UMĚLECKÉ SMĚRY 1. POLOVINY 20. STOLETÍ – PROLETÁŘSKÁ LITERATURA Autor
Mgr. Jiří Ondra
Anotace
Přehled základních faktů o základním uměleckém směru 1. pol. 20. století. Ukázky textů, opakování, interpretace.
Očekávaný přínos
Zopakování potřebných znalostí o avantgardním umění. Souvislost teoretických východisek s ukázkami tvorby.
Tematická oblast
Umění a literatura (česká próza 1. pol. 20. stol.)
Téma
Umělecké směry 1. poloviny 20. století – Proletářská literatura
Předmět
Český jazyk a literatura
Ročník
3.
Obor vzdělávání
Maturitní obory
Stupeň a typ vzdělávání
SOŠ
Název DUM
Š7/S1/17
Datum
30. 4. 2013
SOŠ JOSEFA SOUSEDÍKA VSETÍN
ZLÍNSKÝ KRAJ
Literární směry 1. poloviny 20. století Proletářská literatura Cvičení a opakování
2
Proletářská literatura Co víte o proletářské tvorbě? • Levicový literární (zejména básnický) směr. • Jeho zlatá léta nastávají mezi v době od roku 1919 do roku 1925. • Jeho vznik byl ovlivněn revolučními událostmi v Rusku. 3
Proletářská literatura Jaké jsou její hlavní znaky? • • • • • • •
Silné sociální cítění Společenské nebo politické téma Důraz na postavu dělníka, pracujícího Zdůrazňování nevyhnutelnosti revoluce Utopické myšlení Svět jako zápas oni X my Víra v lepší budoucnost 4
Proletářská literatura Co obsahují díla tohoto směru? • • • •
Poukazují na výrazné společenské protiklady Utopické myšlenky Víra ve změnu světového řádu Kolektivismus
5
Proletářská literatura – ukázka 1 Jiří Wolker – Tvář za sklem Kavárna „Bellevue“ je říše stavěná z hudby, tepla a plyše, z oken má vysoké, průhledné hranice, které ji dělí od zmrzlé ulice. Dnes jako jindy páni si za stoly sedli, důstojní páni a vznešené dámy ústa si probodli úsměvy, kravaty drahokamy a v teple, hudbě a v plyši noviny na oči posadili si, aby přes tyto brejle z papíru viděli, že svět je veselý, protože sami jsou veselí v kavárně „Bellevue“. Když tu tak seděli teple a ctihodně s rukama vyžehlenýma, tu stalo se, stalo – ne zcela náhodně, že na okna skleného tenounkou hranicí přitisk tvář člověk, který stál v ulici, výrostek zpola a zpola muž, a pohledem ostrým a chladným jak nůž prořízl okno a vbod se v tu nádheru, v číše a valčík, v zrcadla pro milenky, v břicha a teplo, fraky a peněženky, a zůstal v nich trčeti čepelí, i když ty oči dvě zmizely. Tentokrát se stoly staly náhrobky mramorovými, pohřbení šťastlivci se usmívali mrtvolně mezi nimi, sklepníci v šatech smutečních z šedého kouře věnce nosili, před okny žila ulice, bída a sníh, za okny civěly mohyly v kavárně „Bellevue“.
6
Proletářská literatura – ukázka 2 Jindřich Hořejší – Žebráci Já chudý a chudá Ty můžeme klidně mimo jít, k nám žebrácké dlaně netrčí sepjaty. Smutně, ach, smutně jako my, pár očí, který je hlídá, si rozpůlil boží svět, ví: tudy jde otylý blahobyt a tudy bratrství, bída. K nám nepne se vztažená žebrácká dlaň: jak slzy Tvé palčivě do ní by skanuly, jak zraky mé bodavě do ní by vsunuly zbraň klesá.
7
Proletářská literatura Jakou formu volí autoři proletářských děl? • Přístupnou, jednoduchou, konkrétní a srozumitelnou • Snaha o příběh i v poezii (epizace) • Patos • Prostředky politických projevů a manifestů; zvolání a výzvy • Alegorická vyjádření 8
Proletářská literatura – ukázka 3 Jaroslav Seifert – Děti z předměstí V nemocničním sále, kde opatrovnice tancují jako tanečnice mezi lahvičkami s lebkou a meči a mezi plameny bolesti, stáli jsme dopola nazí a bledí jako křída, my chlapci z předměstí, vždyť všecky nás přemohla a všem nám na prsou klečí předměstské bída. Okna k nám hovořila v cizí, nesrozumitelné řeči o štěstí. Přišel k nám doktor s černými brýlemi, pod nimiž úsměvy hasly (byly to brýle mámení, možná, že též zlé znamení), pod tíhou našich pohledů se jeho ruce třásly a byl smuten. Když nás však do svých rukou bral tak láskyplně a něžně, věru, tak moudrým se mi zdál jak mistr Lantner, houslař, a my jsme byli housle z dřeva javorového, z nás každý hrál nějakou veselou či smutnou píseň ze života svého. Chvilku nás poslouchal, ale když poznal, že hrána není a že jsme všichni poroucháni nebo rozladěni, všecky nás pozorně proklepal, na struny žeber tiše hrál a zpíval: e–a–d–g g–d–a–e Hoši, vy všichni musíte být zase zdrávi, aby až na ulicích světa ten veliký koncert bude, mohli jste všichni hráti z partitury rudé revoluční symfonii! A ta, panečku, bude!
9
Proletářská literatura Nejčastější podoby? • • • • • •
Sociální balada Pamflet Agitace Hymnus Óda Dělnická píseň 10
Proletářská literatura – ukázka 5 Jaroslav Seifert – Chudý Mám okno, v něm pluje jarní den jak lodička s růžovým praporem, mám psa, ten má lidské oči, mám modrý notýsek a v něm třiatřicet krásných dívčích jmen, mám ostrý kapesní nůž a pistoli, v kravatě jehlici s rubínem, mám milenku tančící na jarním trávníku (večer s ní chodívám za hřbitov do polí, a protože je kadeřnice, voní jí ruce, tváře a vlasy, jako by včera místo do peřin v kytici růží ulehla si), a ještě, abych nezapomněl, mám prázdnou škatulku od krému, za oknem smutný, vyschlý kořenáč, v kabátě květinu a v duši pláč. Jsem-li doma, nemusím se dívat stále do ulice, i na hvězdy se dívám, na hřeben hraji a zpívám, prsty si bubnuji na dubový stůl a je mi, jako by mě někdo obejmul. Jistě si řekne mnohý: Tohle by pro mě věru málo bylo, a jestliže to tobě stačí, mně by to nestačilo. Ó, ano, já bych byl přece také radši, kdybych měl víc, však já jsem moudrý chudý: já totiž zvídám v drahách hvězd a věřím v Komunistický manifest, věřím, že přijde jednou den, kdy i já budu spokojen, věřím, že i já jednou budu pánem a vysoko, vysoko, vysoko nad Prahou poletím aeroplánem.
11
Proletářská literatura – ukázka 6 Konstantin Biebl – Tichounce Milenko, broučku malý, tvůj hoch se o tebe bojí. Růže ti z tváří opadaly na šicím stroji. Od osmi ráno, večer do šesti, se schýlenou hlavou sníš ještě o štěstí. Za čtyři sta korun měsíčně co se tvé prsty nabolí. Z chudých rukou chléb roste pomaleji než na poli. Milenko, broučku malý, nedá mi to spáti, proč za ty ruce, za ty ruce tak málo se platí? Já bych dal za ně život.
12
Proletářská literatura Úkoly k ukázkám • V každé z ukázek se pokuste vyhledat některý z typických rysů proletářského umění. • Jaké rozdíly existují v optice jednotlivých autorů. • Kdo je radikální, kdo teskný, kdo dává naději? • Může mít čas nějaký vliv na vnímání kvality těchto básní? Mohla tato literatura zastarat? • Ohlédneme-li se zpět za dějinami 20. století, můžeme vnímat tuto poezii s určitými kritickými výhradami, které ovšem nesouvisejí s dokonalostí nebo nedokonalostí formy? Vyhledejte z dnešního pohledu sporná místa. 13
Proletářská literatura Autoři, literární skupiny, časopisy? • Jaroslav Seifert, Jiří Wolker, Josef Hora, Stanislav Kostka Neumann, Jindřich Hořejší, Konstantin Biebl, Vladislav Vančura, Ivan Olbracht, Marie Majerová • Skupina Devětsil • Časopisy Var, Dav, Proletkult 14
Zdroje Literatura:
HOŘEJŠÍ, Jindřich. Paní z námoří. Praha: Československý spisovatel, 1966. SEIFERT, Jaroslav. Dílo I. Praha: Československý spisovatel, 1956. NEZVAL, Vítězslav. Moderní básnické směry. Praha: Československý spisovatel, 1989.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Ondra 15
