Úloha lůžkových zařízení v období transformace českého zdravotnictví

Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví, Ruská 85 , Praha 10 , 100 00

Úloha lůžkových zařízení v období transformace českého zdravotnictví

Konsultant

Doc. MUDr. Ctibor Drbal CSc.

Oponent

Autor práce

MUDr. Pavla Hanselová Nemocnice ve Frýdku Místku E. Krásnohorské č. 321


73801 Frýdek Místek Frýdek Místek únor 1996


Obsah práce

strana

Souhrn

1

Úvod

2

Vývoj lůžkového fondu

4

Determinanty vývoje lůžkového fondu

8

Racionální plánování lůžkového fondu z pohledu regionu

13

Racionální plánování lůžkového fondu z pohledu nemocnice

17

Závěr

21

Použité prameny

22

Přílohy - tabulky: Trend vývoje počtu nemocničních lůžek jako % vyjádření k počtu v roce 1980 TAB 1 Počet hospitalizací na 100 obyvatel

TAB 2

Průměrná délka hospitalizace v nemocnicích

TAB 3

Vývoj počtu ošetřovacích dní na obyvatele

TAB 4

Využití lůžkového fondu nemocnic v %

TAB 5

Poptávka po hospitalizacích v okresech

TAB 6

Poptávka a nabídka ve vztahu RSZ

TAB 7

Poptávka po hospitalizacích obyvatel okresu Frýdek Místek dle 18 tříd DG Výsledovka Nemocnice Frýdek Místek 1995

TAB 9

Působení Nemocnice FM v RSZ - simulace

TAB 10

TAB 8


Úloha lůžkových zařízeni v období transformace Českého zdravotnictví Souhrn:

V předkládané práci jsou postiženy základní faktory a jejich vzájemné vztahy, které je třeba vzít v úvahu při racionálním plánováni lůžkového fondu v nemocnicích. K nejvýraznějším změnám ve vývoji lůžkového fondu a jeho užiti dochází v USA V evropských zemích je dosud vývoj méně zřetelný, přesto je však evidentní trend k poklesu počtu lůžek. V České republice dochází zhruba od roku 1992 k výrazné tendenci poklesu počtu lůžek. Tento trend je patrně zpomalen vlivem dokončováni a zprovozňování nových lůžkových kapacit, jejichž výstavba začala před mnoha lety. Vysoký počet lůžek v ČR je důsledkem centrálního plánováni minulých let, kdy byl tento „ukazatel" dokladem péče o zdrávi občanů. V nových podmínkách se počet lůžek stává prostředkem k zajištění potřebné péče a nikoli čilém. S touto výraznou změnou přichází potřeba stanoveni potřebného počtu lůžek na základě poptávky a jejího budoucího vývoje jako výchozího faktoru pro plánováni. V rámci plánováni jednotlivých zdravotnických zařízeni vstupuje do rozhodováni posouzeni podílu na „trhu" v dané oblasti nemocničních služeb a jeho dalšího vývoje. Dalšími faktory, které vstupuji do rozhodováni jsou průměrná délka hospitalizace potřebná míra


obložnosti a ekonomická rentabilita provozováni lůžek v daných podmínkách. Poptávka po nemocničních službách je podmíněna řadou faktorů, k nejdůležitějším patři zdravotní stav populace, zdravotní uvědomeni obyvatel, dostupnost substitutů a nemedicínské stimuli lékařů indikujících hospitalizační léčbu. Finanční spoluúčast pacientů při poskytováni nemocničních služeb pravděpodobně nepřinese jednoznačný pozitivní efekt. Dosud často používaná argumentace o vytvořeni poptávky vytvořením nabídky je zřejmě neopodstatněná. Pro získáni dat o poptávce po nemocničních službách byla vytvořena pracovní databáze údajů z hospitalizačních záznamů, která umožňuje získat informace o struktuře poptávky a o místech, kde je uspokojována. Pro stanoveni potřebného počtu lůžek byl vytvořen model, který vychází z poptávky a bere v úvahu všechny podstatné faktory, včetně ekonomických.


na autonomii zařízeni.

Tato svrchovanost v

rozhodováni by měla být ve vyšší součinnosti s dalšími zdravotnickými zařízeními. Současná situace mě připadá

přirozenou

, vzhledem k tomu, že vyspělé země rovněž transformuji své zdravotnictví, i když vím, že startovací čáry jsou různé.


Z důvodu nejednoznačné interpretace publikovaných dat je trend vývoje lůžkové kapacity vyjádřen v tabulce l jako procentuální vývoj proti roku 1980. Ve vývoji lůžkové kapacity převažuje klesající tendence. Pro pochopeni tohoto vývoje je třeba vzít v úvahu podmiňující faktory. Počet hospitalizaci na 100 obyvatel (tab.2) vykazuje rozdílné tendence. V Německu dochází od roku 1980 ještě k nárůstu, ve zbývajících uvedených zemích dochází k poklesu. Na této skutečnosti se zřejmě podílí dostupnost náhradní péče. Průměrná délka hospitalizace (tab.3) vykazuje jednoznačně sestupnou tendenci. Důvodem je zvýšeni technologické a organizační účinnosti léčebného procesu v nemocnicích a dostupnost návazné péče mimo nemocnici. K výrazné změně dochází i v samotných názorech na léčebné a ošetřovatelské postupy - rychlá rehabilitace po akutních infarktech myokardu, po operačních výkonech a snaha vrátit nemocného co nejrychleji do domácího prostředí jako významného faktoru ovlivňující výsledky léčby. Počet ošetřovacích dni(tab.4) na obyvatele je sumaci počtu hospitalizaci a průměrné délky hospitalizace. Mimo Německa je zde opět jednoznačně klesající tendence. Využiti lůžek (tab.5) s výjimkou Německa vykazuje také jednoznačně klesající tendenci a ukazuje možnost dalšího sníženi počtu lůžek. Lze akceptovat určitou míru nevyužiti lůžek v důsledku připravenosti přijmout nemocné i při náhodném kolísáni potřeby a v důsledku sezónních výkyvů (např. 10 až 15 %) .

Zbývající část nevyužitého lůžkového

fondu je nutno připsat neochotě uzavírat nepotřebná


odděleni, nebo je slučovat (pud sebezachováni specializaci), popřípadě uzavřeni celých nemocnic z důvodů politických a kulturně historických. Příkladem může být dlouhá a bouřlivá diskuse o uzavřeni nemocnice Sv. Bartoloměje v Londýně, o jejíž zdravotnické nepotřebě není pochyb. Pokusme se nyní osvětlit rozdílné chováni v Německu a v USA které představuji určité polarity. V USA vývoj počtu hospitalizaci na 100 obyvatel (tabulka č. 2)kulminuje okolo roku 1980 a od té doby klesá. Důvodem této skutečnosti je nárůst kapacity substitutů (jednodenní chirurgie, domácí péče, ošetřovatelské domy) a podstatné zlepšeni technologie dostupné v ambulantních službách. Výrazným faktorem je i rozvoj tzv. řízené péče, která je zaměřena na kontrolu opodstatněnosti přijeti do nemocniční péče. Za povšimnuti stoji i skutečnost, že po zavedeni


účtování výkonů zdravotním pojišťovnám, ze kterého jsou poskytovány jako vedlejší produkt výkazy pro NZIS. Vzhledem k nutnosti ukončovat účty k dohodnutému datu a následně pokračovat na novém účtu, bez ohledu na pokračováni hospitalizace může snadno dojit k umělému vytvoření nové hospitalizace (vlivem chyby v rodném čísle se tyto záznamy nespojí pro potřeby výkazů NZIS).

O uvolnění lůžkové kapacity v důsledku polistopadových změn ve zdravotnickém systému svědčí nejlépe výrazný pokles

% využití lůžek v ČR a jeho

následné zvýšení v uvedeném okrese a nemocnici v důsledku snížení lůžkové kapacity. Lze tedy v následujících letech očekávat další výrazné snížení počtu lůžek bez ohledu na uvádění nových kapacit do provozu. Dále dochází k výraznému snížení počtu ošetřovacích dní na obyvatele. Naproti tomu u počtu hospitalizací na obyvatele dochází k nárůstu při výrazném zkrácení průměrné doby hospitalizace. Tento jev je zřejmě artefaktem způsobeným změnou systému výkaznictví. Při eliminaci tohoto vlivu je pravděpodobně počet hospitalizací stabilní nebo lze spíše očekávat jeho pokles, podobně jako v ostatních zemích. Vývoj lůžkového fondu a parametrů jeho využití je přibližně do roku 1989 podobný vývoji v Německu a od této doby se začíná rychle přibližovat obvyklým hodnotám ve zdravotnických systémech, ve kterých je tlak na jeho efektivní využití. Pro využití počtu hospitalizací na 100 obyvatel jako výraz poptávky po nemocničních službách však tento údaj nelze na úrovni kraje a především okresu použít. Je totiž počítán podle počtu hospitalizací ve zdravotnických zařízeních se sídlem v okresu a nikoliv podle bydliště nemocného. Pro účely posouzení


poptávky po nemocničních službách je třeba použít jiného zpracování, které bude uvedeno dále.


nemocné k hospitalizaci (je tím větši, čím menši je počet dostupných lůžek). Nutno počítat se snížením diskomfortu nemocných z přeplněných pokojů (platí hlavně u vicelůžkových pokojů) a s faktorem konkurenčních vztahů - je to připravenost rychle zvýšit postaveni nemocnice na trhu hospitalizaci. Uvedené skutečnosti však nepopírají fakt, že stávající výrazný pokles využiti lůžek je signálem převisu nabídky nad poptávkou a pomoci sníženi počtu lůžek je následně vyrovnán na potřebnou hodnotu. Pro potřeby studia poptávky po hospitalizačnich službách byla využita speciální databáze agregovaných dat z agendy NZIS Hospitalizace. Jsou zde zachyceny údaje lokalizované do okresů -

bydliště nemocného a

sídlo zdravotnického zařízení, dále počty hospitalizaci a ošetřovacích dni na jednotlivých typech nemocničních odděleni ve vztahu k pohlaví a věkové kategorii. Zpracováni uvedené databáze z hospitalizaci v roce 1993 ukazuje velmi značné rozdíly v míře hospitalizaci mezi jednotlivými okresy. Pohybuje se od 23,45 hospitalizaci na 100 obyvatel v okrese Děčín po 12,91 hospitalizaci na 100 obyvatel v okrese Plzeň - sever. Ostatní údaje, včetně členěni do základních oborů, které jsou zastoupeny v okresních nemocnicích je uvedeno v TAB.6. Pro potřebu studie byly pod INTERNÍ odděleni sloučeny lůžková odděleni interní, kardiologická, revmatologická, geriatrická, alergologická, TRN, nemoci z povoláni, klinické onkologie a klinické hematologie; pod PEDIATRICKÉ dětské a novorozenecké; pod CHIRURGICKÉ chirurgické, neurochirurgické, plastické chirurgie, traumatologické, ortopedické a urologické; pod ORL odděleni foniatrické a ORL; ostatní uváděná odděleni jsou bez sloučeni; ARO je


zařazeno mezi nerozlišené. V uvedeném zpracování jsou zahrnuty všechny hospitalizace ve zdravotnických zařízeních. Předmětem této práce není analýza přičiň těchto rozdílů. Je však nepravděpodobné, že by byla způsobena nedostupnosti lůžkové kapacity. Lze proto míru hospitalizace považovat za odraz poptávky. Nejdůležitější faktory ovlivňující poptávku jsou zdravotní stav, uvědomeni si zdravotního problému a očekáváni, že bude pomoci hospitalizace vyřešen ze strany nemocných i ze strany odesílajících lékařů, dostupnost substitutů a ekonomické faktory. Zdravotní stav je velmi významným faktorem; pro jeho kvantifikaci však nejsou k dispozici potřebné údaje.


odlišit. Analýza poptávky slouží k tomu, aby se zjistilo, které faktory mají největší vliv na to, jaký rozsah péče si pacienti žádají a jsou ochotni si ji obstarat. Potřeba

je obecně definována jako objem

zdravotní péče, jenž by se podle zdravotnických odborníků měl jedinci poskytnout, aby se zachovalo jeho zdrávi anebo aby se podle možnosti stavu zdrávi dosáhlo za pomoci současného lékařského poznáni. Potřeba je pouze jedním z mnoha

faktorů, který

ovlivňuje poptávku. Odhad požadovaného objemu zdravotní potřeby je vystaven riziku předimenzování či poddimenzování. Obě uvedené polohy jsou ve svým důsledku nežádoucí - nadměrná kapacita je nedostatečně využívána a v opačném případě je klient vystaven dlouhé objednací době, dopravní vzdálenosti atd. Kvalitativní změny ve zdravotní potřebě zapříčiňují posun v poptávce po péči. Preventivní péče snižuje budoucí potřebu služeb neodkladné péče a může se to projevit tím, že se sníží poptávka po neodkladné péči. Plánováni podle poptávky by omezilo plýtváni zdroji a časem pacientů. Použiti analýzy poptávky neznamená, že by se v plánováni nezohledňovala zdravotní potřeba, ale ta by byla předmětem sociální a zdravotní politiky. Metodou

volby je i svrchovaná role

pacienta, která však výrazně naráží na argumenty ze strany zdravotních odborníků. Podle

Michaela

Grossmana

projevuji

spotřebitelé

poptávku po zdrávi ze dvou důvodů: a) jedná se o spotřebitelskou komoditu - její zásluhou se spotřebitel cítí lépe


b) jedná se o investiční komoditu - zdravotní stav bude určovat čas, který je spotřebitel ochoten věnovat pro zachováni zdrávi.

Další momenty ovlivňující zdravotní péči 1.

poptávku po

lze strukturovat i takto:

prodlouženi věku - snaha o prodlouženi

pocitu zdrávi 2.

mzda jedince - s rostoucí mzdou se

ochota investovat do zdrávi zvyšuje 3.

vzděláni jedince - efektivnější a

účinnější udržování

zdraví

Předpokládaný postoj pacienta lze odvozovat rovněž ze vztahu

k již existující chorobě,

kulturně-demografickým hodnotám a ekonomickým faktorům.

Vztah k nemoci se vytváří od možnosti

prevence, určité předvídatelnosti či náhodnosti, až po konfrontaci s


Racionální plánováni lůžkového fondu z pohledu regionu

Součásti zdravotní péče o obyvatele regionu je i zajištěni dostupnosti nemocniční péče a tedy i dostatečné lůžkové kapacity. Tato povinnost je mimo morální zodpovědnosti vůči voličům vymezena i Zákonem o obcích. Nejdůležitější, ale dosud málo využívanou oblastí, která nepřímo působí na velikost a strukturu lůžkového fondu nemocnic je ovlivňováni poptávky. Z pohledu regionu je poptávka členěna do tří skupin. Poptávka obyvatel regionu uspokojená v zařízeních regionu; poptávka obyvatel regionu uspokojená v zařízeních jiných regionů a poptávka obyvatel jiných regionů uspokojená v zařízeních vlastního regionu. Údaje o počtu hospitalizací a ošetřovacích dnů ve vztahu k uvedenému členění je v tabulce č. 7. Znalost těchto údajů je důležitá nejenom z hlediska poptávky, ale i z hlediska spolupráce jednotlivých okresů na jejím uspokojení a při případné regulaci počtu lůžek na základě celostátních normativů. O jejich významu svědčí to, že přes 20 % hospitalizací obyvatel okresu Frýdek Místek je uskutečněno mimo okres. Rozdílnosti v poptávce po nemocničních službách jsou zachyceny v již zmíněné tabulce č.6. Rozklad poptávky obyvatel okresu Frýdek Místek podle 18 tříd hlavní diagnózy je uveden v tabulce č. 8. Možnosti ovlivnění poptávky jsou především v oblasti zdravotního stavu a uvědomění obyvatelstva a v ovlivňování nabídky substitutů nemocniční péče. Pozitivní ovlivněni zdravotního stavu obyvatel regionu by mělo být hlavním úkolem regionálních orgánů. Jedná se především o prevenci, která není v působnosti jednotlivých samostatných zdravotnických zařízení. Hlavními oblastmi jsou péče o zdravotně


nezávadnou vodu a potraviny, ovzduší, bezpečnost na silnicích, pracovní podmínky, o sociální zajištění, o zdravotní výchovu obyvatel a o podmínky pro masový sport a rekreaci. Další významnou oblastí zlepšení zdravotního stavu obyvatel je včasný záchyt a řešení vybraných onemocnění, především nádory čípku děložního, prsu a tlustého střeva. Dostatečné zajištění kapacit a spolupráce všech relevantních institucí a organizací je velkou výzvou pro regionální orgány. Úkolem zdravotní výchovy je nejen aktivní přístup k posilování vlastního zdraví, ale i zlepšení znalosti o možnostech výběru vhodných typů zdravotnických zařízení a o správném posouzení naléhavosti řešení zdravotních problémů.


dvě lůžková zařízení. zdravotního Třineckých železáren a dnes je Čeladná je

zařízení

privátní. V obci

malá podhorská nemocnice, která je

privatizovaná včetně majetku na obec. Koncem roku 1995 došlo ve městě Frýdlant n. Ostravicí k otevření soukromého lůžkového zařízení

a tím rozšíření

polikliniky o lůžka, na kterých se provádějí jen endoskopické výkony ve všech oborech. Nutno

zde

uvést důležitý faktor a to je dostupnost pro klienty. Přeprava

mezi Frýdlantem n. /Ost. a Čeladnou je

necelých 5 minut a mezi Frýdkem Místem asi 7-10 minut. Privátní zařízení vzniklé ve Frýdlante n.Ostr. a zařízení Podlesí v Třinci jsou samozřejmě zapojována do systému, který

financují pojišťovny . Z

předchozích tabulek je vidět postup

managementu

státních nemocnic v Třinci i ve Frýdku, že chtějí důsledně

respektovat nastolené trendy .

Otevírání nových lůžek v tzv. privátních zařízeních je něčím, co jistě nemůže být jako zdravá konkurence. Zatímco nesou břemeno

pojímáno

státní zařízení

komplexnosti služeb, bez ohledu na

jejich lukrativnost, privátní zařízení jsou stavěna do polohy prominentů, kteří jsou ochotni provádět jen ty výkony, které jsou dnes dobře finančně ohodnoceny pojišťovnou. Navíc je nutno upozornit, že event. vzniklé komplikace nejsou schopni

definitivně řešit

a tyto komplikace jsou odesílány k definitivnímu řešení do větších nemocnic. Tyto postupy považuji za velmi neprofesionální jak z pohledu pracovníků pojišťoven, tak z pohledu zdravotní politiky v regionu. Rozvedeno do důsledku, privátní

zařízení

v


našem regionu nevstupovala na trh s vlastním kapitálem, který ji tuto výstavbu umožnil , ale s půjčkou u bank a plánem návratnosti investice, Které bude realisována

z plateb pojišťoven. Dovedu si

představit, že lůžkové kapacity na privátní basi jsou odkázány na dobrovolnosti klientely ve smyslu plateb atd., ale nejsem schopna pochopit logiku, která je v současnosti uplatňována. Protichůdnost rozhodnutí vzhledem ke konečnému cíli je momentem, znevážení práce, která se vynakládá k ekonomizaci

zdravotní péče při racionálním využití

stávajících možností. Budování nových lůžek při současném snižování lůžek stávajících (a to bez nutnosti dalších investic) je vpravdě nepochopitelné. Racionální plánovaní lůžek na úrovni regionu, kraje a státu je podstatné, protože jen uvnitř

jedné organisace nemůže vést

racionalita

k optimalisaci


Racionální plánováni lůžkového fondu z pohledu nemocnice

Z konkrétních

dat a údajů v tabulkách vyplývá

nastolený trend naší nemocnice. Námi iniciované a provedené změny

vycházely z nutnosti zajistit

komplexní péči, uvědoměními si nových technických možností a medicínských technologií, dále akcentací substitutů

léčby ,ekonomizaci provozních jednotek.

Podařilo se nám nepodlehnout osobním ambicím ,ale koordinovat

péči na úroveň ,která nám přísluší -

dobrá medicína v regionu. V mnoha oborech máme uznávané odborníky,(s nadregionální přirozenou působností), kteří mají špičkovou přístrojovou techniku. Je velmi obtížné pak stanovit hranici, která je nezbytná pro zdravý proces diferenciace definovat , že další rozvoj

a

a specializace je o

úroveň výše tj. na klinice. Erupce vzniku

různých

„center" je rovněž za námi. Nebudu provádět výčet již zdůvodněných faktorů, které lze aplikovat

na všech

úrovních řízení. Přímá zainteresovanost zaměstnanců a jejich informovanost je prvním předpokladem úspěchu. Prováděná

rozhodnutí jsou zvažována nejen z

ekonomického pohledu, ale i z pohledu, co je naší hlavní činností danou i zřizovací listinou. Naše úvahy nejsou zatíženy tím , že něco nelze, ale převládají pochody, které hledají alternativy jak by to bylo možné a za jakých podmínek. Při řízení nemocníce je nutno respektovat dynamiku celého procesu transformace s vědomím, že zde je určitá latence mezi změnou a efektem. Pro snížení rizika rozhodovaní způsobené touto latencí je potřeba důkladně porozumět všem podmiňujícím faktorům. Pro jejich podchycení a posouzení dopadů v


konkrétních podmínkách nemocnice je výhodné používat alespoň jednoduchých modelů pro výběr různých alternativ reagování na změny vnitřního a vnějšího prostředí. Autonomní postavení lůžkových zařízení a jejich vzájemně konkurenční postavení zvyšuje nároky na plánování lůžkového fondu. Jedná se jak o rozšiřování lůžkové kapacity, která je významnou investicí při které nemocnice nese riziko její nedostatečné návratnosti, tak i o snižování lůžkové kapacity, která s sebou může nést riziko ušlé příležitosti. Do rozhodovacího procesu vstupují následující faktory. Poptávka po hospitalizačních službách, podíl na trhu , průměrná doba hospitalizace, potřebná úroveň


Při stávajícím způsobu stanovení výše úhrady jsou Kontrolou nemocnice nejenom variabilní náklady, ale i výše úhrad. Výše úhrad je dána počtem výkonů, které jsou v rámci hospitalizace provedeny. Vzhledem k povinnosti zdravotních pojišťoven uhradit všechny provedené výkony splňující formální náležitosti dle centrálně stanoveného ceníku jednotlivých výkonů bez ohledu na jejich medicínský přínos, je nemocnice cenotvůrcem. Tato situace se však může výrazně změnit při uvolnění smluvních vztahů mezi plátcem a poskytovatelem, při kterém se začne výrazně projevovat cenová konkurence mezi jednotlivými poskytovateli. Minimální požadovaný krycí obnos (pKO) je sumou krycích obnosů za všechny hospitalizace na daném oddělení a slouží k úhradě ostatních přímých nákladů oddělení (v tab.č.9 jen personální náklady a odpisy), k úhradě ostatních nepokrytých nákladů nemocnice a k vytvoření požadované míry zisku. Pro potřebu výpočtu odpovídajícího počtu lůžek na jednotlivých odděleních byl použit model vypracovaný v tabulkovém procesoru EXCEL 5.0. Do modelu se zadávají údaje o počtu obyvatel v rozšířené sféře zájmu, o očekávané míře hospitalizace (odhadnuté dle skutečnosti, trendů vývoje a dalších očekávaných změn jako je např. spoluúčast a dostupnost substitutů), o podílu na trhu (odhad vývoje na základě chování konkurence), průměrné délce hospitalizace ve vlastní zařízení a o obložnosti. Vypočítá se počet potřebných lůžek a na základě zadaných krycích obnosů připadajících na jednu hospitalizaci

a intervalových nákladů odděleni a

nemocnice se vypočítají hospodářské výsledky jednotlivých oddělení a celé nemocnice. Podíl hospitalizací z ostatních částí republiky


a cizinců je zadán jako procento z hospitalizací v zájmové oblasti. Počet ošetřovacích dnů na ARO je dán kapacitou oddělení. Krycí obnosy laboratorních a zobrazovacích oddělení jsou vázány na celkový počet hospitalizací; není tedy podchycena závislost počtu vyšetření prováděných na jednotlivých typech oddělení. Činnost rehabilitačního a zubního oddělení, dětské léčebny a lékárny není na počtu hospitalizací závislá. Hodnoty plynoucí z popsaného modelu při zadaných parametrech blížících se současnému stavu jsou uvedeny v tabulce č. 10. Mimo údajů o podílu na trhu a výši krycího obnosu na jednu hospitalizaci jsou. ostatní potřebná data obvykle dobře předvídatelná. Pro plánování potřebného počtu lůžek se tedy prognózování zužuje na odhad podílu na trhu a dopadů změn v úhradách poskytované péče. Model umožňuje posoudit dopady těchto změn při


Závěr

Racionální plánování lůžkové kapacity nemocnic je v prostředí autonomního postavení nemocnic a při požadavku ekonomické soběstačnosti jednou z nejdůležitějších činností ve strategickém plánování organizace. Předložená práce postihuje hlavní faktory, které je třeba brát v úvahu. Potřebné údaje lze získat z vlastní organizace a z dat zachycených v agendách NZIS UZIS. Oporou jsou i údaje o trendech v sousedních zemích a v zemích, kde působí podobné vlivy, jaké lze očekávat i u nás. Výchozím bodem plánování je odhad celkové poptávky obyvatel ve vymezeném území pro jednotlivá lůžková oddělení. Ostatní faktory jsou vzájemně provázané a pro nalezení jejich vhodných nebo potřebných hodnot je možno účinně využít simulačních modelů, které lze s dostupnou výpočetní technikou a standardním programovým vybavením snadno sestavit. Uvedený postup ostře kontrastuje se snahami o normativní stanovení počtu lůžek ve vztahu k počtu obyvatel, které nerespektují pohyby nemocných mezi jednotlivými okresy. Použití normativů výrazně zvyšuje riziko nesprávné alokace prostředků a tím zvýšení neefektivnosti zdravotnického systému. Příkladem může být dopad normativů na nemocnici v okrese Frýdek Místek, která by na jejich základě musela uvádět do provozu nepotřebná a již dříve uzavřená lůžka. Na druhé straně omezení lůžek v jiných oblastech s vysokou poptávkou může vytvořit problém s dostupností služeb pro obyvatele.


Příčinám velkých rozdílů v poptávce mezi jednotlivými okresy je třeba věnovat prvořadou pozornost. Teprve po jejich odstranění je možné očekávat změny v provozované lůžkové kapacitě. Domnívám se, že bylo uskutečněno mnoho dobrého a prospěšného, ale musíme rychle reagovat na dostupná fakta, která reformní kroky podporují nebo naopak nás důrazně varují před

chybami, kterým lze

předcházet. Uvědomuji si, že je podstatný rozdíl mezi chtěným a možným

v podmínkách Evropy, České

republiky, Severní Moravy, okresu Frýdek Místek a naší nemocnice, která je součástí toho všeho.


Tabulka číslo 1


Tabulka číslo 2


Tabulka číslo 3


Tabulka číslo 4


Tabulka číslo 5


Tabulka číslo 6


Tabulka číslo 7


Tabulka číslo 8


Tabulka číslo 9


Tabulka číslo 10

Úloha lůžkových zařízení v období transformace českého zdravotnictví

Recommend Documents