UDĚLÁM NĚCO JINAK Milí farníci, po dlouhé době jsme pro vás v trochu rozšířeném složení redakční rady připravili další vydání Farních Listů, které opět začnou vycházet pravidelně každé dva měsíce. Záměrně jsme pro vydání vybrali první neděli postní. Stojíme totiž na začátku postní doby a možná ani moc nevíme, co si s ní počít. To v tom lepším případě. V tom horším nás třeba ani nenapadne, že by se postní doba měla nějak dotknout našeho života, případně sami před sebou předstíráme, že se nás postní doba vůbec „netýká“. A dál si žijeme v zaběhnutém stereotypu svého života, jako by tento kolotoč měl trvat věčně. A když něco tento náš stereotyp naruší, jsme z toho celí nesví. Dobře známe ten pocit, když „nestihnu oblíbený seriál“, „ještě sem dnes neměl kafe“, „co je nového na Facebooku“, „co když už v obchodě nebudou mít pečivo“, a tak dále a tak dále. Zkusme letošní postní dobu vzít jako příležitost z tohoto bludného nikdy nekončícího kruhu vystoupit. Nebo alespoň trošku povykročit. Jak na to? Udělám něco jinak. Zkusím najít ve svém denním programu jednu zbytečnou činnost a nahradit ji nějakou jinou, tentokrát užitečnou činností. Jak jednoduché. A zároveň jak obtížné. Věřím, že pokud se budeme snažit upřímně, s Boží pomocí se nám to podaří. Ostatně postní doba je dostatečně dlouhá na to, abychom to s Boží pomocí zvládli. Zároveň je však příliš krátká na to, abychom to odkládali na zítřek. A možná časem to naše „udělám něco jinak“ přeroste (pro technické typy upgraduje) do (vyššího levelu) „budu dělat něco jinak“. BH
DALI JSME DOHROMADY PASTORAČNÍ TÝM Na popud a pod dohledem otce Ondřeje se koncem loňského roku dával postupně dohromady „pastorační tým“ naší farnosti, jehož hlavním úkolem a náplní práce by byla koordinace a spolupráce při všech farních akcích, které nás čekají v letošním roce i v letech následujících. Několikrát byli v ohláškách vyzýváni všichni farníci, kteří by se do tohoto týmu rádi zapojili, aby se dostavili na setkání na faře, kterých bylo koncem loňského a začátkem letošního roku hned několik. Nakonec se do tohoto týmu zapojilo devět ochotných členů, jejichž prvním významným počinem a velkým úspěchem celé farnosti je sestavení farního kalendáře kulturních akcí na rok 2012, který je přílohou tohoto vydání Farních Listů. Členové nového pastoračního týmu tedy jsou: Otec Ondřej Marie Michalová Marta Langerová Ivana Machačová Petr Machač
František Mrázek Klára Mainclová Marie Kuchyňková Veronika Nováková Dagmar Popovská
Jména členů pastoračního týmu asi nikoho z vás nepřekvapila – jsou to lidé, kteří se velmi aktivně zapojují do života farnosti a nutno podotknout, že bez většiny z nich si chod farnosti snad už ani nedovedeme představit. Více či méně viditelně pečují o kostel, děti, nemocné, bohoslužby, účetnictví, výuku náboženství, kulturní akce apod. Abychom ale předešli případným nedorozuměním, musíme důrazně upozornit, že úkolem týmu není vlastníma rukama bez pomoci druhých pořádat všechny akce farnosti! Pastorační tým vznikl především proto, aby všichni farníci vždycky věděli, kdo ve farnosti za co zodpovídá a za kým mohou v případě potřeby jít. Členové týmu si rozdělili různé úkoly a budou se snažit zapojit do dění každého z vás. „Místní církev, farní rodina, by se měla společně setkávat při všedních, modlitebních, pracovních i společenských událostech (více či méně organizovaných 2
či oficiálních), sdílet se a podporovat v každodenních radostech i těžkostech, aby pak společně slavila největší tajemství Božího Syna – Eucharistii. Nedělní bohoslužba pro nás nesmí být pouze hodinovou záležitostí, jak se setkat s anonymními přísedícími. Má být vrcholným setkáním opravdové rodiny Božích dětí se svým nebeským Otcem.“ (J. Slabý). Aby to takto fungovalo i v naší farní rodině, to je nelehký úkol nejen pastoračního týmu, ale nás všech. Pastorační tým se bude pravidelně setkávat každé druhé úterý v měsíci po mši svaté na faře a samozřejmě zve do svých řad každého, komu není lhostejný život ve farnosti a kdo je ochoten obětovat trochu svého volného času. Přijďte se podívat, jsou to velice příjemná setkání… ☺ JT
JAK DLOUHO TRVÁ ČTYŘICETIDENNÍ PŮST? Vstupní modlitba první neděle postní má toto znění: „Všemohoucí Bože, Ty nám dáváš milost, abychom se čtyřicet dní připravovali na velikonoce; prosíme Tě, ať v postní době hlouběji pronikneme do tajemství Kristova vykupitelského díla a stále opravdověji z něho žijeme. Neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.“ Když si ale spočítáme dny od Popeleční středy (letos 22. února) do Bílé soboty (letos 7. dubna) včetně, najednou napočítáme 46 dní. Vysvětlení není až tak složité. Neděle nejsou chápány jako postní dny, a protože mezi Popeleční středou a Bílou sobotou je vždycky 6 nedělí (šestou neděli nazýváme „květná“), pak postní doba trvá 40 postních dní + 6 nedělí. BH
KŘÍŽOVÉ CESTY 2012 Jak známo, pobožnost křížové cesty se uctívá v katolické církvi od nepaměti a veškerá zastavení vypovídají na základě textů Písma svatého o čtrnácti útrpných zastaveních Krista těsně před jeho ukřižováním. Každé zastavení tak informuje o konkrétní bolesti, kterou Kristus podstoupil. Podstatu křesťanského života chápali věřící lidé vždy jako cestu následování života, příkladu a učení Ježíše Krista. Křesťanství má smysl jedině tehdy, když je chápáno jako vazba na svého zakladatele. V průběhu staletí se tak vytvořily modlitby, zpěvy, tradice, liturgie a pobožnosti, které se staly jakoby duchovním pilířem této vazby mezi člověkem a Bohem. Je možné, 3
že dnešnímu modernímu a kritickému člověku mnohé z těch forem zbožnosti již nic neříkají. Ano, i taková banální věc, jako je třeba oděv, jakkoliv je potřebný, se v průběhu existence člověka neustále měnil, vyvíjel, upravoval. Nikdo by si dnes neoblékl šaty, jaké se nosily třeba před dvěma staletími. Podobně je to i s formou modliteb a pobožností. Každý člověk je ve svém životě dřív nebo později konfrontován s utrpením, bolestí, smutkem nad ztrátou svých bližních, nebo vlastního zdraví, neštěstím, samotou... Moderní psychologie a medicína hledají neustále nové možnosti, nové léky, jak trpícímu člověku pomoci. Křesťan neignoruje výdobytky vědy, i on přijímá s vděčností všechny možnosti úlevy a nabídnutou pomocnou ruku, kterou mu v těžkých situacích společnost nabízí. Křesťan však odjakživa hledal a čerpal sílu také ve spojení s Bohem, v kterého věří. Kristus vzal na sebe kříž, utrpení a bolest, protože věřil v duchovní vítězství, v přerod utrpení na radost. V této dobrovolnosti se stal navždy vzorem pro nás. Proto si věřící lidé vždy připomínali to, co za nás podstoupil. Stojí za to, abychom i dnes obrátili svůj zrak a myšlenky a v tichu svého srdce se zamysleli nad tím, jak jeho křížová cesta souvisí právě s tou naší, s tou mou, po které JÁ musím jít. JT Udělejme si letos čas a učme se chápat Ježíšovo utrpení. Datum 26. 2. 4. 3. 11. 3. 18. 3.
Čas 15.00 15.00 15.00 15.00
Úmysl Za duše v očistci Za duchovní povolání Za rodiny a děti Za naši farnost
Kdo Členové živého růžence Mládenci a muži Ženy a dívky Děti a mládež
Kontaktní osoba K. Mainclová F. Mrázek M. Michalová V. Nováková
Pane, vidím zřetelně Tvou světlou postavu jdoucí s křížem před námi. Tvá cesta, tvůj čin k nám volá, křičí! A já dělám krok - já chci svůj kříž nést podle Tvého vzoru. Nejsou to jen prázdná slova? Opravdu jsem se rozhodl, že opustím vše staré a nechám Tě, abys ze mne udělal nového člověka? Opravdu Ti chci otevřít svou duši i mysl a nechat je naplnit Tvým Duchem, Tvou láskou? Pane, nedopusť, aby se pro nás Tvoje křížová cesta stala jen jedním z mnoha dramatických představení, po kterém nám možná přejede mráz po zádech, ale které v nás nezpůsobí žádnou změnu. Obrať naše srdce k sobě. Zůstaň s námi na naší křížové cestě! 4
PŘÍPRAVA NA BIŘMOVÁNÍ PRO DOSPĚLÉ Jak již bylo několikrát oznámeno v ohláškách, v září minulého roku otec biskup Vojtěch vyzval v pastýřském listu ty, kdo dosud nepřijali svátost biřmování, k jejímu přijetí. Tato výzva se týká především lidí středního a vyššího věku a také lidí, kteří jsou upoutáni na lůžko či mají jiné zdravotní problémy. Přihlásili se už první zájemci. Pokud tedy máte zájem o přijetí svátosti biřmování, nebo víte o někom nemocném, kdo tento zájem má, prosím, abyste se zapsali v sakristii nebo mne přímo kontaktovali. Podrobné informace o přípravách najdete také na krásných nových stránkách našeho Brněnského biskupství – www.biskupstvi.cz. Otec Ondřej
ZPRÁVY Z HODIN NÁBOŽENSTVÍ Letošní školní rok nám opět utíká jako voda. Děti si již ze školy přinesly pololetní vysvědčení. Také v hodinách náboženství si děti znalosti učiva neustále prohlubují. Proto jim všem patří pochvala. Jejich otázky a odpovědi na otázky jsou důkazem, jak moc je Bůh v Nejsvětější Trojici i ostatní Svatí oslovují. Nejvíce si museli nové poznatky o tajemství Boha osvojit prvňáčci. Mnohé je pro ně úplně nové, ale některé vědomosti mají už ze svých rodin. Nejvíce se zajímali o vánoční radosti narození Ježíška. Rádi se přes celé svátky přicházeli poklonit spolu s pastýři narozenému Ježíši v Betlémě našeho kostela. Přidaly se k nim i děti z mateřské školy, kteří přichází do kostela jako Tři králové, poklonit se Svaté rodině a zazpívat koledy již po několik let. Už se to stává krásnou tradicí. Třeťáčci se pilně připravují k prvnímu svatému přijímání. Učiva je dost, ale věříme, že touha po svátostném Kristu je přivede zdárně k cíli. Co jim přát? Vzájemnou MK podporu i podporu rodičů doprovázenou modlitbami celé farnosti. 5
VEŘEJNÁ SBÍRKA POKRAČUJE Protože se nám ještě nepodařilo sehnat potřebnou sumu na výměnu celé střešní krytiny, začalo se prozatím s kritickou částí nad presbytářem. Prosíme vás všechny, kteří byste ještě chtěli a mohli přispět na opravy, abyste tak učinili prostřednictvím účelově zřízeného účtu u České spořitelny číslo 2287437339/0800.
STATISTIKA FARNÍCH WEBOVÝCH STRÁNEK ZA ROK 2011 Pravidelné návštěvníky našich farních webových stránek by možná zajímalo, jak to vypadalo v loňském roce s návštěvností našeho webu, zdali mají naše stránky nějaký význam. Nové stránky nám pomohla v roce 2010 vytvořit a v roce 2011 zrekonstruovat firma Graweb z Hustopečí, která nám zasílá i pravidelné měsíční výkazy o počtu návštěvníků, odkud jsou, co je nejvíce zajímá, jakou dobu na webu stráví apod. Z těchto výpisů vyplývá, že naše stránky zaznamenají okolo 1 100 návštěv z cca 600 různých IP adres. To znamená, že se na web přihlašuje každý měsíc 600 různých počítačů, z nichž někteří opakovaně. Měsíčně je zobrazeno průměrně 3 500 našich stránek, to znamená, že návštěvníci si při jedné návštěvě prohlédnou více stránek našeho webu. Průměrná doba strávená na webu při jedné návštěvě je zhruba 5 minut. Nejvíce navštěvovanými stránkami byly v loňském roce Ohlášky na tento týden, Videogalerie, Fotogalerie a Kniha návštěv. Za loňský rok se nejvyhledávanějším slovem na našem webu stala celkem pochopitelně „oprava kostela“ a „veřejná sbírka“. A jak se na naše stránky návštěvníci dostali? Přímo se na web přihlašuje okolo 25 % návštěvníků. Dalších 30 % si naši farnost našlo přes vyhledávač Google, 20% návštěvníků nás našlo přes stránky Obce Bořetice, 5 % přes sociální síť Facebook (kde má naše farnost také svůj profil), a zbytek jsou další zdroje, např. Seznam, Centrum apod. Možná vás překvapí, že i když drtivá většina návštěvníků je z České republiky, pravidelně se na náš web dívá i okolo 70 návštěvníků ze zahraničí – nejčastěji ze Slovenska, Německa, USA a Velké Británie. Občas k nám někdo „zabloudí“ i z velmi dalekých koutů země – Brazílie, Japonsko, Nový Zéland 6
apod. A jedna perlička – pravidelně každý měsíc naše stránky navštěvuje i nějaká spřízněná duše z Dánska, která na našem webu při každé návštěvě vydrží asi čtvrt hodiny. Co tam tak dlouho dělá, to je otázka… ☺ 1400 1200 1000 800 600
IP adres Návštěv
400 200 0
A co s webem plánujeme v tomto roce? Především doplníme titulní stránku o kalendář akcí, kde během chviličky zjistíte, které farní akce nás aktuálně čekají. A velkou novinkou, na které jsme již začali pilně pracovat, bude interaktivní panel „Prosím o modlitbu“ (také na úvodní stránce), kam bude moci každý z návštěvníků zapsat a poprosit o modlitbu na různé úmysly – ať už s uvedením jména či anonymě. Každý, kdo stránky navštíví, ihned uvidí, za co je třeba se modlit, co nosí na srdci naši farníci. Zkusíme takto vytvořit jakési modlitební společenství přes internet (aneb při pastoraci a evangelizaci je potřeba umět využívat moderní média). Všechny tyto novinky by měli být hotové do konce prvního pololetí. Budiž tato velmi stručná statistika za loňský rok lákadlem pro ty z vás, kteří se na náš web ještě nepodívali. I když stránky navštěvuje hodně cizinců, jsou přece jenom v první řadě určeny vám – farníkům. Protože web pravidelně každý týden aktualizujeme, zaručujeme vám, že na nich vždy najdete všechny důležité i užitečné informace. WWW.BORETICE-FARNOST.CZ. Váš webmaster
SEDM SLOV Z KŘÍŽE V rámci přípravy na velikonoční svátky, především pak na Velký pátek, který v letošním roce oslavíme opět ve společenství všech tří našich farností v našem kostelíku sv. Anny, jsme pro všechny farníky připravili speciální modlitební brožurku, která vás provede Svatým týdnem a uvede vás 7
do adorace a pobožnosti křížové cesty při Velkopátečních obřadech. Na každý den Svatého týdne budeme mít připravený úryvek z Písma Svatého, krátké zamyšlení a žalm. Obzvláště se v nich zaměříme na sedm posledních vět, které Pán Ježíš před svou smrtí pronesl z kříže – schválně, milí farníci, vybavíte si, které věty to vlastně byly? Musejí pro nás být obrovský význam, když Pán Ježíš v sobě při vší bolesti nalezl dostatek sil, aby nám je zanechal. Všechny texty budou použity při křížové cestě na Velký pátek. Část z nich se budeme modlit společně, žalmy budeme společně zpívat, zamyšlení budeme mít všichni před sebou, abychom mohli vnímat, co každé slovo znamená právě pro mě. Účelem této brožurky je snaha o aktivní zapojení nás všech do velikonočních modliteb. Velkopáteční křížová cesta má být společnou modlitbou všech věřících, nikoliv jen vybrané skupinky, která pobožnost připraví. Brožurka s názvem Sedm slov z kříže bude od Květně neděle připravena k rozebrání na stolku uprostřed kostela ve všech třech farnostech. Otec Ondřej vás na to ještě včas upozorní v ohláškách. Pořad bohoslužeb Svatého týdne je následující: Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Neděle vzkříšení
Kobylí Bořetice Vrbice Bořetice
18.00 18.00 19.00 8.00
Kostel sv. Jiří Kostel sv. Anny Kostel sv. Jiljí Kostel sv. Anny
CHCEME SE ZAPOJIT DO NOCI KOSTELŮ (?) Jak možná někteří z vás ví, Česká biskupská konference pořádá již několikátým rokem celostátní akci Noc kostelů, která si ve všech městech i obcích získává čím dál větší oblibu. Spočívá v pozvání všech lidí dobré vůle ke společnému setkání. Je nabídkou zakotvené křesťanské spirituality, modlitby a sdílení. Noc kostelů nabízí možnost nezávazného přiblížení se a setkání s křesťanstvím. Je to noc plná lehkosti a nenucenosti 8
a zároveň citlivosti a hloubky. Rozmanitost nabídky poskytuje mnoho možností, jak citlivě přiblížit křesťanství, církev, víru – a každý si může sám zvolit, do jaké míry se přiblíží. Smyslem je oslovit, nabízet, ale nevnucovat, a tímto způsobem zprostředkovat návštěvníkům pozitivní zkušenost v souvislosti s církví. V atmosféře, kterou Noc kostelů vytváří, mají návštěvníci možnost setkat se s křesťanstvím prostřednictvím rozhovoru, hudby, umění a zážitku. Letošní Noc kostelů proběhne v pátek 1. 6. 2012 a možná by mohlo být zajímavé uspořádat ho i v našem kostelíku, který má návštěvníkům jistě co nabídnout. Proto tuto myšlenku zveřejňujeme už v těchto listech a byli bychom vděční za vaše názory a nápady. Pokud se totiž do Noci kostelů zapojíme, bude potřeba hodně obětavých rukou, které by pomohly s realizací. Program Noci kostelů si každá farnost stanovuje sama. Většinou tato noc startuje úderem 18. hodiny, kdy se po celé zemi rozezní zvony zapojených kostelů. Během noci probíhají noční prohlídky kostelů a věže, koncerty, výstavy, adorace, pohoštění a besedy apod. V naší farnosti by Noc kostelů mohla být obohacena o přednášky a setkání na faře. Vše ovšem záleží na ochotě každého z nás. Pastorační tým se tohoto úkolu rád zhostí, ale potřebuje pomoc a podporu celé farnosti. Odpovědnou osobou za Noc kostelů je Veronika Nováková, která vám ráda poskytne bližší informace. Předběžná představa našeho programu by mohla být: Čas 17.00 18.00 18.10
18.30 20.00 21.30 23.00 24.00
Co Mše svatá Rozeznění zvonů Prohlídka věže, půdy a kostela
Kde Kostelík
Poznámka
Kostel, věž, půda
V kostele nástěnky a promítací plátna s obrázky ze života naší farnosti
Výstava starodávných ornátů a knih na faře Táborák a grilování Hry a výtvarné aktivity pro děti
Fara
Beseda Přednáška Koncert Adorace se zpěvy Půlnoční požehnání otce Ondřeje
Obřadní síň Obřadní síň Kostel Kostel Kostel
Před farou Park u kostela
Připraví Deo Gratias Ukončení oficiálního programu 9
POSLEDNÍ MECHECHE A POSTNÍ DENÍČEK PRO DĚTI V úterý 21. 2. jsme na faře a při dětské mši svaté s našimi dětmi oslavili konec liturgického mezidobí a zahájili pečlivé přípravy na nadcházející postní dobu. Hned po příchodu na faru se děti naučili naše postní motto: „Otevřete svoje srdce, sbalte, co je potřebné, putujeme za Ježíšem, najdem tělo vzkříšené.“ A podle návodu tohoto motta jsme si také připravili vše potřebné na naši postní cestu – děti si vyrobili postní baťůžky, do kterých budou po celou postní dobu sbírat dobré skutky a úspěchy svých předsevzetí. Navíc každý poutníček dostal svůj vlastní cestovní deníček, do kterého bude podrobně zapisovat své denní „úspěchy“ – kolikrát se mu podařilo pomodlit, komu udělal radost, zda byl na mši svaté nebo na křížové cestě, jestli so dokázal pro Pána Ježíše něco odepřít apod. A jako bonus (pro ty nejvytrvalejší cestovatele) děti dostali krásnou pokladničku na Postní almužnu, do které děti mohou sbírat ušetřené penízky, např. za čokoládu, kterou si odepřeli. Vybrané penízky pak mohou děti se svými rodiči zaslat na účet Charity, která tuto „sbírku“ už několikátým rokem vyhlašuje. No, a abychom se na ten dlouhý půst dobře připravili, čekala na všechny děti po mši svaté ještě pořádná večeře na faře – nechali jsme si dovézt vynikající pizzu. Lépe řečeno – spoustu pizz! A všechny jsme řádně spořádali. Přece jenom s plným žaludkem se ten středeční půst lépe zvládne… ☺ A vy, rodičové a babičky, nezapomeňte kontrolovat záznamy svých ratolestí a pomozte jim s náročnou poutí! JT
10
SETKÁNÍ SENIORŮ A NEMOCNÝCH S OTCEM ONDŘEJEM V sobotu 11. 2. 2012 jsem se dozvěděla, že na faře bude setkání seniorů a nemocných s otcem Ondřejem. A Verča nás poprosila, jestli by jsme ji tam nechtěli pomoct to tam nachystat. Tak jsme ji pomohly sice jenom já (Marie Langerová) a Kristýna Novotná, ale stačilo to. V poledne jsme se sešly a začaly jsme tím, že jsme nachystaly jednohubky. Potom jsme utřely stůl, nachystaly modlitbu, hrníčky s podšálkem, cukr a lžičky. Pak jsme čekaly na první návštěvníky. Když přišla první babička tak jsme ji posadily ke stolu, udělaly jsme jí kafíčko a vyfotily jsme ji. Potom jsme čekaly na další babičku. Ta přišla za chviličku. Nakonec tam přišly jenom 3 babičky, a to nám bylo strašně líto. Ale potom přišel otec Ondřej. Jak už jsme tam všichni byli, začali jsme tím, že jsme si zazpívali z kancionálu. Jak jsme dozpívali, tak jsme se pomodlili litanii k Panně Marii Lurdské. Potom už pan farář musel odejít. A my jsme se pomodlily celý růženec. Jak jsme se domodlily, tak jsme se rozloučily, uklidily jsme ze stolu a šly jsme domů. Pokud se příští rok uskuteční tato akce zase, doufám, že se sejdeme ve větším počtu! Byla to nádherná sobota s Pánem Ježíšem!!! Maruška Langerová
NÁVŠTĚVA U NEMOCNÉ OSOBY V hodině náboženství jsme si povídali o dni nemocných, který jsme slavili 11. 2. 2012. Paní katechetka Kuchyňková nás překvapila tím, že jsme pozváni k paní Anně Chrástkové, která se nemohla zúčastnit setkání seniorů a nemocných s otcem Ondřejem na faře. Tak jsme se oblékli a vyrazili jsme. Jak jsme tam dorazili, tak nás paní Chrástková přivítala a usadila. Potom jsme jí zahráli divadlo s biblickými figurkami, které přinesla paní katechetka. Hráli jsme příběh o uvedení Páně do chrámu (Lk 2, 21-40). Na závěr jsme se společně pomodlili. Paní Chrástková byla velmi ráda, že jsme její pozvání 11
přijali, pěkně nám poděkovala a za odměnu nám dala čokoládu. Rozloučili jsme se a šli jsme domů. Mám z toho moc dobrý pocit. Maruška Langerová
SOUTĚŽ NAŠE VÁNOCE ZNÁ VÍTĚZE V sobotu 24. 12. při půlnoční mši svaté otec Ondřej slavnostně vyhlásil a odměnil tři nejlepší výtvory dětí soutěže Naše Vánoce. Úkolem dětí a rodičů bylo během adventní doby jakýmkoliv výtvarným způsobem ztvárnit, jak to u nich doma vypadá na Štědrý den. Na naši faru odevzdávaly děti opravdové skvosty, a tak bylo velmi těžké vybrat ty nejlepší. Nakonec nás ovšem nejvíce zaujaly tři krásné koláže. A toto jsou výsledky: 1. místo: Kačenka Folerová 2. místo: Adélka Folerová 3. místo: Filípek Švásta (pozn. Vánoce u Folerů byly letos asi velmi štědré ☺) Bohužel rodiče nám práce odnesli domů dřív, než jsme je stačili zdokumentovat, takže kdo nebyl při prezentaci a vyhlašování výsledků na půlnoční mši, ten se už asi nikdy nedozví, jak výtvory vypadaly... Ale věřte nám, že byly nádherné a především u sestřiček Folerových dokonce ve 3D provedení... :-) Co bylo v krabicích, které vítězové dostali, to vám už ale budou muset svěřit oni sami... JT
BETLÉMSKÉ SVĚTLO AŽ DO DOMU V sobotu 17. 12. vyrazila naše farníčata spolu s tříčlennou posádkou sboru dobrovolných hasičů Bořetice do Zaječí pro symbol Vánoc – Betlémské světlo. A byla to jízda! :-) Sešli jsme se za mrazivého rána u hasičky, kde jsme sbalili vše potřabné pro naši misi - svíce, lucerny, podsedáky a tatranky. :-) Hasiči ve složení Pája, Padoš a Johny nám dělali důstojný předvoj. Rozvoz Betlémského světla po celé České republice tradičně zajišťují skauti, kteří jej rozváží vlaky. Nás v Zaječí přivítali hned tři z nich a s trošku trpkým úsměvem se nám svěřili, že 12
na trase Brno–Břeclav jsme byli první, kdo si pro světlo přišel... Plamínek z Betléma jsme ihned schovali do hasičského auta a zapálili všechny lucerny (co kdyby nám světlo zhaslo). S nadšením jsme vyrazili na cestu domů. Spěchající auta, která nás předjížděla, asi jen těžko mohla tušit, jak vzácný náklad vezeme. V Bořeticích jsme projeli všechny ulice a uličky a všem zájemcům jsme odpalovaji jejich svíce. To bylo radosti na starém bělidle. :-) Na konci naší trasy jsme lucernu s Betlémským světlem odevzdali do rukou svaté Anny v našem kostelíku. Při nedělní mši svaté jej děti přinesly v obětním průvodu a kdo zaspal rozvážení po obci, mohl si svíčku odpálit u bočního oltáře, kde světlo zůstane hořet až do Štědrého dne. Na závěr (i když v první řadě) moc moc děkujeme hasičům Pájovi, Jirkovi a Honzovi za pomoc a nadšení, s jakým se do rozvozu pustili, a Danielce, Davídkovi a Elišce, kteří JT nám pomohli světlo přivézt.
JAK POKRAČUJÍ OPRAVY V týdnu do 3. 12. 2011 na našem kostele položili pokrývači poslední hřebenáče, čímž je oprava pro letošní rok ukončena. Podařilo se nám udělat trošku větší část střechy, než jsme původně plánovali. Z pohledu pracnosti to byla část nejsložitější – nad presbytářem se totiž nacházely téměř všechny poškozené trámy, které bylo nutno vyřezat a nahradit novými. Firma pana Kociána odvedla pěknou práci, což je potvrzeno i naprostou spokojeností památkového dozoru. Zbytek opravy bychom chtěli realizovat příští rok. Všechno bude záviset na tom, kolik se nám podaří získat peněz. Letos budou práce proplaceny z vašich darů a příspěvků do kostelních sbírek, dále pak z příspěvku Ministerstva kultury 250 tisíc a Jihomoravského kraje 160 tisíc korun. Celková cena je 645 tisíc korun. Na letošní rok počítáme s penězi z veřejné sbírky, kterou uspořádala obec a která je pořád otevřená a je možné do ní přispívat. Zbytek budeme opět shánět všude, kde to bude možné. Děkujeme všem štědrým dárcům a dále všem obětavým farníkům, MM kteří se bez nároku na odměnu na realizaci opravy podíleli.
13
POUŤ SENIORŮ 2011 Ve středu 29.6., na svátek svatých Petra a Pavla, se naše babičky a dědečci vydali na svoji další pouť s otcem Ondřejem. Společně se vydali do Znojma, Hlubokých Mašůvek, Tasovic a Mikulova. Celá pouť začala v 7.00 ráno, kdy nás po našich třech farnostech posbíral náš věrný dopravce, pan Jiří Otáhal z Kobylí. Tak tak jsme se vešli do autobusu – reálně hrozilo, že otec Ondřej stráví cestu ve stoje u zadního východu. :-) První zastávka nás čekala v chrámu sv. Mikuláše ve Znojmě. Tady nás přivítal Mons. Jindřich Bartoš, který pro nás spolu s otcem Ondřejem sloužil ranní mši svatou. Po mši nás čekala prohlídka celého kostela, vyhlídka na hradbách a návštěva místní fary, kde ještě před svým příchodem do našich farností sloužil náš otec Ondřej. Přes město jsme se potom vydali do dalšího kostela – kapucínského. Nutno poznamenat, že kromě překrásné výzdoby kostela, kapucínské hrobky a přilehlého kláštera naše babičky velmi zaujala především nízká cena česneku, který se prodával na tržišti před kostelem. Některé se touto výhodnou nabídkou nechaly zlákat a pořídili si zásoby na léto. :-) Krásné překvapení si pro nás v poledne připravil pan Karlík, majitel hospody U Karla kousek od kostela sv. Mikuláše, kde jsme měli naplánovaný oběd. Původně skromný oběd se totiž proměnil na bohaté posvícení o několika chodech – vynikající zeleninová polévka, hranolky, brambory, pečená kuřata či pečínka, salát, kávička a sladký dezert vyrazili našim babičkám dech. Vše podávané s úsměvem samotného pana Karla a jeho dcer. Pokud někdy vyrazíte do Znojma, určitě tuto úžasnou hospůdku navštivte – nebudete litovat. Pěkně napapkaní jsme se vydali vstříc dalšímu poutnímu místu – Hlubokým Mašůvkám. Prohlédli jsme si místní kostelík, pomodlili se litanie k Panně Marii za naše rodiny a farnosti, prošli jsme si místní poutní areál s jeskyní Panny Marie Lurdské a do PET lahví jsme si napustili vodu z místního pramene. Vodu nám statečně pumpovali naši dva silní muži – pan Vajbar z Kobylí a náš Jiří Kuchyňka. Po cestě do Tasovic jsme si přečetli životopis 14
Klementa Maria Hofbauera – světce, který se právě v Tasovicích narodil. V Klementinu nás přivítal otec Tomasz Waściński, CSsR, který nám o životě svatého Klementa povyprávěl znova a to takovým způsobem, že na něj dlouho nezapomeneme. :-) Tento polský kněz měl totiž podobnou vyřídilku jako náš otec Ondřej a díky jeho podání pro nás život svatého Klementa dostal úplně nový význam... :-) Však se naše babičky ještě po cestě do Mikulova smály a rozebíraly každé jeho slovo. V Mikulově na naše babičky čekalo už "jen" malé překvapení za úspěšně zvládnutý den – slavnostní přípitek, degustace místních vín a posezení nad kafíčkem a sladkým dortíkem v Hotelu Zámeček. Domů jsme přijeli unavení, ale nadmíru spokojení. Cestou ještě babičky stihli vyjmenovat asi 150 poutních míst, která musíme navštívit příště, tak se necháme překvapit, jak to nakonec všechno dopadne... JT
JAK JSME ZAHÁJILI ŠKOLNÍ ROK V úterý 6. 9. jsme s našimi nejmenšími farníčaty zahájili novou „sezonu" farního spolča a dětských mší. A že to bylo, panečku, parádní zahájení... :-) Hlavní slovo tentokrát neměl otec Ondřej, jak bychom čekali, ale překvapivě náš novopečený jáhen František. Přišel za námi už na faru, kde jsme se s dětmi sešli v 16.00 a hned nás řádně zaúkoloval. S dětmi jsme si měli na faře vyrobit škrabošky, přes které nebudeme nic vidět. Žádné jiné vysvětlení jsme k tomuto úkolu nedostali, takže děti zvědavě zkoušely tipovat, na co tyto nezvyklé pomůcky budou při mši svaté potřebovat... Přede mší svatou nás ještě navštívil sám otec Ondřej, aby nás vyzkoušel, jak jsme si na zahajovací mši nacvičili zpěvy. A drezúra to byla pořádná! Až při Františkově kázání jsme se dozvěděli, na co jsme vlastně ony záhadné škrabošky vyráběli. V Evangeliu jsme si totiž přečetli o tom, jak Pán Ježíš uzdravoval nemocné – chromé, slepé atd. A o tom, jaký je to pocit, být slepý a najednou být uzdravený, se mohly naše děti přesvědčit díky škraboškám 15
na vlastní kůži. František děti rozdělil do dvojic - jeden z dvojice měl na očích škrabošku a druhý ho vedl do presbytáře, kde byly připravené obrázky. Jakmile „slepý" obrázek našel, druhý z dvojice mu mohl sundat škrabošku. Zážitek to byl pro dítka veliký a nadšeně ostatním farníkům vylíčili své dojmy z „uzdravení. Zbytek mše svaté už probíhal celkem standardně – zpěvy, přímluvy, společná modlitba Otče náš u oltáře a závěrečné předání nového Hodňáska, kterého tentokrát získal Milánek Húdek. Prosíme všechny rodiče, aby svým ratolestem upravili program tak, aby se děti mohly pravidelně dětských mší svatých účastnit – cílem těchto dětských mší svatých je liturgii co nejvíce přiblížit těm nejmenším a přístupnou formou je vtáhnout do dění v kostele i ve farnosti. Děti jsou velmi důležitými členy farního společenství, ba co víc – jsou jeho budoucností! Říká se: Kde v kostele nepláčí děti, budou jednou plakat babičky... Takže, děcka, skončilo prázdninové leháro – každé úterý v 16.00 sraz na faře! :-) JT
DEN BIBLE V PLNÉ PARÁDĚ V neděli 13. 11. jsme v našem farním společenství prožívali den Písma svatého, který nám měl připomenout, že skrze Písmo svaté se člověk zvláštním způsobem setkává a komunikuje se svým Bohem. A že se nám to povedlo! :-) Celý den začal v 8.00, kdy se naše farníčata sešla v kostele, aby po náročných týdenních přípravách vedla modlitbu růžence. A nebyla to tak úplně obyčejná modlitba – starší farníčata předříkavala modlitby a ta mladší nám jednotlivá růžencová tajemství dramaticky ztvárnila. Všichni pak jednotlivá tajemství prokládaly slokami písničky z připravovaného CD našich dětí, takže celá farnost měla možnost poslechnout si malou ukázku. Po příchodu do kostela každý farník obdržel ručně vyrobenou záložku do Bible s veršíkem k povzbuzení, které připravila paní katechetka Marie Kuchyňková. Při mši svaté, kterou tentokrát celebroval otec Jaromír Smejkal, pak děti dostaly ještě jeden úkol – přiblížit Bibli, její obsah a vznik zbytku farnosti. Úkol to nebyl snadný, ale jak se můžete přesvědčit z krátkého videa ze zkoušek, tak děti se toho zhostily s vervou a odhodláním. Po mši svaté si všichni farníci mohli zakoupit nejrůznější druhy a překlady Písma Svatého na takovém malém „biblickém jarmarku". V 15.00 hodin se starší farníci sešli opět v kostele na tzv. 16
biblickou hodinu, kterou vedl P. Pavel Konzbul, spirituál Biskupského gymnázia v Brně. No, a protože se biblická hodina velmi osvědčila, není vyloučeno, že tyto hodiny budou probíhat i nadále každý měsíc pod vedením našeho jáhna Františka. O tom se ale dozvíte víc v ohláškách. Závěrem snad jen jedno velké poděkování pastoračnímu týmu za přípravu celého dne, otcům Smejkalovi a Konzbulovi za jejich společenství a především pak našim dětem, které obětavě připravovaly modlitby a scénky. Však odměna je neminula, nebojte... :-) JT
TOTUS TUUS NÁS NADCHNUL! Ve čtvrtek 22. 9. se několik našich farníčat vydalo do Starého Města u Uherského Hradiště na prohlídku speciálního vlaku Jana Pavla II. Paráda... :-) Po zkrácené výuce ve škole (což naše cestovatelky velmi ocenily) jsme sedly do naší bořetické lokálky a nechaly se odvézt na místo činu. Asi dvouhodinovou cestu jsme si krátily především máváním na pány výpravčí, kteří z toho měli ohromnou radost. A samozřejmě i hrou Kufr, který jsme si prozřetelně přibalily do baťůžku. Vláček Jana Pavla II. vypadal opravdu krásně. Žlutá barva zářila po celém nádraží a lákala pohledy zvědavých cestujících. Jen málokdo odolal a nešel se podívat blíž. Kolem celého vlaku byly postaveny informační panely o životě a myšlenkách tohoto významného papeže. Sympatický polský průvodčí nás celým vláčkem provedl, rozdal nám časopisy a letáčky a dokonce nám dovolil posadit se do „pilotní" kabiny a zatroubit si! Prohlédly jsme si spousty fotek a dokumentárních filmů, poseděly v extrémně pohodlných sedačkách a napsaly pár vzkazů do jízdní knihy. Celý den jsme pak zakončily v cukrárně v Hodoníně. JT
ZASE TO NAŠE BONGO... Už třetím rokem pravidelně dvakrát do roka vyráží naše farníčata na celodenní výlet do zábavního parku Bongo v Brně. I tentokrát to byla jízda... Prolízačky, tobogány, trampolíny, koloběžky, balonky, horolezecké stěny a nově i extrémní skluzavka nám daly pořádně zabrat. 17
Děti opět prokázaly ohromnou výdrž a dokázaly na atrakcích řádit celý den. Tentokrát se naše výprava dokonce obešla i bez zranění a úrazů! :-) Vrátili jsme se totálně unavení, ale jak řekly děti: „Příště jedeme zas!" JT
SVÁTEK NAŠICH BABIČEK A DĚDEČKŮ V sobotu 1. 10. proběhl Mezinárodní den seniorů. V naší farnosti jsme tento svátek našich babiček a dědečků oslavili v neděli 2. 10. při mši svaté... Naše farníčata si pro babičky a dědečky připravila speciální básničku, přáníčko a kytičky. Po mši svaté jsme se sešli před kostelem, kde jsme si společně připili na jejich zdraví. To bylo na starém bělidle zase jednou veselo... :-) Stáří je etapou života, která čeká každého z nás, proto bychom ji neměli ignorovat. Nezapomínejme na to, že je to etapa aktivního přístupu k životu. V České republice jsou více jak tři miliony osob nad 55 let věku. Více o dni seniorů na www.svateksenioru.cz. Nezapomínejme na naše seniory nejen v tento svátek, ale každý den. Zastavte na chvilku vír pracovních starostí všedního života a vzpomeňte si na své blízké, na své rodiče, prarodiče. Navštivte je, vezměte s sebou malý dárek, i drobná pozornost jistě přinese velké potěšení. Vezměte svou babičku třeba do divadla, dědečkovi se určitě bude líbit dechovka, zkrátka připravíte jim den, na který budou dlouho rádi vzpomínat. JT
MISIJNÍ JARMARK 2011
18
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2012
Na tomto místě, v naší nové rubrice, bychom vás chtěli pravidelně upozorňovat na internetové (webové) stránky, které určitě stojí za to navštívit. A protože dnes s touto rubrikou začínáme, tak dnešní nabídka je zcela exkluzivní a luxusní. Ano – tipujete správně! Jsou to stránky naší bořetické farnosti
www.boretice-farnost.cz Na těchto stránkách najdete naprosto všechno o naší farnosti a k tomu ještě něco navíc. Tak neváhejte a pořádně se těmito našimi skvělými webovkami proklikejte. Najdete tam spoustu věcí, které se nedají ve Farních Listech otisknout – především fotky a videa. A kdybyste náhodou nevěděli, kdo za tím stojí, tak zkuste hádat. Děkujeme, Verunko ;-) BH
Všimli jste si krásných vitráží v oknech našeho kostelíka? Nebo soch vzadu pod kůrem či na zdi u varhan? Chodíme kolem nich tak často, že už je ani nevnímáme. A víte vlastně, koho tyto vitráže a sochy zobrazují? V další nové rubrice vás seznámíme se životy světic a světců, jejichž sochy či obrazy 19
zdobí náš kostelík. Není jich zrovna málo, takže na dva roky dopředu máme o čem psát… ☺ Dnes se seznámíme se životem krásné dámy, jejíž maličké sochy pod kůrem vedle zpovědnice si možná někteří z vás ani nevšimli…
SVATÁ BARBORA Svatá Barbora (Barbora z Nikomédie), panna a mučednice, patří ke 14 svatým patronům, jež lidé vzývali v nejtěžších chvílích, např. při morových epidemiích. Podle legendy byla krásnou dcerou bohatého kupce Dioscura, žila na počátku 3. století v Nikomédii (Malá Asie – dnešní Turecko). Otec Barbory byl velký nepřítel křesťanů. Barbořina matka zemřela velmi brzy a otec dceru vychovával v helenistickém duchu. Měl v úmyslu chránit ji před vlivy „špatného" světa a nápadníky, a tak ji zavřel do věže, kterou postavil vedle jejich domu a luxusně vybavil. Přesto jeden ze sloužících (tajný křesťan) obrátil Barboru na víru. Když se o tom otec dozvěděl, chtěl, aby se dcera víry zřekla, ale když odmítla, ze vzteku jí uťal hlavu mečem. V té chvíli vyšlehl z jasného nebe blesk a otce na místě usmrtil. Podle jiné legendy Barbora utekla, když se jí otec pokusil zabít. Otec jí však díky proradnému pastýři našel a předal soudci. Pastýři se v tu chvíli proměnily ovce v kobylky. I přes velké mučení se Barbora své víry nevzdala. Jejímu mučení byla přítomna žena jménem Julie, která pak soudci také přiznala svou křesťanskou víru, a když domluvila, všechny rány z mučení se Barboře zázrakem zhojily. Soudce je nechal mučit ještě ukrutněji, ale bezvýsledně, načež nechal Barboře useknout prsty. Nakonec (v tom se legendy shodují) otec sám dceru sťal mečem, za což ho zabil blesk seslaný z nebe. Postava svaté Barbory a její život nejsou historicky zdokumentovány. Příběh panny mučednice pochází pravděpodobně až ze 7. století, přesto se zrazená dívka připojila k nejuctívanějším světcům, což dokládají stovky kostelů a kaplí jí zasvěcených či nesoucích její jméno. Byly jí také zasvěceny mnohé 20
kostelní zvony. Svatá Barbora je patronkou mnoha řemesel a povolání, z nichž nejvýznamnější jsou horníci, jež jí zasvětili mnoho kostelů, kaplí a oltářů (nejvýznamnější u nás je chrám sv. Barbory v Kutné Hoře – městě stříbrných dolů), a pořádali na její svátek okázalá procesí. V dolech horníci nechávali tento den hořet ve štolách přes noc kahany na ochranu před smrtí a úrazy. Dále se stala ochránkyní všech, kteří mají co do činění se střelným prachem a zbraněmi a její podoba je často vyryta na hlavních děl a zobrazována na praporcích. Na španělských a francouzských lodích se její obraz věšel nade dveře komor se střelným prachem a municí. Se jménem svaté Barbory se nám nejčastěji vybaví jeden předvánoční zvyk – větvičky barborek. Dříve bývalo zvykem řezat větviček více a na každou pověsit jména chlapců, jež dívce byli sympatičtí. Věřilo se, že se stane nevěstou chlapce, jehož jméno je na první rozkvetlé větvičce. Další variantou „barborek" byla pověra, že kolikátý den „barborka" vykvete, v tolikátém měsíci potká dívku štěstí. Kvítek z barborky ukrytý za šněrovačkou měl přivábit chlapce, kterého dívka nosila v srdci. Na Šumavě věřili lidé, že mohou rozpoznat čarodějnice pomocí kvetoucí větvičky, jež vzali s sebou na půlnoční (čarodějnice se prý obvykle stavěly zády k oltáři). Jiná pověra praví, že dívce, jež není čistou pannou, větvičky nevykvetou, proto dívky větvičky schovávaly ve svých komůrkách. V ikonografii je vyobrazována s křížem, pavím pérem, mečem (symbol jejího mučednictví) nebo jako držící kalich s hostií (symbol svátosti oltářní, již jí před popravou přinesl anděl). Také bývá představována s věží či její miniaturou, kterou držívá v ruce. Svůj svátek slaví 4. prosince. Mezi známé ctitele svaté Barbory patřil sv. Řehoř I. Veliký či sv. Stanislav Kostka. vira.cz
OD KVĚTNÉ NEDĚLE DO VELIKONOC Svatý neboli Pašijový týden je velice významné období křesťanského liturgického roku, ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (Nedělí Vzkříšení). Vrcholem a středem křesťanské liturgie je „slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně". Toto třídení začíná večerní eucharistií na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli. Svátek Velikonoc je tedy tvořen Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Velikonoční nocí a Nedělí zmrtvýchvstání. Mnohdy se bohužel 21
pozornost v těchto dnech soustředí především na Ježíšovo utrpení a smrt a oslava vzkříšení se dostává do pozadí. Velký pátek a Velikonoční noc jsou ale dvě stránky téže skutečnosti: bez smrti není zmrtvýchvstání, smrt je jen bránou do slávy. Proto tvoří tyto svaté dny ve skutečnosti den jediný. KVĚTNÁ NEDĚLE Šestá neděle postní má v římském misále název: „Květná neděle o utrpení Páně". Tímto názvem je naznačen hlavní motiv začátku Svatého týdne, daný dvěma částmi, které dohromady tvoří jedno velikonoční tajemství: vítězství, a oslava Páně (symbol palmových ratolestí) i utrpení a smrt (četba pašijí). Obě témata jsou nerozlučně propojena v tom, co tento den charakterizuje: v památce Kristova slavného vjezdu do Jeruzaléma a v eucharistické slavnosti. Vyjadřuje se zde to, co je základem křesťanského života: Pán nikdy není jen trpící nebo jen oslavený. Je trpící, ukřižovaný, ale zároveň ten, který vstal z mrtvých. Květná neděle je jakýsi slavnostní vstup, v němž se symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom měli též podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tato myšlenka se nejlépe vyjádří průvodem s požehnanými ratolestmi. Ty se žehnají s prosbou: „Požehnej také nás, ať s radostí jdeme za svým Králem Kristem". Když průvod (v mnoha farnostech jen požehnání ratolestí) skončí, začíná bohoslužbou slova druhá část liturgie. ZELENÝ ČTVRTEK Obsahem liturgie tohoto večera jsou dvě události – Ježíšova večeře na rozloučenou, při níž ustanovuje tajemství Eucharistie a myje apoštolům nohy, a Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí. Při chvalozpěvu „Sláva na výsostech Bohu" se rozezní zvony, jež utichnou až do „Sláva na výsostech Bohu" Velikonoční noci. Po přijímání se odnáší Eucharistie na vyzdobené místo v kostele („Getsemanská zahrada“, 22
„Boží hrob"), kde se uloží. Tento přenos symbolizuje Ježíšův odchod z večeřadla do Getseman. Po eucharistické slavnosti se podle prastarého zvyku z oltáře odnášejí plachty a kříž. Je to znázorněním toho, že této noci byl Ježíš zrazen, opuštěn od svých přátel a nakonec byl zajat. Velikonoční večeře – pascha, při které Ježíš ustanovil památku na své utrpení a smrt, se slaví ve věřících židovských rodinách dodnes. Je připomínkou mocného Božího činu záchrany ze zajetí v Egyptě. My křesťané žijeme stále v plnosti Hospodinovy paschy (přejití) z mnohých otroctví, majících svůj vrchol ve smrti. Beránek, jehož krví jsme, tak jako Izraelité v Egyptě, chráněni před věčnou smrtí, je Beránek Boží, Ježíš. A ujištění o naší ochraně Beránkovou krví můžeme a máme prožívat v každé Eucharistii. Eucharistie má být večeří, kterou, obrazně řečeno, máme také jíst s přepásanými bedry a holí v ruce, tak jako Izraelité před vyjitím – paschou z otroctví Egypta. Máme ji jíst a být připraveni na cestu. VELKÝ PÁTEK Podle prastaré tradice tento den církev neslaví eucharistickou oběť. Liturgické obřady začínají obvykle kolem třetí hodiny odpolední, kdy byl Kristus umučen, a mají tří části: Bohoslužbu slova (zakončenou přímluvami za celý svět), Uctívání kříže a Přijímání. Kněz je oblečen do roucha červené barvy a na počátku obřadů zdraví oltář hlubokou úklonou nebo se vrhne na tvář (prostrace) a chvíli se tiše modlí. Oltář je zbaven plachet, svící a kříže. Velký pátek je postním dnem závazně zachovávaným v celé církvi, a to postem od masa a újmy v jídle. Ježíš zemřel v době, kdy byli v Jeruzalémském chrámě obětováni velikonoční beránci. „Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku." (Iz 53,7). Těžištěm velkopáteční bohoslužby slova jsou pašije podle Jana. V nich se líčí proces proti Ježíšovi tak, aby se vyjevila pravda. BÍLÁ SOBOTA Na Bílou sobotu trvá církev na modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o jeho umučení a smrti, a také o jeho sestoupení mezi mrtvé. V modlitbě a postu očekává vzkříšení. Dle starodávného zvyku, vycházejícího ze židovského (resp. orientálního) počítání času, začíná nový den již po západu slunce 23
(předešlého dne). Oslava význačných svátků a událostí tak začínala již v předvečer příslušného svátku – tzv. vigilie. Oslava vzkříšení tak tedy začíná už v sobotu po západu Slunce. (Stejně jako například o Vánocích, kdy je hlavním svátkem 25. 12., se slaví „Štědrý večer" již večer 24. 12). Velikonoční vigilie je dlouhá a obsahuje mnoho důležitých částí, které mají svoji hlubokou symboliku. Začíná svěcením ohně (symbolu světla, kterým je pro nás Kristus) a velikonoční svíce – paškálu. Poté následuje velikonoční chvalozpěv (Exultet). Ten je chválou světla, které dává Bůh svému lidu: „Pohleď, jak na celém světě rychle zmizely temnoty", protože, „to je ta noc, o které je psáno: Noc jako den se rozjasní“. Bohoslužba slova se sedmi čteními ze Starého a Nového zákona nás seznamuje s dějinami spásy. Křestní obřady (svěcení vody, obnova křestních slibů, křest) jsou dalo by se říci vyvrcholením, jádrem vigilie – jsou naší účasti na Kristově utrpení, smrti a vzkříšení. Proto se přednostně slaví (nebo obnovuje) právě o Velikonocích. Tajemství a dar křtu vyvěrá právě z Velikonoční události. „Křtem jsme s ním byli pohřbeni ve smrt, abychom jako Kristus - byli vzkříšeni z mrtvých slavnou mocí svého Otce a vstoupili tak na cestu nového života." (Řím 6,4). Vigilie končí bohoslužbou oběti a přijetím Eucharistie, která je zpečetěním a dalším napojením na Ježíšův triumf. Je pokrmem na cestu k branám našeho Domova. NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu", neboli „prvního dne po sobotě" (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému „lámání chleba" a tento den nazvali „dnem Páně". Každá neděle v roce je tedy „oslavou Velikonoc" – zvláštním zpřítomněním Kristova vykupitelského činu. Jedině z něho OA + JT můžeme čerpat posilu pro naši vlastní cestu zmrtvýchvstání. 24
DOBRÁ MODLITBA JAKO ZÁKLAD PŘÍPRAVY NA VELIKONOCE Co to ale je „dobrá modlitba“? Navzdory všemu, co bylo o modlitbě řečeno, a různým radám, jež jsme slyšeli, nic z toho vám nemusí pomoci. Na tom nezáleží. Důležité však je, abyste používali takový způsob modlitby, který vám pomáhá nejlépe. Způsoby, metody a techniky modlitby jsou pouze prostředky k cíli. Ve skutečnosti jsou jen oporou, která pomáhá udržet naše srdce a mysl pozvednuté a otevřené Bohu. Jsou to nástroje k tomuto cíli a jako takové by se měly používat. Neexistují dokonalé metody, pouze různé prostředky pro různé lidi v různých obdobích jejich duchovní cesty. Co člověku pomáhá na začátku jeho cesty, mu nemusí být ku pomoci, když pokročí dále. Co mu pomáhalo, když šel z kopce s větrem v zádech, mu může být k ničemu, když šplhá nahoru a zápasí s větrem ve tváři. Co jim bylo ku pomoci na jaře jejich života, jim nemusí pomáhat v jeho podzimu. Buďte si jisti, že nikdy nenaleznete žádnou modlitební metodu vytvořenou člověkem, která naprosto zničí všechna rozptýlení, která na nás dotírají v našich nejlepších okamžicích. Nezávisle na tom, co je kdekoliv řečeno o této věci, modli se tak, jak umíš, ne, jak neumíš. Jakákoli modlitební metoda, která vám pomůže tady a teď udržet vaše srdce a mysl pozvednuté k Bohu a zároveň podrží rozptylující myšlenky stranou, je pro vás ideální modlitební metodou. Používej takový způsob modlitby, který ti pomáhá nejlépe... „Bůh není básník, který potřebuje naše básně, aby nám porozuměl. Bůh je určitě i básník, ale především je Otec. Jako by pěkná slova byla zárukou pěkné modlitby! Důležitost naší modlitby tedy nespočívá ve stylu, který při modlitbě používáme, netkví v pěkných slovech, která vybíráme, ale v tom, co prožíváme Z knihy O modlitbě s Davidem Torkingtonem, v srdci." (Elias Vella) kterou vydalo Karmelitánské akladatelství 25
JAK SE „LOVÍ“ HŘÍCHY Postní doba nás mimo jiné vede k pokání a k tomu, abychom se více než jindy snažili „bojovat“ se svými hříchy. Jeden takový návod, jak se „loví“ hříchy, prozradil před několika lety na Annafestu P. Pavel Konzbul. Hříchy se podle něj loví jako myši ve špajzce: 1. Nejdřív je potřeba ucpat všechny díry, kterými hříchy do našeho života (myši do špajzky) lezou. Těmito dírami jsou různá pokušení (nevhodné pořady v televizi, časopisy, špatní kamarádi či prostředí, a tak dále). Nezapomeňme, že hříchy (myši) po ucpání děr se snaží tyto ucpané díry znova prokousat, případně vytvořit díry nové. 2. Když máme díry ucpané, můžeme začít s lovením. Nejdůležitější zásadou je že hříchy (myši) lovíme vždycky po jednom. Pokud bychom chtěli chytit a odstranit několik hříchů (myší) najednou, utečou nám všecky a nechytíme ani jeden. Soustředíme se proto vždycky na jeden hřích (myš) a teprve až jsme si jistí, že jsme se tohoto jednoho hříchu (myši) zbavili, můžeme začít lovit další. 3. Nezapomínejme, že hříchy (myši) se umí velmi rychle množit. Proto se nejprve snažíme ulovit a zbavit se toho hříchu (myši), z kterého se rodí hříchy (myši) další. 4. Nesnažme se hříchy (myši) lovit vlastními silami. Nebojme se přiznat, že holýma rukama žádný hřích (myš) nechytíme, neboť hříchy (myši) jsou velmi obratné. Raději vždycky poprosme toho nejlepšího „lovce hříchů“, Pána Ježíše, aby nám s chytáním a odstraňováním hříchů z našeho života (myší ze špajzu) pomohl. 5. Nezapomínejme používat pastičky na hříchy (na myši). Těmito pastičkami jsou svátosti, především svatá zpověď a svaté přijímání. Dalšími pastičkami na hříchy (na myši) je modlitba, četba písma, půst a dobré skutky. 6. Mějme na paměti, že hříchy (myši) jsou prevíti a vždycky když už si myslíme, že jsme je ze svého života (ze špajzky) všecky vystrnadili, tak se objeví další. Přesto tento boj nevzdávejme, jinak by se nám mohlo stát, že BH nám hříchy (myši) sežerou všechny dobroty života.
26
VELIKONOČNÍ POUŤ DO ŘÍMA Máme příležitost a nabídku vydat se s farníky z Velkých Pavlovic a Němčiček na pouť do Říma, a to v době Velikonočního oktávu. Nabízený termín je od 10. do 13. dubna, to znamená, že by se vyjíždělo 9. dubna na Velikonoční pondělí odpoledne, návrat by byl v sobotu 14. dubna v dopoledních hodinách. Cenová nabídka je také příznivá: kalkulace na osobu vycházejí na 6000 Kč a to při polopenzi, tedy nocleh se snídaní a večeří, včetně dopravy tam i zpět. Bez plné obsazenosti by se cena za osobu zvyšovala a nabídka by přestala být výhodná. Proto prosíme všechny zájemce, aby se CO NEJDŘÍVE přihlásili a v sakristii po mši svaté nebo na faře, případně telefonicky do konce února. Bližší informace jsou vyvěšeny na plakátku a na webu www.farnost-vpavlovice.webnode.cz.
POUŤ PRAHOU ZA NÁROD Sraz v 9.30 hod. u sochy sv. Václava a našich světců na Václavském náměstí v Praze 1. Odtud půjdeme do kostela Svatého Kříže Na Příkopě, kde poděkujeme při mši svaté v 10 hodin P. Bohu za prokázaná dobrodiní a Panně Marii za to, že k nám přichází v putovní svatyňce a přináší nám Krista. A také budeme prosit za náš národ. Naše další cesta bude pokračovat přes Karlův most ke kostelu Panny Marie Vítězné – Pražské Jezulátko. Dále pak Nerudovou ulicí do národní svatyňky v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Cestou se zastavíme na Hradčanském náměstí u rampy s výhledem na Prahu. V katedrále ve Svatováclavské kapli obnovíme úmluvu lásky s Pannou Marií a svěříme jí také osud našeho národa, jeho státní i církevní představitele, rodiny, mládež, děti, staré a nemocné lidi. Naši pouť zakončíme před parlamentem na Malostranském náměstí a nakonec Vás zvu na malé pohoštění a posezení u augustiniánů při kostele sv. Tomáše. Podle svých časových či zdravotních možností se můžete zúčastnit jen části cesty, příp. použít s. M. Bernadetta městskou hromadnou dopravu. 27
VELIKONOČNÍ SVATÁ ZPOVĚĎ
OBSAH:
Zpovědi se také říká svátost smíření nebo svátost pokání. Není to pouhá čistírna nebo pračka, jak tomuto obřadu někteří říkají. O co jde? Zpověď bychom mohli zařadit do kategorie obřadů uzdravení. Náš život je proniknut vztahy. A stává se každému, že se mu ve vztazích něco nepovede.
Udělám něco jinak
1
CO SE DĚJE Dali jsme prostor pastoračnímu týmu Jak dlouho trvá čtyřicetidenní půst Křížové cesty 2012 Příprava na biřmování pro dospělé Zprávy z hodin náboženství Veřejná sbírka pokračuje Statistika farního webu za rok 2011 Sedm slov z kříže Chceme se zapojit do Noci kostelů (?)
2 3 3 5 5 6 6 7 8
OHLÉDNUTÍ Poslední mecheche a postní deníček Setkání seniorů a nemocných na faře Návštěva u nemocné osoby Soutěž Naše Vánoce zná vítěze Betlémské světlo až do domu Jak pokračují opravy Pouť seniorů 2011 Jak jsme zahájili školní rok 2011/2012 Den Bible v plné parádě Totus Tuus nás nadchnul Zase to naše Bongo Svátek našich babiček a dědečků
10 11 11 12 12 13 14 15 16 17 17 18
OBRAZEM Misijní jarmark Tříkrálová sbírka
18 19
INTERNETOVÉ TIPY www.boretice-farnost.cz
19
Zpověď je svátost uzdravování naší lidské dušičky. Je to svátost, tedy viditelné znamení neviditelné Boží moci. A je to podivuhodné setkání, při kterém Bohu nepřinášíme nic pěkného, jen bahno, které si v sobě nosíme. Sami si od špíny, která v nás je nepomůžeme, ale Stvořitel všeho je schopný s touto špínou pracovat, proměnit ji a uzdravit naše rány, i přesto, že se zdají neuzdravitelné. Zpověď je SETKÁNÍ s Bohem, který je Otec a který je Lékařem našich ran.
SVATÍ KOLEM NÁS Svatá Barbora
19
Termíny velikonoční zpovědi:
UČÍCÍ SE CÍRKEV Od Květné neděle do Velikonoc
21
K ZAMYŠLENÍ Dobrá modlitba jako základ přípravy na Velikonoce Jak se „loví“ hříchy
25 26
Kobylí 24. 3. 15.30 – 17.30 Bořetice 25. 3. 15.00 – 16.30 Vrbice 25. 3. 17.00 – 18.30
FARNÍ LISTY – ať to stojí za to…
POZVÁNKY Velikonoční pouť do Říma Pouť Prahou za národ
27 27
Velikonoční zpověď
28
Email:
[email protected], tel.: 776 234 202 www.boretice-farnost.cz Redakční tým: farníci a farníčata z Bořetic Odpovědný vedoucí: Veronika Nováková Korektury: dobrá duše K. M. Duchovní podpora: otec Ondřej 28
