Udržitelný rozvoj, environmentální řízení a audity Zpracováno v rámci projektu »Zavádění moderních metod řízení kvality na úřadech«
Vsetín 2007
Autoři: Ing. Milan Půček, MBA, Ph.D. Bc. Věra Goldová Ing. Jiří Trezner a kolektiv
Publikaci je možné získat v elektronické podobě na internetové adrese www.mepco.cz. Náměty a připomínky k textu publikace zasílejte autorům na e-mail: - Ing. Milan Půček, MBA, Ph.D. (vedoucí autorského kolektivu; garance kapitol 1, 2, 8, 9, 10.1, 11)
[email protected] - Bc. Věra Goldová (garance kapitol 3, 4, 10.5)
[email protected] - Ing. Jiří Trezner (garance kapitol 5, 6, 7, 10.2–10.4)
[email protected] 2007 © MEPCO, s. r. o. Pro MEPCO, s. r. o., vydala agentura COM4, s. r. o. ISBN 978-80-903960-1-2 Uvedená problematika byla také řešena v rámci výzkumného projektu GAČR 402/04/0078 – Inovativní koncepty a přístupy v rozvoji územních jednotek – a čerpala z něj náměty.
Obsah Předmluva........................................................................................................................ 3 1. Úvodní slovo – o čem je tato publikace .................................................................. 5 2. Udržitelný rozvoj a environmentální řízení ............................................................. 7 2.1 Udržitelný rozvoj .................................................................................................................... 7 2.2
Vztah příroda – společnost ................................................................................................... 9
2.3 Environmentální řízení ...........................................................................................................10 3. Audity ve školách ve vztahu k udržitelnému rozvoji ........................................... 12 3.1 Ekologické audity....................................................................................................................12 3.2 Audit zdravého životního stylu.............................................................................................14 3.3 Audit bezpečnosti dětí u škol z hlediska provozu na pozemních komunikacích ..........16 3.4 Projekt „Bezpečná cesta dětí do škol“..................................................................................17 3.5 Realizace energetických auditů a energeticky úsporných opatření na školských budovách...................................................................................................................................18 4. Další příklady v oblasti školství ............................................................................. 21 4.1 Šetření spokojenosti žáků, pedagogických a vedoucích zaměstnanců a rodičů se školou ...................................................................................................................................21 4.2 Hodnocení indikátoru „Cesta dětí do školy“.......................................................................25 4.3 Metodika Ekologická stopa mateřských a základních škol................................................27 4.4 Projekt „Dobrá škola“ ............................................................................................................29 4.5 Strategické plánování škol metodou Balanced Scorecard..................................................30 5. Uplatňování místní Agendy 21................................................................................ 31 5.1 Co je místní Agenda 21 ..........................................................................................................31 5.2 Kritéria místní Agendy 21 ......................................................................................................32 5.3 Konkrétní příklady uplatňování místní Agendy 21.............................................................32 6. Evropská sada indikátorů udržitelného rozvoje a ekologická stopa ................... 36 6.1 Evropská sada indikátorů.......................................................................................................36 6.2 Co je ekologická stopa ............................................................................................................39 6.3 Ekologická stopa města ..........................................................................................................39 6.4 Ekologická stopa úřadu...........................................................................................................40 7. Konkrétní příklady environmentálního řízení........................................................ 42 7.1 Zpracování úvodního environmentálního přezkoumání ..................................................42 7.2 Dokumentace systému ............................................................................................................42 7.3 Směrnice....................................................................................................................................43
–1–
7.4 Environmentální zásady..........................................................................................................43 7.5 Zelené nakupování a investiční činnost................................................................................44 7.6 Zpracování registru environmentálních aspektů.................................................................44 7.7 Další poznámky a opatření .....................................................................................................45 8. Strategické řízení ve vazbě k environmentálnímu řízení........................................ 47 8.1 Strategické řízení .....................................................................................................................47 8.2 Metoda vyvážených ukazatelů (BSC) ...................................................................................50 9. Environmentální řízení, kvalita a výkonnost........................................................... 52 9.1 Proč mluvit o kvalitě a výkonnosti ......................................................................................52 9.2 Efektivní úřad dle modelu CAF...................................................................................................54 9.3 Co je benchlearning a benchmarking ...................................................................................56 9.4 Diagram příčin a následků ......................................................................................................58 9.5 Cyklus zlepšování PDCA........................................................................................................58 9.6 Řízení znalostí (knowledge management)............................................................................59 9.7 Závěr k metodám kvality a výkonnosti ................................................................................61 10. Příklady využití fondů EU v oblasti šetrnosti k přírodě ......................................... 62 10.1 Úvod k projektovému řízení .................................................................................................62 10.2 Projekt Logistické centrum odpadů .............................................................................................64 10.3 Projekt Čistá řeka Bečva.........................................................................................................65 10.4 Projekt C2ENET.....................................................................................................................66 10.5 Projekt solární kolektory škol ................................................................................................67 11. Závěr........................................................................................................................... 68 Literatura ......................................................................................................................... 69 Seznam příloh na CD ...................................................................................................... 71 Přílohy .............................................................................................................................. 72
–2–
Předmluva V průběhu dvacátého století nastaly ve světě podstatné změny. Naše jednání v čase i prostoru získává globální rozměr, tradiční role národních států jsou oslabovány a do centra zájmů se dostává problematika regionálního a místního rozvoje. Současně se zvětšují rozdíly mezi bohatými a chudými státy a polarizační efekty navíc způsobují stále větší rozevírání pomyslných nůžek. Hospodářská a politická provázanost světové ekonomiky umocňuje závažnost dopadů lokálních aktivit na fungování celé planety a podtrhuje nutnost společného řešení problémů s rozvojem. Cílem mezinárodní spolupráce na nadnárodní úrovni je vyrovnávání nerovností mezi vyspělými ekonomikami a rozvojovými zeměmi a zabezpečení dlouhodobě (trvale) udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje. Dnes jsme snad již překonali období, kdy byl pojem udržitelný rozvoj spojován výhradně s ekologií nebo minimálně s něčím, co pro nás představuje „nutné zlo“. Je pochopitelné, že při rozvíjení tržní ekonomiky bylo nutné vytvořit priority, které vytvářejí základy demokratického státu. Rehabilitace občanské společnosti v České republice poznamenané dekádami potlačování lidských práv a svobod však spočívá také ve znovuvytváření hodnotových systémů a preferencí každého občana a společnosti jako celku. Určitá morální a etická vyspělost národa je jedním z předpokladů pro vytvoření schopnosti nazírat na problémy v širších perspektivách, a to nejen z hlediska národního, ale také mezinárodně. Udržitelný rozvoj představuje takový způsob nazírání na svět a na procesy ovlivňující naše životy. Důležité přitom je uvědomit si provázanost našich aktivit a skutečnost, že každá, i když na první pohled bezvýznamná činnost, se nám jednoho dne vrátí zpět jako bumerang. „Mysli globálně a jednej lokálně“ pro nás dnes nepředstavuje pouze slogan, ale východisko pro strategické myšlení a plánování. Nastala doba, kdy je nutné obohacovat hmotnou produkci o její nehmotný rozměr, obohacovat kvantitu kvalitou. Jedním ze základních předpokladů dosažení udržitelného rozvoje na místní úrovni je tzv. správné řízení věcí veřejných (good governance) a kvalita veřejné správy celkově. Správné řízení je založeno na otevřenosti, zodpovědnosti a efektivnosti institucí a účasti veřejnosti na rozhodovacích a dalších procesech. Správné řízení znamená také transparentnost, zodpovědnost, bezúhonnost, vhodný management, efektivní a dostupné služby, závazek k partnerství a neustálý rozvoj institucí veřejné správy. Tyto principy podporuje, v plném souladu s Agendou 21, projekt Zavádění moderních metod řízení kvality na úřadech, v rámci kterého vznikla tato publikace. Je zaměřen na implementaci kvalitativních metod Benchmarking, Balanced Scorecard (BSC) a CAF na českých úřadech. Do projektu jsou zapojeny jak úřady, které již mají předchozí zkušenost s některým z moderních nástrojů, tak úřady nové. Důležitou přidanou hodnotou tohoto projektu je právě jeho zásadní příspěvek ke zkvalitnění a zefektivnění výkonu veřejné správy v České republice, k podpoře demokratických principů vládnutí i k přenesení důrazu na spokojenost občana.
–3–
MEPCO působí nyní mimo jiné v oblasti regionu Severozápad, krajině dlouhodobě postižené vysokou koncentrací těžkého průmyslu. Region již více než deset let tvrdě pracuje na své proměně. Vznikly zde průmyslové zóny pro kvalifikovanou lehkou výrobu, odsířily se elektrárny, snížila se produkce polutantů v chemičkách, zmizely inverze a sirény, které oznamovaly občanům, že nemají vycházet ze svých domovů kvůli vysoké míře znečištění ovzduší. Měli jsme zde možnost sledovat přeměnu regionu, který pochopil, že zvyšování kvality života je komplexní a dlouhodobý proces, který je založen na respektování všech aspektů udržitelného rozvoje. Postupně zde dochází ke strategickému začleňování dalších aspektů rozvoje do celkové politiky. V přístupu města jde o to podpořit akceleraci místní ekonomiky, což znamená nejen vytvořit předpoklady pro příliv nových občanů, turistů, zlepšit kulturní a volnočasovou infrastrukturu a podobně, ale dnes především udržení obyvatel stávajících. Vezmeme-li navíc v úvahu, že více migrují vzdělanější a mladší lidé, mělo by být prioritou města postarat se o vytvoření kvalitního zázemí a podmínek umožňujících strávit zde celý život. Mluvíme zde o koncepčním zlepšování kvality života v městě. Za současného působení mnoha faktorů tak dojde k nabalování dalších aktivit, k přílivu investic či služeb, které roztočí spirálu rozvoje území. Rostoucí poptávka po službách a zboží následně umožní vytvoření nových pracovních míst a pokrytí nabízené práce. Díky působení regionálního multiplikačního efektu dojde k pozitivnímu vlivu na širší okolí města a k růstu celého regionu. Trvale udržitelný rozvoj bývá přirovnáván k míčku balancujícímu na trojnožce „sociální, ekonomický a ekologický rozvoj“. Doufejme, že společnými silami tuto rovnováhu pro příští generace udržíme.
Ing. Zdeněk Hušek
PhDr. Ing. Martina Křepelková
jednatel MEPCO, s. r. o
projektová manažerka
–4–
1. Úvodní slovo – o čem je tato publikace Každodenně tisíce a tisíce politických představitelů, manažerů a zaměstnanců ve veřejné správě na celém světě přijímají řadu velkých, ale také drobných rozhodnutí, která mají vliv na nastolování harmonie či disharmonie mezi přírodou a člověkem. Výsledky těchto rozhodnutí se v globální úrovni projevují jako ekologická krize. „Ekologická krize, které čelíme, má mnoho příčin. Zahrnují chudobu, nedbalost a hrabivost – a především selhání při správě Země.“ (viz Hák, Rynda 2001, s. 17). K tomuto selhání při správě daného území dochází na úrovni globální, národní, regionální i lokální. Peter Drucker uvádí dva důvody krize nebo selhání (viz Drucker 2004, s. 19): „Každá existující organizace rychle zkrachuje, pokud neinovuje. Naopak každá nová organizace se rychle zhroutí, pokud neřídí.“ To podle Druckera platí stejně v ziskovém i v neziskovém sektoru, samozřejmě včetně států, územních celků a jejich organizací. Můžeme tedy říci, že hlavní příčinou ekologické krize je selhání při správě daného území. Tato publikace je o šetrnosti k přírodě a také o výkonnosti. Výkonnost, kvalita a efektivnost se na straně jedné má uplatňovat v oblasti šetrného chování k životnímu prostředí a zdrojům, na straně druhé udržitelný rozvoj má být rámcem nebo alespoň limitem pro uplatnění principů efektivnosti, výkonnosti a kvality. V posledních letech je stále jasnější, že: „Veřejný sektor je vystaven nebývalému tlaku na změnu řízení výkonnosti.“ (viz Creelmanem s Harveyem In. Vacek 2004, s. 3). Řízení výkonnosti je důležité také při environmentálním řízení – není možné o udržitelném rozvoji jen hovořit. Je nutné tento koncept uplatňovat v běžném životě institucí. To odpovídá veřejné instituci, která je (viz Osborne, Gaebler, In. Vacek 2005, s. 5): „…štíhlá, decentralizovaná a inovativní. Je pružná, adaptabilní, rychle se učí, pokud se mění podmínky. Používá konkurenci, orientuje se na zákazníky a používá další nebyrokratické přístupy k tomu, aby řešila problémy co nejefektivněji a tvůrčím způsobem.“ K naplnění této vize se snaží přispět i tato publikace. Struktura publikace Kapitola druhá je teoretickým východiskem publikace – věnuje se otázkám, co je udržitelný rozvoj, co řeší environmentální řízení a vysvětluje základní vazby. Největší množství příspěvkových organizací, u kterých je zřizovatelem obec nebo kraj, je v oblasti školství. Třetí a čtvrtá kapitola je plná drobných případových studií, které popisují konkrétní návody, jak uplatňovat udržitelný rozvoj nebo environmentální řízení v těchto organizacích. Obsahuje metodiku ekologických auditů, auditů zdravého životního stylu, auditu bezpečnosti, šetření spokojenosti se školou žáků, rodičů a učitelů, metodiku ekologické stopy atd. V páté a šesté kapitole najdete informace o místní Agendě 21 a Evropské sadě indikátorů udržitelného rozvoje. Další konkrétní příklady environmentálního řízení jsou obsahem kapitoly sedmé (např. příklady dokumentů a směrnic, environmentální profil, procesní mapy atd.).
–5–
Protože je vydání této publikace financováno z projektu Zavádění moderních metod řízení kvality na úřadech, jsou osmá a devátá kapitola věnovány problematice strategického řízení a metodám kvality a výkonnosti. Čerpání finančních prostředků ze zdrojů EU je v oblasti životního prostředí velkou výzvou. Proto obsahuje desátá kapitola popis pěti úspěšných projektů v oblasti šetrnosti k přírodě. Je zde také zařazen úvod k projektovému řízení. Následuje shrnutí a závěr v kapitole jedenácté. K tištěné publikaci patří soubor příloh na CD (případně ke stažení). Seznam příloh je uveden na konci publikace. Pro inspiraci byla zařazena plná znění směrnic navazujících na oblast životního prostředí, mapy procesů, metodiky určení měřítek BSC a další a další přílohy. Komu je publikace určena Publikace je určena především těm, kteří hledají konkrétní příklady a inspiraci pro harmonizaci vztahu „příroda–společnost“ v duchu udržitelného rozvoje. Je také určena pro politiky a pracovníky radnic, krajů a příspěvkových organizací, kteří rozhodují o tom, zda chování jejich organizace bude k životnímu prostředí a k přírodním zdrojům nepřátelské, nevšímavé anebo – a to bychom si přáli – šetrné. Jsme přesvědčeni, že šetrné chování k přírodě patří k důležitým trendům modernizace veřejné správy. Náměty v publikaci uvedené nejsou jediným možným řešením daného problému či situace. Mají spíše sloužit pro inspiraci, vyvolání diskuse nebo být podnětem pro hledání vlastního způsobu řešení, které více odpovídá místním podmínkám a charakteru dané organizace veřejného sektoru. Vždyť to, co jednomu prospívá, může jinému škodit. Není důležité lpět na jednotlivostech, ale posuzovat změny v ochraně přírody a zdrojů z hlediska celku. Vždy je potřeba dobře znát místní podmínky, možnosti, zdroje, znalosti a správně využít a zužitkovat to, co máme k dispozici. Přejeme všem voleným zástupcům a pracovníkům veřejné správy, kteří usilují o harmonizaci vztahu „společnost–příroda“ a „příroda–společnost“, mnoho úspěchů při jejich nesnadné a důležité práci. Milan Půček, Jiří Trezner, Věra Goldová
–6–
2. Udržitelný rozvoj a environmentální řízení 2.1 Udržitelný rozvoj 2.1.1 Co je udržitelný rozvoj Základním výstupem řízení měst či regionů je jejich rozvoj. Ten může být realizován a posuzován mnoha způsoby. Pokud rozvoj probíhá tak, že se neuskutečňuje na úkor budoucích generací, jde o udržitelný rozvoj. Také je možné se setkat s pojmem udržitelný způsob života. Josef Vavroušek považoval za udržitelný způsob života: „…takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě.“ (viz MŽP 2000, kap. Poznámky k zákl. pojmům1). V české legislativě je udržitelný rozvoj vymezen takto (viz paragraf 6 zákona č. 17/1992 o životním prostředí): „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ 2 V rámci udržitelného rozvoje mají být mezi sebou vyvažována tato hlediska: - ekonomická (konkrétními příklady a náměty se zabývá publikace Řízení rizik a financí, kterou také vydává společnost MEPCO, s. r. o.); - sociální; - environmentální (ekologická). Obrázek č. 1: Udržitelný rozvoj: rovnováha ekonomických, sociálních a environmentálních hledisek Udržitelný rozvoj: jsou vyvažována ekonomická, environmentální a sociální hlediska (zájmy)
Ekonomický pilíř
Je předmětem zájmu zdravého finančního řízení (praktické náměty jsou v publikaci Řízení rizik a financí).
Sociální pilíř
Environmentální pilíř
1
Je předmětem zájmu environmentálního řízení (praktické náměty jsou v této publikaci).
Formát odkazu na literaturu, v tomto případě na publikaci MŽP z roku 2000: Agenda 21. Ekosystém je (viz Ekosystémy a lidský blahobyt, úvod): „dynamickým komplexem rostlinných živočišných a mikroorganických společenstev a neživého prostředí, jež na sebe vzájemně působí jako funkční celek.“
2
–7–
Jako další příklad vymezení udržitelného rozvoje lze uvést definici přijatou vládou Spojeného království, kde je také kladen důraz na uvážlivé využívání přírodních zdrojů (viz Moldan 2001, kap. 5): „Udržitelný rozvoj zajišťuje lepší kvalitu života pro každého, nyní a pro příští generace. Za tím účelem je třeba dosáhnout čtyř cílů, a to všech zároveň: - sociální pokrok (který uznává potřeby všech); - účinná ochrana prostředí; - uvážlivé užívání přírodních zdrojů; - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.“ Tato definice více zdůrazňuje způsob chování k přírodním zdrojům. Šetrné nakládání se zdroji, respektive radikální zvýšení produktivity zdrojů, je hlavním tématem konceptu „přírodního kapitalismu“, jehož propagátory jsou Hawken, Lovins, Lovinsová (viz 2003, s. 7): „Jádrem této teorie je myšlenka, že ekonomika přesouvá důraz z lidské produktivity na radikální zvýšení produktivity zdrojů. Tento přesun by měl přinést více rodinám práci, která bude mít smysl a uživí je, celému světu lepší životní standard pro ty, kdo jsou potřební, a dramatické omezení dopadu aktivit celého lidstva na životní prostředí.“ To se jistě týká i organizací veřejného sektoru. Bedřich Moldan na přebalu knihy Přírodní kapitalismus píše: „Je povzbudivé sledovat, jak daleko v teoretickém domýšlení i v praktických zkušenostech postoupili Lovinsovi od roku 1996, kdy v našem Centru pro otázky životního prostředí vyšel česky jejich Faktor 4. Knížku ale především chápu jako výzvu: Co je možné udělat pro to, aby se podobné principy uplatnily i u nás?“ Na tuto otázku se alespoň částečně snaží najít odpověď i tato publikace. Pro organizace veřejného sektoru je to jistě velká výzva. Na závěr úvodního textu k udržitelnému rozvoji ještě jednu starou moudrost, která nám radí, čím má být náš rozvoj limitován: Můžete putovat a žít na této Zemi. Žijte tak, abyste jiným nepůsobili utrpení, když si chcete splnit nějaké své přání či žádost. 2.1.2 Udržitelný rozvoj na místní úrovni Prosazování udržitelného rozvoje na místní úrovni je tématem takzvané místní Agendy 21. V Česku je většinou uplatňována pomocí metodiky Národní sítě Zdravých měst (více na www.nszm.cz). Podle profesora Moldana se při prosazování změn za zásadní pokládají řešení ve třech směrech (viz Moldan 2001, kap. 9, kráceno): „Především se doporučuje přednostně se zaměřit na jednotlivé lidi a na jejich životní styl. Zdůrazňuje se uvědomělá skromnost, opuštění konzumního způsobu, prohloubení duchovních aspektů lidského života, potlačení vypjatého individualismu projevujícího se snahou neomezovat žádnou z materiálních či jiných lidských potřeb. Druhý směr se zaměřuje především na změnu institucí. Současný systém demokratického uspořádání a volného trhu nemá žádné účinné mechanismy, kterými by byly účinně chráněny zájmy a potřeby planetárních životadárných systémů. (…)
–8–
Vůle občanů nemá příliš možností se uplatnit. Proto je třeba zásadně změnit celý systém řízení a „vládnutí“ (governance) ve společnosti. Třetí směr vychází z koncepce udržitelného rozvoje. Zdůrazňuje potřebu harmonizace rozvoje ve třech základních dimenzích: ekonomické, sociální (včetně institucionálního) a ekologické.“ Zjednodušeně můžeme uvést, že jde o změnu chování jednotlivce, změnu systému řízení a harmonizaci rozvoje z ekonomického sociálního a environmentálního hlediska. Ve všech těchto oblastech mohou hrát územní celky významnou roli. A jak je možné místní Agendu 21 definovat? Uvádíme definici, kterou používá pracovní skupina pro místní Agendy 21 při Radě vlády pro udržitelný rozvoj (viz CENIA 2006): „MA 21 je nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase.“ Více se této problematice věnuje kapitola 5.
2.2 Vztah příroda – společnost Z hlediska udržitelného rozvoje je důležité harmonizovat vztah příroda – společnost. Na následujícím obrázku je zobrazen vývoj přeměny krajiny. Přírodní krajina se tak prostřednictvím lidské činnosti mění na krajinu kulturní, umělou. Obrázek č. 2: Vývoj přeměny krajiny (zdroj: Bičík, Janský 2004, s. 127). přírodní krajina původní krajina
umělá krajina
přeměněná krajina
extenzivně kultivovaná krajina intenzivně kultivovaná krajina postupný rozklad na části s dominujícími funkcemi zemědělská krajina
urbanizovaná krajina
rekreační krajina
krajina spec. funkcí
kvalita řízení a plánování samovolný či špatně řízený tlak společnosti
racionalizace a optimalizace vztahu společnost–příroda dlouhodobě intenzivně kultivovaná kulturní krajina
devastovaná krajina
typy krajiny různých fází vývoje tlak společnosti hlavní směry vývoje krajiny ostatní směry vývoje krajiny
velké náklady rekultivace krajina druhotně kultivovaná
–9–
Ze schematu vyplývá, že kvalita řízení a plánování v tomto procesu sehrává klíčovou roli. Kvalitní environmentální řízení může bránit devastaci krajiny, může vést k dlouhodobě intenzivně kultivované kulturní krajině. Vztah „příroda – společnost“ pak můžeme zobrazit takto: Obrázek č. 3: Vztah „příroda – společnost“ a „společnost – příroda“. Příroda Společnost ☺: služby ekosystémů: zásobovací – (potraviny, voda, dřevo …), podpůrné (tvorba půdy …), regulační (podnebí, čištění vody …), kulturní (estetické, duchovní …) : záplavy, vichřice, katastrofy … Společnost
Příroda
☺: relativně harmonizovaná krajina, šetrnost k přírodě, uvážlivé užívání zdrojů : devastovaná krajina, drancování zdrojů, plýtvání …
Ve vztahu „příroda–společnost“ nám příroda poskytuje služby – potraviny, dřevo, regulaci podnebí, estetické zážitky atd. Také dochází k záplavám, katastrofám a podobně. Ty mohou být ale také důsledkem chování člověka. A jak se lidé chovají k přírodě? Je-li vztah dobře řízen, je vytvářena relativně harmonizovaná krajina, zdroje jsou užívány uvážlivě atd. Pokud je vztah špatně řízen, krajina je devastována, dochází k drancování zdrojů, plýtvání atd.
2.3 Environmentální řízení 2.3.1 Co je řízení Profesorka Strecková (viz Strecková 1996, s. 5) ve svém Vstupu do teorie řízení definuje řízení takto: „Řízení je uvědomělá lidská činnost, pomocí níž jsou poznávány a stanovovány cíle, kterých má být dosaženo, a poznávány, stanovovány a realizovány postupy za účelem dosažení těchto cílů a poznávání cílů dalších.“ Profesorka Strecková klade velký důraz na slova poznávání a stanovování cílů. K základním funkcím managementu patří: 1. plánování, které stanovuje cíle, cílové hodnoty a prostředky k jejich dosažení; 2. organizování zahrnuje struktury a postupy, které zajišťují uskutečňování plánu; 3. řízení (angl. directing), které spočívá ve vedení, motivování a podněcování organizace k činnostem, jejichž uskutečnění je vymezeno plánem; 4. kontrola: pomocí zpětných vazeb jsou usměrňovány činnosti tak, aby byly dosahovány cíle a cílové hodnoty. Co je produktem řízení organizací obcí či krajů? Základním produktem (chceme-li výstupem) řízení státu, krajů, regionů či měst (obcí) je jejich rozvoj. Ten může uskutečňovat mnoha způsoby. Pokud je rozvoje dosaženo tak, že není na úkor budoucích generací, jde o udržitelný rozvoj.
– 10 –
2.3.2 Co je environmentální řízení Environmentální řízení je řízení, které do svých rozhodovacích procesů ve všech prováděných činnostech a aktivitách uplatňuje šetrný přístup k životnímu prostředí a přírodním zdrojům, a to: - jak v běžném operativním rozhodování; - tak ve strategickém plánování. U měst či regionů to znamená respektovat ve všech svých aktivitách zásady udržitelného rozvoje. Takto chápané řízení je ve starých zemích EU vcelku běžné. V rámci environmentálního řízení je nutné věnovat se poznávání, plánování a zejména řízení vztahu „příroda–společnost“ a „společnost–příroda“ (viz předchozí obrázek). Tedy: 1. dopadu přírodních vlivů na společnost (a člověka), například: - služby,3 které nám poskytují k uspokojování lidských potřeb jednotlivé ekosystémy;4 - ale také rizika spojená s působením přírodních vlivů, jako jsou povodně, sesuvy, katastrofy atd.; 2. vlivu lidské společnosti na přírodní prostředí (například devastace přírody a krajiny špatným územním plánováním, nešetrností k přírodě, neekonomickým přístupem k energiím, plýtváním všeho druhu, drancováním zdrojů, atd.). Norma ISO uvádí tyto důvody pro zavedení environmentálního řízení: - „Organizace má zavést účinný systém environmentálního managementu (EMS) proto, aby napomohla ochraně lidského zdraví a životního prostředí před možnými dopady své činnosti, výrobků a služeb a napomáhala udržování a zlepšování kvality životního prostředí.“ (viz ISO 14004, s. 6); - „EMS zavádí pořádek a důslednost do snah organizace zabývat se environmentálními problémy tak, že určuje přidělování zdrojů, rozděluje odpovědnosti a neustále vyhodnocuje praxi, postupy a procesy.“ (viz ISO 14004, s. 5); - „Organizace, jejíž systém managementu integruje EMS, získá rámec, v němž může vyvažovat a spojovat ekonomické i environmentální zájmy.“ (viz ISO 14004, s. 7). V Evropě se nejčastěji používají pro zavedení systému environmentálního managementu (EMS): 1. systém EMAS – dle Nařízení Rady (EHS) č. 1836/93; 2. normy řady ISO 14000; 3. metoda čistší produkce (více informací viz http://www.cpc.cz/npcp/).
3 Více viz studie zpracovaná pro OSN Ekosystémy a lidský blahobyt. Český překlad vydalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 4 Ekosystém je (viz Ekosystémy a lidský blahobyt, úvod): „dynamickým komplexem rostlinných, živočišných a mikroorganických společenstev a neživého prostředí, jež na sebe vzájemně působí jako funkční celek.“
– 11 –
3. Audity ve školách ve vztahu k udržitelnému rozvoji Kapitola třetí a čtvrtá se věnují příkladům šetrného přístupu k přírodě (environmentálnímu řízení) ve školských zařízeních. Hlavním důvodem je velký počet těchto organizací. Řada popsaných případů je snadno uplatnitelná i v dalších organizacích veřejného sektoru. Obvyklým cílem vedení měst a obcí v této sféře je, aby se školy postupně proměňovaly z tradiční hierarchické instituce v komunitu organizovanou na demokratických principech, kterými jsou zejména svoboda a odpovědnost, zachování pravidel a spravedlnost, spoluúčast, spolupráce, partnerství a respektování zásad udržitelného rozvoje. Dílčí cíl lze pak definovat tak, že záměrem zřizovatelů je zvyšování kvality jednotlivých škol, zejména pak škol základních tak, aby nedocházelo současně ke zvyšování nákladů na zajištění základního vzdělání. Jedním z nástrojů pro dosažení stanovených cílů je realizace auditů ve školách a školských zařízeních, jejich vyhodnocení a přijetí závěrů či úkolů k nápravě.
3.1 Ekologické audity 3.1.1 Účel metodiky Účelem metodiky je zajištění jednotného a jednoznačného návodu na realizaci ekologických auditů škol a školských organizací. V zobecněné formě může sloužit i jako návod pro ekologické audity ostatních organizací financovaných ze zdrojů města. 3.1.2 Širší souvislosti a cíl ekologických auditů Škola představuje veřejnou instituci v působnosti města, jejímž prostřednictvím lze přímo i nepřímo přenášet žádoucí hodnoty a vzorce chování na značnou část populace (děti, rodiče, firmy apod.). Jedním z cílů tedy je přispět k tomu, aby se dětem ve škole dobře učilo a učitelům dobře vyučovalo. Snahou města je prohloubit se školami spolupráci v oblasti ekologizace provozu a dále poskytnout metodickou pomoc při nápravě nevyhovujícího stavu. Jde také o navázání a prohloubení spolupráce mezi městem a jednotlivými organizacemi tak, aby v této oblasti byly školy pro město partnerem pro uskutečňování společného cíle (budování partnerství). Cíl ekologických auditů je stanoven tak, aby podporoval cíl veřejné správy, přičemž cílem veřejné správy je zvyšování kvality života občanů při respektování udržitelného rozvoje. K tomu přispívá zvyšování kvality a efektivnosti jednotlivých veřejných služeb – a vzdělávání patří k nejdůležitějším veřejným službám. Specifikace hlavních cílů ekologických auditů: 1. prokázat, že veřejná správa jde v oblasti životního prostředí a respektování principů udržitelného rozvoje příkladem;
– 12 –
2. vyslat jasný signál školám, školským organizacím a dalším příspěvkovým organizacím, že šetrný přístup k životnímu prostředí a aplikace principů udržitelného rozvoje v praxi na místní úrovni jsou pro radnici důležité; 3. ověřit situaci ve školách, školských organizacích a v dalších příspěvkových organizacích a dle potřeby přispět ke zlepšení stavu; 4. osvěta – budou-li třídit odpad děti ve školách, lze očekávat zvýšení třídění odpadu domácností. 3.1.3 Obsah ekologických auditů Hlavním obsahem je: 1. ověření naplňování Metodického pokynu k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě MŠMT, soulad a naplňování Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy, osvěty; 2. ověření dostupnosti informací o životním prostředí a jeho ochraně a o udržitelném rozvoji obecně; 3. zjištění, zda jsou postupně a systematicky naplňovány kroky vedoucí k ekologickému provozu budovy a podmínkám pro zdravý životní styl; 4. zjištění, jak škola či školská organizace udržuje a zvelebuje školní zahradu a bezprostřední okolí školy; 5. zjištění úrovně prostředí školy – estetizace vnitřního prostředí budovy školy či školské organizace; 6. ověření, jak je škola či školská organizace zapojena do programů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), jako jsou ekovýchovné projekty, programy, spolupráce s organizacemi, které se EVVO zabývají apod. 3.1.4 Struktura ekologických auditů Ve struktuře ekologických auditů jsou uvedeny pouze základní otázky, které auditní tým může doplňovat, modifikovat či rozšiřovat. A. Úvod B. Obsah auditu Odpadové hospodářství – způsob nakládání s odpady; Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta; - výchovně vzdělávací proces a osvěta; - spolupráce s organizacemi a s obcí; Provozně technická oblast; Péče o zeleň a úpravu prostředí v areálu školy; C. Ekologická stopa Sledování Společného evropského indikátoru ES, porovnání a vyhodnocení ekologického provozu školy, zejména spotřeby energií, materiálů, zboží a ploch, vztažené na jednoho žáka;
– 13 –
D. Cesta dětí do školy Zavedení Společného evropského indikátoru Cesta dětí do školy, jeho vyhodnocení a porovnání výsledků s ostatními školami; Sledování vývoje používání dopravních prostředků pro dopravu dětí do škol s cílem zvýšení dopravy na jízdních kolech; E. Vyjádření sledované instituce/organizace F. Návrh na nápravná opatření, termín jejich realizace a zodpovědnost G. Závěr 3.1.5 Výstupy ekologických auditů Výstupy lze charakterizovat ve třech základních rovinách: 1. přímý posun směrem k udržitelnému rozvoji (úspory materiálů a energií, zvýšený podíl tříděného odpadu, estetizace vnitřního prostředí budov, okolí apod.); 2. zvýšení environmentálního povědomí mezi učiteli a žáky škol (informační materiály, besedy, exkurse, zapojení do projektů a programů EVVO apod.); 3. větší zájem a zapojení do procesu MA 21; 4. vyjádření způsobu chování školy pomocí indikátoru Ekologická stopa. Dalším nepřímým efektem je získání poměrně efektivního nástroje, který může být přizpůsoben pro kteroukoliv další veřejnou instituci v působnosti města nebo přímo na místní úřad samotný. Navíc ho lze zobecnit a aplikovat též v rámci dalších municipalit ČR. Úplné znění metodiky Ekologické audity škol a školských organizací je přílohou č. 1 na CD.
3.2 Audit zdravého životního stylu Projekt Audit zdravého životního stylu ve školách lze např. realizovat v rámci dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví vyhlašovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR. 3.2.1 Cíl projektu Cílem projektu je ověření stávajícího stavu v oblasti zdravého životního stylu ve všech typech škol. Postup realizace Auditní tým sestavil celkem deset otázek a stanovil kritéria pro posouzení toho, jak je oblast zdravého životního stylu propagována ve školách. 1. Prostředí školy – spoluúčast dětí na jeho vytváření; 2. Pohybové aktivity volného času – volitelné, zájmové a nepovinné předměty zaměřené na pohybové aktivity; 3. Spolupráce ve škole i mimo školu – občanská sdružení, metodické orgány a ostatní NNO;
– 14 –
4. Prevence a evidence úrazů: - kontrola třídních knih (zápisy o poučení žáků v oblasti bezpečnosti); - kontrola knih úrazů; - počet, rozmístění a doplňování lékárniček (prokázat fakturou nákup materiálu do lékárniček); - vybavení tělocvičen a školních hřišť z hlediska bezpečnosti provozu – ověření revizních zpráv tělocvičného nářadí; 5. Aktivní odpočinek o přestávkách – vybavení odpočinkových ploch; 6. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti podpory zdravého životního stylu; 7. Dodržování zásad zdravé výživy: - potravinový koš a pestrost jídelníčku; - vybavení školních jídelen; - četnost využívání polotovarů a potravin v prášku; 8. Ověření, zda jsou na škole kroužky první pomoci; 9. Jak je zajišťována preventivní závodní péče u zaměstnanců školy; 10. Víkendové a prázdninové akce zaměřené na podporu zdraví – počet aktivit. 3.2.2 Výstupy projektu 1. Posouzení jednotlivých škol z hlediska stanovených kontrolních otázek – vlastní audit zdravého životního stylu. Jedná se o zjišťování, jak jsou začleňovány prvky zdravého životního stylu včetně výuky první pomoci, jak je kladen důraz na pohybové aktivity. Dále je ověřován spotřební koš potravin, zda nedochází ke zvýšené spotřebě tuků a zda je respektována vhodná a pestrá skladba jídelníčků. 2. Zjistit, jak jsou tyto prvky začleňovány do mimoškolní výchovy a zda ve školách pracují zdravotnické kroužky. Realizace zájmových aktivit podporujících zdravý životní styl, a to jednak formou kroužků a jednak v rámci školní družiny nebo školního klubu. Činnost zdravotnických kroužků. Ověření výuky pravidel jako součásti učebních osnov jak na I., tak i na II. stupni. 3. Dle zjištěných skutečností přijmout opatření ke zlepšení práce v této oblasti jak po stránce teoretické a metodické, tak i po stránce materiálního vybavení. Po stránce metodické poradit ředitelům škol při zavádění teoretických i praktických prvků zdravého životního stylu – životospráva, pohyb, prevence sociálně patologických jevů apod. Po stránce materiálního vybavení ověřit, zda nechybí patřičná literatura, učební pomůcky a také konkrétní vybavení. Součástí tohoto bodu je také kontrola školních kuchyní v návaznosti na stávající legislativní normy. Závěrečná zpráva Audit zdravého životního stylu je přílohou č. 2 na CD. – 15 –
3.3 Audit bezpečnosti dětí u škol z hlediska provozu na pozemních komunikacích Právo na život a zdraví člověka je součástí Ústavy ČR a tomuto je zapotřebí přizpůsobit veškeré lidské konání, včetně chování se na pozemních komunikacích. Je zapotřebí, aby společnost byla znalá a uvědomělá. Tato slova zazněla na semináři Ministerstva dopravy a spojů ČR s názvem Zásady bezpečného utváření pozemních komunikací dne 14. 5. 2002. Mohou se tak stát východiskem pro odstartování celé série opatření vedoucích k zlepšení situace v bezpečnosti dětí při docházce do základních škol. Samosprávným celkům doporučujeme zpracovat audit, jak je z hlediska provozu na pozemních komunikacích bezpečná cesta dětí do jednotlivých základních škol. Účelem bylo ověřit stávající stav a přijmout potřebná opatření k nápravě. I. Modelový příklad postupu realizace: - oddělení dopravy příslušného úřadu zpracovalo dotazníkový list obsahující 14 nejzásadnější otázek z hlediska bezpečnosti žáků daných škol; - dotazníky byly předány na jednotlivé základní školy a vyplněny rodiči žáků; - po odevzdání byly dotazníky vyhodnoceny a město přijalo řadu opatření k nápravě dané situace. II. Okruhy otázek: Otázky byly koncipovány z několika úhlů pohledu tak, aby byla docílena co největší šíře objektivity. - z pohledu řidiče motorového vozidla – označení přechodů, dopravní značení, povolená rychlost apod.; - z pohledu žáků – vhodnost umístění přechodů, dostatečný prostor před vchodem školy, zábrany zamezující dětem vstup do vozovky, posouzení vzrostlé zeleně bránící výhledu do vozovky apod.; - z pohledu výuky – dopravně výchovné působení na rodiče i žáky, úroveň pomůcek a propagačních materiálů apod. III. Výstupy auditu: - doplnění dopravních značek Děti, obnovení vodorovného značení přechodů pro chodce, nové vodorovné značení přechodů pro chodce, častější kontroly rychlosti ze strany policie a v některých případech snížení nejvyšší povolené rychlosti na vybraných úsecích; - bylo konstatováno, že školy mají dostatečný prostor před vstupem do budovy, mají vybudovány fyzické zábrany zamezující vstupu do vozovky a byla odstraněna vzrostlá zeleň, která bránila řidičům ve výhledu; - pro rozšíření a zkvalitnění výuky dopravní výchovy zajistil auditní tým ve spolupráci s BESIPem nové učební pomůcky;
– 16 –
- ve spolupráci s Krajským úřadem Zlínského kraje bylo rekonstruováno dopravní hřiště – byl položen nový asfaltový povrch, obnoveno vodorovné značení a celé hřiště osazeno novými dopravními značkami. Ve spolupráci s BESIP byla také nakoupena nová jízdní kola a přilby. V základní škole, u které je hřiště umístěno, je nově vybudován kabinet dopravní výchovy, kde probíhá výuka žáků včetně testů znalosti dopravních předpisů. IV. Závěr auditu Závěrem bylo konstatováno, že základní školy dělají pro bezpečnost svých žáků poměrně mnoho a jsou vstřícné k jakékoliv další spolupráci v této oblasti.
3.4 Projekt Bezpečná cesta dětí do škol Dalším navazujícím projektem v oblasti bezpečnosti dětí v silničním provozu je projekt Bezpečná cesta dětí do škol. 3.4.1 Východiska projektu - ustanovení § 35, odstavec 2, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, kde se uvádí, že: „Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku;“ - využití možností vymezených zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění – jedná se zejména o ustanovení § 79 písm. j) cit. zákona, podle něhož je „oprávněna zastavovat vozidla osoba pověřená obecním úřadem obce s rozšířenou působností k zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci v blízkosti školního zařízení“. Město Vsetín zde navazuje na dobré výsledky práce při dohledu u přechodů pro chodce strážníky městské policie, kteří však nemohou personálně zabezpečit všechny rizikové přechody; - naplňování „Environmentálního profilu příslušného úřadu“. Může jít např. o to, u vytipovaných přechodů zajistit v době školní docházky asistenci minimálně v 60 procentech všech školních dnů po celý rok 2004. 3.4.2 Cíl projektu - realizace výstupů auditů bezpečnosti u základních škol; - pokračovat v již započaté aktivitě dozoru přechodů u základních škol. Tuto aktivitu realizovala Městská policie Vsetín průběžně od roku 1998. Kapacita MP však neumožňovala hlídat všechny potřebné přechody, a proto strážníci průběžně rotovali na vytipovaných přechodech; - zajistit pravidelný dozor všech vytipovaných přechodů v průběhu školního roku; – 17 –
- vyslat jasný signál občanům daného města a především zákonným zástupcům nezletilých žáků, že členům vedení radnice není lhostejná otázka bezpečnosti dětí v silničním provozu. 3.4.3 Výstupy projektu Výstupy projektu lze charakterizovat v několika rovinách: - pracovníci pověření dozorem přechodů učí děti jak správně přecházet ulici, a tím si školáci již v mládí postupně fixují správné chování v silničním provozu; - ve všech základních školách byla po dohodě s řediteli posílena dopravní výchova s cílem předání a prohlubování teoretických znalostí žákům; - ve spolupráci s BESIPem a Policií ČR organizuje město Vsetín dopravní soutěže žáků 5. tříd všech základních škol na území města Vsetína. Obsahem této soutěže je nejen ověření teoretických znalostí, ale i praktických dovedností na dopravním hřišti; - v konečném důsledku pracovníci na přechodech nepomáhají jen žákům základních škol, ale jejich pomoc využívají v ranních hodinách i ostatní občané, zejména matky s malými dětmi, občané zdravotně znevýhodnění a senioři.
3.5 Realizace energetických auditů a energeticky úsporných opatření na školských budovách Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, uložil vlastníkům budovy zpracovat ve všech veřejných budovách energetické audity či energetické průkazy a realizovat navržená energeticky úsporná opatření. Uvádíme modelový příklad města Vsetín, které realizovalo energetické audity za finanční podpory programů vyhlášených Českou energetickou agenturou v letech 2000 až 2002. 3.5.1 Energeticky úsporná opatření ve stavebních konstrukcích a ve vytápěcích soustavách (nákladová) V energetických auditech byly variantně uvedeny návrhy na energeticky úsporná opatření ve stavebních konstrukcích a energeticky úsporná opatření ve vytápěcí soustavě. Varianty byly většinou vybrány tak, aby alespoň jedna vyhovovala požadovaným hodnotám celkové tepelné charakteristiky posuzovaného objektu podle ČSN 73 0540 a další vyhovovala doporučeným hodnotám celkové tepelné charakteristiky. Uvedená opatření byla podrobně popsána. Byly vyčísleny předpokládané náklady na jejich realizaci a celkové úspory energie v korunách i tepelně-technických jednotkách. Následně byly jednotlivé varianty ekonomicky vyhodnoceny. Audit posuzoval jednotlivé varianty z hlediska návratnosti navržených opatření, tedy za kolik let se investice zaplatí na úsporách tepla. Je uvedena prostá i reálná doba návratnosti předpokládaných nákladů na uvedená opatření. V závěru auditor doporučoval taková energeticky úsporná opatření, která jsou z hlediska předpokládaných úspor energie výhodná a zároveň jejich prostá i reálná doba návratnosti vynaložených nákladů není delší než pět let.
– 18 –
Po dokončení energetických auditů jednotlivých školských budov a dalších vybraných objektů předložil odbor školství a kultury v r. 2001 a následně v r. 2002 Zastupitelstvu města Vsetín harmonogram zavádění energeticky úsporných opatření. Po schválení se tento harmonogram stal závazným a jednotlivá opatření byla postupně realizována. Výstupem byl konečný sumář uskutečněných opatření a jeho předložení Zastupitelstvu města Vsetín v r. 2006. Tabulka č. 1: Příklad realizovaných energeticky úsporných opatření ve městě Vsetín. Č
Budova
1
čp. 1356
2
Alcedo – Rokytnice Alcedo – Trávníky ZŠ Trávníky
3 4
Skutečná cena realiNavržená opatření zace vč. PD v Kč Energetické audity z roku 2000 Zateplení fasády, oken a úpravy vytápěcí 36 257 000 soustavy Těsnění oken a úpravy vytápěcí soustavy Těsnění oken a úpravy vytápěcí soustavy Těsnění oken
7
Úpravy vytápěcí soustavy Zateplení stropu – na staré budově Komplexní zateplení učebnového pavilonu a spojovacích krčků ZŠ Rybníky Rekonstrukce vytápění včetně hlavních rozvodů mezi pavilony (časté havárie) Těsnění oken MŠ Luh Těsnění oken, nátěr Úpravy vytápěcí soustavy Rekonstrukce vstupů do budovy včetně vytvoření zádveří Zateplení střechy Budova MěÚ Těsnění oken
8.
ZŠ Luh
5 6
1
2 3 4
Úpravy vytápěcí soustavy Výměna oken a zmenšení okenních výplní na severní straně pavilonů
Rok realizace a upřesňující informace
2002 – celková rekonstrukce Nebylo realizováno – budova je pronajatá Nebylo realizováno – rekonstrukce budovy 765 113 2003 – 215 113 Kč 2004 – 300 000 Kč 2005 – 250 000 Kč 627 520 2003 Na tuto akci je předloženo rozp. opatření na PD Budova převedena Zlínskému kraji
212 122 2002 222 895 2002 2 300 000 2005 2005 Nerealizováno – pouze dílčí části 567 000 2002 Na tuto akci je předloženo rozpočtové opatření na PD 1 949 645 2004
Rekonstrukce vytápění Energetické audity z roku 2001 Městské lázně Zateplení fasády, náhrada vstupních dveří, 23 125 287 2003 výměna ocelových oken, zateplení stropu a střechy nad bazénem, úpravy otopné 22 791 761 2005 soustavy celková rekonstrukce MŠ Benátky Zateplení, výměna dveří, výměna vnitř. skel, 2 380 000 2004 otopná soustava, těsnění oken MŠ Ohrada Snížení infiltrace oken Nebylo realizováno MŠ Rokytni- Úpravy vytápěcí soustavy, 415 886 2002 ce snížení infiltrace oken – těsnění oken 31 765 2002
– 19 –
5
MŠ Trávníky
6
MŠ Kobzáňova
7
Zateplení stropu nad 2. NP, zateplení střechy nad lehárnami, úpravy vytápěcí soustavy Těsnění oken Úpravy vytápěcí soustavy, těsnění oken, nátěr oken Výměna skel Nátěr oken
MŠ Na Kopečku ZŠ Rokytnice Úpravy otopné soustavy, těsnění oken, výměna osvětlení za zářivkové Zateplení schodiště
8 9
ZŠ Integra Školní družina Trávníky 10 ZUŠ
Úpravy otopné soustavy, těsnění oken Těsnění oken Úpravy vytápěcí soustavy Zateplení stropu nad 3. NP, těsnění oken, oddělení vytápění bytové jednotky
718 372 2005 730 000 2005 sanace zdiva 30 000 2003 217 383 2002 171 449 2003 108 293 2002 1 009 621 2003 1 120 000 2004 145 000 – dotace 2003 369 345 Nebylo realizováno Nebylo realizováno 112 000 2004 Budova převedena Zlínskému kraji
Legenda: PD – projektová dokumentace
Celkově byly na školských budovách a na vybraných objektech města realizovány investiční akce, opravy a údržby s cílem snížení energetické náročnosti budov včetně jejich technického zlepšení za částku 96 232 457 Kč. 3.5.2 Energeticky úsporná opatření – beznákladová Energetickým auditorem bylo doporučeno realizovat v jednotlivých budovách také beznákladová opatření – energetické manažerství. Definice: energetické manažerství je založeno na periodické týdenní registraci energetické spotřeby a měření, které odpovídá průměrné venkovní teplotě, na důsledném dodržování časového rozvrhu potřeby vytápění a útlumu. Dále je doporučováno opakovaně provádět školení obsluhy směšovacích stanic s jejich obsluhou a údržbou. Byly doporučeny následující kroky: - provozovatel zajistí 1 ročně odbornou kontrolu funkčnosti a nastavení měřicí a regulační techniky; - ředitel školy pověří písemně pracovníka, který bude operativně provádět časové nastavení požadavků na vytápění (prázdniny, změna rozvrhu apod.). Kopii pověření předá na odbor školství a kultury stavebnímu technikovi; - zakoupit 1 ks registračního teploměru na měření a zaznamenávání vnitřní a venkovní teploty a teploty potrubí na vstupu a výstupu radiátoru včetně příslušenství – tří samostatných měřičů. Tímto přístrojem bude možno vyhodnocovat správnost nastavení regulace vytápění v jednotlivých budovách; - přístroj bude uložen na odboru školství a kultury, stavební technik bude provádět kontroly na jednotlivých školách. Se zásadami energetického manažerství byli seznámeni ředitelé příspěvkových organizací a dodržování zásad je předmětem kontroly při ekologických auditech.
– 20 –
4. Další příklady v oblasti školství Pohoda sociálního prostředí je určována především způsoby, jimiž se lidé na sebe obracejí a k sobě navzájem chovají. Chování druhého člověka je vnějším výrazem jeho vnitřních postojů. Záměrem je docílení toho, aby pracovníci základních škol co nejvíce usilovali o to, aby jejich chování vyjadřovalo humanistické postoje jednoho k druhému: úctu, důvěru a snášenlivost; uznání, účast a empatii; otevřenost v komunikaci a vůli ke spolupráci a pomoci druhému. Snahou řady obcí a krajů je docílit toho, aby se výše uvedeným způsobem chovaly všechny základní školy, které zřizuje. Tato kapitola čerpá zejména ze zkušeností města Vsetín. Prostředkem pro ověřování současného stavu, vývojových trendů i možnosti sledování výsledků v časových řadách mohou být následující šetření: - šetření spokojenosti žáků se základní školou; - šetření spokojenosti pedagogických pracovníků s vedením školy; - šetření spokojenosti rodičů se základní školou.
4.1 Šetření spokojenosti žáků, pedagogických a vedoucích zaměstnanců a rodičů se školou 4.1.1 Šetření spokojenosti žáků se školou Město jako zřizovatel stanovilo postup realizace pro zajištění šetření spokojenosti žáků se školou. Tento postup byl s malými obměnami aplikován i u dalších šetření. -
šetření proběhne u žáků 8. tříd základních škol a bude se opakovat každoročně; třídní učitelé rozdají dotazník, který žáci anonymně vyplní; hodnocení bude odpovídat známkám ve škole (1 až 5); ředitelé doručí dotazníky na odbor školství a kultury, kde se vyhodnotí; výsledky šetření budou předloženy radě města a poskytnuty zúčastněným školám.
Tabulka č. 2: Seznam otázek – anketní lístek. Poř. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Anketní otázka Ve škole se cítíme dobře Učitelé nás učí tak, že nás učení baví Učitelé používají při výuce zajímavé názorné pomůcky Pokud něčemu nerozumíme, učitelé nám to znovu vysvětlí Hodnocení a známkování má svá pravidla a je spravedlivé Učitelé berou ohledy na slabší spolužáky Učitelé jsou na nás slušní a milí Učitelé nás dokážou povzbudit, pochválit Můžeme před učiteli říkat a obhajovat své názory Můžeme se s některými problémy obrátit přímo na ředitele Máme možnost ovlivňovat dění ve třídě nebo škole Učitelé jsou ochotni se nám věnovat i mimo vyučování Učitelé mají přiměřené požadavky (ve výuce i na chování) To, co po nás učitelé chtějí, dodržují i sami Učitelů a učitelského povolání si vážíme
– 21 –
Stupnice známkování 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5
Obrázek č. 4: Grafické vyhodnocení šetření spokojenosti žáků. Poměr odpovědí v procentech - porovnání škol 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0
1
2
3
4
5
Škola č. 1
18,4
47,7
25,2
7,9
0,7
Škola č. 2
15,1
36,3
30,1
12,9
5,6
Škola č. 3
22,6
36,7
28,5
10,6
1,6
Škola č. 4
29,1
44,1
20,6
5,4
0,7
Škola č. 5
15,4
33,3
33,8
14,5
2,9
Integra
36,7
37,1
17,6
6,2
2,4
V tomto šetření získala nejlepší ohodnocení základní škola, která se zaměřuje na integraci hendikepovaných žáků. V této škole jsou třídy naplňovány nižším počtem žáků tak, aby cca 50 % tvořili žáci zdraví a 50 % žáci tělesně oslabení. Celkový počet žáků je cca 150 a snahou vedení je vytvořit co nejlepší sociální klima. 4.1.2 Šetření spokojenosti pedagogických a vedoucích zaměstnanců ZŠ se školou Šetření probíhalo obdobným způsobem jako šetření předchozí, ale s tím rozdílem, že dotazník již byl upraven v elektronické podobě. Jednotliví pracovníci jej vyplnili na PC a odeslali přímo na e-mailovou adresu počítačového technika úřadu, který je vyhodnotil. Dotazník spolu s vyhodnocením jsou uvedeny na následující straně.
– 22 –
Tabulka č. 3: Seznam otázek – anketní lístek. Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
Anketní otázka Jak jste spokojen/a s: plánováním a organizací práce vaší školy? úrovní jednání pedagogické rady, pracovních porad? úrovní komunikace a spolupráce mezi učiteli navzájem? úrovní komunikace mezi pedagogickými a nepedagogickými pracovníky? úrovní komunikace a spolupráce mezi zaměstnanci a vedením školy? možnostmi dalšího vzdělávání pro výkon vaší práce? mírou kompetencí, kterými jste vybaveni? možnostmi využívat kreativní přístup ve své práci? mírou podpory a pomoci v řešení problémových situací ze strany vedení školy, výchovného poradce apod.? odměňováním na vaší škole v souvislosti s vykonávanou prací a pracovními výsledky? úrovní pracovního prostředí ve škole? úrovní materiálního vybavení školy (tříd, odborných učeben, kabinetů)? výhodami, které zaměstnavatel poskytuje (FKSP, stravování …) vaší školou jako svým zaměstnavatelem? postavením vaší školy v konkurenčním prostředí ostatních ZŠ ve městě? prací řídicích a kooperujících organizací a zařízení (např. odbor školství, odbor sociálních věcí, pedagogicko-psychologická poradna, Policie ČR, vzdělávací agentury apod.)? Doplňující, volné sdělení:
1 1 1 1 1 1 1 1 1
Stupnice známkování 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4
5 5 5 5 5 5 5 5 5
1
2
3
4
5
1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5 5
Obrázek č. 5: Grafické vyhodnocení šetření spokojenosti pedagogických pracovníků.
Poměr odpovědí v procentech - porovnání škol 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0
1
2
3
4
5
Škola č. 1
35,3
42,7
15,1
5,1
1,8
Škola č. 2
55,9
32,4
8,8
2,9
0,0
Škola č. 3
18,0
48,1
25,4
6,7
1,7
Škola č. 4
24,6
47,3
19,4
5,2
3,5
Škola č. 5
43,7
37,3
14,9
3,4
0,7
Škola č. 6
27,4
48,9
21,0
2,7
0,0
U tohoto šetření byla nejlépe hodnocena jazyková škola, ale výsledek ovlivnila také skutečnost, že z této školy bylo doručeno ke zpracování nejméně dotazníků. – 23 –
4.1.3 Šetření spokojenosti rodičů se školou I v případě třetího šetření byl použit již ověřený model. Tentokrát byla anketa rozdána rodičům 5. a 9. ročníků základních škol. Tabulka č. 4: Seznam otázek – anketní lístek. Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Anketní otázka Jak hodnotíte vztah vyučujících k žákům? Jak hodnotíte pomoc, kterou poskytují učitelky a učitelé vašemu dítěti při problémech? Jak hodnotíte jednání vedení školy při řešení vašich problémů? Vzbuzuje podle vašeho mínění škola zájem o učení, poznávání? Těší se vaše dítě na něco ve škole? Jaká je vaše informovanost o práci a chování dítěte ve škole? Jak posuzujete náročnost školy na domácí přípravu dítěte? Jste spokojeni s nabídkou volitelných a nepovinných předmětů? Jste spokojeni ve škole s nabídkou zájmových kroužků? Jaké je podle vás materiální vybavení školy? Máte nějaké připomínky k rozvrhu hodin ve vazbě na dopravu dítěte do a ze školy? Jak celkově hodnotíte kvalitu výuky ve škole? Další náměty a připomínky:
Stupnice známkování 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5 5 5 5 5
1
2
3
4
5
Obrázek č. 6: Grafické vyhodnocení – rodiče žáků 5. tříd. Poměr odpovědí v procentech - porovnání škol 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0
1
2
3
4
5
Škola č. 1
52,8
33,6
10,7
2,4
0,5
Škola č. 2
58,7
31,8
7,8
1,3
0,4
Škola č. 3
40,9
42,4
14,5
1,9
0,3
Škola č. 4
68,7
25,8
3,8
0,7
0,9
Škola č. 5
60,3
28,7
9,2
1,1
0,6
Škola č. 6
64,3
25,3
9,1
1,3
0,0
– 24 –
Obrázek č. 7: Grafické vyhodnocení – rodiče žáků 9. tříd. Poměr odpovědí v procentech - porovnání škol 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0
1
2
3
4
5
Škola č. 1
42,6
40,3
13,0
3,1
1,0
Škola č. 2
45,5
34,4
17,4
2,2
0,4
Škola č. 3
36,9
40,8
17,4
4,4
0,6
Škola č. 4
46,3
42,6
9,2
1,1
0,9
Škola č. 5
39,9
39,4
15,7
3,5
1,5
Škola č. 6
45,5
37,9
15,9
0,8
0,0
Ve třetím šetření dali rodiče přednost opět menší škole, kde je aplikován individuální přístup k žákům i rodičům. 4.1.4 Průměrná známka za všechna šetření Tabulka č. 5: Průměrná známka za všechna šetření. Základní škola č. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Hodnocení spokojenosti žáků 2,6 2,3 2,0 2,6 2,2 2,0
Hodnocení spokojenosti pracovníků 1,6 2,3 2,2 1,8 2,0 2,0
Hodnocení spokojenosti rodičů 1,8 1,9 1,7 1,9 1,8 1,7
Průměrná známka za tato šetření 1,98 2,16 1,96 2,08 2,00 1,91
4.2 Hodnocení indikátoru Cesta dětí do školy Jednou ze součástí strategického plánování města Vsetín dle metody Balanced Scorecard je i pravidelné vyhodnocování evropské sady indikátorů, kdy doplňkový indikátor č. B 6 Cesta dětí do a ze školy ověřuje způsob dopravy dětí mezi domovem a školou. Zjištění probíhalo formou dotazníkového šetření – na I. stupni vyplňovali dotazník za žáky rodiče, na II. stupni pak samotní žáci. Šetření se zúčastnilo 2 064 respondentů. V záhlaví dotazníků byl uveden text: „Město Vsetín, odbor školství a kultury, žádá žáky všech základních škol a jejich rodiče o vyplnění tohoto dotazníku, jehož cílem je zjištění nejčastějšího způsobu dopravy dětí do školy a zpět – 25 –
a zároveň zjištění kritických míst, které děti musí při cestě překonat. Výsledky tohoto šetření přispějí ke zkvalitnění dopravy dětí do škol a zajištění větší bezpečnosti.“ Základní otázky v dotazníku -
Jak se obvykle přepravuješ po území města Vsetín do školy a zpět? Nejsi-li ze Vsetína, jak se dopravuješ do Vsetína a zpět? Pokud do školy jezdíš MHD, musíš přestupovat? Pokud obvykle jezdíš autem, jaký je hlavní důvod? Považuješ svoji cestu za bezpečnou?
Celý text dotazníku je přílohou č. 3 na CD. Obrázek č. 8: Výsledky šetření – teplé měsíce. Jak se obvykle přepravuješ po území Vsetína do školy a zpět? (teplé měsíce) 100% 90% 80% 70% 60%
autem
50%
mhd
40%
na kole
30%
pěšky
20% 10% Vsetín
Trávníky
Sychrov
Rokytnice
Ohrada
Luh
Integra
0%
Obrázek č. 9: Výsledky šetření – studené měsíce. Jak se obvykle přepravuješ po území Vsetína do školy a zpět? (chladné měsíce) 100% 90% 80% 70% 60%
autem
50%
mhd
40%
na kole
30%
pěšky
20% 10%
– 26 –
Vsetín
Trávníky
Sychrov
Rokytnice
Ohrada
Luh
Integra
0%
Z hodnocení vyplývá, že jednoznačně nejlepší výsledky má sídlištní škola umístěná na kopci, do níž docházejí převážně děti z dané lokality. Relativně nejhůře je na tom škola, která integruje handicapované žáky z města i okolí, jež nemohou ze zdravotních důvodů mnohdy docházet do školy pěšky.
4.3 Metodika Ekologická stopa mateřských a základních škol Ekologická stopa je názorným prostředkem vypovídajícím o ekologickém chování mateřských a základních škol. Slouží nejen k ekologické výchově žáků, ale také k navrhování konkrétních opatření, která povedou k co nejnižší spotřebě neobnovitelných zdrojů energie na žáka a v konečném důsledku tedy ke snižování ekologické stopy jednotlivých škol. Město Vsetín sleduje pravidelně vývoj ekologických stop na základě zpracované metodiky. Účelem této metodiky je poznat a porovnat vzájemně i v čase, nakolik udržitelně se mateřské školy a základní školy rozvíjejí a jak šetrně se chovají k životnímu prostředí. Širší souvislosti a cíle ekologické stopy Ekologická stopa školy je souborným ukazatelem, jehož velikost určuje celá řada faktorů – od managementu školy po jednání žáků. Mezi ně patří například způsob a efektivita vytápění školní budovy, velikost školy a školních pozemků, používání energeticky šetrných spotřebičů, spotřeba potravin ve školní jídelně či produkce a způsob třídění odpadů, ale například i to, z jaké vzdálenosti a jakým způsobem se děti a učitelé do školy dopravují. Výsledný údaj se vztahuje na jednoho žáka dané školy. Zjednodušeně řečeno udává, kolik plochy je zapotřebí k zajištění běžných potřeb tohoto žáka za určité časové období. Cíle ekologické stopy: - ekologická stopa umožňuje porovnávat mateřské a základní školy mezi sebou i v čase, jak šetrně školy fungují vzhledem k životnímu prostředí; - srozumitelně ukáže zřizovateli, rodičům, žákům i statním občanům, jak se škola chová k životnímu prostředí a jaké jsou její možnosti zlepšení v tomto ohledu; - ekologická stopa je také užitečným nástrojem osvětovým a výchovným; v prostředí škol to platí dvojnásob; - nabídnout jednoduchou metodou řadu možností a dětem i dospělým názorně přiblížit důležité ekologické zásady, které jsou jinak těžko srozumitelné; - do sledování stopy je možné zapojit samotné žáky, kteří mohou v rámci různých předmětů shromažďovat údaje pro její výpočet. Prostřednictvím „stopování“ si uvědomí propojenost zdánlivě nesouvisejících aktivit a mají možnost sledovat, jak se stopa sníží, pokud se začnou chovat šetrně k přírodě.
– 27 –
Tabulka č. 6: Příklad ekologické stopy ZŠ Trávníky.
Pastviny
Orná půda
Lesní plochy
Zastavěné plochy
Ochrana biodiverzity
Ekologická stopa celkem
Kategorie Školní budovy a pozemky Potraviny Cesty do školy Školní exkurze Zboží Recyklace Celkem
Energetická půda
Ekologická stopa ZŠ Trávníky na jednoho žáka, rok 2004 (počet žáků 568) Složky ekologické stopy – typy ploch (gha)
0,37 0,02 0,03 0,01 0,00 0,00 0,44
0,00 0,10 0,00 0,00 0,00 0,00 0,11
0,00 0,12 0,00 0,00 0,00 0,00 0,12
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
0,06 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,07
0,06 0,03 0,01 0,00 0,00 0,00 0,10
0,50 0,28 0,05 0,02 0,00 0,00 0,85
Metodika je uvedena v příloze č. 4 na CD.
4.4 Projekt Dobrá škola Širším záměrem projektu Dobrá škola, který vyhlásila Rada města Vsetín, je napomáhat postupnému zlepšování klimatu základních škol a přispívat k vytváření a posilování vzájemných partnerských vztahů, a to jak uvnitř školy, tak i vně, a pomoci rozvíjet volnočasové aktivity. Cílem projektu je: - zavedení změn v oblasti řízení školy, klimatu školy a v oblasti práce s lidskými zdroji; - podpora volnočasových aktivit; - zavádění principů trvale udržitelného rozvoje, zavádění principů šetrnosti k přírodě a životnímu prostředí. Kritéria hodnocení projektu Dobrá škola Projekt je určený základním školám. Kritéria jsou přehledně zobrazena v tabulce uvedené na následující straně.
– 28 –
A 1. 2.
Základní indikátory (kritéria) Řízení/vedení školy Vize – rozvojový plán školy Efektivní využívání školních budov a prostředků školy
3. 4.
Energetické manažerství Fundraising ve prospěch školy
5.
PR školy
6. 7.
Profilace školy Práce s lidskými zdroji
B 1.
Klima školy Partnerská spolupráce dětí a dospělých Výzdoba a upravenost školy
2. 3. C 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. D 1. 2.
Informační systém, orientace ve škole Mimoškolní aktivity Nabídka volnočasových aktivit Zapojení do soutěží a přehlídek Organizace soutěží a přehlídek
Nástroj Plán v písemné podobě Dokumentace (pronájmy dočasně nevyužitých prostor, hospodářská činnost), účetní výkazy školy Dokumentace Dokumentace, zpráva o činnosti, výroční zpráva Publikované články, web, školní časopis Výroční zpráva DVPP (další vzdělávání pedagogických pracovníků) Činnost dětského/školního parlamentu žákovské samosprávy Prohlídka školy a okolí školy (zahrada, pozemky školy) Prohlídka školy – informační značení, tabule Statistika, dokumentace Výroční zpráva, statistika Výroční zpráva, statistika, pověření dle vyhlášky Statistika, kronika školy
Nabídka aktivit pro zaměstnance školy Zapojení školy do projektů a aktivit Statistika, prezenční listiny apod. města Občanská sdružení, jejichž činnost Stanovy občanských sdružení souvisí se školou Spolupráce školy a rodičů Dokumentace Škola zohledňuje principy trvalé udržitelnosti Získání ekologického auditu Prohlídka, dokumentace (plán EVVO, jmenování školního koordinátora) Prevence sociálně patologických Dokumentace, prohlídka (minijevů mální preventivní program, jmenování školního preventisty)
– 29 –
Nesplněno
Splněno částečně
Stupnice hodnocení
Splněno
Tabulka č. 7: Návrh kritérií pro hodnocení projektu Dobrá škola.
Ověřování indikátorů a motivace pro školy Ověřováním naplňování indikátorů byla pověřena komise pro výchovu a vzdělávání. Po provedeném hodnocení může škola získat finanční příspěvek, jehož výše je stanovena v rozmezí 100 až 300 Kč na žáka dané školy.
4.5 Strategické plánování škol metodou Balanced Scorecard Strategické plánování metodou Balanced Scorecard nepoužívá jen město Vsetín, ale touto metodou se řídí také základní a mateřské školy. Následující tabulka zobrazuje jednotlivá strategická témata odvozená od strategie města Vsetín (strategie města dle BSC viz příloha na CD). Tabulka č. 8: Příklad měřítek BSC pro školy. Téma Vize Strategická témata
1. Motivující pracovní příležitost 2. Dostupné služby, péče, vzdělávání a možnosti spolkového, kulturního a duchovního života 3. Možnosti pro zdravý životní styl a sportování 4. Prevence a bezpečnost
-
Název indikátoru pro školy Náklady na žáka podle metodiky města Naplněnost školy Umístění žáků na střední školu Spokojenost žáků se školou Spokojenost rodičů se školou Věkové složení pedagogického sboru Využití školy z hlediska časového fondu
- Zájmová a sportovní činnost žáků školy - Ekologická stopa
5. Zodpovědné financ. a financ. z různých zdrojů 6. Účelné hospodaření s finančními prostředky a majetkem města 7. Promyšlená příprava a realizace investičních akcí 8. Kvalitní činnost radnice a všech zřízených či založených organizací 9. Posilování prostředí spolupráce, důvěry a zod- povědnosti 10. Zdokonalování procesu komunitního pláno- vání a projektového řízení 11. Rozvíjení dovedností a znalostí, zavádění nových metod a efektivních technologií
Registrované školní úrazy Aktivity k prevenci Vícezdrojové financování Pronájem nebytových prostor školy Realizace oprav a údržby Realizace investičních akcí Počet stížností Realizace plánovaných akcí organizovaných školou Spokojenost zaměstnanců školy Zapojení školy do projektů Další vzdělávání pedagogických pracovníků
Další postup V dalším kroku je nezbytné zpracovat popisy měřítek strategických témat, tzn. přesný popis a způsob vyhodnocování jednotlivých měřítek tak, aby všechny školy postupovaly při hodnocení jednotně. Strategické plánování metodou BSC pomáhá školám měřit své výstupy, srovnávat jejich vývoj v časové řadě a zřizovateli umožňuje srovnání výkonu jednotlivých škol. Výstupním dokumentem je Souhrnná zpráva BSC základních škol (hodnocení za rok 2004 a školní rok 2004/2005). Zpráva je přílohou č. 5 na CD. – 30 –
5. Uplatňování místní Agendy 21 5.1 Co je místní Agenda 21 Místní Agenda 21 (dále MA 21) byla definována OSN v roce 1992 jako součást dokumentu Agenda 21 . Poctivé uplatňování MA 21 umožňuje zjišťovat potřeby občanů v daném území, komunikovat s nimi a zapojovat je do rozhodování, to vše systematicky a při respektování udržitelného rozvoje. MA 21 je současně rámcem pro model řízení úřadu. Nelze ji považovat pouze za dílčí metodu, ale tvoří systém, ve kterém se veřejná správa na místní a regionální úrovni zkvalitňuje. Místní Agenda 21 je nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje ke zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase. K důležitým principům naplňování místní Agendy 21 patří: - uplatňování principů udržitelného rozvoje; - zapojování veřejnosti do rozhodování; - kvalita strategického řízení. V čem je místní Agenda 21 mimořádná Důvody, proč je místní Agenda 21 světově mimořádná, jsou uvedeny v Metodice pro místní Agendy 21 (viz Reitschmiedová, Švec, Rynda, Třebický 2003, s. 14 -15) takto:5 - „je tu mandát schválený OSN – místní úřady celého světa se zapojují do tohoto procesu. V roce 2001 to bylo 6300 municipalit ve 100 různých zemích světa; - v Evropě se 1 300 měst s celkem 100 mil. obyvateli připojilo ke Kampani udržitelných měst, jejímž hlavním cílem je podpora MA 21; - program Zdravých měst (jehož cíle jsou velmi podobné cílům MA 21) nyní zahajuje 1 500 měst na celém světě; - přes 70 % místních Agend 21 má vytvořenou strategii udržitelnosti, do jejíž přípravy přispěli zástupci hlavních skupin (podílníků); - v Japonsku se ke strategii MA 21 přihlásilo celkem 109 municipalit; - ve Švédsku jsou to všechny místní správy a ve Velké Británii 90 procent z nich; - v Austrálii má strategii MA 21 již 177 municipalit, v oblasti Pobaltí, Polska a Ruska je to celkem 100 měst; - proces decentralizace rozhodovacích pravomocí z centrální na místní úroveň vedl k šíření programů MA 21 v asijsko-pacifickém regionu: v Číně, Thajsku, Indonésii, Filipínách, Malajsii, Vietnamu a Jižní Koreji. V případě Jižní Koreje jde o 170 měst s oficiálním procesem MA 21; - v Jižní Americe napomáhá MA 21 šířit rovnost a demokracii v místních správách.“ 5
Text je krácen
– 31 –
5.2 Kritéria místní Agendy 21 Kritéria místní Agendy 21 jsou oficiálním nástrojem, který umožňuje všem aktivním obcím a městům dle jasně definovaných parametrů prokázat, na jaké úrovni realizují místní Agendu 21. Sada celkem 21 kritérií je rozdělena do čtyř základních kategorií A až D, součástí je též startovací kategorie Zájemci. Každá z těchto kategorií představuje určitou kvalitativní úroveň realizované MA 21. Každé kritérium MA 21 má stanoven ukazatel zahrnující aktivity popř. úkony, jejichž realizace vede k jeho splnění. Nedílnou součástí ukazatele je jeho limit neboli konkrétní hodnota, kterou musí každé město, obec či region naplnit a doložit prostřednictvím přesně specifikované dokumentace. Kategorie Zájemci Pokud se chce obec zapojit do MA 21, požádá o zápis do evidence a stanoví se kontaktní osoba MA 21, prostřednictvím které se vytvoří vazba na hodnocení stavu MA 21. Další informace je možné získat: - na stránkách ministerstva životního prostředí nebo na stránkách CENIA – www.ma21.cz; - u Národní sítě Zdravých měst České republiky (NSZM ČR) – www.nszm.cz. Kritéria místní Agendy 21 jsou také přílohou č. 6 na CD.
5.3 Konkrétní příklady uplatňování místní Agendy 21 5.3.1 Příklady uplatňování a) Příprava a tvorba Akčního plánu zdraví a kvality života – šance občanů podílet se na rozhodování Stěžejním dokumentem v procesu MA 21 je u měst, které uplatňují projekt Zdravé město,6 komunitní plán zdraví a kvality života. Ten odráží očekávání, potřeby a přání obyvatel města. Plán obsahuje soubor aktivit a odpovědné činitele a je u něj sledováno plnění i úspěšnost. Tento plán vzniká komunitně – expertním postupem, jehož základem jsou tzv. kulaté stoly a ostatní techniky zapojování veřejnosti. Podněty vzešlé z těchto setkání jsou doplněny o expertní pohled a následně je výsledný dokument opět komunitně projednáván. Propojení akčního plánu se strategickým plánem představuje nejvyšší úroveň realizace projektu – možnost podílet se na rozhodování. Jedná se tedy o komunitní projednávání nejvyšší úrovně činnosti samosprávy – strategického řízení.
6
Více informací na www.nszm.cz
– 32 –
Komunitně projednávaná strategie má následující formy zapojování veřejnosti: - skrze akční plán a setkání na různých fórech, jako je např. „kotel se starostou“, různé happeningy, neformální akce apod.; - skrze různá dotazníková šetření, ankety a ostatní formy zapojení veřejnosti. Pro lepší názornost propojení strategické a komunitní úrovně slouží následující schéma: Obrázek č. 10: Propojení strategické a komunitní složky řízení procesu MA 21 (zdroj: www.nszm.cz).
Politické zastřešení, veřejná správa
Sledování podmínek a vlivu na kvalitu života
Q
Komunitní plánování [induktivní proces]
„MÍSTNÍ AKCE“ projekty a aktivity pro kvalitu života, zdraví a k uplatňování udržitelného rozvoje
Expertní plánování [deduktivní proces]
Komunitní základ Místní partnerství
b) Komunitní kampaně Jako neformální součást projektu probíhají ve Zdravých městech kampaně k tématům udržitelného rozvoje a zdraví, jako jsou: 1. Den Země (duben); 2. Den bez tabáku (květen); 3. Dny bez úrazu (červen); 4. Evropský týden mobility (září); 5. Dny zdraví (říjen); 6. 30 dní pro neziskový sektor (od roku 2006 říjen). V řadě měst probíhají také vlastní kampaně, například Česko proti chudobě, Den bariér v nás a kolem nás, Den seniorů atd. Tyto kampaně slouží mimo jiné jako podpůrný zdroj informací o postojích veřejnosti a o přáních ve vztahu k daným oblastem či radnici.
– 33 –
c) Projekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji Každé město, kraj či mikroregion, kde se vytváří místní Agenda 21, se snaží realizovat celou řadu projektů, jež se týkají kvality života, životního prostředí či udržitelného rozvoje. Příklady jsou popsány v kapitole 10. d) Sledování indikátorů udržitelného rozvoje Při hledání příležitostí pro zlepšování je vhodné provádět benchmarking nebo benchlearning mezi městy (více viz kapitola 9). To umožňuje Evropská sada indikátorů udržitelného rozvoje (viz www.timur.cz a kapitola 6). e) Šíření dobré praxe MŽP, CENIA, Národní síť Zdravých měst a další organizace každoročně pořádají konference a různé akce na výměnu dobré praxe pro municipality, kde jsou prezentovány zkušenosti a znalosti z projektu místní Agendy 21. f) Komunitní plánování sociálních služeb Cílem komunitního plánování sociálních služeb je vytvořit komunitně (tedy za účasti zadavatele, poskytovatelů a uživatelů) projednaný plán poskytování sociálních služeb v daném území. Dalším cílem je vytvořit partnerství v této oblasti k řešení vznikajících problémů. Řada komunitních plánů vznikala na základě metodiky zpracované pro ministerstvo práce a sociálních věcí (více informací na www.mpsv.cz). 5.3.2 Co znamená uplatňování principů místní Agendy 21 Co konkrétně znamená uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní úrovni je uvedeno v následující tabulce. K tomu je použit text „Jak rozvíjet obec a region“, kde je rozčleněno uplatňování do čtyř oblastí, přičemž oblast řízení města a regionu je dána na první místo (viz tabulka na následující stránce). Uplatňování MA 21 je pro město nebo region přínosem. Podmínkou však je, že nejde jen o obecnou deklaraci bez činů.
– 34 –
Tabulka č. 9: Konkrétní příklady naplňování zásad MA 21 (zdroj: Reitschmiedová 2001, kráceno). Uplatňování principů na místní úrovni znamená: při řízení obce/regionu:
v oblasti ochrany životního prostředí:
- strategické plánování; - zapojování obyvatel do plánování i realizace plánů; - zohledňování skutečných potřeb, přání a tužeb obyvatel; - zohledňování všech aspektů problému (sociálních, ekonomických, ekologických a dalších); - zajištění ochrany životního prostředí – vyloučit nebo omezit činnosti, které poškozují životní prostředí; - péče o místní zvláštnosti a jejich ochrana, - podpora preventivních opatření, - zajištění efektivního institucionálního uspořádání; - spolupráce s ostatními obcemi a regiony; - monitorování stavu a vývoje jednotlivých oblastí života na základě vybraných ukazatelů a provádění hodnocení; - orientace na kvalitu a dlouhodobou udržitelnost; - zajištění politické podpory uplatňování udržitelného rozvoje (přijetí deklarace o udržitelném rozvoji); - jít příkladem – zajistit ekologicky šetrný provoz budovy místní/krajské správy a veřejných budov.
- přidat cíle a činnosti ochrany životního prostředí k existujícím cílům ekonomického rozvoje; - čerpat neobnovitelné zdroje, suroviny a energii jen takovým tempem, které odpovídá možnosti jejich nahrazování nově vynalézanými technologiemi; - čerpat obnovitelné zdroje, suroviny a energii jen tempem, které umožňuje jejich přirozenou obnovu; - minimalizovat negativní vlivy na prostředí: - produkci odpadů; - emise do ovzduší a vod; - kontaminace půd; - rizika a havárie; - hluk, vibrace, škodlivé záření a tepelné znečištění; - separovat, využívat a recyklovat odpady; - zavádět řízení podniků orientované na ochranu životního prostředí (ISO 14 000, EMAS); - zefektivnit dopravu a spotřebu energie; - pečovat o rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a stanovišť – chránit biodiverzitu, zajišťovat ekologickou stabilitu území, chránit ekosystémy; - zajišťovat vhodnou tvorbu krajiny a péči o území, znovu využívat a obnovovat zničené plochy, minimalizovat zábory území; - využívat nejlepší dostupné technologie; - dbát na dostatečné zastoupení zeleně v zástavbě; - zajistit zdravé životního prostředí pro všechny obyvatele.
v oblasti ekonomiky:
v sociální oblasti:
- pro uspokojování místních potřeb využívat v max. míře místní zdroje; - podporovat ekologicky šetrné podnikání; - podporovat snižování nadměrné spotřeby (udržitelné vzorce spotřeby).
-
podporovat volnočasové aktivity; umožňovat vzdělávání a přípravu všem; zajistit přístup k informacím; zajistit bezpečnost; zapojovat minoritní skupiny do života celé společnosti.
Další informace o místní Agendě 21 lze nalézt na stránkách www.ma21.cz nebo také na www.nszm.cz. – 35 –
6. Evropská sada indikátorů udržitelného rozvoje a ekologická stopa 6.1 Evropská sada indikátorů Sada Společných evropských indikátorů udržitelného rozvoje (dále jen ECI – z anglického European Common Indicators) na místní úrovni vznikla z iniciativy Evropské komise. Její vznik proběhl ve dvou fázích – teoretické přípravě a pilotním testováním. Cílem iniciativy je podporovat místní úřady v práci, která směřuje k udržitelnosti a poskytuje srovnávací informace o pokroku v oblasti trvalé udržitelnosti po celé Evropě. Indikátory umožňují vnímat problematické oblasti a ukázat cestu k jejich nápravě. Uplatnění jednotné sady zvolených měřítek umožní mimo jiné posoudit, jak si daná obec vede ve srovnání s jinými a usnadňuje poznání jejích silných a slabých stránek. Obce a města Evropy jsou nabádány, aby se zapojily do iniciativy sledování přijetím společných evropských měřítek s tím, že dojde k jejich integraci do současných systémů řízení samosprávy. Místní úřady by se také měly aktivně podílet na dalším rozvoji tohoto souboru dobrovolně přijatých měřítek po dobu trvání daného testovacího období. Především sami obyvatelé měst a obcí získávají průběžné informace o vývoji klíčových aspektů ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje bydliště. Mohou sledovat důsledky rozhodování v místní politice a argumentovat pak ve prospěch svých oprávněných zájmů a také se účinně podílet na rozhodování. Poznávají některé silné a slabé stránky místa, ve kterém žijí a pokud hledají místo ke spokojenému životu, mohou podle zveřejněných výsledků hodnocení vybraných ukazatelů vybrat obec nebo město, které vyhovuje jejich nárokům a představám o spokojeném a zdravém životě. Zastupitelé získávají zpětnou vazbu úspěšnosti své komunální politiky. Řada indikátorů vyhodnocuje subjektivně vyjádřenou spokojenost obyvatel s vývojem ve vybrané oblasti, politici tak v některých případech mohou posoudit priority svých voličů. Mohou se „pochlubit“ výsledky svých aktivit a činů pro místní udržitelný rozvoj. Kromě magistrátu města využívají dosažené výsledky ze sledování indikátorů trvalé udržitelnosti také například městská policie, dopravní podnik, jednotlivé školy či další organizace. Výsledky ze sledování ukazatelů mohou být použity i v případě podání žádosti o finanční podporu z fondů Evropské unie. Do iniciativy ECI je v tomto okamžiku zapojeno více než 160 měst převážně z členských zemí Evropské unie, včetně 12 měst v České republice. Metodickou podporu pro sledování indikátorů ECI v ČR poskytuje iniciativa TIMUR7 (www.timur.cz). Město se tak stává součástí této sítě, která umožňuje srovnávat 7
TIMUR – Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. Byla vytvořena v roce 2002. Jejím posláním je podpora udržitelného rozvoje měst, obcí a jejich sdružení v ČR a zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje. Vznikla jako volné sdružení nestátních neziskových organizací a partnerských měst. Založily ji tři organizace: Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., REC Česká republika a Agentura Koniklec.
– 36 –
s pomocí indikátorů své výsledky s ostatními městy. K tomuto srovnání je ale nutno přistupovat opatrně, neboť města mají odlišné výchozí geopolitické podmínky a charakteristiky. Srovnání je možné uplatňovat především ve skupinách měst obdobné velikosti, proto je velkou výhodou sady ECI, že stanovuje standard pro sledování udržitelnosti v rámci celé Evropy s velkým počtem zapojených měst. Důležitější než srovnání je ale opakované sledování stejných měřítek v rámci zapojených měst, které umožní odhalit vznikající pozitivní nebo negativní trendy. Pokud se setkáme s nějakým problémem, indikátor nám může pomoci určit, kterou cestu zvolit pro jeho řešení. Obecným předpokladem úspěšného zapojení dané obce je zájem představitelů města (ať už zástupců samosprávy či státní správy) o problematiku indikátorů a objektivního hodnocení rozvoje města a kvality života jeho občanů. Jedná se o dobrovolnou aktivitu. Její úspěch proto závisí na vstřícném přístupu zainteresovaných lidí. Nesmí chybět ani ochota získané informace volně šířit. A to i v případě, že neposkytnou o městě a práci jeho správců příliš lichotivý obrázek. U dosud zapojených měst ČR ale platí pravý opak – výsledky sledovaných ukazatelů jsou vesměs lepší než u jejich západoevropských protějšků. Jednou z důležitých vstupních podmínek pro úspěch dlouhodobého sledování a hodnocení indikátorů je podpora zastupitelstva. Proto se preferuje politické schválení přistoupení k iniciativě zastupitelstvem a/nebo radou města. Tomu obvykle předchází několik jednání zástupců TIMUR s představiteli města, představení měřítek a iniciativy a příprava důvodové zprávy pro zastupitelstvo. Součástí usnesení zastupitelstva o přistoupení k TIMUR je zpravidla určení odpovědné osoby v rámci úřadu, určení počtu sledovaných měřítek a termínu pro jejich vyhodnocení a prezentaci volených zástupcům města. Zavedení a sledování indikátorů závisí nejen na osobní odpovědnosti představitelů města, ale klade určité nároky na čas a lidskou kapacitu zejména pracovníků několika vybraných odborů města (životní prostředí, rozvoj, školství a kultura). Znamená i pokrytí nákladů spojených se sledováním a vyhodnocováním dat a zveřejňováním získaných informací. Zatím se ukazuje, že řada evropských ukazatelů přináší výsledky, které by město dříve či později stejně pořizovalo za jiným účelem (hluková studie, studie mobility či jiné), nebo data již průběžně sleduje (imisní situace).
– 37 –
Obrázek č. 11: Partnerská města TIMUR (zdroj: www.timur.cz).
V letech 2002 až 2003 probíhal pilotní projekt na zavádění Společných evropských indikátorů místního udržitelného rozvoje, který vedl k zapojení dvou českých měst – Vsetína a Hradce Králové. V roce 2004 se připojila další města – Svitavy a Krnov – a mikroregion Záhoran. V roce 2005 se iniciativa úspěšně rozšiřovala o další partnerská města (Chrudim, Kladno, Mladá Boleslav, Třebíč, Příbram, Velké Meziříčí, Kopřivnice). Sada společných evropských indikátorů první generace obsahuje celkem deset indikátorů či tematických oblastí. V loňském roce, při vyhodnocení první fáze indikátorů, byl navíc navržen jedenáctý ukazatel – ekologická stopa. Tabulka č. 10: Přehled společných evropských indikátorů.
A. 1 A. 2 A. 3 A. 4 A. 5 B. 6 B. 7 B. 8 B. 9 B. 10 11
Spokojenost občanů s místním společenstvím Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu Mobilita a místní přeprava cestujících Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Kvalita místního ovzduší Cesty dětí do školy a zpět Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání Zatížení životního prostředí hlukem Udržitelné využívání půdy Výrobky propagující udržitelnost Ekologická stopa
– 38 –
6.2 Co je ekologická stopa 6.2.1 Ekologická stopa organizace Při prosazování zásad udržitelného rozvoje (respektive při environmentálním řízení) je nutné sledovat a hodnotit, zda naše aktivity jsou skutečně k životnímu prostředí šetrné. K tomu potřebujeme stanovit a hodnotit vhodné indikátory (neboli měřítka). Jedním z nejvhodnějších je zřejmě indikátor ekologická stopa. Ekologická stopa zahrnuje jak problematiku energií, dopravy či odpadů, tak i životní úrovně. Využívání obnovitelných zdrojů energií a šetrné hospodaření se zdroji ekologickou stopu (a tedy zátěž životního prostředí) snižuje. Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, instituce či třeba i firma, město, region nebo celý stát spotřebují v daném roce. Jde o ukazatel, který převrací obsah pojmu nosná kapacita prostředí a odpovídá na otázku, kolik země člověk potřebuje, ne tedy kolik lidí určitá plocha uživí. Kategorie lidské spotřeby jsou v rámci tohoto indikátoru převedeny na požadovanou plochu produktivní země, která tyto zdroje poskytuje a vstřebává zpět uvolněné odpady. Ekologická stopa je vyjádřena v „globálních hektarech“.
6.3 Ekologická stopa města Město Vsetín mělo ekologickou stopu v roce 2004 ve výši 3,80 gha na osobu, což představuje 76 % národního průměru ČR (viz následující tabulka). Celková ekologická stopa města Vsetín činila 109 178 gha. Tabulka č. 11: Ekologická stopa města Vsetín na obyvatele (zdroj: Půček, Třebický, Trezner 2005). Velikost ekologické stopy města Vsetína v globálních hektarech na obyvatele dle jednotlivých typů ploch Energie
Orná půda
Pastviny Lesy
Zastavěné Vodní plochy plochy
Celkem
Česká republika (LPR 2004) 2,95 0,92 0,14 0,69 0,15 0,14 4,99 Ekostopa města Vsetín 1,95 0,87 0,14 0,56 0,14 0,14 3,8 Porovnání s ČR 66,00 % 94,60 % 100,00 % 81,80 % 95,80 % 100,00 % 76,30 %
Údaj o ekologické stopě můžeme srovnat s dostupnou biologickou kapacitou, která činí v průměru ČR 2,8 gha/osoba. Vsetín tedy vytváří deficit o velikosti 136 %. Největším podílem se na ekologické stopě podílí právě spotřeba energií. Porovnání velikosti ekologických stop čtyř měst ukazuje následující obrázek. Srovnání mezi městy je však omezené z důvodu odlišných podmínek a charakteristik měst a odlišné kvality vstupních dat.
– 39 –
Obrázek č. 12: Srovnání ekologické stopy čtyř měst za rok 2004 (zdroj: Půček, Třebický, Trezner 2005). Srovnání ekologické stopy čtyř měst v ČR (gha/osobu) 6
5,14
5
4,12
3,80
4
3,26
3 2 1 0 Kladno
Velké Meziříčí
Vsetín
Chrudim
6.4 Ekologická stopa úřadu Ekologickou stopu je možné vypočítat také u každé organizace – v našem případě u Městského úřadu Vsetín. Celková stopa úřadu je 471 globálních hektarů. Z toho 91,6 % představuje budova úřadu, 6 % je nákup zboží a služeb. Stopa na pracovníka činí 3,14 gha. Snižování ekologické stopy úřadu je jedním z environmentálních cílů. Tabulka na následující stránce zobrazuje strukturu vstupních dat pro ekologickou stopu budovy Městského úřadu Vsetín.
– 40 –
Tabulka č. 12: Příklad struktury vstupních dat pro ekologickou stopu budovy s vazbou na šetrné nakládání se zdroji (zdroj: Město Vsetín – RNDr. V. Třebický, Ph.D.). Kategorie Počet zaměstnanců sídlících v dané budově Zastavěná plocha budovy úřadu Podlahová plocha u vícepodlažních budov Rok výstavby budovy úřadu Odhadovaná životnost budovy úřadu Rok zateplení budovy úřadu Celková spotřeba elektřiny v budově úřadu Spotřeba zemního plynu v budově úřadu Spotřeba tepla a teplé užitkové vody Vodné Využívání energeticky úsporných spotřebičů Stravovaní v budově úřadu Podíl bezmasých jídel (v případě kantýny či jídelny v budově) Do úřadu se dopravuje - autem - veřejnou dopravou - na kole - pěšky - jinak Služební cesty – automobily Služební cesty – autobusem Služební cesty – vlakem Služební cesty – letadlem Spotřeba papíru v kopírkách, tiskárnách a dalších zařízeních Je používán recyklovaný papír Počet nových tištěných publikací a dalších materiálů na zaměstnance Počet PC v budově Jaký podíl papíru je recyklován Jaký podíl tonerů do tiskáren je recyklován Jaký podíl skleněných lahví je recyklován Jaký podíl PET lahví je recyklován Jsou tříděny další druhy odpadů - biodpad - nebezpečný odpad - další odpad
– 41 –
Jednotky 150 3 106 m2 8 916 m2 1979 39 nebyla 202 060 kWh ne 6274 GJ 3 177 m3 ano ne ne 18,5 % 4,9 % 6,2 % 51,9 % 18,5 % 244 338 km 17 270 km 40 315 km 3 600 km 1 407 500 ne žádné 170 95 % 80 % 90 % 99 % ano ne ano ano
7. Konkrétní případy environmentálního řízení Tato kapitola se věnuje konkrétním příkladům šetrného přístupu k přírodě (environmentálního řízení) v úřadě obce nebo kraje. Příklady jsou použitelné po úpravě prakticky v každé organizaci veřejného sektoru. Město či kraj by měly jít příkladem a šetrné chování k přírodě nejen vyžadovat od jiných, ale zejména je uplatňovat ve svém úřadu a zřízených či založených organizacích.
7.1 Zpracování úvodního environmentálního přezkoumání „Úvodní environmentální přezkoumání“ je termín, se kterým se pracuje v normě ISO 14001 a zejména v systému environmentálního řízení dle EMAS (Nařízení Rady EHS č. 1836/93). Jeho účelem je komplexní zjištění stávajícího způsobu chování organizace k životnímu prostředí a zdrojům. Má tedy zjistit stávající – můžeme také říci výchozí – stav.
7.2 Dokumentace systému Zárukou, že všechny činnosti (plnění úkolů samosprávy i výkonu státní správy) budou vykonávány šetrně k přírodě, ale současně také jednotně, účinně a efektivně, je vytvoření, dokumentování a udržování systému, jehož základem je soubor dokumentace a záznamů. Základní strukturu dokumentace pro město může tvořit: - koncepce zakotvená v dokumentu Koncepce trvalého zlepšování činnosti, šetrnosti k přírodě. Vzor koncepce je přílohou č. 3 na konci publikace a č. 9 na CD. Vzorová koncepce byla zpracována tak, aby odpovídala potřebám města a současně splnila požadavky norem kvality (ISO 9001) a šetrnosti k přírodě (ISO 14001); - cíle kvality a šetrnosti k přírodě. Cíle lze řešit například pomocí metodiky Národní sítě Zdravých měst a zahrnout je do dokumentu Plánu zdraví a kvality života – vzory jsou na www.nszm.cz; - příručka kvality a šetrnosti k přírodě. Vzor příručky je přílohou č. 14 na CD; - směrnice, mapy procesů, matice dokumentů odborů, záznamy a formuláře, popisy pracovních míst apod. Mapy procesů odboru životního prostředí a matice dokumentace jsou zařazeny v přílohách č. 7 a č. 8 na CD. Vzorová procesní mapa je také přílohou č. 4 na konci této publikace. Systém je tvořen procesy, které umožní efektivní realizaci výkonu státní správy a plnění úkolů samosprávy. Vsetín zvolil pro popis procesů tzv. procesní mapy. Procesními mapami jsou popsány hlavní procesy. Není-li mapa zpracována, platí obecná procesní mapa úřadu, která je součástí Příručky kvality a šetrnosti k přírodě (viz příloha č. 14 na CD). Odbor životního prostředí má popsaných 14 hlavních procesů ve formě procesních map. Vzor procesní mapy pro vodoprávní řízení, stavební řízení, kolaudační řízení, státní stavební dohled je přílohou č. 4 na konci publikace a č. 7 na CD. Podrobnosti o procesním přístupu a všechny procesní mapy byly publikovány případovou studií s názvem Řízení procesů výkonu státní správy (Případová studie Vsetín), kterou vydalo – 42 –
Ministerstvo vnitra ČR. V publikaci je popsáno 71 procesních map, z toho 14 se týká činnosti odboru životního prostředí. Dále je pro každý odbor zpracován seznam formulářů a matice dokumentace, která popisuje jednotlivé druhy dokumentů, jež se vyskytují na daném odboru. Vzor matice dokumentů je přílohou č. 8 na CD.
7.3 Směrnice Do všech směrnic úřadu je nutné promítnout environmentální hlediska. To je významné zejména pro nakupování a dále pro zadávání veřejných zakázek. Kromě směrnic týkajících se bezpečnosti práce a požární ochrany (vzory jsou přílohou na CD č. 12), je vhodné také řešit problematiku nakládání s odpady. Cílem směrnice Nakládání s odpady je: - zajistit nakládání s nebezpečnými odpady tak, aby nepoškozovaly životní prostředí; - zapojit úřad do systému třídění odpadu s cílem efektivní recyklace a tím pádem snížení množství směsného komunálního odpadu produkovaného úřadem.
7.4 Environmentální zásady Aby byl systém šetrnosti k přírodě (environmentální systém řízení) pro zaměstnance co nejvíce srozumitelný, je vhodné vydat environmentální zásady. Ty mohou znít například takto: Tabulka č. 13: Příklad environmentálních zásad úřadu
Je-li to možné, dodržují pracovníci úřadu následující zásady: 1.
Používat papír na psaní, tisk a kopírování z obou stran, využití jednostranně potištěného papíru na psaní konceptů, poznámek. 2. Nekupovat výrobky na jedno použití, ale s dlouhou životností. 3. Kupovat výrobky z recyklovaných surovin (papíru) – toaletní papír, obálky apod. 4. Třídit papír, sklo a plasty – recyklace. 5. Používat kancelářské potřeby, jež lze opětovně naplnit (zrenovovat) – tonery, tiskárny, kopírky. 6. Omezovat používání přístrojů, které nejsou napájeny přímo z elektrické sítě. 7. Nekupovat výrobky obsahující freony a chlor (podlahové krytiny, obaly z PVC). 8. Šetřit energií – zářivky, vypínače, kompaktní zářivky, spořiče vody, úsporné regulované vytápění. 9. Podporovat alternativní způsoby dopravy před osobní automobilovou (cyklistickou, veřejnou automobilovou dopravu např. podporou ČSAD). 10. Usilovat o zateplení budov – tepelné izolace, těsnění oken v návaznosti na zpracované energetické audity budov. 11. Používat výpočetní techniku s power managementem (úsporné programy, stand-by režim). 12. Využívat místních služeb a zdrojů.
– 43 –
7.5 Zelené nakupování a investiční činnost Výchozím dokumentem pro proces nakupování je schválený rozpočet města, ze kterého vychází realizace investičních akcí a plánování nákupu služeb, kancelářských potřeb atd. Při nákupech i investičních akcích je třeba respektovat environmentální hlediska. Ta mají být zohledněna do směrnic, podle nichž nákupy a investice probíhají. Principy šetrnosti k přírodě jsou přenášeny na dodavatele, na příspěvkové organizace města atd. Ve směrnici Nakupování, výběr dodavatelů a reklamace je stanoven postup, odpovědnosti a pravomoci při nákupu služeb, kancelářských potřeb a drobného majetku do stanovené výše ročního objemu. Schválené postupy ve směrnicích zamezují vzniku korupčního prostředí. Ve směrnici Zadávání veřejných zakázek je stanoven postup, odpovědnosti a pravomoci při zadávání a realizaci veřejných zakázek včetně hodnocení dodavatelů. Vzory těchto směrnic jsou přílohou č. 16 a č. 17 na CD. Odpovědnost za přezkoumání dokumentů pro nakupování (objednávek, smluv) má pracovník odpovědný za nákup příslušných produktů/služeb. Tato odpovědnost se týká i environmentálních požadavků či požadavků minimalizujících dopad činností na občana (při stavebních pracích hlavně hluk, prach apod.). Odpovědní pracovníci dle možností respektují zásady environmentálního chování.
7.6 Zpracování registru environmentálních aspektů Určení environmentálních aspektů je důležitým prvkem systému šetrnosti k přírodě. Aspekty po zařazení do registru a po vyhodnocení jejich závažnosti slouží jako podklad pro tvorbu environmentálních cílů a programů. Během přezkoumávání systému jsou prověřovány vedením. Řešíme-li pouze úřad, pak jsou environmentální aspekty určovány pro činnosti vykonávané zaměstnanci města zařazenými do úřadu. Environmentální aspekty, které mají nebo mohou mít významný vliv na životní prostředí, označujeme jako významné aspekty a evidujeme je v registru environmentálních aspektů. Identifikace významných environmentálních aspektů představuje stálý proces. Pro jednu činnost může existovat i více environmentálních aspektů s různým stupněm environmentální závažnosti. Registr environmentálních aspektů Registr environmentálních aspektů je veden ve formě tabulky (viz příloha č. 9 na CD), která přehledně popisuje významné environmentální aspekty z hlediska vody, ovzduší, horninového prostředí a odpadů a vyhodnocuje závažnost jejich dopadů. Identifikaci a vyhodnocení významných environmentálních aspektů provádí pracovní tým jmenovaný vedením úřadu. Tým zpracovává registr ve spolupráci se správcem registru (obvykle odbor životního prostředí) a ostatními zaměstnanci. Konečná verze registru je přístupná radě a zastupitelstvu města; tyto orgány se také
– 44 –
mohou podílet na aktualizaci registru. Registr aspektů je součástí environmentálního profilu úřadu. Aktualizace registru probíhá nejméně 1 ročně. Každý dopad na životní prostředí se hodnotí všemi kritérii, míra naplnění daného kritéria se klasifikuje pomocí stupnice. Při hodnocení musí dojít k vzájemné shodě hodnotitelů u jednotlivých kritérií. Pro vyhodnocení dopadu jsou stanovena následující kritéria uvedená v tabulce. Tabulka č. 14: Kritéria hodnocení environmentálních aspektů. Číslo Kritéria pro hodnocení dopadu Stupnice pro hodnocení Hodnota - popis 1 Pravděpodobnost výskytu 1 – ojediněle, 2 – občas, 3 – často, trvale 2 Závažnost poškození ŽP 0 – žádná, 2 – malá, 4 – střední, 6 – velká 3 Možnost změny 0 – žádná, 1 – malá, 2 – střední, 3 – velká 4 Plnění požadavků (legislativních apod.) 1 – bezproblémové plnění, 2 – plnění na hranici limitu, 3 – občasné překročení limitu 5 Dopad na image úřadu 0 – žádný, 2 – malý, 4 – střední, 6 – velký
Vyhodnocení závažnosti dopadu na životní prostředí se provede jako součet hodnot kritérií uvedených v tabulce. Limit pro přijímání opatření by se měl postupně zpřísňovat (např. pro rok 2006 ve výši 10, pro rok 2007 ve výši 9). Opatření se přijímá, pokud: - součet hodnot překročí stanovený limit nebo - pokud závažnost poškození životního prostředí je velká (6 bodů) nebo - pokud možnost změny je velká (3 body). Vzor registru aspektů úřadu je přílohou č. 9 na CD. V registru je uvedeno celkem 7 činností, u kterých byly identifikovány jednotlivé aspekty (celkem 16). Celkový počet environmentálních dopadů uvedených v registru a vyhodnocených je 33. Hodnota dvou dopadů překročila 10, a byla proto přijata opatření.
7.7 Další poznámky a opatření 7.7.1 Komise rady s vazbou k životnímu prostředí Komise rady jsou poradním orgánem rady. Je vhodné, pokud ve městě existuje komise, která má v kompetenci řešení problematiky vztahu města k životnímu prostředí. V působnosti komise může být například: - posuzování územního plánu a jeho změn z hlediska životního prostředí; - hodnocení investic, akcí a dalších činností z hlediska životního prostředí; - posuzování plánů odpadového hospodářství, energetických koncepcí, „plánu zdraví a kvality života“ 8, strategií z hlediska životního prostředí atd.;
8
Zpracovávají města zapojená do projektu Zdravé město – viz www.nszm.cz.
– 45 –
- vyjadřování se k rozpočtu města v oblasti životního prostředí; - monitorování práce technických služeb, městských lesů a dalších zřízených či založených organizacích z hlediska životního prostředí. Příklad mandátu komise je přílohou č. 26 na CD. Ve městech, která uplatňují místní Agendu 21 (například dle projektu Zdravé město), zřizuje rada města komisi místní Agendy 21. V působnosti komise může být například: - zpracování koncepce zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů, partnerství a dalších zásad dle místní Agendy 21; - příprava a monitoring „plánu zdraví a kvality života“; - správa svěřených grantových systémů města; - posuzování koncepcí, strategií a činností města z hlediska udržitelného rozvoje. Příklad mandátu komise je přílohou č. 26 na CD. 7.7.2 Koordinační setkání se správci sítí Značný užitek mohou městu přinést koordinační schůzky se správci sítí, tj. zástupci energetiky, plynáren, vodáren, centrálního zásobování teplem a správci komunikací. Účelem jednání je vzájemně se informovat a koordinovat investice a opravy sítí v jednotlivých částech města. Jde o to, aby se neplýtvalo zdroji a také trpělivostí občanů. Není nic horšího než to, že sotva město provede opravu chodníku či komunikace, dojde k překopu ze strany energetiky či vodařů. Koordinační schůzky mají tomuto zabránit. Proto se svolávají v zimě před započetím prací. 7.7.3 Pravidelné informace o stavu životního prostředí Velmi důležitý je způsob a četnost informování občanů o otázkách spojených se životním prostředím a využíváním zdrojů (letáky, publikace, www-stránky, zpravodaje atd.). Město či kraj může také pomáhat při poskytování poradenství v této oblasti (např. Městské energetické poradenské středisko). Významná je také úroveň ekologické výchovy ve školách, školkách, domech dětí a mládeže. Město by se také mělo zapojovat do kampaní s tématem životního prostředí – například Den země, Evropský týden mobility atd. Další vhodnou formou, jak prezentovat stav životního prostředí, může být budování naučných stezek ve městě či okolí. 7.7.4 Projekty v oblasti životního prostředí Velmi důležité jsou konkrétní skutky – čili faktická opatření v oblasti životního prostředí. Příklady některých projektů jsou popsány v kapitole 10.
– 46 –
8. Strategické řízení ve vazbě k environmentálnímu řízení 8.1 Strategické řízení 8.1.1 Co je strategie a faktory úspěšnosti strategického plánování Osborne a Gaebler (viz Osborne, Gaebler In Vacek, 2005, s. 29) považují: „strategické plánování za proces, v němž se zkoumá současná situace komunity nebo organizace a možné trajektorie jejího vývoje, stanoví se cíle, vypracovává se strategie k dosažení těchto cílů a monitorují se výsledky.“ Strategii je tak možné definovat jako dlouhodobý plán prioritních aktivit, který je sestaven pro dosažení celkového cíle nebo pro naplnění poslání. Strategické řízení by mělo respektovat zásady udržitelného rozvoje. Pokud tomu tak je – je ve shodě s environmentálním řízení. Strategie také musí vycházet z poslání a vize organizace. Vlastně jde o linii: poslání, vize → strategie a koncepce → plány, směrnice, řády → postupy, procesní mapy a operativní dokumenty. Chceme-li mít ucelenou vizi a strategie, je možné (ve shodě s výsledkovými kritérii modelu CAF – více viz kapitola 9.2), aby se cíle týkaly těchto oblastí: - klíčové cíle ve vztahu k výkonnosti (v CAF kritérium 9); - cíle ve vztahu k zákazníkům/občanům (v CAF kritérium 6); - cíle ve vztahu ke společnosti a životnímu prostředí (v CAF kritérium 8); - cíle ve vztahu k zaměstnancům (v CAF kritérium 7). Mírně jiný rozklad cílů využívá metoda BSC – viz kapitola 8.2. Cíle musí být vždy měřitelné. V anglické literatuře se často setkáte s tím, že cíle mají odpovídat zkratce SMART: konkrétní (specific), měřitelné (measurable), akceptovatelné (acceptable), reálné (realistic), termínované (timeable). Faktory úspěšnosti Síť Zdravých měst a regionů uskutečnila v roce 2004 výzkum uplatňování zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni v rámci strategického plánování. Z výzkumu vyplynula tato významnost faktorů úspěšnosti při strategickém plánování: Tabulka č. 15: Význam faktorů strategického plánování (zdroj: www.nszm.cz). Č. Faktor kvality procesu strategického plánování
Významnost
1 2 3
název dokumentu či projektu strategického plánování zúčastnění zpracovatele metodika zpracování dokumentů
nevýznamný středně významné důležité, ale ne rozhodující
4 5 6
zapojení veřejnosti významné, ale ne samospasitelné silné politické vedení procesu velmi významné trvalé odhodlání a schopnost implementovat dokument velmi významné do běžné řídicí a koordinační praxe
– 47 –
Za velmi významné je považováno silné politické vedení. Dále je to schopnost a odhodlání strategii implementovat. Neschopnost převést strategii do běžné praxe měst, krajů, úřadů (či jakýchkoli organizací veřejného sektoru) je příčinou neúspěchu strategického plánování. 8.1.2 Proces, přístupy a metody strategického plánování Proces strategického plánování má obvykle 4 fáze: - Fáze analýzy (sběr dat, nalezení vize, očekávání zákazníků/občanů, změny prostředí, identifikace zdrojů, podmínek, schopností atd.). V této fázi je často používána SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik). Používají se také různé typy finančních analýz, různé „sektorové“ analýzy dle charakteru organizace veřejného sektoru (u měst a krajů například demografická studie), také se používá analýza PEST (hodnotí politické, ekonomické, sociální a technologické prostředí organizace) a další nástroje (např. pro nalezení vize se často používá metoda brainstorming). V této, ale i dalších fázích procesu strategického plánování, lze využít benchmarking nebo benchlearning. - Fáze zpracování plánu (respektive fáze výběru priorit, cílů, cílových hodnot, programů a projektů). Výstupem této fáze strategického plánování je zpracovaný strategický plán včetně akčních plánů nebo programů a projektů. - Fáze zavedení (implementace) strategie (včetně realizace programů, projektů, akčních plánů atd.). Výstupem této fáze a procesu strategického plánování je dosažení cílů a cílových hodnot stanovených strategickým plánem. - Fáze strategického učení, zlepšování, respektive příprava nového kola strategického plánování. Z hlediska přístupu ke tvorbě strategického plánu a zapojení zainteresovaných stran (zejména zákazníků /občanů, zaměstnanců) existují tyto základní přístupy tvorby strategického plánu: - expertní přístup (plán je zpracováván spíše experty za účasti vedení). Někdy je též označovaný jako přístup „shora dolů“ podle toku zpracování od vedení organizace k nižším úrovním; - komunitní přístup (plán je zpracováván s výrazným zapojením zaměstnanců, zákazníků/občanů a dalších zainteresovaných stran), který je též označován jako přístup „zdola nahoru“; - kombinace obou přístupů. Na obrázku v kapitole 5 byl schematicky zobrazen rozdíl přístupu „shora dolů“ a přístupu „zdola nahoru“ dle metodiky Národní sítě zdravých měst. Pro jakýkoli strategický plán je důležitá přehlednost a jednoduchost.
– 48 –
Z hlediska použité metody a řízení procesu strategického plánování lze použít toto členění: - klasický strategický plán sestavený obvykle ve struktuře analýzy PEST.9 K řízení jeho zavedení se používá například cyklus PDCA (viz kapitola 9.5); - strategický plán sestavený pomocí metody logického rámce. K řízení zavedení plánu se používá metoda logického rámce (resp. metoda projektového řízení); - metoda BSC (viz kapitola 8.2); - další metody či postupy dle charakteru organizace. 8.1.3 Zmatek ve strategiích – běžná praxe v organizacích veřejného sektoru? Chceme-li opravdu výkonně řídit úřad či jakoukoli organizaci, aplikujme správným způsobem metodu Balanced Scorecard. Nezbytnou podmínkou však je neochvějná podpora vedení. Proč? Metoda řeší strategickou i operativní rovinu řízení (to ale není až tak nic mimořádného) a pomocí souboru vyvážených ukazatelů je úsilí organizace nasměrováno stanoveným směrem (to už významné je). Jen tam, kde je veškeré úsilí směřováno jedním směrem, se mohou vykonat skutečně velké věci. Tuto již tisíce let starou poučku o dosahování stanovených cílů však málo organizací veřejného sektoru dokáže v praxi uplatňovat. Běžně nejsou vyjasněny priority, strategie „se navzájem požírají“ a není výjimkou ani situace, kdy si jednotlivé přijaté koncepce a strategie zcela odporují. Nejsou tedy ve shodě se strategickým plánem (viz obrázek). Obrázek č. 13: Příklad úrovní řízení organizace veřejného sektoru (např. města či kraje), zmatek ve strategiích. Křížení strategií: Dílčí koncepce je již na úrovni politického vedení v rozporu se strategickým plánem.
Politická úroveň: (např. u města rada a zastupitelstvo)
Poznámka: To zcela logicky na nižších úrovních působí zmatek – jednotlivé dokumenty se nepodporují nebo si dokonce odporují. To se promítá do aktivit, činností, struktury … Důsledkem je: nízká výkonnost, kvalita, vyšší náklady!
Úroveň: vedení organizace Úroveň: vedoucí odborů, oddělení a podobně
Úroveň: pracovníci
To má samozřejmě velmi negativní vliv na výkony úřadu nebo příspěvkové či jiné organizace veřejného sektoru. Jednotliví vedoucí a pracovníci postupují podle svých „resortních“ koncepcí. Odmítají pak akceptovat požadavky svých kolegů (hájící zase své „resortní“ koncepce), protože by se dostali do rozporu s těmito svými koncepcemi. 9
hodnotí politické, ekonomické, sociální a technologické prostředí organizace.
– 49 –
Na následujícím obrázku je graficky zobrazeno sesouhlasení dílčích koncepcí se strategickým plánem a zrušení nepotřebných nebo přežitých dokumentů. Výkonnost, kvalita, efektivnost se výrazně zlepší. Obrázek č. 14: Dílčí koncepce jsou na všech úrovních v souladu se strategií. Dílčí koncepce je na úrovni zastupitelstva či rady v souladu se strategickým plánem.
Poznámka: Je-li strategie správně uplatněna, jsou aktivity, procesy, plány a struktury na nižších úrovních s ní v souladu. Čili nižší úrovně podporují strategii na nejvyšší úrovni. To má výrazně kladný vliv na výkonnost, efektivnost, kvalitu atd.
8.2 Metoda vyvážených ukazatelů (BSC) Vysvětlení metody Jednou z metod, která úspěšně řeší sesouhlasení všech koncepcí a strategií, je metoda BSC autorů prof. Kaplana a Nortona. Metoda vznikla v USA a je používána rovněž v Evropě s velkými úspěchy v podnicích i v organizacích veřejného sektoru. Název metody se do češtiny buď nepřekládá vůbec nebo se setkáme s názvy Metoda vyvážených ukazatelů či Metoda vyváženého úspěchu, zkratka se ponechává BSC. Logiku metody BSC upravenou pro organizace veřejného sektoru vysvětluje obrázek. Obrázek č. 15: Metoda BSC pro organizace veřejného sektoru (zdroj: Kaplan, Norton 2002, upraveno). Víme, co chtějí naši zákazníci/občané? Co musíme udělat, abychom dosáhli cílů a uspokojili zákazníky/občany? Cyklus zlepšování strategického plánování
1. Perspektiva učení se a růstu
4. Občanská /zákaznická perspektiva a vliv na společnost
VIZE
Příklady témat pro jednotlivé perspektivy Jaké zdroje musíme zajistit k dosažení cílů? 3. Finanční perspektiva
Strategie Co všechno se musíme naučit a inovovat, abychom vše zvládli?
2. Perspektiva interních procesů
– 50 –
Jakými procesy zajistíme dosažení cílů (např. spokojenost zákazníků/občanů) a dostatek zdrojů?
Jádrem metody BSC je soubor vyvážených indikátorů. O nutnosti mít k dispozici indikátory na všech úrovních hovoří v souvislosti s udržitelným rozvojem například profesor Moldan: „Je třeba vytvořit indikátory trvale udržitelného rozvoje tak, aby se postupně vytvořila pevná základna pro rozhodovací procesy na všech úrovních.“ (viz Moldan, 1996, kap. 1). Metoda, je-li správně uplatněna, je také základem pro koncept „učících se regionů“. Dle slovníku Modelu CAF 2006 (viz EIPA, 2006, s. 49) je metoda Balanced Scorecard definována takto: „Balanced Scorecard je metoda hodnocení organizace z několika strategických hledisek pomocí ukazatelů. Metoda zdůrazňuje význam vytvoření rovnováhy mezi čtyřmi dimenzemi: krátkodobými a dlouhodobými cíli, stabilitou a změnou, jako i mezi vnitřními procesy a vztahy s externími zainteresovanými stranami.“ Před uplatněním metody BSC je třeba si vyjasnit vizi a strategické priority. Úkolem metody není stanovit vizi a strategie, ale zajistit jejich naplnění. Na vizi a jednotlivé strategie města, kraje nebo úřadu pohlížíme ze čtyř perspektiv, které musí být vyváženy. Nejprve je nutné vyjasnit, zda jsou známy potřeby a očekávání našich občanů či zákazníků. Zkrátka, zda víme, co chtějí. S tím souvisí zjištění, co je třeba udělat, aby byli spokojeni. Důležité je také vědět, co musíme udělat k dosažení cílů organizace. V některých případech může být také významné to, jaký má organizace vliv na společnost.10 Tato a podobná témata (otázky) patří do občanské/zákaznické perspektivy. Další skupina témat se týká finančních záležitostí. Jaké zdroje (finanční, lidské, budovy, vybavení atd.) potřebujeme, abychom naplnili svoji vizi (a strategie) a současně uspokojili zákazníky/občany? Dále je třeba identifikovat systém procesů, kterými zajistíme dostatek zdrojů pro dosahování cílů. Důležité je nezapomenout na růst a učení se – tedy vyřešit, co se musíme naučit, inovovat a podobně, abychom vše zvládli. Více informací je možné získat v publikaci Aplikace metody Balanced Scorecard ve veřejném sektoru.11 V přílohách č. 10 a č. 11 na CD naleznete další informace o uplatňování BSC (vzor strategické mapy a souboru indikátorů pro město, metodiky měření atd.).
10
Vhodné také u organizací, které nemají přímý kontakt s občany nebo jejichž zákazníky jsou jiné útvary či politické vedení. 11 viz http://www.npj.cz/publikace_list.asp?hledej=&dostupne=&orderby=nazev
– 51 –
9. Environmentální řízení, kvalita a výkonnost 9.1 Proč mluvit o kvalitě a výkonnosti 9.1.1 Kvalita a výkonnost – důvody Environmentální řízení je s kvalitou a výkonností úzce propojeno, a to ve strategické i operativní rovině. Výkonnost nám může ušetřit velmi mnoho přírodních zdrojů. Kvalita vede na jedné straně ke spokojenému zákazníkovi veřejné služby nebo ke spokojenému občanovi města, na straně druhé vede kvalita k promyšleně a dle místních podmínek poskytované službě nebo moudře realizovanému rozvoji města či regionu. „Vládnutí (governance) je proces kolektivního řešení problémů a naplňování potřeb společnosti. Vláda (government) je nástroj, který k tomu používáme. Nástroj zastaral, začal proces jeho znovu vynalezení.“ (viz Osborne, Gaebler In. Vacek 2005, s. 7). Osborne a Gaebler chápou pod pojmem vláda nejen vládu na úrovni státu, ale také „vládu“ regionální (u nás krajskou) a lokální (u nás městskou nebo obecní). Pojmy kvalita, EFQM, ISO, benchmarking, BSC a podobně se používají v průmyslu i v celé podnikatelské sféře již dlouho. V posledních deseti letech se začaly tyto metody ve větší míře uplatňovat i ke zlepšování činností a zvyšování výkonnosti v organizacích veřejné správy. Důvody pro používání metod kvality a výkonnosti: - odpovědnost vůči mandátu získanému ve volbách (na všech úrovních – tedy státu, krajů i obcí); - snaha hledat cesty, jak efektivně řídit stát, kraj či město nebo obecněji jakoukoli organizaci veřejného sektoru; - hledání nástroje pro zvyšování kvality života občanů a pro získání zpětné vazby, zda jsou občané spokojeni; - úsilí zvyšovat výkonnost a kvalitu práce organizace veřejného sektoru; - snaha zmapovat potřeby a přání občanů/zákazníků; - efektivní oboustranná komunikace s občany/zákazníky; - úsilí o posílení věrohodnosti obce, regionu či kraje pro čerpání prostředků z EU a státu; - potřeba vytvářet nekorupční, tvůrčí a partnerské prostředí; - kvalitnější a výkonnější péče o majetek, řízení investic a nákupů; - zájem získávat výsledky, které lze diskutovat s občany/zákazníky; - získání nástroje k řízení rizik, využívání možných příležitostí a znalostí; - také občas to, že to „někdo“ nařídil. 9.1.2 Udržitelný rozvoj a cíl veřejné správy Často proklamovanými cíli samospráv je zajistit rozvoj svého území nebo zajistit zvyšování kvality života občanů. Oba tyto cíle jsou velmi podobné, ne-li totožné. Zvyšovat kvalitu života však není na této planetě možné neomezeně. Existují limity, které slušní političtí představitelé respektují. Ty byly definovány na konferenci – 52 –
OSN v roce 1992 jako zásady udržitelného rozvoje. Vláda ČR ve strategii udržitelného rozvoje považuje za hlavní výzvy rozvoje (viz Vláda ČR, 2004, s. 27) „…v oblasti správy věcí veřejných: -
posílení postavení regionů a obcí; optimalizace systému veřejné správy; řešení dostupnosti základních veřejných služeb pro občany; zvýšení kvality a efektivity veřejné správy.“
Obecným cílem organizací veřejného sektoru (viz následující obrázek) je zvyšovat kvalitu života občanů při respektování zásad udržitelného rozvoje a/nebo12 zvyšovat výkonnost a kvalitu poskytovaných (veřejných)13 služeb pro své zákazníky. Levá část modelu představuje stránku zvyšování kvality života, pravá část modelu znázorňuje zvyšování kvality a výkonnosti poskytovaných veřejných služeb. Obrázek č. 16: Model „Cíl organizací veřejného sektoru“. Cíl organizací veřejného sektoru Zvyšovat kvalitu života při respektování udržitelného rozvoje.
Zvyšovat kvalitu a výkonnost veřejných služeb.
Týká se všech občanů.
Týká se zákazníků těchto služeb.
Lze ji vyjádřit například jako spokojenost občanů nebo pomocí indikátorů udržitelného rozvoje nebo porovnáním s nejlepšími.
Lze ji vyjádřit například jako spokojenost zákazníků nebo pomocí auditu služby nebo porovnáním s nejlepšími.
Municipalita zjišťuje potřeby například pomocí místní Agendy 21 (Zdravé město) a provádí benchmarking. Municipalita řídí svoji strategii například dle Balanced Scorecard (BSC).
Jak to řešíme? Úřad se snaží služby poskytovat kvalitně, efektivně a včas (pomáhá benchmarking, uplatnění systému kvality a výkonnosti dle ISO, CAF …).
Dělat správné věci
Dělat věci správně
Levá část modelu vyjadřuje princip „dělat správné věci“ a týká se všech občanů. Kvalitu života lze vyjádřit například pomocí indikátoru Spokojenost občanů. Při mapování potřeb občanů je uplatňována „místní Agenda 21“ či komunitní plánování. 12
U státu, kraje a obce platí spojka „a“. Některé organizace veřejného sektoru mají však na kvalitu života občanů (dle území na kterém působí – státu, kraje či obce) malý nebo prakticky žádný vliv. 13 U některých organizací (například vybrané ústřední správní úřady, servisní organizace atd.) je zákazníkem jiný útvar, jiný úřad nebo vláda. Lze tedy hovořit o „poskytovaných službách“.
– 53 –
Aby svoji strategii mohl kraj nebo město efektivně řídit, používá např. metodu Balanced Scorecard (BSC). Pravá část naplňuje princip „dělat věci správným způsobem“ a týká se zákazníků služeb, které poskytuje přímo organizace veřejného sektoru. Ke zlepšování těchto služeb povede využívání metod CAF, ISO, benchmarking a dalších.
9.2 Efektivní úřad dle modelu CAF 9.2.1 Co vyjadřuje zkratka CAF Nejčastěji používanou metodou zlepšování kvality a výkonnosti v ČR je model CAF. Používá ji u nás více než 50 organizací, převážně samosprávné úřady. Model CAF představuje cestu k efektivnímu, kvalitnímu a výkonnému úřadu či organizaci veřejného sektoru. CAF je také cestou k úřadu „dobré služby“. Tedy k výkonnému úřadu, který má spokojené zákazníky, občany, ale také zaměstnance. Proč? Je to tím, že model CAF: - Je společný (Common) nástroj pro inovace a zlepšování (kvality, efektivnosti a výkonnosti úřadu, stejně jako spokojenosti jeho zákazníků) všech druhů organizací veřejného sektoru v celé EU; - Je hodnotící (Assessment) metodou – umožňuje provést bodové hodnocení dosahovaných cílů (výsledků), které úřad dosahuje k občanům/zákazníkům (např. jejich spokojenost), k zaměstnancům (produktivita, spokojenost atd.), k výsledkům vlivu na životní prostředí a vlivu na společnost, ke klíčovým výsledkům výkonnosti. Stejně tak umožňuje provést i hodnocení předpokladů pro dosahování těchto výsledků; - Je rámcem (Framework) pro efektivní, kvalitní a výkonné vedení a řízení úřadu, pro strategické i operativní plánování, pro řízení lidských zdrojů, řízení partnerství a zdrojů, procesů, inovací i změn. CAF je také rámcem pro hledání a dosahování klíčových cílů (výsledků). V Evropě používá model CAF (ve verzi z roku 2002) zhruba tisíc organizací. Na konferenci kvality ve finském Tampere byla v září 2006 zveřejněna nová verze CAF, která přinesla drobné úpravy v oblasti subkritérií (je jich nyní 28, dříve 27), zpřesnila text a hlavně logičtějším způsobem upravila hodnocení. 9.2.2 Jak je model sestaven? Model je založen na sebehodnocení podle devíti kritérií (viz obrázek). Těchto devět kritérií tvoří rámec modelu CAF. Pět z nich se týká předpokladů pro dosahování výsledků (tedy jak musíme řídit, jak uplatňovat strategii, jak motivovat a řídit zaměstnance, jak pracovat se zdroji a budovat partnerství, jak řídit procesy). Čtyři kritéria se týkají dosahování samotných cílů (výsledků) vůči zákazníkům/občanům, zaměstnancům, vlivu na společnost a životní prostředí, a jsou to tedy klíčové výsledky výkonnosti úřadu.
– 54 –
Obrázek č. 17: Zobrazení modelu CAF – verze 2006 (zdroj: CAF – 2006, překlad). Předpoklady Výsledky 7. Výsledky ve vztahu k zaměstnancům
3. Zaměstnanci 1. Vedení
2 . Strategie a plánování
5. Procesy
4. Partnerství a zdroje
6. Výsledky ve vztahu k občanům/ zákazníkům
9. Klíčové výsledky výkonnosti
8. Výsledky ve vztahu ke společnosti
Inovace a učení se
Jednotlivá kritéria se skládají ze subkritérií (kterých je ve verzi 2006 celkem 28) a ty z jednotlivých příkladů (indikátorů). Model má cca 213 příkladů (otázek). „Inovaci a učení se“ je třeba chápat zvláště ve smyslu učení se od druhých – tedy jako benchlearning. České vydání CAF a další informace lze získat na webové stránce Národního informačního střediska pro podporu jakosti.14 Tam lze také získat Aplikační příručku modelu CAF pro samosprávné úřady (zatím jen CAF – verze 2002). 9.2.3 Environmentální témata v modelu CAF – 2006 V modelu CAF je problematika environmentálního řízení obsažena zejména: a) v předpokladech v kritériu 2 (strategie a plánování). Jde o strategickou rovinu. Opakovaně se hovoří o tom, že organizace musí hodnotit vlivy (dopady) své činnosti na společnost a životní prostředí; b) v předpokladech v subkritériu 4.6 (řízení zařízení). Jde o operativní rovinu (udržitelná údržba, využívání zdrojů atd.); c) ve výsledcích v kritériu 8 (výsledky ve vztahu ke společnosti). Požadavky na dosahování cílových hodnot v environmentální oblasti jsou zastoupeny v subkritériu 8.1 i 8.2; d) klíčové výsledky udržitelnosti mohou být řešeny také v subkritériu 9.1 (externí výsledky ve vztahu k cílům). Zde může být zahrnuto např. sledování ekologické stopy. 9.2.4 Jak sestavit akční plán dle modelu CAF Celá tato publikace je o tom, jak zakomponovat environmentální zásady do běžného chodu organizace. Tedy co změnit v předpokladech modelu CAF. Může také
14
viz http://www.npj.cz/publikace_list.asp?hledej=&dostupne=&orderby=nazev
– 55 –
posloužit jako inspirace při tvorbě Akčního plánu zlepšování, který následuje po sebehodnocení dle CAF. Vzor formuláře Akčního plánu je v nové verzi CAF – 2006 uveden. Pokud by se někomu zdál příliš složitý, lze použít následující jednodušší tabulku. Tabulka č. 16: Vzor formuláře pro „Akční plán zlepšování“.
1
2 3
4
5
Název opatření akčního plánu (KT – kontrolní termín) Zpracovat projekt na uplatňování místní Agendy 21, zvážit zapojení do Národní sítě Zdravých měst. KT – 30. 3. Zavést „zelené nakupování“ a třídění odpadů na úřadě KT – 30. 3., 30. 5. Provést ekologický audit v úřadu a ve všech příspěvkových organizacích. KT – 30. 3., 30. 5. Začít sledovat Evropskou sadu indikátorů udržitelného rozvoje. Spokojenost občanů zahrnout do strategických indikátorů. KT - 30. 3., 30. 7. Zahrnout mezi strategické indikátory Ekologickou stopu a vyhodnotit ji. KT – 30. 3., 30. 6.
Odpovědnost (spoluodpovědnost) tajemník (vedoucí odboru ŽP)
Konečný termín
Kritérium CAF
30. 5. 2007
2
vedoucí vnitřní správy (vedoucí odboru ŽP) vedoucí odboru ŽP (ředitelé příspěvkových organizací) tajemník (vedoucí odboru ŽP)
30. 6. 2007
4.6, 8
30. 7. 2007
4.6, 8
30. 8. 2007
2, 8, 9.1
tajemník (vedoucí odboru ŽP)
30. 7. 2007
2, 9
9.3 Co je benchlearning a benchmarking 9.3.1 Co je benchmarking Benchmarking je porovnávání s jinými za účelem nalezení dobré praxe. Je to metoda zlepšování pomocí učení se od druhých. Cílem je naučit se tuto dobrou praxi od druhých místo toho, abychom ji složitě vymýšleli či draze nakupovali od poradenských firem. Vhodným používáním benchmarkingu se proto můžeme vyhnout mnoha chybám, nebudeme vymýšlet vymyšlené, můžeme se rychleji rozvíjet, zlepšovat, méně plýtvat, šetřit peníze atd. Benchmarking pomůže také ověřit si, zda cílové hodnoty, které politické vedení či vedení organizace veřejného sektoru požaduje, jsou nastaveny správně. Proto se benchmarking (stejně jako jeho „mladší bratr“ benchlearning – viz dále) velmi dobře kombinuje s dalšími metodami kvality. Jak se liší benchmarking od běžného porovnávání? Jde o aktivní porovnávání s odvozením ponaučení – z výsledků se formulují podněty pro další činnost a rozvoj. Protože jde o porovnávání s jinými, což může být citlivé, je důležité dohodnout se s ostatními na etickém kodexu benchmarkingu.
– 56 –
9.3.2 Od benchmarkingu k benchlearningu V poslední době se vedle klasického benchmarkingu začíná stále více používat obdobná metoda – benchlearning. Na rozdíl od benchmarkingu není nezbytné vždy hledat srovnatelné a jasné ukazatele pro srovnání. Jak z anglického názvu vyplývá, jde spíše o proces učení se od druhých než o proces porovnávání. Schematicky je možné benchlearning zobrazit čtyřkrokovým cyklem: Obrázek č. 18: Zobrazení čtyř kroků benchlearningu. 1. Plánujte (co, jak, kdy, s kým provádět)
4. Zaveďte (nejlepší postupy upravené pro váš úřad), hodnoťte a opakujte
Projekt benchlearningu
Cyklus
2. Shromážděte a porovnejte (zajímavé postupy a výsledky)
3. Analyzujte (oblasti pro učení se, výsledky a oblasti pro zlepšování)
Cílem benchlearningového projektu je naučit se od ostatních partnerů projektu vše, co umí lépe než my, hledat inspiraci pro svoji práci nebo také vyhnout se chybám, které jiní učinili. To platí i pro oblast finančního řízení. Další informace o benchmarkingu lze získat v publikaci Benchmarking ve veřejné správě, kterou vydalo ministerstvo vnitra, nebo na stránkách Benchmarkingové iniciativy sdružující města.15 9.3.4 Příklady Obecně lze říci, že benchmarking (stejně tak i benchlearning) je uplatnitelný: a) jak ve strategické rovině (např. porovnávání ekologické stopy, výsledků Evropské sady indikátorů udržitelného rozvoje atd.); b) tak v operativní rovině (např. množství vytříděných plastů, průměrná spotřeba vozidel, podíl zeleného nakupování na všech nákupech atd.); c) současně je možné jej uplatnit i uvnitř organizace veřejného sektoru (porovnávání mezi útvary – např. počet proškolených pracovníků k environmentálním otázkám, počet pracovišť třídících odpad atd.).
15
Benchmarkingová iniciativa: www.benchmarking.vcvscr.cz.
– 57 –
9.4 Diagram příčin a následků 9.4.1 Oč jde Jedním z mnoha nástrojů, které se v rámci metod kvality a výkonnosti používají, je diagram příčin a následků. Je také nazýván „rybí kost“. Z hlediska environmentálního řízení jde o důležitý nástroj. Usiluje totiž o nalezení příčin problémů. Pokud při řešení problémů neznáme jejich příčiny, nebývají přijatá opatření příliš efektivní. Jde tedy o plýtvání zdrojů. Zabránění všemu možnému plýtvání přírodních zdrojů je jedním z cílů environmentálního řízení (více o plýtvání v publikaci Řízení rizik a financí, kterou lze nalézt na webu www.mepco.cz). 9.4.2 Princip metody Princip diagramu příčin a následků je na následujícím obrázku. Pokud je řešen jakýkoli problém (následek), je nutné v prvním kroku najít hlavní kategorie příčin problému. V rámci nich jsou hledány jejich hlavní příčiny a „příčiny příčin“. Obvykle se pracuje v týmu a využívá se brainstorming.16 Obrázek č. 19: Diagram příčin a následků (Zdroj: Půček, Kocourek, 2005)
V příloze č. 2 na konci publikace je jako příklad vyplnění zařazen diagram příčin a následků – nalezení hlavních příčin stížností.
9.5 Cyklus zlepšování PDCA 9.5.1 Oč jde Cyklus zlepšování PDCA je také označovaný jako Demingův cyklus. Jedná se o jednoduchou metodu zlepšování s univerzálním použitím pro všechny typy organizací veřejného sektoru. Pomocí tohoto cyklu můžeme řídit jakoukoli změnu, jakýkoli plán včetně plánu opatření vzniklých z uplatňování BSC, CAF atd.
16
„bouře mozků“ – metoda týmového hledání nápadů, faktorů, příčin problémů. Diskuse v týmu je řízena a je nezbytné aby probíhala v klidné atmosféře.
– 58 –
Organizace, které uplatňují model CAF, znají tento cyklus velmi dobře, protože je součástí panelu hodnocení předpokladů. V praxi cyklus PDCA běžně používá celá řada dalších organizací (někdy aniž by to věděla) k zavedení různých změn, obvykle však bez jakéhokoli monitorování a pojištění výsledku. Typickým příkladem může být zavedení nebo upgrade software. Cyklus PDCA zobrazuje proces trvalého zlepšování. 1. Plánuj (Plan)
Obrázek č. 20: Cyklus PDCA
P 4. Pojisti výsledky (Act)
A
D
2. Proveď (Do)
C 3. Ověř (Check) 9.5.2 Jednotlivé fáze cyklu: 1. fáze Plánuj! (Plan) = Co a jak chceme zlepšovat (sestav plán). 2. fáze Proveď! (Do) = Realizace naplánovaného (zaveď plán do praxe). 3. fáze Ověř! (Check) = Přezkoumej – Dosáhli jsme cílů a požadovaných výsledků? (proveď přezkoumání, sestav kontrolní plán a proveď jej). 4. fáze Pojisti výsledky! (Act) = Jaké opatření musím zavést ke zlepšení či opakovanému dosažení výsledků? (proveď opatření).
9.6 Řízení znalostí (Knowledge management) 9.6.1 Co je řízení znalostí Mít správné znalosti ve správném okamžiku na správném místě může výrazně přispět ke zvýšení výkonu, kvality, snížení nákladů, zlepšení spokojenosti, k pozitivnímu vlivu na kvalitu života či k optimalizaci vztahu „společnost–příroda“ ve smyslu udržitelného rozvoje. Autoři publikace Knowledge management (viz Collinson, Parcel 2005) k tomu uvádějí: „Udělejte více a zvládněte to s méně zdroji.“ Proč je považováno řízení znalostí za tak důležitý princip? Cílem managementu znalostí je právě „udělat více s méně zdroji“. Snahou Lisabonské strategie (přijaté na summitu Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000) je do roku 2010 přeměnit EU v „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu“. Management znalostí je možné definovat takto (viz Collinson, Parcel 2005, s. 18): „Není to vytváření nějaké encyklopedie, která zahrnuje všechno, co kdo kdy znal. Při managementu znalostí jde spíše o to sledovat ty, kteří znají, a rozvíjet takovou firemní kulturu a technologii, která je přiměje mluvit.“
– 59 –
9.6.2 Vyváženost vztahu lidé–procesy–technologie Při řízení znalostí je třeba vyvažovat a harmonizovat tři oblasti: 1. oblast lidských zdrojů (lidé); 2. procesy, kterými se dané činnosti realizují; 3. technologie, se kterými se pracuje. Správně uskutečňované řízení znalostí je průnikem všech tří oblastí (viz obrázek). Obrázek č. 21: Vyváženost vztahu lidé – procesy – technologie (Zdroj: Collinson, Parcel 2005). 1. lidé
2. procesy
3. technologie
1. Lidé Jsou klíčoví při řízení znalostí. Je třeba hledat motivaci k tomu, aby měli zájem: - využívat svých znalostí, dovedností a schopností pro plnění cílů organizace; - dále se vzdělávat, učit se (od druhých i z vlastních úspěchů či chyb); - zachycovat znalosti a sdílet je s ostatními (jak v rámci organizace, tak, je-li to vhodné, i mimo ni). 2. Procesy Procesů, které mají vliv na efektivní uplatňování řízení znalostí, je celá řada. Zde se budeme věnovat jen několika z nich: a) Procesy učení se. Dále uvádíme tři používané přístupy, které se doplňují: a1) V pojetí znalostního managementu dle Collinsona a Parcela je velký důraz kladen na učení. Collinson a Parcel počítají s učením se před zahájením činností, během nich i po jejich skončení. Současně je nezbytné vybudovat systém na „zachycování“ znalostí; a2) „Učení se a růst“ je také jednou z perspektiv BSC;17 a3) Učení se od druhých je také základem metody benchlearning. Schematicky je možné benchlearning zobrazit čtyřkrokovým cyklem18 (viz kapitola 9.3); b) Procesy k zachycování znalostí b1) Systém vnitřních předpisů a dokumentace – směrnic, popisů práce, procesních map a ostatní dokumentace (vytvořených např. dle principů ISO); b2) Případové studie a náměty na dobrou praxi. Z hlediska řízení znalostí je pro nás důležitá zásada Collinsona a Parcela (2005, s. 50): „Jděte ostatním příkladem v otevřenosti a sdílení informací;“ 17
více v publikaci Aplikace metody Balanced Scorecard ve veřejném sektoru – www.npj.cz. model CAF verze 2006 pracuje s pěti krokovým cyklem – krok 4 je rozdělen na zaveďte (krok 4) a na hodnoťte a opakujte (krok 5).
18
– 60 –
c) Personální procesy (řízení lidských zdrojů) a motivační programy: - systém zastupování, systém zástupců vedoucích pracovníků, metody rotace práce, předávací protokoly při odchodu pracovníků, obecně řízení lidských zdrojů; - motivační programy atd. d) Vytváření partnerství a sítí; e) Procesy reportingu a controllingu. Zjednodušeně: Controlling – systém řízení financí a rizik, systém sledující plnění cílů. Reporting – jaké informace (či znalosti) mají být předávány komu (vedoucím, vrcholovému vedení), v jaké podobě, jak často, proč atd. Více o této problematice v publikaci Řízení rizik a financí, která je k dispozici na www.mepco.cz; f) Ostatní řídicí nebo podpůrné procesy (včetně procesů podpory informačních technologií); 3. Technologie Třetí z oblastí, která má být při znalostním řízení vzata v úvahu, jsou používané technologie. Počítačové firmy často tvrdí, že jde jen o informační technologie ve smyslu programů (obvykle velmi drahých) a potřebné počítačové techniky. V řadě případů jsou však vhodné či použitelné i jiné možnosti – klasická evidence či záznamy, jednoduché databáze, běžné programy a podobně. Použitá technologie musí být vždy efektivní, návratná. Přes výše uvedenou kritiku je třeba konstatovat, že informační technologie hrají v řízení znalostí významné místo. Příkladů vhodných pro řízení měst či krajů je možné uvést mnoho. Jednou z oblastí, kde nasazení informačních technologií při řízení znalostí přináší výrazný užitek, je prostorové plánování pomocí GIS.
9.7 Závěr k metodám kvality a výkonnosti V praxi se používá celá řada dalších metod, nástrojů a přístupů. Zde byly popsány jen některé z nich. Metody se také různě kombinují, což přináší vyšší užitek. Přehled užívaných přístupů byl zařazen do publikace Řízení rizik a financí do kapitoly 9.2. Publikaci lze získat na www.mepco.cz. Ať používáte metodu CAF, ISO, BSC, benchlearning, PDCA cyklus, znalostní řízení nebo kteroukoli jinou, důležité je nevytvářet „potěmkinovu vesnici“. Tedy uplatňovat tuto metodu jen proto, abychom ji měli – bez toho, že chceme fakticky něco změnit k lepšímu. V přílohách na CD najdete Příručku kvality a šetrnosti k přírodě, která je zpracována dle norem kvality (ISO 9001) a šetrnosti k přírodě (ISO 14001). Najdete tam také vzory procesních map, směrnic ve vztahu k životnímu prostředí a směrnici k projektovému řízení.
– 61 –
10. Příklady využití fondů EU v oblasti šetrnosti k přírodě Tato kapitola obsahuje úvod k projektovému řízení a zejména popis čtyř konkrétních projektů v oblasti životního prostředí. Jde o drobné případové studie, které pomocí zdrojů z fondů EU řeší: - problematiku odpadů včetně využívání odpadu ze zeleně (biomasy) jako obnovitelného zdroje (kap. 10.2); - systém odkanalizování mikroregionu (kap. 10.3); - přenos dobré praxe mezi městy a zpracování konkrétních studií v oblasti životního prostředí (kap. 10.4); - ohřev teplé užitkové vody pomocí solárních kolektorů ve školách (kap. 10.5). Bez realizace konkrétních projektů není prakticky možné dosáhnout zlepšení vztahu „společnost–příroda“. Zejména v následujících letech (programovací období 2007–2013) bude řada příležitostí realizovat konkrétní projekty v oblasti životního prostředí. Znalost projektového řízení a dotačního managementu je tedy významná.
10.1 Úvod k projektovému řízení Co je projekt (viz dle ISO 9000, s. 25): „Projekt je jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s termínem zahájení a ukončení. Tento proces je prováděn k dosažení cíle, který vyhovuje stanoveným požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji.“ Od toho je již jen krůček pro odvození pojmu „projektové řízení“ (project management): Projektové řízení je plánování, realizace a kontrola souboru aktivit (např. složitých činností, jednorázových akcí), které je nutné provést: - ve stanoveném termínu (dodržet stanovený harmonogram aktivit projektu); - za plánované náklady (dodržet rozpočet projektu); - a to tak, aby byly dosaženy plánované cíle (splnit výstupy, výsledky a dopady projektu). Oč jde v dotačním managementu Dotační management je plánování, organizování, řízení a kontrola dotačního projektu. Dotační projekty jsou projekty, které jsou spolufinancovány z veřejných zdrojů (zejména ze zdrojů EU, státu atd.). Lze také říci, že v těchto projektech žadatelé mezi sebou soutěží o spolufinancování projektu ze strany EU, státu či jiného vyhlašovatele. Úspěšní žadatelé – realizátoři projektů – se dostávají prakticky do role „dodavatelů“ požadovaných výstupů, výsledků či dopadů (cíle projektu, které odpovídají cílům programu – změny v oblasti životního prostředí, vytvořená pracovní místa, proškolení lidé, vybudovaná infrastruktura atd.) v požadovaném termínu a dohodnutém rozpočtu. – 62 –
Popis fází dotačního projektu Jednotlivé fáze dotačního projektu z hlediska žadatele jsou zobrazeny na následujícím obrázku. Každá z uvedených fází projektu je důležitá a nese svoje rizika. V minulosti byla fáze „čekání na rozhodnutí“ značně dlouhá – někdy i více než rok. Proto je uvedena samostatně. Obrázek č. 22: Jednotlivé fáze řízení dotačního projektu (dotační management) z hlediska žadatele. 1. Plánování, zpracování a podání žádosti (co, proč, jak, kdy, kde, za co, s kým provádět) 4. Vyhodnocení, ukončení, doúčtování, následné kontroly
Fáze dotačního projektu
Cyklus projektového řízení 2. Čekání na rozhodnutí (schvální/neschválení/ odmítnutí/úprava podmínek)
3. Realizace: řízení a kontrola projektu (splnit cíle, dodržet harmonogram a rozpočet)
Popis jednotlivých fází dotačního projektu najdete v publikaci Řízení rizik a financí, která je ke stažení na www.mepco.cz. Jak zavést projektové řízení do organizace Pokud má projektové řízení uvnitř organizace fungovat, je třeba jasně definovat práva, povinnosti a odpovědnosti při tomto způsobu řízení. K tomu je vhodné vydat směrnicí Projektové řízení – vzor směrnice je přílohou č. 15 na CD. Směrnice popisuje: - externí (dotační) projekty; - vnitřní projekty (např. stěhování odboru, nový software, uplatnění nových metod, řízení významných změn atd.). Kde získat více informací O projektovém řízení by bylo možné popsat ještě mnoho stran. Tento text měl upozornit jen na některé problémové okruhy. Z odborných časopisů se této problematice komplexně věnuje Dotační věstník. Mnoho informací lze získat na internetových stránkách www.strukturalni-fondy.cz. Svaz měst a obcí na řízení projektů a dotační management založil společnost MEPCO, s. r. o. (www.mepco.cz).
– 63 –
10.2 Projekt Logistické centrum odpadů Základní údaje a popis projektu Město Vsetín se v průběhu roku 2004 rozhodlo systémově řešit problematiku odpadového hospodářství nejen pro svoje potřeby, ale i v rámci rozšířené svozové oblasti odpadů v celém rozsahu Mikroregionu Vsetínsko (cca 70 tisíc obyvatel). Nepominutelnou skutečností pro rozhodnutí o zpracování projektu je i poloha regionu v České republice, kde podstatnou část uvažované svozové oblasti tvoří Chráněná krajinná oblast Beskydy, území vyhlášená v rámci programu Natura 2000 a Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (Vsetínské vrchy a Beskydy). Cílem logistického centra odpadů je vybudovat zařízení pro třídění odpadů (pro efektivní recyklaci), postavit zařízení na využívání odpadů (kompostování, peletizace), dobudování systému odděleného sběru různých druhů odpadů, zřízení sběrných dvorů a překladiště směsného komunálního odpadu. Kapacita zpracovávaného komunálního nevytříděného odpadu 21 500 t/rok Kapacita zpracování vytříděného odpadu 2 500 t/rok Kapacita zpracování biologicky rozložitelného odpadu 4 000 t/rok Celková plocha území logistického centra odpadů 19 600 m2 Výhledový počet pracovníků 70 osob Logistické centrum odpadů má sloužit pro dále uvedené obce a města Mikroregionu Vsetínsko: Vsetín, Bystřička, Francova Lhota, Halenkov, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Jablůnka, Janová, Karolinka, Kateřinice, Lačnov, Leskovec, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Lužná, Malá Bystřice, Nový Hrozenkov, Pozděchov, Prlov, Pržno, Ratiboř, Růžďka, Seninka, Střelná, Ústí, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velké Karlovice, Zděchov. Katastrální výměra uvedených obcí činí 730,31 km2 s počtem obyvatel 68 340 (k 31. 7. 2003). Logistické centrum sestává z těchto stavebních objektů: - dotřiďovací linka separovaného odpadu se skladem; - překladiště komunálního odpadu; - administrativní objekt s vrátnicí, dílnou demontáže elektroniky a skladem; - sběrný dvůr tříděného odpadu. Zpracování biomasy Dalším záměrem, se kterým je uvažováno v rámci tohoto projektu, je zařízení pro zpracování organických odpadů. K provozu tohoto zařízení je navržena zpevněná plocha v lokalitě za čistírnou odpadních vod ve Vsetíně. Další informace Informace je možné získat u vedoucího Odboru životního prostředí MěÚ Vsetín: Ing. Jiří Trezner, e-mail:
[email protected].
– 64 –
10.3 Projekt Čistá řeka Bečva Jedná se o největší investiční akci na Valašsku řešící prostřednictvím fondu ISPA výstavbu a intenzifikaci čistíren odpadních vod (dále ČOV) a kanalizaci v povodí Vsetínské, Rožnovské i Spojené Bečvy a řeky Senice. Stěžejní etapy projektu: - začátek přípravy – změna koncepce odkanalizování okresu Vsetín – 1999; - ministerstvo životního prostředí schválilo projekt jako prioritní pro ČR – únor 2001; - získání grantu od Vlámské vlády na přípravu Application Form – září 2001; - příprava Application Form ve spolupráci s A+, DUIS a RRA VM – září 2001 až listopad 2002 a zaslání žádosti Evropské komisi – květen 2002; - návštěva Evropské komise na Vsetínsku – červenec 2002; - schválení projektu Evropskou komisí – 7. 11. 2002; - podepsání Finančního memoranda Evropskou komisí – 13. 12. 2002; - podepsání Finančního memoranda ČR – 18. 7. 2003; - vypracování prováděcí a tendrové dokumentace – leden 2003–duben 2004; - schválení tendrové dokumentace Státním fondem životního prostředí a Delegaturou Evropské komise – duben 2004; - výběrové řízení na zhotovitele, supervizora a banku – červenec–říjen 2004; - smluvní jednání s vítězi výběrových řízení a podpisy smluv – září–listopad 2004; - realizace stavby – leden 2005–listopad 2006; - zkušební provoz – leden 2006–leden 2008; - závěrečná zpráva projektu a uvolnění zádržného – březen 2009. K dosažení stanovených cílů byly vyčleněny prostředky v objemu 1 546 685 340 korun, za které bude realizováno: -
výstavba dvou nových ČOV: rekonstrukce pěti stávajících ČOV: délka nově budované kanalizace: délka rekonstruované kanalizace: počet nových čerpacích stanic: počet nových retenčních dešťových nádrží:
celkem pro 8 600 obyvatel celkem pro 95 450 obyvatel 137 km 7 km 16 3 10; o celkovém objemu 3 625 m
Další informace Bližší informace o projektu Čistá řeka Bečva se můžete dozvědět v kanceláři Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, Svárov 1080, 755 01 Vsetín. Kontaktní osobou je předseda sdružení a místostarosta města Vsetín Ing. Jaromír Kudlík, tel.: 571 491 311, e-mail:
[email protected].
– 65 –
10.4 Projekt C2ENET Projekt Central Europe Environmental Net (C2ENET) – Středoevropská síť životního prostředí – je realizován v rámci programu INTERREG IIIB CADSES, opatření 4.1, podpora ochrany životního prostředí a hospodaření se zdroji. Projekt má za cíl pomoci obcím při zdolávání existujících problémů v oblasti životního prostředí z technického, finančního a organizačního hlediska. Hlavní témata se zabývají obecnou otázkou udržitelného rozvoje se zaměřením na energetické úspory, odpadové hospodářství a čištění odpadních vod. Partnery projektu jsou Město Vsetín, Svazy měst a obcí ČR, Rakouska, Maďarska, města Kerepesz a Szigetszentmiklos z Maďarska a město Oradea z Rumunska. Zkušenosti a znalosti partnerů a jejich zkušenosti jsou k dispozici městům a obcím partnerských asociací. Rozpočet projektu je 826 144 eur, trvání projektu: květen 2005 až září 2007. V rámci projektu C2ENET město Vsetín zpracovalo několik studií: Pilotní projekt 2.1: Součástí projektu je hodnocení základní sady evropských indikátorů (více informací viz kapitola 6). Pilotní projekt 2.2: Studie, jak využívat obnovitelné zdroje energie jako solární technologie, vítr, biomasa, tepelná čerpadla atd. Byly zpracovány následující studie: Studie využití obnovitelných zdrojů energie na Vsetínsku, Studie bilance odpadů jako obnovitelných zdrojů energie jako součást programu odpadového hospodářství Mikroregionu Vsetínsko, Studie zabezpečení výroby biopaliva jako alternativního paliva ve městě Vsetín a v roce 2006 byly zpracovány studie Možnosti využití solární energie na plášti budovy MěÚ Vsetín – Svárov 1080 a Využití solární energie na ZŠ Ohrada. Pilotní projekt 2.3: Byly zpracovány studie Zásobování pitnou vodou ve Vsetíně a Vyhledávací studie – optimalizace kanalizační sítě ve Vsetíně a Studie vyhodnocení dopadu novelizace zákona o vodách po 1. 1. 2008. Pilotní projekt 2.4: Tento pilotní projekt je realizován na základě informací získaných z analýzy Zdravý a udržitelný Vsetín. Doposud byly zpracovány studie: Budování dětských hřišť ve městě Vsetín v roce 2006, Posouzení dětských hřišť a sportovišť z hlediska bezpečnosti a ochrany životního prostředí ve městě Vsetín a Standardy života na sídlištích (součástí této studie jsou aktualizované pasporty odpadkových košů, košů na psí exkrementy, stávajících kontejnerů, veřejné zeleně, veřejného osvětlení, dětských hřišť, kanalizačních vpustí, městského mobiliáře). Další informace Více informací o projektu C2ENET je možné získat u vedoucího Odboru životního prostředí Městského úřadu Vsetín Ing. Jiřího Treznera, tel.: 571 491 323, e-mail:
[email protected] nebo na internetové adrese města Vsetín (http://www.mestovsetin.cz/vismo/, odkaz Projekty EU/C2ENET).
– 66 –
10.5 Projekt Solární kolektory škol Projekt řeší odpojení vybraných škol od nehospodárně vyráběné teplé užitkové vody, která je v současné době dodávána ze vzdálených sídlištních výměníkových stanic systému centrálního zásobování teplem (CZT), popřípadě je ohřívána v zastaralých elektrických bojlerech. V projektu je zpracována příprava teplé vody přímo v budovách za pomoci obnovitelných zdrojů – solárních panelů. Dohřev vody v období bez slunečního svitu je řešen individuelně pro každý případ instalace. Pro realizaci projektu byly vybrány tři základní školy a pět škol mateřských. Popis technického řešení solárních systémů Solární sestava pro přípravu teplé vody se skládá ze slunečních kolektorů a jejich držáků, elektronického regulátoru, nemrznoucí náplně, oběhového čerpadla, souvisejících armatur a zásobníku teplé vody s výměníkem. Voda v zásobníku se ohřívá v době slunečního svitu a podle kapacity zásobníku je po určitou dobu k dispozici, i když slunce nesvítí. V období bez dostatečného slunečního svitu se solární sestava používá pro předehřev teplé vody a na požadovanou teplotu je dohřívána jiným tepelným zdrojem. Díky elektronické regulaci je provoz plně bezobslužný. Obrázek č. 23: Schéma využití slunečních kolektorů pro ohřev vody
Ekonomické zhodnocení: Projekt přinese úspory provozních nákladů budov, které jsou ve správě města Vsetín. Bude však nutno uhradit spotřebu tepelné energie vyrobené pro dohřev teplé vody v obdobích bez slunečního svitu. Náklady na ohřev teplé vody před realizací projektu byly cca 302 tis. Kč. Náklady na bivalentní výrobu tepla pro dohřev teplé vody jsou cca 169 tis. Kč. Celkové roční úspory provozních nákladů jsou cca 133 tis. Kč. Realizací projektu dojde ke snížení produkce emisí škodlivých životnímu prostředí, zejména dojde ke snížení produkce CO2 o cca 35 tun ročně. Další informace Více informací je možné získat u vedoucí Odboru školství a kultury MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová, e-mail:
[email protected]. – 67 –
11. Závěr Právě jste dočetli publikaci o environmentálním řízení, auditech a udržitelném rozvoji, kterou pro vás připravila společnost MEPCO, s. r. o. Snahou autorů bylo shromáždit pro vás co nejvíce inspirace a příkladů, které se používají v praxi. Pokud se to podařilo, publikace splnila svůj účel. Publikace má 11 kapitol včetně úvodu a závěru, 4 přílohy zařazené do textu publikace a 27 příloh v elektronické podobě (seznam příloh najdete za seznamem literatury). Všechny zde uvedené texty včetně všech příloh si můžete v elektronické podobě stáhnout na internetové adrese www.mepco.cz. V úvodu byla uvedena citace dr. I. Ryndy ze sborníku Lidé a ekosystémy, kde za příčinu ekologické krize je považováno především selhání při správě Země. K selhání při správě daného území, respektive selhání při řízení, dochází na úrovni globální, národní, regionální a také samozřejmě lokální. Peter Drucker uvádí jako důvody krize nebo selhání: (1) u existujících organizací je příčinou krize to, když není schopna inovovat, (2) u nových organizací je příčinou krize, když není dobře řízena. Jsme přesvědčeni, že environmentální řízení, ekologické audity, šetrné nakládání se zdroji patří v našich podmínkách k inovativním přístupům. Současně jde o šetrný vztah k přírodě. A ten je nutné vhodně plánovat a řídit, což je právě úkolem environmentálního řízení. Obvyklým cílem řízení měst je zajistit jejich rozvoj, zajistit dobrou kvalitu života. Cílem environmentálního řízení je zajistit takový rozvoj nebo kvalitu života, které nejsou na úkor budoucích generací, tedy které nevedou k znehodnocení přírody. Takový rozvoj pak odpovídá konceptu udržitelného rozvoje. Za každým rozhodnutím však stojí konkrétní lidé, kteří buď dokážou řídit vztah „společnost–příroda“ tak, že dochází: (1) ke zhoršování životního prostředí, k devastaci přírody a krajiny, nebo (2) k optimalizaci či racionalizaci tohoto vztahu. Výsledkem může být relativně harmonická krajina, ve které se lidé cítí dobře, jsou snad i spokojenější a šťastnější. Jeden z návodů naštěstí nabízí tato moudrost: „Udržujte krb svých myšlenek čistý, tím založíte mír a budete šťastni.“ Omluva a poděkování Vážení a milí čtenáři, text, který jste právě dočetli, není dokonalý. Je kompromisem mezi srozumitelností a odborností. V textu jsme se snažili dávat přednost praktickým příkladům, jednoduchosti a srozumitelnosti na úkor odborné terminologie. V čem není jednoduchost, to nemá trvání. V některých případech jsme si neodpustili vysvětlit potřebné pojmy a snažili jsme se ukázat souvislosti. Ať jste publikaci četli z jakéhokoli důvodu, předpokládáme, že jste to dělali proto, že máte zájem, chuť nebo potřebu měnit naši veřejnou správu k lepšímu. Děkujeme vám za to a držíme vám palce. Za kolektiv autorů: Věra Goldová, Jiří Trezner a Milan Půček – 68 –
Literatura 1. BIČÍK, I., JANSKÝ, B. a kol. (2004): Příroda a lidé země. Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., Praha, 135 s. 2. CAF – 2006 (2006): Spoločný systém hodnotenia kvality. Príručka modelu CAF 2006 (2006). Slovenská asociácia európskych štúdií v spolupráci s Projektom PHARE Technical Assistance, Bratislava. ISBN 80-7160-223-X. 3. CENIA (2006): Informace z internetových stránek MA21 a EVVO. Dostupné na http://www.ceu.cz/edu/default.htm, www.ma21.cz. 4. CENTRUM PRO OTÁZKY ŽP UK (2003b): Ekologická stopa. Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Praha. Dostupné na http://www.czp.cuni.cz. 5. CENTRUM PRO OTÁZKY ŽP UK (2005): Ekosystémy a lidský rum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Praha, 138 s.
blahobyt.
Cent-
6. COLLISON, CH., PARCEL, G. (2005): Knowledge Management. Computer Press, Brno, 236 s. 7. CREELMAN, J., HARVEY, D. (2004): Transforming public sector performance management. In. Vacek J. Výtah z knihy Transforming public sector performance management. Katedra managementu, inovací a projektů, Fakulta ekonomická, Západočeská univerzita, Plzeň, 57 s. 8. DOBROVOLNÝ, P., HERBER, V., HYNEK, A. (2004): Multimediální výuka předmětů krajinná ekologie a dálkový průzkum Země. Masarykova univerzita, katedra geografie, Brno. Dostupné na http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/kult_krajina.html. 9. DRUCKER, P.F. (2004): To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku. Management Press, Praha, 293 s. 10. EIPA (2006): Study on the use of the Common Assessment Framework in the European Public Administration. Evropský institut pro veřejnou správu, www.eipa.nl. 11. HÁK, T., RYNDA, I. (2001): Lidé a ekosystémy. Sborník přednášek. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze a STUŽ, Praha, 108 s. 12. HAVLÍNOVÁ, M., KOPŘIVA, P., MAYER, I., VILDOVÁ, Z., a kol. (1998): Program podpory zdraví ve škole: rukověť projektu Zdravá škola. Portál, s. r. o., Praha. ISNB 80-7178-263-7. 13. HAWKEN, P., LOVINS, A., LOVINSOVÁ, L. H. (2003): Přírodní kapitalismus. Praha, Mladá fronta. 14. CHRISTIANOVÁ, A., ŠTEJFA, J. (2000): Příručka k Národnímu programu čistší produkce. NPCP, Praha, 25 s. Dostupné na http://www.cpc.cz/npcp/#coJeCP. 15. ICLEI (1997): ICLEI´s Environmental Guide. Svazek 1 až 19. Internetové stránky ICLEI na www.iclei.org. 16. ISO 14001(1997): Systémy environmentálního managementu – Specifikace s návodem pro její využití, ČNI. 17. KAPLAN, NORTON (2002): Balanced Scorecard. Management Press , Praha. 18. KARGER, F. (1993): Následky jemnohmotného znečištění životního prostředí. Sintel, Praha, 28 s. 19. MĚSTO VSETÍN: Co je místní Agenda 21 a jak ji uplatňujeme u nás ve Vsetíně v roce 2005. Studie proveditelnosti k projektům do fondů EU. Vnitřní předpisy. Výroční zprávy. Environmentální profil. Podklady projektu C2ENET. Podklady k ekologické stopě (RNDr. Třebický, Ph.D.). Strategické plánování. Plán zdraví a kvality života. Výsledky dotazníkových šetření. Výsledky ekologických stop a dalších indikátorů. Studie – Standardy života na sídlištích (TS Vsetín, a. s.). Nepublikováno. – 69 –
20. MOLDAN, B. (1996): Indikátory udržitelného rozvoje. MŽP ČR, Praha. Dostupné na http://cozp.cuni.cz/COZP-55.html. 21. MOLDAN, B. (2001): Lidé na naříznuté větvi. Centrum pro otázky životního prostředí UK. Dostupné na http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/global/. 22. MPSV: Internetové stránky www.mpsv.cz. 23. MŽP (2000): Agenda 21. MŽP ČR, Praha. Dostupné na http://www.env.cz/osv/edice.nsf/. 24. MŽP (2005): Příručka pro mapování kvality místních Agend 21. MŽP ČR, Praha, 16 s. 25. NSZM: Informace z internetových stránek. Dostupné na www.nszm.cz. 26. OSBORNE, D., GAEBLER, T. (2005): Reinventing Government. In. Vacek J.: Znovunalezení vlády. Komentovaný výtah knihy Reinventing Government. Katedra managementu, inovací a projektů, Fakulta ekonomická Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň. 27. PŮČEK, M. a kol. (2005b): Aplikační příručka modelu CAF. Jak efektivně uplatnit CAF v samosprávných úřadech. NPJ, Praha, 124 s. 28. PŮČEK, M. (2006): Inovace v řízení rozvoje měst – zkušenosti Vsetína. In Management územní samosprávy. Sborník referátů semináře pořádaného Katedrou veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty, Masarykova univerzita, Brno, s. 154–174. 29. PŮČEK, M., KOCOUREK, S., a kol. (2004): Řízení procesů výkonu státní správy. MV ČR, Praha, 160 s. 30. PŮČEK, M., KOCOUREK, S., a kol. (2005a): Měření spokojenosti v organizacích veřejné správy. MV ČR, Praha, 104 s. 31. PŮČEK, M., KOCOUREK, S. (2005b): Závěrečná zpráva výzkumného projektu pro MV ČR Zdokonalení metodiky CAF. Město Vsetín, Vsetín, nepublikováno. 32. PŮČEK, M., PELC, P., PIFKA, T., a kol. (2006): Přístup radnice k řešení zaměstnanosti. SPKP o. p. s.,Vsetín, 38 s. 33. PŮČEK, M., TREZNER, J., TŘEBICKÝ, V., a kol. (2005): Přístup radnice k životnímu prostředí. Město Vsetín, Vsetín, 80 s. 34. REITSCHMIEDOVÁ, A. (2001): Jak rozvíjet obec a region. Český ekologický ústav, Praha. 35. REITSCHMIEDOVÁ, A., ŠVEC, P., RYNDA, I., TŘEBICKÝ, V. (2003): Metodika pro místní Agendy 21 v České republice. MŽP ČR, ČEÚ a Národní síť zdravých měst, Praha, 140 s. 36. RUMPEL, P. (2002a): Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. PřF OU, spisy Přírodovědecké fakulty OU, č. 145, Ostrava, 179 s. 37. STRECKOVÁ, Y. (1996): Vstup do teorie řízení. Vybrané kapitoly. MU v Brně, Brno, 33 s. 38. ŠIROKÝ, J., HONUS, R., PŮČEK, M., VOLDÁNOVÁ, J., a kol. (2006): Benchmarking ve veřejné správě. 2. upravené vydání, MV ČR, Praha. 39. TIMUR (2006): Informace z internetových stránek. Dostupné na www.timur.cz. 40. TŘEBICKÝ, V. (2004): Hra o zemi. Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., Praha. Dostupné na: http://www.hraozemi.cz. 41. VLÁDA ČR (2004): Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Úřad vlády. Dostupné na http://www.vlada.cz/. 42. ZÁKON 17/1992 (1998): Zákon ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí, ve znění Zákona 123/1998 Sb.
– 70 –
Seznam příloh zařazených jen na CD (tedy ne v tištěné publikaci) ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪
CD 1 CD 2 CD 3 CD 4 CD 5 CD 6 CD 7 CD 8 CD 9 CD 10 CD 11 CD 12 CD 13 CD 14 CD 15 CD 16 CD 17 CD 18 CD 19 CD 20 CD 21 CD 22 CD 23 CD 24 CD 25 CD 26 CD 27
– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Metodika Ekologické audity škol a školských zařízení Závěrečná zpráva Audit zdravého životního stylu Dotazník Cesta dětí do školy Metodika Ekologická stopa Souhrnná zpráva BSC základních škol Kritéria místní Agendy 21 Mapy procesů odboru životního prostředí Vzor Matice dokumentů odboru životního prostředí Environmentální profil úřadu Strategická mapa Balanced Scorecard Řízení pomocí Balanced Scorecard, soubor indikátorů, metodiky měření pro město Směrnice PO a BOZP Směrnice o odpadech Směrnice Příručka kvality a šetrnosti k přírodě Směrnice Projektové řízení Směrnice nakupování Směrnice o veřejných zakázkách Výroční zpráva města Výkonnostní parametry pracovníků Hodnocení Šetření spokojenosti Databanka projektů Publikace Přístup radnice k šetrnému využívání zdrojů Publikace Měření spokojenosti Publikace Přístup radnice k podpoře NNO Projekt Bezpečná cesta dětí do škol Mandáty komisí životního prostředí a MA 21 Projekt Dobrá škola
– 71 –
Příloha č. 1
Příloha č.1: Příklad popis měřítka BSC pro úroveň města: Ekologická stopa. Perspektiva:
Vize Strategické téma:
Vize Měřítko:
0.2 Ekologická stopa Správce měřítka za městský BSC Hodnota rok 2004 – plán: Hodnota pro rok 2004 – skutečnost: Hodnota pro rok 2005 – plán Hodnota pro rok 2005 – skutečnost Hodnota pro rok 2006 – plán Cílová hodnota pro r. 2010: Cílová hodnota: r. 2020
Vedoucí odboru životního prostředí – 3,8 3,7 Hodnota bude stanovena 3,7 3,5
Popis měřítka: Jedná se o souhrnný ukazatel hodnotící podíl občana (spotřeba energie, způsobem života) na ploše přírodního prostředí přepočtené na energetický výkon. Jedná se o souhrnný ukazatel, který stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město či region nebo celý stát spotřebují v daném roce. Ekologická stopa je vyjádřena v globálních hektarech. Informace k ekostopě lze získat na www.hraozemi.cz. Metodika a způsob výpočtu byly zveřejněny v publikaci Přístup radnice k životnímu prostředí, kterou lze získat na www.mestovsetin.cz. Měřítko ovlivňuje: Ekologicky šetrný přístup občanů k okolí – spotřeba a využití energie, obhospodařování pozemků apod. Výpočet měřítka: Hodnotí se ekologická stopa celého města. Metodika výpočtu je uvedena v publikaci Přístup radnice k životnímu prostředí, kterou lze získat na www.mestovsetin.cz. Zajišťuje dodavatelsky RNDr. Viktor Třebický. Zdroj čerpání dat: Jednotliví správcové médií (SME, SMP), údaje z katastrálního úřadu, evidence obyvatel, GIS. Oficiální statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií. Cílová hodnota: Ekologická stopa města je pro r. 2010 stanovena ve výši 3,5 gha/obyv. Čím je hodnota menší, tím se město chová udržitelněji k životnímu prostředí. Perioda vyhodnocování měřítka: 1 za 2 roky (popř. každoročně ) Přepracoval: Ing. Jiří Trezner
Datum: 7. 3. 2005
– 72 –
– 73 –
Není v plánu kontrol
Pracovník odpovědný za sídliště
Pracuje jen 8 hodin
Kapacita vysavače
Toto sídliště je čištěno na jaře mezi posledními
Neexistence „psích záchodů“
Vzdálenost do přírody
Činnost technických služeb
Nelze přistihnout
Strážníci nepokutují
Nízká informovanost škol
Kontrola a prevence
Malá informovanost Málo článků
Malý počet
Nemají nařízeno
Rozmístění
Stojany na sáčky
Počet
Prostředí a stojany
Myslí, že poplatek je vysoký
Chování majitelů
Malá přítomnost strážníků
Lokalizace psů
Počet psů na sídlišti
Majitelé psů
Časté stížnosti na množství psích exkrementů
Příloha č. 2
Příloha č. 2: Nalezení hlavních příčin stížností pomocí diagramu příčin a následků.
Příloha č. 3 Příloha č. 3: Vzor koncepce kvality a šetrnosti k přírodě dle ISO
Na základě přijaté strategie města je přijata tato
Koncepce kvality a šetrnosti k přírodě města Vsetín Stanovení poslání: Poslání města vyplývá z §2 zákona č. 128/2000 o obcích. Posláním města je péče o všestranný rozvoj svého území a potřeb svých občanů, dále též chránit při plnění úkolů veřejný zájem vyjádřený v zákonech. Městský úřad je výkonným orgánem města. Postavení a působnost městského úřadu je dána zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích. Naše vize pro zabezpečení poslání je: Vsetín, srdce Valašska – příjemné město k životu, práci a zábavě; město usilující o zvyšování kvality života při respektování udržitelného rozvoje. Priority města jsou: a) b) c) d) e)
Pracovní příležitosti; Dostupné bydlení; Příležitosti k využití volného času; Zdravé a půvabné město; Bezpečné město.
Co chceme zlepšovat: Trvale chceme zvyšovat kvalitu života našich občanů a kvalitu městem poskytovaných nebo zajišťovaných veřejných služeb (tedy kvalitu pro zákazníky těchto služeb). K tomu je třeba: A) Mít přehled o potřebách města i regionu, usilovat o spokojenost našich občanů a zákazníků tak, abychom „dělali správné věci“, tedy naplnili priority a vizi města: 1. Město realizuje aktivity a činnosti ke snižování nezaměstnanosti tak, aby se ve městě a regionu vytvářely podmínky pro vznik motivujících pracovních příležitostí; 2. Vytváříme podmínky pro zlepšování dostupnosti služeb, péče (včetně zdravotní a sociální), vzdělávání a možností spolkového, kulturního a duchovního života. Ke službám patří i služby poskytované úřadem (včetně výkonu státní správy), městskou policií, technickými službami, organizacemi a společnostmi města. Důležité je také zlepšovat informovanost občanů a zákazníků o poskytovaných službách a prováděných aktivitách; 3. Zdraví je jednou z nejdůležitějších hodnot člověka. Usilujeme o to, aby naši občané měli dostatek možností pro zdravý životní styl a sportování; 4. Možnost získat odpovídající bydlení je pro život každého z nás důležité. Ti, kteří bydlení mají, chtějí žít v příjemném životním prostředí, v pěkném, čistém – upraveném městě. K tomu město v rámci svých zdrojů vytváří podmínky; 5. Ke spokojenosti přispívá prevence a bezpečnost. Město přímo nebo ve spolupráci s dalšími usiluje o prevenci a bezpečnost z hlediska kriminality, dopravní bezpečnosti i bezpečnosti z hlediska dodávek tepla, vody a ostatních médií.
– 74 –
Příloha č. 3
B) Hospodařit a financovat činnosti tak, aby zajistily spokojenost našich občanů: 6. Na zastupitelstvo, úřad či organizace a společnosti města se obrací mnoho občanů, podnikatelů, spolků a dalších organizací s žádostmi o zlepšení standardu poskytované služby (MHD, rychlost vyřizování žádostí atd.) nebo s žádostmi o spolufinancování či příspěvek nebo s žádostmi na vybudování či opravu chodníků, cest, kanalizace, bytů a dalších staveb. Finance města jsou omezené. Proto je nezbytné zodpovědné financování, aby nedošlo k neúnosnému zadlužení města, stejně jako úsilí hledat možnosti pro financování z různých zdrojů (stát, EU, kraj, spoluúčast žadatele atd.); 7. U prostředků, které město nebo jeho organizace a společnosti vynakládají, zajistit vždy účelné hospodaření s finančními prostředky a stejně tak i s majetkem města; C) Provádět činnosti (vnitřní procesy) „správným způsobem“ a tak, abychom zajistili spokojenost občanů a zákazníků a současně dostatečné financování aktivit a hospodárnost: 8. Velká část rozpočtu města je určena na investice. Kvalitní, efektivní a promyšlená příprava a realizace investičních akcí je proto nezbytná; 9. Základem pro spokojenost občanů a zákazníků a také pro hospodárnost a zajištění zdrojů je každodenní kvalitní činnost radnice (zastupitelstva, rady, výborů, komisí, úřadu), městské policie, technických služeb, vlastních školských, kulturních, sportovních a ostatních zařízení. Radnice uplatňuje rozhodování založené na faktech, procesní a systémový přístup, aktivní zapojení zaměstnanců a partnerů a ostatní zásady managementu kvality. Je brán zřetel na zásady udržitelného rozvoje a metodiku Národní sítě Zdravých měst. Vyhovíme všem stávajícím i připravovaným zákonným požadavkům v samostatné i přenesené působnosti. K tomu všemu má úřad zaveden integrovaný systém řízení kvality a šetrnosti k přírodě; 10. Ve městě se děje mnoho činností, které zajišťuje či provádí někdo jiný. Pro úspěch je účelné vytvářet podmínky pro efektivní partnerství k realizaci záměrů, podnikání a vzdělanosti a také průhledné podmínky pro podporu spolků a neziskových organizací; D) Abychom to vše zvládli, musíme se naučit nebo zdokonalit: 11. Jakákoli činnost se mnohem více daří, pokud se všichni zúčastnění snaží o posilování prostředí spolupráce, důvěry a zodpovědnosti. Důležité je zlepšovat prostředí pro návštěvníky úřadu a města i pracovní prostředí a klima pro zaměstnance. Nedílnou součástí koncepce je také posilování zodpovědnosti ke kvalitě a šetrnosti k přírodě na radnici, všech jejich organizací a společností a také vytváření podmínek pro přenášení těchto principů dále (ostatní úřady, instituce, školy a podniky působící na území města a regionu); 12. V dnešním stále složitějším světě je nutností osvojit si techniky, které radnici pomohou snadněji nalézat nebo financovat správná řešení pro občany. K tomu je důležité stálé zdokonalování procesu komunitního plánování a projektového řízení. Zvláště při financování činností ze zdrojů EU se bez těchto znalostí nelze obejít; 13. Nositeli a hybateli všech činností jsou lidé – jejich ochota, schopnosti, znalosti, dovednosti, kvalifikace. Pro úspěch je důležité rozvíjení dovedností a znalostí, zavádění nových metod a efektivních technologií. Ve Vsetíně dne 2. 11. 2004 Jiří Čunek starosta města
– 75 –
Proces Vodoprávní řízení, stavební řízení, kolaudační řízení, státní stavební dohled (SSD) Číslo QI 42-01-07-01 Cíl Rozhodování a vydání povolení nakládání s vodami, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí Druh hlavní – řídící - podpůrný Majitel MěÚ Vsetín Uživatel Odbor životního prostředí Zdroje lidské Středoškolské vzdělání, zkouška odborné způsobilosti Zdroje vybavení Standardní kancelářský HW, SW, speciální SW Zdroje prostředí Standardní kancelářské Měření / Měření / Vstup–(dodavatel)– Činnost–(odpovědnost)–{dokument} Výstup–(zákazník)–{dokument} monitoring {dokument} monitoring [parametr] [parametr ] Počet Počet žádostí Žádost–(žadatel)–{písemné Zaevidování–(referent)–{sbírky zákonů} Záznam v knize pošty–(OŽP)–{kniha pošty} vydaných. podání, formuláře žádostí Výzva, oznámení o zahájení SŘ Zahájení správního řízení–(referent) rozhodnutí QF 42-01-07-01/ 02/ 03/ – výzva k doplnění žádosti,pokud něco schází (žadatel, účastníci řízení, stavebník, DOSS)04 / 05/ 06} {úřední dopis} – vyměření poplatku – oznámení místního šetření Provedení místního šetření–(referent) Protokol–(žadatel, účastníci řízení, stavebník, DOSS)–{úřední záznam} Dodržování Výzva–(stavebník)–{úřední dopis} Zpracování výzvy k sjednání nápravy–(referent) správních Provedení kontroly plnění výzvy–(referent) Protokol–(stavebník)–{úřední záznam} lhůt Vydání rozhodnutí–(VO) Rozhodnutí ve věci–(žadatel, účastníci řízení, DOSS)–{rozhodnutí} Počet Počet Odvolání–(účastníci řízení) Zaevidování a posouzení odvolání–(referent) Vyrozumění o odvolání–(žadatel, účastníci podaných zrušených –{písemné podání} řízení, DOSS)–{úřední dopis} odvolání Postoupení odvolání včetně spisu odvolacímu orgánu- Spis s průvodním dopisem– odvolací orgán)– odvolání (referent) {spis} Zaevidování rozhodnutí o odvolání Rozhodnutí o odvolání– Záznam v knize pošty–(OŽP)–{kniha pošty} – při zrušení rozhodnutí nové projednání a vydání (odvolací orgán)– nového rozhodnutí–(referent) {rozhodnutí} Kompletace spisu–(referent) Kompletní spis – (OŽP)–{spis} Parametr zlepšování Dodržení správních lhůt. Snižování počtu zrušených odvolání vůči počtu podaných odvolání.
Příloha č. 4: Vzor procesní mapy odboru životního prostředí
Příloha č. 4
Příloha č. 5
Příloha č. 5: Důležité odkazy
Odkazy obecné www.env.cz www.sfzp.cz www.cenia.cz www.mze.cz
Ministerstvo životního prostředí ČR Státní fond životního prostředí Česká informační agentura životního prostředí Ministerstvo zemědělství ČR
Odkazy na obnovitelné zdroje energie: www.oze.cz Informace o obnovitelných zdrojích energie www.biom.cz Informace o biopalivech www.alen.cz Informace o alternativních energiích www.ekowatt.cz Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie www.enviweb.cz Zelená pro průmyslovou ekologii Odkazy na odpady: www.odpadoveforum.cz www.ekokom.cz www.jaktridit.cz odpady.ihned.cz www.tsvsetin.cz
Odpadové fórum Systém zpětného odběru a využití odpadu z obalů Informace o třídění a využití odpadů Odpadové hospodářství, ekonomika životního prostředí Technické služby Vsetín, s. r. o.
Odkazy na udržitelný rozvoj: www.nszm.cz Národní síť Zdravých měst ČR www.agenda21.cz Portál k místní Agendě 21 www.timur.cz Informace o indikátorech udržitelného rozvoje
– 77 –
