Udržitelnost druhého pilíře důchodového systému

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Udržitelnost druhého pilíře důchodového systému Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autorka:

Ing. Jitka Dušková, Ph.D.

Bc. Kateřina Svobodová

Brno 2012

Děkuji Ing. Jitce Duškové, Ph.D. za její metodické vedení, cenné připomínky, náměty a trpělivost v průběhu zpracovávání diplomové práce. Dále děkuji své rodině a nejbližším za podporu při psaní diplomové práce.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 17. května 2012

______________________

Abstract Svobodová, K. Sustainability of second pillar of pension system. Diploma thesis. Brno: MENDELU, 2012. The aim of the Diploma thesis is proposal of parameters of second pillar of pension system in the Czech Republic to meet the sustainability criteria given by Green Paper (2010) of European Commission. The first part of the thesis deals with description of existing pension system including identification of essential factors affecting pension system. Another part contains comparison of pension systems of the Slovak Republic and the Netherlands. After the comparison of the systems of both countries, the sustainability of the second pillar in the Czech Republic is considered followed by recommendation of parameters that meet the criteria of sustainability. In the discussion the proposed parameters are confronted with alternative views. Keywords Pension system, sustainability, second pillar.

Abstrakt Svobodová, K. Udržitelnost druhého pilíře důchodového systému. Diplomová práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Cílem diplomové práce je navržení parametrů druhého pilíře důchodového systému v České republice tak, aby splňoval kritéria udržitelnosti položená Zelenou knihou (2010) Evropské komise. První část práce se zabývá deskripcí stávajícího důchodového systému v České republice včetně identifikace základních faktorů působících na důchodový systém. Další část práce je věnována komparaci důchodových systémů Slovenské republiky a Nizozemského království. V návaznosti na komparaci systémů obou zemí je posouzena udržitelnost druhého pilíře v České republice a doporučeny parametry splňující kritéria udržitelnosti. V diskusi jsou navrhované parametry konfrontovány s alternativními názory. Klíčová slova Důchodový systém, udržitelnost, druhý pilíř.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl práce a metodika

11

3

Literární rešerše

13

3.1

3.1.1

Základní charakteristiky důchodových systémů ............................. 13

3.1.2

Typy penzijních plánů .......................................................................... 14

3.1.3

Možnosti financování důchodového systému .................................. 15

3.2

Fondový způsob financování důchodů (tzv. II. pilíř) .............................. 16

3.2.1

Penzijní systémy se soukromou správou prostředků v EU ............ 16

3.2.2

Zajištění adekvátnosti u soukromých systémů krytých fondy ...... 19

3.2.3

Výhody a nevýhody jednotlivých důchodových systémů ............. 20

3.2.4

Problém přechodu k fondovým systémům (opt-out) ...................... 21

3.3

Otevřená metoda koordinace důchodových systémů v Evropě ............ 22

3.3.1

Přiměřenost důchodů ........................................................................... 23

3.3.2

Finanční udržitelnost penzijních systémů ......................................... 23

3.3.3

Modernizace penzijních systémů........................................................ 23

3.4

4

Třípilířový systém.......................................................................................... 13

Zelená kniha Evropské komise .................................................................... 24

3.4.1

Priority pro modernizaci důchodových opatření v EU ................... 24

3.4.2

Kritéria udržitelnosti položená Zelenou knihou .............................. 25

Vlastní práce 4.1

28

Analýza stávajícího důchodového systému v ČR..................................... 28

4.1.1

Zákon o založení II. pilíře v ČR........................................................... 33

4.1.2

Faktory ovlivňující důchodový systém.............................................. 34

4.2

Komparace fungujících systémů s II. pilířem ............................................ 44

Obsah

4.2.1

6

Hodnocení II. pilíře v Holandsku ....................................................... 47

4.2.1.1 Kritéria a parametry pro hodnocení II. pilíře .................................... 47 4.2.2

Hodnocení II. pilíře na Slovensku ...................................................... 53

4.2.2.1 Kritéria a parametry hodnocení II. pilíře ........................................... 54 4.3 Posouzení udržitelnosti parametrů II. pilíře v ČR a doporučení k nastavení dle kritérií udržitelnosti ........................................................................ 60 5

Diskuse

68

6

Závěr

71

7

Literatura

74

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Podíl soukromých penzijních systémů

18

Obr. 2

Roční výdaje na důchody v letech 1990–2010 (v tis. Kč)

29

Obr. 3

Výše důchodu k hrubé mzdě v absolutním vyjádření

30

Obr. 4

Poměr důchodu k hrubé mzdě v relativním vyjádření

31

Obr. 5 Saldo PAYG (základní varianta, Varianta 1, Varianta 2) v % HDP

32

Obr. 6 Celkový náhradový poměr důchodového systému (základní varianta, Varianta 1, Varianta 2) v % průměrné mzdy

33

Obr. 7

Demografický vývoj od roku 1990 do roku 2050

35

Obr. 8

Vývoj naděje dožití při narození v letech 1993 – 2010

36

Obr. 9

Vývoj průměrné hrubé mzdy v letech 1988 – 2010

37

Obr. 10

Vývoj souhrnné produktivity práce v letech 1996 – 2011

37

Obr. 11 Vývoj úrovně minimální mzdy v letech od roku 1991 do současnosti

38

Obr. 12

Srovnání zdanění práce v ČR a OECD v roce 2000 a 2011

39

Obr. 13

Vývoj výše státního dluhu v letech 1993 – 2011

40

Obr. 14

Meziroční změna státního dluhu v letech 1993 – 2011

41

Obr. 15 Úrokové sazby z nových úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem (v % p.a.)

42

Obr. 16

Vývoj míry inflace v letech 1993 – 2011

43

Obr. 17

Obecná míra nezaměstnanosti v letech 1995 – 2011

44

Seznam obrázků

8

Obr. 18 Skladba průměrného měsíčního důchodu dle kategorie důchodce

49

Obr. 19 Zastoupení populace nad 65 let pobírající zaměstnanecké penze v Holandsku

52

Obr. 20

56

Zastoupení věkových skupin v populaci SR

Obr. 21 Meziroční nominální zhodnocení penzijních fondů k 29. 2. 2012

58

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Využití soukromých penzijních systémů v EU

17

Tab. 2

Procento důchodců z celkové populace

50

Tab. 3 Střední délka života mužů a žen v důchodovém věku v SR za rok 2010

55

Tab. 4 Celkové zhodnocení slovenských penzijních fondů v období březen až únor 2012

57

Udržitelnost druhého pilíře důchodového systému

10

1 Úvod V současné době se evropská populace potýká s problémem stárnutí. Do budoucna se má snižovat poměr osob v produktivním věku připadajících na jednoho důchodce a ani Česká republika není výjimkou. Proto je třeba se na tyto nevyhnutelné demografické změny předem připravit. Zmiňované stárnutí populace bude mít největší dopad na důchodový systém a životní úroveň budoucích seniorů. Stávající průběžný důchodový systém, z něhož jsou vypláceny státní penze, už nebude schopen dlouhodobě pokrýt zvyšující se nároky na výdajovou stránku. Důchodovými systémy a jejich udržitelností se zabývají i na půdě Evropské unie. Evropská komise vydala Zelenou knihu, která představuje obecný dokument udávající cíle, kterých by mělo být v rámci členských států dosaženo. Poskytuje tedy určitý návod, kam by měly důchodové systémy směřovat, a formuluje obecná doporučení ke zlepšení současného stavu. Většina členských států Evropské unie již reformovala své důchodové systémy a zavedla vícepilířová schémata, která mají zabezpečit přiměřenou životní úroveň osobám v důchodovém věku. Důchodové systémy se v jednotlivých členských zemích liší. Každá země má specifický přístup k řešení vícepilířového důchodového systému v závislosti na svém historickém vývoji a podmínkách. Postkomunistické země, které nově vstoupily do Evropské unie, zavádějí důchodovou reformu až v posledních letech, což je zapříčiněno především minulým politickým vývojem. Při budování nových důchodových systémů tak mohou využít zkušeností starých členských států, které už mají fungující vícepilířový systém. Nyní se na důchodovou reformu chystá i Česká republika, která vydala zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, jenž se týká připravovaného druhého pilíře důchodového systému.


11

2 Cíl práce a metodika Cílem diplomové práce je navrhnout parametry druhého pilíře důchodového systému v České republice tak, aby splňoval kritéria udržitelnosti daná Zelenou knihou Evropské komise (2010) (dále jen Zelená kniha). Diplomová práce se skládá ze dvou kapitol, a to z literární rešerše a vlastní práce. V rámci literární rešerše, jsou na základě dostupných pramenů vymezeny základní pojmy, vysvětleny mechanismy fungování a způsoby financování třípilířových důchodových systémů se zaměřením na druhý pilíř důchodového systému, tedy tzv. fondový způsob financování. Dále jsou popsána kritéria udržitelnosti, jak jsou stanovena v Zelené knize. V první části vlastní práce je provedena analýza stávajícího důchodového systému a jsou identifikovány základní faktory, které daný systém ovlivňují. Pro analýzu jsou využita statistická data z Českého statistického úřadu, České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, OECD a dalších. Jedná se například o ukazatele demografického vývoje, vývoj úrokových sazeb v ekonomice, inflaci, nezaměstnanost atp. V další části jsou z hlediska udržitelnosti srovnávány důchodové systémy, které mají druhý pilíř již zavedený. Zvoleny byly Slovenská republika a Nizozemské království. Kritéria udržitelnosti uvedená v Zelené knize1 jsou spíše obecná (například trh práce, informovanost veřejnosti, rovné příležitosti…), a proto bylo nutné jim pro účely komparace přiřadit konkrétní, kvantifikovatelné parametry (např. náhradový poměr a příspěvková sazba do II. pilíře). Tyto parametry byly zvoleny po prostudování problematiky II. pilíře, jako zdroj sloužily zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, a doporučení odborníků z oblasti bankovnictví. Podkladem pro komparaci důchodových systémů vybraných států EU jsou národní legislativa, údaje dostupné ze statistických úřadů daných zemí a statistik OECD a informace z oblasti důchodové politiky poskytované příslušnými ministerstvy. V závěru vlastní práce je posouzena udržitelnost II. pilíře v České republice. Pro hodnocení jsou použity stejné parametry jako pro holandský respektive v Závěrečné zprávě Evropského parlamentu, tzn. ve shrnujícím dokumentu ze zasedání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. 1


12

a slovenský důchodový systém. Dále jsou formulována doporučení pro optimální nastavení parametrů II. pilíře včetně jejich adaptace tak, aby navrhovaný vícepilířový důchodový systém splňoval kritéria udržitelnosti. Jako zdroj údajů sloužily legislativa ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo financí ČR, OECD a další. V literární rešerši je použita metoda deskripce. Ve vlastní práci jsoupoužity analyticko-syntetické metody, metoda komparace a analogie.


13

3 Literární rešerše Pro účely diplomové práce je třeba nejprve vymezit základní pojmy, mezi něž patří třípilířový systém. Daný systém bude popsán z toho důvodu, že má být zaveden i v České republice a práce se věnuje jeho druhému pilíři.

3.1 Třípilířový systém Všechny systémy důchodového zabezpečení členských států EU i důchodové systémy ostatních ekonomicky rozvinutých zemí se vyznačují určitou speciální variantou tzv. třípilířového systému, kterou Slaný (2004) charakterizuje takto: 1. První pilíř představuje státem garantovaná penze. na mezigenerační solidaritě a průběžném financování.

Je

založený

2. Za druhý pilíř jsou považovány podle ustálené terminologie v zemích EU aktivity zaměstnavatelských subjektů zaměřené na poskytování dávek jedincům ve stáří. Krebs (2010) uvádí, že za druhý pilíř se považuje i systém financovaný pouze kapitálově (fondově), který vyžaduje povinnou účast a soukromou správu finančních prostředků. 3. Třetí pilíř reprezentuje soukromé aktivity občanů (komerční životní pojištění, spoření). 3.1.1

Základní charakteristiky důchodových systémů

Každá země přistupuje k uspořádání systému důchodového zabezpečení jiným způsobem a klade důraz na jiné parametry systému na základě tradic nebo ekonomické situace či možností. Základní obecné charakteristiky uspořádání důchodových systémů jsou následující (Krebs, 2010, s. 211):  Státní garance systému: je zavedena nebo není zavedena.  Osobní rozsah systému: všichni výdělečně činní nebo všechny osoby s trvalým pobytem nebo jen určité skupiny.  Účast osob: povinná nebo dobrovolná kolektivní nebo dobrovolná individuální.  Financování: průběžné nebo kapitálově rezervní nebo smíšené.  Vztah příspěvků a dávek: dávkově definovaný (existuje závazek, že budou zahájeny výplaty dávek určité výše při splnění předpokladu pravidelného




  

14

odvádění stanovených příspěvků) nebo příspěvkově definovaný (výše dávky je určena podle výše celkových zaplacených příspěvků a současně musí být splněny podmínky nároku na dávku). Dávková konstrukce: jednosložková (důchod je buď jednotný, nebo závisí na pojistném) nebo dvousložková (důchod je složen z pevné jednotné částky a z částky závislé na příjmu a době pojištění). Solidarita: mezigenerační nebo v rámci jedné generace nebo příjmová (skupiny s nízkými a vysokými příjmy) nebo aktivních a neaktivních. Daňová úprava: zdaňování či daňové úlevy pro příspěvky, výnosy z investic nebo vyplácené dávky. Správa systému: státní, veřejná, soukromá.

3.1.2

Typy penzijních plánů

Rozlišují se tyto základní typy penzijních plánů (Krebs, 2010, s. 198):  Dávkově definované systémy (DB) Je garantována určitá výše penzijních dávek, obvykle v závislosti na počtu let, po které účastník odváděl příspěvky do systému, a v závislosti na výši příjmů jedince za stanovené období.  Příspěvkově definované systémy (DC) Jedinci platí stanovenou příspěvkovou sazbu, avšak výše jejich budoucích penzí je kromě objemu odvedených příspěvků závislá také na míře výnosu z investovaných úspor na kapitálovém trhu. Účastníci v rámci tohoto systému nemají takovou jistotu ohledně svých budoucích penzí jako v případě dávkově definovaného systému.  Hypotetické příspěvkově definované systémy (NDC) Každý jedinec má v rámci systému svůj individuální účet, na nějž jsou připisovány jím odvedené příspěvky a jejich zhodnocování v čase. Zmíněné zhodnocení závisí na tzv. hypotetické míře výnosnosti systému, která neznamená tržní míru výnosnosti, ale jedná se o míru růstu základu, z něhož se platí příspěvky. Výše penze v době odchodu účastníka do důchodu přímo závisí na celkových (hypotetických) úsporách na jeho účtu a nepřímo závisí na průměrné očekávané délce života generace nastávajících seniorů. Úspory na účtech jedinců jsou jen hypotetické, neboť odvedené příspěvky jsou ve skutečnosti využity na výplatu současných důchodců, a tedy připisují a zhodnocují se pouze imaginárně na individuálních účtech. Uvedená metoda se používá například ve Švédsku.


3.1.3

15

Možnosti financování důchodového systému

Podle Krebse (2010) lze rozlišit 5 možností financování základního systému důchodového zabezpečení: 1.

Státní rozpočet Zdroj prostředků tvoří daně z příjmů. Uplatňuje se zde nejvyšší možná solidarita, neboť daňové zatížení se s rostoucím příjmem zvyšuje a úroveň důchodu se naopak snižuje. Lidé s nadprůměrnými příjmy odvádějí do systému více, ale dostávají relativně méně než lidé s nižšími příjmy.

2.

Příspěvky na důchodové pojištění Systém je financován také ze státního rozpočtu, ale zdrojem prostředků jsou příspěvky na důchodové pojištění. Příspěvky jsou stanoveny jednotným procentem z dosaženého výdělku. Příjmy z příspěvků by měly stačit na pokrytí nákladů na důchody v určitém období. Cílem je „průhlednost“ systému financování.

3.

Průběžné financování Financování se uskutečňuje z fondu odděleného od státního rozpočtu, v němž jsou shromažďovány příjmy z příspěvků. Není zde prostor pro vytváření kapitálových rezerv. Jde o klasický případ průběžného financování důchodového pojištění, tzv. systém „pay as you go“(PAYG), který se často používá v zahraničí. PAYG systém je založen na myšlence mezigenerační solidarity, kdy lidé v produktivním věku (výdělečně činní) v současnosti odvádějí příspěvky na sociální pojištění a z těchto peněz se okamžitě vyplácejí dávky současným seniorům. Uvedený systém se liší od předchozího především tím, že vyžaduje vyšší administrativní náklady na provozování samostatného fondu.

4.

Průběžné financování s rezervním fondem Financování probíhá z fondu, v němž při průběžném financování dochází k tvorbě rezervy na úrovni dlouhodobě investovaného kapitálu. Za účelem dosažení dané úrovně rezerv je zapotřebí, aby příjmy trvale převyšovaly výdaje, což znamená, že příspěvková sazba musí být vyšší, než je sazba pro krytí běžných nákladů na dávky. Výši sazby je nutné stanovit s ohledem na plátce příspěvků, zaměstnavatele a pracovníky.


5.

16

Fondové financování Pojištěnci si vytvářejí kapitálové rezervy prostřednictvím pojišťovacího systému a z těchto rezerv jsou poté financovány jejich vlastní důchody. Příspěvky si každý pojištěnec spoří sám a vytváří se tak kapitál. Daný princip uplatňuje většina soukromých pojišťovacích systémů.

3.2 Fondový způsob financování důchodů (tzv. II. pilíř) Zaměstnavatelské a kapitálově (fondově) financované penzijní systémy se soukromou správou finančních prostředků představují druhý pilíř důchodového systému v členských státech EU. 3.2.1

Penzijní systémy se soukromou správou prostředků v EU

Do začátku 90. let 20. století byly soukromé systémy významné pouze v penzijních systémech Dánska, Irska, Nizozemska, Švédska a Spojeného království, kde se začalo soukromé zabezpečení více prosazovat po tom, co došlo k omezení průběžně placeného veřejného zabezpečení pouze na základní, jednotné penze pro každého. Soukromé zabezpečení bylo realizováno prostřednictvím kolektivních zaměstnaneckých penzí nebo soukromých smluv penzijního pojištění. V posledních deseti letech byla vlivem penzijních reforem, zaměřených na řešení problému stárnutí, v mnoha státech zvýrazněna úloha stávajících soukromých systémů, nebo byly do důchodových systémů zavedeny nové prvky předem financovaných, soukromě spravovaných penzí. Cílem zavedení bylo zpravidla zlepšení celkové adekvátnosti penzijního zabezpečení ve formě přidání soukromých složek k veřejnému zabezpečení, nebo formou kompenzace za budoucí pokles míry nahrazení veřejných systémů po reformách. Dalšími důvody pro zavedení soukromého financování jsou nejčastěji snaha rozvrstvit zabezpečení, rozšířit výběr, zvýšit transparentnost a snaha podpořit větší odpovědnost jedinců (Soukromé penzijní systémy, 2010). Členské státy jako např. Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Švédsko vytvořily v evropských penzích novou kombinaci veřejné regulace a soukromé správy, a to zavedením povinné složky soukromě financovaných a soukromě spravovaných penzijních systémů, jež slouží jako doplněk k tradiční zákonné složce (bez soukromého financování). V současné době se úloha soukromých penzijních systémů v jednotlivých členských zemích liší. Odlišnost spočívá v pohledu na míru celkového přispění k příjmu seniorů,


17

v pohledu na úroveň pokrytí aktivních členů zahrnutých do systému, dále se rozdíly projevují také ve vyspělosti systému a množství nashromážděných prostředků (Soukromé penzijní systémy, 2010). Z hlediska využití soukromých penzijních systémů je možné členské státy rozdělit do čtyř kategorií, které jsou blíže popsány v následující tabulce. Tab. 1

Využití soukromých penzijních systémů v EU

Kategorie členských států

Příklady

Státy, které využívají soukromé financování málo a neplánují změny, i když dochází k nepatrnému nárůstu rozsahu soukromého systému.

Španělsko, Francie, Lucembursko, Malta Dánsko, Irsko, Nizozemsko, Švédsko*, Spojené království

Státy, jež část příslibu penzí vždy zakládaly na soukromých, financovaných systémech, a kde se role těchto systémů zvyšuje a stále se rozvíjí. Průběžně placené systémy nabízí účinnou ochranu proti chudobě penzistů, nemusí však zaručit plnou adekvátnost penze ve smyslu náhrady příjmu. Z toho důvodu jsou kombinovány se soukromě financovanými systémy. Státy, které nedávno přeorganizovaly své zákonné systémy a zapojily do nich vrstvu povinně financovaných soukromých penzijních systémů a finančně je podporují odstraněním části celkových penzijních příspěvků z průběžně placených systémů. Ve většině těchto států by měla být podstatná část budoucí adekvátnosti důchodů založena na daných systémech, přičemž by se tyto systémy měly podílet na předcházení chudobě a adekvátním nahrazování příjmů. Státy, jež mají penzijní systémy postavené na průběžných platbách sociálního pojištění, jejichž výše je závislá na výdělku, ale v současné době přesouvají část příslibu adekvátnosti do rozšiřování dosavadních nebo nově vytvářených předem financovaných soukromých penzijních systémů. * Švédsko patří do dvou kategorií.

Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Švédsko* Belgie, Německo, Itálie, Rakousko

Zdroj: Soukromé penzijní systémy (2010, s. 8)

V jednotlivých státech EU existují výrazné rozdíly mezi tím, jakou měrou se aktuálně podílejí soukromé penzijní systémy na příjmu seniorů. Ve většině členských zemí je zajištěna převážná část příjmu důchodců prostřednictvím zákonných, veřejně spravovaných penzijních systémů založených na průběžných platbách. Příjmy ze soukromých systémů tvoří doplněk k státem vyplácenému důchodu penzistů, a proto je jejich význam do jisté míry závislý na rozsahu průběžně financovaného veřejného zabezpečení. Role soukromých systémů je ovšem výrazně ovlivněna také výší daňových výdajů a dalšími


18

subvencemi a rovněž charakterem systému pracovních vztahů, který je zásadní pro rozšíření zaměstnaneckých systémů (Soukromé penzijní systémy, 2010). Vzhledem k tomu, že mnohé předem financované systémy byly zavedeny až v posledním desetiletí, podíl soukromých penzijních systémů na příjmech seniorů je doposud omezený. V zemích, kde jsou dané systémy nejrozvinutější, tvoří v současné době nejvýše třetinu celkového příjmu penzistů, což je dáno tím, že platí pouze pro omezenou část současných seniorů a velká část těchto systémů je pořád ještě ve vývoji. Na obr. 1 je možné si povšimnout, že soukromé penzijní systémy mají malý nebo zanedbatelný podíl na příjmech penzistů, jejich význam by však měl růst v důsledku reforem (Soukromé penzijní systémy, 2010).

Obr. 1

Podíl soukromých penzijních systémů

Zdroj: Soukromé penzijní systémy (2010, s. 9)

Z obrázku vyplývá, že soukromé systémy představují významnou část příjmu seniorů (20–30 %) pouze ve Spojeném království, Irsku, Dánsku a Holandsku. Mezi země, u nichž se soukromé systémy podílejí 5 až 20 % na příjmu penzistů, patří Německo, Belgie, Portugalsko, Kypr, Finsko a Švédsko.


3.2.2

19

Zajištění adekvátnosti u soukromých systémů krytých fondy

Výše příspěvků a míra zapojení do soukromých systémů by měly být v souladu s jejich zamýšlenou úlohou v systému důchodového zabezpečení. V případě, že mají být základní složkou důchodového příjmu pro celou populaci, je nutné mít široký záběr a vysoké úrovně příspěvků. Pokud představují doplněk jiného univerzálního důchodového zabezpečení, jež má za cíl zajištění podobné míry náhrady pro všechny, potom se lze zaměřit pouze na některé části populace. Jestliže je účast v systému volitelná a dobrovolná, je malá pravděpodobnost, že se do systému zapojí mladí pracovníci a pracovníci s nízkými platy. Lze předpokládat, že budou mít pauzy v přispívání (Soukromé penzijní systémy, 2010). Adekvátnost důchodových dávek v příspěvkových předem definovaných systémech se potýká s množstvím nejistot a rizik:  Riziko přerušení kariéry Přestávky v kariéře s přerušením nebo výrazným snížením příspěvků vyvolávají v příspěvkově definovaných systémech obavu z budoucí nepřiměřenosti důchodů. Významně mohou být ohroženy zejména ženy, málo kvalifikované osoby a pracovníci s nízkým platem. Systémy s definovanými příspěvky vyplácejí vyšší dávky jedincům s delší profesní dráhou a nepřerušovanou mzdou během pracovního života. Lidé, kteří jsou po dlouhé období života nezaměstnaní, nebo mají z různých důvodů přestávky v kariéře, obdrží nižší důchody a budou na tom po odchodu do důchodu hůře, což může způsobit větší výskyt chudoby seniorů u těchto zranitelných skupin (Soukromé penzijní systémy, 2010).  Riziko dlouhého života Organizace fáze vyplácení ovlivňuje v soukromých systémech přiměřenost dávek, proto by měl systém poskytovat dostatečnou ochranu proti inflaci a riziku pozůstalých i v případě dlouhého života. Renty představují nejbezpečnější způsob poskytování příjmu v důchodovém věku, neboť garantují příjem na celý život nezávisle na jeho skutečné délce. Publikace Soukromé penzijní systémy (2010) uvádí, že pouze renty ochrání před rizikem dlouhého života. Fázované výběry (periodické částky) ani jednorázové částky před dlouhověkostí ochranu nenabízejí, i když se lidem mohou zdát lákavější (Soukromé penzijní systémy, 2010).


20

 Finanční riziko Míra návratnosti je v průběhu času velmi proměnlivá, a tak znamená značné riziko pro adekvátnost důchodů. Pokud je míra návratnosti nižší, musí přispěvatelé setrvat déle na pracovním trhu, aby si zajistili stejnou úroveň dávek. Z toho důvodu je nutné provést odhad dlouhodobé míry návratnosti projektu (investice) s přiměřenou přesností, za účelem podání dostatečných informací veřejnosti ohledně předpokládané úrovně penze v době důchodu. Lidé tak mají možnost se rozhodnout, zda zůstanou na trhu práce. Zároveň hrají důležitou roli dobře fungující kontrolní orgány a efektivní rámce finanční regulace (Soukromé penzijní systémy, 2010). Další možností ochrany před investičním rizikem je úprava struktury individuálního portfolia v době, kdy se jedinci přibližují důchodovému věku. Co se týče nákladové stránky, správní poplatky představují poměrně výraznou část výdajů na penze a snižují výslednou výši penze. Z toho důvodu může být zejména pro osoby s nízkými příjmy problematické dosáhnout přiměřené výše důchodového příjmu. 3.2.3

Výhody a nevýhody jednotlivých důchodových systémů

Podle Krebse (2010) je klíčovým úkolem stanovit vztah mezi systémy PAYG a systémy fondovými. Jako hlavní výhody průběžných systémů uvádí stabilitu systému, nižší náklady na zřízení, možnost uplatnění redistribuce a nižší režii. V případě fondového financování patří mezi výhody zejména jeho menší citlivost na demografický vývoj, pozitivní vliv na trh práce a dopady na kapitálové trhy. Mezi základní nevýhody průběžných systémů Krebs (2010) řadí riziko demografické, politické, riziko negativních dopadů na trh práce, nadměrné redistribuce a vytlačování veřejných a soukromých investic. U fondových systémů je problematické zabezpečení nízkopříjmových skupin, kdy jejich nedostatečné důchody neumožňují spořit na stáří. Dalším podstatným rizikem je bezpečnost soukromých penzijních fondů a zapojení starších pracujících, kteří si nemohli naspořit dodatečné peněžní prostředky, což představuje vysoké náklady na přechod k fondovému systému. Jako nevýhoda fondového systému se jeví i skutečnost, že na kapitalizované úspory na celoživotní období bude mít vliv neodhadnutelná míra inflace a úrokové míry, a tudíž reálná hodnota penzí


21

se stane nepředvídatelnou. Co se týče soukromého pojištění, provozní náklady jsou mnohem vyšší než ve veřejném důchodovém zabezpečení (Krebs, 2010). 3.2.4

Problém přechodu k fondovým systémům (opt-out)

Součástí přechodu od průběžného důchodového systému k systému založenému z části na fondovém systému je samozřejmě také proces vlastního vytvoření (zahájení fungování) tohoto fondového systému. V zemích, které již fondový systém využívají dlouhodobě jako historickou součást svého důchodového systému, tento problém neexistuje (obyvatelé jsou zvyklí na parametry tohoto fondového systému), ale v zemích, které teprve připravují nebo zahajují tento proces, jde o zásadní rozhodnutí. Toto rozhodnutí spočívá především v povinnosti nebo dobrovolnosti vstupu do fondového systému pro všechny nebo vybrané skupiny obyvatel. Jahoda a Špalek (2009) z Masarykovy univerzity v Brně prezentují ve své studii simulační model z českého prostředí týkající se rozhodnutí jedinců přejít z původního prvního pilíře (PAYG DB) do nového fondového pilíře (FDC). Výsledky jejich výzkumu ukazují, že by si pouze malá část populace (20–30 % mužů s nejvyššími platy a 8–12 % žen) dobrovolně zvolila vícepilířový systém (za předpokladu racionality a dlouhodobé předvídatelnosti většiny parametrů). Více kontrolovaná transformace bez dobrovolného opt-outu se striktními věkovými hranicemi pro přechod do nového systému by mohla vést ke snížení nejistoty v průběhu reformy a mohla by omezit počet iracionálních rozhodnutí jedinců (Jahoda, Špalek, 2009). Naproti tomu Palacios a Whitehouse (1998) ve své studii2 doporučují dobrovolný opt-out neboli dobrovolný přechod do vícepilířového systému, případně částečně dobrovolný. Povinný přechod do druhého pilíře považují za nevýhodný zvláště pro pracovníky s právním nárokem na dávkově definovaný penzijní plán, kteří se blíží důchodovému věku. Starší generace by nenahromadily během zbývajících let do odchodu do důchodu takové množství úspor, aby z přechodu mohli profitovat, a navíc starší lidé se obvykle hůře přizpůsobují novým věcem a mohlo by zde dojít k tzv. “mis-selling”3, kdy The role of choice in the transition to a funded pension system Pojem převzat ze studie Palacios, R., Whitehouse, E. (1998): The Role of Choice in the Transition to a Funded Pension System. MPRA Paper, no. 14176, University Library of Munich, Germany. (Unpublished.) [cit. 2010-03-15]. Dostupné z: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/14176/ 2 3


22

jedinec je nucen přejít do nového systému, i když to není v jeho zájmu nebo je to pro něj zbytečné. Palacios s Whitehousem (1998) své závěry potvrzují faktem, že pouze dva reformující státy si zvolily strategii povinného přechodu do druhého pilíře pro všechny pracovníky. Ve studii Jahody a Špalka (2009) jsou identifikovány jednotlivé faktory mající vliv na očekávaný důchodový příjem z průběžného PAYG DB systému a FDC pilíře (fondového). Jedná se mimo jiné o úroveň a vývoj mezd, kdy penze z fondového pilíře jsou ovlivňovány příjmy v průběhu celého období výdělečné činnosti, zatímco v průběžném DB pilíři mají rozhodující vliv příjmy během relevantního období (posledních 30 let). Rozdílnost příjmů tedy může ovlivnit úroveň důchodu z obou systémů. Dalším faktorem je opt-out příspěvková sazba v FDC systému, přičemž platí, že vyvázání neboli „optingout“ závisí na schopnosti státu nebo veřejných financí pokrýt náklady daných změn, tj. transformační náklady (Jahoda, Špalek, 2009).

3.3 Otevřená metoda koordinace důchodových systémů v Evropě Téměř všechny země západní Evropy reformují svůj důchodový systém nebo už byla reforma daného systému dokončena. Jde o dlouhodobější proces, jehož cílem nejsou vždy radikální změny v důchodových systémech, ale častěji spíše korekce současného stavu (Krebs, 2010). Důchodový systém a celá oblast sociálního zabezpečení se v rámci EU řadí mezi tzv. komunitární politiku. Důležitá rozhodnutí ohledně současného stavu i budoucího vývoje důchodového systému mají na starosti jednotlivé národní státy a EU pouze stanovuje doporučení, jež nemají závazný charakter. EU se zabývá problémem stárnutí populace a jeho dopady na udržitelnost důchodových systémů již od roku 2000, kdy zasedala Evropská rada v Lisabonu. Na zasedání Evropské rady ve Stockholmu v březnu 2001 byly následně položeny základy pro zavedení tzv. otevřené metody koordinace (OMC) v oblasti důchodů. Ke skutečnému zahájení otevřené metody koordinace došlo v prosinci téhož roku přijetím jedenácti společných cílů ve třech základních oblastech:  přiměřenost důchodů,  finanční udržitelnost penzijních systémů,


 modernizace penzijních systémů v odezvě na ekonomiky, společnosti a jednotlivců. (Krebs, 2010). 3.3.1

23

měnící se

potřeby

Přiměřenost důchodů

S ohledem na své národní podmínky by měly členské země zajistit, aby osoby v důchodovém věku nebyly ohroženy chudobou a měly nárok na důstojnou životní úroveň a aby se mohly podílet na ekonomické prosperitě a účastnit se aktivně na veřejném společenském a kulturním životě. Dále by členské státy měly zpřístupnit všem jedincům vhodné veřejné nebo soukromé penzijní systémy, které jim umožní získat nárok na důchod zachovávající jejich životní úroveň v přiměřeném rozsahu po odchodu do důchodu. V neposlední řadě by měly státy podporovat solidaritu uvnitř a mezi generacemi (Krebs, 2010). 3.3.2

Finanční udržitelnost penzijních systémů

V této oblasti by členské státy měly podle Krebse (2010) usilovat o vhodnou kombinaci politik k dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti. Dále by měla tato kombinace politik přispět k záruce, že budou penzijní systémy poskytovat účinné podněty pro zapojení starších občanů, kteří tak nebudou motivováni k dřívějšímu odchodu do důchodu a neobdrží penalizaci za setrvání na trhu práce po dosažení standardního důchodového věku. Penzijní systémy by měly rovněž usnadnit postupný odchod do důchodu. Reforma penzijního systému by měla respektovat zachování udržitelnosti veřejných financí, což je považováno za základní cíl. Co se týče kapitálového důchodového zabezpečení, jeho finanční udržitelnost závisí na řádném hospodaření s finančními prostředky a na výkonnosti finančních trhů. Rizika spjatá s kapitálovým důchodovým zabezpečením lze značně snížit formou účinného dohledu a prozíravé správy aktiv (Slaný, 2004). 3.3.3

Modernizace penzijních systémů

V rámci modernizace penzijních systémů by měly členské státy zaručit, že penzijní systémy budou odpovídat požadavkům na pružnost a jistotu na trhu práce a že mobilita pracovní síly uvnitř členských států a přes hranice nebude znamenat penalizaci nároku občanů na důchod. Penzijní systémy by též neměly odrazovat od samostatné výdělečné činnosti. Krebs (2010) hovoří o nutnosti přehodnocovat podmínky penzijních systémů, což by mělo vést k zaručení


24

naplňování principu stejného zacházení s ženami a muži. Velmi významným úkolem je také větší transparentnost a přizpůsobitelnost měnícím se podmínkám, především pro získání větší důvěry ze strany občanů, a vypracování spolehlivé a snadno pochopitelné informace o dlouhodobé perspektivě penzijních systémů, zejména v oblasti vývoje ve výši dávek a příspěvků.

3.4 Zelená kniha Evropské komise V červenci 2010 vydala Evropská komise zelenou knihu s podnázvem „na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě“, která se zaměřuje na problematiku stárnutí obyvatelstva a s tím související potřebu vytvoření přiměřených a současně udržitelných systémů důchodového zabezpečení členskými státy EU. Tato Zelená kniha otevírá diskusi o hlavních úkolech, s nimiž se musí důchodové systémy vypořádat, a jakým způsobem může EU podpořit snahu členských zemí zajistit přiměřené a udržitelné důchody (Zelená kniha, 2010). Zelená kniha (2010) vyžaduje od členských států, aby dbaly na soulad důchodových reforem a strategie Evropa 20204. Evropa 2020 se zaměřuje na vyšší a kvalitnější zaměstnanost a jednodušší přechody mezi pracovními místy. Celkově jsou cíl zajistit přiměřené a udržitelné důchodové příjmy a cíle stanovené strategií Evropa 2020 ve vzájemném souladu a posilují se. Klíčovými úkoly, které je třeba řešit v rámci důchodových systémů, jsou (Zelená kniha, 2010):  stárnutí obyvatelstva,  změna důchodových systémů,  dopad finanční a hospodářské krize. 3.4.1

Priority pro modernizaci důchodových opatření v EU

Mezi současné priority na cestě k modernizaci důchodových opatření patří zastřešující cíle důchodových reforem, a to přiměřenost a udržitelnost, přičemž tyto dva cíle jsou na sobě navzájem závislé. V případě, že by hrozilo, že důchody nebudou přiměřené, mohlo by dojít k tlaku na jejich jednorázové zvýšení nebo k poptávce po dalších typech dávek, což by znamenalo ohrožení udržitelnosti. Stejně tak platí, že neudržitelný důchodový systém bude zároveň EVROPA 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění viz sdělení Komise ze dne 3. 3. 2010: http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/1_CS_ACT_part1_v1.pdf 4


25

nepřiměřený. Z toho důvodu je nutné řešit dané cíle společně (Zelená kniha, 2010). Další prioritou je udržitelná rovnováha mezi odpracovanými roky a roky v důchodu. Zelená kniha (2010) uvádí, že v současné době jedinec obvykle stráví třetinu svého dospělého života v důchodu a tento podíl by se měl výrazně zvyšovat vlivem rostoucí naděje dožití, pokud nedojde k prodloužení doby strávené v zaměstnání a pracovníci nebudou později odcházet do důchodu. Zavedení univerzálního důchodového věku je vzhledem k rozdílům mezi zaměstnáními problematické, především co se týče věku vstupu na trh práce a zdravotního stavu pracovníků. Většina členských zemí k uvedenému problému přistupuje tak, že zavádějí důrazná opatření na zlepšení zdraví a bezpečnosti v práci, přičemž je zachována možnost předčasného odchodu do důchodu pro osoby, co to opravdu potřebují. Ze strany EU jsou členské státy podporovány prostřednictvím evropské strategie pro zdraví a bezpečnost (Zelená kniha, 2010). Rovněž odstranění překážek mobility v EU se řadí k prioritám modernizace důchodových opatření. Cílem je podle Zelené knihy (2010) usnadnění pohybu volných výrobních faktorů, a to především pracovních sil a kapitálu, aby docházelo k účinnému využívání zdrojů, a aby došlo k vytvoření příznivých podmínek pro maximalizaci příjmů. Důležitou prioritu představují spolehlivé a transparentnější důchody doprovázené lepším povědomím a informacemi. Spolehlivost důchodů pozitivně ovlivňuje jejich přiměřenost. Jedním z úkolů je dokončení regulace EU, neboť evropský rámec nemusí být dostatečný v souvislosti s přechodem od jednoúrovňových k víceúrovňovým systémům důchodového zabezpečení. Dalším souvisejícím úkolem je zlepšení solventnostního režimu pro penzijní fondy. Pro penzijní fondy by měl být zaveden vlastní solventnostní režim. 3.4.2

Kritéria udržitelnosti položená Zelenou knihou

Zpravodajka Ria Oomen-Ruijten z Výboru pro zaměstnanost a sociální věci se ve Zprávě Evropského parlamentu (2010)5 věnuje hodnocení Zelené knihy 5

Zpráva na téma „Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým


26

a uvádí, že nadešel čas pro přijetí návrhů, jež vymezí budoucnost mladé a starší generace, mezigenerační i mezilidskou solidaritu, a podpoří tak udržitelné, bezpečné a přiměřené příjmy po odchodu do důchodu. Dále zmiňuje, že v Evropě jsou jednotlivé důchodové systémy velmi rozdílné a občané nových členských států musí čelit problémům navíc, protože pro rozložení rizika je velmi potřebný diverzifikovaný důchodový systém, tvořený několika pilíři. V závěru vysvětlujícího prohlášení shrnuje, že je nutné vybudovat moderní systém, v němž volný pohyb v Evropě není omezen pouze na důchodové pojištění v rámci prvního pilíře, a který bude současně postaven na domněnce, že nová generace spolu s účinně fungujícím trhem práce si vyžadují mobilitu (Zpráva Evropského parlamentu, 2010). Mezi kritéria udržitelnosti a přiměřenosti důchodových systémů, uvedená ve Zprávě Evropského parlamentu (2010), patří demografické změny, odpovědnost vlády, sociálních partnerů a jednotlivců, kompetence, měnící se trh práce, rovné příležitosti a informace. 1.

Demografické změny Podle Zprávy Evropského parlamentu (2010) bude v populaci výrazné zastoupení lidí ve věku nad 55 let, přičemž předpokládaná délka života bude stále růst: v případě mužů ze 76 let (pro rok 2008) na 84 let (v roce 2060) a v případě žen z 82 let (rok 2008) na 89 let (rok 2060). Míra porodnosti bude v EU i nadále nízká a poměr počtu osob starších 65 let k populaci v produktivním věku se má zdvojnásobit z 25,4 % (v roce 2008) na 53,5 % (v roce 2060). Je třeba vzít v úvahu také rostoucí počet žen na trhu práce, který má do roku 2020 zvýšit populaci v produktivním věku, ovšem po roce 2020 má počet lidí v produktivním věku poklesnout o 13,6 % (Zpráva Evropského parlamentu, 2010, dále jen Zpráva EP).

2.

Odpovědnost Za udržitelný důchodový systém a přiměřené důchody nesou odpovědnost vláda, sociální partneři a jednotlivci. Za první pilíř je odpovědná vláda, jedná se o pilíř veřejný, založený na průběžně financovaném systému. Za druhý pilíř odpovídají společně zaměstnavatelé a zaměstnanci na základě společných příspěvků upravených právním rámcem, jenž byl vypracován vládou a sociálními partnery. Pro zachování

systémům v Evropě“ (2010/2239(INI))


27

důchodových systémů je rovněž nutné potírat nelegální práci (Zpráva EP, 2010). 3.

Kompetence Důchodové systémy jsou v pravomoci členských států, avšak s ohledem na některé aspekty je žádoucí koordinace na úrovni EU, např. požadavky, aby fungoval vnitřní trh, stanovené v Paktu o stabilitě a růstu a ve strategii EU 2020. Otevřená metoda koordinace poskytuje členským zemím podporu ze strany EU (Zpráva EP, 2010).

4.

Měnící se trh práce K adaptabilitě hospodářství a posílení evropského sociálního modelu přispívá rovnováha mezi flexibilitou a jistotou na trhu práce. Občané by měli mít možnost snadno a bez překážek změnit zaměstnání v rámci dosavadního trhu práce. Penzijní systémy musejí být modernizovány za účelem odstranění překážek v mobilitě na trhu práce a navíc trh práce se musí stát flexibilnějším i pro seniory (Zpráva EP, 2010).

5.

Rovné příležitosti Oomen-Ruijten poukazuje ve Zprávě Evropského parlamentu (2010) na to, že Zelená kniha se více nezabývá otázkou rovnosti žen a mužů. Ženy jsou častěji zaměstnány na atypické smlouvy, vydělávají v průměru méně než muži, a také častěji přerušují kariéru z důvodu pečovatelské činnosti. Z toho vyplývá, že důchody žen jsou obvykle nižší, což má za následek, že starší ženy jsou více ohroženy chudobou. Určité průběžně financované systémy započítávají do příspěvku období, kdy se ženy věnují péči, doplňkové důchodové systémy to však neumožňují (Zpráva EP, 2010).

6.

Informace Transparentnost důchodových systémů a informace poskytované o těchto systémech jsou velmi důležité pro získání důvěry občanů. Je nutné občany seznámit s existujícími možnostmi v rámci jednotlivých pilířů důchodového systému, a také musí mít přístup k pravdivým informacím o nejrůznějších rizicích. Tvůrci politik by měli poskytovat jasné informace o důchodové politice a o budoucích důchodových příjmech, aby se byli lidé schopni vyváženě rozhodovat o svém důchodovém zabezpečení. Podle zpravodajky je zásadním krokem finanční osvěta, což znamená, že veřejnost by měla být informována o tom, že by měla co nejdříve zahájit spoření na důchod (Zpráva EP, 2010).


28

4 Vlastní práce 4.1 Analýza stávajícího důchodového systému v ČR Stávající český důchodový systém je složen ze dvou částí. První pilíř představuje povinné základní důchodové pojištění, které se vyznačuje tím, že je dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYG). Dále zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby a pro všechny pojištěnce platí jednotná právní úprava. Výjimka platí pouze pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění v současné době pobírá více než 99 % obyvatel v důchodovém věku. Odvod na sociální pojištění je 28 % hrubé mzdy, z čehož 21,5 % platí zaměstnavatel a 6,5 % zaměstnanec (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2012). Kromě prvního pilíře existuje také dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je podle terminologie EU považováno za třetí pilíř důchodového systému. Do třetího pilíře se řadí i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2012). Tento produkt ale není nijak významným zdrojem důchodových příjmů i přes to, že se na něm podílí zhruba 70 % ekonomicky aktivních osob (Závěrečná zpráva poradního expertního sboru (PES), 2010). V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje. Základní právní předpis upravující nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, dále rovněž způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jenž se stal účinným dne 1. ledna 1996 (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012). V současné době je poměr osob přispívajících do průběžného důchodového pojištění (plátců) k počtu důchodců 1,8 : 1 a v roce 2050 by tento poměr měl být již 1,2 : 16. PAYG systém se bez dalších změn dostane z ročních deficitů 6

Převzato ze Závěrečné zprávy PES, 2010


29

na úrovni cca 1% HDP (v roce 2009) na 4 % HDP po roce 2050. Celkový kumulovaný dluh PAYG po roce 2050 má představovat více než 50 % HDP a v roce 2065 má přesáhnout 100 % HDP. Obr. 2

Roční výdaje na důchody v letech 1990–2010 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení) *S = starobní důchody

Roční výdaje na důchody od roku 1990 neustále rostou, jak je možné vidět na obr. 2. Výdaje na starobní důchody jako složka celkových výdajů mají též rostoucí tendenci. V roce 2010 se jejich výše vyšplhala na téměř 266 mld. Kč. V roce 2009 byly příjmy z důchodového pojištění do důchodového systému ve výši 310,2 mld. Kč, což představuje ve vztahu k celkovým výdajům deficit na úrovni přibližně 21,5 mld. Kč. V roce 2010 se příjmy z důchodového pojištění pohybovaly ve výši 308, 5 mld. Kč (Ministerstvo financí ČR, 2011), což činí deficit důchodového systému přibližně 31,6 mld Kč. Na deficit (pokles příjmů) důchodového systému měla však nezanedbatelný vliv ekonomická krize. Obr. 3 znázorňuje vývoj poměru důchodu k hrubé mzdě v absolutním vyjádření od roku od roku 1988 do roku 2010. Z grafu je patrné, že se postupně snižuje poměr důchodu k průměrné hrubé mzdě.

Udržitelnost druhého pilíře důchodového systému Obr. 3

30

Výše důchodu k hrubé mzdě v absolutním vyjádření

Zdroj: ČSÚ, upraveno

Vývoj relativního poměru důchodu k hrubé mzdě, tedy náhradového poměru, je popsán na obr. 4. Od roku 1991 lze sledovat jeho sestupnou tendenci. Z toho plyne, že nárůst mezd předbíhá růst důchodů. V současné době není možné počítat s jinými způsoby navýšení důchodů než s prostředky z průběžného důchodového systému. Vzhledem k demografické situaci a prognózám jejího vývoje v České republice a tím k zvyšující se naději dožití a tím i růstu počtu občanů důchodového věku, je velmi pravděpodobné, že by se poměr důchodu k hrubé mzdě i v budoucích letech nadále postupně snižoval, pokud by nedošlo ke změně stávajícího systému.


31

Poměr důchodu k hrubé mzdě v relativním vyjádření

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

V lednu 2010 byl vytvořen nový poradní sbor expertů (dále jen PES), který provedl revizi původní analýzy z roku 2005 a následně PES v polovině roku 2010 představil doporučení pro důchodovou reformu založenou na vytvoření II. pilíře. Součástí doporučení byly i změny I. pilíře a ekonomické zásahy do daňového systému (DPH), které by měly zajistit pokrytí transformačních nákladů spojených se zavedením II. pilíře. Závěrečná zpráva PES (2010) doporučuje jednak v zájmu dlouhodobé udržitelnosti a stability PAYG nadále pokračovat v provádění parametrických úprav a dále se PES jednomyslně shodl na závěru, že vytvoření fondového pilíře je nezbytné pro dosažení větší diverzifikace a pro zvýšení ekvivalence důchodového systému jako celku. Závěrečná zpráva PES (2010) doporučuje vládě ČR 2 varianty realizace II. pilíře: Varianta 1: II. pilíř bude reprezentován novým fondovým pilířem financovaným ze 3 p. b. z 23 % sazby pojistného. Účast v obou pilířích bude povinná pro všechny osoby, které jsou mladší 40 let (v počátečním roce reformy), přičemž důchod z I. pilíře se těmto jedincům úměrně krátí. Osoby starší 40 let v době spuštění reformy


32

zůstávají nadále v PAYG. Výběr pojistného a provozní správa II. pilíře bude prováděna ČSSZ. Investiční správa důchodových úspor v rámci II. pilíře bude v kompetenci reformovaných penzijních fondů. PES se přiklonil k této variantě. Varianta 2: II. pilíř budou mít na starost reformované penzijní fondy; přímá podpora státu bude ve výši 3 p. b. pojistného za předpokladu, že jedinec bude odkládat na spoření minimálně stejnou částku. Do II. pilíře se bude vstupovat dobrovolně, poté ovšem bude povinná účast stejně jako odvádění pojistného. Obr. 5

Saldo PAYG (základní varianta, Varianta 1, Varianta 2) v % HDP

Zdroj: Závěrečná zpráva PES, 2010

Obr. 5 znázorňuje vývoj salda PAYG systému v případě ponechání základní varianty a v případě použití obou zmíněných variant. Základní varianta ilustruje stávající stav důchodového systému bez zavedení II. pilíře. Z grafu je patrné, že základní varianta bude v následujících letech nadále prohlubovat dluh v % HDP, kdežto navrhované varianty po propadu v roce 2015 vlivem nastartování reformy a souvisejících nákladů budou přinášet mnohem nižší saldo PAYG systému a přispějí ke snižování celkového kumulovaného dluhu.


33

Obr. 6 Celkový náhradový poměr důchodového systému (základní varianta, Varianta 1, Varianta 2) v % průměrné mzdy

Zdroj: Závěrečná zpráva PES, 2010

Na obr. 6 lze sledovat, jak by se vyvíjel celkový náhradový poměr důchodového systému podle jednotlivých variant. Varianta II nabízí nejvyšší náhradový poměr do budoucna (po počátečním poklesu po zavedení reformy), takže by se z pohledu budoucích důchodů zdála nejvýhodnější. Varianta I by měla od roku 2080 přinášet vyšší náhradový poměr než základní varianta bez II. pilíře. 4.1.1

Zákon o založení II. pilíře v ČR

Důchodový systém ČR se bude s účinností od 1. 1. 2013 řídit zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, dále zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a zákonem č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Základní teze zákona č. 426/2011, Sb., o důchodovém spoření se vztahují k ustanovení o II. pilíři a jsou následující (Vláda České republiky, 2011): 

Vstup do II. pilíře je dobrovolný (po vstupu však nelze vystoupit).


4.1.2

34



Vstup je umožněn lidem od 18 do 35 let od 1. 1. 2013 (osoby starší mohou vstoupit do 1. července 2013).



II. pilíř spravují penzijní společnosti (zřízení těchto fondů povoluje a následně dohlíží ČNB), povinně musí nabízet čtyři investiční profily: dynamický, vyvážený, konzervativní a profil státních dluhopisů.



Jsou tři varianty výplaty naspořených prostředků: výplata doživotní penze (po úmrtí pojištěnce končí), výplata doživotní penze s pozůstalostní penzí na 3 roky (dle dědického řízení na 3 roky), výplata formou renty po dobu 20 let (plně podléhá dědickému řízení).



Pokud se fyzická osoba rozhodne vstoupit do důchodového spoření, bude na její osobní důchodový účet důchodového spoření odváděno celkem 5 % z vyměřovacího základu pojistného (5 % z hrubé mzdy). Tento odvod se skládá ze dvou částí – 3 % jsou přesměrováním původního odvodu do tzv. průběžného pilíře, další 2 % pak zvýšeným odvodem pojistného oproti současnému stavu z prostředků pojištěnce. Faktory ovlivňující důchodový systém

V diplomové práci byly identifikovány následující faktory působící na důchodový systém:  Demografická situace Demografická situace má významný vliv na důchodový systém, především kvůli stárnutí populace a zvyšování naděje dožití. To znamená, že průměrný občan stráví delší dobu v důchodu a bude tedy déle pobírat penzi, což vytváří větší nároky na výdajovou stránku důchodového systému, neboť státní penze jsou vypláceny ze státního rozpočtu.


35

Demografický vývoj od roku 1990 do roku 2050

Zdroj: United Nations, upraveno

Graf výše ilustruje postupný růst počtu obyvatel v důchodovém věku a zároveň pokles počtu produktivního obyvatelstva ve věku 15 – 64 let. Následkem daného trendu se bude postupně snižovat poměr plátců do důchodového systému k počtu příjemců (seniorů). Z následujícího grafu (obr. 8) lze vyvodit, že naděje dožití se s každým rokem zvyšuje, přičemž ženy se dožívají vyššího věku než muži. Rostoucí tendence se však objevuje u mužů i žen. Pro důchodový systém založený pouze na průběžném státním pilíři tento trend představuje větší zatížení, protože se prodlužuje doba vyplácení penzí, je tedy potřeba vynaložit více peněžních prostředků.


36

Vývoj naděje dožití při narození v letech 1993 – 2010


 Situace na trhu práce Trh práce je další oblastí, která má významný dopad na důchodový systém. Vývoj mezd určuje množství peněz, které je jednotlivec ochoten věnovat na spoření, tedy výše disponibilního důchodu ovlivňuje výši úspor. Dalšími ukazateli jsou úroveň minimální mzdy, zdanění práce a produktivita práce.


37

Vývoj průměrné hrubé mzdy v letech 1988 – 2010


Na obr. 9 je možné sledovat neustálý růst průměrné hrubé mzdy od roku 1998 do roku 2010. Zvyšování průměrné hrubé mzdy může být motivací pro pracovníky zůstávat déle na trhu práce a zvyšovat si tak své příjmy, což má pozitivní dopad na vyšší zaměstnanost a HDP. Obr. 10

Vývoj souhrnné produktivity práce v letech 1996 – 2011


Graf výše vyjadřuje vývoj souhrnné produktivity práce od roku 1996 a je charakteristický velkými výkyvy hodnot. V roce 2009 dosahovala meziroční


38

změna dokonce záporných hodnot, na čemž se pravděpodobně podepsala krize. Podle Bezděkovy komise (Závěrečná zpráva: Výkonný tým, 2005) se vyšší růst produktivity práce projevuje v nižším náhradovém poměru a tedy nižší výši důchodu, na druhé straně zvyšování produktivity práce pozitivně ovlivňuje průběžné systémy. Minimální mzda (obr. 11) se v současné době pohybuje ve výši 8 000 Kč, od roku 2007 se tato úroveň nezměnila. Od roku 1991, kdy byla minimální mzda na úrovni 2000 Kč, docházelo k jejímu postupnému navyšování, což bylo dáno mimo jiné růstem cen v ekonomice. V případě minimální mzdy není tolik volných disponibilních prostředků pro odložení spotřeby, nicméně navrhovaná 2 % z hrubé mzdy vyváděná na soukromý účet by neměla představovat významnou zátěž. Obr. 11

Vývoj úrovně minimální mzdy od roku 1991 do současnosti

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV), upraveno

ČR má poměrně vysoké zdanění práce ve srovnání s průměrem OECD, jak je možné vidět na obr. 12. Zdanění práce v roce 2011 dosahovalo 42,5 % u bezdětného zaměstnance, který pobírá průměrnou mzdu, zatímco průměr OECD je na úrovni 35,3 % (OECD Taxing wages, 2011). Naopak u rodin s dětmi vychází ČR lépe než průměr OECD, zejména kvůli daňovým zvýhodněním na děti.


39

V ČR k vysokému zdanění práce přispívá také vysoká pojistná sazba na důchodové zabezpečení. Podle Závěrečné zprávy PES (2010) růst pojistného negativně ovlivňuje trh práce a hospodářský růst. Obr. 12

Srovnání zdanění práce v ČR a OECD v roce 2000 a 2011

Zdroj: OECD, upraveno

 Státní rozpočet Státní rozpočet je nedílně spjat se stávajícím důchodovým systémem, neboť důchody jsou současným penzistům vypláceny právě ze státní pokladny. Důchodový systém tedy představuje část veřejných financí. Z obr. 13 je patrné, že státní dluh od roku 1993 neustále narůstal. V roce 2011 tvořil cca 1,5 bilionu Kč. Je zřejmé, že čím více se stát zadlužuje, tím méně peněžních prostředků má k dispozici na výplatu důchodů, a poté si musí znovu půjčovat.


40

Vývoj výše státního dluhu v letech 1993 – 2011


Následující graf ilustruje meziroční změnu státního dluhu v letech 1993 – 2011. Záporný státní dluh měla ČR pouze v letech 1994 a 1995, největší dluh naproti tomu byl vytvořen v roce 2009, kdy se ekonomika vlivem hospodářské krize ocitla v recesi. Od roku 2010 se státní dluh postupně snižuje v souvislosti s výdajovými škrty.


41

Meziroční změna státního dluhu v letech 1993 – 2011


 Vývoj úrokových sazeb v ekonomice Z hlediska vlivu na důchodový systém je důležitý vývoj úrokových sazeb z úvěrů domácnostem, který ovlivňuje rozhodování domácností o dalším spoření. Z obr. 15 je možné usuzovat, že úrokové sazby z nových úvěrů domácnostem od roku 2007 až na malé výkyvy rostou. U nových úvěrů poskytovaných nefinančním podnikům výše úrokové sazby stále osciluje kolem hodnoty 4 % p. a. Růst úrokových sazeb z úvěrů domácnostem znamená pro domácnosti růst nákladů, a nebudou tak motivovány odvádět vysoké pojistné stranou na důchodové zabezpečení. Zvyšování nákladů související s růstem úrokových sazeb by mohlo odradit především nízkopříjmové skupiny obyvatel od vstupu do II. pilíře.


42

Úrokové sazby z nových úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem (v % p.a.)

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

 Inflace Inflace ovlivňuje především reálnou výši důchodu a v případě plánovaného II. pilíře určuje reálné zhodnocení penzijních fondů. Čím vyšší inflace, tím nižší bude reálná hodnota důchodového příjmu. Z obr. 16 lze vyvodit, že inflace od roku 1993 má klesající tendenci, navzdory výkyvům. V roce 2011 byla míra inflace 2,4 %. V posledních letech se ČNB snaží udržovat míru inflace ve stanoveném pásmu, což přispívá k relativně stabilnímu vývoji.


43

Vývoj míry inflace v letech 1993 – 2011

Zdroj: ČSÚ, upraveno Pozn.: Míra inflace udává přírůstek indexu spotřebitelských cen v prosinci daného roku proti prosinci předchozího roku.

 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je dalším z faktorů působících na důchodový systém. Čím nižší je nezaměstnanost, tím vyšší by měly být příjmy důchodového systému, a tedy měla by existovat negativní korelace mezi těmito dvěma veličinami. V souvislosti s plánovaným prodlužováním pracovního života však vyvstává problém v podobě zaměstnávání starších lidí, neboť jak zmiňuje také Závěrečná zpráva: Výkonný tým (2005), u starších občanů je vyšší riziko nezaměstnanosti a ne všechny profese lze vykonávat až do vysokého věku. Na obr. 17 je znázorněn vývoj obecné míry nezaměstnanosti od roku 1995. Pro rok 2010 se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala ve výši 7,3 %. Od roku 2008 se nezaměstnanost zvyšovala, což bylo dáno vlivem ekonomické krize a následného propouštění zaměstnanců či bankrotu firem. V roce 2011 míra nezaměstnanosti klesla pod hranici 7 %.


44

Obecná míra nezaměstnanosti v letech 1995 – 2011

Zdroj: ČSÚ, upraveno Pozn.: Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je počítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v %)

4.2 Komparace fungujících systémů s II. pilířem Pro stanovení parametrů udržitelnosti II. pilíře ve vybraných evropských zemích s fungujícím fondovým pilířem byla použita základní kritéria daná Zelenou knihou. Pro hodnocení obecných kritérií byly zvoleny praktické parametry II. pilíře v souladu s Českou bankovní asociací7 a názory Pavla Jiráka8 (výkonného ředitele Penzijního fondu Komerční banky, dále jen PF Komerční banky). Zelená kniha představuje obecný dokument, který stanovuje pouze cíle, jichž by mělo být dosaženo v rámci členských států EU, ale konkrétní parametry pro možné srovnání a kvantifikaci nezahrnuje. Z toho důvodu byly vybrány parametry až po prostudování problematiky II. pilíře, v rámci níž se odborníci z oblasti bankovnictví zmíněnými parametry zabývali. Česká bankovní asociace: Penzijní reforma – její potřeba, návrh, příležitosti a důsledky pro finanční sektor, červen 2011 viz: http://www.czech-ba.cz/data/articles/down_28828.pdf 8 Pavel Jirák v diskusi o penzijním spoření viz: http://m.ceskapozice.cz/byznys/finance/zapoji-lise-do-penzijniho-sporeni-jen-pul-milionu-cechu-banky-daji-ruce-pryc 7


45

Dalším zdrojem, který byl využit, byl zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření (dále jen zákon o důchodovém spoření). Tyto parametry dále poslouží k samotné komparaci. Jako první kritérium byla zvolena přiměřenost výsledného důchodu. V Zelené knize jsou sice uváděny jako první kritérium demografické změny, pro účely komparace a posouzení udržitelnosti však nejsou vhodným kritériem. Stárnutí populace a zvyšování střední délky života mají totiž podle statistik OECD (Society at a Glance, 2011) velmi podobný trend ve všech evropských zemích. K základním parametrům, které podle České bankovní asociace a ředitele PF Komerční banky definují přiměřenost, patří především: výše poměru důchodu k průměrné mzdě (náhradový poměr) se zaměřením na podíl důchodu z II. pilíře, příspěvková sazba vkladů do II. pilíře, věková hranice odchodu do starobního důchodu. Druhým kritériem (viz Zelená kniha) je odpovědnost vlád za stabilní důchodový systém, přičemž jako základní parametry byly zvoleny podle výše zmiňovaných odborníků zejména: vyrovnanost výdajů na důchodový systém vzhledem k vývoji HDP – dané kritérium bylo přidáno navíc, protože lze jeho prostřednictvím dobře posoudit rozpočtovou odpovědnost vlád, poměr průběžného a fondového, případně individuálního systému důchodového zabezpečení, vývoj demografických ukazatelů v konkrétních případech, resp. poměr doby strávené v pozici plátce důchodového pojištění a příjemce důchodu. Třetím kritériem je kompetence všech aktérů v oblasti II. pilíře. K parametrům, které jsou obsaženy v zákoně o důchodovém spoření a které by měly kvantifikovat stav a plnění tohoto kritéria, náleží: podmínky založení a fungování penzijních fondů, požadovaná kapitálová přiměřenost, výnosnost nebo zhodnocení prostředků v účastnických fondech.


46

Čtvrtým kritériem je vliv měnícího se trhu práce. K parametrům hodnocení trhu práce, podle výše uvedených odborníků z oblasti bankovnictví a podle zákona o důchodovém spoření, patří: požadovaná doba přispívání do fondového systému, možnost přerušení v případě nezaměstnanosti, varianty čerpání peněz z fondů, možnost přechodu mezi fondy nebo možnost volby typu investice dle rizika. Pátým kritériem jsou rovné příležitosti. K parametrům, které hodnotí stav pro komparaci, byly na základě prostudování výše zmiňovaného zákona a odborníků zvoleny: omezení věku přístupu k II. pilíři (platí pro nově vznikající fondový systém), jiný přístup k ženám a mužům. A konečně šestým kritériem je informovanost. Parametry odpovídající tomuto kritériu vycházející ze zákona o důchodovém spoření a jsou dále zmiňovány také Českou bankovní asociací a ředitelem PF Komerční banky: počet klientů II. pilíře z celkového počtu důchodců (případně jejich vývoj v čase), přístup k základním informacím o II. pilíři důchodového systému na úrovni státu a penzijních fondů, přístup k informacím o zhodnocování prostředků, event. k informacím o osobních účtech klientů ze strany penzijních fondů. Na základě výše uvedených parametrů bude provedena komparace vybraných fungujících systémů II. pilíře důchodového systému Nizozemského království a Slovenské republiky. Obě země byly vybrány záměrně. Holandsko patří mezi tři nejlépe hodnocené země z hlediska fungujícího penzijního systému podle Melbourne Mercer Global Pension Index Report (2011). Slovensko na druhé straně slouží jako příklad nově se reformující země v oblasti penzijního systému a navíc


47

samozřejmě mělo s ČR stejnou výchozí pozici, co se týče ekonomické situace. Při zavádění reformy bylo z koncepce Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny SR (2003) jasné, že důchodový systém založený pouze na průběžně financovaném prvním pilíři bude dlouhodobě neudržitelným, a nebude tak možné, aby do budoucna poskytoval přiměřenou náhradu příjmu. 4.2.1

Hodnocení II. pilíře v Holandsku

Holandský penzijní systém se skládá ze dvou hlavních pilířů, průběžného státního pilíře (označovaného jako AOW, poskytujícího tzv. rovný důchod) a soukromého (zaměstnavatelského) pilíře (supplementary pension). Za třetí pilíř je možno považovat také tzv. individuální penzijní připojištění (případně příjmy z majetku) – tento pilíř je pro Holanďany v rámci penzijního systému zcela na vůli každého jedince, tedy bez podpory státu. Proto často bývá holandský systém v oficiálních materiálech označován jako dvoupilířový (OECD Pensions at a glance, 2011). Penzijní systém Holandska se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které budou detailně popsány níže v jednotlivých parametrech. Obecně však lze systém charakterizovat jako systém s minimálním státním penzijním zabezpečením a dominantním II. pilířem, kterého se účastní přes 95 % zaměstnanců (The old age pension system in the Netherlands, 2009). 4.2.1.1 Kritéria a parametry pro hodnocení II. pilíře Kritérium přiměřenosti výsledného důchodu: Výše poměru důchodu k průměrné mzdě (náhradový poměr) se zaměřením na podíl důchodu z II. pilíře (OECD Pensions at a glance, 2009): Čistý náhradový poměr mezi čistou penzí a čistým mediánem mezd dosahuje v Holandsku celkově 89 %. Pro srovnání s hrubou mzdou se uvádí výše průměrného důchodu kolem 70–80 % poslední mzdy před důchodem. Z toho tvoří příjem z II. pilíře více jak 50 %. Samozřejmě velmi závisí na průměrné mzdě – viz příklady dále: Osoba, která vydělává celý život průměrnou mzdu, má nárok na souhrnný důchod ve výši 88,3 % mzdy před odchodem do důchodu. Z toho rovný důchod (AOW) je ve výši 30,2 % a příjem ze soukromého fondu tvoří 58,1 %.


48

Osoba, která pobírá celý život polovinu průměrné mzdy, má nárok na souhrnný důchod ve výši 93,4 % mzdy před odchodem do důchodu. Rovný důchod tvoří 60,5 % a příjem ze soukromého fondu představuje 32,9 %. Osoba, která vydělává celý život dvojnásobek průměrné mzdy, má nárok na souhrnný důchod ve výši 85,8 %. Z toho rovný důchod je ve výši 20,2 % a příjem ze soukromého fondu dosahuje 66,5 % (OECD Pensions at a glance, 2009). Příspěvková sazba vkladů do II. pilíře: Odvod do prvního průběžného pilíře podle EURES (2011) činí u nejnižších příjmů cca 31 % z daní, u vyšších příjmů se odvody do sociálního systému neplatí (platí se ale samozřejmě daně). V průměru se do I. pilíře odvádí cca 18 % hrubé mzdy, zaměstnavatel nic nepřispívá (The old-age pension system in the Netherlands, 2009). Do II. pilíře (zaměstnanecké fondy) přispívá zaměstnanec i zaměstnavatel dle soukromých penzijních plánů. Zaměstnanec zpravidla vkládá 1,75 až 2 % ze svého ročního hrubého příjmu, zaměstnavatel vkládá dle příslušného plánu kolem 20 %. Neexistuje právní nárok na valorizaci výsledné částky důchodu, může se však dle konkrétního plánu zvyšovat dle růstu v příslušném zaměstnavatelském oboru nebo také dle růstu cen (OECD Pensions at a glance, 2011). Věková hranice odchodu do starobního důchodu: Je stanovena pro muže i ženy na 65 let. Uvažuje se však výhledově o navýšení na 66 let v roce 2020 (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2011). Kritérium odpovědnosti vlád za stabilní důchodový systém: Vyrovnanost výdajů důchodového systému vzhledem k vývoji HDP: Vzhledem k tomu, že se v Holandsku zajišťuje I. průběžným pilířem pouze minimální rovná dávka důchodu ve výši 70 % minimální mzdy, jsou nároky na výdaje státního rozpočtu pouze ve výši 4,7 % HDP (OECD Pensions at a glance, 2011).


49

Poměr průběžného a fondového, případně individuálního systému důchodového zabezpečení: Státní (AOW) pilíř tvoří menší část důchodu a jeho výpočet je vázán na poměr 70 % k platné minimální mzdě, z výše důchodu tak činí 30 až 40 %. Větší část důchodu je zajištěna příjmem ze soukromého (zaměstnavatelského), tzv. II. pilíře – tj. až 50 - 60 % důchodu (OECD Pensions at a glance, 2011). Obr. 18

Skladba průměrného měsíčního důchodu dle kategorie důchodce

Zdroj: CBS Statistics Netherlands

Vývoj demografických ukazatelů v konkrétních případech, resp. poměr doby strávené v pozici plátce důchodového pojištění a příjemce důchodu: Tab. 2 uvádí procento důchodců z celkové populace, které narůstá. Průměrná doba strávená v důchodu se v roce 2011 pohybovala mírně pod 19 lety. Procento důchodců na počet pracujících v roce 2011 je 24,1 % (OECD Pensions at glance, 2011).

Udržitelnost druhého pilíře důchodového systému Tab. 2

50

Procento důchodců z celkové populace

Roky Populace celkem x 1000 65 až 80 let 80 let a starší Podíl důchodců v %

1975

2000

2008

2009

2010

2011

13 599

15 864

16 405

16 486

16 575

16 656

1201

1652

1799

1841

1890

1927

258

500

615

631

648

668

10, 7

13,6

14,7

15,0

15,3

15,6

Zdroj: CBS Statline, vlastní výpočty

Kritérium kompetence všech aktérů v oblasti II. pilíře: Podmínky založení a fungování penzijních fondů, požadovaná kapitálová přiměřenost: Hlavní charakteristiky druhého pilíře důchodového systému jsou povinná účast a sdílení kolektivních rizik. Každý penzijní fond má investiční politiku, která zachází se všemi členy a důchodci stejně. Sociální partneři se mohou rozhodnout, která instituce bude spravovat penzijní aktiva, tj. existují fondy specifické a spravované danou zaměstnavatelskou společností (cca 543 fondů a 12% členů), např. Philips, AHOLD a Heineken nebo fondy pro celá odvětví průmyslu či oborové penzijní fondy (76% členů a cca 95 fondů). Další fondy spravují pojišťovací ústavy pro cca 30 000 menších firem formou skupinového důchodového pojištění. V systému jsou pojištěnci chráněni Nizozemskou pojišťovací komorou, činnost fondů je regulována (The old-age pension system in the Netherlands, 2009). Majetek v důchodových fondech Holandska (tedy fondech II. pilíře) se odhaduje v absolutní výši přes 800 mld. EUR, což představuje 150 % HDP Holandska. Z hlediska kapitálové přiměřenosti jde o zcela excelentní stav (Drábek, 2011). Výnosnost nebo zhodnocení prostředků v účastnických fondech: Výnosnost jednotlivých fondů závisí na konkrétních penzijních plánech a investicích jednotlivých fondů, přičemž průměrný výnos se uváděl v roce 2008 kolem 2–2,5 % ročně (OECD Pensions at glance, 2011).


51

Kritérium vlivu měnícího se trhu práce: Požadovaná doba přispívání do fondového systému, možnost přerušení v případě nezaměstnanosti: Požadovaná doba přispívání do fondového systému II. pilíře je 50 let. Lidé začínají spořit na důchod v 15 letech (v 65 letech se odchází do důchodu). Samozřejmě lze spořit kratší dobu, ale platí zásada, že za každý rok bez placení příspěvku se snižuje výsledný důchod z tohoto systému o 2 %. Po dobu nezaměstnanosti (stejně jako po dobu rodičovské dovolené) neexistuje výjimka ve výše uvedeném systému II. pilíře. Existují sice soukromé fondy FVP, které zajišťují pro starší občany v případě nezaměstnanosti podporu, ale tyto nepatří do II. pilíře a přispívání na ně je dobrovolné – nejsou napojeny na stát (OECD Pensions at a glance, 2011). Varianty čerpání peněz z fondů: Penze z II. pilíře nelze čerpat před dovršením 65 let. Před několika lety byl testován systém předčasného důchodu ve věkovém rozmezí 60 až 65 let, ale tento systém byl v roce 2008 zrušen (OECD Pensions at a glance, 2009). Možnost přechodu mezi fondy nebo možnost volby typu investice dle rizika: Nároky na důchod jsou plně převoditelné při změně zaměstnání. Případná volba typu investice závisí na individuálním penzijním plánu. Zaměstnanec si může zpravidla zvolit systém výsledného výpočtu a valorizace důchodu (final pay nebo career scheme apod.), ale do investiční strategie příslušného fondu nemůže zasahovat (The old-age pension system in the Netherlands, 2009). Kritérium rovných příležitostí: Omezení věku přístupu k II. pilíři (platí především pro nově vznikající fondový systém): Věk vstupu do II. pilíře není v Holandsku omezen s tím, že platí závislost délky doby přispívání na výši důchodu (2 % snížení za rok neplacení) (OECD Pensions at a glance, 2011).


52

Jiný přístup k ženám a mužům: V holandském penzijním systému výše důchodu z II. pilíře závisí ve značné míře na době přispívání do systému (viz výše). V níže uvedené statistice se projevuje rozdíl u vdaných žen, které mají rodinu, neboť doba přispívání je celkově kratší vlivem rodičovské dovolené, tedy doby, po kterou nepracovaly. V současné době ale dochází k růstu zaměstnanosti žen (70,6 % zaměstnanosti ve srovnání s průměrem OECD ve výši 60,4 %), kdy se zvyšuje procento žen pracujících na zkrácený úvazek z důvodu péče o rodinu nebo domácnost (OECD: Doing Better for Families The Netherlands, 2008). Obr. 19

Zastoupení populace nad 65 let pobírající zaměstnanecké penze v Holandsku

Zdroj: CBS

Kritérium informovanosti: Počet klientů II. pilíře z celkového počtu důchodců (případně jejich vývoj v čase): Klienty II. pilíře je 91 % zaměstnanců, což je dáno systémem zaměstnaneckých fondů, do nichž každý zaměstnanec vstupuje již při vstupu do prvního zaměstnání. Vzhledem k limitům I. státního pilíře, je účast stávajících důchodců na II. pilíři nezbytnou součástí jejich penzijních plánů (pochopitelně s výjimkou nejbohatších jedinců).


53

Přístup k základním informacím o II. pilíři důchodového systému na úrovni státu a penzijních fondů: Všechny zaměstnanecké fondy II. pilíře důchodového systému využívají informační možnosti internetu9, kde jsou uvedeny jak výroční zprávy, tak ostatní aktuality (Ahold Pensioenfonds, 2012). Cílem je také další nabídka služeb pro pojištěnce, protože jednotlivé zaměstnavatelské fondy, resp. jejich vyčleněná oddělení nabízejí i další benefity, životní pojištění, zdravotní výhody apod. (De Nederlandsche Bank, 2012). Přístup k informacím o zhodnocování prostředků, event. k informacím o osobních účtech klientů ze strany penzijních fondů: Každý zaměstnanec (účastník II. pilíře) uzavírá individuální pojistnou smlouvu dle pojistného plánu, jejíž součástí je i specifikace individuálního účtu zaměstnance. Přístup k informacím o zhodnocování prostředků je obdobný jako při jakékoliv individuální investici do fondových systémů (mimo penzijní reformu). 4.2.2

Hodnocení II. pilíře na Slovensku

Slovenský důchodový systém je od ledna 2005 tvořený třemi pilíři. První pilíř reprezentuje důchodové pojištění, kdy příspěvky jsou odváděny Sociální pojišťovně. Druhý pilíř představuje důchodové spoření, které provozují důchodové správcovské společnosti (DSS). Za třetí pilíř je považováno doplňkové důchodové spoření, jímž se zabývají doplňkové penzijní společnosti (Asociácia dôchodkových správcovských spoločností, 2012). Základní systém důchodového pojištění se skládá z I. a II. pilíře, kam jedinec platí dobrovolně nebo povinně zákonem stanovené příspěvky. Třetí pilíř je dobrovolný a stát jej podporuje prostřednictvím daňových úlev. Do druhého pilíře je vstup povinný pro absolventy středních a vysokých škol při prvním nástupu do práce, ovšem mají možnost účast v tomto pilíři do dvou let od vstupu odmítnout (Asociácia dôchodkových správcovských spoločností, 2012).

Na webových stránkách státní správy jsou k dispozici informace o zákonech a ostatní legislativě – vstup přes www.overheid.nl nebo www.government.nl 9


54

4.2.2.1 Kritéria a parametry hodnocení II. pilíře Kritérium přiměřenosti výsledného důchodu: Výše poměru důchodu k průměrné mzdě (náhradový poměr) se zaměřením na podíl důchodu z II. pilíře: Náhradový poměr za rok 2010 byl ve výši 45,84 %, přičemž průměrná výše vypláceného důchodu byla 352, 54 EUR a průměrná měsíční hrubá mzda ve slovenské ekonomice dosahovala 769 EUR (Sociálna poisťovňa, 2012). Průměrný náhradový poměr podle statistik OECD představuje 57,5 % hrubé mzdy (OECD, 2011). Příspěvková sazba vkladů do II. pilíře: 9 % mzdy je převedeno na osobní důchodový účet spořitele v důchodové správcovské společnosti (DSS), přičemž 9 % zůstává Sociální pojišťovně, tzn. v I. pilíři (Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR, 2011). Věková hranice odchodu do starobního důchodu: Stanovena pro obě pohlaví na 62 let (OECD Pensions at a glance, 2011). Kritérium odpovědnosti vlád za stabilní důchodový systém: Vyrovnanost výdajů důchodového systému vzhledem k vývoji HDP: Výdaje na starobní a pozůstalostní důchody ze státního rozpočtu Slovenské republiky představovaly 5,8 % HDP v roce 2007 (OECD Pensions at a glance, 2011), tedy nezatěžují výrazným způsobem veřejné finance, protože došlo k rozložení výplaty důchodových příjmů na Sociální pojišťovnu a penzijní fondy, a tím pádem se snižují celkové výdaje na důchody ze státního rozpočtu. Poměr průběžného a fondového, případně individuálního systému důchodového zabezpečení: Statistiky zatím nejsou dostupné, vzhledem k tomu, že důchodová reforma na Slovensku proběhla teprve v roce 2005, a tedy ještě nebyly vyplaceny důchody z reformovaného důchodového systému.


55

Poměr odvodů do obou pilířů je stejný, ve výši 9 % z hrubé mzdy (Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR, 2012), tudíž poměr příspěvků placených do prvního a druhého pilíře by měl být 50 : 50. Vývoj demografických ukazatelů v konkrétních případech, resp. poměr doby strávené v pozici plátce důchodového pojištění a příjemce důchodu 15 let v pozici plátce, což znamená 15 let spoření (OECD Pensions at a glance, 2011). Občan může pobírat důchod nejdříve po dosažení důchodového věku a současně musí spořit na důchod alespoň 15 let (viz zákon č. 43/2004 Z. z. o starobnom dôchodkovom sporení a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov, dále jen zákon o starobnom dôchodkovom sporení). V pozici příjemce důchodu by tedy jedinec byl od 62 let výše a na základě střední délky života by pobíral důchod přibližně 16 let u mužů a 20 let v případě žen (viz tab. 3). Tab. 3

Střední délka života mužů a žen v důchodovém věku v SR za rok 2010

Střední délka života (2010) 62 let Muži

15,7

Ženy

19,9

Zdroj: Statistický úřad SR

Z obr. 20 níže je patrné, že se na Slovensku od roku 1995 zvyšuje počet osob v důchodovém věku, naproti tomu klesá počet dětí ve věku do 14 let. Tedy je zde možné sledovat trend stárnoucí populace a klesajícího poměru počtu budoucích výdělečně činných osob připadajících na jednoho důchodce, čímž se potvrzuje nutnost alternativy k průběžně financovanému pilíři v dlouhodobém horizontu.


56

Zastoupení věkových skupin v populaci SR

Zdroj: Statistický úřad SR

Kritérium kompetence všech aktérů v oblasti II. pilíře: Podmínky založení a fungování penzijních fondů, požadovaná kapitálová přiměřenost: Důchodová správcovská společnost (DSS) je povinna dodržovat přiměřenost vlastních zdrojů. Vlastní zdroje jsou přiměřené podle § 60 zákona o starobnom dôchodkovom sporení, pokud nejsou nižší než 25 % všeobecných provozních výdajů za předchozí kalendářní rok a poměr rozdílu likvidních aktiv a závazků a pohledávek k hodnotě majetku ve všech důchodových fondech spravovaných DSS není nižší jak 0,005. Na činnost důchodových správcovských společností dohlíží Národní banka Slovenska a současně povoluje i jejich vznik. Národní banka Slovenska garantuje dodržování zákonů a pravidel investování, a tím zvyšuje úroveň ochrany majetku v důchodových fondech.


57

Spořitelé mají na výběr ze třech účastnických penzijních fondů. Na Slovensku jsou zřízeny konzervativní, vyvážený a růstový penzijní fond, které se liší mírou rizika a výnosnosti vložených peněžních prostředků. Výnosnost nebo zhodnocení prostředků v účastnických fondech: Výnosnost účastnických fondů je popsána v následující tabulce. Z tabulky je zřejmé, že konzervativní penzijní fond nabízí nejvyšší celkové nominální zhodnocení od března roku 2005 do února 2012, naopak nejnižší celkové zhodnocení je v případě růstového fondu. Tab. 4

Celkové zhodnocení slovenských penzijních fondů v období březen až únor 2012

nominální (bez inflace) Konzervativní penzijní fond Vyvážený penzijní fond Růstový penzijní fond

reálné (s inflací)

18,8 %

-3,0 %

9,8 %

-10,3 %

7,5 %

-12,3 %

Zdroj: Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR

Vlivem hospodářské krize nastal propad ve výnosnosti důchodových fondů, kdy zhodnocení nabývalo záporných hodnot. Od roku 2010 lze sledovat opět nárůst výnosnosti a zároveň nominální zhodnocení se vyvíjí stejným způsobem, což dokazují splývající křivky jednotlivých penzijních fondů. Zhodnocení důchodových fondů se pohybuje okolo 2 % v roce 2011. Na obr. 21 je znázorněn vývoj meziročního nominálního zhodnocení jednotlivých penzijních fondů od roku 2006 do roku 2011.


58

Meziroční nominální zhodnocení penzijních fondů k 29. 2. 2012

Zdroj: Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR

Kritérium vlivu měnícího se trhu práce: Požadovaná doba přispívání do fondového systému, možnost přerušení v případě nezaměstnanosti: Spořitelé musejí přispívat do fondového systému 15 let. Účast na důchodovém spoření se řídí stejnými pravidly jako účast na důchodovém pojištění. Spořitelé nejsou povinni platit příspěvky v období, v němž nejsou povinni platit pojistné (viz zákon o starobnom dôchodkovom sporení). Od roku 2006 na Slovensku platí, že v době nezaměstnanosti je přerušeno důchodové pojištění, a tedy i důchodové spoření, stejně tak i po dobu rodičovské dovolené (ČSSZ10, 2008). Varianty čerpání peněz z fondů: Starobní důchod a předčasný důchod se vyplácí formou programového výběru s doživotním důchodem nebo formou doživotního důchodu. Slovenský důchodový systém umožňuje také částečný jednorázový výběr naspořených peněžních prostředků (spokojená penze, 2011).

10

Česká správa sociálního zabezpečení


59

Možnost přechodu mezi fondy nebo možnost volby typu investice dle rizika Přestup do jiného důchodového fondu je možný na základě změny smlouvy o důchodovém spoření nebo na základě žádosti. Podle § 92 zákona o starobnom dôchodkovom sporení platí, že po dovršení 47 let spořitel nemůže být v růstovém důchodovém fondu a po dovršení 55 let nemůže být ve vyváženém důchodovém fondu, přičemž může být účastníkem pouze jednoho důchodového fondu spravovaného příslušnou důchodovou správcovskou společností. Kritérium rovných příležitostí: Omezení věku přístupu k II. pilíři (platí pro nově vznikající fondový systém): Vstup do II. pilíře je automatický, tedy fyzické osoby, jimž od 1. dubna 2012 vznikne první důchodové pojištění, se automaticky stávají spořiteli. Jestliže osoba nemá o II. pilíř zájem, má možnost z něj do dvou let od automatického vstupu vystoupit. V daném případě bude tato osoba výlučně v I. pilíři a bude na ni pohlíženo, jako kdyby nikdy nebyla účastníkem II. pilíře (Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR, 2012). Jiný přístup k ženám a mužům: Věk odchodu do důchodu má být od roku 2014 stejný pro muže a ženy (viz zákon o starobnom dôchodkovom sporení). V současné době muži odcházejí do důchodu v 62 letech a ženy v mladším věku (Investia.cz, 2011). Kritérium informovanosti: Počet klientů II. pilíře z celkového počtu důchodců (případně jejich vývoj v čase): Počet klientů II. pilíře k 29. 2. 2012 je celkem 1 452 200. Podíl účastníků důchodových fondů k počtu pracujících osob na Slovensku je přibližně 62 % (Statistický úřad SR, 2012). Žádný spořitel zatím nepobírá důchod z II. pilíře kvůli stanovené délce spoření 15 let.


60

Přístup k základním informacím o II. pilíři důchodového systému na úrovni státu a penzijních fondů: Informace o II. pilíři na úrovni státu jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky, včetně nejčastějších dotazů. Co se týče penzijních fondů, Asociace důchodových správcovských společností rovněž uvádí na svých webových stránkách základní informace o II. pilíři. Přístup k informacím o zhodnocování prostředků, event. k informacím o osobních účtech klientů ze strany penzijních fondů: Asociace důchodových správcovských společností rozesílá spořitelům roční výpisy z důchodového účtu a každý týden zveřejňuje na svém webu údaje o všech důchodových fondech v jednotlivých důchodových správcovských společnostech (tj. penzijních fondech). Konkrétně udává aktuální hodnotu důchodové jednotky, čistou hodnotu majetku v penzijním fondu a poplatek za správu penzijního fondu. Penzijní fondy mají dále povinnost vydávat výroční zprávy o své činnosti.

4.3 Posouzení udržitelnosti parametrů II. pilíře v ČR a doporučení k nastavení dle kritérií udržitelnosti Pro doporučení parametrů udržitelnosti II. pilíře v ČR byla využita stejná základní kritéria daná Zelenou knihou jako v případě hodnocení II. pilíře v Holandsku a na Slovensku. Kritérium přiměřenosti výsledného důchodu: Výše poměru důchodu k průměrné mzdě (náhradový poměr) se zaměřením na podíl důchodu z II. pilíře: Pokud jde o náhradový poměr a výši příspěvku v II. pilíři, lze zatím u nás vycházet jen z odhadů a vyjádření expertů. V současné době náhradový poměr v ČR činí 50,2 % (Slovensko má 57,5 %, Holandsko 88,1 %) (OECD, 2011). Příspěvková sazba vkladů do II. pilíře: Do II. pilíře mají být podle zákona o důchodovém spoření odváděna 3 % z průběžného pilíře a zbylá 2 % vlastního příspěvku navíc z hrubé mzdy, tedy dohromady příspěvková sazba představuje 5 %. Ve srovnání se Slovenskem


61

a Holandskem je tato sazba nízká (9 % a cca 22 % z hrubé mzdy), jedná se však o pohyblivý parametr, který tvůrci důchodové politiky mohou v případě nesplnění očekávání změnit. Je zatím předčasné hodnotit udržitelnost navrhované příspěvkové sazby. Věková hranice odchodu do starobního důchodu: Věková hranice odchodu do důchodu se bude v dlouhodobém horizontu postupně zvyšovat, jak v Holandsku, tak na Slovensku (podobně jako v dalších zemích EU) a tyto změny se budou týkat i České republiky. Je však pravděpodobné, že z hlediska udržitelnosti systému bude nutné přistoupit v budoucnu k dalšímu zvyšování věku odchodu do důchodu. Kritérium odpovědnosti vlád za stabilní důchodový systém: Vyrovnanost výdajů důchodového systému vzhledem k vývoji HDP: Na základě porovnání situace v Holandsku a na Slovensku se jeví jako problematická dobrovolnost vstupu do důchodového systému, která souvisí s kritériem odpovědnosti vlád za stabilní důchodový systém. Pro vládu nebude snadné přesvědčit občany, že mohou II. pilíři důvěřovat (obavy z „vytunelování“, názory, že je to výhodné jen pro bohaté atd.). Pokud se jedná o obavy z „vytunelování“, tak v případě transformovaných penzijních fondů by mělo být toto riziko eliminováno dohledem a kontrolní činností ČNB. Existuje však bezesporu riziko špatné investiční strategie penzijního fondu, jejímž následkem vzniknou ztráty, a rovněž další ekonomická recese by mohla mít negativní dopad na zhodnocení vložených prostředků. Je možné se také setkat s názorem, že II. pilíř je jen pro bohaté. Tento názor je založen na tom, že lidé s nižšími příjmy budou moci přispívat do II. pilíře méně, a tak jejich úspory na důchod z tohoto pilíře budou nižší než u lidí s vyššími příjmy. Tedy lidé s vyššími příjmy na tom budou lépe, než lidé s nižšími příjmy. To však není úplně přesné, neboť každý má možnost si zvolit investiční strategii podle svého uvážení. Samozřejmě lidé s vyššími příjmy odvedou vyšší částku, a proto naspoří v II. pilíři více než lidé s minimální mzdou. První pilíř však zůstává i nadále, a tak má tedy občan s nízkými příjmy možnost nevyužít II. pilíře. V každém případě může účastí ve II. pilíři získat


62

dodatečné prostředky k důchodu vyplácenému z průběžného pilíře a zvýšit si na stáří svou životní úroveň, což může být i pro něj výhodné. Pokud se II. pilíře zúčastní málo lidí, bude vliv na snížení výdajů ze státního rozpočtu nízký a II. pilíř nepřinese očekávaný efekt. Jako vhodná varianta se jeví povinná účast ve II. pilíři, který by mohl fungovat na principu zaměstnaneckého schématu penzijního pojištění, a to s cílem většího celkového pokrytí pracovníků. Ve většině zemí EU11 (včetně Slovenska, Holandska, ale i Dánska, Švédska nebo Německa) je II. pilíř založen na zaměstnaneckém schématu, kdy při vstupu do zaměstnání se nový zaměstnanec automaticky stává účastníkem tohoto pilíře. Jde tedy o princip povinné účasti v II. pilíři pro všechny zaměstnance. Zavedení výše uvedeného schématu by mohlo přinést žádoucí efekt v podobě dostatečného počtu účastníků II. pilíře. Pro zajištění udržitelnosti důchodového systému lze z výše uvedených důvodů doporučit povinný vstup do II. pilíře pro osoby mladší 35 let. Věková hranice 35 let je stanovena v zákoně o důchodovém spoření a souvisí s potřebnou dobou pojištění pro nárok na starobní důchod. Od roku 2010 je doba pojištění prodloužena na alespoň 30 let12 (bez náhradních dob pojištění), tedy od dovršení 35 let po dosažení důchodového věku (65 let) připadá na přispívání do I. a II. pilíře minimální potřebná doba. Z hlediska větší diverzifikace a větší míry zapojení občanů do II. pilíře důchodového systému je v této diplomové práci stávající dobrovolnost vstupu do tohoto pilíře hodnocena jako chybné rozhodnutí. Poměr průběžného a fondového, případně individuálního systému důchodového zabezpečení: Poměr fondového systému je podle zákona o důchodovém spoření nastaven tak, že větší zastoupení má průběžný pilíř, což by mělo přispívat ke stabilitě důchodového systému. Až uvedení II. pilíře do praxe ukáže, jestli je tento poměr dostatečný pro udržitelnost systému.

11 12

Musilová, Šlapák, Holub, 2011 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2009


63

Vývoj demografických ukazatelů v konkrétních případech, resp. poměr doby strávené v pozici plátce důchodového pojištění a příjemce důchodu: Co se týče demografických ukazatelů, je téměř jisté, že s prodlužujícím se věkem bude poměr doby strávené v důchodu k době placení pojištění (tedy pracovní povinnosti) vzrůstat. Otázka prodlužování věku odchodu do důchodu za hranici 65 let může být vnímána jako problematická. Je zřejmé, že cílem je na jedné straně zvýšení příjmů plynoucích do důchodového systému, na druhé straně omezení nárůstu výdajů (vlivem odložení doby vyplácení důchodů), není však zaručeno, že občané v tomto věku najdou uplatnění na trhu práce a že jim zdravotní stav dovolí tuto práci vykonávat. Nejde zatím sice o schválený postup dle zákona, ale je nutné zajistit, aby tato opatření byla skloubena i s opatřeními na trhu práce (motivací pro zaměstnavatele zaměstnávat starší pracovníky). Navíc také v době ekonomické krize snaha vlády o snížení státního dluhu (zvláště v nově zakládaných systémech II. pilíře) může vést k nestandardním zásahům státu do systému, jako např. v nedávné době „zestátnění II. pilíře“ v Maďarsku (Česká televize, 2010). Zde se jednalo o extrémní krok, kterého by se měla Česká republika do budoucna vyvarovat. Krátkodobě vláda dosáhla svého cíle udržet státní dluh ve stanovených mezích, ale z dlouhodobého pohledu se nejedná o vhodné řešení s ohledem na udržitelnost důchodového systému. Kritérium kompetence všech aktérů v oblasti II. pilíře: Podmínky založení a fungování penzijních fondů, požadovaná kapitálová přiměřenost: Zákon o důchodovém spoření specifikuje podrobně fungování penzijních fondů v ČR po 1. 1. 2013, způsob jejich kontroly, dokonce jim předepisuje i chování při investičních strategiích. Je otázkou teprve následné praxe, aby se ukázalo, zda chybí nějaké pravidlo, nebo některé věci zbytečně omezují hlavní poslání fondů – bezpečně zhodnotit prostředky individuálních pojištěnců. Výnosnost nebo zhodnocení prostředků v účastnických fondech: Lze očekávat, že situace se nebude významně lišit od stavu na Slovensku a v Holandsku.


64

Kritérium vlivu měnícího se trhu práce: Požadovaná doba přispívání do fondového systému, možnost přerušení v případě nezaměstnanosti: Možnost čerpání důchodu je podmíněna dosažením důchodového věku, což patří k standardům v Evropě. Pokud jde o přerušení přispívání do fondu v případě nezaměstnanosti, ze zákona vyplývá, že to je možné, ale dopady na výši výsledného důchodu nejsou jasně specifikované. Varianty čerpání peněz z fondů: Varianty čerpání peněz z fondů a volba typu investice nabízejí poměrně široké možnosti. Ačkoli není zcela jasné, zda průměrný občan využije nabídku volby investic nebo se jen rozhodne dle doporučení fondů (neexistují zatím žádné výsledky a hodnotit situaci dle komerčních investičních produktů na trhu by nebylo vhodné). Možnost přechodu mezi fondy nebo možnost volby typu investice dle rizika: Možnosti přechodu mezi fondy jsou nastaveny podobně jako na Slovensku. V závislosti na přibývajícím věku jsou prostředky účastníků II. pilíře převáděny do méně rizikových fondů, stejně tak strategii spoření může účastník kdykoliv během spořícího období změnit. Dané nastavení je udržitelné, neliší se od nastavení jiných států s vícepilířovým schématem důchodového systému. Kritérium rovných příležitostí: Omezení věku přístupu k II. pilíři (platí pro nově vznikající fondový systém): Vstoupit do II. pilíře je možné již po dovršení věku 18 let a nejzazší hranice je stanovena na dosažení věku 35 let, což splňuje kritérium rovných příležitostí. Zaváděný II. pilíř se již netýká pracovníků blízko důchodového věku z důvodu nevýhodnosti přechodu do nového schématu. Věk pro vstup do II. pilíře je nastaven podobně jako v jiných zemích s reformovaným důchodovým systémem, proto by neměl být v souvislosti s udržitelností problematickým.


65

Jiný přístup k ženám a mužům: Zákon o důchodovém spoření je nediskriminační, věková hranice pro odchod do důchodu je stejná pro muže i ženy, mají tudíž rovné příležitosti. Kritérium informovanosti: Počet klientů II. pilíře z celkového počtu důchodců (případně jejich vývoj v čase): Počet klientů II. pilíře v současné době není možné s jistotou určit, existují pouze různé odhady předpokládaného počtu potenciálních zájemců. Je tedy předčasné posuzovat udržitelnost na základě tohoto parametru, je však velmi pravděpodobné, že daný parametr bude klíčový nejen pro II. pilíř, ale i pro samotnou důchodovou reformu. Přístup k základním informacím o II. pilíři důchodového systému na úrovni státu a penzijních fondů: Pokud jde o zákonem předepsané povinnosti fondů umožnit klientům přístup k informacím, jde o standardní postupy běžné v celé Evropě. Jako velký nedostatek lze však spatřovat nízkou, ne-li žádnou informovanost veřejnosti ohledně připravovaného II. pilíře. Za základní předpoklad větší účasti lze považovat pozitivní kampaň ve sdělovacích prostředcích, která bude vysvětlovat výhody a přínosy tohoto systému. Je zatím nutné konstatovat, že žádná kampaň ze strany státu a vlády v médiích neprobíhá, spíše se prezentují názory opozice, která kritizuje reformu. Je proto možné se domnívat, že tento stav nepřispěje ke zvýšení zájmu o II. pilíř. Výzkumy veřejného mínění provedené v rámci programu MPSV 13 ukázaly, že většina občanů zastává názor, že důchody by měl financovat stát a přenesení odpovědnosti na jednotlivce ve věci zabezpečení na stáří tato většina nepřijímá pozitivně. Veřejnost tedy není přesvědčena o přínosu individuální odpovědnosti (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2009). Podle nejnovějších informací plánovalo Ministerstvo financí ČR na konec dubna zahájení informační kampaně, ovšem panují obavy, aby se kampaň vůbec stihla připravit vzhledem k tomu, že spuštění důchodové reformy je 13

Výzkum AXA Retirement Scope 2008 a dále výzkum Factum Invenio HR140/05


66

stanoveno na začátek příštího roku (Vlková, 2012). Doposud se však kampaň v žádném médiu neobjevila, je tedy pravděpodobné, že byla odložena. Co se týče pozitivní mediální kampaně, je možné se inspirovat na Slovensku, jež realizovalo před nastartováním důchodové reformy úspěšnou kampaň, která přilákala přibližně 1,5 mil z 2,6 mil. pojištěnců (MPSV ČR, 2009). Vstup do II. pilíře byl povinný pro absolventy středních a vysokých škol při prvním nástupu do zaměstnání a do července 2006 se mohli stát dobrovolně účastníky tohoto pilíře všichni pracovníci v produktivním věku (Asociácia dôchodkových správcovských spoločností, 2012). Kampaň vedly penzijní fondy, které se staraly o nábor klientů a využívaly vybudované sítě zprostředkovatelů získávajících nové klienty (Isea, 2010). Mediální mix pro reklamní kampaň slovenského penzijního fondu společnosti Credit Suisse Life & Pensions se skládal nejvíce z televize (77 %), poté byla využita venkovní reklama, tisk a rozhlas. Propagaci celé reformy se věnovaly také státní instituce. Náklady na kampaň se pohybovaly v rozsahu desítek milionů Sk (trendmarketing.ihned.cz, 2005). Podle Asociace důchodových správcovských společností (2012) bylo při spouštění důchodové reformy celkem 8 zakládajících důchodových správcovských společností, takže dohromady náklady na marketing mohly dosahovat cca 80 mil. Sk, což odpovídá přibližně 63,17 mil. Kč14. Pro propagaci důchodové reformy v ČR lze doporučit, aby se propagační kampaně ujaly penzijní fondy, už vzhledem k jisté míře nedůvěry vůči politické reprezentaci. Náklady reklamní kampaně by nesly tyto penzijní fondy. Ministerstvo financí ČR, které už chystá informační kampaň, by mohlo s penzijními fondy spolupracovat a částí prostředků přispět. Pokud by mediální kampaň prováděly všechny penzijní fondy sdružené v Asociaci penzijních fondů (celkem 9 členů (APF, 2012)), tak by se částka mohla vyšplhat až ke 200 – 300 mil. Kč. U stanovení nákladů jednoho penzijního fondu byla východiskem výše nákladů slovenského penzijního fondu společnosti Credit Suisse Life & Pensions. Ovšem kampaň probíhala již v roce 2004 a je proto třeba zohlednit růst cen a mezd. Náklady na podobnou kampaň v ČR pro jeden penzijní fond by proto mohly činit až 24 mil. Kč. Zároveň bylo kalkulováno s tím, že Slovensko má přibližně poloviční počet 14

podle devizového kurzu ČNB ke dni 31. 1. 2005, který byl 100 SKK = 78,963 CZK


67

obyvatel, a proto bude třeba využít více peněžních prostředků pro oslovení široké veřejnosti. V rámci mediálního mixu je určitě vhodné využít širokou škálu médií pro oslovení občanů, proto lze doporučit především televizi, s využitím televizní reklamy a dále vysvětlujících pořadů či diskuzí s odborníky na dané téma. V televizním spotu by vystupovali odborníci, například zástupci penzijních fondů nebo ekonomové, kteří by vedli rozhovor s běžným občanem (laikem) a prostřednictvím daného spotu by byly vysvětleny základní body důchodové reformy a možnosti, jaké se nabízejí mladším generacím, jichž se II. pilíř týká. Dále by mohla být využita venkovní reklama ve formě CLV vitrín, tisk, rozhlas, samozřejmě internet a v dnešní době velmi populární sociální sítě. Internet a sociální sítě nabízejí možnost oslovit mladé lidi, kterých se reforma bude týkat a do budoucna mají velký potenciál jako informační kanál. V současné době existují facebookové stránky úřadu vlády, a také většina dnešních ministrů má zřízeny profily na Facebooku. Ovšem je třeba umět správně s uživateli komunikovat, nestačí pouze založit stránku či profil, jak uvádí marketingový expert, Jakub Horák (Vlková, 2012). Ministři a zástupci vlády by si tedy měli najmout experty na sociální sítě, kteří jim pomohou s vhodnou komunikací směrem k uživatelům sociálních sítí. Přístup k informacím o zhodnocování prostředků, event. k informacím o osobních účtech klientů ze strany penzijních fondů: Penzijní fondy mají podle zákona o důchodovém spoření povinnost pravidelně posílat výpisy důchodového spoření svým klientům, tedy kritérium informovanosti je v rámci přístupu k informacím o osobních účtech splněno.


68

5 Diskuse V diplomové práci byla věnována pozornost variantě soukromého II. pilíře, existují však i jiné pohledy na řešení současného neudržitelného stavu důchodového systému. Profesor Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní kritizuje plánovaný II. pilíř a prosazuje v ČR alternativu Světové banky, která spočívá v panevropském penzijním systému. Autoři projektu panevropského systému navrhují dva veřejné pilíře a jeden soukromý, což znamená, že stávající první pilíř by byl rozdělen na tzv. pojistný pilíř a veřejný sociální pilíř, přičemž třetí pilíř důchodového systému (soukromý) by zůstal zachován beze změny (Vostatek 2010). Pojistný pilíř by byl postaven na příspěvkově definovaném systému NDC (Notional Defined Contribution), jenž je využíván například ve Švédsku. V daném systému se vychází ze zásluhovosti, a tedy výše penzí závisí na výši příspěvků do tohoto pojistného pilíře. Veřejný sociální pilíř by byl založen na solidaritě a důchody by byly vypláceny ze státního rozpočtu (Vostatek, 2010). Navrhovaná varianta v podstatě nabízí dva první pilíře, z čehož jeden funguje na zásluhovém principu. Součástí návrhu je však také zavedení zdanění důchodů a daň z finančních služeb (jakožto alternativa k vyšší sazbě DPH), což se nejeví jako výhodnější řešení, neboť i v tomto případě je velká pravděpodobnost, že transformační náklady nakonec zaplatí na poplatcích v bankách sami občané. Stejně tak navrhovaná výše budoucích důchodů není uváděna po zdanění, tedy nemusí být zaručeno, že výsledný důchod bude vyšší než v rámci II. fondového pilíře. Vostatkův návrh (2010) počítá rovněž s možností podstatného omezení dotací soukromého pojištění, spoření a stavebních spořitelen, což má být vykompenzováno budoucím vyšším důchodem. Nabízí se ale otázka, jestli dané omezení bude veřejností přijímáno kladně, vzhledem k nákladnosti zmíněných finančních produktů. Dále celkový výnos z omezení dotací má činit pouhých 20 mld. Kč, ve srovnání s 50 mld. Kč získanými výběrem vyšší sazby DPH (Závěrečná zpráva PES, 2010). Vostatek se nicméně shoduje s doporučením zavedení povinného soukromého důchodového spoření, neboť dle jeho názoru II. pilíř na základě principu dobrovolnosti nemůže efektivně fungovat. Naproti tomu poradní expertní sbor (PES) v čele s Bezděkem doporučuje v Závěrečné zprávě PES (2010) variantu důchodové reformy, která spočívá


69

v povinné účasti pro osoby mladší 40 let v reformovaném II. pilíři, což je v souladu s jedním z doporučení této diplomové práce. PES se shoduje na tom, že by měl být zaveden fondový pilíř za účelem větší diverzifikace a vyšší ekvivalence důchodového systému. Problematikou přechodu k fondovým systémům se zabývali také Palacios a Whitehouse (1998), kteří dospěli k závěru, že vícepilířový systém by měl fungovat na dobrovolném principu, příp. částečně dobrovolném. Povinný přechod nedoporučovali pro pracovníky blízko důchodovému věku, protože by pro ně nebyl z hlediska naspořených prostředků výhodný, a tím pádem by vstupovali do II. pilíře zbytečně. V navrhovaném doporučení je zohledněno, že osoby, které mají více než 40 let, zůstávají v průběžném pilíři, tedy vstup je dobrovolný pouze pro mladší pracovníky, jimž se přechod do nového systému vyplatí. Co se týče doporučení zavést povinný vstup do II. pilíře pro osoby mladší 35 let, Jahoda a Špalek (2009) poukazují na slabiny dobrovolného vstupu do reformovaného II. pilíře. Na základě výzkumu prokázali, že pouze menšina občanů by dobrovolně vstoupila do fondového pilíře a zmiňují, že povinný přechod by mohl vést k eliminaci nejistoty v době reformy, a zredukoval by se též počet lidí, kteří by učinili iracionální rozhodnutí. Doporučení ohledně mediální kampaně se opírá o stanovisko ředitele Penzijního fondu Komerční banky. Mediální kampaň dle jeho názoru už dávno měla probíhat (Novotný, 2011). Je si vědom negativního vnímání důchodové reformy veřejností. Podle něj by bylo optimální zavedení povinného II. pilíře, nicméně připouští, že navrhovaný systém může fungovat i na dobrovolném principu. Ostatní penzijní fondy také nejsou příliš nakloněny dobrovolnému II. pilíři a doporučují povinnou účast jedinců do 35 let. Podle zástupců penzijních fondů a dalších odborníků by měli mladí lidé spořit povinně, a tím pádem by si spořili na stáří automaticky, a to nezávisle na státu, což by jim zaručilo standardní životní úroveň v důchodovém věku (Zlatá koruna, 2011). Tento závěr odpovídá doporučením uváděným v práci. Členové finanční akademie Zlaté koruny navrhují jako alternativu k penzijním fondům podílové fondy, kdy tvrdí, že důchodové spoření a podílové fondy by mohly existovat spolu a vzájemně se doplňovat. Penzijní spoření by přitom představovalo základní pasivní strategii a podílové fondy by


70

tvořily další část portfolia v oblasti zajištění na stáří. Zmiňují, že účastnické fondy vyřeší problém s nevýhodností penzijního připojištění pro mladší občany a kladně hodnotí také státní podporu. Na druhou stranu ale doporučují nespoléhat se pouze na stát a z důvodu diverzifikace radí občanům spíše investovat i do státem nepodporovaných alternativ, které nabízejí flexibilitu a volnost (Rajdl, Janšta, 2012). S aktivní strategií spoření formou investování do podílových fondů je možné souhlasit vzhledem k možným vyšším příjmům a diverzifikaci rizika, je ovšem nutné vzít v úvahu obecně nízkou finanční gramotnost české populace a jejich averzi k riziku. Profesor Vostatek (2010) se vyjadřuje také k marketingovým aktivitám v souvislosti s důchodovou reformou. Kritizuje důchodovou reformu, tvrdí, že pro penzijní fondy se jedná o velký marketingový byznys. Je přesvědčen o tom, že navrhované varianty reformy nejsou založeny na odborném základě, jsou spíše marketingově pojaty, což je v rozporu s doporučením pozitivní mediální kampaně jako reakce na nedostatečný marketing. Co se týče byznysu penzijních fondů, samotní zástupci penzijních fondů15, se vyjadřují k chystanému II. pilíři a účastnickým fondům tak, že velmi záleží na zájmu veřejnosti o II. pilíř a na atraktivitě tohoto pilíře pro akcionáře penzijních fondů. Neboť například navrhované nízké poplatky z objemu spravovaných aktiv se penzijním fondům nemusejí vyplatit kvůli dlouhé době návratnosti jejich počáteční investice, a tudíž akcionáři nemusejí být ochotni účastnický fond založit (Novotný, 2011). Z toho lze usoudit, že současné parametry nejsou nastaveny jednoznačně ve prospěch penzijních fondů. Z marketingového hlediska je důchodová reforma velmi málo propagována a penzijní fondy také nevyvíjejí žádný mediální nátlak, spíše vystupují v rozhovorech nebo odborných diskusích, takže nelze jednoznačně tvrdit, že se jedná o „marketingovou hru“, jak zmiňuje Vostatek (2010) v článku pro Literární noviny. Skryté lobbování penzijních fondů je samozřejmě velmi těžké prokázat, dostupné informace však tomu prozatím nenasvědčují.

15

ředitel PF Komerční banky Jirák


71

6 Závěr Cílem diplomové práce bylo navrhnout parametry druhého pilíře důchodového systému v České republice tak, aby splňoval kritéria udržitelnosti položená Zelenou knihou Evropské komise. Zmíněné parametry včetně doporučení byly navrženy po komparaci s reformovanými důchodovými systémy na Slovensku a v Holandsku. Slovensko bylo zvoleno z důvodu podobné ekonomické situace před důchodovou reformou jako v České republice a podobného historického vývoje. Vzhledem ke skutečnosti, že ČR a Slovensko tvořily v minulosti jeden stát, může být Slovensko vhodným příkladem. Naproti tomu Holandsko má mezi místními obyvateli velkou podporu II. pilíře, a tudíž představuje určité východisko pro navržení vhodných parametrů. Mezi kritéria udržitelnosti (vztažená ke zkoumanému druhému pilíři) patří přiměřenost výsledného důchodu, odpovědnost vlád za stabilní důchodový systém, kompetence všech aktérů v oblasti II. pilíře, vliv měnícího se trhu práce, rovné příležitosti a informovanost. Místo kritéria demografických změn byla zvolena jako kritérium udržitelnosti přiměřenost výsledného důchodu, neboť se jeví jako vhodnější kritérium pro hodnocení udržitelnosti a nabízí lepší srovnání. Parametry pro naplnění kritérií daných Zelenou knihou byly zvoleny na základě publikací a diskusí odborníků, konkrétně podle České bankovní asociace a výkonného ředitele PF Komerční banky, Pavla Jiráka. Parametry definující přiměřenost výsledného důchodu jsou náhradový poměr se zaměřením na podíl důchodu z II. pilíře, příspěvková sazba vkladů do II. pilíře a věková hranice odchodu do starobního důchodu. Parametry kritéria odpovědnosti vlád za stabilní důchodový systém jsou vyrovnanost výdajů důchodového systému vzhledem k vývoji HDP, poměr průběžného a fondového, případně individuálního systému důchodového zabezpečení a vývoj demografických ukazatelů v konkrétních případech, resp. poměr doby strávené v pozici plátce důchodového pojištění a příjemce důchodu. Kritérium vyrovnanosti důchodového systému vzhledem k vývoji HDP bylo přidáno navíc, neboť je na jeho základě možné posoudit rozpočtovou odpovědnost vlád. K parametrům kritéria kompetence všech aktérů v oblasti II. pilíře byly zařazeny podmínky založení a fungování penzijních fondů, požadovaná


72

kapitálová přiměřenost a výnosnost nebo zhodnocení prostředků v účastnických fondech. Mezi parametry hodnocení vlivu měnícího se trhu práce patří požadovaná doba přispívání do fondového systému (možnost přerušení v případě nezaměstnanosti), varianty čerpání peněz z fondů a možnost přechodu mezi fondy nebo možnost volby typu investice dle rizika. Do parametrů hodnotících stav rovných příležitostí se řadí omezení věku přístupu k II. pilíři a jiný přístup k ženám a mužům. Parametry zvolené k hodnocení informovanosti jsou počet klientů II. pilíře z celkového počtu důchodců, přístup k základním informacím o II. pilíři důchodového systému na úrovni státu a penzijních fondů a přístup k informacím o zhodnocování prostředků, eventuálně k informacím o osobních účtech klientů ze strany penzijních fondů. Po provedení komparace českého důchodového systému se Slovenskem a Holandskem bylo navrženo pro splnění kritéria odpovědnosti vlád za stabilní důchodový systém, aby byla účast ve II. pilíři povinná pro všechny účastníky ve věku do 35 let, přičemž II. pilíř by mohl fungovat na principu zaměstnaneckého schématu penzijního pojištění. Tento parametr splňuje kritérium odpovědnosti vlád za stabilní důchodový systém. Pro splnění kritéria informovanosti byla navržena pozitivní propagační kampaň v médiích, která by objektivním způsobem vysvětlovala hlavní body důchodové reformy a výhody vstupu do II. pilíře. Mediální kampaň by provedly penzijní fondy, které by nesly náklady této akce. Bylo by však možné navázat spolupráci s Ministerstvem financí ČR, které by se mohlo spolupodílet na nákladech zmíněné kampaně. Bylo by využito více druhů médií pro možnost zasažení široké veřejnosti (televizní reklama s využitím zástupců penzijních fondů nebo ekonomů a vysvětlující televizní pořady, venkovní reklama ve formě CLV vitrín, tisk, rozhlas, internet a sociální sítě). Celkové náklady mediální kampaně by se mohly pohybovat v rozmezí 200 – 300 mil. Kč, přičemž jejich výše byla stanovena na základě úspěšné propagační kampaně důchodové reformy na Slovensku. Nutno říci, že kromě obecných doporučení Evropské komise (viz Zelená kniha) neexistuje žádný univerzální návrh realizace II. pilíře. V každé zemi zvlášť dle konkrétní situace a historických souvislostí vznikaly fondové systémy na různých základech a s různými parametry. Nelze proto stanovit, který vícepilířový důchodový systém by mohl být zvolen jako vzor pro nastavení parametrů a podoby českého důchodového systému.


73

Mohou existovat i jiné varianty řešení diverzifikace zdrojů pro důchodový systém, ale fondový systém má v současnosti ve světě nejvíc zastánců a zkušenosti s jeho realizací v různých podobách se nabízejí prakticky po celé Evropě. Výzkum by bylo možné rozšířit dále a provést například komparaci se všemi zeměmi OECD, tato diplomová práce se však kvůli omezenému rozsahu a možnostem zaměřila pouze na připravovanou variantu soukromého fondového pilíře v ČR.


74

7 Literatura Knižní zdroje: KREBS, V. A KOL. Sociální politika. 5. přeprac. a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 542 s. ISBN 9788073575854. REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 4. aktualizované vydání. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2008. 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6. SLANÝ, A., KREBS, V. Sociální ochrana a důchodový systém. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 70 s. ISBN 80-210-3390-8. Impaktované články: Dusek L., Kopecsni, J. (2008): Policy Risk in Action: Pension Reforms and Social Security Wealth in Hungary, Czech Republic, and Slovakia. Finance a úvěr – Czech Journal of Economics and Finance. 58(7-8):329–358. Emmerson C (2001): Should we let people opt out of the basic state pension? (Institute for Fiscal Studies) IFS Election Briefing Note no 12, May 2001. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.ifs.org.uk/election/ebn12.pdf Jahoda, R., Špalek, J. (2009): Pension Reform through Voluntary Opt-Out: The Czech Case. Finance a úvěr – Czech Journal of Economics and Finance, 59, 2009, no. 4. [cit. 2010-03-15]. Dostupné z: http://journal.fsv.cuni.cz/storage/1163_1163_309-333---jah-sp.pdf Palacios, R., Whitehouse, E. (1998): The Role of Choice in the Transition to a Funded Pension System. MPRA Paper, no. 14176, University Library of Munich, Germany. (Unpublished.) [cit. 2010-03-15]. Dostupné z: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/14176/ Internetové zdroje: Ahold Pensioenfonds. Informatie dekkingsgraad. [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.aholdpensioenfonds.nl/Content.aspx?sid=2&id=103 APF ČR. Asociace penzijních fondů ČR. [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/ Asociácia dôchodkových správcovských spoločností. Dôchodkový systém. [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.adss.sk/Default.aspx?CatID=56


75

Asociácia dôchodkových správcovských spoločností. Profil. [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.adss.sk/Default.aspx?CatID=54 BERGER, V. Česko se může v otázce důchodové reformy inspirovat na Slovensku. Rozhlas.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomikavevrope/_zprava/870063?print=1 CBS Statistics Netherlands. Nearly nine in ten over-65 households have extra incomes in addition to AOW. [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/inkomenbestedingen/publicaties/artikelen/archief/2012/2012-3586-wm.htm CBS Statline. Population, households and population dynamics from 1899. [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://statline.cbs.nl/StatWeb/publication/?VW=T&DM=SLEN&PA=37556e ng&LA=EN Česká bankovní asociace. Penzijní reforma – její potřeba, návrh, příležitosti a důsledky pro finanční sektor. [online]. 2011 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.czech-ba.cz/data/articles/down_28828.pdf ČNB. Česká národní banka. [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html ČNB: Kurzy devizového trhu. [online]. 2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/ denni_kurz.jsp Česká správa sociálního zabezpečení. JUDr. Miloš Lacko: změny v systému sociálního pojištění v Slovenské republice. [online]. 2008 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archivvydanych-cisel/clanky/casopis-narodni-pojisteni-c-8-9-2006-clanek-2.htm Česká správa sociálního zabezpečení. Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění. [online]. 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/255D521A-220D-4B6D-AE0080D422AE07A8/0/SR2010.pdf ČSÚ. Česká republika od roku 1989 v číslech. [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989 ČSÚ. Souhrnná data o České republice. [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/souhrnna_data_o_ceske_republice


76

Česká televize. Maďarští poslanci zvedli ruce pro znárodnění soukromých důchodů. [online]. 2010 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/109768-madarsti-poslancizvedli-ruce-pro-znarodneni-soukromych-duchodu/ De Nederlandsche Bank. Pension schemes. [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.statistics.dnb.nl/index.cgi?lang=uk&todo=PenRegel DRÁBEK, J. Důchodová reforma (ČRo-Rádio Česko). Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2010 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/9713 DRÁBEK, J. Změny v důchodech probíhají v mnoha zemích, nejnovější příklad je z Holandska. Blog.aktuálně.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jaromir-drabek.php?itemid=13833 EURES. Nizozemsko: životní a pracovní podmínky. [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/nizozemsko/ EUR-Lex.europa.eu. Zelená kniha: na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě. 2010. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0365:FIN:CS:PDF Europarl.europa.eu. Zpráva na téma „Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě“. 2011. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//NONSGML+REPORT+A7-20110025+0+DOC+PDF+V0//CS&language=CS Government of the Netherlands. The old age pension system in the Netherlands. [online]. 2009 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.government.nl/documents-andpublications/leaflets/2011/09/02/the-old-age-pension-system-in-thenetherlands.html Investia.cz. Mýtus: Věková hranice odchodu do důchodu se fakticky nezvyšuje. [online]. 2011 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.investia.cz/mytusvekova-hranice-odchodu-do-duchodu-se-fakticky-nezvysuje JIRÁK, P. Po reformě budeme nabízet minimálně šest fondů. Spokojená penze [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://spokojenapenze.cz/rozhovor/2011/jirak-po-reforme-budeme-nabizetminimalne-sest-fondu/


77

MERCER. Melbourne Mercer Global Pension Index Report. [online]. 2011 [cit. 201204-18]. Dostupné z: http://www.globalpensionindex.com/pdf/melbournemercer-global-pension-index-report-2011.pdf Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/duchodova_reforma_66979.html Ministerstvo financí České republiky. Státní závěrečný účet. [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2009_C_pdf.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodové pojištění. [online]. 2012 [cit. 201204-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodová reforma - připravované změny. [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11973 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění. [online]. 2009 [cit. 201204-29]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/6279/material.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí. Popis důchodové reformy. [online]. 2012 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Přehled o vývoji částek minimální mzdy. [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/871 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Závěrečná zpráva PES. [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8895 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. [online]. 2005 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky. II. pilier starobné dôchodkové sporenie. [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.employment.gov.sk/iipilier-starobne-dochodkovesporenie.html Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky. Návrh koncepcie reformy dôchodkového zabezpečenia v SR. [online]. 2003 [cit. 2012-0426]. Dostupné z: http://www.employment.gov.sk/pk/100_2003_III_11/vlastnymat.html


78

Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky. Štatistické údaje (nominálne). [online]. 2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.employment.gov.sk/ii-pilier-statisticke-udaje-nominalne.html Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky. Zmeny a najčastejšie kladené otázky týkajúce sa zmien v II. pilieri. [online]. 2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.employment.gov.sk/najnovsiezmeny.html#vstup MUSILOVÁ, Z., ŠLAPÁK, M., HOLUB, M.. Zaměstnanecká schémata penzijního pojištění ve vybraných státech EU, Švýcarsku a USA [online]. 2011 [cit. 201205-13]. ISBN 978-80-7416-087-5. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_333.pdf NOVOTNÝ, L. Zapojí-li se do penzijního spoření jen půl milionu Čechů, banky dají ruce pryč. Česká pozice.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://m.ceskapozice.cz/byznys/finance/zapoji-li-se-do-penzijniho-sporenijen-pul-milionu-cechu-banky-daji-ruce-pryc OECD (2008): Doing Better for Families The Netherlands. [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/61/29/47701063.pdf OECD (2009): OECD Health Data 2009 – Frequently Requested Data [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.irdes.fr/EcoSante/DownLoad/OECDHealthData_FrequentlyRe questedData.xls OECD (2009): Pensions at a glance 2009. [online]. [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.apapr.ro/images/BIBLIOTECA/reformageneralitati/oecd%20at %20a%20glance%202009.pdf OECD (2009): Pensions at a glance 2009: Retirement-income systems in OECD countries. [online]. [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.oecdilibrary.org/docserver/download/fulltext/8109081e.pdf?expires=1336402201 &id=id&accname=guest&checksum=9F9B541A9D7DE58C388198FF905D05 0D OECD (2011), Pensions at a Glance 2011: Retirement-income Systems in OECD and G20 Countries, OECD Publishing. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1787/pension_glance-2011-en OECD (2011), Society at a Glance 2011: OECD Social Indicators, OECD Publishing. Dostupné z: 10.1787/soc_glance-2011-en


79

OECD. Statistics from A to Z. [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.oecd.org/document/0,3746,en_2649_201185_46462759_1_1_1_1, 00.html OECD. Taxing Wages. [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.oecd.org/document/52/0,3746,en_2649_34533_47423476_1_1_1_ 1,00.html RAJDL, J., JANŠTA, M. TÉMA PRO DVA - Podílové fondy jako alternativa penzijního spoření. Zlatá koruna [online]. 2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.info/clanky/57-13-podilove-fondy/27827-temapro-dva-podilove-fondy-jako-alternativa-penzijniho-sporeni Sociálna poisťovňa. Vzťah priemernej výšky vyplácaného starobného sólo dôchodku (k 31. 12.) a priemernej mesačnej mzdy v hospodárstve SR. [online]. 2012 [cit. 201204-18]. Dostupné z: http://www.socpoist.sk/vztah-priemernej-vyskyvyplacaneho-starobneho-solo-dochodku--k-3112--a-priemernej-mesacnejmzdy-v-hospodarstve-sr/3166s Soukromé penzijní systémy: Jejich role vzhledem k adekvátním a udržitelným penzím [online]. Brusel, 2010 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=4853&langId=cs SUŠANKA, F. Rusnok: Než příslibu důchodu od státu, věřte vlastním reálným úsporám. Naše peníze.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/rusnok-nez-prislibu-duchodu-od-statu-vertevlastnim-realnym-usporam-10214 Štatistický úrad Slovenskej republiky. Medziročný vývoj počtu pracujúcich (v tis.osôb) a miery zamestnanosti (v %) v krajoch. [online]. 2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=45991 Štatistický úrad Slovenskej republiky. Vývoj 2010 grafy. [online]. 2011 [cit. 201204-27]. Dostupné z: http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Demografia/Obyvatelstvo/gra fy_mapy/2010/vyvoj_2010_grafy.pdf Štatistický úrad Slovenskej republiky. Stredná dĺžka života v zdraví. [online]. 2011 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Demografia/Obyvatelstvo/tab ulky/zdr_roky_zivota/zdrave-roky-zivota-2010.pdf Trendmarketing.ihned.cz. Příležitosti, které se neopakují. [online]. 2005 [cit. 201204-29]. Dostupné z: ihned.cz/1--17041160-000000_save-91


80

United Nations, Department of Economic and Social Affairs. World Population Prospects. [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://esa.un.org/wpp/unpp/panel_indicators.htm Vláda České republiky. Důchodová reforma: mohlo by vás zajímat. [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/aktualne/duchodova-reforma-mohlo-by-vas-zajimat-83076/ VLKOVÁ, J. Důchodová reforma se možná nestihne, soudí zástupci fondů a úředníci. IDNES.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/duchodova-reforma-se-mozna-nestihne-dbs/penze.aspx?c=A120326_204436_ekonomika_ert VOSTATEK, J. Panevropský penzijní systém pro Česko. Vysoká škola finanční a správní [online]. 2010 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://m.vsfs.cz/zpravy/2010/file/Panevropsky_penzijni_system.pdf VOSTATEK, J. Velká marketingová hra o důchodovou reformu. Literární noviny [online]. 2010 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.literarninoviny.cz/domov/politika/2996-jaroslav-vostatekvelka-marketingova-hra-o-dchodovou-reformu Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Změny důchodových systémů ve vybraných zemích světa. [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/sites/File/prispevky/Zmeny_duchod_systemu_duben -2011.pdf Zlatá koruna. Penzijní fondy vítají druhý pilíř s výhradami, jeho zavedení nyní již nic nebrání. [online]. 2011 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.info/clanky/51-12-penzijni-pripojisteni/27314penzijni-fondy-vitaji-druhy-pilir-s-vyhradami-jeho-zavedeni-nyni-jiz-nicnebrani Zákony: Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření Zákon č. 43/2004 Z. z. o starobnom dôchodkovom sporení a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov

Udržitelnost druhého pilíře důchodového systému

Recommend Documents