ÚLOHA KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V PENZIJNÍ REFORMĚ

M as ar yko v a u ni ve rz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

ÚLOHA KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V PENZIJNÍ REFORMĚ The role of commercial insurance in the pension reform

Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. František Řezáč, Ph.D.

Autor: Bc. Tereza KOCVELDOVÁ

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

KOCVELDOVÁ Tereza

Obor:

Finance

Název tématu:

ÚLOHA KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V PENZIJNÍ REFORMĚ The role of commercial insurance in the pension reform

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Objasnit úlohu a význam komerčního pojištění v připravované penzijní reformě v podmínkách České republiky. Postup práce a použité metody: Rozbor demografického vývoje v České republice a v ekonomicky vyspělých zemích včetně predikce budoucího vývoje. Penzijní reforma v České republice. Varianty, rozdílné přístupy politických subjektů, připravovaná opatření a jejich dopady na občany ČR. Kritika navržené a realizované penzijní reformy v ČR. Vymezení úlohy komerčního pojištění v rámci hospodářské situace v ČR. Význam pojištění pro domácnosti, firmy i stát. Úloha komerčního pojištění v penzijní reformě. Návrh opatření ke zlepšení chápání potřeby penzijní reformy občany ČR. Použité metody: deskripce, analýza, dedukce.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: NĚMEC, Daniel. Demografický vývoj. In SLANÝ, Antonín a kol. Faktory konkurenceschopnosti (Komparace zemí V-4). Brno: Masarykova univerzita, 2007. od s. 2032, 13 s. CVKS. ISBN 978-80-210-4455-5. KARTUSOVÁ, Veronika. Demografický vývoj. In Determinanty hospodářského růstu v zemích východní Evropy. Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, 2008. od s. 67-89, 23 s. Neuveden. ISBN 978-80-210-4786-0. MUSILOVÁ, Zdeňka. Je penzijní reforma vůbec nutná? Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010. ISBN 978-80-7318-922-8. JAHODA, Robert. Penzijní reforma v ČR a sazby důchodového pojištění. In Daně - teorie a praxe. Brno: Akademie Sting, 2005. s. 35-36. ISBN 80-86342-50-6. DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 216 s. ISBN 9788074310157. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. František Řezáč, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2012

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2012

………………………………………… děkan

J mé n o a p ří j me ní aut ora :

Bc. Tereza Kocveldová

Ná ze v di p lomové p rá ce :

Úloha komerčního pojištění v penzijní reformě

Ná ze v p rá ce v a n gli čt i n ě :

The role of commercial insurance in the pension reform

K a t e dra :

financí

Ve doucí di p lomo vé p rá ce :

Ing. František Řezáč, Ph.D.

Rok ob ha j ob y:

2013

Anotace Cílem diplomové práce „Úloha komerčního pojištění v penzijní reformě“ je analýza dopadů realizované penzijní reformy na trh s komerčním pojištěním. Pro tento účel je nejprve charakterizována současná demografická situace u nás a v Evropě a důchodový systém fungující v České republice do konce roku 2012. Další část je zaměřena na podrobný rozbor a kritiku přijatých reformních opatření. Následuje analýza postavení komerčního pojištění v České republice a na samotný závěr je prezentován předpokládaný odhad vývoje trhu s životním pojištěním u nás po zavedení reformních opatření.

Annotation The goal of the submitted thesis “The role of commercial insurance in the pension reform” is to analyze impacts of implemented pension reform on the commercial insurance market. First of all current demographic situation in our republic and Europe is characterized and also pension system working in the Czech Republic till the end of 2012 is described. Next part is focused on introduction and criticism of implemented measures and features. This part is followed by analysis of the role of commercial insurance in the Czech Republic and at the very end expected estimate of life insurance market development in our republic after implementation of new pension reform is presented.

Klíčová slova Stárnutí populace, průběžný důchodový systém, penzijní reforma, důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění, důchodové životní pojištění

Keywords Population ageing, Pay As You Go pension scheme, pension reform, pension saving, additional pension saving, capital life insurance, investment life insurance, retirement life insurance

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Úloha komerčního pojištění v penzijní reformě vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Řezáče, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomickosprávní fakulty MU. V Brně dne 16. dubna 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Poděkování za vynikající vedení diplomové práce patří Ing. Františku Řezáčovi, Ph.D., který po celou dobu přispíval cennými připomínkami, a pomohl tak vzniknout této práci.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................................................... 9 1 ROZBOR DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE V ČESKÉ REPUBLICE A V EKONOMICKY VYSPĚLÝCH ZEMÍCH VČETNĚ PREDIKCE BUDOUCÍHO VÝVOJE............................................... 11 1.1

Zpráva EU o stárnutí populace ............................................................................................... 12

1.1.1

Míra porodnosti .................................................................................................................. 12

1.1.2

Střední délka života ........................................................................................................... 13

1.1.3

Čistá migrace ........................................................................................................................ 16

1.1.4

Závěry zprávy EU o stárnutí populace ....................................................................... 16

2 DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE DO ROKU 2012 ................................................. 19 2.1

První pilíř důchodového systému v roce 2012 ................................................................ 19

2.1.1

Průběžně financovaný systém....................................................................................... 19

2.1.2

Nárok na starobní důchod .............................................................................................. 20

2.1.3

Výplata důchodů ................................................................................................................. 23

2.2

Třetí pilíř ......................................................................................................................................... 25

2.3

Závěrečné shrnutí........................................................................................................................ 26

3 PENZIJNÍ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................................... 27 3.1

Varianta ČSSD................................................................................................................................ 28

3.1.1 3.2

Varianta KDU-ČSL........................................................................................................................ 29

3.2.1 3.3

Výsledky ................................................................................................................................. 32

Varianta US-DEU .......................................................................................................................... 33

3.5.1 3.6

Výsledky ................................................................................................................................. 31

Varianta ODS ................................................................................................................................. 32

3.4.1 3.5

Výsledky ................................................................................................................................. 30

Varianta KSČM .............................................................................................................................. 31

3.3.1 3.4

Výsledky ................................................................................................................................. 28

Výsledky ................................................................................................................................. 33

Důchodová reforma 2013 – přijatá opatření .................................................................... 36

3.6.1

Změny v prvním pilíři ....................................................................................................... 36

3.6.2

Zavedení druhého pilíře .................................................................................................. 40

3.6.3

Změny ve třetím pilíři ....................................................................................................... 43

3.7

Kritika důchodové reformy v ČR ........................................................................................... 48

3.7.1

Změny v prvním pilíři ....................................................................................................... 48

3.7.2

Zavedení druhého pilíře .................................................................................................. 49

3.7.3

Změny ve třetím pilíři ....................................................................................................... 54

3.8


4 VYMEZENÍ ÚLOHY KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V RÁMCI HOSPODÁŘSKÉ SITUACE V ČR. VÝZNAM POJIŠTĚNÍ PRO DOMÁCNOSTI, FIRMY I STÁT............................................................... 59 4.1

Český pojistný trh v roce 2011 ............................................................................................... 60

4.2

Český pojistný trh v roce 2012 ............................................................................................... 64

4.2.1 4.3

Výzkum 2012 ....................................................................................................................... 64


5 ÚLOHA KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V PENZIJNÍ REFORMĚ........................................................ 69 5.1

Životní pojištění a jeho specifika ........................................................................................... 69

5.1.1

Motivy vedoucí ke sjednání životního pojištění ..................................................... 69

5.1.2

Druhy životního pojištění ............................................................................................... 71

5.2

Komparace životního pojištění s druhým pilířem .......................................................... 74

5.3 Komparace životního pojištění s penzijním připojištěním, resp. doplňkovým penzijním spořením ................................................................................................................................ 78 5.4

Závěry ze srovnání životního pojištění s reformními produkty ............................... 79

5.5

Úloha životního pojištění v penzijní reformě ................................................................... 80

5.5.1 5.6

Scénáře vývoje trhu s životním pojištěním .............................................................. 82


6 NÁVRH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ CHÁPÁNÍ POTŘEBY PENZIJNÍ REFORMY OBČANY ČR ............................................................................................................................................................................. 87 ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 91 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................ 95 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................................................... 103 SEZNAM TABULEK.................................................................................................................................... 103 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................................... 104 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................................... 104

ÚVOD Cílem této práce je analyzovat, jakou roli bude hrát komerční pojištění v realizované penzijní reformě, která byla odstartována na začátku letošního roku. Důvod v pozadí, který stál za tímto krokem, je pokračující stárnutí populace, které v kombinaci s průběžným důchodovým systémem používaným v České republice způsobilo, že státu pomalu, ale jistě dochází peníze na výplatu důchodů. První kapitola bude zaměřena na rozbor aktuální demografické situace u nás i v Evropě a její prognózu na následující roky. Tento rozbor bude proveden především na základě zprávy Evropské unie o stárnutí populace z minulého roku a bude zahrnovat popis vývoje nejdůležitějších faktorů ovlivňujících demografický vývoj. Na závěr bude prezentován předpokládaný vývoj v následujících letech. Po analýze demografického vývoje a jeho odhadu pro následující roky by mělo být patrné, co zákonodárce vedlo k přípravě a realizaci penzijní reformy. Dalším úkolem tedy bude charakterizovat základní součásti a principy, na kterých fungoval důchodový systém do konce roku 2012. Bude podrobně rozebrán první pilíř důchodového systému, ze kterého je vyplácen státní důchod, který pro některé občany v důchodovém věku představuje jediný zdroj příjmů. V rámci tohoto oddílu bude také popsáno, kdy vzniká nárok na starobní důchod či jak se důchod vypočítává. Velmi stručně bude zmíněn také třetí pilíř důchodového systému, neboli penzijní připojištění. Hlavním posláním této kapitoly je usnadnit pochopení následujících částí práce a zároveň by měla sloužit i ke srovnání reformních kroků s původním stavem. Další kapitola bude věnovaná samotné penzijní reformě. Finální verzi reformy, která odstartovala 1. ledna letošního roku, předcházelo mnoho dalších variant. Před představením konečné verze budou ve stručnosti nastíněny některé z těchto variant navržené

jednotlivými

politickými

stranami

a

až

následně

budou

detailně

charakterizovány změny, které se odehrály v rámci prvního, druhého i třetího pilíře. Tato reformní opatření jsou v současnosti velmi diskutovaným tématem, proto podstatná část této kapitoly bude věnována jejich kritice a případně srovnání se stavem před rokem 2013. Závěr bude patřit celkovému zhodnocení reformy i dosavadnímu zájmu o ni a budou navrženy alternativní možnosti, jak si zajistit příjem na důchod a nevyužít druhý ani třetí pilíř a zároveň nespoléhat pouze na stát. Aby bylo možno definovat roli komerčního pojištění v penzijní reformě, bude dále vhodné určit, jakou úlohu zaujímá komerční pojištění v České republice a jaký je jeho význam pro domácnosti, firmy i stát. Pro tyto účely bude nejdříve definováno několik nezbytných pojmů. Ty budou následně využity k analýze propojištěnosti českého 9

pojistného trhu v roce 2011 a 2012. Bude ukázáno, jak se vyvíjí pojistný trh s životním i neživotním pojištěním a jak si v tomto ohledu stojí Česká republika ve srovnání s Evropskou unií. Analýza bude na závěr doplněna o poznatky z výzkumu týkajícího se celkové propojištěnosti, který uspořádala agentura NMS market research v minulém roce. Tento výzkum zjišťoval nejenom propojištěnost v naší republice, ale i úroveň finanční gramotnosti a závěry z něho vyplývající mohou vysvětlit mnohé ohledně aktuální rozvinutosti českého pojistného trhu. Veškeré dosavadní zkoumání by mělo dopomoci hlavnímu cíli této práce, a to odhadnout, jakou úlohu bude plnit komerční pojištění v penzijní reformě, resp. jak bude trh s pojištěním ovlivněn přijatými reformními opatřeními. Pro vyslovení závěrů bude nutná analýza životního pojištění. Životní pojištění je totiž jedna z možností, která může být použita jako doplněk ke státnímu důchodu. V rámci této analýzy bude charakterizován princip životního pojištění, motivy vedoucí k jeho sjednání, druhy, které mohou být považovány za alternativy státního důchodu a na závěr bude životní pojištění srovnáno jak s druhým, tak třetím pilířem realizované reformy. V této fázi již nic nebude bránit odhadnutí, jakým směrem se bude trh s životním pojištěním ubírat po zavedení penzijní reformy. Práce bude uzavřena uvedením návrhů, které by mohly zajistit, že reforma penzí bude chápána jako nezbytná, neboť to je klíčový předpoklad pro přijetí jakékoli důchodové reformy ze strany veřejnosti.

10

1 ROZBOR DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE V ČESKÉ REPUBLICE A V EKONOMICKY VYSPĚLÝCH ZEMÍCH VČETNĚ PREDIKCE BUDOUCÍHO VÝVOJE Průběžné důchodové systémy používané v mnoha evropských státech jsou systémy nejvíce ovlivnitelné demografickým vývojem. Jejich princip, popsaný podrobně v následující kapitole, spočívá v tom, že ekonomicky aktivní lidé platí důchodové pojištění a jejich odvody se následně bez jakéhokoli zhodnocení přerozdělují mezi důchodce. Z toho je zřejmé, že pokud bude přibývat důchodců a míra porodnosti bude stagnovat či dokonce klesat, populace bude stárnout a počet ekonomicky aktivních osob na jednoho důchodce bude ubývat. Státy nebudou schopny kompenzovat tento úbytek důchodových příjmů a budou pravděpodobně nuceny důchody snižovat. Již v současnosti musí mnoho států včetně České republiky takovéto situaci čelit. Neustále slýcháme, že současný stav je neudržitelný, že důchodový systém nebude v budoucnu schopen zajistit lidem důstojné stáří, a proto je třeba ho reformovat. Demografický vývoj skutečně v současnosti není příliš příznivý a v dohledné budoucnosti se ani nepředpokládá obrat k lepšímu. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z hlavním motivů k reformě důchodového systému, bude tato kapitola zaměřena na jeho rozbor. Demografický vývoj České republiky i ostatních evropských států je více či méně podobný – stárnutí populace1 projevující se růstem podílu osob nad 65 let na celkové populaci (viz následující graf). V současnosti se tento podíl pohybuje cca od 13 do 20 %, do roku 2060 se však předpokládá obrovský nárůst, u některých evropských států až na 35 % na celkové populaci.2 Tento trend je způsoben nejenom růstem objemu starší části populace, ale především poklesem porodnosti v posledních letech.3

1 „Růst starších věkových skupin absolutně i ve vztahu k populaci v produktivním věku.“ Zdroj: HAMERNÍKOVA, B., MAAYTOVÁ, A. et al. Veřejné finance, str. 157. 2. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. 2 Proč důchodová reforma: Reformy v zahraničí. In: Důchodová reforma [online]. 2011 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/70. 3 NĚMEC, Daniel. Demografický vývoj. In SLANÝ, Antonín a kol. Faktory konkurenceschopnosti (Komparace zemí V-4). Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 26. CVKS. ISBN 978-80-210-4455-5.

11

Graf 1 – Podíl osob 65+ na celkové populaci

Zdroj: Proč důchodová reforma: Reformy v zahraničí. In: Důchodová reforma [online]. 2011 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/70.

1.1 Zpráva EU o stárnutí populace Evropská unie v květnu minulého roku zveřejnila rozsáhlou zprávu o stárnutí populace včetně prognózy demografického vývoje na další roky.4 V následujícím textu budou shrnuty nejdůležitější poznatky, které tato studie odhalila. 1.1.1 Míra porodnosti Míry porodnosti všech členů Evropské unie zaznamenaly od „baby boomu“ ve druhé polovině 60. let 20. století prudký pokles. V některých zemích jako např. ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Německu i u nás pokles započal již ke konci 60. let 20. století, zatímco např. v Řecku, Španělsku, Portugalsku, Polsku či Slovensku k poklesu došlo relativně pozdě (v 80. letech). Během posledních deseti letech se zdá, že dochází k obratu a míra porodnosti v zemích EU začíná opět mírně růst (viz následující graf 2). Výjimkou jsou pouze Portugalsko a Lucembursko, kde míra porodnosti stále klesá. Prognóza předpokládá nepatrný nárůst celkové míry porodnosti za EU jako celek z 1,59 porodů na ženu v roce 2012 na 1,71 porodů v roce 2060, v některých zemích se však neočekává žádná změna či případně mírný pokles (viz graf 3).5 4 The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen

Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf. 5

The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf.

12

Dětí se tedy pravděpodobně rodit více nebude, další baby boom očekáván není, takže se dle mého názoru dá předpokládat, že počet ekonomicky aktivních osob nijak zázračně nevzroste. Porodnost tedy pravděpodobně nebude oblastí, která by zlepšila demografický vývoj Evropy a pomohla tak státům zlepšit financování důchodových systémů. Graf 2 - Celková míra porodnosti v EU a eurozóně

Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 46. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf

Graf 3 - Prognóza měr porodnosti (počet porodů na ženu)


1.1.2 Střední délka života Další z faktorů ovlivňujících demografický vývoj je střední délka života. Bohužel ani v této oblasti nedošla EU k pozitivním závěrům, očekává se totiž podstatné prodloužení 13

střední délky života, a to především u mužů. Předpokládá se, že střední délka života v Evropské unii u mužů vzroste z 76,7 let v roce 2008 na 84,6 let v roce 2060 (viz graf 4) a u žen z 82,5 let v roce 2008 na 89,1 let v roce 2060 (viz graf 5). Lidé by se tedy měli v průměru dožívat podstatně vyššího věku. Graf 4 - Očekávána střední délka života mužů

Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 48,49. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-20122_en.pdf

Graf 5 - Očekávána střední délka života žen

Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 48,49. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-20122_en.pdf

Česká republika je současně lehce pod průměrem EU a dle prognózy se dá předpokládat, že pod tímto průměrem zůstane i do roku 2060 (viz grafy 6 a 7). Ani v této oblasti se tedy nedá očekávat zpomalení tempa stárnutí populace, spíše naopak.

14

Graf 6 - Očekávaná střední délka života v jednotlivých zemích EU pro muže

Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 49, 50. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-20122_en.pdf

Graf 7 - Očekávaná střední délka života v jednotlivých zemích EU pro ženy

Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 49, 50. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-20122_en.pdf

15

1.1.3 Čistá migrace Posledním z faktorů, který dle této zprávy ovlivňuje rozsah a tempo stárnutí populace, je čistá migrace6. Čistá kumulativní migrace do EU by měla v činit v roce 2060 60 milionů lidí.7 1.1.4 Závěry zprávy EU o stárnutí populace Prognóza EU předpokládá, že porodnost v EU se zvýší pouze nepatrně a střední délka života se prodlouží výrazně. Důsledkem by měla být dramatická změna věkové struktury populace Evropské unie. To dokládá obrázek 2, který zachycuje celkem čtyři věkové pyramidy – vlevo populace EU27 a vpravo eurozóna, přičemž modrá barva zobrazuje mužskou část populace a růžová ženskou. Světlejší pyramidy představují prognózovaný stav, který by měl nastat v roce 2060, tmavší barvou je vykreslen stav roku 2010. Graf 8 - Věková pyramida pro rok 2010 a 2060 v EU27 (vlevo) a eurozóně (vpravo) v tisících


Z grafu je vidět, že v roce 2010 byla jak v EU27, tak v eurozóně relativně nízká míra porodnosti, vysoká úmrtnost a vcelku vysoký počet ekonomicky aktivních lidí. V roce 2060 se má tvar věkové pyramidy podstatně změnit. Dětská složka by měla být na

Čistá migrace – „rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých ve zkoumaném územním celku“ Zdroj: Stěhování. In: Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/stehovan.htm. 7 Stárnoucí Evropa? Skutečnost, na kterou je třeba se připravit. In: EVROPSKÁ KOMISE [online]. 15.05.2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/news/economy/120515_cs.htm. 6

16

přibližně stejné úrovni jako v roce 2010, tedy cca 20 % populace, ovšem úmrtnost dramaticky klesne, takže podíl lidí nad 65 let by měl vzrůst na 30 %. Dramaticky se sníží počet lidí ekonomicky aktivních, tato skupina bude tvořit pouhých 50 %. Tím poklesne počet ekonomicky aktivních lidí na jednoho důchodce. Zatímco v roce 2010 v EU na jednoho důchodce připadaly čtyři ekonomicky aktivní osoby, v roce 2060 by to měly být pouze dvě.8 K podobným závěrům došla i projekce Českého statistického úřadu vypracovaná také v roce 2012.9 Je otázkou nakolik takovýmto prognózám důvěřovat. Faktem však je, že se shodují v podstatě ve všech podstatných oblastech zkoumání, a proto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. Tyto závěry jsou totiž velice nepříznivé pro důchodové politiky evropských států včetně České republiky (obzvlášť pro průběžné důchodové systémy, které jsou velmi ovlivnitelné špatným demografickým vývojem) a budou bezpochyby vyžadovat radikální politická řešení. Státní rozpočty při takovémto vývoji nebudou schopny nadále financovat důchody v současné výši. Pokud nedojde k výrazným změnám důchodových systémů, důsledkem bude buď drastické zvýšení zátěže příjmů ekonomicky aktivních lidí, nebo naopak drastické snížení penzí, což je dle mého názoru pravděpodobnější. Pokud existuje alespoň malá šance, že k takové situaci někdy v budoucnu dojde, je třeba se na ni začít skutečně pečlivě připravovat. Myslím, že to je také poselství většiny zpráv předpovídajících neudržitelnost důchodových systémů či dramatické snížení penzí. Je třeba přestat spoléhat na stát a být připraven na nejhorší.

8

The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 97892-79-22850-6. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf. 9 Stárnutí obyvatelstva: aktualizace aktualizace projekce ČSÚ 2009. In: Český statistický úřad [online]. 31.01.2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/2f54fd0c56c9c8a6c1257996004 385f4/$FILE/%C4%8CS%C3%9A%20CERGE-EI%20%C5%A0tyglerov%C3%A1%20projekce.pdf.

17

18

2 DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE DO ROKU 2012 K pochopení podnětů, které vedly k přijetí reformy důchodového systému považuji za klíčové znát základní principy, na kterých stál důchodový systém České republiky do roku 2012. Toto vysvětlení by mělo sloužit jako odrazový můstek pro další text, mělo by objasnit, kde se nacházely hlavní mezery systému a proč muselo dojít k reformě. V této kapitole tedy bude rozebrán důchodový systém tak, jak fungoval minulý rok.

2.1 První pilíř důchodového systému v roce 2012 Státní důchod neboli první pilíř důchodového systému v České republice představoval a pravděpodobně ještě nějakou dobu představovat bude hlavní a bohužel mnohdy i jediný zdroj příjmu starobních důchodců. V roce 2012 z tohoto pilíře získávalo více než 2,3 milionů důchodců průměrný státní důchod přes 10,5 tisíc korun měsíčně.10 2.1.1 Průběžně financovaný systém Státní důchod byl založen na principu průběžného financování. Peníze tímto typem systému pouze protékají, nedochází k jejich ukládání či zhodnocování. Správcem tohoto pilíře je Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), která ročně vybrala přibližně 300 miliard korun na pojistném od cca 4,8 milionu ekonomicky aktivních obyvatel (zaměstnanců a podnikatelů), pro které je účast v důchodovém pojištění povinná po splnění určitých podmínek daných zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v aktuálním znění (dále jen zákon o důchodovém pojištění).11 Odvody do prvního pilíře činily v roce 2012 celkově 28 % z hrubé mzdy ekonomicky aktivních, z čehož 6,5 % se strhává zaměstnanci z hrubé mzdy a 21,5 % z hrubých mezd zaměstnanců

odvádí

zaměstnavatel.12

Takto

vybrané

peníze

ČSSZ

průběžně

přerozděluje mezi postproduktivní část populace. Tento systém funguje na principu solidarity ekonomicky aktivních občanů vůči důchodcům, kterým pracující v podstatě „financují stáří“. Každý pracující má garanci státu, že bude v důchodu dostávat příjem z prvního pilíře. Ovšem v případě předčasného úmrtí nemají pozůstalí nárok na žádnou formu dědictví.13

Státní důchod. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/4. 11 Slovníček pojmů. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/11. 12 Státní důchod: Doba pojištění pro nárok na důchod. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/60. 13 Slovníček pojmů. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/11. 10

19

Princip průběžně financovaného důchodového systému, konkrétně výše zmíněný princip solidarity považuji již za jeden ze zdrojů problémů spojených se státními důchody. Jestliže pracující financují „stáří“ důchodcům, okamžitě mě napadá otázka, co se stane, když se dostaneme do extrémní situace, kdy bude v republice pouze jeden ekonomicky aktivní člověk na jednoho důchodce? Budeme pak odvádět většinu příjmů na důchody nebo nebudeme v budoucnu dostávat téměř žádný státní důchod? Bude stát schopen kompenzovat tento výpadek odvodů na pojistném? Problematika stárnutí populace byla podrobně rozebrána v předchozí kapitole. Z té je zřejmé, že extrémní situace jeden ekonomicky aktivní na jednoho důchodce zase tak extrémní není, a proto je třeba tuto problematiku neodkladně řešit. 2.1.2 Nárok na starobní důchod Nárok na starobní důchod v minulém roce vznikl dosažením stanoveného důchodového věku a potřebné doby pojištění.14 Potřebná doba pojištění se skládá z doby účasti na pojištění a tzv. náhradních dob pojištění. Potřebná doba účasti na pojištění platná v důchodovém systému minulého roku je zobrazena v Tabulce 1. Odvíjela se od toho, ve kterém roce daná osoba dosáhne důchodového věku, a jak je vidět, tato doba se neustále prodlužuje. Osoby jdoucí do důchodu po roce 2018 musí být dle tohoto systému účastny pojištění minimálně 35 let.15 Náhradní doba pojištění je „přesně definované období života, za které se neodvádí žádné pojistné, a přesto se za určitých podmínek započítává do potřebných dob pojištění“.16 Jedná se např. o dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, dobu osobní péče o díte do čtyř let věku apod. Podrobnější informace o době pojištění i náhradní době lze nalézt v hlavě první zákona o důchodovém pojištění.

Státní důchod: Důchodový věk. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/59. 15 Doba pojištění pro nárok na důchod. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/60. 16 Důchodové pojištění: Účast na pojištění. In: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/. 14

20

Tabulka 1 - Doba pojištění v důchodovém systému v roce 2012

Zdroj: Státní důchod: Doba pojištění pro nárok na důchod. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/60.

Pro stanovení důchodového věku platily následující pravidla:17 -

muži narození před rokem 1936 získávají nárok na starobní důchod dosažením věku 60 let, ženy dosažením věku 53 až 57 let podle počtu vychovaných dětí.

-

u osob narozených mezi lety 1936 až 1977 se při výpočtu důchodového věku řídíme tabulkou v příloze 1.

-

lidé narození po roce 1977 zjišťují svůj důchodový věk tak, že k věku 67 let přičtou takový počet měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození a rokem 1977

K rychlejšímu a snadnějšímu zjištění důchodového věku je možné využít věkovou kalkulačku, která je volně ke stažení na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (viz následující Příklad 1).18 Příklad 1 - Stanovení důchodového věku

Pomocí výše zmíněné věkové kalkulačky je možné např. zjistit, že žena ve věku 46 let vychovávající dvě děti půjde do důchodu v 65 letech a 4 měsících. Stejně tak i muž narozený ve stejný den (viz Tabulka 2). Oba budou odcházet do důchodu po roce 2018, potřebná doba pojištění tedy činí minimálně 35 let.

Státní důchod: Důchodový věk. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/59. 18 Důchodové pojištění: Kalkulačky. In: MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 201301-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435. 17

21

Tabulka 2 - Stanovení důchodového věku 46leté osoby

Zdroj: Důchodové pojištění: Kalkulačky. In: MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435.

Pro 24ti letého člověka již důchodový věk vychází na 69 let (bez ohledu na pohlaví a počet vychovaných dětí), což je podstatný rozdíl (viz Tabulka 3). Zvyšování důchodového věku je všeobecně známá a velice používaná úprava důchodových systémů. Vláda zvýší věk odchodu do důchodu, čímž zajistí, že osoby zůstanou ekonomicky aktivní po delší dobu a tím pádem delší dobu odvádějí pojistné na důchodové pojištění. Tímto krokem jsou často řešeny problémy důchodový systémů, konkrétně problém stárnutí populace. Důchodový věk se však nemůže zvyšovat donekonečna a dle mého názoru se nejedná o příliš efektivní řešení. Záleží samozřejmě na charakteru práce a na lidech, ale zastávám názor, že ve většině případů již člověk není schopen provozovat práci stejně efektivně jako dříve. Myslím, že touto pohodlnou úpravou se vlády pouze vyhýbají skutečnému řešení problémů. Na druhou stranu chápu, že nalezení nejvhodnější a nejefektivnějšího důchodového systému je nesmírně komplikovaný úkol a že vlády se pomocí těchto parametrických úprav pouze snaží získat čas na vypracování co nejlepšího řešení. I přesto je představa odchodu do důchodu v 69 letech či později hrozivá. Tabulka 3 - Stanovení důchodového věku 24leté osoby

Zdroj: Důchodové pojištění: Kalkulačky. In: MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435.

22

2.1.3 Výplata důchodů Co se týče výplaty důchodů existují dva typy systémů – dávkově a příspěvkově definovaný. U příspěvkově definovaného penzjiního systému se výše vyplácených důchodů odvíjí od výše příspěvků odvedených během ekonomicky aktivní fáze života. Tento systém je v České republice uplatňován v rámci třetího pilíře – penzijního připojištění (viz kapitola 2.1).19 Naproti tomu u dávkově definovaného systému je výše důchodu odvozena na základě určitého vzorce, který může zahrnovat proměnné jako např. minimální vyměřovací základ, dobu pojištění, mzdu během určitého období, důchodový věk a případně i indexaci.20 Tento typ se používá v České republice právě v rámci prvního pilíře důchodového systému, přičemž výše vypláceného důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra v roce 2012 činila 9 % průměrné mzdy pro všechny typy důchodů, tedy 2 270 Kč. Procentní výměra se vypočítala jako 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění, nejméně však 770 Kč za měsíc.21 Výpočtový základ se stanovil z osobního vyměřovacího základu, který byl roven měsíční předdůchodové mzdě, a to pomocí redukčních hranic. Ty byly pro rok 2012 nastaveny následovně:22 • do první redukční hranice ve výši 11 061 Kč se započítávalo 100 % příjmů • do druhé redukční hranice 29 159 Kč se započítalo 28 % příjmů • do třetí redukční hranice 100 548 Kč se započítávalo pouze 16 % příjmů • příjmy nad třetí redukční hranici se při výpočtu nebraly v úvahu V následujících příkladech bude zachycen způsob výpočtu důchodu podle pravidel platných v roce 2012, nejdříve u osoby s měsíční předdůchodovou mzdou ve výši 22 000 Kč v příkladu 2 a následně u osoby s příjmem 50 000 Kč v příkladu 3.

Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts. In: Eurostat [online]. 2011 [cit. 2013-01-05]. ISSN 1977-0375. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-RA11-027/EN/KS-RA-11-027-EN.PDF. 20 Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts. In: Eurostat [online]. 2011 [cit. 2013-01-05]. ISSN 1977-0375. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-RA11-027/EN/KS-RA-11-027-EN.PDF. 21 Důchodové pojištění: Starobní důchody. In: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm. 22 Státní důchod: Výpočet výše důchodu. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/61. 19

23

Příklad 2 - Výpočet důchodu osoby s měsíční předdůchodovou mzdou 22 000 Kč (podle výpočtu platného v roce 2012)

Muž, který se účastnil pojištění 40 let, požádal o řádný starobní důchod. Jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období činí 22 000 Kč. Tabulka 4 – Výse důchodu na základě výpočtu v roce 2012, příjem 22 000 Kč

Měsíční předdůchodová mzda

22 000 Kč

Doba účasti na pojištění v letech

40

Koeficient procentní výměry

1.50%

Výpočet Dílčí výpočtové základy 1. redukční hranice

11 061 Kč

100%

11 061.00 Kč

2. redukční hranice

29 159 Kč

28%

3 062.92 Kč


100 548 Kč

16%

0.00 Kč

Celkový výpočtový základ

14 123.92 Kč

Procentní výměra

8 474.35 Kč

Základní výměra

2 270.00 Kč

Celkový důchod

10 745 Kč

Poměr důchodu k předdůchodové mzdě

48.84%

Zdroj: vytvořeno autorem

Výpočtový základ se vypočte pomocí redukčních hranic. Do první redukční hranice se zahrne 100 % příjmu, tedy 11 061 Kč. Do druhé redukční hranice bude zahrnuto pouze 28 % z rozdílu mezi osobním vyměřovacím základem a 1. redukční hranicí, tedy 3 062.92 Kč. Celkový vyměřovací základ je součet částek 11 061 Kč a 3 063 Kč. Procentní výměra je vypočítaná jako součin výpočtového základu, doby pojištění a koeficientu 1,5 %. Základní výměra činí 2 270 Kč. Osoba s předdůchodovým příjmem 22 000 Kč bude dle tohoto výpočtu dostávat měsíční důchod ve výši 10 745 Kč (součet procentní a základní výměry), tedy necelých 49 % z původního příjmu. Příklad 3 - Výpočet důchodu osoby s měsíční předdůchodovou mzdou 50 000 Kč (podle výpočtu platného v roce 2012)

Muž, který se účastnil pojištění 40 let, požádal o řádný starobní důchod. Jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období činí 50 000 Kč. 24

Tabulka 5 – Výše důchodu na základě výpočtu v roce 2012, příjem 50 000 Kč


50 000 Kč


40


1.50%


11 061 Kč

100%

11 061.00 Kč


29 159 Kč

28%

5 067.44 Kč


100 548 Kč

16%

3 334.56 Kč


19 463.00 Kč

Procentní výměra

11 677.80 Kč

Základní výměra

2 270.00 Kč

Celkový důchod

13 948 Kč


27.90%


Stejným způsobem jako v předchozím příkladu byl vypočten důchod ve výši 13 948 Kč, což představuje pouhých 28 % z původního příjmu. I přesto, že předdůchodová mzda je více než dvakrát vyšší oproti mzdě v příkladu 2, důchod se zvýšil pouze nepatrně. Tyto příklady poukazují na další podstatný problém důchodového systému minulého roku, a to potlačenou zásluhovost. Vzhledem k tomu, že výše vyplácených důchodů se neodvíjí od výše příspěvků, mezi starobními důchody jsou pouze malé rozdíly a tempo růstu důchodů silně zaostává za tempem růstu příjmů. Takové nastavení důchodového systému chrání občany s nízkou předdůchodovou mzdou. Ti mají od státu garanci, že alespoň nějaký minimální důchod obdrží. Výrazně znevýhodněni jsou však lidé s vysokými příjmy. Tento problém dále umocňuje nastavení redukčních hranic, které nijak nezohledňují příjmy nad třetí redukční hranici. To v praxi znamená, že člověk s měsíčním příjmem 101 000 Kč bude za jinak nezměněných podmínek pobírat stejně velký důchod jako člověk s příjmem 500 000 Kč.

2.2 Třetí pilíř Druhou a poslední součást českého důchodového systému tvořilo v roce 2012 dobrovolné spoření občanů ve formě penzijního připojištění, příp. produktů komerčních pojišťoven. Třetí pilíř představuje další zdroj financování vlastního důchodu. Některé státy včetně České republiky se snaží občany motivovat do zapojení do tohoto pilíře 25

např. poskytováním státního příspěvku či daňovým zvýhodněním. Tento pilíř se však v současnosti na celkových důchodech podílí pouze zanedbatelnou měrou.23

2.3 Závěrečné shrnutí Důchodový systém se v roce 2012 skládal pouze ze dvou pilířů (viz Obrázek 1). První pilíř představoval základní povinný důchodový systém, který je spravován ČSSZ a jeho úkolem je vyplácení důchodů lidem v postproduktivním věku za podmínek stanovených zákonem o důchodovém pojištění. Třetí pilíř neboli individuální dobrovolný penzijní systém plní funkci pomocného pilíře, který lidem umožňuje naspořit dodatečné prostředky na důchod. Druhý pilíř v minulém roce zastoupen nebyl. Obrázek 1 - Grafické zobrazení důchodového systému v ČR v roce 2012

Zdroj: Stávající důchodový systém. In: Důchodová reforma ČR [online]. 2010 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://duchodova.reformacr.cz/stavajici-duchodovy-system/

Důchodové pojištění: Starobní důchody. In: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm. 23

26

3 PENZIJNÍ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE Stárnutí populace, podrobně rozebrané v první kapitole, je hlavním zdrojem pesimismu ohledně důchodové situace v budoucnu. Je zpochybňována fiskální udržitelnost důchodových systémů v Evropě, protože ve většině členských zemí Evropské unie jsou starobní důchody kryty převážně z veřejných zdrojů.24 Vzhledem k předpokládanému pokračování stárnutí populace se dá předpokládat, že beze změn důchodového systému bude narůstat fiskální nerovnováha. Z přílohy 2 (řádek 2)25 je vidět, že výdaje na dávky důchodového pojištění představují největší část mandatorních výdajů státu a jejich výše neustále narůstá, a to i přesto, že poměr průměrného důchodu k čisté mzdě zaměstnanců kontinuálně klesá (viz následující graf). Zatímco v roce 2000 tvořil průměrný důchod cca 57 % průměrné čisté mzdy, v roce 2008 to bylo pouze necelých 53 % a další pokles se předpokládá i v budoucnu.26 Graf 9 - Poměr průměrného důchodu a průměrné čisté mzdy

Zdroj: Jak si spořit na důchod: Zorientujte se v důchodové reformě. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2012, str. 18. ISBN 978-80-247-4479-7.

24 HAMERNÍKOVÁ, B.,MAATYOVÁ, A. et al. Veřejné finance. 2. Vyd. Praha, str. 157 : Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. 25 Vývoj mandatorních výdajů. In: ASO ČR: ASOCIACE SAMOSTATNÝCH ODBORŮ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. 2011 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.asocr.cz/addons/files/stare/110906priloha2.pdf 26 Jak si spořit na důchod: Zorientujte se v důchodové reformě. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2012, str. 18. ISBN 978-80-247-4479-7.

27

I přesto, že dopady stárnutí populace na veřejné rozpočty České republiky nejsou prozatím příliš patrné, vyhlídky nejsou optimistické. Proto je třeba podniknout kroky k větší odolnosti a efektivnosti důchodového systému. Pokud se totiž naplní předpovědi o dalším stárnutí populace, nebude dostatek „platících“ osob a systém důchodového pojištění se ocitne ve velkém deficitu. Mezi další problémy našeho důchodového systému patří např. dříve zmíněná potlačená zásluhovost. V roce 2004 již byla přijata opatření, která měla tyto problémy řešit, např. omezení možnosti odchodu do předčasného důchodu, redukce doby studia pro účely důchodového pojištění, postupné zvyšování důchodového věku apod.27 Všechny podobné úpravy však lze použít pouze omezeně, proto bylo třeba přijít s řešením, které bude efektivnější, komplexnější a dlouhodobější. Z toho důvodu byla v letech 2004 - 2005 sestavena tzv. Bezděkova komise, jejímž cílem bylo analyzovat dopady návrhů penzijní reformy jednotlivých politických stran na státní rozpočet a výši penze. V následujícím textu budou stručně představeny návrhy jednotlivých politických stran a výsledky těchto návrhů publikované v závěrečné zprávě Bezděkovy komise.28

3.1 Varianta ČSSD ČSSD ve svém návrhu představila průběžně financovaný důchodový systém, který bude doplněn o tzv. systém NDC. Změna spočívá v tom, že každému účastníkovi důchodového systému jsou zřízeny tzv. pomyslné účty, na kterých je evidována výše jeho příspěvků a na jejich základě je následně vyplácen důchod. Tím by mělo dojít ke zvýšení zásluhovosti. Transformace bude probíhat postupně, nejdříve bude pro výpočet starobních důchodů použit NDC systém pouze váhou 3,3 %. Tato váha bude postupně narůstat a nakonec budou důchody počítány pouze na základě NDC systému. Invalidní důchody budou vypláceny také dle tohoto systému. Dále se zavádí institut tzv. minimálního garantovaného důchodu k ochraně lidí s nízkými příjmy. Bude využita i oblíbená parametrická úprava - zvyšování důchodového věku. Celková pojistná sazba se zvýší z 28 % na 29,6 %.29 3.1.1 Výsledky Po analýze tohoto návrhu došla Bezděkova komise k závěru, že systém by měl být většinu doby v mírném přebytku. Odhadují, že postupnou transformací nejdříve dojde HAMERNÍKOVÁ, B.,MAATYOVÁ, A. et al. Veřejné finance. 2. Vyd. Praha, str. 159, 160 : Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. 28 Bezděkova komise (2004 - 2005). In: České reformy.cz [online]. 17.03.2011 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/bezdekova-komise-2004-2005/. 29 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 17. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 27

28

k nárůstu důchodových výdajů a až poté k jejich poklesu. Tohoto poklesu však bude docíleno na úkor snížení celkového náhradového poměru,30 a to až na 27 % na konci století, což je obrovský propad. Lidé by tak mohli záměrně odkládat odchod do důchodu. Navíc bylo odhadnuto, že asi 60 % důchodů bude dlouhodobě pod hranicí chudoby. Pozitivem je, že díky podpoře zásluhovosti budou z přechodu na NDC systém profitovat lidé s průměrnými a vyššími příjmy. Dále se předpokládá podstatný pokles průměrné výše invalidního důchodu, s čímž je spojeno riziko, že by se osoby pobírající invalidní důchod mohly snažit o doplnění svého příjmu v jiné oblasti veřejných rozpočtů, což by působilo kontraproduktivně.31 Varianta ČSSD by tedy mohla vyřešit problém zásluhovosti i problémy s fiskální udržitelností systému. Tyto reformní kroky jsou však dle mého názoru spojeny s velkými sociálními riziky - pokles náhradového poměru i velké množství důchodů pod hranicí chudoby. I přesto, že tento návrh má určitá pozitiva, myslím, že jeho dopady na sociální sféru jsou příliš riskantní.

3.2 Varianta KDU-ČSL KDU-ČSL navrhla průběžně financovaný důchodový systém s možností převedení části prostředků na vlastní kapitálový účet, čímž se opět částečně podpoří zásluhovost. Možnost vstoupit do tohoto fondového pilíře mají lidé do 50ti let věku a toto rozhodnutí je nevratné. Pojistná sazba zůstane na 28 %, přičemž lidé, kteří se rozhodnou využít možnosti vyvázat část příjmu do fondového pilíře, budou odvádět 12 % hrubé mzdy do státního důchodového pilíře, 8 % do fondového pilíře, 8 % na nestarobní důchody a navíc budou muset odvést dodatečná 2 % do fondů. I v této variantě se bude prodlužovat věk odchodu do důchodu. Další parametrickou úpravou je změna redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu. Do první redukční hranice bude započítáno 90 % příjmů, nad ni pak pouze 10 %. Další redukční hranice se v tomto návrhu neuvažuje. KDU-ČSL se také rozhodla posílit důchodové příjmy o příjmy plynoucí ze zvýšení nepřímých daní.32

Náhradový poměr – podíl důchodu na hrubé mzdě; Zdroj: Stávající důchodový systém. In: Důchodová reforma ČR [online]. 2010 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://duchodova.reformacr.cz/stavajiciduchodovy-system/ 31 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 18, 19. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 32 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 21, 22. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 30

29

3.2.1 Výsledky Po zhodnocení tohoto návrhu se Bezděkova komise domnívala, že státní důchodový systém bude po těchto opatřeních dlouhodobě vyrovnaný. Výdaje na důchody by se měly držet i přes stárnutí populace pod hranicí 8 % HDP. Náhradový poměr kvůli úpravě ve výpočtu důchodů poklesne pod 30 %, a to i přes možnost vyvázat část svých příspěvků. Státní pilíř posiluje redistribuci, takže směřuje k rovnému důchodu, čímž se zvyšují rozdíly v náhradových poměrech mezi vysoko a nízkopříjmovými jedinci. Naopak fondový pilíř zvyšuje zásluhovost, čímž se při vyvázání zvyšuje náhradový poměr vysokopříjmových jedinců a snižuje se poměr u nízkopříjmových. Státní pilíř je pak výhodnější pro jedince s nízkými příjmy. Předpokládá se, že této možnosti dlouhodobě využije asi 50 % mužů a pouze 10 % žen. Ty totiž díky delší naději dožití, nižšímu průměrnému příjmu a vyššímu podílu náhradních dob dosahují větší výnosy ze státního pilíře, proto nejsou tolik motivovány vstupovat do fondového pilíře.33 Tato varianta se tedy zdá lepší z hlediska sociálních dopadů na jedince, protože pravděpodobně nebude spojena s takovými riziky jako varianta ČSSD. Je však otázkou, kolik lidí by skutečně využilo možnosti vyvázat část svých příjmů a zda by to pro ně bylo opravdu výhodné. V následujících tabulkách je uvedena výše důchodu při nevyvázání části příjmu do fondového pilíře vypočtená na základě návrhu KDU-ČSL. Tyto výpočty předpokládají stejnou výši první redukční hranice i základní výměry jako v roce 2012. Důchod pro člověka s příjmem 22 000 Kč vychází 8 900 Kč, což je o cca 1 800 Kč méně než za situace v roce 2012. U člověka s předdůchodovou mzdou 50 000 Kč vychází rozdíl ještě markantnější. Tabulka 6 – Výše důchodu u varianty KDU-ČSL, příjem 22 000 Kč


22 000 Kč


40


1.50%

Výpočet Dílčí výpočtové základy 1. redukční hranice Nad 1. redukční hranici

11 061 Kč

90%

9 954.90 Kč

10%

1 093.90 Kč


11 048.80 Kč

Procentní výměra

6 629.28 Kč

BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 22 - 24. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 33

30

Základní výměra

2 270.00 Kč

Celkový důchod

8 900 Kč


40.45%


Tabulka 7 - Výše důchodu u varianty KDU-ČSL, příjem 50 000 Kč


50 000 Kč


40


1.50%


11 061 Kč

Nad 1. redukční hranici

90%

9 954.90 Kč

10%

3 893.90 Kč


13 848.80 Kč

Procentní výměra

8 309.28 Kč

Základní výměra

2 270.00 Kč

Celkový důchod

10 580 Kč


21.16%


3.3 Varianta KSČM KSČM nepředstavuje ve svém návrhu významná opatření. Ponechává důchodový systém průběžně financovaný a dávkově definovaný. Důchodový věk se také bude postupně zvyšovat jako v ostatních návrzích a hlavní důraz je kladen na příjmovou stranu následujícími opatřeními. Ruší se příspěvek na penzijní připojištění a sazba důchodového pojištění se několikrát zvýší, nejdříve na 29,6 % a nakonec stoupne až na úroveň 33,5 %.34 3.3.1 Výsledky Parametrické úpravy nedokáží zabránit nárůstu výdajů, a ty se proto budou dlouhodobě pohybovat na úrovni 12 % HDP. Příjmová strana důchodového systému je sice výrazně posílena, ale tato opatření mohou zhoršit hospodaření ostatních subjektů ekonomiky. BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 26. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 34

31

To, že se např. zvýší sazby důchodového pojištění, nezaručí zvýšení celkových příjmů státu. Toto opatření totiž může demotivovat pracující občany, kteří můžou „zběhnout“ do šedé ekonomiky. Systém, který navrhuje KSČM, sice může zvýšit důchody budoucím důchodcům, avšak na úkor snížení příjmu v době jejich ekonomické aktivity. Jedna z mála pozitivních věcí na tomto modelu je mírný nárůst náhradového poměru.35 Myslím, že tato varianta dlouhodobě situace vyřešit nedokáže. Není totiž dostatečně komplexní.

3.4 Varianta ODS ODS se snaží ve svém návrhu donutit lidi nespoléhat na stát a připravovat se na důchod spořením či investováním u komerčních institucí. ODS navrhuje rovný důchod pro všechny - 20 % průměrné hrubé mzdy a zároveň snižuje pojistnou sazbu na 20 % pro celou populaci. V tomto návrhu neexistuje předčasný odchod do důchodu. Tento systém by měl platit až pro lidi narozené po roce 1945, přičemž ročníky 1946 – 1974 budou pobírat kombinovaný důchod dle starého i nového způsobu. Čistě rovný důchod bude potom platit pro jedince narozené v roce 1975 a mladší. Vzhledem k růstu naděje dožití roste i důchodový věk.36 3.4.1 Výsledky Bezděkova komise zjistila, že výdaje důchodového systému by měly klesnout na 6 % HDP, což je mnohem lepší výsledek než u předchozích návrhů. Na druhou stranu klesají také příjmy a důchodový systém se na počátku dostává do deficitu. Až po několika letech se deficity ustálí kolem nuly. Rizikem tohoto návrhu může být možné zvýhodnění invalidních důchodů, a tedy možný nárůst odchodů do invalidního důchodu. Snížením pojistné sazby ODS předpokládala, že si lidou budou schopni odkládat více peněz na důchody v různých komerčních institucích. Bezděkova komise však tvrdí, že nelze zajistit, že peníze uspořené díky snížení pojistné sazby, budou použity na zajištění na stáří. Náhradový poměr klesá až na 20 %.37 Pokud bude opět použit modelový jedinec z příkladu 2 s příjmem 22 000 Kč, bude podle tohoto návrhu pobírat pouze 4 400 Kč. Jedinec s příjmem 50 000 Kč bude pobírat 10 000 Kč (viz následující tabulka). Pro jedince s nižšími příjmy by tedy tento systém představoval velké zhoršení oproti situaci v roce 2012. Při vyšších příjmech již rozdíl tak velký není. BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 26 - 28. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 36 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 30. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 37 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 31, 32. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 35

32

Tabulka 8 – Výpočet důchodu na základě varianty ODS


22 000 Kč


40

Rovný důchod Měsíční předdůchodová mzda

50 000 Kč


40

Rovný důchod

20%

4 400 Kč

20%

10 000 Kč


Tento návrh je diametrálně odlišný ve srovnání s návrhy ostatních politických stran. ODS se snaží co nejvíce oprostit od platby důchodů tím, že se lidé budou připravovat na stáří převážně sami, což je dle mého názoru důležité. Je však otázkou, jakým způsobem to udělat a zároveň mít jistotu, že se peníze skutečně zhodnotí a že o ně nepřijdeme např. při krachu finanční instituce, což v současnosti není zase až tak nepravděpodobný scénář. Navíc není zaručeno, že peníze ušetřené díky nižší sazbě pojistného budou použity na zajištění na stáří.

3.5 Varianta US-DEU US-DEU navrhla variantu, kde je kombinován parametricky upravený průběžně financovaný systém s možností vyvázat část příspěvků do fondového pilíře. Pojistná sazba zůstává na 28 %, přičemž ti, kteří se rozhodnou vyvázat 3 % hrubé mzdy, musí ještě navíc odvést do tohoto pilíře dalších 6 %. Rozhodnutí o vyvázání je dobrovolné a lze tak učinit kdykoli před dosažením důchodového věku. Opět se prodlužuje věk odchodu do důchodu. Je upraven výpočet důchodu – do první redukční hranice se započítává pouze 80 % příjmu, mezi první a druhou 50 % příjmu a nad druhou hranici 30 %. Rozhodné období neboli doba pojištění se prodlužuje z 35 na 40 let. US-DEU také zavádí sankce za předčasný důchod a snižuje význam náhradních dob a nestarobních důchodů.38 3.5.1 Výsledky Díky parametrickým změnám dojde v dlouhém období k poklesu výdajů na důchody. Dojde však také k výraznému snížení náhradového poměru a přibližně 40 % důchodců BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 34, 35. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 38

33

bude dlouhodobě na hranici chudoby. Nízkopříjmoví jedinci budou motivováni odejít do důchodu před startem reformy, naopak vysokopříjmovým se vyplatí počkat, protože reforma podporuje zásluhovost, což je patrné již při pohledu na úpravu výpočtu pro výše důchodů. Pokud by skutečně zavedení reformy mělo tento efekt, dojde k růstu výdajů důchodového systému oproti projekcím. Sankce za předčasný odchod do důchodu budou motivovat pracující k odkladu odchodu do důchodu. Předpokládá se, že možnosti vyvázání části prostředků využije pouze 50 % mužů, ale žádné ženy a v kapitálovém pilíři by se v dlouhém období měla nahromadit aktiva v hodnotě cca 20 % HDP.39 Výrazné zvýhodnění vysokopříjmových jedinců dokazují výpočty v následujících tabulkách. Opět za stejných podmínek jako v příkladech 2 a 3 byly vypočítány důchody osoby s příjmem 22 000 Kč a následně 50 000 Kč. V prvním případě vyšel důchod ve výši nepatrně vyšší než za situace v roce 2012. Ovšem při více než dvojnásobném příjmu vyšel důchod podstatně vyšší než v jakýchkoli předchozích návrzích, konkrétně 16 761 Kč. Tento návrh tedy na první pohled vypadá podobně jako návrh KDU-ČSL, ovšem po podrobnějším prozkoumání představuje výrazné polepšení pro osoby s vyššími příjmy. Naopak osoby s příjmy nižšími než první redukční hranice si oproti situaci v roce 2012 spíše pohorší, což dle mého názoru není příliš efektivní. Navíc není jisté, zda by tato reforma měla pozitivní efekt na důchodové výdaje, proto není možné říct, zda skutečně dojde k vylepšení situace důchodové politiky.

BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 35 - 37. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 39

34

Tabulka 9 – Výpočet důchodu dle varianty US-DEU, příjem 22 000 Kč


22 000 Kč


40


1.50%


11 061 Kč

80%

8 848.80 Kč


29 159 Kč

50%

5 469.50 Kč

30%

0.00 Kč

Nad 2. redukční hranici Celkový výpočtový základ

14 318.30 Kč

Procentní výměra

8 590.98 Kč

Základní výměra

2 270.00 Kč

Celkový důchod

10 861 Kč


49.37%


Tabulka 10 – Výpočet důchodu dle varianty US-DEU, příjem 50 000 Kč


50 000 Kč


40


1.50%


11 061 Kč

80%

8 848.80 Kč


29 159 Kč

50%

9 049.00 Kč

30%

6 252.30 Kč


24 150.10 Kč

Procentní výměra

14 490.06 Kč

Základní výměra

2 270.00 Kč

Celkový důchod

16 761 Kč


33.52%


35

3.6 Důchodová reforma 2013 – přijatá opatření Každý předložený návrh reformy penzí s sebou přináší jak pozitiva, tak i negativa. Není možné stoprocentně odhadnout, jak lidé na reformu zareagují a zda ji akceptují, a tím pádem není možné předpovědět, jak moc bude pro stát přínosná. Navíc to, že je reforma přínosná pro stát nemusí nutně znamenat, že je přínosná pro občany a naopak. Je tedy velmi těžké navrhnout a realizovat reformu, která bude vyhovovat oběma stranám a zároveň bude efektivně řešit současnou nepříznivou situaci v oblasti důchodů. Po vydání zprávy Bezděkovy komise hodnotící jednotlivé návrhy politických stran trvalo ještě několik let k přijetí finální podoby důchodové reformy, jejíž zavedení proběhlo na začátku roku 2013. V této kapitole budou rozebrány změny, které reforma přinesla a tyto budou následně podrobeny kritice. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) ve spolupráci s Ministerstvem financí (dále jen MF) připravilo dokument s názvem Manuál k důchodové reformě40, který má občany seznámit s realizovanou reformou a zodpovědět veškeré dotazy týkající se probíhajících změn. V tomto dokumentu jsou definovány cíle, která má zavedená reforma splnit. Po rozboru jednotlivých reformních opatření bude odhadnuto, zde tyto cíle splněny budou. Jedná se o: • udržitelnost veřejných financí • snahu snížit závislost občanů na prvním pilíři • zvýšení zásluhovosti a individuální zodpovědnosti • posílení mezigeneračních vazeb v rodině. 3.6.1 Změny v prvním pilíři Průběžně financovaný důchodový systém je používán i nadále, prošel však určitými parametrickými úpravami, které mají dopomoci ke snadnějšímu splnění stanovených cílů. MPSV a MF předpokládají, že tyto úpravy pomohou stabilizovat schodek veřejných financí. Navíc již bylo odsouhlaseno, že na pokrytí salda tohoto pilíře budou použity částečně i výnosy ze zvýšení DPH a výnosy z majetkových účastí státu, např. ve formě dividend ČEZ. Mezi nejdůležitější úpravy prvního pilíře patří prodlužování důchodového věku, krácení předčasného důchodu a změna výpočtových parametrů důchodu. 41

Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 41 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 40

36

Prodlužování důchodového věku Vzhledem k zvyšování průměrného věku i střední délky života byl v reformě využit i institut zvýšení důchodového věku. Důchodový věk u mužů se bude prodlužovat aktuálním tempem o 2 měsíce za rok, přičemž prozatím není stanovena konečná věková hranice. Důchodový věk u žen se bude zvyšovat rychlejším tempem než doposud, a to o 6 měsíců ročně u žen narozených po roce 1955. Počet vychovaných dětí se při stanovení důchodového věku žen již nebude brát v potaz (viz následující graf). Systém směřuje ke sjednocení důchodového věku pro všechny, k čemuž by mělo dojít v roce 2041.42 Graf 10 - Prodlužování důchodového věku

Zdroj: Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf

Krácení předčasného důchodu Další úprava se snaží zamezit předčasným odchodům do důchodu. Proto bylo rozhodnuto, že pokud se osoba rozhodne odejít do předčasného důchodu více než 1 rok před dosažením důchodového věku, bude jí důchod krácen více než v minulém roce.43 Následující tabulka zobrazuje, kolik bude činit předčasný důchod člověka v závislosti na načasování předčasného odchodu. Jedná se o člověka s průměrným předdůchodovým příjmem 25 000 Kč, který by při řádném odchodu do důchodu pobíral důchod ve výši 11 595 Kč za dobu účasti na pojištění 41 let.44 Člověk navíc bude důchod pobírat snížený i po vzniku nároku na řádný důchod. V takové situaci se proto doporučuje nedříve vyčerpat podporu v nezaměstnanosti a teprve poté Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 43 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 44 Předčasný důchod v roce 2013. In: Finance.cz [online]. 23.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/368351-predcasny-duchod-v-roce-2013/ 42

37

odejít do předčasného důchodu, přičemž platí, že občané starší 55 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 11 měsíců. Pro řadu občanů totiž platí, že podpora v nezaměstnanosti je vyšší než předčasný důchod. Navíc se tím zkrátí počet dní předčasnosti.45 Tabulka 11 - Výše předčasného důchodu v závislosti na načasování odchodu do předčasného důchodu

Zdroj: Předčasný důchod v roce 2013. In: Finance.cz [online]. 23.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/368351-predcasny-duchod-v-roce-2013/

Změna výpočtu starobního důchodu Důchodová reforma přinesla i drobné úpravy redukčních hranic a další parametrů při výpočtu důchodu. Procentní výměra zůstává při neúčasti na druhém pilíři ve stejné výši, a to 1,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění, nejméně však 770 Kč za měsíc. Pokud se však občan rozhodne část svého příjmu vyčlenit do druhého pilíře, procentní výměra se sníží na 1,2 % za roky souběžné účasti na prvním i druhém pilíři, a tím pádem dostane o něco nižší státní důchod.46 Základní výměra se zvýšila díky růstu průměrného výdělku na 2 330 Kč. Došlo také k úpravě redukčních hranic oproti minulému roku:47 • do první redukční hranice ve výši 11 389 Kč se bude započítávat 100 % příjmů • do druhé redukční hranice 30 026 Kč se bude započítávat o něco méně v minulém roce, a to 27 % příjmů

Pozor na správné načasování předčasného důchodu. In: Českápenze.cz [online]. 13.2.2013 [cit. 2013-0303]. Dostupné z: http://www.ceskapenze.cz/zpravy/finance/379539-pozor-na-spravne-nacasovanipredcasneho-duchodu/ 46 Popis změny. In: MPSV: MInisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf 47 Výpočet důchodu v roce 2013. In: Finance.cz [online]. 11.10.2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/367115-vypocet-duchodu-v-roce-2013/ 45

38

• třetí redukční hranice se zvýšila na 103 536 Kč a započítávat se do ní bude 19 % příjmů • příjmy nad třetí redukční hranici se při výpočtu nově budou brát v úvahu, a to 6% Na první pohled je zřejmé, že dva poslední kroky nahrávají lidem s vyššími příjmy, což dokazuje i zahrnutí příjmů nad třetí redukční hranici. Opět uvažujme modelové situace jako v předchozích příkladech, základní i procentní výměru ponecháme nezměněnu, aby byl vidět vliv změněných redukčních hranic. Valorizace se neuvažuje. Výsledky jsou patrné z následujících tabulek. Díky úpravě výpočtu bude osoba s předdůchodovým příjmem 22 000 Kč dostávat měsíční důchod ve výši 10 823 Kč, tedy cca 49 % z původního příjmu (viz Tabulka 10). Při takové výši příjmu je tedy změna redukčních hranic pouze malá. V případě předdůchodového příjmu 50 000 Kč bude osobě vypláceno měsíčně ve formě důchodu 14 400 Kč, tedy necelých 29 % původního příjmu (viz Tabulka 11). Zde již rozdíl vychází o něco vyšší, konkrétně 451 Kč (ovšem při loňské základní výměře). Změny jsou tedy nastaveny tak, aby rozdíly oproti minulému roku byly co nejmenší. Velké rozdíly pak budou až u příjmů, které převýší třetí redukční hranici. Tím by se částečně měla podpořit zásluhovost. Tabulka 12 – Výpočet důchodu po úpravě vzorce kvůli reformě, příjem 22 000 Kč


22 000 Kč


40


1.50%


11 389 Kč

100%

11 389.00 Kč


30 026 Kč

27%

2 864.97 Kč


103 536 Kč

19%

0.00 Kč

6%

0.00 Kč


14 253.97 Kč

Procentní výměra

8 552.38 Kč

Základní výměra

2 270.00 Kč

Celkový důchod

10 823 Kč


49.20%


39

Tabulka 13 - Výpočet důchodu po úpravě vzorce kvůli reformě, příjem 50 000 Kč


50 000 Kč


40


1.50%


11 389 Kč

100%

11 389.00 Kč


30 026 Kč

27%

5 031.99 Kč


103 536 Kč

19%

3 795.06 Kč

6%

0.00 Kč


20 216.05 Kč

Procentní výměra

12 129.63 Kč

Základní výměra

2 270.00 Kč

Celkový důchod

14 400 Kč


28.80%


3.6.2 Zavedení druhého pilíře Zavedení druhého pilíře je nejdůležitější část reformy, od které si politikové také nejvíce slibují. Je to pilíř, který by měl pomoci vyřešit problémy s potlačenou zásluhovostí, měl by snížit závislost lidí na státním důchodu a vůbec zlepšit důchodovou situaci. Jedná se o dobrovolné fondové penzijní spoření neboli tzv. opt-out. V čem spočívá druhý pilíř Člověk, který se rozhodne pro vstup do druhého pilíře, bude do prvního pilíře odvádět místo 28 % pouze 25 % z hrubé mzdy. Zbylá 3 % si však nenechá pro sebe, ale bude je muset odvést na penzijní účet u vybrané penzijní společnosti a k nim povinně přidat ještě další 2 % ze své hrubé mzdy. Celkově tedy nebude odvádět 28 %, ale 30 %. Odvody do prvního pilíře budou tedy nižší, proto dochází k výše zmíněnému snížení procentní výměry při výpočtu státního důchodu.48

Pět otázek, na které si odpovězte, než se rozhodnete pro II. pilíř. In: IDNES.cz: Finance [online]. 2.1.2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/druhy-pilir-duchodove-reformy-otazky-d8u/penze.aspx?c=A121120_1856061_penze_zuk 48

40

Účastníci druhého pilíře Možnost vstoupit do tohoto pilíře mají všichni občané starší 18ti let a mohou tak učinit do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou 35 let. Lidem nad 35 let je také umožněno využít spoření ve druhém pilíři, avšak pouze do 30. 6. letošního roku. Vstup do druhého pilíře je čistě dobrovolný, jakmile se však jednou pro vstup člověk rozhodne, již není cesty zpět. V tomto spoření musí setrvat až do chvíle, kdy získá nárok na státní důchod. Povinnost posílat příspěvky do druhého pilíře je svázána s povinností platit důchodové pojištění. Po dobu nezaměstnanosti, rodičovské dovolené apod. se neodvádí příspěvky na důchodové pojištění, a tudíž ani do druhého pilíře.49 Průběh sjednání dobrovolného penzijního spoření a odvádění příspěvků Člověk, který se rozhodne pro vyčlenění daných 5 % svého příjmu na dobrovolné fondové penzijní spoření, nejdříve podepíše smlouvu o důchodovém spoření u vybrané penzijní společnosti. Ta by měla neodkladně zaslat tuto smlouvu na Centrální registr smluv (dále jen CRS), který má 30 dní na její schválení. CRS je orgán speciálně vytvořený pro účely evidence účasti na důchodovém spoření. Jeho správcem je Generální finanční ředitelství. Účast ve druhém pilíři tedy vzniká až dnem registrace smlouvy na CRS, do té doby má klient čas na příslušné odstoupení od smlouvy. Je však třeba jednat velmi rychle. Jakmile je registrace schválena, CRS písemně obeznámí klienta i příslušnou penzijní společnost. Smlouva pak nabývá účinnosti 1. dnem následujícího kalendářního měsíce následujícího po registraci v CRS. V průběhu tohoto měsíce je klient povinnen tuto skutečnost neprodleně a písemně oznámit svému zaměstnavateli, v opačném případě mu hrozí pokuta. Při nástupu do nové práce je opět třeba neprodleně a písemně informovat nového zaměstnavatele.50 Od této chvíle se začíná starat o příspěvky výhradně zaměstnavatel. Ten musí vždy do 20. dne v měsíci podat „hlášení k záloze na pojistné“ a následně ve stejném termínu jako posílá zálohy na daň z příjmu poslat i příspěvky za zaměstnance do druhého pilíře. Peníze jdou tedy od zaměstnavatele k finančnímu úřadu, který pak dále peníze přepošle příslušné penzijní společnosti. V případě OSVČ jsou peníze odesílány daným podnikatelem na účet finančního úřadu a následně dané penzijní společnosti. Ta pak jednou ročně zašle svým klientům přehledy zaplacených příspěvků. Klient si tedy tímto způsobem může kontrolovat, že zaměstnavatel příspěvky skutečně odvádí. V případě

Praktický průvodce novými penzijními fondy.: Otázky a odpovědi. In: Aktuálně.cz [online]. 7.1.2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2013/01/07/prakticky-pruvodcenovymi-penzijnimi-fondy-otazky-/#1 50 Popis změny. In: MPSV: MInisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf 49

41

pochybností může kontaktovat finanční úřad či danou penzijní společnost.51 Celý proces je zachycen na následujícím schématu, které graficky zobrazuje veškeré vztahy mezi účastníky druhého pilíře. Obrázek 2 - Schéma druhého pilíře

Zdroj: Popis změny. In: MPSV: MInisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf

Investiční strategie Na druhém pilíři se v České republice účastní šest penzijních společností, přičemž každá z nich povinně nabízí čtyři fondy s různými strategiemi - dynamický, vyvážený, konzervativní a fond státních dluhopisů. Při sjednání smlouvy o důchodovém spoření dostane klient k vyplnění investiční dotazník, na jehož základě bude navržena nejvhodnější investiční strategie. Penzijní společnost bude následně investiční strategie upravovat na základě věku klienta, např. před dosažením důchodového věku musí být prostředky převedeny do konzervativních fondů.52 Způsob výplaty důchodu a dědictví Ke dni přiznání starobního důchodu vzniká účastníkovi druhého pilíře nárok také na výplatu prostředků naspořených na účtu penzijní společnosti. Tyto prostředky následně Praktický průvodce novými penzijními fondy.: Otázky a odpovědi. In: Aktuálně.cz [online]. 7.1.2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2013/01/07/prakticky-pruvodcenovymi-penzijnimi-fondy-otazky-/#1 51

Důležitá fakta o 2. pilíři, která by měl znát každý od plnoletosti. In: IDNES.cz: Finance [online]. 22.1.2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/dulezita-fakta-o-ii-duchodovem-piliri-dwt/penze.aspx?c=A130121_104354_penze_sov 52

42

musí být použity výhradně k zaplacení jednorázového pojistného na pojištění důchodu u životní pojišťovny. Odsud může následně účastník čerpat prostředky třemi následujícími způsoby – jako doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod s výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši nebo ve formě starobního důchodu na 20 let.53 Při zvolení prvního způsobu, tedy pobírání doživotního starobního důchodu, je vyplácen důchod do úmrtí účastníka. Pokud k tomuto úmrtí dojde dříve, než účastník stihne vyčerpat své naspořené prostředky, tyto prostředky se nestávají předmětem dědictví. Jsou použity pro ty, kteří se dožijí tak vysokého věku, že již na účtu vyčerpali všechny peníze. Jedná se tedy o jakousi formu solidarity mezi těmi, kdo se dožijí méně let a těmi, kteří se dožijí mnohem pokročilejšího věku. Doživotní penze s tříletým pozůstalostním důchodem funguje úplně stejně s tím rozdílem, že v případě smrti účastníka jsou peníze vypláceny další tři roky osobě uvedené ve smlouvě. Navíc je doživotní důchod v kombinaci s pozůstalostním nižší než pouze důchod doživotní.54 Posledním způsobem je vyplácení renty po přesně určenou dobu 20 let, přičemž v průběhu výplaty se peníze dále zhodnocují. Nevýhodou je, že pokud se účastník dožije více než dvaceti let po odchodu do důchodu, nadále již nedostává nic. Na druhou stranu je zde ale jistota, že pokud účastník v průběhu těchto dvaceti let zemře, peníze se stávají předmětem dědictví. Dědicům jsou následně jednorázově vyplaceny, a to včetně příslušného zhodnocení.55 Může také dojít k situaci, kdy účastník zemře již během spořicí fáze. V takovém případě prostředky opět podléhají dědictví. Pokud je dědic účastníkem důchodového spoření, jsou mu prostředky převedeny na jeho účet důchodového spoření, v opačném případě jsou mu peníze vyplaceny v hotovosti.56 3.6.3 Změny ve třetím pilíři Důchodová reforma přinesla změny i v oblasti třetího pilíře důchodového systému, kterým bylo do minulého roku penzijní připojištění. To fungovalo za původních podmínek pouze do konce listopadu 2012. Smlouvy uzavřené od nového roku jsou již

Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 54 Dědictví. In: Důchodová reforma [online]. 2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/74 55 Dědictví. In: Důchodová reforma [online]. 2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/74 56 Popis změny. In: MPSV: MInisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf 53

43

smlouvami o doplňkovém penzijním spoření. Nedošlo však pouze ke změně názvu, nýbrž ke změně celé podstaty produktu.57 Výše státního příspěvku Úpravou prošla výše státního příspěvku (viz následující tabulka), a to nejenom u nových smluv, ale i u těch původních. Státní příspěvek je nově vyplácen až od vkladu ve výši 300 Kč. Toto rozhodnutí má proto negativní dopad na lidi, kteří si doposud spořili méně, tito o příspěvek přijdou. Na druhou stranu lidé přispívající více než 600 Kč si díky této úpravě polepší.58 Tabulka 14 - Výše státního příspěvku penzijního připojištění před a po reformě

Zdroj: Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf

Zrušení garance nezáporného zhodnocení Mnohem důležitější změnou je však zrušení garance nezáporného zhodnocení u nových smluv. Penzijní společnosti nově umožňují klientům rozhodovat o investiční strategii, čímž se zříkají investičního rizika, které padá plně na bedra klienta. Ten díky této změně může dosahovat vyšších výnosů, ale i ztrát, protože již nemá jistotu nezáporného zhodnocení, kterou mu „staré“ penzijní připojištění přinášelo.59 Výplata naspořených peněz Změnou prošly i podmínky výplaty naspořených peněz. U penzijního připojištění byla možnost výběru poloviny naspořených prostředků po 15 letech spoření – tzv. výsluhová penze. Veškeré peníze bylo možné vybrat po 60. roce účastníka za podmínky spoření minimálně 60 měsíců. Možnost výsluhové penze i výběru všech prostředků v 60. roce je však u nových smluv zrušena. Nyní získává účastník nárok na výplatu naspořených prostředků jednorázově ke dni vzniku nároku na státní důchod. V případě výplatě Třetí pilíř: Bez garance výnosů ze spoření. In: ČT24 [online]. 1.11.2011 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/penzijni-reforma/198066-treti-pilir-bez-garance-vynosu-ze-sporeni/ 58 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 59 Spoření na penzi se mění. Expert radí, jak využít změny co nejlépe. In: IDNES.cz: Finance [online]. 26.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/zmeny-v-penzijnim-pripojisteni-aduchodova-reforma-fh3-/penze.aspx?c=A121023_145120_penze_zuk 57

44

pravidelných dávek z penzijního spoření vzniká nárok na jejich výplatu 5 let před důchodovým věkem. Jakýkoli dřívější výběr prostředků bude možný, účastník však přijde o dosavadní státní příspěvky.60 Změna daňové podpory Za účelem podpory příspěvků od zaměstnavatelů byla zvýšena daňová podpora z 24 000 na 30 000 Kč. Zaměstnavatelé tak budou moci přispívat svým zaměstnancům na smlouvy o penzijním připojištění i dobrovolném penzijním spoření za výhodnějších podmínek. Naopak daňová podpora pro účastníky se bude vztahovat nově pouze na příspěvky od 1 000 do 2 000 Kč oproti původním 500 až 1 500 Kč.61 Změny pouze pro nové smlouvy Je třeba zdůraznit, že nové podmínky vyjma změny státních příspěvků a daňové podpory platí pouze pro smlouvy uzavřené po 1. lednu 2013. Účastníkům penzijním připojištění je dána možnost zdarma přejít do nového systému dobrovolného penzijního spoření, návrat zpět však již nebude možný. Pro správu nových smluv o penzijním spoření byly vytvořeny tzv. účastnické fondy. Ty vznikly transformací původních penzijních fondů na již zmíněné účastnické fondy pro správu smluv o dobrovolném penzijním spoření a transformované fondy, jejichž posláním je správa smluv o penzijním připojištění.62 Předdůchody Na závěr je třeba zmínit poslední důležitou změnu, kterou důchodová reforma v oblasti třetího pilíře přinesla. Jedná se o institut tzv. předdůchodu. Jak již bylo zmíněno výše, účastník nově zavedeného penzijního spoření se může dostat k naspořeným prostředkům již pět let před dosažením důchodového věku, aniž by přišel o státní příspěvky. Důchodový věk se pro tyto účely stanoví podle tabulek pro muže. Během těchto pěti let před nárokem na státní důchod z prvního pilíře je možné čerpat tzv. předdůchod. Předdůchod je vyplácen z naspořených prostředků u účastnických fondů, netýká se tedy klientů se smlouvami o penzijním připojištění. Jeho vyplácení je podmíněno několika faktory – výplata musí trvat nepřerušovaně minimálně dva roky a maximálně pět let, přičemž na účtu penzijního spoření musí být alespoň taková částka, která umožní vyplácet měsíčně 30 % průměrné mzdy (což je v současnosti cca 8 000

Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 61 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 62 Čtyři důvody, proč uzavřít penzijní připojištění ještě do konce listopadu. In: IDNES.cz: Finance [online]. 17.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/penzijni-pripojisteni-vyhody-tretihopilire-srovnavac-p2e-/penze.aspx?c=A121010_141905_penze_zuk 60

45

Kč), a to po dobu min. dvou let.63 Člověk, který bude chtít pobírat předdůchod celých pět let před důchodem, bude tak muset mít na účtu přibližně 480 000 Kč (při předpokladu, že 30 % z průměrné mzdy je 8 000 Kč), což je poměrně vysoká částka. Jenom pro představu uveďme, kolik by musel např. od svých 25ti let měsíčně spořit. Pokud by jeho důchodový věk byl 65 let a v 60ti letech se rozhodl čerpat předdůchod, tak by od svých 25ti let při zanedbání zhodnocení i státních příspěvků musel měsíčně vkládat přibližně 1 100 Kč, aby naspořil částku, která mu vystačí na pětiletý předdůchod. Tento příklad je samozřejmě značně zjednodušený, jeho účelem je však zdůraznit, že na předdůchod zdaleka nedosáhne každý. Podmínkou pro vznik nároku na předdůchod je doba předchozího spoření alespoň pět let. Výhodou tohoto institutu je, že po dobu pobírání předdůchodu platí za účastníka zdravotní pojištění stát. Předdůchod je vhodný např. pro lidi, kteří těsně před důchodem ztratí zaměstnání a kvůli pokročilému věku je pro ně téměř nemožné získat uplatnění na trhu práce, případně pro lidi trpícími zdravotními problémy, které však nejsou dostatečné pro nárok na invalidní důchod. Díky předdůchodu se tak mohou vyhnout předčasnému odchodu do důchodu. Nejen že je předčasný důchod velmi nízký, jeho největší nevýhodou však je, že i po dosažení důchodového věku člověk doživotně získává důchod ve výši předčasného. Tato nevýhoda se u předdůchodu nevyskytuje. Pokud je splněna minimální doba výplaty dva roky a člověk dosáhne důchodového věku, začíná již pobírat klasický státní důchod. Doba pobírání předdůchodu se neberu v úvahu při výpočtu státní penze, což je sice méně výhodné, než kdyby občan pracoval a měl příjem, ale stále výhodnější než pobírání předčasného důchodu.64 V této části práce byly představeny nejdůležitější změny, které důchodová reforma přinesla bez zhodnocení, zda jsou pro občany a stát přínosné. Jedná se o pouhý výčet faktů. Následující schéma zobrazuje nový důchodový systém v České republice graficky a dokresluje a shrnuje tak celou kapitolu. V další kapitole budou jednotlivé změny podrobeny kritice, budou vyzdviženy jejich klady i zápory. Bude také zhodnoceno naplnění jednotlivých stanovených cílů reformy.

Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 64 S předdůchodem do důchodu o pět let dříve. Neplatí to však pro každého. In: IDNES.cz: Finance [online]. 16.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/predduchod-rozdil-mezi-predcasnymduchodem-a-predduchodem-pnw-/penze.aspx?c=A121010_162216_penze_bab 63

46

Obrázek 3 - Schéma důchodového systému ČR v roce 2013

47

Zdroj: Pilíře českého důchodového systému. In: DůchodováReforma.cz: Nezávisle o důchodové reformě [online]. prosinec 2012 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/duchodovy-system/

3.7 Kritika důchodové reformy v ČR Úkolem této kapitoly je podrobit kritice veškeré změny, které důchodová reforma přinesla. Veškerá fakta budou brána z předchozí kapitoly. Tyto přestavené změny bude třeba zhodnotit z hlediska jejich přínosu pro občany i stát a odhadnout, zda se cíle stanovené MF a MPSV podaří těmito změnami naplnit. 3.7.1 Změny v prvním pilíři Změnou, která se dala očekávat a která již byla v této práci několikrát rozebírána, je neustálé zvyšování věku pro odchod do důchodu. Proto jen velmi stručně pár slov navíc. Tato změna je ospravedlňována zvyšováním průměrné doby dožití, je však otázkou, zda je dožití se vyššího věku doprovázeno schopností pracovat o to déle a především pořád stejně efektivně. V dnešní době, kdy dochází k rozvoji různých civilizačních chorob a kdy jsou lidé stále ve větší míře vystaveni stresovým situacím, o tom lze silně pochybovat. Dalším krokem, se kterým je třeba vyslovit nesouhlas, je zanedbání počtu dětí při stanovení důchodového věku u žen. Tenhle krok je ospravedlněn faktem, že v zahraničí není obvyklé jeho využívání. Je přinejmenším nesmyslné brát si příklad ze zahraničí zrovna v této oblasti. Dle mého názoru je možno využít vliv počtu dětí na důchodový věk žen k podpoře zvyšování míry porodnosti, která není a v budoucnu ani nebude na příliš 48

vysoké úrovni (viz kapitola 1). Pro samotný stát a jeho důchodovou politiku je žádoucí, aby se rodilo více dětí. Tímto krokem však stát ženy za více dětí spíše trestá, a je tedy sám proti sobě. Je třeba také zdůraznit problémy, které vzniknou člověku v případě ztráty zaměstnání těsně před důchodem. Tento problém je sice aktuální i dnes, čím starší však lidé budou při odchodu do důchodu, tím hůře se jim v takové situaci bude shánět práce. Důchodová reforma tak tuto problematiku spíše prohloubila. Domnívám se, že člověk bude mít několik let před dosažením důchodového věku velké problémy na pár let či měsíců sehnat práci. V případě neúspěchu je na výběr předdůchod, který je však podmíněn nutností mít dobrovolné penzijní spoření a především dostatek peněz na tomto spořicím účtu

nebo

zkrácený

předčasný

důchod

(případně

v kombinaci

s podporou

v nezaměstnanosti), který bude vyplácen v této zkrácené výši doživotně. Je logické, že stát se snaží podpořit své rozhodnutí o zvýšení věku pro odchod do důchodu znevýhodněním předčasného důchodu, nicméně lidem v tíživé životní situaci před důchodem tímto krokem příliš optimismu nepřidá. Jediný krok, který se v rámci změn prvního pilíře dá hodnotit víceméně pozitivně, je změna výpočtu důchodů. Zvyšuje se tak zásluhovost prvního pilíře, která ve starém důchodovém systému téměř žádná nebyla. Nový výpočet totiž zvyšuje důchod lidem s vyššími příjmy (viz tabulka 10 a 11). Stinnou stránkou této úpravy je mírné snížení důchodu u lidí s nejnižšími příjmy. 3.7.2 Zavedení druhého pilíře Druhý pilíř se stal velice kontroverzním tématem. Již před jeho zavedením se v médiích vyrojilo spoustu článků a diskuzí o tom, zda se jedná o krok správným směrem či nikoli. Jak již bylo několikrát zmíněno, reforma důchodů je velice komplikovaný krok, který by měl být činěn ve prospěch státu, potažmo státního rozpočtu i ve prospěch občanů. V následujícím textu budou jednotlivé body realizované reformy rozebrány z tohoto pohledu, tedy zda skutečně znamenají přínos pro obě strany. Jako první je třeba zmínit vstup do druhého pilíře, který je sice dobrovolný, jakmile se však člověk pro vstup rozhodne, již není cesty zpět. MPSV a MF tento krok ospravedlňují tím, že „jakmile se účastník rozhodne vstoupit do II. pilíře, sníží se mu povinné odvody do I. pilíře, a tím by měl přijít o adekvátní část důchodu z tohoto I. pilíře. Změna rozhodnutí v průběhu času by byla těžko spravedlivě realizovatelná“65. Dalším důvodem pak je, že možnost odchodu ze systému je „nežádoucí a v konečném důsledku znamená nižší Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 65

49

kontrolu účastníka nad jeho penězi“.66 Tyto argumenty jsou pochopitelné a nemožnost vystoupit z druhého pilíře je z pohledu tvůrců reformy naprosto rozumná. Chápu, že se jedná o produkt na velmi dlouhé období a že odchody by přinesly do celého systému pouze zmatek, a proto bylo třeba stanovit pevná pravidla. Pro mě však toto omezení představuje jedno z mnoha „proti“ při rozhodování, zda do reformy vstoupit, a to právě z toho důvodu, že se jedná o produkt na velmi dlouhou dobu. Do důchodového věku se může člověku leccos přihodit a je třeba být připraven na problémy i v letech ekonomické aktivity. Člověk se velmi rychle může ocitnout v tíživé životní situaci, kdy i velmi malá částka odebraná ze mzdy navíc, bude problém. Dvě procenta odebraná ze mzdy navíc opravdu nepředstavují za normálních okolností nijak závratnou částku, nicméně v případě finančních problémů jejich odebrání člověk pocítí. O uvázání se na celý život by se ještě dalo uvažovat za ideální politické i ekonomické situace. V současnosti se však jak politická, tak i ekonomická situace nedají přirovnávat k ideálu ani vzdáleně. Politická scéna v naší republice je poslední roky naprosto nevyzpytatelná a velmi nestabilní. Nikdo přece nemůže chtít, abychom se upsali na celý život druhému pilíři, když už dnes opozice vyhrožuje, že jej zruší67. Co se týká ekonomické situace, není třeba připomínat, že v Evropě ještě stále zuří finanční krize, o které zatím nikdo neví, jak se bude dále vyvíjet. Mnozí ekonomové dokonce předpokládají, že mnohem hlubší recese teprve přijde. Tohle téma zasahuje do dalšího bodu druhého pilíře, a to možnosti měnit libovolně investiční strategie. Na tom samo o sobě není nic špatného, ruku v ruce s tím však jde investiční riziko. Peníze ve druhém pilíři postrádají jakoukoli státní garanci, lidé tak budou moci hodně vydělat, ale také hodně ztratit. Díky špatné ekonomické situaci se navíc investiční riziko ještě zvyšuje. Pro penzijní společnosti a potažmo stát je tento krok velmi výhodný, protože se zříkají investičního rizika, které přenáší na klienta. Pokud se klient ocitne ve ztrátě, stát ani penzijní společnost neposkytují žádnou formu garance vkladů, a proto je ztráta problémem pouze samotného klienta. Peníze odváděné do druhého pilíře mají dát lidem jistotu, že nebudou v důchodu žít v bídě, nikdo jim však již nedá jistotu, že ty peníze do důchodu našetří. Veškeré kalkulačky pro výpočty důchodů, které se objevují na internetu, počítají s určitým zhodnocením pro danou strategii, nikde však není záruka, že takové zhodnocení ve skutečnosti bude, a to i přes to, že se jedná o investici na velmi dlouho dobu a že investiční strategie se budou zkonzervativňovat se dle životního cyklu. Zní to všechno dost pesimisticky a každý finanční poradce Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 201302-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf 67 ČSSD: Vláda je vystrašena nízkým zájmem o druhý penzijní pilíř. In: Deník.cz [online]. 17.4.2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/cssd-vlada-je-vystrasena-nizkym-zajmem-odruhy-penzijni-pilir-20130417.html 66

50

pravděpodobně řekne, že taková možnost nenastane, ale je třeba uvažovat i s takovými scénáři. A to i proto, že vstup do druhého pilíře je spojen se snížením státního důchodu. Nikdo neví, jaká ekonomická a politická situace bude za pár měsíců, natož za několik desítek let. Ačkoli je nemožnost výstupu z druhého pilíře z pohledu tvůrců pochopitelná a ospravedlnitelná, pro mě jednoznačně hraje v neprospěch reformy a je jedním z faktorů, proč do druhého pilíře nevstoupit. Co je třeba na druhém pilíři zhodnotit pozitivně je relativní jednoduchost zřízení spoření a následných odvodů pro občany, kteří se rozhodnou vstoupit. Jediné, co musí osoba chtějící vstoupit do druhého pilíře, je sjednat smlouvu o dobrovolném fondovém penzijním spoření s vybranou penzijní společností a následně vstup nahlásit zaměstnavateli, případně novému zaměstnavateli při každé změně zaměstnání. O zbytek se již stará zaměstnavatel. To, že zaměstnavatel skutečně peníze odvádí, bude možné zkontrolovat prostřednictvím výpisů, kterou budou k dispozici u penzijní společnosti. Tento systém by tedy mohl představovat argument ke vstupu pro lidi, kteří se nechtějí o spoření starat sami a nevadí jim ponechat odvádění peněz na zaměstnavateli. Spoření tak pro ně bude velmi pohodlné. Naopak pro zaměstnavatele zapojení zaměstnanců do druhého pilíře pohodlné nebude. Poslední věc, na kterou bych ráda poukázala, jsou způsoby vyplácení naspořených prostředků po dosažení důchodového věku. Jako první negativní aspekt je třeba zmínit nemožnost nakládat s penězi dle vlastního uvážení. Jako velmi nespravedlivé se jeví, že po několika desítkách let spoření na stáří se člověk nemůže svodobně rozhodnout, jak s penězi naloží, ale je omezen pouze třemi možnostmi výplaty. Použít naspořené peníze např. na nákup chaty či auta tak nepřipadá v úvahu. Samotné způsoby výplaty v sobě navíc skrývají určitá negativa. Způsob, jakým je nastavena výplata doživotního důchodu není nejlepší. Peníze se po úmrtí nedědí, tím pádem je velmi pravděpodobné, že člověk nestihne vyčerpat vše, co naspořil. Mnoho let tak spoří, aby pak o většinu peněz přišel. Tady je prostě nutné mít více štěstí a dožít se vyššího věku, pak je možné čerpat i více, než bylo naspořeno. Druhá možnost s výplatou pozůstalostní penze po dobu třech let je sice na první pohled výhodnější, ale kvůli pozůstalostní penzi, kde je jistota její výplaty, klesá výše vypláceného doživotního důchodu. Člověk tedy dostává nižší důchod s dobrým pocitem, že po sobě něco zanechá pro pozůstalé. Jeho situace se ale zhorší. Způsob výplaty po dobu 20 let by mohl stačit na dožití vzhledem k pozdnímu odchodu do důchodu. Při odchodu do důchodu např. v 70 letech by důchod do 90ti let mohl postačovat. Výhodou je, že v tomto případě člověk obdrží v souhrnu celý naspořený obnos na účtu, případně zbytek obdrží pozůstalí, protože tento důchod je předmětem dědictví. Zásadní nevýhodou je však jeho výše, která je značně malá ve srovnání

51

s předchozími způsoby. Nejlepší se tak jeví vybrat doživotní důchod bez pozůstalostní penze a dožít co nejdéle. To se však dá těžko ovlivnit. Pro názornou ukázku výše důchodu v závislosti na zvolené variantě byla využita důchodová kalkulačka na webu www.duchodovareforma.cz a pro porovnání i důchodová kalkulačka Ministerstva práce a sociálních věcí.68 Pro oba výpočty byla zvolena žena narozená v roce 1989, která předpokládá, že bude mít dvě děti a průměrný hrubý měsíční příjem 25 000 Kč. Rozhodla se v rámci 2. pilíře pro vyváženou investiční strategii. Do druhého pilíře vstoupila v roce 2013 a do důchodu odejde v 69 letech. Kalkulačka na webu DůchodováReforma.cz vygenerovala následující závěry (viz následující obrázek). Pokud by se žena nezapojila do druhého pilíře, dostávala by státní důchod ve výši 13 403 Kč. Při zapojení se tento snižuje na 11 324 Kč, avšak z druhého pilíře budou vypláceny doživotní měsíční výplaty ve výši 11 070 Kč, celkově tedy bude osoba pobírat důchod ve výši 22 394 Kč. Dle této kalkulačky by tedy vyčlenění části příjmu znamenalo zvýšení důchodu o cca 9 000 Kč. Při zvolení výplaty po dobu 20ti let poklesne důchod z druhého pilíře na méně než polovinu, což není příliš výhodné. Zajímavý, ale zároveň alarmující je výstup kalkulačky na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, resp. ne výstup sám o sobě, ale jeho rozdílnost oproti předchozímu výsledku. I přes zadání stejných parametrů a dokonce o 0,5 % vyšší zhodnocení vychází důchod podstatně nižší (viz následující obrázek). Důchod při neúčasti na druhém pilíři je o necelých 600 Kč nižší, což ještě není tak zásadní. Při vyčlenění části mzdy na fondové spoření vychází státní důchod ve výši 11 193 Kč a fondová složka pouhých 4 210 Kč, celkový důchod tedy činí 15 403 Kč. To je o necelých 7 000 Kč měsíčně méně než v případě předchozím. Jedná se o doživotní důchod, důchod na 20 let kalkulačka nepočítá. Rozdíly by mohly být částečně způsobeny faktem, že kalkulačka MPSV očišťuje výnosy ve fondu o poplatky za správu aktiv. Další rozdíl je v tom, že přepočítává důchod dle cen roku 2010. Díky těmto rozdílům je těžké výsledky porovnat, nicméně se obávám, že ani tyto rozdíly by tak velký rozdíl nevysvětlily. Jestliže dva seriozní weby dávají tak rozdílné výsledky, dává to jasný signál, že něco není v pořádku. Toto zjištění ještě více utvrzuje v tom, že vstoupit do druhého pilíře není dobrý nápad.

68

Ani jedna z kalkulaček nedává výstup pro doživotní důchod s pozůstalostní penzí.

52

Obrázek 4 - Výše důchodu dle důchodové kalkulačky na webu DůchodováReforma.cz

Zdroj: Důchodová kalkulačka. In: DůchodováReforma.cz: Nezávisle o důchodové reformě [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/duchodova-kalkulacka/

Obrázek 5 - Výše důchodu dle důchodové kalkulačky na webu MPSV

Zdroj: Kalkulačka k důchodové reformě. In: MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1989&pokles=0&pohlavi=4&mzda=25000&vyno s=5&save=Vypo%C4%8D%C3%ADtat&_form_=calc

53

3.7.3 Změny ve třetím pilíři Změny, které se odehrály v oblasti třetího pilíře, jsou také velmi převratné. Penzijní připojištění bylo nahrazeno produktem úplně novým. Společných prvků zůstalo pomálu. Změna výše příspěvků ovlivní účastníky penzijního připojištění různě podle výšky jejich vkladů. Někteří si polepší, jiní si pohorší a některé bude tato úprava motivovat ke zvýšení vkladů a získání lepších příspěvků. Co však musím hodnotit negativně je ztráta garance, která byla dle mého názoru jedním z hlavních taháků pro sjednání penzijního připojištění. Jednalo se o produkt relativně bezrizikový, kde účastník získával určitou státní podporu a penzijní fond mu garantoval, že vybere alespoň částku, kterou do fondu vložil. Garance v kombinaci se státními příspěvky činila tento produkt relativně atraktivní a bezpečný. Teď sice účastníci nového dobrovolného penzijního spoření získávají možnost rozhodovat o investiční strategii, přebírají však na sebe investiční riziko. Stejně jako u druhého pilíře z této změny těží penzijní společnosti. Další prvek, kterým se mohlo staré penzijní připojištění pyšnit, byla možnost výběru poloviny naspořených prostředků po 15 letech bez ztráty státních příspěvků. Tento prvek byl pro účastníky dle mého názoru také velmi atraktivní, protože přestavoval tzv. „zadní vrátka“, díky kterým se účastník mohl po 15 letech rozhodnout co dál. Penzijní společnost tak nepřišla o veškeré účastníkovy prostředky a ten měl volnou ruku v rozhodování o tom, jak s polovinou účtu naložit. U nového penzijního spoření se člověk stejně jako u druhého pilíře uváže na několik desítek let. Pokud si tedy občan sjedná nové penzijní spoření a současně využije druhého pilíře, bude mít uzavřeny dva finanční produkty na velmi dlouhou dobu, které mu znemožní se k penězům dostat (aniž by ztratil státní příspěvky u dobrovolného penzijního spoření) před důchodovým věkem. Peníze sice dostane v důchodu, ale co když je bude potřebovat dříve? Jedinou možností se zde jeví uzavření dalšího finančního produktu. Ne každý si však bude moci dovolit odvádět další část ze svého příjmu. Tvůrci reformy proto připravili instutit tzv. předdůchodu, který by měl umožnit dostat se k naspořených penězům již pět let před důchodovým věkem. To sice zní lákavě, ale neřeší to problém, jak se dostat k penězům bez ztráty státní podpory dříve a především k využití této možnosti bude třeba mít na účtu poměrně velký obnos (viz kapitola věnovaná změnám ve třetím pilíři). Důvody, které dle mého názoru vedly k uzavření staršího penzijního připojištění, zahrnovaly jistotu vložených prostředků, státní příspěvky či možnost předčasného výběru bez ztráty státní podpory. Až na státní příspěvky byla všechna tato lákadla penzijní reformou zrušena, což mě přivádí k zamyšlení, proč by si někdo nové dobrovolné penzijní spoření uzavíral. Přijde mi schůdnější zaplatit o něco vyšší poplatky či akceptovat vyšší míru rizika výměnou za možnost se k penězům kdykoli dostat. 54

Nehledě na to, že dobrovolné penzijní spoření a druhý pilíř se v mnoha aspektech velmi podobají, a proto uzavírat oba zároveň není dle mého názoru příliš vhodné. A to například pro nízkopříjmové domácnosti, které budou potřebovat peníze nejenom na stáří, ale také během ekonomicky aktivní fáze života a uzavřením těchto dvou produktů již nemusí mít dostatek disponibilních prostředků na další spoření.

3.8 Závěrečné shrnutí Druhý pilíř je bezpochyby velkou novinkou, jejíž úspěch závisí na tom, jak ji lidé přijmou. Je velice pozitivní zpráva, že se s důchodovou situací začíná něco dělat, je však pouze otázkou času, aby se ukázalo, zda je o realizované reformní kroky a především o druhý pilíř zájem. Dle mého názoru by se druhý pilíř dal akceptovat i se svými stinnými stránkami za politické a ekonomické stability. V naší republice však poslední roky panuje velká politická nejistota, která reformě na oblíbenosti nepřidává. Druhý pilíř je dlouhodobý závazek, ze kterého není cesty zpět a za tuto dlouhou dobu se může mnoho změnit.

Čím horší

bude

politická

situace,

tím budou zásahy do

reformy

pravděpodobnější. O oblíbenosti druhého pilíře se od začátku roku šíří médii spousta zpráv. Za leden a únor bylo uzavřeno přes 13 tisíc smluv, což někteří vidí jako velký úspěch a jiní jako relativní nezájem o druhý pilíř. Průměrný věk účasníků je 36 let a poměr mezi muži je 52:48.69 Společnost AWD každý měsíc provádí průzkum s názvem Penzijní barometr, který mapuje zájem o druhý pilíř. Prosincový průzkum ukázal, že o reformu mají zájem především lidé ve věku 35 až 44 let. Naopak z občanů ve věkové skupině 18 až 24 let neplánuje vstoupit ani jeden člověk z tisíce.70 Únorový průzkum pak ukazuje, že o druhý pilíř má zájem asi jenom pouhá 4 % občanů starších 18ti let. Společnost AWD předpokládá, že zájem bude dále klesat a celý druhý pilíř skončí fiaskem. Pozitivním efektem reformy však je, že se lidé začínají více zajímat o alternativy k druhému pilíři. Naopak názory penzijních společností jsou více než optimistické, očekávají, že do června bude uzavřeno až půl milionu smluv.71 Dovedu si představit, že cílovou skupinou, která se rozhodne pro vyvázání části příjmu do fondového spoření, by mohli být lidé, kteří chtějí dodatečné zajištění na důchod a zároveň je pro ně atraktivní využít pohodlný Druhý pilíř přilákal za dva měsíce 13 504 účastníků. Do konce roku jich prý bude milion. In: HNPeníze [online]. 4.3.2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://penize.ihned.cz/penzepripojisteni/c1-59437250-druhy-pilir-prilakal-za-dva-mesice-trinact-tisic-ucastniku 70 Zájem o účast v penzijním systému klesá, Češi hledají alternativy. In: HNPeníze [online]. 3.1.2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://penize.ihned.cz/c1-59055650-zajem-o-ucast-v-penzijnim-systemuklesa-cesi-hledaji-alternativy 71 Do druhého pilíře mají zájem vstoupit čtyři procenta Čechů. In: Deník.cz [online]. 7.3.2013 [cit. 2013-0317]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/do-druheho-pilire-maji-zajem-vstoupit-ctyri-procentacechu-20130307.html 69

55

systém, kdy se o spoření sami starat nemusí. Také pro ně není překážkou uvázání se na velmi dlouho dobu a nemožnost se k penězům dostat dříve než v důchodu. Především pak musí být imunní ke zprávám z naší politické scény. Co se týká oblíbenosti nového třetího pilíře samy za sebe mluví obrovské objemy smluv o penzijním připojištění uzavírané poslední dny v listopadu minulého roku. Média byla zahlcena zprávami o nárůstu zájmu o staré penzijní připojištění kvůli blížící se penzijní reformě.72 Po novém roce je však nemožné najít jedinou zprávu o rostoucím zájmu o nové doplňkové penzijní spoření. Je sice ještě brzy dělat závěry, ale domnívám se, že penzijní reforma se v tomto bodě minula účinkem. Předpokládám, že cílem bylo posílit motivaci občanů ke spoření či investování. Ta sice byla posílena, ale pouze na konci listopadu. O nový produkt evidentně velký zájem není. Na začátku popisu reformních kroků byly vyjmenovány cíle, které by reforma měla naplnit. Nejdříve byla zmíněna udržitelnost veřejných financí, s čímž jde ruku v ruce i další cíl - snížení závislosti občanů na prvním pilíři. Tyto cíle by mohl vyřešit druhý pilíř. Pokud o něj však nebude zájem, výsledný efekt na veřejné finance bude minimální a tyto cíle naplněny nebudou. Závislost občanů na státním důchodu by bez druhého pilíře byla snížena pouze v tom případě, že by reformní kroky vyvolaly diskuzi o budoucnosti a lidé si začali více uvědomovat, že stát se o ně pravděpodobně v důchodu příliš nepostará. Což už se dá v malé míře pozorovat. Tomu mohl stát napomoci i atraktivní úpravou třetího pilíře, která by lidi motivovala k uzavření nového výhodného penzijního spoření. To se bohužel nekonalo. Zásluhovost byla dalším důležitým cílem, o jehož částečné splnění se postaral i upravený výpočet státního důchodu. Větší zásluhovost má přinést i druhý pilíř. Zde opět závisí na tom, jak ho lidé přijmou. Prozatím se však nedá říct, zda se jedná o úspěch či nikoli. Dle mého názoru cíle reformy úplně naplněny nebudou. Dokonce i ze svého okolí slýchám spíše negativní reakce na reformu. Jsem toho názoru, že Česká republika prozatím není na druhý pilíř připravena. Za současné politické situace by bylo mnohem vhodnější lidi určitým způsobem motivovat k soukromým úsporám, kterou nejsou na politické situaci tak závislé. Lidem se také musí pomoci v oblastech finanční gramotnosti, aby znali veškeré možnosti, které finanční trh nabízí. V případě využití služeb finančních poradců či zprostředkovatelů musí být schopni usoudit, zda tato osoba jedná kompetentně a v jeho nejlepším zájmu. Občané bez ekonomického vzdělání jsou

Například http://www.finance.cz/zpravy/finance/372417-fondy-penzijni-pripojisteni-si-nynisjednava-az-10-000-lidi-denne/; http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/osobni-finance/desetitisice-lidisi-na-posledni-chvili-uzaviraly-penzijni-pripojisteni_253944.html; http://www.denik.cz/ekonomika/penzijni-pripojisteni-melo-loni-5-13-milionu-lidi-20130222.html a mnoho dalších. 72

56

v současné době stále ve velké nevýhodě a tohoto handicapu využívají finanční poradci a zprostředkovatelé. Když se vrátíme zpět k otázce soukromých úspor, v této oblasti se dá využít nespočet různých finančních produktů od spořicích účtů přes investice do podílových fondů, investičních certifikátů či konkrétních cenných akcií a dluhopisů. Vždy záleží na tom, jakou míru rizika je člověk schopen akceptovat, jaký požaduje výnos a jak rychle chce mít peníze k dispozici. Nejdůležitější však je neinvestovat pouze do jednoho instrumentu, ale diverzifikovat. Kromě široké škály finančních investic je možno využít také investice reálné do věcí, které nebudou znehodnoceny inflací a bude možno je ve stáří relativně rychle prodat. Jedná např. o investice do umění, zlata či nemovitosti, které jsou sice nákladné, ale velmi výhodné. Nemovitost se dá navíc také pronajímat, což přináší dodatečný příjem, který je možno použít na splátku hypotéky, na další spoření nebo jednoduše k uspokojení jakýchkoli dalších potřeb. Nespornou výhodou je pak především to, že člověk má peníze uschované v dané nemovitosti a nemusí si je nechat posílat na důchodový účet s nejistou budoucností.

57

58

4 VYMEZENÍ ÚLOHY KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V RÁMCI HOSPODÁŘSKÉ SITUACE V ČR. VÝZNAM POJIŠTĚNÍ PRO DOMÁCNOSTI, FIRMY I STÁT. Sjednáním pojištění vzniká právní vztah mezi pojišťovnou a klientem – zájemcem o pojištění. Klient se ve smlouvě zavazuje platit pojišťovně pojistné – cenu za pojistnou ochranu a pojišťovna na sebe přebírá závazek vyplatit klientovi pojistné plnění v případě pojistné události sjednané ve smlouvě. Klient se tím pádem u některých pojištění vystavuje riziku, že k pojistné události nikdy nedojde a peníze propadnou pojišťovně. Troufám si tvrdit, že právě tato skutečnost je hlavním důvodem pro lidi, kteří se rozhodnou pojištění nesjednat. Pokud budou mít štěstí, k pojistné události skutečně nedojde a ušetří spoustu peněz. V případě, že však k pojistné události dojde, absence pojištění může mít fatální důsledky. Pokud např. shoří dům, který nebyl pojištěný, může se člověk či celá jeho rodina dostat do značně tíživé životní situace, které se dalo předejít správným pojištěním. Pojištění však nemá význam pouze pro pojišťovnu a pojištěného. Kromě toho, že vytváří mnoho pracovních míst v ekonomice, funguje také jako stabilizátor ekonomické úrovně podniků, občanů a tím pádem i celého státu. V případě neočekávané pojistné události totiž zabrání poklesu životní úrovně občanů či finančním problémům podnikatelských subjektů. Pojištění tím pádem ovlivňuje vývoj celé tržní ekonomiky. To však funguje i naopak - vývoj v pojišťovnictví je ovlivněn vývojem ekonomiky. Pojišťovny musí neustále sledovat vývoj trhu, např. růst HDP, inflaci, nezaměstnanost apod., aby byly schopny připravovat nové produkty, které budou uspokojovat měnící se potřeby klientů a zároveň pokrývat nová rizika, která přináší rozvoj v oblasti vědy a techniky. Zájem o pojištění se pak také odvíjí od toho, v jaké ekonomické situace se stát nachází. Jedná se totiž o proticyklické odvětví, kdy době krize roste zájem o pojištění, zatímco v době hospodářského rozkvětu zájem klesá.73 Propojištěnost států je určována různými ukazateli, z nichž nejpoužívanější jsou následující: • Prvním důležitým ukazatelem je objem předepsaného pojistného, který udává celkovou částku pojistného získaného v komerčních pojišťovnách v daném roce. Tato veličina závisí nejen na počtu uzavřených smluv, ale i na druhu pojištěných rizik či velikosti pojistných částek.

ČEJKOVÁ, PHD., Prof. Ing. Vikroria a Ing. Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Masarykova univerzita. Brno, 2006, str. 7, 8. 73

59

• Využívané je také rozdělení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění. • Předepsané pojistné se také vyjadřuje vzhledem k předchozím rokům, díky čemuž je možno sledovat tendence ve vývoji celkové propojištěnosti trhu. Pro mezinárodní srovnání je častěji využíván reálný růst předepsaného pojistného, který je očištěn o vliv inflace. • Komplexním ukazatelem hodnoticím rozsah a úroveň pojistných trhů je tzv. pojištěnost neboli předepsané pojistné/HDP. Tento ukazatel je však ovlivněn výší HDP. Růst pojištěnosti tak může být způsoben růstem předepsaného pojistného, ale i poklesem HDP, i když se předepsané pojistné vůbec změnit nemuselo. Proto bývá tento ukazatel často doplněn o velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele.74 Mezi dalšími ukazateli lze zmínit také objem pojistného plnění, škodovost, která vyjadřuje poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší předepsaného pojistného, či ukazatel koncentrace pojistného trhu.75

4.1 Český pojistný trh v roce 2011 Jak je na tom s propojištěností Česká republika, každý rok zjišťuje a následně uveřejňuje ve své výroční zprávě Česká asociace pojišťoven. Prozatím nejaktuálnější výroční zpráva je za rok 2011, v následujícím textu tedy budou shrnuty nejdůležitější poznatky o vývoji pojistného trhu v České republice v roce 2011.76 Vzhledem k tomu, že ukazatel předepsané pojistné se vyjadřuje ve vztahu k HDP, je třeba se nejdříve zmínit o tom, jak se česká ekonomika v roce 2011 vyvíjela. HDP za rok 2011 celkově vzrostl o 1,7 %, což je poměrně dobrý výsledek, dokonce o něco lepší než průměr Evropské unie (viz tabulka níže). V průběhu roku však růst mírně oslaboval. Největším tahounem růstu byl zpracovatelský průmysl a doprava, naopak výkonnost poklesla nejvíce ve stavebnictví. Co se týče míry inflace, ta mírně vzrostla oproti předchozímu roku, a to na 1,9 %. Pozitivní zprávou je, že nezaměstnanost v roce 2011 mírně poklesla na 8,6 %.77 74 DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 2. Praha: Professional Publishing, 2006. 338 s. ISBN 80-8694600-2, str. 248, 249. 75 ČEJKOVÁ, PHD., Prof. Ing. Vikroria a Ing. Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Masarykova univerzita. Brno, 2006, str. 115, 118. 76 Výroční zpráva 2011. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD +zpr%C3%A1vy. 77 Výroční zpráva 2011. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2012 [cit. 2013-03-26], str. 5. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD +zpr%C3%A1vy.

60

Tabulka 15 – Meziroční míra reálného růstu HDP (%)

Zdroj: Výroční zpráva 2011. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2012 [cit. 2013-03-26], str. 73. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zp r%C3%A1vy.

Rok 2011 nebyl pro pojišťovnictví příliš příznivý. Po několika letech průběžného růstu došlo k poklesu celkového předepsaného pojistného o 0,2 % (viz následující graf), a to i přes zvýšený zájem o životní pojištění, kde se objem pojistného zvýšil o 2,3 %. Velmi negativní je však pokles počtu smluv životního pojištění cca o 200 tisíc (tento trend bude dále zmíněn v následujícím textu). Pozitivní vývoj se bohužel nekonal v oblasti neživotního pojištění, kde došlo k poklesu o 1,8 %, který byl zapříčiněn především poklesem předepsaného pojistného u povinného ručení o více než 9 %. Na záchranu situace nestačil ani zvýšený zájem podnikatelských subjektů o neživotní pojištění. Celková propojištěnost se tedy v roce 2011 pohybovala na úrovni 4,1 %, přičemž životní pojištění se podílelo 1,9 % a neživotní pojištění 2,2 %. Tento poměr životního a neživotního pojištění je naprosto odlišný oproti situaci v jiných vyspělých zemích, kde je běžný poměr 60:40 ve prospěch životního pojištění.78

Výroční zpráva 2011. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD +zpr%C3%A1vy. 78

61

Graf 11 – Vývoj předepsaného pojistného a HDP v ČR v roce 2011

Zdroj: Výroční zpráva 2011. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2012 [cit. 2013-03-26], str. 11. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zp r%C3%A1vy.

Co se týče celkového srovnání s EU, je zřejmé, že máme ještě hodně co dohánět. Česká republika velmi zaostává už při srovnání průměrné výše pojistného na obyvatele. Průměrné pojistné bylo u nás v roce 2011 566 eur, zatímco v EU bylo průměrně 2 146 eur. Navíc celková propojištěnost je v České republice asi poloviční oproti průměru v EU, která se může pyšnit propojištěností 8 %, z čehož 5 % činí životní pojištění a pouze 3 % neživotní pojištění (viz následující graf). Velmi alarmující je také skutečnost, že každá druhá domácnost a každý třetí dům jsou bez pojistné ochrany.79 Graf 12 – Podíl pojistného na HDP v ČR a EU v roce 2011

Zdroj: Výroční zpráva 2011. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2012 [cit. 2013-03-26], str. 14. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zp r%C3%A1vy

Výroční zpráva 2011. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD +zpr%C3%A1vy. 79

62

Ke konci roku 2011 na českém trhu působilo 53 pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven.80 V následujících třech tabulkách je zachyceno, které pojišťovny na tom byly co do výše předepsaného pojistného nejlépe. Celkově s velkým náskokem vedla Česká pojišťovna následovaná Kooperativou. Třetí až páté místo obsadily s malými rozestupy Allianz, Generali a ČSOB Pojišťovna (viz tabulka 16). V neživotním pojištění se na pátém místě umístila Česká podnikatelská pojišťovna, zbytek zůstal obsazen stejnými společnostmi jako v případě celkového přehledu (viz tabulka 17). O něco málo jiná byla situace v životním pojištění, kde stále ve vedení zůstala Česká pojišťovna. Kooperativa sice obsadila druhé místo, nicméně s velmi malým náskokem oproti třetí Pojišťovně České spořitelny. Čtvrté a páté místo pak patřilo ING a ČSOB Pojišťovně (viz tabulka 18). Tabulka 16 – Top 5 pojišťoven dle předepsaného pojistného a podíly na trhu (tis. Kč, %)


Tabulka 17 - Top 5 pojišťoven dle předepsaného pojistného v neživotním pojištění a jejich podíly na trhu (tis. Kč, %)


Tabulka 18 - Top 5 pojišťoven dle předepsaného pojistného v životním pojištění a jejich podíly na trhu (tis. Kč, %)

Zdroj: Výroční zpráva 2011. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2012 [cit. 2013-03-26], str. 71. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy

Celkový přehled počtu subjektů ke dni 31.12.2011. In: ČNB: Česká národní banka [online]. 31.12.2011 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2 80

63

4.2 Český pojistný trh v roce 2012 Výroční zpráva hodnoticí český pojistný trh v roce 2012 prozatím ještě nebyla publikována, nicméně Česká asociace pojišťoven již na svých stránkách zveřejnila alespoň základní trendy ve vývoji pojistného trhu v minulém roce. Předepsané pojistné i v roce 2012 mírně pokleslo, konkrétně o 0,1 %, a to i přesto, že objem předepsaného pojistného v životním pojištění vzorstl o 1,9 %. Tomuto nárůstu bezpochyby pomohla změna legislavy, kterou bylo zavedeno sjednocení pojistných sazeb pro muže i ženy, které si tak nově připlatí. Hodně žen se proto rozhodlo uzavřít pojistnou smlouvu ještě za původních, pro ně výhodnějších podmínek. Opět se však v životním pojištění objevuje nepříjemný jev, a to snížení počtu smluv o cca 100 tisíc. V neživotním pojištění pokračoval klesající trend z roku 2011. Nepříznivý obrat oproti předchozímu roku se však odehrál v oblasti podnikatelského pojištění, kde došlo k poklesu předepsaného pojistného o necelá 3 %.81 Co se týče meziroční změny HDP v roce 2012, zde došlo k poklesu o 1,2 %.82 4.2.1 Výzkum 2012 Na konci roku 2012 byl proveden agenturou NMS market research velmi zajímavý online výzkum, ve kterém byly pokládány vzorku české a slovenské populace ve věku od 18 do 50 let otázky týkající se propojištěnosti České republiky, např. jaká pojištění jsou nejčastěji uzavírána, jakých rizik se lidé nejvíce obávají, jaké jsou jejich zkušenosti s pojišťovnami a s řešením pojistných událostí a mnoho dalšího. Tohoto průzkumu se zúčastnilo 1 017 respondentů z České republiky, kteří odpovídali na 79 otázek. Kvůli možnosti srovnání bylo do průzkumu zařazeno navíc také 312 občanů ze Slovenska, ti odpovídali pouze na 24 otázek. Výsledky tohoto průzkumu zveřejněné v březnu letošního roku byly poněkud alarmující a vypovídají mnoho o postoji českých občanů k pojištění. V následujícím textu proto budou shrnuty nejzajímavější poznatky, které z tohoto průzkumu vyplynuly.83 Průzkum rozdělil Čechy na čtyři skupiny podle jejich postoji k pojištění. 43 % Čechů je opatrných s pozitivním postojem k pojištění. Další skupinou jsou tzv. pragmatičtí Češi, kterých je 11 %. Ti si dávají pozor na finanční výhodnost pojištění. 14 % nedůvěřivých si myslí, že je pojištění ve finále stejně neochrání a poslední velmi početná skupina

Aktuality. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 29.01.2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.cap.cz/news.aspx?aktualita=82&list=vweb/Aktuality 82 HDP 2013, vývoj HDP v ČR. In: Kurzycz [online]. 11.03.2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/ 83 Výzkum 2012. In: Jak se pojistit [online]. březen 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.jaksepojistit.cz/vyzkum-2012 81

64

lehkovážných Čechů je přesvědčena, že se jim nic nestane, a proto pojištění nepotřebují. Takových lidí je 32 %, což velmi zarážející procento.84 Mnoho lidí u nás stále ještě zastává názor, že pojištění jsou zbytečně vyhozené peníze. Tento názor je však velmi krátkozraký. V EU výdaje na pojištění tvoří přibližně 20 % celkových výdajů, zatímco v České republice je to pouhých 8 % (viz následující graf). Dokonce vyšla zpráva, že Evropané začali v poslední době krátit své výdaje, pojištění se však tyto úspory netýkají. Švýcaři, Němci či Rusové raději omezí výdaje v restauracích, Rakušané, Portugalci a Španělé výdaje na cestování a Italové výdaje na oblečení a doplňky. Bohužel se obávám, že pro mnoho Čechů by bylo pojištění první výdaj, na který by „sáhli“ v případě snižování nákladů.85 Graf 13 – Poměr předepsaného pojistného k výdajům domácnosti na konečnou spotřebu

Zdroj: Výzkum 2012. In: Jak se pojistit [online]. březen 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.jaksepojistit.cz/vyzkum-2012

Další velice nepříjemné zjištění bylo již zmíněno. Jedná se o podíl lidí, kteří ruší životní pojištění. Tento krok většinou činí proto, aby mohli přejít k jiné pojišťovně, která aktuálně nabízí „lepší“ podmínky. V České republice v posledních letech změnilo asi 25 % lidí poskytovatele životního pojištění, v EU to bylo pouze 8 %. Hlavním důvodem mnoha zrušených smluv životního pojištění v minulých letech jsou především poradci a jejich honba za provizemi (viz následující graf). Obchodníci tak klienty po několika letech trvání smlouvy přesvědčí, že mají stávající smlouvu zrušit a uzavřít ji za „nových a lepších“ podmínek u jiné pojišťovny. Obchodníkovi tento krok přinese další provize, klient však přijde o mnoho peněz, i když nové podmínky mohou být skutečně Jak se pojišťujeme? Opatrní versus lehkovážní. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online]. 05.02.2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/unor-mesic-pojisteni/jak-sepojistujeme-opatrni-versus-lehkovazni/ 85 Evropané šetří – na pojištění ale ne. In: SMARTEO.cz: Nejrychlejší cesta k Vašemu pojištění [online]. 16.01.2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.smarteo.cz/novinky/evropane-setri-na-pojisteniale-ne 84

65

výhodnější. Životní pojištění je totiž dlouhodobý produkt a jeho předčasné zrušení je ve většině případů velmi nevýhodné.86 Graf 14 – Podíl občanů, kteří v posledních letech změnili poskytovatele životního pojištění a důvod, který je k tomu vedl


Průzkum zjišťoval nejenom nakolik jsou lidé pojištění, ale také jak se vyznají v otázkách pojištění a zda rozumí různým pojistným produktům. Výsledky jsou katastrofální. To je samozřejmě důvod, proč si lidé tak často nechají slepě radit od finančích poradců. V testu mělo pouze 5 % z dotázaných výborné znalosti (viz následující graf). Celkově dopadli lépe muži než ženy a úplně nejhůře dopadli mladí lidé. Nejlépe si v testu vedli lidé nad 40 let a lidé s nižšími příjmy, což je pochopitelné, neboť se očekává, že tyto skupiny si pojištění sjednávají a zároveň nemají peníze na rozdávání, a budou se tedy více informovat a posuzovat finanční výhodnost pojistných produktů. Co se týče konkrétních nedostatků, někteří lidé např. neví, jaký je rozdíl mezi pojištěním domácnosti a nemovitosti, téměř polovina respondentů nevěděla, jaký je rozdíl mezi investičním a kapitálovým životním pojištěním ani rozdíl mezi životním pojištěním se spořicí složkou a normálním spořením. Někteří lidé dokonce nedokázali vysvětlit rozdíl Životní pojištění loni zrušilo 100 tisíc lidí. Zčásti už byli naštvaní na poradce. In: HNPeníze [online]. 19.02.2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://penize.ihned.cz/pojisteni-cestovni-pojisteni/c159329650-zivotni-pojisteni-loni-zrusilo-100-tisic-lidi-zcasti-uz-byli-nastvani-na-poradce 86

66

mezi havarijním pojištěním a povinným ručením, a to i přesto, že tato pojištění má téměř každý. Pozitivní je alespoň zjištění, že 91 % lidí cestujících do zahraničí si sjednává cestovní pojištění.87 Graf 15 – Výsledky testu gramotnosti


4.3 Závěrečné shrnutí Cílem této kapitoly bylo zjistit, jak je pojištění vnímáno v naší republice. Správně nastavené pojištění může zabránit poklesu životní úrovně, dokáže pomoci v náročných životních situacích. Pomoc v nouzi byla také tím původním motivem při vzniku pojištění. Postupem času se však tato funkce pojištění dostává mírně do pozadí. Lidé šetří a nechtějí dávat peníze na něco, u čeho je návratnost vložených prostředků podmíněna výskytem pojistné události, která nikdy nemusí nastat. Lidé u nás si na existenci pojištění bohužel stále ještě nezvykli, neuvědomují si, že pojišťovna na nich sice vydělává, ale taky je může zachránit. V České republice je postoj k pojištění velmi zdrženlivý, což se navenek projevuje právě malou propojištěností. Nízká propojištěnost je však pouze důsledek, za tímto problémem stojí nízká finanční gramotnost v oblasti pojištění a finančních služeb. Z průzkumu je zřejmé, že stále ještě velké množství lidí neví, jak pojištění a pojistné produkty fungují, tím pádem je jejich vztah k pojištění negativní a pojistné produkty raději nevyhledávají. V tom vidím zásadní problém, za který však nemohou lidé, nýbrž státní systém. Lidé měli být s oblastí finančních služeb seznámeni, jakmile se finanční a pojistné produkty začaly rozvíjet. Pokud by se tak stalo, nebylo by tolik lidí rušících životní pojištění předčasně či lidí, kteří jsou přesvědčeni, že pojištění nepotřebují. Také by se neobjevovalo tolik problémů v souvislosti s finančním Gramotnost v pojišťovnictví. In: SMARTEO.cz: Nejrychlejší cesta k Vašemu pojištění [online]. 18.02.2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.smarteo.cz/novinky/gramotnost-v-pojistovnictvi 87

67

poradenstvím. Lidé by byli schopni použít vlastní úsudek k posouzení, zda se jim finanční poradce snaží pomoci nebo pouze sám vydělat na jejich úkor. Minulost se bohužel změnit nedá, je proto třeba změnit přítomnost a hlavně budoucnost. Je nezbytné poupravit chápání lidí v oblasti pojištění i jiných finančních služeb tím, že tyto pojistné produkty pochopí a budou se v nich orientovat. Zastávám názor, že je nutné, aby bylo finanční vzdělávání vyučováno již na základních školách bez ohledu na budoucí zaměření studia. Na základních školách by se děti mohly učit základním pojmům a principům, na základě kterých finanční služby fungují. Učivo by nemělo zabíhat do přílišných podrobností, mělo by vytvořit pouze základní přehled. O hlubší vzdělání v této oblasti by se měla postarat střední škola. Zde by již děti měly získat podrobnější informace o fungování konkrétních finančních, a tedy i pojistných produktů. Výuka by však měla být prováděno velmi praktickou formou, např. srovnáváním konkrétních nabídek různých pojišťoven, využíváním internetových kalkulaček, což by v dnešní moderní době neměl být žádný problém. Výuka by tedy měla být sestavena co nejméně teoreticky, aby děti skutečně připravila na dobu, kdy samy budou nějaký pojistný či jiný finanční produkt potřebovat. Je nutné, aby nepůsobila kontraproduktivně a děti neodradila, což by se mohlo stát v případě, že budou zahlceni teorií. Takové vzdělávání jistě není otázkou pár let, ale myslím, že jeho důkladná příprava by mohla finanční gramotnost v České republice významně zvýšit, a tím pádem zvýšit i celkový zájem o pojistné produkty.

68

5 ÚLOHA KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V PENZIJNÍ REFORMĚ Obecným posláním penzijní reformy je vzbudit v lidech zájem o to, jakým způsobem budou financovat své potřeby v důchodovém věku. I kdyby se reformní kroky nesetkaly s pochopením, alespoň částečným úspěchem by bylo, pokud by si lidé díky této reformě začali více uvědomovat, že otázky zajištění na stáří se týkají skutečně každého a že je čas přestat spoléhat na stát. Penzijní reforma by tak nepřímo mohla pomoci pojistnému trhu, konkrétně trhu s pojištěním osob. O tom, jakým způsobem, bude pojednávat tato kapitola. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě v aktuálním znění (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“) dělí pojištění na pojištění věcí a majetku a pojištění osob, pod které se mimo jiné řadí i životní pojištění, které bývá využíváno k zajištění na stáří jako alternativa ke státnímu důchodovému systému. Pojištění věcí či majetku nehraje v této oblasti roli, proto nebude v textu rozebíráno.

5.1 Životní pojištění a jeho specifika Životní pojištění je v zákoně o pojistné smlouvě definováno jako pojištění „zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby“.88 Životním pojištěním je tedy především kryto riziko úmrtí a riziko dožití, přičemž tato dvě rizika bývají různě kombinována. Pokud pojištění kryje smrt pojištěného a k této dojde, pojišťovna vyplatí pojistné plnění osobě stanovené ve smlouvě. Pojištění rizika dožití zajišťuje pojištěnému pojistné plnění v případě, že se dožije určitého věku či dne sjednaného v pojistné smlouvě.89 Zákon dále stanovuje, že životní pojištění musí být sjednáno jako pojištění obnosové, kde výše pojistného plnění nezávisí na výši škody, ale je stanoveno pojistnou smlouvou. Může být vyplaceno jednorázově nebo opakovaně formou pravidelného důchodu.90 Výše škody se tedy v tomto typu pojištění nezjišťuje. 5.1.1 Motivy vedoucí ke sjednání životního pojištění Primárním motivem pro sjednání životního pojištění by měla být pojistná ochrana pojistěného. V první řadě se totiž jedná o pojistný produkt a i když může být doplněn o spořicí či investiční složku, měl by být sjednáván především za účelem zabezpečení Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů v aktuálním znění, § 54 odst. 1. MARVAN, Jan. Penzijní reforma a životní pojištění. Praha, 2010. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., str. 39. 90 Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů v aktuálním znění, § 54 odst. 2, § 34. 88 89

69

pozůstalých v případě smrti pojištěného či zabezpečení na stáří u pojištění rizika dožití.91 V současné době nabízí pojišťovny k životnímu pojištění také celou škálu různých připojištění, díky kterým je pojištěný chráněn proti dalším rizikům. Tato připojištění bývají mnohdy nabízena za výhodnější cenu, než za kterou by byla pořízena samostatně. Klienti si tak často sjednávají spolu s životním pojištěním různá úrazová pojištění apod.92 Dalším důvodem sjednání životního pojištění může být také zabezpečení hypotéky. Banky v některých případech vyžadují sjednání životního pojištění s krytím rizika smrti jako ochranu při splácení hypotéky. Může být požadována i vinkulace pojištění ve prospěch dané banky, což znamená, že v případě smrti dlužníka je pojistné plnění vyplaceno bance, která tak může uspokojit svou pohledávku. Některé banky pojištění pro případ smrti nevyžadují, ale pouze zvýhodňují, např. výhodnější úrokovou sazbou hypotečního úvěru. I pokud banka nepožaduje pojištění ani za jeho sjednání klienta nezvýhodňuje, měl by klient přesto jeho sjednání zvážit. V případě smrti dlužníka by se totiž jeho mohla rodina dostat do velkých finančních problémů.93 Vedlejším motivem, resp. spíše benefitem při sjednání životního pojištění pak může být velmi oblíbená spořicí či investiční složka. Klient je u takových pojištění chráněn a zároveň prostřednictvím tohoto produktu může jednoduše zhodnocovat své finance.94 Dalším výhodou, kterou životní pojištění nabízí, je možnost odečíst zaplacené pojistné u některých typů životního pojištění od základu daně. Této možnosti se však dá využít pouze při současném splnění následujících podmínek:95 • Pojistník musí být shodný s pojištěným.96 • Pojištění musí být sjednáno minimálně na pojistnou dobu 60 měsíců a zároveň minimálně do 60 let věku pojištěného.

Proč si uzavřít životní pojištění?. In: Šťastní senioři.cz [online]. 1.9.2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.stastniseniori.cz/penize/proc-si-uzavrit-zivotni-pojisteni.html 92 10 otázek k životnímu pojištění. In: Pojisti život [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.pojistizivot.cz/10-otazek-k-zivotnimu-pojisteni 93 Rizikové životní pojištění k hypotéce. In: Měšec.cz [online]. 2.1.2004 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/rizikove-zivotni-pojisteni-k-hypotece/ 94 Proč uzavřít životní pojištění?. In: Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/osoby/zivotni-pojisteni/proc-sjednat/ 95 Daňové výhody. In: Allianz [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/obcane/produkty/pojisteni-osob/dane/ 96 Pojistník = osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu Pojištěný = osoba, jejíž život je pojistnou smlouvou kryt Zdroj: Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů v aktuálním znění, § 3. 91

70

• Pokud je pojistná doba 5 až 15 let, pojistná částka musí být nejméně 40 000 Kč, v případě, že je smlouva uzavřena na delší dobu, pak je minimální pojistná částka 70 000 Kč. Tato podmínka neplatí pro investiční pojištění. Po splnění těchto podmínek si může člověk odečíst na zaplaceném pojistném životního pojištění až 12 000 Kč ze základu daně. Zaměstnavatel může nově přispívat až 30 000 Kč bez toho, aniž by z této částky platil daně. V minulém roce to bylo 24 000 Kč.97 Co občany skutečně vede ke sjednání životního pojištění zjišťoval výzkum agentury NMS market research z roku 2012, který již byl rozebrán v minulé kapitole. Výsledky jsou zachyceny v následujícím grafu. Na prvních místech se skutečně vyskytuje potřeba zabezpečení rodiny a životních rizik a zabezpečení na stáří. Tyto důvody vedly k uzavření pojištění necelých 80 % dotázaných majících životní pojištění. Necelých 10 % uzavřelo pojištění kvůli hypotéce a přibližně 5 % kvůli možnosti zhodnocení financí. Graf 16 – Důvody vedoucí k uzavření životního pojištění


5.1.2 Druhy životního pojištění Životní pojištění může být rizikové či rezervotvorné. Riziková pojištění kryjí pouze riziko smrti a neobsahují žádnou spořicí složku. U těchto pojištění není jistota, že dojde k výplatě pojistného plnění. Ta proběhne pouze v případě smrti pojištěného v době trvání smlouvy, v opačném případě peníze propadnou pojišťovně. Tato pojištění jsou tedy vhodná spíše k zajištění úvěrů či rodiny než jako finanční zabezpečení na stáří.98

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v aktuálním znění, § 6, odst. 9g, § 15, odst. 6. Fakta o životním pojištění. In: Pojisti život [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.pojistizivot.cz/fakta-o-zivotnim-pojisteni 97 98

71

Druhou skupinou jsou pojištění rezervotvorná, která jsou navíc doplněna o spořicí složku. U těchto pojištění je jistota, že k výplatě pojistného plnění dojde, protože obvykle kryjí jak riziko smrti, tak i dožití. Tato pojištění jsou proto vhodná nejenom k pojistné ochraně, nýbrž i za účelem zajištění na stáří. Mezi nejpoužívanější rezervotvorná životní pojištění, která u nás lze sjednat za účelem zajištění na stáří, se řadí kapitálové a investiční životní pojištění a specifické důchodové pojištění.99 Kapitálové životní pojištění Kapitálové životní pojištění kryje riziko smrti a dožití a navíc obsahuje investiční složku. Umožňuje sjednat jednu pojistnou částku pro obě rizika i dvě různé pojistné částky. Klíčovým prvkem, kterým se toto pojištění vyznačuje, je garantovaný minimální výnos, jehož výše se odvíjí od technické úrokové míry. Technická úroková míra byla v lednu tohoto roku stanovena Českou národní bankou na úrovni 1,9 %.100 Od posledního vyhlášení se jedná o značný pokles, v roce 2010 totiž maximální výše technické úrokové míry činila 2,5 %.101 V případě smrti pojištěného dochází k výplatě pojistné částky obmyšlené osobě stanovené ve smlouvě. V případě dožití pojišťovna vyplatí stanovenou pojistnou částku pro případ dožití zvýšenou o podíly na výnosech. Výhodou tohoto pojištění (kromě garantovaného zhodnocení a garantovaných pojistných částek) je možnost využití daňových odpočtů při splnění daných podmínek a možnost sjednání doplňkových připojištění. Na druhou stranu u tohoto pojištění pojišťovna neumožňuje libovolně měnit parametry pojištění ani aktivně ovlivňovat kapitálovou hodnotu. Klient si tak nemůže stanovit, do jakých instrumentů budou prostředky investovány. To může být vnímáno jako omezení, investiční riziko je však ponecháno na pojišťovně. Pojišťovny také umožňují předčasné zrušení smlouvy, nicméně vzhledem k tomu, že to není v jejich zájmu, předčasný výběr prostředků bývá obvykle velmi nevýhodný a klientovi může být vyplaceno méně než aktuální kapitálová hodnota pojištění.102 Toto pojištění tedy může být vhodným způsobem, jak si zajistit dodatečné prostředky na stáří nebo v případě smrti alespoň zabezpečit rodinu. Díky garanci zhodnocení, kdy investiční riziko zůstává na bedrech pojišťovny, se v poslední době toto pojištění příliš ČEJKOVÁ, PHD., Prof. Ing. Vikroria a Ing. Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Masarykova univerzita. Brno, 2006, str. 27, 47. 100 ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY: kterým se zveřejňuje maximální výše technické úrokové míry. In: Sbírka zákonů České republiky. 15.1.2013. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2013/download/v_2013 _02_20213560.pdf 101 ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY: kterým se zveřejňuje maximální výše technické úrokové míry. In: Sbírka zákonů České republiky. 11.2.2010. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2010/download/v_2010 _04_20510560.pdf 102 Kapitálové ŽP. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Kapit%C3%A1lov%C3%A9+%C5%BDP&typ=HTML 99

72

nenabízí. Pojišťovny ho ve svých nabídkách obvykle mají, raději však klientům nabídnou investiční životní pojištění, které je pro ně výhodnější. Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění je v současnosti velmi oblíbeným produktem. Stejně jako kapitálové pojištění kryje riziko smrti a dožití a zároveň v sobě skrývá investiční složku. V čem se však od kapitálového pojištění značně liší, je princip této investiční části. Část pojistného je investována do podílových fondů, přičemž klient sám aktivně rozhoduje o investiční strategii, může si vybrat, do jakých fondů chce investovat, v jakém poměru i jaký poměr pojistného bude investován a jaká část půjde na krytí rizik. Pro případ smrti klienta může být sjednána výplata předem stanovené pojistné částky, nebo je vyplacena aktuální hodnota investičního účtu, případně obojí. Při dožití se vždy vyplácí aktuální hodnota investičního účtu. Toto pojištění je velmi flexibilní, umožňuje klientovi v průběhu trvání smlouvy měnit parametry smlouvy. Klientovi je také bývá umožněno čerpat prostředky v průběhu trvání pojištění při splnění určitých podmínek stanovených pojistnými podmínkami dané pojišťovny. Opět je zde možnost sjednat doplňková připojištění. Investiční pojištění však zcela ponechává investiční riziko na klientovi bez jakékoli garance minimálního zhodnocení. Klient má tedy možnost aktivně ovlivňovat investování, ale pokud se dostane do ztráty, pojišťovna se na ní nijak nepodílí. Proto může být investiční pojištění pro někoho atraktivní a pro jiného spíše odrazující. Stejně jako u kapitálového pojištění je při splnění stanovených podmínek možnost využít daňových odpočtů či předčasného ukončení smlouvy, která je opět pro klienta velmi nevýhodná, neboť se částka k výplatě snižuje o různé nesplacené náklady, poplatky, penále či dluhy na pojistném. Klient tak může obdržet pouze zlomek toho, co do pojištění vložil.103 Důchodové pojištění Komerční důchodové pojištění je specifickým typem životního pojištění. Jedná se o pojištění rizika dožití se dne, který je ve smlouvě stanoven jako konec pojištění. Jeho součástí je opět spořicí složka s garantovaným zhodnocením minimálně ve výši technické úrokové míry. V případě dožití dochází k výplatě sjednané výše důchodu včetně podílu na výnosech, případně k jednorázové výplatě. Důchod může být sjednán jako doživotní nebo pouze na určitý počet let. Riziko smrti není pojištěno, to však neznamená, že by peníze propadly pojišťovně. V případě úmrtí pojištěného se vyplatí obmyšlené osobě či osobám zaplacené pojistné, některé pojišťovny umožňují dokonce sjednání důchodu pro pozůstalé v případě smrti klienta. Pojistnou ochranu je možno Investiční ŽP. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Investi%C4%8Dn%C3%AD+%C5%BDP&typ=HTML 103

73

opět doplnit o různá připojištění a zaplacené pojistné je stejně jako v případě investičního a kapitálového pojištění za určitých podmínek daňově uznatelné. Investiční složka funguje na podobném principu jako u kapitálového pojištění, tzn. že klient nemůže aktivně ovlivňovat investiční strategii ani měnit parametry pojištění v průběhu trvání smlouvy. Klient má možnost smlouvu předčasně ukončit.104 Toto pojištění může být také použito jako doplněk státního důchodu v postproduktivním věku. Tato tři pojištění patří mezi možné alternativy ke státnímu důchodu. Všechna kryjí riziko dožití. Pokud se tedy pojištěný dožije konce pojištění, je mu vyplacena částka zahrnující určité zhodnocení, a to buď jednorázově, nebo formou důchodu. V případě smrti jsou pak zabezpečeni pozůstalí. To, že jsou tato pojištění doplněna o určitý spořicí či investiční prvek, je dělá lákavější pro zájemce, kteří nezískávají za své peníze pouze pojistnou ochranu, ale také možnost zhodnotit své finance. Zájemce o pojištění by však měl vždy mít na paměti, že v první řadě sjednává produkt, který zabezpečí jeho či jeho rodinu. Také by si měl uvědomit, že se jedná o dlouhodobý produkt, který by neměl být předčasně vypovídán, i když je tato možnost k dispozici. Ať už se jedná o investiční, kapitálové nebo důchodové pojištění, jeho předčasná výpověď připraví pojistníka o mnoho peněz. Pojišťovna si totiž strhne všelijaké poplatky, nesplacené náklady či pokuty a pojistníkovi se může vrátit mnohem méně než skutečná aktuální hodnota účtu. Tento fakt si bohužel ještě stále mnoho lidí neuvědomuje (viz kapitola 4) a na rady poradců se nechávají zlákat „výhodnějšími“ pojistnými produkty a pojištění často ruší. Tento problém je dle mého názoru způsobem jednak malou finanční gramotností českého národa probranou v minulé kapitole a jednak způsobem, kterým je nastaveno odměňování poradců. Poradci jsou totiž odměňováni jednorázovou provizí vždy po uzavření dané smlouvy. Domnívám se, že kdyby provize byla rozmělněna na několik částí, poradci by získávali menší částky po delší dobu a nebyli by tolik motivováni předsvědčovat občany k častým změnám životního pojištění.

5.2 Komparace životního pojištění s druhým pilířem Díky penzijní reformě se na českém trhu objevily nové produkty, které mohou lidé využívat k zajištění na stáří. K rozboru toho, jakou roli hraje životní pojištění105 v penzijní reformě je třeba si uvědomit, v čem se tyto produkty liší a v čem se naopak podobají. Srovnání životního pojištění s druhým pilířem bude předmětem této podkapitoly, komparace životního pojištění s doplňkovým penzijním spořením bude

Důchodové životní pojištění. In: FinančníVzdělávání.cz: Společný vzdělávací projekt finančních asociací a MFČR [online]. 2010 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=403 105 Životním pojištěním bude myšleno kapitálové, investiční a důchodové životní pojištění. 104

74

provedena v následující podkapitole. Fakta týkající se druhého pilíře a doplňkového penzijního spoření budou převzata z kapitoly o přijatých změnách v rámci penzijní reformy a fakta o životním pojištění z předchozích částí této kapitoly. V čem spočívá druhý pilíř a v čem životní pojištění V tomto ohledu se životní pojištění a druhý pilíř významně liší. Zatímco druhý pilíř je pouhé spoření, resp. investování prostředků s výplatou v důchodovém věku, kdy je účastníkovi měsíčně strhávána fixní částka daná určitým procentem ze mzdy, kterou nelze změnit, životní pojištění umožňuje nejenom zhodnocování prostředků, ale především pojistnou ochranu. Je pouze na klientovi, jakou částku se rozhodne měsíčně ukládat na životní pojištění, dokonce má možnost velikost úložky v průběhu trvání smlouvy měnit. Pojišťovny obvykle nabízí také přerušení smlouvy na určitou dobu.106 V tomto směru je tedy životní pojištění mnohem flexibilnější, což je však pochopitelné, neboť životní pojištění není tak přísně regulováno jako druhý pilíř107. Druhý pilíř sice také prodávají soukromé instituce, kvůli velké regulaci si však nemohou dovolit nabídnout každému klientovi podmínky odpovídající jeho individuálním potřebám. Účastníci druhého pilíře a životního pojištění Možnosti vstupu se u těchto dvou produktů velmi liší, což je opět dáno větší regulovaností důchodového spoření. Důchodový pilíř z pochopitelných důvodů umožňuje vstup lidem pouze do 35 let, po vstupu již však není možné své rozhodnutí změnit a vystoupit. Životní pojištění je v tomto ohledu opět mnohem flexibilnější, dovoluje vstoupit i lidem starším. Výhodou také je, že díky individuálnímu rozhodnutí klienta o pojistné době není třeba čekat s výplatou až na důchodový věk. Velkou výhodou je možnost předčasného zrušení, ne však z finančního hlediska, neboť předčasné ukončení smlouvy je vždy finančně nevýhodné. Domnívám se, že důležitý je především psychologický aspekt této možnosti. I kdyby jí pojistník nikdy nevyužil, má jistotu, že pokud by se v životě dostal do tíživé finanční situace, tato možnost zde je. To je velká výhoda oproti druhému pilíři, i když motivy vedoucí zákonodárce k nemožnosti výstupu jsou pochopitelné. Na lidi to však dle mého názoru má velký vliv, o to víc za současné nepříznivé politické a ekonomické situace, kdy nám politici neustále hrozí zrušením druhého pilíře. Je třeba však zmínit jednu výhodu druhého pilíře v této oblasti, a to neplacení příspěvků v době nezaměstnanosti, rodičovské dovolené apod. Co dělat, když nemáte na placení životní pojistky. In: Peníze.cz [online]. 30.11.2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/zivotni-pojisteni/63590-co-delat-kdyz-nemate-na-placeni-zivotnipojistky 107 Druhý pilíř je upraven zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření v aktuálním znění (dále jen „zákon o důchodovém spoření“) a zákonem č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodovém spoření (dále jen „zákon o pojistném na důchodové spoření“). 106

75

Průběh sjednání a odvádění příspěvků Sjednání obou produktů probíhá u komerčních institucí. Pojištění uzavírají pojišťovny a druhý pilíř penzijní společnosti. Proces uzavření životního pojištění je o něco jednodušší, protože po sepsání smlouvy pojistník musí pouze pravidelně platit pojistné či hlásit případné změny. Placení pojistného je však jeho zodpovědnost, pokud neplatí, pojišťovna mu může vypovědět smlouvu. Sjednání fondového důchodového spoření je zdlouhavější, protože smlouva musí být po jejím podpisu zaregistrována u Centrálního registru smluv. Poté je účastník povinen nahlásit tuto skutečnost zaměstnavateli, v opačném případě mu hrozí pokuta. Dále už se o odvody do druhého pilíře stará pouze zaměstnavatel, což by mohlo být pro občany pohodlnější. Investiční strategie Co se týče investování prostředků ve druhém pilíři, zde lze spatřit jistou podobnost s investičním životním pojištěním. Neexistuje garance zhodnocení a klient si rozhoduje o investiční strategii sám. U investičního pojištění však může být díky mírnější právní úpravě nabídka investičních možností o něco širší. Tyto produkty bych tedy spíše volila pro občany s větší ochotou akceptovat riziko. Pro konzervativnější klienty je pak dle mého názoru vhodnější kapitálové či důchodové pojištění s garantovaným zhodnocením. Poplatky Zákon o důchodovém spoření upravuje výši poplatků, díky čemuž má klient přispívající do druhého pilíře zaručeno, že poplatky nebudou nehorázně vysoké. Zákon o důchodovém

spoření

umožňuje

penzijním

společnostem

účtovat

úplatek

za

obhospodařování majetku ve fondech a úplatu za zhodnocení, které penzijní společnosti slouží na úhradu nákladů. Zákon dále stanoví maximální výši těchto úplat. Úplata za obhospodařování majetku závisí na zvolené investiční strategii, nejvyšší je u dynamickém fondu, kde nesmí překročit 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu108. Úplata za zhodnocení musí být v maximální výši 10 %. Penzijní společnosti dále mohou požadovat poplatky za převod prostředků k jiné penzijní společnosti, max. ve výši 800 Kč, poplatek za změnu strategie max. 500 Kč a dále poplatky za dodatečný výpis a poskytování informací jiným způsobem, než stanoví

Fondový vlastní kapitál = „rozdíl mezi hodnotou aktiv a hodnotou závazků, přičemž hodnota aktiv se stanoví jako součet reálné hodnoty aktiv, které souvisejí s investiční činností, a hodnoty ostatních aktiv zjištěné podle zákona upravujícího účetnictví; hodnota závazků se stanoví jako součet reálné hodnoty závazků, které souvisejí s investiční činností, a hodnoty ostatních závazků zjištěné podle zákona upravujícího účetnictví“. Zdroj: Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření v aktuálním znění, § 3 k. 108

76

zákon.109 Realita je taková, že např. penzijní společnost České pojišťovny má v současnosti úplaty za zhodnocení i obhospodařování nulové110, na rozdíl od penzijní společnosti Komerční banky111 a ČSOB112, které mají poplatky nastaveny v maximální výši dané zákonem. Maximální poplatky pro životní pojištění zákonem stanoveny nejsou, což je zřejmé na první pohled. Při prohledávání sazebníků penzijních společností bylo vše velmi přehledné a dobře dohledatelné. Sazebníky k životnímu pojištění jsou však chaotické a nepřehledné. Po nahlédnutí do několika sazebníků jsem narazila ve velkou spoustu poplatků, přičemž u většiny jsem ani netušila, co si pod nimi představit. Náklady na správu obvykle překračují 2 % ročně, což je podstatný rozdíl. Navíc vstupní poplatek, který u druhého pilíře není, je u životních pojištění také velmi vysoký.113 Myslím, že vysoké a nepřehledné poplatky jsou hlavním z důvodů, které životnímu pojištění zbytečně ubírají na oblíbenosti. Způsob výplaty důchodu Ohledně výplaty důchodu z druhého pilíře se objevuje mnoho otazníků. Byl totiž schválen vcelku nepochopitelný systém výplaty, kdy důchody nebude vyplácet penzijní společnost, ale životní pojišťovna. Tento systém bude fungovat i u dobrovolného penzijního spoření. Jakmile klient získá nárok na důchod z druhého pilíře, sdělí mu penzijní společnost aktuální hodnotu účtu. Ten si pak vybere životní pojišťovnu, se kterou uzavře smlouvu o pojištění důchodu s jednorázovým pojistným. Tuto smlouvu musí penzijní společnost akceptovat a následně převede peníze. Navíc bude v tomto procesu figurovat také Centrální registr smluv. Pojišťovny nikdy nemusely vyplácet takové množství penzí, proto si myslím, že na to nejsou připraveny. 114 Předpokládám, že životní pojišťovna to také nebude dělat zadarmo a nějaké poplatky si strhne. Kdyby se tak stalo, klient by tímto převodem zbytečně přišel o část naspořených peněz. Čím více subjektů se na výplatě důchodů bude podílet, tím bude výplata pomalejší, administrativně náročnější a také dražší a méně transparentnější. Navíc je otázkou, jak Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření v aktuálním znění, § 32, 33. Sazebník poplatků pro klienty Penzijní společnosti České pojišťovny, a.s., platný od 1.1.2013. In: Penzijní společnost České pojišťovny [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/cs/download/sazebniky-poplatku-smlouva-saz_20130206-i.pdf 111 SAZEBNÍK KB PS (platný od 1. 1. 2013). In: KB Penzijní společnost [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.kbps.cz/_sys_/FileStorage/download/1/178/sazebnik_final_130124.pdf 112 SAZEBNÍK ČSOB Penzijní společnosti, a. s., člena skupiny ČSOB platný od 1. 1. 2013. In: ČSOB Penzijní společnost[online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.csob-penze.cz/Portals/csobpf/nastazeni/Sazebnik%20%C4%8CSOB%20PS.pdf 113 Důchodové pojištění: pozor, co vlastně kupujete!. In: Peníze.cz [online]. 15.01.2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchody/248219-duchodove-pojisteni-pozor-co-vlastne-kupujete! 114 S expertem o penzijní reformě - to musíte číst!!!. In: Bankovnipoplatky.com: Internetový ombudsman bankovních klientů[online]. 21.03.2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/s-expertem-o-penzijni-reforme---to-musite-cist-16973.html 109 110

77

budou výplaty probíhat reálně a zda to pro pojišťovny skutečně nebude příliš velké sousto. Možnosti výplaty pojistné částky na dožití jsou u životního pojištění také širší. U investičního, kapitálového a u některých pojišťoven i důchodového pojištění je možnost jednorázové výplaty. Člověk tak může peníze ihned použít na nákup určitého statku nebo peníze vložit např. na spořicí účet či jinak investovat. Může se jednoduše svobodně rozhodnout, jak s nimi naloží. Pokud zvolí výplatu ve formě pravidelného důchodu, může si také obvykle vybrat v jakých intervalech bude důchod vyplácen. To u druhého pilíře možné není.

5.3 Komparace životního pojištění s penzijním připojištěním, resp. doplňkovým penzijním spořením Rozdíl mezi doplňkovým penzijním spořením, resp. i starším penzijním připojištěním a životním pojištěním vychází také v první řadě z právní úpravy. Zatímco doplňkové penzijní spoření115 i penzijní připojištění jsou čistě spořicí produkty, životní pojištění v sobě navíc zahrnuje i rizikovou složku, díky které se pojistník může chránit před různými

riziky.

Oba

produkty

však

mohou

být

použity

k posílení

příjmu

v postproduktivním věku a nabízí možnost předčasného zrušení. Hlavním rozdílem mezi těmito produkty je rozsah státní podpory a dále poplatky účtované pojišťovnami a penzijními společnostmi. Jisté podobnosti lze spatřit u fungování investiční složky. Tyto rozdíly a podobnosti budou podrobněji rozebrány v následujícím textu. Způsob fungování investiční složky U starého penzijního připojištění fondy neumožňovaly účastníkům volit investiční strategii, na druhou stranu však garantovaly nezáporné zhodnocení. V tomto ohledu se penzijní připojištění podobalo kapitálovému a důchodovému pojištění, kde však pojišťovny navíc garantují zhodnocení minimálně ve výši technické úrokové míry. Současné doplňkové penzijní spoření se díky možnosti ovlivňovat investiční strategii a absencí garance více podobá investičnímu pojištění. Ponechání investičního rizika na klientovi je v současnosti velkým trendem, který je velmi výhodný pro finanční instituce. Podpora ze strany státu Penzijní připojištění (i doplňkové penzijní spoření) je hlavním produktem v rámci třetího pilíře a zřejmě z toho důvodu je více podporováno ze strany státu než životní

Doplňkové penzijní spoření je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření ve znění zákona č. 403/2012 Sb. (dále jen „zákon o doplňkovém penzijním spoření“). 115

78

pojištění. Jediným druhem státní podpory, kterým se může životní pojištění pyšnit, je daňová podpora pro zaměstnavatele přispívající zaměstnancům na životní pojištění a daňová podpora pro účastníky, kteří si přispívají sami (viz část o motivech pro sjednání životního pojištění). Tato podpora však platí i pro penzijní připojištění a dobrovolné penzijní spoření, jediným rozdílem je, že odpočet je zde možný až u příspěvků nad 12 000 Kč. Hlavní podporu ze strany státu však představují státní příspěvky, které jsou hlavní výhodou oproti životnímu pojištění a které tento produkt velmi zatraktivňují. Poplatky Poplatky účtované pojišťovnami již byly probrány v kapitole věnované srovnání životního pojištění a druhého pilíře. Jejich maximální výše není nijak omezena a nastavení poplatků je plně v rukou pojišťovny. Díky tomu jsou sazebníky nepřehledné a přeplněné všemožnými poplatky, kterým většina lidí dle mého názoru ani nemůže rozumět. Maximální výše poplatků a úplat účtovaných penzijními společnostmi je naopak stanovena zákonem o doplňkovém penzijním spoření, což zaručuje jejich přehlednost, srozumitelnost a v neposlední řadě i to, že nejsou přemrštěně vysoké.

5.4 Závěry ze srovnání životního pojištění s reformními produkty Jak životní pojištění, tak i druhý pilíř jsou produkty, které mohou být použity jako doplněk ke státnímu důchodovému systému, jejich princip je však úplně jiný, proto je to třeba mít při srovnání na paměti. Většina rozdílů vychází právě z odlišné právní úpravy. Životní pojištění je v mnohých ohledech flexibilnější, protože není tak přísně upraveno zákonem. Menší míra regulace s sebou však přináší nejenom výhody, ale i nevýhody. Mezi výhody bych zařadila např. možnost vstupu téměř v jakémkoli věku, možnost nastavení smluv podle individuálních potřeb klienta, možnost předčasného zrušení či volby při výplatě pojistné částky při dožití, možnost přerušení placení apod. Tyto výhody jsou zároveň nevýhodami druhého pilíře, jehož pravidla platí pro všechny stejně. Naopak díky větší regulovanosti jsou poplatky důchodového spoření v rámci druhého pilíře nižší a přehlednější. Atraktivitu tohoto produktu také zvyšuje fakt, že účastník se po nahlášení zaměstnavateli již nemusí starat o odvádění příspěvků nebo o případné aktualizace smlouvy. Jako hlavní nevýhodu druhého pilíře oproti životnímu pojištění však vidím v tom, že je velmi ovlivněn politickým vývojem. U životního pojištění není důvod se obávat, že změna politické strany u moci změní podmínky tak, že se z něj stane bezcenný produkt. Navíc i kdyby se tak stalo, pořád existuje možnost smlouvu předčasně zrušit. Tu druhý pilíř neposkytuje a pravděpodobnost, že při změně politické strany u moci dojde k zásadním změnám tohoto instrumentu, je bohužel v současnosti obrovská. Navíc je druhý pilíř závislý na tom, zda se setká s pozitivním ohlasem 79

veřejnosti, protože pokud by se tak nestalo, riziko jeho zrušení či úpravy by ještě vzrostlo. Samozřejmě je třeba ještě na závěr zmínit, že životní pojištění je kromě spořicího produktu především pojistný produkt, který umožňuje občanům krýt všemožná rizika. Co se týče srovnání životního pojištění s penzijním připojištěním a doplňkovým penzijním spořením, jako hlavní výhodu penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření bych vyzdvihla státní podporu ve formě příspěvků a přehlednější a nižší poplatky. Poplatky a nákladovost životního pojištění jsou dle mého názoru jeho největší slabinou. Na druhou stranu výhodou životního pojištění je poskytovaná pojistná ochrana.

5.5 Úloha životního pojištění v penzijní reformě Výzkum agentrury NMS market research z minulého roku odhalil, že životní pojištění je pro občany až třetí volbou při rozhodování, jak se zajistit na stáří (viz následující graf). Nejvíce bylo pro tento účel využíváno penzijní připojištění, což je pravděpodobně způsobeno velkým zájmem o tento produkt před ukončením jeho poskytování. Penzijní připojištění mělo sjednáno 80 % z dotázaných. Druhou možností, kterou se občané zajišťují na stáří, je pravidelné spoření. Pravidelně si na důchod spořilo necelých 45 % dotázaných. Životní pojištění využívalo jako doplněk státního důchodu necelých 40 % dotázaných. Zajímavé je, že na Slovensku, kde již penzijní reforma nějakou dobu funguje, je životní pojištění nejpoužívanější možností zajištění příjmu v postproduktivním věku. Bohužel stále více než 20 % dotázaných (jak u nás, tak i na Slovensku) věří, že se o ně postará stát nebo rodina. Graf 17 – Možnosti využívané k zajištění na stáří v roce 2012


80

Taková byla situace před zavedením penzijní reformy u nás. Jakou roli by mohlo hrát životní pojištění mezi možnostmi zajištění na stáří po realizaci reformy důchodů, bude předmětem následujícího textu. Cílem této kapitoly a zároveň celé této práce by měl být odhad vývoje trhu s životním pojištěním v důsledku přijetí druhého pilíře a dalších reformních kroků. Pro tento účel byla v práci nejdříve vysvětlena jednotlivá reformní opatření a důvod nutnosti jejich přijetí. Dále bylo třeba vysvětlit princip a druhy životního pojištění. To bylo následně porovnáno jak s druhým pilířem, tak i doplňkovým penzijním spořením. Všechny tyto informace jsou pro závěrečný odhad klíčové. Teď již k samotnému rozboru úlohy životního pojištění v penzijní reformě. Reformní kroky byly zacíleny na podporu a zvýšení zájmu o životní pojištění pouze okrajově. Penzijní reforma přímo ovlivnila životní pojištění pouze navýšením daňových odpočtů. Z toho by se dalo mylně usuzovat, že úloha životního pojištění v penzijní reformě bude zanedbatelná a že reformní kroky pojištění téměř neovlivní. Opak by však dle mého názoru mohl být pravdou. Podstatný by totiž mohl být právě nepřímý vliv reformních kroků. Otázkou však je, jakým způsobem bude reforma a především druhý pilíř přijat veřejností a jak na poskytování druhého pilíře a doplňkového penzijního připojištění zareagují finanční instituce, které se jejich nabízení neúčastní. Možné scénáře budou obsahem následujícího textu, nejprve však bude vhodné v krátkosti zmínit, které společnosti se zapojily do nabízení druhého pilíře a doplňkového penzijního spoření a jak si prozatím vedou. Penzijní společnost prozatím založilo 11 stávajících finančních institucí, pouze šest z nich se však odhodlalo poskytovat důchodové spoření v rámci druhého pilíře. Jedná se o penzijní společnost Allianz, České spořitelny, České pojišťovny, ČSOB, Komerční banky a Raiffeisen. Zbývajícími penzijními společnostmi, které se rozhodly poskytovat pouze třetí pilíř, jsou penzijní společnost Aegon, AXA, Conseq, Generali a ING.116 Ty považují poskytování druhého pilíře za příliš velké riziko, které by při případném neúspěchu penzijní reformy mohlo mít závažné dopady na jejich finanční situaci, a proto se rozhodly nezúčastnit.117 Mezi společnostmi nabízejícími spoření ve druhém pilíři se prozatím nejlépe daří penzijní společnosti České pojišťovny, která se rozhodla poskytnout klientům garanci nezáporného zhodnocení do roku 2015 při sjednání smlouvy do konce června. Druhé místo v prodejnosti obsadila Raiffeisen penzijní

Penzijní společnost (stav ke dni 01.04.2013). In: ČNB: Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 2013-0409]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB37.SUBJEKTY_V_ROLI_X?p_lang=cz&p_DATUM=01.04.2013&p_ ROL_KOD=117 117 Další penzijní fond nejde do reformy, už je to třetina. In: Aktuálně.cz [online]. 3.12.2012 [cit. 2013-0409]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=765091 116

81

společnost.118 A teď již k samotné analýze úlohy životního pojištění v reformě důchodů a k možným scénárům vývoje. 5.5.1 Scénáře vývoje trhu s životním pojištěním Ať už druhý pilíř skončí úspěchem či fiaskem a ať už bude životní pojištění ovlivněno jakkoli, vždy se dá alespoň za částečný úspěch penzijní reformy považovat, pokud by vyvolala veřejnou diskusi o udržitelnosti státních důchodů. Pokud by lidé konečně pochopili, že reforma (bez ohledu na konkrétní opatření) byla přijata, protože situace v oblasti státních důchodů není optimistická, že státní rozpočet není neomezený a že se skutečně může stát, že za pár let žádný státní důchod existovat nebude. Možná, že situace v budoucnu nebude tak dramatická, ale vždy se vyplatí být připraven na nejhorší. Pokud by si lidé díky reformě uvědomili, že na trhu je spoustu jiných možností, jak se zajistit na stáří a začali tyto produkty aktivně využívat, bych osobně považovala alespoň za částečný úspěch důchodové reformy, byť by třeba byl doprovázen zrušením druhého pilíře. Pokud se totiž podaří zvýšit povědomí občanů o důchodové situaci, mohl by se zvýšit zájem o životní pojištění, jakožto o alternativu ke státnímu důchodu. To je dle mého názoru základní předpoklad. Při jeho nesplnění by se role životního pojištění v penzijním systému pravděpodobně nezměnila, a to především proto, že kromě zvýšení daňových odpočtů nebyla na trh s životním pojištěním zaměřena žádná přímá reformní opatření. Velmi zjednodušeně se dá říct, že by mohly nastat dvě situace. V prvním případě by se mohlo stát, že se lidé neztotožní s reformními opatřeními a zájem o nové reformní produkty, tedy druhý pilíř a doplňkové penzijní spoření, bude mnohem menší, než se předpokládalo a než by mohlo mít smysl pro stát i pro nově vzniklé penzijní společnosti. Druhou možností je naopak obrovský zájem o druhý pilíř a doplňkové penzijní spoření a uzavírání smluv ve velkém. Nezájem veřejnosti či pouze případné rozpaky ohledně reformních opatření by byly samozřejmě nepříznivé pro nově vzniklé penzijní společnosti, které se rozhodly je nabízet. Na druhou stranu by však této situace mohly využít životní pojišťovny, pro které by mohla představovat velkou příležitost, jak zvýšit zájem o životního pojištění. Pokud by byl navíc splněn výše popsaný předpoklad a lidé by si začali uvědomovat nejistou budoucí situaci v oblasti státních důchodů a začali by se aktivně zajímat o další možnosti zajištění příjmu na stáří, úloha životního pojištění by mohla být velmi významná. V opačném případě pokud by došlo k pozitivnímu scénáři Přinášíme první srovnání penzijních společností. In: Důchodové spoření - novinka penzijní reformy [online]. 7.02.2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.duchodko.cz/duchodova-reforma2013/prinasime-prvni-srovnani-penzijnich-spolecnosti/; Garance vkladů. In: Penzijní společnost České pojišťovny [online]. 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/duchodove-sporeni/garancevkladu.html. 118

82

pro penzijní společnosti a smlouvy o důchodovém spoření, případně o doplňkovém penzijním spoření by byly uzavírány ve velkém, mohlo by to mít neblahé důsledky pro životní pojištění. Lidé by při zajištění na stáří dávali přednost reformním produktům před životním pojištěním a zájem o životní pojištění by mohl poklesnout. Můj osobní názor je, že o druhý i třetí pilíř masový zájem nebude, ale pravděpodobně ani neskončí fiaskem. Myslím, že zájem však bude o něco menší, než stát a penzijní společnosti očekávaly, a to i přesto že penzijní společnosti plánují v dohledné době spustit větší mediální kampaně a očekávají velký nárůst uzavřených smluv.119 Důvodů, které mě k tomuto závěru vedou, je několik. V první řadě se jedná o nevýhody druhého pilíře a doplňkového penzijního spoření popsané dříve. Dalším důvodem je prozatím nepříliš velký zájem o reformní produkty. A v neposlední řadě si myslím, že svou roli sehrají i provize za sjednání smluv o důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření. Jejich maximální výše je totiž ze zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření omezena na 3,5 % průměrné mzdy v ekonomice za první až třetí čtvrtletí přecházejícího kalendářního roku, což v praxi znamená maximální provizi v roce 2013 ve výši cca 830 Kč. Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradků České republiky považuje tuto částku za neadekvátní, a to především kvůli politickému riziku, které na sebe zprostředkovatel přebírá.120 Na jednu stranu je toto opatření pochopitelné, neboť jeho cílem je zamezit uzavírání smluv bez ohledu na vhodnost pro daného člověka. Pro externí finanční zprostředkovatele však pravděpodobně taková odměna nebude příliš lákavá a dá se předpokládat, že pokud budou mít možnost, místo smlouvy o důchodovém spoření za 830 Kč zvolí raději investiční životní pojištění, které není spojeno s takovým politickým rizikem a ještě za něj dostanou větší provizi. Všechny tyto důvody by dle mého názoru mohly zároveň mírně zvýšit úlohu životního pojištění v penzijní reformě a napomoci tak růstu trhu s životním pojištěním. Žádný dramatický nárůst v této oblasti však nepředpokládám. Co by však mohlo životní pojištění ještě více podpořit, je odstranění či alespoň omezení hlavní nevýhody tohoto produktu, a to vysoké nákladovosti produktu a nepřehlednosti sazebníků. Také předpokládám, že by mohla v tomto směru zafungovat konkurence, což už se v podstatě stalo v případě Kooperativy. Kooperativa je totiž jednou ze společností, které se Přinášíme první srovnání penzijních společností. In: Důchodové spoření - novinka penzijní reformy [online]. 7.02.2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.duchodko.cz/duchodova-reforma2013/prinasime-prvni-srovnani-penzijnich-spolecnosti/; Garance vkladů. In: Penzijní společnost České pojišťovny [online]. 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/duchodove-sporeni/garancevkladu.html. 120 Zajímavé: Kdo vám prodá penzijní reformu?. In: Bankovnipoplatky.com: Internetový ombudsman bankovních klientů [online]. 30.10.2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/zajimave-kdo-vam-proda-penzijni-reformu--18754.html 119

83

rozhodly penzijní společnost nezaložit. Aby však nezůstala pozadu, rozhodla se představit konkurenční produkt k druhému pilíři, tzv. Penzi s garancí121. Ve zkratce se jedná o životní pojištění, které by mělo zajistit odpovídající životní úroveň na stáří, a to mnohem flexibilněji než prostřednictvím důchodu z druhého pilíře. Navíc je toto pojištění doplněno o garanci zhodnocení ve výši 2,4 % při umístění peněz do garantovaného fondu.

5.6 Závěrečné shrnutí Můj odhad je tedy takový, že druhý pilíř nebude prodáván v takové míře, jak stát a penzijní společnosti zřejmě očekávaly. Nevýhody s ním spojené by však mohly pomoci trhu s životním pojištění, kde by mohlo v ideálním případě dojít ke zvýšení zájmu o různé druhy životního pojištění jakožto možnosti doplnění příjmu na stáří. Nicméně o žádný závratný nárůst se pravděpodobně jednat nebude. Na toto téma se zamýšleli i představitelé největších pojišťoven působících na našem trhu a odborníci z praxe. Názory některých z nich budou prezentovány na následujících řádcích. „… A jaké očekáváme trendy v pojištění? Jak už jsem zmínil, velké téma bude důchodová reforma. Díky tomu by mohl pokračovat růst životního pojištění. Pevně věříme, že i díky našemu novému produktu PENZE S GARANCÍ.“122 Předseda představenstva Kooperativy Ing. Martin Diviš, MBA „Rok 2013 považuji obecně za přelomový a vidím před námi mnoho výzev. V prvé řadě musíme občanům dostatečně vysvětlit všechny výhody spoření ve druhém pilíři penzijní reformy a přesvědčit je o tom, že druhý pilíř není jen pro mladé a bohaté, jak se často mylně píše v médiích.“123 Pavel Řehák, generální ředitel a místopředseda představenstva České pojišťovny

„… Další událostí je zavedení druhého pilíře do penzijního systému. Na první pohled může vstup občanů do druhého pilíře znamenat odčerpání kupní síly a tedy zhoršení podmínek

Penze s garancí. In: Kooperativa: Vienna Insurance Group [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.penzesgaranci.cz/ 122 Pojišťovnictví v roce 2013: Kooperativa. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online]. 16.1.2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovnictviv-roce-2013-kooperativa/ 123 Pojišťovnictví v roce 2013: Česká pojišťovna. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online]. 1.2.2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovnictviv-roce-2013-ceska-pojistovna/ 121

84

pro životní pojištění. Ale podle mého názoru by tomu tak nemuselo být, vždyť vhodně nastavená životní pojistka není nic jiného než zajištění na stáří a oproti druhému pilíři má několik výhod, např. ji lze v budoucnu upravovat podle potřeby. A tak otevření tématu zajištění na stáří může životnímu pojištění pomoci. Takže já vidím blízkou budoucnost životního pojištění optimisticky.“124 Generální ředitel Pojišťovny České spořitelny RNDr. Petr Zapletal, MBA „… Sekundárně se možná projeví i zavedení II. pilíře a navýšení plateb do III. pilíře důchodového systému, který může být do určité míry konkurenční pro rezervotvorné produkty životního pojištění.“125 Předseda představenstva a generální ředitel pojišťovny UNIQA Ing. Martin Žáček, CSc. „… Ve prospěch prodeje životních produktů pak budou působit současné rozpaky nad penzijní reformou, zapříčiněné především politickým vývojem, kdy poslední volby naznačily posun naší společnosti směrem k levicové části spektra. Reálná hrozba zásahu do penzijní reformy týkající se především druhého pilíře penzijní reformy může vést k volbě životního pojištění jako klasické alternativy financování postaktivního věku.“126 Jaroslav Daňhel z katedry pojišťovnictví Vysoké školy ekonomické v Praze „… V životním pojištění bude pokračovat příznivý vývoj v oblasti běžně placeného pojistného. Podpoří jej i probíhající penzijní reforma. Možnost investovat v rámci II. pilíře se sice jeví jako konkurenční a tedy snižující zájem o životní pojištění jako formu spoření, ale realita je paradoxně jiná. Důležité je zvýšení zájmu o zajištění vlastní budoucnosti a posilování osobní odpovědnosti občanů za svoje stáří.“127 Nezávislá analytička ze společnosti NESS Kateřina Lhotská

124 Pojišťovnictví v roce 2013: Pojišťovna České spořitelny. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online]. 23.1.2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvojtrhu/pojistovnictvi-v-roce-2013-pojistovna-ceske-sporitelny/ 125 Pojišťovnictví v roce 2013: UNIQA. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online]. 11.1.2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovnictvi-v-roce2013-uniqa/ 126 Pojišťovnictví v roce 2013 očima Jaroslava Daňhela z VŠE. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online]. 1.2.2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvojtrhu/pojistovnictvi-v-roce-2013-ocima-jaroslava-danhela-z-vse/ 127 Pojišťovnictví v roce 2013 očima analytičky Kateřiny Lhotské. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online]. 28.1.2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvojtrhu/pojistovnictvi-v-roce-2013-ocima-analyticky-kateriny-lhotske/

85

86

6 NÁVRH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ CHÁPÁNÍ POTŘEBY PENZIJNÍ REFORMY OBČANY ČR Prozatím stále není jisté, jaká bude budoucnost penzijní reformy a především druhého pilíře, v současnosti v této souvislosti panují velké rozpaky. Ty jsou v první řadě způsobeny diskutabilním nastavením druhého pilíře a doplňkového penzijního spoření. Dalším důvodem je však dle mého názoru skutečnost, že mnoha lidem ještě stále nedochází, že budoucnost státních důchodů je velmi nejistá, a proto je reforma důchodů nutná, i když třeba ne v podobě, ve které současně funguje. Základním předpokladem pro přijetí jakékoli (i mnohem lepší) reformy důchodů veřejností je dosáhnout toho, aby lidé byli předsvědčeni, že je skutečně nutná. Důvodů, proč se tak prozatím nestalo, je několik a jejich odstranění by mohlo vést ke zlepšení chápání nutnosti reformy. Prvním a dle mého názoru nejzásadnějším důvodem je politická neshoda ohledně otázky důchodů. Není divu, že občané nevěří, že situace je opravdu tak špatná a že státu dochází peníze na výplatu důchodů, když od každé politické strany slýchají diametrálně odlišné názory. Jestliže se ani politické strany nemohou shodnout na jejím obsahu a jestliže některé vyhrožují jejím zrušením, pak je pochopitelné, že reforma není přijata tak, jak by za předpokladu shody napříč politickým spektrem mohla být. Zvlášť když se jedná o něco tak dlouhodobého, z čeho se po vstupu již nelze vyvázat. Řešení tohoto problému je dle mého názoru zásadní pro pochopení nutnosti reformy, nicméně je velice komplikované a bohužel se domnívám, že prozatím neexistuje dostatečná motivace ze strany politických stran. Státní důchody jsou stále ještě vypláceny v přijatelné výši a nikdo jistě neví, kdy by mohlo dojít k jejich podstatné redukci či zrušení, i když je pravděpodobné, že alespoň k jedné z těchto možností dojde. Pravdědopobně je to otázka vzdálenější budoucnosti, proto se některým politickým stranám nechce přijímat drastičtější opatření, která by nemusela být pro jejich voliče atraktivní. Pesimistická, ale bohužel dle mého názoru reálná varianta je, že se na formě penzijní reformy a její nutnosti shodnou politické strany, jakmile se objeví první problémy při výplatě důchodů. Prozatím se totiž neobjevil ani nejmenší náznak jakékoli společné řeči v této oblasti. Další selhání vidím v absenci marketingové kampaně ze strany státu. Často se mluví o tom, že lidé reformě nerozumí, a proto o ni nemají zájem. Tomu se dalo předejít, pokud by reforma a především její nutnost byla lidem vysvětlena jak před její realizací, tak i následně po zavedení. Je přece hlavně v zájmu státu, aby se jí účastnilo mnoho lidí. Jedním z cílů navíc bylo snížit závislost na prvním pilíři. Marketing je velmi mocným nástrojem, disponujícím obrovskou škálou možností, jak zaujmout cílovou skupinu. 87

Obzvlášť v době rozmachu nejrůznějších sociálních sítí, chytrých telefonů a mnoha dalších vymožeností, které činí oslovení cílové skupiny ještě jednodušší. Stejně jako firmy úspěšně propagují své výrobky, o nichž by bez pomoci marketingu málokdo věděl, měl i stát již před zavedením reformy spustit kampaně utvrzující v tom, že reforma je nutná a nenechat to pouze na penzijních společnostech, pro které je to navíc velmi nákladné. Věřím, že při správně namířené a nastavené marketingové státní kampani by budoucí přínosy mnohonásobně převýšily vynaložené náklady. Je třeba nezapomenout také na další faktor, který v tomto problému hraje svou roli, a to finanční gramotnost, resp. negramotnost české populace. Jak již bylo probráno ve čtvrté kapitole, znalosti občanů v oblasti finančních služeb jsou na velmi špatné úrovni, což může mít za následek i nepochopení nutnosti penzijní reformy. Jak jsem již nastínila, finanční vzdělávání by mělo být součástí výuky na všech školách. Výuka by měla probíhat již na základních školách od nejsnadnějších věcí. Měla by být zaměřena nejenom na samotné finanční produkty, ale také na důchodový systém, který ovlivňuje každého z nás. Zvýšení finanční gramotnosti musí probíhat velmi praktickou cestou, nikoli studováním nic neříkajících pojmů. Každý by např. měl být schopen spočítat, jaký bude dostávat důchod. Troufám si tvrdit, že to v současnosti mnoho lidí neví nebo se o to nezajímají a pak mohou být překvapeni jeho výší. Přitom se jedná o velmi jednoduchý výpočet, který nevyžaduje žádné speciální schopnosti. S trochou nadsázky by se dalo říct, že předměty jako fyzika či chemie naučí žáky znalostem, ze kterých většina lidí v životě využije minimum, každý si však bude zakládat účet, bude se chtít pojistit nebo si vzít úvěr na nákup auta. Z vlastní zkušenosti vím, že vzdělávání na mnoha školách základního a středního stupně je vemi zaostalé a ani v nejmenším nerespektuje, že doba se v posledních letech velmi změnila. Pak není divu, že lidé nejsou finančně gramotní, neorientují se v produktech na finančním trhu a nechají se zlákat nabídkami finančních poradců. V oblasti školství bych tedy navrhovala velkou reorganizaci a modernizaci, která by odpovídala dnešní moderní době. Ruku v ruce s touto reorganizací jde také nutnost zjednodušení finančních produktů. Jako konkrétní případ mě napadají již několikrát zmiňované poplatky u životního pojištění. Nevidím důvod, proč by sazebníky životních pojištění měly být několikastránkové dokumenty zaplněné obrovským počtem nesrozumitelných poplatků. Proč prostě neuzákonit pár druhů poplatků, které mohou být účtované, stejně jako je tomu u druhého pilíře. I když by neměly omezenu horní hranici, tím že by jich bylo pár, by byly snadno dohledatelné, lidé by se v nich lépe orientovali a byli by schopni lépe porovnat jednotlivé nabídky. Faktorů, které způsobily, že lidé dostatečně nechápou nutnost penzijní reformy, je ještě více, ty výše jmenované však považuji za nejzásadnější. Jejich náprava bude velmi náročná a v žádném případě to nebude otázka pár měsíců. Nicméně dokud lidé nebudou 88

náležitě informováni, budou stále ovlivnitelní špatnými finančními poradci, nebudou využívat pojistné a finanční produkty v takové míře, ve které by měli a v důchodu se budou potýkat se sníženou životní úrovní.

89

90

ZÁVĚR Cílem této práce bylo odhadnout, jakou roli bude hrát komerční pojištění v penzijní reformě. Prvním krokem k tomuto cílo bylo analyzovat současný demografický vývoj i jeho prognózu, z čehož následně vyplynula nutnost přijetí reformy penzí. Současným trendem v rámci demografického vývoje u nás i v Evropě je stárnutí populace. Hlavními faktory ovlivňujícími tempo stárnutí populace je míra porodnosti a střední délka života. Vzhledem k tomu, že míra porodnosti by měla v následujících letech pouze mírně růst a střední délka života by se měla výrazně prodloužit, prognózy demografického vývoje předpovídají dramatickou změnu věkové struktury a další pokračování současného trendu stárnutí populace. Tento nepříznivý demografický vývoj si proto vynutil zásadní změny v oblasti důchodů v naší republice. Důchodový systém u nás totiž stál pouze na dvou pilířích - první pilíř neboli státní důchod a třetí pilíř, jehož součástí bylo penzijní připojištění a různé formy komerčního pojištění. A právě první pilíř založený na principu průběžného financování byl oblastí, na které se začalo stárnutí populace citelně projevovat. V tomto systému totiž dochází k pouhému přerozdělování peněz od ekonomicky aktivní části populace k osobám pobírajícím důchod. V mnohých případech se však důchod plynoucí z prvního pilíře stal jediným zdrojem příjmů. Vzhledem k nárůstu postproduktivní části populace a úbytku ekonomicky aktivních občanů by se mohlo stát, že za pár let již nebudou na výplatu důchodů peníze. Z toho důvodu byla přijata penzijní reforma, která odstartovala letos v lednu a její rozbor byl předmětem další kapitoly. Hlavními cíli této reformy byla udržitelnost veřejných financí, snížení závislosti občanů na prvním pilíři a zvýšení zásluhovosti důchodového systému. První pilíř prošel mírnými změnami, mezi které patří např. prodloužení věku odchodu do důchodu a úprava výpočtu státního důchodu. Nejzásadnější a zároveň nejkontroverznější změnou bylo zavedení druhého pilíře. Jedná se v podstatě o pravidelné spoření fixního procenta ze mzdy na účet důchodového spoření. Účastník může volit investiční strategii, nemá však garantované minimální zhodnocení. Zapojení do druhého pilíře je nevratné rozhodnutí a mělo by posílit adresnost a zásluhovost systému. Třetí pilíř také prošel velkými změnami. Nové smlouvy o penzijním připojištění se již neuzavírají, penzijní připojištění totiž bylo nahrazeno novým doplňkovým penzijním spořením. To vykazuje určité společné rysy s předchůdcem, ve většině se však tyto produkty rozchází. Tyto reformní kroky byly prozatím přijaty veřejností velmi rozpačitě. Penzijní reforma je provázena velkou politickou a ekonomickou nestabilitou, což je dle mého názoru jeden z jejích hlavních problémů. Nemluvě o formě jednotlivých reformních opatření. Reformní produkty jsou 91

závazek na velmi dlouhou dobu, proto by bylo potřeba, aby byly atraktivnější a výhodnější pro občany a zároveň byly podporovány napříč politickým spektrem. V současnosti se však odehrává spíše opak. Penzijní reformě a nutnosti jejího přijetí byla věnována první polovina práce. Zbytek práce byl zaměřen na komerční pojištění a jeho úlohu v hospodářské situaci České republiky a poté v penzijní reformě. Český pojistný trh stále ještě není ani zdaleka na takové úrovni jako ten evropský. Celková propojištěnost je asi poloviční oproti situaci v Evropské unii. V minulém roce sice došlo k mírnému nárůstu předepsaného pojistného v životním pojištění, v neživotním pojištění naopak pokračuje pokles. Pokles byl zaznamenán i v oblasti podnikatelského pojištění. Zásadním problémem však je, že Češi si stále na existenci pojištění nezvykli. To dokládá i průzkum z roku 2012, ve kterém bylo zjištěno, že téměř polovina dotázaných jsou buď předsvědčeni, že je pojištění neochrání, nebo že se jim nic nestane a pojištění nepotřebují. Bylo také zjištěno, že lidé se velmi špatně orientují v pojistných produktech a nechávají se zlákat naoko výhodnými radami finančních poradců, kteří jsou hnáni vidinou provizí. To se pak projevuje např. vysokým počtem zrušených smluv o životním pojištění kvůli aktuálně výhodnějším nabídkám od finančních poradců. Řešením této nízké finanční gramotnosti by dle mého názoru mohl být komplexní systém finančního vzdělávání zakomponovaný již do učiva na základních školách. V této oblasti je třeba jednat skutečně neodkladně a zavést velmi praktickou výuku, neboť každý člověk se dříve či později setká s produkty finančního trhu a vzdělání v této oblasti by mohlo zajistit, že lidé budou schopni sami posoudit výhodnost nabídek a mohli by díky tomu lépe pochopit význam pojištění. Úloha pojištění v současné hospodářské situaci tedy stále není příliš významná. Díky penzijní reformě se však otevírá možnost posílení role životního pojištění, čímž se dostáváme k samotnému cíli práce, neboli analýze úlohy komerčního pojištění v penzijní reformě. Práce je zaměřena pouze na úlohu životního pojištění, určité druhy životního pojištění lze totiž využít nejen za účelem pojistné ochrany, ale také jako doplněk státního důchodu v postproduktivním věku. Mezi tyto druhy patří kapitálové, investiční a důchodové pojištění, případně různé modifikace aktuálně dostupné na pojistném trhu. Na první pohled by se mohlo zdát, že reformní produkty budou životnímu pojištění spíše konkurovat. Výše zmíněné druhy životního pojištění však mají mnohé výhody oproti nově nabízenému druhému pilíři a doplňkovému penzijnímu pojištění. Mezi hlavními je možno zmínit např. větší flexibilitu, krytí různých rizik či případně možnost předčasného zrušení smlouvy, která sice je u doplňkového penzijního spoření, ale u druhého pilíře schází. Ve prospěch životního pojištění také hraje dosavadní malý zájem o tyto reformní produkty. I když by se tedy mohlo zdát, že druhý pilíř či doplňkové penzijní spoření jsou konkurenční produkty, odhaduji, že o ně nebude takový zájem, jak 92

bylo očekáváno. Důvodů je několik, ať už se jedná o mnohá negativa těchto produktů nebo o omezené provize za sjednání smluv, které pravděpodobně v kombinaci s vysokým politickým rizikem nebudou pro externí finanční zprostředkovatele příliš lákavé. Zároveň se domnívám, že všechny tyto důvody by mohly působit jako velká příležitost pro rozvoj trhu s životním pojištěním, neboť jak již bylo řečeno, životní pojistné produkty mohou být také použity jako alternativa ke státnímu důchodu. Můj odhad je tedy takový, že vzhledem k malému zájmu o reformní produkty dojde k růstu v oblasti životního pojištění. Tento růst však pravděpodobně nebude nijak závratný. Lidé si totiž musí nejdříve uvědomit, že situace v oblasti státních důchodů není příznivá a že je čas přestat spoléhat na stát a začít se připravovat na důchod také s pomocí komerčních produktů. Reforma penzí však je nezbytná, ale musí být jiná než současně přijatá. Musí být podpořena napříč politickým spektrem, státní marketingovou kampaní a lidé musí mít dostatečné finanční vzdělání, aby byli schopni jí porozumět.

93

94

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

HAMERNÍKOVA, B., MAAYTOVÁ, A. et al. Veřejné finance. 2. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s.

[2]

NĚMEC, Daniel. Demografický vývoj. In SLANÝ, Antonín a kol. Faktory konkurenceschopnosti (Komparace zemí V-4). Brno: Masarykova univerzita, 2007. CVKS. ISBN 978-80-210-4455-5.

[3]

ČEJKOVÁ, PHD., Prof. Ing. Vikroria a Ing. Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Masarykova univerzita. Brno, 2006.

[4]

DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 2. Praha: Professional Publishing, 2006. 338 s. ISBN 80-86946-00-2.

[5]

Jak si spořit na důchod: Zorientujte se v důchodové reformě. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2012. ISBN 978-80-247-4479-7.

[6]

Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů v aktuálním znění.

[7]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v aktuálním znění

[8]

Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření v aktuálním znění.

[9]

Zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodovém spoření v aktuálním znění.

[10] Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření ve znění zákona č. 403/2012 Sb. [11] ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY: kterým se zveřejňuje maximální výše technické úrokové míry. In: Sbírka zákonů České republiky. 15.1.2013. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2 013/download/v_2013_02_20213560.pdf [12] ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY: kterým se zveřejňuje maximální výše technické úrokové míry. In: Sbírka zákonů České republiky. 11.2.2010. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2 010/download/v_2010_04_20510560.pdf [13] The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pd f/ee-2012-2_en.pdf. [14] Stárnutí obyvatelstva: aktualizace aktualizace projekce ČSÚ 2009. In: Český statistický

úřad [online].

31.01.2012

[cit.

2013-01-12].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/2f54fd0c 95

56c9c8a6c1257996004385f4/$FILE/%C4%8CS%C3%9A%20CERGEEI%20%C5%A0tyglerov%C3%A1%20projekce.pdf. [15] Technical

Compilation

Guide

for

Pension

Data

in

National

Accounts.

In: Eurostat [online]. 2011 [cit. 2013-01-05]. ISSN 1977-0375. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-RA-11-027/EN/KS-RA11-027-EN.PDF. [16] Vývoj mandatorních výdajů. In: ASO ČR: ASOCIACE SAMOSTATNÝCH ODBORŮ ČESKÉ

REPUBLIKY [online].

2011

[cit.

2013-01-13].

Dostupné

z:

http://www.asocr.cz/addons/files/stare/110906priloha2.pdf [17] BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 17. Dostupné

z:

http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-

komise-1-zaverecna-zprava.pdf [18] Manuál

k

důchodové

tiskoviny [online].

reformě.

2012

In: Důchodová

[cit.

reforma:

2013-02-26].

Formuláře

Dostupné

a z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf [19] Výroční zpráva 2011. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2012 [cit. 201303-26].

Dostupné

z:

http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BD ro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy. [20] Sazebník poplatků pro klienty Penzijní společnosti České pojišťovny, a.s., platný od 1.1.2013. In: Penzijní společnost České pojišťovny [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné

z:

http://www.pfcp.cz/cs/download/sazebniky-poplatku-smlouva-

saz_20130206-i.pdf [21] SAZEBNÍK KB PS (platný od 1. 1. 2013). In: KB Penzijní společnost [online]. 2013 [cit.

2013-04-07].

Dostupné

z:

http://www.kbps.cz/_sys_/FileStorage/download/1/178/sazebnik_final_130124. pdf [22] SAZEBNÍK ČSOB Penzijní společnosti, a. s., člena skupiny ČSOB platný od 1. 1. 2013. In: ČSOB Penzijní společnost[online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.csob-penze.cz/Portals/csobpf/nastazeni/Sazebnik%20%C4%8CSOB%20PS.pdf [23] Proč důchodová reforma: Reformy v zahraničí. In: Důchodová reforma [online]. 2011 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/70. [24] Stěhování. In: Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/stehovan.htm.

96

[25] Stárnoucí Evropa? Skutečnost, na kterou je třeba se připravit. In: EVROPSKÁ KOMISE [online].

15.05.2012

[cit.

2013-01-12].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/news/economy/120515_cs.htm. [26] Státní důchod. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/4. [27] Slovníček pojmů. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/11. [28] Státní

důchod:

Doba

reforma [online].

pojištění

MPSV

ČR,

pro

nárok

2011

[cit.

na

důchod.

In: Důchodová

2013-01-05].

Dostupné

z:

http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/60. [29] Státní důchod: Důchodový věk. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/59. [30] Důchodové

pojištění:

zabezpečení [online].

Účast

na

2012

pojištění. [cit.

In: Česká

správa

2013-01-05].

sociálního

Dostupné

z:

http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/. [31] Důchodové pojištění: Kalkulačky. In: MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435. [32] Důchodové

pojištění:

zabezpečení [online].

Starobní 2012

důchody. [cit.

In: Česká

2013-01-05].

správa

sociálního

Dostupné

z:

http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm. [33] Důchodová kalkulačka. In: DůchodováReforma.cz: Nezávisle o důchodové reformě [online].

2013

[cit.

2013-03-16].

Dostupné

z:

http://www.duchodovareforma.cz/duchodova-kalkulacka/ [34] Kalkulačka k důchodové reformě. In: MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].

2013

[cit.

2013-03-16].

Dostupné

z:

http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1989&pokles=0&pohl avi=4&mzda=25000&vynos=5&save=Vypo%C4%8D%C3%ADtat&_form_=calc [35] Státní důchod: Výpočet výše důchodu. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/61. [36] Bezděkova komise (2004 - 2005). In: České reformy.cz [online]. 17.03.2011 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/bezdekova-komise-20042005/. [37] Stávající důchodový systém. In: Důchodová reforma ČR [online]. 2010 [cit. 201301-13]. Dostupné z: http://duchodova.reformacr.cz/stavajici-duchodovy-system/ [38] Předčasný důchod v roce 2013. In: Finance.cz [online]. 23.10.2012 [cit. 2013-0303].

Dostupné

z:

http://www.finance.cz/zpravy/finance/368351-predcasny-

duchod-v-roce-2013/

97

[39] Pozor na správné načasování předčasného důchodu. In: Českápenze.cz [online]. 13.2.2013

[cit.

2013-03-03].

Dostupné

z:

http://www.ceskapenze.cz/zpravy/finance/379539-pozor-na-spravnenacasovani-predcasneho-duchodu/ [40] Popis změny. In: MPSV: MInisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf [41] Výpočet důchodu v roce 2013. In: Finance.cz [online]. 11.10.2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/367115-vypocet-duchodu-vroce-2013/ [42] Pět otázek, na které si odpovězte, než se rozhodnete pro II. pilíř. In: IDNES.cz: Finance [online].

2.1.2013

[cit.

2013-02-26].

Dostupné

z:

http://finance.idnes.cz/druhy-pilir-duchodove-reformy-otazky-d8u/penze.aspx?c=A121120_1856061_penze_zuk [43] Praktický

průvodce

novými

In: Aktuálně.cz [online].

penzijními

7.1.2013

fondy.:

[cit.

Otázky

a

2013-02-26].

odpovědi.

Dostupné

z:

http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2013/01/07/prakticky-pruvodcenovymi-penzijnimi-fondy-otazky-/#1 [44] Důležitá fakta o 2. pilíři, která by měl znát každý od plnoletosti. In: IDNES.cz: Finance [online].

22.1.2013

[cit.

2013-02-26].

Dostupné

z:

http://finance.idnes.cz/dulezita-fakta-o-ii-duchodovem-piliri-dwt/penze.aspx?c=A130121_104354_penze_sov [45] Dědictví. In: Důchodová reforma [online]. 2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/74 [46] Třetí pilíř: Bez garance výnosů ze spoření. In: ČT24 [online]. 1.11.2011 [cit. 201303-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/penzijni-reforma/198066treti-pilir-bez-garance-vynosu-ze-sporeni/ [47] Spoření na penzi se mění. Expert radí, jak využít změny co nejlépe. In: IDNES.cz: Finance [online].

26.10.2012

[cit.

2013-03-03].

Dostupné

z:

http://finance.idnes.cz/zmeny-v-penzijnim-pripojisteni-a-duchodova-reformafh3-/penze.aspx?c=A121023_145120_penze_zuk [48] Čtyři důvody, proč uzavřít penzijní připojištění ještě do konce listopadu. In: IDNES.cz:

Finance [online].

17.10.2012

[cit.

2013-03-03].

Dostupné

z:

http://finance.idnes.cz/penzijni-pripojisteni-vyhody-tretiho-pilire-srovnavac-p2e/penze.aspx?c=A121010_141905_penze_zuk [49] S předdůchodem do důchodu o pět let dříve. Neplatí to však pro každého. In: IDNES.cz: Finance [online]. 16.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/predduchod-rozdil-mezi-predcasnym-duchodem-apredduchodem-pnw-/penze.aspx?c=A121010_162216_penze_bab 98

[50] Pilíře českého důchodového systému. In: DůchodováReforma.cz: Nezávisle o důchodové reformě [online]. prosinec 2012 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/duchodovy-system/ [51] ČSSD:

Vláda

je

vystrašena

In: Deník.cz [online].

nízkým

17.4.2013

zájmem

[cit.

o

druhý

2013-04-20].

penzijní

pilíř.

Dostupné

z:

http://www.denik.cz/z_domova/cssd-vlada-je-vystrasena-nizkym-zajmem-odruhy-penzijni-pilir-20130417.html [52] Druhý pilíř přilákal za dva měsíce 13 504 účastníků. Do konce roku jich prý bude milion.

In: HNPeníze [online].

4.3.2013

[cit.

2013-03-17].

Dostupné

z:

http://penize.ihned.cz/penze-pripojisteni/c1-59437250-druhy-pilir-prilakal-zadva-mesice-trinact-tisic-ucastniku [53] Zájem

o

účast

v

penzijním

In: HNPeníze [online].

systému

3.1.2013

klesá,

[cit.

Češi

hledají

2013-03-17].

alternativy.

Dostupné

z:

http://penize.ihned.cz/c1-59055650-zajem-o-ucast-v-penzijnim-systemu-klesacesi-hledaji-alternativy [54] Do druhého pilíře mají zájem vstoupit čtyři procenta Čechů. In: Deník.cz [online]. 7.3.2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/dodruheho-pilire-maji-zajem-vstoupit-ctyri-procenta-cechu-20130307.html [55] Celkový přehled počtu subjektů ke dni 31.12.2011. In: ČNB: Česká národní banka [online].

31.12.2011

[cit.

2013-03-31].

Dostupné

z:

https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2 [56] Aktuality. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 29.01.2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.cap.cz/news.aspx?aktualita=82&list=vweb/Aktuality [57] HDP 2013, vývoj HDP v ČR. In: Kurzycz [online]. 11.03.2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/ [58] Výzkum 2012. In: Jak se pojistit [online]. březen 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.jaksepojistit.cz/vyzkum-2012 [59] Jak se pojišťujeme? Opatrní versus lehkovážní. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa

pojištění [online].

05.02.2013

[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z:

http://www.opojisteni.cz/unor-mesic-pojisteni/jak-se-pojistujeme-opatrniversus-lehkovazni/ [60] Evropané šetří – na pojištění ale ne. In: SMARTEO.cz: Nejrychlejší cesta k Vašemu pojištění [online].

16.01.2013

[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z:

http://www.smarteo.cz/novinky/evropane-setri-na-pojisteni-ale-ne [61] Životní pojištění loni zrušilo 100 tisíc lidí. Zčásti už byli naštvaní na poradce. In: HNPeníze [online].

19.02.2013

[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z:

http://penize.ihned.cz/pojisteni-cestovni-pojisteni/c1-59329650-zivotnipojisteni-loni-zrusilo-100-tisic-lidi-zcasti-uz-byli-nastvani-na-poradce 99

[62] Gramotnost v pojišťovnictví. In: SMARTEO.cz: Nejrychlejší cesta k Vašemu pojištění [online].

18.02.2013

[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z:

http://www.smarteo.cz/novinky/gramotnost-v-pojistovnictvi [63] Proč si uzavřít životní pojištění?. In: Šťastní senioři.cz [online]. 1.9.2011 [cit. 201304-05]. Dostupné z: http://www.stastniseniori.cz/penize/proc-si-uzavrit-zivotnipojisteni.html [64] 10 otázek k životnímu pojištění. In: Pojisti život [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.pojistizivot.cz/10-otazek-k-zivotnimu-pojisteni [65] Rizikové životní pojištění k hypotéce. In: Měšec.cz [online]. 2.1.2004 [cit. 2013-0405].

Dostupné

z:

http://www.mesec.cz/clanky/rizikove-zivotni-pojisteni-k-

hypotece/ [66] Proč uzavřít životní pojištění?. In: Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné

z:

http://www.finance.cz/pojisteni/osoby/zivotni-pojisteni/proc-

sjednat/ [67] Daňové výhody. In: Allianz [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/obcane/produkty/pojisteni-osob/dane/ [68] Fakta o životním pojištění. In: Pojisti život [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.pojistizivot.cz/fakta-o-zivotnim-pojisteni [69] Kapitálové ŽP. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2013-04-06]. Dostupné

z:

http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Kapit%C3%A1lov%C3%A9+%C5%BDP&typ= HTML [70] Investiční ŽP. In: ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2013-04-06]. Dostupné

z:

http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Investi%C4%8Dn%C3%AD+%C5%BDP&typ= HTML [71] Důchodové životní pojištění. In: FinančníVzdělávání.cz: Společný vzdělávací projekt finančních asociací a MFČR [online]. 2010 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=403 [72] Co dělat, když nemáte na placení životní pojistky. In: Peníze.cz [online]. 30.11.2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/zivotni-pojisteni/63590-codelat-kdyz-nemate-na-placeni-zivotni-pojistky [73] Důchodové pojištění: pozor, co vlastně kupujete!. In: Peníze.cz [online]. 15.01.2013 [cit.

2013-04-07].

Dostupné

z:

http://www.penize.cz/duchody/248219-

duchodove-pojisteni-pozor-co-vlastne-kupujete! [74] S expertem o penzijní reformě - to musíte číst!!!. In: Bankovnipoplatky.com: Internetový ombudsman bankovních klientů[online]. 21.03.2012 [cit. 2013-04-07].

100

Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/s-expertem-o-penzijni-reforme--to-musite-cist-16973.html [75] Penzijní

společnost

banka [online].

(stav

ke

2013

dni

01.04.2013).

[cit.

In: ČNB:

2013-04-09].

Česká

národní

Dostupné

z:

https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB37.SUBJEKTY_V_ROLI_X?p_lang=cz&p_ DATUM=01.04.2013&p_ROL_KOD=117 [76] Další penzijní fond nejde do reformy, už je to třetina. In: Aktuálně.cz [online]. 3.12.2012

[cit.

2013-04-09].

Dostupné

z:

http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=765091 [77] Přinášíme první srovnání penzijních společností. In: Důchodové spoření - novinka penzijní

reformy [online].

7.02.2013

[cit.

2013-04-09].

Dostupné

z:

http://www.duchodko.cz/duchodova-reforma-2013/prinasime-prvni-srovnanipenzijnich-spolecnosti/ [78] Garance vkladů. In: Penzijní společnost České pojišťovny [online]. 2013 [cit. 201304-09]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/duchodove-sporeni/garance-vkladu.html. [79] Zajímavé: Kdo vám prodá penzijní reformu?. In: Bankovnipoplatky.com: Internetový ombudsman bankovních klientů [online]. 30.10.2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/zajimave-kdo-vam-proda-penzijni-reformu-18754.html [80] Penze s garancí. In: Kooperativa: Vienna Insurance Group [online]. 2013 [cit. 201304-10]. Dostupné z: http://www.penzesgaranci.cz/ [81] Pojišťovnictví v roce 2013: Kooperativa. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online].

16.1.2013

[cit.

2013-04-13].

Dostupné

z:

http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovnictvi-v-roce-2013kooperativa/ [82] Pojišťovnictví v roce 2013: Česká pojišťovna. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online].

1.2.2013

[cit.

2013-04-13].

Dostupné

z:

http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovnictvi-v-roce-2013ceska-pojistovna/ [83] Pojišťovnictví v roce 2013: Pojišťovna České spořitelny. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online]. 23.1.2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovnictvi-v-roce-2013pojistovna-ceske-sporitelny/ [84] Pojišťovnictví v roce 2013: UNIQA. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online].

11.1.2013

[cit.

2013-04-13].

Dostupné

z:

http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovnictvi-v-roce-2013uniqa/

101

[85] Pojišťovnictví v roce 2013 očima Jaroslava Daňhela z VŠE. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Informace ze světa pojištění [online]. 1.2.2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovnictvi-v-roce-2013ocima-jaroslava-danhela-z-vse/ [86] Pojišťovnictví v roce 2013 očima analytičky Kateřiny Lhotské. In: OPOJIŠTĚNÍ.CZ:

Informace ze světa pojištění [online]. 28.1.2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovnictvi-v-roce-2013ocima-analyticky-kateriny-lhotske/

102

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Podíl osob 65+ na celkové populaci ..................................................................................... 12 Graf 2 - Celková míra porodnosti v EU a eurozóně ......................................................................... 13 Graf 3 - Prognóza měr porodnosti (počet porodů na ženu)......................................................... 13 Graf 4 - Očekávána střední délka života mužů .................................................................................. 14 Graf 5 - Očekávána střední délka života žen ...................................................................................... 14 Graf 6 - Očekávaná střední délka života v jednotlivých zemích EU pro muže ...................... 15 Graf 7 - Očekávaná střední délka života v jednotlivých zemích EU pro ženy ....................... 15 Graf 8 - Věková pyramida pro rok 2010 a 2060 v EU27 (vlevo) a eurozóně (vpravo) v tisících ............................................................................................................................................................... 16 Graf 9 - Poměr průměrného důchodu a průměrné čisté mzdy ................................................... 27 Graf 10 - Prodlužování důchodového věku ........................................................................................ 37 Graf 11 – Vývoj předepsaného pojistného a HDP v ČR v roce 2011 ......................................... 62 Graf 12 – Podíl pojistného na HDP v ČR a EU v roce 2011 ........................................................... 62 Graf 13 – Poměr předepsaného pojistného k výdajům domácnosti na konečnou spotřebu ............................................................................................................................................................................. 65 Graf 14 – Podíl občanů, kteří v posledních letech změnili poskytovatele životního pojištění a důvod, který je k tomu vedl ................................................................................................ 66 Graf 15 – Výsledky testu gramotnosti .................................................................................................. 67 Graf 16 – Důvody vedoucí k uzavření životního pojištění ............................................................ 71 Graf 17 – Možnosti využívané k zajištění na stáří v roce 2012................................................... 80

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Doba pojištění v důchodovém systému v roce 2012 .............................................. 21 Tabulka 2 - Stanovení důchodového věku 46leté osoby ............................................................... 22 Tabulka 3 - Stanovení důchodového věku 24leté osoby ............................................................... 22 Tabulka 4 – Výse důchodu na základě výpočtu v roce 2012, příjem 22 000 Kč .................. 24 Tabulka 5 – Výše důchodu na základě výpočtu v roce 2012, příjem 50 000 Kč .................. 25 Tabulka 6 – Výše důchodu u varianty KDU-ČSL, příjem 22 000 Kč .......................................... 30

103

Tabulka 7 - Výše důchodu u varianty KDU-ČSL, příjem 50 000 Kč ........................................... 31 Tabulka 8 – Výpočet důchodu na základě varianty ODS ............................................................... 33 Tabulka 9 – Výpočet důchodu dle varianty US-DEU, příjem 22 000 Kč .................................. 35 Tabulka 10 – Výpočet důchodu dle varianty US-DEU, příjem 50 000 Kč ............................... 35 Tabulka 11 - Výše předčasného důchodu v závislosti na načasování odchodu do předčasného důchodu ................................................................................................................................ 38 Tabulka 12 – Výpočet důchodu po úpravě vzorce kvůli reformě, příjem 22 000 Kč ......... 39 Tabulka 13 - Výpočet důchodu po úpravě vzorce kvůli reformě, příjem 50 000 Kč .......... 40 Tabulka 14 - Výše státního příspěvku penzijního připojištění před a po reformě ............. 44 Tabulka 15 – Meziroční míra reálného růstu HDP (%) ................................................................. 61 Tabulka 16 – Top 5 pojišťoven dle předepsaného pojistného a podíly na trhu (tis. Kč, %) ............................................................................................................................................................................. 63 Tabulka 17 - Top 5 pojišťoven dle předepsaného pojistného v neživotním pojištění a jejich podíly na trhu (tis. Kč, %).............................................................................................................. 63 Tabulka 18 - Top 5 pojišťoven dle předepsaného pojistného v životním pojištění a jejich podíly na trhu (tis. Kč, %).......................................................................................................................... 63

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Grafické zobrazení důchodového systému v ČR v roce 2012 ............................. 26 Obrázek 2 - Schéma druhého pilíře ....................................................................................................... 42 Obrázek 3 - Schéma důchodového systému ČR v roce 2013 ....................................................... 47 Obrázek 4 - Výše důchodu dle důchodové kalkulačky na webu DůchodováReforma.cz .. 53 Obrázek 5 - Výše důchodu dle důchodové kalkulačky na webu MPSV .................................... 53

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 - Důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1936 Příloha 2 – Vývoj mandatorních výdajů

104

ÚLOHA KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V PENZIJNÍ REFORMĚ

Recommend Documents