UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ - II

15. 11. 2016

UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ - II

Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2016 2016-11-16

UŽITÉ UMĚNÍ  Velice různorodá skupina  Nádoby:  Kamenné: Především egyptský alabastr. Vrchol: 6. dynastie  Kovové: měď, zlato. Zcela funkční i miniatury  Fajánsové: Neferirkare

 Sistrum se jménem Tetiho – skutečný nástroj  Maska Hora ze zlata  Hierakonpolis

 Nábytek: elegantní tvar y  Materiál: místní dřevo (sykomora) – často vykládané skelnou / barevnou pastou, slonovina, fajánsové výplně  Skrýš královny Hetepheres I. (matka Chufua) v Gíze

1

15. 11. 2016

ŠPERKY A SOUČÁSTI ODĚVŮ  Bohaté zastoupení na reliéfech X archeologicky relativně chudá skupina:  Diadémy: jednoduché Au pásky s uchycenými plaketami napodobujícími dvojité papyrové květy  Široké náhrdelníky: wesech – nosili je muži i ženy  Jednoduché náhrdelníky se závěsky, často amulety  Náramky: zlato, stříbro, kost. Vykládané motivy  Šaty z fajánsových perel: Gíza

PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ  Období 7.-1/2 11. dynastie  Poslední vládce: Mentuhotep II.

 Absolutní chronologie: 21801994 BC  Časté změny sídelních míst: Memfida – Hérakeopolis Magna Théby  Částečné souvládí několika dynastií. 9./10. a 11. dynastie – válečný konflikt – občanská válka  Dalekosáhlé proměny egyptské společnosti – nástup tzv. střední třídy, rozšíření osobní zbožnosti, větší část eg. společnosti si nárokuje vstup do zásvětí

2

15. 11. 2016

UMĚNÍ FIP  Nárůst regionalismu, individualismu a diversity – téměř vznik jednotlivých škol – detaily, edice doprovodných textů apod.  Důraz na pohyb – tanec, lov a především boj: modely, reliéfy, malby  Nekonvenční provedení: náměty, barevnost  Výroba široké škály předmětů specificky určených k uložení do hrobek – tzv. pohřební umění

POHŘEBNÍ UMĚNÍ  FIP: nové součásti pohřební výbavy: masky, modely, vešebty, tzv. pohřební panenky – pádlové panenky, mnoho typů amuletů, popsané předměty apod.  Kořeny: závěr OK X v následujícím období – masivní rozmach a rozšíření

 Magický účel: zajištění posmr tné existence, na kterou byli zvyklí za svého života na zemi  Předměty specificky vyráběné pro uložení do hrobek  Objevují se nové soubor y náboženských textů: Texty rakví, Kniha dvou cest

3

15. 11. 2016

MODELY  Vývoj: během OK (kámen, dřevo, hlína)  FIP: obrovský rozmach: samostatná součást pohřební výbavy – nahrazení reliéfní výzdoby  Zajištění všech podmínek pro posmrtný život: nosiči obětin, obětiny (modely dílen – pekárny, sýpky, řemeslnické dílny)  Modely činností (práce na polích, výroba cihel, tkalcovské dílny, dohlížení nad sčítáním dobytka apod.)

 Nejkomplexnější nález: hrobka kancléře Meketrea, oblast Théb

UMĚNÍ STŘEDNÍ ŘÍŠE, DRUHÉHO PŘECHODNÉHO OBDOBÍ A POČÁTKU NOVÉ ŘÍŠE

2016-11-16

4

15. 11. 2016

STŘEDNÍ ŘÍŠE  Vláda 2./2 11 .–13. dynastie  Vrchol: 12. dynastie  Absolutní datace: 2025-1773 BC  Dynastická jména: Mentuhotep, Amenemhet, Senusret  Nový způsob vlády: koregence spoluvláda

 Významná postava: Mentuhotep II. – znovusjednotitel Egypta a zakladatel MK  Byrokracie vládne všemu. Centralizace. Nárůst vlivu středních vrstev  Státním bohem se stává Amon, případně jeho synkretická podoba Amonre.  Velké stavební projekty: Karnak , Héliopolis, Memfida, Abydos a další

KRÁLOVSKÉ SOCHAŘSTVÍ  Vědomé navázání na Starou říši  Charakteristické r ysy MK královských soch:    

lehce vypoulené a šikmé oči „silné a mužné“ rysy v tváři „zasmušilé“ rty Pesimistické rysy: především sochy Senusreta III.: hluboce zasazené oči, výrazné obočí a oční víčka, přísný pohled v tváři, povislé koutky úst, vrásky kolem úst a velké a odstávající uši

 Královské sochy i ze dřeva  Královna Neferusobek: poslední panovník 12. dynastie: doklad synkreze mužských a ženských elementů v královských sochách – texty jí identifikují jako ženskou vládkyni

5

15. 11. 2016

MENTUHOTEP II.  Sedící panovník, oděv svátku sed, čer vená koruna Dolního Egypta  Černá barva: souvislost s Usirem

 Materiál: pískovec, polychromie  Původ: Dér el-Bahrí, Báb elHosán, pohřební komora  Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře  Rozměr y: cca 138 cm  V souvislosti s přípravou oslav svátku sed, v 30. roce vlády – vznik celé skupiny soch (22+22) umístěné podél vzestupné cesty (S: čer vená koruna Dolního Egypta, J: bílá koruna Horního Egypta)

SOCHY AMENEMHETA III.  Nástupce Senusreta III. – podobný styl, ale ne tak pesimistický  Amenemhet III. jako sfinga  Materiál: šedá žula  Rozměry: 236 x 150 cm  Nalezena v Tanidě (delta) – původně pravděpodobně v Búbastidě  Egyptské muzeum v Káhiře

 Amenemhet III. jako nilské božstvo     

Materiál: šedá žula Rozměry: 160 cm Nalezeno v Tanidě (delta) Egyptské muzeum v Káhiře Identifikace: nilská božstva – panovník = dárce plodnosti a hojnosti, života

6

15. 11. 2016

AUIBRE HOR, 13. DYNASTIE  Nehmotné složky člověka: stín, ba, ka a ach  Dřevěná socha panovníkova ka v životní velikosti  Materiál: dřevo, zlacení, polodrahokamy  Rozměry: v.: 1.7m, naos 2 m  Původ: Dahšúr, komplex Amenemheta III.  Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře

 Další součásti pohřbu:  pozlacená dřevěná rakev  šperky na mumii  soubor dřevěných holí

NEKRÁLOVSKÉ SOCHAŘSTVÍ  Kamenné, dřevěné sochy – stejný repertoár jako v OK X spíše menších rozměrů  Kuboidní sochy: zemřelý sedí na zemi, oděný do pláště  Maximalizace prostoru pro nápisy. Poměrně lehké na vytvoření + není potřeba obzvláště velké zručnosti

 Důraz kladen na texty identifikující sochu jako ka (duši) zemřelého hodnostáře

7

15. 11. 2016

STÉLY Z ABYDU  Doklad nárůstu moci a majetku střední třídy: stavby malých kaplí (kenotafů) podél procesní cesty u každoročního slavnostního procesí oslavy Usira  Nárůst počtu stél, soch a dalších obětin Usirovi v Abydu  Vznik početné skupiny „uctívačů“ Usira – skrze vyobrazení – celé rodiny či domácnosti  Senusret III. si také staví chrám v Abydu – významný památník v topografii Abydu

RELIÉFNÍ UMĚNÍ  Vědomé navazování na tradici Staré říše:  umělecké provedení  náměty

 Jeden z vrcholů: tzv. Bílá kaple Senusreta I. v Karnaku – velmi jemně a detailně propracované nápisy a samotné značky  Nekrálovské hrobky: standardní témata, zpracování odkazuje na tradici OK.  důraz kladen na pohyb (lov, tanec, boj…)

8

15. 11. 2016

ŠPERKY A SOUČÁSTI ODĚVŮ  Několik „pokladů“ v ve vedlejších hrobkách u pyramid panovníků (Dahšúr – Amenemhet II., Amenemhet III, Illáhún – Senusret II.): královské ženy, princezny  Princezna Chnumet: dcera A-II, manželka S-II  Princezna Ita: dcera A-II  Princezna Sithathoriunet: dcera SII, zemřela za A -III

 Skříňky: součásti oděvů, šperky (diadémy, náhrdelníky, nákrčníky, náramky), kamenné nádoby na vonné esence, zrcadla apod.  Součásti šperků: zakomponování jmen panovníků  Technologie: cloisonné

POKLAD Z TODU  4 bronzové skříňky nadepsané jménem Amenemheta II. – základový depozit chrámu boha Moncua v Tódu  Obsah: stříbrné nádoby, ingoty a řetězy ze stříbra, malá zlatá sfinga, kusy lapisu lazuli a amulety z něj apod.  Provenience: nádoby – egejský styl, babylonské cylindrická pečeť, mezopotámský amulet z lapisu lazuli

9

15. 11. 2016

POHŘEBNÍ UMĚNÍ  Antropoidní rakve  Poprvé ve 12. dynastie  Vnitřní rakev umístěná na větší obdélníkové  Dlouhý vývoj

 Kanopy s hlavami 4 synů boha Hora  Od FIP

 Vešebty: sošky služebníků. Dřevo, kámen, bíle malované – podobné postavám zavinutým do obinadel  Nábytek, štůčky plátna  Šperky apod.

DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ  Vláda 14.-17. dynastie  Absolutní datování: 1773 -1550 BC  Rozdrobení územní celistvosti Egypta – současná vláda několika dynastií:  Sever: pod nadvládou Hyksósů  Jih: vládci z Abydu (16. dynastie) a Karnaku (17. dynastie)

 Nadvláda cizinců v Egyptě: částečně 14. a celá 15. dynastie – tzv. Velcí Hyksósové  Hyksósové – nejde o pojmenování etnika X pouze jejich vládnoucí vrstvy – hekachasut „vládci cizích zemí“  Závěr: občanská válka – Hykśosové jsou poraženi a vyhnáni – Ahmose I.

10

15. 11. 2016

SIP UMĚNÍ  Málo pramenů: drobné umění + zničeno ve válkách  Hlavní pramen: Tell ed-Dabaa – Avaris: hlavní město 15. dynastie  Božstva cizí: Baal / Rešef a jejich egyptské podoby: Sutech  Přijali eg. způsob administrativy, písma i způsobu záznamu královských jmen (kartuše)  Synkretismus: propojení předovýchodních a egyptských prvků (božstev, zbraní, pohřební zvyklosti apod.)  Rozvoj drobného umění: především pečetních skarabů (jména)

AVARIS – MINOJSKÉ FRESKY V EGYPTĚ  Objev minojských fresek: vyházené v jámách  Datování:  Původně: SIP  nové datování: počátek 18. dyn.

 Přes 1000 zlomků fresek zhotovených minojským stylem, technikou a s minojskými tématy – umělci z Kréty v Avaridě?  Užití: fresco (malba do mokré omítky), secco (malba na suchou omítku), malba na vápenné omítce (X Egypťané zpravidla používali sádrové omítky)  Použití: výzdoba trůnního sálu paláce F – známy jsou i zlomky charakteristické minojské podlahy

11

15. 11. 2016

MINOJSKÉ FRESKY V AVARIDĚ Skok přes býka  Minojský typ suknice a bot  Minojská struktura barev  Černé nakadeřené vlasy – minojská móda

Okřídlený grif a minojská flóra

POČÁTEK NOVÉ ŘÍŠE  Nová říše:  vláda 18.-20. dynastie  absolutní datace: 1550-1069 BC  dynastická jména: Amenhotep, Thutmose, Ramesse apod.  Horizonty 18. dynastie: preamarnské, amarnské, postamarnské období

 Vrcholné období staroegyptských dějin – z politického, historického a uměleckého pohledu  Hlavní bůh: Amon, Amenre – hlavní stavební projekty – Karnak , Luxor, západní břeh Nilu (Údolí králů)  Zapojení Egypta do širší oblasti východního Středomoří

12

15. 11. 2016

KRÁLOVSKÉ SOCHAŘSTVÍ POČÁTKU NK  Archaizující styl: počátek 18. dynastie – Ahmose I, AI.  Ikonografie královské moci: odpovídá božským atributům – polobožský charakter panovníků  T-I.: tzv. formální styl – tzv. Thutmosovský  Plné zapojení královských soch do výzdobného programu eg. chrámů  Hatšepsut: splynutí mužských královských elementů a ženských prvků  T-III: stejně velký jako bohové

HATŠEPSUT  Zobrazení H. jako královny – v době, kdy vykonávala funkci hlavní božské manželky – tradiční zobrazení eg. královny se všemi atributy  Zobrazení H. jako panovníka  král se všemi regáliemi  splynutí mužských královských elementů a ženských prvků

 Adoptovala mužskou titulaturu a upravila ji – kromě titulu král Horního a Dolního Egypta, který ponechala – nebyla královnou  Jasně patrný vývoj stylu během její vlády

13

15. 11. 2016

RELIÉFNÍ UMĚNÍ POČÁTKU NK  Vychází z tradičních OK a MK tradic: provedení, témata  Abydos, pyramida Ahmose I.: nejstarší známé vyobrazení vozíku taženého koňmi  T-I, T-II: čisté, jednoduché linie – tzv. formální styl  Hatšepsut: zádušní chrám v Dér el-Bahrí – výprava do Puntu – jeden z vrcholů reliéfního umění  A-II, T-IV: zdůrazňování královy tělesné a vojenské zdatnosti

Nekrálovské hrobky: dokreslení života tehdejší společnosti: tradiční náměty X i zajímavé doplňky

14

15. 11. 2016

DROBNÉ A POHŘEBNÍ UMĚNÍ  Hrobové nálezy: bohatost všedního života: skříňky, nábytek, nádoby, zbraně apod.  T-III.: Egypťané patrně ovládli umění vyrábět skleněné nádoby metodou tzv. ztraceného jádra

 Šperky: příklad: tzv. hrobka tří cizích žen Thutmose III.: nádoby na kosmetiku a vonné esence, zrcadlo, diadémy, náhrdelníky, prsteny, zlaté sandále a návleky na prsty apod.

PŘÍŠTÍ PŘEDNÁŠKA: UMĚNÍ NOVÉ ŘÍŠE – AMARNSKÉ OBDOBÍ

2016-11-30

15