KSPH 36 INS 26517/2013-A-31
USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem mgr. Jaroslavem Vaško v insolvenční věci dlužníka Alice Eder, nar. 21.09.1975, bytem U Zahrádek 1425, 293 01 Mladá Boleslav II, zast. Mgr. Robertem Plickou, advokátem, se sídlem Národní 58/32, Praha 1, o insolvenčním návrhu věřitele: Marek Hofta, nar. 21.01.1974, bytem Čermákova 1236/6, 120 00 Praha 2 – Vinohrady, zast. JUDr. Vladislavem Prokůpkem, advokátem, se sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1
takto:
I.
Insolvenční návrh navrhovatele Marek Hofta, nar. 21.01.1974, bytem Čermákova 1236/6, 120 00 Praha 2 – Vinohrady, na zjištění úpadku dlužníka Alice Eder , nar. 21.09.1975 bytem U Zahrádek 1425, 293 01 Mladá Boleslav II, ze dne 24.9.2013 s e z a m í t á .
II.
Navrhovatel Marek Hofta, nar. 21.01.1974, bytem Čermákova 1236/6, 120 00 Praha 2 – Vinohrady je povinen zaplatit k rukám právního zástupce dlužníka náklady právního zastoupení v celkové výši 32.912,-Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění: Na základě insolvenčního návrhu věřitele Marek Hofta, nar. 21.01.1974, bytem Čermákova 1236/6, 120 00 Praha 2 – Vinohrady, bylo usnesením č.j. KSPH 36 INS 26517/2013-A-3 ze dne 24.9.2013 zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Alice Eder , nar. 21.09.1975, bytem U Zahrádek 1425, 293 01 Mladá Boleslav II. Navrhovatel uváděl, že má za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši 41.686.644,-Kč z titulu jeho ručení za závazek Česká komerční společnost, družstvo, IČ 26039770. Uvedená pohledávka se skládá z jistiny ve výši 15.000.000,-Kč, smluvní pokuty ve výši 0,15% denně z částky 15.000.000,-Kč za období od 6.11.2010 do 9.9.2013 a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 15.000.000,-Kč za období od 6.11.2010 do 9.9.2013. Uvedené prokazoval navrhovatel notářským zápisem, smlouvou o půjčce a jejím dodatkem, ručitelským prohlášením, potvrzením o přijetí peněžních prostředků a výzvami k zaplacení. Jako další věřitele označil navrhovatel společnosti Komerční banka a.s., Fio banka, a.s., Prague Consulting Group spol. s r.o. a Statutární město Mladá Boleslav. K dotazu soudu žádný z uvedených věřitelů existenci pohledávek po splatnosti za dlužníkem nepotvrdil.
„pokračování“
2
KSPH 36 INS 26517/2013
Dlužník s insolvenčním návrhem nesouhlasil, existenci pohledávky dlužníka zpochybňoval, uváděl, že za dlužníka se závazek zavázal uhradit Ing. Miloš Prückner, který rovněž jménem dlužníka jednal při sepisu notářského zápisu. Na základě rozdílných stanovisek navrhovatele a dlužníka svolal soud v souladu s ustanovením § 133 odst. 2 zák.č. 182/2006 Sb. v platném znění (dále jen IZ) jednání za účelem zjištění skutečností osvědčující úpadek dlužníka. Jednáno bylo ve dnech 19.5.2014 a 24.7.2014. K důkazům soud provedl přihlášku navrhovatele, doklad o provedení tuzemské platby ve výši 20.000.000,- Kč z účtu navrhovatele, notářský zápis JUDr. Jany Elšíkové, sepsaný dne 05.08.2010 N291/2010, NZ 219/2010, plnou moc ( zmocněnec Alice Eder zmocněný Ing. Miloš Prükner), smlouvu o půjčce ze dne 04.08.2010, dodatek č. 1 ke smlouvě o půjčce z 05.08.2010, ručitelské prohlášení ze dne 04.08.2010, smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 04.08.2010, poslední výzvu k zaplacení ze dne 22.09.2011, adresovanou České komerční společnosti, družstvo, výzvu k zaplacení z ručení z 03.10.2011, přípis Alice Eder Ing. Hofkovi (potvrzení příjmu výzvy), odesláno 12.10.2011, výpisy z katastru nemovitostí, zprávu věřitele Komerční banka, a.s. ze dne 03.10.2013, zprávu věřitele CONTRACTOR CONSULTING GROUP INC ze dne 09.10.2013, zprávu věřitele Prague Consulting Group spol. s r.o. ze dne 09.10.2013, zprávu věřitele Statutární město Mladá Boleslav ze dne 08.10.2013, zprávu věřitele Fio Banka, a.s. ze dne 11.10.2013, dražební vyhlášku č.j. 072/2013-N ze dne 20. března 2013, zprávu věřitele Prague Consulting Group spol. s r.o. ze dne 13.05.2014, přihlášku pohledávky věřitele Šumburská inkasní, s.r.o. v insolvenčním řízení KSPH 42 INS 31742/2012 (dlužník Ing. Miloš Prükner), přehled měnové statistiky ČNB za období srpen 2010, oddací list Alice Eder, informace z KN, týkající se pozemku parc.č. 570/9 k.ú. Mladá Boleslav, který je v SJM Karla a Alice Eder, dovolání se neplatnosti smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 17.12.2012 (podepsán Karel Eder, příjemce Eurodražby CZ, a.s., usnesení OS Mladá Boleslav č.j. 6 EXE 5484/2011-48 ze dne 05.12.2011, usnesení KS Praha č.j. 22 C 049/2012-65 ze dne 28.02.2012, oznámení o probíhajícím exekučním řízení č.j. 132 EX 86/13-32/ M K, ze dne 14.05.2013, exekuční příkaz v exekučním řízení č.j. 132 EX 86/13-17/ M K z dne 21.03.2013, exekuční příkaz exekučním řízení č.j. 132 EX 86/13-21/ M K, ze dne 21.03.2013, výpis z KN, LV 10666 k.ú. Mladá Boleslav ze dne 15.05.2014, posudek o analýze úrokové sazby, autor KPMG Česká republika, s.r.o., výpis účtu KB č. 51-6955720227/0100. Účelem insolvenčního řízení je řízení dlužníkova úpadku tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a současně k co nejvyššímu a poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů (§ 1 odst. 1 písm. d) IZ). Náležitosti insolvenčního návrhu jsou uvedeny v ust. § 97 odst. 2 IZ a ust. § 103 IZ, Podle § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen „platební neschopnost“). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
„pokračování“
3
KSPH 36 INS 26517/2013
c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Podle § 3 odst. 3 IZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Z textu výše citovaných ustanovení vyplývá, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem, a to jako úpadek projevující se insolvencí dlužníka (nedostatkem platební schopnosti) nebo předlužením, jež přichází v úvazu jen u dlužníka, který je podnikatelem. Není však nezbytné, aby situace dlužníka – podnikatele naplňovala obě formy úpadku, a k tomu, aby mohlo být rozhodnuto o jeho úpadku, postačuje zjištění, že dlužník je buď insolvenční nebo je předlužen. V případě, kdy je insolvenční řízení zahájeno dle § 97 odst. 1 a 3 IZ na návrh věřitele, je tento navrhovatel ve smyslu § 103 odst. 2 IZ povinen v insolvenčním návrhu mimo jiné uvést rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, skutečnosti, ze kterých vyplývá jeho oprávnění podat návrh, a označit důkazy, kterých se dovolává, přičemž dle § 105 IZ je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Doložením splatné pohledávky vůči dlužníku navrhující věřitel jednak prokazuje své oprávnění podat insolvenční návrh (aktivní legitimaci), a jednak zčásti poskytuje skutkový podklad pro zkoumáními tvrzeného dlužníkova úpadku, jehož zjištění je základním předpokladem podmiňujícím rozhodnutí o úpadku. Podle § 141 odst. 1 a 2 IZ se proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně se v odvolacím řízení nepřihlíží. Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel ztratil v průběhu odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení. Podle § 143 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. Podle § 143 odst. 2 insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu, nebo po zahájení insolvenčního řízení. Podle § 143 odst. 3,4 IZ, není-li dlužník v úpadku pro předlužení, zamítne insolvenční soud insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, osvědčí-li dlužník jednající v dobré víře, že
„pokračování“
4
KSPH 36 INS 26517/2013
jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby, a že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků. Je-li dlužníkem právnická osoba, insolvenční soud zamítne insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek po zahájení insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. Soud se nejdříve zabýval skutkovou oprávněností navrhovatele podat insolvenční návrh, tedy otázkou aktivní legitimace. Soud měl za prokázané, že byla uzavřena smlouva o půjčce mezi insolvenčním navrhovatelem a Českou komerční společností, družstvo, na jejímž základě navrhovatel poskytl České komerční společnosti, družstvo půjčku ve výši 20 mil. Kč. Rovněž měl soud za prokázané, že byla uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva, na jejímž základě dlužnice zřídila zástavní právo k nemovitostem v jejím vlastnictví za účelem zajištění splacení výše uvedené půjčky. Z notářského zápisu N 291/2010, NZ 219/2010 ze dne 5.8.2010 notářky JUDr. Jany Elšíkové vyplývalo, že dlužník se zavázal uspokojit pohledávku navrhovatele z výše uvedené smlouvy o půjčce, nebude-li tato uhrazena do 5.11.2010 Českou komerční společností, družstvo. V ručitelském prohlášení ze dne 4.8.2010 se pak dlužnice zavázala uspokojit pohledávku navrhovatele do 30 dnů ode dne splatnosti závazku České komerční společnosti, družstvo, a to ve výši 20 mil. Kč jistina, úrok ve výši 1.670.000,-Kč a úrok z prodlení ve výši 0,15% denně z dlužné částky za každý den prodlení. Česká komerční společnost, družstvo byla povinna uhradit svůj závazek do 5.11.2010, vzhledem k tomu, že plněno nebylo, byla k plnění vyzvána dlužnice výzvou ze dne 3.10.2011. S ohledem na výše uvedené měl tedy soud aktivní legitimaci navrhovatele za prokázanou. Pokud se jednalo o námitky dlužnice ohledně skutečnosti, že jejím jménem jednal Ing. Miloš Prückner a dlužnice s jeho jednáním nesouhlasila, z podkladů které měl soud k dispozici bez dalšího nevyplývaly skutečnosti, které by zpochybňovaly výše uvedené. Případné dokazování v tomto směru by pak přesahovalo rozsah dokazování potřebného pro rozhodování o insolvenčním návrhu a nahrazovalo by tak případné nalézací řízení. Soud nicméně přes výše uvedené skutečnosti insolvenčnímu návrhu nevyhověl a to z toho důvodu, že se ztotožnil s námitkou dlužníka ohledně neexistence mnohosti věřitelů. V rámci řízení nebyla prokázána existence vice věřitelů s pohledávkami po splatnosti, když všichni navrhovatelem uvedení věřitelé k dotazu soudu sdělili, že za dlužníkem nemají pohledávky po splatnosti. Pokud se jedná o tvrzení navrhovatele v souvislosti s jím uváděným věřitelem Prague Consulting group spol. s r.o., dle kterého není rozhodné tvrzení věřitele, ale pouze a jen to, zda skutečně z hmotněprávního hlediska existuje pohledávka věřitele Prague Consulting group spol. s r.o., to i když dotyčný věřitel tvrdí opak, s tímto názorem dle soudu nelze souhlasit. V rámci řízení o insolvenčním návrhu soud při ověřování skutečností, zda existují jiní věřitelé, vychází z informací, poskytovaných těmito jinými věřiteli. Tito dotazovaní rovněž do doby, než v rámci insolvenčního řízení přihlásí svoji pohledávku, nejsou účastníky tohoto insolvenčního řízení. Je pak vyloučeno, aby v rámci řízení o insolvenčním návrhu soud fakticky rozhodoval o existenci pohledávky jiného subjektu, tím spíše pak, když tento subjekt by tvrdil opak. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že insolvenční řízení nemůže nahrazovat řízení nalézací či exekuční, dospěl soud k závěru, že je namístě insolvenční návrh zamítnout.
„pokračování“
5
KSPH 36 INS 26517/2013
Pokud jde o dlužníkem uplatněný nárok na náhrad nákladů řízení, rozhodl soud za přiměřeného užití příslušných ustanovení občanského soudního řádu (§ 142 a násl.) tak, že dlužníku přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 32.912,-Kč, sestávající z osmi úkonů po 3.100,-Kč (§ 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a to převzetí a příprava zastoupení, dvě porady s klientem, podání ve věci ze dne 13.5.2014, 13.6.2014 a 18.7.2014 a účast při jednání soudu ve dnech 15.5.2014 a 24.7.2014 a z osmi paušálních náhrad po 300,-Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Pokud se jedná o dlužníkem požadovanou úhradu nákladů na vypracování odborného posouzení úrokové sazby, tuto náhradu soud nepřiznal, když toto odborné vyjádření neshledal v rámci řízení o insolvenčním návrhu účelným pro uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti výroku I. tohoto usnesení m ů ž e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí pouze insolvenční navrhovatel, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího (§ 128 odst. 4 insolvenčního zákona, § 204 odst. 1 o.s.ř.). Připadne-li konec této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Proti výroku II. tohoto usnesení může podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí insolvenční navrhovatel a dlužník (§ 201 o.s.ř.), a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
V Praze dne 1. října 2014 Mgr. Jaroslav Vaško, v. r. samosoudce
Za správnost vyhotovení Michaela Svozilová
