Uffova dobrodružství na Marsu

1

Pořad: Uffova dobrodružství na Marsu

PLANETÁRIUM, EFEKTY

HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

Titulky RP: 1. 8. 2008 Stmívání, tma, svítí jen světla u obzorů a hvězdy. Hudba dramatická, ÇJasný bod – zoom tajemná. (z vesmíru se blíží loď) Mizí hvězdy – červená explozeÈ barva → bílá exploze–barvy pohasínají zůstává jen načervenalá obloha

TEXT

Uffova dobrodružství na Marsu M = mimozemšťánek, H = hlas z mateřské planety M2=mimozemšťan ze záchranné mise, H2 = hlas z počítače

Çexploze panorama Marsu tvrdé přistání , objeví se mimozemšťánek, sedí v načervenalém písku a motá se mu hlava. Antény - komunikace

Uff poskakuje na Marsu

(90 s úvodní hudby) M: (polekaně) Jauvajs, jauvajs …. Já se snad nikdy nenaučím přistávat! Jauvajs. No to jsem tomu dal. (pauza 3s) M: (důležitě) Hmm, hm.. haló, tady vesmírný cestovatel Uff! Přistál jsem na červené planetě u hvězdy S-326. Ozvěte se, prosím. Ozvěte se! H: Tady mateřská planeta. Přistání jsme zaznamenali. Dokonalé jako vždycky. (hihihi) M: (ušklíbne se, mluví pro sebe) No, jen se smějte!... Nááhodou… to docela ušlo. H: Senzory hlásí velké poškození kosmické lodi. Návrat z červené planety nebude možný bez rozsáhlé opravy. M: (ustrašeně) A … a jak dlouho to bude trvat? H: No.., když se vydáme na cestu hned, budeme tam dříve než se ta tvá „červená planeta“ třikrát otočí kolem své osy. M: Jéjda, a co tady budu tak dlouho dělat? To bude nuda. Jsou tady jenom kameny a... a červený písek a prach… Já to tady nevydržím!!

2



HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

Ç bublina Představuje si bytosti ze své planety È

È

Začíná se stmívat. Černá obloha bez světel u obzoru, svítí jen hvězdy

TEXT

H: Ale vydržíš. Třikrát si zdřímneš pod paprsky žluté hvězdy, třikrát se pokoukáš na noční oblohu – a čas uběhne jako hvězdný vítr. M: (škemravým hlasem) To se ti řekne. Kdyby tu bylo aspoň něco živého. Třeba škytající frfňolapky nebo skákaví chrapouši. H: Ale kousek od tebe je „něco živého“. Na modré planetě - jenom pár desítek milionů kilometrů daleko - žijí tvorové, kteří si říkají „lidé“. Sledujeme je už hodně dlouho a víme o nich skoro všechno. M: (smutně) Jsem já to ale smolař! Škoda, že jsem nepřistál kousek vedle. H: Žádná škoda. Lidé jsou nevyzpytatelní, mohli by ti ublížit. Buď rád, že jsi od nich dost daleko. (pauza 2 s) Podívej se,….. už se stmívá. Až bude úplná tma, uvidíš stejné hvězdy jako lidé. M: A.. jak nazvali lidé tu svou „modrou planetu“? H: Země. M: (zasněně) Země… Hezké jméno. A tuhletu „červenou“? H: Tu pojmenovali „Mars“. M: Takže jsem přistál na Marsu…. No, aspoň vím, kde jsem. H: Tak už nemluv a dívej se. (pauza 20 s)

3



.

HORNÍ PROJEKCE

ÇRotující Galaxie

Slunce v GalaxiiÈ

TEXT

Kamkoliv se díváš na noční oblohu, všude vidíš stovky hvězd. Patří do ohromného vesmírného ostrova, kterému lidé říkají Galaxie. (pauza 3 s) Zdálky vypadá Galaxie jako veliká spirála a hvězdy v ní krouží kolem jejího středu. (pauza 7 s) Jedna z hvězd Galaxie se jmenuje Slunce. Lidé žijí v blízkosti této hvězdy a mají spoustu jiných hvězdných světýlek na dohled. Pozorují je na nočním nebi a představují si v nich různé obrázky. (pauza 10 s) Tak třeba v těchhle sedmi hvězdách vidí „Velký vůz“. (pauza 5 s) Jak ubíhá noc, pohybuje se Velký vůz po obloze stále dokola kolem hvězdy Polárky - to je nejjasnější hvězda Malého vozu.

Velký vůz, Malý vůz Světové strany Denní pohyb . . . . . . . Konec DP

DOLNÍ PROJEKCE

Ç animace: Mars - osa - rotuje

Země - 2x větší – rotuje, směr k Polárce È

(pauza 7 s) M: Proč jezdí pořád dokola? H: (trochu nazlobeně) Tak to bys měl vědět, Uffe! Planety jsou přece koule a každá z nich se otáčí kolem své osy. Mars se také otáčí kolem své osy, a tak se z povrchu Marsu díváš pár hodin na hvězdu Slunce, to když je bílý den…. a pak zase pár hodin na hvězdy, to když Slunce zapadne za obzor a nastane černá noc. (pauza 5 s) Podobné je to i na Zemi. Země je mnohem větší než Mars a její osa míří právě ke hvězdě Polárce. (pauza 2 s) Jak se Země otáčí, lidé vidí, jak se všechno na obloze pohybuje od východu na západ. (pauza 3 s)

4



HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

TEXT

Vypadá to asi takhle: (pauza 3 s) Slunce, hvězdy, planety - prostě všechna vesmírná tělesa - vycházejí nad východní obzor……pak stoupají po obloze……. a zase klesají,…… až zmizí za obzorem západním. Všechno se točí kolem bodu, kam míří zemská osa. A protože blízko tohoto bodu je hvězda Polárka, lidé říkají, že se celá obloha otáčí kolem Polárky. Kdybys byl na Zemi, viděl bys to přesně tak.

Denní pohyb . . . . . obrazce UMi, UMa . . Konec DP

(pauza 15 s)

Ç mapa: státy Ç mapa: souhvězdí È

Velký vůz Velká medvědice

H: Lidé jsou dost zvláštní - pořád musí něco třídit a rozdělovat. Tak třeba povrch své planety si rozdělili na území, kterým říkají „státy“. (pauza 3) A podobně to udělali i s hvězdnou oblohou. Rozměřili ji na různě velká políčka, kterým už neříkají státy, ale „souhvězdí“. Je jich celkem 88 a představ si, každé to souhvězdí pojmenovali! M: Jasně, třeba Velký vůz. To už poznám! H: No.. to je zrovna výjimka. Velký vůz není souhvězdí. Je to jen těch sedm hvězd, které patří do souhvězdí Velká medvědice. (Teď ho chce odbýt, takže rychle dodá:) Jenže to je vlastně jedno, protože ty stejně nevíš, co je to medvěd, natož medvědice. M: (zasněně) Ale já bych to moc rád věděl. H: (trochu neochotně, rychle to přemele) No tak dobře. Medvědice je velké, chlupaté a dost nebezpečné zvíře. Žije jenom na Zemi a vypadá asi takhle.

Medvědice zvíře

(pauza 2 s) È

M: Héézká…

5



HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

TEXT

(pauza 3 s) H: Lidé si představují, že tyhle hvězdy jsou jako hlava medvědice ….. tady jsou její přední tlapy … ty slabounké hvězdičky naznačují břicho …tady jsou zadní tlapy s mohutnými drápy…no a tady je ocas a hřbet. (pauza 2 s) H: Už tu medvědici vidíš? M: Nevidím… H: Tak se pořádně dívej! (znovu se ukáže medvědice na obloze) (pauza 5 s)

Ç hvězdy jsou různě daleko

È

Ç představy o Zemi a sféře hvězd È

M: Už ji vidím! A vědí lidé vůbec, že hvězdy jsou od nich různě daleko? Nemyslí si třeba, že hvězdy z jednoho souhvězdí jsou ve vesmíru blízko sebe, pěkně pohromadě? H: Nemyslí. Teď už ne. Kdysi dávno si mysleli, že hvězdy jsou připevněny na obloze jako na veliké kouli a Země je uprostřed této koule. Tenkrát hvězdám říkali „stálice“. Ale dneska už dobře vědí, že hvězdy jsou od nich různě daleko a že se pohybují vesmírem. To bys koukal, kolik toho lidé vědí o hvězdách! M: No a co tyhle hvězdy pod Velkou medvědicí. To je které souhvězdí? H: To je Lev. Je to taky zvíře a stejně nebezpečné jako medvědice. Tady má tělo… a tady hlavu. (pauza 7 s) Lidé pojmenovali spoustu souhvězdí podle zvířat, ale nikdy je neuvidíš najednou. Musíš počkat, až planeta oběhne kolem své hvězdy – tedy kolem Slunce – abys mohl nahlédnout do všech směrů ve vesmíru.

6


PLANETÁRIUM, EFEKTY Projektor ss Slunce a Země

. . . . . . . . . . . . spojnice, symboly zvěrokruhu (?) . . . . . Zmizí spojnice a zvěrokruh a objeví se Mars . . . . . . . . . . . konec

HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

TEXT

Podívej se, vypadá to asi takhle: Tenhle kotouček je jako Slunce a kolem něj obíhá Země. M: Tady je ještě něco! H: To je přirozená družice Země – nazývá se Měsíc. Obíhá kolem Země a spolu s ní ještě i kolem Slunce. (pauza 5 s) H: Jeden oběh Země kolem Slunce se nazývá „rok“. Ç den a noc Když je Země třeba tady, lidé na jedné zemské polokouli vidí Slunce – ti mají Země se otáčí zrovna den… Oběh Země kolem Slunce a lidé na druhé polokouli vidí hvězdy – ti mají zase noc. Den a noc se střídá proto, že se zeměkoule otáčí. Než Země oběhne Slunce jednou kolem dokola, stačí se asi 365krát otočit kolem své osy. Lidé říkají, že jeden pozemský rok má 365 dní. È (pauza 5 s) Během jedné noci mohou pozorovat jenom jednu část vesmíru, tedy jenom některá souhvězdí. Ale jak ubíhá rok, Země putuje kolem Slunce, lidé se dívají do různých částí vesmíru a vidí různá souhvězdí. (pauza 15 s) M: Mars oběhne Slunce taky za rok? H: Kdepak. Na každé planetě je to přece jinak. Marsu to trvá dva pozemské roky. (pauza 3 s) A za ty dva roky uvidíš přesně stejná souhvězdí jako lidé za rok. M: (smutně) Jé.. a nemohl bych tu zůstat trochu déle,… abych je teda jako viděl všechna. H: No Uffe, to teda nemohl… M: (ještě smutněji) Ach, jo.. H: Nebuď smutný. Já ti je teda ukážu, ….když o ně tak stojíš. Dívej sej!

7


PLANETÁRIUM, EFEKTY Denní pohyb oblohy . . obrazce Cyg, Lyr, Aql . . . . . . .Mléčná dráha . . . . . . . . . . obrazce Cas, And, Per . . . . . . . . . . . . . . obrazce Ori, Tau . . . . .

HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

TEXT

(pauza 10 s, točí se obloha) H: Když klesá souhvězdí Lva k západnímu obzoru, vycházejí na druhé straně oblohy hvězdy „letního trojúhelníku“. Ta nejjasnější se jmenuje Vega a souhvězdí, ve kterém svítí, dostalo název Lyra. Je to hudební nástroj, který lidé používali v dávných dobách. (pauza 5 s) Ty druhé dvě hvězdy „letního trojúhelníku“ patří k nebeským ptákům. Jedna k souhvězdí Labutě ….(pauza 3 s) a druhá k souhvězdí Orla. (pauza 5 s) V této části oblohy je krásně vidět světlý pás - Mléčná dráha. Je v ní mnohem více hvězd než jinde na obloze, ale jsou slabounké. Jejich světlo splývá dohromady. (pauza 15 s) Tady jsou souhvězdí, která mají jména lidí. M:Takhle vypadají lidé? … (pauza 2) H: Tohle byli podle jejich pověstí vznešení panovníci a udatní hrdinové. Tady je královna Kassiopeia ..(pauza 3 s).. a tady princezna Andromeda…(pauza 3 s) Blízko Andromedy svítí hvězdy, které lidem připomínají Persea. Byl to statečný mladík, který Andromedě zachránil život. (pauza 15 s) A tady máme dalšího hrdinu – lovce Oriona. Na svých šatech má ozdobný pás se třemi hvězdami….. (pauza 5 s) Orion bojuje každou noc s divokým Býkem. Tohle obrovské zvíře se ho snaží nabrat na dlouhé a ostré rohy. Ale Orion je mrštný a vždycky se mu ubrání. A

8


PLANETÁRIUM, EFEKTY . . . konec DP, obrazce

HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

zhasnout

Ç sondy k planetám

vybavení kosmických sond

Ç rakety starty raket a raketoplánů

È

TEXT

kdyby mu přece jen došly síly, určitě by mu pomohl jeho věrný společník – pes Sírius. Sírius je jednou z nejbližších a nejjasnějších hvězd. M: (ospale) Už k ní lidé někdy letěli? H: To ne. Ještě nedoletěli k žádné cizí hvězdě. (pauza 2) Lidé zatím létají jenom k planetám sluneční soustavy. A ještě k tomu ne oni sami, ale posílají místo sebe kosmické sondy. Dělají to takhle: Vyrábějí raketové motory, které jim pomáhají překonat zemskou přitažlivost. Spalováním paliva v motoru vznikají plyny, které tryskají z motoru velkou rychlostí přes trysku a tím pohánějí raketu. Rakety startují ze zemského povrchu a vynášejí na oběžnou dráhu kolem Země třeba raketoplány nebo družice. Někdy mohou být uvnitř raketoplánů schované kosmické sondy, které se pak oddělí a cestují dál vesmírem samy - třeba k jiným planetám. Na palubě sond jsou kamery, počítače a různá jiná zařízení, která posílají zpátky na Zemi obrázky těles sluneční soustavy a spoustu dalších důležitých informací. (pauza 5 s)

Denní pohyb oblohy . . . . . . planety na obloze . . konec DP Antares těsně nad JV obz.

Uff spí . . . . . . . . . . . . .

M: (chrápání) H: Uffe? Uffíku! Posloucháš mě ještě? M: (chrápání) H: Á podívejme se! Náš malý trosečník usnul….. Tak tě nechám chvilku spát. Ale opravdu jenom chvilku!

(pauza 50 s)

9



Planety na obloze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slunce 1. 8. 2008 . pohyb planet po obloze . . . zvířetníková souhvězdí . . . . . . . . . denní pohyb . .

HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE . . . . . . Uff vstává

TEXT

H: Vstávej Uffe! Na obloze svítí planety! M: (zavrní) H: Tak vstávej, ospalče! Nebo je nechceš vidět? (pauza 2 s) M: (zívne) Uáá…. Ale jo… Tak kde jsou? H: Tady je jedna… tady druhá… tady třetí…. a tady čtvrtá (pauza 2 s) Ve sluneční soustavě je celkem osm planet. Lidé je nazývají Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Pět z nich mohou pozorovat na obloze jen tak očima, ale ty dvě nejvzdálenější – Uran a Neptun – mohou spatřit jen tehdy, když mají dalekohled. Ty sice dalekohled nemáš, ale zato máš stejně dobré oči jako lidé. Taky můžeš planety pozorovat. M: (živěji, se zájmem) Tak mi ukaž, která je Země. H: Žádná. Země ještě nevyšla nad obzor. Ale neboj se, dočkáš se.

pozoruje planety . . . . . . . . . . . .

(pauza 3 s) È

M: Jak vlastně poznám, co je planeta a co hvězda? H: Jednoduše. Stačí pozorovat oblohu několik nocí po sobě. Planety se totiž prozradí svým pohybem vůči hvězdám. Když jejich pohyb zrychlíme, vypadá asi takto. (pauza 2 s) M: Přecházejí z jednoho souhvězdí do druhého! (pauza 2 s) H: Přesně tak. Ale vždycky je najdeme v některém ze zvířetníkových souhvězdí. Ať už se díváme na hvězdnou oblohu ze Země nebo z Marsu. M: (důležitě) Zvířetníková souhvězdí? Jasně. To jsou ta, která vypadají jako nebezpečná a chlupatá zvířata ze Země. Třeba ten….no …Lev! H: Jo, třeba Lev. (pauza 15 s)

10



HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

TEXT

Ale všechna zvířetníková souhvězdím nemají názvy zvířat, těch zvířecích je ještě několik: Štír a Kozoroh (pauza 20 s), Ryby a Beran, (15 s) Býk (5 s) a Rak … (pauza 10 s) Mezi zvířetníková patří také souhvězdí nazvaná podle lidí: Blíženci (10 s), Panna (pauza 30 s) a Vodnář. (pauza 5 s) A taky jsou na obloze Váhy - to není ani zvíře, ani člověk. Je to věc, kterou používají lidé. (pauza 5 s) Všechna tato souhvězdí nazýváme zvířetníková a v jejich směru můžeme pozorovat planety. (pauza 15 s)

. . . . . konec DP, RP zhasnout obrazce zvířetníku

Ç Uff . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

M: Škoda, že je moje loď rozbitá… Tak rád bych ty planety prozkoumal! Nevíš, jsou tam nějaká zvířata? Třeba úplně malilinkatá? H: Těžko říct. Lidé samozřejmě hledají něco živého v okolním vesmíru, ale zatím marně. Jestli tě ovšem zajímá, co zjistili o samotných planetách, tak to ti mohu říct hned. Ostatně, Uffe, na Marsu jsi už hezky dlouho a neprozkoumal jsi ani nejbližší okolí! M: (vymlouvá se) No jo… když… mám tu porouchanou loď… Budu ji muset spravit.. Nemám čas teď někam chodit. H: Ale jenom si nevymýšlej. Stejně ji neumíš spravit, jenom se vymlouváš. Ve skutečnosti jsi líný chodit po svých. M: (ubrblaně) No a kam mám chodit? Stejně je tu všude jenom kamení a červený písek. (a už je zase borec): Už jsem ho i ochutnal. Fuj. Samé železo. Tenhleten Mars – to není červená planeta, to je přímo „rezavá planeta“.

11



HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE . . . . . .

È Ç Planeta Mars Polární čepičky

TEXT

H: Vidíš, a kdybys ztroskotal – ehm… chci říct „přistál“ - na některém z pólů Marsu, mohl jsi dokonce ochutnat sníh i led. Mars má totiž ledové polární čepičky. M: A že jsem si jich nevšimnul. H: (lehce ironicky) Jak bys mohl. Tvá přistání jsou většinou tak rychlá, že je vůbec zázrak, když tu planetu trefíš. Kdybys letěl pomaleji, viděl bys Mars asi takhle: na jeho pólech jsou bělavé polární čepičky. Tady je severní… (pauza 2 s) a tady jižní. (pauza 3 s)

Sopky na Marsu

Ç Sopky na Marsu

Valles Marineris

Valles Marineris

Detaily

Detaily

H: A tohle jsou čtyři obrovské sopky. Tu nejvyšší nazvali lidé Olympus. Je asi 24 kilometry vysoká. M: (uznale) Tý jo… Tak na tu bych nikdy nevylezl. H: No… ty rozhodně ne. M: (trochu polekaně) A je odtud daleko? Kdyby začala soptit, víš, tak abych jako třeba stihl někam utéct… H: Tyhle sopky už dávno nesoptí. Jsou už miliony let v klidu. A vidíš tohle obrovské údolí? Je to tisíce kilometrů dlouhá prasklina v kůře Marsu. (pauza 3 s) Tu taky zřejmě způsobily sopky. V době, kdy jimi protékala žhavá láva a kdy se vytvářely jejich obří kužely, tlačily tak silně na povrch Marsu, že o kus dále kůra popraskala. Tak vznikla ta dlouhá trhlina. Místy má velmi strmé svahy a jsou na nich dobře vidět místa, kde protékala voda.

12



HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

Voda na Marsu

prachové bouře

prachové bouře

Uff a panorama Marsu

È

Projektor ss Slunce a planety, pohyb . . . . . . . .

È

TEXT

(pauza 2 s) M: (uklidňuje sám sebe) No a dneska už neteče a sopky nesoptí, takže se není čeho bát…. H: No, sopky nesoptí, ale voda se čas od času může objevit. Ovšem toho se nemusíš moc bát. Spíše by ses měl bát prachových bouří. M: Pche, bouře. Těch už jsem zažil. H: No, aby ses nedivil. Taková prachová bouře na Marsu, to je něco! Spousta jemného prachu se zvedne nad povrch a vichřice ho žene velkou rychlostí kolem celé planety. Úplně se zešeří. Všude kolem to hučí a šumí, jak zrníčka narážejí do sebe a do okolních kamenů, balvanů a svahů hor! No prostě hrůůůza. Lidé by se na Mars určitě rádi podívali, ale vědí, že by je mohla potkat spousta problémů … třeba právě prachové bouře. (pauza 3 s) Už se bojíš, Uffíku? M: (trochu nejistě) Ne.. nebojím... Vždyť je tu docela ticho… Žádný vítr, žádná bouře, jenom zima.. (a teď už suverénně) a hlavně nuda! Tak co ty další planety? H: Co bys chtěl o nich vědět? M: No přece všechno! Jak vypadají, co je na nich zajímavého, kde se dá najít něco dobrého na smlsnutí… a tak… (pauza 3 s) H: Podívej se, něco ti ukážu: tenhle kotouček – to je jako Slunce… a tohle jsou planety… Nějak tak si můžeš představit pohyb planet ve sluneční soustavě. (pauza 3 s) Nejblíže Slunci obíhá Merkur….., tady je Venuše….., na třetí oběžné dráze je

13



HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

TEXT

Země…., a teprve za ní obíhá Mars. Všimni si, že čím dále je planeta od Slunce, tím pomaleji se pohybuje.

. . . . . konec

(pauza 10 s)

Ç Merkur

Ç Merkur Povrch, krátery

Tyhle čtyři planety jsou si trošku podobné. Mají pevnou kůru, na které jsou hory a pohoří, údolí a rokliny… (pauza 3 s) Merkur obíhá velmi blízko Slunce, a to rozpaluje jeho povrch pokrytý horskými hřbety, prasklinami a krátery. Tyhle krátery však nevytvořily sopky. Vznikly nárazem meteoritů - tedy kamenů, které dopadly na povrch Merkura z meziplanetárního prostoru. (pauza 10 s)

Venuše, atmosféra

Povrch Venuše

Venuše vypadá už na první pohled úplně jinak než Merkur. Je obklopena vrstvou plynů, které zahalují její povrch. Plynné obaly planet se nazývají „atmosféry“. (pauza 3 s) Hustá atmosféra udržuje na povrchu Venuše teplo. Krajina s mnoha sopkami je zahřátá na teplotu mnohem vyšší, než je teplota vařící vody. (pauza 10 s)

Vzdálenost Země

Země

Země

Země je od Slunce vzdálena 150 milionů kilometrů. Obrovská zásoba vody a dostatečný přísun sluneční energie udělaly ze Země planetu s příznivými podmínkami pro vývoj života. (pauza 10 s)

Velké planety

Velké planety

Za dráhou Marsu obíhají čtyři velké planety s hustými atmosférami, v nichž

14



HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

vanou prudké vichřice a vznikají víry. Mají kolem sebe prstence z prachu a malých kamenů…. a také spoustu měsíců. Měsícům se také někdy říká přirozené družice anebo přirozené satelity. (pauza 3 s) Největší planetou sluneční soustavy je Jupiter. V jeho plynné atmosféře pozorujeme světlé a tmavé pásy… a také mohutnou bouři, která z dálky vypadá jako velká červená skvrna. (pauza 10 s)

Jupiter

Projektor Jupitera . . . . . . konec

TEXT

Jupiter atmosféra

atmosféra

měsíce Jupitera

měsíce Jupitera

Tady jsou čtyři Jupiterovy měsíce. Jmenují se Ganymed…, Europa…, Io… a Kallisto…. To jsou ovšem jen ty největší. Kromě nich obíhají kolem Jupitera desítky dalších, menších měsíců. (pauza 15 s)

Saturn

Saturn

Prstence

Prstence

Titan

Titan

Metanová jezera

Metanová jezera

Podobný Jupiteru je Saturn. Jeho prstenec je však mnohem výraznější a je pozorovatelný dalekohledem i z velké dálky. Tvoří ho miliony zrníček, kamenů a kamínků, kroužících kolem planety. Na detailních snímcích je vidět nádherná struktura jednotlivých částí prstence. (pauza 3 s) Největší přirozenou družicí Saturna je Titan, moc zajímavé těleso, na kterém proudí tekutina do nížin, kde plní jezera. Tou tekutinou ovšem není voda, ale jiná látka, která se nazývá metan. Na Titanu je totiž zima, jakou si ani neumíš představit! Voda by tam okamžitě zmrzla a ztvrdla jako skála. (pauza 10 s)

Uran

Uran

Neptun

Neptun

È

Za Saturnem se pohybují poslední dvě planety. Tihle modrásci se jmenují Uran a Neptun. Také kolem nich krouží spousta těles – od velkých družic, které mají svá jména, až po malé kameny a kamínky tvořící prstence. È (pauza 15 s)

15



HORNÍ PROJEKCE

Ç Trpasličí planety

DOLNÍ PROJEKCE

M: Takže kolem Slunce obíhá osm planet – to je slušné… V Galaxii jsem viděl spoustu hvězd, kolem kterých kroužily planety, a některé byly dokonce ještě větší než Jupiter. Ty mám docela rád, protože těch si všimnu už z dálky. Ale nemám rád ty malinké. Přehlídnu je raz dva a když si představím tu bouračku… Brr… H: Ve sluneční soustavě jsou také malá tělesa - třeba „trpasličí planety“. Tohle je například Ceres… obíhá mezi Marsem a Jupiterem… A tohle… Pluto s Charónem – to je spíše trpasličí dvojplaneta za dráhou Neptuna… ….a ještě tu je docela velká Eris - ale o ní ani o Plutu toho lidé moc nevědí, protože jsou daleko od Země. (pauza 7 s)

Ç Trpasličí planety

Ceres Pluto

Ceres Pluto

Eris

Eris

Planetky

Planetky

Pás planetek

Pás planetek

TEXT

Trpasličích planet je více, ale zdaleka ne tolik jako planetek neboli asteroidů. Ty už nemají pravidelný tvar. Jsou to balvany nejrůznějších tvarů a velikostí a je jich opravdu hodně. Vyskytují se především ve dvou oblastech: za dráhou Neptuna…….. a v pásu mezi Marsem a Jupiterem. (pauza 7 s)

Kometa na obloze . . . konec

Kometární jádra

Kometární jádra

komety

komety

È

È

M: A co komety? U nás doma je vidět na obloze spousta komet. Tady budou určitě taky. H: Samozřejmě. Většinou jsou daleko od Slunce, v místech, kde je příliš zima a tak vypadají jako obyčejné planetky. Ale jakmile se dostanou ke Slunci blíž, zahřejí se, a jejich povrch se začne vypařovat. Vzniklé plyny a uvolněný prach unikají od komety a vytvářejí zářící ohon, dlouhý miliony kilometrů.

16



HORNÍ PROJEKCE

Ç Slunce

Erupce a protuberance

DOLNÍ PROJEKCE

TEXT

(pauza 30 s) Slunce neprobouzí ze spánku jen komety. Tahle nádherná žlutá hvězda, koule žhavých plynu, dodává energií všem tělesům ve svém okolí. Ç Osvětlená část Měsíce Osvětluje planety a jejich družice, které bys jinak na obloze vůbec nemohl pozorovat – samy totiž nezáří… (pauza 7 s) Vyvrhuje do svého okolí kusy horké hmoty v podobě divokých erupcí a protuberancí… (pauza 15 s) Zdroj světla a tepla

Pro Zemi je Slunce úžasný zdroj světla a tepla. Je nepostradatelné pro většinu živých organismů. (pauza 20 s)

È Uff se vyhřívá pod slunečními paprsky

Çmalá Země velká země - koule

Moře, oceány Život v moři Lidé Atmosféra Záření z vesmíru

H: Á… něco mi říká, že Uff si zase schrupnul Uffe, teď už nespi, na obloze svítí planeta Země. M: (překotně) Země?! Kde je? Chci ji vidět. H: Tady ji máš. M: Tak to je ona! Prosím, ukaž mi ji více zblízka (pauza 5 s) M: Nádherná! Tak teď vidím, proč jí lidé říkají „modrá planeta“. H: Modrá je proto, že má na svém povrchu spoustu vody. Voda je v řekách, jezerech, mořích a oceánech - pokrývá asi dvě třetiny zemského povrchu. M: A v té vodě žijí lidé? H: Kdepak. Ve vodě sice žije hodně živočichů, ale lidé ne. Lidé žijí na povrchu a dýchají kyslík obsažený v zemské atmosféře. (pauza 5 s) Atmosféra je pro život velmi důležitá. Chrání živočichy i rostliny před škodlivým zářením z vesmíru…,

17



HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

Meteority Vypařování vody Oblačnost Sníh a déšť

TEXT

před dopadem menších těles z meziplanetárního prostoru… a také pomáhá udržovat příznivou teplotu. Obsahuje mnoho vody, která se do ní dostává vypařováním z pevnin a z oceánů. Z vody se vytvářejí bílá oblaka, která se pohybují ve vzdušných proudech nad povrchem země, a tím se voda dostává z jednoho místa na druhé. M: Voda prší z oblaků na povrch a je mňamky, mňamky, moc dobrá. (pauza 10 s)

Zemský rovník

Obratníky

Deštné pralesy

Pouště a polopouště

H: Ale všude na Zemi neprší stejně vydatně. Nejvíce prší v pralesích kolem zemského rovníku. Vzduch je tam velmi vlhký. (pauza 7 s) Zato na sever a na jih od rovníku jsou suché pouštní oblasti. M: Podobají se pouštím na Marsu? H: Jenom trochu. Na pozemských pouštích je obvykle mnohem tepleji a také… pozemský písek není červený. M: Pouště mě ale nezajímají, tam není nic živého. H: To by ses divil! I na poušti žije mnoho živočišných druhů …

Život na pouštích Arktida a Antarktida

Polární oblasti

Srovnání s Marsem

Srovnání s Marsem

(pauza 7 s) Zajímavé je, že málo srážek je i na pólech Země. Ale to neznamená, že tam voda není! Naopak, je tam spousta vodního ledu. Tyto oblasti se nazývají Arktida a Antarktida a zdálky se podobají polárním čepičkám, jako jsou na Marsu. (pauza 15 s)

Animace: Zemská osa Oběh Země kolem Slunce, Střídání ročních období

H: Podmínky na Zemi s v průběhu roku mění. M: Za to přece může zemská osa. H: Přesně tak. Zemská osa je nakloněná k zemské dráze a jak Země obíhá kolem Slunce, střídavě přiklání ke Slunci jednou severní… a pak zase jižní polokouli.

18



HORNÍ PROJEKCE

DOLNÍ PROJEKCE

Léto a zima

È Léto a zima

È

TEXT

(pauza 3 s) Zrovna teď je ke Slunci přikloněna severní polokoule, dostává více tepla a je na ní léto. Ve stejné době je však na jižní polokouli zima. Za půl roku se Země dostane na druhou stranu své oběžné dráhy kolem Slunce a všechno je naopak. Severní polokoule je už odkloněná od Slunce a je na ní zima. Zato na jižní přikloněné polokouli panuje horké léto. (pauza 5 s) M: Tak a teď mi vyprávěj všechno, co víš o lidech. Moc rád bych je poznal. H: Tak to už asi nepůjde, Uffe. M: Proč? H: (přísně) Protože je čas připravit se na cestu. Za chvíli na Marsu přistane „záchranná mise“. M: To je škoda, zrovna teď, když jsme se konečně dostali k lidem. H: (mírněji) No vidíš! A ty sis myslel, že se budeš nudit!

Stmívání, tma, svítí jen světla u obzorů a hvězdy

(pauza 13 s) Hudba dramatická, tajemná. Mizí hvězdy – červená barva → bílá exploze–barvy pohasínají zůstává jen načervenalá obloha

ÇJasný bod – zoom (z vesmíru blíží loď)

H2: (hlas z počítače) Pozor, pozor, k Marsu se blíží záchranná mise!.... znervózní, cítí katastrofu!!!) Pozor, blíží se nějak moc rychle….

explozeÈ

Çexploze Panorama Marsu. Tvrdé přistání, dvě rozbité stejné lodě, objeví se druhý mimozemšťánek, sedí v načervenalém písku a motá se mu hlava. È

Çtitulky È

(pauza 17 s )

M2: (polekaně) Jauvajs, jauvajs …. Já se snad nikdy nenaučím přistávat! Jauvajs. No to jsem tomu dal. (asi 1 min hudby na závěr)

Uffova dobrodružství na Marsu

Recommend Documents