starověku) asi poprvé v dějinách použit beton portikus = sloupová hala předložená hlavnímu vstupu do budovy
Bazilika tržnice či soudní síň na hlavním náměstí (forum) křesťané převzali stavební typ baziliky pro křest. chrám
bazilika Aemilia
trosky Maxentiovy baziliky na Forum Romanum
Termy jedny z největších a nejmohutnějších staveb budovy sloužící jako lázně, čítárny, knihovny, přednáškové sály, divadelní sály, tělocvičny, hřiště, kolonády, obchodní stánky, otevřená nádvoří, parky a společenské sály horké prameny asfalt, vápenná malta sochy a malby Řím: 11 velkých termů a 1000 malých lázní
Bath - britské lázeňské město
Cirky stavby pro pořádání koňských dostihů, sportovních her, artistických produkcí, triumfálních slavností a lidových veselic půdorys protáhlého obdélníku s jednou stranou půlkruhově uzavřenou největší Cirkus Maximus - pro 80 000 diváků
Divadlo římské divadlo nevyužívá terénu jako řecké, ale jedná se o samostatnou stavbu amfiteatrální hlediště s jevištěm tvoří architektonický celek scaena obdélná patrová budova v pozadí jeviště členěna sloupy a výklenky zdobena sochami
proscaenium jeviště nižší a hlubší než řecké
řecké divadlo
orchestra polokruhová pro vznešené diváky průčelí zdobeno arkádami na pilířích a představenými sloupy
první stálé kamenné divadlo v Římě zbudoval Pompeius 55. př. n. l.
Marcellovo divadlo 30 000 diváků
divadlo v Orange jižní Francie 1. stol. n. l.
divadlo v Orange (jih Francie)
Paláce sídlo bohatých název odvozen od Palatinu - římský pahorek, kde se paláce tradičně stavěly původní formy ze dřeva a nepálených cihel, vyvinuly se v kamenné stavby monumentálního vzezření např. Deokleciánův palác chorvatský Split vystavěn palác, potom se kolem rozrostlo město relativně zachovalý stav
Diokleciánův palác ve Splitu (Chorvatsko, 4. stol.)
Vily sídla císařů rozsáhlé stavby na venkově k rekreaci např. Hadriánova vila v Tivoli 70 ha (s parkem) různé architektonické druhy, typy a slohy, všechny druhy kleneb sochařská a malířská díla
Vítězné oblouky a sloupy brány vybudované ke slavnostnímu vjezdu vracejících se vítězů Vítězný oblouk brána s jedním nebo třemi průchody atika horní hranolová nástavba dedikační nápis
průčelní i boční stěny zdobily reliéfy s válečnými výjevy
360 vítězných oblouků, dochovala se jenom malá část Titův oblouk r. 80 jeden oblouk Septimia Severa r. 203 tři oblouky oblouk Konstantina Velikého r. 312 největší z nich tři oblouky
Titův oblouk v Římě
Oblouk Konstantina Velikého
vítězné sloupy dochovaly se pouze dva Traiánův sloup r. 113 hranolová komora s císařskou zlatou urnou jako podstavec mramorový sloup s dórskou hlavicí 38 m vnitřní točité schodiště na vrcholu bronzová socha císaře – 1578 nahrazena sochou svatého Petra
sloup Marca Aurelia poroce 180 vysoký 30 m na vrcholu bronzové sousoší císaře s manželkou bylo v 16. stol. nahrazeno sochou sv. Pavla
Trajánův Sloup v Římě
sloup Marca Aurelia
Mauzolea monumentální hrobky panovníků nejznámější Hadriánovo mauzoleum v Římě od středověku sloužilo jako papežská pevnost spojeno tajnou chodbou s chrámem sv. Petra dnes známo pod názvem Andělský hrad
Augustovo mauzoleum
Obytný dům atriový dvůr s krbem a výklenky pro sochy domácích bůžků světlík ve stropě pod světlíkem nádrž na vodu jídelna ložnice kuchyně a koupelna pracovny za domem zahrada schodiště do patra 2. stol. př. n. l. – řecký peristyl sloupový ochoz obytné a hospodářské místnosti z atria se stal reprezentační sál
činžovní domy až čtyřpatrové ve velkých městech cihlové pro lidové vrstvy byty o několika místnostech v přízemí: krámy, dílny, podloubí, arkádové dvory balkóny
bohatí Římané žili v přepychových domech, palácích, z kamene a mramoru, všude stály sochy, stěny byly ozdobeny malbami domy a paláce měly otevřenou část se zahradou, kolem níž byly obytné místnosti v otevřených domech bylo v teplém období příjemněji
Užitkové stavby silnice přesun vojsk 90 000 km vydlážděných silnic
akvadukty viadukty kanály
Akvadukt umělý vodní kanál zajišťuje přívod vody od zdroje do místa její potřeby zavlažování, zásobování měst vodou…
často překonává různé přírodní či jiné překážky arkády např. Aqua Appia nejstarší římský akvadukt
např. Pont du Gard Jediný třípatrový
Aqua Appia
Pont du Gard
Pohřebnictví nebylo jednotné podzemní klenuté komory, které byly předchůdci katakomb zachovaly se hrobky napodobovaly obytné domy malby v hrobkách
význam nové druhy, typy, principy a motivy vychází z ní architektura ranně křesťanská, vrací se k ní renesance, baroko a klasicismus
SOCHAŘSTVÍ obdivovali řecké sochařství práce Římanů jsou realističtější kopie řeckých děl sochy byly také barevné, ačkoli se dnes jeví bílé
materiál mramor – barevný, žlutý, černý keramika bronz štuk
dochovaly se hlavně podobizny a kopie řeckých děl novým žánrem jsou – busty – sochařské podobizny – jezdecké sochy césarů
portrétní plastika citlivě a věrně zobrazovala své modely podobizny politiků a císařů figury, hlavy a busty Augustus z Primaporty
jezdecké pomníky Marcus Aurelius na Kapitolském náměstí v Římě
reliéf zrodil se ve spojení s architekturou na štítech budov, vítězných obloucích a sloupech smysl pro realistické zachycení historický reliéf součást triumfálních oblouků nebo sloupů výjevy z vojenských tažení, mytologické náměty • Trajánův sloup -je pokryt 188 metrů dlouhým pásem reliéfu v němž jsou oslavována Trajánova válečná vítězství • Ara Pacis - oltář míru • Konstantinův oblouk
Konstantivův oblouk
Ara Pacis
• Ara Pacis – v Římě – první monument císařského období – bohatě dekorovaný oltář – 13 až 9 stol. př.n.l. – arabesky z květinových motivů v nízkém reliéfu – vytesané v helénistickém slohu – figurální desky s alegorickými výjevy a scénami z římské mytologie
MALÍŘSTVÍ fresky mozaiky desková i knižní malba
vzor: etruské a hélénistické malířství podporuje realistickou tendenci
iluzivní malba přírody a architektury, která měla vytvářet iluzi skutečného prostoru
malba monumentální freska mozaika enkaustika
desková tempera enkaustika
knižní tempera kvaš
náměty: zápasy výjevy z mytologie krajinomalba výjevy z běžného života portréty snaha zachytit osobnost a charakter člověka
výzdoba stěn domů zanikly
nástěnná malba 3. stol. př. n . l dochovaly se některé památky 4 pompejské slohy (podle nálezů v Pompejích bylo klasifikováno římské umění)
Pompeje zničeny zemětřesením roku 63 n. l. znovu postaveny definitivně zničeny výbuchem Vesuvu 24. srpna 79 (společně s nimi byly popelem zasypány města Herculaneum a Stabiae) objeveny v 16. stol. přerušované vykopávky dodnes
Inkrustační sloh první pompejský sloh poslední čtvrtina 2. stol př. n . l. až 1. čtvrtina 1. stol. př. n . l. inkrustační – malba napodobuje vykládání (inkrustaci) stěn barevnými kamennými deskami (mramorem), někdy i dřevem členění zdi na sokl, vlastní stěnu s obdélnými poli a přístropní pás (z hélénistické architektury)
Iluzionistický sloh druhý pompejský sloh 2. čtvrtina 1. stol. př. n. l. až 2. pol. 1. stol. př. n. l. Iluzionistický – vytvářel iluzi skutečné architektury malovanými sloupy nebo pilastry s kládím a fiktivními průhledy do sloupových síní nebo do krajiny (klamně prodlužovaly vlastní interiér) strop zdoben štukem, rozdělen na geometrická pole s figurální nebo ornamentální výplní
Ornamentální sloh třetí pompejský sloh 1. pol. 1. stol. kombinuje iluzionistický sloh s dekorativními plochami vyplněnýi útlým naturalistickým ornamentempodle přísné symetrie girlandy s úponky, lístky s květy ornamentální nebo orientalizující sloh
Pompejský sloh Čtvrtý pompejský sloh 3. čtvrtina 1. stol. n. l. „barokní“ – vystupňoval iluzionismus, bujnou fantazií překonával tektonickou logiku architektury velké množství ornamentů a efektů uměleckého řemesla (kovové kandelábry, zlacené tyče) např. Zlatý dům Neronův v Římě na jeho místě postaveny Titovy termy
např. dům Vettiů
Dům Vettiů
UMĚNÍ RANNÉHO KŘESŤANSTVÍ
1. – 6. stol. n. l. 4. století - obecné přijetí křesťanství -> velké společenské změny 313 – Edikt milánský
vychází z římské architektury řada podstatných změn (křesťanství kladlo úplně jiné požadavky na uctívání Boha) „křesťanská antika“ obsah je křesťanský, ale forma je antická
ARCHITEKTURA katakomby před rokem 313 křesťané se v nich ukrývali před pronásledovateli nejstarší umělecké památky křesťanů nástěnné malby křesťanské symboly formou soudobého římského malířství rozkvět maleb spadá do 2. - 4. stol.
římská bazilika po roce 313 apsida výklenek za oltářem východně orientovaná apsida od příčné lodi oddělená triumfálním obloukem, před nímž byl umístěn oltář s baldachýnem (původně pevný látkový závěs, později dřevěná nebo kamenná stříška nad trůnem, oltářem, lůžkem a podobně)
do hlavní lodi vnikal chór uzavřený zábradlím a dvěma ambony (stolec pro čtení evangelia na severní straně a epištol na jižní straně) okna byla zakončena půlkruhem, střecha byla sedlovitá a věže byly přistavovány až v 6. stol. - byly často postaveny mimo chrám. značné množství světla (velké množství oken)
3 části atrium - čtvercový dvůr se sloupovým ochozem a studnou uprostřed nartex - předsíň pro dosud nepokřtěné vlastní bazilika podélná stavba o lichém počtu lodí loď hlavní a lodě vedlejší střední loď je vyšší než lodi boční a je osvětlena okny ve zdi nad bočními loďmi levá postranní loď byla pro ženy a pravá pro muže tribuny příčná loď ( transept) zaklenutá apsida ( kněžiště s půlkruhovitým půdorysem) s kamennými sedátky kolem zdi pro kněze a biskupským stolcem (katedrou) uprostřed
bazilika sv. Petra ve Vatikánu r. 386 pětilodní se sloupovou předsíní nejstarší církevní stavbou křesťanského světa Donato Bramante - 15. stol. - současná podoba baziliky Rafael a Michelangelo Buonarroti – 16. stol. -pokračují dále ve stavbě, nová ústřední kopule Carlo Maderna – 17. stol. - prodloužil hlavní loď v půdorys latinského kříže a vyzdobil průčelí šestimetrovými sochami Gian Lorenzo Bernini - 17. stol. - baldachýn nad papežským oltářem
bazilika sv. Pavla za hradbami má 5 lodí a nádherný vítězný oblouk
bazilika sv. Jana v Lateránu
bazilika S. Maria Maggiore 4. stol. čtvrtá největší římská bazilika trojlodní bazilika později přestavěna a vyzdobena původní mozaika zobrazující křesťanské náměty jako Zvěstování, Klanění tří králů či Vraždění neviňátek největší mariánský chrám v Římě kazetový strop je pozlacen prvním zlatem dovezeným Kolumbem z Ameriky pod oltářem je pohřben jeden z nejvýznamnějších barokních architektů a sochařů Lorenzo Bernini
monumentální architektura se začala rozvíjet až ve 4. století kostel především baziliky nebo centrála na půdorysu kruhu, osmiúhelníku nebo řeckého kříže
• S. Apollinare Nuovo – ariánský kostel – 6. stol. – název po prvním revenském biskupovi – dvě řady mozaik, obě zobrazují procesí mučedníků a panen nesoucích dary pro Ježíše Krista a Pannu Marii
• San Vitale – bazilika – v rione Monti
mauzoleum Galla Placidia – z 5. stol. – Revena – půdorys je v podobě latinského kříže – obsahuje valenou klenbu a bohaté mozaiky – štuky a mramorová inkrustace (= vkládání kusů různých materiálů do předem vydlabaných otvorů, materiály tvoří různé obrazce)
vliv Byzance zejména mozaiková výzdoba • byly v ní také vypracovány všechny motivy, které převezme románská architektura ( obloučkový vlis, slepé arkády, lizeny atd. )
MALÍŘSTVÍ postupný odklon od pozdně antického iluzionizmu k schematismu, linearismu a plošnosti postupné ustalování křesťanské ikonografie přírodní barviva, převládají červená, okrová, bílá a žlutá
v sochařství i malířství končí éra realismu a perspektivy, končí snaha zachytit skutečnost nyní: stylizace poselství hieratická perspektiva rozvíjí se volná plastika freskové nástěnné malířství mozaika vznikají kodexy rukopisné knihy v pevných deskách ilustrovány iluminacemi
pád západořímské říše způsobil konec centralizované moci moc držela řada králů a biskupů - neměli dostatek prostředků na skutečně výstavní a průlomové stavby architektura v byzantské říši vzniká řada významných staveb, které dále rozvíjely římské zkušenosti
• http://www.vytvarkanatrojce.estranky.cz/clanky/ dejiny-vytvarneho-umeni/starovek/rim/antickyrim.html • Dějepis pro 5. ročník základní školy • MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury.1. Praha: Idea servis, 2002. • http://martinaliskova.blog.cz/1112/umeniranneho-krestanstvi • http://pavlas.blog.respekt.ihned.cz/c1-45992010kultura-a-umeni-raneho-krestanstvi • http://cs.wikipedia.org • Učebnice Dějiny umění