Uhliska (návrh na přehlášení)

Plán péče o přírodní památku

Uhliska (návrh na přehlášení)

na období 2013 – 2023

Projekt NATURA 2000 ve Zlínském kraji, 09028956 Projekt je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Cílem projektu je implementace soustavy NATURA 2000 na území Zlínského kraje, zajištění příslušné ochrany evropsky významných lokalit. Celkové uznatelné náklady na akci činí 49 154 496,80 Kč, z toho příspěvek z fondu EU činí 41 781 322,28 Kč a příspěvek SFŽP ČR 7 373 174,52 Kč. Datum zahájení realizace projektu. 1. 6. 2009 Datum ukončení realizace projektu: 31. 12. 2013

Zadavatel:

Zlínský kraj Zlín, tř. T. Bati 21, PSČ 791 90 právnická osoba zřízená státem dle zákona č. 374/1997 Sb. IČO: 70891320 DIČ: CZ 70891320

Zhotovitel:

Mgr. Lenka Pavelčíková Vlčnov 622, 68761 IČ: 86914987

Spolupracovnící:

Mgr. Petr Pavelčík

Obsah 1. Základní údaje o ZCHÚ ........................................................................................................................................ 1 1.1 Základní identifikační údaje ......................................................................................................................... 1 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................................................... 1 1.3 Stručný popis území ..................................................................................................................................... 2 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ................................................................ 2 1.5 Výměra území ............................................................................................................................................... 8 1.6 Překryv území s jinými chráněnými územími .............................................................................................. 8 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ................................................................................................................................ 8 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu .............................................................................. 8 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ..................................................................................... 9 1.7.3 Obecný popis druhu/biotopu tvořící předmět ochrany ....................................................................... 10 1.8 Předmět ochrany EVL se kterou je ZCHÚ v překryvu ................................................................................ 12 1.9 Cíl ochrany ZCHÚ ........................................................................................................................................ 12 2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany ........................................................................................ 13 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ............................................................... 13 2.2 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů .............................................................................. 15 2.3 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ........................................................................................................................................... 16 2.4 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................................................ 17 2.5 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch .............................................................................................. 17 2.5.1 Základní údaje o lesích ......................................................................................................................... 17 2.5.2 Základní údaje o nelesních pozemcích ................................................................................................. 18 2.5.3 Základní údaje o vodních tocích ........................................................................................................... 18 2.5.4 Přehled dílčích ploch ............................................................................................................................ 19 3. Plán zásahů a opatření ...................................................................................................................................... 22 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ......................................................... 22 3.1.1 Rámcové zásady péče o území ............................................................................................................. 22 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ................................................................... 23 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ZCHÚ ................................................................................ 29 3.3 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................................................................. 29 3.4 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................................................... 30 3.5 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ................................................... 31 4. Závěrečné údaje ................................................................................................................................................ 32 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................................................................. 32 4.2 Použité podklady a zdroje informací ......................................................................................................... 33 4.3 Seznam používaných zkratek ..................................................................................................................... 35 4.4 Plán péče zpracoval .................................................................................................................................... 35 5. Fotodokumentace ............................................................................................................................................. 36 6. Přílohy ............................................................................................................................................................... 45

1. Základní údaje o ZCHÚ Ochrana části území o rozloze 13.6583 ha byla již stanovena nařízením Okresního úřadu Zlín č. 1/97 ze dne 6. 2. 1997 o zřízení a vymezení přírodních památek. Vzhledem k tomu, že nové vyhlášení je přehlášením stávajícího zvláště chráněného území, bude použit již existující název. Nově vedená hranice přírodní památky byla navržena tak, aby předmět ochrany Evropsky významné lokality Uhliska byl do navržené přírodní památky zahrnut. Přírodní památka vyhlášená podle výše uvedeného nařízení okresního úřadu Zlín zůstává v platnosti do doby nabytí účinnosti nového nařízení rady Zlínského kraje o zřízení přírodní památky Uhliska a zrušení částí stávajícího nařízení. V daném případě jde o vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka s předmětem ochrany, který je v souladu s nařízením vlády č. 132/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů na území stejnojmenné Evropsky významné lokality Uhliska zařazené do národního seznamu evropsky významných lokalit. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius) jsou zařazeni mezi druhy živočichů v souladu s Přílohou č. 2 k vyhlášce č. 166/2005 Sb. jako druhy v zájmu Evropského společenství, jehož ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany.

1.1 Základní identifikační údaje Identifikační číslo: 1433 kategorie ochrany: Přírodní památka název území: Uhliska druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Zlín číslo předpisu: 1/97 Datum schválení: 06. 02. 1997 Datum účinnosti: 04. 03. 1997

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Zlínský okres: Zlín obec s rozšířenou působností: Zlín 7213 obec s pověřeným obecním úřadem: Zlín 72131 obec: Doubravy 585181 katastrální území: Doubravy 631396 GPS středu ZCHÚ: 49°9'5.518"N, 17°40'37.513"E Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic ZCHÚ Příloha č. M4 – Karta EVL Uhliska

Plán péče o přírodní památku Uhliska na období 2013 - 2023

1

1.3 Stručný popis území Lokalita se nachází cca 1,4 km Z od obce Březůvky na svazích Černého potoka. Jedná se o komplex mokřadních a podmáčených luk v údolní nivě a na okolních svazích. Osou území je meandrující potok, k němuž z obou stran přiléhají mokřady a podmáčené louky, zčásti je niva zarostlá olší lepkavou (Alnus glutinosa). Místy byly vyhloubeny tůňky a dřívější odvodňovací kanály jsou při svém ústí do potoka přehrazeny a několika dalšími hrázkami je v nich zadržována voda. Na vzdálenějších plochách od potoka mokré louky přecházejí ve středně vlhké a v nejvýše položených místech se nacházejí suchá stanoviště na lesních okrajích. Na části sušších luk se pravidelně pase skot.

1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ZCHÚ Uhliska se rozkládá v katastrální území Doubravy 631396 a Březůvky 614831. Celková rozloha je 517 130 m2 (51,7 ha). Vyhlášené OP ZCHÚ Uhliska se rozkládá v katastrální území Doubravy 631396. Celková rozloha je 51 001 m2 (5,1 ha). Tabulka s vlastníky pozemků v ZCHÚ je z důvodu velkého objemu dat umístěna v příloze č. T 1 – Vlastnici pozemků v ZCHÚ. Informace o vlastnících pozemků byly získány z internetového portálu ČÚZK Nahlížení do katastru nemovitostí (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) ve dnech 18. – 19. 3. 2013. Parcely v ZCHÚ - katastrální území Doubravy 631396, Březůvky 614831 parcela parcela druh pozemku KN PK 631396 559 559 ostatní plocha 567 568 631396 566 trvalý travní porost 577 569 631396 578 ostatní plocha 630 633 631396 627 lesní pozemek 638/1 635 631396 641 641 lesní pozemek 631396 653 653 ostatní plocha 655 654 631396 655 lesní pozemek 653 656 631396 657 trvalý travní porost 659 631396 659 661/1 trvalý travní porost 661/4 KÚ


využití pozemku neplodná půda zemědělský půdní fond ostatní komunikace PUPFL PUPFL neplodná půda PUPFL zemědělský půdní fond zemědělský půdní fond

LV 10001 36 271 127 271 10001 77 368 77 368 77 362 77 362 362 77 10002 305 112 349

výměra celkem 5789

výměra v ZCHÚ 236

58858

11495

1948

451

26237

4860

12166 939

167 939

6716

6716

4166

4166

3559

29013

2

KÚ

631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396

631396

631396 631396 631396 631396 631396 631396

parcela parcela KN PK 661/5 661/6 661/7 660 660 661/2 661/3 662 665 692 692 696 695 696 694 693 697 703 703 729 735 735 842 852 858 858 859 866/1 866/2 865 860 869 870 871/2 872 878 873 876 877 878 881 883 884 885 861 882 959 962 971 1412 1413 1414 1415

631396

1446

614831

1710

druh pozemku

využití pozemku

trvalý travní porost

zemědělský půdní fond

ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek

neplodná půda neplodná půda PUPFL

lesní pozemek

PUPFL

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek

PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL zemědělský půdní fond PUPFL



ostatní plocha

neplodná půda



ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace koryto vodního toku přirozené nebo upravené

vodní plocha 1710 lesní pozemek 1704


PUPFL

LV 462 349 261 370 370 370 10001 10001 177 236 236 235 235

výměra celkem

výměra v ZCHÚ

1654

10652

7291 113 2269

5534 9437 2269

3718

3718

2278 196 241 37 11673 6122 175 7389

1085 196 92 25 14 577 1749 376

4243

38592

177

53

11187

6705

5317 782 248 185

2051 5291 339 1

24

1357

7519

29 265

16123

154

94 10001 10001 44 154 287 287 300 82 44 226 44 87 230 58 275 77 54 60 279 362 66 201 226 362 236 235 60000 10001 422 60000

3

KÚ 614831 614831 631396 631396 631396 631396

631396

631396 631396 631396

631396 631396

631396

parcela parcela KN PK 1711 1718 1732 631 580/13 632 638/2 584/1 584/2 639/3 639/1 646 645 644 647 649 650 639/1 637 634 629 652 649/1 651 675 674 682 683 679 673 684 685 688 687 649 649/2 647 646 652 649/3 650 673 649/4 674 675 682 683 649/5 679 675 649/6 679 666 667 672 654/1 671 689 670

druh pozemku

využití pozemku

lesní pozemek lesní pozemek

PUPFL PUPFL



trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek

zemědělský půdní fond PUPFL PUPFL
















LV 554 169 172 77 368 77 77 77 368 235 235 77 77 175 77 368 77 368 77 258 175 106 87 106 87 462 87 87 211 211 461 175 77 235 258 77 87 87 106 106 87 462 106 462 77 175 87 87 211 106

výměra celkem

výměra v ZCHÚ

6926 2712

46 60

7268

2157

1524 1523 1315

530 1415 1315

6371

59453

1362

1362

611

611

2926

2926

1837

560

182

124

32168

32108

4

KÚ

631396 631396 631396

631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396

631396

631396

631396

631396 631396

631396

631396

631396 631396 631396 631396

parcela parcela KN PK 654 666 654/5 654 689 654/6 672 658/3 658/1 658/2 658/3 663/1 664/1 664/2 680/2 680 685/2 685 687/1 687/3 700/2 700 700 701 702 701/1 709 712 717 723 701/2 700 702 700 709 701/3 712 717 723 704/1 704 700 720/2 709 731 728 725 731/1 716 713 707 704 704 705 706 731/3 714 715 726 851/1 854/1 854/2 854/2 860/2 860

druh pozemku

využití pozemku

ostatní plocha

neplodná půda

ostatní plocha

neplodná půda



trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha

zemědělský půdní fond neplodná půda neplodná půda PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL neplodná půda



lesní pozemek

PUPFL

lesní pozemek

PUPFL

ostatní plocha

neplodná půda

lesní pozemek

PUPFL

lesní pozemek

PUPFL



lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek

PUPFL PUPFL zemědělský půdní fond PUPFL


LV 362 77 362 211 87 80 266 265 10001 10001 10001 106 211 461 461 94 94 94 94 362 108 362 108 94 94 94 362 108 362 108 177 94 362 66 177 108 362 108 362 177 177 177 362 108 362 108 154 461 461 226

výměra celkem

výměra v ZCHÚ

111

511

1414

1414

1536

15036

4216 8937 131 17 1616 2783 1183 1133

1767 5676 471 55 58 2783 422 904

161

11763

158

36

154

9782

5

500

1398

837

15877

12783

12975

8452

5282 8593 187 3723

84 225 1670 577

5

KÚ

631396

631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396

631396 631396 631396 631396 631396

parcela parcela KN PK 866/6 866/5 866/4 866/1 866/3 866/2 866/1 866/16 866/1 866/6 866/20 866/5 866/4 866/21 866/2 866/2 866/22 865 866/23 866/6 866/6 866/8 866/5 866/4 866/9 866/2 869/3 869 869 880/2 870 888/26 888/26 888/27 888/28 888/28 888/28 888/29 888/30 888/30 888/32 888/30 888/34 888/28 888/35 888/28 888/36 888/28 888/28 888/37 890 888/2 888/39 888/3 888/4 888/4 888/40 890 890/5 888/28 889 888/27 890/6 888/28 889 890/7 888/28 890 893/6 893/1 893/2 893/7 889 930/2 930

druh pozemku

využití pozemku

orná půda


ostatní plocha

neplodná půda

ostatní plocha

jiná plocha





ostatní plocha ostatní plocha

neplodná půda neplodná půda

lesní pozemek

PUPFL

lesní pozemek trvalý travní porost

PUPFL zemědělský půdní fond

lesní pozemek

PUPFL

orná půda


trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

zemědělský půdní fond zemědělský půdní fond neplodná půda PUPFL zemědělský půdní fond zemědělský půdní fond zemědělský půdní fond



orná půda


ostatní plocha orná půda

neplodná půda zemědělský půdní fond

ostatní plocha

jiná plocha

ostatní plocha

neplodná půda

ostatní plocha

neplodná půda

orná půda


ostatní plocha ostatní plocha

jiná plocha jiná plocha


LV 73 117 334 246 82 300 300 73 117 334 82 82 44 73 73 73 117 334 82 44 44 87 60 254 293 293 243 208 208 293 293 293 293 98 196 243 208 351 98 293 98 254 293 98 293 98 42 42 98 42

výměra celkem

výměra v ZCHÚ

43893

43643

1245

1245

1074

1022

1487

1432

6294

6117

733 97

429 96

8553

606

3598 1373

121 1104

2498

354

37264

36517

244 183 1139 961 1724 494 378

389 183 18 861 1676 489 1179

673

5080

24746

24521

2945 1422

1303 10203

51

3835

2778

2778

497

428

198452

245

1928 923

825 394

6

KÚ

631396

631396 631396 631396 631396 631396 631396 631396

parcela parcela KN PK 890 935 934 933 935/1 936/1 941 942 940 943 935/2 890 935/3 935 935/4 935 945/2 930 936/1 958/2 936/2 972/1 972/2 973

druh pozemku

využití pozemku



ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost

neplodná půda neplodná půda neplodná půda zemědělský půdní fond

lesní pozemek

PUPFL

lesní pozemek lesní pozemek

PUPFL PUPFL

LV 98 42 42 42 10002 271 81 271 81 98 42 42 42 10002 24 235 271

výměra celkem

výměra v ZCHÚ

32559

26151

887 19 1629 1722

40 17 9667 145

14119

241

2443 5558

601 175

výměra celkem 422 2480 10001 1947 271 127 236 236 271 127 36 58857 10001 94 94 94 36 36 271

výměra v OP 2141 1497

Parcely v OP - katastrální území Doubravy 63139 parcela parcela druh pozemku KN PK 631396 1414 ostatní plocha 631396 578 ostatní plocha 569 570 572 573 574 577 565 631396 566 trvalý travní porost 559 562/1 562/2 563/3 566 567 568 KÚ

využití pozemku ostatní komunikace ostatní komunikace


LV

47363

Příloha: Příloha č. T 1 – Vlastníci pozemků v ZCHÚ Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ


7

1.5 Výměra území

lesní pozemky

ZCHÚ - plocha v ha 5,3741

vodní plochy

0,7519

-

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky

28,4836 11,5129

4,7363 -

-

-

ostatní plochy

5,5905

0,3638

-

-

Druh pozemku

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

OP - plocha v ha

51,7130 ha

Způsob využití pozemku ZCHÚ - plocha v ha

zamokřená plocha

-

rybník nebo nádrž vodní tok

0,7519

neplodná půda

4,1696

ostatní způsoby využití

1,4209

5,1001

1.6 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: bez překrytí chráněná krajinná oblast: bez překrytí jiný typ chráněného území: přírodní památka Uhliska Natura 2000 (ptačí oblast): bez překrytí Natura 2000 (EVL): Uhliska CZ0723403 ÚSES: Funkční biokoridor lokálního významu Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic ZCHÚ

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Mokřadní biotopy a vlhké louky s výskytem vzácných druhů flóry a fauny zejména modráska bahenního (Maculinea nausithous) a modráska očkovaného (Maculinea teleius).


8

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Stav populace modráska očkovaného byl v roce 2011 hodnocen jako nepříznivý (U2Bad). Populace modráska bahenního byla v roce 2011 hodnocena jako méně příznivá (U1Inadequate), avšak stabilní po celou dobu pozorování. Z hlediska celorepublikové ochrany je ponecháno hodnocení jako nepříznivý (U2-Bad).

název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

modrásek bahenní (Maculinea nausithous)

do 100 kusů

§2, NT

modrásek očkovaný (Maculinea teleius)

do 50 kusů

§2, VU

název druhu modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius)

popis biotopu druhu Extenzivně využívané vlhké louky s výskytem krvavce totenu se zachovalým vodním režimem Extenzivně využívané vlhké louky s výskytem krvavce totenu se zachovalým vodním režimem

areál

populace

stanoviště

Předpokládaný vývoj

Stav z hlediska ochrany

příznivý

nepříznivý

méně příznivý

méně příznivý

nepříznivý

nepříznivý

nepříznivý

nepříznivý

nepříznivý

nepříznivý

Návrh managementu dle inventarizačního průzkumu: Zachovat stávající vodní režim na lokalitě, odstraňovat náletové dřeviny na lukách; kosit louky jednou ročně, a to vždy před dobou letu imág (do 15. června), nikoli však později; kosení luk provádět mozaikovitě pomocí lištové sekačky se zvýšenou lištou. Pastvu dobytka je nutné i nadále řídit a provádět pastvu rovněž mozaikovitě (kombinovaná údržba - KURAS & DANDOVÁ 2006). Nepřípustná je trvalá přítomnost hospodářských zvířat (viz Beneš et al. 2002, Konvička et al. 2005, Marhoul & Turoňová 2008, Beneš & Konvička 2009, Podešva 2010).

Hodnocení populace modráska očkovaného a hodnocení celkového současného stavu jeho biotopů je v souladu se stupnicí biomonitoringu (Dušek et al. 2007, Hejda 2007). Inventarizační průzkum provedl RNDr. Jiří Veselý, autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 67 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., č. autorizace OEKI/1595/05, Čeperka, Vrchlického 92, PSČ 533 45, IČ: 73595845, DIČ: CZ5904281515 a Josef Moravec, Poradenská a konzultační činnost v oblasti ekologie, Vrdy, Smetanovo náměstí 320, PSČ 285 71, IČ: 74907492, DIČ: CZ6509160790.


9

1.7.3 Obecný popis druhu/biotopu tvořící předmět ochrany a) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) Kategorie zákonné ochrany: silně ohrožený Červený seznam ČR: téměř ohrožený (NT) Ekologie a biologie: Typický druh obývající extenzivně využívané vlhké louky, s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a se zachovalým vodním režimem, ale také vlhké příkopy podél silnic a železnic, poddolovaná území, okraje vodních nádrží apod. Samice klade několik vajíček do květních hlávek živné rostliny (využívá fenologicky vyvinutější květenství než modrásek očkovaný). Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2–3 týdny, možná je vnitrodruhová (kanibalismus) i mezidruhová konkurence s housenkami modráska očkovaného. Přežívá 3–6 housenek v jedné květní hlávce. Ve čtvrtém instaru larvy vypadávají pod živnou rostlinu, kde jsou po velmi rychlé adopci (4–6 minut) přeneseny mravenci do mravenišť. Mravenčím hostitelem je Myrmica rubra, příležitostně také M. scabrinodis. V mraveništích se housenky chovají jako predátoři a požírají larvy a kukly mravenců (obligátní myrmekofilie); nakonec se zde i kuklí. V hnízdech velkých kolonii Myrmica rubra může přežít až několik desítek housenek. Dospělci se vyskytují od července do srpna. Sají především na kvetoucích hlávkách krvavce totenu. Vytváří uzavřené populace, imaga jsou však schopna delších přeletů než imaga modráska očkovaného a jednotlivé mikrokolonie bývají navzájem propojené do systému metapopulací. Celkové rozšíření: Rozšíření modráska bahenního sahá od severu Pyrenejského poloostrova, přes severovýchodní Francii, Švýcarsko, jižní a střední Německo, jižní polovinu Polska, Rakousko, Maďarsko, Českou republiku, Slovensko, Rumunsko, sever Balkánského poloostrova, severovýchod Turecka, Kavkaz, na východ po střední Sibiř a Altaj. Vymřel a zpětně reintrodukován byl v Nizozemsku. Těžiště evropského výskytu modráska bahenního je ve střední Evropě, nejvíce recentních populací přežívá v České republice, jižním Polsku a v Německu. Rozšíření v ČR: V České republice je široce rozšířen a lokálně hojný, jako nejrozšířenější modrásek z rodu Maculinea, především v nivách při dolních a středních tocích řek. Nevystupuje do nejvyšších poloh. Během posledních let však lokalit značně ubývá (např. v současné době silně ustoupil na jižní a střední Moravě). Těžiště jeho výskytu je na severní Moravě, v Bílých Karpatech, na Českomoravské vrchovině a v jižních a východních Čechách. V některých oblastech (např. Ostravsko a Opavsko) je schopen osídlovat i podmáčené ruderály.


10

Ohrožení: Přestože na našem území dosud není přímo ohrožen (místy se však vyskytuje spolu s ohroženými modráskem očkovaným či modráskem hořcovým – M. alcon), je možné vymezit příčiny ústupu především na základě zahraničních zkušeností (v západní Evropě se jeho výskyt během druhé poloviny 20. století snížil o 20–50 %). Hlavním důvodem ústupu byly změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk, především odvodňování a následně přehnojování nebo rozorání stanovišť, případně sukcesní změny po ukončení hospodaření (zarůstání křovinami, náletem, invazními rostlinnými druhy). Ohrožujícím faktorem je rovněž aplikace insekticidů v okolí lokalit. Jako možnou příčinu ohrožení lze vidět i standardizovaný, masově aplikovaný nevhodný termín seče, obsažený v některých zemědělských dotačních titulech. Hlavním faktorem ohrožení je v současnosti celoplošná dvojí (na některých lokalitách i vícenásobná) strojová seč v nevhodném termínu.

b) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) Kategorie zákonné ochrany: silně ohrožený Červený seznam ČR: zranitelný (VU) Ekologie a biologie: hygrofil žijící především na extenzivně využívaných vlhkých krvavcových loukách se zachovalým vodním režimem, dnes spíše v podhorských oblastech. Preferuje výslunná stanoviště, chráněná před větrem. Dospělci se vyskytují od konce června do srpna v jedné generaci. Vrchol letového období samic je oproti samcům posunut asi o jeden týden. Sedentární populace, s malou disperzní schopností imag, v ideálním případě propojené do metapopulací. Sají především na květenství krvavce totenu a na bobovitých bylinách. Samice klade vajíčka jednotlivě na nerozvinuté, zcela zelené květní hlávky krvavce totenu (příležitostně dochází k mezidruhové konkurenci s housenkami modráska bahenního, který klade vajíčka o několik dní až týdnů později na stejné živné rostliny). V jedné květní hlávce přežívá obvykle pouze jedna housenka. Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2 – 3 týdny. Po dosažení čtvrtého instaru pak vypadávají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců Myrmica scabrinodis, méně často M. ruginodis (obligátní myrmekofilie). Při dlouhém adopčním obřadu (30–90 minut) vylučují housenky směs cukrů a amynokyselin z dorzální Newcomerovy žlázy a svým zkroucením napodobují tvar mravenčí larvy. Housenky v mraveništích přezimují poté i kuklí. V jednom mraveništi dokončí svůj vývoj jen několik housenek. Celkové rozšíření: Modrásek očkovaný je euroasijský druh – izolované populace od západní Francie, přes jižní a střední Německo, podhůří Alp, jižní polovinu Polska, Pobaltí, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajinu, Kavkaz, Ural, Kazachstán, Sibiř, Altaj, severní Čínu, Mongolsko po Dálný východ, Koreu a Japonsko. Vymřel v Nizozemsku (reintrodukován) a v Belgii.


11

Rozšíření v ČR: V minulosti byl v České republice velmi rozšířen a byl hojnější než příbuzný modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Ustoupil celoplošně a mnohem výrazněji než modrásek bahenní. Značný úbytek lokalit je zaznamenán především ve středních Čechách a na střední a severní Moravě. Relativně hojný je již pouze v jižních Čechách a na jihovýchodní Moravě (Uherskobrodsko, jižní svahy Vizovických vrchů a předhůří Bílých Karpat mimo CHKO), celkově je však dnes mnohem vzácnější než modrásek bahenní. Ohrožení: V rámci celé Evropy ustoupil ve druhé polovině 20. století o 20–50 %. Hlavní příčinou ústupu jsou změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk, především odvodňování a následně přehnojování nebo zornění, v menší míše pak sukcesní změny na opuštěných loukách (zarůstání dřevinami, tužebníkem či invazními rostlinnými druhy). Recentní nebezpečí představuje výsadba rychle rostoucích dřevin na luční pozemky. Na rozdíl od méně ohroženého modráska bahenního, který dokáže přežívat na celé řadě vlhkých lučních stanovišť s výskytem krvavce totenu, vyžaduje modrásek očkovaný členitější mikrostanoviště, typické pro jednosečné, ručně kosené louky. Toto určuje jeho úzká vazba na hostitelského mravence Myrmica scabrinodis, který nežije v trvale zamokřených depresích ani na rovném povrchu strojově sečených luk (kde přežívá mravenec Myrmica rubra, hostitel modráska bahenního). Ohrožujícím faktorem je rovněž aplikace insekticidů v okolí lokalit.

1.8 Předmět ochrany EVL se kterou je ZCHÚ v překryvu Předmětem ochrany v EVL Uhliska je modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) a jejich biotop.

1.9 Cíl ochrany ZCHÚ  zachování příznivého stavu nebo zlepšení stavu biotopu vhodného pro udrření a posílení populace modráska očkovaného (Maculinea teleius) a modráska bahenního (Maculinea nausithous)  zachování ekosystému podmáčených luk jakož i dalších habitatů na této lokalitě a udržení příhodných podmínek pro existenci populací rostlinných a živočišných druhů vázaných na tato prostředí


12

2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany

2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se rozkládá na ploše 54,9 ha cca 1,4 km západně od obce Březůvky na západně a východně orientovaných svazích Černého potoka a v jeho údolní nivě. Zájmové území je v nadmořské výšce 330 - 350 m n. m. Z klimatického hlediska spadá zájmové území do teplé oblasti T2, která se vyznačuje dlouhým teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, zima je zde krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8°C a průměrný roční srážkový úhrn 500 - 700mm. Charakteristika počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu ve °C průměrná teplota v červenci ve °C průměrná teplota v dubnu ve °C průměrná teplota v říjnu ve °C průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období v mm srážkový úhrn v zimním období v mm počet sněhových dnů počet dnů zamračených počet jasných dnů

hodnota

50 – 60 160 – 170 100 – 110 30 – 40 -2 – -3 18 – 19 8–9 7–8 90 – 100 350 – 400 200 – 300 40 – 50 120 – 140 40 – 50

Z geologického hlediska podklad tvoří flyšové vrstvy s převahou vápnitých jílovců (zlínské souvrství, vsetínské vrstvy) a v okolí vodních toků pak fluviální a deluviofluviální sedimenty. Geomorfologicky lokalita spadá do provincie Západní Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty, podsoustavy Moravsko-slovenské Karpaty, do celku Vizovická vrchovina, podcelku Zlínská vrchovina a okrsku 9c-1b-g Kudlovská vrchovina. Jedná se o členitou vrchovinu, tvořenou především flyšovými pískovci a jílovci zlínských vrstev, s erozně denudačním reliéfem rozčleněných hřbetů a údolí. Reliéf je svažitý, tvořený západně a východně orientovanými svahy Černého potoka. Z pedologického hlediska se v potoční nivě uplatňuje fluvizem glejová a luvizem oglejená, na svazích pak kambizem oglejená. Z botanického hlediska se jedná o hodnotné území. V roce 1993 zde byl proveden botanický inventarizační průzkum. Zjištěno bylo 141 druhů vyšších rostlin, mezi nimi ze Plán péče o přírodní památku Uhliska na období 2013 - 2023

13

vstavačovitých prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), který zde byl objeven až v r. 1995. Dále se vyskytuje např. pcháč potoční (Cirsium rivulare), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), mokřadní druhy ostřic a sítin, na sušších místech jetel horský (Trifolium montanum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), modřenec chocholatý (Muscari comosum), prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) aj. Objevily se zde i bledule jarní (Leucojum vernum) a sněženka předjarní (Galanthus nivalis), ty však nejsou původní, neboť zde byly vysazeny v recentní době. Faunistický výzkum zde byl zaměřen především na vodní brouky. Zaznamenáno zde bylo 45 druhů náležejících k šesti čeledím. Nález vodomila Cercyon sternalis patřil k prvním známým údajům o jeho výskytu na území České republiky (Boukal & Trávníček 1995). Za zmínku stojí i vzácný drobný potápník Hydroporus ferrugineus. Již dříve byla sledována fauna střevlíkovitých brouků, bylo zjištěno 34 druhů, např. střevlík zrnitý (Carabus granulatus), střevlík fialový (Carabus violaceus) a střevlíka Scheidlerova (Carabus scheidleri). V nahodilých sběrech ostatních čeledí bylo určeno dalších 32 druhů, celkem tedy bylo na tomto území zjištěno na 111 druhů brouků. Z motýlů se zde vyskytují dnes již vzácné a mizející druhy mokřadů - modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius) (oba hlavním předmětem ochrany ZCHÚ), hojný je ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Významným prvkem arachnofauny je křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Čistá voda v potoce, systém přehrazených příkopů a tůně umožňují výskyt ohrožených druhů obojživelníků, ze kterých zde byli nalezeni mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan ostronosý (Rana arvalis), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). V potoce se vyskytuje také rak říční (Astacus astacus). Z plazů byla zjištěna ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a užovka hladká (Coronella austriaca). Z ptáků je pozoruhodný výskyt krutihlava obecného (Jynx torquilla) a ťuhýka obecného (Lanius collurio).


14

2.2 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

název druhu

aktuální kategorie početnost nebo podle vyhlášky vitalita populace č. 395/1992 v ZCHÚ Sb.

popis biotopu druhu, další poznámky

Živočichové Vazba na extenzivně využívané vlhké louky se zachovalým vodním režimem a s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a mravenců rodu Myrmica. Vazba na extenzivně využívané vlhké louky se zachovalým vodním režimem a s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a mravenců rodu Myrmica.

modrásek bahenní (Maculinea nausithous)

Desítky až stovky jedinců

§2

modrásek očkovaný (Maculinea teleius)


§2

-

§3

-

§3

-

§3

-

§3

-

§3

-

§2

-

§3

nížinné louky

hnízdění

§2

Výskyt v hnízdním období.

hnízdění

§3

Výskyt v celé ZCHÚ.

Jedinci až desítky jedinců

§2

na vlhkých loukách, ale také na loukách s vysokým porostem a pastvinách

hnízdění

§2



§3

Vazba na teplá výslunná stanoviště.

užovka hladká (Coronella austriaca)


§2

slunné a kamenité křovinaté stráně a skaly, vyhledává rovněž různé hromady sutě a další suchá a křovinatá místa

ještěrka obecná (Lacerka agilis) ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) slepýš křehký (Anguis fragilis)

Desítky až stovky jedinců Desítky až stovky jedinců Desítky až stovky jedinců

§2


§2


§2


Desítky jedinců

§2

vlhké lesní lokality a louky v blízkosti vodních toků, mimo období kladení larev žije často daleko od vody

otakárek fenyklový (Papilio machaon) otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) batolec duhový (Apatura iris) batolec červený (Apatura ilia) bělopásek topolový (Limenitis populi) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri) žluva hajní (Oriolus obolus) ťuhýk obecný (Lanius collurio) chřástal polní (Crex crex) krutihlav obecný (Jynx torquilla) užovka obojková (Natrix natrix)

mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)


Druh s vazbou na miříkovité rostliny. Druh s vazbou na trnky a švestky. lesní cesty, okraje smíšených lesů, ve vlhkých údolích a na zarostlých pasekách lesní cesty, okraje smíšených lesů, ve vlhkých údolích a na zarostlých pasekách preferuje lesnatá údolí podél vodotečí, kde je častý na lesních světlinách, průsecích a podél lesních cest podmáčené či bažinaté louky, okraje vodních toků, též na ruderálních mokřadech

15

biotopy v blízkosti vod, údolí potoků či listnaté lesy, rozmnožuje se v lesních tůních, klidných úsecích potoků listnaté lesy, louky, v zemních děrách a v mechu v blízkosti toku, rozmnožuje se na menších vodních nádržích, lesních tůních a v kalužích rybníky, tůně, požární nádrže, louky, lesy, zahrady světlé listnaté a smíšené lesy a jejich okraje, paseky, louky, menší a střední nádrže, nevyhýbá se ani suším oblastem s lokalitami stepního charakteru dobře osluněná místa v blízkosti menších a středně velkých nádrží, vlhčí listnaté lesy, sady, parky, zahrady typickým místem výskytu a rozmnožování jsou malé dočasné vodní plochy, může se jednat i o vyjeté koleje na nezpevněných lesních cestách, upřednostňuje prosluněná nezastíněná místa.

čolek horský (Triturus alpestris)


§2

čolek obecný (Triturus vulgaris)


§2

Ropucha obecná (Bufo bufo)

desítky jedinců

§3

Skokan štíhlý (Rana dalmatina)

desítky jedinců

§2

Rosnička zelená (Hyla arborea)

desítky jedinců

§2

kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)


§2

rak říční (Astacus fluviatilis) Rostliny prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) lilie zlatohlávek (Lilium martagon)


§1

Vodní tok.

Desítky jedinců

§2

Podmáčené louky.

Desítky jedinců

§3

Podmáčené louky.

Desítky jedinců

§3

Lesní okraje.

2.3 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) historie využívání – Management v PP Uhliska provádí místní ZO ČSOP Zelené údolí v Doubravách, jejíž aktivity zde probíhají od roku 1990. Kromě členů organizace zajišťují údržbu studenti Gymnázia Zlín v rámci aktivity Ekoklubu. Lokalita Uhliska spolu se širším okolím celého údolí tak slouží zároveň jako biologická laboratoř pro teoretické i praktické studium ekosystémů. Louky jsou v současnosti využívány jako pastviny pro hovězí dobytek a jsou zajištěny elektrickými ohradníky. Díky soustavné péči pracovníků ochrany přírody ve spolupráci s některými vlastníky, uživateli a ekologickými iniciativami se stav území neustále zlepšuje (Elsnerová et al. 1996, Podešva 2010). Z dobového (1950) leteckého snímku je patrné, že lokalita byla i v minulosti podobného charakteru jako v současnosti (nebyla zalesněna). Luční společenstva byla však rozsáhlejší a využívána vesměs k produkci sena a v menší míře k pastvě a částečně také jako pole, zejména východní část lokality. V osmdesátých letech 20. století, kdy se tehdejší JZD pokoušelo o intenzívní hospodaření i na této lokalitě, zde byly některé části luk rozorány a osety travní směsí a později tu byly vykopány i odvodňovací strouhy. Počátkem devadesátých let byla ústí odvodňovacích příkopů do potoka přehrazena a dnes přispívají k Plán péče o přírodní památku Uhliska na období 2013 - 2023

16

zadržování vody na území. Příhodné podmínky v nich rovněž nachází pestrá fauna obývající mělké lentické biotopy. Současná tvář lokality byla formována činností člověka od pozdního středověku, kdy se tu pálilo dřevěné uhlí (to ostatně naznačuje i dochovaný název) a na vyklučených plochách vznikaly louky. Také se traduje, že v tomto údolí se ukrývali lidé z nedaleké vesnice před nejrůznějšími hordami středověkých nájezdníků. V současnosti se v zájmovém území rozkládá honitba 7213110108 Březůvky Doubravy. Využívání lokality pro zájmy myslivosti není při současném rozsahu v rozporu s ochrannou ZCHÚ. Podél Černého potoka prochází biokoridor lokálního významu. b) ohrožení lokality  Celoroční spásání píce skotem ve východní části ZCHÚ bez ponechávání nepasených enkláv. Tím by mohlo docházet k omezení výskytu živné rostliny krvavce totenu (platí pro oba druhy motýlů společně).  Chemizace lokality - je nutné zamezit jakékoli chemizaci v lokalitě (například likvidaci křovin herbicidy, použití insekticidů nebo fungicidů v lesních porostech) a pokusit se ji vyloučit nebo alespoň regulovat i v přilehlém okolí.  Zarůstání lokality lesem zejména v západní části v okolí potoka – ztráta biotopu předmětů ochrany.  Absence kosení vlhkých a podmáčených luk  Kosení nevhodnou mechanizací vlhkých luk (rotační bubnové sekačky).  Šíření porostu rákosu na vlhkých stanovištích.  Odvodnění území a regulace potoka, likvidace břehových porostů.  Rozorání okrajových suchých partií.  Zavážení tůněk, likvidace hrázek v příkopech.

2.4 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy  LHO, LHP zařizovací obvod 1214 – Luhačovice  Územní plán obce Doubravy

2.5 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Lesy na pozemcích určených k plnění funkce lesa se rozkládají na ploše 5,3741 ha – to je asi 8 % plochy území. Jedná se karpatské dubohabřiny a olšiny. Lesní pozemky byly do ZCHÚ začleněny spíše z důvodů arondace lokality. Hlavní předmět ochrany se v lesních biotopech nevyskytuje.


17

Z výše popsaných důvodů mají lesy v této ZCHÚ podružnou důležitost a je jim i v následujícím textu věnována menší pozornost než nelesním pozemkům, které jsou biotopem a místem výskytu předmětu ochrany. Lesní hospodářský plán (LHP) a lesní hospodářské osnovy (LHO) pro zařizovací obvod 1214 - Luhačovice zpracoval Lesoprojekt Kroměříž. Jejich platnost je od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013.

2.5.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky pokrývají přibližně 45 ha a tvoří tak valnou většinu plochy ZCHÚ (lesní pozemky tvoří asi 5 ha). Asi 2/3 těchto pozemků tvoří trvalé travní porosty a většinu zbytku plochy pak orná půda, která je však v současnosti zatravněna a využívána jako pastvina. Menší část tvoří mokřadní a vlhké louky, jež se rozkládají zejména v údolní nivě Černého potoka a její blízkosti. Tyto louky jsou většinou v původní přírodní památce Uhliska a jsou z velké části pravidelně udržovány kosením. Ve východní části lokality je na ploše asi 1 ha vysazen ovocný sad (slivoň) stáří asi 5-10 let. Na lokalitě je několik menších remízků tvořených většinou neudržovanými ovocnými stromy (zejména slivoně) a keři (trnka obecná, bez černý a další). Některé remízky skot využívá jako úkryt před sluncem. Na celé ploše pastvin jsou ponechány poměrně hustě i víceleté nedopasky a v některých se již objevuje růže šípková. Menší plocha ve východní části je silně ruderalizovaná a zarůstá keřovým náletem – bývalé hnojiště.

2.5.3 Základní údaje o vodních tocích Centrální částí ZCHÚ protéká Černý potok. V ZCHÚ je asi 1,8 km toku od 8 řkm do přibližně 9,8 řkm. Vodní tok je lemován bohatými břehovými porosty (olšiny). Tok současně tvoří páteř funkčního lokálního biokoridoru. Další charakteristiky toku v tabulce níže. ID vodního toku: Název vodního toku: Inventární číslo podle CEVT: Celková délka vodního toku: Významnost toku: ID pramenného úseku toku: ID posledního úseku toku: Horní styčník recipientu (řkm 0=ústí nebo státní hranice): ID recipientu: Název recipientu: ID hlavního povodí: Název hlavního povodí:


408990000100 Černý potok 11,679 řkm páteřní tok základního hydrologického povodí 408990000100 409010002100 1,964 řkm 408960000100 Ludkovický p. 4 Dunaj

18

2.5.4 Přehled dílčích ploch Zájmové území bylo pro potřeby ochrany přírody rozděleno do 20 dílčích ploch. Při rozdělování ZCHÚ do dílčích ploch jsme vycházeli především z hranic přírodní památky Uhliska, charakteru vegetace, konfigurace terénu, vedení cest a hospodářských aktivit.

Dílčí plocha A (5,33 ha) Protáhlá plocha tvořící páteř celé ZCHÚ. Jde o koryto Černého potoka a jeho břehové porosty. Celé koryto je obklopenou poměrně zapojenými břehovými porosty, především olšinami. Tok přirozeně meandruje a vytváří řadu tišin, vodních zákrutů a periodických tůní. Dílčí plocha B (0,98 ha) Pcháčová podmáčená louka. Ze západu navazuje louka s bohatým výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) až k horní straně svahu (OP). Plochou prochází hlavní přístupová cesta do ZCHÚ. U této cesty je umístěna informační tabule o PP Uhliska. Dílčí plocha C (1,69 ha) Plocha s trvalým travním porostem v západní části ZCHÚ. Plocha se rozkládá na mírně ukloněném východně orientovaném svahu. Mezofilní louky jsou pravidelně koseny do konce června. Při jejich okrajích však expanduje les, který plochu z části obklopuje. Dílčí plocha D (0,34 ha) Tato plocha je tvořena pcháčovou loukou, která je z podstatné většiny obklopena lesem a není pravidelně kosena. Les do plochy poměrně silně expanduje. Plocha se rozkládá na mírně ukloněném svahu s JV orientací. Při J patě svahu je potok s pobřežní olšinou. Na druhé straně potoka je pak rovněž menší louka (mimo území ZCHÚ). Dílčí plocha E (0,82 ha) Lesní porost - dubohabřina. Lesní pozemky tvoří většinu plochy, ale lesní porost se podstatně rozšířil i na okolní pozemky vedené jako TTP. Dílčí plocha F (1,83 ha) Nekosená, poměrně rozlehlá pcháčová louka s ojedinělým výskytem křovin a skupinkami stromů (olše, vrba). Plocha navazuje na koryto potoka a jeho břehové porosty. Plochou prochází přehrazený starý odvodňovací kanál. Dílčí plocha G (0,46 ha) Jde o menší plochu protáhlého tvaru mezi pcháčovou loukou a lesním porostem, který do plochy silně expanduje. Plocha je na mírně ukloněném VVJ orientovaném svahu a se zajímavými xerotermními společenstvy. Prochází tudy hlavní přístupová cesta. Dílčí plocha H (0,79 ha) Podmáčené louky s výskytem vstavačovitých rostlin. Plocha je pravidelně kosena. V jižní části jsou vyhloubené dvě tůně s výskytem čolka horského, čolka obecného a dalších obojživelníků.


19

Dílčí plocha CH (0,55 ha) Plocha na mírně ukloněném svahu s JV orientací. Porost je tvořen převážně trvalým travním porostem. Ve střední části plochu protíná asi 10m široký pás stromů a plochu tak rozčleňuje na dvě mezofilní louky, které jsou pravidelně koseny do konce června. Při pásu stromů je vybudována terénní základna ZO ČSOP Zelené údolí v Doubravách. Jde o přístřešek, suché WC a několik dřevěných stolů. Nedaleko se nachází ohniště. Plochou prochází přístupová cesta. Dílčí plocha I (0,24 ha) Jedná se o relativně malou plochu na jižně orientovaném svahu. Vegetace je tvořena xerotermním trvalým travním porostem a v severním výběžku pak šířícím se lesem. Je zde výskyt poměrně vzácného sklípkánka černého (Atypus piceus). Do plochy silně expanduje lesní porost – výskyt výhonků habru obecného (Carpinus betulus). Dílčí plocha J (1,07 ha) Lužní les s dominancí vrby (Salix sp.) a olše lepkavé (Anus glutinosa). Bohatý bylinný i keřový podrost. Drobné tůně. Dílčí plocha K (0,47 ha) Malá plocha tvořena dle KN převážně trvalým travním porostem a v menší míře u jižní strany plochy pak lesním pozemkem. Do nelesních ploch však les silně expanduje a tvoří již asi 50% jejich plochy. Ve výsledku je plocha silně zarostlá dřevinami a zbylé trvalé travní porosty nejsou koseny. Jde o vlhká až středně vlhká stanoviště. Plochou prochází přístupová cesta. Z východu na plochu navazují olšiny. Dílčí plocha L (1,31 ha) Plocha v severním části ZCHÚ tvořená převážně trvalým travným porostem do kterého expanduje les z okolních ploch. Travní porosty jsou z části pravidelně koseny. V jižní části plochy je menší louka na východně orientovaném svahu s neudržovaným, keři zarůstajícím porostem. Ze západu k ploše přiléhá lesní porost, z východu olšiny Černého potoka. Dílčí plocha M (0,60 ha) Úzká plocha na severu ZCHÚ tvořená korytem Černého potoka a jeho břehových porostů. Východní strana plochy je tvořena lučním porostem charakteru lesní světliny. Plocha je obklopena lesem, který se do ní šíří. Na ploše je upravená zastřešená studánka Garlíkova studánka. Dílčí plocha N (1,09 ha) Plocha s trvalým travním porostem v severním výběžku ZCHÚ. Jde o mezofilní až vlhké louky na západně orientovaném mírném svahu. V jižní části plochy je louka silně zarůstající zmlazením olše. Louky v posledních letech nekoseny. Z východu plocha obklopena lesním porostem, ze západu porostem olšin Černého potoka. Dílčí plocha O (9,64 ha) Rozlehlá plocha tvořená pastvinou skotu. Ojedinělý výskyt ovocných stromů (zejména slivoně) v rozpadajících se stromořadí. V centrální části plochy menší porost lesního Plán péče o přírodní památku Uhliska na období 2013 - 2023

20

charakteru podél cesty. V tomto porostu se vyhledává úkryt pasoucí skot. Plocha je na západně mírně ukloněném orientovaném svahu. Pastvina je extenzivně využívána pro kontinuální pastvu skotu. Na celé ploše přítomnost velkého množství nedopasků. V některých z nich již rostou křoviny jako růže šípková (Rosa canina). Z východní strany na plochu navazují další pastviny. Ze západní strany pak navazují z menší části vlhké louky a hlavně olšiny v Černého potoka. Dílčí plocha P (0,71 ha) Menší plocha v centrální části ZCHÚ tvořená lesním pozemkem. Jde o středně vlhké stanoviště při spodní straně mírně ukloněného svahu se západní orientací. Dílčí plocha R (18,28 ha) Největší dílčí plocha celá tvořená trvalým travním porostem, jež je využíván jako extenzivní pastvina s kontinuální pastvou skotu. Na celé ploše přítomnost velkého množství nedopasků. V některých z nich již rostou křoviny jako růže šípková (Rosa canina). Ojedinělý výskyt menších remízků křovin a ovocných stromů. V minulosti z části využívána jako orná půda. Z východu a severu plocha obklopena lesem. Z jihu a západu navazují většinou pastviny nebo v menší míře les. Plocha z části na západně a jižně ukloněných mírných svazích a z části na plochém hřbetu kopce. .Dílčí plocha S (0,79 ha) Menší plocha s ruderálním porostem a rychle se rozrůstajícím keřovým patrem (bez černý, růže šípková …). V minulosti zde bylo hnojiště. V jižní části stromový porost. Dílčí plocha T (3,6 ha) Plocha s mezofilní, místně až vlhkou loukou s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) využívanou pro extenzivní kontinuální pastvu skotu. Jde o plochu na jižně a východně orientovaných mírných svazích. Z jihu, východu a z části i ze severu je plocha obklopena lesním porostem. Ze západu pak navazuje za mezí s keřovým porostem pastvina. Dílčí plocha U (1,1ha) Plocha protáhlého tvaru na plochém hřbetu téměř celá obklopena pastvinou. Pouze z východu navazuje les. Jedná se o oplocený pozemek s trvalým travním porostem a nově vysazeným ovocným sadem slivoní (asi 5 – 10 let stáří)

Příloha: Příloha č. T2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v ZCHÚ Uhliska


21

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území

a) péče o biotop Management území by se měl zaměřit na zachování vhodného vodního režimu na vlhkých a podmáčených loukách, tzn. zamezení odvodňování luk, zasypávání sníženin, narušování přehrádek kanálů atd. Vhodné jsou úpravy vodního režimu na plochách, v minulosti nevhodně meliorovaných (např. výstavba hrázek na kanálech vedených loukami, rušení bývalých meliorací). Zcela nepřípustné je odvodňování vlhkých luk a naopak je třeba přistoupit k rušení bývalých meliorací. Obdobně nepřípustné jsou jakékoli snahy zalesňovat stávající luční lokality. Nepřípustné jsou rovněž chemické zásahy (hnojení, insekticidy). Louky je nutno pravidelně kosit, popřípadě přepásat před dobou letu imag, tedy v době „normální" červnové senoseče (do 15. června), nikoli však později. Vlhké a mokřadní louky je vzhledem k množství biomasy vhodné kosit 2x za rok, poprvé do 15. 6. a podruhé od 15. 8., aby nedošlo k negativnímu zásahu do biotopu modrásků rodu Maculinea. Kosení (pastvu) luk je nutné provádět vždy mozaikovitě (tj. v pruzích, šachovnici apod.) tak aby byly kontinuálně zachovány plochy s kvetoucími rostlinami jako zdroj nektaru pro hmyz. Kvetoucí prstnatce pleťové (D.incarnata) je potřebné obkosit, nebo části luk s jejich výskytem pokosit poprvé až po době zralosti semeníků prstnatců (po 20.8.). Kosení na malých plochách v obtížném terénu provádět ručně, na větších (nad 1 ha) pomocí lištové sekačky se zvýšenou lištou. Na vhodných (např. nepodmáčených) místech a při větší rozloze plochy je možné ke kosení použít i samohybnou lištovou sekačku nebo traktor s lištou. Při mozaikové seči (pastvě) v daném roce posekat (spást) jen část příslušné louky. Část neposečené plochy suchých stanovišť (do 10% celkové plochy) ponechat pro obnovu banky semen a jako úkryt a místo pro rozmnožování živočichů po dobu jednoho kalendářního roku v pásu nepokosené, v následujícím roce ho zařadit do ploch kosených a ponechat bez kosení pás na jiném místě. Vhodným doplňkem kosení je narušování vegetačního pokryvu. Na vybraných místech vynecháme z kosení zájmové jedince vzácných a chráněných druhů rostlin, v období zralosti semen se v létě a na podzim vyhrabáváním odstraňuje stařina a mech nebo se ručně skopáním vytvářejí volné plošky s obnaženou půdou, které umožňují lepší klíčení a uchycování semenáčků. U suchých stanovišť je celoplošná druhá seč (po 15.8.) méně vhodná, vždy by měla zůstat část plochy nepokosená (střídavě v minimálně 5 metrů širokých pásech). Nevhodná je také trvalá přítomnost hospodářských zvířat. Pravidla pro podíl dočasně neposečených (nepasených) ploch jsou: při rozloze lokality do 1 ha – 1/2 lokality; při rozloze do 5 ha – 1/3 lokality, při rozloze nad 5 ha – 1/4 lokality.


22

V případě šíření některých druhů rostlin (ostružiník, třtina křovištní, pcháč zelinný, rákos), který může mít invazní charakter, je třeba upravit termín a četnost sečí (2 seče za rok, první do poloviny června). Dále je potřeba průběžně odstraňovat případné nálety dřevin. Pastva na lokalitě, zejména ve východní rozlehlé části, je velmi vhodný a levný způsob údržby lokality a je žádoucí hledat s vlastníky či uživateli pozemků kompromisní řešení pastvy. Bude zřejmě nutno ustoupit ze zásady pastvy pouze do 15. června na celé ploše. Vzhledem k rozloze lokality a jejímu extenzivnímu způsoby využívání je možné tolerovat udržení tohoto režim pouze asi na ½ plochy, s upřednostněním dílčí plochy O a plochy v OP PP. Pro všechny typy lučních lokalit a výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) jsou nejdůležitější termíny sečí (viz výše), aby nedošlo k pokosení porostu živných rostlin a tak k výraznému negativnímu zásahu do biotopu předmětu ochrany - modrásků rodu Maculinea. Údržba lučních porostů je nutná a nezbytná také pro zachování populací trávních mravenců, kteří mají nezastupitelnou funkci pro vývojová stadia předmětu ochrany (odnáší a krmí v mraveništi larvy modrásků), některé druhy mravenců opouští i jen jeden rok neudržované louky. Relativně náročnější na údržbu biotopu je modrásek očkovaný (Maculinea teleius), vliv managementu na jeho populaci je třeba zatím každoročně sledovat. Lesní lemy šířící se do lučních společenstev je třeba potlačit a udržet tak bezlesí v původní velikosti, rozrůstání lesa do luk je zmenšováním biotopu předmětu ochrany a vytváření bariéry pro pohyb imág motýlů. Tuto redukci je však třeba dělat s ohledem na další druhy organismů vázaných na tento biotop a redukci proto provádět po částech. Například zredukovat lesní porost na původní hranici lesa v polovině obvodu louky a po regeneraci, či znovu vytvoření lesního lemu, zredukovat druhou část expandujícího lesa, případně postupně lesní porost na původní hranici lesa prosvětlovat a nakonec ponechat jedinečné dlouhověké dřeviny (dub, buk, jilm, jedle) jako osluněné solitéry mimo les. Bezlesí, jež se nachází na lesních pozemcích, je vhodné převést na trvalé travní porosty.

d) péče o druhy Pokud budou dodrženy zásady péče uvedené výše (péče o biotop), budou zabezpečeny podmínky pro vhodný rozvoj zoologické (především bezobratlých) i floristické složky ekosystému. Na základě aktualizace inventarizačních průzkumů může být vhodná úprava zejména termínu sečí některých částí lučních porostů s živnými rostlinami pro vzácné skupiny motýlů na ploše ZCHÚ a realizace standardních opatření na podporu výskytu živočichů jako je např. ponechání hroubí a materiálu po kosení na hromadách na okrajích udržovaných ploch, vybudování kamenné zídky, instalace hnízdních budek pro ptáky a přikrmování v zimním období, skopání stěny, vytváření tůněk a napajedel, dosadba vzácných druhů dřevin apod.

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území


23

Dílčí plocha A (5,33 ha)  Břehové porosty na 2 – 4 místech prosvětlit tak aby vznikla 10-20 m široká mezera zlepšení komunikace metapopulací hmyzu  Biomasu je možné na vhodném místě deponovat pro zvýšení diverzity prostředí. Ze silnějšího dřeva vytvořit na vhodných osluněných místech v ZCHÚ broukovitě (část dřeva zapustit do půdy). Dílčí plocha B (0,98 ha)  Louku kosit ručně nebo lištovou sekačkou se zvýšenou lištou, jednou ročně do 20. června  Veškerou biomasu odstranit (usušenou nebo čerstvou). Dílčí plocha C (1,69 ha)  Louku kosit lištovou sekačkou, nebo jinou lehkou mechanizací se zvýšenou lištou, jednou ročně do 15. června, v prostorové mozaice – 1/3 plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy).  Les expandující do louky radikálním způsobem v zimním období potlačit. Redukci rozložit do dvou fází v pětiletém odstupu – v jednom roku zredukovat pouze jednu polovinu lesního lemu.  Veškerou biomasu vzniklou při kosení a redukci expandujícího lesa odstranit mimo ZCHÚ (biomasu z redukce expandujícího lesa je možné na vhodném místě spálit).  Ze silnějšího dřeva vytvořit na vhodných osluněných místech v ZCHÚ broukovitě (část dřeva zapustit do půdy). Dílčí plocha D (0,34 ha)  Louku kosit lištovou sekačkou, nebo jinou lehkou mechanizací se zvýšenou lištou, jednou ročně do 15. června v prostorové mozaice – 1/2 plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy).  Les expandující do louky radikálním způsobem v zimním období potlačit. Redukci rozložit do dvou fází v pětiletém odstupu – v jednom roku zredukovat pouze jednu polovinu lesního lemu.  Veškerou biomasu vzniklou při kosení a redukci expandujícího lesa odstranit mimo ZCHÚ (biomasu z redukce expandujícího lesa je možné na vhodném místě spálit).  Břehové porosty potoku v J části plochy bez zásahu. Dílčí plocha E (0,82 ha)  Postupovat dle platných LHO.  Vhodné je prosvětlení porostu a ponechání 10 – 15 stromů na dožití. Dílčí plocha F (1,83 ha)  Louku kosit ručně nebo lištovou sekačkou se zvýšenou lištou, jednou ročně do 20. června  Veškerou biomasu odstranit (usušenou nebo čerstvou). Dílčí plocha G (0,46 ha)


24

 Louku kosit lištovou sekačkou se zvýšenou lištou jednou ročně do 15. června v prostorové mozaice – 1/2 plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy)  Menší enklávy zajímavých xerotermních společenstev je možné kosit až v průběhu srpna – září.  Les expandující do louky radikálním způsobem v zimním období potlačit. Redukci rozložit do dvou fází v pětiletém odstupu – v jednom roku zredukovat pouze jednu polovinu lesního lemu.  Veškerou biomasu vzniklou při kosení a redukci expandujícího lesa odstranit mimo ZCHÚ (biomasu z redukce expandujícího lesa je možné na vhodném místě spálit). Dílčí plocha H (0,79 ha)  Louku kosit ručně nebo lištovou sekačkou se zvýšenou lištou, jednou ročně do 20. června  Plochy s rákosem je vhodné kosit min. 2x ročně  Obsékat kvetoucí vstavače.  Veškerou biomasu odstranit (usušenou nebo čerstvou). Dílčí plocha CH 0,55 ha)  Louku kosit lištovou sekačkou, nebo jinou lehkou mechanizací se zvýšenou lištou, jednou ročně do 15. Června, v prostorové mozaice – 1/2 plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy).  Les expandující do louky radikálním způsobem v zimním období potlačit. Redukci rozložit do dvou fází v pětiletém odstupu – v jednom roku zredukovat pouze jednu polovinu lesního lemu.  Veškerou biomasu vzniklou při kosení a redukci expandujícího lesa odstranit mimo ZCHÚ (biomasu z redukce expandujícího lesa je možné na vhodném místě spálit).  Pás stromů rozdělující plochu radikálním způsobem prosvětlit Dílčí plocha I (0,24 ha)  Louku kosit lištovou sekačkou nebo ručně jednou ročně v období srpen – září  Les expandující do louky radikálním způsobem v zimním období potlačit. Redukci rozložit do dvou fází v pětiletém odstupu – v jednom roku zredukovat pouze jednu polovinu lesního lemu.  Veškerou biomasu vzniklou při kosení a redukci expandujícího lesa odstranit mimo ZCHÚ (biomasu z redukce expandujícího lesa je možné na vhodném místě spálit – mimo tuto dílčí plochu). Dílčí plocha J (1,07 ha)  Lužní porost ponechat přirozenému vývoji.  Podél cesty provést prosvětlení porostu (pás podél cesty šířky asi 10 m) tak aby vzniklo otevřené spojení mezi loukami (komunikace metapopulací hmyzu).  Po prosvětlení pásu každoroční kosení do 15. června ručně nebo lištovou sekačkou.  Část biomasy je možné na vhodném místě v ZCHÚ deponovat pro zvýšení diverzity prostředí. Ze silnějšího dřeva vytvořit na vhodných osluněných místech v ZCHÚ


25

broukovitě (část dřeva zapustit do půdy). Zbytek odstranit mimo ZCHÚ. Travní hmotu odstranit. Dílčí plocha K (0,47 ha)  Les expandující do louky radikálním způsobem v zimním období potlačit. Redukci rozložit do dvou fází v pětiletém odstupu – v jednom roku zredukovat pouze jednu polovinu lesního lemu.  Louku kosit lištovou sekačkou se zvýšenou lištou jednou ročně do 15. června v prostorové mozaice – 1/2 plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy)  Veškerou biomasu vzniklou při kosení a redukci expandujícího lesa odstranit mimo ZCHÚ (biomasu z redukce expandujícího lesa je možné na vhodném místě spálit). Dílčí plocha L (1,31 ha)  Les expandující do louky radikálním způsobem v zimním období potlačit. Redukci rozložit do dvou fází v pětiletém odstupu – v jednom roku zredukovat pouze jednu polovinu lesního lemu.  Louku kosit lištovou sekačkou se zvýšenou lištou jednou ročně do 15. června v prostorové mozaice – 1/3 plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy)  Veškerou biomasu vzniklou při kosení a redukci expandujícího lesa odstranit mimo ZCHÚ (biomasu z redukce expandujícího lesa je možné na vhodném místě spálit).

Dílčí plocha M (0,60 ha)  Les expandující do louky radikálním způsobem v zimním období potlačit. Redukci rozložit do dvou fází v pětiletém odstupu – v jednom roku zredukovat pouze jednu polovinu lesního lemu.  Louku kosit lištovou sekačkou se zvýšenou lištou jednou ročně do 15. června v prostorové mozaice – 1/3 plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy)  Veškerou biomasu vzniklou při kosení a redukci expandujícího lesa odstranit mimo ZCHÚ (biomasu z redukce expandujícího lesa je možné na vhodném místě spálit). Dílčí plocha N (1,09 ha)  Les a olšiny expandující do louky radikálním způsobem v zimním období potlačit. Redukci rozložit do dvou fází v pětiletém odstupu – v jednom roku zredukovat pouze jednu polovinu lesního lemu.  Louku kosit lištovou sekačkou se zvýšenou lištou jednou ročně do 15. června v prostorové mozaice – 1/3 plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy). V prvních letech kosit části s náletem dřevin a ponechávat nekosené plochy bez náletu.  Veškerou biomasu vzniklou při kosení a redukci expandujícího lesa odstranit mimo ZCHÚ (biomasu z redukce expandujícího lesa je možné na vhodném místě spálit). Dílčí plocha O (9,64 ha) Plán péče o přírodní památku Uhliska na období 2013 - 2023

26

 Plochu je možné udržovat extenzivní pastvou skotu (nebo lépe ovcí). Pětinu plochy ponechat vždy vůbec nepasenou (každý rok ponechat nepasenou jinou část plochy). Navíc je nutné alespoň na polovině (lépe 2/3) pasené plochy pást pouze do 15. června (střídat meziročně pasené a nepasené plochy).  V případě údržby pastvou ponechávat na pasené ploše nedopasky, ale sledovat jejich množství a v případě nárůstu jejich pokryvnosti nad 10% plochy je redukovat kosením, přičemž přednostně likvidovat starší nedopasky s výskytem juvenilních stádií křovin. Při likvidaci nedopasků je třeba dávat pozor na případná mraveniště a neporušovat je.  V případě ukončení pastvy louku kosit lištovou sekačkou, nebo jinou vhodnou mechanizací se zvýšenou lištou (možné použít i traktor), jednou ročně do 15. června v prostorové mozaice (např. pásy asi 10m široké). Pětinu plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy).  V případě údržby kosení veškerou biomasu odstranit mimo ZCHÚ.  Lesní remízky ponechat bez zásahu – pouze v případě jeho rozšiřování ho zredukovat na původní rozlohu.  Ovocné stromy ponech bez zásahu. Dílčí plocha P (0,71 ha)  Postupovat dle platných LHO.  Vhodné je prosvětlení porostu a ponechání 10 – 15 stromů na dožití.

Dílčí plocha R (18,28 ha)  Plochu je možné udržovat extenzivní pastvou skotu (nebo lépe ovcí). Pětinu plochy ponechat vždy vůbec nepasenou (každý rok ponechat nepasenou jinou část plochy). Navíc je nutné alespoň na polovině pasené plochy pást pouze do 15. června (střídat meziročně pasené a nepasené plochy).  V případě údržby pastvou ponechávat na pasené ploše nedopasky, ale sledovat jejich množství a v případě nárůstu jejich pokryvnosti nad 10% plochy je redukovat kosením, přičemž přednostně likvidovat starší nedopasky s výskytem juvenilních stádií křovin. Při likvidaci nedopasků je třeba dávat pozor na případná mraveniště a neporušovat je.  V případě ukončení pastvy louku pokosit mechanizací se zvýšenou lištou (možné použít i traktor) jednou ročně do 15. června v prostorové mozaice (např. pásy asi 10 20m široké). Pětinu plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy).  V případě údržby kosení veškerou biomasu odstranit mimo ZCHÚ nebo na vhodném místě deponovat.  Lesní remízky ponechat bez zásahu – pouze v případě jeho rozšiřování ho zredukovat na původní rozlohu.  Ovocné stromy ponech bez zásahu. Dílčí plocha S (0,79 ha)  Lesní remízek ponechat bez zásahu – pouze v případě jeho rozšiřování ho zredukovat na původní rozlohu. Plán péče o přírodní památku Uhliska na období 2013 - 2023

27

 Veškeré křoviny jednorázově odstranit v zimním období.  Travnaté plochy kosit v prvních 5 letech po odstranění křovin každoročně dvakrát (červen, září). V dalších letech jednou ročně do 15. června – přičemž 1/3 plochy ponechat bez pokosení (každoročně střídat nepokosené plochy).  Veškerou biomasu vzniklou při kosení a redukci křovin odstranit mimo ZCHÚ (biomasu z redukce křovin je možné na vhodném místě spálit). Dílčí plocha T (3,60 ha)  Plochu je možné udržovat extenzivní pastvou skotu (nebo lépe ovcí). Pětinu plochy ponechat vždy vůbec nepasenou (každý rok ponechat nepasenou jinou část plochy). Navíc je nutné alespoň na polovině (lépe 2/3) pasené plochy pást pouze do 15. června (střídat meziročně pasené a nepasené plochy).  V případě údržby pastvou ponechávat na pasené ploše nedopasky, ale sledovat jejich množství a v případě nárůstu jejich pokryvnosti nad 10% plochy je redukovat kosením, přičemž přednostně likvidovat starší nedopasky s výskytem juvenilních stádií křovin. Při likvidaci nedopasků je třeba dávat pozor na případná mraveniště a neporušovat je.  V případě ukončení pastvy louku kosit lištovou sekačkou, nebo jinou mechanizací se zvýšenou lištou (možné použít i traktor), jednou ročně do 15. června v prostorové mozaice (např. pásy asi 10m široké). Pětinu plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy).  V případě údržby kosením veškerou biomasu odstranit mimo ZCHÚ.  Lesní remízky ponechat bez zásahu – pouze v případě jeho rozšiřování ho zredukovat na původní rozlohu.  Les expandující do louky radikálním způsobem v zimním období potlačit. Redukci rozložit do dvou fází v pětiletém odstupu – v jednom roku zredukovat pouze jednu polovinu lesního lemu.  Ovocné stromy ponech bez zásahu. Dílčí plocha U (1,10 ha)  Kosit lištovou sekačkou nebo ručně jednou ročně do 15. června nebo po 15. srpnu v prostorové mozaice (např. pásy asi 10 m široké).  Nepoužívat biocidy.  Biomasu odstranit mimo ZCHÚ nebo na vhodném místě deponovat. Příloha: Příloha č. T 2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v ZCHÚ Uhliska


28

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ZCHÚ 1. v celé lokalitě je vyloučeno použití biocidů 2. pastva je vhodný prostředek údržby lokality, za předpokladu splnění podmínek uvedených u jednotlivých dílčích ploch (pastva na části plochy pouze do 15. června, každoročně ponechání části plochy bez pastvy, ponechání a kontrola množství nedopasků) 3. využívání trvalých travních porostů pro produkci sena je možná pouze za dodržení podmínek stanovených u jednotlivých dílčích ploch (kosení jednou ročně do 15. června, ponechání neposečených ploch) 4. přeměna trvalých travních porostů v les nebo ornou půdu je nepřípustné 5. prořezávka olší a břehových porostů nesmí být provedena holosečí 6. nehnojit a nepodsívat kulturními druhy trav v sušších částech luk

3.3 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností OP má rozlohu 5,1 ha a navazuje na ZCHÚ v jeho JZ části na východně ukloněném mírném svahu. Jedná se o vlhkou až mezofilní louku s bohatým výskytem totenu lékařského Plán péče o přírodní památku Uhliska na období 2013 - 2023

29

(Sanguisorba officinalis) a hnízd mravenců rodu Myrmica, jež podmiňují trvalou existenci druhu. Plocha je v současnosti extenzivně pasena skotem a občas kosena. Cenou částí OP je jižně orientovaná xerotermní stráň při severním okraji OP. Jde o nepoužívané zahloubené polní cesty v současnosti zarůstající náletovými dřevinami. Z části o tuto stráň pravidelným kosením pečuje ZO ČSOP Zelené údolí. Z pohledu hlavního předmětu ochrany je plocha v OP velmi perspektivní pro jeho výskyt a další šíření. Byl zde zaznamenán jeho výskyt (Šnajdarová 2011).

Dílčí plocha A-OP (4,53 ha)  Plochu je možné udržovat extenzivní pastvou skotu (nebo lépe ovcí). Pětinu plochy ponechat vždy vůbec nepasenou (každý rok ponechat nepasenou jinou část plochy). Navíc je nutné alespoň na polovině (lépe 2/3) pasené plochy pást pouze do 15. června (střídat meziročně pasené a nepasené plochy).  V případě údržby pastvou ponechávat na pasené ploše nedopasky, ale sledovat jejich množství a v případě nárůstu jejich pokryvnosti nad 10% plochy je redukovat kosením, přičemž přednostně likvidovat starší nedopasky s výskytem juvenilních stádií křovin. Při likvidaci nedopasků je třeba dávat pozor na případná mraveniště a neporušovat je.  V případě ukončení pastvy louku kosit lištovou sekačkou, nebo jinou mechanizací se zvýšenou lištou (možné použít i traktor), jednou ročně do 15. června v prostorové mozaice (např. pásy asi 10m široké). Pětinu plochy ponechat vždy neposečenou (každý rok ponechat neposečenou jinou část plochy).  Meziročně lze pastvu a kosení kombinovat.

Dílčí plocha B-OP (0,57 ha)  Xerotermní stanoviště (pás od cesty na sever) při severní straně plochy radikálně prosvětlit  Následně každoročně kosit ručně nebo listovou sekačkou, v prvních 3- 5 letech 2x (do 30. 5. a po 15. 9.). Dále dle vývoje společenstva (pravděpodobně bude stačit kosení 1x za rok).  Biomasu odstranit mimo nebo na okraj OP. Ze silnějšího dřeva je možné vytvořit na vhodných osluněných místech v OP hromady (zvýšení diverzity prostředí).

3.4 Návrhy na vzdělávací využití území Informační tabule Při vstupu do ZCHÚ by bylo vhodné umístit informační tabuli o ZCHÚ jejím managementu a soustavě chráněných území Natura 2000. Návrh umístění tabule - u polní cesty od obce Doubravy (GPS: 49°8'59.870"N, 17°40'22.667"E) v místě stávající tabule o přírodní památce Uhliska. Osvětová kampaň Plán péče o přírodní památku Uhliska na období 2013 - 2023

30

Vzhledem k velkému množství vlastníků pozemků v ZCHÚ a také vzhledem k tomu, že trvalé přežití a prosperita předmětu ochrany spočívá spíše v mozaice vhodných stanovišť v širší krajině, než pouze v zachování ZCHÚ, by bylo velmi vhodné provést osvětovou kampaň v nejbližších obcích. Tato kampaň by byla zaměřena na zvýšení environmentálního citu a povědomí obyvatel obcí a vlastníků pozemků. Cílem by mělo být probuzení zájmu a kladného vztahu cílových skupin k ZCHÚ a jejímu předmětu ochrany, změna chování v obhospodařování vlastních pozemků i mimo ZCHÚ ve prospěch předmětu ochrany a posílení kladného vztahu k přírodě a regionu. Kampaň by mohla zahrnovat například vydání brožury a plakátu o ZCHÚ a předmětu ochrany, přednášky pro veřejnost i místní školy, exkurze atd.

3.5 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Každoročně provádět monitoring výskytu modráska bahenního (Maculinea nausithous) a modráska očkovaného (Maculinea teleius). S dalšími odborníky konzultovat možnost transferu hořce křížatého ze zanikající lokality poblíž nedalekého Provodova na vhodná místa v PP Uhliska. Podmínky pro hořce na stávající lokalitě jsou již dnes nevyhovující a byly by zde odsouzeny k zániku. Vzhledem k malé vzdálenosti je možno tuto populaci pokládat za původní i pro Uhliska. Výskyt mokřadních druhů orchidejí má z dlouhodobého hlediska spíš sestupnou tendenci, tato problematika by mohla být předmětem odborného výzkumu nebo studenstské práce


31

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) V tabulce níže je kalkulace hrubého odhadu nákladů bez DPH na provedení asanačního a regulačního managementu za období platnosti plánu péče a přibližný ceník zásahů. Při kalkulaci jsme vycházeli především z ceníku nákladů obvyklých opatření pro žádosti OP ŽP, podané v 14. Výzvě a z ceníku obvyklých nákladů AOPK 2009. Podrobná kalkulace podle zásahů a dílčích ploch je pro velký rozsah umístěna v příloze č. T3 - Podrobný odhad kalkulace zásahů a opatření v ZCHÚ a OP. Kalkulace byla provedena tak, že o celou plochu ZCHÚ i OP se stará a péči financuje orgán ochrany přírody. V kalkulaci není počítáno se ziskem z těžby dřeva, pastvy, výroby sena a podobně, ani s účastí vlastníků pozemků, kteří některé plochy v současnosti udržují na vlastní náklady.

Orientační odhad kalkulace zásahů a opatření za platnost PP:

opatření

orientační cena 240 300 Kč 4 850 900 Kč 5 091 200 Kč

Asanační management Regulační managament Celkem

Ceník zásahů a opatření použitý při kalkulaci (všechny uvedené zásahy nemusí být v ZCHÚ aplikovány):

zásah

cena (Kč)

jednotka zásah

cena (Kč) jednotka

odstraňování přestárlých křovin

45000 ha

odstranění stařiny

odstraňování křovin

30000 ha

výsadba keřů

odstraňování náletu

22000 ha

výsadba stromů

570 kus

kosení ručně vedenou sekačkou

18000 ha

ohrazení

200 m

kosení lehkou mechanizací kosení těžkou mechanizací

12000 ha 10000 ha

vytvoření svahové stěny vystavění kamenné stěny

kácení do průměru 20cm kácení do průměru 30 cm

100 kus 200 kus

naučná tabule osvětová kampaň

kácení do průměru 40 cm

350 kus

péče o výsadbu

60000 ha 80 kus

1500 m3 4600 m3 8000 kus 50000 akce 110 m2

Příloha: Příloha č. T3 – Podrobný odhad kalkulace zásahů a opatření v ZCHÚ a OP


32

4.2 Použité podklady a zdroje informací Elsnerová M., Krist J. & Trávníček D. 1996: Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (Supplementum Acta Musealia), 69 pp. Farkač, J., Král, D. & Škorpík, M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky – bezobratlí. AOPK ČR, Praha, 760 pp. Háková A., Klaudisová A. & Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 – druhá část. MŽP, Praha. Chvojková E., Volf O., Kopečková M., Hummel J., Čížek O., Dušek J., Březina S. & Marhoul P. 2009: Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany. Občanské sdružení Ametyst Plzeň, pobočka Prusiny, 106 pp. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M., (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, 304 pp. Konvička M., Beneš J. & Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. Konvička M., Čížek L. & Beneš J. (2006): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. Konvička M. & Beneš J. 2009: III.-7. Inventarizace denních a nočních motýlů. In: Janáčková H., Štorkánová A. & Vítek O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.ochranaprirody.cz/res/data/183/023589.doc Kuras T. & Dandová J. 2006: 7.3 Motýli. In: Mládek J., Pavlů V., Hejcman M. & Gaisler J. (eds.): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha a Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha, 104 pp. Kuras T. & Beneš J. 2006a: II.F.22 Metodika monitoringu evropsky významného druhu modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Online at http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Metodika-Maculinea-nausithous.pdf Mackovčin P., Matková M., (eds.) 2002: Chráněná území ČR – Zlínsko, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 pp Marhoul P. & Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha


33

Neuhäuslová Z. & Moravec J. (eds.) (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Kartografie, Praha, 341 pp. Petříček V (ed.) (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva, AOPK ČR, Praha, 451 pp. Podešva Z. 2010: Chráněná území Zlínského kraje. Kroměřížsko, Uherskohradišťsko, Vsetínsko, Zlínsko, Beskydy, Bílé Karpaty. ZO ČSOP 60/14 Via, Hulín. Online at http://nature.hyperlink.cz/zlinsko/Uhliska.htm Trávníček D., Elsnerová M. 2002: Plán péče na období 2002 – 2012 pro zvláště chráněné území PP Uhliska. (Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje). Veselý J. (ed.) 2011: Inventarizační průzkum EVL Uhliska z oboru lepidopterologie (modrásek bahenní, modrásek očkovaný). (Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje). Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. ČSAV, Brno.

Ústní sdělení: Kopeček František, Ing., městský úřad Uherský brod, Odbor životního prostředí a zemědělství. Pavelčík Petr, Krajský úřad Zlín, Odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení ochrany přírody a krajiny, Výkon státní správy - NATURA 2000, Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín Šnajdara Pavel, Krajský úřad Zlín, Odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení ochrany přírody a krajiny, Ochrana přírody a krajiny, Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín Šnajdarová Magdaléna, Mgr., Krajský úřad Zlín, Odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení ochrany přírody a krajiny, Výkon státní správy - NATURA 2000, Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Mapové podklady: Základní mapa České republiky 1:10 000 číslo mapového listu: 25-34-06 Základní mapa České republiky 1:5 000 číslo mapového listu: ZLÍN 86 Quitt, E. (1977): Klimatické oblasti ČR - mapa 1:500 000. ČSAV, Brno


34

4.3 Seznam používaných zkratek C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky ČR – Česká republika EVL – Evropsky významná lokalita LHP – lesní hospodářský plán LHO – lesní hospodářské osnovy PP – plán péče PUPFL – půda určená k plnění funkce lesa TTP – trvalý travní porost ZCHÚ – zvláště chráněné území §1 - Kriticky ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. §2 - Silně ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. §3 - Ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.

4.4 Plán péče zpracoval Plán péče zpracovala Lenka Králová a Petr Pavelčík v letech 2010 – 2013. Adresa zpracovatele: Mgr. Lenka Pavelčíková (Králová) e-mail: [email protected] IČO: 86914987


Mgr. Petr Pavelčík e-mail: [email protected]

35

5. Fotodokumentace Obr. 1: Krajina v okolí ZCHÚ (září 2011)

Obr. 2: Dílčí plocha A (vpravo) a plocha OP (vlevo) (září 2011)

Obr. 3: Dílčí plocha B – pcháčová louka (září 2011)


36

Obr. 4: Dílčí plocha B – informační tabule (září 2011)

Obr. 5: Dílčí plocha C (září 2011)

Obr. 6: Pohled do dílčí plochy D s expandujícím lesem (září 2011)


37

Obr. 7: Dílčí plocha F – pravidelné kosení (září 2011)

Obr. 8: Terénní základna ZO ČSOP v dílčí ploše CH (září 2011)

Obr. 9: Plocha H – podmáčená louka (září 2011)


38

Obr. 10: Plocha H – udržovaná tůň s bohatou faunou (září 2011)

Obr. 11: Dílčí plocha J – olšina (září 2011)

Obr. 12: Les obklopující ZCHÚ v sousedství dílčí plochy K (září 2011)


39

Obr. 13: Plocha L (září 2011)

Obr. 14: Dílčí plocha N postupně zarůstající olší (září 2011)

Obr. 15: Dílčí plocha O/R - pastvina (září 2011)


40

Obr. 16: Dílčí plocha O – množství nedopasků (září 2011)

Obr. 17: Dílčí plocha R – remízky ovocných stromů využívá skot k odpočinku (září 2011)

Obr. 18: Dílčí plocha O – pastvina s nedopasky (září 2011)


41

Obr. 19: Pastvina obklopující ZCHÚ z východu (září 2011)

Obr. 20: V popředí OP (září 2011)

Obr. 21: Dílčí plocha R – východní výběžek (září 2011)


42

Obr. 22: Dílčí plocha R – pastvina s celoroční přítomností skotu (září 2011)

Obr. 23: Dílčí plocha U – sad ovocných dřevin (slivoně) (září 2011)

Obr. 24: Dílčí plocha S – bývalé hnojiště (září 2011)


43

Obr. 25: Dílčí plocha T – vlhčí pastvina s množstvím nedopasků (září 2011)

Obr. 10: Ortofotomapa zájmového území z roku 1950


44

6. Přílohy

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha č. T 1 – Vlastníci pozemků v ZCHÚ Příloha č. T 2 – Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. T 3 - Podrobný odhad kalkulace zásahů a opatření v ZCHÚ

Mapy: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic ZCHÚ Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v ZCHÚ Příloha č. M4 – Karta EVL Uhliska


45

Uhliska (návrh na přehlášení)

Recommend Documents