Ú Z E M N Í P L Á N. sídelního útvaru PASOHLÁVKY A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST, ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA

ÚZEMNÍ PLÁN sídelního útvaru

PASOHLÁVKY změna č. 1 a digitalizace A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST, ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA

Objednatel: Pořizovatel: Projektant:

Obec Pasohlávky, zastoupená starostou obce panem Aloisem Urbánkem Obec Pasohlávky AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel/Fax: 545 217 035 E-mail: [email protected] www.arprojekt.cz

Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 301 00 Datum zpracování: 09/2002 Autorský kolektiv: Ing. arch. Milan Hučík Ing. arch. Jana Kratochvílová

Autorský kolektiv děkuje představitelům obce a občanům, kteří se podíleli - ať už radami nebo informacemi - na zpracování změny č.1 územního plánu.

OBSAH DOKUMENTACE

A. Textová a tabulková část, zemědělská příloha, fotodokumentace, dokladová část B. Grafická část 1. Hlavní výkres 2. Hlavní výkres 3. Technická infrastruktura - vodní hospodářství 4. Technická infrastruktura - energetika a spoje 5. Technická infrastruktura - vodní hospodářství 6. Technická infrastruktura - energetika a spoje 7. Návrh dopravy 8. Zemědělská příloha 9. Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy Schéma etapizace výstavby (v textové části) Schéma turistických, cykloturistických a vinařských poznávacích tras (v textové části) Schéma schválených viničních tratí v katastrálních územích Pasohlávky a Mušov Schéma hlavního výkresu

1:5000 1:2000 1:5000 1:5000 1:2000 1:2000 1:5000 1:5000 1:5000 1:10000 1:25000

C. Vyhláška o závazných částech změny č. 1 územního plánu - regulativy D. Registrační list

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00, Brno Tel./Fax.: 545 217 035 Tel: 545 217 004

Územní plán sídelního útvaru Pasohlávky, změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Strana: 2

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST, SCHÉMATA, FOTODOKUMENTACE 1.

HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ................7

2.

ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ, PŮVOD DAT, PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ.......................................................................................................8 2.1. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SOULAD S ÚPD VÚC ......................................................................8 2.2. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ A DOKUMENTACE, PŮVOD DIGITÁLNÍCH DAT ................................................9 2.3. PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ ............................................................................................................ 10

3.

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ A SOULAD SE ZADÁNÍM........................................... 11 3.1. 3.2. 3.3. 3.4.

VYHODNOCENÍ PŘIP. ŘÍZENÍ KE ZMĚNĚ ÚPN SÚ PASOHLÁVKY (S-PROJEKT PLUS, A.S., 1999)................... 11 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ (AR PROJEKT, S.R.O., BRNO, 2001)........................................................... 15 VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ K ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚPN SÚ PASOHLÁVKY ........................... 19 VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ KE KONCEPTU A NÁVRHU ZMĚNY Č. 1 ÚPN SÚ PASOHLÁVKY (AR PROJEKT, S.R.O., 09/2002) ............................................................................................................................................. 33 4.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ....................................................................................................................... 36

5.

ČASOVÝ HORIZONT ÚZEMNÍHO PLÁNU.................................................................................................... 37

6.

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT................... 37 6.1. KLIMATICKÉ POMĚRY ..................................................................................................................................... 38 6.2. GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE ....................................................................................................................... 40 6.3. HYDROLOGIE, VODNÍ A VĚTRNÁ EROZE .......................................................................................................... 40

6.3.1. 6.3.2. 6.3.3. 6.3.4.

Podzemní vody......................................................................................................40 Povrchové vody ....................................................................................................41 Vodní nádrže Nové Mlýny.....................................................................................42 Vodní a větrná eroze..............................................................................................44

6.4. STAV KRAJINY, OCHRANA PŘÍRODY, EKOLOGIE .............................................................................................. 44

6.4.1. 6.4.2.

Charakteristika současného stavu ..........................................................................44 Charakteristika územního systému ekologické stability ..........................................45

6.5. PEDOLOGIE ..................................................................................................................................................... 49 6.6. REKREAČNÍ HODNOTA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................................... 51

6.6.1. 6.6.2. 6.6.3.

Druhy rekreace, dosažitelnost rekreačního území...................................................51 Cestovní ruch - vývojové tendence, vytváření podmínek pro rozvoj .....................52 Podmínky pro rekreaci v řešeném území ...............................................................52

6.7. POSTAVENÍ OBCE VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ .................................................................................................... 55 6.8. HISTORIE OBCE, OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT ......................................................................................... 55

6.8.1. 6.8.2.

Historie obce..........................................................................................................55 Nemovité kulturní památky ...................................................................................57

6.9. OBYVATELSTVO, DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ....................................................................................................... 58 7.

NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE........................................................................................................... 63

8.

ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA JEDNOTLIVÁ FUNKČNÍ ÚZEMÍ, PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ.... 66 8.1. BYDLENÍ.......................................................................................................................................................... 66

8.1.1. 8.1.2.

Bydlení trvalé ........................................................................................................66 Bydlení přechodné, rekreace, cestovní ruch ...........................................................70

8.2. OBČANSKÁ VYBAVENOST, KULTURNÍ A SPORTOVNÍ VYŽITÍ OBYVATEL........................................................... 74 8.3. LÁZEŇSTVÍ....................................................................................................................................................... 76

PROJEKT, s.r.o.



8.4. ZEMĚDĚLSKÁ A PRŮMYSLOVÁ VÝROBA.......................................................................................................... 80

8.4.1. 8.4.2. 8.4.3. 8.4.4.

Zemědělská velkovýroba.......................................................................................80 Zemědělská malovýroba, soukromá zemědělská hospodářství...............................81 Viniční trati............................................................................................................82 Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby .............................................82

8.5. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A ZELEŇ .................................................................................................................. 82 9.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ.......................................................................................... 85 9.1. OCHRANNÁ PÁSMA ......................................................................................................................................... 85

9.1.1. 9.1.2.

Ochranná pásma vyplývající ze zákona..................................................................85 Ochranná pásma vyhlašovaná................................................................................88

9.2. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ ......................................................................................................................................... 89 9.3. OSTATNÍ LIMITY............................................................................................................................................... 89 10. DOPRAVA, TECHNICKÁ VYBAVENOST, ODPADY.................................................................................. 90 10.1...............................................................................................................................................................DOPRAVA 90

10.1.1. 10.1.2. 10.1.3. 10.1.4. 10.1.5. 10.1.6. 10.1.7. 10.1.8. 10.1.9. 10.1.10.

Doprava motorová, silniční síť, obslužné komunikace...........................................91 Objekty dopravní vybavenosti...............................................................................91 Veřejná doprava, zastávky hromadné dopravy.......................................................92 Místní komunikace, obytné ulice ...........................................................................93 Doprava v klidu (odstavná stání) ...........................................................................96 Cyklistická a pěší doprava .....................................................................................99 Ochranná pásma silnic, požadavky civilní obrany................................................101 Hluk ze silniční dopravy ......................................................................................101 Zemědělská doprava............................................................................................104 Ostatní druhy dopravy.........................................................................................104

10.2........................................................................................TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 104

10.2.1. 10.2.2. 10.2.3. 10.2.4. 10.2.5. 10.2.6. 10.2.7. 10.2.8. 10.2.9. 10.2.10. 10.2.11.

Zásobování vodou ...............................................................................................104 Využití zdrojů termálních vod..............................................................................110 Odkanalizování a čištění odpadních vod..............................................................111 Zásobování elektrickou energií ............................................................................115 Zásobování plynem .............................................................................................119 Zásobování teplem...............................................................................................120 Alternativní (netradiční) zdroje energie................................................................120 Veřejné osvětlení .................................................................................................121 Přenos informací .................................................................................................121 Ropovody a produktovody..................................................................................121 Odpadové hospodářství.......................................................................................122

11. LOŽISKA SUROVIN ........................................................................................................................................... 122 11.1..........................................................................................................OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN 122 11.2....................... VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ 123 12. OBRAZ VESNICE................................................................................................................................................ 123 12.1.....................................................................................................................................................OBRAZ VESNICE 123

PROJEKT, s.r.o.



12.2............................................................................................................ARCHITEKTONICKÉ A REGULAČNÍ ZÁSADY 126 13. NÁVRH VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV.... 127 13.1............................................................................................................................... VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY 127 13.2................................................................................................................................................ASANAČNÍ ÚPRAVY 128 13.3...............................................................................................................................................STAVEBNÍ UZÁVĚRY 129 14. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY ............................................................................... 129

14.1.1. 14.1.2. 14.1.3. 14.1.4.

Vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí...................................129 Objekty skladující nebezpečné látky ....................................................................129 Zásobování obyvatelstva vodou a el. energií za krizových situací ........................129 Systém varování a vyrozumění, řešení evakuace, náhradní ubytování .................129

15. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................. 130 15.1........................................................................................................ OCHRANA A TVORBA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 130

15.1.1. 15.1.2. 15.1.3. 15.1.4. 15.1.5.

Celková hygienická situace, zdravotní stav obyvatelstva......................................130 Ovzduší ...............................................................................................................130 Voda....................................................................................................................131 Hluk ....................................................................................................................131 Radon..................................................................................................................131

16. DŮSLEDKY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND .......................................................................................... 131 16.1.......................................................................................................................................................TEXTOVÁ ČÁST 131

16.1.1. 16.1.2. 16.1.3. 16.1.4. 16.1.5. 16.1.6. 16.1.7. 16.1.8.

Úvod ...................................................................................................................131 Výchozí podklady................................................................................................131 Charakteristika katastrálního území......................................................................132 Zemědělská výroba v řešeném území...................................................................133 Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry ................................133 Investice do půdy ................................................................................................135 Zdůvodnění navrhovaného odnětí zemědělské půdy............................................135 Zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější ........................................136

16.2...........................................................................................................................................TABULKOVÁ ČÁST 145 17. DŮSLEDKY NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ...................................................... 146 18. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................................................... 146 19. NÁVRH ETAPIZACE VÝSTAVBY.................................................................................................................. 146 20. VYMEZENÍ ZÁVAZNÝCH ČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - REGULATIVY ............................................ 147 21. DOKLADOVÁ ČÁST........................................................................................................................................... 148 22. FOTODOKUMENTACE..................................................................................................................................... 149

PROJEKT, s.r.o.



PROJEKT, s.r.o.



1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU Zpracování Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky bylo zadáno firmě AR projekt s.r.o., zastoupené Ing. arch. Milanem Hučíkem. Podkladem pro její vypracování bylo Zadání změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky schválené zastupitelstvem obce dne 7.3.2002. V souladu se „Zadáním“ sloužil jako koncept neschválená Změna č.1 ÚPN SÚ Pasohlávky – rekreační oblast – aktualizace, zpracovaná firmou s projekt plus a.s. Zlín v dubnu 1999, která byla projednána s dotčenými orgány státní správy a občany, ale pro řadu nesouhlasných stanovisek nebyla schválena obecním zastupitelstvem. Pořizovatelem změny územního plánu je obec Pasohlávky. Hlavní cíle řešení změny č. 1 územního plánu: • • • • • • • • • • • •

•

aktualizace současného stavu obce zpracování změny územního plánu pro návrhové období do roku 2010 vymezení funkční zonace budoucího rekreačního a lázeňského území mezi obcí Pasohlávky a silnicí I/52 Mikulov-Brno a stanovení funkčních a prostorových regulativů pro novou výstavbu a pro rekonstrukce stávajících objektů. využití přírodních léčivých vod pro rozvoj lázeňství dořešení prostorových vztahů a vazeb mezi jednotlivými funkčními částmi území, především vazeb dopravních (včetně dopravy v klidu – parkování). návrh koncepce technické infrastruktury, vycházet přitom z neschválené změny ÚPN SÚ vypracované v roce 1999 firmou S-projekt plus, a.s. stanovení zastavitelných území ve smyslu § 139a Stavebního zákona č.50/1976 Sb. v úplném znění. zohlednění nadřazené ÚPD – schválený územní plán velkého územního celku okresu Břeclav a rozpracovaný územní plán velkého územního celku Pálava vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření v souladu s § 108 zákona č. 50/1976 Sb. v úplném znění návrh rozvoje obce pro vytvoření nejvhodnější urbanistické a organizační skladby funkčních zón s ohledem na identitu, tradici a historii obce a nové společensko–ekonomické podmínky zhodnocení podmínek životního a přírodního prostředí a návrh úprav a změn nové rozvojová území pro bydlení budou přednostně uvažována v návaznosti na současně zastavěné území. Pomocí regulativů ale budou stanoveny i podmínky pro případnou výstavbu obytných objektů v jednotlivých funkčních územích mezi obcí a silnicí I/52, s cílem zamezení vyhraněně sezónního využití tohoto území. stanovení zásad pro umisťování občanské vybavenosti s ohledem k nutnosti uspokojení potřeb obyvatel obce i rekreantů a lázeňských hostů.

PROJEKT, s.r.o.



• •

•

v rekreační zóně uvažovat umístění ordinace praktického lékaře respektive lékařské záchranné služby. Posoudit existující provozy z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a stanovit regulativy jejich funkčního využití, zvláště pak se zaměřit na živočišnou výrobu a její pásma hygienické ochrany. potvrdit nutnost zaměření zemědělství na ovocnářství, vinařství a pěstování zeleniny. Živočišná výroba (chov zvířectva ve větším rozsahu než pro vlastní potřebu) by v řešeném území již neměla být přípustná. v řešeném území nepřipustit umisťování průmyslové výroby a skladování.

2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ, PŮVOD DAT, PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ

2.1. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SOULAD S ÚPD VÚC Obec měla zpracován územní plán a projektový podklad pro program obnovy vesnice firmou Arpos spol. s r. o., Brno, dokončený v červnu 1993. Dále bylo toto území v roce 1999 řešeno neschválenou Změnou č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus, a.s., Zlín), která byla projednána s dotčenými orgány státní správy a občany, ale pro řadu nesouhlasných stanovisek nebyla schválena obecním zastupitelstvem. Pořizovatel proto v souladu s ust. § 21 odst. 6 zákona č.83/1998 Sb. navrhl upustit od dopracování konceptu Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky z roku 1999. Zpracování změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky bylo zadáno firmě AR projekt s.r.o., zastoupené Ing. arch. Milanem Hučíkem. Důvodem pořízení změny č. 1 územního plánu jsou především možnosti založení a rozvoje lázeňství v řešeném území vyplývající ze zjištění existence termální vody o vysokém obsahu sirovodíku. Dalším důvodem jsou požadavky na přehodnocení rozvoje cestovního ruchu v oblasti a rovněž potřeba zapracování veškerých změn vyplývajících z nových zákonných předpisů. Účelem změny č. 1 územního plánu je stanovit územní rozvoj obce v rozsahu řešeného území pro návrhové období do roku 2010 tak, aby byl zabezpečen trvalý soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území s ohledem na péči o životní prostředí a stanovit lhůty aktualizace ÚPN. Jako první fáze procesu zpracování změny č. 1 územního plánu bylo zhotoveno předkládané Zadání územně plánovací dokumentace, které vychází z již zpracované, ale nechválené Změny územního plánu (S-projekt plus, a.s., 1999), i z nových průzkumů v terénu. Cílem změny č. 1 územního plánu je vytvořit aktuální a dotčenými stranami akceptovatelný zákonný podklad pro koordinovaný a koncepční rozvoj všech činností v území. Zejména pak půjde o využití příznivých podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství v oblasti, jako rozhodujícího ekonomicko-kulturního fenoménu, ovlivňujícího i rozvoj obchodu a služeb navazujících na tyto funkce. Ces-

PROJEKT, s.r.o.



tovní ruch a lázeňství tedy chápat jako prioritní prostředek zvýšení zaměstnanosti i ekonomické prosperity. Vedle vymezení územního rozvoje (území pro obytnou výstavbu, občanskou vybavenost a výrobu) a řešení ochrany přírody a územního systému ekologické stability je změna územního plánu potřebná také z důvodu koordinace výstavby sítí technické infrastruktury. Obec Pasohlávky je součástí řešeného území územního plánu velkého územního celku okresu Břeclav. Územní plán VÚC byl schválen 30. 9. 1981. V roce 1988 byly schváleny změny a doplňky VÚC okresu Břeclav plenárním zasedáním Jm KNV v Brně. Zásady stanovené územním plánem VÚC okresu Břeclav byly ve Změně č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky plně respektovány.

2.2. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ A DOKUMENTACE, PŮVOD DIGITÁLNÍCH DAT Při zpracování byly využity tyto materiály: -

-

Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989) Brána do kraje, průvodce obcemi okresu Břeclav (Emil Kordiovský, Jiří Danihelka, 1999) Čistírna odpadních vod a kanalizace Pasohlávky – dokumentace pro stavební povolení (VEGAspol Brno, 2000) Digitální mapové podklady a zaměření: digitalizovaná katastrální mapa 1:2 000 poskytnutá RRR OkÚ Břeclav digitalizovaný výškopis poskytnutý RRR OkÚ Břeclav digitální mapy 1:10.000 vektorové Generel ÚSES k.ú. Mušov (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994) Generel ÚSES k.ú. Pasohlávky (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994) Ing.arch. Mundil: K systematice územního a regulačního plánování (Územní plánování a urbanismus, 1/91) Mapy evidence nemovitostí 1 : 2880 (1984) Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy (ČK VTIR, VÚVA Praha, 1991) Místní komunikace Pasohlávky – ulice Yacht club – projekt stavby pro stavební řízení (M. Veselý – Lednice. 1998) Návrh obnovy krajiny (Atelier obnovy vesnice, Brno, 1999) Obnova venkovské krajiny (časopis ochránců přírody Veronica, zvláštní vydání, 1994) Obytná krajina (Ladislav Žák, Svoboda 1947) Okrasné dřeviny (Vaněk - Böhm, SZN 1981) Pasohlávky – rozvod užitkové vody v ulici Yacht club – projekt stavby pro stavební řízení (M. Veselý – Lednice. 1999) Podnebí Československé socialistické republiky, tabulky (HMÚ Praha, 1961) Program rozvoje vodovodů a kanalizací v okrese Břeclav (PROVO Brno) PRVKUC okr. Břeclav (PROVO, s.r.o., Brno, 1997) Retrospektivní lexikon obcí 1850 - 1970

PROJEKT, s.r.o.



-

-

Sčítání lidu, domů a bytů provedené ČSÚ v r. 1991 (KS ČSÚ) Státní seznam nemovitých kulturních památek (Památkový úřad v Brně) Struktura osídlení v Jihomoravském kraji (JmKNV, 1985) Soupis parcel evidence nemovitostí, k.ú. Mušov (1992) Soupis parcel evidence nemovitostí, k.ú. Pasohlávky (1992) Územně technický podklad nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (Společnost pro životní prostředí Brno, s.r.o., 1996) schválený územní plán okresu Břeclav (URBION Bratislava, schválen 1981, změny a doplňky schváleny v r. 1988) a rozpracovaný územní plán velkého územního celku Pálava. Při zpracování územního plánu dále vycházet z vypracované Strategie rozvoje okresu Břeclav (DHV CR, spol.s.r.o., 1999) a z Profilu okresu Břeclav (OkÚ Břeclav, 1998). Využít dále Program rozvoje Jihomoravského kraje. Zákres schválených viničních tratí v Pasohlávkách Zásady a pravidla územního plánování (VÚVA Praha) Závlahy Jevišovka – Šakvice 1. stavba (Hydroprojekt Brno, 1986) Změna ÚPN SÚ Pasohlávky –rekreační oblast – aktualizace (S projekt plus a.s. Zlín, 1999)

2.3. PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ Přesnost použitých podkladů: ♦ Vodovody: překresleny z nepřesných mapových podkladů VAK Břeclav, a.s. ♦ Kanalizace: poskytnut digitální návrhu kanalizace včetně zaměření obce, které však neodpovídalo digitalizovaným katastrálním mapám ♦ Elektřina: vedení VN překresleno z podkladů JME, nepřesné, doplněno orientačním průzkumem v terénu, vedení NN – poskytnuto digitální zaměření části vedení zakreslené do digitálního zaměření obce, které však neodpovídalo digitalizovaným katastrálním mapám, části vedení byly překresleny podle různých podkladů v různých měřítcích - občas nebylo zřejmé, zda jde pouze o projekt nebo o skutečné provedení kabelizace. ♦ Sdělovací kabely: obkresleno z podkladů Českého Telecomu a.s., Břeclav, v digitální formě nebylo poskytnuto. ♦ Dálkový kabel: obkresleno z podkladů SDK Brno, v digitální formě nebylo poskytnuto ♦ Viniční trati: převzato podle poměrně přesného zákresu do mapových listů v měřítku 1:5000, chyběla však mapa Pohořelice 1-5. Zde se pak jedná pouze o odhad. Přesnost digitálního zpracování je negativně ovlivněna nepřesností digitalizovaných mapových podkladů KM. Dalším problémem byla neaktuálnost digitalizovaných mapových podkladů KM. Při zpracování průzkumů jsme proto provedli aktualizaci základních polohopisných dat (zákres nových objektů do územního plánu, nikoliv však do mapy – některé objekty byly převzaty z výše uvedené digitální účelové mapy, ostatní byly zakresleny jen orientačně). Největší nepřesnosti mohly vzniknout mimo současně zastavěné území obce. Parcelace zakreslená v digitalizované mapě, trasy komunikací a skutečné využití území v mnoha případech neodpovídalo skutečnému využití území.

PROJEKT, s.r.o.



3. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ A SOULAD SE ZADÁNÍM

3.1. VYHODNOCENÍ PŘIP. ŘÍZENÍ KE ZMĚNĚ ÚPN SÚ PASOHLÁVKY (S-PROJEKT PLUS, a.s., 1999) Podkladem pro vypracování změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky byla „Změna č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S-projekt plus, a.s., 1996)“ a její aktualizace (1999). Tato územně plánovací dokumentace byla pořizovatelem – referátem regionálního rozvoje OkÚ Břeclav – projednána s dotčenými orgány státní správy, okolními obcemi a občany, ale pro nesouhlasná stanoviska nebyla schválena obecním zastupitelstvem. Ke Změně ÚPN SÚ Pasohlávky (S-projekt plus, a.s., 1999) neměly žádné připomínky následující státní orgány a organizace: -

Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno České radiokomunikace, Praha Český Telecom, a.s., Ostrava Jihomoravská energetika, a.s. Brno Ministerstvo životního prostředí, ÚO pro brněnskou oblast Okresní úřad Břeclav, referát zdravotnictví Okresní úřad Břeclav, Okresní pozemkový úřad Okresní úřad Břeclav, referát obrany a ochrany Okresní úřad Břeclav, referát sociálních věcí Povodí Moravy, a.s., závod Dyje, provoz Dolní Věstonice) Státní meliorační správa, Břeclav Školský úřad Břeclav TRANSGAS, s.p., podzemní zásobník plynu Dolní Dunajovice TRANSGAS, s.p., Praha

PROJEKT, s.r.o.



a) Stanoviska dotčených orgánů státní správy: OBSAH STANOVISKA ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ORGÁN OCHRANY ZPF a) Referát živ. prostředí Okresního úřadu a) Vzato na vědomí v Břeclavi, jako věcně a místně příslušný orgán ochrany ZPF dle ust. § 15 písm.d) zákona uděluje souhlas dle § 5 odst. 2 zákona k předloženému návrhu Změn a doplňků ÚPN SÚ Pasohlávky, zpracovanému Sprojektem Zlín v prosinci 1996 pod č.zak. 0322780-032. Souhlas se uděluje pro veškeré lokality v zastavěném území obce. Souhlas se uděluje rovněž pro veškeré lokality mimo zastavěné území obce, včetně ploch, které jsou "nezastavěné". b) Výstavba celé zájmové plochy bude realizob) Vzato na vědomí vána postupně ve 3 etapách tak, jak uvádí přeložená projektová dokumentace. c) Celkový zábor ZPF ve výši 95,952 ha, jak c) Akceptováno uvádí textová část projektové dokumentace, není skutečný. Do uvedené výměry nejsou započítány plochy pozemků, které jsou "nezastavěné" a nebudou dále zemědělsky využívány – jak dokládá grafická část ÚPD. Proto doporučujeme dopočítat celkovou výměru záboru o tyto plochy. OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT DOPRAVY RD OkÚ vykonává působnost speciálního sta- Vzato na vědomí. vebního a silničního právního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy. Přemístění autobusové zastávky na silnici I. třídy je možné jen za podmínky vybudování zálivu. Věcně příslušným orgánem státní správy ve věcech silnic I. třídy je orgán kraje. OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, ODDĚLENÍ KULTURY Požaduje, aby bylo do změny územního plánu za- Akceptováno, opraveno v textové části. neseno, že se jedná o území s archeologickými nálezy, a proto že musí být oprávněné organizaci umožněn záchranný archeologický průzkum. ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚSTAV, PRAHA 1 Pokud nebude změnou územního plánu ohrožena Vzato na vědomí. ochrana horninového prostředí, podzemní vody a ložisek nerostných surovin, nemá připomínek.

PROJEKT, s.r.o.



b) Připomínky vlastníků dotčených pozemků a staveb: OBSAH PŘIPOMÍNKY ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU Advokátní kancelář JUDr. Marie Snášelové Upozorňuje na rozpor textu v průvodní zprávě Text opraven. bod A 7.8.3 s bodem A.7.8.6. ARPOS, spol. s r.o. Námitka k umístění veřejně prospěšné stavby – Akceptováno zastávky dálkových autobusů – na pozemcích společnosti ARPOS. OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT FINANČNÍ 1) V části A průvodní zprávy na str. 40 a dalších 1) Opraven seznam VPS. jsou uvedeny veřejně prospěšné stavby. Dle našeho názoru se v naprosté většině nejedná o stavby, které lze označit za veřejně prospěšné. 2) Pro zpracování Změny č. 1 územního plánu byla použita Katastrální mapa ve vektorovém 2) Uváděná parcelní čísla, na kterých jsou VPS tvaru, v souřadnicové soustavě S- JTSK, stav situovány, většinou neodpovídají parcelním mapy odpovídá stavu k 31.12.1999 (k.ú. Pačíslům, pod kterými jsou pozemky vedeny sohlávky) v katastru nemovitostí. Navrhujeme řádně identifikovat pozemky a projednat jejich umístění s finančním referátem a ostatními 3) Akceptováno. vlastníky pozemků. 3) Naopak za veřejně prospěšnou stavbu navrhujeme označit dostavbu stávající účelové komunikace, která byla obci bezúplatně převedena jako veřejně prospěšná stavba s cílem ji dostavět a propojit s obcí Pasohlávky. 4) Nesouhlasíme s koncepcí využití geotermál- 4) Územní plán neurčuje, který z vrtů bude čerpací a který zatlačovací. Podle stanoviska Miních vrtů 2 G jako čerpacího a 3 G jako zatlanisterstva zdravotnictví ČR, Českého inspekčovacího a s jednoznačným vymezením natorátu lázní a zřídel z 3.7.1996 nemohou být vrhovaného lázeňského areálu v zastavěné lázně vázány na jediný zdroj a oba vrty bude části obce Pasohlávky. Tato koncepce oddanutné propojit. Podle stejného vyjádření není luje využití geotermálního vrtu 3 G v k.ú. umístění lázeňského areálu v blízkosti vrtu Mušov, který se nachází na pozemku ve Mušov-3G vhodné (hluk z dopravy, přílišná vlastnictví státu. hlučnost). 5) Sociální zařízení na p.č. 245 v k.ú. Mušov 5) Pro objekt je navrženo toto využití: hygienické zařízení, prodej občerstvení a tisku. (WC) není uvedeno jako dostavba veřejně prospěšné stavby. Dle inventarizace státního majetku bylo zjištěno, že neslouží účelům, ke kterým bylo převedeno obci bezúplatně – slouží dnes jako hospoda. Navrhujeme zařadit jako VPS, dočasnou stavu odstranit, protože na základě kolaudačního rozhodnutí měla být stavba odstraněna.

PROJEKT, s.r.o.



EVA INGROVÁ, PASOHLÁVKY 115 A OLDŘICH MIKULÁŠEK, PASOHLÁVKY 111 Požadují, aby stávající komunikace i v budoucnu Akceptováno sloužila k obsluze pozemků p.č. 3163/82, 3163/83, 3163/85 a 3163/87 c) Připomínky provozovatelů technické infrastruktury: JMP , A.S., ZÁVOD HODONÍN Obec nemá zpracován generel gazifikace. Nejbliž- Vzato na vědomí. ší možné napojení na odběr plynu je možné z vvtl plynovodu s.p. TRANSGAS Praha Dolní Dunajovice-Velké Němčice. VODOVODY A KANALIZACE BŘECLAV, A.S., 25.6.1998 Bez připomínek. Vzato na vědomí. Zpracovatel zohlednil i využívání užitkové vody pro sociální zařízení a údržbu venkovních ploch. K zásobování pitnou vodou pro rekreační zónu bylo na základě jednání konaného 13.5.1998 vytipováno prameniště v k.ú. Ivaň. Upozorňujeme, že vodu bude nutno upravovat. VODOVODY A KANALIZACE BŘECLAV, A.S., 25.6.1998 Návrh změny č. 1 ÚP obce Pasohlávky, lokality A Dořešeno.. u stávající restaurace a lokality 5a v obci Pasohlávky neobsahuje zásobování vodou a odkanalizování. Nutno dořešit.

d) Připomínky občanů: -

Žádné připomínky občanů nebyly uplatněny.

Ke konceptu Změny č. 1 ÚP SÚ Pasohlávky („Změna č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky, S-projekt plus, a.s., 1996 a její aktualizaci 1999)“ se nevyjádřily tyto dotčené orgány státní správy, vyzvané fyzické a právnické osoby a orgány územního plánování: -

Centrum dopravního výzkumu Brno Český Telecom, a.s. Břeclav Český Telecom, a.s., plánování a návrh sítí, Olomouc ČSAD a.s. Břeclav Katastrální úřad Břeclav Ministerstvo zemědělství ČR, Břeclav Moravské naftové doly a.s. Hodonín

PROJEKT, s.r.o.



-

Obecní úřad Kobylí Obvodní báňský úřad v Brně Okresní hygienik Břeclav OkÚ Břeclav, Okresní požární rada OkÚ Břeclav, referát okresní živnostenský úřad Památkový ústav v Brně Povodí Moravy, a.s. Břeclav Pozemkový fond ČR, územní pracoviště Břeclav Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno Správa a údržba silnic Břeclav Státní energetická inspekce, Brno Stavební úřad Pohořelice Vojenská ubytovací a stavební správa Brno

3.2. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ (AR projekt, s.r.o., Brno, 2001) Jako první fáze procesu nového zpracování změny č. 1 územního plánu bylo zhotoveno Zadání územně plánovací dokumentace, které vycházelo z výše uvedené změny územního plánu (S-projekt plus, a.s., 1999) i nových průzkumů v terénu. Oproti neschválené změně územního plánu z r. 1999 bylo řešené území rozšířeno o další rozvojová území navazující na současně zastavěné území obce. Z tohoto důvodu doporučil nadřízený orgán územního plánování – referát regionálního rozvoje OkÚ Břeclav – projednat zadání změny územního plánu s dotčenými orgány státní správy a s občany. Zadání urbanistické studie obce Pasohlávky bylo pro projektanta závazné. Zadání bylo podle § 20 odst. 3 zákona č.83/1998 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen SZ) dohodnuto s dotčenými orgány státní správy, které ve stanovené lhůtě uplatnily svá stanoviska. s návrhem zadání pořizovatel seznámil orgány územního plánování sousedních územních obvodů (§ 20 odst. 4 SZ). ŘEŠENÍ VE ZMĚNĚ ÚPN SÚ Při zpracovávání změny č. 1 územního plánu je nutno zohlednit nadřaze- Akceptováno. nou ÚPD – schválený územní plán velkého územního celku okresu Břeclav a rozpracovaný územní plán velkého územního celku Pálava. Změna č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky se především zaměří na vymezení funkční Akceptováno. zonace budoucího rekreačního a lázeňského území mezi obcí Pasohlávky a silnicí I/52 Mikulov-Brno a na stanovení funkčních a prostorových regulativů pro novou výstavbu a pro rekonstrukce stávajících objektů. Zvláštní důraz přitom bude kladen na dořešení prostorových vztahů a vazeb mezi jednotlivými funkčními částmi území, především vazeb dopravních (včetně dopravy v klidu – parkování). Návrh koncepce technické infrastruktury lze převzít z neschválené změny ÚPN SÚ vypracované v roce 1999 firmou Sprojekt plus, a.s. Ve změně č. 1 územním plánu budou stanovena zastavitelná území ve Akceptováno. smyslu § 139a Stavebního zákona č.50/1976 Sb. v úplném znění. OBSAH POŽADAVKU

PROJEKT, s.r.o.



Vymezit plochy pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření v souladu s § 108 zákona č. 50/1976 Sb. v úplném znění. Za veřejně prospěšné stavby považovat především komunikace (včetně komunikací pro pěší a cyklistických stezek), objekty a trasy technické infrastruktury a záchytná parkoviště. Ve změně č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky budou aktualizovány demografické a ekonomické údaje a upřesněna prognóza dalšího socioekonomického vývoje obce, která se promítne do návrhu změn územního rozvoje obce. Návrh koncepce funkčního využití území bude vycházet z neschválené změny ÚPN SÚ Pasohlávky (S-projekt plus, a.s., 1999) a z výsledků projednání této dokumentace s dotčenými orgány státní správy, vlastníky nemovitostí v řešeném území, fyzickými a právnickými osobami a občany. Nové rozvojové plochy pro bydlení budou přednostně uvažovány v návaznosti na současně zastavěné území. Pomocí regulativů ale budou stanoveny i podmínky pro případnou výstavbu obytných objektů v jednotlivých funkčních plochách v území mezi obcí a silnicí I/52, s cílem zamezení vyhraněně sezónního využití tohoto území. V obci je poměrně kvalitní občanská vybavenost, je zde i několik soukromých podnikatelů zajišťujících služby obyvatelstvu a rekreantům. Regulativy územního plánu musí umožnit uspokojení dalších podnikatelských záměrů. Uvažovaná kapacita zařízení OV bude vycházet nejen z počtu obyvatel, ale bude přihlíženo i k nutnosti uspokojení potřeb rekreantů a lázeňských hostů. V obci bude jako hlavní sportovní zařízení chápán stávající sportovní areál rozšířený směrem k vodě a dále sportovní areál u RZ Laguna. Ubytování a stravování Bude prioritní rozvojovou funkcí v oblasti. Změna č. 1 územního plánu vymezí regulativy pro usměrňování umisťování těchto zařízení. Lázeňství Využití přírodních léčivých vod bude vedle cestovního ruchu hlavním zdrojem pracovních příležitostí a hospodářské prosperity obce. Správa a řízení V obci je budova Obecního úřadu a pošta. Současný stav vyhovuje, řešit nutno jen umístění hasičské zbrojnice, nejlépe mezi obcí a hřbitovem. Zemědělská výroba Úkolem změny č. 1 ÚPN SÚ bude potvrdit nutnost zaměření zemědělství na ovocnářství, vinařství a pěstování zeleniny. Živočišná výroba (chov zvířectva ve větším rozsahu než pro vlastní potřebu) by v řešeném území již neměl být přípustný. Posoudit existující provozy z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a stanovit regulativy jejich funkčního využití. Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby V řešeném území nepřipustit umisťování průmyslové výroby a skladování. Nerušící provozovny lze umístit pouze v západní části obce a v severní části obce u silnice vedoucí k silnici Brno-Mikulov.

PROJEKT, s.r.o.


Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.


Změna územního plánu sídelního útvaru se v oblasti životního prostředí zaměří především na ochranu zdravých životních podmínek – regulaci využití území se zřetelem na možné negativní dopady hluku, exhalací, zápachu. Upozornit v územním plánu na problémy se zanášením jezera, erozním narušováním břehů, kvalitou vody v nádrži a s komářími kalamitami. Z hlediska ochrany ZPF a PUPFL je nezbytné respektovat zákon ČNR č. 334/92 Sb. (o ochraně zemědělského půdního fondu) a zákon č. 289/1995 Sb. Likvidace odpadů bude řešena v souladu s platnou legislativou, zák.č.125/1997 Sb. o odpadech, ve znění novely č.37/2000 Sb., v rámci podnikatelského záměru jednotlivých investorů v dotčeném území. Při návrhu změny ÚPN SÚ bude respektován zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, budou respektovány významné krajinné prvky podle evidence orgánu ochrany přírody i významné krajinné prvky vyplývající přímo ze zákona. Respektovány budou stávající plochy zeleně v obci, bude posouzeno propojení vnitrosídelní a krajinné zeleně. Základní koncepce vymezení ÚSES ani stávající prvky ÚSES nebudou změnou ÚPN SÚ dotčeny. Zdůrazněna bude nutnost výměny nevyhovující dřevinné skladby. Zvláštní důraz nutno klást na ochranu přírodních léčivých zdrojů, hlubinných geotermálních vod. Ve změně ÚPN SÚ nutno zakreslit užší prozatímní ochranné pásmo přírodních léčivých termálních vod vyhlášené rozhodnutím MZ ČR, Českého inspektorátu lázní a zřídel dne 25.10.1996 a v textové části popsat i širší ochranné pásmo vymezené uvedeným rozhodnutím, včetně příslušných omezujících podmínek. V obci je několik nemovitých kulturních památek. Je třeba je uvést v územním plánu a respektovat zákon č. 20/1987 Sb., o kulturních památkách. Do ÚPN budou zahrnuta území dnes známých archeologických nalezišť. Takto vymezená území s danými podmínkami ochrany budou součástí textové i grafické části. Převážná část řešeného území bude určena k rozvoji rekreace a cestovního ruchu a funkcí souvisejících. Jedinečný geotermální zdroj bude využit i pro založení sportovně komerčních aktivit (Aquaparku). Místní komunikace Úkolem změny č. 1 ÚPN SÚ bude vyhodnotit celý dopravní skelet obce a navrhnout jeho možné úpravy. Využit bude pasport místních komunikací, který zpracovateli zapůjčí obec. Důraz nutno klást na propojení rekreační oblasti s obcí a vyřešení dopravní obsluhy celého území. Dále nutno v územním plánu provést kategorizaci místních komunikací, včetně úseků státních silnic v jejich průchodu obcí. Statická doprava Úkolem změny č. 1 ÚPN SÚ bude posoudit potřebu parkovacích míst a navrhnout vhodné plochy pro parkování, a to na stupeň motorizace 1:3,5. Pěší a cyklistický provoz, vodní doprava

PROJEKT, s.r.o.


Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.


Velký význam bude mít v řešeném území cyklistická doprava a turistika. Ve změně č. 1 ÚPN SÚ nutno klást důraz na segregaci motorové, pěší a cyklistické dopravy (v silně frekventovaných úsecích budou cyklistické stezky vedeny po samostatném tělese). V klidových zónách bude upřednostňována nemotorová doprava před motorovou. Nutno vytvořit podmínky pro rozvoj rekreační vodní dopravy. Ochranná a hluková pásma Akceptováno. Ze zákona o pozemních komunikacích vyplývá ochranné pásmo silnic I. třídy 50 m od osy vozovky. Na zastavěném území je třeba dále respektovat ochranu obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy stanovením hlukových pásem. Hluková pásma budou stanovena na základě celostátního sčítání dopravy z roku 2000, růstových koeficientů a Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., které stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru. Zásobování obyvatel pitnou vodou Akceptováno. Řešené území je napojeno na SV Hustopeče. Předpokládaný výrazný nárůst potřeby vody bude kryt z nového zdroje, prameniště Dolní Luh u Ivaně. Akceptováno. Odkanalizování obce Celé řešené území bude odkanalizováno na stávající čistírnu odpadních vod ležící v k.ú. Mušov, na kterou je dnes odkanalizována pouze rekreační oblast Mušov. ČOV bude rozšířena a rekonstruována. Na výstavbu kanalizace již bylo vydáno územní rozhodnutí. Projekt pro územní řízení bude hlavním podkladem pro návrh odkanalizování. Akceptováno. Zásobování plynem S plynofikací obce se v nejbližším období neuvažuje, v návrhovém období územního plánu s ní však uvažovat. Akceptováno. Projednáno v rozpracovanosti s JME Energetika Koncepci zásobování elektrickou energií a výkonové bilance je možné pře- a.s., Břeclav. vzít z neschválené změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S-projekt plus, a.s., Zlín, 1999). Upřednostňovat vedení NN v obci zemními kabely, rovněž VN v úseku procházejícím rekreační oblastí řešit jako kabelové. Spoje a telekomunikace V katastru obce se nacházejí dvě trasy podzemních dálkových a sdělovacích kabelů, které musí být zakresleny ve změně územního plánu. Doložka civilní obrany se nebude ke změně ÚPN SÚ zpracovávat. Vzato na vědomí. Požadavky na nutné asanační zásahy a stavební uzávěry nejsou. Okruhy problémů řešení, vyplývající z průzkumů a rozborů Akceptováno. −

rozvojová území – určit funkční využití a regulační zásady. V území mezi obcí a silnicí I/52 přitom vycházet z neschválené změny č. 1 ÚPN

PROJEKT, s.r.o.



− − − − − − −

− −

SÚ z roku 1999 a výsledků projednání této změny s dotčenými orgány státní správy a občany, nevyužité objekty a plochy - možnost jejich využití, popř. změna funkce řešení občanské vybavenosti v obci - řešit v regulativech jednotlivých území neupravené veřejné prostory, veřejná zeleň, izolační zeleň - navrhnout možná řešení, průběžná péče o chráněné kulturní nemovité památky technická vybavenost - koncepce kanalizace a čištění odpadních vod, napojení rozvojových lokalit na sítě technické infrastruktury dopravní řešení nadmístní – zabývat se napojením na silnici I/52 BrnoMikulov dopravní řešení místní - provést kategorizaci stávajících i navrhovaných místních komunikací doprava v klidu – navrhnout potřebná parkovací a odstavná stání, a to jak pro navrhovaná ubytovací a stravovací zařízení a ostatní občanskou vybavenost, tak i pro jednodenní návštěvníky pláží a rybáře. V této souvislosti řešit záchytné parkoviště západně obce (ve směru na Drnholec po pravé straně) a v blízkosti silnice I/52, obnova krajiny – zapracovat do změny územního plánu územní systém ekologické stability vymezit veřejně prospěšné stavby

3.3. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ K ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚPN SÚ PASOHLÁVKY K zadání změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky neměly žádné připomínky následující státní orgány a organizace: -

Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno České dráhy, s.o., divize dopravní cesty, o.z., Stavební správa v Olomouci České radiokomunikace, Praha Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Břeclav, 6.11.2001 JMP , a.s., závod Hodonín Městský úřad v Pohořelicích – stavební úřad Ministerstvo zemědělství ČR, Břeclav Ministerstvo životního prostředí, ÚO pro brněnskou oblast Obec Vlasatice Obecní úřad Drnholec Okresní úřad Břeclav, Okresní pozemkový úřad Okresní úřad Břeclav, Okresní živnostenský úřad Okresní úřad Břeclav, referát regionálního rozvoje a cestovního ruchu

PROJEKT, s.r.o.



-

-

Okresní úřad Břeclav, referát sociálních věcí Okresní úřad Břeclav, referát životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny (z hlediska zákona o odpadech, zákona o státní správě ochrany ovzduší a státní správa geologie a ochrany horninového prostředí) Okresní úřad Břeclav, referát životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny (z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny) Povodí Moravy, a.s., závod Dyje, provoz Dolní Věstonice, provoz VVT TRANSGAS, s.p., Praha Vojenská ubytovací a stavební správa Brno Zemědělská vodohospodářská správa Břeclav

V zadání změny územního plánu byly obsaženy následující požadavky dotčených orgánů státní správy: OBSAH STANOVISKA, POŽADAVKU, PŘIPOMÍNKY ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚSTAV, PRAHA 1. Je třeba připomenout, že dle materiálu Geofondu ČR se v jz. části katastrálního území Pasohlávky nachází nevyhrazené ložisko stabilizačních materiálů Pasohlávky (číslo ložiska – 5129300). Ložisko je tvořeno vápnitými jíly a písky. 2. ČGÚ doporučuje v návrhu dodržet a specifikovat ochranná pásma geotermálních vrtů Pasohlávky-2G a Mušov-3G. 3. Po zohlednění výše zmíněných připomínek ČGÚ nemá věcných námitek k projednávanému Návrhu z hlediska hydrogeologie. Rovněž možno konstatovat, že Návrh nevyvolává střety s problematikou využití a ochrany ložisek nerostných surovin. ČGÚ dále upozorňuje na obecnou nutnost dbát v daných lokalitách na ochranu horninového prostředí jakož i podzemních a povrchových vod před kontaminací. JIHOMORAVSKÁ ENERGETIKA, a.s. BRNO K předloženému zadání změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky nemáme zásadních připomínek. Požadujeme, aby zpracovatel územně plánovací dokumentace konzultoval již ve stadiu rozpracovanosti územního plánu s pracovníky JME, a.s. odboru rozvoje distribuční sítě a odboru dokumentace sítě (Břeclav Čechova 44) připojení nových odběrných míst na elektrorozvodnou síť JME a případné úpravy této sítě vyvolané plánovanou výstavbou dle zadání a potřebami stávajících odběratelů elektřiny. Dále upozorňujeme, že případná dotčení el. zařízení v majetku JME, a.s. a jejich ochranných pásem novou výstavbou budou řešena v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. jako přeložky. Investorem přeložek bude JME, a.s., investič-

PROJEKT, s.r.o.


ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU 1. Byla ověřena poloha ložiska, ložisko nezasahuje do řešeného území.

2. Akceptováno.

3. Vzato na vědomí.

Akceptováno.


ní náklady spojené s přeložkou uhradí v plné výši vyvolavatel přeložky. Připojení nových odběrných míst na elektrorozvodnou síť JME bude řešeno podle zákona č. 458/2000 Sb. a vyhlášky č. 297/2001 Sb. v platném znění. Vyvolané přeložky el. zařízení a výstavbu el. rozvodů požadujeme v souladu se zákonem č. 197/1998 Sb. zařadit do závazné části územně plánovací dokumentace jako veřejně prospěšné stavby. HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, ÚZEMNÍ ODBOR BŘECLAV, 2.11.2001 Vzhledem k celkově neuspokojivé situaci s vnějšími rozvody vody v obcích okresu Břeclav požadujeme, aby v případě Akceptováno. plánování rekonstrukce nebo výstavby nových vodovodních řadů a komunikací v obci bylo počítáno i s instalací požárních hydrantů a to v maximálních vzdálenostech dle ČSN 73 0873. Vzhledem k neustále se opakujícím závadám, zjištěným při provádění provozních kontrol správci vodovodních sítí (ztráty orientačních sloupků, poškozování tabulek a zasypávání podzemních hydrantů při terénních a stavebních úpravách), doporučujeme navrhovat instalaci nadzemních hydrantů s přihlédnutím k čl. 4.3. ČSN 73 0873. MORAVSKÉ NAFTOVÉ DOLY A.S. HODONÍN V k.ú. Pasohlávky je situován likvidovaný vrt Pasohlávky 1. Leží mimo řešené území. Žádné opatřePřikládáme otisk mapy 1:50 000 se zákresem vrtu. ní. OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD V BRNĚ Vydal stanovisko dne 15.7.1997, které je neměnné. (Výše Vzato na vědomí. uvedené stanovisko: Podle evidence dobývacích prostorů, vedené u zdejšího úřadu ve smyslu ust. § 29, odst. 3, zák. č. 44/88 Sb. ve znění zák. č. 541/91 Sb. není v k.ú. Pasohlávky okr. Břeclav evidován žádný dobývací prostor, který by bylo nutno zohlednit v předmětné územně plánovací dokumentaci.) OKRESNÍ HYGIENIK BŘECLAV S předloženým návrhem zadání změny č. 1 ÚP sídelního Akceptováno. útvaru Pasohlávky lze souhlasit za předpokladu: - respektování požadavků na ochranu obyvatelstva před nepříznivými účinky hluku Nař. vl. 502/2000 Sb. - zapracování požadavku stanovení ochranného pásma okolo veřejných pohřebišť (100 m) – viz zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů, který vejde v platnost dnem 1.1.2002. OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, ODDĚLENÍ KULTURY 1. V územním plánu budou zakresleny stávající nemovité 1. Akceptováno.

PROJEKT, s.r.o.



kulturní památky, nacházející se v katastrálním území obce, které jsou zapsány v ÚSKP: - rej. č. 1608 – kostel sv. Anny, parc. č. 131 - rej. č. 1609 – socha sv. Jana Nepomuckého, parc. č. 4980 - rej. č. 1611 – venkovská usedlost čp. 7, parc. č. 560, 2. Akceptováno. 2. V textové části bude uvedeno, že při jejich obnově je nutno respektovat zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 3. Do ÚPN budou zahrnuta území dnes známých archeolo- 3. Akceptováno. gických nalezišť. Takto vymezená území s danými podmínkami ochrany budou součástí textové i grafické části. OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT ZDRAVOTNICTVÍ K bodu F. předloženého návrhu zadání změny č. 1 územního Vzato na vědomí. plánu sídelního útvaru Pasohlávky – Požadavky na rozvoj řešeného území s ohledem na vzájemné vztahy a funkce v osídlení – Zdravotnická a sociální péče sdělujeme následující: Přednemocniční neodkladná péče (záchranná zdravotní služba - ZZS) je v současné době provozována zdravotnickým zařízením Dům zdraví Mikulov s.r.o., referát zdravotnictví nedoporučuje proto zřízení této služby v rekreační zóně, avšak k umístění ordinace praktického-lékaře v rekreační zóně nemá referát zdravotnictví námitek. OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ORGÁN OCHRANY LPF Dle přiložené situace nedojde předmětnou změnou Akceptováno. Zahrnuto do regulativů. k vlastnímu dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Jedna lokalita, kde se dle předloženého návrhu územního plánu počítá s „drobnou výrobou, výrobní služby“ se nachází v ochranném pásmu lesa. Tato lokalita je barevně vyznačena v situaci, která je přílohou tohoto dopisu. Požadujeme, aby zde nebyla umístěna taková výroba, která by měla negativní vliv na blízký lesní porost. Dále požadujeme, aby při vlastní realizaci výrobních hal nenavazovaly jednotlivé haly bezprostředně na lesní porost, ale aby mezi halou a okrajem lesa byl ponechán volný, alespoň 10-ti metrový pruh. OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ORGÁN OCHRANY ZPF 1. Souhlasíme se zpracováním dalšího stupně ÚPD lokalit, 1. Vzato na vědomí. nacházejících se na zemědělských pozemcích v současně zastavěném území obce. 2. Záměr změny na pozemcích I. a II. třídy ochrany mimo 2. Akceptováno. současně zastavěné území obce požadujeme před zpracováním dalších stupňů ÚPD s orgánem ochrany ZPF projednat. Termín projednání doporučujeme dohodnout předem.

PROJEKT, s.r.o.



POVODÍ MORAVY, S.P. BRNO 1. K prostudovanému materiálu nemáme zásadní připo- 1. Vzato na vědomí. mínky. 2. Upozorňujeme pouze, že realizaci a užívání jednotlivých 2. Vzato na vědomí. objektů a provozoven v souvislosti s realizací uvažované "Změny" podmiňujeme dobudováním inženýrských sítí zejména kanalizace se zajištěním čištění všech druhů odpadních vod v obci Pasohlávky v souladu s požadavky Nařízení vlády č. 82/99 Sb. 3. V souvislosti s odkanalizováním parkovacích ploch vět- 3. Akceptováno. šího rozsahu požadujeme na kanalizaci osadit odlučovače ropných látek. 4. V plném rozsahu je třeba respektovat vyjádření přímého 4. Akceptováno. správce vodního díla Nové Mlýny – Povodí Moravy, s. p., závod Dyje, provoz Dolní Věstonice - vedoucí provozu Ing. Ovesný, které bylo vydáno dne 29.10.2001 a posláno přímo na Obecní úřad Pasohlávky. 5. "Návrh změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky" požadujeme 5. Akceptováno. předložit k posouzení. POZEMKOVÝ FOND ČESKÉ REPUBLIKY, BŘECLAV 1. Pozemkový fond ČR spravuje nemovitý majetek státu, 1. Vzato na vědomí. vymezený § 1 odst. 1 a § 17 odst. 1 zákona o půdě v platném znění. 2. S ohledem na zákon č. 95/1999 Sb., v platném znění je 2. Akceptováno. nutné, aby funkční zóny a funkční typy byly ve zpracovávaném návrhu územního plánu řešeny co nejpřesněji (pokud možno až na parcelní čísla). Dále, aby byly přesně vymezeny hranice zastavitelného území obce, zároveň rozlišit zastavitelné území od zastavěného a přesněji specifikovat veřejně prospěšné stavby (nejlépe specifikovat na konkrétní pozemky). Do budoucna se tak usnadní práce při převodu pozemků podle zákona č. 95/1999 Sb., popřípadě se předjde možným komplikacím a sporům při určování pozemků nebo jejich částí určených k úplatným či neúplatným převodům. 3. Případná stavební činnost na pozemcích státu a správy 3. Vzato na vědomí. Pozemkového fondu ČR bude řešena individuálně s investory akcí dle platné legislativy. RYBNÍKÁŘSTVÍ POHOŘELICE, AKCIOVÁ SPOLEČNOST K vlastnímu předloženému návrhu změny č. 1 územního plá- Vzhledem ke stavu zpracování a pronu sídelního útvaru Pasohlávky nemá naše firma žádné při- jednání změny č. 1 ÚPN SÚ již tento pomínky. Územní plán zahrnuje oblast na východě omeze- požadavek nelze do změny č. 1 zahrnou silnicí Brno – Mikulov a na jižní straně břehem tzv. nout. Nutno řešit následující změnou Horní Mušovské nádrže. Zájmové území naší firmy leží územního plánu, po schválení změny

PROJEKT, s.r.o.



v jihovýchodní části obce Pasohlávky na katastrálním území Mušov. Námi vybudovaný areál zpracovny ryb o celkové výměře 2,4 ha není do územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky zahrnut. Žádáme, aby formou dodatku a nebo další změny byl areál zpracovny ryb zařazen do územního plánu obce Pasohlávky (parcely č. *340, *320, *280, 3116/6 a 3116/10). ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, BRNO 1. Změna č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky navazuje na změnu vypracovanou v roce 1999 (S-projektem plus a.s. 1999), projednanou v témže roce s dotčenými orgány státní správy a občany, která ale nebyla schválena. V současnosti řešené území se oproti změně z roku 1999 rozšiřuje o území, navazující na současně zastavěné území obce, a to směrem západním a severním. Řešené území tvoří části katastrálních území Pasohlávky a Mušov. Je ohraničeno na východě silnicí I/52 Brno-Mikulov; na jihu břehovou hranou vodní nádrže Nové Mlýny; na severu ovocnými sady, archeologickou lokalitou „Hradisko“ a polní cestou, vedoucí od hřbitova; na západě západní hranicí zastavěného území obce Pasohlávky a navazujícími rozvojovými plochami. Důvodem pořízení změny č. 1 ÚPN jsou především možnosti založení a rozvoje lázeňství v řešeném území, vyplývající ze zjištění existence termální vody o vysokém obsahu sirovodíku. Dalším důvodem jsou požadavky na přehodnocení rozvoje cestovního ruchu v oblasti a rovněž potřeba zapracování veškerých změn, vyplývajících z nových zákonných předpisů. 2. Se zásadami dopravního řešení, zpracovanými v návaznosti na neschválenou změnu ÚPN S-projektem plus a.s. 1999 – viz výše, vyjádřenými zejména v části K „Požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury“ na str. 7 zadání souhlasíme. 3. Vlastní návrh předmětné změny č. 1 nutno s námi v rozpracování znovu samostatně projednat. 4. S výsledkem připomínkového řízení nás seznamte a k dalšímu jednání přizvěte našeho zástupce. 5. Toto vyjádření nenahrazuje rezortní vyjádření ke všem druhům dopravy. VODOVODY A KANALIZACE BŘECLAV, a.s. 1. VaK Břeclav a.s.bylo předloženo zadání změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky. V situaci 1:10 000 jsou vyznačeny lokality navržené k zástavbě jak v obci Pasohlávky, tak v rekreační zóně. 2. Zásobování vodou ani odkanalizování předložený návrh zadání změny č. 1 neobsahuje. V textové části se uvádí, že řešené území je napojeno na

PROJEKT, s.r.o.


č. 1.

1. Konstatování

2. Vzato na vědomí.

3. Akceptováno. 4. Akceptováno. 5. Vzato na vědomí. 1. Konstatování.

2. Konstatování. Je předmětem sloučeného konceptu a návrhu změny ÚPN SÚ. Územní plán sídelního útvaru Pasohlávky, změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Strana: 24

SV Hustopeče a výrazný nárůst potřeby vody bude kryt z nového zdroje prameniště Dolní Luh u Ivaně. Potřeba vody v předloženém návrhu rovněž není uvedena. V současné době je vybudována vodovodní síť v zastavěné části obce Pasohlávky a do rekreačního areálu je přivedena vodovodní přípojka z vodojemu Pasohlávky. 3. Akceptováno. 3. Způsob zásobování vodou návrhových lokalit bude nutno dořešit. Návrh řešení požadujeme konzultovat s VaK Břeclav a.s.. 4. Vzato na vědomí. 4. Informace uvedené v textové části o odkanalizování bereme na vědomí. V současné době je na stavbu Pasohlávky – ČOV a kanalizace vydáno OkÚ RŽP Břeclav stavební povolení. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR, Český inspektorát lázní a zřídel, Palackého nám. 4, Praha 1. Potvrzuje své stanovisko z 3.7.1996 1. Vzato na vědomí. 2. Pro lázně určené území Sl na severním okraji obce Paso- 2. Vzato na vědomí. hlávky není sice úplně ideální, avšak za předpokladu, že 3. Převážnou část smíšeného lázeňzde budou vytvořeny pro lázně potřebné klidové podského území bude představovat mínky, je umístění únosné. parková zeleň, lázně navíc jsou obklopeny navrženým parkem. U láz3. Předpokládáme, že hlučná část vodních atrakcí bude ní není uvažován supermarket, ale umístěna do území označených Rs a že lázeňské objekty pouze obchod velikosti běžné sabudou obklopeny parkovou zelení. Z tohoto hlediska je nezbytné odstínění lázní i od předpokládaného supermoobsluhy. marketu a jeho parkoviště. 4. Funkční území Vd (území drobné výroby) umožňuje výstavbu pouze 4. Nejasná je náplň funkčního území Vd východně lázní. takových provozoven, které nebuV blízkosti lázní by neměly být umisťovány ani provozy dou mít žádný negativní dopad na nepříliš obtěžující okolí. životní prostředí vně svého areálu. Navíc územní plán navrhuje odstínění parkem (Zs). 5. Souhlasíme s myšlenkou jediného lázeňského centra v daném území. Upozorňujeme na nezbytnost napojení 5. Myšlenka jediného lázeňského centra, obsažená v zadání změny lázní na oba stávající vrty pro spolehlivé zabezpečení nerušeného provozu. územního plánu, byla na základě námitky některých vlastníků pozemků v k.ú. Mušov opuštěna a v blízkosti vrtu Mušov-3G je navržena druhá, podružná lázeňská zóna. 6. Je možné i využívání vrtů k jiným účelům než lázeňským, jejich kapacita je dostatečná. 6. Vzato na vědomí.

PROJEKT, s.r.o.



Připomínky a další požadavky obce Pasohlávky: OBSAH PŘIPOMÍNKY OBECNÍ ÚŘAD PASOHLÁVKY, 17.12.1999 Obecní rada doporučuje: a) úpravu prostoru u parkoviště na sídlišti uvést v soulad se současnou skutečností b) vyznačit přístupovou cestu k zahradám nemovitostí č.p. 63 až 67 c) vyznačit SZÚ ve smyslu novely SZ OBECNÍ ÚŘAD PASOHLÁVKY, 12.1.2000 Doplňuje požadavek úpravy části „K“ dle zpracované projektové dokumentace (rekreační chaty). Obecní úřad Pasohlávky, 11.9.2000 Požaduje vyčlenit břehy vhodné pro přistávání lodí osobní dopravy a vývaziště malých lodních plavidel.

ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU Akceptováno

Akceptováno

Akceptováno, konkrétní realizaci je nutno konzultovat se Státní plavební správou, pobočkou Přerov.

Námitky vlastníků dotčených pozemků a staveb: OBSAH PŘIPOMÍNKY ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU ARPOS, SPOL.S R.O. HVIEZDOSLAVOVA 29, BRNO Podávám tímto své podněty a připomínky vlast- 1. Bylo opraveno. níka a spoluvlastníka několika nemovitostí v tzv. Areálu U jezera v k.ú. Mušov. 1. Ve výkresové dokumentaci návrhu zadání změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky je chybně zakreslena hranice současně zastavěného území obce. Pozemek p.č. 3164/144 o výměře 1197 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, pozemek p.č. 3164/62 o výměře 3195 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemek p.č. 3164/111 o výměře 2437 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, pozemek p.č. 3164/112 o výměře 16 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, a pozemky odstavného parkoviště a pozemek p.č. 3164/44 výměře 1345 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, jsou beze sporu součástí současně zastavěného území obce a požadujeme tuto skutečnost v dokumentaci opravit.

PROJEKT, s.r.o.



2. V návrhu zadání změny č. 1 ÚPN SÚ Paso- 2. Podle § 31 odst. (2) Stavebního zákona „… hlávky navrhuje pořizovatel v souladu s ust. § Na návrh pořizovatele schvalující orgán 21 odst. 6 Stavebního zákona upustit od zpraschvaluje pořízení změn územně plánovací cování konceptu změny č. 1 ÚPN SÚ Pasodokumentace, její zadání a stanoví postup při hlávky. Tento postup je v rozporu jejím pořízení.V odůvodněných případech s příslušnými právními předpisy a navíc i může spojit zpracování konceptu řešení a nás usnesením zastupitelstva obce Pasohlávky. vrhu změn územně plánovací dokumentace. Nemůžeme souhlasit s praxí, kdy řešené území …“ i jeho funkční náplň je ze značné části odlišná Spojení konceptu a návrhu změny č. 1 je tedy od neschválené změny č. 1 ÚPN SÚ Pasozcela v souladu se zákonem. hlávky z roku 1996 – 1999 (zpracovatel: SŘešené území bylo opakovaně prověřeno urprojekt plus, a.s.), aby bylo použito projednání banistickou studií (ARPOS Brno) a neschváz let 1996 - 1997 s dotčenými orgány státní lenou územně plánovací dokumentací vyprasprávy a zejména s vlastníky dotčených necovanou v období 1996 – 1999 S-projektem movitostí, kteří k tomu podali včas své námitplus, a.s., která byla 2 x projednána ky a stanoviska, dodnes nevyřízené. s dotčenými orgány státní správy i s občany. Upuštěním od projednání konceptu návrhu V souladu s usnesením zastupitelstva obce byl změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky by došlo nicméně vypracován pracovní koncept změny v tomto konkrétním případě k omezení práv územního plánu, který obec projednala vlastníků nemovitostí se ke zpracovávané s občany i dotčenými orgány státní správy. územně plánovací dokumentaci dle příslušných ustanovení Stavebního zákona, v platném znění, vyjadřovat a podávat ve lhůtě námitky. V důsledku tohoto stavu je velmi pravděpodobné, že nedojde ke shodě v názoru na využití jednotlivých území mezi obcí, dotčenými orgány státní správy a vlastníky dotčených nemovitostí a tím bude odkládáno a odsouváno schválení pořizované ÚPN SÚ Pasohlávky. 3. Plně podporujeme zpracování změny č. 1 3. Organizační připomínka, která nebyla adreÚPN SÚ Pasohlávky, která by vytvořila posována zpracovateli třebný prostor pro příliv nových investic do tohoto území, a proto v zájmu úspěšného projednání a urychlení prací na změně č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky vznášíme podnět, aby byla vytvořena ze zástupců obce Pasohlávky, vlastníků dotčených nemovitostí a zájemců z řad občanů pracovní komise, která by nahradila pořizovateli, obci Pasohlávky, odborný orgán, který obci chybí, a zajistila v rámci výrobních výborů a konzultací ve fázi zpracovávání změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky potřebný soulad všech zájmů v území.

PROJEKT, s.r.o.



4. Jako zpracovatel v současné době platného 4. Projektant změny č. 1 ÚPN měl všechny uveúzemního plánu obce Pasohlávky postrádáme dené územně plánovací podklady k dispozici. analýzu vyhodnocení naplňování tohoto územního plánu jako podkladu pro zpracování změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky. Tímto podkladem nemůže být pouze neschválená dokumentace zpracovaná S-projekt plus, a.s., ale rovněž zpracované urbanistické studie rekreační zóny naší firmou, dokumentace rozvoje inženýrských sítí a další již zpracované dílčí dokumentace. Jsme přesvědčeni, že je koncepčně nesprávné vycházet z dokumentace, která nebyla v roce 1999 schválena, řeší dané území nereálně velkorysou zástavbou bez etapizace a návaznosti na konkrétní možnosti území a reálné možnosti investování v něm. OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, FINANČNÍ REFERÁT – vyjádření přišlo po termínu 1. Žádáme, aby byly akceptovány podněty, které 1. Finanční úřad OkÚ se odkazuje na své stanovisko k neschválené změně ÚPN SÚ Pasobyly zaslány dne 9.8. 2001 AR projektu s.r.o., hlávky, kterou vypracovala jiná společnost. Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno K tomu uvádíme: (K Vašemu dopisu ze dne 6. 6. 2001 č.j. 9101, který obdržel finanční referát 8.6. 2001 sděluji, − Bude vypracován nový seznam i samostatný že finanční referát, trvá na svém stanovisku ze výkres veřejně prospěšných staveb. dne 30. 12. 1999 v plném rozsahu. Očekáváme, − Využití termálních vrtů bude posuzováno že bude předložena finančnímu referátu přepras přihlédnutím ke stanovisku Ministerstva zdracovaná změna č. 1 územního plánu a budou v ní votnictví ČR a Českého inspektorátu lázní a zřízapracovány naše připomínky dle stanoviska ze del, který je dotčeným orgánem státní správy. dne 30.12. 1999, týkající se zejména veřejně pro− Dostavba sociálního zařízení – překračuje obspěšných staveb, využití geotermálních vrtů, dosah ÚPD, nutno posuzovat ve vztahu stavby sociálního zařízení na parkoviště p.č. 245 k regulativům. v k.ú. Mušov, dostavby stávající účelové komuni− Dostavba účelové komunikace Pasohlávkykace, která byla obci spolu s parkovištěm, sociMušov bude zahrnuta do veřejně prospěšných álním zařízením, čističkou odpadních vod a kastaveb. nalizačních sběračů, bezúplatně převedeny obci Pasohlávky pro veřejné účely obce. Vše v k.ú. Mušov. Teprve po seznámení se s přepracovanou změnou č. 1 územního plánu v k.ú. Pasohlávky a v k.ú. Mušov, Vám sdělíme naše stanovisko.) 2. Změna územního plánu bude s vlastníky ne2. Aby s okresním úřadem, finančním referámovitostí projednána v souladu se Stavebním tem, majetkoprávním oddělením byly projedzákonem. nány jakékoliv změny využití pozemků a staveb, které jsou ve vlastnictví státu, ke kterým má příslušnost hospodařit Okresní úřad Břeclav. 3. Viz stanovisko ke stejnému požadavku společnosti ARPOS. 3. Současně žádáme, aby byl zpracován koncept řešení změny č. 1 ÚP obce, abychom mohli

PROJEKT, s.r.o.



k němu podat svoje námitky. 4. Neakceptovat. Územní plán neřeší majetko4. Dále žádáme, aby bylo vzato na vědomí, že právní vztahy. Viz též bod 2. v současné době se vyjasňuje majetkoprávní vztah k.ú. Mušov, a proto žádáme, aby do vyjasnění majetkoprávního vztahu nebyly v tomto katastru prováděny žádné změny bez našeho souhlasu. JUDR. MARIE SNÁŠELOVÁ, PASOHLÁVKY Č.P. 197 ING. ARCH. JAN SNÁŠEL, CSc., BOHUSLAVA MARTINŮ 7, BRNO V souladu s oznámením o zahájení projednání Bylo opraveno dle aktuálního stavu. návrhu zadání změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky a v souladu se zákonem ust. § 20 zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění, a vyhláškou č. 135/2001 Sb., v platném znění, podávám tímto své podněty a připomínky vlastníka nemovitostí: objektu bydlení č.p. 197 na st. 782, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku st. 782, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 707 m2, a pozemku p.č. 5071/2, zahrada, o výměře 792 m2, vše v k.ú. Pasohlávky, obec Pasohlávky, okres Břeclav, zapsané v katastru nemovitostí na LV 288. Ve výkresové dokumentaci návrhu zadání změny č. 1 výše uvedené je v rozporu s platnými právními předpisy chybně vyčleněna parcela č. 5071/2 o výměře 792 m2, zahrada, z hranic současně zastavěného území obce. Dle příslušných právních předpisů zahrada užívaná společně s objektem bydlení a zastavěnou plochou a nádvořím patří do současně zastavěného území obce. Tímto žádáme opravit uvedený nedostatek. JUDr. MARIE SNÁŠELOVÁ, PASOHLÁVKY Č.P. 197 1. V souladu s oznámením o zahájení projedná- 1. Konstatování. ní návrhu zadání změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky a v souladu se zákonem ust. § 20 zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění, a vyhláškou č. 135/2001 Sb., v platném znění, podávám tímto své podněty a připomínky vlastníka nemovitostí: ostatního stavebního objektu na st. 250, zastavěná plocha, a pozemku st. 250, zastavěná plocha, o výměře 1169 m2, vše v k.ú. Mušov, obec Pasohlávky, okres Břeclav, zapsané v katastru nemovitostí na LV 381. 2. Uvedené nemovitosti, které jsou v mém vlast- 2. Území bylo zahrnuto do smíšených území. nictví, se nacházejí v tzv. Areálu U jezera a jsou jeho součástí. Společně s dalšími vlastní-

PROJEKT, s.r.o.



ky nemovitostí v tomto areálu připravujeme záměr využití tohoto území. V této souvislosti podávám podnět a žádám o označení plochy Areálu U jezera jako smíšené – zdravotnické a lázeňské, ubytovací, stravovací a rekreační služby. 3. Dále upozorňuji na usnesení zastupitelstva 3. Viz odpověď společnosti ARPOS, spol. s r.o. obce Pasohlávky ze dne 27.9.2001 a žádám o jeho respektování v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., v platném znění, a požaduji, aby byl zpracován koncept řešení územního plánu obce a projednán odděleně od zadání změny č. 1 ÚP obce Pasohlávky, a tím bylo umožněno všem vlastníkům dotčených nemovitostí podat v zákonné lhůtě případné námitky. Jsem přesvědčena, že tento požadavek je plně v souladu s potřebami rozvoje obce i celého regionu a. bude zapracován do změny územního plánu č. 1 sídelního útvaru Pasohlávky tak, jak je výše navrženo. Jako členka zastupitelstva obce Pasohlávky plně podporuji zpracování změny č. 1 ÚPN SÚ, aby byly vytvořeny potřebné podmínky pro investory, kteří hodlají vložit do rozvoje rekreačních a lázeňských služeb značné finanční prostředky a tím zvýšit úroveň poskytování služeb návštěvníkům naší obce a regionu. Zároveň tyto aktivity přispějí ke zvýšení zaměstnanosti v našem regionu a tím i zlepšení životní úrovně občanů obce Pasohlávky. MICHAL RIČÁNEK, AXMANOVA 12, BRNO MUDR; ROMAN DUDYS, JABLUNKOVSKÁ 381,TŘINEC ING. FRANTIŠEK VAŠÍČEK, VLKOVA 1, BRNO MUDR. PAVEL TEXL, ŠTEFÁNIKOVA 12, BRNO ARPOS, SPOL. S R.O., HVIEZDOSLAVOVA 29, BRNO, zastoupená: Ing. Jiřím Bořeckým V zájmu úspěšnosti a urychlení prací na změně Akceptováno. č. 1 územního plánu, kterou považujeme za velmi důležitou pro další rozvoj obce a regionu, naše podněty a námitky vlastníků nemovitostí v tzv. Areálu U jezera shrnujeme do jediného požadavku. Plochu Areálu U jezera, ohraničeného státní silnicí Brno - Mikulov, pláží vodní nádrže Nové mlýny I a obslužnou komunikací od státní silnice do ATC Merkur, požadujeme zapracovat jako celek a vzhledem k plánované revitaIizaci a dostavbě tohoto areálu žádáme označit plochy jako smí-

PROJEKT, s.r.o.



šené – ubytování, rekreační, stravovací, zdravotnické a lázeňské. Jsme přesvědčeni, že náš oprávněný požadavek vlastníků nemovitostí, který vyplývá z našeho záměru využití území je plně v souladu s potřebami rozvoje obce i celého regionu a bude zapracován do změny územního plánu č. 1 sídelního útvaru obce Pasohlávky. INGROVÁ EVA, PASOHLÁVKY 115 MIKULÁŠEK OLDŘICH, PASOHLÁVKY 111 Jsme majitelé pozemků p.č. 3163/82 a Požadavku přemístění parkoviště bylo vyhověno. p.č. 3163/83 k.ú. Mušov, na kterém je navrženo veřejné záchytné parkoviště. s tímto parkovištěm nesouhlasíme!! Vedlejší pozemek p.č. 3163/1 k.ú. Mušov je státní a ve spodní časti na něm není nic navrženo. Myslíme si, že by veřejné záchytné parkoviště mohlo stát na tomto pozemku. Pokud i nadále trváte na umístění záchytného parkoviště na našem pozemku, rádi bychom se dozvěděli pádný důvod proč se hodí záchytné parkoviště zrovna na náš pozemek a ne na vedlejší státní. KVAPILOVÁ ŠÁRKA, IVAŇ 216 Žádám Vás tímto o zařazení změny využití parcely Vzhledem ke stavu zpracování a projednání změ4571 v k.ú. Pasohlávky do připravované změny ny č. 1 ÚPN SÚ již tento požadavek nelze do územního plánu obce Pasohlávky. Jedná se o par- změny č. 1 zahrnout. Nutno řešit následující změcelu, na níž se nachází sportovní areál Buggy nou územního plánu, po schválení změny č. 1. Cross u rybníka Vrkoč. Moje žádost byla na jednání obecního zastupitelstva v květnu 2001 projednávána a byla schválena. ČESKÉ SDRUŽENÍ NA OCHRANU ZDRAVÍ, PRAHA Naše občanské sdružení je nově vlastníkem nemovitosti v areálu ,,U jezera". Společně s dalšími Akceptováno. Území bylo zahrnuto do smíšených vlastníky a partnery připravuje projekt využití území. termální vody v k.ú. Mušov, vrt 3G pro zdravotnické účely. Je více než zřejmé, že specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele lázeňské léčby se vytváří a uchovává respektováním bioklimatické bonity v územních plánech lázeňských míst. Z tohoto pohledu nás zaráží, že místo jako areál U jezera není v územním plánu zahrnut jako plocha určená pro zdravotnické a lázeňské využití. V této souvislosti uvádíme, že naše občanské

PROJEKT, s.r.o.



sdružení má v souladu se svými stanovami za cíl především hájit oprávněné zájmy občanů v oblasti ochrany zdraví, zvláště ve vztahu k autoritám, které mohou svým jednáním tyto zájmy poškodit. Naše sdružení je neziskovým subjektem a obyčejně využívá všech zákonných možností k prosazení zájmů svých členů, pacientů a občanů při ochraně jejich zdraví. Žádáme tímto o vytvoření potřebných podmínek dle platných právních norem, zejména stavebního zákona, v připravované změně číslo 1 územního plánu označením ploch areálu" U jezera" jako plochy zdravotnické, potažmo lázeňské. Připomínky občanů: Žádné nebyly uplatněny. K zadání Změny č. 1 ÚP SÚ Pasohlávky se nevyjádřily tyto dotčené orgány státní správy, orgány územního plánování sousedních územních obvodů a vyzvané právnické osoby: -

BORS a.s. Břeclav (býv. ČSAD) Centrum dopravního výzkumu, Brno ČESKÝ TELECOM, a.s. Břeclav ČESKÝ TELECOM, a.s., Brno ČESKÝ TELECOM, a.s., plánování a návrh sítí, Olomouc Dolní Věstonice Horní Věstonice Katastrální úřad Břeclav Lesy ČR s.p., Židlochovice Obec Brod nad Dyjí Obec Dolní Dunajovice Obec Ivaň Obec Nová Ves Obec Pouzdřany Obec Strachotín Okresní úřad Břeclav, Okresní pozemkový úřad Okresní úřad Břeclav, referát dopravy Okresní úřad Břeclav, referát školství Okresní veterinární správa, Hustopeče u Brna Správa a údržba silnic Břeclav Státní energetická inspekce, Brno Státní památkový ústav v Brně

PROJEKT, s.r.o.



3.4. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ KE KONCEPTU A NÁVRHU ZMĚNY Č. 1 ÚPN SÚ PASOHLÁVKY (AR PROJEKT, s.r.o., 09/2002) Sloučený koncept a návrh změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 1.8.2002 do 2.9.2002. Ke konceptu a návrhu změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky neměly žádné připomínky nebo zaslaly jen obecné konstatování následující dotčené orgány státní správy a organizace: - Česká geologická služba, Praha - Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno - České dráhy, s.o., divize dopravní cesty, o.z., Stavební správa v Olomouci - Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Břeclav - Moravské naftové doly a.s. Hodonín - Obvodní báňský úřad v Brně - Okresní úřad Břeclav, Okresní živnostenský úřad - Okresní úřad Břeclav, referát okresního pozemkového úřadu - Okresní úřad Břeclav, referát regionálního rozvoje a cestovního ruchu - Okresní úřad Břeclav, referát regionálního rozvoje, Oddělení kultury - Okresní úřad Břeclav, referát sociálních věcí a zdravotnictví - Okresní úřad Břeclav, referát životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny (z hlediska zákona o odpadech, zákona o státní správě ochrany ovzduší a státní správa geologie a ochrany horninového prostředí) - Okresní úřad Břeclav, referát životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny (z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny – 2.8.2002) - Okresní úřad Břeclav, referát životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny (z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny – 19.9.2002) - Okresní úřad Břeclav, referát životního prostředí, vodoprávní úřad - Okresní veterinární správa - Povodí Moravy, s.p. Brno - Pozemkový fond České republiky, Břeclav - TRANSGAS, s.p., Praha - Vojenská ubytovací a stavební správa Brno - Zemědělská vodohospodářská správa Břeclav Ke konceptu a návrhu změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky měly následující dotčené orgány státní správy připomínky a požadavky: OBSAH STANOVISKA, POŽADAVKU, PŘIPOMÍNKY ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE, PRAHA Katastrálním územím obce Pasohlávky procházejí RR trasy v úseku RS Děvín – RS Klúčovská hora a RS Děvín – TVP Dobřínsko.

PROJEKT, s.r.o.


ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU V čistopise územního plánu byla doplněna RR trasa RS Děvín – TVP Dobřínsko.


MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR, Český inspektorát lázní a zřídel, Palackého nám. 4, Praha Navrhnout plochu pro léčebné lázeňství na poloostrovně Akceptováno. Návrh změny územního uprostřed řešeného území. plánu byl přepracován (byl vypracován čistopis) a tento byl znovu projednán veřejnou vyhláškou. VODOVODY A KANALIZACE BŘECLAV, a.s, 1. Výpočet potřeby vody vychází z hodnot vyhlášky č. 9 1. Bylo opraveno v textové části čisz roku 1973 Sb. Směrná čísla roční spotřeby vody podle topisu změny územního plánu. druhu spotřeby jsou stanovena v příloze č. 12 k vyhlášce 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. a 2. Vzato na vědomí. Doporučeno prováděcí vyhlášky č. 428/01 Sb. zpracování následné podrobné stu2. Spotřebu vody nelze pokrýt ze stávajícího skupinového die zásobování vodou, která vyhodvodovodu. Způsob řešení zásobování vodou by měl být notí stávající i potenciální vodní jasný, doporučujeme zásobování vodou řešit studií. zdroje a možnosti zásobování širšího území. 3. Upozorňujeme na mylný zákres trasy stávajícího vodovodu v chatové oblasti. 3. V čistopise opraveno a doplněno. OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, OKRESNÍ HYGIENIK Se změnou územního plánu souhlasí za podmínky Vzato na vědomí. V územním plánu je respektorespektování požadavků na ochranu obyvatelstva váno. před nepříznivými účinky hluku a vibrací dle nař. vl. 502/2000 Sb. ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, BRNO 1. V současnosti již není sledováno rozdělení vybrané sil1. Opraveno v čistopise. niční sítě na D, H, Z, O (dálniční, hlavní, základní, ostatní) 2. V současné době je trasa silnice I/52 (R-52) od Brna po 2. Doplněno v čistopise. Vzato na věPohořelice vybudována jako rychlostní komunikace (dědomí. lený čtyřpruh), dále po Mikulov jako nedělený dvoupruh. Ve výhledu se sleduje vybudování rychlostní komunikace R-52 až ke státní hranici. V současnosti posuzované varianty dle studie firmy HBH projekt Brno vedou mimo řešeno území (nejbližší cca 500 m západně od řešeného území). 3. Vlastním řešeným územím procházejí silnice III/39613 3. Řešeným územím vedou jen silnice Nová Ves – Drnholec, III/39614 Pasohlávky – Drnholec, I/52 a III/39614. Ostatní uváděné III/39615 Pasohlávky – Brod nad Dyjí – Drnholec, zajišsilnice sice vedou katastrálním úzeťující stávající propojení silnice I/52 Brno – Pohořelice – mím Pasohlávky resp. Mušov, nikoMikulov – st. hranice se silnicí II/414 Lechovice – Mikuliv však řešeným územím. lov. 4. Vlastní obsluhu řešeného území tvoří místní sběrné ko4. Konstatování. Žádné opatření. munikace. Hlavní sběrná komunikace kat. B2 propojuje dnešní silnici I/52 s průtahem silnice III/39614 obcí, na kterou jsou připojeny ostatní místní komunikace řešeného území.

PROJEKT, s.r.o.



5. Vlastní návrh dopravního řešení projednejte se zástupci referátů dopravy KÚ JMK v Brně a OkÚ Břeclav. 6. Eliminaci negativních účinků dopravy – hygienická hluková pásma projednejte i se zástupci hygienika. 7. Návrh účelové, zejména zemědělské dopravy projednejte i se zástupci provozovatelů této dopravy a se zástupci obce. 8. S výsledky připomínkového řízení nás seznamte a k event. dalšímu jednání přizvěte našeho zástupce.

5. Akceptováno. 6. Akceptováno. 7. Akceptováno. 8. Akceptováno.

Připomínky a další požadavky obce Pasohlávky: Žádné nebyly uplatněny. Námitky vlastníků dotčených pozemků a staveb: OBSAH PŘIPOMÍNKY ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU ING. FRANTIŠEK VAŠÍČEK Navrhujeme, aby v textové části pro plochu stávající pláže, Akceptováno. sousedící s ubytovacími objekty, byly stanoveny podmínky k jejímu využití jako plochy pro umístění bazénů vč. vodních atrakcí, sportoviště charakteru plážového volejbalu, plážové kopané, půjčovny sportovních potřeb a sociální zázemí, s vyloučením staveb ubytovacích, stravovacích a parkovacích. Připomínky občanů: Žádné nebyly uplatněny. Ke konceptu a návrhu Změny č. 1 ÚP SÚ Pasohlávky se nevyjádřily tyto dotčené orgány státní správy, orgány územního plánování sousedních územních obvodů a vyzvané právnické osoby: -

BORS a.s. Břeclav (býv. ČSAD) Centrum dopravního výzkumu, Brno ČESKÝ TELECOM, a.s. Břeclav ČESKÝ TELECOM, a.s., Brno ČESKÝ TELECOM, a.s., plánování a návrh sítí, Olomouc Jihomoravská energetika, a.s. Břeclav Jihomoravská energetika, a.s. Brno JMP , a.s., závod Hodonín Katastrální úřad Břeclav Lesy ČR s.p., Židlochovice Městský úřad v Pohořelicích – stavební úřad Ministerstvo zemědělství ČR, Břeclav Obec Brod nad Dyjí

PROJEKT, s.r.o.



-

Obec Dolní Dunajovice Obec Dolní Věstonice Obec Horní Věstonice Obec Ivaň Obec Nová Ves Obec Pouzdřany Obec Strachotín Obec Vlasatice Obecní úřad Drnholec OHS Břeclav Povodí Moravy, a.s., Břeclav Povodí Moravy, a.s., závod Dyje, provoz Dolní Věstonice, provoz VVT Rybníkářství Pohořelice, akciová společnost Správa a údržba silnic Břeclav Státní energetická inspekce, Brno Státní památkový ústav v Brně

ZÁVĚR: Protože požadavky Českého inspektorátu lázní a zřídel mají dopad na celkovou urbanistickou koncepci katastrálního území Pasohlávky a Mušov, koncepci dopravy i technické infrastruktury a veřejně prospěšné stavby, bylo rozhodnuto, že návrh územního plánu bude přepracován (bude vypracován čistopis) a ten bude znovu projednán veřejnou vyhláškou.

4. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území tvoří části katastrálních území Pasohlávky a Mušov. Je ohraničeno na východě silnicí I/52 Mikulov-Brno, na jihu břehovou hranou vodní nádrže Nové Mlýny I, na severu ovocnými sady a archeologickou lokalitou „Hradisko“ a na západě západní hranicí současně zastavěného území obce Pasohlávky. Územní plán je vypracován nad digitalizovanými katastrálními mapami 1:2.000 a vyplotrován v měřítku: 4.1. Celé řešené území v měřítku 1:5.000. 4.2. Území vymezené současně zastavěnou částí sídla a navazujících území v měřítku 1:2.000

PROJEKT, s.r.o.



5. ČASOVÝ HORIZONT ÚZEMNÍHO PLÁNU Změna č. 1 územního plánu je vypracována pro návrhové období do roku 2010,

6. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT Obec Pasohlávky leží v okrese Břeclav. Skládá se z katastrálních území Pasohlávky a Mušov. Řešené území tvoří části katastrálních území Pasohlávky a Mušov. Je ohraničeno na východě silnicí I/52 Mikulov-Brno, na jihu břehovou hranou vodní nádrže Nové Mlýny I, na severu ovocnými sady a archeologickou lokalitou „Hradisko“ a na západě západní hranicí současně zastavěného území obce Pasohlávky.

Údaje o využití katastrálních území: 1.0%

5.0%

Pasohlávky

8.2% 1.8% 1.0% 0.6%

orná půda

0.5%

vinice sady zahrady louky 54.9%

26.5%

pastviny les ostatní - vody zástavba ostatní plochy

0.5%

PROJEKT, s.r.o.



9,0%

Mušov

17,9%

0,3%

orná půda 4,5%

vinice sady zahrady

33,6% 9,8%

louky pastviny

0,0% 2,6%

les ostatní - vody

1,0%

zástavba ostatní plochy 21,3%

7,0%

Pasohlávky + Mušov

0,7%

36,4%

20,9%

orná půda vinice sady zahrady louky pastviny les ostatní - vody

11,6%

zástavba

2,5% 1,0% 1,6% 0,3%

ostatní plochy 18,2%

6.1. KLIMATICKÉ POMĚRY Obě katastrální území se nacházejí na předělu dvou biochor – velmi teplých pahorkatin – Dyjskosvratecké nivy na jihovýchodě a Rajhradské pahorkatiny na severozápadě. Převážná část obou katastrálních území leží v oblasti Dyjskosvratecké nivy, Rajhradská pahorkatina sem zasahuje jen částí (Ivaňské plošiny) a plochým terénem na terasách Jihlavy a Svratky. Řešené území leží prakticky celé v oblasti Dyjskosvratecké nivy.

PROJEKT, s.r.o.



Dyjskosvratecký úval je sosioregion, který patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti ČR., s vegetační dobou delší než 180 dní a srážkami 500 – 650 mm za rok. Dle užívané Quittovy mezoklimatické regionalizace republiky náleží území do teplé klimatické oblasti T4, která proniká do regionu od Jihovýchodu z Panonské pánve. Je charakterizována velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem, přechodná období jsou velmi krátká, jaro a podzim jsou teplé a zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Číselná charakteristika oblasti je uvedena v následující tabulce: počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn ve v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

60 – 70 170 – 180 100 – 110 30 – 40 -2 – -3 19 – 20 9 – 10 9 – 10 80 – 90 300 – 350 200 – 300 40 – 50 110 – 120 50 – 60

Konkrétní klimatické údaje z řešeného území nejsou k dispozici. Pro odvození lze použít data ze sítě Českého hydrometeorologického ústavu ze stanice v Pohořelicích.(severně od obce). Údaje o teplotní a srážkové situaci jsou vyjádřeny v následujících grafech.

průměrné měsíční teploty (°C) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0

1

PROJEKT, s.r.o.

2

3

4

5

6


7

8

9

10

11

12


průměrné měsíční srážky (mm) 70 60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

6.2. GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE Oblast vodních nádrží Nové Mlýny a s nimi sousedící CHKO Pálava patří do geomorfologických celků: Dyjskosvratecký úval, Mikulovská vrchovina, Dolnomoravský úval a část Ždánického lesa. Celkově má toto území mírný reliéf, který se sklání od vápencových bradel Pavlovských vrchů do přilehlých sníženin obou úvalů. Nejvýraznějším geomorfologickým prvkem jsou tedy Pavlovské vrchy, které jsou součástí pásma Vnějších Západních Karpat, oddělujících v oblasti JV Moravy Dyjskosvratecký a Dolnomoravský úval. Řešené území se nachází na severním břehu vodní nádrže Nové Mlýny I a spadá do oblasti Dyjskosvrateckého úvalu. Dyjskosvratecký úval tvoří podcelky: Drnholecká pahorkatina Dyjskosvratecká niva Dunajovické vrchy Rajhradská pahorkatina

6.3. HYDROLOGIE, VODNÍ A VĚTRNÁ EROZE 6.3.1.

Podzemní vody

Neogenní horniny tvořící podloží kvartérních pokryvů se vyznačují špatnou propustností, případně jsou nepropustné. Vyskytují se v nich jen nevýznamné zvodně ve vložkách písků a štěrků, avšak zcela v závislosti na poloze vůči místní erozní bázi. Rozhodující zásoby podzemní vody, vázané na kvartérní materiály, vznikají ve štěrkopísčitých říčních terasách. Velikost zvodnění závisí na rozloze teras a poloze jejich podloží vzhledem k místní

PROJEKT, s.r.o.



erozní databázi. Největší zásoby jsou vázány na nejnižší terasy v nivě a po jejím obvodu. V obecnějším měřítku lze konstatovat, že průměrné hodnoty specifického odtoku podzemních vod jsou velmi nízké a činí méně než 0,3 l/s/m2, zásoba podzemních vod jsou doplňovány celoročně a prameny dosahují maximální vydatnosti v březnu až dubnu, minima v září až listopadu. V řešeném území se nachází významné zdroje přirozeně se vyskytujících geotermálních vod – viz kapitola Lázeňství. 6.3.2.

Povrchové vody

Území náleží geomorfologickému celku Dyjsko - Svrateckého úvalu, což je sníženina s plochým reliéfem měkkých tvarů na neogenních a kvartérních sedimentech. Řešené povodí leží v podcelku Drnholecká pahorkatina. Je to plochá nížinná pahorkatina se střední výškou 215,5 m a středním sklonem svahu 1°23´. Reliéf v řešeném území můžeme označit jako akumulační. Kromě mírných svahů na neogenních uloženinách jsou v území vyvinuty rozsáhlé říční akumulační terasy Dyje. Důležité jsou i sprašové pokryvy v západní části území. Významné jsou antropogenní tvary – násypy cest, zářezy a prohlubně různých příkopů, hráze podél nádrží, zemědělské terasy, navážky aj. Nejvyšším bodem povodí je hřbet v trati Hády ve výšce cca 212 m n.m., nejnižším bodem pak je ústí potoka do vodní nádrže Nové Mlýny I o kótě přibližně 171 m.n.m. Severní část katastrálního území je odvodňována do Svratky většinou umělými rýhami. Většina katastrálního území Pasohlávek i Mušova náleží přímo do povodí Dyje, avšak i zde jde o převážně umělé vodoteče se sezónní průtokem. Území je součástí povodí Dunaje. Hlavní vodotečí v území je řeka Dyje, na níž zde leží vodní nádrž Nové Mlýny I. V sousedním katastrálním území Ivaň se vlévají do vodní nádrže Nové Mlýny II řeky Jihlava a Svratka. Obcí Pasohlávky protéká bezejmenný tok (drenážní odpad) s protáhlým povodím ve směru SZJV. Povodí potoka v Pasohlávkách náleží povodí Dyje od Jevišovky po Svratku, číslo hydrologického pořadí je 4-14-03-072. Potok pramení severně od obce Pasohlávky v místě bývalého plotu mezi zastavěnou části obce a bývalými sady. Hlavní zdrojnicí vody pro pramen jsou s velkou pravděpodobností drenáže. Potok protéká přibližně jihovýchodním směrem a vlévá se zleva do vodní nádrže Nové Mlýny I. Celé povodí je charakterizováno velmi malou vodností, což ukazuje nízký specifický odtok (0-3 l/s.km). Silně je rozkolísaný odtok, což je dáno mimo jiné malou retenční schopností povodí. Značně převažuje výpar nad odtokem, takže je velmi nízký koeficient odtoku. V roce 1996 byly zpracována pro Obecní úřad v Pasohlávkách studie revitalizace povodí tohoto potoka. Cílem revitalizačních opatření je: zadržovat vodu v krajině nebo alespoň zpomalit její odtok a zvětšit okamžitý objem vody v krajině zlepšit ochranu vodních zdrojů a dotaci vody v nich zvýšit zastoupení biotopů vázaných na vodu a jejich biologickou hodnotu. Revitalizační opatření v této studii nejsou v přímém rozporu s návrhem změny č. 1 územního plánu. Pouze bude nutno respektovat, že potok již nebude procházet mezi poli, ale stane se významným oživením sídelní zeleně uprostřed navrhovaného smíšeného lázeňského území. Pro zvýšení vodnosti tohoto zatrubněného potoka zaúsťujeme co možná nejvíce větví dešťové kanalizace přímo do něho.

PROJEKT, s.r.o.



6.3.3.

Vodní nádrže Nové Mlýny

O vodohospodářských opatřeních na jižní Moravě se rozhodovalo před více než 30 lety. Na dolní Moravě a Dyji docházelo tehdy každoročně k záplavám a povodňovým škodám a úrodné půdy jižní Moravy trpěly naopak nedostatkem vody. Bylo třeba záplavám zabránit a stabilizovat zemědělskou výrobu. Tehdy se rovněž předpokládalo, že prognózy rozvoje závlahového zemědělství jsou reálné a možnosti rozsáhlé vodné rekreace v krásné krajině, dostupné z Brna, Bratislavy i Vídně velké. Na řešení celkové koncepce se v průběhu prací podílely přední výzkumné ústavy, pracoviště ČSAV, vysoké školy a jiné instituce, které z nejrůznějších oborů a pohledů zpracovaly přes 30 studií. Pro rozpornost jednotlivých stanovisek byla problematika předložena k posouzení ČSAV, která vydala závěrečné stanovisko. Realizace rozsáhlého programu komplexních vodohospodářských a melioračních úprav v oblasti jižní Moravy byla zahájena v roce 1968. Investičním nákladem 1,7 miliardy byly postupně vybudovány: Úprava řeky Dyje v úseku Břeclav - Nové Mlýny (1968-1973), Úprava řeky Moravy v úseku Hodonín Lanžhot (1968-1977), Úprava soutoku řek Moravy a Dyje (1975-1988), Vodní dílo Nové Mlýny 1.st. (1975-1981), Průkopy na hraničním úseku řeky Dyje (1979-1985), Vodní dílo Nové Mlýny 2.st. - dolní nádrž (1982-1988) a další související vodohospodářské stavby menšího rozsahu. Klíčovou stavbou celého komplexu úprav je vodní dílo Nové Mlýny. Tvoří je tři samostatné, přitom funkčně spojené vodní nádrže: vodní nádrž Nové Mlýny I (Mušovská, Horní), vodní nádrž Nové Mlýny II (Věstonická, Střední) a vodní nádrž Nové Mlýny III (Novomlýnská., Spodní). Přelivné objekty na hlavních hrázích jsou hrazeny ocelovými segmenty, které umožňují operativní manipulaci s vodou. U objektu vodní nádrže Nové Mlýny III je umístěna hydrocentrála s instalovaným výkonem 2,3 MW. Boční hráze nádrží vylučují z další zátopy 3 000 ha, ochraňují sídla a zlepšují pracovní podmínky omezením mělkých míst a střídavě obnažovaných ploch. Návodní svahy nádrží jsou chráněny proti erozi kamennými pohozy. Soustava kanálů a příkopů za hrázemi jímá prosáklé a dešťové vody a ty jsou přečerpány do nádrží 13-ti čerpacími stanicemi.

Vodní nádrž

max.zatop. plocha (ha)

vod.objem vč. retence (mil.m3)

Nové Mlýny I

527

11.98

6.4

2.3

Nové Mlýny II

1 031

33.51

7.0

3.3

Nové Mlýny III

1 668

87.75

9.8

5.3

586

celkem

3 226

133.24

-

-

1 153

max. výška průměrná invest. náklad hlav. hráze (m) hl. vody (m) (mil.Kč) 567

Na úseku meliorační výstavby bylo v období 1969-1990 postupně vybudováno 22 závlahových staveb s celkovou výměrou 15 449 ha zavlažitelných ploch zásobených vodou z nádrží vodního díla Nové Mlýny. Vybudováním vodohospodářských úprav na jižní Moravě došlo bezesporu k podstatným zásahům do krajiny. V listopadu 1982 navrhli O.Musil a I.Míchal české vládě časové odsunutí výstavby druhé etapy vodního díla Nové Mlýny, to je vodní nádrže Nové Mlýny III. Tehdy totiž bylo zřejmé, že se závlahový program velmi opožďuje, a především, že v praxi není pro závlahy třeba tolik vody, kolik projektanti te-

PROJEKT, s.r.o.



oreticky vypočetli. Návrh neprošel, protože převládly prestižní zájmy vedoucích vodohospodářských pracovníků i finanční zájmy stavební organizace. Nešťastné je především to, že se nepodařilo zabránit výstavbě vodní nádrže Nové Mlýny III, bez níž by bylo možno ekologicky začlenit obě další nádrže do krajiny mnohem snadněji a zachovat lužní lesy a mokřady mezinárodního významu. Přitom by zásobní objemy vodních nádrží Nové Mlýny I a Nové Mlýny II s největší pravděpodobností stačily krýt reálnou potřebu vody i ve vzdálené budoucnosti. Dnes je racionální řešení podobně jako v případu "Gabčíkovo" komplikováno reálnou skutečností: všechny tři vodní nádrže Nové Mlýny jsou vybudovány. Také zde jde o složitý ekologický, ekonomický a technický problém, jehož řešení ovlivňuje velký počet údajů a souvislostí, u nichž je obtížné při syntetickém hodnocení určit jejich reálný význam a váhu. Důraz nutno klást na důsledné zónování, tj. vytvoření zón: - přirozeně i uměle vytvořené přírodní rezervace (lužní lesy, mokřady), tj. zóny klidu - zóny rekreace Zóna klidu bude u vodní nádrže Nové Mlýny I soustředěna na pravý (tj. jižní) břeh a přilehlou část vodní nádrže, u vodní nádrže Nové Mlýny II by za zónu klidu měla být považována téměř celá nádrž i břehy Zónami rekreace by naopak bylo především území mezi hrází mezi vodními nádržemi Nové Mlýny I a Nové Mlýny II a Pasohlávkami a území mezi vesnicemi Strachotín a Dolní Věstonice. Poznámka: podstatná část této kapitoly je převzata z článku Ing. Oldřicha Vitha,DrSc., HN 17.3.1992.

Zásobní funkce vodních nádrží Nové Mlýny je s ohledem na jejich velikost omezená. Prakticky zajišťují především funkci nárazových nádrží s redistribucí vody.

Požadavky na odběry a celkové nadlepšení ze soustavy vodních nádrží Nové Mlýny v pořadí podle zadaných priorit: m3s-1

mil. m3měsíc-1

8,0

21,1

Průmyslové odběry + požadavky Státního rybářství Pohořelice

0,523

1,38

Závlahové odběry

5,950

15,7

Ukazatel min. setrvalý průtok v Dyji

Povodňování lesů (pouze v březnu 1 týden)

87,0

Ekologický průtok (každý druhý měsíc 1 týden)

27,2

Nové vodohospodářské řešení VD Nové Mlýny přineslo řadu nových pohledů. V bilanci se odrazil vývoj názorů na význam díla pro vodní režim oblasti, globální kvality vodních toků, požadavky vyplývající z mezinárodní spolupráce a byly formulovány požadavky u nás zatím neobvyklé (povodňování lesů, ekologické průtoky). Výsledky řešení ukázaly, že vybudované dílo při daných parametrech nemůže vybilancované nároky uspokojivě plnit, a to ani při často uváděném globálním omezení závlah zemědělských pozemků. Východiskem může být uplatnění moderních zásad řízení nádrží, spojené s analýzou poruchových situa-

PROJEKT, s.r.o.



cí. Do řešení kritické situace by měla být zapojena všechna významná vodní díla výše v povodí (dyjskosvratecké soustavy). Vodní nádrže Nové Mlýny jsou ve správě Povodí Moravy, a.s. 6.3.4.

Vodní a větrná eroze

Vzhledem k tomu, že změna č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky se týká pouze zastavěného a zastavitelného území obce, není zde tato problematika řešena. Protierozní opatření by měla být rozpracována a upřesněna v rámci zpracování souhrnných pozemkových úprav. Za protierozní opatření lze považovat i realizaci územního systému ekologické stability včetně interakčních prvků a výsadbu a údržbu veškeré vysokou a střední zeleně.

6.4. STAV KRAJINY, OCHRANA PŘÍRODY, EKOLOGIE 6.4.1.

Charakteristika současného stavu

Katastrální území Pasohlávek i bývalé obce Mušov je velmi intenzívně člověkem přeměněno. Stabilizační lesní a luční porosty (včetně pastvin) Lesní celky jsou v území rozmístěny vcelku příznivě, ale omezují se v katastrálním území Pasohlávek jen na hlubší údolí západně od obce a v katastrálním území Mušova na údolní nivu Jihlavy a Dyje. I v této podobě však významně přispívají ke stabilizaci území a k jeho estetickému vzhledu. Uměle vysazené lesní (lépe stromové) pásy (větrolamy) protkávají zájmové území a jsou jeho již nedílnou součástí z funkčního, estetického i ekologického hlediska. Celková úroveň stability zájmového území je však poměrně nízká. Zástavba zaujímá v k.ú. Pasohlávky 1,0 % plochy (současně zastavěné území obce + izolované objekty západně od obce), v k.ú. Mušov 0,3 % plochy (rekreační areál kempu a přilehlý pás sklepů, Mušovský kostel na ostrůvku vodní nádrže Nové Mlýny II). Zástavba vlastní obce Pasohlávky zaujímá široké ploché dno bývalého údolí Dyje. Ostatní akumulační údolní dna jsou dnes odlesněna, výjimku tvoří zúžené úseky v terénu vyšších teras (Pasohlávky) a jejich zaústění do nivy Dyje, Jihlavy a Svratky (Mušov), kde vegetace ze širokého luhu vstupuje do užších, zčásti podmáčených niv. Vodní toky jsou většinou uměle zahloubeny, případně jde o zcela umělá, občasně protékaná koryta. Vedle lesních celků na lesním půdním fondu se v zájmovém území vyskytují i drobné háje akátu a dalších stromových dřevin. Dosti hojné jsou i keřové porosty. Akátiny však vykazují nežádoucí nitrofilní podrost. Využití krajiny zájmového území prodělalo za posledních 150 let radikální změny. Především drobná parcelace pozemků byla nahrazena velkoplošným hospodařením. Nelze však jednoznačně potvrdit, že došlo k enormnímu úbytku stabilizačních prvku krajiny, neboť ze studie map topografické sekce z let 1836-40 a leteckých snímků zájmového území z roku 1953 jasně vyplývá, že již tehdy při velmi intenzívním využívání za existující drobné parcelace bylo rozptýlené zeleně v otevřené krajině poměrně málo. Významné změny lze registrovat v údolních nivách a na údolních dnech, kde došlo téměř k úplnému vymizení trvalých travních porostů. Naopak v posledních letech byly i jejich zbytky v nivě Dyje nahrazeny souvislou vodní plochou vodní nádrže Nové Mlýny I. Ochrana přírody:

PROJEKT, s.r.o.



V blízkosti řešeného území se nachází přírodní rezervace „Věstonická nádrž“, Jejímž posláním je zajištění ochrany významného vodního a mokřadního ekosystému s funkcí ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, a přírodní památky „Betlém“ a „Dolní Mušovský luh“ Významnými krajinnými prvky jsou „Horní luh“ a „Velký žleb“. Oba leží mimo řešeném území. Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky také všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Tyto jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst (2) citovaného zákona.

6.4.2.

Charakteristika územního systému ekologické stability

Krajina představuje soubor ekosystémů, které se v ní historicky vytvořily. Jedná se jednak o ekosystémy původní, jednak o ekosystémy umělé, vzniklé větším či menším přičiněním člověka. Člověk přírodní pochody, interakce a vazby usměrňuje, ruší a zakládá nové. V našich podmínkách tyto nové druhotné ekosystémy a tzv. „kulturní krajina“ převládají.Vyznačují se monokulturním způsobem využívání a obhospodařování krajiny (maximálním zorněním zemědělské půdy, zaváděním monokultur v lesních porostech). Každá monokultura je ovšem závislá na neustálých energomateriálových vkladech člověka, není schopna samostatné existence. Je silně ohrožená škodlivými činiteli všeho druhu - chorobami, škůdci, nepříznivými dopady klimatu. K posílení ekologické stability je třeba zachovat, doplnit či nově vytvořit síť záchytných bodů (BIOCENTER) a jejich spojnic (BIOKORIDORŮ), která by zajišťovala spojení mezi stabilními zónami. Těmito biocentry a biokoridory jsou takové ekosystémy, které jsou druhotně a skladebně bohaté; bude se tedy jednat zejména o lesy, trvalé drnové formace (louky, pastviny, úhory) a trvalou zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území přírody. Dohromady tvoří KOSTRU EKOLOGICKÉ STABILITY. Má-li však tato kostra optimálně plnit svůj účel, je třeba ji doplnit do fungujícího systému o chybějící biocentra a biokoridory. Takto vzniklý systém se nazývá ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY, který má zejména následující funkce: - uchovává přírodní genofond krajiny - příznivě působí na okolní, ekologicky méně stabilní území - umožňuje polyfunkční využívání krajiny Návrh plánu ÚSES je jedním z kroků, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení systému ekologické stability dává však pouze předpoklad k realizaci biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty vod atd. Naznačené předpoklady zvyšující stabilitu území bude tedy třeba rozvíjet a realizovat. Znamená to, že po vymezení územního systému ekologické stability plánem, po jeho schválení v rámci ÚPD, se tento dokument stává závazným a budou z něho vycházet další oborové dokumenty. Předpokladem k realizaci bude nutné i zapracování skladebných částí ÚSES do komplexních pozemkových úprav (pokud se jich bude týkat), dále do lesního hospodářského plánu a nic již nebrání tomu, aby byl postupně realizován do funkční podoby. V nejbližší době, než dojde k výše zmíněným a nezbytným projekčním, administrativním a organizačním krokům, je nutné zajistit alespoň ochranu stávajícím ekologicky významným segmentům krajiny, protože i na jejich základě je založen návrh ÚSES.

PROJEKT, s.r.o.



Příčiny narušení ekologické rovnováhy Primární příčinou narušení ekologické rovnováhy je přeměna původních lesů na zemědělskou půdu, která nastala v době historicky velmi vzdálené. Mezitím se vynořila určitá míra labilní ekologické stability, která byla porušena v posledním období. Příčiny narušení ekologické stability v posledním období: - zánik reprodukční základny živé přírody - rozbití trofických řetězců - velkovýrobní technologie obdělávání půdy, která iniciovala vznik velkých výrobních celků a velkých honů - chemizace zemědělské výroby, zejména chemická ochrana rostlin a její letecká aplikace - úprava vodního režimu půdy regulací vodních toků a odvodněním půdy, které umožnilo změnu původních lučních kultur údolní nivy na pole - terasování strmých svahů, kterým byla zlikvidována původní stepní fauna a flora - vybudování vodních nádrží Nové Mlýny (zde je nutno zdůraznit, že se jedná o změnu nevratnou, a také že lze vypozorovat určité kladné prvky začlenění nádrží do přírodního systému) Důsledky porušení ekologické stability -

zvýšená míra větrné a vodní eroze podstatné snížené druhové diverzity snížení stupně ekologické stability území a zhoršení přirozených podmínek pro obnovitelnost přírodních zdrojů a úrodnosti půdy

Navrhovaný systém ekologické stability Kostru ekologické stability zájmového území tvoří relativně nejstabilnější reálně existující plochy rozličného charakteru. Dominantní postavení mezi nimi zaujímají přírodě blízké lesní porosty, které se blíží svými vlastnosti přirozenému stavu, jenž byl výrazem maximální míry rovnováhy bioty a biotických procesů s abiotickým pozadím a jeho dynamikou. Lesní společenstva jsou zde představována jak druhově nejzachovalejšími porosty uvnitř existujících větších lesních celků, tak problematickým akátinami v intenzívně obdělávané zemědělské krajině. Tam druhová skladba neodpovídá přirozenému pozadí a stabilizační účinek je narušován. Vhodnou součástí perspektivního územního systému ekologické stability mohou být i současné vodní plochy. Především jižní svahy v Pasohlávkách, s opuštěnými trvalými zemědělskými kulturami (dnes většinou již jen louky) hostí i zajímavou a poměrně pestrou biotu s mnoha vzácnými, přirozenými a také synantropními druhy areálů stepních lad. Tyto lokality se vyznačují obvykle vysokou stabilitou a v uvažovaném systému mohou některé z nich plnit roli místních biocenter. V Mušovském katastrálním území se jedná o příkré erozní a abrazivní terasy s opuštěnými trvalými zemědělskými kulturami (dnes většinou již keře a louky v prostoru Mušovského hradiska a v okolí vinných sklepů a rekreačních objektů). Tyto hostí zajímavou a poměrně pestrou biotu s mnoha vzácnými, přirozenými a také synantropními druhy areálů stepních lad. Tyto lokality se vyznačují obvykle dlouhodobou stabilitou a v uvažovaném systému mohou některé z nich plnit roli prvků místního ÚSES. Ostatní rozptýlená zeleň s bylinnými, keřovými a stromovými společenstvy je zejména vázána na lineární objekty v krajině (komunikace, meze, hrany svahů). Druhová skladba je variabilnější a je místy

PROJEKT, s.r.o.



dotčena okolními pozemky s intenzivními antropickými aktivitami. Část těchto prvků může v uvažovaném systému tvořit základ jeho. lineárních prvků –biokoridorů a interakčních prvků. V každém případě však vyžaduje dokompletování (vzájemné propojení) a často také další geometrické úpravy (rozšíření) a pozměnění druhové skladby. Návrh ÚSES vychází z Generelu ÚSES k.ú. Mušov (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994) a Generelu ÚSES k.ú. Pasohlávky (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994) a jsou dány do souladu s územně technickým podkladem nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (Společnost pro životní prostředí Brno, s.r.o., 1996). zároveň je upřesněno umístění a rozlohy jednotlivých prvků ÚSES.1 Části ÚSES, zasahující do řešeného území lze zjednodušeně rozdělit do dvou částí – západně a východně od zastavěného území Pasohlávek. V západní části ÚSES vychází ze stávajících místních biocenter Velký žleb a Malý žleb, která se nacházejí mimo řešené území, totéž platí i pro navrhované biocentrum Sady. Do řešeného území zasahuje stávající místní biocentrum Nový luh a navrhované místní biocentrum U větrolamu. Propojeny jsou místním biokoridorem vedoucím podél umělého vodního kanálu.. Základem pro východní část ÚSES je velkého území mezi silnicí I/52 a Ivaní. Nachází ze zde plocha pro vymezení regionálního biocentra 342 – Vrkoč a prochází zde i osa nadregionálního biokoridoru. Na regionální biokoridor navazují pomocí místních biokoridorů tři navrhovaná místní biocentra – „Mušovské Hradisko“, „Pobřežní háj“ a „Vrbiny“. Navrhované LBC „Na Krušném“ se nachází severně od řešeného území. Východní a západní část ÚSES je propojena pomocí stávajících a navrhovaných interakčních prvků. Ty jsou navrženy i na dalších vhodných místech. Popis místních biocenter: LBC Nový luh, p.č.3 k.ú.: Pasohlávky Rozloha: 4 ha Význam: místní Funkce: funkční biocentrum Geobiocenologická typizace: 1CD4, 1BC3 Charakteristika lokality: Lužní les s druhovým složením charakteristickým pro nádržemi zatopené luhy. Převažuje topol černý, dále vrba, místy jilm a javor jasanolistý. V podrostu dominuje svízel přítula a kopřiva. Návrh opatření: Ponechat přirozenému vývoj i, popř. doplnit přirozenou skladbu podle STG. LBC U větrolamu, p.č.4 k.ú.: Pasohlávky Rozloha: původně neurčena, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha Význam: místní Funkce: jádro výhledového biocentra Geobiocenologická typizace: 1BD3 Charakteristika lokality: Lokalita se nachází mezi větrolamem a závěrem terénní rýhy s křovitým a stromovým lemováním. Větrolam je tvořen především topolem černým a javorem jasanolistým. Terénní

PROJEKT, s.r.o.



rýha je obklopena bezem černým, třešní mahalebkou a švestkami. Je nejvhodnějším místem pro existenci typického geosystému v katastrálním území obce. Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na min. 3 ha. LBC Vrbiny, p.č.7 k.ú.: Pasohlávky Rozloha: původně 1 ha, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha Význam: místní Funkce: jádro výhledového biocentra Geobiocenologická typizace: 1BD3-4 Charakteristika lokality: Meliorované koryto potoka, lemované nesouvislým porostem vrb a bezu černého je nejvhodnějším místem pro existenci typického geosystému v katastrálním území obce. Při průzkumech v červnu 2001 bylo pozorováno hnízdění dravců. Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na minimálně 3 ha. LBC Pobřežní háj, p.č.1 k.ú.: Mušov Rozloha: 4 ha Význam: místní Funkce: jádro místního biocentra Geobiocenologická typizace: 1BD2. 1BD3, (1B5) Charakteristika lokality: Společné biocentrum společenstev pobřežního luhu, stepních lad, xerotermních strání a akátových houštin. Ve vlhkém, stabilizovaném údolním luhu z dřevin převažují ve stromovém patře vrby y v keřovém bez černý. Bylinné patro je tvořeno především svízelem přítulou a kopřivou. Polokulturní louky přecházejí ve stepní lada, obsahující bohaté bylinné xerotermní společenstvo včetně druhů vzácných a chráněných. Roztroušeně se vyskytují keře hlohu, trnky a růže. Pro akátiny je charakteristický doprovodný výskyt nitrofilních a ruderálních druhů. Okraje lokalit jsou ohroženy šířením polních plevelů. Návrh opatření: Posilování přirozené skladby podle STG, zabránit šíření akátu a omezit hnojení na přilehlých polích. Do BC zahrnout i těžbou štěrku poškozené plochy po jejich rekultivaci. LBC Mušovské hradisko (mimo řešené území) k.ú.: Mušov Popis místních biokoridorů: Primární funkcí biokoridorů je funkce krajinně ekologická, plní však i funkce vedlejší, v konkrétním případě především ochranu půdy před větrnou erozí. Je možné tedy zakládat přímo biokoridory, tj. hned v šíři 15 m nebo je v prvé části založit jako větrolam – interakční prvek a teprve dodatečně je doplnit na potřebnou šíři. V první etapě by měly být realizovány ty úseky biokoridorů, které mimo funkce ekostabilizující mají významně zastoupeny funkce další. Do první etapy doporučujeme k realizaci rovněž ty úseky biokorido-

PROJEKT, s.r.o.



rů (interakčních prvků), které mají přidruženou funkci ochrannou (izolační). Jedná se o části ÚSES, které mají přímou nebo bezprostřední návaznost na obec a území navrhovaná k výstavbě. Tyto ekologické prvky tvoří clonu přírodního charakteru mezi obytným a zemědělsky využívaným územím a stanou se i vhodným zázemím rekreačního charakteru. Na vymezené prvky MÚSES navazují interakční prvky, které podporují funkce prvků ÚSES v kulturní krajině. Problematika interakčních prvků Všechny existující ekologicky významné krajinné segmenty tvoří kostru ekologické stability krajiny. Některé jsou svou polohou a charakterem vhodné pro vymezení biocentra nebo biokoridoru, jiné plní funkci interakčního prvku. V další fázi návrhu vznikne potřeba doplnit územní systém ekologické stability o další stabilizační, přírodě blízká společenstva. Funkci interakčního prvku může plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní meze, travnaté průlehy a další přírodě blízké formace. Návrh vymezuje pouze nezbytné interakční prvky, které je možno realizovat bez dalších stupňů projektů formou např. náhradních výsadeb aj. Ostatní, rovněž důležité prvky pro zachování krajinných hodnot v území, je nutné navrhovat při řešení komplexních pozemkových úprav, kdy projektant zná rozvržení půdní držby, nutná protierozní opatření aj. Všechny interakční prvky v území byly navrženy podél existujících účelových komunikací, silnic, vodních toků. Přirozené dřeviny a křoviny musí odpovídat danému STG. U ovocných stromořadí je nutno zvolit vysokokmenné odolné odrůdy vhodné do volné krajiny. Bylinná společenstva je nutno chránit před eutrofizací a ruderalizací. Předpokládaná šířka interakčních prvků je minimálně 2 m, doporučujeme však obvykle větší šířky, zvláště v případech, že interakční prvky mají do jisté míry i funkci biokoridorů a větrolamů.

6.5. PEDOLOGIE Na základě půdních poměrů lze zájmové území zařadit do následujícího územního klasifikačního systému: zóna: makroprovincie: provincie: oblast: podoblast: regiony:

subboreální lesní, luční a stepní hnědozemě a černozemě karpatsko – dunajská západokarpatská nížinní úvalů pahorkatin a údolních niv, údolní nivy

Teritoriální diferenciace půdního pokryvu zájmového území je poměrně nízká, což je pravděpodobně způsobeno poměrně homogenními vlhkostními poměry území. Ačkoliv půdotvorný substrát je mechanicky poměrně různorodý, převažují v něm vápnité hlinité až písčité sedimenty, svahoviny a zvětraliny, dominantní půdní kategorií jsou černozemě. Černozemě se vyskytují v subtypech černozem mo-

PROJEKT, s.r.o.



dální, vertická (těžká) a arenická (písčitá). Poslední přecházejí na výrazně písčitých substrátech do arenosolů (písčitých půd). Zrnitostně rozmanitější fluviální a deluviofluviální uloženiny na údolních dnech nesou černice (lužní půdy), místa se sklonem k zasolování (sírany západně od Pasohlávek). Na fluviální sedimenty okrajů protékaných údolí při severním a jižním okraji katastrálního území se vážou oglejené fluvisoly. Půdní pokryv je výrazně modifikován člověkem, ať už přímo či nepřímo. Půdy jsou postiženy plošnou vodní i větrnou erozí. Hloubková lineární vodní eroze spíše zasahuje opuštěné zemědělské plochy na sklonitých svazích roztroušené v západní polovině katastrálního území Pasohlávek V řešeném území se nachází zemědělská půda těchto bonitních půdně ekologických jednotek: HPJ 01 – černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem HPJ 04 – Černozemě nebo drnové půdy černozemní na píscích, mělké (do 30 cm) překryvy spraše na píscích, lehké, velmi výsušné půdy HPJ 05 – Černozemě vytvořené na středně (30-70 cm) mocné vrstvě spraší uložené na píscích. popř. i nivní půdy na nivní uloženině s podložím písku, lehčí, středně výsušné půdy HPJ 06 – černozemě typické, karbonátové a lužní na slinitých a jílovitých substrátech, těžké půdy, avšak s lehčí ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené HPJ 08 – černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké HPJ 21 – Hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích, velmi lehké a silně výsušné HPJ 62 – lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši, těžké až velmi těžké, obvykle dočasně zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 – 1 m rozložení půd v řešeném území dle stupně jejich ochrany IV 10.8%

V 1.0%

I 29.9%

II 0.4%

III 58.0%

V obci a jejím okolí se nacházejí výhradně velmi kvalitní zemědělské půdy. Více než polovina půd má třetí třídu ochrany, asi třetina druhou a 10 % čtvrtou. Půdy první a páté třídy ochrany se vyskytují jen výjimečně.

PROJEKT, s.r.o.



V katastrálním území Pasohlávek a Mušova se nachází závlahová soustava „Jevišovka – Šakvice – 1. stavba“, která je ve vlastnictví a užívání Vinofruktu a.s., Dolní Dunajovice. Menší odvodněná plocha je v SZ části řešeného území. Voda je z ní odváděna melioračním odpadem do vodní nádrže Nové Mlýny I.

6.6. REKREAČNÍ HODNOTA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Rekreační funkce je v daném území jednou z nejdůležitějších. Z tohoto důvodu je jí také ve změně č. 1 územního plánu věnována náležitá pozornost. 6.6.1.

Druhy rekreace, dosažitelnost rekreačního území

Z hlediska délky rekreace rozlišujeme rekreaci každodenní, krátkodobou (jednodenní a vícedenní) a rekreaci dlouhodobou. Pro tyto druhy rekreace jsou stanoveny přibližné maximální dojížďkové vzdálenosti: rekreace každodenní rekreace krátkodobá

- jednodenní - 2-3 denní

rekreace dlouhodobá

do 10 km do 30 km do 50 km bez omezení

Rekreace každodenní: tato forma rekreace je součástí denního režimu a slouží ke krátkodobému zotavení obyvatel po skončení zaměstnání a školní výuky. Převažující náplní každodenní rekreace by měl být pobyt ve vhodném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí, spojený pokud možno s procházkami, sportem, koupáním, sluněním, zahrádkařením a pěstováním různých zálib.Tato rekreace se odbývá převážně v příměstské zóně. Rekreace krátkodobá: jedná se o formu krátkodobého zotavení, která je součástí režimu pracovního týdne a náplní dnů pracovního volna. Nároky na rekreaci tohoto druhu rostou. Rekreačním místem je jak vlastní příměstská zóna, tak i další rekreační území dobře dostupné ze sídelního útvaru. Vyhledávána jsou zejména území s převahou lesních porostů, s vodními plochami, kulturními aktivitami a území vhodná pro zimní sporty. Krátkodobá rekreace vyvolává silný tlak na dopravu. Dosažitelnost rekreační zóny: Brno Břeclav Mikulov Hodonín Zlín Ostrava Praha Vídeň Bratislava

PROJEKT, s.r.o.

38 km 33 km 14 km 57 km 128 km 203 km 240 km 87 km 112 km



Z uvedeného je zřejmé, že rekreační zóna má význam jako cíl krátkodobé rekreace pro obyvatele Břeclavi, Mikulova a Brna. Ze vzdálenějších míst sem budou přijíždět návštěvníci většinou na více dní.

6.6.2.

Cestovní ruch - vývojové tendence, vytváření podmínek pro rozvoj

Vývoj ve všech vyspělých společnostech směřuje k: - renesanci zájmu o umění a aktivní sport - vytváření globálního světového stylu založeného na aktivním cestování, obchodu, využívání výpočetní techniky a sledování televize - oživení náboženství i zájmu o kulturu Světový cestovní ruch byl zasažen recesí na počátku 80. let. V roce 1984 se lidé ve světovém měřítku vrátili k cestování, avšak v r. 1986 opět radikálně omezili cesty v důsledku obav z mezinárodního terorismu. Od r. 1987 do r. 1990 pokračoval růst cestovního ruchu. V roce 1991 stagnace a pak opět mírný nárůst. V poslední době, zvláště po teroristických útocích na Ameriku 11. září 2001, se zájem částečně přesunul k domácímu cestovnímu ruchu a od velkých a celosvětově známých rekreačních center k méně známým lokalitám. V České republice je cestovní ruch významnou složkou hospodářství, přestože stále nejsou optimálně využívány všechny možnosti jeho rozvoje. Republika má obrovskou výhodu v tom, že sousedí s Německem, jehož obyvatelé hned po Američanech nejvíce cestují. Přibližně jedna třetina všech návštěvníků je tvořena právě turisty z Německa. V dané oblasti je výhodou velice dobrá dosažitelnost pro turisty z Rakouska. Očekává se větší diferenciace ubytovacích zařízení, důraz bude kladen na specifika a jedinečnost toho kterého zařízení. V tomto směru řešené území může nabízet: • hydrogeotermální vrty jako jeden z významných stimulů rozvoje lázeňství a cestovního ruchu v oblasti • poměrně široký sortiment ubytování, od ubytování v kempu ve stanech, v karavanech, případně různě komfortních ubytovacích chatách přes ubytování v penzionu až po možnost pronájmu bytu v soukromých rodinných domech v obci. • nabídku místních kuchařských specialit a případně i uplatnění rybářských specialit i specifik vinařské oblasti (návštěvy vinných sklepů v okolí) • využití a popularizace kulturních památek a archeologických nálezů • rozvoj folklorních zvyklostí, festivalů • rozvoj podmínek pro preventivní dovolenou spojenou s tělesným pohybem (fitness aktivní dovolená) • rozvoj hvězdicových typů dovolené spočívajících v rozdělení celého pobytu na několik kratších časových úseků, které účastník stráví v různých lokalitách oblasti, popř. i v různých typech ubytovacích zařízení a s různým zaměřením aktivního odpočinku (agroturistika, rekreace u vody, cykloturistika atd.). • V řešeném území je možnost kombinace rekreace s lázeňskou léčbou a rehabilitací.

6.6.3.

Podmínky pro rekreaci v řešeném území

REKREACE A CESTOVNÍ RUCH NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

PROJEKT, s.r.o.



Oblast velkého územního celku Pálava představuje důležitou zónu regionální i nadregionální rekreace. Tato je charakteristická svou sezónní využitelností. Jsou zde ideální přírodní podmínky zejména pro krátkodobou rekreaci zaměřenou na pěší turistiku s poznáváním přírodních pozoruhodností a v současně době se rozvíjí i rekreace u vody. Atraktivitu území ještě více stupňuje výhodná dopravní dostupnost, Z hlediska rekreačního využití lze území rozdělit na tři celky soustředěného nadregionálního zájmu: 1. Pálavská bradla 2. Lednicko-valtický areál 3. vodní nádrže Nové Mlýny Území vodních nádrží Nové Mlýny je velmi atraktivní pro rekreaci u vody. s ohledem na nedostatek vodních ploch pro rekreaci na jižní Moravě a snadnou dostupnost, lze v případě kvalitní vody v nádržích (I. a III.) očekávat zvýšený zájem o toto oblast. Zájem a ekonomický přínos však závisí na kvalitě prostředí a vybavení. Pro veřejnou rekreaci je vyčleněn severní břeh vodní nádrže Nové Mlýny I (v oblasti Pasohlávkypláž s limitní kapacitou 15000 osob), předpokládá se rozšíření stávajících ploch směrem k sídlu. Sezónnost této lokality by mohla být prodloužena využitím termální vody. Druhý rekreační prostor s limitní kapacitou 30 000 osob je v lokalitě Nové Mlýny - Šakvice na vodní nádrži Nové Mlýny III. REKREACE MÍSTNÍHO VÝZNAMU Přírodní podmínky jsou podrobně rozpracovány v předchozích kapitolách. V samotném katastrální území Pasohlávek a Mušova jsou dnes vhodné podmínky jen k rekreaci u vody, neboť ve zbytku k.ú. zcela převládá zemědělsky využívaná krajina. Rekreační využití nepříliš rozsáhlých lužních lesů koliduje se zájmy ochrany přírody. s uvedenou skutečností souvisí i nevhodná koncentrace rekreantů do letní turistické sezóny. Možnosti prodloužení turistické sezóny: využití termálních pramenů k rekreačním a lázeňským účelům další rozvoj rybaření (Nádrže vodního díla umožňují intenzivní rybářská hospodaření. Lze předpokládat celkovou produkci 600 tun ryb ročně, z toho 50 % odtěžit sportovním rybolovem. rozvoj nových forem rekreace (cykloturistika, agroturistika, jezdectví, lodní sporty, myslivost) větší využití a propagace ostatních přírodních hodnot v okolí vodní nádrže (Pálava) větší využití kulturních hodnot v okolí (Mikulov, Lednicko-Valtický areál a další - viz předchozí kapitola) rozvoj tématicky zaměřené turistiky (degustace vína apod.) Kvalita vody v nádrži: Čistota vody ve vodních nádržích Nové Mlýny je průběžně sledována. Na znečištění se kromě zemědělství podílí také některé obce v povodí Dyje, kde nejsou vybudovány čistírny odpadních vod. K podstatnému zlepšení kvality došlo po uvedení do provozu I. stupně čištění v rakouském Perhofenu v roce 1987. Čistota vody v lagunách je - díky filtraci při průsaku z vlastní nádrže, dosti dobrá.

PROJEKT, s.r.o.



Kromě kvality vody je problémem pro rekreaci u nádrže zanášení jezera, eroze břehů a komáří kalamity. Erozi břehů navrhujeme zmírnit výsadbou vhodných břehových porostů. Zanášení jezera lze omezit stejnými prostředky, kterými se zlepšuje čistota vody v nádrži. Likvidovat nánosy v nádrži lze vybagrováním, což je v tomto rozsahu technicky obtížné. Komářím kalamitám lze z části předcházet včasným použitím chemických prostředků (případně jiných prostředků proti komárům). Úplná likvidace komářích kalamit je zřejmě nemožná, neboť se jedná o přirozenou součást přírodního prostředí lužních lesů v okolí Dyje. Současná kapacita rekreačních zařízení v k.ú. Pasohlávky a Mušov Hlavní rekreační zóna v řešeném území se rozkládá na severním (levém) břehu vodní nádrže Nové Mlýny I od silnice I/52 až cca 300 m za Malou Lagunu. V tomto území se nachází především Autokemp Merkur Penzion Talafa Areál U jezera Kemp u jezera Ubytování Povodí Moravy Rekrea Mušov Kučák Celkem

3500 rekreantů 70 rekreantů 200 rekreantů 12 rekreantů 60 rekreantů 24 rekreantů 3866 rekreantů

Kapacita rekreačních zařízení v zastavěném území obce je v současně době následující: Laguna Pasohlávky Penzion Arpos MRS Pálava Ubytovna Turist Yacht club ostatní ubytovací zařízení soukromé kempy v obci Celkem

82 rekreanti 12 rekreantů 31 rekreant 95 rekreantů 130 rekreantů 75 rekreantů 150 rekreantů 575 rekreantů

Předpoklady pro vznik lázeňství Řadu let byly zkoumány reálné možnosti využití hydrogeotermálních zdrojů v regionu jižní Moravy. V roce 1990 a 1995 byly v oblasti objeveny dva hydrogeotermální zdroje – první vrt Mušov-3G, který je situován na dnešním parkovišti u odbočky z hlavní komunikace I/52 Brno-Mikulov, a druhý vrt Pasohlávky-2G, který je situován v obci Pasohlávky v místě bývalého státního statku. Vzdušnou čarou je vzdálenost obou vrtů od sebe kolem 2500 m. Voda je Ministerstvem zdravotnictví - ČILZ předběžně označována za vodu léčivou, v podmínkách ČR zatím unikátní.s předpokladem vybudování lázeňského zařízení.

PROJEKT, s.r.o.



6.7. POSTAVENÍ OBCE VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ V letech 1971-72 byla u nás zavedena středisková soustava osídlení. Jejím cílem bylo racionálně koncentrovat obyvatelstvo, bytový fond, občanské vybavení a výrobní síly. Středisková soustava osídlení je dnes dosti odsuzována, neboť přispěla k neúměrné koncentraci občanské vybavenosti do střediskových obcí a k sociální a kulturní degradaci malých venkovských sídel. V sídlech, která byla zařazena mezi nestředisková (zejména mezi tzv. nestředisková sídla ostatní), byla značně umrtvena iniciativa občanů i funkcionářů tehdejších národních výborů. Na druhé straně vznik střediskové soustavy osídlení měl zcela racionální důvod spočívající v okolnosti, že v podmínkách netržního hospodářství řízeného státním byrokratickým aparátem, byla odůvodněná potřeba směřovat nedostatkové investiční prostředky do těch sídel, která skýtala jistou záruku jejich účelného využití. Svou roli sehrála i zkušenost z 50. a 60. let, kdy se pod heslem vyrovnání města a venkova stavěly i v malých venkovských obcích rozsáhlé a nákladné stavby občanské vybavenosti, neodpovídající svou dimenzí velikosti sídla ani jeho skutečným potřebám. Středisková soustava osídlení byla v průběhu 70. a 80. let upravována a zpřesňována, takže dnes odráží dosti věrně územně plánovací předpoklady rozvoje jednotlivých sídel a jejich vzájemné postavení v soustavě osídlení. Nepovažujeme proto za rozumné ji zcela zavrhovat, ale pouze změnit její pojetí, z nástroje byrokratického prosazování a řízení urbanizace by se měl stát výchozí pracovní podklad pro obecní, městská a okresní zastupitelstva, která budou ekonomickými podmínkami objektivně přinucena navzájem koordinovat svou činnost v území. Ve střediskové soustavě byly Pasohlávky zařazeny mezi nestředisková sídla trvalého významu. Střediskem osídlení místního významu pro obec Pasohlávky byly Pohořelice. Střediskem osídlení obvodního významu byly rovněž Pohořelice. V současné době patří Pasohlávky pod pověřený městský úřad Pohořelice. Vstoupily rovněž do dobrovolného „Sdružení obcí Čistá Jihlava“.

6.8. HISTORIE OBCE, OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT 6.8.1.

Historie obce

Historikové se domnívají, že obec Pasohlávky vznikla na levém břehu Dyje v 11. nebo 12. století. Nejstarší písemné zprávy o zdejší obci jsou z r.1249, kdy král Přemysl Otakar I. daroval Mikulov s příslušnými obcemi, vinicemi, polnostmi a všemi právy Lichtenštejnům. Další zprávy jsou z r.1276, kdy místní fara s desátky náležela staroboleslavské kapitule. Tehdy se obec nazývala Uherčice na Bílém břehu. Údajně vesnice nestála tam, kde dnes, ale čtvrt hodiny cesty západněji od silnice Dmholec - Nová Ves. Potom není o zdejší obci dlouho nejmenších zpráv. Historikové se domnívají, že obec zanikla za války česko-uherské. Další zmínky o obci jsou až z druhé poloviny 16.století. Území zaniklých Uherčic patřilo k panství dolnokounickému. Kolem r.1574, když Krištof z Tyfenpacha zalidňoval Charváty pusté vesnice na svém Dmholském statku, usadili se četní i v pustých Uherčicích. Proto se jmenovala též Charváty. Časem se k nim přistěhovali někteří Čechové. V r.1567 prodal údajně Burián Žabka z Limberka území s obcemi Charváty a Vlasaticemi Albrechtu Čenohorskému z Boskovic. Dědic Albrechtův Jan Šembera z Boskovic na Boskovicích odprodal tvrz,

PROJEKT, s.r.o.



městečko Vlasatice a ves Uherčice na Bílém břehu (zvanou též Charváty} spolu s jinými obcemi v r. 1574 hraběti Františku z Thurnů. Ze čtyř synů Thurnových zdědil Pasohlávky, Smolín, Malešovice a Přísnotice nejmladší Jindřich Matyáš hrabě Thurn. Ten nemohl pro velké dluhy majetek udržet, a tak r.1590 zdejší ves se dvěma jezery a rybníkem Vrkoč prodal Adamovi z Ditrichštejna za 15 000 zlotých. Po šesti letech byla obec navrácena statku přešticko-vlasatickému, když vnuk Adamův, Maxmilián, a syn, František kardinál z Ditrichštejnu prodali r.1596 ves s rybníky a příslušenstvím hraběti Jeronýmu Václavu z Thurnů, majiteli Vlasatic, (bratru Jindřicha). Jeho syn, hrabě Vít Jindřich Thurn, prodal r.1617 za svého dědictví dvůr panu Janu Vrochyňovi z Reptu. Jan Vrochyně se zúčastnil českého povstání a po porážce českých stavů na Bílé hoře v r.1620 byl, jako jeden z mnoha, potrestán v r. 1622 odebráním statků. Dvůr byl prodán kardinálu z Ditrichštejna, který jej připojil k panství kounickému. Toto náleželo k Mikulovu. Ve válce třicetileté byla obec velmi poškozena. Z 300 obyvatel zůstalo jen něco přes 100. Před válkou bylo v Pasohlávkách 43 domů, po ní bylo 29 z nich zpustlých. V letech 1657-1674 bylo 15 z nich znovu obydleno. Také za vpádu Tatarů v r. 1663 došlo k dalšímu vyplenění zdejší vesnice. Pasohlávky také zle postihl vpád pruských vojsk v r.1742. Kromě válečných útrap byly další pohromou epidemie obávaných nemocí. Roku 1836 zemřelo ve zdejší obci během dvou měsíců 97 lidí na choleru a v r. 1866 se museli obyvatelé obce postarat v době od 15 července do 3. září o ubytování 35 tisíc Prusů. Charvátskou osadou byly Pasohlávky ještě v r. 1691. Ačkoli znali obyvatelé většinou německy, žádali, aby farář byl mocen jazyka českého. V dalších desetiletích však postupně německé obyvatelstvo české a charvatské vytlačovalo, až v r.1810 zde žilo 993 německých obyvatel a 2 židé (několik Čechů, kteří zde tehdy žili, svou národnost zapřelo). Němci zkomoleně přeložili "na Bílém břehu" na "Weißstätten". Charvátskočeský název "Pasohlávky" a (pasoglavi, pasohlavi) nemá s ním souvislost. Školou se obyvatelé poněmčovali, ale ještě v r.1830, jak vypravoval Sušil, býval farář zdejší žádán farníky, aby jim alespoň někdy kázal česky. K Čechům se hlásí část obyvatelstva až po první světové válce, po zřízení Československé republiky. V r.1929 byla v obci zřízena česká škola a česká mateřská škola. Prvním českým učitelem ve škole byl pan Maxmilián Škoda a v mateřské škole paní učitelka Okáčová. V obci bylo 8 obchodů se smíšeným zbožím, 3 pekárny, 2 hospody. Působil zde i německý pěvecký sbor, jehož členové hráli divadlo. Německá většina mezi sebe Čechy nepřijímala. V r. 1945 před osvobozením bylo ve zdejší obci 744 Němců ve 242 domech. Obec byla osvobozena sovětskou armádou - boje trvaly od 30. dubna do 7. května 1945 a padlo při nich 28 sovětských vojáků. Válečnými událostmi bylo 162 domů zcela zničeno, 72 těžce poškozeno a jen 8 domů zůstalo neporušeno. Odsun německého obyvatelstva se uskutečnil do r.1947. V obci zůstalo jen 5 osob německé národnosti ze smíšených manželství. Takto velmi postižená obec jen těžce získávala nové osadníky. V letech 1945-1946 přišlo do osvobozené obce 37 rodin, převážně z Moravy, 7 rodin ze Slovenska a 3 rodiny z Vídně. V r.1950 poklesl stav obyvatelstva ve zdejší obci na 282 osoby, to je 27,6 % předválečného stavu. V obci stávala už za třicetileté války kaple zasvěcená Sv. Duchu. V roce 1672 byla přifařena do Vlasatic. Roku 1675 byla kaple přestavěna za patrona knížete Ditrichštejna, jehož erb s rokem 1675 jest posud znatelný nad hlavním vchodem. V děkanské zprávě r.1691 mluví se již o kapli sv.Anny, ale pusté a bez kostelních potřeb. Farníci byli Charváti. Nynější podoby nabyl kostel za oprav r.1811 a 1818, kdy byla vystavěna věž, poslední opravy z r. 1903 a dále opravy probíhající v současnosti.

PROJEKT, s.r.o.



Hlavní oltář sv.Anny, vedlejší na epištolní straně sv.Cyrila a Metoděje. Na věži 2 zvony a umíráček (r. 1979 litý v Mikulově). Zdejší ("Whrichicz") fara se připomíná s mnohými jinými okolními u kláštera Kounického r.1276. Za náboženských převratů přidali se obyvatelé většinou k luteránství, menší část k novokřtěncům. Za vypovídajících dekretů Ditrichštejnových se vystěhovali novokřtěnci do Uher, zbylé obyvatelstvo vrátilo se do církve a přifařeno do Vlasatic. Roku 1811 byla duchovní správa obnovena zřízením lokálky, jenž byla v r.1885 povýšena na faru. Škola byla zřízena v r.1788, dnešní budova bývalé školy (nyní radnice) je z r.1883. Obec spravoval starosta, 3 radní a 14 výborů. Současný znak obce vychází ze starých pečetí se znakem raka na vodě a vinařského nože. Nad nímž je na jedné nápis: FIRST1 DIET DORF WEITEDEN a druhá má při vinařském noži písmeno W.

6.8.2.

Nemovité kulturní památky

PASOHLÁVKY 1. Filiální kostel sv. Anny, poř. č. 1608 Umístění: parcela č. *131. Ranně barokní stavba z doby kolem r. 1690 s úpravami z r. 1818. Výrazná dominanta návsi a obce. Jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým kněžištěm a čtyřbokou věží v západním průčelí kostela. Při severní straně kněžiště je obdélná sakristie. Průčelí je členěno středním rizalitem vně s konkávně tvarovanými bočními stěnami; na osu rizalitu je prolomen pravoúhlý vchod. Nad vchodem je profilovaná římsa, nad níž přechází rizalit ve čtyřbokou věž s vybraným nárožím. Věž je zastřešena cibulí s makovicí a dvouramenným křížem. Hlavní profilovaná římsa nese střechu sedlovou, nad kněžištěm zvalbenou. Materiál: kámen, cihla, omítka, dřevo, krytina - pálená. 2. Socha sv. Jana Nepomuckého, poř. č. 1609 Umístění: u kostela parcela č. 4980/2 Socha světce v životní velikosti z doby po r.1730, oživující prostranství před kostelem. Materiál: pískovec, zbytky olejového nátěru, cementová základna. 3. Dům č. 7, poř. č. 1611 Umístění: parcela č. *504 Přízemní budova, volně stojící na návsi. Orientovaná štítem do veřejného prostoru, z poloviny 19. století, později opravená, s výrazným štítem pozdně barokních nalidovělých forem. Původní dispozice byla vytvářena na základě průběžné síně, probíhající stavením z návsi do dvora a nevykazuje žádné zvláštní místní znaky. Materiál: kámen, cihla, omítka, dřevo, krytina - pálená.

MUŠOV 4. Farní kostel sv. Linharta, poř. č 1576 (mimo řešené území)

PROJEKT, s.r.o.



Umístění: parcela č. *53 Jádro stavby z konce 13.století s typickými dobovými architektonickými články, s barokní přístavbou a novogotickou úpravou. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem kněžiště, čtyřbokou věží přistavěnou k závěru presbyteria při severní straně. Kostel byl odsvěcen (výzkum). Materiál: kámen.cihla, omítka, krytina tašková. 5. Archeologická lokalita na vrchu Burgstall, poř. č. 1582 Umístění: parcela č. 3164/1 Jedna z mála zachovaných římských stanic na našem území z doby nejpozději po skončení Traianových válek dáckých 107-114, až do doby Diokletianovy. Leží severozápadně od obce na návrší. Stanice XII. římské legie tvořila čtverec o rozloze 60-63 m. Obvod tvořila hradební zeď. Uprostřed byl vydlážděný dvůr oblázky a štěrkem, kolem původně obytné místnosti, s triforiem. Nejdůležitější jsou nálezy cihel označené kolky X. legie. Z ostatních nálezů je nejdůležitější bronzová spona. Keramika je velmi řídká. 6. Kaple, poř. č. 1577 Umístění: parcela č.3164/100 u státní silnice I/52 Kaple v historizujícím slohu z II. poloviny 19. století (kolem r. 1870). Leží při státní silnici na Brno. Materiál: kámen.cihla, omítka, krytina plech. 7. Boží muka, poř. č. 1580 Umístění: parcela č.3164/54 u bývalé státní silnice I/52 Z konce 18.století, významný orientační bod v nečleněné rovinaté krajině u silnice do Brna. Materiál: kámen.cihla, omítka, krytina tašková. Stavební stav: poškozená omítka. Při jejich obnově nemovitých kulturních památek je nutno respektovat příslušné zákony. Součástí kulturních a civilizačních hodnot daného území jsou i ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY. Vzhledem ke skutečnosti, že katastrální území obce Pasohlávky i bývalé obce Mušova je možné v celém jeho rozsahu považovat za území s možnými archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči ve znění novely č. 242/1992 Sb. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v katastrálním území Pasohlávek i Mušova je jejich investor povinen dle ustanovení § 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. v platném znění již v v době přípravy stavby uzavřít smlouvu na provedení záchranného archeologického výzkumu s institucí oprávněnou k provádění archeologických výzkumů.

6.9. OBYVATELSTVO, DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Pasohlávky leží ve spádovém území obce Pohořelice (bývalého střediska osídlení místního významu), uvádíme proto údaje za celé toto spádové území.Pro úplnost je sem zařazena i bývalá obec Mušov i obec Ivaň, neboť po vy-

PROJEKT, s.r.o.



budování vodních nádrží Nové Mlýny se obyvatelé Mušova odstěhovali především do Pasohlávek, dále do Pohořelic a částečně i do Ivaně. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve spádovém území obce Pohořelice a obcí Mušov a Ivaň v období 1850 – 2001: SÍDLO Pohořelice Cvrčovice Nová Ves Pasohlávky Mušov Ivaň Vlasatice

KATEGORIE SOMV NST NST NST . NST/Vranovice NST

spádové území celkem

1850 2479 588 442 814 532 624 1586

1880 3626 709 544 840 667 644 2060

1900 3880 727 554 959 665 797 1907

1930 3680 725 545 1021 730 849 1926

7065

9090

9489

9476

Počet obyvatel k roku 1950 1961 1970 3265 3524 3777 591 653 567 269 312 308 282 381 351 559 601 533 709 748 743 988 974 963 6663

7193

7242

1980 5125 . . 595 . 768 947

1991 4378 565 . 672 . 702 870

2001 4393 560 . 738 . 700 808

7435

7187

7199

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí, SLDB 2001

10000 9000 8000 Vlasatice

7000

Ivaň 6000 5000

Mušov Pasohlávky

4000

Nová Ves Cvrčovice

3000

Pohořelice

2000 1000 0 1850

1880

PROJEKT, s.r.o.

1900

1930

1950

1961


1970

1980

1991

2001


Pasohlávky 1200 1000 800 600 400 200 0 1840

1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

Z grafu je zřejmé, že počet obyvatel v oblasti vykazuje nárůst až do II. světové války, rychlý pokles po odsunu německých obyvatel, potom následuje opět mírný růst do roku 1980 a dále mírný pokles. Jsou zde i patrné důsledky sloučení Pohořelic se Cvrčovicemi a Novou Vsí i rozdělení obyvatel Mušova do jednotlivých obcí. Obec Pasohlávky má poněkud komplikovanější vývoj. Nejvíce obyvatel ve sledovaném období měla obec v roce 1930. Z retrospektivního přehledu obyvatel je patrný prudký pokles počtu obyvatel po roce 1945. Poté následuje stálý rychlý nárůst počtu obyvatel (dosídlení, příchod obyvatel Mušova a nyní zřejmě kvalitní životní prostředí s možností rekreace u vody a současně velice dobrá dopravní dostupnost – Brno cca 30 minut autem). V samostatném grafu pro obec Pasohlávky, který zohledňuje i délku časových úseků mezi jednotlivými sčítáními a zahrnuje aktuální počet obyvatel v Pasohlávkách (v srpnu 2001 741 obyvatel), je toto velice dobře patrné. Tab. č.2: Věkové složení obyvatelstva v obci Pasohlávky (2001) Věkové složení obyvatelstva rok 0-14 let produktivní věk poproduktivní věk

Pasohlávky 1991 abs. 182 415 75

% 27.1% 61.8% 11.2%

2001 abs. 167 483 88

% 22.6% 65.4% 11.9%

Okres celkem 1991 2001 % % 25.6% 16.8% 55.4% 66.3% 19.0% 16.9%

Věkový index (předproduktivní věk/ poproduktivní věk × 100) je v Pasohlávkách 189,77. Pro hodnocení dalšího vývoje obyvatelstva se často používá ukazatele "Index stáří". Hodnota vyšší než 100 signalizuje, že v dalším vývoji nastane v takovýchto obcích úbytek obyvatelstva přirozenou měnou (úmrtím). V tomto směru je situace v obci Pasohlávky velice příznivá, lepší než celkově v okrese Břeclav, a podstatně příznivější než v celé České republice. Celkově však je vývoj velice nepříznivý, zvláště při srovnání údajů z posledního sčítání lidu, domů a bytů a sčítání z roku 1991. Jedná se o velice výrazný trend ve stárnutí obyvatelstva a to přes skutečnost, že poslední sčítání uvažuje jako poproduk-

PROJEKT, s.r.o.



tivní věk vyšší než 60 let u všech obyvatel, kdežto při minulém sčítání byl počítán poproduktivní věk žen vyšší než 55 let. Index stáří = (poproduktivní obyv./předproduktivní obyv.)*100 [%] rok Česká republika okres Břeclav obec Pasohlávky

1991 95,0 74,2 41,2

2001 113,6 100,9 52,7

Je zřejmé, že tento ukazatel je v případě Pasohlávek podstatně lepší než celkově v České republice i lepší než v okrese Břeclav. Vývoj počtu obyvatel ČR do roku 2020: v roce 1994 se narodilo v ČR nejméně dětí od roku 1785, poprvé se také narodilo méně lidí (107.000) než jich zemřelo (117.000). Tento negativní trend pokračuje i v dalších letech. Podle údajů ČSÚ se v roce 1996 narodilo pouze 90.000 dětí, zemřelo přes 110.000 lidí. Problém nízké porodnosti se vyskytuje ve většině zemí Evropy. Má velmi negativní dopad na národní hospodářství a stabilitu důchodového systému. Odhady budoucího vývoje jsou velmi obtížné. Někteří odborníci očekávají pokračování uvedeného trendu, jiní naopak doufají, že snížení porodnosti je jen dočasné a že počátkem 3. tisíciletí by mohl nastat „baby-boom“. Statistický úřad však ve svých prognózách s růstem porodnosti nepočítá. Prognóza vývoje počtu obyvatel podle ČSÚ (1995):

Počet obyvatel v tis. / Rok optimistická varianta pesimistická varianta

1995 10322 10322

2000 10278 10266

2005 10208 10165

2010 10107 10001

2015 9989 9781

2020 9851 9505

11000 10800 10600 10400 10322

10278

10200 10322 10000

10266

10208

10107 9989

10165

9851

10001

9800 9600

9781

9400

9505

9200 9000 1995

2000

2005

2010

2015

2020

optimistická varianta pesimistická varianta

PROJEKT, s.r.o.



Při posledním sčítání lidu, domů a bytů měla Česká republika celkem 10 294 822 obyvatel. Pokles obyvatelstva je tedy ještě menší než předpokládá „optimistická varianta“. Jedná se o příznivý údaj, jehož význam však bude nutno posoudit i z hlediska dalších skutečností, zejména velmi nepříznivého věkového složení obyvatelstva. Bez podrobnějšího rozboru všech údajů ze sčítání tedy není možné určit, které z variant je pravděpodobnější.

Tendence vývoje počtu obyvatelstva na venkově Přirozený přírůstek obyvatelstva (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) býval na venkově vždy nižší než ve městech. Přesto i na venkově míval až do konce 70. let kladné hodnoty, tj. obyvatelstva přibývalo přirozenou měrou. Od té doby nastalo v naší zemi období s přirozeným úbytkem obyvatelstva v obcích do 2 tisíc obyvatel (hodnota přirozeného přírůstku v roce 1975 byla ještě +4,45 na 1000 obyv., pro rok 1990 už byla –2,53). Od začátku 70. let se udržovala nižší míra přistěhování na venkov (rel. na 1000 obyv.), a i když se od konce 80. let tento ukazatel poněkud zvýšil, ani zdaleka nedosahuje úrovně ze 60. let. Přibližně od téže doby (začátek 70. let) však venkov méně ztrácí vystěhováním. Stěhování z venkova do měst a míra stěhování z měst na venkov se navzájem přiblížily. V současné době probíhá jisté oživování venkova kolem velkých měst související s touhou obyvatelstva po klidnějším a z hlediska přírodních podmínek příznivějším prostředím pro bydlení. Kontakt s městem si přesto nadále uchovávají. K masivnímu „útěku z měst“ však nedochází a v nejbližší budoucnosti zřejmě ani nedojde. Při prognózování dalšího vývoje počtu obyvatel v řešené obci vycházíme z výše uvedeného dosavadního demografického vývoje, a také z územně technických podmínek sídla a urbanistických sídelních vazeb. Přihlíží se i k současným rostoucím problémům se získáváním bytu či jiného druhu bydlení ve městech, což zbrzdí trend stěhování do měst a vylidňování venkova. Naopak lze očekávat růst zájmu o bydlení v příměstských oblastech, zejména v obcích s dobrým dopravním spojením do města, kvalitním životním prostředím a v těch obcích, které mohou nabídnout obyvatelům komfort bydlení srovnatelný s městem. Na základě všech uvedených skutečností (velikost obce, značná rekreační atraktivita i reálné předpoklady lázeňského rozvoje obce, výborná dopravní dosažitelnost a přijatelná dopravní obslužnost v obci) a s ohledem na předpokládaný vývoj obyvatelstva (Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ 1993, 1995) lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel obce bude nějakou dobu stále narůstat:

PROJEKT, s.r.o.



předpoklad vývoje obyvatelstva v Pasohlávkách do roku 2020

900 850 800 750 700 650 600 550 500 1980

1990

2000

2010

2020

v roce 2010 očekáváme 800 osob ve výhledu v roce 2020 předpokládáme 860 obyvatel

V územním plánu bylo třeba navrhnout území pro bydlení v rodinných domech nejméně v rozsahu uspokojení potřeb výše uvedených počtů obyvatel.

7. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Pasohlávky jsou obec s převažující sídelní a rekreační funkcí, další funkcí je zemědělská výroba. Obec má rekreační, ale i sadařský a vinařský a zelinářský charakter. Část obyvatelstva je zaměstnána v místě bydliště (v zemědělství, místních drobných firmách, rekreačních zařízeních a obchodech), převážná část vyjíždí za prací do blízkých i vzdálenějších měst (Břeclav, Hustopeče, Brno, okolní obce). Výchozím hlediskem koncepčního přístupu k řešení územního plánu a rozvojové urbanizace obce je zajištění optimálního životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo, úměrné usměrnění rozvoje zařízení pro sport, rekreaci a cestovní ruch, bez násilného narušení historických i stávajících urbanistických struktur a architektonických hodnot a především bez narušení kulturních, památkově chráněných hodnot, zanechaných předchozími generacemi. Prostorové uspořádání Při formování urbanistické koncepce rozvoje je zohledněno původní prostorově – funkční uspořádání obce, jehož hlavní kompoziční osu tvoří státní silnice III. třídy. V centru obce kolem kostela jsou situovány původní zemědělské usedlosti s bydlením u silnice. Převažující orientace domů do ulice byla štítová a u původní zástavby zůstává zachována. Z centra obce pokračuje zástavba třemi směry. Západně a severovýchodně podél státní silnice, od zátoky na vodní nádrži Nové Mlýny I až k areálu Vinofruktu, a

PROJEKT, s.r.o.



také jihovýchodně kolem potoka k Yacht clubu. Severovýchodně od centra obce bylo v době budování vodních nádrží postaveno velké sídliště rodinných domů pro obyvatele rušené obce Mušov. Na západním okraji obec ukončuje řada vinných sklepů s malou sezónní restaurací. V oblasti mezi centrem obce a nádrží jsou staré i nově postavené vinné sklepy prostřídány obytnou a rekreační výstavbou. Severovýchodní větev obytné výstavby je sevřena mezi dva výrobní areály, funkční areál Vinofruktu a nevyužívaný areál bývalého státního statku. Zastavěné území obce (intravilán) je obklopeno intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou (poli, sady a vinicemi). Na katastrálním území Mušova je mezi státní silnicí I/52 a vodní nádrží rekreační areál s restaurací a apartmány, který dále pokračuje obecním kempem ATC Merkur podél Velké a Malé Laguny. V pásu o šířce cca 50 m kolem vodních ploch jsou umístěny pláže. Lemují břeh nádrže a lagun od hráze až po Pobřežní háj - biocentrum místního významu. Nad nimi v témž úseku se nachází území pro krátkodobou letní rekreaci – tzn. ubytování na kempovacích plochách a v bungalovech doplněné vybaveností a plochami pro sport. Hranici území pro sezónní rekreaci tvoří stávající obslužná komunikace, která probíhá podél pobřeží ve vzdálenosti cca 100-150 m od břehu lagun.

Při řešení návrhu územního plánu byly respektovány současné stabilní přírodní a umělé prvky: • konfigurace terénu • stávající zástavba • umístění silnic • vodní toky a plochy • chráněná zemědělská půda Návrh změny č. 1 územního plánu vychází ze tří základních požadavků na územní rozvoj v řešeném území: • vytvoření vhodných podmínek pro život občanů Pasohlávek • vytvoření podmínek pro vznik a rozvoj lázeňství v obci • vytvoření podmínek pro rekreaci na severním břehu vodní nádrže Nové Mlýny I • udržení a odpovídající rozvoj tradiční zemědělské výroby (sadařství, vinařství a zelinářství) a její začlenění do nových podmínek v převážně rekreačním a lázeňském území Změna územního plánu se týká zastavěného území obce a oblasti podél vodní nádrže Nové Mlýny I mezi obcí Pasohlávky a silnicí I/52. Snahou je podpořit rozvoj rekreace tak, aby nekomplikovala život stávající obce, ale naopak byla pro ni přínosem. V současné době je obec a rekreační oblast oddělena především dopravně. Rekreační část území je dopravně napojena ze silnice I/52, obec je napojena silnicí III/39614 od Brna. Program, který je v lokalitě navrhován, vychází z přírodních podmínek v této oblasti. Jsou to zejména ideální podmínky pro rekreaci podél vodní nádrže Kromě koupání zde bude možné provozovat také vodní sporty, rybolov, pěší turistiku, cykloturistiku, myslivost, jezdectví. Vhodné prostory jsou zde pro vybudování sportovních zařízení jako je např. tenisový klub. Je zde proslulé vinařství a návštěva vinných sklepů patří k významným atraktivitám území. Vyhodnocení dvou termálních vrtů, provedených v řešeném území, přináší do této oblasti další aktivitu, a tou je lázeňství.

PROJEKT, s.r.o.



Základní koncepce urbanistického návrhu je založena na organizaci území určených pro rekreaci, lázeňství, služby a bydlení v provozně čistých a urbanisticky logických vazbách. Návrh je chápán jako maximalistický, tzn. že prověřuje možnost využití všech ploch bez ohledu na současně vlastnické vztahy, avšak s respektováním všech limitů využití území. Rekreačně-lázeňský komplex je navrhován podle následujících principů: Beze změn jsou v maximální míře ponechávána stávající stabilizované funkce území. Týká se to především kempu Merkur, ale i stávajících funkčních území v obci. V klidném území ve východní části poloostrova nad Pobřežním hájem je (v souladu s požadavky ČILZ) navrženo umístění plochy pro rozvoj léčebného lázeňství. Důvody a výhody tohoto umístění jsou uvedeny v kapitole Lázeňství. Území pro individuální rekreaci je navrženo dle již zpracované urbanistické studie se zohledněním vyprojektované a schválené trasy kanalizace. Území mezi východním okrajem obce a lázeňským územím je určeno pro rozvoj undividuální rekreace podél vodní nádrže a ve vzdálenější poloze jsou navrhovány plochy pro umístění bydlení v rodinných domech s doplňkovým rekreačním ubytováním. Území mezi lázeňským územím a silnicí I/52, severně od stávajícího kempu, je navrhováno pro hlavní rozvoj rekreace. Od lázeňského území je odděleno plochami zeleně. Východně od lázeňského území je opět území klidné rekreace v apartmánech, doplněné plochami pro umístění restaurací a sportovními plochami. Severně od něho je velká plocha pro umisťování sportovních aktivit s většími požadavky na rozlohu území. Plochami zeleně je toto území klidné rekreace odděleno nejen od lázeňského území, ale i od velké sportovní plochy, od území kempu a hlavně od území občanské vybavenosti které leží východním směrem. V území občanské vybavenosti je s využitím vhodné terénní konfigurace navržen amfiteátr pro kulturní akce. Poblíž je pak navrženo umístění většího nákupního střediska. Záchytné parkoviště v této oblasti bude sloužit oběma zařízením, neboť se dá předpokládat, že provozní doba a největší zájem zákazníků nákupního střediska bude během dne a naopak provoz amfiteátru bude především ve večerních a nočních hodinách. Na severním okraji stávajícího kempu je, východně od občanské vybavenosti, nejprve plocha pro umístění hotelů a penzionů, plochy pro rekreaci v apartmánech a dále, až ke stávajícímu areálu „U jezera“ sportovní plocha, určená pro umístění aquaparku. Na severním okraji navrhovaného aquaparku je opět plocha pro umístění hotelů a penzionů. Území hotelů, penzionů a apartmánů je na severním okraji lemováno plochami pro rozvoj bydlení v rodinných domech s doplňkovým rekreačním ubytováním. V nejsevernější poloze, poblíž archeologické lokality je navržena plocha občanské vybavenosti, určená pro pro prezentaci archeologických nálezů a dalších kulturních zajímavostí v oblasti. V zastavěném území obce je situováno smíšené lázeňské území u geotermálního vrtu označeného jako Pasohlávky-2G, v prostoru bývalého státního statku. Hlavní pozornost je přitom kladena na klidovou polohu, dostatek parkovacích ploch na okraji a ploch pro relaxaci (zeleň). Ve stávajícím rekreačním areálu je navrženo menší území pro lázeňské využití u geotermálního vrtu označeného jako Mušov-3G, poblíž silnice I/52. Navrhované lázeňské území je od této silnice odděleno smíšeným rekreačním územím. Hlavní dopravní osu území tvoří sběrná komunikace, vedoucí po severním okraji navrhovaného území. Je napojena na komunikační síť v obci okružní křižovatkou u hřbitova a vede k další okružní kři-

PROJEKT, s.r.o.



žovatce umístěné asi 350 m severně od Malé Laguny. Hlavní sběrná komunikace dále prochází k severovýchodu zhruba středem navrhovaného rekreačního území. U stávajícího záchytného parkoviště je napojena na stávající pobřežní komunikaci a dále pak na silnici I/52. Na okružní křižovatku (severně od Malé Laguny) je napojena i další komunikace, vedoucí sem od obce od křižovatky u hřbitova. Vzhledem k tomu, že tato komunikace prochází lázeňským územím, je v prostoru lázní přerušena, resp. navržena jako dopravně zklidněná a tato koncepce je podporována i jejím směrovým vedením. Také pobřežní komunikace je, vyjma úseku přímo u silnice I/52, navrhována jako zklidněná. V zastavěném území obce je situován lázeňský komplex u geotermálního vrtu označeného jako Pasohlávky-2G, v prostoru bývalého státního statku. Hlavní pozornost je přitom kladena na klidovou polohu, dostatek parkovacích ploch na okraji a ploch pro relaxaci (zeleň). Ve stávajícím rekreačním areálu je navrženo menší území pro lázeňské využití u geotermálního vrtu označeného jako Mušov-3G, poblíž silnice I/52. Navrhované lázeňské území je od této silnice odděleno smíšeným rekreačním územím.

8. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA JEDNOTLIVÁ FUNKČNÍ ÚZEMÍ, PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ

8.1. BYDLENÍ 8.1.1.

Bydlení trvalé

K okamžiku sčítání v roce 2001 bylo v obci Pasohlávky 175 trvale obydlených domů, z toho 172 rodinných domů, tj. 98,3 %. V obci nebyla evidována žádná nevyčleněná rekreační chalupa. Trvale obydlených bytů bylo v obci při posledním statistickém sčítání 208, z toho 197 v rodinných domech a 11 ve třech bytových domech. 7 bytů (v rodinných domech) je neobydleno. Na jeden trvale obydlený byt v Pasohlávkách připadá tedy průměrně 3,67 osob, 66,6 m2 obytné plochy a 3,55 obytných místností. Domovní fond oproti předchozím sčítáním stabilně roste – v roce 1980 zde bylo 140 trvale obydlených domů, v roce 1991 172 trvale obydlených domů a v roce 2001 175 trvale obydlených domů s 201 obydlenými byty. Je relativně velký zájem o výstavbu, v posledních letech bylo postaveno několik nových rodinných domů a velké množství domů prošlo rekonstrukcí.

PROJEKT, s.r.o.



Tab. č.1: Vývoj počtu trvale obydlených domů v Pasohlávkách v období 1869-2001

Rok Počet domů v Pasohlávkách

1869

1880

1900

141

144

174

Vývoj počtu domů v Pasohlávkách 1930 1950 1961 1970 1980 223

84

74

75

Stav bytového fondu v obci Pasohlávky (2001) Počet domů celkem Z toho trvale obydlených Počet bytů celkem Z toho trvale obydlených Neobydlených Z toho v nevyčleněných chalupách Stáří bytového fondu: do roku 1899 1900 – 1945 1945 – 1970 1971 – 1990 později

Na jeden obydlený byt:

140

1991

2001

172

175

186 175 208 201 7 0 1 20 36 109 8

Celkem

Průměrný počet: trvale žijících osob m2 obytné plochy Obytných místností nad 8 m2 m2 obyt. plochy na 1 osobu

3,67 66,6 3,55 18,2

Vybavení trvale obydlených bytů: počet bytů vybavených

- vodovodem - koupelnou - spl. záchodem - etáž. topením

200 200 199 153

Rozvojové předpoklady a záměry: Obec má výborné předpoklady pro další územní rozvoj. Velmi dobré podmínky pro rekreaci u vodní nádrže, existence termálních pramenů i poloha v dosahu významného silničního tahu vytvářejí

PROJEKT, s.r.o.



ideální podmínky pro rozvoj rekreace a lázeňství a tím i pro rozvoj občanské vybavenosti a pracovních příležitostí v obci a obecně pro růst počtu obyvatel. Návrh výstavby nových rodinných domů do r. 2010 Pro stanovení celkové potřeby počtu nových rodinných domů je třeba vzít v úvahu stáří a kvalitu stávajícího bytového fondu, velikost censové domácnosti, předpoklad asanací rodinných domů a další aspekty.

PROGNÓZA BYTOVÉ VÝSTAVBY pokrytí přírůstku počtu obyvatel (3,00 ob./byt v r. 2010, 2,80 ob/byt v r. 2020) snížení obložnosti byt. fondu na 3,00 ob./byt v r.2010 a 2,80 ob/byt v r. 2020 odpad byt. fondu z důvodu stavebního stavu z důvodu urbanistického řešení celkem bytů celkem domů (5% dvoubytových) na původ. dříve zastavěných parcelách (po demolici) a ve stávajících plochách bydlení (zástavba zahrad) z toho využití části neobydlených bytů zbývá + rezerva 10 % celková potřeba nových stavebních parcel

PROJEKT, s.r.o.


návrh výhled do r. 2010 po r. 2010 21 23 45 18 0 1 0 0 66 41 62 39 4 1 57 6 63

6 2 31 3 35


Přehled a hodnocení navrhovaných lokalit obytné výstavby:

Ozn.

B1 B2 B3 B4 B5

OrientačDoporuTyp zástavby, max. Hodnocení lokality, technická čené ní počet podlažnost připravenost období RD izolované RD, zainvestované území u stávající výstavby prodloužení stávající ulice 2 1.etapa dvojdomy komunikace, jsou zde všechny sítě proluka ve stávající izolované RD, zainvestované území u stávající 2 1.etapa zástavbě dvojdomy komunikace, jsou zde všechny sítě plocha zahrad u rodinních domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného území obce, výstavba nového rodinného domu se nepředpokládá plocha zahrad u rodinních domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného území obce, výstavba nových rodinných domů se nepředpokládá zainvestované území u stávající proluka ve stávající izolované RD, 2 komunikace v současně zastavěném 1.etapa zástavbě dvojdomy území obce, jsou zde všechny sítě Umístění lokality

izolované RD, dvojdomy

B6

prodloužení stávající ulice

B7

prodloužení stávající ulice

1

izolovaný RD

Zástavba nevyužité plochy, pokračování eventuelní výstavby na stávající ploše pro bydlení v rodinných domech

1

izolovaný RD

B8

B9

8

nezainvestované území, nutno prodloužit všechny inženýrské sítě a komunikaci

1.etapa

nezainvestované území, nutno prodloužit inženýrské sítě a zpevnit stávající 1.etapa komunikaci plocha zahrad u rodinních domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného území obce, výstavba nových rodinných domů se nepředpokládá nezainvestované území, nutno prodloužit inženýrské sítě a zpevnit stávající komunikaci

1.etapa

zainvestované území u stávající 1.etapa komunikace, jsou zde všechny sítě plocha zahrad u rodinních domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného území obce, výstavba B11 nových rodinných domů se nepředpokládá

B10 prodloužení stávající ulice

1

izolovaný RD

28


nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikace

2. a 3. etapa

14


nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inzenýrské síte a komunikaci

4.etapa

B14 B14

22



3. a 4. etapa

B15 druhá část ulice Na Dolině

16



4.etapa

nová výstavba

B12 jihovýchodně od hřbitova nová výstavba na severním

B13 okraji zastavitelného území pod vodojemem nová výstavba jižně od

V rekreačních a smíšených plochách předpokládáme výstavbu dalších asi 15 bytů. CELKEM

112

stavebních pozemků

Potřeby bydlení budou uspokojovány v rodinných domech venkovského typu, zájem o výstavbu malých rodinných zemědělských farem s obytnou částí ani bytových domů se neočekává a ani by v daném území nebyl vhodný, stejně jako výstavba bytových domů.

PROJEKT, s.r.o.



Při výběru a návrhu území pro novou výstavbu byly zvažovány požadavky a nároky obce i předpokládaných budoucích stavebníků. Ty se budou pravděpodobně dosti lišit od dřívějších požadavků. V řešeném území lze předpokládat i specifický požadavek na bydlení, a to možnost rekreačního ubytování v rodinném domě, případně vybudování minikempu na pozemku kolem rodinného domu. Předpokládá se, že bude zájem o RD volně stojící, dvojdomy, v omezené míře i o řadové domy. Nezbytné podmínky pro umožnění výstavby: - technická připravenost, tj. zejména zabezpečení zásobování vodou a odkanalizování území a čištění odpadních vod, - ujasnění majetkoprávních vztahů k pozemkům a vytvoření legislativních a finančních (daňových) podmínek pro převod pozemků. Vlastní zastavěné území je dnes v centru poměrně souvisle zastavěno rodinnými domy, s několika prolukami a volnými zainvestovanými pozemky vhodnými pro výstavbu.. Značně kompaktní charakter zástavby současně zastavěného území obce vyvolal nutnost hledat pro novou obytnou výstavbu i vhodné pozemky mimo současně zastavěné území obce. Navržena jsou menší území pro výstavbu rodinných domů v bezprostřední blízkosti obce a dále rozsáhlá území navazující na navrhovanou rekreaci. Předpokládáme, že v závislosti na zástavbu rekreačních a lázeňských územích bude stoupat i zájem o výstavbu rodinných domů a rekreačně zajímavém území s možností vybudování ubytovacích kapacit v soukromí. Současně propojení trvalého a přechodného bydlení má kladný vliv na bezpečnost, využívání a stav infrastruktury a údržbu jinak sezónně využívaných území I takto lze částečně dosáhnout prodloužení rekreační sezóny do delšího období. Lokality navrhované k výstavbě s poměrně velkou rezervou (78 %) pokryjí předpokládanou potřebu obce do roku 2010 a se 14 % rezervou i předpokládanou potřebu po roce 2010 do r. 2020. Rezerva je však nutná, neboť lze předpokládat, že s ohledem na majetkoprávní vztahy nebudou všechny pozemky zastavitelné v určené době.

8.1.2.

Bydlení přechodné, rekreace, cestovní ruch

Současný stav: U vodní nádrže Nové Mlýny I je rekreační areál pláží a lagun u Pasohlávek o velikosti 42 ha budován postupně od r.1978. Zájem rekreantů je mimořádný a přesahuje prostorově a kapacitní možnosti. V řešeném území je velký rekreační areál podél obou lagun. V obci je rekreace soustředěna v několika větších rekreačních zařízeních (Yacht club, Turist Slavík, MRS Pálava, RZ Laguna) a také ve velkém množství drobných penzionů a minikempů. Je zřejmé, že kapacita rekreačních zařízení není dostačující. V sezóně jsou přeplněna a jejich vybavení není vždy optimální – to se týká především drobných minikempů. Rekreace mimo hlavní sezónu je minimální. Jedná se především o rybáře. Další rekreační příležitostí jsou vinné sklepy v Pasohlávkách i v katastrálním území Mušova. V obci je také několik sportovních hřišť. Současná kapacita rekreačních zařízení v k.ú. Pasohlávky a Mušov

PROJEKT, s.r.o.



Hlavní rekreační zóna v řešeném území se rozkládá na severním (levém) břehu vodní nádrže Nové mlýny I od silnice I/52 až cca 300 m za Malou Lagunu. V tomto území se nachází především z toho: Autokemp Merkur

Penzion Talafa Areál U jezera Kemp u jezera Ubytování Povodí Moravy Rekrea Mušov Kučák Celkem

3500 rekreantů

bungalovy chaty karavanové boxy stany

350 rekreantů 200 rekreantů 1200 rekreantů 1750 rekreantů

70 rekreantů 200 rekreantů 12 rekreantů 60 rekreantů 24 rekreantů 3866 rekreantů

Kapacita rekreačních zařízení v zastavěném území obce je v současně době následující: Laguna Pasohlávky Penzion Arpos MRS Pálava Ubytovna Turist Yacht club ostatní ubytovací zařízení soukromé kempy v obci Celkem

82 rekreanti 12 rekreantů 31 rekreant 95 rekreantů 130 rekreantů 75 rekreantů 150 rekreantů 575 rekreantů

Rozvojové předpoklady a záměry: Jak již bylo uvedeno, obec má ideální podmínky pro rozvoj rekreace a lázeňství. Pro stanovení potřeby ubytovacích kapacit v území musíme vycházet z celkového rekreačního zatížení území. Je zřejmé, že limitem pro rekreační využití území u vodní nádrže je kapacita vodních ploch a pláží. Podle Zásad a pravidel územního plánování (VÚVA Brno) je kapacita rekreace závislá na kategorii intenzity rekreačního zatížení krajiny, lesů a vodních ploch. A. Velikost a kapacita pláže u vodní nádrže:

délka pláže vhodné pro vstup do vody 2000 m plocha pláže 8 ha Kapacita návštěvnosti je závislá na velikosti vodní plochy, která v daném území nebude limitující, a na využitelné délce pobřeží a rozsahu rekreačních ploch. a) Kapacita ve vztahu k délce pobřeží: Délka části obvodu využitelná pro vstup do vody: 2000 m Ukazatel vstupu do vody: v = 7,5 cm/1 osobu Kapacita návštěvnosti Kv = Dv : v = 20000:7,5 = 150000

PROJEKT, s.r.o.



b) Kapacita ve vztahu k ploše pláže: Vycházíme z maximální hustoty návštěvníků 400 osob/ha na neupravených nábřežích a až 1 000 osob/ha na plážích upravených a na plážových plochách (dle ukazatelů VÚVA): uvažujeme částečně upravenou pláž (700 osob/ha) Plocha pláže v kempu: 8 ha Pv = 8 * 700 = 5600 rekreantů, což je maximální kapacita pláže Na pláži předpokládáme také umístění hygienického vybavení pláže a občerstvení. B. Velikost a kapacita pláže v navrhovaném Aquaparku – předpokládáme asi 600 míst (za předpokladu, že pláž bude tvořit asi 12,5 % (osminu) plochy aquaparku: plocha pláže 0,6 ha Kapacita návštěvnosti je závislá na využitelné délce pobřeží a rozsahu rekreačních ploch. Kapacita ve vztahu k ploše pláže: vycházíme z maximální hustoty návštěvníků 1 000 osob/ha na plážích upravených a na plážových plochách (dle ukazatelů VÚVA): Plocha pláže v aquaparku: 0,6 ha Pv = 0,6 * 1000 = 600 rekreantů Limitním faktorem pro rekreační zatížení v území je tedy kapacita pláží. Celkem se může v k.ú. Pasohlávky a Mušov rekreovat u vody současně 6200 rekreantů. Přehled a hodnocení navrhovaných lokalit rekreačního ubytování: viz následující strana

PROJEKT, s.r.o.



počet zařízení * Orientač-ní počet Typ zástavby, max. jednotková podlažnost kapacita rekreantů

Ozn.

Umístění lokality

R1

východně od zastavěného území obce u Yacht clubu

53*4

R4

Přibližně ve středu řešeného území, na svahu pod páteřní komunikací

R6

Přibližně ve středu řešeného území, na svahu pod páteřní komunikací

Hodnocení lokality, technická připravenost

Doporučené období výstavby

212

individuální rekreační chaty

nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikace. Existuje urbanistická studie pro toto uzemí.

35*8

280

apartmány


3.etapa

35*8

280

apartmány


3.etapa

R7

Přibližně v 1/3 navrhovaného území od silnice, pod páteřní komunikací

500

hotel, depandence a apartmány


2.etapa

R8

Přibližně v 1/3 navrhovaného území od silnice, pod páteřní komunikací

150

hotel, depandence a apartmány


1.etapa

25*12

300

apartmány a bungalovy

nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikace, obecní pozemek

2.etapa

25*12

300

apartmány a bungalovy


2.etapa

360

hotel, penziony, depandence

Na poloostrově nad Pobřežním hájem

270

lázně

V obci na místě bývalého statku

150

smíšené lázeňské území

stávající území rekreace mezi nádrží a silnicí, jedná se pouze o rozšíření a doplnení dalších funkcí

30

smíšené lázeňské území

R9

R10

R11 F1-F2 S3

S

Přibližně v 1/3 navrhovaného území od silnice, východně od R12, pod páteřní komunikací Přibližně v 1/3 navrhovaného území od silnice, východně od R12, pod páteřní komunikací Poblíž silnice, výše na svahu nad páteřní komunikaci

nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikace nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikace nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikace

zainvestované území

1.etapa

3.etapa

3.etapa 1. a 3. etapa

1.etapa

V ostatních smíšených plochách a v plochách bydlení předpokládáme navýšení o dalších asi 500 rekreačních lůžek CELKEM

3332

lůžek

Označení lokalit dle zemědělské přílohy. Nečíslované lokality nevyvolávají zábor zemědělského půdního fondu.

Ve změně územního plánu je uvažováno navýšení o cca 212 rekreačních míst v individuálních rekreačních objektech, 1160 míst v apartmánech a bungalovech, 1010 míst v hotelích, penzionech a depandencích, 450 lázeňských míst a dalších 500 lůžek v rodinných domech a objektech s jinou hlavní

PROJEKT, s.r.o.



funkcí než rekreační. Stávající kapacity jsou 4441. Celková kapacita rekreačního a lázeňského ubytování tedy bude asi 7773 rekreačních a lázeňských lůžek. Z hlediska druhu ubytování převažují místa v kempech, o jejichž výstavbu bude z ekonomických důvodů největší zájem - investice na výstavbu kempů jsou v porovnání s investicemi do jiných druhů ubytování nižší a relativně rychle návratné, o ubytování v kempech je trvale velký zájem, tento druh ubytování také nejvíce odpovídá sezónnímu charakteru rekreační zóny. Posouzení z hlediska rekreační kapacity území, která je limitovaná kapacitou pláží: • ubytovaných: při špičkovém vytížení ubytovacích kapacit předpokládáme 90% obsazenost, tj. 6996 rekreantů, z toho ve špičkách na pláži bude cca 50 %, tj. 3498 rekreantů • na jednodenní návštěvníky (včetně obyvatel okolních obcí) zbývá: 6200 – 3498 = 2702 míst na pláži. Ze zkušenosti provozovatele kempu však vyplývá, že počet jednodenních návštěvníků dosahuje v hlavní sezóně 1000, výjimečně až 2000 návštěvníků. Nepředpokládáme, že by jejich počet mohl být vyšší, neboť bezprostředně souvisí s počtem obyvatel ve vzdálenosti dosažitelné pro jednodenní rekreaci. Rekreační kapacita území tedy odpovídá předpokládanému využití.

8.2. OBČANSKÁ VYBAVENOST, KULTURNÍ A SPORTOVNÍ VYŽITÍ OBYVATEL Obec je vybavena těmito typy zařízení občanské vybavenosti: Správa: obecní úřad pošta Školství: v obci je pouze mateřská škola. Žáci ZŠ dojíždějí do Drnholce. V obci je pokryta potřeba předškolních zařízení (30 míst) a 1. a 2.třídy ZŠ. Do vyšších tříd budou děti nadále dojíždět do Drnholce. Doprava autobusová - vyhovuje. Zdravotnictví: Pasohlávky patří do obvodu zdravotního střediska v Pohořelicích, v sezóně je zabezpečována 1. pomoc i v rekreačním areálu na Mušově. Kultura: kulturní a osvětová zařízení - knihovna a kulturní dům vyhovují potřebám obyvatel a do jisté míry i rekreantům, v centru obce je i nové turistické informační středisko. Prodejny: prodejna smíšeného zboží večerka 2x prodejna textilu V rekreačním areálu Mušov je větší množství drobných.převážně mobilních distribučních zařízení, provozovaných pouze v rekreační sezóně. Stravovací objekty: restaurace u vinných sklepů na západním okraji obce vinárna U Zápeců restaurace v RZ Laguna restaurace Poseidon restaurace U lasa

PROJEKT, s.r.o.



jídelna Vinofruktu restaurace U jezera větší množství restaurací a stánků občerstvení v ATC Merkur Ubytovací objekty jsou uvedeny v předchozí kapitole Sport: hřiště a obecní pláž u RZ Laguna dětské hřiště západně od centra obce sportovní areál mezi silnicí a bývalým obecním rybníkem hřiště v ATC Merkur Požární zbrojnice: chybí, v územním plánu je navrženo umístění v blízkosti hřbitova Čerpací stanice pohonných hmot: na křižovatce silnic I/52 a III/39614 Kostel, hřbitov: v obci Kostel sv. Anny, fara u kostela Hřbitov na východním okraji obce. Služby: stolařství kopírování (požadavky na umístění samostatných funkčních území pro služby nebyly vzneseny, proto nebyly v tomto směru prováděny doplňující průzkumy) NÁVRH: Vzhledem k předpokládanému výraznému nárůstu počtu rekreantů i lázeňských hostů v obci, je nezbytně nutné určit i území pro výstavbu odpovídající občanské vybavenosti. Správa: území pro umístění policejní stanice je poblíž Yacht clubu Zdravotnictví: v lázeňských územích budou umístěna zařízení zdravotní péče dle aktuální potřeby. Kultura: navrhujeme dvě větší území určená pro kulturu. Jedná se o území pro umístění víceúčelového amfiteátru, umožňující provozovat letní kino, divadelní představení, koncerty diskotéky a další kulturní akce. Další území je určeno pro prezentaci archeologických nálezů a dalších kulturních zajímavostí v oblasti. Prodejny: V sousedství lázeňského areálu v obci navrhujeme území pro umístění občanské vybavenosti, prodejen a služeb, určených především lázeňským hostům a obyvatelům Pasohlávek. Ve středu obce je navržena malá plocha pro drobný prodej. V rekreačním areálu navrhujeme plochu pro umístění občanské vybavenosti a služeb (malé a středně velké obchody) zhruba uprostřed tohoto areálu. Stravovací objekty: V rekreačním areálu navrhujeme dvě území pro umístění restaurací, restaurace budou i součástí hotelů a lázeňských území. Návrh ubytovacích objektů je uveden v následující kapitole Sport: Návrh rozšíření stávajícího sportovního areálu Návrh dvou menších území pro sport u apartmánů. Návrh velkého sportoviště v horní části poloostrova. Návrh aquaparku ve východní části rekreačního areálu. Požární zbrojnice navržena u hřbitova

PROJEKT, s.r.o.



Hospodářská budova obce: pro tuto funkci je určena jedna z budov bývalého statku. Další požadavky na umístění rozsáhlejších území občanské vybavenosti, které by bylo nutno řešit samostatným funkčním vymezením, nebyly vzneseny. Mimo území, funkčně vymezená pro občanskou vybavenost, bude možno umisťovat objekty a provozy občanské vybavenosti a služby i do stávajících a navržených území smíšených, obytné výstavby a některých dalších, v souladu s navrženými a schválenými regulativy, platnými pro příslušná funkční území.

8.3. LÁZEŇSTVÍ Předpoklady pro vznik lázeňství Řadu let byly zkoumány reálné možnosti využití hydrogeotermálních zdrojů v regionu jižní Moravy. V roce 1990 a 1995 byly v oblasti objeveny dva hydrogeotermální zdroje. Firma Geologické inženýrství a.s., Brno provedla v r.1990 první vrt Mušov-3G s vydatností 17 l/s termální, slabě mineralizované vody o teplotě na ústí vrtu 46 °C. Vrt je situován na dnešním parkovišti u odbočky z hlavní komunikace I/52 Brno-Mikulov. V roce 1995 byl dokončen druhý vrt o kapacitě 51 l/s téže mineralizované vody o teplotě na ústí vrtu 40 °C. Vrt je situován v obci Pasohlávky v místě bývalého státního statku a má označení Pasohlávky-2G. Vzdušnou čarou je vzdálenost obou vrtů od sebe kolem 2500 m. Voda je Ministerstvem zdravotnictví - ČILZ předběžně označena za vodu léčivou, v podmínkách ČR zatím unikátní, s předpokladem vybudování lázeňského zařízení. Termální vody v oblasti Pasohlávky-Mušov obsahují při teplotě 46–48°C 9–10 mg H2S v litru vody. Obsahem sirovodíku dosahují kvality v České republice ojedinělé. Je proto žádoucí, aby byla využívány lázeňsky. Vysoká vydatnost zdrojů (ve vrtu Mušov-3G ověřeno 17 l/s) umožňuje vedle lázeňského využití zdrojů i využití pro rekreaci Tepelnou energii lze také využívat alternativním způsobem k vytápění apod.. Toto využití však musí týt ověřeno Českým inspektorátem lázní a zřídel, neboť dosud změřená vydatnost zdrojů nemusí prokázat dlouhodobě platné hodnoty. Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 290/1998 Sb. ze dne 26. listopadu 1998, Ministerstvo zdravotnictví prohlásilo za přírodní léčivý zdroj podle § 47 a 49 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. pramen 3G nacházející se na pozemkové parcele č. 3164/50 katastrálního území Mušov, okres Břeclav. Přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná sirná minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, termální, hypotonická. Podmínky pro budování přírodních léčebných lázní jsou stanoveny zákonem č. 164/2001 Sb. a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 423/2001 Sb. Hlavní důraz vyhláška klade na: − respektování bioklimatické bonity území, − vymezení optimální velikosti přírodních léčebných lázní v závislosti na charakteru terénu a kapacitě přírodního léčivého zdroje,

PROJEKT, s.r.o.



−

zvyšování hodnoty zeleně výběrem vhodných porostů v souladu s krajinnými podmínkami a léčebnými požadavky, a harmonickým sepětím architektonických a urbanistických řešení s okolní krajinou.

Zdravotnická a jiná zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče musí být v rozumně možné míře oddělena od ostatních částí obce, vymístěny zdroje znečišťující ovzduší a vyvolávající hluk. Plošná výměra zeleně ve vnitřním území lázeňského místa musí být nejméně 4 ha na 100 lůžek určených pro pacienty a návštěvníky přírodních léčebných lázní, s navazujícími dalšími minimálně 4 ha zeleně na 100 lůžek za hranicí tohoto území. Ovzduší klimatických lázní nesmí být znečišťováno ani dočasně výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť. Součástí přírodních léčebných lázní jsou s ohledem na jejich charakter vedle zdravotnických zařízení poskytujících lázeňskou péči zejména: a) zařízení sloužící k léčebnému využití přírodních léčivých zdrojů nezačleněná do zdravotnického zařízení lázeňské péče (pitné pavilony, kolonády), b) zařízení umožňující využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu (parky a lesoparky se značenými cestami pro terénní kúry, venkovní lehárny s polohami na slunci a ve stínu), c) zařízení sloužící ubytování a stravování (včetně dietního) osob využívajících lázeňskou péči a dalších návštěvníků přírodních léčebných lázní, která nejsou zdravotnickými zařízeními nebo jejich součástí (například lázeňské hotely a penziony), d) zařízení pro využívání volného času (například klubovny, čítárny, společenské sály, sportoviště), e) zařízení veřejné dopravy bez negativního vlivu na životní prostředí (například trolejbusy, elektromobily), f) parkovací domy a záchytná parkoviště navazující na stanice veřejné hromadné dopravy na okraji vnitřního území lázeňského místa, g) zařízení sloužící ke sledování klimatických podmínek ve vnitřním území lázeňského místa. Využití tohoto přírodního zdroje umožní získat trvalé zaměstnání v počátku od cca 100 osob až po několik set při ukončení rozvoje tohoto komplexu. Tento unikátní přírodní hydrogeotermální zdroj je proto třeba považovat za určující fenomén dalšího rozvoje oblasti a velkorysého vybudování lázeňsko-rekreačního komplexu s celoročním provozem v této části jižní Moravy. Kolem obou vrtů bylo stanoveno užší prozatímní ochranné pásmo o poloměru 50 m.

Návrh rozvoje lázeňství Návrh rozvoje lázeňství vychází z předpokladu využití termálního vrtu Pasohlávky-2G s jeho propojením na vrt Mušov-3G. Pro umístění lázní se nabízely tři vhodné lokality: v blízkosti prvního vrtu Mušov-3G, v ekologicky výhodném prostředí nad Pobřežním hájem na hranici k.ú. Pasohlávky a Mušov a v místě druhého vrtu Pasohlávky-2G na volné ploše po bývalém státním statku. S přihlédnutím k požadavku ČILZ bylo jako optimální pro zřízení léčebných lázní vybráno území na poloostrově nad Pobřežním hájem. Na severovýchodním okraji obce Pasohlávky v okolí vrtu Pasohlávky-2G a v blízkosti prvního vrtu Mušov-3G jsou navržena smíšená lázeňská území.

PROJEKT, s.r.o.



Hlavní lázeňské území, označené jako specifická plocha Fl – léčebné lázně, je navrženo na poloostrově nad Pobřežním hájem. Pro toto umístění hovoří následující přednosti: klidová poloha v ekologicky příznivém prostředí dostatečně rozsáhlé území, vhodné pro realizaci uceleného lázeňského komplexu se všemi náležitostmi, včetně zeleně možnost využití léčebných zařízení obyvateli a rekreanty ubytovanými v Pasohlávkách – prodloužení turistické sezóny. Lázeňské území na poloostrově se skládá ze 3 lokalit o výměře 3,2 ha, 4,9 ha a 9,5 ha, celkem tedy 17.6 ha. Lokality jsou odděleny veřejným prostranstvím, v němž budou umisťovány hlavní komunikace pro motorovou dopravu (zklidněné komunikace) i hlavní komunikace pro pěší dopravu a sítě technické infrastruktury. Doporučujeme ozelenění tohoto prostoru. Hranice lázeňského území jsou na severu vymezeny sběrnou komunikací, na západě, jihu a východě zelení územního systému ekologické stability. Na navržené léčebné lázně navazuje cca 6,7 ha stávající a navržené krajinné zeleně. U území, určeném pro lázeňské využití, počítáme na 100 lázeňských hostů s plochou cca 9 ha, přičemž cca 1 ha bude zastavěné území a zbylých 8 ha by mělo být využito pro zelenění. Předpokládaná kapacita lázeňského území na poloostrově tedy bude činit: − plocha lázeňského území 17,6 ha − plocha navazující krajinné a sídelní zeleně 6,7 ha − celkem cca 24,3 ha − na 100 lázeňských hostů předpokládáme 1 ha zastavěných ploch, 4 ha zeleně v lázeňském území a 4 ha zeleně navazující na toto území, celkem 9 ha/100 hostů − kapacita lázeňského území na poloostrově tedy bude činit 24,3 / 9 = 270 míst Motorová doprava je řešena po obvodu lázní a ve vymezených komunikačních prostorech s tím, že ve vnitřním lázeňském území se předpokládá realizace pouze dopravně zklidněných komunikací kategorie D1, jejichž polohu nutno upřesnit v regulačním plánu nebo zastavovací studii. Vjezd do vnitřního lázeňského území mimo vymezené komunikační prostory by byl umožněn pouze dopravní obsluze (personál, ubytovaní lázeňští hosté, zásobování), ostatní návštěvníci lázní by parkovali na odstavných pruzích komunikací, navržených podél komunikace na východním okraji lázeňského území, a na záchytných parkovištích v rekreačním území i na východním okraji obce. Snahou bylo vytvořit co nejvhodnější podmínky pro dosažení klidného lázeňského prostředí. Proto ani není ve vnitřním lázeňském území uvažována výstavba sportovních zařízení, ale doporučuje se využití navrhovaného blízkého sportovního severovýchodně od lázeňského území. Druhá plocha, určená pro lázeňské využití, je smíšené lázeňské území, navržené na severovýchodním okraji obce Pasohlávky v okolí vrtu Pasohlávky-2G. Pro toto umístění hovoří následující přednosti: možnost výhodného využití stávající i výhledové občanské vybavenosti obce a naopak i možnost využití budoucí občanské vybavenosti uvažované na okraji lázeňského území obyvateli a návštěvníky Pasohlávek, dosažitelnost technické infrastruktury, ekonomicky méně nákladné řešení, podmínky pro relativně brzkou realizaci, možnost využití léčebných zařízení obyvateli a rekreanty ubytovanými v Pasohlávkách – prodloužení turistické sezóny. Smíšení lázeňské území na okraji obce Pasohlávky se skládá ze 2 lokalit o výměře 2,8 ha a 3,2 ha. Předpokládáme zde kombinaci lázeňského a kulturního využití. Páteř mezi těmito lázeňskými lokalitami

PROJEKT, s.r.o.



tvoří navržený park, kterým jsou vedeny hlavní pěší komunikace propojující lázeňské území s centrem obce. Další lesopark je navržen na východním okraji lázeňského území. Jeho účelem je jednak dostatečně odclonit lázně od území drobné výroby za silnicí III/39614 (přestože v regulativech jsou pro toto území stanoveny přísné podmínky z hlediska dopadů na životní prostředí, které by neměly negativně ovlivnit ani nejbližší okolí), jednak i vytvoření podmínek pro využití přírodního prostředí pro terénní a klimatickou léčbu. Obdobný účel budou mít i stávající větrolamy po obvodě lázní, které by měly být obnoveny ve vhodné dřevinné skladbě a výhledově i rozšířeny. Předpokládaná kapacita lázeňského území u obce Pasohlávky činí cca 150 míst. Motorová doprava je řešena pouze po obvodu lázní s tím, že ve vnitřním lázeňském území se předpokládá realizace pouze dopravně zklidněných komunikací kategorie D1, jejichž polohu nutno upřesnit v regulačním plánu nebo zastavovací studii. Vjezd do vnitřního lázeňského území by byl umožněn pouze dopravní obsluze (personál, ubytovaní lázeňští hosté, zásobování), ostatní návštěvníci lázní by parkovali na navržených záchytných parkovištích v centru obce a na odstavných pruzích komunikací navržených po obvodu lázní. i zde bylo snahou vytvořit co nejvhodnější podmínky pro dosažení klidného lázeňského prostředí a ve vnitřním lázeňském území není uvažována výstavba sportovních zařízení. Doporučuje se využití blízkého sportovního areálu obce, který je v přijatelné docházkové vzdálenosti. Třetí drobná plocha, určená pro lázeňské využití, je navržena na žádost majitelů rekreačního areálu, nacházejícího se v blízkosti prvního vrtu Mušov-3G. Jedná se opět o smíšené lázeňské území. Pro umístění této plochy hovoří následující přednosti: vybudovaná technická infrastruktura ekonomicky nejméně nákladné řešení, podmínky pro relativně brzkou realizaci, Nevýhodou je: příliš malá velikost tohoto území, blízkost silně zatížené státní silnice (hluk, exhalace) umístění u frekventovaného nástupu do rekreační oblasti (dopady na životní prostředí) Smíšení lázeňské území v blízkosti prvního vrtu Mušov-3G má rozlohu 1,38 ha. Od komunikace I/52 je odcloněno navrhovaným smíšeným rekreačním územím. Pro tuto lokalitu je možnost využití zeleně mimo zde řešené území za silnicí I/52, kde se nacházejí rozsáhlé plochy lužních lesů. Přechod silnice I/52 by byl zjednodušen vybudováním lávky pro cyklisty, která by byly využitelná i pro pěší. Předpokládaná kapacita lázeňského území u vrtu Mušov-3G činí cca 30 míst. Vzhledem k malé rozloze území i blízkosti stávajícího záchytného parkoviště není řešena doprava pro toto území. Pro sportovní vyžití může sloužit navrhovaný aquapark.

PROJEKT, s.r.o.



8.4. ZEMĚDĚLSKÁ A PRŮMYSLOVÁ VÝROBA 8.4.1.

Zemědělská velkovýroba

V katastrálním území obce hospodaří Vinofrukt, a.s., Dolní Dunajovice. Předmětem činnosti je pouze rostlinná výroba. Družstvo zaměstnává 43 zaměstnanců, z toho 34 místních. Dále 8 osob z Pasohlávek pracuje na středisku Vinice Dolní Dunajovice.

Rozloha obhospodařované zemědělské půdy v katastrálních územích Pasohlávek a Mušova:

orná půda sady zemědělská půda celkem

Pasohlávky 566 ha 81 ha 647 ha

Mušov 87 ha 111 ha 198 ha

Na orné půdě jsou pěstovány obiloviny, řepka, pícniny a konzervárenský hrášek. Sady jsou pouze broskvoňové. Vinofrukt je vlastníkem i uživatelem závlahy „Jevišovka – Šakvice 1. stavba“ v obou katastrálních územních – tj. potrubní sítě, trafostanice a budovy čerpací stanice. Živočišná výroba v obci není. Napojení na infrastrukturu: • Pitná i užitková voda – veřejný vodovod, vlastní studny se neužívají • Elektrická energie – zásobování střediska je zajištěno vlastní trafostanicí s kapacitou 160 kVA, ostatní objekty v obci jsou zásobovány z veřejné sítě. Závlahová čerpací stanice má dvě vlastní trafostanice o kapacitě 630 kVA. Hospodaření s odpady: • komunální odpad – odvoz a likvidaci zajišťuje firma Rethman – Jeřala s.r.o. Třebíč a TKO s.r.o. Mikulov • odpady čistícího materiálu, filtry, znečistěné papírové obaly, agrochemický odpad, plastový odpad – odvoz a likvidaci zajišťuje firma ADC služby Brno • kal ze septiků a žump – vlastní odvoz na pole a do kompostů • akumulátory s kyselinou – odváží firma Jan Horák, Strachotice • oleje – odváží firma Baufeld s.r.o., ekologické služby Střelice • demontované stroje a ostatní železný odpad – Kovošrot s.r.o. Mikulov Rozvojové záměry: Vinofrukt bude pokračovat ve stávající výrobě a dále předpokládá využití viničních tratí k rozšíření vinohradnické výroby.

NÁVRH:

PROJEKT, s.r.o.



zemědělská výroba zůstane orientována výhradně na výrobu rostlinnou. s ohledem na záměr vytvoření lázeňské obce není v Pasohlávkách přípustný rozvoj zemědělské živočišné výroby. Z rostlinné výroby by bylo optimální preferovat zelinářství a ovocnářství, s možností uplatnění části produkce v návaznosti na cestovní ruch v místě. 8.4.2.

Zemědělská malovýroba, soukromá zemědělská hospodářství

V řešeném území působí pouze jeden větší soukromý zemědělec, a to pan Dušan Ferby. Soustřeďuje se především na pěstování ovoce a zeleniny. Jinak jsou zde jen malé soukromé zemědělské pozemky a záhumenky. Intenzivní hospodaření v současně zastavěném a zastavitelném území obce, až již ve stávajících selských usedlostech, resp. jejich hospodářských budovách (pokud zůstaly funkční a nebyly v průběhu minulých let adaptovány pro jiné účely, jako např. garáže, dílny, prádelny či bydlení), tak v případných nově vybudovaných stájích v hospodářském zázemí rod. domů, není reálné. Jednak proto, že ne všichni obyvatelé mají tyto předpoklady vytvořeny (stavebně, prostorově, finančně) a mnozí nebudou mít ani zájem, zejména však proto, že je třeba respektovat požadavky na kvalitu a úroveň bydlení a životního prostředí. Také předpokládáme, že podstatně větší zájem bude o podnikání v oblasti cestovního ruchu. Závěr: V obci nelze podporovat podnikání v živočišné výrobě, neboť tato by podstatně zhoršovala podmínky pro vznik a rozvoj lázeňství v obci. Nelze ji však ani striktně zakázat. Především nutno omezit popř. úplně vyloučit živočišnou výrobu z okolí budoucího lázeňského území. Bude nutno vytvořit předpoklady pro to, aby každá investice do zemědělské, především do živočišné výroby byla v obci projednána nejen s nejbližšími sousedy, ale i s odborníky na danou problematiku, aby nebyly promrhány investiční prostředky investorů, zdevastovány či ohroženy životní podmínky obce, narušeny sousedské vztahy, kvalita bydlení a kvalita rekreačního prostředí. Ve většině případů bude také nutné vyžádat si vydání stavebního povolení pro výstavbu či adaptaci stájí a dalších zařízení. Zda příslušný stavební záměr podléhá pouze ohlášení nebo zda je nezbytné vydat stavební povolení posoudí stavební úřad. Při projektovém řešení i územním a stavební řízení je nutno řešit i přísun a uskladnění krmiva a způsob likvidace fekálií (hnojné hospodářství) - zejména s ohledem na kvalitu životního prostředí. V případě zavedení chovu hospodářských zvířat typu „rodinná farma“, musí být tento chov z hlediska imisí škodlivin projednán s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, tj. s okresním hygienikem, ještě před jeho zřízením. Páchnoucí látky z chovu hospodářských zvířat nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo. (Na základě § 13 zákona č. 258/2000 Sb.).

PROJEKT, s.r.o.



8.4.3.

Viniční trati

Viniční trati byly schváleny dne 18.1.1999 Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským Brno na jednání v obci Pasohlávky. Schéma schválených viničních tratí je přílohou textové části dokumentace. Čárkovaně je vyznačen odhad, neboť chybělo zakreslení viničních tratí na mapovém listu „Pohořelice 1-5“ státní mapy 1:5000 - odvozené. lokalita I II III IV V

8.4.4.

název

Ovčárna Noveská silnice Mušovský kopec (Hradisko, Římský vrch) U akátového lesa celkem

přibližná výměra 111 ha 108 ha asi 69 ha 51 ha 15 ha 354 ha

Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby

V Pasohlávkách působí pouze několik soukromých firem. Jedná se o provozovny služeb, uvedené v kapitole Občanská_vybavenost. Návrh územního plánu vychází z předpokladu, že obec by měla podporovat především rozvoj rekreace a lázeňství. Umístění průmyslových provozů v obci by mohlo zhoršit prostředí pro tyto prioritní funkce. Územní plán nenavrhuje žádná území pro průmyslovou výrobu. Naopak pro drobnou výrobu jsou dvě území navržena. Na severovýchodním okraji obce se jedná o území pro rozvoj drobné výroby, které může sloužit pro eventuelní rozšíření areálu Vinofruktu. Další území pro drobnou výrobu je umístěno na severozápadním okraji obce. Zde bude možno umisťovat ty aktivity, které by v jiné části lázeňské obce působily rušivým dojmem. Ačkoliv klidná atmosféra lázeňské obce bude pro její rozvoj nejdůležitější, její obyvatelé, rekreanti i lázeňští hosté budou také požadovat služby: oprava automobilů, sportovního nářadí, apod. Může se zde uplatnit rovněž např. výroba potravin (pekárna) a další. Nevýrobní služby bez negativního ovlivnění okolí je možno umisťovat i v obytné zóně, popř. v rekonstruovaných rodinných domech, a také ve smíšených územích v souladu s regulativy, závaznými pro dané území.

8.5. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A ZELEŇ Zeleň Obec leží v převážně zemědělské krajině. Nejvýznamnějším prvkem krajiny je uměle vytvořená velká vodní plocha vodní nádrže Nové Mlýny I. Poměrně kvalitní krajinná zeleň se vyskytuje mimo řešené území v západní části katastrálního území Pasohlávek a také v severní části katastrálního území Mušov, východně od silnice I/52. Na okraji zastavěného území obce jsou v jižní části břehové porosty vodní nádrže, ze severní strany větrolamy. Vě-

PROJEKT, s.r.o.



trolamy v krajině jsou funkční, pouze ty, které bezprostředně navazují na zastavěné území, jsou ve velmi špatném stavu. Stav zeleně v obci, která je intenzivně zastavěna, se zlepšuje. Hezký park je v centru obce u autobusové zastávky a u turistického informačního střediska. Ozeleněné je i okolí hřiště naproti RZ Laguna. Je založeno stromořadí u cesty před hřbitovem. Park je i na ulici k Yacht clubu mezi komunikací a nádrží. Problémové jsou zato plochy v okolí rekreačních chat na západním okraji obce, travnaté (případně zaplevelené) plochy v okolí fotbalového hřiště, některé pobřežní porosty nádrže a téměř veškerá zeleň na okraji obce. Většinou na dobré úrovni je péče obyvatel o okrasné předzahrádky rodinných domků. Zde doporučujeme použití zeleně, vhodné pro vesnickou zástavbu. Nepoužívat lesní a barevně olistěné keře a stromy. Vhodné jsou jak pouze travnaté plochy se stromy (vysokokmeny) okrasnými a u méně frekventovaných komunikací ovocnými, tak i výsadba letniček a trvalek. Velmi vhodné je rovněž využití okenních truhlíků pro pěstování okrasných rostlin, případně využití popínavých dřevin (i vinné révy) k ozelenění nevzhledných zákoutí, holých štítů budov, zděných i jiných plotů a také fasád rodinných domů. Dostatek kvalitní zeleně je nezbytný tím spíše, že se jedná se o obec se značnou intenzitou rekreace a výhledovým rozvojem lázeňství. Navrhované lázeňské území je ohraničeno zelení, která je i součástí územního systému ekologické stability. Většinu této zeleně bude nutno založit, nebo alespoň výrazně obnovit. V této části se vyskytuje vzrostlá, kvalitní zeleň pouze v lokalitě Pobřežní háj, která je biocentrem s napojením přes biokoridor směrem severním až k Hradisku. I zde je však třeba posilovat přirozenou skladbu vegetace podle STG a zabránit šíření akátu. Samotné lázeňské území by mělo být z 50% ozeleněno. Jedná se však o velmi specifické potřeby a proto doporučujeme celé lázeňské území na poloostrově včetně zeleně řešit samostatnou zastavovací studií nebo regulačním plánem. Realizace smíšeného lázeňského území v obci předpokládá i realizaci lázeňského parku, navrhovaného podél potoka. Výsadba nízké, středně vysoké a vysoké zeleně by měla ve svém důsledku propojit stávající plochy zeleně v severní části obce.přes park a kolonádu, centrální část obce se sportovními plochami až k zeleni podél vodní nádrže. Revitalizační opatření navržená ve studii z roku 1996 nejsou v rozporu s návrhem lázeňské zóny ve změně č. 1 územního plánu a mohou být realizovány, samozřejmě po vhodné korekci s ohledem na změnu využití území. Další lesopark je navržen na východním okraji smíšeného lázeňského území. Vytváří podmínky pro využití přírodního prostředí pro terénní a klimatickou léčbu a odcloňuje lázeňské území od území drobné výroby. Obdobný účel budou mít i stávající větrolamy po obvodě lázní, které by měly být obnoveny ve vhodné dřevinné skladbě a výhledově i rozšířeny. Pro plochy zeleně v lázeňském území i ve smíšených lázeňských územích je vhodné použití místně obvyklé zeleně, včetně ovocných stromů a vinné révy. Nezbytně nutné je posuzování zeleně z hlediska jejího vlivu na alergiky. Zeleň v rekreační oblasti Plochy rekreační zóny trpí velkým nedostatkem vzrostlé zeleně, která se nachází jen v malých seskupeních v prostoru autokempu. Proto jsou ve východním rekreačním areálu navrhovány poměrně velké plochy sídelní i krajinné zeleně. Měly by získat charakter upravených parkových ploch s cestičkami pro pěší, případně i pro cyklisty, s drobnými hřišti a vhodným vybavením drobným mobiliářem (lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, drobné přístřešky jako ochrana před sluncem i deštěm).

PROJEKT, s.r.o.



Je třeba věnovat velkou pozornost výsadbě alejí podél hlavních obslužných komunikací a kolem komunikační páteře ve směru V-Z se souběžnou cyklistickou komunikací. Zeleň musí sehrát důležitou roli také kolem záchytných parkovišť. Je žádoucí omezená výsadba zeleně na vyčleněných plochách těchto parkovišť. Důležitá je také funkce areálové zeleně, která bude realizována v rámci jednotlivých investorských záměrů. Musí být správně koordinována, co s týče použitých druhů i časové návaznosti na realizaci inženýrských sítí. Celá rekreační zóna musí mít takový systém ozelenění, který je možné budovat po etapách a který ve svém důsledku vytvoří harmonické prostředí v souladu s krajinným rázem celé oblasti. Velmi důležitá je rovněž funkce zeleně v kempech, kde vytváří stinná zákoutí a nízká zeleň vyčleňuje a opticky izoluje buď skupiny, nebo i jednotlivá místa pro kempování. Použití ovocných stromů, případně vinné révy, jako místně obvyklých dřevin, je nutno zvážit s ohledem na jejich možné poškozování rekreanty. Územní plán doporučuje propojení vnitrosídelní a krajinné zeleně. K tomu budou sloužit především navrhovaný územní systém ekologické stability (viz kapitola Charakteristika_ÚSES) a navržené interakční prvky (jedná se především o stromořadí kolem komunikací a břehové porosty vodní nádrže). Vzhledem k tomu, že lázeňská léčba předpokládá i využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu, doporučujeme rychlou realizaci místního územního systému ekologické stability, výsadbu interakčních prvků i osázení dalších účelových komunikací v krajině stromořadími, případně další vhodnou výsadbu zeleně, například na již neobdělávaných zemědělských pozemcích. Velmi důležitá bude také výsadba navrženého interakčního prvku podél břehu vodní nádrže. Kromě estetického hlediska bude jeho důležitou funkcí zpevnění břehů a jejich ochrana před erozí. s přihlédnutím k oběma těmto funkcím bude nutno navrhovat i skladbu dřevin pro tento interakční prvek. Při úpravách a dosadbách zeleně je nutno klást důraz na použití původních domácích druhů dřevin. Vhodnými dřevinami jsou listnaté stromy a keře, lesní i okrasné. Doporučujeme nepoužívat stromy jehličnaté, které nepůsobí v současně zastavěném území venkovských sídel příliš estetickým dojmem, stejně jako exotické dřeviny (s barevným olistěním apod.). Zásadně nevysazovat stromy s nepříznivými účinky na alergiky (topoly, břízy). Důležitá je koordinace postupu ozeleňování s harmonogramem budování inženýrských sítí a výstavby parkovišť a komunikací. Zvláštní důraz je nutno klást na péči o zeleň. Veřejné prostory, zpevněné plochy Výsledný dojem je značně ovlivněn úpravností veřejných prostorů, zvláště v centru obce a při hlavních komunikacích. I přes výrazné zlepšení zde existuje řada nedostatků, ať už se jedná o nesourodost architektonického výrazu staveb, nízkou úroveň péče o parter (komunikace pro motorovou dopravu i pro pěší, některé plochy zeleně, reklamy a výkladce občanské vybavenosti) nebo absenci kvalitních prvků architektury (lavičky, stojany na kola atd.). Vznik a rozvoj lázeňství je vždy podmíněn také vytvořením kvalitního prostředí, jak v bezprostředním okolí lázeňských budov, tak i v jeho zázemí. Veřejné prostory v centru obce budou řešeny ve vazbě na parkoviště, komunikace pro pěší a veřejnou zeleň tak, aby nově vzniklý parter vytvářet kvalitní životní prostředí s estetickými hodnotami. Zpevněné plochy jsou uvažovány z barevné zámkové dlažby (červená, bílá, hnědá) a budou vybavený parkovými stožáry veřejného osvětlení s lavičkami, odpadkovými koši, stojany na kola, atd. Stejná pozornost bude věnována také zpevněným plochám v rekreačně-lázeňské zóně.

PROJEKT, s.r.o.



Zvláštní pozornost je třeba věnovat realizaci veřejného osvětlení podél promenádních komunikací vedoucích po nábřeží (nábřežní komunikace i komunikace pro pěší za Velkou Lagunou) a vybavení těchto komunikací odpadkovými koši, lavečkami apod.

9. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ

9.1. OCHRANNÁ PÁSMA

9.1.1.

Ochranná pásma vyplývající ze zákona

A) ochranná pásma elektrických vedení a zařízení Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č. 80/1957 • ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí: 1. u venkovního vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu – 10 m 2. u trafostanic VN/NN – 10 m 3. u kabelových vedení všech druhů napětí (včetně ovládacích, signálních a sdělovacích) od krajního kabelu na každou stranu –1m 4. - OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994 Sb. • ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu 1. u napětí od 1 kV do 35 kV včetně 7 m (dtto trafostanice VN/NN) 2. OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. • ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany 1. u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně a) pro vodiče bez izolace 7m b) pro vodiče s izolací základní 2 m c) pro závěsná kabelová vedení 1 m 2. OP venkovních vedení NN se nestanovuje

PROJEKT, s.r.o.



3. u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence činí Op 1m • ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu • ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 1. u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m 4. u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m 2. u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění • ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice. B) Ochranná a bezpečnostní pásma produktovodů a plynovodů B1) Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 222/1994 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře činí na každou stranu: - u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně 4m - u plynovodů a přípojek 200-500 mm 8m - u plynovodů a přípojek nad 500 mm 12 m - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1m - u technologických objektů 4m Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele příslušného plynárenského zařízení. B2) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií a k ochraně života, zdraví a majetku osob. VVTL plynovody ale řešeným územím nevedou. B3) Ochranná pásma vrtů jsou 20 m B4) Bezpečnostní pásma vrtů s předpokládaným výskytem ropy nebo zemního plynu jsou dle vyhl. OBÚ č. 239/98 Sb. 150 m od souvislé obytné zástavby a objektů živočišné výroby a krajního vodiče vzdušného elektrického vedení . V určitých případech lze tato BP snížit až na 50 m. C) Ochranná pásma vodovodů jsou dle zák. č. 274/2001 Sb. 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm D) Ochranná pásma kanalizace jsou dle zák. č. 274/2001 Sb. 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm F) Ochranná pásma silniční

PROJEKT, s.r.o.



Silniční ochranná pásma se zřizují podle zákona o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti: -

od osy přilehlého jízdního pásu dálnice a rychlostní silnice 1. třídy nebo rychlostní místní komunikace od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy od osy vozovky silnic II. a III. třídy (viz výkres)

100 m 50 m 15 m

V řešeném území se vyskytují OP silnic I. a III. třídy. V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení silničního správního úřadu a za podmínek v povolení uvedených: • provádět stavby, které vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu • provádět terénní úpravy. Povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů. V silničních ochranných pásmech lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch jen pokud nemohou být zaměněny s dopravními značkami nebo dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele komunikace. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad. V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tato podmínka neplatí pro lesní porosty. Rozhledové trojúhelníky křižovatek mimo zastavěné území obce: strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 na silnici hlavní a 55 m na silnici označené jako vedlejší. V zastavěném území obce závisí velikost rozhledových trojúhelníků na návrhové rychlosti. Rozhledové trojúhelníky jsou zakresleny ve výkrese dopravy. G) Ochranná pásma železnic činí dle zákona 60 m od osy krajní koleje, řešeným územím však žádná železnice neprochází. H) Ochranná pásma podzemních dálkových kabelů jsou 2 m po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy).

PROJEKT, s.r.o.



I) Manipulační pásma vodních toků: podle § 49 zákona o vodách a o změně některých zákonů č. 254/2001 Sb. mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku: a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry, b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry, c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. J) Ochranná pásma lesů činí dle zákona č. 289/95 Sb. 50 m od okraje lesní parcely. K) OP hřbitova je dle zákona o pohřebnictví 100 m.

9.1.2.

Ochranná pásma vyhlašovaná

A) Ochranná pásma vodních zdrojů: do řešeného území nezasahují B) Ochranná pásma zdrojů termálních vod: Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel na základě ustanovení § 46 odst. 2 a § 48 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (úplné znění se změnami a doplňky) a § 21 a § 27 vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů stanovilo toto nezbytné prozatímní ochranné opatření: Užší prozatímní ochranné pásmo je vymezeno kruhem okolo zdrojů Pasohlávky-2G a Mušov-3G o poloměru 50 m. Stejný rozsah pásma bude stanoven pro případné další jímací vrty. s ohledem na hloubku jímané zvodně lze na základě hydrogeologického posudku a úpravy terénu rozsah pásma zmenšit až na plochu nezbytnou pro provádění technických prací spojených s využíváním zdroje. Úprava a rozsah pásma podléhá schválení Českého inspektorátu lázní a zřídel. Užší prozatímní pásmo je pásmem hygienické ochrany bezprostředního okolí výstupní cesty zdroje. Z území ochranného pásma se odstraní příčiny možného znečištění zdroje a provedou se potřebné úpravy území. V pásmu jsou zakázány všechny činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany, zabezpečení nebo využití zdroje. Zejména jsou zakázány činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje. Širší prozatímní ochranné pásmo zasahuje celé řešené území. Část jeho hranice u komunikace I/52 je zakreslena ve výkresové dokumentaci. Toto pásmo vymezuje strukturu termálních vod v jurských karbonátech a bazálním klastickém souvrství jury. Vrtné práce do jurských sedimentů podléhají schválení Českým inspektorátem lázní a zřídel, vrty do nadložního miocénu lze provádět bez omezení. Žádné omezení není stanoveno ani pro činnost na povrchu širšího ochranného pásma. Další odběry vody z jurských sedimentů jsou zakázány. Odběr ze stávajících zdrojů termálních vod bude limitován plánem využití, schváleným Českým inspektorátem lázní a zřídel, který rovněž stanoví podíl termálních vod, které mohou být užity pro jiné než léčebné účely. Eventuální jímání zemního plynu se neomezuje, vrtné práce v pásmu však musí být projednány s ČILZ. C) OP čistírny odpadních vod má poloměr 100 metrů, který se nezmění ani po její úpravě. Nedotýká se stávající ani navrhované zástavby.

PROJEKT, s.r.o.



D) OP objektů živočišné výroby: v obci není žádný větší chov, pro který by bylo třeba navrhnout ochranné pásmo. E) OP ostatních výrobních areálů: v územním plánu není stávající ani navrhovaná průmyslová výroba, ani zemědělská výroba s chovem zvířat. Pro drobnou výrobu platí, že její negativní účinky nesmí přesahovat hranice výrobního areál. F) OP radioreléové trasy RS Děvín – RS Klučovská hora prochází ve výšce cca 495 m n. m. Pro RR trasu RS Děvín – RS Klučovská hora nejsou podrobnější údaje k dispozici. Podrobněji viz kapitola Přenos informací.

9.2. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Záplavová území jsou dle § 66 vodního zákona administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. Záplavové území Jihlavy a Svratky leží mimo řešené území, nezasahuje ani stávající, ani navrhovanou výstavbu. Záplavové území Dyje v oblasti vodních nádrží Nové Mlýny zůstává v březích nádrží. Je zakresleno ve výkresové změny části územního plánu.

9.3. OSTATNÍ LIMITY Území archeologického zájmu Vzhledem k velkému množství archeologických nálezů a k mimořádné intenzitě pravěkého osídlení a předpokladu existence dalších pozůstatků pravěkého i středověkého osídlení je třeba celé katastrální území Pasohlávek i Mušova považovat za území archeologického zájmu. Z tohoto faktu vyplývá povinnost stavebníka již v době přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na daném území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). Lokality archeologických nálezů jsou zakresleny ve výkresové části změny územního plánu. Nemovité kulturní památky v k.ú. Pasohlávky o Filiální kostel sv. Anny, poř. č. 1608 o Socha sv. Jana Nepomuckého, poř. č. 1609

PROJEKT, s.r.o.



o Dům č. 7, poř. č. 1611 Nemovité kulturní památky v k.ú. Mušov o Farní kostel sv. Linharta, poř. č 1576 (mimo řešené území) o Kaple, poř. č. 1577 o Boží muka, poř. č. 1580 o Archeologická lokalita na vrchu Burgstall, poř. č. 1582 Poddolovaná území, sesuvy V katastrálních územích Pasohlávky a Mušov nebyly dle sdělení Geofondu České republiky zaznamenány žádné zvláštní podmínky geologické stavby (poddolovaná území, sesuvy, prognózy výskytu ložisek nerostných surovin). Ochrana ložisek nerostných surovin V katastrálních územích Pasohlávky a Mušov nebyla vyhodnocena žádná výhradní ložiska nerostů, nebo jejich prognózní zdroj a nejsou zde stanovena chráněná ložisková území. V JZ části katastrálního území Pasohlávky se nachází nevyhrazené ložisko stabilizačních materiálů Pasohlávky (číslo ložiska – 5129300). Ložisko je tvořeno vápnitými jíly a písky. Toto ložisko leží mimo řešené území. V řešeném území se nacházejí vrty geotermálních vod. Jejich ochranná pásma jsou popsána v kapitole Ochranná pásma vyhlašovaná. Chráněná území přírody V řešeném území se nevyskytují žádná zvláště chráněná území přírody. V blízkosti řešeného území – východně – leží PR Věstonická nádrž, PP Betlém a PP Dolní Mušovský luh.

10. DOPRAVA, TECHNICKÁ VYBAVENOST, ODPADY

10.1. DOPRAVA Území je v současně době dopravně napojeno v rekreační části ze silnice I/ Brno – Pohořelice – Mikulov – st. hranice, obec je napojena silnici III/39614 od Brna. Toto základní napojení státními silnicemi zůstává beze změny i v návrhu. Z hlediska širších dopravních vztahů je napojení řešeného areálu zcela vyhovující, a to jak za současného stavu, tak i ve výhledovém časovém horizontu. Nově jsou navrženy místní komunikace zajišťující dopravní obsluhu v rekreační a lázeňské části a propojení s obcí Pasohlávky.

PROJEKT, s.r.o.



10.1.1.

Doprava motorová, silniční síť, obslužné komunikace

Katastrálními územími Pasohlávek a Mušova procházejí tyto státní silnice I/52 III/39613 III/39614 III/39615 III/41621

Brno – Pohořelice – Mikulov – st. hranice Nová Ves – Drnholec (mimo řešené území) Pasohlávky – Drnholec Pasohlávky – Brod nad Dyjí – Drnholec (mimo řešené území) Žabčice – Vranovice – Pasohlávky (mimo řešené území)

Silnice I/52 (směr Brno – Pohořelice – Mikulov – st. hranice) vede po hranici řešeného území. Je zařazena do vybrané evropské sítě jako tah E7, st.hranice s A-Mikulov-Brno-Olomouc-Hranice-Český Těšín-st.hranice s PL. Ve výhledu se sleduje vybudování rychlostní komunikace R-52 až ke státní hranici. V současnosti posuzované varianty dle studie firmy HBH projekt Brno vedou mimo řešené území (nejbližší cca 500 m západně od řešeného území). Trasa silnice I/52 se v Brně napojuje na dálniční tah D1, který tvoří dopravní páteř silniční sítě ČR. Propojením na Brno zajišťuje silnice I/52 napojení lokality na významné uzly železniční a letecké dopravy. V současné době je trasa silnice I/52 (R-52) od Brna po Pohořelice řešena jako rychlostní komunikace (dělený čtyřpruh), dále po Mikulov jako nedělený dvoupruh. Trasa je rekonstruována a stabilizována. s jejími dalšími podstatnými úpravami se neuvažuje. V delším časovém horizontu výhledu se sleduje vybudování rychlostní komunikace R-52 až ke státní hranici. V současnosti posuzované varianty dle studie firmy HBH projekt Brno vedou mimo řešené území (nejbližší cca 500 m západně od řešeného území). Řešeným územím prochází silnice č. III/39614, která slouží jako spojnice silnice č. I/52 a silnice č. II/414 (směr Mikulov – Drnholec). Silnice prochází zastavěným územím obce Pasohlávky, kde zabezpečuje přímou obsluhu přilehlých objektů. Silnice III/39614 je směrově stabilizována a s výjimkou rozšíření na požadovanou kategorii se s jejími úpravami neuvažuje. Rekreační charakter obce a s ním související nepravidelné střídání slabé a velmi silné dopravní zátěže v obci působí negativně na bezpečnost silničního provozu a ohrožuje především děti, které na tyto rychlé změny nestačí včas reagovat. Proto na silnici III/39614, procházející obcí, navrhujeme výstavbu zpomalovacích ostrůvků před obcí, které mohou výrazně napomoci bezpečnosti silničního provozu v obci. Podle vyjádření ŘSD ČR – závodu Brno, budou uvedené silnice v řešeném území mimo zastavěné území upravovány v souladu s ČSN 73 6101 v těchto kategoriích: I/52 III/39614

10.1.2.

S 11,5/80 S 7,5/60

Objekty dopravní vybavenosti

PROJEKT, s.r.o.



V katastrálním území obce je u křižovatky silnic I/52, III/39614 a III/42621 (do Ivaně) čerpací stanice pohonných hmot. Žádné další objekty dopravní vybavenosti nenavrhujeme.

10.1.3.

Veřejná doprava, zastávky hromadné dopravy

Veřejná doprava je v obci zajišťována autobusy. Zastávky autobusů jsou umístěny: v centru obce u rozcestí silnic I/52, III/39614 a III/41621 směrem na Ivaň u vjezdu do rekreačního areálu u přehrady

Pasohlávky, obecní úřad Pasohlávky, rozcestí Ivaň Pasohlávky, přehrada

Obcí projíždějí následující linky: 720170 Brno-Pohořelice-Mikulov 720175 Brno-Pohořelice-Mikulov 740210 Drnholec-Mikulov 740211 Drnholec-Pasohlávky-Ivaň-Vranovice 740350 Břeclav-Lednice-Pohořelice-Brno 740380 Mikulov-Drnholec-Pohořelice-Brno 740390 Mikulov-Pohořelice-Brno Počet spojů v pracovní dny linka 720170 720175 740210 740211 740350 740380 740390 celkem

zastávka Pasohlávky, obecní úřad 22

Pasohlávky, rozcestí Ivaň 22

8 5 2 4

6 2 4

Pasohlávky, přehrada

34

6 6

Pasohlávky, rozcestí Ivaň

Pasohlávky, přehrada

17

4

41

Počet spojů o víkendu linka

zastávka Pasohlávky, obecní úřad

720170 720175 740210

13 1

PROJEKT, s.r.o.



740211 740350 740380 740390 celkem

1

1

15

18

1 5

Z těchto údajů je zřejmé, že dopravní obslužnost obce je velmi dobrá. Kromě pravidelné dopravy je třeba uvažovat i se silnou sezónní dopravou rekreační. Tato doprava bude podchycována na záchytných parkovištích navržených jak u silnice 1/52, tak i v centru obce Pasohlávky (lokalita vedle hřbitova). Na parkovišti na okraji rekreačního areálu u silnice I/52 jsou velmi časté zastávky dálkových autobusů, směřujících s rekreanty na jih Evropy (a vracejících se odtud). Navrhujeme proto zřídit na tomto parkovišti hygienické zařízení, případně občerstvení, prodej tiskovin apod. 10.1.4.

Místní komunikace, obytné ulice

OBEC Ve vlastní obci Pasohlávky plní funkci dopravní páteře průtah silnice III/39614, která uvnitř obce zabezpečuje přímou obsluhu přilehlých objektů. Na ni jsou napojeny všechny obslužné komunikace v obci. Trasa silnice je územně stabilizována a výhledové úpravy se budou týkat zlepšení technických parametrů stávajících trasy. Také místní komunikace přímo v obci Pasohlávky jsou stabilizovány, navrhujeme zde pouze komunikace pro obsluhu nově navrhovaných lokalit výstavby. Funkce silnice III/39614 je sběrná i obslužná, z čehož vyplývá její funkční třída B2 (dle ČSN 7361 10). Doporučujeme na ní u příjezdu do obce vhodnou úpravu tak, aby bylo dosaženo zpomalení dopravy procházející obcí a tím zvýšení bezpečnosti silničního provozu v obci. Pro ostatní komunikace jsou navrhovány funkční třídy C2 a C3, případně D1 pro dopravně zklidněné komunikace. Trasy komunikací v navrhovaném smíšeném lázeňském území nutno upřesnit podrobnější územně plánovací dokumentací nebo urbanistickou studií. REKREAČNÍ LÁZEŇSKÝ AREÁL Stav Stávající rekreační oblast u nádrže je dopravně zcela oddělena od obce. Je obsluhována komunikací vedoucí od silnice I/52 kempem Merkur podél břehu nádrže až za západní okraj kempu. V území mezi obcí a silnicí I/52, s převážně rekreační funkcí (stávající i navrhovanou), bylo nutno vyřešit a navrhnout celý dopravní skelet lokality. Jeho úkolem bude zajistit obsluhu všech objektů v území a současně vhodně propojit rekreační areál s obcí Pasohlávky. Návrh Hlavní dopravní osu území bude tvořit místní komunikace kategorie B2 (dle ČSN 73 6110), propojující silnici 1/52 s průtahem silnice III/39614 v obci. Tato silnice je tvořena dvěma částmi. První je napojena na komunikační síť v obci okružní křižovatkou u hřbitova vede po severním okraji navrhovaného území k okružní křižovatce umístěné asi 350 m severně od Malé Laguny. Dále prochází k severovýchodu zhruba středem navrhovaného rekreačního území. U stávajícího záchytného parkoviště je napojena na stávající pobřežní komunikaci a dále pak na silnici I/52. Komunikace se napojuje na silnici I/52 nově rekonstruovaným příjezdem ke stávajícímu rekreačnímu zařízení. Vlastní napojení zůstane beze změny, bude však zrušeno napojení areálu vinných sklepů využívající části původní silnice I/52 a sklepy budou napojeny novou komunikací zajištující i obsluhu areálu, napojenou na hlavní příjezd cca

PROJEKT, s.r.o.



50 m od silnice I/52. Důvodem je skutečnost, že stávající úsporné řešení by s nárůstem dopravy, vyvolaném výstavbou areálu, již kapacitně nevyhovovalo a mohlo by být zdrojem havarijních situací. Do doby výstavby uvedené sběrné komunikace zůstane hlavní dopravní osou v rekreační oblasti stávající místní komunikace vedená po severním okraji kempu. Tato komunikace je zatříděna mezi obslužné komunikace funkční třídy C2. Z křižovatky severně od Malé Laguny je obsluhováno území občanské vybavenosti a je na ni napojena i komunikace kategorie C3 (mimo lázeňské území a D1 (v lázeňském území), vedoucí sem od obce od křižovatky u hřbitova. Koncepce dopravně zklidněné komunikace v lázeňském území je podporována i jejím směrovým vedením. Důležitou funkci v dopravním systému lokality bude mít i komunikace vedená přímo podél břehu vodní nádrže. Z prostorových, funkčních i technických důvodů bylo upuštěno od propojení této komunikace s obcí Pasohlávky podél pobřeží. Toto dopravní propojení by zbytečně přitahovalo veškerou dopravu do dolní části rekreační oblasti a k vodní nádrži a také narušovalo cenné biocentrum. Proto tato komunikace bude propojena s obcí výše uvedenou severní komunikací a její západní okraj zůstane u biocentra zaslepen a využíván pouze pro pěší a cyklistickou dopravu. Funkční třída komunikace bude v úseku, kde předpokládáme velkou frekvenci dopravy C2, slepý konec komunikace pak C3. Směrem do obce Pasohlávky pak pokračuje již jen komunikace kategorie D2, tedy samostatná cyklistická komunikace. Ostatní komunikační síť je napojena na tento základní komunikační skelet území. Některé komunikace této sítě mají funkční třídu C2, tj.zajišťují dopravní obsluhu větších celků a doplňují významným způsobem základní skelet. Ostatní komunikace mají funkční třídu C3 a zajišťují již pouze přímou dopravní obsluhu jednotlivých okrsků nebo jen objektů. Některé obslužné komunikace zařazujeme mezi dopravně zklidněné komunikace třídy D1. Všechny křižovatky na základním dopravním skeletu (B2, C2 a C3) jsou navrženy s optimálními parametry, tj. s respektováním rozhledových trojúhelníků pro uvažovanou návrhovou rychlost. Pro napojení významných komunikací ostatní silniční sítě jsou navrženy moderní rondelové křižovatky plnící i funkci retardéru snižujícího vhodně rychlost dopravního proudu při zachování jeho plné plynulosti. Napojovací oblouky na všech křižovatkách umožní běžný provoz lehkých nákladních vozidel a občasný průjezd i vozidel těžších. Smyslem dopravně zklidněných komunikací s funkční třídou D1 (obytných ulic) je dopravní zklidnění ulice (která má dopravní význam jen v místním měřítku) a vytvoření podmínek pro zkvalitnění životního prostředí. Obytné ulice (dopravně zklidněné komunikace) se již řadu let hojně užívají v Holandsku, Belgii, Švédsku, Finsku, SRN, Francii a dalších zemích. Jsou založeny na principu zvýhodnění pěší dopravy, rekreačních a obytných funkcí na úkor dopravy motorové. V obytné ulici smějí chodci užívat silnici v celé její šířce (komunikace pro pěší se pak nezřizují), je na ní povolena hra dětí. Do obytné ulice je povolen vjezd všech vozidel, jejichž celková hmotnost nepřesahuje 6000 kg. Maximální rychlost je omezena na 20 km/hod., přičemž řidiči musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit. Chodci naopak nesmí svévolně znemožňovat jízdu vozidel. Snížení rychlosti vozidel až na 20 km/hod. je dosahováno nejen dopravní značkou, ale i fyzickými stavebními prvky : A - zpomalovacími prahy B - malou šířkou komunikace (4.00-5.00 m) C - směrovým vedením komunikace, osami křižovatek, řešením dopravy v klidu D - umístěním stromů, kamenných patníků, veřejného osvětlení apod.

PROJEKT, s.r.o.



Z estetických důvodů navrhujeme všechny nové obytné ulice s povrchem z barevné betonové dlažby, event. s krajnicemi ze zatravňovacích dlaždic. Funkční třída D2 je určena pro samostatné cyklistické komunikace. Dočasné komunikace Vzhledem k majetkoprávním vztahům k jednotlivým pozemkům a nutnosti rychlého dopravního propojení obce a rekreační zóny je navržena dočasná komunikace, spojující stávající pobřežní komunikaci a navrhovanou severní obslužnou komunikaci. Její trasování není z dopravního hlediska optimální, ale je vedena po obecních pozemcích, což výrazně zjednodušuje její realizaci. Po dostavbě severní komunikace v její definitivní trase bude toto propojení využito jako samostatná cyklistická komunikace a odvede cyklistickou dopravu mimo dopravně rušné propojení nejvýznamnějších komunikací v areálu.

PROJEKT, s.r.o.



10.1.5.

Doprava v klidu (odstavná stání)

Zajištění odpovídajícího počtu odstavných a parkovacích stání je jednou z klíčových úloh řešení dopravy v lokalitě. Stanovení počtu odstavných stání je komplikované skutečností, že u většiny objektů občanské vybavenosti je obtížně stanovit výchozí parametr pro výpočet (např. prodejní a užitkovou plechu). Odstavování a parkování vozidel v obci Posouzení potřeb ploch pro odstavné a parkovací plochy a garáže v obci je řešeno pro výhledový stupeň motorizace 1:3.5 dle ČSN 73 6110 a upraven podle místních podmínek (poloha vůči bydlišti, význam zařízení - místní, nadmístní apod.). Výhledová potřeba odstavných stání v intravilánu Pasohlávek pro trvale bydlící obyvatele je následující:

No = Oo × Ka = N No Oo Ka

800 _ osob × 1,0 = 229 _ míst 3,5

..... celkový počet odstavných stání ..... výpočtový počet odstavných stání ..... základní počet stání ..... součinitel odpov. stupni motorizace

Hodnota 3,5 stupně motorizace se zdá pro výpočet potřeby odstavných stání v obci nejvhodnější. Mnoho starších obyvatel auto nevlastní a podle hodnoty obložnosti, která je v Pasohlávkách 3,6 obyvatel na 1 byt se dá předpokládat i obdobný počet obyvatel na 1 automobil. Pro výpočet potřeby parkovacích stání pro rekreanty byl již použit součinitel odpovídající stupni motorizace 1:2,5. K odstavování vozidel obyvatel slouží garáže v rodinných domech nebo volně stojící garáže, výjimečně auta parkují i na ulicích před domem. Rostoucí nároky na krytá stání je třeba řešit dostavbou individuálních garáží u starých rodinných domů, u nových se předpokládá 100 % odstavení v objektu domu. Vedle toho je v obci několik řadových garáží. Vzhledem k tomu, že potřeba parkovacích míst v obci byla již posuzována v návrhu neschválené Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky a návrh parkovišť v obci byl projednán bez námitek a připomínek, přebíráme tento návrh beze změny do této nyní zpracovávané Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky. Odstavování vozidel u navrhovaných rodinných domů je řešeno přímo v rodinných domech, parkování krátkodobých rekreantů (pronájem bytů a pokojů v rodinných domech) bude řešeno na soukromých parkovištích na vlastních pozemcích Odstavování a parkování vozidel ve specifickém lázeňském území na hranici katastrů Pasohlávky a Mušov:

PROJEKT, s.r.o.



Kapacitu parkování v lázeňském území na poloostrově je nutno omezit na místa pro ubytované lázeňské hosty a nouzová stání pro personál. Je nutno ctít pravidlo, že všichni krátkodobí návštěvníci budou mít vjezd do lázeňského území zakázán. Při předpokládané maximální kapacitě lázní do 270 lůžek činí celková potřebná kapacita 108 parkovacích míst pro ubytované a dalších cca 72 míst pro personál. Polohu parkovišť v lázeňském území pro dlouhodobé (ubytované) lázeňské hosty a personál nutno řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci nebo zastavovací studii. Záchytná parkoviště pro krátkodobé návštěvníky lázní jsou umístěna: u komunikace kategorie C3 navržených na východním po obvodu lázeňského území jako podélná, popřípadě podle místní potřeby i šikmá stání. Kapacita 140 míst a až 200 míst v případě šikmých stání. Viz též kapitola Lázeňství. Odstavování a parkování vozidel v navrženém smíšeném lázeňském území v obci Kapacitu parkování ve smíšeném lázeňském území u obce Pasohlávky je nutno omezit na místa pro ubytované lázeňské hosty a nouzová stání pro personál. Je nutno ctít pravidlo, že všichni krátkodobí návštěvníci budou mít vjezd do lázeňského území zakázán. Při předpokládané maximální kapacitě lázní do 150 lůžek činí celková potřebná kapacita 60 parkovacích míst pro ubytované a dalších cca 40 míst pro personál. Polohu parkovišť v lázeňském území pro dlouhodobé (ubytované) lázeňské hosty a personál nutno řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci nebo zastavovací studii. Záchytná parkoviště pro krátkodobé návštěvníky lázní jsou umístěna: v centru obce (návrh) – víceúčelová parkoviště u sportovního areálu Kapacita 54 míst. u komunikací kategorie C2 a C3 navržených po obvodu lázeňského území jako podélná, popřípadě podle místní potřeby i šikmá stání. Kapacita 90 míst a až 120 míst v případě šikmých stání. Viz též kapitola Lázeňství. Odstavování a parkování vozidel v navrženém smíšeném lázeňském území u vrtu Mušov 3G nebylo pro jeho malou rozlohu a blízkost stávajícího záchytného parkoviště řešeno samostatně. Je zahrnuto v kapitole Odstavování a parkování vozidel v rekreačním území východně od lázní Odstavování a parkování vozidel v rekreační oblasti Abychom se co nejvíce přiblížili skutečným potřebným hodnotám, vycházíme při výpočtu potřeby parkovacích míst z následujících předpokladů: veškerá ubytovací zařízení budou mít vyřešena parkování na vlastním pozemku (je stanoveno i závaznými regulativy pro příslušná funkční území. přibližně 30 % dlouhodobých (ubytovaných nebo ubytovávaných) rekreantů bude parkovat mimo plochy svého ubytování (před kempem, u restaurace, u sportoviště) Asi 10 % krátkodobých rekreantů použije jiný druh dopravy než auto - autobus, kolo pěšky) Pro výpočet potřeby parkovacích stání pro rekreanty bude použit součinitel odpovídající stupni motorizace 1:2,5.

PROJEKT, s.r.o.



U všech nových objektů občanské vybavenosti, objektů ubytovacích a lázeňských musí být pamatováno na výstavbu parkovacích stání v kapacitách odpovídajících počtu zaměstnanců a návštěvníků těchto zařízení, při motorizaci 1:2,5. Parkoviště je nutno řešit přímo na pozemcích daných objektů, zpravidla jako samostatná parkoviště, výjimečně je lze řešit jako stání podél obslužných komunikací, pokud to územní plán a územně technické podmínky připouštějí. Záchytná parkoviště pro krátkodobé návštěvníky: záchytná parkoviště jsou soustředěna na okrajích rekreační oblasti, při příjezdných komunikacích. Vzhledem k umístění lázeňského území je nutno řešit samostatně lokalitu mezi obcí a poloostrovem (rekreační území západně od lázní) a lokalitu mezi poloostrovem a silnicí I/52 (rekreační území východně od lázní). Předpokládáme že většina (1800) krátkodobých návštěvníků bude navštěvovat větší, východní území a jen malá část (200) krátkodobých návštěvníků bude navštěvovat menší, západní území. Odstavování a parkování vozidel v rekreačním území západně od lázní Potřeba: maximální počet krátkodobých návštěvníků přijíždějících automobily (300 * 90 %) potřeba míst (2,5 návštěvníka/1 automobil) maximální počet dlouhodobých návštěvníků parkujících mimo ubytovací plochy (8855 * 30 %) potřeba míst (2,5 návštěvníka/1 automobil) celková potřeba míst (2,5 návštěvníka/1 automobil)

200 180 72 787 236 95 167

Navrženo: Označení umístění

P4 u hřbitova celková kapacita

počet míst osobní automobily 170 206

autobusy

0

Počty míst na jednotlivých stávajících i navrhovaných parkovištích jsou uvedeny ve výkresech Počet navržených parkovacích stání odpovídá vypočtené potřebě. Všechny objekty a areály výrobní, skladovací a ubytovací (chaty, penziony apod.) musí mít vyřešeno parkování na vlastním pozemku. Parkovací plochy budou provedeny tak, aby byly nepropustné a odolné proti působení ropných látek. Tyto plochy musí být odkanalizovány přes účinný lapač ropných látek. Odstavování a parkování vozidel v rekreačním území západně od lázní Potřeba:

PROJEKT, s.r.o.



maximální počet krátkodobých návštěvníků přijíždějících automobily (2000 * 90 %) potřeba míst (2,5 návštěvníka/1 automobil) maximální počet dlouhodobých návštěvníků parkujících mimo ubytovací plochy (8855 * 30 %) potřeba míst (2,5 návštěvníka/1 automobil) celková potřeba míst (2,5 návštěvníka/1 automobil)

1800 1620 648 7016 2105 842 1490

Navrženo: počet míst

Označení umístění

stávající parkoviště u silnice I/52 P5 u restaurace R10 P6 u pobřežní komunikace P7 u území občanské vybavenosti - obchodů a služeb P8 u amfiteátru P9 u příjezdu do areálu P10 nad aquaparkem P11 u aquaparku celková kapacita

osobní automobily 202 36 36 300 120 263 460 187 1604

autobusy 15

15 30

Počty míst na jednotlivých stávajících i navrhovaných parkovištích jsou uvedeny ve výkresech Počet navržených parkovacích stání mírně převyšuje vypočtenou potřebu (o cca 7%.). Všechny objekty a areály výrobní, skladovací a ubytovací (penziony apod.) musí mít vyřešeno parkování na vlastním pozemku. Parkovací plochy budou provedeny tak, aby byly nepropustné a odolné proti působení ropných látek. Tyto plochy musí být odkanalizovány přes účinný lapač ropných látek.

10.1.6.

Cyklistická a pěší doprava

V Pasohlávkách jsou komunikace pro pěší vybudovány kolem velké části zpevněných komunikací. V návrhu jsou základní propojovací pěší komunikace vedeny podél všech sběrných a významnějších obslužných komunikací. U komunikací, na nichž předpokládáme větší frekvenci dopravy, doporučujeme oddělení komunikací pro pěší od komunikací pro motorovou dopravu zelenými pásy tak, aby ke křížení pěšího a automobilového provozu docházelo pouze v prostoru křižovatek a vyznačených přechodů.

PROJEKT, s.r.o.



Uvnitř jednotlivých okrsků lokality již není separace pěšího a automobilového provozu tak nutná, komunikace pro pěší zde mohou být vedeny v přímé návaznosti na komunikace vozidlové a k prolínání všech druhů dopravy bude docházet zcela libovolně. Tyto základní pěší tahy jsou doplněny sítí dalších pěších komunikací zajišťujících jednak přístup ke všem objektům v lokalitě a také, s ohledem na rekreační charakter využití území, plní i významnou funkci rekreační. Tuto funkci přejímají hlavně komunikace pro pěší v místech parkových úprav a dále samostatně trasované pěší komunikace. Na komunikacích funkční třídy D1 bude dopravním značením zajištěna plná nadřazenost pěší dopravy. Před objekty občanské vybavenosti a služeb jsou potřebné odpovídající nástupové a rozptylové plochy, plnící zároveň i společensko-rekreační funkci. Řešeným územím neprocházejí žádné značené turistické trasy. Nejbližší turistická trasa (modrá) vede od autobusové zastávky u nádrže Nové Mlýny I do Pouzdřan (Pouzdřanská step). Tato trasa je zakreslena pouze ve schématu v textové části. Řešeným územím procházejí cyklistické trasy “Jantarová stezka“ a „Mikulovská vinařská stezka“. “Jantarová stezka“ vede od hraničního přechodu Hať s Polskou republikou celou Moravou a končí v Novém Přerově, kde navazuje na cyklistickou trasu „Greenways Praha – Wien“ V řešeném území vede v celé trase po silnici III/39614. „Mikulovská vinařská stezka“ je součástí vinařských cyklistických stezek, jejichž základním tahem je Moravská vinná stezka. Na ni „Mikulovská vinařská stezka“ navazuje mezi obcemi Novosedly a Brod nad Dyjí a Drnholec. Vede po silnici III/39614 v souběhu s Jantarovou stezkou až do Pasohlávek. Na severním okraji obce se od ní odděluje a pokračuje po účelových komunikacích, kolem archeologické lokality Hradisko, k silnici I/52 a dál po levém břehu vodní nádrže Nové Mlýny II do Strachotína. Tady opět navazuje na Moravskou vinnou stezku, po hrázi mezi vodními nádržemi Nové Mlýny II a Nové Mlýny III přejde na pravý břeh Dyje .Zde propojuje delší trasou (přes Lednici, Hlohovec a Valtice) Pavlov a Mikulov na Moravské vinné trase. Obec již má navrženy také vlastní místní cyklotrasy. Základem cyklistické dopravy v lokalitě bude cyklistická trasa, vedená rekreačně-lázeňským areálem od obce k silnici I/52. Pro ni navrhujeme vybudování samostatné cyklistické komunikace, vedené severním okrajem rekreačního území v souběhu s komunikací kategorie B2. V samostatné trase pak přejde k pobřežní komunikaci a podél ní povede až na okraj řešeného území u silnice I/52. Silnici I/52 bude křížit mimoúrovňovým nadjezdem a naváže na stávající trasu kolem nádrže Nové Mlýny II. Pro nadjezd silnice je již vypracována studie. Z obce k této cyklistické komunikace podél vodní nádrže bude vedena po obslužných komunikacích a částečně i po samostatné cyklistické komunikaci další navrhovaná místní cyklistická trasa, která naváže na výše uvedenou. Třetí navrhovanou cyklistickou trasou je trasa vedená kolem smíšeného lázeňského území v obci a po účelových komunikacích severozápadním okrajem obce. Kromě těchto stávajících a navrhovaných cyklistických tras se předpokládá intenzivní cyklistický provoz i po ostatních komunikacích.

PROJEKT, s.r.o.



10.1.7.

Ochranná pásma silnic, požadavky civilní obrany

Silniční ochranná pásma se zřizují při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Řešeným územím takové silnice nevedou.

10.1.8.

Hluk ze silniční dopravy

V zastavěném území obcí je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., jež stanovují nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku ALA. V denní době (06-22 hod) se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin, v noční době (22-06 hod) pro eq,T nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln. Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a Ln se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem: • základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB • a korekcí pro denní a noční dobu, které činí: a) denní doba o nemocnice (objekty) 0 dB o stavby pro bydlení, nemocnice – území, lázně, školy základní korekce + 5 dB korekce pro hluk z provozoven (továrny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) - 5 dB v okolí hlavních komunikací a v ochranném pásmu drah se použije další korekce + 5 dB v případě hluku z dopravy způsobeného „starou zátěží“ z pozemní dopravy je možné použít další korekci + 12 dB o

výrobní zóny bez bydlení

+ 20 dB

b) noční doba: stejné korekce jako ad a) a dále o pro hluk ze železnice použije další korekce - 5 dB o u ostatních zdrojů hluku se pro noční dobu použije korekce - 10 dB Po východním okraji řešeného území vede státní silnice I. třídy č. 52, na které je umístěno sčítací stanoviště č. 6-2170 (u křižovatky se silnicí III/39614 – odbočky do obce Pasohlávky). Hluk z dopravy

PROJEKT, s.r.o.



z této silnice se dotýká rekreační oblasti Mušov, tj. oblasti u hráze mezi vodními nádržemi Nové Mlýny I a Nové Mlýny II. Obcí prochází jako páteřní komunikace silnice č. III/39615, která slouží jako spojnice silnice č. I/52 (směr Brno – Pohořelice – Mikulov) a silnice č. II/414 (směr Mikulov – Drnholec). Na této silnici nebylo sčítací stanoviště dopravy umístěno. Žádná další měření na silnici procházející sídlem nebyla prováděna. Vychází se z předpokladu, že dopravní zátěž je konstantní pro celý úsek silnice v zastavěném území sídla. Podle hygienických předpisů lze k základní hladině hluku LAeq,T = 50 dB použít následující korekce: • základní hladina hluku LAeq,T = 50 dB • korekce pro denní a noční dobu, které činí: a) denní doba (dB) základní korekce pro stavby pro bydlení +5 dB v okolí hlavních komunikací a v OP drah +5 dB korekce celkem +10 dB přípustná hodnota hluku v denní době CELKEM 60 dB Poznámka: pro hluk z dopravy způsobený starou zátěží by bylo možné použít ještě korekci + 12 dB

b) noční doba: ostatní zdroje hluku (dB) základní korekce pro stavby pro bydlení +5 dB korekce pro noční dobu - 10 dB v okolí hlavních komunikací a v OP drah +5 dB korekce celkem +0 dB přípustná hodnota hluku v noční době CELKEM 50 dB Poznámka: pro hluk z dopravy způsobený starou zátěží by bylo možné použít ještě korekci + 12 dB Výpočet je proveden podle přílohy Zpravodaje Ministerstva životního prostředí ČR číslo 3/1996, tj. podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko). Hlukové izofony silnice I třídy:

PROJEKT, s.r.o.



Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

I/52 6-2170

- těžká vozidla - osobní automobily - motocykly CELKEM vozidel

T= O= M= S=

u křižovatky se silnicemi na Pasohlávky a Ivaň Stav 1728 5039 35 6802

návrh k r. 2010 výhled k r. 2020 2696 3300 7861 9624 55 67 10611 12992 (koef. 1,56 sil. I.tř.) (koef. 1,91 sil. I.tř.)

Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 10186,68 - průměrná denní hodinová intenzita nd 636,67 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 25,40 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0,6000 - průměrná denní intenzita osobních automobilů 7557 Hodinová intenzita (nOAd)= 472,296 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 2630 Hodinová intenzita (nNAd)= 164,371 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 45 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0007545 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0022361 - hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = 47646250,95 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 57651963,65 y = 10log x -10,1 = 67,51 dB (A) Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 dB(A): U= 7,51 10 umocněno U/8,78 7,16 pro výšku H = 2 m Vzdálenost izofony 60 dB(A) d = 25,02 m

a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 424,44 - průměrná noční hodinová intenzita nn 53,06 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 358,70 Hodinová intenzita (nOAn)= 44,837 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 65,75 Hodinová intenzita (nNAn)= 8,219 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - faktory (dle grafu) F1 = 2771615,388 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 3353654,62 y = 10log x -10,1 = 55,16 dB (A) Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 dB(A): 5,16 10 umocněno U/8,78 3,87 Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 18,59 m

Závěr: Vypočtené izofony nezasahují stávající ani navrhovanou zástavbu. Hlukové izofony jsou zakresleny v grafické části územního plánu, ve výkrese dopravy.

PROJEKT, s.r.o.



10.1.9.

Zemědělská doprava

Zemědělská doprava využívá stávající síť účelových komunikací a státních silnic II. a III. třídy. Za významné považujeme ponechání všech stávajících komunikací v krajině. Mají funkce nejen jako zemědělské účelové komunikace, ale mají i význam pro turistiku a cykloturistiku. Vzhledem k tomu, že lázeňská léčba předpokládá i využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu, doporučujeme podél většiny účelových komunikací vysázet stromořadí, popřípadě větrolamy. Jedná se o interakční prvky, které budou mít především význam estetický (zobytnění krajiny), ale i ekologický (snížení větrné a vodní eroze). Vzhledem k zamýšlenému lázeňskému využití, doporučujeme bedlivě zvážit použití jednotlivých druhů stromů a keřů a vysazovat pouze ty druhy, které nemají nepříznivé účinky na alergiky, nevydávají nepříjemný pach a působí na své okolí příznivým estetickým dojmem.

10.1.10.

Ostatní druhy dopravy

Železniční doprava se v řešeném území nevyskytuje, nejbližší železniční zastávka je ve Vranovicích. Civilní letectví v řešeném území nemá žádné zájmy. Rovněž zájmy vodní dopravy nejsou dotčeny, dle vyjádření Státní plavební správy řešeným územím nevedou žádné sledované vodní cesty. Samostatnou specifickou kapitolou hromadné dopravy představuje pravidelná rekreační lodní doprava, provozující vyhlídkové jízdy po vodní nádrži. Pro tuto dopravu jsou navržena odpovídající přístaviště. Pro menší plavidla lze po dohodě se státní plavební správou zřizovat přístaviště a kotviště u břehu nádrže i mimo tyto již navržené plochy.

10.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 10.2.1. Zásobování vodou SOUČASNÝ STAV: Do řešeného území nezasahuje žádné ochranné pásmo vodních zdrojů. Celé řešené území leží v širším prozatímním ochranném pásmu zdrojů termálních vod – viz kapitola LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ. V obci Pasohlávky je vybudován veřejný vodovod, který je napojen na skupinový vodovod Hustopeče. Veřejný vodovod je ve správě VaK Břeclav. Zdrojem vody pro skupinu obcí - Pasohlávky, Ivaň,

PROJEKT, s.r.o.



Vlasatice a Nová Ves, napojených na tento skupinový vodovod, je prameniště v Nové Vsi. Kapacita prameniště je cca 25 l/s. Uvedená skupina obcí odebírá z tohoto zdroje maximálně v době sezóny 10 - 12 l/s. Zbývající kapacita zdroje je využívána pro další obce napojené na skupinový vodovod Hustopeče: Pouzdřany, Strachotín, část Vranovic, Přibice, Popice a průmyslovou oblast u Šakvic. Zbývající množství vody je z ČS Šakvice čerpáno do vodojemu Hustopeče a odtud dále distribuováno sítí skupinového vodovodu Hustopeče. Z prameniště v Nové Vsi je voda čerpána do vodojemu Pasohlávky o objemu 2 x 900 m3 s kótami hladin 219 / 213,50 m n.m. Tento vodojem je řídícím vodojemem skupinového vodovodu Hustopeče. Z vodojemu jsou gravitačně zásobeny obce Pasohlávky, Ivaň, Vlasatice, Nová Ves - cca 10-12 l/s a čerpací stanice Ivaň -12 l/s s akumulací, odkud jsou zásobeny další obce a vodojem Pouzdřany 600 m3, Z vodojemu 2 x 900 m3 je do Pasohlávek dopravována voda gravitačně pomocí zásobovacího řadu DN 250, který je ukončen v centru obce. Dále pokračuje do západní části obce řad DN 200, DN 150 a do ostatních části pak řady DN 100. Stávající rekreační areál je zásobován pomocí samostatné přípojky DN 150 z vodojemu Pasohlávky. Za vstupem do areálu je vybudována vodoměrná šachta. Výpočet potřeby vody: Potřeba vody je stanovena s přihlédnutím k předpokládanému počtu obyvatel, rekreantů a lázeňských hostů v návrhovém období územního plánu. Podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. činí směrná roční potřeba vody na 1 obyvatele bytu: - je-li v bytě výtok, WC a koupelna s kamny na tuhá paliva 41 m3/rok, tj. 112 l/os/den, - je-li v bytě výtok, WC a koupelna s průtokovým ohřívačem nebo el. bojlerem 46 m3/rok, tj. 126 l/os/den, - je-li v bytě výtok, WC a centrální příprava teplé vody 56 m3/rok, tj. 153 l/os/den. Dále uvádí příloha č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb. směrnou roční potřebu vody pro: - veřejné budovy - hotely, penziony a ubytovny - zdravotnická a sociální zařízení - kulturní a osvětové podniky - provozovny, prodejny a výrobky - hospodářská zvířata a drůbež - různé

PROJEKT, s.r.o.



Rekapitulace uvažovaných specifických potřeb vody (směrné číslo roční potřeby vody dle přílohy č. 12 k vzhlášce č. 428/2001 Sb.] Potřeba vody jednotka

obyvatelé rodinných domů (jen malá část v oblasti s rozvody užitkové vody) ubytovaní v rodinných domech lázeňští hosté ubytovaní v hotelích ubytovaní v penzionech ubytovaní v apartmánech, depandencích, bungalovech a chatkách ubytovaní v kempech rekreanti v individuálních rekreačních chatách restaurace sportovní zařízení aquapark kulturní zařízení jednodenní rekreanti

m3/jednotku/rok

l/jednotku/den

obyvatel rekreant host lůžko lůžko

46 160 200 200 160

126,03 438,36 547,95 547,95 438,36

lůžko rekreant

160 20

438,36 54,79

rekreant zaměstnanec výčep místo místo místo rekreant

4,66 80 450 0 0 10 0

12,77 219,18 1232,88 100,00 20,00 27,40 20,00

POTŘEBA UŽITKOVÉ VODY V průběhu projednávání návrhu ,,Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky - rekreační oblast“ vyvstal požadavek, aby bylo v dokumentaci navrženo zřízení užitkového vodovodu pro splachování WC u sociálních zařízení objektů s nižším standardem vybavení a pro údržbu venkovních ploch - zalévání a postřik (plochy zeleně, golfové hřiště, tenisový areál). Níže uvedená potřeba pitné vody je snížena o potřebu užitkové vody pro splachování sociálního zařízení, která je uvažována pro apartmány, chatky, depandence a bungalovy a autocamping ve výši 20 l/os.d., pro hotely, penziony a sanatoria 30 l/os.d. V obci je vybudován užitkový vodovod (v ulici u Yacht clubu). Jako zdroj slouží přilehlá vodní nádrž Nové Mlýny I, respektive obecní rybník, který v daném místě splynul s nádrží. Zajišťuje užitkovou vodu pro údržbu obecní veřejné zeleně. Je navržena další čerpací stanice a úpravna užitkové vody ve stávajícím kempu a rozvody užitkové vody v obci i v nově navržených funkčních územích. Rozvodné řady, vycházející z obou čerpacích stanic – stávající i navržené – budou propojeny. Kromě využívání povrchové vody z nádrží je možné do rozvodů přivádět i vodu z četných podzemních zdrojů v oblasti. Užitkový vodovod bude využíván k postřiku travnatých ploch a k zalévání zeleně, okrasných a užitkových zahrad, stříkání a umývání osobních automobilů a případně také pro splachování WC u sociálních zařízení rekreačních objektů s nižším standardem vybavení. Nepředpokládáme, že bude užitková

PROJEKT, s.r.o.



voda využívána pro stávající rodinné domy, v nichž by se nákladně musely rekonstruovat vnitřní instalace. Možnosti použití užitkové vody: doba Směrná potřeba Počet jednotek Zařízení provozu [l/účel.jedn/de 3 návrh stav celkem [m /den] [m3/rok] [dny] navýšení n] A. NAHRAZENÍ ČÁSTI PITNÉ VODY UŽITKOVOU sanatoria, lázeňské domy lůžko 0 450 450 365 30 13,50 4928 hotely lůžko 0 485 485 300 30 14,55 4365 penziony lůžko 290 235 525 120 30 15,75 1890 apartmány, depandence, bungalovy, chatky lůžko 922 1490 2412 120 20 48,24 5789 autokempingy lůžko 2229 0 2229 120 20 44,58 5350 Účelová jednotka

individuální rekreační chaty jednodenní návštěvníci CELKEM Qd

B. OSTATNÍ zálivka veřejné zeleně *) - hotely - chatová lokalita - parky, veřejná zeleň - lázně - smíšené lázeňské území - apartmánové území - sportovní plochy osobní automobily - mytí *) CELKEM

lůžko návštěvník

102 1500

212 0

314 1500

100 90

20 10

6,28 15,00 158

[m3/úč.jedn./r [m3/den] ok] ha ha ha ha ha ha ha automobily

6,9 3,7 11,5 19,8 11 5,8 4,9 229

6,9 3,7 11,5 19,8 11 5,8 4,9 229

1600 1600 1600 1600 1600 1600 1600 2

30,24658 16,21918 50,41096 86,79452 48,21918 25,42466 21,47945 1,254795 280

628 1350 24299 [m3/rok] 11040 5920 18400 31680 17600 9280 7840 458 102218

*) Směrné číslo roční potřeby vody dle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. **) uvažovány jen automobily trvale bydlících obyvatel Z výše uvedeného je zřejmé, že pro zálivku bude používáno 280 m3 denně a 158 m3 /den pro splachování hygienických zařízení. Tento údaj je potřebný především pro výpočet produkce splaškových vod.

PROJEKT, s.r.o.



Potřeba pitné vody ke konci návrhového období územního plánu: Směrná potřeba doba Soudobost m3/jedn./rok provozu návrh m3/jedn./rok dle využití *) celkem dle doby [dny] navýšení vyhl.428/01 Sb. provozu **) 62 800 365 0,95 46 43,70

Vypočtená potřeba

Počet jednotek Účelová jednotka

Zařízení obyvatelstvo rekreační ubytování v rodinných domech sanatoria, lázeňské domy hotely penziony apartmány, depandence, bungalovy, chatky autokempingy

obyvatel

stav 738

3

[m /rok] celkem

[m3/den] celkem

[l/s] celkem

34960

96

1,11

rekreant host lůžko lůžko

75 0 0 290

500 450 485 235

575 450 485 525

120 365 300 120

0,70 0,90 0,80 0,90

160 200 200 160

36,82 180,00 131,51 47,34

21173 81000 63781 24855

176 222 213 207

2,04 2,57 2,46 2,40

lůžko rekreant

922 2229

1490 0

2412 2229

120 120

0,75 1,00

160 20

39,45 6,58

95158 14656

793 122

9,18 1,41

individuální rekreační chaty lůžko restaurace zaměstn. výčep sportovní areály místo aquapark místo kulturní zařízení místo jednodenní návštěvníci rekreant

102 80 18 75 1500

212 120 22 900 600 1000 0

314 200 40 975 600 1000 1000

100 365 365 120 120 120 90

0,80 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

31,5 80 450 30 50 10 3

6,90 80,00 450,00 9,86 16,44 3,29 0,74

2168 16000 18000 9616 9863 3288 740

22 44 49 80 82 27 8

0,25 0,51 0,57 0,93 0,95 0,32 0,10

Odpočet užitkové vody (viz předch. tabulka)

-57670

-158

-1,83

Celkem Qd

337588

1984

22,96

Maximální denní potřeba Hodinové maximum

Qm = Qd*1,3 Qh = Qm*1,8

438864,1

29,85 53,73

*) koeficient udávající soudobost využití, tj. předpokládanou obsazenost jednotlivých zařízení **) protože lze u většiny ubytovacích a rekreačních zařízení předpokládat silně sezónní provoz, je celková roční potřeba dle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. upravena s přihlédnutím k předpokládané době provozu jednotlivých zařízení.

NÁVRH Zdroje vody Vodní zdroj se navrhuje na maximální denní potřebu vody, její potřeba činí pro obec Pasohlávky a rekreační zónu v návrhu 30,06 l/s. Kapacita stávajícího prameniště v Nové Vsi (25 l/s) je dle sdělení správce v současně době prakticky vyčerpána a je proto nutné pro tento nárůst najít nový zdroj vody. Řešení tohoto problému překračuje rámec změny územního plánu sídelního útvaru, neboť si vyžádá koncepční posouzení možností zásobování vodou velké části okresu Břeclav. Doporučuje se proto v návaznosti na schválený územní plán vypracování studie zásobování širšího území, která bude mimo jiné obsahovat: - posouzení využití stávajících vodních zdrojů (Nová Ves, Ivaň) a možnosti jejich rozšíření a následné úpravy vody, - posouzení možnosti využití nového vodního zdroje (např. Dolní luh jižně od Ivaně) – prověření kvality a vydatnosti zdroje. V září 1985 byl na toto prameniště zpracován Geotestem Brno podrobný hydrogeologický průzkum, jehož cílem bylo ověření mocnosti a míry zvodnění kvar-

PROJEKT, s.r.o.



-

térních fluviálních sedimentů pro skupinový vodovod Hustopeče. Bylo zde vyhloubeno 5 hydrogeologických a 10 pozorovacích hydraulických úplných vrtů, jimiž byly ověřeny geologické a hydrogeologické poměry kvartérního fluviálního kolektoru údolní nivy. Na základě dlouhodobé čerpací zkoušky, která byla uskutečněna v lednu až květnu 1985, a modelového posouzení doporučil projektant hydrogeologického průzkumu k dlouhodobému odběru 17,5 l/s podzemní vody. Lze předpokládat, že vodu nebude možné v surovém stavu používat k vodárenským účelům a bude nutné ji upravovat, posouzení vyvolaných změn systému zásobování vodou v oblasti, včetně dopadů na SV Hustopeče a SV Břeclav, posouzení možnosti využití Vírského oblastního vodovodu.

Vodovodní přívod Vodovodní přívod nelze v rámci předložené ÚPD posoudit, protože není znám způsob a režim zásobování řešené oblasti vodou v závislosti na zdrojích vody. Zda bude nutné vybudovat nový vodovodní přívod z prameniště do vodojemu Pasohlávky upřesní studie zásobování širšího území, která by měla být v návaznosti na schválenou změnu územního plánu vypracována. Akumulace Objem akumulace dle ČSN 73 6650 Vodojemy má činit 60 – 100 % Qm. Potřebný objem provozní zásoby ve vodojemu je závislý na nerovnoměrnosti přítoku vody do vodojemu a na průběhu potřeby vody během dne. Objem stávající akumulace 2 x 900 m3 ve vodojemu Pasohlávky nelze posoudit v rámci řešené ÚPD. Vodojem neslouží pouze k zásobování řešené oblasti, ale je řídícím vodojemem v rámci celé oblasti skupinového vodovodu Hustopeče. Posouzení akumulace nutno provést v rámci zpracování studie zásobování širšího území vodou, se zřetelem k funkci, kterou bude VDJ Pasohlávky výhledově mít. Zásobovací řady Zásobovací řady budou dimenzovány na maximální hodinovou potřebu. Ta činí pro výhled Pasohlávek + rekr. a lázeňské zóny Qh = 54,10 l/s. Z vodojemu jsou do řešené oblasti vedeny 2 zásobovací řady. Do obce Pasohlávky je přiveden řad DN 250, do stávajícího rekreačního areálu řad DN 150. Stávající vodovodní přívod DN 250 zůstane zachován, přípojka DN 150 pro stávající rekreační areál bude výhledově rekonstruována. Zásobovací vodovodní řady jsou dle možnosti zaokruhovány. Tlakové poměry Max. kóta hladiny VDJ 219,00 m.n.m. Min. kóta hladiny VDJ 213,50 m.n.m. Max. kóta zástavby 198 m.n.m. Min. kóta zástavby 171 m.n.m. Max. hydrostatický tlak v síti 0,480 MPa Min. hydrostatický tlak v síti 0,155 MPa Nejvýše umístěná zástavba je umístěna na hranici dostatečného tlaku vodojemu, neboť předpokládáme, že přímo pod vodojemem nebude rozdíl mezi hydrostatickým a hydrodynamickým tlakem pří-

PROJEKT, s.r.o.



liš velký. Dle vyhl. 428/2001 Sb. je min. přetlak pro tento typ zástavby 0,15 MPa. V případě nedostatečného tlaku je uvažováno s individuálním zvýšením tlaku vody pomocí domácích vodáren. POŽÁRNÍ VODOVOD Navržený vodovodní systém musí vyhovovat ČSN 73 0873 „Zásobování požární vodou“. Uvedená norma udává m.j. nejmenší dimenze potrubí, vzdálenosti hydrantů a stanovuje hodnoty odběru vody a obsahu požární nádrže. Dimenze vodovodního potrubí DN 80 vyhoví jako zdroj požární vody u rodinných domů a nevýrobních objektů do plochy 120 m2. Dimenze DN 100 vyhoví jako zdroj požární vody pro nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2 a výrobní objekty a sklady do plochy 500 m2. Dimenze DN 150 vyhoví pro výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení o ploše nad 1500 m2. Potřeba požární vody: ryze obytná území: vodovody by měly být dimenzovány na položku č. 2 tabulky výše uvedené ČSN, tj. na nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=6 l/s, pro v=1,5 m/s (s požárním čerpadlem) je Q=12 l/s, obsah nádrže požární vody min. 22 m3. výrobní areály včetně přívodních vodovodních řadů k těmto areálům na položku č. 3 tabulky č. 2 výše uvedené ČSN, tj. na nevýrobní objekty o ploše nad do 1500 m2 a výrobní objekty o ploše 5001500 m2 a otevřená technologická zařízení o ploše do 1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=9,5 l/s, pro v=1,5 m/s (s požárním čerpadlem) je Q=18 l/s, obsah nádrže požární vody min. 35 m3. Výrobní areály se stavbami o zastavěné ploše přesahující 1500 m2 by měly být vybaveny vlastní požární nádrží. K požárním účelům bude sloužit v kombinaci vodovod (pitné vody) a vodní nádrž Nové Mlýny I. Vodovodní řad DN 150 pokryje potřebu požární vody ve výši 14 l/s, řad DN 100 pak 6 l/s. Zdrojem požární vody budou hydranty umístěné na veřejném vodovodu pro pitnou vodu. (Vodovod s užitkovou vodou nebude mít patřičný objem akumulace vody.) V současné době je v obci a v kempu instalováno několik funkčních hydrantů. Tyto jsou zakresleny v grafické části územního plánu. Ve změně č. 1 územního plánu navrhujeme osazení dalších hydrantů ve vzdálenosti nepřesahující 120 m. Při vzdálenosti vodní nádrže od místa požáru 300 m je zajištěn požární odběr 9,5 l/s, při vzdálenosti 400 m a objemu 22 m3 - 6 l/s. Pro zástavbu rodinnými domky postačuje vzdálenost vodní nádrže od objektů 600 m. V kempu jsou navržena dvě místa pro odběr požární vody. Jsou vyznačena ve výkrese č. 3 „Technická infrastruktura - vodní hospodářství“. 10.2.2. Využití zdrojů termálních vod Jedním z důvodů pořízení změny č. 1 územního plánu jsou možnosti založení a rozvoje lázeňství v řešeném území vyplývající ze zjištění existence termální vody o vysokém obsahu sirovodíku. V roce 1990 a 1995 byly v oblasti objeveny dva hydrogeotermální zdroje. Firma Geologické inženýrství a.s. Brno provedla v r.1990 první vrt Mušov-3G s vydatností 17 l/s mineralizované vody o teplotě na ústí vrtu 46 °C. Vrt je situován na dnešním parkovišti u odbočky z hlavní komunikace I/52 BrnoMikulov. V roce 1995 byl dokončen druhý vrt o kapacitě 51 l/s téže mineralizované vody o teplotě na ústí vrtu 40 °C. Vrt je situován v obci Pasohlávky v místě bývalého státního statku a má označení Pasohlávky–2G. Vzdušnou čarou je vzdálenost obou vrtů od sebe kolem 2500 m. Voda je Ministerstvem zdravotnictví - ČILZ předběžně označována za vodu léčivou, v podmínkách ČR zatím unikátní.s předpokladem vybudování lázeňského zařízení. Vysoká vydatnost zdrojů (ve vrtu Mušov-3G ověřeno 17 l/s) umožňuje vedle lázeňského využití zdrojů i využití pro rekre-

PROJEKT, s.r.o.



aci. Tepelnou energii lze také využívat alternativním způsobem k vytápění apod.. Toto využití však musí týt ověřeno Českým inspektorátem lázní a zřídel, neboť dosud změřená vydatnost zdrojů nemusí prokázat dlouhodobě platné hodnoty. Navrhujeme propojení obou vrtů, potrubí bude vedeno v trasách navrhovaných komunikací. Kolem obou vrtů bylo stanoveno užší prozatímní ochranné pásmo o poloměru 50 m. Širší prozatímní ochranné pásmo zasahuje celé řešené území (více viz kapitola Ochranná pásma). Likvidace využitých geotermálních vod Likvidaci využitých geotermálních vod bude nutno řešit v jednotlivých lokalitách, ve kterých bude geotermálních vod využíváno pro balneoprovozy, k rekreačním účelům nebo pouze tepelně. Dle charakteru jejich využití se bude lišit i způsob jejich likvidace, proto budou tyto odpadní vody likvidovány nebo utráceny lokálně. Obvyklé možnosti likvidace těchto odpadních geotermálních vod jsou: reinjektáž (likvidace geotermálních vod využívaných pouze tepelně) reinjektáž po předchozím vyčištění chemická úprava (taková, aby mohly být vypouštěny do vodní nádrže při splnění ukazatelů vládního nařízení 82/1999) nařeďování před vypouštěním do vodní nádrže, za předpokladu splnění ukazatelů vládního nařízení 82/1999 Možnosti této likvidace nebo utrácení je nutné jednotlivými investory, po upřesnění investičních záměrů v řešených lokalitách, podrobit technickým, technologickým a zejména ekonomickým rozborům, na jejichž základě bude stanoveno výsledné efektivní řešení. Toto řešení musí být schváleno příslušným vodoprávním úřadem. 10.2.3. Odkanalizování a čištění odpadních vod ODKANALIZOVÁNÍ – STAV V obci Pasohlávky je vybudována dešťová kanalizace. Splaškové vody jsou z jednotlivých nemovitostí odvedeny do jímek na vyvážení, septiků nebo jsou přímo napojeny do dešťové kanalizace. Tato kanalizace je vyústěna do vodní nádrže Nové Mlýny I. Vzhledem k tomu, že likvidace splašků v obci není v souladu s hygienickými předpisy a jejich vypouštění s nařízením vlády č.171/92 je nutno tuto situaci urychleně řešit s ohledem na současné i budoucí rekreační využívání vodní nádrže. Ve stávajícím rekreačním areálu je vybudována splašková kanalizace, situovaná podél nádrže, s vyústěním na čistírnu odpadních vod umístěnou pod státní silnicí I/52 Bmo - Mikulov mezi vodní nádrží Nové Mlýny I a vodní nádrží Nové Mlýny II. Recipientem odpadních vod je místní vodoteč, která je přítokem vodní nádrže Nové Mlýny II. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu, kde biologickou část tvoří jednotka typu Chepos - VÚCHZ Bmo pro 1000 EO. V současné době je v sezóně čistírna přetížena, mimo sezónu prakticky nefunguje. ČOV je spuštěna vždy na začátku sezóny a po jejím ukončení je funkce na zimní období ukončena. Prostor mezi vlastní obcí a rekreačním areálem je v nynější době nevyužitý, není zde žádná kanalizace vybudována. Obec má již vypracovánu dokumentaci pro stavební povolení na výstavbu čistírny odpadních vod a kanalizaci. (Čistírna odpadních vod a kanalizace Pasohlávky – VEGAspol, v.o.s. Brno, 2000) Projekt řeší vybudování oddílné kanalizace, její propojení se stávající kanalizací ATC Merkur a rozšíření stávající čistírny odpadních vod na kapacitu 4000 EO. Kanalizační síť v obci bude doplněna o gravitační splaškovou stoku, pro přečerpávání odpadních vod je navrženo 5 čerpacích stanic – 3 v intravilánu obce a 2 v extravilánu mezi obcí a ATC Merkur. ČOV je navržena jako mechanicko-

PROJEKT, s.r.o.



biologická, s oběhovou aktivací, nitrifikací a denitrifikací. Čistírna bude obsahovat 2 aktivační nádrže nestejné velikosti – s kapacitou 1000 a 3000 EO. Dne 8.8.2001 vydal vodoprávní orgán, RŽP OkÚ Břeclav pod č.j. 2235/01-231.2 Sch rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami o povolení stavby vodohospodářského díla „Pasohlávky – ČOV a kanalizace“. Uvedeným rozhodnutím bylo povoleno nakládání s vodami spočívající ve vypouštění předčištěných odpadních vod z ČOV Pasohlávky do melioračního kanálu VN Nové Mlýny II v tomto rozsahu: Q24 = 6,7 l/s, 576,2 m3/den, 112.384 m3/rok Qhmax = 66,9 m3/h Qdmax = 803,6 m3/d Qmax = 26.7 l/s Rozhodnutí dále stanovilo požadavky na znečištění odpadních vod při vypouštění odpadních vod z ČOV do recipientu: BSK5 Velikost NL N-NH4 Nanorg Pc CHSK-Cr zdroje znemg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l čištění (EO) p m p m p m p m p m P m 4000 70 100 20 30 20 30 15 25 30 40 5 8 Vysvětlivky: p přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod m maximálně přípustná koncentrací pro rozbory prostých vzorků odp. vod Nanorg celkový anorganický dusík EO ekvivalentní obyvatel, definován produkcí znečištění 60 g BSK5 za 1 den *) ukazatele a jejich hodnoty stanoví vodohospodářský orgán na základě technického řešení čištění odpadních vod, maximálně do úrovně těchto hodnot stanovených pro velikosti zdroje znečištění 501-5000 EO Výstavba kanalizace a ČOV je v současné době v realizaci.

VÝPOČET MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD A PRODUKCE ZNEČISTĚNÍ Hydrotechnické údaje: Pro potřeby bilancí v územním plánu byly specifické produkce odpadních vod a znečištění stanoveny následovně: produkce znečištění BSK5 60 g /EO/d NL 55 g /EO/d CHSK 110 g /EO/d Ncelk. 8 g /EO/d N- mNH4 5 g /EO/d N-NO3 3 g /EO/d Pcelk 2 g /os./d

PROJEKT, s.r.o.



Pasohlávky - množství odpadních vod a produkce znečištění (část údajů převzata z výpočtu potřeby vody obsaženého v předchozí kapitole): produkce

jednotka

2010

Produkce odp.vod m3/den: m3/den

- pitná voda - užitková voda Celkem

1984,0

3

158,0

3

2121,0

3

m /den m /den

odpadní vody balastní (10%)

m /den

212,1

CELKEM přítok na ČOV (m3/den) CELKEM přítok na ČOV (l/s)

m3/den l/s

2333,1 27,00

Počet EO Bilance znečištění odpadních vod na přítoku na čistírnu odp. vod: - BSK5 0,06/ob. kg/den - NL 0,055/ob. kg/den - CHSK 0,110/ob. kg/den

14140,00 848,40 777,70 1555,40

NÁVRH SPLAŠKOVÉ KANALIZACE: V již vypracované dokumentaci pro stavební povolení na rozšíření čistírny odpadních vod a kanalizaci. (Čistírna odpadních vod a kanalizace Pasohlávky – VEGAspol Brno, v.o.s., 2000) je řešena splašková kanalizace v obci Pasohlávky, včetně kanalizace přivádějící tyto odpadní splaškové vody do stávající splaškové kanalizace vybudované v areálu autokempu Merkur. Touto kanalizací budou splaškové odpadní vody odtékat na kapacitně rozšířenou čistírnu odpadních vod, situovanou za státní silnici Pohořelice – Mikulov. Stávající kanalizace v obci bude využita jako dešťová. Konfigurace terénu v obci Pasohlávky a terénu mezi obcí a autokempem nedovoluje odvádět odpadní vody gravitačně. Z toho důvodu bylo třeba navrhnout soustavu čerpacích stanic splaškových odpadních vod, aby bylo možné napojit splaškové odpadní vody na stávající kanalizaci v Autokempu.. Je potřeba důsledně oddělit z každé nemovitosti vody splaškové od ostatních (dešťových) vod, aby nedocházelo k přetěžování čerpacích stanic a tím k větší potřebě el. energie., popř. k havárii na čerpacích stanicích splaškových odpadních vod. V obci je soustředěná zástavba a Změna č. 1 územního plánu navrhuje zastavění severního břehu vodní nádrže Nové Mlýny I (Mušovské) v prostoru mezi obcí a autokempem převážně rekreačními objekty. V celé rekreační oblasti je proto nutné v plném rozsahu vést kanalizaci gravitační, aby bylo možno všechny objekty na ni napojit. Navržené čerpací stanice proto ve stejném místě zvednou odpadní vody na potřebnou výšku a dále budou odtékat gravitační kanalizací. Kanalizace v obci Pasohlávky je navržena tak, aby na ni bylo možno napojit všechny nemovitosti v obci a aby co možná nejkratším směrem sváděla odpadní splaškové vody do čerpacích stanic, které jsou v obci tři. Trasy kanalizace jsou vedeny v převážné míře po obecních pozemcích, v menší míře po soukromých. Pokud možno jsou stoky navrženy v nezpevněných pruzích kolem komunikací, jinak budou vedeny v komunikacích. Trasa kanalizace mimo obec je navržena v souběhu s plánovanou komunikací, spojující obec s autokempem, a jsou na ní navrženy další dvě čerpací stanice.

PROJEKT, s.r.o.



Kanalizace gravitační je navržena z trub pro splaškovou kanalizaci, vyhovující materiál je kamenina, plast nebo sklolaminát. Výtlaky jsou navrženy z trub tlakových, vyhovující materiál je PE, PVC nebo litina. Trasy odkanalizování jednotlivých navrhovaných funkčních území jsou zakresleny ve výkresové části změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky. Jsou napojeny na navrhovanou nebo stávající kanalizaci v kempu a odvedeny na čistírnu odpadních vod. Protože však předpokládáme postupnou výstavbu rekreačního areálu a také jeho provoz mimo hlavní rekreační sezónu bude minimální, navrhujeme oproti dříve zpracované projektové dokumentaci zkrácené odvedení splaškových vod do stávající splaškové kanalizace v kempu a odtud na čistírnu odpadních vod. Splašky budou vedeny v trase sběrné komunikace severním okrajem navrhovaného rekreačního areálu. Budou čerpány čerpací stanicí, umístěnou u hřbitova, do nejvyššího bodu na trase a odtud budou gravitačně odtékat do stávající kanalizace v kempu a na čistírnu odpadních vod. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD: Veškeré splaškové odpadní vody z řešené oblasti budou likvidovány na ČOV umístěné na břehu vodní nádrže Nové Mlýny II. Tato ČOV by mohla sloužit i pro likvidaci splaškových vod z obce Ivaň, přivedených samostatným kanalizačním sběračem. V současné době probíhá výstavba kanalizace a ČOV podle projektu VEGAspol Brno, v.o.s., Čistírna odpadních vod je navržena jako mechanicko – biologická, se systémem oběhové aktivace s nitrifikací a simultánní denitrifikací. Aktivace je nízkozátěžová s dlouhou dobou zdržení a aerobní stabilizací kalu. Velká výhoda tohoto systému je nízká energetická náročnost, především ve fázi denitrifikace. Všechny technologické linky ČOV budou řízeny tak, aby byl splněn automatický provoz. Navrhované řešení počítá s provozem menší aktivace mimo období rekreace, tj. v období od října do konce dubna. V tomto období se nepředpokládá výrazné obsazení rekreačního střediska. Tato část aktivace (technologicky platí i pro druhou část) může být bez problému krátkodobě přetížena o cca 40 %, obráceně může krátkodobě pracovat i na 40 % výpočtového zatížení. Nejvyšší zatížení ČOV se předpokládá v letních měsících červenci a srpnu, kdy ba měly být v provozu obě aktivace, při zhoršeném počasí jedna větší. Zaběhnutí nádrží se předpokládá jednak možností přečerpání obsahu jedné nádrže a jednak využitím a přečerpáním z uskladňovací nádrže kalu, jejíž provoz musí být striktně aerobní, a neustálým provzdušňováním, potom bude využita její zásoba kalu, která musí být provozovatelem dostatečně připravena. Protože tata čistírna bude mít kapacitu 4000 EO, bude nutno v budoucnu počítat s potřebou jejího dalšího rozšíření.

DEŠŤOVÉ VODY: Vzhledem k situování obce i rekreační zóny na břehu nádrže zde nejsou problémy s odtokem dešťových vod. V části obce je rovněž vybudována dešťová kanalizace. Nakládání s dešťovými vodami v celém řešeném území obecně doporučuje územní plán řešit při dodržování následujících principů: • co největší objem dešťových vod je třeba zadržet přímo v území vsakováním a současně zpomalit odtok vody. Základním požadavkem je vodu plošně rozptýlit, zadržet a hospodářsky využít, nikoliv ji co nejrychleji bez užitku odvést.

PROJEKT, s.r.o.



•

• •

omezit negativní důsledky vodní eroze: eroze snižuje úrodnost půdy, rostlinnou produkci, způsobuje vyplavování živin (hnojiv), narušuje vlhkostní a teplotní režim půdy, zanáší koryta vodních toků, poškozuje komunikace, znečišťuje povrchové vody, ohrožuje zdroje a kvalitu pitné vody. návrh protierozních opatření koordinovat s návrhem územního systému ekologické stability (polyfunkční využití biokoridorů apod.) odtokové poměry nově urbanizovaných území by neměly být výrazně horší než před výstavbou. Doporučuje se proto omezit zpevněné plochy na minimum a řešit zpevnění ploch v co největší míře zatravňovacími dlažbami.

Koncepce odvedení dešťových vod sice předpokládá minimalizaci rozsahu nepropustných ploch, propustnou úpravou zpevněných ploch a vyčlenění části ploch pro vsakování zadržené dešťové vody, avšak odvedení dešťových vod dešťovou kanalizací bude přesto nezbytně nutné. Jednou z možností řešení odtoku dešťových vod je využití v maximální míře řízený povrchový odtok a pouze v nezbytných případech budovat krátké úseky dešťové kanalizace. Navrhujeme doplnění dešťové kanalizace v obci, a to v lokalitách, které dosud nejsou odkanalizovány a také v lokalitách navrhované výstavby. Dešťové vody z těchto navrhovaných větví jsou odvedeny převážně do bezejmenného potoka (drenážního odpadu), který protéká od SZ k JV obcí a vlévá se do vodní nádrže Nové Mlýny I v prostoru bývalého obecního rybníka. V rekreačním areálu je dešťová kanalizace navrhována podél komunikací. Dešťové vody jsou zde odváděny, obvykle v souběhu s komunikacemi, nejkratší cestou do lagun a do vodní nádrže Nové Mlýny I. Jak v obci, tak v rekreačním areálu je možná náhrada navrhované dešťové kanalizace povrchovým odtokem vody v otevřených příkopech. Je však nutno zvažovat každý konkrétní případ podle typu přilehlé zástavby, velikosti a intenzity zpevnění odvodňovaného terénu a prostorových možností pro odvodnění. Samostatným problémem je odvod dešťových vod z parkovišť. Všechny parkovací plochy budou provedeny tak, aby byly nepropustné a odolné proti působení ropných látek a tyto plochy musí být odkanalizovány přes účinný lapač ropných látek. Pro odvedení dešťových vod z rozsáhlejších parkovišť doporučujeme zpracovat samostatný projekt.

10.2.4.

Zásobování elektrickou energií

STAV V řešeném území neleží žádné výrobny elektrické energie ani vedení VVN. Území je zásobováno elektrickou energií venkovním vedením VN 832 o provozním napětí 22 kV z rozvodny Hustopeče, která napájí jednotlivé trafostanice v obci i u rekreačního areálu. Toto vedení je v dobrém stavu a má dostatečnou přenosovou kapacitu. V rozvodně VVN/VN je dostatečná výkonová rezerva pro další rozvoj oblasti a pokrytí nových požadavků budoucích odběratelů. Východním okrajem řešeného území prochází VN č. 90, které je v prostoru hráze kabelizováno. Z tohoto vedení je napájena trafostanice TSB Vinárna Hubert, která je však již mimo řešené území. Distribuční síť NN je provedena v převážné míře jako venkovní na betonových stožárech, stav sítě je po mechanické i elektrické stránce uspokojivý. Obec je napájena z těchto trafostanic:

PROJEKT, s.r.o.



název trafostanice TSB Areál TSB Vinárna Hubert TSB Vodojem TSB Okály TSB Jednota TSB Sídliště TSB Sklepy

výkon kVA/osazení kVA 250/250 250/100

Využití distribuční distribuční

250/100 400/400

distribuční distribuční

400/400 24/630/630 630/630

distribuční distribuční distribuční

Poznámka pro provoz ČOV mimo řešené území na VN č. 90 pro provoz vodojemu návrh změny na kobkovou

Dále jsou v obci ještě trafostanice odběratelské: název trafostanice TS Merkur I TS Merkur II

výkon kVA/osazení kVA 400/400 400/400

Využití odběratelská odběratelská

TS Kravín TS Podávací stanice 3II

odběratelská odběratelská

TS Podávací stanice 3I

odběratelská

TS Závlaha

odběratelská

Poznámka návrh změny na kobkovou návrh změny na kobkovou slouží pro Vinofrukt slouží pro čerpací stanici vody slouží pro čerpací stanici vody slouží pro závlahy

NÁVRH: Vzhledem k intenzivní zástavbě celého navrhovaného území je nutné přeložení stávajícího elektrického vedeni VN č. 832 z oblasti kempu a navrhované výstavby. Navrhujeme zrušení úseku vedoucího jižně od odbočky k vodojemu až po odbočku severně od staré vodárny. Tato část vedení bude přeložena do nové trasy, vedoucí severně od navrhovaného areálu. Zásobování nově navržených trafostanic bude většinou kabelem VN, vedeným podél komunikací, středem rekreačně-lázeňské zóny a po okraji smíšeného lázeňského území v obci. Také vedení NN navrhujeme zásadně jako kabelové, aby nenarušovala kvalitu životního prostředí v obci a rekreační a lázeňské zóně. Vzhledem k lázeňskému a rekreačnímu charakteru obce je kabelizace nezbytně nutná především z estetického hlediska. PŘEDPOKLÁDANÝ ODBĚR K ROKU 2010: výpočet je proveden podle směrnice č. 13/98, kterou vydaly JME, a.s. Směrnice slouží pro vypracování technických návrhů distribučních sítí NN a návrhů distribučních sítí na úrovni vstupních studií pro územní plánování. Určuje orientační zatížení bytových odběrů dle stupně elektrifikace domácností a charakteru zástavby. Dále umožňuje určit orientační hodnoty zatížení základních nebytových odběrů.

PROJEKT, s.r.o.



Stupeň elektrizace bytů:

Sazba BBS B

Odpovídající stupeň elektrizace A

BN BV

B1 B2 C1

BP

C2

BH

C3

Maximální zatížení Druh odběru elektrické energie základní (osvětlení, drobné spotřebiče, bez vytápění ) dtto A + příprava pokrmů elektricky osvětlení, vaření a ohřev TUV akumulační vytápění dtto B2 + přímotopné vytápění elektrickou energií Smíšené

Pmaxb (kW) doba 0,7

dopoledne

1,5 3 15

dopoledne v noci v noci

15

dopoledne

7,5

v noci

Vzhledem k místním podmínkám a k tomu, že navrhovaná plynofikace obce se neustále oddaluje, uvažujeme se stupněm elektrifikace “B1” u 40 % objektů a “B2” rovněž u 60 % objektů. Je sice pravděpodobné, že některé objekty budou vytápěny elektrickou energií, ale vzhledem k podstatně nižšímu rekreačnímu zatížení v topné sezóně bude potřeba elektrické energie pro vytápění pokryta energií uspořenou v rekreačních zařízeních, v té době nevyužitých. Průměr tedy činí 2,40 kW. Pro trvale bydlící obyvatele obce počítáme spotřebu podle navrhovaného počtu bytů. Pro rekreanty ubytované v rodinných domech, apartmánech, depandencích, bungalovech, chatkách i individuálních chatách počítáme na osobu 30 % předpokládané spotřeby pro byt. Pro sanatoria, hotely a penziony počítáme na osobu 40 % předpokládané spotřeby pro byt. Pro rekreanty ubytované v kempech počítáme na osobu 12 % předpokládané spotřeby pro byt. Pro restaurace počítáme spotřebu na 1 místo ve výši 50 % předpokládané spotřeby pro byt. Pro sportovní a kulturní zařízení počítáme spotřebu na 1 místo ve výši 10 % předpokládané spotřeby pro byt. Pro aquapark počítáme spotřebu na 1 místo ve výši 60 % předpokládané spotřeby pro byt. Nepočítáme spotřebu jednodenních návštěvníků, neboť ta bude minimální. Orientační výpočet celkového potřebného příkonu v roce 2010 a 2020 pro obec a rekreačnělázeňskou zónu:

PROJEKT, s.r.o.



Zásobované objekty rodinné a bytové domy ubytování v rodinných domech sanatoria, lázeňské domy hotely penziony apartmány, depandence, bungalovy, chatky autocampingy individuální rekreační chaty restaurace sportovní areály aquapark kulturní zařízení ostatní obč.vybavenost

Uvažovaný Příkon koeficient Příkon celkem do příkon na celkem nerovn. r. 2010 jednotku (kW) 2.4 650.4 0.8 520.3 0.72 414.0 0.8 331.2 0.96 432.0 0.6 259.2 0.96 417.6 0.6 250.6 0.96 504.0 0.6 302.4

Jednotka

Počet jednotek

byt lůžko lůžko lůžko lůžko

271 575 450 435 525

lůžko

2412

0.72

1736.6

0.8

1389.3

místo lůžko místo návštěvník místo místo

2229 314 4000 975 600 1000

0.29 0.72 1.20 0.24 1.20 0.24

642.0 226.1 4800.0 234.0 720.0 240.0 1000.0

1 0.8 0.5 0.8 0.5 1 0.8

642.0 180.9 2400.0 187.2 360.0 240.0 800.0

CELKEM

12017

7863

Orientační návrh počtu transformačních stanic: Předpokládáme, že i ve výhledu bude přenos požadovaného výkonu zajišťován z venkovního vedení VN 832 z rozvodny Hustopeče. Označení a umístění navrhovaných trafostanic, orientační výkon: Ozn. Na výkrese Typ trafostanice

Orientační výkon (kW)

Umístění

T1

TSB

630

Na severovýchodním okraji lázeňské zóny v obci.

T2

TSB

630

Na severozápadním okraji lázeňské zóny v obci.

T3

TSB

630

Na severozápadním okraji lázeňské zóny v obci, nahrazuje TSB Sídliště.

T4

kobková

630

V obci. Od silnice III/39614 směrem k nádrži.

T5

kobková

630

V obci u bývalého obecního rybníka.

T6

kobková

630

Mezi obcí a navrhovaným rekreačním areálem. (U hřbitova.)

T7

kobková

630

V jižní části lázeňského území, v ploše F6 (dle výkresu ZPF).

T8

kobková

630

V navrhovaném rekreačním areálu, v ploše O4 (dle výkresu ZPF).

T9

kobková

630

V navrhovaném rekreačním areálu, v ploše P7 (dle výkresu ZPF).

T10

kobková

630

V navrhovaném rekreačním areálu, v ploše Z9 (dle výkresu ZPF).

PROJEKT, s.r.o.



T11

kobková

630

V navrhovaném rekreačním areálu, v ploše R12 (dle výkresu ZPF).

T12

kobková

630

V navrhovaném rekreačním areálu, v ploše R12 (dle výkresu ZPF).

T13

kobková

630

V severovýchodní části řešeného území (pod Hradiskem), k zásobování navrhovaných rodinných domů.

T14

kobková

630

V rekreační zóně k lázenského území.

CELKOVÝ VÝKON

8820

v blízkosti

zátoky,

(kVA)

Stávající výkon distribučních trafostanic je 2060 kW, při započítání i obou trafostanic v ATC Merkur, jejich nahrazení trafostanicemi kobkovými, nahrazení trafostanice TSB Okály kobkovou a při maximálním osazení všech těchto trafostanic by mohl dosáhnout až 3550 kW. Výkon navrhovaných trafostanic je 8820 kW. Vzhledem k předpokládanému nahrazení jedné ze stávajících trafostanic trafostanicí o stejném výkonu, bude nárůst výkonu všech trafostanic o 8190 kW. Maximální dosažitelný výkon po výstavbě všech navrhovaných trafostanic bude tedy 11740 kW, což překračuje asi o 49 % vypočítanou potřebu. Tato rezerva odpovídá tomu, že dosud není rozhodnuto o plynofikaci obce. V případě plynofikace bude možné od výstavby některých trafostanic upustit, nebo změnit trafostanice na typy o menších výkonech (400 kVA). 10.2.5.

Zásobování plynem

Katastrální území nezasahuje do zájmových oblastí plynovodů ve správě o.z. Transgas Praha. V katastrálním území obce se nenachází žádné ochranné pásmo tranzitní soustavy VVTL plynu. Obec není plynofikována. Územní plán podle požadavku obce navrhuje plynofikaci Pasohlávek i navrhované rekreačně-lázeňské zóny. Nejbližší možné napojení na odběr plynu je z VVTL plynovodu Dolní Dunajovice-Velké Němčice, a to ze stávající regulační stanice v Prosiměřicích, jejíž kapacita není plně využita. Předpokládáme přívod přes obec Ivaň a pak podél státní silnice III/41621 a silnice III/39614 do obce. Další možností je napojení na VTL plynovod v Pohořelicích. V tomto případě je možnost přívodu VTL plynovodu z Pohořelic ke státní silnici I/52 a dále opět podél státní silnice III/39614 do obce. Trasa VTL plynovodu v řešeném území je v obou případech podél státní silnice III/39614. Zde je ne okraji obce navržena regulační stanice VTL/STL. V zastavěném i zastavitelném území obce jsou navrženy středotlaké rozvody plynu tak, aby bylo možné napojení všech stávajících i navrhovaných objektů. Vzhledem k zatím hypotetické možnosti plynofikace obce a k tomu, že ze strany plynárenských organizací nebyly připomínky k neschválené Změně č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky (S projekt plus a.s., 1999), která slouží jako koncept nyní zpracovávané Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky, přebíráme hodnotu vypočítané spotřeby plynu, která činí 1 500 000 m3/rok, beze změny.

PROJEKT, s.r.o.



Navrhovaný VTL přívod plynu, regulační stanice i STL rozvody plynu jsou zakresleny v grafické části této dokumentace. 10.2.6.

Zásobování teplem

Většina objektů v obci je vytápěna lokálními topidly včetně ústředního vytápění, k vytápění se používají pevná paliva, v omezeném rozsahu i elektrická energie. V návrhu předpokládáme vytápění v celé zóně obce Pasohlávky v objektech s celoročním využíváním, to znamená v obytných domech, lázeňských zařízeních a části ubytovací kapacity. Zásobování teplem je navrhováno přívodem zemního plynu v kombinaci s využitím elektrické energie. Plynofikace obce a volba způsobu vytápění jednotlivých objektů však bude záviset především na finančních možnostech. V územích, určených pro novou výstavbu, také na postupu výstavby, účelnosti a výhodnosti napojení na energie. Pro lázeňské účely, a z části i pro vytápění, se uvažuje s využíváním tepla, získaného z minerální vody. Tato problematiky však dosud nebyla projekčně a ekonomicky podrobněji prověřována, jeví se ale jako velmi zajímavá a velmi perspektivní. Protože vybudování rozvodu plynu a jeho přivedení do lokality si vyžádá značné investiční náklady, bude nutno zpracovat samostatnou studii plynofikace pro obec Pasohlávky a celou rekreačnělázeňskou zónu. Teprve podle výsledku takové studie bude možno projednat se správcem plynovodů, zda bude pro něj plynofikace území ekonomicky zajímavé a v jakých etapách výstavby. 10.2.7.

Alternativní (netradiční) zdroje energie

Vzhledem k poloze, podmínkám a charakteru řešeného území lze uvažovat rovněž s využitím netradičních zdrojů elektrické energie. Přehled možností využití netradičních a obnovitelných zdrojů energie: - Energie větru: v lokalitě jsou vhodné povětrnostní podmínky pro využití větrných elektráren. Přípustné jsou jak nejmenší typy větrných elektráren o výkonu 5000 W, které jsou určeny pro rodinné domy a apartmány jako doplňkový zdroj elektrické energie k ohřevu teplé užitkové vody, osvětlení, temperování místností a pro napájení elektromotorů, tak i větší typy o výkonu 15 kVA, které mohou sloužit pro hotely a penziony, s možností dodávky přebytků i do veřejné sítě. Zajímavým případem využití tohoto zdroje elektřiny je ohřev vody v bazénech. Omezujícími faktory však budou zejména architektonická hlediska, která bude vždy nutno individuelně posoudit. - Solární energie: velmi rychle se rozvíjející obor. Využití se nabízí především u hotelových bazénů k dohřívání vody a prodloužení sezóny, ale také k ohřevu teplé užitkové vody u objektů v kempech a ohřevu TUV u bytových objektů a rekreačních objektů. - Tepelná čerpadla: jedná se o zařízení, která čerpají teplo z okolního prostředí (vody, vzduchu, země, ale také odpadní teplo) a transformují tuto nízkopotenciální tepelnou energii na energii vysokopotenciální. Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům se však tento zdroj u nás dosud na rozdíl od vyspělých západních zemí v masovějším měřítku neprosadil. s růstem cen energií lze předpokládat větší zájem o tepelná čerpadla. Již dnes by měla být tepelná čerpadla zvažována jako reálná alternativa vytápění v těch oblastech, kde není zaveden zemní plyn nebo CZT. Význam však mají pouze u nových objektů, neboť tomuto způsobu vytápění musí být podřízeno i řešení celé topné soustavy. V Pasohlávkách je perspektivní především využití energie termální vody. - Využití energie biomasy spalováním a zplynováním: v poslední době se stává oblíbeným zdrojem energie pro vytápění zemědělských objektů, rodinných domů a bytových domů, prosazuje se do-

PROJEKT, s.r.o.



konce jako zdroj i pro méně rozsáhlé systémy CZT. Výhodou je snadná regulace výkonu, nižší emise, vysoká účinnost. Tento zdroj má v řešeném území rovněž určité předpoklady pro širší využití. Poznámka: využití energetického potenciálu území Pasohlávek, zejména tepelné energie termální vody, je nutno považovat také za cestu ke zvýšení soběstačnosti, zaměstnanosti a tedy i životní úrovně obyvatel. 10.2.8.

Veřejné osvětlení

Sběrné komunikace, komunikace vedoucí po pobřeží a komunikace pro pěší ve veřejných parcích budou vybavený parkovými stožáry a výbojkovými svítidly napojenými na kabelový rozvod veřejného osvětlení. Ostatní komunikace a prostranství před jednotlivými objekty budou vybavený svítidly, které si dodají jednotliví investoři a budou napojeny na vnitřní rozvody stavebních objektů. Kvalita životního prostředí nebude narušována provozem elektrických zařízení. Všechny rozvody budou uloženy v zemi.

10.2.9.

Přenos informací

Stávající stav Řešeným územím procházejí radioreléové trasy RS Děvín – RS Klučovská hora a RS Děvín – TVP Dobřínsko. Ochranné pásmo trasy RS Děvín – RS Klučovská hora prochází ve výšce cca 495 m n. m. Pro RR trasu RS Děvín – RS Klučovská hora nejsou podrobnější údaje k dispozici. Obcí prochází dálkový optický kabel Drnholec – Pohořelice. Je zakreslen ve výkrese technické infrastruktury. Kabel je veden podél státní silnice. Jako přípolož k tomuto kabelu je položen sdělovací kabel. V obci Pasohlávky byla uvedena do provozu nová digitální telefonní ústředna. Místní telefonní síť je částečně ve vzdušném, částečně v kabelovém provedení a umožňuje 100 % napojení bytových telefonních stanic i podnikatelských stanic. K vodojemu vedou privátní sdělovací kabely. Jsou zakresleny ve výkrese technické infrastruktury. Distribuce televizního signálu je zajišťována TV vysílačem Mikulov-Děvín pracujícím na 26 kanále (ČT 1), vysílačem Hodonín-Babí lom pracujícím na 33 kanále (ČT 1) a 50. kanále (Prima) a BrnoKojál pracujícím na 9. kanále (NOVA), 29. kanále (ČT 1), a 46. kanále (ČT 2). NÁVRH ŘEŠENÍ Navrhujeme kabelizaci stávající telefonní sítě a rozvod sdělovacích kabelů k územím navrhované výstavby. Doporučujeme zkoordinovat kabelizaci telefonní sítě s vybudování kabelové datové (televizní a internetové) sítě. 10.2.10.

Ropovody a produktovody

V řešeném území ani v jeho blízkosti neprochází žádný dálkový produktovod nebo ropovod.

PROJEKT, s.r.o.



10.2.11.

Odpadové hospodářství

Od 1.ledna 1998 vstoupil v platnost nový zákon č. 125/1997 o odpadech, ve znění novely č.37/2000 Sb. Obec je podle zákona původcem odpadů produkovaných obyvateli obce a odpadů vznikajících při činnosti organizací, jejichž je provozovatelem. Nový zákon zrušil zpracování Programů odpadového hospodářství. Zákon ukládá obcím tyto hlavní povinnosti: odděleně podchycovat nebezpečné složky komunálního odpadu snižovat množství směsného odpadu ukládaného na skládky a odděleným sběrem získávat více využitelných složek Obec Pasohlávky je společníkem skládky Drnholec společnosti STU Mikulov. Systém nakládání s komunálním, ale i stavebním odpadem na území obce obec ve své samostatné působnosti stanovila Obecně závaznou vyhláškou č. 2/98. Vyhláška stanovila systém sběru, třídění, využití a zneškodňování komunálních odpadů vznikající na území obce. Pro třídění odpadů jsou trvale umístěny kontejnery u obchodu a na sídlišti. Nebezpečný odpad je shromažďován 4 x ročně mobilním sběrem. Odvoz odpadů provádí pověřená osoba na základě smlouvy. Kaly z čistírny odpadních vod se likvidují přes společnost ASA, a.s. Zahraboviště: Vzhledem k tomu, že v obci není žádný větší chov zvířat, není zde zahraboviště navrhováno. Návrh: Odvoz odpadů z rekreačních i lázeňských území bude řešen jednotlivě, zpravidla prostřednictvím obce na základě smlouvy, nebo si mohou jednotlivé podnikatelé zajistit odvoz sami prostřednictvím oprávněné osoby. Obec bude v těchto případech povinna nezávadné nakládání s odpady kontrolovat.

11. LOŽISKA SUROVIN

11.1. OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Podle významu a stupně osvojení se územní ochrana zdrojů nerostných surovin realizuje v těchto formách: Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Stanovení dobývacího prostoru má charakter rozhodnutí o využití ve smyslu stavebního zákona. Chráněné ložiskové území se stanovuje proti znemožnění nebo ztížení dobývání ložiska. Vyhlášení CHLÚ má charakter rozhodnutí o chráněném území.

PROJEKT, s.r.o.



Dle sdělení MŽP ČR nejsou v katastrálním území obcí Pasohlávky a Mušov vyhodnocena žádná výhradní ložiska nerostů a není zde stanoveno chráněné ložiskové území. Také Obvodní ho Báňský úřad v Brně neeviduje v katastrálních územích Pasohlávky a Mušov žádný dobývací prostor. V k.ú. Pasohlávek a Mušova se nachází zdroj přírodních minerálních vod. Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel zde stanovilo užší prozatímní ochranné pásmo, vymezené kruhem okolo zdrojů Pasohlávky–2G a Mušov–3G o poloměru 50 m. Stejný rozsah pásma bude stanoven pro případné další jímací vrty. Dále stanovilo širší prozatímní ochranné pásmo, které zasahuje celé řešené území. Podrobnější popis je v kapitole Ochranná pásma vyhlašovaná.

11.2. VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ OBÚ v Brně neeviduje podle ustanovení § 29 odst.3 zákona č. 44/1988 ve znění zákona č. 542/1991 Sb. v řešeném území žádné dobývací prostory pro organizace, které provádějí hornickou činnost na lokalitách výhradních ložisek nerostných surovin. V návrhovém období územního plánu není s žádnou těžbou v k.ú. Pasohlávky a Mušov uvažováno.

12. OBRAZ VESNICE

12.1. OBRAZ VESNICE Obraz vesnice, tj. výsledný dojem, jež vesnice zanechá ve vědomí návštěvníka, se vytváří prostřednictvím zejména zrakových vjemů. Rozhodující jsou přitom ty prostory, kde dochází k větší koncentraci lidí, tj. prostory frekventované (návsi, průtahy státních silnic, místa soustředění občanské vybavenosti) a objekty nápadné svou architekturou (ať už zdařilou či nezdařilou), nebo svou polohou (kupř. umístěné v osách komunikací, na vrcholu kopce apod.). Centrální prostor obce: Za centrální prostor obce lze považovat oblast od restaurace U lasa po kostel a autobusovou zastávku. Jedná se o zhruba obdélníkovou náves, v jejímž středu jsou umístěny významné objekty občanské vybavenosti (autobusová zastávka, kostel, fara, restaurace, obecní úřad, pošta, kulturní dům a informační středisko obce). Budova obecního úřadu je opravena a v loňském roce byl velice hezky opraven i kostel. Bohužel fara, která s ním vytvářela jeden architektonický celek, je stále ve velmi špatném

PROJEKT, s.r.o.



stavu. Zástavba uprostřed návsi je zasazena do velice pěkně upravené parkové zeleně, u obecního úřadu jsou nové chodníky a parkoviště. Severní strana návsi je tvořena rodinné domy, z nichž jeden je nemovitou kulturní památkou. Na východě severní strany návsi je vstup pro pěší do ubytovny Turist, restaurace Poseidon a areál bývalého statku. Celý areál bývalého statku je velice zchátralý a nevzhledný, avšak po vhodné úpravě může tvořit zajímavou dominantu obce, ilustrující její historický vývoj. Mezi restaurací Poseidon a statkem je sad, kudy navrhujeme pěší propojení navrhované lázeňské zóny a obce. Jižní strana návsi je rovněž tvořena obytnými domy, na jejím východním okraji je prodejna a za ní škola a školka. Východní strana návsi je za potokem zakončena nevzhlednou budovou prodejny textilu a restaurací U lasa. Na západní straně zakončují náves dva bytové domy. Na nevyužitou plochu před mimi navrhujeme umístit drobné objekty občanské vybavenosti. Bydlení Původní zástavba, nebo alespoň její původní rozmístění, je zřejmě dochována na návsi částečně podél silnice III/39614. Převažující orientace domů do ulice byla štítová a u původní zástavby zůstává zachována. Z centra obce pokračuje zástavba třemi směry. Severovýchodně podél státní silnice k areálu Vinofruktu je vpravo řadová zástavba rodinných domů zřejmě pro zaměstnance bývalého statku, vlevo jsou převážně dvojdomy. Západním směrem k zátoce na vodní nádrži Nové Mlýny I je výstavba rodinných domů z posledního období. Jihovýchodně kolem ulice k Yacht clubu je (převážně na straně vzdálenější potoku řada rodinných domů. Severovýchodně od centra obce bylo v době budování vodních nádrží postaveno velké sídliště rodinných domů pro obyvatele rušené obce Mušov. V oblasti mezi centrem obce a nádrží jsou rodinné domy (staré i nově postavené) prostřídány vinnými sklepy. Objekty stávajícího bydlení jsou samostatně stojící, dvojdomy i řadové. Starší výstavba zachovává svůj venkovský charakter se dvorem a malým domácím hospodářstvím, pokračujícím užitkovými zahradami. Zástavba z doby stěhování Mušova je tvořena převážně typovými řadovými domy. I zde jsou plochy za domy využívány pro drobné venkovské hospodaření. Obdobná je kupodivu i situace u bytových domů, za nimiž je plocha zahrádek, příslušných k jednotlivým bytům s drobnými objekty, budovanými původně pro chov domácího zvířectva a sloužících nyní převážně jako kolny. Místy se vyskytují drobné provozovny a služby, nerušící funkci bydlení. Negativním a pro Pasohlávky bohužel typickým jevem je využívání zahrádek jako provizorních minikempů. Existence minikempů sama o sobě je logickým výsledkem velkého zájmu o rekreaci v oblasti. Tyto prostory jsou však obvykle nevzhledné a pravděpodobně mnohé z nich neodpovídají hygienickým předpisům. Je nezbytně nutné při zřizování a provozování minikempů dodržovat všechny zákonné právní a hygienické předpisy a snažit se i o zlepšování estetického vzhledu těchto ploch. Nelze předpokládat, že tento problém je možno vyřešit zákazy a restrikcí. Pouze výstavba na nových, lépe vybavených územích pro rekreaci donutí majitele minikempů nedostatky ve vlastním zájmu řešit. Výroba, služby a vinné sklepy Výroba je situována do okrajových částí obce. Na severovýchodním okraji obce je velký areál Vinofruktu. Na severozápadním okraji za ulicí rodinných domů navrhujeme území pro drobnou výrobu a výrobní služby. Jako smíšené živnostenské území je navržen i areál bývalého statku. Zde bude potřeba pečlivě zvažovat umístění jakékoliv aktivity, především z hlediska jejího vlivu na sousední lázeňský areál. Vinné sklepy jsou rozmístěny podél břehu nádrže a na západním okraji obce. Představují výrazné zpestření urbanistického a architektonického výrazu obce a jsou vítaným prvkem pro rekreanty. Rekreace V současné době je část rekreace situována poblíž hráze vodní nádrže Nové Mlýny I. Další část rekreačních aktivit je roztroušena v celém zastavěném území obce Pasohlávky. Pro velký zájem o rekre-

PROJEKT, s.r.o.



aci v obci Pasohlávky bylo nutno navrhnout rozsáhlá funkční území pro uspokojení všech rekreačních požadavků. Zde jsou umístěna území pro rekreaci v různých typech ubytovacích zařízení s komplexním doplněním o území příslušné občanské vybavenosti a území určená pro sportovní vyžití. Vzhledem k optimálnímu využití území jsou na severním okraji navrhovaného rekreačního areálu navržena i území pro bydlení v rodinných domech s možností ubytovávání rekreantů v soukromí. Lázeňství Pro lázeňské využití jsou navržena tři území. Čistě lázeňské území je umístěno na poloostrově nad lokalitou Pobřežní háj. Větší smíšené lázeňské území je na severním okraji obce v místě bývalého zemědělského areálu, menší smíšené lázeňské území ve stávajícím rekreačním areálu u hráze. Z hlediska urbanistické struktury je třeba zachovat charakter a proporce stávajících prostorů, ulic, návsi i ploch tradičních vinných sklepů v obci. Nově budované stavební útvary související bezprostředně s obcí je nutné vhodně začlenit do jejího původního urbanistického charakteru. Z hlediska objemově prostorové struktury je nutné ctít původní charakter historicky vzniklého prostředí. Závazné jsou uliční čáry (ve stávajícím stavu dané, pro novou výstavbu navržené), výšková hladina navržené stavby a šikmý tvar střech. Rekonstrukce a modernizace je nutno provádět v duchu stávajícího prostředí a místního tvarosloví Zvýšenou pozornost je třeba věnovat památkově chráněným objektům, drobné architektuře (sakrální a civilní skulptury) a barevnému řešení fasád. Z hlediska životního prostředí – viz předchozí část původní zprávy. Významnými objekty v obci, typickými pro její obraz a utvářející její charakter jsou především Farní kostel sv. Anny. Kostel se uplatňuje v dálkových pohledech jako významná dominanta obce. Je proto třeba zachovat měřítko a siluetu obce s dominantou kostela nad hladinou nádrže. V případě rekonstrukce, dostavby či nové výstavby je nutné zachovat proporce a charakter odpovídající místnímu tvarosloví. Velmi nedobře působí na vesnici ploché střechy, ať už se jedná o občanskou vybavenost nebo o rodinné domy. Samostatným problémem jsou velká území nově navržené výstavby, ať už obytné, výrobní, rekreační, nebo lázeňské. Zde není možné a ani žádoucí napodobovat typickou vesnickou architekturu. Ukazuje se, že formální napodobeniny architektury historických staveb bez ohledu na jejich odlišnou funkci bývají obvykle velmi problematické i z hlediska estetického. Bude tedy třeba přiznat i výrazově funkci stavby při respektování jejího začlenění do krajiny a místního klimatu (nepříliš vysoké stavby se sedlovou střechou a přiměřenými okenními otvory). Stavby s významem pro širší okolí, které by na sebe měly upozorňovat, mohou být i výraznější (restaurace, větší hotely). Zástavba plochy o celkové výměře asi 100 ha je velkým zásahem do krajiny. Bude proto nutno každé zastavované území v rekreační a lázeňské zóně prověřit podrobnější územně plánovací dokumentací nebo alespoň urbanistickou zastavovací studií. Ve změně č. 1 územního plánu byly vymezeny architektonické regulativy pro novou výstavbu i přestavbu a rekonstrukce stávajících objektů.

PROJEKT, s.r.o.



12.2. ARCHITEKTONICKÉ A REGULAČNÍ ZÁSADY Základní architektonické a regulační zásady pro obec jsou stanoveny ve výkrese Hlavní výkres 1:2000. Pro rekreačně-lázeňskou zónu mezi obcí a silnicí I/52 by měla být zpracována podrobnější územně plánovací dokumentace nebo alespoň urbanistická zastavovací studie. Základní regulační zásady: ty požadavky, které rozhodující měrou ovlivňují architektonický výraz jednotlivých staveb, urbanistických prostorů (ulic, návsí) i celého sídla. Jde především o : Novostavby, přestavby, dostavby a úpravy stávajících objektů musí proporcemi a tvarem domů, střech, oken a dveří, fasádami a použitými materiály navazovat na historickou urbanistickou strukturu a zástavbu obce a na charakteristické hodnotné formy místního lidového stavitelství, výšky objektů (maximální podlažnost): obecně platí, že stavby nesmí narušovat siluetu obce, ale musí s ní vytvářet vzájemný soulad. Výška proto nesmí překročit 2 nadzemní podlaží, přípustné je obytné či jinak využité podkroví. U staveb halových (výrobních apod.) nesmí výška objektů v hřebeni střechy překročit 12 m, stanovení druhu zastřešení (tvaru střechy): v jednotlivých částech obce jsou přípustné sedlové střechy s okapem rovnoběžným s ulicí nebo výjimečně kolmým k ulici. U přístaveb a vedlejších staveb se připouští i střecha pultová. Použití jiného druhu zastřešení je výjimečně přípustné za podmínky dokladování začlenění nového objektu do uliční fronty resp. okolní zástavby (zákresy do fotografií, digitální modely). Vedle toho se dále stanovují tyto doplňkové regulační zásady: -

-

Upřednostňovat stavby se zapuštěným podlažím, popř. s úrovní více než 1,7 m pod úrovní okolního terénu za účelem možného využití jako úkrytů budovaných svépomocí za mimořádných opatření výška osazení objektů: úroveň podlahy 1.NP (+-0,00) by se měla pohybovat v rozmezí 0,3-0,9 m oproti okolnímu upravenému terénu sklon střech: by se měl pohybovat v rozmezí 40-47°. U menších přístaveb může být i menší než 40°. materiál a barva střešní krytiny: doporučuje se krytina keramická pálená nebo betonová v barvě červené či odstínech hnědé. výplně otvorů se doporučuje volit pravoúhlé. Celosvětovým trendem je ústup od velkých okenních otvorů a prosklených stěn, které zapříčiňují v zimě značné tepelné ztráty a v létě přehřívání bytů. Vhodnými materiály pro okna i dveře je dřevo a nyní i plastické hmoty, v suterénu jsou možná i ocelová okna. Zcela nevhodná jsou okna a dveře z hliníku - týká se i výkladců obchodů. Architektonicky nevyhovující jsou i plechová vrata garáží, průjezdů a plotů. Rozšířila se díky svým užitným vlastnostem a cenové dostupnosti, vesnickou zástavbu však nekrášlí. Doporučujeme proto jejich postupnou náhradu vraty dřevěnými. Barva objektů a jejich povrchová úprava: nutné je dodržovat následující 2 principy: a) jedná-li se o skupinu nebo řadu stejných nebo téměř stejných domů, je možné je BARVOU ODLIŠIT. Použité materiály, tj. druhy omítek, obkladů, střešních krytin atd. by však měly být podobné. V rámci jednoho objektu není vhodné příliš hýřit barvami a materiály na fasádě - nepoužívat více než 1 druh obkladu a 1 barvu omítky. Vhodné jsou barvy bílá, zemité odstíny (písková, béžová, okrová, hnědá) a žlutá, pro přízemní objekty i světle modrá a zelená. Břízolitové omítky se na vesnici příliš nehodí, nejvýše snad v bílé barvě a bez lesklých slídových příměsí. Lépe je však použít klasické štukové omítky, nebo trvanlivější nástřikové umělé omítky.

PROJEKT, s.r.o.



-

-

b) domy postrádající jednotný architektonický výraz (což je převládající stav) nutno BARVOU SJEDNOTIT. Výběr vhodných barev je obdobný jako předchozím odstavci. Barvu okenních rámů a dveří: bílá, hnědá, popř. i pastelové barvy (žlutá, červená - nutno však posoudit a sladit s barvou vnějších povrchů). Barva a materiál oplocení předzahrádek: - Ploty je nutno chápat jako doplněk staveb, který má oddělit předzahrádky od veřejného pozemku. Zpravidla se doporučuje neoplocovat pozemky vůbec, nebo použít jen nízký symbolický plot, neboť vysoké ploty jsou obvykle nevzhledné a před zloději stejně neochrání. Plot by měl být nepříliš nápadný, neměl by konkurovat stavbám, jež oplocuje a měl by být materiálově i barevně sjednocen se stavbou i s ploty v sousedství. Jestliže tedy má soused kovový plot, nebývá vhodné stavět plot dřevěný atd. To se týká i barvy. Ploty ba měly být zásadně jednobarevné, natřít např. kovový plot dvěma barvami je zcela nevhodné! a) Ploty kovové: vhodné jsou s nízkou betonovou podezdívkou a s vlastním plotem tvořeným: o drátěným pletivem v rámech, celková výška plotu max. 140 cm o kovovými svislými sloupky v rámech, jednoduchých tvarů, bez ozdob, v celkové výšce do 110 cm. Barva: zelená, bílá, černá - přizpůsobit sousedovi nebo barvě oken či zábradlí balkónů. b) Ploty dřevěné: svislé latě s nízkou betonovou nebo kamennou podezdívkou. Jednoduché tvary, ne vyřezávané ap. Barva: bezbarvý lak, hnědý lak (Luxol), bílá c) Živé ploty: vhodné jsou všechny druhy s výjimkou plotů stříhaných na pravidelné tvary. Může se jednat o keře nebo popínavé dřeviny na konstrukcích. d) Ploty zděné: jsou vhodné pouze tam, kde mají nahradit stavební čáru (tj. kde mají vymezit ulici). Nejsou příliš vhodné bílé cihly, přijatelnější je omítnutá zídka s pilířky a nejlépe s malou stříškou ze střešních tašek. Zeleň: při vegetačních úpravách používat pouze domácích druhů dřevin.

13. NÁVRH VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV

13.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Vymezení ploch pro nově navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Za veřejně prospěšné stavby jsou považovány tyto investice : -

veřejná prostranství s komunikacemi a sítěmi technické infrastruktury (technického vybavení)

PROJEKT, s.r.o.



-

nové (navrhované) místní a účelové komunikace nové komunikace pro pěší (chodníky) a nové samostatné cyklistické komunikace stavby (trasy) veřejného technického vybavení ve stávající i nové zástavbě (kanalizace, rigoly na dešťovou vodu, vodovody včetně rozvodu geotermální vody, elektrická vedení, veřejné osvětlení, plynovody, sdělovací kabely) a stavby doprovodných technických zařízení (čerpacích stanic kanalizace, požárních hydrantů, trafostanic, úpraven vody atd.) Plošné veřejně prospěšné stavby v katastrálním území Pasohlávky: 1) hasičská zbrojnice na p. č. 5004/5 2) služebna obecní policie na p. č. 5026 3) regulační stanice plynu VTL/STL na p. č. 4796 4) čerpací stanice odpadních vod na p. č. 5073/10 5) čerpací stanice odpadních vod na p. č. 5069/10 6) čerpací stanice odpadních vod na p. č. 5041/1 a 5041/2 7) čerpací stanice odpadních vod na p. č. 4565/2 a 5008 10) parkoviště na p. č. 4667/2 11) parkoviště na p. č. 4933/3 12) parkoviště na p. č. 5051/1 13) parkoviště na p. č. 5058/1 14) parkoviště na p. č. 9932 15) parkoviště na p. č. 5054/1 16) parkoviště na p. č. 4980/2 17) parkoviště na p. č. 5043, 5054/2 a 5046/1 18) parkoviště na p. č. 5041/1 a 5041/2 19) parkoviště na p. č. 4565/2 a 5004/5 20) parkoviště na p. č. 4573/2, 4566/2, 5009/1, 5010, 5011, 5012, 5014/1, 5015/1 a 5016/1 Plošné veřejně prospěšné stavby v katastrálním území Mušov: 8) čerpací stanice odpadních vod na p. č. 3163/85, 3163/87 a 3164/110 9) čerpací stanice a úpravna užitkové vody na p. č. 3163/88 21) parkoviště na p. č. 2253/6, 3664/2 a 3164/54 22) parkoviště na p. č. 3164/2 23) parkoviště na p. č. 3164/2 Čísla veřejně prospěšných staveb odpovídají označení ve výkresové části územního plánu.

13.2. ASANAČNÍ ÚPRAVY Z řešení územního plánu nevyplývají žádné asanační úpravy. Připouští se demolice starých objektů ve špatném stavebním stavu.

PROJEKT, s.r.o.



13.3. STAVEBNÍ UZÁVĚRY V řešeném území není vyhlášena žádná stavební uzávěra. Změna Územního plánu nevymezuje žádná území k vyhlášení stavební uzávěry.

14. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY

14.1.1.

Vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí

Záplavové území Dyje zůstává v březích vodní nádrže Nové Mlýny I. Je zakresleno ve výkresové části změny územního plánu.

14.1.2.

Objekty skladující nebezpečné látky

Skladování nebezpečných látek lze předpokládat v areále Vinofruktu (hnojiva, pesticidy), případně mimo řečené území v čerpací stanici pohonných hmot (hořlavé látky). 14.1.3.

Zásobování obyvatelstva vodou a el. energií za krizových situací

Obec Pasohlávky je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče, správcem vodovodu je VAK a.s., Břeclav. V případě mimořádné události lze využít stávajících studní, které byly v minulosti u rodinných domů vybudovány a dnes slouží zpravidla jako zdroj užitkové vody. Doplňkově by obyvatelstvo bylo zásobováno pitnou vodou z mobilních cisteren. Dlouhodobý plošný výpadek elektrické energie je málo pravděpodobný. V obci nejsou umístěny žádné provozy (nemocnice apod.) vyžadující nepřetržitou dodávku elektrické energie, u nichž by bylo nutno řešit krizovou situaci náhradním zdrojem. V případě lázeňského provozu bude již ve stadiu projektové přípravy nutno posoudit potřebu náhradních zdrojů elektrické energie pro lékařské účely a další nezbytné funkce (výtah pro nepohyblivé osoby apod.). 14.1.4.

Systém varování a vyrozumění, řešení evakuace, náhradní ubytování

Varování předpokládáme obecním rozhlasem. Evakuace bude řešena obecním úřadem. V obci lze potenciálně uvažovat veškeré neobsazené rekreační objekty, popřípadě i objekty občanské vybavenosti, a to stávající i navrhované.

PROJEKT, s.r.o.



15. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

15.1. OCHRANA A TVORBA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Problematika zlepšení životního prostředí je řešena či zohledněna ve většině předchozích problémových okruhů. Jedná se především o: - zlepšení obytných a rekreačních hodnot sídla (ozelenění, zklidnění a zpřehlednění dopravy apod.) - snížení prašnosti, zejména z důvodů větrné eroze z pozemků (větrolamy, interakční prvky, protierozní opatření přímo na zemědělských pozemcích) - opatření k omezení vodní eroze - kladení důrazu na odborné posouzení a projednání všech podnikatelských záměrů na úseku rozšíření rekreačních lokalit, lázeňství, drobné výroby a výrobních služeb a jejich vzájemného působení. - respektování všech ochranných pásem - dle možností minimalizace záborů kvalitního zemědělského půdního fondu - bezpečná a účinná likvidace všech druhů odpadů 15.1.1.

Celková hygienická situace, zdravotní stav obyvatelstva

Pasohlávky jsou situovány v území, které není v rozsáhlejším měřítku postihovaného znečištěným ovzduším jako hlavním negativním faktorem při posuzování celkové situace ŽP. Naopak přírodní kvality okolí zajišťují obci relativně dobrou kvalitu ŽP. Negativním faktorem je znečistění ovzduší výfukovými plyny z dopravy ze silnice I/52, které se může projevovat za nepříznivé meteorologické situace. Dále také znečistění ovzduší v obci spalinami z lokálních topenišť, protože vytápění v obci je převážně na pevná paliva. Hygienickými problémy v oblasti je znečisťování vodní nádrže u obce (navrhujeme důsledné odkanalizování všech stávajících i navrhovaných území) a komáří kalamity (nelze řešit v územním plánu). Zdravotní stav obyvatelstva není systematicky sledován, obec se nenachází v oblasti významných zdrojů znečištění. 15.1.2.

Ovzduší

Nejvýznamnějším zdrojem znečistění ovzduší jsou lokální topeniště v obci. Předpokládáme, že plynofikace obce by významnou měrou mohla přispět ke zlepšení čistoty ovzduší Zájem o plynofikaci však podstatně snižují vysoké ceny plynu. Dalším perspektivním řešením je využití termální vody a jiných alternativních zdrojů energie – viz kapitola Technická infrastruktura, likvidace TKO. Poblíž frekventované silnice I/52 lze předpokládat za nepříznivých povětrnostních podmínek znečištění výfukovými plyny, především oxidy dusíku.

PROJEKT, s.r.o.



15.1.3.

Voda

Obec je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu. Hlavní zdroj vody, využívaný pro Pasohlávky, se nachází mimo katastrální území obce. Obcí neprotéká žádný vodárenský vodní tok. Ochranné pásmo hlavního vodního zdroje nezasahuje do řešeného území. Důsledným odkanalizováním obce a rekonstrukcí ČOV budou odstraněny zdroje znečištění půdy a především vodní nádrže. 15.1.4.

Hluk

Hluk z dopravy na silnici I/52 nezasahuje stávající ani navrhovanou výstavbu. Tato problematika je rozvedena podrobně v kapitole doprava. Problémy však může způsobovat i přílišný hluk z restaurací a dalších rekreačních zařízení. Proto také Změna č. 1 územního plánu v maximální dosažitelné míře odděluje klasickou rekreaci od lázeňství. 15.1.5.

Radon

V pobytové místnosti nemá ekvivalentní objemová aktivita radonu v průměru za rok přestoupit 100 Bq.m-3. Tento požadavek je možno považovat za splněný, je-li budova postavena na území s nízkým radonovým rizikem, ze stavebních materiálů s hmotnostní aktivitou Ra 226 menší než 120 Bq.kg-1 a je-li zásobována vodou s objemovou aktivitou radonu menší než 50 Bq.m-3. Doporučuje se v návaznosti na zpracovanou změnu č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky provést průzkum lokalit navrhovaných k nové výstavbě.

16. DŮSLEDKY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

16.1. TEXTOVÁ ČÁST 16.1.1.

Úvod

Zemědělská příloha byla zpracována jako součást územního plánu se zřetelem k zákonu ČNR č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č 334/1992 Sb. Zemědělská příloha obsahuje textovou část, tabulkovou část a grafickou část v měřítku 1:2000 s vyznačením jednotlivých lokalit odnětí ZPF. Lokality nové výstavby, které nevyvolávají nutnost záboru ZPF (tj. které leží na nezemědělské půdě), byly rovněž na výkrese zakresleny a vyhodnoceny v tabulkové části. 16.1.2. -

Výchozí podklady

Digitální mapové podklady a zaměření: digitalizovaná katastrální mapa 1:2 000 poskytnutá RRR OkÚ Břeclav

PROJEKT, s.r.o.



-

Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989) Generel ÚSES k.ú. Mušov (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994) Generel ÚSES k.ú. Pasohlávky (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994) Mapa evidence nemovitostí obce se zakreslením hranice zastavěného území obce Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č 334/1992 Sb., s účinností od 1.1.1997 Plán péče pro chráněná území podle § 38 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny na období 1996-2005 Schválený územní plán okresu Břeclav (URBION Bratislava, schválen 1981, změny a doplňky schváleny v r. 1988) a rozpracovaný územní plán velkého územního celku Pálava. vyhláška č. 13/1994 Sb. Zákon č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb. Zákres schválených viničních tratí v Pasohlávkách Změna ÚPN SÚ Pasohlávky –rekreační oblast – aktualizace (S projekt plus a.s. Zlín, 1999) 16.1.3.

Charakteristika katastrálního území

Obec Pasohlávky leží v okrese Břeclav. Skládá se z katastrálních území Pasohlávky a Mušov. Řešené území tvoří části katastrálních území Pasohlávky a Mušov. Je ohraničeno na východě silnicí I/52 Mikulov-Brno, na jihu břehovou hranou vodní nádrže Nové Mlýny I, na severu ovocnými sady a archeologickou lokalitou „Hradisko“ a na západě západní hranicí současně zastavěného území obce Pasohlávky. Údaje o využití katastrálních území: orná půda vinice sady zahrady louky pastviny les vodní plochy zástavba ostatní plochy

36,4 % 2,5 % 18,1 % 0,3 % 1,6 % 1,0 % 11,5 % 20,9 % 0,7 % 7,0 %

zemědělská půda

59,9 %

les

11,5 %

nezemědělská půda

28,6 %

Řešené území leží prakticky celé v oblasti Dyjskosvratecké nivy. Dyjskosvratecký úval je sosioregion, který patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti ČR., s vegetační dobou delší než 180 dní a srážkami 500 – 650 mm za rok. Dle užívané Quittovy mezoklimatické regionalizace republiky náleží území do teplé klimatické oblasti T4, která proniká do regionu od Jihovýchodu z Panonské pánve. Je charakterizována velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem, přechodná období jsou velmi krátká, jaro a podzim jsou teplé a zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Charakteristika oblasti je uvedena v následujícím grafu:

PROJEKT, s.r.o.



25.0

70 60 50

15.0

40 30

5.0

20

průměrné měsíční srážky (mm) průměrné měsíční teploty (°C)

10

X X I X II

V V I V II V III IX

IV

II III

-5.0 I

0

Klimaticky se jedná o nejteplejší oblast státu, charakteristickou dlouhým vegetačním obdobím, mírnou zimou a malými srážkami. 16.1.4.

Zemědělská výroba v řešeném území

V katastrálním území obce hospodaří Vinofrukt, a.s., Dolní Dunajovice. Předmětem činnosti je pouze rostlinná výroba. Družstvo zaměstnává 43 zaměstnanců, z toho 34 místních. Dále 8 osob z Pasohlávek pracuje na středisku Vinice Dolní Dunajovice. Rozloha obhospodařované zemědělské půdy v katastrálních územích Pasohlávek a Mušova:

orná půda sady zemědělská půda celkem

Pasohlávky 566 ha 81 ha 647 ha

Mušov 87 ha 111 ha 198 ha

Na orné půdě jsou pěstovány obiloviny, řepka, pícniny a konzervárenský hrášek. Sady jsou pouze broskvoňové. Vinofrukt je vlastníkem i uživatelem závlahy „Jevišovka – Šakvice 1. stavba“ v obou katastrálních územních – tj. potrubní sítě, trafostanice a budovy čerpací stanice. Živočišná výroba v obci není. V řešeném území je pouze jeden větší soukromý zemědělec a to pan Dušan Ferby. soustřeďuje se především na pěstování ovoce a zeleniny. Jinak jsou zde jen malé soukromé zemědělské pozemky a záhumenky. 16.1.5.

Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry

Území náleží geomorfologickému celku Dyjsko - svrateckého úvalu.což je sníženina s plochým reliéfem měkkých tvarů na neogenních a kvartérních sedimentech. Řešené povodí leží v podcelku Dmholecká pahorkatina. Je to plochá nížinná pahorkatina se střední výškou 215,5 m a středním sklonem svahu 1°23´.

PROJEKT, s.r.o.



Reliéf v řešeném území můžeme označit jako akumulační. Kromě mírných svahů na neogenních uloženinách jsou v území vyvinuty rozsáhlé říční akumulační terasy Dyje. Důležité jsou i sprašové pokryvy v západní části území. Významné jsou antropogenní tvary – násypy cest, zářezy a prohlubně různých příkopů, hráze podél nádrží, zemědělské terasy, navážky aj. Nejvyšším bodem povodí je hřbet v trati Hády ve výšce cca 212 m n.m., nejnižším bodem pak je ústí potoka do vodní nádrže Nové Mlýny I o kótě přibližně 171 m.n.m. Nejvýznamnějším hydrologickým útvarem v území jsou vodní nádrže Nové Mlýny. Obec Pasohlávky leží na levém břehu vodní nádrže Nové Mlýny I. Severní část katastrálního území Pasohlávek je odvodňována do Svratky většinou umělými rýhami. Většina katastrálního území Pasohlávek i Mušova náleží přímo do povodí Dyje, avšak i zde jde o převážně umělé vodoteče se sezónní průtokem. Území je součástí povodí Dunaje. Hlavní vodotečí v území je řeka Dyje, na níž zde leží vodní nádrž Nové Mlýny I. V sousedním katastrálním území Ivaň se vlévají do nádrže řeky Jihlava a Svratka. Obcí Pasohlávky protéká bezejmenný tok (drenážní odpad) s protáhlým povodím ve směru SZJV. Povodí potoka v Pasohlávkách náleží povodí Dyje od Jevišovky po Svratku, číslo hydrologického povodí je 4-14-13-072. Potok pramení severně od obce Pasohlávky v místě bývalého plotu mezi zastavěnou části obce a bývalými sady. Hlavní zdrojnicí vody pro pramen jsou s velkou pravděpodobností drenáže. Potok protéká přibližně jihovýchodním směrem a vlévá se zleva do vodní nádrže Nové Mlýny I. Celé povodí je charakterizováno velmi malou vodností, což ukazuje nízký specifický odtok (03 l/s.km). Silně je rozkolísaný odtok.což je dáno mimo jiné malou retenční schopností povodí. Značně převažuje výpar nad odtokem, takže je velmi nízký koeficient odtoku. V řešeném území se nachází zemědělská půda těchto bonitních půdně ekologických jednotek: HPJ 01 – černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem HPJ 04 – Černozemě nebo drnové půdy černozemní na píscích, mělké (do 30 cm) překryvy spraše na píscích, lehké, velmi výsušné půdy HPJ 05 – Černozemě vytvořené na středně (30-70 cm) mocné vrstvě spraší uložené na píscích. popř. i nivní půdy na nivní uloženině s podložím písku, lehčí, středně výsušné půdy HPJ 06 – černozemě typické, karbonátové a lužní na slinitých a jílovitých substrátech, těžké půdy, avšak s lehčí ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené HPJ 08 – černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké HPJ 21 – Hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích, velmi lehké a silně výsušné HPJ 62 – lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši, těžké až velmi těžké, obvykle dočasně zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 – 1 m

PROJEKT, s.r.o.



rozložení půd v řešeném území dle stupně jejich ochrany IV 10.8%

V 1.0%

I 29.9%

II 0.4%

III 58.0%

V obci a jejím okolí se nacházejí výhradně velmi kvalitní zemědělské půdy. více než polovina půd má třetí třídu ochrany, asi třetina první a 10 % čtvrtou. Půdy druhé a páté třídy ochrany se vyskytují jen výjimečně. Bonitu půdy je třeba považovat za dynamickou veličinu, která vyjadřuje přirozenou i antropicky ovlivněnou půdní úrodnost, projevující se určitým produkčním potenciálem. Při jejím stanovení vycházíme z soustavy bonitních půdně ekologických jednotek (BPEJ), které byly vyčleněny na základě podrobného hodnocení vlastností klimatu, morfogenetických vlastností půd, charakteristických půdotvorných substrátů a jejich skupin, svažitosti pozemků, jejich expozice ke světovým stranám, skeletovitosti a hloubky půdního profilu aj. Konkrétní vlastnosti bonitních půdně ekologických jednotek jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo kódu BPEJ vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí místo stanoví příslušnost k určité půdní jednotce. Následující čtvrté místo je kombinací sklonitosti a expozice vůči světovým stranám a páté místo představuje kombinaci hloubky půdy a skeletovitosti. 16.1.6.

Investice do půdy

V katastrálním území Pasohlávek a Mušova se nachází závlahová soustava „Jevišovka – Šakvice – 1. stavba“, která je ve vlastnictví a užívání Vinofruktu a.s., Dolní Dunajovice. Menší odvodněná plocha je v SZ části řešeného území. Voda je z ní odváděna melioračním odpadem do vodní nádrže Nové Mlýny I. 16.1.7.

Zdůvodně ní navrhovaného odně tí země dě lské půdy

Největší požadavky na zábor zemědělského půdního fondu jsou vyvolány návrhem rozvoje rekreace a lázeňství, pro jejichž rozvoj jsou v obci ideální výhodné podmínky.

PROJEKT, s.r.o.



S rekreací s lázeňstvím souvisí i návrhy území občanské vybavenosti, sportovních území, území zeleně a parkovišť. V případě dalšího rozvoje rekreace a zejména v případě rozvoje lázeňství lze předpokládat, že poroste rychleji než dosud počet obyvatel obce. Obec má v současnosti 738 obyvatel, počet obyvatel stále mírně stoupá.. Očekává se nárůst požadavků na trvalé bydlení, neboť rozvoj rekreace a lázeňství podpoří v obci rozvoj pracovních příležitostí. Nárůst požadavků na bydlení však bude vyvoláván nejen nárůstem počtu obyvatel ale i snižováním obložnosti bytů (v současnosti 3,67 ob./byt) a využíváním části bytů pro rekreační ubytování. Potřeby bydlení budou uspokojovány v rodinných domech venkovského typu převážně s možností rekreačního ubytování v soukromí, zájem o výstavbu malých rodinných zemědělských farem s obytnou částí ani obytných domů se neočekává. Obec má také zájem na návrhu alespoň minimálního množství výrobních území, neboť již nyní je pociťován jejich výrazný nedostatek. 16.1.8.

Zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější

Při zpracování územního plánu bylo projektantem v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 334/92 Sb. alternativně posuzováno uspokojení rozvojových potřeb sídla. Hledáno bylo řešení, které by bylo nejvýhodnější jak z hlediska ochrany ZPF, tak i z hlediska ostatních obecných zájmů. Při zpracování územního plánu byly k zástavbě přednostně navrhovány plochy nezemědělské půdy, proluky v zástavbě a plochy v zastavěném území sídla, vzhledem k velkému rozsahu území navrhovaném pro novou výstavbu však bylo nutno navrhnout i velké zábory zemědělské půdy. Zábory zemědělského půdního fondu jsou navrženy téměř ve stejném rozsahu, jak byly již projednány a odsouhlaseny orgánem ochrany zemědělského půdního fondu v neschválené Změně č, 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999) a jsou sem zahrnuty i zábory z platného územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Zdůvodnění odnětí zemědělské půdy: většina dále uvedených lokalit byla z hlediska záboru ZPF již odsouhlasena orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, ať už při projednání platného územního plánu v roce 1993, nebo při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). V některých případech jsou ale v této změně územního plánu navrženy funkční změny oproti dokumentaci z roku 1999. Všechny nové zábory ZPF jsou v dalším textu uvedeny tučně. Bydlení: Ozn. B1

Zdůvodnění záborů Prodloužení stávající ulice, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). 44 % záboru je nezemědělská půda, 56 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). B2 Proluka ve stávající zástavbě, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). B3, B4 Plocha zahrad u rodinných domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného území obce, výstavba nového rodinného domu se zde nepředpokládá. Zábor zemědělských

PROJEKT, s.r.o.



B5

B6

B7

B8

B9

B10

B11

B12

B13

B14

B15

pozemků I. třídy ochrany. Proluka ve stávající zástavbě, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno v obdobném rozsahu při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Prodloužení stávající ulice, výhodná poloha z hlediska dostupnosti inženýrských sítí, zpevněné komunikace na hranici lokality. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Prodloužení stávající ulice, s minimálními nároky na technickou infrastrukturu (pouze zpevnění komunikace před domem). Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Plocha zahrad u rodinných domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného území obce, výstavba nového rodinného domu se zde nepředpokládá. 10 % záboru je nezemědělská půda, 90 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany. Zábor nezemědělské půdy, nezainvestované území, nutno prodloužit inženýrské sítě a zpevnit stávající komunikaci. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Prodloužení stávající ulice, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). 32 % záboru je nezemědělská půda, 68 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Zábor k jiným účelům odsouhlasen při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Plocha zahrad u rodinných domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného území obce, výstavba nového rodinného domu se zde nepředpokládá. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Založení nové obytné lokality. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (60 %) a III. třídy ochrany (40 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Založení nové obytné lokality. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. . Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (5 %) a III. třídy ochrany (95 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Založení nové obytné lokality. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (58 %) a III. třídy ochrany (42 %). Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Založení nové obytné lokality. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).

PROJEKT, s.r.o.



Občanská vybavenost: Ozn. O1

O2

O3

O4

O5

O6

Zdůvodnění záborů Obchody a služby pro obec a navrhované smíšené lázeňské území. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. 88 % záboru je nezemědělská půda 12 % zemědělská půda I. třídy ochrany. Součást uceleného lázeňského areálu na okraji obce. Schváleno pro jiné funkční využití v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno s poněkud odlišným uspořádáním funkčních území při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Obchody a služby pro obec a navrhovaný rekreačně-lázeňský areál. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (80 %) a III. třídy ochrany (20 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Území pro umístění restaurace. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Území pro umístění restaurace. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků IV. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Venkovní kulturní areál (amfiteátr) v uceleném rekreačně-lázeňském areálu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Území pro umístění archeologické expozice. Významná investice z hlediska popularizace archeologických nálezů v území a rozvoje cestovního ruchu. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).

Smíšená území Ozn. S1 S2

S3

Zdůvodnění záborů Rozšíření stávající lokality vinných sklepů. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Nutno prodloužit inženýrské sítě a stávající komunikaci. Návrh smíšeného území, sloužícího rekreaci a cestovnímu ruchu, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). 62 % záboru je nezemědělská půda 38 % zemědělská půda I. třídy ochrany. Část schválena v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Celý zábor odsouhlasen při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Smíšené lázeňské území, umožní využití unikátního přírodního hydrogeotermální zdroje. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. 20 % záboru je nezemědělská půda, 45 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany a 35 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Schváleno pro jiné funkční využití v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno s poněkud odlišným uspořádáním

PROJEKT, s.r.o.



S4

S5

funkčních území při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh centrálního smíšeného území, pro občanskou vybavenost a bydlení, bez nároků na technickou infrastrukturu. V současně zastavěném území obce. 1 % záboru je zemědělská půda I. třídy ochrany, 99 % zemědělská půda III. třídy ochrany. Návrh smíšeného území, sloužícího rekreaci a cestovnímu ruchu, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). 29 % záboru je v současně zastavěném území obce. 63 % záboru je zemědělská půda I. třídy ochrany, 37 % zemědělská půda III. třídy ochrany.

Výroba: Ozn. V1

V2

Zdůvodnění záborů Území pro rozvoj drobné výroby. Zde bude možno umisťovat ty aktivity, které by v jiné části lázeňské obce působily rušivým dojmem. Bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). Zemědělské pozemky I. třídy ochrany. Navazuje na současně zastavěné území obce. Výhodná poloha z hlediska dopravní dostupnosti a především životního prostředí. Území pro rozvoj drobné výroby, která má sloužit pro eventuelní rozšíření areálu Vinofruktu. Bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). Zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Navazuje na současně zastavěné území obce. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993).

Rekreace a sport: Ozn. R1

R2

R3

R4

R5

R6

Zdůvodnění záborů Území určená pro výstavbu individuálních rekreačních chat. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě i komunikaci. Zemědělské pozemky I. třídy ochrany (92,1 %), III třídy ochrany (7,6 %) a V. třídy ochrany (0,3 %). Navazuje na současně zastavěné území obce. Je vypracována studie pro zástavbu tohoto území. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Území pro velké sportoviště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (1 %) a IV. třídy ochrany (99 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Území pro hřiště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Území pro rekreační ubytování apartmánového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (77 %) a IV. třídy ochrany (23 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Území pro hřiště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno k jiným účelům při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Území pro rekreační ubytování apartmánového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků IV. třídy

PROJEKT, s.r.o.



ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). R7, R8 Území pro rekreační ubytování hotelového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (63 %) a III. třídy ochrany (37 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Rozdělení na dvě plochy z důvodu záborů do dvou etap výstavby. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). R9 Území pro rekreační ubytování apartmánového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (47 %) a III. třídy ochrany (53 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). R10 Území pro rekreační ubytování apartmánového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (4 %) a III. třídy ochrany (96 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). R11 Území pro rekreační ubytování hotelového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). R12 Území pro aquapark. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Specifická území Ozn. Zdůvodnění záborů F1, F2 Specifická plocha pro umístění léčebných lázní, umožní optimální využití unikátního přírodního hydrogeotermální zdroje. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (95,5 %), IV. třídy ochrany (4 %) a V. třídy ochrany (0,5 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Doprava: Ozn. D1

D2

Zdůvodnění záborů Drobné území určené pro vybudování komunikace pro pěší, umožňující přístup k vodní nádrži. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno k jinému funkčnímu využití při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu smíšeného lázeňského území, území občanské vybavenosti (obchodů a služeb) a hospodářské budovy obce. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno

PROJEKT, s.r.o.



D3

D4

D5

D6

D7

D8, D9

D10

D11

D12

k jinému funkčnímu využití v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno v odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Území zabírané pro komunikaci v navrhovaném rekreačním areálu, vedenou v trase stávající nezpevněné komunikace. Umožňuje příjezd do středu rekreačního areálu jeho severním okrajem. 44 % záboru je nezemědělská půda, 12 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany a 44 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhované lokality individuální rekreace a lokality bydlení a také příjezd od obce k lázním. 10 % záboru je nezemědělská půda, 42 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany a 48 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Území zabírané pro komunikaci v navrhovaném rekreačním areálu. Umožňuje příjezd do středu rekreačního areálu jeho severním okrajem. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (2 %), III. třídy ochrany (74 %) a IV. třídy ochrany (24 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území pro rekreační ubytování a sportoviště a příjezd k lázním od rekreačního areálu u hráze. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (14 %) a IV. třídy ochrany (86 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území pro rekreační ubytování, restaurace a sportoviště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (19 %) a IV. třídy ochrany (81 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Navržená cyklistická komunikace s trasou kanalizace. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (8 %) a IV. třídy ochrany (92 %). Rozdělení do dvou částí z důvodu křížení trasy s komunikací pro motorová vozidla (D6). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno pro odlišné funkční využití při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh rozšíření veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území pro rekreační ubytování a území občanské vybavenosti. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (30 %) a III. třídy ochrany (70 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území pro rekreační ubytování. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (51 %) a III. třídy ochrany (49 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh veřejného prostranství s komunikací, propojující obec k silnice I/52, a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území bydlení s doplňkovým rekreačním ubytováním a území pro rekreační ubytování. Zábor zemědělských pozemků I. třídy

PROJEKT, s.r.o.



D13

D14

D15

D16

D17

D18

P1

P2

P3

P4

ochrany (56 %) a III. třídy ochrany (44 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území bydlení s doplňkovým rekreačním ubytováním. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (64 %) a III. třídy ochrany (36 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území bydlení s doplňkovým rekreačním ubytováním, území rekreačního ubytování a aquaparku. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Návrh veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území bydlení s doplňkovým rekreačním ubytováním a navrhovaného území archeologické expozice. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území bydlení s doplňkovým rekreačním ubytováním a území pro rekreační ubytování. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh veřejného prostranství s komunikací, propojující obec k silnice I/52, a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území aquaparku a parkoviště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh území pro propojení komunikací na východním okraji rekreačního areálu a obsluhu přilehlého parkoviště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh parkoviště na západním okraji obce. Umožňuje parkování aut pro rybáře, kteří v současné době parkují podél státní silnice, případně i na zemědělských a lesních pozemcích. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Návrh parkoviště v současně zastavěném území obce. 33 % záboru je nezemědělská půda, 10 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany a 57 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh parkoviště v bezprostřední blízkosti současně zastavěného území obce. Zábor zemědělské půdy III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh parkoviště v současně zastavěném území obce. 62 % záboru je nezemědělská půda, 38 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt

PROJEKT, s.r.o.



P5

P6

P7

P8

P9

P10

P11

plus a.s., Zlín, 1999). Návrh parkoviště pro restauraci a sportoviště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (25 %) a IV. třídy ochrany (75 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno s drobným posunem při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh parkoviště pro rekreační ubytování a sportoviště. Zábor zemědělské půdy IV. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno pro jiné funkční využití při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh parkoviště pro venkovní kulturní areál a pro území určené pro obchody a služby. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (14 %) a III. třídy ochrany (86 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno pro jiné funkční využití při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh parkoviště pro venkovní kulturní areál a pro území určené pro obchody a služby. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (2 %) a III. třídy ochrany (98 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno pro jiné funkční využití při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh záchytného parkoviště. 3 % záboru jsou nezemědělská půda 97 % zemědělská půda III. třídy ochrany. Součást uceleného lázeňského areálu na okraji obce. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh záchytného parkoviště u příjezdu do areálu a aquaparku. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Návrh záchytného parkoviště u aquaparku. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno pro jiné funkční využití při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).

Technická vybavenost: Ozn. T1

Zdůvodnění záborů Návrh hasičské zbrojnice. U stávající komunikace, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany v návaznosti na současně zastavěné území obce Schváleno pro jiné funkční využití v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).

Zeleň mimo ÚSES: Ozn. Z1

Zdůvodnění záborů Zatravněná plocha před hřbitovem s alejí kolem cesty ke hřbitovu a úzký pruh kolem hřbitova. V evidenci nemovitostí vedená jako louka. Vzhledem k návrhu zastavitelného území obce navrhujeme formální změnu na sídelní zeleň - park. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Paso-

PROJEKT, s.r.o.



Z2

Z3

Z4

Z5

Z6

Z7

Z8

Z9

hlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Sídelní zeleň mezi území bydlení a územím léčebného lázeňství, podél stávajícího potoka. 5 % záboru je nezemědělská půda, 10 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany a 85 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Ozelenění svahu mezi vodní plochou a územím rekreačního ubytování hotelového typu. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (55 %) a IV. třídy ochrany (45 %). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků IV. třídy ochrany. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (14 %) a IV. třídy ochrany (86 %). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (98 %) a IV. třídy ochrany (2 %). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (96 %) a III. třídy ochrany (4 %). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).

PROJEKT, s.r.o.



16.2. TABULKOVÁ ČÁST

V YH O D N O C E N Í ZÁ B O R Ů ZP F V N Á V R H O V É M O B D O B Í

Legenda použitých kódů (ve sloupci KULTURA): 2 4 5 6 7 8 10 11 13 14

PROJEKT, s.r.o.

orná půda vinice zahrady ovocné sady louky pastviny lesy ost. vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy



17. DŮSLEDKY NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

Návrh změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky nevyvolává nároky na zábor pozemků určených k plnění funkce lesa.

18. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán doporučujeme aktualizovat v následujících intervalech: -

aktualizace 3 roky po schválení územního plánu další aktualizace v dvouletých intervalech

Aktualizaci by mělo předcházet posouzení, do jaké míry územní plán uspokojuje požadavky na územní rozvoj. Součástí aktualizace bude zapracování nových legislativních předpisů do územního plánu.

19. NÁVRH ETAPIZACE VÝSTAVBY Doporučená etapizace výstavby vychází především ze stupně zainvestování jednotlivých stavebních pozemků a z kvality zemědělského půdního fondu. Jedná se tedy o víceméně ideální postup zástavby, který však bude v praxi značně ovlivněn ochotou majitelů pozemků tyto pozemky odprodat nebo na nich sami stavět. Návrh etapizace je proveden ve vloženém schématu. Souběžně se zástavbou jednotlivých lokalit bude nutné provádět i výstavbu podmiňující technické infrastruktury.

PROJEKT, s.r.o.



Značnou komplikací bude nedostatečná kapacita vodních zdrojů, neboť řešené území již dnes dosáhlo prahové situace v oblasti potřeby vody v letní sezóně. Rozsah rozvojových záměrů bude mít značné dopady na koncepci zásobování vodou celé oblasti Pohořelicka, Hustopečska a možná i Břeclavska. Realizace vyvolá potřebu hledání nových vodních zdrojů, nebo využití vodních zdrojů dosud nevyužívaných (Ivaň), popřípadě přivedení vody z větší vzdálenosti (Vírský oblastní vodovod) a změn v systému zásobování. V návaznosti na schválenou změnu územního plánu proto doporučujeme usilovat o vypracování studie nebo plánu rozvoje vodovodů, nejlépe celého okresu Břeclav. Do doby dořešení otázky vodních zdrojů je nutno počítat s tím, že bude možné realizovat jen I. etapu výstavby a všechny další etapy, tj. jakákoliv kapacitnější výstavba, která bude mít větší nároky na zásobování vodou, nebude možná.

20. VYMEZENÍ ZÁVAZNÝCH ČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU REGULATIVY Závazné části Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky jsou uvedeny v samostatné příloze plánu - obecně závazné vyhlášce ke změně č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky. Směrná část změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru je vymezena v příloze č. 1 obecně závazné vyhlášky ke změně č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky.

PROJEKT, s.r.o.



21. DOKLADOVÁ ČÁST

1. Zadání změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky, schválené 7.3.2002 zastupitelstvem obce 2. Vyjádření nadřízeného orgánu územního plánování k návrhu zadání změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky 3. Usnesení č. 1/2002 z jednání zastupitelstva obce Pasohlávky ze dne 7.3.2002 4. Vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR, Českého inspektorátu lázní a zřídel, z 28.5.2002 5. Zápis z konzultace k rozpracovaným změnám územních plánů sídelních útvarů … Pasohlávky …, která se konala 24.1.2002 na OkÚ Břeclav 6. Zápis z jednání ve věci připomínek ke zveřejněnému pracovnímu konceptu Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky, konaného dne 2.5.2002 na OÚ Pasohlávky 7. Pracovní koncept Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (vyhláška o projednání) 8. Intenzity dopravy v roce 2000 na silnici I/52 – podklad ŘSD ČR 9. Veřejná vyhláška obce Pasohlávky ze dne 16.7.2002 o projednání změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky 10. Zápis ze společného jednání zástupců obce Pasohlávky s Českým inspektorátem lázní a zřídel 28.8.2002

PROJEKT, s.r.o.



22. FOTODOKUMENTACE

PROJEKT, s.r.o.



Ú Z E M N Í P L Á N. sídelního útvaru PASOHLÁVKY A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST, ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA

Recommend Documents