*UOHSX008RKXQ* UOHSX008RKXQ
ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
Brno: 31. srpna 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném 4. 7. 2016 na návrh ze dne 1. 7. 2016, jehož účastníky jsou
zadavatel – Vojenský technický ústav, s. p., IČO 24272523, se sídlem Mladoboleslavská 944, 197 06 Praha 9,
navrhovatel – MPI Group, s.r.o., IČO 43875017, se sídlem Holečkova 31, 150 95 Praha 5,
vybraný uchazeč – TATRA TRUCKS a.s., IČO 01482840, se sídlem Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice,
ve věci návrhu na uložení zákazu plnění kupní smlouvy č. 1519/2/0061 uzavřené dne 6. 1. 2016 na veřejnou zakázku „Podvozky s kabinou s hydraulickými prvky pro vyprošťovací vozidla“, jejíž plnění bylo poptáváno na základě výzvy k jednání ze dne 8. 12. 2015, rozhodl takto: Návrh navrhovatele – MPI Group, s.r.o., IČO 43875017, se sídlem Holečkova 31, 150 95 Praha 5 – ze dne 1. 7. 2016 se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
ODŮVODNĚNÍ I.
POSTUP ZADAVATELE PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY Č. 1519/2/0061 DNE 6. 1. 2016
1.
Zadavatel – Vojenský technický ústav, s. p., IČO 24272523, se sídlem Mladoboleslavská 944, 197 06 Praha 9 (dále jen „zadavatel“) – poptával na základě výzvy k jednání ze dne 8. 12. 2015 plnění v rámci veřejné zakázky „Podvozky s kabinou s hydraulickými prvky pro vyprošťovací vozidla“ (dále jen „veřejná zakázka“) s odkazem na výjimku z působnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zakotvenou v ust. § 18 odst. 1 písm. b) zákona. Úřad úvodem pro vyloučení všech nejasností uvádí, že ačkoli zadavatel postupoval při poptávání předmětného plnění s odkazem na výjimku zakotvenou v ust. § 18 odst. 1 písm. b) zákona, přesto přistoupil ke zpracování výzvy k jednání, souboru požadavků na poptávané plnění nazvaného jako zadávací dokumentace a rovněž rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Vzhledem k uvedenému Úřad v odůvodnění tohoto rozhodnutí bude užívat shodné termíny, aniž by to však mělo implikovat závěr o postupu zadavatele v zadávacím řízení dle zákona.
2.
Předmětem plnění byla podle bodu I. výzvy k jednání „dodávka podvozků s kabinou s hydraulickými prvky pro vyprošťovací vozidla blíže specifikovaná v příloze č. 1 Zadávací dokumentace…“. Podle bodu III. zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota stanovena na 140 000 000 Kč bez DPH.
3.
Podle rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 22. 12. 2015 vybral zadavatel jako nejvhodnější nabídku společnosti TATRA TRUCKS a.s., IČO 01482840, se sídlem Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice (dále jen „vybraný uchazeč“). S vybraným uchazečem uzavřel zadavatel dne 6. 1. 2016 smlouvu č. 1519/2/0061 na předmět plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).
4.
Navrhovatel – MPI Group, s.r.o., IČO 43875017, se sídlem Holečkova 31, 150 95 Praha 5 (dále jen „navrhovatel“) je přesvědčen, že smlouva nebyla uzavřena v souladu se zákonem, a proto podal dne 4. 7. 2016 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podle ust. § 114 odst. 2 písm. a) zákona návrh na zahájení správního řízení o uložení zákazu plnění smlouvy (dále jen „návrh“).
II.
OBSAH NÁVRHU
5.
Navrhovatel v návrhu ze dne 1. 7. 2016 uvádí, že dle jeho názoru nebyly splněny podmínky pro aplikací výjimky podle ust. § 18 odst. 1 písm. b) zákona pro zadávání veřejné zakázky mimo režim zákona, a to ze tří důvodů. Navrhovatel se jednak domnívá, že vzhledem ke skutečnosti, že předmětem veřejné zakázky není dodávka vojenských vozidel, ale pouze podvozků pro vojenská vozidla, nejedná se o vojenský materiál, na jehož pořízení může být výjimka aplikována. Podvozky považuje navrhovatel pouze za jeden z komponentů vojenského materiálu – vyprošťovacích vozidel – pročež by bylo možné tyto podvozky použít i pro nevojenské účely. V souladu s interpretačním sdělením Evropské komise KOM(2006) 779, o uplatňování článku 296 Smlouvy s ohledem na zadávání zakázek v oblasti obrany ze dne 7. 12. 2006 (dále jen „sdělení komise“) se však výjimka vztahuje pouze na výrobky používané výlučně pro vojenské účely.
2
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
6.
Dále se navrhovatel domnívá, že absentuje existence nezbytnosti ochrany podstatných bezpečnostních zájmů České republiky. Předmět uzavřené smlouvy byl původně poptáván v rámci zadávacího řízení jiným zadavatelem – Ministerstvem obrany – v užším řízení (zadávací řízení bylo následně zadavatelem zrušeno). Pokud tedy již jednou byl předmět smlouvy poptáván v zadávacím řízení, je podle navrhovatele „přinejmenším sporné, na základě jakých skutečností shledal [zadavatel] existenci takovýchto bezpečnostních zájmů“. I v tomto případě odkazuje navrhovatel na sdělení komise, podle kterého může být výjimka aplikována pouze pro ochranu podstatných bezpečnostních zájmů členského státu a nikoli pro zájmy průmyslové či hospodářské povahy. Výjimka se podle navrhovatele nevztahuje k „ochraně všeobecných zájmů bezpečnosti“.
7.
Jako třetí důvod navrhovatel uvádí, že došlo k porušení podmínky, že postup zadavatele nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, a to z toho důvodu, že (jak již bylo uvedeno výše) se navrhovatel domnívá, že předmětem smlouvy není výlučně vojenský materiál. Podle navrhovatele se parametry podvozků pro vyprošťovací vozidla nijak výrazně neodlišují od podvozků civilních vyprošťovacích vozidel, pročež mohla být narušena zmíněná hospodářská soutěž na vnitřním trhu a dojít k vyloučení potenciálních uchazečů o zakázku.
8.
S ohledem na uvedené se navrhovatel domnívá, že zadavatel nenaplnil podmínky pro užití výjimky ze zákona, nepostupoval v souladu se zákonem a neuveřejnil tak oznámení o zahájení zadávacího řízení, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona.
9.
Navrhovateli také hrozí vznik majetkové újmy, neboť z důvodu zrušení původní veřejné zakázky a následném pořízení jejího předmětu mimo režim zákona se nemohl účastnit řádného zadávacího řízení a podat nabídku, přičemž by jeho nabídka mohla být vybrána jako nejvhodnější (zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku se navrhovatel účastnil).
10.
Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel požaduje, aby Úřad uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy.
III.
PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
11.
Dne 4. 7. 2016, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, vedené pod sp. zn. S0478/2016/VZ.
12.
Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou: o
zadavatel,
o
navrhovatel,
o
vybraný uchazeč.
13.
Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHSS0478/2016/VZ-28141/2016/512/VNv ze dne 7. 7. 2016.
14.
Dne 15. 7. 2016 Úřad obdržel vyjádření zadavatele na zahájení správního řízení a dokumentaci o veřejné zakázce.
k návrhu
navrhovatele
3
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
15.
Dne 28. 7. 2016 vyzval Úřad zadavatele usnesením č. j. ÚOHS-S0478/2016/VZ31589/2016/523/MKv z téhož dne k označení údajů obsažených v zadávací dokumentaci, které zadavatel považuje za obchodní tajemství, na které zadavatel reagoval přípisem ze dne 1. 8. 2016 tak, že všechny údaje stran veřejné zakázky již byly uveřejněny jako součást smlouvy, pročež údaje v zadávací dokumentaci nelze označit za obchodní tajemství.
16.
Usnesením č. j. ÚOHS-S0478/2016/VZ-33640/2016/523/MKv ze dne 11. 8. 2016 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
17.
Dne 12. 8. 2016 obdržel Úřad žádost navrhovatele o zaslání podkladů ze spisu a žádost o prodloužení lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. V přípisu č. j. ÚOHSS0478/2016/VZ-33991/2016/523/MKv ze dne 15. 8. 2016 Úřad navrhovateli sdělil, že s listinami tvořícími obsah správního spisu je možno se seznámit postupem podle § 38 správního řádu, tedy nahlížením do spisu, přičemž k provedení nahlížení je možno zplnomocnit jinou osobu. Uvedený závěr plyne také např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 16/2011 - 106 ze dne 23. 6. 2011, ve kterém je mj. uvedeno, že podle § 38 odst. 4 správního řádu je s právem nahlížet do spisu spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části, nikoliv však právo, aby správní orgán kopie účastníku řízení zasílal (obdobný závěr učinil Nejvyšší správní soud také v rozsudku č. j. 2 As 9/2008 - 77 dne 13. 7. 2008). Úřad rovněž nemohl vyhovět žádosti navrhovatele o prodloužení lhůty, neboť tato byla časově navázána na okamžik doručení požadovaných podkladů ze správního spisu.
18.
Usnesením č. j. ÚOHS-S0478/2016/VZ-34598/2016/523/MKv ze dne 18. 8. 2016 prodloužil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí na základě žádosti navrhovatele ze dne 17. 8. 2016 tak, že nově činila 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení.
19.
Dne 15. 8. 2016 bylo zástupkyni zadavatele – Mgr. Romaně Florecové – umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0478/2016/VZ.
20.
Dne 18. 8. 2016 bylo zástupcům navrhovatele – Ing. Josefu Krupkovi a Ing. Viktoru Pšenicovi – umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0478/2016/VZ.
21.
Dne 23. 8. 2016 bylo zástupkyni zadavatele – Mgr. Romaně Florecové – umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0478/2016/VZ.
Stanovisko zadavatele ze dne 15. 7. 2016 22.
Zadavatel předně uvádí, že není oprávněn vyjadřovat se k původní veřejné zakázce zadávané Ministerstvem obrany, jelikož nebyl zadavatelem. Zadavatel se rovněž domnívá, že navrhovateli nevznikla ani nehrozí žádná újma v důsledku jeho postupu při poptávání předmětu smlouvy.
23.
Stran výhrad navrhovatele zadavatel uvádí, že má za to, že byly naplněny všechny podmínky pro použití výjimky podle § 18 odst. 1 písm. b) zákona, a to z následujících důvodů.
24.
Technické určení poptávaného plnění je definováno výlučně jako specifický vojenský materiál, je předpokládáno nasazení vozidel v bojových operacích a rovněž např. řízení kvality je podrobeno přezkoušení z hlediska obranných standardů a nikoli běžných norem pro nevojenskou techniku. Zadavatel také uvádí, že předmětem veřejné zakázky jsou podvozky s kabinou, tedy celé vyprošťovací vozidlo (resp. 5 ks) neboť za vozidlo „se považuje 4
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
strojový spodek osazený účelovou nástavbou“ – kabinou a hydraulickými prvky. Technologické parametry předmětu plnění z něj jednoznačně podle zadavatele činí vojenský materiál. 25.
Otázky, které obsahuje sdělení komise, zodpověděl zadavatel již ve svém vyjádření ze dne 14. 4. 2016 (pozn. Úřadu – v rámci šetření podnětu), nicméně je opětovně zodpovídá i ve svém současném vyjádření.
26.
Zadavatel dále upozorňuje, že předmět smlouvy je součástí projektu vyzbrojování armády ČR a jedním z „klíčových prvků vedoucích ke splnění závazků vycházejících z NATO CAPABILITY TARGETS 2013 (1501 Schopnost nasadit a vyčlenit prvky sil rostoucí pohotovosti)“. Zadavatel také uvádí, že v případě zákazu plnění ze smlouvy dojde k ohrožení obranyschopnosti ČR v „národním kontextu (z hlediska současné bezpečnostní situace v evropském prostoru)“ a také neschopnosti plnit alianční závazky, které je třeba brát jako okolnosti zvláštního zřetele hodné podle ust. § 118 odst. 3 zákona.
27.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti zadavatel uvádí, že použití výjimky z působnosti zákona bylo oprávněné, nedopustil se tedy spáchání správního deliktu a současně navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.
Stanovisko vybraného uchazeče ze dne 22. 8. 2016 28.
Dne 23. 8. 2016 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče. Vybraný uchazeč uvádí, že předmětem veřejné zakázky je celé vyprošťovací vozidlo tvořené podvozkem a kabinou, které dohromady představují „terénní vojenské vozidlo kategorie VN3 nebo VZV-SP“. Dále vybraný uchazeč tvrdí, že předmět plnění je nepochybně vojenským materiálem. Předmět kupní smlouvy je rovněž specificky uzpůsoben pro vojenské účely, vybraný uchazeč proto nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by se jednalo o plnění použitelné pro civilní účely, a to zejména proto, že musí splňovat alianční normy.
29.
Vybraný uchazeč se domnívá, že zákaz plnění by byl nedůvodný a navrhuje proto zamítnutí návrhu.
Vyjádření navrhovatele ze dne 23. 8. 2016 30.
Dne 23. 8. 2016 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel předně nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že na straně navrhovatele nevznikla újma na jeho právech. Naopak je dle navrhovatele jeho újma jasně vymezena, a to tak, že se nemohl ucházet o plnění předmětu veřejné zakázky, neboť zadavatel porušil závazné postupy pro zadávání.
31.
Dále navrhovatel uvádí, že vojenský materiál tvoří pouze 20 % poptávaného předmětu plnění, neboť hlavním předmětem jsou podvozky pro vyprošťovací vozidla, které mají stejné parametry jako podvozky civilních vozidel. Dodatečné prvky vojenského charakteru jsou podle navrhovatele funkčně oddělitelné a tvoří pouze příslušenství hlavního předmětu.
32.
Podle navrhovatele vyplývá z dokumentů, na které zadavatel odkazuje, že použití výjimky pro vojenský materiál je možné pouze k odvrácení akutního ohrožení státu, což zadavatel neprokázal, resp. neuvedl, o jaké konkrétní ohrožení se má jednat. Pokud by tomu tak bylo, nebylo by podle navrhovatele možné poptávat předmět plnění v předchozím zadávacím řízení podle zákona. 5
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
33.
Závěrem navrhovatel konstatuje, že mohlo dojít k nepříznivému ovlivnění podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, a opakuje, že nemohly být splněny podmínky pro použití výjimky.
K postavení zadavatele 34.
Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
35.
Podle zakládací listiny č. j. 450-1/2012-2697 ze dne 29. 8. 2012 (dostupné na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=16687669&subjektId=56839&spis=68151) byl zadavatel založen jako státní podnik Ministerstvem obrany, resp. jeho založení bylo schváleno ministrem obrany RNDr. Alexandrem Vondrou, který byl k tomuto jednání pověřen usnesením vlády České republiky ze dne 19. 6. 2016 č. 456 (dostupné na https://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/68AD73C1954966C4C1257A47 00302800/$FILE/456%20uv120619.0456.pdf).
36.
Podle webových stránek zadavatele http://www.vtusp.cz/ je zadavatel „státní podnik založený Ministerstvem obrany ČR za účelem poskytování strategických dodávek a služeb potřebných pro zajištění obrany a bezpečnosti České republiky a plnění závazků vyplývajících z členství České republiky v NATO a EU.“ Zajištění obrany a bezpečnosti ČR a plnění aliančních závazků lze bezpochyby považovat za veřejný zájem, pročež Úřad považuje první podmínku ust. § 2 odst. 2 písm. d) zákona za splněnou.
37.
Podle ust. § 12 odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, je statutárním orgánem státního podniku ředitel, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele. Podle ust. § 12 odst. 2 cit. zákona ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Jelikož jediného člena statutárního orgánu zadavatele volí stát prostřednictvím ministerstva jako své organizační složky (případně vlády jakožto složky moci výkonné), považuje Úřad za splněnou i druhou zákonnou podmínku ust. 2 odst. 2 písm. d) zákona. Vzhledem k právě uvedenému Úřad konstatuje, že zadavateli svědčí postavení veřejného zadavatele, což ostatně sám nijak nerozporuje (naopak např. ve výzvě k jednání výslovně tuto skutečnost deklaruje).
IV.
ZÁVĚRY ÚŘADU
38.
Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní dokumentace, stanovisek účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle ust. § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
6
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
39.
Podle ust. § 18 odst. 1 písm. b) zákona zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jde o veřejné zakázky, jejichž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, a tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky; tento postup přitom nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.
40.
Podle ust. § 114 odst. 2 zákona lze po uzavření smlouvy podat návrh pouze a) proti uzavření smlouvy bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení, b) proti porušení zákazu uzavření smlouvy stanovenému tímto zákonem nebo předběžným opatřením podle § 117 odst. 1 zákona, nebo c) v případě postupu zadavatele podle § 82 odst. 3 zákona. Navrhovatel se může domáhat pouze uložení zákazu plnění smlouvy.
41.
Podle ust. § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
42.
Podle ust. § 118 odst. 2 zákona Úřad svým rozhodnutím na základě návrhu podle § 114 odst. 2 zákona uloží zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, pokud se zadavatel a) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, s výjimkou případů, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona a postupoval v souladu s § 82 odst. 1, § 110 odst. 6 a § 111 odst. 5 zákona, b) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, nebo c) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně postupuje podle § 82 odst. 3 zákona.
43.
Podle ust. § 118 odst. 3 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 2, pokud shledá, že důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, vyžadují pokračování plnění smlouvy. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou subjektu plnícího zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.
44.
Podle ust. § 118 odst. 4 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy, pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
45.
Podle ust. § 118 odst. 5 zákona Úřad návrh zamítne, pokud
7
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona, b) byly zjištěny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, ale zadavatel prokáže naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle odstavce 3 nebo naplnění důvodu podle odstavce 4, c) návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo d) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh. 46.
Podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
47.
Podle ust. § 120 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit.
48.
Jak již bylo uvedeno výše, dne 6. 1. 2016 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu na předmět veřejné zakázky. Jelikož navrhovatel považoval postup zadavatele při uzavření smlouvy za rozporný se zákonem, podal dne 4. 7. 2016 k Úřadu návrh na zákaz plnění smlouvy.
49.
V úvodu považuje Úřad za vhodné vypořádat se s námitkou zadavatele, že není spojení mezi jednáním zadavatele a vznikem případné újmy navrhovatele. Pokud by zadavatel skutečně postupoval v rozporu se zákonem a nepoptával předmět plnění veřejné zakázky v takovém druhu zadávacího řízení, v jakém by v souladu se zákonem měl, lze přisvědčit navrhovateli, že jeho újma může spočívat v nemožnosti se takového zadávacího řízení účastnit, potenciálně v něm zvítězit a generovat tak zisk z plnění veřejné zakázky.
50.
Úřad dále uvádí, že v případě podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy podle ust. § 114 odst. 2 zákona je třeba nejprve zkoumat, zda se zadavatel dopustil některého správního deliktu uvedeného v ust. § 118 odst. 2 písm. a) až c) zákona. V případě, že Úřad dospěje k závěru, že zadavatel správní delikt skutečně spáchal, je třeba zkoumat další okolnosti uvedené v ust. § 118 odst. 3 a 4 zákona, které by mohly vést k rozhodnutí zákaz plnění smlouvy neuložit, tedy důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, které by vyžadovaly pokračování plnění smlouvy nebo ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
51.
Úřad se proto zabýval otázkou, zda zadavatel naplnil skutkovou podstatu jednoho ze správních deliktů uvedených v ust. § 118 odst. 2 písm. a) až c) zákona. Podle navrhovatele se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. c) zákona, neboť uzavřel smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
52.
Správního deliktu uvedeného v ust. § 120 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel podle navrhovatele dopustil z toho důvodu, že nesplnil podmínky pro užití výjimky z obecné působnosti zákona uvedené v ust. § 18 odst. 1 písm. b) zákona, podle které zadavatel není 8
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jde o veřejné zakázky, jejichž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, a tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky; tento postup přitom nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům. 53.
Navrhovatel se předně domnívá, že předmětem veřejné zakázky není vojenský materiál, resp. obchod s ním. Podle ust. § 17 písm. q) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí vojenským materiálem zbraně, střelivo a další materiál, který je speciálně určen, zkonstruován nebo přizpůsoben pro vojenské účely; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“). Podle ust. § 2 odst. 1 písm. g) bod 6. vyhlášky patří do seznamu vojenského materiálu pásová, kolová vozidla, vozidla a kontejnery speciálně vyrobené pro plnění úkolů obrany nebo bezpečnosti státu, a to včetně vojenských vozidel pro vyprošťování. Vyprošťovací vozidla jako taková tedy do seznamu vojenského materiálu patří, navrhovatel se nicméně domnívá, že zadavatel poptává pouze podvozky pro taková vozidla, které by byly využitelné i pro civilní účely, a jelikož zadavatel nepoptává celé vyprošťovací vozidlo, není podmínka pro použití výjimky splněna.
54.
K této výhradě navrhovatele uvádí Úřad následující skutečnosti. Předmětem veřejné zakázky není pouze podvozek, nýbrž podvozky s kabinou s hydraulickými prvky pro vyprošťovací vozidla. Podle bodu 1.2 přílohy č. 1 zadávací dokumentace (Takticko-technické požadavky na podvozky s kabinou s hydraulickými prvky pro vyprošťovací vozidla) je základní charakteristika poptávané techniky tato: „Podvozek pro vyprošťovací vozidlo je na T 815-7-V 8x8 se znakem náprav 8x8 a pancéřovanou kabinou pro čtyři a více osob, s pohonem všech kol a osazeném sníženou pancéřovanou kabinou, je terénní vojenské vozidlo kategorie VN 3 nebo VZV – SP (podle ustanovení § 6 nebo § 10 vyhlášky č. 274/1999 Sb., kterou se stanoví druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení vojenských vozidel). Dále v textu je používán souhrnný název vozidlo“. Podle bodu 1.3 přílohy č. 1 je poptávaná technika určena mj. k „přesunu osádky pod pancéřovou ochranou kabiny do míst nasazení“. Rovněž v bodu 3.1 přílohy č. 1 jsou zadavatelem stanoveny požadavky na zástavbu kabiny, např. že kabina „musí být osazena uzamykatelným střešním průlezem s pancéřovaným příklopem s odolností podle STANAG 4569, Ed. 3“. Z uvedeného je zřejmé, že předmět plnění je tvořen jak podvozkem, tak kabinou, která je s podvozkem propojena a společně tak tvoří funkční celek – vyprošťovací vozidlo. Totéž uvádí rovněž zadavatel ve svém vyjádření ze dne 15. 7. 2016: „předmětem dodávky byla samotná vyprošťovací vozidla, neboť za vozidlo se považuje strojový spodek osazený účelovou nástavbou. V daném případě tedy VTÚ pořizoval podvozek s kabinou a hydraulickými prvky“. Z tohoto důvodu je rovněž irelevantní, zda prvky výlučně vojenské povahy tvoří 20 % či jinou část předmětu plnění, neboť je poptáváno a následně bude používáno celé vyprošťovací vozidlo a nikoli zvlášť např. kabina a zvlášť určité konstrukční prvky podvozku. Úřad s ohledem na uvedené uzavírá, že poptávané plnění lze charakterizovat jako vojenský materiál. Pro úplnost Úřad dodává, že Takticko-technické požadavky na podvozky s kabinou s hydraulickými prvky pro vyprošťovací vozidla jsou nedílnou součástí uzavřené smlouvy.
9
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
55.
Stran možnosti použití předmětu plnění pro nevojenské účely Úřad uvádí, že by to bylo možné, nikoli však účelné, neboť je zjevné, že předmět plnění je k vojenským účelům určen. Např. v bodu 2.3 přílohy č. 1 zadavatel požaduje, aby balistická ochrana včetně příklopu střešního průlezu vyhovovala dohodě STANAG 4569, Ed. 3, Úrovně ochrany osádek obrněných vozidel minimálně v úrovni 2, dále že podlaha kabiny „musí mít minimálně protiminovou ochranu“. V bodu 3.1 přílohy č. 1 dále zadavatel uvádí, že „[z] vozidla musí být možno vést palbu z lafetované zbraně (kulomet MINIMI 7,62 mm FN HERSTAL, v otočné lafetě umístěné ve střešním průlezu kabiny“. Z uvedených požadavků na vlastnosti předmětu plnění je zcela zřejmé, že jeho primární účel je použití jako vojenského vozidla, a ačkoli nelze jiné použití vyloučit, je zřejmé, že primárně je určeno pro vojenské účely (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
56.
Dále se navrhovatel domnívá, že absentuje existence nezbytnosti ochrany podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, jelikož předmět smlouvy byl již jednou poptáván v zadávacím řízení (nicméně jiným zadavatelem). Navrhovatel v tomto směru také odkazuje na sdělení Komise, podle kterého může být výjimka aplikována pouze pro ochranu podstatných bezpečnostních zájmů členského státu a nikoli pro zájmy průmyslové či hospodářské povahy. Výjimka zakotvená v ust. § 18 odst. 1 písm. b) zákona navazuje na čl. 346 bod 1. písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie1 [bývalý čl. 296 bod 1. písm. b) Smlouvy o založení Evropského společenství]. K aplikaci tohoto článku bylo vydáno interpretační sdělení KOM(2006) 779, o uplatňování článku 296 Smlouvy s ohledem na zadávání zakázek v oblasti obrany ze dne 7. 12. 2006 (již výše zmíněné v obsahu návrhu), kde je jednak jednoznačně potvrzen restriktivní výklad této výjimky, dále je zde v bodu 5. Způsob uplatňování článku 296 Smlouvy uvedeno, že je vždy třeba pečlivě posoudit, zda konkrétní výjimka z pravidel je oprávněná či nikoli. K použití výjimky opravňuje ochrana podstatných bezpečnostních zájmů (nikoli tedy např. zájmů průmyslových nebo hospodářských), přičemž v rámci přezkumu oprávněnosti výjimky musí veřejný zadavatel vždy zvážit tyto otázky: o o o
O který z podstatných zájmů bezpečnosti se jedná? Jak spolu souvisí tento zájem bezpečnosti a konkrétní rozhodnutí o zadání zakázky? Proč je neuplatňování směrnice o zadávání veřejných zakázek v tomto konkrétním případě nezbytné k ochraně podstatného zájmu bezpečnosti?
Navrhovatel se přitom domnívá, že zadavatel není schopen zodpovědět první z uvedených otázek, tedy který konkrétní bezpečnostní zájem České republiky je v tomto případě chráněn. 57.
V odůvodnění aplikace výjimky dle ustanovení § 18 odst. 1 písm. b) z působnosti zákona ze dne 7. 12. 2015 zadavatel uvedl, že „[v]yprošťovací vozidla se plánují zařadit jako doprovodné vozidlo k jednotkám disponujícím vozidly KBVP a KOT, které jsou při bojové činnosti nebo plnění úkolů v zahraničních misích v přímém kontaktu s protivníkem, nebo obyvatelstvem v místě plnění úkolu. K tomu budou vyprošťovací vozidla vybavena kompatibilním komunikačním systémem a prvky systému velení a řízení“. Dále zadavatel
1
„[K]aždý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi; tato opatření nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na společném trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.“
10
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
uvedl, že „[l]ogistické zabezpečení bojové techniky ve výzbroji Armády České republiky je podle Bezpečnostní strategie 2015, schválené vládou, a na ni navazující Strategie vztahu státu a obranného průmyslu podstatným bezpečnostním zájmem ČR“. 58.
59.
2 3
Podle dokumentu Strategie vztahu státu a obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, kapitola 4. Interakce státu s průmyslem v jednotlivých fázích činnosti, je logistické zabezpečení bojové techniky ve výzbroji Armády ČR definováno jako podstatný bezpečnostní zájem ČR. Podle Bezpečnostní strategie České republiky 2015, kapt. III. Bezpečnostní zájmy ČR, patří mezi strategické bezpečnostní zájmy ČR mj. naplňování strategického partnerství mezi NATO a EU, včetně posilování jejich spolupráce při komplementárním rozvíjení obranných a bezpečnostních schopností. Pro úplnost Úřad uvádí, že v roce 2015 působila Česká republika v operaci RESOLUTE SUPPORT na území Afghánistánu v prostoru dvou regionálních velitelství (TAAC – Train, Advise and Assist Command): TAAC-Capital (TAAC-C) a TAAC-East (TAAC -E), přičemž jednotka NSE (National Support Element) v počtu 50 osob zabezpečovala logistickou podporu pro všechny jednotky Armády ČR v Afghánistánu2, a v roce 2016 působí Armáda ČR v rámci mise „Afghánistán Parwan (6. SR BAF RSM) (BAF – Bagram Air Field) Úkolového uskupení“, jehož úkolem „je provádět bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny Bagrám v rámci společných operací s americkými partnery s cílem zamezit nepřátelským aktivitám namířeným právě proti základně Bagrám. Tento úkol je naplňován prováděním patrol na vozidlech i pěšky s podporou taktického bezpilotního letounu ScanEagle.“3 Je proto zřejmé, že se nejedná o „všeobecný zájem bezpečnosti“, jak se domnívá navrhovatel, neboť logistická podpora (v rámci logistického zabezpečení bojové techniky ve výzbroji Armády ČR) je reálně využívána na zahraničních misích, jichž se Česká republika zúčastní a jejichž prostřednictvím dochází také k naplňování strategického bezpečnostního zájmu – strategického partnerství mezi NATO a EU. Úřad s ohledem na uvedené nemá pochybnosti o naplnění podmínky existence bezpečnostního zájmu. Ačkoli navrhovatel nenapadal nezodpovězení dalších dvou zbývajících otázek uvedených ve sdělení komise (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel je přesto zodpověděl jako součást svého vyjádření k návrhu. Jedná se o následující 2 zbývající otázky: o
Jak spolu souvisí tento zájem bezpečnosti a konkrétní rozhodnutí o zadání zakázky?
o
Proč je neuplatňování směrnice o zadávání veřejných zakázek v tomto konkrétním případě nezbytné k ochraně podstatného zájmu bezpečnosti?
Stran souvislosti rozhodnutí o zadání zakázky a bezpečnostního zájmu zadavatel uvádí, že pokud by nedošlo k zadání veřejné zakázky „bude narušena a významně snížena schopnost nasazení jednotek v zahraniční i v tuzemsku“, čímž by mohlo dojít k ohrožení naplnění členských závazků a omezení možnosti nasazení jednotek v zahraničních misích (viz výše). Zároveň je podle zadavatele nezbytné, aby tento výše popsaný možný nežádoucí stav trval co nejkratší dobu. V odpovědi na třetí otázku obsaženou ve sdělení komise zadavatel uvádí, že logistickou podporu bojové techniky je stěžejní zajistit „bezodkladně a v co možná nejkratším časovém horizontu“, a to zejména ve světle aliančních závazků České republiky vůči jejím partnerům a také proto, aby nedošlo k omezení bojeschopnosti Armády České
http://www.mise.army.cz/historie-misi/v-zahranici-2015/cesti-vojaci-v-zahranici-2015-117798/ http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/default.htm
11
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
republiky. Vzhledem k uvedenému považuje Úřad všechny otázky obsažené ve sdělení Komise za zodpovězené. 60.
K námitce navrhovatele, že v předcházejícím zadávacím řízení na totožný předmět plnění nebyl zadavatelem podstatný bezpečnostní zájem shledán, může Úřad pouze konstatovat, že předmětem tohoto správního řízení je pouze postup zadavatele vedoucí k uzavření smlouvy č. 1519/2/0061 ze dne 6. 1. 2016, a nikoli předcházející veřejná zakázka, proto Úřad nemůže posuzovat, jakými úvahami bylo Ministerstvo obrany jakožto zadavatel veden, a proto nelze k námitce navrhovatele v rámci probíhajícího správního řízení zaujmout věcné stanovisko.
61.
Navrhovatel je toho názoru, že nedošlo ani k naplnění třetí zákonné podmínky uvedené v ust. § 18 odst. 1 písm. b) zákona, a sice že postup zadavatele nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, neboť, jak již bylo uvedeno výše, se domnívá, že se nejedná o materiál určený výlučně k vojenským účelům. Dle mínění navrhovatele se parametry podvozků pro vyprošťovací vozidla nijak výrazně neliší od podvozků civilních vyprošťovacích vozidel, pročež mohla být narušena zmíněná hospodářská soutěž na vnitřním trhu a vyloučení potenciálních uchazečů o zakázku. Jak již Úřad demonstroval v bodu 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí, předmět plnění veřejné zakázky má zcela jasné určení pro vojenské užití. Kromě již uvedených specifických vlastností, které zadavatel u předmětu plnění požadoval v příloze č. 1, lze dále doplnit ještě skutečnost, že podle přílohy č. 3 zadávací dokumentaci musí být u předmětu plnění uplatněno „státní ověřování jakosti ve smyslu zákona č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákon o obranné standardizaci“ – pozn. Úřadu], které provádí Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti“. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o obranné standardizaci se obrannou standardizací rozumí přistupování České republiky ke standardizačním dohodám NATO (dále jen „standardizační dohoda“), tvorba českého obranného standardu (dále jen „standard“) a způsob jeho provádění. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o obranné standardizaci standard stanovuje požadavky na výrobky a služby nebo na postupy při činnostech v oblasti operační, logistické a administrativní, které slouží k zajištění obrany státu. Ze skutečností uvedených v bodu 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí a ze skutečností právě uvedených je zřejmé, že předmět plnění (předmět smlouvy) je určen výlučně pro vojenské účely, neboť má specifické vlastnosti, které odpovídají pouze tomuto účelu (protiminová ochrana, balistická ochrana kabiny, možnost vést palbu z lafetované zbraně aj.) a zároveň musí být jeho kvalita posouzena podle právního předpisu používaného pouze v souvislosti s obrannou ČR. Není samozřejmě vyloučeno, aby předmět plnění byl použit i na jiný než vojenský účel, např. v případě živelných katastrof, jak ostatně uvádí i zadavatel ve svém vyjádření ze dne 15. 7. 2016, jedná se však o zcela mimořádně situace. Vyprošťovací vozidla jsou v civilní oblasti využívána zejména Hasičským záchranným sborem, je však nepochybné, že se po technické stránce budou výrazně lišit zejména z hlediska specifických technických požadavků (při vyprošťování např. v důsledku havárie si lze těžko představit potřebu protiminové ochrany či možnost střelby z lafetované zbraně). Výlučně vojenský účel poptávaného předmětu plnění je proto s ohledem na uvedené zcela zjevný, tudíž se nelze domnívat, že by jednáním zadavatele došlo k nepříznivému ovlivnění podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně
12
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
k vojenským účelům, neboť na takový trh vůbec nezasahuje. V tomto smyslu tedy nemohlo ani dojít k vyloučení potenciálních uchazečů o zakázku, kteří na takovém trhu působí. 62.
S ohledem na výše uvedené proto Úřad konstatuje, že zadavatel naplnil všechny podmínky pro použití výjimky zakotvené v ust. § 18 odst. 1 písm. b) zákona.
63.
Z toho, že Úřad dospěl k závěru, že zadavatel postupoval při poptávání předmětu smlouvy v souladu se zákonem, když postupoval mimo režim zákona, plyne, že zadavatel nebyl povinen zadat předmět smlouvy v zadávacím řízení, a tudíž mu ani nevznikla povinnost k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona. Nemohlo proto ani dojít k naplnění skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v ust. § 120 odst. 1 písm. c) zákona, neboť toho se zadavatel dopustí, pokud uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona.
64.
Jelikož zadavatel postupoval v souladu s ust. § 18 odst. 1 písm. b) zákona mimo jeho režim v tom smyslu, že předmět smlouvy nebyl zadáván postupem podle tohoto zákona, nemohl se zadavatel dopustit ani správního deliktu uvedeného v ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť toho se může zadavatel dopustit pouze tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. Jelikož v šetřeném případě k zadávání [ve smyslu § 17 písm. m) zákona4] vůbec nedošlo, nemohlo dojít k situaci, kdy by zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem pro zadávání.
65.
Úřad se již s ohledem na výše uvedené nezabýval otázkou, zda zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v ust. § 120 odst. 1 písm. d) zákona, neboť podle ust. § 118 odst. 2 písm. b) zákona musí pro uložení zákazu plnění smlouvy dojít k naplnění skutkových podstat správních deliktů podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona kumulativně, což v šetřeném případě nemůže nastat, neboť Úřad dospěl k závěru (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel správní delikt podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) nespáchal.
66.
Závěr, že zadavatel se nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona vylučuje rovněž možnost uplatnění ust. § 118 odst. 2 písm. c) zákona, neboť i tam je naplnění skutkové podstaty tohoto správního deliktu podmínkou pro uložení zákazu plnění.
67.
S ohledem na výše uvedené neuložil Úřad zákaz plnění smlouvy podle ust. § 118 odst. 2 zákona, neboť k němu neshledal zákonné důvody. Případnou aplikací ustanovení § 118 odst. 3 a 4 zákona, na které odkazoval zadavatel, se proto již Úřad nezabýval, neboť nebyla v šetřeném případě relevantní.
68.
Podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona nemohou být dány, neboť v posuzované věci již byla smlouva uzavřena, a nelze proto již uložit nápravné opatření ve formě zrušení zadávacího řízení či soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele. Vzhledem
4
Pro účely tohoto zákona se rozumí zadáváním závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy.
13
Č.j.: ÚOHS-S0478/2016/VZ-36412/2016/523/MKv
k tomu, že Úřad konstatoval, že nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 2 zákona, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda
Obdrží 1. Vojenský technický ústav, s. p., Mladoboleslavská 944, 197 06 Praha 9 2. MPI Group, s.r.o., Holečkova 31, 150 95 Praha 5 3. TATRA TRUCKS a.s., Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 14
