M síc lásky Ano, je to tak. P inejmenším od dob Karla Hynka Máchy, který to „oficiáln “ napsal ve svém díle Máj. Dodnes se pod jeho sochou v Praze na Pet ín scházejí páre ky zamilovaných. Myslím si, že láska není jenom zamilování a že není jen výsadou mladých. Když jsem si prohlížel nabídku kulturních po ad ve Vimperku v m síci lásky, íkal jsem si, že budu zase v kv tnu zamilovaný. Pro ? Uvidím výstavu panenek v muzeu, oslavím osvobození m sta (tentokrát kulaté), zajdu na výstavu obraz Lenky Chytilové, podívám se na kvalifika ní sout ž mažoretek, zú astním se otev ení letní turistické sezóny a ješt uvidím pr vod a slavnost Božího t la. Jist uspo ádá n jaký výlet i Spolek na ochranu šumavské p írody. A zcela jist , když zajdu do M stského informa ního st ediska, dostanu dobré typy a rady i tam. K tomu ješt p ibude n jaký ten film ve vimperském kin , dobré tení z vimperské knihovny, vycházky do blízkého okolí a putování po okolí vzdálen jším. Ur it to budou Boubín, Bohumilice, Churá ov, Kvildy, Lšt ní, Trhonín a Má í. T ším se na Škopkovy, Márovy, p. Sedlá ovou v Kašperských Horách, Hiršlovy na záme ku Skalice, pana režiséra Trošku a hudebního skladatele prof. Kubi ku v Hošticích. Všude bude plno kv t , zelen a sníh bude (pevn doufám) už jenom vzpomínka. Prost m síc lásky. K lidem, p írod , domovu, Šumav , vlasti. Ano. Budu zase velice rád na své milované Šumav a ve svém Vimperku, mezi svými. Velké lásky a k tomu v m síci lásky. Mohu si p át více? Váš dr. Ji í Pfeifer ve Vimperku
Poj te s námi První letošní sobotní výlet Spolku na ochranu šumavské p írody ve Vimperku povede 14. kv tna ze Zdíkovce údolím Sp lky do Bohumilic. Po trase cca 11 km dlouhé doprovodí ú astníky pan Václav Hrubý. Ú ast ve ejnosti je možná na vlastní náklady a nebezpe í. Odjezd z Vimperka autobusem v 7:50 hod., p edpokládaný p íjezd vlakem v 14:52 hodin. Dušan Žampach p edseda spolku
Parašutistka z Východu
Uznáváme a jsme hrdi na všechny bojovníky, a pat ili k Východní nebo Západní front a kte í m li jediný cíl: pomoci osvobodit naši zemi od okupace. Mnoho archiv – v Moskv , Žilin , adci, Turzovce – bylo žádáno, aby pomohly objasnit život parašutistky Marie Petr ové, která byla lenkou 2. s. samostatné paradesantní brigády v Rusku. Její otec odešel r. 1921 pracovat do USA a matka zem ela r. 1952. Bratr Vincent sloužil ve Slovenské armád u 13. eskadry v Pieš anech. Zde se setkává s pilotem Geri em a 11. zá í 1943 p elétávají do Ruska. Následují zajatecké tábory a pak, získáni ruskou rozv dkou, absolvují zpravodajskou školu v Moskv . V noci z 29. na 30. ervna 1944 byli vysazeni padáky poblíž Tren ína s úkoly. Geri vstoupil do slovenské armády, stal se pilotem, ale p i p eletu na ruskou frontu byl sest elen. Tká ik pracoval samostatn a úkol splnil. Po postupu s. jednotek je vyslán s radistkou Marií Petrá ovou do oblasti okresu adca k pln ní úkol , to byl již b ezen 1945. Hráli roli „manžel “ prchajících p ed frontou, ale úkoly plnili. Tká ik však brzy kon í, je pozd ji prohlášen za mrtvého. Parašutistka Petrá ová nezanechává stopy, její stopy kon í koncem b ezna 1945 a slovenské ú ady o ní nemají informace. V dobách války mají vlastenci, bojující za svobodu své zem , r zné osudy a n kdy kon í sv j život v neznámé dob a na neznámých místech. I jim však pat í naše velké uznání a dík. Ladislav Hošek, p edseda ZO SBS Vimpersko
VOJENSKÁ HISTORICKÁ VOZIDLA OP T VE VIMPERKU V souvislosti s 60. výro ím osvobození Vimperka zavítá ve tvrtek 5. kv tna 2005 do našeho m sta, jako již n kolikrát v minulých letech, kolona vojenských historických vozidel. P ijede do Vimperka sm rem od Strážného a pr jezd m stem zakon í v ulici Rožmberská. O ekáváme p íjezd cca deseti aut v doprovodu motocyklu, pop . nákladního auta. Rádi bychom Vás pozvali na p ehlídku t chto historických vozidel, které bude možné si prohlédnout v dob od 10:00 do 11:00 hodin. Všechny Vás srde n zveme! Kate ina Kanto íková Odbor školství, kultury a CR
Nedomyšlené a nevýhodné? Pan tajemník si v záv ru lánku o budov Telecomu ve 3. ísle Vimperských novin bez jakékoli souvislosti posteskl, že m sto se musí potýkat s d sledky nedomyšlených a nevýhodných rozhodnutí minulého vedení m sta. Pokud jde o zámek a jeho prodej. Nebyl by doposud pokryt novou st echou, teklo by do n j do dneška, kdyby jej nekoupil Národní park Šumava. Dostane-li jej m sto od státu bezúplatn zp t, snad nikdo nezapochybuje, že symbol m sta bude velmi zhodnocen. (Ovšem, musíme jej mít?) Kulturní d m? Stejn jako do zámku i sem teklo, v suterénu se shromaž ovala voda. M sto na jeho opravy milióny nem lo. P es všechen sentiment mnoha ob an si stále myslím, že prodej byl správným po inem a že kapacita sou asného kulturního domu, bývalého kina, kulturnímu životu m sta posta uje, i když n které plesy se do n j nevejdou. Ji í Horák, Vimperk
Osobní zodpov dnost B eznový Kulturní magazín M stského kulturního st ediska p inesl v lánku Omezení provozu kulturního domu „Cihelna“ omluvu za pokaženou plesovou sezónu. Podal vysv tlení pro se nevyda ila, nebo „požární inspekce p ivolaná na základ upozorn ní vimperského ob ana zjistila, že p i jedné prov ované akci byla výrazn p ekro ena povolená kapacita budovy ... Proto bylo po jednání majitele s požární inspekcí, nájemcem (M KS Vimperk) i dalšími organizátory kulturních akcí rozhodnuto o omezení provozu. To se bohužel citeln dotklo vimperských maturant …“ Chci se zeptat, zda se dotknout muselo, kdyby... Kdyby editel M KS nepodepisoval smlouvu s maturanty na 500 míst, tj. kdyby nenabízel i nezkolaudované ásti „Cihelny“. Taková dohoda ohrožovala bezpe nost návšt vník . Musel p ece v d t, že v budov byl zkolaudován jen sál s kapacitou pouhých 199 míst. Ob an, který p ivolal požární inspekci na jeden z ples , by z stal neznámý, konal správn . Možná zachránil mnoho život . Zajímalo by m také, kdo p emluvil studenty OA a G, aby stornovali objednávky sál ve Strakonicích a Prachaticích a aby své plesy uspo ádali ve Vimperku. M sto se v bec nemusí omlouvat za pokažení plesové sezóny, ale ten, který uzavíral špatné smlouvy. A ten, kdo p emlouval studenty, aby plesali ve Vimperku. Pro nenesou osobní zodpov dnost se všemi d sledky, tedy i finan ními, ti, kte í ji opravdu mají? I takto se dá pop emýšlet nad lánkem uve ejn ným v b eznovém Kulturním magazínu. Napadá mi rovn ž, zda by nebylo promyšlen jší a výhodn jší pronajímat prostory „Cihelny“ jen p ípad od p ípadu a ne za tém 900 tisíc ro n ! Maturanti a všichni po adatelé ples nepot ebovali žádného zprost edkovatele, mohli si pronájem sjednávat p ímo s majitelem. P. S. Tuhle jsem zaslechl jednoho z elních p edstavitel m sta, jak se v souvislosti s osudy naší nemocnice, zvláš chirurgické ambulance, vyjád il, že m sto není dojná kráva. Opravdu není? Ji í Horák, Vimperk
Pro teprve po dvou letech? Pan tajemník se v obsáhlém lánku ve 3. ísle Vimperských novin podrobn rozepsal o historii jednání o budovu Telecomu. Snažil se dokázat, že minulé vedení m sta nevyvinulo maximální úsilí o její získání pro m sto. Nu, zdá se mi, že spíš popsal, že s Telecomem bylo a je t žké po ízení. K lánku bych cht l p idat ješt n kolik slov. V dubnu 2002 na základ usnesení zastupitelstva požádal starosta Kvasni ka editele Telecomu o zformulování podmínek odprodeje. Jakékoliv majetkoprávní nakládání s budovou Telecomu však nebylo možné. Byla zatížena zástavním právem ve prosp ch ministerstva financí. Sloužila Telecomu jako záruka na úv r. Zástava v dob voleb v listopadu 2002 ješt nebyla zrušena. Smlouvu o kupní smlouv budoucí nabídl jako možnost sám editel Telecomu Wölfl. Nemohl však o tom rozhodnout bez p edstavenstva a správní rady. Je tém jisté, že byl nutný i souhlas zástavního v itele. Dost p ekážek k rychlým jednáním. V li po dalších Telecom pozd ji již neprojevil. Ostatn , pro také? Uzav ená smlouva s m stem byla p ece velice dobrá! Do cizího majetku, budovy Telecomu, m sto nikdy neinvestovalo žádné pen žní prost edky. Za m stské finance byly vybaveny kancelá e pro pot eby ú adu a z ízena po íta ová sí . Nic víc! Minulé vedení m sta p ipravilo pro to nastupující výborné podmínky, aby od 1. ledna 2003 mohlo m sto úsp šn p evzít povinnosti, jež mu uložila reforma státní správy. Tohle bylo podle mého názoru nejpodstatn jší! Záv rem otázku: ást m stského ú adu již p es dva roky sídlí v budov Telecomu, ale teprve te se m sto rozpomn lo na smlouvu o budoucí kupní smlouv ? Ji í Horák, Pražská 305
!"
!"
#
$
#
) *+, -
.
$
$ %&
2 89
$ %&
0 8
* 3456 *9 >? .
• • • • • • • • • •
9 A 9
$! '
"' ( !
) - */ 0
$ ! ' (! &1 $ "& 0377 3 5 : ; <* = 7 ? 5 :
=
+ @ :+ >:) * >: ) > B B > , 9CD@ : @ :6 @* @ :6 ) @ :6 @ :6 ) , > : E : > $ , 9A 9 ) > , ) F / @ : =. ) ) > = ) B . > G ,B> 9 ,* > G, @9 *+ @ : / / : ) B> G = G ) H ) > 6 9 I -6 9) =/ > F 9 G ) @) - + * - - * J 6& ) @) *1"
POZVÁNKA Sdružení sv. J. N. Neumanna v Prachaticích pod záštitou M sta Prachatice po ádá dne 4. ervna 2005 v letním kin v Prachaticích HUDEBN ZÁBAVNÝ MARATON, kulturní, žánrov pestrý program na celé odpoledne od 15:00 do 21:00 hod. s vystoupením 5 r zných kapel a 1 divadelního souboru (VODÁCI – country, STAROŠUMAVSKÁ – dechová hudba, BELTINA – ZUŠ Prachatice, lidové písn , PRACOVNÍ SOBOTA – rock, UCHÁZÍM – rock, Divadlo Pod arou – Písek: Villoin v písni (písn proložené recitací). Tombola, D tský koutek se sout ží v malování, ob erstvení. Vstupné dobrovolné! V p ípad nep íznivého po así se akce bude konat v Hotelu Park. Všechny Vás srde n zveme, d kujeme za každý finan ní p ísp vek. Marie Mounová, Sdružení sv. J. N. Neumanna v Prachaticích
HOSPIC SV. JANA V PRACHATICÍCH
NEPOMUKA
NEUMANNA
Milí tená i, dovolte, prosím, abych Vám p edstavil myšlenku a projekt „Hospice sv. Jana Nepomuka Neumann v Prachaticích“, který se nachází v záv re né fázi budování. Hospic je um ní doprovázet … Hospic p ichází na adu ve chvíli, kdy medicína již vy erpala veškeré cesty vedoucí k vylé ení. Jeho místo je tam, kde je pot eba citliv vnímat osobnost lov ka v kone ných stadiích – v tšinou onkologického – onemocn ní, tj. v záv re ných fázích života. Hospic respektuje nejen pacientovy pot eby biologické, ale nedíln též sociální, psychologické a duchovní. Sv tová zdravotnická organizace uvádí, že ve sv t není bolest až z 80 % ú inn lé ena … Hospic naopak pacientovi p i jeho p ijetí – za využití nejmodern jších poznatk paliativní medicíny – slibuje, že nebude trp t nesnesitelnou bolestí. Dále mu zaru uje, že vždy bude zachována jeho lidská d stojnost a v posledních chvílích nez stane osamocen. Hospic jako nestátní zdravotnické za ízení je p ipraven sloužit každému lov ku našeho kraje bez ohledu na barvu pleti, vyznání, pohlaví, v k, vzd lání, majetkové pom ry, ili každému pot ebnému. Bude mít kapacitu 29 l žek. Na každém jednol žkovém pokoji krom místa pro pacienta se nachází ješt p istýlka pro rodinného p íslušníka i blízkou osobu, jejichž pobyt je vítán, dále též vlastní sociální za ízení. Návšt vy budou možné 24 hodin denn , 365 dní v roce. Pro zájemce z ad odborné ve ejnosti jsou rovn ž p ipraveny dva pokoje pro stážisty, kte í budou mít zájem o pobyt v hospici. Jedná se o nadstandardní za ízení, ve kterém bude p i plném vytížení 29 pacient krom léka pracovat cca 12 zdravotních sester, 15 ošet ovatel /ek, psycholog, duchovní a další pomocný a servisní personál. K dispozici bude též multifunk ní kaple, jež krom bohoslužebných ú el bude sloužit k po ádání p ednášek, kulturních po ad apod. V sou asnosti Hospic sv. Jana N. Neumanna – jediný v jiho eském kraji – stojí p ed dokon ením. Budova je fakticky hotová, zbývají dokon ovací práce a vybavování interiéru. Termín otev ení je podzim letošního roku. Jedná se áste n o renovaci dílu kláštera kongregace Milosrdných sester s. Karla Boromejského, áste n o novostavbu. Sou ástí areálu je rovn ž rozsáhlá klášterní zahrada. Celkové náklady iní p es 70 mil. korun. Velká ást z nich je již proinvestována díky dotacím ze státního rozpo tu, Krajského ú adu Jiho eského kraje, M sta Prachatice i díky št drosti ady soukromých firem a fyzických osob. I p es tuto podporu zbývá k dokon ení a zahájení služby pot ebným získat posledních n kolik málo milion korun … Budeme vd ni za poskytnutí jakéhokoliv finan ního p ísp vku i za zprost edkování užite ných kontakt . V íme, že možná i s Vaší pomocí se nám poda í vše úsp šn dokon it a budeme moci na podzim t. r. za ít sloužit trpícím našeho kraje. P ípadné zájemce rádi hospicem provedeme a poskytneme bližší informace. Adresa: Sdružení sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích Neumannova 142, 383 01 Prachatice; telefon: 388 311 726 Kontaktní osoba za hospic: Mgr. R. Huneš, telefon 777 704 210 . ú tu: 171 157 619/0600 GE Money Bank, pobo ka Prachatice V našem m st je v lékárn Soldanela umíst na pokladni ka na podporu hospice v Prachaticích. Sdružení sv. J. N. Neumann srde n d kuje všem, kdo podpo í tento projekt.
Vážení obyvatelé a návšt vníci Šumavy,
stejn jako v lo ském roce, tak i letos vydala Správa Národního parku a Chrán né krajinné oblasti Šumava kníže ku „Akce pro ve ejnost 2005“. Získat ji m žete na všech informa ních st ediscích Správy. Kalendá všech akcí najdete také na internetové adrese www.npsumava.cz. B hem sezóny vám budeme postupn jednotlivé akce nabízet. Mnoho kulturních a p íjemných chvil v p írod Vám p eje Správa NP a CHKO Šumava.
Kv ten 2005 7. kv tna Za žábami a olky Terénní procházka s povídáním o obojživelnících. Za p íznivých podmínek bude akce dopln na odchytem a pozorováním olk a žab, pop . vají ek. Sraz: IS Kašperské Hory v 10:00 Kontakt: 376 331 525 7. kv tna Výsadba smrku A. Stifterovi Na míst p vodního „Stifterova smrku“ vysadíme nový. Sraz: Horní Planá, „Stifter v smrk“ v 10:00 Kontakt: 380 738 628 14. kv tna Adalbert Stifter a krajina v okolí Horní Plané Putování po místech, o kterých psal šumavský spisovatel Adalbert Stifter. Sraz: Horní Planá, Stifter v domek v 10:00 20. kv tna Lišejníky a mechorosty na Stožci Druhová skladba mech a lišejník na Šumav , jejich systém, výskyt a rozmnožování. Sraz: IS Stožec v 9:00 Kontakt: 388 335 014 21. kv tna B ží celá rodina Již 12. ro ník rodinného závodu. Družstva eší dovednostní i v domostní testy, cílem závodu je nejen sportovní zážitek celé rodiny, ale i prohloubení znalostí o p írod a kraji. Sraz: Borová Lada, Autokemp Zahrádky v 9:00 Kontakt: 388 435 544 22. kv tna Cyklus koncert pro p írodu První koncert z cyklu koncert pro p írodu. Ú inkuje Lenka Baarová. Sraz: kostel Horní Vltavice v 11:00 Kontakt: 388 450 251
28. kv tna
Otev ení nau né stezky Vchynicko-Tetovský kanál spojené s ukázkou plavení d eva Otev ení a putování novou nau nou stezkou p šky nebo na kole.
Sraz: Rechle nad Antýglem v 10:00 Kontakt: 388 450 217
konec kv tna (up esn ní na www.npsumava.cz) Kv tnaté smíšené lesy Jarní aspekt smíšených les v okolí eských Žleb . Sraz: IS eské Žleby Kontakt: 724 349 983
POZVÁNKA Koncert ke dni matek Chrámový sbor Vimperk Schola Pedagogické školy ve Svatém Janu pod Skalou Dív í komorní sbor kyn
8. kv tna (ned le) 2005
od 14:00 hodin v zámecké kapli ve Vimperku
Akce ZUŠ Vimperk K V T E N 2005 Výstava prací žák výtvarného oboru – galerie U šaška v M KS ve Vimperku T ídní koncerty a sch zky 2. 5. – seminá prof. P. Šefla – „Od cembala ke kladívkovému klavíru“ 5. 5. – Jarní koncert pro maminky – ZUŠ a ZŠ Smetanova 18. 5. – absolventský koncert – 18:00 hod. 25. 5. – zápis nových žák do ZUŠ – 14:00 – 16:00 hod. 25. 5. – absolventský koncert – 18:00 hod. 27. 5. – absolventský koncert - P. Kolá a jeho hosté – 18:00 hod.
Správa Národního parku a Chrán né krajinné oblasti Šumava srde n zve všechny d ti a jejich rodi e na sout ž
Lesní závod ní – Poj me si hrát Kdy? Sobota 25. ervna 2005 V kolik hodin? Prezence a start mezi 9:00 – 10:00 hod. Kde? Kemp na Vodníku, za átek u koupališt Sout žní kategorie: 1. rodi e + d ti do 6 let (neškoláci) 2. rodi e + d ti nad 6 let (školáci) 3. dvojice d tí Budou p ipraveny 2 okruhy (pro mladší a starší d ti) s v domostními i dovednostními úkoly a sout žemi. Pro všechny d ti je p ipravena odm na. Po celou dobu sout že bude otev ena restaurace, kde se m žete ob erstvit. Další informace získáte na telefonním ísle 388 450 219.
Kv ten v ajovn U Zvonu DM, nám stí 44 , Vimperk
17. 5. od 18:00 Ivoš Stehlík: Domácí vzd lávání u nás. Další p ednáška z cyklu Alternativy ve vzd lávání d tí. 25. 5. od 18:30 Mgr. Vladimír Kojan : Srí Lanka. Cestopis s diapozitivy a ochutnávkou cejlonského aje. Celý kv ten výstava fotografií AJOVNA 2000 - 2005. Výb r kvalitních aj a káv k posezení i koupi. Nov Bombajská sm s a Halva. Otev eno : út – pá 15:00 - 21:00 so a ne 13:00 - 21:00
VIMPERK
KULTURNÍ SPOLE ENSKÉ SPORTOVNÍ AKCE V KV TNU
DATUM
PROGRAM
1. 5. – 30. 10.
VÝSTAVA „SV T PANENEK“
1. 5.
ODPOLEDNE S PANENKOU + UKÁZKY VÝROBY A MOŽNOST DROBNÝCH OPRAV VÝSTAVA „ZE SBÍREK MUZEA“
1. 5. – 30. 10. 1. 5. – 30. 10.
VÝSTAVA OBRAZ LENKY UCHYTILOVÉ
5. 5., 10:00
P EHLÍDKA VOJENSKÝCH HISTORICKÝCH VOZIDEL 60. VÝRO Í OSVOBOZENÍ M STA OKRESNÍ KOLA SHM MENTÁLN POSTIŽENÉ MLÁDEŽE KVALIFIKACE M R V MAŽORETKOVÉM SPORTU
6. 5., 13:00 5. 5. 6. 5. – 7. 5. 17. 5., 18:00 21. 5. 21. 5., 13:00 25. 5., 18:30 28. 5.
IVOŠ STEHLÍK: DOMÁCÍ VZD LÁVÁNÍ U NÁS OTEV ENÍ LETNÍ TURISTICKÉ SEZÓNY VE VIMPERKU TURISTICKÁ VYCHÁZKA PRO D TI ÚDOLÍM PRAV TÍNSKÉHO POTOKA, REZERVACE NUTNÁ – TEL.: 388 411 894
SRÍ LANKA – CESTOPIS S DIAPOZITIVY A OCHUTNÁVKOU CEJLONSKÉHO AJE BOŽÍ T LO PROGRAM KINA A DALŠÍ KULTURNÍ AKCE NAJDETE V KULTURNÍM MAGAZÍNU ZM NA PROGRAMU VYHRAZENA!!!
MÍSTO, PO ADATEL ZÁMEK, SPRÁVA NP A CHKO ŠUMAVA
ZÁMEK, SPRÁVA NP A CHKO ŠUMAVA ZÁMEK, SRPÁVA NP A CHKO ŠUMAVA ZÁMEK, SPRÁVA NP A CHKO ŠUMAVA ROŽMBERSKÁ ULICE, NÁM STÍ U JELENA M STO VIMPERK STADION, ZŠ SPECIÁLNÍ ZIMNÍ STADION ZŠ T. G. M., M STO VIMPERK AJOVNA U ZVONU
IC, M STO VIMPERK
IC
AJOVNA U ZVONU NÁM STÍ, M KS VIMPERK
Lýkožrout smrkový a jeho kalamity Letos již v únoru uplynuly dva roky od vydání publikace, jejíž název je názvem mého p ísp vku. Autorem publikace je RNDr. Václav Skuhravý, CSc., pracovník Entomologického ústavu Akademie v d v eských Bud jovicích. Rozsahem a pohledy z mnoha stran seznamuje autor tená e snad se vším, co až dosud o k rovci je známo. Text se opírá nejen o vlastní v deckou práci autora doma i v zahrani í, ale i o studium a použití mnoha etné literatury. Využívá r zných graf , map, obraz a barevných fotografií. Kalamity jsou popsány od roku 1473 až do sou asnosti. Velmi zajímavá je sta kalamity v NP Šumava, ale i porovnání zásah na obou stranách Šumavy. Podrobn jsou zde popsány kampan pro a proti lýkožroutu smrkovému, což samo o sob stojí za p e tení. Publikace skýtá ucelený pohled na tuto problematiku. Vše je psáno srozumiteln a nezaujat . P edpokládám, že je ješt hodn tená se zájmem o les, kterým se až dosud nedostala do rukou. Významným zp sobem by mohla ovlivnit pohled každého z nás na tuto problematiku. Vážím si práce autora a také jeho nezaujatosti. Publikaci vydalo Nakladatelství Agrospoj, T šnov 17, 117 00 Praha, doporu ená cena 260 K . Karel Krej í
Válka si vyžádala mnoho ob tí a útrap V kv tnových dnech uplyne již 60 let od skon ení 2. sv tové války. P ipome me si na dvou p íkladech její hr zy, na které ani po létech nelze zapomenout. Nejd íve se podívejme do obce Bernartice na Písecku a zalistujme v publikaci téhož názvu, která vyšla v roce 2001 u p íležitosti 750. výro í první písemné zmínky o obci. V uvedený rok Vimperský klub d chodc uspo ádal zájezd na Písecko. Ú astníci zájezdu m li možnost se seznámit s historií obce i zhlédnout výstavku p ímo v rodném dom MUDr. Kálalové, který je nep ehlédnutelný p i cest na Tábor. Osud její rodiny skon il více než tragicky (Doktorka z domu truba od Ilony Borské). Již ve shora zmín né publikaci se íká, že za poskytnutou pomoc t em len m paraskupiny bylo 23 ob an obce popraveno a 5 posláno do koncentra ních tábor . M ste ku m l tehdy hrozit osud z Lidic. Z Klatovské v znice gestapa se nevrátilo 16 ob an . Celkem 16 bernartických obyvatel židovského p vodu bylo posláno do koncentra ního tábora a v roce 1945 se z nich navrátila pouze jedna žena. Celková bilance ztrát obce je velmi smutná. Na popravištích, v koncentra ních táborech a v boji o m ste ko zahynulo 68 ob an ! Doktorka Di Lottiová (provdána za Itala) po ítala se svou smrtí. Ne s tím, že ji všichni zem ou a ona p ežije. „Nejsem jediná, tolik lidí v téhle válce n koho ztratilo, jenomže já jsem ztratila všechny.“ Sušicko za okupace je název publikace, kterou vydala Spo itelna m sta Sušice již v roce 1947 u p íležitosti šedesátého výro í svého trvání (1886-1946). Mnichovským diktátem byl sušický okres zmenšen asi na jednu t etinu celkové vým ry. Území bylo menší o soudní okres hartmanický, kašperskohorský a ze soudního okresu sušického bylo p i len no k n mecké íši 14 katastrálních území. Publikace má 121 stran velkého formátu a také celou adu obrazových p íloh. Je zde zve ejn no celkem 54 ob tí (jejich foto i s textem) a z tohoto po tu 7 žen. Celkem bylo za okupace popraveno 21 osob (z toho t i ženy), 24 osob zem elo v koncentra ním tábo e, t i podlehli zran ní a dva zahynuli p i náletu. Dále je to zast elení p i zat ení, p i pln ní služebních povinností, na pochodu smrti a úmyslné zast elení n meckou bran. mocí. Jsou zde i ty i fotografie z vojenské st elnice v Lubech u Klatov, ale i snímky z osvobození m sta a také zrádci a udava i. Ve stati politické persekuce na Sušicku v dob
nesvobody je pojednání, že též Stachy se zapojily do odbojové práce a že i Králováci p isp li svou h ivnou k našemu osvobození. My máme to št stí, že žijeme v míru. Jisté nebezpe í je zde stále. Jsme sv dky, že následky vále ných konflikt ve sv t jsou v sou asné dob ješt strašn jší a velmi drastické. Važme si svobody a míru a m jme více na pam ti, že zlo plodí op t zlo. Karel Krej í
Jak se stalo, že v Bohumilicích na zastávce lokálka zastavuje (p evzato z tisku – vypráv ní t íd. u . J. Fuxe)
Se stavbou železni ní trat Strakonice Vimperk se zapo alo v m síci ervnu 1892 a první jízda se konala 14. íjna 1893. Postaveno bylo i nádraží (p vodn Bohum lice a název byl zm n n). Pro bohumilické však bylo nádraží nep íležitostné a v tšina lidí chodila p šky dál. Proto byla blízko vsi postavena zastávka, jíž lidé íkali hulštel (p evzato z n m iny). Obec na ni p isp la v tším penízem (podle školní kroniky 240 zl.) stála p es rok, avšak vlak tam nezastavoval. asto se mluvilo o této zvláštnosti a našli se i posm vá ci, kte í si z vážených ob an proto tropili žert. To se stalo i jednoho roku na Hromnice, kdy starý Kohout zašel po mši k Jand m na sklenici. Byl prudina, a až v kuráži mu kdosi ekl, že by se m l postarat, aby p ece na hulštelu vlak stav l. „A taky že postarám“, pravil starý Kohout a vypravil se na zastávku. V tšina soused se šla podívat, jak to myslí. Náhodou ne ekali dlouho a vlak p ijížd l. Tu se starý Kohout postavil na koleje a k i el: „Kaplánci dol ! Na to, pro to? Tu je hulštel a tu musí vlak stav t. Vobec na to platila, aby tu hulštel byl a tak tu zastavit mušíte!“ Strojv dce pískal, ukazoval, aby se uhnul, ale Kohout si vedl stále svou a z kolejí se nehnul, až vlak zastavil. Za to byl volán k soudu. Ale po prvém vyzvání tam nešel. Teprve na druhé vyzvání se dostavil, ale – dal se dovézt svým potahem. Byl odsouzen a musel zaplatit pokutu, což byla starému Kohoutovi desítka! Jen když vlak na hulštelu stav l. A skute n , od t ch as pak už na bohumilické zastávce lokálka zastavovala. To se ví, že si starý Kohout z toho d lal náramnou est, že to bylo jeho zásluhou a p i každé p íležitosti ji také všem p ipomn l slovy: „Kdyby mne nebylo, m li byste tu hulštel, ale vlak by Vám tu nestav l!“ Karel Krej í
Vypráv ní o tom, jak jsme prohráli válku St edisko praktického vyu ování Vimperk, Televizní studio Epigon, Kabelová televize M sta Vimperk a výroba Informa ního kanálu sídlí na Pasovské ulici po pravé stran p i výjezdu z m sta, sm rem na Strážný v rekonstruované žluté budov , na níž naleznete modré nápisy „Škola televizní a studiové techniky“ a „Studio Epigon“. Letitým nejv tším problémem je udržování kulturního prost edí v okolí školy. V minulosti jsme se pokoušeli n kolikrát dohodnout s obyvateli sousedních dom . p. 150 a 151 na udržování po ádku na ve ejném prostranství. Tyto snahy však vždy narážely na neochotu našich soused . Byli jsme donuceni situaci ešit tím, že jsme vystav li oplocení okolo školního pozemku p esn podle výpisu z katastru nemovitostí a tím znemožnili bohužel i pr jezd k bývalému závodu D evopodnik Vimperk. Po dvou prvních pokusech, kdy naši spoluob ané tento plot v etn sloupk i vrat zni ili, odevzdali do sb ru a ostatní naházeli do eky, jsme postavili t etí variantu oplocení, na kterou byla použita technologie shodná s oplocením na jaderné elektrárn Temelín. Tento plot již p e kal jednu zimu a po n kolika drobných opravách zatím stojí. Výsledkem je, že školní nádvo í je s výjimkou drobností (nap . použité d tské pleny, PET lahve napln né obdobn a vyházené z okna) prakticky tém v po ádku. Druhým d sledkem je však, že hromadné uspokojování p i orgiích, jako je rozebírání automobil nap . sekerou, se p est hovalo na parkovišt p ed budovu, p ímo u výpadovky na hrani ní p echod. Tento prostor, tentokrát již však nikoliv v majetku školy, ale v majetku m sta, se stává pomalu ne ízenou skládkou odpadu všeho druhu, která se jako každoro n , když jiní spoluob ané využijí možnosti naplnit p istavené kontejnery v jarním období, rozroste o odpadky, které naši sousedé nutn pot ebují, posbírají je po celém m st a poté vystaví ve „své“ („naší“) výstavní síni jménem: „ erná“ skládka Vimperk, Pasovská ulice. Zdá se, že po první vyhrané bitv válku prohráváme, bílý prapor však ne ekejte, nezavírejte o i a podpo te naši vále nou výpravu, je to také Vaše m sto. Ing. Lubomír Pichler editel SPV
M stské informa ní st edisko ve Vimperku p ipravuje na
18. ervna 2005
v rámci B hu Terryho Foxe ve Vimperku
p ednášky na téma: Obecná onkologie, Životní styl, Prevence vedenou MUDr. Kate inou Kubá kovou, léka kou RTO Praha – Motol a Leukémie, Transplantace a Dárcovství kostní d en vedenou MUDr. Majou Švojgrovou – léka kou Hematologicko – onkologického odd lení FN Plze a Nadace pro transplantaci kostní d en ŽÁDÁME ZÁJEMCE Z AD ODBORNÉ I LAICKÉ VE EJNOSTI
O NAHLÁŠENÍ SVÉ Ú ASTI DO KONCE KV TNA NA TELEFONECH:
388 411 894 - M IS NEBO 724 176 545
M STSKÉ INFORMA NÍ ST EDISKO VE VIMPERKU nám. Svobody 8, 385 01 Vimperk Otevírací doba: Letní sezóna po – ne 9:00 – 18:00
Zimní sezóna
po – pá 9:00 – 16:00 prodej map, pohlednic, leporel, knih, kreseb Vimperka a okolí, suvenýr s kaprem Jakubem internet pro ve ejnost kopírování, vázání, inzertní služba informace o historických a kulturních památkách informace o p írodních a technických památkách Vimperska a Šumavy kontakty na ubytování a stravování informace o umíst ní firem, organizací a služeb zajiš ování provozu Minimuzea Zlaté stezky ve sklepení pod m stským informa ním st ediskem a prohlídky M stské zvonice výroba a prodej vlastních propaga ních materiál Kontakt: tel.: 388 411 894, 724 176 545 fax: 388 414 822 e-mail:
[email protected] webové stránky:www.sumavanet.cz/icvimperk www.mesto.vimperk.cz/mis.htm
Služby ve Vimperku Knihovna M stská knihovna Vimperk
Nádražní 274, tel.: 388 411 457
Výp j ní doba pro dosp lé: po, t 10 – 11:30 hod., 12:30 – 18 hod. st 12:30 – 16 hod. Výp j ní doba pro d ti: po, st 12:30 – 16 hod., út 12:30 – 17 hod. Internet: Ve výp j ních hodinách pro dosp lé.
Ve ejný internet
M stské informa ní st edisko Vimperk po – pá 9 – 16 hod.
Muzeum
Zámek Vimperk 1. kv tna otev eno ve 13:00 hodin Otev eno: út – ne 9:00 – 16:00
Minimuzeum
nám stí Svobody 8 Otev eno: pond lí – pátek v otevíracích hodinách infocentra
Galerie u Šaška
p edsálí M KS Vimperk
Bohoslužby
Kostel Navštívení Panny Marie: st 8, t – so 18 hod. ne 8:30, 18 hod.
KS Slovo života
elakovského 345, Vimperk Modlitební setkání – každé pond lí od 18:30 hod. Biblické vyu ování – každý tvrtek od 18:30 hod. Bohoslužba – každou ned li od 15 hod. Kontakt: P. O. Box 6, Vimperk
[email protected] tel.: 388 416 584
JARNÍ NABÍDKA INFORMA NÍHO ST EDISKA VIMPERK A OKOLÍ
HISTORIE, SKLÁ STVÍ, KNIHTISK, NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA VYDALO: M STO VIMPERK
BOUBÍNSKÝ PRALES
HISTORIE, ROSTLINSTVO, ŽIVO ICHOVÉ, NAU NÁ STEZKA, PAMÁTNÍKY
VYDALA: SPRÁVA NP A CHKO ŠUMAVA
ZEM SV TA
zem pisný a cestopisný m sí ník duben 2005
ŠUMAVA S PANORAMATICKOU MAPOU
Vážený pane Horáku,
d kuji Vám za Vaše post ehy – by mn místy p ipomínají r ení „po bitv každý generálem“. S p ibývajícími léty zjiš uji, že destruktivní p emýšlení je vždy mnohem jednodušší a p ímo a ejší, než konstruktivní. A jak se ukázalo, naše spole ná snaha s majitelem objektu vyjít maturant m vst íc a vytvo it jim lepší podmínky, se nevyplatila. Byla to snaha vrátit maturitní plesy vimperských st edních škol tam, kam podle mého názoru logicky pat í – do Vimperka. Podotýkám, že je nikdo nemusel moc p emlouvat. Nájemné v „Ciheln “ jim bylo po dohod stanoveno polovi ní než jiným organizacím, tedy pouhých 5 000 K za akci. Pokud jde o finan ní vypo ádání, o kterém se zmi ujete: t ídám, které musely bohužel sv j ples p eložit jinam, majitel „Cihelny“ velkoryse nabídl úhradu rozdílu v nájemném i náklady na dopravu autobusem do Strakonic i Prachatic (a nebylo to málo pen z). K emu se však musím ohradit, to je Vaše zmínka o záchran mnoha život . Dob e víte, že „Cihelna“ byla postavena v roce 1979 a její požární zajišt ní (hydranty, rozmíst ní hasi ských p ístroj , vzduchotechnika, únikové prostory) jsou v mnohem lepším stavu, než v sálech, do kterých se maturanti museli p esunout. Píšete-li proto o zachrán ných životech, nejsem si jist, zda uvedený p esun jinam bezpe nosti student skute n pomohl... Ano, protože se objekt po neúsp šném p sobení supermarketu musel na podzim roku 2004 rekolaudovat, je posuzován pode p ísných p epis jako nová stavba – a to si vynutilo nejen další protipožární úpravu (tzv. klapky), ale s ní i spoustu dalších pen z. O pen zích budu ješt pokra ovat. Chce-li m sto velký sál, bude ho stát peníze v každém p ípad . Ro ní provozní náklady srovnatelné s nájemným za „Cihelnu“ stojí i sou asné víceú elové kino. S kapacitou 140 míst p i
stolovém uspo ádání a malém parketu však osmitisícovému m stu ur it nesta í. M sto si m že postavit nebo zrekonstruovat objekt jiný – dejme tomu za 50 milion . Ale to ho po ád nezbaví b emene provozních náklad ! A pozor, pokud provozní náklady velkého sálu neuhradí m sto, pak si troufám s 99% jistotou tvrdit, že ve Vimperku velký sál fungovat nebude. V tšina kulturních po ad totiž vychází s nulovým ziskem – a t ch n kolik málo výd le ných akcí v roce nelze opakovat každý týden. Tolik Vimperáci (a já jim to nezazlívám) prost z rodinných rozpo t každý m síc platit nemohou. Úvaha pronajmout si sál v „Ciheln “ jen na jednotlivé akce padla n kolikrát. Je to hezká myšlenka, ale musí s ní souhlasit ob strany. A pokud by majitel na n co podobného p istoupil, musel by tak trvale sponzorovat kulturu ve m st . Za ekonomické jednorázové nájemné by totiž žádná organizace (ani M KS) v „Ciheln “ nic nepo ádala – jejich vysoká ztráta by byla daná p edem. Nebo si skute n myslíte, že by Vimperáci chodili na po ady v cenách 500 K a výš? Nechci znovu rozebírat rozhodnutí zastupitel z po átku 90. let „Cihelnu“ prodat. Stále ale trvám na svém názoru - kino m lo z stat kinem a velký sál v ciheln velkým sálem. Po bitv je ale každý generál. To už víme. A pokud jde o osobní odpov dnost – už se stalo, pane Horáku. P iznávám, že i z jiných d vod , ale od 1. kv tna 2005 už nejsem editelem M KS Vimperk. Nepochybn Vás to pot ší. V úct Zden k Kanto ík.
!
.
"
# $ % #& ' ' )* + , ! + , '& ' ! ( +. $ , ! *
0% ,,
8
!
5 6
'
(
!
'( & /
' - ' '
123 ,
,
67
/
9
, !
:
,
' , /
, 4 5-
ZPRÁVY ZE ZUŠ V dubnovém vydání Vimperských novin jste byli informováni o sout ži žák ZUŠ. Nyní bych Vás cht la seznámit s jejími výsledky. Okresní kolo hry na klavír i akordeon prob hlo ve Vimperku 24. 2. 2005. P edstavili se zde žáci ze ZUŠ Prachatice, Stachy, Netolice, Volary, ZUMŠ Vlachovo B ezí a nechyb li samoz ejm ani sout žící z naší školy (z klavírních t íd: Mgr. J. Tláskala, Mgr. J. Zíkové, L. Smahové a akordeonové t ídy A. Parkana). Jak byli úsp šní, posu te sami: HRA NA KLAVÍR 0. kategorie 2. místo Karin Paštiková Karolína Zacpalová I. kategorie
2. místo 3. místo
Kristýna Šafránková Jaroslava Fiedlerová
III. kategorie 1. místo s postupem Václav K íž 2. místo Lucie Pun ochá ová estní uznání Ivana Harazimová IV. kategorie 1. místo
Alena Hradecká
VII. kategorie 2. místo
Klára Hradecká
VIII. kategorie1. místo s postupem Jana Beránková 2. místo Jana Pinkeová X. kategorie 2. místo
HRA NA AKORDEON
Vladimíra Malá
0. kategorie
1. místo s postupem Jan Stejskal 2. místo Lucie Topková
4. ro ník
3. místo
5. ro ník
1. místo s postupem Pavel Simet
1/II. ro ník
1. místo
Leona erná
Tomáš Tobisch
Sout ž ovšem neskon ila p edáním cen v okresním kole, n kte í se chystali do kola krajského, aby své výkony pom ili v konkurenci ješt v tší. Dne 17. b ezna cestovali akordeonisté do ZUŠ Bechyn , kde Jan Stejskal obsadil 2. místo a Pavel Simet 3. místo. Klavírní sout ž probíhala ve dnech 22. – 23. b ezna v p ekrásném Jezuitském sále hotelu R že v eském Krumlov . Porota ud lila v VIII. kategorii t i 2. místa, jedno z nich si odvezla do Vimperka Jana Beránková. Nejvyšší ocen ní pro naší školu i okres p ivezl Václav K íž , který obsadil 1. místo ve své kategorii. Bohužel celkový po et postupujících sout žících je limitován a ísla jsou n kdy nelítostná. Vaškovi chyb lo pár setin bodu k tomu, aby si zahrál v Pardubicích v úst edním kole. Blahop ejeme nejen jemu, ale všem sout žícím naší školy a p ejeme hodn elánu do dalšího muzicírování!!. Mgr. J. Zíková
Má Vaše dít um lecký talent? Je šikovné v hudební nebo výtvarné výchov ? Zkuste to u nás!!!
ekáme na Vás a Vaše d ti dne 25. kv tna 2005 od
14:00 – 16:00 hod. v budov školy.
Základní um lecká škola ve Vimperku otevírá pro školní rok 2005-2006 tyto obory: hudební a výtvarný. V oboru hudebním vyu ujeme h e na klavír, housle, violoncello, kytaru, zobcovou i p í nou flétnu, klarinet, fagot, saxofon, trubku, lesní roh, pozoun, tenor, baryton, tubu, akordeon, elektronické klávesy a bicí nástroje – možnost uplatn ní v našem dechovém orchestru, tane ním orchestru a komorních souborech.
Informace o studiu získáte v editeln školy, Smetanova 405 (budova ZŠ – pravý vchod) nebo na telefonu 388 411 193. Vaše dít p ezkoušíme a rádi Vám p i výb ru nástroje poradíme. Pro první 2 roky výuky je možné n které nástroje zap j it. T ŠÍME SE NA VÁS!!!
Vážení spoluob ané, v minulém ísle jsme vás informovaly o ukon eném rekvalifika ním kurzu dvou našich mentáln postižených klient . Malým nedopat ením se vloudila chybi ka, proto nyní p ikládáme fotky o tomto slavnostním zakon ení. Rády bychom vás také seznámily s jejich dalším za len ním do b žného života. P ipravujeme pro n ve spolupráci s ú adem práce pracovní za azení na otev eném trhu práce formou pracovní rehabilitace a zam stnání. V íme, že se nám poda í brzy vše pot ebné vy ídit, aby ,,tito lidi ky“ mohli v praxi uplatnit to, co se mnohdy pracn nau ili v kurzu. D kujeme za spolupráci všem, kte í nám pomáhají v našem snažení! Za pobo ku OS MESADA ve Vimperku
Pozvánka do muzea
Pavlína Dobruská – vedoucí pobo ky
Muzeum bude otev eno 1. kv tna 2005 ve 13 hodin, sezónu zahajujeme vernisáží t í výstav: Výstavou obraz LENKY UCHYTILOVÉ, autorka se propracovala k osobitému výtvarnému projevu, jehož nosným nábojem je hluboký, up ímný a optimistický vztah k lidem a p írod , která je trvalou inspirací její tvorby. Výstava ZE SBÍREK MUZEA je p ehledem zajímavých sbírkových p edm t , které ješt nebyly vystavovány. Výstava SV T PANENEK bude zajímat hlavn malé návšt vníky, ale také rodi e si mohou zavzpomínat na léta, kdy ješt m li as na hraní. Na ned lní odpoledne bude p ipravena „Panenkovská dílna“ v té se od lenek Klubu panenek R dozvíte mnoho zajímavostí kolem výroby i oprav panenek, uvidíte zhotovení panenky z vlny a šití šati ek na panenky. Za muzeum Milena Smolová
Ne íkej hop … Starší lidé mi vždycky íkali: „Ne íkej hop, dokud nep esko íš“, resp. „Nechval dne p ed ve erem“. Podobných moudrostí je celá ada. Dneska k t m starším pat ím i já a p esto jsem podlehl. Mám konkrétn na mysli svou chválu na znovuotev ení velkého sálu v tzv. Ciheln a možnosti, které se nám otev ely p i organizaci spole enských akcí, uve ejn nou ve VN . 2/2005. Co zbylo z t ch devíti ples , jež se m ly v tomto sále konat? Kdo m že za to, že všichni organizáto i spole enských akcí následujících po plesu vimperského gymnázia m li problémy nejen s kapacitou, ale i s rentabilitou? O co jde? V letošním roce jsme po ádali v po adí již t icátý ples zahrádká . Vzhledem k této skute nosti jsme se rozhodli pojmout jej pon kud slavnostn ji a takzvan se rozšoupnout. Zkalkulovali jsme pravd podobný po et prodaných lístk , tržby za vstupné a za tombolu a na základ t chto skute ností jsme došli k záv ru, že si m žeme dovolit jak dražší kapelu, tak i moderátora a kvalitní p edtan ení. I p es tyto náklady by nám z stalo dost na naši innost
(nutno uvést, že vedle ásti lenského p ísp vku je výt žek z plesu jediným zdrojem p íjm naší neziskové dobrovolné spole enské organizace). Potom však prob hl ples vimperského gymnázia a d sledky innosti (resp.ne innosti) jeho organizátor jsou nám všem známy. Reakci odpov dných pracovník požárního sboru se nedivím a tomu, kdo oznámil drastické p ekro ení kapacity sálu, to nevy ítám. Potíže nám zp sobili všichni ti, kte í jakýmkoli zp sobem dopustili p ekro ení kapacity stanovené kolauda ním rozhodnutím. Doufám, že se v tom všichni najdou a touto cestou si jim dovoluji za jejich „práci“pod kovat. A najednou bylo z p vodn kalkulovaných 350 prodaných vstupenek pouhých 190. A nebylo to jen citelné snížení p íjm ze vstupného. Nikdo z t ch, kte í zavinili situaci s kapacitou, nemusel neustále zvedat telefony nebo otevírat dve e bytu, tak jako to museli d lat lenové našeho výboru, a opakovan vysv tlovat zájemc m o ples, že lístky nejsou a nebudou. Cht l bych se touto cestou ješt jednou neuspokojeným zájemc m omluvit, a to i p esto, že vina nebyla nijak na naší stran . Poprvé jsme si zajistili místo pro p edprodej, ale nem li jsme vlastn co v n m nabídnout. 190 míst bylo zoufale málo a prakticky dop edu rozebráno. Ale my jsme m li již uzav ené smlouvy a ty jsme museli a cht li splnit. Takže pla výbore: hudba, p edtan ení, moderátor, poplatek ze vstupného, poplatek z tomboly, hasi i, poplatek ochrannému svazu autorskému a další, by drobn jší výdaje. Požádali jsme Radu m sta Vimperk o finan ní p ísp vek na zajišt ní konání plesu, konkrétn na nájem sálu. P es ujiš ování n kterých inovník o tom, že by to nem l být problém, nám bylo usnesením Rady .241 poskytnutí p ísp vku zamítnuto. A to i p esto, že ples zahrádká už dávno není pro zahrádká e, ale pro širokou ve ejnost a organizáto i plesu tak vlastn odvádí dobrovoln a ve svém volnu práci pro obec. N kdo m že íci, že to d lat nemusíme. Ne, nemusíme, m l by pravdu. V novali jsme tomu každý rok hromadu svého volného asu a energie a letošní rok nás dovedl k rozhodnutí – kon íme. Za v sou asné dob panujících podmínek to k tomu není. P es všechno výše uvedené se domnívám, že se 30. jubilejní ples zahrádká vyda il. Pod kování za to pat í p edevším len m výboru základní organizace, kte í výhradn ve svém volnu zajiš ovali veškeré formality, domlouvali se s ú inkujícími, shán li tombolu, p ipravovali výzdobu a d lali f ru dalších v cí pro to, aby výro ní ples byl d stojný a p kný. Pod kování pat í ú inkujícím – hudební skupin GOOD COMPANY pod vedením p. P. A. Jirotky, komentátorovi p. V. M churovi, tane ní škole p. Fíly i vimperským gymnastkám pod vedením pí Kotlíkové. Pod kování pat í i pomocným organizátor m p. J. Královi a sl. H. Malíkové. No a v bec ne v poslední ad pat í obrovské pod kování všem sponzor m, kte í nás nezištn podpo ili a umožnili nám zorganizovat tombolu a ud lat ples i po této stránce zajímavým a p itažlivým. A nakonec bych cht l pod kovat všem t m, kte í se plesu zú astnili a vytvo ili spolu s ú inkujícími vynikající atmosféru, v níž jsme se všichni výborn bavili. Cht l bych sou asn pop át všem zahrádká m, jejichž sezóna byla vlastn také plesem zahájena, jakož i jejich p íznivc m hodn úsp ch v jejich prosp šné práci a pop át Vám všem úsp šný p stitelský rok. Pozn.: lánek byl schválen ve výboru ZO ZS Vimperk dne 11. 4. 2005. Za výbor ZO ZS Vimperk Dr. Vojt ch Vl ek – p edseda organizace
editel kina nebo M KS? Od nástupu nového editele M KS uplynul více než rok a z mého pohledu se v programové nabídce M KS celkem nic nezm nilo. Jediné, co je na úrovni, je promítání film , v etn filmového klubu – který d lá radost mnoha milovník m náro ného filmu. Nesmím zapomenout na rockový klub, který se rozb hl až po p ipomínkách v minulém roce. Bohužel není v hudebních stylech moc nápaditý. Rovn ž prob hlo n kolik koncert folkových kapel a vážné hudby. Pozitivním po inem jist bylo otev ení velkého sálu v „Ciheln “, ale provoz sálu provází technické problémy (sál nebyl zkolaudován). P edpokládám, že smlouvu o pronájmu velkého sálu podepisoval editel M KS. Je zvláštní, že si neprostudoval veškerou dokumentaci a informace pot ebné k zahájení provozu v „Ciheln “. Tímto opomenutím zp sobil problémy mnoha student m a dalším lidem, kte í m li ve velkém sále naplánované plesy. Navíc program velkého i malého sálu je dost chudý, nap íklad v lednu až na ples m sta a jeden rockový klub M KS nezorganizoval žádnou akci. Jinde to ovšem jde a kulturní nabídka je daleko v tší a rozmanit jší. A mnohdy organizáto i z ejm ani ne erpají dotace i p ísp vky z ve ejného rozpo tu. Jako p íklad uvádím Hospodu pod kapli kou v Naho anech, kde od jara až do podzimu probíhají o víkendech koncerty r zných hudebních žánr . Další p íklad toho, jak by to p i v tší aktivit mohlo vypadat, je klub ervený trpaslík v sokolovn ve Lhenicích, kde každý pátek a sobotu probíhají kulturní akce pro všechny v kové kategorie. V M KS ve Vimperku se asto stane, že v pátek ve er v malém ani ve velkém sále nic není. Našt stí i ve Vimperku se zrodila alternativa k nabídce M KS. Koncem min. roku byla znovu otev ena Hudební hospoda XIII. na Zlaté stezce, která nabízí živé koncerty rockových kapel a produkci DJ´s. Doufejme, že nadšení v po ádání t chto akcí sou asnému provozovateli vydrží i do budoucna a bude ješt pest ejší. Všem v ele doporu uji návšt vu tohoto podniku. V ím, že kulturní komise m sta Vimperk zve ejní, alespo v bodech, projekt pana Kanto íka, se kterým vyhrál výb rové ízení, aby si mohl každý porovnat, jak se mu ho da í napl ovat. Minimáln jeden slib zatím nedodržel. Minulý rok m l, podle jeho slov, na podzim prob hnout marketingový pr zkum, který m l zjistit p ání a pot eby vimperských ob an v oblasti kultury s ohledem na plánované otev ení velkého sálu. Zatím nic takového neprob hlo (pokud ano, uniklo to mé pozornosti a omlouvám se). Marketingový pr zkum tohoto typu zvládne i velice podpr m rný manažer.
Radek Lehe ka
D m d tí a mládeže Vimperk Den otev ených dve í
17. 5. 2005
od 13:30 do 17:00 hodin okolí DDM a h išt u školy ve Smetanov ulici praktické ukázky innosti ZÚ s možností vyzkoušení -
filcování malování jehlou tisk na textil tkaní malování na sklo modelování z keramické hlíny to ení na hrn í ském kruhu pletení z pedigu ubrousková technika
P ehlídka zájmové innosti
19. 5. 2005
od 18:00 hodin v kulturním st edisku prob hne p ehlídka zájmových útvar DDM Savování a tisk na textil
9. 5. 2005 od 18:00 hod. v DDM ur eno dosp lým Lektorka: Pavla Mazancová Cena kurzu: 120 K
V DDM se po ád n co d je … Dne 25. b ezna se v DDM sešlo 30 d tí na pletení pomlázek a malování kraslic mramorovací technikou. Své výrobky si pak d ti odnesly dom a u n které si v následujících dnech vyzkoušely. Jak jsme hráli „vybiku“ o velikono ního beránka Dne 24. b ezna zorganizoval D m d tí a mládeže ve Vimperku v t locvi n ZŠ Smetanova od 9:00 do 13:00 hodin mezi týmy základních škol z Vimperka a „malého gymplu“ 1. ro ník turnaje ve vybíjené „O VELIKONO NÍHO BERÁNKA“. Byly vyhlášeny 3 kategorie: 1. kategorie – 3. a 4. t ída , 2. kategorie – 5. a 6. t ída a 3. kategorie – 7. – 9. t ída. Zú astnilo se 14 7- lenných smíšených družstev. O to, aby zápasy prob hly podle platných pravidel se postaraly rozhod í Mgr. Vla ka Lehe ková, Mgr. Martina Mondlová a Mgr. Jana Hude ková. Kone né výsledky: 1. kategorie – 1. místo: SEKÁ I – 4. t ída ZŠ T .G. M. - 2. místo: RYCHLÉ ŠÍPY - 3. + 4. t ída ZŠ Smetanova - 3. místo: VRÁNY – 4.A. Smetanova 2. kategorie – 1. místo – RAFANI – 6.A. ZŠ Smetanova - 2. místo – NASGULOVÉ – 5.A t ída ZŠ Smetanova - 3. místo – SPARTA – 5.B ZŠ Smetanova 3. kategorie – 1. místo – ELITA – 9.B ZŠ Smetanova - 2. místo – BOB I - 9.C ZŠ Smetanova - 3. místo – ŠAMPIÓNI – 2.G OAG Vimperk Všichni ú astníci obdrželi od organizátor keramického beránka a vít zná družstva se mohla radovat z beránka pe eného. Zbývá jen dodat, že všech p ibližn 150 d tí se dob e bavilo a turnaj m l mezi d tmi ne ekan veliký úsp ch. Spokojeni mohli být nejenom organizáto i, kte í podle svých slov takový výsledek ne ekali, ale i p ihlížející paní starostka, která mezi d ti zavítala. P ejme si tedy, aby i následující ro ník byl takto úsp šný a ve Vimperku byla zapo ata nová sportovní tradice. les
Vážený pane Hošku, díky za Vaše krásné lánky o lidech, kte í bojovali na Západní front a od roku 1948 museli trp t. Trp li p edevším tím, že tu nastala díky KS a ruským poradc m velmi tvrdá totalita a ihned se plnila každá v znice. Pak tu byl postaven koncentra ní tábor Jáchymov. V Plzni na Borech byl popraven gen. Píka. Aby toho nebylo málo, tak i Dr. Horáková, a asem tato strana sáhla do vlastních ad – Klementis, Slánský. Mnoho dalších skon ilo ve v zení. Pánové Fajtl, Kobzar, gen. Kutlšvar, maršál letectva Janoušek. Generál Sochor byl popraven takzvanou autonehodou v prostoru Milovice. Generál VildaTesa ík vyhozen z armády a sm l d lat pouze dispe era autobus . Tato strana šla dokonce tak daleko, že zam stnávala i n které konfidenty gestapa a m la je u výslech hrdin ke špinavé práci. Ženy, které ve v zení porodily d ti, je už nikdy nevid ly. Takzvaná p evýchova v rodinách STB. Když se pan generál Fajtl dostal do v zení a tam ješt byly zbytky jednotek SS, tak se hrdinovi dostalo toto uvítání: Jsi tu za to, že jsi proti nám bojoval. Pro mne byl šok, když jsem u pam tní desky armády USA slyšel výrok starého pána p es 70 let: To je divadlo, vždy se nic nestalo, na celé Šumav p išli o život jen ty i vojáci USA. O tomto lov ku jsem si myslel své a rad ji jsem šel pry . Já jsem se nikdy ve škole neu il, že nás také obsadila armáda USA pod vedením gen. Pattona, ale díky otci jsem to v d l. Šok nastal v roce 1963, když jsem p išel na vojnu. Vimperk - pomník armád SSSR, Stachy také, nu a o okolí ani nemluvím. V d l jsem p esn , že linie mezi armádou SSSR a USA byla až v Písku. Také u Vit jovic. Mohl bych toho napsat mnohem více, protože jsem m l možnost tajn íst a sehnat v ci, co nemohl jen tak každý. Víte, mám tu výhodu, že umím e i, a pak jsem mohl jako dít voln cestovat do SRN i Rakouska. Tím myslím s rodi i. Jinak mám zálibu shán t literaturu faktu a vále ných román . Znal jsem i mnoho starých voják z obou stran (Svobodovci a Wehrmacht) a ti vypráv li zcela n co jiného, než nám íkala literatura z let 1948 až 1989. Hanba takovému národu, který zavrhnul vlastní bojovníky. S úctou Milan Polívka, Brantlova 559, Vimperk
Vážený pane Lehe ko, d kuji Vám za Vaše p ipomínky. K problému „Cihelna“ – p esunutí 3 maturitních ples (jiný ples p esunut nebyl) si Vás dovoluji odkázat na moji odpov panu Horákovi, kterou najdete rovn ž v t chto vydáních Vimperských novin . 5/2005 a Kulturního magazínu . 5/2005. K ostatním Vašim p ipomínkám se – dovolte mi tu drzost i svobodu – vyjad ovat nebudu. Jen bych rád znovu podotknul, že destruktivní myšlení je jednodušší než konstruktivní. Je pon kud zvláštní, že jste se ozval až te a mé minulé ve ejné nabídky – tedy ochoty kdykoli se s Vámi osobn sejít a diskutovat o dramaturgii M KS - jste nikdy nevyužil. Te zase nehodlám diskutovat já, nebo Vaši sou asnou aktivitu chápu p edevším jako Vaši chu ídit M KS. O novém editeli M KS však nerozhodnu ani já, ani Vy. I Vám však jist ud lalo radost, že od 1. kv tna už v této funkci nejsem. Srde n Vás zdraví Zden k Kanto ík.
Šachová mládež ve Vimperku V ned li dne 10. 4. 2005 se M KS ve Vimperku konal šestý Krajský kvalifika ní turnaj mládeže v šachu. Po úsp šném po ádání v lo ském roce to bylo již druhé setkání nejlepších mladých šachist z jižních ech ve Vimperku, na který se sjelo 65 d tí. Po ádání turnaje zajistil Šachový klub Sokol kyn ve spolupráci s DDM ve Vimperku a bez problém se celý šachový maraton poda ilo zvládnout. Pod kování pat í zejména editeli turnaje Ing. Milanu Skolkovi, obsluze po íta Františku H lemu spolu s Romanem Blažkem, rozhod ím jednotlivých kategorií Františku astovi, Františku Bandíkovi a Milanu Spoustovi. D kujeme také za finan ní podporu M sta Vimperk a za bezplatné zap j ení sálu, bez které by se celá akce neuskute nila. P íjemnou atmosféru turnaje ješt podpo ila firma AMA-Marousek, která zajistila možnost zakoupení ob erstvení po dobu celého turnaje od 9:00 do 16:00 hodin. Z šachového kroužku p i DDM ve Vimperku se zú astnilo turnaje šest d tí a nejlepšího umístn ní dosáhl v kategorii H12 Karel Beránek, kterému v silné konkurenci 13 hrá t sn uniklo t etí místo. Škoda jen, že možnost pom it své síly nevyužilo více d tí z Vimperka, ale zase za rok to bude možné napravit. mh
ešení z minulého ísla: 1. Dh6+ Ke8 2. De3+ Kf8 3. Da3+ Kg8 4. Dg3+ Kf8 5. Db8++ mat Další diagram: Bílý p šci: a4, b3, f2, g2, h3 De5, Vd2, Sa6, Kg1 erný p šci: b6, e6, f7, g7, h7 Dc7, Ve7, Sd5, Kg8 Bílý na tahu využije motiv slabé základní osmé ady erného a vyhraje. Jak? Miroslav H lovec Klostermannova 358 385 01 Vimperk
Vále ní veteráni a my Letošní rok je bohatý na r zná výro í, oslavy a p ipomínaná narození sv tových celebrit. Letos je i jedno výro í, na které se vzpomíná na celém sv t : 60 let od 2. sv tové války. Ve VN byly otišt ny p ísp vky pana Ladislava Hoška. Po p e tení se musí lov k zamyslet, zda opravdu my, narození po válce, nedlužíme t m, kdo válku prožili a bojovali, velké pod kování a respekt. Jedná se dnes už o staré a n kdy i na cizí pomoc odkázané ob any eské republiky. Podle mého názoru jsou opravdoví hrdinové a vlastenci. V bec nep emýšleli, ani nespekulovali, co jim to p inese za výhody, a bojovali proti nep íteli, tj. fašismu. Zanechali zde své nejbližší p íbuzné, snoubenky a známé. Je lhostejno, na jaké sv tové stran bojovali, zda na východ nebo na západ . Jejich cesta v boji za svobodu byla strastiplná, ale nakonec se jim poda ilo za adit se do zahrani ních armád spojenc . Touha porazit fašismus byla jednou z p í in vít zství. Je mi hodn smutno nad tím, jak jsou dnes v n kterých sd lovacích prost edcích zpochyb ovány a p ekrucovány pohnutky, které tyto naše ob any vehnaly do vále né v avy. N kdy mám pocit, když jsou zam ovány následky za p í iny (viz povále ný odsun N mc ), jako by bojovali na špatné stran . Na adresu všech t chto zpochyb ovatel a p episova d jin mám jedno p irovnání. Kdyby se na to tenkrát všichni vykašlali a ekali, až n kdo cizí to za nás vybojuje, mohli jsme dneska možná prohán t tu áky v Patagonii, nebo lovit vlky na Sibi i. Takové zr dné plány m la nacistická íše s námi Slovany. Je nepopiratelnou zásluhou t chto bojovník proti fašismu, že dneska žijeme tady. Sami riskovali p i vojenském st etu to nejcenn jší, co každý z nás má, vlastní život. Požívají dnes vále ní veteráni u nás zaslouženého respektu? Domnívám se, že tomu tak není. Již rok jsme v Evropské unii. Sta í se pozorn rozhlédnout a uvidíme, jak v n kterých lenských státech si váží vlastních vále ných hrdin (Francie, Anglie, Belgie). Máme ješt co napravovat! Nejen za sebe Vám všem, kte í jste bojovali za války, d kuji za to, že tu v bec jsme. P eji hodn zdraví a více spole enského respektu a úcty.
Karel Beránek D kujeme panu Ladislavu Hoškovi za krásné a v cné p ísp vky k 60. výro í konce 2. sv tové války. T šíme se na další spolupráci
NEMOC BYLA SILN JŠÍ
Redakce VN
Písni ká a básník Jan Kryl se omlouvá všem svým p íznivc m, náhle onemocn l, a proto musel zrušit vystoupení (dne 24. 3 .2005). Kdo z host v ajovn U Zvonu ovšem setrval, o 2. vzpomínkový ve er nep išel. P edevším zásluhou Pavla Reicharta a dalších um lc , a také Jany Burianové (organizování akce a poskytnutí útulných prostor), kterým bych cht l tímto pod kovat! J. F. Jiroušek
Žádosti Odboru životního prost edí na internetových stránkách V dob dnešní techniky jsme se i my trochu p izp sobili jejímu tempu. Podstatné množství lidí má p ístup na internet. A proto jsme umístili v tšinu formulá žádostí na internetové stránky M sta Vimperk www.mesto.vimperk.cz pod odkaz „informace ob an m“ a pod odkazem „formulá e“ naleznete danou žádost. Na této stránce najdete nap . žádost o zápis zem d lského podnikatele, žádost o vydání rybá ského lístku, loveckého lístku, žádost o povolení kácení, žádost o odn tí p dy ze zem d lského p dního fondu, žádost o souhlas se stavbou v ochranném pásmu lesa, žádost o stavební povolení a nakládání s vodami a spoustu dalších žádostí. Jitka Maršálková, Odbor životního prost edí
P ipravované akce p i úpravách zelen S p íchodem jara za íná i období výsadeb nové zelen a úprav té stávající. Dovoluji si Vás seznámit se zám ry Odboru životního prost edí na výsadby zelen v roce 2005 a budu velmi rád za Vaše p ípadné p ipomínky a návrhy. Rozsah skute n realizovaných akcí bude vycházet z objemu finan ních prost edk m sta, p ípadn z jiných finan ních zdroj (pokud se nám poda í je získat). K plánovaným akcím pat í zejména: 1. Park u Voly ky - založení nových trávník , obnova lipové aleje u d tského h išt , kv tinový záhon okolo fontány. 2. Výsadby na terasách v ulici Krátká v objemu 440 kus okrasných d evin (D vodem kácení p vodních smrk byla jejich naprostá nevhodnost na daném stanovišti. Smrk dor stá b žn výšky 40 m a s plochým ko enovým systémem by v budoucnosti byl vážným problémem jak pro okolní stavby, tak pro bezpe nost svého okolí.). 3. Obnova trávník a výsadeb po provedené rekonstrukci tepelného hospodá ství v dot ených ulicích. 4. Výsadby zelen v ulici K. Weise ( p. 393 – 395) a dokon ení výsadeb do ulice 1. máje (mezi komunikací a chodníkem). 5. Osázení zídky p ed „ Hamajdou“. 6. Výsadby po horní hran svahu v ulici Mírová za p. 428 – 429 za ú elem odclon ní pohled do oken (na základ žádosti ob an ). Zejména zde uvítám Vaše návrhy a p ipomínky. 7. Výsadba živého plotu p ed garážemi v ul. Smetanova (na základ žádosti ob an ). Jedná se o vymezení prostoru pro provoz vozidel a odd lení zelené plochy. 8. Dopln ní stromových výsadeb ve m st v objemu p ibližn 30 kus (sídlišt , u nemocnice, za hotelem Vltava, …) 9. Kv tinová výzdoba sloup ve ejného osv tlení. 10. Ozelen ní parkovišt v ul. Lu ní. Ing. Josef Kotál vedoucí Odboru ŽP
Reakce na lánek z Vimperských novin íslo 4/2005 - Pachatel neznámý V žádném p ípad nejsem p íznivcem vysv tlování a diskusí prost ednictvím tisku i dalších médií, ale v p ípad lánku z minulého ísla Vimperských novin považuji za nezbytné reagovat. lánek se jmenoval „Pachatel neznámý“ a jeho autorem byl pan Josef Fitti Jiroušek. Velmi m zarazila vzájemná kombinace dvou velmi odlišných témat a já se s Vaším dovolením budu v novat pouze ásti, která se týká m stské zelen a kácení strom . Na úvod musím konstatovat jediné: „Pane Josefe Fitti Jiroušku - jste lhá .“ Pan Jiroušek ve svém lánku uvádí: “Sta í, že Vimperk má už jednoho vandala, který ádí po m st s motorovou pilou. Kácí krásné zdravé vzrostlé stromy (aleje) v parku, na zámku, v Pivovarské ulici apod.“ Tuto v tu si pan Jiroušek dovolí zve ejnit, aniž by se seznámil se skute ným stavem v ci. P edpokládám, že výše zmi ované „krásné zdravé stromy“ v parku tvo ily ást aleje u d tského h išt v parku u Voly ky. V této lokalit po povodních v roce 2002 došlo k zaplavení ko enového systému t chto strom vodou a voda zde ve spodních p dních vrstvách bohužel z stala po n kolik m síc . Následkem toho byl z p dy vytla en p dní vzduch a došlo k postupnému odumírání ko enového vlášení. Tento stav se samoz ejm výrazn projevil až na ja e roku 2004, kdy stromy díky absenci ko enového vlášení nebyly schopny vytvo it listový aparát v dostate né mí e a následn bohužel došlo k odum ení celých strom . Z této skute nosti nem l opravdu nikdo radost, ale tento stav byl nevratný. Z bezpe nostních d vod (hrozil pád odum elých v tví na d tské h išt a p ší zónu) jsme byli nuceni, se souhlasem Rady m sta a po ádném správním ízení, stromy na podzim roku 2004 pokácet. D vodem pokácení strom v ulici Pivovarská byl jejich zdravotní stav a zejména zjišt ní, že ko eny t chto strom prorostly do klenby K esánovského potoka (stromy byly v minulosti vysazeny p ímo nad n j). Ponechání t chto strom na stanovišti by bylo velmi nezodpov dné z d vod reálného nebezpe í vyvrácení a zárove , v p ípad opakování povodní, by mohlo dojít k ucpání profilu potoka a jeho následnému vylití uprost ed m sta. Posouzení, zda ul. Pivovarská a m stský park p ipomínají Saharu (jak uvádí ve svém lánku pan Jiroušek) ponechám na tená ích. V p ípad kácení na zámku nevím, co m l pan Jiroušek na mysli, a tak se bohužel nemohu vyjád it. Další skute ností, která m na lánku pana Jirouška zaráží, je jeho schovávání se za pojem „Pachatel neznámý“. Nechci se mi v it, že by pan Jiroušek v il tomu, že je možno uprost ed m sta kácet stromy a pachatel by byl neznámý. Vždy není nic jednoduššího, než dojít na radnici a zeptat se, pro byly tyto zásahy do m stské zelen provedeny. Veškeré žádosti o kácení jsou na základ mého návrhu odsouhlaseny Radou m sta (zápisy z jednání jsou zve ej ovány) a následn probíhá na Odboru životního prost edí správní ízení. Nezbývá mi tedy nic jiného než se domnívat, že se u pana Jirouška jedná o zbab lost a pokrytectví. Záv rem bych cht l íci, že jist není možné, aby 8 000 obyvatel Vimperka m lo stejný názor na každou akci, která se ve m st uskute ní a diskuze je naprosto p irozená a nezbytná. Tato diskuze ale musí být založena na faktech a vzájemné slušnosti a ne na lžích. Ing. Josef Kotál Vedoucí Odboru životního prost edí
Mladí musí v d t, jak to tehdy bylo …
Konec války p išel p ed 60 lety – ekala na to celá Evropa …
Vládci N mecka si vyžádali na národ „totální válku“ a Spojenci jim ukázali, jak taková válka vypadá. Zahnali je od Stalingradu až k Berlínu a od Lamanšského pr livu k Labi. I eský národ si p ál již konec lístkového systému, koncentra ních tábor , Gestapa a jiných vále ných vymožeností a hlavn ponižování všeho eského. Proto jsme v ilegálních organizacích ekali na heslo „Niva ská e p es p ekážky“ a nebo na pokyn z Prahy. Ilegální organizace p ipravovaly tajn družstva, ety a roty a pro n zbran . P ední jednotky americké pancé ové armády již koncem dubna pronikly k eské hranici p ed Aší a velké zm ny se blížily. Na porad ilegality ve Strakonicích za átkem kv tna 1945 bylo rozhodnuto zjistit, jaká situace je v Kašperských Horách a u Strážného. Tam už byly slyšet kanóny z Bavorska. A pak za ala 5. 5. Praha revoluci a ostatní místa se p idala. Ve st edu ech však byla poslední velká rezerva, armáda gen. Schörnera, a jako “ echy st ed“, která m la štáb v lázních Velichovky a m la hodn p es p l milionu voják . Pražské povstání bylo v plném proudu, byly ztráty na obou stranách i na historických budovách. Ameri ané se blížili do naší oblasti a v poledních hodinách dne 6. kv tna (byla ned le) byli již ve Vimperku. Místa n mecká v našem pohrani í je nevítala, v tšinou vyv sili N mci jen bílé ru níky, aby se nest ílelo. První v tší eskou obcí, kde bylo uvítání kv tinami, vlajkami (i slzami), byla kyn a oni poznali, že je to srde né. Malá skupina tam z stala, všechna ostatní vozidla pokra ovala na Strakonice, kam dorazily vozy a tanky kolem druhé hodiny za obrovského jásotu obyvatel. lenové NIVY s páskami jeli vp edu a ukazovali armád cestu m stem. Na vedení revoluce (M NV) se dostavili 2 d stojníci armády USA a žádali o vyhlášení, aby obyvatelstvo sešlo z ulic na chodníky, že armáda pojede na pomoc Praze, která stále volá o pomoc. To se stalo a tanky s ostatními vozidly odejely. Gen. Patton o svém rozhodnutí volal velícího gen. Eisenhowera a ten reagoval tak, že musí okamžit mluvit s maršálem Žukovem. Zp t pak p išla zpráva, že ruské vedení trvá na dohodnuté sfé e mezi armádami USA a SSSR a ta byla v t chto místech Plze – Strakonice – . Bud jovice. Tankisté USA se tedy z cesty do Prahy museli vrátit a Praha musela ješt t i dny bojovat s nep ítelem, který tam byl velmi nebezpe ný a lépe vyzbrojený nežli Pražané. Své tam ale sehráli „Vlasovci“, kte í ob an m hodn pomohli. Ruské vojsko pak osvobodilo Prahu 9. kv tna dopoledne, ale menší n mecké jednotky se n kde vzdaly až 11. kv tna. Gen. Patton nemohl pochopit, že v Praze umírali lidé a on byl se svými tanky vzdálen p es hodinu cesty a nemohl jim pomoci. Od 9. kv tna byla Praha již svobodná. Jezdíval jsem po válce každý rok do Prahy a p i prohlídce hlavn vnit ního m sta jsem vid l tisíce v nc , fotografií i pomní k , které pat ily t m, kte í v kv tnu 1945 padli za své hlavní m sto. Na hrad ve Strakonicích m li Ameri ané jednu velkou místnost, kde pracovalo asi 12 voják , kte í m li za úkol vy izovat poštu a agendu pro adu posádek, rozmíst ných po okrese. Jejich vedoucí byl tehdy asi 25letý p íjemný seržant z Kuby, který byl v USA zam stnán v New Yorku jako ú edník. Znal jsem se s ním osobn – jmenoval se Ceferino Dwiano Valcancel. Když se v listopadu vracel dom , jeho lo narazila na minu a asi 50 % voják se utopilo. Šli n kte í daleko, aby našli smrt v hlubinách oceánu. Dne 16. kv tna p ijel pozdravit ob any Strakonic prezident Beneš za obrovské ú asti obyvatel. Pak p ilet l i sám gen. Patton, „nejrychlejší“ generál Ameriky – n kdy postupoval tak rychle, že byly problémy se zásobováním. A tak i Vimperk za al své budování, ale z jiného pohledu, než jiná m sta. Za ali se vracet eši, kte í zde p ed okupací žili, jako Kuneš , Kotál apod. Po odchodu N mc se pak prvn v historii stal eským m stem a dnes zaujímá významné místo 30 km od hranic.
Mé možnosti v tomto vypráv ní a vzpomínky jsou omezené, proto se nemohu rozepisovat. A mi to tedy vimperští ob ané prominou, že jim toho do VN už více nenapíši. To mohu více na besedách, nap . ve školách. Léta utekla – hodn jsme toho prožili a vid li, ud lali jsme si úsudek. Na té cest ke svobod jsme ud lali i chyby. Lou ím se s Vámi – mnoho zdaru, eský Vimperku. Ladislav Hošek, len býv. ileg. org. „Generál Vojta“, p edseda ZO SBS Vimpersko
Mladí musí v d t, jak jsme tehdy žili echy – válka – ekonomika
Naše první republika je vzpomínána r zn , n kdy kladn , jindy záporn ji, ale jisté je, že to byl stát právní, demokratický a jako stát za ínající získal ur itou úrove a jméno ve sv t . M l vyvinutý pr mysl, pevnou m nu a na malou zemi slušné exportní trhy, které mu zaru ovaly hodnotné a aktivní obchody – textil, obuv, sklo, porcelán, bižuterie, pr myslové celky atd. Také jeho postavení bylo daleko lepší nežli dnes. Tato naše zem pot ebovala tehdy ješt alespo jedno tvrtstoletí, aby se celkov ekonomicky i sociáln upevnila a m la as ešit svoji nezam stnanost a jiné úkoly. Nebylo jí celých 20 let – jen 19 rok a 10 m síc , kdy ji p epadla vojska hákového k íže a obsadila. Vždy 28. íjen 1938 už nem la své p vodní hranice jako v r. 1918. Ekonom Miroslav Šikula se o tom zmi uje v NO (kráceno), jak byla naše ekonomika krácena, využívána a ni ena: - n me tí ob ané byli nasazováni do všech klí ových vedoucích míst - hodnota židovského majetku inila 16 mld. K (p edvále ná hodnota) - nejv tší pr m. ko ist pro Hermann-Göring-Werke (zbrojní pr mysl, doly, hut , celkem 80 spole ností, 150 tis. zam., 38 mld. K ) - zem d lství a lesy – 44 mld. K – doprava celkem 25 mld. K (1/2 lokomotiv, 74 % nákladních vagon po celé Evrop , ztráta 60 % nákladních aut a 50 % autobus ) - podhodnocená m na – po 15. 3. 1939 ur ena 1:10, takže n me tí vojáci po okupaci posílali balíky bot od Bati a textilu dom , že to pošta nemohla ani sta it dopravovat – to je nejmén 11 mld. K - výdej „dota ních šek “, tím jsme si platili existenci n m. Ú ad , Gestapo apod. sami! - uloupen zlatý poklad SR – již 18. 3. 1939 byl proveden p evod zlata v Londýn – 23 097 kg – íšské bance, v ervnu 1940 p evezeno do Berlína 6 376 kg zlata - K. H. Frank si vynutil ješt 24. 4. 1945 (10 dní p ed revolucí) v NB a získal: 88 000 dolar , 12 000 liber šterl., 243 000 Hol. zl. a pak byl chycen v Rokycanech p i út ku - ministr financí dr. Šrobár odhadl škody SR 5. 3. 1946 na 347,8 mld. Nejv tší ztráty: okupaci zaplatilo životy 466 000 ob an , z toho 350 000 popravených a umu ených - v zahrani í padlo na 21 000 ob an a 95 000 osob zem elo bezprost edn po ukon ení války na její následky, ran ní atd. - v znicemi a koncentra ními tábory prošlo 450 000 našich ob an - celková sou tová doba jejich v zn ní inila 18 165 let - totáln nasazených ob an bylo 640 000 - další škody: uzav ení vysokých škol (chyb jící inteligence) - n které zlo iny se nedají vyjád it ísly, jako ponižování s. národa, stanné právo, osud Lidic, Ležák , Javo í ka aj. Násilí v i zat eným, ilegálním pracovník m, zajatc m, v i pracujícím v N mecku na nasazení v továrnách apod.
- zvláštní cynismus a nestydatost byla ve vymyšlení ochrany + M proti vn jším nep átel m (a oni sami nás obsadili), kdy jsme za „ochranu“ platili ro n nap ed 3 mld. K , pozd ji již 15 mld. K a celkem 42,3 mld. K . K tomu není t eba slov. P itom nám zde po 9. 5. 1945 zbyl jen vále ný pr mysl a my jsme pot ebovali mírový. Tak tedy národ prožíval léta 1939 – 45 sm rem ke své likvidaci. Avšak naše správné zam ení a aktivita v bojích na Východ i na Západ ur ila jistou naši politickou cestu a SR byla jasn za azena mezi zem , které se adí do skupiny vít z . Však také minulý rok v Normandii – p i oslavách 60. výro í vylod ní ve Francii – šli naši veteráni se svoji vlajkou jako p r v n í . To bylo jasné uznání innosti ve válce malého národa, který jako první byl poko en a své místo sehrál i v d ležité bitv „O Anglii“. Náš dík pat í dnes všem, kte í bojovali na r zných frontách, partyzán m, len m ilegálních skupin, žalá ovaným v KT a všem ostatním ú astník m boje za národní osvobození. A t m, kte í se tohoto 60. výro í konce války do kali, up ímn blahop ejeme a vyslovujeme náš vd k. Snad i u nás se v budoucnu vále ní veteráni do kají takového uznání, jako je tomu v jiných státech. Náš boj nebyl zbyte ný. A žije eská republika! ZO eského svazu bojovník za svobodu Vimpersko
Ladislav Hošek, p edseda
Z innosti m stské policie. Vážení tená i, ob ané Vimperka a okolí, m síc utekl jak voda ve Voly ce a tak dovolte, abych vás seznámil jen s n kterými událostmi z t ch 96, které ešila MP v období od 16. 3. do 18. 4. tohoto roku. Jak jsem slíbil, bude tato informace kratší, jelikož ta v minulých VN byla seznámením vás s tím, co vše eší MP, abyste m li pat i ný p ehled. Hlídka MP p i kontrolní innosti 3 x post ehla, že se ve m st pohybuje os. vozidlo nezvyklé registra ní zna ky (SPZ) pokaždé jiné, proto vždy hlídka p ivolala hlídku Policie R Vimperk a kontrolou vozidla a osob bylo zjišt no, že v t chto p ípadech šlo o osoby s n kolika záznamy v trestním rejst íku, v jednom p ípad vozidlo z p j ovny, v druhém p ípad idi m l zákaz ízení, kontrola t etí, osoby v aut byly již trestány za krádeže. Prevence a podez ení pln na míst . Dalších n kolik menších událostí, shrnu do jednoho problému. V ul. K.Weisse jedna paní pronajala byt (družstva) n kterému z romských ob an , do bytu chodí neur itá skupina dalších Rom a v této ulici najednou jezdí nezletilí s autem, objevují se poškozená auta, další r zná poškození, jedna z t chto osob zde bydlících byla spat ena, jak odcizila peníze v nedalekém nonstopu Mariner a byla hlídkou MP v sou innosti s hlídkou P R zadržena. Asi net eba dalšího komentá e. A hned p ipojím n kolik dalších závažn jších událostí, dvakrát hlídka ešila stížnost jedné ženy, že ji manžel bije, jedenkrát ji hlídka na její prosby s d tmi odvezla ke známým mimo Vimperk. Následn hlídka zjistila, že v byt , odkud ženu odvezla, jsou další dva muži a manžel této ženy, všichni podnapilí. Proto hlídka oba muže z bytu vykázala. Hlídka MP provád la n kolikrát na požádání P R ízení dopravy p i dopravních nehodách, ale p i dvou dopravních nehodách musela spolupracovat s Policií a Hasi i až do úplného zprovozn ní komunikací, takže spolupracovala na místech DN 2 x po 4 hod. MP byla mimo jiné také požádána o asistenci p i otev ení bytu v Korkusov Huti, jelikož zde bylo podez ení z úmrtí majitelky, co se posléze také potvrdilo. Hlídka p ivolala na místo hasi e, pozd ji pak policii, léka e, aby bylo vylou eno cizí zavin ní.
- za alo jaro a už hlídka ešila a shán la, í jsou krávy na silnici sm r Zdíkov. - o psech, to by bylo na jeden lánek, ešení problém se psy a jejich majiteli je tak ka denní inností strážník , a to jen dva jsou školeni na odchyt toulavých ps . - hlídka p i kontrolní innosti zjistila, že v objektu Coop (Jednota) bufet je otev ené okno, proto sehnala vedoucího z bufetu, p ivolala P R a spole n provedli kontrolu objektu - bez poznatk . - hlídka také ešila založení divoké skládky v areálu nemocnice, ob ané si všimli kdy kdo tam p ijel, ale SPZ ne a tím hlídka tuto nehoráznou drzost nemohla ešit ádnou pokutou. N kolikrát op t vyjížd la hlídka na žádost vedoucího do Penny Marketu, kde byli op t kupující p istiženi p i krádeži. Také podez ele asto ho í kontejnery v ásti „U lázní“, naposledy dokonce ho elo ve sklepích, je to neopatrnost nebo snad n í zám r?! Zvláštní inností bylo, s pomoci jednoho ob ana, odchycení zmije u vchodu do domu v ul. K Rokli a odvezení tohoto hada do lesa. Záv rem vám, ob an m Vimperka, s p íchodem kv tna, m síce kv t , v ní, lásky a výro í osvobození, chci pop át za všechny strážníky ,,užívejte si to“ a p íšt zase na stránkách VN na shledanou. Šebánek Jaromír vrchní strážník
!
" #
"
%
&
" ' () " ', /
$
)
*
'
.' ()
0' 1 2. 0 0 0' 1 234 45 6 7)
0
8 ' ()1% ) 42 9 .' ()
0- 6 (
& '(
( ( 6
0
* %2
'$ ; < <
6 6
0
(4 0' !" #$
%$" 0 0- 6
0' 1
' ( 5 (( 2 1 :2$ $ %
0 0
+ )
0- 6
+
-* %
0' 1 234
%
.* -)$6 5 .*
.* 6 4
.* 4
$ $6 % $6 '
% $6 9-
)*+ *
!
=>
[email protected]
':2
*+,,,,,
12. ples Farní charity Vimperk Dne 1. dubna 2005 se uskute nil 12. ples, který organizovala Farní charita Vimperk. Letošní ples byl pojat jako benefi ní, FCH Vimperk požádala o grant nazvaný Benefice s divokými husami. Žádost byla nadací Divoké husy schválena a výt žek plesu bude touto nadací zdvojnásoben. Získané prost edky budou v novány na vybavení nové ergoterapeutické dílny ve stacioná i v Domov klidného stá í v Prav tín . Farní charita Vimperk d kuje všem ú inkujícím, kte í podpo ili tuto akci, zejména tane nímu souboru Beltina z Prachatic a student m vimperského gymnázia Janu Tláskalovi a Kate in Smažíkové. Dále d kujeme všem, kte í se plesu zú astnili i jinak podpo ili tuto benefi ní akci. Letošní ples byl poznamenán smutnou událostí, konal se totiž ve chvílích, kdy se zhoršoval zdravotní stav papeže Jana Pavla II. ást programu byla svatému otci také v nována – pater Jaroslav Zawadzki se ujal slova a spole n zazpívané duchovní písn byly pojaty jako modlitba za svatého otce. Na záv r d kujeme všem dárc m a sponzor m, kte í p isp li do tomboly: ADR Autodíly – Malík Brabec Jaroslav – Po íta e, telefony, telekomunika ní technika Bytový textil – Jaroslava Cafourková Bytový Textil – výbava Kublová Café restaurant AMA aje – Markéta Bláhová ajovna U zvonu D+D Foto – Dren eni Dana Sovová Dárkové zboží – Zden k erný Dárky U kocoura Drogerie kyn Drogerie Pohan Pavel Elektro Cais Fa. Smile – dárkové zboží – L. Šafránek
Ing. Jana Vítovcová Kade nictví Kamila KCK Kohout Klenotnictví Atlantik – Kantorová Komer ní banka Vimperk Kv tinová sí – Hodinová Lékárna Medico Lékárna Soldanella Lékárna Šime ek LIGNO SYSTÉM kyn Manželé Markovi – Strakonice MicroTel – Malík Mlé ná jídelna – Sta ková Móda Podskalská Mrazírny Schmidt Nábytek a kuchy ské studio Magma – Va ková, Smetanová NoVy Vacov OPL B eznice
Optika Spiegel Papírnictví - H lková Papírnictví Arx – Frajkorová Pizzerie Marco – Paštikovi POGRR Vimperk Salón Hana – pedikúra – D rová Schmidt Vod any Sklo – keramika – Matoušek Sport Marek Šumavské knihkupectví Sko epová Textil – Kolda kyn TIVET – dámská konfekce Ú etnictví – Stanislava Chumanová ZD Chlumany Železá ství Krnák
Pou sv. Zdislavy v Prav tín
V letošním roce se uskute ní 4. ervna 2005 v Domov klidného stá í v Prav tín op t tradi ní Pou sv. Zdislavy. Zveme všechny naše p íznivce, dobrovolníky, dárce a rodinné p íslušníky na tuto pou . Program: 14:00 zahájení, mše svatá v místní kapli 15:00 kulturní program – vystoupení písni ká e Petra Maria Lutky a Markéty ProcházkovéLutkové 16:00 ob erstvení, stánkový prodej, pokra ování kulturního programu
Mgr. Dana Marková editelka FCH Vimperk
Z domova d chodc K sov Stále prodlužující se den a teplejší po así probouzí v lidech aktivitu. A když slunce zasvítí do našich domov , hned nás napadá, že ta okna by pot ebovala znovu umýt, kuchy by se možná mohla vymalovat, všudyp ítomný prach se op t usadil úpln všude, nejvíce pak ve st n v obývacím pokoji. A tak plánujeme, co ud láme hned, co bychom stihli ud lat v týdnu, co si necháme na víkend a co, pokud nás neopustí elán, budeme zvelebovat ješt p íští týden. Náš domov d chodc je zna n rozlehlý a své služby poskytuje již více než 40 let. Moc dob e víme, že zub asu všude zcela nemilosrdn hlodá a že dnešní požadavky na komfort bydlení se stále zvyšují. Proto se každý rok nemalé finan ní ástky investují do oprav a hlavn do úprav vnit ních a vn jších prostor . Od za átku roku potkávají naši obyvatelé v celém domov r zný po et emeslník , slyšet je n kdy jen mírné ukání, jindy pak po ádné bušení. To záleží na tom, d lá–li se jen malá oprava nebo zcela zásadní rekonstrukce. Jako první p išlo na adu schodišt do jídelny. Staré linoleum dosloužilo a nahradila ho dlažba. Sociální za ízení také již nesta ila dnešním požadavk m, a tak dochází k jejich úplné oprav . Na odd lení A je již hotovo, na prvním a druhém pat e práce probíhají. Bílé kachlí ky, které lemovaly chodbu u vchodu do budovy, jsou už také jen vzpomínkou. Nejsme p ece nemocnice. Na polovinu b ezna byla naplánovaná i oprava chodby na odd lení A. Po vzájemné dohod se n kte í obyvatelé p est hovali do jiných pokoj , ást obyvatel odjelo na pár dn k p íbuzným. Po návratu „dom “, na své odd lení, do svých pokoj , je ekalo velké p ekvapení. Na chodb leželo nové linoleum, bylo erstv vymalováno, nový byl i omyvatelný nát r, vše lad no do oranžova. Kolaudace, p i které byli pozváni všichni zde bydlící obyvatelé k posezení s malým ob erstvením, prob hla 30. b ezna. Zbývalo už jen vrátit zp t na chodbu knihovnu a k esla, dokon it výzdobu st n a novým informa ním systémem ozna it jednotlivé dve e. To už ale bylo dokon eno raz dva. Mohlo by se snad zdát, že na odd leních B a C se nic ned je, ale pohled zven í sv d í o opaku. Ze dvora je vid t, jak probíhá zast ešení terasy odd lení B, kam pak v lét bude možné vyvézt i obyvatele zcela upoutané na l žko. Ze zahrady je pak vid t, že opravy probíhají i na balkonech pokoj na odd.C. Letošní zima s velkým p ívalem sn hu nutnost jejich opravy zna n urychlila. A tak by se dalo ve vý tu pot ebných oprav a plánovaných úprav pokra ovat ješt dlouho. Každá akce zvyšuje nároky na práci ošet ujícího personálu, o notné dávce trp livosti a
tolerance ze strany obyvatel ani nemluv . Vše se ale d je proto, aby se všichni m li u nás co nejlépe a aby se zde opravdu cítili jako doma.
Duben
O. Miná ová soc. pracovnice DD
Ob ané Vimperska, kte í oslavili svá životní výro í v b eznu 2005: Kv toslava Anýžová Anastazie Bísková Jaroslav Da ha Anna Geierová R žena Havlí ková Jaroslav Chval Benno J za Marie Kadlecová Jaroslav Kantor Ji í Kotál Magdalena Kubešová František Machá Bohumil Marek Blažena Medková Marie Nováková Štefanie Ondrejechová Ludvík Trojan Anna Vokatá Jan Zídek Touto cestou p eje M sto Vimperk oslavenc m hodn št stí, spokojenosti a hlavn zdraví. Jana Czerwenková matriká ka
Mistrovství eské republiky v mažoretkovém sportu 2005 Za átkem kv tna, p esn ji 7. kv tna 2005, p ivítá Vimperk op t sli né dívky v pestrých uniformách, aby zm ily své dovednosti v mažoretkovém sportu. Tento závod bude sou asn kvalifikací na Evropský šampionát, který bude v polském Opole a nominací na Evropskou Grand Prix IMA v Haví ov . Pro organizátory je tato akce velkou poctou a uznáním za práci odvedenou v lo ském roce, kdy bylo po adatelství mistrovství Vimperku nabídnuto poprve. Vimperk tak p ivítá 14 soubor z celé republiky v ele s obhájci titulu z lo ska - P ešticemi. Cekem bude m sto hostit p es 600 ú astník mistrovství. Divák m a p edevším pak porot se p edstaví celkem 31 skupin a 59 formací. Mezi sout žícími nebudou chyb t ani domácí mažoretky startující pod hlavi kou ZŠ T. G. M Vimperk. Sout žit se bude ve dvou disciplínách. BATON je cvi ení s h kou a POM-POM cvi ení s t ásn mi. Budete-li mít 7. kv tna as, budete-li chtít vid t hezké dívky v pestrých uniformách, nebo jen p íjemn a zajímav strávit tento den, p ij te na Zimní stadion do Vimperka. Slavnostní zahájení je v 9 hodin a sout ž bude probíhat celý den.
Vimperk a mažoretky Rozhovor s p edsedkyní organiza ního výboru mistrovství Dagmar Rückerovou.
R v mažoretkovém sportu Mgr.
OT: Po roce op t vítáte mažoretky ve Vimperku. Jak na to p išlo? OD: Když odpovím, že pro velký úsp ch, není to v bec nadsázka ani vychloubání. V lo ském roce se totiž hledalo nové zajímavé místo, kde by se mistrovství mohlo odehrát a hlavn kde by byli ochotni ho uspo ádat. Byla jsem tehdy u toho a po porad s p edstaviteli radnice jsem na nabídku kývla. Poda ilo se nám dát dohromady ob tavý a d lný kolektiv organizátor a akci jsme uspo ádali. S pot šením jsme pak už v pr b hu sout že vyslechli adu pochvalných poznámek. Když nám potom p i záv re ném hodnocen p edstavitelé asociace nabídli pokra ování, dlouho jsme neváhali. OT : Vždy ale je to f ra práce, starostí… OD : Ano, to máte pravdu, ale s partou ochotných nadšenc , kte í už prakticky v dí, co mají d lat, to myslím zvládneme. Také jsme si ekli, že by nebylo od v ci vytvo it z této akce tradici, zviditelnit se. Na mysli mám samoz ejm p edevším m sto Vimperk. OT: Kdo a odkud letos p ijede? OD: Letos uvítáme 14 soubor op t z celé republiky. Podle p ihlášek už jsme napo ítali p es 620 ú astník . Nejpo etn jší skupina bude z Chomutova – 110, naopak nejmenší z B eclavi – 11. Chyb t nebudou ani lo ští vít zové z P eštic. OT: A co vimperští? OD: Samoz ejm i my se zú astníme a popereme o medaile. Bude nás 50. OT: Co disciplíny, jako loni, nebo n jaká zm na? OD: Disciplíny budou stejné jako v lo ském roce. Cvi í se na podiu 12 x 12 metr . BATON – cvi ení s h lkou o délce cca 50 – 75 cm, to podle velikosti cvi enky. Druhou disciplínou je POM-POM, cvi ení s t ásn mi. Mimochodem, víte, že ty t ásn nejsou zrovna levnou záležitostí? OT: Myslel jsem, že si je každý vyrábí sám? OD: V tšinou to tak je. Ale po ídit si skute n efektní t ásn z kvalitního materiálu m že soubor p ijít až 20 000 korun.
OT: A co organiza ní zákulisí, prozradíte n co? OD: Pro ne? Výkony budou jako loni hodnotit dv poroty – ta hlavní svazová a pak porota VIP, tedy porota významných host . Vyhodnocovat se bude po každé disciplín , loni se nám to osv d ilo. A na p estávky máme pro diváky p ekvapení, budou promítány drobné projekce na velkoplošnou obrazovku umíst nou p ímo na ploše. A n co specieln pro mladé – pozvali jsme na odpoledne herce Jirku Mádla z filmu Snowbor áci a zp váka z letošních Superstar Adama Vojt cha. Bude autogramiáda a také vystoupí v záv ru celého programu. OT: A co na záv r? OD: My jsme p ipraveni. Na po así až tak nezáleží, nebo budeme pod st echou. Jak jsou p ipraveni sout žící, to a posoudí poroty a diváci. Srde n vás proto zvu, ud lejte si as 7 .kv tna, p ijdte na Zimní stadion do Vimperka a zafand te si (i našim domácím mažoretkám).
SDH Výškovice
Vás srde n zve na TANE NÍ DISKOTÉKU nejen pro starší a pokro ilé Kdy: sobota 7. kv tna od 20 hodin Kde: Kulturní d m Výškovice Hudba: Št pán Smutný Vstupné: 50 K
POMOZTE NAJÍT P ÍBUZNÉ MONIKY KORKISZKÉ Milí Vimperáci, píši vám z d vodu nalezení len mé rodiny. Jedná se o nemocnou sestru mé matky, bohužel neznám její jméno. Dív í jméno mé matky bylo MARIA LINDL. V dob mého narození se vdala za STEFANA KORKISZKA, se kterým se rozvedla, když mi byl asi 1 rok. Op t se vdala za Ameri ana, který v té dob pobýval ve Faurndau v N mecku. V roce 1956 jsme se p est hovali do USA. Krátce na to zem ela má matka a m j nevlastní otec odvezl mne a mého bratra p es celou Ameriku k adopci. Celé roky jsem z stala v kontaktu s mojí babi kou v N mecku – do té doby, než v 60. letech zem ela. Zkoušela jsem najít n jaké informace, ale jediné co se mi poda ilo zjistit je, že moje teta a rodina pocházejí z Vimperka. Moje teta zde prý dosud žije. Slyšela jsem že nedávno jí zem el manžel a je vdovou.
M ŽETE MI POMOCI? KONTAKT: Monika Korkiszka E-mail:
[email protected] Adresa: 1703 Tangelwood Drive Menomonie, WI 54751 Telefon: 715 – 232 – 7721 Na Moniku Korkiszkou se obracejte v angli tin nebo zašlete text v eském jazyce na infocentrum@m sto.vimperk.cz Pracovníci informa ního st ediska zprost edkují p edání.
Ke sledování zápas našich
hokejist na Mistrovství sv ta v ledním hokeji ve Vídni si Vás dovoluje pozvat Televizní studio Epigon ve spolupráci s M KS Vimperk do „Cihelny“. Zde budou všechny mistrovské zápasy naší reprezentace promítány na velkoplošné obrazovce Barco o rozm rech 3 x 2,5 m. Vstupné na jednotlivý zápas iní 40 K . První zápas naší reprezentace za íná v 16:45 hodin v ned li 1. kv tna 2005 proti hokejist m Švýcarska.
Poklona Svatému otci Janu Pavlu II. Dnes už na Tebe sv t pomalu zapomíná, Svatý ot e. Doufám, že ve chvíli, kdy lidé ve Vimperku budou íst tyto ádky, bude již zvolen Tv j nástupce. Doufám také, že bude dobrý a otcovský, jako jsi byl Ty... Ano, vím, že život jde dál, že to všechno nejde zastavit, tím více ani vrátit. P esto ale na Tebe vzpomínám. Vzpomínám na ty chvíle, kdy se Tvoje cesta spojila s mou, kdy jsem Ti mohl být nablízku a slyšel Tv j hlas. Vzpomínám na Tvoje cesty, na Tebou inspirované akce, o kterých jsem t eba jenom etl. Mám p ed o ima Tebe s d tmi v náru í, s mladými p i spole ném zp vu a s chudými, jak do nich vléváš novou nad ji. Slyším Tv j hlas, tak jasný a plný lásky, povzbuzující své ove ky v zápase se zlem až do konce. Vidím T plného elánu a síly, ale i unaveného stá ím a nemocí – avšak p ece vždycky lidského, tak nám všem blízkého. P ivolávám z pam ti Tvá otcovská slova, teprve te odhaluji jejich váhu a vážnost. Prohlížím Tvá kázání, encykliky, poslouchám CD s Tvým hlasem, vydané k padesátému výro í Tvého kn žství... Je v bec možné zapomenout na n koho, kdo 26 a p l roku byl vlastn mým otcem? Na asi prvního papeže v d jinách, který se nechal poznat sv tu, a to celému sv tu? A proto se nezlob, že te tak trochu žiji vzpomínkami. A pros za nás, a tyto vzpomínky nejsou jen p í inou nostalgie, smutku nebo n eho podobného, nýbrž a jsou pro nás pramenem síly k ch zi ve Tvých šlép jích, což znamená následovat našeho Pána, Ježíše, být bratrem (nebo aspo p ítelem) všech lidí a být vd ným a až do konce v rným dít tem Boha, našeho Otce. Vím, že tady na zemi se už nepotkáme, neuslyším Tv j hlas. Ale v ím, že svou p ímluvou budeš stále blízko každého z nás a že nám budeš pomáhat na té naší pouti životem, už ne z íma, ale z nebe. A t ším se na audienci na nám stí sv. Petra – už ne v ím , ale v Božím království. Zvlášt Ti chci, Ot e, pod kovat za lekci umírání a za to všechno, co B h Tvým umíráním a smrtí ve sv te zp sobil – t eba i jen na t ch pár dní. Myslím na ostatní náboženství, na Fidela s t emi dny smutku, na smutek v R, na sjednocení našeho polského národa... Pro m to byly zázraky, d kaz, že B h p sobí skrze lov ka jemu oddanému, jeho milujícího. Ješt jednou srde né díky za všechno. A Ti B h, náš Otec, dá v nebi za odm nu pokoj s oknem na Tatry, Tvé milované hory. Tv j syn Jaroslav. P. S.: 21. 5. se bude konat u nás ve Vimperku d tská vikariátní pou . P ijedou d ti z celého prachatického okresu. V 10:00 bude mše svatá v kostele, pak se p emístíme do areálu d tského h išt – tam bude polévka a divadlo. Na zámku se nám p edvedou šermí i. Potom na Vodníku budou hry a budeme se u it, jak být sv tlem pro ostatní. Na záv r bude táborák. Konec cca v 18:00. VŠICHNI JSTE ZVÁNI (pro d ti ve v ku 5 - 15 let). Vezm te si ešus, lžíci, bu ta a n co k pití. P. S. 2: 29. 5. už po tvrté bude „Boží T lo“ s procesím na nám stí. P ij te i s d tmi (a si vezmou koší ek s kv tinami). Za átek v 9:00 mší svatou, p i které 12 d tí p ijme 1. svaté p ijímání.
Nejúsp šn jší klavíristé prachatického okresu pocházejí z Vimperka Ve dnech 22. a 23. b ezna tohoto roku se mladí jiho eští klavíristé – vít zové okresních kol národní sout že základních um leckých škol – sjeli do eského Krumlova, aby se tu vzájemn utkali v krajském kole. Prachatický okres vyslal celkem p t sout žících: po jednom ze ZUŠ Prachatice, Stachy a Vlachovo B ezí, zbývající dva –Jana Beránková a Václav K íž – pak reprezentovali klavírní t ídu Mgr. Jana Tláskala ze ZUŠ Vimperk. Oba vybojovali pro svou školu vynikající umíst ní: Jana Beránková získala druhé místo, p i emž první v její v kové kategorii nebylo ud leno, Václav K íž pak obsadil ve své kategorii post nejvyšší – p ivezl si místo první. Jejich u itele jsem se proto zeptal:
Krásné umíst ní vašich sv enc vás jist t ší. V em spat ujete hlavní p í iny jejich úsp chu? V tšina tená te možná o ekává, že jako první zd razním hudební talent Vašíka a Jany. Ten je jist nesporný, ale hlavní p í inou úsp chu p esto není. Mnohem d ležit jší jsou t i základní nezbytné vlastnosti: píle, pe livost a vytrvalost. Bez nich totiž už nejeden slibný talent „zahynul“, nebo sám o sob nesta í, i kdyby byl sebev tší. To se ostatn týká kteréhokoli oboru lidské innosti (zeptejte se t eba sportovc ) a jist tu ne íkám nic nového. Jmenoval jsem sice t i vlastnosti, ale m l bych p idat ješt jednu – cílev domost. Vašík i Jana mají jasno v tom, eho cht jí dosáhnout, a dokáží za tím jít. I tohle mnohým talent m asto schází. Nerad bych, aby má odpov p sobila jako n jaká ítanková mravouka, ale taková je prost staletími prov ená a vyzkoušená pravda, která se nedá nijak ošidit. Vypracovat se na takovou úrove jist znamená strávit u klavíru spousty hodin, což jist ne každý vydrží. Nebývá cvi ení n kdy pro žáky únavné nebo vy erpávající? Pokud cvi í špatn , tj. mechanicky a s o ima up enýma na hodiny, kdy už jejich „trápení“ bude konec, je to nejen únavné, ale asto i zcela bezú elné. Tajemství úsp chu totiž v bec nespo ívá v množství asu stráveného u (kteréhokoli) nástroje. Nejd ležit jší je schopnost naprostého soust ed ní na ešený problém, který si už pak sv j pot ebný as vyžádá sám. Jestliže cvi ím, nesmí mne v daném okamžiku zajímat nic jiného, ani ru i ky hodin. Není podstatné, kolik asu jsem u klavíru odsed l, nýbrž co jsem za n j zvládl. asto pokládaná otázka: „Kolik hodin denn cvi íš?“ je ve své podstat nesmyslná, nebo jakákoli odpov na ni nevypovídá o kvalit cvi ení. Kdo se skute n nau í plné koncentraci, bývá asto p ekvapen, že zadanou látku zvládne v mnohem kratším asovém úseku. Nesmí ovšem zapomenout na nutné n kolikeré zopakování všeho nau eného. asto se však, bohužel,
setkáváme s opa ným modelem: žák musí v ur ený as usednout k nástroji a namísto pe livého cvi ení detail pouze mechanicky p ehrává dlouhé úseky skladby – paradoxn t eba i hodinu. Tím pádem nejen ne eší problémy, nýbrž naopak asto vinou nepozornosti množí a do pam ti ukládá chyby. Jist není t eba zvláš zd raz ovat, že odstra ování nau ené chyby bývá zdlouhavé, nep íjemné (nebo chyba se snaží neustále vracet) a zejména asov náro né, protože p edstavuje vlastn dvojí práci. Svým zp sobem se nelze divit, že žák, a koli si vše zavinil špatným p ístupem sám, bývá otráven a n kdy i pomýšlí na to, že u ení zanechá. P itom sta í tak málo – osvojit si správné návyky, které mimochodem pln uplatní i v jakémkoli jiném u ení. Tím nechci íci, že vždy vše p jde ve chvilce hladce samo – cvi ební látka je stále náro n jší, jen se snažím žáky vyvarovat zbyte ných chyb a zlozvyk . Sou asn nesmím opomenout významnou pomoc, jíž je každému u iteli podpora rodi , zvlášt pak t ch, kte í pochopili, že je ur it lepší být dnes v zájmu d tí p ísn jší, než v budoucnu poslouchat jejich výtky typu: „Vy jste tehdy m li mít rozum, když jsem ho (zákonit ) nem l/a/ já!“ Zkrátka, kdo chce n co dokázat, musí um t podstoupit leckdy tvrdou d inu, nebo , jak známo, nic na sv t není zadarmo. Jana Beránková dosáhla v minulosti ješt vyšších ocen ní. Nemrzí vás, že letos je nezopakovala? Takový je život, ale ur it nevidím d vod k ná k m. Jana se podvakrát dokázala probojovat mezi republikovou špi ku do celostátního kola a podle bodového zisku obsadit pátou p í ku (z toho jednou rovn ž p i neud leném prvním míst ). Krom toho drží historický primát, nebo žádný jiný klavírista z vimperské hudební školy p ed ní do celostátního kola nikdy nepostoupil, natož pak dvakrát po sob . Vezmeme-li v úvahu, že letos skon ila druhá, zatímco nebylo ud leno první místo, z stává stále ve své katego-rii s ohledem na bodový zisk nejúsp šn jší klavíristkou v rámci kraje. Spíše by se dalo hovo it o sm le, nebo od prvního místa a tím pádem možnosti za adit se mezi potenciální postupující ji d lil nepatrný zlomek bodu. V tomhle je hodnotící systém neúprosný – kone n i Vašíkovi unikl navzdory prvnímu místu na podobném principu postup do celostátního kola. Úst ední um lecká rada totiž stanovila p ísný limit pouhých osmi postupujících (krajského kola se ú astnilo celkem t iapadesát sout žících v jedenácti v kových kategoriích z osmnácti ZUŠ), takže nakonec rozhodovaly skute n setiny bod . D kuji za rozhovor a dodávám, že chceme-li mít vý et nejúsp šn jších klavírist našeho okresu úplný, nesmí v n m scházet ješt jeden erstvý držitel druhé ceny z krajského kola, který, t ebaže je žákem klavírní t ídy paní u itelky Žižkové ze ZUŠ Stachy, rovn ž pochází z Vimperka. Je jím Jan Tláskal mladší, na n hož mohu v této chvíli prozradit, že se vimperské ve ejnosti p edstaví 2. ervna v sále M KS na svém absolventském klavírním recitálu. Všem t em mladým muzikant m up ímn blahop eji!
Roman Hajník
Foto: Antonín Modrý
Z obchodní akademie a Gymnázia Vimperk 11. Mezinárodní veletrh studentských firem Dne 21. b ezna 2005 uvítalo pražské výstavišt 11. Mezinárodní veletrh studentských firem. O organizaci této t ídenní akce se postarala pražská studentská spole nost Antre, s. r. o., ve spolupráci s Jedli kovým ústavem pod záštitou primátora hlavního m sta Prahy. Veletrhu se zú astnilo celkem 146 fiktivních firem, z toho 55 zahrani ních. Vzhledem k tomu, že se i na naší škole vyu uje p edm t fiktivní firma, využili jsme nabídky a naše spole nost Elipsa, s. r. o., se jako jediná z jiho eských škol p ipsala k ú astník m veletrhu pod vedením paní profesorky Jandové. Fiktivní firma znamená pro studenty p edevším možnost prakticky využít své teoretické znalosti. Zakládají svou vlastní spole nost a volí si p edm t podnikání. P estože se obchoduje jen dokladov , je p ípravou pro skute né obchodování. Naším prvním úkolem po p íjezdu do Prahy bylo vyzdobit interiér stánku tak, aby dokázal zaujmout. Elipsa, s. r. o. se zabývá prodejem hra ek, a proto jsme zvolili d tský styl. Ve 14:00 se konalo slavnostní zahájení za doprovodu známých osobností, nap . ministryn školství Petry Buzkové. Obchodní jednání se první den odehrávala mezi p ítomnými firmami. Na veletrh zavítaly firmy nap . z Rumunska, Belgie, Bulharska, Ruska i Finska. Komunikovali jsme se tedy v angli tin a n m in . Sortiment nabízeného zboží byl opravdu pestrý, od svatebních šat p es koberce i zájezdy až po rakve. Úterý a st eda byly výstavním dnem pro ve ejnost, kterou p edstavovali p edevším studenti z pražských škol. B hem celého veletrhu probíhal kulturní program. Ve st edu odpoledne byly vyhlášeny výsledky o nejlepší prezentaci, design stánku nebo nejlepší katalog. Naše spole nost se sice neumístila, ale musíme uznat, že konkurence byla silná a svá ocen ní si zasloužila. Nás t šilo uznání návšt vník , kte í se u našeho stánku t eba jen zastavovali a chválili jeho interiér i image a p ístup nás, zástupc studentské spole nosti. Snažili jsme se o profesionální p ístup a mnohé jsme se nau ili. P esto si uv domujeme, že mnohému se ješt nau it musíme. Lucie Váchová studentka 3.OA, editelka studentské spole nosti Elipsa, s. r. o.
Z Obchodní akademie a Gymnázia Vimperk Byla jsem v Noci s And lem V sobotu 9. dubna na T 2 byl vysílán v p ímém p enosu po ad Noc s And lem. Tento po ad se na obrazovkách objevuje pravideln každou sobotu již 7 let a to, jak už z názvu vyplývá, v no ním ase pod taktovkou pana Pavla And la. Zve si r zné hosty a debatuje s nimi o r zných tématech.Tentokrát zvolil téma cyklistika zdravých i handicapovaných sportovc .Hosty tohoto po adu byli úsp šní medailisté ze sv tových šampionát a z OH v Sydney a v Aténách Ji í Ježek, Roman Musil a i já jsem do tohoto po adu obdržela pozvánku. A koli to pro mne znamenalo jet do T hned po návratu ze soust ed ní v Itálii a prvních závodech eského poháru na silnici prakticky bez odpo inku, ráda jsem pozvání p ijala a rozhodn toho nelituji. Asi tak dv hodiny p ed za átkem po adu jsme za silného dešt obíhali s rodi i objekt T a marn hledali recepci. Když jsme jí pak celí promá ení našli, ozna ili nás ipovými kartami a doprovod nás provedl bludišt m chodeb do salónku, kam postupn p icházeli hosté po adu. Já jsem brzy spole nost opustila a v maskérn si m vzala do parády paní v teplákách a barevné vest s rozcuchanými vlasy a pytlíky pod o ima. Po hodin lí ení ze m byla Barbie a spolu s asistentkou jsem odešla na natá ení. U vstupu se doprovody m ly možnost dívat na televizi.Uvnit m pak p ivítal tým kameraman , produk ních a s úsm vem pod obrou kami typických brýlí Pavel And l. Posadili jsme se k šachovnicovému stolu spolu s hosty Jirkou Ježkem - paraolympijským vít zem na dráze a asovce, Romanem Musilem - medailistou v cyklistice i v atletice, doktorem Soukupem - sportovním ortopédem a traumatologem, a panem Svobodou - sekretá em SC. Pro odleh ení po ad provázela skupina Hm… Kamery na nás mí ily ze všech stran. Když se rozezn la zn lka, naskakovala mi husí k že, And l zvedl ruku a p i posledních tónech mávnul, jakoby odstartoval závod. Krev v žilách však rozproudila první písní kapela, na kterou všichni pochvaln mru eli “Hm...“, jen Roman, který je po d tské obrn , se lekal každého zah m ní bubnu. První otázka ´Jakých úsp ch jsme dosáhli?´ padla na m . Nerada se chválím a tak jsem byla velmi stru ná. Postupn jsem se obrnila p ed p ímými zásahy kamer a snažila jsem se více zapojit do debaty. Roman mluvil rozvážn a dlouze a Jirka je v TV skoro doma, tak nechyb ly vtípky. Pan doktor uvád l na pravou míru problém sport a zdraví a pan Svoboda nasti oval, jak to chodí v zajiš ování sportovc a finan ních prost edk . Diváci m li možnost se do diskuse zapojit prost ednictvím chatu a SMS, na které jsme v pr b hu p enosu odpovídali. N které p ísp vky m pobavily! And lská noc nenechala únavu, aby zma ila m j výkon, a tak jsem druhý den i p es to všechno závod vyhrála. Tereza Hu íková (3.A)
Z Obchodní akademie a Gymnázia Vimperk Vynikající úsp ch Lucie Krýchové Dne 31. b ezna se uskute nila 45. regionální sout ž v grafických p edm tech (psaní na klávesnici, wordprocessing a autorská korektura) na St ední odborné škole v Blatné. Této sout že se pravideln zú ast ují i studenti Obchodní akademie a Gymnázia ve Vimperku, kte í sout ží v psaní na klávesnici, kdy opisují po dobu 10 minut zadaný text, který se následn vyhodnocuje z hlediska rychlosti psaní. Na letošní sout ži zaznamenala p ímo fenomenální úsp ch studentka posledního ro níku osmiletého gymnázia, t ídy 8.G, Lucie Krýchová. Zvít zila v obrovské konkurenci st edních škol celého jiho eského regionu – z celkového po tu 50 sout žících – v disciplín psaní na klávesnici po íta e. Za 10 minut dokázala napsat celkem 3 745 hrubých úhoz , což je po ode tení 3 chyb (za každou chybu se ode ítá 50 úhoz ) 359 istých úhoz za 1 minutu s p esností 0,08 %. Jen pro dokreslení – na složení státní zkoušky posta í 200 úhoz za 1 minutu s p esností do 0,5 %. Lucie Krýchová je výborná studentka OA a G Vimperk, krom této sout že reprezentuje školu i v jiných disciplínách a po celou dobu studia dosahuje výborných výsledk . M osobn mrzí, že Lucie na naší škole již maturuje a že se nezú astní dalších sout ží v p íštím školním roce. Cht la bych jí za vzornou reprezentaci pod kovat a pop át do dalších studijních let hodn úsp ch . Velkého úsp chu dosáhl také student 3. ro níku gymnázia – obor programování, t ídy 3.B, Vojt cha Kohouta, který na výše uvedené sout ži obsadil krásné 7. místo – napsal 3 098 hrubých úhoz za 10 minut, neud lal žádnou chybu, takže dosáhl 309 úhoz za 1 minutu s p esností 0 %. Také jemu pat í pod kování za p kné umíst ní a v ím, že v p íštím roce se zú astní regionální sout že v grafických p edm tech v Jind ichov Hradci. Ing. Dana Frnochová
Z Obchodní akademie a Gymnázia Vimperk Eva Plášilová op t zazá ila Eva Plášilová, závodnice fitness-centra M + P Prachatice a studentka 3. ro níku vimperského gymnázia, se po lo ských sout žích op t rozhodla zkusit št stí na Mistrovství ech staršího dorostu v kulturistice. Držet dva a p l m síce dietu se jí rozhodn vyplatilo. Dne 26. 3. 2005 získala v elákovicích u Prahy pro sv j klub st íbrnou medaili, a to s velmi nízkým bodovým odstupem. Protože se s úsp chem na takové sout ži nesetkáváme asto, položil jsem Ev n kolik dalších otázek: Co všechno obnáší tvá p edsout žní dieta? Jde v podstat o to zbavit se veškerého tuku z podkoží, aby se vyrýsovaly svaly a abych vypadala co nejlépe. Upravuje se strava, ale i trénink. Jaké je složení tvého jídelní ku p ed sout ží? Jím tvaroh, vaje né bílky, rýži, rýžové chlebí ky, ku ecí prsa a jednou, maximáln dvakrát týdn banán. Držím tzv. cyklickou dietu, p i níž se rozpo ítává po et sacharid na den. To je práce mého trenéra Miloše Krišky, který je mi i psychickou oporou. P i tréninkách ubíráme na vahách, p idáváme po et opakování, navíc jezdím na rotopedu, abych ješt více zhubla. Váha je tedy pro tebe d ležitá? V bec ne. Na Mistrovství ech váhové kategorie dívek nejsou, i na mistrovství republiky se ned lají, v tšinou pro nízký po et závodnic. Rozhodující je pro nás vzhled. Jak probíhá samotná sout ž? Nejprve je prezence a vážení závodník . Spole n s trenéry se pak závodníci p esunou do šaten, kde se namažou speciální barvou. Asi hodinu po vážení za íná semifinále, p i kterém pózují všichni sout žící, samoz ejm v jednotlivých kategoriích. Mezi semifinále a finále je v tšinou t íhodinová p estávka. Do finále postupuje nejlepší p tice z každé kategorie. Každý z nich nejprve pózuje samostatn na minutovou skladbu, poté pózují op t všichni spole n . A pak už zbývá jen vyhlásit vít ze a ocenit je ... M žeš po sout ži op t normáln jíst? Asi týden po závodech si dám skute n to, na co mám chu . To je ale jen za odm nu, jinak mám celoro n upravený jídelní ek. Jak se ti da ilo skloubit p ípravu na sout ž se školními povinnostmi? Škola mi umožnila individuální studium, mohla jsem chodit na tréninky i dopoledne. Byla jsem celkem dev tkrát týdn v posilovn , vícekrát to už ani nešlo (smích). N kdy jsem m la opravdu co d lat, abych p ekonala fyzickou i psychickou únavu, ale našt stí mi vždy pomohli kamarádi. Jsi ráda, že sis vybrala práv tento sport? Ano, jsem velmi š astná. Kulturistika, posilovna a p átelé, které tam mám, jsou pro m velmi d ležití. Budeš se kulturistice a sout žím v novat i nadále? P íští rok m eká maturita, takže na sout ž pojedu asi až o další rok pozd ji. Cht la bych závodit i pozd ji, pat it do špi ky eské kulturistiky a do reprezentace. Nevím ale, co bude obnášet studium na vysoké škole, uvidíme, jak to všechno dopadne. Tak mi nezbývá než pod kovat Ev za rozhovor a pop át jí do dalších let mnoho úsp ch sportovních, ale i osobních. Eva si to ur it zaslouží. Roman Hajník
30. sezóna vimperských basketbalist byla velmi úsp šná Vimperští basketbalisté v základní ásti oblastního p eboru sehráli 18 zápas , z toho 12 bylo vít zných. Dokázali porazit alespo jednou každého soupe e a na domácí palubovce ani jednou neprohráli. Dosáhli tak historicky nejlepšího umíst ní, protože po základní ásti skon ili na 2. míst . Letošní ro ník byl velmi vyrovnaný, p ed posledními dv ma zápasy m lo do play-off šanci postoupit šest družstev. V základní ásti nakonec zvít zil Pelh imov „A“ o bod p ed BK Vimperk, Viktorií Tábor a Jiskrou Humpolec, jejichž po adí na 2. – 4. míst ur ilo skóre ze vzájemných zápas . Vimperští tak postoupili do play-off a v semifinále nastoupili proti Viktorii Tábor. V prvním semifinálovém utkání zvít zili p esv d iv 83 : 56, v Tábo e však na soupe e nesta ili a prohráli 69 : 83. O postupu do finále se rozhodovalo ve t etím utkání. To p ineslo ze všech t í zápas nejlepší basketbal z obou stran, p edevším v druhém polo ase. Utkání bylo velice vyrovnané a neuv iteln dramatické až do posledních sekund. Hosté vyrovnali dv vte iny p ed koncem trojkou a po špatném výhozu domácích zpod koše sou asn se záv re ným klaksonem zaznamenali vít zný koš, takže se nerozhodovalo ani v prodloužení. Domácí se vlastními chybami p ipravili o možnost zahrát si poprvé ve finále oblastního p eboru. V zápase o 3. místo muži BK Vimperk dokázali porazit Jiskru Humpolec 95 : 88 (50 : 48), a završili tak velmi úsp šnou sezónu. Až do 15. minuty prvního polo asu domácím vycházela zónová obrana se zdvojováním nebezpe ného podkošového hrá e host a vedli o 10 bod (35 : 25). Pak si domácí vybrali dv minuty, kdy nezaznamenali ani bod, naopak soupe trojkami dokázal vyrovnat. T etí tvrtina byla dlouho vyrovnaná, ale v jejím záv ru domácí díky rychlým protiútok m získali devítibodový náskok, který se ukázal jako rozhodující, protože si ho dokázali udržovat b hem celé záv re né tvrtiny. Domácí soupe e z Humpolce p ed ili v rychlosti, a kdyby prom ovali lépe rychlé protiútoky, bylo by jejich vít zství výrazn jší. St elecky se v utkání velmi da ilo Hodinovi, který zaznamenal 46 bod . Za Vimperk: Hodina 46 (4 trojky), Doule 21, Susol 14, Lukáš 8, Samec 4, Klímek 2. Úsp šní byli také starší minižáci BK Vimperk, kte í pod vedením trenér V. Kautmana a J. Hodiny v této sezón oblastního p eboru sehráli 24 zápas , z toho 12 bylo vít zných. Po minulé sezón , ve které sout ž hráli poprvé a získávali první zkušenosti, se tato sezóna vyda ila. Celkové 5. místo z 13 družstev je rozhodn úsp ch. V pr b hu této sezóny se projevila bojovnost a touha po vít zství, když žáci dvakrát vyhráli v prodloužení. V p íští sezón mladí hrá i postupují do kategorie mladší žáci, kde je velmi vysoká konkurence. „Cht l bych pop át mládeži úsp ch v nastávajícím ro níku, stálou chu a radost z basketbalu,“ vzkazuje trenér Václav Kautman. Cht li bychom touto cestou také pod kovat v rným divák m, kte í nás letos v daleko v tší mí e p išli povzbudit, a sponzor m, bez jejichž podpory bychom nemohli hrát: M sto Vimperk, AUTO-JAMRA, Jednota Vimperk, Kv tiná ství Hodinová, Restaurace U Stadionu, Mija tisk, Rodentica, stavební firma CS, spol. s r.o., Ú etnictví Libor Kudlá , cestovní agentura Korekt, Ivan Bublík.
Spole né foto: Stojí (zleva): F. Kunc, 8 - V. Kautman, 17 - M. Samec, 15 - J.Sova, 9 - M. Sitár, 16 - L. Škabroud, 11 – R . Klimek, 14 - J. Krejsa vp edu (zleva): 13 – J. Hodina, 4 - P. Sládek, 6 - J. He ta, 7 - M. Susol, 12 - P. Lukáš, 18 - P. Kritscha.
2. fotka: z utkání o 3. místo: Susol st ílí trestné hody.
