Učitel: Veronika:
1
-Děkuji vám. A blahopřeji. -Já děkuju. Na shledanou.
Učitel:
2
Pojďte dál, mladý muži.
Lenka: Veronika:
3
-Jé, nazdar! To je Danda. -Fakt? To už je takhle velkej?
4
-Kolik ti bude, Dando? -Ale prosím tě... Ahoj.
Mirek: Michal:
5
-Tak co, jdeme? -Chtěl jsem to nejdřív dodělat.
Mirek:
6
To doděláš zejtra. Pojď, nebuď měkkej.
Michal:
7
Tak počkej, já to musím...
Mirek:
8
Inženýr Hönig u telefonu. Dobrý den. Ano.
9
Všechno bude v pořádku.
Lenka:
10
Pořád seš s tím doktorandem?
Veronika: Lenka:
11
-Ne, s Michalem přece. -S Michalem? -Jo.
Lenka: Veronika:
12
-To je ten zrzavej? -Není zas tak moc zrzavej.
Lenka: Veronika:
13
-Já myslela, že seš s ním rozešlá. -Rozešla, ale vlastně nerozešla.
Lenka: Veronika:
14
-Tak promiň. -Dobrý, jsme se dlouho neviděly.
Veronika:
15
Jé, promiň...
16
Ahoj.
Michal:
17
Verunko, gratuluju. Tak vidíš, že to nic nebylo. Já ti to říkal.
Veronika:
18
Nebylo. Hele, víš, koho jsem potkala?
19
Lenku. Tu ze školy, přece. Určitě si ji budeš pamatovat.
Michal: Mirek:
20
-Jo, jasně. Tak ji pozdravuj. -Že jí taky gratuluju.
Michal:
21
Mirek ti taky gratuluje. A budu pro tebe mít překvapení.
Veronika:
22
Překvapení?
23
-A co to bude? -Nevyzvídej. Potkáme se doma, jo?
24
Tak jo, ahoj.
25
Už mi kupuje dárek.
Lenka:
26
Hele, čtyřiadvacet karátů. To mi Pavel přivezl z Dubaje.
Veronika:
27
My taky pořád někam jezdíme. Na dovolený a tak.
Lenka:
28
Byli jste v Řecku? Tam je to skvělý. Tam jsme si udělali Dandu.
29
-Dobrý den. -Ahoj. To je Pavel.
30
-Veronika. -Pavel, těší mě.
Michal: Veronika:
Veronika: Pavel:
31
-Já si jen vezmu věci. -Tak pojď, jedeme domů.
32
-Nasaď to tam... -Já to tam nemám.
33
-Já taky ne. -Hele, já to tam takhle přisunu.
Michal:
34
Vydrž...
Mirek:
35
Když to tam nebudeš mít zasunutý, tak já budu taky mimo.
Michal: Mirek:
36
-Já tam jsem. -Seš tam? Já taky.
37
Položíme to...
38
-Drží? -Jo.
39
Gól! Gól!
40
Můj tým skóruje!
41
-Ahoj. -Ty jsi koupil televizi?
Michal: Veronika:
42
-Je pěkná, viď? -Dobrý den.
Mirek:
43
My jsme si tykali, ne?
Veronika:
44
Omluvte mě.
Mirek:
45
Tak já asi půjdu, ne?
Michal:
46
Dohrajem hru, pak tě vypustím, ale tohle musíme dohrát.
Mirek:
47
Seš frajer!
Michal:
48
Vykopávám.
Mirek:
49
Kdyby ti dneska vyšel ten centr, tak jsem nahranej.
Michal: Mirek:
50
-To jo. -Ale jsem rád za 1:0.
51
Michale, pokud jde o tu dovolenou, stačí říct.
52
-Jo? -Klidně ti půjčím služební auto.
53
-Fakt? -Jasně.
Michal:
54
-To bych bral teda. -Stačí říct, kámo.
Michal: Mirek:
55
-Čau. Tak děkuju. -A pozdravuj Veroniku.
Veronika:
56
Ta televize měla bejt ten dárek?
Michal: Veronika:
57
-Jo. -Dárek pro mě, jo?
Michal:
58
Dárek pro tebe, dárek pro nás oba.
Veronika:
59
Takže teď pro změnu budeme sedět před televizí.
Michal: Veronika:
60
-Verunko... -No?
Michal:
61
Verunko, řekni stop.
Mirek: Michal:
Michal: Michal:
Veronika:
Michal: Mirek:
Veronika: Michal:
62
-Michale, já nemám náladu. -Řekni stop.
Veronika:
63
Stop.
Michal: Veronika:
64
-Prosím tě, ještě jednou. -Ježíši, proč? Co se děje?
Michal:
65
Verunko, řekni stop, jo?
Veronika: Michal:
66
-Stop. -Paráda.
67
Právě jsem nám vybral místo, kam pojedeme na dovolenou.
Veronika:
68
No, super. Dobrou.
Michal:
69
Půjčím si v práci od Mirka auto, bavoráka. Sám mi to nabízel.
Veronika: Michal:
70
-Michale, jsem unavená. -No tak, pojď sem.
Veronika:
71
Dobrou.
Michal:
72
Dobrou.
73
DVOJKA
Michal: Veronika:
74
-Tak co, už se balíš? -Ty to fakt myslíš vážně?
Michal:
75
Ty jsi o mně pochybovala? Jistěže to myslím vážně.
76
Všechno mám připravený. Přesně jako v tvejch romantickejch snech.
77
-Jé! -Akorát to auto mi nevyšlo.
78
-Jak jsem myslel. -Auto nesháněj, já to zařídím.
79
Prosím tě, dávej pozor na ty potahy, ať to nepoškrábeš.
80
Hlavně na džínách, jak jsou ty cvočky. To nemám rád.
81
A teď ta lepší část. Po stranách máš soustavu páček.
82
Když se s tím naučíš, tak to prostě sklopíš a máš letiště.
83
-To se může hodit, co? -No, to jo...
84
-Hele, chceš nainstalovat GPS? -Ne, to já mám v mobilu.
85
To můžu nechat nainstalovat já vám. Nechcete?
86
Prosím tě, to potřebujou buchty, já mám GPS tady...
87
Jo, a tohle! To mám nejradši. Soustava repráků, ale takováhle.
88
Dávej pozor!
Michal:
89
No, tak...
Otec: Michal:
90
-To je hitparáda! -To je síla!
Otec:
91
Kájo, pamatuješ,
Veronika: Michal: Veronika: Otec:
Otec:
Michal: Otec: Michal:
Otec:
jako v lázních... číčo moje. 92
To by bylo všechno.
93
Prosím tě, vždycky se přesvědč, že auto je zamčený.
Michal: Otec:
94
-Jasně. -Já z tebe necejtím to odhodlání.
Michal:
95
To víte, že se přesvědčím.
Veronika:
96
Tati, Michal je v tomhle dost opatrnej.
Otec:
97
To je dobře, že je opatrnej, protože jinak...
98
Já ti tady svěřuju ty nejcennější věci, co mám.
Michal: Otec:
99
-Vždyť já vím. -Tak si to vem.
Michal: Veronika:
100
-Děkujem. -Ahoj.
Otec:
101
Jako oko v hlavě, jo?! Pozor na všechno, co jsem ti říkal.
102
Tak šťastnou cestu.
103
To jsem vůl.
Veronika:
104
Kolik chceš s sebou trenýrek?
Michal:
105
Verunko, já se snažím zařídit to bydlení. Zaplatit to...
106
-Tak se mnou neřeš teď trenky. -Zaplať kartou, ne?
Michal:
107
A o co se asi snažím, lásko?
Veronika:
108
Tak co?
Michal:
109
No, je to hotový. Je to zamluvený, zaplacený.
Veronika: Michal:
110
-Tak kolik chceš těch trenýrek? -Já nevím, čtrnáct.
Michal: Veronika:
111
-Píchlý. -No, super.
Michal:
112
Já za to nemůžu! Co mám dělat?
113
-No, a teď nemám klíč. -Tak si vem hever, ne?
Michal:
114
Jestli nám kvůli tomu ujede trajekt, tak to bude super.
Veronika: Řidič:
115
-Tady. -Dobrý den. Já vám pomůžu.
Michal:
116
Jo, takhle tam, jo...
117
-Dobrý je to? -Je to dobrý.
118
-Tak na shledanou. -Ne, ne...
119
To ne, děkuju...
120
-Na shledanou. -A pozor na Poláky.
121
Myslel jsem, že budeš řídit.
Veronika:
Veronika:
Řidič: Michal: Řidič:
Michal:
A ty už zase piješ. Veronika: Michal:
122
-Promiň, neuvědomila jsem si to. -Tak ať stihnem ten trajekt.
Michal:
123
To vypadá, že tady nic není.
Veronika:
124
Půjdeš se tam zeptat?
Michal: Veronika:
125
-Ujelo to. Tak já nevím. -Ujelo, jo?
Michal:
126
Jo, ujelo. Nevím, co teď. Zaparkuju tamhle a...
Veronika:
127
Musíš to brát z tý lepší stránky. Najdem si nějakej hotýlek...
Michal:
128
To nejde, protože ráno nám jede další trajekt.
Veronika:
129
Hotýlek někde blízko.
130
Vstávat.
Michal:
131
Nějak nemůžu... navíc tady v tom autě...
Veronika:
132
Jako že je to tátovo auto? Míšo...
Michal:
133
Možná ti to přijde divný, ale tady nemůžu.
Veronika:
134
No jo.
135
To je vono?
Michal:
136
To je vono, ale na obrázku to vypadalo jinak.
Veronika:
137
A moře je taky dost daleko.
138
Mám začít vybalovat věci?
139
Ty vole! Prostě mě někdo vojebal! Přes internet.
140
Měl jsem si to zkontrolovat.
Veronika:
141
Prosím tě, Michale, už toho nech. Nemůžeš za to.
Michal:
142
Kdybys mě nerušila při placení, mohlo bejt všechno jinak.
Veronika:
143
Ber to jako smutnej fakt.
144
Nechceš si taky zout boty?
Michal:
145
To víš, nejsem žádnej...
Veronika: Michal:
146
-Bojuj, Federrer! -Federrer je tenista.
Veronika:
147
No, a co? Tak se aspoň trochu snaž.
Michal:
148
Do prdele!
Veronika: Michal:
149
-Kde to jsme? -Vítej v Kodani!
150
Tady máš. Od našeho ubytování.
151
Jéžiš...
152
Míšo?
153
-Míšo... -Co je?
Michal:
Veronika:
154
-Já se půjdu projít do města, jo? -Já jdu s tebou.
Veronika: Michal:
155
-Ale ne. Vyspi se, prosím tě. -Ne, já jdu s tebou.
Veronika:
156
Tak si dej sprchu. To tě osvěží.
157
-Tady je to krásný. -Já jsem teda ztahanej!
158
-Tamhle je! -No, hurá.
159
Tak já jdu k ní, jo? Tak, kuk!
160
Počkej...
161
-Už jdem? -Ty furt spěcháš.
162
Koupíme aspoň ty pohledy, ne?
163
-Já bych chtěla poslat tátovi. -Já myslel, že chceš někam na kafe.
164
Tak se rozhodni, jestli chceš kafe, nebo kupovat pohledy.
165
Já jdu hledat nějakou kavárnu.
Veronika:
166
Dík. Ještě colu.
Michal:
167
Blbej kebab za sto pade.
Veronika:
168
Budeš pořád nadávat, že je to drahý? To jsme mohli zůstat doma.
Michal:
169
To bych nesměl vyhodit třicet litrů za posranou chatu ve Švédsku.
Veronika:
170
Tenhle výlet byl tvůj nápad.
171
-Není to moc dobrý. -Mně to docela chutná.
Veronika:
172
Ale já bych si dala něco jinýho.
Michal:
173
Na hotelu mámě zásoby, tak si pak večer něco dáme.
Veronika:
174
Hele, vidím, jak padáš na hubu.
Michal:
175
Ježíš, ty furt na mně něco vidíš! Copak si stěžuju?
Veronika:
176
Nechápu, proč se normálně nejdeš do hotelu vyspat?
177
Já se tady sama projdu a přijdu za tebou.
Michal:
178
Ty se furt chceš jenom bavit, někde trajdat.
Veronika:
179
Prosím tě, jdi se prospat.
Michal:
180
Já se jdu vychcat. Pohlídej to laskavě, jo?
Veronika:
181
No, ahoj, miláčku. Co je?
182
Ty se budeš asi zlobit, ale já jsem všechno utratila.
183
Tak já tam pak dorazím, až to tady s kámošema...
184
S dánskejma kámošema přece!
Michal:
Michal: Veronika:
Michal: Veronika:
Michal:
Michal:
Veronika:
185
Ne, nenechám se od nich zvát. Mám tvoji kartu, tak můžu pít, ne?
186
A když přijdeš, tak můžeš pít s náma. A s kámošema.
187
Jak to se mnou mluvíš, Michale?
188
Můžeš mi nalejt?
Šimi:
189
Já to tady balím, Češi jsou úplně všude.
Veronika: Šimi:
190
-Nazdar! Já jsem Veronika. -Čau, já jsem Šimi.
Veronika:
191
Šimi? Tak říkali jednomu mýmu kámošovi, protože jezdil motokáry.
Šimi:
192
Tak to byl Šumi, víš? Karl! Vodka.
Veronika: Šimi:
193
-Ty pít nebudeš? -Víš, kolik to tady stojí?
Veronika: Šimi:
194
-Já to platím! -OK. Dvě vodky, jo?
Veronika:
195
Jsem vás viděla na záchodě. Seš na brunetky, co?
Šimi:
196
Co děláš?
Veronika: Michal:
197
-Ahoj, Míšánku. -Veroniko, panebože...
Michal:
198
Děkuju moc. Pojď, prosím tě.
199
-Víš, co jsem... -Vím.
200
-Kdes byla, prosím tě? -Já jsem se byla projít.
201
-Projít, jo? Já jsem myslel... -Botičku!
202
-Ponožku, ještě. -Jistě, ponožku.
Veronika:
203
-A druhou. -Jistě, druhou.
Šimi: Michal:
204
-Výborná holka, fakt moc dobrá. -Děkuju moc.
Šimi:
205
Jsme Češi, ne? Musíme si pomáhat. Čau, já jsem Šimi.
Michal: Šimi:
206
-Michal. -Šimon.
Michal: Šimi:
207
-Hele, já ti strašně děkuju. -Buď dobrej. Ale chlastá solidně.
Michal:
208
Fakt děkuju.
Šimi:
209
A prosím tě, já jsem... mně to je trapný to teď řešit,
210
ale vona zvala všechny v tom baru a pak, jak byla najetá,
211
zvala všechny ty kámoše, teď jsme přijeli tím taxikem...
212
To jsou moje poslední peníze, co mám na vejlet.
213
-Já teď jedu na sever, rozumíš.
Veronika: Michal: Veronika: Michal:
Michal:
-Rozumím, naprosto. Kolik to bylo?
Šimi: Michal:
214
-Hele, bylo to osm set korun. -Ježíši!
Šimi: Michal:
215
-Dánskejch korun. -No, jasně.
216
Já mám jenom eura, víš?
Šimi: Michal:
217
-Eura jsou v pohodě. -Prostě...
Šimi:
218
800 dánskejch korun to je 140 eur nebo tak nějak.
Michal: Šimi:
219
-To je teda míň, ale... -Dej mi, co máš. Úplně v pohodě.
220
Já jsem tě nechtěl s těma prachama, to je trapný, vole.
Michal: Šimi:
221
-Hele, sto pade, jo. -Sto pade je moc, ne?
Šimi:
222
To pak nějak vyřešíme někdy. Jestli se ještě uvidíme.
Šimi: Michal:
223
-Čus, vole. -Děkuju.
Šimi: Michal:
224
-Čau. -A kam jdeš?
Šimi:
225
No, tady někam se jdu natáhnout, prostě to nějak pořešit.
Michal:
226
Pojď, ty vole, tady si lehneš na zem, jestli ti to nevadí.
Šimi: Michal:
227
-Jestli to nevadí tobě. -Mně to nevadí.
Šimi:
228
Já mám všechno. Vždy připraven.
229
-To je tý tvý kundičky, jo? -Ne, to je jejího fotra, ty vole.
230
Jo tak. Dobrý. Sice starší, ale dobrý.
231
-Koukám, že ti někdo ukrad GPS. -Ne, mám v telefonu. To je lepší.
232
Jo tak, to je lepší. Super.
233
-Mně říkala ta tvoje... Veronika? -Jo. Co říkala?
Šimi:
234
Prej vám něco bouchlo ve Švédsku.
Michal: Šimi:
235
-Ty vole! To mi ani nepřipomínej! -A proč nejedete na sever?
Michal: Šimi:
236
-Kam? Tady, jo? -Tady, na sever. Fakt úplně super.
237
Takovejch tři sta kiláků odsud. Já tam byl, kámoška tam má chatu.
238
Jenže, ty vole, já jsem v Německu píchnul,
239
takže zas jedu na rezervu, nemám prachy...
240
Peníze vůbec neřeš. Buď dobrej.
241
Já tady mám dva kámoše a v dílně to mají za půl hodiny hotový.
Michal: Šimi:
Michal: Šimi: Michal:
Michal:
Šimi:
Michal: Šimi:
242
-Tak to by mě hodně potěšilo. -Neřeš pneumatiku, to je do klidu.
Veronika: Šimi:
243
-Čau. -Čau.
Michal:
244
Někdo se nám konečně vyspinkal.
Veronika: Šimi:
245
-Ty seš asi... -Šimon.
246
-Ty si mě nepamatuješ? -No, já si to nepamatuju.
Michal:
247
Se vůbec nedivím, že si to nepamatuješ.
Šimi: Michal:
248
-Hele, mohl bych si dát sprchu? -Jo, beze všeho. -Dík.
249
To se ti moc povedlo.
250
-Co tady dělá? -To je jedno, co tady dělá.
251
Mě by zajímalo, co jsi dělala ty.
252
Já jsem se ti nemohl dovolat. Pořád jsi mi típala telefony
253
a ještě jsem kvůli tobě musel zablokovat kartu.
Veronika:
254
Vybil se mi telefon.
Michal:
255
Kdyby tě sem neodved, tak by tě někdo někam zatáh...
Veronika:
256
Ježíš, tak se omlouvám.
257
Prostě jsem jenom chtěla, aby ses prospal.
Michal:
258
A to byl důvod, proč jsi utratila tři tisíce za večer, jo?
Veronika:
259
Ty s ním máš něco dohodnutýho? Já nechci, aby s náma jel.
Michal:
260
Prosím tě, nic s ním nemám dohodnutýho, nikam s náma nejede.
Veronika:
261
A o čem jste to mluvili? Co jste si dohadovali o tom kole?
262
Co chceš dělat s tátovým autem?
Michal:
263
Slíbil, že mi pomůže. Já si myslím, že se docela vyzná.
Veronika:
264
No to jo, ten se vyzná.
265
Michale, já se před ním prostě necejtím dobře.
266
On tě sem přived... Já měl takovej strach.
267
Mohlo to dopadnout úplně jinak. A ještě za tebe všechno zaplatil.
Veronika: Michal:
268
-Tos mu určitě vrátil i s úrokama. -A co jako?
Veronika:
269
Prostě říkám, že se necejtím vedle něj dobře. Nechci, aby...
Šimi: Michal:
270
-Mohl bych si půjčit pěnu? -Jo.
Veronika:
Veronika: Michal:
Michal:
Šimi:
271
Já mám vlastní holení, neboj.
Michal:
272
Já se ho zeptám, jestli nechce někam svízt.
273
On stejně nebude chtít, protože mu jede nějakej autobus do Norska.
274
-Pak se rozloučíme, jo? -Jo.
Šimi:
275
Takže vy nechcete jet na vejlet?
Michal:
276
Ale, no tak, můžeme jet na vejlet.
Šimi: Veronika:
277
-Můžu jít dopředu? -Jistě.
Šimi:
278
Jak jsem jel z toho Roskildu, tak jsem si stopnul čtyři buchty.
279
Tři Dánky, Norku, v minibusu. A jeli jsme k těm holkám na chatu.
280
Ty si pamatuješ tu Gretu? Tu, jak jsme byli v tom baru.
281
-Pamatuješ si ji? -Jo, ta byla pěkná.
282
Ty vole, ta byla pěkná. Ale ta Norka...
283
Hele, už jsi to někdy dělal s více holkama?
Michal: Veronika:
284
-No... -Nedělal.
Michal: Veronika:
285
-Jak to můžeš vědět? -To by ses pochlubil, ne?
Šimi:
286
A co ty, už jsi to někdy dělala s víc holkama?
Veronika: Šimi:
287
-Se dvěma ne. -Takže s jednou jo? Solidní!
Michal: Veronika:
288
-Kecáš! -Nekecám.
Šimi:
289
A co s klukem? Už jsi to někdy dělal s klukem?
Michal:
290
Ne.
Šimi:
291
Ani nějaký honěníčko po fotbale ve sprchách?
292
-To se nestyď. -Na to já nejsem.
Veronika: Michal:
293
-Vždyť ses líbal se spolužákem. -Ale to jsme byli vožralí.
Šimi:
294
Buď dobrej, ne! To je úplně normální. Seš nějakej homofob?
Veronika:
295
Tak to můžete zkusit. Já se nebudu dívat, kluci.
Šimi: Michal:
296
-Jo, jasně. -Ježíšmarjá, nech toho.
Šimi:
297
Tady zatoč doleva, prosím tě.
Veronika: Šimi:
298
-Hraj. -Fouká vítr, ne?
Veronika:
Veronika: Šimi:
Michal:
299
Do prčic.
300
Pojď si to vyměnit, když seš tak chytrá.
301
-Ne. -Běž si tam.
302
Otevři zatím to víno, prosím tě.
303
Čau.
304
To je krásný, viď?
Michal: Veronika:
305
-Tobě to nestačilo včera? -To je jenom stříček.
Michal:
306
Tak to jo.
Šimi: Michal:
307
-Super vejlet, ne? Že jo? -No, super.
Šimi:
308
Hele, napadlo mě, že bysme mohli ty naše plány spojit
309
a že bysme jeli ne sever společně. Co vy na to?
310
Vy hledáte chatu a já bych o jedný věděl.
Veronika:
311
Jo? A co za to budeš chtít?
Šimi:
312
Nic. Proč bych měl furt za něco něco chtít?
313
Vždyť je to dobrý, ne? Taky jsou slušný lidi.
314
Heleďte, já jsem nikdy nikoho nepodrazil, to si zapište za uši.
Michal:
315
A cos vlastně dělal takhle po Evropě?
Šimi:
316
Různě, ne? Znáš to.
317
-Spoustu věcí jsem se naučil. -Co například?
318
Já nevím. Rozhodně jsem nedělal v nějaký zasraný kravaťácký firmě.
319
Ty vole, samý masturbanti. Podívej se na sebe, co s tebou dělaj.
320
Se úplně hrbíš takhle. Buď dobrej, hoď se do pohody.
Veronika:
321
S těma masturbantama máš pravdu. Jako třeba tvůj šéf, viď, Michale?
Michal:
322
Hele, Mirek je v pohodě. Seš nalitá.
Šimi:
323
Mirek je v pohodě, Mirek nehoní.
324
Ty vole, vždyť to říkám, hrůza, hudba pro masturbanty!
Michal:
325
Veru...
Veronika:
326
Hele, tolik peněz to zas nebylo.
327
Tričko mi nechceš koupit, brejle taky ne.
Michal:
328
Ježíš, brejle máš.
Veronika:
329
Triko z Dánska.
Veronika: Šimi:
Veronika:
Michal: Šimi:
Michal:
330
Tak si ho koupíš v H&M a budeš říkat, že je z Dánska, ne?
Veronika:
331
To určitě! Víš co? Já jsem si měla vzít ty peníze od táty.
332
On mi je nabízel, a já: "Ne, ne, Michal se o mě postará."
Michal:
333
Veroniko, je to tady třikrát dražší. Já fakt nekradu.
Šimi: Šimi:
334
-Co je? -Ale nic. -Chtělas tohle?
Veronika:
335
Já jsem myslela, že potřebuješ peníze na trajekt.
Šimi:
336
Já mám peníze na trajekt. Já jsem to nekoupil.
Michal:
337
Ježíš, tys to ukrad! Schovej to, nebo nás tady zavřou!
Šimi:
338
Prosím tě, uklidni se! Co děláš?
339
Dej si to do tý tvý žlutý taštičky a buď dobrej! Co je?
340
-Jak jsi to udělal? -Úplně jednoduše.
341
Vemeš si, co potřebuješ. Tady s tím nikdo nepočítá.
Michal:
342
Vy jste se zbláznili, oba dva. Ty jsi snad zešílela, Veroniko.
Šimi:
343
Buď dobrej, Michale, neblázni. Vždyť to je úplně jednoduchý.
344
Jak dejchání. To klidně můžeš udělat i ty, jestli chceš.
Michal: Veronika:
345
-Já ne. -A co třeba já?
Šimi: Veronika:
346
-Chceš? -No.
Michal: Veronika:
347
-To snad nemyslíš vážně! -Uklidni se.
Šimi:
348
Došly mi baterky ve foťáku. Vyměníš mi je?
Veronika:
349
No jasně!
Šimi: Veronika:
350
-A víš jak? -Ne!
Šimi:
351
Tak poslouchej. Hele, vlezeš tam, vezmeš si košíček,
352
do košíčku dáš baterky a půjdeš si vyzkoušet nějaký hadříky, jo?
353
Zalezeš do tý kabinky, vyměníš baterky.
354
Ten obal zahodíš v tý kabince, a vrátíš to, co sis chtěla půjčit.
Šimi:
355
A projdeš přes kasu.
Michal:
356
Seš spokojená?
Veronika:
357
Jo. Z psychologickýho hlediska je to docela dobrá zkušenost.
Šimi:
358
Uvědomuješ si, jakej je strašnej
Veronika: Šimi:
nadbytek? Co všechno lidi vyhoděj? Michal:
359
Co to má společnýho s kradením?
Šimi:
360
Nějaký nablblý tričko, kterýho vyroběj v Číně miliardu kusů!
361
A já jdu, protože si ho chci vzít a protože na to mám právo.
Veronika:
362
A to ti to není ani trochu blbý, když takhle kradeš?
Šimi:
363
Hlavní je neříkat tomu kradení! Já si to půjčuju.
364
Já teď zajdu za tou Birgitt.
365
Sejdem se tady za rohem, hned ta první ulice doprava.
366
Je tam bar, jedinej v tý ulici.
367
Za dvě hodiny se tam sejdem, to už to budu mít vyřešený.
368
-Tak jo. -Čau.
Michal:
369
Hele, pojďme pryč.
Veronika: Michal:
370
-Zařizuje nám tu chatu, ne? -Mně prostě přijde divnej.
Veronika:
371
Je divnej, ale tobě by nepřišlo divný mu odjet? Z ničeho nic...
Michal: Veronika:
372
-Ne. Já z něj mám divnej pocit. -Ty žárlíš, viď?
Michal:
373
Není to tvůj typ.
Veronika: Michal:
374
-To je ono? -Asi jo.
375
-To je divný, mně se to nezdá. -Ale počkáme tu na něj, ne?
Veronika: Michal:
376
-Michale, počkej! Co Šimon? -Co, co Šimon?
Veronika: Michal:
377
-Vždyť nám shání tu chatu! -Tak ať shání chatu!
378
Počkáme na něj na parkovišti. Ví, kde to je, ne?
Rusové:
379
-Všechno v pořádku, Gríšo? -Dobrý.
Veronika:
380
Ježíšmarjá! Nechte ho!
Veronika: Šimi:
381
-Michale! -Co je?
Šimi:
382
-Jste v pohodě? -Nejsme v pohodě.
Michale:
383
Do čeho jsi nás to kurva zatáh, Šimone?
Šimi:
384
Kde máš klíče od auta? Dej je sem!
Michal:
385
Já snad mám zlomenou ruku!
Veronika: Šimi:
386
-Jau! Mám natrhlej ret nebo co. -Ukaž mi to! To máš úplně v pohodě!
387
To se prostě stává, takovýhle věci.
Veronika:
Veronika:
Michal:
388
Jak stává?! A proč jsme měli sraz v takový zasraný putyce?
389
A ještě čistě náhodou tou dobou vykrádali naše auto!
390
Spíš mi řekni, proč jsi volal "Police"?
391
Cestovatelský pravidlo je nevolat "Police", musíš volat "Hoří!"
Šimi:
392
Tak jsem improvizoval, ne? To se mi neděje každej den, chápeš?
Michal:
393
Improvizoval! A co kdyby ti to nevyšlo? Co potom?
Šimi:
394
Pro tyhle případy s sebou vozím tuhle věcičku. Jasný?
Michal:
395
Ty vole, kdes to vzal?
Šimi:
396
To neřeš, kde jsem to vzal! Prostě to mám, chápeš?
Michal:
397
Okamžitě nám řekni, kdes to vzal, nebo tady zastav a vystup si.
Šimi:
398
Oukej.
399
A co si myslíš, jako? Že vás chci zastřelit oba dva?
400
Že vás chci okrást a nechat tady? Myslíš, že jsem takovej grázl?!
401
-A náhodou u sebe nosíš bouchačku? -Oukej, tak já ti to teda řeknu.
402
Tu bouchačku jsem ukradl kamioňákovi, kterýmu jsem musel vykouřit péro.
403
Stačí to ti to?
404
Do prdele! Smradlavý hnusný turecký péro!
405
Takový věci se stávaj.
406
Když ten kamioňák usnul, prostě jsem si tu bouchačku odnesl.
Veronika:
407
Já chci jet pryč odsud.
Šimi:
408
S tou chatou to vypadá v pohodě. Ještě musím zavolat Gretě.
Veronika:
409
Dík.
Šimi:
410
Hele, jak dlouho jsi říkala, že jste spolu?
411
-Dva roky? -Ne. Pět let.
Šimi:
412
Tak dlouho, jo? Já bych vás tipoval na dva roky.
Veronika:
413
Podle čeho?
Šimi:
414
To tak nějak přicházej ty první vážnější krize, ne?
415
Teda aspoň, co si pamatuju.
Veronika:
416
Sis všim?
Michal: Veronika:
417
-Kde to jsme? -V Dánsku, u pumpy.
Veronika:
Michal: Šimi:
Veronika:
Michal: Veronika:
418
-A kde je on? -Šel to zaplatit.
Michal:
419
Tys mu dala nějaký peníze?
Veronika:
420
Prosím tě, nedala jsem mu žádný peníze.
Michal:
421
Přesedni si.
422
-Á, to se podívejme! -Prosím tě, co děláš?
423
Podívej se, co vezeme za kamaráda. Plastová bouchačka.
424
Vidíš to? Plastová bouchačka. Tenhle týpek nás pěkně lakuje.
425
Tady mu vyndáme batoh, já s tímhle týpkem nechci mít nic společnýho.
Veronika: Šimi:
426
-Můžeš přestat, Michale? -Co je?
Michal:
427
Co je? Co je tohle? Plastová bouchačka.
428
Celou dobu nám lžeš, to je úplně jasný.
Šimi:
429
Teď jsi odhalil moje tajemství, pane detektive. A co?
Michal:
430
Mně je to celou dobu jasný, že nám lžeš!
Šimi:
431
Chceš to vidět? Chceš vidět, co mám v tom baťohu, kurva?
432
Tady nějaký hulení... Hulím trávu, víš?
433
Tady máš, vole, starý ponožky, starý trenky, všechny tyhle věci.
434
Stačí ti to? Spokojenej, pane detektive?
Michal: Šimi:
435
-A co ty ostatní věci? -Jaký ostatní věci?
Michal:
436
Ta chata, to číslo? Ty jsi jí určitě nevolal!
Michal:
437
No, to je mi jasný. Ukaž mi to číslo!
Šimi: Michal:
438
-Tak si tam zavolej! -To si teda zavolám!
439
-No jistě, je to hluchý! -Co kydáš, vždyť jsem s ní mluvil!
440
Když si tam nedáš předvolbu, tak kam by ses moh dovolat?
441
Teď si zavolej! No, prosím...
442
Mám jí zavolat a říct jí, že tu chatu nechcete?
443
-Chcete tu chatu? -Takže ty jsi to zařídil?
Šimi: Michal:
444
-Jasně, že jsem to zařídil. -Nikdo se tě o to neprosil.
Veronika:
445
Prosím tě, nech toho, Michale.
Veronika: Michal:
Šimi:
Veronika:
446
Prostě, Michal tě tady nechce. Nechce, aby si s náma dál jel.
447
Jo tak. V pohodě. Já s váma nemusím.
448
Na, tady máš za ten benzin, abys neřekl, že se vezu za vaše.
449
-A mějte se hezky. -Čau.
Veronika:
450
Víš, že se občas chováš jako úplnej idiot?
Michal:
451
Tobě je líto, že tenhleten týpek odchází?
452
-Kvůli tomu se chovám jako idiot? -Ty se takhle chováš i ke mně!
453
-Jak jako? A kdy?! -Kdykoliv a kamkoliv jdu.
454
Když jdu nakupovat, nebo kalit... Prostě furt mě hlídáš!
455
Ty si to neuvědomuješ?
456
Čumte na to! To je super, ne?
457
To je krásná vyhlídka! Koukejte na tu vyhlídku!
458
Michale, směj se! Podívej, jak je to tady krásný!
Michal:
459
Já myslel, že tady má bejt nějaká chata!
Šimi: Michal:
460
-Cože? -Nějaká chata, že tu má bejt.
Šimi:
461
Chceš chatu? Hele...
462
Klíče... klíče!
463
Víte, co je na tom nejlepší? Že teď je to jenom vaše!
464
Na tejden nebo na čtrnáct dní. Jak chcete!
465
Koupelna, vířivka. Ve vířivce Greta s Birgitt...
466
Kůže. Kůže Birgitt s Ilsou...
467
Tady všude se to dělo! Chápete?
468
Já a tři ženy! Zkáza! Pojď, teď ti něco ukážu!
469
Pojďte, nezdržujte to!
470
Voilá, vaše ložnice!
471
Neboj, tady je to čistý, tady jsem nic nedělal.
472
-Nejsem moc konvenční typ, víš? -Můžeš nás nechat chvíli o samotě?
Šimi: Michal:
473
-Jo, jasně, žádnej problém. -Děkuju. -Já to jdu očíhnout.
Michal: Veronika:
474
-Tobě to přijde normální, všechno? -Co jako?
Michal:
475
-Všechno. Šimon, celý tohleto šméro?
Šimi:
Michal:
Veronika: Michal: Veronika:
Šimi:
Michal:
Veronika:
-Jaký šméro, prosím tě?
Michal:
476
Tobě to přijde všechno úplně normální? Lidi jsou na sebe hodný?
Veronika:
477
No, občas to tak bejvá. Aspoň v mým světě.
Michal:
478
Aha, tak tady je ještě nějakej jinej svět, o kterým já nevím?
Veronika:
479
Vypadá to tak.
Šimi:
480
Takže, samý dobrý zprávy.
481
Holky tady nechaly kola, takže můžete vyrazit na vejlet.
482
Kousek odsud je supr město. Tam se vám bude líbit.
483
-Můžeme jet, jestli chceš. -Vzhůru na cesty!
484
Jo, počkej, vlastně... uhni!
485
Abych nezapomněl, ještě tady pro vás něco mám.
486
Za všechna utrpěná příkoří.
487
Šimone, myslíš, že bys moh odjet až zejtra?
488
-Zvládnul bys to? -Jasně, s tím nemám problém.
489
Tak super! Protože tady Michal má trochu problém s mým pitím,
490
-takže bys mi s tím pomohl. -O tvým pití jsem nikdy nic neřekl.
Veronika:
491
Michal nemusí nic říkat, má výmluvnej obličej.
Šimi:
492
Jasně, princezno. Prostě dneska zakalíme, na rozloučenou.
Michal: Šimi:
493
-Tak jo. -V pohodě?
Michal:
494
Jasně. Perfektně si zapaříme! Super to bude!
495
Skvělý! Moc se na to všichni těšíme!
496
Jo, skvělý je to tady. Romantika, divoký moře, nádhera.
497
Akorát musím ještě něco vyřešit. A co v práci?
498
Dobrý? Tak to mě těší.
499
Koukám, že rozlučka už začala! To abych šel vynosit věci z auta.
Šimi:
500
No, to bude nejlepší.
Veronika: Šimi:
501
-Jsi blbej. -Sorry, no.
502
Přednes: Dobrý den.
503
Je studánka plná krve a každý z ní už jednou pil.
504
Úplnej Shakespeare!
Michal: Šimi:
Veronika:
Šimi: Veronika:
Michal:
Veronika:
Šimi:
505
Shakespeare ne, vole, Shakespeare byl normálně teplouš!
Michal:
506
Shakespeare nebyl teplouš.
Šimi:
507
Prosím tě, Shakespeare byl teplej, tenkrát všichni byli teplí.
508
-Vždyť jsi viděl, jak se oblíkali. -Shakespeare nebyl gay.
Šimi:
509
Jak to, že Shakespeare nebyl buzna? To byli ve viktoriánský době všichni.
Michal: Šimi:
510
-V alžbětinský, když tak. -Já se v tom fakt...
511
Dobrý. Pan odborník na alžbětinskou dobu si myslí,
512
že William Shakespeare nebyl gay. A já hlasuju, že byl gay.
513
-Takže budem hlasovat? -Jo! Pojď hlasovat!
514
-Já se hlásím, že byl gay. -Já taky.
Šimi:
515
Takže, vyhráli jsme! William Shakespeare je teplej!
Michal:
516
Já jdu spát.
Veronika:
517
-Počkej, ještě dopijem to víno, ne? -Jdeš taky?
518
-To víno dopijem. -Co děláš?
519
Tady mám jídlo pro tebe...
520
Co mu je zas?
Michal:
521
Já se s ním prostě nedokážu bavit.
Veronika:
522
Ty se nedokážeš bavit s nikým. To není nic novýho.
Michal:
523
Proč jsi ho nenechala odjet? Mohli jsme teď tady být sami.
Veronika:
524
A co když s tebou nechci být sama?
Michal:
525
To snad trochu přeháníš, ne?
Veronika:
526
Dobře, tak přeháním.
Michal:
527
Veru, no tak...
Veronika:
528
Prosím tě, nech mě.
Michal:
529
Šimone?
530
Šimi?
Šimi: Michal:
531
-Co to tady děláš, ty vole? -Co? Nic.
Šimi:
532
Neříkej mi, že tady cvičíš pět Tibeťanů, nebo kolik jich je?
533
-Vždyť je to úplně na hovno. -Se protahuju jenom.
534
Hele, víš, co je dobrý? Dobrý jsou přirozený věci.
535
Jako kliky, shyby, běž si zaběhat. Nebo si pojď zaplavat.
Michal:
Veronika: Šimi: Veronika:
Šimi:
Michal: Šimi:
Michal: Šimi:
536
-Ty chceš plavat, jo? -No jasně!
Michal: Šimi:
537
-V tomhle tom? -Žádnej problém!
Michal: Šimi:
538
-Je studená, co? -Na dva prsty. Takováhle je!
539
Pojď taky, ať poznáš pravý Dánsko! Ukaž mi, že nejseš sračka!
Michal:
540
Jsem si myslel, že jsi už odjel. Batoh nikde...
Šimi:
541
To by se ti líbilo, viď? Neboj, já odjedu na trajekt.
Michal:
542
No, to bude nejlepší.
Šimi:
543
Abys tady s ní mohl bejt sám, abyste si mohli zadělávat na mladý.
Michal: Šimi:
544
-Hlavně bez tebe, kovboji! -Jen se neboj...
Michal: Šimi:
545
-Já to nedám! Ještě chvilku! -Jak chvilku? Pěkně pojď!
Michal: Šimi:
546
-Ty vole, to je ledárna! -Trenýrkovej vorle!
547
Pojď!
548
Ty vole!
549
Pojď do vody! Pojď ke mně! Je to skvělý! Úplně super!
550
-Ahoj! -Čau.
551
-Vy jste se byli koupat? -No.
Veronika:
552
Ty taky?
Michal:
553
Já ne. Jsem tam jenom stál a málem jsem umrzl.
Michal:
554
Prosím tě, Šimone, nemohl by ses převlíknout někde jinde?
Šimon:
555
Promiň.
Veronika: Šimi:
556
-Kdo byl tak hodnej a umyl nádobí? -Já.
Veronika:
557
Tak to máš u mě deset bodů. A jakej je plán na dnešek?
Michal:
558
Odvezu Šimona na ten trajekt.
Veronika:
559
Já jsem myslela, jestli bys tady třeba ještě nemohl zůstat?
560
Že bys nám to tady ukázal. Že bysme mohli jet na ty kola.
Šimi:
561
V pohodě, rád. Já jsem pánem svýho času.
Michal:
562
Já tě odvezu na ten trajekt. Díky za všechno, fakt moc,
563
ale tohle měla bejt naše dovolená, nás dvou, ne nás tří.
564
Hele, v pohodě, žádná křeč. Já jsem ready, můžeme jít. Pojď.
Veronika: Šimi:
Šimi:
Michal:
565
Já se musím ještě převlíknout.
Veronika:
566
Tak budem hlasovat?
Michal:
567
O čem hlasovat?
Šimi: Michal:
568
-Já ji klidně vezmu. -Prosím tě, to zvládneme.
Veronika:
569
No, to jsem zvědavá.
Michal:
570
Nebuď zvědavá, budeš brzo stará.
Veronika:
571
Máš slabý ruce, měl bys zvedat činky.
Šimi:
572
Hele, počkejte, jedete blbě! Jedem na druhou stranu.
573
Tam jedete k moři, pojeďte na druhou stranu. Otočte to!
Veronika:
574
Jeď rovně!
Šimi: Michal:
575
-Co děláš? -Ježíš, ty vole!
Šimi:
576
Jsi magor? Asi do tebe najedu, ne?
Veronika: Šimi:
577
-Já se s tebou už bojím. -Tak pojeď se mnou.
Michal: Šimi:
578
-Tak si jeď s ním. -Hačí, slečna.
Michal: Šimi:
579
-Mně nejde přehazovačka. -A na co potřebuješ přehazovačku?
580
-Šlapej. -Vůbec to nejde.
Veronika: Michal:
581
-Dělej, Michale! -Do prdele!
Šimi:
582
Co s tím zase máš?
Michal: Veronika:
583
-Já nevím. Spadl mi řetěz. -Michale, dělej, nezdržuj!
Šimi: Michal:
584
-Počkej, já mu to jdu spravit. -Se na to vyseru.
Šimi: Michal:
585
-Už to máš? -Nemám.
Šimi:
586
Nemáš?
587
-Jak jsi tohle dokázal? -No, spadlo to, vole.
Šimi: Michal:
588
-Ono to spadlo! Samo, asi. -Samozřejmě, že to spadlo samo.
Šimi:
589
Spadlo to, protože jsi blbě přeřadil.
Michal:
590
Protože je to rozbitý, ta přehazovačka.
Šimi:
591
Ty jsi rozbitej. Uhni.
Michal:
592
Už to jde, vole. Děkuju.
Šimi:
593
Co s tím furt děláš?
594
Prokristapána, tys to zase shodil.
595
Tys měl pětiletej vztah?
Michal:
Michal:
Veronika:
Šimi:
596
S jednou produkční. Taková fajn holka.
Veronika: Šimi:
597
-A proč to skončilo? -Jak končej vztahy? Nuda...
Veronika: Šimi:
598
-Nuda z tvý strany? -Ne, z její.
599
Hele!
600
-Zase sis půjčoval? -No jasně.
601
-Kde zas je ten Michal? -Tady jde.
Michal: Veronika:
602
-Na. -Na mě je moc zima.
Michal:
603
Vždyť jsi chtěla.
Šimi:
604
Ukaž, tak já ji dám.
605
Michale, kam jdeš?
Michal:
606
Jdu se podívat, jestli si někdo nevypůjčil naše kola.
Šimi:
607
Proč by to někdo dělal? Nebuď paranoidní.
Michal:
608
Proč, proč?
Veronika:
609
Tu tašku vemeš?
Michal:
610
Taky bys ji mohla chvilku vzít, ne? Tak mi ji dej.
Šimi:
611
Hele, důležitý je žít. Prostě nečekat a žít.
Veronika: Šimi:
612
-Ježíš, to je tak banální. -Ale pravdivý.
613
Třeba jako to tvoje pití. Potřebuješ to snad?
Veronika:
614
Nepotřebuju.
Šimi:
615
Hele, já mám rád holky, který kalej,
616
protože jsou pak povolnější, ale tohle u tebe neplatí.
Veronika:
617
Já jsem povolná i bez pití, ne?
Šimi:
618
Co mu je zase?
619
Jak s tím kolem hází.... do mlází.
620
Pojď, pojedem!
Michal.
621
Další flaška! No výborně! Tak si dáme dneska, co?
Šimi:
622
No, já bych moc nechlastal.
Michal: Šimi:
623
-Jako proč? -V Dánsku jsou docela mastný pokuty.
Michal: Šimi:
624
-A já někam jedu, nebo co? -No jasně.
Michal:
625
Kam jako? Nikam tě nevezu.
626
Ty tady chceš zůstat s náma, to je přeci jasný.
Veronika:
Šimi:
627
Nebo spíš s ní tady chceš zůstat. Dej si, Verunko.
Veronika:
628
Prosím tě, Michale, přestaň.
Michal:
629
Proč mám přestat? Dej si. Vždyť se ráda napiješ.
Veronika:
630
Já nechci.
Michal:
631
Za pití jsme utratili asi tak sto eur.
Šimi:
632
Veroniko!
Veronika: Šimi:
633
-Ne, to není osud. -Je to osud, já to cejtím.
Veronika: Šimi:
634
-Přeháníš. -Nepřeháním.
Veronika: Šimi:
635
-Pořád přeháníš. -Nepřeháním.
636
Všechny velký příběhy jsou založený na přehánění.
Veronika:
637
Ale tohle není žádnej velkej příběh, ani žádnej osud.
Šimi:
638
Ty říkáš, že ne, a já říkám, že jo.
Veronika:
639
To vypadá, jako kdybys mě hodně blbě balil.
Michal:
640
Co čumíš? Dovolíte?
641
S touhle jsi to moc nevyhrál! Ta tě akorát využije.
642
No, tak rozdávej.
643
-Můžeš si to ztlumit? -Jo, to víš, že jo.
644
-Co děláš, vole? -Seš fakt magor.
Michal:
645
Počkej, já se vám taky neseru do karet.
Veronika: Michal:
646
-Vožralej magor. -Taky můžu jednou zachlastat, ne?
Veronika:
647
Hezký. Konečně vidím, co jsi zač. Super.
Michal:
648
Co jsem zač? Prosím tě, co jsem zač?
649
-Co jsem zač? -Chceš to slyšet?
650
-Chci to slyšet, hrozně moc. -Jo? -Pojď sem.
651
To jsem zvědavej.
652
Na škole jsme měli přesně takovýhle typy, jako jsi ty.
653
Úplně modelový z učebnice.
654
Pro nic se nerozhodnou, furt jsou nasraný, nic se jim nelíbí.
655
Nejradši by byly furt zabedněný v jedný ulici.
656
Ty jsi normálně jedna velká fobie.
Veronika: Michal: Veronika:
Veronika: Michal:
Veronika:
657
A to ti neříkám jako Veronika, to ti říkám jako psycholog.
658
Jako psycholog? Prosím tě, co ty jsi za psychologa?
659
Muselas šoustat s doktorandem, abys se dostala do vyššího ročníku.
660
-To už snad trochu přeháníš, ne? -Co přeháním? Zalez, čepičkáři!
661
Je to pravda pravdoucí, vole!
662
Kouřila mu péro, pak se se mnou líbala a dělala jakoby nic.
Veronika:
663
Ty jsi fakt vztahovačnej, zamindrákovanej magor. Nazdar.
Michal:
664
Nazdar, vole! Ty nádhero!
665
Modelko, vole! Psycholožko, vole. Krávo.
Šimi: Veronika:
666
-Neboj, von se z toho vyspí. -Nepil rok a půl, chápeš?
Michal:
667
Ahoj! Miláčkové moji.
668
Co čumíš zase tak blbě? Co tak blbě čumíš? Tleskni.
669
Bang bang bang bang. Ses lek, viď?
670
-Máš štěstí, že je plastová, vole. -O co ti jde, Michale?
671
O co mi jde? Veroničko, o tebe.
672
Jak tak šacuju, tenhle hošina je spíš na chlapečky.
673
Líbilo se ti, jak jsi ho kouřil tomu kamioňákovi?
674
-To muselo bejt výborný. -Přestaň, Michale.
675
Ježíšmarjá, to muselo bejt výborný.
676
A já mám pro tebe překvápko. Ty vole, vykuř mi ho a vypadni.
677
-Mně to nevadí. -Nech toho, Michale! Slyšíš mě?
678
Pojď sem, vole! Pojď, pojď, kouříme.
679
A potom pojedeš do prdele, jo?
Šimi:
680
Kdybys nebyl takhle vožralej, tak bys už dávno dostal do držky.
Michal:
681
Ty vole, pojď. To se bojím. Pojď.
Veronika:
682
Hele, přestaň. Jdi se vyspat. Chováš se jak uplnej idiot.
Michal:
683
Jdi spát, ty píčo, vole.
684
Bang.
685
Čuráci, vole.
686
Ty vole...
Michal:
Šimi: Michal:
Veronika: Michal:
Veronika: Michal:
Veronika: Michal:
Šimi:
687
Hele, já mám takovej pocit,
688
jako bych to celý nějak posral. Asi bych měl vypadnout, ne?
689
Ne, to je dobrý. Je to idiot, tečka.
690
Děkuju.
691
Ty seš úplně skvělá holka.
692
Fakt, já jsem nikdy nic takovýho nezažil.
693
Já jsem z tebe úplně hotovej.
694
Já fakt nevím, co mám dělat.
Veronika:
695
Bla bla bla.
Šimi:
696
Ty mi nevěříš?
Michal:
697
Co teď budeme dělat?
Veronika:
698
Odvezeme Šimona na trajekt,
699
pojedem domů, já se sbalím a odstěhuju se.
Michal:
700
Tady se podívej, s kým pícháš.
Šimi:
701
Trošku se nám tam rozpršelo. Co budem dělat?
Veronika:
702
Počkáme, až se vrátí Michal,
703
zabalíme si věci a odvezeme tě na ten trajekt.
Šimi:
704
Počkej, ty se s ním chceš vrátit do Prahy? Po tom všem?
Veronika:
705
Jo.
Šimi:
706
Počkej, neblázni, já myslel, že si spolu ještě někam vyrazíme.
707
Můžeme jet do Norska, ale nemusíme. Můžeme jet, kam budeme chtít.
708
Nebo to se mnou bylo tak špatný?
Veronika:
709
Špatný to nebylo, ale každá sranda má svůj konec.
Šimi:
710
A to říká jako kdo?
Veronika:
711
To říkám já. A ne jako, to tak prostě je.
Šimi:
712
Ty máš nějakou špatnou náladu? Že von ti něco nakecal?
Veronika:
713
Ne, nic mi nenakecal.
714
Budeš to ještě jíst, Jirko?
715
To je divný. Už je tam fakt dlouho.
716
Nechal si tady i mikinu. Tam je strašná zima.
Šimi:
717
Prosím tě, to neřeš, ne? Tak přišel o holku, dělá hariki.
Veronika:
718
Já se jdu za ním podívat.
Šimi:
719
Počkej, tak já jdu taky.
Veronika:
Šimi:
720
Ty máš ještě dost času, můžeš něco zažít.
721
-Spolu můžem něco zažít. -Jako cestovat s tebou?
722
S týpkem, kterej neřekne ani svoje jméno, a pak si hraje na kamaráda?
723
To určitě.
724
Tak jsem ti neřekl svoje jméno. A co?
725
Znám v Praze chlápka, co se jmenuje Michal a říká se mu Dáda.
726
A nikomu to nepřijde divný.
727
Ale ty jsi nám neřekl, že se jmenuješ Jirka
728
a máme ti říkat Šimon. Ty jsi prostě řekl, že jsi Šimon.
729
Ale já jsem ti řekl, že se jmenuju Jirka. V tom baru.
730
Akorát ty si to nepamatuješ.
731
Michale!
732
Michale!
733
To je úplně jasný, ne? Akorát chce, abys ho litovala!
734
Někde sedí a čeká, až přijdeš, abyste si o tom hezky popovídali.
735
-A co mám teď podle tebe dělat? -Nic, vrať se se mnou do chaty.
736
Nech ho tam, ať si tam sedí, když tam chce sedět.
737
Je snad dospělej, ne? Se z toho vybulí, a bude dobře.
Veronika:
738
Já jsem s ním už tohle zažila. Nechci, aby udělal nějakou pitomost.
Šimi:
739
Je mi úplně jasný, proč jsi nebyla schopná mu tak dlouho dát kopačky.
Veronika:
740
Michale!
741
-Ježíšikriste! Michale! -Stůj! Co děláš?
742
-Michale! -Veruno, neblázni!
743
Přece do toho nevlez, je to na něj strašně studený! Chápeš to?
744
Jak si můžeš být do prdele tak jistej?
745
Ty nás vůbec neznáš! Nic o nás nevíš! Ty víš úplný hovno!
746
-Nešahej na mě! -Fajn!
747
Tak si tady seď a čum do těch vln. Čum si tady třeba do zblbnutí,
748
protože to je přesně to, co chtěl! On teďka tady někde sedí,
Veronika:
Šimi:
Veronika:
Šimi:
Veronika:
Šimi:
Veronika: Šimi:
Šimi: Veronika: Šimi:
Veronika:
Šimi:
749
kouká na tebe a směje se ti, víš? Směje se ti!
750
Hysterko zasraná!
Šimi:
751
Au! Ty vole, co děláš, ses posral?
Michal: Šimi:
752
-Chceš ještě? -Vo co ti jde?
753
Ty vole, Michale, neblázni. To nebyl můj nápad.
754
Ona se se mnou chtěla vychrápat.
755
Aby se s tebou mohla rozejít. Já za to fakt nemůžu.
756
Ty vole, Michale, vždyť si takovouhle děvku nezasloužíš.
Michal:
757
Drž hubu, Malino, drž hubu!
Šimi:
758
Hele, oukej, jestli máš se mnou takovej problém,
759
tak já se prostě nebudu...
760
Já si vezmu svoje věci, sbalím se,
761
zapomenu na všechno, co jsem pro vás udělal, to je pasé.
762
A odejdu. Zůstaň si tady s tou svojí kočičkou. Čau.
763
Ty vole, co jsi se posral? Neblázni!
764
Ty vole, když budu chtít, tak tě rozemelu na prášek, idiote!
765
-Koukni, cos mi udělal?! -To víš, že jo.
Šimi:
766
O co ti jde, kurva? O co ti jde?
Michal:
767
Dva foťáky. Půjčený, co?
768
Dva telefony. Asi taky vypůjčený. Hele, moje tričko!
Šimi:
769
Ty vole, vrať mi ten baťoh! Dej ho sem!
Michal:
770
Hele, smradlavý prádlo. To bude možná jediný tvoje!
Šimi: Michal:
771
-Dej to sem! -Seber si to a vypadni!
772
-Vypadni odsud do hajzlu! -Teď jsi spokojenej?
Michal:
773
Vypadni!
Šimi:
774
Čurák a kunda, ty vole! To je fakt dvojka k pohledání!
775
Si to pamatuj, vole. 80 % věcí, co jsem ti řekl, jsou pravda!
776
Si to uvědom, až se budeš vracet domů spokojenej, ty čuráčku!
777
Vypadni už!
Michal:
Šimi:
Michal:
