Č.d. MSPH 95 INS 32034/2014-A-32
Usnesení Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Modlitbovou v právní věci dlužníka manželů Eduarda Dvorského, nar. 23.3.1976, trvale bytem ve Zloníně, Nad Tratí 101, PSČ 25064, korespondenční adresou v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800, a Olgy Dvorské, nar. 5.10.1973, bytem v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, takto: I. Zjišťuje se úpadek dlužníka manželů Eduarda Dvorského, nar. 23.3.1976, trvale bytem ve Zloníně, Nad Tratí 101, PSČ 25064, korespondenční adresou v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800, a Olgy Dvorské, nar. 5.10.1973, bytem v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800. II. Návrh dlužníka manželů Eduarda Dvorského, nar. 23.3.1976, trvale bytem ve Zloníně, Nad Tratí 101, PSČ 25064, korespondenční adresou v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800, a Olgy Dvorské, nar. 5.10.1973, bytem v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800, na povolení oddlužení s e o d m í t á. III. Věc dlužnice Olgy Dvorské, nar. 5.10.1973, bytem v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800, se vylučuje k samostatnému řízení a dále bude vedena pod novou spisovou značkou. IV. Na majetek dlužníka Eduarda Dvorského, nar. 23.3.1976, trvale bytem ve Zloníně, Nad Tratí 101, PSČ 25064, korespondenční adresou v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800, (dále jen „dlužník“) s e p r o h l a š u j e k o n k u r s . V. Na majetek dlužnice Olgy Dvorské, nar. 5.10.1973, bytem v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800, (dále jen „dlužnice“) s e p r o h l a š u j e k o n k u r s . VI. Insolvenčním správcem se ustanovuje Ing Jiří Krejčiřík se sídlem v Děčíně, Kubelíkova 1372/2, PSČ 40502, IČ 41138163, provozovnou v Praze 6, Papírenská 63/4, PSČ 16000. VII. Účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají dnem, hodinou a minutou zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. VIII. Věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, se vyzývají, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku; přihlášky pohledávek spolu s jejich přílohami lze podat u Městského soudu v Praze p o u z e n a f o r m u l á ř i , který je včetně pokynu pro vyplnění zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz nebo na stránkách insolvenčního rejstříku https://isir.justice.cz. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.
Pokračování
2
MSPH 95 INS 32034/2014
IX. Osoby, které mají závazky vůči dlužníku či dlužnici, se vyzývají, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníku či dlužnici, ale insolvenčnímu správci. X. Věřitelé se vyzývají, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových či dlužničiných věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, nejsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu, jinak mohou věřitelé odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka či dlužnice sloužící k zajištění, nebo tím, že nebudou včas zjištěna zajišťovací práva. XI. Nařizuje se přezkumné jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek za dlužníkem na den 21. prosince v 10.00 hodin do jednací síně č. 453, IV. patro v budově Městského soudu v Praze, pracoviště Slezská, Praha 2, Slezská 9. XII. Svolává se schůze věřitelů ve věci dlužníka, která se bude konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek za dlužníkem na stejném místě. Předmětem jednání schůze věřitelů bude: a) rozhodnutí o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena nebo nebyla dosud zjištěna, b) volba věřitelského orgánu, c) zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu, d) eventuální hlasování věřitelů o odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce. XIII. Nařizuje se přezkumné jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek za dlužnicí na den 21. prosince v 11.00 hodin do jednací síně č. 453, IV. patro v budově Městského soudu v Praze, pracoviště Slezská, Praha 2, Slezská 9. XIV. Svolává se schůze věřitelů ve věci dlužnice, která se bude konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek za dlužnicí na stejném místě. Předmětem jednání schůze věřitelů bude: a) rozhodnutí o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena nebo nebyla dosud zjištěna, b) volba věřitelského orgánu, c) zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a o hospodářské situaci dlužnice ke dni prohlášení konkursu, d) eventuální hlasování věřitelů o odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce. XV. Insolvenčnímu správci se ukládá, aby nejpozději do 2. prosince 2015 předložil soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek, aby jej insolvenční soud mohl zveřejnit nejpozději 15 dnů přede dnem konání přezkumného jednání. XVI. Insolvenčnímu správci se ukládá, aby nejpozději do 7. prosince 2015 předložil soudu zprávu o své činnosti a o hospodářské situaci dlužníka a dlužnice ke dni prohlášení konkursu a soupis majetkové podstaty dlužníka a dlužnice.
Pokračování
3
MSPH 95 INS 32034/2014
Odůvodnění: Insolvenčním návrhem ze dne 20.11.2014 na předepsaném formuláři návrhu na povolení oddlužení se manželé Eduard Dvorský, nar. 23.3.1976, trvale bytem ve Zloníně, Nad Tratí 101, PSČ 25064, korespondenční adresou v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800, a Olga Dvorská, nar. 5.10.1973, bytem v Praze 9, Vašátkova 1016/8, PSČ 19800 (dále též jen „manželé“ nebo „dlužníci“ či „dlužník“ a „dlužnice“), jako jediný dlužník domáhali, aby soud zjistil jejich úpadek a současně povolil oddlužení, které by mělo proběhnout plněním splátkového kalendáře. V insolvenčním návrhu, respektive v návrhu na povolení oddlužení, včetně doplnění návrhů a jejich příloh, manželé uvedli, že mají třináct věřitelů se splatnými pohledávkami v celkové výši 1,738.508,- Kč, přičemž část závazků pochází z dlužníkova (manželova) podnikání. V seznamu majetku manželé uvedli, že vlastní pouze osobní věci nízké hodnoty. Manželé současně uvedli, že manžel má vyživovací povinnost soudně určenou k nezletilému synovi, manželka má vyživovací povinnost k nezletilému synovi a dceři; oba pak mají vyživovací povinnost k sobě navzájem. Mezi své příjmy zahrnuli pouze mzdu manžela v průměrné výši 23.811,- Kč; manželka je vedena na úřadu práce, podporu v nezaměstnanosti nepobírá. Všechny své závazky v celkové výši cca 1,738.508,- Kč prohlásili manželé za společné a v souladu s ustanovením § 394a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „IZ“), připojili výslovný souhlas s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů. Podáním ze dne 9.1.2015 doručeným zdejšímu soudu dne 9.2.2015 sdělil Ladislav Kolář, nar. 31.1.1973, bytem v Praze 9, Kukelská 929/22, PSČ 19800 (dále též jen „Ladislav Kolář“), zdejšímu soudu, že dlužníci opomněli v insolvenčním návrhu uvést jeho pohledávku za dlužníkem ve výši 20.000,- Kč s příslušenstvím, která je na základě pravomocného rozhodnutí Okresního soudu Praha – východ ze dne 6.10.2014 vedeného pod sp.zn. 5 C 257/2014 vykonatelná. Pohledávka Ladislava Koláře za dlužníkem vznikla v souvislosti s podnikatelskou činností dlužníka; dlužník převzal zálohu na výrobu skříně, kterou Ladislavu Koláři nedodal, a převzatou zálohu dlužník ani nevrátil. Ladislav Kolář navrhl, aby insolvenční soud dlužníkův návrh na povolení oddlužení odmítl. Usneseními ze dne 3.2.2015 č.d. MSPH 95 INS 32034/2014-A-16 a ze dne 26.2.2015 č.d. MSPH 95 INS 32034/2014-A-20 byli dlužníci vyzváni mimo jiné k vyjádření k podání Ladislava Koláře a k doplnění návrhu na povolení oddlužení o identifikování závazků dlužníků, které vznikly z podnikání dlužníka (manžela) a doložení souhlasu věřitelů, jejichž pohledávky za dlužníkem případně odpovídají jeho dluhům z podnikání, s řešením úpadku dlužníků oddlužením dle § 389 odst. 2 písm. a) IZ. Dlužníci byli současně poučeni dle § 389 odst. 1 písm. a) a b) IZ o tom, že řešení úpadku oddlužením může insolvenčnímu soudu navrhnout pouze dlužník, který je právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání; a dle § 389 odst. 2 písm. a), b) a c) IZ, že dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo jde o pohledávku zajištěného věřitele. Dlužníci byli v citovaném usnesení také upozorněni na povinnost soudu zamítnout návrh na povolení oddlužení podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je návrhem na povolení oddlužení sledován nepoctivý záměr.
Pokračování
4
MSPH 95 INS 32034/2014
Na výzvu soudu manželé reagovali podáními ze dnů 19.2.2015 a 9.3.2015, v nichž dlužníci mimo jiné uvedli, že závazky z podnikání mají za následujícími věřiteli: PNEMAT s.r.o. se sídlem v Praze 10, Novostrašnická 3293/11, PSČ 10000, IČ 27575560, Českou správou sociálního zabezpečení Praha – východ se sídlem v Praze 9, Sokolovská 855/225, PSČ 19000, IČ 00006963, Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra České republiky se sídlem v Praze 10, Kodaňská 1441/46, PSČ 10100, IČ 47114304, Janem Skalou, nar. 20.5.1981, bytem ve Velkém Oseku, Za Drahou 448, PSČ 28151 (dále též jen „Jan Skala“), a za panem Horvátem, bytem v Hlubokém Dole. Dlužníci však již nedoložili souhlas těchto věřitelů s řešením jejich úpadku oddlužením. Pohledávku Ladislava Koláře sice dlužníci taktéž do seznamu závazků z podnikání doplnili, k existenci samotné pohledávky, jakož i k opomenutí jejího zahrnutí do původního seznamu závazků se dlužníci nevyjádřili. Podáním ze dne 6.3.2015 uvedl Jan Skala, že má za dlužníkem vykonatelnou pohledávku na základě rozsudku Okresního soudu Praha – východ č.j. 7C 148/2014-16 ze dne 23.9.2014 ve výši 85.000,- Kč s příslušenstvím, která vznikla z podnikatelské činnosti dlužníka; dlužník vyinkasoval zálohu na výrobu kuchyňské linky, kterou však nepoužil pro splnění uvedeného závazku, nýbrž pro své soukromé účely. Jan Skala neuděluje souhlas s povolením oddlužení dlužníka, dlužníkovo jednání postrádá poctivý záměr. V podání ze dne 10.3.2015 uvedla DŘEVO TRUST, a.s. se sídlem ve Frýdku-Místku, T.G. Masaryka 602, PSČ 73801, IČ 25988531 (dále jen „DŘEVO TRUST“), že dlužníci neuvedli v seznamu závazku její pohledávku za dlužníkem ve výši 109.618,- Kč s příslušenstvím, jež vznikla z podnikatelské činnosti dlužníka. V této věci jsou vedena soudní řízení u Okresního soudu Praha – východ. DŘEVO TRUST přiložila k podání rozsudky, které dlužník napadl odvoláním, a vyjádřila přesvědčení, že dlužníkovo jednání je nekorektní, svůj závazek dlužník neuvedl záměrně. Tento zákon upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů [§ 1 písm. a) IZ]. Nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-i takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje (§ 7 IZ). Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (dále jen „platební neschopnost“) [§ 3 odst. 1 písm. a) až c) IZ]. Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud [§ 3 odst. 2 písm. a) až d) IZ]. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat (§ 3 odst. 3 IZ). Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 OSŘ) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li
Pokračování
5
MSPH 95 INS 32034/2014
navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje (§ 103 odst. 1 IZ). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (§ 103 odst. 2 IZ). Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu (§ 103 odst. 3 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen „seznam majetku“), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen „seznam závazků“), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek [§ 104 odst. 1 písm. a) až d) IZ]. Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí (§ 136 odst. 1 IZ). Dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání [§ 389 odst. 1 písm. a) a b) IZ]. Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo jde o pohledávku zajištěného věřitele [§ 389 odst. 2 písm. a) až c) IZ]. Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na povolení oddlužení podat (§ 389 odst. 3 IZ). Návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala (§ 390 odst. 3 IZ). Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu (§ 394a odst. 1 IZ). Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka (§ 394a odst. 3 IZ). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí [§ 395 odst. 1 písm. a) a b) IZ]. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (§ 395 odst. 2 IZ). Jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (§ 396 IZ). V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prokoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí (§ 397 odst. 1 věta druhá IZ). Oddlužení patří vedle reorganizace k sanačním formám odstraňujícím úpadkový stav. Ozdravení dlužníkova majetku (v případě reorganizace jde o dlužníkův podnik, respektive obchodní závod) umožňuje dlužníkovi „zbavit“ se závazkové minulosti a bez újmy týkající se svéprávnosti i právní osobnosti (dříve způsobilosti k právním úkonům a právní subjektivity) „žít“ plnohodnotně
Pokračování
6
MSPH 95 INS 32034/2014
s možností dalšího nabývání majetku, eventuálně pokračování v podnikání. Oddlužení tak spočívá v časově omezené možnosti restrukturalizace vztahů dlužníka, dlužníkových věřitelů, jakož i třetích osob dotčených dlužníkovým úpadkem, za současné co možná nejvyšší a zásadně poměrné saturace nároků vůči dlužníkovi. Na rozdíl od konkursu, jenž jako likvidační způsob řešení úpadku vede k „fyzické a právní“, respektive ekonomické „smrti“ dlužníka, lze oddlužení (stejně jako reorganizaci) použít jen při splnění subjektivních a objektivních podmínek. S účinností od 1.1.2014 se oddlužení může týkat jen právnické osoby nepodnikatele a fyzické osoby, přičemž aplikaci oddlužení nebrání ani dluhy (závazky) z podnikání [pochopitelně při naplnění některé z hypotéz obsažených v ustanovení § 389 odst. 2 písm. a) až c) IZ]. Podnikatelské dluhy tak nyní nepřekážejí oddlužení, ovšem jen pokud takový dluh již v předchozím dlužníkově insolvenčním řízení prošel (neúspěšně) konkursem (zákonodárce vycházel z toho, že v takovém případě by již povaha dluhu neměla být významná, když tíhu podnikatelského rizika dlužník vyčerpal tím, že se podrobil – byl podroben – konkursu), anebo pokud dotčený nezajištěný věřitel s dlužníkovým oddlužením souhlasí. Z uvedeného plyne, že u právnické osoby – nepodnikatele a u každé fyzické osoby je překážkou jejího vstupu do oddlužení (činí její oddlužení subjektivně nepřípustným) každý nezajištěný dluh z podnikání, jehož věřitel neprojevil souhlas s tím, že bude režimu oddlužení podroben [ledaže jde o pohledávku uvedenou ad b)]. U zajištěného dluhu není jeho povaha rozhodná, neboť ani kdyby pocházel z podnikání, nemůže být zajištěný věřitel ve svém právu na uspokojení ze zajištění oddlužením nijak dotčen. Předchozí i současná úprava subjektivní přípustnosti oddlužení tak setrvává na zásadě, že institut oddlužení (jako způsob řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka) zásadně není určen k vypořádání podnikatelských závazků. Nutno mít na zřeteli, že činnost podnikatele předpokládá určitou jeho zdatnost a profesionální úroveň, a proto musí být připraven vypořádat se s případnými důsledky podnikatelského rizika. Je tedy zřejmé, že v případě neúspěchu dlužníkova podnikání, jež vedlo k podnikatelově úpadkové situaci, nemůže být věřitelům závazků vzniklých z podnikatelské činnosti vnuceno bez jejich souhlasu vypořádání, jež by znamenalo uspokojení jejich pohledávek v podstatně nižším rozsahu, než na jaký mají nárok, jak je tomu právě u oddlužení (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2014 sp.zn. KSPA 59 INS 2184/2014, 2 VSPH 961/2014-A nebo ze dne 18. 7. 2014 sp.zn. KSPH 60 INS 2914/2014, 3 VSPH 517/2014-A). V daném případě manželé spojili s insolvenčním návrhem návrh na povolení oddlužení. Insolvenční návrh byl po formální i věcné stránce shledán zdejším soudem projednatelným a opodstatněným, přičemž na základě dlužníky uváděných a předloženými listinami osvědčených skutečností lze dospět k závěru o existenci úpadku manželů, neboť tito mají více věřitelů, jimž nejsou schopni po delší dobu plnit své splatné závazky. Při posuzování „přípustnosti“ dlužníky žádaného „dobrodiní“ spočívajícího v oddlužení dospěl zdejší soud k závěru, že manželé nejsou oprávněni použít k řešení svého úpadku oddlužení, neboť v průběhu insolvenčního řízení vyšlo najevo, že nejsou splněny zákonné podmínky stanovené pro možnost použití tohoto způsobu řešení úpadku. Konkrétně není splněna podmínka stanovená v ustanovení § 389 odst. 2 IZ, neboť již v této fázi řízení je zřejmé, že dlužníci postrádají souhlas věřitelů nezajištěných pohledávek pocházejících z dlužníkova podnikání s možností jejich oddlužení. Věřitelé „podnikatelských“ pohledávek totiž vyjádřili se sanací dlužníka (oddlužení) nesouhlas. Dluhy z podnikání přitom mohou být řešeny v rámci oddlužení „jen“ se souhlasem věřitelů, jimž předmětné pohledávky za dlužníkem svědčí, eventuálně při splnění dalších kritérií stanovených zákonem [viz § 389 odst. 2 a), b) nebo c) IZ]. V případě výslovného nesouhlasu věřitelů nezajištěných závazků vzniklých z podnikatelské činnosti dlužníka (manžela) nelze uplatnit ani závěr, že zde existuje pochybnost o oprávnění dlužníků podat návrh na povolení oddlužení ve smyslu ustanovení § 397 IZ, neboť v souzené věci je postaveno na jisto, že dlužníci nejsou (právě v důsledku tohoto nesouhlasu) osobou způsobilou požívat dobrodiní oddlužení. Dlužníci přitom prohlásili všechny nezajištěné závazky za společné. S ohledem na nedostatek legitimace dlužníků k podání návrhu na povolení oddlužení je tak zdejší soud nucen tento dle § 390 odst. 3 IZ odmítnout.
Pokračování
7
MSPH 95 INS 32034/2014
Jakkoli dlužníci nesplňují základní podmínku povolení oddlužení (nejsou osobami, které mohou povolení oddlužení navrhnout), považuje insolvenční soud za nezbytné dále uvést své pochybnosti o poctivosti záměru dlužníků. Dobrodiní sanačního způsobu řešení bankrotu náleží principiálně čestnému a poctivému dlužníku, který projevuje zřetelně patrnou snahu dostát svým splatným závazkům tak, aby žádný z jeho věřitelů nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo jejich rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení. V průběhu řízení však vyšly najevo okolnosti, z nichž je zřejmé, že dlužníci nesledují čestný úmysl. Dlužníci ve svém návrhu a v přílohách k němu připojených „opomněli“ uvést minimálně své závazky za Ladislavem Kolářem a DŘEVO TRUST, jejichž existence si dlužníci museli být vědomi. Pohledávka Ladislava Koláře za dlužníkem je vykonatelná a dlužníci jí následně bez dalšího uznali a do seznamu závazků doplnili, pohledávky DŘEVO TRUST jsou předmětem nalézacích řízení, v nichž dlužník sám aktivně koná. Dlužníkův nesouhlas s pohledávkou DŘEVO TRUST opíraný o podaná odvolání proti rozhodnutím nalézacích soudů přitom nezbavil dlužníka informační povinnosti vůči insolvenčnímu soudu. Dlužníkova nepoctivost se projevila i ve způsobu „provozu“ jeho podniku (obchodního závodu); závazky nejméně za Ladislavem Kolářem a Janem Skalou vznikly v důsledku nečestného jednání dlužníka, který přijal zálohu na výrobu nábytku, jejž nedodal, a uhrazené zálohy namísto vrácení použil pro jiné účely. Vzhledem k uvedenému lze na dlužníky hledět jako na nečestné osoby nepožívající právo dobrodiní sanačního způsobu řešení úpadku. Popsané skutečnosti zjištěné v průběhu insolvenční procedury dávají důvodný předpoklad, že dlužníci podáním návrhu na povolení oddlužení nesledovali poctivý úmysl. Dlužníci se nesnaží poctivě vypořádat s věřiteli, a napravit tak stav vyvolaný předchozí nehospodárnou správou svého majetku a nekorektním a neprofesionálním jednáním dlužníka při podnikání. Uvedené, jakož i fakt, že dlužnice nepracuje a neprojevuje snahu vlastní činností přispět k úhradě vzniklých závazků v co nejvyšší míře, nasvědčuje tomu, že manželé hodlají institut oddlužení zneužít ke ztížení vymáhání pohledávek věřitelů a ke snížení celkové částky, kterou budou povinni vyplatit svým věřitelům. Přístup manželů k plnění povinností v insolvenčním řízení zdejší soud přitom považuje za nedbalý; dlužníci nejsou ochotní se „starat“ o své závazky, řádně neplní povinnosti jim uložené a snaží se zastírat rozhodující skutečnosti. Je patrno, že ani při naplnění podmínky legitimace k podání návrhu na povolení oddlužení by dlužníci nemohli požívat výhod oddlužení a návrh manželů na povolení oddlužení by insolvenčním soudem musel být zamítnutý. Na základě shora popsaného skutkového stavu ubíraje se zmíněnými úvahami, myšlenkami a názory tak insolvenční soud uzavřel, že dlužníci jsou v úpadku, přičemž nesplňují kritéria pro to, aby se mohli domáhat řešení svého úpadku oddlužením. V souzené věci je zřejmé, že dlužníci postrádají souhlas věřitelů pohledávek pocházejících z dlužníkova podnikání, jinými slovy, výše označení věřitelé vyslovily se sanačním způsobem řešení bankrotu manželů (oddlužením) nesouhlas. Vzhledem k množství a výši závazků z podnikání dlužníka přitom nelze hovořit o marginální části závazků. Jakkoli jsou tedy dlužníci v úpadku, jediným možným způsobem řešení úpadku manželů zůstává konkurs. Dlužníci si pravděpodobně jsou své situace vědomi, neboť nebrojili proti postupu insolvenčního soudu a uhradili zálohu na náklady insolvenčního řízení stanovenou v maximální zákonné výši (50.000,- Kč). Soud proto postupoval podle ustanovení § 148 odst. 1 IZ a § 396 IZ a s rozhodnutím o úpadku spojil rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a dlužnice, když současně odmítl návrh dlužníků na povolení oddlužení. Výrokem III. tohoto usnesení zdejší soud vyloučil k samostatnému řízení věc dlužnice v souladu s ustanovením § 83a IZ, neboť není přípustné spojení věcí různých dlužníků ke společnému řízení. Insolvenční soud současně v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 IZ ustanovil insolvenčním správcem osobu, kterou určil předseda insolvenčního soudu ze seznamu insolvenčních správců, a připojil další výroky rozhodnutí, jak požaduje ustanovení § 136 odst. 2 IZ.
Pokračování
Poučení:
8
MSPH 95 INS 32034/2014
Proti výrokům II., IV. a V. tohoto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího; odvolat se může jen dlužník. Proti výroku VI. tohoto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího; v odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Proti ostatním výrokům (I., III., VII. až XVI.) tohoto usnesení n e n í odvolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení. Toto usnesení se dle ustanovení § 169 odst. 2 OSŘ neodůvodňuje. Účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Právní úkony týkající se majetkové podstaty, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné. Dlužník má povinnost poskytnout insolvenčnímu správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost a dbát jeho pokynů. Účast insolvenčního správce a dlužníků je při přezkumném jednání nezbytná. Prezence věřitelů začne 15 minut a skončí 5 minut před zahájením přezkumného jednání. Zástupci věřitelů předloží při prezenci řádné plné moci opravňující je k jednání jménem věřitele, doklad totožnosti a doklad právní osobnosti právnických osob, za něž jednají. Účastníci jsou oprávněni u insolvenčního správce nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven. Součástí seznamu přihlášených pohledávek je stanovisko správce k přezkoumávaným pohledávkám. K přihlášce pohledávky, která musí být včetně jejích příloh podána k soudu dvojmo, je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelná pohledávka musí být prokázána veřejnou listinou. V Praze dne 21. září 2015 Mgr. Věra Modlitbová, v.r. samosoudkyně
Za správnost vyhotovení: Roman Pechar
