UČÍME SE PRO SEBE. Základní škola a Mateřská škola. Studenec ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Motto: Čemukoli se učíš, učíš se pro sebe

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“

Základní škola a Mateřská škola Studenec Studenec 367, 512 33 Studenec

___________________________________________________________________________

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

„UČÍME SE PRO SEBE“

Motto: „Čemukoli se učíš, učíš se pro sebe“ Gaius Titus Petronius


Název vzdělávacího programu Oficiální název:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Motivační název:

„UČÍME SE PRO SEBE“ Předkladatel: Základní škola: Ulice, č.p. : PSČ, město: Jméno ředitele:

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Studenec 367 512 33 Studenec PaedDr.Petr Junek

Organizace:

příspěvková organizace IČ: 00854760

Kontakty:

telefon: e-mail: www:

481 595 252, 481 595 063 [email protected] www.zsstudenec.cz

Škola sdružuje tyto školy a školská zařízení: Základní škola

IZO 102 454 019 kapacita 290 žáků

Školní jídelna

IZO 102 878 340 kapacita 585 jídel

Školní družina


Školní klub


Mateřská škola


Základní škola a Mateřská škola Studenec vykonává činnost těchto škol a zařízení na následujících pracovištích: Studenec 367, 512 33 Studenec Zálesní Lhota 181, 514 01 Jilemnice


Zřizovatel školy: Název: Adresa:

Obec Studenec Studenec 364, 512 33 Studenec

IČO:

00276162

Kontakty:

telefon: e-mail: www:

481 595 236 [email protected] www.studenec.cz

A. Historie obce: Obec Studenec leží v podhůří Krkonoš nedaleko města Jilemnice a v současné době je tvořena samotným Studencem, osadou Rovnáčov a Zálesní Lhotou. Dle údajů z roku 2001 je katastrální výměra Studence 1686 ha a na tomto území žije 1730 obyvatel (2005). Název Studenec pochází pravděpodobně od vrchu Studená horka, který nese nyní pouze pojmenování Horka. Svou roli tu mohla sehrát i návětrná poloha obce na výšině 516 m nad mořem. Nelze zcela ani popřít další variantu původu jména obce od studny, neboť v nejstarších pramenech se objevuje vedle jména Studeniecz i jméno Studnice. Současný znak obcí Studenec a Zálesní Lhota pochází z roku 1996, kdy byl schválen Poslaneckou sněmovnu ČR a vyjadřuje osudy dnes integrovaných obcí Studenec a Zálesní Lhota , které byly v minulosti přes svou blízkost značně odlišné. První písemná zmínka o existenci Studence pochází přibližně z roku 1395. V této době měla údajně stát na Hradišku tvrz, po níž se však nedochovaly žádné stopy. Po vsi se toho roku píše Zbraslav, syn Jaroše ze Studence. Sama osada vznikla spojením tří dvorů Studence, Lišného a Zámrského (později Zásmuckého). Některé z nich časem zpustly, ale když počátkem 16. století přešly do majetku rytířů Trčků z Lípy, hovoří se o jejich obnově. Na počátku 16. století byla osada rozdělena na dvě části. Jednu stále vlastnil rod Trčků, druhá patřila vladykům z Újezdce a Kounic. Roku 1584 prodal Burian Trčka z Lípy svůj majetek ve Studenci Janu Stráníkovi z Kopidlna, který roku 1588 odkoupil od Zbyňka Kapouna ze Svojkova i druhý díl. V takto zceleném Studenci vystavěl nový majitel první skutečně doložené panské sídlo a v roce 1589 i kostel. Po Bílé hoře byl Jan Stráník zbaven všech svých statků. Studenec získal v roce 1628 od Královské komory Albrecht z Valdštejna, ten udělil studenecký statek spolu se Lhotou v léno Václavovi Zárubovi z Hustířan, rovněž jednomu ze šlechticů, postižených pobělohorskými konfiskacemi. V roce 1637 koupil Studenec Zárubův zeť, Jindřich Grodecký z Grodce, který jej v roce 1649 dostal do dědičného vlastnictví. Od té doby až do počátku 18. století měl statek stejné držení s poličanským panstvím. Poličanská vrchnost, páni Kotulínští z Kotulína a Křížkovic záhy potom připojili Studenec k panství ve Fořtu. Po Kotulínských vládli Studenci od roku 1710 hrabata Choriňští z Ledce. Počátkem 19. století získal Fořt a s ním i Studenec nobilitovaný velkoobchodník s plátnem, rytíř Václav Berger z Bergenthalu, jehož syn rozšířil po kraji pěstování a zpracování lnu. V roce 1879, při prodeji Fořtu, byl Studenec oddělen a patřl dál rodině Bergerů. Ti dali v roce 1883 postavit ve Studenci, patrně na místě staršího sídla, nový zámek, stojící dodnes (po rozsáhlé přestavbě na rekreační areál v současné době na prodej). Byli to poslední šlechtičtí majitelé Studence.

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ První zmínka o Zálesní Lhotě (Huttendorfu) pochází z roku 1403. Odedávna náležela k jilemnickému, později štěpanickému panství pánů z Valdštejna, kteří se v kraji připomínají již okolo roku 1250. V roce 1492, při dělení majetku mezi Hynkem a Heníkem z Valdštejna obdržel Hynek Jilemnici. Horní a Dolní Brannou, k níž patřila i Lhota dostal Heník. Valdštejnové drželi branské panství do roku 1606, kdy je Adam z Valdštejna prodal Václavovi Zárubovi z Hustířan. Tomuto šlechtici bylo panství po Bílé hoře zkonfiskováno a v roce 1628 připadlo Albrechtovi z Valdštejna. Albrecht dal Brannou se Lhotou předchozímu majiteli doživotně v léno. Po Zárubově smrti prodal Valdštejn panství svému švagrovi, hraběti Ottovi z Harrachu v roce 1638. Harrachové drželi pak Brannou i Lhotu až do zrušení patrimoniálního zřízení v roce 1848. V pečetní symbolice obou obcí se v minulosti objevovala postava Spravedlnosti s mečem a váhami v rukou. Spravedlnost, symbolizující pravomoc vesnického rychtáře, byla v případě Lhoty vložena dokonce do děleného štítu a považována (samozřejmě neprávem) za znak. Ve Studenci přenesli obraz ze staré pečeti na obecní razítko, kde postava Spravedlnosti stojí na trávníku vedle listnatého stromu. Autor návrhu nové obecní symboliky Studence přenesl atributy Spravedlnosti, meč a váhy na čestné místo do návrhu znaku i praporu. Hlavním důvodem byla skutečnost, že jde o znamení, v minulosti společné pro obě vesnice. Protože v období vlády Albrechta z Valdštejna měly obě vesnice i společné osudy, je barevná kombinace figur, modrozlatá, odvozená z valdštejnské heraldiky. Tři pruhy, černý, červený a stříbrný, upomínají na počátky Studence (tři dvory v majetku Trčků z Lípy, dělení a barvy jejich erbu jsou totožné). Ve druhé polovině znaku najdeme ještě ostrev se čtyřmi suky, část erbu Bergerů z Bergenthalu v černé barvě na zlatém podkladě, posledních šlechtických majitelů Studence a stavebníků zámku (erb zjištěn na průčelí zámku ve Fořtu). Dominantou Studence je kostel svatého Jana Křtitele, který byl postaven v letech 1866-1868 stavitelem Edmundem Zirnem z Vrchlabí a Janem Jirmem z Lánova v nepravidelném pseudogotickém slohu. Nový kostel byl postaven na místě původního kostelíku z roku 1589. K významným církevním památkám obce patří i barokní sochy a kříže, z nichž nejcennější je socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1732 a barokní kříž na dolením konci z roku 1774. Obecní samospráva začala psát svou historii v roce 1781 zvolením prvního rychtáře Jana Háka a po dlouhá léta „úřadovala“ v sednicích rychtářů či později starostů, výčepech či kancelářích firmy (podle původu starosty). Do současné budovy se přestěhovala až po druhé světové válce. Po roce 1990 je tradiční nejsilnější volební stranou KDU-ČSL, jež je v zastupitelstvu doplňována z kandidátek nezávislých. Hlavní pozornost je věnována modernizaci infrastruktury obce (vodovod, chodníky, místní komunikace, zdravotní středisko, dopravní obslužnost), výrazná je i pomoc spolkovému dění v obci. V polovině 19.století získává Studenec přídomek vesnice tkalců. V době největší konjunktury klapalo ve studeneckých staveních více než 1200 tkalcovských stavů. S rozvojem průmyslové výroby však domácí tkalcovství postupně mizelo a neuspěly ani snahy o náhradní košíkářskou výrobu. Tkalcovská tradice však vedla k založení tkalcovny v roce 1911, která se postupně rozrostla v jednu z nejvýznamnějších textilních firem v předválečném Československo, jež nesla značku Fejfar&Mládek. O rozmachu firmy svědčí to, že v roce 1938 zaměstnávala 624 zaměstnanců a sortiment firmy byl v této době neobyčejně pestrý. Firemní katalog z roku 1938 má 46 stran. Z veškeré výroby firmy bylo v této době určeno 35 % zboží pro tuzemský trh a 65 % zboží na export. Vyvrcholením úspěšné činnosti firmy byla účast na Světové výstavě v New Yorku v polovině roku 1939, na které převažující podíl vystavovaného zboží v československém pavilónu

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ měla především firma Fejfar Mládek Studenec. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a přes Texlen Trutnov opět přešla po roce 1990 do soukromého vlastnictví (v současné době Tessituri Monte Cekia s italskou majetkovou účastí). S textilní výrobou souviselo i studenecké zemědělství, které se po nedobrovolné kolektivizaci středních a drobných rolníků v padesátých letech specializovalo na produkci lnu. Zemědělské družstvo se transformovalo v devadesátých letech na akciovou společnost Zetka Strážník, která vedle tradiční živočišné výroby pokračuje v těžbě melafýru. K nezanedbatelným dominantám obce na přelomu 19. a 20.století patřily tři větrné mlýny, které společně s dvěma vodními mlýny charakterizovaly bohatou podnikatelskou aktivitu místních živnostníků s bohatou sítí malých obchůdků, hospůdek a drobných živností. Na tuto tradici navázali i současní podnikatelé, jichž je zapsáno v podnikatelských rejstřících více než 300. K těm nejvýznamnějším patří především Řeznictví Miroslava Noska, Aries Ivy a Ladislava Šulcových, Havel Plyn Jiřího Havla, Plasteko Otakara Materny, Peleva Tools Petra Vancla, AutoJunek Vladimíra Junka, Autodoprava bratrů Bartoňových, Izolmen Petra Jezdinského, prodejna Stihl Otto Cermana, v Zálesní Lhotě pak stavební firma Josefa Junka, pila Pavla Lukeše a řada menších prosperujících živností, provozovatelů obchodů a restaurací. Bohatou tradici má i spolková činnost. Za bohatou tradicí trochu pokulhávají kulturní a společenské aktivity. Studenecký ochotnický spolek Lidumil (založen v roce 1887) patřil k nejvýznamnějším spolkům v regionu a obdobný věhlas si získaly i studenecké dechovky. K jednomu z nejstarších spolků patří i Sbor dobrovolných hasičů (založen v roce 1886), který pokračuje v aktivní činnosti až dosud. Významnou součástí spolkové činnosti jsou sportovní spolky. Nejstarším z nich je Sokol Studenec (1897), který dosahoval vynikajících výsledků především v lyžařském sportu a odchovanci sloučené Tělovýchovné jednoty Studenec byla řada reprezentantů ČR (Zdeněk Remsa, Květa Jeriová-Pecková a další). Dalším spolkem je Orel Studenec (1912), který se v současné době věnuje předevšímu ženskému volejbalu a stolnímu tenisu. Největší počet zapojených sportovců vykazuje v současné době Sportovní klub Studenec (1923) s oddílem kopané (7 mužstev), orientačního běhu a alpského lyžování (v roce 2005 11 medailí z mistrovství ČR a bronzová medaile Adama Ziky z Mistrovství světa juniorů). K mladším sportovním sdružením patří Tenisový klub Studenec, Sokol Zálesní Lhota a Střelecký sportovní klub Studenec. K turistickým zajímavostem obce patří rozhodně možnosti zimního (po upravených běžeckých stopách) i letního putování po okolí obce

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ s nádhernými výhledy do všech světových stran, procházka mezi roubenými chalupami na dolením konci, průzkumy nalezišť polodrahokamů a araukaritů a využití pohostinnosti studeneckých

restaurací a penzionů. Nesmíme zapomenout ani na významné rodáky, mezi které patří především ti lhotečtí, herec a skladatel Jiří Šlitr a olympijská medailistka Květa Jeriová-Pecková.

B. Historie školy: Historie studeneckého školství začíná okolo roku 1710, kdy majitelem studeneckého panství hrabětem Chorinským z Ledské byla zřízena první škola, jež svůj „útulek“ našla ve volné místnosti tehdejšího kováře Antonína Šorma, který byl zároveň prvním učitelem. Po jeho odchodu byl prvním řádným učitelem jmenován v roce 1720 Jiří Šorm a obec na své náklady vystavěla první školní budovu, tzv. starou školu. Tato budova byla v letech 1829 až 1830 přestavěna a po Ignáci Šormovi zde působil František Šorm otec a František Šorm syn až do roku 1866 (rod Šormů tedy vyučoval na studenecké škole 146 let). V roce 1877 byla zřízena třetí třída a tuto trojtřídní školu navštěvovalo 433 žáků. Proto v červenci roku 1887 byla zahájena přístavba patra a v říjnu téhož roku byla rozšířená školní budova vysvěcena. Počet tříd vzrostl v roce 1888 na 4 a později v roce 1889 na 5 a v roce 1897 na 6. V tomto roce do školy docházelo 386 žáků. Válečná léta 1914-1918 znamenají odchod některých učitelů do války a zavedení polodenního vyučování. Bylo nařízeno sušit ostružinové listí k vaření čaje pro vojáky, sbírat a sušit kopřivy a z jejich vláken byly tkány látky. V květnu 1922 zemřel řídící učitel Josef Jezdinský, jeden z nejčinorodějších učitelů v historii studeneckých škol. Do Studence přišel roku 1886 a začal učit první třídu. V kronice je o něm napsáno: „Zesnulý byl vzorným učitelem, pilným pracovníkem ve všech pokrokových spolcích v obci, z nichž mnohé zakládal. Zanechal po sobě kus poctivé práce. Byl mužem práce a stal se také její obětí.“ V roce 1929 byla pro posílení menšinové školy v Zálesní Lhotě zřízena Veřejná měšťanská škola s československým jazykem vyučovacím ve Lhotě Zálesní se sídlem ve Studenci a navštěvovali ji žáci ze Studence, Rovnáčova, Zálesní Lhoty, Horek, Bukoviny, Čisté, Nedaříže a Vidochov. Škola o dvou třídách neměla vlastní budovu, jedna třída byla bezplatně v administrativní budově firmy Fejfar a Mládek a druhá třída ve volné třídě obecné školy. Ředitelna byla uprostřed mezi oběma třídami v bývalé pazderně, kde měl služební byt ředitel školy Josef Mestenhauser (otec profesora harvardské university Josefa). K významným učitelském osobnostem patřili Františka Portiková, Josef Lánský, Antonín Holec a Václav Knotek, který zorganizoval dopisování žáků školy se školou v Tvrdonicích na Břeclavsku, s obecnou školou v Monrovin v Kalifornii, se školou v Bedzinu v Polsku a se školou v Senhoku v Japonsku. V říjnu 1936 proběhlo referendum o postavení Masarykovy školy ve Studenci nebo pomníku T. G. Masaryka. Studenecká veřejnost se přiklonila na stranu školy. Obecní zastupitelstvo výsledek referenda nerespektovalo, neboť starosta Jan Fejfar prosazoval výstavbu školy na pozemku U Trojice, obecní zastupitelstvo u Lípy svobody. Firma Fejfar a Mládek uspořádala pro školu první školní lyžařské závody a mezi vítězi najdeme mnoho budoucích studeneckých závodníků a později československých reprezentantů (Josef Lánský, Josef Havel, Bohuslav Karásek, Václav Tauchman, Jiří Frýba, Jaromír Klouček, Zdeněk Remza).

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ Úsilí ve vybudování nové školní budovy pokračovalo až po druhé světové válce, kdy byl zpracován hodnotný projekt na výstavbu nové školy pod dnešním fotbalovým hřištěm. Únorové události a vývoj v 50. letech však další realizaci znovu odsunul až na přelom 50. a 60.let, kdy došlo k výstavbě tzv. pavilónové školy. Z celkového projektu však byla realizována pouze jedna třetina (bez stravovací části a tělocvičny), školní stravovna byla přistavěna v roce 1983 a školní tělocvična je zatím pouze ve stadiu projektu. V letech 2008 až 2012 došlo k rozsáhlé rekonstrukci školních budov včetně přístavby mateřské školy včetně venkovních prostor (naučná stezka, dětské hřiště, přírodní amfiteátr, víceúčelové multifunkční hřiště).

C. Současnost školství: Základní škola a Mateřská škola Studenec ve své současné podobě vznikla k 1. lednu 2003 sloučením stávající základní školy jako příspěvkové organizace (právní subjektivita od 1.1.1993) a mateřských škol v Bukovině u Čisté, ve Studenci a v Zálesní Lhotě. Mateřská škola v Bukovině u Čisté byla k 30.6.2003 zrušena. Úplnost a velikost školy: Základní škola a Mateřská škola Studenec, okres Semily, příspěvková organizace, je úplnou základní školou. Nachází se v regionu Jilemnicko (Jilemnice jako obec s rozšířenou působností) a zajišťuje předškolní, základní a zájmové vzdělávání pro žáky ze Studence z okolních obcí (Zálesní Lhota, Dolní Kalná, Slemeno, Ždírnice, Čistá u Horek, Horka u Staré Paky, Nedaříž, Levínská Olešnice, Žďár, Borovnice, Borovnička). Škola sdružuje základní školu, mateřskou školu, školní družinu a školní klub. Výuka podle školního vzdělávacího programu Učíme se pro sebe byla zahájena ve školním roce 2007/2008. Kapacita školy je 310 žáků, v současnosti ji navštěvuje 303 žáků.


Materiální vybavení Základní škola a Mateřská škola Studenec je úplnou základní školou v podhůří Krkonoš v klidném přírodním areálu. V současné době sdružuje dvě mateřské školy (Studenec, Zálesní Lhota), základní školu, školní jídelny, školní družinu, školní klub a školní knihovnu. Škola je otevřena všem žákům různých zájmů a vzdělávacích možností včetně specializované třídy na 1.stupni. Vedle základního vzdělávání škola nabízí pestrou paletu zájmového vzdělávání ve formě hudebních (hra na nástroj, tanec), výtvarných (keramika, užitá řemesla), přírodovědných, sportovních (florbal, volejbal, orientační běh) a dalších (informatika, administrativa, jazykové kroužky) zájmových útvarů. K zajištění všech vzdělávacích aktivit je škola dostatečně a moderně vybavena (výtvarný ateliér, tenisové kurty, lehkoatletický areál, multimediální učebny, dětské hřiště, multifunkční hřiště s umělým povrchem, přírodní amfiteátr, naučná stezka) a umožňuje plnohodnotně rozvíjet individualitu dítěte včetně péče o mimořádně nadané žáky. Škola je dobře vybavena učebnicemi, učebními pomůckami, didaktickou technikou, je rozšiřován výukový SW, doplňovány tituly ve sbírkách žákovské i učitelské knihovny, dle rozpočtových možností postupně vyměňován nevyhovující žákovský nábytek (je nahrazován výškově stavitelným nábytkem) a průběžně je vybavována školní družina. Jednou z priorit školy ve výuce i v běžném chodu školy je využití informačních a komunikačních technologií. V současné době má škola velmi dobře vybavenu počítačovou učebnu a počítači, propojenými do sítě, jsou vybaveny všechny kabinety, ředitelna a sborovna. Další počítač se nacházejí v družině a v jednotlivých učebnách. Součástí vybavení některých učeben je také dataprojektory včetně interaktivních tabulí . K běžnému vybavení školy patří kopírky, tiskárny, laminovací zařízené a další kancelářské zařízení. Pro dodržování pitného režimu žáků slouží projekt „Školní mléko“ a k dispozici jsou várnice s čajem pro žáky 1. a 2.stupně. Škola svým výchovným působením podporuje projekty podporující zdravý životní styl a ochranu zdraví a přírody (Zdravá škola, Zdravé zuby, Den Země). V rámci projektových dnů a dalších aktivit jsou do školy zvány významné osobnosti z různých oblastí společenského, kulturního i sportovního života, které besedují s dětmi a podporují tak, vytváření osobnosti žáka metodou osobního příkladu. Za základní jednotku ve vyučování je považován ročník. Pro jednotlivé ročníky jsou vypracovány osnovy školního vzdělávacího programu, na jehož základě vyučující připravují učební plán pro konkrétní jednotlivou třídu na daný školní rok. Učitelé v ročníku společně plánují vyučovací proces a koordinují výuku jednotlivých vzdělávacích oblastí. Režim života školy je dán školním řádem a jeho dalšími součástmi. Školní řád je zpracován v písemné podobě ve formě brožury, kterou obdrží každý žáka před nástupem do školy. Školní řád je dle potřeb průběžně aktualizován. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ byl upraven a předložen pedagogické radě při ZŠ Studenec dne 18.6.2013 a školské radě dne 20.6.2013.


Charakteristika pedagogického sboru Členové pedagogického sboru jsou vedeni k otevřené komunikaci se všemi účastníky výchovně vzdělávacího procesu, žáky, jejich zákonnými zástupci i širší veřejností. Důležité jsou i partnerské profesní vztahy mezi učiteli. Jádrem činnosti pedagogů školy je plánovité a systematické rozvíjení klíčových kompetencí žáků. K tomu využívají širokou škálu vzdělávacích strategií, metod a organizačních forem. K rozvoji komunikačních dovedností, týmové spolupráce a rozšiřování škály používaných vzdělávacích metod směřuje také další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je plánováno na základě vyhodnocování potřeb školy a profesního zájmu pedagogů. Ve škole vyučuje 22 učitelů v celém věkovém rozpětí s výraznou převahou žen, z toho dva učitelé na zkrácený úvazek (výuka náboženství) , ve školní družině pracují 3 vychovatelky. Velikost pedagogického sboru, jeho odborná kvalifikovanost a rozvoj odpovídají cílům, které jsou uvedeny v tomto dokumentu.

Ve Studenci dne 18.6.2013

PaedDr.Petr Junek Ředitel ZŠ Studenec


Výchovně vzdělávací cíle a kompetence Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ 1. Charakteristika základního vzdělávání Základní vzdělávání, kterým se dosahuje stupně základní vzdělání, se realizuje oborem vzdělání základní škola. V souladu se školským zákonem je pro realizaci základního vzdělávání vydán Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 1.1 Povinnost školní docházky Základní vzdělávání je spojeno s povinností školní docházky. Plnění povinnosti školní docházky se řídí § 36 až § 43 školského zákona. 1.2 Organizace základního vzdělávání Organizaci základního vzdělávání včetně možnosti zřízení přípravných tříd základní školy upravuje § 46 a § 47 školského zákona. Průběh základního vzdělávání se řídí § 49 a § 50 školského zákona. Podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) ve vyhlášce č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a ve vyhlášce č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 1.3 Hodnocení výsledků vzdělávání Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí § 51 až § 53 školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, na jehož základě vydává ZŠ svůj Klasifikační řád, podle kterého se řídí všichni pedagogičtí pracovníci školy. 1.4 Získání stupně vzdělání a ukončení základního vzdělávání Získání stupně vzdělání se řídí § 45 školského zákona a ukončení základního vzdělávání § 54 a § 55 školského zákona.

2. Charakteristika školního vzdělávacího programu 2.1.Zaměření školy 2.1.1.Pojetí školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program ,,Učíme se pro sebe“ vychází z koncepce vzdělávání, která klade hlavní důraz ve své vzdělávací práci na komunikaci, kooperaci a práci s informacemi. Program je orientován na žáka, respektuje jeho osobní maximum a individuální potřeby. Umožňuje efektivní profesionální a promyšlenou práci učitele. Má všem ve škole vytvořit zázemí, které rozvíjí tvořivost a současně zohledňuje individuální možnosti. Má vybavit každého žáka vším potřebným pro úspěšný a radostný život. Chceme, aby se žáci naučili pro život důležitým kompetencím učit se, řešit problémy a osvojili si sociální dovednosti.

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ 2.1.2. Co chceme a kam směřujeme a) vytvářet pohodové školní prostředí Pohoda školního prostředí není dána školními prostorami samými, ale pohodu prostředí vytvářejí lidé, kteří v tomto prostředí pracují a toto prostředí navštěvují. Pro vytvoření pohody prostředí je důležité mít ve škole příznivé klima. Žáci, učitelé i rodiče se dokáží vzájemně informovat, podpořit ve svém snažení. Žáci naší školy se společně zúčastňují různých třídních akcí a dalších akcí školy (viz Výroční zpráva ředitele školy za daný školní rok). Práce ve škole je vhodně doplňována relaxačními aktivitami organizovanými DDM, se kterým škola úzce spolupracuje. Chceme, aby prostor školy byl pro všechny příjemný, a tak napomáhal vytváření vhodného klimatu uvnitř školy. b) porozumět potřebě vzdělávat se Rámcový vzdělávací program předpokládá nejen smysluplné stanovení cílů výchovně vzdělávacího programu školy, ale také co nejaktivnější zapojení žáků do procesu učení, možnost volit nejvhodnější metody a formy práce učitele, vhodně zapojovat evokaci a motivaci, a tak vtahovat žáka do maximální spoluúčasti na učení. Smyslem základní školy v etapě základního vzdělávání je vybavit žáky klíčovými kompetencemi – schopnostmi - k učení a k řešení problémů, kompetencemi komunikativními, sociálními a personálními, kompetencemi občanskými a pracovními. Hlavním posláním školy je vzdělávat s porozuměním. Důležité je však vzdělávat v souvislostech, nikoliv v odtržených pojmech. Výstupem je rozvoj znalostí, schopností, dovedností, návyků a postojů budovaných v předmětech školního vzdělávacího programu „Učíme se pro sebe“. Vycházíme z oblastí a oborů RVP ZV. Jsou to tyto oblasti: Jazyk a jazyková komunikace (předměty ŠVP: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk), Matematika a její aplikace (předmět ŠVP: Matematika), Informační a komunikační technologie (předměty ŠVP: Informatika), Člověk a jeho svět (předměty ŠVP: Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda), Člověk a společnost (předměty ŠVP: Dějepis, Výchova k občanství ), Člověk a příroda (předměty ŠVP: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis), Umění a kultura (předměty ŠVP: Hudební výchova, Výtvarná výchova), Člověk a zdraví (předměty ŠVP: Tělesná výchova) a Člověk a svět práce (předmět ŠVP: Svět práce- pracovní činnosti, praktické činnosti). Provázanost mezipředmětových vztahů a kooperace učitelů má vytvořit výrazně lepší podmínky pro zdravé a efektivní učení. Ve škole se budou postupně vytvářet a zdokonalovat evaluační nástroje. Zdravé učení je zaměřeno na individualizaci výchovně vzdělávacího programu a respektování potřeb dítěte. c) vychovávat a porozumět lidské osobnosti Každý živý tvor na tomto světě je jedinečný a zranitelný. Respektujeme jedinečnost jednotlivce. Osobnost učitele a osobnost žáka na sebe působí (vzájemná komunikace – vyjádřit, obhájit, argumentovat). Proto naplňování klíčových kompetencí, odbornost oborů a průřezová témata školního vzdělávacího programu jsou součástí školního dění, kterého se žák účastní. Harmonicky tak formují žákovu osobnost a zároveň nám umožňují lépe jí porozumět. d) integrovat – porozumět speciálním potřebám Integrační program školy je postaven na odborné zdatnosti všech vyučujících, na spolupráci s PPP a rodiči. Od první třídy dochází k součinnosti třídních učitelů a PPP s žáky a jejich rodiči. Posilujeme osobnostní rozvoj dítěte, odstraňujeme zejména formou speciálních cvičení a náprav handicapy žáků (řečové vady a specifické poruchy učení – dyslektický kroužek). Mimo to se všichni učíme respektování individuálních potřeb dětí, vzájemné toleranci a schopnosti spolupracovat.

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ S integrací souvisí boření bariér a umožnění optimálního rozvoje dítěte v souvislosti s jeho osobním maximem, které současně odstraňují jeho individuální znevýhodnění. e) vytvářet informační prostředí – porozumět práci s informacemi Program zavádění informačního prostředí je zaměřen na co nejefektivnější práci s informacemi a vytváření informačního prostředí. Od první třídy jsou děti vedeny k dobrému zvládnutí čtenářských dovedností, rozšiřují si komunikační dovednosti, pracují s daty a učí se je zpracovávat. Všichni žáci mohou využívat při vyučování učebnu výpočetní techniky k procvičování získaných znalostí, rozvoji schopností a dovedností v práci s počítačem. Žáci prvního i druhého stupně mají k dispozici výpočetní techniku - například pro zpracování drobných pracovních úkolů, referátů a podobně. Chceme, aby žáky ve škole obklopovalo to, o čem se učí, co vyrobili a prožili. f) rozvíjet sport a další tělesné aktivity Klasickou výuku tělesné výchovy doplňují například kurzy plavání III.+ IV.třídy, lyžování, příprava na sportovní turnaje a podobně, což má nejenom ozdravný význam pro děti, ale zejména má vliv při vytváření dobrých vztahů mezi dětmi ve třídě a mezi jednotlivými třídami. Z učitele se na pobytové akci stává kamarád. Učitel a žák zůstávají partnery i po návratu do školy. To, o čem se jen teoreticky můžeme učit ve škole, je možné objevovat ve skutečnosti.Výuka tělesné výchovy je zařazena do oblasti Člověk a zdraví. g) učit cizí jazyk – jsme součástí Evropy Výuku cizích jazyků začínáme ve třetí třídě. V osmé třídě umožňujeme, aby se žák začal učit druhý cizí jazyk. Učitelé cizích jazyků se mají možnost setkávat na odborných jazykových seminářích s jinými pedagogy, a tak si vyměňovat názory a zkušenosti. h) rozvíjet samosprávnou demokracii – porozumět svému místu mezi lidmi Postupným vývojem prochází i provádění samosprávné demokracie, a to v rovině dospělých. Partnerem školy je Školská rada, která je řediteli školy jak odborným partnerem ze zákona, tak současně konstruktivním oponentem. Jelikož školu navštěvují žáci z různých sociálních prostředí, klademe důraz na multikulturní výchovu. Žáci jsou ve spolupráci s učiteli též schopni nacvičit divadlo a hudební výstupy pro ostatní žáky školy. Program školy doplňujeme návštěvami divadelních představení, koncertů, filmových představení, planetária, muzeí, výstav a různými besedami. ch) mít preventivní program – porozumět nebezpečí, které na nás číhá Velká péče je věnována preventivním programům. Součástí školního plánování je Minimální preventivní program a program EVVO. Z něho vychází úzká spolupráce s odborníky (PPP, Policie ČR) na organizaci seminářů pro žáky od nejnižších tříd I. stupně školy, systematická spolupráce koordinátora, výchovného poradce, vedení školy zejména s třídními učiteli. Prevence sociálně patologických jevů na škole je dána těmito body: a) Včlenit témata prevence do celého vzdělávacího procesu b) Zaměřit se na problémové a sociálně hendikepované děti c) Spolupracovat s Domem dětí a mládeže v Rokytnici nad Jizerou d) Spolupracovat s rodiči e) Prohloubit další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ f)

Spolupracovat s odbornými pracovníky v oblasti prevence sociálně patologických jevů (přednášky, besedy), u Policie České republiky domlouvat a absolvovat besedy pro žáky 1. i 2. stupně na téma kriminality, drog, dopravní výchovy g) Na 2. stupni prochází realizace preventivního programu všemi předměty a je zároveň i předmětem pozornosti třídních učitelů h) Zřízení schránky důvěry pro anonymní dotazy a případná upozornění žáků a nástěnky s informacemi souvisejícími s problematikou sociálně patologických jevů i) komunikovat s veřejností – porozumět partnerství Oblast, která je pro školu významná, je oblast komunikace s veřejností - zejména rodičovskou. Rodiče si zvykli na pravidelné konzultace, třídní schůzky. Zapojujeme se do meziškolních soutěží, olympiád, zápasů. Řada žáků se zapojuje svými výtvarnými a literárními pracemi do různých soutěží. Podobných akcí, které děti vnitřně obohacují, se budeme zúčastňovat a organizovat je i nadále. j) vytvářet podmínky pro další vzdělávání – porozumět potřebě celoživotně se vzdělávat Významnou součástí rozvoje školy je podpora dalšího vzdělávání všech pracovníků školy. Například v současné době učitelé studují doplňkové nebo rozšiřující pedagogické studium, účastní se seminářů ve svém oboru. Spolupracujeme s odborníky a neziskovými sdruženími nabízejícími DVPP, při samostudiu pedagogů je využívána učitelská knihovna. 2.2. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ jako výchovně vzdělávací strategie školy 2.2.1 Školní vzdělávací program „Učíme se pro sebe“ se v plném rozsahu ztotožňuje s výchovně vzdělávacími cíli a kompetencemi uváděnými v RVP ZV 1. Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení. 2. Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy. 3. Všestranně a účinně komunikovat. 4. Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. 5. Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost. 6. Projevovat pozitivní city v chování a v prožívání životních situací; vnímavost a citové vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě. 7. Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví. 8. Žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám. 9. Poznat své reálné možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. 2.2.2 Klíčové kompetence jsou v návaznosti na celoevropský směr členěny do souborů zaměřených • • • •

na učení na řešení problémů na komunikaci na pracovní činnosti a spolupráci

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ Klíčové kompetence představují soubor znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou využitelné v různých učebních i praktických činnostech a situacích. Jsou klíčem k úspěšnosti člověka v celoživotním učení, v práci, zájmové činnosti i osobním životě. Na utváření klíčových kompetencí se podílejí všechny vzdělávací oblasti, které poskytují svým obsahem dostatek příležitostí k jejich naplňování. Konkrétní podoba vzdělávacích cílů a kompetencí je vyjádřena ve výchovně vzdělávacích cílech jednotlivých vzdělávacích oblastí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. Kompetence k učení V průběhu základního vzdělávání žák: - vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení - vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě - operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a sociokulturní jevy - samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti - poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich Kompetence k řešení problémů V průběhu základního vzdělávání žák: - vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností - vyhledá informace vhodné k řešení problémů, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému - samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy - ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů - kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí - zapojuje se do různých soutěží Kompetence komunikativní V průběhu základního vzdělávání žák: - formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu - naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ - rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění - využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem - využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální V průběhu základního vzdělávání žák: - účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce ve skupinách, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v kolektivu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá - přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají - vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

Kompetence občanské V průběhu základního vzdělávání žák: - respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí - chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu - rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka - respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit - chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví Kompetence osobnostně sociální a environmentální výchova V průběhu základního vzdělávání žák: - projevuje pozitivní city v chování, v jednání a v používání životních situací - vnímá citlivé vztahy k lidem, k prostředí, které ho obklopuje, a k přírodě - chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví - dokáže správně roztřídit odpady, škola je držitelem titulu „Škola udržitelného rozvoje“ Kompetence pracovní V průběhu základního vzdělávání žák: - používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ - přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot - využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost 3.Vzdělávací obsah základního vzdělávání Vzdělávací obsah základního vzdělání je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory Vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a společnost Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce

Vzdělávací obory Český jazyk a literatura, Cizí jazyk Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda Dějepis, Občanská výchova Fyzika,Chemie, Přírodopis, Zeměpis Hudební výchova, Výtvarná výchova Tělesná výchova, Výchova ke zdraví Člověk a svět práce

4. Vzdělávací období základního vzdělávání Základní vzdělávání žáků se realizuje v průběhu povinné devítileté školní docházky. Vzdělávací a výchovný proces je rozdělen na období 1.období – 1. - 3. ročník 2.období – 4.- 5. ročník 3.období - 6. - 9. ročník Každé vzdělávací období má své specifické cíle a stanovené očekávané výstupy, které jsou na konci 5.ročníku a na konci 9.ročníku závazné. Na konci 3.ročníku je očekávaný výstup pouze orientační. Učivo je v pojetí ŠVP – „Učíme se pro sebe“ chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů a představuje závazný výčet témat, námětů a činností, které škola nabídne všem žákům k osvojování. Obsah učiva Školního vzdělávacího programu – „Učíme se pro sebe“ je rozpracovaný do jednotlivých ročníků. Podkladem pro rozpracování obsahu učiva bylo zhodnocení dosavadních zkušeností z programu Základní škola a pedagogické zkušenosti učitelů školy . Školní vzdělávací program byl zpracován na základě týmové práce autorského kolektivu pedagogů školy. Všichni pedagogičtí pracovníci, účastnící se na tvorbě tohoto ŠVP, se již řadu let zaměřují na zkvalitňování pedagogické práce, ve výuce kladou důraz na činnostní pojetí vyučování, při němž mají žáci dostatek příležitostí aktivně se podílet na vlastním vzdělávání, samostatně se projevovat, nové vědomosti získávat vlastní činností, řešit úkoly a spojovat je se situacemi ze života, a dosahovat tak všech klíčových kompetencí stanovených v RVP ZV.


5. Poradenské služby školy Poradenské služby zajišťuje výchovný poradce ve spolupráci s metodikem prevence, vedením školy, třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky

5.1. Zaměření poradenských služeb Poradenství žákům v oblasti učebních postupů, stylů a strategií, poradenství rodičům žáka ve výchově a vzdělávání Poradenství při školní neúspěšnosti, postupy řešení neprospěchu a podpora žáků ve zlepšení, prevence neúspěchu Poradenství při řešení a prevenci sociálně patologických jevů rodině a žákovi, postupy řešení ve spolupráci výchovného poradce a pedagogických pracovníků Poradenství v obtížných životních situacích žákům, rodičům v souvislosti s výchovou dětí Kariérové poradenství, volba školy Poradenství při integraci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků z odlišného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním Poradenství ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků Metodická podpora učitelů v psychologických a speciálně pedagogických dovednostech při pedagogické práci s žáky Poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení a spolupráce s dalšími odbornými institucemi Výchovný poradce realizuje konzultační hodiny pro rodiče podle individuální potřeby žáků a rodičů.

5.2. Kariérové poradenství Výchovný poradce poskytuje kariérové poradenství žákům a rodičům, ve spolupráci s třídním učitelem a vedením školy zajišťuje organizaci přihlašování a přestupu k dalšímu vzdělávání. Ve vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“ probíhá rozvoj žáků vzhledem k jejich profesnímu zaměření, sebepoznání, orientaci ve světě práce. Ve spolupráci s poradenskými zařízeními je vytvářena nabídka diagnostiky k zaměření žáka vzhledem k dalšímu vzdělávání a povolání, k dispozici žákům jsou informační materiály o středním školství a trhu práce.

5.3. Prevence sociálně patologických jevů Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem „Minimální preventivní program“ pro daný školní rok. Koordinuje jeho realizaci. Součástí prevence jsou metody výuky – otevřený dialog a vstřícný vztah učitele a žáka, intenzívní komunikace s rodiči, atd. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. Metodik a výchovný poradce jsou v kontaktu s kurátory pro děti a mládež a sdruženími poskytujícími služby v této oblasti. Škola monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech koordinuje postup výchovný poradce, svolává setkání s rodiči, konzultace s žáky a nabízí podporu a poradenství. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti prevence sociálně patologických jevů, využívá vybrané programy. Do oblasti prevence jsou zapojeni žáci prostřednictvím žákovské samosprávy.

5.4. Výchovné poradenství Na třídní učitele a výchovného poradce školy se mohou žáci kdykoliv obrátit a požádat ho o konzultaci a podporu v obtížných psychosociálních situacích. Výchovný poradce pomáhá s řešením konfliktů mezi žáky, podporuje optimální komunikaci mezi rodiči, učiteli a žáky. Podporuje rozvoj pozitivních vztahů a řešení konfliktů v rámci třídy. Nabízí individuální pohovory rodičům v případě krize v souvislosti s výchovou, péčí o děti, vztahem mezi rodičem a dítětem. Poskytuje konzultace a

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ podporu učitelům v práci s žákem s potížemi v učení, chování, sebepojetí, ve vztahu k učiteli, k druhým lidem. Podává informace o dalších subjektech zajišťujících psychologickou a sociální péči. Zabezpečení výuky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se specifickými vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (např. tělesným, vadami řeči, vývojovými poruchami učení nebo chování) se zdravotním znevýhodněním (např. zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním) se sociálním znevýhodněním (např. z kulturně a jazykově odlišného prostředí, z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením) mimořádně nadaní žáci.

5.4.1. Péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Škola je otevřená žákům se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním i žákům talentovaným, s mimořádným nadáním. Na základě odborné diagnostiky jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou integrováni do běžných tříd nebo dle doporučení Pedagogicko-psychologické poradny je pro žáky 1.stupně se SPU zřízena speciální třída pro výuku matematiky a českého jazyka. Na ostatní předměty jsou žáci vřazeni do kmenových tříd. Při práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, rodičů žáka a odborného pracoviště. V rámci školy jde především o spolupráci vyučujících žáka, třídního učitele, výchovného poradce a vedení školy. Výchovný poradce by měl být tím, kdo bude nejen rodičům, ale i vyučujícím k dispozici při řešení problémů týkajících se vzdělávání těchto dětí. Pro úspěšné zvládnutí vzdělávání těchto žáků má velký význam spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou. Je nutné, aby rodiče respektovali učitele jako odborníka na danou problematiku.

5.4.2. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zástupci dítěte na základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy (architektonické řešení, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání pedagogického sboru, zabezpečení kompenzačními pomůckami, odborná podpora, spolupráce s rodiči) a k místním specifikům ( dopravní obslužnost, dostupnost zdravotní a sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte apod.) Postup při integraci Nezbytná je úzká spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči dítě je. - pedagogický sbor musí být seznámen s postižením dítěte a jeho specifiky - možnosti co nejlepší spolupráce se domluví s rodiči i odborným pracovištěm - vyučující se seznámí se způsoby hodnocení žáka, možnostmi úlev a tolerancí - na základě spolupráce všech zúčastněných složek je vypracován individuální vzdělávací plán zohledňující možnosti dítěte v rámci daných předmětů - seznámíme spolužáky s handicapem dítěte a vším, co z toho vyplývá - snažíme se zajistit si co nejvíce informací (odborná literatura, speciální kurzy...)vztahujících se k postižení žáka. Zásady pro práci s dětmi s postižením respektovat zvláštnosti dítěte včasnost (čím dříve je dítěti a rodičům poskytnuta speciální pomoc, tím je lepší výsledek práce) vývojovost (důležité je nepřeskakovat jednotlivé vývojové fáze) optimální prostředí speciální pomůcky, metody a formy výchovné práce všestrannost (dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné) soustavnost


5.4.3. Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním V případě, že má dítě diagnostikovanou specifickou poruchu učení, snažíme se postupovat tak, abychom mu pomohli využít jeho skutečné schopnosti v souladu s rozumovým potenciálem nezatíženým obtížemi vyplývajícími z jeho poruchy. - seznámíme pedagogický sbor s poruchou dítěte a jejími specifiky - dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce, stanovíme termíny schůzek - vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení, možnosti úlev a toleranci pro žáka - podle potřeby vypracujeme individuální vzdělávací program - seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení - v hodinách ponecháváme dítěti potřebné pomůcky - zajistíme provádění reedukace Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení kladení reálných cílů chválit nejen výkon, ale i snahu hodnotit samostatně a srovnávat dílčí úspěchy či neúspěchy s jeho vlastní osobou pracovat s dítětem často, ale krátkodobě, to platí i pro domácí přípravu odstranit rušivé vlivy při práci snažit se navodit příjemnou atmosféru soustředění snažit se najít něco, v čem je dítě úspěšné pravidelná relaxace Při práci s dětmi se specifickými poruchami učení je velmi důležité získat pro spolupráci rodiče, bez kterých nelze dosáhnout úspěchu. Je třeba získat si jejich důvěru, poskytovat jim jasné a srozumitelné informace, podporovat a povzbuzovat je při nápravě poruchy jejich dítěte.

5.4.4. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Hlavní problém je zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budovat vlastní identitu, která vychází z jejich původního prostředí. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním v případě potřeby vypracovat individuální vzdělávací plán skupinová nebo individuální péče speciální učební pomůcky odpovídající metody a formy práce případná pomoc pedagogického asistenta pravidelná spolupráce s rodinou spolupráce s odborným pracovištěm vytváření příznivého klimatu

5.4.5. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků Mimořádně nadaní žáci vyžadují služby nad rámec běžně poskytovaným klasickým vzdělávacím programem k tomu, aby mohli přispět ke svému prospěchu i užitku společnosti. Při zjišťování mimořádného nadání žáků spolupracujeme s PPP a s celým pedagogickým sborem, především však s třídními učiteli. Škola se snaží vytvářet ve výuce různé příležitosti, při kterých by měl každý žák možnost objevit a projevit své nadání. V případě, že učitel při výuce zjistí, že žák projevuje některé mimořádné schopnosti, doporučí žákovi a jeho rodičům návštěvu školského poradenského zařízení, kde bude žák psychologicky diagnostikován. Výchovný poradce poskytne rodině též informace o odborně

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ poradenských centrech pro vzdělávání mimořádně nadaných žáků. Jsme připraveni přijmout žáky, kteří provozují vrcholový sport, umožňujeme jim u vybraných předmětů individuální plán. Nadaní žáci vykazují paměť a znalost, rychlost myšlení, zpracování problému, záměrné a dlouhodobé soustředění, pružnost, dávají přednost společnosti starších dětí nebo samotě, vnímají souvislosti tam, kde je většina spolužáků nevidí, ostře vnímají pravidla a rozpory, poukazují na nesrovnalosti. Nadání dítěte se dá výrazně ovlivnit oběma směry. Záleží na škole, jak dokáže vyhovět vzdělávacím potřebám těchto žáků. Jde o změnu metod, forem a organizace výuky. Je vhodné spolupracovat při práci s nadanými žáky s ostatními kolegy i dalšími subjekty mimo školu (např. Společnost pro talent a nadání, Menza).

Možnosti vzdělávání mimořádně nadaného žáka Urychlování (akcelerace) – rychlé vzdělávání v základní škole, časný přechod na navazující školy, přeskočení jedné nebo několika tříd. Obohacování normální výuky – rozšiřování, prohlubování učební látky, vyšší náročnost výuky Kombinace těchto uvedených postupů

Zásady práce s mimořádně nadaným žákem učitel by měl vědět, co žák umí a dát najevo, že to ví poskytovat dostatečné množství podnětů nabídka podpůrného materiálu nenutit žáka opakovat základní učivo umožnit účast na činnostech stimulujících další rozvoj respektovat individuální učební tempo, umožnit rychlejší postup v učení poskytnout určitou volnost v rozhodování, jak využít ušetřený čas pomoc najít nadaným žákům jim podobné vrstevníky umožnit možnost odborné pomoci vést žáka v osobnostní výchově k toleranci a ochotě pomáhat slabším spolužákům


6. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělání. Tvoří důležitý formativní prvek, dávají příležitost pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Abychom této možnosti využili co možná nejlépe, nevytváříme pro průřezová témata samostatné předměty, ale začleňujeme je do jiných vyučovacích předmětů. Průřezová témata realizujeme také formou projektů, ve kterých musí žáci používat znalosti a dovednosti z různých oborů. Účinnost výchovného působení průřezových témat je posilována využíváním dalších vhodných příležitostí, se kterými se žáci setkávají mimo školu (např. filmových a divadelních představení, televizních pořadů, výstav, exkurzí, besed atd.). Žákům nabízíme i volitelný předmět Mediální výchova. Zařazení jednotlivých tematických okruhů průřezových témat je vždy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti a jednotlivá témata jsou uvedena v tabulkách vyučovacích předmětů. Pro lepší orientaci je přehled všech témat a jejich okruhů uveden v tabulce, viz 3.4.7. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: - Osobnostní a sociální výchova - Výchova demokratického občana - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - Multikulturní výchova - Environmentální výchova - Mediální výchova

6.1. Osobnostní a sociální výchova Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky, orientuje se na subjekt a má každodenní využití v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Smyslem průřezového tématu je pomáhat každému žákovi vytvářet životní dovednosti (např. samostatnost a schopnost se rozhodovat, spolupracovat s druhými, poznávat lidi, odmítat manipulaci,..) Specifické pro osobnostní a sociální výchovu je, že žáci se dovednostem učí sami na sobě, na konkrétní žákovské skupině a učivem se stávají více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.

6.2. Výchova demokratického občana Průřezové téma Výchova demokratického občana má mezioborový a multikulturní charakter. V obecné rovině představuje syntézu hodnot spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak hlavně rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů. Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Občanskou gramotností rozumíme orientaci ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti, aby žáci byli způsobilí konstruktivně řešit problémy. Tj. aby uměli řešit problémy se svou lidskou důstojností, s respektem k druhým, s ohledem na zájem celku, vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, se znalostí a dovedností uplatňovat zásady slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.

6.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi, která podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění. Je to princip prostupující celým základním vzděláním. Podstatnou součástí evropské dimenze

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ v základním vzdělávání je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i při rozhodování o svém budoucím osobním životě. Toto téma rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje. Průřezové téma prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí.

6.4. Multikulturní výchova Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur - tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak budou moci žáci lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturu, tradice a hodnoty. Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet společné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci. Multikulturní výchova se dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků – příslušníků minorit. Takové klima přispěje ke vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“.

6.5. Environmentální výchova Průřezové téma Environmentální výchova vychází z komplexního pojímání vztahu člověka k životnímu prostředí, za něž je považováno vše – od nejbližšího okolí po biosféru planety. Propojuje tak hlediska přírodovědná, sociální, technicko–ekonomická i estetická. Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. Cílem je vychovat občana, dodržujícího zákony, který současně ví, jak se v přírodě pohybovat a objevovat její krásu či zajímavosti.

6.6. Mediální výchova V základním vzdělávání průřezové téma Mediální výchova nabízí základní poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi důležitý zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Dnešní doba vyžaduje pro uplatnění jednotlivce ve společnosti schopnosti umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což stále více znamená schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z médií – zatím především z tisku, rozhlasu a televize, ve stále větší míře však i z nových médií, která se stávají součástí veřejné komunikace (elektronické deníky, časopisy, chat apod.). Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, která jsou médii nabízena, mají velmi různorodý charakter, vyznačují se velmi svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářena s různými záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu a zkušenosti. Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře a fungování), jednak získání dovedností podporujících sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média. Žákům 8. a 9. ročníku nabízíme volitelný předmět Mediální výchova, který jednotlivé okruhy zpracovává do větší hloubky.

6.7. Tabulka začlenění průřezových témat Osobnostní a sociální výchova 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Rozvoj schopnosti poznávání

Č, M, P Vv

M, Vv

M, Prv

M, In, Pč

Pč

Sebepoznání a sebepojetí

Hv, Tv

Hv

Prv, Hv, Pč, Tv

Hv

Hv

Seberegulace a sebeorganizace

Č

Psychohygiena

Tv

Tv

Kreativita Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy

Pč

Pč

Prv, Č, M,

Komunikace

Vv

Č, Prv, M, Prv, Č, Prv, Vv, Aj Vv

Kooperace a kompetice

Pč, Tv

Osobnostní rozvoj

Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika

In, Přv, Vv, Tv Vv, Tv Č, Prv, Tv Č, Pč

Tv

Přv, Tv

Pč

Pč

Vv

Vv

Vl

Přv, Aj

Pč, Tv

Pč, Tv

Pč

Přv, Pč

M

M

Č, M

M, Vl

M

Přv

Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Hv

Hv Prv

Hv Prv

M Vl

M, Vl Vl Vl

Vl


Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 1. ročník

Evropa a svět nás zajímá

Hv

2. ročník

Hv

3. ročník

Aj, Hv

Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané

4. ročník

5. ročník

Aj, Vv, Hv In

Aj, M, Vl, Vv Vl

Multikulturní výchova Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity

1. ročník

2. ročník

3. ročník

Prv Hv

Č, Hv

Prv Hv

4. ročník

5. ročník

Aj

Č Č Č, Aj

Č

Environmentální výchova 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Přv

Prv

Přv Přv

M

M

Přv

M, Vv

Prv, Vv

Č, M, Prv, Vv, Pč

M, Přv, Vl Vl

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

In, Tv In

Tv Č

Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

Mediální výchova Tematické okruhy receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tematické okruhy produktivních sdělení Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

In, Č Č Č In In

Osobnostní a sociální výchova 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace

Př, Vo Aj Př, Vo, Z, F

Př Vo Př, Vo, Z, F

Psychohygiena Kreativita

Př, Vo, Č Vo

Př, Vo Vo

Př, Z, F

Z,F, Vo Pč

Vv, F

Vv, Vo, F, Pč

Vv, F, Vo Vv, F, Pč


Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetice Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

D Vo, F Př, Vo, F, Č

Vo Př, Nj Vo, Č, F F Př, Vo, Př, F, Č Aj, F, Č

Př, Vo Vo, F, Pč Př, Vo, F, Pč

F

Př, F

Př, F

Př, F, Č

Hodnoty, postoje, praktická etika

Př, F

Př, Vo, F Nj, F

Př, Vo, F, Pč

Č

Př, Pč

Výchova demokratického občana 6. ročník

Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát

Vo Vo

Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Vo

D

Vo

Vo

Vo

Vo

D

D

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Evropa a svět nás zajímá

Cj, Vo

Aj

Cj, Z,Č

Vo, Aj, Z

Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané

Vz Hv, D

Aj, Z Hv, Vo

Aj Hv

Vo, Aj Hv, Vo

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Multikulturní výchova Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ

Vo D

Z Vo Vo

Vo, Č Př

Vo Vo D, Vo

Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity

Č

D, Aj

Aj

Aj Vo

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Environmentální výchova 6. ročník

Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Př, Vz Př, Z, F

Př

Př Vo Př, Ch, F Př, Vo, Ch

Př

Př, F

Př, Ch

Vztah člověka k prostředí

Př

Př

Př, Nj, F

Př, Vo, Pč Př, Vo, Nj, F, Ch


Mediální výchova 6. ročník

Tematické okruhy receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tematické okruhy produktivních sdělení Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

7. ročník

8. ročník

Vo, F, Z Z

9. ročník

Př, Vo Vo

Z Č Př Vv, Č

Vv, Č Č

Č Př, Pč

Vv, Nj, Č Vv Č

Použité zkratky: Č – český jazyk a literatura, M – matematika, Prv – prvouka, Přv – přírodověda, Vl – vlastivěda, Cj – cizí jazyk, Aj – anglický jazyk, Nj – německý jazyk, In – informatika, D – dějepis, Vo – výchova k občanství, F – fyzika, Ch – chemie, Př – přírodopis, Z – zeměpis, Vv – výtvarná výchova, Hv – hudební výchova, Tv – tělesná výchova, Vz – výchova ke zdraví, Pč – pracovní činnosti


7. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 7.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje pouze na základě průměru a klasifikace za příslušné období (závažnost jednotlivých známek a přístup žáka k výuce daného předmětu). Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.


Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. 7.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.


Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

7.3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří, - co mu ještě nejde. - jak bude pokračovat dál. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií 7.4 Stupně hodnocení prospěchu Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností a - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 7.4.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,


- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.


Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 7.4.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.


Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. 7.4.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.


Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 7.5 Stupně hodnocení chování (1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.


Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. Alternativní trest V případě, že chování žáka je jednorázově v rozporu se školním řádem a mělo by být klasifikováno sníženou známkou z chování (bude stanovena rozhodnutím ředitele školy), je ředitel školy oprávněn na základě doporučení pedagogické rady a písemné žádosti rodičů navrhnout alternativní trest. Za alternativní trest budou považovány pracovní činnosti nad rámec vyučovací povinnosti. Rodiče budou o podmíněném udělení sníženého stupně z chování písemně informováni včetně obsahu, náplně, časové dotace a termínu splnění alternativního trestu. Nesplní-li žák určený alternativní trest, jeho chování bude klasifikováno přislušným sníženým stupněm. 4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a


naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 7.6 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) - didaktickými testy, - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, - analýzou různých činností žáka, - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP), - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující Zkoušení je prováděno zásadně před průběžně během celého klasifikačního období. kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve


které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně tří kalendářních dnů hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva. 10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 7.7 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 7.7.1 Komisionální zkouška 1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, - při konání opravné zkoušky. 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.


7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. 7.7.2 Opravná zkouška 1. Opravné zkoušky konají: - žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, - žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 7.8 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.


8 . Vlastní hodnocení školy Cílem evaluační činnosti školy je získat, shromáždit a provádět rozbory informací, které škole pomohou ke zkvalitnění a zefektivnění procesu výuky. Z tohoto důvodu jsme si stanovili oblasti, cíle, kritéria, nástroje a časové rozvržení evaluačních činností. 8.1 Oblasti autoevaluace  Vize školy (přiměřenost a srozumitelnost, soulad vize s ŠVP, cíle školy jsou v souladu s očekáváním a potřebami žáků a zákonných zástupců).  Podmínky ke vzdělávání (kvalifikace pracovníků, vybavení školy, finanční zabezpečení).  Školní vzdělávací program (charakteristika žáků, přiměřenost k podmínkám školy, klíčové kompetence, realizace ŠVP, organizace vzdělávacího procesu).  Průběh vzdělávání (vhodnost metod výuky a hodnocení žáků, přiměřenost stanovených cílů, rozsah využívání pomůcek, techniky a učebnic, využívání vhodných forem práce, aktivita a zapojení žáků do výuky, využívání týmové práce a sebehodnocení).  Kultura školy (podpora školy směrem k žákům, spolupráce se zákonnými zástupci, vzájemné vztahy, výchovné poradenství, práce třídních učitelů).  Řízení školy (plánování, organizace školy, vedení lidí, kontrola).  Zajišťování kvality školy (plánování a provádění vlastního hodnocení školy, systematičnost, úspěšnost využívaných metod, výběr priorit, realizace aktivit).  Výsledky vzdělávání (zjišťování výsledků vzdělávání, hodnocení výsledků vzdělávání).  Výsledky práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům (využívání lidských zdrojů, materiálních zdrojů a finančních zdrojů). 8.2 Cíle a kritéria autoevaluace Hlavním cílem vlastního hodnocení je zhodnocení stavu, tj. zjištění informací o tom, jak se osvědčil školní vzdělávací program, jak funguje škola jako celek, jaké je ve škole pracovní prostředí apod. Na zjištění stavu budou navazovat kroky, které povedou ke zkvalitnění výuky a zkvalitnění školního vzdělávacího programu. Pro každou oblast má škola stanovena kritéria, podle kterých jednotlivé oblasti hodnotí. K těmto kritériím patří např.: míra souladu cílů školy s očekáváním žáků a jejich zákonných zástupců, stupeň odbornosti a aprobovanosti učitelů, stupeň vybavení školy, míra přiměřenosti cílů ŠVP k možnostem žáků, stupeň koordinace klíčových kompetencí, kvalita školního řádu a rozvrhu hodin, úroveň využívání didaktické techniky, pomůcek a vhodných metod, stupeň využívání samostatné a týmové práce žáků, míra odpovědnosti žáka za své učení, stupeň motivace žáků, úroveň vzájemných vztahů mezi žáky, kvalita vztahu učitelů a žáků, míra vzájemné spolupráce učitelů, úroveň podpory učitelů při zavádění změn ve škole, úroveň dalšího vzdělávání učitelů, hloubka a systematičnost kontrolní činnosti, míra úspěšnosti používaných metod a forem práce, efektivita nástrojů využívaných ke zjišťování výsledků vzdělávání, míra spokojenosti rodičů s prací školy, úroveň individuální péče o jednotlivé žáky apod.


8. 3 Nástroje autoevaluace Nástroje vlastního hodnocení umožňují měřit jednotlivé oblasti, na které se autoevaluce zaměřuje. Je možné je rozdělit na následující okruhy:  školní dokumentace (třídní knihy, tématické plány …...)  dotazníky pro žáky, učitele a rodiče  žákovské práce (pravidelné písemné práce, výkresy, domácí úkoly, výrobky z různých oblastí)  testy vlastní, případně převzaté od jiných právních subjektů (SCIO)  rozhovory se žáky, s učiteli a dalšími zaměstnanci, se zástupci veřejnosti a se zákonnými zástupci  hospitace a vzájemné hospitace a jejich vyhodnocení  systematické sledování práce učitele (plánování práce učitele, stanovování cílů a jejich naplňování apod.) Všechny tyto, případně i jiné nástroje, je nutné používat promyšleně a plánovitě tak, aby jejich využití bylo efektivní a aby poskytovaly dostatek pokud možno objektivních informací o kvalitě výchovné a vzdělávací práce školy.

Základní škola a Mateřská škola, Studenec, okres Semily Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Učíme se pro sebe“ 7. Učební plán ŠVP – „Učíme se pro sebe

a) ŠVP – „Učíme se pro sebe“ učební plán pro 1. – 5. ročník základního vzdělávání

Vzdělávací oblasti

ročník

Vyučovací předmět

časová dispon. dotace časová dotace 41 +6

1. 8

2. 10

3. 9

4. 7

5. 7

5

5

3 3

3 3 5

3 3 5

20

Informatika

-

-

-

-

1

1

Prvouka

2

2

3

-

-

6

+1

Přírodověda

-

-

-

2

2

Vlastivěda

-

-

-

2

2

6

+2

1

1

1

1

Výtvarná výchova

1

1

1

2

2

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

Průřezová témata

P

P

P

P

P

Týdenní hodinová dotace a disponibilní hodiny

20

22

25

25

26

Jazyk a jazyková komunikace

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět

Český jazyk Anglický jazyk Německý jazyk Matematika

/

Hudební výchova Umění a kultura

Člověk a zdraví Člověk a svět práce

5

1

9 +5

5 7 10 5

118

14

P = povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky v průběhu vzdělávání na daném stupni realizováno v rámci obsahu učiva jednotlivých vzdělávacích oblastí a formou projektových dnů


b) ŠVP – „Učíme se pro sebe“ učební plán pro 6. – 9. ročník základního vzdělávání

Vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace

Ročník

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura Anglický jazyk

časová dotace disp

6. 5

7. 4

8. 4

9. 4

17

2

3

3

4

3

13

1

3

3

Německý jazyk Matematika a její aplikace

5

Informační a komunikační technologie Dějepis Člověk a Občanská společnost výchova Fyzika Chemie Člověk a příroda Přírodopis Zeměpis Hudební výchova

1

4

4

4

6 6 17

2

1

2 1

2 1

2 1

2 1

2

2

2 2

2 2

2 2 2 2

1

1

1

2 2 1 2 1

Výtvarná výchova

2

2

1

1

Tělesná výchova

3

3

2

2

10

Člověk a svět Pracovní činnosti práce Volitelné předměty

1

1

0

1

3

Literárně dramatická výchova

1

1

1

3

3

Seminář z matematiky

1

1

2

2

1

1

122

24

Umění a kultura Člověk a zdraví

Finanční gramotnost Průřezová témata

Týdenní hodinová dotace a disponibilní hodiny

1 P

30

P

30

P

31

12

1

27

6

10

P

31

P = povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky v průběhu vzdělávání na daném stupni realizováno v rámci obsahu učiva jednotlivých vzdělávacích oblastí a formou projektových dnů


UČÍME SE PRO SEBE. Základní škola a Mateřská škola. Studenec ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Motto: Čemukoli se učíš, učíš se pro sebe

Recommend Documents