15. 11. 2016
UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ - II
Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2016 2016-11-16
UŽITÉ UMĚNÍ Velice různorodá skupina Nádoby: Kamenné: Především egyptský alabastr. Vrchol: 6. dynastie Kovové: měď, zlato. Zcela funkční i miniatury Fajánsové: Neferirkare
Sistrum se jménem Tetiho – skutečný nástroj Maska Hora ze zlata Hierakonpolis
Nábytek: elegantní tvar y Materiál: místní dřevo (sykomora) – často vykládané skelnou / barevnou pastou, slonovina, fajánsové výplně Skrýš královny Hetepheres I. (matka Chufua) v Gíze
1
15. 11. 2016
ŠPERKY A SOUČÁSTI ODĚVŮ Bohaté zastoupení na reliéfech X archeologicky relativně chudá skupina: Diadémy: jednoduché Au pásky s uchycenými plaketami napodobujícími dvojité papyrové květy Široké náhrdelníky: wesech – nosili je muži i ženy Jednoduché náhrdelníky se závěsky, často amulety Náramky: zlato, stříbro, kost. Vykládané motivy Šaty z fajánsových perel: Gíza
PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ Období 7.-1/2 11. dynastie Poslední vládce: Mentuhotep II.
Absolutní chronologie: 21801994 BC Časté změny sídelních míst: Memfida – Hérakeopolis Magna Théby Částečné souvládí několika dynastií. 9./10. a 11. dynastie – válečný konflikt – občanská válka Dalekosáhlé proměny egyptské společnosti – nástup tzv. střední třídy, rozšíření osobní zbožnosti, větší část eg. společnosti si nárokuje vstup do zásvětí
2
15. 11. 2016
UMĚNÍ FIP Nárůst regionalismu, individualismu a diversity – téměř vznik jednotlivých škol – detaily, edice doprovodných textů apod. Důraz na pohyb – tanec, lov a především boj: modely, reliéfy, malby Nekonvenční provedení: náměty, barevnost Výroba široké škály předmětů specificky určených k uložení do hrobek – tzv. pohřební umění
POHŘEBNÍ UMĚNÍ FIP: nové součásti pohřební výbavy: masky, modely, vešebty, tzv. pohřební panenky – pádlové panenky, mnoho typů amuletů, popsané předměty apod. Kořeny: závěr OK X v následujícím období – masivní rozmach a rozšíření
Magický účel: zajištění posmr tné existence, na kterou byli zvyklí za svého života na zemi Předměty specificky vyráběné pro uložení do hrobek Objevují se nové soubor y náboženských textů: Texty rakví, Kniha dvou cest
3
15. 11. 2016
MODELY Vývoj: během OK (kámen, dřevo, hlína) FIP: obrovský rozmach: samostatná součást pohřební výbavy – nahrazení reliéfní výzdoby Zajištění všech podmínek pro posmrtný život: nosiči obětin, obětiny (modely dílen – pekárny, sýpky, řemeslnické dílny) Modely činností (práce na polích, výroba cihel, tkalcovské dílny, dohlížení nad sčítáním dobytka apod.)
Nejkomplexnější nález: hrobka kancléře Meketrea, oblast Théb
UMĚNÍ STŘEDNÍ ŘÍŠE, DRUHÉHO PŘECHODNÉHO OBDOBÍ A POČÁTKU NOVÉ ŘÍŠE
2016-11-16
4
15. 11. 2016
STŘEDNÍ ŘÍŠE Vláda 2./2 11 .–13. dynastie Vrchol: 12. dynastie Absolutní datace: 2025-1773 BC Dynastická jména: Mentuhotep, Amenemhet, Senusret Nový způsob vlády: koregence spoluvláda
Významná postava: Mentuhotep II. – znovusjednotitel Egypta a zakladatel MK Byrokracie vládne všemu. Centralizace. Nárůst vlivu středních vrstev Státním bohem se stává Amon, případně jeho synkretická podoba Amonre. Velké stavební projekty: Karnak , Héliopolis, Memfida, Abydos a další
KRÁLOVSKÉ SOCHAŘSTVÍ Vědomé navázání na Starou říši Charakteristické r ysy MK královských soch:
lehce vypoulené a šikmé oči „silné a mužné“ rysy v tváři „zasmušilé“ rty Pesimistické rysy: především sochy Senusreta III.: hluboce zasazené oči, výrazné obočí a oční víčka, přísný pohled v tváři, povislé koutky úst, vrásky kolem úst a velké a odstávající uši
Královské sochy i ze dřeva Královna Neferusobek: poslední panovník 12. dynastie: doklad synkreze mužských a ženských elementů v královských sochách – texty jí identifikují jako ženskou vládkyni
5
15. 11. 2016
MENTUHOTEP II. Sedící panovník, oděv svátku sed, čer vená koruna Dolního Egypta Černá barva: souvislost s Usirem
Materiál: pískovec, polychromie Původ: Dér el-Bahrí, Báb elHosán, pohřební komora Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře Rozměr y: cca 138 cm V souvislosti s přípravou oslav svátku sed, v 30. roce vlády – vznik celé skupiny soch (22+22) umístěné podél vzestupné cesty (S: čer vená koruna Dolního Egypta, J: bílá koruna Horního Egypta)
SOCHY AMENEMHETA III. Nástupce Senusreta III. – podobný styl, ale ne tak pesimistický Amenemhet III. jako sfinga Materiál: šedá žula Rozměry: 236 x 150 cm Nalezena v Tanidě (delta) – původně pravděpodobně v Búbastidě Egyptské muzeum v Káhiře
Amenemhet III. jako nilské božstvo
Materiál: šedá žula Rozměry: 160 cm Nalezeno v Tanidě (delta) Egyptské muzeum v Káhiře Identifikace: nilská božstva – panovník = dárce plodnosti a hojnosti, života
6
15. 11. 2016
AUIBRE HOR, 13. DYNASTIE Nehmotné složky člověka: stín, ba, ka a ach Dřevěná socha panovníkova ka v životní velikosti Materiál: dřevo, zlacení, polodrahokamy Rozměry: v.: 1.7m, naos 2 m Původ: Dahšúr, komplex Amenemheta III. Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře
Další součásti pohřbu: pozlacená dřevěná rakev šperky na mumii soubor dřevěných holí
NEKRÁLOVSKÉ SOCHAŘSTVÍ Kamenné, dřevěné sochy – stejný repertoár jako v OK X spíše menších rozměrů Kuboidní sochy: zemřelý sedí na zemi, oděný do pláště Maximalizace prostoru pro nápisy. Poměrně lehké na vytvoření + není potřeba obzvláště velké zručnosti
Důraz kladen na texty identifikující sochu jako ka (duši) zemřelého hodnostáře
7
15. 11. 2016
STÉLY Z ABYDU Doklad nárůstu moci a majetku střední třídy: stavby malých kaplí (kenotafů) podél procesní cesty u každoročního slavnostního procesí oslavy Usira Nárůst počtu stél, soch a dalších obětin Usirovi v Abydu Vznik početné skupiny „uctívačů“ Usira – skrze vyobrazení – celé rodiny či domácnosti Senusret III. si také staví chrám v Abydu – významný památník v topografii Abydu
RELIÉFNÍ UMĚNÍ Vědomé navazování na tradici Staré říše: umělecké provedení náměty
Jeden z vrcholů: tzv. Bílá kaple Senusreta I. v Karnaku – velmi jemně a detailně propracované nápisy a samotné značky Nekrálovské hrobky: standardní témata, zpracování odkazuje na tradici OK. důraz kladen na pohyb (lov, tanec, boj…)
8
15. 11. 2016
ŠPERKY A SOUČÁSTI ODĚVŮ Několik „pokladů“ v ve vedlejších hrobkách u pyramid panovníků (Dahšúr – Amenemhet II., Amenemhet III, Illáhún – Senusret II.): královské ženy, princezny Princezna Chnumet: dcera A-II, manželka S-II Princezna Ita: dcera A-II Princezna Sithathoriunet: dcera SII, zemřela za A -III
Skříňky: součásti oděvů, šperky (diadémy, náhrdelníky, nákrčníky, náramky), kamenné nádoby na vonné esence, zrcadla apod. Součásti šperků: zakomponování jmen panovníků Technologie: cloisonné
POKLAD Z TODU 4 bronzové skříňky nadepsané jménem Amenemheta II. – základový depozit chrámu boha Moncua v Tódu Obsah: stříbrné nádoby, ingoty a řetězy ze stříbra, malá zlatá sfinga, kusy lapisu lazuli a amulety z něj apod. Provenience: nádoby – egejský styl, babylonské cylindrická pečeť, mezopotámský amulet z lapisu lazuli
9
15. 11. 2016
POHŘEBNÍ UMĚNÍ Antropoidní rakve Poprvé ve 12. dynastie Vnitřní rakev umístěná na větší obdélníkové Dlouhý vývoj
Kanopy s hlavami 4 synů boha Hora Od FIP
Vešebty: sošky služebníků. Dřevo, kámen, bíle malované – podobné postavám zavinutým do obinadel Nábytek, štůčky plátna Šperky apod.
DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ Vláda 14.-17. dynastie Absolutní datování: 1773 -1550 BC Rozdrobení územní celistvosti Egypta – současná vláda několika dynastií: Sever: pod nadvládou Hyksósů Jih: vládci z Abydu (16. dynastie) a Karnaku (17. dynastie)
Nadvláda cizinců v Egyptě: částečně 14. a celá 15. dynastie – tzv. Velcí Hyksósové Hyksósové – nejde o pojmenování etnika X pouze jejich vládnoucí vrstvy – hekachasut „vládci cizích zemí“ Závěr: občanská válka – Hykśosové jsou poraženi a vyhnáni – Ahmose I.
10
15. 11. 2016
SIP UMĚNÍ Málo pramenů: drobné umění + zničeno ve válkách Hlavní pramen: Tell ed-Dabaa – Avaris: hlavní město 15. dynastie Božstva cizí: Baal / Rešef a jejich egyptské podoby: Sutech Přijali eg. způsob administrativy, písma i způsobu záznamu královských jmen (kartuše) Synkretismus: propojení předovýchodních a egyptských prvků (božstev, zbraní, pohřební zvyklosti apod.) Rozvoj drobného umění: především pečetních skarabů (jména)
AVARIS – MINOJSKÉ FRESKY V EGYPTĚ Objev minojských fresek: vyházené v jámách Datování: Původně: SIP nové datování: počátek 18. dyn.
Přes 1000 zlomků fresek zhotovených minojským stylem, technikou a s minojskými tématy – umělci z Kréty v Avaridě? Užití: fresco (malba do mokré omítky), secco (malba na suchou omítku), malba na vápenné omítce (X Egypťané zpravidla používali sádrové omítky) Použití: výzdoba trůnního sálu paláce F – známy jsou i zlomky charakteristické minojské podlahy
11
15. 11. 2016
MINOJSKÉ FRESKY V AVARIDĚ Skok přes býka Minojský typ suknice a bot Minojská struktura barev Černé nakadeřené vlasy – minojská móda
Okřídlený grif a minojská flóra
POČÁTEK NOVÉ ŘÍŠE Nová říše: vláda 18.-20. dynastie absolutní datace: 1550-1069 BC dynastická jména: Amenhotep, Thutmose, Ramesse apod. Horizonty 18. dynastie: preamarnské, amarnské, postamarnské období
Vrcholné období staroegyptských dějin – z politického, historického a uměleckého pohledu Hlavní bůh: Amon, Amenre – hlavní stavební projekty – Karnak , Luxor, západní břeh Nilu (Údolí králů) Zapojení Egypta do širší oblasti východního Středomoří
12
15. 11. 2016
KRÁLOVSKÉ SOCHAŘSTVÍ POČÁTKU NK Archaizující styl: počátek 18. dynastie – Ahmose I, AI. Ikonografie královské moci: odpovídá božským atributům – polobožský charakter panovníků T-I.: tzv. formální styl – tzv. Thutmosovský Plné zapojení královských soch do výzdobného programu eg. chrámů Hatšepsut: splynutí mužských královských elementů a ženských prvků T-III: stejně velký jako bohové
HATŠEPSUT Zobrazení H. jako královny – v době, kdy vykonávala funkci hlavní božské manželky – tradiční zobrazení eg. královny se všemi atributy Zobrazení H. jako panovníka král se všemi regáliemi splynutí mužských královských elementů a ženských prvků
Adoptovala mužskou titulaturu a upravila ji – kromě titulu král Horního a Dolního Egypta, který ponechala – nebyla královnou Jasně patrný vývoj stylu během její vlády
13
15. 11. 2016
RELIÉFNÍ UMĚNÍ POČÁTKU NK Vychází z tradičních OK a MK tradic: provedení, témata Abydos, pyramida Ahmose I.: nejstarší známé vyobrazení vozíku taženého koňmi T-I, T-II: čisté, jednoduché linie – tzv. formální styl Hatšepsut: zádušní chrám v Dér el-Bahrí – výprava do Puntu – jeden z vrcholů reliéfního umění A-II, T-IV: zdůrazňování královy tělesné a vojenské zdatnosti
Nekrálovské hrobky: dokreslení života tehdejší společnosti: tradiční náměty X i zajímavé doplňky
14
15. 11. 2016
DROBNÉ A POHŘEBNÍ UMĚNÍ Hrobové nálezy: bohatost všedního života: skříňky, nábytek, nádoby, zbraně apod. T-III.: Egypťané patrně ovládli umění vyrábět skleněné nádoby metodou tzv. ztraceného jádra
Šperky: příklad: tzv. hrobka tří cizích žen Thutmose III.: nádoby na kosmetiku a vonné esence, zrcadlo, diadémy, náhrdelníky, prsteny, zlaté sandále a návleky na prsty apod.
PŘÍŠTÍ PŘEDNÁŠKA: UMĚNÍ NOVÉ ŘÍŠE – AMARNSKÉ OBDOBÍ
2016-11-30
15