Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové

Paliativní péče o ventilovaného nemocného

 Úloha pacienta  Úloha lékaře  Úloha sestry  Úloha rodiny

Komunikace Potřeby

Cíle léčby  Cíl léčebného úsilí - zachování života a zdraví 

V případě nemožnosti dosažení tohoto cíle jsou postupy zaměřeny na:  eliminaci strádání, utrpení, bolesti, dyskomfortu (pocitu žízně, hladu, dušnosti)  eliminaci dystanazie  eliminaci sociální izolovanosti  uspokojování potřeb nemocného a jeho rodiny  zachování lidské důstojnosti  možnost přítomnosti rodiny a blízkých  zachování všech práv pacienta

MB 2010

MB 2010

Paliativní léčba – léčba, jejímž cílem je zabránění bolesti, strádání a dyskomfortu nevyléčitelně nemocného, umírajícího pacienta

Obecné předpoklady zahájení paliativní léčby 

Indikace rozhodnutí  odborné, medicínsky podložené posouzení stavu nemocného (anamnéza, povaha choroby, průběh onemocnění, stupeň a rozsah orgánové dysfunkce, stupeň narušení integrity organismu, reakce na dosavadní terapii, prognoza)  Vyčerpání léčebných možností, absence reakce na terapii



Konsensus v ošetřujícím týmu  Diskuse (stálý tým), většinou „plánované“  Vyjímečně nutnost řešení ve službě

 Informace (rodina, blízcí) 

Záznam do dokumentace

ČAS !!!

MB 2010

Úloha nemocného

Kompetentní

Chronická progredující onemocnění Neurologická, plicní, onkologická Přání nemocného Informovanost, diskuse (čas)

Nekompetentní

Chronická/akutní onemocnění Přání nemocného? Diskuse – zdravotnický tým, rodina Rozhodnutí/odpovědnost - lékař

Úloha lékaře  Paternalistická x partnerská  Indikace, právní zodpovědnost

 Stanovení rozsahu poskytované péče/léčby  Zajištění potřeb nemocného, rodiny  Komunikace

Úloha lékaře Lékař

Sestry

Komunikace lékaře

Pacient

Rodina

Potřeby nemocného největší obavy

 Bolest

 Dušnost  Sociální izolovanost

 Ztráta kontroly  Ztráta důstojnosti

Lékař Sestra

Úloha sestry  Těsný kontakt s pacientem  Ošetřovatelská péče  Monitorace známek stresu, diskomfortu  Lidskost

 Těsný kontakt s rodinou  První komunikace při vstupu na oddělení  Podávání informací – potřeby nemocného, ošetřovatelské postupy  Spojovací článek mezi rodinou, pacientem, lékařem  Vzdělanost, výchova, schopnost komunikace, empatie  Sledování rodinou  Emocionální a psychický nátlak (úloha lékaře!!!)

Úloha sestry  Aktivní činitel, erudice a zkušenost  „ruka sestry“ je většinou ta, která ukončí podávání léků, ukončí postupy orgánové podpory

 Vysvětlení ordinace léků (opioidů, sedativ)

Úloha sestry  Zavzetí do diskusí o zahájení paliativní péče Často sama iniciuje otázku EOLD Mnohdy lépe rozpozná diskomfort, potřeby nemocného Může mít bližší vztah s rodinou Víra, kulturní odlišnost především sester ze zahraničí (právo veta vs distres) Ověřování si informací rodinou – nutnost plné informovanosti sestry

MB 2010

MB 2010

Indikace UPV Jaký je smysl pokračování UPV u terminálních stavů ? - výměna plynů ???

NE

- snížení dechové práce, odstranění pocitu dušnosti a stresu ??? ANO

MB 2010

Terminální weaning 

Snižování ventilační podpory různého rozsahu a různé rychlosti – terminální odpojování - stupňovité snižování ventilační podpory při ponechání arteficiálního zajištění dýchacích cest – terminální extubace - zahrnuje i odstranění arteficiálního zajištění dýchacích cest (extubace) Grenvik, CCM 1998, Gilligian, Chest 1995

MB 2010

Klinická praxe 

Ventilační podpora (terminální weaning)



Připravenost lékařů, sester a rodiny na změnu fyziologických funkcí



Stanovení klinických cílů  zajištění volných dýchacích cest  absence pocitu dušnosti, dyskomfortu a bolesti  kontrola sekrece z dýchacích cest  zajištění zvlhčené vdechované směsi  kontrola bolesti, žízně, hladu



Písemný záznam!

MB 2010

Klinická praxe       

Pulsní oximetrie? Kapnometrie? Kontinuální monitorace EKG Tepová frekvence Dechová frekvence Klinické sledování mozkových funkcí (GCS) Sledování známek dyskomfortu

MB 2010

Léčba dušnosti



Léčba dušnosti  Psychologické a fyzikální komponenty dušnosti  Aktivní vyhledávání příznaků dušnosti

 Oxygenoterapie – nejsou data, že oxygenoterapie ovlivní pocit dušnosti u nemocných bez hypoxémie (Bruera 2003)  NIV?, proudění vzduchu  Anémie?  Mukolytika  Nefarmakologické postupy /relaxační hudba, akupunktura) Lanken, ATS 2007

MB 2010

Léčba dušnosti

 

Opioidy a benzodiazepiny   

Morálně akceptovatelná terapie bolesti Cíl –eliminace bolesti, dyspnoe Titrace dávky

Změna dýchání (sestry, rodina!)   

Hlasité dýchání „the death rattle“ (retence sekretu) „Agonální“(pomalé, nepravidlené) – gasping, chrčivé hlasité Běžný projev procesu umírání, nikoliv dyskomfortu, není indikací k terapii opioidy

Lanken, ATS 2007

MB 2010

Klinická praxe 

zajištění péče v tichém klidném prostředí s důrazem na důstojnost nemocného za přítomnosti rodiny pokud si to přeje

    

zajištění klidu a soukromí minimální rušení zdravotnickým personálem ztišení či vypnutí akustických alarmů monitoru monitorace nezbytných parametrů – EKG nutnost seznámení rodiny se změnami fyziologických funkcí a možností smrti v době přítomnosti u lůžka psychická náročnost pro všechny zúčastněné



Péče o pacienta, péče o rodinu

Nejčastější chyby v praxi        

Podání informací na nesprávném místě Nedostatek času Špatné, nepravdivé (nekonzistentní) informace Falešná naděje Omezení návštěv u lůžka nemocného Podání informací nesprávné osobě Nedostatek empatie x ztráta profesionálního přístupu Informace po telefonu

!!!

Děkuji za pozornost