obsah
dukla sport
reportáže rozhovory z oddílů z historie osobnosti aktuality výsledky
uklasport
čtvrtletník Armádního sportovního centra DUKLA, Tělovýchovné jednoty Dukla Praha a Unie armádních sportovních klubů České republiky
ročník 1 / číslo 2 / 2006
Vydavatel Armádní sportovní centrum DUKLA Pod Juliskou 1, 160 44 Praha 6 IČ: 60162694 www.army.cz/sport Adresa redakce Pod Juliskou 1, 160 44 Praha 6 Telefon: 224 319 139 Fax: 224 310 910 Šéfredaktor Jaroslav Priščák (telefon: 973 203 801) E-mail:
[email protected] Redakční rada František Macák Pavel Nekola Cyril Schejbal Arnošt Šulc
Fotografové Ivana Roháčková Petr Schejbal
2
Skvělá propagace země
5
Pozvánka do Tróje
6
Pod záštitou prezidenta
Grafická úprava a zlom Jan Brádka (AVIS)
Korekce fotografií Bořivoj Beránek (AVIS) Jazyková úprava Jana Košvancová
12
Stříbrnou mušku měl Šafránek
22
Fotbalista století
Tisková příprava a tisk MO ČR-AVIS (Agentura vojenských informací a služeb) Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6
V jednotkách ozbrojených sil rozšiřuje ASC DUKLA a AVIS. Publikované materiály nelze rozšiřovat bez souhlasu vydavatele. Redakcí nevyžádané materiály se nevracejí. NEPRODEJNÉ
Na titulní straně: prezident České republiky Václav Klaus při zahájení Memoriálu Josefa Odložila Foto: Jiří Hokův
obsah
Uzávěrka čísla: 13. 6. 2006 Číslo 2 / 2006 vyšlo: 21. 7. 2006
3 4 5 7 7 8 8 9 9 10 10 11 13 14
Editorial Čekání na úspěch Když je i pro vodáky vody příliš Honba za limity Pohárový smutek Desetibojařské rozpaky Primátorky uplavaly Pod španělským nebem Nedokončený závod v Lochenu Návrat gymnastky – sláva i smůla Dukla opět na stupních Poslední závodní rok Střelecká chlouba Přijetí úspěšných olympioniků
15 16 18 20 21 24 25 26 26 26 27 27 28
Padesátiny Dukly Liberec Kurz přežití Úspěšná historie zavazuje UNIASK ČR se představuje Prague Handball Cup Šetření fyzické zdatnosti On-line diskuse Kaleidoskop Petr Urban Přehled sportovních výsledků Očekávané sportovní události Tucet otázek pro Martina Lehockého Olympismus
1
rozhovor
rozhovor
dukla sport
dukla sport
ptal se: Jaroslav Priščák foto: Ivana Roháčková
Na otázky Jaroslava Priščáka odpovídá ministr obrany Karel Kühnl Pane ministře, můžete nám říct, co pro vás znamená sport? „Sport pro mě znamená nejen relaxaci, ale i potěšení. Nechci vůbec mluvit o zdraví, to bych ho musel dělat pravidelněji, než ho dělám. Samozřejmě obecně sport znamená zdraví, je relaxací pro každého kancelářského člověka. Protože jsem spíše typ soutěživý, dávám přednost sportovním hrám, ale pokud daný druh sportu vyžaduje nějaké sportovní pomůcky, třeba lyže nebo kolo, tak to mě také baví. A potěšení proto, že já jsem nadšený sportovní fanda. Na fotbalovou Duklu jsem chodil celá léta a dnes, kdykoliv mám čas a v televizi je sport, tak se dívám.“
Závod míru. Byl to ohromný zážitek, pokud si dobře pamatuji, bylo to v roce 1964. Zaujala mě olympiáda v roce 1964, v paměti mi utkvěla jména atleta Josefa Odložila nebo dráhového cyklisty Jiřího Dalera. Kolektivní sporty jsou samozřejmě spojené s fotbalovou nebo hokejovou Duklou. Když jsem ve svých deseti letech začal chodit na fotbal, to ještě hráli Masopust, Novák, Pluskal, brankář Kouba. Přišla další generace: Viktor, Geleta, Borovička, Brumovský a ještě později Nehoda, Vízek, Gajdůšek, Rot, Samek, Macela, Netolička. Snad bych je dokázal vyjmenovat všechny. V hokeji to byli bratři Holíkové, Klapáč, Suchý, Šmíd, později Augusta. To jsou z Dukly jména, která mi nejvíce
V médiích se probírá myšlenka olympijských her v Praze. Pane ministře co vy na to? „Jako sportovní fanda bych byl nadšen, jako zodpovědně myslící osoba vidím víc problémů než hotových věcí. Bylo by to ohromné sousto. Ještě jednou říkám, že jako sportovní fanda bych to uvítal. Kdybych ale měl být tím, kdo věcně a politicky takové věci rozhoduje, měl bych hodně husí kůži. V tuto chvíli ještě nemám dostatek informací k tomu, abych byl sám pro sebe schopen říct ano, podepsal bych se nebo ne? Ale říkám, potěšilo by mě to.“
|Ministr obrany Karel Kühnl na raftu
rozhovor s ministrem
bojuje s „divokou vodou“
Jaké byly vaše sportovní začátky a v jakém druhu sportu? „To musím rozdělit na sporty rekreační a závodní. Ve škole jsme hráli vybíjenou, pamatuji si, že naše třída v tomto druhu sportu byla velmi úspěšná. Vyhrávali jsme snad obvodní i krajská kola. Dále to už byla atletika: hod kriketovým míčkem, skok do dálky. Můj trenér zdůrazňoval, že atlet musí být poloviční gymnasta. Snad teď rozumím, co tím myslel, když se dívám na disciplíny, jako jsou skok o tyči nebo do výšky. Začal jsem s trojskokem a trénoval jsem taky na desetiboj. Závodil jsem na žákovských a dorosteneckých soutěžích. Skončil jsem v osmnácti letech, protože mi zachutnaly jiné věci.“ A které sporty dnes aktivně provozujete? „Rekreačně je to vodáctví, tenis, cyklistika, lyžování. Tyto sporty dělám celý život.“ Kdy jste byl naposled na nějakém utkání nebo závodě, pane ministře? „Co si vzpomínám, tak to bylo fotbalové utkání na Slavii, baráž s Norskem na Spartě, Memoriál Josefa Odložila na Julisce, hokejové Mistrovství světa ve Vídni. Bohužel z časových důvodů jsem se nemohl zúčastnit XX. ZOH v Turíně, což mi je opravdu moc líto.“ Česká republika má celou řadu vynikajících sportovních osobností. Které z těchto osobností se vám zapsaly do vaší mysli? „Jména, která mám v paměti, se odvíjejí od dětství a raného mládí. Pamatuji si, když Jan Smolík vyhrál
2
utkvěla v paměti. Mimo Duklu to byli dva hráči, Nedomanský a Jiřík, v hokeji velké pojmy. Pamatuji si také ještě dobu, když skákal Raška nebo Motejl. Z atletiky musím vzpomenout Kratochvílovou a Fibingerovou. To jsou jména mého aktivního mládí. Až později přichází slavná éra atletiky: Železný, Změlík, Dvořák a Šebrle. A nemůžu nevzpomenout na legendy, jakými byli Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jan Veselý, které jsem osobně poznal, ale závodit jsem je už neviděl.“ Náš rozhovor vyjde v časopisu DuklaSport. Můžete se, pane ministře, více přiznat k fandovství fotbalové Dukly? „O tom se nemluví lehce. Být před třiceti lety příznivcem Dukly nebylo populární. Fanoušků Sparty a Slavie bylo mnohem, mnohem více. Já začal fandit Dukle kvůli Masopustovi v roce 1962. Potom jsem ho viděl hrát na vlastní oči a stal se jeho fandou. A už jsem u toho zůstal. Jako kluk jsem se nezajímal o pozadí založení Dukly. Byla to doba, kdy od deseti, dvanácti let až snad do mých pětadvaceti jsem chodil na všechny zápasy Dukly.“ Česká republika vybojovala na olympijských hrách v Aténách osm medailí, z toho Dukla pět. Na XX. ZOH v Turíně získali sportovci Dukly dvě medaile ze čtyř. Jaká byla Vaše reakce? „Hlavně doufám, že na to bude reagovat vnější svět, že to přispěje k utvrzení vědomí, že armádní sport dělá něco nejenom pro sport a pro armádu, ale pro celou republiku. Prostě není lepší propagace jakékoliv
země, než jsou sportovní úspěchy. To je fakt, který je obecně známý, není nový. Měřeno efektem propagace České republiky se dá říci, že peníze, které vkládáme do podpory sportu, konkrétně do armádního sportu, jsou ty nejlépe investované peníze.“ V souvislosti s tím mě napadá otázka. U mnoha vojáků nebo občanských zaměstnanců může převládat myšlenka o zbytečnosti zaměstnávat sportovce-vojáky a sportovce-občanské zaměstnance v armádě? „Zbytečné to určitě není a výsledky nám to zcela jasně ukazují. Myslím si, že slušný stát, který si váží sám sebe, to dělat musí. Pokud nebude podporovat sportovce prostřednictvím armády, bude to stejně muset dělat nějak jinak. A armádní systém podpory sportu je zaběhnutý organizačně, věcně i personálně a má výsledky. Jinými slovy, já si těžko dokážu představit, že se sport v armádě zruší a stát bude podporovat výkonnostní nebo vrcholový sport jinými způsoby. Tato cesta je sice možná, ale ztráty z přechodu na jiný systém by byly příliš velké a nedává to žádný smysl. A navíc si myslím, že sport k armádě patří. Vždyť všichni vojáci v armádě musí každoročně podstoupit testy fyzické zdatnosti.“ Dokážete odhadnout jaká je fyzická připravenost vojáků v armádě? „Vím, že jeden z druhů testů fyzické připravenosti je udělat čtyři shyby, a vím, že velké procento nových kandidátů hlásících se do armády je neudělá. Jsem přesvědčen, že dvacetiletý nový adept na vojenskou kariéru by čtyři shyby udělat měl.“
Major Jan Železný je členem MOV. V olympijském hnutí patří mezi uznávané sportovní osobnosti. Trojnásobný olympijský vítěz po skončení sportovní dráhy chce v Dukle vychovávat talenty a pracovat jako trenér. Měla by armáda dávat šanci k uplatnění i těmto sportovcům? „Jsem o tom pevně přesvědčen. Bylo by přece ostudou nejenom Dukly, ale i státu, kdyby se nesnažil využít schopností takových osobností. Jedná se o sportovce, kteří díky svým úspěchům dosáhli propůjčení vysokých důstojnických hodností. Není možné, aby ve chvíli, kdy skončí s aktivní kariérou a začnou pracovat například jako trenéři, najednou spadli z těchto propůjčených hodností někam do poddůstojnického sboru. To prostě považuji za vyloučené už řekněme z etických důvodů i z důvodů lidských. Takový člověk musí mít důstojné postavení v armádě. Cesty k dalšímu uplatnění vysloužilých úspěšných sportovců v armádě existují.“ Nemálo finančních prostředků z armády jde i na opravu a rekonstrukci sportovišť a nejenom Dukly, ale i sportovišť u útvarů armády ČR. Tady samozřejmě rozhoduje i šikovnost velitelů, aby financí potřebných na opravy bylo dost. Nás pálí dlouhodobě rekonstrukce budovy lázní na Julisce… „Už povinnost pečovat o státní majetek znamená sama o sobě, že se musíme starat, musíme investovat do takovýchto sportovišť, zařízení a budov. Je pravda, že prostředků není nikdy nazbyt, jsou vždycky omezené a my musíme zvážit, na co tyto peníze použít. Je pravda, že některé věci musíme někdy rok od roku odložit, počkat, to se nám stalo i s Juliskou. Dokonce
Během několika akcí, které jste s dukláky absolvoval, můžeme jmenovat Sportovec Dukly, 50. výročí založení Dukly Liberec, přijetí úspěšných olympioniků, jsme já i zaměstnanci ASC DUKLA nabyli dojmu, že jste náš. To se pozná. A protože jste náš, objasněte nám problém, který nás trápí a možná nejvíce mě. Všude v jiných lokalitách, kde Dukla sídlí, v Liberci, Plzni, Prostějově, je vztah mezi magistrátem a Duklou vynikající. Radnice se tím, že ve svém obvodu mají sportovce Dukly, i náležitě chlubí. Bohužel tomu tak není v Praze 6, kde Dukla sídlí. „Sám jsem navštívil starostu Prahy 6 pana Chalupu a musím říct, že spolupráce mezi Magistrátem Prahy 6 a MO je obecně velmi dobrá. Zároveň platí, že ve velkých městech vztah samosprávy ke sportu je jiný než v menších městech. Když v Liberci Slovan vyhraje ligu, tak je to pro město ohromná věc. Když v Praze vyhraje ligu Sparta nebo Slavie je to velká věc pro Spartu nebo Slavii, ne pro město. Tenhle rozdíl existuje. Těžko si dokážu představit, že Praha 6 nám dá prostředky na to, aby nám pomohla opravit Julisku, ale měli bychom najít cesty, aby pocit nesounáležitosti Prahy 6 s vojenským sportem, který máte, zmizel.“ Pan náměstek Pavel Mašek, který kromě jiných povinností velmi dobře řídí vrcholový armádní sport, byl na rozdíl od vás svědkem vítězství Katky Neumannové na XX. ZOH. Byl velmi rád, že poznal trochu i zákulisí vrcholového sportu. Pane ministře, který z armádních sportovců vám tuto zimu udělal největší radost? „Katka Neumannová. Nejenom proto, že vyhrála. Ona dokonale splňuje krédo: I když nevyhraji, snažila jsem se na 150 procent. To je na ní to, co je velké. To samozřejmě neznamená, že ostatní sportovci by měli být umenšeni. Armádní sportovci zaznamenali v zimě i jiné úspěchy. Jakub Janda sice neuspěl na olympijských hrách, ale vyhrál Světový pohár. Vyhrál turné čtyř můstků, které ve skokanském světě znamená mnohem víc než vítězství na olympiádě. Martina Sáblíková je nastupující osobnost a doufám, že nám neuteče někam do zahraničí. To by bylo smutné. Nerad bych na někoho zapomněl. Každé umístění do desátého místa na olympijských hrách je vynikající, protože her se zúčastňuje opravdu sportovní elita. Samozřejmě v současné době nejvýznamnějším zimním sportovcem je Katka Neu-
mannová a jsem velmi rád, že se rozhodla pokračovat. Pevně věřím, že se jí příští rok podaří vybojovat vítězství ve Světovém poháru, a strašně jí to přeji.“ Pane ministře, jménem všech dukláků vám chci poděkovat za velmi sympatický přístup k armádnímu vrcholovému sportu. Dovolte mi se zeptat: Máte nějaké přání, které by vám mohl splnit náš sportovec nebo trenér. Máme mistra světa ve sportovním lezení Tomáše Mrázka, ten vás může zaučit v lezení. Naši parašutisté patří mezi nejlepší na světě. Nechcete si skočit? Nebo vodní slalomáři vás mohou vzít do raftu… „Po adrenalinu netoužím tolik, abych šel skákat, i když se toho nezříkám. Není to ale myšlenka, s kterou se probouzím. Na lezení po horách také moc nejsem. Ale raft, to bych rád. I proto, že si myslím, že to trošku ovládám. Dokonce si myslím, že jsme o tom se Štěpánkou Hilgertovou mluvili.“ A vaše závěrečné slovo… „Slovo v této věci by vlastně nemělo být závěrečné. Mělo by to být slovo do budoucna. Já bych si přál, aby do budoucna armádní sport nejenom poskytoval stejné podmínky armádním sportovcům, ať už vojákům, nebo občanským zaměstnancům, jako je tomu doposud, ale také aby sportovci, zejména občanští zaměstnanci, se na veřejnosti přihlásili k tomu, že jsou armádními sportovci. Je to velmi důležité proto, aby si vnější svět a nakonec i moji kolegové ve vládě uvědomili, že peníze, které vkládáme do sportu, ať už cestou MO, nebo MŠMT, jsou opravdu výborně investované peníze. Neexistuje lepší a efektivnější způsob propagace naší země.“ |
Pane ministře, děkuji za rozhovor.
Milí čtenáři, byli jsme příjemně překvapeni, s jakým ohlasem jste přivítali premiérové číslo nového časopisu. Je to povzbuzení pro redakci i pracovníky AVISu, prostě všech, kteří se na přípravě časopisu podílejí. V naší „dvojce“ sice nejsou olympijské hry a zlatá Kateřina, a přece bylo o čem psát. Český armádní sport opět dosáhl řady úspěchů, které rádi připomínáme. Věřím, že vás zaujmou již upřímná slova našeho odstupujícího ministra, který byl velkým příznivcem sportu a oceňoval jeho význam při propagaci České armády. Rovněž v tomto čísle nemá místo jen vrcholový sport, ale i sportovní akce pro mládež. Dozvíte se také, co je to UNIASK, a seznámíme vás s řadou osobností nosících dres Dukly. Více vám jistě napověděl obsah na první straně. Přeji vám hezké počtení a těším se na vaše ohlasy i náměty pro naši práci.
editorial
propagace země
ne jednou, pokud se nemýlím. Ale každé odkládání má někde svůj konec a následovat musí rozhodnutí. Buď si vezmeme na odpovědnost, že to lidově řečeno spadne, nebo se rozhodneme, že se toho zbavíme, nebude to patřit armádě, dáme to někomu jinému, nebo a to je ta třetí možnost, musíme investovat. To platí pro všechny armádní objekty i sportovní.“
Jaroslav Priščák, šéfredaktor | 3
Čekání na
Když je i
úspěch
pro vodáky
I když česká výprava, kde Dukla měla dominantní zastoupení, odjížděla na mistrovství světa v dráhové cyklistice ve francouzském Bordeaux s medailovými ambicemi, domů se vrátila bez medailového úspěchu. Rozhodně velké zklamání.
Letošní sezona nezačala pro vodní slalomáře příliš dobře. Po dlouhé a na sníh bohaté zimě přišla místo teplého jara velká voda. Oproti jiným rokům postihla obě naše tréninkové základny v Brandýse nad Labem a v Praze na Štvanici, i když každou trochu jinak.
cyklistika
P
o velmi dlouhé době odjížděla výprava české dráhové reprezentace do dějiště světového šampionátu v počtu deseti závodníků, přičemž někteří z nich se netajili medailovými ambicemi. Nejen Lada Kozlíková, mistryně světa z roku 2002 ve scratchi, ale i dvojice Petr Lazar s Martinem Bláhou, vítězové Světového poháru a vicemistři Evropy 2005. Stejně tak i světový rekordman v hodinovce a odchovanec z Julisky Ondřej Sosenka, působící v současné době v italské profesionální stáji Acqua e Sapone, který pro start na MS obdržel od Mezinárodní cyklistické unie UCI divokou kartu. Kvalitní výsledky ze čtyř závodů Světového poháru v Moskvě, Manchesteru, Los Angeles a Sydney rozhodně dávaly naději. Realita v podobě měření sil v Bordeaux však byla jiná. Jak si tedy vedli zástupci z pražské Julisky? Asi nejblíže k medaili měla Lada Kozlíková, která si v celém průběhu ženské bodovačky vedla velmi aktivně a společně s dalšími pěti soupeřkami získala okruh náskoku. Jak se později ukázalo, jednalo se o rozhodující únik a žádná z dalších závodnic již do bojů o přední umístění nezasáhla. Lada nakonec po velmi těsném bodovém souboji obsadila velmi dobré 6. místo. Jen o příčku níže, na 7. místě, pak skončila v neolympijské disciplíně scratch. Naopak jako nevydařený šampionát lze hodnotit start dvojice Lazar – Bláha, kteří po velmi dobrém začátku, kdy se spolu s Němci pustili do slibně vypadajícího úniku. Po polovině závodu však byli stiženi krizí a již nedokázali reagovat na útoky soupeřů. Bez bodového zisku a se ztrátou dvou okruhů obsadili 13. příčku. To v porovnání s jejich loňským 6. místem nelze hodnotit jinak než jako neúspěch. Podobně si Bláha vedl i v bodovacím závodě, když dostal v nominaci přednost před kolegou Lazarem i pátým mužem olympijského závodu z Atén Milanem Kadlecem. Přestože postoupil z rozjížděk do finále, zisk 3 bodů stačil pouze na 15. příčku. Na svém prvním šampionátu v kategorii „elite“ startovaly dvě další mladé naděje z Julisky. Ve stíhacím závodě na 3 km Jarmila Machačová, která strávila předchozích osm měsíců přípravou ve Světovém cyklistickém centru a na jejíž výkonnost měl tento kemp jednoznačně pozitivní vliv. Teprve dvacetiletá Machačová podala výkon na hranici svých současných možností a 16. místo i čas 3:48 min, kterým si vytvořila osobní rekord jsou velmi solidní. Start mladíka Jiřího Hochmanna v mužském scratchi se naopak příliš nevyvedl a po úspěšném startu na Světovém poháru v Los Angeles to pro něj znamenalo mírné řečeno vystřízlivění. Ačkoli byla výprava početnější než obvykle, výsledkově zůstala za očekáváním. O to větší úsilí bude třeba vynaložit při nadcházejícím ME, kde bude třeba napravit výsledkovou bilanci. |
4
text a foto: Jan Kopač
vodní slalom
dukla sport
dukla sport
vody příliš
text: Vlastimil Ouředník foto: ASC DUKLA
|Lada Kozlíková |Petr Lazar
|Martin Bláha
B
randýská loděnice tak velkou vodu nepamatuje od svého vzniku v roce 1973. Zatímco poslední záplavy v roce 1998 a 2002 k ní byly ještě milosrdné, letošní povodeň odhalila všechny její skryté neduhy. Kromě toho, že původní dřevotřísková konstrukce už dosluhuje a žádá si nutnou obnovu, povolaný statik objevil mnohem vážnější problém – voda postupně vyplavila původní písečné podloží pod základy, a tak nyní hrozí sesednutí celé budovy. To je stav, který si žádá radikální řešení. Po jednání u ředitele ASC DUKLA, následné kontrole u našeho oddílu a příznivém jednání
Pozvánka do
zástupců ASC DUKLA na územním odboru MěÚ Brandýs nad Labem, je nejreálnějším řešením výstavba nové loděnice na pozemcích oddílu vodního slalomu. Věříme proto, že nám zůstane nakloněn i zmocněnec ministra obrany pro sportovní reprezentaci a pomůže s přípravou finančního krytí této výstavby. Zcela jiný problém jsme museli řešit v Praze na Štvanici. Tam tentokrát díky silné regulaci průtoků vody zůstaly s rezervou uchráněny pronajaté šatny, kanceláře i sklady lodí, ale újmu utrpěla slalomová dráha pod štvanickým jezem. Velká voda
Tróje
nám silně poškodila dřevěné překážky z I. etapy výstavby a odnesla nebo zničila přes 40 přenosných umělohmotných panelů francouzské firmy Omniflots za střední části kanálu. Celkovou škodu jsme vyčíslili na více než devět set tisíc korun. A zase nás čeká dřina nejen na vodě mezi brankami… |
vodní slalom
cyklistika
text: Vlastimil Ouředník foto: ASC DUKLA
Naposledy se u nás konalo mistrovství světa ve vodním slalomu v roce 1967 ještě na přírodní trati pod Lipenskou přehradou. Naši reprezentanti tehdy vybojovali 3 zlaté, 1 stříbrnou a 2 bronzové medaile v individuálních soutěžích a přidali ještě jeden titul v hlídkách.
Č
as nezastavil ani vývoj vodního slalomu. Mistrovství světa se proto přestěhuje z kouzelné přírody pod Lipenskou přehradou do moderního kanálu vodních sportů v Praze v Tróji. Umělá slalomová dráha je vybudována v bývalé vorové propusti na trojském jezu mezi mostem Barikádníků a trojským zámečkem. Český svaz kanoistů pověřil uspořádáním mistrovství světa Univerzitní sportovní klub Praha. Nad kanálem je již připravena nově upravená a dostavěná loděnice FTVS UK Praha, kde bude hlavní
|Jarmila Machačová
sídlo mistrovství světa. Trať závodu byla ještě před pár týdny zaplavena velkou vodou, ale naštěstí neutrpěla vážné škody. V současnosti se upravují všechny příjezdové komunikace, takže na břehu chybí už jen tribuny pro diváky. A co slalomáři Dukly? Po velmi kvalitní zimní přípravě odjeli na své tradiční klimatické předsezonní kempy do Austrálie, Jihoafrické republiky a Řecka. Pak nám sice dlouhá zima a povodně znepříjemnily domácí závěrečnou přípravu na nominaci, ale její výsledek nakonec ukázal, že se dokážeme s pro-
blémy poprat. Po dvou velice obtížných závodech na Trnávce v Želivi a dvou závodech na trati mistrovství v Tróji se můžeme těšit na to, že všichni naši nominovaní – Štěpánka Hilgertová, Tomáš Indruch, Jaroslav Volf, Ondřej Štěpánek, Ondřej Raab, Tomáš Kobes a Lukáš Kubričan – předvedou všechno své umění a budou bojovat o nejcennější medaile. Přijďte se podívat na nejlepší vodní slalomáře světa a podpořit české sportovce ve dnech 3. – 6. srpna 2006 na umělou slalomovou dráhu do Prahy-Tróje! |
5
dukla sport
dukla sport
HONBA ZA LIMITY
Již 13. ročník největší atletické akce v české metropoli letos ozdobila řada olympijských vítězů, mistrů světa i účast nejvyšších představitelů naší politické reprezentace v čele s prezidentem Václavem Klausem a předsedou Senátu Parlamentu ČR Přemyslem Sobotkou. Vyznavači české atletiky se také radovali z ryze atletické atmosféry, čtyř limitů pro evropský šampionát v Göteborgu a v hlavním programu i z jediného vítězství českých barev – „dukláka“ Sváti Tona.
V Ostravě se při Zlaté tretře sešla velmi kvalitní konkurence, a přece bylo hlavní událostí mítinku domácí loučení Jana Železného s velkou atletikou. Právě na jednoho z nejslavnějších oštěpařů všech dob se přišlo podívat přes 10 000 diváků, právě jemu uspořádali diváci ovace ve stoje. Stadionem hřmělo: „Hóóónza Železný“. |Jan Železný se letos loučí se závodními sektory Zmrzlá tretra
„Chtěl jsem hodit dál,“ tvrdil Jan Železný po svém třetím místě v Ostravě (83,52). Ale jeho přemožitelé se museli hodně snažit. Železného přítel Makarov, jeden z mnoha, kterým Jan vždy rád poradil, předvedl pokus hodný velké medaile (88,49) a vítězství si zasloužil. Železný však jasně porazil talenty této disciplíny, bývalého juniorského mistra světa Poláka Janise i Wenka, nového muže německého oštěpu.
|Svatoslav Ton potvrdil na Julisce pozici světové výškařské „1“
Radost na Julisku
Dukla mítink a Memoriál Josefa Odložila s kvalitní účastí, čtyřmi limity pro ME a
Pod záštitou prezidenta J
en na chlad a nesplněné sliby mnoha manažerů světových es mohli žehrat tisíce diváků, kteří vydržely na Julisce až do rekordní tečky keňského stýplaře Paula Kipsieleho Koecha. V úvodu ještě nemohu zapomenout, že na čestné tribuně byly i velké osobnosti světových oštěpařských sektorů Dana Zátopková, nosící kdysi dres ATK (předchůdce Dukly), a její soupeřka Erika Strasserová, dlouholetá předsedkyně rakouské atletiky a dnes členka Rady Evropské atletické asociace. „Oběma se nám mítink moc líbil. Byl dobrou propagací atletiky. Juliska je pro atletiku skvělý stadion s kontaktem diváků se závodníky, jen ta zima všechny trápila,“ posteskla si nejslavnější česká atletka.
Ve výškařském sektoru si to mezi plejádou závodníků s osobáky nad 230 cm v závěru rozdali dva atleti Dukly. Úspěšnější byl Svatoslav Ton, stříbrná příčka zůstala Tomáši Janků. Oba opět zdolali limit pro ME 227 cm a na další výšce 230 útočili, byť neúspěšně, na rekord memoriálu. Daleko v poli poražených skončili mistr světa Rus Vjačeslav Voronin a Ukrajinec Andrej Sokolovskij s osobákem 236 cm i skvělí polští výškaři. V chladu, rtuť teploměru spadla až na 8° C, potvrdilo duo z Julisky, že s ním v Göteborgu musí zájemci o medaile vážně počítat. Sváťa Ton se už v Hengelu zařadil výkonem 232 cm do čela letošního pořadí světových výškařů.
tvrdší tyče. Závod vyhrál dvojnásobný japonský mistr Daichi Savano (470). Limity si z Julisky odvezli i Lucie Martincová (100 m př. 13,27) a mladý sprinter Vojtěch Šulc (100 m 10,50).
|Olympijský vítěz
Koji Murofuši vyhrál posledním pokusem
atletika
|Štěpán Janáček splnil limit pro účast na ME Vrcholy mítinku
Z pohledu světové atletiky orámovaly odpoledne a večer na Julisce dvě nejkvalitnější disciplíny. Na úvod svedli v kladivářské kleci dramatickou bitvu dva největší favorité. Do poslední série vedl Bělorus Vadim Děvjatovskij, loni stříbrný na MS a vítěz univerziády. Poslední „rána“ však patřila populárnímu Koji Murofušimu, pokusem 79,57 přehodil Bělorusa o jediný cm! Osmnáctinásobný japonský rekordman, vítěz OH v Aténách, má atletiku v genech. Jeho otec byl pětinásobným asijským rekordmanem v hodu kladivem a matka rumunskou oštěpařskou reprezentantkou. Nás potěšilo třetí místo Lukáše Melicha. Atlet z Julisky nejlepším českým výkonem roku 77,91 m znovu pokořil limit pro ME a porazil mnohé osobnosti světového kladiva.
6
|Pavel Štefka, Karel Kühnl a Václav Klaus na Julisce V posledním závodě memoriálu na 3 km překážek si Keňan Paul Kipsiele Koech vynahradil smůlu z Ostravy (finišoval vinou rozhodčích o kolo dříve) a suverénně zdolal právě vítěze Zlaté tretry Rakušana Günthera Weidlingera. Vítěz na potvrzení svých kvalit vytvořil časem 8:17,76 letošní nejlepší světový výkon.
České limity
Po měsících zdravotních otazníků splnili göteborskou normu i dva tyčkaři Dukly – český rekordman Adam Ptáček i jeho předchůdce v rekordní listině Štěpán Janáček – oba zdolali 460 cm. Svěřenci trenéra Boleslava Patery stále ještě používají kratší, šestnáctikrokový rozběh. V plné formě si na rozběhu přidají další dva kroky a mohou použít
|Barbora Špotáková
stavil rekordman Mužík a doběhl 6. v čase 51,41, který nenapovídá, že by problémy s kolenem byly zažehnané. V koulařském kruhu vládl obrovitý Američan Taylor (20,98). V ženských disciplínách byly dramatické běhy. Osmistovku vyhrála až na cílové čáře Maročanka Ait Hamouová (2:02,44) ve stejném čase jako Slovenka Klocová. Čtvrtku překážek rozhodla na cílové šachovnici Britka Danversová-Smithová (55,79). Výškařský sektor ovládla olympijská vítězka a mistryně světa Ruska Slesarenková (193). Tyčkařskou soutěž vyhrála Britka Dennisonová (422) před atletkami Dukly Baďurovou (412) a Ptáčníkovou (402). |
text: František Macák foto: Petr Schejbal a Jiří Hokův
Z reprezentantů Dukly si v Ostravě připsaly evropské limity dvě tyčkařky. Pavla Hamáčková skočila 430 i 440 a Kateřině Baďurové stačil k letence do Švédska výkon 430. Jen nepatrná podpora větru nad povolenou mez (2,2 m/s) zesmutněla Stanislava Sajdoka. První pohled na čas 13,65 po finále na 110 m př. byl víc než povzbudivý. Znovu však dokázal, že limit 13,80 je v jeho silách. Mistrovský limit opět snadno pokořila oštěpařka Barbora Špotáková (63,77). Podlehla jen rekordmance Brejchové, která se po mateřství vrátila ve velkém stylu
a hodem 65,26 se zařadila v té době na druhé místo světových tabulek právě za Báru Špotákovou. „Obě holky se mi v Ostravě moc líbily. Jsem ráda, že máme na ME naději bojovat o medaile ve dvojici. To se českému oštěpu podařilo naposledy na olympiádě v Římě, kde já byla druhá a Vlasta Pešková čtvrtá,“ zaradovala se Dana Zátopková. |
při jarním soustředění v Makarské
Úspěchy cizinců
Hlavní závod memoriálu běh na 1 500 m ovládli Afričané. Prvenství patřilo Maročanu Iguiderovi (3:43,91) před Keňanem Angenweiem. Na nejkratší trati 100 m jediná setina rozhodla ve prospěch Američana Conwighta (10,25) před Kanaďanem Brownem. Čtvrtku překážek vyhrál Harris (50,24), další běžec USA. Po dlouhé zdravotní pauze se před-
atletika
atletika
atletika
České celky na Pohár mistrů do Valencie přece jen po svazových intervencích u španělských organizátorů odletěly. Ale návrat byl pro dukláky neslavný. Poprvé v historii sestupují z nejvyšší soutěže. Dukla opravdu neodcestovala v optimální sestavě a při konečném účtování obsadila se 72,5 b. sedmé místo o jediný bod za slovenským mistrem Spartakem Dubnica.
Pohárový smutek
„Po prvním dnu to nevydalo špatně, byli jsme čtvrtí, a to si ještě sprinteři při krátké štafetě nepředali,“ vysvětloval Imrich Bugár, technický vedoucí týmu a muž, který zažil i historické bělehradské vítězství Dukly v PMEZ. „Slováci se chytře posilnili cizinci. Sehnali tři africké běžce, ti jim udělali 22 bodů. Nám chyběli běžci. Na 800, 3 000 m i ve stýplu jsme byli poslední, tak jako v trojskoku, kde je 14,84 pro reprezentanta Dukly dost ostudných.“ V tom má Bugár pravdu. Kdysi tým trojskokanských rekordmanů a reprezentantů, Nemšovského, Vyčichla, Fišera či Priščáka dnes nemá lepšího trojskokana?
Zaslouží pochvalu
A přece všechno nebylo ve Valencii tak černé. Michal Šneberger (3.) si na trati 1 500 m zajistil časem 3:39,96 limit pro ME. Škoda, že se mu potom nedařilo při GL v Oslo, kde byl 7. v čase 3:44,90. Za druhá místa zaslouží pochvalu výškař Tomáš Janků (223), kladivář Lukáš Melich (76,09) i překážkář Petr Svoboda, škoda, že jeho kvalitní výkon 13,84 znehodnotil vítr (2,8 m/s).
|Tým Dukly ve Valencii propadl Dukla pomohla USK
V Poháru mistryň pomohly celku USK k záchraně dvě hostující závodnice Dukly Praha. Barbora Špotáková vyhrála oštěp v nejlepším světovém výkonu roku 65,28 a Jiřina Ptáčníková tyčku v „mládežnickém“ limitu pro ME 420 cm. Na výkonech Báry Špotákové má svůj podíl i trenér Dukly Rudolf Černý: „Největší radost mám
z toho, že Bára je zdravá. To jí pomohlo i ke zlepšení kondice. Trochu jsme také zapracovali na technice. Tady má Bára výborné základy od mých předchůdců, bahamského trenéra z Bářina amerického studijního pobytu a od Jana Železného z kempu v JAR.“ | text: František Macák foto: ASC DUKLA, Rudolf Černý (1) a Radomil Skoumal (1)
7
desetiboj / veslování
dukla sport
dukla sport
parašutismus
Desetibojařské rozpaky Představitelé naší neslavnější disciplíny mají v posledních letech více smůly než štěstí. Mají právo stěžovat si na počasí i na tělesné schránky, které jim nedrží, jak by měly, a někdy chybí i atletické štěstíčko.
V Mekce světových vícebojů Roman Šebrle před pěti lety pokořil desetibojařský Everest – hranici 9 000 bodů. Letos však „výrobci“ počasí připravili vícebojařům očistec. „Bylo to ještě horší než loni v Helsinkách,“ prohlásil Tomáš Dvořák. Tomu se sice nepodařilo dostat do čela rekordmanů v počtu překonaných desetibojařských osmitisícovek (s Plaziatem mají zatím 34 závodů nad tuto metu), ale ziskem 7 873 bodů splnil limit pro ME. „A to sem každý den něco zvrzal. V sobotu dálku se 679 cm a v neděli disk se 42,44,“ posteskl si trojnásobný mistr světa. Pro Šebrleho byl Götzis martyrium. Začalo to už na stovce. S bolestivou grimasou prokulhal cílem za 11,22, při dálce si pro křeče nepřipsal ani jeden pokus a soutěž zakončil koulařským pokusem 15,34. Potom už musel vzdát, poprvé za sedm let od MS v Seville.
Primátorky
Arles
Hned po Götzisu si jel Roman pro limit do jihofrancouzského Arles. V době tradičního mítinku se však Provence proháněl vítr o síle téměř 10 m/s. Již po úvodní stovce, byť za 10,79, ale při větrné podpoře 8,0 m/s, bylo jasné, že je po nadějích na limit. „Nevěř, že vítr jen pomáhal,“ svěřoval se po příletu nasupený trenér Dalibor Kupka. „Při čtvrtce kluky na protilehlé rovince vítr téměř zastavil. Teď věřím, že ČAS uzná Romanovi limit z loňska,“dodal trenér. Šebrle sice nasbíral v Arles 8 333 body, lepší jsou letos jen Američane Clay a Hardee, ale oficiální punc tento výsledek nemá. Josef Karas výkonem 7 849 zdolal limit, ale musí se o něj ještě pokusit buď při Evropském poháru, nebo domácím mistrovství. |
Úspěch za Pyrenejemi
|Roman Šebrle bojuje
text a foto: František Macák
nejen se soupeři, ale i se zdravotními problémy
uplavaly
Veslaři na Světovém poháru v Mnichově Reportáž z Primátorek bohužel vzala velká voda. Podívejme se proto podrobněji na I. kolo veslařského Světového poháru v Mnichově, jednu z předpremiér letošního mistrovství světa. Závodníci Dukly se v bavorské metropoli rozhodně neztratili. text: Filip Koudela foto: Jiří Koliš, ASC DUKLA
Pod španělským nebem text: Jiří Blaška a Pavel Taršinský foto: ASC DUKLA
Koncem dubna se zúčastnilo družstvo prostějovské Dukly Otevřeného vojenského mistrovství Španělska v přesnosti přistání a skupinové akrobacii. Dějištěm závodů byla vojenská základna v severošpanělském městě Leone. Závodů se zúčastnilo 62 parašatistů. Mezi zahraničními byli vedle našich také sportovci z Litvy, Polska a Alžíru. V čele domácích byl profesionální tým Papea, obdoba naší Dukly.
Z
ávody měly dobrou organizaci a především stálou podporu modrého nebe. Proto mohl být naplněn celý závodní program: 10 kol v přesnosti přistání a 6 kol skupinové akrobacie. Domácí odskákali také pět kol individuální akrobacie. Naše družstvo bylo sestavené z příslušníků druhého týmu a nastoupilo v sestavě: Pavel Taršinský, Jakub Pavlíček, Oldřich Šofr a zkušený Čestmír Zítka. První tým měl v tomto termínu plánované systematické přípravy na MS v chorvatské Rijece. Přes Paříž do Leone Krátkou přípravou na španělské mistrovství byl trénink skupinové akrobacie v pařížském vzdušném tunelu, odkud jsme odletěli přímo do Leone. Závažným handicapem dvou našich borců byl start na no-
vých padácích, které si otestovali asi jen deseti seskoky. Pavlíček nastoupil po luxaci ramene a celé družstvo startovalo jen ve čtveřici, nemohli jsme tedy odepisovat nejhorší výsledky. Nejvíc překvapil Čestmír Zítka. V závodě na přesnost přistání měl i na novém padáku výsledek 0,05 cm a v rozskoku o prvenství měl pevnější nervy než další z Prostějovských Pavel Taršinský. Ve skupinovém seskoku na přesnost přistání byli Češi třetí se ztrátou pouhých 0,66 cm. Vyhráli Poláci před celkem Alžíru. Na další bronz jsme dosáhli ve skupinové akrobacii ziskem 96 bodů ze šesti kol. Družstvo doplnil ještě kameraman Tomáš Kosour. Zlato vybojovali Litevci a stříbrný byl první tým Papey. Celkově jsme rozhodně nezklamali. |
Světovému poháru v Rakousku nepřálo počasí
veslování
|Ondra Synek nebude na Mnichov vzpomínat v dobrém
D
o Mnichova odjeli téměř všichni, kteří usilují o účast na letošním MS. Našim veslařům se skvěle vydařila předsezonní soustředění ve španělském a italském teple, která byla letos dvojnásob dlouhá oproti letům minulým. Při naší nechutné zimě bylo prodloužení opravdu na místě. Po návratu nám bohužel uplaval distanční závod v Hoříně a po dalších kontrolkách v Račicích přišel Jakub Hanák o „slepák“. To narušilo plány trenéra Sergeje Krutjakova. Ale podle pravidla všechno zlé pro něco dobré jela párovka v sestavě Jirka, Chalupa, Karas, Doleček tak, že se soupeři nestačili divit. Jejich vystoupení v Mnichově bylo suverénní. Otázkou však zůstává zda se podaří sestavit
8
kvalitní dvojskif. Je však naděje, že se Hanák brzo zotaví a nadějný Michal Horváth udělá vše pro zařazení mezi světovou elitu. Lehké váhy odjely „svěťák“ v trojici. Dvojskif Michal Vabroušek s Ondřejem Vetešníkem a Jan Vetešník na skifu. V obrovské mnichovské konkurenci se dostali do finále, u Honzy bylo šesté místo nevídaným úspěchem. Pro dvojskif však šestá příčka není příjemná. Nepárová skupina vedená Petrem Blechou šla do soutěže s mladými závodníky, konkrétně s Gruberem a Zofem, kteří zasedli k Neffemu s Vitáskem do čtyřky bez. Osmým místem dali najevo, že patří mezi tucet světových posádek, se kterými se musí na MS počítat. Schindler s Ma-
kovičkou se osamostatnili a půjdou svojí cestou na dvojce bez kormidelníka. Během postupových bojů vyřadili několik světových posádek. S více zkušenostmi mohli skončit ve finále lépe než na šestém místě. Síňa, tedy Ondra Synek, byl v přípravných závodech skvělý. V Mnichově semifinále absolvoval zadrženě, ve finále se však soupeři na Ondru vrhli a chtěli se před něj dostat alespoň na krátký čas. Pak stačilo Síňovo několikeré zaváhání a bylo z toho páté místo. Naštěstí Ondra není z těch, kteří se zaleknou. Všichni už se těšíme na příští „svěťáky“, kde to mnichovským přemožitelům pořádně nandá. Všem borcům Dukly budeme držet palce při dobývání veslařského světa. |
Nedokončený závod v Lochenu Letos se konají dvě parašutistická mistrovství světa. Nejlepší armádní borci se sejdou v červenci v ruské Rjazani a MS FAI bude o měsíc později také v ruském Stupinu. Proto trenéři z ASO para Dukla Prostějov vybrali jako přípravu jen tři ze šesti závodů Evropského poháru. Po nich bude upřesněna nominace pro obě MS.
Z
dravotní situace však zkomplikovala sestavu již pro červnový EP v rakouském Lochenu, kam přijelo 37 pětičlenných týmů z celé Evropy. Bohužel hlavní slovo mělo počasí. Nepodařilo se uzavřít čtyři kola, což je minimum pro uzavření celé soutěže. Byla to velká škoda pro náš „A“ tým, který byl po třech kolech na vedoucí pozici. Dvakrát byl součet jejich výsledků 1 cm! To je opravdu na světové úrovni. Kvalita výkonů prostějovských borců naznačila, že jsou opět schopni rovnocenně bojovat s nejlepšími celky světa, i když závodní dráhu neče-
kaně ukončil Miloš Jurča a všichni se strachujeme o zdravotní stav Jindry Vedmocha. Náladu si kluci spravili hned den po návratu při zahájení Memoriálu Josefa Odložila. Seskok na Julisku je mezi reprezentanty velmi oblíbený, i když svojí náročností a variabilitou podmínek hodně složitý. Seskok v Praze je vždy velkou loterií. Kluci letos připravili novinku. Přistání Libora Janouška a Pavla Taršinského proti sobě bylo velmi efektní a představuje vrchol parašutistického umění. |
9
parašutismus
desetiboj
Götzis
Návrat
gymnastika
gymnastky: sláva i smůla text: Martin Hašek, redaktor deníku Sport foto: Zdeňka Tcholaková
Konec gymnastické kariéry Jany Komrskové se přes atletickou epizodu proměnil v nejlepší jaro její kariéry. Třiadvacetiletá závodnice nabrala novou sílu, zářila v soutěžích Světového poháru a na mistrovství Evropy ve Volosu jí těsně unikla bronzová medaile.
M
ěla z ní být nová Daniela Bártová. Z jedné atletické sezony ale Janě Komrskové zbyly jen vzpomínky, tělo osvěžené jiným druhem tréninku a znovuprobuzená vášeň k jejímu původnímu sportu. Po olympijských hrách 2004 Komrsková opustila gymnastiku kvůli skoku o tyči, kterému se začala věnovat v Dukle Praha. Následky zranění lokte ji ale nepustily dál.
„Nebyla jsem schopná udržet tyč. S trenérem Paterou jsme se domluvili, že to nemá smysl zkoušet,“ vysvětlila Komrsková. „Dohodli jsme se, že budu skákat dálku. Ale to by mě nebavilo, chybělo mi tam pět let techniky. Začala jsem trochu sama cvičit a pak to šlo ráz na ráz.“ Komrsková dostala nabídku z gymnastického klubu Sokol Brno I a začala trénovat s reprezentačním trenérem Stanislavem Vyzinou. Hned splnila účastnická kritéria pro závod Světového poháru ve Stuttgartu a hned postoupila do finále přeskoku! „Trvalo to jen měsíc a půl a na přeskoku i kladině jsem byla zpátky. Na prostných to trošku trvalo, ale měla jsem čas. Jen na bradlech mi odešla síla v rukou,“ vyprávěla Komrsková, která se velmi rychle vrátila mezi elitu. Zářila v závodech Světového poháru, v Chotěbuzi byla na přeskoku třetí, v Gentu pátá. Druhé místo přivezla z moskevského závodu Světové hvězdy. Na mistrovství Evropy v řeckém Volosu skončila čtvrtá, těsně za bronzovou medailí. V závodě nastoupila se zatejpovaným kotníkem, který si poranila jen týden před soutěží. „Hloupě jsem doskočila na kladině a natrhla jsem si vaz v kotníku,“ líčila Komrsková. „Ale v závodě jsem neměla pocit, že by mě to omezovalo. Stačily trochu lepší skoky a třetí místo z toho bylo určitě. V ten čas jsem byla zklamaná, ale jinak jsem strašně moc spokojená. Mám za sebou velice úspěšný půlrok. Byly to asi nejlepší výsledky v mé kariéře.“ |
DUKLA opět na stupních
text a foto: Jana Senková
|Stříbrný tým Dukly
pětiboj
Starobylá litevská metropole Kaunas hostila ve dnech 24. – 30. května 2006 účastníky 38. mistrovství světa CISM v moderním pětiboji. Padesát devět závodníků a závodnic z 15 členských států CISM bojovalo o medaile armádního mistra světa jednotlivců, družstev a štafet.
P
ořadatelská země poprvé ve své historii pořádala tak významnou mezinárodní sportovní akci CISM. Ke spolupráci si pozvala odborníky z Lotyška, Polska a Maďarska. Jezdeckou disciplínu kompletně zabezpečoval tým litevských jezdeckých specialistů, kteří předvedli dvaadvacet jezdeckých koní, z nichž však čtyři neodpovídali předepsaným standardům. Tím byla znehodnocena soutěž štafet. Na tuto skutečnost doplatila jak štafeta ČR, tak i štafety Itálie a Polska, které patřily mezi medailové favority. Neovlivnilo to však soutěž jednotlivců, kde bylo vybráno 16 nejlepších koní.
10
|Libor Capalini a David Svoboda
Naše družstvo ve složení Libor Capalini, Michal Sedlecký, Martin Dvořák a junior David Svoboda statečně bojovalo o postup do finálového závodu. Všichni čtyři postoupili, ale bohužel rozhodnutím pořadatele a sportovního výboru CISM nebylo Martinu Dvořákovi povoleno startovat ve finále. Finále probíhalo dle pravidel UIPM, závodníci začínají střelbou ze vzduchové pistole. Z maximálního počtu 200 kruhů nastřílel David Svoboda 184, Libor Capalini 180 a Michal Sedlecký 179 kruhů. V šermířské disciplině se 32 závodníků utkalo každý s každým na jeden zásah. Tuto disciplínu vyhrál benjamínek družstva David Svoboda s 1 000 body, Libor Capalini získal 860 a Michal Sedlecký 748 bodů. Plavecká dvoustovka probíhala v 25metrovém bazénu, vítězný Libor Capalini dosáhl času 2:00,00, David Svoboda 2:06,06 a Michal Sedlecký 2:08,02. Po třech disciplínách vedl v soutěži David Svoboda.
lyžování
dukla sport
dukla sport
Olympijská vítězka hledá trenéra a myslí na vítězství ve Světovém poháru
POSLEDNÍ závodní rok Lyžařský svět se točil dál i na jaře. K důležitým změnám došlo ve vedení běžeckého i sdruženářského úseku. Hlavní zpráva ale zní: Kateřina Neumannová bude ještě jednu sezonu závodit. A její rozlučková sezona určitě nebude nudná. Bude si muset poradit bez osvědčeného kouče Stanislava Frühaufa, přesto plánuje útok na triumf ve Světovém poháru!
N
ež Kateřina Neumannová skončí s kariérou, uspořádá velkolepou rozlučkovou tour. Po víc než měsíčním váhání koncem dubna potvrdila své rozhodnutí pokračovat v závodění. „Když to vezmu čistě rozumově, myslím, že jsem měla skončit,“ podotkla Neumannová. „Lepší už nikdy nebudu a olympiádu už nevyhraju, mistrovství světa je s velkým otazníkem. Budu lyžovat, protože mám sport ráda. Rozum jsem úplně nezapojovala, převážilo srdce.“
Pohárové ambice
Do posledního roku vstoupí Neumannová s novou motivací. Poté, co v minulých dvou sezonách vyhrála na mistrovství světa i olympijských hrách, se bude chtít v rozlučkové zimě zaměřit na celkové vítězství ve Světovém poháru. Bude to pro ni znamenat významnou změnu v programu sezony. Bude muset závodit i ve sprintech, kterým se po narození dcery před třemi lety důsledně vyhýbala. Za odměnu může
|Jana Komrsková Jezdecké a běžecké soutěže probíhaly v překrásném prostředí parku poblíž historického centra Kaunasu. Parkúr s 15 překážkami do 120 cm výšky byl velice obtížný a nejlépe se umístil Libor Capalini. Z 1 200 možných bodů dosáhl 1 144 bodů, což ho vyneslo na 5. místo. Michal Sedlecký získal 1 140 bodů, David Svoboda, který neměl štěstí při losování, dosáhl 1 032 bodů a klesl na čtvrté místo. V běhu vybíhali společně David s Liborem. Na obtížné tříkilometrové trati nakonec doběhl Libor na vynikajícím 2. místě, David skončil na 7. a Michal na 12. místě. Od doby, kdy byl moderní pětiboj zařazen do ASC DUKLA, stalo se již tradicí, že naši pětibojaři přivezli z každého armádního MS minimálně jednu medaili. |
text: Martin Hašek, redaktor deníku Sport foto: ČOV
Výsledky 38. MS CISM 2006 Jednotlivci muži: 1. Nikolaj Jaskov 2. Libor Capalini 3. Denis Čerkovskis Družstva muži: 1. Lotyšsko 2. Česká republika 3. Ukrajina Jednotlivci – ženy: 1. Viktoria Tereščuková 2. Laura Asadauskaiteová 3. Elena Rublevská Štafety – muži : 1. Rusko 2. Litva 3. Ukrajina
RUS CZE LAT
UKR LIT LAT
|Jakub Janda
dostat jediný titul, který jí chybí. Zatím byla v celkovém hodnocení Světového poháru dvakrát druhá a jednou třetí. „Pokud bude dobrá letní příprava plus podzim, možná se pokusím objet celý seriál a třeba se pokusím svěťák celkově vyhrát,“ líčila Neumannová. „Ale nehodlám se tím stresovat. Uvidíme, jestli to půjde. To, že nejsem celkovou vítězkou Světového poháru, není nic, co by mě nervovalo.“ Úspěchu v poháru tentokrát Neumannová podřídí i mistrovství světa v japonském Sapporu. Tam totiž hrozí, že výsledky může ovlivnit zrádné počasí, a čeká se šampionát bez větší divácké kulisy. „Sapporo je lyžařsky nudné,“ poznamenala Neumannová.
Trenérské změny
Přípravu na novou sezonu zahájila Neumannová sama. Trenér Stanislav Frühauf, který s ní strávil zatím celou kariéru, dodržel slovo a po turínských olympijských hrách skončil. Lyžování se chce věnovat dál jen jako trenér mládeže. „Dosáhli jsme spolu vrcholu a je nejlepší čas odejít,“ prohlásil Frühauf. O jeho nástupci zatím není jasno. Neumannová chvíli uvažovala o Miroslavu Petráskovi, který už vede mužskou reprezentaci, a jednala s bývalým šéftrenérem reprezentace Vladimírem Pavlatou. Do uzávěrky rozhodnutí nepadlo. Nové trenéry už získaly týmy skokanů na lyžích a severské kombinace. Dosavadní skokanský kouč Slovinec Vasja Bajc se rozloučil hodnotící zprávou, v které ostře zkritizoval zdejší prostředí. „Tolik skokanských analfabetů jsem nikde jinde neviděl,“ napsal Bajc. Na jeho místo přišel Rakušan Richard Schallert, dosavadní asistent u tamního národního týmu. Do Česka s sebou přivedl fyzioterapeuta Gernota Landerera. Asistentem se stal Jakub Jiroutek. Manažeři Jakuba Jandy se snaží dál vyjednávat o získání některé z reklamních ploch. Skokanská valná hromada však zavázala Radu úseku plochy reprezentantům neposkytovat. Jandova reprezentační smlouva vypršela koncem května, budoucnost je nejasná. Předsedou sdruženářského úseku se stal Radek Cikl a vzápětí byl oznámen i nový trenér reprezentace. Je jím Bohuzlav Rázl, který už koncem šedesátých let trénoval pozdějšího mistra světa Ladislava Rygla staršího. Pak se proslavil bronzovými medailemi z olympijských her 1988 a mistrovství světa 1989 s mužskými běžeckými štafetami. Asistentem bude Ladislav Šmíd. Změnilo se i vedení běžeckého úseku, jehož novým předsedou je Petr Honzl. Nové věci zkouší i dva významní závodníci. Lukáš Bauer od května trénuje s německým týmem v Oberwiesenthalu, jako jediný z týmu dál zůstává v klubu SKP Jablonec nad Nisou. Martin Koukal naopak přestoupil do Dukly Liberec, která sdružuje zbytek národního mužstva. |
|Vítězná Kateřina Neumannová
lyžování
gymnastika / pětiboj
11
sportovní střelba
Představujeme Armádní střelecký stadion Dukla v Plzni
Na závodech CISM v Plzni se střelci Dukly neztratili. Kostelecký nejlepší z Čechů ve SP brokařů
Stříbrnou mušku měl Šafránek
Střelecká chlouba
Koncem dubna hostila plzeňská střelnice v Lobzích mezinárodní závody armádních sportovců střelců pod vlajkou CISM. Ty se střílejí v neolympijských disciplínách, velkorážních zbraních, ale přesto se na palebné čáře objevují borci, kteří mají ve vitrínách cenné kovy z velkých závodů.
sportovní střelba
text: Karel Felt foto: Ivana Roháčková, archiv ASC DUKLA
P
lzeň hostila stovku borců ze čtrnácti evropských zemí. Kromě našich i střelce z Rakouska, Belgie, Dánsko, Finska, Francie, Německa, Maďarska, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Polska, Slovenska a Švýcarska. Kvalitních střelců nemá plzeňská Dukla nazbyt, navíc někteří si plní povinnosti v olympijských disciplínách.
Osamocený pistolář
Mezi pistoláři startoval jen jeden český zástupce, který ale vydal za celé družstvo – Pavel Šafránek – dlouholetá česká jednička v neolympijských disciplínách a jeden z nejlepších Evropanů ve velkorážních zbraních. Na palebnou čáru se postavil v soutěžích jednotlivců i družstev, což pravidla umožňují. Kdyby k sobě měl dva borce s výkonností o něco vyšší než průměrnou, pak mohla být skromná sbírka medailí mnohem větší. V soutěži družstev ve velkorážní pistoli na 30 + 30 ran nastřílel Pavel 579 bodů, což bylo absolutně nejvíc ze všech. V soutěži jednotlivců ve stejné disciplíně se ještě zlepšil na 581, vyhrál však Polák Krzystof Zgórski nástřelem 585. I tak je Šafránkovo stříbro velkým úspěchem. Šafránek vládne rychlopalbě na 3 x 20 ran a v soutěži družstev dosáhl opět výkonu 579 bodů. Mezi jednotlivci to znamenalo druhý nejlepší výkon, jen Francouz Thierry Riedinger byl o bod lepší. V samostatné soutěži jednotlivců pak Francouz nastřílel 587 a Šafránek s 583 skončil opět na stříbrném stupínku.
|Střelec Milan Mach
12
text: Pavel Bittner foto: archiv ASC DUKLA
|Pavel Šafránek Puškaři nezklamali
České medailové žně tím na tomto závodě CISM skončily. Ani výkony puškařů však rozhodně nebyly špatné a reprezentanti Dukly potvrdili, že velkorážná puška je zbraň, v níž patří k evropské špičce. Tříčlenný tým táhl v závodě družstev na 3 x 20 ran ostřílený medailista ze světových a evropských šampionátů Milan Mach výkonem 575 bodů (197 vleže, 186 vstoje, 192 v kleče), Václav Bečvář dosáhl celkově 566 bodů (198, 179, 189), stejně jako Michal Kalný (194, 189, 183). Dohromady to dalo 1 707 bodů, což stačilo na čtvrté místo. K bronzu chybělo českému triu jen devět bodů, zlato získali čtyři Finové celkovým součtem 1 729 bodů.
I když pro střelce plzeňské Dukly nejsou neolympijské disciplíny hlavní náplní tréninku, přesto v nich dosahují velmi dobrých výsledků a na mistrovství světa, které hostí na přelomu července a srpna Záhřeb, by se rozhodně nemuseli ztratit. Prvotním cílem bude uspět v olympijských disciplínách.
Velká cena
Na tradičně výborně obsazené Velké ceně osvobození Plzně na začátku května v běžícím terči opět dominovali střelci Dukly. Malorážku na 50m vyhrál Miroslav Januš s 596 body, třetí byl Luboš Račanský 589 a pátý Bedřich Jonáš s 585 b. Ve vzduchovce na-
Lobzy – tak se nazývá část Plzně, kde se areál střelnice armádního sportovního střediska nachází. Polohou velmi lukrativní místo při okraji města je od centra pět minut městskou hromadnou dopravou. Z historie je známo, že toto místo sloužilo již ve 12. století jako cvičná střelnice pro 35. pěší batalion. Dnešní, tedy situační podobu začal získávat areál pro sportovní střelbu až po roce 1961. To byly vybudovány samostatné střelnice pro střelbu na 300, 50 a 25 metrů, včetně hlavní budovy a parkovacích ploch. Provoz byl slavnostně zahájen při akci „Spartakiáda spřátelených armád“ v roce 1962. O rok později se střelci pražské Dukly přestěhovali do Plzně. Začátkem supermoderního pojetí střeleckého zázemí je ale nutno označit rok 1996, kdy byla dokončena stavba univerzální střelecké haly. Tato hala čítá jak 50 stavů na vzduchovkovou střelbu z pistolí i pušek, tak i střelnici pro střelbu na běžící terč. Právě disciplína na běžící terč přinesla největší úspěchy plzeňské Dukle a proslavila ji. Střelnice na běžící terč svým elektronickým osazením patří k jedinečným svého druhu a je pravda, že dodnes je označována za nejlepší na světě. Má na to právo i proto, že zde padlo mnoho rekordů světových i evropských, často právě díky domácím střelcům. Bylo proto pro nás všechny velkým zklamáním, když v roce 2004 bylo rozhodnuto o vyškrtnutí disciplíny běžící terč z programu olympijských her.
Fenomén doby
|Nástup k slavnostnímu zahájení V soutěži jednotlivců zvítězil Fin Henri Häkkinen výkonem 582 bodů (195, 194, 193), nejlepší z českých střelců Milan Mach obsadil pátou příčku za 578 bodů (198, 190, 190) a k bronzu mu chyběl jediný bod. Václav Bečvář skončil sedmý s 576 body (197, 186, 193), Michal Kalný v závodě jednotlivců nestřílel, jako jediný z českých puškařů však startoval v rychlopalbě velkorážnou puškou na 3 x 20 ran. Střílel se pouze jeden závod, v němž se sčítaly výsledky pro družstva. Těm vládli Norové celkovým nástřelem 1 703 bodů a všechny soupeře nechali daleko za sebou. Mezi jednotlivci se všichni tři vešli do nejlepší šestice a zlato získal Hans Bakken za 572 bodů (197, 185, 190). Michal Kalný, jediný český zástupce na palebné čáře, obsadil solidní třinácté místo nástřelem 551 bodů (190, 176, 185).
sportovní střelba
dukla sport
dukla sport
opak kraloval věkem ještě junior Caknakis, který netradiční formou „duelového finále“ vyřadil všechny své soupeře, včetně Švéda Andersona, který měl v základu o 7 bodů více. Překvapením je, že si nakonec v závěrečném rozstřelu poradil i se zkušeným Janušem. Ve sportovní pistoli se pomalu dostává do formy stříbrná medailistka z OH v Aténách Lenka Hyková, která skončila čtvrtá za 781,1 b. (578 + 203,1).
Ze světa
Na světových pohárech se českým reprezentantům zatím tolik nedaří. Nejlépe si vede brokař královéhradecké Dukly David Kostelecký v trapu. V čínském Tung Kuangu v dubnu skončil šestý výkonem 141 b. (122 + 19) a v květnu v Káhiře dokonce třetí za 141 b. (119 + 22), když k vysněnému účastnickému místu na OH 2008 mu chyběl jediný bod. Snad příště... |
Od roku 2003 má střelecký stadion vybudovanou největší chloubu – finálovou střeleckou halu. Je teprve šestou stavbou svého druhu na světě a slouží k finálovým závodům pro všechny střelecké disciplíny. Odpovídá současnému trendu sportovní střelby přibližování střeleckých soutěží veřejnosti. Po odstřílení základního závodu se postupuje do finále, kde se střílí finálová desetiranná položka. Přihlížející tak mají možnost sledovat po každé ráně měnící se pořadí a zásah na desetinné místo přesně. Hala je fenoménem své doby díky elektronickému vybavení, prostorům pro novináře či vlastní telefonní ústředně. Z finálových závodů je možno díky on-line studiu přenášet výsledky do celého světa po každé ráně. Po dokončení této stavby se střelecký stadion v hodnocení světové střelecké federace dostal v pořadí důležitosti na druhé místo v Evropě a šesté na světě. Díky tomuto posunu se může areál pyšnit pořádáním soutěží mistrovství Evropy či evropských pohárů. Po velkých povodních v roce 2002 se armádní stadion musel z velké části významně zrekonstruovat a opravy se dočkala i 50metrová malorážková střelnice. V současné době má tato střelnice 72 stavů a přímo navazuje na finálovou halu. V rámci likvidace povodňových následků byly do nového kabátu oblečeny i prostory služební střelnice. Tyto části slouží pro střelecký výcvik vojenské policie a zásahových jednotek. Rekonstrukce a moderniza-
ce se nezastavily. Po rozšíření 50m střelnice se dočkala i nejdelší 300m střelnice tohoto armádního areálu.
Další plány
Letošní rok bude na střeleckém stadionu Dukly Plzeň ve znamení kompromisů mezi plánovanými akcemi a modernizací některých částí střelnic. Všichni doufáme, že výstavba zasáhne co nejméně do kalendáře letošního střeleckého roku. Nejvážnější investici však připravuje armáda do výstavby střelnice na 25 m. Tato stavba bude rozdělena do tří etap tak, abychom mohli jednotlivé dokončené celky využívat. Prvním celkem je výstavba zastřešeného zázemí pro diváky až po palebnou čáru, čímž vznikne v Lobzích nová střelecká hala. Další etapou bude výstavba jediného tunelu propojujícího tuto halu s terči. Právě kryté terče a pískové dopadiště by tvořily třetí etapu. Armáda má na letošní rok připravenou i investici do další části elektronických terčů SIUS ASCOR pro 25m střelnici. Vzhledem k velké finanční náročnosti pořízení těchto terčů se nedá zatím mluvit o plně elektronické střelnici. Důležitým momentem celé výstavby je, že počet střeleckých míst se zvýší ze stávajících 40 stavů na 60, a to při zachování stejného prostoru této střelnice. Po dobu výstavby je připraveno provizorní řešení pro „pětadvacítku“ na nově vybudované služební střelnici, kde bude k dispozici 20 otočných stavů. Bohužel, celá stavba je provázena množstvím legislativních problémů se spuštěním celé akce. Doufejme, že další odvolávání se firem nás neodsune do pozice věčných žadatelů.
Zde se podle předběžných projektů pohybuje investice okolo 20 milionů korun, a tak se bude muset postupně výstavba rozdělit na jednotlivé etapy. Věřím, že zázemí jedné z nejlepších střelnic Evropy se modernizací opět posune svými možnostmi třeba k pořádání mistrovství Evropy či světa. |
Souboj s Úslavou
Do budoucna se již nyní uvažuje o celkové ochraně střelnice před nevyzpytatelnou řekou Úslavou. Škody způsobené velkou vodou, která zaplavila střelnici v roce 2002, byly v konečné míře vyčísleny v desítkách milionů. Záměrem je vybudovat protipovodňovou hráz na straně, která sousedí s řekou.
13
fotoreportáž
dukla sport
dukla sport
fotoreportáž
text: Petr Lakomý foto: Cyril Schejbal
Přijetí úspěšných olympioniků Přijetí úspěšných olympioniků z řad příslušníků ASC DUKLA ministrem obrany Karlem Kühnlem za přítomnosti dalších čelních představitelů resortu se uskutečnilo v pondělí 27. března 2006. Důvod tohoto setkání vyjádřil pan ministr: „Armádní sportovní reprezentace tvoří vždy největší část naší sportovní reprezentace na všech olympijských hrách a většinou i na MS, pokud se nejedná o fotbal nebo hokej, a proto si myslím, že je přínosné a správné, abychom se tady, na půdě MO sešli a abych vám poté, co ZOH v Turíně skončily z hlediska armádního vrcholového sportu úspěchem, který staví armádní sportovce opět na špičku celé sportovní reprezentace, upřímně poděkoval. Vám všem, stejně jako vašim trenérům, vašim realizačním týmům, ale také vašim nejbližším, kteří to s vámi museli snášet, patří můj dík a moje uznání“. Známé tváře našich olympioniků není třeba představovat. |
14
Padesátiny Dukly Liberec Událost, související více s historií a tradicí armádního vrcholového sportu, byly oslavy 50. výročí působení armádního vrcholového sportu v Libereckém regionu. 30. března letošního roku se v libereckém Babylonu sešly všechny generace dukláků, které za půl století prošly Armádním sportovním střediskem DUKLA nebo jeho předchůdci. Význam akce svou přítomností podtrhli čelní představitelé resortu v čele s ministrem obrany Karlem Kühnlem. Přítomno bylo samozřejmě současné velení Armádního sportovního centra DUKLA. V řadách účastníků oslav jsme poznali i zakládající členy libereckého armádního sportovního střediska plk. Otto Janouška a plk. Bořivoje Dvorského. Npor. Pavlu Bencovi, který byl do této hodnosti jmenován v průběhu oficiální části oslav ministrem obrany, chceme poděkovat za organizaci slavnostního setkání. |
15
reportáž
dukla sport
dukla sport
reportáž
Druhý den
Kurz speciální přípravy pro krizové situace
|Nikola Sudová
v nezvyklé „sportovní ústroji“
Ojedinělý kurz, který píše svou historii již od roku 1994, získal mezi zasvěcenými zkrácený název „kurz přežití”. Ve výcvikovém prostoru Dědice u Vyškova ho i letos pořádal Odbor komunikačních strategií Ministerstva obrany ve spolupráci s Vojenskou akademií ve Vyškově. Kurz je určen pro novináře a pracovníky humanitárních organizací, kteří se v rámci své profese ocitají v oblastech válečných konfliktů.
K
dyž jsme dostali pozvání od Františka Heidekera, který celý kurz připravuje, neváhali jsme ani minutu. Po dva květnové dny být zapojeni do fyzicky a psychicky náročného výcviku a vyzkoušet si, co v nás je, byla lákavá výzva. Zážitky, které jsme si pak odváželi, stály opravdu za to.
Nikola s Jirkou ukázali, co dokáží
Nikola Sudová (6. místo na ZOH v Turíně v akrobatickém lyžování, 2. místo z MS 2005) a Jiří Magál (8. místo na ZOH v Turíně v běhu na lyžích – 50 km klasicky) byli vybráni jako úspěšní sportovci Dukly, kteří si měli zkusit něco, co ještě nezažili. Namísto zimního sportovního oblečení dostali vojenský stejnokroj vzor 95.
První den
Odvezli nás na výcvikovou dráhu o 33 překážkách. Ačkoliv celý výcvik probíhal za stálé palby ostřelovačů, začalo to nenápadně. Ukrýváním v zákopech. Vyběhnout a najít další úkryt v podobě hluboké skruže se dalo zvládnout. Dokonce i plazení vodorovnou skruží proběhlo bez potíží. Další úkryt mezi betonovými zdmi vypadal bezpečně, ale za rohem se mohl skrývat nepřítel. Potom běh, kličkování, nekonečné plazení v kamenitém terénu pod ostnantým drátem, krvavá předloktí a sedřená kolena. Následuje vysoká betonová zeď. Obejít se nedá, ať
16
si ji každý zdolá, jak chce. Naštěstí pomoc druhých je povolená. Pak kladina, seskokem zdolat velkou výšku a rovnou do ohňové bariéry. Přichází únava, ale musíte přeběhnout ještě půl metru široký dřevěný ponton, kývající se ze strany na stranu. Při každém kroku se potápí, mokré dřevo klouže. Zvládnout vodní plochu pomocí lana a kladky vypadá bezpečněji, ale člověk má strach, že mu dojdou síly a pustí se. To už ale čeká prudký kopec, který je nutné co nejrychleji vyběhnout. Nemůžete popadnout dech, svaly bolí, ale to už musíte ručkováním ve výšce udržet tíhu vlastního těla (stále těžšího), poté čeká jakási dřevená bariéra v podobě žebříku, nahoru, dolů, nahoru, dolů, unavené nohy se na těch příčkách už ani nechtějí udržet. Konec dráhy je na dohled, ale nemůžete se přece nechat zastřelit, tak následuje běh, plazení, běh, kličkování, ještě vydolavat něco z posledních sil – konečně cíl – stejnokroj vzor 95 se dá ždímat, tepová frekvence je na maximu. Pět minut oddech a hned návrat zpět. Ne. Ještě ne. Ještě 20 kliků pro nedisciplinovanost některých jednotlivců. Teď jen „odpočinkově” dva a půl kilometru střídavě klus a rychlý pochod na začátek tratě. To celé už jen dvakrát a je to za námi. Naběháno, proplazeno, překonáno přibližně 15 kilometrů. Mrštná Nikola a vytrvalec Jirka přiznávají, že toho mají dost. Je na nich ale vidět, že jsou šťastní a nadšení.
|Jiří Magál
se na výkon plně soutředil
Ohlasy František Heideker: „Výkony sportovců byly skvělé, je vidět, že jsou to trénovaní lidé. Na to, že přijeli dnes ráno a viděli to poprvé, se dobře zapojili. Moc mě překvapili a všechno absolvovali bez potíží a bez řečí.”
Kurz přežití
Kurz přežití
Na programu byl lezecký trenažér „Jakub”. Z balkónu ubytovny, kde jsme bydleli, vypadal celkem nenápadně. Po bližším seznámení už se nezdál tak nenáročný, ale záludnosti měly teprve přijít. S lezeckými stěnami si Nikola s Jirkou poradili hravě. Kolmá stěna, šikmá stěna, komín, slaňování, nic je nazaskočilo. Byla to pro ně hračka, skoro jako kdyby slézali skály denně. Nástraha čekala na Nikolu, teprve když přišla na řadu simulace lezení po průčelí domu. Z jedné strany okap, který klouže, z druhé strany hromosvod, který řeže do rukou a uprostřed okenní otvor ve výšce asi 2,5 metru. Drobná, 162 cm vysoká Nikola si vybrala okno. Když už se jí podařilo vyskočit do správné výšky, prsty skouzly a šlo se znovu. „My malí lidi jsme prostě v nevýhodě”, stěžuje si mezi neúspěšnými pokusy, kterých bylo tolik, že už nikdo nedoufal v úspěch, ale nakonec bylo okno zdoláno. Nikola je bojovník, a že ani při jednom neúspěšném pokusu se nepřestala usmívat, myslím už nikoho nepřekvapí. Nejvíce adrenalinu vyvolávala následující disciplína. Na lano napnuté asi ve výšce 15 metrů si člověk musí nalehnout trupem, čelem dolů a přetraverzovat ručkováním na druhou stranu. Ta hrozná hloubka pod vámi a pocit, že se tímto způsobem na laně nemůžete udržet ani sekundu, je hodně, hodně nepříjemná. Jirka to zvládl hravě. Zdolání každé disciplíny bral jako otázku své vlastní cti, ale pak přiznal: „Ani jednou jsem se nepodíval dolů.” Dva dny rychle utekly a my jsme si domů odváželi spoustu nezapomenutelných zážitků. Radkovi Herotovi, trenérovi Nikoly, se výcvik pro válečné a krizové oblasti líbil tolik, že odjížděl s velkým přáním vyzkoušet si ho příště celý. Naši dva sportovci byli milým oživením celé akce, zanechali ten nejlepší dojem a ve Vyškově na ně budou ještě dlouho vzpomínat. Navíc si vyzkoušeli, že kurz přežití je možná stejně fyzicky i psychicky náročný jako boj o medaile. To pro budoucí vojáky z povolání určitě není k zahození.
Jirka Magál: „Já jsem si vzpomněl na dobu, když jsem byl malej kluk. Jako sportovec jsem měl na vojně trochu jiný režim. Sice jsme se učili pochodovat, měli jsme střelby, ale něco podobného jsem dnes zažil poprvé. Výcvik v terénu je super a po fyzické stránce to pro mě nebyl problém. Jen ten běh s vestou vážící 5 kg bych si odpustil. Taky mi trochu vadilo, že na nás stříleli a my jsme jim to nemohli vrátit. Jsem rád, že jsem to tu mohl zažít. Už se docela těším do uniformy.” Nikola Sudová: „Vzhledem k tomu, že jsem po měsíční rehabilitaci odpočinutá, tak to docela šlo. Nedokážu si představit, jak bych vypadala po absolvování celého desetidenního kurzu. Bylo to náročný. Navíc já jsem malá a ta vesta je na mě velká, těžká, helma je taky velká, pořád mi padala do očí a bolí mě z toho za krkem. Jinak to ale byla sranda, moc mě to bavilo. Jsem ráda, že jsem si zkusila zase něco jiného. Na zelený stejnokroj se docela těším, jen ten výcvik by už nemusel být tak tvrdý.” |
text: Věra Černá foto: Petr Schejbal
17
rozhovor
dukla sport
dukla sport
rozhovor
Úspěšná
historie zavazuje
Mužská házená má v Dukle Praha dlouholetou tradici a na velké úspěchy bohatou minulost. V armádě se tento kolektivní sport začal rozvíjet již koncem roku 1948, a to ve všech třech v té době provozovaných házenkářských sportech, tedy v české neboli národní házené, v házené o jedenácti hráčích (tzv. handbalu) a v mezinárodní házené hrané s brankářem a se šesti hráči v poli (tzv. sedmičkách). Až v první polovině 50. let došlo v Československu i v Dukle k definitivní orientaci na dnes nejrozšířenější mezinárodní házenou. Házenkáři Dukly za téměř šedesát let existence klubu dosáhli řady domácích i mezinárodních úspěchů. Celkem třicetkrát dobyli domácí titul (28x v Československu, 2x v České republice), třikrát (v letech 1957, 1963 a 1984) se stali vítězi Poháru mistrů evropských zemí a řada z nich se velkou měrou podílela i na velkých úspěších československé reprezentace včetně titulu mistrů světa z roku 1967. ádný sportovní klub ale nemůže žít pouze z minulosti, musí se starat o přítomnost a především o budoucnost. To dobře vědí i v Dukle, a proto se klub v současnosti systematicky zaměřuje na práci s mládeží. O rozhovor týkající se této oblasti jsem požádal Pavla Faráře. Z minulosti ho známe jako ligového házenkáře, který ovšem současně se sportem zvládl i studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Po skončení vrcholové sportovní kariéry se stal trenérem a nyní působí zároveň jako hlavní trenér Sportovního centra mládeže HC Dukla Praha, kde navíc vykonává i funkci sekretáře klubu, a jako asistent trenéra dorostenecké reprezentace.
Kdy v Dukle vzniklo házenkářské sportovní centrum mládeže? „SCM házené zahájila svoji činnost v roce 2000 na základě projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, a to ve čtyřech klubech: pro oblast severovýchodních Čech vzniklo SCM v HC Dukla Praha, pro oblast jihozápadních Čech v TJ Lokomotiva Plzeň, pro oblast severní Moravy v HC Baník Karviná a pro oblast jižní Moravy v HC Zubří. SCM v Dukle sdružuje starší a mladší dorostence a je přiřazeno k HC.“
Ve výčtu mi chybí družstvo HC Dukla Praha SCM, které letos úspěšně působilo ve 2. lize mužů pro oblast severovýchodní Čechy. „Na základě žádosti trenérů SCM zařadil Český svaz házené od minulé sezony do každé ze čtyř skupin 2. ligy mužů po jednom týmu lokálně příslušného SCM. Šlo o to, aby ti nejlepší starší dorostenci a junioři mohli hrát kvalitní soutěž. Občas se totiž přihodilo, že naši starší dorostenci vyhráli zápas ve své 1. lize i s pětadvacetibrankovým rozdílem, aniž by se museli nějak zvlášť snažit. To se teď už nestává, protože proti družstvům SCM se druholigové týmy mužů vždy chtějí vytáhnout. Po dvou letech trvání tohoto experimentu jej tedy hodnotíme velmi pozitivně. Byly sice hlasy, které tvrdily, že dojde k mrzačení mladých hráčů a že dorostenci nebudou náročnou soutěž zvládat, ale já si myslím, že kluci na to fyzicky stačí a že jim tahle konkurence jen prospívá. Hráče staršího ročníku té které věkové kategorie posíláme hrát vždy soutěž o kategorii výše, aby pro ně následný přechod nebyl tak prudký, a to se nám vyplácí, protože je u nich patrný výkonnostní vzestup.“
Kolik mládežnických družstev a v jakých věkových kategoriích v současné době v Dukle působí? „Je jich dohromady osm. V žákovské kategorii jsou to minižáci, mladší žáci a starší žáci, kteří mají kvůli tomu, abychom obsáhli co největší území hlavního města, vždy jedno družstvo na Praze 4 a jedno na Praze 6, a v dorostenecké kategorii máme po jednom družstvu mladších a starších dorostenců. Mládežnické kategorie jsou vždy dvouleté, takže ve starším dorostu jsou letos hráči narození v letech 1987 a 1988 atd. Celkem od minižáků po dospělé je v HC registrováno asi 150 hráčů.“
Jakým způsobem získáváte mládež? „To je samozřejmě trochu problém, protože házená v Česku nepatří mezi nejpopulárnější sporty. Povinnost sehnat si děti do svých družstev leží částečně na trenérech mládeže, ale hlavní penzum téhle velmi důležité práce pro nás odvádí pan Jaroslav Chvalný starší. Obchází základní školy, objíždí turnaje v míčových hrách a snaží se získat pro házenou ty nejmenší chlapce. Musím říci, že hlavně díky jemu se nám daří naplňovat stavy mládežnických družstev především v žákovských kategoriích. U dorostu je už situace o něco jednodušší, protože
Jaký má Handball Club Dukla Praha statut a jaký je jeho vztah k Armádě České republiky, respektive k TJ Dukla Praha? „HC Dukla Praha je od roku 1993 samostatnou příspěvkovou organizací AČR a jejím zřizovatelem je Ministerstvo obrany ČR. Klub sdružuje všechny mužské věkové kategorie od minižáků po dospělé. Muže a starší dorostence finančně spravuje HC, mladší dorost a žactvo TJ, ovšem navenek HC vystupuje jako celek.“
18
Ve kterých soutěžích mládežnická družstva Dukly startují? „Minižáci a mladší a starší žáci hrají ve svých kategoriích Pražský přebor, tedy nejvyšší regionální soutěž. Celostátní žákovská soutěž je organizována pouze pro starší žáky, a to formou žákovské ligy, která probíhá turnajově a již hrají družstva nominovaná jednotlivými oblastními svazy házené. Dorostenci pak rovněž působí v nejvyšších soutěžích svých kategorií, jimiž jsou pro mladší dorostence 1. liga mladšího dorostu pro oblast Čechy a pro starší dorostence celostátní 1. liga staršího dorostu.“
jednak máme dvě žákovské větve, z nichž vždy vznikne jedno družstvo mladšího dorostu, a jednak do tohoto družstva přibíráme mladé talentované házenkáře z jiných klubů naší spádové oblasti, jimž můžeme nabídnout podmínky našeho SCM.“ Do systému výchovy mladých házenkářů patří i sportovní třídy. Jaké s nimi máte v Dukle zkušenosti? „MŠMT ČR zahájilo v roce 1999 projekt Intenzifikace činnosti sportovních tříd s rozšířenou výukou TV, z něhož ČSH vyšel a aplikoval jej do vlastního projektu. Dukla má sportovní třídy podle své spádové oblasti v severovýchodních Čechách, konkrétně v Lovosicích, Náchodě a ve Dvoře Králové. Zkoušeli jsme je zavést i v Praze, ale nepodařilo se to, protože žádná námi oslovená škola nenašla v rozvrhu hodin pro sportovní třídu dostatek prostoru. Sportovní třídy jsou totiž zřizovány v 6. až 9. ročníku základní školy a od ostatních tříd se odlišují tím, že mají doplňkový tělocvik v počtu dvou hodin týdně. V těchto hodinách se ovšem netrénuje házená, ale rozvíjejí se obecné pohybové schopnosti dětí. Každoročně pak probíhá testování sportovních tříd, které mám jako hlavní trenér SCM na starosti. Tímto způsobem si mohu vytipovat nadějné mladé házenkáře, a když jsou v 9. třídě základní školy, nabídnu těm nejlepším, aby přešli do našeho mladšího dorostu a třeba si už zároveň podali přihlášku ke studiu na střední školu do Prahy. Tihle kluci pak projdou celým systémem našeho SCM, a i když pak u nás třeba nezůstanou a vrátí se do svého mateřského klubu, jsou tam z nich většinou hvězdy, protože mají proti svým vrstevníkům mnohem více natrénováno.“ Kde mládežnická družstva Dukly trénují? „Žáci z Prahy 4 mají svoji základnu v Braníku na sídlišti Novodvorská, kde spolupracují se Základní školou Jílovská a využívají v létě její venkovní hřiště s umělým povrchem a v zimě tělocvičnu. Žáci z Prahy 6 mají k dispozici sportoviště na Julisce, kde jsme donedávna měli dvě venkovní hřiště s umělým povrchem na léto a v zimě nám sloužila místní tělocvična. Od letoška je však na Julisce v provozu nafukovací hala, takže naše tréninkové podmínky se ohromně zlepšily už i proto, že jako házenkáři máme přednostní právo k jejímu využívání. Dorostenci pak trénují společně s muži ve Středisku tělesné výchovy a sportu MO ČR v kasárnách 17. listopa-
du v Ruzyni, kde mají k dispozici jak venkovní hřiště, tak i tělocvičnu, navíc několikrát týdně využíváme i halu ve Sportovním centru ČVUT v Dejvicích.“ Jak vypadá tréninková příprava mladých házenkářů před sezonou, v jejím průběhu a po jejím skončení? „Dorostenecká sezona začíná v září a končí v květnu. Předsezonní přípravu rozjíždíme v srpnu zhruba pět týdnů před prvním mistrovským zápasem. Nejprve máme dva týdny hrubé přípravy pro nabrání fyzické kondice, kterou absolvujeme na Julisce, pak jezdíme na týden na soustředění, kde začínáme s herní přípravou, a poslední dva týdny v ní pokračujeme v domácím prostředí. V zimní přestávce, která trvá asi dva měsíce, nejdříve opět vylepšujeme fyzickou kondici, obvykle na zimním soustředění na horách, a pak se stěhujeme zpět do haly na herní přípravu. Po skončení sezony nastává přechodné období trvající do konce června, během něhož zase jednak trochu oživujeme fyzickou kondici a jednak se věnujeme všem možným druhům sportů pro zvýšení všestrannosti a obratnosti.“
se od 28. 7. do 5. 8. koná ME dorostenců v Estonsku a od 10. do 18. 8. ME juniorů v Rakousku. Oba naše reprezentační týmy na své šampionáty již postoupily: dorostenci v červnové kvalifikaci, do níž zasáhli tři naši hráči, přešli společně se Slovenskem přes Řecko a Bělorusko, junioři v kvalifikaci hrané o Velikonocích, jíž se zúčastnili čtyři naši hráči, zdolali společně s Německem Itálii a Island. Mistrovství světa v obou kategoriích se budou konat napřesrok a my doufáme, že se na ně rovněž kvalifikujeme. |
text: Pavel Nekola foto: Zdeněk Vaiz a archiv HC Dukla Praha
Mnoho českých házenkářů působí v současné době v ligových soutěžích vyspělých západních zemí. Nepotýkáte se i vy s problémem, že nejlepší dorostenci pošilhávají po zahraničním angažmá? „Dukla s tímhle potíže nemá. Na pravidelné dojíždění někam kousek za hranice hrát nějakou nižší soutěž je to z Prahy poměrně daleko a navíc tihle kluci dobře vědí, že tam by si sice nárazově vydělali trochu peněz, ale zároveň by ztratili nejdůležitější roky své sportovní kariéry. V těchto mužstvech se totiž téměř vůbec netrénuje, jen se hrají zápasy, ale právě mladí házenkáři potřebují ke svému růstu kvalitní tréninkový proces, bez něhož se nemohou dále zlepšovat.“ Nejlepší dorostenci, mezi nimi i ti z Dukly, jsou nominováni do reprezentace. V jakých kategoriích jsou mláděžnické reprezentační družstva házenkářů tvořena a jaké hrají soutěže? „V současné době máme reprezentační družstva kadetů ve věku do 16 let, dorostenců do 18 let a juniorů do 20 let. Kadeti žádné mezinárodní soutěže nehrají, dorostenci a junioři, v jejichž reprezentačních nominacích na tuto sezonu je pět, respektive šest hráčů Dukly, mají střídavě ob jeden rok svá mistrovství Evropy a mistrovství světa. Letos
19
házená
Ž
představujeme
dukla sport
dukla sport
představujeme
UNIASK ČR SE PŘEDSTAVUJE text: František Dvořák foto: archiv UNIASK
Unie armádních sportovních klubů České republiky (dále jen UNIASK ČR) vznikla v květnu 1994. Její vznik byl důsledkem ukončení systémové podpory výkonnostního sportu Ministerstvem obrany. Je dobrovolným, otevřeným a politicky nezávislým sdružením sportovních klubů a tělovýchovných jednot, které ve své činnosti úzce spolupracují s útvary a zařízeními Armády České republiky (dále jen AČR).
STAŇTE SE ČLENY
UNIASK
UNIASK
PROJEKT ARMÁDNÍ KLUB / SPORTOVNÍ SOUTĚŽE UNIASK ČR / ROZVOJ REKREAČNÍHO A VÝKONNOSTNÍHO FOTBALU
K
aždý členský klub sdružený v UNIASK ČR si na základě smlouvy o součinnosti zachovává svoji právní subjektivitu. V roce svého vzniku měla UNIASK ČR téměř 10 000 členů ve více než 60 členských klubech. Jejich počet se v důsledku postupného snižování mírových počtů AČR a ukončení vojenské základní služby snižoval, až se v posledních třech letech ustálil na 5 200 až 5 600 členech a 40 – 45 klubech. K 31. prosinci 2005 měla UNIASK ČR 5 483 členů v 38 členských klubech v 10 krajích České republiky vyjma Karlovarského, Moravskoslezského, Zlínského a Vysočiny. V členských klubech působí 60 sportovních oddílů ve 30 sportovních odvětvích, z nichž nejvíce je deset oddílů fotbalových. Nejpočetnějším a nejvýznamnějším členským klubem UNIASK ČR je TJ Dukla Praha s 12 oddíly a odbory s 2 047 členy. Vedle Dukly Praha jsou členskými kluby UNIASK ČR i SSK Dukla Hradec Králové, SSK Dukla Plzeň, TJ Dukla Brno, TJ Dukla Liberec, TJ UK Dukla Liberec a Paraklub Dukla Prostějov, v jejichž řadách jsou všichni současní armádní sportovní reprezentanti.
|Družstvo kadetů Dukly Olomouc Více než třetinu členské základny tvoří mládež do 18 let, další třetinu vojenští profesionálové a občanští zaměstnanci resortu Ministerstva obrany. UNIASK ČR je od roku 1994 přidruženým členem ČSTV, od roku 1996 členem Asociace vojáci společně a od roku 1998 přidruženým členem Českého olympijského výboru. Ve všech těchto organizacích má svoje zástupce. Nejvyšším orgánem UNIASK ČR je valná hromada, která se od roku 1994 konala třináctkrát. Řídícím orgánem UNIASK ČR je výkonný výbor, který je od roku 2000 devítičlenný.
20
Hlavními funkcionáři UNIASK ČR jsou: předseda: Miroslav MÁLEK – individuální člen výkonný místopředseda: Arnošt ŠULC – FK DUKLA Praha místopředseda pro ekonomiku: Ivo JOHN – SPORTCENTRUM DUO Praha místopředseda pro sport: Radek BEČVÁŘ – SSK DUKLA Plzeň předseda kontrolní komise: František STEJSKAL – AC GONG České Budějovice Valná hromada UNIASK ČR konaná v dubnu roku 2002 přijala zásadní dokument „Programové zaměření UNIASK ČR na léta 2003 až 2007“. Reaguje v něm na reformu ozbrojených sil a svoji činnost zaměřuje na vznik nových členských klubů v perspektivních posádkách jako jsou Bechyně, Brno, Čáslav, Jince, Náměšť nad Oslavou, Přáslavice, Vyškov, Žatec a další. V letošním roce přichází UNIASK ČR s projektem „Armádní klub“, jehož základním cílem je renesance klubové činnosti v podmínkách AČR v podobě, která je obvyklá v armádách demokratických států. Ve své podstatě jde o využití širokého potenciálu dobrovolných pracovníků členských klubů UNIASK ČR a součinnostních organizací: Svazu vojáků z povolání, Svazu vojáků v záloze, Svazu letců apod. Předpokládá se i spolupráce s Českomoravským odborovým svazem civilních zaměstnanců armády. Úspěšná realizace projektu přinese bezesporu významný ekonomický efekt. Nebude nutné vytvářet systemizovaná místa pracovníků pro organizaci volného času, dojde k efektivnějšímu využití tělovýchovných zařízení, která jsou u řady útvarů mnohdy ve volném čase nevyužitá. Činnost členských klubů UNIASK ČR je, jako u podobných sportovních občanských sdružení, pestrá. Vedle účasti v soutěžích, kulturní i společenské činnosti, se řada z nich podílí na organizaci sportovních soutěží, které svým rozsahem přesahují rámec regionu a České republiky jako jsou: – GRAND PRIX ČR V ZÁPASE (ASK VALZAP Chomutov) – VELKÁ CENA OSVOBOZENÍ VE SPORTOVNÍ STŘELBĚ (SSK DU Plzeň) – VELKÁ CENA AČR V BROKOVÉ STŘELBĚ (SSK DU Hradec Králové) – PRAGUE HANDBALL CUP (TJ DUKLA Praha) – MEMORIÁL FR. HELLEBRANDA V BOXU (ASK STŠ Moravská Třebová) – MEMORIÁL LUBOŠE HARGAŠE a MEMORIÁL VL. MORAVCE V CYKLISTICE (TJ DUKLA BRNO)
UNIASK ČR se v součinnosti s ministerstvem obrany a ASC DUKLA již jedenáct let podílí na organizaci Slavnostního vyhlášení nejlepších armádních sportovců. Při této příležitosti vyhlašuje tři nejlepší jednotlivce, trenéra a kolektiv. Stejně tomu bude i letos v pondělí 13. listopadu 2006 v Masarykově koleji v Praze.
Prague Handball Cup 2006 Víte, co znamená zkratka PHC? Prague Handball Cup, určitě jeden z největších a nejlépe zorganizovaných mezinárodních mládežnických halových turnajů v házené na světě. S myšlenkou jeho pořádání přišel před lety Jaroslav Chvalný, který v současné době zastává funkci předsedy Českého svazu házené a zároveň je i trenérem starších žáků Dukly Praha. Ze skromnějších začátků se postupem času stala doslova mamutí akce. Turnaj se koná od roku 1992 každoročně o velikonočních svátcích a pořádá jej Dukla Praha ve spolupráci s Hlavním městem Praha. text: Pavel Nekola s použitím serveru www.phc.cz foto: archiv HC Dukla Praha
|Slavnostní zahájení Nelson Cupu v Praze v roce 2000 Výkonný výbor UNIASK ČR ve smyslu „PROGRAMOVÉHO ZAMĚŘENÍ UNIASK ČR NA LÉTA 2003 AŽ 2007“ vyzývá všechny zájemce z řad vojenských profesionálů a občanských zaměstnanců k vstupu do naší organizace.
|Nejlepší sportovci UNIASK ČR za rok 2002 Nezastupitelné místo v činnosti UNIASK ČR patří péči o rozvoj rekreačního a výkonnostního sportu. Výkonný výbor UNIASK ČR je v součinnosti s ASC DUKLA, FK DUKLA Praha a TJ DUKLA Liberec v letošním roce gestorem: – III. ročníku Memoriálu Ing. Karla Špatenky v malé kopané (1. června 2006 v Liberci) – V. ročníku turnaje přípravek nar. 1997 a ml. ve fotbale DUKLA MINI CUP (21. června 2006 v Praze) – VIII. ročníku turnaje národnostních menšin v malé kopané o pohár místopředsedy senátu PČR (24. června 2006 v Praze) – I. ročníku turnaje velvyslanectví zemí EU, USA a RUSKA v ČR ke Dni české státnosti o Pohár ministra zahraničních věcí České republiky (28. září 2006 v Praze) UNIASK ČR, jako každá nestátní nezisková organizace podobného charakteru, prochází přirozeným vývojem, který úzce souvisí s každodenní snahou o získání finančních prostředků k zabezpečení činnosti dobrovolných funkcionářů, k řízení sportovní přípravy členů, zejména mládeže, a bojem o místo v povědomí funkcionářů resortu Ministerstva obrany, popř. ostatních orgánů státní správy. Zda se jí to daří, mohou posoudit členské kluby a jejich členové. |
Co je podmínkou: – založení občanského sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů a jeho registrace u Ministerstva vnitra, pokud tomu tak není –přidělení Identifikačního čísla (IČ) a zřízení běžného účtu u vybraného peněžního ústavu – podpis smlouvy o součinnosti s výkonným výborem UNIASK ČR Co nabízíme: – odbornou metodickou pomoc při založení občanského sdružení – účast na úrazovém pojištění členů a smlouvách s Ochranným svazem autorským a INTERGRAMEM – pomoc při sjednávání pronájmů a výpůjček zařízení v užívání útvarů a zařízení AČR – pomoc při zpracování projektů k programům dotační politiky z rozpočtu Ministerstva obrany a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – pomoc při organizaci a finančním zabezpečení významných sportovních akcí. Kontakt: Výkonný výbor UNIASK ČR Pod Juliskou 5 P.O.BOX 82 160 63 Praha 6 – Dejvice tel. 973204606, 602979560 fax: 973204610 e-mail:
[email protected] |
|Vítězné družstvo VII. ročníku
turnaje národnostních menšin
házená
CO JE UNIASK ČR?
H
rací systém turnaje je zvolen tak, aby každému družstvu bylo umožněno sehrát minimálně pět utkání a aby z každé kvalifikační skupiny postoupila minimálně dvě nejlepší družstva. Základní skupiny se vždy hrají systémem každý s každým, hrací systém se ovšem liší pro každou kategorii a je závislý především na počtu zúčastněných družstev. Všechna utkání se hrají na 2 x 15 minut. Letos v dubnu se konal již patnáctý ročník turnaje. Zúčastnilo se jej celkem 428 chlapeckých a dívčích družstev z dvaceti zemí celého světa, z nichž 138 bylo z Česka, 83 z Dánska, 44 ze Švédska, 40 z Německa, 34 z Chorvatska, 33 ze Slovenska, 11 z Itálie, 7 ze Slovinska, po 6 z Litvy a z Lotyšska, 5 z Belgie, po 4 z Norska, z Rakouska a ze Srbska a Černé Hory, 3 ze Švýcarska, 2 z Tuniska a po 1 z Finska, z Islandu, z Polska a z Brazílie. Pořadatelé vypsali po čtyřech chlapeckých a dívčích věkových kategoriích: do kategorie A (ročníky 1987 a 1988) se přihlásilo 42 chlapeckých a 27 dívčích družstev, do kategorie B (ročníky 1989 a 1990) 73 chlapeckých a 61 dívčích družstev, do kategorie C (ročníky 1991 a 1992) 75 chlapeckých a 51 dívčích družstev a do kategorie D (ročníky 1993 a 1994) 48 chlapeckých a 51 dívčích družstev, což dohromady čítalo kolem 6 300 účastníků. Celkem bylo ve 22 pražských sportovních halách odehráno 1 287 utkání. Jednotlivé věkové kategorie měly tyto vítěze: A: chlapci SGI Esbjerg I (Dánsko), dívky DHK Olomouc; chlapci Dukly došli do čtvrtfinále, kde byli vyřazeni pozdějším vítězem, družstvem SGI Esbjerg I.
B: chlapci HC Zubří, dívky Hypo NÖ (Rakousko); chlapci Dukly I a II skončili v osmifinálových skupinách. C: chlapci Partizan Bělehrad (Srbsko a Černá Hora), dívky HC Zlín; chlapci Dukly II a III nepostoupili ze základních skupin, družstvo Dukly I skončilo v osmifinálové skupině. D: chlapci SSK Talent 90 Plzeň I, dívky DHC Slavia Praha; družstvo Dukly II nepostoupilo ze základní skupiny a družstvo Dukly III neprošlo přes osmifinále, ale chlapci Dukly I obsadili nakonec bronzovou příčku, viz foto vlevo nahoře, když v semifinále sice podlehli Sokolu Vršovice, ale v boji o 3. místo přehráli slovinský RK Rudar Trbovlje. Na účastníky turnaje však nečekala jen sportovní klání, ale i bohatý doprovodný program. Všemu vévodila Party na fontáně, která proběhla 15. dubna ve večerních hodinách u Křižíkovy fontány v areálu Výstaviště Praha v Holešovicích. Kromě této akce byla tradičním zpestřením pobytu účastníků návštěva pražských památek, oblíbená především u zahraničních, ale i mimopražských sportovců. Mladí házenkáři se rovněž mohli zúčastnit Maxi loterie, v níž výherci získali množství zajímavých cen věnovaných sponzory a pořadatelem turnaje. Turnaj letos opět skončil velkým úspěchem organizátorů, o čemž svědčí spokojenost všech jeho účastníků. Již nyní však tým vedený Jaroslavem Chvalným začíná s pečlivou přípravou na příští ročník turnaje, tak aby byl minimálně stejně úspěšný jako ty předcházející. |
21
sportovní osobnost
První fotbalové krůčky udělal Josef Masopust v divizním Mostu, prvoligové kopačky začal v roce 1950 obouvat v Teplicích, ale potom celých 16 let své báječné hráčské kariéry zůstal věrný pražské Dukle, v jejímž dresu v letech 1952 – 1968 sehrál 350 zápasů a osmkrát jí pomohl k titulu mistra ligy. Výrazně přispěl k úspěchům mužstva v Americkém poháru i v evropských klubových soutěžích. Hrál na mistrovství světa v roce 1958 ve Švédsku a po stříbrném triumfu národního týmu na šampionátu v roce 1962 v Chile obdržel Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. O čtyři roky později byl vyhlášen fotbalovým králem Československa. Reprezentační dres oblékl v 63 utkáních.
sportovní osobnost
dukla sport
dukla sport text: Jaroslav Pešta foto: Karel Novák, archiv autora a ASC DUKLA
Mezi mrakodrapy
|Josef Masopust v dresu FIFA v mužstvu světa (1963)
Josef však místo bačkor dál obouval kopačky a zářil zejména při památných zájezdech Dukly mezi americkými mrakodrapy. V roce 1961 se armádní tým poprvé zúčastnil velkého mezinárodního turnaje v New Yorku. „Trénovat jsme chodili na louku do blízkého Central Parku, kde jsme si branky udělali z drátěných odpadkových košů. Jednou nás však málem vyvedli policajti na koních, kterým se nelíbilo, že někteří hráči jsou svlečeni do půl těla. Teprve když se kluci oblékli, tak strážci mravnosti odjeli,” líčí Masopust zajímavou příhodu. Dukla na tomto turnaji doslova zářila. Po prvenství ve skupině si ve finále hladce poradila i se slavným anglickým Evertonem. „Už v poločase jsme vedli 5:0 a nadšení krajané nás chtěli odnést na ramenou. Až později jsme se dověděli, že pořadatel turnaje W. Cox poslal o přestávce svého syna
Fotbalista století
Když pak v dalším ročníku určil los Dukle znovu Górnik, tak Masopustovi zatrnulo. Po výsledcích 4:1, 0:3 a 0:0 musel rozhodnout los. „Byl jsem kapitánem a k losovacímu aktu přišel za polský tým Oslizlo, jehož nevybíravý zákrok na Kučeru jsem měl stále před očima. Doslova jsem hypnotizoval jeho ruku, když sahal po jednom ze dvou nabízených papírků. Sáhl špatně, postoupila Dukla, ale byl to příliš chabý a mírný trest za brutalitu polského kapitána,” říká smutně fotbalový gentleman. V říjnu 1963 oblékl Masopust s Pluskalem a Novákem dres mužstva světa, které ve Wembley nastoupilo v rámci oslav stého výročí kopané na naší planetě proti Anglii. O rok později si zahrál v Bělehradě za mužstvo Evropy proti Jugoslávii a v roce 1965 s radostí přijal pozvání k benefičnímu utkání od Stanleyho Mathewse.
Československým králem
V roce 1965 Masopust požádal o uvolnění z reprezentace, ale s fotbalem se ještě neloučil. Dukle pomohl v roce 1966 k titulu a sám se dočkal nejvyššího domácího ocenění – stal se fotbalovým králem Československa. Měl rovněž velký podíl na postupu
skvělého trenéra,” vrací se ke své první sezoně v nové roli. Dva roky pak vedl dukelské juniorské „béčko” a tři prvoligové ročníky 1973 – 1976 působil u prvního mužstva. S Duklou skončil postupně na druhém, devátém a třetím místě. Ke svým nemalým hráčským zkušenostem však potřeboval i kvalifikaci nejvyššího stupně, tedy I. třídy.
Trenérské úspěchy
Do studia se pustil ve svých téměř 45 letech s obavami a ve škole, zvláště zpočátku, se také dost trápil. Jedna příhoda se zařadila mezi jeho nejkritičtější. „Hned při první přednášce z biomechaniky se vyučující rozpovídal o skalárech, vektorech a tenzorech. Ničemu jsem nerozuměl, a tak při dotazu asistenta, zda je všechno jasné, jsem mu řekl, že školu musím okamžitě opustit. Když totiž mluvil o skalárech, tak jsem měl dojem, že to jsou rybičky do akvária,” směje se a hned dodává, že přes opakující se různé problémy školu přece jen dokončil a získal pro svoji trenérskou práci tolik potřebný „papír.” Masopust se dočkal i dalších trenérských úspěchů. V roce 1978 dovedl Zbrojovku Brno k titulu, potom
Malá procházka životem Josefa Masopusta Upsal se armádě
sportovní osobnost
V dubnu 1952 dostal povolávací rozkaz a o několik týdnů později i nabídku do tehdejšího ATK Praha na dlouhodobé angažmá. Neváhal, protože armáda vytvořila fotbalistům velice dobré podmínky. Základní plat se pohyboval kolem pěti tisíc korun a navíc brali prémie za vyhrané zápasy. Přitom nechodili do práce a místo toho jako vůbec první v Československu dvoufázově trénovali. „Kouč Karel Kolský nám často připravil doslova galeje. Tyto praktiky přebíral v trenérské škole, kde byl jeho spolužákem i legendární Josef Bican. Tenkrát se ho jeden ze zkoušejících zeptal, kdy byla u nás zrušena robota. A božský Pepi odpověděl: Nevím, že byla někdy zrušena, já musím makat pořád,” usmívá se fotbalista, který se brzy dočkal hodnosti poručíka a s ní i pěkného bytu po filmové hvězdě Věře Ferbasové na pražském Starém Městě. V roce 1954 se Masopust oženil s výbornou házenkářkou z Trnovan Věrou Nicovou. Jejich svatba měla dva obřady: na radnici a v kostele. „Spoluhráči si mě dobírali, že jsem chtěl mít dvě svatební noci. Šlo však hlavně o příbuzenské zvyky, ale i o politické důvody,” vrací se k životní události. V roce 1956 se chystala velká reorganizace armádního sportu a jednou z variant bylo i rozpuštění fotbalového mužstva ÚDA Praha. Dvě kola před koncem ligy ÚDA skutečně přestala existovat, ale nebyla rozpuštěna, nýbrž se přejmenovala na Duklu.
|Josef Masopust přebírá Zlatý míč
nejlepšího fotbalisty Evropy 1962
Lepší než Pelé
Koncem roku 1958 se Dukla vydala na zájezd do Mexika na turnaj pěti týmů, kterého se zůčastnil i FC Santos s tehdy nejpopulárnějším fotbalistou světa Pelém. Brazilci kráčeli od vítězství k vítězství a nad Duklou vedli už v deváté minutě 2:0. Třetí gól visel ve vzduchu, jenže Dukla se jakoby zázrakem probudila a do konce poločasu otočila skóre na 3:2 ve svůj
22
|Rok 2001. Josef Masopust
|Pospíchal nahrává Masopustovi, ten střílí – góóól.
Československo vede ve finále mistrovství světa nad Brazílií 1:0
|Gratulace od Eusebia (1962) prospěch. Po změně stran Santos sice vyrovnal, ale poslední slovo patřilo Dukle, jmenovitě Masopustovi, kterého mexický tisk ocenil výše než Pelého. „Bylo to nezapomenutelné utkání, v mnohém asi vůbec největší v celé mé kariéře,” zdůrazňuje Masopust. Když Karel Kolský na podzim 1959 v Dukle skončil, začal se Masopust potýkat s velkou únavou. Nehrálo se mu dobře a nevděční fanoušci to vycítili. Začal dostávat i anonymní dopisy, v nichž nechyběly ani výhružné hlasy. „Jeden z pisatelů mě nazval baňatým mnichem. Doporučil mi, abych se obul do bačkor a ne do kopaček a abych ještě jednou udělal svůj pověstný slalom. Ale ze hřiště ven, aby mě diváci už nikdy neviděli,” vykresluje vynikající fotbalista jednu ze stinných stránek života.
|Na trenérské lavičce
za naším sekretářem s prosbou, abychom už žádné góly nedávali. Pan Kolář nám však toto přání nevyřídil, a tak jsme vyhráli 7:2. V odvetě jsme zvítězili 2:0 a s jedinou remízou a s celkovým skóre 49:11 z deseti zápasů jsme se s USA rozloučili,” dodává Masopust, který se výrazně zasloužil o stříbrnou medaili národního mužstva na mistrovství světa 1962 v Chile. Když potom koncem roku byl vyhlášen nejlepším fotbalistou Evropy a obdržel Zlatý míč, telefonoval do Mostu: „Táto, nejmíň polovina toho míče je tvoje. Nemysli si, že to nevím.” Od maminky pak uslyšel jen vysvětlení jejích někdejších starostí: „Já jsem jen měla strach, abys ten fotbal nedělal zbůhdarma.”
Dukly do semifinále Poháru mistrů. Na podzim 1967 vstoupil do své 16. sezony v armádním celku a najednou byl bez nálady. Když mu pak manželka prozradila, že ho někteří členové výboru Dukly na tribuně už odepisují, začal se vší vážností pomýšlet na odchod. V roce 1968 ho Dukla uvolnila do belgického Molenbecku, kde se stal dirigentem týmu, jeho nejlepším střelcem a gólem po svém typickém slalomu v rozhodujícím utkání mu pomohl do I. ligy. Celý stadion tehdy skandoval Josef, Josef, Josef. „Bylo příjemné sklízet v 38 letech takové ovace,” připomíná dnes. Po dvou letech se Masopust s rodinou vrátil do Prahy a s blížící se čtyřicítkou se rozhodl, že s fotbalem jako hráč skončí.
Mírný trest za brutalitu
Návrat na Julisku
Mezi nejsmutnější Masopustovy fotbalové vzpomínky patří utkání v Poháru mistrů v roce 1963 proti Górniku Zabrze. Po porážce 0:2 v Polsku Dukla v pražské odvetě zvítězila 4:1, ale zároveň to byl poslední velký zápas talentovaného Rudy Kučery, který po Oslizlově úderu loktem do spánku utrpěl vážné zranění.
je vyhlášen Fotbalistou století České republiky
působil v belgickém Hasseltu a v letech 1984 – 1987 i u národního mužstva. Na sklonku své trenérské dráhy ještě zkusil štěstí v exotické Indonésii, ale v polistopadové éře už nechtěl do fotbalového dění aktivně zasahovat. Zato se právem dočkal několika mimořádných poct. V roce 2001 dokonce usedl na českém trůnu s titulem Fotbalista století. |
|Od ministra Jaroslava Tvrdíka
převzal Josef Masopust Záslužný kříž ministra obrany ČR I. stupně
Fotbal však byl jeho život a s ním se rozloučit nemohl. A tak hned po angažmá v Belgii vedla jeho cesta zpátky do Dukly, které jako hráč odevzdal všechno. Měl určité obavy, ale byl příjemně překvapen, neboť dostal nabídku na místo asistenta trenéra Jaroslava Vejvody. „Nic lepšího jsem si nemohl přát. Vrátil jsem se do známého prostředí a stal se pomocníkem
23
dukla sport
dukla sport
Martina Sáblíková
ŠETŘENÍ FYZICKÉ ZDATNOSTI UCHAZEČŮ O SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH
společně se svým trenérem hledají „parťačku“ do družstva pro příští olympiádu! Osmnáctiletá slečna s jemnými dívčími rysy v obličeji,
Fyzické šetření jako součást výběru nového personálu ozbrojených sil České republiky probíhá ve Středisku pro výběr personálu (SVP) v Praze nebo Olomouci. Uchazeči jej absolvují v jednom dni. Výsledky, kterých během testové baterie dosáhnou, jsou vyhodnocovány na základě stanovených norem. Uchazeč buď splní, nebo nesplní, jiná varianta neexistuje. Nesplnil-li uchazeč testy fyzického šetření, dále ve výběru nepokračuje, je mu však dána možnost po dvou měsících test opakovat. Normy jsou určeny zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy, a to ve dvou věkových kategoriích: do 30 a nad 30 let.
studentka gymnázia v Novém Městě na Moravě, usedla jako první do pomyslného křesla pro hosta v rámci pravidelných on-line diskusí se zajímavými osobnostmi armádního sportu na stránkách www.novakariera.cz. Členka pražské Dukly přijela společně se svým trenérem Petrem Novákem, který její počínání sledoval jen tak po očku, neboť Martina působila dojmem zkušeného znalce světa virtuální komunikace. Plné dvě hodiny odpovídala na zvídavé dotazy stránek. Stránky jsou určeny všem těm, kteří uvažují o kariéře profesionálního vojáka. On-line diskuse se na tomto webu budou konat pravidelně poslední čtvrtky v měsíci. Jejich partnery jsou ASC Dukla a deník Sport.
LEHY – SEDY (muži i ženy) Testovaná osoba (TO) zaujme základní polohu leh na zádech skrčmo, paže skrčí vzpažmo zevnitř, ruce dá v týl, sepne prsty (lokty se dotýkají podložky), nohy má pokrčeny v kolenou (úhel 90°) a chodidla ve vzdálenosti 20 – 30 cm od sebe, které u země fixuje pomocník. TO na povel provádí při co nejrychlejším opakovaní sed (oběma lokty se dotkne souhlasných kolen) a leh (záda a hřbety rukou se dotknou podložky) s cílem dosáhnout max. počtu cyklů za dobu 60 s. Pokud TO nevydrží cvičit celou jednu minutu, zaznamená se počet cviků za dobu, po kterou cvičit vydržela. SHYBY (muži) TO se opakovaně přitahuje ze svisu nadhmatem na doskočné hrazdě (úchop v šíři ramen) do shybu (brada nad úrovní žerdi) a spouští se zpět do základní polohy (paže zcela napnuty) s cílem provést max. počet shybů. Test se provádí plynule bez přerušení, není povoleno využívat pohyby (kmih, přítrhy apod.) VÝDRŽ VE SHYBU (ženy) TO zaujme (i s dopomocí, nohy se nesmějí dotýkat podložky) základní polohu „shyb na hrazdě“, drží se nadhmatem nebo podhmatem, bradu má nad žerdí. TO se v této poloze snaží vydržet co nejdéle. Test končí, klesne-li TO brada pod úroveň žerdě.
M
artina hned v úvodu přiznala, že její první krůčky na bruslích se nesly ve znamení malého trapasu – zapomněla si totiž sundat gumové chrániče bruslí. To jí však vůbec neubralo na elánu a chuti něco dokázat. Každý týden pilně trénuje 20 až 40
testy fyzické zdatnosti
SKOK DALEKÝ Z MÍSTA ODRAZEM SNOŽMO (muži i ženy) TO provede podřep a ze stoje mírně rozkročného těsně před odrazovou čarou se předkloní (chodidla srovná rovnoběžně přibližně v šíři ramen), zapaží a odrazem snožmo se současným švihem paží vpřed skočí co nejdále. Přípravné pohyby paží a trupu jsou dovoleny, není však povoleno poskočení před odrazem. Provádějí se dva pokusy. Měří se vzdálenost od čáry odrazu k zadnímu okraji poslední stopy dopadu (týká se i dotyku podložky jinou částí těla než chodidlem).
cvik / test
jednotka měření
LEHY-SEDY
pohlaví muž
počet opakování provedených za jednu minutu
opakování
SHYBY (VÝDRŽ VE SHYBU)
opakování
muž
počet opakování (doba výdrže) bez časového omezení
(sekunda)
žena
žena
SKOK DALEKÝ Z MÍSTA
muž centimetr žena
odrazem snožmo maximální výkon
HLOUBKA PŘEDKLONU V SEDU hodnota normy odečtena od 25 cm = vzdálenost špiček prstů od špiček chodidla
muž centimetr žena
W170 výkon (W) při tepové frekvenci 170 tepů/min přepočtený na 1 kg tělesné hmotnosti
24
muž W/kg žena
věková kategorie
úroveň normy
I II I II I II I II I II I II I II I II I II I II
33 31 28 23 4 3 13 11 182 173 144 134 15 13 19 16 1,80 1,60 1,30 1,10
hodin. V současné době společně s trenérem hledá do svého družstva nějakou šikovnou, sportovně nadanou mladou dívku ve věku zhruba dvanáct až sedmnáct let. Ideální by bylo, kdyby se už aktivně věnovala nějakému sportu, třeba atletice. Jak
text: Radek Komoráš foto: archiv www.novakariera.cz a ASC DUKLA
přiznal trenér Novák, bruslit ji už naučí … A důvod? Příští olympijské hry! Informace o jejím úmyslu vzdát se reprezentace byly tudíž nepravdivé. Martina sama o ničem podobném ani nikdy neuvažovala. Ve škole ji nejvíce baví samozřejmě tělocvik, ale také jazyky. Aby mohla nyní úspěšně dokončit gymnázium, má každý ročník rozložený do dvou let. V budoucnu by chtěla studovat vysokou školu. Miluje svíčkovou, švestkové knedlíky a především bagety. Případné rande musí odvážlivec absolvovat na kolečkových bruslích v závodě „kdo s koho“. I kdyby nakonec vyhrál a mohl Martinu pozvat na to skutečné rande, neměl by to tak lehké. „Marťas“, jak ji přezdívají kamarádi, je často na cestách a asi by na partnera moc času neměla. Skleničku dobrého vína si dá jen výjimečně a na diskotéce ji asi nepotkáte. Popularitu si prozatím příliš nepřipouští a tvrdí o sobě, že je normální praštěná holka. |
Jan Železný
...sport není jen o penězích, ale hlavně o ctižádosti jednotlivce a životní filozofii
HLUBOKÝ PŘEDKLON V SEDU (muži i ženy) TO zaujme u testovacího zařízení, o jehož přední stěnu se opírá bosými chodidly, polohu sedu snožmo. Nohy má v kolenou napjaté, následně předpaží a předklání se a napnuté prsty rukou sune co nejdále po délkovém měřítku umístěném na vrchní desce. Nohy zůstávají celou dobu v kolenou napjaté. TO musí v krajní poloze vydržet nejméně dvě sekundy. Test se provádí dvakrát, zaznamenává se lepší výsledek. Krajní polohy v předklonu nesmí být dosaženo hmitem. ZÁTĚŽOVÝ TEST W170 (muži i ženy) Tento test se provádí na speciálním ergometru CATEYE EC-1600 se softwarovým řízením průběhu i vyhodnocováním testu. V případě, že tento ergometr není k dispozici nebo jej nelze použít, lze jako alternativní způsob provedení tohoto testu zařadit „výstupový test“. Délka testu je 13 minut s 3stupňovanými zátěžemi po 3 minutách a 3 minutami volného vyjetí. TO si může upravit výšku sedla i polohu řidítek. Před započetím testu si připevní na ušní lalůček sondu pro měření tepové frekvence. Při výstupovém testu TO provádí výstupy v určité frekvenci na lavici k tomu určené. |
nová kariéra
Trojnásobný olympijský vítěz v hodu oštěpem, člen ASC DUKLA Jan Železný usedl do pomyslného křesla pro hosta pravidelných on-line diskusí na serveru www.novakariera.cz přesně v den desátého výročí svého rekordního hodu. Tehdy v Jeně se závod asi o dvacet minut opozdil. Květnová on-line diskuse se zajímavou osobností armádního sportu se však naopak pro velký zájem musela asi o dvacet minut prodloužit. Major Armády České republiky, člen MOV a výkonného výboru ČOV trpělivě odpovídal na dotazy týkající se sportu, soukromého života, ale i politiky...
Z
ačínal s hokejem a házenou, k oštěpu se dostal později. Bylo to v Mladé Boleslavi, na vojnu šel do banskobystrické Dukly. Pokračovatel rodinné tradice, dnes otec osmnáctiletého syna a šestnáctileté dcery, se nejlépe ve svém životě cítil právě při jejich narození. Je si vědom toho, že člověk nemůže od života dostat vše, co si přeje, ale nic by na všem, co prožil, neměnil. Jeho den je úplně obyčejný, chodí do práce, kterou má rád, a hodně ho mrzí skutečnost, že v letošním roce končí jeho sportovní kariéra. Každé loučení je smutné, a to s vrcholovým sportem neméně... Ve chvílích volna rád hraje tenis. Je to jedna z mála věcí, na kterou se těší po skončení své vrcholové kariéry. Vlastní také golfové hole, ale už dva roky si nezahrál, i když tři měsíce spal v hotelu vedle golfového hřiště. Dále si rád zahraje fotbal, který má rád, a věří, že tam jednou budou dělat lidé kteří mají fotbal stejně rádi jako většina fandů. Honza si váží toho, že armáda podporuje sport a tak mnohým umožňuje věnovat se mu na vrcholové úrovni. On sám dnes na rameni nosí velkou hvězdu, je příslušníkem profesionální armády v hodnosti majora. Před závodem se den neholí, je to takový
jeho rituál. Jezdí stále ve stejném autě, které má již od svého vítězství na světovém šampionátu v roce 1995. Během své kariéry procestoval mnoho zemí světa. Jihoafrická republika ho uchvátila rozmanitostí přírody, Nový Zéland považuje za nejpozoruhodnější zemi, kterou navštívil. Ve finále ale dodává, že jako ryba ve vodě se cítí s lidmi, kteří mu rozumí a kterým rozumím on sám, a že tou nejkrásnější zemí na světě je právě ta naše země česká... Rád si s přáteli posedí u lahodného českého piva nebo moravského vína. Vždy se těší na konec sezony, kdy se v rozumné míře může věnovat tradičním českým nápojům. Honzovi Železnému se bohužel nesplnil sen o finálové účasti našich fotbalistů na světovém šampionátu. Hokejistům se to podařilo i přesto, že jim nevěřil, stejně jako jim nevěřila celá naše sportovní veřejnost. Fotbalistům bohužel nepřálo štěstí a objevily se i zdravotní problémy. Jan Železný moc dobře ví, o čem mluví, neboť jeho samotného zdravotní problémy provázely už od narození a musel se velmi brzy naučit překonávat řadu překážek a ani štěstěna mu nebyla vždy nakloněna…
„Honzo, jsi dobrý, díky za všechno, zůstaň jaký jsi. Možná, že dnes je to větší dřina než příprava na rekord. Věříme, že to dokážeš. Zdraví, spokojenost a štěstí tobě i tvé rodině přeje rodina Kovandova“. |
Průběh celé on-line diskuse, společného projektu s deníkem Sport a ASC DUKLA, naleznete na www.novakariera.cz.
25
on-line diskuse
inzerce
Mrůzek vyhrál na MS sjezdařů klasický závod
očekávané
sportovní události
Kajakář Kamil Mrůzek (Dukla Brandýs nad Labem), mistr Evropy 2003 a celkový vítěz Světového poháru 2003 – 2005 vybojoval 14. června 2006 na řece Teplá v Karlových Varech svůj první titul mistra světa v závodě jednotlivců na divoké vodě.
Ozvěny duklasportu Dana Zátopková, olympijská vítězka a bývalá světová rekordmanka v hodu oštěpem: „Musím říct, že mne časopis mile překvapil, opravdu se mi líbil. Myslím, že je třeba stále podporovat sportovce Dukly, vždyť armáda udělala strašně moc pro český a dříve i československý sport. A je dobře, že píšete nejen o těch slavných, ale i o menších oddílech a méně známých lidech. Také jsem ráda, že dostal prostor Český klub olympioniků. Vždyť v jeho vedení jsou převážně dukláci. A pište také o historii armádního sportu. Můj Ťopek byl v ATK od jeho zrodu, všechny svěťáky i medaile sbíral i pro svůj klub. Já oblékala armádní dres od roku 1953. Právě ATK i Duklou, kde byly vždy kvalitní podmínky pro přípravu, prošla většina nejslavnějších českých sportovců. Lidé ani nevědí, kdo všechno byl duklák. Tak už se těším na další číslo.“ |
přehled
Atletika 17. – 18. 6. Evropský pohár družstev – Praha – Strahov muži / družstva – 3. ČR – 104 b. muži / 400 m – 1. Bláha – 46,04 muži / 1 500 m – 1. Šneberger – 4:02,66 ženy / družstva – 3. ČR 102 b. ženy / tyč – 1. Hamáčková – 445 ženy / oštěp – 1. Špotáková – 64,68 Cyklistika 10. – 14. 5. / Světový pohár juniorů – silniční „ZMJ“ – Terezín junioři / celkové pořadí – 1. M. Hačecký 3. Kratochvíla družstva / 1. Hačecký, Kratochvíla (v družstvu ČR) Kanoistika 27. – 28. 5. / Světový pohár – Duisburg – Německo muži / čtyřkajak / 1 000 m – 7. Souček, Andrlík, Polívka, (Holubář – USK) ženy / čtyřkajak / 1 000 m – 8. Adamová, Ballová, Šebestová, (Futerová – USK) Lyžování 12. 5. / Anketa „Král bílé stopy“ – Praha celkové pořadí – 1. Neumannová 2. Janda běh – 1. Neumannová skok – 1. Janda alpské disciplíny – 1. Bank akrobatické lyžování – 1. Sudová snowboarding – 1. Novotný travní lyžování – 1. Němec nejlepší trenér – 1. Frühauf Moderní pětiboj 1. – 2. 4. / Mezinárodní závod „Memoriál Kadlece“ – Praha, Poděbrady junioři / jednotlivci – 1. Polívka 3. Svoboda 7. – 9. 4. Světový pohár – Millfield – Anglie muži / jednotlivci – 6. Capalini ženy / jednotlivkyně – 6. Grolichová
26
ve III. čtvrtletí 2006
text: František Macák
Viktor Podloucký, zmocněnec ministra obrany pro sportovní reprezentaci: „Premiéra časopisu předčila po všech stránkách moje očekávání. Jistěže napomohla atraktivita i úspěšnost armádních sportovců na zimní olympiádě. Čtivé však byly i další rubriky. Přeji tvůrcům časopisu, aby se jim sportovci v armádním dresu starali o atraktivní náměty i v příštích čtvrtletích. Je dobře že, DuklaSport využívá nejen témata z ASC, ale i z příspěvkových organizací. Je to příležitost představit naše sportovce v rámci resortní sportovní reprezentace. Tím myslím vystoupení našich závodníků na soutěžích Mezinárodní rady vojenského sportu, známé pod zkratkou CISM, třetí největší multisportovní organizace světa.“ |
sportovních výsledků za měsíce duben až červen 2006 – výběr 19. – 20. 4. Mistrovství Evropy juniorů – Torres Vedras – Portugalsko junioři / jednotlivci – 3. Svoboda 22. – 23. 4. Světový pohár – Berlín – Německo muži / jednotlivci – 2. Capalini
PETR
URBAN
13. – 14. 5. Světový pohár – Moskva – Rusko ženy / jednotlivci – 1. Grolichová
Narozen 8. srpna 1960 v Jablonci nad Nisou
24. – 25. 6. Mezinárodní mistrovství ČR – Kladno muži / jednotlivci – 2. Svoboda 3. Capalini ženy / jednotlivkyně – 4. Kalinovská
– československý a český reprezentant v jízdě na saních příslušník Dukly Liberec v letech 1979 – 1984 – účastník XV. ZOH 1988 v Calgary (jednotlivci 16., dvojice 13.) a XVII. ZOH 1992 v Albertville (jednotlivci 19., dvojice 15.) – 16ti násobný mistr republiky jednotlivců a dvojic
Sportovní lezení 28. – 29. 4. Světový pohár – Puurs – Belgie muži / lezení na obtížnost – 3. Mrázek
Sportovní střelba (broky) 4. – 10. 4. Světový pohár – Qingyuan – Čína muži / trap – 6. Kostelecký – 122 + 19
– jeden z nejvýznamnějších českých kreslířů současnosti – první kreslený vtip publikoval v roce 1985 v humoristickém časopise Dikobraz – dosud vydal 26 autorských knih s kreslenými vtipy v češtině, dvě v němčině a jednu v angličtině
25. – 26. 5. Světový pohár – Kahira – Egypt muži / trap – 3. Kostelecký – 119 + 22
S jeho kreslenými vtipy se budete setkávat na stránkách našeho časopisu.
12. – 13. 5. Světový pohár – Drážďany – Německo muži / bouldering – 3. Mrázek
14. – 15. 6. Světový pohár – Suhl – Německo muži / trap – 2. Kostelecký – 122 + 21 Vodní slalom 27. – 28. 5. Světový pohár – Atény – Řecko muži / kajak – 10. T. Kobes kanoe – 5. Indruch ženy / kajak – 1. Hilgertová 2. – 4. 6. Světový pohár – Augsburg – Německo muži / kajak – 10. Kobes kanoe – 9. Indruch deblkanoe – 2. Štěpánek, Volf ženy / kajak – 2. Hilgertová výsledky zpracoval: Petr Eliáš
kaleidoskop
dukla sport
dukla sport
Atletika Mistrovství Evropy Mistrovství světa juniorů Světové finále Světový pohár
7. – 13. 8. 15. – 20. 8. 9. – 10. 9. 16. – 17. 9.
Švédsko – Göteborg Čína – Peking Německo – Stuttgart Řecko – Atény
Cyklistika Mistrovství Evropy sen. a jun. – dráha – dvojice Mistrovství Evropy seniorů a juniorů – dráha Mistrovství světa juniorů – dráha, silnice
4. 7. 19. – 23. 7. 5. – 8. 8.
Itálie – Pordenone Řecko – Atény Belgie – Gent
Kanoistika Mistrovství Evropy Mistrovství Evropy do 23 let a juniorů Mistrovství světa Mistrovství světa – maratón Světový pohár
6. – 9. 7. 27. – 30. 7. 17. – 20. 8. 23. – 24. 9. 23. – 24. 9.
Račice Řecko – Atény Maďarsko – Szeged Francie – Tremolat Čína – Shanghai
Moderní pětiboj Mistrovství Evropy Mistrovství světa juniorů Světový pohár – ženy
13. – 18. 7. 7. – 13. 8. 20. – 23. 9.
Maďarsko – Budapešť Čína – Shanghai Egypt – Káhira
Parašutismus Mistrovství světa CISM Mistrovství světa Evropský pohár – přesnost přistání Evropský pohár – přesnost přistání
19. – 30. 7. 11. – 20. 8. 1. – 3. 9. 28. – 30. 9.
Rusko – Rjazaň Rusko – Stupino Německo – Altenstadt Švýcarsko – Locarno
Sportovní lezení Mistrovství Evropy
1. – 5. 7.
Rusko – Jekatěrinburg
Sportovní střelba (broky) Mistrovství světa seniorů a juniorů VC AČR Mistrovství Evropy seniorů a juniorů
21. 7. – 6. 8. 18. – 20. 8. 28. 8. – 5. 9.
Chorvatsko – Záhřeb Hradec Králové Slovinsko – Maribor
Sportovní střelba (kule) Mistrovství světa seniorů a juniorů Mistrovství světa – kuše Světový pohár – finále
21. 7. – 6. 8. 21. – 27. 8. 24. – 28. 8.
Chorvatsko – Záhřeb Rakousko Německo – Mnichov
Travní lyžování Světový pohár Světový pohár Světový pohár
19. 8. 26. 8. 1. 9.
České Petrovice Švýcarsko – Sattel Itálie – Forni di Sopra
Veslování Mistrovství světa do 23 let Mistrovství světa juniorů Mistrovství světa Pražské Primátorky
21. – 23. 7. 31. 7. – 5. 8. 17. – 27. 8. 23. – 24. 9.
Belgie – Hazewinkel Holandsko – Amsterdam Velká Británie – Eton Praha
Vodní slalom Mistrovství Evropy Mistrovství světa juniorů Mistrovství světa Mistrovství Evropy do 23 let a juniorů
30. 6. – 2. 7. 6. – 9. 7. 3. – 6. 8. 25. – 27. 8.
Francie – L´Argentiére Slovinsko – Solkan Praha Velká Británie – Nottingham
Windsurfing (třída Neil Pryde SX) Mistrovství světa
20. – 30. 9.
Itálie – Torbole
Tucet otázek pro
Martina Lehockého 1. Datum a místo narození: 17. 1. 1987 v Praze. 2. Povolání: Student Střední průmyslové školy elektrotechnické v ul. V Úžlabině v Praze. 3. Průběh sportovní kariéry, kdo vás přivedl ke sportu: Postupně jsem zkoušel fotbal (1993 – 1994) a atletiku (1994 –1997), od roku 1997 se věnuji házené. Ke sportu mě přivedl táta, který hrál závodně fotbal a dodnes je aktivní sportovec. 4. Jak jste se dostal k házené? Bavily mě míčové hry, třeba vybíjená, a tak jsem chtěl hrát „takovej ten sport, jak se tam hází do branky“, jak jsem doslova řekl tátovi. 5. Oddílová příslušnost v minulosti: FSC Libuš – fotbal, Spartak Praha 4 – atletika. 6. Současný klub a trenéři: HC Dukla Praha; Pavel Pauza (trenér), Jiří Kotrč (asistent). 7. Jaký v družstvu zastáváte post? Levé křídlo. 8. Dosažené úspěchy v domácích a mezinárodních soutěžích: Vicemistr republiky – mladší žáci (1999/2000), mistr republiky – starší žáci (2000/2001, 2001/ 2002), 3. místo – 1. liga mladší dorostenci (2002/ 2003), 4. místo – extraliga muži (2005/2006), postup na mistrovství Evropy juniorů (2006). 9. Sportovní vzor: Jan Filip. 10. Další sporty, které provozujete mimo házenou: Rekreačně cyklistiku, lyžování, bowling, squash. 11. Zájmy, koníčky: Počítače, filmy, hudba. 12. Sportovní a osobní cíle: Sportovní: úspěch na letošním mistrovství Evropy juniorů v Rakousku. Osobní: složit maturitní zkoušky, dostat se na vysokou školu. |
ptal se: Pavel Nekola foto: autor
přehled připravil: Petr Eliáš
27
házená
kaleidoskop
olympismus
dukla sport
MUŽ OLYMPIJSKÝCH IDEÁLŮ olympismus
Ve stopách Jiřího Gutha-Jarkovského i Josefa Grusse
Již potřetí byl loni Milan Jirásek zvolen do čela Českého olympijského výboru. Poprvé to bylo v roce 1996 a podruhé v prvním roce nového milénia. Rodák z Kouřimi, absolvent Lékařské fakulty v Hradci Králové, má atestace z tělovýchovného lékařství, interny i ortopedie. Od promoce v roce 1960 až dodnes pracuje v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích, dva roky byl také lékařem u vojenského útvaru v Liberci i v místní Dukle. Je důstojným pokračovatelem prvních velkých osobností českého olympijského hnutí, jakými byli Jiří Guth-Jarkovský a Josef Gruss. text: František Macák foto: autor (2), ČOV (2)
M |Milan Jirásek při projevu na půdě MOV v Lausanne
ilan Jirásek se narodil v roce 1936 v rodině lékaře. Prvních 10 let prožil ve středočeském městečku Kouřimi. V roce 1947 nastoupil do osmiletého gymnázia v Poděbradech. „To byla škola vedená po vzoru anglických kolejí. Měl jsem za spolužáka i prezidenta Václava Havla. Mým skautským rádcem byl v Poděbradech Miloš Forman,“ vzpomíná předseda ČOV s potěšením i dnes. „Rodina Formanových měla penzion u Máchova jezera, ale ten jim komunisti po roce 1948 sebrali. Milošovi nešlo o penzion, ale tvrdil, že jim nemůže nechat krásný pingpongový stůl. Mne si vybral jako komplice při jeho „přemístění“ do školy v Poděbradech. Noční „lup“ i cesta vlakem se nám podařily. Snad už je to promlčené,“ usmívá se i po letech Milan Jirásek.
Jiskru zažehl Emil
|Milan Jirásek s manželkou
Mladí gymnazisté se v Poděbradech věnovali všem sportům, zvlášť populární byly pasák a stolní tenis. I když byl Milan Jirásek klukem z Polabí, tak si zamiloval lyžování. Už za války s maminkou jezdili na Českomoravskou vysočinu a později do Krkonoš na Kolínskou boudu a na Pomezní boudy. „Jiskru olympismu však ve mně zažehl v sedmačtyřicátém Emil Zátopek, bylo to při besedě v Milovicích. O rok později můj idol získal v Londýně olympijské zlato i stříbro a nahradil v mém srdci hrdiny ze ZOH v Mořici.“ Lékařem lyžařů je Milan Jirásek již od r. 1961. Moc rád také vzpomíná na své působení v liberecké Dukle. Lyžování se pak upsal na celý život, je dlouholetým členem předsednictva našeho lyžařského svazu. V r. 1990 se dokonce stal členem předsednictva FIS a letos koncem května byl opět na další dva roky zvolen do nejvyšší světové lyžařské federace.
Do vrcholné funkce
|Milan Jirásek vítá Kateřinu Neumannovou po návratu z XX. ZOH v Turíně
28
Svoji první olympiádu dnešní předseda ČOV prožil v Grenoblu, kde pro naše barvy umocnil euforii z Pražského jara zlatý skokan Jirka Raška. Potom však lékař Jirásek odmítl napojení na státní doping a raději požádal o přeložení na ortopedii ÚVN, kde pracuje dodnes. V listopadu 1988 se stal předsedou našeho lyžování. „Byla to i pojistka před nástupem politika, do této funkce,“ vysvětluje Milan Jirásek. A byli to právě lyžaři, kteří ho v šestadevadesátém nominovali za kandidáta na předsednictví v ČOV. „Vítězství ve volbách bylo pro mne zcela nečekané a změnilo chod mého života,“ přiznává Milan Jirásek.|
PRAHA OLYMPIJSKÁ Pane předsedo, letos jste vstoupil již do desáté sezony v roli předsedy ČOV. Mohl byste stručně zhodnotit, co považujete za svůj největší úspěch v této funkci? „Když se ohlížím zpět, tak vidím nejen medaile. Za hlavní pozitivum své práce považuji, že se podařilo uchovat pro ČOV nezávislost na politických i ekonomických tlacích a uchovat s oběma sférami solidní kontakty. Obě oblasti si dělají ambice na ovlivňování naší činnosti. Je proto třeba naše vztahy vybalancovat. To je i jeden z hlavních problémů celosvětového olympijského hnutí. A ještě jedno chci předat svému nástupci, neresortní pojetí práce NOV.“ Do rubriky úspěchů si jistě můžete zapsat i vážné úvahy o pořádání olympiády v Praze… „Nechci se chlubit cizím peřím. Po olympiádě jsme toužili už v roce 1968, ale léta normalizace zhatila olympijské plány. Myšlenku jsme však před nedávnem opět vzkřísili. Už máme některé územní i ekonomické analýzy a pokračuje práce na detailech. Je předpoklad, že pokud bychom chtěli kandidovat v roce 2016, tak se musí pražské zastupitelstvo rozhodnout již v únoru příštího roku. Jsem přesvědčen, že olympiáda by nebyla jen pražskou, ale celorepublikovou záležitostí. K mé radosti jsem už zažil řadu povzbudivých ohlasů od kolegů z celého světa.“ V rozhovoru pro DuklaSport se vás nemohu nezeptat, jak jste spokojen se spoluprací ČOV s vedením armádního sportu a jeho podílem na reprezentaci. „Při pohledu do výsledkových listin posledních olympiád je zcela jasné, že armádní sportovci jsou ozdobou naší olympijské rodiny. Poslední zlata získali Kateřina Neumannová, Roman Šebrle, ale i Štěpánka Hilgertová nebo Aleš Valenta. Jan Železný je s třemi triumfy jednou z největších osobností olympijského sportu a mohl bych jmenovat řadu dalších. A není lichotkou, když řeknu, že výborná je i spolupráce s vedením armádního sportu, s celým resortem. Věřím, že armádní sportovci budou pilířem české olympijské reprezentace i v příštích letech.“ PS: Podle údajů uvedených v reprezentativní knize Olympijská mise, vydané Ministerstvem obrany, je podíl armádních sportovců na medailovém zisku ze všech zimních olympiád 51,42 procenta!!! |
