*UOHSX007C1BD* UOHSX007C1BD
ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
Brno: 13. srpna 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19.6.2015 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – Univerzita Pardubice, IČO 00216275, se sídlem Studentská 95, 532 10 Pardubice,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Dodávky propagačních předmětů“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 17.6.2013 a uveřejněno dne 18.6.2013 pod ev.č. 353583 a opraveno dne 28.6.2013 a dne 8.7.2013, rozhodl takto: I. Zadavatel – Univerzita Pardubice, IČO 00216275, se sídlem Studentská 95, 532 10 Pardubice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávky propagačních předmětů“, zadávanou formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 17.6.2013 a uveřejněno dne 18.6.2013 pod ev.č. 353583 a opraveno dne 28.6.2013 a dne 8.7.2013, nepostupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když netransparentně vymezil způsob hodnocení nabídek u hodnotících kritérií „Kvalita předložených naceněných vzorků“ (2. kritérium) a „Kvalita aplikace (potisku)“ (3. kritérium), přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel dne 21.10.2013 „Rámcovou kupní
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
smlouvu na dodávky propagačních předmětů“ s vybraným uchazečem – Marek Jindra, IČO 46176306, s místem podnikání Kostelany nad Moravou 292, 686 01 Uherské Hradiště. II. Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Univerzita Pardubice, IČO 00216275, se sídlem Studentská 95, 532 10 Pardubice – ukládá pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
ODŮVODNĚNÍ I. Zadávací řízení 1.
Zadavatel – Univerzita Pardubice, IČO 00216275, se sídlem Studentská 95, 532 10 Pardubice (dále jen „zadavatel“) – do Věstníku veřejných zakázek odeslal dne 17.6.2013 a uveřejnil dne 18.6.2013 pod ev.č. 353583 a opravil dne 28.6.2013 a dne 8.7.2013 oznámení o zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Dodávky propagačních předmětů“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2.
Zadavatel v bodě II.2.1) oznámení o zakázce stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 3 000 000,- Kč bez DPH.
3.
Zadavatel v čl. 5 zadávací dokumentace „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ vymezil předmět plnění veřejné zakázky, jímž byly „dodávky propagačních předmětů včetně přípravy aplikace a samotné aplikace logolinků a textů OP VK a OP VaVpl a logotypu UPa a fakult UPa v rozsahu a souladu se zadávacími podmínkami. Předmět veřejné zakázky je specifikován v příloze č. 1 zadávací dokumentace. V příloze č. 2 jsou uvedeny požadavky zadavatele na aplikace logolinků OP VK a OP VaVpl a logotypu UPa a jednotlivých fakult, včetně ukázky jednotlivých log. Předmět plnění veřejné zakázky je dále vymezen vzorem Rámcové smlouvy, který tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace.“
4.
V příloze č. 1 zadávací dokumentace „Specifikace propagačních předmětů“ zadavatel uvedl „Požadovaná základní barevnost předmětů – červená, šedivá, černá, stříbrná, bílá“ a vymezil 43 položek dodávky, které dále specifikoval, jako např. položka č. 1 – „Kuličkové pero tenké – plast: červené, stříbrné, černé, modrá náplň, gumový grip, potisk – jednobarevný“, položka č. 5 – „Luxusní dřevěná sada per: pero – materiál kombinace přírodní dřevo/kov (modrá náplň), mikrotužka nebo roller (modrá náplň) – materiál kombinace přírodní dřevo/kov, potisk dřevěné krabičky – vrytý jednobarevný logolink, logotyp, potisk per – vrytý jednobarevný logolink, logotyp“ apod.
5.
V příloze č. 2 zadávací dokumentace „Požadavky zadavatele na aplikace“ zadavatel obrazově prezentoval variantní logolinky, které měly být uvedeny na propagačních předmětech.
6.
V bodě 10.3 zadávací dokumentace „Požadavek na předložení vzorků“ zadavatel požadoval, aby „uchazeč jako součást svojí nabídky předložil vzorky všech propagačních předmětů
2
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
uvedených v příloze č. 1. Zadavatel připouští i jinou barevnost předložených vzorků, než je požadovaná základní barevnost uvedená v příloze č. 1 (týká se pouze vzorků, nikoliv popisů!), pro vlastní realizaci předmětu plnění je závazná požadovaná barevnost“. Dále zde bylo uvedeno, že „předložené vzorky zadavatel potřebuje pro posouzení splnění požadavků zadavatele (požadovaná specifikace) a pro hodnocení nabídek dle hodnotících kritérií. Pokud uchazeč nepředloží požadované vzorky všech propagačních předmětů, jeho nabídka nemůže být dále posouzena dle požadavků zadavatele a následně ani hodnocena dle hodnotících kritérií (2. kritérium).“ Zadavatel zde rovněž uvedl, že uchazeče vyloučí z další účasti v zadávacím řízení, pokud nepředloží požadované vzorky, a to pro nesplnění zadávacích podmínek. 7.
V bodě 10.4 zadávací dokumentace „Požadavek na předložení vybraných vzorků s aplikací“ zadavatel uvedl, že „pro účely hodnocení nabídek dle 3. dílčího kritéria je uchazeč povinen předložit vzorky s ukázkou nabízené technologie - aplikace log uvedené v příloze č. 1 zadávací dokumentace: luxusní dřevěná sada per (položka č. 5, aplikace vrytí), fleesová vesta (položka č. 34, aplikace výšivka), kšiltovka textilní (položka č. 35. aplikace výšivka), hrnek se lžičkou v oušku (položka č. 36, aplikace gravírování), bonbony (položka č. 38, aplikace potisk) s ukázkou nabízené technologie - aplikace log. Mohou být předloženy vzorky s aplikacemi jakýchkoliv log z předchozích zakázek uchazeče pro jiné odběratele, případně může být provedena vzorová aplikace log na předkládané naceněné vzorky“. Dále zde bylo uvedeno, že „pokud uchazeč nepředloží všechny požadované vzorky s aplikací, jeho nabídka nemůže být dále posouzena dle požadavků zadavatele a následně ani hodnocena dle hodnotících kritérií (3. kritérium), zadavatel uchazeče vyloučí“ z další účasti v zadávacím řízení pro nesplnění zadávacích podmínek.
8.
V čl. 12 zadávací dokumentace „Způsob hodnocení nabídek“ zadavatel v bodě 12.1 „Kritéria hodnocení“ vymezil hodnocení nabídek podle základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky s tím, že bude nabídky hodnotit podle následujících dílčích kritérií, kterým stanovil váhy takto: 1. kritérium: celková nabídková cena včetně DPH - váha - 60% 2. kritérium: kvalita předložených naceněných vzorků (dále také „2. kritérium“) - váha - 20% 3. kritérium: kvalita aplikace (potisku) (dále také „3. kritérium“) - váha - 20%.
9.
V bodě 12.2 zadávací dokumentace „Způsob hodnocení“ v případě 2. kritéria „Kvalita předložených naceněných vzorků“ zadavatel uvedl následující: „Uchazeč je povinen pro účely hodnocení v rámci 2. kritéria, v souladu s bodem 10.3 zadávací dokumentace, kromě jiného předložit vzorky 43 naceněných propagačních předmětů uvedených v příloze 1 zadávací dokumentace. V rámci 2. kritéria bude zadavatel nabídky hodnotit podle následujících subkritérií: a) kvalita materiálů, z nichž jsou vyrobeny vzorky jednotlivých typů předmětů a kvalita zpracování, a to zejména s ohledem na zajištění funkčnosti a reálné využitelnosti předmětu po dobu odpovídající očekávané době užívání příslušného propagačního předmětu, b) estetický dojem a vzhled vzorku jednotlivých předmětů.
3
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
Váhu jednotlivých hodnotících subkritérií stanoví zadavatel v rozsahu 0 až 100 bodů, přičemž maximální počet bodů rozdělených mezi jednotlivá hodnotící subkritéria může dosáhnout 100 bodů, tj. maximální bodové hodnoty dílčího hodnotícího kritéria. V rámci subkritéria a) je váha stanovena v rozmezí 0- 50 bodů. V rámci subkritéria b) je váha stanovena v rozmezí 0- 50 bodů. V rámci každého subkritéria bude každý člen hodnotící komise přidělovat vzorkům jednotlivých uchazečů body v rozmezí 0-50 bodů. Výsledný počet bodů člena komise za každé subkritérium bude získán aritmetickým průměrem z bodového hodnocení jednotlivých položek. Výsledný počet bodů pro danou nabídku za jednotlivá subkritéria bude získán aritmetickým průměrem z průměrného bodového hodnocení členů komise. Průměrné body za obě subkritéria budou sečteny (budou sečteny průměrné počty bodů v rámci každého subkritéria pro danou nabídku) a bude tak získán výsledný počet bodů v rámci 2. kritéria. Celkový počet bodů v rámci 2. kritéria bude získán vynásobením počtu získaných bodů krát váha, tj. „x 0,2“.“ 10.
V bodě 12.2 zadávací dokumentace „Způsob hodnocení“ v případě 3. kritéria „Kvalita aplikace“ zadavatel uvedl následující: „Uchazeč je povinen pro účely hodnocení nabídek dle tohoto dílčího kritéria předložit v souladu s bodem 10.4 zadávací dokumentace vzorky následujících předmětů uvedených v příloze č. 1 zadávací dokumentace: luxusní dřevěná sada per (položka č. 5, aplikace vrytí), fleesová vesta (položka č. 34, aplikace výšivka), kšiltovka textilní (položka č. 35, aplikace výšivka), hrnek se lžičkou v oušku (položka č. 36, aplikace gravírování), bonbóny (položka č. 38, aplikace potisk) s ukázkou nabízené technologie - aplikace log. V rámci 3. kritéria bude zadavatel hodnotit kvalitu aplikace (potisku) propagačních předmětů s ohledem na využitelnost předmětu po dobu odpovídající očekávané době užívání předmětu. V rámci tohoto kritéria bude každý člen hodnotící komise přidělovat vzorkům jednotlivých uchazečů body v rozmezí 0-100 bodů. Výsledný počet bodů člena komise bude získán aritmetickým průměrem z bodového hodnocení jednotlivých položek. Výsledný počet bodů za toto kritérium pro danou nabídku bude získán aritmetickým průměrem z průměrného bodového hodnocení členů komise. Celkový počet bodů v rámci 3. kritéria bude získán vynásobením počtu získaných bodů krát váha, tj. „x 0,2“.“
11.
V bodě 12.3 zadávací dokumentace „Výsledek hodnocení“ zadavatel uvedl, že součet vážených bodů za všechna kritéria určí pořadí uchazeče; jako nejvýhodnější bude stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší bodové hodnoty.
12.
Z protokolu o hodnocení nabídek ze dne 23.8.2013 je patrné, že předmětem hodnocení byly nabídky 3 uchazečů, z nichž se na prvním místě umístila nabídka uchazeče – Marek Jindra, IČO 46176306, s místem podnikání Kostelany nad Moravou 292, 686 01 Uherské Hradiště (dále jen „vybraný uchazeč“) – s celkovým počtem 97,78 bodů, zbývající dvě nabídky obdržely 96,60 bodů a 93,79 bodů. K tomuto protokolu je přiložena příloha č. 1 obsahující 4
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
hodnocení každého jednotlivého člena hodnotící komise ke každému hodnocenému uchazeči zvlášť v rámci 2. a 3. kritéria ke každé ze 43 položek v číselné podobě v tabulce, což je doplněno stručným slovním komentářem každého člena komise, v rámci kterého se každý člen komise vyjadřuje k tomu, z jakého důvodu ve 2. a 3. kritériu upřednostnil vybraného uchazeče. 13.
Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku nazvanou „Rámcová kupní smlouva na dodávky propagačních předmětů“ dne 21.10.2013.
14.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 112 zákona, obdržel podnět se žádostí o prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Úřad si proto vyžádal dokumentaci o veřejné zakázce a smlouvu uzavřenou zadavatelem s vybraným uchazečem. Jelikož u Úřadu vznikly po přezkoumání zaslané dokumentace pochybnosti, zda zadavatel postupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, při vymezení způsobu hodnocení nabídek u hodnotících kritérií „Kvalita předložených naceněných vzorků“ (2. kritérium) a „Kvalita aplikace“ (3. kritérium), přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, zahájil Úřad ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem správní řízení z moci úřední.
II. Průběh správního řízení 15.
Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
16.
O zahájení správního řízení informoval Úřad účastníka správního řízení oznámením č.j. ÚOHS-S0353/2015/VZ-14315/2015/543/EDo ze dne 19.6.2015, v němž jej seznámil s pochybnostmi Úřadu o správnosti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Usnesením č.j. ÚOHS-S0353/2015/VZ-14316/2015/543/EDo z téhož dne Úřad stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
17.
Dnem 19.6.2015, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno účastníkovi řízení, bylo správní řízení zahájeno.
18.
Zadavatel ve stanovené lhůtě přes výzvy Úřadu své stanovisko nevyjádřil.
III. Závěry Úřadu Posouzení právního postavení zadavatele 19.
Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.
20.
Ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
21.
Úřad před zahájením správního řízení ověřil, zda byl zadavatel povinen postupovat při zadávání veřejné zakázky podle zákona. 5
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
22.
Z článku 1 odst. 1 „Úplného znění statutu Univerzity Pardubice ze dne 21. října 2013“ vyplývá, že je zadavatel v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o VŠ“) veřejnou vysokou školou univerzitního typu.
23.
Jak vyplývá z § 18 odst. 2 písm. a) zákona o VŠ příjem rozpočtu veřejné vysoké školy je zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen "příspěvek").
24.
Jak vyplývá z § 18 odst. 3 zákona o VŠ, veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle 18 odst. 2 písm. a) zákona o VŠ. Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace, pokud tento zákon nestanoví jinak.
25.
Z „Výroční zprávy o hospodaření Univerzity Pardubice“ za rok 2014 z grafu 13b „Struktura neinvestičních příjmů v roce 2014“ je patrné, že neinvestiční příjmy zadavatele jsou z 84 % tvořeny dotacemi a příspěvky z veřejných zdrojů, obdobné platí i pro investiční příjmy zadavatele patrné z grafu 13d „Struktura investičních příjmů v roce 2014“, kde dotace a příspěvky z veřejných zdrojů dosahují 100 %.
26.
Úřad uvádí, že zadavatel jako veřejná vysoká škola vyvíjející především vzdělávací činnost ze své podstaty naplňuje podmínku zakotvenou v § 2 odst. 2 písm. d) bodu 1. zákona, že se jedná o právnickou osobu, jejímž účelem je uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Úřad dodává, že zadavatel rovněž naplňuje podmínku zakotvenou v § 2 odst. 2 písm. d) bodu 2. zákona ohledně svého financování, když totiž jeho příjmy jsou v nadpoloviční většině tvořeny z veřejných zdrojů, jak je patrné z jeho výroční zprávy za rok 2014.
27.
S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona a tudíž byl povinen postupovat při zadávání předmětné veřejné zakázky podle zákona.
Relevantní ustanovení zákona 28.
Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
29.
Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
30.
Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
31.
Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena.
6
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
32.
Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.
33.
Jak vyplývá z § 80 odst. 1 zákona, o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.
34.
Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
35.
Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
K výroku I. rozhodnutí 36.
K problematice transparentnosti vymezení zadávací dokumentace uvádí Úřad nejprve obecně následující.
37.
Úřad ve vztahu k problematice koncipování zadávacích podmínek v souladu se zákonem odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25.3.2009, ve kterém je uvedeno zejména následující. „Nejvyšší správní soud se přitom plně ztotožňuje s názorem krajského soudu, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“
38.
Problematikou zadávacích podmínek se rovněž zabýval Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č.j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20.3.2008, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že „základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda
7
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl. Pokud mohou být předmětem hodnocení (…) toliko nabídky, které odpovídají zadávací dokumentaci, pokud každá nabídka vyhovující požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci je nabídkou vhodnou a pokud má zadávací dokumentace rozhodující význam i pro konečnou podobu smlouvy o realizaci veřejné zakázky (…), pak na přesnost, srozumitelnost a jednoznačnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci je třeba klást klíčový důraz.“ 39.
Úřad ve vztahu k problematice transparentnosti zadávací dokumentace dále odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4.11.2010, ve kterém je uvedeno především následující. „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“
40.
V souvislosti s použitím subjektivních kvalitativních hodnotících kritérií Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Af 23/2012 ze dne 26.9.2012, ve kterém soud jednoznačně stanovil povinnost zadavatele při hodnocení nabídek za použití kvalitativních hodnotících kritérií, když uvedl: „Je povinností zadavatele, aby u kvalitativních kritérií uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnány. Stejně tak u kvalitativních kritérií je nutné určit, pokud to nevyplývá přímo z podstaty věci, v jakých jednotkách budou měřeny“.
41.
S ohledem na výše uvedené nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky zadavatele na zpracování nabídky a následně kritéria pro jejich hodnocení nevyplývají jasně, přesně, srozumitelně a jednoznačně, tj. která v těchto ohledech objektivně připouští rozdílný výklad. Pokud objektivně existuje více možných výkladů týkajících se otázky, co konkrétně a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, pak nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z dodavatelů, ale zadavatele samotného.
42.
Úřad v obecném úvodu vztahujícímu se k problematice vymezení hodnotících kritérií dovodil, že pro dodržení základních zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 odst. 1 zákona je v souvislosti s vymezením hodnotících kritérií nezbytné, aby uchazečům o veřejnou zakázku bylo již v době přípravy nabídky známo, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení probíhat. V návaznosti na tyto požadavky Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nebyly základní zásady zadávacího řízení dodrženy, neboť v případě subjektivních kvalitativních hodnotících kritérií „Kvalita předložených naceněných vzorků“ (2. kritérium) a „Kvalita aplikace (potisku)“ (3. kritérium) zadavatel nestanovil, jaké kvalitativní vlastnosti od předložených vzorků vlastně očekává, nikterak blíže ani nespecifikoval, jaké konkrétní vlastnosti bude u vzorků samotných či u aplikací na nich provedených lépe hodnotit.
8
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
43.
V souvislosti s hodnocením podle hodnotícího kritéria „Kvalita předložených naceněných vzorků“ (2. kritérium) zadavatel sice v bodě 12.2 zadávací dokumentace „Způsob hodnocení“ stanovil povinnost uchazeče předložit 43 vzorků propagačních předmětů, přičemž ve dvou bodech pak uvedl, že nabídky v tomto kritériu bude hodnotit podle dvou subkritérií, a to „kvalita materiálů, z nichž jsou vyrobeny vzorky jednotlivých typů předmětů a kvalita zpracování, a to zejména s ohledem na zajištění funkčnosti a reálné využitelnosti předmětu po dobu odpovídající očekávané době užívání příslušného propagačního předmětu“ (bod a)), a „estetický dojem a vzhled vzorku jednotlivých předmětů“ (bod b)), a že v každém tomto subkritériu má mít nabídka přiděleno 0-50 bodů. Zadavatel však dále nikterak blíže nespecifikoval své požadavky na takový materiál výrobků, co splňuje jeho standardy pro kvalitní zpracování, v čem spatřuje reálnou využitelnost a očekávanou dobu užívání daného předmětu, zejména ve vztahu k přidělovaným bodům. Zadavatel uchazečům nenastínil předmět, jakého standardu bude mít od něj nárok na plný počet 50 bodů a za jaké „nedostatky“ udělí nižší počet bodů.
44.
Obdobně i subkritérium „estetický dojem a vzhled vzorku jednotlivých předmětů“ je definováno zadavatelem zcela vágně, a to tím spíše, že se jedná o záležitost vysoce subjektivní. Zadavatel tak měl zcela jednoznačně uvést své preference a představy pro hodnocení tohoto subkritéria, v čem tedy spatřuje ono „estetično“ daného výrobku, má v úmyslu preferovat produkt minimalistický až puristický, avšak elegantně vyvedený, nebo dává přednost větší zdobnosti a ornamentálnosti daného propagačního předmětu. Zadavatel nekonkretizoval, jaké „estetično“ nabízeného předmětu si u něj vyslouží 50 bodů a za jaké zpracování z hlediska estetického bude body ubírat a jakým způsobem.
45.
Konečně i v bodě 12.2 zadávací dokumentace „Způsob hodnocení“ v případě 3. kritéria „Kvalita aplikace (potisku)“ zadavatel pouze stručně uvedl, že bude hodnotit kvalitu aplikace (potisku) propagačních předmětů „s ohledem na využitelnost předmětu po dobu odpovídající očekávané době užívání předmětu“, přičemž v rámci tohoto kritéria bude přidělováno vzorkům jednotlivých uchazečů 0-100 bodů. Zadavatel ani zde však blíže nespecifikoval onu využitelnost dané aplikace, jaké zde má preference či minimální standardy, čím si daný vzorek za svou aplikaci vyslouží v tomto kritériu plný počet 100 bodů a jakým způsobem a za co s ohledem na kvalitu aplikace log bude naopak přidělován nižší počet bodů a proč.
46.
Na základě výše uvedeného Úřad zdůrazňuje, že zadavatel ani ve 2. kritériu (a to ani v rámci hodnotících subkritérií a), b)) ani ve 3. kritériu nikterak blíže nespecifikoval konkrétní vlastnosti, případně hodnoty, jaké má mít požadovaný propagační předmět a aplikace na něm vyvedená. Uchazečům se tak nedostalo potřebných informací, zda zadavatel preferuje např. strohost a jednoduchost daného předmětu (kupříkladu pera, sady per, flash disku, nákupní tašky, deštníku, trička, kšiltovky, hrnku, slunečních brýlí apod. – viz položky vyjmenované v příloze č. 1 zadávací dokumentace), jeho nízkou hmotnost, případně ergonomičnost, nebo naopak jeho větší zdobnost, ornamentálnost, netypické tvary, extravagantní střih či design. Není tak zřejmé, které vlastnosti výrobků jsou pro zadavatele více žádoucí, ale zároveň lze dovodit, že se tyto vlastnosti mohou částečně navzájem vylučovat.
47.
Zadavatel sice v příloze č. 1 zadávací dokumentace „Specifikace propagačních předmětů“ uvedl „Požadovaná základní barevnost předmětů – červená, šedivá, černá, stříbrná, bílá“ 9
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
a vymezil 43 položek dodávky, které dále specifikoval, ovšem danou specifikaci definoval velmi stručně popisem základních požadovaných vlastností daných předmětů (blíže viz bod 4 odůvodnění rozhodnutí), aniž by dále uvedl, které další vlastnosti těchto předmětů požaduje či preferuje, právě s ohledem na jeho požadavky v hodnotících kritériích 2 a 3 ohledně kvality materiálu, kvality aplikace i estetického dojmu, což jsou natolik subjektivní pojmy, že když už je zadavatel učinil předmětem hodnocení, měl je podrobně a způsobem nevzbuzujícím pochybnost o jejich transparentnosti definovat a specifikovat, aby uchazeč věděl, jakým způsobem má svou nabídku koncipovat, aby požadavkům zadavatele dostál, což však zadavatel v daném případě neučinil. 48.
Skutečnost, že zadavatel specifikoval hodnotící kritéria v rozporu se zásadou transparentnosti, je zřejmá z provedeného hodnocení, kde v protokolu o hodnocení nabídek ze dne 23.8.2013 v příloze č. 1 je obsaženo hodnocení každého jednotlivého člena hodnotící komise ke každému hodnocenému uchazeči zvlášť v rámci 2. a 3. kritéria ke každé ze 43 položek v číselné podobě v tabulce. Nicméně v této tabulce je obsažen pouze počet přidělených bodů bez dalšího. Přidělený počet bodů je zde pak sice doplněn stručným slovním komentářem každého člena komise, v rámci kterého se každý člen komise vyjadřuje k tomu, z jakého důvodu ve 2. a 3. kritériu upřednostnil vybraného uchazeče. Tyto komentáře opakovaně obecně uvádějí preferenci vybraného uchazeče pro „větší originalitu, kvalitnější materiál, esteticky zajímavější vzorky“ apod., aniž by specifikovaly konkrétní propagační předměty či aplikace vybraného uchazeče, jimiž by ve srovnání se zbývajícími uchazeči demonstrovaly, v čem konkrétně jeho zmíněnou originalitu či větší estetičnost spatřují.
49.
K provedenému slovnímu hodnocení nabídek uchazečů Úřad uvádí, že právě z popisu provedeného hodnocení je zřejmé, že zadavatel nevymezil hodnotící kritéria konkrétním způsobem. V zadávací dokumentaci nebylo konkrétně uvedeno, jakou „originalitu“ či „estetičnost“ zadavatel shledává standardem, nadstandardem či zcela nedostatečnou, a jak se toto následně promítne do hodnocení nabídek. Tím, že uchazeči neměli informace o tom, co přesně bude předmětem hodnocení a jak toto hodnocení bude probíhat, nebylo možné přizpůsobit nabízené výrobky požadavkům zadavatele. V šetřeném případě tak uchazeči mohli pouze nabídnout výrobek a „doufat“, že tento výrobek bude hodnocen lépe než výrobek konkurenčních dodavatelů. Nelze vyloučit, že v případě jednoznačného vymezení hodnocených parametrů ze strany zadavatele, mohli této skutečnosti dodavatelé přizpůsobit své nabízené produkty.
50.
Transparentní stanovení bodového hodnocení jednotlivých posuzovaných parametrů je pro sestavení nabídky zásadní, neboť pouze za situace, kdy uchazeči znají bodové ohodnocení jednotlivých vlastností v rámci daného subkritéria a způsob tohoto hodnocení, mohou nabídnout takový výrobek, který bude v porovnání s ostatními nabízenými produkty konkurenceschopný. Jinak řečeno, pokud uchazeči dopředu neznají, jak přesně bude jejich nabídka hodnocena (bodové hodnocení jednotlivých konkrétních parametrů) nemají dostatek informací k tomu, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda např. předložit výrobek maximálně jednoduchý, avšak nadstandardně funkční, anebo výrobek mimořádně zdobný, originální až nápadný s funkčností standardní.
51.
V šetřeném případě tak neměli uchazeči úplné informace k sestavení nabídky, neboť ze zadávací dokumentace nevyplývají konkrétní požadavky s uvedenými hodnotami nebo 10
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
kvalitativními vlastnostmi pro 2. a 3. kritérium hodnocení. S ohledem na výše uvedené nelze vyloučit, že uvedeným postupem zadavatele mohli být zvýhodněni ti uchazeči, kteří nabídli výrobky určitých kvalitativních vlastností, a zadavatel některé této vlastnosti přisoudil při hodnocení nabídek rozhodující význam, což za situace, kdy nebyly dopředu známy požadavky zadavatele a způsob hodnocení, nelze považovat za učiněné v souladu se zákonem. 52.
Za situace, kdy zadavatel nedefinuje své požadavky konkrétním způsobem, a ze zadávací dokumentace nikterak nevyplývá, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem budou jednotlivé body přidělovány, nelze považovat provedené hodnocení za učiněné v souladu se zákonem. V šetřeném případě zadavatel hodnotil mimo jiné nabídku vybraného uchazeče, jenž získal preferenci pro „větší originalitu, kvalitnější materiál, esteticky zajímavější vzorky“ apod. Za situace, kdy zadavatel v zadávacích podmínkách nedefinoval své přesné a konkrétní požadavky na originalitu, kvalitu materiálu a estetickou zajímavost, nelze provedené hodnocení považovat za provedené v souladu se zásadou transparentnosti. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že provedené hodnocení, byť by bylo jakkoliv podrobné, nelze považovat za učiněné v souladu se zákonem za situace, kdy je hodnocení provedeno způsobem, který nebyl uveden v zadávacích podmínkách. Skutečnost, kdy zadávací dokumentace neobsahuje způsob hodnocení ve smyslu § 44 odst. 3 písm. h) zákona v podrobnostech umožňujících sestavit nabídku, nelze žádným způsobem po podání nabídek zhojit, a to ani sebeobsáhlejším popisem hodnocených vlastností.
53.
Závěrem Úřad uvádí, že v šetřeném případě mělo netransparentní vymezení dílčích hodnotících kritérií „Kvalita předložených naceněných vzorků“ (2. kritérium) s váhou 20 % a „Kvalita aplikace (potisku)“ (3. kritérium) s váhou 20 % vliv na provedené hodnocení nabídek a následný výběr nejvhodnější nabídky, jelikož výsledné pořadí nabídek nebylo totožné s pořadím nabídek hodnocených podle dílčího hodnotícího kritéria nabídková cena s váhou 60 %, když nabídka vybraného uchazeče obsahovala nabídkovou cenu 2 783 000,- Kč bez DPH a nabídka uchazeče 2. v pořadí nabídkovou cenu 2 769 118,88 Kč, jak vyplývá z protokolu o hodnocení nabídek ze dne 23.8.2013. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak nelze vyloučit, že v případě, že by zadavatel stanovil hodnotící kritéria transparentním způsobem, mohl obdržet i jiné, ekonomicky výhodnější nabídky, nebo mohla být v rámci stávajících nabídek vybrána výhodnější nabídka.
54.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když netransparentně vymezil způsob hodnocení nabídek u hodnotících kritérií „Kvalita předložených naceněných vzorků“ (2. kritérium) a „Kvalita aplikace (potisku)“ (3. kritérium), přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel dne 21.10.2013 smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku. Zadavatel se tak dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí 55.
V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím že nepostupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když netransparentně vymezil způsob hodnocení nabídek u hodnotících kritérií „Kvalita předložených naceněných vzorků“ (2. kritérium) a „Kvalita 11
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
aplikace (potisku)“ (3. kritérium), přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel dne 21.10.2013 smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku. 56.
Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného v době uzavření smlouvy s vybraným uchazečem) odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
57.
Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného od 6.3.2015) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
58.
V návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad konstatuje, že v případě správního trestání je nutné zohlednit příznivější právní úpravu pro zadavatele. Z tohoto důvodu Úřad vycházel při posuzování odpovědnosti zadavatele za správní delikt z ustanovení zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., tedy z právní úpravy pro pachatele příznivější.
59.
V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správního deliktu, spočívajícího v možném porušení § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 3.3.2015. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, a tedy ke spáchání správního deliktu zadavatelem, došlo dne 21.10.2013, přičemž správní řízení bylo z moci úřední zahájeno dne 19.6.2015. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
60.
Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).
61.
Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí dle smlouvy uzavřené dne 21.10.2013 celkem 2 783 000,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí po zaokrouhlení částku ve výši 278 300,- Kč.
62.
Podle § 121 odst. 2 věty první zákona, se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
63.
Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).
64.
Ke způsobu, resp. okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že k porušení zákona ze strany zadavatele došlo již na samém počátku zadávacího řízení, čímž zadavatel zasáhl široký okruh potencionálních dodavatelů, kteří se o své účasti a způsobu zpracování nabídky rozhodují na základě informací získaných ze zadávací dokumentace. Porušení zákonem stanovené povinnosti ze strany zadavatele mohlo vést potenciální 12
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
dodavatele k rozhodnutí nepodat ve veřejné zakázce nabídku, čímž mohlo dojít ke snížení počtu uchazečů o tuto veřejnou zakázku a k omezení hospodářské soutěže, případně dodavatelé, kteří nabídku do předmětného zadávacího řízení podali, mohli v případě přesně a určitě stanoveného způsobu hodnocení předložit nabídku výhodnější, než byla nabídka vybraného uchazeče. 65.
Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, Úřad konstatuje, že pochybení zadavatele mající za následek netransparentnost při výběru nejvhodnější nabídky je jedno ze závažnějších pochybení, kdy se postup zadavatele stává zpětně absolutně nepřezkoumatelným procesem. Úřad rovněž při posuzování stupně závažnosti spáchaného správního deliktu přihlédl k tomu, že dílčí hodnotící kritéria „Kvalita předložených naceněných vzorků“ (2. kritérium“) s váhou 20 % a „Kvalita aplikace (potisku)“ (3. kritérium) s váhou 20 % měli z hlediska celkového hodnocení celkovou váhu 40 %. S ohledem na absenci transparentnosti při stanovení předmětných dílčích hodnotících kritérií a vzhledem k jejich váze, měl zadavatel širokou možnost uvážení, jakým způsobem bude jednotlivé nabídky hodnotit, a tudíž výsledný stav zadávacího řízení se může velmi výrazně lišit od stavu, který by nastal v případě, kdyby zadavatel postupoval v souladu se zákonem a nastavil způsob hodnocení nabídek transparentním způsobem.
66.
Důsledkem porušení zákonem stanovené povinnosti ze strany zadavatele je skutečnost, že nebyla umožněna řádná hospodářská soutěž mezi jednotlivými uchazeči, což mohlo mít vliv na výši nabídkových cen, přičemž v této souvislosti nelze vyloučit, že došlo k možnému nehospodárnému využití veřejných prostředků.
67.
Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“, přičemž pokuty, jež mají likvidační charakter, jsou nepřípustné. Z „Výroční zprávy o hospodaření Univerzity Pardubice“ za rok 2014 vyplývá, že zadavatel realizoval dosažený zisk celkem 13 411 000,- Kč před zdaněním, přičemž celkové výnosy z hlavní činnosti zadavatele činily 1 377 793 000,- Kč. Úřad při stanovení výše pokuty naznal, že s ohledem na objem finančních zdrojů, se kterými zadavatel ročně hospodaří, nepředstavuje stanovená výše pokuty pokutu likvidační.
68.
V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, přičemž při stanovení výše pokuty Úřad upřednostnil funkci preventivní.
69.
Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 50 000,- Kč naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.
70.
Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
13
Č.j.: ÚOHS-S0353/2015/VZ-22949/2015/543/EDo
71.
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda
Obdrží Univerzita Pardubice, Studentská 95, 532 10 Pardubice Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
14
